Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Kořenová čistírna odpadních vod jako řešení ochrany životního prostředí Bakalářská práce
Brno 2006
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Mgr. Ladislav Hanuš, Ph. D.
Vypracovala:
Simona Pospíšilová
Poděkování
Děkuji tímto vedoucímu své bakalářské práce Ing. Mgr. Ladislavu Hanuši Ph.D. za odborné vedení, konzultace, všechny rady a připomínky, které mi během zpracování poskytl.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Kořenová čistírna odpadních vod jako řešení ochrany životního prostředí vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně,dne………………….. Podpis……………………….
Anotace Soběchleby village is located in Olomouc region and has 617 inhabitants. Village owns a reed bed wastewater treatment plant, which was selected as the most suitable solution for wastewater treatment. It was dimensioned for a quarter of village’s area. The remaining part of the village is linked up with sewage ponds. Reed bed wastewater treatment plant was selected for its convenient intergation into nature and for the amount of acquisition costs worth 11 105 350 CZK. It was projected and assembled as a triplet of serial interconnected ponds that are preceded by mechanical wastewater pretreatment. All the ponds were projected for the area of 840m2, i.e. the total effectual area is 2520m2. The area is planted with common reed and reed Canary grass. The construction begun in the beginning of the year 2002 and the trial version of wastewater treatment came into service the year after. The process of approval begun in the year 2004. Due to high concentration of undissolved substances in the samples of wastewater the approval was not obtained. Because this problem has not been solved yet, the trial version of wastewater treatment is still running.
Obsah: 1. ÚVOD................................................................................................................................8 2. CÍL PRÁCE......................................................................................................................9 3. ODPADNÍ VODY A ČISTÍRNY..................................................................................10 3.1. ZNEČIŠTĚNÍ VODY ......................................................................................................10 3.2. MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD ......................................................................................10 3.3. SLOŽENÍ ODPADNÍCH VOD ..........................................................................................11 3.4. ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD ........................................................................................11 4. KOŘENOVÉ ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD ..........................................................13 4.1. ROZDĚLENÍ VEGETAČNÍCH KOŘENOVÝCH ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD ........................13 4.2. VÝHODY A NEVÝHODY KOŘENOVÝCH ČISTÍREN.........................................................13 4.3. MOŽNOSTI VYUŽITÍ VEGETAČNÍCH KOŘENOVÝCH ČISTÍREN .......................................14 5. PROJEKT KOŘENOVÉ ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD ......................................16 5.1. PRŮZKUMOVÉ PRÁCE PRO NAVRŽENÍ KOŘENOVÉ ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD.............16 5.2. VODOPRÁVNÍ POVOLENÍ, PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE .............................................17 5.3. NÁVRHOVÉ PARAMETRY ............................................................................................20 6. ROSTLINY KOŘENOVÝCH ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD ..............................23 6.1. CHARAKTERISTIKY VYBRANÝCH DRUHŮ ROSTLIN .....................................................23 6.2. OŠETŘOVÁNÍ POROSTU...............................................................................................24 7. KOŘENOVÁ ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD SOBĚCHLEBY .............................25 7.1. VÝSTAVBA A PROVOZ KOŘENOVÉ ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD SOBĚCHLEBY..............26 7.2. POPIS ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNÉHO ..........................................29 7.3. VLIVY NA OBYVATELSTVO .........................................................................................33 7.4. VLIVY NA EKOSYSTÉMY, JEJICH SLOŽKY A FUNKCE ...................................................33 7.5. VLIVY NA ANTROPOGENNÍ SYSTÉMY, JEJICH SLOŽKY A FUNKCE ................................35 7.6. VLIVY NA STRUKTURU A FUNKČNÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ .....................................................35 8. ZÁVĚR ...........................................................................................................................36 9. LITERATURA: .............................................................................................................37 10. SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................38
8
1. Úvod Voda je jednou z důležitých složek životního prostředí. Na její kvalitě jsou závislé celé ekosystémy. Proto je prvořadým úkolem zlepšování stavu vodních toků a vodních ekosystémů. Řešení aktuálního problému kvality vod má celosvětové měřítko. I v České republice je cílem minimalizovat znečištění vod. Změna postoje k ekologii a životnímu prostředí, při které se stále více dostává do popředí nutnost řešení problému čištění odpadních vod obcí a měst v České republice, byla nezbytným předpokladem pro úspěšný vstup do EU. Pro čištění odpadních vod se využívá klasických čistíren, avšak jejich vysoké pořizovací náklady a následná spotřeba energií vysoce ovlivňují rozpočty menších obcí. Kořenové čistírny odpadních vod se staly v poslední době využívaným způsobem likvidace odpadních vod. Z estetického hlediska je jejich začlenění do krajiny vynikající. Při dokonalém předčištění odpadních vod čištění v kořenových čistírnách mohou konkurovat klasickým čistírnám. Problematika je značně rozsáhlá, proto je rozdělena práci do tří částí:V první z nich se zaměřuji na obecné uvedení do problému odpadních vod a stručný popis možných způsobů čištění odpadních vod. Cílem druhé části bylo uvedení do problému kořenových čistíren odpadních vod - jejich rozdělení, přednosti a nevýhody, vhodnost využití, návrhové parametry, použitelnost vhodných rostlin, čistící procesy, náležitosti průzkumových a vodoprávních dokumentů. Ve třetí části seznamuji s kořenovou čistírnou odpadních vod Soběchleby – popis zájmového území, výstavba a zkušební provoz, hodnocení vlivů na životní prostředí. Zajímám se o přírodu, a proto je mi dané téma velmi blízké. Kořenová čistírna odpadních vod Soběchleby patří mezi přirozené způsoby čištění odpadních vod. Jde o jednu z možností ekologického řešení, a proto mě tato problematika zaujala. Podklady pro první dvě části práce jsem získala z odborné literatury, týkající se přírodních způsobů čištění odpadních vod. Podklady pro část o Kořenové čistírně odpadních vod Soběchleby jsem použila z projektové dokumentace.
9
2. Cíl práce Cílem práce je popsání problematiky čistění odpadních vod v kořenových čistírnách, seznámení se s provozem kořenových čistíren ve vybrané oblasti a na základě vybrané kořenové čistírny zdokumentovat její výstavbu a provoz. Dalším úkolem je zhodnotit funkci kořenové čistírny a její dopady na životní prostředí a krajinu.
10
3. Odpadní vody a čistírny 3.1. Znečištění vody Voda je nezbytnou potřebou člověka, kterou používá, ale z větší části ji nespotřebuje. Po použití největší část vody odtéká jako voda odpadní. Můžeme ji rozdělit dle stupně znečištění, dle složení (v závislosti na typu sídla, druhu průmyslu) a dle stupně naředění srážkovými a balastními vodami, vstupujícími do systému. Složení a objem odpadních vod se ve stejném místě v průběhu času mění, a to během dne, týdne a roku. Proto jedním z nejdůležitějších vstupních návrhových parametrů pro dimenzování a výstavbu čistírny odpadních vod je množství a kvalita odpadních vod.
3.2. Množství odpadních vod Množství odpadních vod je stanovováno přímým měřením, nebo pomocí výpočtů dle potřeby vody, a vypočtené množství snížíme asi o 10-20%, což je voda na mytí komunikací, závlahu zeleně apod. V závislosti na druhu kanalizace je nutno znát následující ukazatele: Maximální bezdeštný denní přítok Qd Qd = Q24M * kd + Q24P * kdp + QBmax kde Q24M - průměrný denní bezdeštný přítok odpadních vod z města Q24P - průměrný denní bezdeštný přítok odpadních vod z průmyslu QBmax- maximální denní přítok balastních vod kd – součinitel denní nerovnoměrnosti (viz příloha č.1) kdp - součinitel denní nerovnoměrnosti v průmyslu Průtok dešťových vod Q Q = Ψ * Ss * qs (l/s) kde Ψ - součinitel odtoku ( viz příloha č. 2) Ss – plocha povodí (ha) qs - intenzita směrodatného deště uvažované periodicity p ( 1 s-1 z 1 ha) Pro jednotnou kanalizační síť je počítán součet hodnot Qd + Q.a pro oddílnou kanalizační síť pouze Qd, zde není množství vody ovlivněno srážkovou vodou. Množství průmyslových a balastních vod je třeba stanovit individuálně.
11
3.3. Složení odpadních vod Lze stanovit pouze přímým průzkumem. Zjišťujeme základní ukazatele např. BSK5, CHSK(Cr), vodivost alkalitu, aciditu, pH, rozpuštěné látky, nerozpuštěné látky, sírany, chloridy, dusík celkový i amoniakální a dusičnanový, fosfor, vápník, draslík, sodík, hořčík a ukazatele bakteriálního znečištění. Recipient Lze definovat jako příjemce vyčištěné odpadní vody. Např. vodní toky, nádrže a rybníky. V místě zaústění odpadní vody do recipientu dochází k míchání vody povrchové a odpadní, kdy obvykle dojde ke zhoršení kvality povrchové vody. Převážná část znečištění se vlivem působení mikroorganismů za přítomnosti kyslíku dále rozkládá postupně na jednodušší formy až na látky minerální tj. samočistění.
3.4. Čistírny odpadních vod Sortiment čistíren odpadních vod nabízený v současné době je poměrně široký. Z hlediska konstrukce je možno čistírny odpadních vod rozdělit: Kompaktní čistírny odpadních vod (Hydroprojekt a.s., 1993) •
převládá využití v oblasti domovních ČOV
•
kapacita 100 m3 /den
•
zařízení je dodávané v jediné ocelové nebo plastové nádrži
•
druhy kompaktních čistíren odpadních vod: biodiskové čistírny balené čistírny s aeračním válcem balené čistírny s povrchovým aerátorem balené čistírny s aerobním filtrem balené čistírny s jemnobublinnou aerací
Klasické čistírny •
ČOV budované běžnými stavebními postupy (betonáž, prefabrikáty apod.)
