Mendelova zem d lská a lesnická univerzita v Brn Agronomická fakulta Ústav biologie rostlin
Historie a sou asnost výskytu orchidejí v NPR Výv ry Punkvy Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Petra Krej í, Ph.D.
Vypracoval: Marie Dvo áková Brno 2009
Mendelova zem d lská a lesnická univerzita v Brn Ústav biologie rostlin
Agronomická fakulta 2008/2009
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor: Název tématu:
Bc. Marie Wágnerová Zem d lská specializace Agroekologie
Historie a sou asnost výskytu orchidejí v NPR Výv ry Punkvy
Rozsah práce:
60 stran
Zásady pro vypracování: 1. Literární rešerše o výskytu orchidejí v NPR Výv ry Punkvy s využitím historických pramen a sou asných poznatk . 2. Shromážd ní dopl kových podklad (nap . herbá ové položky, inventariza ní seznamy druh , výstupy z mapování) o výskytu orchidejí v zájmové lokalit . 3. Zpracování získané dokumentace (mapy, herbá ové položky) do elektronické podoby a vyhodnocení získaných údaj . 4. Ov ení nejasných i sporných údaj z literatury v terénu na vybraných lokalitách v rámci NPR. Seznam odborné literatury: JATIOVÁ, M. -- ŠMITÁK, J. Rozší ení a ochrana orchidejí na Morav a ve Slezsku : 1. Verbreitung und Schutz der Orchideen in Mähren und Schlesien. Praha: Agentura ochrany p írody a krajiny R, 1996. 539 s. ISBN 80-85766-35-3. PET Í EK, V. Pé e o chrán ná území : I. Nelesní spole enstva. Praha: AOPK R, 1999. 451 s. 2. ISBN 80-86064-42-5. MÍCHAL, I. -- PET Í EK, V. Pé e o chrán ná území. II. - Lesní spole enstva. 1. vyd. Praha, 3. eská repblika: Agentura ochrany p írody a krajiny R, Praha, 1999. 713 s. 1.vydání. ISBN 8086064-14-X. CHYTRÝ , M. -- KU ERA, T. -- KO Í, M. Katalog biotop eské republiky. Praha: AOPK R, 4. 2001. 307 s. ISBN 80-86064-55-7. 5. Hennekens & Schaminée 2001, J. Veg. Sci. 12: 589-591
Datum zadání diplomové práce: Termín odevzdání diplomové práce:
íjen 2007 duben 2009
Bc. Marie Wágnerová ešitelka diplomové práce
Ing. Petra Krej í, Ph.D. vedoucí diplomové práce
prof. RNDr. Ladislav Havel, CSc. vedoucí ústavu
prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. d kan AF MZLU v Brn
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Historie a sou asnost výskytu orchidejí v NPR Výv ry Punkvy vypracovala samostatn a použila jen pramen , které cituji a uvádím v p iloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a m že být použita ke komer ním ú el m jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a d kana AF MZLU v Brn .
V Brn dne
…………………….…………
Podpis
………………………….…… Dvo áková Marie
POD KOVÁNÍ
Na prvém míst bych cht la pod kovat vedoucí diplomové práce Ing. Pet e Krej í, Ph.D. mimo jiné za vst ícný p ístup, ochotu a pomoc p i zpracování této práce. Také velice d kuji pracovník m Správy CHKO Moravský kras, p edevším vedoucímu Správy RNDr. Leoši Štefkovi a botanikovi Mgr. Zde ku Musilovi, za umožn ní vstupu do NPR a cenné rady ohledn výskytu orchidejí v chrán ném území. Velký dík pat í orchidejá i Pavlu Hegerovi za konzultace a p j ení materiál , dále také manželovi, rodin na zdárném zpracování této práce.
studijních
a všem ostatním, kte í se jakkoli podíleli
ABSTRAKT Marie Dvo áková:
Historie a sou asnost výskytu orchidejí v NPR Výv ry Punkvy The history and present of orchid occurence in the National Nature Reserve Výv ry Punkvy
Cílem diplomové práce bylo získat p ehled o výskytu všech druh
eledi vstava ovitých
(Orchidaceae) v Národní p írodní rezervaci Výv ry Punkvy a sou asný stav orchidejí pozorovaný v terénu porovnat s historickými údaji. B hem zjiš ování údaj v terénu byl na vybraných lokalitách proveden floristický pr zkum zam ený na výskyt orchidejí. Tento výskyt byl srovnán s fytocenologickými snímky zhotovenými na stejných lokalitách o dva roky d íve. Výsledkem je zjišt ní, všech druh orchidejí vyskytujících se na území rezervace a jejich zastoupení. Výskyt je asto nepravidelný a jen na malém po tu lokalit. Osobním pozorováním byl potvrzen výskyt všech hojn jších druh . Jejich stav se však v posledních letech snižuje. Klí ová slova: CHKO Moravský kras, Národní p írodní rezervace (NPR) Výv ry Punkvy, orchideje, vstava ovité, Orchidaceae.
The aim of this diploma thesis was to view the orchidaceous occurrence (Orchidaceae) in National Nature Reserve Výv ry Punkvy and to compare the present state of orchids observed in terrain with historical data. During investigating the terrain we realized a floristic research based on the occurrence of orchids. This occurrence was compared with the phytocoenological record taken in the same locality two years ago. We discovered all species of orchids occurring in the territory of the reserve and their representation. The occurrence is often irregular and observed only in particular number of localities. The occurrence of all frequent species was proved by personal observing. However, the number of orchids keeps declining in recent years. Keywords: Protected Landscape Area “Moravian Karst”, National Nature Reserve (NNR), orchids, orchidaceous, Orchidaceae.
OBSAH 1. ÚVOD.......................................................................................................................8 2. CÍL PRÁCE.............................................................................................................9 3. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ...........................................................................10 3.1. GEOLOGIE .........................................................................................................11 3.2. GEOMORFOLOGIE...............................................................................................11 3.3. PEDOLOGIE ........................................................................................................12 3.4. HYDROLOGIE .....................................................................................................13 3.5. KLIMATICKÉ POM
RY ........................................................................................14
3.6. FLÓRA ...............................................................................................................15 3.6.1. Fytogeografie.............................................................................................16 3.6.2. Fytocenologie ............................................................................................16 3.7. LESNICTVÍ .........................................................................................................19 3.8. FAUNA ..............................................................................................................20 4. LEGISLATIVA OCHRANY P ÍRODY .............................................................21 4.1. ZÁKONY OCHRANY P
ÍRODY ..............................................................................21
4.2. LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA NPR VÝV
RY PUNKVY
..................................................22
5. ORCHIDEJE .........................................................................................................23 5.1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ...............................................................................23 5.2. SYSTEMATIKA A TAXONOMIE ORCHIDEJÍ .............................................................25 5.3. EKOLOGICKÉ NÁROKY ORCHIDEJÍ .......................................................................25 5.3.1. Mykorhiza..................................................................................................26 5.3.2. Opylování ..................................................................................................27 5.3.3. Stanovišt ..................................................................................................28 5.4. PÉ
E O ORCHIDEJOVÁ STANOVIŠT
.....................................................................29
5.4.1. Management ..............................................................................................29 5.4.3. Finan ní podpora .......................................................................................32 5.5. OHROŽENÍ A OCHRANA, ZÁNIK NEBO ZÁCHRANA ................................................33 5.6. TERESTRICKÉ ORCHIDEJE ...................................................................................34 6. VÝSKYT ORCHIDEJÍ V NPR VÝV RY PUNKVY..........................................35 7. MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ..........................................................40
8. VÝSLEDKY PRÁCE ............................................................................................41 8.1. VÝPISY VÝSKYTU ORCHIDEJÍ DLE JEDNOTLIVÝCH ZDROJ ...................................41 8.1.1. Rozší ení a ochrana orchidejí na Morav a ve Slezsku (Jatiová a Šmiták, 1996) ...................................................................................................................41 8.1.2. Rostliny Moravského krasu a okolí (Van ková a kol., 1997) ....................44 8.1.3.. Kv ty Moravského krasu (Šmarda, 1996, Trefulka a kol., 2000) ...............46 8.1.4. Nepublikovaný materiál (Heger, 2002).......................................................47 8.1.5. Kartotéka Správy CHKO Moravský kras....................................................47 8.1.7. TurboVeg...................................................................................................50 8.2. SOU
ASNÝ STAV ..............................................................................................522
8.2.1. Výskyt orchidejí dle floristického pr zkumu ............................................544 8.3. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY .....................................................................................566 9. DISKUSE ...............................................................................................................60 10. ZÁV R ................................................................................................................64 11. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.................................................................65 12. P ÍLOHY ............................................................................................................69
7
1. ÚVOD Orchidej - pojem, který v dnešní dob zná snad každý lov k. V tšina lidí si však p edstaví bohat kvetoucí druhy orchidejí, které si p stují doma za oknem, a které pocházející p evážn z tropických oblastí. Málokdo ví, že orchideje se svým výskytem nevážou pouze na tropické oblasti, ale že desítky druh orchidejí lze nalézt v eské republice, i mnohem dále na sever. N které druhy se vyskytují dokonce i v oblasti za polárním kruhem. Sv t orchidejí obsahuje p ibližn 25 000 - 30 000 druh . Je podivuhodné, že tak bohatá rostlinná „ íše“ nemá pro lidstvo tém
žádný hospodá ský význam. Užitek orchidejí se
jeví v jejich kráse a asto i v ni. Jednou z výjimek je známá vanilka, tedy vanilovník plocholistý (Vanilla planifolia), p vodn mexická orchidej, jejíž plody se využívají p edevším v potraviná ském, likérnickém i farmaceutickém pr myslu. Národní p írodní rezervace Výv ry Punkvy (vyhlášena v roce 1997) leží v severní ásti CHKO Moravský kras. NPR je bohatá množstvím typických krasových jev , jako jsou nap íklad mnohé závrty, skalní útvary i jeskynní systémy. Na území NPR Výv ry Punkvy se nacházejí dv ve ejnosti p ístupné jeskyn (Punkevní a Kate inská) i propast Macocha. P estože NPR Výv ry Punkvy je centrem turistického ruchu Moravského krasu, je to lokalita s mnoha ohroženými až kriticky ohroženými druhy rostlin i živo ich . S rozlohou 556,5 ha je NPR Výv ry Punkvy nejv tším maloplošným chrán ným územím Moravského krasu. Mezi chrán né druhy Moravského krasu pat í mimo mnohé jiné také orchideje, které jsou p edm tem této diplomové práce. Na celém území Moravského krasu lze najít n kolik desítek druh
orchidejí. Jako každý živý organismus jsou i orchideje
vázány na ur ité stanovišt . Proto, pokud mají být chrán ny ur ité organismy, je nutné se s nimi seznámit, znát jejich nároky a na základn získaných informací pak p edevším chránit jejich životní prost edí, biotop.
8
2. CÍL PRÁCE Tato diplomová práce má pomocí literární rešerše a dalších informa ních zdroj získat informace týkající se orchidejí, jejich životních nárok , ohrožení a ochrany, zpracovat p ehled o výskytu všech druh
eledi vstava ovitých (Orchidaceae) v maloplošném
chrán ném území NPR Výv ry Punkvy, p ípadn jejího okolí. Tento p ehled má být získán využitím literatury, historických pramen , dopl kových podklad , sou asných poznatk a výsledk pozorování v terénu. Dalším cílem diplomové práce je nashromážd ná data p ehledn zpracovat formou tabulek a map tak, aby byly využitelné v praxi.
9
3. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Chrán ná krajinná oblast Moravský kras je nejv tší a nejvýznamn jší krasovou oblastí eské republiky. Tato oblast se vyzna uje pozoruhodnou živou i neživou p írodou, etnými archeologickými, paleontologickými a kulturními památkami. Hranice chrán ného území Moravského krasu tvo í úzký pruh ve sm ru sever – jih, v délce asi 25 km a ší ce 3 – 6 km, nacházející se severn od Brna, zhruba mezi m stskou ástí Líše u Brna na jihu a na severu zakon enou p ímou dislokací u Holštejna a Sloupu (Van ková a kol., 1997). Chrán ná krajinná oblast Moravský kras byla vyhlášena v roce 1956 na rozloze 92 km2. Je druhou nejstarší chrán nou krajinnou oblastí na území eské republiky. Nadmo ská výška Moravského krasu se pohybuje od 244 m n. m. (údolí í ky na jižní hranici Moravského krasu) do 613 m n. m.(vrchol Helišovy skály u obce Šoš vka). Všechny povrchové a podzemní krasové útvary se zde nacházejí ve velkém množství, nap . samotných jeskyní Moravského krasu je registrováno p es tisíc (Wágnerová, 2007). Moravský kras je sou ástí geomorfologického celku Drahanská vrchovina (podsoustava Brn nská vrchovina) v jihovýchodní ásti
eské
vyso iny. Pro krasovou krajinu jsou p ízna né v tší relativní výškové rozdíly (chladná a hluboká údolí s p íkrými až kolmými st nami se st ídají s výše položenými teplými plošinami). Klimatické pom ry jsou proto výrazn
specifické, a to se ve svých d sledcích
a ve spojení s vápencovým podložím nutn odráží i na malých plochách a i ve velmi r znorodém rostlinstvu a živo išstvu. Tato r znorodost vyvolává v tší druhovou diverzitu organism , takže jejich spole enstva jsou mnohem bohatší než v krajin nekrasové (Wágnerová, 2007). Na území Moravského krasu je celkem 17 nejcenn jších lokalit chrán no zvláštní ochranou maloplošných chrán ných území. Nejv tší, nejcenn jší a nejnavšt vovan jší Národní p írodní rezervace Výv ry Punkvy, která je p edm tem této diplomové práce, se nachází v severní ásti území CHKO Moravský kras a zaujímá plochu 556,5 ha.
10
3.1. Geologie Hlavní horninu jak celého území CHKO Moravský kras tak i studované NPR Výv ry Punkvy tvo í vápence st edního devonu až spodního karbonu, do západní ásti území pak zasahují vyv eliny brn nského masivu (http://www.cittadella.cz/europarc/). Z období k ídy z staly ve st ední ásti Moravského krasu dochovány pest e zbarvené jílovito–pís ité
sedimenty rudických vrstev,
které
vypl ují hluboké
deprese
ve vápencovém podkladu (Van ková a kol., 1997). Sedimentace vápenc NPR Výv ry Punkvy je reprezentována tzv. macošským souvrstvím, které se skládá ze dvou odlišných typ vápenc – lažáneckých a vilémovických (Wágnerová, 2007). Nejstarší vápence krasového území se nacházejí v bazálních polohách lažáneckých vápenc . Tyto jsou uloženy ve výrazných deskách až lavicích a mají tmavošedou barvou a vyskytují nap . v Pustém žlebu i nad Lažánkami. Nejmohutn jší a nejlépe vyvinutý komplex organogenních karbonát celého Moravského krasu je reprezentován vilémovickými vápenci (Musil a kol., 1993). Vilémovické vápence jsou masivní, sv tle šedé barvy. Z chemického hlediska se jedná o velmi
isté vápence, p edstavující
optimální horninu pro tvorbu krasových jev (Van ková a kol., 1997). K dalším sedimentárním horninám pat í terciérní jíly, písky a št rky, uložené na dn krasových žleb , a dále pak residua kvartéru, jako nap . št rkopísky
i spraše.
3.2. Geomorfologie Moravský kras je nejrozsáhlejší a nejvíce zkrasov lé území ležící na rozhraní dvou vývojov a to
eské republiky,
odlišných geografických a geologických celk ,
eského masívu a Západních Karpat (Culek, 1995). V d sledku geologických
pom r , klimatických a hydrologických podmínek se v tomto území vytvo il rozvinutý krasový georeliéf. Typologicky se jedná o holokarst, tj. úplný kras se zna ným rozvojem povrchového i podzemního krasového fenoménu. Tento fenomén je vázán
11
tém
výlu n na lažánecké a vilémovické vápence macošského souvrství, tedy území
NPR Výv ry Punkvy (Wágnerová, 2007). Krasová krajina se vyzna uje typickými krajinnými tvary a prvky, jako jsou plošiny, hluboká údolí se skalními st nami (v krasu nazývanými žleby), závrty, škrapy a škrapová pole, izolované skály (v etn skalních most a h ebená ), ponory a výv ry vod (v etn propadání), jeskyn s množstvím typ sedimentárních výplní, propasti. V krasovém podzemí se nalézají podzemní propasti a e išt
(v etn
podzemních
jezírek, vodopád , sifon , ponorných chodeb a zatopených prostor), závaly a dómy s krápníkovou
i sitrovou výzdobou. V rezervaci NPR Výv ry Punkvy je bohat
zastoupena široká škála t chto povrchových i podzemních krasových jev . Do reliéfu území zasáhla do zna né míry i innost lov ka, a to již od doby holocénu. Nejd ív jším a nejvýznamn jším zásahem
lov ka do krajiny bylo zem d lství,
zahrnující obd lávání krasových plošin a kácení a využívání d evin pro své pot eby, k n muž se pozd ji p idalo kácení d eva pro t žbu nerostných surovin (p edevším vápence).
