Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení
NÁVRH DESIGNU BOTNÍKU PRO MALÉ PŘEDSÍNĚ DIPLOMOVÁ PRÁCE
2013
Bc. Hana Kudrnová
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Návrh designu botníku pro malé předsíně zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne: 8.4.2013
podpis:
Bc.
Hana
Kudrnová
Poděkování Tímto
bych
chtěla
poděkovat
vedoucímu
své
diplomové
práce
panu
Ing. arch. Martinu Kovaříkovi, Ph.D. Velmi děkuji za čas, trpělivost, ochotu a rady, které mi v průběhu práce věnoval. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří to se mnou v průběhu psaní vydrželi. Největší dík za neustálou podporu a trpělivost pak patří mým rodičům.
ABSTRAKT Jméno autora: Bc. Hana Kudrnová
Název práce: Návrh designu botníku pro malé předsíně
Tato práce se věnuje problematice botníků, především pak vlastnímu návrhu botníku pro malé předsíně. V první části práce jsou popsány rozměry botníků v návaznosti na antropometrii, ergonomii a příslušné normy, dále je zde uveden přehled botníků dle polohy ukládané obuvi. V menší části je popsán i historický vývoj. V praktické části je zaznamenán vývoj procesu navrhování designu botníku, od prvotních skic po konečné vizualizace.
Klíčová slova: botník, předsíň, vstupní prostor, ukládání, policové systémy
ABSTRACT Autor: Bc. Hana Kudrnová
Thesis: Draft of shoe rack design for small hall
This thesis is focused on the problematic of shoe rack, especially the shoe rack design for small hall. The first part of thesis describes dimensions of the shoe rack in relation with anthropometry, ergonomics and relevant standards. Also there is an overview of shoe racks. The overview is stored by the position of shoes. The smaller section of thesis describes the historical development. Prime ideas of shoe rack design, initial sketches and the final visualization are included in the practical part of thesis.
Keywords: shoe rack, hall, entrance hall, storage, shelving systems
OBSAH 1
ÚVOD ....................................................................................................................... 1
2
CÍL A METODIKA PRÁCE .................................................................................... 2
3
2.1
Cíl práce ............................................................................................................ 2
2.2
Metodika práce ................................................................................................. 2
VYMEZENÍ POJMŮ, NORMY............................................................................... 3 3.1
Předsíň .............................................................................................................. 3
3.1.1 3.2
ČSN 73 4301 OBYTNÉ BUDOVY ........................................................... 3
Nábytek pro předsíně ........................................................................................ 3
3.2.1 3.3
ČSN 91 0000 NÁBYTEK-NÁZVOSLOVÍ ............................................... 3 Rozměry úložných prostorů pro obuv .............................................................. 4
3.3.1
ČSN 73 4305 ZAŘÍDITELNOST BYTŮ .................................................. 4
3.3.2
ČSN 91 0410 NÁBYTEK. BYTOVÝ NÁBYTEK. FUNKČNÍ
ROZMĚRY ÚLOŽNÝCH PROSTORŮ PRO OBUV ............................................. 4 4
5
6
7
8
ANTROPOMETRIE, ERGONOMIE ....................................................................... 6 4.1
Antropometrické údaje ..................................................................................... 6
4.2
Ergonomie ......................................................................................................... 9
4.3
Bezpečnost ...................................................................................................... 11
4.4
Skladba a počet ukládané obuvi...................................................................... 11
HISTORICKÝ PŘEHLED ..................................................................................... 13 5.1
Středověk ........................................................................................................ 13
5.2
Novověk .......................................................................................................... 13
5.2.1
19. století ................................................................................................... 14
5.2.2
20. století ................................................................................................... 15
SROVNÁNÍ SYSTÉMŮ UKLÁDÁNÍ OBUVI .................................................... 17 6.1
Obuv uložená ve vodorovné poloze................................................................ 17
6.2
Obuv uložená v nakloněné poloze .................................................................. 19
6.3
Obuv uložená ve svislé poloze........................................................................ 21
KOVÁNÍ PRO BOTNÍKY ..................................................................................... 23 7.1
Kování pro výklopné botníky ......................................................................... 23
7.2
Kování pro šatní skříně a šatní systémy.......................................................... 24
7.3
Kování pro ukládání vysokých bot ................................................................. 25
POLICOVÉ SYSTÉMY ......................................................................................... 26
8.1 9
Přehled policových a regálových systémů ...................................................... 26
POUŽITÉ MATERIÁLY A TECHNOLOGIE ...................................................... 33 9.1
Tvarovaná překližka ....................................................................................... 33
9.2
Dřevotřískové desky ....................................................................................... 34
9.3
Ocel ................................................................................................................. 34
9.4
Alternativní materiály ..................................................................................... 35
10
9.4.1
Vakuové výlisky z plastu (HDPE, ABS, PVC, PET a další) .................... 35
9.4.2
Alucobond® .............................................................................................. 35
9.4.3
Polykarbonát, polymetylmetakrylát .......................................................... 35
9.4.4
Textil ......................................................................................................... 35
FÁZE TVŮRČÍHO PROCESU .............................................................................. 37
10.1
Popis konečného řešení ................................................................................... 50
10.2
Varianty nástěnného systému ......................................................................... 51
10.3
Přehled prvků konečného návrhu ................................................................... 53
10.4
Vizualizace...................................................................................................... 58
11
DISKUZE ............................................................................................................... 62
12
ZÁVĚR ................................................................................................................... 64
13
SUMMARY ............................................................................................................ 65
14
LITERATURA ....................................................................................................... 66
14.1
Normy ............................................................................................................. 66
14.2
Literatura ......................................................................................................... 66
14.3
Elektronické zdroje ......................................................................................... 68
15
SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK .................................................................... 70
15.1
Obrázky ........................................................................................................... 70
15.2
Tabulky ........................................................................................................... 77
1
ÚVOD
Každý z nás vlastní několik párů obuvi a život bez bot si v dnešní společnosti už ani nejde představit. Boty nejenže zajišťují naše pohodlí, ale vyjadřují i náš společenský a sociální statut. Zároveň je obuv přizpůsobována pro různé lidské činnosti (obuv sportovní, pracovní, vycházková atd.). Důležitým faktorem je i zvětšování tělesných rozměrů obyvatel v České republice a také velké tělesné rozdíly. Předešlé věty naznačují, že v dnešní době existuje celá řada tvarově a hlavně rozměrově odlišných druhů obuvi. Na řadu přichází otázka, kam všechnu vlastněnou obuv uložit. Nejvíce bot je ve většině případů ukládáno v předsíni. Další část obuvi (hlavně mimosezónní obuv, lyžařské boty, brusle apod.) bývá uložena v šatnách a šatních skříních. V předsíních se vyskytuje hlavně obuv aktuálně nošená, zvláště jedná-li se o malé předsíně. Většina dnešních předsíní, zvláště předsíně v panelových bytech, nedisponuje příliš velkým prostorem. Často se v předsíních nachází i velký počet dveří a je zde velmi obtížné vyřešit dostatečné ukládání nejen právě nošených bot. Jelikož ale předsíň plní i reprezentativní funkci bytu a vypovídá o povaze majitelů, neměl by se tento problém podceňovat. Ideální stav nastává, podaří-li se zkombinovat dostatek úložných prostor, snadný princip ukládání a dobré estetické působení.
1
2
CÍL A METODIKA PRÁCE
2.1
Cíl práce
Cílem práce je navrhnout design botníku pro malé předsíně. Úložný systém by měl být variabilní pro různě velké prostory při zachování co nejmenší hloubky. Zároveň by měl umožňovat uložení rozměrnějších druhů obuvi a vysokých bot, zajišťovat snadnou dostupnost ukládaných předmětů a přispívat k reprezentativní stránce předsíně. Jelikož se jedná o návrh botníku pro malé předsíně je možné úložný systém na boty zkombinovat s ukládáním prostředků pro čištění a ošetřování obuvi, s odkládáním svrchníků, klíčů a podobně.
2.2
Metodika práce
První část práce je teoretický přehled zmiňující platné normy vztahující se k úložným prostorům pro obuv, antropometrické a ergonomické souvislosti s ukládáním obuvi, historii a přehled současných systémů pro ukládání obuvi. Přehled současných botníků je dělen dle polohy ukládané obuvi. Je zde uveden také přehled materiálů a nástěnných úložných systémů.
Druhá část práce zahrnuje vlastní tvůrčí proces navrhování. Zachycuje původní myšlenky shrnující zadání práce, ručně kreslené skici způsobu ukládání obuvi a následné skici prvotních variant botníků. Ze skic je vybráno konečné řešení úložného prostoru pro obuv, které je dále rozpracováno. Je vybrán vhodný systém, materiály a konstrukce. Konečný návrh je rozpracován až do závěrečných vizualizací a výkresů.
2
3
VYMEZENÍ POJMŮ, NORMY
3.1
Předsíň
Předsíň je vstupní místností našeho bytu. Plní funkci poloveřejného prostoru (odděluje soukromí bytu od veřejných prostorů), funkci komunikační (zpřístupňuje další části bytu), funkci odkládací a úložnou, zachytává nečistoty, tlumí hluk, snižuje tepelné ztráty mezi obytnými místnostmi a exteriérem či poloveřejmými prostory, a v neposlední řadě nás také reprezentuje. U rodinných domů musí podle normy ČSN 73 4301 předsíni předcházet zádveří, které zachytí hrubé nečistoty a zabrání úniku tepla. „Vzhledem ke stěhování nábytku by zádveří nemělo být menší jak 1200 × 1200 mm.“ 1
3.1.1
ČSN 73 4301 OBYTNÉ BUDOVY
„Vstupní prostor bytu, např. předsíň, musí být tak velký, aby umožnil odložení svrchního šatstva a obuvi. Jeho šířka i po smontování zabudovaného nábytku, popřípadě umístění nábytku, musí být nejméně 1 100 mm; v místech, kde má prostor charakter spojovací chodby, nesmí být jeho šířka menší než 800 mm. Prostor pod stropem je možno využít jako úložný, přitom odchodná výška vstupního prostoru musí být nejméně 2 100 mm.“
„Vstupní dveře do bytu se mají otevírat do jeho vstupního prostoru.“
3.2
Nábytek pro předsíně
Též také předsíňový nábytek pro vstupní části bytu a zádveří.
3.2.1
ČSN 91 0000 NÁBYTEK-NÁZVOSLOVÍ
Botník je nábytek dostatečné odolnosti pro ukládání obuvi se zajištěným větráním a možností čistění. 1
POŠTULKOVÁ, Ľudmila; TEPLANOVÁ, Eva. Typológia : zariaďovacích prvkov verejného a pracovného interiéru. Zvolen: Technická univerzita, 2008. 138 s. ISBN 978-802-2819-503.
3
Nástěnné zrcadlo je zrcadlo v rámu nebo samostatné, zavěšené na stěně, nábytku apod.
Nástěnný věšák je věšák připevněný na stěnu určený pro odkládání oděvů.
Závěsná police je police zpevněná konzolami, zadní stěnou, navlečená na trnech, zavěšená na lanku, kování apod.