•
kapacity až do 5000 EO tj. 1000 m3 /den
•
druhy klasických čistíren: čistírny s přerušovanou činností čistírny s mechanickou aerací čistírny s biofiltry
12
čistírny s jemnobublinnou aerací čistírny s oběhovou aktivací Stabilizační nádrže •
nejjednodušší a v některých případech nejlevnější zařízení pro biologické čištění odpadních vod
•
odstraňování organických látek z vody zabezpečují bakterie, které oxidují na vodu a oxid uhličitý
•
druhy stabilizačních nádrží: stabilizační nádrže pro čištění odpadních vod dočišťovací stabilizační nádrže provzdušňované laguny
Písková filtrace, drenážní podmok a vsakování •
biologické způsoby čištění
•
dobře mechanicky vyčištěná voda se dočišťuje mechanicko-biologickým postupem
•
pro trvalou funkci zařízení je důležité dobré provzdušňování u pískového filtru a vhodné složení zeminy u podmoku a vsakování
•
odbourávání nečistot zajišťují aerobní organismy přisedlé na filtračním loži, přes který odpadní voda protéká
13
4. Kořenové čistírny odpadních vod V roce 1989 byla postavena první kořenová čistírna odpadních vod v České republice. Od té doby do roku 2003 došlo k nárůstu kořenových čistíren na 165. (viz příloha č. 3)
4.1. Rozdělení vegetačních kořenových čistíren odpadních vod Vegetační kořenové čistírny s horizontálním povrchovým prouděním •
intenzivní sedimentace částic
•
snížení průtočné rychlosti pomocí vlhkomilných, mokřadních a vodních rostlin
•
dobré okysličení vody
•
v mrazivém zimním období nutno zvýšit hladinu vody
•
čistící účinek úzce souvisí s rozsahem znečištění, druhu a kvalitě porostu, klimatických podmínkách
Vegetační kořenové čistírny s horizontálním podpovrchovým prouděním •
těsná jímka naplněna filtračním materiálem
•
osázení mokřadními nebo vlhkomilnými rostlinami
•
mechanicky čištěná voda se rovnoměrně rozděluje perforovaným potrubím, protéká půdním filtrem a je odváděna sběrnou drenáží
Vegetační kořenové čistírny s vertikálním prouděním směrem dolů •
odpadní voda se přivádí u nezamrzlých půd na povrch vegetační čistírny
•
v zimním období do rozdělovacího potrubí umístěno pod terénem
•
filtrace porézním prostředím
Vegetační kořenové čistírny s vertikálním prouděním směrem vzhůru •
odpadní voda přivádí k těsněnému dnu vegetační čistírny do rozdělovacího potrubí
•
filtrace přes přechodový filtr a filtrační prostředí směrem vhůru
•
povrch je možno krátkodobě zatopit – zničení plevelů
Nejpoužívanějším typem vegetačních čistíren jsou čistírny s horizontálním prouděním. Čistírny s vertikálním prouděním jsou ve stádiu poloprovozního šetření.
4.2. Výhody a nevýhody kořenových čistíren Mezi přednosti vegetačních kořenových čistíren patří dle Šálka (1999):
14
•
příznivé začlenění do životního prostředí
•
poměrně jednodušší stavební a technologické provedení
•
srovnatelné až nižší stavební náklady v porovnání s klasickou čistírnou
•
minimální potřeba energií, obsluhy a tím i malých provozních nákladů
•
možné nárazové přetížení a dobré čistící účinky od počátku provozu
•
poutání části dusíku a fosforu, ale i těžkých kovů
•
možné krátkodobé, ale i dlouhodobé přerušení provozu bez negativního vlivu
•
možnost čištění odpadních vod s nízkým obsahem balastních vod a. s nízkým obsahem organické hmoty
•
široké spektrum uspořádání, kombinací a možností využití
Nedostatky vegetačních kořenových čistíren se projevují především v: •
poměrně velkých nárocích na plochu čistírny
•
způsobu čištění je možné využít pouze pro menší producenty odpadních vod
•
závislosti čistícího účinku na klimatických podmínkách, především na teplotě a sluneční radiaci
•
možnosti zakolmatování filtračního prostředí při nedostatečném mechanickém čištění
•
nekvalitním provedení a provozování s možností kontaminace podzemních vod
•
snížení čistícího účinku v důsledku zmenšení filtrační plochy zamrznutím povrchu
•
delší době zadržení, nezbytné k odbourání amoniakálního znečištění
Pro obsluhu kořenových čistíren je nutná dobrá znalost nejen problematiky vodohospodářské, ale i biologické, jelikož KČOV je velmi citlivá na nekvalifikované zásahy.
4.3. Možnosti využití vegetačních kořenových čistíren Příklady využití vegetačních kořenových čistíren (Šálek, 1999): •
čištění splaškových odpadních vod jednotlivých domácností
•
čištění splaškových odpadních vod hotelů, rekreačních zařízení a letních táborů
•
čištění a dočištění splaškových odpadních vod menších obcí
•
čištění odpadních vod ze školních zařízení, škol v přírodě a stravovacích zařízení
•
dočištění znečištěných povrchových vod
15
•
čištění odpadních vod z dílen a malých průmyslových závodů
•
čištění filtrátů vody ze skládek komunálního odpadu v kombinaci s upravenými filtry
•
čištění organických nízkozatížených odpadních vod
Nevhodné použití vegetačních kořenových čistíren zejména při: •
vysokém obsahu organického znečištění a zvýšeném výskytu amoniaku (močoviny), tuku a olejů, derivátů ropy, toxických látek překračujících hranici toxicity apod.
•
extrémně kyselých, zásaditých a silně mineralizovaných odpadních vodách
•
nedostatku vhodných levných poloh a v klimaticky nevhodných polohách
•
čištění odpadních vod ve středních a velkých obcích a většinou průmyslových odpadních vod
•
čištění hovězí a vepřové kejdy, silážních vod a močůvky
16
5. Projekt kořenové čistírny odpadních vod 5.1. Průzkumové práce pro navržení kořenové čistírny odpadních vod Před vlastní výstavbou je nutno získání potřebných informací, které umožní vyřešení druhu čištění, ale i vhodnou lokalitu pro její umístění. Důležité body pro hodnocení vhodné lokality pro umístění kořenové čistírny odpadních vod: (Šálek, 1995) a) Charakteristika producenta odpadních vod – zjištění množství a složení odpadních vod. b) Výběr vhodné lokality – přívod vody na danou lokalitu gravitačně a z celého zájmového území, vyhodnocení výškopisného a polohopisného plánu. c) Průzkum hydropedologický, hydrogeologický, geologický a půdně mechanický – zjištění půdních vlastností např. složení, měrné a objemové hmotnosti, hydraulické vodivosti, pórovitosti, obsahu humusu, CaCo3, Fe2O3, sorpční kapacita. Při hydrogeologickém průzkumu stanovení hladiny podzemní vody, směr a rychlost proudění podzemních vod. U geologického průzkumu zjištění základových poměrů v místech předpokládaných objektů a úprav. d) Půdně mechanický průzkum – stanovení mechanických vlastností materiálů hrází a dna zejména koheze, úhlu vnitřního tření, hutnitelnost zemního materiálu. e) Kulturně přírodní průzkum – průzkum, zda se VD nenachází v pásmu hygienické ochrany. f) Zjištění
meteorologických,
klimatických
a
hydrologických
činitelů
-
z meteorologických např. teplota, průměrné maximální a minimální teploty, dešťové srážky, výpar, intenzita sluneční radiace. Hydrologické údaje důležité pro umístění nádrže na toku. g) Průzkum fytocenologický a zoocenologický se zaměřením na fytocenózu a zoocenózu z hlediska diverzity rostlinných druhů a organismů podílejících se na vlastním čistícím procesu. h) Hospodářský a sociální průzkum - podklady o infrastruktuře, sociálních poměrech, hospodářských poměrech a stanovení možnosti využití vody, např. na závlahu. i) Průzkum majetkových poměrů – majitelé dotčených pozemků.
17
5.2. Vodoprávní povolení, projektová dokumentace Vyprojektování kořenové čistírny odpadních vod je upraveno vyhláškou, která vychází ze zákona č. 50/1976 Sb. (Stavební zákon) a vyhláškami , které vycházejí ze zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a řídí se příslušnými normami, které nejsou zavazující, ale pouze doporučující. Jelikož se jedná o stavbu, vyžadující stavební povolení, zpracovává se projekt pro stavební povolení. Projekt stavby vypracovává autorizovaná osoba nebo organizace oprávněná k projektové činnosti – projektování vodohospodářských staveb. (Sojka, 2004) Ke stavebnímu řízení je nutno předložit projektovou dokumentaci stavby, která obsahuje zejména: •
kompletní zprávu s údaji o stavbě uvedené v žádosti o stavební povolení s informacemi o výsledku provedených průzkumů a měření (průvodní a technická zpráva)
•
navrhované architektonické, urbanistické a stavebně-technické řešení stavby, její konstrukční části, použití stavebních materiálů z hlediska dodržení obecných technických požadavků na výstavbu.
