MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Hodnocení rozvojového potenciálu brownfields na území Libereckého kraje

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Hodnocení rozvojového potenciálu brownfields na území Libereckého kraje Diplomová práce

Vedoucí práce:

Autor práce:

Mgr. Petr Klusáček, Ph.D.

Bc. Marcela Hnátová Brno 2013

Zadání

Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci na téma „Hodnocení rozvojového potenciálu brownfields na území Libereckého kraje“ vypracovala samostatně na základě uvedené literatury a pod vedením svého vedoucího diplomové práce.

V Brně 27. května 2013

…………………………………….. Bc. Hnátová Marcela

Ráda bych poděkovala vedoucímu mé diplomové práce, panu Mgr. Petru Klusáčkovi Ph.D., za cenné připomínky a rady k vypracované práci.

Abstrakt Hnátová, M. Hodnocení potenciálu rozvoje brownfields na území Libereckého kraje. Diplomová práce. Brno, 2013. Diplomová práce se zabývá hodnocením potenciálu rozvoje brownfields na území Libereckého kraje. Hodnocení je založeno na metodě kompozitního indikátoru, ten je složen z Pilíře hodnocení rozvojového potenciálu obcí, na jejímž území se brownfields nacházejí a Pilíře hodnocení rozvojového potenciálu brownfields. Výsledky práce jsou zobrazeny v kartogramu zachycující potenciál jednotlivých obcí na území Libereckého kraje a prostorové vymezení brownfields. Výsledkem jsou konkrétní doporučení, která brownfields by měla být prioritně regenerována v řešeném území a následný návrh jejich taxonomie. Klíčová slova: brownfield, kompozitní indikátor, Liberecký kraj, metody hodnocení brownfields, regenerace.

Abstract Hnátová, M. Evaluation of the development potential of brownfield sites in the Liberec Region. Thesis. Brno, 2013. This thesis deals with the evaluation of the development potential brownfields in the Liberec Region. The rating is on the method of composite indicator, which is composed of two pillars, the potential development of municipalities in whose territory the brownfields and the potential development of brownfield sites. Results of the work are shown in the cartogram that shows the potential of each municipality in the Liberec Region and spatial definitiv of brownfields. The results are specific recommendations that brownfields should be regenerated primarily in the investigated area, the design of their taxonomy. Keywords: brownfield, composite indicator, Liberec Region, evaluation methods brownfield, regeneration.

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 8 1.

CÍL PRÁCE............................................................................................................. 9

2.

LITERÁRNÍ REŠERŠE....................................................................................... 10 2.1

Vymezení pojmu brownfield............................................................................ 10

2.1.1

3.

2.2

Kategorizace brownfields................................................................................. 14

2.3

Problémy spojené s brownfields ...................................................................... 16

2.4

Prioritizace ....................................................................................................... 18

2.5

Přístupy hodnocení rozvojových předpokladů brownfields ............................. 19

2.5.1

Hodnocení rozvojových předpokladů brownfields ................................... 22

2.5.2

Přístup Regionální rozvojové agentury Jižní Moravy .............................. 23

2.5.3

Metoda indexace ....................................................................................... 25

2.5.4

Systém prioritizace ................................................................................... 28

METODIKA PRÁCE ........................................................................................... 30 3.1

4.

5.

6.

Regenerace brownfields ............................................................................ 12

Indikátor hodnocení rozvojového potenciálu brownfields ............................... 30

REGENERACE BROWNFIELDS V LIBERECKÉM KRAJI ....................... 34 4.1

Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields ................................................ 34

4.2

Úspěšně regenerované brownfields.................................................................. 35

4.3

Projekty ve fázi regenerace .............................................................................. 42

4.4

Neregenerované brownfields ........................................................................... 45

HODNOCENÍ ROZVOJOVÉHO POTENCIÁLU BROWNFIELDS ............ 51 5.1

Pilíř hodnocení rozvojového potenciálu obcí ................................................... 54

5.2

Pilíř hodnocení rozvojového potenciálu brownfields ...................................... 57

5.3

Výsledné hodnocení ......................................................................................... 60

DISKUZE .............................................................................................................. 63

ZÁVĚR .......................................................................................................................... 72

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................... 74 SEZNAM POUŽITÝCH ELEKTRONICKÝCH ZDROJŮ..................................... 76 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ......................................................................... 79 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 80 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................. 81 PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 82

ÚVOD Problematika regenerace brownfields je poměrně obsáhlá a do dnešní doby se jí zabývalo mnoho odborníků z různých vědních disciplín. Většina výzkumů se snaží nalézt nejvhodnější metody vedoucí k efektivní regeneraci brownfields v oblasti například technologické (nové metody dekontaminace půdy či rekonstrukce budov), územního plánování (vytváření speciální územně plánovací dokumentace). Mezi častá výzkumná témata patří i hodnocení brownfields z hlediska jejich rozvojového potenciálu ke konkrétnímu typu regenerace. Důvod vzniku brownfields můžeme přisuzovat například trendu přesunu průmyslové výroby z vyspělých oblastí, demografickým, společenským a ekonomickým změnám, které způsobily vznik dalších typů brownfields (například zemědělských, vojenských). V současné době dochází ke zvyšování počtu satelitních měst, nákupních středisek, logistických center na strategických místech v těsné blízkosti významných dopravních tepen. Investoři i přes existenci možnosti regenerace brownfields upřednostňují spíše výstavbu na zelené louce označovanou v odborné terminologii jako „greenfields“, ty jsou spojené s velkým množstvím negativních dopadů. Prostorovým rozšiřováním zastavěného území dochází k ubývání kvalitní zemědělské půdy a k působení negativních vlivů na dopravní infrastrukturu. I přes skutečnost, že v současné době je mnohem ekonomicky přijatelnější stavět na zelené louce, je tento způsob myšlení v dlouhodobém hledisku vývoje společnosti nepřijatelný. Zastavěná plocha nedokáže odolávat přívalovým dešťům, zvyšuje riziko povodní a rychlost odtoku vody z krajiny. Neregulovatelnou výstavbou a

záborem zemědělského půdního fondu dochází

ke snižování jeho rozlohy a k poklesu přirozených ekosystémů, biocenter a biokoridorů. V souvislosti s těmito negativními aspekty je ve stále vyšší míře nutné zaměřit se na regeneraci brownfields, které nám mohou sloužit stejným způsobem jako nově postavené objekty na zelené louce. Přístupy zabývající se hodnocením rozvojového potenciálu regenerace brownfields vycházejí z mnoha aspektů, které jsou spojené nejen s brownfields, ale také přímo s charakteristikami obcí, na jejichž území se lokality nacházejí. Brownfields představují velmi zásadní problém pro další rozvoj obcí a měst. Problematice regenerace brownfields by měla být věnována zvláště zvýšená pozornost, která se v budoucnosti jistě projeví na životech budoucích generací.

8

1. CÍL PRÁCE Diplomová práce se zabývá hodnocením rozvojového potenciálu brownfields na území Libereckého kraje. Hlavním cílem práce je navrhnout pro Liberecký kraj konkrétní doporučení, která brownfields by měla být prioritně regenerována. Každý objekt v určité míře disponuje nepochybným potenciálem, který může být vhodným stimulem pro efektivní regeneraci objektu a podpořit tak hospodářský rozvoj v dané oblasti. Hodnocení je založeno na posuzování vybraných ukazatelů vztahujících se k vlastnostem brownfields nacházejících se v řešeném území, a ukazatelů, které se vztahují k obcím, na jejichž území brownfields můžeme nalézt. Výsledkem je návrh lokalit disponujících nejvyšším rozvojovým potenciálem z hlediska hodnocených ukazatelů. Dílčím cílem práce je zpracování dostupných informací týkajících se současné situace v regeneraci brownfields na území Libereckého kraje. Hodnocena je změna stavu ve využívání brownfields od původního způsobu využití až k současnému stavu, který je výsledkem procesu regenerace. Analýza současné situace je zaměřena i na brownfields nacházejících se ve fázi regenerace a na způsob financování regenerovaných brownfields. Dílčím cílem práce je také souhrnná analýza brownfields, které jsou součástí Databáze brownfields Libereckého kraje. Hodnocené jsou z několika aspektů, jako například jejich původní způsob využití, současný způsob využívání, existence ekologické zátěže nebo rozloha brownfields k celkové rozloze řešeného území. Závěrečná část práce identifikuje lokality brownfields, které by měly být prioritně regenerovány, může sloužit jako aktualizovaný podklad pro rozhodování do procesu regenerace brownfields zapojených aktérů (například představitelů místní samosprávy, investorů, orgánům územního plánování).

9

2. LITERÁRNÍ REŠERŠE Pro vymezení přehledu metod používaných pro hodnocení rozvojového potenciálu brownfields, je nezbytné definovat pojem brownfield, kategorizaci objektů a problémy spojené s existencí brownfields. Informace jsou získány z odborné literatury, která je následně doplněna o články z odborných časopisů (jako například Moravian Geographical reports) a internetových zdrojů (internetové stránky Libereckého kraje, kde se nachází on-line Databáze brownfields Libereckého kraje a internetové stránky Českého statistického úřadu).

2.1 Vymezení pojmu brownfield Definice termínu brownfield není v současné době stále zcela jednoznačná. Výklad tohoto pojmu je odborníky chápán různorodě a definování se liší především mezi jednotlivými státy. Výraz pochází z anglického jazyka a po překladu do češtiny znamená „hnědá pole“, toto označení se ovšem v české terminologii nevyužívá. Česká terminologie v této problematice není prozatím naprosto unifikována. Například Ministerstvo

pro

„deprimující zóny“

místní a

rozvoj

Ministerstvo

používá životního

k označení prostředí

brownfields jej

označuje

termín jako

„narušené pozemky“ (Kadeřábková, 2009). Kadeřábková (2009) definuje brownfields jako komplexy, které ztrácejí nebo již ztratily své původní funkční využití a obvykle se nacházejí v blízkosti sídelních útvarů, což je pro tyto lokality ve velké míře charakteristické a typické. Dle Opatové (2008) jsou brownfields chápány jako území s industriální minulostí, do kterých můžeme zahrnout průmyslové areály, logistické zóny, chátrající městské části, ale také komerční či obytné objekty v kompaktně zastavěných územích. Autorka do definice zahrnuje také zemědělské, vojenské i další plochy ve „volné“ krajině. Uvádí, že tato území ztratila svoji původní funkci a jsou nedostatečně efektivně využívána. Aspekt lokalizace brownfieds v extravilánu a intravilánu zohledňuje i Alexová (2007) a dále tyto lokality vymezuje jako zdevastované, či narušené. Výše uvedené charakteristiky lokalit brownfields jsou souhrnně a jednoduše definovány jako opuštěné, nevyužívané či nedostatečně využívané průmyslové či komerční objekty. 10

Jejich následné využívaní a rozvoj komplikují existující negativní vlivy, které nepříznivě působí na okolní prostředí (Thomas, 2001). Národní strategie regenerace brownfieldů (2008) definuje brownfield jako nemovitost, která je nedostatečně využívána, zanedbána a může být i kontaminována. Nelze jej efektivně využívat bez procesu regenerace. Na úrovni Evropské unie dlouhou dobu neexistovala ustálená definice pojmu brownfields a přístupy k problematice se v jednotlivých členských státech podstatně lišily. V roce 2001 byla založena síť CABERNET1, která definici sjednotila a vymezuje brownfields jako lokality, které: -

byly ovlivněny dřívějším způsobem užívání území či jeho okolí,

-

jsou opuštěné nebo nedostatečně využívané,

-

nacházejí se v plně nebo částečně rozvinutých městských oblastech,

-

vyžadují vnější intervenci pro jejich opětovné využívání,

-

mohou se nacházet na území, které je vnímané jako kontaminované (Cabernet, 2013).

Podle Vráblíka (2009) se jako první začala řešit problematika brownfields ve Spojených státech. Za vůdce je považována Velká Británie, která se stala vzorem pro mnohé evropské státy. Obr. 1 popisuje, jak je na problematiku brownfields pohlíženo ve Velké Británii a jakými termíny je tento pojem definován. Záměrem této kapitoly není podat vyčerpávající přehled definic brownfield, ale vymezit základní body, které jsou pro jejich charakteristiku klíčové. Jedná se o nedostatečně využívané objekty, pro které jsou typické složité majetkoprávní vztahy, a v některých případech se jedná o kontaminované území, kdy existence ekologické zátěže je spojena především s předchozím způsobem využívání objektu. Ať se jedná o jakoukoliv definici, brownfields znamenají v určité míře zásadní problém a překážku pro rozvoj obcí, měst a regionů směrem k jejich udržitelnosti, proto by na jejich regeneraci měl být kladen silný důraz. Tyto lokality jsou v současné době stále chápány spíše jako budovy s negativním vlivem, než jako příležitosti k novému způsobu využití starých nevyužívaných komplexů. 1

Jedná se o evropskou síť odborníků, zabývající se řešením složitých mnohostranných problémů, které se problematikou brownfields zabývají. Cílem je posílit obnovu brownfields v kontextu udržitelného rozvoje sdílením zkušeností z celé Evropy. 2 Jedná se o termín, který označuje postoj neschopnosti starých průmyslových regionů změnit své funkční

11

DŘÍVE VYUŽÍVANÝ

POZEMEK NEBO BUDOVA

VE MĚSTĚ A KRAJINĚ

V SOUČASNOSTI NEVYUŽÍVANÝ

JE

BROWNFIELD ČÁSTEČNĚ VYUŽÍVANÝ

ZELENÝ PÁS MŮŽE BÝT

POZEMEK S RIZIKEM KONTAMINACE

PROKAZATELNĚ KONTAMINOVÁN OPUŠTĚNÝ

ZCHÁTRALÝ

Obr. 1: Charakteristiky určující definici brownfields ve Velké Británii (Zdroj: Vráblík, 2009)

2.1.1 Regenerace brownfields Problematika regenerace brownfields je ve vyspělých zemích světa od konce 60. let 20. století podstatným tématem, které souvisí se změnami sociální a ekonomické struktury jednotlivých regionů (Alexová, 2007). Jednotlivé státy si začaly postupně uvědomovat, že jejich společnou snahou ve znovuvyužívání brownfields by mělo být sladění veřejného zájmu a soukromého podnikání, kterým dojde k maximalizaci užitku všech zainteresovaných stran (Kirkwood, 2001). Regenerace je definována jako souhrn stavebních i nestavebních procesů, zásahů a opatření, jimiž se zhodnocuje urbanistická struktura a životní prostředí daného území. Termín revitalizace znamená soubor činností převážně nestavebního charakteru směřující k ozdravení a oživení veřejných prostorů, k posílení aktivit a komunikace mezi lidmi (Riedl, 1987). Regenerace brownfields je označena ve své podstatě jako udržitelná, jelikož se používá jako indikátor udržitelnosti měst ve Velké Británii a v celé Evropské unii (Pediaditi et al, 2010). 12

Jak uvádí Novosák a Bednář (2011) brownfields přestavují závažný problém všech oblastí, které nebyly schopny adaptovat svou ekonomickou strukturu na nové globální výzvy. Pro tento důvod je rozvoj založený na znalostech a inovacích důležitý. Umožní prolomit lock-in2 tradičního výrobního komplexu a vybudovat alternativní výhody v globální konkurenci. Regenerovaná brownfields mohou být využita pro komerční účely, bydlení, rekreaci, parky a zábavu. Nicméně Greenberg (2002) poukazuje na skutečnost, že využití regenerovaného brownfields pro účely bydlení je jedním z nejvhodnějších způsobů jak objekty využívat. Novosák a Bednář dále (2011) zdůrazňují, že zájem o problematiku brownfields v České republice se začíná projevovat na přelomu století, kdy se regenerace brownfields dostává do klíčových rozvojových dokumentů na národní3, regionální a lokální4 úrovni. Vizí Národní strategie regenerace brownfieldů (2008) v České republice je celkové ozdravení území, zlepšení životního prostředí, rozšíření nabídky objektů pro podnikatele a dosažení efektivního využití území oproti jejich dřívějšímu chátrání a upadání, při respektování kulturně-historických, ekonomických, ekologických i sociálních hledisek. Podle Vráblíka (2009) existuje na úrovni České republiky několik strategických a plánovacích dokumentů, které se problematikou regenerace brownfields zabývají. -

Strategie udržitelného rozvoje ČR.

-

Strategie hospodářského růstu ČR.

-

Strategie regionálního rozvoje ČR.

-

Politika územního rozvoje ČR.

-

Státní politika životního prostředí ČR.

Jak je uvedeno v Národní strategii regenerace brownfieldů (2008) ve většině případů regenerace spočívá v rekonstrukci nevyužívaného a zanedbaného objektu pro nové využití. Rekonstrukcí můžeme chápat takový rozsah prací na objektu, které přispějí ke správné statice budov, ta zajistí bezpečný pohyb osob. Pokud technický stav objektů 2

Jedná se o termín, který označuje postoj neschopnosti starých průmyslových regionů změnit své funkční uzamčení. Oblasti nejsou ochotny akceptovat externí vlivy a inovace, čímž dochází k nadměrné specializaci v tradičních odvětvích. 3 Například Strategie regionálního rozvoje České republiky. 4 Například Strategický plán rozvoje Statutárního města Ostravy pro období 2005 - 2013, Strategický plán rozvoje města Liberce 2002 - 2015.

13

neumožňuje pouhou rekonstrukci, protože je stavba v havarijním stavu, tvoří proces dvě fáze. U větších objektů a areálů se obě fáze navzájem kombinují. 1. Fáze rekultivace (spočívá v obnovení brownfields do stavu podobného greenfields, prostřednictvím vyklizení objektu, demolice a terénních úprav). 2. Fáze obnovy (uvedení brownfields do efektivního využívání). Matějka (2009) vymezuje hlavní problémy, které s regenerací brownfields souvisejí: -

nevyjasněné majetkoprávní vztahy,

-

nedostačující legislativa,

-

vysoké náklady na regeneraci,

-

ekologická zátěž,

-

konkurence greenfields.

Projekty regenerace brownfields vyžadují mnohem delší přípravu a jsou mnohem náročnější na vedení a komunikaci, která je založená na sjednocování zájmů různých zainteresovaných stran (Votoček, 2011). Z výše uvedeného je zřejmé, že s vhodnou regenerací dochází k vytvoření nových nabídek a příležitostí pro podnikatele pomáhajících k rozvoji území směrem k jeho udržitelnosti. Nová pracovní místa přispějí k oživení lokálních trhů a odstranění chátrajících objektů nesoucích sebou ve většině případů ekologickou zátěž, která negativně působí nejen na životní prostředí. Velmi významný je také fakt, že díky regeneraci brownfields nedochází k záboru ZPF a v minulosti chátrající objekt je znovu efektivně využíván.

2.2 Kategorizace brownfields Brownfields můžeme dělit na různé kategorie podle vybraných kritérií. Mohou se odlišovat například svou polohou v urbanizovaném území či mimo něj, svým původním funkčním využitím, možností budoucího využití či mírou kontaminace. Kategorizaci lze také charakterizovat jako výchozí stav sloužící pro rozhodování se o nejvhodnějším způsobu regenerace brownfields. Kadeřábková (2009) rozděluje brownfields z několika hledisek.

14

Dělení brownfields z hlediska původu vzniku: -

nevyužívané průmyslové zóny v urbanizovaném území,

-

nevyužívané administrativní objekty ve vnitřních zónách měst,

-

nevyužívané objekty Českých drah,

-

nevyužívané objekty ozbrojených složek,

-

nevyužívané zemědělské objekty,

-

pozůstatky ukončené důlní činnosti těžby nerostných surovin.

