Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství

Možnosti pěstování koriandru setého (coriandrum sativum, L.) v podmínkách okresu Brno-venkov Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Blanka Kocourková, CSc.

Vypracoval: Irena Bielková Brno 2010

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autorka práce:

Irena Bielková

Studijní program:

Zemědělské inženýrství

Obor:

Všeobecné zemědělství

Název tématu:

Možnosti pěstování koriandru setého (coriandrum sativum, L.) v podmínkách okresu Brno-venkov

Rozsah práce:

úměrný

Zásady pro vypracování: 1. 2. 3. 4.

Studentka vypracuje literární rešerži o pěstování koriandru U vybraného pěstitele koriandru v okrese Brno-venkov bude sledovat pěstitelský postup. Před sklizní obebere odpovídající počet rostlin pro stanovení výnosotvorných prvků. V nažkách koriandru stanoví obsah silic .

5.

Podle možností bude stanoveno složení silice.

6.

Zjištěné hodnoty budou sestaveny do tabulek a statisticky vyhodnoceny.

Seznam odborné literatury:

1.

KOCOURKOVÁ, B. -- RŮŽIČKOVÁ, G. -- SEDLÁKOVÁ-FOJTOVÁ, J. -- LOJKOVÁ, L. -- HABÁN, M. Influence of the environment to the contents and composition of Coriandrum sativum essential oil. In Book of abstracts - 3rd Conference on Medicinal and Aromatic Plants of Southeas European Countries. Nitra, Slovak republic: Slovak University of Agriculture in Nitra, 2004, s. 107. ISBN 80-8069-396-X.

2.

KOCOURKOVÁ, B. -- SEDLÁKOVÁ-FOJTOVÁ, J. -- LOJKOVÁ, L. -- ODSTRČILOVÁ, L. Koriandr setý. Úroda. 2001. sv. 9, č. -, s. 16--17. ISSN 0139-6013.

3.

FOJTOVÁ, J. Koriandr setý (Corriandrum sativum L.). Úroda. 2001. sv. 9, č. leden, s. 16--17. ISSN 0139-6013.

4.

TRTÍKOVÁ, L. Možnosti introdukce ruských kultivarů koriandru a analýza jejich obsahových látek. Diplomová práce. 1992.

5.

HUMLOVÁ, E. Možnosti pěstování koriandru setého (Coriandrum sativum L.), fenyklu obecného (Foeniculum vulgare Mill.) a pískavice řeckého sena (Trigonella foenum graecum L.) na písčitých půdách kukuřičného výrobního typu. Diplomová práce. 1977.

6.

KOCOURKOVÁ, B. -- RŮŽIČKOVÁ, G. VLIV APLIKACE RŮSTOVÝCH REGULÁTORŮ NA KVALITU FENYKLU OBECNÉHO (Foeniculum vulgare Mill.) A KORIANDRU SETÉHO (Coriandrum sativum L.). In MendelNET'02. MZLU v Brně: 2002, s. 73--74. ISBN 80-7157-606-9.

7.

DANIELOVÁ, M. Vliv pěstitelských technologií na výnos a obsah silice koriandru setého (Coriandrum sativum L.). Diplomová práce. Brno: MZLU v Brně, 2004. 54 s.

Datum zadání diplomové práce:

říjen 2007

Termín odevzdání diplomové práce:

květen 2010

Irena Bielková Autorka práce

Ing. Blanka Kocourková, CSc. Vedoucí práce

doc. Ing. Miroslav Jůzl, CSc. Vedoucí ústavu

prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Děkan AF MENDELU

2

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Možnosti pěstování koriandru setého (coriandrum

sativum,

L.)

v podmínkách

okresu

Brno-venkov

vypracovala

samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

dne………………………………………. podpis diplomanta……………………….

3

PODĚKOVÁNÍ Děkuji své vedoucí diplomové práce paní Ing. Blance Kocourkové, CSc. za odborné vedení, cenné rady při řešení problematiky a za velkou ochotu při všech jednáních. Děkuji panu Ing. Pavlovi Dobrovodskému za vytvoření podmínek pro studii pěstování koriandru. Velký dík patří paní Jiřině Zdražílkové, která ochotně poskytla svá soukromá data o průběhu počasí v lokalitě Silůvky, zaznamenávaná pravidelně každý den s obdivuhodnou pečlivostí. Děkuji Ing. Heleně Kocourkové za odbornou pomoc při laboratorním zpracování rostlin. Zvláštní dík patří celé mojí rodině za velkou podporu při studiu.

4

ABSTRAKT Možnosti pěstování koriandru setého byly sledovány ve dvou letech 2008 a 2009 v lokalitě Silůvky na okrese Brno-venkov. V obou letech byla vyseta odrůda Hrubčický v množství 14 kg.ha-1, rozteč řádků 25 cm. Během zrání byly odebírány rostliny pro stanovení a vyhodnocení morfologických a výnosotvorných prvků (počet rostlin, výška rostlin, počet větví, HTS, výnos nažek), dále pro stanovení klíčivosti nažek a obsahu silice v nažkách. Vliv roku byl prokázán u všech prvků kromě klíčivosti nažek hlavních okolíků. U všech výnosotvorných prvků byly zjištěny příznivější hodnoty v roce 2009, pouze počet rostlin na jednotku plochy byl vyšší v roce 2008 (rok 2008 266 ks.m-2, rok 2009 132 ks.m-2).

K redukci počtu rostlin v roce 2009 došlo vlivem počasí v období

vzcházení rostlin. Díky menšímu počtu rostlin bylo dosaženo bohatšího větvení rostlin a tím lepšího výnosu nažek (rok 2008 0,9 t.ha-1 , rok 2009 1,9 t.ha-1 ). V roce 2009 byl zjištěn také vyšší obsah silic v nažkách (rok 2008 1,36 %, rok 2009 3,49 %). Vliv roku měl dopad na způsob pěstování koriandru. Na základě zjištěných výsledků se jeví vhodnější nižší výsevek koriandru pro dosažení lepšího úživného prostoru rostlin. Byla vyslovena hypotéza, že menší počet rostlin na jednotce plochy zvyšuje kromě výnosu nažek také obsah silic v nažkách. Na klíčivost měl prokazatelně vliv termín odběru neboli stádium zralosti nažek. Nejlepších hodnot klíčivosti dosahují nažky rostlin v plném stádiu zralosti.

Klíčová slova: Coriandrum sativum, Koriandr setý, Pěstování koriandru, Výnosotvorné prvky

ABSTRACT Coriander cultivation possibilities were monitored in years 2008 and 2009 in the habitat of Silůvky in Brno-venkov region. In both years, the Hrubčický species was sown in the amount of 14 kg.ha-1, with drill span of 25 cm. During the maturation, plants would be collected for determination and evaluation of morphological and yield features (number of plants, plants height, number of branches, 1000 Kernel Weight, achene yield), determination of achene germination and essential oil content in achene. The effect of the year was manifested in all the elements except of achene germination of the main umbels. For all of yield components, more favourable values were found in 2009: 132 pcs.m-2). The reduced number of plants in 2009 was caused by the weather during the 5

germination of plants. Because of the smaller number of plants, richer embranchmentand and thus a better achene yield was achieved (2008: 0,9 t.ha-1, 2009: 1,9 t.ha-1). A higher content of essential oil was also found in the achenes in 2009 (2008: 1,36 %, 2009: 3,49 %). The effect of the year had an impact on coriander cultivation. Based on the findings, a lower coriander sowing rate appears to be prefferable for optimal plants carrying capacity. It was hypothesized that a smaller number of plants per area unit increases the achene yield as well as the amount of essential oil in the achenes. Germination was proved to be influenced by the term of extraction, i. e. the achenes stage of maturity. The best values of germination are achieved by plants in its full maturity stage.

Key words: Coriandrum sativum, Coriander cultivation , Morfological features

6

Obsah 1

Úvod ......................................................................................................................... 9

2

CÍL PRÁCE........................................................................................................... 11

3

literární přehled .................................................................................................... 11 3.1 Charakteristika čeledi Apiaceae......................................................................... 11 3.2 Koriandr setý ...................................................................................................... 12 3.2.1 Původ .......................................................................................................... 12 3.2.2 Botanická charakteristika............................................................................ 12 3.2.3 Obsahové látky ........................................................................................... 13 3.2.4 Využití a účinky.......................................................................................... 15 3.2.5 Formy a odrůdy........................................................................................... 16 3.2.6 Požadavky koriandru na pěstitelské podmínky .......................................... 17 3.2.7. Pěstování..................................................................................................... 18 3.2.8 Hnojení........................................................................................................ 20 3.2.9 Choroby a škůdci ........................................................................................ 21 3.2.10 Regulace zaplevelení .................................................................................. 22 3.2.11 Sklizeň ........................................................................................................ 23 3.2.12 Kvalita......................................................................................................... 24

4

Materiál a metody zpracování ............................................................................. 25 4.1 Charakteristika použité odrůdy .......................................................................... 25 4.2 Charakteristika pokusné lokality Silůvky............................................................ 25 4.3 Charakteristika průběhu počasí v letech 2008 a 2009 ....................................... 26 4.3.1 Průběh počasí 2008 ..................................................................................... 27 4.3.2 Průběh počasí 2009 ..................................................................................... 27 4.4 Postup pěstování koriandru ................................................................................ 29 4.4.1 Rok 2008..................................................................................................... 30 4.4.2 Rok 2009..................................................................................................... 31 4.5

Způsob vyhodnocení údajů ............................................................................. 32

4.6 Stanovení obsahu silice....................................................................................... 32 5

Výsledky a diskuze................................................................................................ 33 5.1 Výnosotvorné prvky............................................................................................. 33 5.2 Klíčivost nažek .................................................................................................... 45 5.3 Obsah silic .......................................................................................................... 49 7

6

Závěr ...................................................................................................................... 50

7

Seznam použité literatury .................................................................................... 52

8

Seznam tabulek ..................................................................................................... 56

9

seznam grafů ......................................................................................................... 57

10

obrazová příloha ................................................................................................... 58

8

1 ÚVOD Koření se používá k vylepšení chuti a vůně pokrmů a někdy také ke konzervaci pokrmů. Jako koření slouží sušené nebo čerstvé části rostlin. Rostliny, které se používají jako koření, mají obvykle také léčivé účinky. Kořenící a léčivé účinky mají především látky, které jsou zpravidla produkty sekundárního metabolizmu rostlin, jako například silice, hořčiny, třísloviny a pod. Lze předpokládat, že už před 50 000 lety ve střední době kamenné se listy a plody některých rostlin, které měly výraznou vůni a chuť, začaly používat k dochucování masa tehdy ještě konzumovaného zasyrova. První skutečné nálezy prokazující používání koření pocházejí z mladší doby kamenné. Člověk odedávna hledal a také nacházel rozmanité přísady potravin, především mezi rostlinami. První písemné zprávy o pěstování koření pocházejí z Mezopotámie, z oblasti mezi řekami Eufratem a Tigridem. Jak popisuje ŽÁČEK (1981):“ Asyrský král MerodachBaladan (721 – 710 př. n l.), krutý a zarputilý válečník, zanechal první knihu o užitkovém zahradnictví s popisy a přepisy o pěstování bylin a též o pěstování různého koření: kardamomu, koriandru, kopru, česneku, cibule, tymiánu a šafránu. V jeho zahradách rostlo na 60 druhů těchto rostlin.“ Babyloňané byli dobrými pěstiteli koření a také dobrými obchodníky. Ve velkém množství dováželi cizokrajné koření. Peršané ve starověku znali mnoho druhů cibulí a česneků a ve velkém pěstovali koriandr a šafrán. Nezastupitelné místo má koření v čínské historii. První zmínky o předpisech léků a o koření v Číně pocházejí z doby 2700 let př. n. l. V Americe znali vanilku, nové koření a papriku dávno před objevením kontinentu Evropany. V Egyptě byly nalezeny svitky papyru z roku 1500 př. n. l., které obsahují kromě lékařských receptů a popisů nemocí přes 800 předpisů s přísadami pelyňku, anýzu, hořčice, máty, šafránu, skořice, puškvorce, kmínu a také koriandru. V Indii existují písemné doklady o pěstování bylin a koření z 9. století př. n. l. Již tehdy zde bylo pěstováno dnes známé koření. (ŽÁČEK, 1981) Druhy rostlin, které se používají jako koření, řadíme do skupiny léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (LAKR). Z hlediska pěstitelského patří tato skupina do tzv. speciálních plodin. Významným znakem skupiny LAKR je její velká druhová

9

rozmanitost. Zařazení do dílčí skupiny (léčivé, aromatické, kořeninové) neznamená jejich jednostranné využití, jeden druh může být zároveň aromatickou i léčivou rostlinou. Některé druhy jsou pěstovány také jako zeleniny (např. fenykl, koriandr), jiné mají i také formy okrasné (např. bazalka). Rostliny nebo jejich části se mohou používat přímo nebo jsou zpracovávány farmaceutickým a potravinářským průmyslem. Extrakty z rostlin jsou využívány při výrobě léků, kosmetiky, bylinných likérů apod. Podle Situační a výhledové zprávy LAKR, kterou vydalo Ministerstvo zemědělství ČR v prosinci 2008, byly v roce 2007 léčivé a kořeninové rostliny pěstovány v ČR na 5 184 ha při průměrném výnosu 0,75 t.ha-1. Nejvýznamnějšími velkoplošně pěstovanými jsou kmín, ostropestřec, námel, významné je i využití makoviny. Kmín byl pěstován na 2319 ha. Koriandr byl pěstován přibližně na 143 ha. Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny jsou ve světovém měřítku stále středem zájmu. V současné době nabývá pěstování LAKR na významu z hlediska stále rostoucích nároků na kvalitu. Hlavním světovým trendem posledních let je zavedení správné pěstitelské praxe včetně posklizňové úpravy a skladování, a to jak v konvenčním, integrovaném a ekologickém systému zemědělství. Produkce LAKR v ČR zaznamenala od vstupu do EU pokles pěstebních ploch. Tato recese je způsobena situací ve vztahu pěstitel, odběratel. Také rozvoj pěstování koriandru je závislý na odbytových možnostech. V letošním roce 2010 je zájem o pěstování koriandru, pěstitelé se však potýkají s nedostatkem osiva na trhu. Rozvoj pěstování koriandru je tedy závislý na odbytu. Pěstitelská technologie musí respektovat požadavky na kvalitu produktu. Do systémů řízení jakosti jsou stále častěji zařazovány požadavky na správnou zemědělskou praxi.