3.3. Pedologie Z hlediska plošného zastoupení jsou na devonských vápencích v centrální
ásti
Moravského krasu nejcharakteristi t jšími p dními p edstaviteli rendziny. Rendziny se vyskytují v n kolika subtypech. Na typické rendziny
lenitých krasových žleb
a úzkých údolí navazují na plošinách rendziny kambické, které jsou vesm s zem d lsky využívány (Van ková a kol., 1997). Rendziny vznikají ze skeletových rozpad na karbonátových horninách – vápencích a dolomitech, p ípadn
na jiných horninách s vysokým obsahem CaCO3. P vodní
vegetací jsou šípákové a teplomilné doubravy až stepi. Po odlesn ní rendziny podléhají snadno erozi. Z hlediska zem d lství mají rendziny nízký produk ní potenciál. Rendziny lze úsp šn
využít pro zakládání ovocných sad
12
(peckoviny),
i vinic.
V eské republice je nízký výskyt vápenc
a tak jsou u nás rendziny málo asté.
Krasová oblast je tedy i v oblasti pedologie výjime ným územím. Rendziny mají šedou až tmavošedou barvu, pH neutrální až zásadité, p íznivé sorp ní složení a nep íznivé fyzikální vlastnosti, p edevším v nedostatku vody. Jsou charakteristické jednostrannou minerální zásobou s nadbytkem vápníku (Ca) a nedostatkem dalších živin, zejména draslíku (K) a fosforu (P), což zp sobuje jejich malou úrodnost.
3.4. Hydrologie Z hydrografického a hydrologického hlediska má Moravský kras adu zvláštností v i okolnímu území. Moravský kras je hydrologicky významnou jednotkou s vcelku p íznivými podmínkami pro vznik, akumulaci a dotaci podzemních vod. Podloží i laterální ohrani ení vápenc však tvo í velmi málo propustné horniny prakticky bez možnosti siln jšího p ítoku podzemních vod (Tesa ová, 2008). P i vstupu allochtonní vody, tj. vody p itékající z nekrasových vrchoviny na území krasové, se tyto vody tém
ástí Drahanské
vždy ztrácí do podzemí v systému
ponor a propadání. Samotné srážkové vody se do podzemních systém dostávají také závrty a trhlinami. Srážkové vody se na rozpoušt ní vápenc podstatn ji než vody
podílejí mnohem
í ní. Podzemní vodní tok posléze protéká horizontálním
systémem složitých odvod ovacích kanál - jeskyní. Podzemní toky a jejich povodí nejsou vázány na povrchový reliéf. Žleby na území NPR Výv ry Punkvy jsou tzv. bezvodé. Celé území Moravského krasu je rozd leno na t i hlavní hydrografické celky, p i emž každá ást má své vlastní, p evážn podzemní hydrografické systémy. Hlavním tokem, odvod ující hydrograficky nejsložit jší severní ást Moravského krasu je ponorná eka Punkva, jejímiž hlavními zdrojnicemi jsou Sloupský potok a potok Bílá voda. Punkva protéká z velké ásti neznámými podzemními koryty až do propasti Macocha, odkud te e Punkevními jeskyn mi k výv ru. Plocha povodí Punkvy je 170 km2 13
s
pr m rným
ro ním
pr tokem
0,96
m3.s-1
(http://www.moravskykras.
ochranaprirody.cz/). Chrán ná krajinná oblast sama o sob vodám nedává dostate né záruky dobré ochrany. Krasové vody jsou snadno po jakostní stránce zranitelné. Velká ást ponorných vod je zne išt na až na IV. t ídu tj. voda velmi siln zne išt ná. P es pom rn p ekvapivý samo isticí efekt podzemních úsek vodních tok jsou i vody výv r kontaminovány. (Tesa ová, 2008).
3.5. Klimatické pom ry Klima v oblasti Moravského krasu je výrazn
ovlivn no
lenitým reliéfem.
Uplat ují se zde do zna né míry specifické mikroklimatické pom ry projevující se etnými zvláštnostmi. Území Moravského krasu je len no do t í teplotních oblastí – jižní ást zasahuje do oblasti teplé, v tšina chrán ného území spadá do teplotn mírn teplé oblasti a severní, nejvýše položená ást, náleží do oblasti chladné. Jak uvádí také Van ková a kol. (1997), vedle uvedených charakteristik vícemén makroklimatického charakteru vyniká oblast Moravského krasu z etelnými inverzemi, vyvolanými lenitým reliéfem. Severní ást Moravského krasu má léto krátké, mírné až mírn chladné, mírné jaro i podzim. Zima je mírná až mírn chladná. Pr m rná ro ní teplota vzduchu se pohybuje kolem 6,5 °C (nejteplejší m síc ervenec 16,2 °C). Konec zimy (tj. když denní teplota neklesá pod 0 °C) v severní ásti krasu p ipadá p ibližn na 10. b ezna. Moravský kras svou st ední a severní
ástí pat í mezi relativn
vlh í místa
R.
Srážky v chladném po así vedou díky nízké teplot vzduchu k výrazn jšímu r stu relativní vlhkosti vzduchu a tvorb
mlh. Ro ní chod srážek je prom nlivý.
Zna né odchylky v množství spadlých srážek jsou zp sobeny místní morfologií terénu. V severní ásti krasu spadne v ro ním pr m ru 700 mm srážek. Sn hová pokrývka, i když p erušovaná, se pr m rn vyskytuje v severní ásti Moravském krasu od konce listopadu až do poloviny b ezna (Wágnerová, 2007). 14
P evládající sm r v tru ve studovaném území je severozápadní až severní, druhým astým sm rem je východní až jihovýchodní.
3.6. Flóra Pestrost vegetace Moravského krasu je, zvlášt v porovnání s okolním nekrasovým územím, nápadná již na prvý pohled. CHKO Moravský kras je na rozdíl od jiných krasových území
R p evážn lesní, podhorského rázu s velmi silným karpatským
vlivem. Spolup sobí zde ada faktor , p i emž k nejd ležit jším pat í geologická stavba, lenitý reliéf, místn i klimatické a mikroklimatické podmínky, dále poloha Moravského krasu (na rozhraní hercynské, panonské a karpatské oblasti) a vlivy dob ledových.
initelem, který zejména v posledním období výrazn zasáhl do vývoje
a skladby rostlinných spole enstev, je lov k (Musil a kol., 1993, Wágnerová, 2007). Procentické zastoupení druh rostlin vyskytujících se na území CHKO Moravský kras (dle knihy Moravský kras labyrinty poznání) znázor uje níže uvedený obrázek (Obr. 1.)
Obr.1 Procentické zastoupení kv teny Moravského krasu (Musil a kol., 1993)
15
3.6.1. Fytogeografie Moravský kras vždy tvo il samostatný fytogeografický celek. V Dostálov
len ní pat il
z d vodu výskytu n kterých karpatských druh do obvodu moravské p edkarpatské kv teny (Praecarpaticum moravicum) a oblasti západokarpatské kv teny (Carpaticum occidentale). Podle sou asného fytogeografického Moravského mezofytika, stupn
len ní je za azen do oblasti
suprakolinního. Jižní okraj Hád
je vzhledem
k mimo ádnému zastoupení xerotermních druh sou ástí stupn kolinního, fytochorionu Jihomoravská pahorkatina. P i západní hranici sousedí Moravský kras s fytochorionem Moravské podh í Vyso iny a východní s fytochorionem Drahanské vrchoviny, podokresy Drahanská plošina a Drahanské podh í (Van ková a kol., 1997).
3.6.2. Fytocenologie Podle rekonstruk ní geobotanické mapy
SR 1:200 000 (Mikyška et al., 1968) byla
na území Moravského krasu rozlišena spole enstva bu in, jmenovit
Eu-Fagion,
Luzulo-Fagion a Cephalanthero-Fagion, rozší ena p edevším v severní ásti území. Ve st ední a pak jižní ásti jsou to teplomiln jší spole enstva dubohabrových háj (Carpinion betuli), acidofilních doubrav (Quercion robori- petraeae) a subxerofilních doubrav (Querco-Carpinion). Na prudkých svazích krasových žleb byla mapována spole enstva lipových javo in (Tilio-Acerion) a podél vodních tok
zpravidla
jen na úzkých nivách jsou spole enstva olšin (Alnion glutinosae) (Van ková a kol., 1997). Nejjižn jší
ásti Moravského krasu jsou typické výskytem teplomilných druh .
Ostr vky výrazn teplomilných spole enstev se vyskytují i v nejsevern jších ástech Moravského krasu, p edevším na jižn exponovaných a oslun ných skalních hranách žleb
(Wágnerová, 2007). Flóru teplomilných spole enstev p edstavuje nap íklad
kost ava sivá (Festuca pallens), kost ava walliská (Festuca valesiaca), b lozá ka v tvitá (Anthericum ramosum) a chrán ná sasanka lesní (Anemone sylvestris), které jsou doprovázené roztroušen rostoucími ke i jako je je áb muk (Sorbus aria) i d iš ál obecný (Berberis vulgaris).
16
Nejv tší plochy severní ásti Moravského krasu náleží bukovým až bukojedlovým porost m svazu Fagion. D íve hojná jedle b lokorá (Abies alba) dnes p ežívá jen na n kterých lokalitách. Bu iny, které p evažují na krasových plošinách, se vyzna ují pestrým bylinným podrostem. Brzy na ja e zde najdeme porosty dymnivek (Corydalis sp.), jaterníku trojlalo ného (Hepatica nobilis), hrachoru jarního (Lathyrus vernus) a dalších druh . Tyto jsou st ídány bohatými porosty ky elnice devítilisté (Dentaria enneaphyllos), ky elnice cibulkaté (Dentaria bulbifera), bažanky vytrvalé (Mercurialis
perennis),
bukovníku
kapra ovitého
(Gymnocarpium
dryopteris)
nebo svízele vonného (Galium odoratum). Pozd ji jsou bukové porosty zpest ené druhy z
eledi vstava ovitých (Wágnerová, 2007) - okroticí bílou (Cephalanthera
damasonium), vzácn okroticí
rostoucí okroticí dlouholistou (Cephalanthera
ervenou (Cephalanthera
longifolia),
rubra), kruštíkem tmavo erveným (Epipactis
atrorubens) a st eví níkem pantoflí kem (Cypripedium calceolus). Na p íkrých nep ístupných svazích krasových údolí se uchovaly jasanové a lipové javo iny svazu Tilio-Acerion, v inverzních polohách žleb s jilmem horským (Ulmus glabra), jedlí b lokorou (Abies alba), autochtonním smrkem ztepilým (Picea abies) a tisem erveným (Taxus baccata). V bylinném pat e jsou typické nitrofilní a podhorské až horské druhy, nap . m sí nice vytrvalá (Lunaria rediviva), jarmanka v tší (Astrantia major), samorostlík klasnatý (Actaea spicata) nebo plošti ník evropský (Cimicifuga europaea) (Trefulka a kol., 2000). Nemén
významná je svým výskytem i ady
kapradin, nalézá se zde nap . bukovník kapra ovitý (Gymnocarpium dryopteris), bukovník vápencový (Gymnocarpium robertianum), i kriticky ohrožený jazyk jelení (Phyllitis scolopendrium). Vegeta ní inverze je typicky vyvinuta v propasti Macocha, ale také v hlubokých ka onovitých žlebech. Podhorské až horské druhy rostoucí v chladných krasových údolích, jako nap . javor klen (Acer pseudoplatanus), jilm horský (Ulmus glabra), v Suchém a Pustém žlebu p irozen rostoucí smrk ztepilý (Picea abies), jedle b lokorá (Abies alba), a celá ada vzácných druh rostlin, jako je nap íklad m sí nice vytrvalá (Lunaria rediviva) nebo jazyk jelení (Phyllitis scolopendrium), st ídají na o 100 až 150 m výše druhy teplomilné jako d ín jarní (Cornus mas), je áb muk (Sorbus aria), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), kavyl Ivan v (Stipa joannis), sasanka
17
lesní (Anemone sylvestris), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), b lozá ka v tvitá (Anthericum ramosum). V úzkých nivách podél tok se uplat ují spole enstva svazu Alnion incanae s olší lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) v podrostu s dev tsilem bílým (Petasites albus), prvosenkou vyšší (Primula elatior), d helem lesním (Angelica sylvestris), krabilicí chlupatou (Chaerophyllum hirsutum), tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria), pchá em zelinným (Cirsium oleraceum) a dalšími druhy. Významným rysem vegetace Moravského krasu je výskyt rostlin r zného p vodu, rozší ení a vztahu k vápencovým p edh ím Alp a Karpat, zastoupením dealpin a praealpin . Druhy praealpinské mají centrum v teplých vápencových p edh ích Alp, odkud byly vytla eny ledovcem v dob ledové. Z Moravského krasu k t mto druh m adíme nap . ta ici skalní (Aurinia saxatilis),
esnek chlumní (Allium senescens),
svízel sivý (Galium glaucum), dvojštítek hladkoplodý (Biscutella laevigata), pchá b lohlavý (Cirsium eriophorum), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus) a další. Skupina dealpinských druh
pochází z chladných poloh subalpinského
až alpinského stupn . Na území Moravského krasu ustoupily p ed rozši ujícím se ledovcem v dob ledové. Na rozdíl od praealpin nalezly p íhodné životní podmínky ve vlhkých polohách žleb a v hlubokých údolích. K dealpin m adíme nap . sleziník zelený (Asplenium viride), lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata), p chavu vápnomilnou (Sesleria albicans), jazyk jelení (Phyllitis scolopendrium), celou adu mech a lišejník (Wágnerová, 2007). Pat í sem i endemická kruhatka Matthioliho moravská (Cortusa matthioli subsp. moravica). Byla zde objevena v roce 1918 p i výzkumné výprav na dno propasti Macocha. Je považována za glaciální relikt a Macocha je jediným místem jejího výskytu v R (Trefulka a kol., 2000). Negativním rysem ve vývoji vegetace Moravského krasu je zavle ení a další rozši ování nep vodních druh rostlin a to i do zvlášt chrán ných maloplošných území. K ší ení synantropních druh dochází p edevším podél frekventovaných komunikací, parkoviš a turistických cest. Postiženo je tak nap . i okolí komunikací v Pustém a Suchém žlebu a údolí Punkvy pod Skalním mlýnem. Podstatnou zm nu vegeta ního krytu p inesla i náhrada p vodních porost monokulturními smr inami (Trefulka a kol., 2000). 18
3.7. Lesnictví CHKO Moravský kras pokrývají lesy tém komplexy se vyskytují spíše v jižní a st ední
z 60 %. P i
emž rozsáhlejší lesní
ásti. P esto NPR Výv ry Punkvy
p edstavuje klasické lesní území podhorského rázu s velmi silným karpatským vlivem. Jak již bylo uvedeno výše, pro rezervaci je charakteristická vegeta ní inverze. Pro stinné su ové svahy jsou typické porosty s javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a jilmem horským (Ulmus glabra). Xerotermní spole enstva s je ábem mukem (Sorbus aria), dubem žlutavým (Quercus dalechampii), d iš álem obecným (Berberis vulgaris), v podrostu nap íklad s prvosenkou jarní (Primula veris) i kavylem Ivanovým (Stipa pennata) aj. se vyskytují na oslun ných skalních hranách žleb . Na krasových plošinách p evažují porosty p irozených bu in, v podrostu pom rn okroticí bílou (Cephalanthera damasonium), vzácn
asto se nacházející
i s jinými druhy
eledi
Orchidaceae. Primární bezlesí se vyskytuje na vápencových skalách a sutích. Zastoupení d evin není rovnom rné. Smrk ztepilý (Picea abies) výrazn p evládá v severní
ásti Moravského krasu. V poslední dob
se za íná projevovat mírné
zvyšování zastoupení listnatých d evin. To má být zp sobeno p edevším vyšším podílem p irozené obnovy, zejména v porostech s bukem, a také odumíráním smrku ve smíšených porostech vlivem sucha a šk dc . Až do poloviny minulého století, vlivem intenzivního rozvoje železá ství, dominovala v severní ásti krasu poptávka po bukovém d íví, z kterého se pálilo d ev né uhlí pro vysoké pece. Tak byla vykácena zna ná
ást p vodních bukových porost ,
jež byly poté nahrazeny smrkovými monokulturami, p ípadn spontánn obsazovány habry. (Musil a kol., 1993, Wágnerová, 2007). Lesní hospodá ství v CHKO je v souladu se zákonem . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny. Vybrané porosty se ponechávají maximáln samovolnému vývoji, lesnická innost má charakter pé e o lesní spole enstva bez hospoda ení v pravém slova smyslu.
19
Významným škodlivým a místn i zv a nárost
initelem je zv , zejména dan k skvrnitý (Dama dama)
srn í (Capreolus capreolus). Zv
škodí p edevším okusem nálet
d evin a ohrožuje tak v n kterých partiích p irozenou obnovu lesa.
Dalším negativním faktorem jsou astá letní sucha, p i nichž dochází k p emnožení k rovce. Nejvíce však lesy Moravského krasu poškozuje vítr. Na ja e 2008 vich ice významn
poškodila nap íklad les nad
ertovým mostem, kde se díky zna nému
smrkovému polomu p istoupilo k plánovitému hospoda ení (spo ívající ve vykácení smrku za ú elem podpory p irozené obnovy s p irozenou druhovou skladbou).
