Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav biologie rostlin

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav biologie rostlin

VARIABILITA OBSAHOVÝCH LÁTEK V RŮZNÝCH TYPECH BAZALKY PRAVÉ (OCIMUM BASILICUM L.), PĚSTOVANÝCH V KLIMATICKY ODLIŠNÝCH OBLASTECH. Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Petra Krejčí, Ph.D.

Vypracovala: Bc. Petra Čermáková Brno 2010

Mendelova univerzita v Brně M B Ú Ústav biologiie rostlin

onomická fak kulta Agro 2009 9/2010

ZAD DÁNÍ DIPLOMO OVÉ PRÁCE A Autorka práce:

Bc. Petra P Čermáková

S Studijní program:

Zeměědělská specializaace

O Obor:

Agroeekologie

N Název tématu:

m basilicum L.), Variab bilita obsahových látek v různýcch typech bazalk ky pravé (Ocimum pěstovvaných v klimaticcky odlišných ob blastech.

R Rozsah práce:

55 stran

Z Zásady pro vypraccování: 1.

Charakterristika rodu bazalka, sortiment pěsstovaných kultivaarů, popis klimaticckých oblastí a m metody analýz obssahových látek - v návaznosti n na bakkalářskou práci.

2.

Optimalizzace metodiky staanovení silic a jejich složení pro su ušenou i čerstvouu drogu.

3.

Stanoveníí a porovnání mnoožství obsahovýcch látek ve vybran ných vzorcích oddlišných typů bazaalky.

4.

Kvalitativvní stanovení obsaahových látek ve vybraných vzorccích sušené drogyy.

5.

Srovnání množství obsahoových látek ve vzoorcích z různých klimatických obllastí.

S Seznam odborné literatury: l 1 1.

Český lékopis 2005 : (čl. 20005). 1. vyd. Praha: Grada Publishin ng, 2005. 881 s. ISBN 80-247-15332-5.

2 2.

DUKE, J. Handbook H of Mediicinal Herbs. Florrida: CRC Press LLC, L 2002. 870 s. s ISBN 0-8493-11284-1.

3 3.

JANOUŠKO OVÁ, T. Obsahovvé látky rodu Ociimum L. (Ocimum m basilicumL.). Diplomová D práce. Mendelu Brno, 2000. 2

4 4.

Barátová S.:: Hodnotenie vybbraných odrôd bazzalky pravej (Ociimum basilicum L.). L Dizertační prááce, SPU v Nitre,, 2006.

D Datum zadání diplomové práce:

říjen n 2008

T Termín odevzdáníí diplomové práce:

květten 2010

Bc. Petra P Čermákovvá řešitelka

Ing. Petraa Krejčí, Ph.D. vedooucí práce

prof. RND Dr. Ladislav Havvel, CSc. v vedoucí ústavu

prof. Ing. Lad dislav Zeman, CSc. F MENDELU děkan AF

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Variabilita obsahových látek v různých typech bazalky pravé (Ocimum basilicum L.), pěstovaných v klimaticky odlišných oblastech“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a byla zpřístupněna ke studijním účelům. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF Mendelovy univerzity v Brně.

V Telč 28. března 2010

Bc. Petra Čermáková

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucí bakalářské práce Ing. Petře Krejčí, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady, trpělivost a ochotu vždy pomoci při zpracování daného tématu. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Věře Žďárské a Ing. Jindřišce Vábkové, které mi poskytly vzorky bazalky z pěstebních ploch v Lednici na Moravě. Ing. Vlastimilu Hanušovi děkuji za provedení kvalitativního stanovení silic. Zvláštní poděkování patří mému dědečkovi Vlastimilu Čermákovi za rady a technickou podporu při realizace polního pokusu v Telči. Děkuji rodičům a přátelům za morální i technickou podporu.

ABSTRAKT/ABSTRACT Čermáková, P.: „Variabilita obsahových látek v různých typech bazalky pravé (Ocimum basilicum L.), pěstovaných v klimaticky odlišných oblastech.“ Záměrem diplomové práce bylo popsat rod Ocimum L., zejména v ČR nejvíce pěstovaný druh Ocimum basilicum L., z hlediska botanické, biologické charakteristiky, pěstování a obsahu účinných látek, především silic. Výzkumná činnost byla zaměřena na porovnání kvantitativní a kvalitativní skladby silice v čerstvé a v sušené rostlinné hmotě. Zároveň byly porovnávány dvě klimaticky rozdílné lokality, kde byly vzorky vypěstovány, Telč (Českomoravská vrchovina) a Lednice na Moravě (Jižní Morava). Ke srovnávání byly vybrány čtyři kultivary Ocimum basilicum L. - ´Blue Spice´, ´Cinnamonette´, ´Compact´ a ´Lettuce Leaf´. Cílem této práce bylo zjistit, do jaké výše ovlivní lokalita pěstování obsah silic, v čerstvé hmotě i v Herba basilici, a tím i kvalitu drogy. Klíčová slova: Bazalka pravá (Ocimum basilicum L.); variabilita; kvantitativní a kvalitativní složení; silice.

Čermáková, P.: „Variability of contentual substances in different kinds of true basil (Ocimum basilicum L.) grown in climatically different regions.“ The aim of the diploma work was to describe the Ocimum L. genus, particularly Ocimum basilicum L., the mostly grown variety in the Czech Republic. The perspective was botanical and biological characteristics, the way it is planted and an assesment of the active substances' content, especially of the volatile oils. The research was aimed at comparison of quantitative and qualitative volatile oils' composition in fresh and dried substance. There were two climatically different localities choosen for the growing – Telč (Českomoravská vrchovina) and Lednice (Jižní Morava) – and subsequently compared. Four cultivars of Ocimum basilicum L. were picked for the comparison – ´Blue Spice´, ´Cinnamonette´, ´Compact´ and ´Lettuce Leaf´. The target of this work was to find out how can the locality affect the volatile oils' content and the resulting quality of fresh matter and Herba basilici. Key words: Sweet basil (Ocimum basilicum L.); variability; quantitative and qualitative composition; volatile oil.

OBSAH: 1

ÚVOD ................................................................................................................... 9

2

CÍL PRÁCE ........................................................................................................ 10

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED .................................................................................... 11

3.1

BOTANICKÁ A BIOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA RODU OCIMUM L.... ............................................................................................................................. 11

3.2

3.3

3.1.1

Zařazení rodu Ocimum L. do botanického systému ................................. 11

3.1.2

Původ a rozšíření rodu Ocimum L. ........................................................... 12

3.1.3

Botanický popis rodu Ocimum L. ............................................................. 13

3.1.4

Vymezení rodu Ocimum L. ....................................................................... 13

3.1.5

Botanický popis vytrvalých druhů rodu Ocimum L.................................. 14

3.1.6

Botanický popis druhu Ocimum basilicum L. .......................................... 15

3.1.7

Odrůdy druhu Ocimum basilicum L. ........................................................ 17

3.1.7.1

České registrované odrůdy Ocimum basilicum L. ............................. 19

3.1.7.2

Odrůdy Ocimum basilicum L. dostupné na českém trhu ................... 19

AGROTECHNIKA OCIMUM BASILICUM L. ................................................. 23 3.2.1

Vlastnosti osiva ......................................................................................... 23

3.2.2

Nároky na stanoviště ................................................................................. 23

3.2.3

Technologie pěstování .............................................................................. 26

3.2.4

Ošetřování porostu .................................................................................... 27

3.2.5

Ochrana Ocimum basilicum L. před chorobami a škůdci ......................... 27

3.2.6

Sklizeň, sušení, skladování ....................................................................... 30

OBSAHOVÉ LÁTKY ........................................................................................ 31 3.3.1

Silice ......................................................................................................... 32

3.3.1.1

Izolace silic ........................................................................................ 33

3.3.1.2

Složení silice rodu Ocimum sp. ......................................................... 33

3.3.1.3

Složení silice druhu Ocimum basilicum L. ........................................ 34

3.3.2

Další vybrané obsahové látky ................................................................... 35

3.3.2.1

Vitamin C ........................................................................................... 35

3.3.2.2

Dusičnany .......................................................................................... 36

3.3.2.3

Flavonoidy ......................................................................................... 37

3.4

POUŽITÍ BAZALKY (OCIMUM BASILICUM L.) ........................................... 37

4

MATERIÁL A METODIKA .............................................................................. 38

4.1

POUŽITÝ ROSTLINNÝ MATERIÁL .............................................................. 38

4.2

CHARAKTERISTIKA POKUSNÉHO STANOVIŠTĚ .................................... 41 4.2.1

4.2.1.1

Půdní a geografické poměry .............................................................. 42

4.2.1.2

Klimatické poměry ............................................................................. 42

4.2.2

4.4

Lednice na Moravě ................................................................................... 44

4.2.2.1

Půdní a geografické poměry .............................................................. 44

4.2.2.2

Klimatické poměry ............................................................................. 44

4.2.3 4.3

Telč ........................................................................................................... 42

Porovnání pokusných lokalit .................................................................... 46

METODIKA POLNÍHO POKUSU .................................................................... 46 4.3.1

Telč ........................................................................................................... 46

4.3.2

Lednice na Moravě ................................................................................... 47

METODIKA

HODNOCENÍ

VYBRANÝCH

MORFOLOGICKÝCH

A

HOSPODÁŘSKÝCH ZNAKŮ KULTIVARŮ DRUHU OCIMUM BASILICUM L. ... 49

4.5

4.4.1

Morfologické znaky .................................................................................. 49

4.4.2

Hospodářské znaky ................................................................................... 50

METODIKA LABORATORNÍCH POKUSŮ ................................................... 50 4.5.1

Metodika pro stanovení biochemických znaků čerstvé nati bazalky pravé .. .................................................................................................................. 50

4.5.1.1

Kvantitativní stanovení obsahu silic .................................................. 50

4.5.1.2

Kvalitativní stanovení obsahu silic .................................................... 51

4.5.2

Metodika pro stanovení biochemických znaků sušené bazalky pravé ..... 51

4.5.2.1

Kvantitativní stanovení obsahu silic .................................................. 51

4.5.2.2

Kvalitativní stanovení obsahu silic .................................................... 52

5

VÝSLEDKY ....................................................................................................... 55

5.1

HODNOCENÍ VYBRANÝCH MORFOLOGICKÝCH A HOSPODÁŘSKÝCH

ZNAKŮ .......................................................................................................................... 55

5.2

5.1.1

Morfologické znaky .................................................................................. 55

5.1.2

Hospodářské znaky ................................................................................... 57

STANOVENÍ A POROVNÁNÍ BIOCHEMICKÝCH ZNAKŮ........................ 59 5.2.1

Kvantitativní stanovení a porovnání ......................................................... 59

5.2.2

Kvalitativní stanovení a porovnání ........................................................... 61

5.2.2.1

Porovnání kvalitativního složení silice jednotlivých kultivarů Ocimum

basilicum L. ......................................................................................................... 61 6

DISKUZE............................................................................................................ 66

7

ZÁVĚR ............................................................................................................... 70

8

SOUHRN/SUMMARY ...................................................................................... 71

9

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................ 72

10

SEZNAM POUŽITÝCH INTERNETOVÝCH ZDROJŮ ................................. 75

11

SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................ 77

12

SEZNAM TABULEK......................................................................................... 78

1

ÚVOD Léčivé rostliny patří mezi významnou užitkovou skupinu, které je neustále

věnována velká pozornost. Léčivé rostliny jsou dnes velice významným základem pro farmaceutický průmysl,

jsou

také

významným

zdrojem

pro

potravinářskou,

lihovarnickou

i kosmetickou výrobu. V dnešní době člověk znovuobjevuje kouzlo léčivých rostlin, stále více lidí projevuje zájem o fytofarmaka, jako jsou například homeopatika. Pěstování či nákup čerstvých léčivých či kořeninových rostlin pro přímé použití v kuchyni, jako tzv. zelené koření, je také na vzestupu. Lidé zvyšují svůj zájem o přírodní kosmetiku, přírodní barviva i přírodní čisticí prostředky a tím utíkají před chemií, vědou i technikou zpět do přírody a na zahrady. Nalézají nové cesty k trvale udržitelnému i zdravějšímu životu. Hranice jejich poznání v současné době rozšiřují především média, ale také různá ekologická hnutí a tradičně také alternativní medicína. Bazalka pravá (Ocimum basilicum L.) je velice významnou rostlinou. Provází lidstvo jako rostlina léčivá i kořeninová, je využívána v lidovém léčitelství, ale také v potravinářském i kosmetickém průmyslu. V lidovém léčitelství má bazalka široké uplatnění. Zejména je známá jako stomachikum, antibiotikum, karminativum, působí také jako mírné sedativum, uklidňuje, vyvolává spánek a některé zdroje uvádějí, že může poskytnout úlevu při migréně. V potravinářství je využívána především sušená a upravená jako koření. Je velmi oblíbená zejména v italské kuchyni, kde je však dávána přednost čerstvé bazalce. Bazalka je ceněna zvláště pro svůj obsah silic, proto se využití bazalky rozšířilo také v aromaterapii a parfumerii. V posledních letech se zvyšuje také okrasná hodnota rodu Ocimum L. Nabízený sortiment bazalek je velice variabilní, odrůdy jsou rozličné ve svých barvách, tvarech i vůních. Do popředí zájmu se dostávají mimo bazalky pravé (Ocimum basilicum L.), také jiné druhy rodu bazalky, např. bazalka líbezná (Ocimum gratissimum L.), bazalka posvátná

(Ocimum

tenuiflorum

L.)

či

kilimandscharicum Gürke).

9

bazalka

kilimandžárská

(Ocimum

2

CÍL PRÁCE Úmyslem této diplomové práce je rozšíření bakalářské práce „Variabilita

obsahových látek v různých typech bazalky (Ocimum basilicum L.)“, autorky Bc. Petry Čermákové. Záměrem je popsat rod Ocimum L. (bazalka), zejména pak druh, Ocimum basilicum L. (bazalku pravou). Dále je cílem sumarizace sortimentu bazalky pravé, dostupného na českém trhu a shrnutí doposud zjištěných poznatků z oblasti pěstování Ocimum basilicum L. Rozšíření práce je zaměřeno zejména na výzkumnou činnost, kdy byl v rámci vybraných kultivarů druhu Ocimum basilicum L. porovnáván obsah silic a jejich kvalitativní složení. Kvantitativní a kvalitativní složení bylo porovnáváno v čerstvé a v sušené rostlinné hmotě.

Droga Herba basilici, jejíž základní účinnou látkou

jsou právě silice, musí obsahovat nejméně 0,3 % (V/m) těchto těkavých olejů (Český farmaceutický kodex, 1993). Zároveň byly porovnávány dvě rozdílné klimatické lokality, kde byly vzorky vypěstovány. Bazalka pravá byla pěstována v bramborářské výrobní oblasti – v Telči (Českomoravská vrchovina) a v kukuřičné výrobní oblasti – v Lednici na Moravě (Jižní Morava). Pro obě lokality bylo vybráno osivo u firmy Semo a. s., Smržice u Prostějova, jejíž sortiment bazalky pravé patří na českém trhu k nejbohatším. Ze sortimentu byly vybrány čtyři kultivary Ocimum basilicum L. - ´Blue Spice´, ´Cinnamonette´, ´Compact´ a ´Lettuce Leaf´. Cílem této práce bylo zjistit, do jaké výše ovlivní lokalita pěstování obsah účinných látek, silic, v čerstvé hmotě i v Herba basilici, a tím i kvalitu drogy.