2 CÍL PRÁCE Vzhledem k současnému trendu na zvyšování kvality produkce kořeninových rostlin a zvýšeným požadavkům na pěstební technologie byl stanoven cíl práce: - Ověření možnosti pěstování koriandru setého (Coriandrum sativum L.) v podmínkách okresu Brno-venkov. - Budou posouzeny morfologické znaky, výnosotvorné prvky, klíčivost nažek a obsah silic v průběhu dozrávání. - Dále budou porovnány výsledky dosažené při pěstování ve dvou vegetačních obdobích a zhodnocen vliv počasí na výsledky pěstování. - Součástí cílů je statistické zpracování výsledků.

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1

Charakteristika čeledi Apiaceae

Apiaceae je rozsáhlá čeleď zahrnující téměř 3000 druhů rostoucích na většině míst Země. Z botanického hlediska je to čeleď velmi homogenní a rostliny jsou charakterizovány jejich květenstvím: okolíkem, odtud okoličnaté (Umbelliferae). Miříkovité jsou bohaté na odlišné typy chemických struktur, které obsahují. Nejvíce charakteristická je silice. (VACULÍK, 2007) Do čeledi miříkovitých patří byliny a některé keře. Listy jsou střídavé, zpeřené, mnohokrát dělené. Květenství je složený okolík. Květy jsou oboupohlavné nebo jednopohlavné. Kališní lístky jsou malé nebo chybí. Květ se skládá s pěti květních lístků, pěti tyčinek, dvou pestíků. Rostliny patřící do čeledi mohou mít odlišné prostorového uspořádání tyčinek a semeníků. Čnělky jsou dvě, na bázi silnější (stylopodium). Plodem miříkovitých je dvojnažka , kerá se v době zralosti rozpadá na dva merikarpy. V merikarpech jsou sekrečních kanálky (vittae). Pylová zrna jsou dvoj nebo trojbuněčná. Embryonální vak je typu Polygonum. Osemení je tenké, semeno je bílkovité.

11

Terminální okolíky jsou zpravidla dobře vyvinuté, postranní okolíky bývají menší. V menších okolících se na konci kvetení vyskytují samčí květy. Klíčení je epigeické. Rostliny v čeledi mohou mít dělohu dlouhou a úzkou anebo kulovitou. Pro identifikaci některých druhů jsou nezbytné zralé plody a tvar primárních listů (NÉMETH, 1998).

3.2

Koriandr setý

Koriandr setý je jedna z nejvýznamnějších léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. V České republice má v pěstování koriandru své pevné místo (DOSTÁL, 1989). Pěstuje se pro plody a pěstitelská plocha kolísá mezi 300 - 500 ha. Velikost pěstitelské plochy závisí na poptávce zpracovatelů (KOCOURKOVÁ, 2003). Koriandru je věnována pozornost také v oblasti výzkumu. Jsou sledovány především vliv ochrany proti škodlivým činitelům, pěstitelské technologie a kvalita produktu (HABÁN, 2001). V devadesátých letech minulého století se koriandr velkoplošně pěstoval na Slovensku. Plochy koriandru zde dosahovaly 110 ha s celkovým výnosem 130 tun plodů. (HABÁN, 2001). Hlavními světovými producenty plodů koriandru jsou Indie, Rusko, Ukrajina, Pákistán, Maroko, Argentina, Mexiko, Rumunsko. Vývozci koriandru jsou Bulharsko a Turecko Francie, Itálie, Japonsko a USA. Světová produkce koriandru tvoří v současnosti asi 300 000 tun. (RŮŽIČKOVÁ, 2005)

3.2.1 Původ Koriandr pochází z Blízkého východu. Zřejmě nejstarší záznam pochází z Izraele, 6000 let př. n. l. Do střední Evropy se dostal díky Římanům. V Anglii je zaznamenáno použití koriandru kolem roku 1066 př. n. l. Matthioli uvádí pěstování v českých zahradách kolem roku 1596. (RŮŽIČKOVÁ, 2005)

3.2.2 Botanická charakteristika DOSTÁL (1989) popisuje koriandr setý (Coriandrum sativum L.) jako jednoletou bylinu, patřící do řádu Apiales (miříkotvaré), čeleďi Apiaceae (miříkovité). V anglosaské botanické literatuře se používá odlišné označení taxonů Umbellales, Umbelliferae (okoličnaté). (RŮŽIČKOVÁ, 2005)

12

Koriandr je bylina s přímou jemně rýhovanou lodyhou, v horní části rozvětvená. Kořen má koriandr kůlovitý, málo rozvětvený (HABÁN, 2001). Dolní listy jsou jednoduché nebo peřenosečné, dlouze řapíkaté a brzy usychající. Lístky okrouhlé, na bázi klínovité a celokrajné. Prostřední listy jsou přisedlé, peřenoklané úzké. Okolíky jsou stopkaté, se 3 – 5 okolíčky. Obal chybí, obalíčky jsou jednostranné ze tří nitkovitých listenců. Kališní lístky jsou neopadavé, koruna je bílá nebo načervenalá, silně paprskující, 3 – 4 mm v průměru. Korunní plátky jsou hluboce dvoulaločné. Plody jsou kulovité nerozpadavé dvounažky (HEJNÝ, 1988). Plodem je dvojnažka (schizokarp), který se skládá ze dvou segmentů (merikarpy). Merikarpy bývají spojeny v jeden celek vidlicovitou stopkou (karpofor). V karpoforu se nacházejí siličné kanálky. Povrch plodů je hladký nebo žebrovaný. Koriandr kvete v červnu až červenci. 2 n = 22. (VACULÍK, 2007) Koriandr se odpradávna pěstoval v zahradách jako koření. V současné době se převážně pěstuje záměrně, ale vyskytuje se také přirozeně rostoucí (např. okolí Prahy, Pardubice, Nové Město nad Metují, Bavorov, Brno, Moravský Krumlov, Valtice). Pěstuje se jako zelenina, kdy jsou produktem listy mladých rostlin. Také se pěstuje pro plody jako kořeninová a léčivá rostlina. (RŮŽIČKOVÁ, 2005)

3.2.3 Obsahové látky Podle HABÁNA (2001) se obsah silice v nažkách koriandru pohybuje

v rozmezí

0,4 – 1,5 %. Hlavní součástí silice je 60 – 70 % D-(+) linalool, malé množství D-(-) linaloolu, monoterpeny geraniol, borneol, p-cymol, limonen, geranylacetát, kafr, cineol, a-pinen, γ-terpinen. Dále plody obsahují mastný olej (cca 20 %), proteiny (15 %), třísloviny, furanokumariny, triterpeny, deriváty kyseliny kávové (kys. chlorogenová). Plody koriandru jsou zdrojem oleje s obsahem kyseliny petroselinové (více než 50 %), která je využitelná pro průmyslové zpracování (VACULÍK, 2007) MSAADA et al (2009) popisují v tuniské studii složení těkavých složek silice v plodech koriandru ve čtyřech fázích zralosti. Výnosy silic se výrazně zvýšily v průběhu procesu zrání a bylo identifikováno 41 sloučenin. Ve všech stádiích zralosti byl hlavní sloučeninou linalool ve výši 36,69 až 72,35 %. Geranyl acetát (35,17 %), betacaryophyllene (3,47 %) a borneol (3,26 %) byly hlavními sloučeninami v první fázi zralosti (nezralé plody). V druhé fázi byly hlavními složkami geranyl acetát (8,21 %), 13

kafr (4,01%) a mentol (2,96%). Ve třetí fázi geranyl acetát (20,66 %), alfa-humulen (5,44 %) a limonen (1,68 %). V konečném stádiu zralosti (zralé nažky) byl hlavní složkou silice převážně geranyl acetát (1,49%) a borneol (0,97%), spolu s linaloolem (72,35 %). Kromě toho byla během procesu zrání plodů koriandru pozorovaná akumulace monoterpenových alkoholů. Tentýž autor uvedl, že kromě fáze zralosti má na složení olejů prokazatelně vliv také oblast pěstování. Složení silic bylo porovnáno u koriandru rostoucího ve dvou tuniských oblastech v Menzel Temime a Borj El Ifaa. Výnosy silic byly vysoce ovlivněny (P<0.001) oblastí pěstování, fázemi zralosti a jejich vzájemným působením. Nejvyšší výnosy silic byly pozorovány v posledních fázích zralosti. Složení silic se významně měnilo (P <0,05) mezi jednotlivými fázemi zralosti a oblastmi pěstování. Linalool a geranyl acetát byly hlavními sloučeninami při plné zralosti plodů v obou studovaných oblastech. Oblast, fáze zralosti a jejich interakce měly silný vliv (P <0,001) na 35 sloučenin. Bez reakce na faktor oblasti pěstování byly následující složky: Alfa-pinen, sabinen, limonen, gama-terpinen, cis-dihydrocarvon a geraniol. SRITI et al (2009) ve svých výsledcích poukazují na významné rozdíly mezi rozložením složek v plodu, semenech a oplodí. Studie byla provedena v Tunisu za účelem porovnání obsahu silic a mastných kyselin z hlediska rozdílu obsahu v semenech a v oplodí koriandru. Výnosy silic vzorků koriandru se pohybovaly v rozmezí 0,30 - 0,68 % v plodech a semenech. Nicméně v oplodí byl výnos silic pouze 0,04 %. Linalool byl hlavní sloučeninou v celém plodu (86,1 %), semenech (91,1 %) a oplodí (24,6 %). Pomocí plynové chromatografie bylo zkoumáno složení mastných kyselin v oplodí a v semenech. Petroselinová kyselina byla hlavní složkou plodů a semen, následovala kyselina linolová a olejová. Kyselina palmitová a linolová se vyskytovaly ve vyšších hodnotách v oplodí. Celkový obsah oleje byl stanoven následovně: 36,93 g. kg-1 oleje v semeni, 6,29 g. kg-1 oleje v plodu a 4,30 g.kg-1 oleje v oplodí. Olej v plodu a oplodí byl charakterizován vysokým podílem beta-sitosterolu 36,7 %. Ukazatelem sterolů v oleji semen je stigmasterol (29,5 %). Olej koriandru je bohatým zdrojem mnoha látek, jako jsou silice, mastné kyseliny a steroly.

14

3.2.4 Využití a účinky Od Středozemí po Indii se plody koriandru používají pro léčebné účely. TYAGI, M. G. (2009) popisuje použití koriandru v historii v íránské medicíně k úlevě od úzkosti a nespavosti. Od pátého století se koriandr pěstoval v Číně jako zelenina a od patnáctého století je běžně pěstován v severní Evropě. Dnes je největší podíl koriandru používán jako koření (součást kari, kde tvoří 25 – 40 %, směsi do perníků, uzenin, pečiva, omáček). Listy mladých rostlin koriandru jsou používány pro přípravu salátů, dresingů a polévek v zemích Středního východu a ve velké části Latinské Ameriky. Toto použití se stává populárním v severní Americe i v Evropě (VACULÍK., 2007). Sláma koriandru se používá do siláží, kde tvoří velmi dobrou dietetickou složku. Působí preventivně proti zažívacím poruchám u hospodářských zvířat (GROMOVÁ, 1993). Extrahovaná silice se používá ve farmacii a v medicíně (účinkuje jako karminativum, stomachikum, spasmolytikum). Dále se silice používá v potravinářství na výrobu likérů a čokolády. Od 19. století je silice používána v parfumerii. Silice povzbuzuje tvorbu žaludeční kyseliny, upravuje trávení, peristaltiku střev, uvolňuje křeče trávicí trubice, podává se při meteorismu, dyspepsii při užívání léků (při chemoterapii), zmírňuje problémy s mléčnou žlázou při ukončení kojení. Ordinuje se při chorobách žaludku a střev spojených s nedostatečným vylučováním trávicích enzymů a kolikami. V aromaterapii je silice používána pro její příjemné aroma jako látka. která vylepšuje náladu, pomáhá při nervovém vyčerpání.

