Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Rozvoj agroturistiky v okolí Slavkova u Brna Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Vladimír Mikule, Ph.D.

Lydie Cupáková

Brno 2008

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Agronomická fakulta

Ústav chovu a šlechtění zvířat

2007/2008

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autorka práce:

Lydie Cupáková

Studijní program:

Zemědělská specializace

Obor:

Agroekologie

Název tématu:

Rozvoj agroturistiky v okolí Slavkova u Brna

Zásady pro vypracování:

1.

Studentka zpracuje studii rozvoje agroturistiky v okolí Slavkova u Brna

2.

V úvodu bude uvedena charakteristika agroturistiky a její postavení v rámci venkovské turistiky

3.

Dále bude uvedena charakteristika vybrané oblasti

4.

Autorka zhodnotí současný stav podnikání v agroturistice v okolí Slavkova a zpracuje SWOT analýzu této oblasti

5.

V závěru navrhne možnosti dalšího rozvoje agroturistiky v tomto regionu

2

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma

Rozvoj agroturistiky v okolí Slavkova u Brna

vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně.

V Brně dne 9.5.2008

podpis

3

PODĚKOVÁNÍ Děkuji touto cestou panu Ing. Vladimíru Mikulemu, Ph.D. za jeho konzultace, cenné rady, připomínky a pomoc s jejím vypracováním.

4

ABSTRAKT V této bakalářské práci na téma Rozvoj agroturistiky v okolí Slavkova u Brna, poukazuji na aktuální situaci této oblasti v rámci venkovské turistiky a její specifické formy agroturistiky, která je následně podrobena SWOT analýze. V literárním přehledu je seznámení s charakteristikou cestovního ruchu, ale i vymezení

pojmu zeleného cestovního ruchu. Dále je tato práce zaměřena na

charakteristiku dané oblasti a na nabídku podnikatelských subjektů v závislosti atraktivity pro turisty.

Klíčová slova: venkovská turistika, agroturistika, cykloturistika, příroda

ABSTRACT In this bachelor thesis, which topic is Agrotourism development round about Slavkov u Brna, I refer to the actual situation in this area in terms of rural tourism and its specific forms of agrotourism, which is consequently put as a subject for SWOT analysis. In literary overview you can find the characteristics of tourist trade and also a description of the „green tourist trade“ term. There are also characteristics of the given area and offers of enterpreneurial subjects in dependence on atractivity for tourists.

Key words: rural tourism, agrotourism, cyclotourism, nature

5

OBSAH 1. ÚVOD......................................................................................................................... 8 2. CÍL PRÁCE .............................................................................................................. 10 3. CESTOVNÍ RUCH................................................................................................... 11 3.1. Charakteristika cestovního ruchu......................................................................... 11 3.2. Druhy cestovního ruchu...................................................................................... 11 3.2.1. Formy cestovního ruchu ............................................................................... 12 3.3. Dopady cestovního ruchu na obyvatelstvo a na krajinu ...................................... 13 4. AGROTURISTIKA .................................................................................................. 15 4.1. Vymezení pojmu zeleného cestovního ruchu ...................................................... 15 4.2. Doprovodné programy v Agroturistice............................................................... 16 4.3. Veřejné podpory a dotace na rozvoj agroturistiky............................................... 17 5. CESTOVNÍ RUCH V OKOLÍ SLAVKOVA U BRNA ......................................... 19 5.1. Obecná charakteristika Jihomoravského kraje ................................................... 19 5.1.1. Zemědělství................................................................................................... 19 5.1.2. Podnebí ......................................................................................................... 19 5.1.3. Aktivity ......................................................................................................... 20 5.2. Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Jižní Morava............................. 20 5.3. Slavkov u Brna a jeho okolí................................................................................ 22 5.3.1. Příležitosti ve městě ...................................................................................... 22 5.3.2. Přírodní památky, přírodní rezervace ........................................................... 22 5.3.3. Významná historická místa........................................................................... 24 6. NABÍDKA AGROTURISTIKY A DALŠÍCH DOPROVODNÝCH PROGRAMU V RÁMCI ZELENÉHO CESTOVNÍHO RUCHU ........................................................ 26 6.1. Ekofarma Jalový dvůr.......................................................................................... 26 6.2. Farma Bolka Polívky ........................................................................................... 27 6.3. Doprovodné programy......................................................................................... 28 6.3.1. Jízda na koni ................................................................................................ 28 6.3.2. Cykloturistika, cyklostezky, Greenways ...................................................... 29 7.

SWOT ANALÝZA.................................................................................................. 32 7.1. SWOT analýza cestovního ruchu v okolí Slavkova u Brna................................ 33

8.

ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU ............................................................. 36

9.

ZÁVĚR .................................................................................................................... 38

6

10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................................... 40 10.1. Seznam literatury ............................................................................................... 40 10.2. Seznam internetových zdrojů............................................................................. 41 11. PŘÍLOHY ................................................................................................................. 44

Seznam grafů, tabulek a obrázků v textu: Graf. 1 Nejlákavější aktivity na Jižní Moravě v roce 2005-2006…................................21 Graf 2 Zdroj informací pro turisty na Jižní Moravě v roce 2005-2006…….………….21 Tab. 1 Podmínky a perspektiva agroturistiky v České republice (2000)………...….....37 Obrázek č. 1 Okolí Slavkova u Brna……………………………………………...…...24 Obrázek č. 2 Mapa naučné stezky bitvy u Slavkova………………………………......25 Obrázek č. 3 Mapa znázorňující cyklostezky v okolí Slavkova u Brna.........................31

7

1. ÚVOD Cestovní ruch v současné době je jedno z nejprogresivnějších odvětví světové ekonomiky. Jeho příjmy jsou vyšší než příjmy z naftového a automobilového průmyslu, vytváří nejvíce pracovních míst. Venkovskou turistiku není snadné kvantifikovat, protože jen málo zemí shromažďuje statické údaje tak, aby bylo možné vydělit produkt od ostatních produktů cestovního ruchu. Přesto zkušenosti získané v evropských, amerických a australských venkovských regionech prokazují, že venkovská turistika je růstovým ekonomickým faktorem, a z toho důvodu, je její rozvoj i předmětem vládních podpor [1]. Vesnická turistika a její forma agroturistika jsou spojeny se společným profitem především přírodního i kulturního bohatství prostředí. Nabízené služby turistům jsou představovány souhrnem služeb ubytovacích, stravovacích a ostatních doprovodných programů, činnostmi na farmě i v okolí, ale i možnostmi zážitku které zemědělský podnik poskytuje návštěvníkům za účelem rekreace a odpočinku. Jedná se tedy o cestovní ruch rozvíjející se mimo oblasti rekreačních, městských a turistických center. Je převážně spjat se zemědělstvím a životem na venkově [2]. Bakalářská práce je zaměřena především na rozvoj agroturistiky v okolí Slavkova u Brna a analyzuje zdejší aktuální situaci v rozvoji této formy podnikání. Agroturistika je forma venkovského cestovního ruchu, která především čerpá krajinu venkova a je charakteristická

a využívá přírodu a

přímým vztahem k zemědělským pracím či

usedlostem se zemědělskou funkcí. Je provozována farmáři a slouží jim jako doplňková činnost k získání dodatečných finančních prostředků. Agroturistika je podnikatelskou činností, která je potenciálním zdrojem příjmů a nových pracovních příležitostí pro obci. Její rozvoj je užitečný nejen pro zemědělce, ale i pro ostatní obyvatele žijící v okolí. Ti mohou přispívat k rozvoji vesnic, obcí nebo regionů, pomocí zprostředkováním dalších činnosti v oblasti pohostinství, obchodu, bank, pošt, opravárenství apod. a nebo podporovat činnosti spojené s organizováním volného času pro turistu, informační a reklamní služby, které jsou nejpodstatnější. Je nutné brát zahraniční zkušenosti a propojit naše poznatky a zkušenosti v České republice.

8

Česká republika je státem, který v sobě skrývá slibný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, včetně agroturistiky. Jak už slibnou polohou, která je napříč Evropou a jejich cesty se budou spojovat ve střední Evropě, tedy u nás. Náš stát může nabídnout atraktivní polohu, přírodní krásu, kulturní a historickou oblast, dostatek zemědělských usedlostí, farem, chalup, chat, kde tento celek pobízí k podnikání v rozvoji venkova. Podnikání v agroturistice vyžaduje změnu přístupu obyvatel venkova, získání informací, prohloubení znalostí a seznámit se s úspěchem či neúspěchem.