10

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED

3.1 Botanická a biologická charakteristika rodu Ocimum L. 3.1.1

Zařazení rodu Ocimum L. do botanického systému (Paton, 1992) čeleď: Lamiaceae podčeleď: Ocimoidae sekce: Ocimum subsekce: Gratissima Benth. Ocimum gratissimum L. subspecies: gratissimum varieta: gratissimum varieta: macrophyllum subspecies: irigense Ocimum natalense Paton Ocimum spicatum Deflers Ocimum jamesii Sabald Ocimum cufodontii Paton Ocimum numularia Paton subsekce: Ocimum Ocimum kilimandscharicum Gürke Ocimum kenyense Paton Ocimum basilicum L. Ocimum americanum L. varieta: americanum varieta: pilosum Ocimum forskolei Benth. Ocimum fischeri Gürke Ocimum circinatum Paton sekce: Hierocymum Benth. Ocimum lamifolium Benth. Ocimum masaiense Paton Ocimum tenuiflorum L.

11

3.1.2

Původ a rozšíření rodu Ocimum L. Existuje několik teorií původu rodu Ocimum L. Janoušková (2000) uvádí,

že místo původu bazalky není jednoznačně vymezeno. Místo původu pravděpodobně není jen jedno, nicméně úsudky odborníků se různí. Prvotní domovina je zřejmě nejistá z důvodů prastaré kultivace v Egyptě a Indii, jak dále uvádí Janoušková (2000). Traxl (1992) představuje jako původ bazalky pravé Přední Indii. Neugebauerová (2006) uvádí původ rodu Ocimum L. v Jihozápadní Asii, od Indie po Írán. Další teorie hovoří o rozšíření bazalky z Afriky do Asie a odtud měla být v 16. století cestovateli dovezena do střední Evropy. V roce 1600 se bazalka poprvé objevuje v anglické botanické publikaci. V 17. století se rostlina exportuje do Severní Ameriky (Berriolo in Švecová, 2006). Mapa rozšíření rodu Ocimum L. je uvedena na obr. 1., str. 12. V 19. století bylo v Africe registrováno 60 druhů rodu Ocimum L., které se přirozeně vyskytovaly až do nadmořské výšky 1 800 m n. m. (Small, ThinseltonDyer in Berriolo, 2003). Bazalka divoce roste na Jávě, Ceylonu, pěstuje se v jižní a střední Evropě. Výjimečně může zplaňovat, např. v České republice – Osík, Olomouc (Neugebauerová, 2006). Valíček (2007) uvádí jako tradiční produkční země Itálii, Francii, Španělsko, Bulharsko, Egypt a Indii.

Obr. 1. Mapa rozšíření rodu Ocimum L. (zdroj: Berriolo, 2003)

12

3.1.3

Botanický popis rodu Ocimum L. Bazalka je jednoletá či vytrvalá aromatická bylina anebo polokeř. Rostlina

je morfologicky značně proměnlivá. Vysoká je 0,20 – 0,90 m, v závislosti na použitém druhu a kultivaru. Lodyha bývá zpravidla vzpřímená, rozvětvená, tupě čtyřhranná až téměř oblá, lysá či ochlupená. Zřetelné chlupy jsou soustředěny na protilehlých stranách stonku. Celistvé řapíkaté listy jsou křižmostojné nebo vstřícné; výjimečně jsou přisedlé. Čepele listů jsou žláznatě tečkované, vejčité, kopinaté či eliptické. Povrch listů může být někdy zcela zvlněný. Podle příslušnosti k určitému typu jsou listy lesklé či matné, zbarvené jsou od světle přes tmavě zelenou až po zcela fialovou. Povrch listů je holý či slabě pokrytý trichomy. Malé chloupky se mohou vyskytovat také na spodních žilkách listů. Květy bazalky jsou oboupohlavné a nacházejí se na vrcholu hlavní lodyhy a vedlejších lodyh. Květenstvím je klas sestavený z šesti lichopřeslenů. Kalich je vytrvalý, zelený či fialový, krátce trubkovitý, dvoupyský se srostlými obaly. Horní pysky jsou čtyřlaločné a spodní pysk kalichu je větší, celokrajný a okrouhlý. Laterální laloky jsou delší než dva střední. Koruna je také dvoupyská a je zbarvena bíle, krémově žlutě, růžově či červeně, ale také purpurově až fialově. Trubka je přímá, nálevkovitého tvaru. Z koruny vyčnívají čtyři dvoumocné tyčinky, které jsou stejně dlouhé nebo jsou po dvou různě dlouhé. Semeník se svrchní, holý nebo nepatrně ochmýřený a je složen ze dvou plodolistů. Čnělka je dvouklaná (Valíček, 2007). Bazalka kvete od července do září. Plodem jsou hnědé nebo černé lysé tvrdky, které mají elipsoidní či vejčitý tvar. Tvrdka bývá v době zralosti často spojena s kalichem. Plody po navlhčení slizovatějí (Paton, 1992; Valíček, 2007).

3.1.4 Vymezení rodu Ocimum L. Vymezení rodu Ocimum L. je stejně jako jeho původ velmi problematické. Nejisté je jak z hlediska taxonomie, tak z hlediska názvosloví. Valíček (2007) uvádí, že rod Ocimum L. má celkem 60 druhů, které se vyskytují převážně v tropech. Odhadované počty druhů se pohybují dokonce od 30 do 160 a botanická nomenklatura je velmi složitá, často se také pro stejné typy používají různá označení (Paton et al. in Švecová, 2006).

13

V podmínkách České republiky jsou nejčastěji pěstovány rozličné kultivary druhu Ocimum basilicum L. V posledních letech se sortiment, dostupný na českém trhu, rozšířil o vytrvalé druhy rodu Ocimum L. Jedná se o druhy Ocimum ´African Blue´, Ocimum gratissimum L., Ocimum kilimandscharicum Gürke a Ocimum selloi ´Green Pepper´. Tyto druhy mohou plnit funkci tzv. přenosných rostlin, protože v době vegetačního klidu vyžadují bezmrazé prostředí, tj. přibližně 12 °C [1]. Neugebauerová, Petříková a Pokluda (1996) uvádějí druhy Ocimum gratissimum L., O. sanctum (syn. O. tenuiflorum L.) a O. canum (syn. O. americanum L.) jako kvalitou drogy srovnatelné s Ocimum basilicum L.

3.1.5

Botanický popis vytrvalých druhů rodu Ocimum L.

Ocimum ´African Blue´ Ocimum ´African Blue´ je křížencem Ocimum kilimandscharicum a O. basilicum ´Purpurascens´. Rostlina s dřevnatým stonkem je keřového vzrůstu a dorůstá výšky 0,80 – 1,00 m. Listy jsou zelené s purpurovým žilkováním, spodní strana listu je červeno-fialová. Stonky jsou chlupaté, tmavě fialové. Květenství je rovněž fialové [1]. Ocimum gratissimum L. Syn: Ocimum suave Willd., Ocimum viride Willd. bazalka líbezná (bazalka příjemná) lidové názvy: keřová bazalka, hřebíčková bazalka, horečnatá rostlina Ocimum gratissimum L. je až 2,50 m vysoká bylina se vzpřímeným, silně se větvícím stonkem, který je na bázi zdřevnatělý, holý či ochmýřený. Nody a květní osa jsou běloplstnaté. Listy jsou eliptické nebo vejčité, zašpičatělé či tupé a chlupaté. Z nafialovělých květenství vyrůstají květy, které jsou zbarveny bíle, světle žlutě či zeleně. V silici je obsažen především eugenol, až 90 %, dále citral, tymol a geraniol (Švecová, 2006; Valíček, 2007). Ocimum kilimandscharicum Gürke bazalka kilimandžárská lidové názvy: kafrová bazalka, horečnatá rostlina

14

Ocimum kilimandscharicum Gürke pochází z Keni, je keřovitého růstu a dorůstá výšky až 2,00 m. Stonky jsou silně rozvětvené, dřevnaté, kulaté až čtyřhranné, porostlé dlouhými bílými žláznatými chlupy a pokožka se často odlupuje v proužcích (Paton in Švecová, 2006). Listy jsou vejčité, tupě špičaté, výrazně pilovité a ochmýřené. Květy uspořádané v řídkém květenství jsou bílé, růžové nebo nafialovělé. V silici tvoří rozhodující podíl kafr, až 70 % (Valíček, 2007). Ocimum selloi ´Green Pepper´ bazalka peprná Ocimum selloi ´Green Pepper´ dorůstá výšky 0,60 m. Stonky jsou lysé, listy jsou tmavě zelené, vejčité. Barva květů je růžová. Bazalka peprná je významná zvláště pro svou výraznou vůni a chuť, které připomínají zelený pepř či feferonky [1]. Ocimum sanctum L. Syn: Ocimum tenuiflorum L. bazalka posvátná Ocimum sanctum L. má zelenou či purpurovou lodyhu, která je drobně chlupatá. Listy jsou oválně vejčité, na bázi tupé nebo klínovité, na okrajích pilovité a na obou stranách chlupaté. Květy jsou purpurové či fialové. Z obsahových látek v silici převládá eugenol – 71 %, methyleugenolu je 20 % (Valíček, 2003). O. canum Sims. Syn.: O. americanum L. bazalka sivá Ocimum canum Sims. dorůstá výšky 0,15 – 0,60 m. Celá bylina je porostlá chlupy zahnutými dolů. Listy jsou oválně kopinaté, celokrajné nebo jemně pilovité. Malé bílé, růžové či nachové květy jsou sestaveny v řídkém květenství. Hlavními obsahovými látkami v silici jsou citral (až 75 %), kafr a methyleugenol (Valíček, 2007).

3.1.6

Botanický popis druhu Ocimum basilicum L.

Ocimum basilicum Linné, 1753 Syn: Ocimum minimum L. bazalka pravá (bazalka vonná) 15

lidové názvy: sladká bazalka, bazilika, bazalika, bazalička, indická bazalka, německý pepř, parfém lásky, voňavý hřebíček čeleď: Lamiaceae (hluchavkovité) Ocimum basilicum L. pochází z Asie, zdomácněla v Asii, Americe i celé tropické Africe. Pěstuje se v Severozápadní Asii, v Severní Africe a v Evropě. Je rozšířená na půdách jak kultivovaných, tak na narušených. Objevuje se na travnatých pozemcích, ale také na půdách, které jsou náchylné k zaplavení. Její výskyt je monitorován až do nadmořské výšky 2 350 m n. m. (Paton in Švecová, 2006). Ve své domovině je bazalka pravá vytrvalým polokeřem, avšak v klimatických podmínkách České republiky je bazalka pravá jednoletou bylinou. Pěstuje se zde zejména na zahradách. V polních kulturách se s ní setkáváme pouze v teplejších oblastech, např. v kukuřičné či řepařské výrobní oblasti. Bazalka pravá může místy vzácně zplaňovat, Osík, Olomouc (Neugebauerová, 2006). V našich podmínkách nedosahuje Ocimum basilicum L. výšek, které jsou uváděny v literatuře, 0,30 – 0,70 m (Traxl, 1992). Většinou, jak uvádí Švecová (2006), bývají nižší 0,20 – 0,40 m. Výška rostliny je samozřejmě přímo závislá na konkrétním kultivaru bazalky, ale také na stanovištních podmínkách. Kořen je bohatě větvený, tenký a jemný (Abrlová, 1999). Na bázi jsou stonky často dřevité a obvykle se z nich v proužcích odlupuje pokožka (Koudela, 1997; Valíček, 2007). Lodyha je vzpřímená, tupě čtyřhranná až oblá. Většinou je lysá, avšak některé kultivary bazalky pravé mohou být slabě chlupaté. Listy jsou celistvé, řapíkaté, výjimečně přisedlé. Řapíky jsou 2 – 40 mm dlouhé. Čepele listů jsou eliptické, vejčité nebo kopinaté a jsou žláznatě tečkované. Okraje listů jsou celokrajné, vroubkovaně pilovité. Povrch listů je dle kultivaru lesklý či matný; hladký, zvlněný či zcela zkadeřený; lysý nebo slabě pokrytý trichomy. Také barva listu je závislá na daném kultivaru bazalky pravé. Listy mohou být zbarvené od světle zelené přes tmavě zelenou až po zcela fialovou (Abrlová, 1999; Koudela, 1997; Valíček, 2007). Horní listy přecházejí v listeny (Neugebauerová, 2006). Květy uspořádané v květenství se nacházejí na vrcholu hlavní lodyhy a vedlejších lodyh. Květenství je tvořeno šestikvětými lichopřesleny, které jsou uspořádány nad sebou. Květní osa je slabě chlupatá. Květy mají, pro čeleď Lamiaceae, typickou dvoupyskou korunu, která je zbarvena bíle, krémově, narůžověle až fialově (Abrlová, 1999). V našich podmínkách kvete bazalka pravá přibližně od června do září. 16

Ve výjimečně teplých letech kvete již v červnu (Traxl, 1992). Bazalka je velice aromatická rostlina, která je hojně navštěvovaná včelami (Neugebauerová, 2006; Traxl, 1992). Plody jsou drobné, cca 1 mm dlouhé, hnědočerné hladké tvrdky, vejčitého tvaru. Tvrdky při navlhčení slizovatí (Švecová, 2006). Bazalka pravá je charakteristicky vonná. Má intenzivní, pronikavou sladce kořenitou vůni a nahořklou, lehce citrónovou chuť (Hegrová, 2006).

3.1.7

Odrůdy druhu Ocimum basilicum L. Rod Ocimum L. je charakteristický velkou proměnlivostí jak v chemickém

složení, tak v morfologii. Snadnost cizosprášení vede ke vzniku velkého počtu druhů, poddruhů, odrůd a forem, proto osivo kultivarů bazalky bývá často pojmenováno podle vůně nebo podle výrazných morfologických znaků (Švecová in Čermáková, 2008). Nejdůležitější znaky různých variet Ocimum basilicum L. odlišují vědci již na počátku 60. let. Některé formy byly dovezeny z Indie a pěstovány v italských a německých zahradách již v 16. století (Koudela, 1997). Heeger (1956) rozdělil bazalku pravou do tří variet, dle formy růstu rostliny, a dále rozčlenil jednu varietu na čtyři subvariety: -

Ocimum basilicum L. var. pilosum (Willd.) Bentham Tato varieta je velmi zřídka pěstována, jedná se spíše o planou bazalku. Stonek rostliny je vystoupavý a silně větvený. Listy jsou celokrajné, podlouhlé a malé. Květenství je dlouhé, hustě chlupaté a korunní plátky většinou lysé.

-

Ocimum basilicum L. var. anisatum (Hort.) Bentham Stonek je oproti předešlé varietě více vzpřímený a slabě ochlupený. Listy jsou silnější a poněkud větší. Okraj čepele je zřetelně pilovitý. Rostlina má citrónové aroma.

-

Ocimum basilicum L. var. glabratum Bentham Stonek je vzpřímený více než listy. Celá rostlina, kromě lehce řasnatých květních os a kalichů, je lysá. Heeger (1956) řadí k této varietě další subvariety a zahradnické formy:

17

-

subvar. vulgare Alefeld Listy jsou středně velké a nepravidelně vroubkované. Květenství je jednoduché, lichoklasy prodloužené, avšak ojediněle zkrácené - f. densiflorum /Bentham/. Lichoklasy mohou být silněji latovitě uspořádané - f. thyrsiflorum /L./. Poslední uvedená forma je pěstována nejčastěji.

