Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Srovnání úrovně poskytování agroturistických služeb v Jihomoravském kraji Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Vladimír Mikule, Ph.D.
Vypracovala: Jana Procházková
Brno 2008 6
ABSTRAKT Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky v oblasti agroturistiky. Nejprve bylo nutné zorientovat se v dané problematice. Proto je úvodní část věnovaná rešerši doposud vydané literatury z oblasti vesnické turistiky a agroturistiky. Toto odvětví cestovního ruchu je literaturou zásobeno dostatečně. Vymezuji základní pojmy, hodnotím výhody a nevýhody agroturistiky. Dále se podrobněji zaobírám ubytovacími službami. Mým hlavním úkolem bylo zmapovat současný stav agroturistiky na Jižní Moravě. Tento region jsem si vybrala, protože tu žiji a protože se domnívám, že má, co se turistiky týče, poměrně velký potenciál. Ve své práci hodnotím oblast z hlediska přitažlivosti pro návštěvníky. Poté se zaměřuji na konkrétní poskytovatele agroturistických služeb a srovnávám je. Výsledkem tohoto srovnání je, že v rámci vesnické turistiky se v regionu nachází dostatečné množství ubytovacích zařízení a jejich služby jsou srovnatelné. Jako doplněk této práce jsem sestavila dotazník. Dotazník zjišťuje kolik lidí služeb využilo, jak s nimi byli spokojeni, proč lidé služby nevyužívají a jaké by eventuelně chtěli vyzkoušet. Největší zájem je o ubytování v soukromí. Služeb využil téměř každý druhý dotázaný.
KLÍČOVÁ SLOVA Venkovská turistika, agroturistika, ubytování, Jižní Morava, propagace služeb
7
ABSTRACT The aim of the bachelor's work is to summarize actual knowledges in agricultural tourism. In order to give basic orientation in the topic, there is a bibliographic search in the first part of the work. It defines essential terminology and assesses benefit and disadvantages of this kind of tourism. Further accommodation services are descriped in detail.
The main objective is to chart present state of agritourism in South Moravian Region. The region is assessed in light of attraction for visitors. The work also focuses on concrete service providers and makes a comparison. Finally i tis possible to claim, that there is enought accomodation facilities, which provides comparable services.
Question-form is a supplemental part of the work. It surveys people's stance to agritourism. Respondents prefer a private accommodation to accommodation in the farm or in the camping site.
KEY WORDS Country tourism, agritourism, accomodation, South Moravian Region, service advertising
8
OBSAH I.
Úvod………………………………………………………. 7
II.
Cíl práce…………………………………………………… 8
III.
Přehled literatury………………………………………….. 9 1. Vymezení základních pojmů…………………………… 9 2. Agroturistika, její význam, výhody a nevýhody ………. 13 3. Produkty venkovské turistiky a agroturistiky ………….. 17 4.Ubytovací služby ……………………………………….. 19 5. Pozitivní a negativní dopady provozování agroturistiky . 23
IV.
Situace na Jižní Moravě …………………………………. . 25 1. Region Jižní Morava …………………………………… 25 2. Zhodnocení úrovně služeb …………………………….. 27
V.
Vlastní průzkum ………………………………………….. 34
VI.
Závěr ……………………………………………………… 40
VII.
Seznam použité literatury ………………………………... 42 Seznam internetových adres poskytovatelů ubyt. služeb..... 43
VIII.
Seznam grafů ……………………………………………... 44
IX.
Přílohy …..……………………………………………….. 44 1. Mapka jihomoravského kraje………………………….. 44 2. Dotazník ……………………………………………….. 45
9
I. ÚVOD Cestovní ruch představuje u nás i ve světě velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky. Svým objemem tržeb se řadí ve světě na třetí místo za petrochemický a automobilový průmysl a rovněž rozsahem zaměstnanosti a tvorbou kvalitních pracovních příležitostí patří mezi nejvýznamnější ekonomická odvětví. Rozvoj venkovské turistiky a s ní i agroturistiky je významným nástrojem ekonomického oživení regionů postižených restrukturalizací zemědělské výroby. Díky rozvoji těchto odvětví cestovního ruchu vznikají nová pracovní místa, rostou příjmy a celkově dochází k stabilizaci neutěšené situace na venkově. (Ministerstvo zemědělství ČR, 1995)
Pro zemědělské podnikatelské subjekty je agroturistika doplňkovým zdrojem příjmů, což jim přináší existenční jistotu. Mohou výhodně zpeněžit jak své vlastní výrobky, tak i ubytovací kapacity a pobyt v pěkném prostředí farmy. Tím si vytváří podmínky pro to, aby mohly hospodařit i na méně výnosných či dokonce existenčně ohrožených zemědělských farmách a podnicích. Provozování agroturistiky, zejména poskytování ubytovacích a stravovacích služeb, vyžaduje určitý stupeň vybavenosti zemědělské usedlosti, a tak se zvyšuje i celkový standard zemědělských domácností. (Pourová, 2002) Díky agroturistice se zvyšuje vybavenost obcí, která je předpokladem pro rozvoj této formy venkovského cestovního ruchu. Zvyšují se také příjmy jak obyvatel obce, tak i obce samotné. Agroturistika je stimulem pro rozšíření výroby, protože se vytváří dodatečný odbyt zemědělských výrobků. Nejenže oživuje tradiční řemeslnou výrobu, ale oživuje a udržuje i folklórní a jiné tradice obce. Z gastronomických a jiných zvyklostí činí předmět nabídky. Přispívá také k využívání přírodního, kulturního a historického potenciálu obce i okolí, přičemž zachovává původní ráz krajiny v okolí obce. V regionech i celém státě snižuje agroturistika nezaměstnanost a vytváří pracovní příležitosti v zemědělství, ale i v jiných oborech, jejichž služeb účastníci agroturistiky využívají. Tím stabilizuje osídlení venkova a napomáhá udržovat a obnovovat vesnické osídlení. Cestovní ruch se díky ní rozptyluje do větších územních celků, což je blahodárné pro životní prostředí. Pokud farmu navštěvují i zahraniční turisté, zvyšují se exportní aktivity státu. (Pourová 2000)
10
II.CÍL PRÁCE Cílem
mojí bakalářské práce je především
zmapování
současné situace
v agroturistice. Hlavní těžiště mé práce spočívá v zorientování se v problematice agroturistiky. Nejdříve provádím rešerši. Zaobírám se tematikou venkovské turistiky a agroturistiky v obecné rovině. Dále se zaměřuji na konkrétní region Jižní Morava. Zjišťuji počty farem a počty objektů pro ubytování na venkově. Porovnávám sortiment nabízených služeb, ubytovací kapacity i cenové relace. Také hledám další možnosti kulturního, sportovního či jiného vyžití v okolí.
Jako doplněk mojí práce jsem sestavila dotazník a pokusila se získat informace o návštěvnosti
farem.
Doposud
bohužel
neexistuje
žádná
statistika
využívání
agroturistických služeb. Pokusila jsem se tedy touto formou získat informace o tom, kolik lidí těchto služeb využilo, jak se o nich dozvěděli a zda s nimi byli spokojeni. Také jsem zjišťovala proč dotazovaní některou z nabízených služeb nezkusili.
V závěru práce shrnuji celou problematiku a uvádím některá doporučení a návrhy pro poskytovatele služeb, které by mohly vést k úspěšnému podnikání v agroturistice či venkovské turistice obecně a k jejímu dalšímu rozvoji.
11
III. PŘEHLED LITERATURY
III.1.Vymezení základních pojmů Podle Janotky (1999) cestovním ruchem rozumíme uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, turistiky, lázeňství, poznávání a kultury prostřednictvím poskytovaných služebnino prostředí člověka, v jeho volném čase. Hlavním znakem cestovního ruchu je hromadný jev přemisťování osob z místa bydliště do lokalit a zařízení k cestovnímu ruchu určených a současné využívání služeb v těchto zařízeních, vedoucí k uspokojování potřeb turistů.
Zelený cestovní ruch chápe Pourová (2000) jako nejširší pojem ve vztahu k šetrnému cestovnímu ruchu. Důraz je kladen na rekreaci ve volné krajině i v mírně osídlených oblastech. Tento druh cestovního ruchu je charakterizován touhou návštěvníků splynout s přírodou i s lidským prostředím. Respektuje a chrání přírodu, jeho náplň je aktivní. Zelený cestovní ruch je uskutečňován především jako ekoturistika a venkovský cestovní ruch.
Ekoturistika je cestovním ruchem zaměřeným na poznávání přírody. Orientuje se převážně na poznávání přírodních rezervací, národních parků, chráněných krajinných oblastí a dalších krás přírody tak, aby zároveň tyto lokality nebyly nijak narušeny. Vyznačuje se vysokou mírou odpovědnosti ohleduplnosti návštěvníků vůči přírodě. Zahrnuje také výchovné prvky. (Pourová, 2000) Podle Stříbrné (1997) je ekoturistika založena na ohleduplném chování ubytovatelů i hostů k přírodě. Podnikatelé se stávají jejími ochránci, klientela se rekrutuje ze zákazníků požadujících pobyt v atraktivní, neporušené krajině. Respektují při tom pravidla ochrany přírody. Tento produkt cestovního ruchu lze realizovat v chráněných krajinných oblastech, biosférických rezervacích, případně v národních parcích.