•
požárně-bezpečnostní řešení pokud KČOV má provozní budovu
•
nároky na zneškodňování odpadů
•
údaje o nadzemních a podzemních vedeních a stavbách
•
způsob zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu a budoucí provoz
•
celkovou situaci stavby zpravidla v měřítku 1:200 s vyznačením hranic pozemku a jejich parcelních čísel podle katastru nemovitostí, včetně sousedících pozemků, návrh přípojek, stavební výkresy obsahující především půdorysy, řezy, pohledy zpravidla v měřítku 1:100
•
návrh úpravy okolí stavby
Vodoprávní řízení je řízeno zákonem č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) a č. 50/1976 Sb. (stavební zákon). Stavba KČOV je vodním dílem a z tohoto důvodu je k jejímu zřízení, změnám a zrušení potřebné povolení vodoprávního úřadu dle zákona 254/2001 Sb. Vodoprávní úřad ve vodoprávním povolení stanoví povinnosti, popřípadě podmínky, za kterých je uděluje. Podle potřeby uloží žadateli o povolení zřídit vodní značku (cejch),
18
popřípadě předložit ke schválení návrh manipulačního nebo provozního řádu vodohospodářského díla. Povolení vodního díla je současně rozhodnutím o přípustnosti stavby podle zákona o stavebním řádu. Stavební úřad vydává k vodním dílům územní rozhodnutí a souhlas stavebního úřadu z hlediska zajištění souladu s územními plány. U vodních děl přísluší vodoprávnímu úřadu působnost stavebních úřadů podle stavebního řádu s výjimkou působnosti ve věcech vyvlastnění. Vodoprávní úřad příslušný k povolení vodního díla rozhoduje také o jeho uvedení do zkušebního a trvalého provozu. Vydání kladného rozhodnutí vodoprávního úřadu k vodnímu dílu předchází: •
vypracování projektové dokumentace ke stavebnímu povolení
•
žádost o stavební povolení
Žádost o stavební povolení podává stavebník u příslušného stavebního úřadu (vodoprávní úřad). Tím je zahájeno stavební řízení. Stavebník musí prokázat, že je vlastníkem pozemku nebo stavby, která jej opravňuje zřídit na pozemku požadovanou stavbu (výpisem z katastru nemovitostí a kopií katastrální mapy). Žádá-li stavebník o povolení stavby, která má z části spočívat na stavbě ve vlastnictví jiné osoby, musí připojit k žádosti o povolení stavby písemnou smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřenou s vlastníkem stavby, na jejíž části má spočívat. Účastníky stavebního řízení jsou: stavebník, osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich, včetně osob, která mají vlastnická práva k sousedním pozemkům a stavbám a tato práva mohou být stavebním povolením přímo dotčena. U staveb prováděných svépomocně je účastníkem též osoba, která bude na návrh stavebníka odborně vést realizaci stavby nebo vykonávat stavební dozor. Stavební úřad může přizvat ke stavebnímu řízení i jiné osoby, zejména projektanta, zhotovitele stavby, ti však nejsou účastníky stavebního řízení. Stavební úřad může zastavit stavební řízení, jestliže: •
dokumentace nebyla zpracována oprávněnou osobou
•
stavebník nedoplnil žádost ve lhůtě dané stavebním úřadem
•
neuvedl dokumentaci do souladu s podmínkami územního rozhodnutí
Ve stavebním povolení stanoví stavební úřad závazné podmínky pro uvedení a užívání stavby a rozhodne o námitkách účastníků řízení. Stavební povolení pozbývá platnost, jestliže stavba nebyla zahájena do dvou let ode dne, když nabylo právní moci a pokud stavební úřad v odůvodněných případech nestanovil pro zahájení stavby delší lhůtu. Na základě kladného stanoviska stavebního úřadu, žádosti a výsledku provedeného vodoprávního řízení udělí místně příslušný vodoprávní úřad povolení:
19
•
k nakládání s vodami - vypouštění předčištěných odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních podle § 8 zákona č. 254/2001 a nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým stanoví příslušné ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod
•
se stanoveným množství vypouštěných vod
•
ke zřízení VD dle § 15 zákona č. 254/2001 Sb.
Kolaudace stavby se zahajuje na návrh stavebníka písemnou žádostí. Kolaudační řízení vede úřad, který povolil zřízení vodního díla. Účastníkem kolaudačního řízení je stavebník, vlastník stavby, popřípadě uživatel a majitel pozemku. Zjistí-li se při kolaudačním řízení na stavbě závady bránící jejímu užívání, zejména nejsou-li splněny podmínky stavebního a vodoprávního povolení k bezpečnému užívání stavby, stanoví vodoprávní úřad lhůtu pro jejich odstranění. Na základě kladného kolaudačního řízení udělí vodoprávní úřad povolení k užívání stavby. Povolení se uděluje za následujících podmínek: •
zkušební provoz se bude řídit odsouhlaseným manipulačním a provozním řádem
•
na KČOV bude veden provozní deník
•
budou odebírány vzorky odpadní vody a analyzovány v souladu s povolením k nakládání s vodami vodoprávního úřadu.
Povolení je vydáno na dobu omezenou.
Po úspěšném dokončení zkušebního provozu požádá provozovatel (majitel) VD o uvedení díla do trvalého provozu. Pro uvedení do trvalého provozu je nutné předložit na místně příslušný vodoprávní úřad: •
písemnou žádost
•
zprávu o vyhodnocení zkušebního provozu
•
manipulační a provozní řád pro trvalý provoz
•
projektovou dokumentaci
Vypracování zprávy o vyhodnocení zkušebního provozu může provádět dodavatelská firma KČOV, projekční organizace nebo organizace zajišťující poradenství v oblasti vodního hospodářství na základě poskytnutých podkladů provozovatele VD – provozní deník, rozbory odpadní vody, projektová dokumentace.
20
Provoz čistírny má probíhat podle pokynů uvedených v provozním řádu, který je vypracován v souladu s vyhláškou ministerstva zemědělství ČR. Obsluhu a údržbu, případné seřizování bude provádět pouze zaškolený pracovník při dodržování všech pokynů a předpisů všeobecně platných pro bezpečnost a ochranu zdraví.
Obsluhu a údržbu zařízení mohou provádět pouze osoby, které jsou příslušně proškoleny a seznámeny s provozním řádem. Provozní řád vyžaduje jednoduché vedení záznamů do provozního deníku. Obsluha zaznamenává do provozního deníku např. datum, teplotu vody a vzduchu, průměrný denní průtok odpadních vod, množství odvezeného kalu, spotřebu energie, havarijní stavy, údržby a opravy, rozbory odpadních vod, mimořádné události.
5.3. Návrhové parametry Předpokladem úspěšné kořenové čistírny odpadních vod je kvalitní mechanické předčištění. Pro zdroj znečištění do 50 EO se zcela postačující jako mechanické předčištění septik. U větších zdrojů znečištění je vhodné vybudování např. česlí, usazovacích nádrží, lapáků písku, tuku apod. Česla Slouží k zachycení hrubých nečistot (větve, listí). Jsou tvořeny šikmo odsazenými tyčemi kruhového, obdelníkového průřezu s konstantními mezerami. Lapáky Zde je odpadní voda zbavována plavenin (štěrky, písky). Lapáky písku rozdělujeme na vertikální, štěrbinové, plovoucích nečistot. Lapáky olejů a nečistot zachycují z odpadní vody částice tuku, olejů, naftových derivátů apod. Bývají tvořeny převážně nornými stěnami ve speciální nádrži. Usazovací nádrže Slouží k zachycení jemnějších částic obsažených v odpadní vodě, což vede hlavně k úbytku nerozpuštěných látek a organického znečištění vázaného na tyto látky. Rozložení kořenových polí Jedna plocha – jednodušší, méně nákladné, doporučuje se pouze při malých průtocích (≤ 4 m3 d-1, tj. cca 0,05 l s-1).
21
Paralelní plochy - velmi výhodné uspořádání kořenové čistírny, průtok rovnoměrně rozdělován do jednotlivých ploch, při výpadku jedné z ploch zůstává další v provozu. Plochy zapojené v sérii – je možné použití různých druhů substrátů, vhodné zajistit zapojení přítoku do každého pole samostatně. Kombinace – často využívané kombinace předchozího rozdělení. Plocha kořenového pole je odvozena ze vztahu: A = Qd ( ln Co - ln C ) / KBSK kde A – plocha kořenového pole (m2) Qd - průměrný denní průtok (m3 d-1) Co – koncentrace BSK5 na přítoku ( mg l-1) C – koncentrace BSK5 na odtoku ( mg l-1) KBSK - reakční konstanta (m d-1). Evropská doporučení pro výstavbu a provoz kořenových čistíren uvádí Vymazal (1995) hodnotu 0,1. Takto vypočtená plocha je dostačující pro žádané snížení koncentrace BSK5 a nerozpuštěných látek. Doporučené hodnoty (Vymazal, 1995) specifické plochy - sekundární čistění splaškových vod
5 m2 EO-1
- dočištění splaškových vod ( pro BSK5 a NL)
1 m2 EO-1
- dešťové splachy ( v kombinaci s dočištěním)
0,5 (1) m2 EO-1
Poměr délky /šířce je důležitý návrhový parametr pro kořenová pole. Šířka kořenového pole je odvozena z rovnice Darcyho zákona: Q = ks*Ap*i kde Q – průtok ( m3 s-1) ks – hydraulická vodivost substrátu (m s-1) Ap – příčný průřez kořenového lože (m2) i – hydraulický sklon dna (m m-1) Sklon dna kořenových polí je doporučen rovný, aby bylo možno zaplavit celou plochu pro potřebu hubení plevelů. Filtrační lože Je důležité, aby substrát filtračního lože splňoval dvě základní podmínky •
hydraulickou vodivost, kterou se předchází ucpávání a povrchovému odtoku
•
umožnění růstu mokřadní vegetace
22
Na základě těchto podmínek je doporučeno použití písku a štěrku s minimální vodivostí -3
10 m s-1, která je zaručena při zrnitosti materiálu > 3. Čistící procesy v kořenových čistírnách odpadních vod lze rozdělit na fyzikální (sedimentace, filtrace a adsorpce v porézním filtračním prostředí), chemické (srážená sloučenin, rozklad méně stabilních látek, oxidace a redukce) a biologické (rozklad dusíkatých organických látek mikroorganismy). (Příloha č.4)
23
6. Rostliny kořenových čistíren odpadních vod Rostliny kořenových čistíren se rozdělují podle použitelnosti. Patří sem rákos obecný, chrastice rákosová, orobinec úzkolistý a širokolistý, skřípinec jezerní, zblochan vodní, sítina rozkladitá. A dle estetické hodnoty, vhodnější pro samostatné zástavby jako zpestření např. kosatec žlutý, šměl okoličnatý, puškvorec obecný.