3.8. Fauna Díky geografické poloze i geomorfologické a klimatické r znorodosti se na malé ploše nachází pestrá mozaika rozmanitých biotop a spole enstev. Z území CHKO Moravský kras popsáno více než 50 nových druh z r zných zoologických skupin. Na území NPR Výv ry Punkvy se nachází desítky druh ohrožených živo ich za azených do seznamu zvlášt chrán ných druh
vyhlášky . 395/1992 Sb. Mezi n pat í nap . rak í ní
(Astacus astacus), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), olek horský (Tritirus alpestris), užovka hladká (Coronella austriaca), krahujec obecný (Accipiter nisus), led á ek í ní (Alcedo atthis), ost íž lesní (Falco subbuteo), áp erný (Ciconia nigra), výr velký (Bubo bubo), a na neposledním míst sokol st hovavý (Falco peregrinus). Podobn jako u flóry, také fauna obývající NPR Výv ry Punkvy odpovídá inverznímu charakteru území (nap íklad dna žleb obývá nap . motýl pí alka š avelová (Entephria infidaria) a pí alka ku i ková (Perizoma taeniatum), xerotermní lokality modrásek ernoskvrnný).
V rezervaci bylo
což p edstavuje 33 % druh
výzkumem prokázáno 1115 druh
známých z
motýl ,
eské republiky. Významnou skupinou
chrán ných druh živo ich jsou netopý i. V jeskyních zimuje nap íklad vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), nejhojn jší je netopýr velký (Myotis myotis) a pom rn po etným druhem je netopýr erný (Barbastella barbastellus). U Kate inské jeskyn se vyskytuje netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii) (http://www.cittadella.cz/europarc/).
20
4. LEGISLATIVA OCHRANY P ÍRODY Životní prost edí p edstavuje jeden z nejvýznamn jších faktor
p sobících na život
všech organism . Žádný jiný organismus nep sobí na své životní prost edí tak destruktivn jako lov k, díky jeho innosti dochází k velmi negativním dopad m na ostatní živou i neživou p írodu. V sou asnosti stále naléhav ji vyvstává pot eba slou it
pot eby
rostoucí
lidské
populace
s pot ebami,
i
spíše
záchranou,
ostatních druh .
4.1. Zákony ochrany p írody K ú inn jšímu zajišt ní komplexní ochrany p írody m l sloužit první environmentální zákon
.
. 40/1956 Sb., o státní ochran
p írody. Platil až do roku 1992,
kdy byl nahrazen sou asným platným zákonem . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny ve zn ní pozd jších p edpis
(dále jen „zákon“), dopln n provád cí
Vyhláškou . 395/1992 Sb., a Vyhláškou . 166/2005 Sb., kterými se provádí n která ustanovení zákona nap . v souvislosti s vytvá ením soustavy NATURA 2000. Zákon je založen na ekosystémovém p ístupu ochrany a skládá se z osmi Této práce se týká
ást druhá: Obecná ochrana p írody a krajiny,
ástí.
ást t etí:
Zvlášt chrán ná území, ást pátá: Památné stromy, zvlášt chrán né druhy rostlin, živo ich
a nerost
a
ást sedmá: Orgány a státní správa v ochran
p írody.
Zákon zakotvuje jednak obecnou ochranu p írody, jednak zvláštní ochranu územní i druhovou. Základní novelizace zákona byla u in na zákonem
. 218/2004 Sb.
s hlavním cílem transportovat komunitární právo (tj. právo platící na území Evropského spole enství) na úseku ochrany p írody. Na základ této právní úpravy bylo možné v eské republice z ídit eskou ást evropské soustavy chrán ných území NATURA 2000 a doplnit v pat i né mí e požadovanou ochranu druhovou i ochranu biotop (Wágnerová, 2007). Zákon o ochran p írody a krajiny má v p ípad st etu zájm nebo duplicitní právní úpravy p ednost p ed aplikací p edpis o myslivosti, lesích, vodách, územním plánování 21
a stavebním ádu, o ochran nerostného bohatství a dalšími. Nebo stanovená ochrana má p ednost p ed hospodá ským využíváním. Národní p írodní rezervaci zákon ozna uje jako menší území mimo ádných hodnot, kde jsou na p irozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány v mezinárodním m ítku významné a jedine né ekosystémy (Prchalová, 2006). Využívání zvlášt
chrán ných území, a
rekrea n
i jinak, nesmí poškodit sou asný stav. Seznam a stupe
ohrožení chrán ných druh
národní legislativou je vymezen
v provád cí Vyhlášce . 395/1992 Sb. Za d ležité lze považovat d lení ohrožených druh fauny i flóry na: - kriticky ohrožené, - siln ohrožené, - ohrožené druhy. Další vyjád ení vztahu ochrany p írody v jednotlivých ástech zákona ke studovanému území je uvedeno v bakalá ské práci Monitoring výskytu orchidejí v NPR Výv ry Punkvy (Wágnerová, 2007). V uvedené bakalá ské práci autorka podrobn interpretuje jednotlivé ásti zákona dotýkající se svým obsahem bezprost edn p edm tu bakalá ské práce. Vzhledem k navazujícímu charakteru této práce na výše zmín nou bakalá skou práci, nebude tato ást op tovn uvedena.
4.2. Legislativní úprava NPR Výv ry Punkvy Území rezervace NPR Výv ry Punkvy bylo vyhlášeno Vyhláškou Ministerstvem životního prost edí . 105/1997 Sb. (dále jen vyhláška) za národní p írodní rezervaci 16. dubna 1997. P edm tem ochrany jsou podzemní krasové jevy vytvo ené v devonských vápencích, geomorfologicky cenný povrch území, zejména údolí Punkvy, Pustý a Suchý žleb a propast Macocha s výraznou klimatickou a vegeta ní inverzí, i dochovaná p irozená a p írod blízká rostlinná a živo išná spole enstva vázaná na toto specifické prost edí (http://www.env.cz/). Paragraf § 3 vyhlášky uvádí bližší ochranné podmínky pro NPR, kde vyjmenovává jednotlivé innosti, které se na daném území mohou provád t pouze se souhlasem p íslušného orgánu ochrany p írody . 22
5. ORCHIDEJE Naprostá v tšina zástupc
eledi vstava ovitých, Orchidaceae, pat í mezi nejkrásn jší
rostliny Zem . Velmi vysoká druhová pestrost orchidejí je zejména v oblastech deštných prales a vysokohorských mlžných les . T žišt m výskytu pak jsou americké a asijské tropy, kde rostou více než t i tvrtiny dosud známých druh orchidejí. Sm rem od rovníku k pól m druhové bohatství rychle ubývá (Pr ša, 2005). Se vzr stající zem pisnou ší kou klesá po et epifytních druh (obývajících stromy), v oblasti mírného pásma se již vyskytují výhradn
terestrické (tzv. zemní) orchideje. Území
republiky leží geograficky v severní polovin
eské
mírného pásma a dosud zde bylo
zaznamenáno p ibližn 70 druh a poddruh . Orchideje jsou známé již od starov ku. Sušené hlízy byly využívány jako afrodiziakum Po umletí sušených hlíz na prášek se vyráb la legendární drogy „Tubera salep“. Hlízy orchidejí obsahují 1 % glycid orchidejová nalezišt
(vhodné dietetikum), pro n ž byla mnohá
zni ena a jejichž salep se p idával kravám p ed otelením
do krmení. Do dnes se tyto ani jiné lé ivé ú inky nepotvrdily. Nepo ítáme-li obchod s kv tinami pro okrasu (k ezu i k p stování v bytech i sklenících), tak se pro orchideje mnoho dalšího využití v lidské ekonomice nenašlo. Jednu z výjimek p edstavuje vanilovník plocholistý (Vanilla planifolia), který je oblíbený pro své specifické aroma, a erný obchod se salepem dosud produkovaným zejména ve východním st edomo í.
5.1. Obecná charakteristika Orchideje mírného pásma se v systematice rostlin adí do
eledi vstava ovitých
(Orchidaceae). Jedná se o jednod ložné, vytrvalé rostliny. Podzemní orgány tvo í oddenky (u n kterých druh porostlé ko eny, n které druhy jsou zcela bezko ennými) r zných charakteristických tvar (tvar dlan s prsty, mo ských korál , hnízda hlíst , kulovité hlízy a jiné). Lodyha bývá jednoduchá, vzp ímená po celé délce více mén stejn silná a oblá (p ípadn tup hranatá). Celokrajné listy, nej ast ji pln vyvinuté, árkovité, kopinaté, obvej ité až vej ité, zpravidla jen s podélnou žilnatinou se vyskytují na lodyze v tšinou st ídav , z ídka vst ícn . N které druhy nesou listy 23
ve spodní ásti lodyhy r žicovit
nahlou ené a výše na lodyze se listy zm nšují
až na velmi ídké listencové lístky. Nezelené druhy mají listy zakrn lé, nebo neplní fotosyntetickou funkci. Více i mén nezbytnou podmínkou pro existenci orchidejí v p írod je jejich mykorhizní symbióza, na níž jsou závislé nap . práv výše zmín né nezelené druhy orchidejí i orchideje ve fázi klí ení. Kv ty terestrických orchidejí (vyr stající v úžlabí listových listen ) tvo í klasy, i klasovité hrozny až hrozny (Procházka, 1983). Kv ty jednotlivých druh mají r zný tvar, jsou oboupohlavné, tém
vždy zygomorfní (soum rné pouze v jedné rovin
soum rnosti). Okv tí je tvo eno šesti lístky ve dvou kruzích. Všechny okv tní lístky jsou bu
rozestálé, nebo p t z nich tvo í tzv. p ílbu, nebo tvo í r zné p echody mezi
t mito dv ma krajními možnostmi. Šestý lístek, prost ední vnit ního kruhu, bývá nej ast ji odlišný ve tvaru i zbarvení; tvo í zv tšený nápadný pysk u n kterých druh navíc protažený v ostruhu. U orchidejí velice asto dochází k tzv. resupinaci, která nastává p ed rozvinutím kv t , kdy dochází k otá ení kv t zkroucením semeníku. D sledkem je, že pysk v poupatech tvo í horní prost ední okv tní lístek, kdežto v rozvinutém kv tu je již prost edním lístkem v dolní ásti kv tu. Kv t má jednu ty inku (krom kv tu st eví níku, který má ty inky dv ). Prašník má vždy dva z eteln rozlišené pylové vá ky a pyl bývá slepený v brylky. Opylení p evládá v otev ených kv tech, ale za ur itých okolností dochází i k opylení v zcela uzav ených kv tech. Plodem je mnohosemenná tobolka se 3 až 6 chlopn mi, s velkým po tem malých semen bez endospermu (zásobních látek) a nediferencovaným embryem. Ježek (2006) uvádí, že a koli kompletní a p itom výstižná charakteristika vstava ovitých je velice složitá, souhrnn lze íct, že se vyzna ují ty mi základními znaky. Ty se jednotliv vyskytují i u jiných rostlinných skupin, ale všechny najednou platí práv pro zástupce eledi Orchidaceae: - kv ty soum rné podle jedné osy (zrcadlov symetrické), - pylová zrna jsou slepena v tzv. brylky, - semena jsou mikroskopicky malá a v obalu obsahují pouze málo vyvinutá embrya bez zásobních látek, - klí ení semen m že v p irozených podmínkách prob hnout pouze za p ítomnosti symbiotických hub. 24
5.2. Systematika a taxonomie orchidejí U orchidejí se pom rn
asto setkáváme s tzv. hybridizací, neboli k ížením. Tento jev
je umožn n n kolika faktory. Jedním faktorem je vazba kv t na opylování hmyzem, kdy nez ídka jeden druh hmyzu opyluje více druh
orchidejí. Dále orchideje jsou
fylogeneticky pom rn mladou eledí, u níž se ješt ne vždy dostate n vyvinuly genetické bariéry, které by k ížení mezi jednotlivými druhy nebo i rody n jak ú inn ji bránily. S tím souvisí skute nost, že u vstava ovitých se v mnoha p ípadech jedná o ješt
ne zcela ustálené druhy, které se stále nacházejí ve stadiu vývoje,
jenž je provázen neustálým a asto nep ehledným k ížením a vým nou genetického materiálu. P íkladem toho jsou mnohé druhy vstava , kruštík
i prstnatc
(Wágnerová, 2007). Systematika, neboli systematická botanika, je v dní obor zabývající se biodiverzitou. Taxonomie je užší podobor systematiky, katalogizující druhy do hierarchicky azených skupin a tyto pojmenovává. Nejd ležit jší kategorie základního taxonomického pojetí dle hierarchické nad azenosti jsou rod, druh, poddruh, varieta a forma. Jak uvádí Procházka (1983), nej ast ji používané sou asné len ní rozd luje ele
vstava ovité
na t i pod eledi: Apostasioideae, Cypripedioideae (= Diandrae) a Orchidoideae (= Monandrae).
5.3. Ekologické nároky orchidejí Vzhledem k tomu, že orchideje pat í k celosv tov
nejohrožen jším rostlinám,
pat í studium jejich ekologie k t m nejd ležit jším úkol m, p ed kterým stojí spole n botanici, ekologové i ochraná i. P estože vstava ovité pat í v sou asnosti k intenzivn studovaným rostlinám, o ekologii mnohých druh se toho ví pom rn málo. To je dáno nejen neustálým popisováním nových druh , ale hlavn složitým životním cyklem typickým pro orchideje. K nejd ležit jším p edm t m studia ekologie vstava ovitých je jejich t sná vazba na mykorhizní symbiózu s houbami, bez kterých semena orchidejí
25
v p írod nevyklí í, z nich iní rostliny v kultu e obtížn p stovatelné a ješt obtížn ji navratitelné zp t na p vodní stanovišt .
5.3.1. Mykorhiza V tšina terestrických druh orchidejí má pom rn dob e vyvinuty asimila ní orgány, které p edstavují zelené ásti rostlin s pr duchy. Z druh , vyskytujících se na území eské republiky, pouze ty i postrádají chlorofyl a jsou pln odkázány na p íjem organických látek prost ednictvím vláken symbiotických hub v podzemních orgánech. Bez mykorhizy by nemohlo v p irozených podmínkách prob hnout klí ení ani jinak zcela autotrofních zelených druh , jako je nap . st eví ník pantoflí ek (Cypripedium calceolus). Orchideová mykorhiza p edstavuje zvláštní druh soužití orchidejí s podhoubím n kterých druh hub. Je jedním z n kolika typ endomykorhizy (tj. mykorhiza, p i níž vlákna houby pronikají až do nitra bun k ko en cévnatých rostlin). Mycelium zásobuje rostlinu fosforem, dusíkem, organickými látkami, vodou. Pletivo houby m že vytvá et mechanickou ochranu, ale m že p sobit i antibioticky. asimiluje, m že poskytnout houb
Tím, že v tšina orchidejí
ást uhlíkatých látek. Rostlina i houba produkují
chemické látky, které podporují r st toho druhého a tak vzniká oboustrann velmi výhodná symbióza. Tato symbióza je snadno zranitelná a tak lehce m že dojít k parazitizmu jednoho organismu na druhém, p ípadn
jejich spole ný zánik
(http://www.kvetenacr.cz/). Procházka podotýká, že se nejedná o symbiózu, ale že vztah orchideje s houbou je sou asnými autory chápán jako vysoce specializovaná forma parazitizmu (Procházka, Roezliana 29). U dosp lých zelených orchidejí je míra heterotrofie r zná. Podle závislosti na mykorhizní symbióze v pr b hu ontogenetického vývoje rostliny lze orchideje rozd lit do t í skupin, které jsou spojeny adou p echod (Pr ša, 2005): a) První skupinu tvo í orchideje pln mykotrofní. Pat í sem nap íklad hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), korálice trojklaná (Corallorhiza trifida) nebo chloroti tí jedinci jinak zelených orchidejí. Druhy této skupiny jsou po celý život naprosto heterotrofn závislé na houbách, nebo se vyzna ují ztrátou chlorofylu. 26
b) Druhou skupinu p edstavují orchideje p edevším lesních stanoviš na mykorhize po celou dobu ontogeneze, a které tvo í p echod k tém
závislé
autotrofním
druh m. Jedná se o druhy do jisté míry fotosyntezující, avšak ve všech fázích svého vývoje pot ebují ást uhlíkatých látek doplnit prost ednictvím hub. Tuto skupinu tvo í tém
všechny druhy orchidejí vyskytující se na území eské republiky.
c) Do t etí skupiny pat í druhy na mykorhize závislé jen v asných stádiích ontogeneze. Po vytvo ení listového aparátu p estávají být na houbách závislé, vlastní asimilací a ko enovým systémem si zajistí všechny pot ebné látky (stávají se autotrofními organismy). Zástupci jsou nap íklad st eví ník pantoflí ek (Cypripedium calceolus) i bradá ek vej itý (Listera ovata).
5.3.2. Opylování Orchideje mají vyvinutý pom rn
složitý opylovací systém
asto specializovaný
na specifické druhy hmyzu. Mnoho tropických i evropských orchidejí z stává neoplozeno,
p estože
mají
vyvinuta
nejpodivuhodn jší
za ízení
k lákání
opylova . Východiskem z této nouze m že být u n kterých druh samoopylení. Samoopylení m že být náhodné (nap . „nešikovností opylova “) nebo naopak cílené (kleistogamické), kdy se kv t v bec neotev e a pyl vyklí í ješt v poup ti. Tento zp sob opylení poskytuje mnohem mén klí ivých semen v tobolce, než p i klasickém opylení. K lákání hmyzu mají orchideje kv tní
ásti tvarov
i barevn
p izp sobeny.