Venkovská turistika je formou cestovního ruchu, jenž bezprostředně souvisí s přírodou, se střídáním ročních období, s biologickými a vegetačními cykly v přírodě, s krajinou a venkovským (rurálním) prostředím. Často také bývá, podle převážné aktivity turistů, zvaná zelená turistika. (Janotka, 1999)
12
Specifikem venkovské turistiky je decentralizace ubytovacích zařízení a respektování zájmů ochrany přírody a životního prostředí. Proto je snaha v rámci této formy turistiky omezovat negativní dopad služeb cestovního ruchu jednak na obyvatelstvo, jednak a zejména na krajinu. Kladením důrazu na individualitu a malé ubytovací kapacity se vytváří komornější prostředí oproti masivní, velkoplošné turistice. Proto tato forma cestovního ruchu imponuje především rodinám s malými dětmi, seniorům a turistům introvertního typu. (Janotka, 1999) Podle Stříbrné (1997) je hlavním specifikem venkovské turistiky to, že má místo mimo velká turistická centra. Tedy nabídka individuálního přístupu ke klientům.
Agroturistika je forma venkovské turistiky, kterou provozuje farmář a slouží mu jako vedlejší finanční zdroj k udržení nebo rozšíření jeho pracovní činnosti. (ROSA o.p.s., 2002) Stříbrná (1997) agroturistiku vidí jako alternativní podnikatelský program, pro který má zemědělské hospodářství dobré zázemí. Tento program představuje symbiózu zemědělství a turistiky. Farmě přináší dodatečný, často nezanedbatelný příjem. Zároveň umožňuje bez zbytečných mezičlánků přímý prodej produktů živočišného i rostlinného původu turistům či návštěvníkům farmy. Levnější prvotní vstupy při poskytování stravy umožní přijatelné ceny za ubytování. Agroturistika je charakteristická bezprostředním využíváním přírody a krajiny venkova a přímým vztahem k zemědělským pracím nebo usedlostem se zemědělskou funkcí. Je představována nejen souhrnem služeb a činností na farmě a v jejím okolím, ale i zážitky, které zemědělský subjekt poskytuje návštěvníkům za účelem odpočinku a rekreace. Zemědělská výroba by ovšem měla být pro zemědělce poskytujícího agroturistické služby činností dominantní. (Pourová, 2002)
Vesnická turistika a agroturistika jsou podle Pourové (2002) spojeny s vesnickým osídlením. Společně čerpají z přírodního a kulturního bohatství regionu. Odlišují se pouze ubytováním, způsobem života při pobytu na vesnici a částečně rekreačními aktivitami. Největší odlišnost vidí Pourová v agroturistickém ubytování na rodinné farmě, jejímž hlavním znakem je spolužití s farmářskou rodinou.
13
Ekoagroturistika je agroturistika provozovaná na certifikované ekologické farmě. Agroturistika je ideálním typem rodinné dovolené. Umožňuje strávit volný čas ve zdravém prostředí českého venkova. Host se může volně pohybovat po celé farmě a má tak možnost se se vším seznámit, včetně domácích i hospodářských zvířat. Může si také přímo na farmě koupit domácí produkty (bioprodukty) jako je mléko, tvaroh, sýry, vejce, nebo čerstvou zeleninu či ovoce. (ROSA o.p.s., 2002) Má zázemí na zemědělském hospodářství. Zvláštní důraz je kladen na organické zemědělství a poskytování biopotravin hostům. (Stříbrná, 1997)
Chataření a chalupaření se rozvinulo po druhé světové válce, zejména v období kolektivizace, díky touze městského obyvatelstva po přírodě. Vznikly chatové osady mimo vesnické osídlení, samostatné rekreační objekty a kempy umístěné ve volné přírodě. Tento cestovní ruch Pourová (2002) označuje jako „cestovní ruch mimo veřejné formy“. Využívání soukromých rekreačních zařízení mnozí za cestovní ruch nepovažují. Občané jedou do svého zařízení, stojícího zpravidla nedaleko bydliště. Po počátečních nákladech na stavbu či přestavbu jsou náklady na další provoz těchto objektů ve srovnání s rekreací v hotelích minimální. Zařízení plní rekreační funkci a umožňují účastníkům účelné využití volného času. Z tohoto důvodu je nutné pobyt chatařů považovat za rovnocennou formu venkovského cestovného ruchu.
ECEAT CZ je Evropské centrum pro eko agro turistiku, člen ECEAT-International, je česká, nevládní organizace sdružující odborníky specializující se na šetrný (udržitelný, odpovědný) cestovní ruch. Cílem této organizace je přispět k udržitelnému rozvoji prostřednictvím odpovědného cestovního ruchu. (ECEAT , 2007)
Stezky dědictví jsou propojenou sítí přírodního a kulturního bohatství, služeb a zařízení v dané lokalitě, sloužící pro skupiny návštěvníků. Může jít o skupinu do osmnácti osob i jednotlivce. Stezky dědictví poskytují ubytování, orientují se na pěší a cykloturistiku, jízdu na koni či vlastním autem (easy dovolená). Zahrnují při tom různé další typy environmentálně příznivého cestovního ruchu jako například agroturistiku, hipoturistiku, silvoturistiku, krasovou turistiku, vodní turistiku či gurmánský cestovní ruch (vinné sklípky). (Pourová, 2002)
14
Zelené stezky Greenways jsou asistenčním a grantovým programem Nadace Partnerství. Jeho prostřednictvím nadace poskytuje podporu organizacím a projektům přispívajícím k udržitelnému rozvoji podél stezek a přírodních koridorů. Zelené stezky jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory, využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Přinášejí užitek v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví, zlepšují možnosti pro dopravu, rekreaci a turistiku, jsou výzvou k zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. Zelené stezky vedou občany, zastupitele, úřady a podnikatele ke společnému plánování a zlepšování života v jejich obci a komunitě. Program Zelené stezky Greenways se zaměřuje na projekty, které v sobě integrují řešení několika oblastí, s cílem zlepšení kvality života obyvatel měst i obcí. Hlavní témata programu jsou: místní a regionální rozvoj šetrná a bezpečná doprava šetrná turistika ochrana přírodního a kulturního dědictví zdravý životní styl (Poslání programu Greenways, 2008)
15
III.2. Agroturistika, její význam, výhody a nevýhody Agroturistika jako podnikatelská činnost může být pro venkov, jak uvádí Pourová (2002), potenciálním zdrojem příjmu a nových pracovních příležitostí. V České republice se tato forma cestovního ruchu začíná postupně rozvíjet. Zkušenosti při tom může čerpat z ostatních zemí Evropy, kde je agroturistika úspěšně rozvíjena a podporována. Tento druh podnikání má zásadní význam zejména v zemědělsky málo produktivních oblastech. Zde je totiž nutné poskytnout obyvatelstvu dostatek příjmu, aby nedocházelo k vylidnění vesnic a poklesu úrovně krajiny. Agroturistika vytváří podmínky pro hospodaření na farmě. Její výhodou je i to, že ji lze provozovat v průběhu celého roku. Kulminace se při tom samozřejmě očekává v letních a zimních měsících
Agroturistika má své zázemí v zemědělských farmách, popřípadě v jiných zemědělských subjektech (zemědělské družstvo). Toto odvětví cestovního ruchu představuje jedinečnou symbiózu turistiky a zemědělství. Zároveň farmě přináší dodatečný, a často nezanedbatelný příjem a umožňuje podnikateli realizovat část vlastní živočišné i rostlinné produkce bez zbytečných mezičlánků přímo na farmě. Své výrobky mohou farmáři výhodněji zpeněžit, protože stravování a prodej potravin hostům jim zajišťuje odbyt produktů. Levnější vstupy pak umožňují přijatelné ceny za ubytování. Toho využívá zejména nejpočetnější skupina tvořící klientelu agroturistických zařízení – rodiny s dětmi. Provozování agroturistiky vyžaduje určitý stupeň vybavenosti zemědělské usedlosti. Tím se mimo jiné zvyšuje celkový standart zemědělských domácností. (Pourová, 2002)
Podnikatel volí alternativní podnikatelský program, který mu umožňuje překlenout „hluchá místa“ v jeho podnikatelské aktivitě (sezonost, výkyvy na trhu). Může tak využít všech předností, které mu dává zemědělská usedlost při tvorbě produktu cestovního ruchu. K těmto výhodám patří zejména komorní prostředí, bezprostřední vztah k přírodě a originální zemědělské zázemí. Dodatečný příjem může pomoci řešit hospodářské problémy. Navíc dává jedinečnou příležitost diverzifikovat své činnosti a vytěžit z prostředí místa, kde působí maximum. Konkrétní zemědělec se pak může stát pojítkem mezi městskou a venkovskou kulturou. Může být nositelem tradic, které ostatní respektují a přijímají je jako obnovu tradic venkovského života (Stříbrná, 1997)
16
Hlavní předností provozování agroturistiky je to, že napomáhá stabilizaci venkovského obyvatelstva. Může částečně řešit nezaměstnanost ve venkovských oblastech a snižuje závislost na městě. Tím přispívá k udržitelnému rozvoji venkova. Agroturistika může být pro provozovatele výrazným zdrojem příjmů v celoročním rozpočtu. (ROSA o.p.s., 2002) To také jinými slovy uvádí Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR a Svaz podnikatelů ČR v agroturistice již v roce 1995: Rozvoj venkovské turistiky a jejího specifického produktu agroturistiky, patří mezi důležité nástroje ekonomického oživení regionů, které byly postiženy restrukturalizací zemědělské prvovýroby a transformačními a restitučními majetkovými procesy. Přináší nejen vznik nových podnikatelských aktivit, ale zejména napomáhá vzniku nových pracovních příležitostí a v této souvislosti i stabilizaci venkovského obyvatelstva.