6.1. Charakteristiky vybraných druhů rostlin Rákos obecný - Phragmites Austrálie •
nejčastěji využívaná rostlina zvláště pro kořenové čistírny
•
schopnost mohutného růstu podzemní části (až do hloubky 1,5 m)
•
vytrvalá rostlina, dosahující až 4 m výšky
•
rozmnožování: vegetativní – dlouhými výběžkatými oddenky
•
vysoký množivý potenciál – 1 rostlina může vytvořit hustě zapojený porost
•
dobrý přenos kyslíku od substrátu
•
růst v rozmezí teplot 12-23°C , klíčení při 10-30°C
•
toleruje salinitu až 4,5%
•
široké rozmezí pH 2-8
•
citlivý na povrchové zaplavení v prvních měsících po výsadbě
•
nesnáší pravidelné kosení
Chrastice rákosovitá – Phalaris arundinacea •
univerzální tráva pro použití ve vegetačních čistírnách
•
dobrý růst v hrubozrnných substrátech
•
dosahuje výšky až 2 metry
•
mohutný kořenový systém s propletenými oddenky do hloubky až 0,2 -0,3 m
•
množení semeny nebo vegetativně poléhavými výhonky
•
nesnáší dlouhodobé zatopení, slané půdy a solemi bohatou vodu
•
tolerantní ke znečištění vody i promrzání
•
kosení 2x-3x ročně
Orobinec úzkolistý – Typha angustifolia, Orobinec širokolistý – Typha latifolia • velmi vhodné rostliny pro vegetační kořenové čistírny • odolné, schopné růst za různých podmínek prostředí a snadno se rozmnožují
24
• velká produkce biomasy, horizontální prorůstání oddenků – hustá spleť výhonků • oddenky vysazené ve vzdálenosti 1 m mohou vytvořit hustý porost během 3 měsíců • dobrá množivost i semeny • růst v širokém rozmezí teplot • tolerance salinity až 3% a pH 4-10 • vhodné do odpadních vod s vysokým obsahem organických látek • pro kořenové čistírny je podle Šálka vhodnější orobinec úzkolistý, poněvadž lépe snáší nižší hladinu spodní vody Výsadbu rostlin je volena v závislosti na druhu, substrátu kořenová čistírny a ročním období.
6.2. Ošetřování porostu Rostliny by měly být ihned od začátku udržovány zaplavené vodou - ochrana před plevely a dobré zajištění dobrého vcházení porostu. Nádrž by se měla napouštět pomalu, aby nedošlo k vyplavení zasazených rostlin. Na kořenových čistírnách je nevhodné použití herbicidů, proto proti plevelům bojujeme přechodným zvyšováním hladiny vody. Kosení porostu se nedoporučuje v době, kdy rákos metá ( asi polovina června) a koncem léta, kdy by mohlo dojít k velkému oslabení porostu. Naopak zimní kosení má příznivý vliv na stav porostu, kdy dochází k zahuštění a k vyrovnané horizontální i vertikální struktury. Maximální účinnosti čistícího procesu lze očekávat po plném rozvinutí kořenového systému mezi 3-5 rokem.
25
7. Kořenová čistírna odpadních vod Soběchleby Kořenové čistírny odpadních vod v obcích s pověřenou pravomocí Lipník nad Bečvou a Hranice na Moravě byly do roku 2006 postaveny pouze dvě. Jedna z nich je Kořenová čistírna odpadních vod Malhotice. A dále zmiňovaná Kořenová čistírna odpadních vod Soběchleby, která se nachází přímo v obci mého bydliště a byla vybrána pro popis výstavby, provozu a zhodnocení vlivu na životní prostředí. Obec Soběchleby a lokalita kořenové čistírny odpadních vod (viz příloha č. 5), se nachází uprostřed bývalého okresu Přerov (cca 22 km jihovýchodně od Přerova). V současnosti je pro obec Soběchleby, pověřenou obcí se zvýšenými pravomocemi město Lipník nad Bečvou. Obec je organizována v Mikroregionu „Záhoří – Helfštýn“. Mikroregion Záhoří je geograficky a geomorfologicky součástí Kelčské pahorkatiny, a vlastní staveniště kořenové čistírny je při dolní nivě Dolnonětčického potoka. Území je evidováno z hydrotechnologického hlediska v dílčím povodí řeky Moravy – hydrologické pořadní číslo 4-12-02-081 – Dolnoněčitský potok, jenž se dále před Dřevohosticemi vlévá do říčky Moštěnky a při městě Kroměříž se vlévá do řeky Moravy. Lokalita KČOV náleží do mírné teplé oblasti s průměrnou roční teplotou 8 ºC, a průměrným ročním úhrnem srážek 675 mm. Na kořenovou čistírnu Soběchleby jsou přiváděny odpadní vody jen z 25% obce (150 EO) (viz příloha č 6), zbývajících 75% odpadních vod je odváděno odvráceným kanalizačním povodím, které je řešeno samostatně soustavou tří biologických rybníků. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny zpět do návazné místní vodoteče Dolnonětického potoka. Parametry recipientu jsou extrapolačně odvozeny ze SVP (Dolnonětčický potok, Maleník a Moštěnka) – v hodnotách uvedených v příloze č. 7. Znečištění recipientu: BSK5 = 5,0 mg/l.
Množství a znečištění odpadních vod Jako základní vstupní údaj k určení množství odpadních vod byl dle demografických údajů obce z posledních let počet obyvatelstva v zájmovém území okolo počtu 100. Protože se jedná obec s lepší vybaveností charakteristikou, je skladba specifické potřeby vody na obyvatele uvažována v hodnotě q1= 176 l/os./den
26
Potřeba vody pro obyvatelstvo:
VFA = 100 * 176 = 17,60 l/den = 17,60 m3/den
Voda pro vyšší vybavenost:
VFB = celkem 9,00 m3/den
Celodenní potřeba vody
VFC = VFA + VFB = 17,60 + 9,00 = 26,6 m3/den
Počet ekvivalentních obyvatel:
EO = 26600/176 = 151,14 » 150
Ve smyslu ČSN 756402 (čl. 5.8) lze hodnoty specifického znečištění u malých producentů snížit až o 50% maximální normové hodnoty (do 500 EO) (Hydro-eko,1998) BSK5 = 60g/EO*0,75 = 45/EO*den NL = 55g/EO*0,60 = 33g/EO*den ChSKcr = 120 g/EO*0,80 = 45g/EO.den N-NH4= 7,5g/EO*0,8 = 6g/EO.den Výpočet specifického znečištění odpadních vod pro zájmové území: BSK5
45*150 = 6750 g/den = 6,750 kg/den → 24 mg/l
NL
33*150 = 4950 g/den = 4,950 kg/den → 186 mg/l
ChSKcr
96*150 = 14400 g/den = 14,40 kg/den → 541 mg/l
N-NH4
6*150 = 900 g/den = 0,90 kg/den → 34 mg/l
Vypočtené hodnoty specifického znečištění by měly nastat v okamžiku, kdy budou odloučeny všechny balastní vody z kanalizační sítě, a budou dány do pořádku všechny způsoby napojení jednotlivých producentů. Do tohoto stavu směřují tendence úprav kanalizační sítě. Znečištění odpadní vody v mg/l je uvedena v příloze č. 8.
7.1. Výstavba a provoz kořenové čistírny odpadních vod Soběchleby Řešením čistění odpadních vod na lokalitě Šefranica se zabývalo zastupitelstvo obce Soběchleby od roku 1998. Projekt Kořenové čistírny odpadních vod byl zadán firmě Hydro- eko , Ing. František Zábranský, Kozlovská 47, Přerov. Jako tehdy nejvhodnější varianta bylo vybráno čištění odpadních vod pomocí biologických rybníků. Tuto variantu ovlivnil i fakt, že 75% staveb obce mělo již vyřešeno čištění odpadních vod pomocí právě biologických rybníků. Došlo k sestavení projektu se dvěma biologickými rybníky. Avšak postupem let došlo ke změně dotačního titulu a tím i k přepracování projektu na kořenovou čistírnu s navazujícím biologickým rybníkem. Ale tato varianta neuspěla při žádosti o dotaci. A tak konečným řešením s přiznáním dotace bylo vypracování projektu tří kořenových čistíren (příloha č. 9).
27
Před vlastní výstavbou byly zhodnoceny předpokládané vlivy na území a obce, které budou stavbou zasaženy. Případné negativní vlivy se mohly projevit hlavně při výstavbě KČOV. Při výstavbě byla určitým negativním vlivem doprava stavební techniky a stavebního materiálu, což se projevilo především území exhalacemi, hlukem a vyšší prašností. Doprava stavebního materiálu byly prováděna po stávajících komunikacích. Zasažena byla oblast podél komunikace ve směru na Simři s napojením na místní komunikaci, která byla pro stavbu upravena. Firma Ekova popisuje tři vhodné a zdůvodněné varianty řešení čištění odpadních vod a jako realizovatelná se ukázala řešená varianta z důvodu nevyhovujícího stavu odkanalizování lokality Šefrenica. Popis navržených variant: Řešená varianta Likvidace odpadních vod Soběchleby je řešena v dokumentaci ke stavebnímu povolení v jedné variantě, vycházející ze spádových poměrů zájmového území, a také ze stávajícího stavu
řešení
likvidace
odpadních
vod.