9

2. CÍL PRÁCE Cílem práce bylo zhodnotit okolí Slavkova u Brna z oblasti cestovního ruchu, konkrétně pak z oblasti venkovské turistiky a její specifické formy, kterou je agroturistika, ale hlavně poukázat na charakteristiku okolí vybrané oblasti, která byla podrobená SWOT analýze a následně navržen další rozvoj nabídky služeb v regionu ke zlepšení postavení na trhu. V úvodu jsem se zaměřila na charakteristiku a seznámení se s cestovním ruchem, následně se v literárním přehledu na jejich formy a dopady cestovního ruchu na krajinu a obyvatelstvo. Dále jsem zpracovala a charakterizovala okolí Slavkova u Brna. Jaké má oblast silné či slabé stránky a co může nabídnout. V rámci většího přehledu a seznámením se s tímto tématem jsem navštívila okolí Slavkova v okruhu 15 km, především ekofarmu Jalový dvůr, Farmu Bolka Polívky a další aktivity v rámci agroturistiky. V závěru se snažím poukázat na další možnosti rozvoje agroturistiky v této oblasti.

10

3.CESTOVNÍ RUCH

3.1. Charakteristika cestovního ruchu Cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje především dopravu, turistické zařízení ve formě ubytování a stravování, průvodcovské služby, turistický informační systém a další služby spojené s doprovodnými programy. Na cestovní ruch působí soukromý a veřejný sektor, který znamená nejen hospodářský přínos, ale i zachování původních tradic, kultur a ochrany životního prostředí. Podle Světové organizace cestovního ruchu (WTO) definuje turistu jako osobu, která cestuje a zůstává na místě mimo své bydliště, na ne déle než jeden nepřetržitý rok za účelem využití volného času. Mezi typy účastníků cestovního ruchu patří stálý obyvatel, návštěvník, turista a výletník. Tyto pojmy přejímají všechny státy světa a stávají se základem pro národní statistické programy [11].

3. 2. Druhy cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu vyjadřují motivy, které obyvatele vedou k účasti na cestovním ruchu. Lze druhy cestovního druhu rozdělit do pěti základních bodů: Druhy České republiky : - rekreační :

- pobytový - aktivní turista

- kulturní - společensky zaměřený - profesionálně zaměřený - sportovní :

- aktivní -

pasivní

[2] Rekreační cestovní ruch je zaměřen především na odpočinek a regeneraci tělesných a duševních sil člověka. Nejrozšířenější variantou jsou pobyty na jednom místě, ale mnoho turistů dává přednost pohybu po větším území. Podle dopravního prostředku se rozlišuje na turistiku vodní, lyžařskou, pěší, motoristickou a jízdu na koni. Speciálním typem rekreačního cestovního ruchu je venkovská turistika a to včetně i agroturistiky [3]. 11

Kulturní cestovní ruch je hlavně motivován návštěvou kulturně-historických památek, galerii, muzeí apod.. Řadíme zde i náboženský cestovní ruch, znám jako poutní turistika [3]. Společensky zaměřený cestovní ruch je motivován především silnými citovými vazbami k místu původu od přicházejících předků. Tyto motivy přivádějí ročně do Evropy několik milionů obyvatel USA [2]. Profesionálně zaměřený cestovní ruch je spojen s výkonem služebních povinností. Účastníci toho cestovního ruchu vyžadují vysoký standart služeb a jedná se o klienty s nejvyššími průměrnými náklady. Používají se zde dva termíny, pro cesty směřující na kongresy a konference se používá termín kongresová turistika a stimulační cestovní druh je určen převážně pro zaměstnance, kde zcela nebo převážně ubytování hradí zaměstnavatel [3]. Sportovní cestovní ruch

má většinou krátkodobý charakter, který umožňuje

většímu počtu sportovních fanoušků navštívit různé sportovní události. Hlavně v příhraničních oblastech je rozšířena nákupní turistika, která je zaštítěna rozdílnými cenami některých výrobků v sousedních státech [2].

3.2.1. Formy cestovního ruchu

Při

výběru motivu k cestě rozhodují i další poskytované služby. Tyto formy

rozdělujeme takto: •

Podle sezónnosti rozlišujeme celoroční a sezónní formu cestovního ruchu.

•

Podle délky pobytu, do tří dnů se jedná o krátkodobý cestovní ruch a od tří dnů dlouhodobý cestovní ruch

•

Podle způsobu cestování a počtu účastníků: - individuální cestovní ruch (účastník se pohybuje jen s nejbližšími partnery, služeb využívá individuálně a program si stanovuje sám) - skupinový cestovní ruch (účastník je členem skupiny, které společně využívají základní služby a jsou většinou organizované cestovní kanceláří nebo jinou organizací).

12

•

Podle místa původu účastníků: - domácí (cestování v rámci dané země bez překročení státních hranic, odvody z příjmů jdou do státního rozpočtu dané země) - zahraniční (cestování na území jiného státu, přínosy od zahraničních hostů ovlivňují aktiva platební bilance) - tranzitní (znamená průjezd účastníků zahraničního cestovního ruchu přes území určitého státu s možností využití daných služeb země)

•

Z hlediska organizačních podmínek: - vázaný ( účast klientů je podmíněna splněním určité podmínky) - volný (volně přístupný každému zájemci)

[2]

3. 3. Dopady cestovního ruchu na obyvatelstvo a na krajinu V rámci rozvoje cestovního ruchu narůstají problémy, které představují potenciální hrozbu pro sociální, ekonomickou i enviromentální sféru v turistických destinacích. Zvyšuje se potřeba najít alternativu, která by byla vlídná pro ŽP a také pro místní obyvatelstvo. V rámci ovlivňování a rozvoje cestovního ruchu musí působit sami podnikatelé i řídící orgány lidosprávy a útvary příslušných ministerstev. Negativní vlivy se mohou projevovat okrádáním turistů a naopak krádeže od turistů, propagací drog, pašování zboží a bohužel nyní i tak moc zmiňovaný terorismus. Zvyšuje se potřeba najít alternativu, která by byla vlídná pro ŽP a také pro místní obyvatelstvo. V současné době stojíme před dilematem, jak udržet ekonomický růst a zároveň zachovat nezničené lokality [4]. U venkovské turistiky a agroturistiky se jednotlivé skupiny vzájemně prolínají a vždy se souběžně projevují kladné i záporné jevy, lze tyto skupiny dopadu cestovního ruchu zpravidla rozdělit do základních šesti skupin: 1. dopady ekonomické 2. dopady ekologické 3. dopady sociální 4. dopady kulturní 5. dopady právní 6. dopady organizační 13

Ekonomické vlivy, z pozitivního hlediska můžeme samozřejmě zahrnout dodatečné tržby od hostů, pracovní příležitost pro členy rodiny, nabídnutí nových služeb či potravin a rozvoj komunikační sítě na venkově. Negativní vliv v souvislosti s podnikáním jsou minimální, projevující se škodami na majetku, kulturních plodinách a přírodě, které jsou způsobeny chováním turistů. Ekologické vlivy - klient požaduje pěkné životní prostředí, klid bez hluku a žádných vibrací, splnit tyto požadavky vyžaduje větší podnikatelský výdej. Na druhé straně ekologické požadavky turistů přispívají ke zlepšení kvality životního prostředí na venkově. Nevýznamnějším negativním vlivem dopadu je masovost. Poškozování životního prostředí působením výfukových plynů z dopravních prostředků, dále velký vliv nepoučených nebo neukázněných turistů v přírodě, to může mít za následek hromadění odpadu, zamoření vodních zdrojů a obtěžování hlukem okolí. Sociální pozitivní vlivy se projevují znalosti podnikatele, které musí znát základní teorie hotelnictví, zásady stravování, účetnictví, což zvyšuje znalostní úroveň. Velkým přílivem turistů se zvyšují negativní sociální vlivy, jako alkoholismus, krádeže a další. Přínosem peněz z tržeb za služby cestovního ruchu roste úroveň kultury venkova, jak po stránce bydlení, tak i po používání komunikačních prostředků. Turistika a agroturistika potřebuje vzdělané lidi s jazykovými znalostmi a větším kultním rozhledem. Na druhé straně vyšší otevřenost venkovské společnosti přispívá k potlačení tradičních zvyků na venkově jako vítaní jara, vánoční zvyky, poutě a potlačování některých prvků národní svébytnosti. V průběhu podnikání se prohlubuje právní vědomí a právní znalosti obyvatel a venkova [4]