Jeden okv tní lístek je p em n n v rozší ený nebo prodloužený pysk, tzv. labellum. Tak nejlépe slouží k vábení a hlavn p istání hmyzu. Opylova je naveden p ímo do st edu kv tu. Prašníky p etvo ené v brylky se p ichytnou na opylova e (nep enáší se na bliznu jiného kv tu jednotlivá pylová zrna, ale celý pollinium jako jediný útvar). Primitivn jší tvary kv t , jaké mají nap . okrotice
i hlístník, mají pylová zrna
v hrudkách. St eví níky mají pyl rozpadavý (Dykyjová, 2003). Významnými zástupci opylova
jsou samotá ské i sociální v ely (Apoidea),
vosy (Vespoidea) a meláci (Bombusdae). D ležitou skupinou opylova
jsou motýli
No ní motýli p edstavují nej ast ji m rovití (Noctuidae) a lišajovití (Sphingidae). 27
Kv ty p izp sobené opylování no ními motýli z stávají p es noc otev ené, ostruhy mají dlouhé napln né nektarem dostupné dlouhým sosák m. Naopak kv ty p izp sobené denním motýl m se rozevírají za dne, mají nápadné barvy a v tšinou p íjemn voní. N které druhy much (dvouk ídlého hmyzu) se p eorientovaly pouze na potravu sbíranou v kv tech. P íkladem mohou být eledi: pest enky (Syrphidae), dlouhososky (Bombylidae) i n které kuklice (Tachinidae). Brouci p edstavují spíše p íležitostné orchidejové opylova e.
5.3.3. Stanovišt V pr b hu posledních 100 let došlo na území
R k výraznému snižování a trvalému
mizení mnoha druh orchidejí. D sledkem je zm na chemismu v p d a p etvá ení životního prost edí v bec (Ježek, 2006). Díky všeobecn známým aspekt m zásah lov ka, nap . zv tšování orné p dy, meliorací, hnojení, kyselých deš , imisí aj., byl d ív jší plošný a hojný výskyt orchidejí zredukován do zna n
oslabených
druhov chudých izolovaných míst. ele
vstava ovitých
je
po tem
druh
jedna
z nejpo etn jších
na
sv t .
Vyskytuje se na celém sv t . To neznamená, že všechny podmínky orchidejím vyhovují, ale že musí všude bojovat o p ežití vytvá ením r zných zvláštností a vitálních populací. V sou asné dob není v eské republice mnoho míst, která by se mohla ozna it za p irozené biotopy. Stanovišt
obývaná našimi druhy orchidejí m žeme
obecn rozt ídit podle n kolika hledisek, a to dle výskytu v závislosti na: - nadmo ské výšce:
- na biotopy nížin, - st edních poloh, - hor,
- dle množství sv tla v biotopu:
- zastín né (lesní), - polozastín né (rozvoln ný les a k oviny), - oslun né (otev ená prostranství),
- dle míry zamok ení stanovišt :
- suchá, - p echodn vlhká, - vlhká, - podmá ená. 28
Existují i další možnosti podrobn jšího rozd lování p ímo podle typu spole enstva vyskytujícího se na lokalit . P evážná v tšina evropských orchidejí dává p ednost alkalické reakci vápencových p d. S oblibou orchideje osidlují i výslovn sekundární biotopy jako lesní cesty, p íkopy, opušt né vápencové lomy, nebo místa s narušeným vegeta ním pokryvem (odkud s postupující sukcesí orchideje asto vymizí). Nejucelen jší p ehled orchidejových stanoviš
lze nalézt v knize Zásady pé e
o orchidejová stanovišt od Jersákové a Kindlmanna (2004). Jedná se o podrobný p ehled stanoviš uspo ádaný podle jednotlivých druh
orchidejí, kde ke každému
konkrétnímu druhu jsou vyjmenovány biotopy, v nichž se daný druh vyskytuje.
5.4. Pé e o orchidejová stanovišt Pe ovat o orchidejová stanovišt
p edstavuje vytvá ení vhodných podmínek
lokality zam ených na podporu vstava ovitých. Hlavním cílem je ovlivn ní rostlinných spole enstev a jejich sukcesí, ve své podstat
také o udržení
biodiverzity. Pokra ující sukcese by sice byla p irozená, ale pak lze o ekávat rozší ení invazivn jších druh ,
ímž by hodnota stanovišt
spíše degradovala,
snížila by se biodiverzita a výrazn by se zm nilo p vodní spole enstvo. Jak pe ovat o chrán ná území, v nichž se mimo jiné orchideje také vyskytují, je obecn uvedeno v publikaci V. Pet í ka Pé e o chrán ná území (1999). Zásadám pé e o orchidejová stanovišt se nejkompletn ji v nuje Jersáková a Kindlmann (2004). Managementem orchidejových lokalit se p edevším zabývají Správy národních park , Správy ochrany p írody, Agentura ochrany p írody a krajiny, krajské ú ady a n které organizace (nap íklad eský svaz ochránc p írody aj.).
5.4.1. Management Pro soustavu biotechnických opat ení sm ujících k zajišt ní žádoucího stavu biocenóz se užívá termín management. Managementu spole enstev chrán ných území se v nuje Pet í ek a Míchal (1999) v publikaci Pé e o chrán ná území. Pet í ek a kol. (1999) 29
obecn
d lí management pé e na regula ní a asana ní. V p ípad
regula ního
managementu se jedná o usm r ování vývoje vegetace soustavnými i opakovanými biotechnickými zásahy (nap . extenzivní obhospoda ování). Asana ní management se zam uje na obnovní, revitaliza ní pé i, kdy v tšinou jde o zásadní zásah do stanovištních pom r (nap . odlesn ní, zalesn ní, zm na porostu atd.), p ípadn zásah likvidující invazní
i jiné nežádoucí druhy - v tomto p ípad
se mluví
o likvida ním managementu. Míchal a kol. (1999) se v nují managementu na lesních spole enstvech chrán ných území, který je p edevším zam en na šetrné lesní hospodá ství se snahou o maximální ekologickou funkci lesního ekosystému. Autorský kolektiv popisuje zásady obhospoda ování jednotlivých lesních spole enstev. K managementu vápnomilných bu in, jakožto p irozeného lesního spole enstva typického pro fytocenologický podvaz Cephalanthero-Fagenion (Chytrý a kol., 2001), se v kapitole 14.4. Kalcifilní bu iny Míchal a kol. (1999) vyjad uje stru n . Uvádí, že cílová porostní výstavba kalcifilních bu in je totožná s výstavbou p irozenou, tzn. rozvoln né až mezernaté porosty mají být ponechány
samovolnému
vývoji;
p irozená
obnova
probíhá
velmi
pomalu,
ale za p im ených stav zv e plynule. Dále se autor vyjad uje k innosti v lesních porostech s výskytem chrán ných druh rostlin i živo ich . P ipomíná, že p i provád ní zásah v lesích NPR je nutné respektovat zásady, jako nap .: - ponechávat v lese staré a odumírající stromy (rozpadající se kmen je nedílnou sou ástí p irozeného ekosystému a významným biotopem mnoha druh živo ich i rostlin), - nezales ovat primární sv tliny v lesích, - návrh zásah konzultovat se specialisty dot ených obor (botanika, zoologie) a to již ve fázi plánování. Pet í ek a kol. (1999) vyjmenovává a charakterizuje jednotlivá nelesní stanovišt odstup ovaná
podle
hydrologických
a
teplotních
pom r
p evládajících
na jmenovaných stanovištích a k t mto uvádí specifický management. Nezabývá se však jmenovit orchidejovými stanovišti. K zásadám Podle Jersákové a Kindlmanna (2004) si pod pojmem management nelesních orchidejových stanoviš lze p edstavit pravidelné kosení (provád né v záv ru vegeta ní sezóny) a opakované odstra ování náletových d evin. U kosení je vhodné dbát o mozaikovitý zp sob, p i n mž pokos probíhá po dobu n kolika týdn
a rostlinná biomasa nezmizí ze stanovišt naráz. 30
Pokud stanovišt zar stá náletovými d evinami má být snaha spíše o prosv tlení, než o p em nu v lu ní plochu. P ísp vek V. Vla ily, který Jersáková (2004) zve ejnila vysv tluje: „Prosv tlování má tak nap . charakter vytvá ení plošn omezených lou ek a liniových pr sek se stálým polostínem, kterými pravideln protahuje zv
zajiš ující
spásání bylinného patra i okus terminálních ástí nežádoucích výmladk .“ Pr ša (2005) rozd luje orchidejová stanovišt do t í skupin: - lu ní porosty, - prameništ a rašeliništ , - lesy a k oviny. Managementová opat ení lu ních porost
mají sm ovat k zabrán ní p irozenému
procesu zar stání sukcesními spole enstvy. P edstavují je se ení, pastva, odstra ování nálet a jejich kombinace. P i emž se ení má probíhat až po odkv tu (aby se mohla vyvinout semena), biomasa se má sušit na míst se e (p i sušení se uvolní zbytek semen a z stanou tak na vhodné lokalit ). P i pastv je pot eba dob e zvážit intenzitu spásání a nechat spásat vždy jen ást pastviny. Prameništ a rašeliništ na území NPR Výv ry Punkvy mají zanedbatelný význam. Management udržování k ovin, jakožto složitých ekosystém , má brát ohled na druhové složení. D ležité je najít rovnováhu mezi likvidací
i údržbou k ovin a nezar stáním, nezahuš ováním ke ového porostu.
P i hospoda ení v lesích je dobré dbát na: - nevnášení nep vodních d evin, - úprava druhové skladby d evin ve prosp ch klimaxových druh , - p irozenou obnovu porostu, - vylou ení holose ného hospoda ení, - zajišt ní ochrany proti zv i, - neodstra ování veškeré d evní hmoty. V záv ru své publikace Jersáková a Kindlmann (2004) dodávají, že každý management orchidejových lokalit by m l být dopl ován systematickým sledováním populace, to znamená monitoringem a jeho analýzou. Pravideln každý rok by m lo prob hnout pozorování lokality s písemným záznamem stavu, jeho aktuální hodnocení a zjišt ní trendu vývoje. Pokud trend není v souladu s p edpokladem, p edevším pokud
31
se výrazn stav zhorší, je nutné zhodnotit, jde-li o jev výjime ný i obecný, a na základ analýzy upravit následné zásahy managementu.
5.4.3. Finan ní podpora Na management pé e o orchidejová stanovišt lze získat finan ní podporu. Ministerstvo zem d lství (dále MZe) m že žádat pouze obhospoda ovatel pozemku, na n mž orchideje rostou. Jedním významným programem MZe je Program podpory mén p íznivých oblastí a oblastí s environmentálními omezeními (tzv. LFA oblasti). Takovými oblastmi se ozna ují nap . oblasti horské nebo oblasti se specifickým využíváním. Další finan ní nástroj MZe p edstavují tzv. agro-environmentální opat ení (AEO) na podporu mimoproduk ních funkcí zem d lství (ohled na ochranu složek životního prost edí). MZe má také další programy nap . na podporu ekologického zem d lství, které jsou ve ejnosti dostupné na webových stránkách MZe. Nejvhodn jším
finan ním
nástrojem
pro
management
orchidejových
lokalit
je Program pé e o krajinu, který zašti uje Ministerstvo životního prost edí (MŽP). Tímto programem lze získat až 100 % celkových náklad . Výše podpory závisí na vyhodnocení p ínosu z hlediska ochrany p írody a krajiny. Program pé e o krajinu podporuje innosti, jako nap .: - likvidace k ovinného a d evinného náletu, zpracování hmoty, svoz a odvezení náletu podle podmínek stanovených orgánem ochrany p írody, - extenzivní pastva, - vyhotovení plánu pé e nebo jeho ásti o existující NPR, PR, NPP, PP a jejich ochranná pásma podle schválené metodiky, - provád ní v sou asnosti nevýnosných tradi ních hospodá ských inností na zem d lské p d , kterými se udržuje žádoucí druhová skladba nebo prostorová struktura chrán ných ekosystém nebo stanoviš zvlášt chrán ných druh aj. MŽP má také další programy, nap . Program pé e o p írodní prost edí, které dosahují pokrytí celkových náklad až z 80 %. Vždy je pot eba mít souhlas vlastníka pozemku a orgánu ochrany p írody.
32
5.5. Ohrožení a ochrana, zánik nebo záchrana Z výše uvedených kapitol vyplývá, jak jsou vstava ovité citlivé k mnoha r zným vliv m, co vše je ohrožuje a ni í. Lze p ipomenout ni ení stanoviš , eutrofizaci prost edí (tj. zvyšování úživnosti vody a p dy, ímž se rychle množí expanzivní druhy) a v neposlední ad vykopávání a snaha o p esazování plan rostoucích druh orchidejí na soukromé zahrady. Dykyjová (2003) dodává, že nadm rná chemizace zem d lských pozemk , a dnes již prakticky i volné p írody, velmi ohrožuje a redukuje nejen populace orchidejí, nýbrž stejn tak i jejich opylova e - dnes již ne etné samotá ské v ely a vosy. Ježek (2006) vysv tluje pro
všechny evropské zem
p ikro ili k p ísné ochran
orchidejových druh : Orchideje mírného pásma nelze v um lých podmínkách množit semeny, a to ani metodou in vitro - pokud se to v ojedin lých p ípadech poda í, p evod získaných semená k zp t do p irozeného prost edí v p írod je siln ztrátový. Orchideje se ob as mohou p izp sobit i životu na zm n ných biotopech, p ípadn na biotopech orchidejím nep irozených, ale po et t chto více i mén živo ících jedinc nem že nahradit celkový úbytek zp sobený civiliza ními zásahy. Procházka (1983) dodává, že p estože na velkých územních celcích (díky pest ejší skladb ekologických podmínek) p ežívá v tší po et taxon , ani ty nejsou ušet eny ubývání druh . Krom národní legislativy jsou na území
R platné také r zné mezinárodní smlouvy.
Mezi nejvýznamn jší pat í Washingtonská úmluva – CITES (chrání vstava ovité jako ele , brání mezinárodnímu obchodu, který by mohl zp sobit ohrožení voln žijících živo ich
a rostlin). Jednotlivé druhy také chrání sm rnice 92/43/EHS a Bernská
úmluva. Díky t mto a dalším zákon m je pro b žného milovníka p írody nemožné získávat jakékoli orchidejové druhy pro své soukromé sbírky,
i je transportovat
p es hranice. Rychlost mizení druh z p írody se tak sice snížilo, ale opat ení sama o sob vymírání jednotlivých druh nezabrání, navíc opat ení se ob as minula ú inkem. Jak Ježek (2006) agituje, jen dobrá znalost všech možných p í in ohrožení orchidejí usnadní nalezení zp sob
jejich ú inné ochrany. Nelze se tedy spokojit s pasivní
ochranou legislativy, ale je nutné p ijmout celý soubor opat ení (viz kapitola 5.4. Pé e
33
o orchidejová stanovišt ), v etn studia ekologie a biologie, který zajistí trvalé udržení kvality stanovišt .
5.6. Terestrické orchideje Pro všechny orchideje mírného pásma je charakteristická p edevším jejich terestrická adaptace na chladné prost edí, kdy jsou nuceny nep íznivou
ást roku p e kávat
pod povrchem p dy. Rostliny p e kávající chladné období roku pomocí oddenk nebo hlíz jsou ozna ovány za geofyty. Viditelným rozdílem od tropických orchidejí, je asto menší vzr st rostlin a menší (n kdy až drobné) kv ty a kv tenství, jevící se na první pohled jako chudé a málo nápadné. Podstatným rozdílem je možnost a úsp šnost kultivace a p stování. P estože náro nost kultivace je všeobecn vysoká, v tšina tropických orchidejí je již více u zemních druh
orchidejí je podstatn
i mén
kultivovatelná. Naopak situace
složit jší. V tšinu našich orchidejí nelze
ani p esadit, natožpak udržet a p stovat v um lých podmínkách. Navíc p stování našich vstava ovitých není možné z d vodu legislativní ochrany (Ježek, 2006).
34
6. VÝSKYT ORCHIDEJÍ V NPR VÝV RY PUNKVY Publikace a další zdroje, z nichž bylo v práci
erpáno, a které jsou významnými
prameny informací o výskytu orchidejí ve studovaném území jsou: - Rozší ení a ochrana orchidejí na Morav a ve Slezsku (Jatiová a Šmiták, 1996) Podává obraz o historickém i sou asném rozší ení všech druh
vstava ovitých
na Morav a ve Slezsku. Výsledkem práce je podrobný výskyt orchidejí konkrétn lokalizovaný do
tverc
evropské mapovací sít
lze získat podrobný seznam druh
v tomto
území. Z této knihy
na daném území, nikoli už jejich po et.