-

subvar. majus (Hort.) Bentham Jedná se o velice vzácně pěstovanou bazalku. Je většího vzrůstu než subvar. vulgare Alefeld. Listy jsou zelené a rovné.

-

subvar. purpurascens Bentham Tato subvarieta byla snad nejdůležitější pěstovanou formou bazalky ve starém Egyptě. Je podobná subvarietě vulgare Alefeld. Květenství je zcela lysé a barva rostliny přechází v tmavě purpurovou.

-

subvar. difforme Bentham Podle tvaru listů ji Heeger (1956) dále dělí: -

silněji klenuté, tuhé listy - f. pelvifolium Alefeld;

-

pilovité až hluboce vykrajované listy - f. fimbriatum Hort.;

-

silněji zkadeřené listy - f. crispum /Burm./ Camus;

-

bublinaté listy - f. bullatum /Lam./ Alefeld.

Další rozdělení důležitých kultivarů bazalky pravé dle podobných znaků provedla Berriolo (2003). Rozlišuje skupiny odrůd s červenými malými a velkými listy a skupiny odrůd bazalky s listy zelenými, velkými, středně velkými a malými. Další vědci dále člení typy bazalky např. dle vůně, příchutě (Rinzler in Barátová, 2006). Rinzler rozlišuje bazalky: fialové s kořenitou příchutí, sladké s anýzovou příchutí, citrónové a skořicové typy bazalek. Velmi jednoduché rozdělení bazalky do dvou poddruhů nabízí Greenhalgh a Mansfeld (Barátová, 2006): -

Ocimum basilicum var. minimum Díky zakrnělému keříčkovému růstu se používají především pro okrasné účely.

-

Ocimum basilicum var. basilicum Jedná se o komerčně využívané, sladké typy bazalky pravé.

18

3.1.7.1 České registrované odrůdy Ocimum basilicum L. Státní odrůdová kniha České republiky registruje ke dni 6. dubna 2010 dvě české odrůdy bazalky pravé [2]. Dne 8. června 1966 byla do odrůdové knihy zapsána první česká odrůda bazalky pravé, ´Ohře´ (Ocimum basilicum L. ´Ohře´). Dne 9. května 1986 následovala druhá česká odrůda ´Litra´ (Ocimum basilicum L. ´Litra´) [2]. Obě tyto odrůdy vyšlechtil Václav Traxl na šlechtitelské stanici v Libochovicích (Janoušková, 2000). Odrůda ´Litra´ byla vyšlechtěna opětovnými individuálními výběry z odrůdy ´Ohře´. Obě odrůdy mají velmi podobný habitus, avšak odrůda ´Litra´ překonává odrůdu ´Ohře´ ve všech hospodářských vlastnostech (Habán, Černá, Dančák in Švecová, 2006). Odrůda ´Ohře´ tvoří jemné polokeře vysoké 0,30 – 0,40 m. Stonky jsou křehké, listy jsou široké, středně zelené, lesklé, s krátkým řapíkem. Kvete bíle (Barátová, 2006). Udržovatelem odrůdy ´Ohře´ je SEVA-FLORA s. r. o., Valtice [2]. (Obr. 2. a 3., str. 20) Odrůda ´Litra´ tvoří jemné polokeříky vysoké 0,30 – 0,40 m. Odrůda má jemné stonky. Listy jsou světle až středně zelené, zvlněné, lesklé a mají kratší řapík (Habán, Černá, Dančák in Švecová, 2006). Květ je bílý (Traxl, 1992). Udržovatelem odrůdy ´Litra´ je AGROGEN, spol. s r. o., Troubsko a SEVA-FLORA s. r. o., Valtice

[2]

.

(Obr. 4. a 5., str. 21)

3.1.7.2 Odrůdy Ocimum basilicum L. dostupné na českém trhu Firma SEVA-FLORA s. r. o., Valtice kromě českého kultivaru bazalky pravé ´Ohře´, dále nabízí odrůdy Ocimum basilicum L. – ´Compatto´, ´Genovese´, ´Lettuce Leaf´, ´Level´, ´Red Rubin´ a bazalku pravou červenou [3]. Česká firma SEMENA VELELIBY a. s., Veleliby u Nymburka obchoduje s kultivary Ocimum basilicum L. – bazalky pravé, bazalky citrónové, bazalky červené, bazalky skořicové a bazalky trpasličí [4]. Firma Nohel Garden, Dobříš prodává Ocimum basilicum L. – bazalku pravou zelenou, bazalku pravou červenou, bazalku pravou balkónovou a bazalku pravou trpasličí [5]. Semo a. s., Smržice nabízí nejširší sortiment odrůd bazalky pravé. V roce 2010 uvádí na trh celkem jedenáct kultivarů bazalky pravé.

19

Obr. 2. Ocimum basilicum L. ´Ohře´

Obr. 3. Ocimum basilicum L. ´Ohře´ 20

Obr. 4. Ocimum basilicum L. ´Litra´

Obr. 5. Ocimum basilicum L. ´Litra´ 21

Přehled a charakteristika kultivarů nabízených firmou Semo a. s., Smržice: -

´Blue Spice´ - „modrá vůně“ Dekorativní a vysoce aromatická odrůda se sladce kořeněnou vůní, připomínající perníkové koření. Rostlina má drobnější zelený list, purpurové lodyhy a růžové květy [6]. (Obr. 6, str. 38)

-

´Cinnamonette´ - skořicová Bazalková vůně s nádechem skořice a anýzu. Dekorativní rostlina s olivově zelenými listy, purpurovými řapíky a lodyhami. Květenství jsou dlouhá s růžovými květy [6]. (Obr. 7, str. 39)

-

´Compact´ - kompaktní, drobnolistá Drobnolistý kultivar kompaktního keříčkovitého vzrůstu, který zachovává i bez zaštipování, odrůdu je proto vhodné použít i jako okrasnou. Aroma je výrazně kořeněné [6]. Květy jsou bílé. Odrůda byla vyšlechtěna v Itálii firmou ANSEME S. p. A. (Barátová, 2006). (Obr. 8, str. 40)

-

´Dark Green´ - tmavě zelená, širokolistá Kultivar ´Dark Green´ je silně aromatická rostlina s velkými tmavězelenými, zoubkovanými a lesklými listy. Rostlina má vzpřímený růst a velice dobře rozvětvuje. Kvete bíle. Tento kultivar vyšlechtila firma ANSEME S. p. A., Itálie (Barátová, 2006).

-

´Lettuce Leaf´ - salátová Bujně rostoucí odrůda, vysoká 0,40 – 0,50 m. Světlezelené listy jsou velké, široce oválné, s bublinatým povrchem. Bíle kvetoucí rostlina. Aroma je charakteristické, avšak jemnější [6]. (Obr. 9, str. 41)

-

´Lime´ - citrónová Rostlina s menšími a hladkými světle zelenými listy. Kvete bíle. Aroma je bazalkové s citrónovým nádechem [6].

-

´Mammolo Genovese´ - kompaktní, série MINI Kompaktně rostoucí letnička, vhodná i pro okrasné pěstování. Výrazně aromatická nať [6].

-

´Purple Opaal´ - červenolistá Odrůda vyšlechtěná firmou ANSEME S. p. A., Itálie (Barátová, 2006). Listy má silně purpurové, výrazně zoubkované a lesklé. Povrch listů je jemně bublinatý. Květy jsou růžové. Jedná se velmi aromatický kultivar bazalky pravé, který je vhodné využít i jako okrasnou rostlinu [6]. 22

-

´Purple Ruffles´ - kadeřavá červenolistá Intenzivně leské listy jsou tmavě purpurové, zkadeřené se zubatým okrajem. Kvete růžovými květy. Netradiční aromatická i dekorativní odrůda. Aroma je spíše nasládlejší [6].

-

´Red Rubin´ - červenolistá Odrůda bazalky pravé s pevnými purpurovými listy, které jsou lesklé a ve většině případů bez zeleného zbarvení. Květy jsou růžové. Aroma je tradiční, bazalkové [6].

-

´Siam Queen´ - kompaktní, balkónová Velice atraktivní kultivar, který se vyznačuje kompaktním růstem, který si rostlina udržuje i bez zaštipování, a krátkými květenstvími růžových květů a temně purpurových listenů. Listy jsou tmavě zelené. Aroma je typické, bazalkové [6].

3.2 Agrotechnika Ocimum basilicum L. 3.2.1

Vlastnosti osiva Hmotnost tisíce semen je 1,4 – 1,6 g. Klíčivost je podle ČSN 46 2065

pro I. tř. 75 %, II. tř. 60 %; čistota pro I. tř. 99 %, II. tř. 97 %. Klíčivá schopnost semen je 3 až 4 roky (Traxl, 1992).

3.2.2

Nároky na stanoviště Z výše uvedených původních lokalit výskytu bazalky jsou zřejmé její vysoké

požadavky na podnebí a půdu. Bazalka je řazena mezi teplomilné rostliny. Vyhovují jí slunná, teplá a chráněná stanoviště. Klima vyžaduje sušší. V České republice z těchto důvodů bazalce pravé nejvíce vyhovuje výrobní oblast kukuřičná a řepařská (Traxl, 1992; Neugebauerová, 2006). Dle Gromové a kolektivu (Abrlová, 1999) lze bazalku pěstovat i ve vyšších oblastech České republiky, avšak pouze pro zahrádkářské účely či pro jednu sklizeň.

Půda a výživa Mikešová a Lutovská (2004) uvádí jako vhodné půdy hlinitopísčité s vysokým obsahem humusu, ve staré síle. Koudela (1997) doporučuje bazalku pravou zařadit 23

do druhé trati. V osevním postupu jsou nejvhodnější předplodinou hnojené zeleniny nebo okopaniny, nejlépe polorané brambory. Půda má být se širokou amplitudou pH 4,3 – 8,2. Musí být dobře provzdušněná. Půdy s dobrými fyzikálními vlastnostmi a dobrou vodní kapacitou jsou považovány za nejvhodnější (Putievsky a Galambosi in Švecová, 2006). Naopak bazalka nesnáší těžkou, zamokřenou, studenou půdu a uzavřené kotliny (Koudela, 1997). Neugebauerová (2006) uvádí vysokou náročnost bazalky pravé na pohotové živiny. Bazalka odčerpá během vegetace z 1 ha 58 kg čistých živin dusíku, 95 kg draslíku a 13 – 14 kg fosforu. Na podzim se doporučuje, po hnojených okopaninách, současně s orbou dodat na 1 ha půdy 100 – 116 kg draslíku a 26 - 35 kg fosforu. Na jaře se přidává do půdy 40 – 46 kg dusíku na 1 ha půdy. Po každé sklizni se radí přihnojovat dusíkem v množství 50 – 75 kg na 1 ha půdy, ve dvou dávkách (Čermáková, 2008). Křikava

a

Petříková

in

Koudela

(1997)

doporučují

hnojení

bazalky

300 kg vápníku, 300 kg superfosfátu a 400 kg reformkali na 1 ha půdy. Dále udávají, že v případě, kdy předplodina bazalky nebyla vydatně hnojena chlévským hnojem, je nutné zvýšit dávku minerálních hnojiv asi o 1/3, případně půdu zlepšit přídavkem 30 t dobrého kompostu na 1 ha půdy. Felklová a Kocourková (2003) uvádějí vliv vhodné výživy dusíkem na zabránění vyšších ztrát silic siličnatých drog (např. Majorana hortensis Moench, Melissa officinalis L., Ocimum basilicum L., Thymus vulgaris L.) a to i při odborném skladování. Příprava půdy Bazalka vyžaduje nezaplevelenou půdu, především prostou vytrvalých plevelů. Pozemek musí mít půdu s jemnou strukturou a povrch musí být urovnaný do roviny. Na podzim je vhodná orba do hloubky 0,30 – 0,35 m. Společně s orbou se provádí aplikace draselných a fosforečných hnojiv. Přes zimu je doporučeno ponechat půdu v hrubé brázdě, a časně z jara se povrch usmykuje (Koudela, 1997). Švecová (2006) doporučuje pozemek, před výsevem, příp. výsadbou, mírně prokypřit, uválcovat a zapravit dusíkaté hnojivo.

24

Světlo a teplota Putievsky in Barátová (2006) uvádí jako optimální teplotu pro klíčení semen 15 - 25 °C. Podle Traxla (1992) osivo klíčí během 14 – 20 dní na světle, při střídavé teplotě 12 – 18 °C. Ideální teplota půdy pro klíčení je 19 °C (Neugebauerová, 2006). Pokud jsou teploty nižší, vzcházení se výrazně zpomaluje a může trvat až čtyři týdny (Švecová, 2006). Podle Švecové (2006) se bazalka pravá nejlépe vyvíjí v podmínkách dlouhého dne, za plného slunečního svitu. Proto je doporučováno pěstovat bazalku v závětří na jižních slunečných plochách. Felklová a Kocourková (2003) uvádějí teplotu jako jeden z nejvýznamnějších faktorů, který vede k tvorbě a složení silice u celé řady siličnatých rostlin čeledí Lamiaceae, Asteraceae, Lauraceae. Horké a slunečné počasí u některých druhů bazalky může snížit množství silice v důsledku zvýšení odparu. Tyto poznatky potvrzují výsledky pokusu, kdy listy Ocimum basilicum L., pěstované ve stínu, poskytly vyšší obsah silice. Během vegetace je za optimální teplotu uváděno 20 – 25 °C. Bazalka roste při teplotách 5 – 31 °C a maximálních výnosů dosahuje za plného slunečného svitu (15 a více hodin denně), tj. v podmínkách dlouhého dne. (Barátová, 2006). Ocimum basilicum L. je velice citlivá na chlad a mráz, proto se doporučuje vysahovat sazenice na chráněné místo, po 15. květnu (Čermáková, 2008). Voda Voda jako nezbytný životní faktor může ve spojení s dalšími stanovištními faktory podpořit produkci primárních i sekundárních metabolitů. U siličnatých rostlin je potřeba vody velice důležitá. Felklová a Kocourková (2003) předpokládají, že silice mohou sloužit k omezení transpirace tím, že se odpařují do blízkosti transpirující rostliny. Některé údaje nasvědčují tomu, že tvorba silic je stimulována na slunných a suchých stanovištích. Avšak bylo dokázáno, že u mezofytních typů rostlin závlaha kladně ovlivňuje obsah silic na slunných lokalitách (Felklová, Kocourková, 2003). Ocimum basilicum L. je rostlina mezofytní, proto v prvních fázích života potřebuje vodu pro dostatečný vývoj kořenového systému a asimilační plochy. V dospělosti, během vegetace, požaduje pravidelnou závlahu, v poměrně vysokých dávkách. Bazalce se daří na pozemcích s dostupnou podzemní vodou a v lokalitách, kde je průměrný roční úhrn dešťových srážek v rozmezí 60 – 420 mm (Švecová, 2006). 25

Švecová dále potvrzuje nesnášenlivost bazalky k vodnímu stresu, a to v každé etapě ontogeneze. Před sklizní je nutné snížit zálivku, aby se nezhoršila kvalita drogy (Barátová, 2006).