Navrhovaná
stavba
představuje
řešení
odkanalizování a likvidace (čištění) odpadních vod pro neodkanalizovanou část obce Soběchleby, kde odpadní vody jsou vypouštěny volně do polí a obcí. Záměrem je vyčištění odpadních vod neodkanalizované části obce Soběchleby v kořenové čistírně na lokalitě Šefrenica. Navržená varianta je výsledná a je ji možné porovnat jen s variantou bez činnosti, která by v tomto případě byla možná a znamenala by zachování současného nevyhovujícího řešení odpadních vod v této neřešené části obce. Nulová varianta Varianta nulová by předpokládala ponechat zájmový prostor ve stávajícím nevyhovujícím stavu. Taková varianta většinou nezhorší dochované životní prostředí, ale ani ho nemusí zlepšit. V případě, že dojde k realizaci stavby, je předpoklad, že v krátkém časovém horizontu se v posuzované lokalitě začne lepšit estetická kvalita území pod stávající zástavbou, kde byly při rekognoskaci území ověřeny čtyři kanalizační výpustě odpadních vod vyvedené volně do pole. Ekologicky nejvhodnější varianta Žádná činnost spojená se stavebními pracemi není ekologicky optimální. V případě obce Soběchleby je třeba vzít v úvahu stávající nevyhovující stav neodkanalizované části obce, energetickou náročnost přečerpávání odpadních vod z areálu základní školy a stavbu
28
provést tak, aby odpovídala požadavkům na minimalizaci vlivů na životní prostředí v oblasti stavební i provozní. Na základě vhodnosti vybraného řešení a předchozího průzkumu vhodné lokality začala v roce 2002 stavba KČOV. Došlo k vybudování navazující kanalizace a přivaděče ke KČOV. KČOV byla navržena a sestavena jako trojice sériově propojených bazénů, kterým je předsazeno mechanické předčištění. Mechanické předčištění v podobě horizontálního lapáku písku s ručními česlemi typu LPH 480. Ruční česla slouží k zachytávání hrubých šinutých a plovoucích předmětů, které by jinak vadily v dalším čistírenském provozu. Lapák písku (foto viz příloha č.10) odlučuje všechny látky, které se nemohou dále rozkládat – písek, štěrk, drobné kovové předměty. Po hrubém předčištění na lapáku následuje usazovací nádrž UN-S7. Zde dochází k usazování a stabilizaci kalu studeným vyhníváním. Navíc je zde na přítoku a odtoku umístěna norná stěna. Přítoková norná stěna jednoduchým způsobem zbavuje přitékající odpadní vodu plovoucích nečistot.Norná stěna na odtoku je bezpečnostní a kontrolní a slouží, aby neodtékaly plovoucí nečistoty na bazény kořenové čistírny. Po předčištění následuje vlastní kořenová čistírna (příloha č. 11) se třemi sériově řazenými bazény umožňujícími vhodnější proudění vody v mokřadu. Toto řešení umožňuje, při možných problémech v některém z bazénu, odstavení kteréhokoliv pole, aniž by byl nátok na zbylé znemožněn či omezen. Velikost navržených tří stejných bazénů je 840 m2, tj celková účinná plocha je rovna 2520 m2. V kořenové čistírně probíhá čištění především dvojím způsobem, a to mechanicky a biologicky. Mechanická část spočívá v horizontální filtraci při průtoku speciálním substrátem zemního lože v jednotlivých sekcích bazénu. Biologická část je uskutečňována činností mikroogranismů. Nátok do kořenové čistírny je rozdělen vývody, a na odtokové části s volnou hladinou je osazen regulační objekt, který je přizpůsoben tak, že reguluje hladinu v bazénu kořenové čistírny. Značný význam pro čistící proces mají mokřadní rostliny, které poskytují povrch pro růst bakterií, filtrují nerozpuštěné látky, a zlepšují propustnost zemního lože. V místních podmínkách byla výsadba řešena v hustotě cca 4 rostliny na 1 m2, kdy bylo využito především rákosu obecného a chrastice rákosovité. Náklady na celou stavbu byly propočteny na 11 105 350 Kč. Podrobnější přehled nákladů je uveden v příloze č. 12. Náklady byly z 80% hrazeny z Programu revitalizace říčních systémů, jehož součástí je podprogram Výstavba a obnova ČOV a kanalizace, vč.
29
zakládání umělých mokřadů. Tento dotační titul obci poskytla Agentura ochrany přírody a krajiny. Po dokončení stavby došlo k uvedení do zkušebního provozu. Na počátku roku 2004 proběhla kolaudace kořenové čistírny. Avšak z důvodu vysokého obsahu nerozpuštěných látek ve vzorcích (příloha č. 13) odebraných 14.9.2004 a 14.11.2004 bylo kolaudační řízení zastaveno do doby sjednání nápravy. Obec dosud tento problém nevyřešila, a tím stávající zkušební provoz trvá.
7.2. Popis životního prostředí významně ovlivněného Ovzduší Podle klimatických oblastí ČR patří zájmové území do teplé klimatické oblasti MT-10 s následnou charakteristikou: dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem a podzimem, zima je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Klimatická charakteristika oblasti MT10 je uvedena v příloze č. 14. Průměrné měsíční a roční teploty vzduchu (°C) za období 1901 – 1950 uvedeny příloze č. 15. Průměrný úhrn srážek H (mm) za období 1901 – 1950 a podíl na celoročním úhrnu stanice Přerov (viz příloha č. 16). Z tabulky vyplývá, že průměrné rozdělení na jednotlivé měsíce je dosti nerovnoměrné. Měsíční maximum připadá na měsíc červenec, kdy spadne 93 mm srážek, což představuje cca 14,2 % ročního průměrného úhrnu. Nejmenší srážkový úhrn m v průměru měsíc únor s 27 mm, tj. 4,2 % ročního průměrného úhrnu. V teplém vegetačním období se většina spadlých srážek zúčastňuje evapotranspirace. V měsících duben – květen bývá výpar dokonce větší než úhrn srážek. Průměrná četnost větrů v roce (v % všech porovnání) ve stanici Přerov za období 1971 –1980 (viz příloha č. 17). Tabulka svědčí o poměrně složitých cirkulačních poměrech s převládajícími jižními a severozápadními větry. Vzhledem k tomu, že kvalita ovzduší je monitorována ve stanici Automatického imisního monitoringu ČHMÚ, pobočka Ostrava v centru města Přerova převážně v centru města nelze tyto údaje vztahovat na obec Soběchleby. Proto byly získány následující údaje lineární interpolací z Aktivní rozptylové studie okresu Přerov, kterou zpracovala firma Agreko spol. s. r. o. Ostrava, divize ochrany ovzduší a krajiny v září 1996. Tabulka s kvalitou ovzduší k oblasti Soběchleby je uvedena v příloze č. 18. Voda
30
Povrchové vody Katastrální území obce Soběchleby spadá především do povodí vodoteče Maleník (povodí 4-12-02-082 s plochou povodí 11, 962 km2),který se vlévá do Dolnonětčického potoka (povodí 4-12-02-083 s plochou povodí 35,234 km2) a tento je pravobřežným přítokem vodoteče Moštěnky pod Radkovou Lhotou (povodí 4-12-02-084 s plochou povodí 109,078 km2). Právě Dolnonětčický potok je přímým recipientem vypouštěných vyčištěných odpadních vod z KČOV. Podzemní vody Podle publikace Hydrogeologické rajony ČSR lze zájmovou lokalitu začlenit do povodí 322 – Flyšové sedimenty v povodí Moravy. Zájmovou oblast lze charakterizovat hydrogeologickými strukturami s průlinovou a puklinovou propustností. Podle provedeného geologického průzkumu je podzemí voda v oblasti Šefranica trvalým jevem a je vázána na průlinově propustnější polohy písčitých jílů s vložkami štěrku, kde se vytváří souvislá zvoleň, která je v hydraulické rovnováze s hladinou povrchové vody v Dolnonětčickém potoku. Hladina podzemní vody byla na lokalitě Šefranica v době provádění sondážních prací (duben 1998) naražena v hloubce 1,4 – 1,5 m a po 24 hodinách se ustálila v úrovni 0,80,9 m pod terénem. Jakost vody - chemické vlastnosti podzemní vody s ohledem na agresivitu prostředí na základové konstrukce byly zjišťovány analýzou vzorku povrchové vody, odebrané z Dolnonětčického potoka. Analyzovaná voda je slabě alkalická (pH = 7,5). Celková tvrdost vodu řadí do kategorie vod tvrdších (3,46 mmol.l-1). Koncentrace hořečnatých iontů byla zjištěna v přípustných mezích. U analyzovaného vzorku nebyla zjištěna přítomnost agresivních oxidu uhličitého – kapalné prostředí není na betonové konstrukce agresivní. Stanovený obsah síranů je nízký – kapalné prostředí je neagresivní. V katastrálním území se nenachází žádné ochranné pásmo zdrojů podzemní vody. Nejbližší PHO se nacházejí v dostatečné vzdálenosti, takže jejich ohrožení lze vyloučit. Zátopové území Ve dně údolního svahu, ve kterém je umístěna KČOV, protéká Dolnonětčický potok, který je potokem periodickým, vodohospodářsky nevýznamný tokem. Inundační linie stoleté vody leží v nevýrazné nivě potoka mimo KČOV.