3.3
Rozměry úložných prostorů pro obuv
Botník je nejpoužívanější úložný nábytek v předsíních. Typ a velikost botníku se volí podle velikosti předsíně a podle požadavků a nároků obyvatel bytu. 2
3.3.1
ČSN 73 4305 ZAŘÍDITELNOST BYTŮ
Následující tabulka zmiňuje minimální počet metrů botníku podle členů domácnosti a minimální rozměry úložných prostorů pro obuv. Tyto údaje jsou pouze orientační a pro většinu dnešních domácností nedostačující. 3
Tabulka 1: Počet běžných metrů botníku pro předpokládaný počet osob v bytě podle ČSN 73 4305
počet osob
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
botník - metry
0,6
0,6
0,9
1,2
1,2
1,2
1,5
1,5
3.3.2
ČSN 91 0410 NÁBYTEK. BYTOVÝ NÁBYTEK. FUNKČNÍ ROZMĚRY ÚLOŽNÝCH PROSTORŮ PRO OBUV
„Šířka úložných prostorů pro páry obuvi smí být nejméně 250 mm a při uložení párů obuvi jednotlivě (na drátech, kolících, v krabicích apod.) nejméně 125 mm.“ 4
2
KUDRNOVÁ, Hana. Předsíň v současném bytě a její proměny. Brno, 2011. Bakalářská práce.
Mendelova univerzita v Brně. 3
tamtéž
4
ČSN 91 0410. Nábytek. Bytový nábytek. Funkční rozměry úložných prostorů pro obuv. Brno: Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1985. 4 s.
4
Obrázek 1: obrázek k tabulce 2 Tabulka 2: Rozměry úložných prostorů pro obuv uloženou ve vodorovné a nakloněné poloze
B
druh obuvi společenská obuv, bačkory, pantofle, sandály, polobotky, sportovní obuv apod. holínky, zimní obuv, lyžařské boty apod.
nejméně H
[mm]
[mm]
320
150
320
400
nejméně
Obrázek 2: obrázek k tabulce 3 Tabulka 3: Rozměry úložných prostorů pro obuv uloženou ve svislé poloze
druh obuvi společenská obuv, bačkory, pantofle, sandály, polobotky, sportovní obuv apod. holínky, zimní obuv, lyžařské boty apod.
B
nejméně H
[mm]
[mm]
150
320
400
320
nejméně
„U uzavíraných úložných prostorů se hloubka měří vzdáleností od zadní stěny k vnitřní ploše dveří.“ 5 5
ČSN 91 0410. Nábytek. Bytový nábytek. Funkční rozměry úložných prostorů pro obuv. Brno: Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1985. 4 s.
5
4
ANTROPOMETRIE, ERGONOMIE
„Základní rozměry úložných prostorů a jejich objemy jsou určovány rozměry a počtem ukládaných předmětů.“
6
V případě botníků je hlavním ukládaným předmětem obuv.
Velikost botníku určuje obuv prostorově nejnáročnější – obuv pánská a vysoká (kozačky, pracovní obuv). Velikost obuvi pak závisí na rozměrech lidského těla, které se liší věkem, pohlavím a rasou.
4.1
Antropometrické údaje
„Antropometrie je obor, který se zabývá měřením, popisem a rozborem tělesných znaků charakterizujících růst a stavbu těla.“
7
V souvislosti s ukládáním obuvi a jejími
rozměry jsou důležitými antropometrickými údaji rozměry nohou, zejména délka a šířka nohy. Délka nohy je největší vzdálenost mezi zadní stranou paty a nejdelším prstem (palec nebo ukazovák), měřená s podélnou osou nohy ve stoji na obou nohách. Šířka nohy je největší vzdálenost mezi oběma okraji nohy v pravém úhlu k podélné ose nohy. Pro vysoké boty je důležitá výška podkolení (svislá vzdálenost ohybové rýhy kolene od podložky). Tato vzdálenost se měří vsedě, kdy stehno a bérec jsou v pravém úhlu. Při navrhování se pracuje s hodnotami mezi 5. a 95. percentilem naměřených údajů. Krajní hodnoty jsou předmětem atypických zakázek. 8
6
DLABAL, S. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s.
7
Antropometrie. In: VELKÝ LÉKAŘSKÝ SLOVNÍK [online]. 2008 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z:
http://lekarske.slovniky.cz/pojem/antropometrie. 8
DVOULETÁ, Kateřina. Současná antropometrie a její význam pro navrhování nábytku. Brno, 2009.
Bakalářská práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně.
6
Obrázek 3: obrázek k tabulce 4 Tabulka 4: Rozměry nohou, (Panero, Zelnik 1979)
percentil
M [cm]
N [cm]
O [cm]
P [cm]
Q [cm]
R [cm]
95
27,8
29,1
21,4
10,6
27,0
7,3
5
23,8
25,1
18,2
9,0
22,9
6,1
Obrázek 4: obrázek k tabulce 5 Tabulka 5: Výška podkolení, (Panero, Zelnik 1979)
percentil
I [cm] muži
I [cm] ženy
95
47,8
44,2
5
40,4
37,8
7
V úvahu je nutné vzít i růst populace. V České republice probíhají již od roku 1870 celostátní antropometrické výzkumy dětí a mládeže od 0 do 18 let. Od roku 1870 do roku 1991 docházelo k neustálému zvyšování průměrné tělesné výšky dětí i dospělých. Průměrná tělesná výška dvanáctiletých chlapců se za 100 let zvýšila o 17,3 cm, průměrná výška dívek o 18,9 cm. Velký rozdíl byl dán zvyšováním postavy celé populace a posunem doby dospívání do mladšího věku.
9
V tabulce 6 je srovnání
výšky osmnáctiletých chlapců a dívek z roku 1895 a 2001. Tabulky 7 a 8 zaznamenávají rozdíly tělesné výšky dospělého člověka. Antropometrické měření z roku 2011 bylo provedeno v rámci projektu NIS „Nábytkový informační systém pro podporu výzkumu, vývoje, inovaci a jakosti nábytku“. Stejně jako se zvyšuje průměrná tělesná výška, zvětšují se i ostatní tělesné rozměry včetně velikosti nohou. S větší obuví následně rostou i požadavky na úložné prostory pro obuv.
Tabulka 6: Porovnání výšky osmnáctiletých, Antropologický výzkum dětí a mládeže (CAV) 2001
1895
2001
rozdíl
dívky 18 let
161 cm
167 cm
6 cm
chlapci 18 let
168 cm
180 cm
13 cm
Tabulka 7: Porovnání výšky dospělého člověka, Nábytkářský informační systém (NIS) 2011
1970
2011
rozdíl
UNISEX
168,0 cm
172,8 cm
4,8 cm
muži
174,0 cm
179,6 cm
5,6 cm
ženy
162,0 cm
166,1 cm
4,1 cm
Tabulka 8: Výška dospělého člověka-rozdíl mezi hranicí 75. a 25. percentilu, (NIS) 2011
2011
percentil 75
percentil 25
rozdíl
UNISEX
180,1 cm
165,1 cm
15,0 cm
muži
184,8 cm
175,0 cm
9,8 cm
ženy
170,2 cm
160,8 cm
9,4 cm
9
WILDOVÁ, Olga. Antropologický výzkum dětí a mládeže (CAV) 2001. In: Medicina: První český
zdravotnický portál[online]. 4.4.2003 [cit. 2013-02-18]. Dostupné z: http://www.medicina.cz/odborne/clanek.dss?s_id=5486&s_ts=40208,9821875.
8
4.2
Ergonomie
„Ergonomie je věda zabývající se optimalizací lidské činnosti, a to zejména vhodnými rozměry a tvary nástrojů, nábytku a jiných předmětů.“
10
Z hlediska ukládání obuvi
je nutné myslet zejména na zónu dosahu ve stoje. Do vyšších poloh přístupných za pomoci například schůdků se ukládá spíše obuv mimosezónní. Pokud se úložný prostor na obuv nachází v malém prostoru, je nutné zvolit vhodný způsob uzavírání. Na velikost prostoru jsou náročné výsuvy a klasické dveře s vertikální osou otáčení. Do malého prostoru se naopak hodí botník otevřený, výklopný nebo s posuvnými dveřmi. V šatních skříních se obuv často ukládá ve spodních částech. Pří shýbání se ale člověk potřebuje více prostoru, než při ukládání věcí ve výšce v rozsahu od lidského pasu do úrovně očí.
Tabulka 9: Výškové rozložení úložných prostorů, Nábytkářský informační systém (NIS) 2011
výškové rozdělení úložných prostorů ve stoje
výška postavy M (175 ± 5 cm)
maximální dosah na špičkách
204,5 cm
maximální dosah vstoje
198,0 cm
snadný dosah vstoje
160,0 cm
optimální výška polic vstoje
131,0 cm
optimální umístění zásuvek
124,5 cm
minimální výška polic pro snadný dosah vstoje
80,0 cm
výškové rozdělení úložných prostorů z kleku
výška postavy M (175 ± 5 cm)
optimální výška pro ukládání v kleku
10
65,0 cm
Ergonomie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation,
2001-2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ergonomie.
9
Obrázek 5: obrázek k tabulce 10
Tabulka 10: Optimální rozměry při ukládání, (Panero, Zelnik 1979)
vzdálenost
velikost [cm]
A
162,6 - 172,7
B
182,9 - 193,0
C
30,5 - 45,7
D
20,3 - 25,4
E
50,8 - 71,1
F
86,4 - 91,4
G
25,4 - 30,5
H
152,4 - 177,8
I
175,3 - 182,9
10
4.3
Bezpečnost
Požadavky na nábytek, který neohrožuje bezpečnost osob, se řídí normou ČSN 91 0100 Nábytek – Bezpečnostní požadavky.
U nízkých botníků platí, že „nízké skříňky a mobilní prvky musí být dimenzované pro stoupnutí nebo sed při běžných činnostech v interiéru tak, aby nedošlo k destrukci výrobku a úrazu uživatele (zatížení do 1300 N)“. 11 Botníky s výklopnými dveřmi musí být řešeny tak, aby v nezatíženém stavu nebo při běžném užívání nedošlo k jejich převrácení nebo k poškození konstrukce. Některé botníky mohou umožňovat šplhání dětí. V takovém případě musí být zajištěna dostatečná stabilita výrobku. Konzolové botníky musí být zajištěny proti převrácení.
4.4
Skladba a počet ukládané obuvi
Tabulka 11 ukazuje počet párů obuvi pro muže a ženy. Počet ukládané obuvi se liší podle literárního zdroje a doby, ve které byly údaje zjišťovány. Skladba ukládané obuvi se bude lišit domácnost od domácnosti. Záleží na sociálním, kulturním i individuálním charakteru konkrétního jedince. V úvahu se musí brát i roční období. Mimosezónní obuv se často ukládá mimo botník např. v krabicích do horních částí šatních skříní.
Tabulka 11: Počet párů obuvi mužů a žen
literární zdroj
obuv muži
obuv ženy
Dlabal (1976)
12 párů
14 párů
Fišerová (2006)
6 párů
10 párů
Tabulka 12 poskytuje další pohled na skladbu a počet ukládané obuvi v současné době. Výsledky vychází z osobního průzkumu, který byl proveden v rámci bakalářské práce Předsíň v současném bytě a její proměny (2011). Přínosem průzkumu je zaměření se na tři různé věkové generace.
11
ČSN 91 0100. Nábytek - Bezpečnostní požadavky. Praha: Český normalizační institut, 2006. 20 s.