3.2.3

Technologie pěstování Bazalka pravá se množí generativně. Přímým výsevem, který je zvláště vhodný

pro teplejší oblasti, a z předpěstované sadby. Zakládání porostu z předpěstované sadby je nejčastějším způsobem pěstování. Tento způsob je vhodný pro pěstování ve vyšších polohách, pro malé pěstitele. Díky předpěstování se pěstební doba zkrátí zhruba o dva týdny (Koudela, 1997; Mikešová a Lutovská, 2004; Neugebauerová, 2006). Felklová a Kocourková (2003) zdůrazňují vliv dodržení termínu výsevu na výnos i kvalitu drogy, neboť počátek růstu rostlin rozhoduje o tom, jak rostliny využijí podmínek prostředí. Pro přímý výsev, který se využívá především při velkovýrobním pěstování bazalky, je důležité získat vysoce kvalitní osivo. Osivo se vysévá v druhé polovině dubna až začátkem května do důkladně připravené půdy. Zejména je důležitá příprava kvalitního seťového lůžka. Osivo lépe klíčí na světle, proto je vhodné před výsevem půdu uválcovat, tak aby osivo nezapadlo příliš hluboko do půdy (Čermáková, 2008). Výsev se provádí do hloubky 5 – 15 mm a do řádků vzdálených 0,30 – 0,35 m. Po vzejití se rostliny jednotí na vzdálenost 0,40 cm v řádku (Švecová, 2006). Spotřeba osiva na 1 ha půdy činí 5 – 8 kg (Traxl, 1992). Výsev pro předpěstování sadby se provádí od počátku března do konce dubna. Vysévá se do poloteplého pařeniště nebo do truhlíků ve skleníku. Osivo vzchází za 7 - 9 dní. Zhruba za 14 dní se rostlinky přepikýrují. Výsadba probíhá v druhé polovině května, začátkem června. Řádky jsou od sebe vzdáleny 0,30 m a jednotlivé rostliny v řádku 0,15 m (Mikešová a Lutovská, 2004). Habán, Černá, Dančák in Švecová (2006) uvádějí pro výsadbu na pozemek spon 0,40 × 0,40 m. Na 1 ha je potřeba 450 – 600 sazenic. Sadba má být vysoká 0,10 m se 4 až 6 pravými listy, pokud přesahuje 0,15 m, pak se před výsadbou zaštipují vegetační vrcholy. Zaštípnutí zlepší zakořenění, ujímání rostlin, je vhodné též pro košatější růst. Spon je možné upravit na 0,40 – 0,50 × 0,25 – 0,30 m, po 2 až 3 rostlinách v hnízdu (Habán, Černá, Dančák in Švecová, 2006).

26

Optimální hustota porostu částečně závisí podle Švecové (2006) na konečném použití rostlin. Putievsky a Galambosi (1999) uvádí zkušenosti z Izraele, kde byla optimální

hustota

polní

kultury

pro

produkci

silice

a

drogy

stanovena

na 15 - 17 rostlin.m-2. Pro produkci čerstvých rostlin na 14 rostlin.m-2.

3.2.4

Ošetřování porostu Ošetřování porostu bazalky v době vegetace, která trvá přibližně 180 dní, spočívá

zejména v ochraně vůči plevelům, v kontrole výskytu chorob či škůdců a zvláště v období sucha v rozrušování půdního škraloupu a důkladné zálivce. Plevele konkurují kulturním rostlinám. Odčerpávají z půdy vodu, živiny a omezují růst produktivní asimilační plochy. Plevele také mohou podporovat rozšiřování chorob a škůdců, fungují jako hostitelské rostliny. V konečném důsledku také snižují kvalitu konečného produktu, čerstvých či sušených listů bazalky. Odplevelování je prováděno především mechanicky, neboť chemická ochrana je u léčivých a kořeninových rostlin zakázána (Čermáková, 2008). Putievsky a Galambosi (1999) uvádějí jako oblíbený prostředek proti plevelům černou plastovou fólii, která se používá v jihoevropských zemích. Dále uvádějí, že díky použití černé fólie se zvýšil výnos čerstvé i suché hmoty bazalky. A to na základě sluneční energie, která zvýšila teplotu půdy pod fólií. Na českém trhu se setkáváme s černou netkanou textilií, která by také byla vhodná pro použití v porostu bazalky, neboť oproti plastové fólii má tu výhodu, že propouští vodu (pozn. autorky).

3.2.5

Ochrana Ocimum basilicum L. před chorobami a škůdci Abrlová (1999) uvádí zjištění, z testování virové rezistence, značné citlivosti

bazalky pravé k viru bronzovitosti rajčat (TSWV, Tomato spotted wilt virus), viru mozaiky vojtěšky (AMV, Alfaalfa mosaic virus) a viru mozaiky okurky (CMV, Cucumber mosaic virus). Významnými přenašeči viru bronzovitosti rajčat (TSWV) jsou třásněnka západní (Frankliniella ocidentalis) a třásněnka zahradní (Thrips tabaci). Vektorem viru mozaiky vojtěšky (AMV) a viru mozaiky vojtěšky (AMV) jsou kyjatky hrachové (Macrosiphum pisi). Všechny zde zmíněné virové choroby jsou přenášeny také generativně – semeny. Tyto infekce se projevují nejdříve na listech, kde se objeví světlé skvrny, které 27

se postupně zvětšují a přecházejí v nekrotické. Poté způsobují deformaci listů, které mohou zpomalovat růst či vadnout a odumírat. AMV má vliv i na zkrácení kořenového systému (Abrlová, 1999). Ochrana vůči virovým chorobám v současné době spočívá pouze v prevenci, je důležité kontrolovat porost a případně likvidovat přenašeče či napadené rostliny (Neugebauerová, 2006). Bazalka může být napadána také houbovými chorobami. Původci houbových chorob bazalky jsou například: -

Septoria ssp. Způsobuje listovou skvrnitost. Vyskytuje se zejména u bazalky pěstované ve volné půdě, u příliš hustých kultur a při vyšší vzdušné vlhkosti (Čermáková, 2008).

-

Fusarium oxysporum Způsobuje padání klíčních rostlin i vadnutí dospělých rostlin, tzv. fusariové vadnutí, které redukuje rostlinu o 30 – 40 % (Abrlová, 1999). Proti padání klíčních rostlin je možné aplikovat preventivní fungicidní postřik (Švecová, 2006). V roce 1991 byla v USA poprvé objevena houba Fusarium oxysporum sp. basilicum (syn. Phyllosticta basilici; tetovnička bazalková), která způsobuje náhlé vadnutí listů rostlin, které se dorůstají do výšky 0,15 – 0,30 m. Nejdříve zavadají boční výhony, následuje hlavní vrchol rostliny, choroba se projevuje také skvrnitostí listů (Barátová, 2006). Barátová dále uvádí, že tato houba napadá pouze sladké typy bazalek, bazalky purpurové a citrónové projevují rezistenci vůči tomuto původci. Spory houby zůstávají v půdě 8 – 12 let a stávají se hlavním zdrojem infekce. Účinná je prevence, která spočívá v moření osiva, zadýmování půdy, v okamžitém odstraňování napadených rostlin a dezinfekci nářadí (Švecová, 2006). Garibaldi, Gullino a Minuto in Švecová (2006) uvádějí možnost

využít

proti

Fusarium

oxysporum

sp. basilicum

antagonický

druh od Fusarium ssp. V České republice přípravky vůči tomuto houbovému onemocnění nejsou registrovány (pozn. autorky). -

Rhizoctonia solani (kořenomorka bramborová) Vyvolává také padání klíčních rostlin. Původce je přenášen půdou a vyskytuje se především v hustých porostech s vyšší vlhkostí vzduchu. Účinnou ochranou je prevence – dezinfekce výsevního substrátu, nepříliš husté výsevy, zabránění vytvoření půdního škraloupu, popř. použití fungicidu (Švecová, 2006). 28

-

Sclerotinia minor (hlízenka menší)

-

Sclerotinia sclerotiorum (hlízenka obecná) Způsobují bílou hnilobu stonků. Působí při teplotách nižších než 20 °C. Proti chorobám způsobeným těmito původci je v Seznamu registrovaných přípravků a evidovaných prostředků na ochranu rostlin pro rok 2010 uveden přípravek Contans WG, vhodný k biologické ochraně

[7]

. Tento přípravek obsahuje spory

užitečné půdní houby Coniothyrium minitans, která v půdě napadá sklerocia hlízenky a během tří měsíců je zlikviduje [8]. -

Další choroby: Phoma sp. způsobuje černou hnilobu výhonů, listů i květenství. U Ocimum basilicum L. se mohou také objevit padlí čekankové (Erysiphe cichoraceum), plíseň šedá (Botrytis cinerea) či antraknóza způsobená houbou Colleotrichum sp. (Neugebauerová, 2006; Švecová, 2006).

Z živočišných škůdců se u bazalky vyskytují mšice (Aphidiae sp.), zvláště v suchých letech (Traxl, 1992). Na bazalce se také objevují svilušky (Tetranychus sp.) či klopušky (Miridae sp.). Všichni tito škůdci se řadí k savému hmyzu, škodí sáním na listech a vegetačních vrcholech, nepřímo také škodí přenosem virových chorob (Neugebauerová, 2006). Velké produkční škody způsobují zejména housenky a plži, kteří požírají listy (Švecová, 2006). V současné době není registrován – povolen žádný insekticid, který by bylo možné použít v kultuře Ocimum basilicum L. Avšak proti savým škůdcům (zejména mšicím) lze využít na českém trhu povolené biologické preparáty na bázi makroorganismů, Aphidius colemani (přípravek Biolaagens - ACO), Aphidoletes aphidimyza (přípravek Biolaagens - AA). Nevýhodou těchto přípravků je možnost použití pouze ve skleníkových kulturách [8]. Další možností ochrany, která šetří životní prostředí a především nezanechává v LAKR (léčivých, aromatických a kořeninových rostlinách) nežádoucí rezidua, je možnost využití mechanické, fyzikální či biotechnické ochrany. Mechanická ochrana má zabránit pronikání škůdců do určitého prostoru, např. bílá netkaná textilie. Řadu škůdců lze hubit také fyzikálními metodami, nejčastěji zabráněním přístupu vzduchu, většinou pomocí olejových preparátů (přípravek BIOOL, který je vyroben na bázi řepkového oleje). K biotechnické ochraně jsou řazeny lepové 29

lapáky, které opticky přitahují škůdce. Na savý hmyz - mšice, svilušky - se používají žluté lepové desky s nevysychavým lepem. Doporučené dávkování - 1 ks velikosti A4 na cca 20 m2 (Konečná, 2006).

3.2.6

Sklizeň, sušení, skladování Termín sklizně značně ovlivňuje kvalitu výnosu suché drogy i vydestilované

silice, proto je velice důležité jej určit správně. Doba sklizně podléhá výkyvům, které záleží na době výsevu, na průběhu počasí. Meteorologické změny často ovlivňují samotný výsev, délku vegetace i dobu sklizně. Například je známo, že delší období sucha způsobují urychlení a zkrácení vegetačního cyklu, naopak dlouhotrvající deště jej prodlužují a oddalují zrání. Dobu sklizně mohou ovlivnit také edafické poměry, či živné dávky. Vyšší dávky dusíku oddalují kvetení i zrání. Při určování doby sklizně se tedy nelze řídit přesně podle kalendářních dat, ale postupuje se především podle růstových a vývojových fází (Felklová, Kocourková, 2003). Optimální termín sklizně u bazalky je z hlediska ontogenetické variability obsahových látek ve fázi butonizace, tj. před plným kvetením – konec července, nesklízí se v plném květu. Rostliny se řežou ve výšce 0,08 – 0,10 m nad zemí. Opožděná sklizeň vede k droze horší kvality. Ke sklizni se v malovýrobě používají nůžky či srp, ve velkovýrobě je vhodné využít žací lištu (Neugebauerová, 2006.) V České republice, v mírném klimatu, je možné sklízet bazalku dvakrát až třikrát. V oblastech teplejšího klimatu, kde je vegetační období delší a jsou zde i vyšší teploty, rostliny rostou rychleji a bazalku je zde možné sklízet třikrát až pětkrát za vegetaci (Putievsky, Galambosi, 1999). Výnos čerstvé hmoty se pohybuje v rozmezí 5 – 25 t.ha-1, v našich podmínkách lze dosáhnout dvou sklizní s výnosy 10 – 14 t.ha-1 (Habán, Černá, Dančák in Švecová, 2006). Neugebauerová (2006) uvádí výnos suché drogy 1,0 – 3,5 kg. ha-1. Sušení rostlin je jednou z nejdůležitějších operací, které se podílejí na kvalitě konečného produktu (Felklová, Kocourková, 2003). Mikešová a Lutovská (2004) doporučují sklizenou nať dopravit co nejdříve na místo sušení a nikdy ji neponechávat na větší hromadě, neboť se velice snadno zapaří.

30

Felklová a Kocourková (2003) uvádějí možnost postmortální tvorby silice v chladu a temnu. Tvorba silice byla dokázána ve stavu vadnutí u listů Ocimum basilicum L. Avšak doba, kdy se vzestup silice objeví je často rozdílná a je vázána na podmínky prostředí. Putievsky a Galambosi (1999) uvádějí jako hlavní účel sušení redukci obsahu vlhkosti na 8 – 10 %. Sklizená nať je křehká a velmi citlivá na stlačení, listy na vzduchu tmavnou. Před sušením doporučují nať omýt a očistit od nečistot a případných plevelů. Neugebauerová (2006) uvádí poměr seschnutí 5-7:1, Mikešová a Lutovská (2004) 4:1. Sušení probíhá rychle ve stínu nebo v sušárnách do teploty max. 35 °C vždy v tenké vrstvě (Mikešová, Lutovská, 2004). Sušená bazalková nať se nazývá dle Českého farmaceutického kodexu (1993) Herba basilici (syn. Basilici herba). Usušená bazalka musí být chráněna před vlhkostí a před světlem. Teplota uchovávání by neměla překročit 20 °C, optimální teplota se pohybuje mezi 10 – 15 °C. Vyšší teploty urychlují rozkladné procesy a také odpařování prchavých obsahových látek, silic (Felklová, Kocourková, 2003). Je doporučováno uskladnění ve vzduchotěsných jutových nebo papírových pytlích. Změny v obsahu silice mohou vyvolat podmínky uskladnění (Mikešová, Lutovská, 2004).

3.3 Obsahové látky Metabolismem rostlin vznikají organické látky, které se běžně klasifikují jako primární a sekundární produkty metabolismu. Primární produkty metabolismu jsou nezbytné k zajištění základních životních funkcí rostliny (sacharidy, bílkoviny, lipidy, vitaminy…). Sekundární produkty metabolismu (alkaloidy, glykosidy, saponiny, silice, třísloviny…) jsou odvozeny z metabolismu primárních látek (Čermáková, 2008). Felklová a Kocourková (2003) uvádějí, že právě charakteristické obsahové látky léčivých rostliny se tvoří jako produkty sekundárního metabolismu. Cesta vzniku těchto obsahových látek není v mnoha případech stále dokonale objasněna. Tvorba těchto sekundárních metabolitů je druhově specifická, tj. geneticky podmíněná. Z tohoto důvodu lze často rozlišit a charakterizovat jednotlivé druhy rostlin podle způsobu tvorby a typu sekundárních metabolitů. Kvalitativní rozdíly, které jsou geneticky podmíněné, se mohou projevit i v chemicky velice příbuzných látkách. Zároveň existují i geneticky 31

dané meze, které určují množství těchto látek. V praxi jsou vnitrodruhové úkazy variability členěny na geneticky podmíněné, tzv. dědičná variabilita, a na úkazy variability geneticky nepodmíněné, tzv. variabilita nedědičná – modifikovaná. Ze společného působení všech dědičných i nedědičných faktorů vyplývá fenotyp rostliny (Felklová, Kocourková, 2003). U léčivých rostlin je v popředí zájmu zejména variabilita chemických znaků (tj. obsahových

látek).