U silice byly prokázány velmi dobré

antibakteriální účinky. Silice se nedoporučuje pro terapii v těhotenství (VACULÍK, 2007) Pro farmaceutický průmysl se kvalita koriandru řídí požadavky platného lékopisu. Zde se popisuje Coriandri fructus jako usušená dvounažka druhu Coriandrum sativum L., obsahující nejméně 3 ml silice v 1 kg drogy. Coriandri etheroleum je silice získaná ze zralých plodů druhu Coriandrum sativum L. destilací vodní parou. Obsahuje 60,0 % až 85,0 % volných i vázaných alkoholů. (ČESKÝ LÉKOPIS, 2005) Podle nejnovějších výsledků pokusů byly prokázány repelentní, insekticidní a mikrobiologické účinky silic koriandru. ISLAM et al (2009) popisují sérii laboratorních pokusů provedených v Číně. Byla zkoumána biologická aktivita silice koriandru, 15

odpuzovací a vykuřovací účinek proti vajíčkům, larvám a dospělcům potemníka kaštanového (Tribolium castaneum). Vykuřování olejem přineslo 100% mortalitu T. castaneum pro larvy, kukly a dospělé při dávkování 0,08 g.ml-1.Silice měla vykuřovací účinnost proti vajíčkům a toxicita se postupně zvyšovala s počtem expozicí a koncentrací. U silice byl také prokázán velmi odpuzující účinek na dospělce T. castaneum. Celkový odpuzovací účinek byl 90 %. Při dávce 12 µg.ml-1 byla odpudivost 100 %. V laboratorní studii v Keni byly testovány antimikrobiální účinky koriandrové silice. U silice byla prokázána antimikrobiální aktivita proti patogenním bakteriím Staphylococus aureus, Bacillus spp., Escherichia coli, Salmonella typhi, Klebsiella pneumonie, Proteus mirabilis, dále fungicidní účinek proti patogenním plísním Candida obligans. Bakterie Aeruginosae pseudomonas se ukázala jako rezistentní, popisuje MATASYOH (2009). MARANGONI et al (2008) zkoumali účinek koriandrové silice jako přírodního aditiva. Éterický olej byl přidán ve dvou koncentracích (0,01 a 0,005%) do italských salámů. Výsledky ukázaly, že bakterie Staphylococcus aureus a celkové počty mikroorganismů byly výrazně sníženy při obou koncentracích, čímž se zvyšuje bezpečnost italských salámů pro lidskou spotřebu.

3.2.5 Formy a odrůdy Podle velikosti plodů rozlišujeme dvě variety koriandru: -

Coriandrum sativum L. var. vulgare ALEF. – velkoplodý koriandr

-

Coriandrum sativum L. var. microcarpum DC – maloplodý koriandr

Tab. č. 1: Srovnání variet koriandru

maloplodý znak koriandr výška rostlin (m) 0,7 - 1,20 délka vegetační doby (dny) 90 - 130 průměr plodů (mm) 1,5 - 3,0 HTS (g) 6,0 - 8,0 obsah silice (%) 0,8 - 1,4

velkoplodý koriandr 0,30 - 0,50 80 3,0 - 5,0 18,0 - 25,0 0,2 - 0,6

(RŮŽIČKOVÁ, 2005)

16

V České republice je pod číslem CIS00067 zaregistrovaná jedna odrůda koriandru Hrubčický. Odrůda byla zaregistrována 5. května 1946, prodloužení registrace proběhlo 30. 1. 2010 (ÚKZUS, 2004). Jako udržovatelé odrůdy jsou uvedeni: AGROGEN , spol. s r. o., Troubsko a SEVA-FLORA, s. r. o. Valtice. Jak popisuje RŮŽIČKOVÁ (2005), odrůda Hrubčický byla vyšlechtěna na šlechtitelské stanici v Hrubčicích, dnešní Plant Select, s. r. o. Všechen materiál byl předán v 60. letech 20. století na tehdejší šlechtitelskou stanici Horní Moštěnice, která byla v 90. letech zrušena. Práva k této odrůdě přešla na společnost ELITA semenářská, a. s. Brno. V katalogu firmy Semo Smržice, s. r. o. (2009) je uvedena nová odrůda Koriandru pod názvem Long standing. Ve světě se pěstují odrůdy především z Ruska, Rakouska, Indie a Maroka. Jedná se především o listové formy, tzv. cilantro (HABÁN 2001). SARADA et al (2009) popisují novou odrůdu koriandru Sudha. Jedná se o odrůdu koriandru s vysokým výnosem, určenou pro deštivé podmínky Andhra Pradeshe (Indie). Produkuje průměrný výnos 1,0 t.ha-1 při deštivých podmínkách a více než 1,5 t.ha-1 při zavlažování. Sudha si také dobře vede v podmínkách Severní Indie, obzvláště v deštivých oblastech Gujarat, Rajasthan a Haryana, kde období vegetace dosahuje 110125 dní.

3.2.6 Požadavky koriandru na pěstitelské podmínky Koriandr je plodina mírného pásma, ale pěstování bylo velmi rozšířeno a zdomácněl v mnoha oblastech zahrnujících i vyšší nadmořské výšky jiných klimatických pásem (Etiopie, Indonésie a Malajsie nad 1500 m n. m.). V tropických vysočinách, subtropickém i mírném pásmu se pěstuje pro plody a na zelenou nať se pěstuje v nížinách. Byly vyšlechtěny odrůdy dobře přizpůsobené danému prostředí. Obecně jsou odrůdy koriandru nejvýnosnější v oblasti původu. V jiných oblastech je jejich růst, výnos plodů a obsah silice velmi variabilní (RŮŽIČKOVÁ, 2005). Koriandr je náročný na světlo. Od vzcházení po sklizeň vyžaduje sumu teplot 1700 – 1800oC. Pokud dosahují teploty při pěstování více než

21oC, dochází k poklesu obsahu silice

v plodech. Během intenzivního růstu a zrání plodů vyžaduje koriandr teplé slunečné dny s teplotami 16 – 22oC. Koriandr vyžaduje vlhké, hluboké humózní půdy, také 17

středně těžké nebo lehčí hlinitopísčité půdy. Vhodné je neutrální až slabě alkalické pH 6,5 – 8,0. Vhodné jsou půdy dobře zásobené živinami, s dostatkem vápníku (kukuřičné, případně lepší řepařské výrobní oblasti). (KOCOURKOVÁ et al, 2003). Vhodnými předplodinami ke koriandru jsou hnojené okopaniny, hlavně rané brambory a řepa, ale také obiloviny, hrách, fazol na zeleno, případně zelenina. Nevhodnými předplodinami jsou zaplevelující plodiny a druhy z čeledi Apiaceae. Po koriandru je možné pěstovat téměř všechny plodiny, kromě miříkovitých. Odstup v osevním sledu by měl být čtyři až pět let. Nevhodné jsou též předplodiny odčerpávající z půdy velké množství živin a vláhy. Pěstuje se z přímého výsevu, přičemž délka vegetačního období se pohybuje u nás v rozmezí 80 – 120 dní (KŘIKAVA, 1993). V Indii se koriandr pěstuje jako podplodina v prosu, bavlně nebo fazolu, méně často s cukrovkovou třtinou. V Etiopii se pěstuje jako podplodina v čiroku a v ječmeni. V osevních postupech je koriandr zařazován v Indii s česnekem, bobem, cibulí, čirokem, pšenicí a zavlažovanou rýží. V USA a v Kanadě se zařazuje v osevních postupech

s obilninami

nebo

zeleninou,

v Evropě

s řepkou

a

obilninami.

(RŮŽIČKOVÁ, 2005). GHOSH (2009) popisuje experiment provedený v Indii, kdy byl koriandr pěstován jako podplodina v polním systému kokosu. RŮŽIČKOVÁ (2005) ve své dizertační práci uvedla, že kořenové výměšky rostlin koriandru jsou schopné stimulovat růst a aktivitu rhizosferických bakterií, které degradují systémový insekticid lindan. 3.2.7. Pěstování V literárním zdroji Nauka o pěstování rostlin hospodářských vydaném již v roce 1896 uvádí

autor

KOUDELKA

následující

doporučení

pro

pěstování

koriandru:

„ Coriandrum sativum jest rostlinou jednoletou. Daří se na půdách lehčích i vápenitých. Seje se počátkem dubna do řádků 28 až 30 cm od sebe vzdálených a vyseje se na ha 20 až 30 kg semene, které se na 4 až 6 cm zadělá. Sklízí se počátkem srpna a z ha docílí se 17 hl až 23 hl semene po 34 až 36 kg a 20 q slámy.“ Tolik citace z nejstaršího zdroje v této práci.

18

Koriandr se pěstuje z přímého výsevu, délka vegetačního období se pohybuje u nás v rozmezí 80 – 120 dní. Kvete začátkem června a dozrává v červenci až v srpnu (GROMOVÁ, 1978). Na podzim, po sklizni předplodiny, se provede podmítka a podzimní orba do hloubky 0,25 – 0,30 m. Současně s orbou se aplikují minerální hnojiva. Začátkem března se provede předseťová příprava půdy. Výsev na jaře je doporučován při teplotě půdy 7 – 8 o

C (zhruba v polovině března) do hloubky 0,05 – 0,06 m. Koriandr se doporučuje set do

řádků 0,25 – 0,30 m. Výsevní množství se pohybuje kolem 20 – 30 kg.ha -1 a je závislé na kvalitě osiva. Koriandr je náročný na dostatečnou vlhkost při setí a vzcházení. Suchý a slunečný konec vegetačního období má příznivý vliv na tvorbu silice a dobré dozrávání (KOCOURKOVÁ, 2003). Spon 0,20 × 0,30 m poskytl nejvyšší výnos plodů v Indii, popisuje SINGH (2007). HOSSAIN (2009) popisuje experiment provedený v Bangladéši, kde byla použita kombinace rozmístění rostlin 10 × 15 cm a kombinovaná aplikace Zn a B s N, P, K. Při této kombinaci bylo dosaženo nejlepšího výnosu semen koriandru (1,46 t.ha-1), a to díky dosaženému vyššímu počtu okolíků na rostlinu, nažek na 1 okolík a HTS. Nejnižšího výnosu nažek (0,39 t.ha-1) bylo dosaženo při širším rozmístění 15 × 15 cm bez hnojení mikroprvky. Klíčivost koriandru se pohybuje kolem 65 – 80%, udrží se asi 4 – 8 let (HABÁN, 2001). Koriandr klíčí epigeicky, hypokotyl je dlouhý do 2,5 cm, dělohy jsou bledě zelené, obvejčité, protistojné a 3x4 cm velké. Důležitý je termín výsevu, má průkazný vliv na výnos plodů a obsah silice. Pro jednotlivé oblasti je nutné určit optimální termín výsevu. Termíny setí v Evropě v březnu až dubnu mají nejvyšší výnosy. V Indii jsou nejlepší výnosy při výsevu od poloviny do konce října. Nejvyššího obsahu silice dosahují rostliny seté od začátku do poloviny října. (RŮŽIČKOVÁ, 2005) V Řecku provedl KHAH (2009) studii produkce listů a semen u rostlin koriandru u třech genotypů (GR, AUS a IRN) v závislosti na třech termínech výsevu (11. 11. 2004, 9. 3. 2005 a 7. 4. 2005). Nejvyšší výnos listů byl získán u genotypu AUS z prvního setí. Nejvyšší výnos semen byl také získán u genotypu AUS z prvního setí v polovině listopadu. Z uvedeného je zřejmé, že v oblastech s příznivým klimatem je možné setí koriandru na podzim. 19

V Kanadě byla provedena studie pěstování koriandru. Hypotézou této studie bylo, že koriandr pěstovaný v chladných vlhkých podmínkách Atlantiku v Kanadě bude mít srovnatelný obsah olejů jako koriandr používaný na mezinárodním trhu a bude mít potenciál jako tržní plodina pro regiony v Kanadě. Terénní experimenty byly provedeny v letech 2001 a 2002, byly vyhodnoceny vlivy termínů setí (24. května a 8. června), oblastí pěstování (Canning a Truro, Nova Scotia) na výnos a kvalitu silice koriandru kultivarů Jantar a Alekseevski. V obou letech byla zaznamenána vyšší produkce u dřívějšího termínu setí ke dni 24. května. Nicméně výnosy nažek a silice byly nízké, což ukázalo, že úroda pěstovaná v Kanadě bude špatně konkurovat odrůdám na světovém trhu (ZHELJAZKOV, 2008)

3.2.8 Hnojení Koriandr řadíme mezi rostliny náročné na živiny. Od tvorby stonků až po fázi kvetení vyžaduje dusík a fosfor. V období nejintenzivnějšího růstu odčerpá rostlina více než 70 % draslíku (GROMOVÁ 1978). Pro hnojení se doporučuje 40 kg N.ha-1, 26-35 kg P.ha-1 ve formě superfosfátu a 33-42 kg K.ha-1 ve formě draselné soli. Nedoporučuje se přihnojování dusíkem během vegetace (KOCOURKOVÁ, 2003). Při vyšších dávkách dusíku dochází ke zpomalení dozrávání plodů a může hrozit riziko napadení houbovými chorobami. V experimentu provedeném v Bangladéši měla kombinovaná aplikace mikroprvků Zn a B spolu s N, P a K synergický efekt na výnos nažek koriandru a vlastností ovlivňujících výnos. Popisují HOSSAIN et al (2009). V letech 2003 - 2005 byl proveden pokus v Turecku s cílem zjistit vliv různých forem a dávek dusíkatých hnojiv, a to jak organických, tak minerálních, na hlavní vegetační a produkční parametry koriandru. Výkonnost rostlin a produktivita byly silně ovlivněny sezonními výkyvy počasí, kdežto žádný významný účinek nebyl prokázán při použití různých forem dusíku. Z hlediska výnosu nažek výsledky ukázaly vyšší produktivitu rostlin hnojených minerálními hnojivy a v prvním pokusném roce byl výnos nažek u rostlin hnojených organicky dokonce nižší než u nehnojeného koriandru. Popisují CARRUBBA et al (2009).

