Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav rybářství a hydrobiologie
Látky používané k anestezii v ČR Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
Ing. Radovan Kopp, Ph.D.
Tomáš Vaněk
Brno 2010
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma látky pouţívané k anestezii ryb v ČR vypracoval samostatně a pouţil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne ………………………………………. podpis bakaláře ……………………….
PODĚKOVÁNÍ Příspěvek byl zpracován s podporou Výzkumného záměru č. MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udrţitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu“ uděleného Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky. Děkuji Ing. Radovanu Koppovi, Ph.D. za čas, který mi věnoval při konzultacích a odborných radách po dobu zpracování mé bakalářské práce. Všechny rady byly odborně zodpovězeny a vţdy přistupoval k dotazům profesionálně.
ABSTRAKT Moje bakalářská práce je zaměřena na látky pouţívané k anestezii ryb v České republice. Anestetika se v rybářství pouţívají zejména k znecitlivění generačních ryb při umělém výtěru, značkování ryb, veterinárních zákrocích a při přepravě ryb. Hlavním účelem pouţití anestetik je prevence mechanického poškození a sníţení stresu ryb, při přepravě pak oslabení metabolických podnětů, sníţení nároků na kyslík a tím moţnost zvýšení kapacity přepravovaných ryb. Ideální anestetikum musí mít vysokou rozpustnost ve vodě, rychlý a šetrný účinek na ryby, neškodnost pro ryby a pro člověka, široké meze bezpečnosti, libovolné stupňování anestezie s moţností samovolného zotavení a nesmí zanechat v rybě jakékoliv rezidua. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit látky pouţívané k anestezii ryb v České republice. Mezi hlavní pouţívané látky patří hřebíčkový olej, MS 222 a 2-phenoxyethanol. Pouţití anestetik závisí na vnímavosti jednotlivých druhů ryb k dané látce a účinnost anestézie je ovlivněna především fyzikálně-chemickými parametry vody. V České republice je v poslední době nejčastěji pouţívaný hřebíčkový olej, především pro snadnou dostupnost, přírodní a netoxický charakter. Klíčová slova: Anestetikum, hřebíčkový olej, MS 222, 2-phenoxyethanol, hlavní chované druhy ryb a doporučené dávkování.
ABSTRACT My thesis is focused on the substances used for anesthesia of fish in the Czech Republic. Anesthetics are used mainly in fishing for broodstock anesthesia in artificial spawning, tagging fish, veterinary surgeries and transport of fish. The main purpose of using anesthetics is to prevent mechanical damage and reduce stress of fish as well as weakening of metabolic stimuli during transport, reducing the oxygen demands thereby possibility of increasing the capacity of transported fish. The ideal anesthetic agent must have high solubility, rapid and sound effects on fish, harmless to fish and to humans, a wide safety margin, any escalation of anesthesia with spontaneous recovery and it must not leave any residues in fish. The goal of this study was to determine the substance used for anesthesia of fish in the Czech Republic. Among the main used substances belong clove oil, MS 222 and 2-phenoxyethanol. Using anesthetic depends on the susceptibility of different fish species to the substance. Effectiveness of
anesthesia is influenced mainly by physico-chemical parameters of water. Recently the clove oil has been used in the Czech Republic, primarily for easy accessibility, natural and non toxic nature. Keywords: Anesthetic, clove oil, MS 222, 2-phenoxyethanol, the main farmed fish species and recommended dosage.
OBSAH 1
Úvod.......................................................................................................................... 8
2
Cíl práce .................................................................................................................... 8
3
Literární přehled ....................................................................................................... 9 3.1 Hlavní důvody pro pouţití anestetik v chovech ryb zejména z hlediska zákona na ochranu zvířat proti týrání ........................................................................................ 9
4
3.2
Ideální anestetikum ......................................................................................... 10
3.3
Fáze anestezie.................................................................................................. 10
3.4
Příprava anestetické lázně ............................................................................... 11
Materiál a metodika ................................................................................................ 12 4.1
Hřebíčkový olej ............................................................................................... 12
4.1.1 4.2
Porovnání hřebíčkového oleje s ostatními anestetiky ............................... 13
MS 222 ............................................................................................................ 15
4.2.1 Při anestezii vznikají změny ve fyziologické poloze ryby a tyto změny nám umoţňují rozlišit čtyři fáze: ............................................................................ 16 4.2.3 4.3
Obsluhující personál ................................................................................ 17
2 – Phenoxyethanol ......................................................................................... 18
4.3.1
Vedlejší účinky ........................................................................................ 18
4.3.2
Obsluhující personál ................................................................................ 19
4.4
Menocain ......................................................................................................... 19
4.4.1
Dávkování a způsob pouţití anestetika Menocain ................................... 20
4.4.2
Rezidua přípravku Menocain ................................................................... 21
4.4.3
Způsob likvidace anesteziační lázně ........................................................ 21
4.5
Propoxat (R 7464) ........................................................................................... 22
4.6
Etomidat .......................................................................................................... 23
4.7
Quinaldin ......................................................................................................... 24
4.8
Oxid uhličitý CO2 ............................................................................................ 24
4.8.1
Proces vzniku oxidu uhličitého ................................................................ 24
4.8.2
Kombinace NaHNO3 s kyselinou............................................................. 25
4.9 5
Elektronarkóza ................................................................................................ 26
Výsledky a diskuze ................................................................................................. 27 5.1
Kapr obecný (Cyprinus carpio) ...................................................................... 27
5.2
Lín obecný (Tinca tinca) ................................................................................. 28
5.3
Doporučené anestetikum a dávkování pro kaprovité ryby .............................. 28
5.4
Pstruh duhový (Oncorhynchus mikyss) ........................................................... 30
5.5
Siven americký (Salvelinus fontinalis)............................................................ 31
5.6
Losos obecný (Salmo salar) ............................................................................. 32
5.7
Doporučené anestetikum a dávkování pro lososovité ryby............................. 32
5.8
Candát obecný (Sander lucioperca) ................................................................ 35
5.9
Štika obecná (Esox lucius) .............................................................................. 36
5.10
Sumec velký (Silurus glanis) .......................................................................... 36
5.11
Okoun říční (Perca fluviatilis) ........................................................................ 37
5.12
Doporučené anestetikum a dávkování pro dravé ryby .................................... 38
5.13
Anestetika pouţívaná v chovech akvarijních ryb............................................ 39
5.13.1
Druhy uspávadel ...................................................................................... 39
6
Závěr ....................................................................................................................... 42
7
Seznam pouţité literatury ....................................................................................... 45
1 ÚVOD Anestetika jsou látky slouţící k uspání nebo uklidnění ryb pro snadný průběh zákroku. Nejčastěji se pouţívají při umělém výtěru ryb, kdy je zapotřebí omezit pohyb ryb na minimum a při transportu, kdy je potřeba sníţit manipulační stres a produkty metabolismu. Anestetikum nepůsobí na kaţdou rybu stejně, proto je zapotřebí jednotlivá anestetika zkoumat, analyzovat a nakonec pečlivě vybrat pro daný druh. Velmi důleţité je při anestezii sledovat fyzikální a chemické parametry vody. Tyto parametry mají velký vliv na bezproblémový průběh anestezie. Mezi nejdůleţitější parametry patří teplota vody, vodíkový exponent (pH), obsah rozpuštěného kyslíku a pouţitá koncentrace účinné látky. V produkčním rybářství a akvakultuře dochází k častým manipulacím s rybami, které jsou doprovázeny stresujícími zákroky. Při těchto zákrocích můţe dojít k mechanickému poškození ryb a následnému zhoršení zdravotního stavu nebo k úhynu. Některé druhy ryb jsou u nás vytírány výhradně pomocí umělého výtěru (býloţravé druhy ryb, pstruh duhový a siven americký). U těchto skupin ryb je nutné pouţít anestezii. Rozvoj a technologický pokrok u akvarijních ryb sebou přinesl celou řadu změn. Stoupl počet manipulací s akvarijními a okrasnými rybami, a to vedlo k zavedení anestetik do chovu akvarijních a okrasných ryb. Hlavní vyuţití anestetik u této skupiny ryb spočívá při jejich transportu.
2 CÍL PRÁCE Cílem této práce bylo zjistit látky, které se pouţívají v produkčních chovech ryb a akvakultuře při anestezii. Dnes jsme svědci velkého vzestupu hřebíčkového oleje. Jeho silnou stránkou je přírodní sloţení, snadná dostupnost a netoxický charakter. Dalším cílem bylo zjistit další druhy anestetik a jejich doporučené dávkování pro hlavní chované ryby. V poslední části bakalářské práce byla vypracována literární rešerše na téma anestetika v chovu akvarijních ryb a okrasných ryb. 8
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED
3.1
Hlavní důvody pro použití anestetik v chovech ryb zejména
z hlediska zákona na ochranu zvířat proti týrání Zákon na ochranu zvířat proti týrání č. 246/1992 Sb. nařizuje postupovat tak, aby nedocházelo k neprofesionální manipulaci s rybami a následnému poškození ryb. Z toho nařízení je nutné pouţívat anestezii při umělém výtěru ryb, při injekční aplikaci léčiv a hormonálních přípravků, při odběrech krve, při mechanickém odstraňování parazitů, při měření a váţení ryb (Kolářová a kol. 2006) Míra mechanického poškození můţe být různá, od poranění slizové vrstvy aţ po poranění ve svalovině, na ploutvích, případně poškození ţáber. Ryby disponují velkou regenerační schopnosti ţáber, ploutví, tkání a proto je zapotřebí dodrţovat zákon č.246/1992 Sb. a hlavně nepodceňovat mechanické poškození. Velmi náchylné jsou generační ryby, a tudíţ jim musíme věnovat velkou pozornost. S generačními rybami se ve výtěrové sezóně opakovaně manipuluje a slouţí nám jako velmi cenný materiál pro zachování produkce (Svoboda, Kolářová 1999). Při anestezii se nedbá jen na předejití mechanickému poškození, ale také sníţení manipulačního stresu a šoku. V první fázi odpovědi organismu na působení manipulačního stresu se objevují endokrinní změny. Tyto změny se řadí mezi primární reakce. Ty se dále uplatňují při řízení organismu a způsobují metabolické, osmotické a další změny (sekundární reakce), které vedou ke sníţení nespecifické odolnosti a následně ke zhoršení zdravotního stavu ryb. Velkou pozornost se musí věnovat v období rozmnoţování. Toto období je důleţité nejen u ryb, ale u všech ţivých organismů (Svoboda, Kolářová 1999). Ryby jsou přepravovány na velké vzdálenosti (akvarijní ryby), ve velkém počtu, choulostivé ryby na poranění a stres, a proto je zapotřebí uvést ryby do anestezie. Při přepravě ryb je důleţité sníţit reakce na vnější podněty a oslabit metabolické procesy, které vedou k poklesu spotřeby kyslíku a sníţení hromadění konečných produktů metabolismu (Svoboda, Kolářová 1999).
9
V dnešní době můţeme být svědci rychlého světového růstu a technologického pokroku v akvakultuře. Tento trend klade vysoké poţadavky na nově zaváděné chemické látky a přípravky. Látky, které jsou pouţívané v akvakulturě jsou podrobovány přísnému posuzování, zejména s ohledem na jejich bezpečnost pouţití a účinnost (Taylor a Roberts 1999).
Ideální anestetikum
3.2
Velíšek a kol. (2006) charakterizovali ideální anestetikum. 1. Vysoká rozpustnost ve vodě 2. Rychlý účinek 3. Neškodnost pro ryby 4. Neškodnost pro člověka 5. Široké meze bezpečnosti 6. Libovolné stupňování anestezie s moţností samovolného zotavení 7. Anestetikum nesmí v rybách zanechávat rezidua
3.3
Fáze anestezie
Nástup anestezie má dle Kouřila a kol. (2001) čtyři fáze, tyto fáze na sebe plynule navazují. I.
1.fáze = klidné chování – ryba je ve fyziologické poloze, má pravidelné dýchací pohyby, normální pohybovou aktivitu, při plavání se bez námahy vyhýbá překáţkám
II.
2.fáze = excitace – ryba je ve fyziologické poloze, vykazuje zvýšenou aktivitu oproti první fázi, neklid, rychlé plavání, při plavání se nevyhýbá překáţkám, má silné obranné reflexy, nepravidelné dýchací pohyby. U některých druhů ryb mělké dýchací pohyby, u jiných roztaţená skřelová víčka
III.
3a.fáze = celkové povrchní znecitlivění – v této fázi dochází k sedaci (uklidnění) a imobilizaci (znehybnění), ryba vykazuje sníţenou aktivitu, pomalu se
10
naklání na bok, ztrácí obranné reflexy, vyjma akustického, dýchací pohyby jsou pravidelné, klidné, hluboké a zpomalující se. IV.