Obsahové

látky

jsou

proměnlivé

z hlediska

kvality,

kdy je například jedna z obsahových látek v komplexu vystřídána jinou látkou nebo pokud tato látka zcela chybí. Z hlediska kvantity, kdy se mění vzájemný poměr jednotlivých složek v souboru látek v rostlině anebo kdy se odlišuje jejich absolutní obsah. Obě uvedené diferenciace jsou u vyšších rostlin závislé na genetickém základu druhu (Felklová, Kocourková in Čermáková, 2008). Na obsah a variabilitu obsahových látek má vliv mnoho faktorů. U siličnatých rostlin, ke kterým se Ocimum basilicum L. řadí, se nejčastěji sledují klimatické faktory, zejména vliv světla a sucha. Oba faktory podporují vznik silice, vysvětlení vychází z názoru, že nedostatek kyslíku a uzavření průduchů podporuje v pletivu tvorbu terpenů (Felklová, Kocourková, 2003).

3.3.1

Silice Silice (éterické oleje, těkavé oleje či esenciální oleje) jsou jednou z mnoha

obsahových látek bazalky, ve výzkumech jsou nejvíce sledovány. Jedná se o aromatické látky rostlinného původu. Vyskytují se pouze ve vyšších rostlinách. Jak už bylo uvedeno, jsou produktem sekundárního metabolismu rostlin. Silice jsou složené z jednotlivých chemických komponentů, které náleží zejména k monoterpenům a fenylpropanům. Bulánková (2005) upozorňuje na zhruba tři tisíce siličnatých složek, které se podařilo doposud chemicky definovat. Silice jsou těkavé látky, které jsou ve vodě v podstatě nerozpustné. Mohou se rozpouštět v etheru, lihu či jiných organických rozpouštědlech. Silice na vzduchu oxidují a pryskyřičnatějí. Silice jsou obsaženy v různých částech rostliny (v květech, plodech, listech …) a ve zvláštních pletivech (Janoušková, 2000). Rostliny čeledi Lamiaceae mají uloženy siličnaté žlázky na povrchu jednotlivých orgánů, zejména na listech a v květech. Silice jsou nestálé, skladováním drogy se zhoršuje její jakost a složky silice se mění, zvláště pokud je droga

32

skladována za vyšších teplot a přístupu vzduchu či světla (Olšanský, 2006). Složení silice se mění i během vegetace, často i během dne (Bulánková, 2005). Význam silic pro rostlinu nebyl zatím zcela vysvětlen. Janoušková (2000) a Bulánková (2005) uvádějí, že význam silic pro rostlinu spočívá v ochranné funkci proti škůdcům a chorobám a v jejich vábící úloze pro opylující hmyz. Význam silic pro člověka je veliký. Nejhojnější využití nacházejí ve farmacii, v potravinářství i kosmetice. Z farmakologického hlediska mají využití velice mnohostranné, např. se používají jako karminativa, diuretika, antiseptika, anthelmintika, stomachika, expektorancia, antiflogistika, desinfecia či korigencia (Olšanský, 2006).

3.3.1.1 Izolace silic Janoušková (2000) uvádí, že v malém množství lze silice získat destilací drogy vodní parou a průmyslové získávání silic probíhá čtyřmi způsoby. Extrakcí organickými rozpouštědly, lisováním suroviny, enfleuráží bezpachým tukem za studena i destilací vodní parou. Olšanský (2006) mimo výše uvedené způsoby zmiňuje také hydrodifúzi, destilaci nasycenou vodní parou či destilaci vodní parou mikrovlnami ve vakuu.

3.3.1.2 Složení silice rodu Ocimum sp. Složení silice velmi úzce souvisí s chutí a vůní bazalky. Na množství a složení silice působí mnoho faktorů, které přímo ovlivňují vývoj rostlin, podmínky prostředí, či agrotechnika - způsob založení porostu či dusíkaté hnojení (Koudela,1997). Podle Janouškové (2000) je složení (kvalita) silice (Oleum basilici) též velmi závislá na geografickém původu rostliny a na odrůdě. A právě dle původu rozděluje Janoušková (2000) silice obsažené v Herba basilici do tří skupin: -

Evropský typ Hlavní součástí silice je methylchavikol (50 – 90 %) a linalool (30 – 90 %). Dalšími typickými komponenty jsou 1,8-cineol (syn. eucalyptol, cajeputol), eugenol a methyleugenol (Hiltunen, 1999). Evropský typ silice neobsahuje kafr. Tento typ lze rozdělit do dvou podtypů, na francouzskou a americkou silici, neboť tento typ silice produkují evropské země a Spojené státy americké (Hiltunen, Holm, 1999).

33

-

Egyptský typ Silice tohoto typu má vysokou koncentraci methylchavikolu a nízkou hladinu linaloolu (Janoušková, 2000).

-

Reunion typ Typ Reunion neobsahuje linalool, má vysokou koncentraci methylchavikolu a kafru. Silice dále obsahuje cineol a α-pinen (Janoušková, 2000). Vedle těchto typů silice uvádí Koudela (1997) další typy, tzv. „sladkou“

skořicovou silici, která mimo linaloolu obsahuje zejména methylcinnamát (methylester kyseliny skořicové). Tato silice se produkuje zvláště v Bulharsku, Egyptě, Indii, na Sicílii a na ostrově Haiti, nejčastěji se silice získává z bazalky sivé (Ocimum canum Sims.) (Barátová, 2006). Další typ silice, který Koudela (1997) uvádí, je silice s obsahem eugenolu a získává se z bazalky příjemné (Ocimum gratissimum L.). Barátová (2006) označuje jako hlavní producenty této silice Kavkaz, Tádžikistán a ostrovy Jáva, Samoa a Seychely. Švecová (2006) ve své práci zaznamenává, že mnozí autoři doporučují hodnotit kultivary bazalky na základě všech složek silice, které přesahují 20 %. Hiltunen a Holm (1999) uvádějí jako hlavní složky silice všechny, u kterých se relativní obsah pohybuje mezi 20 až 50 % z celkového obsahu silice. Podle tohoto členění se většinou silice bazalky skládají z jedné až dvou, zřídka z více než čtyř sloučenin (Čermáková, 2008). Také Lawrence in Berriolo (2003) klasifikuje kultivary, podle převažující chemické sloučeniny v silici, na kultivary bohaté na linalool; methylchavikol (syn. estragol, 4-allylanisol); methyleugenol či methylcinnamát.

3.3.1.3

Složení silice druhu Ocimum basilicum L.

Kvantitativní složení Silice jsou základní účinnou látkou v droze Herba basilici a dle Českého farmaceutického kodexu (1993) musí obsahovat minimálně 0,30 % (V/m), tj. 3,00 ml.kg-1 silice. Švecová (2006) udává, že droga bazalky pravé obsahuje až 1,50 %, závisí však na původu rostliny. Z jejího výzkumu, který probíhal v Lednici na Moravě v roce 2003, plyne rozmezí obsahu silice od 1,75 ml.kg-1 u Ocimum basilicum L. ´Piperitum´ do 11,38 ml.kg-1 u bazalky pravé trpasličí. V roce 2005 se obsah silice pohyboval od 2,50 ml.kg-1 34

u Ocimum basilicum L. ´Fino Verde´

do 11,25 ml.kg-1 u kultivaru Ocimum basilicum L. ´Lime´. Švecová dále uvádí, že u všech jí testovaných druhů a odrůd byl zjištěn statisticky vysoce průkazný vliv roku a průkazný vliv skupiny a odrůdy na obsah silice. Kvalitativní složení Dle Českého farmaceutického kodexu (1993) má droga příjemně aromatický zápach a slanou, ostře kořenitou chuť. Silice bazalky pravé lze rozdělit do čtyř kategorií (Guillaumin in Hiltunen, Holm, 1999): -

Běžná bazalková silice Jako hlavní složky obsahuje linalool a methylchavikol a jako vedlejší složky cineol a eugenol. Methylcinnamát a kafr se v této silici nenachází.

-

Kafrový typ silice Silice obsahuje větší množství kafru a malé množství methylchavikolu, linaloolu, cineolu a α-pinenu.

-

Methylcinnamátový typ silice Tato silice obsahuje 15 – 75 % methylcinnamátu.

-

Eugenolový typ silice Tato bazalková silice obsahuje 30 – 80 % eugenolu.

3.3.2

Další vybrané obsahové látky

3.3.2.1 Vitamin C Vitamin C, kyselina L-askorbová, patří k nejdéle známým vitaminům, poprvé byl popsán již roku 1925. Vitamin C je rozpustný ve vodě. Na vzduchu je L-askorbát nestálý, rozkládá se vzdušným kyslíkem, zejména za katalýzy měďnatými ionty (Čermáková, 2008). Japonské výzkumy (Yamawaki, Morita, Murakami a Murata in Janoušková, 2000) dokázaly obsah vitaminu C v čerstvé nati bazalky pravé v množství 670,00 mg.kg-1. Výzkumy dále zjistily 47% ztrátu celkového vitaminu C v bazalce při tepelném zpracování. Množství vitaminu C v rostlinách tuzemské produkce sledovala Janoušková (2000), která uvádí obsah vitaminu C v čerstvé hmotě Ocimum basilicum L. v listech od 93,07 do 1041,70 mg.kg-1 a v nati od 99,60 do 873,40 mg.kg-1. 35

Hegrová (2006) porovnávala obsah vitaminu C v bazalce pravé pěstované v hydroponické a hrnkové kultuře. Pro svůj experiment si vybrala Ocimum basilicum L. ´Compact´ a ´Lettuce Leaf´. Odrůda ´Compact´ v hydroponické kultuře průměrně obsahovala 225,20 mg.kg-1 a v hrnkové kultuře 260,70 mg.kg-1 vitaminu C. Odrůda ´Lettuce Leaf´ v hydroponické kultuře průměrně obsahovala 207,20 mg.kg-1 a v hrnkové kultuře 187,50 mg.kg-1 vitaminu C. Bednářová (2008) pěstovala Ocimum basilicum L. ´Lettuce Leaf´ v různých druzích substrátu. Obsah vitaminu C byl zjišťován ihned po sklizni a odvíjel se od druhu substrátu, ve kterém byly rostliny pěstovány. Nejvyšší množství bylo obsaženo v bazalce pěstované v zeolitovém substrátu, frakce 1 až 2,5 mm, 262,75 mg.kg-1. Nejnižší množství bylo v bazalce pěstované v kontrolní variantě, v klasickém rašelinovo-kůrovém substrátu, 50,03 mg.kg-1. Neugebauerová a Vábková uvádějí průměrný obsah 1 781,00 mg vitaminu C v jednom litru bazalkové šťávy [9]. Databáze USDA (National Nutriet Database for Standard Reference) uvádí množství obsahových látek v zeleném koření. Pro obsah vitaminu C v Ocimum basilicum L. je stanovena hodnota 180,00 mg.kg-1 [9].

3.3.2.2 Dusičnany Hegrová (2006) uvádí, že k nežádoucí akumulaci dusičnanů je náchylná především listová zelenina. K akumulaci dochází zejména v zásobních orgánech a listových řapících, naopak plody a semena obsahují dusičnanů nejméně. Zvýšení obsahu

dusičnanů

v rostlinách

může

být

způsobeno

celou

řadou

faktorů.

Nejzávažnějším faktorem je aplikace vysokých dávek dusíkatých hnojiv. Další faktory ovlivňující akumulaci dusičnanů jsou např. rozklad organické hmoty v půdě, vliv srážek a zavlažování, stáří rostliny či nedostatek světla. Hegrová (2006) porovnávala obsah dusičnanů v bazalce pravé pěstované v hydroponické kultuře, kde byl průměrný obsah dusičnanů 2 383,00 mg NO3-.kg-1. V bazalce pěstované v hrnkové kultuře bylo zjištěno průměrně 935,00 mg NO3-.kg-1. Bednářová (2008) uvádí nejvyšší obsah dusičnanů v Ocimum basilicum L. ´Lettuce Leaf´, který byl zjištěn u zeolitového substrátu, frakce 0,5 až 1,0 mm v rozmezí 578,83 - 1350,37 mg NO3-.kg-1.

Nejnižší obsah byl zjištěn u rostlin pěstovaných

v zeolitovém substrátu, frakce 1,0 až 2,5 mm, 71,17 - 310,22 mg NO3-.kg-1. 36

Neugebauerová a Vábková uvádějí obsah dusičnanů u Ocimum basilicum L. ´Ohře´ 666, 20 a 774,80 mg NO3-.kg-1 [10].

3.3.2.3 Flavonoidy Hiltunen (1999) uvádí, že bazalková nať kromě silice obsahuje také flavonoidní glykosidy (0,6 – 1,1 %). Flavonoidy dodávají rostlinným pletivům červené až modrofialové zbarvení, intenzita zbarvení je dána pH (Janoušková, 2000). V roce 1998 byly analyzovány kultivary červenolisté bazalky. Na základě tohoto výzkumu bylo identifikováno 14 různých antokyanů, jejichž celkový obsah se pohyboval od 6,50 do 18,70 mg.100 g-1 čerstvé hmoty (Simon et al., 1990). Berriolo (2003) uvádí možnost využití červenolistých bazalek jako zdroj červených barviv pro potravinářský průmysl.

3.4 Použití bazalky (Ocimum basilicum L.) Podle Českého farmaceutického kodexu (1993) je suchá bazalka – droga Herba basilici – řazena do farmakologické skupiny fytofarmaka – stomachika a doporučená terapeutická dávka je 1,5 g perorálně formou nálevu. Ocimum basilicum L. není v České republice uznána jako lékopisná droga. Bazalka pravá bývá využívána především jako droga Herba basilici v lidovém léčitelství, farmaceutickém, kosmetickém průmyslu, avšak nejvíce bývá využívaná v potravinářství. Traxl (1992) uvádí možnost použití jako karminativa, stomachika či spasmolytika. V lidovém léčitelství má stále velký význam, lze ji využít jako diuretikum, proti bolestem hlavy, pro povzbuzení chuti i při nespavosti. V kosmetickém průmyslu funguje bazalka jako vonná složka, zejména při výrobě mýdel, parfémů, ale i zubních past a ústních vod. V potravinářství ji lze využít v čerstvém, sušeném i zmrazeném stavu. Bazalka je typická pro italskou kuchyni. V posledních letech stoupá význam bazalky pravé jako okrasné rostliny, kdy najdou uplatnění zvláště ozdobné kultivary s barevnými listy a květy (Čermáková, 2008). Dalším významným účinkem bazalky pravé je antimikrobiální účinek, kdy rostlina

inhibuje

mikroorganismy:

Bacillus

pumilus,

Bacillus

anthraces,

Microsporum gypsecum, Aspergillus fumigatus, A. niger, Enterbacter aerogenas, Staphylococcus aureus, Shigella sonnei, S. flexneri (Duchová, 2008). 37

4

MATERIÁL A METODIKA

4.1 Použitý rostlinný materiál Pro experiment byly vybrány čtyři kultivary Ocimum basilicum L. - ´Blue Spice´, ´Cinnamonette´, ´Compact´ a ´Lettuce Leaf´. Osivo bylo získáno od firmy Semo a. s., Smržice u Prostějova. Popisy zkoumaných kultivarů jsou uvedeny v kapitole 3.1.7.2 Odrůdy Ocimum basilicum L. dostupné na českém trhu, str. 22 – 23.