20

V Indii byl v sezóně 2001 - 2002 proveden experiment zkoumající vliv různých dávek dusíku v kombinaci s různou vzdáleností rostlin a aplikací přípravku Cycocel. Jak popisují SINGH et al (2007), výnos byl nejvyšší při rozestupu rostlin 30 × 20 cm při aplikaci 60 kg N.ha-1. Výnos a kvalita semen byla podpořena aplikací postřiku přípravkem Cycocel 100 ppm 40 dnů po výsevu. Jak uvádí RŮŽIČKOVÁ (2005), koriandr při výnosu plodů 0,65 t.ha-1 odčerpává z půdy 12 kg N, 2 kg P, 9 kg K. V Indii v oblasti Andhra Pradesh byl zkoumán vliv stopových prvků na výnos koriandru. Jak popisují SARADA et al (2008), plodiny v této oblasti obecně trpí v období nedostatku vláhy od kvetení do zrání a to v závislosti na stupni srážek v průběhu měsíce listopadu a prosince. Během tohoto období plodina vykazuje nedostatek stopových prvků, jako je měď, mangan, zinek a železo. Bylo prováděno hnojení na list ZnSO4 0,5%, FeSO4 0,5% a kombinace ZnSO4 + FeSO4 + CuSO4 + MnSO4 vše v koncentraci 0,5%, což mělo významný pozitivní vliv na růst a výnos plodin koriandru. Byla zaznamenána maximální výška rostlin, počet větví primárních a sekundárních, okolíků na rostlinu. Pokusy s kombinovaným hnojením zaznamenaly výrazně nejvyšší výnos nažek. 3.2.9 Choroby a škůdci V našich podmínkách se vyskytují následující choroby koriandru: fusariózy a bakteriální spála okolíků a dozrávajících nažek, komplex kořenových a krčkových chorob (Rhizoctonia solani, Fusarium solani, F. equiseti, F. oxysporum, Pythium sp., Cylindrocarpon sp., Sclerotinia sclerotiorum). Kořenové choroby způsobují odumírání rostlin koriandru v průběhu vzcházení rostlin a také při dozrávání. Chroba způsobená houbou Colletotrichum gloeosporioides je charakteristická odumíráním rostlin v pokusech ve stáří 4 –7 týdnů. Na stoncích rostlin se může vyskytovat hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum). Dále můžeme pozorovat patogenní houby vyskytující se na listech: Erysiphe heraclei, Ascochyta phomoides, Ramularia coriandri, Phyllosticta coriandri a Cercospora coriandri a patogenní houby vyskytující se na všech částech rostlin Phloeospora coriandri. Pletiva napadená bakteriální spálou (původce Pseudomonas syringae ) bývají druhotně kolonizována houbami Fusarium avenaceum a Botrytis cinerea. Sklizené nažky mohou napadat četní zástupci saprofytické mykoflory: Alternaria, Cladosporium, Aureobasidium, Fusarium. (ODSTRČILOVÁ et al 2002) 21

Koriandr zpravidla nebývá napadán ekonomicky důležitými škůdci. Spektrum se liší podle oblastí. Napadení se zvyšuje při nedodržení odstupu v osevním postupu. Všudypřítomná je mšice Myzus persicae. (VACULÍK, 2007) 3.2.10 Regulace zaplevelení Jak popisují MIKULKA et al (1999), plevelem se označují rostliny, které se vyskytují na orné půdě, v sadech, vinicích a chmelnicích, kde se zároveň pěstují plodiny v čisté kultuře a přítomnost plevelů je tedy nežádoucí. Plevelem se může stát kterýkoliv rostlinný druh, který se z různých příčin na stanovišti přemnoží a je třeba jeho výskyt regulovat. Plevelem (zaplevelující rostlinou) jsou na orných půdách stále častěji samotné plodiny, např. ozimá řepka, slunečnice, obilniny, aj. Nejvýznamnější plevele v porostech kořeninových rostlin: Pýr plazivý (Elytrigia repens L. ) Ježatka kuří noha (Echinochloa crus – galli L.) Heřmánkovec přímořský nevonný (Matricaria maritima L.) Svízel přítula (Galium aparine L.) Pcháč rolní (oset) (Cirsium arvense L.) Merlík bílý (Chenopodium album L.) Penízek rolní (Thlaspi arvense L.) Opletka obecná (Fallopia convolvus L.) Pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora Cav.) Pěťour srstnatý (Galinsoga urticifolia) Hluchavka nachová (Lamium purpureum L.) Rozrazil perský (Veronica persica) Violka rolní (Viola arvensis) (VACULÍK, 2007) V rámci dizertační práce s názvem Vliv herbicidního ošetření na výnos a obsah silic u kořeninových rostlin pěstovaných v České republice aplikoval v letech 2002 – 2003 22

Ing. Vaculík v pokusech u koriandru herbicidní přípravky

preemergentně.

Byl

sledován vliv herbicidního ošetření na fytotoxicitu (%), na výnos nažek (kg.ha-1), hmotnost tisíce semen (HTS v g) a obsah silice v semenech kmínu, fenyklu a koriandru (%). Pokusy probíhaly na stanovišti Šumperk, na pokusných pozemcích firmy AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o. Na základě dosažených výsledků z těchto pokusů je možno učinit následující závěry: Nejvyšší výnos byl u variant TOPOGARD 50 WP (dávka 2,0 kg.ha-1), STOMP 330 E (dávka 4,0 l.ha-1) a GESAGARD 80 (dávka 1,0 kg.ha-1). Preemergentní ošetření pozitivně ovlivnilo výnos nažek koriandru. Zjištěná fytotoxicita použitých herbicidů byla zanedbatelná. Herbicidní zásahy neměly vliv na HTS a obsah silice v nažkách koriandru, popisuje VACULÍK (2007). V Národním výzkumném centru, Ajmer (Rajasthan), v Indii provedli MEENA et al (2009) v průběhu sezón 2005 - 2007 studii integrovaného řízení plevelů u koriandru. Výsledky ukázaly, že aplikace oxadiargylu 75 g.ha-1 před vzejitím rostlin a 45 dní po zasetí vedla k významně nejvyššímu vegetativnímu růstu a výnosu nažek koriandru (1,340 t.ha-1). Následovaly výsledky s aplikací pendimethalinu 1 kg.ha-1 45 dní po zasetí, popisují MEENA et al (2009). V letech 2005 - 2007 byly taktéž provedeny studie možností pěstování některých léčivých rostlin v podmínkách s výrazně vyšším zaplevelením. Pokusy na saturejce, koriandru a bazalce porovnávaly konvenční a ekologické systémy pěstování. Jak popisuje KUCHARSKI a MORDALSKI (2008) ve výsledcích pokusů: Způsoby pěstování neměly vliv na výnos a obsah silic pěstovaných druhů. 3.2.11 Sklizeň Plody v okolících i jednotlivé okolíky dozrávají nestejnoměrně. Protože zralé plody se větrem, deštěm nebo krupobitím snadno uvolňují a vypadávají, nelze čekat na úplné dozrání všech, ale je nutno sklízet tehdy, když se porost žlutohnědě zabarvuje. Za optimální dobu sklizně se považuje, je-li 30 – 40 % plodů zralých. Velké plochy se sklízejí sklízecí mlátičkou přímo. Při tomto způsobu sklizně nelze čekat na naplnění zásobníku. Zásobník je nutné často vyprazdňovat, protože bývá plněn nezralými plody a jemnými zelenými částmi rostlin, které mohou způsobit nežádoucí zapaření celého obsahu. Při sklizni nesmíme opomenout skutečnost, že plodem koriandru je dvounažka,

23

která se velmi lehce poltí na dvě části a tím může dojít k větším ztrátám při čištění. Je tedy nutné sklízecí mlátičku seřídit na šetrnější a pozvolnější výmlat. Koriandr se musí hned po sklizni dosoušet a vyčistit. Pro uspokojivé dosoušení postačí jednoduché aktivní větrání okolním vzduchem. Předčištění se provede linkou sestavenou vibrační skříně a aspirační skříně, pro dočištění lze použít např. přetlakový stůl. Výnosy se pohybují od 1,2 – 2,4 t nažek z 1 ha. (KOCOURKOVÁ et al, 2003)

3.2.12 Kvalita Ve farmacii se podle Českého lékopisu využívá koriandrový plod – fructus coriandri – což je usušená dvounažka druhu Coriandrum sativum L. 1 kg drogy musí obsahovat nejméně 3 ml silice. Nažky nesmí nést stopy po napadení hmyzem. Ztráty sušením by měly být nejvýše 10,0 %. Obsah celkového popela nejvýše 8,0 %. Parametry, podle kterých se řídí nákup a dodávání semen koriandru, jsou uvedeny v ČSN ISO 2255 (1998). (KOCOURKOVÁ et al, 2003) Český lékopis 2005 požaduje nejméně 3ml silice na 1kg vysušené drogy. Silice obsahuje 60 % až 85 % volných i vázaných alkoholů (linalool). Zákon č. 331/1997 Sb. (prováděcí vyhláška k zákonu o potravinách a tabákových výrobcích) uvádí následující požadavky na jakost u sušených plodů koriandru setého. Tab. 2: Požadavky na jakost u koriandru setého dle zákona 331/1997 Sb

smyslové požadavky na jakost vzhled

kulovité dvounažky hladké

barva

světle hnědá až nazelenalá, žlutě načervenalá

vůně

příjemně aromatická

chuť

charakteristicky kořenná fyzikální a chemické požadavky na jakost

vlhkost v % hmotnosti nejvýše

9,0

celkový popel v % hmotnosti sušiny nejvýše

7,0

silice v ml / 100 g v sušině nejméně

0,4

popel nerozpustný v kyselině v % hmotnosti sušiny nejvýše

1,5

příměsi organické vlastní v % hmotnosti sušiny nejvýše

3,0

příměsi organické cizí v % hmotnosti sušiny nejvýše

2,0

příměsi anorganické v % hmotnosti sušiny nejvýše

2,0

24

4 MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ Možnosti pěstování koriandru setého byly sledovány v letech 2008 a 2009 na pozemcích obhospodařovaných soukromým zemědělcem Ing. Pavlem Dobrovodským v lokalitě Silůvky, okres Brno-venkov.

4.1

Charakteristika použité odrůdy

Odrůda koriandru: Hrubčický, datum registrace: květen 1946 Majitel: ELITA semenářská, a. s., Brno Udržovatelé: AGROGEN , spol. s r. o., Troubsko a SEVA-FLORA, s. r. o. Valtice.

4.2

Charakteristika pokusné lokality Silůvky

Obec Silůvky se nachází v okrese Brno-venkov. Jedná se o klimatický region s označením: teplý, mírně suchý; suma teplot nad 10°C: 2600 – 2800; suchá vegetační období: 20 – 30 dnů; průměrná roční teplota: 8 - 9°C; roční úhrn srážek: 500 – 600 mm. Zemědělská výrobní oblast obilnářská. Koriandr byl v roce 2008 pěstován na pozemku se středně těžkou černozemní půdou, hlubokou, bezskeletovitou, s půdním substrátem spraše. Průměrná sklonitost pozemku 7,4°. Expozice všesměrná. Průměrná nadmořská výška 291 m n. m. V roce 2009 byl koriandr pěstován na pozemku se středně těžkou černozemí, hlubokou, bezskeletovitou. Půdní substrát spraše. 35 % pozemku tvoří hnědozem středně těžká s těžkým podložím. Průměrná sklonitost pozemku 6,4°. Převládá expozice jih. Pozemek se nachází v průměrné nadmořské výšce 289,4 m n. m. Podle údajů Ministerstva zemědělství ČR (Registr půdy v LPIS) je oblast s oběma pozemky zařazena mezi nitrátově zranitelné oblasti. Na pozemcích je omezeno hnojení minerálními dusíkatými hnojivy v období od 15. června do 31. října a hnojení hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem v období od 15. června do 14. listopadu.