11
Tabulka 12: Přehled ukládané obuvi napříč generacemi, (Kudrnová 2011) generace předsíň
25-35 let č. 1 Žena 32,
obyvatelé bytu
muž 35 + 2 děti
22× vycházková obuv
(dětská 9×) 2×
sportovní obuv
(dětská 7×) společenská obuv
3× 3×
přezůvky
(dětské 4×)
45-55 let č. 2
č. 3
65-75 let č. 4
žena 48,
(hasičská)
žena 47,
muž 25
muž 51
7×
10×
6×
3×
5×
2×
6×
4×
1×
1×
3×
4×
4×
10×
5×
22×
6×
muž 55 + dcera 19
žena 64,
žena 70,
muž 66
muž 73
2× 1×
lyžařské boty
3×
boty na běžky
3×
brusle
4×
celkem
č. 6
žena 30,
pracovní obuv obuv speciální
č. 5
51
16
40
15
28
12
Rozměry ukládané obuvi se liší dle typu (vycházková, sportovní, společenská, pracovní). Šířka jednoho páru obuvi se pohybuje od 18 cm do 25 cm. Velké rozdíly jsou ale ve výšce obuvi. Proto je nutné zajistit dostatečnou variabilitu botníku a využít ukládání ve vodorovné, nakloněné i svislé poloze. 12, 13
12
DLABAL, S. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s.
13
DLABAL, S. Variabilní bydlení a skříňové příčky. Praha: ÚBOK, 1960. 79 s.
12
5
HISTORICKÝ PŘEHLED
Potřeba obuvi je spojena s ochranou nohou před klimatickými podmínkami (chladem, rozpáleným pískem, nerovností terénu, vlhkem). Obuv každého druhu má svou bohatou historii vývoje. Stejně jako oblečení se i obuv stala prostředkem vyjádření sociálního statutu. S mechanizací výroby stoupl počet bot v domácnostech a nastala potřeba jejich ukládání. 14
5.1
Středověk
Mnohá obuv byla nošena jen k určitým příležitostem a stala se prostředkem vyjádření sociálního postavení. Hlavním úložným nábytkem byla truhla. Prostí lidé však většinou vlastnili pouze jeden pár obuvi, který zavěšovali na bidlo nad kamna. 15
5.2
Novověk
Od 15. století se výroba obuvi zdokonalovala. Po Velké francouzské revoluci se vyráběla hlavně obuv střihu botky a polobotky. Zjednodušily se ozdoby a vyráběla se praktická obuv. Vlastnit více párů obuvi bylo ale stále výsadou vyšších vrstev společnosti. 16
14
SMETÁK, Josef. Z HISTORIE OBUVI A OBUVNICKÉHO PRŮMYSLU. In: Ortopedická
protetika [online]. 1999 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://www.ortotikaprotetika.cz/oldweb/Wc7838a14c312c.htm. 15
tamtéž
16
tamtéž
13
5.2.1
19. století
V druhé polovině 19. století nastal rozvoj průmyslové výroby obuvi. Roku 1858 Američan Lyman R. Blake zdokonalil šicí stroj na prošívání obuvi, což umožnilo hromadnou výrobu obuvi a její zpřístupnění širším vrstvám společnosti. Továrny z 60. let dokázaly produkovat až 20000 párů týdně. S nárůstem produkce, museli výrobci řešit problém uskladnění obuvi. Nejpraktičtější byla krabice. Umožnila přehledné a praktické uložení tvarově různé obuvi. Dámy často ukládaly obuv do krabic i doma. Krabice na boty se vyráběly z mnoha materiálů (lepenka, textilie, dřevovláknitá deska), s možností stohování a otvírání z více stran.17,18
Obr. 6: krabice na boty
Obr. 7, 8: zámecký botník /historismus, 2. pol. 19. stol.
/TURMS, Itálie od r. 1962/
17
SMETÁK, Josef. Z HISTORIE OBUVI A OBUVNICKÉHO PRŮMYSLU. In: Ortopedická
protetika [online]. 1999 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://www.ortotikaprotetika.cz/oldweb/Wc7838a14c312c.html. 18
DOWNER, Jillian. The History of Shoe Boxes. In: EHow [online]. 2004 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z:
http://www.ehow.com/about_5435994_history-shoe-boxes.html.
14
5.2.2
20. století
Ve 20. století dále rostla produkce obuvi. Velký význam v obuvnictví bylo objevení kaučuku a vynález vulkanizace. Ještě na konci 20. století byl ale výběr botníku a nábytku pro předsíně velmi omezen. Nejčastěji využívaným byl Systém Gala (UP Bučovice), který se skládal z 11 prvků. Již tento systém využíval pro úsporu místa posuvných dveří. Přední plochy byly povrchově upraveny fólií imitující jilmové dřevo, boční plochy byly dokončeny emailem různých barevných odstínů (nejčastěji bílým a zeleným). Dalším používaným systémem byl Argus. Tento systém měl 3 základní prvky různých výšek, šířek, hloubek a odlišného vnitřního vybavení. Zařízení bylo z přírodní borovice, dokončeno matovým transparentním lakem. Plochy věšákových stěn byly potaženy světlou textilní tapetou. 19
Gala: skříň šatní, skříň kombinovaná, skříň prádelní, skříňka víceúčelová hluboká, skříňka víceúčelová mělká, skříňka na boty, skříňka zásuvková, předsíňová stěna osmi lištová, pěti lištová, tří lištová, zrcadlo kruhové závěsné 20
Argus: šatní skříň se zásuvkami, věšáková stěna s policemi, věšáková stěna se zásuvkami 21
Obr. 9: regál z obchodu s obuví ve stylu Art Deco /USA, 30. léta 20. stol./ 19
Obr. 10: botník na kolečkách /Belgie, začátek 20. stol./
KUDRNOVÁ, Hana. Předsíň v současném bytě a její proměny. Brno, 2011. Bakalářská práce.
Mendelova univerzita v Brně. 20
KADLEČEK, František. Úprava a zařizování bytů v panelových domech. první vydání. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1986. 104 s.
21
tamtéž
15
Obr. 11, 12: regál na obuv /USA začátek 20. stol./
Obr. 14: kovový botník /60. léta 20. stol./
Obr. 17: botník ART DECO /20. - 30. léta 20. stol./
Obr. 13: kovový botník /Francie 20. stol./
Obr. 15, 16: regál na kolečkách z továrny na obuv /USA 1900-1910/
Obr. 18, 19: starožitný vyklápěcí botník, hloubka 280 mm /40. - 50. léta 20. stol./
16
6
SROVNÁNÍ SYSTÉMŮ UKLÁDÁNÍ OBUVI
6.1
Obuv uložená ve vodorovné poloze
Jedná se o nejjednodušší způsob ukládání obuvi. Pro ukládání obuvi ve vodorovné poloze je na trhu celá řada otevřených i uzavřených botníků. Díky větší hloubce se tento způsob ukládání obuvi nehodí do malých předsíní. Nevýhodou otevřených botníků je usazování prachu na obuvi a většinou i horší estetické působení botníku. Výhodou je naopak dobrá větratelnost. Obuv ve vodorovné poloze lze ukládat také do speciálních krabic nebo zavěšovat pomocí věšáků na obuv. Zavěšují se většinou vysoké boty, které se do běžných botníků špatně ukládají.
Obr. 20: krabice na boty Metal box /Schönbuch/
Obr. 21: botník CHECK /Schönbuch/
Obr. 23: botník the Show off /Edward Taylor/
Obr. 22: botník STÄLL /IKEA/
17
Obr. 24: botník Gaston /Christian Hoisl & Anneke Bieger/
Obr. 25: botník Footman /Steve Gödickmeier/
Obr. 26: botník Lady Long /Christian Hoisl & Anneke Bieger/
Obr. 27: botník STEP /Ariane März/
18
6.2
Obuv uložená v nakloněné poloze
Uložením obuvi v nakloněné poloze se sníží potřebná hloubka úložného prostoru. Ukládání obuvi pod určitým úhlem šetří místo a je proto do malých předsíní vhodnější než klasické botníky s vodorovnými policemi. Nakloněná obuv umožní i uložení ve více řadách za sebou. Tento způsob využívají hlavně botníky v šatnách a šatních skříních.
Obr. 28: systém Také Off Your Shoes and Jacket
Obr. 29: botník Pause bench /Outofstock/
/Ariane März/
Obr. 30: botník BLIO /Neuland Industriaedesign/
Obr. 31: botník s posuvnými dveřmi /Impressionen/
Obr. 32: speciální police pro obuv
19
Obr. 33, 34: botník Mox MILA /Yuniic/
Obr. 35: botník vyrobený z knihovny
Obr. 36: botník Solid Oak Shoe Cabinet
Billy od IKEA /PARTS OF SWEDEN/
20
6.3
Obuv uložená ve svislé poloze
Svislé ukládání obuvi je prostorově nejméně náročné. Nejjednodušším způsobem je otevřená police malé hloubky s přední zábranou proti vypadnutí. Boty lze zavěšovat nebo naopak napichovat na speciální bodce. Svislého uložení obuvi využívají systémy výklopných botníků, známých především díky společnosti IKEA. Například botník TRONES (IKEA) má hloubku pouze 180 mm. Problém u těchto botníků však nastává, v případě potřeby ukládání obuvi kotníčkové, pracovní a pánské obuvi větší velikosti.
Obr. 37, 38: botník SHOE SHELF/Sebastian Goldschmidtböing/
Obr. 39: dřevěný nástěnný botník
Obr. 41: silikonové popruhy
Obr. 40: magnetický držák obuvi /prodává MiniInTheBox/
Obr. 42: nástěnný držák na boty
Obr. 43: police na boty
DROOG-STRAPS
Knax Zjup
SHOE SHELF
/NL Architects/
/LoCa/
/MartinaCarpelan/
21
Obr. 44: botník Pit Stop, hloubka 170 mm Obr. 45: botník Merton, hloubka 260 mm /Porada/
Obr. 46: kolekce botníků BIG SHOE 4, hloubka 200 mm /Jan Kurtz/
Obr. 48: botník HEMNES, hloubka 220 mm /IKEA/
/Ristomatti Ratia/
Obr. 47: botník BASIC, hloubka 310 mm /Schönbuch/
Obr. 49: botník TRONES, hloubka 180 mm /IKEA/
22
7
KOVÁNÍ PRO BOTNÍKY
7.1
Kování pro výklopné botníky
Kování pro výklopné botníky vyrábí celá řada firem (např.: Hettich, Häfele). Dle hloubky skříňky se vyrábí kování s jednou přihrádkou (hloubka kování 135 mm), se dvěma přihrádkami (hloubka kování 200 mm) a se třemi přihrádkami (hloubka kování 250 mm). Tato kování jsou většinou plastová nebo kovová.22
Obr. 50: kování pro skříňku na boty, 1-3 přihrádky /Hettich/
Výklopných botníků je na trhu velké množství. S novým systémem výklopných botníků přišla v roce 2012 firma Porada (botník Pit Stop). Jedná se o jednoduché boxy, kdy na stěně uchycené kování zajišťující vyklápění je připevněno ke dnu boxu.
Obr. 51: botník Pit Stop /Porada/
22
Obr. 52: botník Pit Stop /Porada/ – detail uchycení na stěnu
HETTICH ČR K. S. Technika pro nábytek [online]. 2008 [cit. 2013-02-12]. ISBN Obj. číslo 9 082 129.
Dostupné z: http://web2.hettich.com/hbh/Start.do?localeId=cs_CZ.