Obr. 6. Ocimum basilicum L. ´Blue Spice´

38

Obr. 7. Ocimum basilicum L. ´Cinnamonette´

39

Obr. 8. Ocimum basilicum L. ´Compact´

40

Obr. 9. Ocimum basilicum L. ´Lettuce Leaf´

4.2 Charakteristika pokusného stanoviště Jako pokusná stanoviště pro pěstování bazalky byly vybrány dvě klimaticky rozdílné lokality – Telč (Českomoravská vrchovina) a Lednice na Moravě (Jižní Morava). Bazalka pravá byla v obou lokalitách pěstována ve dvou po sobě jdoucích letech, 2008 a 2009. Polní pokus v Telči byl založen na soukromé zahradě (z. d. 49° 18´; z. š. 15° 45´) a pro pěstování v Lednici na Moravě byly využity pozemky Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (z. d. 48° 79´; z. š. 16° 80´).

41

4.2.1

Telč

4.2.1.1 Půdní a geografické poměry Telč se nachází v jižní části Českomoravské vrchoviny, v nadmořské výšce 527 m. Stanoviště leží v oblasti bramborářského výrobního typu. Geologicky se tato oblast řadí k Českému Moldanubiku, nejrozšířenější horninou zde jsou cordieritické ruly, na západ od města překryty biotickými až muskovitickými granity (Mrákotínská žula). Půdní pokryv odpovídá geologickému podkladu. Na kyselých zvětralinách hornin vznikly podzolované a hnědé lesní půdy, převážně hlinito-písčité. Z půdních druhů zcela převažují půdy lehké, pro vodu dobře propustné. Půda je zde mělčí, hůře obdělávatelná (Čermáková, 2008).

4.2.1.2 Klimatické poměry Město Telč patří do mírně teplé klimatické oblasti, podle E. Quitta do klimatické jednotky MT5. Dlouhodobé průměrné roční teploty vzduchu vystupují na hodnoty v rozmezí 6,0 – 7,0°C. Roční úhrn atmosférických srážek je v dlouhodobém průměru 617,0 mm. V dlouhodobém průměru je zde 35 letních dní, tj. dní kdy maximální teplota vzduchu vystupuje nad 25 °C. Vegetační období trvá v průměru 143 dní. Větry převládají západní, jihozápadní a severozápadní. Nedaleký vrch Javořice, nejvyšší vrch Českomoravské vrchoviny – 837 m n. m., způsobuje v okolí města Telče srážkový stín (Čermáková, 2006). Nejbližší meteorologickou stanicí je Kostelní Myslová, ležící 4 km jihozápadně od Telče. Stanice Kostelní Myslová byla zřízena až roku 1950, ale v nepřetržitém provozu je až od roku 1971, proto jsou níže uvedené dlouhodobé průměry pouze z období 1901 - 1950 a vztahují se k meteorologické stanici Telč, která byla v roce 1951 zrušena (Čermáková, 2006). Údaje pro pokusné roky byly získány pravidelným sběrem z internetových stránek Českého hydrometeorologického ústavu [11].

42

Tab. 1. Telč - meteorologické údaje z roku 2008 Vodní srážky (mm.m-2)

Teplota vzduchu (°C) Měsíc min. Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

-9,2 -12,9 -6,8 -3,4 3,8 5,0 8,3 6,7 1,8 -1,0 -7,0 -8,8

max. 9,4 15,9 14,9 20,2 27,6 29,5 29,4 29,2 29,3 20,8 15,6 8,2

Ø  0,2 1,6 2,5 7,7 13,4 17,1 17,6 17,4 11,8 8,0 3,9 -0,4

Ø 1901 - 50

příz. min.

-3,8 -2,2 1,7 6,3 11,7 14,7 16,4 15,5 11,8 6,7 1,6 -1,9

Celkem

-11,4 -15,0 -9,4 -6,0 -0,1 2,2 4,9 2,4 -1,5 -5,7 -10,2 -11,1   

Roční Ø

8,4

Sluneční svit (hod.)

úhrn

Ø 1901 - 50

30,2 21,0 81,5 29,0 33,3 42,2 75,7 43,3 46,3 12,2 75,1 22,7

42,0 38,0 30,0 45,0 61,0 71,0 84,0 69,0 46,0 47,0 42,0 42,0

35,0 113,0 117,0 150,0 222,5 207,2 205,7 221,3 135,2 108,1 28,9 29,2

512,5

617,0

1573,1

6,5

   

Tab. 2. Telč - meteorologické údaje z roku 2009 Vodní srážky (mm.m-2)

Teplota vzduchu (°C) Měsíc min. Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

-15,3 -10,8 -6,8 2,5 1,4 3,5 8,0 6,3 5,7 -2,4 -3,4 -17,9

max. 4,6 8,8 14,5 22,2 26,4 27,0 30,7 30,3 25,2 24,6 13,5 10,0

Ø  -4,5 -1,8 2,4 11,9 13,0 14,6 17,8 18,2 14,6 6,9 4,7 -1,7

Ø 1901 - 50 -3,8 -2,2 1,7 6,3 11,7 14,7 16,4 15,5 11,8 6,7 1,6 -1,9

Celkem Roční Ø

příz. min.

  

8,0

6,5

43

úhrn

Sluneční svit (hod.) Ø 1901 - 50

-17,2 13,7 -15,5 64,3 -9,4 84,0 -0,9 16,9 -2,3 64,8 -0,1 109,8 5,3 134,9 3,1 67,7 1,6 21,3 -6,0 56,7 -7,5 31,7 -18,9 42,5

42,0 38,0 30,0 45,0 61,0 71,0 84,0 69,0 46,0 47,0 42,0 42,0

39,2 27,7 72,1 283,7 209,7 173,6 247,5 259,7 176,6 73,5 68,2 38,6

708,3

617,0

1670,1

4.2.2

Lednice na Moravě

4.2.2.1 Půdní a geografické poměry Lednice na Moravě se nachází na Jižní Moravě, v Dyjskosvrateckém úvalu, v povodí řeky Dyje, v nadmořské výšce 176 m. Stanoviště leží v oblasti kukuřičného výrobního typu. Území je geologicky mladé, nacházejí se zde zejména čtvrtohorní sedimenty. Mateřský substrát je tvořen vrstvami spraše a půdním typem je degradovaná černozem. Půdní druh je hlinitopísčitý. Humusovitá ornice je 0,30 až 0,50 m hluboká. Půdní vrstvy jsou nedostatečně proplachované, proto se v nich snadno hromadí lehce rozpustné soli. Půdní roztok je neutrální až zásaditý (Koudela, 1997).

4.2.2.2 Klimatické poměry Lednice na Moravě patří podle E. Quitta do klimatické jednotky T4, která je charakterizována velmi dlouhým, velmi teplým a suchým létem. Přechodná období jsou velmi krátká a teplá. Zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Jedná se o nejteplejší a zároveň velmi suchou oblast České republiky [12]. Dlouhodobá průměrná roční teplota vzduchu je 9 °C. Roční úhrn atmosférických srážek je v dlouhodobém průměru 516,6 mm. Délka vegetačního období trvá v průměru 175 dní. Převládající větry vanou od severozápadu a jihovýchodu. Nedaleká oblast Pavlovských vrchů způsobuje v okolí Lednice na Moravě srážkový stín (Koudela, 1997). Nejbližší meteorologickou stanicí je stanice Lednice na Moravě – Mendeleum, v areálu Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Dlouhodobé údaje i data pro pokusné roky byly získány od Ing. Miroslava Vachůna, Ph.D. z Mendelea – ústavu genetiky, Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

44

Tab. 3. Lednice na Moravě - meteorologické údaje z roku 2008 Vodní srážky (mm.m-2)

Teplota vzduchu (°C) Měsíc min. Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

-6,6 -11,2 -6,5 -1,8 5,2 5,8 10,1 5,2 1,5 -1,8 -5,2 -10,3

max. 13,6 18,9 17,7 24,2 29,4 33,5 32,0 32,0 31,4 20,5 20,7 11,4

Ø  2,4 3,4 5,4 10,5 15,9 20,1 20,4 19,9 14,5 10,3 7,1 2,3

Ø 1901 - 80

příz. min.

-1,8 -0,3 4,1 9,4 14,4 17,4 19,1 18,2 14,3 9,0 4,1 0,1

Celkem

-10,5 -14,6 -10,0 -5,5 0,9 2,7 6,0 3,0 -0,8 -3,6 -9,6 -12,3   

Roční Ø

11,0

Sluneční svit (hod.)

úhrn

Ø 1901 - 50

24,7 8,5 49,8 38,5 55,0 33,1 78,6 29,3 34,3 18,5 17,1 37,5

26,7 24,7 27,2 37,0 54,8 66,1 70,9 56,6 39,0 40,5 40,1 33,0

55,7 94,4 130,4 182,0 246,8 245,0 228,8 230,0 0,0 82,0 51,7 37,0

424,9

516,6

1583,8

9,0

Tab. 4. Lednice na Moravě – meteorologické údaje z roku 2009 Vodní srážky (mm.m-2)

Teplota vzduchu (°C) Měsíc min. Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

-17,1 -7,7 -3,2 2,7 5,3 6,8 11,2 8,1 5,7 -4,0 -3,3 -17,9

max. 7,1 13,8 18,2 25,3 28,5 30,0 33,1 34,3 28,5 28,0 16,1 12,2

Ø  -2,7 1,1 5,5 14,6 15,7 17,9 21,1 20,8 17,0 9,3 6,4 0,1

Ø 1901 - 80 -1,8 -0,3 4,1 9,4 14,4 17,4 19,1 18,2 14,3 9,0 4,1 0,1

Celkem Roční Ø

příz. min.

  

10,6

9,0

45

úhrn

Sluneční svit (hod.) Ø 1901 - 50

-21,0 23,9 -10,9 75,2 -6,2 85,2 -1,8 3,5 0,5 44,6 2,0 109,4 7,3 88,9 4,0 33,6 2,4 17,1 -8,1 34,6 -7,0 64,6 -23,0 40,6

26,7 24,7 27,2 37,0 54,8 66,1 70,9 56,6 39,0 40,5 40,1 33,0

34,7 0,0 83,1 262,9 227,4 177,9 283,2 265,7 194,0 111,5 49,9 35,9

621,2

516,6

1726,2

4.2.3

Porovnání pokusných lokalit Při hodnocení pokusných lokalit byl mezi nimi zjištěn velice zřejmý rozdíl.

Pokusné stanoviště v Telči na Českomoravské vrchovině leží v nadmořské výšce 527 m, což je o 351 metr výše než druhé stanoviště v Lednici na Moravě, 176 m nad mořem. Lokality jsou klimaticky značně rozdílné. V Telči je udávána průměrná roční teplota 6,5 °C, v Lednici na Moravě je průměrná roční teplota vyšší, 9 °C. Průměrné roční srážky v Telči činí 617,0 mm.m-2, v Lednici na Moravě 516,6 mm.m-2. Lokality jsou rozdílné také průměrnou délkou vegetačního období, které je v Lednici na Moravě o 32 dní delší. V porovnání s dlouhodobým průměrem z let 1901 až 1950, byla v Telči v roce 2008 průměrná teplota vyšší, o 1,9 °C, 8,4 °C. Průměrné roční srážky byly naopak nižší, o 101,5 mm.m-2. V druhé lokalitě byly průměrné roční teploty také vyšší, o 2,0 °C nad dlouhodobým průměrem z let 1901 až 1980. Srážky byly v roce 2008 v Lednici na Moravě také nižší, napadlo 424,9 mm.m-2. Rok 2009 byl významný velkými srážkovými úhrny, v Telči bylo naměřeno 708,3 mm.m-2 a v Lednici 621,2 mm.m-2. Průměrné teploty byly v obou lokalitách také nad dlouhodobým průměrem. Průměrná roční teplota v Telči byla 8 °C, v Lednici na Moravě 10,6 °C. Po vzájemném porovnání obou lokalit, lze Lednici na Moravě označit za velmi vhodnou oblast pro pěstování bazalky pravé a Telč jako méně vhodnou oblast pro její pěstování.

4.3 Metodika polního pokusu 4.3.1

Telč Příprava pozemku byla v roce 2008 i 2009 provedena stejným způsobem.

Na podzim byl zorán do hloubky cca 0,30 m a půda byla vylepšena přidáním kvalitního kompostu. Předplodinou byly po oba roky polorané brambory. V roce 2008 byly vysety čtyři vzorky osiva bazalky pravé. Výsev byl proveden dne 9. dubna 2008 do studeného pařeniště. Dne 23. dubna 2008 osivo vyklíčilo a dne 30. dubna 2008 bylo přepícháno do plastových květináčů. Dne 18. května 2008 byly rostlinky vysázeny na venkovní stanoviště. Sazenice byly vysázeny ve sponu 0,30 × 0,40 m.

46

V roce 2009 byl výsev proveden dne 15. dubna 2009 do studeného pařeniště. Dne 30. dubna 2009 osivo začalo klíčit a dne 17. května byly rostlinky vysázeny přímo na venkovní stanoviště. Sazenice byly vysázeny opět ve sponu 0,30 × 0,40 m. Záhony byly v obou letech ručně okopávány pro rozrušení půdního škraloupu a odstranění plevelných rostlin. Zálivka byla prováděna dle potřeby. V roce 2008 byla sklizeň realizována, pouze jedenkrát, na počátku kvetení, dne 4. srpna 2008. V roce 2009 kvůli nepřízni počasí, kdy byly bazalky pobity kroupami, byla realizována také pouze jedna sklizeň, dne 24. srpna 2009. Sušení bazalky probíhalo v tmavé a větrané místnosti, na papírech uloženo v tenké vrstvě. Dokonale usušená Herba basilici byla skladována nedrcená v papírových pytlích, chráněna před světlem a vlhkostí. Získaná droga byla použita ke kvantitativnímu a kvalitativnímu stanovení obsahových látek, silic.

4.3.2

Lednice na Moravě V prvním pokusném roce byla bazalka vyseta dne 23. dubna 2008, k přepichování

došlo dne 7. května 2008 a k výsadbě došlo dne 21. května 2008. Rostliny byly vysázeny do sponu 0,40 × 0,40 m, na černou netkanou textilii. Zálivka byla prováděna dle potřeby. V druhém pokusném roce proběhl výsev dne 27. března 2009. Osivo bylo vyseto do výsevních misek s výsevním substrátem Agro CS, misky byly uloženy v teplé části skleníku Zahradnické fakulty v Lednici. Dne 2. dubna 2009 byly rostliny přepichovány do sadbovačů naplněných zahradnickým substrátem Primaflora s přimíchaným perlitem. Sadba byla přenesena do pařeniště k otužení dne 30. dubna 2009. Výsadba byla provedena

dne 15. května

2009

na

pozemku

Zahradnické

fakulty

v Lednici

do řad vzdálených 0,40 m, vzdálenost rostlin v řadě 0,30 m. Porost byl během vegetace okopáván a plečkován. K závlaze byly využity postřikovače a závlaha byla prováděna dle potřeby. Sklizeň

v roce

2008

proběhla

pouze

jedenkrát,

na

počátku

kvetení,

dne 22. července 2008. Ihned po sklizni byla čerstvá nať zvážena. V roce 2009 byly realizovány tři sklizně ve dnech: 8. července, 6. srpna a 14. září 2009. Bazalky byly stříhány ostrými nůžkami a byly skládány do PE beden. Sušení v obou letech probíhalo přirozeným teplem v teplé a vzdušné místnosti. Bazalka byla rozprostřena ve slabé vrstvě. V roce 2008 byla droga skladována nedrcená 47

v papírových pytlích, chráněna před světlem a vlhkostí. Hmota byla drcena až přímo před kvantitativní analýzou. V roce 2009 byla droga namleta elektrickým mlýnkem tak, aby částice prošly sítem

s velikostí

ok

2,0

mm.