Dělení brownfields z hlediska ekonomické atraktivity: 1. Projekt s nulovou bilancí, kde investice veřejných prostředků není nutná. Jedná se o objekt, který je velmi dobře situován. 2. Projekty s mírnou podporou, reprezentují brownfields, které vyžadují silnou veřejnou podporu a intervenci. Obvyklý poměr veřejných a soukromých investic je 1 : 5 a více. Objekty nejsou již tak dobře lokalizovány jako předešlé brownfields. 3. Nekomerční projekty, jedná se o lokality a objekty, u kterých je rozvoj veden ve vyšší míře sociálními cíli či ochranou životního prostředí. Zde je potřeba kalkulovat s vyšší intervencí veřejných prostředků ve výši až 1 : 4. 4. Nebezpečné projekty, objekty jsou v havarijním stavu a ohrožují lidské zdraví a životní prostředí zároveň. 5. Ostatní projekty, velký počet brownfields se vyskytuje v nekomerčních oblastech a je zřejmé, že pro ně nebude nalezeno v dlouhodobém horizontu nové funkční využití. Opatová (2008) rozděluje brownfields podle polohy a možnosti využití. Podle polohy: -

v zastavěném území měst,

-

v blízkosti centra či ve větší vzdálenosti od centra,

-

v příměstské zóně,

-

v okrajových částech malých obcí či vesnic,

-

zcela mimo urbanizované území.

Podle možnosti nového využití: -

pro pozemky je možno nalézt nové využití v rámci tržních mechanismů,

-

pro pozemky je třeba nalézt nové využití za asistence veřejných financí,

-

pro pozemky nelze nalézt nové využití. 15

Vojvodíková (2006) kategorizuje brownfields ze dvou různých přístupů. První rozděluje plochy dle rozsahu kontaminace, umístění objektů na 8 kategorií, přičemž nejlepší pro investory je ta plocha, kde je minimální kontaminace, dobrá prostorová lokalizace a na pozemku se nenachází žádný objekt. Přístup počítá s existencí databáze brownfields. Druhý přístup je založen na rozdělení podle způsobu minulého využívání. Pro porovnávání různých typů brownfields a možnosti hodnotit jejich rozvojový potenciál pro regeneraci je nutné mít jednotnou formu dat, jednotný obsah a jejich srovnatelnost pro vytvoření databáze výsledků (Vráblík, 2009). Podle uvedených kategorizací brownfields, které se autor od autora odlišují a navzájem doplňují, je zřejmé, že oblast problematiky je obsáhlá. Badatelé na problematiku pohlížejí na základě svých odborných znalostí. Různé pohledy jsou žádoucí, jelikož by mělo docházet ke vzniku nových přístupů, jak rozdělit brownfields a následně s nimi nakládat. Kategorizace umožňuje pohlédnout na konkrétní potenciál nacházející se v chátrajících a nevyužívaných objektech. Regenerace je vnímána jako potřebná ze sociálních, ekologických i ekonomických důvodů, což potvrzuje níže uvedená kapitola pojednávající o problémech spojených s existencí brownfields.

2.3 Problémy spojené s brownfields Pro nutnost a aktuálnost potřeby regenerace brownfields existuje řada důvodů, které jsou charakterizovány níže. Ekonomické a sociální aspekty Vráblík (2009) zdůrazňuje, že ukončení činností podniků způsobuje nárůst nezaměstnanosti v místě a jeho okolí, ta s sebou přináší nárůst kriminality a další sociální aspekty (například zvyšování sociálních dávek). Podle Nového (2004) se degenerace území vyznačuje i vyšší koncentrací problémových skupin obyvatelstva a ztrátou pocitu bezpečí. Dalším negativním ekonomickým účinkem, který je spojen s existencí brownfields, je pokles cen nemovitostí nacházející se v okolí chátrajícího a nevyužívaného objektu. Pokud je brownfields regenerován, dochází ke zvýšení atraktivnosti oblasti, a tím k nárůstu cen nemovitostí v okolí objektu (Vojvodíková, 2006). 16

Velmi negativním efektem je snižování daní, kdy v souvislosti s nevyužíváním objektů dojde k úniku odvodu daně z nemovitostí, která je ve své plné výši příjmem obecních rozpočtů (Vojvodíková, 2006). Existence brownfields v území působí i na zhoršování podnikatelského klima. Kadeřábková (2009) upozorňuje, že nedochází ke ztrátě atraktivity oblasti pouze pro místní obyvatelstvo, ale také pro investory a návštěvníky. Tímto účinkem může dojít k ohrožení cestovního ruchu. K čemuž přidává Vojvodíková (2006) aspekt ničení image města, které negativně působí na jeho udržitelný rozvoj. Podle Přidala (2005) je potřeba regenerace a revitalizace veřejných prostorů motivována především reprezentačními a ekonomickými důvody. Prostřednictvím obnovy zanedbaných veřejných prostranství prezentujeme prosperitu území a podle autora je z dlouhodobého hlediska regenerace úspornější, než výstavba na zelené louce. Ekologické aspekty Šilhánková (2010) poukazuje na fakt, že předešlé využívání objektů sebou nese vždy určité riziko, které je ovlivněno vstupy a výstupy dřívějších činností. Pokud brownfield nese ekologickou zátěž, může ohrožovat zdraví obyvatel, znečišťovat půdu, podzemní i povrchové vody a jak uvádí Kadeřábková (2009) může docházet ke kontaminaci technické infrastruktury. Podle Zamarského (2009) pro jednotlivé druhy průmyslových a dalších aktivit bývá vždy typický určitý druh škodlivin, které mohou být příčinou kontaminace. Ta je spojena s průsakem kapalin mísitelných vodou do půdy, s výluhy či organickým znečištěním. Autor dále uvádí, že účelem sanace horninového prostředí bývá eliminace či redukce negativních vlivů kontaminace na lidské zdraví a ekosystémy. Vojvodíková

(2006)

upozorňuje,

že

v souvislosti

s problematikou

regenerace

brownfields do velké míry souvisí i ochrana tzv. zelených ploch. Je velmi důležité, aby docházelo k omezování a regulaci výstavby na zelené louce. S tím souhlasí Kadeřábková (2009) a konstatuje, že v současné době dochází spíše k opaku a je podporována více výstavba na zelené louce, díky které dochází k efektu urbansprawl5.

5

Forma suburbanizace, která je považována za nežádoucí z ekonomického, sociálního i environmentálního hlediska. Jedná se o nekontrolovatelné rozšiřování zástavby do volné krajiny (Suburbanizace, 2013).

17

Podle Vráblíka (2009) nepříznivé vlivy brownfields do značné míry zasahují také do pilířů udržitelného rozvoje6. Dále uvádí, že nutnost regenerace brownfields by se měla zabývat ekologickými, ekonomickými a sociálními problémy brownfields a snažit se o jejich řešení. Oživení brownfields přispívá k trvale udržitelnému urbanistickému rozvoji, přičemž vznikají nové hodnotné plochy pro bydlení či například pracovní příležitosti. Jedná se o uzavřený okruh činností, kdy vlastníci brownfields, obce, stavební a sanační firmy mohou ze znovuvyužití těchto lokalit profitovat. Problémů, které jsou spojené s existencí brownfields, je značné množství, proto by mělo docházet k neodkladnému řešení regenerace nevyužívaných ploch a objektů, jinak bude ve stále vyšší míře docházet ke gradaci těchto závažných problémů, které se mohou v delším časovém horizontu stát neudržitelné.

2.4 Prioritizace Jackson (2005) definuje prioritizaci, neboli upřednostnění regenerace brownfields, jako výběr nejvhodnější možnosti na základě souboru zvolených parametrů, kterým je možné přiřadit různou důležitost. Jedná se o vyhodnocovací techniky regenerace brownfields, které je možné použít jak v jejich základních, tak v komplexnějších verzích. Obce vyhodnocují jednotlivá brownfields na svém území a snaží se nalézt ty lokality, které mají největší naději na úspěšnou regeneraci. V souvislosti s prioritizací se vyhodnocují například parametry jako je poloha, majetkové vztahy, možnost získat dotační tituly, projektová připravenost, časový rámec, odstranitelnost případných ekologických zátěží a další možné informace, které jsou k daným brownfields dostupné. Podle Štědrého (2001) při lokalizaci malých a středních podniků může hrát velkou roli atraktivní poloha ve městě, cena pozemku, výše nájmu, přímý kontakt se zákazníkem a prostorová nabídka. Autor dále uvádí, že postoj institucí v České republice je odlišný proti zemím s vyspělou ekonomikou. Chybí zde pochopení pro jejich velmi významnou a specifickou úlohu v rozvoji měst. Daňková (2005) dodává, že prioritně by měla být regenerace nevyužívaných objektů zaměřená na centrální zóny měst.

6

„Sustainable development je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a současně nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů“ (Beran, 2005, s. 16).

18

Cheng et al. (2011) uvádí kritéria prioritizace brownfields, která jsou pro regeneraci nevýznamnější. Jejich přehled zobrazuje tab. 1. Tab. 1: Kritéria prioritizace pro regeneraci brownfields Kritérium Místo - Fyzikální - Environmentální

Zdůvodnění významu pozorování Velikost pozemku, geologická rizika a další podobné podmínky budou mít dopad na náklady a proveditelnost regenerace brownfield. Typ, rozsah a závažnost kontaminace lokality musí být vyhodnocena z důvodu posouzení nákladů a času na sanaci.

Infrastruktura - Užitečnost - Dopravní

Dostupnost infrastruktury pro vodu, plyn a kanalizaci má vliv na celkové investice potřebné pro regeneraci. Vzdálenost od dopravní sítě a uzlů jsou důležité faktory pro průmyslové a komerční využití půdy. Komunikační infrastruktura je důležitá pro moderní průmysl a další typy aktivit podnikatelského charakteru.

-

Komunikace

Spolupráce vlastníků

Neochota prodat pozemek, nejasnosti a hádky mezi majiteli zvýší finanční i časové náklady pro nákup objektu.

Financování - Politické pobídky - Cena půdy

Existence finančních / daňových pobídek láká a vybízí potenciální investory využít své investice na regeneraci brownfields. Cena je první faktor, který bude mít vliv na investorské rozhodnutí o koupi pozemku, stejně jako na celkový zisk z projektu.

Přínosy pro životní prostředí - Očekávaný vliv

Regiony mohou mít prospěch z regenerace prostřednictvím zvýšení kvality životního prostředí.

Sociální prospěch - Hustota populace

Oblasti s vysokou hustotou obyvatelstva a populačního růstu jsou místa s největší pravděpodobností k vytvoření sociálního prospěchu.

Image města - Viditelné plochy

Zájem vlády na vytvoření lepší image města zvyšuje potenciál pro regeneraci brownfields ve vysoce viditelných oblastech v blízkosti městských center a hlavních silnic.

brownfields,

Zdroj: Cheng et al. (2011)

2.5 Přístupy hodnocení rozvojových předpokladů brownfields Přístupů jak hodnotit rozvojové předpoklady brownfields v současné době existuje značné množství a jejich kvalita a vypovídající hodnota se stává účinnější. Ve větší míře je hodnocení založeno na bázi multikriteriálních metod rozhodování, kdy výstupem je pořadí brownfields, které by měly být vzhledem k jejich rozvojovým předpokladům regenerované prioritně. Cílem této kapitoly není podat vyčerpávající souhrn informací, ale nastínit základní přístupy hodnocení rozvojového potenciálu brownfields. Velké

množství

bylo vytvořeno

metod s cílem

pro

hodnocení

pomoci

rozvojového

zainteresovaným

potenciálu

brownfields

subjektům

regenerace

19

brownfields z hlediska nákladů, hodnocení environmentálních rizik, partnerství a spolupráce zúčastněných stran (Chrysochoou et al., 2012). Multikriteriální metody rozhodování jsou nástrojem, který na základě zvolených charakteristik brownfields aplikuje mechanismus pro výběr nejvhodnějšího řešení z nabízených alternativ. Přístupy mohou zahrnovat i metody označované jako analytický hierarchický proces, lexikografické metody nebo metody eliminace aspektů. Multikriteriální metody mohou být chápány jako vhodný nástroj pro definování rozvojových předpokladů brownfields a jsou založené na poměrně vysoké míře subjektivity, záleží pouze na stanovených atributech důležitých pro konkrétní prioritizaci (Novosák, Bednář 2011). Příkladem využití kombinace metod eliminace aspektů a analytického hierarchického procesu je Strategie využití brownfields Zlínského kraje. Metoda je složena z eliminační části sloužící pro vyloučení brownfields s absencí rozvojových předpokladů, které jsou definovány jako komplikovanost vlastnických vztahů a dopravní dostupnost. Další část hodnotící rozvojový potenciál brownfields, je založena na tradiční metodě analytického hierarchického procesu se zohledněním pomocných kritérií, které jsou bodově hodnoceny, maximální bodové ohodnocení nabízí zisk 100 bodů. Poslední část slouží k dodatečnému přiřazení bodů (celkem 25) v souvislosti s jejich mírou kontaminace a stupněm zastavění (Novosák, Bednář, 2011). Kolejka et al. (2011) uvádí příklad procesu systematického výzkumu založeného na mapování, klasifikaci a vytvoření typologie post-průmyslové krajiny na území Libereckého kraje. Jedná o metodu, která je založená na analýze a interpretaci zvolených dat zpracovaných přehledně a systematicky pomocí GIS. Data jsou rozdělena do čtyř komponent (přírodní, ekonomická, lidská a duchovní struktura). Každá komponenta je charakterizována zvolenými ukazateli. Výsledkem přístupu je určení post-industriální krajiny, kde jsou definovány i lokality typu brownfields. Rydvalová a Žižka (2006) ve svém hodnocení vycházejí ze studie německého Ministerstva životního prostředí. Přístup vychází z bodového hodnocení parametrů, kterých je 267 a dělí se do tří skupin (potenciál místa, potenciál užitku a změna hodnoty místa). Model porovnává varianty výstavby na zelené louce a regeneraci 7

Autoři ve své studii využívají 28 parametrů z důvodu lepší vypovídající schopnosti o zkoumaném území.

20

brownfields. Bodové hodnocení parametrů pro potenciál obce a investora jsou hodnoceny na škále 0 - 4 body (nejlepší), parametr potenciál z hlediska veřejnosti je hodnocen škálou -2 - 2 body (nejlepší ohodnocení). Zároveň je každému parametru přiřazena určitá váha. Tab. 2 informuje o zvolených parametrech pro hodnocení brownfields. Tab. 2: Model hodnocení regenerace brownfields Parametr Potenciál místa z hlediska obce 1.1 Velikost pozemku 1.2 Snadnost zastavění 1.3 Časová dostupnost 1.4 Technická infrastruktura 1.5 Dopravní infrastruktura 1.6 Veřejná doprava Celkem Potenciál užitku z hlediska investora 2. 1 Dosažitelnost 2. 2 Poloha v rámci obce 2. 3 Omezení výstavby 2. 4 Regulativy dle územně plánovací dokumentace 2. 5 Ručení za závazky 2. 6 Atraktivita 2. 7 Dostupnost 2. 8 Přítomnost silných odvětví

Celkem Pohled veřejného zájmu 3. 1 Struktura půdy 3. 2 Topografie a reliéf 3. 3 Kvalita půdy 3. 4 Vliv na podzemní vody 3. 5 Kvalita podzemních vod 3. 6 Kvalita ovzduší 3. 7 Mikroklima 3. 8 Kvalita biotopu 3. 9 Rozvoj města 3. 10 Vliv na systém města 3. 11 3. 12 3. 13

Dodatečné efekty Cestovní ruch Prostorová funkčnost

3. 14

Homogenita

Interpretace

Váha

vhodnost pro investování sklon, únosnost, podloží rychlost získání pozemku přípojka vody, kanalizace, elektřiny, tepla, telekomunikace napojení na dálnici, silnice, letiště dostupnost veřejné dopravy v místě

0,03 0,15 0,09 0,19 0,46 0,08 1,00

dopravní přístupnost lokality vzdálenost k zákazníkům, dodavatelům přítomnost ochranných pásem omezení využitelnosti pozemku jen pro vybrané ekonomické aktivity odpovědnost za předchozí závazky majitele pozemku, ekologické školy vzhled lokality, dobré jméno lokality míra regionální nezaměstnanosti, struktura uchazečů o zaměstnání koncentrace specifických odvětví v regionu, možnost zapojení klastrů

0,15 0,12 0,17 0,20 0,15 0,05 0,11 0,05

1,00 zrnitost, jílovitost půdy, snadnost skládkování krajinotvorný charakter lokality absorpční vlastnosti, kyselost, podíl humusu retenční schopnost pozemku vliv na zdroje pitné, užitkové vody úroveň koncentrace cizorodých látek v ovzduší, vliv na oteplování či ochlazování okolní krajiny vliv na místní rostliny a živočichy soulad s rozvojovými cíli města vztahy k dodavatelům, zákazníkům, podnikům služeb, univerzitám, technologickým parkům vliv na hustotu dopravy, hodnotu okolních pozemků změna atraktivity pro návštěvníky města vazba na ostatní plochy pro odpočinek, podnikání, dopravu, bydlení či zásobování vazba na stávající sídelní strukturu města

Celkem Zdroj: Rydvalová, Žižka (2006), vlastní úprava

0,13 0,04 0,18 0,09 0,02 0,01 0,02 0,09 0,14 0,07 0,01 0,09 0,04 0,07 1,00

21

2.5.1 Hodnocení rozvojových předpokladů brownfields Přístup hodnocení rozvojových předpokladů brownfields byl prakticky aplikován na modelovém území Ostravska v roce 2011 jako příklad regionu, pro který je problematika brownfields mimořádně relevantní (Novosák, Bednář, 2011). Jak dále autoři uvádějí, sledovanými atributy v přístupu jsou následující: Poloha v rámci fyzické prostorové struktury modelového území. Tento atribut byl sledován prostřednictvím rozdělení území do osmi zón města a deváté zóny obcí a zázemí města. K vymezení zón byly využity hranice základních sídelních jednotek. Sociální status místního obyvatelstva byl odvozen na základě dílčích ukazatelů. Podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob, podíl osob s vysokoškolským nebo vyšším odborným vzděláním na celkovém počtu osob starších 15 let podle SLDB v roce 2001. Podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob podle údajů MPSV. Následně byl atribut rozdělen do tří oblastí (nízký sociální status, průměrný sociální status, vysoký sociální status). Plošná velikost, atribut odpovídá celkové rozloze lokality, jejíž hodnota byla zjištěna součtem plošné výměry všech parcel území na základě dat z KN. Lokality byly rozděleny na malé s plošnou výměrou 1,0 - 5,0 ha, středně velké (5,1 - 10,0 ha) a velké lokality s výměrou vyšší jak 10 ha. Stupeň zastavění odpovídá podílu celkového součtu plošné výměry parcel lokality, které jsou v KN označeny jako zastavěné plochy a nádvoří, k celkové plošné velikosti lokality. Vyhodnocení bylo rozděleno na nízký stupeň zastavění do 20 %, středně vysoký stupeň zastavění od 21 % do 50 % a vysoký stupeň s více než 50 % celkové plošné velikosti lokality. Komplikovanost vlastnické struktury, tento atribut je pozorován na základě dvou ukazatelů (počet vlastníků parcel a maximum z hodnot vlastnických podílů jednotlivých vlastníků na celkové ploše lokality). Výsledky ukazatelů jsou rozděleny na málo komplikovanou vlastnickou strukturu, komplikovanou vlastnickou strukturu a velmi komplikované vlastnictví. Poloha vzhledem k dopravní síti je založena na rozdělení přímého napojení lokality na dálnice a rychlostní komunikace, přímého napojení na silnice I., II. a III. třídy. 22

Ekologické zatížení lokality je rozděleno na nízké ekologické zatížení. Jedná se o lokality, které byly v minulosti využívané pro zemědělství, potravinářský průmysl, dřevozpracující průmysl, obchod a služby. Střední zatížení lokality po těžbě nerostných surovin, textilním a kožedělném průmyslu, papírenském průmyslu, stavebnictví. Vysoké zatížení lokality po chemickém a koksárenském průmyslu, hutním průmyslu, strojírenském průmyslu. Extrémní zatížení, kdy lokality jsou zatížené ekologickou zátěží bez ohledu na jejich předchozí způsob využívání. Doba trvání opuštěnosti je definována jako celková doba, která uplynula od doby, kdy lokality ztratily své původní funkční využití. Předchozí převažující způsob využití. Gremlica et al. (2003) poukazuje na jednoduchý model s průmyslovými brownfields, které jsou koncentrované v souvislé zástavbě, která navazuje na historické centrum města. Oproti tomu je pro zemědělská brownfields typická koncentrace ve volné krajině. Lze tedy naznačit, že původní způsob využívání brownfields do určité míry ovlivnil prostorovou lokalizaci objektů. Jedná se o alternativní přístup založený na metodě analýzy rough množin, jejíž výsledná kvalita a výsledky mohou mít mnohem vyšší vypovídající schopnost než je tomu tak u multikriteriálních metod rozhodování (Novosák, Bednář, 2011). Účelem výše zmíněné metody je poukázat na konkrétní použité ukazatele v přístupu hodnocení rozvojového potenciálu brownfields než na samotný průběh hodnocení, které je dle autorů velmi složité.