Po et jednotlivých druh je v knize uveden souhrnn pro celé mapované území. - Rostliny Moravského krasu a okolí (Van ková a kol., 1997), Krom rostlin pozorovaných p i floristickém kurzu (konaného za átkem ervence 1980) obsahuje publikace i ostatní rostliny vyskytující se na území Moravského krasu mající r stové optimum brzy na ja e i pozd ji v lét . Využity byly herbá ové sbírky Moravského zemského muzea v Brn . Pozorované území je rozd leno na menší lokality, kterým byla p id lena
ísla. Jedná se tedy o výpis rostlinných druh ,
které by se na území Moravského krasu m ly vyskytovat. - Kv ty Moravského krasu (Šmarda, 1966, Trefulka a kol., 2000), Tento zdroj p edstavuje vybrané druhy vyskytující se na území CHKO Moravský kras. Rostliny vyskytující se v chrán ném území jsou p edstaveny barevnými kresbami. Na konci knihy jsou ke všem uvedeným druh m uvedeny základní charakteristiky. P ínosem je jejich p ibližná lokalizace uvnit CHKO. - asopisy Roezliana (ro níky 1999 - 2004) Orchidejá ské
asopisy
Roezliana
zachycují
každoro n
nové
poznatky
o orchidejích, jak o sv tových tropických, tak o našich terestrických, o jejich náro ném p stování, ale také o záchran v p írod . Od roku 1999 se v asopise vyskytují pravidelné rubriky nových nález
orchidejí a ov ování vzácných
orchidejových lokalit v echách a na Morav . Navzdory mizení orchidejí z p írody se ob as poda í n který druh znovuobjevit nebo i objevit na n které lokalit poprvé.
35
- kartotéka (Správa CHKO Moravský kras) Pro jednotlivé druhy nacházející se v CHKO Moravský kras jsou vedeny samostatné karty, obsahující informace o stanovištích a lokalizaci druh v etn pozorovatele a roku pozorování. Záznamy na kartách jsou pom rn
detailní, ale neobsahují
aktuáln jší údaje a není ani komplexním zdrojem historických údaj . - TurboVeg (Hennekens & Schaminée, 2001), Program je základním softwarem pro
eskou národní fytocenologickou databázi,
která je tvo ena fytocenologickými snímky. P estože tato databáze obsahuje pro území eské republiky tém
87 500 fytocenologických snímk , pro sledovanou
lokalitu neobsahuje dostatek informací. - soukromý nepublikovaný materiál (Heger, 2002) Jedná se o pozorování orchidejí v roce 2002, nejen na území CHKO Moravský kras. Obsahující informace i ohledn po tu exemplá
na stanovišti, lokalizaci a poznámku
k výskytu. - bakalá ská práce Monitoring orchidejí v NPR Výv ry Punkvy (Wágnerová, 2007) V práci byl proveden pr zkum širších floristických vztah na vybraných stanovištích a za azení pozorovaných druh do fytocenologických svaz . - další zdroje,
jako jsou r zné studentské (nap . floristické pr zkumy, druhov
zam ené pr zkumy aj.), herbá ová sbírka (nap . Moravského zemského muzea v Brn ). O orchidejích v Moravském krasu se lze dozv d t z mnohých výro ních zpráv, brožurek o chrán ném území a informa ních materiál , kde však v tšinou vyjmenováno n kolik málo nejb žn jších nebo nejvzácn jších druh
eledi
vstava ovitých, ale ne podrobný vý et a lokalizace i po et. Inventariza ní seznam druh
jako významný zdroj informací nebyl na Správ
CHKO Moravský kras
k dispozici. Níže uvedené druhy orchidejí jsou vybranými druhy, které by se mohly na území NPR Výv ry Punkvy v sou asnosti vyskytovat. Ke každému druhu je uveden stru ný popis. Popisky k vybraným druh m byly erpány z knihy Rostliny Moravského krasu a okolí (Van ková a kol., 1997), Kv ty Moravského krasu (Trefulka a kol., 2000), 36
p ípadn dopln ny informacemi z Orchideje eské republiky (Pr ša, 2005) a z internetu Kv tena R (http://www.kvetenacr.cz/). Stupe ohrožení je dle Vyhlášky 395/1992 Sb. Okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) Jedna z nejrozší en jších a nej ast jších orchidejí. Rostlina bývá 30 - 50 cm a vyr stá z podzemního plazivého oddenku, z n hož vyr stají n kdy celé skupinky vegetativn vzniklých exemplá . V tšinou mívá ídké kv tenství bílých až žlutobílých kv t . V plném kv tu jsou kv ty obvykle tém
uzav ené. Roste ve sv tlých bukových
i jedlových lesích, také na k ovinných stráních. Vždy dává p ednost vápnitým substrát m. Ohrožený druh. Okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia) Od okrotice bílé se rozlišuje nápadnými úzkými protaženými listy, v tšinou dvou ad uspo ádanými. Vzr stem je nižší než okrotice bílá, dor stá 40 (45 cm). V Moravském krasu je vzácn jší druhem než C. damasonium a C. rubra. Roste ve sv tlých lesích, k ovinách, lesních lemech, hojn ji v jižní
ásti CHKO, kde je sou ástí podrostu
dubo-habrových les . Ohrožený druh. Okrotice ervená (Cephalanthera rubra) Nápadná orchidej se vyzna uje pom rn
velkými, r žov
ervenými kv ty.
Mezi okroticemi je nejvzácn jší. C. rubra p edstavuje teplomilnou orchidej vázanou na vápencové podloží. V rezervaci se vyskytuje vzácn . Nejpo etn jší populace v Moravském krasu se nacházejí v jeho jižní ásti. Siln ohrožený druh. Korálice trojklanná (Corallorhiza trifida) Drobná nezelená rostlina. Má p ímou, bezlistou lodyhu bledožluté barvy, nesoucí drobné,
ídké kv tenství se zelenav
žlutými malými kv ty. Charakteristický
je korálovitý oddenek. Vyskytuje se spíše ve stinných, vlh ích a humózn jších lesích a k ovinách. Na území Moravského krasu je velmi vzácná a pat í mezi siln ohrožené druhy kv teny R. Siln ohrožený druh. St eví ník pantoflí ek (Cypripedium calceolus) Je naší orchidejí s nejv tšími kv ty. Rostlina tvo í jen málo kv t , asto 1 - 2. Tyto jsou velké a barevn nápadné (okv tní lístky jsou hn do ervené, velký žlutý pysk má tvar 37
st eví ku). V sou asnosti se vyskytuje v echách i na Morav vzácn . Nachází se na stanovištích s humózními p dami, na vápenatých podkladech. Preferuje listnaté lesy, n kdy p etrvává i v jehli natých. St eví ník pantoflí ek je výrazn kalcifilní druh, a proto se
asto vyskytuje ve spole enstvech svazu Cephalanthero-Fagion.
Siln ohrožený druh. Kruštík tvamo ervený (Epipactis atrorubens) Rostlina vysoká 20 až 40 cm. Kvete v lét hn do erven fialovými kv ty, které voní po vanilce (Šmarda, 1966). Kv tenství tvo í idší vrcholový hrozen, tvarem, velikostí i barvou bývá zna n variabilní. Obývá vápencové polozastín né lesy, skály a sut . Ohrožený druh. Kruštík širolistý (Epipactis helleborine) Ve sledovaném území pat í kruštík širolistý k nejb žn jším druh m orchidejí. Rostlina se vyzna uje pom rn vysokým vzr stem (b žn vyšší než 50 cm) a v tšinou s p ímou lodyhou nesoucí bohaté kv tenství. Kv ty nejsou p íliš výrazné, p evážn zelenavé, žlutavé nebo s nádechem nachového zbarvení. Vyskytuje se i na antropicky ovlivn ných stanovištích. Vzácn jší druh vyžadující další pozornost. Kruštík r žkatý (Epipactis muelleri) Jedná se o vzácný druh azený do skupiny siln ohrožených druh . Spolehlivým ur ovacím znakem kruštíku r žkatého je blizna, postavená k ose sloupku v p ibližn pravém úhlu (http://botany.cz/). Siln ohrožený druh. Bradá ek vej itý (Listera ovata) Bradá ek vej itý je až 60 cm vysoká zbarvením nenápadná orchidej, kvetoucí idším kv tenstvím s drobnými žlutozelenými kv ty, nápadnými hluboce rozeklaným pyskem. V dolní
polovin
lodyhy
má
dva
p isedlé,
vst ícné,
široce
vej ité
listy.
Roste na sv tlejších stanovištích okraj les , k ovin. Vyzna uje se velmi pomalým r stem a pom rn dobrou ekologickou p izp sobivostí. V dosp losti je na mykorhize zcela nezávislý. P esto v Moravském krasu není hojnou rostlinou. Vzácn jší druh vyžadující další pozornost.
38
Hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) Hlístník hnízdák se vyzna uje hn dou, p ípadn voskovou neboli žlutohn dou barvou. Rostlina je tém
bezlistá a lodyha se zakrn lými listy nese pouze stopy po chlorofylu.
Bohatý válcový kv tní klas nese obdobn hn d zbarvené kv ty. Podzemní orgány podobající se hnízdu hlíst
uživí na svém zna ném povrchu množství hub,
které ji naopak zásobí pot ebnými látkami. Roste spíše ve stinných lesích a travnatých lesních lemech. Na území Moravského krasu pat í mezi velmi hojné druhy. Jinak se adí mezi vzácn jší druh vyžadující další pozornost. Vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) Je zelenou orchidejí v dosp losti málo závislá na mykorhize, což ji tvo í ekologicky p izp sobivou a pom rn hojn rozší enou rostlinou. Charakteristické jsou zpravidla dva široce oválné listy vyr stající na bázi stonku. Bílé klasovité kv tenství v tšinou p íjemn
voní, je tvo eno až 25 bílými kv ty (vnit ní okv tní lístky mají
žlutozelenou barvu, pysk je protažen v dlouhou ostruhu obsahující nektarem). Vyskytuje se ve sv tlých lesích a na chudých loukách. Ohrožený druh. Vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha) Oproti vemeníku dvoulistému je mnohem vzácn jší a ekologicky mén p izp sobivý. Bývá více vázán na vlh í až
erstvé, živinami bohatší p dy, v tšinou vápnité.
Rozeznávacím znakem od vemeníku dvoulistého je postavení pouzder prašníku, kdy vemeník zelenavý pouzdra nemá soub žná, ale rozbíhavá. Ohrožený druh.
39
7. MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ Pro spln ní zadání diplomové práce bylo nutné zajistit si povolení ke vstupu na území NPR Výv ry Punkvy. Žádost o povolení vstupu se podává na Správu CHKO Moravský kras, která ji p edá ke schválení na Ministerstvo životního prost edí
R. Na základ
obdrženého povolení bylo možné legáln navšt vovat chrán né území a získávat údaje v terénu. Pozorování bylo provád no p evážn na t ech lokalitách, kde byl o ekáván hojný výskyt orchidejí. Tyto lokality p ibližn odpovídají monitorovaným lokalitám v bakalá ské práci, ale jsou rozlehlejší. Na t chto byly po ízeny floristické p ehledy k porovnání s fytocenologickými snímky z bakalá ské práce. Krom t chto lokalit byla p íležitostn
navštívená i jiná místa. Každé pozorování bylo zaznamenáváno
do zápisníku, v n mž byl uveden datum, sm r trasy a nalezené druhy (jejich po et a
fenologická
fáze).
Pozorování
v tšinou
bylo
provázeno
fotodokumentací.
Na pozorování orchidejí pro diplomovou práci p ipadalo pouze jedno vegeta ní období (jaro/léto 2008). Údaje, které v terénu nebyly pozorovány, nebo které z asového d vodu nemohly být sledovány, p ípadn v období vegeta ní sezóny nebyly známy, byly hledány v literatu e a jiných zdroj . Bylo t eba navštívit p edevším knihovny, zainteresované osoby, P írodov deckou fakultu MU v Brn , Moravské zemské muzeum v Brn , Správu CHKO Moravský kras, HMÚ a jiné instituce. Jednotlivé p ínosné zdroje jsou uvedeny a popsány výše v kapitole 5. Výpisem druh orchidejí a dalších informací týkajících se studovaného území vznikají podklady pro zpracování výsledk pozorování. V praktické ásti diplomové práce jsou zestru n ny a shrnuty shromážd né informace a dopl kové podklady do tabulek a p ehled . Na záv r jsou na základ výsledk zpracovány mapy. Základem pro sestavení map byly podklady získané ze server : http://amapy.atlas.cz/ a http://www.mapy.cz/, do nichž byly pomocí grafického programu Corel Photo-Paint a geografického programu ArcGIS vloženy pot ebné údaje.
40
8. VÝSLEDKY PRÁCE
8.1. Výpisy výskytu orchidejí dle jednotlivých zdroj Následující informace jsou erpány ze zdroj uvedených a popsaných výše. Jednotlivé zdroje jsou uvedeny jako názvy díl ích kapitol. Výpisy p edstavují název orchideje a k ní pat i né poznámky o výskytu. Tu n
zvýrazn né názvy p edstavují druhy,
které se podle daného zdroje nacházejí na území NPR Výv ry Punkvy (tzn. že do roku vydání publikace jsou považovány za recentní údaj). Ostatní vypsané druhy se bu nacházejí mimo NPR Výv ry Punkvy (ale nacházejí se v severní ásti Moravského krasu), nebo jsou vyhynulé
i nezv stné. Za severní
ást Moravského krasu
je pro tuto práci považována oblast krasu nad hranicí tvo enou pomyslnou spojnicí mezi obcemi Olomu any a Rudice.
8.1.1. Rozší ení a ochrana orchidejí na Morav a ve Slezsku (Jatiová a Šmiták, 1996) Níže uvedené výpisy výskytu orchidejí se týkají druh , jejichž výskyt byl uveden ve tverci evropské mapovací sít s íslem 6666. Výpisy pro druhy orchidejí mimo NPR Výv ry Punkvy nejsou vždy kompletní, nebo tyto nálezy nejsou p edm tem zadání diplomové práce. Letopo ty byly uvedeny jen u n kterých lokalit, u nichž vyzna ují nejstarší a nejmladší údaj pozorování daného druhu. Poznámka „v tšinou jde o historický údaj“, „z ásti jde o historický údaj“ atd. vyjad ují snižující se výskyt, kdy auto i získali informace o výskytech orchidejí na stanovištích, na nichž se pozd ji výskyt již nepotvrdil.
íslo 2/3, 1/3 p ibližuje úbytek (tzn. p ibližn 2/3 lokalit již
neexistuje, nebo na nich pozd ji nebyl výskyt prokázán). Cephalanthera damasonium - NPR: Lažánky, Macocha, Blansek (1991), Pustý žleb (1921), Skalní mlýn, Ko ský spád, Chobot,
ert v
most, Suchý žleb, K enkova stezka (1991), Prase í ucho - CHKO: Holštejn, Rudice
41
Cephalanthera longifolia
- pozn.: v tšinou jde o historický údaj (2/3) - NPR: Pustý žleb (1991) - CHKO: (Olomu any 1962)
Cephalanthera rubra
- NPR: Skalní mlýn, K enkova stezka (1980), Macocha (1921) - CHKO: (Olomu any 1980)
Corallorhiza trifida
- pozn.: z ásti jde o historické údaj (1/3) - NPR: Pustý žleb (1991), K enkova stezka (1991) - CHKO: (Blansko 1835)
Cypripedium calceolus
- NPR: Macocha (1904), Chobot, Suchý
žleb,
K enkova
ert v most (1996),
stezka,
Pustý
žleb,
Nad Salmovkou - CHKO: Ostrov u Macochy (propadání Domínka) Dactylorhiza fuchsii
- pozn.: v tšinou jde o historický údaj (2/3) - NPR: -- CHKO: Lažánky (1995), Suchdol, Rudice (1873)
Dactylorhiza majalis
- pozn.: v tšinou jde o historický údaj (2/3) - NPR: - -CHKO: Holštejn (1927), Rudice, (Jedovnice 1880, 1955)
Epipactis atrorubens
- NPR: Lažánky, Kate inská jeskyn , Skalní mlýn, Pustý žleb (1991), K enk v pomník, Suchý žleb (1887), Macocha, Prase í ucho, Nad Salmovkou - CHKO: Olomu any, (Jedovnice)
Epipactis helleborine
- NPR: Lažánky, Pustý žleb, Nad Skalním mlýnem, Blansek, Ko ský spád, Skalní mlýn, Macocha (1887), Punkevní jeskyn , Pustý žleb, Suchý žleb, Chobot,
42
Prase í ucho, Štajgrova díra, Salmova stezka (1995), K enkova stezka, horní stanice lanovky (1995) - CHKO: Ostrov u Macochy, Rudice, Sloup Epipactis muelleri
- NPR: Pustý žleb (1993), Prase í ucho (1980) - CHKO: (Habr vka)
Epipactis purpurata
- NPR: -- CHKO: Holštejn - Michálka, Ostrov u Macochy
Gymnadenia conopsea subsp. conopsea
- pozn.: ist historický údaj - Jedovnice (1932), Lažánky (1862)
Gymnadenia conopsea subsp. densiflora
- pozn.: ist historický údaj - nejsou uvedeny bližší informace
Listera ovata
- pozn.: v tšinou jde o historický údaj (2/3) - NPR: K enk v pomník (1971) - CHKO: Holštejn 1980, (Jedovnice 1897)
Neottia nidus-avis
- NPR: Lažánky, Macocha (1989), Údolí Punkvy (1898), Pustý žleb, Skalní mlýn, Chobot, K enkova stezka - CHKO: Rudice, Suchdol
Orchis morio
- pozn.: v tšinou jde o historický údaj (2/3) - NPR: -- CHKO: Rudice (1955), (Jedovnice 1894)
Orchis ustulata
- pozn.: jde o historický údaj (1/1) - CHKO: K tiny (1922)
Platanthera bifolia
- NPR: Lažánky (1980), Pustý žleb, Blansek, Ko ský spád, Chobot, ert v most (1996), K enkova stezka, - CHKO: Holštejn, Rudice 43
Platanthera chlorantha
- NPR (1980): Vilémovice, K enkova stezka, Škrapy, - CHKO: Suchdol (1980)
8.1.2. Rostliny Moravského krasu a okolí (Van ková a kol., 1997) Jednotlivé lokality floristického pr zkumu byly o íslovány. V této je nejd íve uveden soupis lokalit týkajících se rezervace. Na tu n lokalitách se dle zdroje vyskytují orchideje. Nejd íve je
ásti práce vyzna ených
íselný a jmenný soupis
uvedený pro území NPR Výv ry Punkvy, dále je také výpis pro CHKO. Poté je uveden soupis druh
orchidejí vyskytujících se dle daného zdroje na studovaném území
s lokalizací v NPR Výv ry Punkvy (v závorce je uveden výskyt vstava ovitých v okolí rezervace). Na konci této podkapitoly jsou uvedeny druhy orchidejí, které se na území Moravského krasu n kdy vyskytovaly, ale floristickým pr zkumem nebyly nalezeny. Zdroje poukazující na herbá ové položky (Masarykovy univerzity
i Moravského
zemského muzea) jsou v závorce uvedeny jako „výskyt známý z herbá “. Ostatní zdroje o výskytu orchidejí floristickým pr zkumem nenalezených jsou uvedeny v závorce jako „výskyt uvedený jinde“.