Rozvoj agroturistiky přináší užitek nejen farmářům, ale také ostatním venkovským obyvatelům. Ti mohou k rozvoji regionu přispívat také. Agroturistika tedy stimuluje rozvoj dalších podnikatelských aktivit. Vedle provozování ubytovacích služeb je pro turisty třeba zprostředkovat a nabízet další činnosti a to v oblasti obchodu, pohostinství, řemeslné výroby, opravárenství, pošt, bank, … Nesmí se zapomínat ani na činnosti spojené s trávením volného času turistů a reklamní a informační služby důležité pro propagaci daného území. Jedině tak mohou být veškeré podnikatelské aktivity úspěšné. Podnikání v agroturistice má ale také určité požadavky. Vyžaduje změnu postojů obyvatel žijících na venkově. Aby byli v této činnosti úspěšní, musí být schopni se zorientovat v tržních podmínkách a doplnit si znalosti z oblasti podnikání. Úspěch je také podmíněn rozvojem drobného podnikání v příslušných regionech. (Pourová, 2000)
Agroturistika má význam i pro obce. Dochází k využívání stávajícího bytového fondu a budov, které přestaly sloužit původnímu účelu. Zvyšuje se vybavenost obcí a její příjmy. Vytváří finanční zdroje pro vybavenost obcí. Agroturistika tvoří podmínky pro vznik pracovních příležitostí a tím snižuje nezaměstnanost. Díky ní také dochází k oživení a udržení tradiční řemeslné výroby, folklorních a jiných tradic obce. S tím souvisí i udržování a oživení gastronomických zvyklostí. Agroturistika zachovává původní ráz krajiny v okolí obce a přispívá k využívání přírodního, kulturního a historického potenciálu obce i okolí.
17
Pro stát má agroturistika zprostředkovaný přínos. Ten spočívá především v tom, že se osídlení venkova stabilizuje, udržuje a funkčně obnovuje. Velmi významná je agroturistika jako mimoprodukční funkce zemědělství a alternativa řešení mnohých problémů. Cestovní ruch je rozptýlen do větších územních celků. Za zmínku stojí také zahraniční návštěvnost na farmách, zvyšující exportní aktivity státu. (Pourová, 2002) Díky agroturistice vznikají nová pracovní místa na vesnici, což je přínosné zvláště pro ženy. Podle Stříbrné (1997) představují ženy v agroturistice vůdčí, nezastupitelný element. Jejich přirozená autorita hraje v tomto typu podnikání důležitou roli. Ženám se otvírají nová, velmi důstojná pole působnosti. Jsou vstřícné novým myšlenkám, snadněji se orientují v problematice. Úloha paní domu jim není cizí, cítí se v tomto prostředí dobře. Získají-li profesionální znalosti, jsou v tomto oboru nezastupitelné.
Agroturistika přináší řadu pozitiv nejen pro farmáře, či jiné subjekty podnikající v agroturistice, ale také pro celou dotčenou oblast. Pozitivní vliv agroturistiky na okolní krajinu je nezanedbatelný. Jelikož agroturistika respektuje přirozené přírodní a životní prostředí, sleduje navrácení člověka k přírodě a umožňuje mu objevovat její krásy, přispívá tak nepřímo ke krajinotvorbě. Česká republika svými přírodními krásami, turisticky atraktivní polohou ve středu Evropy, kulturním a historickým potenciálem a zejména dostatkem zemědělských usedlostí a chalup přímo vybízí k podnikání ve venkovské turistice. Můžeme očekávat, že do Evropy budou přijíždět lidé z dalších kontinentů a svou návštěvu uskuteční právě u nás. Ve světě vládne trend odklonu od masivní turistiky, turisté vyhledávají spíše komornější formy dovolené. Vzhledem k tomu by se měli čeští podnikatelé v cestovním ruchu na tyto zákazníky připravit. Rozvoj cestovního ruchu (včetně agroturistiky) je třeba podporovat. (Pourová, 2002)
Agroturistika je sice výhodná, účelná a společensky prospěšná aktivita, která doplňuje zemědělskou výrobu, ale mohou nastat i případy, kdy její provozování přináší i negativa. Pourová (2002) uvádí příklady, kdy se tento vzájemně doplňující vztah mezi cestovním ruchem a zemědělstvím mění ve vztah konkurenční: Příliš velká návštěvnost a nepřizpůsobení se původní vesnické sociální struktuře může také znamenat jistou zátěž a stres pro obyvatelstvo. V úvahu lze vzít i možný negativní dopad na životní prostředí (poškozené polní cesty, rušení zvěře a stád, …). Problémy ekologického rázu nastanou tehdy, vyskytnou-li 18
se hromadící se odpadky v okolí. V důsledku výstavby ubytovacích zařízení či dalších součástí infrastruktury cestovního ruchu může též dojít k úbytku půdy. Hlavní sezóna cestovního ruchu je v podstatě shodná s hlavní sezónou v zemědělství (žně, senoseče), a tak dochází ke konkurenci v rozložení a využívání pracovních sil. Při jejich nedostatku je třeba najmout brigádníky na výpomoc, což znamená finanční zatížení farmy. Konkurence může také nastat z hlediska umístění volného kapitálu. Zemědělci se musí rozhodnout, zda investují své, většinou omezené, volné finanční prostředky do rozvoje zemědělské výroby nebo do rozvoje agroturistiky. I v tomto smyslu tedy může agroturistika působit jako finanční zátěž. Mezi další negativní dopady agroturistiky patří přetěžování žen – farmářek, na kterých vedle práce v zemědělství spočívá i práce v oblasti agroturistiky (úklid, praní, podávání snídaně, …). Nevýhodou agroturistiky také může být zmnožení osobních problémů podnikatele. Celá farmářova rodina se tak může při novém podnikání dostat do stresových situací v důsledku vyšší časové zaneprázdněnosti, finančních a obchodních problémů a podobně. Může také dojít k změně hierarchie v rodině. Problémem bývá také nedostatečné vzdělání v oboru, chybějící odborné znalosti a praxe.
Mnohé tyto situace lze úspěšně vyřešit. Než začneme podnikat, doplníme si znalosti z nového oboru a pokusíme se zjistit, co nejvíce informací od zaběhnutých agroturistických farem. Přetížení farmářek předejdeme najetím dalších pracovních sil, případně spoluprací s jinými podnikatelskými subjekty (prádelna). Finanční zátěže firmy spojené s najímáním brigádníků musí být ovšem kompenzovány příjmem z agroturistiky. Musíme tedy zajistit maximální vytížení kapacit farmy, nebo zvýšit ceny služeb.
19
III.3. Produkty venkovské turistiky a agroturistiky Ubytování – krátkodobé i dlouhodobé, v malokapacitních objektech, základní služba
Stravování – v rámci služeb nebo příprava pokrmu turistou, vybavenost kuchyněk
Doprava – individuální či hromadná, vlastními dopravními prostředky, dopravou služeb, pěší turistika, cykloturistika, běžkařské a lyžařské a vodní trasy, …
Zájmové aktivity – jezdectví, houbaření, sběr lesních plodů a léčivek, lov, rybaření, sběratelství, …
Nabídky ve vazbě na krajinu – horolezectví, plavání, běh, jeskyňářský sport, golf, tenis, …
Nabídky pamětihodností – kulturněhistorické objekty, muzea, přírodní zvláštnosti, …
(Janotka, 1999)
Stříbrná (1997) se domnívá, že v agroturistice je nutná péče o volný čas hostů. Ten lze vyplnit vhodně zvolenými doprovodnými programy. Doprovodné programy zvýrazňují atraktivnost nabízených služeb, kompletují celý produkt cestovního ruchu, dávají mu osobitý charakter. Mohou podnikateli poskytnout určitou specializaci - výjimečnost v nabídce. Aktivity mohou být i zprostředkované ve vazbě na okolí, případně sportovní a rekondiční akce v okolí. Spolupráce s okolními subjekty se vyplácí zejména jako vzájemná reklama. Využít lze i místní slavnosti, poutě a oslavy spojené se zemědělstvím, na kterých se podílí celá vesnice. Agroturistika je produkt venkovské turistiky se speciálním zázemím. Její výjimečnost spočívá v přímém spojení turistů se zemědělským prostředím. Vzniká tedy možnost poskytovat služby a zajišťovat programy, které mají přirozené zázemí v zemědělském hospodářství, nebo na něj organicky navazují.