3b.fáze = celkové úplně znecitlivění – tato fáze se podobá klasické narkóze nebo li bezvědomí u savců. Útlumem vyšších mozkových funkcí není vnímána bolest. Tato fáze narkózy je u ryb nazývána anestezií. Ryba je v boční poloze, vykazuje naprostou ztrátu pohyblivosti, je bez obranných reflexů, vyjma akustického, dýchací pohyby jsou pravidelné, klidné, hluboké a zpomalené.
V.
4.fáze = zástava dýchání – v této fázi dochází k hraniční mezi hluboké anestesie nebo li narkóza. Ryba je v boční poloze, dýchací pohyby jsou zcela zastavené nebo jen povrchní (mělké aţ zanikající). Dále ryba je bez obraných reflexů včetně akustického.
Zotavení z anestézie dle Kouřila a kol. (2001) probíhá v opačném pořadí, přechody mezi fázemi jsou méně výrazné, fáze se prolínají. I.
3b.fáze – ryba je v boční poloze a má pravidelné dýchání. Vykazuje na prostou ztrátu pohyblivosti, je bez obranných reflexů, vyjma akustického.
II.
3a.fáze – dochází ke změně polohy. Z boční polohy do fyziologické polohy ryby. Ryby nedokáţe koordinovat své pohyby. Pravidelné dychání.
III.
2.fáze – ryba ve fyziologické poloze, zahájení pomalého plování, znovu jako v předešlé fázi nekoordinované pohyby. Ryba se ještě není schopna vyhýbat překáţkám a naráţí do nich při plavání.
IV.
1.fáze – ryba ve fyziologické poloze, normální pohybová aktivita, normální plování a vyhýbání se překáţkám při plavání.
3.4
Příprava anestetické lázně
Anestetickou lázeň můţeme definovat jako vodný roztok anestetika. Je to způsob, jak uvádíme ryby do narkózy. Provádí se to ponořením ryby do lázně a jejich setrvání určitou dobu v lázni. Pro odeznění anestezie se ryby přesunou do čerstvé vody. Doporučuje se pouţívat vodu, ve které byly ryby odchovány. Do nádrţe, kde bude prováděna anestezie, odměříme poţadované mnoţství vody. Důleţité je zkontrolovat parametry vody (teplota vody, pH, obsah kyslíku). Poté odměříme poţadované mnoţství anestetika a vytvoříme vodný roztok anestetika. 11
Například hřebíčkový olej má doporučené dávkování 30-40 mg.l-1, MS 222 má doporučené dávkování 30-350 mg.l-1. Anestetická koupel se musí řádně promíchat, aby se snáze anestetikum rozpustilo a rovnoměrně se rozptýlilo v celém objemu nádrţe. Pokud by anestetikum nebylo řádně promícháno, můţe dojít ke zkreslení nebo ovlivnění anestezie. Důleţitým faktorem je teplota vody, která můţe ovlivnit rozpuštění anestetika. Hřebíčkový olej má za niţší teploty niţší rozpustnost a při nesprávném promíchání můţe dojít k vytvoření menších olejových kuliček na dně nádrţe.
4 MATERIÁL A METODIKA
4.1
Hřebíčkový olej
Hřebíčkový olej (účinná látka Eugenol) je látka přírodního původu získaná destilací z rostliny Eugenia aromatica nebo Eugenia caryophyllata, mírně naţloutlý aţ nahnědlý olejovitý roztok. Výhodou tohoto anestetika je, ţe se jedná o přírodní látku. Tato výhoda je i jeho nevýhodou, protoţe nelze přesně definovat jeho sloţení, coţ je nepřípustně pro registrační dokumentaci. Registrační dokumentace musí obsahovat přesně chemické sloţení, aby mohl být produkt zaregistrován. (Kolářová a kol. 2007) Hřebíčkový olej se pouţívá zejména při umělém výtěru, kdy je potřeba zajistit bezproblémový průběh umělého výtěru. Rovněţ při běţné manipulaci, veterinárních zákrocích na rybách (odběr krve, odstranění parazitů, aplikace hormonálních látek do těla ryb, aplikace léčiv) a značkování ryb (Svoboda, Kolářová 1999). Doporučená anestetická dávka je závislá na několika faktorech. Velmi důleţitý je věk ryb, hmotnost ryb, teplota vody a účinná koncentrace. Při vyšší hmotnosti je potřeba pouţít větší mnoţství účinné látky např. u jesetera malého o hmotnosti 10 kg je zapotřebí pouţít 0,07 ml.l-1 účinné látky, u okouna říčního o hmotnosti 40 g je zapotřebí pouţít 0,033 ml.l-1 účinné látky. Naopak při niţších hmotnostech ryb musíme být opatrní při pouţití účinné látky, aby nedošlo k usmrcení ryby nebo k jejímu dlouhodobému poškození. Důleţitým ukazatelem je teplota vody. Vyšší teplota vody můţe urychlit anestezii. Naopak niţší teplota vody můţe anestezii zpomalit nebo úplně 12
přerušit. Při anestetické koupeli musíme brát ohled na mnoţství pouţitého hřebíčkového oleje. Příliš vysoká koncentrace můţe způsobit usmrcení ryby, coţ je neţádoucí. Nízká koncentrace účinné látky můţe přerušit nebo zastavit anestezii. Doporučená anestetická dávka je 30–40 mg.l-1 vodní lázně (Kolářová a kol. 2007). Tab. Příklady dávek – hřebíčkový olej Druh ryb Kapr obecný
Věk ryb
Hmotnost
Teplota
Účinná koncentrace
ryb (g)
vody (˚C)
(ml.l-1)
K1-K3
50 – 3000
5 - 25
0,04 – 0,06
Mn2-3
80 – 100
5
0,02 – 0,07
0 + aţ
9 – 10 000
4 -20
0,07
0+2-3
30 - 40
12,5 – 20,0
0,033
Si1
20 – 50
5
0,033
Pe3
800 - 1000
1
0,033
(Ciprinus carpio) Mník jednovousý (Lota lota) Jeseter malý (Acipenser ruthenus) Okoun říční
generační
(Perca fluviatilis) Siven americký (Salvenius fontinalis) Síh peleď (Coregonus peled) Hřebíčkový olej není registrovaný, protoţe u něho není známo přesné chemické sloţení jednotlivých šarţí.
Jeho pouţití je moţné jen na lékařský předpis
„magistarliter“ veterinárního lékaře a na jeho vlastní odpovědnost. Veterinární lékař musí nařídit dodrţení maximální ochranné lhůty, která je 500 denních stupňů, za které odpovídá jak lékař, tak i chovatel (Kolářová a kol. 2007). Hřebíčkový olej do České republiky dodává firma RNDr. Jan Kulich s.r.o., Piletická 178/61, Hradec Králové 3, 500 03. Anestetikum je dostupné v lékárenské síti (Kolářová a kol. 2007).
4.1.1
Porovnání hřebíčkového oleje s ostatními anestetiky 13
4.1.1.1
Porovnání s anestetikem MS 222 u juvenilních a dospělých pstruhů duhových
Hřebíčkový olej ve srovnání s MS 222 je velmi účinný v kaţdém věku ryb. Ať uţ je to u juvenilních nebo u dospělých jedinců pstruhů duhových. Dá se říct, ţe hřebíčkový olej je alternativa MS 222 pro anestezii ryb. Účinnou látkou hřebíčkového oleje je eugenol, který je základem a podstatnou sloţkou hřebíčkového oleje. Z mnoha testů a zkoušek je hřebíčkový olej nekarcinogenní a nemutagenní látka. U juvenilního pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) vyvolává koncentrace 40 – 60 mg.l-1 rychlou anestezii s krátkou dobou zotavení do fyziologické polohy. Výhodou hřebíčkového oleje je, ţe není potřeba pouţívat tak vysoké dávky účinné koncentrace jako u anestetika MS 222. Anestezie nastupuje rychleji neţ u MS 222. Velký rozdíl je v čase zotavení, který je 6 aţ 10 krát delší oproti MS 222 (Svoboda a Kolářová 1999).
4.1.1.2
Porovnání s anestetikem 2 - phenoxyethanol u ryby Siganus argentensus
Doporučená dávka hřebíčkového oleje u ryby Siganus argentensus je 25 mg.l-1. Při této koncentraci je moţno s rybami manipulovat a provádět různé úkony např. měření délky a hmotnosti, biopsie gonád. Anestezie nastal na méně neţ 3 minuty a zotavení nastalo do 5 minut. Výsledkem tohoto porovnání je, ţe hřebíčkový olej je za stejných podmínek a za stejných koncentrací účinnější neţ 2 – phenoxyethanol (Svoboda a Kolářová 1999).
4.1.1.3
Pouţití hřebíčkového oleje u generačních ryb
Hřebíčkový olej je účinnou látkou pro generační ryby. Při zvolení správné anestetické dávky nedochází k poškození ryb a nedochází k ţádným negativním účinkům. Jelikoţ se jedná o velmi důleţitou skupinu ryb, které slouţí pro reprodukci a zajištění do budoucna dalších generací. Musíme postupovat velmi opatrně a pečlivě. Musíme dbát na zvýšené opatrnosti, aby nedošlo k poškození ryby. Generační ryby v období pohlavní 14
dospělosti jsou velmi citlivé a choulostivé na jakékoliv změny, je zapotřebí se chovat k rybám co nejšetrněji. V období rozmnoţování trpí ryby nadměrným stresem a tento faktor musíme brát v potaz. U generačních ryb Macullochella marquariensis (trout cod) a Macullochella peelii (Murray cod) při koncentraci 1 ml na 30 l došlo k narkóze do 5 minut. U kapra obecného při dané koncentraci došlo ke ztrátě rovnováhy do 5 minut (Svoboda a Kolářová 1999).
4.1.1.4
Akutní toxicita
Akutní toxicita je vliv škodlivých látek, které se dostanou do těla ţivočicha a projevují se do několika sekund, minut, hodin a maximálně několika dnů. Akutní toxicita hřebíčkového oleje pro ryby je studována z hlediska jeho pouţití jako anestetika a dále z hlediska vlivu na ţivotní prostředí. Zdrojem kontaminace ţivotního prostředí je anestetická lázeň. Anestetická koupel se likviduje několikanásobným ředěním a nesmí se vypouštět do volné ani odpadní vody.
4.2
MS 222
MS 222 neboli tricain methanosulfonat je bílý prášek velmi dobře rozpustný ve vodě. MS 222 lze v ČR pouţít jako léčivý přípravek pro ryby registrovaný v jiné zemi Evropské Unie. Na území České republiky není registrovaný, tudíţ bez povolení státní veterinární správy ho není moţné pouţívat ani aplikovat. Ţádost o povolení pouţít tento přípravek podává veterinární lékař (Kolářová a kol. 2007). Důleţitým momentem při aplikaci MS 222 je hladovka. Výrobce doporučuje vysadit krmení na dobu 12 – 24 hodin. Dle druhu ryby, jejího stáří, zdravotního stavu, teploty ryby a volby účinky stanovíme ideální koncentraci. Doporučená koncentrace se udává v rozmezí 30 – 350 mg.l-1. Ryby absorbují anestetikum ţaberním epitelem a částečně i perkutánně. Během několika minut v anestetické koupeli dojde ke zpomalení krevního oběhu a k niţší spotřebě kyslíku. Nástup anestezie je závislý od pouţité koncentrace. Vše závisí na tom, co chceme s rybou provádět. Pouţitím anestetika tricain methanosulfonat lze docílit sedace na 1 – 30 minut (při sedaci na krátkou dobu se 15
pouţívá vysoká dávka účinné látky), sedace na dobu aţ 48hodin (se pouţívá nízká dávka účinné látky) a k hluboké sedaci se pouţívá velmi nízká dávka účinné látky v řádově 10 – 30 mg.l-1 účinné látky (Kolářová a kol. 2007). Nejčastěji se anestetikum MS 222 pouţívá pro kaprovité a lososovité ryby. Můţeme ho pouţít i pro ryby tropické. Zde výrobce doporučuje toto anestetikum nepouţívat u Apistogramma
ramirezi,
Balantocheilus
melanopterus,
Etroplus
surrantensis,
Melanotaenia macculochi, Monodactylus argenteus, Phenacorgrammus interruptus a Scalopagus argus (Kolářová a kol. 2007). MS 222 se skladuje při teplotě niţší neţ 25 ˚C. Nesmí se vystavovat přímému slunečnímu záření. Pokud jsou dodrţený tyto základní podmínky, výrobce zaručuje jeho trvanlivost aţ 5 let. Anestetická koupel, která je přichystána je zapotřebí pouţít okamţitě. Pozdější pouţití není moţné. Důvodem je, ţe při pozdějším pouţití koupele není koupel schopna plnit a přivést ryby do anestetického stádia. Tak jak se musí dodrţovat přísné podmínky pro skladování, tak se musí dodrţovat přísné bezpečnostní zásady. Mezi tyto zásady patří dobře větraná místnost a zamezit moţnosti inhalace prášku (Kolářová a kol. 2007).