23
7.2
Kování pro šatní skříně a šatní systémy
Pro vybavení šatních skříní existuje celá řada výsuvů a držáků na obuv. Držáky na boty mohou být vedeny na jednoduchých rolničkových výsuvech (uchycení mezi dva boky, mezistěny) nebo na plnovýsuvech, které se připevňují pouze na jednu stěnu. Výrobci kování dále nabízí držáky na obuv, které se na pevno uchycují do skříně nebo přímo na zeď. Tyto držáky se nabízí v různých šířkách nebo teleskopické, umožňující individuální nastavení dle šířky skříně. Otevřené šatní systémy dále využívají kování pro uchycení a naklonění polic pro obuv.
Obr. 53: botník Tac, nastavitelná šířka /Häfele/
Obr. 54: držák na boty /KLOHK
Obr. 55: teleskopický botník
Obr. 56: police na boty teleskopická /WIRELI/, Obr. 57: výsuvný botník /Raumplus/, Obr. 58: výsuvný botník /FiLiNOX/
Obr. 59: botník, 3 řady za sebou /Elfa/
Obr. 60: teleskopický botník /PEKA/
24
7.3
Kování pro ukládání vysokých bot
Velkým problémem je ukládání vysokých bot a kozaček. Tento problém řeší zavěšování bot pomocí speciálních věšáků a háčků, napichování na nástavce nebo uchycování bot do „klip“ držáků na boty.
Obr. 61: speciální nástavce pro ukládání
Obr. 62: držák na boty /Ambos /
vysokých bot /RUCO/
Obr. 63: věšák na boty a doplňky /Häfele/
Obr. 65: věšák na boty,
Obr. 64: věšák na boty klip /Mawa/
boty nasunuty do mezer podrážkou vzhůru /Stubbs/
25
8
POLICOVÉ SYSTÉMY
V návrhu designu botníku pro malé předsíně byl zvolen systém polic a regálů. Tyto systémy jsou variabilní a nachází časté využití v šatnách a obchodech. Většina systému umožňuje snadnou manipulaci a rychlé sestavení. Policové systémy se připevňují přímo na zeď nebo mohou být umístěné v prostoru (fixace k podlaze, stropu nebo stěně). Flexibilitu pak zajišťují děrované profily (případně výškově stavitelné profily) a sortiment zavěšovaných prvků (police, šatní tyče, skříně, zrcadla, světla apod.).
8.1
Přehled policových a regálových systémů
606 Univerzální policový systém Jedná se o nadčasový policový systém, který navrhl v roce 1960 Dieter Rams. Dodnes tento systém vyrábí a vyvíjí firma Vitsoe. Systém funguje na principu hliníkového profilu s otvory, polic s otvory a profilovaného kolíku. Profilovaný kolík systém spojí bez použití nářadí. 23
Obr. 66: 606 Univerzální policový systém /Vitsoe/
23
Vitsoe [online]. 2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: https://www.vitsoe.com/gb.
26
Obr. 67, 68, 69: 606 Univerzální policový systém /Vitsoe/
27
Nástěnný policový systém s lištami ve tvaru U Jedná se o jeden z nejrozšířenějších a nejjednodušších policových systémů. Lišty s otvory jsou připevněné přímo na zeď. Police a ostatní komponenty jsou připevněny (nebo jsou přímo součástí) ke kovovým konzolám, které se zahákují do otvorů v nástěnné liště. Tyto systémy nabízí například firma Häfele (systém polic a regálů do obchodů), IKEA (úložný systém ANTONIUS) a většina hobby marketů. Tento systém byl v návrhu zvažován a může být brán v úvahu jako jedna z variant řešení. Předností je jeho malá náročnost na prostor. Nevýhodou může být horší estetické působení, zvláště pokud není dostatečně kvalitní nosná stěna (nerovnosti, nekvalitní nátěr apod.).
Obr. 70: ANTONIUS /IKEA/
Obr. 71: policový systém Trexus
Policový systém Classic od společnosti Umdasch Tento policový systém využívá děrované ocelové profily obdélníkového průřezu, které lze umístit na zeď nebo do prostoru. Odlišností od předchozích systémů je možnost zavěšení dekoračních panelů mezi jednotlivé profily. Panely mají funkci pouze dekorativní, případně mohu zakrýt nerovnosti na podkladové zdi. Podobný systém nabízí například i společnost Häfele. I tento systém by mohl být jednou z variant konečného řešení. Díky umístění dekoračních panelů lze vytvořit zajímavý celkový vzhled stěny. Nevýhodou těchto systému je větší prostorová náročnost, hodí se proto spíše do větších předsíní.
28
Obr. 72: policový systém Classic /Umdasch/
Obr. 73: systém polic a regálů do obchodů /Häfele/
Obr. 74: policový systém Classic /Umdasch/
29
Předsíňový systém PANEL Předsíňový systém PANEL od společnosti Schönbuch opět využívá nástěnných hliníkových profilů a škály zavěšovaných prvků. Atraktivní vzhled zajišťují dekorační panely.
Obr. 75: systém PANEL /Schönbuch/
Nástěnný systém Prewall Jedná se o jednoduchý a efektivní nástěnný systém od společnosti Häfele. Systém opět využívá dekorační panely, které jsou zavěšovány na speciální profily. Na rozdíl od předešlých systémů s dekoračními panely je systém Prewall nejméně náročný na hloubku prostoru (hloubka profilu i se zavěšenými dekoračními panely je 24 mm). V nabídce jsou hliníkové profily jednořadé, dvouřadé, jednořadé pro zakrytí zakončení a rohové.
30
Obr. 76: systém Prewall /Häfele/
31
Obr. 77: systém Prewall /Häfele/
Obr. 78: srovnání systémů Häfele nahoře: systém regálů a polic do obchodů se sloupy 60×30 mm dole: systém Prewall hl. 24 mm
32
9
POUŽITÉ MATERIÁLY A TECHNOLOGIE
9.1
Tvarovaná překližka
Překližované desky jsou konstrukční desky se vzájemně slepenými vrstvami, přičemž směr vláken sousedních vrstev je na sebe kolmý. Vnější a vnitřní vrstvy jsou na obou stranách vzhledem ke středové vrstvě symetricky uspořádány. Částečně se tak eliminují nedostatky a rozměrové limity masivního dřeva (především anizotropie, sesychání a bobtnání). Použitím různých dřevin (levné loupané dýhy na vnitřní vrstvy, dýhy z ušlechtilých dřevin na vrchní vrstvy), volbou počtu vrstev a tloušťky jednotlivých dýh, volbou lepidla a úpravou povrchu je možno vyrobit překližky různého estetického vzhledu a mechanických a fyzikálních vlastností. Tvarované překližky jsou pak výlisky lisované do požadovaného tvaru ze třech nebo více vrstev dýh ve dvou nebo třech rovinách. Výrobci nabízejí různé standartní typy tvarovaných překližek (půlválce, sedadla a opěradla židlí apod.), které se dají nařezat podle přání zákazníka. Použití standardních výrobků je levnější, než výroba atypického tvaru, respektive než výroba formy pro lisování. Nikdy se netvaruje již hotová překližka, ale lisují se přímo dýhové vrstvy ve vyhřívaných tvarových formách. Tvarovanou překližku lze vyrobit pomocí formy a protiformy (v průmyslové výrobě se používají vyhřívané kovové formy, v řemeslné i dřevěné formy), nebo membránovým lisováním. Podle úpravy lícové plochy se rozlišují tvarované překližky bez zvláštní úpravy, hladké, reliéfované, perforované, s vypalovanou intarsií a upravené jinými materiály. Tvarované překližky jsou nejčastěji zhotoveny z bukové dýhy, případně v kombinaci se smrkovou nebo topolovou dýhou. Z tvarované překližky je v návrhu zhotovena police na boty a kryt vysokých bot. 24, 25
24
KRÁL, Pavel. Dýhy, překližky a lepené materiály. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011,
241 s. ISBN 978-80-7375-552-2. 25
KULA, Daniel a TERNAUX. Materiology: Průvodce světem materiálů a technologií pro architekty a
designéry. Praha: Happy Materials, s.r.o., 2012. ISBN 978-80-260-0538-4.
33
9.2
Dřevotřískové desky
Aglomerované materiály jako dřevotřískové a dřevovláknité desky jsou dnes běžným materiálem pro výrobu nábytku. Jedná se o deskový materiál vyrobený z dřevní hmoty jehličnatých a listnatých dřevin rozdělený na malé třísky a spojený organickým pojivem pomocí tepla a tlaku. Dělíme je podle velikosti a tvaru použitých třísek, hustoty a typu pojiva. Podle počtu vrstev pak na jednovrstvé nebo více vrstvé. Vícevrstvé desky mají jádro z hrubých třísek, které je z obou stran kryto vrstvami z jemnějších dřevěných částic. Dřevotřískové desky špatně odolávají vodě (bobtnají a degradují). Existují však modifikované desky se zvýšenou odolností proti vlhkosti. Nové trendy lze zaznamenat hlavně v oblasti dokončení povrchu těchto materiálů. V současné době se často požívá povrchové dokončování pomocí technologie potisku (např. Overface od Trachea). Potisk lze aplikovat na laminované dílce, dýhované dílce nebo sklo. Dřevotřískové desky jsou v návrhu použity na dekorační panely. 26, 27
9.3
Ocel
Ocel je kovová slitina na bázi železa a uhlíku. Důležitý je obsah uhlíku, který je maximálně 2 %, a dalších legujících prvků. Například u nerezové oceli jsou to prvky nepodléhající korozi (chrom, nikl, vanad nebo molybden). Odolnost vůči korozi vzrůstá hlavně s obsahem chromu. Přítomnost niklu zvyšuje obrobitelnost a svařitelnost. Neexistuje proto jeden druh oceli, ale vyrábějí se různé typy dle požadovaných vlastností. V případě botníků se ocel uplatňuje v podobě kování, celokovových botníků (drátěné programy do šatních skříní) nebo například při použití kovových mřížek zajišťujících větrání botníku. Oblíbené je používání ocelových plechů povrchově dokončených práškovými vypalovacími barvami. Vznikne tak tenký, odolný a atraktivní materiál (lesklý, hladký). V návrhu je ocel použita na výrobu konzol, které zajišťují zavěšování jednotlivých prvků systému. 28
26
Overface. Trachea [online]. 2012 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.trachea.cz/cz/overface.
27
KULA, Daniel a TERNAUX. Materiology: Průvodce světem materiálů a technologií pro architekty a
designéry. Praha: Happy Materials, s.r.o., 2012. ISBN 978-80-260-0538-4. 28
tamtéž
34
9.4
Alternativní materiály
9.4.1
Vakuové výlisky z plastu (HDPE, ABS, PVC, PET a další)
Police na boty může být vyrobena vakuovým lisováním plastů. Vakuové lisování plastů využívá vlastnosti termoplastických hmot (např. ABS, ABS/PMMA, PC, PVC, HDPE), které při zahřátí přechází do plastického stavu. Vakuovým lisováním lze vyrobit rozmanité tvarové a barevné výlisky. Police na boty vyrobena tímto způsobem bude odolnější vůči vlhkosti. Plast může být také součástí kování pro botníky. Na trhu je ale i celá řada celoplastových botníků z ABS (botník Garage, Toshiyuki Kita) nebo z polypropylenu (botník TRONES, IKEA).