2.5.2 Přístup Regionální rozvojové agentury Jižní Moravy Přístup hodnocení potenciálu rozvoje brownfields aplikovaný Regionální rozvojovou agenturou Jižní Moravy na modelovém území Jihomoravského kraje, je založen na bodovém hodnocení dostupných informací a dat o jednotlivých brownfields a o obcích, na jejichž území se objekty nacházejí. Dostupná data jsou rozdělena do indikátorů charakterizovanými jednotlivými ukazateli, ty jsou dle předem definované hodnotící škály bodovány (Hladík, 2010). Tab. 3 informuje o jednotlivých ukazatelích tvořících indikátory pro hodnocení rozvojového potenciálu brownfields na území Jihomoravského kraje. Indikátor 23

základních údajů o obci podává přehled o příslušnosti obcí, na jejichž území se brownfields nachází, čím větší obec tím je přiřazený počet bodů vyšší. Brownfields jsou rozděleny podle velikosti, kdy nejmenší objekty jsou ohodnoceny nejvyšším počtem bodů. Nejkratší vzdálenost k dopravní infrastruktuře je ohodnocena nejvyšším počtem bodů. Ohodnocen je i stav technické infrastruktury (napojení na vodu, elektrickou energii, pitnou vodu, užitkovou vodu a kanalizaci). Hodnocena je i vyjasněnost vlastnických vztahů, pokud má brownfield pouze jednoho majitele, je ohodnocen nejvyšším možným počtem bodů. Indikátor zohledňuje i aspekt subjektivního názoru hodnotitele na rychlou regeneraci či atraktivní umístění brownfield v území (Hladík, 2010). Tab. 3: Hodnocené indikátory přístupu Regionální rozvojové agentury Jižní Moravy Indikátor Základní údaje o obci

Ukazatel příslušnost obce celkový počet obyvatel vývoj počtu obyvatel

Bodové hodnocení 5 – 0 bodů 10 – 0 bodů 5 – 0 bodů

Základní údaje o BF

umístění lokality brownfield rozloha lokality (ha) procento zastavění brownfield vzdálenost k nejbližší dálnici a rychlostní silnici vzdálenost k nejbližší silnici I. třídy železniční spojení mezinárodní letiště

7 – 1 bodů 4 – 1 bodů 5 – 1 bodů 3 – 0 bodů 3 – 0 bodů 3 – 0 bodů 3 – 0 bodů

Současný stav

využití brownfield (opuštěný a nevyužívaný) práce na obnově lokality charakter předešlého využití (míra znečištění) existence ekologické zátěže stav technické infrastruktury

4 – 1 bodů 5 – 2 bodů 4 – 0 bodů 4 – 0 bodů 5 – 0 bodů

Kvalitativní hodnocení lokality

vyjasněné vlastnické vztahy subjektivní názor na rychlou regeneraci lokality soulad ÚP a záměru na nejvhodnější využití atraktivita území

5 – 0 bodů 3 – 0 bodů 4 – 1 bodů 4 – 1 bodů

Zdroj: Hladík, 2010

Jak je patrné z výše uvedených indikátorů, metoda hodnotí všechny lokality brownfields najednou bez eliminačního aspektu, některé ukazatele a jejich hodnocení souvisí s vyšší mírou subjektivního posudku hodnotitele. Ukazatel jako např. charakter předešlého využití z hlediska znečištění je příliš obecný, bylo by vhodné definovat spíše způsob původního využití, který lépe objasní, zda u brownfields můžeme očekávat existenci ekologické zátěže či nikoliv. Hodnocení počtu obyvatel je ukazatel nemající příliš vypovídající hodnotu, bylo by příhodnější v metodě využít například ukazatel hustoty zalidnění. 24

2.5.3 Metoda indexace Metoda indexace je založena na principu rozdělení velkého množství brownfields v rozsáhlých oblastech na základě jejich rozvojového potenciálu. Výsledkem je seznam nejvhodnějších lokalit pro regeneraci z několika hledisek (socioekonomický index, index sofistikovaného růstu a index životního prostředí). Každý index je konstruován na základě specifických proměnných vyjadřujících podrobněji jeho charakteristiku. Jako první byl tento přístup použit v Connectitutu ve městě New Haven v roce 2012, kdy byly nalezeny čtyři prioritní lokality pro nejvhodnější regeneraci ze 47 zkoumaných objektů (Chrysochoou et al., 2012). Tab. 4: Socioekonomický index Ukazatel

Klasifikace vysoká (25 %) Hodnota nemovitosti střední (50 %) nízká (25 %) vysoká (25 %) Nezaměstnanost střední (50 %) nízká (25 %) vysoká (25 %) Hustota zalidnění střední (50 %) nízká (25 %) Cílový vývoj ukazatelů* ano ne *Použito pro konkrétní studii v oblasti Connectitutu Zdroj: Chrysochoou et al. (2012)

Hodnota 2 1 0 2 1 0 2 1 0 2 1

Váha 20 %

25 %

30 % 25 %

Výše uvedená tab. 4 zobrazuje použité ukazatele v Socioekonomickém indexu. Zakomponování socioekonomických faktorů do obecných priorit slouží k zachycení nejvhodnějších oblastí pro regeneraci. Například projekty zaměřené na obchodní či průmyslové využívání mohou přispět přímo k rozvoji hospodářského růstu v daném území prostřednictvím vytvoření nových pracovních míst, příjmem daní do místního rozpočtu obce a přílivem výdajů souvisejících s regenerací projektu. V kontrastu s projekty zaměřenými pro rekreační účely, jako např. parky nebo otevřené veřejné prostory, je pravděpodobné, že nebude docházet například k vytvoření nových pracovních míst, ovšem regenerace může přispět ke zlepšení image města. Oblast se stane vyhledávaným místem k životu lidí nebo existenci podnikatelských aktivit (Chrysochoou et al., 2012). Dle Chrysochoou et al. (2012) jsou empirické důkazy o dopadu regenerovaných brownfields na nezaměstnanost neověřené. Přímé působení na vytvoření velkého počtu nových pracovních míst v oblasti, kde byl regenerován brownfield, není potvrzeno. 25

Z druhé aspektu pohledu na regeneraci brownfield, může dojít k oživení oblasti a zlepšení jejího vzhledu, který v budoucnosti přispěje k přílivu nových investic do obce. Tímto jevem může být efekt vlivu nezaměstnanosti vyrovnán. Index má přispět k definování lokalit, které pomoc formou regenerace brownfields bezprostředně potřebují a na které je nutné se zaměřit v dalším kroku metody hodnocení. Tab. 5: Index sofistikovaného růstu Klasifikace Hodnota Váha nad 140 2 Hustota křižovatky 90 - 140 1 25 % pod 90 0 oba 2 Užitečnost plochy (oblast služeb), buď 1 25 % (míle*) ani 0 Rovnováha práce a bydlení 0,8 - 1,25 2 (práce / zaměstnání) nad 1,25/pod 0,8 1 15 % pod ¼ 2 Autobusový tranzit – přístup (míle) ¼ - ½ 1 10 % nad 1/2 0 pod ½ 2 Železniční tranzit – přístup (míle) ½-1 1 10 % nad 1 0 nad 48 2 Železniční tranzit – služba 30 - 48 1 10 % pod 30 0 s největší pravděpodobností 2 Potenciál pro železniční (míle) možná 1 5% nepravděpodobné 0 *jednotky vzdálenosti jsou využívány z důvodu měrných jednotek používaných ve Spojených státech amerických Zdroj: Chrysochoou et al. (2012) Ukazatel

Po vymezení oblastí vyžadujících pomoc k přispění hospodářského růstu, je možné přistoupit k další části hodnocení. Cílem tohoto kroku je identifikovat konkrétněji místa, kde se jednotlivá brownfields nacházejí a pomocí jejich prostorové lokalizace definovat ty na nejstrategičtějších místech. Důraz je kladen na objekty nacházející se v oblastech s velmi dobrým přístupem k dopravní infrastruktuře a křižovatkám. Hodnocena je i přítomnost napojení na vodovod, kanalizaci a elektřinu. Faktor dostupnosti veřejné dopravy je považován za důležitou součást sofistikovaného růstu. Tab. 5 podává přehled o všech ukazatelích použitých pro hodnocení Indexu sofistikovaného růstu brownfields (Chrysochoou et al., 2012). Objekty, které jsou výsledkem nejlepšího strategického umístění v území, jsou následně posuzovány z hlediska vlivu na životní prostředí. Cílem indikátoru je poukázat na problémy

spojené

s existencí

brownfields

(nejistota

konečných

nákladů,

času a obecných požadavků na sanační akce). Podle Chrysochoou (2012) je vliv 26

brownfields na lidské zdraví a životní prostředí jedním z hlavních důvodů působících na upřednostnění regenerace objektů. Tab. 6 podává přehled o všech ukazatelích použitých pro tento krok hodnocení. Tab. 6: Indikátor životního prostředí Ukazatel Způsob minulého využití Půdní typ Území Blízkost od útvaru povrchové vody a ochranného pásma pitné vody Blízkost od chráněného otevřeného prostoru Blízkost od rozmanitosti

oblasti

přírodní

Blízkost chráněných stanovišť Blízkost státních parků Charakteristické jako niva či mokřad

Klasifikace průmyslový obchodní obytný propustný (písek) polopropustný (bahno) nepropustný (hlína) obytný obchodní průmyslový 0 – 25 percentilu 25 – 75 percentilu 75 – 100 percentilu 0 – 25 percentilu 25 – 75 percentilu 75 – 100 percentilu 0 – 25 percentilu 25 – 75 percentilu 75 – 100 percentilu 0 – 25 percentilu 25 – 75 percentilu 75 – 100 percentilu 0 – 25 percentilu 25 – 75 percentilu 75 – 100 percentilu Ano Ne

Hodnota 2 1 0 2 1 0 2 1 0 2 1 0 2 1 0 2 1 0 2 1 0 2 1 0 2 0

Váha 20 %

20 %

20 %

20 %

5%

5%

5%

5%

+10 %

Zdroj: Chrysochoou et al. (2012)

Metoda představuje vizuální nástroj fungující na základě mapování zvolených ukazatelů souvisejících se zkoumanými brownfields a obcemi s vysokou prioritou pro regeneraci. Využívání GIS slouží k překrývání jednotlivých vrstev s cílem odhalit nejvýznamnější potenciál zkoumaných brownfields (Chrysochoou et al., 2012). Metodu lze aplikovat na regionální či místní úrovni v závislosti na dostupných datech a informacích. Samozřejmostí je nutnost brát v úvahu, že tato metoda byla využita ve Spojených státech amerických, kde jsou odlišné podmínky a předpoklady pro prioritizaci. Data mají různou vypovídající hodnotu, strukturu či vlastnosti. Z tohoto hlediska je nutné před aplikací metody v podmínkách například České republiky rozdílnosti co nejvíce eliminovat, popřípadě indikátory nahradit jinými mající vyšší vypovídající hodnotu o zkoumaných lokalitách.

27

2.5.4 Systém prioritizace Koncept byl demonstrován na příkladu Jihomoravského kraje v letech 2012 - 2013. Jedná se o univerzální komplexní nástroj pro různé regionální úrovně. Přístup je založen na vyhodnocení dat ve třech dimenzích (místní rozvojový potenciál, přitažlivost a prodejnost místa, riziko pro životní prostředí). Každá dimenze je blížeji specifikována faktory vyjadřující její význam. Dimenze čtvrtá byla zaměřená na koncové uživatele, kteří budou moci využít všechny faktory z výše uvedených tří dimenzí popřípadě přidávat nové, ovšem princip výpočtu musí zůstat zachován. Faktory byly stanoveny na základě jejich relativního významu (konfrontace s předchozími metodami, statistické analýzy) a na bázi možnosti měřit stanovené ukazatele, jejich dostupnost a srovnatelnost (Klusáček et al., 2013). Přístup je založen na normalizaci intervalových a nominálních dat, nastavení vah ukazatelů a faktorů. Následuje výpočet konečného skóre pro každou dílčí dimenzi a konečný výpočet globálního skóre ze všech hodnocených rozměrů. Globální skóre definuje výsledek prioritizace (Klusáček et al., 2013). Tab. 7: Dimenze místního rozvojového potenciálu Faktor Hodnota půdy Hustota obyvatel Vzdělanost Podnikatelská činnost Odlehlosti Doprava Zdroj: Klusáček et al. (2013)

Ukazatel průměrná cena půdy (Kč / m²) hustota obyvatel (počet obyvatel / km²) podíl osob s vysokoškolským vzděláním počet podnikatelských subjektů na 1 000 obyvatel blízkost krajského města vzdálenost k dálnici železniční stanice v obci

Jak je uvedeno v tab. 7 dimenze vychází ze statistických údajů vyjadřujících konkrétní vlastnosti obce, na jejíž území se brownfields nachází. Tab. 8: Dimenze přitažlivosti a prodejnosti místa Faktor Specifikace umístění Předchozího využívání

Infrastruktury Odhadovaných nákladů na regeneraci Vlastnictví Zdroj: Klusáček et al. (2013)

Ukazatel konkrétní lokalizace předchozí využívání připojení k elektřině připojení k pitné vodě připojení k užitkové vodě přípojka na plyn odhadované náklady na regeneraci v mil. Kč na ha počet vlastníků

28

Tab. 8 podává přehled o ukazatelích, využitých v hodnocení druhé dimenze. Tab. 9: Dimenze rizika pro životní prostředí Faktor Kontaminace Rozloha areálu Území Zdroj: Klusáček et al. (2013)

Ukazatel základní kategorie kontaminace celková plocha areálu v m² základní území

Tab. 9 informuje o použitých ukazatelích v dimenzi rizika pro životní prostředí. Po výpočtu bodů pro jednotlivé brownfields dochází k vypočítání celkové hodnoty dimenze. Body a váhy pro ukazatele násobíme a poté jsou hodnoty v celé dimenzi sečteny. Zjištěné hodnoty pro každou dimenzi jsou průměrovány, z důvodu výpočtu globálního skóre. To je získáno součtem výsledných hodnot z jednotlivých dimenzí (Klusáček et al., 2013). Metoda slouží pro prioritizaci brownfields, kdy data mají různou kvalitu, strukturu a vlastnosti. V případě nedostupnosti některého z parametru, např. náklady na regeneraci může být tento ukazatel vyloučen, popřípadě obdrží 0 bodů. Metoda pracuje s indikátory a daty, které se běžně v problematice regenerace brownfields využívají a především evidují, proto je možné jej využívat například na úrovni krajů v České republice. Některé kraje mají své vlastní databáze8 brownfields nebo lze získávat informace o objektech z veřejných databází9. Pozitivní na tomto přístupu je dostupnost indikátorů, po kterých se v současné době investoři poptávají. Přístupy hodnocení rozvojového potenciálu brownfields aplikované na území České republiky i v zahraničí se odlišují v konkrétních detailech a použitých ukazatelích. Ovšem postup jak hodnotit brownfields je založen v principu na stejných krocích. Jsou hodnoceny nejvýznamnější ukazatele, které jsou spojené s vlastnostmi brownfields, jejich výsledek následně definuje nejvýznamnější lokality pro prioritizaci. Některé přístupy jako například Metoda indexace nebo Systém prioritizace využívají k hodnocení složitějších nástrojů jako je GIS, který pomůže odhalit překrytím několika podstatných vrstev ty nejvhodnější brownfields pro prioritní regeneraci.

8 9

Například Moravskoslezský kraj, Liberecký kraj, Jihomoravský kraj. Národní databáze brownfieldů (CzechInvest), Regionální informační Servis.

29

3. METODIKA PRÁCE Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část je zaměřena na rešerši literatury, zdrojem informací je odborná literatura, odborné články a elektronické zdroje uvedené v seznamu použité literatury. Druhá část práce se věnuje analýze současné situace v regeneraci brownfields na území Libereckého kraje. Jedná se o vytvoření souhrnného přehledu již regenerovaných objektů, dále těch, které jsou v současné době ve fázi regenerace a brownfields, které regenerované prozatím nejsou. Analýza současné situace v regeneraci brownfields se opírá o sekundární data získaná z dostupných internetových zdrojů (internetové stránky Libereckého kraje a internetové stránky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního), Databáze brownfields Libereckého kraje a dokument Brownfields Libereckého kraje 2012, který byl poskytnut ARR. Třetí část práce je zaměřena na hodnocení rozvojového potenciálu brownfields v Libereckém kraji. Zdrojem dat pro tuto část práce se stala Databáze brownfields Libereckého kraje a vybraná data Českého statistického úřadu. Výsledky práce jsou zachyceny v kartogramu a mapách vytvořené v programu ArcGIS 10.1.

3.1 Indikátor hodnocení rozvojového potenciálu brownfields Hodnocení rozvojového potenciálu brownfields na území Libereckého kraje je založeno na metodě kompozitního indikátoru složeného ze dvou dílčích pilířů. Pilíř hodnocení rozvojového potenciálu obcí (viz tab. 10) a Pilíř hodnocení rozvojového potenciálu brownfields (viz tab. 11). Význam pilířů reprezentují jednotlivé sub-indikátory, které by měly co nejefektivněji charakterizovat rozvojový potenciál brownfields v řešeném území. Podle Minaříka (2012) chápeme kompozitní indikátor jako ukazatel, který se skládá z několika dílčích indikátorů, nazývané sub-indikátory, bez ohledu na jejich měrné jednotky, úroveň, variabilitu a různý stupeň vzájemné závislosti. Výhodnou ukazatele je jeho komplexnost, ucelenost a vlastnost syntetizujícího pohledu na zkoumanou problematiku oproti dílčím indikátorům. 30

Na bázi výpočtu kompozitního indikátoru jsou objekty sestupně uspořádány podle výsledného dosažení bodů. Pro přehlednější vizualizaci výsledků jsou jednotlivá brownfields zobrazena v mapě podle vytvořené taxonomie vhodných objektů pro prioritizaci. Hodnocení brownfields je založeno na několika krocích: -

výběr dílčích ukazatelů a přiřazení typu max nebo min,

-

zjištění vzájemné závislosti ukazatelů,

-

stanovení vah dílčích sub-indikátorů a ukazatelů,

-

normalizace a agregace sub-indikátorů,

-

získání bodů pro jednotlivé pilíře,

-

výsledné hodnocení brownfields.