20
Pourová (2002) uvádí další příklady doprovodných programů: Zemědělské činnosti – rekondiční akce spojené s pomocí turistů při senoseči, žních, pasení hospodářských zvířat, úklidu stájí a chlévů, …
Lov zvěře a rybaření – nabídka závisí na celkovém zázemí farmy, tj. na rozsahu vlastnictví lesů a rybníků. Tyto služby lze také zprostředkovat jiným podnikatelským subjektem.
Projížďky na koních, jezdecké školy – nabídka je omezena farmářovými možnostmi chovat koně. Jde bezesporu o důležitou atraktivitu. Zpestřit a doplnit ji lze projížďkami bryčkou či kočárem. I tyto služby můžeme zprostředkovat jiným podnikatelským subjektem.
Letní a zimní sporty – jsou samostatnou skupinou doprovodných programů. Důležitou roli ovšem hraje charakter okolní krajiny. Nabídku obvykle tvoří pěší turistika, cyklistika, koupání, sáňkování, bruslení nebo lyžování.
Řemesla – zde je důležitá spolupráce s ostatními subjekty v okolí, vytvoření komplexní nabídky. Tu mohou tvořit ukázky tradičních řemesel (výroba nábytku, sklářské hutě, kolářství, bednářství, kovárny, krajkářství, košíkářství, lidová keramika, mlýny, …), prohlídky zprovozněných historických objektů v okolí (větrné a vodní mlýny, železnice, lihovary, …), včetně výroby suvenýrů.
Podle Pourové (2000) je důležité, aby tyto doprovodné programy vždy tvořily komplexní nabídku a ucelený program pobytu. Konkrétní podoba doprovodných programů je přitom závislá jednak na charakteru zemědělské výroby provozovatele agroturistiky, jednak na charakteru obce a její vybavenosti a v neposlední řadě také na charakteru širšího okolí a zázemí regionu.
21
III.4. Ubytovací služby Ubytovací služby tvoří obvykle základní služby, poskytované agroturistickým provozovatelem. Spokojenost zákazníka závisí podle mého názoru převážně na kvalitě ubytování. Hosté podle typu ubytovacího zařízení očekávají určitý komfort. Vyhovuje-li ubytování daným standardům, je předpoklad, že zákazník bude spokojen. V následujícím oddíle také provádím porovnávání zejména ubytovacích služeb jednotlivých poskytovatelů v regionu Jižní Morava. Proto se právě na ubytovací služby zaměřuji podrobněji.
Vymezení pojmů v rámci ubytování
Obytná místnost je uzamykatelný ubytovací prostor s lůžky. Není průchozí. Obývací místnost je část objektu určená k dennímu pobytu hosta. Nejsou zde umístěna stálá lůžka. (Ministerstvo zemědělství ČR, 1995) Ubytováním v soukromí se rozumí turistické ubytování ve stavbách, které vzhledem ke svému specifickému charakteru neodpovídají svým vymezením jednotlivým kategoriím hromadných ubytovacích zařízení. (ROSA o.p.s., 2002)
Ubytování v soukromí poskytuje omezený počet samostatných ubytovacích jednotek ke krátkodobému pronájmu turistům (objekt, obytné místnosti). Ubytování v soukromí se člení do čtyř tříd. Třídy se značí čtyřmi, třemi, dvěma či jednou hvězdičkou. Zařazení do příslušné třídy se provádí na základě splnění požadavků doporučeného standardu. (ROSA o.p.s., 2002) V rámci této kategorie mohou být poskytovány další služby (účast na zemědělských pracích v rámci rekondičních programů, projížďky na koních,…) (Ministerstvo zemědělství ČR, 1995)
22
Kategorizace ubytovacích zařízení (ROSA o.p.s., 2002)
1.
Ubytovacím zařízením se rozumí zařízení, které pravidelně či nepravidelně zabezpečuje přechodné ubytování pro turisty.
2.
Ubytovací zařízení se zařazují podle druhů do kategorií a podle převažujícího vybavení a úrovně poskytovaných služeb do tříd. Třídy se označují hvězdičkami.
3.
Název, kategorie a třída ubytovacího zařízení jsou trvale zvenčí viditelně označeny.
Ubytovací zařízení se člení do 2 základních skupin a) ubytování v soukromí b) hromadná ubytovací zařízení Zařízení členěná do kategorie ubytování v soukromí a) ubytování v obytných místnostech zemědělských usedlostí, farem b) pronájem samostatných objektů, které jsou součástí zemědělských usedlostí, farem (Ministerstvo zemědělství ČR, 1995)
Ubytování v soukromí se také řadí do tří kategorií (ROSA o.p.s., 2002) a) Malý kemp - pronájem pozemku pro přechodné ubytování hostů (ve stanu, obytném přívěsu), případně vybavené i samostatnými ubytovacími objekty či pokoji. Malý kemp má samostatné hygienické zařízení, případně
další vybavení
a technické zázemí.
b) Ubytovací objekt/ apartmán s vlastním vařením - samostatná stavba nebo bytová jednotka s jednou nebo více obytnými místnostmi, hygienickým zařízením, samoobslužnou kuchyní a dalším vybavením. Může být k dispozici i společenská místnost. Pronajímá se však jako celek. c) Penzion (ubytování se stravováním) - kromě ubytování jsou poskytovány i stravovací služby, minimálně snídaně. Může být k dispozici i společenská místnost. Ubytování tohoto druhu zpravidla poskytuje služby na libovolný počet nocí bez fixního nástupního dne.
23
Nároky na ubytovací služby v agroturistice
Ubytovací služby mohou mít v případě vesnické turistiky a agroturistiky nejrůznější formy. Agroturistika se však většinou přiklání k podobě ubytování v soukromí. Ubytovací kapacita farmy je omezena na maximálně 12 lůžek. Tato kapacita je dána dlouholetými zkušenostmi se zajišťováním služeb charakteristických pro tento produkt cestovního ruchu. Agroturistika prosazuje individuální přístup ke klientovi, respektování jeho soukromí a zároveň přátelský, chápavý vztah k přírodě, která je důležitou turistickou atrakcí. Při větším počtu lůžek by této rovnováhy nebylo možné docílit. Ve vesnické turistice a agroturistice lze vhodně kombinovat ubytování v soukromí a ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních. Nejde ovšem jen o malé hotely a penziony, ale i o táboření a kempování na pozemcích zejména majitelů zemědělských farem. (Ministerstvo zemědělství, 1995) V takovýchto zařízeních je pak jejich kapacita omezena na 20 osob. V kempu může být kapacita zvětšena zřízením více kempovacích míst, přičemž jedno kempovaní místo nesmí překročit kapacitu 20 osob. (Rosa o.p.s., 2002)
Doporučené standardy
Dne 14. července 1999 vzala vláda na vědomí usnesením č. 717 "Koncepci státní politiky cestovního ruchu České republiky". Jedním z přijatých opatření byla i aplikace doporučujících standardů ubytovacích služeb do praxe, kterou mají společně zajistit Ministerstvo pro místní rozvoj a příslušné profesní zájmové skupiny.
Doporučený standard ubytovacích služeb má posloužit především dalšímu zkvalitnění těchto služeb cestovního ruchu v České republice pro ubytování:
- ve stavbách (ubytování v soukromí, vztahuje se i na turistické ubytování ve venkovské turistice a agroturistice) - v kempech a chatových osadách - v turistických ubytovnách.
24
Na zpracování doporučeného standardu ubytovacích služeb se podílely: Svaz venkovské turistiky spolu s Evropským centrem pro eko agro turistiku (ECEAT CZ), Kempy a chatové osady ČR - Živnostenské společenstvo, Klub českých turistů a sekce cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj.
Doporučený standard ubytovacích služeb má svá certifikační pravidla, podrobné prováděcí předpisy sdružení provádějících certifikaci a označení (logo). Je specifikováno použití závazných vzorů označení. Certifikaci provádějí jednotlivá profesní zájmová sdružení, která zároveň ručí za kvalitu nabízených služeb a provádějí kontroly dodržování kvality poskytovaných služeb:
Svaz venkovské turistiky - ručí za ubytování v soukromí Kempy a chatové osady ČR - živnostenské společenstvo - ručí za ubytování v kempech a chatových osadách Klub českých turistů - ručí za ubytování v turistických ubytovnách.
Certifikaci jednotlivá profesní zájmová sdružení provádějí jak pro své členy, tak i pro další zájemce (nečleny). Certifikovaná ubytovací zařízení budou přednostně propagována Českou centrálou cestovního ruchu na veletrzích a výstavách cestovního ruchu doma a v zahraničí. (ROSA o.p.s., 2002)
25
III.5. Pozitivní a negativní dopady provozování agroturistiky
Pozitivní ekonomické vlivy
Dodatečné tržby zemědělské farmy za pronájem, ubytovací a doplňkové služby Pracovní příležitost i pro členy rodiny (celoročně nebo sezónně) a tím kompenzují úbytek peněz díky snížené produkci. Vytvoření, udržení a rozšíření venkovských řemesel a živností. Rozšíření obchodních sítí, lékařské a lékárenské služby Nové služby v regionu (masáže, relaxační střediska) Rozvoj terciálních služeb na venkově (silniční síť, autobusové a vlakové zastávky, taxi) Rozšíření komunikační sítě na venkově (internet, telefonní síť)
Negativní ekonomické vlivy
Jsou minimální Poškození majetku, škody na zařízení Škody na kulturních plodinách (pych) a přírodě (vodní zdroje) Poškozování pamětihodností Finanční zatížení farmy při její přestavbě, budování kapacit a zázemí pro hosty
Pozitivní vlivy ekologické
O životní prostředí je pečováno (především díky snaze uspokojit turisty vyžadující estetické životní prostředí) Kvalita životního prostředí, čistý vzduch, voda i půda, minimum hluku a vibrací jsou díky turistům hlavními ekologickými cíli venkova.