9.4.2
Alucobond®
Alucobond®
je
značka
kompozitních
desek
z hliníkových
krycích
plechů
a polyetylenového jádra. Nejčastěji se vyrábí v tloušťkách od 2 do 6 mm. Jejich výhodou je malá hmotnost, odolnost proti povětrnostním vlivům a dokonale hladký povrch. Dají se ohýbat, řezat, lepit, potiskovat a podobně. V návrhu lze proto tyto desky použít jak na tvarované police, tak i na dekorační panely. 29
9.4.3
Polykarbonát, polymetylmetakrylát
Na dekorační panely lze využít také termoplasty polykarbonát a polymetylmetakrylát (Plexiglas®). Oba materiály se dnes již běžně používají na výrobu nábytku. Polykarbonát má větší rázovou houževnatost než polymethylmetakrylát, což ovlivňuje i jeho vyšší cenu. Oba materiály se nabízí buď čiré, nebo v rozmanitých barevných škálách. Díky jejich světelné propustnosti, lze využít efektu podsvícení. 30
9.4.4
Textil
Textil lze v návrhu uplatnit převážně na dekorační panely. Na hliníkové rámy lze připevnit například plst (netkaná textilie ze vzájemně zaklesnutých vláken živočišného 29
KULA, Daniel a TERNAUX. Materiology: Průvodce světem materiálů a technologií pro architekty a
designéry. Praha: Happy Materials, s.r.o., 2012. ISBN 978-80-260-0538-4. 30
tamtéž
35
původu) nebo fleece (měkká tkanina ze syntetických vláken) a vytvořit tak neobvyklý a lehký dekorační panel. Textil použitý pro ukládání obuvi (textilní botníky a krabice) se z hygienických důvodů hodí pouze pro ukládání domácí obuvi nebo obuvi mimosezónní.
Obr. 79: akustické předěly z polyesterového rouna a hliníkových profilů /Vitra/
Obr. 80, 81: botník Pit Stop /Porada/ Využití dalších materiálů: zrcadlo, kůže Zrcadlo umožní kontrolu našeho zevnějšku před odchodem z bytu a zároveň napomůže k optickému zvětšení předsíně.
36
10
FÁZE TVŮRČÍHO PROCESU
Na počátku tvůrčího procesu bylo důležité uvědomit si omezující kritéria. Zadáním je návrh designu botníku pro malé předsíně. Nejdůležitějším kritériem je tedy prostor. Botník by měl být snadno umístitelný do malých předsíní. Zároveň by měl splňovat úložnou funkci pro co nejvíce párů obuvi. Dalším omezujícím kritériem je tedy velikost ukládané obuvi. Zde už začíná první problém. Každý z nás vlastní několik typů obuvi (vycházkovou, sportovní, společenskou, pracovní, letní, vysokou zimní atd.). U většiny těchto druhů obuvi lze stanovit průměrnou (maximální) šířku a délku jednoho páru. Poněkud složitější to je s výškou. Botník by proto měl být variabilní (nastavitelný) pro různé výšky a typy obuvi.
V první fázi tvůrčího procesu bylo důležité, zamyslet se jakým způsobem se dá obuv ukládat. Tato fáze souvisela s rešerší současných způsobů ukládání obuvi. Následné skici sloužily ke shrnutí různých úložných systémů a výběru vhodného polohy obuvi při ukládání.
Obr. 82: skici výklopných mechanismů
37
Obr. 83: skici způsobů ukládání obuvi
38
Obr. 84: skici způsobů ukládání obuvi II
39
Z prvních úvah o botníku pro malé předsíně vyplynulo, že nejméně vhodné je ukládání obuvi ve vodorovné poloze. Tento způsob je nejnáročnější na hloubku botníku. Návrh se proto přizpůsoboval ukládání bot pod určitým úhlem. Dalšími myšlenkami bylo zajistit snadné ukládání bez složitých mechanismů, přehlednost a dobrou přístupnost. Z důvodu prostorové náročnosti otvírání dvířek či vysouvání zásuvek, se návrh zaměřoval na botníky otevřené. Otevřené botníky jsou snadno přístupné a přehledné. V některých případech ale nepůsobí takto uložená obuv příliš esteticky. Jelikož má předsíň splňovat i reprezentativní funkci bytu vznikly myšlenky botníku polootevřeného. Polootevřený botník nevyužívá žádných dvířek, výklopů ani výsuvů. Obuv je částečně kryta pouze sklonem polic. Následovala nejsložitější fáze hledání myšlenky vhodného systému ukládání obuvi. Cílem bylo najít systém, který je co nejméně náročný na hloubku prostoru a využívá spíše ukládání obuvi do výšky. Následující skici ilustrují tvůrčí fázi hledání.
Obr. 85: prvotní skici
40
Obr. 86: prvotní skici – opření o stěnu
První skici směřovaly k otevřenému botníku, který je opřen o stěnu. Z důvodu malé stability při malé hloubce (cca 300 mm) a rozdílnému místu uchycení jednotlivých polic tento systém nakonec nebyl zvolen. 41
Obr. 87: prvotní skici – botník jako součást věšáku a lavice
Další varianty spojovaly botník s místem pro usednutí při obouvání a věšákem. V případě možnosti usednutí na horní plochu by botník vyžadoval větší hloubku a obuv by se zde obtížně ukládala. 42
Obr. 88: prvotní skici – botník opřený o stěnu, samostatně stojící
43
Obr. 89: prvotní skici – zavěšování polic pro boty
Na dalších skicách je vidět možnost zavěšování jednotlivých polic pro boty. Už zde je naznačena myšlenka připevnění botníku na stěnu. Do kovového rámu připevněného ke stěně by se umisťovaly plastové police. 44
Obr. 90: prvotní skici – botníky využívající plastové výlisky, kovové botníky
45
Obr. 91: prvotní skici – botníky výklopné, nástěnné
Skici zachycující výklopné systémy a jejich umístění na stěnu. V pravém horním rohu je zachycen systém botníků, který může boty poškodit a který nemusí vyhovovat všem typům obuvi (menší boty vypadávají, větší se nevejdou). 46
Obr. 92: prvotní skici – nástěnný systém
Skici botníku jako součást nástěnného systému. Nástěnný systém umožňuje kombinaci botníku, věšáku, zrcadla, odkládacích ploch a dalších prvků. Na skicách je vidět i systém ukládání vysokých bot. 47
Obr. 93: prvotní skici – hledání tvaru police na boty
48
Obr. 94: prvotní skici – další prvky systému
Obr. 95: prvotní skici – rozmístění jednotlivých zavěšovaných prvků
V poslední fázi bylo nutné najít optimální tvar pro polici na boty, najít vyhovující způsob zavěšování a promyslet šířkové moduly.
49
10.1 Popis konečného řešení Botník je navržen jako součást nástěnného systému. Ke stěně připevněné systémové lišty Prewall od společnosti Häfele umožňují zavěšování dekoračních panelů a řady funkčních prvků. V konkrétním případě je pozornost nejvíce věnována polici na boty a ukládání vysokých bot (tyč pro zavěšení vysokých bot, kryt vysokých bot). Další prvky systému jsou věšák, zrcadlo, police či osvětlení. Jednotlivé prvky jsou navrženy v šířkách 250, 500 a 750 mm. Následující kapitoly popisují možné varianty nástěnného systému i jednotlivé funkční prvky.
Obr. 96: skladba předsíňového systému
50
10.2 Varianty nástěnného systému Tabulka 13: Varianta 1, 2
VARIANTA 1
VARIANTA 2
šířka: 760 mm
šířka: 505 mm
hloubka: 335 mm
hloubka: 335 mm
výška: 1800 mm
výška: 1800 mm
použité prvky:
použité prvky:
lišta s 1 řadou pro zakrytí zakončení Prewall levá
lišta s 1 řadou pro zakrytí zakončení Prewall levá
lišta s 1 řadou pro zakrytí zakončení Prewall pravá
lišta s 1 řadou pro zakrytí zakončení Prewall pravá
lišta 2 řady Prewall dekorační panel 16 mm × 240 mm × 1800 mm
dekorační panel 16 mm × 490 mm × 1800 mm
dekorační panel 16 mm × 490 mm × 1800 mm zrcadlo 250 mm × 1100 mm 2× police na boty 250 mm
2× police na boty 500 mm věšák 500 mm + háčky
tyč pro zavěšení vysokých bot 500 mm kryt vysokých bot 500 mm věšák 500 mm + háčky viz výkresová dokumentace (výkres č. 001-007)
51
Tabulka 14: Varianty 3, 4
VARIANTA 3
VARIANTA 4
šířka: 1010 mm
šířka: 760 mm
hloubka: 335 mm
hloubka: 335 mm
výška: 1800 mm
výška: 1800 mm
použité prvky:
použité prvky:
lišta s 1 řadou pro zakrytí zakončení Prewall levá
lišta s 1 řadou pro zakrytí zakončení Prewall levá
lišta s 1 řadou pro zakrytí zakončení Prewall pravá
lišta s 1 řadou pro zakrytí zakončení Prewall pravá
lišta 2 řady Prewall
lišta 2 řady Prewall
dekorační panel 16 mm × 240 mm × 1800 mm
dekorační panel 16 mm × 240 mm × 1800 mm
dekorační panel 16 mm × 740 mm × 1800 mm
dekorační panel 16 mm × 490 mm × 1800 mm
zrcadlo 250 mm × 1100 mm
4× police na boty 250 mm
2× police na boty 250 mm
police na boty 500 mm
2× police na boty 750 mm
police 250 mm
věšák 750 mm + háčky
věšák 500 mm
osvětlení
52
10.3 Přehled prvků konečného návrhu
Tabulka 15: Dekorační panel
DEKORAČNÍ PANEL materiál DTD-L tloušťka 16 mm výška
1800 mm
šířka
240 mm, 490 mm, 740 mm
Obr. 97: dekorační panel
53
Tabulka 16: Police na boty
POLICE NA BOTY materiál tvarovaná překližka (výlisek HDPE) konzoly: ocel tloušťka 6 mm šířka
250 mm, 500 mm, 750 mm
Obr. 98: police na boty
Tabulka 17: Tyč pro zavěšení vysokých bot
TYČ PRO ZAVĚŠENÍ VYSOKÝCH BOT materiál
ocel 11500, chromováno (komaxit černý)
tloušťka 2 mm šířka
500 mm, 750 mm
Obr. 99: tyč pro zavěšení vysokých bot
54
Tabulka 18:Kryt vysokých bot
KRYT VYSOKÝCH BOT materiál
tvarovaná překližka (výlisek HDPE) konzoly: ocel 2 mm
tloušťka 6 mm šířka
500 mm, 750 mm
Obr. 100: kryt vysokých bot
Tabulka 19:Háček
HÁČEK materiál ocel 11500, chromováno (komaxit černý) tloušťka 2 mm šířka
25 mm
Obr. 101: háček
55
Tabulka 20: Věšák
VĚŠÁK materiál
ocel 11500, chromováno (komaxit černý)
tloušťka 2 mm šířka
500 mm, 750 mm
Obr. 102: věšák Tabulka 21: Police
POLICE materiál
tvarovaná překližka (výlisek HDPE), konzoly: ocel 2 mm
tloušťka 6 mm šířka
250 mm, 500 mm
Obr. 103: police
56
Tabulka 22: Zrcadlo
ZRCADLO materiál ocel 11500, chromováno (komaxit černý) zrcadlo 4 mm tloušťka 2 mm šířka
250 mm, 500 mm
výška
1100 mm, 1600 mm
Obr. 104: zrcadlo
Tabulka 23: Osvětlení
OSVĚTLENÍ materiál ocel 11500, chromováno (komaxit černý) tloušťka 2 mm
Obr. 105: osvětlení
57
10.4 Vizualizace
Obr. 106: vizualizace nástěnného systému
Obr. 107: vizualizace nástěnného systému – detail police na boty
58
Obr. 108: vizualizace nástěnného systému – šířka zavěšovaných prvků 500 mm
Obr. 109: vizualizace nástěnného systému – kovové prvky černý komaxit
59
Obr. 110: vizualizace nástěnného systému – plastové police na boty
Obr. 111: vizualizace nástěnného systému – detail uložení vysokých bot
60
Obr. 112: vizualizace nástěnného systému – plastové police na boty, zrcadlo výška 1600 mm
Obr. 113: vizualizace nástěnného systému – detail police na boty (plastový výlisek)
61
11
DISKUZE
Výsledkem práce je návrh botníku, který je součástí předsíňové stěny. Rešerše nastínila možné způsoby ukládání obuvi a požadavky na tyto prostory. Jelikož zadáním bylo navrhnout design botníku pro malé předsíně, stal se botník z důvodu úspory místa součástí předsíňové stěny. Obuv se ukládá do nakloněných zavěšených polic, které opět šetří hloubku prostoru. Výhodou takovéhoto řešení je možnost výškového nastavení polic pro různě vysokou obuv, dobrá větratelnost a zároveň lepší estetické působení než u klasických otevřených botníků (obuv je částečně kryta sklonem polic). Návrh také umožňuje ukládání vysokých bot, díky zavěšování na tyč (pomocí věšáku/ramínka na boty). Vysoké boty lze částečně zakrýt krytem.