Tab. 10 informuje o použitých ukazatelích v Pilíři hodnocení rozvojového potenciálu obcí. Body pro následující sub-indikátory byly stanoveny na základě výsledků hodnoty normalizace. To znamená, že nejvyšší dosažený počet bodů pro hodnocenou obec v každém sub-indikátoru je jeden bod a nejnižší dosažená hodnota je nula bodů. Tab. 10: Pilíř hodnocení rozvojového potenciálu obcí Sub-indikátor Dostupnost krajského města Hustota zalidnění

Ukazatel vzdálenost krajského města od obce hustota zalidnění

Nezaměstnanost

míra nezaměstnanosti

Podnikatelské klima

počet ekonomických subjektů

Vzdělanost

podíl osob s vysokoškolským vzděláním

Vyjádření v km (internetový vyhledávač maps google) počet obyvatel / km2 (ČSÚ 2011) podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob podle výsledků ČSÚ 2011 počet ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel středního stavu (ČSŮ 2012) podíl osob s vysokoškolským vzděláním na celkovém počtu osob starších 15 let (SLDB 2011)

Zdroj: vlastní zpracování

Ukazatele

byly zvoleny takovým

způsobem,

aby nejefektivněji

vystihovaly

nejvhodnější lokality pro regeneraci brownfields. Je nezbytné, aby byly regenerovány nevyužívané objekty na území těch obcí, které potřebují oživit jejich hospodářský rozvoj a zároveň bude regenerovaná lokalita efektivně k tomu rozvoji napomáhat, nikoliv způsobovat další negativní zátěž a náklady. Výběr ukazatelů byl omezen jejich dostupností, jako například míra nezaměstnanosti na úrovni obcí, která nebyla pro rok 2012 v době zpracování práce zveřejněna, proto pro praktický výpočet byla použita míra nezaměstnanosti pro rok 2011, ta byla dostupná na ČSŮ. 31

Tab. 11 informuje o použitých ukazatelích v Pilíři hodnocení rozvojového potenciálu brownfields. Ukazatele byly vybrány na základě dostupných informací o brownfields v řešeném území. Tab. 11: Pilíř hodnocení rozvojového potenciálu brownfields Sub-indikátor

Ukazatel

Vyjádření

Charakteristika objektu

rozloha lokality

km2

hodnota normalizace

napojení na vodovod napojení na kanalizaci napojení na plynovod napojení na elektrifikaci napojení na centrální zásobování teplem napojení na internet

ano ne

1 0

vojenská, občanská vybavenost, bydlení rekreace, zemědělství průmysl, těžba, doprava

1

Technická infrastruktura

původní způsob využití Způsob využití stávající způsob využívání

Dopravní dostupnost

maximální vzdálenost od dálnice a rychlostní komunikace maximální vzdálenost od silnice I. třídy maximální vzdálenost od zastávky autobusu maximální vzdálenost od zastávky vlaku

Existence ekologické existence ekologické zátěže zátěže Náklady na regeneraci náklady na regeneraci objektu Zdroj: vlastní zpracování

nevyužíváno využíváno

km

ne lze předpokládat ano mil Kč/ha

Body

0,5 0 1 0

hodnota normalizace

1 0,5 0 hodnota normalizace

Minařík (2012) konstatuje, že z logického hlediska je nutné rozdělit jednotlivé sub-indikátory na typ max (hustota zalidnění), jedná se o indikátory, u nichž je žádoucí dosažení co nejvyšší hodnoty. Sub-indikátory u nichž je žádoucí dosažení co nejnižší hodnoty, typ min (rozloha lokality, náklady na regeneraci objektu). V praktické části je realizováno přiřazení typu max a min pro jednotlivé ukazatele. Součástí práce je i vymezení základních popisných statistických charakteristik. Podle Hendla (2006) je nutné soubor dat popsat takovým číslem mající vypovídající hodnotu o zkoumaném celku hodnot. Kapitola šest obsahuje tabulky s definováním základní popisné statistiky pro hodnocené ukazatele, ty byly vypočítány pomocí programu Statistica. Další problém, na který upozorňuje (Hindls et al. 2003) je vysoká závislost některých skupin ukazatelů. Začlenit vedle sebe dva ukazatele, jejichž korelační koeficient se v absolutní hodnotě blíží jedné, je přibližně totéž, jako zařadit jeden z nich 32

s dvojnásobnou vahou, proto autor doporučuje jeden z těchto ukazatelů vyloučit. Závislosti rozděluje autor na malou závislost ukazatelů 0,1 – 0,3, střední 0,3 – 0,7 a vysokou závislost 0,7 – 1,0. V šesté kapitole práce jsou uvedené korelační tabulky zobrazující jednotlivé závislosti použitých ukazatelů, na základě níž je rozhodnuto o jejich konečném použití v jednolitých pilířích. Korelační tabulky byly získány pomocí programu Statistica. I přes fakt, že pro stanovení vah je důležité využívat spíše expertní než subjektivní přístup je metoda založena na přiřazení vah na základě odhadu autora. Každý sub-indikátor má váhu 1, pokud je sub-indikátor složen z několika ukazatelů tak jeho celková váha (1) je rozdělena mezi dílčí ukazatele následovným způsobem, 1 / počet ukazatelů v daném sub-indikátoru. Podle Minaříka (2012) je standardizace dat užívána z důvodu transformace hodnot ukazatelů do podoby bezrozměrných a snadno agregovaných veličin. Pro účely práce je použita metoda min-max, která transformuje původní stupnici na hodnoty sub-indikátoru v rozmezí 0 až 1. Pro sub-indikátory typu max lze vypočíst bezrozměrnou bodovou hodnotu následovným způsobem:

Pro sub-indikátory typu min lze použít níže uvedený vztah:

Následná agregace je provedena na základě metody průměru normovaných hodnot. Výsledkem je dosažený počet bodů v I. a v II. pilíři. Součtem dosažených výsledků obou pilířů a jejich agregací lze definovat brownfields, která by měla být prioritně regenerována. Jedná se o celkový dosažený výsledek výpočtu kompozitního indikátoru (Minařík, 2012). Rozdělení získaných hodnot na pravidelné intervaly s konstantní šířkou je definováno níže uvedeným způsobem (Ruda, 2012).

33

4. REGENERACE BROWNFIELDS V LIBERECKÉM KRAJI 4.1 Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields na území Libereckého kraje, byla zpracována v letech 2006 - 2007, kdy jejím hlavním cílem bylo vytipovat a zmapovat lokality typu brownfields na území celého kraje. V roce 2007 - 2008 byly informace o lokalitách doplněny o podrobnější údaje a aktualizovány. Pořizovatelem studie byl Liberecký kraj, zpracovatelem studie společnost DHV ČR, spol. s r.o. Studie slouží pro získání komplexního přehledu o nevyužívaných lokalitách brownfields, jako podklad pro územně plánovací dokumentaci či jako seznam brownfields pro investory, jejichž záměrem je regenerace starých a nevyužívaných objektů. Výsledky studie vytvořily základ pro vznik Databáze brownfields Libereckého kraje. Celkem bylo zmapováno 364 brownfields splňující alespoň jednu ze dvou definovaných podmínek (ucelené pozemky větší než 0,5 ha, zastavěná plocha nebo podlahová plocha větší než 250 m2). Následné mapování probíhalo ve třech krocích, jejichž konečným výsledkem bylo 10 lokalit, které byly doporučeny pro prioritní regeneraci (Liberecký kraj, 2013). Databáze brownfields Libereckého kraje je každoročně aktualizována, lokality regenerované či po demolici jsou průběžně odstraňovány a nové lokality typu brownfields přidávány. V současné době je aktivně prezentováno a evidováno v Databázi brownfields Libereckého kraje 345 lokalit splňujících podmínky zařazení. Tento odhadovaný počet brownfields na území Libereckého kraje není podle informací ARR konečný a v kraji se nachází podle odhadů okolo 645 brownfields. Databáze a způsob jejího využívání je velmi dobře propracovaný a pro uživatele přehledný, slouží jako vyhledávací nástroj pro lokality brownfields v Libereckém kraji. Nevyužívané a chátrající objekty mohou být vyhledávány podle požadovaných kritérií. Databáze obsahuje informace o rozloze lokality, výměře zastavěné plochy objektem, výměře podlahové plochy, převažujícím typu vlastnictví, předchozím způsobu využívání, jednotlivých vzdáleností od dálnice a silnic, informace o existenci ekologické zátěže a odkaz na konkrétní mapové zobrazení lokality v mapovém serveru, který spravuje Krajský úřad Libereckého kraje (Liberecký kraj, 2013).

34

4.2 Úspěšně regenerované brownfields Podle informací ARR v současné době existuje 29 zcela nebo z větší části regenerovaných objektů. Liberecký kraj spolupracuje každoročně se zájemci o regeneraci

(cca 75 osob)

informujících

se

o

lokalitách

brownfields,

jejich

vlastnostech, poloze v území a možnosti jejich regenerace. Na správce databáze se obracejí vlastníci brownfields s žádostí o zařazení do databáze či jsou ve velké míře poskytovány konzultace zájemcům o regeneraci brownfields na téma možnosti jejich financování z fondů EU. Toto téma je na základě získaných informací v současné době velmi diskutované jak pracovníky ARR tak i pracovníky Oddělení přípravy a řízení projektů krajského úřadu, kteří zatím informace o množství finančních prostředků přidělených na regeneraci brownfields v dalším programovacím období 2014 – 2020 nemají. Zájemci nejvíce směřují své dotazy na objekty nízkopodlažní mající pouze jednoho majitele v dobré lokalizaci blízko dopravní komunikace. Dalších 36 objektů dle ARR našlo nový způsob využívání bez větších revitalizačních úprav, neboť stav objektu nevyžadoval žádné větší zásahy a mohl být znovu využíván, 20 objektů bylo určeno přímo pro demolici. Nejznámější a také jednou z prvních regenerací v Libereckém kraji byla regenerace objektu bývalé textilní továrny Hedva v Liberci, proto je jí níže věnována zvýšená pozornost. Původní objekt sloužil do roku 1945 jako mechanická tkalcovna hedvábí, poté byla firma znárodněna. Následně od roku 1949 začal objekt fungovat jako textilní továrna Silka a později jako národní podnik Hedva. V roce 1990 došlo k privatizaci a změně právní formy na akciovou společnost. Hedva Liberec a.s. zanikla v roce 1996, o rok později změnila vlastníka. Současně započala regenerace celého objektu a v roce 1998 byl Babylon otevřen ve své první etapě fungování. Regenerace byla hrazena v celé své výši ze soukromých zdrojů majitele a byla realizována podle projektu Jiřího Palase, kdy zůstaly zachovány původní nosné konstrukce objektu. Stavba o celkové rozloze 23 000 m2 slouží jako centrum rodinné zábavy s aquaparkem, lunaparkem, bowlingem, nákupním centrem, restauracemi a hotelem (Brownfields Libereckého kraje, 2012).

35

Jednou z dalších úspěšných příkladů regenerace brownfields v okrese Semily je obnova původního objektu kina Jitřenka. První vystoupení se v kině uskutečnilo v březnu 1920, o několik let později vlivem působení éry zvukového filmu začala přestavba na zvukové kino, dále došlo k rekonstrukci jeviště a promítacích kabin. Kino fungovalo také po revolučních dobách, postupně se na objektu začalo projevovat působení času, a to jak na technickém vybavení tak také na jeho prostorech, které začaly chátrat. V roce 2003 se tato situace stala neúnosná a prostory nevyužívané. Kino bylo následně uzavřeno (Kino Jitřenka, 2013). Z původního objektu kina byl vytvořen moderní multifunkční kinosál

pro 117 diváků se

špičkovou zvukovou i zobrazovací

technologii,

3D promítáním, místem pro kavárnu, klubovnu a knihovnu. Regenerace probíhala v letech 2009 - 2010 a byla spolufinancována ve výši 70 % z ROP Severovýchod. Rekonstrukce probíhala 13 měsíců, slavností předání veřejnosti se konalo v říjnu 2010 (Brownfields Libereckého kraje, 2012). Příkladem regenerace brownfields v Jablonci nad Nisou je objekt bývalé hasičské zbrojnice v samotném centru města. Regenerace objektu byla spolufinancována z ROP Severovýchod a ukončena v roce 2011. V současné době slouží jako zázemí pro městskou policii, sklady městského úřadu, garáže pro městský úřad a oddělení krizového řízení. Ve stavu nouze zde lze ubytovat 30 evakuovaných osob. Regenerace byla podpořena i místními obyvateli, kteří ocenili nový vzhled a způsob využití staré chátrající budovy (Statutární město Jablonec nad Nisou, 2013). Zajímavá je regenerace nevyužívaného objektu bývalé fary, jehož původní vzhled byl zachován. Objekt od roku 1968 až do roku 1991 sloužil jako kancelář okupační armády. V pozdější

době

nebyl

objekt

využíván

a postupně

chátral.

Obnova

byla

spolufinancována ze SROP a její celková rekonstrukce proběhla v letech 2006 - 2007. V současné době je objekt využíván jako místní centrum obce Ralsko pro setkávání a pořádání kulturních, vzdělávacích a sociálních programů. Zajímavostí na realizované regeneraci je, že původně baroknímu objektu byl zachován autentický vzhled fasád, vnitřní členění objektu a obnoveny byly i původní okenní otvory (Brownfields Libereckého kraje, 2012). Tab. 12 informuje o původním způsobu využití regenerovaných brownfields v Libereckém kraji. Je patrné, že regenerované objekty sloužily k různým činnostem, kdy nejčastější původní způsob využití byl pro občanskou vybavenost a průmyslové 36

aktivity. Obecně brownfields nacházející se v Libereckém kraji, sloužily v minulosti především pro účely občanské vybavenosti a průmyslové činnosti. Brownfields průmyslového charakteru jsou velmi různorodé z hlediska své polohy v území, rozlohou, zastavěností či počtem objektů. Tyto aspekty ovlivňuje převážně průmyslové odvětví, které bylo v konkrétním objektu v minulosti situováno. (Lokality typu brownfields v Libereckém kraji, 2009). Tab. 12: Charakteristika způsobu využití regenerovaných objektů v Libereckém kraji Název objektu Původní způsob využívání Stávající způsob využití Centrum Babylon bývalý objekt tkalcovny Hedva zábavní centrum Golfové centrum bývalý prodejní pavilon BYTEXU golfové centrum, restaurace Bývalá fara objekt bývalé fary, po roce 1968 centrum pro pořádání kulturních kanceláře okupační armády a vzdělávacích programů Objekt č.p. 5 historická zemědělská usedlost středisko ekologické výchovy Městský úřad Semily mlýn, textilní továrna bývalé Visty objekt městského úřadu Závod Z-10/Beneš a Lát objekt bývalé prádelny – Kolora výroba strojírenských výrobků Suchánek & WALRAVEN bývalá textilní továrna výrobní objekt Petrof výroba klavírů obchodní plochy, kanceláře Lezecké centrum Liberec objekt bývalé jízdárny indoorové lezení, úschovna kol Rekonstrukce kina Jablonné kino centrum pro kulturní akce Kaplička kaplička kaplička Kino Jitřenka kino knihovna, kavárna, klubovna a multifunkční kinosál Archeologické muzeum městské vězení muzeum Nemocnice Jilemnice bývalá budova centrální sterilizace parkoviště pro vozidla zdravotně a kuchyně postižených osob Bývalá požární zbrojnice bývalá požární zbrojnice zázemí pro městskou policii, sklady městského úřadu, oddělení krizového řízení Rekonstrukce a dostavba historická budova městský úřad, knihovna, objektu Koruna infocentum a multifunkční sál pro kulturní a společenské akce Areál firmy Baltaxia a.s. skladové prostory sklad suchých trvalých potravin Hotel Praha hotel restaurace multifunkční objekt Hrobka hrobka hrobka Bývalé potraviny obchod obchod Dům č.p. 159 obytný dům obytný dům Velká mlékárna mlékárna zpracovatelský průmysl Objekt č.p. 94 kancelářské prostory provozovna, kanceláře Centrum textilního tisku hospodářské stavení muzeum Špitál Frýdlant špitál, domov důchodců muzeum Pila pila penzion Internát č.p. 120 internát internát školy, školní hřiště Minkovnice statek skladové, výrobní a kancelářské prostory Bývalý pivovar pivovar muzeum Zdroj: Brownfields Libereckého kraje 2012, vlastní úprava

37

Nejčastějším způsobem financování regenerovaných brownfields na území Libereckého kraje do roku 2012 bylo financování projektů z ROP Severovýchod. Z tohoto regionálního operačního programu bylo financováno 45 % projektů. Je nutné podotknout, že se jedná o spoluúčast ve financování regenerace, která je u všech projektů vyšší jak 50 % spolufinancované částky. Dalších 31 % projektů, jejichž předmětem byla regenerace brownfields, bylo financováno z vlastních zdrojů majitele objektu. Pro projekty financované pouze z vlastních finančních prostředků vlastníků je typický aspekt budoucí generace zisku regenerovaného brownfields (nájem bytů, zábavní centrum). Za poměrně úspěšné je možné hodnotit využití finančních prostředků z Norských fondů a z OPŽP. Nejčastější způsoby financování regenerovaných brownfields v řešeném území zobrazuje v obr. 2.

Obr. 2: Způsob financování regenerovaných brownfields v Libereckém kraji (Zdroj: Brownfields Libereckého kraje 2012, vlastní zpracování)

Obr. 3 podává přehled o nejčastějším způsobu využití regenerovaných brownfields v Libereckém kraji. Nejvíce budov slouží pro účely občanské vybavenosti, kdy tento termín je použit pro označení objektů sloužících lidem v daném regionu jako například školní hřiště, parkoviště, budova pro zázemí policie a městského úřadu. Kromě tohoto vzniklo několik muzeí, kde se dá říci, že byl využit potenciál původního způsobu využití objektu. Za velmi pozitivní lze hodnotit vznik společenských a kulturních center sloužících občanům pro pořádání společenských akcí. Za zmínku stojí také vznik zábavních center na území města Liberce, jako např. Centrum Babylon nebo Golfové centrum.

38

Obr. 3: Způsob využití regenerovaných brownfields v Libereckém kraji (Zdroj: Brownfields Libereckého kraje 2012, vlastní zpracování informací)

Obr. 4 podává přehled o rozloze regenerovaných browfields na území Libereckého kraje, kdy výměra jednotlivých ploch je rozdělena podle okresů (územní jednotky používané do 31. 12. 2002). Na první pohled je zřejmé, že okres Liberec má nejvyšší podíl na celkovém počtu regenerovaných ploch v celém Libereckém kraji. Nezbytné dodat, že toto prvenství je okresu přisouzeno hlavně díky regeneraci objektu Centrum Babylon, jehož rozloha činní 2,3 ha. Výše uvedené informace o rozloze regenerovaných brownfields

byly

zjištěny

z internetových

stránek

Českého

zeměměřického

a katastrálního úřadu na základě vyhledávání jednotlivých lokalit. Data pro několik objektů nebyla zjištěna, proto jejich výměry nebyly započítány do výsledné výměry. Jedná se spíše o orientační informace přibližující aktuálnost situace Libereckého kraje, kdy do roku 2012 bylo regenerováno necelých 5 ha nevyužívaných a chátrajících lokalit.

Obr. 4: Rozloha regenerovaných lokalit brownfields v ha, na území Libereckého kraje (Zdroj:Český úřad zeměměřický a katastrální, nahlížení do katastru nemovitostí, vlastní zpracování dat)

39

Obr. 5 podává přehled o prostorové lokalizaci regenerovaných brownfields na území Libereckého kraje. Nejznámější projekty regenerace byly realizovány na území města Liberce, kde vzniklo Centrum Babylon nacházející se na velmi strategickém místě v samotném centru města v těsné blízkosti vlakového nádraží (železniční zastávka Liberec) a zastávky městské hromadné dopravy. Vedle Centra Babylon se nachází Mezinárodní silnice E442 přisuzující tomuto regenerovanému brownfields významné místo, jenž je velmi dobře dopravně dostupné. Velmi dobrá poloha je předpokladem dlouhodobého a úspěšného provozu regenerovaného brownfields. Na území samotného města Liberce byly dále regenerovány i další objekty, jejich způsob využívání je zaměřen na poskytování služeb lidem chtějící aktivně trávit svůj volný čas, tím je prostorová lokalizace v centru města nejvýše důležitá, zároveň je využit potenciál větší koncentrace obyvatel a dalších výhod, které krajské město nabízí. Regenerovány byly i objekty, které se již nenacházejí v samotném krajském centru, ale spíše v odlehlejších částech kraje. Nelze ovšem tento aspekt hodnotit jako negativní, je důležité, aby k regeneraci docházelo rovnoměrně ve všech částech kraje, z důvodu rovnoměrného hospodářského rozvoje obcí a měst. Například regenerovaný objekt č.p. 5 v obci Oldřichov v Hájích (obec cca 500 obyvatel) je poměrně malou a na první pohled nevýznamnou obcí bez většího potenciálu. Blízkost krajského města prolínající se s blízkostí přírody a NPR Jizerskohorské bučiny dává určitou jedinečnost a možnost využít historickou budovu původního vzhledu právě na ekologické centrum. Aspekt blízkosti krásné přírody v kontrastu s poměrně dobrou dopravní dostupností do regionálního centra (Liberec) zvyšuje úspěšnost regenerovaného objektu na jeho maximální budoucí využití. Brownfields byly také regenerovány v dalších, méně významných spádových oblastech kraje, jako například Česká Lípa, Jablonec nad Nisou a Semily. Tyto další méně významné ovšem stejně důležité lokální centra Libereckého kraje na svém území evidují několik regenerovaných brownfields. Je pozitivní, že k regeneraci došlo rovnoměrně

v celém

řešeném

území.

