MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Ústav Financí
HODNOCENÍ NEZAMĚSTNANOSTI KRAJE VYSOČINA V KONTEXTU ČR Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.
Bc. Zuzana Kostelecká
Brno 2011
Abstrakt Diplomová práce na téma „Hodnocení nezaměstnanosti kraje Vysočina v kontextu České republiky“ se zabývá analýzou míry nezaměstnanosti z různých úhlů pohledu. Analýza je založena na hodnocení variability tohoto ukazatele, na hodnocení jeho výkonnosti a dynamiky vývoje. Provedená analýza slouží pro posouzení vlivu hospodářského zpomalení na míru nezaměstnanosti v jednotlivých krajích. Na základě identifikace institucí činných v oblasti zaměstnanosti podám návrh doporučení pro úřady práce na snižování nezaměstnanosti. Klíčová slova: nezaměstnanost, míra nezaměstnanosti, recese, regionální disparita, variabilita
Abstract Thesis on the theme “Rating of unemployment region of Vysočina in the context of the Czech republic” is concerned with the analysis of unemployment rates from different angles. The analysis is based on the evaluation of variability, performance and dynamics of development of this indicator. The analysis used to assess the impact of the economic slowdown in the rate of unemployment in each region. Based on the identification of bodies concerned with employment I will present a draft recommendation for employment offices to reduce unemployment. Key words: unemployment, rate of unemployment, recession, regional disparity, variability
Poděkování: Touto cestou bych ráda poděkovala všem, kteří mi byli nápomocni při tvorbě mé závěrečné práce, jmenovitě především panu doc. Ing. L. Lacinovi, Ph.D. za jeho cenné rady, které mi poskytl a za jeho vstřícný přístup při vedení práce, bez nichž by tato závěrečná práce nemohla vzniknout.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci na téma Hodnocení nezaměstnanosti v kraji Vysočina v kontextu ČR vypracovala samostatně a použila pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Brně dne 29. prosince 2010
podpis studenta…………………………..
Obsah ÚVOD ................................................................................................................................... 1 1
CÍL PRÁCE ................................................................................................................. 3 HYPOTÉZA .......................................................................................................................... 8 CÍL PRÁCE........................................................................................................................... 8
2
METODOLOGIE ........................................................................................................ 8 2.1 ZAMĚSTNANOST ......................................................................................................... 9 2.2 NEZAMĚSTNANOST ................................................................................................... 10 2.3 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI......................................................................................... 11 2.3.1
Metodika MPSV ............................................................................................... 11
2.3.2
Metodika ČSÚ ................................................................................................. 12
DÍLČÍ ZÁVĚR ..................................................................................................................... 12 2.4 RECESE V ČESKÉ REPUBLICE .................................................................................... 13 DÍLČÍ ZÁVĚR ..................................................................................................................... 18 2.5 MATEMATICKO - STATISTICKÉ METODY ................................................................... 18 2.6 MĚŘENÍ REGIONÁLNÍCH MAKROEKONOMICKÝCH DISPARIT ...................................... 20 DÍLČÍ ZÁVĚR ..................................................................................................................... 24 3
TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................. 25 3.1 SUBJEKTY ČINNÉ V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE ......................... 25 3.1.1
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky .................................... 25
3.1.2
Úřady práce ..................................................................................................... 27
3.1.3
Úřad práce v Jihlavě jako koordinátor státní politiky zaměstnanosti ............. 28
3.1.4
Kraj Vysočina .................................................................................................. 30
3.1.5
Agentury práce ................................................................................................ 31
DÍLČÍ ZÁVĚR ..................................................................................................................... 34 3.2 POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ....................................................................................... 35 3.2.1
Státní politika zaměstnanosti ........................................................................... 35
3.2.2
Regionální politika zaměstnanosti ................................................................... 36
DÍLČÍ ZÁVĚR ..................................................................................................................... 37
4
PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................. 39 4.1
ANALÝZA OBDOBÍ 2000 – 2007 ............................................................................ 39
4.1.1
Variabilita míry nezaměstnanosti období 2000-2007 ..................................... 39
4.1.2
Dynamika a výkonnost míry nezaměstnanosti 2000-2007 ............................... 44
DÍLČÍ ZÁVĚR ..................................................................................................................... 51 4.2 ANALÝZA OBDOBÍ 2008 – 2010 ................................................................................ 53 4.2.1
Variabilita míry nezaměstnanosti období 2008-2009 ..................................... 53
4.2.2
Dynamika a výkonnost míry nezaměstnanosti 2008-2009 ............................... 55
DÍLČÍ ZÁVĚR ..................................................................................................................... 60 4.2.3
Analýza měsíčních hodnot míry nezaměstnanosti roku 2010 .......................... 63
5
DISKUSE, VÝSLEDKY, DOPORUČENÍ .............................................................. 66
6
ZÁVĚR ....................................................................................................................... 73
POUŽITÁ LITERATURA SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY
ÚVOD Trh práce je trhem primárního výrobního faktoru, kterým je práce. Střetává se zde nabídka práce s poptávkou po ní. Jeho zákonitosti fungování jsou podobné jako na jiných trzích a přesto je výjimečný, protože schopnost pracovat je výsadní schopností člověka. Lidé za tuto práci získávají mzdu, která je hlavním zdrojem příjmu většiny lidí. A možná právě proto je trh práce podrobován podrobnému zkoumání. Trh práce v ČR prošel od roku 1990, kdy v ČR byla centrálně plánovaná ekonomika se svým typickým znakem, jímž byla přezaměstnanost, po současnost výraznými změnami. S přechodem z centrálně plánované ekonomiky na tržní se začaly projevovat určité ekonomické jevy, na které naše ekonomika nebyla doposud zvyklá. Mezi tyto ekonomické jevy patřila i nezaměstnanost. A právě v době transformace ekonomiky začínají v celé České republice vznikat úřady práce. Práce, která je z historického hlediska považována za základní výrobní faktor, vystupuje jako zboží prodávané na trhu. Výraznými změnami prochází i poptávka po práci, kterou zastupují firmy a neziskový sektor. Základním ukazatelem, kterým je nezaměstnanost vyjadřována,
se stala míra
nezaměstnanosti. Jde o makroekonomický ukazatel, který je zároveň důležitým ukazatelem konkurenceschopnosti dané oblasti. Míru nezaměstnanosti je důležité sledovat nejen na úrovni států, ale také regionů daného státu. Každý region má svá specifika, a tyto specifické podmínky se pak odráží na celkové makroekonomické úrovni regionu, ale také na jeho vývoji. Jako důležité se ukazuje sledování regionálních aspektů nezaměstnanosti. Politiky zaměstnanosti se zaměřují na určité rizikové skupiny trhu práce, mezi které můžeme řadit absolventy či dlouhodobě nezaměstnané a těmto skupinám je pak věnována zvýšená pozornost. Nezaměstnanost a problémy trhu práce patří mezi ty oblasti, na které se dlouhodobě soustředí pozornost politiků a vlád, krajských zastupitelských orgánů, ekonomů, ale i občanů celé společnosti. Nezaměstnanost, jako jeden z výrazných problémů soudobé společnosti, se kterým se neustále musíme potýkat ve vyšší či nižší míře ale rozhodně neustále, vyžaduje další analýzu.
1
Pro analýzu jsem si zvolila kraj Vysočina, který budu posuzovat v kontextu zbývajících 13 krajů. První kapitola práce se zabývá charakteristikou kraje Vysočina a předpoklady pro provedení analýzy. Na základě této charakteristiky je následně formulována hypotéza a cíl práce. V následující kapitole uvádím metodologii této práce, vysvětluji základní ukazatele, se kterými budu pracovat a zároveň charakterizuji situaci v České republice v období hospodářské recese. Třetí kapitola je věnována identifikaci institucí, které jsou činné v oblasti zaměstnanosti. Tyto instituce dále charakterizuji. Současně také uvádím, jakým způsobem stát a jednotlivé regiony mohou prostřednictvím politik zaměstnanosti ovlivňovat nabídku a poptávku po práci. Regionální politika zaměstnanosti je konkrétně věnována okresu Žďár nad Sázavou. Čtvrtá kapitola se již zabývá samotnou analýzou míry nezaměstnanosti jednotlivých krajů a to z různých úhlů pohledu. Zabývá se variabilitou míry nezaměstnanosti, výkonností tohoto ukazatele a jeho dynamikou vývoje. Na základě provedené analýzy v kapitole páté provedu zhodnocení situace v jednotlivých regionech a podám návrhy opatření, která by mohla být užitečná při snižování nezaměstnanosti. V poslední kapitole provedu shrnutí celé diplomové práce.
2
1
CÍL PRÁCE
3. prosince 1997, prostřednictvím zákona č. 347/1997 Sb. o zřízení vyšších územně samosprávných celků, senát parlamentu ČR schválil vytvoření nových územněsprávních jednotek, kterými byly kraje. Účinnosti nabývá ke dni 1. 1. 2000. Tímto zákonem tedy vzniklo 14 krajů, mezi kterými byl i kraj Jihlavský.[1] Tento kraj byl prostřednictvím zákona č. 176/2001 Sb. přejmenován na kraj Vysočina.[2] Kraj Vysočina se rozlohou řadí na 5. místo a je jedním ze tří vnitrozemských krajů. Populační velikost obce na Vysočině je 725 obyvatel, což je nejméně ze všech krajů ČR. Kraj se dále vyznačuje mírně podprůměrným počtem obcí se statutem města v kraji, konkrétně tedy 34 měst. V Evropském kontextu je však kraj Vysočina strategicky umístěn, protože jím prochází hlavní středoevropská urbanizovaná osa (Berlín – Praha- Vídeň / Bratislava – Budapešť). Prochází jím i nejdůležitější dopravní tepna ČR tedy dálnice D1. Nicméně poloha kraje z hlediska koncentrace obyvatelstva, výroby a služeb v rámci státu je však jen průměrná až podprůměrná. Z pohledu územního je poměrně vzdálený od všech jedenácti hlavních sídelních aglomerací ČR. Ve třetím čtvrtletí roku 2009 bylo v kraji prostřednictvím statistického Registru ekonomických subjektů zjištěno, že v kraji je 103 321 ekonomických subjektů dle identifikačního čísla. Což vypovídá o tom, že se kraj Vysočina umístil na předposledním místě a vzhledem k počtu obyvatel to vypovídá o trvale nízkém stupni podnikatelských aktivit.[3] Počet obyvatel činil k 31. březnu 2010 dle statistik ČSÚ 514 771 obyvatel. [4] Strojírenská výroba, jako hlavní průmyslové odvětví tohoto kraje, je jeho výhodou i nevýhodou. Poskytuje velký počet pracovních míst. Zpracovatelský průmysl zaměstnával v kraji Vysočina v roce 2008 v podnicích se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji 53 660 osob.1 Přímo v automobilovém průmyslu pak poskytoval zaměstnání 11 545 osobám dle statistiky ČSÚ. [5] Ale právě toto jednostranné zaměření se stalo pastí, protože
1
V době provádění výzkumu jde zatím o poslední statistické šetření ČSÚ. Údaje jsou zjišťovány podnikovou
metodou, tzn. za podniky se sídlem na příslušném území včetně jejich závodů a provozoven v jiných krajích. Šetření je prováděno zpětně a podniky jsou povinny poskytnout údaje daného roku do poloviny března roku následujícího. Statistická ročenka pro rok 2010 bude zveřejněna pravděpodobně v polovině prosince 2010 a jejím obsahem budou data roku 2009.
3
výroba těchto firem je zaměřena na výrobu komponentů pro automobilový průmysl. V automobilovém průmyslu, jak uvádí sdružení automobilového průmyslu, došlo v roce 2009 k poklesu zaměstnanosti o 10,83%, což představuje 14 018 osob. [6] Tímto poklesem zaměstnanosti byl potažmo zasažen i průmysl zaměřený téměř výhradně na výrobu komponent pro automobilový průmysl v kraji Vysočina, který tvoří dle odboru regionálního rozvoje kraje Vysočina 19% podíl na celkovém počtu pracovníků ve zpracovatelském průmyslu dle Registru ekonomických subjektů k 31. 12. 2007.[7] Významnost automobilového průmyslu, který je součástí průmyslu zpracovatelského, pro jednotlivé kraje dle OKEČ v roce 2008, ukazuje následující tabulka. Tabulka 1 – Významnost automobilového průmyslu v jednotlivých krajích v roce 2008
Procentní podíl na produkci kraje dle OKEČ
Kraj Středočeský kraj
40,30%
Vysočina
21,36%
Moravskoslezský kraj
20,39%
Liberecký kraj
18,34%
Plzeňský kraj
16,97%
Ústecký kraj
16,49%
Jihočeský kraj
13,72%
Pardubický kraj
12,43%
Olomoucký kraj
8,24%
Praha
8,17%
Královéhradecký kraj
7,67%
Zlínský kraj
6,38%
Jihomoravský kraj
3,11%
Karlovarský kraj
2,39%
Zdroj dat: ČSÚ (2009) [8
- 21], vlastní zpracování
Jak píše Fassmann a spol. (2008) krize, která má své počátky na amerických finančních a hypotečních trzích bude mít dopad i na další sektory ekonomiky. Výrazněji se začala 4
projevovat v průmyslu. V zemi svého původu, jak dále uvádí, ohlásila většina výrobců automobilů v prvním čtvrtletí 2008 výrazné snížení prodejů.[50] Vogl (2009) uvádí, že Českou republiku je možno charakterizovat jako malou, ale velmi otevřenou ekonomiku, která je aktivně zapojena do světového zahraničního obchodu a jejíž vývoj je velmi závislý na vývoji světového hospodářství.[51] Tudíž lze předpokládat, že se „americká krize“ projeví také v klíčovém odvětví v ČR, kterým je automobilový průmysl, jenž je základem úspěchu českého vývozu. Uvádí, že se předpokládá zpomalení ekonomického růstu u hlavních odběratelů českého zboží v EU. Hlavní odvětví, kde je očekáván značný útlum je automobilový průmysl. Tento útlum však může být zpomalen přijetím vládních protikrizových opatření typu šrotovného. Důležitost českého automobilového průmyslu pro celkový vývoz dokazuje i přehled podílu na vývozech zveřejněný sdružením Czech Top 100 za rok 2009. Na prvních dvou pozicích se umístily společnosti zabívající se automobilovým průmyslem. Jde o automobilku TPCA ve středočeském kraji a Automotive Lighting s.r.o. v kraji Vysočina.[52] Vogl (2009) dále uvádí, že český zahraniční obchod je charakterizován vysokou závislostí na světovém vývoji automobilového průmyslu a ekonomickém stavu zemí EU jako hlavních odběratelů českého zboží. Graf 1 – Podíly jednotlivých komoditních skupin na exportu ČR v roce 2008
Zdroj: Vogel (2009) [51]
5
Komoditní struktura zahraničního obchodu dle mezinárodní klasifikace SITC: SITC-0 Potraviny a živá zvířata SITC-1 Nápoje a tabák SITC-2 Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv SITC-3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály SITC-4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky SITC-5 Chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené SITC-6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu SITC-7 Stroje a dopravní prostředky SITC-8 Průmyslové spotřební zboží SITC-9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné
Největší podíl na průmyslové produkci v kraji Vysočina má zpracovatelský průmysl, jak bylo zmíněno výše a což ukazuje i následující graf. A právě u zpracovatelského průmyslu, jak píše Vintrová(2009), došlo v EU-27 ve čtvrtém čtvrtletí 2008 k jeho smrštění. Jeho výkon poklesl proti předchozímu čtvrtletí o 7% v meziročním srovnání. Na počátku roku 2009, jak dále uvádí, pokleslo využití kapacit na 75%, což je nejnižší údaj za celou dobu sledování.[46]
6
Graf 2: Zaměstnaní v NH podle odvětví OKEČ (VŠPS) v kraji Vysočina v roce 2008
Zdroj dat: ČSÚ [47]
V rámci zpracovatelského průmyslu zaujímá v kraji Vysočina největší podíl průmysl automobilový, který je dle OKEČ značen DM, tedy výroba dopravních prostředků a zařízení. Jak uvádí Rojíček, Kermiet (2009) jedná se o klíčové odvětví, na jehož výsledcích závisí velká část průmyslových odvětví. Zahrnuje jak výrobu automobilů, tak i výrobu karoserií, dílů a příslušenství pro motorová vozidla. Zároveň představuje jedno z nejvíce vývoz ovlivňujících odvětví. [48] Tuzemský automobilový průmysl vyváží přes 78% své produkce. [39] A právě jak uvádí Spěváček (2009), nastalá recese nepříznivě působí ve vyspělých zemích a tím omezuje vývozy těchto zemí, tedy i České republiky. [49] Z tohoto vyplývá, že kraj Vysočina v porovnání s kraji ostatními, může být zasažen hospodářskou
krizí,
potažmo
nezaměstnaností,
více
než
kraje
ostatní,
vyjma
Středočeského, který vykazuje vyšší podíl automobilového průmyslu na produkci zpracovatelského průmyslu než kraj Vysočina.
7
Na základě těchto zjištěných údajů formuluji hypotézu:
Hypotéza Kraj Vysočina se v rámci zpracovatelského průmyslu zabývá převážně výrobou komponentů pro automobilový průmysl, proto se v oblasti zaměstnanosti hospodářská krize projeví více v kraji Vysočina než v krajích ostatních.
Cíl práce Hlavním cílem této práce, který jsem si stanovila, je podat návrhy doporučení pro úřady práce a tvůrce hospodářsko - politických opatření, kterými by mohly přispět ke zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti nejen v kraji Vysočina. Tato doporučení podám na základě posouzení vývoje trhu práce v kraji Vysočina, které bude klást důraz na nezaměstnanost v kontextu s Českou republikou.
Dílčí cíle •
Identifikovat subjekty, které jsou v rámci ČR činné v oblasti zaměstnávání osob.
•
Popsat nástroje politiky zaměstnanosti na úrovni státu, kraje a úřadů práce na úrovni okresů.
•
Jak přispívá krajský úřad ke zvyšování zaměstnanosti ve spolupráci s úřady práce.
•
Dalším dílčím cílem, který jsem si stanovila pro diplomovou práci, je i návrh doporučení, která by mohla vést k zefektivnění celého procesu, kterým je hledání práce prostřednictvím jednotlivých úřadů práce v ČR.
•
2
Mezi tyto dílčí cíle lze zařadit i potvrzení či vyvrácení stanovené hypotézy.
METODOLOGIE
Na počátku sběru dat je nutné seznámení se s charakterem dat, které by bylo možno v práci využít, jejich zdroji a možností využití kvantitativních metod a stanovení referenčního období. Pro tuto práci bylo stanoveno referenční období od roku 2000, protože jak bylo
8
zmíněno výše, zákon zřizující kraje nabývá účinnosti tímto rokem. Konec referenčního období je stanoven na rok 2010 a to dle dostupnosti dat. Vlastní práce bude rozdělena na dvě období, která budou odrážet vývoj nezaměstnanosti před příchodem krize a po jejím příchodu v jednotlivých krajích, aby bylo možno posoudit vývoj míry nezaměstnanosti v období hospodářské recese. Proto v rámci metodologie budou stručně charakterizovány dopady recese na ČR a dále se jako důležité pro vlastní práci jeví definování pojmů, jako je zaměstnanost a nezaměstnanost a způsoby jejich měření, které budou využity ve vlastní práci.
2.1 Zaměstnanost Dle ČSÚ jsou za zaměstnané považovány všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne pracovaly alespoň 1 hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu, nebo sice nebyly v práci, ale měly formální vztah k zaměstnání; hlavním kritériem pro zařazení mezi zaměstnané je tedy vyvíjení jakékoliv odměňované pracovní aktivity. Není proto rozhodující, zda pracovní aktivita těchto osob měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání, nebo zda současně studovaly, pobíraly nějaký důchod apod.[22] Ve statistikách prováděných prostřednictvím úřadů práce je celková zaměstnanost uváděna jako součet zaměstnanců u firem všech velikostních kategorií a osob samostatně výdělečně činných. Dle metodiky ESA 95 jsou za zaměstnané považováni zaměstnanci i podnikatelé v národním hospodářství bez ohledu na to, jestli patří mezi rezidenty nebo nerezidenty.[23] Jde o metodiku vytvořenou Eurostatem. V práci bude využita metodika ČSÚ. Je nutné tyto metodiky rozlišit, neboť údaje uváděné úřady práce se od údajů dle metodiky ČSÚ významně liší.