4.2.1
Při anestezii vznikají změny ve fyziologické poloze ryby a tyto změny nám
umožňují rozlišit čtyři fáze: 1. Nejprve dochází ke zrychlení dýchacích pohybů a po chvíli se tyto dýchací pohyb zpomalí. Nastává útlum reakcí na vnější podněty. 2. Mění se fyziologický stav. Ryby pomalu ztrácí rovnováhu a dostávají se do boční polohy. Dýchací pohyby se tlumí na minimum, ale jsou pravidelné. Ryby ještě dokáţou reagovat na silné vnější podněty. 3. V této třetí fázi jiţ ryby leţí na dně a nereagují na vnější podněty (úplná ztráta reflexů). Dýchací pohyby jsou na minimu a jsou nepravidelné. V tomto momentu je moţné s rybou bez problému manipulovat a provádět poţadované zákroky. 4. V poslední fází dochází k úplnému zastavení dýchacích pohybů
16
Jednotlivé fáze na sebe plynule navazují. Zotavení v čisté vodě probíhá v opačném sledu. Fáze uţ nejsou dobře rozpoznatelné, protoţe se prolínají (Svoboda a Kolářová 1999).
4.2.2
Vedlejší účinky
Toxicitu anestetika MS 222 pro ryby popisuje Marking (1966), který uvádí u pstruhů duhových o hmotnosti 1,9 – 146,0 g hodnotu LC50 za 24 a 48 hodin 39 – 52 mg.l-1, za 96 hodin 38 – 50,5 mg.l-1. Po 24 minutovém působení anestetika MS 222 u lína o koncentraci 66 mg.l-1 došlo k hluboké narkóze lína a po 20 hodinách k úhynu ryb (JIRÁSEK a kol. 1978). Pouţíváním uspávacích prostředků se narušují procesy látkové výměny (Mechedova 1959), jejichţ intenzitu odráţí biochemické změny krve, krevního a nervového systému. Anestezie prováděná anestetikum MS 222 má za následek mírný pokles červených krvinek v plazmě (Normandeau 1992), dále také sníţení krevního barviva a sníţení počtu červených krvinek (Piper a Stephens 1962). Macavoy a Zaepfel (1997) uvádějí, ţe anestetikum MS 222 můţe sniţovat hematokritové hodnoty. Tyto sníţené hodnoty je moţné vysvětlit tím, ţe počáteční působení anestetika MS 222 vyvolává stres nebo má anestetikum MS 222 zřeďovací účinek na krev, ale toto tvrzení nemusí je málo pravděpodobné. Anestetikum MS 222 nevykazovalo rakovinotvorné účinky (Ball a Cowen 1959). Téměř všichni autoři dospěli k názoru, ţe anestetikum MS 222 je vhodné pro anestezii ryb a má dobré anestetické vlastnosti, rozhodujícím faktorem je 21 denní interval mezi opakovanou aplikací a zvláště jeho vyšší náklady (Marking a Meyer 1985).
4.2.3
Obsluhující personál
Dlouhodobé pouţívání anestetika MS 222 můţe vyvolat u obsluhujícího personálu retinopatii. Retinopatie je nezánětlivé onemocnění oční sítnice. Bernstein a kol. (1997) 17
uvádějí, ţe retinopatie souvisí s dlouhodobým pouţíváním anestetika MS 222. Pracovník, u kterého byl dlouhodobý koţní kontakt s anestetikem MS 222, byl původně vyšetřen pro zhoršení zraku, fotofobii a fotopsii. Odchylky jeho elektroretinogramu byly podobné těm, které se uvádějí u zvířecích modelů akutní toxicity anestetika MS 222. Po ukončení kontaktu s anestetikem MS 222 se zrak obsluhujícího personálu zlepšil a vrátil k normálu. Elektroretinogram se také zlepšil (Svoboda a Kolářová 1999).
2 – Phenoxyethanol
4.3
Anestetikum 2 – Phenoxyethanol je roztok a účinnou látkou je etylen glykol monophenyl ether. Anestetikum 2 – Phenoxyethanol má přesně definované chemické sloţení. Nejběţněji pouţívaná koncentrace je 0,3 – 0,4 ml.l-1. Anestezie nastupuje do 5 – 10 minut a doba zotavení v připravené čerstvé vodě je někde okolo 10 minut. 2 – phenoxyethanol můţeme pouţít k sedaci, imobilizaci a anestezii. Toto anestetikum nemá stanoven maximální limit reziduí a není registrovaný. Z tohoto důvodu je jeho pouţití moţné jen na předpis „magistraliter“ veterinárního lékaře a na jeho vlastní zodpovědnost. Veterinární lékař má povinnost nařídit dodrţení maximální ochranné lhůty, která činní 500stupňodnů. Za toto nařízení zodpovídá jak veterinář, tak chovatel (Kolářová a kol. 2007).
4.3.1
Vedlejší účinky
Billard (1981) uvádí, ţe 2 – phenoxyethanol má v koncentraci větší neţ 0,05 % v inseminačním rozpouštědle toxický účinek na spermie. Toxický účinek se vztahuje pouze na spermie. Zdá se, ţe anestetikum nepoškozuje jikry. Takashima a kol. (1983) sledovali koncentrace kortizolu v krvi u juvenilního pstruha duhového při dlouhodobé anestezii 2 – phenoxyethanolem. Podle poznatků a získaných informací uvádějí, ţe 2 – phenoxyethanol nesniţuje stres při transportu. Výhodou anestetika 2 – pehnoxyethanol je, ţe se z těla ryb rychle odbourává a jeho biologický čas rozpadu je 30 minut (Imamura – Kojima 1987). 18
Weyl a kol. (1996) prováděli pokusy na karasovi stříbřitém a zjistili, ţe čas nástupu anestezie je úzce spjat s koncentrací a teplotou vody. Dále zjistili, ţe při opakované anestezii si ryby vytváří odolnost proti 2 – phenoxyethanolu. Adámek a kol. (1993) uvádí ve svých pokusech účinek 2 – phenoxyethanolu na hematologickém snímku kapřího plůdku. Při hlubší narkóze se zvýšil počet červených krvinek a obsah hemoglobinu. Při niţší koncentraci (0,25ml.l-1) byly zjištěny mírné, ale bezvýznamné změny v počtu červených krvinek a obsahu hemoglobinu. Nakagawa a kol. (1997) zjistili, ţe při dodávání řasy Ascophyllum do potravy ryb zlepšuje kondici ryb a napomáhá ke snadnějšímu zotavení při anestezii.
4.3.2
Obsluhující personál
2 – phenoxyethanol je toxický a nebezpečný přípravek pro člověka, proto je jeho pouţívání pro obsluhující personál nebezpečné. Při pouţívání tohoto anestetika dochází k podráţdění očí a kůţe (Svoboda a Kolářová 1999). Můţe způsobovat bolest hlavy, otravu, sníţení výkonnosti obsluhujícího personálu v podobě sníţení síly a citlivosti rukou a prstů. Tyto negativní účinky popisuje Morton (1990) a uvádí se své práci výskyt neurotoxicky u tří ţen, které došly do styku s 2 – phenoxyethanolem. Pracující ţeny pracovaly na líhni lososovitých ryb. Prokázalo se u nich bolest hlavy a projevy intoxikace, následovány sníţenou silou a citlivostí rukou a prstů, zvláště na více pouţívané ruce. Ţeny po několika letech nebyly schopny pracovat a projevilo se u nich sníţené vnímání.
4.4
Menocain
Účinnou látkou anestetika Menocain je amonium natrium hydrogensulfuricum. Je to bílá aţ slabě krystalická látka, která je mírně hygroskopická a rozpustná ve vodě. Účinnou látku je potřeba chránit před přímým slunečním zářením (Král a Svobodová, 1990). 19
Menocain má drobnozrnnou strukturu, je vyráběn v podobě granul, sloţen z účinné látky a chloridu sodného v poměru 1:1. Balení obsahuje 50 sáčků a jednotlivé sáčky obsahují 4 g přípravku. Při krátkodobém skladování nepodléhá anestetikum změnám, ani v prostředí s vysokou relativní vlhkostí, i kdyţ je tento přípravek hydroskopický. To můţeme povaţovat za jeho výhodu.
Dlouhodobé skladování přípravku je nutno
provádět v suchu a při konstantní teplotě 25 ˚C (Král a Svobodová, 1990). Pro endotermní (homoiotermní) ţivočichy není Menocain vhodný. Účinná látka u této skupiny ţivočichů nevyvolává anestezii. Její akutní toxicita pro bílé laboratorní myši je vyšší neţ 3,9 g.kg-1 ţivé hmotnosti. S přípravkem Menocain určeného k anestezii ryb (v koncentraci 0,1 g.l-1 nebo 0,067 g.l-1 účinné látky) je moţno pracovat bez zvláštních ochranných pomůcek (Král a Svobodová, 1990).
4.4.1
Dávkování a způsob použití anestetika Menocain
Přípravek Menocain je doporučován pouţít pro kaprovité ryby (kapr obecný, lín obecný, býloţravé ryby, bolen dravý), lososovitých ryb (pstruh obecný, pstruh duhový, hlavatka podunajská, siven americký) a dravé ryby (sumec velký, štika obecná). Anestezie se provádí za pomocí anestetické koupele a to tak, ţe obsah sáčku vysypeme do nádrţe, ve které budou ryby uvedeny do anestezie. Jeden sáček přípravku Menocain slouţí k přípravě 20 l anesteziačního roztoku pro kaprovité ryby a dravé ryby nebo 30 l anesteziačního roztoku pro lososovité ryby. Smícháním jednoho sáčku přípravku Menocain (4 g přípravku) a 20 l vody vznikne koncentrace účinné látky 0,1 g.l-1 pro kaprovité ryby a dravé ryby. Smícháním jednoho sáčku přípravku Menocain (4 g přípravku) a 30 l vody vznikne koncentrace účinné látky 0,067 g.l-1 pro lososovité ryby. Popsané poměry a vzniklé koncentrace byly odzkoušeny při teplotách vody pouţívaných při výtěru jednotlivých druhů ryb (kaprovité ryby a sumec velký 18 – 24 ˚C, lososovité ryby 9 – 14 ˚C a štika obecná 7 – 10 ˚C. Při pouţití anestetika Menocain je doporučené pouţívat vodu stejné kvality a teploty, v jaké byly ryby přechovávány před anestezií (Král a Svobodová, 1990). Optimální expoziční doba v anestetické koupeli u kaprovitých, lososovitých a dravých ryb je 10 minut. K vymizení reflexů po vloţení do anestetické koupele dochází u ryb do 3 minut. V tento moment je moţné s rybami manipulovat a provádět jednotlivé 20
zákroky. Pokud dodrţíme přesné dávkování, je moţné u ryb pouţít dobu expozice 15 minut. Při expozici anestetika delší jak 10 minut se zastavují dýchací pohyby a prodluţuje se doba do návratu schopnosti pohybovat se ve fyziologické poloze. Návrat do fyziologické polohy po přenesení ryby do lázně o stejné kvalitě a teplotě trvá mezi 2 – 6 minutami. Doba návratu do fyziologické polohy je závislá na délce setrvání ryby v anestetické koupeli. Podle toxikologických testů můţou mít ryby k účinné látce Menocainu značnou toleranci (Král a Svobodová, 1990). Přípravek Menocain je moţné opakovaně pouţít u kaprovitých a lososovitých ryb. Nejčastěji přípravek pouţíváme při umělém výtěru, při hypofyzaci nebo při aplikaci spouštěcích hormonů a následném výtěru (Král a Svobodová, 1990).
4.4.2
Rezidua přípravku Menocain
Při dodrţení doporučené koncentrace a optimální doby expozice přetrvávají rezidua účinné látky ve svalovině ryb do 24 hodin. Ochranná lhůta mezi poslední anestezií a pouţitím ryb pro trţní zpracování byla stanovena na 3 dny (Král a Svobodová, 1990).