25

4.3

Charakteristika průběhu počasí v letech 2008 a 2009

V grafu č.1 jsou znázorněny průměrné teploty a úhrny srážek jednotlivých měsíců v letech 2008 – 2009 v lokalitě Silůvky ve srovnání s dlouhodobým srážkovým a teplotním normálem. V grafu jsou vyznačena vegetační období jednotlivých let. K výpočtu průměrných měsíčních teplot a měsíčních srážkových úhrnů byly použity hodnoty naměřené přímo v obci Silůvky. Průměrná hodnota za měsíc byla vypočtena z průměrných denních teplot. Srážkový a teplotní dlouhodobý normál byl použit z údajů Českého hydrometeorologického ústavu. Pro sledované období a lokalitu byl použit dlouhodobý teplotní normál z období 1961 – 1990 z hodnot naměřených v Brně Tuřanech.

140,0

Termín výsevu 7.4.

Termín sklizně 2.8.

Termín sklizně 20.8.

2008 Srážky Silůvky

listopad

prosinec

září

říjen

srpen

červenec

červen

květen

duben

březen

0,0

únor

-10,00

leden

20,0

listopad

-5,00

prosinec

40,0

září

0,00

říjen

60,0

srpen

5,00

červenec

80,0

červen

10,00

květen

100,0

duben

15,00

březen

120,0

únor

20,00

srážky (mm)

Termín výsevu 8.3.

leden

Teplota (°C)

25,00

2009 Dl. Normál srážky

Teplota Silůvky

Dl. Normál teplota

Graf č. 1: Průběh průměrných měsíčních teplot a úhrnů srážek v letech 2008 a 2009 v lokalitě Silůvky, srovnání s dlouhodobým normálem ČHMÚ. Vyznačeno vegetační období 2008 a 2009

26

4.3.1 Průběh počasí 2008 Rok 2008 byl ve srovnání s dlouhodobým srážkovým průměrem celkově mírně podnormální, celkově tvořily srážky 94% oproti dlouhodobému normálu. Nejméně srážek spadlo v měsíci únoru: 5,5 mm, což je 23% z hodnoty únorového dlouhodobého normálu. Dále byly srážkově podnormální všechny měsíce s výjimkou března a září. Největší kladný výkyv nad dlouhodobým normálem byl zaznamenán v měsíci březnu, kdy spadlo o 58 % více srážek. Nejvíce srážek v roce 2008 a zároveň v období vegetace bylo zaznamenáno v srpnu, kdy bylo naměřeno 61,8 mm srážek, což je o 10 % více než činí dlouhodobý normál za srpen. Teplotně byl rok 2008 v celku nad dlouhodobým normálem o 0,3°C a to díky zimním měsícům, kdy se pohybovaly průměrné teploty v kladných hodnotách. V lednu byla průměrná teplota 0, 8°C zatímco hodnota lednového dlouhodobého normálu činí -2,5°C. Další měsíce, kdy teplota dosáhla průměrných hodnot vyšších než hodnota dlouhodobého normálu, jsou: únor, červen, červenec, srpen, listopad, prosinec. Na konci roku v listopadu přesahovala průměrná teplota měsíční dlouhodobý normál o 45,7 %. Průměrná hodnota za prosinec se opět pohybuje v kladné hodnotě. Suma teplot za vegetaci dosáhla hodnoty 1898 °C. 4.3.2 Průběh počasí 2009 Rok 2009 byl srážkově 29 % nad dlouhodobým normálem. Oproti předchozímu roku 2008 činilo navýšení množství srážek 37 %. Srážkově nadnormální byly následující měsíce: únor, březen, červen, červenec, listopad, prosinec. V únoru a v březnu spadlo trojnásobné množství srážek oproti normálu ve jmenovaných měsících. Na rozdíl od předchozího roku, kdy byl únor silně pod normálem. V měsíci červnu převýšila hodnota úhrnu srážek dlouhodobý normál téměř o 72 % a v červenci o 60 %. Oproti předchozímu roku spadlo během měsíce června a července téměř dvojnásobné množství srážek. Během měsíce dubna spadlo v úhrnu pouze 5,5 mm srážek, což je 17 % z dlouhodobého normálu a 19 % z úhrnu za duben 2008. Duben byl z celého roku 2009 nejsušším měsícem. Vzchází menší počet rostlin v řádku (průměrný počet jedinců na běžný metr je 33 ks). Vláhový deficit si rostliny vynahrazují v období dlouživého růstu v měsíci červnu, kdy spadlo dostatečné množství srážek, měsíční úhrn 124 mm, což je o 72 % více než hodnota dlouhodobého normálu. 27

Průměrná teplota za celý rok 2009 je shodná s dlouhodobým normálem, tedy 8,7°C. Hodnoty

průměrných

teplot

v jednotlivých

měsících

jsou

přibližně

shodné

s dlouhodobými normály jednotlivých měsíců. Větší rozdíl byl zaznamenán v dubnu, o 27 % vyšší průměrná teplota proti dlouhodobému normálu. Z celoročního hlediska byl rok 2009 mírně chladnější než rok 2008 (o 0,3°C). Nižší průměrnou roční teplotu způsobily záporné hodnoty teplot v zimních měsících, z nichž nejchladnější byl leden s průměrnou teplotou -4°C. Období vegetace bylo však teplejší než v roce 2008. Suma denních teplot za vegetaci v roce 2009 dosáhla hodnoty 2168°C, což je hodnota o 270°C vyšší než suma teplot za období vegetace roku 2008. Příznivé podmínky mají rostliny hlavně v měsících červnu a červenci, kdy mají dostatečné množství srážek a příznivou teplotu. V červenci dosáhla průměrná teplota hodnoty 19,6°C, což je o 1°C více než v červenci předchozího roku a než hodnota dlouhodobého normálu.

28

4.4

Postup pěstování koriandru

Tab.3 : Srovnání pěstování koriandru v sezónách 2008 a 2009

2008

2009

odrůda

Hrubčický; C1

Hrubčický; C1

pozemek

9904/1

0905/4

půdní druh

černozem, substrát spraš

černozem / hnědozem

výměra

oseto 2,0 ha

oseto 0,5 ha

předplodiny

oves setý 2006

oves setý 2007

pšenice jarní 2007

ječmen ozimý 2008

podzim

hluboká orba 28 cm

podzim

střední orba

setí

8.3.

urovnání povrchu secí stroj, šířka záběru 3m, rozteč řádků 25 cm, výsevek 14 kg/ha, nemořené osivo

7.4.

předseťová příprav secí stroj, šířka záb 25 cm, výsevek 14 osivo

vzcházení

9.-11.4.

1. foto

9.-15.5.

1. foto

hnojení

14.4.

2q/ha - ledek 34 % N

NE

listová růžice

10.5. - 20.5. 2. foto 28.5.

3.6.

postřik

10.5.

NE

začátek květu

6. - 7.6.

zač. tvorby nažek

25.6.

postup orba příprava půdy

Agil 100 EC - 1L/ha

úplně první - ojedinělé, viz 3. foto

2. foto

16.-18.6.

3. foto 18.6.

24.7.

4. foto

fáze zelených nažek 28.6. - 6.7. začátek zrání

9.-10.7.

1. sběr 14.7.; 2. sběr 21.7.; 3. sběr 29.7. 1.8.

plná zralost

od 28.7.

4. foto

od 18.8.

sklizeň

2. 8.

1,2t.ha-1 hrubý výnos

20.8.

1. sběr 1.8.; 2. sb

1,9 t.ha-1

0,9t.ha-1 čistý výnos plevele

merlík, pcháč oset, mák vlčí

29

merlík, mák vlčí, lebeda, pýr, ježa

4.4.1 Rok 2008 Koriandr byl pěstován na pozemku o výměře 2,61 ha, oseto bylo 2,0 ha. Na pozemku byly v předchozích letech pěstovány následující předplodiny: v roce 2006 oves setý a v roce 2007 pšenice jarní. Na podzim 2007 byla provedena orba do hloubky 28 cm. Předseťová příprava na jaře 2008 spočívala ve smykování a vláčení. Setí bylo provedeno 8. března 2008 roudnickým secím strojem o šířce záběru 3m a rozteči řádků 25 cm. Výsevek 14 kg.ha -1. Vzcházení rostlin: 9. – 11. dubna (1. foto). 14. dubna provedeno hnojení ledkem (34 % N) v množství 200 kg.ha -1, což je v přepočtu 68 kg čistých živin dusíku na hektar. Vývoj listové růžice byl zaznamenán v období od 10. května do 20. května (2. foto). Postřik byl proveden 10. května přípravkem Agil 100 EC v množství 1l.ha-1. Počátek kvetení rostlin zaznamenán v období 6. – 7. června. První, ojedinělé nažky se začaly vytvářet 25. června (3. foto). Fáze zelených nažek zaznamenána v období od 28. června do 6. července. Jako počátek zrání, kdy se v porostu objevily první nahnědlé okolíky, bylo stanoveno datum 9. – 10. července. Od počátku zrání byly pravidelně odebírány rostliny pro stanovení výnosotvorných prvků. První odběr byl proveden 14. července. Druhý odběr proveden 21. července. Plná zralost porostu zaznamenána od 28. července (4. foto). Třetí odběr proveden 29. července, právě v období plné zralosti. Sklizeň nažek proběhla 2. srpna. Hrubý výnos nažek byl 1,2 t.ha-1, čistý výnos 0,9 t.ha-1. Sklizeň byla provedena sklízecí mlátičkou. Po následném vyčištění byl stanoven čistý výnos nažek. Na pozemnku se vyskytovaly místy plevele ve složení: merlík bílý, mák vlčí, pcháč oset, oves hluchý. Porost byl středně vyrovnaný, hustý, průměrný počet rostlin na 1m řádku 66 ks, což je 265 rostlin na m2. Odběry rostlin v průběhu zrání nažek byly prováděny ve třech termínech (1., 2. a 3. odběr) z běžného metru ve třech opakováních. U jednotlivých opakování byl stanoven počet rostlin, změřena výška jednotlivých rostlin a proveden rozbor morfologických znaků, byl stanoven počet větví I., II., případně III. řádu, byl proveden rozbor rostlin na okolíky: hlavní okolíky, okolíky I. řádu, II. a III. řádu. U nažek stanoveno: HTS, výnos, klíčivost a silice.

30

4.4.2 Rok 2009 Koriandr byl pěstován na pozemku o výměře 0,50 ha. Na pozemku byly v předchozích letech pěstovány následující předplodiny: v roce 2007 oves setý a v roce 2008 ječmen ozimý. Na podzim 2008 byla provedena střední orba. Předseťová příprava na jaře 2009 spočívala v urovnání povrchu smykováním a vláčením. Setí bylo provedeno 7. dubna roudnickým secím strojem o šířce záběru 3m a rozteči řádků 25 cm. Výsevek 14 kg.ha -1. Vzhledem k průběhu počasí bylo setí provedeno o celý měsíc později než v roce předcházejícím. Po zasetí nastalo celý měsíc období sucha. Rostliny začaly vzcházet za měsíc po vysetí: 9. – 15. května (1. foto). Vývoj listové růžice byl zaznamenán v období od 3. června (2. foto). Počátek kvetení rostlin zaznamenán v období 16. – 18. června (3. foto). Počátek tvorby nažek 24. července (4. foto). Jako počátek zrání, kdy se v porostu objevily první nahnědlé okolíky, bylo stanoveno datum 1. srpna. Od počátku zrání byly pravidelně odebírány rostliny pro stanovení výnosotvorných prvků. První zkušební odběr byl proveden 1. srpna. Druhý odběr proveden 10 srpna. Plná zralost porostu zaznamenána od 18. srpna, proveden třetí odběr rostlin. Sklizeň byla provedena 20. 8., výnos nažek činil 1,9 t.ha-1. U daného porostu nebylo provedeno žádné hnojení ani postřik proti plevelům. Ke konci vegetačního období byl porost silně zaplevelen. V porostu se vyskytovaly následující plevele: merlík bílý, lebeda rozkladitá, pýr plazivý, ježatka kuří noha (v největším množství), mák vlčí. Porost byl řidší díky počasí na začátku sezóny při vzcházení rostlin, počet rostlin v běžném metru řádku bylo cca 33 ks, což je 132 ks na m2. Jednotlivé rostliny v porostu však byly silné s větvemi více řádů, vysoké cca 1 m a více. Tedy vyšší a silnější než rostliny v předcházející sezóně. Odběry rostlin v průběhu zrání nažek byly prováděny ve třech termínech (1., 2. a 3. odběr) z běžného metru ve třech opakováních. U jednotlivých opakování byl stanoven počet rostlin, změřena výška jednotlivých rostlin a proveden rozbor morfologických znaků, byl stanoven počet větví I., II., případně III. řádu, byl proveden rozbor rostlin na okolíky: hlavní okolíky, okolíky I. řádu, II. a III. řádu. U nažek stanoveno: HTS, výnos, klíčivost a silice.