9
Tabulka 2 – Celková zaměstnanost dle ÚP a ČSÚ
Kraj
Celková zaměstnanost dle ÚP v roce 2009
Celková zaměstnanost dle ČSÚ v roce 2009
Vysočina
203 834
241 051
Zdroj dat: ČSÚ [55], MPSV [3]
2.2 Nezaměstnanost Jako základní kvalitativní charakteristiku, která se pojí s tržním prostředím, můžeme označit projev nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na pracovním trhu, tedy převis nabídky práce nad poptávkou po ní, tj. nezaměstnanost. [24] Za nezaměstnaného se dle metodiky ČSÚ potažmo EUROSTATU, která respektuje definici ILO, považují: • všechny osoby patnáctileté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly dále uvedené tři podmínky: -
nebyly zaměstnané
-
hledaly aktivně práci. Formou aktivního hledání práce se rozumí hledání prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, dále hledání práce přímo v podnicích, využívání inzerce, podnikání kroků pro založení vlastní firmy, podání žádosti o pracovní povolení a licence nebo hledání zaměstnání jiným způsobem,
-
byly připraveny k nástupu do práce, tj. během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku.[25]
Odlišnost tato metodika projevuje pouze ve specifikaci věku, metodika Eurostatu specifikuje nejen hranici spodní, tedy 15 let, ale také hranici horní, což je 74 let. Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který je stěžejní právní normou v oblasti zaměstnávání v ČR, je za uchazeče o zaměstnání považována fyzická osoba, která osobně 10
požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jehož správním obvodě má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání. Dále nesmí být současně v pracovněprávním vztahu, ve služebním poměru, nebo podobném vztahu, osobou samostatně výdělečně činnou, nebo soustavně se připravující na budoucí povolání. [26] Pro analýzu trhu práce lze užít různých ukazatelů dle různých metodik. Nejvýznamnějším z nich je tzv. výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), které provádí v České republice Český statistický úřad (ČSÚ). Tato metoda vychází z doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO) a jeho metodika je harmonizována i s Eurostatem. Druhou metodikou je metodika Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR), která vychází z šetření úřadů práce. Základním ukazatelem trhu práce je míra nezaměstnanosti.
2.3 Míra nezaměstnanosti Jde o procentuální údaj vyjadřující podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel, neboli pracovní síle. Tento vztah můžeme vyjádřit:
u=
U × 100 , kde L +U
u…míra nezaměstnanosti vyjádřená v % U…počet nezaměstnaných L…počet zaměstnaných [27]
2.3.1 Metodika MPSV Procento nezaměstnaných je vyjádřeno poměrem lidí registrovaných na úřadech práce a pracovními silami. Pracovními silami ve jmenovateli je myšlen součet počtu zaměstnaných (dle výběrových šetření pracovních sil), dosažitelných uchazečů a počtu pracujících cizinců podle evidence MPSV a MPO ČR. Tuto metodiku MPSV zavedlo v roce 2004 a to v rámci slaďování s Evropskou unií. [28] Tato míra nezaměstnanosti je nazývána registrovanou mírou nezaměstnanosti. 11
2.3.2 Metodika ČSÚ Druhým ukazatelem, který je užíván ČSÚ a konstruován podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO) je ukazatel získaný odhadem z výběrového šetření pracovních sil. Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) se provádí kontinuálně v náhodně vybraném vzorku domácností a je zaměřené na zjišťování ekonomického postavení obyvatelstva na území celé republiky. [29] Jde o takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti, která se používá spíše pro mezinárodní porovnávání. Obě metodiky se odlišují a tedy i míra nezaměstnanosti jimi měřená bude odlišná, a to tak, že výsledky zjištěné ČSÚ budou vykazovat nižší hodnoty než u registrované míry nezaměstnanosti (MPSV), což ukazuje následující příklad. Metodika Míra nezaměstnanosti v ČR 2008
MPSV
ČSÚ
5,4%
4,4%
Zdroje Ministerstva práce a sociálních věcí nám poskytnou také další informace k situaci ohledně nezaměstnanosti, věkové či vzdělanostní struktuře apod., a to pro kraj Vysočina i Českou republiku jako celek. Demografické ukazatele pro jednotlivé kraje České republiky budou získány prostřednictvím statistik Českého statistického úřadu.
Dílčí závěr Zaměstnanost, respektive nezaměstnanost jsou důležitými ukazateli makroekonomické konkurenceschopnosti daného území, ať jde o celý stát, či jeho nižší správní jednotky. Nezaměstnanost se vyjadřuje ukazatelem míry nezaměstnanosti, který se v ČR vyskytuje ve dvojí podobě, a to v podobě registrované míry nezaměstnanosti a obecné míry nezaměstnanosti. Obecná míra nezaměstnanosti, která se využívá spíše pro mezinárodní srovnání, a to z toho důvodu, že využívaná metodika je harmonizována s metodikou Eurostatu. Protože ve své práci budu pracovat s mezikrajovým porovnáváním, využiji ve své práci registrovanou míru nezaměstnanosti.
12
2.4 Recese v České republice Krize nastává, když se ekonomický růst nachází po dobu čtyř a více čtvrtletí v recesi. [54] Což se v ČR začalo projevovat, jak ukazuje následující graf, již v roce 2008, kdy můžeme ve 2. čtvrtletí tohoto roku pozorovat pokles ekonomické aktivity na meziročním srovnání HDP. Tento pokles ekonomické aktivity je patrný až do poloviny roku 2009. První čtvrtletí 2009 a jeho pokles oproti čtvrtletí předchozímu, který činil 4,5%, potvrzují sklouznutí ekonomiky do recese. Následující období tohoto roku však již ukazují pomalý obrat ekonomiky směrem nahoru, což se projevuje na mezičtvrtletním srovnání. Jak uvádí Rojíček (2009) dopady ekonomické recese a ochlazení české ekonomiky se začaly projevovat na zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu od 2. pololetí 2008, zejména v posledním čtvrtletí. Nejvíce ohroženy byly skupiny zaměstnanců s nízkou kvalifikací a agenturní pracovníci v textilním, oděvním, kožedělném, dřevozpracujícím, gumárenském a sklářském průmyslu a také ve strojírenství. Vývoj v roce 2009 tento trend potvrzuje i v souvislosti s pokračující recesí, postupně zaniká řada podnikatelských subjektů a roste počet nezaměstnaných.[37] Graf 3: Vývoj HDP v % v letech 2000 – 2010
Zdroj dat: Kurzy.cz, MPSV, vlastní zpracování[36, 50]
Zaměstnanost kopírovala vývoj produkce s určitým zpožděním a ještě v 1. čtvrtletí 2009 se meziročně zvýšila. Druhé čtvrtletí již znamenalo meziroční pokles zaměstnanosti o 1, 4%. 13
Relativně nejvíce dopadla hospodářská recese na zaměstnance ve zpracovatelském průmyslu, jak dále uvádí Rojíček (2009) kde počet zaměstnanců ve 2. čtvrtletí poklesl o téměř 5%. Postižena byla nejvíce výroba motorových vozidel a hutnictví. Nejvýraznější dopad měla krize na odvětví výroby dopravních prostředků (pokles o 7,4%), které má téměř pětinový podíl na tržbách zpracovatelského průmyslu. V rámci této skupiny odvětví byla situace nejhorší v automobilovém průmyslu. [37] Česká republika je malá otevřená ekonomika, pro niž hraje důležitou roli export, na kterém se vysokou měrou podílí automobilový průmysl. Export motorových vozidel dle klasifikace CZ - CPA v prvním čtvrtletí roku 2009 tvořil 16,76 % [38] podíl na celkovém exportu, což je nejvíce z vyváženého zboží. Tuzemský automobilový průmysl vyváží přes 78% své produkce, z toho cca 89% do zemí EU. Zhoršená situace na rozhodujících exportních trzích se logicky projevila i ve vývozu automobilového průmyslu. Zatímco v roce 2008 činil export firem Sdružení automobilového průmyslu 460, 7 mld. Kč, v roce 2009 to bylo 407, 7 mld. Kč, to je pokles o 11,5%. [39] Ke zmírnění propadu tohoto odvětví, včetně produkce subdodavatelů z dalších odvětví zpracovatelského průmyslu došlo v březnu roku 2009, kdy se příznivě projevilo zavedení šrotovného2 v Německu a dalších zemích EU, které povzbudilo exportní poptávku. [37]
2
Vliv „šrotovného“ na automobilový průmysl Řada členských zemí EU zavedla v reakci na ekonomickou recesi dotaci na nákup nových automobilů výměnou za sešrotování ojetých vozů (obvykle alespoň 10 let starých). Podmínky se v jednotlivých zemích liší, relativně nejvyšší částka dotace je poskytována v Německu, a to 2 500 EUR. Mezi další země, které tzv. šrotovné zavedly, patří např. Francie, Itálie, Rakousko, Slovensko a Španělsko. Výše dotace v těchto zemích se pohybuje okolo 1 000 EUR, ve Španělsku je místo dotace poskytována bezúročná půjčka do výše 10 tisíc EUR. Názory na prospěšnost tohoto opatření se výrazně liší, zastánci šrotovného argumentují kromě multiplikačních efektů také částečnou kompenzací dotace ve formě vybrané daně z přidané hodnoty. Zároveň je toto opatření považováno za nástroj ekologické politiky, kdy jsou nahrazovány vozy s vysokou mírou emisí oxidu uhelnatého moderními automobily, jejichž emise jsou výrazně nižší. Odpůrci šrotovného však tyto argumenty zpochybňují s tím, že jednostranně zvýhodňuje jeden průmyslový obor, což má za následek poškození ostatních odvětví. Spotřebitelé by totiž své úspory, které původně plánovali vložit například do vzdělávání, domácích spotřebičů nebo nábytku, v důsledku výhodné pobídky mohli naráz investovat právě do nových vozů. Ostatní podniky by tak přišly o potenciální zisk a takovou situaci by musely řešit dalšími úspornými opatřeními nebo ukončením činnosti. V České republice byla možnost zavedení tzv. šrotovného schválena Parlamentem, záleží však na vůli vlády, zda jej zavede. V situaci, kdy je nad růstem HDP upřednostňována spíše fiskální stabilita, se to jeví jako málo pravděpodobné. Český automobilový průmysl tak může zatím těžit pouze ze šrotovného v ostatních zemích, které však bude ve většině případů platné maximálně do konce roku 2009. Významný vliv na tuzemský automobilový průmysl mělo zejména šrotovné v Německu, a to díky silnému zájmu německých zákazníků o vozy Škoda Fabia, jejichž cena se po odečtení dotace snížila zhruba o třetinu. Vývoz automobilů do Německa se během prvních šesti měsíců roku 2009 zvýšil meziročně o 60 %, zatímco u většiny ostatních zemí šrotovné pouze brzdilo propad poptávky a meziroční vývoj exportu byl záporný. [37]
14
Box 1 – Meziroční porovnávání prodejů osobních automobilů nemá v současné době dostatečnou vypovídací schopnost Sdružení automobilového průmyslu uvádí ve své tiskové zprávě, že meziroční porovnání prodejů osobních automobilů nemá dostatečnou vypovídací schopnost, protože byl výrazně ovlivněn podpůrnými opatřeními typu šrotovného v řadě zemí EU. Z výše uvedeného důvodu se zatím jeví žádoucí provádět porovnání prvních registrací vozidel za dané období v delší časové řadě a v součtu za osobní automobily (včetně tzv. přestaveb na N1) a „skutečná“ malá užitková vozidla.
První registrace osobních a malých užitkových automobilů v ČR za období: leden
18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000
15 860 13 516
6 000 4 000
11 135
11 192
2005
2006
12 476
11 603
9 417
2 000 0 2004
za uvedené období: 2005/2004
Nárůst(- pokles):
18,24%
2007
2008
2006/2005
2007/2006
2008/2007
0,51%
20,76%
17,34%
2009
2010
2009/2008 2010/2009 2010 / průměr
-7,00%
-21,34%
-5,41%
První registrace osobních a malých užitkových automobilů v ČR za období: leden
18 000 16 000 14 000 12 000 10 000
13 591 8 000 6 000
11 821 9 990
9 766
1 239
1 145
1 426
2004
2005
2006
9 683 10 813
8 178
4 000 2 000 1 695
2 269
2 793
790
2007
2008
2009
2010
0
"skutečná" malá užitková za uvedené období: 2005/2004
Nárůst osobní (- pokles): s kutečná N1
22,16% -7,59%
osobní (včetně "přestaveb")
2006/2005
2007/2006
2008/2007
-2,24% 24,54%
21,04% 18,86%
14,97% 33,86%
2009/2008 2010/2009 2010 / průměr -28,75% 23,09%
11,67% -71,72%
2,93% -55,14%
Z diagramů vyplývá, že prodeje osobních automobilů v ČR jsou za hodnocené období (leden 2010) mírně nad úrovní průměru za uplynulých 6 let (oproti tomuto průměru došlo k nárůstu o 2,93 %). Situace v kategorii malých užitkových automobilů je však mnohem více ovlivněna ekonomickou recesí, neboť podnikatelské subjekty zřejmě nadále šetří a odkládají nákupy nových vozidel. Oproti šestiletému průměru
15
došlo k poklesu prodejů o 55,14 %. Tento pokles je zajímavě v relaci s poklesem prodejů nákladních vozidel, kde v porovnání roků 2009 / 2008 došlo k poklesu prodejů o 55,01 %. Rovněž trh v řadě zemí Evropské unie nebyl v roce 2009 standardní. Vzhledem k tomu, že řada zemí EU zavedla v průběhu roku 2009 opatření k podpoře prodejů osobních automobilů, meziroční porovnání prodejů i za stejná období roku 2010 a 2009 bude vždy zkreslené. V současné době je proto rovněž nutno hodnotit vývoj prodejů v dlouhodobější časové řadě, resp. při těchto porovnáních vzít v úvahu logické navýšení prodejů vlivem podpůrných opatření oproti prodejům v době, kdy tato opatření nepůsobila. Např. ve Francii bylo z celkového množství 2 268 tis. prodaných vozů 550 až 600 tis. kusů dotováno tzv. „šrotovným“, v Německu to bylo podle údajů ACEA 1 300 až 1 400 tis. vozů (cca 35 % z celkových registrací), v Itálii cca 470 tis. ks a na Slovensku 39 275 ks. Bohužel přesná čísla s výjimkou Slovenska nejsou k dispozici.
Prodeje osobních automobilů na Slovensku 80 000 70 000 29 475
60 000 50 000 40 000 69 655
30 000
70 040
65 312 57 513
54 718
57 430
56 916
59 084
59 700
57 000 45 242
20 000 10 000 0 2000
2001
2002
2003
"běžné" prodeje
2004
2005
2006
2007
2008
2009
navýšení vlivem "šrotovného" */
odhad 2010
*/ Cca 1/4 vozidel z 39 275 ks (9 800 ks) b y b yla zakoupena i b ez "šrotovného" (= odhad Sdružení AP). Zdroj dat: Združenie automobi lového priemyslu SR
Z diagramu je jasně vidět dopad ekonomické recese (pokles „běžných“ prodejů mezi roky 2009 a 2008) a ovlivnění trhu tzv. „šrotovným“. Lze předpokládat, že zřejmě obdobný vývoj bude i v dalších zemích, kde opatření na podporu prodeje osobních automobilů byla či budou realizována.
140%
Teoretický odhad vývoje prodejů při zavedení "šrotovného" v době probíhající recese /100 % = rok (-2)/
120% 42% 100%
průměr za roky (-1) a (-2)
8%
80% 60% 100%
93%
40%
93%
83%
75%
rok zavedení "šrotovného"
rok (+1) = doběh "šrotovného"
20% 0%
rok (-2)
rok (-1) = nástup recese
"běžné" prodeje
rok (+2) = návrat k normálu
prodeje v rámci "šrotovného"
Zvýšení prodejů vlivem "šrotovného" přesahuje poklesy předpokládané v následujících letech.
Zdroj: SAP [70]
16
Ve zpracovatelském průmyslu jako celku se výrazně snížila zaměstnanost, ale ještě podstatnější vliv na pokles výkonnosti odvětví měla nižší produktivita práce. Při současném růstu mezd, i když podstatně zpomaleném, vzrostly jednotkové mzdové náklady, což byl vývoj indikující pokles konkurenceschopnosti odvětví. [37] Přes nepříznivou ekonomickou situaci zaujímá automobilový průmysl v rámci ekonomiky České republiky nadále velmi významnou úlohu. Souhrnné tržby firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu v roce 2009 dosáhly 515,5 mld. Kč, ve srovnání s rokem 2008 došlo k poklesu o 14,67 %. Podíl objemu výroby firem SAP tak v roce 2009 představoval 15,94 % celkových tržeb z průmyslové výroby České republiky. Oproti roku 2008 se tento podíl nepatrně zvýšil. Probíhající recese do značné míry změnila podíl dodavatelského sektoru na souhrnných tržbách a dalších ekonomických ukazatelích. V roce 2008 se dodavatelé na objemu produkce automobilového průmyslu podíleli téměř 56 % a na exportu 50 %. V loňském roce však podíl dodavatelů na tržbách klesl na 46,7 % a u exportu na 40,1 %. Význam dodavatelského sektoru z hlediska zaměstnanosti a tvorby pracovních míst je však stále značný. Od roku 2002 byl podíl pracovníků ve firmách vyrábějících díly a příslušenství vozidel mezi 70 až 73 %, v roce 2009 tento podíl klesl na 66,12 %. Ekonomická recese se projevila nejvíce v dodavatelském sektoru a to v oblasti zaměstnanosti (snížení počtu zaměstnanců), tržeb i výše exportu. [39] Tisková zpráva SAP uvádí, že první registrace osobních automobilů dosahují kladných hodnot, naopak u malých užitkových vozidel, užitkových vozidel nad 3,5 t celkové hmotnosti a autobusů dochází stále k poklesu a to v hodnocení od ledna do září 2010. Tabulka 3 – První registrace nových automobilů dle ACEA
Malá užitková vozidla
Leden – Září 2010 8 315
Leden – Září 2009 1 5829
% změna
3 611
3 615
-0,11%
416
521
11,52%
112 502*
105 552*
6,58%
Užitková vozidla nad 3,5 t celkové hmotnosti Autobusy Osobní automobily
Zdroj dat: SAP [71], [72]; *Hodnoty jsou uvedeny pro měsíce Leden – Srpen
17
-47,47%
Dílčí závěr V České republice se začíná krize projevovat již na konci posledního čtvrtletí roku 2008. V souvislosti se snížováním ekonomické aktivity dochází i k propouštění a tedy zvyšování nezaměstnanosti. Snižování zaměstnanosti se začalo v ČR projevovat s určitým zpožděním. Zaměstnanost začala klesat na počátku 2. čtvrtletí roku 2009. Nicméně dopady ekonomické recese se začaly v oblasti zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu projevovat již od poloviny roku 2008 a to zejména v posledním čtvrtletí. Ohrožení v podobě ztráty zaměstnání se začíná dotýkat především skupin zaměstnanců s nízkou kvalifikací,
pracovníků
v textilním,
oděvním,
kožedělném,
dřevozpracujícím,
gumárenském, sklářském a strojírenském průmyslu. V roce 2009 pak hospodářská recese nejvíce dopadá na zaměstnance ve zpracovatelském průmyslu a to především na ty ve výrobě motorových vozidel a v hutnictví. Ke zmírnění propadu výroby motorových vozidel včetně produkce subdodavatelů z dalších odvětví zpracovatelského průmyslu došlo v březnu roku 2009 a to prostřednictvím zavedení vládních opatření jako bylo šrotovné v Německu a dalších zemích.
2.5 Matematicko - statistické metody Na základě získaných dat bude přistoupeno k výběru vhodných kvantitativních metod. Pomocí vhodných matematicko-statistických metod, převážně pomocí teorie srovnání ekonomických jevů a prostřednictvím ukazatelů a indexů bude provedena analýza a vyhodnocení míry postižení jednotlivých krajů krizí v oblasti zaměstnanosti. Pomocí primárních ukazatelů získáme ukazatele sekundární, odvozené, které mohou vznikat trojím způsobem: • Jako funkce (zpravidla rozdíl nebo podíl) primárních ukazatelů. • Jako funkce různých hodnot téhož primárního ukazatele. •
Jako funkce dvou primárních ukazatelů, kde alespoň u jednoho pracujeme s více hodnotami, resp. jako funkce více než dvou primárních ukazatelů (tj. kombinací předchozích postupů) [30].
18
Míra nezaměstnanosti je příkladem prvního způsobu odvozené charakteristiky. Kromě třídění ukazatelů na primární a sekundárním, je důležité jak říká Hindls, Hronová (2002) členit ukazatele na absolutní a relativní.
Absolutní srovnání lze provést například pro počty nezaměstnaných či zaměstnaných, a to dle vzorce
∆ ( x) = x k − x j který udává o kolik jednotek je hodnota ukazatele v k-té situaci větší (menší) než hodnota v j-té situaci. Relativní srovnání hodnot ukazatele x v k-té situaci s hodnotou v j-té situaci. Což provedeme prostřednictvím indexu I(x),
I ( x )=
xk xj
, kde
základem indexu je hodnota ve, jmenovateli s níž porovnáváme hodnotu v čitateli. Toto můžeme použít například při porovnání jednotlivých měr nezaměstnanosti v kraji Vysočina v roce 2008 k roku 2009, pro posouzení jak se míra nezaměstnanosti změnila. Např. Míra nezaměstnanosti v kraji Vysočina v prosinci 2008 byla 6,3%, v témže měsíci roku 2009 byla 10,3%, pak
I ( x )=
6 ,3% = 0 , 6117 10 , 3 %
Což můžeme interpretovat, že míra nezaměstnanosti vzrostla meziročně v kraji Vysočina 0, 6117 krát. Relativní srovnání může být vytvořeno i následovně pomocí relativního rozdílu δ(x), který je zapsán tímto způsobem 19
δ ( x) =
∆( x) xk − x j = = I ( x) − 1 xj xj
δ ( x ) = 0,6117 − 1 = −0,3883 Což nám tedy vyjadřuje, pokud hodnotu vynásobíme 100, že míra nezaměstnanosti byla v prosinci 2009 o 38, 83% vyšší než v tomtéž měsíci roku 2008.