ísla lokalit v NPR Výv ry Punkvy - mapa B2: 150, 151, 152, 179, 180, 199, 200, 201, 202, 203, 204, 205, 206, 207, 208, 209, 215, 216, 220, 221, 222, 223 179 - T chov, V obce – z ícenina hradu Blansek v Pustém žlebu, 440 m n.m 200 - Lažánky, SZ obce – h eben nad Starohrab cí hutí, 450 m n. m. 201 - Lažánky, S obce – 1 km západn od Skalního mlýna sestup se skály zvané „Prase í ucho“ k myslivn do údolí Punkvy, 430 m n.m. 203 - Lažánky, S obce – les podél erven zna ené cesty od vyhlídky zvané „Hanák“ jihozápadním sm rem, 480 m n. m. 204 - T chov, J obce - údolí Punkvy ruderální místa v okolí parkovišt aut u Skalního mlýna, 400 m n. m. 205 - T chov, J obce - lesní porost p i silnici u Skalního mlýna, 400 m n. m. 44
206 - Lažánky, S obce - K enkova cesta v Suchém žlebu asi 0,3 km od Skalního mlýna, 430 m n. m. 207 - T chov, JV obce - Pustý žleb mezi Punkevními jeskyn mi a Skalním mlýnem, 420 m n. m. 209 - Lažánky, S obce - okolí K enkova pomníku na severovýchodních svazích Pustého žlebu, 450 m n. m. 215 - Lažánky, S obce - okraje lesa a skály v lese u vyhlídky zvané „Hanák“, JJZ Skalního mlýna, 450 až 480 m n. m. 216 - Lažánky, S obce - strán na levém b ehu Punkvy u skalního mlýna, 450 m n. m. 220 - Lažánky, cesta kolem h bitova, 375 m n. m. ísla pozorovaných lokalit v severní ásti CHKO Moravský kras: 52, 53, 93, 94, 95, 96, 103, 105, 106, 107, 108, 109, 112, 113, 114, 115, 116, 145, 146, 147, 148, 149, 150, 151, 152, 153, 154, 155, 156, 157, 158, 159, 160, 167, 168, 169, 170, 171, 172, 173, 174, 175, 175b, 176, 177, 178, 179, 180, 181, 182, 183, 198, 199, 200, 201, 202, 203, 204, 205, 206, 207, 208, 209, 210, 211, 212, 213, 214, 215, 216, 217, 218, 219, 220, 221, 222, 223, 224, 233, 234, 235, 236, 237, 238, 239, 240, 241, 243, 244, 245, 246, 247, 248, 249, 250, 251, 252, 264, 265, 281, 282, 283, 284, 285a, 285b, 286, 287, 288, 289, 290 Druhy náležící do eledi Orchidaceae a jejich výskyt: Cephalanthera damasonium - 200, 215, 216, (54, 150, 246, 251, 264) Cephalanthera rubra
- 206, 216
Corallorhiza trifida
- 179, 206
Cypripedium calceolus
- 209
Epipactis atrorubens
- 201, 209, 216, (217, 234)
Epipactis helleborine
- 179, 204, 205, 206, 207, (108, 174, 177, 219, 246, 251)
Epipactis muelleri
- 201 (214)
Neottia nidus-avis
- 179, 200, 203, 206, 216 (219, 264)
Platanthera bifolia
- 200, 206, 215, (150, 217, 264)
Platanthera chlorantha
- 206 (94, 170)
45
Ostatní druhy orchidejí - obecný výpis, ze zdroje nelze zjistit, týká-li se výskytu NPR: Dactylorhiza fuchsii
- pozorován v severní
ásti CHKO (Lažánky, Rudice)
poprvé, avšak mimo rezervaci Dactylorhiza majalis
- druh vyhynulý nebo nezv stný (výskyt známý z herbá )
Dactylorhiza sambucina
- pravd podobn se v CHKO vyskytuje, ale neobjeven
Goodyera repens
- druh vyhynulý nebo nezv stný (výskyt uvedený jinde)
Gymnadenia conopsea
- druh vyhynulý nebo nezv stný (výskyt známý z herbá )
Orchis mascula
- druh vyhynulý nebo nezv stný (výskyt známý z herbá )
Orchis militaris
- druh vyhynulý nebo nezv stný (výskyt známý z herbá )
Orchis morio
- druh vyhynulý nebo nezv stný (výskyt uvedený jinde)
Orchis purpuraea
- pravd podobn se v CHKO vyskytuje, (výskyt z herb.)
8.1.3.. Kv ty Moravského krasu (Šmarda, 1996, Trefulka a kol., 2000) V publikaci není k jednotlivým druh m uvedena bližší lokalizace v rámci rezervace. Ve zdroji je k jednotlivým druh m uveden stru ný popis a kategorie ochrany dle P ílohy II Vyhlášky 395/1922 Sb. Výskyt v NPR Výv ry Punkvy: Cypripedium calceolus
- siln ohrožený druh
Cephalanthera rubra
- siln ohrožený druh, výskyt vzácný
Cephalanthera damasonium
- ohrožený druh, hojn jší druh
Platanthera bifolia
- ohrožený druh, výskyt roztroušen až vzácn
Platanthera chlorantha
- ohrožený druh, spíše vzácný druh
Neottia nidus-avis
- pom rn hojný druh
Epipactis atrorubens
- ohrožený druh, výskyt omezen na vápencové ostrožny
Corallorhiza trifida
- siln ohrožený druh, v krasu „velmi vzácná“
Epipactis helleborine
- ohrožený druh, v CHKO pom rn
Listera ovata
- není „ohrožený druh“, ale v krasu je spíše vzácný
astým druhem
Mimo NPR Výv ry Punkvy: Dactylorhiza fuchsii
- ohrožený druh, výskyt mezi Rudicí a Olomu any 46
8.1.4. Nepublikovaný materiál (Heger, 2002) Tento zdroj je nepublikovaným materiálem soukromé osoby. Z t chto údaj byly op t vybrány ty, jenž se týkají orchidejí v NPR Výv ry Punkvy, p ípadn blízkého okolí. Tab. 1 Výskyt orchidejí v NPR Výv ry Punkvy Název
Po et
Lokalita
Cypripedium calceolus
100
Suchý žleb – ert v most
Neottia nidus-avis
desítky
Suchý žleb, Pustý žleb
Platanthera bifolia
20
Pustý žleb – cesta k Blanseku
Cephalanthera damassonium
40
Pustý žleb – cesta k Blanseku
Cephalanthera rubra
1
Pustý žleb – cesta k Blanseku
Tab. 2 Výskyt orchidejí v severní ásti CHKO Moravský kras Název
Po et
Lokalita
Epipactis helleborine
20
Holštejn, Šoš vka
Listera ovata
do 10
Rudice
Orchis mascula
1
Suchý žleb – pod Vilémovicemi
8.1.5. Kartotéka Správy CHKO Moravský kras Inventariza ní seznamy druh nebyly na Správ CHKO k dispozici. Místo nich bylo erpáno z místní kartotéky. Tato podkapitola obsahuje všechny druhy orchidejí, o nichž jsou vedeny záznamy v kartotéce. Uvedené letopo ty informují o první nebo poslední zmínce pozorování druhu na dané lokalit (letopo et nižší než 1930 ukazuje na první zmínky, vyšší než 1960 na poslední zmínku o výskytu vedenou v kartotéce).
47
Výskyt v NPR Výv ry Punkvy (kartotéka): Cephalanthera damasonium - Suchý žleb, strán Suchého i Pustého žlebu Cephalanthera longifolia
- vpravo od podezdívky u silnice v Pustém žlebu, Pustý žleb, Suchý žleb, (v lesním porostu, nedaleko televizní v že Kojál - les u silnice)
Cephalanthera rubra
- nad Salmovkou, K enkova stezka
Corallorhiza trifida
- Pustý žleb (Staré zámky proti Malému výtoku - 1962)
Cypripedium calceolus
- K enkova stezka, u
ertova mostu, Nad Salmovkou,
u Skalního mlýna, na stráních Pustého i Suchého žlebu, Macocha, údolí Punkvy Epipactis helleborine
- 1910 „Suché údolí u Vilémovic“, strá jeskyn Kate inské
Epipactis purpurata
- p i cest z Pustého žlebu na spodní m stek, smrkový porost v údolní niv
eky Punkvy v Pustém žlebu
(1978) Gymnadenia conopsea
- Lažánky (1887), Nové Dvory (1967)
Listera ovata
- u K enkova pomníku
Neottia nidus avis
- Pustý žleb
Platanthera bifolia
- K enkova stezka (u i nad ní), strmé svahy v pustém žlebu
Platanthera chlorantha
- roztroušen Nové zámky, ert v most (1962)
Výskyt v CHKO Moravský kras: Epipactis microphylla
- Makowsky 1863:93 Adamov, Hády
Goodyera repens
- Hády, Sob šice (Makowsky 1863:93, 1887),
Himantoglossum adriaticum - Hády (poslední záznam 1855), Orchis maculata
- Blansko, Veselice, Suchdol, Rudice, na vlh ích místech mezi Olomu any a Lažánkami (1966)
Orchis majalis
- 1927 louka u Molenburku (Vyso any), mezi Sloupem a Protivanovem (1928), Blansko, hojný u Brna, nejmladší záznam 1973 louky v Rakovecké údolí
Orchis mascula
- údolí Rakovce, u Bílovic
48
Orchis morio
- údolí í ky, Jedovnice (Rakovec), Hojný u Brna, vzácný u Blanska, Rudice
Orchis purpurea
- Hády, Klajdovka, Líše , Adamov, Babice, Blansko
Orchis sambucina
- Mokrá, Horákov, Hády (hojn ), údolí í ky, Bukovina, Bukovinka, Drahany (u Nivy hojn ), údolí Rakovce,
Orchis ustulata
- u Ochozské jeskyn , Hády, údolí Svitavy, vždy na p echodu mezi porosty vále ky prapo ité a kost avy
Dle lánku J. Šmitáka (Roezliana 36, 2006) byly herbá ové položky Himantogloss z Hád
p eklasifikovány z H. adriaticum na H. caprinum. Také záznamy Orchis
maculata, Orchis majalis a Orchis sambucina pocházejí z doby, kdy rody Dactylorhiza a Orchis nebyly rozlišovány. Údaje o Dactytorhiza maculata v Moravské krasu se pravd podobn vážou k výskytu Dactylorhiza fuchsii. V roce 1966 nebyla Dactylorhiza fuchsii ješt
popsána. Podle Procházky (1983) se Dactylorhiza maculata nachází
na území eské republiky velmi vzácn a je azen mezi kriticky ohrožené taxony, nebo s jistotou roste pouze na
eskolipsku a v Beskydech, dle jiných zdroj i v Krušných
horách (Dundr a Vla iha, Roezliana . 31).
8.1.6. asopisy Roezliana - nové nálezy na Morav V ro ence Orchidea klubu
R jsou od roku 1999 uvád ny ov ené lokality výskytu
vstava ovitých a nová nalezišt orchidejí. Ze všech literárních pramen , jsou tyto informace nejaktuáln jší, proto byl uveden širší výpis nalezených druh . Roezliana . 28 (Šmiták, 1999) Corallorhiza trifida
- Ochoz u Brna CHKO (6766)
Cypripedium calceolus
- Lažánky CHKO (6666), NPR Výv ry Punkvy, vápencová ostrožna na hran Suchého žlebu S obce, roztroušen . Šmiták at Štefka 26. 6. 1998.
Epipactis albensis
- Adamov (6766)
Epipactis greuteri
- Adamov (6766), Moravský kras
49
Roezliana . 29 (Šmiták, 2000) Dactylorhiza incarnata
- K tiny (6766), Drahanská vrchovina
Epipactis albensis
- Brno (6765), Lesná
Roezliana . 30 (Šmiták, 2001) Goodyera repens
- Valchov (6566)
Orchis purpurea
- Ochoz u Brna (6766)
Roezliana . 31 (Šmiták, 2002) Orchis mascula ssp. signifera
- Vilémovice Moravský kras (6666), záv r Suchého žlebu (pod Husím žlíbkem), 1 exemplá , Podhorný 29. 5. 2001.
Roezliana . 33 (Juroch, 2004) Orchis purpurea
- Babice, Moravský kras (6766), Kanice, Moravský kras (6766)
Roezliana . 36 (Batoušek a kol, 2006) Epipactis greuteri
- Adamov (6665), Olomu any (6666c)
Epipactis leutei
- Olomu any (6666c)
Roezliana . 39 (Šmiták a Juroch, 2009) Epipactis greuteri
- Rudice (6666c)
Corallorhiza trifida
- Kanice - Hádecká planinka (6766c)
8.1.7. TurboVeg V fytocenologické databázi TurboVeg (se správou na P írodov decké fakult Masarykovy univerzity v Brn ) bylo zadáno vyhledávání všech fytocenologických snímk
na území NPR Výv ry Punkvy. Pro velký vý et snímk bylo vyhledávání
omezeno na snímky obsahující orchideje. Z t chto orchidejových snímk je vytvo en následující p ehled. K nalezeným druh m jsou uvedeny údaje: rok, lokalita
50
a pokryvnost (rozp tí pokryvnosti dle Braun-Blanquetovy stupnice – viz podkapitola 8.2.1.). U pojm , u nichž ve snímku nebyly uvedeny bližší informace, je otazník. Cephalanthera damasonium
- 1988: Blansek (pokryv. 2); Výv ry Punkvy-?(pokr. 3) - 1989: K enk v pomník (pokryv. 2) - 2005: Výv ry Punkvy - poblíž rozcestí Suchého a Pustého žlebu (pokryv. r)
Epipactis helleborine
- 1974: Punkevní jeskyn (pokryv. 1) - 1988: Blansek (pokryv. 2); Výv ry Punkvy - poblíž rozcestí Suchého a Pustého žlebu (pokryv. 3) - 1989: Pustý žleb pokryv. 2; K enk v pomník, pokryv. 1; podél skalní hrany Pustého žlebu nad Punkevními jeskyn mi a parkovišt m, pokryv. 1-2, PR Výv ry Punkvy, Z svah nad skalní st nou ca 200 m od rozcestí žleb a 20 m pod Kub novou -?(pokryv. 3) - 1993: Suchý žleb u Zbojnické jeskyn (pokryv. r); Suchý žleb - skalní žebro nad Slune ními skalami (pokryv. r); Suchý žleb - nad su ovým polem na západním konci Slune ních skal (pokryv. r)
Platanthera bifolia
- 1971: ertova branka (pokryv. +) - 1988: Blansek (pokryv. 2); Skalní mlýn, ca 300 m JZ od z íceniny hradu Blansek, nad hranou Pustého žlebu (pokryv. 1) - 1989: K enk v pomník (pokryv. 1); Výv ry Punkvy SZ svah Pustého žlebu, asi 400 m JZ od K enkova pomníku p i Kub nov
stezce (pokryv.1); Výv ry
Punkvy - Z svah nad skalní st nou ca 200 m od rozcestí žleb a 20 m pod Kub novou -?(pokryv. 2) Neottia nidus-avis
- 1988: Blansek (pokryv. 1); Výv ry Punkvy - JV orientovaný svah Pustého žlebu nad pravým okrajem skal mezi Skalním mlýnem a -? (pokryv. 1) - 1989: K enk v pomník (pokryv. 2)
51
Epipactis species
- 2001: Suchý žleb - pravá strana, Slune ní skalky proti Rytí ské a Zbojnické jeskyni, horní okraj (pokryv. +)
Epipactis atrorubens
- 1974: skála v údolí mezi Blanskem a Sk. Mlýnem - asi 1,5 km od Sk. Mlýna (pokryv. 1); Suchý žleb - skály nad prudkou zatá kou silnice asi 1 km SV od Kate inské jeskyn (pokryv. +); Pustý žleb - temeno skály na V orient. svahu,1 km od Skal. Mlýna a 60m nad úrovní silnice (pokryv. +) - 1993: Suchý žleb (pokryv. r)
8.2. Sou asný stav Tuto podkapitolu tvo í seznam nalezených druh orchidejí p i pohybu ve studovaném území. K t mto druh m jsou vypsány n které bližší informace z pozorování týkající se p edevším po tu nalezených exemplá
a jejich fenologické fáze. Seznam je dopln n
druhy, které byly v terénu pozorovány jinou osobou (v tomto p ípad je u sledovaného druhu poznámka „ústní sd lení“). Cephalanthera damasonium - okolí Macochy:
- 74 kvetoucích rostlin, desítky na za átku kvetení (27.5.2008) - velmi hojný výskyt hned u nákupního centra u propasti Macocha v lesíku napravo od cesty vedoucí k lanovce (49 kvetoucích, 4 nekvetoucí) - hojný výskyt v okolí místa fytocenologického snímku u lokality nazvané ertova branka (18 kvetoucích, 7 nekvetoucích) a podél nau né stezky od Korálového závrtu sm rem k Macoše - v území od Macochy k ertov brance výskyt roztroušen
- nad Lažánkami:
- výskyt roztroušen ve shlucích, hojn jší výskyt v lesních porostech poblíž kosených luk krasové plošiny (29. 5. 2008, celkem 185 kvetoucích exemplá )
52
Cephalanthera rubra
- 1 pozorovaný exemplá p i stezce z Pustého žlebu ke z ícenin hradu Blansek (ústní sd lení)
Corallorhiza trifida
- nepravidelný, vzácný výskyt v okolí K enkovy stezky (ústní sd lení)
Cypripedium calceolus - výskyt na lokalit nad ertovým mostem, prosv tlený ke ový porost s d iš álem obecným (Berberis vulgaris), horní okraj t ženého prostoru (odstran ní smrk
padlých p i vich ici,
t žba rozší ená i na ostatní smrky z d vodu podpory p irozené skladby porostu). Nalezeno 11 rostlin v plném kv tu, 3 (20) sterilní (27. 5. 2008) - velice hojný výskyt ve svahu u ertova mostu (ústní sd lení) Epipactis helleborine - okolí Macochy:
- lidem dostupné místo výskytu kruštíku širolistého (a okrotice bílé) se nachází hned nad schody sm rem z horního m stku dol napravo i nalevo od chodníku nad schody do Pustého žlebu, (19 kvetoucích rostlin, 18 sterilních nebo poškozených okusem) - k datu 25. 7. 2008 se vyskytovalo v oblasti mezi Macochou a
ertovou brankou 45 kvetoucích orchidejí, 135 sterilních
nebo
okousaných
na sv tlejších
exemplá .