14

4. AGROTURISTIKA

4.1. Vymezení pojmu zeleného cestovního ruchu V současné době se stále více prosazuje celá řada nových forem cestovního ruchu, které spojují ohleduplnost vůči přírodě, životnímu prostředí, kulturních a historických památkám. Tyto nové formy cestovního ruchu lze rozdělit takto: Zelený cestovní ruch: - ekoturistika - venkovský cestovní ruch: - vesnická turistika - agroturistika - ekoagroturistika - chataření a chalupaření [5] Ekoturistika je zaměřena především na poznávání přírody, jejich přírodních rezervací, národních parků, chráněných krajinných oblastí a dalších přírodních krás tak, aby nebyly cestovním ruchem narušovány a poškozovány. Venkovský cestovní ruch (zelená turistika) se rozvíjí především na venkovském osídlení spjaté se zemědělstvím a životem na venkově. Má řadu podob z nichž nejtypičtějších jsou vesnická turistika, agroturistika, ekoagroturistika, chataření a chalupaření [2]. Zelená turistika je bezprostředně spjata s přírodou, se střídáním ročního období, s biologickými a vegetačními cykly v přírodě. Produktem je především ubytování (krátkodobé nebo dlouhodobé, ale v málo kapacitních objektech), stravování, doprava (pěší turistika, cykloturistika, lyžařské a vodní trasy..), zájmové aktivity (jako jezdectví, houbaření, lov, rybářství..), nabídka kulturněhistorických pamětihodností a doprovodné programy, které nabízí ve vazbě na krajinu a roční období (horolezectví, plavání, jeskyňářský sport..). V současnosti je velký zájem a upoutává pozornost různé výstavy a skanzemy ukazující řemesla a jejich zařízení např. mlýny [4]. Vesnická turistika její náplní jsou individuální rekreační aktivity využívající konkrétního venkovského prostředí navštíveného místa (louky, lesy, rybníky, řeky, místní řemesla či folklór apod.). Její zvláštnost je decentralizace ubytovacích zařízení, což zabezpečuje negativní dopady, které sebou nese velké soustředění lidí v turistických centrech [5].

15

Agroturistika vede k bezprostřednímu využívání přírody a krajiny venkova. Je provozována podnikateli, kde zemědělská výroba by měla být činností dominantní. Nabízené služby turistům jsou představována souhrnem služeb ubytovacím, stravovacím a ostatních doprovodných programů, činnostmi na farmě i v okolí, ale i možnostmi zážitku které zemědělský podnik poskytuje návštěvníkům za účelem rekreace a odpočinku. Jedná se tedy o cestovní ruch rozvíjející se mimo oblasti rekreačních, městských a turistických center. Je převážně spjat se zemědělstvím a životem na venkově [6]. Ekoagroturistika je forma agroturistického typu cestovního ruchu, která zahrnuje pobyty na ekologicky hospodářských farmách produkujících bio-potraviny. Hlavním znakem je úzký vztah nejen mezi farmářskou rodinou, ale i účast na zemědělských pracích a konzumací produktů jejich ekologického zemědělství. Chataření a chalupaření se vyvinulo po druhé světové válce, kde byly vztahy mezi městem a venkovem přetrhány [2].

4. 2. Doprovodné programy v Agroturistice Neboť jde o specifický produkt s nezaměnitelným zázemí. Výjimečnost je v přímém spojení turistů a návštěvníků se zemědělským prostředím (louky, pole, lesy či rybníky). Je zde možnost poskytování služeb, které mají přirozené zázemí v zemědělském hospodářství nebo navazující na ně [6] •

Stravování: Nabídka by měla být soustředěna na stravu a obyčeje spjaté s vesnicí a se zemědělstvím, následně navazovat na místní zvláštnosti a tradice (vinařská oblast - víno, houbařská oblast - pochoutky z hub).

•

Zemědělské činnosti: Měla by být umožněna možnost k nahlédnutí nebo k zúčastnění se zemědělských prací.

•

Projížďky na koních: Tyto služby je možné zprostředkovat i jiným podnikatelským subjektem.

•

Lov zvěře, rybaření: Záleží na zázemí farmy, jeho vlastnictví lesů a rybníků.

16

•

Houbaření, sběr lesních plodin: Je potřeba dbát na kontrolu sbíraných hub, proto se doporučuje odborný dohled na sběr hub.

•

Letní a zimní sporty: Nabídku mohou tvořit pěší turistika, cykloturistika, koupání, v zimě lyžování, bruslení apod..

Agroturistika je především podnikatelskou činností, která je potenciálním zdrojem příjmů a nových pracovních příležitostí pro obci. Její rozvoj je užitečný nejen pro zemědělce, ale i pro ostatní obyvatele žijící v okolí.

4.3. Veřejné podpory a dotace na rozvoj agroturistiky

V současné době lze čerpat veřejnou podporu a dotace na rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky z několika zdrojů a to ze Státního programu podpory cestovního ruchu, programu Leader ČR a z programu financovaných strukturálními fondy EU [6].

Státní program podpory cestovního ruchu Tento program garantuje ministerstvo pro místní rozvoj, který byl schválen 1.listopadu 2000 usnesením vlády č. 1075. Realizace programu začala v roce 2001 a v roce 2004 bylo schváleno pokračování realizace programu i včetně zaměření jednotlivých podprogramů v letech 2004 -2007. Podprogramy jsou zaměřeny na: •

rozvoj lázeňství

•

doprovodné infrastruktury cestovního ruchu

•

pro sportovně rekreační aktivity (hřiště, bazény, rekonstrukce a výstavba jezdeckých areálů apod..)

•

na podporu prezentace ČR, jako destinace cestovního ruchu

Dotace pro podnikatele ze státního rozpočtu činila 50% [6].

17

[12]

Program Leader ČR Program Leader ČR garantuje ministerstvo zemědělství a je určen venkovským regionům a jejich strukturám a podnikatelům v zemědělské prvovýrobě [6]. Realizace akcí spadá do třech dotačních titulů: •

zlepšení kvality života ve venkovských oblastech

•

posílení místního ekonomického prostředí a zhodnocení místní produkce

•

zhodnocení přírodních a kulturních zdrojů

Program je určen pouze mikroregionům o velikosti 10 000 - 100 000 obyvatel. Předpokladem je, že mikroregion má hotovou rozvojovou strategii, zpracovanou na principu partnerství [13]. Dotace činní 50% ze státního rozpočtu, z přijatelných nákladu na jeden projekt od 100 tisíc až do pěti milionů Kč [6].

Podpora ze strukturálních fondů EU Podpora ze strukturálních fondů EU je pro podnikatele ve venkovské turistice a agroturistice obsažena v těchto operačních programech: •

Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství

•

Společný regionální operační program

Řídícím orgánem operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství je ministerstvo zemědělství. Podporu lze získat na: •

Výstavbu, rekonstrukci a modernizaci a vybavení zařízení pro agroturistiku

•

Zařízení a vybavení pro volný čas

Dotaci mohou získat fyzické, právnické osoby nebo hospodařící rolníci, jejichž příjmy pocházejí ze zemědělské výroby, provozované na vlastní jméno a za účelem dosažení zisku. Dotace může dosáhnout až 50% přijatelných nákladů min.10 tisíc eurmax 80 tisíc eur na každý jednotlivý projekt. Řídícím orgánem Společných regionálních operačních programů je ministerstvo pro místní rozvoj, jehož nejdůležitější prioritou je rozvoj cestovního ruchu (obnova cyklostezek, cyklotras, hipostezek apod.) [6].

18

5. CESTOVNÍ RUCH V OKOLÍ SLAVKOVA U BRNA

5.1. Obecná charakteristika Jihomoravského kraje Rozlohou 719 630 ha a počtem obyvatel 1 133 tisíc se Jihomoravský kraj řadí na čtvrté místo v republice. Poloha kraje je z geografického hlediska poměrně výhodná díky jeho postavení na spojení mezi jihem a severem Evropy. V rámci Evropské unie kraj sousedí se Slovenskem a Rakouskem. Současný Jihomoravský kraj je rozdělen do sedmi administrativních okresů. Jednotlivými okresy Jihomoravského kraje jsou Brnoměsto, Brno-venkov, Znojmo, Břeclav, Hodonín, Blansko a Vyškov. Z pohledu mezinárodního turismu mají na území kraje přední postavení krajinné a kulturně historické areály, a to Lednicko–valtický, Moravský kras a Slavkovské bojiště.