Z prvního

termínu

sklizně

proběhlo

mletí

dne 10. srpna 2009, z druhého termínu sklizně dne 5. října 2009 a ze třetího termínu sklizně dne 2. listopadu 2009. Upravené vzorky byly skladovány v papírových obalech, v temnu, při laboratorní teplotě.

V roce 2008 bylo v Telči i Lednici sklizeno po dvanácti rostlinách. K určení biochemických znaků z čerstvé hmoty bylo vyhrazeno vždy 6 rostlin. Zbylé rostliny určené k usušení byly změřeny a ihned po sestříhnutí zváženy.

Tab. 5. Porovnání metodiky pěstování v obou lokalitách v roce 2008 Rok 2008

Telč

Lednice na Moravě

Původ osiva

´Blue Spice´, ´Cinnamonette´, ´Compact´, ´Lettuce Leaf´ Semo a. s.

´Blue Spice´, ´Cinnamonette´, ´Compact´, ´Lettuce Leaf´ Semo a. s.

Předplodina

polorané brambory

---

Termín výsevu

9. dubna 2008

23. dubna 2008

Termín přepichování

30. dubna 2008

7. května 2008

Termín výsadby

18. května 2008

21. května 2008

0,30 × 0,40 m

0,40 × 0,40 m

plečkování, okopávka

černá netkaná textilie

Hnojení během vegetace

---

---

Chemická ochrana

---

---

dle potřeby

dle potřeby

jedenkrát (4. srpna 2008)

jedenkrát (22. července 2008)

Odrůdy Ocimum basilicum L.

Pěstební spon Kultivace

Závlaha Termín sklizně

48

Tab. 6. Porovnání metodiky pěstování v obou lokalitách v roce 2009 Rok 2009

Telč

Lednice na Moravě

´Blue Spice´, ´Cinnamonette´, ´Compact´

´Compact´, ´Lettuce Leaf´

Původ osiva

Semo a. s.

Semo a. s.

Předplodina

polorané brambory

---

15. dubna 2009

27. března 2009

---

2. dubna 2009

17. května 2009

15. května 2009

0,30 × 0,40 m

0,30 × 0,40 m

plečkování, okopávka

plečkování, okopávka

Hnojení během vegetace

---

---

Chemická ochrana

---

---

dle potřeby

dle potřeby

jedenkrát (24. srpna 2009)

třikrát (8. července, 6. srpna, 14. září 2009)

Odrůdy Ocimum basilicum L.

Termín výsevu Termín přepichování Termín výsadby Pěstební spon Kultivace

Závlaha Termín sklizně

4.4 Metodika hodnocení vybraných morfologických a hospodářských znaků kultivarů druhu Ocimum basilicum L. Morfologické a hospodářské znaky kultivarů druhu Ocimum basilicum L. byly vyhodnoceny pouze v roce 2008. Cílem bylo porovnat vzrůstnost a výnosy vybraných kultivarů pěstovaných v různých oblastech. Bylo hodnoceno 6 vzorků od každé zkoumané odrůdy.

4.4.1

Morfologické znaky Z morfologického hlediska byla u vzorků sledována výška a šířka rostliny.

Obě hodnoty byly měřeny vždy před sklizní. Výška nadzemní části rostliny byla měřena jako největší hodnota vzdálenosti od báze k vrcholu rostliny. Šířka rostliny byla měřena dle Barátové (2006). Na obr. 10., str. 51, je měření výšky a šířky rostliny schematicky znázorněno.

49

Obr. 10. Schematické znázornění měření výšky a šířky rostlin

4.4.2

Hospodářské znaky Jako hospodářské znaky byly hodnoceny výnosy čerstvé natě, celkové suché natě

na jednu rostlinu a sesychací poměr. Hmotnost čerstvé natě byla měřena přímo na stanovišti, ihned po ustřihnutí rostliny a hmotnost suché natě byla měřena před uložením do skladovacích obalů.

4.5 Metodika laboratorních pokusů 4.5.1

Metodika pro stanovení biochemických znaků čerstvé nati bazalky pravé Stanovení biochemických znaků čerstvé nati bazalky pravé proběhlo pouze v roce

2008, pro obě pokusné lokality. Porovnávány byly všechny zkoumané kultivary Ocimum basilicum L. – ´Blue Spice´, ´Cinnamonette´, ´Compact´ a ´Lettuce Leaf´. Kvantitativní stanovení obsahu silic bylo provedeno v den sklizně a druhý den po sklizni

rostlinné

hmoty.

Před

zpracováním

byla

bazalka

uchována

v uzavřené PE krabici a v lednici, při teplotě 7 °C.

4.5.1.1 Kvantitativní stanovení obsahu silic Pro kvantitativní stanovení obsahu silic v čerstvé hmotě Ocimum basilicum L. není zpracována žádná metodika, proto se stanovení obsahu silic odvíjelo od upravené metodiky obecného stanovení silic v rostlinných drogách prostou destilací s vodní parou (Český lékopis, 2005). Tato metodika je však určena pro drogy – rostliny v sušeném stavu. Z tohoto důvodu byl pracovní postup pozměněn. Změna se týkala pouze navážky rostlinné hmoty a množství vody. Navážka byla přizpůsobena sesychacímu poměru (6:1), činila tedy 100 g čerstvé rostlinné hmoty. Množství vody bylo zvýšeno na 600 ml. 50

Samotný

postup

kvantitativního

stanovení

zůstal

stejný,

viz. kapitola

4.5.2.1 Kvantitativní stanovení obsahu silic, která je uvedena na str. 51.

4.5.1.2 Kvalitativní stanovení obsahu silic Kvalitativní stanovení obsahu silic z čerstvé natě bazalky proběhlo totožně jako u drogy Herba basilici, viz. kapitola 4.5.2.2 Kvalitativní stanovení obsahu silic, která je uvedena na str. 52.

4.5.2

Metodika pro stanovení biochemických znaků sušené bazalky pravé Ocimum basilicum L. není v České republice uznána jako lékopisná droga.

Kvantitativní stanovení obsahu silice bylo provedeno podle upravené metodiky Českého lékopisu 2005, obecného stanovení silic v rostlinných drogách prostou destilací s vodní parou. Stanovení biochemických znaků Herba basilici proběhlo v obou pokusných letech. V roce 2008 byly porovnávány všechny zkoumané kultivary Ocimum basilicum L. – ´Blue Spice´, ´Cinnamonette´, ´Compact´ a ´Lettuce Leaf´, v obou sledovaných oblastech. V roce 2009 bylo provedeno stanovení biochemických znaků u kultivarů Ocimum basilicum L. ´Blue Spice´, ´Cinnamonette´, ´Compact´, pro stanoviště Telč. Ze stanoviště Lednice na Moravě byly zkoumány vzorky Ocimum basilicum L. ´Compact´ a ´Lettuce Leaf´, které byly poskytnuty Ing. J. Vábkovou již nasušené a pomleté.

4.5.2.1 Kvantitativní stanovení obsahu silic Kvantitativní

stanovení

vzorků

ze

sklizně

roku

2008

proběhlo

ve dnech 14. - 17. dubna 2009, tzn. 279 a 291 dní od sklizně. Stanovení vzorků ze sklizně roku 2009 bylo provedeno 150 – 217 dní od sklizně, tj. 11. – 13. února 2010. Postup stanovení Pro stanovení množství silice se použije důkladně vyčištěný přístroj. Schéma přístroje je uvedeno na obr. 11, str. 52. Do destilační baňky s plochým dnem bylo převedeno 20 g drogy. Po doplnění 400 ml vody a přidání jednoho kousku porézního porcelánu byla baňka připojena ke kondenzační části. Nálevkou N byla do přístroje

51

nalita voda, tak aby hladina vody v trubicích dosáhla bodu B. Postranní trubice K byla zavřena odvětrávací zátkou K´ s chomáčem vaty a bylo spuštěno chlazení. Za použití elektrického vařiče byl obsah baňky přiveden k varu. Destilace probíhala tři hodiny za udržování rovnoměrného varu. Po třech hodinách destilace byl elektrický vařič vypnut a po ukončení varu bylo z kalibrované stupnice odečteno množství silice.

Obr. 11. Přístroj na stanovení silic v rostlinných drogách, rozměry v milimetrech (Český lékopis 2005)

4.5.2.2 Kvalitativní stanovení obsahu silic Dle Českého lékopisu 2005 se kvalitativní obsah éterických olejů stanovuje pomocí plynového chromatografu. Kvalita silic byla stanovena u všech vydestilovaných vzorků, z čerstvé i suché bazalky, z obou let, kromě těch vzorků, kde bylo získáno malé množství silice, které nešlo destilačního z přístroje odebrat. Provedení nebylo provedeno okamžitě po stanovení obsahu a odběru silice. Silice byla odebrána do vialek, vzorky byly označeny a uloženy do mrazáku. Takto lze silice skladovat delší dobu. 52

Instrumentace Plynový chromatograf Agilent 6890, hmotnostní detektor Agilent 5973, autosampler Agilent 7683; software: MSD ChemStation G1701DA D.03.00.611.

Chemikálie n-hexan SupraSolv, Merck; carryophylene oxide Approx 90 %, Sigma Postup stanovení Podmínky: Kolona HP-5MS, délka 30,00 m, průměr 0,25 mm, tloušťka filmu 0,25 μm, Hewlett-Packard. Teplota nástřikového prostoru 230 °C, po 9,6 sek. otevřen teplotní program. Uzavření oplachu septa a děliče toku 10 sek., nástřik 1 μl vzorku ředěného v poměru 1:50, nosný plyn helium, průtok kolonou 1 ml.min-1, oplach septa 1 ml.min-1, průtok děličem 20 ml.min-1. Teplotní program – počáteční teplota: 60 °C setrvání 1 min., nárůst teploty na 6 °C.min-1 a dále gradient 30 °C.min-1 do 200 °C, setrvání 3 min., gradient 20 °C.min-1 do 60°C. MS stanovení v režimu ionizace elektrony s analýzou kladných iontů, sběr dat v rozsahu 30 - 400 v režimu fullscan. Hmotnostní detektor: teplota interface 220 °C, teplota iontového zdroje 230 °C, teplota kvadrupolu 150 °C elektronová ionizace. Iontový zdroj s v režimu scan od M/Z 30 do M/Z 400 od šesté minuty po nástřiku. Postup:

Jako vnitřní standard byl použit carryophylene odxid v hexanu v rozsahu koncentrací řádově odpovídající obsahu stanovovaných látek ve zředěném vzorku (9,4 mg.ml-1). Obsahové látky byly určeny vyhodnocením hmotnostních spekter pořízených při fullscan režimu.

Vzorky odebrané ve velmi malém množství, které by nešlo zanalyzovat, byly zředěné v hexanu tak, aby se daly stanovit (ve výsledku cca 0,5 až 1,0 μl.ml-1). Obsah jednotlivých složek silice byl stanoven jako procentuální zastoupení stanovené na základě velikosti odezvy na hmotnostním detektoru. Odezva byla 53

stanovena na základě plochy píků. Vzhledem k podobnosti jednotlivých látek byla s vědomím určité nepřesnosti předpokládána stejná závislost velikosti odezvy na koncentraci pro všechny sledované látky. Kvantitativní stanovení obsahu silic bylo uskutečněno v analytické laboratoři Ústavu biologie rostlin Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Kvalitativní stanovení obsahu silic provedl Ing. V. Hanuš v laboratoři České geologické služby, pobočky Brno.

54

5

VÝSLEDKY

5.1 Hodnocení vybraných morfologických a hospodářských znaků 5.1.1

Morfologické znaky Výška rostlin Z tabulky č. 7 uvedené na str. 56 je zřejmé, že rostliny pěstované v roce 2008

v Lednici na Moravě jsou v průměru nižší než rostliny pěstované v Telči. Největší průměrná výška rostlin, 56,67 cm, byla zjištěna u Ocimum basilicum L. ´Blue Spice´ vypěstované v Telči. Nejmenší pak byl kultivar Ocimum basilicum L. ´Compact´, 22,00 cm vypěstovaný v Lednici na Moravě. Avšak je jisté, že na výšku rostliny má vliv konkrétní odrůda.

Šířka rostlin Největší průměrná šířka byla zjištěna opět u kultivaru Ocimum basilicum L. ´Blue Spice´, 68,00 cm a nejnižší průměrná šířka pak u kultivaru Ocimum basilicum L. ´Compact´, 41,50 cm. Při posuzování šířky rostlin bazalky pravé bylo zjištěno, že rostliny pěstované v Lednici na Moravě jsou v průměru menší než rostliny pěstované v Telči.

55

Tab. 7. Tabulka výšky a šířky rostlin (2008) Telč Ocimum Šířka Výška basilicum L. rostliny rostliny (vzorek č.) (cm) (cm) ´Blue Spice´ 1. 78,00 54,00 2. 65,00 59,00 3. 66,00 57,00 4. 64,00 63,00 5. 62,00 45,00 6. 73,00 62,00 Ø 68,00 56,67 ´Cinnamonette´ 1. 59,00 49,00 2. 67,00 52,00 3. 62,00 59,00 4. 59,00 51,00 5. 65,00 56,00 6. 62,00 48,00 Ø 62,33 52,50 ´Compact´ 1. 47,00 27,00 2. 32,00 21,00 3. 41,00 26,00 4. 34,00 20,00 5. 33,00 26,00 6. 34,00 27,00 Ø 36,83 24,50 ´Lettuce Leaf´ 1. 2. 3. 4. 5. 6. Ø

66,00 44,00 52,00 42,00 45,00 55,00 50,67

55,00 36,00 49,00 51,00 30,00 48,00 44,83

56

Lednice na Moravě Šířka Výška rostliny rostliny (cm) (cm) 45,00 37,00 44,00 40,00 45,00 45,00 42,67

33,00 37,00 39,00 30,00 35,00 38,00 35,33

50,00 50,00 65,00 53,00 60,00 53,00 55,17

43,00 38,00 45,00 42,00 35,00 29,00 38,67

40,00 45,00 47,00 43,00 40,00 34,00 41,50

22,00 22,00 23,00 24,00 21,00 20,00 22,00

51,00 46,00 47,00 54,00 50,00 48,00 49,33

38,00 35,00 33,00 37,00 39,00 36,40 36,40

5.1.2

Hospodářské znaky V roce 2008, kdy byly hospodářské znaky měřeny, byly sklizeny čtyři odrůdy

bazalky pravé po šesti rostlinách, na obou lokalitách. Největší výnos čerstvé natě na jednu rostlinu byl zjištěn u kultivaru vypěstovaného v Telči, u Ocimum basilicum L. ´Blue Spice´, 339,00 g, nejnižší pak u Ocimum basilicum L. ´Cinnamonette´, 47,00 g, vypěstované také v Telči. Droga, Herba basilici, byla vážena po jedné rostlině a ze získaných hodnot byl vypočten sesychací poměr. V literárním přehledu uváděný sesychací poměr (4-7:1) ve většině vzorků neplatí. Nejvyšší sesychací poměr byl prokázán u kultivaru ´Compact´, v průměru 11,2:1. Nejnižší sesychací poměr byl stanoven u kultivaru Ocimum basilicum L. ´Cinnamonette´, 4,3:1. (Tab. 8., str. 58)