4.4.3
Způsob likvidace anesteziační lázně
Přípravek Menocain vykazuje nízkou toxicitu, a tudíţ nebyla stanovena zvláštní pravidla pro likvidaci anestetické koupele. Anestetickou koupel je moţné vypouštět do vody odtékající z rybochovného zařízení, ale musí být zabezpečeno několikanásobné zředění (Král a Svobodová, 1990). Můţeme říci, ţe anestetikum Menocain je bezpečné pro ryby a velmi vhodný přípravek pro anestezii kaprovitých ryb a lososovitých ryb. Podle Kouřila a kol. (1992) a Mikulina a kol. (1992) je moţno Menocain pouţít i při anestezii mořských ryb. Při pouţití doporučené dávky a doby expozice přetrvávají rezidua účinné látky ve svalovině ryb maximálně 24 hodin. Ochranná lhůta mezi poslední anestezií a pouţitím ryb pro trţní hospodářství je stanovena na 3 dny (Král a Svobodová, 1990)
21
4.5
Propoxat (R 7464)
Propoxat (R 7464) je bílý amorfní mikrokrystalický prášek, bez zápachu, kyselý a má silný anestetický účinek na ryby a jiné poikilotermní obratlovce. Účinnou látkou je 1-(1phenyl-ethyl)-5-(propoxy-carbonyl)-imidazol hydrochlorid (Svoboda a Kolářová, 1999). Je dobře rozpustný ve vodě, chloroformu a v alkoholech. Za normálních skladovacích podmínek je stálý. Propoxatu (R 7464) je vhodný pro vyvolání krátkodobé hluboké anestezie před umělým výtěrem nebo biometrickými stanoveními (Král, 1976). Příhoda (1976) a také Marking a Meyer (1985) doporučují pouţít Propoxat (R 7464) ke dlouhodobým zákrokům, ke krátkodobé anestezii doporučují pouţít MS 222.
4.5.1
Zkušenosti s dávkováním
Thiepoint a Niemegeers (1965) prováděli pokus dávkování anestetika Propoxat (R 7464) na karasovi zlatém a zjistili, ţe znehybnění karase zlatého bylo dosaţeno při koncentraci 4 mg.l-1 a doby působení 3 minuty. Úhyn byl zaznamenán při koncentraci 64 mg.l-1 a doby působení 1 hodiny. Při pokusech Chiba a Kimura (1975) došlo k úhynu kapřího plůdku o hmotnosti 1,2-2,2 g při koncentraci 4 mg.l-1 a expozici 90 minut při teplotě 20 ˚C. Král (1976) uvádí, ţe pstruh duhový a siven americký nad 100 g hmotnosti zvládnou bez větších problémů dobu působení anestetika 15 minut a koncentraci 1mg.l-1. U pstruha duhového nedošlo k zastavení dýchání a pro stejné dosaţení těchto účinků u sivena amerického bylo zapotřebí prodlouţit dobu působení anestetika o 30 %. Kapr obecný je vůči anestetiku Propoxat (R 7464) odolnější neţ lososovité ryby. Pro dosaţení 3. stadia anestezie bylo zapotřebí pouţít koncentraci 4 mg.l-1 a prodlouţit expozici na 4 minuty. U pstruha duhového bylo dosaţeno 3. stadium anestezie při koncentraci 4 mg.l-1 za 35-40 sekund. Při koncentraci 1 mg.l-1 nebylo dosaţeno 3. stadium anestezie ani po 15 minutách (Svoboda a Kolářová, 1999). Král (1976) doporučuje pro krátkodobou anestezii optimální koncentraci a optimální expoziční dobu. Optimální koncentrace pro kapra obecného je 4 mg.l-1 a expozice je 2-3 minuty. Optimální koncentrace pro pstruha duhového, sivena amerického, hlavatku podunajskou a štiku obecnou je 3 mg.l-1 a expozice je 1,5-2,5 22
minuty. Optimální koncentrace pro amura bílého je 2 mg.l-1 a expozice 2 minuty. Zotavení z anestezie trvá za těchto podmínek 15-30 minut. Kouřil a kol. (1981) pouţil při umělém výtěru sumce velkého koncentraci 2-3mg.l-1 účinné látky anestetika při expozici 2-4 minuty. Teplota vody se pohybovala v rozmezí 20-25 ˚C. Sumci se vrátili do fyziologické polohy za 15-20 minut. U lína obecného (Tinca tinca) byla pouţita koncentrace 0,25-0,50mg.l-1 a jiţ při této koncentraci se projevil narkotizační účinek. Tento narkotizační účinek ovlivnil dýchání (došlo ke zpomalení) a exkreci ryb (došlo ke sníţení). Tím, ţe došlo ke zpomalení dýchání a ke sníţení exkrece ryb mohla být zvýšení kapacita ryb v přepravních nádobách při transportu (Jirásek a kol., 1978) Propoxat (R 7464) se jeví jako dobré anestetikum pro transport. Příhoda (1979) uvádí nevhodnější koncentraci pro lososovité ryby. Jako optimální koncentrace se jeví 0,125 mg.l-1. Přepravovalo se 16 kg ryb v polyetylénových pytlích s 20 l roztoku Propoxatu, 20 l kyslíku a doba transportu trvala 2 hodiny. Při tomto transportu nebyly zaznamenány ţádné negativní dopady na přepravované ryby. Chiba a Kimura (1975) uvádějí pro transport do 24 hodin, nejvhodnější koncentraci účinné látky anestetika do 1 mg.l-1.
4.6
Etomidat
Etomidat je (r-(+)-ethyl-1-(1-phenylethyl)-1H-imidazole-5-carboxylate), jedná se o analog Propoxatu (R 7464). Jedná se o účinnou látku nebarbiturátového hypnotika s krátkým časem působení. Anestetikum Etomidat je bez zápachu, snadno se rozpouští ve vodě a neovlivňuje pH vody. Plumb a kol. (1983) uveřejnili zprávu, ţe přípravek etomidat je účinný a bezpečné anestetikum pro široké spektrum ryb. Pro dlouhodobé nebo krátkodobé znehybnění se přípravek Etomidat jeví lepší neţ Propoxat, MS 222 a Quinaldin (Donald a kol., 1982). Fáze anestezie jsou srovnatelná s MS 222, nástup anestezie u Etomidatu je rychlý a setrvání anestezie u ryby je delší (Limsuwan a kol., 1983). Donald a kol. (1982) zjišťovali účinné koncentrace u akvarijních ryb Danio trio, Gymnocorymbus ternetzi, Pterophyllum scalare a Xiphophorus maculatus. Součástí pokusu bylo zjistit minimální a maximální účinné koncentrace. Minimální účinné 23
koncentrace se pohybovaly od 2,0 mg.l-1 do 4,0 mg.l-1 etomidatu. Maximální bezpečné koncentrace se pohybovaly od 7,0 mg.l-1 etomidatu. Při horní hranici minimální účinné koncentrace (4,0 mg.l-1 etomidatu) nastala anestezie za 90 sekund a návrat z anestezie trval 40 minut. Kaţdý druh je jedinečný a reaguje na anestetikum jinak, proto je zapotřebí hledat účinnou koncentraci pro kaţdý jednotlivý druh.
4.7
Quinaldin
Quinaldin je toxická tekutina, a proto je nutné dodrţovat bezpečnost práce na pracovišti. Při nesprávné manipulaci můţe dojít k poranění obsluhujícího personálu. Mnozí autoři uvádějí různé účinné koncentrace, například Woynarowich a Horváth (1980) povaţují za účinnou koncentraci 25 ml.l-1 Quinaldinu. Dupree a Huner (1984) uvádějí účinnou koncentraci 15-30 ml.l-1 a doporučují Quinaldin (2-methylquinoline) pouţívat pro teplomilné druhy ryb, nikoli však pro lososovité druhy a další studenomilné ryby. Quinaldin je moţné pouţít pro odlov ryb ve skalnatém sublitorálu. Toto pouţití popisuje Sayer a kol. (1994) na skotském pobřeţí. Pro optimální účinnost bylo zapotřebí 50-100 ml roztoku (ředěný 95% alkoholem v poměru 1:4, quinaldin:alkohol). Pouţité mnoţství odpovídá ploše 1m2 a hloubce 1m.
Oxid uhličitý CO2
4.8
Oxid uhličitý je bezbarvý plyn bez zápachu a zápachu. Je těţší neţ vzduch. Vzniká reakcí uhlíku s kyslíkem. Tento proces nazýváme spalování.
4.8.1
Proces vzniku oxidu uhličitého
C + O2 → CO2 Do procesu vstupuje uhlík, kyslík a výsledným produktem je oxid uhličitý. Tento proces se nazývá spalování. 24
2 CO + O2 → 2 CO2 Další moţností jak vzniká oxid uhličitý je hořením oxidu uhelnatého například svítiplynu. Při tomto procesu reaguje oxid uhelnatý s kyslíkem. Při spalování organických látek například methanu dochází k vzniku oxidu uhličitého. Do reakce vstupuje methan a kyslík. Výsledným produktem je oxid uhličitý a voda. CH4 + 2 O2 → CO2 + 2 H2O Během procesu spalování dochází k vzniku tepla. Je také produktem dýchíní většiny ţivých organismů, kde je spolu s vodou konečným produktem metabolické přeměny ţivin obsaţených v potravě (Wikipedia, 2010). Oxid uhličitý díky svým vlastnostem je povaţován jako potencionálně vhodné nechemické anestetikum pro ryby (Fish, 1943). Stlačený oxid uhličitý se vpouští do vody přes vzduchovací kamínek nebo mikroporézní hadičku o koncentraci 200-400 mg.l-1 (Svoboda a Kolářová, 1999). Na pstruhu duhovém, pstruhu obecném a kapru obecném byl testován účinek hydrogenuhličitanu
sodného
(NaHCO3).
Hydrogenuhličitan
sodný
vzniká
při
uvolňování oxidu uhličitého. Byly pouţity koncentrace od 142-642 mg.l-1 a pH vody se pohybovalo v rozmezí 6,5-7,5. Nejúčinnější koncentrace se ukázala 642 mg.l-1 NaHCO3 při pH vody 6,5. Anesteziační účinek se projevil během 5 minut, k zotavení ryb došlo během 10 minut po přelovení do čerstvé vody. Autor nedoporučuje upravovat pH vody ani kyselinami ani zásadami. Doporučuje pouţít stlačený oxid uhličitý neţ jeho uvolňování z hdyrogenuhličitanu sodného. Při obou metodách anestezie je zapotřebí udrţovat určité mnoţství kyslíku. Účinnost oxidu uhličitého je pomalejší neţ u jiných přípravků (MS 222) a po opakovaných anesteziích se můţe oxid uhličitý stát pro ryby smrtelným. Dále autor doporučuje pouţít oxid uhličitý při pH vody 6,5-7,0 (Book a kol., 1978).
4.8.2
Kombinace NaHNO3 s kyselinou
Wohlgemutha (1984) uvádí, ţe kyselina uhličitá vyvolá u ryb trhavé pohyby, které trvají 1-2 sekundy. Po těchto prudkých pohybech ryby plavou neklidně, dýchání je velmi intenzivní, ale po krátké době se dýchací pohyby začnou zpomalovat a sniţuje se 25
rychlost reakcí na podráţdění. Ryby ztrácí fyziologickou polohu, otáčejí se na bok a dochází intenzivnímu zpomalení dýchacích pohybů. V poslední fázi dochází k totální narkóze, při které zanikají všechny reflexy na podráţdění a dochází k úplnému zastavení dýchacích pohybů. Zotavení z anestezie probíhá v opačném pořadí. Při dvouhodinové expozici dochází k samovolnému rozkladu kyseliny uhličité a uvolňování oxidu uhličitého z vody, takţe při koncentraci 150 mg.l-1 nasává uţ v průběhu základní expozice plné zotavení ryb. Kaprovité ryby snesou koncentraci 150-600 mg CO2 na litr. Ve zvláštních případech ryby snesou koncentraci aţ 1200 mg.l-1. Za zvláštní případ se povaţuje krátký zákrok vyţadující co nejmenší pohyblivost ryby.