5.1.1. Zemědělství

Z celkové rozlohy kraje tvoří 60 % zemědělská půda, z níž připadá 83 % na ornou půdu. Nejvyšší stupeň zaornění mají okresy Znojmo a Vyškov. Z hlediska výrobních oblastí je zemědělství zaměřeno především na obiloviny a řepku olejku. Nadprůměrná úroveň přírodních předpokladů umožňuje nadále pokračovat v dlouhodobé tradici specializovaných oborů zemědělské výroby s vazbou na specifické regionální rysy. Je to především vinařství, ovocnářství a zelinářství. V kraji se nachází více jak 90 % plochy vinic ČR [14]. Vinohradnictví je rozvinuto především v okrese Břeclav, kde je 48 % plochy všech vinic v ČR, ale i v okresech Hodonín, Znojmo a částečně také Brnovenkov. V rámci živočišné výroby zaujímá Jihomoravský kraj jedno z předních míst v chovu prasat a drůbeže. Mezi přírodními atraktivitami vyniká Národní park Podyjí [15].

5.1.2. Podnebí

Díky své poloze má oblast Jihomoravského kraje rozsáhlé a rozmanité přírodní zázemí a příjemné klimatické podmínky v souladu s vnitrozemským klimatem mírného podnebného pásu. Patří do teplejší části území ČR a srážkové úhrny zde jsou vzhledem 19

k ostatním oblastem republiky poměrně nízké. Podle normály ročních srážkových úhrnů (1961–1990) se na území Jihomoravského kraje roční úhrny srážek pohybují od 400mm do 600 mm. Srážkové maximum je zaznamenáváno v měsících červnu a červenci, k druhému maximu pod vlivem středomořského proudění dochází v říjnu nebo v listopadu. Všeobecně lze konstatovat, že v letních měsících přesahují v posledních letech dlouhodobý srážkový normál [14].

5.1.3. Aktivity Na území kraje přitahuje návštěvníky celá řada významných kulturních a společenských atraktivit, které jsou velmi přínosné pro rozvoj cestovního ruchu. K přednostem kraje z tohoto hlediska patří vinařská turistika a nezaměnitelný charakter dodávají kraji folklórní tradice a lidová kultura. Kladně v tomto směru působí na jihu Moravy i cykloturistika, a to i v mezinárodním kontextu. Nelze opomenout ani význam Masarykova okruhu, který každoročně přiláká velké množství našich i zahraničních příznivců motoristických závodů.

5.2. Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Jižní Morava

Výzkum mapuje návštěvnost turistického regionu Jižní Moravy. Jejich

profil

návštěvníků, který je zaměřen na zjištění jejich skladby, způsobu trávení volného času, spokojenosti s nabídkou cestovního ruchu, vybaveností regionu a kvalitou poskytovaných služeb.

V roce 2005 a 2006 bylo podle této studie pro zahraniční a české návštěvníky nejlákavější poznávací turistika. Následně návštěvníci upřednostňovali pěší turistiku (v průměru 37%) a cykloturistiku (v průměru 26,75%) naopak nejméně lákavé bylo lyžování (1 a 1,5%).

20

Graf. 1 Nejlákavější aktivity na Jižní Moravě v roce 2005-2006 [16] 80

(%)

70 60

čeští turisté zahraniční turisté

50 40 30 20 10

t ly žo vá ní

or

ak

tiv ní

sp

po

rty

s es

dn ís jin

ý

vo

w el ln

ik a ur is t

ak ce

cy kl ot

ké

le če ns

sp o

pě

ší

tu

ur is t

ev n cí

rk

zn áv po

r is tik a

ik a

ra ltu ku

ac

ít

ít

zá b

ur is t

ik a

av a

0

Podle výčtu odpovědí od turistů, nejčastějším zdrojem informací jsou jak u zahraničních i českých turistů turistická informační centra (73%), dále následují propagační materiály (71,25%) a internet (67%).

Graf 2 Zdroj informací pro turisty na Jižní Moravě v roce 2005-2006 [16]

pr m op éd ag ia ač ní m at er iá ly pe in rs te on rn et ál ve slu žb př ác íb h uz ní a zn ám í

ka nc el ář a

in f. ce nt ce st .

tu ris t ic ká

ag en tu ry

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

ra

(%)

čeští turisté zahraniční turisté

21

5.3. Slavkov u Brna a jeho okolí Historické město Slavkov u Brna je v zahraničí znám pod německým jménem Austerlitz, leží v rovině na jihovýchodě České republiky v regionu Vyškov v nadmořské výšce 211 m n. m. s počtem obyvatel blížící se k 6100, přibližně 15 kilometrů východně od Brna, na pravém břehu řeky Litavy [17].

5.3.1. Příležitosti ve městě

Chloubou a důvodem k návštěvě je Golfový klub ve Slavkově u Brna, který byl založen v roce 1994. Jeho 18-ti jamkové hřiště projektovala renomovaná rakouská architektka Hnase-Georga Erhardta. Areál s rozlohou 120 ha je uměle zavlažován, jeho obtížnost a zajímavost zvyšují přírodní překážky, bankery a vodní plochy. Zdejší tréninkové plochy jsou považovány za jedny z nejlepších v České republice. Nechybí ani klubové zázemí, které nabízí příjemné posezení a možnosti občerstvení a Pro Shop s golfovým zbožím [7]. V rámci nabízených programů na jihu Moravy je nabízen i prodloužený víkend na golfových hřištích ve Slavkově u Brna. Trvající po tři dny, kde jsou zahrnuty prohlídky zámků a hradů v jeho okolí, koupání čí relaxace v Lázeňském domě[18]. Návštěvnici města mohou využít ubytovacích zařízení dle vlastních požadavků na komfort – hotely („Hotel Florianů“, „Golf Hotel Austerlitz“, „Hotel Sokolský dům“), penziony („Victoria\ů“, „ Austerlitz“, „Olga“, „Radost“ a nově otevřeny „WELT“, „HRADBY“, „Slunce“), Lázeňský dům Slavkov, ubytování v soukromí (u Marie Vaňáčkové a Zdeny Zvonkové) a ubytovna ( „p. Křivánek“). Najíst či posedět si mohou návštěvníci města vybrat z rozmanité nabídky restaurací, které se nachází i mimo náměstí.

5.3.2. Přírodní památky, přírodní rezervace

Ždánický les Podle

fytografického

členění

České

republiky

spadá

území

do

okresu

Středomoravské Karpaty, podokresu Ždánický les. Ždánický les měří 11 000 ha a táhne

22

se od Bošovic na východ do údolí, kde vede železniční trať od Nemotic na Kyjov a do Vlárského průsmyku. Od Slavkova u Brna se nachází 15 km jihovýchodně. Katastr obcí, kam Ždánický les zasahuje je jejím účelem ochrana společenstev skupin lesních typů dubové bučiny. V přírodním parku vede několik turistických značených cest. Značené barvou modrá, červená, zelená, které se navzájem mohou prolínat nebo pokračovat neznačenou cestou. Každá takto značená cesta má svůj významný cíl. Do přírodního parku je naprosto neomezený vstup [19].

Rašovický zlom- Chobot Lokalita se nachází v Bučovické pahorkatině, na severním okraji Ždánického lesa, asi 4 km jihovýchodně od Slavkova, severozápadně od obce Rašovice. Území je vyhlášeno jako přírodní rezervace Rašovický zlom – Chobot [20].

Obec Letnice Nabízí krásné okolí přírodní rezervace Větrníky, které láká k pěší turistice i cykloturistice. Patří mezi největší a nejcennější stepní rezervace Jižní Moravy. Je významná tím, že v ní lze nalézt 28 chráněných rostlinných druhů, např. koniklec luční, hlaváček jarní a další chráněné rostliny. V bezprostřední blízkosti obce se nachází "letonický hájek" a také dva nedávno vybudované rybníky [21].

Obec Heršpice Na katastrálním území obce se nachází zaniklá středověká obec Konůvky. Jedná se o naleziště viditelných zbytků základů 22 domů středověké vesnice s kostelem a tvrzí. Heršpicím náleží také přírodní památka Jalový dvůr [22].

PP Nádavky Přírodní památka Nádavky u Němčan patřící do katastrálního území Hodějice. Důvod ochrany je ostrůvek teplomilné vegetace.

PR Člupy Přírodní rezervace Člupy se vyskytuje při cestě mezi Křižanovicemi a Bučovicemi, kde se nachází strmě svažitý amfiteátr ve tvaru podkovy, kde místy vystupuje na povrch podnoží, ze 17 druhy chráněných xerotermních rostlin a řadou druhů ohrožených [23].