31

4.5

Způsob vyhodnocení údajů

Výsledky byly vyhodnoceny analýzou rozptylu pro faktory rok a termín odběru. Pro zjištění rozdílu byl použit Tukeyův HSD test, hladina významnosti α = 0,05. Výpočty byly provedeny pomocí programu STATISTICA CZ.

4.6

Stanovení obsahu silice

U nažek koriandru bylo provedeno stanovení obsahu silic podle Českého lékopisu 2002. Stanovení obsahu silice se provádí destilací vodní parou na zvláštním přístroji za stanovených podmínek. Ke stanovení bylo použito 30 g práškované drogy, ke vzorku bylo přidáno 200 ml vody R jako destilační tekutiny a 0,50 ml xylenu R v dělené trubici. Destiluje se 2 hodiny rychlostí 2ml/min až 3ml/min. Z naměřených hodnot byl vypočten obsah silice v procentech.

32

5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1

Výnosotvorné prvky

Hodnoceny byly následující morfologické znaky a výnosotvorné prvky: Počet rostlin na 1 běžný metr, výška rostlin v cm, Počet větví I., II. a II. řádu na rostlinách, HTS (hmotnost tisíce semen) a výnos nažek v g.m2. U výnosotvorných prvků

bylo

provedeno statistické porovnání hodnot mezi jednotlivými roky pěstování a termíny odběru koriandru. Tab.4: Průměrné hodnoty morfologických znaků a výnosotvorných prvků a jejich rozdíly

Počet větví průměrné hodnoty rok 2008 rok 2009 1. termín odběru 2. termín odběru 3. termín odběru

Počet rostlin/m 66,44 a 33,11 b 43,00 a 49,33 a 57,00 a

Výška/cm 69,00 b 95,52 a 78,71 a 79,10 a 76,04 b

I. řád 4,46 6,97 6,50 5,49 4,21

b a a b c

II. řád 1,81 10,57 9,07 3,48 2,52

b a a b b

III. řád 0,11 b 6,27 a 4,52 a 1,39 b 1,04 b

Poznámka: písmena ve sloupci (a, b, c) znamenají statistický významný rozdíl (P=0,05)

U všech hodnocených znaků byly zjištěny velmi vysoce průkazné rozdíly vlivem ročníku. Hodnota počtu rostlin dosahuje vyšších hodnot v roce 2008, kdy bylo v běžném metru řádku stanoveno průměrně 66,4 ks rostlin, což je 265,7 ks/m2. V roce 2008 činil počet rostlin na běžný metr řádku 33 ks rostlin, což je 132,4 ks/m2. Ostatní hodnoty dosahují lepších hodnot v roce 2009 (výška rostlin, počet větví I., II. a III. řádu). Na počet větví všech řádů má statisticky velmi vysoce průkazný vliv také termín odběru a interakce rok × termín odběru. Statisticky průkazný vliv interakcí rok × termín odběru byl zaznamenán u hodnoty výška rostlin.

33

Tab. 5: Analýza rozptylu pro počet rostlin

Zdroj variability

Stupně volnosti

rok termín odběru rok × Termín odběru chyba celkem

Součet čtverců

1 2

5000,000 589,778

2 12 17

785,333 2664,000 9039,111

Průměrný čtverec

Významnost

5000,000 *** 294,889 392,667 222,000 531,712

*** udávají statisticky velmi vysoce průkazný rozdíl

Tab. 6: Analýza rozptylu pro výšku rostlin (cm)

Zdroj variability

Stupně volnosti

rok termín odběru rok × termín odběru chyba celkem

Součet čtverců


1 138387,901 2 220,321 2 663,922 890 77257,091 895 218076,070

Významnost

138387,901 *** 110,161 331,961 * 86,806 243,660

*značí statisticky průkazný rozdíl

Tab. 7: Analýza rozptylu pro počet větví I., II. a III. řádu

Větve I. řád

Zdroj variability rok termín odběru rok × termín odběru

II. řád

III. řád

chyba celkem rok termín odběru rok × termín odběru chyba celkem rok termín odběru rok × termín odběru chyba celkem

Stupně volnosti

Součet čtverců

1 2

1079,954 616,326

2 890 895 1 2 2 890 895 1 2 2 890 895

126,350 3458,422 5457,388 13816,798 5543,530 696,963 20266,175 41766,910 7035,250 1522,607 3003,066 25214,785 37286,811

34


Významnost

1079,954 *** 308,163 *** 63,175 3,886 6,098 13816,798 2771,765 348,481 22,771 46,667 7035,250 761,303 1501,533 28,331 41,661

***

*** *** ***

*** *** ***

Graf 2: Průměrný počet rostlin v závislosti na vlivu ročníku 2008 (1) a 2009 (rok 2)

Graf 3 : Průměrná výška rostlin (cm)v závislosti na vlivu ročníku 2008 (1) a 2009 (2)

Graf 4: Průměrná výška rostlin (cm), interakce rok x termín odběru

35

I. řád

II. řád

III. řád

Graf 5: Průměrný počet větví I., II. a III. řádu v závislosti na vlivu ročníku

I. řád

II. řád

III. řád

Graf 6: Průměrný počet větví I., II. a III. řádu v jednotlivých odběrech (1, 2, 3)

36

Graf 7: Průměrný počet větví I. řádu. Interakce rok × termín odběru

Graf 8: Průměrný počet větví II. řádu. Interakce rok × termín odběru

Graf 9: Průměrný počet větví III. řádu. Interakce rok × termín odběru

37

HTS (hmotnost tisíce semen) byla stanovena u nažek koriandru jednotlivých skupin: nažky získané z hlavních okolíků rostlin, z okolíků větví prvního řádu a následně z okolíků větví ostatních řádů (druhého a třetího řádu). Bylo provedeno statistické porovnání hodnot mezi jednotlivými roky pěstování a termíny odběru koriandru. Tab. 8: Průměrné hodnoty HTS (g) a jejich rozdíly

HTS/g průměrné hodnoty rok 2008 rok 2009 1. termín odběru 2. termín odběru 3. termín odběru

Hl. okolík 8,45 a 9,07 a 8,36 a 8,85 a 9,07 a

I.řád 7,45 9,51 7,83 9,33 8,29

b a a a a

Ostatní 5,87 9,29 6,52 8,00 8,20

b a a a a

Poznámka: písmena ve sloupci (a, b) značí statistický významný rozdíl (P=0,05)

Při vyhodnocení HTS byly zjištěny velmi vysoce průkazné statistické rozdíly vlivem ročníku u nažek I. řádu a ostatních (II. a III.) řádů. V roce 2009 byla hodnota HTS II. a II. řádu vyšší o 3,4 g než HTS stejných řádů v roce 2008. Vlivem termínů odběru byly u hodnot HTS zaznamenány statisticky velmi vysoce průkazné rozdíly pouze v případě nažek okolíků II. a III. řádu. (viz tab. 4. 5). U nažek okolíků I. řádu byl zaznamenán pouze statisticky průkazný rozdíl vlivem termínů odběru. U HTS hlavních okolíků nebyl zaznamenán statisticky průkazný vliv termínů odběru. Tab. 9: Analýza rozptylu pro HTS (g)

Nažky Hl. okolík

I. řád

Ostatní

Zdroj variability

Stupně volnosti

rok termín odběru rok × termín odběru chyba celkem rok termín odběru rok × termín odběru chyba celkem rok termín odběru rok × termín odběru chyba celkem

1 2 2 12 17 1 2 2 12 17 1 2 2 12 17 38

Součet čtverců 1,711 1,587 0,810 6,002 10,110 19,014 7,088 0,490 11,224 37,816 52,634 10,148 0,091 4,323 67,195

Průměrný čtverec 1,711 0,794 0,405 0,500 0,595 19,014 3,544 0,245 0,935 2,224 52,634 5,074 0,045 0,360 3,953

Významnost *

*** *

*** ***

Hlavní okolík

I. řád

II. a III. řád

Graf 10: Průměrné hodnoty HTS nažek (g) v závislosti na vlivu ročníku

Graf 11: Průměrné hodnoty HTS hlavních okolíků. Interakce rok × termín odběru

39

Graf 12: Průměrné hodnoty HTS okolíků I. řádu. Interakce rok × termín odběru

Graf 13: Průměrné hodnoty HTS okolíků II. a III. řádu. Interakce rok × termín odběru

40

Výnos nažek Tab. 10: Průměrné hodnoty výnosu nažek (g/m2) a jejich rozdíly

rok 2008 rok 2009 1. termín odběru 2. termín odběru 3. termín odběru

Hl. okolík 105,36 60,06 76,11 85,71 86,32

a b a a a

I.řád 144,15 218,96 189,74 188,10 166,82

a a a a a

Ostatní 6,25 271,66 231,60 97,98 87,28

b a a a a

Celkem 255,76 550,68 497,45 371,79 340,42

b a a a a

U nažek hlavních okolíků byl zjištěn statisticky velmi vysoce průkazný vliv ročníku na výnos. V roce 2008 byl výnos nažek hlavních okolíků vyšší o 43 % než v roce 2009. Důvodem je o 50 % větší počet rostlin na 1m2 v prvním roce pěstování koriandru než v roce následujícím. U nažek I. řádu již byl zaznamenán vyšší výnos v roce 2009, a to z důvodu většího počtu větví I. řádu na rostlinách. Z hlediska statistiky je vliv ročníku na výnos nažek z větví I. řádu průkazný. U nažek ostatních řádů (II. a III.) zaznamenáváme statisticky velmi vysoce průkazný vliv ročníku. V roce 2009 byl zjištěn také podstatně vyšší výnos nažek okolíků ostatních řádů (II. a III.). Důvodem je bohatost rostlin ročníku 2009 na větve a okolíky ostatních řádů (viz kapitola 4.1). U výnosu nažek ostatních řádů byl také zjištěn statisticky vysoce průkazný vliv termínu odběru a interakcí rok x termín odběru. Celkový výnos nažek z 1m2 v roce 2009 byl o více než 50% vyšší v roce 2008. Jedná se o statisticky velmi vysoce průkazný vliv ročníku. Z výsledků je patrné, že při menším počtu rostlin na jednotku plochy bylo dosaženo vyššího výnosu nažek. Rostlinám tedy vyhovuje větší úživný prostor. Podobné výsledky uvádí SINGH (2007), kdy nejlepších výsledků bylo dosaženo při širším sponu rostlin. KOCOURKOVÁ (2003) v publikaci uvádí doporučení výsevku 20 – 30 kg.ha-1. Při této studii bylo použito 14 kg.ha-1. Z uvedených výsledků se nabízí možnost dalšího snížení výsevku.

41

Tab. 11: Analýza rozptylu pro hodnoty výnosu nažek z m2

Nažky

Zdroj variability

Hl. okolík

Rok Termín odběru Rok × Termín odběru Chyba Celkem Rok Termín odběru Rok × Termín odběru Chyba Celkem Rok Termín odběru Rok × Termín odběru Chyba Celkem Rok Termín odběru Rok × Termín odběru Chyba Celkem

I. řád

Ostatní

Celkem

Stupně volnosti 1 2 2 12 17 1 2 2 12 17 1 2 2 12 17 1 2 2 12 17

42

Součet čtverců


9234,405 393,471 1507,998 4881,993 16017,867 25189,350 1961,709 7738,470 92380,279 127269,809 316973,590 77599,715 74281,573 45971,882 514826,760 391400,129 82872,902 156130,035 231534,883 861937,949

9234,405 196,735 753,999 406,833 942,227 25189,350 980,854 3869,235 7698,357 7486,459 316973,590 38799,858 37140,787 3830,990 30283,927 391400,129 41436,451 78065,017 19294,574 50702,232

Významnost ***

*

*** ** **

*** *

I. řád

Hlavní okolík

Graf 14: Průměrné hodnoty výnosu nažek hlavních okolíků a nažek okolíků I. řádu (g/m2)podle vlivu ročníku

II. a III. řád

Celkem

Graf 15: Průměrné hodnoty výnosu nažek okolíků II. a III. řádu a celkový výnos nažek (g/m2)podle vlivu ročníku

43

Graf 16: Průměrné hodnoty počtu rostlin, výnosu nažek všech typů okolíků a celkový výnos nažek (g/m2)podle vlivu ročníku

Graf 17: Průměrné hodnoty počtu rostlin, výnosu nažek všech typů okolíků (g/m2) a celkový výnos nažek (g/m2)podle interakce sklizeň × rok

44

5.2

Klíčivost nažek

Klíčivost byla stanovena u nažek koriandru jednotlivých skupin: nažky získané z hlavních okolíků, z okolíků větví prvního řádu a z okolíků větví ostatních řádů (druhého a třetího řádu). Vyhodnocení klíčivosti bylo provedeno po 7 dnech a po 14 dnech.