4.9
Elektronarkóza
Elektronarkóza je další způsob uvádění ryb do anestezie. Jedná se o vyuţití elektrického proudu, konkrétně stejnosměrného proudu. Hlavní podíl na rozšíření stejnosměrného proudu má americký vynálezce Thomas Alva Edison. Mnozí autoři povaţují elektronarkózu za alternativu chemického anestetika pro imobilizaci ryb. Walker a kol. (1994) pouţili elektronarkózu pro imobilizaci generačních štik (Esox lucius) bez zjevného vlivu na přeţívání jiker. Nejen stejnosměrný proud lze vyuţít, ale i střídavý proud můţeme vyuţít v laboratorních podmínkách u juvenilních štik o velikosti 13-19 cm. Při pouţití střídavého proudu není noţné zabezpečit bezproblémový průběh anestezie, a proto se doporučuje pouţívat stejnosměrný proud. Při dávce 60-90 V stejnosměrného proudu po dobu 10-60 sekund lze úspěšné provést anestezii juvenilních štik a to bez fyzického poškození. Trvání narkózy u juvenilních štik je přímo úměrné napětí a nepřímo úměrné délce ryby. Doporučená anestetická dávka pro pohlavně zralé štiky je 60 V a doba působení je 10 sekund. Eletronarkotizovaná ryba setrvá v narkóze 58 s ± 7 s a není závislé na délce ryby a jejím pohlaví. Zotavení z narkózy trvá 3 minuty po ošetření. U jiker nebyly pozorovány ţádné rozdíly při pouţití elektrického proudu nebo MS 222. Pouţití střídavého a stejnosměrného se nedoporučuje pouţívat u kapra obecného. Důsledky pouţití střídavého a stejnosměrného proudu popisují Barham a kol. (1989a). Ti uvádějí, ţe při zotavení z anestezie se u kapra vyskytují křeče a je pozorováno krvácení ze ţaber. 26
5 VÝSLEDKY A DISKUZE Mezi hlavní chované druhy ryb v České republice patří kapr obecný (Cyprinus carpio), lín obecný (Tinca tinca), pstruh duhový (Oncorhynchus mikyss), siven americký (Salvelinus fontinalis), losos obecný (Salmon salar), štika obecná (Esox lucius), candát obecný (Sander lucioperca) a sumec velký (Silurus glanis)
5.1
Kapr obecný (Cyprinus carpio)
Kapr obecný patří do říše ţivočichové (Animalia), kmen strunatci (Chordata), Podkmen (Vertebrata), třída paprskoploutví (Actinopterygii), řád máloostní (Cypriniformes), čeleď kaprovití (Cyprinidae) a rod kapr (Cyprinus). Patří mezi naši hlavní chovanou rybu produkčního rybářství a jeho celková produkce tvoří přibliţně 17 tisíc tun ročně. Předností kapra obecného je kvalitní maso a rychlý růst. Důkazem kvalitního masa je ochranná značka Český kapr. Jeho původním domovem bylo povodí Černého moře, Kaspického a Aralského jezera. V období třetihor se začal šířit na západ, pronikl do povodí Dunaje, a následně i na území České republiky. Původní a nezušlechtěná forma kapra obecného je forma sazan. Pohlavně dospívá ve 2-3 letech, jikernačky spíše ve třetím roce. Tření probíhá od začátku května do konce června při teplotě vody 18 ˚C, na rostliny. Plodnost jikernaček je 150-250 tisíc jiker na 1 kg hmotnosti. Inkubační doba je 60-70 denních stupňů. Velikost jiker se pohybuje mezi 1,3-1,8 mm a jsou silně bobtnavé. Vykulené embryo má 6-7 mm (Čítek a kol., 1998). Kapr obecný je vysazován do stojatých i tekoucích vod. Je povaţován za nedravého všeţravce, ale jsou případy, kdy ojediněle přijímá i ţivočišnou potravy v podobě menších ryb. Největší uplatnění našel ve stojatých vodách. Je naší hlavní chovanou rybou a z celkové produkce ryb na našem území tvoří přibliţně 86-90 % (Čítek a kol., 1998). U nás je kapr rozmnoţován především umělým výtěrem.
27
5.2
Lín obecný (Tinca tinca)
Lín obecný patří do řádu máloostní (Cypriniformes), čeleď kaprovití (Cyprinidae) a rod lín (Tinca). Lín obecný má válcovité tělo. Hlava lína je menší a v koutcích malých úst má lín menší vousky. Barva těla je zeleno-ţluto-zlatá, ale tato barva je proměnlivá a závisí na prostředí, ve kterém se vyskytuje. Typickým znakem pro lína je, ţe mám všechny ploutve zakončené kulatě. V nárocích na potravu je lín obecný velmi podobný kaprovi obecnému. Řadí se mezi všeţravce, ţiví se především bezobratlými a vodními rostlinami. Pohlavně dospívá ve 3-4 letech. Tření probíhá od června aţ do konce července při teplotě vody nad 20 °C. Lín obecný se řadí mezi ryby fytofilní s tzv. porcovým třením. Plodnost jikernaček 1500-1900 tis. ks.kg-1. Inkubační doba je mezi 60-70 denních stupňů. Jikry jsou velké 0,4-1,3 mm, bobtnavé silně lepivé. Vykulené embryo má okolo 4 mm. (Čítek a kol., 1998). Lín obecný je typickou rybou stojatých nebo mírně tekoucích vod. Převáţně vyhledává vody zarostlé, bahnité a s dobře prohřátou vodou. Snáší i nízké hodnoty obsahu kyslíku ve vodě (0,3-0,5 mg.l-1) a hodnoty pH vody od 5-9. Přičemţ letální koncentrace je pod hranicí 4,8 a nad hranicí 10,8. Z tohoto pohledu můţeme říci, ţe lín obecný patří k našim nejméně náročným a nejodolnějším rybám.
5.3
Doporučené anestetikum a dávkování pro kaprovité ryby
Nejčastěji pouţívaným anestetikem pro kaprovité ryby je hřebíčkový olej, především pro snadnou dostupnost, přírodní a netoxický charakter. Všeobecně doporučená anestetická dávka je 30-40 mg.l-1 vodní lázně. Dále se pouţívá MS 222 a 2 phenoxyethanol. Kolářová a kol. (2007) uvádějí účinnou koncentraci hřebíčkového oleje u kapra 0,04-0,06 ml.l-1 (= 40-60 mg.l-1) při teplotě vody 5-25 ˚C, při hmotnosti ryby 50-3000 g a věk ryby K1-K3. Dále uvádí účinnou koncentraci u MS 222. Oproti hřebíčkovému oleji byla u anestetika MS 222 pouţita teplota vody 7-17 ˚C. Sedace u kapr nastala při účinné koncentraci 20-30 mg.l-1 a délka účinku se pohybovala do 1440 minut. Anestezie 28
u kapra nastala při účinné koncentraci 30-200 mg.l-1 a délka účinku se pohybovala do 8 minut. Kolářová a kol. (2007) prováděli test akutní toxicity hřebíčkového oleje a 2phenoxyethanolu u kapra obecného. V obou případech byla pouţita teplota vody 21 ±2 ˚C a test byl prováděn podle SOP 05. SOP 05 je směrnice ekotox, hodnocení léčiv určených pro ryby–Výzkumný ústav rybářství a hydrobiologie, Jihočeská Univerzita Vodňany. Ke stanovení LC50 za 96 hodin a 10 minut byli pouţiti kapři a pstruzi duhoví. Hodnota hřebíčkového oleje u parametru 96hLC50 byla pro kapra 15 mg.l-1 a hodnota 2-phenoxyethanolu u parametru 96hLC50 byla pro kapra 190 mg.l-1. Hodnota hřebíčkového oleje u parametru 10minLC50 byla u kapra 74 mg.l-1 a hodnota 2phenoxyethanolu u parametru 10minLC50 byla u kapra 430 mg.l-1. Hodnota hřebíčkového oleje u parametru 96hLC50 byla pro pstruha duhového 14 mg.l-1 a hodnota 2-phenoxyethanolu u parametru 96hLC50 byla pro pstruha 280 mg.l-1. Hodnota hřebíčkového oleje u parametru 10minLC50 byla pro pstruha duhového 81 mg.l-1 a hodnota 2-phenoxyethanolu u parametru 10minLC50 byla pro pstruha duhového 510 mg.l-1. Testy prokázaly shodu citlivosti vybraných testovacích organismů vůči testovanému anestetiku. Testy akutní toxicity poukazují na rizika aplikace hřebíčkového oleje a 2-phenoxyethanolu. Z hodnoty 10minLC50 byl vypočítán terapeutický index (TI=LC50/doporučená koncentrace) pro kapra a pstruha. Pro kapra byl vypočten terapeutický index hřebíčkového oleje 2,5 a pro pstruha 2,7. U 2-phenoxyethanolu byl terapeutický index stanoven pro kapra 1,3 a pro pstruha 1,53. Výsledkem bylo zjištění, ţe pokud pouţijeme 2-phenoxyethanol k anestezii, je nutné postupovat velmi zodpovědně a dodrţovat doporučené dávkování, neboť zjištěné terapeutické indexy jsou velmi nízké. V testu lépe uspěl hřebíčkový olej, neboť podíl letální a pouţívané koncentrace je výrazně vyšší ve srovnání s 2-phenoxyethanolm. Velíšek a kol. (2006a, b) uvádějí, ţe pouţití 2-phenoxyethanolu u kapra obecného můţe vyvolat zvýšené hodnoty hematokritu (PCV). Tyto hodnoty se po 24 hodinách upravily. Podobné změny v hematokritu byly zaznamenány i u sumce velkého, ale ještě se sníţením počtu leukocytů, které u kapra nebyly zaznamenány. Roztok 2-phenoxyethanol můţe způsobit po 24 hodinách edém epitelu sekundárních lamel a mírnou hyperplázii eozinofilních buněk při bázi sekundárních lamel na ţábrách. Tento výsledek byl zjištěn při histologickém vyšetření (Kolářová a kol., 2005). 29
Kouřil a kol. (2001) pouţili při anestezii kapra obecného hřebíčkový olej, 2phenoxyethanol a propiscin. Teplota vody byla 15 ˚C, obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě u hřebíčkového oleje byl 8,6 mg.l-1 a u 2-phenoxyethanolu 8,7 mg.l-1, pouţitá koncentrace u hřebíčkového oleje byla 0,033 ml.l-1, u 2-phenoxyethanolu 0,400 ml.l-1 a u propiscinu 0,750 ml.l-1. Délka expozice 10 minut. Výsledkem bylo, ţe u ani jednoho anestetika nedošlo k dosaţení IV. fáze a to z důvodu, ţe byly pouţity nízké koncentrace. Akustický reflex nebyl patrný. Nejdelší odeznění anestezie bylo při pouţití Propiscinu (koncentrace 0,750ml.l-1) a nejkratší u 2-phenoxyethanolu (0,400 ml.l-1). Kouřil a kol. (2001) sledovali vliv tří anestetik u lína obecného (hřebíčkový olej, 2phenoxyethanol a propiscin) při délce expozice 10 minut. Teplota vody s rozpuštěným anestetikem byla 20 ˚C. Obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě byl 9,0 mg.l-1. Pouţitá koncentrace u hřebíčkového oleje byla 0,033 ml.l-1, u 2-phenoxyethanolu 0,600 ml.l-1 a u propiscinu 0,750 ml.l-1. U lína obecného nebyla dosaţena IV. fáze při pouţití hřebíčkového oleje a propiscinu. Naopak při pouţití 2-phenoxyethanolu byla IV. fáze dosaţena (0,600 ml.l-1) a účinky anestetika odeznívaly nejrychleji. Ryby s menší hmotností upadaly do anestezie dříve. Současně u nich anestezie rychleji odeznívala. Tento účinek byl pozorován u lína i při jiných teplotách, které studovala Hamáčková a kol. (2000). V minulosti byl hodně pouţívaný 2-phenoxyethanol a MS 222. Obě anestetika jsou chemického původu a jsou poměrně drahá. Dále mají negativní účinky na obsluhující personál a zanechávají rezidua. Proto byl zaveden do provozu hřebíčkový olej, který splňuje kritéria ideálního a bezpečného anestetika. Autoři mnoha prací hodnotí hřebíčkový olej jako vysoce účinné a úspěšné rybí anestetikum s teoreticky malými nebo ţádnými negativními účinky. Při pouţití hřebíčkového oleje jsou ryby schopny po zotavení přijímat potravu bez větších problémů. Při dodrţení doporučených dávek se mortalita pohybuje u nuly. U kaprovitých ryb je doporučené dávkování 30-40 mg.l-1 vodní lázně.
5.4
Pstruh duhový (Oncorhynchus mikyss)
Pstruh duhový patří do řádu lososotvární (Salmoniformes), čeledi Lososovití (Salmonidae) a rod pstruh (Salmo). Jedná se o geograficky nepůvodní rybu. Pstruh 30
duhový pochází ze Severní Ameriky. Od 2. poloviny 19. století byl introdukován na všechny kontinenty (s výjimkou Antarktidy). K nám byl dovezen v roce 1888. Další dovoz byl po 2. světové válce, z něhoţ vznikla místní populace (PdM). K dalším dovozům došlo aţ od poloviny 60. let. V roce 1966 byla dovezena forma „kamloops”, která je vyšlechtěná pro intenzivní výkrm. Pohlavně dospívá ve 2-3 letech, jikernačka spíše ve třetím. Tření probíhá od března aţ do konce května při teplotě vody 8-10 °C, na písčité aţ štěrkovité dno. Plodnost jikernaček je 2000-2500 jiker na 1 kilogram hmotnosti. Inkubační doba je mezi 310 aţ 400 denních stupňů. Jikry jsou velké 4-4,5 mm, téměř nebobtnavé nelepivé. Vykulené embryo má okolo 13 mm (Čítek a kol., 1998). Pstruh duhový je vysazován do stojatých i tekoucích vod. Největší uplatnění našel ve stojatých vodách s průtočným systémem. Je velmi citlivý k obsahu kyslíku ve vodě a k pH. Hlavní sloţkou potravy pstruha je zooplankton (především perloočky), vodní měkkýši, ale i hmyz vyskytující se při vodní hladině. U nás je chován v speciálních zařízeních.