Na základě posouzení indexů a rozdílů, kterými provádíme srovnání dvou hodnot určitého ukazatele, můžeme sestavit pořadí těchto hodnot, ale protože u pořadí podle rozdílů a indexů nemusíme vždy dojít k totožným hodnotám, byla odvozena obecná míra rozdílnosti srovnávající odlišnosti hodnoty ukazatele v k-té situaci (xk) s jeho hodnotou v j-té (xj)
e R( x)
x = k x j
( xk − x j )
= I ( x) ∆ ( x ) ,
která nabývá hodnot od jedné do nekonečna v exponenciální stupnici, resp. jí odpovídající míra
a R ( x ) = ln e R ( x) = ∆ ( x ) ln I ( x ) , která nabývá hodnot od nuly (pro případ xk = xj) do nekonečna v aritmetické stupnici. Oba vzorce, dávají stejné hodnoty, ale je na uživateli rozhodnutí o volbě dle získaných dat. [30]
2.6 Měření regionálních makroekonomických disparit Regionální konkurenceschopnost je podmíněna multifaktorově, jak uvádí ve své publikaci firma BermanGroup, která zpracovala studii pro CzechInvest, týkající se právě zmíněné regionální konkurenceschopnosti. Tato příručka pro veřejnou správu, jejíž název je Regionální hospodářská konkurenceschopnost nese jména tří autorů Adámek, Csank, Žížalová (2006). Ve své publikaci uvádí faktory, které tuto konkurenceschopnost ovlivňují. Jako klíčový faktor vidí lidské zdroje, neboť mají možnost cíleně ovlivňovat všechny ostatní spolupůsobící faktory. Dle jejich názoru je důležitým aspektem kvality lidských zdrojů oborová struktury vzdělanosti a její vztah k poptávce po pracovní síle na trhu práce. 20
Tato publikace se zabývá nejen identifikací faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost daného regionu, ale také využitím principů měření regionálních disparit a regionální ekonomické konkurenceschopnosti, neboť jak uvádí: „Jejich měření umožňuje analyzovat, ve kterých oblastech konkurenceschopnosti má region slabá místa a na co je zapotřebí zaměřit pozornost strategie místního/regionálního rozvoje.“ Dále ve své publikaci uvádí, že „ve vyspělých ekonomikách jsou regionální disparity nejčastěji měřeny dle míry nezaměstnanosti a výše ekonomické produkce (HDP) na obyvatele, přičemž použitelnost jednotlivých charakteristik závisí mimo jiné na dostupnosti kvalitních dat dle regionálního členění.“Ve své publikaci se shodují s publikacemi uvedenými níže, že regionální disparitu lze měřit pomocí standardních statistických ukazatelů míry variability. Tedy pomocí směrodatné odchylky a variačního koeficientu. Avšak dále uvádějí: „Vzhledem ke skutečnosti, že jednotlivé regiony bývají populačně odlišné, používá se pro měření regionálních disparit směrodatná odchylka vážená velikostí regionu. Velikostní vahou může být počet obyvatel v regionu, ale i jiná charakteristika dle účelu měření. V případě nezaměstnanosti např. počet ekonomicky aktivních obyvatel, aby nedocházelo ke zkreslení v důsledku odlišné míry ekonomické aktivity mezi regiony.“
Konečný vzorec pro nezaměstnanost je tedy následující:
ni 2 Sd = ∑ ( xi − x ) * , kde ni ∑ Sd…směrodatná odchylka xi…míra nezaměstnanosti v regionu i, x…míra nezaměstnanosti v územním celku vyššího řádu (příslušný stát) ni…velikost regionu i měřená počtem ekonomicky aktivního obyvatelstva (dle ČSÚ jde o součet zaměstnaných a nezaměstnaných. [53])
21
Variační koeficient Vx je pak vyjádřen jako:
Vx =
Sd x
[43]
Pro adekvátní podchycení míry regionální variability, resp. významu regionálních rozdílů, je vhodné současné použití obou měr variability, tzn. jak směrodatné odchylky, tak variačního koeficientu. Směrodatná odchylka totiž není bezrozměrné číslo a je závislá na celkové úrovni daného jevu v dané zemi. Výše směrodatné odchylky neukazuje pouze míru variability, ale roste s rostoucí průměrnou měrou nezaměstnanosti v dané zemi. Směrodatná odchylka tak de-facto zachycuje určitou formu společenské zátěže, kterou v dané zemi nezaměstnanost představuje. [43] Naproti tomu je variační koeficient bezrozměrné číslo a ukazuje tak pouze velikost variability. Z uvedeného důvodu je zapotřebí obě uvedené míry kombinovat, a to především při srovnávání velikosti regionálních rozdílů mezi různými státy. Pro srovnávání vnitrostátních rozdílů dle odlišných charakteristik nemá použití směrodatné odchylky praktický význam a je vhodné použít variační koeficient.[44] Regionálními disparitami se ve svých pracích zabývali i Minařík, Dufek. Jejich článek Disparita krajů české republiky podle indikátorů rozvojového potenciálu z roku 2010 se zabývá hodnocením disparit mezi jednotlivými kraji. Tyto disparity identifikovali prostřednictvím šesti ukazatelů, které jsou specifikovány mimo dalších v dokumentu „Strategie regionálního rozvoje České republiky na období 2007–2013.“ Těchto šest ukazatelů, kterými jsou HDP na 1 obyvatele, čistý disponibilní důchod na 1 obyvatele, počet zaměstnaných osob celkem na 1000 obyvatel, míra ekonomické aktivity celkem, průměrná hrubá měsíční mzda a míra registrované nezaměstnanosti, posuzovali z hlediska dosažené úrovně a mezikrajové variability. Úroveň a variabilita indikátorů byla zkoumána na základě dat roku 2007. Variabilitu indikátorů dokazují graficky a zároveň ji hodnotí dle šestiskupinové stupnice, jež přebírají od Svatošové, Boháčové a Hrabankové (2005). Toto hodnocení také využiji ve vlastní práci pro posouzení míry variability sledovaného makroekonomického ukazatele, kterým je míra nezaměstnanosti.
22
Tabulka 4 – Hodnocení variability indikátorů
skupina
variabilita
variační koeficient
indikátor
1.
Velmi malá
0 – 5%
-
2.
Malá
6 – 10%
-
3.
Mírná
11 – 20%
-
4.
Střední
21 – 50 %
-
5.
Vysoká
51 – 100%
-
6.
Velmi vysoká
nad 100%
-
Zdroj: [42], vlastní úprava
Úroveň rozvojového potenciálu jednotlivých krajů je hodnocena na základě všech šesti vybraných indikátorů.[45] Při analýze nezaměstnanosti v kraji Vysočina v komparaci s kraji ostatními v rámci ČR využiji také následující dokument: Ukazatele regionální konkurenceschopnosti v České republice od Jaroslava Kahouna (2007), který se zabývá klíčovými ukazateli regionální konkurenceschopnosti, které mají sloužit jako vstup pro hlubší analýzu regionálních disparit. Ukazatelů regionální konkurenceschopnosti je několik, Kahoun (2007) je dělí do třech kategorií: • makroekonomická výkonnost, • inovační výkonnost, • kvalita života. Míru nezaměstnanosti řadí Kahoun (2007) mezi ukazatele makroekonomické výkonnosti regionu. Ve své práci využívá jako zdroj dat regionální účty ČSÚ. Kahoun (2007) dále uvádí: “V mezinárodním srovnání se používá často pro měření regionálních disparit u nejzákladnějších makroekonomických indikátorů (zejména u nezaměstnanosti) ukazatel míry variability, obvykle v podobě variačního koeficientu. Variační koeficient je spočítán 23
jako směrodatná odchylka v poměru k aritmetickému průměru sledovaného ukazatele. Směrodatná odchylka je druhou odmocninou z rozptylu, přičemž rozptyl je průměr čtverců odchylek hodnot znaku od průměru relativizovaný velikostí souboru.”[23] Rozptyl (S2)
Směrodatná odchylka (S)
S 2 = ∑ (xi − x ) * 2
1 n
S = S2
Variační koeficient Vk
Vk =
S x
xi …hodnota znaku v jednotce i x…aritmetický průměr hodnot znaku n…počet sledovaných jednotek [43] Variační koeficient používá ve své práci jako nástroj pro posouzení vývoje regionálních disparit v čase. Jako metodu posouzení jednotlivých ukazatelů makroekonomické výkonnosti využívá metodu srovnání úrovně a dynamiky vývoje sledovaných ukazatelů v období od roku 1995 do roku 2005, na jejichž základě stanovuje pořadí jednotlivých regionů podle dané kategorie. Na tuto práci navážu ve vlastní práci, kde budu analyzovat nezaměstnanost s využitím uvedené metodiky a stanovím pořadí jednotlivých krajů, dle míry postižení nezaměstnaností.
Dílčí závěr Publikace Regionální hospodářská konkurenceschopnost slouží spíše jako určitý návod pro posuzování konkurenceschopnosti a identifikuje faktory, které se podílejí na jejím zvyšování. Tato publikace je spíše teoreticky zaměřena a poskytuje návod pro hodnocení konkurenceschopnosti. Největší pozornost věnují její autoři lidským zdrojům, které považují za klíčový faktor, neboť mají největší potenciál k rozvoji a mohou ovlivňovat faktory ostatní. Kromě HDP vyzdvihují jako důležitý faktor pro měření regionálních disparit míru nezaměstnanosti, jíž se dále věnují a stanovují způsob posouzení
24
meziregionálních rozdílů prostřednictvím ukazatelů variability, kterými jsou směrodatná odchylka a variační koeficient. Na tomto se shodují s Kahounem (2007) i Minaříkem, Dufkem (2010). Tito autoři ve svých pracích uvádí také míru nezaměstnanosti jako základní makroekonomický ukazatel. A posuzují ho z hlediska variability a úrovně. Kahoun (2007) navíc ukazuje metodu srovnání úrovně a dynamiky vývoje sledovaných ukazatelů makroekonomické výkonnosti a na základě tohoto stanovuje pořadí jednotlivých krajů. Ve své práci navážu na tuto metodiku a zároveň využiji určitých metodických poznatků z prací Minaříka, Dufka (2010), jako je hodnocení variability indikátorů a Adámka, Csanka, Žížalové (2006), kde využiji například vážený koeficient variability přesně specifikovaný pro míru nezaměstnanosti.
3
TEORETICKÁ ČÁST
3.1 Subjekty činné v oblasti zaměstnanosti v České republice V oblasti zaměstnávání osob v České republice má rozhodující vliv stát, který vytváří státní politiku zaměstnanosti, a to v součinnosti s dalšími subjekty činnými na trhu práce. Mezi tyto subjekty zákon č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti řadí zejména zaměstnavatele a odborové organizace. Při provádění státní politiky zaměstnanosti pak stát spolupracuje s územně samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruženími osob se zdravotním postižením a organizacemi zaměstnavatelů. Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti pak stát uskutečňuje prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a úřadů práce (ÚP).
3.1.1 Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Ministerstvo práce a sociálních věcí, jako ústřední orgán státní správy, bylo zřízeno zákonem České národní rady č. 203/1990 Sb., který vstoupil v účinnost od 1. července 1990. Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti specifikuje jako hlavní činnost tohoto ministerstva kontrolování a řízení výkonů státní správy a zároveň dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti. S touto hlavní činností jsou spojeny určité úkoly, které MPSV zajišťuje, mezi něž patří: 25
•
Zpracovává celostátní koncepce a programy státní politiky zaměstnanosti, jejichž součástí je i řešení stěžejních otázek trhu práce jako jsou např. zaměstnávání problémových skupin obyvatelstva.
•
Soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, na jejímž základě stanovuje přiměřená opatření pro ovlivňování nabídky a poptávky práce a zároveň usměrňuje příliv pracovní síly ze zahraničí.
•
Zabezpečuje tvorbu národní soustavy povolání v souladu s vývojem trhu práce.
•
Řídí úřady práce.
•
Přijímá opatření na podporu a dosažení rovného zacházení. Toto opatření se vztahuje nejen na rozdíly mezi muži a ženami, ale také jiné etnické skupiny či osoby se zdravotním postižením.
•
Spravuje a poskytuje prostředky na zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, rozhoduje o jejich použití.
•
Koordinuje činnosti v rámci systému Evropských služeb zaměstnanosti a s tím spojené financování ze zdrojů EU.
•
Zabezpečuje projekční řešení a programově technické vybavení informačního systému zaměstnanosti.
•
Zabezpečuje mezinárodní spolupráci na trhu práce.
•
Zřizuje státní rekvalifikační střediska a pracovně rehabilitační střediska pro osoby se zdravotním postižením.
•
Vede pro účely zaměstnanosti centrální evidenci.
•
Uděluje a odnímá povolení právnickým nebo fyzickým osobám ke zprostředkování zaměstnání a vede evidenci agentur práce a kontroluje jejich činnost.
•
Vykonává kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti, včetně ukládání pokut. [26]
Ministerstvo práce a sociálních věcí, mimo rámec aktivní politiky zaměstnanosti zabezpečované úřady práce, realizuje investiční pobídky do zpracovatelského průmyslu ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvestem. MPSV má v gesci dvě z pěti investičních pobídek – podporu tvorby nových pracovních míst a podporu školení a rekvalifikace zaměstnanců. Vymezená území podpory, vymezené skupiny podporovaných osob a výše podpor jsou stanoveny nařízením vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a 26
hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek. [31] Toto nařízení bylo změněno nařízením vlády č. 97/2010 Sb., které nabylo účinnosti dne 27. dubna 2010.
3.1.2 Úřady práce Již samotná podstata fungování tržního mechanismu vytváří základní předpoklad pro svobodnou volbu profesní dráhy, s čímž se nepochybně pojí i určité riziko, za které každý nese sám odpovědnost. A právě fungování či nefungování tohoto mechanismu na trhu práce skýtá předpoklad pro vytvoření a rozvoj významné oblasti služeb, kterými je zprostředkování zaměstnání. Tato služba je v současnosti poskytována jak soukromým sektorem (agentury práce), tak sektorem veřejným (úřady práce). Úřady práce, jako správní úřady, však neplní pouze funkci zprostředkovatele práce, ale také zpracovávají koncepci vývoje zaměstnanosti, soustavně sledují a vyhodnocují situaci na trhu práce a přijímají opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce ve svém správním obvodu. [32] Dle Zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti plní úřad práce následující funkce: • sledují a hodnotí stav na trhu práce, zpracovávají koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém územním obvodu, přijímají opatření k ovlivnění nabídky a poptávky; • informují občany o možnostech získání zaměstnání, zprostředkovávají odborné přípravy a rekvalifikace, informují zaměstnavatele o volných zdrojích pracovních sil; • zprostředkovávají vhodné zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání; • poskytují občanům poradenské služby spojené s hledáním zaměstnání, volbou povolání, odbornou výchovou a rekvalifikací; • vedou evidenci uchazečů, příp. zájemců o zaměstnání, evidenci volných pracovních míst, evidenci pracovních povolení vydaných cizincům nebo osobám bez státní příslušnosti;
27
• rozhodují o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, o přiznání, odejmutí, zastavení nebo vrácení hmotného zabezpečení; • organizují, zabezpečují a usměrňují rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání; • hmotně podporují vytváření nových pracovních míst;
podporují vytváření a
provoz chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen pro občany se zdravotním postižením; • vydávají a odnímají povolení k zaměstnávání osobám, které nejsou státními občany
České republiky a občany Evropské unie ani jejich rodinnými příslušníky; • spolupracují s institucemi ovlivňujícími trh práce se zaměstnavateli při přijetí uchazečů do zaměstnání, při umísťování uvolněných zaměstnanců v důsledku strukturálních změn, při organizačních a racionalizačních opatřeních, dále spolupracují s orgány sociálního zabezpečení, státní zdravotní správy a ostatními orgány státní správy; • kontrolují dodržování závazných právních předpisů včetně mzdových předpisů, ukládají pokuty při zjištění jejich porušení, vyřizují stížnosti občanů; • hospodaří s finančními prostředky určenými na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti a provoz úřadů práce. [26]
3.1.3 Úřad
práce
v Jihlavě
jako
koordinátor
státní
politiky
zaměstnanosti V návaznosti na změny územního uspořádání České republiky (vznik krajů) byly provedeny některé změny v síti služeb trhu práce. Příkazem č. 13/2000 ministra práce a sociálních věcí s účinností od 1. prosince 2000 a následně zákonem č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony (např. zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) s účinností od 1. 7. 2006 byly pověřeny následující úřady práce výkonem činnosti krajských koordinátorů pro realizaci státní politiky zaměstnanosti, které jsou uvedeny v následující tabulce: 28
Tabulka 5 - Koordinátoři státní politiky zaměstnanosti
Úřad práce
v územním obvodu kraje
Úřad práce hl.m. Prahy
hl. m. Praha
Úřad práce v Příbrami
Středočeského
Úřad práce v Českých Budějovicích Jihočeského Úřad práce v Plzni
Plzeňského
Úřad práce v Karlových Varech
Karlovarského
Úřad práce v Ústí nad Labem
Ústeckého
Úřad práce v Liberci
Libereckého
Úřad práce v Hradci Králové
Královéhradeckého
Úřad práce v Pardubicích
Pardubického
Úřad práce v Jihlavě
Vysočina
Úřad práce Brno-město
Jihomoravského
Úřad práce v Olomouci
Olomouckého
Úřad práce ve Zlíně
Zlínského
Úřad práce v Ostravě
Moravskoslezského
Zdroj: Integrovaný portál MPSV [32]
Tyto pověřené úřady práce zabezpečují: • Koordinaci státní politiky zaměstnanosti v územním obvodu příslušného kraje v návaznosti na právní předpisy, priority a cíle vlády. Tato činnost zahrnuje zejména:
o zpracování krajské statistiky, analýzy a prognózy trhu práce, o zpracování jednotné koncepce jejich dílčích segmentů v kraji, o příprava podkladů pro jednání se zahraničními investory, o příprava podkladů pro rozhodování krajských orgánů o opatřeních, která podporují zaměstnanost (např. infrastruktura, dopravní obslužnost, alokace prostředků kraje do mikroregionů atd.). 29
•
Spolupracují s krajskými orgány a příslušnými orgány státní správy ČR na úrovni krajů, sociálními partnery a zahraničními orgány a subjekty při rozvoji zaměstnanosti a lidských zdrojů na území kraje. [33]
Z tohoto pověření vyplývá i úkol podílet se na čerpání prostředků z Evropského sociálního fondu (ESF) na úrovni kraje. [34] V oblasti zaměstnanosti existují na trhu práce další zainteresované instituce, mezi ně může zařadit nejen agentury práce, jejichž působnost upravuje zákon o zaměstnanosti, ale také krajské úřady.
3.1.4 Kraj Vysočina Ve znění zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, lze nalézt přímo bod, ve kterém je specifikován určitý vztah mezi zaměstnaností a krajem. Paragraf 78 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích specifikuje, že zastupitelstvo kraje zřizuje vždy výbor finanční, výbor kontrolní a výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. Tyto výbory jsou nejméně pětičlenné. V témže zákoně § 78 odst. 6 je specifikována i činnost tohoto výboru, která zahrnuje: • v návaznosti na demografický vývoj a vývoj zaměstnanosti posuzuje a vyjadřuje se k síti škol a školských zařízení, studijních a učebních oborů a k jejich změnám v působnosti kraje, • předkládá návrhy na zkvalitnění péče poskytované školami a školskými zařízeními, popřípadě předškolními zařízeními, které kraj zřizuje, • vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, • projednává zprávy o výsledcích výchovně vzdělávací činnosti škol, školských zařízení a předškolních zařízení, které kraj zřizuje, • plní další úkoly v oblasti výchovy a vzdělávání, kterými jej pověří zastupitelstvo. [35] Z uvedeného vyplývá, že se kraje spíše zaměřují na činnosti spojené se vzděláváním, nicméně dle informací poskytnutých panem inženýrem Holým, vedoucím oddělení 30
regionálního rozvoje kraje Vysočina, se kraj Vysočina zaměřuje nejen na tyto aktivity, ale za důležitý krok v oblasti řešení problematiky nezaměstnanosti považuje zřízení Rady hospodářské a sociální dohody kraje Vysočina (RHSD) v roce 2007, která je společným iniciativním orgánem odborů, zaměstnavatelů a veřejné správy pro trojstranné vyjednávání, s cílem vzájemné výměny informací a stanovisek v zásadních otázkách hospodářského a sociálního rozvoje, tedy i rozvoje lidských zdrojů a nezaměstnanosti. Finanční pomoc pro rozvoj regionu je uskutečňována prostřednictvím prostředků kraje ve Fondu Vysočiny. Jak uvádí ing. Holý pozornost je v současné době zaměřena spíše na tvrdé investiční projekty, které vytvářejí nová pracovní místa. Jde především o zakázky ve stavebnictví (např. Grantové programy Naše školka, Sportoviště, Investujeme v sociálních službách, atp.) Dále uvádí specifický program pro rozvoj podnikání a tím i zaměstnanosti, kterým je propagace průmyslových zón a brownfields, které mapuje a nabízí na veletrzích v ČR i zahraničí a to jak v elektronické i tištěné prezentaci, tak prostřednictvím webové prezentace. Kraj také úzce spolupracuje s Hospodářskou a Agrární komorou při realizaci projektů zaměřených na udržitelný rozvoj kraje. V oblasti spolupráce kraje s úřady práce se v současné době kraj Vysočina prostřednictvím Odboru školství, mládeže a sportu zaměřuje na provázání potřeb trhu práce s nabídkou středních škol. Významnou je spolupráce úřadů práce jako klíčových hráčů na trhu práce v kraji Vysočina, hospodářské komory a kraje Vysočina v řešení problematiky dlouhodobého nedostatku kvalitních techniků a řemeslníků.