23

Obrázek č. 1 Okolí Slavkova u Brna

5.3.3. Významná historická místa Slavkov u Brna je známo především tím, že dal jméno slavné bitvě - bitvě u Slavkova, která se ve skutečnosti odehrála několik kilometrů západně od Slavkova. Město proslavila především pak slavná "Bitva tří císařů", ve které se zde Napoleon střetl s vojsky ruského cara a rakouského císaře. Místní zámek se pak stal místem podpisu příměří. V okolí bitvy napoleonských a rakousko-ruských vojsk byl na Prateckém kopci, vybudován památník v secesním stylu, představující staroslovanskou mohylu, ukrývající pozůstatky padlých vojáků, nazývána Mohyla míru [24]. Další významnou dominantou regionu na východ od Brna je vrch Santon poblíž Tvarožné, který je přírodní památkou rozprostírající se na více než pěti hektarech, rostou zde vzácné teplomilné stepní druhy dřevin a tři pásy okopů se zachovaly dodnes. Při Bitvě tří císařů u Slavkova měl vojákům údajně připomínat kopec Santon, který znali ze svého egyptského tažení. Bylo zde zřízeno opevnění francouzských dělostřelců chránící přístup k vrcholku Žuráň, jako památka zde také stojí kopie jednoho francouzského děla.

24

Žuráň spadá do katastru obce Podolí, okres Brno-venkov. Toto návrší si v roce 1805 vybral Napoleon Bonaparte jako velitelské stanoviště, odkud řídil vojenské operace slavné bitvy u Slavkova. Zároveň je však vrch významnou archeologickou lokalitou datovanou do doby stěhování národů. Je vlastně uměle navršenou mohylou, vybudovanou složitým způsobem z vrstev kamene a jílu a po obvodu lemovanou kamenným pláštěm [25].

Veřejná doprava k památným místům je omezena, takže krajina si uchovává svůj venkovský vzhled. Ve zvlněné krajině, která se příliš nezměnila (kromě rozrůstajících se vesnic), stále převládá zemědělství. Bohužel, dálnice přetíná bitevní pole.

Obrázek č. 2 Mapa naučné stezky bitvy u Slavkova [33] 25

6. NABÍDKA AGROTURISTIKY A DALŠÍCH DOPROVODNÝCH PROGRAMU V RÁMCI ZELENÉHO CESTOVNÍHO RUCHU Trávit volný čas ve venkovském prostředí se v současné době stává více žádanější. Vzhledem k přírodním podmínkám jsou přijímací oblasti venkovské turistiky převážně v podhorských a horských oblastech a ve speciálních oblastech s vyšší koncentrací sadů, vinic, chmelnic, kolem chráněných území a národních parků a v chráněných krajinných oblastech. Sem je směřována poptávka na trhu v rámci cestovního ruchu i v rámci zahraničního cestovního ruchu příjezdového – incomingu [4]. Jižní Morava je velmi známa výskytem vinic a sadů, s tím souvisí i rozmanitá nabídka vinařských stezek a cykloturistiky. Agroturistika

a vesnická turistika má v České republice tendenci se postupně

prosazovat a vyvíjet diky práci mnoha nadšenců na regionální úrovni a v řadách podnikatelských subjektů. Tito lidé si uvědomují, že český venkov má mimořádné přírodní a kulturní podmínky pro rozvoj turistického ruchu a hledání nových příjmů pro svůj rozvoj [2]. I sem spadá okolí Slavkova u Brna, které nemá tolik usedlostí a farem, které mohou nabídnout venkovskou turistiku. Ale i přesto na počátku rozvoje je Ekofarma Jalový dvůr, Farma Bolka Polívky a další statky, které umožňují jízdu na koni.

6.1. Ekofarma Jalový dvůr Ekofarma Jalový dvůr se nachází na okraji vesnice Heršpic , které jsou vzdálené 6 km od Slavkova u Brna. Farma se nachází poblíž přírodní památky Jalový dvůr, důvodem ochrany je přilehlá stráň s teplomilnou květenou a Heršpickým rybníkem, který je refugiem obojživelníků. Majitelem Farmy Jalový dvůr jsou manželé Sadlinsští. Farma vznikla v roce 2000, bez žádné podpory a žádných dotací. Z hlediska agroturistiky může nabídnout ubytování, rybaření, jízdy na koních a popřípadě prodej jehňat a výrobků z ovčí vlny. Ubytování je v apartmánech pro 2 až 8 osob, i s možností ustájení koní. Celková kapacita pro přenocování je až pro 20 osob.

26

Okolí nabízí spoustu možností na výlet: Slavkov u Brna-zámek, bojiště, Mohyla míru, zaniklá ves Konůvky, hradiště Kepkov, zámek Bučovice, golfové hřiště, koupaliště, tenis, plážový volejbal, fitnes, kuželky apod.. Přímo na ekofarmě se nachází rybník, kde se vyskytuje možnost zakoupení jednodenních víkendových povolenek. Jízda na koni umožňuje vyjížďky do přírody, jezdecké výcviky a pro ty nejmenší projížďky s oslíky. Ustájení koní a pastevní odchov hříbat je veden pod veterinárním dozorem. Na farmě naleznete i pastevní chov ovcí plemena Merinolandschaf, které jsou chovány venku s přístřešky na 50 ha pastvině. Pro potěšení těch nejmladších jsou k vidění husy, pávy, kachny, prasata, kočky a fena Rebeka. Součásti ekofarmy je i hostinec U Hříbka, který je v zimě otevřen pouze na víkendový provoz nebo v létě na pátek, sobotu, neděli a jinak kdykoliv podle dohody. Hostinec může sloužit i pro rodinné oslavy, firemní akce, příjemné večery s kapelou, kde mohou být podávané jehněčí speciality, zabíječky nebo grilované pohoštění. Ekofarmu navštěvují především domácí turisté a turisté ze Slovenska, hlavně rodiny s dětmi a nebo prarodiče s dětmi. Farma na mě působila velice příjemným a odpočinkovým dojmem, pouze jediným nedostatkem je menší informovanost výskytu farmy pro turisty.

6.2. Farma Bolka Polívky Nachází se asi 15 km od Slavkova u Brna, směrem z Brna na Olomouc v krásném prostředí zvedající se Drahanské vrchoviny v malé moravské vísce Olšany u Rousínova. Celá cesta na farmu je doprovázena cedulemi "Farma Bolka Polívky", či "Restaurace U klauna". První co mě upoutalo a učarovalo při návštěvě farmy je nádherný výhled na okolní krajinu, kde se vyjímají dřevěné ohrady s koňmi. Součástí areálu je prostorné parkoviště, nově vybudované ubytování hotel "U krále" s maximální kapacitou 40 lůžek (1 apartmán a 12 dvou až třílůžkových pokojů s možností přistýlek). Další neodmyslitelnou součástí je útulná restaurace U klauna, ve které se odráží jak v obrazech, plastikách i drobných kuriózních doplňcích téma koní.

27

Pro turisty, kteří farmu navštíví na vícedenní pobyt je možnost ustájit svého koně a lze ve volných chvílích vyplnit oddychovou činností jako např. jízdou na koni či projížďkou na horských kolech, k dispozici jsou také tenisové kurty, kulečník, pingpong a koupání v nedalekém přírodním areálu Luleč a na večer posezení u krbu s dobrým vínem. Na farmě je též pravidelně pořádán „ FARMÁŘSKÝ PĚTIBOJ“ /soutěž v pěti netradičních disciplínách/ [26]. Majitelem farmy jak už napovídá název je nejznámější bavič a uznávaný herec Bolek Polívka, který je milovníkem koní. Vzhledem k atraktivitě místa, kde se natáčí pořady BOLKOVINY a ZPÍVÁNÍ NA FARMĚ, je o tyto prostory velký zájem. Při nahlédnutí na ceny za ubytování (pro 2 osoby je 1800 Kč/za noc)se mi jeví ubytování pro rodiny s dětmi velice náročné. Z mého pohledu je farma navštěvována především známými osobnostmi, cizinci a podnikateli. Rodiny či páry jsou především motivovány k návštěvě z důvodu zahlédnout a seznámit se se slavnou osobou, ale i přesto na mě návštěva farmy působí uklidňujícím, relaxačním účinkem a velkým potenciálem.

6.3.