Největší pozornost je věnována polici na boty. Tato police slouží pro ukládání obuvi v nakloněné poloze. Problém, který se v tomto případě musel vyřešit, byla volba vhodného materiálu. Jedním ze zvolených materiálů je tvarovaná překližka. Výhodou je přírodní vzhled, nevýhodou je potřeba větších poloměrů při tvarování. Další nevýhodou pak je striktní dodržování zásady, že do botníku se ukládá pouze čistá a suchá obuv. Zvláště v místě ohybu, by mohlo dojít k dlouhodobějšímu působení nahromaděné nečistoty a vody z obuvi. Polici proto musíme povrchově dokončit kvalitním nátěrovým systémem nebo lze použít na vnitřní stranu police ochranou folii. Alternativní variantou je proto využití vakuového výlisku z plastu (např. HDPE). Vakuové výlisky z plastu umožní rozmanitější tvarovou variabilitu (využití menších poloměrů ohybů), více barevných variant, lepší čistitelnost a delší životnost. Při použití vakuového výlisku z plastu může být realizována i původní varianta police tvaru „S“. Polici lze překlopit a obuv tak může být ukládána ve dvou polohách (viz obr. 114).
Na spojení dvou tenkých materiálů: kovových konzol (tloušťka 2 mm) a tvarované překližky (tloušťka 6 mm), je použit knihařský šroub 3508ST Ø5×8 mm. Jelikož tyto dílce nejsou příliš namáhané, spojovací materiál pouze vymezuje a zajišťuje polohu. Další variantou pak mohou být plastové SNIP SNAP nýty.
Základem předsíňového systému jsou nástěnné lišty Häfele Prewall. Lišty jsou uchyceny do stěny (různé materiály stěn vyžadují různé typy upevnění). Tento systém umožňuje, jak zavěšování jednotlivých funkčních prvků, tak i zavěšení dekoračních 62
panelů. Lišty Prewall byly vybrány z důvodu možnosti uchycení dekoračních panelů, při zachování malé hloubky (24 mm). Předností systému jsou i lišty pro zakrytí zakončení (pravá, levá), které celou stěnu opticky začistí.
Nástěnné panely jsou vyrobeny z dřevotřískových desek. Jejich hlavní funkce je funkce dekorační (sjednocení celé stěny), zároveň mohou překrýt drobné nerovnosti a nedokonalosti podkladu. Panely nemají nosnou funkci a jsou zavěšeny na nástěnných lištách (samostatné otvory pro desky, nezavěšují se do otvorů pro zavěšení funkčních prvků). Dřevotřískové desky nabízí velké množství možností konečné vzhledu. Panely mohou být jak laminovány, tak dýhovány. Může být použita celá řada dekorů, potisků, ale i materiálů jako syntetická kůže či textilie, zrcadlová folie apod. Kromě dřevotřískových desek lze využít i jakýkoliv jiný deskový materiál. Zvolený materiál by měl ale splňovat hlavní kritéria, kterými jsou malá tloušťka (do 19 mm) a co nejmenší hmotnost. Využít proto lze například i polykarbonát, Plexiglas® či textilní stěny ze syntetických či přírodních vláken.
Kovové části funkčních prvků jsou vyráběny z oceli 11500 a chromovány. Dalšími variantami může být celá škála odstínu (nejčastěji odstíny barev dle RAL) komaxitu (povrchová úprava kovu práškovým plastem).
Obr. 114: nahoře: police na boty – vakuový výlisek z plastu Dole: police na boty – tvarovaná překližka
63
12
ZÁVĚR
V dnešní době existuje celá řada způsobů ukládání obuvi. Jelikož převážná část našich předsíní nedisponuje příliš velkým prostorem, je velmi důležité zvolit vhodný předsíňový nábytek. Nejméně místa zabírá ukládání obuvi ve svislé poloze. Vždy se ale musí počítat s místem pro manipulaci při otvírání botníku (vyklápění, vysouvání, otvírání). Druhým vhodným způsobem je ukládání obuvi v nakloněné poloze. Tento způsob byl zvolen i v konečném návrhu. V kombinaci s otevřeným botníkem je ukládání obuvi v nakloněné poloze dobrým řešením pro malé předsíně. Na prostor nejvíce náročné je ukládání obuvi ve vodorovné poloze. Do botníku ukládáme v malé předsíni převážně obuv aktuálně nošenou. Obuv mimosezónní pak bývá uložena v šatních skříních, šatnách a komorách, proto by měl botník umožňovat snadné a přehledné
ukládání
obuvi.
Při
zařizování
předsíně
se
nesmí
zapomínat
i na reprezentativní vzhled první místnosti bytu. Konečný návrh toto zohledňuje využitím zavěšených dekoračních panelů a sklonem polic, který částečně kryje ukládanou obuv. Jelikož předsíň plní i funkci komunikační a ve většině předsíní se nachází i velký počet dveří, často pro předsíňový nábytek zbyde jen malá část volné stěny. Tento problém řeší právě předsíňové stěny, které kombinují více funkčních prvků dohromady (botník, věšák, zrcadlo apod.).
64
13
SUMMARY
The result of this thesis is the proposal like part of the foyer closet wall. Searches outlined possible ways to store shoes and requirements for these spaces. The task of this thesis was design of shoe for small hall. The shoe rack became part of foyer closet wall, because this solution saved space of entrance hall. Footwear are stored into tilted hanging shelves, which saves the depth of space again. The advantage of this solution is height variability of shelves for different high shoes, good air exchnage. This advantage has better aesthetic appeal than classic open shoe rack (shoe is partially covered by slope shelves). The design enables storage of high shoes by hanging on a pole (with hanger / hangers shoes). High shoes can be partially covered by wood covering.
Nowadays, there are many ways to store shoes. The most of our hall does not have too much space. This is very important to choose suitable foyer furniture. Saving of shoes in upright position takes a little space only. Always, we have to plan for handling place when we open shoe rack (tilting, extending, opening).Another good way is storage of shoes in an inclined position. The most difficult area is the storage of shoes in a horizontal position. Mostly we save currently worn shoes into the shoe rack. Then offseason shoes are stored in a wardrobe, dressing rooms and chambers. Therefore shoe rack should be easy to store shoes. If we arrange the hall, we must not forget to representative first look of entrance hall. The final proposal takes this into account by using hanging decorative panels and slope shelving, which partially covers you store shoes. Also the entrance hall serves a communication function. A lot of doors are in most hall. Therefore there are not much space for foyer furniture. Sometimes there is only small part of free wall for this furniture. In most hall fibrillation is also a large number of doors, the foyer furniture often left with only a small portion of free wall. This problem solves foyer closet walls, which combine multiple functional elements together (shoe rack, hanger, mirror, etc.).
65
14
LITERATURA
14.1 Normy 1. ČSN 73 4301. Obytné budovy. Praha: Český normalizační institut, 2004. 28 s.
2. ČSN 73 4305. Zaříditelnost bytů. Praha: Český normalizační institut, 1989. 16 s.
3. ČSN 91 0000 . Nábytek - Názvosloví. Praha: Český normalizační institut, 2005. 52 s.
4. ČSN 91 0100. Nábytek - Bezpečnostní požadavky. Praha: Český normalizační institut, 2006. 20 s.
5. ČSN 91 0410. Nábytek. Bytový nábytek. Funkční rozměry úložných prostorů pro obuv. Brno: Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1985. 4 s.
14.2 Literatura 6. BRUNECKÝ, Petr. DĚJINY A BYDLENÍ. druhé přepracované vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 264 s. ISBN 978-80-7375-354-2.
7. BRUNECKÝ, Petr. DOMICIOLOGIE : nauka o obývaném prostředí. první vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 1998. 326 s. ISBN 80-7157-307-8.
8. BRUNECKÝ, Petr, Boris HÁLA a Martin KOVAŘÍK. Nábytkářský informační systém "NIS". Brno: Ircaes, 2013, 117 s. ISBN 978-80-87502-03-7.
9. CORAN,
Terence.
Úložné
prostory
a
jejich
uspořádání.
Praha:
Slovart spol. s r. o., 2006. 223 s. ISBN 80-7209-805-5.
66
10. DLABAL, S. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s.
11. DLABAL, S. Variabilní bydlení a skříňové příčky. Praha: ÚBOK, 1960. 79 s.
12. DVOULETÁ, Kateřina. Současná antropometrie a její význam pro navrhování nábytku. Brno, 2009. Bakalářská práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně.
13. FIŠEROVÁ, Hana. Úložné prostory. první vydání. Brno: ERA group spol. s r.o., 2006. 106 s. ISBN 80-7366-061-X.
14. HÁJEK, Václav. Architektura : Klíč k architektonickým slohům. první. Praha: Grada Publishing, 2000. 232 s. ISBN 80-7169-722-2.
15. HÁLA, Boris. Interiér - Tvorba obytného prostoru. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. 152 s. ISBN 978-80-247-3216-9.
16. HEROUT, Jaroslav. Staletí kolem nás : Přehled stavebních slohů. páté, přepracované a doplněné vydání. Praha-Litomyšl: Paseka, 2002. 360 s. ISBN 807185-389-5.
17. KADLEČEK, František. Úprava a zařizování bytů v panelových domech. první vydání. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1986. 104 s.
18. KONICAR, Jan. Obytné a rodinné domy v České republice. Jihlava: Torus, 1996. 112 s.
19. KRÁL, Pavel. Dýhy, překližky a lepené materiály. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011, 241 s. ISBN 978-80-7375-552-2.
20. KUDRNOVÁ, Hana. Předsíň v současném bytě a její proměny. Brno, 2011. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně.
67
21. KULA, Daniel a TERNAUX. Materiology: Průvodce světem materiálů a technologií pro architekty a designéry. Praha: Happy Materials, s.r.o., 2012. ISBN 978-80-260-0538-4.
22. PANERO, Julius a Martin ZELNIK. Human dimension: a source book of design reference standards. New York: Whitney Library of Design, 1979, 320 p. ISBN 08-230-7271-1.