Díky

tomuto

hledisku

nedochází

k nerovnoměrnému rozvoji kraje a regenerace probíhá v různých oblastech. Pro lepší orientaci v obr. 5 je v příloze 2 uvedena mapa administrativního členění Libereckého kraje.

40

Obr. 5: Úspěšně regenerované brownfields v Libereckém kraji (Zdroj:Liberecký kraj, Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů, Oddělení přípravy a řízení projektů, Databáze brownfields Libereckého kraje 2012, program ArcGIS, vlastní zpracování dat)

41

4.3 Projekty ve fázi regenerace Podle dostupných údajů z ARR bylo ke konci roku 2012 evidováno celkem 15 objektů brownfields ve fázi regenerace. Jejich název a základní informace o budoucím a původním způsobu využití jsou popsány níže v tab. 13, údaje byly získány převážně z příručky Brownfields Libereckého kraje (2012) a z internetových stránek obcí a firem informujících ve většině případů o probíhající regeneraci brownfields. Za zmínku stojí fakt, že dalších 6 objektů se nachází ve fázi přípravy na regeneraci, kdy majitelé zpracovávají projekt či čekají na přidělení dotace z fondů EU, tato informace dává podnět k tomu, že i nadále v roce 2013 jsou plánované regenerace brownfields a majitelé objektů mají stále zájem o regeneraci a ne vždy upřednostňují výstavbu na zelené louce. Brownfields v minulosti sloužily převážně pro uspokojování potřeb veřejnosti (lázně, pořádání společenských akcí, hostinec) a dále fungovaly jako objekty pro průmyslovou výrobu nebo jako výrobní areál jako tomu bylo v případě objektu bývalého podniku DESTA v Liberci. Tab. 13: Charakteristika budoucího způsobu využití brownfields ve fázi regenerace Název lokality Původní způsob využívání Liberecká výšina rozhledna, restaurace Objekt základní školy v Hlavici objekt základní školy Statek č.p. 21 zemědělský objekt Bytový dům č.p. 137 obytný dům Rekonstrukce Libereckých lázní lázně Objekt č.p. 94 hostinec Rekonstrukce objektu Střelnice využití pro společenské akce Plátenický dům zemědělské stavení Hospoda u Zelených restaurační zařízení Interiér průmyslová výroba Kostel sv. Máří Magdalény kostel Objekt bývalé základní školy základní škola Hostinec Kája hostinec Objekt bývalé DESTY výrobní areál Zámek zámek Zdroj: Brownfields Libereckého kraje 2012, vlastní úprava

Budoucí způsob využití rozhledna, restaurace, ubytování obytný dům obytný dům obytný dům, kanceláře galerie společenské a kulturní centrum podnikatelské prostory hotel, společenské centrum občanská vybavenost bydlení společenské centrum bytový dům bytový dům centrum vědy multifunkční objekt

Obr. 6 zobrazuje budoucí způsob využití brownfields, které jsou v současné době ve fázi regenerace. Nejčastěji budou objekty sloužit pro účely bydlení, jedná se převážně o vytvoření nových bytových jednotek ve stávajících objektech. Zajímavostí je, že tyto projekty jsou ve své 100% výši financované z vlastních zdrojů majitele objektu. Další 42

objekty budou sloužit pro účely galerií, pořádání výstav či koncertů, jedná se o 20 % projektů z celkového počtu, které jsou v současné době ve fázi regenerace, ta je u všech těchto projektů financována z ROP Severovýchod. Další objekty budou sloužit jako kanceláře, hotel nebo dojde k vytvoření centra vědy, které je financováno z vlastních finančních zdrojů majitele objektu.

Počet objektů

Budoucí způsob využití regenerovaných brownfields 8 7 6 5 4 3 2 1 0 restaurace, společenské ubytování a kulurní centrum

bydlení

galerie

kancelář

hotel

centrum vědy

Způsob využití Obr. 6: Budoucí způsob využití objektů ve fázi regenerace v Libereckém kraji (Zdroj: Brownfields Libereckého kraje 2012, vlastní zpracování informací)

Níže uvedený obr. 7 zobrazuje prostorovou lokalizaci brownfields nacházející se ve fázi regenerace. Zhruba polovina objektů se nachází přímo ve městě Liberci. Je zřejmé, že dochází k využívání potenciálu, kterým město disponuje (vyšší koncentrace osob, vyšší počet ekonomických subjektů). Přítomnost významné dopravní tepny R35 potenciál města zvyšuje a předurčuje jej k rozvoji. Další objekty ve fázi regenerace se nacházejí v blízkosti města Česká Lípa, které můžeme považovat za spádovou oblast v okrese Česká Lípa. Zajímavostí je prostorová lokalizace brownfields ve fázi regenerace v obci Okna. Jedná o malou obec v jižní části Libereckého kraje. Objekt statku č.p. 21 sloužil v minulosti pro zemědělskou činnost a po regeneraci by měl sloužit jako obytný dům s kancelářemi pro majitele objektu, který v celé výši tuto regeneraci financuje. V neposlední řadě stojí za zmínku například objekt Plátenického domu v Horní Branné, jehož regenerace je financována z vlastních zdrojů majitele objektu. Regenerovaný brownfields bude sloužit jako hotel a společenské centrum. Budoucí způsob využití, vzhledem k prostorové lokalizaci objektu v příjemném prostředí krkonošských hor vítaný.

43

Obr. 7: Brownfields ve fázi regenerace v Libereckém kraji (Zdroj:Liberecký kraj, Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů, Oddělení přípravy a řízení proutků, Databáze brownfields Libereckého kraje 2012, program ArcGIS, vlastní zpracování)

44

4.4 Neregenerované brownfields V souvislosti

s uvedením

několika

příkladů

úspěšně

regenerovaných

objektů

brownfields, ovšem na území Libereckého kraje existuje v současné době stále značné množství objektů čekajících na svoji regeneraci a jejich znovuvyužívání přispěje k lepší kvalitě života místních obyvatel, ke zlepšení podnikatelského klimatu a tím zvýšení hospodářského rozvoje. Bezesporu dojde ke snížení negativního vlivu brownfields na životní prostředí a obecně k podpoře udržitelného rozvoje obcí, měst a regionů, na jejichž území se objekty nacházejí. Podle získaných informací z ARR, Liberecký kraj každoročně realizuje několik aktivit na podporu regenerace brownfields jako jsou např. semináře10, vydávání katalogu brownfields, manuál na odstranění brownfields, kraj poskytuje zájemcům o regeneraci vlastní DVD s názvem Brownfields Libereckého kraje, pořádá putovní výstavy s příkladnou ukázkou již úspěšně regenerovaných objektů za účelem následného příkladu a inspirace pro majitele objektů, které o takovémto projektu regenerace uvažují. Tab. 14 zobrazuje rozlohu jednotlivých druhů ploch v Libereckém kraji definované jako nejvýznamnější z pohledu poukázat na to, že brownfields představují určitou zátěž a problém, který by měl být řešen. K projektům regenerace brownfields by mělo docházet ve stále vyšší míře. Celková plocha, která je zabírána brownfiedls činí 501 ha, což znamená, že nevyužívané plochy zaujímají 0,16 % rozlohy celého Libereckého kraje. Tento číselný fakt se nemusí jevit jako výrazný, ovšem pokud vezmeme v potaz rozlohu brownfields k zastavěné ploše v řešeném území pak můžeme hovořit o takovém jevu, kdy brownfields zabírají 9,6 % zastavěného území kraje. Tato hodnota vypovídá o situaci, která se v současnosti nemusí jevit jako neúnosná, ovšem v budoucnosti se může tento aspekt projevovat jako neudržitelný. Největší podíl rozlohy objektů na celkové rozloze kraje mají brownfields v ORP Jablonec

nad

Nisou

a

Frýdlant.

Na

první

pohled

se

nejedná

o velmi

10

Semináře se každoročně konají již od roku 2009, ve stále vyšší míře mají větší úspěch a více příznivců, kteří projevují zájem o možnost revitalizacovatbrownfields Poslední seminář byl konán v říjnu 2012 v budově Krajského úřadu Libereckého kraje.

45

radikální a v současné době neúnosný stav, ovšem je nutno poznamenat, že z prostorové lokalizace se velké množství brownfiedls nachází v špatně přístupných či řídce osídlených území, kde se v ohledu na lokalizaci v horách nachází v chráněných oblastech. Zde je šance na regeneraci minimalizována omezenou a regulovanou výstavbou, proto možnost regenerace takto lokalizovaných brownfields může být chápána jako komplikovaná. Alarmující je fakt, že například v ORP Frýdlant je necelých 25 % zastavěného území zdevastované. Tato číselná hodnota již může svědčit o určitém zamyšlení o stávající situaci brownfields a možnosti jejich regenerace. Nejmenší podíl rozlohy brownfields na celkové rozloze je v ORP Tanvald a v ORP Železný Brod. Tab. 14: Rozloha jednotlivých ploch v Libereckém kraji Poměr rozlohy Podíl rozlohy BF k BF na rozloze zastavěné ORP v % ploše v % 10,41 0,15

Celková výměra (ha)

Zastavěná plocha (ha)

Podíl zastavěné plochy na rozloze v %

Rozloha BF (ha)

Česká Lípa

87205

1278

1,47

133,07

Frýdlant Jablonec nad Nisou

34927

387

1,11

95,63

24,71

0,27

14232

404

2,84

65,28

16,16

0,46

Jilemnice

27861

337

1,21

23,86

7,08

0,09

Liberec

57833

1281

2,21

63,41

4,95

0,11

Nový Bor

20091

312

1,55

40,33

12,92

0,20

Semily

23008

348

1,51

33,46

9,62

0,15

Tanvald

19065

253

1,33

13,17

5,20

0,07

Trutnov

24711

501

2,03

29,44

5,88

0,12

ORP

7405 130 1,76 3,62 2,79 0,05 Železný Brod Celkem 316338 5231 1,65 501,26 9,58 0,16 Zdroj: Databáze brownfields Libereckého kraje 2012, Český statistický úřad, Vybrané ukazatele za ORP Libereckého kraje

Podrobné zastoupení počtu lokality typu brownfields v jednotlivých OPR Libereckého kraje můžeme sledovat v obr. 8. Z celkového počtu brownfields se nejvíce lokalit nachází v ORP Česká Lípa a Frýdlant. Dále je nutné konstatovat, že právě region Frýdlant patří mezi hospodářské slabé oblasti kraje. Nejnižší počet brownfields následně můžeme nalézt v ORP Železný Brod a Tanvald. Z výsledků vyplývá, že ORP s největším počtem brownfields jsou současně také regiony s nejvyšší rozlohou zdevastovaných a nevyužívaných ploch.

46

Počet brownfields v Libereckém kraji 80 70 Poče objektů

60 50 40 30 20 10 0 Česká Lípa

Frýdlant Jablonec Jilemnice Liberec Nový Semily Tanvald Turnov Železný nad Bor Brod Nisou Obec s rozšířenou působností

Obr. 8: Počet brownfields v jednotlivých ORP v Libereckém kraji (Zdroj:Databáze brownfelds Libereckého kraje 2012, vlastní zpracování)

Obr. 9 podává přehled o brownfields na území Libereckého kraje a jejich vztahu ke kontaminaci po předchozím způsobu využívání. Pozitivní je výsledek analýzy dat z Databáze brownfields, kdy více jak 60 % objektů není spojeno s existencí ekologické zátěže. Dalších 35 % brownfields mohou být kontaminované, jejich přesnou míru zatížení odhalí až hlubší průzkum lokality. U pouhých 4 % je definitivní existence ekologického zatížení, se kterým mohou být spojené například zvýšené náklady na regeneraci objektu. U lokalit s existencí ekologické zátěže musí bezpodmínečně dojít k asanaci, aby brownfield mohl být dále regenerován a následně využíván. Dalším negativním jevem je čas. Projekty bývají mnohem více časově náročnější než regenerace brownfields bez znečištění. Odstranění ekologické zátěže bývá nejnákladnějším krokem v celém procesu regenerace lokality, proto je výskyt kontaminace chápán jako významná překážka pro celý proces regenerace. Investoři tyto druhy brownfields nevyhledávají a vnímají je spíše jako objekty bez šance na jejich znovuvyužití. Z druhého pohledu je ovšem nezbytné konstatovat, že pokud se kontaminované brownfields nacházejí v zastavěném území a negativně působí na své okolí, je nezbytné regeneraci realizovat, aby došlo k zamezení působení negativního vlivu. Údaje získané z Databáze brownfields Libereckého kraje vykazují nejpočetnější zastoupení kontaminovaných brownfields na území ORP Česká Lípa a ORP Liberec. 47

Z celého počtu kontaminovaných lokalit byl způsob původního využívání objektů pro průmyslovou výrobu (54 %). Z hlediska charakteru řešeného území se tento výsledek dal očekávat.

Existence ekologické zátěže 4% ne 35%

lze předpokládat 61% ano

Obr. 9: Existence ekologické zátěže (Zdroj: Databáze brownfields Libereckého kraje, vlastní zpracování dat)

U jednotlivých brownfields

lze v databázi najít také informace o předchozím

převažujícím způsobu využívání. Tento aspekt je důležitý z hlediska prvotního vytvoření pohledu na objekt, zda je nositelem ekologické zátěže nebo v jaké lokalitě se nachází. Data o lokalitách ukázala, že 29 % bylo dříve využíváno pro průmyslovou činnost a výrobu (v tomto celku dominuje průmyslová výroba, 80 %), pro občanskou vybavenost bylo využíváno 25 % objektů a dále 20 % pro zemědělskou výrobu a činnost (dominantní zastoupení zemědělské činnosti). Detailnější způsob využívání objektů brownfields v Libereckém kraji zachycuje obr. 10.

Obr. 10: Rozdělení brownfields dle předchozího převažujícího způsobu využívání (Zdroj: Databáze brownfields Libereckého kraje, vlastní zpracování dat)

48

Významnou informací o brownfields je převažující typ vlastnictví a počet vlastníků, jedná se o zásadní informace ovlivňující zájem investorů o objekt. Údaje evidované v Databázi brownfields Libereckého kraje jsou zaměřené pouze na oblast převažujícího typu vlastnictví (soukromé, veřejné a smíšené). Informace je spíše okrajová, jelikož detailněji neinformuje o počtu vlastníků. Investoři dávají přednost lokalitám s jedním majitelem. Větší množství vlastníků je signálem pro časově tak i finančně nákladnější projekt nesoucí sebou větší množství komplikací a problémů. V databázi je evidováno 82 % objektů ve vlastnictví soukromém, 14 % ve vlastnictví veřejném a 4 % ve smíšeném vlastnictví. Obr. 11 zobrazuje informace o stávajícím způsobu využití brownfields, kdy je patrné, že více jak 70 % brownfields není v řešeném území využíváno. To lze považovat za pozitivní z hlediska pohledu investora upřednostňujícího regeneraci nevyužívaného objektu před objektem, který je částečně využíván.

Obr. 11: Rozdělení brownfields dle stávajícího způsobu využívání (Zdroj: Databáze brownfields Libereckého kraje 2012, vlastní zpracování dat)

Obr. 12 informuje o prostorové lokalizaci brownfields na území Libereckého kraje. Obecně lze konstatovat, že prostorovou lokalizaci brownfields ovlivňuje původní způsob využití. Pro brownfields využívána pro textilní průmysl je typická lokalizace v údolích podél vodních toků, bez rozlišení prostorové lokalizace brownfields v území obce. Například pro strojírenský průmysl je důležitá dopravní obslužnost, to znamená, že takovéto brownfields se nacházejí v těsné blízkosti dopravní infrastruktury (silnice, železniční trať). Nevyužívané pivovary pak můžeme nalézt v samotných centrech obcí.

49

Obr. 12: Brownfields v Libereckém kraji (Zdroj:Liberecký kraj, Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů, Oddělení přípravy a řízení proutků, Databáze brownfields Libereckého kraje 2012, program ArcGIS, vlastní zpracování)

50

5. HODNOCENÍ

ROZVOJOVÉHO

POTENCIÁLU

BROWNFIELDS Tato kapitola prezentuje primární výsledky hodnocení rozvojového potenciálu brownfields v řešeném území na bázi základních statistických metod. Hodnocení je založeno na získání potřebných dat a vytvoření datového souboru (viz příloha 1), ve kterém je hodnocení provedeno. Indikátor hodnocení rozvojového potenciálu brownfields je složen ze dvou pilířů. V Pilíři hodnocení rozvojového potenciálu obcí (1. pilíř) je vymezeno 215 obcí tvořící řešené území Libereckého kraje. V Pilíři hodnocení rozvojového potenciálu brownfields je definováno 345 brownfields evidovaných v elektronické Databázi brownfields Libereckého kraje. Důležitým krokem před samotným hodnocením je rozlišení ukazatelů na typ max nebo min, to znamená na ukazatele, u kterých je žádoucí dosažení co nejvyšší hodnoty nebo naopak co nejnižší. Rozdělení ukazatelů na jednotlivé typy zobrazuje tab. 15. Ukazatel míry nezaměstnanosti je v tomto případě chápán jako typ max, jelikož pro účely práce je žádoucí vyšší míra nezaměstnanosti. Tab. 15: Rozlišení typu ukazatelů v Pilíři hodnocení rozvojového potenciálu obcí Ukazatel Vzdálenost krajského města od obce v km Hustota zalidnění Míra nezaměstnanosti Počet ekonomických subjektů Podíl osob s vysokoškolským vzděláním Zdroj: vlastní zpracování

Typ ukazatele min max max max max

Tab. 16 zobrazuje rozlišení typu ukazatele max a min pro Pilíř hodnocení rozvojového potenciálu brownfiedls. Jsou zde uvedené pouze ukazatele, pro které je vhodné rozdělit je na typ max a min. Pro nominální proměnné se typ min a max nedefinuje. Tab. 16: Rozlišení typu ukazatelů v Pilíři hodnocení rozvojového potenciálu brownfields Ukazatel Rozloha lokality Výměra zastavěné plochy objektem Počet objektů na pozemku Maximální vzdálenost od dálnice a rychlostní komunikace Maximální vzdálenost od silnice I. třídy Maximální vzdálenost od zastávky autobusu Maximální vzdálenost od zastávky vlaku Náklady na regeneraci objektu Zdroj: vlastní zpracování

Typ ukazatele min min min min min min min min

51

Ve velkém množství číselných hodnot je nezbytné se orientovat a definovat takové údaje mající o sledovaném ukazateli vypovídající hodnotu. Nejvýznamnější charakteristikou je aritmetický průměr. Dále je nezbytné definovat i to, jak jsou hodnoty v souboru rozptýlené. Tab. 17 informuje o základní popisné statistice pro použité ukazatele v Pilíři hodnocení rozvojového potenciálu obcí. Jako nejvýznamnější charakteristiky pro účel práce byly zvoleny aritmetický průměr, medián, směrodatná odchylka a variační rozpětí. Tab. 17: Základní popisná statistika pro Pilíř hodnocení rozvojového potenciálu obcí Ukazatel Vzdálenost krajského města od obce v km Hustota zalidnění Míra nezaměstnanosti Počet ekonomických subjektů Podíl osob s vysokoškolským vzděláním Zdroj:program Statistica

Aritmetický průměr 36,9 105,6 11,7 253,0 6,0

Medián 33,9 60,0 10,8 249,4 5,4

Směrodatná odchylka 16,0 154,1 5,4 49,5 3,0

Variační rozpětí 66,6 1434,7 40,2 323,3 15,3

Následující tab. 18 informuje o charakteristice použitých ukazatelů v Pilíři hodnocení rozvojového potenciálu brownfields. V tomto kroku byly hodnoceny pouze ukazatele vyjádřené kardinální proměnnou. Tab. 18: Základní popisná statistika pro Pilíř hodnocení rozvojového potenciálu brownfields Ukazatel Rozloha lokality Výměra zastavěné plochy objektem Počet objektů na pozemku Maximální vzdálenost od dálnice a rychlostní komunikace Maximální vzdálenost od silnice I. třídy Maximální vzdálenost od zastávky autobusu Maximální vzdálenost od zastávky vlaku Náklady na regeneraci objektu Zdroj:program Statistica

Aritmetický průměr 14 529 3 960 4 26 5 1 3 42 984 122

Medián 7 673 1 629 2

Směrodatná odchylka 27 902 8 723 6

Variační rozpětí 369 503 114 369 70

25 3 0 2 16 420 361

15 5 1 3 72 219 093

71 20 8 22 552 407 932

V dalším kroku práce je nezbytné vytvořit korelační matici pro hodnocené ukazatele z důvodu zjištění jejich vzájemné závislosti. V případě vysoké závislosti (0,7 – 1,0) dle doporučení Hindls et al. (2003), by měl být jeden z ukazatelů vyloučen ze sledovaného souboru. Následující tab. 19 zobrazuje korelační matici použitých ukazatelů v Pilíři hodnocení rozvojového potenciálu obcí. Korelační matice informuje, že zvolené ukazatele nevykazují vysokou míru závislosti, proto mohou být ponechány pro další potřebu práce.