31
V obci Soběchleby je vybudován veřejný vodovod, který je ve správě VaK Hranice. Zásobování pitnou vodou je prováděno z vodojemu Horní Nětčice. Stávající místní zdroje (studny) slouží v převážné míře jako užitková voda s možností protipožárního využití. Půda Lokalita Šefranica zvolila čištění odpadních vod formou přírodní, a to kořenovou čistírnou odpadních vod s příslušnými doprovodnými objekty. Umístění KČOV je na volném prostranství (orná půda) cca 350 m pod obcí, v úzké údolní nivě Dolnonětčického potoka. Bylo nutno vyjmout parcelu č. 473 ze ZPF, která byla evidována jako pole. V zájmovém území se na vývoji půd podílely holocenní uloženiny – aluviální povodňové sedimenty. Dle Klasifikace českých zemědělských půd a jejich využití, vydané Ministerstvem zemědělství ČR v Praze v roce 1990, patří zájmová oblast v těsné blízkosti vodoteče do bonitní třídy 3.58.00 (teplý, mírně vlhký region, nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vláhové poměry mírně příznivé, po odvodnění příznivější, s rovinou s maximálním sklonem do 3%, bez skeletovitosti) a oblast nad údolní nivou vodoteče směrem k obci Soběchleby patří do bonitní třídy 3.14.10 (teplý, mírně vlhký region, iliminizované půdy, hnědozemě iliminizované, včetně oglejových forem na sprašových hlínách, středně těžké, s těžkou spodinou, vláhové poměry příznivé, mírný svah, bez skeletovitosti) (viz příloha č. 19 ). Pozemky, uvedené pod BPEJ 3.58.00, 3.14.10 náleží do II. třídy ochrany zemědělské půdy podle Metodického pokynu MŽP ČR čj. OOLP/1067/96. Dle tohoto členění se jedná o půdy s nadprůměrnou produkční schopností.Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. LPF nebyl realizací stavby dotčen. Geomorfologická charakteristika - z orografického hlediska je zájmové území a jeho okolí součástí celku zvaného Kelčská pahorkatina. Vlastní stavba je situována při okraji úzké údolní nivy Dolnonětčického potoka. Od severu je údolní niva ohraničena mírným údolním svahem stoupajícím až k obci Soběchleby. Terén v okolí KČOV je vcelku rovinný, nepatrně nakloněný ve směru toku vodoteče. Nadmořské výšky se pohybují v úrovni 262,00 až 263,00 m.n.m. Z regionálně geologického hlediska patří zájmové území do Podslezko-ždánické jednotky paleogenního stáří. Na geologické stavbě zájmového území se podílí ždánickohustopečské vrstvy. Pro ně je typické střídání vrstev vápnitých jílů, slínů a pískovců s polohami menilitových vrstev, pro které jsou typické lupenité a lavičkovitě
32
křemičitovápnité jílovce místy s lavicemi rohovce. Zeminy paleogenního podkladu jsou překryty eluvii podloží a v jejich nadloží aluviálními holocenními náplavy vodoteče Dolnonětčického potoka. Nejsvrchnější vrstvu půdního profilu tvoří ornice. Byly provedeny dvě poměrně mělce vrtané sondy, které zastihují pouze svrchní holocenní vrstvy, tvořené vysoce plastickými jíly, popř. jíly středně plastickými. (viz příloha č. 20) Fauna Na území stavby a v bezprostřední blízkosti nebyly během zpracováni posouzení (duben) na lokalitě ani v jejím okolí zjištěny zvláště chráněné druhy živočichů. Biotyp krajiny vylučuje nebo činí velmi nepravděpodobným výskyt zvláště chráněných druhů živočichů. Flóra V zájmovém území se jedná převážně o zemědělské plochy. Při inventarizaci vyšších rostlin nebyly zjištěny žádné ohrožené ani zákonem chráněné druhy. Společenstva v zájmové ploše a v jejím blízkém okolí jsou výhradně ruderálního charakteru. V blízkosti Dolnonětčického potoka se nacházejí poměrně kvalitní břehové porosty se zbytky původních lučních porostů, zvláště na levém břehu této vodoteče. Ze stromového patra byly evidovány následující druhy, rostoucí převážně podél Dolnonětčického potoka: olše lepkavá (Alnus glutinosa), habr obecný (Carpinus betulus), hloh obecný (Crataegus oxyacantha), jasan ztepilý (Fraximus excelsior), topol černý (Populus nigra), slivoň třešeň (Prunus avium), slivoň trnka (Prunus spinosa), vrba jíva (Salix caprea), bez černý (Sambucus nigra).
Z bylinného patra byly evidovány následující druhy: pýr plazivý (Agropyrum repens), řebříček obecný (Achillea millefolium), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), česnáček lékařský (Alliaria officinalus), lebeda lesklá (Atriplex sagittata), pcháč obecný (Cirsium vulgare), svlačec rolní (Convolvulus arvensis), srha říznačka (Dactylus glomerata), přeslička rolní (Eguisetum arvense), orsej jarní (Ficaria verna), svízel přítula (Galium aparine), hluchavka nachová (Lamium purpurem), pampeliška pozdní (Leontodon autumnalis), jílek vytrvalý (Lolium perene), lipnice luční (Poa pratensis), pryskyřník prudký (Ranunculus acer), ředkev ohnice (Raphanus
33
raphanistrum), smetánka lékařská (Taraxacum officinale), podběl obecný (Tussilago tartara), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Územní systém ekologické stability Podle ÚSES má Dolnonětčický potok charakter významného lokálního biokoridoru. Lokalita je evidována pod zn.BK 5. V tomto koridoru jsou doporučovány výchovné zásahy s obnovou břehových travních porostů. V nejbližším okolí jsou dále evidovány interakční prvky IP 27,28. Jedná se o zatravněné meze s minimem porostů, kde je doporučeno další osázení křovinami nebo stromy. Viz příloha č. 21.
7.3. Vlivy na obyvatelstvo Vzhledem k tomu, že objekt se nachází mimo obytnou zónu (nejbližší obytné domy jsou severozápadně ve vzdálenosti cca 350 m), nejsou obyvatelé stavbou příliš ovlivněni. Stavba je navíc oddělena bariérou opadavé zeleně. Bezpečnost práce a ochrana zdraví je řešena v provozně-manipulačních řádech. V průběhu stavby objektu kořenové čistírny došlo přechodně k narušení faktoru pohody, zejména zvýšením dopravním ruchem, v letních měsících vyšší prašností. Při dodržováni nezbytných opatření na ochranu pracovních prostředí, bezpečnosti práce nevznikají zdravotní rizika pro obyvatelstvo ani pracovníky obsluhy.
7.4. Vlivy na ekosystémy, jejich složky a funkce V průběhu výstavby mohlo dojít k dočasnému zvýšení prašnosti při pojezdu nákladních vozidel a mechanismů. Silnějším provozem mohlo dojít také k nárůstu objemu výfukových zplodin v ovzduší v areálu stavby i po celé trase jízdy. Běžný provoz neznečišťuje okolní ovzduší. Nelze však zcela vyloučit slabý zápach v těsné blízkosti nátoku zvláště v období letních měsíců. Jisté znečištění ovzduší bude vznikat odvozem kalů z KČOV.(Ekova, 1998) Vlastní stavba řeší odkanalizování a čištění odpadních vod pro část obce Soběchleby, kde recipientem na vypouštěných vod je vodoteč Dolnonětčický potok, vlévající se do vodoteče Moštěnka. Výstavbou byl částečně dotčen režim zvodnělých vrstev na staveništi. Jedná se o jev přechodný, s minimálním dopadem na ekosystém zájmové oblasti. Realizace KČOV nemá žádný negativní dopad na odvodnění zájmové oblasti. Dodržení limitu pro kvalitu a kvantitu vyčištěných vod je zaručeno zejména snížením celkového znečištění transportovaného do toku odpadními vodami.
34
Vybudování KČOV nebude mít žádný negativní dopad na kvalitu podzemních vod nebo na režim zvodnělých vrstev. Nepředpokládá se větší rozsah zakládání objektů pod hladinou podzemní vody s nutnosti dlouhodobého čerpání a snižování hladiny podzemní vody ani odběry podzemní vody pro provozní účely. Dle uváděných bilancí v dokumentu Posouzení vlivů na životní prostředí od firmy Ekova bude v cílovém stavu zachována uspokojivá rezerva v koncentračních limitech pro vypouštění odpadní vody, jak hydrologicky normálních obdobích, tak i při nižších vodních stavech. Pro stavbu bylo provedení vynětí půdy z ZPF parcely č. 473 na lokalitě Šafranica. Před započetím výstavby byla sejmuta humózní vrstva o mocnosti 30 cm, tato byla deponována na určenou mezodeponii a zpětně využita pro vlastní terénní úpravy. Pokud bude stavba řádně vodohospodářsky zabezpečena, nedojde ke kontaminaci půdy ani v případě havárie. Stavba a její základy nezasahují do hloubek, které by měly vliv na změny hydrologické charakteristiky zájmového území. Vznikající kaly budou využívány na kompost nebo skládkovány. Budou odváženy k příjemcům na zneškodnění. Horninové prostředí a nerostné zdroje nejsou ovlivněny. Zastavěním volné plochy se částečně sníží účinek větrné eroze na půdu. Na základě prohlídky lze předpokládat, že by se zde v jarním a letním vegetačním aspektu vyskytovaly některé zvláště chráněné druhy citované vyhláškou č. 395/1992 Sb. Stavbou byly zničeny nebo narušeny pouze ruderální společenstva, u kterých nehrozí narušení kterékoliv populace lokálně se vyskytujících druhů. Při výstavbě bylo nutno respektovat stávající zeleň podél Dolnonětčického potoka. Tato zeleň byla vhodně doplněna v rámci terénních a sadových úprav v okolí KČOV. Stavba neovlivňuje populace zvláště chráněných živočichů podle § 48 zákona č. 114/1992 a následujících obecně závazných a právních předpisů ( Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992). Projektovou stavbou a provozem zařízení budou narušeny stávající ruderální biotopy, které jsou z hlediska funkce zájmového území téměř bezcenné. Nejdůležitějším přilehlým ekosystémem je v tomto případě agroekosystém. Agroekosystém byl při stavbě na celé ploše zlikvidován.
35
7.5. Vlivy na antropogenní systémy, jejich složky a funkce V nejbližším okolí zájmové oblasti nejsou situovány významné kulturní památky. Kulturní památky se nacházejí v centru obce Soběchleby. Ovlivnění těchto památek stavbou je vyloučeno. Jiné lidské výtvory (sochy, lidová architektura) ovlivněny nebudou. Vliv na přetrvávající zvyky a kulturní dědictví není žádný. Nejbližší lokality, významné z hlediska geologického, činností posuzované stavby ohroženy nebudou.
7.6. Vlivy na strukturu a funkční využití území Stavba navazuje pouze na stávající komunikaci Soběchleby – Simře. V obci je vybudován vodovod, byla dokončena plošná plynofikace. Obec je po dokončení stavby zcela odkanalizována. Stavba navazuje na celkový ráz krajiny. V těsném sousedství se nenachází žádné rekreačně využitelné plochy. Po dokončení stavby došlo ke zvýšení ekologické stability zájmového území.Součástí přípravy bylo ozelenění areálu, které navázalo na původní zeleň podél vodoteče Dolnonětčický potok (např. olše, topol, jasan, vrba). Stavba nemá žádný vliv na rekreační využití zájmového území. Nebyly zjištěny žádné okolnosti vylučující realizaci stavby na uvažovaném místě. Při řádném provozu a výsadbou vhodné zeleně dojde ke zlepšení estetické kvality území. Nedošlo k narušení chráněných území ani součástí územního systému ekologické stability ani k ohrožení populace zvláště chráněných živočichů a rostlin. Došlo ke změně charakteru venkovské krajiny, kdy z roztříštěného území se stala zóna organicky propojující jak zájmy společnosti, tak ochrany přírody.