Negativní vlivy ekologické
Jsou nejmarkantnějšími negativy, lze je redukovat snížením počtu návštěvníků a rizikových aktivit Znečišťování ovzduší výfukovými plyny
26
Zamoření hlukem obtěžujícím venkovské obyvatelstvo Znečišťování vodních zdrojů a vodních ploch Hromadění odpadů, problémy s jejich tříděním a úpravou, zamoření půdy odpady Poškození krajiny nedostatečnou péčí, ekologickými haváriemi Negativní vlivy vysoké koncentrace neukázněných osob, případně i
jejich psů
neadaptovaných na venkovské prostředí Nebezpečí šíření chorob, nedostatečný samočisticí proces vody v oblastech největší koncentrace turistů
Pozitivní vlivy sociální a kulturní
Vznik nové vrstvy podnikatelů konzolidujících hospodářsky i politicky společnost Růst úrovně hmotné kultury venkova (od úrovně bydlení po používání moderních komunikačních prostředků) Růst vzdělanosti venkovanů, rozvíjení jejich jazykových schopností Opouštění tradic a otevření se novým trendům
Negativní vlivy sociální a kulturní
Vyšší výskyt negativních patologických sociálních jevů (jako např. vandalismus, krádeže, přepady, omamné látky, alkohol) díky zvýšené anonymitě prostředí Potlačování kulturních tradic a zvyků, místních nářečí Ničení kulturních a historických památek
(Janotka, 1999)
27
IV. SITUACE NA JIŽNÍ MORAVĚ
IV.1. Region Jižní Morava Rozloha: 7196,5 km2 (4. místo v ČR) Počet obyvatel: cca 1,130.000 obyvatel (3. místo v ČR, cca 11 % obyvatel státu) Hustota osídlení: cca 157 obyvatel/km2 Počet obcí: 673 Počet měst: 47 + statutární město Brno Okresy: 7 (Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo) Statutární města: Brno (cca 370.000 obyvatel) Počet obcí s rozšířenou působností: 21 Počet obcí s pověřeným obecním úřadem: 34 Nejvyšší bod: Čupec (819 m n. m.) Nejnižší bod: soutok řek Moravy a Dyje u Lanžhota (150 m n. m.) (Jihomoravský kraj-geografické údaje, 2007)
Mým úkolem bylo zjistit, kolik farem na Jižní Moravě momentálně poskytuje ubytování, jaké další služby farmáři zákazníkům nabízí a jaké možnosti nabízí okolí. Rozhodla jsem se nejdříve zhodnotit daný region a jeho potenciál z hlediska cestovního ruchu. Jaké přírodní a kulturně historické zajímavosti mají turisté možnost spatřit. A jak na tyto podmínky mohou farmáři reagovat rozšířením poskytovaných služeb.
Jižní Morava jako turistický region má svým hostům rozhodně co nabídnout. Přírodní a kulturně historické památky jsou rovnoměrně rozmístěny po celé oblasti. Ať už se tedy turista rozhodne pro ubytování v kterékoli části Jižní Moravy, může pěšky, na kole či autem podnikat výlety do okolí a objevovat přírodní i další krásy tohoto regionu. Typy na výlet, kterými se mohou turisté inspirovat, jsou k dispozici na webových stránkách jihomoravského kraje. Například Velká cesta Jižní Moravou nabízí program na 7 dní, včetně navrženého místa ubytování. (Turistické programy v regionu Jižní Morava, 2007) .
Samozřejmě
existují
lokality více
či
méně
lákavé.
K nejoblíbenějším
a
nejnavštěvovanějším oblastem tu zřejmě patří Lednicko, Pálavské vrchy a okolí
28
Moravského krasu. Lednicko-Valtický areál a brněnská vila Tugendhat jsou navíc zahrnuty do seznamu kulturních památek UNESCO. Na seznamu biosférických rezervací UNESCO jsou také Národní park Podyjí, Bílé Karpaty a Dolní Morava. Kulturně historické vyžití nabízí i menší obce, či vesnice. Snad v každé z nich mohou turisté obdivovat nějaký kostelík, či alespoň boží muka. Kulturní zážitek mohou poskytnout poutě či hody, případně i další folklorní akce. Aktuální seznam těch největších akcí je zveřejněn na webových stránkách turistických informací. Jde především o koncerty, hody a folklorní a národopisné festivaly. Celoročně probíhá v Jarošově mlýně – muzeu řemesla prohlídka s výkladem. (Kalendář akcí na území Jihomoravského kraje, 2008) Na tomto webu je také možno zjistit informace o muzeích, naučných stezkách a významných památkách. Jižní Morava je známá také svými vinohrady a vinnými sklípky. V oblastech vinařsky nejvýznamnějších vznikají jako turistické atrakce soustavy vinařských sklípků, tzv. vinné stezky. Turisté mohou putovat přírodou a cestou navštěvovat veřejnosti otevřené sklípky. V návaznosti na tyto stezky vzniká síť cyklostezek. Rekreační cykloturistika je nenáročným sportem vhodným i pro rodiny s dětmi. Právě tato skupina využívá všeobecně nejvíce služeb agroturistiky. Farmáři i ubytovatelé na venkově proto často poskytují službu půjčování jízdních kol. Cyklisté sportovci rozhodně uvítají odpočinek a občerstvení v útulné venkovské restauraci. Odpovídající podmínky a kvality služeb naleznou v certifikovaných zařízeních Cyklisté vítáni. Jde o celonárodní projekt Nadace Partnerství. Nadace Partnerství se také podílí na projektu greenways. Přes jihomoravský kraj vede Evropský turistický koridor Krakov-Vídeň. Do tohoto koridoru jsou také zahrnuty vinařské stezky.
Plánovač cyklistických tras, mapy a návrhovou mapku koňských stezek má na svých webových
stránkách
zveřejněn
Jihomoravský
kraj
(http://www.cyklo-jizni-
morava.cz/jmk/) Kromě možností sportovního vyžití se zákazníci při výběru dovolené zaměřují na okolí místa ubytování. Pro letní dovolenou si vybírají místa s možností koupání. Proto někteří majitelé farem, v jejichž blízkosti nejsou k dispozici vodní plochy vhodné ke koupání, budují vlastní bazény.
29
IV.2. Zhodnocení úrovně služeb Abych zhodnotila úroveň poskytovaných agroturistických služeb na Jižní Moravě, musela jsem nejdříve shromáždit potřebné informace. Tištěných prospektů nabízejících agroturistické služby je málo. Přehled venkovské turistiky na Jižní Moravě a jejich možnostech nabízí brožura Prázdniny na venkově vydaná roku 2006 Jihomoravským krajem. Tato poměrně přehledná publikace obsahuje kromě téměř vyčerpávajících informacích o jednotlivých ubytovacích objektech také stručný přehled zdejších regionů a několik typů na výlety v nich. Brožuru bylo možné získat na posledním veletrhu Regiontour, k dispozici je také v Moravské zemské knihovně v Brně.
Jiné prameny nepřináší mnoho informací. Právnické subjekty sdružující podnikatele ve venkovské turistice a agroturistice nejsou na svých webových stránkách příliš sdílní. Databázi svých členů nezveřejňují a tištěné průvodce nevydávají. Několik dalších farem je možno vypátrat pomocí vyhledavačů. Následující údaje tedy čerpám především z brožury Venkovská turistika. Její internetovou podobu zveřejňuje internetový portál „Jižní Morava“ (http://www.jiznimorava.cz/Propagacni_material/). Některé poskytovatele můžete nalézt i na webových stránkách „Prázdniny na venkově“ (http://www.prazdninynavenkove.cz/).
V Jihomoravském kraji můžete navštívit minimálně 16 farem, usedlostí či rančů s chovem dobytka, koní či drobnějšího zvířectva a poskytujících ubytování, stravu a další služby. Pro větší přehlednost jsem sestavila následující tabulku srovnávající základní ukazatele. Cena je uvedena pro dospělou osobu a jednu noc. Někteří poskytovatelé dávají slevu skupinám, případně při delším pobytu. Ubytováním je myšlen typ, doplňujícím údajem je velikost pokojů. V kolonce služby uvádím zvláštní vybavení farmy či zajímavé aktivity, které nabízí farma nebo nejbližší okolí.