místech
(poblíž
V tšinou hran
skal
vyšší
výskyt
s dostatkem
slune ních paprsk ) - hojný výskyt kolem Salmovy stezky (ústní sd lení) - nad ertovým mostem: - na ploše t žby (v poklizeném prostoru mezi hromadami v tví a n kterých nechaných ležících strom ) celkem 2 kvetoucí a 6 nekvetoucích exemplá - nad Lažánkami:
- 3 kvetoucí, 22 sterilních exemplá
(v tšinou chudé, drobné
rostliny - v tšinou pom rn tmavý, vysoký, zapojený les) Epipactis atrorubens
- jediný osobn horního
zaznamenaný výskyt je u stezky poblíž
okraje skály odkud je vid t jezdící lanovku. 53
Pozorován byl
pouze 1 exemplá (22. 6. 2008 v plném
kv tu ). Neottia nidus-avis - nad ertovým mostem: - 2 odkvetlé exemplá e - nad Lažánkami:
- ze sledovaných území je nejhojn jší výskyt v lesnatých svazích nad Lažánkami. P esto jaro 2008 pro n j na této lokalit
nebylo nejvhodn jší. Výskyt je spíše roztroušený.
Celkový po et 45 kvetoucích a 5 odkvetlých exemplá (20. 6. 2008). Platanthera bifolia - v okolí Macochy:
- výskyt vemeníku dvoulistého byl zaznamenán u stezky tém kolmo odbo ující od chodníku (vedoucího od horního m stku Macochy do žlebu) k hran skály (odkud je vid t jezdit lanovku). Celkem 5 exemplá
teprve na za átku
kvetení (27. 5. 2008) - v oblasti dál k ertov brance nebyl nalezen žádný exemplá (na rozdíl od roku 2007) - nad ert vým mostem: - nejpo etn jší lokalita ze sledovaných; celkový výskyt 17 kvetoucích exemplá
na za átku kvetení (27. 5. 2008).
Výskyt p edevším u okraje skály, kam nezasáhla t žba smrk , v polostínu tvo eného ojedin lými ke i i stromem. - nad Lažánkami:
- nalezen pouze 1 exemplá v odkv tu (20. 6. 2008)
8.2.1. Výskyt orchidejí dle floristického pr zkumu Pro srovnání stavu výskytu orchidejí v roce 2008 a 2006 byl na t ech místech zpracován floristický pr zkum. Tyto t i lokality jsou polohov i pojmenováním totožné s místy fytocenologických snímk
bakalá ské práce (Wágnerová, 2007). Výpis (viz Tab.3)
je zam en na druhy vstava ovitých. K ur ení pokryvnosti byla použita BraunBlanquetova stupnice pokryvnosti a po etnosti (Moravec, 2000):
54
5 - pokryvnost 75 – 100% 4 - pokryvnost 50 – 70 % 3 - pokryvnost 25 – 50 % 2 - pokryvnost 5 – 25 % 1 - pokryvnost pod 5 %, jedinci se vyskytují dosti hojn až roztroušen + - pokryvnost zanedbatelná, jedinci se vyskytují roztroušen r - ojedin le Tab. 3 Druhy orchidejí z fytocenologických snímk na vybraných lokalitách (2008) Lokalita ertova branka ert v most Lažánky
Po et
Druh
Pokryvnost
Cephalanthera damasonium
+
22
Epipactis helleborine
r
2
Platanthera bifolia
+
13
Cephalanthera damasonium
+
10
Neottia nidus-avis
r
2
jedinc
Na základ fytocenologických snímk z roku 2006 a pozorování v 2008 lze porovnat výskyt orchidejí na t ech vybraných lokalitách. Z níže uvedené tabulky (Tab.4) je patrný nižší výskyt orchidejí všech pozorovaných druh
na všech vybraných
lokalitách. Ve sledovaných lokalitách tvo í jedinou výjimku „ ert v most“. V roce 2008 se Epipactis helleborine na fytocenologickém snímku nevyskytuje a v okolí byly nalezeny pouze dva exemplá e. Naopak se pom rn hojn objevil Platanthera bifolia. Tab. 4 Srovnání výskytu orchidejí na vybraných lokalitách Lokalita ertova branka ert v most
Lažánky
Druh
Výskyt 2006
Výskyt 2008
Cephalanthera damasonium
1
+
Epipactis helleborine
+
r
Platanthera bifolia
--
+
Epipactis helleborine
+
--
Cephalanthera damasonium
+
+
Epipactis helleborine
+
--
Neottia nidus-avis
+
r
55
8.3. Souhrnné výsledky V této kapitole jsou výše uvedené údaje zpracovány do tabulek a p ehled . Tabulka (Tab.5) p edstavuje druhy orchidejí vyskytující se na území rezervace dle jednotlivých zdroj . Názvy zdroj
jsou uvedeny zkráceným tvarem v záhlaví
tabulky (plný název zdroj viz kapitola 6. a podkapitola 8.1.). Z d vodu p ehlednosti tabulky je výskyt uveden rozdílnými styly písma. Slovo „ANO“ udává potvrzený záznam druhu v daném zdroji, druhy v dané publikaci nezaznamenané pro území rezervace jsou ozna eny slovem „ne“. Tu n vyzna ené druhy p edstavují osobn potvrzený výskyt orchidejí v NPR Výv ry Punkvy. Ze souhrnné tabulky (Tab.5) vyplývá, že teoreticky se na území NPR Výv ry Punkvy m že nacházet 14 druh orchidejí. Avšak výskyt dvou druh (Epipactis purpurata a Gymnadenia conopsea) lze považovat za nepravd podobný. Další druhy, jako Cephalanthera longifolia, Corallorhiza trifida, Epipactis muelleri, jsou dle t chto zdroj na území rezervace velmi vzácné. K výskytu Epipactis muelleri Van ková a kol. (1997) uvádí jediné pozorované stanovišt
v celém Moravském krasu.
Svým výskytem ve studovaném území p edstavuje vzácné druhy také Epipactis atrorubens a Listera ovata. Ostatní druhy, p estože jsou v rezervaci ast ji sledované, se v tšinou vyskytují roztroušen , p ípadn hojn ji, ale na omezeném po tu lokalit. Druhy, které ve sledovaném území nebyly pozorovány, ale jejich výskyt byl ve zdrojích uveden historicky nebo v okolí rezervace, jsou vyjmenovány v další tabulce (Tab.6). Z ní je patrné, že druhy Dactylorhiza fuchsii, Epipactis purpurata, Orchis maculata (resp. Dactylorhiza fuchsii - viz str. 49), Orchis mascula a Orchis purpurea je možné nalézt v okolí rezervace, kde druhy našli lepší stanovištní podmínky (více sv tla, kosené louky aj.). Trvalý výskyt druhu Orchis mascula je nejistý, nebo na uvedené lokalit byl zaznamenán jediný exemplá (viz podkapitoly 8.1.4. a 8.1.6). U Dactylorhiza fuchsii pravd podobn jediné stanovišt se nachází sm rem z Rudice na Olomu any. P ehled druh považovaných za nezv stné, nebo jejichž výskyt je historický, shrnuje poslední tabulka (Tab.7).
56
Tab. 5 Souhrnná tabulka výskytu orchidejí v NPR dle jednotlivých zdroj Výskyt orchidejí v NPR Výv ry Punkvy dle jednotlivých zdroj Druh
Cephalanthera damasonium Cephalanthera longifolia Cephalanthera rubra Corallorhiza trifida Cypripedium calceolus Epipactis atrorubens Epipactis helleborine Epipactis muelleri Epipactis purpurata Gymnadenia conopsea Listera ovata Neottia nidus-avis Platanthera bifolia Platanthera chlorantha
Rozš.
Rostl.
Kv ty
Nepubl.
Kart.
Roezl.
TVeg
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ne
ANO
ANO
ne
ne
ANO
ne
ne
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ne
ne
ANO
ANO
ANO
ne
ANO
ne
ne
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ne
ANO
ANO
ANO
ne
ne
ne
ANO
ANO
ANO
ANO
ne
ANO
ne
ANO
ANO
ANO
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ANO
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ANO
ne
ne
ANO
ne
ANO
ne
ANO
ne
ne
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ne
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ne
ANO
ANO
ANO
ANO
ne
ANO
ne
ne
neuveden
neuveden
57
Tab. 6 Druhy orchidejí zaznamenané v okolí NPR Výv ry Punkvy Druh
Zdroj
Lokalita
Poznámka
Dactylorhiza fuchsii
Rostliny
Lažánky, Rudice
Výskyt mimo NPR
Kv ty
Rudice
Jediné stanovišt
Rozší ení
Holštejn, Rudice
Historický údaj (1927)
Rostliny
--
V CHKO nezv stný
Dactylorhiza majalis
nebo vyhynulý Kartotéka
Mezi Sloupem a
Historický údaj (1928)
Protivanovem Epipactis purpurata
Rozší ení
Holštejn, Ostrov
Gymnadenia conopsea
Rozší ení,
Jedovnice,
subsp. conopsea Rostliny
Výskyt mimo NPR ist historický údaj
Lažánky
(1932)
--
V CHKO nezv stný nebo vyhynulý
Gymnadenia conopsea
Rozší ení
neuvedeny
subsp. densiflora Orchis maculata (resp.
ist historický údaj (rok neuveden)
Kartotéka
Dactylorhiza fuchsii)
Blansko,
Výskyt mimo NPR
Veselice, Suchdol, Rudice
Orchis mascula
Rostliny
--
V CHKO nezv stný nebo vyhynulý
Orchis militaris
Nepublikovaný Vilémovice
Výskyt mimo NPR
Roezliana
Vilémovice
Výskyt mimo NPR
Rostliny
--
V CHKO nezv stný nebo vyhynulý
Orchis morio
Roszší ení
Rudice,
Historický údaj (1955)
Jedovnice Rostliny
--
V CHKO nezv stný nebo vyhynulý
Orchis purpurea
Kartotéka
Blansko, Rudice
Mimo CHKO, vzácn
Kartotéka
Blansko
Mimo NPR
58
Tab. 7 P ehled vyhynulých i nezv stných druh orchidejí Druh
Záznam z roku
Výskyt
Dactylorhiza majalis
1928 (kartotéka)
Mezi obcemi Sloup a Protivanov
Epipactis purpurata
1978 (kartotéka)
Stezka ze žlebu k dolnímu m stku
Gymnadenia conopsea
1967 (kartotéka)
Nové Dvory
(subsp. conopsea)
1862 (Rozší ení)
Lažánky
Orchis maculata (resp.
1966 (kartotéka)
Suchdol, Rudice
Dactylorhiza fuchsii) Do tabulky Tab.7 nebyly zahrnuty druhy Orchis militaris a Orchis morio, o kterých se zmi uje Van ková a kol. (1996) jako o nezv stných i vyhynulých. Podobn se Jatiová a Šmiták (1996) zmi ují o Gymnadenia conopsea subsp. densiflora, který uvád jí jako ist historický údaj. K t mto druh m ve zdroji nejsou uvedeny bližší informace. Grafické znázorn ní výskytu orchidejí na území NPR Výv ry Punkvy je na p iložených mapách (viz P íloha 1, P íloha 2). Mapy byly zpracovány na základ výsledk tabulek (viz kapitola 8.3). Také lokalizace je v mapách zakreslena na základ
informací
uvedených v kapitole 8.1. a 8.2. Na mapách jsou uvedeny zkratky latinských názv orchidejí, jejichž eské ekvivalenty byly uvedeny také v kapitole 6.
59
9. DISKUSE NPR Výv ry Punkvy je pom rn malé a mladé území, aby se na n m mohl provád t historický vývoj výskytu konkrétního rostlinného druhu. Už proto, že jako takové bylo vyhlášeno až v roce 1997. Nejstarší zmínky o pozorování orchidejí v krasu jsou v publikaci Rozší ení a ochrana orchidejí na Morav a ve Slezsku (Jatiová a Šmiták, 1996) a v kartotéce Správy CHKO Moravský kras. Na území NPR Výv ry Punkvy jde v tšinou o sledování orchidejí v okolí propasti Macocha a kolem Pustého i Suchého žlebu. Záznamy z období 19. století jsou spíše ojedin lé. Jedním z významných pozorovatel orchidejí této doby byl Makowsky, který svá pozorování provád l v druhé polovin 19. století. Nejstarší zaznamenaný údaj je u korálice trojklanné (Corallorhiza trifida), pozorované v roce 1835 (Jatiová a Šmiták, 1996). Její poslední zaznamenaný výskyt je dle kartotéky Správy CHKO Moravský kras z roku 1991 (Jatiová a Šmiták, 1996). Dle ústního sd lení se vyskytuje na území rezervace stále (kolem K enkovy stezky), avšak vzácn a nepravideln . Mimo území rezervace, roku 1873, byl v okolí obce Rudice pozorován prstnatec Fuchs v (Dactylorhiza fuchsii). Poslední záznam je z okolí obce Lažánky roku 1995 (Jatiová a Šmiták, 1996). V sou asné dob se vyskytuje na jediné lokalit mezi obcemi Rudice a Olomu any (Trefulka a kol., 2000). V roce 2008 byl D. fuchsii pozorován u silnice mezi Olomu any a Rudicí - v po tu 1 kvetoucí a 5 sterilních jedinc (ústní sd lení). V roce 1887 lze p edpokládat pr zkum krasového území, nebo z tohoto roku bylo zaznamenáno n kolik druh orchidejí ze studovaného území poprvé. Jsou jimi kruštík tmavo ervený (Epipactis atrorubens, Suchý žleb), kruštík širolistý (Epipactis helleborine, Macocha) a p tiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea, Lažánky) (Jatiová a Šmiták, 1996). Oba druhy kruštík
pat í dodnes k hojn jším druh m orchidejí
vyskytujících se v rezervaci. Obdobná situace je u v sou asnosti velmi hojného hlístníku hnízdáku (Neottia nidus-avis), který byl v rezervaci poprvé zaznamenán v údolí Punkvy v roce 1898 (Jatiová a Šmiták, 1996).