3.1.5 Agentury práce Agentury práce vystupují na trhu práce jako prostředník, který usnadňuje přizpůsobení nabídky práce a poptávky po ní. Nejčastěji se klienty těchto agentur stávají studenti případně absolventi. Dále agenturní zaměstnávání využívají lidé k práci během hledání zaměstnání, ženy na mateřské dovolené a u agentur pracuje také velké množství seniorů. [75] Většina těchto pracovníků je vedena úřady práce jako nezaměstnaní. Což je
31
předpokladem, že propouštění agenturních zaměstnanců nebude mít zásadní vliv na zvyšování či snižování míry nezaměstnanosti, kterou uveřejňují úřady práce, protože budou již do celkové míry nezaměstnanosti zahrnuti. Za nezaměstnané ovšem nejsou považovány matky na mateřské dovolené, studenti ani senioři v důchodovém věku. Od roku 2004 je činnost tohoto subjektu upravena zákonem o zaměstnanosti. Podle zákona o zaměstnanosti agentury práce vystupují na trhu práce jako zvláštní subjekty, které jsou zřizovány fyzickými či právnickými osobami na základě povolení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Ministerstva vnitra ČR. Svoji činnost mohou poskytovat úplatně i bezúplatně a mohou vytvářet zisk. Mohou provádět zprostředkování zaměstnání na území
České republiky nebo z území České republiky do zahraničí a ze zahraničí na území České republiky. [26] V současné době má v ČR povolení ke zprostředkování zaměstnání 2 150 agentur práce. [73] V roce 2009 MPSV přijalo 651 žádostí o povolení k této činnosti, z nichž bylo 329 od nových subjektů a 322 o obnovu povolení. Oprávnění neobdrželo 145 žadatelů a 151 jich bylo odebráno. [73]
Činnost agentur práce v letech 2008 – 2009 V roce 2008 došlo ke změně ekonomické situace a navíc k některým metodickým změnám, mj. ke změně klasifikace činností podle CZ-NACE, takže aktuální údaje nejsou zcela srovnatelné s minulostí. Vlastním výsledkem činnosti agentur je umisťování osob pro uživatele. [74] Graf 4 – Počty osob umístěných agenturami v roce 2008 a 2009
70000
umístěné osob y celkem
60000
oso by umístěné zah raničním firmám
50000 y40000 b o s30000 o 20000 10000 0 1
2
3
4
2008
1
2
2009
Zdroj: ČSÚ [74]
32
3
Z uvedeného grafu je zjevné, že rozhodující podíl na počtu umístěných osob mají zahraniční firmy, což není vzhledem k vlastnické struktuře podniků v ČR nepředvídatelné. Jak uvádí ČSÚ tyto firmy jako první začaly propouštět agenturní pracovníky, ale zřejmě je začaly opět nabírat. [74] Graf 5 – Počty osob umístěných do vybraných odvětví 8 000 7 000
VO, MO a opr. motor. voz. informační a komunikační činnosti
doprava a skladování administrativní a podpůr. čin.
6 000 5 000 y b4 000 o s o3 000 2 000 1 000 0 1
2
3
4
1
2
3
2009
2008 Zdroj: ČSÚ [74]
Jak uvádí ČSÚ, největší podíl má zpracovatelský průmysl. V prvním čtvrtletí roku 2008
činil 78%, v témže období roku následujícího to však bylo již jen 56%. Graf pak ukazuje, že největší podíl ve zpracovatelském průmyslu zaujímala výroba motorových vozidel, kde také došlo k největšímu propadu počtu agenturních pracovníků a následném nárůstu ve druhém čtvrtletí 2009. Zjištěná fakta naznačují, že počet osob umístěných agenturami činil v 1. čtvrtletí 2008 cca 2 % počtu zaměstnanců v národním hospodářství; samozřejmě ve vybraných odvětvích to bylo více; např. ve zpracovatelském průmyslu 3,8 %, ve výrobě motorových vozidel dokonce 8,3 %. [74] Dle průzkumu provedeného SAP, firmy sdružené v tomto sdružení, které se účastnily tohoto průzkumu, měly v plánu propustit 6, 04 % kmenových zaměstnanců a 59,9 % agenturních pracovníků z jejich počtu k 30. 6.2008 [76]
33
Jak dále uvádí ČSÚ postavení agentur se na přelomu let 2008/2009 výrazně změnilo. „Podle některých názorů3 nepoklesla pouze poptávka po pracovních silách, ale zároveň i poptávka po vyhledávání vhodných pracovníků prostřednictvím agentur, neboť firma je snadno najde bez zprostředkování. Pozitivní na této nepříznivé situaci je snad to, že • agentury si více konkurují, a tudíž jejich vyhledávání vhodného pracovníka je intenzivnější, neboť i potenciální uživatelé jsou náročnější; • přizpůsobení změněné situaci na trhu práce může nastat i na straně potenciálních uživatelů – dojde ke zpružnění trhu práce. Na počátku recese bylo pro firmy snazší propouštět agenturní pracovníky, a ponechat si své kmenové; v dalším období mohou naopak ze stejných důvodů preferovat agenturní, neboť je v případě potřeby mohou snáze propustit; • a co na to osoby ucházející se o práci? Raději přijmou práci na dobu určitou v očekávání lepší situace, budou ochotni i dojíždět za prací, pokud náklady na dopravu nepřevýší mzdu, ale stěhovat se spíše nebudou, neboť v současné situaci na trhu bydlení to ani není jednoduché.“ [74]
Dílčí závěr Hlavní právní normou v oblasti zaměstnanosti je zákon 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který v základní podobě specifikuje subjekty činné v oblasti zaměstnanosti v ČR. Dále tyto subjekty a jejich působnost charakterizují další právní normy a novely zákonů. Mezi subjekty činné v této oblasti lze zařadit Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Ministerstvo vystupuje jako základní koordinátor státní politiky zaměstnanosti a jako správní instituci stanovuje jednotlivé úřady práce, které nejsou jen zprostředkovateli práce, ale jejich činností je také zpracování koncepce vývoje zaměstnanosti. Tyto koncepce souvisí se sledováním a vyhodnocením situace na trhu práce v daném správním obvodu. V návaznosti na změnu územního uspořádání došlo ke zřízení tzv. koordinátorů státní
3
ZGÚTHOVÁ, Katarína. Personální agentury bojují o život. Lidové noviny [online]. 26.10.2009, [cit. 2010-
12-08].
Dostupný
z
WWW:
/ln_noviny.asp?c=A091026_000071_ln_noviny_sko&klic=233934&mes=091026_0>.
34
politiky zaměstnanosti, kterými se staly úřady práce v krajských městech vyjma kraje středočeského, jehož koordinátorem je úřad práce v Příbrami. Tyto úřady práce by měli spolupracovat s krajskými orgány a připravovat podklady pro jejich rozhodování o opatřeních podporujících zaměstnanost. Zákon o krajích specifikuje určitou přímou vazbu mezi krajským úřadem a zaměstnaností, která se má uskutečňovat prostřednictvím výboru pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost. Zvláštním subjektem na trhu práce jsou agentury práce, jejichž zřízení je specifikováno zákonem o zaměstnanosti, agentury zřizují fyzické
či právnické osoby na základě povolení, jejich povinností je podávat hlášení o své činnosti MPSV. Tuto činnost mohou vykonávat bezúplatně či za úplatu, avšak dle podmínek stanovených zákonem. Lidé, jimž agentury práce zprostředkovávají zaměstnání, mají pak na trhu práce zvláštní postavení. Zaměstnávání agenturních pracovníků zpružňuje trh práce, neboť tito pracovníci mohou být snadněji najímáni i propouštěni.
3.2 Politika zaměstnanosti Ekonomický růst je základní podmínkou pro zvýšení zaměstnanosti a následně pro zabezpečení sociální soudržnosti společnosti. Nicméně aby byla pracovní síla schopna přispět k ekonomickému růstu, je zapotřebí vhodně zacílené politiky zaměstnanosti. [27]
3.2.1 Státní politika zaměstnanosti Jde především o činnosti, které přispívají k vytváření souladu mezi nabídkou práce a poptávkou po ní. Jejím hlavním úkolem je vytvářet podmínky pro optimální zaměstnanost. Opatření přijímaná na poli trhu práce jsou harmonizována s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami čerpání peněžních prostředků z Evropského sociálního fondu. Stát ve své přenesené působnosti uplatňuje ve své činnosti v rámci státní politiky zaměstnanosti dva základní druhy politik, jde o: • Pasivní politiku zaměstnanosti • Aktivní politiku zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) slouží úřadům práce pro podporu zaměstnanosti a tím také pro sociálně ekonomický rozvoj v regionu. Je nástrojem, který si klade za hlavní 35
cíl zabraňovat zvyšování nezaměstnanosti Jejím základním úkolem je podněcování zaměstnavatelů k vytváření nových pracovních míst, a tím tedy zvyšuje uplatnitelnost uchazečů o zaměstnání. Zaměřuje svoji pozornost především na obtížně umístitelné skupiny osob na jednotlivých regionálních trzích práce.
3.2.2 Regionální politika zaměstnanosti Celkový rámec pro realizaci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti je vymezen obecně závaznými právními předpisy, metodikou MPSV ČR a metodikou odboru trhu práce. Nicméně podrobnější postup uplatnění nástrojů APZ s ohledem na konkrétní podmínky a aktuální situaci daného regionu (okresu) jsou stanovovány vnitřní směrnicí úřadu práce.[40] Příkladem může být okres Žďár nad Sázavou, který si pro rok 2010 stanovil kritéria, která jsou uvedena v příloze této práce. V současné době je na trhu práce, jako hospodářské protikrizové opatření uskutečňován projekt „Vzdělávejte se“, jehož realizátorem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a koordinací tohoto projektu jsou pověřeny jednotlivé úřady práce. Projekt je zaměřen na zaměstnavatele, kteří v důsledku celosvětové finanční krize a hospodářské recese museli nebo budou muset omezit výrobu ve svých provozech, a jejich zaměstnance. V rámci projektu mohou zaměstnavatelé získat finanční prostředky na realizaci vzdělávacích kurzů pro své zaměstnance, kteří jsou ohroženi negativními důsledky organizačních změn podniku v důsledku krize. Zaměstnancům se tak dostane možnosti účastnit se dalšího vzdělávání, zdokonalit si své odborné znalosti, dovednosti a kompetence v oblasti tzv. obecného vzdělávání a zaměstnavatelé získají prostor pro efektivnější řešení personální situace podniku v období krize. [41] Toto protikrizové opatření je realizováno celorepublikově a jednotliví zájemci z řad zaměstnavatelů, podávají své žádosti u místně příslušného úřadu práce, kde se nachází provozovna daného podniku. Tento projekt bude probíhat do únoru 2011, a teprve poté budou známi výsledky účinnosti tohoto projektu. Nicméně dle informací poskytnutých Mgr. Novotnou z poradenského odboru, která má tento projekt ve Žďáře nad Sázavou pod patronátem, jsou zaměstnavatelé s tímto projektem spokojeni, neboť tím, že je působnost MPSV přenesena na územně příslušné úřady práce, se zkracuje doba reakce na podání žádosti na minimální dobu, tj. 710. Zaměstnavatelé se zpočátku obávali složité administrativní činnosti, avšak po jejím 36
zvládnutí s poskytnutím poradenství úřadu práce shledali tuto činnost za ne příliš složitou. Ve Žďáře nad Sázavou tento projekt probíhal ve dvou fázích pod dvěma operačními programy. První fáze projektu probíhala od března roku 2009 do června 2009 pod Operačním programem řízení lidských zdrojů (OP RLZ), jehož rozpočet činil 6,799 mil. Kč a tento rozpočet byl téměř celý vyčerpán. V rámci Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) probíhá druhá fáze tohoto projektu. Od září 2009 do září 2010 bylo podáno celkem 249 žádostí, z nichž k realizaci bylo doručeno 209 dohod se 40 zaměstnavatelskými subjekty v okrese Žďár nad Sázavou. Nejvyšší finanční příspěvky
čerpali převážně strojírenské firmy tohoto okresu. Tabulka 6 – Zaměstnavatelské subjekty s nejvyššími finančními příspěvky z projektu Vzdělávejte se! pro období 9/2009 – 9/2010
Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Název subjektu ŽĎAS, a.s. První brněnská strojírna, a.s. Železárny Štěpánov, spol.s.r.o. DEL, a.s. PBS Turbo, s.r.o. Medin, a.s. Carbide, s.r.o. Compas automatizace, spol. s.r.o.
Počet
Finanční
Počet
dohod
prostředky
účastníků
26 7 6 8 2 14 9 16
2 507 242,1 334 128,1 203 372,1 191 064,865 567,810 140,806 126,674 154,-
260 182 220 188 60 375 57 191
Zdroj: Mgr. Novotná, ÚP ZR (2010)
Dílčí závěr Stát prostřednictvím MPSV vytváří státní politiku zaměstnanosti, která je harmonizována s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami čerpání peněžních prostředků z Evropského sociálního fondu. Jejím hlavním úkolem je optimalizovat zaměstnanost. To provádí prostřednictvím nástrojů aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti. Jednotlivé nástroje jsou specifikovány zákonnou úpravou, avšak na regionální úrovni je využití těchto nástrojů optimalizováno dle aktuální situace na regionálním trhu práce. Děje se tak prostřednictvím vnitřních směrnic úřadů práce. V současné době je na trhu práce v rámci protikrizových opatření uskutečňován projekt Vzdělávejte se! Tento projekt je 37
uskutečňován celorepublikově v rámci OP LZZ jsou úřadům práce zpětně poskytovány finanční prostředky, které slouží zaměstnavatelům pro překlenutí krizového období na vzdělávání svých zaměstnanců. Úspěšnost tohoto projektu bude možno zhodnotit až po jeho ukončení, avšak zatím se alespoň v okrese Žďár nad Sázavou projevuje spokojenost s tímto projektem.
38
4
PRAKTICKÁ ČÁST
4.1 Analýza období 2000 – 2007 Regionální disparity v ekonomické výkonnosti krajů, nebo také jinak regionů NUTS 3 mají celou řadu příčin. Můžeme mezi ně řadit jak složení obyvatelstva, a to jak věkové tak vzdělanostní, či kulturní a společenské faktory, ale také například přírodní podmínky, které mohou vést k různému zaměření jednotlivých krajů či okresů na různé ekonomické
činnosti s různou odvětvovou strukturou, která se vyvíjela historicky. Vývoj ekonomické výkonnosti daného regionu je ovlivňován také úrovní dopravní obslužnosti nebo rozvojem dopravní infrastruktury, ale také mírou nezaměstnanosti daného regionu. V analýze míry nezaměstnanosti v období před příchodem krize, tedy od roku 2000 do roku 2007 se v první řadě budu zabývat variabilitou tohoto makroekonomického ukazatele, poté se zaměřím na analýzu míry nezaměstnanosti z jiného úhlu pohledu. Pokusím se určit pořadí jednotlivých krajů a to z hlediska makroekonomické výkonnosti tohoto ukazatele a zároveň dynamiky vývoje tohoto ukazatele.
4.1.1 Variabilita míry nezaměstnanosti období 2000-2007 V analýze budu vycházet z hodnot míry nezaměstnanosti ve sledovaném období, jejichž zdrojem je MPSV a hodnot ekonomické aktivity obyvatel v krajích, jejichž zdrojem je
ČSÚ. Tabulka 7 – Registrovaná míra nezaměstnanosti v letech 2000-2007 v %
Míra nezaměstnanosti dle metodiky MPSV v % Kraj/rok
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Hl. město Praha
3,4
3,4
3,7
4,0
3,6
3,2
2,7
2,2
Středočeský kraj
6,8
6,8
7,2
7,4
6,8
6,3
5,3
4,2
Jihočeský kraj
5,8
6,0
6,7
7,0
6,6
6,7
5,7
4,5
Plzeňský kraj
6,5
6,5
7,1
7,6
6,7
6,4
5,6
4,4
Karlovarský kraj
8,0
8,7
10,1
10,6
10,7
10,3
9,2
7,3
39
Ústecký kraj
16,1
15,8
17,1
17,9
15,8
15,4
13,8
11,0
Liberecký kraj
6,4
7,4
8,7
9,5
8,2
7,7
7,0
6,1
Královéhradecký kraj
5,9
6,3
7,3
7,9
7,7
7,3
6,3
4,7
Pardubický kraj
7,9
7,9
8,7
9,4
8,9
8,3
6,9
5,4
Vysočina
7,5
7,0
8,3
9,2
8,8
8,2
7,1
5,6
Jihomoravský kraj
9,3
9,7
11,2
11,5
10,7
10,2
8,8
6,9
Olomoucký kraj
11,9
11,8
12,2
12,5
11,7
10,6
9,0
6,7
Zlínský kraj
8,1
8,5
10,2
10,6
9,5
9,3
7,8
6,0
Moravskoslezský kraj
15,1
15,1
15,9
16,8
15,7
14,2
12,6
9,6
ČESKÁ REPUBLIKA
8,8
8,9
9,8
10,3
9,5
8,9
7,7
6,0
Zdroj dat: MPSV [69], vlastní zpracování Graf 6 – Ekonomická aktivita obyvatel v krajích ČR v letech 2000-2007 v tisících osob
Zdroj dat: ČSÚ [55-68], vlastní úprava
40
Z hodnot ukazatelů, kterými jsou registrovaná míra nezaměstnanosti a ekonomická aktivita obyvatel byly vypočítány ukazatelé úrovně a variability pro jednotlivé roky z období 2000 až 2007, které zobrazuje následující tabulka. Pro výpočet směrodatné odchylky byl využit vzorec Sd =
∑ ( xi − x )2 * ni , kde vahami byl počet ekonomicky aktivních ∑ ni
obyvatel proto, aby nedošlo ke zkreslení v důsledku odlišné míry ekonomické aktivity mezi regiony. Tabulka 8 – Charakteristiky úrovně a variability u souboru 14 krajů ČR v letech 2000 - 2007
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
15,36
14,77
16,18
17,44
14,60
12,86
10,55
6,18
3,92
3,84
4,02
4,18
3,82
3,59
3,25
2,49
44,54
43,18
41,05
40,54
40,23
40,30
42,18
41,43
Minimum
3,4
3,4
3,7
4
3,6
3,2
2,7
2,2
Maximum
16,1
15,8
17,1
17,9
15,8
15,4
13,8
11
8,5
8,6
9,6
10,1
9,4
8,9
7,7
6,0
Rozptyl Směrodatná odchylka Variační koeficient
Aritmetický průměr Zdroj dat: Vlastní zpracování
Z uvedených hodnot míry nezaměstnanosti je jednoznačně patrné, že nejvyšší mírou nezaměstnanosti se vyznačuje kraj Ústecký, jehož hodnoty jsou maximální ve všech zkoumaných letech. Aritmetický průměr také zvyšuje kraj Moravskoslezský, jehož hodnoty dosahují druhých nejvyšších hodnot. Naopak nejnižší měrou nezaměstnanosti se vyznačuje již tradičně hlavní město Praha, jehož hodnoty se nacházejí výrazně pod republikovým průměrem. Pro posouzení relativní velikosti rozptýlenosti dat vzhledem k datům uváděným pro
Českou republiku jako celek, jsem využila variační koeficient. Pro posouzení variability využívám hodnocení Svatošové, Boháčkové a Hrabankové (2005) zobrazené v tabulce č. 2, a to pro každý rok zvlášť.
41
Tabulka 9 – Hodnocení variability míry nezaměstnanosti v letech 2000 - 2007
Rok
Variační koeficient Variabilita
2000
44,54
Střední
2001
43,18
Střední
2002
41,05
Střední
2003
40,54
Střední
2004
40,23
Střední
2005
40,30
Střední
2006
42,18
Střední
2007
41,43
Střední
Zdroj dat: Vlastní zpracování
Variační koeficient zobrazený následujícím grafem ukazuje poměrně vysokou variabilitu makroekonomického ukazatele, kterým je míra nezaměstnanosti. Hodnoty variačního koeficientu se pohybují okolo hodnoty 40, což dle zvolené stupnice ve všech zkoumaných letech ukazuje na střední stupeň variability mezi jednotlivými regiony. Variabilita míry nezaměstnanosti a její kolísání je způsobeno změnou míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech a také počty ekonomicky aktivních obyvatel, které při výpočtu variačního koeficientu slouží jako váhy daného regionu. Od roku 2000 do roku 2005 docházelo v jednotlivých regionech ve směs k nárůstu míry nezaměstnanosti a následně od roku 2005 k jejímu poklesu, což se projevuje i na variabilitě míry nezaměstnanosti ve sledovaném období. S nárůstem či poklesem míry nezaměstnanosti v různé výši v jednotlivých regionech dochází ke snižování disparit mezi jednotlivými kraji a proto dochází i ke snižování nebo zvyšování variačního koeficientu. Variační koeficient je závislý na různé procentní změně v jednotlivých regionech.