30
Legenda
1 Farma Trnka, Křepice 2 Kemp u Kousalů, Vranov u Brna 3 Ranč Loučka, Předklášteří u Tišnova 4 Ekofarma Jalový Dvůr, Heršpice 5 Jelení farma, Vrbovec 6 Koňský ráj, Havraníky 7 Chalupa na Pavlově, Benešov u Boskovic 8 Zámecký pension, Lomnice 9 U Růžičků, Žďár 10 Agrocentrum Ohrada, Vísky u Letovic 11 Ranč u Řeky, Tavíkovice 12 Penzion Růdnik, Vacenovice 13 Penzion na statku, Břežany 14 Ranč U Jelena, Mokrá-Horákov 15 Horse farm, Lechovice 16 Jáňův dvůr, Nový Přerov
R – restaurace – koně, vyjížďky – půjčování kol, vhodné pro cyklisty – přírodní koupání do 3km – bazén, lázně – tenisové kurty
31
Tabulka srovnávající základní ukazatele
cena (os/noc) 1
2
3
od 130
od 180
150
ubytování
služby
kemp
práce na farmě
kemp
370
apartmány
6
od 400
apartmány 2, 3, 4
od 240
lůžkové pokoje
8
9
10
11
od 640
250
od 500
420
kuchyňky,
mléka, krmení zvířat
R
ustájení
5
7
možnost ručního dojení
karavany
zařízený RD
kuchyňky vlastní, bez
hipoterapie, soustředění,
od 150
vlastní, bez
malé hospodářství,
chatky,
4
strava
R, karavany s kuchyňkou
prodej jehňat a výrobků
R,vlastní v
z ovčí vlny, rybaření
kuchyňce
vinárna, rybaření,
R, snídaně,
pozorování jelenů
večeře
práce na farmě,vinárna
snídaně v ceně, R,
dětský koutek
vlastní v
s bazénkem, sauna,
kuchyňce
2, 3, 4
chov malých
lůžkové
hospodářských zvířat,
pokoje
dětské hřiště
zařízený RD
chov drobného zvířectva
2, 3, 4
dětské hřiště, jízda na
lůžkové
loďkách, sauna,
pokoje
rehabilitační centrum
pension2, 3,
soustředění, školy
lůžkové
v přírodě, domácí
pokoje
kuchyně, tělocvična
32
R, snídaně, večeře R,vlastní v kuchyňce R - plná penze
plná penze v ceně, R
sport
12
13
od 275
500/450
2, 3 lůžkové
vinné sklepy
pokoje apartmán,
rybaření, vinný sklípek, prodej ovoce, ukázka
studio (stan)
staré zem. techniky
2, 3, 6 14
od 400
suchá sauna, zvířata,
lůžkové
vinný sklípek
pokoje 2, 3,4 15
od 620
lůžkové pokoje
vinné sklepy, ustájení, trénink dostihových koní
R, snídaně, večeře vlastní v kuchyňce R, plná penze, polopenze
R
ochutnávka vín, zvířata,
16
od 130
kemp
projížďky bryčkou mezi
(apartmány
vinicemi, kozí mléko a
ve výstavbě)
sýr, biopotraviny, výr.
R, vlastní
z ovčí vlny, rybaření
V případech poskytování ubytování na farmě se nejedná o typická venkovská stavení. Romantické vesnické stavby z předminulého a počátku minulého století jsou raritou. Hosté jsou většinou ubytováni v poměrně nových či rekonstruovaných rodinných domech a usedlostech s přilehlými hospodářskými budovami. Pro farmu typické chlévy s dobytkem také nenajdete u všech objektů. Dnes se farmáři zaměřují především na chov koní. Dodatečným příjmem se jim stává půjčování koní a ustájení koní buď hostům nebo lidem z okolí. Překvapivě málo farmářů ale kombinuje poskytování ubytování s rostlinnou produkcí. Prodej bio potravin, případně pouze čerstvých potravin by přitom mohl být pro statek také přínosem. Pro zemědělce s živočišnou výrobou by byla výhoda i v zpracování vedlejších produktů, zejména chlévské mrvy. Domnívám se, že by o tyto služby byl ze strany spotřebitelů dostatečný zájem. Komfort hostům zajišťuje moderní vybavení farmy i jejího okolí. K téměř každému objektu přiléhá terasa s možností posezení a grilování, nebo alespoň ohništěm. Kulturní a sportovní vyžití hostů je zabezpečeno různými doprovodnými programy poskytovanými provozovatelem. Nezapomíná se ani na malé děti. Dětská hřišťátka, půjčování míčů a dalšího sportovního náčiní se stávají lákadlem pro rodinnou dovolenou. 33
Celková úroveň služeb je u všech objektů srovnatelná. Závisí především na typu ubytování. Porovnáme li každou kategorii (kempy, penziony a chalupy) zvlášť, nezjistíme markantní rozdíly v nabízených službách a mnohdy ani v ceně. I když ta se např. u penzionů liší i značně. Cena se v průměru pohybuje v rozmezí dvou až šesti set korun za osobu a noc. Některé objekty také majitelé přizpůsobují a upravují jako bezbariérové. Vlastní bazén či sauna přiláká i náročnější hosty. Tyto modernizace jsou ovšem podle mého mínění necitlivým zásahem do filozofie agroturistiky. Ta si klade za cíl, poskytnout hostům z měst místo k rekreaci v přírodě. Přehnaná komfortnost ubytování může znamenat odklon od přírody a návrat k městskému prostředí. Hosté místo pobytu v přírodě tráví čas stejně jako ve městech. Agroturistika pak ztrácí svůj smysl.
Rozvoj agroturistiky momentálně spočívá především v rozvoji venkovské turistiky jako takové. S rostoucím zájmem obyvatelstva o jezdectví, nebo alespoň rekreační jízdu na koni, roste počet ubytovacích zařízení na vesnici a počet jízdáren v jejich okolí. Navíc forma ubytování v soukromí, která se rozšiřuje velmi rychle, zřejmě turisty oslovuje více než pro agroturistiku typické spolužití farmářovi rodiny s hosty. Proto uvádím ještě srovnání dalších objektů. Jsou to vesnické letní byty, chalupy a penziony. Všichni jejich provozovatelé nabízí jízdy na koni, nebo je jsou schopni zajistit. Někteří mají v nabídce i výuku jízdy na koni. Tyto objekty se mnohdy od „farem“ neliší. Jsou Jediným rozdílem je, že zde majitelé nechovají žádné zvířectvo. Nabídka ostatních služeb a vybavení je prakticky totožná.
17 Camping Country, Hluboké Mašůvky 18 Penzion Sirotek, Perná 19 Ubytování ve dvoře, Deblín 20 Ubytování na Zlatém kopečku, Čejkovice 21 Apartmán na sklípku, Uherčice 22 Apartmány u Slavotínků, Olšany 23 Penzion u Floriánka, Pavlov 24 Větrný zámeček, Petrovice 25 Ubytování Na Habeši, Olešnice 26 Pension Roseta, Radějov
34
cena (os/noc)
17
od 120
ubytování
služby
kemp, chatky,
vinný sklípek, rybaření,
apartmá
minigolf vinný sklípek, prodej
18
250
apartmány
domácího vína, rybaření
19
20
21
od 300
od 350
od 320
strava R,vlastní v kuchyňce, snídaně, večeře R, vlastní v kuchyňce
2, 4 lůžkové
půjčování sportovních
R, vlastní v
pokoje
náčiní
kuchyňce
vinný sklípek,
R, vlastní v
prohlídka výrobny vína
kuchyňce
apartmán
krytá jízdárna, vinný apartmán
sklípek, projížďky parníkem
R, vlastní v kuchyňce vlastní
22
od 300
apartmány
dětské hřiště
v kuchyňce, R, snídaně
23
24
od 250
od 290
2, 3,4
vinařské sklepy,
lůžkové
rybaření, projížďky
pokoje
parníkem
apartmány
od 280
apartmány
vlastní v
jízda na loďkách
kuchyňce, R
koberců v obci, rybaření
26
od 790
kuchyňce ,R
dětský bazén, udírna,
výrobna modrotisku a 25
vlastní v
1, 2 lůžkové
rosarium,poradenství
pokoje,
v zahradnictví,
apartmán
řemeslníci,dět. hřiště
35
vlastní v kuchyňce
R, snídaně, večeře
sport
V Jihomoravském kraji nabízí ubytovací služby na vesnici samozřejmě daleko více poskytovatelů. Vybrané objekty však mají k agroturistice nejblíže. Nejvýznamnějším kriteriem pro jejich výběr byla možnost hipoturistiky a cykloturistiky. Samozřejmě se jedná o malokapacitní zařízení. Vesnické hotýlky a velké penziony jsem vyloučila. Následující mapka zobrazuje rozmístění vybraných objektů. Číslování odpovídá číslům z předchozích tabulek.
Po zmapování stávající situace jsem došla k závěru, že ubytovacích zařízení je na venkově v Jihomoravském kraji dostatek. Jak je patrno z mapky výše, jsou rozmístěna téměř rovnoměrně po celém regionu. Největší kumulace ubytovacích zařízení je v oblasti Novomlýnských nádrží, dále pak v okolí Moravského krasu. Jde tedy o oblasti turisticky atraktivní zejména v letní sezoně.
36
V. VLASTNÍ PRŮZKUM Abych zjistila, jak velký je o agroturistické služby zájem, sestavila jsem jednoduchý dotazník. Jeho cílem bylo především získat informace o potenciálních zákaznících. Tedy na jakou věkovou a sociální skupinu by měli provozovatelé zaměřit svou propagaci. A jak by měli přizpůsobit své služby, případně vybavení ubytovacích zařízení. Dotazník také zjišťuje, o které konkrétní služby je největší zájem, jak dlouho se hosté na farmách zdržují, či zda jsou farmy a agroturistické služby vůbec dostatečně propagovány.