36
8. Závěr Principem kořenové čistírny je průtok vody do propustného substrátu, který je osázen mokřadní vegetací. Při průtoku filtračním substrátem dochází k odstranění znečištění kombinací fyzikálně-chemických a biologických procesů. Kořenové čistírny jsou určeny pro čištění splaškových vod z rodinných domů, ubytovacích zařízení, rekreačních objektů, obcí a k dočištění povrchových vod. Jsou nevhodné pro čištění vody obsahující toxické a infekční sloučeniny, vody znečištěné ropnými deriváty a vysoce průmyslově zatížené vody. Kořenová čistírna odpadních vod byla obcí Soběchleby vybrána jako nejvhodnější řešení čištění odpadních vod v lokalitě Šefrenica. Byla dimenzována pro 25% rozlohy obce. Zbývající část obce je napojena na biologické rybníky. Kořenová čistírna byla navržena a sestavena jako trojice sériově propojených bazénů, kterým předchází mechanické předčištění. Každý z bazénů byl navržen o rozloze 840 m2, tj. celková účinná plocha je 2520 m2 . Výstavba byla prováděna v roce 2002. Bazény byly osázeny mokřadní vegetací, a to především rákosem obecným a chrasticí rákosovitou. Kolaudace Kořenové čistírny odpadních vod Soběchleby proběhla v roce 2004, avšak z důvodu vysokého množství nerozpuštěných látek odpadní vody nebyla uvedena do trvalého provozu. Kořenová čistírna je na konci dubna roku 2006 ve zkušebním provozu. Funkce kořenové čistírny je nevyhovující. Vysoký obsah nerozpuštěných látek indikuje nedokonalé mechanické předčištění. Jeho nefunkčnost má vliv na celý čistící proces. Postupem času může dojít k zakolmotování filtračních bazénů nebo k ucpání rozvodného potrubí. Jako opatření proti zanášení navrhuji zakrytí lapáku písku, který je v dnešní době odkryt vnějšímu prostředí a jeho častější údržbu. Negativní vliv Kořenové čistírny odpadních vod Soběchleby na životní prostředí je minimální. Díky výstavbě došlo k nahrazení agroekosystému umělým mokřadem, který rozšiřuje stávající biokoridor a zvyšuje ekologickou stabilitu krajiny.
37
9. Literatura: 1.
Centrum Hostětín. Voda a krajina. Informační leták
2.
Filip, J., Oral, J.: Odpadové hospodářství II, MZLU Brno, 2002
3.
Filip, J. a kol.: Odpadové hospodářství, MZLU Brno, 2002
4.
Hubačíková, V.: Hydrologie, MZLU Brno, 2002
5.
Hydroprojekt a. s.: Malé čistírny odpadních vod, Obchodní tiskárny Hořovice a.s., 1993
6.
Hydro-Eko: Projektová dokumentace, 1998
7.
Ekova: Posouzení vlivů na životní prostředí, 1998
8.
Kočková, E. a kol.: Vegetační kořenové čistírny odpadních vod, Česká zemědělská tiskárna s. r. o. Praha, 1994
9.
Kotovicová, J. a kol.: Ochrana životního prostředí, MZLU Brno, 2004
10.
Šálek, J.: Přírodní způsoby čištění odpadních vod, PC-DIR spol s. r. o. – Nakladatelství Brno, 1995
11.
Šálek, J.: Navrhování a provozování vegetačních kořenových čistíren, Ústav zemědělských a potravinářských informací Praha, 1999
12
Šálek, J.: Návrh a využití biologických nádrží, UVTIZ Praha, 1994.
13.
Sojka, J.: Malé čistírny odpadních vod, Vydavatelství ERA, 2004
14.
Vymazal, J.: Čistění odpadních vod v kořenových čistírnách, ENVI s. r. o.,1995
15.
www.sobechleby.cz
38
10. Seznam příloh PŘÍLOHA Č: 1 HODNOTA SOUČINITELE DENNÍ NEROVNOSTI KD PŘÍLOHA Č: 2 SOUČINITEL ODTOKU Ψ PRO ORIENTAČNÍ VÝPOČET ODTOKOVÉ SÍTĚ PŘÍLOHA Č: 3 POČET KOŘENOVÝCH ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD V ČESKÉ REPUBLICE PŘÍLOHA Č: 4 ČISTÍCÍ PROCESY V KČOV PŘÍLOHA Č: 5 MAPA OBCE SOBĚCHLEBY PŘÍLOHA Č: 6 HYDROTECHNICKÁ SITUACE PŘÍLOHA Č: 7 PARAMETRY RECIPIENTU PŘÍLOHA Č: 8 PŘÍPUSTNÉ HODNOTY ZNEČIŠTĚNÍ VYPOUŠTĚNÝCH VOD DO RECIPIENTU V MG/L PŘÍLOHA Č: 9 POHLED NA KČOV SOBĚCHLEBY PŘÍLOHA Č: 10 LAPÁK PÍSKU PŘÍLOHA Č: 11 KOPIE NÁHLEDU NA KČOV SOBĚCHLEBY PŘÍLOHA Č: 12 PROPOČET INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ KČOV SOBĚCHLEBY PŘÍLOHA Č: 13 VÝSLEDKY ROZBORŮ VODY Z KČOV SOBĚCHLEBY PŘÍLOHA Č: 14 KLIMATICKÁ CHARAKTERISTIKA OBLASTI MT-10 PŘÍLOHA Č: 15 PRŮMĚRNÉ MĚSÍČNÍ A ROČNÍ TEPLOTY VZDUCHU PŘÍLOHA Č: 16 PRŮMĚRNÝ ÚHRN SRÁŽEK PŘÍLOHA Č: 17 PRŮMĚRNÁ ČETNOST VĚTRŮ PŘÍLOHA Č: 18 KVALITA OVZDUŠÍ V OKOLÍ OBCE SOBĚCHLEBY PŘÍLOHA Č: 19 KOPIE MAPY BPEJ PŘÍLOHA Č: 20 PŮDNÍ SONDY Z LOKALITY ŠEFRENICA PŘÍLOHA Č: 21 MAPA USES U LOKALITY ŠEFRENICA
Příloha č: 1 Hodnota součinitele denní nerovnosti kd (Šálek, 1995) Počet obyvatel
do 1000
1000-5000
5000-25000
kd
1,5
1,4
1,35
Příloha č: 2 Součinitel odtoku Ψ pro orientační výpočet odtokové sítě (Šálek, 1995) Součinitel odtoku při konfiguraci
Způsob zástavby a druh pozemku
rovinné
svažité při
při sklonu sklonu 1 až do 1% v uzavřených blocích (dlážděné dvory) v uzavřených blocích (uvnitř zahrady)
5%
prudce svažité při sklonu nad 5%
0,70
0,80
0,90
0,60
0,70
0,80
0,50
0,60
0,70
0,40
0,50
0,60
Budovy v otevřenýc blocích při volné zástavbě (izolované) Rodinné
sdružené v zahradách
0,30
0,40
0,50
domky
izolované v zahradách
0,20
0,30
0,40
Tovární
starší typ (hustější)
0,50
0,60
-
objekty
nový typ (volné plochy)
0,40
0,50
-
Železniční pozemky
0,25
-
-
Hřbitovy, sady,hřiště
0,10
0,15
0,20
Zelené pásy, pole, louky
0,05
0,10
0,15
Příloha č: 3 Počet kořenových čistíren odpadních vod v České republice(1989 – 2002) (celkem, roční přírustek) ( Centrum Hostětín) 180
165
Počet kořenových čistíren
160
146 136
140
128 114
120 99 100
82
80
68
60
45
40 20 1 1
1 0
5 4
1989
1990
1991
12
7
26 14
19
1993
1994
23 14
17
1996
1997
16
14
1998
1999
8
10
9
0 1992
1995
Rok
2000
2001
2002
Příloha č: 4 Čistící procesy v KČOV Mechanismus
Účinek Odstraněné látky
Způsob odstraňování
P S
NL KL
Gravitační usazování
V
BSK, N, P, TK, TROL, B+V
Filtrace
S
NL, KL
Adsorpce Těkání
S S
KL N
Srážení
P
P,TK
P
P,TK
S
TROL
Sedimentace Fyzikální
Chemický Adsorpce
Rozklad
Bakteriální metabolismus
Rostlinný Biologický metabolismus
Rostlinná absorpce
P
P
S
S
Přirozený úhyn P
Mech. Filtrace při průchodu vody ložem a kořeny Van der Waalsovy síly Těkání NH4 z odp. vody Srážení nerozpuštěných sloučenin
Adsorpce na povrchu zemního lože rostlin
TROL, B+V
Rozklad a změny méně stabilních látek působením UV záření, oxidace a redukce
KL,BSK,N,TROL
Odstraňování uvedených látek suspendovanými bentickými a epifytickými bakteriemi, bakterální nitrifikace a denitrifikace
TROL,B+V
Příjem a využití org. látek rostlinami, exkrety kořenů mohou být toxické pro organismy enterického původu
N,K,TK,TROL
Za určitých podmínek absorpce, jsou významná množství těchto látek příjímána rostlinami
B+V
Přirozený úhyn organismů v nevýhodných podmínkách
P – primární S – sekundární V – vedlejší NL – nerozložitelné látky KL – koloidní látky BSK – biologická spotřeba kyslíku N – dusík P – fosfor TK – těžké kovy TROL – těžko rozložitelné org. látky B+V – bakterie a viry
Příloha č: 5 Mapa obce Soběchleby (www.sobechleby.cz)
Příloha č: 6 Hydrotechnická situace (zvýrazněno připojení části obce ke KČOV Soběchleby)