42
Graf 7 – Variační koeficient míry nezaměstnanosti ve 14 krajích v letech 2000 - 2007
Zdroj: Vlastní zpracování
Průměr i směrodatná odchylka jsou silně ovlivňovány extrémními hodnotami, které je výrazně snižují či zvyšují, proto byly tabelovány i charakteristiky úrovně a variability pro 13 krajů bez Hlavního města Prahy. Tabulka 10 - Charakteristiky úrovně a variability u souboru 13 krajů ČR bez Hlavního města Prahy v letech 2000 - 2007
2000 Rozptyl Směrodatná odchylka Variační koeficient
2005
2006
2007
13,42 12,60 13,24 14,30 11,80 10,10
8,50
5,00
2,92
2,24
3,66
2001
3,55
2002
3,64
2003
3,78
2004
3,43
3,18
41,63 39,89 37,13 36,71 36,16 35,71 37,87 37,27
Minimum
5,8
6
6,7
7
6,6
6,3
5,3
4,2
Maximum
16,1
15,8
17,1
17,9
15,8
15,4
13,8
11
8,9
9,0
10,1
10,6
9,8
9,3
8,1
6,3
Aritmetický průměr Zdroj dat: Vlastní zpracování
43
Graf 8 - Variační koeficient míry nezaměstnanosti v krajích v letech 2000 – 2007, bez Hl. m. Prahy
U sledovaného ukazatele registrované míry nezaměstnanosti došlo, ke snížení variability a ke zvýšení průměrných hodnot. Graf 9 - Variační koeficient míry nezaměstnanosti ve 14 krajích a v krajích bez Hl. m. Prahy v letech 2000- 2007
Nicméně disparita v regionálních měrách nezaměstnanosti je výrazným problémem.
4.1.2 Dynamika a výkonnost míry nezaměstnanosti 2000-2007 Pro určení dynamiky vývoje míry nezaměstnanosti využiji ve své analýze bazických indexů, kde výchozím rokem, tedy bází bude rok 2000. Index uvedu v procentním vyjádření. Na základě dynamiky tohoto ukazatele a jeho absolutních hodnot v procentním vyjádření, určím pořadí krajů dle bodového skóre. Nejvyšší počet bodů (14 bodů) získá 44
region s nejnižším bazickým indexem a naopak. Zároveň toto bodové hodnocení obdobným způsobem použiji pro míru nezaměstnanosti a tak zjistím pořadí makroekonomické výkonnosti sledovaného ukazatele. Tabulka 11 – Hodnoty bazického indexu, báze rok 2000
Kraj/rok
Hl. město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj ČESKÁ REPUBLIKA
Bazický index, báze rok 2000 v % 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Index Index Index Index Index Index 2000 v 2000 v 2000 v 2000 v 2000 v 2000 v % % % % % % 100,0 108,8 117,6 105,9 94,1 100,0 105,9 108,8 100,0 92,6 103,4 115,5 120,7 113,8 115,5 100,0 109,2 116,9 103,1 98,5 108,8 126,3 132,5 133,8 128,8 98,1 106,2 111,2 98,1 95,7 115,6 135,9 148,4 128,1 120,3
2006 2007 Index Index 2000 v 2000 v % % 79,4 64,7 77,9 61,8 98,3 77,6 86,2 67,7 115,0 91,3 85,7 68,3 109,4 95,3
-
106,8 100,0 93,3
123,7 110,1 110,7
133,9 119,0 122,7
130,5 112,7 117,3
123,7 105,1 109,3
106,8 87,3 94,7
79,7 68,4 74,7
-
104,3 99,2 104,9
120,4 102,5 125,9
123,7 105,0 130,9
115,1 98,3 117,3
109,7 89,1 114,8
94,6 75,6 96,3
74,2 56,3 74,1
-
100,0
105,3
111,3
104,0
94,0
83,4
63,6
-
101,1
111,4
117,0
108,0
101,1
87,5
68,2
Zdroj: Vlastní zpracování
Na základě získaného bodového skóre provedu posouzení stavu a vývoje míry nezaměstnanosti. Toto hodnocení provedu pro jednotlivé kraje v letech 2000 až 2007 a následně zobrazím graficky pro každý kraj zvlášť jeho dynamickou a výkonnostní složku. Bodové skóre pro dynamickou i výkonnostní složku uvedu v příloze této práce. Kraje jsem rozdělila dle podílu automobilového do 4 skupin. První skupinu tvoří kraje s největším podílem automobilového průmyslu. Mezi ně patří kraj Středočeský, Vysočina, kraj Moravskoslezský a Liberecký. Druhou skupinu tvoří kraje Plzeňský, Ústecký, Jihočeský a 45
Pardubický. Kraje Olomoucký, Hlavní město Praha, Královéhradecký a Zlínský jsou zařazeny do skupiny třetí a poslední skupinu tvoří kraje Jihomoravský a Karlovarský. Graf 10 – Výkonnost a dynamika míry
Graf 11 – Výkonnost a dynamika míry
nezaměstnanosti v kraji Vysočina
nezaměstnanosti ve Středočeském kraji
Graf 12- Výkonnost a dynamika míry
Graf 13 – Výkonnost a dynamika míry
nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji
nezaměstnanosti v Libereckém kraji
V dynamické složce je u 4 krajů s největším podílem automobilového průmyslu různý trend vývoje nezaměstnanosti. U kraje Vysočina jde spíše o klesající trend. Naopak u krajů Středočeského a Moravskoslezského je tento trend spíše opačný. Nezaměstnanost v těchto dvou krajích od roku 2000 spíše klesá, což ukazuje dynamická složka v grafech. U kraje Libereckého dynamická složka od roku 2000 do roku 2003 stagnuje na poměrně vysoké míře nezaměstnanosti, neboť pořadí tohoto kraje je na posledním místě. Od roku 2003 dochází ke změně a míra nezaměstnanosti klesá, čímž se mění i pořadí, nicméně od roku 2005 dochází opět k nárustu nezaměstnanosti a v roce 2007 se dostává tento kraj na poslední místo dle dynamické složky. U složky výkonnostní je viditelný nárůst míry nezaměstnanosti v porovnání s kraji ostními a kraj Liberecký se dostává na 9 místo. Naopak u kraje Vysočina je viditelný rostoucí trend, což můžeme vidět na grafech zobrazujících složku výkonnostní. U kraje Moravskoslezského můžeme vidět setrvalý
46
trend míry nezaměstnanosti sestavený dle pořadí ve výkonnostní složce. Moravskoslezský kraj si tedy od roku 2000 do roku 2007 udžuje předposlední místo, nicméně od roku 2000 je zde viditelný pokles míry nezaměsnanosti Graf 14 – Pořadí krajů dle bodů za výkonnost a dynamiku míry nezaměstnanosti v roce 2007
Z grafu č. 8 vyplývá, že ze 4 hodnocených krajů zaujímá nejlepší postavení v roce 2007 kraj Středočeský, který získal 13 bodů za dynamiku i výkonnost a tedy v tomto roce zaujímá celkově druhé místo, avšak v rámci těchto 4 krajů zaujímá místo první. Plzeňský kraj je z hlediska dynamiky i výkonnosti poměrně vyrovnaným krajem. Makroekonomická výkonnost od roku 2004 stagnuje a tento kraj se tedy nachází od tohoto roku na třetím místě. Z pohledu dynamiky vývoje lze říci, že se pohybuje tento kraj od roku 2004 v podstatě na stejné úrovni. V jihočeském kraji výkonnostní složka stagnovala až do roku 2005 a tedy se z tohoto pohledu nacházel na 2. místě mezi 14 kraji, poté došlo k růstu nezaměstnanosti a kraj od roku 2005 stagnuje na 4. místě. Od roku 2000 docházelo k nárůstu nezaměstnanosti, což se projevilo na dynamické složce míry nezaměstnanosti, která stagnuje na 11. místě. Kraj Pardubický se vyznačuje stagnující dynamickou složkou od roku 2002, takže z tohoto hlediska si kraj udržuje stálé pořadí a to na 7. místě. V rámci makroekonomické výkonnosti je viditelný mírný posun z 8. na 6. místo. U kraje Ústeckého je patrný dle dynamické složky nárůst míry nezaměstnanosti, nicméně z hlediska makroekonomické výkonnosti nedochází ke změně a tento kraj si stabilně udržuje poslední místo mezi kraji.
47
Graf 15 – Výkonnost a dynamika míry
Graf 16 – Výkonnost a dynamika míry
nezaměstnanosti v Plzeňském kraji
nezaměstnanosti v Jihočeském kraji
Graf 17 – Výkonnost a dynamika míry
Graf 18 – Výkonnost a dynamika míry
nezaměstnanosti v Pardubickém kraji
nezaměstnanosti v Ústeckém kraji
Celkové pořadí u této skupiny zobrazuje pro rok 2007 následující graf. Graf 19 - Pořadí krajů dle bodů za výkonnost a dynamiku míry nezaměstnanosti v roce 2007
48
Graf 20 – Výkonnost a dynamika míry
Graf 21 – Výkonnost a dynamika míry
nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji
nezaměstnanosti v Olomouckém kraji
Graf 22 – Výkonnost a dynamika míry
Graf 23 – Výkonnost a dynamika míry
nezaměstnanosti Hlavního města Praha
nezaměstnanosti ve Zlínském kraji
Královéhradecký kraj se vyznačuje nízkou mírou dynamického vývoje, dle pořadí mezi kraji se drží na spodních příčkách. V oblasti makroekonomické výkonnosti si od roku 2002 udržuje stále stejnou pozici a to páté místo. Olomoucký kraj má také nízkou míru dynamického vývoje, změny v míře nezaměstnanosti od roku 2000 nejsou příliš výrazné. Výkonnost tohoto ukazatele si od roku 2000 do roku 2005 udržuje stálé pořadí mezi jednotlivými kraji. Do roku 2005 dochází k poklesu míry nezaměstnosti v porovnání s ostatními kraji a kraj tak zlepšuje svoji pozici. Hlavní město Praha představuje specifický region s již tradičně nízkou mírou nezaměstnanosti a tedy z hlediska výkonnosti si udržuje po celou sledovanou dobu jasné prvenství. S dynamikou vývoje tohoto ukazatele je to poněkud horší. Míra nezaměstnanosti vykazuje od roku 2000 lehké změny a to spíše k nižší míře nezaměstnanosti. Zlínský kraj je v podstatě, jak ve výkonnosti, tak v dynamickém vývoji uprostřed hodnotící škály, s mírnými výkyvy. 49
Graf 24 - Pořadí krajů dle bodů za výkonnost a dynamiku míry nezaměstnanosti v roce 2007
Zbývající kraje disponují velmi malým podílem automobilového průmyslu. Kraj Jihomoravský si udržuje svoji standardní úroveň, v rámci hodnocení dynamického výkonu tohoto kraje můžeme pozorovat změnu pořadí a to směrem k lepšímu v rámci ostatních krajů. Tato změna je z grafu patrná i na výkonnostní složce. Naopak vývoj u Karlovarského kraje je dá se říci opačný. Je zde patrný výkyv pořadí ve výkonnostní složce směrem dolů. Ve výkonnostní složce se tento kraj dostává v roce 2007 z 9. místa na místo 12. Dynamika tohoto kraje ve vývoji nezaměstnanosti od roku 2000 není příliš výrazná v rámci hodnocení všech 14 krajů.
Graf 25 - Výkonnost a dynamika míry
Graf 26 - Výkonnost a dynamika míry
nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji
nezaměstnanosti v Karlovarském kraji
50
Dílčí závěr Podle provedených statistik se ukázal jako kraj s nevyšší měrou nezaměstnanosti kraj Ústecký, a to ve všech sledovaných letech, což potvrdila i další analýza z hlediska výkonnosti a dynamiky. Dalším krajem, který velmi výrazně zvyšuje aritmetický průměr míry nezaměstnanosti je kraj Moravskoslezský, jehož hodnoty dosahují druhých nejvyšších hodnot. Nejnižší měrou nezaměstnanosti se ve sledovaném období vyznačovalo Hlavní město Praha, jehož hodnoty se nacházejí výrazně pod republikovým průměrem. Variabilita, která byla dále posuzována u tohoto významného makroekonomického ukazatele, dle zvolené stupnice pro hodnocení ukazuje v celém sledovaném období střední hodnoty variačního koeficientu pohybující se okolo hodnoty 40. Což je poměrně vysoká míra variability, která ukazuje na značné disparity mezi jednotlivými regiony. Průměr i směrodatná odchylka jsou silně ovlivňovány extrémními hodnotami, které je výrazně snižují či zvyšují. Největším dynamickým výkonnem se v průběhu let vyznačoval kraj Vysočina, který se v rámci 14 hodnocených krajů v průběhu let 2000 – 2007 dostal z místa prvního v roce 2000 až na místo 10. v roce 2007, což svědčí o rostoucí míře nezaměstnanosti v průběhu jednotlivých let. Výsadní postavení zaujímají kraje Moravskoslezský a Ústecký, jejichž míra nezaměstnanosti je již tradičně vysoká a zaujímají z hlediska makroekonomické výkonnosti poslední dvě místa. Z pohledu hodnocení dynamiky výkonu u Moravskoslezského kraje je viditelný pokles míry nezaměstnanosti od roku 2000, naopak u kraje Ústeckého je viditelný nárůst míry Graf 27 – Míra nezaměstnanosti v kraji Vysočina
nezaměstnanosti od roku 2000. Setrvalým pořadím ve výkonnosti
v porovnání s celorepublikovým průměrem
se vyznačuje i Hlavní město Praha, které se umístilo na prvním místě v celém
sledovaném
období.
Všechny tyto kraje vykazují určité extrémy, což je viditelné ze všech provedených analýz. Vývoj míry nezaměstnanosti v kraji Vysočina
Zdroj dat: MPSV [69], vlastní zpracování
se celorepublikovým průměrem, což je vidět na grafu. 51
pohybuje
mírně
pod
Pořadí jednotlivých krajů v makroekonomické výkonnosti a dynamice vývoje lze posoudit na základě grafu č. 28. Graf 28 - Pořadí krajů dle bodů za výkonnost a dynamiku míry nezaměstnanosti v roce 2007
Zdroj dat: Vlastní zpracování
Pokud body získané za výkonnost a dynamiku sečteme a zprůměrujeme, proto abychom se dostaly do bodové škály, získáme celkové bodové hodnocení jednotlivých krajů, na jehož základě získáme skutečné pořadí krajů v jednotlivých letech. Graf 29 – Pořadí krajů ČR podle úrovně a dynamiky míry nezaměstnanosti v roce 2007
Zdroj: Vlastní zpracování
52
4.2 Analýza období 2008 – 2010 Jak bylo uvedeno již výše, na konci roku 2008 se začalo v české ekonomice projevovat zpomalení, které bylo zapříčiněno situací na americkém finančním trhu. V důsledku tohoto zpomalení ekonomické výkonnosti země začalo docházet ke změnám makroekonomických ukazatelů, kterým je i míra nezaměstnanosti. Vzhledem k různorodosti ekonomických aktivit v jednotlivých regionech se změny projevovaly s různou intenzitou a byly značně regionálně diferencované.
4.2.1 Variabilita míry nezaměstnanosti období 2008-2009 O změně regionálních disparit vlivem hospodářského zpomalení v roce 2008, ale především v roce 2009 svědčí hodnoty ukazatelů úrovně a variability. Tabulka 12 - Charakteristiky úrovně a variability u souboru 14 krajů ČR v letech 2000 – 2007
2008
2009
Rozptyl
4,80
8,42
Směrodatná odchylka
2,19
2,90
Variační koeficient
36,52 31,54
Min
2,1
3,7
Max
10,3
13,6
6,2
9,7
Aritmetický průměr Zdroj: Vlastní zpracování
V roce 2008 ještě na variačním koeficientu nejsou patrné výrazné změny, což bude způsobené zpožděním vývoje míry nezaměstnanosti za vývojem produkce, jak bylo zmíněno výše. V roce 2008 se v zaměstnanosti projevovaly ekonomické úspěchy roku předchozího, kdy ekonomická výkonnost ČR republiky dosahovala vysokých hodnot. V tomto roce dosahoval variační koeficient střední variability, nicméně v roce následujícím výrazně variační koeficient poklesl, avšak dle hodnotící stupnice dosahuje stále střední variability. Což ukazuje na snížení disparit v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými kraji. Došlo tedy k přiblížení hodnoty míry nezaměstnanosti v jednotlivých krajích. V roce 2009 se všechny hodnoty pohybovaly okolo aritmetického průměru s odchylkou 53
maximálně +-3,9%. Nadprůměrnou hodnotou se opět vyznačuje Hlavní město Praha. Hodnotou míry nezaměstnanosti vyšší než je celorepublikový průměr (9,2%) se vyznačovalo 9 krajů ze 14. Nejvyšších hodnot opět dosahoval kraj Ústecký a Moravskoslezský. Největší meziroční nárůst v míře nezaměstnanosti zaznamenal kraj Olomoucký (5,3%) Tabulka 13 – Míra nezaměstnanosti v letech 2008, 2009
Hl. město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
2008 2,1 4,5 4,8 5 7,6 10,3 7 4,8 6 6,3 6,8 6,9 6,1 8,5
2009 3,7 7 7,8 8,2 11,1 13,6 11,2 8 9,6 10,3 10,6 12,2 10,8 12,1
Zdroj dat: MPSV [69], vlastní zpracování
Upravíme- li opět datový soubor a odstraníme z analýzy Hl. město Prahu, získáme následující hodnoty ukazatelů úrovně a variability. Tabulka 14- Charakteristiky úrovně a variability u souboru 13 krajů ČR bez Hlavního města Prahy v letech 2008 a 2009
2008
2009
3,30 5,20 Rozptyl Směrodatná odchylka 1,82 2,28 30,29 24,77 Variační koeficient 4,5 7 Min 10,3 13,6 Max 6,5 10,2 Aritmetický průměr Zdroj: Vlastní zpracování
54
V obou sledovaných letech došlo k výraznému snížení variability po odstranění hodnot míry nezaměstnanosti, kterými disponuje Praha. Graf 30 - Variační koeficient míry nezaměstnanosti ve 14 krajích a v krajích bez Hl. m. Prahy v letech 2000- 2009
Zdroj: Vlastní zpracování
Graf znázorňující variační koeficient ukazuje, že hodnoty míry nezaměstnanosti se k sobě začaly v jednotlivých krajích přibližovat a tím tedy dochází i k poklesu variačního koeficientu. Jak ukazují hodnoty míry nezaměstnanosti pro rok 2008, šlo oproti roku 2007 o sbližování hodnot směrem dolů, tedy docházelo k poklesu míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech. Naopak od roku 2008 do roku 2009 docházelo ke sbližování míry nezaměstnanosti směrem nahoru a míra nezaměstnanosti v regionech rostla a hodnoty se sobě navzájem přibližovali ještě výrazněji, a tedy došlo i ke snížení hodnoty variačního koeficientu. Hodnoty variačního koeficientu všech 14 krajů a hodnoty s vyloučením Hlavního města Prahy mají v podstatě totožný tvar. Jen v druhém případě došlo k poklesu variačního koeficientu, neboť Hlavní město Praha významně zvyšuje rozptyl hodnot.
4.2.2 Dynamika a výkonnost míry nezaměstnanosti 2008-2009 Na jednotlivých grafech můžeme opět sledovat vývoj dynamické a výkonnostní složky míry nezaměstnanosti. V první skupině krajů s nejvyšším podílem automobilového průmyslu můžeme vidět, že kraj Vysočina vykazuje ve sledovaném období další nárůst míry nezaměstnanosti od roku 2000. V kraji Moravskoslezském dochází od roku 2007 55
k poklesu míry nezaměstnanosti dle dynamické složky v porovnání s rokem 2000 a kraj Liberecký si udržuje od roku 2007 konstantní pořadí. Dále můžeme na grafech pozorovat dvě situace. První z nich je pouze v kraji Středočeském, kdy je patrný pokles nezaměstnanosti v roce 2008 v rámci všech krajů od, neboť dochází ke zvyšování bodového skóre, přičemž od roku 2007 do roku 2008 je patrný nárůst nezaměstnanosti z hlediska dynamiky. Druhá situace nastává u krajů zbývajících, u kterých je patrný setrvalý stav v posledních dvou hodnocených letech. Dle výkonnostní složky si kraj Středočeský udržuje stálé pořadí v porovnání s kraji ostatními. U zbývajících krajů není situace tak jednoznačná. Dle výkonnostní složky mění kraj Vysočina i kraj Moravskoslezský své pořadí. V kraji Vysočina dochází v roce 2007 k propadu v bodovém hodnocení a k následnému návratu na původní místo v roce následujícím, naopak ve druhém ze zmíněných krajů došlo oproti letům minulým k vzestupu v bodové škále. U kraje Libereckého je patrný nejprve pokles dle bodového hodnocení výkonnostní složky, což ukazuje na nárůst míry nezaměstnanosti mezi lety 2007 a 2008, v následujícím období si Liberecký kraj udržuje své pořadí. Graf
31
-
Výkonnost
a
dynamika
nezaměstnanosti v kraji Vysočina 2000-2009
míry
Graf
32
-
Výkonnost
a
dynamika
míry
nezaměstnanosti ve Středočeském kraji 2000-2009
56
Graf 33 – Výkonnost a dynamika míry nezam.