5.5
Siven americký (Salvelinus fontinalis)
Siven americký patří do řádu lososotvární (Salmoniformes), čeledi lososovití (Salmonidae) a rod pstruh (Salmo). Geograficky nepůvodní druh. Byl dovezen koncem 19. století ze Severní Ameriky. Nejčastěji ho nalezneme v parmovém pásmu, lipanovém pásmu a v dolní části pstruhové pásma. Je vysazován do jezer a chladnějších rybníků, kde je cenný jako sportovní ryba (Wikipedie, 2010). Pohlavně dospívá ve 2-3 letech, jikernačka spíše ve třetím. Tření probíhá od června aţ do konce července při teplotě vody 3-5 °C, na písčité aţ štěrkovité dno. Plodnost jikernaček se je 3500-5000 jiker na 1 kilogram hmotnosti. Inkubační doba je mezi 500520 denních stupňů. Jikry jsou velké 4 mm, téměř nebobtnavé nelepivé. Vykulené embryo má okolo 14 mm Siven americký neţije v hejnech. Ţiví se náletovým hmyzem, larvami vodního hmyzu a menšími rybkami (Wikipedia, 2010). Do revírů se vysazuje násada ve velikosti ročka nebo ve velikosti dvouleté násady. Siven má širokou ekologickou amplitudu vůči pH vody. Dokáţe snášet nízké hodnoty pH. 31
Losos obecný (Salmo salar)
5.6
Losos obecný patří do řádu lososotvární (Salmoniformes), čeledi lososovití (Salmonidae) a rod losos (Salmo). Losos je dravá lososovitá ryba, která ţije většinu svého ţivota v moři a pluje za třením do řek, kde se vytírá. Ryby, které se plují vytřít z moře do řek, nazýváme anadromní ryby. Ryby se vytírají v prudce tekoucích bystřinách. To, ţe losos ţije převáţnou většinu svého ţivota ve slané vodě, neznamená, ţe ji potřebuje pro své přeţití. Je schopen ţít celý svůj ţivot ve sladké vodě. Losos obecný se vyskytuje v oblasti Atlantického oceánu a odtud putuje do řek celé Evropy. Obývá
také
oblasti
západního
Atlantiku,
ze
kterého
se
šíří
do Severní
Ameriky od Quebecu v Kanadě. Tření probíhá od konce října aţ do prosince, na písčité aţ štěrkovité dno. Samcům se v době tření zvětšují přední zuby a na dolní čelisti vyrůstá typický „hák“. Jedná se o vazivový útvar, který můţe být po výtěru (pokud samec přeţije) opětovně vstřebán. Jikry lososů jsou velké a mnohdy přirovnávané k velikosti hrachu. Z tohoto důvodu jich samice nemůţe mít velký počet. Maximální počet je 40 000 kusů. Vývoj jiker trvá velmi dlouho, líhnou se aţ obvykle v květnu. Mladí lososi ţijí v místě narození 1-2 roky, poté vyplouvají do moře. Tato cesta můţe trvat aţ 3 roky. Losos je velmi cenná hospodářská ryba, která má chutné a zdravé maso. Barva masa je oranţovočervená a po uvaření se barva změní na růţovou. Na lososích farmách se v některých případech lososí maso dobarvuje tzv. astaxanthin (Wikipedia, 2010). Losos je povaţován za velmi atraktivní sportovní rybu.
5.7
Doporučené anestetikum a dávkování pro lososovité ryby
U lososovitých ryb se pouţívá nejčastěji hřebíčkový olej, 2-phenoxyethanol a MS 222. Hřebíčkový olej je přírodní látka a má dobré anestetické účinky, proto se v dnešní době řadí mezi nejpouţívanější anestetický přípravek. Předností hřebíčkového oleje je netoxický účinek, nezanechává trvalé následky u obsluhujícího personálu, neškodný pro 32
ryby a je levný oproti ostatním anestetikům. Anestetikum 2 – Phenoxyethanol má přesně definované chemické sloţení. Anestezie nastupuje do 5 – 10 minut a doba zotavení v připravené čerstvé vodě je někde okolo 10 minut. Při hmotnosti ryby 20-50g, při teplotě vody 5 ˚C je účinná koncentrace hřebíčkového oleje 0,033 ml.l-1. Doporučená anestetická dávka 2-phenoxyethanolu je 0,3 – 0,4 ml.l-1. Veterinární lékař má povinnost nařídit dodrţení maximální ochranné lhůty, která činní 500stupňodnů (Kolářová a kol. 2007). Doporučená anestetická dávka MS 222 činní 30-350 mg.l-1. Výzkumný ústav rybářství a hydrobiologie JU Vodňany testoval anestetikum MS 222 v koncentracích 50 mg.l-1, 75 mg.l-1 a 100mg.l-1 u pstruha duhového. Průměrná hmotnost testovaných pstruhů byla 200g. Test probíhal při teplotě vody 15,5 ˚C. Testované ryby brzy upadly do 2. fáze anestezie a do 1 minuty se u ryb projevila 3. fáze anestezie. Délka zotavení anestezie byla závislá na dávce anestetika. Při dávce 50 mg.l-1 trvala rekonvalescence okolo 2 minut, při dávce 75 mg.l-1 se pohybovala v rozmezí 2-25 minut a při dávce 100 mg.l-1trvalo zotavení 20-25 minut (Kolářová a kol. 2007). Kouřil a kol. (2001) sledovali účinky hřebíčkového oleje a 2-phenoxyethanolu u pstruha duhového a sivena amerického. U pstruha duhového byly pouţity koncentrace 0,033 ml.l-1 a 0,400 ml.l-1 (hřebíčkový olej a 2-phenoxyethanol). Obsah rozpuštěného kyslíku u hřebíčkového oleje byl 9,0 mg.l-1 a u 2-phenoxyethanolu byl 8,5 mg.l-1. U sivena amerického byly pouţity koncentrace 0,066 ml.l-1 a 0,400 ml.l-1 (hřebíčkový olej a 2-phenoxyethanol). Obsah rozpuštěného kyslíku byl 8,7 mg.l-1. Teplota vody u obou testovaných ryb byla 10 ˚C. U pstruha duhové nebyl zaznamenán akustický reflex a rychlost nástupu anestezie byla u obou přípravků srovnatelná. Rozdíl byl v době odeznívání anestezie, která trvala u hřebíčkového oleje delší dobu. Při pouţití 2phenoxyethanolu u sivena amerického byly dosaţeny všechny fáze kromě IV. Doba odeznívání anestezie byla kratší. Naopak při pouţití hřebíčkového oleje byly dosaţeny všechny fáze anestezie, ale doba odeznívání anestezie byla delší oproti 2phenoxyethanolu. Siven americký neplaval břichem nahoru jak je známo u jiných druhů, ale došlo jen zčásti k boční poloze a ryby mají tendenci se opírat o ploutve. V obou anestetických lázních ryby zesvětlaly a po přelovení do čerstvé vody ryby ztmavly. Velíšek a kol. (2006) zjišťovali účinek hřebíčkového oleje na pstruhu duhovém. Pstruzi duhoví o hmotnosti 123 ± 20 g a průměrné délce těla 230 ± 40 mm byli pouţiti 33
ke stanovení biochemického profilu krevní plazmy. Pomocí chlazené odstředivky (4 ˚C, 837 x g) byla získána krevní plazma. Pouţitá koncentrace byla 30 mg.l-1 hřebíčkového oleje s dobou expozice 10 minut. Mezi hlavní sledované parametry patří glukóza (GLU), celková bílkovina (TP), albuminy (ALB), celkové globuliny (GLOB), amoniak (NH3), triglyceridy (TRIG), aspartát aminotransferáza (AST), alanin aminotransferáza (ALT), laktát dehydrogenáza (LDH), kreatinkináza (CK), vápník (Ca+2) a anorganický fosfát (PHOS). Firma Medisoft vyrábí přístroje Vettest 8008, které slouţí ke stanovení biochemické analýzy krevní plazmy. Výsledkem bylo významné zvýšení (P < 0,05) koncentrace glukózy a amoniaku ihned po anestezii. Během následujících 24 hodin došlo k úpravě těchto hodnot. Další sledující parametr byl aspartát aminotransferáza. Tento parametr byl bezprostředně a 24 hodin po anestezii niţší ve vztahu s kontrolními skupinami (P < 0,05). Ostatní sledované hodnoty nevykazovaly odlišné výsledky, ale byly srovnatelné (TP, ALB, GLOB, TRIG, ALT, LDH, CK, Ca+2 a PHOS). Další stanovení se týkalo akutní toxicity hřebíčkového oleje. Stanovoval se parametr hřebíčkového oleje LC50 za 96 hodin při teplotě vody 13,7-15 ˚C, hodnota pH byla 7,41-7,86 a nasycení kyslíkem bylo 76-96 %. Pomocí pstruha duhového byly stanoveny letální koncentrace hřebíčkového oleje za 96 hodin. Tyto hodnoty jsou 96hLC50 14,1 mg.l-1, 96hLC0,1 12,5 mg.l-1 a 96hLC99 16,2mg.l-1. Poslední fází testu akutní toxicity byla provedena pitva ryb, při níţ se zjistilo zahlenění povrchu těla hlenem vodnaté konzistence, barva ţáber byla matně tmavá a v dutině tělní zjištěn nástřik cév vnitřních orgánů. Iversen a kol. (2005) sledovali vliv hřebíčkového oleje na lososovi atlantském. Zvolená koncentrace hřebíčkového oleje neměla vliv na koncentraci glukózy, ale ovlivnila koncentraci laktátu a kortizolu. U koncentrace laktátu a kortizolu došlo ke zvýšení. Toto zvýšení laktátu a kortizolu zaznamenal při svých pokusech i Wagner a kol. (2005). Anestetizační lázní můţe dojít ke kontaminaci vodního prostředí a proto se stanovuje akutní toxicita hřebíčkového oleje. Dalším důvodem studování akutní toxicity je jeho pouţití u ryb jako anestetikum. Dobrou hodnotící hodnotou je 10minLC50 (LC0,1; LC99,9), která charakterizuje toxicitu v časovém úseku 10 minut, tj. délka expozice anestetika. Podle Taylor a Roberts (1999) je hodnota 10minLC50 hřebíčkového oleje pro pstruha duhového 250 mg.l-1, podle Velíška a kol. (2006) je 34
hodnota 10minLC50 pro pstruha duhového 81,1 mg.l-1 a tyto naměřené hodnoty jsou 3krát niţší s údajem pro pstruha duhového. Stejně jako u kaprovitých ryb, tak u lososovitých ryb má hřebíčkový olej vzestupnou tendenci a řadí se na první místo, co se týče pouţívání. Spoustu autorů doporučuje pouţívat hřebíčkový olej v koncentraci 30-40 mg.l-1. Svobodová a Kolářová (1999) uvádějí účinnou koncentraci 30 mg.l-1. Prince a Powell (2000) rovněţ doporučují koncentraci 30 mg.l-1. Griffiths (2000) uvádí koncentraci hřebíčkového oleje k anestezii 40 mg.l-1, při pouţití 40 mg.l-1 nastane anestezie do 4 minut a doba zotavení je do 14 minut.