Doprovodné programy

6.3.1. Jízda na koni

Jižní Morava má velmi dobré klimatické i geografické podmínky pro jezdeckou turistiku. Rozprostírají se zde nádherné přírodní scenérie tvořené vinicemi, kopci, lesoparky i vodními plochami, které stojí zato obdivovat ze sedla koně. Na území najdete velké množství koňských stanic, které poskytují kvalitní služby a vytvářejí přátelské zázemí pro návštěvníky i jejich čtyřnohé společníky. Na internetových stránkách Jižní Moravy [27] jsou zaevidovány v nejbližším okolí Slavkova u Brna tyto koňské stanice: •

TJ Brno-Dvorska Josef Vymazal, se nachází v okresu Brno- město, známa jako dráha brněnského dostihu. Jeho součástí jsou přilehlé stáje patřící panu Josefu Vymazalovi. Pan Vymazal je nejenom organizátorem dostihů, ale také trenérem a chovatelem koní - má v tréninku 7 koní a v chovu 2 klisny. Zbylé boxy pronajímá pro ustájení soukromých koní. Mezi poskytované služby patří služby kovářů a 28

podkovářů, dále nabízí kruhovou ohradu, skokový materiál, venkovní jízdárnu a venkovní vazné stání. •

Jízdárny VERGOZ, naleznete při příjezdu z Brna do Slavkova u Brna s restauraci VERGOZ. Celý areál VERGOZ, stáje, pastviny a vybavení postupně rekonstrují, zprovozňují a rozšiřují. Ustájení je v současné době možné v boxech ve stájích pro 4 nebo pro 8 koní nebo ve stádě (pastevním odchovu) s odborně proškoleným personálem, schopný individuální práce s problémovými koňmi, součástí je sedlovna, klubovna, šatna a sociální zařízení se sprchou [28].

•

Agrosport Bošovice o ploše 15 000 m2 se nalézá okolo 2,5 km jihozápadně od Slavkova. Vlastní 25 koní, z nichž 5 koní je možno zapůjčit. Poskytují velkou nabídku služeb od zakoupení krmiva, sedla, skokových materiálů přes veterináře, kováře, cvičitele až k přepravě koní. Koně mohou využít výběh na pastvinu a ustájení v 6 vnitřních boxech nebo v 10 vazných stájích.

•

Koňská stanice Letonice je vzdálená od Slavkova u Brna 8 km. Nabídka služeb se oproti Agrosportu Bošovice nemění, ale nabízí možnost projížďky kočárem a plavení koní.

•

Farma Kloboučky u Bučovic se vyskytuje 3 km východně od Slavkova u Brna, také umožňuje standardní nabídky jezdeckých stanic.

6.3.2. Cykloturistika, cyklostezky, Greenways

V posledních letech je u nás cyklistika velice populární jako forma aktivního odpočinku i jako způsob dopravy. V naších zemích existuje jednotný systém značení turistických tras od r. 1889. Pro snadnější orientaci při pohybu přírodou je použito pásové značení, které vybudoval a se státní podporou stále udržuje Klub českých turistů [8]. Dalším blízkým pojmem cyklostezek jsou Zelené stezky, ve světě označované anglickým výrazem Greenways. Greenways, jsou koridory, jejichž páteří je stezka. Pod koridorem je myšleno okolní prostředí, někde ulice, břehy řek, liniové parky nebo sklepní uličky vinařských oblasti, slouží pouze cyklistům, koním nebo pro pěší účely [9]. I přesto, že značených tras pro milovníky cyklistiky neustále přibývá, jejich současný stav je ještě zdaleka neodpovídá vytoužené podobě. Při vytváření cest

29

vhodných pro cyklistiku bylo využito převážně stávajících komunikací. Proto hovoříme o cyklotrasách, i když některé páteřní trasy mají ve svém názvu označení stezka. Většina regionů zatím nezvládla realizovat zamyšlenou podobu tras. Převážná část je v terénu vyznačena, u dálkových tras stále zbývá doznačit některé úseky, aby se staly funkčními v celém svém průběhu. Za obstojně fungující dálkovou cyklotrasu můžeme zatím označit trasu Brno – Vídeň, za Greenways Praha – Vídeň. Cyklisté však zatím namohou počítat se zázemím, s jakým se setkáte na cyklostezkách v zahraničí (velmi hrubým ukazatelem je například délka stezek v Praze 60 km a ve Vídni až 880 km) [8]. Záleží především na snaze každého regionu přilákat vyznavače cyklistiky, proto existují projekty jako např. Pražské, Moravské vinařské nebo Pivní cyklostezky. Patrně nejlépe fungující cyklotrasy jsou v pohraničních regionech, které mají přímou návaznost na zahraniční stezky [8]. V časopisu Veronica (2004) mě zaujal rozhovor na téma cyklostezky a Greenways s Jurákem Flamíkem, který je koordinátorem programu Zelené stezky Greenways. Zmiňuje se zde o problémech bránící většímu rozvoji cyklostezek v ČR. Státní fond dopravní infrastruktury dává na stavby cyklostezek 60 mil. Kč, což činí asi 0,15% z celkového rozpočtu dosahujícího 44 miliard korun ročně. Problémem však není nedostatek peněz, ale pořadí priorit podle kterých se rozdělují. Ti kteří stezky staví, se potkávají i s problémy zejména v organizaci dopravy. Okolí Slavkova u Brna se nachází v síti Moravských vinařských stezek. Moravské vinařské stezky je dlouhodobý projekt ochrany kulturního dědictví a rozvoje vinařské turistiky na jižní Moravě. Od roku 1999 je postupně realizován ve spolupráci s 280 vinařskými obcemi a mnoha dalšími partnery. Každá z 10 vinařských oblastí má svůj vlastní okruh vinařských stezek. Všechny okruhy jsou propojené páteřní Moravskou vinnou stezkou. Vinařská turistika je přímo svázána s úctou ke krajině, zachováním lidových tradic a obnovou kulturního dědictví spojeného s vinařstvím [29]. Přes Slavkov a jeho okolí vede brněnská vinařská stezka o délce 130 km. Nachází se na severním okraji Velkopavlovické vinařské podoblasti. Území na jihovýchod od Brna je hustě protkané sítí značení vinařské trasy, která je dnes spíše vzpomínkou na vinařskou proslulost kraje v minulosti. Stezka vede napříč vinařsky okrajovou oblastí s několika centry /Rajhrad, Židlochovice, Slavkov/, však nabízí poklidné putování otevřenou krajinou, cestu za poznáním severní výspy vinorodé Moravy. Tiché a upravené vesnice zdobí kaple, kříže a Boží muka, mlčenliví svědci tragických nebo podivuhodných událostí i doklad moravského venkova. Na svou pouť se stezka vydává 30

z Moravan táhlým stoupáním do Modřic, podjezdem dálnice za Želešicemi a následný železniční přejezd přivedou stezku na silnici, po níž vede trasa až do Slavkova [30]. Další možností pro cykloturisty je možnost výletů po cyklostezce "Bitva tří císařů" po slavkovském bojišti a naučné stezky v nedaleké přírodní rezervaci Ždánický les. Naučná stezka "Bitva tří císařů" přímo v terénu informuje turisty o evropském politickém a světovém vojenském významu této bitvy, obsahuje 29 mapových panelů se situací bitvy, podobiznami velitelů, schématy hlavních bitevních operací a texty, které popisují situaci 2.12.1805. Panely jsou umístěny na vhodných pozorovacích stanovištích při stávajících komunikacích. Na naučnou stezku naváží připravované cyklotrasy, pojmenované dle tří císařů z roku 1805. Náklady činily 300 tis. Kč, z toho 210 tis. Kč dotace z Ministerstva pro místní rozvoj ČR - z Programu obnovy venkova, zbytek společně uhradily obce [31]. Při projížďce do Slavkova u Brna mě překvapilo značení pro turisty, které je vyhovující, ale naopak mě odradila situace, kde cyklostezky jsou vedeny po polních cestách a následně propojeny se silnicemi druhé třídy, kde jezdí osobní automobily i nákladní auta.

Obrázek č. 3 Mapa znázorňující cyklostezky v okolí Slavkova u Brna [34]

31

7. SWOT ANALÝZA Jedná se o situační analýzu, určitou techniku strategické analýzy, založené na zvažování vnitřních faktorů společnosti, prostředí a pro vytipování důležitých aspektů budoucího

plánování

marketingového

procesu

[1].

Byla

vyvinuta

Albertem

Humphreym, který vedl v 60. a 70. letech výzkumný projekt na Stanfordově univerzitě [32].

Hodnotí se silné a slabé stránky zejména se zaměřením na interní prostředí firmy, příležitosti a ohrožení zejména se zaměřením na externí prostředí. S – strengths – silné W - weaknesses – slabé O – opportunities – příležitosti T – threats – ohrožení [10]

Silné stránky se musí kultivovat, ošetřovat a chránit. Tvoří jádro, díky kterému podnikatel funguje. Je nutné jej maximalizovat a rozšiřovat [1]. Zahrnuje práci v místě nebo další pracovní příležitosti, využití rodinného zázemí a tradic, růst rodinných majetků [4]. Slabé stránky, podnikatel nesmí dopustit, aby se nepřeměnily v ohrožení a nezačaly poškozovat základy. Naopak důsledným řešením identifikovaných slabých stránek je možné získat výhody a přeměnit na silné stránky [1]. Ohrožení je velmi důležité snažit se o jejich analýzu, identifikovat skutečný možný dopad a eliminovat. Přehlížení, podceňování a neřešení ohrožení se základ zřítí [1]. Ohrožení se může projevovat rizikem nebezpečného chování zvířat nebo možnosti nákazy [4]. Příležitosti, rozumíme především v rozvíjení dalších služeb s eliminací slabých stánek či ohrožení [1].