60
V období prvních t iceti let 20. století byly na území rezervace pozorovány další druhy, jako nap . v roce 1904 v okolí Macochy st eví ník pantoflí ek (Cypripedium calceolus), v Pustém žlebu roku 1921 okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a v tomtéž roce u propasti Macocha okrotice ervená (Cephalanthera rubra). Sou asný výskyt všech t chto druh potvrzují tém
všechny studované zdroje diplomové práce
(viz kapitola 6.). Mimo rezervaci se v tomto období vyskytoval také prstnatec májový (Dactylorhiza majalis, 1927), vstava osmahlý (Orchis ustulata, 1922), p íp. vstava kuka ka (Orchis morio, 1955). Z roku 1932 je uve ejn n výskyt p tiprstky žežulníku pravého (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea) (Jatiová a Šmiták, 1996). Pozorování však prob hlo mimo území dnešní rezervace. Poslední údaj o p tiprstce žežulníku (Gymnadenia conopsea) - bez rozlišení poddruhu, za to pravd podobn z území NPR, je z roku 1967 (kartotéka). Tím lze, podle dostupných informací, tento druh považovat za historický a v sou asné dob nevyskytující se na území rezervace. P ibližn
od poloviny 20. století je zaznamenán velký po et pozorování výskytu
orchidejí (i na území CHKO Moravský kras), což je z ejm zp sobeno v tším zájmem amatér
i odborné ve ejnosti po 2. sv tové válce. Zárove
za ínají mnohé druhy
orchidejí z volné p írody mizet, z ejm vlivem zm ny hospoda ení a dalších aspekt (viz kapitola 5.3.3.). Z území NPR Výv ry Punkvy vymizely celkem dva druhy orchidejí. Jsou jimi kruštík modrofialový (Epipactis purpurata) a p tiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea). Na základ poznatk
ze studovaného materiálu a ústního
sd lení se domnívám, že tyto druhy se nikdy v rezervaci hojn nevyskytovaly a pokud ano, tak pouze na ojedin lých lokalitách. Tento p edpoklad opírám zejména o výsledky uvedené v tabulce Souhrnná tabulka o výskytu orchidejí v NPR dle jednotlivých zdroj (viz Tab.5). Osobn pozorované druhy, krom kruštíku tmavo erveného (Epipactis atrorubens), pat í spíše k ast jším a pom rn pravideln se vyskytujícím druh m. U všech ostatních druh , které byly na území rezervace zaznamenány jinými autory a jsou uvedeny v tab. 2 netu n , je každý jejich objev vzácný, což odpovídá stavu jejich ohrožení. Z d vodu množství zna n
rozdílných stanovištních podmínek
je pochopitelné, že výskyt jednotlivých druh je spíše lokalizovaný.
61
Druhem vyžadujícím zvláštní pozornost je bradá ek vej itý (Listera ovata). V Moravském krasu je jeho výskyt udáván jako „spíše vzácný“ (Trefulka a kol, 2000), ale dle popisovaných údaj byl zaznamenán jeho poslední výskyt na území rezervace v roce 1971 (mimo území NPR Výv ry Punkvy byl jeho výskyt prokázán v roce 2002). Obdobná je situace u korálice trojklanné (Corallorhiza trifida), která je na sledovaném území zaznamenána jen n kterými zdroji. Podle zainteresovaných osob (Správa CHKO) se však korálice v rezervaci stále nachází (a to v okolí K enkovy stezky). Korálici nevyhovuje krátká, teplá zima a suché jaro. Aby vyrostla kv tní lodyha, eká rostlina na vhodné podmínky i n kolik let. Navíc i když kvete je velice nenápadnou rostlinou, a její objev je tedy pokaždé významným. Mapa výskytu orchidejí shrnuje údaje ze všech použitých podklad a obsahuje druhy orchidejí, u nichž byl v poslední dob prokázán výskyt (viz P íloha 1). Na této map je vid t, že t žišt
orchidejových stanoviš se nachází v centrální ásti rezervace.
Okrajové lokality (nad obcí Lažánky, okolí
ertova mostu, Macochy a Ko ských
spád ) signalizují, že orchideje se vyskytují také na jiných místech rezervace. V t chto místech však lze o ekávat spíše hojn jší druhy, jako Neottia nidus-avis, Epipactis helleborine, p íp. Cephalanthera damasonium. Z hlediska velmi krátkého období (v letech 2006 až 2008) lze porovnat výskyt orchidejí na t ech vybraných lokalitách za využití fytocenologických snímk bakalá ské práce Monitoring orchidejí v NPR Výv ry Punkvy (Wágnerová, 2007). V tabulce srovnávající výskyt orchidejí (viz Tab. 4) je v roce 2008 patrný nižší výskyt všech pozorovaných druh orchidejí. Tento jev m že být ovlivn n po asím. V roce 2006 byla na sledovaném území dlouhá zima s dlouhou sn hovou pokrývkou a s pozvolným nástupem jara. V roce 2007 a 2008 byla naopak zima pom rn suchá, krátká, jaro p išlo brzy a bylo suché. Také letní období ve všech t ech letech se vyzna ovala pom rn vysokými teplotami. Jak již bylo uvedeno výše, ve sledovaných lokalitách tvo í jedinou výjimku „ ert v most“, kdy z místa fytocenologického snímku zcela vymizel kruštík širolistý (Epipactis helleborine), ale hojn se objevil vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). To je pravd podobn zp sobeno zm nou stanovišt . Na ja e 2008 lokalitu postihla vich ice, která zp sobila zna ný polom smrku. Z toho d vodu bylo p istoupeno 62
k vyt žení v tšiny smrk
pro podporu p irozené d evní skladby. Lokalita se tak
významn prosv tlila, což podpo ilo výskyt vemeníku. Naopak t žba a následný úklid lokality od padlých strom a v tví zna n narušila povrch a zna n omezila výskyt kruštíku. Pokud budeme uvažovat širší okolí studované rezervace, po et druh vstava ovitých se zvýší. Zvýší se rovn ž po et vymizelých orchidejí. To je dáno existencí jiných stanoviš než uvnit rezervace (nap . sušší, teplejší, úživn jší nebo naopak vlh í p dy atd.). P esto jsou i tyto druhy (vyskytující se mimo NPR) asto málo etné nebo osamocené exemplá e. Nap . vstava mužský (Orchis mascula), na základ pozorování v roce 2001 (Podhorský, Roezliana 31) a 2002 (Heger, 2002), není uveden v tabulce vyhynulých druh (Tab.7). P esto mezi vymizelé druhy možná pat í, nebo jeho výskyt není zaznamenán v žádných jiných použitých podkladech. V rámci získávání podklad pro diplomovou práci byla lokalita v roce 2008 osobn navštívena a výskyt na dané lokalit prokázán nebyl. P i snaze získat údaje o výskytu orchidejí z botanických databází bylo p ekvapující, že ani fytocenologická databáze TurboVeg ani databáze herbá ových doklad používaná v Moravském zemském muzeu neobsahují dostate né informace. Z databáze TurboVeg bylo možné získat informace alespo p ti ast jších druh orchidejí z let 1971 - 2005. V databázi herbá ových doklad
je ke každému druhu zpracováno
mapování, avšak pro území NPR Výv ry Punkvy (resp. celé CHKO Moravský kras) obsahuje pouze t i položky, p i emž všechny p edstavují kruštík širolistý (Epipactis helleborine) a všechny jen z jednoho místa - dno a okraj propasti Macocha.
63
10. ZÁV R V NPR Výv ry Punkvy se vyskytuje ada druh orchidejí p edevším díky eliminaci lidských negativních dopad
na životní prost edí. Rezervace svou rozlohou
a r znorodostí stanoviš dává možnost p ežití rostlinám, jež v okolní nechrán né krajin vymizely. Na základ
studovaných zdroj
a osobního pozorování v terénu bylo na území
studované rezervace v období p ibližn od poloviny 19. století do sou asnosti celkem zjišt no 14 druh vstava ovitých. Z výsledk diplomové práce vyplývá, že p estože jsou všechny orchideje chrán ny pro svou vzácnost a vysokou ohroženost, n které druhy se vyskytují velmi hojn . K nejhojn jším druh m pat í hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) a kruštík širolistý (Epipactis helleborine). Nejohrožen jší druhy p edstavují st eví ník pantoflí ek (Cypripedium calceolus), korálice trojklanná (Corallorhiza trifida) a okrotice
ervená (Cephalanthera rubra). Zajímavostí je, že v Moravském krasu
vzácný bradá ek vej itý (Listera ovata) pat í v celonárodním m ítku k hojným druh m – Vyhláška 395/1992 Sb, jej ne adí ani mezi ohrožené druhy. Znázorn ní výskytu jednotlivých druh
na území rezervace je patrné z vytvo ených map za azených
v p ílohách (viz P íloha 1, P íloha 2). P vodní o ekávání, že se orchideje v krasu vyskytovaly v bohatším druhovém zastoupení se nepotvrdilo. Orchideje na sledovaném území se vyskytovaly vždy vzácn , ale díky brzkému vyhlášení území chrán nou krajinnou oblastí se p vodní stav pom rn dob e zachoval. Na rozdíl od okolní, lidmi využívané krajiny, je mizení druh z chrán ného území velmi pozvolné. To dokazuje vyhynutí pouze dvou druh orchidejí (Epipactis purpurata a Gymnadenia conopsea). P esto však je z ejmý trend pozvolného snižování stavu orchidejí i v této oblasti. Tato práce m že pomoci ší it informace o ohrožení a ochran orchidejí, dále m že p isp t ke zvýšení pov domí o terestrických orchidejích p edevším u laické ve ejnosti. Diplomová práce také m že být p ínosem pro botanické databáze Masarykovy univerzity v Brn a Moravského zemského muzea v Brn . Jeden výtisk diplomové práce bude uložen na Správ CHKO Moravský kras.
64
11. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BALÁK, I., KOTOU , L., ŠTEFKA, L. Chrán ná krajinná oblast MORAVSKÝ KRAS. Správa CHKO Moravský kras, ob anské sdružení Cortusa, ZO
SOP Pozemkový
spolek Hády. ISBN 80-239-3983-1 BALÁK, I. Kras a jeskyn , p íroda a lov k. Blansko: Správa ochrany p írody – Správa CHKO Moravský kras u p íležitosti 50. výro í vyhlášení chrán né krajinné oblasti. 2006. BATOUŠEK a kol. Nové a ov ené lokality vzácn jších druh orchidejí v R v roce 2005. Roezliana, 2006, . 36, s. 40 - 50. CULEK, M. Biogeografické len ní
eské republiky. Praha: ENIGMA, 1995. 347 s.
ISBN 80-85368-80-3 DUNDR, R., VLA IHA, V. Výskyt kritických taxon z okruhu Dactylorhiza maculata v Krušných horách. Roezliana, 2002, . 31, s. 46 - 49. DYKYJOVÁ, D. Ekologie st edoevropských orchidejí. eské Bud jovice: KOPP, 2003. 116 s. ISBN 80-7232-202-8. CHYTRÝ, M., KU ERA, T., KO Í, M.: Katalog biotop Agentura ochrany p írody a krajiny
eské republiky. Praha:
R ve spolupráci s katedrou botaniky
P írodov decké fakulty Masarykovi univerzity v Brn a Botanickým ústavem Akademie v d eské republiky, 2001. 304 s. ISBN 80-86064-55-7. JATIOVÁ, M. a ŠMITÁK, J. Rozší ení a ochrana orchidejí na Morav a ve Slezsku: Verbreitung und Schulz der Orchidein in Mähren und Schlesien. Agentura ochrany p írody a krajiny
R Praha, st edisko Brno. T ebí : Arca JiMfa, 1996. 539 s. ISBN
80-85766-35-3. JERSÁKOVÁ, J., KINDLMANN, P. Zásady pé e o orchidejová stanovišt . První vydání. eské Bud jovice: KOPP, 2004. 120 s. ISBN 80-7232-254-0. 65
JEŽEK, Z. Encyklopedie Orchideje. 2. vydání. Dob ejovice: REBO, 2006. 304 s. ISBN 80-7234-604-0. JUROCH, J. Nové významné lokality n kterých vzácných druh
orchidejí v R
(Dopln k z Moravy). Roezliana, 2004, . 33, s. 24. MÍCHAL, I., PET Í EK, V. a kol. Pé e o chrán ná území II. - Lesní spole enstva. Praha: Agentura ochrany p írody a krajiny R, 1999. 714 s. ISBN 80-86064-14-X. MORAVEC, J. a kol. Fytocenologie. 1. vydání. Praha: Academia, 2000. 403 s. ISBN 80-200-0128-2. MUSIL, R. a kol. Moravský kras, labyrinty poznání. Adamov: GEO program, 1993. 336 s. PET Í EK, V. a kol. Pé e o chrán ná území I. - Nelesní spole enstva. Praha: Agentura ochrany p írody a krajiny R, 1999. 452 s. ISBN 80-86064-42-5. PRCHALOVÁ, J. Zákon o ochran
p írody a krajiny a Natura 2000, komentá
a provád cí p edpisy k 1. 1. 2006. Praha: Linde Praha. 2006. 206 s. ISBN 80-7201-575-3. PROCHÁZKA, F., VELÍSEK, V. Orchideje naší p írody. 1. vydání. Praha: Academia, 1983. 284 s. 21-018-83. PROCHÁZKA, F. Zvláštnosti šumavských orchidejí s poznámkami k výskytu chlorotických jedinc v eské republice. Roezliana, 2000, . 29, str. 34 – 39. QUITT, E. Moravský kras. Blansko: Obor kultury ONV Blansko, Moravský kras Blansko a Správa CHKO Moravský kras, 1970. 216 s. ŠMARDA, J.; ŠTOLFA V. Kv ty Moravského krasu. 1. vydání. Brno: BLOK, 1966. 150 s. 47-012-66. ŠMITÁK, J. Historický výskyt Himantoglossum caprinum (M. Bieb.) Spreng. na Morav . Roezliana, 2006, . 36, s. 35 - 36. 66
ŠMITÁK, J. Nové nálezy orchidejí na Morav . Roezliana, 1999, . 28, s. 45 - 47. ŠMITÁK, J. Nové nálezy a ov ené lokality orchidejí na Morav
v roce 1999.
Roezliana, 2000, . 29, s. 44. ŠMITÁK, J. Nové nálezy a potvrzení lokalit n kterých vzácných druh vstava ovitých v echách a na Morav v roce 2000. Roezliana, 2001, . 30, s. 42 - 43. ŠMITÁK, J. Nové lokality vzácných druh vstava ovitých na Morav v roce 2001. Roezliana, 2002, . 31, s. 50 - 51. ŠMITÁK, J., JUROCH, J. Nové lokality orchidejí v roce 2008. Roezliana, 2009, . 39, s. 55 - 59. ŠMITÁK, J., JUROCH, J. Ov ení známých lokalit. Roezliana, 2009,
. 39,
s. 60 - 62. TESA OVÁ, P. Monitoring dynamika zimování netopýr v CHKO Moravský kras. Diplomová práce p i MZLU Brno. 2008. 75 s. TREFULKA, J. a kol. Kv ty Moravského krasu. Blansko: CORTUSA - sdružení pro ochranu Moravského krasu ve spolupráci se Správou CHKO Moravský kras, 2000. 134 s. ISBN 80-238-6142-5. VAN
KOVÁ, L. a kol. Rostliny Moravského krasu a okolí. Blansko: Nadace
Moravského krasu ve spolupráci se Správou CHKO R - CHKO Moravský kras, 1997. 230 s. ISBN 80-238-1022-7. WÁGNEROVÁ, M. Monitoring výskytu orchidejí v NPR Výv ry Punkvy. Bakalá ská práce p i MZLU Brno. 2007. 47 s.
67
Ostatní zdroje: AOPK R. NATURA 2000 – Evropsky významné lokality v eské republice, CZ0624130 Moravský
kras.
[cit.
2009-03-10].
Dostupné
online
z
WWW:
http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000003281. AOPK z
R.
WWW:
Charakteristika
oblasti.
CHKO
Moravský
kras.
Dostupné
online
http://www.moravskykras.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=1205.
[cit. 2009-03-14]. HAVRÁNEK, J. Mezinárodn 25.
února
2005.
významné mok ady u nás (legislativa). P íroda.cz,
[cit.
2009-03-10].
Dostupné
online
z
WWW:
http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=295. HEGER, P. Nepublikovaný materiál. 2002; ústní sd lení. 2008-2009. KOCIÁN, P. Orchidaceae – vstava ovité. Kv tena R. [cit. 2009-03-22]. Dostupné online z WWW: http://www.kvetenacr.cz/celed.asp?IDceled=25. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ
ESKÉ REPUBLIKY. 105/1997 Sb.,
Vyhláška MŽP, kterou se vyhlašuje NPR Výv ry Punkvy a stanoví její bližší ochranné podmínky. Ke stažení z WWW: http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf/ - Ochrana p írody –Vyhlášky – 105/1997 Sb. [cit. 2009-03-17]. ŠTEFKA, L. Národní p írodní rezervace Výv ry Punkvy. Ochrana p írody v republice, EUROPARC
eské
eská republika. [cit. 2009-03-11]. Dostupné online z WWW:
http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR_vyvevy_punkvy_cz#top. TURBOVEG - fytocenologická databáze (Hennekens & Schaminée 2001, Journal of Vegetation Science 12: 589-591). www.botany.cz/
[online].
2007.
[cit.
2009-04-05].
Dostupné online
z
WWW:
z
WWW:
http://botany.cz/cs/ www.kvetenacr.cz/
[online].
2003.
[cit.
2009-04-05].
http://www.kvetenacr.cz/
68
Dostupné
online