Tab. 12: Průměrné hodnoty klíčivosti nažek (%) po 7dnech


Hl. okolík 53,67 a 53,11 a 17,17 c 62,50 b 80,50 a

I. řád 31,11 47,11 10,50 42,17 64,67

a a c b a

Ostatní 15,50 33,22 7,36 19,43 46,30

a a b b a

Ostatní 18,39 37,33 11,59 23,53 48,47

a a b b a

Tab. 13: Průměrné hodnoty klíčivosti nažek (%) po14dnech


Hl. okolík 57,89 a 59,00 a 27,00 c 65,83 b 82,50 a

I.řád 38,33 52,22 19,17 50,33 66,33

a a c b a

Při vyhodnocení klíčivosti byly zjištěny statisticky velmi vysoce průkazné rozdíly vlivem termínů odběrů u nažek hlavních okolíků a nažek I. řádu. U nažek ostatních řádů (II. a III.) byly zjištěny vlivem termínů odběrů statisticky vysoce průkazné rozdíly. Největší procento klíčivosti vykazují nažky v plné zralosti (3. termín odběru). Při porovnání jednotlivých typů nažek dosahují nejvyšší procento klíčivosti nažky hlavních okolíků (více než 80 %), nažky I. řádu dosahují nejvyšší klíčivosti v rozmezí 64 – 66,4 %, nažky ostatních řádů prokazují nejvyšší hodnoty klíčivosti v rozmezí (46 – 48,5%). Výsledky se shodují s tvrzením HABÁNA (2001), který uvádí hodnoty klíčivosti koriandru v rozmezí 65 – 80%. Vyšší hodnoty jsou zaznamenány u klíčivosti po 14 dnech. Nejvíce klíčivé jsou tedy nažky hlavních okolíků ze třetího termínu odběru. Vlivem ročníku byl prokázán statisticky velmi vysoce průkazný rozdíl v klíčivosti nažek I. řádu a statisticky průkazný rozdíl v klíčivosti nažek ostatních řádů (II. a III.). U

45

nažek hlavních okolíků nebyl zaznamenán statisticky průkazný vliv ročníku na klíčivost.

Tab. 14: Analýza rozptylu pro hodnoty klíčivosti nažek (%) po7dnech

Nažky Hl. okolík

I. řád

Ostatní

Zdroj variability

Stupně volnosti


1 2 2 12 17 1 2 2 12 17 1 2 2 12 17

Součet čtverců 1,389 12780,444 353,778 704,667 13840,278 1152,000 8886,111 57,000 666,667 10761,778 1412,816 4768,834 63,387 2296,071 8541,108


Významnost *** *

*** ***

* **

Tab. 15: Analýza rozptylu pro hodnoty klíčivosti nažek (%) po14dnech

Nažky Hl. okolík

I. řád

Ostatní

Zdroj variability

Stupně volnosti


1 2 2 12 17 1 2 2 12 17 1 2 2 12 17

46

Součet čtverců 5,556 9732,111 458,778 1108,000 11304,444 868,056 6904,111 10,111 687,333 8469,611 1614,824 4249,382 4,722 2215,647 8084,576


Významnost ***

** ***

* **

I. řád

Hlavní okolík

II. a III. řád

Graf 18: Průměrné hodnoty klíčivosti nažek (%) po 7 dnech podle vlivu ročníku

Hlavní okolík

I. řád

II. a III. řád

Graf 19: Průměrné hodnoty klíčivosti nažek (%) po 14 dnech podle vlivu ročníku

47

Klíčivost po 7 dnech

Klíčivost po 14 dnech

Graf 20: Průměrné hodnoty klíčivosti nažek hlavního okolíku (%) podle termínu odběru

Graf : 21: Průměrné hodnoty klíčivosti nažek I. řádu (%)podle termínu odběru

Graf: Průměrné hodnoty klíčivosti nažek II. a III. řádu (%) podle termínu odběru

48

5.3

Obsah silic

Tab. 16: Hodnoty obsahu silice Obsah silic v % 1. odběr 2. odběr 3. odběr Průměr % rok 2008 0,58 1,16 2,33 1,36 rok 2009 4,07 3,49 2,91 3,49

Velmi zajímavé jsou zjištěné výsledky obsahu silice v jednotlivých termínech odběru během zrání nažek. Výsledek z roku 2008 ukazuje rostoucí obsah silic v průběhu dozrávání nažek a potvrzuje tedy výsledky publikované tuniskými autory, že nejvyšší obsah silic mají nažky v plné zralosti (MSAADA et al, 2009). Výsledky v roce 2009 však ukazují opačný trend, kdy s postupným zráním nažek obsah silice klesal. Domníváme se, že díky vysoce nadprůměrným srážkám v průběhu června a července 2009 došlo v průběhu dozrávání nažek k postupnému vymývání silice z nažek koriandru. Výsledek je v souladu s tvrzením KOCOURKOVÉ (2003), kdy autorka v publikaci uvádí, že suchý a slunečný konec vegetačního období má příznivý vliv na tvorbu silice. Průměrná hodnota obsahu silic v roce 2009 byla více než dvojnásobná oproti průměrné hodnotě v roce 2008. V souvislosti s tímto zjištěním se nabízí následující hypotéza: Menší (optimální) počet rostlin na jednotce plochy zlepšuje úživné poměry rostlin a tím, kromě lepšího větvení, se významně zvyšuje obsah silic v nažkách. Na rozdílném obsahu silic v jednotlivých letech se může podílet také vliv stanoviště. Vliv stanoviště na obsah silic popisuje ve své publikaci MSAADA (2009)

Graf 22: hodnoty obsahu silic (%)podle termínu odběru a průměrný obsah silic v letech 2008 a 2009

49

6 ZÁVĚR Možnosti pěstování koriandru setého byly sledovány ve dvou letech 2008 a 2009 v lokalitě Silůvky, okres Brno-venkov, na pozemcích soukromě hospodařícího zemědělce Ing. Pavla Dobrovodského. V obou letech byla vyseta odrůda Hrubčický v množství 14 kg.ha-1, rozteč řádků 25 cm. Během zrání byly odebírány rostliny pro stanovení a vyhodnocení morfologických a výnosotvorných prvků, dále pro stanovení klíčivosti nažek a obsahu silice v nažkách podle Českého lékopisu. Výsledky byly ovlivněny průběhem počasí. V roce 2009 bylo setí provedeno o měsíc později než v roce 2008. Po zasetí rostlin následoval měsíc období sucha, což mělo vliv na počet rostlin na jednotku plochy (v roce 2008 266 ks.m-2, v roce 2009 132 ks.m-2) Z výsledků vyplývají tyto závěry: - Počet rostlin ovlivnil vysoce významně rok. V roce 2009 vzešlo méně rostlin než v roce 2008. - Výšku rostlin ovlivnil vysoce významně rok. V roce 2009 byly rostliny vyšší v průměru o 26 cm. - Počet větví ovlivnil velmi významně rok, také termín odběru a interakce rok × termín odběru. V roce 2009 zaznamenány příznivější hodnoty u větví I., II. a III. řádů. - Velmi významný vliv roku na HTS u okolíků I., II. a III. řádu. Termín odběru měl vliv pouze na okolíky II. a III. řádu. - Výnos všech typů nažek ovlivnil velmi významně rok. Celkový výnos nažek na jednotku plochy ovlivnila také interakce rok × termín odběru. Celkový výnos nažek z 1m2 byl o 115 % vyšší v roce 2009 než v roce 2008. - Na klíčivost nažek všech typů okolíků byl prokázán vliv termínu odběru (stádium zralosti). Prokázán také vliv roku na klíčivost (kromě hlavních okolíků). 50

- Obsah silic ovlivnil rok a také termín odběru. Vliv roku byl prokázán u všech prvků kromě klíčivosti nažek hlavních okolíků. U všech výnosotvorných prvků byly zjištěny příznivější hodnoty v roce 2009, pouze počet rostlin vyšší v roce 2008. Vliv ročníku se projevil výrazněji než způsob pěstování koriandru. Na klíčivost měl podstatnější vliv termín odběru neboli stádium zralosti nažek. Nejlepších hodnot klíčivosti dosahují nažky rostlin v plném stádiu zralosti. Teoretický výnos nažek činil v roce 2008 2,557 t.ha-1, v roce 2009 5,506 t.ha-1. Skutečný výnos činil v roce 2008 0,9 t.ha-1 a v roce 2009 1,9 t.ha-1. Vzhledem k dosaženému výnosu a velkému výnosovému potenciálu, zejména v roce 2009, a také vzhledem k dosaženému obsahu silic v nažkách můžeme vyslovit závěr, že podmínky pro pěstování koriandru v oblasti okresu Brno-venkov jsou příznivé a výsledky dosažené jsou konkurence schopné. Do značné míry však byly výsledky ovlivněny průběhem počasí. Z uvedených závěrů vyplývá: -

Vhodnější použití nižšího výsevku koriandru, tedy změna organizace porostu. Tím bude zajištěn optimální počet rostlin na jednotku plochy, dostatek úživného prostoru pro rostliny, bude dosaženo optimálního větvení rostlin a tím dostatečný počet okolíků a výnos nažek. Předpokládáme, že optimalizace počtu rostlin zvyšuje také obsah silic v nažkách, tato hypotéza však není ověřena.

-

Porost je nutné udržovat v bezplevelném stavu nebo s minimálním počtem plevelů.

-

V případě semenářského porostu se jeví jako vhodnější provádět sklizeň v plné zralosti nažek.

-

Lepší výsledky sklizně v plné zralosti nažek předpokládáme také v případě pěstování koriandru za účelem produkce silice a koření.

-

Sklizeň a čištění koriandru je nutné provádět šetrným způsobem, aby nedocházelo k vysokým ztrátám nažek.

51

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY CARRUBBA A., ASCOLILLO V., 2009: Effects of organic and chemical N-fertilization on yield and morphobiological features in Coriander (Coriandrum sativum L.). Acta Horticulturae. (Turkey). 2009, 826, 35-42. ČESKÝ

HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV,

hodnot

za

období

1961–1990.

2005: Dlouhodobé normály klimatických

[on-line],

[2010-02-25].

Dostupné

na:

http://www.chmu.cz/meteo/ok/okdata12.html ČESKÝ LÉKOPIS, 2002: 1. díl, Grada Publishing, a. s., ISBN: 80-247-0464-1. ČESKÝ LÉKOPIS, 2005, Grada Publishing, 2006, ISBN: 80-247-1532-5. DOSTÁL J., 1989: Nová květena ČSSR I. Academia, Praha. ISBN: 80-200-0095-X. GHOSH D. K., 2009: Performance of coriander at different doses of nitrogen fertilizer under coconut based cropping systém. Indian Coconut Journal (India). 2009, 51: 9,6-10 GIRIDHAR KALIDASU SARADA C., REDDY T. Y., 2008: Influence of micronutrients on growth and yield of coriander (Coriandrum sativum) in rainfed vertisols. Journal of Spices and Aromatic Crops. (India). 2008, 17: 2, 187-189. GROMOVÁ Z., 1993: Pestovanie špeciálnych plodín. Skripta. VŠP, Nitra. ISBN: 80-7137-115-7. HABÁN M., ČERNÁ K., DANČÁK I., 2001: Koreninové rastliny. ÚVTIP, Nitra. ISBN: 8088946-09-3. HEJNÝ S., 1988: Květena ČSR. Sv. 1. Academia, Praha. HOSSAIN M. F. B., AKAND M. H. TALUKDER, M. Z. A., ARFIN M. S., RAHMAN, M. M., 2009: Effect of spacing and micro nutrients on the seed yield and yield attributes of coriander. International Journal of Sustainable Agricultural Technology. (Bangladesh). 2009, 5: 6, 1-5.

52

ISLAM M. S., HASAN M. M., XIONG W., ZHANG S. C., LEI C. L., 2009: Fumigant and repellent activities of essential oil from Coriandrum sativum (L.) (Apiaceae) against red flour beetle Tribolium castaneum (Herbst) (Coleoptera: Tenebrionidae). Journal of Pest Science. (China). 2009, 82: 2, 171-177. KHAH E. M., 2009: Effect of sowing date and cultivar on leaf yield and seed production of coriander (Coriandrum sativum L.). Journal of Food, Agriculture & Environment. (Greece). 2009, 7: 2, 332-334. KOCOURKOVÁ B., RŮŽIČKOVÁ G., KRÁLÍK J., 2003: Koriandr setý. Farmář. 2003, 11, s. 21, ISSN 1210-9789 KOUDELKA,UPRAVILI BAUER F. ET AL, 1896: Nauka o pěstování rostlin hospodářských, J. OTTO, Praha, str. 60 KŘIKAVA, J., 1993: Speciální rostliny – pěstování kořeninových, léčivých a aromatických rostlin. Skriptum VŠZ Brno, 1993. 133 s., ISBN 80-7157-084-2. KUCHARSKI W. A., MORDALSKI R., 2008: The evaluation of possibilies of some medicinal plants cultivation in conditions of significantly increasing weed infestation. Progress in Plant Protection. (Poland). 2008, 48: 4, 1522-1525. KULDEEP KUMAR SINGH G. P., NARENDRA SINGH BHATIA A. K., NEHRA B. K., 2007: Performance of seed crop of coriander under different levels of row spacing, nitrogen and

cycocel.