5.8
Candát obecný (Sander lucioperca)
Candát obecný paří do řádu ostnoploutví (Perciformes), čeledi okounovití (Percidae) a rodu candát (Sander). Původní domovinou candátu je povodí Dunaje a Volhy. Odtud se rozšířil do střední a západní Evropy. Jedná se o velmi zdatnou a ušlechtilou rybu. Candát obecný je masoţravec a mnohdy se u něho vyskytuje kanibalismus. Tělo candáta je protáhlé, z boku zploštělé. Na hřbetě má dvě hřbetní ploutve, první je vyztuţena tvrdými paprsky, druhá je vyztuţena měkkými paprsky. Povrch těla je kryt drobnými ktenoidními šupinami, barva těla je šedá aţ olivová s nápadnými pruhy. Candáti pohlavně dospívají ve věku 3-4 let, mlíčáci o rok dříve neţ jikernačky. Tření v České republice probíhá v závěru dubna a v první polovině května při dosaţení teploty vody 12-15 ˚C. Je to psamofilní druh, coţ znamená, ţe se vytírá na štěrkovitém, písčitém dnu. Plodnost jikernaček je 50-300 tisíc jiker na 1 kilogram hmotnosti. Inkubační doba trvá 8-12 dnů, coţ odpovídá 120 denních stupňů. Jikry jsou velké 0,61,5 mm, bobtnavé lepivé. Vykulené embryo má okolo 4-5 mm (Čítek a kol., 1998). Candát obecný je náročný na kvalitu ţivotního prostředí. Vyhovují mu velké a hlubší rybníky, s písčitohlinitým dnem a čistou, na obsah kyslíku bohatou vodou. Candát obecný je velmi ţádanou rybou. Má kvalitní maso. Do obchodních sítí se dostává ve velikosti 1 kg, tuto velikost dosahuje ve 4 roku svého ţivota. V dnešní době patří candát obecný mezi atraktivní ryby sportovního rybolovu.
35
Štika obecná (Esox lucius)
5.9
Štika obecná patří do řádu štikotvární (Esociformes), čeledi štikovití (Esocidae) a rodu štika (Esox). Je rozšířena ve vodách téměř celé Evropy. Vyskytuje se i ve vodách východní Asie a severní Ameriky. Štika není náročná na podmínky ţivotního prostředí, jak je uváděno u candáta obecného. Je velmi přizpůsobivá a patří k tradičním dravým vedlejším rybám. Je vysazována do řek, tůní, slepých ramen, jezer, údolních nádrţí a další, s výjimkou vysokohorských jezer a nádrţí s nízkými hodnotami pH. Nejvíce štice vyhovují klidné vody s bohatou vegetací a mnoha potopenými stromy, které poskytují dravci úkryt. Jedná se o velmi teritoriální druh, který loví svou potravu většinou z klidové pozice. Štika obecná pohlavně dospívá v prvním aţ třetím roce ţivota. Tření probíhá ještě za studené vody, o teplotě 8-10 ˚C. Je to výhradně fytofilní druh, který se vytírá na rostlinný substrát. Plodnost jikernaček je 20-40 tisíc jiker. Inkubační doba trvá 120-150 denních stupňů. Jikry jsou velké 2,0-2,8 mm, mírně bobtnavé lepivé (Čítek a kol., 1998). Štika obecná je hospodářsky velmi cenný druh, který se uplatňuje především ve volných mimopstruhových vodách. Patří mezi nejdravější ryby sladkých vod. Její hlavní úkol v rybnících spočívá v regulaci plevelných druhů, coţ přispívá ke sníţení mezidruhové konkurence v obsádce. Tak jako candáta, jedná se o velmi uznávanou sportovní rybu. Rybáři jsou schopni za královnou sladkých vod, tak jak se štice přezdívá cestovat velké vzdálenosti. Mezi celosvětově uznávané lokality patří Finsko a Švédsko.
5.10
Sumec velký (Silurus glanis)
Patří do řádu sumci (Siluriformes), čeledi sumcovití (Siluridae) a rodu sumec (Silurus). Sumce velkého řadíme mezi největší sladkovodní rybu. V porovnání se štikou a candátem je méně náročný na kvalitu ţivotního prostředí. Náročnost na kvalitu ţivotního prostředí je srovnatelná s kaprem obecným. Jedná se teplomilný druh a jeho chov se snaţíme soustřeďovat do teplejších oblastí. Nejvíce mu vyhovují vody východní Evropy, patřící k úmořím Baltského a Černého moře. 36
Sumci pohlavně dospívají ve stáří 4-5 let, mlíčáci o rok dříve neţ jikernačky. Sumci se v přirozeném prostředí třou v párech. Výtěrový podklad vyuţívají splývající kořeny olší a vrb. Sumci chrání své trdliště, při přiblíţení cizího jedince jsou velmi agresivní a můţou způsobit smrtelná poranění. Tření probíhá v průběhu května aţ června, někdy můţe trvat aţ do července, při teplotě vody 19-22 ˚C. Plodnost sumce je překvapivě nízká. Plodnost jikernaček je v průměru 15-20 tisíc na 1 kilogram hmotnosti. Jikry jsou velké 2,0-3,5 mm, bobtnavé lepivé. Inkubační doba je krátká, v průměru 60 denních stupňů. Oproti jiným rybím druhům jsou jikry sumce velkého bezbarvé (Čítek a kol., 1998). Sumec velký patří k dlouhověkým rybám. Dosahuje délky aţ 3m, hmotnosti přes 100 kg a věku okolo 40 let. Ţiví se výhradně ţivočišnou potravou, dokáţe pozřít i ryby o velikosti 70 cm. Při ideálních podmínkách můţe dojít k přemnoţení sumce, protoţe v přirozeném prostředí nemá predátora. Jediným predátorem je člověk, ale ten není schopen regulovat počty v tak velkém mnoţství, aby nedocházelo k přemnoţení. Opět se jedná o velmi cennou sportovní rybu. Mezi hlavní evropská střediska sportovního rybolovu patří Itálie (řeka Pád) a Španělsko (horní tok řeky Ebro). Konkrétně na řece Ebro je populace sumce velkého přemnoţena.
5.11
Okoun říční (Perca fluviatilis)
Okoun říční patří do řádu ostnoploutví (Perciformes), čeledi okounovití (Percidae) a rodu okoun (Perca). Okoun byl rozšířen do celého mírného pásma Evropy a vyskytuje se i v Asii. Další lokality rozšíření jsou jiţní Afrika, Austrálie a Nový Zéland. Tělo okouna je mírně protáhlé a mírně vysoké. Hlava je menší s koncovými ústy. Na hřebu se nachází dvě samostatné hřbetní ploutve. První hřbetní ploutev obsahuje 17-23 tvrdých paprsků, druhá hřbetní ploutev obsahuje 1-2 tvrdé paprsky a 13-16 měkkých paprsků. Ostatní ploutve jako břišní, řitní a ocasní mají na svém konci nádech červené barvy. Tělo je pokryto drobnými a ktenoidními šupinami. Pro okouna jsou charakteristické šedo-černé pruhy na těle. Obývá tekoucí a stojaté vody. Okouna řadíme mezi dravé druhy a často loví v hejnech. Okoun říční se tře při teplotě okolo 8 ˚C. Tření probíhá od března do června, ale závisí to na teplotě vody. Okoun je fytofilní druh. Samice klade jikry na rostlinný 37
substrát nebo na jiné potopené předměty. Jikry jsou spojeny do protáhlých pásů, a tudíţ se snadněji přichytí na třecí substrát (Wikipedia, 2010)
5.12
Doporučené anestetikum a dávkování pro dravé ryby
Pro snazší manipulaci s generačními štikami pouţíváme přípravek Propoxat, v koncentraci 3 mg.l-1. Zotavení z anestezie nastává během 15-30 minut (Čítek a kol., 1998). Král a Svobodová (1990) doporučují pouţít k anestezii štik a sumce přípravek Menocain. Doporučená koncentrace je 0,1 g.l-1. U generačních štik probíhá anestezie ve stejných fázích jako u kaprovitých a lososovitých ryb. Jediný rozdíl je ve ztrátě fyziologické polohy, která je typická pro kaprovité a lososovité ryby. Štika při anestezii fyziologickou polohu neztrácí a zůstává v normální poloze, tzn. hřbetem vzhůru. Kouřil a kol. (2001) sledovali účinky hřebíčkového oleje, 2-phenoxyethanolu a propiscinu u okouna říčního. U okouna říčního byly pouţity koncentrace 0,033 ml.l-1 a 0,400 ml.l-1 a 0,400 ml.l-1 (hřebíčkový olej, 2-phenoxyethanol a propiscin). Obsah rozpuštěného kyslíku byl u všech anestetik 8,4 mg.l-1. Teplota vody byla 15 ˚C. Při celkovém povrchním znecitlivění (IIIa. fáze) byly zaznamenány výrazné trhavé dýchací pohyby. Tyto výrazné trhavé dýchací pohyby byly zaznamenány u hřebíčkového oleje a 2-phenoxyethanolu. Naopak při pouţití anestetika propiscin byly sledovány změny fyziologické polohy a to v podobě naklánění ze strany na stranu. Nebyl zjištěn akustický reflex. Důleţitým bodem kaţdé anestezie jsou dýchací pohyby, v tomto pokuse se pomocí dýchacích pohybů rozpoznal přechod z IIIb. fáze do IV. fáze. Při anestezii se u ryb změnila barva, ryby zesvětlaly. U dravých ryb se v dnešní době nejčastěji pouţívá hřebíčkový olej, který se snad dá pouţít u všech druhů ryb. V produkčním rybářství se dostává na první místo pro svou nízkou cenu, pro pozitivní účinky na rybách a splňuje poţadavky ideálního anestetika. Pro štiku je doporučován přípravek Menocain, který se pouţíval hodně v minulosti, ale dnešní autoři doporučují pouţít hřebíčkový olej pro jeho neškodné účinky. Doporučená koncentrace Menocainu je 0,1 g.l-1 při teplotě vody 7-10 ˚C. Zvláště u sumce je potřeba pouţít při manipulaci nebo umělém výtěru anestezii. Je to z důvodu vysoké hmotnosti a délky. Doporučená koncentrace Menocainu pro sumce je 0,1 g.l-1 při teplotě vody 18-24 38
˚C. Některé dravé ryby můţou v průběhu anestezie změnit svou barvu (zesvětlení nebo ztmavnutí) a po přelovení do čerstvé vody se jim navrátí původní zbarvení. Obecná doporučená anestetická dávka pro dravé ryby činní 30-40 mg.l-1.
5.13
Anestetika používaná v chovech akvarijních ryb
Hlavním důvodem pouţívání anestetik u akvarijních a okrasných ryb je sníţení mechanického poškození a při transportu. Transport akvarijních a okrasných ryb je prováděn na velké vzdálenosti a je zapotřebí zajistit jejich bezpečný převoz. Na velké vzdálenosti se transportuje velké mnoţství ryb, aby byl moţný tento transport je potřeba akvarijní a okrasné ryby uvést do anestezie. Dnes se pouţívá několik druhů uspávadel. Mezi tyto uspávadla patří Tranquelizer (uspávadlo) stabil fish, krystalická sůl CTS a tablety Transtabs.
5.13.1
Druhy uspávadel
5.13.1.1
Transquelizer stabil fish
Tranquelizer stabil fish působí na centrální nervovou soustavu a tím je moţné přepravovat choulostivé ryby nebo větší mnoţství ryb. Zvýšení počtu ryb v sáčku sníţí náklady a moţný úhyn ryb. Doporučené dávkování je 2–3 kapky na 2 litry vody. Cena za balení o objemu 3,75 litru stojí 27 600Kč bez DPH. Balení je určeno na 42 600 litrů vody. Balení rozlévané po 1 litru stojí 9 600 Kč bez DPH. Mnoţství je určeno na 11 200 litrů vody (Aqualagron, 2010).
39
5.13.1.2
Krystalická sůl CTS
Krystalická sůl CTS se pouţívá na přípravu transportní vodu akvarijních ryb. Maximální účinnosti dosahujeme v kombinaci s uspávadlem tranquelizer stabil fish. Při přepravě akvarijních ryb je nejdůleţitější potlačit stres a šok, protoţe se přepravuje velké mnoţství ryb a chceme zamezit co nejmenším ztrátám. U akvarijních ryb je zapotřebí vytvoření dostatečného koţního slizu. Výhodou krystalické soli CTS je, ţe váţe na sebe těţké kovy, obsahuje antibakteriální a antiparazitické látky, stabilizuje elektrolyt a je moţné ho pouţít do čerstvé vody. Doporučené dávkování je 5 g krystalické soli CTS na 40 litrů čerstvé vody. Cena za balení o váze 4,82 kg stojí 14 200Kč bez DPH. Balení je určeno na 32 700 litrů vody. Balení prodávané po 1 kg stojí 3 500Kč bez DPH. Mnoţství je určeno na 7 150 litrů vody (Aqualagron, 2010).
5.13.1.3
Tablety Transtabs
Tablety Transtabs jsou učené na krátkodobější přepravu akvarijních ryb. Tablety podporují tvorbu koţního slizu, redukují šok a stres, váţou na sebe těţké kovy, amoniak. Obsahují antibakteriální a antiparazitické sloţky, stabilizuje elektrolyty a uvolňuje do vody kyslík. Doporučené dávkování je 1 tableta na 4 litry vody. Cena balení 400 tablet stojí 2 200Kč bez DPH. Balení 400 tablet je určeno na 1 600 litrů vody (Aqualagron, 2010).