Ve SWOT analýze se hodnotí tyto body: •

zdraví firmy a finanční síla

•

vlastnická struktura a její stabilita 32

•

schopnost pronikat do nových segmentů trhu

•

složitost a účelnost organizační struktury

•

dobré obchodní jméno podniku, tzv. goodwill

•

kvalitativní úroveň produktu

•

pozice v cestovním ruchu – venkovská turistika

•

celková kapacita firmy a poměr nabízených služeb turistům

•

struktura klientů

•

know – how

•

personální struktura, odbornost a dovednost zaměstnanců.

[1]

7.1. SWOT analýza cestovního ruchu v okolí Slavkova u Brna V České republice je potřeba jasně formulovat úlohu státu vůči cestovnímu ruchu jako všeobecně uznávané efektivní ekonomické aktivitě, tvůrci pracovních příležitostí a významnému faktoru rozvoje regionálních ekonomik [2].

Silné stránky •

výhodná geografická poloha (oblast se nachází v nadmořské výšce 211m n.m., nejteplejší oblast v ČR, v zimě i možnost sportovního využití)

•

bohatství kulturních, historických a technických památek (jak už je zmíněno v předchozím textu)

•

kulturní a folklorní atraktivity (dodržování tradičních hodových zábav s kyjovskými kroji, masopust s pochodem masek, každoroční připomenutí Bitvy tří císařů apod.)

•

přírodní atraktivity (spoustu přírodních památek, celá oblast sousedí s NP Podyjí a s PP Ždánický les)

•

sportovní areály (golf, míčové hry, koupaliště nebo přírodní nádrže s možnosti koupání)

•

možnost rybolovu

•

nabídka projížďky na kolech se značenými turistickými stezkami

•

jízda na koni, v kočárech i s doprovodem zkušeného jezdce 33

•

možnost sběru hub v menších lesících

•

všude dostupný telefonní signál

•

přátelskost místních občanů

•

dostupná cenová úroveň služeb

•

zvýšení počtu turistů ze zahraničí v posledních letech

•

Brno je lákavou destinací kongresové turistiky.

Slabé stránky •

nižší kvalita základních a doplňkových služeb cestovního ruchu

•

nedostatečná propagace regionu v zahraničí i v rámci republiky

•

neucelená dopravní síť

•

absence větší podpory od krajů, obcí a obyvatel

•

téměř žádná motivace od spoluobčanů k rozvoji venkovské turistiky

•

nedostatečná ubytovací kapacita na farmách

•

málo propagačních materiálů

•

absence marketingových studií rozvoje potenciálních turistických regionů

•

postupné upadání tradic a folklóru s nástupem nárůstu obyvatelstva z měst

•

nižší než průměrná (ČR) lesnatost území

•

nedostatečné využití potenciálu

Příležitosti •

rozvoj nových moderních produktů cestovního ruchu, včetně doprovodných programů - poznávací a kulturní turistika, UNESCO turistika, vzdělávací a kongresová turistika, vinařská turistika

• rozvoj institucí a struktur zajišťujících vazby mezi sférou zaměstnanosti, vzdělávání, kvalifikace a podpory podnikání •

posílení postavení regionu pro rozvoj ekonomických aktivit

•

spolupráce s pohraničními Rakouskem a Slovenskem

•

podpora stěhování obyvatelstva do vylidňujících se oblastí pomocí pobídek pro imigraci

•

využití produkčního potenciálu oblastí vhodných pro zemědělskou výrobu 34

•

využití finančních zdrojů z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) k realizaci politiky integrovaného rozvoje zemědělství a venkova

•

vybudování kvalitnějších cyklistických stezek zvýší rekreační atraktivitu oblastí i bezpečnost místních obyvatel

•

zlepšení turistického image kraje prostřednictvím cílené propagace (např. systém certifikace služeb, intenzivnější reklama, medializace akcí, apod.)

Ohrožení •

nedostatek kapitálu pro další rozvoj podnikání

•

podcenění významu aktivit cestovního ruchu pro rozvoj podnikání

•

podcenění lidského faktoru a profesionální přípravy odborníku v oblasti cestovního ruchu

•

nevyhovující systém veřejné dopravy povede k nárůstu objemu individuální automobilové dopravy

•

zhoršení postavení zemědělských prvovýrobců způsobené nedostatečnou ochranou zemědělského trhu proti dotovaným dovozům

•

nepřiměřené rozšíření zastavěné plochy na okrajích

•

nepřipravenost rozvojových dokumentů obcí nebo jejich svazků s důsledkem omezeného přístupu k finančním dotacím v rámci kraje, ČR i EU.

35

8. ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU Vyhodnocení silných a slabých stránek, příležitosti a ohrožení cestovního ruchu v okolí Slavkova u Brna naznačuje, že mezi důležité priority rozvoje venkovské turistiky speciálně agroturistiky se stávají: •

především zvýraznění této oblasti na trhu cestovního ruchu a vytvoření nových produktů

•

nabídnout kvalitní základní a doplňkové služby

•

neopomenout tradice spojené s tímto krajem

•

zapojení veřejnosti a konkurenčních vztahů mezi jednotlivými obcemi, jedná se tedy o vytvoření organizační struktury, dále vymezení odpovědnosti a kompetencí a stanovení pravidel pro společné rozhodování. Podle Foreta a Turčinkové (2005) se jeví důležité vytvoření právnické osoby se srozumitelnou demokratickou strukturou vztahů, která bude region prezentovat a zastupovat.

•

získání finančních zdrojů pro rozvoj regionu a přilákat více občany pro tuto formu podnikání.

Současný stav farem provozující agroturistiku je nízký, jedná se pouze o jednu farmu, která vyhovuje širší veřejnosti. Z mého zjištění především chybí konkurence, finanční podpora a větší motivace tuto činnost provozovat. Naopak tato oblast skrývá ohromný potenciál, má bohatou historickou minulost, rovinatý terén umožňující cykloturistiku i pro méně zkušené, projížďky na koních a dalších aktivit zmíněných v předchozím textu. Při dotázání náhodných 30 občanů na otázku „Co agroturistika zahrnuje?“, 40% občanů nedokázalo odpovědět. Na tuto otázku v převážné míře zodpověděli studenti či občané spíše s vysokoškolským vzdělání. Jak vyplívá ze jištění informovanost občanů je nedostačující. Pro přehled zde zmiňuji tabulku podmínek a perspektivy agroturistiky v České republice. Zmiňuji pouze oblasti Jižní Moravy, Jižní Čechy a celkově ČR.

36

Tab. 1: Podmínky a perspektiva agroturistiky v České republice{2000}[11] Ukazatel Jižní Čechy(JČ) Jižní Morava(JM) Současný stav rozvoje agroturistiky v ČR Stav provozování AT 3 Podmínky pro provozování AT Celkové podmínky 5 Atraktivní prostředí 5 Ubytovací možnosti Rodinné domky 3 Chaty, chalupy 3 Hotely, ubytovny, kempy 3 Podpora agroturistiky Státní dotace, granty, jiné 1 Perspektiva rozvoje AT v ČR Zájem o AT podnikání 2 Zájem o podnikatelské služby 4 Zájem o rozvoj AT 3 Zájem českých turistů o obec 4 Zájem zahraničních turistů 3

Hodnocení: 5 – velmi vhodné 2 – méně vhodné

4 – vhodné

ČR

2

2

4 5

4 5

2 2 3

3 3 3

1

1

3 3 3 4 2

2 4 3 4 3

3 – průměrně vhodné

1 – nedostatečné

Poznámka: AT = agroturistika

Z tabulky lze vyčíst, že stav provozování AT na JM a v ČR je méně vhodné. Naopak zájem o podnikáni AT je vnímavější na JM. Bohužel ubytovací možnosti na JM jsou méně vhodné. JČ disponují celkově s lepšími podmínkami než JM.

Celkově pro úspěšné provozování agroturistiky v České republice je vhodné využít zkušeností ze zahraničí zejména středoevropských zemí, které jsou nám blízké svými kulturními podmínkami [2].