Haryana

Journal

of

Horticultural

Sciences.(India).

2007,

36: 1/2, 127-128. MARANGONI C., MOURA N. F., DE COSTA L. M., DA MARCHIOTTI J. K. F. A. B., 2008: The antimicrobial action of the volatile oil of Coriandrum sativum L. on Italian salami. Higiene Alimentar. (Brazil). 2008, 22: 161, 77-80. MATASYOH J. C., MAIYO Z. C., NGURE R. M., CHEPKORIR R, 2009: Chemical composition and antimicrobial activity of the essential oil of Coriandrum sativum. Food Chemistry. (Kenya). 2009, 113: 2, 526-529.

53

MEENA S. S.,

MEHTA R. S., 2009: Integrated weed management in coriander

(Coriandrum sativum). Indian Journal of Agricultural Sciences. (India). 2009, 79: 10, 824-826. 6 ref. MIKULKA J. a kol., 1999: Plevelné rostliny polí, luk a zahrad, Farmář – Zemědělské listy,ISBN 80-902413-2-8 MINISTERSTVO

ZEMĚDĚLSTVÍ

ČESKÉ

REPUBLIKY,

2009: Situační a výhledová zpráva

Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny. [on-line], [2010-04-25]. Dostupné na: http://eagri.cz/public/eagri/zemedelstvi/rostlinne-komodity/lecive-aromaticke-akoreninove-rostliny/ MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY: Portál farmáře, Registr půdy v LPIS. [on-line], [2010-04-25]. Dostupné na: http://eagri.cz/public/eagri/farmar/ MSAADA K., HOSNI K., TAARIT M. B., OUCHIKH O., MARZOUK B. , 2009: Variations in essential oil composition during maturation of coriander (Coriandrum sativum L.) fruits. Journal of Food Biochemistry. (Tunisia). 2009, 33: 5, 603-612. MSAADA K., TAARIT M. B., HOSNI K., HAMMAMI M., MARZOUK B., 2009: Regional and maturational effects on essential oils yields and composition of coriander (Coriandrum

sativum

L.)

fruits.

Scientia

Horticulturae.

(Tunisia).

2009,

122: 1, 116-124. 42 NÉMETH E., 1998: Caraway. Harwood Academic Publishers, The Netherlands. ISBN: 90-5702-395-4. ODSTRČILOVÁ L., ONDŘEJ M., 2002: Monitoring výskytu a determinace chorob, posouzení ekonomické závažnosti jednotlivých chorob a možností efektivní chemické ochrany. Sborník referátů z II. semináře pro pěstitele LAKR, Pohořelice 13.2.2002: s. 65-71. Předpis č. 331/1997 Sb – prováděcí vyhláška k zákonu o potravinách a tabákových výrobcích [on-line], [2010-04-25]. Dostupné na: http://portal.gov.cz RŮŽIČKOVÁ G., 2005: Vliv pěstitelských podmínek na kvalitu kořeninových rostlin. Dizertační práce (in MS, dep. knihovna MUNDELU v Brně)

54

SARADA C., GIRIDHAR KALIDASU RAO N. H., 2009: New high yielding coriander variety Sudha for rainfed black soil. Indian Journal of Arecanut, Spices and Medicinal Plants. (India). 2009, 11: 1, 18-19, 22. SEMO SMRŽICE, S. R. O., 2009: Hobby katalog, str. 48 SOUKUPOVÁ K., 2009: Vliv aplikace silic na mikrobiologickou čistotu plodového koření. Bakalářská práce (in MS, dep. knihovna MUNDELU v Brně) SRITI J., TALOU T., WANNES W. A., CERNY M., MARZOUK B., 2009: Essential oil, fatty acid and sterol composition of Tunisian coriander fruit different parts. Journal of the Science of Food and Agriculture. (Tunisia). 2009, 89: 10, 1659-1664. STÁVKOVÁ J., 1992: Biometrika. Brno: Vysoká škola zemědělská v Brně. 184 s. ISBN 80-7157-005-2 TYAGI M. G., GUNALE B. K., 2009: Medicinal uses of Coriandrum sativum Linnaeus. (Recent progress in medicinal plants, Vol.23). Phytopharmacology and therapeutic values V. (India). 2009, 115-120. ÚSTŘEDNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ, 2004: Databáze odrůd. [on-line], [201002-25]. Dostupné na: http://nou.ukzuz.cz/ido/index.html VACULÍK A., 2007: Vliv herbicidního ošetření na výnos a obsah silic u kořeninových rostlin pěstovaných v České republice. Dizertační práce (in MS, dep. knihovna MUNDELU v Brně) Záznamy v kalendářích 2008 a 2009 paní Jiřiny Zdražílkové, Silůvky ZHELJAZKOV V. D., PICKETT K. M., CALDWELL C. D., PINCOCK J. A., ROBERTS J. C., MAPPLEBECK L., 2008: Cultivar and sowing date effects on seed yield and oil composition of coriander in Atlantic Canada. Industrial Crops and Products.(USA). 2008, 28: 1, 88-94. ŽÁČEK Z., 1981: Vůně koření. Merkur Praha. 207 s.

55

8 SEZNAM TABULEK Tab. č. 1: Srovnání variet koriandru .............................................................................. 16 Tab. 2: Požadavky na jakost u koriandru setého dle zákona 331/1997 Sb (SOUKUPOVÁ, 2009) .................................................................................................... 24 Tab.3 : Srovnání pěstování koriandru v sezónách 2008 a 2009..................................... 29 Tab.4: Průměrné hodnoty morfologických znaků a jejich rozdíly .................................. 33 Tab. 5: Analýza rozptylu pro počet rostlin ..................................................................... 34 Tab. 6: Analýza rozptylu pro výšku rostlin (cm)............................................................. 34 Tab. 7: Analýza rozptylu pro počet větví I., II. a III. řádu.............................................. 34 Tab. 8: Průměrné hodnoty HTS (g) a jejich rozdíly ....................................................... 38 Tab. 9: Analýza rozptylu pro HTS (g)............................................................................. 38 Tab. 10: Průměrné hodnoty výnosu nažek (g/m2) a jejich rozdíly .................................. 41 Tab. 11: Analýza rozptylu pro hodnoty výnosu nažek z m2 ............................................. 42 Tab. 12: Průměrné hodnoty klíčivosti nažek (%) po 7dnech .......................................... 45 Tab. 13: Průměrné hodnoty klíčivosti nažek (%) po14dnech ......................................... 45 Tab. 14: Analýza rozptylu pro hodnoty klíčivosti nažek (%) po7dnech.......................... 46 Tab. 15: Analýza rozptylu pro hodnoty klíčivosti nažek (%) po14dnech........................ 46 Tab. 17: Hodnoty obsahu silice ...................................................................................... 49

56

9 SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Průběh průměrných měsíčních teplot a úhrnů srážek v letech 2008 a 2009 v lokalitě Silůvky, srovnání s dlouhodobým normálem ČHMÚ. Vyznačeno vegetační období 2008 a 2009 ........................................................................................................ 26 Graf 2: Průměrný počet rostlin v závislosti na vlivu ročníku 2008 (1) a 2009 (rok 2)... 35 Graf 3 : Průměrná výška rostlin (cm)v závislosti na vlivu ročníku 2008 (1) a 2009 (2) 35 Graf 4: Průměrná výška rostlin (cm), interakce rok x termín odběru ............................ 35 Graf 5: Průměrný počet větví I., II. a III. řádu v závislosti na vlivu ročníku.................. 36 Graf 6: Průměrný počet větví I., II. a III. řádu v jednotlivých odběrech (1, 2, 3) .......... 36 Graf 7: Průměrný počet větví I. řádu. Interakce rok x termín odběru ............................ 37 Graf 8: Průměrný počet větví II. řádu. Interakce rok x termín odběru........................... 37 Graf 9: Průměrný počet větví III. řádu. Interakce rok x termín odběru ......................... 37 Graf 10: Průměrné hodnoty HTS nažek (g) v závislosti na vlivu ročníku ...................... 39 Graf 11: Průměrné hodnoty HTS hlavních okolíků. Interakce rok x termín odběru ...... 39 Graf 12: Průměrné hodnoty HTS okolíků I. řádu. Interakce rok x termín odběru ......... 40 Graf 13: Průměrné hodnoty HTS okolíků II. a III. řádu. Interakce rok x termín odběru40 Graf 14: Průměrné hodnoty výnosu nažek hlavních okolíků a nažek okolíků I. řádu (g/m2)podle vlivu ročníku................................................................................................ 43 Graf 15: Průměrné hodnoty výnosu nažek okolíků II. a III. řádu a celkový výnos nažek (g/m2)podle vlivu ročníku................................................................................................ 43 Graf 16: Průměrné hodnoty počtu rostlin, výnosu nažek všech typů okolíků a celkový výnos nažek (g/m2)podle vlivu ročníku ........................................................................... 44 Graf 17: Průměrné hodnoty počtu rostlin, výnosu nažek všech typů okolíků (g/m2) a celkový výnos nažek (g/m2)podle interakce sklizeň x rok ............................................... 44 Graf 18: Průměrné hodnoty klíčivosti nažek (%) po 7 dnech podle vlivu ročníku ......... 47 Graf 19: Průměrné hodnoty klíčivosti nažek (%) po 14 dnech podle vlivu ročníku ....... 47 Graf 20: Průměrné hodnoty klíčivosti nažek hlavního okolíku (%) dle termínu odběru 48 Graf : 21: Průměrné hodnoty klíčivosti nažek I. řádu (%)podle termínu odběru ........... 48 Graf 22: hodnoty obsahu silic (%)podle termínu odběru ............................................... 49

57

10 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA Obr. 1: Fotografie pole koriandru v obci Silůvky z 11. 4. 2008..................................... 59 Obr. 2: Datum 11. 4. 2008 – vzcházení prvních rostlin.................................................. 59 Obr 3: Datum 28. 5. 2008 – koriandr ve fázi listové růžice ........................................... 60 Obr. 4: Datum 28. 5. 2008 – koriandr ve fázi listové růžice (detail).............................. 60 Obr. 5: Datum 24. 6. 2008 – rostliny koriandru v plném květu...................................... 61 Obr. 6: Datum 24. 6. 2008 - tvorba prvních nažek ......................................................... 61 Obr. 7: Datum 24. 6. 2008 - hustota rostlin v řádku ....................................................... 62 Obr. 8: Datum 28. 7. 2008 – koriandr ve fázi zralých nažek.......................................... 62 Obr. 9: Datum: 28. 7. 2008 – detail zralých nažek ......................................................... 63 Obr. 10: Datum 15. 5. 2009 - vzcházení rostlin.............................................................. 63 Obr 11: Datum 3. 6. 2009 - fáze listové růžice............................................................... 64 Obr. 12: Datum 18. 6. 2009 - počátek kvetení rostlin .................................................... 64 Obr. 13: Datum 18. 6. 2009 - květ koriandru ................................................................. 65 Obr. 14: Datum 24. 7. 2009 - fáze zelených nažek......................................................... 65

58

Obr. 1: Datum 11. 4. 2008: Pole koriandru v Silůvkách

Obr. 2: Datum 11. 4. 2008 – vzcházení prvních rostlin

59

Obr 3: Datum 28. 5. 2008 – koriandr ve fázi listové růžice

Obr. 4: Datum 28. 5. 2008 – koriandr ve fázi listové růžice (detail)

60

Obr. 5: Datum 24. 6. 2008 – rostliny koriandru v plném květu

Obr. 6: Datum 24. 6. 2008 - tvorba prvních nažek

61

Obr. 7: Datum 24. 6. 2008 - hustota rostlin v řádku

Obr. 8: Datum 28. 7. 2008 – koriandr ve fázi zralých nažek

62

Obr. 9: Datum 28. 7. 2008 – zralé nažky

Obr. 10: Datum 15. 5. 2009 - vzcházení rostlin

63

Obr 11: Datum 3. 6. 2009 - fáze listové růžice

Obr. 12: Datum 18. 6. 2009 - počátek kvetení rostlin

64

Obr. 13: Datum 18. 6. 2009 - květ koriandru

Obr. 14: Datum 24. 7. 2009 - fáze zelených nažek

65

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství

Recommend Documents