K vyhodnocení dotazníku jsem nashromáždila celkem 66 vyplněných formulářů. Více než polovina oslovených pocházela z Jihomoravského kraje. Dotazovaní nejčastěji navštívili kraj Jihočeský. Jihomoravský kraj byl druhou turisty nejnavštěvovanější oblastí.
Primárním úkolem mého průzkumu bylo zjistit, kolik respondentů využilo některou z agroturistických služeb. Dvě třetiny dotazovaných byly studenti. U této skupiny jsem předpokládala největší zájem o tyto služby. Ze získaných odpovědí ovšem vyplývá, že poptávka po agroturistických službách pochází zhruba od poloviny dotázaných bez ohledu na věk či povolání. Tedy přesně 36 dotázaných služeb nevyužilo a 30 oslovených některou ze služeb vyzkoušelo.
Zajímavým zjištěním je, že ten, kdo některou z agroturistických služeb využil, využil ji často opakovaně. Z 30 dotazovaných trávících dovolenou na venkově, jich pouze 7 využilo danou službu doposud jedenkrát. Naopak 8 respondentů se vracelo, či vyzkoušelo jinou službu pět a vícekrát. Zbývajících 15 osob služby využilo 2-4 krát. Pozitivním zjištěním je, že většina dotazovaných byla se službami spokojena. Spokojenost s úrovní poskytovaných služeb projevilo 27 dotázaných, 2 byli nespokojeni a jeden byl spokojen pouze u některých provozovatelů. Čtrnáct dotazovaných uvedlo, že znají někoho, kdo služby využil. Jejich spokojenost se službami dosáhla dokonce sta procent. Tito respondenti pak také sami některých služeb využili, nebo o tom alespoň uvažují. Z toho plyne, že spokojený zákazník je nejlepší reklamou.
37
Graf č. 1 Využití agroturistických služeb
zaměstnanec NE 10 15%
student ANO 24 36%
student NE 26 40%
zaměstnanec ANO 6 9%
Jeden z výsledků dotazníku také potvrzuje můj předpoklad, že cestování není záležitostí jedince, ale je jevem hromadným. Respondenti, kteří některé agroturistické služby využili, využili jich většinou společně s rodinou či přáteli. Tím se zvyšuje celkový počet osob, kteří těchto služeb využili. Farmáři by se tedy měli při nabídce a propagaci služeb orientovat na malé skupiny mladých lidí a rodiny.
Graf č. 2
S kým využili dotazovaní agt. služeb 30 25 25 20 14
15 10 5
4
0 SÁM
S RODINOU
38
S PŘÁTELI
Co se týče délky pobytu hostů na farmách, v kempech nebo v jiných ubytovacích zařízeních, navštěvují je hosté nejčastěji po dobu jednoho týdne. Na druhém místě pak volí víkendovou rekreaci.
Graf č. 3 Délka pobytu
počet respondentů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%
16
15 5
4
0% jednodenní
víkendový
týdenní
delší než týden
Z hlediska typu služby je zcela jednoznačně nejvyužívanější ubytování v soukromí. Dovolenou takto strávilo 23 dotazovaných. Dalších 9 lidí o tom uvažuje. Méně osob pak pobylo v malém kempu a na třetím místě v četnosti využití služby stojí koupě potravin ze dvora. Zde se potvrzuje, že ubytování v soukromí je opravdu rozvíjejícím se typem služby. Do budoucna můžeme očekávat další rozmach. O kempech se v současnosti příliš nehovoří, ale přesto je očividně i o tyto služby stále zájem.
Potenciální zákazníci shledávají jako atraktivní službu poskytování ubytování spojené s vyjížďkami na koních. Ze všeho nejraději by však kupovali potraviny ze dvora. S novými trendy v zdravém životním stylu a propagací biopotravin stoupá i počet kupujících produkty z farem. Ovšem díky nedokonalé distribuci a nedostupnosti těchto potravin zůstává stále více těch, kteří o koupi jen uvažují.
39
Pobyty na farmě – pro agroturistiku nejtypičtější, se přílišné oblibě netěší, ale na druhou stranu nejsou úplně v pozadí. Dotazovaní jich využili stejně často jako pobytu spojeného s prací na farmě.
Graf č. 4 Využití jednotlivých služeb
využili službu
uvažují o využití služby
35
30
9 25
20
15
12
6 23
10
5
5
9
5
5 koupě jiných výrobků z farmy
pobyt spojený s vyjížďkami na koních
pobyt spojený s prací na farmě
pobyt na farmě
ubytování ve velmi malém kempu
ubytování v soukromí
koupě potravin „ze dvora“
1
0
4
5
3
2 jiné
1
účast na semináři pořádaném na farmě
11
5
4
10
typ služby
Z dotazníku také vyšla najevo skutečnost, že agroturistické služby nejsou dostatečně propagovány. 40% těch, kteří žádnou službu nevyužili uvedlo, že je to z důvodu nedostatku informací. Lidé nevědí kde a jak tyto služby vyhledat. Pro zhruba stejnou část
40
dotazovaných jsou neatraktivní formou turistiky. Zde se nabízí otázka, jaké je k tomuto tvrzení vedou pohnutky. Zda jako neatraktivní cíl dovolené považují destinaci Česká republika, venkovské prostředí samo o sobě, komornější formu dovolené kombinovanou více s výlety a pobytem v přírodě nebo něco jiného. A zda by v tom případě bylo možné zvýšit návštěvnost farem rozšířením, doplněním, popřípadě změnou nabídky doplňkových služeb i samotných objektů a jejich vybavením. Dalšími argumenty proč lidé nevyužili žádnou z agroturistických služeb byla pracovní vytíženost, nedostatek času k jakékoli rekreaci a dostatečný pobyt v přírodě, případně práce na vlastním hospodářství. Z finančních důvodů jsou tyto služby náročné pouze pro jednoho respondenta. Z toho vyplývá, že jsou lidé vesměs ochotni za služby platit stanovené ceny a že jsou tyto ceny přiměřené. Graf č. 5 Proč dotazovaní nevyužili agt. služeb je to pro mě neatraktivní forma turistiky pobyt v přírodě mi neschází, mám doma vlastní hospodářství nemohu si to finančně dovolit nemám informace, nevím kde tyto služby hledat jsem pracovně vytížen(á), dovolenou si nedopřávám nemám zájem o produkty z farem
3 8%
1 3% 14 38%
15 40% 1 3%
41
3 8%
Při výběru dovolené se lidé řídí nejvíce radou a doporučením přátel. Touto formou se také o agroturistických službách dozvědělo nejvíce respondentů. Nejvyhledávanějším pramenem informací o možnostech ubytování je internet. Z tohoto důvodu považuji za důležité agroturistiku řádně propagovat právě tady. Preciznější webové stránky a propracovanější databáze poskytovatelů by dle mého názoru mohly přilákat značné množství nových turistů. Dovolená přes agenturu je také vyhledávána poměrně často. Cestovních agentur nabízejících dovolenou na venkově ale není mnoho. Možná i tady vzniká jistý potenciál pro rozvoj. Jako jinou formu získání informací uvádí dotazovaní náhodu.
Graf č. 6
Propagace agt. služeb
jak lidé shání informace při výběru dovolené jak se dotazovaní dozvěděli o agroturistické službě, kterou využili 50 45 40 35
25 30
32
25 20 15
20
10 5
12 1 1
0
z internetu
4 11
jinou formou inzerce
4 0 na veletrhu
6 od známých
forma propagace služeb
0 vše zařídila agentura
jinak
VI. ZÁVĚR Je třeba aby si širší veřejnost uvědomila, že práce zemědělce nespočívá jen v produkování potravin. Jeho práce na polích i loukách má význam také z hlediska tvorby krajiny a péče o ni. Zemědělci obhospodařováním svých pozemků zachovávají typický ráz venkovské krajiny. Za tuto činnost ovšem nejsou dostatečně ohodnoceni. Výnosy ze zemědělské produkce soukromých zemědělců jsou také mnohdy minimální. Agroturistika farmářům nabízí další možný příjem a dává jim existenční jistoty. Čím více doplňkových služeb při tom poskytnou (prodej potravin, ustájení koňů, půjčení vlastních koňů či kol, prodej a výuka výroby řemeslných výrobků, …), tím vyšších příjmů mohou dosáhnout. Agroturistika je stále poměrně novým odvětvím cestovního ruchu, které je v období svého rozvoje a rozmachu. Celosvětový trend návratu k přírodě dává venkovské turistice a agroturistice značný potenciál. Otázkou je, nakolik ho jsou schopni čeští poskytovatelé služeb využít. Prvotní podmínkou provozování agroturistiky je to, že nesmí být uskutečňována na úkor venkovských obyvatel, životního prostředí ani provozu primárních činností zemědělců. Je na každém podnikateli, aby také zvážil, zda a jakou návratnost má vykonaná práce, časové a finanční investice do vybudování zázemí a následný provoz.