52

Tab. 19: Korelační matice pro Pilíř hodnocení rozvojového potenciálu obcí Vzdálenost krajského města (I.) I. 1,00 II. -0,22 III. 0,28 IV. -0,19 V. -0,25 Zdroj:program Statistica Proměnná

Hustota zalidnění (II.) -0,22 1,00 -0,19 0,04 0,25

Míra nezaměstnanosti (III.) 0,28 -0,19 1,00 -0,10 -0,29

Počet ekonomických subjektů (IV.) -0,19 0,04 -0,10 1,00 0,46

Podíl osob s VŠ vzděláním (V.) -0,25 0,25 -0,29 0,46 1,00

Níže uvedená tab. 20 znázorňuje korelační matici použitých ukazatelů pro Pilíř hodnocení rozvojového potenciálu brownfields. Nejvyšší hodnoty (nejsilnější závislosti) můžeme pozorovat u ukazatele zastavěná plocha a rozloha, u nichž byla zjištěna silná závislost (r = 0,83). Ukazatele počet objektů a rozloha vykazují závislost (r = 0,83) a ukazatele počet objektů a zastavěná plocha vykazují závislost (r = 0,86). Z důvodu zjištění vysoké závislosti mezi třemi ukazateli, došlo k zanechání pouze jednoho. Zastavěná plocha a počet objektů, které jsou sice velmi důležité pro hodnocení rozvojového potenciálu brownfields, byly vyloučeny ze souboru sledovaných ukazatelů, z důvodu vysoké korelační závislosti na základě doporučení Hindls et al. (2003). Jak je uvedeno v příloze 1, ve vytvořené databázi pro hodnocení je ponechán pouze ukazatel rozlohy brownfields, se kterým je následně pracováno. Tab. 20: Korelační matice pro Pilíř hodnocení rozvojového potenciálu brownfields

Zastavěná Rozloha Proměnná plocha (I.) (II.)

Počet objektů (III.)

Vzdálenost Vzdálenost Vzdálenost Náklady Vzdálenost od dálnice od od na od silnice a rychlostní zastávky zastávky regeneraci I. třídy komunikace autobusu vlaku objektu (V.) (IV.) (VI.) (VII.) (VIII.)

I.

1,00

0,83

0,83

- 0,07

0,05

0,03

0,07

- 0,19

II.

0,83

1,00

0,86

- 0,10

- 0,01

- 0,02

- 0,03

- 0,14

III,

0,83

0,86

1,00

- 0,10

- 0,01

- 0,05

- 0,03

- 0,14

IV.

- 0,07

- 0,10

- 0,10

1,00

0,06

0,12

0,12

0,18

V.

0,05

- 0,01

- 0,01

0,06

1,00

0,30

0,30

- 0,08

VI:

0,03

- 0,02

- 0,05

0,12

0,30

1,00

0,21

- 0,07

VII.

0,07

- 0,03

- 0,03

0,12

0,30

0,21

1,00

0,01

VIII. - 0,19 - 0,14 Zdroj:program Statistica

- 0,14

0,18

- 0,08

- 0,07

0,01

1,00

Po zjištění základních popisných informací o zvolených ukazatelích a jejich vzájemné závislosti je možné přistoupit k vlastnímu kroku hodnocení.

53

5.1 Pilíř hodnocení rozvojového potenciálu obcí Předmětem zájmu prvního pilíře je hodnocení rozvojového potenciálu jednotlivých obcí na území Libereckého kraje. V souvislosti s regenerací brownfields dochází k významnému pozitivnímu působení na místní hospodářský rozvoj území. Hodnoceno bylo všech 215 obcí v řešeném území, kdy tab. 21 zachycuje deset obcí, jejichž výsledek byl nejlepší a deset obcí, jejichž dosažení bodů bylo co nejnižší. Z důvodu vytvoření přehledného kartogramu pro celé řešené území bylo nutné vyhodnotit všech 215 obcí i v případě, že se na jejich území brownfields nenachází. Tab. 21: Hodnocení rozvojového potenciálu obcí v Libereckém kraji Nejlepší zastoupení Název obce Skóre Liberec Jablonec nad Nisou Stráž nad Nisou Svojkov Bedřichov Šimonovice Maršovice Blatce Kryštofovo Údolí Turnov Zdroj: vlastní zpracování

0,65 0,60 0,53 0,53 0,52 0,52 0,50 0,48 0,46 0,45

Nejhorší zastoupení Název obce Skóre Kozly Blíževedly Tuhaň Kravaře Svojek Čistá u Horek Horka u Staré Paky Bezděz Vrchovany Holenice

0,12 0,14 0,14 0,15 0,15 0,16 0,16 0,16 0,16 0,17

Následně byla vytvořená databáze (viz příloha 1) eliminována pouze na obce, na jejichž území se brownfields nacházejí. Tab. 22 zobrazuje výsledek Pilíře hodnocení rozvojového potenciálu obcí. Obce vymezené jako lokality s prostorovou lokalizací brownfields jsou zařazeny do výpočtu výsledného hodnocení rozvojového potenciálu brownfields. Tab. 22: Hodnocení rozvojového potenciálu obcí s lokalizací brownfields v Libereckém kraji Nejlepší zastoupení Název obce Skóre Liberec Jablonec nad Nisou Stráž nad Nisou Šimonovice Turnov Radvanec Soběslavice Mníšek Sychrov Janov nad Nisou Zdroj: vlastní zpracování

0,65 0,60 0,53 0,52 0,45 0,44 0,43 0,42 0,42 0,41

Nejhorší zastoupení Název obce Skóre Kravaře Svojek Levínská Olešnice Stružnice Košťálov Noviny pod Ralskem Volfartice Horní Police Dubá Prysk

0,15 0,15 0,17 0,17 0,18 0,18 0,19 0,19 0,20 0,20

54

Obr. 13: Hodnocení rozvojového potenciálu obcí na území Libereckého kraje (Zdroj:Liberecký kraj, Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů, Oddělení přípravy a řízení proutků, Databáze brownfields Libereckého kraje 2012, program ArcGIS, vlastní zpracování)

55

Obr. 13 zobrazuje kartogram hodnocení rozvojového potenciálu obcí v Libereckém kraji. Jedná se o výsledky, jejichž část je zachycena v tab. 21 definující obce s nejvyšším a nejnižším zastoupením rozvojového potenciálu obcí. Zjištěné výsledky pro všech 215 obcí byly rozděleny na základě definované taxonomie: -

obce s nízkým rozvojovým potenciálem,

-

obce s podprůměrným rozvojovým potenciálem,

-

obce s průměrným rozvojovým potenciálem,

-

obce s nadprůměrným rozvojovým potenciálem,

-

obce s vysokým rozvojovým potenciálem.

Diferenciace byla provedena na základě rozdělení získaného počtu bodů do pěti intervalů. Jak je zobrazeno v obr. 13 nejvyšším rozvojovým potenciálem disponuje město Liberec a obce nacházející se v jeho těsné blízkosti (Stráž nad Nisou, Bedřichov, Albrechtice, Jablonec nad Nisou a Šimonovice). Dále se jedná o obce nacházející se ve větší vzdálenosti od regionálního centra Liberce, ale zároveň se jedná o území v bezprostřední blízkosti rychlostní silnice R35 předurčující své blízké okolí k rozvoji z důvodu potenciálu, kterým disponuje. Do oblasti se soustřeďují převážně výrobní, obchodní aktivity a další činnosti vyžadující dobrou dopravní dostupnost a co nejkratší vzdálenost napojení na dopravní infrastrukturu. Obce ležící v periferních částech řešeného území mají dle definované taxonomie nízký nebo podprůměrný rozvojový potenciál. Jedná se převážně o malé obce nacházející se v příhraničním hornatém pásmu kraje s členitým georeliéfem. Tyto obce se vyznačují velkou vzdáleností od regionálního centra Liberce, popřípadě od dalších spádových oblastí (například bývalá okresní města jako Česká Lípa, Semily, Jablonec nad Nisou). Obce v periferních pohraničních částech kraje převážně disponují nízkou hustotou zalidnění, nízkým počtem ekonomických subjektů a nízkým podílem vysokoškolsky vzdělaných osob. Obce jsou v některých případech součástí specifické oblasti Krkonoše-Jizerské hory (například jižní část ORP Frýdlant, severní část Jilemnice, Tanvald, severní část Trutnova a severní část Vrchlabí). Negativní vlivy související s nízkou rozvinutostí ekonomických a sociálních vazeb ve venkovském prostředí jsou následně umocněny také faktem, který říká, že brownfields v periferních částech jsou neatraktivní a nezajímavé z investorského měřítka. Investoři a podnikatelé očekávají co nejrychlejší možný způsob návratnosti vložené investice do 56

brownfields, což v oblasti méně osídlených obcí nemohou očekávat. Proto raději své finanční prostředky orientují na objekty s vysokým rozvojovým potenciálem, ty se nacházejí převážně ve větších městech. Obecně lze konstatovat, že čím je obec menší, tím je problém existence a následné regenerace brownfields větší. Brownfields negativně působí na své okolí velkým množstvím externalit mající vysoký vliv na místní obyvatele. Města mají mnohem větší spádovost než obce s nízkou hustotou zalidnění, na jejich území se nachází mnohem více institucí a služeb, za kterými každodenně přijíždí řada občanů. Z tohoto důvodu je regenerace brownfields ve větších městech považována za efektivnější a účelnější než ve venkovských oblastech.

5.2 Pilíř hodnocení rozvojového potenciálu brownfields Předmětem zájmu druhého pilíře je hodnocení rozvojového potenciálu brownfields v řešeném území. Tab. 23 zobrazuje výsledky druhého pilíře. V tabulce jsou uvedeny jak brownfields s nejvyšším počtem bodů, tak také objekty s nejnižším počtem bodů. Ty by neměly být prioritně regenerovány z důvodu absence rozvojového potenciálu. Pokud tento rozvojový potenciál chybí, nebo je nedostatečný, je regenerace objektů spojená s vyššími finančními i časovými náklady. Tento aspekt může být chápán jako negativní, jelikož samotná regenerace brownfields je mnohem náročnější než výstavba na zelené louce. Zvyšovat tuto náročnost nadbytečnými náklady, a to jak finančními tak i časovými, je z hlediska všeobecného pohledu neefektivní. Již samotná regenerace brownfields je mnohem náročnější než výstavba na zelené louce. Jako nejvýznamnější z hlediska rozvojového potenciálu vyšly brownfields nacházející se v blízkosti dopravní infrastruktury, to znamená napojení na silnice I. třídy, popřípadě rychlostní silnice R35, která se v Libereckém kraji nachází. Mezi nejvhodnější lokality pro regeneraci patří dále brownfields disponující napojením na technickou infrastrukturu (vodovod, kanalizace, elektrifikace, centrální zásobování teplem a internet). Velmi důležitý je také aspekt původního způsobu využití brownfields. Objekty sloužící v minulosti převážně pro průmyslovou činnost a výrobu, jsou bodově znevýhodněny, neboť na jejich území lze očekávat existenci ekologické zátěže. S kontaminovanými 57

brownfields jsou spojené zvýšené náklady odrazující zájem potencionálních investorů o regeneraci. Bodově znevýhodněné jsou také objekty s větší rozlohou. Investoři se zajímají spíše o menší lokality, jelikož čím jsou lokality větší, tím jsou náklady na regeneraci vyšší a lokalita se stává pro investory neatraktivní. Tab. 23: Pilíř hodnocení rozvojového potenciálu brownfields na území Libereckého kraje Nejlepší zastoupení Název brownfield Název obce Bývalá porodnice Jablonec nad Nisou Bývalé městské lázně Jablonec nad Nisou Sokolovna č.p. 629 Kamenický Šenov KD-Družba č.p. 115 Mimoň Azyl č.p. 66 Jídelna Trevosč.p. 148 Jesle Trevosč.p. 132 Dolní škola Barevna Trevosč.p. 146 Višňová č.p. 1

Hrádek nad Nisou Košťálov Košťálov Kamenický Šenov Košťálov Višňová

Skóre 0,97

Nejhorší zastoupení Název brownfield Název obce Průmyslová zóna Ralsko

Skóre 0,31

0,95

Chemička

Mníšek

0,35

0,93

Česká Lípa

0,35

0,92

Průmyslový areál č.p. 12 Zámeček

0,41

0,92

Průmyslová zóna Intex

Jablonec nad Nisou Liberec

0,91 0,91 0,90

ZD 2 - objekty Juliovka Statek č.p. 3

Košťálov Krompach Zákupy

0,45 0,46 0,47

0,90 0,89

Dřevovýroba Jirák Švýcarský mlýn

Zákupy Nové Město pod Srmkem

0,48 0,48

0,43

Zdroj: Databáze brownfields Libereckého kraje 2012, vlastní zpracování

Obr. 14 zachycuje všechny brownfields na území Liberecké kraje, které jsou rozděleny na základně vytvořené taxonomie: -

brownfields s nízkým rozvojovým potenciálem,

-

brownfields s podprůměrným rozvojovým potenciálem,

-

brownfields s průměrným rozvojovým potenciálem,

-

brownfields s nadprůměrným rozvojovým potenciálem,

-

brownfields s vysokým rozvojovým potenciálem.

Brownfields s nízkým rozvojovým potenciálem neměly být prioritně nabízeny k regeneraci, jelikož nedisponují značným rozvojovým potenciálem a jsou spojeny s aspekty snižující úspěšnost regenerace brownfields. V této části hodnocení se jedná pouze o předběžné definování brownfields z hlediska vhodnosti pro úspěšnou regeneraci. Až ve výsledném skóre Indikátoru hodnocení rozvojového potenciálu, kde se promítá jak rozvojový potenciál obcí tak objektů, budou definovány lokality pro prioritní nabídku investorům k regeneraci.

58

Obr. 14: Hodnocení rozvojového potenciálu brownfields na území Libereckého kraje (Zdroj:Liberecký kraj, Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů, Oddělení přípravy a řízení proutků, Databáze brownfields Libereckého kraje 2012, program ArcGIS, vlastní zpracování)

59

5.3 Výsledné hodnocení Výsledné hodnocení indikátoru je založeno na součtu dosažených bodů v obou vyhodnocovaných pilířích. Tab. 24 zachycuje nejvhodnější brownfields pro regeneraci na území Libereckého kraje. Jedná se o objekty s velmi vysokým rozvojovým potenciálem pro efektivní regeneraci. Objekty se nacházejí na strategických místech z hlediska vysoké hustoty zalidnění, vysokého počtu ekonomických subjektů, s velmi dobrou dopravní dostupností a z dalších hledisek, které z aspektu sledovaných sub-indikátorů byly vyhodnoceny jako nejlepší. Tab. 24: Výsledné hodnocení rozvojového potenciálu brownfields na území Libereckého kraje Nejlepší zastoupení Název brownfield Bývalá porodnice Bývalé městské lázně Kyselka - Vratislavice Vojenská Střelnice Bývalý rybářský svaz Rujna secesní vily Řempo Pianovka Liberec – Vratislavice nad Nisou Jablonex Group a.s.

Název obce Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec

Nejhorší zastoupení Skóre 0,39

Název brownfield Průmyslová zóna

Název obce Ralsko

0,39

ZD 2 - objekty

Košťálov

0,16

0,38

Průmyslový areál č.p. 129 Statek č.p. 3 ZD 3-objekty Dřevovýroba Jirák Statek č. p. 97 Statek bývalého JZD

Česká Lípa

0,16

Zákupy Košťálov Zákupy Brniště Háje nad Jizerou Nové Město pod Smrkem Mníšek

0,18 0.18 0,18 0,18 0,18

0,36 0,36 0,36 0,36 0,35

Jablonec nad 0,35 Tovární objekt Háje Nisou Pivovar Jablonec nad 0,34 Švýcarský mlýn Nisou Zdroj: Databáze brownfields Libereckého kraje, vlastní zpracování

Skóre 0,13

0,19 0,19

Obr. 15 zachycuje výsledného hodnocení rozvojového potenciálu brownfields na území Libereckého kraje. Objekty byly na základě vyhodnocených ukazatelů v Pilíři hodnocení potenciálu rozvoje obcí a Pilíře hodnocení rozvojového potenciálu brownfields rozděleny do níže uvedené taxonomie: -

nízký rozvojový potenciál brownfields,

-

podprůměrný rozvojový potenciál brownfields,

-

průměrný rozvojový potenciál brownfields,

-

nadprůměrný rozvojový potenciál brownfields,

-

vysoký rozvojový potenciál brownfields.

60

Obr. 15: Výsledné hodnocení rozvojového potenciálu brownfields na území Libereckého kraje (Zdroj:Liberecký kraj, Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů, Oddělení přípravy a řízení projektů, Databáze brownfields Libereckého kraje 2012, program ArcGIS, vlastní zpracování)

61

Jak zobrazuje obr. 15 nejvýznamnější brownfields pro prioritní regeneraci se nacházejí na území města Liberce a Jablonce nad Nisou. Lze tedy tyto oblasti považovat za nejpříhodnější pro budoucí regeneraci brownfields. Na území vymezených měst se nachází několik nevyužívaných a chátrajících objektů různého původního způsobu využití, které ovšem spojuje podobné dosažení bodů ve výsledném hodnocení. Lokality disponují vhodnou rozlohou z hlediska požadavků investorů, napojením na technickou infrastrukturu (vodovod, kanalizace, elektrifikace, centrální zásobování teplem a internet), mají velmi dobrou prostorovou lokalizaci spojenou s dobrou dopravní dostupností a napojením na rychlostní silnici R35 a silnice I. třídy. Objekty v minulosti sloužily převážně k občanské vybavenosti a v současné době nejsou využívané. V souvislosti s původním způsobem využití nelze předpokládat existenci ekologické zátěže. Brownfields lokalizované v samotném centru města Liberce a Jablonce nad Nisou, by měly být regenerovány prioritně. Budoucí způsob využití regenerovaných brownfields by se měl orientovat na takové aktivity a činnosti, kde bude využit potenciál vysoké koncentrace obyvatel, vysokého počtu ekonomických subjektů a dalších výhod vyplývajících z této strategické lokalizace. Ze získaných informací a výše uvedených dat lze dedukovat, že menší obce disponují větším počtem brownfields než města, která se v Libereckém kraji nacházejí. Lze tedy říci, že pro obyvatele menších obcí a jejich představitele je lokalizace brownfields vnímána více negativně než obyvateli měst. Města mají mnohem větší spádovost než obce nacházející se ve venkovském periferním území. Ve městech můžeme nalézt velké množství služeb a institucí, za kterými každodenně přijíždí velké množství obyvatel, ale také turistů. Brownfields nacházející se ve městě jsou vnímané širším okruhem lidí.