Graf
34
–
Výkonnost
a
dynamika
míry
v Moravskoslezském kraji 2000-2009
nezaměstnanosti v Libereckém kraji 2000-2009
V kraji Plzeňském, který je zařazen do druhé skupiny došlo z hlediska výkonnosti k nárůstu míry nezaměstnanosti mezi lety 2007 a 2008, od té doby si tento kraj udržuje stejné hodnocení výkonnostní složky, naproti tomu v kraji Jihočeském došlo k opačnému efektu. Poté si získanou pozici udržuje. Kraje Pardubický a Ústecký ve sledovaném období nevykazují z hlediska výkonnostní složky žádné změny. Dynamická složka ukazuje v kraji Plzeňském, že v letech 2007 až 2008 došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti v porovnání s rokem 2000 a mezi lety 2008 a 2009 opět k jejímu poklesu. Jihočeský kraj vykazuje v dynamické složce v podstatě setrvalý stav od roku 2005 a podobně je na tom i kraj Pardubický, kde došlo k mírnému výkyvu mezi roky 2008 a 2009. V Ústeckém kraji dynamická složka ukazuje na výrazný pokles míry nezaměstnanosti od roku 2000. Graf
35
–
Výkonnost
a
dynamika
míry
nezaměstnanosti v Plzeňském kraji 2000-2009
Graf 36 – Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti v Jihočeském kraji 2000-2009
57
Graf 37 – Výkonnost a dynamika míry
Graf 38 – Výkonnost a dynamika míry
nezaměstnanosti v Pardubickém kraji 2000-2009
nezaměstnanosti v Ústeckém kraji 2000-2009
Dle výkonnostní složky došlo v Královéhradeckém kraji od roku 2007 k mírnému poklesu míry nezaměstnanosti a od té doby si kraj udržuje své pořadí, u dynamické složky je viditelný také pokles míry nezaměstnanosti od roku 2000. Opakem v dynamické složce je kraj Olomoucký, který od roku 2007 vykazuje nárůst míry nezaměstnanosti, zároveň je tento nárůst patrný i na složce výkonnostní. Poklesem ve výkonnostní složce se vyznačuje od roku 2008 i kraj Zlínský. Naopak jeho dynamická složka ukazuje na pokles míry nezaměstnanosti. Výsadní postavení ve výkonnostní složce si udržuje Praha, která je opět na prvním místě. Na dynamické složce je ovšem viditelné, že i v Praze došlo ve sledovaných letech k nárůstu míry nezaměstnanosti. Graf 39 – Výkonnost a dynamika míry nezam.
Graf 40 – Výkonnost a dynamika míry
v Královéhradeckém kraji 2000-2009
nezaměstnanosti v Olomouckém kraji 2000 - 2009
58
Graf
41
–
Výkonnost
a
dynamika
míry
nezaměstnanosti v Hlavním městě Praze 2000-
Graf 42 – Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti ve Zlínském kraji 2000-2009
2009
Dynamická složka Karlovarského kraje si udržuje setrvalé pořadí od roku 2007, ve výkonnostní složce naopak došlo k posunu a to směrem k lepšímu. V kraji Jihomoravském dochází k posunu u obou složek, jak výkonnostní, tak dynamické a to také směrem k lepšímu, dochází ke snižování míry nezaměstnanosti podle obou ukazatelů.
Graf 43 – Výkonnost a dynamika míry
Graf 44 – Výkonnost a dynamika míry
nezaměstnanosti v Karlovarském kraji 2000-2009
nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji 20002009
59
Dílčí závěr V první části analýzy zaměřené na charakteristiky úrovně a variability je patrný výrazný pohyb. V letech 2008 a 2009 došlo ke snížení hodnoty variačního koeficientu. Do této doby se výše variačního koeficientu pohybovala kolem hodnoty 40. Rokem 2008 došlo ke snížení na hodnotu 36, 52 a v roce následujícím dosahovala ještě nižší hodnoty a to konkrétně 31, 54. Na výši těchto hodnot se nejvíce podílela opět Praha, jejíž hodnoty významně zvyšují rozptyl míry nezaměstnanosti. O čemž svědčí hodnoty variačního koeficientu po odstranění hodnot míry nezaměstnanosti Prahy z datového souboru. Vlivem ekonomické situace došlo ke sbližování hodnot míry nezaměstnanosti a to oběma směry, v roce 2008 směrem dolů a v roce 2009 směrem nahoru. Pokud se zaměříme na samotnou míru nezaměstnanosti, v roce 2008 ještě pokračoval vývoj z předchozích let. Míra nezaměstnanosti dosahovala nejvyšších hodnot v kraji Ústeckém, který byl následován krajem Moravskoslezským. Nejnižší hodnotu míry nezaměstnanosti má opět Praha, což přetrvává i v roce 2009. Naopak u nejvyšších hodnot došlo ke změně, Ústecký kraj zaujímá stále poslední místo, ale v tomto roce již není následován krajem Moravskoslezským, nýbrž i krajem Olomouckým. Při sledování dynamiky a výkonnosti míry nezaměstnanosti je viditelná změna u všech krajů, nicméně největší dynamikou vývoje se za celé sledované období 2000-2009 vyznačoval kraj Vysočina, jehož pořadí se od roku 2000 shledalo s největší změnou. Došlo k posunu od prvního místa až na místo 12. Což svědčí o zvyšující se míře nezaměstnanosti v rámci všech hodnocených 14 krajů. Významného posunu v posledních 3 letech dosáhl kraj Jihomoravský, u jehož dynamického výkonu je patrný výrazný posun. Na rozdíl od kraje Vysočina jde však o posun k lepšímu. Celkové pořadí opět znázorním graficky a to pro roky 2008 a 2009, protože pro tyto roky jsou poslední dostupná roční data. Na těchto grafech můžeme pozorovat posun krajů dle hodnocených ukazatelů dynamiky vývoje a výkonnosti.
60
Graf 45 - Pořadí krajů dle bodů za výkonnost a dynamiku míry nezaměstnanosti v roce 2008
Zdroj: Vlastní zpracování Graf 46 - Pořadí krajů ČR podle úrovně a dynamiky míry nezaměstnanosti v roce 2008
Zdroj: Vlastní zpracování
61
Graf 47 - Pořadí krajů dle bodů za výkonnost a dynamiku míry nezaměstnanosti v roce 2009
Zdroj: Vlastní zpracování Graf 48 - Pořadí krajů ČR podle úrovně a dynamiky míry nezaměstnanosti v roce 2009
Zdroj: Vlastní zpracování
Pokud porovnáme roční hodnoty míry nezaměstnanosti pomocí ukazatele v absolutním vyjádření je viditelné, že mezi roky 2007 a 2008 nedocházelo k tak velkým výkyvům míry nezaměstnanosti pouze směrem nahoru, ale také směrem dolů, je zde patrné kolísání hodnot v jednotlivých regionech, což je změna oproti letům předchozím, kdy docházelo pouze k poklesu míry
62
nezaměstnanosti. Mezi roky 2008 a 2009 došlo pouze k nárůstu a to ve všech sledovaných regionech, což svědčí o zasažení krajů zvyšující se mírou nezaměstnanosti vlivem ekonomické situace. Tabulka 15 – Absolutní rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti v letech 2007, 2008 a 2008, 2009
2008/2007 2009/2008 Kraj pokles/nárůst pokles/nárůst -4,1 +5,3 Olomoucký kraj -1,2 +4,7 Zlínský kraj +0,3 +4,2 Liberecký kraj +1,9 +4,0 Vysočina +0,8 +3,8 Jihomoravský kraj -3,6 +3,6 Pardubický kraj +3,1 +3,6 Moravskoslezský kraj +2,9 +3,5 Karlovarský kraj +3,4 +3,3 Ústecký kraj -1,3 +3,2 Královéhradecký kraj -0,6 +3,2 Plzeňský kraj +0,3 +3,0 Jihočeský kraj +0,3 +2,5 Středočeský kraj -0,1 +1,6 Hl. město Praha Zdroj dat: MPSV [69], vlastní zpracování
4.2.3 Analýza měsíčních hodnot míry nezaměstnanosti roku 2010 Pro další analýzu posledního roku 2010, je využito grafické vyjádření měsíčních hodnot míry nezaměstnanosti, ze kterého vyplývá, že na konci prvního čtvrtletí roku 2010 dochází k pozvolnému poklesu míry nezaměstnanosti a to ve všech 14 krajích. V prvním čtvrtletí tohoto roku míra nezaměstnanosti kulminovala na nejvyšších hodnotách od počátku roku 2008. Další porovnání jednotlivých hodnot s předchozí analýzou není možné, nemělo by dostatečnou vypovídací schopnost, neboť předchozí analýza je z datového souboru roční míry nezaměstnanosti a tyto hodnoty nelze mezi sebou porovnávat. Ukazatelé variability a úrovně jsou ovlivňovány ekonomickou aktivitou obyvatelstva, která slouží pro výpočet rozptylu a dalších odvozených charakteristik jako váhy daného regionu a tento ukazatel ČSÚ poskytuje v ročních hodnotách.
63
Graf 49 – Vývoj měsíčních hodnot míry nezaměstnanosti v jednotlivých krajích dle skupin podle podílu automobilového průmyslu
Zdroj: Vlastní zpracování, zdroj dat MPSV [74]
Pro porovnání měsíčních hodnot míry nezaměstnanosti jsem využila relativní porovnání mezi roky 2009 a 2010, na kterých je vidět, že k poklesu míry nezaměstnanosti v roce 2010 oproti roku 2009 docházelo až v posledních dvou čtvrtletích. Do této doby se míra nezaměstnanosti stále zvyšovala. U všech krajů je zjevný pokles míry nezaměstnanosti, většina krajů dosahuje k říjnu 2010 meziročně nižších hodnot, než tomu bylo v roce 2009. Praha a Středočeský kraj se vrací na své původní hodnoty pomaleji. To je patrné z následující tabulky.
64
Tabulka 16 – Relativní porovnání měsíčních hodnot míry nezaměstnanosti meziročně v letech 2009,2010 vyjadřující procentní změnu sledovaného ukazatele
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Praha
39,5% 38,5% 35,0% 32,5% 28,2% 23,1% 20,0% 17,1% 15,0% 15,0%
Středočeský
34,7% 30,3% 26,3% 22,2% 18,8% 16,2% 14,3% 11,4%
8,6%
7,2%
Jihočeský
31,8% 27,6% 20,5% 14,5%
8,6%
4,5%
2,9%
0,0%
0,0%
Plzeňský
33,7% 28,7% 22,4% 16,3% 10,5%
8,0%
2,6% -2,7% -5,5% -7,0%
Karlovarský
25,4% 20,3% 16,5%
8,2%
4,7%
1,9%
1,0% -1,0% -2,0% -2,0%
Ústecký
21,1% 16,8% 14,2%
8,8%
6,1%
4,6%
3,1%
Liberecký
29,3% 21,6% 15,7%
9,0%
3,8% -1,0% -1,9% -3,9% -7,0% -8,2%
Královéhradecký 33,7% 28,7% 22,4% 13,9%
9,5%
1,5%
0,0% -0,8%
0,8%
4,2% -1,4% -4,2% -4,2% -2,9%
Pardubický
19,8% 29,2% 24,3% 17,9% 11,5%
7,1%
Vysočina
33,9% 26,8% 19,6% 11,5%
0,0% -2,2% -5,7% -8,1% -4,6%
Jihomoravský
31,9% 27,2% 21,6% 16,5% 12,2%
8,4%
Olomoucký
36,9% 30,3% 22,8% 13,0%
2,9% -0,9% -3,8% -5,7% -3,8%
Zlínský
37,9% 31,6% 25,4% 17,8% 11,9%
Moravskoslezský 24,2% 18,6% 13,4%
8,3%
4,5%
7,3%
6,1%
2,4% -1,2% -3,7% -3,7%
5,2%
2,1%
0,0%
0,0%
1,0% -2,0% -5,2% -4,2%
2,6% -0,9% -1,7% -2,6% -1,7% -0,9%
Zdroj dat: MPSV [74], vlastní zpracování
Z uvedených hodnot vyplývá, že návrat k původní míře nezaměstnanosti bude pozvolný. Nábor pracovních sil zpět do pracovního procesu je ovlivněn vývojem ekonomické situace. Firmy čekají na potvrzení pozitivních trendů vývoje ekonomiky a tedy i celý trh práce je ovlivněn nejistotou. Firmy budou, což je zřejmé z provedené analýzy, najímat pracovní sílu spíše od agentur práce, kde odpadá starost o personalistickou činnost a také jsou tyto agentury v zajišťování pracovníků mnohem pružnější než úřady práce. V současné ekonomické situaci zaměstnavatelé budou ochotni najímat spíše pracovní sílu, kterou budou moci v případě potřeby snadno propustit a která jim nebude zvyšovat dále náklady.
65
5
DISKUSE, VÝSLEDKY, DOPORUČENÍ
Cílem práce bylo podat návrhy doporučení pro tvůrce hospodářsko – politických opatření a úřady práce. Na základě provedené analýzy tato opatření byla zformulována. Z analýzy vyplynulo, že tvrzení, která byla publikována některými odborníky [50,51], že krizí bude zasažen automobilový průmysl, jako součást průmyslu zpracovatelského se potvrdila. Toto tvrzení dokladuje i Rojíček (2009) v publikaci Strukturální dopady recese v České republice nicméně jak ukazuje současná situace, bylo toto zasažení krizí spíše krátkodobějšího charakteru a to především v oblasti výroby osobních automobilů, protože jak uvádí Hospodářské noviny [79], prodeje osobních automobilů by v letošním roce mohly dosahovat svých maximálních hodnot za celou historii země. Avšak situace není jednoznačná, protože prodeje užitkových automobilů dle SAP [70, 71] ukazují, že dle nových registrací došlo téměř k 50 % poklesu oproti letům předchozím. Hospodářské zpomalení se v oblasti nezaměstnanosti v jednotlivých krajích projevovalo s různou intenzitou. Publikace Flek, Marka a spol. (2010) uvádí, že „ českému trhu práce se nevedlo nijak skvěle ani v relativně dobrých předkrizových časech. Snad je roky 2007 – 2008 znamenaly cyklickou úlevu na trhu práce. Následná krize ovšem situaci prudce zhoršila, neboť ekonomika v roce 2009 zaznamenala výrazný propad HDP, který se musel projevit na pracovním trhu.“ [85] Což je patrné i z provedené analýzy v jednotlivých krajích v grafickém i tabulkovém provedení.
Regionálními disparitami se ve svých pracích zabývali i Minařík, Dufek (2010), kteří svoji analýzu zaměřili pouze na jeden rok a to rok 2007, neboť posuzovaly regionální disparity dle různých ukazatelů. Jejich analýza byla mimo jiné zaměřena i na variabilitu míry nezaměstnanosti, kde došly ke shodnému názoru, že míra nezaměstnanosti dosahuje střední variability a tuto variabilitu významně zvyšuje Hlavní město Praha. V jednotlivých regionech docházelo ke zvyšování míry nezaměstnanosti, avšak což je trošku paradoxní se hospodářské zpomalení projevilo mírnějším nárůstem v regionech s tradičně vysokou nezaměstnaností, mezi tyto kraje se řadí kraje Ústecký a Moravskoslezský, naopak nejvyšším absolutním nárůstem míry nezaměstnanosti se vyznačovaly regiony s doposud nižší mírou nezaměstnanosti. Jak bylo zmíněno již výše, v oblasti míry nezaměstnanosti se začalo hospodářské zpomalení projevovat spíše až v roce 2009 a přetrvávalo téměř do 66
poloviny roku 2010, kdy měsíční hodnoty míry nezaměstnanosti stále ještě rostly a začaly klesat až v následujících dvou čtvrtletích. Z analýzy dále vyplynulo, že mezi kraji s nejvyšším podílem automobilového průmyslu na tom od roku 2007 byl nejhůře dle dynamiky vývoje a výkonnosti kraj Liberecký, nicméně tento kraj se umístil na konci žebříčku i v roce 2007, kdy se ještě v ČR neprojevovalo hospodářské zpomalení. Nejvýraznějšího posunu ze všech 14 krajů z pohledu dynamiky vývoje míry nezaměstnanosti od roku 2000 dosahoval kraj Vysočina. Tento kraj se na žebříčku krajů dle dynamiky a výkonnosti ve sledovaných letech pohyboval od prvního místa v roce 2001 až po 12 místo v letech 2008 a 2009. Což může svědčit o tom, že kraj Vysočina byl zasažen hospodářskou krizí v oblasti nezaměstnanosti více než kraje ostatní. Mezi kraji s nejvyšším podílem automobilového průmyslu tedy kraj Vysočina získává výsadní postavení, neboť kraj Středočeský si v jednotlivých letech udržuje pozici na prvních příčkách žebříčku. Moravskoslezský kraj se po celou dobu pohybuje na středních pozicích a kraj Liberecký, jak již bylo zmíněno, je na pomyslném chvostu žebříčku. Naproti tomu kraj Vysočina doznal výrazného posunu z hodnot středních až na konec žebříčku. Zmíněná situace je viditelná na následujících grafech.
2007
2008
2009
67
Nicméně nejvyšším absolutním nárůstem míry nezaměstnanosti o 5, 3 % mezi roky 2008 a 2009 se vyznačuje kraj Olomoucký. Z krajů, které mají nejvyšší podíl automobilového průmyslu, se vyznačoval nejvyšším absolutním nárůstem kraj Liberecký s procentním nárůstem 4,2 % následovaný krajem Vysočina se 4 % nárůstem.