23. POŠTULKOVÁ, Ľudmila; TEPLANOVÁ, Eva. Typológia : zariaďovacích prvkov verejného a pracovného interiéru. Zvolen: Technická univerzita, 2008. 138 s. ISBN 978-802-2819-503.
24. ŠKABRADA, Jiří . Lidové stavby : Architektura českého venkova . Praha: Argo, 2005. 248 s. ISBN 80-7203-082-5.
25. TOMÍČKOVÁ, Věra; TOMÍČEK, Petr. Úložné prostory v bytě a rodinném domě.
1.
vydání.
Praha:
Grada:
Publishing,
a.s.,
2008.
112
s.
ISBN 978-80-247-2556-7.
14.3 Elektronické zdroje 26. Antropometrie. In: VELKÝ LÉKAŘSKÝ SLOVNÍK [online]. 2008 [cit. 2013-0214]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/antropometrie.
27. Ergonomie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation,
2001-2012
[cit.
2013-02-19].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ergonomie.
28. DOWNER, Jillian. The History of Shoe Boxes. In: EHow [online]. 2004 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.ehow.com/about_5435994_history-shoeboxes.html.
68
29. HÄFELE. VELKY KATALOG HӒFELE: Nábytkové kování [online]. 2013 [cit. 6.4.2013].
Dostupné
z:
http://easylink.hafele.com/is-
bin/intershop.static/WFS/HCZ-EasyLink_HCZ-Site/HCZEasyLink_HCZ/cs_CZ/pdfcatalog/DGH-M2013/index.html.
30. HETTICH ČR K. S. Technika pro nábytek [online]. 2008 [cit. 2013-02-12]. ISBN
Obj.
číslo
9
082
129.
Dostupné
z:
http://web2.hettich.com/hbh/Start.do?localeId=cs_CZ.
31. Overface. Trachea [online].
2012
[cit.
2013-02-15].
Dostupné
z:
http://www.trachea.cz/cz/overface.
32. SMETÁK, Josef. Z HISTORIE OBUVI A OBUVNICKÉHO PRŮMYSLU. In: Ortopedická protetika [online]. 1999 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://www.ortotikaprotetika.cz/oldweb/Wc7838a14c312c.htm.
33. Systém značení obuvi-tabulky velikostí. In: MIOBEX [online]. 2010 [cit. 201304-06]. Dostupné z: http://www.miobex.cz/rubriky/soubory/cislovani-velikostobuvi.pdf. 34. Vakuové tváření plastů. JVP Praha a.s. [online]. 2008 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.jvp.cz/vakuove-tvareni-plastu.html.
35. Vitsoe [online]. 2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: https://www.vitsoe.com/gb.
36. WILDOVÁ, Olga. Antropologický výzkum dětí a mládeže (CAV) 2001. In: Medicina: První český zdravotnický portál[online]. 4.4.2003 [cit. 2013-0218].
Dostupné
z:
http://www.medicina.cz/odborne/clanek.dss?s_id=5486&s_ts=40208,9821875.
69
15 15.1
SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obrázky
Obrázek 1: obrázek k tabulce 2 KUDRNOVÁ, Hana. Předsíň v současném bytě a její proměny. Brno, 2011. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně.
Obrázek 2: obrázek k tabulce 3 KUDRNOVÁ, Hana. Předsíň v současném bytě a její proměny. Brno, 2011. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně.
Obrázek 3: obrázek k tabulce 4 PANERO, Julius a Martin ZELNIK. Human dimension: a source book of design reference standards. New York: Whitney Library of Design, 1979, 320 p. ISBN 08-230-7271-1.
Obrázek 4: obrázek k tabulce 5 PANERO, Julius a Martin ZELNIK. Human dimension: a source book of design reference standards. New York: Whitney Library of Design, 1979, 320 p. ISBN 08-230-7271-1.
Obrázek 5: obrázek k tabulce 10 PANERO, Julius a Martin ZELNIK. Human dimension: a source book of design reference standards. New York: Whitney Library of Design, 1979, 320 p. ISBN 08-230-7271-1.
Obr. 6: krabice na boty /TURMS, Itálie od r. 1962/ http://grind365.com/swag/gadgets-and-toys/turms-wooden-shoe-rack/.
Obr. 7, 8: zámecký botník /historismus, 2. pol. 19. stol. http://www.atelier-fiala.cz/prodej-starozitnosti/nabytek/ostatni/zamecky-botnik.html.
Obr. 9: regál z obchodu s obuví ve stylu Art Deco /USA, 30. léta 20. stol./ http://www.modern50.com/storage/vintage-mercantile-chrome-shoe-racks-/.
Obr. 10: botník na kolečkách /Belgie, začátek 20. stol./ http://poppiesandlilieslifestyle.wordpress.com/2012/01/17/10-ideas-for-shoe-storage/.
Obr. 11, 12: regál na obuv /USA začátek 20. stol./ http://www.1stdibs.com/furniture/folk-art/primitives/old-country-store-shoe-rack/id-f_456646/.
Obr. 13: kovový botník /Francie 20. stol./ http://www.pigeonvintage.co.uk/pieces/vintage-shoe-locker-001/.
Obr. 14: kovový botník /60. léta 20. stol./ http://aron-antik.cz/index.php?k=1&pk=1&pid=796.
Obr. 15, 16: regál na kolečkách z továrny na obuv /USA 1900-1910/ http://www.1stdibs.com/furniture/folk-art/painted-furniture/original-painted-early-20th-centuryshoe-rack-shelf-on-wheels/id-f_432802/.
70
Obr. 17: botník ART DECO /20. - 30. léta 20. stol./ http://www.veni-vidi-vici.cz/veni-vidi-vici/eshop/1-1-STAROZITNY-NABYTEK/4-2Starozitne-skrine/5/154-REZERVACE-Botnik-ART-DECO.
Obr. 18, 19: starožitný vyklápěcí botník, hloubka 280 mm /40.-50. léta 20. stol./ http://www.ebay.co.uk/sch/sis.html;jsessionid=C388951543825A704CF74E903 FDD0CE8?_nkw=Vintage%20Antique%20Wooden%20Shoe%20Cupboard%20 Tidy%20Cabinet%20Storage%20Unit&_itemId=271111013086. Obr. 20: krabice na boty Metal box /Schönbuch/ http://www.archiproducts.com/en/products/23842/metal-storage-box-box-schonbuch.html.
Obr. 21: botník CHECK /Schönbuch/ http://www.woont.com/en/Furniture/Office-Furniture/Office-Cabinets/CheckSch%C3%B6nbuch-86214.
Obr. 22: botník STÄLL /IKEA/ http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/20152667/.
Obr. 23: botník the Show off /Edward Taylor/ https://svpply.com/item/1221449/The_Showoff
Obr. 24: botník Gaston /Christian Hoisl & Anneke Bieger/ http://www.casanovafurniture.dk/shop/skoreol-gaston-3486p.html.
Obr. 25: botník Footman /Steve Gödickmeier/ http://www.recyclart.org/2012/07/shoe-rack-footman/.
Obr. 26: botník Lady Long /Christian Hoisl & Anneke Bieger/ http://en.sidebyside-design.de/products/shoe_rack_lady_long/(produkt)/15.
Obr. 27: botník STEP /Ariane März/ http://www.archiproducts.com/en/products/67478/free-standing-hallway-unit-step-mullermobelwerkstatten.html.
Obr. 28: systém Také Off Your Shoes and Jacket /Ariane März/ http://www.ex-t.com/designers/projects/take-your-shoes-and-jacket.
Obr. 29: botník Pause bench /Outofstock/ http://mocoloco.com/fresh2/upload/2011/08/pause_bench_by_outofstock/pause_bench_outofstoc k_2b.php.
Obr. 30: botník BLIO /Neuland Industriaedesign/ http://www.archiproducts.com/en/products/75291/mdf-shoe-cabinet-blio-kristalia.html.
Obr. 31: botník s posuvnými dveřmi /Impressionen/ http://interiordesignfiles.com/2011/08/9-ideas-of-entry-organizing-shoe.html.
Obr. 32: speciální police pro obuv http://www.mcsquaredconstruction.com/harmony-accessories.html.
71
Obr. 33, 34: botník Mox MILA /Yuniic/ http://www.1001stuhl.de/MOX-Schuhregal-Mila::386.html. http://marcs.co.jp/category/furniture/mox-mila/.
Obr. 35: botník vyrobený z knihovny Billy od IKEA /PARTS OF SWEDEN/ http://www.partsofsweden.co.uk/ikea2/storage/shoe-rack-for-billy/.
Obr. 36: botník Solid Oak Shoe Cabinet http://www.fitandfurnish.co.uk/other-ranges/hallway-furniture/shoe-racks/mobel-solid-oaklarge-shoe-cupboard.html.
Obr. 37, 38: botník SHOE SHELF/Sebastian Goldschmidtböing/ http://blog.gessato.com/2012/08/19/shoe-shelf-by-sebastian-goldschmidtboing/. http://www.designacademy.nl/EVENTS/ArchiveEvents/GRADUATION11/Projects.aspx?studen tId=1891.
Obr. 39: dřevěný nástěnný botník http://www.shoewawa.com/2012/01/galleries/ultimate_shoe_s.php?pic=2.
Obr. 40: magnetický držák obuvi /prodává MiniInTheBox/ http://www.miniinthebox.com/high-quality-storage-rack-device-storage-rack-shoe-rack-save-50space_p222529.html.
Obr. 41: silikonové popruhy DROOG-STRAPS /NL Architects/ http://www.akadoo.de/en/Droog-Straps/c-KAT45/aP000137?sid9D4DA54520814B91A4EA742603722A64=806cff5cd4d832e1dc5292e569691997.
Obr. 42: nástěnný držák na boty Knax Zjup /LoCa/ http://www.connox.com/categories/small-furniture/shoe-racks/loca-knax-zjup-shoe-rack.html#.
Obr. 43: police na boty SHOE SHELF /MartinaCarpelan/ http://www.shelterness.com/minimalist-shoe-shelf-to-organize-your-shoes/.
Obr. 44: botník Pit Stop, hloubka 170 mm /Porada/ http://www.progarr.com/en/3508-wall-shoe-rack-porada-pit-stop-design-t-colzani.html.
Obr. 45: botník Merton, hloubka 260 mm /Ristomatti Ratia/ http://www.aplaceforeverything.co.uk/home-storage/merton-shoe-storage-cabinet-3-drawer.
Obr. 46: kolekce botníků BIG SHOE 4, hloubka 200 mm /Jan Kurtz/ http://www.trendmoebel24.de/dielenmoebel/dielenschrank/schuhschrank-big-shoe-4-von-jankurtz/a-99901075/.
Obr. 47: botník BASIC, hloubka 310 mm /Schönbuch/ http://www.architonic.com/pmsht/basic-schnbuch/1051408.
Obr. 48: botník HEMNES, hloubka 220 mm /IKEA/ http://macomblife.blogspot.cz/2011/01/homeworks-save-your-sanity-organize.html.
Obr. 49: botník TRONES, hloubka 180 mm /IKEA/ http://www.ikea.com/no/no/catalog/categories/departments/hallway/10456/.
72
Obr. 50: kování pro skříňku na boty, 1-3 přihrádky /Hettich/ http://web2.hettich.com/hbh/addon/de/p_de_de_32_2623.pdf;jsessionid=C1C542993E2FF6F1F9 5F15A320030F05.
Obr. 51: botník Pit Stop /Porada http://www.progarr.com/en/3508-wall-shoe-rack-porada-pit-stop-design-t-colzani.html.