62

6. DISKUZE Práce hodnotí rozvojový potenciál brownfields na území Libereckého kraje, kdy výsledkem práce je návrh doporučení, které brownfields by měly vzhledem k jejich existujícímu rozvojovému potenciálu být regenerovány prioritně. Metoda hodnocení je založena na vytvoření kompozitního indikátoru složeného z ukazatelů, jejichž cílem je odhalit ten nejvýznamnější rozvojový potenciál brownfields. Výsledná hodnota indikátoru definuje lokality, které by měly být prioritně investorům nabízené z hlediska jejich nejvhodnějšího potenciálu pro budoucí úspěšné zvovuvyužívání lokality. V současné době je dle informací ARR zaznamenán zřetelný zájem potenciálních investorů o brownfields, proto je existence prioritizace velmi nezbytná. Jejím cílem je identifikace těch nejvhodnějších lokalit pro prioritní regeneraci. Nejvhodnější brownfields pro prioritní regeneraci jsou definovány z hlediska existence několika obecných, ale zároveň podstatných charakteristik důležitých pro úspěšnou regeneraci a odpovídajících současným požadavkům investorů. Je pochopitelné, že investoři, mají také své individuální požadavky na objekt spojené s budoucím způsobem využívání regenerovaného brownfields, ovšem tyto požadavky jsou ve většině případů u investorů identické s těmi obecnými nároky. V práci byly hodnoceny ukazatele, které jsou z obecného hlediska nejpodstatnější v podmínkách České republiky a odrážejí základní potřeby investorů pro úspěšnou regeneraci brownfields. Vzdálenost krajského města je jeden z faktorů, na základě kterého se rozhoduje velké množství investorů a podnikatelů rozmýšlejících se o lokalizaci svého podniku v daném území. Blízkost krajského města je spojena s větší šancí na podnikatelský úspěch a vyznačuje se například vyšší koncentrací ekonomických činností. Liberec je definován jako rozvojová oblast a obce nacházející se v jeho blízkosti, jsou ovlivněné jeho rozvojovou dynamikou. Proto je nutné předpokládat, že úspěšnost regenerace brownfields bude pravděpodobnější v blízkosti rozvojových center než v periferních oblastech.

Rozvojová

oblast

se

vyznačuje

silnou

koncentrací

obyvatelstva

a ekonomických činností, z nichž má určitá část republikový význam.

63

Periferní oblasti nacházející se ve velké vzdálenosti od krajského centra, mohou být v určitém směru znevýhodněny právě svojí prostorovou lokalizací. Obcemi s nejkratší vzdáleností do krajského města byly vymezeny například Stráž nad Nisou, Šimonovice, Chrastava vzdálené od Liberce vzdálené do 10 kilometrů. Tyto obce byly ve výsledku Pilíře hodnocení rozvojového potenciálu obcí definovány jako území s nadprůměrným rozvojovým potenciálem. Jedná se tedy o obce nabízející vhodné podmínky pro regeneraci browfields, jenž se na jejich území nacházejí. Obce s největší vzdáleností od krajského města jsou například Kravaře, Stvolínky, Horní Police a Dubá, jedná se o vzdálenosti nad 60 kilometrů. Tyto obce byly zároveň definovány ve výsledku Pilíře hodnocení rozvojového potenciálu obcí jako obce s nízkým potenciálem rozvoje pro regeneraci brownfields. Brownfields nacházející se na území těchto obcí by neměly být prioritně regenerovány a nabízeny investorům, z důvodu velmi nízkého rozvojového potenciálu. Důležitost faktoru vzdálenosti od krajského centra potvrzuje i jedna z nejstarších teorií J. H. von Thünena hodnotící vztah mezi způsobem využití plochy a vzdáleností od střediskového (regionálního) místa. Již tento badatel poukázal na nezbytnost zkoumat prostorové souvislosti hospodářských procesů, které jsou nezbytné pro fungování prostorové (regionální) ekonomiky. Nebo například Weber a jeho klasická teorie lokalizace, kdy kritériem konceptu je minimalizace výrobní nákladů a nákladů spojených s přepravou surovin a hotových produktů. Regenerovat brownfields v území, pro které je charakteristická nízká hustota zalidnění, se jeví jako nesmyslné, pokud neexistují další objektivní důvody, které by tento jev umocňovaly. Takovým výjimečným příkladem je regenerace objektu č.p. 5 v obci Oldřichov v Hájích, kde hustota zalidnění je 42 obyvatel na km2. Starý objekt byl regenerován na ekologické centrum a kombinace krásné přírody s dobrou dopravní dostupností do regionálního centra Liberce předurčila tuto regeneraci jako úspěšnou. Ukazatel hustoty zalidnění je velmi podstatný například z důvodu rychlé reakce na nové pracovní příležitosti. Obecně regenerace přinese efektivnější zvýšení sociálního prospěchu v území se silnou koncentrací obyvatelstva než v řídce osídlených perifériích oblastech. Hustota zalidnění může ovlivňovat také příliv nových podnikatelských subjektů do obce. Obcemi s nevyšší hustotou zalidnění v řešeném území jsou Jablonec nad Nisou, Liberec, Turnov, Nový Bor, Česká Lípa a Semily. Obce disponují hustotou 64

zalidnění více jak 500 obyvatel / km2. Hustota obyvatelstva v Libereckém kraji byla dle Českého statistického úřadu k 1. 1. 2012, 139 obyvatel na 1 km2. To znamená, že tyto oblasti disponují vysokou hustotou zalidnění přesahující krajský průměr. Regenerace brownfields může být do určitého rozsahu dle získaných informací (např. Metoda indexace, Chrysochoou, 2012) propojená s mírou nezaměstnanosti, kdy objekt, který využijí noví podnikatelé, kteří přijdou do regionu, mohou přispět k vytvoření nových pracovních míst v obci. V souvislosti s tímto aspektem může dojít ke snížení míry nezaměstnanosti a oživení místních trhů. Zde dochází k určitému střetu pohledů, kdy vyšší míra nezaměstnanosti se nachází spíše v odlehlejších částech kraje na periferních územích než ve spádových oblastech a regionálním centru. Je tedy možné v některých případech tento ukazatel odstranit, jelikož může podmínky hodnocení do určité míry zkreslovat. Jak ukázaly výsledky této práce, ani vysoká míra nezaměstnanosti v periferních oblastech neovlivnila definování upřednostňovaných brownfields pro regeneraci ve větších městech. Počet ekonomických subjektů může mít značný vliv na využití regenerovaného objektu, který využijí podnikatelé pro svoji činnost. Pokud bude území disponovat nízkým počtem ekonomických subjektů, nemusí být regenerovaný objekt využit a následně by opětovně chátral. Investované finanční prostředky vložené do regenerace by tak byly neefektivně využity. Obcemi s nejvyšším počtem ekonomických subjektů jsou Vítkovice, Velenice, Sychrov, Liberec a Radvanec na území se nachází více jak 340 ekonomických sujetů na 1 000 obyvatel středního stavu. Obce jako Ralsko, Noviny pod Ralskem, Černousy, Košťálov a Stráž pod Ralskem mají méně, než 185 ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel středního stavu. Tyto obce byly definovány jako oblasti s nízkým až podprůměrným rozvojovým potenciálem pro regeneraci brownfiedls nacházejících se na jejich území. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním na celkovém počtu osob starších 15 let je nezbytným a důležitým faktorem podporujícím účast široké veřejnosti na regeneraci brownfields. Vzdělané osoby mohou stát u zrodu nových inovativních center, lépe si dokážou osvětlit význam a důležitost této problematiky a jsou v mnohem vyšší míře zainteresovány do veřejného dění, než osoby s nižším stupněm vzdělání, které se 65

veřejných problémů a jejich projednávání nemají zájem ani účastnit. Obcemi s nejvyšší vzdělaností jsou Soběslavice (16,20 %), Šimonovice (14,10 %), Liberec (12,80 %) a Stráž nad Nisou (11,90 %). Všechny výše specifikované ukazatele charakterizující úroveň rozvoje obcí, jsou velmi důležité a nezbytné, jelikož jejich hodnoty do značné míry ovlivňují úspěšnost regenerace brownfields, proto pro hodnocení byly použity a staly se součástí sestaveného kompozitního indikátoru. Níže uvedené ukazatele byly zařazeny do hodnocení rozvojového potenciálu brownfields, jelikož je na ně pohlíženo jako na podstatné a vystihující ty nejvýznamnější charakteristiky a vlastnosti, které jsou z hlediska požadavků investorů vyžadovány. Mezi ukazatele hodnotící konkrétní charakteristiky brownfields nacházející se v řešeném území patří např. celková rozloha objektu brownfields. Tento ukazatel může být v určité míře chápán jako poměrně subjektivní ukazatel, jelikož každý investor požaduje určitou konkrétní rozlohu lokality popř. zastavěné plochy pro jeho individuální projekt, na který se váží požadavky o rozloze objektu, rozloze zastavěné plochy, počtu podlaží či počtu objektů, které celý komplex brownfields tvoří. Dá se ovšem konstatovat, že v podmínkách České republiky budou investoři požadovat spíše lokality s menší rozlohou a zastavěnou plochou s co nejnižším počtem objektů na pozemku. Je totiž patrné, že čím větší lokality, tím jsou vyšší náklady na regeneraci a následné náklady na obhospodařování a údržbu regenerovaného objektu. Původním záměrem bylo do hodnocení zařadit i ukazatele zastavěnosti plochy objektem a počtu objektů na pozemku, ze kterých je brownfields tvořen. Díky vytvoření korelační matice uvedené v páté kapitole práce, byla zjištěna velmi vysoká závislost mezi výše uvažovanými ukazateli, proto do hodnocení potenciálu rozvoje brownfields nebyly zahrnuty i přes skutečnost, že z hlediska hodnocení rozvojového potenciálu jsou považované za důležité. Za velmi významný z pohledu hodnocení je považován faktor infrastruktury, kdy pokud je brownfield napojen na elektřinu, vodovod či plyn jsou náklady na regeneraci o tyto finanční prostředky sníženy. V práci bylo sledováno u jednotlivých brownfields napojení na vodovod, kanalizaci, plynovod, elektrifikaci, centrální zásobování teplem 66

a internet. Ty objekty s napojením na výše definovanou technickou infrastrukturu, byly bodově zvýhodněny, jelikož je možné uvažovat, že náklady na regeneraci budou o tyto položky sníženy. Například pro objekty starých zámků, zemědělských a hospodářských stavení je typická absence napojení na vodovod. Lze konstatovat, že více jak 80 % objektů je napojeno na vodovod a je elektrifikováno. Napojení na kanalizaci má pouze polovina brownfields a napojení na plynovod méně než 50 % brownfields. Zajímavý je dále poznatek, že mnohem více brownfields je napojeno na internet (více jak 60 %), ovšem kolem 50 % brownfields nemá napojení na centrální zásobování teplem. Aspekt původního způsobu využití brownfields ovlivňuje do určité míry finanční i časové náklady na regeneraci. Pokud byl původní způsob využívání spojen s ekologickým zatížením a zacházením s nebezpečnými látkami, je jeho regenerace komplikovanější a nákladnější než u objektů využívaných pro občanskou vybavenost či bydlení. Objekty sloužící dříve pro průmyslovou činnost nebo těžbu, jsou zatížené existencí ekologické zátěže. Pozitivní je zjištění, že u více jak 60 % brownfields z celého hodnoceného vzorku není evidována existence ekologické zátěže. U pouhých 4 % brownfields v řešeném území je existence kontaminace nebezpečnými látkami předem známa. Je tedy nezbytné před samotnou regenerací realizovat sanaci objektu. Lokality, které jsou kontaminované, nebudou poptávány investory z důvodu zvýšených nákladů na regeneraci brownfields. Poloha v rámci napojení na dopravní sítě v současnosti představuje jeden z prioritních lokalizačních faktorů, jelikož lokality v blízkosti významných dopravních komunikací mají mnohem větší šanci na regeneraci než oblasti nacházející se na perifériích mimo hlavní dopravní tahy. Dopravní dostupnost je velmi důležitá z hlediska krátkého a rychlého spojení s okolím. V tomto sub-indikátoru byla sledována dostupnost dálnice a rychlostní komunikace, silnice I. třídy, vzdálenost od autobusové zastávky a vzdálenost od vlakové zastávky. Existence ekologické zátěže je poměrně rozhodujícím aspektem, na základě, kterého se investoři rozhodují o regeneraci daného brownfied. Na území Libereckého kraje je 61 % brownfiedls bez ekologické zátěže a 4 % s existencí ekologické zátěže, 35 % brownfields nemá blíže specifikováno jejich 67

kontaminaci, ale ekologickou zátěž lze předpokládat. Jedná se o velmi pozitivní výsledek, pokud vezmeme v potaz původní způsob využívání brownfields (průmyslová činnost a výroba) a obecný průmyslový charakter Libereckého kraje. Investoři se rozhodují o možnosti regenerace brownfields na základě počtu vlastníků objektu, kdy komplikované vlastnické vztahy a vyšší počet vlastníků jsou odrazujícími faktory signalizujícími zvýšené náklady jak času, tak financí, a proto se raději investoři orientují na brownfields s jasnými a méně početnými vlastnickými vztahy. Pokud je existence brownfields spojena s ekologickou zátěží, může docházet k negativnímu působení nejen na životní prostředí, ale také na lidské zdraví. Tento faktor, se může navzájem do určité míry ovlivňovat s lokalizací brownfields v prostoru. Pokud se objekt nachází v kompaktně zastavěném území v blízkosti bytové zástavby, může mít mnohem vyšší a negativní vliv na prostředí a kvalitu života obyvatel, než objekt v periferním území, kdy se nachází v opuštěné a nevyužívané oblasti. Dle zjištěných výsledků hodnocení mají největší šanci na regeneraci z hlediska existujícího vysokého rozvojového potenciálu brownfields nacházející se ve městě Liberci, Jablonci nad Nisou, v obci Stráž nad Nisou a Šimonovice. Tyto obce získaly více jak 0,50 bodů v Pilíři hodnocení rozvojového potenciálu obcí. Brownfields, které byly v Pilíři hodnocení rozvojového potenciálu definovány jako velmi vhodné pro prioritizaci nejsou úplně totožné s výsledným skórem, kde jsou oba pilíře hodnoceny dohromady. Výsledné skóre bylo ovlivněno existujícím potenciálem větších měst. Výsledky hodnocení jsou zobrazeny v tab. 25. Další objekty, které byly z hlediska nadprůměrného rozvojového potenciálu definované jako vhodné pro regeneraci, jsou zobrazeny v obr. 15 modrou značkou (viz legenda v mapě). Brownfields se nacházejí na strategických místech a disponují vhodnými parametry a nadprůměrným rozvojovým potenciálem důležitým pro investory. Za velmi pozitivní lze hodnotit výsledky Indikátoru hodnocení rozvojového potenciálu brownfields definující prioritní objekty vhodné pro regeneraci, které se nacházejí v oblasti Jablonce nad Nisou. ORP Jablonec nad Nisou je oblastí s druhým nejvyšším počtem brownfields v Libereckém kraji. Podíl rozlohy brownfields k zastavěné ploše v ORP Jablonec nad Nisou činní 16,16 % a podíl rozlohy brownfields k celkové rozloze území je nejvyšší v celém Libereckém kraji. Proto lze za velmi pozitivní považovat výsledek hodnocení definující brownfields ve městě Jablonec nad Nisou jako velmi 68

vhodné brownfields k regeneraci. Pokud budou tyto objekty nabízeny potenciálním investorům, může díky jejich regeneraci dojít ke snížení příliš vysokého podílu zdevastovaných ploch k zastavěnému území nejen v ORP Jablonec nad Nisou, ale i v dalších oblastech Libereckého kraje. Výsledky hodnocení indikátoru definují brownfields nacházející se na vhodných a strategických místech, kde je evidována lokalizace lidských činností, ekonomických subjektů, maximální tržní dostupnost výrobních faktorů (práce, kapitál), nejpočetnější trh odběratelů vytvořených zboží a služeb a zároveň jsou minimalizovány dopravní náklady. Doporučené brownfields pro prioritní regeneraci nabízejí možnost využít přímých ekonomických a sociálních kontaktů při respektování environmentálních aspektů. Tab. 25: Doporučená brownfields pro prioritní regeneraci v Libereckém kraji Číslo lokality Název lokality Obec 5103-01 Bývalá porodnice Jablonec nad Nisou 5103-02 Bývalé městské lázně Jablonec nad Nisou 5105-35 Kyselka - Vratislavice Liberec 5105-79 Vojenská Střelnice Liberec 5105-78 Bývalý rybářský svaz Liberec 5105-46 Rujna secesní vily Řempo Liberec 5105-16 Pianovka Liberec 5105-66 Liberec – Vratislavice nad Nisou Liberec 5105-35 Jablonex Group a.s. Jablonec nad Nisou Zdroj: Databáze brownfields Libereckého kraje, ČSŮ, vlastní zpracování

Výsledné skóre 0,39 0,39 0,38 0,36 0,36 0,36 0,36 0,35 0,35

V souvislosti s dosaženými výsledky je nutné konstatovat, že v současné době je problematika regenerace brownfield na svém počátku. Mnoho institucí a orgánů se snaží o to nejsprávnější uchopení. Nedostatečné množství dostupných informací, neúplná a rozdílná data jednotlivých informačních zdrojů jako je CzechInvest, Regionální informační server a data zveřejňována jednotlivými kraji. Absence jednotné celorepublikové databáze údajů může být

chápána jako základní překážka

pro regeneraci brownfields nejen v řešeném území. Liberecký kraj by měl i dále pokračovat ve svých činnostech podpory regenerace brownfields, které jsou velmi aktivní již v současné době, a to v porovnání s některými jinými kraji na území České republiky. Neustálá aktualizace Databáze brownfields, je žádoucí z důvodu poskytování informací o prioritních brownfields disponujících vysokým rozvojovým potenciálem pro regeneraci potencionálním 69

investorům. Tento vysoký potenciál by měl být upřednostňován a měl by poukazovat na skutečnost, že vhodná lokalizace objektu v prostoru nemusí nutně souviset s výstavbou na greenfields. Velkým přínosem je pro Liberecký kraj existence zpracování Databáze brownfields formou GIS vystihující umístění lokalit v mapovém podkladu. Bylo by vhodné se do budoucnosti zaměřit na propojení prostorové lokalizace brownfields v databázi spolu s informacemi evidovanými Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním. Databáze by tak obsahovala informace o dané lokalitě včetně informací například z výpisu katastru nemovitostí. Největšími

problémy

ovlivňujícími

regeneraci

brownfields

jsou

nevyjasněné

a komplikované majetkoprávní vztahy vlastníků brownfields. Evidování informací o vlastnické struktuře by měla být věnována zvýšená pozornost. V tomto ohledu jsou informace poskytované Libereckým krajem omezené. Nedostatečné údaje mohou omezovat a odrazovat investory od regenerace brownfields. Proto by měla být Databáze brownfields doplněna o informace specifikující vlastnickou strukturu brownfields. V souvislosti s regenerací brownfields by měl být uplatňován princip best practices, jelikož problematika brownfields je složitá. Je nezbytné vytvářet podmínky, ve kterých budou moci vlastníci brownfields a představitelé obcí, kterým se podařilo úspěšně regenerovat brownfields, sdělovat své zkušenosti s ostatními zájemci o regeneraci. Pořádání seminářů, konferencí či workshopů by mělo pomoci ukázat nový směr a pohled na regeneraci brownfields a zvýšit počet regenerovaných objektů. Mezi nejvýznamnější problémy a překážky v regeneraci brownfields mohou patřit vysoké finanční náklady. Regeneraci brownfields můžeme podle Jáče (2006) financovat z různých zdrojů (dluhové financování, mezinárodní zdroje, soukromé zdroje, partnerství veřejného a soukromého sektoru, rozpočtové finance). Autor uvádí, že při výběru je nebytné brát v potaz rizika související s využitím finančního zdroje. Spolu se vstupem České republiky do EU se otevřela možnost čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a kohezního fondu. Financování regenerace brownfields z fondů EU je pro další programovací období 2014 - 2020 nejisté, je nutné konstatovat, že brownfields bude muset řešit a financovat převážně soukromý sektor za podpory veřejné politiky. Bylo by více jak vhodné v rámci ochrany před vznikem dalších brownfields omezit zábor nových ploch. Například pokud se v obci nachází brownfields, pak ho nabízet a neuvolňovat nové stavební pozemky, do té doby než bude 70

problém s brownfields vyřešen. Podporovat podnikatele mající zájem o regeneraci brownfield ve všech směrech a další podnikatele k investicím do brownfields motivovat (např. daňové prázdniny, pro majitele brownfields negativní ekologická daň). Soukromé financování regenerace brownfields z vlastních nebo vypůjčených zdrojů investora je nepostradatelným impulzem a nezbytnou součástí procesu regenerace. Důležité je to i z perspektivy veřejného sektoru, neboť s veřejnými prostředky by se mělo nakládat hospodárně, efektivně a účelně. Proto je možné využít poměrně nový nástroj (PPP) pro regeneraci brownfields. Nástroj je vhodný pro takové objekty, jež nejsou lákavé pro soukromé financování v celé své výši, ale s přispěním veřejného sektoru je regenerace brownfields již realizovatelná. Je nutné klást důraz také na osvětu, jelikož o problematice brownfields v široké veřejnosti existuje stále velký nedostatek znalostí a nízké povědomí o existenci deprimovaných ploch. Z vlastní zkušenosti autorky je možné konstatovat, že i mezi osobami s vysokoškolským vzděláním existují značné nedostatky v této problematice, proto by zvyšování povědomí o problematice brownfields nemělo být chápáno jako zbytečné.