Poslední sledované
období, kterým je rok 2010 a jeho relativní srovnání s rokem 2009 ukazují, že z počátku roku 2010 docházelo stále ještě k nárůstu míry nezaměstnanosti. Pokles míry nezaměstnanosti je viditelný až v posledních dvou čtvrtletích. To že dochází k určité stabilizaci trhu práce od července 2010, ve své publikaci uvádí také Flek, Marek a spol. (2010). [85] Z celé hodnocené situace je patrné, že návrat hodnot k jejich standardu bude velmi pozvolný. Na základě provedené analýzy jsem formulovala opatření, která by dle mého názoru mohla vést ke snižování nezaměstnanosti. Jedním z důležitých faktorů, který má vliv na míru nezaměstnanosti je vzdělanost. Základním předpokladem pro snižování nezaměstnanosti z tohoto pohledu je způsob vzdělání a odvětvová struktura vzdělávacích institucí. Dle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, v návaznosti na demografický vývoj a vývoj zaměstnanosti kraj posuzuje a vyjadřuje se k síti škol a školských zařízení, studijních a učebních oborů a k jejich změnám v působnosti kraje. Proto by kraj měl úzce spolupracovat s úřady práce, které pravidelně monitorují míru nezaměstnanosti i podíl jednotlivých skupin nezaměstnaných na celkové míře nezaměstnanosti. A na základě této součinnosti a součinnosti s ekonomickými subjekty v regionu upravovat školní vzdělávácí programy dle potřeb trhu práce a dle celkové ekonomické situace. Další přístup ke studiu pak již musí zajistit jednotlivé školy, které formou výuky a jejím obsahem se pokusí co nejvíce přiblížit potřebám praxe v reálném pracovním prostředí. Například Moravskoslezský kraj si nechal dle slov náměstka hejtmana tohoto kraje zpracovat průzkum, jehož výsledkem bylo zjištění, že technických pracovníků v kraji je stále nedostatek.[81] Na základě těchto zjištění se pokouší motivovat žáky základních a středních škol k technickému vzdělání. Formu motivace, kterou chce kraj využít, jsou exkurze do podniků, stáže ve firmách či soutěže s technickou tématikou. Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Marian Lebiedzik v rozhovoru pro Českou televizi uvádí, „že se ze strany zaměstnavatelů jeví určité problémy z hlediska profesní orientace absolventů škol.“ Proto jak dále uvádí, „připravují 68
celou řadu projektů, které by měli popularizovat technické obory.“ Jako příklad takovéhoto typu projektu uvádí projekt ForTech. Tento projekt je realizován Agenturou pro regionální rozvoj ve spolupráci se zainteresovanými stranami, mezi kterými je i Moravskoslezský kraj
či zástupci zaměstnavatelů. Na projekty tohoto typu hodlá kraj získat peněžní prostředky z evropských fondů.[82] Prostředky, které jsou plánovány na rok 2011 ve výši 2 600 000, budou získány prostřednictvím Operačního programu vzdělání pro konkurenceschopnost a z finančních prostředků firem Moravskoslezského kraje. [81] Obdobných projektů by bylo možno využít i v ostatních krajích. Avšak pro využití tohoto typu projektu, je nesmírně důležitá důkladná analýza trhu práce a to z pohledu strany nabídky, tak poptávky. A následně pak zacílení na skupinu obyvatelstva, kterou jsou v tomto případě žáci základních a středních škol. Ve všech vyspělých zemích jsou informační technologie dnes již samozřejmostí, proto si myslím, že by bylo dobré, stejně jako to učinili v Německu4 v rámci protikrizových opatření zvyšovat kvalifikaci starších pracovníků a pracovníků s nižší kvalifikací. Dle informací poskytnutých úřadem práce ve Žďáře nad Sázavou jsou nízkou úrovní znalostí v oblasti informačních techonologií postiženi starší populační ročníky, ale i mladí lidé s nižší kvalifikací. Na základě tohoto zjištění by bylo vhodné upravit školní vzdělávací programy například na učilištích, což je částečně v kompetenci krajů, jak již bylo zmíněno výše. Do vzdělávacích programů učilišť by měla být začleněna výuka předmětů zabývajících se výukou informačních technologií, s čímž by souviselo snížení nákladů úřadů práce na rekvalifikaci těchto pracovníků. Výše nákladů na základní kurz výuky počítačové gramotnosti se v okrese Žďár nad Sázavou pohybuje okolo částky 3800 Kč na měsíc výuky a jednoho uchazeče. „Počítačový řidičák“ ECDL pak v případě 4 vyučovaných modulů stojí úřad práce 4169,- na jednoho uchazeče na dvouměsíční kurz a 7 vyučovacích modulů 7900,- na dva měsíce výuky na jednoho uchazeče. Akreditované středisko pro ECDL 4
Vytvoření zvláštního programu pro starší a málo kvalifikované pracovníky (WeGebAu)
Spolková vláda plošně zavedla zvláštní program pro starší a málo kvalifikované pracovníky, který má prostřednictvím dalšího vzdělávání předcházet propouštění a zároveň zabraňovat nedostatku odborníků. Cílem programu je podnítit zájem podniků i zaměstnanců o další vzdělávání a pomoci starším a málo kvalifikovaným pracovníkům, aby se vyhnuli nezaměstnanosti z důvodu nedostatečné kvalifikace a aby se jim zvýšily šance na získání zaměstnání a jejich pracovní schopnosti. Příspěvky na mzdové náklady mají podpořit zaměstnavatele, aby s pracovníky s nízkou kvalifikací nebo nevyučenými nerozvazovali pracovní poměry. Starší pracovníci dostávají kromě toho příspěvky na další vzdělávání, pokud byli na vzdělávání svým zaměstnavatelem uvolněni a je jim dále vyplácena mzda. [78]
69
testování POE EDUCO, které působí zároveň jako agentura práce spolupracující s úřady práce v Moravskoslezském kraji uvádí přínosy, které souvisí se získáním certifikátu ECDL, mezi nimiž jsou i: • Zkušenosti řady institucí a podniků prokazují, že investice do IT vzdělání řadových zaměstnanců přinášejí v dlouhodobé perspektivě významné úspory především tehdy, pokud získání počítačové gramotnosti je objektivně ověřené pomocí ECDL testování. • Řada mezinárodních institucí a podniků přijala testy ECDL jako jedno z kriterií při hodnocení kvalifikace svých zaměstnanců. Na začátku roku 2001 registrovala ECDL F již víc než 1 000 000 uchazečů, kteří úspěšně složili alespoň 1 test ECDL. • Držitel certifikátu ECDL prokazatelně zvyšuje svou kvalifikaci a získává i širší možnosti uplatnění na trhu pracovních sil nejen v ČR, ale především ve většině zemí EU. [83] Nízká počítačová gramotnost se dle informací úřadu práce ve Žďáře nad Sázavou vyskytuje i u starších populačních ročníků, jak bylo uvedeno výše. Tyto ročníky jsou často postiženy dlouhodobou nezaměstnaností. Především lidé, kteří pracovali dlouhou dobu na stejných pracovních místech a nebyli nuceni učit se novým poznatkům. V okamžiku, když přijdou o pracovní místo, se stávají neperspektivní. S čímž se ztotožňuje i Flek, Marek a spol. (2010): „V očích zaměstnavatelů jsou (dlouhodobě) nezaměstnaností stigmatizováni, tj. fakticky vyřazeni z poptávky po práci, kvůli předpokládané ztrátě pracovních dovedností, disciplíny a loajality.“ [85] Proto i jim by měla být poskytována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání. Dle mého názoru by bylo prospěšné, kdyby bylo prostřednictvím úřadů práce pořádáno více projektů typu „Vzdělávejte se!“a to jako preventivní opatření proti situacím, která nastala v současné době a ne až jako řešení nastalé situace. Rekvalifikace těchto pracovníků po jejich propuštění budou jistě finančně nákladnější pro stát, než prevence proti propouštění, protože mzdové náklady a s nimi spojené platby sociálního a zdravotního pojištění jsou hrazeny zaměstnavateli a nikoli státem. Průměrná mzda činila v prvním čtvrtletí roku 2010 v kraji Vysočina 19 694 Kč [80]. Pokud vyjdeme z průměrné měsíční mzdy, bude první dva měsíce uchazeč o zaměstnání pobírat 65% průměrné mzdy, následující 2 měsíce 50% a zbývající podpůrčí 70
dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Podpora při rekvalifikaci činí pak 60% výdělku. Tyto náklady hradí úřady práce, dále stát financuje i platby na sociálním a zdravotním pojištění a také výši úhrady za rekvalifikační kurz. Se zvyšující se kvalifikací se zvyšuje i zaměstnatelnost. Tyto projekty by mohli být uskutečňovány v rámci investičních pobídek, které má v gesci MPSV. Především pak v rámci pobídky podpora školení a rekvalifikace zaměstnanců. Neboť jak uvádí Tomáš Fiedler z oddělení investic v rozhovoru pro Českou televizi: „V období, kdy investiční pobídky byly funkční, bylo vytvořeno přes 17 tisíc pracovních míst v Moravskoslezském kraji, v celé České republice pak pomohly ke vzniku 310 tisíc nových pracovních míst.“[82] Další ze skupin, kterým je dle zákona o zaměstnanosti potřebné věnovat zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání byli absolventi středních škol5 a to až do roku 2008. Od 1. ledna 2009, kdy byla provedena novela tohoto zákona byla tato skupina vyřazena ze skupin ohrožených zvýšenou mírou nezaměstnanosti. Výraznější péče je v současné době poskytována pouze mladým do 20 let věku, tedy maximálně po dobu dvou let po skončení studia. Současná ekonomická krize ukázala, že situace není v oblasti zaměstnávání absolventů tak jednoznačná. Došlo opět k výraznému zvýšení podílu absolventů na celkové míře nezaměstnanosti. V kraji Vysočina dosahovala míra nezaměstnanosti absolventů středních a vyšších odborných škol v dubnu 2009 hodnoty 12, 1%, což je hodnota vyšší než celorepublikový průměr (8,7%). Kraj tedy zaujímal celkově předposlední místo v členění od nejnižší hodnoty po nejvyšší. [77] Proto by mohlo být v této situaci užitečné zaměřit svoji pozornost právě na absolventy jednotlivých škol a vytvořit nástroj, který by pomohl zvýšit zaměstnatelnost absolventů a tím by došlo i ke snížení míry nezaměstnanosti. Takovým nástrojem by mohly být odborné stáže u zaměstnavatelů zprostředkovávané úřady práce. Absolventi by získali cenné pracovní zkušenosti a zároveň i kontakt se zaměstnavatelem. V případě osvědčení by absolvent mohl získat práci. Po dobu stáže by absolvent byl placen z prostředků úřadu práce, které by získal i v případě rekvalifikace. Mzdové náklady na tohoto absolventa by se pohybovaly okolo částky 3206 Kč, což je částka, kterou v současné době dostává absolvent při rekvalifikaci. Absolvent získá prostřednictvím zaměstnavatele praxi, která je v současné době důležitým faktorem 5
Zákon o zaměstnanosti je řadil do kategorie „fyzické osoby do 25 let věku“. Absolventy vysokých škol
uváděl samostatně a to po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku.
71
pro zaměstnavatele při přijímání nových pracovníků. Dle mého názoru by byla škoda, kdyby absolvent školy, který absolvoval studium na určitém typu školy, pro kterou se rozhodl a má pro zvolený obor určité předpoklady, opouštěl svůj obor prostřednictvím rekvalifikací z důvodu nedostatku praxe. Například již zmíněná agentura práce POE EDUCO zprostředkovává krátkodobé stáže u potenciálních zaměstnavatelů. Stáže probíhají formou hlavního pracovního poměru u rozpočtových a příspěvkových organizací ve spolupráci s úřady práce Moravskoslezského kraje.[83]
72
6
ZÁVĚR
Na počátku této práce byla nastíněna situace analyzovaného kraje, kterým je kraj Vysočina. Na základě poznatků o tomto kraji, jsem došla k názoru, že v kraji Vysočina je jako jeden z nejvíce zastoupených průmyslových odvětví automobilový průmysl. Kraj Vysočina se v podílu automobilového průmyslu umístil na druhé pozici v žebříčku všech 14 krajů. A právě v tomto odvětví byl očekáván značný útlum, a to jak v produkci, tak v zaměstnanosti. Proto i stanovení cíle práce a hypotézy bylo ovlivněno získanými informacemi. Na základě zjištěné situace v kraji Vysočina, jsem tento kraj začlenila do kontextu České republiky a charakterizovala jsem obecně dopady recese na průmysl v ČR a to především se zaměřením na průmysl automobilový, který byl recesí dle uvedených údajů zasažen nejvíce. Dle stanovaných cílů jsem v teoretické části práce identifikovala subjekty činné v oblasti zaměstnanosti. Za nejvýznamnější z nich, které nejvíce mohou ovlivňovat zaměstnanost a zaměstnatelnost, lze považovat úřady práce. Krajské orgány zde vystupují spíše jako koordinátoři podmínek pro zvyšování zaměstnanosti. Umožňují potenciálním investorům vstupujícím na trh vykonávat jejich ekonomickou činnost (propagace průmyslových zón a brownfields) a tím potažmo vytvářejí prostor pro vznik nových pracovních míst. Zvláštní subjektem vystupujícím na trhu práce jsou agentury práce, které zprostředkovávají spíše krátkodobější pracovní příležitosti a tím pružněji reagují na potřeby trhu než úřady práce. Následující kapitoly celé práce byly věnovány analýze míry nezaměstnanosti a to z pohledu variability tohoto významného makroekonomického ukazatele, kde v obou sledovaných obdobích dosahovala míra variability mezi všemi 14 kraji střední úrovně. Následně byl tento ukazatel podroben další analýze, a to z pohledu výkonnosti a dynamiky vývoje, na základě těchto zjištěných hodnot bylo sestaveno celkové pořadí jednotlivých krajů a to v letech 2007, 2008, 2009. Rok 2010 byl pak reprezentován měsíčními hodnotami míry nezaměstnanosti. Tyto hodnoty jsem pak podrobila relativnímu porovnání. Toto porovnání ukázalo, že míra nezaměstnanosti klesala teprve v posledních dvou
čtvrtletích roku 2010.
73
Z provedené analýzy ve všech sledovaných obdobích je patrné, že hypotézu, že „Kraj Vysočina se v rámci zpracovatelského průmyslu zabývá převážně výrobou komponentů pro automobilový průmysl, proto se v oblasti zaměstnanosti hospodářská krize projeví více v kraji Vysočina než v krajích ostatních“, se nepodařilo na základě provedené analýzy jednoznačně potvrdit. Nicméně z uvedeného je zřejmé, že kraj Vysočina patří mezi kraje, které byly hospodářskou krizí postiženy více. A návrat k původním hodnotám, kterých dosahovaly jednotlivé kraje před příchodem hospodářské krize, bude velmi pozvolný.
74
POUŽITÁ LITERATURA [1]
Česko. Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných
celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. In
Ústava
České
republiky.
1997.
Dostupný
také
z
WWW:
. [2]
Česko. Ústavní zákon č.176/2001 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o
vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. In Ústava České republiky. 2001. Dostupný také z WWW: . [3]
Analýza stavu a vývoje v kraji Vysočina 2009 [online]. Jihlava: Úřad práce v Jihlavě,
2. 4. 2010
[cit.
2010-5-26].
Dostupné
z
WWW:
. [4]
Český statistický úřad Vysočina [online]. 2010, 14. 6. 2010 [cit. 2010-5-26]. Počet
obyvatel
v
kraji
Vysočina
v
1.
čtvrtletí
2010.
Dostupné
z
WWW:
. [5]
Český statistický úřad Vysočina [online]. 19. 12. 2009, 7. 1. 2010 [cit. 2010-5-29].
Statistická
ročenka
kraje
Vysočina
2009.
Dostupné
z
WWW:
. [6]
Dopady recese na zaměstnanost v automobilovém průmyslu ČR se projevily především
v 1. pololetí roku 2009. Průměrné mzdy se v roce 2009 zvýšily jen nepatrně. AutoSAP [online]. 2010, 6/2010, [cit. 2010-10-29]. Dostupný z WWW: <www.autosap.cz/sfiles/TI062010.DOC>. [7]
NOVÁK, Václav. V kraji má nejsilnější pozici automobilový průmysl. [online].
16. 6. 2008,
[cit.
2010-05-30].
Dostupný
z
WWW:
vysocina.cz/cisla/Prumysl.doc>. [8] 30].
Český statistický úřad Středočeský kraj [online]. 3. 4. 2009, 1. 10. 2009 [cit. 2010-05Statistický bulletin
- Středočeský kraj
za rok
2008.
.
Dostupné z WWW:
[9]
Český statistický úřad Vysočina [online]. 31. 3. 2009, 13. 4.2009 [cit. 2010-05-30].
Statistický
bulletin
-
Vysočina
kraj
za
rok
2008.
Dostupné
z
WWW:
. [10]
Český statistický úřad Moravskoslezský kraj [online]. 3. 4. 2009, 16. 6. 2009 [cit. 2010-
05-30]. Statistický bulletin – Moravskoslezský kraj za rok 2008. Dostupné z WWW: . [11]
Český statistický úřad Liberecký kraj [online]. 3. 4. 2009, 16. 4. 2009 [cit. 2010-05-30].
Statistický
bulletin
Libereckého
kraje
za
rok
2008.
Dostupné
z
WWW:
. [12]
Český statistický úřad Plzeňský kraj [online]. 31. 3. 2009, 3. 4. 2009 [cit. 2010-05-30].
Statistický
bulletin
–
Plzeňský
kraj
za
rok
2008.
Dostupné
z
WWW:
. [13]
Český statistický úřad Ústecký kraj [online]. 1. 4. 2009, 12. 5. 2009 [cit. 2010-05-30].
Statistický
bulletin
Ústeckého
kraje
za
rok
2008.
Dostupné
z
WWW:
. [14]
Český statistický úřad Jihočeský kraj [online]. 3. 4. 2009, 16. 4. 2009 [cit. 2010-05-30].
Statistický
bulletin
-
Jihočeský
kraj
za
rok
2008.
Dostupné
z
WWW:
. [15] 30].
Český statistický úřad Pardubický kraj [online]. 27. 3. 2009, 9. 4.2009 [cit. 2010-05Statistický
bulletin
-
Pardubický
kraj
za
rok
2008.
Dostupné
z
WWW:
. [16]
Český statistický úřad Olomoucký kraj [online]. 3. 4. 2009, 16. 4. 2009 [cit. 2010-05-
30]. Statistický bulletin - Olomoucký kraj za 1. - 4. čtvrtletí 2008. Dostupné z WWW: . [17]
Český statistický úřad Hl.m.Praha [online]. 3. 4. 2009, 1. 7. 2009 [cit. 2010-05-30].
Statistický
bulletin
-
hl.
m.
Praha
za
rok
2008.
Dostupné
z
WWW:
. [18]
Český statistický úřad Královehradecký kraj [online]. 3. 4. 2009, 16. 4. 2009 [cit. 2010-
05-30]. Statistický bulletin - Královéhradecký kraj za rok 2008. Dostupné z WWW: .
[19]
Český statistický úřad Zlínský kraj [online]. 31. 3. 2009, 13. 4. 2009 [cit. 2010-05-30].
Statistický
bulletin
-
Zlínský
kraj
za
rok
2008.
Dostupné
z
WWW:
. [20]
Český statistický úřad Jihomoravský kraj [online]. 2. 4. 2009, 15. 4.2009 [cit. 2010-05-
30]. Statistický bulletin - Jihomoravský kraj za rok 2008. Dostupné z WWW: . [21]
Český statistický úřad Karlovarský kraj [online]. 3. 4. 2009, 8. 7. 2009 [cit. 2010-05-
30]. Statistický bulletin - Karlovarský kraj za rok 2008. Dostupné z WWW: . [22]
ČSÚ [online]. c2010, 17. 2. 2009 [cit. 2010-8-12]. Práce a mzdy - Metodika. Dostupné z
WWW: . [23]
KAHOUN, Jaroslav. Ukazatele regionální konkurenceschopnosti v České republice.
Working Paper CES VŠEM [online]. 2007, No5/2007, [cit. 2010-8-27]. Dostupný z WWW: . ISSN 18012728. [24]
KOTÝNKOVÁ, Magdalena; NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a
tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2003. 200 s. ISBN 80-86419-48-7. [25]
ČSÚ [online]. 1. 9. 2005, 26. 10. 2006 [cit. 2010-2-24]. Metodické vysvětlivky.
Dostupné
z
WWW:
za_2__ctvrtleti_2005-metodicke_vysvetlivky>. [26]
Česká
Česko. Zákon 435/2004 ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti. In Sbírka zákonů, republika.
2004,
s.
8270.
Dostupný
také
z
WWW:
. [27]
KOLIBOVÁ, Helena; KUBICOVÁ, Alina. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1.
vydání. Frýdek - Místek: Tiskárna Kleinwächter, 2005. 233 s. ISBN 80-7248-321-8. [28]
HAVLÍČEK, David; KRÁLÍČEK, Tomáš. Jak měřit nezaměstnanost?. Hospodářské
noviny [online]. 3. 8. 2007, [cit. 2010-2-24]. Dostupný z WWW: .
[29]
ČSÚ [online]. c2010 [cit. 2010-2-24]. Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků
VŠPS. Dostupné z WWW: . [30]
HINDLS, Richard; HRONOVÁ, Stanislava; SEGER, Jan. Statistika pro ekonomy. vyd.
1. Praha: Professional Publishing, 2002. 415 s. ISBN 80-86419-26-6. [31]
Integrovaný portál MPSV [online]. [cit. 2010-23-10]. Podpora zaměstnanosti. Dostupné
z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/podpora_zamest >. [32]
Integrovaný portál MPSV [online]. [cit. 2010-23-07]. Služby a činnosti úřadu práce.
Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/cinnosti_up >. [33]
Odbor 44. Integrovaný portál MPSV [online]. 12. 12. 2005, 21. 8. 2006 [cit. 2010-07Změny
23].
v
síti
služeb
trhu
práce.
Dostupné
z
WWW:
. [34]
Integrovaný portál MPSV [online]. [cit. 2010-23-07]. Aktivní politika zaměstnanosti.
Dostupné z WWW: . [35]
Česko. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2000.
Dostupný také z WWW: . [36]
Kurzy.cz finanční portál pro odborníky i laiky [online]. 2000 - 2010 [cit. 2010-10-31].
HDP
2010,
vývoj
hdp
v
ČR.
Dostupné
z
WWW:
. ISSN 1801-8688. [37]
ROJÍČEK, Marek. Strukturální dopady recese v České republice. Bulletin CES VŠEM
[online].
2009,
vydání
11,
[cit.
2010-10-27].
Dostupný
z
WWW:
. ISSN 1801 - 1578 [38]
ČSÚ [online]. 2010 [cit. 2010-10-30]. Veřejná databáze ČSÚ. Dostupné z WWW:
. [39]
ČESKÝ AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v roce 2009 Celkové výsledky jsou lepší než
se očekávalo. AutoSAP [online]. 5. 6. 2010, 12, [cit. 2010-10-30]. Dostupný z WWW: .
[40] Úřad práce Žďár nad Sázavou; Vnitřní organizační směrnice APZ. 2010 [41] Integrovaný portál MPSV [online]. 2009, 18. 5. 2010 [cit. 2010-10-31]. Projekt: "Vzdělávejte
se!".
Dostupné
z
WWW:
. [42]
SVATOŠOVÁ,
Libuše;
BOHÁČOVÁ,
Ivana;
HRABÁNKOVÁ,
Magdalena.
Regionální rozvoj z pozice strukturální politiky. Vyd. 1. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, 2005. 156 s. ISBN 80-7040-749-2. [43]
BLAŽEK, J. Meziregionální rozdíly v České republice v transformačním období.
Sborník ČGS. 1996. s. 265-277 [44]
ADÁMEK, Petr; CSANK, Pavel; ŽÍŽALOVÁ, Pavla. Regionální hospodářská
konkurenceschopnost, příručka pro představitele veřejné správy [online]. 2006, [cit. 2010-1027].
Dostupný
z WWW:
<www.czechinvest.org/data/files/prirucka-verejna-sprava-
208.pdf>.de [45]
DUFEK, J.; MINAŘÍK, B. Disparita krajů české republiky podle indikátorů
rozvojového potenciálu. Acta universitatis agriculturae et silviculturae Mendelianae Brunensis. 2010,
LVIII,
No.
3,
s.
29
–
40
[cit.
2010-10-27].
Dostupný také z WWW:
<www.mendelu.cz/dok_server/slozka.pl?id=45392;download=63040> [46] SPĚVÁČEK, Vojtěch. Světová ekonomika je v recesi. Bulletin CES VŠEM [online]. 23. 2. 2009,
ročník
2009,
1,
[cit.