Vyhodnocení úrovně agroturistiky v Jihomoravském kraji je následující: Oblast je turisticky atraktivní, má návštěvníkům co nabídnout, což je základním předpokladem prosperující agroturistiky. V regionu nabízí ubytování převážně farmy s chovem koní. Majitelé se často věnují pouze jemu, bez další zemědělské produkce. Počet ubytovacích zařízení je vzhledem k velikosti oblasti dostatečný, ale mohlo by jich být i více. Chybí zejména nabídka ubytování na zemědělských usedlostech, případně na farmách s produkcí biopotravin. Jelikož by na farmách měla být zemědělská produkce prvořadou, prodej čerstvé zeleniny, ovoce, případně vedlejších produktů (seno, hnůj), by měl být zcela přirozeným rozšířením nabídky agroturistických služeb. Malý počet farem je kompenzován další nabídkou ubytování. Jde převážně o chalupy a letní byty, případně penziony. Nabízené služby a ceny za ně jsou v jednotlivých kategoriích srovnatelné. Ceny se samozřejmě liší podle typu ubytování, vybavenosti objektů a šíři sortimentu nabízených služeb i podle atraktivity okolní krajiny.
43
Po zpracování odpovědí z dotazníku jsem vyvodila několik dalších závěrů. Zhruba polovina dotazovaných již nějakou agroturistickou službu využila. Ostatní o využití většinou alespoň uvažují. Dotazovaní dovolenou trávili nejčastěji s přáteli, přičemž preferují pobyt týdenní nebo víkendový. Z hlediska typu služby je zcela jednoznačně nejvyužívanější ubytování v soukromí. Méně osob pak pobylo v malém kempu a na třetím místě v četnosti využití služby stojí koupě potravin ze dvora. Klíčovou otázkou je, proč lidé agroturistiku nevyzkoušeli. Respondenti, kteří doposud nevyužili žádnou službu, uvádí jako důvod z 40% nedostupnost informací, z 38% pak jejich neatraktivnost. Pozitivním zjištěním je, že je cenově nedostupnou pouze pro jediného dotázaného. Hlavním nedostatkem tedy je, že v České republice agroturistice stále chybí propagace. Ačkoli mnohé farmy na trhu fungují již několik let, lidé o nich nejsou dostatečně informování. Vzhledem k tomu, že respondenti nejčastěji hledají informace o možnostech ubytování na internetu, měla by být předpokladem úspěšného podnikání propagace farmy na internetu. Chybí také informační centra, prospekty a úplné databáze poskytovatelů služeb v rámci různých sdružení. Při zpracování této studie jsem se o tom sama přesvědčila. Konkurence cestovních kanceláří nabízejících zahraniční zájezdy je dnes veliká. Česká republika ale také skýtá mnoho krásných lokalit, které přímo vybízí k rekreaci. Úkolem podnikatelů v agroturistice i venkovské turistice tedy zůstává především přesvědčit turisty, že jim dovolená strávená v přírodě (ať už na venkově nebo na farmě) dá mnohem více, než pobyt v hotelovém apartmá a na pláži u moře.
44
VII. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ECEAT CZ - EVROPSKÉ CENTRUM PRO EKO AGRO TURISTIKU, Prázdniny na venkově (projekt). Rezervační centrum. Brno: Jihomoravský kraj, 2006. 47s. ISBN 80-2397505-6 (brož.)
ECEAT- kdo jsme a co děláme [online].[cit.2007-03-09]. Dostupný z: http://www.eceat.cz/public/docs/eceat_cz.htm
JANOTKA, K.
Venkovská turistika a agroturistika : Specifické segmenty cestovního
ruchu. Pardubice:SOŠ cestovního ruchu, 1999. 108s.
Jihomoravský kraj-geografické údaje [online].[cit.2007-03-01]. Dostupný z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=27204&TypeID=2
Kalendář akcí na území Jihomoravského kraje [online].[cit.2008-01-15]. Dostupný z: http://www.kraj.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id_nuts_2=&kraj=&okres =&id_obce=&id=48920&typ=182&lng=1
MZE, Doporučení upravující základní ukazatele pro poskytování ubytovacích služeb v rámci vesnické turistiky a agroturistiky, včetně jejich klasifikačních znaků pro jejich zařazování do tříd. 1. vyd. Praha: Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR, 1995. 44s. brož.
Poslání programu Greenways [online].[cit.2008-03-25]. Dostupný z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/p-12708&exp=male1
POUROVÁ, M. Agroturistika, možnosti rozvoje a perspektiva v České republice : monografie. 1.vyd. Praha: Česká zemědělská universita, 2000. 113 s. Bibliografie, souhrn též v angl. ISBN 80-213-0672-6
POUROVÁ, M. Agroturistika. 1. vyd. Praha: Credit, 2002. 123 s. Vydavatel: Česká zemědělská universita, Provozně ekonomická fakulta. ISBN 80-213-0965-2 (brož.)
45
ROSA O.P.S. JIHOČESKÁ SPOLEČNOST PRO OCHRANU PŘÍRODY, Agroturistika: praktický rádce. České Budějovice: Rosa, 2002. 20s. brož.
STŘÍBRNÁ, M. Ekonomická efektivita podnikání v agroturistice. Praha: ÚZPI 1997. 32s. res. Angl. ISBN 80-86153-36-3
Turistické programy v regionu Jižní Morava [online].[cit.2007-12-02]. Dostupný z:http://www.jizni-morava.cz/programy/
Seznam internetových adres poskytovatelů ubytovacích služeb http://www.prazdninynavenkove.cz/ubytovani.php?oblast=2 www.rancureky.penzion.com/ http://www.farmatrnka.webpark.cz/index.html http://konici.ufonek.net/ http://www.jecmeniste.cz/ www.wihag.cz/ http://www.volny.cz/umshaus.f/chalupa.html http://www.novy-svet.cz/novy-svet/ http://www.rancujelena.cz/ http://www.sweb.cz/horsefarm/ http://www.camp-country.com/ http://www.zlatykopecek.com/ http://www.uslavotinku.cz/ http://www.uflorianka.penzion.com/ http://www.vetrnyzamecek.webz.cz/ http://www.ubytovaninahabesi.cz/ http://www.roseta-pension.cz/
46
VIII. SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Využití agroturistických služeb……………….......………....
35
Graf č. 2 S kým využili dotazovaní agroturistických služeb ………....
35
Graf č. 3 Délka pobytu .................................................................... .....
36
Graf č. 4 Využití jednotlivých služeb....................................................
37
Graf č. 5 Proč dotazovaní nevyužili agroturistických služeb................. 38 Graf č. 6 Propagace agroturistických služeb ………………………….. 39
IX. PŘÍLOHY IX.1. Mapka Jihomoravského kraje
Zdroj: http://ias.kr-jihomoravsky.cz/mapky/JMK_DESA0105.jpg
47
IX.2. Dotazník Prosím, podtrhněte vybrané možnosti(všechny vyhovující), případně odpověď dopište Věk: do 25
26-35
36-45
Povolání: student
nezaměstnaný
důchodce
zaměstnanec
na mateřské dovolené
jiné
45 a víc podnikatel
Bydliště v kraji: Bydliště v obci: do 2000obyvatel
2000-10 000
10 000-50 0000
1. Využil(a) jste někdy agroturistických služeb, případně jiné formy zelené turistiky (venkovská, agroekoturistika,..)? ANO -ubytování v soukromí -ubyt. ve velmi malém kempu -pobyt na farmě -pobyt spojený s prací na farmě -pobyt spojený s vyjížďkami na koních -koupě potravin „ze dvora“ (vyrobených na farmě) -koupě jiných výrobků z farmy -účast na semináři pořádaném na farmě (paličkování, drátkování, pletení košíků,...) -jiné -sám(a) -s rodinou -s přáteli 2. Jak dlouhý byl Váš pobyt? -jednodenní výlet -víkendový pobyt -týdenní pobyt -pobyt delší než 1 týden 3. Kolikrát? 4. V kterém kraji (okrese)? 5. Byl(a) jste spokojena s kvalitou poskytovaných služeb?
6. Jak jste se o této službě dozvěděl(a)? -z internetu -jinou formou inzerce (v novinách, ...) -na veletrhu
48
více
-od známých -vše zařídila agentura -jinak NE -je to pro mě neatraktivní forma turistiky -pobyt v přírodě mi neschází, mám doma vlastní hospodářství -nemohu si to finančně dovolit -nemám informace, nevím kde tyto služby hledat -jsem pracovně vytížen(á), dovolenou si nedopřávám -nemám zájem o produkty z farem 2. Uvažoval(a) jste o využití některých agroturistických služeb? Plánujete je využít v budoucnu? Kterou? -ubytování v soukromí -ubyt. ve velmi malém kempu -pobyt na farmě -pobyt spojený s prací na farmě -pobyt spojený s vyjížďkami na koních -koupě potravin „ze dvora“ (vyrobených na farmě) -koupě jiných výrobků z farmy -účast na semináři pořádaném na farmě (paličkování, drátkování, pletení košíků,...) -jiné 3. Znáte někoho, kdo tyto služby využil? 4. Byl s nimi spokojen? 5. Jakou formou sháníte informace při výběru dovolené? -z internetu -jinou formou inzerce (v novinách, ...) -na veletrhu -od známých -zajdu do cestovní agentury -jinak
49