37

9. ZÁVĚR „Koho neuzdraví léky, toho uzdraví příroda.“ – Hippokrates

Jak už je zmíněno v citátu, příroda by měla působit relaxujícím, odpočinkovým dojmem a turistu zregenerovat. Venkovská turistika i její specifická forma agroturistiky tuto relaxaci i odpočinek v přírodě nabízí, i s přímým kontaktem hospodářských zvířat, která je jejich předností. O rozvoj agroturistiky u podnikatelů v okolí Slavkova u Brna není příliš velký zájem, i přesto že by se jednalo o zlepšení jejich finančních situacích. V současné době je okolí Slavkova u Brna vyhledávaným cílem českých i zahraničních turistů, především jeho lákadlem je významná historie a Moravské vinařské stezky. Jedná se tedy o oblast s pravidelným cestovním ruchem, kde ubytování je nabízeno především ve formě hotelů nebo penzionů. Důležitým krokem je vzbuzení zájmu o rozvoj agroturistiky u farmářů. Ze zkušeností lze dosáhnout pořádáním společných seminářů, školení nebo návštěvou různých akcí (např. veletrhů, výstav), kde farmáři mohou mezi sebou vyměňovat zkušenosti. Dalším důležitým krokem je získáni podpory od obcí, samostatných samospráv a organizací, bohužel tyto subjekty se k tomuto problému staví nejistě a je velmi těžké dosáhnout určité podpory. Provozovatelé by

se měli zaměřit ve své nabídce služeb převážně na tradice,

tradiční řemeslnou výrobu a folklór daného místa a ten následně udržovat a nabízet. Zejména proto agroturistika bude pro turistu lákavější. V dnešní době, při téměř dokonalé dopravní síti je jednoduché vybranou oblast najít a dopravit se vlastními silami. Podmínkou ale zůstává, abychom konkrétního provozovatele dohledali a našli jeho nabídku, z toho vyplívá jak důležité je venkovskou turistiku a agroturistiku propagovat. Propagace je velmi důležitým marketingovým nástrojem. Mezi nejvýznamnější mediem propagace jsou turistická informační centra, dále propagační materiály a internet, jak můžeme vidět znázorněné na grafu 2. Hlavním cílem snažení je vytvořit penzion, ve kterém by se klienti cítili dobře, odpočinuli si od každodenních starostí a zároveň se přiučili něčemu novému. S ohledem na zahraniční turisty měl by být majitel čí personál schopen komunikovat alespoň 38

v jednom světovém jazyce (angličtina, němčina). Předpokladem je, že převážnou část tvoří turisté žijící ve velkoměstech, proto by bylo dobré poukázat život na venkově, jenž znají jen z doslechu. Po vstupu České republiky do EU lze předpokládat, že agroturistických farem bude u nás přibývat, že budou dosahovat stále lepšího standardu a jejími hosty budou kromě tuzemských návštěvníků i návštěvníci zahraniční nejen z Evropské unie, ale i z celého světa.

39

10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

10.1. Seznam literatury

[1] MORAVEC, I., NOVOTNÝ, R., FOLBERGEROVÁ, R., STŘÍBRNÁ, M., (2006) Venkovská turistika: teoretická východiska a možnosti. 1.vyd Praha: Centrum pro komunitní práci, 92 s. ISBN 80-86902-31-5

[2] POUROVÁ, M. (2002) Agroturistika. ČZU Praha. CREDIT Praha, 123 s. ISBN 80-213-0965-2

[3] FORET, M., TURČINKOVÁ, J. (2005) Cestovní ruch. 1.vyd. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita, 106 s. ISBN 80-7157-383-x

[4] JANOTKA, K. (1999) Venkovská turistika a agroturistika: Specifické segmenty cestovního ruchu. Pardubice: SOŠ cestovního ruchu, 108 s.

[5] POUROVÁ, M. (2000) Možnosti rozvoje a perspektiva v České republice 1.vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 114 s. ISBN 80-213-0672-6

[6] STŘÍBRNÁ, M., (2005) Venkovská turistika a agroturistika. Praha: Profi Press, s.r.o., 65 s. ISBN 80-86726-14-2

[7] LANGEROVÁ, B.,(2006) Jihomoravský kraj : Vítejte. vyd.:ACR Alfa, s.r.o., 393 s. ISBN 80-86408-15-9

[8] SHOCART, spol. s.r.o.,(2005) Cykloatlas Česko, vyd.: SHOCart, spol. s.r.o., 104 s. ISBN 80-7224-498-1

[9] VERONICA, Časopis pro ochranu přírody a krajiny, XVIII. ročník 2004, číslo 6.

[10] HROUZ, J., Agroturistika, přednáška č. 2 ze dne 21.2.2006 40

[11] POUROVÁ, M., STŘÍBRNÁ, M., (2003) Venkovská turistika: Zlepšení marketingových a odborných znalostí provozovatelů agroturistických farem. 1.vyd. Klatovy: AgAkcent, s.r.o., 107 s. ISBN 80-903093-5-6

10.2. Seznam internetových zdrojů

[12] MISNISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ [online], [cit. 10.04.2008]. Dostupné z : Programy/dotace

[13] OFICIÁLNÍ PORTÁL PRO PODNIKÁNÍ A EXPORT [online], [cit. 10.04.2008]. Dostupné z : Program LEADER ČR

[14] JIHOMORAVKÝ KRAJ [online], [cit. 29.03.2008]. Dostupné z

[15] ČESKÝ STATISTICKÝ ŮŘAD [online], [cit. 07.04.2008]. Dostupné z < http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/vyberove_setreni_cestovniho_ruchu_vscr>: Výběrové šetření CR

[16] CENTRÁLNÍ CR- JIŽNÍ MORAVA [online], [cit. 14.04.2008]. Dostupné z : Monitoring návštěvníků

[17] WIKIPEDIA [online], [cit. 12.03.2008]. Dostupné z

[18] JIHOMORAVSKÝ KRAJ [online], [cit. 12.03.2008]. Dostupné z Programy

[19] ŽDÁNICKÝ LES [online], [cit. 12.04.2008]. Dostupné z

41

[20] EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY [online], [cit. 12.04.2008]. Dostupné z Seznam lokalit

[21] LETONICE [online], [cit. 12.04.2008]. Dostupné z

[22] HERŠPICE [online], [cit. 12.04.2008]. Dostupné z O HERŠPICÍCH

[23] PRŮVODCE VINAŘSKOU PODOBLASTÍ [online], [cit. 12.04.2008]. Dostupné z

[24] TURISTIK [online], [cit. 12.04.2008]. Dostupné z

[25] HRADY [online], [cit. 12.04.2008]. Dostupné z : Santon

[26] BOLEK POLÍVKA [online], [cit. 04.03.2008]. Dostupné z : Farma

[27] JIŽNÍ MORAVA[online], [cit. 17.03.2008]. Dostupné z : Jízda na koni

[28] VERGOZ [online], [cit. 17.03.2008]. Dostupné z

[29] CYKLISTIKA KRNOV [online], [cit. 24.03.2008]. Dostupné z : Moravské vinařské stezky

[30] MORAVSKÉ VINAŘSKÉ STEZKY [online], [cit. 24.03.2008]. Dostupné z : Brněnská

42

[31] AUSTERLITZ [online], [cit. 24.04.2008]. Dostupné z http://www.austerlitz2005.com/cz/stezka/ > Naučná stezka bitvy u Slavkova

[32] WIKIPEDIA [online], [cit. 29.03.2008]. Dostupné z SWOT

[33] AUSTERLITZ [online], [cit. 30.04.2008]. Dostupné z Naučná stezka bitvy u Slavkova

[34] SUPERMAPY [online], [cit. 30.04.2008]. Dostupné z

[35] BOLEK POLÍVKA [online], [cit. 30.04.2008]. Dostupné z

43

11. PŘÍLOHY Obr. 1 Stav a značení cyklostezek Obr. 2 Celkový pohled na Ekofarma Jalový dvůr Obr. 3 Výjezd na koních u Ekofarmy Jalový dvůr Obr. 4 Celkový pohled na Farmu Bolka Polívky Obr. 5 Stáje koní u Bolka Polívky Obr. 6 Ukázka ubytování v hotelu U Krále

44

PŘÍLOHY

45

Obr.1 Stav a značení cyklostezek

Obr. 2 Celkový pohled na Ekofarma Jalový dvůr 46

Obr.3 Výjezd na koních u Ekofarmy Jalový dvůr

Obr. 4 Celkový pohled na Farmu Bolka Polívky [35]

47

Obr.5 Stáje koní u Bolka Polívky [35]

Obr. 6 Ukázka ubytování v hotelu U Krále [35]

48

49

50