2010-12-02].
Dostupný
z
WWW:
. ISSN 1801-1578. [47] ČSÚ [online]. 19. 12. 2009, 7. 1. 2010 [cit. 2010-11-10]. Český statistický úřad Jihlava. Dostupné z WWW: . [48] SPĚVÁČEK, Vojtěch; KERMIET, Vladimír. Finanční analýza odvětví zpracovatelského průmyslu v České republice. Bulletin CES VŠEM [online]. 6. 4. 2009, 2009, 2, [cit. 2010-1122].
Dostupný
z
WWW:
soubory/bulletin/gf_Bulletin_0209.pdf>. ISSN 1801-1578. [49] SPĚVÁČEK, Vojtěch. Chmurný výhled světové ekonomiky. Bulletin CES VŠEM [online]. 29.
5.
2009,
2009,
4,
[cit.
2010-11-22].
Dostupný
z
WWW:
. ISSN 1801-1578.
[50] FASSMANN, Martin, et al. Nebezpečí světové ekonomické krize a její dopad na Českou republiku.
15.
4.
2008,
[cit.
2010-11-23].
Dostupný
z
WWW:
. [51] VOGL, Jan Výroba a export dopravních prostředků v ČR a ekonomická krize. In Sborník konference studentské tvůrčí činnosti 2009 [online]. Praha: Fakulta strojní ČVUT v Praze, březen
2009
[cit.
2010-11-23].
Dostupné
z
WWW:
. [52]
CZECH
TOP
100
[online].
2008
[cit.
2010-12-02].
Dostupné
z
WWW:
. [53] ČSÚ [online]. 2010 [cit. 2010-11-27]. Vývoj ekonomické aktivity. Dostupné z WWW: . [54] Hospodářská krize. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia
Foundation,
[cit.
2010-11-27].
Dostupné
z
WWW:
. [55] ČSÚ [online]. c2010 [cit. 2010-11-27]. Český statistický úřad Jihlava. Dostupné z WWW: . [56] ČSÚ [online]. c2010 [cit. 2010-11-27]. Český statistický úřad Královéhradecký kraj. Dostupné z WWW:< http://www.hradeckralove.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/zamestnanostxh >. [57] ČSÚ [online]. c2010 [cit. 2010-11-27]. Český statistický úřad Jihočeský kraj. Dostupné z WWW: < http://www.cbudejovice.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/zamestnanost-xc>. [58] ČSÚ [online]. c2010 [cit. 2010-11-27]. Český statistický úřad Jihomoravský kraj. Dostupné z WWW: < http://www.brno.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/zamestnanost-xb>. [59] ČSÚ [online]. c2010 [cit. 2010-11-27]. Český statistický úřad Karlovarský kraj. Dostupné z WWW:< http://www.kvary.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/zamestnanost-xk>. [60] ČSÚ [online]. c2010 [cit. 2010-11-27]. Český statistický úřad Liberecký kraj. Dostupné z WWW: < http://www.liberec.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/zamestnanost-xl>.
[61] ČSÚ [online]. c2010 [cit. 2010-11-27]. Český statistický úřad Moravskoslezský kraj. Dostupné z WWW:< http://www.ostrava.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/zamestnanost-xt >. [62] ČSÚ [online]. c2010 [cit. 2010-11-27]. Český statistický úřad Olomoucký kraj. Dostupné z WWW: < http://www.olomouc.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/zamestnanost-xm>. [63] ČSÚ [online]. c2010 [cit. 2010-11-27]. Český statistický úřad Pardubický kraj. Dostupné z WWW: < http://www.pardubice.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/zamestnanost-xe>. [64] ČSÚ [online]. c2010 [cit. 2010-11-27]. Český statistický úřad Hl. m. Praha. Dostupné z WWW: < http://www.praha.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/zamestnanost-xa>. [65] ČSÚ [online]. c2010 [cit. 2010-11-27]. Český statistický úřad Plzeňský kraj. Dostupné z WWW: < http://www.plzen.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/zamestnanost-xp>. [66] ČSÚ [online]. c2010 [cit. 2010-11-27]. Český statistický úřad Středočeský kraj. Dostupné z WWW: < http://www.stredocesky.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/zamestnanost-xs>. [67] ČSÚ [online]. c2010 [cit. 2010-11-27]. Český statistický úřad Ústecký kraj. Dostupné z WWW: < http://www.ustinadlabem.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/zamestnanost-xu>. [68] ČSÚ [online]. c2010 [cit. 2010-11-27]. Český statistický úřad Zlínský kraj. Dostupné z WWW: < http://www.zlin.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/zamestnanost-xz>. [69] Integrovaný portál MPSV [online]. 1997 - 2010, 3. 5. 2010 [cit. 2010-11-30]. Situace na trhu práce. Dostupné z WWW: . [70] Meziroční porovnání prodejů osobních automobilů nemá v současné době dostatečnou vypovídací schopnost. AutoSAP [online]. 4. 2. 2010, 4/2010, [cit. 2010-12-07]. Dostupný z WWW:
B0D38E531DE7}>. [71] První registrace osobních automobilů v zemích EU a EFTA. AutoSAP [online]. 20. 9. 2010,
25/2010,
[cit.
2010-12-07].
Dostupný
z
WWW:
. [72] Prodeje malých užitkových automobilů v EU rostou. AutoSAP [online]. 19. 11. 2010, 30/2010,
[cit.
2010-12-07].
Dostupný
z
WWW:
. [73] FILIPOVÁ, Štěpánka. MPSV [online]. 4. 2.2010 [cit. 2010-12-28]. Tiskové zprávy MPSV. Dostupné z WWW: . [74] Integrovaný portál MPSV [online]. 1997 - 2010 [cit. 2010-12-28]. Statistiky nezaměstnanosti. Dostupné z WWW: . [75] RAJCHRT, Luboš. Šance agenturních zaměstnanců na získání práce v době krize se zlepšuje. Novinky.cz [online]. 2. 9. 2009, [cit. 2010-12-28]. Dostupný z WWW: . [76] Dopady ekonomické recese na zaměstnanost ve firmách Sdružení automobilového průmyslu. AutoSAP [online]. 10. 12. 2008, 31/2008, [cit. 2010-12-07]. Dostupný z WWW: . [77] Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2010 [cit. 2010-12-28]. Vzdělávání a trh práce
v
krajích.
Dostupné
z
WWW:
. [78] Výzkumný ústav práce a sociálních věcí [online]. duben 2009 [cit. 2010-12-28]. Protikrizová
opatření
ve
vybraných
zemích
EU.
Dostupné
z
WWW:
. [79] KALÁB, Vladimír. Prodej aut v Česku míří k historickému rekordu. Hospodářské noviny. 6. 12. 2010, 235, s. 17,20. [80] ČSÚ [online]. 2010 [cit. 2010-12-28]. Český statistický úřad Vysočina. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/prumerna_mzda_v_kraji_vysocina_v_1_ctvrtleti_2010 [81] Agentura pro regionální rozvoj [online]. 22. 9.2010 [cit. 2010-12-29]. Regionální Inovační Strategie
Moravskoslezského
kraje
2010
–
2016.
Dostupné
.
z
WWW:
[82] ČT24. Česká televize [online]. 2. 4. 2010 [cit. 2010-12-29]. Moravskoslezský kraj zná lék na
nezaměstnanost.
Dostupné
z
WWW:
moravskoslezsky-kraj-zna-lek-na-nezamestnanost/>. [83] POE EDUCO [online]. c2007 [cit. 2010-12-30]. Budoucnost začíná dnes. Dostupné z WWW: . [84] ČSÚ [online]. 2009 [cit. 2010-12-30]. Klasifikace produkce (CZ-CPA). Dostupné z WWW: . [85] FLEK, Vladislav, et al. Vybrané problémy a vyhlídky českého trhu práce. Česká bankovní asociace [online]. Listopad 2010, [cit. 2010-12-29]. Dostupný z WWW: .
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ACEA
European Automobile Manufacturers’ Association
APZ
Aktivní politika zaměstnanosti
CZ – CPA
Klasifikace produkce6
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
ESA 95
European system of accounts7
EU
Evropská unie
EUROSTAT
Evropský statistický úřad
HDP
Hrubý domácí produkt
ILO
Mezinárodní organizace práce
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
MPO ČR
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky
OKEČ
Odvětvová klasifikace ekonomických činností
RHSD
Rada hospodářské a sociální dohody kraje Vysočina
SAP
Sdružení automobilového průmyslu
SITC
Standard International Trade Classification (Zbožová struktura zahraničního obchodu)
6
TPCA
Toyota, Peugeot, Citroën Automobile
ÚP
Úřad práce
VŠPS
Výběrové šetření pracovních sil
Klasifikace produkce (CZ-CPA), dále jen „klasifikace CZ-CPA“ byla zavedena sdělením Českého statistického
úřadu č. 275/2008 Sb. ze dne 31. července 2008. Klasifikace produkce (CZ-CPA) nahrazuje Standardní klasifikaci produkce (SKP), dále jen „klasifikace SKP“. [84] 7
Jde o metodologii národních účtů, jejímž tvůrcem je Eurostat
SEZNAM GRAFŮ Graf 1 – Podíly jednotlivých komoditních skupin na exportu ČR v roce 2008 Graf 2: Zaměstnaní v NH podle odvětví OKEČ (VŠPS) v kraji Vysočina v roce 2008 Graf 3: Vývoj HDP v % v letech 2000 – 2010 Graf 4 – Počty osob umístěných agenturami v roce 2008 a 2009 Graf 5 – Počty osob umístěných do vybraných odvětví Graf 6 – Ekonomická aktivita obyvatel v krajích ČR v letech 2000-2007 v tisících osob Graf 7 – Variační koeficient míry nezaměstnanosti ve 14 krajích v letech 2000 - 2007 Graf 8 - Variační koeficient míry nezaměstnanosti v krajích v letech 2000 – 2007, bez Hl. m. Prahy Graf 9 - Variační koeficient míry nezaměstnanosti ve 14 krajích a v krajích bez Hl. m. Prahy v letech 2000- 2007 Graf 10 – Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti v kraji Vysočina Graf 11 – Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti ve Středočeském kraji Graf 12- Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji Graf 13 – Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti v Libereckém kraji Graf 14 – Pořadí krajů dle bodů za výkonnost a dynamiku míry nezaměstnanosti v roce 2007 Graf 15 – Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti v Plzeňském kraji Graf 16 – Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti v Jihočeském kraji Graf 17 – Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti v Pardubickém kraji Graf 18 – Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti v Ústeckém kraji Graf 19 - Pořadí krajů dle bodů za výkonnost a dynamiku míry nezaměstnanosti v roce 2007 Graf 20 – Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji Graf 21 – Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti v Olomouckém kraji Graf 22 – Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti Hlavního města Praha Graf 23 – Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti ve Zlínském kraji Graf 24 - Pořadí krajů dle bodů za výkonnost a dynamiku míry nezaměstnanosti v roce 2007 Graf 25 - Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Graf 26 - Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti v Karlovarském kraji Graf 27 – Míra nezaměstnanosti v kraji Vysočina v porovnání s celorepublikovým průměrem Graf 28 - Pořadí krajů dle bodů za výkonnost a dynamiku míry nezaměstnanosti v roce 2007 Graf 29 – Pořadí krajů ČR podle úrovně a dynamiky míry nezaměstnanosti v roce 2007
Graf 30 - Variační koeficient míry nezaměstnanosti ve 14 krajích a v krajích bez Hl. m. Prahy v letech 2000- 2009 Graf 31 - Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti v kraji Vysočina 2000-2009 Graf 32 - Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti ve Středočeském kraji 2000-2009 Graf 33 – Výkonnost a dynamika míry nezam. v Moravskoslezském kraji 2000-2009 Graf 34 – Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti v Libereckém kraji 2000-2009 Graf 35 – Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti v Plzeňském kraji 2000-2009 Graf 36 – Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti v Jihočeském kraji 2000-2009 Graf 37 – Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti v Pardubickém kraji 2000-2009 Graf 38 – Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti v Ústeckém kraji 2000-2009 Graf 39 – Výkonnost a dynamika míry nezam. v Královéhradeckém kraji 2000-2009 Graf 40 – Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti v Olomouckém kraji 2000 - 2009 Graf 41 – Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti v Hlavním městě Praze 2000-2009 Graf 42 – Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti ve Zlínském kraji 2000-2009 Graf 43 – Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti v Karlovarském kraji 2000-2009 Graf 44 – Výkonnost a dynamika míry nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji 2000-2009 Graf 45 - Pořadí krajů dle bodů za výkonnost a dynamiku míry nezaměstnanosti v roce 2008 Graf 46 - Pořadí krajů ČR podle úrovně a dynamiky míry nezaměstnanosti v roce 2008 Graf 47 - Pořadí krajů dle bodů za výkonnost a dynamiku míry nezaměstnanosti v roce 2009 Graf 48 - Pořadí krajů ČR podle úrovně a dynamiky míry nezaměstnanosti v roce 2009 Graf 49 – Vývoj měsíčních hodnot míry nezaměstnanosti v jednotlivých krajích dle skupin podle podílu automobilového průmyslu
SEZNAM TABULEK Tabulka 1 – Významnost automobilového průmyslu v jednotlivých krajích v roce 2008 Tabulka 2 – Celková zaměstnanost dle ÚP a ČSÚ Tabulka 3 – První registrace nových automobilů dle ACEA Tabulka 4 – Hodnocení variability indikátorů Tabulka 5 - Koordinátoři státní politiky zaměstnanosti Tabulka 6 – Zaměstnavatelské subjekty s nejvyššími finančními příspěvky z projektu Vzdělávejte se! pro období 9/2009 – 9/2010 Tabulka 7 – Registrovaná míra nezaměstnanosti v letech 2000-2007 v % Tabulka 8 – Charakteristiky úrovně a variability u souboru 14 krajů ČR v letech 2000 - 2007 Tabulka 9 – Hodnocení variability míry nezaměstnanosti v letech 2000 - 2007 Tabulka 10 - Charakteristiky úrovně a variability u souboru 13 krajů ČR bez Hlavního města Prahy v letech 2000 - 2007 Tabulka 11 – Hodnoty bazického indexu, báze rok 2000 Tabulka 12 - Charakteristiky úrovně a variability u souboru 14 krajů ČR v letech 2000 – 2007 Tabulka 13 – Míra nezaměstnanosti v letech 2008, 2009 Tabulka 14- Charakteristiky úrovně a variability u souboru 13 krajů ČR bez Hlavního města Prahy v letech 2008 a 2009 Tabulka 15 – Absolutní rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti v letech 2007, 2008 a 2008, 2009 Tabulka 16 – Relativní porovnání měsíčních hodnot míry nezaměstnanosti meziročně v letech 2009,2010 vyjadřující procentní změnu sledovaného ukazatele
SEZNAM PŘÍLOH Bodové skóre dle dynamiky a výkonnosti v letech 2000-2009 Měsíční míra nezaměstnanosti v letech 2008, 2009, 2010 Kritéria hodnocení APZ v okrese Žďár nad Sázavou
PŘÍLOHY Bodové skóre dle dynamiky a výkonnosti v letech 2000-2009 Bodové skóre dle výkonnosti 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Hl. město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
14 9 13 10 6 1 11 12 7 8 4 3 5 2
14 10 13 11 5 1 8 12 7 9 4 3 6 2
14 11 13 12 6 1 8 10 7 9 4 3 5 2
14 12 13 11 6 1 7 10 8 9 4 3 5 2
14 11 13 12 5 1 9 10 7 8 4 3 6 2
14 13 11 12 4 1 9 10 7 8 5 3 6 2
14 13 11 12 3 1 8 10 9 7 5 4 6 2
14 13 11 12 3 1 6 10 9 8 4 5 7 2
14 13 12 10 3 1 4 11 9 7 6 5 8 2
14 13 12 10 5 1 4 11 9 8 7 2 6 3
Bodové skóre dle dynamiky 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Hl. město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
-
7 7 6 7 2 13 1 3 7 14 5 12 4 7
10 12 6 9 2 11 1 4 8 7 5 14 3 13
9 13 7 10 3 12 1 2 8 6 5 14 4 11
9 12 7 11 1 14 3 2 8 4 6 13 5 10
11 13 4 9 1 10 3 2 8 7 6 14 5 12
12 13 4 9 1 10 2 3 8 6 7 14 5 11
11 13 4 10 2 9 1 3 8 5 6 14 7 12
12 10 4 6 2 11 1 5 7 3 9 13 8 14
10 11 5 7 2 13 1 4 8 3 9 12 6 14
Měsíční míra nezaměstnanosti v letech 2008, 2009, 2010
Měsíční míra nezaměstnanosti v roce 2008 Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
1 2,2 4,4 4,7 4,6 7,6 11,2 6,2 4,8 5,6 5,9 7 7,1 6,2 9,6
2 2,2 4,2 4,6 4,4 7,4 10,9 6 4,5 5,5 5,7 6,8 6,9 6,1 9,3
3 2,1 4 4,2 4,1 7 10,4 5,9 4,3 5,1 5,3 6,4 6,4 5,7 8,9
4 2 3,7 3,8 3,9 6,6 9,8 5,8 4 4,6 4,8 6 6 5,3 8,3
5 2 3,6 3,6 3,7 6,4 9,5 5,6 3,8 4,5 4,6 5,7 5,6 5,1 8
6 2 3,6 3,5 3,7 6,3 9,3 5,6 3,8 4,5 4,6 5,7 5,6 5 8
7 2,1 3,9 3,7 4 6,6 9,5 6 4,1 4,8 5 6 5,9 5,3 8,2
8 2,2 3,9 3,8 4,2 6,6 9,4 6,1 4,1 4,9 5,2 6,1 5,9 5,5 8,2
9 2,1 4 3,9 4,3 6,7 9,4 6,1 4 5 5,2 6,1 5,9 5,4 8
10 2,1 3,9 3,9 4,2 6,7 9,2 6,1 4 4,9 5,1 6 5,8 5,3 7,7
11 2 4 4,1 4,4 6,9 9,4 6,3 4,2 5,1 5,4 6,1 6 5,4 7,8
12 2,1 4,5 4,8 5 7,6 10,3 7 4,8 6 6,3 6,8 6,9 6,1 8,5
Měsíční míra nezaměstnanosti v roce 2009 Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
1 2,3 4,9 5,8 5,7 8,8 11,2 8,2 5,7 6,9 7,4 7,7 8,2 7,2 9,7
2 2,4 5,3 6,3 6,2 9,4 11,9 9,1 6,2 7,5 8,2 8,3 9,2 8 10,5
3 2,6 5,6 6,6 6,6 9,6 12,1 9,7 6,6 7,8 8,6 8,7 9,8 8,5 11
4 2,7 5,6 6,5 6,7 10,1 12,4 10,1 6,8 7,8 8,5 8,6 10 8,8 11,1
5 2,8 5,6 6,4 6,8 10,1 12,4 10,2 6,7 7,7 8,5 8,6 10,1 8,9 11,3
6 3 5,7 6,4 6,9 10,2 12,4 10,4 6,8 7,8 8,6 8,7 10,2 9,2 11,5
7 3,2 6 6,6 7,4 10,3 12,7 10,6 7,3 8,3 9,1 9,1 10,8 9,8 11,8
8 3,4 6,2 6,7 7,7 10,3 12,9 10,6 7,4 8,4 9,3 9,4 11 10 11,8
9 3,4 6,4 6,7 7,7 10,4 13 10,7 7,4 8,5 9,3 9,5 11,2 10,1 11,7
10 3,4 6,4 6,8 7,6 10,4 12,7 10,6 7,2 8,5 9,1 9,4 11 10 11,5
2 3,9 7,6 8,7 8,7 11,8 14,3 11,6 8,7 10,6 11,2 11,4 13,2 11,7 12,9
3 4 7,6 8,3 8,5 11,5 14,1 11,5 8,5 10,3 10,7 11,1 12,7 11,4 12,7
4 4 7,2 7,6 8 11 13,6 11,1 7,9 9,5 9,6 10,3 11,5 10,7 12,1
5 3,9 6,9 7 7,6 10,6 13,2 10,6 7,4 8,7 8,9 9,8 10,9 10,1 11,6
6 3,9 6,8 6,7 7,5 10,4 13 10,3 7,1 8,4 8,6 9,5 10,5 9,8 11,4
7 4 7 6,8 7,6 10,4 13,1 10,4 7,2 8,5 8,9 9,6 10,7 9,9 11,6
8 4,1 7 6,8 7,5 10,2 12,9 10,2 7,1 8,3 8,8 9,6 10,6 9,8 11,5
9 4 7 6,7 7,3 10,2 12,9 10 7,1 8,2 8,6 9,5 10,6 9,6 11,5
10 4 6,9 6,8 7,1 10,2 12,8 9,8 7 8,2 8,7 9,4 10,6 9,6 11,4
Měsíční míra nezaměstnanosti v roce 2010 Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
1 3,8 7,5 8,5 8,6 11,8 14,2 11,6 8,6 8,6 11,2 11,3 13 11,6 12,8
11 3,5 6,5 7,1 7,6 10,4 12,9 10,7 7,3 8,8 9,3 9,7 11,3 10,1 11,5
12 3,7 7 7,8 8,2 11,1 13,6 11,2 8 9,6 10,3 10,6 12,2 10,8 12,1