5.13.1.4
Pouţití 2 - phenoxyethanolu u akvarijních ryb
2 – phenoxyethanol je moţné pouţívat pro anestezii akvarijních a okrasných ryb. Velice dobré výsledky vykazuje toto anestetikum v kombinaci s jinými látkami. Jako nejlepší kombinační látky se jeví clinoptilolit a tris pufr (Svoboda a Kolářová 1999). Na národní univerzitě v Singapuru provedli pracovníci zoologického oddělení pokusy na akvarijních rybách. Teo a kol. (1989) zjistili, ţe kombinace 2 – phenoxyethanolu, clinoptilolitu a tris pufru vykazovala nízkou mortalitu ţivorodek duhových (Poecilia reticulata) během jejich přepravy v polyetylénových pytlích 40
naplněných vodou (400 ml) a kyslíkem. 2 – phenoxyethanol byl pouţit v koncentraci 0,11 g.l-1, clinoptiloli byl pouţit v koncentraci 20 g.l-1 a tris pufr byl pouţit v koncentraci 0,02 M. Přednost tris pufru byla v udrţení vyššího a stabilnějšího pH a tím také v udrţování niţší koncentrace NH3. Udrţováním pH nad 7 se také udrţuje niţší koncentrace CO2 jeho přeměnou na bikarbonát (kyselý uhličitan). Předností clinoptilolitu bylo výrazné sníţení koncentrace NH3 ve vodě na základě iontové výměny.
5.13.1.5
Obecné zásady, které uvádí Brown (1988) pro anestezii tropických druhů ryb
1. Kontrola parametrů vody 2. Evidence změn kvality vody, které jsou způsobené pouţitím anestetika (pH a alkalita) 3. Pokud je to moţné, pouţít stejnou vodu, ve které byly ryby chovány 4. Vţdy mít na blízku nádrţ s čistou vodou 5. Pouţívat jedno nebo dvě oblíbená anestetika a znát přesně jejich účinek 6. U ryb, které budou anestetizovány provést 24 hodinovou výluku krmení tzv. hladovka 7. Před vlastní anestezií provést test na několika kusech ze skupiny 8. Nádrţ musí být dostatečně provzdušněná
41
6
ZÁVĚR Cílem této práce bylo nastínit problematiku v oblasti pouţívání anestetik v chovu
ryb v České republice. Anestetika mají největší uplatnění při umělém výtěru, kde je potřeba ryby zklidnit pro následnou práci a při transportu, kde je potřeba sníţit produkty metabolismu. Anestezii můţe ovlivnit několik faktoru, mezi tyto faktory patří teplota vody, pH a obsah rozpuštěného kyslíku. Teplota vody je velmi důleţitá z pohledu umělého výtěru. Kaţdá ryba se rozmnoţuje při jiné teplotě (kapr a sumec při teplotě vody 18-24 ˚C, pstruh duhový při teplotě vody 8-10˚C) a v jiném ročním období. Hřebíčkový olej patří mezi hlavní pouţívané anestetikum a většina autorů doporučuje pouţívat hřebíčkový olej u téměř všech ryb. Jedná se o přírodní látku získanou destilací z rostliny Eugenia aromatica nebo Eugenia caryophyllata, mírně naţloutlý aţ nahnědlý olejovitý roztok. Výhodou hřebíčkového oleje je nízká cena, snadná dostupnost a netoxický charakter. Pro obsluhující personál je také neškodný, za předpokladu dodrţení bezpečnosti práce a dostatečné větrání v místě prováděné anestezie. Důleţité je zvolit správnou koncentraci anestetika, protoţe stačí o jednu kapku více a ryba můţe být usmrcena. Mírnou nevýhodou hřebíčkového oleje je delší zotavení ryb z anestezie oproti jiným anestetikům. Jinak anestetikum se shoduje v sedmi z osmi kritérií ideálního anestetika. U kapra se pouţívá výhradně hřebíčkový olej v koncentraci 30-40 mg.l-1. V minulosti byl hodně pouţívaný přípravek MS 222, 2phenoxyethanol a Menocain. Tyto látky se pouţívají dodnes , ale v zanedbatelné míře vůči hřebíčkovému oleji. Nevýhodou je vysoká cena, omezená dostupnost a neţádoucí účinky jak pro ryby, tak i pro obsluhující personál. MS 222 a 2-phenoxyethanol jsou pouţívané jak v produkčním rybářství, tak si své uplatnění našly u akvarijních a okrasných ryb. Zdá se, ţe bylo nalezeno ideální anestetikum pro ryby, které je v souladu s definicí ideálního anestetika a se zákonem. Zákon na ochranu zvířat proti týrání č. 246/1992 Sb. se zabývá dodrţováním stanovených pravidel a zakazuje jakékoliv týrání zvířat, usmrcování zvířat a nešetrné zacházení se zvířaty, které by bylo v rozporu se zákonem.
42
7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Ball, J. N., Cowen, P. N. 1959: Urethane as a karcinogen and as an anesthetic for fishes. Nature, 184: 370 Berstein, P. S., Digre, K. B., Creel, D. J. 1997: Retinal toxicity associated occupational exposure to the fish anestehetic MS-222. Am. J.Ophtalmol., 124: 843 – 844 Book, H. E., Hollender, B., Lutiterbil, G. 1978: Sodium bicarbonate, an inexpensive fish anesthetic fo field use. Progres. Fish. Cult., 49: 11-13
Brown, L. A. 1988, tropical fish medicine. Anesthesia in fish. Vet. Clin. North. Am. Small. Anim. Pract. 18:317-330 Čítek, Jindřich; Krupauer, Vladimír; Kubů, František. Rybníkářství. Praha .Informatorium, 1998. s. 42-93. Donald, F. A., Goven, B. A., Elliot, D. G. 1982: Etomidat: effective dosage of a new fish anesthetic. Trans. Am. Fish. Soc., 111: 337-341 Griffiths, S., P., 2000: The use of clove oil as an anaesthetics and method for sampling inrertidal rockpool fishes. J. Fish. Biologi., 57: 1453-1464 Hamáčková, J., Stupka, Z., Kouřil, J., Lepičová, A.:The effect of variol anaesthetics on tench (Tinca tinca) related its weight. In: III. Proc. of abstr. International workshop of Biology and Culture of the tench (Tinca tinca L.), 11-15 September 2000, Machern, Germany, p 1 Iversen, M., Finstad, B., McKinley, R., S., Eliassen, R., A., 2003: The efficasy of metomidate, clove oil, Agui-S and Benzoak as anaesthetics in Atlantic salmon stressreducing capacity. Aquaculture, 221: 549-566 Jirásek J., Adámek Z., Giang, P. M. 1978: Ovlivnění spotřeby kyslíku u lína (Tinca tinca L.) anestetiky MS 222 a R 7484 (Propoxat). Ţiv. Výroba, 23 : 835-840 Kolářová, J., Svobodová, Z., Velíšek, J., Piačková, V., Hajšlová, J., Holadová, K., Kocourek, V., Klimánková, E., 2005. Effect of 2 anaesthetics (2-phenoxyethanol and clove oil) to rainbow trout (Oncorhynchus mikiss) and common carp (Cyprinus carpio). In: Book of Abstracts 12 th Conference „Diseases of Fish and Shellfish“, 11-16 September 2005, Copenhagen, Denmark, p 32 Kouřil, J., Stupka, Z., Hamáčková, J., Lepičová, A. 2001: Předběţné výsledky účinku třech anestetik u různých druhů ryb. In: Kolářová, J. a kol. (red.): Ochrana zdraví ryb. VÚRH JU Vodňany, s. 131-136 43
Král, J. 1976: Vyuţití anestetika Propoxat ke znehybnění ryb před umělým výtěrem. VÚ pro biofaktory a veterinární léčiva, závěrečná zpráva, č. 39 (zeptat se jestli je potřeba napsat datum citace) Král, Josef ; Svobodová, Zdeňka. Menocain. In . Menocain: čs. anestetikum pro ryby. Vodňany : Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický, 1990. s. 3 - 7. Limsuwan, C., Grizzle J. M., Plumb, J. A. 1983: Etomidate as an anesthetic for fis: It´s toxicity and afficacy. Trans. Am. Fish. Soc., 112: 544-550 Macavoy, S. E., Zaepfel, R. C. 1997: Effects of tricaine methasulfonate (MS 222) on hematokrit. First field measurements on blacknose dace. Trans. Am. Fish. Soc., 126: 500-503 Marking, L. L., Meyer, F. P. 1985: Are better anesthetics needed in fisheries. Fisheries, 10: 2-5 Marking, L. L., Meyer, F. P. 1985: Are better anesthetics needed in fisheries. Fisheries, 10: 2-5 Mechedova, A. J. 1959: Sostojanie processov dychanija v mozgu ţivotnych posle amitalnatriegovo sna s primeneniem polivitaminov. Ve: Trudy In-tavysšej nervnoj dějat. (AN SSSR). Serija fiziol., sv. 3 narcotizing ability of electric currents on the common carp Cyprinus carpio. Onderstepoort J.Vet. Res., 56: 215-218 Normandeau, D. A. 1962: Microhematocrit values for some salmonids rezed in New Hampshire. Progres. Fish. Cult., 24: 172-176 Piper., R. G., Stephens, R. F. 1962: A komparative study of the blood of wild and hatchery rezed lake trout. Progres. Fish. Cult., 24: 81-84 Plumb, J. A., Schwedler, T. E., Limsuwan, C. 1983: Experimental anesthesia of free species of freshwater fis with etomidate. Progres. Fish. Cult., 45: 30-33 Prince, A., Powell, C., 2000: Clove oil as an anaesthetics for invasine field procedures on adult rainbow trout. Nort. Am. J. Fish. Manag., 20: 1029-1032 Svoboda, M., Kolářová, J., 1999: A survey of anaesthetics use in the fish farming. Health Protection of Fish-Proceeding of Papers. VÚRH Vodňany (In Czech). p 49-72 Svoboda, Martin; Kolářová, Jitka Přehled anestetik pouţívaných v chovech ryb. In Přehled anestetik používaných v chovech ryb. [s.l.] : [s.n.], 1997. s. 49-72. Taylor P.W., Roberts S.D., 1999: Clove oil: An alternative anesthetic for aquaculture. North American Journal Aquaculture, 61: 150-155. 44
Velíšek, J., Svobodová, Z., Piačková, 2006a. Vliv anestetika 2-phenoxyethanol na hematologický profil kapra (Cyprinus carpio) a pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss). Sborník 6. Konference: „Vyuţití doplňkové a nekonvenční péče o zdraví zvířat“ JU České Budějovice. 115-119 Velíšek, J., Svobodová, Z., Piačková, V., 2005: Effects of clove oil Anaesthesia on Rainbow Trout (Oncorhynchus mikiss). Acta Vetarinaria Brno 74: 139-149 Velíšek, J., Wlasow, T., Gomulka, P., Svobodová, Z., Novotný, L., Zionek, E., 2006b. Effects of clove oil anaesthesia on European catfish (Silurus glanis). Acta Vet. Brno, 75:99-106 Wagner, E., Arudt, R., Hilton, B., 2002: Physiological stress responses, egg surival and sperm mobility for rainbow trout broodstock anesthtized wit clove oil, tricaine methanesulfonate or carbon dioxide. Aquaculture, 211: 353-366 Walker, M. K., Yanke, E. A., Gingerich, W. H. 1994: Use of electronarcosis to immobilize juvenilie and adult notthen pike. Progres. Fish. Cult., 56: 237-243
Internetové zdroje Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Amur bílý [online]. c2010 [citováno 12. 04. 2010]. Dostupný z WWW:
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Losos obecný [online]. c2010 [citováno 22. 04. 2010]. Dostupný z WWW: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Okoun říční [online]. c2010 [citováno 27. 04. 2010]. Dostupný z WWW: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Oxid uhličitý [online]. c2010 [citováno 17. 04. 2010]. Dostupný z WWW: 45
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Siven americký [online]. c2010 [citováno 12. 04. 2010]. Dostupný z WWW: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Tolstolobec pestrý [online]. c2010 [citováno 12. 04. 2010]. Dostupný z WWW: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Tolstolobik bílý [online]. c2010 [citováno 13. 04. 2010]. Dostupný z WWW: Wohlgemuth, E. 1984: Moţnosti vyuţití kyseliny uhličité jako anestetikum pro ryby. Veterinářství, 34: 79-80 Ostatní produkty [online]. 2010 [cit. 2010-03-29]. Dostupné z WWW: <www.aqualagron.cz>.
46