Obr. 52: botník Pit Stop /Porada/ – detail uchycení na stěnu vlastní foto
Obr. 53: botník Tac, nastavitelná šířka /Häfele/ https://easylink.hafele.com/is-bin/intershop.static/WFS/HPL-EasyLink_HPL-Site/HPLEasyLink_HPL/pl_PL/pdfcatalog/DGH-M2009/blaetterkatalog/pdf/save/bk_814.pdf. http://www.hafele.co.uk/Hafele35a1/templates/hafele/Products.asp?param=5671&ig_id=21521.
Obr. 54: držák na boty /KLOHK/ http://www.klohk.com/cms/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=7 8.
Obr. 55: teleskopický botník http://www.pacificbedrooms.co.uk/oceanrange_wardrobe.php?PHPSESSID=4f6950dfdde61da8 14d68bc52b9ad0c8
Obr. 56: police na boty teleskopická /WIRELI/ http://www.dratenyprogram.cz/botniky/278-police-na-boty-teleskopicka-825-905x189x90mmchrom.html.
Obr. 57: výsuvný botník /Raumplus/ http://www.raumax.de/produkt/stauraum/.
Obr. 58: výsuvný botník /FiLiNOX/ http://web.filinox.es/en/pull-out-shoe-rack-with-front-fixing-suite.
Obr. 59: botník, 3 řady za sebou /Elfa/ http://www.lundia24.com/shop/images/schuhablage3fach.jpg.
Obr. 60: teleskopický botník /PEKA/ http://www.clutterfreekitchens.co.uk/extending-shoe-rack-2748-p.asp.
Obr. 61: speciální nástavce pro ukládání vysokých bot /RUCO/ http://www.angela-bruderer.ch/stiefelstaender.
Obr. 62: držák na boty /Ambos / http://spbvbg.ru/shkaf/furniture/index.html.
Obr. 63: věšák na boty a doplňky /Häfele/ http://www.cuisinesrangementsbains.com/CINTRES-POUR-BOTTES.
Obr. 64: věšák na boty klip /Mawa/ http://www.kleiderbuegelprofi.de/kleiderbuegel-mawa-k1g.
73
Obr. 65: věšák na boty, boty nasunuty do mezer podrážkou vzhůru /Stubbs/ http://www.hofmeister-pferdesport.de/Stiefelhalter-für-drei-Paartiefel.htm?websale7=hofmeister-pferdesport&pi=110150.
Obr. 66, 67, 68, 69: 606 Univerzální policový systém /Vitsoe/ https://www.vitsoe.com/gb. http://www.depadova.it/en/contract/bookcases-cabinets/606-universal-shelving-system-contract/. https://www.vitsoe.com/gb. https://www.vitsoe.com/gb/shelves/how-it-works.
Obr. 70: ANTONIUS /IKEA/ http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/S29884397/.
Obr. 71: policový systém Trexus http://www.officekitten.co.uk/products/trexus-top-shelf-additional-shelf-for-shelving-unitw1000xd270mm-white-metal-pack-4.
Obr. 72: policový systém Classic /Umdasch/ http://www.umdasch-shopfitting.com/en/Service-areas/Shop-Systems/Wall-systems/Classic.
Obr. 73: systém polic a regálů do obchodů /Häfele/ http://easylink.hafele.com/is-bin/intershop.static/WFS/HCZ-EasyLink_HCZ-Site/HCZEasyLink_HCZ/cs_CZ/pdfcatalog/DGH-M2013/blaetterkatalog/pdf/save/bk_1419.pdf.
Obr. 74: policový systém Classic /Umdasch/ http://www.umdasch-shopfitting.com/en/Service-areas/Shop-Systems/Wall-systems/Classic.
Obr. 75: systém PANEL /Schönbuch/ http://www.stylepark.com/de/schoenbuch/panel.
Obr. 76, 77: systém Prewall /Häfele/ http://easylink.hafele.com/is-bin/intershop.static/WFS/HCZ-EasyLink_HCZ-Site/HCZEasyLink_HCZ/cs_CZ/pdfcatalog/DGH-M2013/blaetterkatalog/pdf/save/bk_1407.pdf. http://easylink.hafele.com/is-bin/intershop.static/WFS/HCZ-EasyLink_HCZ-Site/HCZEasyLink_HCZ/cs_CZ/pdfcatalog/DGH-M2013/blaetterkatalog/pdf/save/bk_1408.pdf.
Obr. 78: srovnání systémů Häfele nahoře: systém regálů a polic do obchodů se sloupy 60×30 mm dole: systém Prewall hl. 24 mm vlastní skica
Obr. 79: akustické předěly z polyesterového rouna a hliníkových profilů /Vitra/ http://media.designerpages.com/3rings/2012/11/29/the-hybridized-office-contract-trend/
74
Obr. 80, 81: botník Pit Stop /Porada/, Využití dalších materiálů: zrcadlo, kůže Zrcadlo umožní kontrolu našeho zevnějšku před odchodem z bytu a zároveň napomůže k optickému zvětšení předsíně. http://www.porada.it/scarpiere/pit-stop_it_0_1_247.html.
Obr. 82: skici výklopných mechanismů vlastní práce
Obr. 83: skici způsobů ukládání obuvi vlastní práce
Obr. 84: skici způsobů ukládání obuvi II vlastní práce
Obr. 85: prvotní skici vlastní práce
Obr. 86: prvotní skici – opření o stěnu vlastní práce
Obr. 87: prvotní skici – botník jako součást věšáku a lavice vlastní práce
Obr. 88: prvotní skici – botník opřený o stěnu, samostatně stojící vlastní práce
Obr. 89: prvotní skici – zavěšování polic pro boty vlastní práce
Obr. 90: prvotní skici – botníky využívající plastové výlisky, kovové botníky vlastní práce
Obr. 91: prvotní skici – botníky výklopné, nástěnné vlastní práce
Obr. 92: prvotní skici – nástěnný systém vlastní práce
Obr. 93: prvotní skici – hledání tvaru police na boty vlastní práce
Obr. 94: prvotní skici – další prvky systému vlastní práce
Obr. 95: prvotní skici – rozmístění jednotlivých zavěšovaných prvků vlastní práce
Obr. 96: skladba předsíňového systému vlastní práce
Obr. 97: dekorační panel vlastní práce
75
Obr. 98: police na boty vlastní práce
Obr. 99: tyč pro zavěšení vysokých bot vlastní práce
Obr. 100: kryt vysokých bot vlastní práce
Obr. 101: háček vlastní práce
Obr. 102: věšák vlastní práce
Obr. 103: police vlastní práce
Obr. 104: zrcadlo vlastní práce
Obr. 105: osvětlení vlastní práce
Obr. 96: skladba předsíňového systému vlastní práce
Obr. 106: vizualizace nástěnného systému vlastní práce
Obr. 107: vizualizace nástěnného systému – detail police na boty vlastní práce
Obr. 108: vizualizace nástěnného systému – šířka zavěšovaných prvků 500 mm vlastní práce
Obr. 109: vizualizace nástěnného systému – kovové prvky černý komaxit vlastní práce
Obr. 110: vizualizace nástěnného systému – plastové police na boty vlastní práce
Obr. 111: vizualizace nástěnného systému – detail uložení vysokých bot vlastní práce
Obr. 112: vizualizace nástěnného systému – plastové police na boty, zrcadlo výška 1600 mm vlastní práce
Obr. Obr. 113: vizualizace nástěnného systému – detail police na boty (plastový výlisek) vlastní práce
76
Obr. 114: nahoře: police na boty – vakuový výlisek z plastu dole: police na boty – tvarovaná překližka vlastní práce
15.2 Tabulky Tabulka 1: Počet běžných metrů botníku pro předpokládaný počet osob v bytě podle ČSN 73 4305 ČSN 73 4305. Zaříditelnost bytů. Praha : Český normalizační institut, 1989. 16 s.
Tabulka 2: Rozměry úložných prostorů pro obuv uloženou ve vodorovné a nakloněné poloze ČSN 91 0410. Nábytek. Bytový nábytek. Funkční rozměry úložných prostorů pro obuv. Brno : Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1985. 4 s.
Tabulka 3: Rozměry úložných prostorů pro obuv uloženou ve svislé poloze ČSN 91 0410. Nábytek. Bytový nábytek. Funkční rozměry úložných prostorů pro obuv. Brno : Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1985. 4 s.
Tabulka 4: Rozměry nohou, (Panero, Zelnik 1979) PANERO, Julius a Martin ZELNIK. Human dimension: a source book of design reference standards. New York: Whitney Library of Design, 1979, 320 p. ISBN 08-230-7271-1.
Tabulka 5: Výška podkolení, (Panero, Zelnik 1979) PANERO, Julius a Martin ZELNIK. Human dimension: a source book of design reference standards. New York: Whitney Library of Design, 1979, 320 p. ISBN 08-230-7271-1.
Tabulka 6: Porovnání výšky osmnáctiletých, Antropologický výzkum dětí a mládeže (CAV) 2001 http://www.medicina.cz/odborne/clanek.dss?s_id=5486&s_ts=40208,9821875.
Tabulka 7: Porovnání výšky dospělého člověka, Nábytkářský informační systém (NIS) 2011 BRUNECKÝ, Petr, Boris HÁLA a Martin KOVAŘÍK. Nábytkářský informační systém "NIS". Brno: Ircaes, 2013, 117 s. ISBN 978-80-87502-03-7.
Tabulka 8: Výška dospělého člověka-rozdíl mezi hranicí 75. a 25. percentilu, (NIS) 2011 BRUNECKÝ, Petr, Boris HÁLA a Martin KOVAŘÍK. Nábytkářský informační systém "NIS". Brno: Ircaes, 2013, 117 s. ISBN 978-80-87502-03-7.
77
Tabulka 9: Výškové rozložení úložných prostorů, Nábytkářský informační systém (NIS) 2011 BRUNECKÝ, Petr, Boris HÁLA a Martin KOVAŘÍK. Nábytkářský informační systém "NIS". Brno: Ircaes, 2013, 117 s. ISBN 978-80-87502-03-7.
Tabulka 10: Optimální rozměry při ukládání, (Panero, Zelnik 1979) PANERO, Julius a Martin ZELNIK. Human dimension: a source book of design reference standards. New York: Whitney Library of Design, 1979, 320 p. ISBN 08-230-7271-1.
Tabulka 11: Počet párů obuvi mužů a žen DLABAL, S. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s. FIŠEROVÁ, Hana. Úložné prostory. první vydání. Brno : ERA group spol. s r.o., 2006. 106 s. ISBN 80-7366-061-X.
Tabulka 12: Přehled ukládané obuvi napříč generacemi, (Kudrnová 2011) KUDRNOVÁ, Hana. Předsíň v současném bytě a její proměny. Brno, 2011. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně.
Tabulka 13: Varianta 1, 2 vlastní práce
Tabulka 14: Varianty 3, 4 vlastní práce
Tabulka 15: Dekorační panel vlastní práce
Tabulka 16: Police na boty vlastní práce
Tabulka 17: Tyč pro zavěšení vysokých bot vlastní práce
Tabulka 18: Kryt vysokých bot vlastní práce
Tabulka 19: Háček vlastní práce
Tabulka 20: Věšák vlastní práce
Tabulka 21: Police vlastní práce
Tabulka 22: Zrcadlo vlastní práce
Tabulka 23: Osvětlení vlastní práce
78
PŘÍLOHY Výkresy č. 001-007 Kusovník