Příloha č: 7 Parametry recipientu Q365=3,9 l/s 3
Q1=3,1 m /s
HS=660 mm 3
Q2=5,2 m /s
Q5=9,0 m3/s
Q10=12,5 m3/s
Q20=16,5 m3/s Q50=22,1 m3/s Q100=27,5 m3/s
Příloha č: 8 Přípustné hodnoty znečištění vypouštěných vod do recipientu v mg/l Ukazatel
Přípustná hodnota koncentrací pro Maximální přípustná hodnota koncentrací rozbory směných vzorků pro rozbory prostých vzorků vypouštěných vypouštěných odpadních vod odpadních vod
BSK5
30
70
CHSKcr
120
170
NL
30
70
N-NH4
20
40
Příloha č: 9 Pohled na KČOV Soběchleby (Pospíšilová, 2005)
Příloha č: 10 Lapák písku ( Pospíšilová, 2005)
Příloha č: 11 Kopie náhledu na KČOV Soběchleby (katastrální situace 1:2 500)
Příloha č: 12 Propočet investičních nákladů KČOV Soběchleby Hlava I - Projektové a průzkumové práce Projektové práce
85 000 Kč
Geodetiké práce
25 000 Kč
Průzkumné práce
20 000 Kč
Dodatky PD
20 000 Kč
Autorský dozor
20 000 Kč Hlava I - celkem 170 000 Kč
Hlava II – Provozní soubory -
technologie je zapracována přímo do stavebních objektů, ve formě kusových dodávek
Hlava III - Stavební objekty SO 01 – Kanalizace Soběchleby Kanalizace DN 250
290 m * 1900 =
551 000 Kč
Kanalizace DN 300
315 m * 2100 =
661 500 Kč
=
17 500 Kč
Ostatní práce nezapočítané
SO 01 – celkem = 1 230 000 Kč SO 02 – Přivaděče Soběchleby Přivaděč DN 400
180 m * 2 400 =
432 000 Kč
Přivaděč DN 300
480 m * 2 100 =
Odlehčovací šachty
2 ks * 21 500 =
43 000 Kč
Chránička plynu DN 350
7m*
23 450 Kč
1 008 000 Kč
3 370 =
Ostatní práce nezapočítané
=
13 550 Kč
SO 02 – celkem = 1 520 000 Kč SO 03 – Mechanické předčištění Odlehčovací šachta Lapák písku Usazovací nádrž KMN
1 ks * 21 500 =
21 500 Kč
18,5 m3 * 4 420 = 582 m3 * 1 650 =
Ostatní práce nezapočítané
81 770 Kč 960 300 Kč
=
16 430 Kč
SO 03 – celkem = 1 080 000 Kč SO 04 Kořenová čistírna Kořenová pole
3 * 1 247 000 Kč =
3 741 000 Kč
SO 04 – celkem = 3 741 000 Kč SO 05 – drobné objekty Provozní přístřešek Separační vybavení
38 m3 * 2 200 Kč = 83 600 Kč =
35 000 Kč
976 m2 * 140 Kč =
Úprava PC strouhy
136 640 Kč
240 m2 * 280 Kč =
Přeložka polní cesty
67 200 Kč
Měrné zařízení
=
32 000 Kč
Ostatní práce nezapočítané
=
5 560 Kč
SO 05 – celkem = 360 000 Kč SO 06 – Propojovací vedení Kanalizace DN 200
10 m * 1 750 Kč = 17 500 Kč
Kanalizace DN 250
103 m * 1 900 Kč =
195 700 Kč
Kanalizace DN 300
110 m * 2 100 Kč =
231 000 Kč
Ostatní práce nezapočítané
=
15 800 Kč
SO 06 – celkem = 460 000 Kč SO 07
- Odlehčovací strouha 180 m2 * 30 Kč = 5 400 Kč
Mýcení křovin
190 m3 * 160 Kč =
Odbahnění strouhy
Obtokové a napouštěcí zařízení strouhy
30 400 Kč =
32 000 Kč
2
Úprava koryta strouhy
244 m * 350 Kč = 85 400 Kč
Chránička plynu DN 350
7 m * 3 370 Kč =
Převádění vod
23 450 Kč
240 m * 100 Kč = 24 000 Kč
Ostatní práce nezapočítané
=
9 350 Kč
SO 07 – celkem = 210 000 Kč SO 08
- Terénní a sadové úpravy 1 500 m2 * 150 =
Rozsah kompletních úprav Ostatní práce nezapočítané
225 000 Kč
= 5 000 Kč SO 08 – celkem = 230 000 Kč
Hlava III - celkem 8 831 000 Kč Hlava IV – Stroje a zařízení investiční povahy Univerzální provozní stroj
600 000 Kč
Hlava V – Umělecká díla – není obsahem Hlava VI – Vedlejší rozpočtové náklady Z hlavy III
2,055% * 8 831 000 Kč
180 477 Kč
Hlava VII - Ostatní náklady Vytyčení stavby
20 000 Kč
Zaměření skutečného provedení
58 400 Kč
DPH - % III až VI 8 831 000 * 0,05 Hlava VII - celkem 518 950 Kč Hlava VIII – Rozpočtová rezerva
441 550 Kč
6,85 % z hlavy III 8 831 000 Kč * 0,0685
604 923 Kč
Hlava IX – Jiné investice Výkup pozemků
70 000 Kč
Hlava X – Náklady nezahrnované do ZP
- není obsahem
Hlava XI – Náklady hrazené z PP Přímá inženýrská činnost
40 000 Kč
Kompletační přirážka
48 000 Kč
Náhrady škod
30 000 Kč
Správní poplatky
7 000 Kč
Dopravní značení
5 000 Kč Hlava XI - celkem 130 000 Kč
Celkové náklady na stavbu
11 105 350 Kč
Příloha č: 13 Výsledky rozborů vody z KČOV Soběchleby KČOV - vzorek č. 1
Vzorek odebrán 14.9.2004 -1
Ukatezatel
výsledek (mg.l )
ChSK – Cr
28
BSK 5
6
Nerozpuštěné látky
27
dusík amoniakální (N-NH4+) 0,05
KČOV - vzorek č. 2
Vzorek odebrán 14.9.2004 -1
Ukatezatel
výsledek (mg.l )
ChSK – Cr
414
BSK 5
20
Nerozpuštěné látky dusík amoniakální
61
(N-NH4+) 32,2
KČOV - vzorek č. 1
Vzorek odebrán 16.11.2004
Ukatezatel
výsledek (mg.l-1)
ChSK – Cr
112
BSK 5
30
Nerozpuštěné látky
36
dusík amoniakální (N-NH4+) 47,7
KČOV - vzorek č. 2
Vzorek odebrán 16.11.2004 -1
Ukatezatel
výsledek (mg.l )
ChSK – Cr
55
BSK 5
6
Nerozpuštěné látky dusík amoniakální
435
(N-NH4+) 5,58
Příloha č: 14 Klimatická charakteristika oblasti MT-10 Počet letních dnů
40-50
Počet dnů s průměrnou teplotou +10 º C a více
150-160
Počet mrazových dnů
110-130
Počet ledových dnů
40-50
Průměrná teplota v lednu º C
-2 až -3
Průměrná teplota v červenci º C
17-18
Průměrná teplota v dubnu º C
8-9
Průměrná teplota v říjnu º C
7-8
Počet dnů se srážkami 1 mm a více
90-100
Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm)
350-400
Srážkový úhrn v zimním období (mm)
200-250
Počet dnů se sněhovou pokrývkou
50-70
Počet zamračených dnů
120-150
Počet jasných dnů
40-50
Příloha č: 15 Průměrné měsíční a roční teploty vzduchu (º C) Měsíc
1
Teplota -2,7
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Roční průměr
-1,2
3,4
8,5
13,9
16,6
18,5
17,7
14,0
8,7
3,3
-0,5
8,6
Příloha č: 16 Průměrný úhrn srážek Měsíc
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Roční úhrn
Srážky (mm)
32
27
32
46
66
76
93
84
57
57
46
38
654
Srážky (%)
4,9
4,2
4,9
7
10,1 11,6 14,2 12,9 8,7
8,7
7
5,8
100
Výpar (mm)
2
8
27
54
86
87
81
69
47
25
7
3
460
19
5
-8
-20
-11
12
15
10
32
39
35
168
Srážky - výpar (mm) 30
Příloha č: 17 Průměrná četnost větrů ( v % všech porovnání) S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
Bezvětří
9,0
9,0
6,0
10,0
18,0
8,0
8,0
11,0
21,0
Příloha č: 18 Kvalita ovzduší v okolí obce Soběchleby Průměrná roční koncentrace µ.m-3 Polétavý prach 40 Oxid uhličitý
24
Oxid dusíku
35
Příloha č: 19 Kopie mapy BPEJ (M 1:10 000)
Příloha č: 20 Půdní sondy z lokality Šefrenica V1
262,70 m.n.m.
třída rozpojitelnosti
0,0-0,3
Ornice
2
0,3-0,8
Jíl prachovitý až jemně písčitý, hnědý tuhý
3
0,8-1,3
Jíl hnědý, měkký až tuhý
3
1,3-1,5
Jíl hnědý, měkký, s příměsí valounů štěrku do 5 cm (30%)
3
1,5-2,2
Jíl šedohnědý, měkký s organickou příměsí
3
2,2-3,5
Jíl šedohnědý, měkký
3
Podzemí voda byla zjištěna 1,4 m pod terénem a ustálena 0,8 m pod terénem (10.4.1998)
V2
262,70 m.n.m.
třída rozpojitelnosti
0,0-0,3
Ornice
2
0,3-0,8
Jíl prachovitý až jemně písčitý, hnědý tuhý
3
0,8-1,3
Jíl hnědý, měkký až tuhý
3
1,3-2,5
Jíl hnědý, měkký
3
2,5-3,5
Jíl šedohnědý, měkký se slabou oraganickou příměsí
3
Podzemí voda byla zjištěna 1,5 m pod terénem a ustálena 0,9 m pod terénem (10.4.1998)
Příloha č: 21 Kopie mapy USES u lokality Šefrenica (M 1:10 000)