71

ZÁVĚR V současné době je velmi aktuální téma udržitelného rozvoje a je skloňováno v mnoha odborných oblastech. Tomuto základnímu konceptu se nevyhnula ani problematika brownfields poukazující na možnost tyto objekty regenerovat a díky tomu přispět k udržitelnému rozvoji obcí, měst a regionů. Oblast regenerace brownfields je poměrně obsáhlá a v současné době se jí začíná věnovat ve stále vyšší míře větší počet odborníků, vědecko-výzkumných institucí, samosprávných orgánů obcí a občanských sdružení. Tento zvyšující se zájem o regeneraci brownfiedls je žádoucí, neboť propojení ekonomických, sociálních a ekologických pozitivních jevů vyplývajících z procesu znovuvyužívání brownfields, s myšlenkami udržitelného rozvoje do značné míry souvisí. Diplomová práce se zabývá problematikou hodnocení rozvojového potenciálu brownfields na území Libereckého kraje. Cílem je stanovit konkrétní doporučení, které brownfields by měly být prioritně regenerovány. Hodnocení je založeno na sestavení kompozitního indikátoru, který byl nazván jako Indikátor hodnocení rozvojového potenciálu brownfields. Byl sestaven ze dvou pilířů, Pilíře hodnocení rozvojového potenciálu obcí a Pilíře hodnocení rozvojového potenciálu brownfields. Výsledné skóre těchto dvou pilířů definuje konkrétní doporučení, které brownfields by měly být z hlediska zkoumaných ukazatelů regenerovány prioritně. Existence toho doporučení je významná v aplikační rovině a to nejen pro samotný Liberecký kraj, ale i pro Agenturu regionálního rozvoje, investory a podnikatele zajímající se o možnost regenerace brownfields. Hodnocení založené na metodě kompozitního indikátoru může být některými chápáno v určité míře jako subjektivní, ovšem při pohledu na zkoumané ukazatele je patrné, že se jedná o obecně důležité faktory, které vyžadují přímo investoři a které jsou pro úspěšnou regeneraci brownfields klíčové. Výsledky hodnocení definují, že prioritně by měly být regenerovány brownfields nacházející se v rozvojové oblasti Liberec. Do této rozvojové oblasti patří ORP Jablonec nad Nisou, Liberec a další obce. Území rozvojové oblasti je ve velké míře

72

ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Liberce a Jablonce nad Nisou. Oblast se vyznačuje vysokou koncentrací obyvatelstva a ekonomických činností. Existence rozvojového potenciálu této oblasti je předurčena existencí rychlostní silnice R35 a napojení na modernizované železniční tratě Prahy. Brownfields nacházející se na těchto strategických místech mají zároveň ty nejvhodnější předpoklady z hlediska technické infrastruktury, dopravní infrastruktury, existence ekologické zátěže a dalších sledovaných parametrů. Výslednou taxonomií jsou definovány jako brownfields s vysokým rozvojovým potenciálem. Díky

příkladům

úspěšně

regenerovaných

brownfields,

které

budou

aktivně

prezentovány, dojde k zvýšení povědomí u široké veřejnosti, majitelů brownfields a investorů o vhodných způsobech regenerace. Díky aktivnímu prezentování příkladů dobré praxe (úspěšně regenerované brownfields) může dojít i k regeneraci objektů, které byly definovány touto prací jako objekty s nadprůměrným rozvojovým potenciálem, nebo průměrným rozvojovým potenciálem. Samozřejmě nikde není definováno, že nemůžou být regenerovány i objekty, které ve výsledném hodnocení Indikátoru hodnocení rozvojového potenciálu brownfields vyšly jako objekty s podprůměrným popřípadě s nízkým rozvojovým potenciálem. I brownfields s nízkým rozvojovým potenciálem by měly být navráceny přírodnímu charakteru, aby byl eliminován negativní dopad na zdraví lidí a životního prostředí. Nejedná se samozřejmě o prioritní aktivity, ovšem i tyto typy brownfields by měly mít vyřešenou svoji budoucnost. Zodpovědnost za vznik dalších brownfields nesou převážně také samy obce, které nedostatečně regulují rozvoj na greenfields a uvolňují nové území pro zástavbu, čímž dochází k záboru zemědělské půdy, prostorovému rozšiřování obcí na úkor upadání samotného centra, kde vznikají brownfields a centrum obcí se stává neatraktivním místem. Je nutné věnovat regeneraci brownfields zvýšenou pozornost, jelikož pokud bude docházet ve stále stejné míře k záborům kvalitní zemědělské půdy a investoři budou dávat přednost výstavbě na greenfields, tak lze očekávat, že se tato situace stane v budoucnosti neudržitelná a následky chování současné společnosti dopadnou na bedra budoucích generací.

73

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BERAN, V., P. DLASK. Management udržitelného rozvoje regionů, sídel a obcí. vyd. 1. Praha: Academia, 2005, 323 s. ISBN 80-200-1201-x. Brownfields Libereckého kraje 2012. 2012. vyd. Liberec. DAŇKOVÁ, J. Revitalization of underused areas of towns. In ŠIMKOVÁ, P. MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forest in cultural landscape. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, ISBN 80-7157-902-5. HENDL, J. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. Vyd. 2., opr. Praha: Portál, 2006, 583 s. ISBN 80-7367-123-9. HINDLS, R., S. HRONOVÁ, a J. SEGER. Statistika pro ekonomy. 3. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003, 415 s. ISBN 80-86419-34-7. HLADÍK, J. Metoda hodnocení rozvojového potenciálu brownfields Regionální rozvojové agentury Jižní Moravy. Brno. 2010. CHENG, F., S. GEERTMAN, M. KUFFER, Q. ZHAN. An integrative methodology to improve brownfield redevelopment planning in Chinese cities: A case study of Futian, Shenzhen. ScienceDirect: Computers, Environment and Urban Systems. 2011, s. 388-398. CHRYSOCHOOU, M, K. BROWN, G. DAHAL, C. GRANDA-CARVAJAL, K. SEGERSON, N. GARRICK a A. BAGTZOGLOU. A GIS and indexing scheme to screen brownfields for area-wide redevelopment planning. Landscape and Urban Planning. 2012, roč. 105, s. 187-198. JÁČ, I. Metodika pro revitalizaci brownfields. Vyd. 1. Liberec: VÚTS Liberec, 2006, 55 s. ISBN 80-239-7639-7. KADEŘÁBKOVÁ, B. Brownfields: jak vznikají a co s nimi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2009, xiv, 138 s. ISBN 978-80-7400-123-9. KIRKWOOD, N. Manufactured sites : rethinking the post-industrial landscape. London: Spon press, 2001. 256 s. ISBN 0-415-24365-3. 74

KOLEJKA, J. KLIMÁNEK, M. FRAGNER, B. Post-industrial landscape: The case of the Liberec Region, Czech Republic. Moravian Geographical Reports. 2011. sv. 19, č. 4, s. 3--17. ISSN 1210-8812. Lokality typu brownfields v Libereckém kraji. Liberec: Liberecký kraj, c2009, 46 s. ISBN 978-80-260-0470-7. MATĚJKA, D. Možnosti rozvoje post-industriálního sídla. In Životní prostředí a ekologie: Sborník referátů ze studentské konference pořádané Jihomoravským krajem. 1. vyd. Brno: Veronica, ekologický institut, 2009, s. 8. MINAŘÍK, B. VII - Kompozitní indikátory. Brno, 2012. MENDELU. NOVOSÁK, J. a P. BEDNÁŘ. Hodnocení rozvojových předpokladů brownfields. 1. vyd. Žilina: Georg, 2011, 94 s. ISBN 978-80-89401-49-9. NOVÝ, A. Brownfields – šance pro budoucnost. Brno: FA VUT, 2004, 78 s. ISBN 80 214 2697-7. OPATOVÁ, Y. Brownfields-Greenfields-město: úloha zeleně při obnově devastovaných území města. 1. Vyd. Brno: Vysoké učení technické. 2008. 30s. ISBN: 978-80-214-3674-9. PEDIADITI, K., K. J. DOICK, A. J. MOFFAT. Monitoring and evaluation practice for brownfield, regeneration to greenspace initiatives A meta-evaluation of assessment and monitoring tools. Landscape and Urban Planning. 2010, s. 22-36. PŘIDAL, J. Revitalizace veřejných prostorů v centrech historických měst: Public spaces regeneration of historic urban cores : zkrácená verze Ph.D. Thesis. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, c2005, 32 s. ISBN 80-214-2846-5. RIEDL, D. Rekonstrukce historických jader měst. 1. vyd. Brno: Vysoké učení technické, 1987, 78 s. RUDA, A. Podklady pro předmět Interpretace a vizualizace prostorových dat. Brno: Mendelova univerzita, 2012.

75

ŠILHÁNKOVÁ, V. Vybraná témata z regionálního rozvoje. Vyd. 1. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2010, 118 s. ISBN 978-80-904671-0-1. ŠTĚDRÝ, F. Nauka o stavbách V: transformace průmyslu ve městech. Vyd. 2. přeprac. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2001, 116 s. ISBN 80-01-02427-x. VOJVODÍKOVÁ, B. Specifika a možnosti využití brownfields vzniklých v důsledku útlumu hlubinné těžby na Ostravsku. 1. vyd. Ostrava: VŠB – Technická univerzita. 2006. 44 s. ISBN: 80-248-1003-4. VOTOČEK, J. Řešení problematiky brownfields: autoreferát disertační práce. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2011, 36 s. ISBN 97880-248-2516-8. VRÁBLÍK, P. Regenerace brownfieldů v modelové oblasti Podkrušnohoří a možnost jejich revitalizace. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta životního prostředí, 2009, 96 s. ISBN 978-80-7414-197-3. ZAMARSKÝ, V., J. TYLČER a T. STŘELEC. Regenerace průmyslových ploch. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univezita Ostrava, 2009-2011, 2 sv. (133, 194 s.). ISBN 978-80-248-2132-01.

SEZNAM POUŽITÝCH ELEKTRONICKÝCH ZDROJŮ ArcData Praha: Geografické informační systémy. [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.arcdata.cz/uvod/ ALEXOVÁ, M. Regenerace brownfields [online]. Praha, 2007, XV, 3/2007 [cit. 201302-12].

ISSN

1801-6898.

Dostupné

z:

http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/920C44FF3021A8C3C125725900456981/$file/planet a3_final.pdf CABERNET. [online]. 2005. vyd. University of Nottingham [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://www.cabernet.org.uk/index.asp?c=1124 Český statistický úřad: Krajská správa ČSŮ v Liberci. [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/mesta_a_obce 76

Český úřad zeměměřičský a katastrální: Nahlížení do katastru nemovitostí. [online]. [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Databáze brownfields Libereckého kraje: Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů. [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://regionalni-rozvoj.krajlbc.cz/page3531 GREENBERG, M. Should housing be built on former brownfields sites?. American Journal of Public Health [online]. 2002, 92(5), s. 703-705 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://ajph.aphapublications.org/doi/abs/10.2105/AJPH.92.5.703 GREMLICA, T., R. ŠTÍPKOVÁ a J. NOVÁK. Revitalizace „brownfields“ v obcích ČR: Metodika monitorování a nové využívání ploch a objektů [online]. Praha: Ministerstvo

pro

místní

rozvoj,

2003

[cit.

2013-03-06].

Dostupné

z:

http://www.udrzatelnemesta.sk/uploads/metodika_brownfields.pdf Kino

Jitřenka.

[online].

[cit.

2013-03-14].

Dostupné

z:

http://www.kinosemily.cz/historie-jitrenky/ KLUSÁČEK, P., B. FRANTÁL, S. MARTINÁT, J. KUNC a R. OSMAN. WP3 Session: Developing Prioritization Tool. [online]. Institute of Geonics, AS CR, Department of Environmental Geography, Brno[cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.timbre-project.eu/ Liberecký kraj: Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů. [online]. [cit. 201303-14]. Dostupné z: http://regionalni-rozvoj.kraj-lbc.cz/page3531 Google: maps. [online]. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://maps.google.com/maps Národní geoportál INSPIRE: Prohlížecí služby. [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/wms/ Národní strategie regenerace brownfieldů [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu,

2008

[cit.

2013-02-04].

Dostupné

z:

http://www.czechinvest.org/data/files/strategie-regenerace-vlada-1079.pdf RYDVALOVÁ, P., ŽIŽKA M. Ekonomické souvislosti revitalizace brownfields. [online].

2006

[cit.

2013-02-28].

Dostupné

z:

http://ndz.hf.tul.cz/download/2006/Ekonomicke_souvislosti.pdf 77

StatSoft, Inc. (2011). STATISTICA (data analysis software system). version 10. www.statsoft.com Suburbanizace:

urban

sprawl.

[online].

[cit.

2013-05-04].

Dostupné

z:

http://www.suburbanizace.cz/04_teorie_urban_sprawl.htm Statistická ročenka Libereckého kraje 2012 [online]. Liberec, 2012 [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/D0003FD3DC/$File/51101112.pdf Statutární město Jablonec nad Nisou: oficiální stránky města. [online]. [cit. 2013-0314]. Dostupné z: http://www.mestojablonec.cz/cs/mestsky-urad/pro-novinare/tiskovezpravy/archiv/zpravy-2011/brezen-2011/regenerace-byvale-pozarni-zbrojnice-amodernizace-kameroveho-dohlizeciho-systemu.html THOMAS, M. R. A GIS-based decision support system for brownfield redevelopment. Landscape

and

Urban

Planning.

2002,

s.

7-23.

Dostupné

z:

http://www.journals.elsevier.com/landscape-and-urban-planning JACKSON, J. B. Brownfields snadno a lehce [online]. Praha: IURS, 2005 [cit. 2013-0130].

Dostupné

z:

http://www.brownfields.cz/wp-

content/uploads/2007/11/brownfieldssnadnoalehce.pdf

78

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ARR

Agentura regionálního rozvoje

BF

Brownfield

CABERNET Concerted Action on Brownfield and Economic Regeneration Network ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

DVD

Digitální víceúčelový disk

GIS

Geografické informační systémy

EU

Evropská unie

KN

Katastr nemovitostí

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

NPR

Národní památková rezervace

OPŽP

Operační program Životní prostředí

ORP

Obec s rozšířenou působností

PPP

Public private partnership

ROP

Regionální operační program

SLDB

Sčítání lidu domů a bytů

SROP

Společný regionální operační program

ÚP

Územní plán

VŠ

Vysokoškolský

ZPF

Zemědělský půdní fond

79

SEZNAM TABULEK Tab. 1: Kritéria prioritizace pro regeneraci brownfields Tab. 2: Model hodnocení regenerace brownfields Tab. 3: Hodnocené indikátory přístupu Regionální rozvojové agentury Jižní Moravy Tab. 4: Socioekonomický index Tab. 5: Index sofistikovaného růstu Tab. 6: Indikátor životního prostředí Tab. 7: Dimenze místního rozvojového potenciálu Tab. 8: Dimenze přitažlivosti a prodejnosti místa Tab. 9: Dimenze rizika pro životní prostředí Tab. 10: Pilíř hodnocení rozvojového potenciálu obcí Tab. 11: Pilíř hodnocení rozvojového potenciálu brownfields Tab. 12: Charakteristika způsobu využití regenerovaných objektů v Libereckém kraji Tab. 13: Charakteristika budoucího způsobu využití brownfields ve fázi regenerace Tab. 14: Rozloha jednotlivých ploch v Libereckém kraji Tab. 15: Rozlišení typu ukazatelů v Pilíři hodnocení rozvojového potenciálu obcí Tab. 16: Rozlišení typu ukazatelů v Pilíři hodnocení rozvojového potenciálu brownfields Tab. 17: Základní popisná statistika pro Pilíř hodnocení rozvojového potenciálu obcí Tab. 18: Základní popisná statistika pro Pilíř hodnocení rozvojového potenciálu brownfields Tab. 19: Korelační matice pro Pilíř hodnocení rozvojového potenciálu obcí Tab. 20: Korelační matice pro Pilíř hodnocení rozvojového potenciálu brownfields Tab. 21: Hodnocení rozvojového potenciálu obcí v Libereckém kraji Tab. 22: Hodnocení rozvojového potenciálu obcí s lokalizací brownfields v Libereckém kraji Tab. 23: Pilíř hodnocení rozvojového potenciálu brownfields na území Libereckého kraje Tab. 24: Výsledné hodnocení rozvojového potenciálu brownfields na území Libereckého kraje Tab. 25: Doporučená brownfields pro prioritní regeneraci v Libereckém kraji

80

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Charakteristiky určující definici brownfields ve Velké Británii Obr. 2: Způsob financování regenerovaných brownfields v Libereckém kraji Obr. 3: Způsob využití regenerovaných brownfields v Libereckém kraji Obr. 4: Rozloha regenerovaných lokalit brownfields v ha, na území Libereckého kraje Obr. 5: Úspěšně regenerované brownfields v Libereckém kraji Obr. 6: Budoucí způsob využití objektů ve fázi regenerace v Libereckém kraji Obr. 7: Brownfields ve fázi regenerace v Libereckém kraji Obr. 8: Počet brownfields v jednotlivých ORP v Libereckém kraji Obr. 9: Existence ekologické zátěže Obr. 10: Rozdělení brownfields dle předchozího převažujícího způsobu využívání Obr. 11: Rozdělení brownfields dle stávajícího způsobu využívání Obr. 12: Brownfields v Libereckém kraji Obr. 13: Hodnocení rozvojového potenciálu obcí na území Libereckého kraje Obr. 14: Hodnocení rozvojového potenciálu brownfields na území Libereckého kraje Obr. 15: Výsledné hodnocení rozvojového potenciálu brownfields na území Libereckého kraje

81

PŘÍLOHY Příloha 1: Databáze pro vyhodnocení Indikátoru hodnocení rozvojového potenciálu brownfields Libereckého kraje (viz přiložený kompaktní disk).

82

Příloha 2: Administrativní členění Libereckého kraje

83

84