57

Tab. 8. Tabulka výnosů a sesychacího poměru (2008) Telč Lednice na Moravě Ocimum Výnos (g) Výnos (g) basilicum L. Sesychací Sesychací Čerstvá Čerstvá (vzorek č.) poměr poměr Droga Droga nať nať ´Blue Spice´ 1. 240,00 2. 339,00 3. 332,00 4. 339,00 5. 315,00 6. 235,00 Celkem 1 800,00 ´Cinnamonette´ 1. 133,00 2. 111,00 3. 47,00 4. 119,00 5. 170,00 6. 65,00 Celkem 645,00 ´Compact´ 1. 205,00 2. 80,00 3. 112,00 4. 95,00 5. 77,00 6. 93,00 Celkem 662,00 ´Lettuce Leaf´ 1. 100,00 2. 70,00 3. 75,00 4. 81,00 5. 46,00 6. 76,00 Celkem 448,00

41,08 53,20 56,27 52,15 53,40 37,90 294,00

5,8:1 6,4:1 5,9:1 6,5:1 5,9:1 6,2:1 6,1:1

140,00 148,00 204,00 165,00 183,00 153,00 993,00

16,34 18,50 26,84 22,60 22,32 20,40 127,00

8,5:1 8,0:1 7,6:1 7,3:1 8,2:1 7,5:1 7,8:1

28,56 24,21 10,89 25,50 37,40 14,44 141,00

4,7:1 4,6:1 4,3:1 4,7:1 4,5:1 4,5:1 4,6:1

161,00 159,00 210,00 245,00 193,00 114,00 1 082,00

21,49 20,92 28,38 32,23 25,73 14,25 143,00

7,5:1 7,6:1 7,4:1 7,6:1 7,5:1 8,0:1 7,6:1

16,84 7,41 10,18 9,31 6,70 8,56 59,00

12,2:1 10,8:1 11,0:1 10,2:1 11,5:1 10,9:1 11,2:1

140,00 200,00 196,00 136,00 95,00 180,00 947,00

16,32 28,99 26,13 18,38 12,18 24,00 126,00

8,5:1 6,9:1 7,5:1 7,4:1 7,8:1 7,5:1 7,5:1

10,30 7,42 6,90 8,70 5,08 7,60 46,00

9,7:1 9,5:1 10,9:1 9,3:1 9,0:1 10,0:1 9,7:1

180,00 223,00 190,00 220,00 236,00 181,00 1 230,00

18,35 23,72 19,59 23,16 24,08 18,10 127,00

9,8:1 9,4:1 9,7:1 9,5:1 9,8:1 10,0:1 9,7:1

58

5.2 Stanovení a porovnání biochemických znaků 5.2.1

Kvantitativní stanovení a porovnání Dle požadavku Českého farmaceutického kodexu (1993) musí droga bazalky

obsahovat minimálně 0,30 % silice (tj. 3,00 ml.kg-1). Z tabulek č. 9 až 12 je zřejmé nesplnění tohoto požadavku u některých vzorků bazalky pravé. Stanovení množství silice v čerstvé bazalce i v Herba basilici bylo provedeno destilací vodní parou. Při destilaci čerstvé nati bazalky se občas ucpalo potrubí destilačního přístroje. Výsledky obsahu silice v čerstvé bazalce vypěstované v roce 2008 jsou uvedeny v tabulce č. 9, str. 60. V roce 2008 se obsah silice v Herba basilici pocházející z Lednice na Moravě pohyboval v rozmezí od 1,50 ml.kg-1 u Ocimum basilicum L. ´Blue Spice´ do 10,25 ml.kg-1

u

Ocimum

basilicum

L.

´Cinnamonette´.

V droze

rostlin

vypěstovaných v Telči se obsah silice pohyboval v rozpětí 1,25 ml.kg-1, u Ocimum basilicum L. ´Lettuce Leaf´, až do 6,00 ml.kg-1, u kultivaru Ocimum basilicum L. ´Compact´. (Tab. 10., str. 60) V roce 2009 byla hodnocena pouze droga Herba basilici, pro vyhodnocení čerstvé hmoty nebyl k dispozici dostatek rostlinného materiálu. V lokalitě Telč byly pěstovány všechny čtyři vybrané kultivary, avšak vlivem vysokých srážek a krupobití byly rostliny značně poničeny. Z tohoto důvodu nebyly stanovovány silice u kultivaru Ocimum basilicum L. ´Lettuce Leaf´. Všechny hodnocené vzorky z telčské lokality splnily požadavek Českého farmaceutického kodexu, neboť obsah silic u všech zkoušených kultivarů přesáhl minimální hranici 3,00 ml.kg-1, tab. 11., str. 60. Z lokality Lednice na Moravě byly stanovovány silice pouze u kultivarů Ocimum basilicum L. ´Lettuce Leaf´ a Ocimum basilicum L. ´Compact´. Oba tyto kultivary byly v roce 2009 sklizeny třikrát, u všech sklizní bylo provedeno kvantitativní i kvalitativní stanovení. Z tabulky č. 12, str. 61 je zřejmé, že kultivar Ocimum basilicum L. ´Lettuce Leaf´ v žádné sklizni nesplňuje požadavek na minimální obsah silice, tj. 3,00 ml.kg-1. U Ocimum basilicum L. ´Compact´ byla podmínka Českého farmaceutického kodexu splněna pouze u třetí sklizně.

59

Tab. 9. Obsah silice v čerstvé bazalce pravé, obě sledované lokality, rok 2008 Kvantitativní stanovení silice Ocimum basilicum L.

Telč I. destilace

Lednice na Moravě

II. destilace

Ø obsah

I. destilace

II. destilace

Ø obsah

ml.kg-1

%

ml.kg-1

%

ml.kg-1

%

ml.kg-1

%

ml.kg-1

%

ml.kg-1

%

´Blue Spice´

2,14

0,21

3,21

0,32

2,68

0,27

2,30

0,23

3,08

0,31

2,69

0,27

´Cinnamonette´

3,93

0,39

2,14

0,21

3,04

0,30

6,00

0,60

3,50

0,35

4,75

0,48

´Compakt´

3,57

0,36

2,86

0,29

6,43

0,64

2,50

0,25

1,67

0,17

2,09

0,21

´Lettuce Leaf´

1,43

0,14

1,79

0,18

1,61

0,16

1,43

0,14

0,71

0,07

1,04

0,10

Tab. 10. Obsah silice v Herba basilici, obě sledované lokality, rok 2008 Kvantitativní stanovení silice Ocimum basilicum L.

Telč I. destilace

Lednice na Moravě

II. destilace

Ø obsah

I. destilace

II. destilace

Ø obsah

ml.kg-1

%

ml.kg-1

%

ml.kg-1

%

ml.kg-1

%

ml.kg-1

%

ml.kg-1

%

´Blue Spice´

1,50

0,15

1,75

0,18

1,63

0,16

3,75

0,38

1,50

0,15

2,63

0,26

´Cinnamonette´

5,00

0,50

4,25

0,43

4,63

0,46

10,25

1,03

9,00

0,90

9,63

0,96

´Compakt´

6,00

0,60

3,00

0,30

4,50

0,45

9,75

0,98

7,00

0,70

8,38

0,84

´Lettuce Leaf´

3,00

0,30

1,25

0,13

2,13

0,21

3,25

0,33

3,00

0,30

3,13

0,31

Tab. 11. Obsah silice v Herba basilici, Telč, rok 2009 Kvantitativní stanovení silice Ocimum basilicum L.

Telč I. destilace

II. destilace

-1

-1

Ø obsah

ml.kg

%

ml.kg

%

ml.kg-1

%

´Blue Spice´

3,50

0,35

4,00

0,40

3,75

0,38

´Cinnamonette´

6,25

0,63

11,00

1,10

8,63

0,86

´Compakt´

11,00

1,10

7,75

0,78

9,38

0,94

---

---

---

---

---

---

´Lettuce Leaf´

60

Tab. 12. Obsah silice v Herba basilici, Lednice na Moravě, rok 2009 Kvantitativní stanovení silice Ocimum basilicum L.

Lednice na Moravě I. destilace

II. destilace

-1

-1

Ø obsah

ml.kg

%

ml.kg

%

ml.kg-1

%

´Blue Spice´

---

---

---

---

---

---

´Cinnamonette´

---

---

---

---

---

---

I. sklizeň

2,00

0,20

2,50

0,25

2,25

0,23

II.sklizeň

4,00

0,40

1,50

0,15

2,75

0,28

III. sklizeň

5,00

0,50

5,00

0,50

5,00

0,50

I. sklizeň

1,00

0,10

1,00

0,10

1,00

0,10

II.sklizeň

1,25

0,13

0,50

0,05

0,88

0,09

III. sklizeň

1,50

0,15

1,75

0,18

1,63

0,16

´Compakt´

´Lettuce Leaf´

5.2.2

Kvalitativní stanovení a porovnání U vzorků byly hodnoceny pouze látky s významným procentickým zastoupením

v poměru k ostatním složkám silice. Minoritní látky nebyly chemicky vymezeny. Kvalitativně byly posuzovány pouze vzorky Herba basilici. Výsledky kvalitativního stanovení silic jsou uvedeny v tabulkách č. 13 – 16, str. 64, 65.

5.2.2.1 Porovnání kvalitativního složení silice jednotlivých kultivarů Ocimum basilicum L. Ocimum basilicum L. ´Blue Spice´ Při porovnávání linaloolu byl zjištěn průkazný rozdíl mezi jednotlivými pěstebními lety. Na tuto skutečnost mohl mít vliv vývoj počasí v daných letech. V roce 2008 se obsah linaloolu v silici pohyboval od 0,09 % do 3,25 %, avšak v roce 2009 silice drogy Herba basilici obsahovala 38,89 % linaloolu. Obsah 1,8-cineolu se v roce 2008 pohyboval od 0,15 % (Lednice na Moravě) do 47,08 % (Telč). V roce 2009 obsahuje silice Ocimum basilicum L. ´Blue Spice´ vypěstovaná v Telči v průměru 0,41 % 1,8-cineolu. Eugenol se v roce 2008 pohyboval od 0,4 % (Lednice na Moravě) do 7,03 %. V roce 2009 obsahoval Lednický vzorek silice bazalky v průměru 0,49 % eugenolu.

61

Methylcinnamát se ve vzorcích bazalky objevuje v roce 2008 v rozmezí od 0,11 % do 4,70 %, průměrné množství ve vzorcích z roku 2008 činí 2,54 %. Průměrné množství methylcinnamátu v roce 2009 činí 9,34 %. Droga Herba basilici obsahovala v roce 2008 od 0,24 % (Lednice na Moravě) do 2,53 % (Telč) anetholu. Průměrné množství anetholu v roce 2008 v obou lokalitách činilo 1,79 %. V roce 2009 bylo zjištěno průměrně 0,35 % anetholu v silici pocházející z bazalky vypěstované na stanovišti v Telči. Silice Ocimum basilicum L. ´Blue Spice´ obsahovala z významněji zastoupených sloučenin – thymol, chavikol a bergamoten. Thymol byl zjištěn pouze u vzorku bazalky vypěstované v Telči v roce 2009, v průměrném množství 0,44 %. Průměrné množství chavikolu činilo 1,14 %. Kultivar ´Blue Spice´ obsahoval poměrně vysoké množství bergamotenu. V roce 2008 byl zjištěn průměrný obsah bergamotenu ve výši 10,87 % u vzorků pocházejících z Telče a u vzorků z Lednice dokonce 19,12 %. V roce 2009 se u telčského vzorku obsah bergamotenu pohyboval od 0,50 % do 3,37 %. Ocimum basilicum L. ´Cinnamonette´ U složení silice Ocimum basilicum L. ´Cinnamonette´ byly zjišťovány stejné látky jako u předchozího kultivaru. Nejvíce zastoupenou látkou je anethol. V roce 2008 bylo zjištěno průměrně 19,31 % anetholu u vzorků z Telče a 19,68 % u vzorků z Lednice na Moravě. V roce 2009 bylo u bazalky vypěstované v Telči zjištěno průměrně 30,07 % anetholu. V bazalce vypěstované v roce 2008 v Lednici na Moravě bylo zjištěno vyšší množství eugenolu, průměrně 15,13 %. V bazalce pěstované v Telči se obsah eugenolu v roce 2008 pohyboval okolo 5,90 % a v roce 2009 bylo množství eugenolu nižší, průměrné množství tvořilo 2,03 %. Vyšší množství bylo zjištěno také u bergamotenu, avšak pouze u vzorků z roku 2008 z Telče, kdy průměrné množství tvořilo 13,78 %. U drogy bazalky vypěstované v Lednici na Moravě v roce 2008 bylo průměrné množství bergamotenu stanoveno na 2,67 %. U sklizně z roku 2009 z Telče byla naměřena průměrná hodnota 1,78 % bergamotenu. Další

látky

byly

ve

vzorcích

obsaženy

ve

velice

malém

množství,

např. 1,8-cineolu v průměru obsahovaly pouze 1,62 %. Linaloolu obsahovala silice kultivaru ´Cinnamonette´ také poměrně malé množství, které se pohybovalo od 0,08 %

62

do 0,32 %. Stejně tak obsah methylcinnamátu a chavikolu byl velice nízký a nedosahoval ani hodnoty 1 %. Ocimum basilicum L. ´Compact´ Složení silice kultivaru Ocimum basilicum L. ´Compact´ bylo zjišťováno v obou letech a na obou pokusných lokalitách. V roce 2008 byly hodnoty všech výše uvedených složek silice bazalky vypěstované v obou lokalitách téměř vyrovnané. Nejvyšší zastoupení měl v silici bergamoten, jehož průměrný obsah se pohyboval od 18,89 % do 19,06 %. Ostatní látky byly obsaženy pouze v minoritním podílu, viz. tabulky složení silice. V roce 2009 již nebyly hodnoty složení silice v obou lokalitách tak vyrovnané jako v roce 2008. Poměrně stejnoměrné výsledky měla sklizeň ze stanoviště v Telči a třetí sklizeň z Lednice na Moravě. Silice z těchto sklizní obsahovala ve vyšším zastoupení methylcinnamát. Z pěstební plochy v Telči byla průměrná hodnota methylcinnamátu

19,84

%.

Silice

z druhé

lokality

obsahovala

15,52

%

methylcinnamátu. Ostatní složky se na skladbě silice podílely v nepatrném množství. V první sklizni z roku 2009 z Lednice na Moravě byly významnou složkou silice linalool, 39,09 %, 1,8-cineol, 25,27 % a bergamoten, 17,10 %. Ve druhé sklizni převažoval ve skladbě silice eugenol, 16,16 % a anethol, 25,27 %. Ocimum basilicum L. ´Lettuce Leaf´ Droga bazalky pěstované v roce 2008 v Telči obsahovala jako hlavní složku silice eugenol, 39,07 % a bergamoten, 24,63 %. Silice drogy vypěstované v druhé pěstební lokalitě obsahovala vysoký podíl eugenolu, 76,34 %, avšak bergamotenu pouze 0,29 %. Ostatní složky silice byly v obou lokalitách v roce 2008 vyrovnané a byly v silici zastoupeny pouze v podřadném množství. V roce 2009 byl kultivar Ocimum basilicum L. ´Lettuce Leaf´ pěstován pouze v Lednici na Moravě a podařilo provést tři sklizně. První sklizeň obsahovala vyšší množství linaloolu, v průměru 49,42 %, a methylcinnamátu, v průměrném množství 38,34 %. V druhé sklizni převažoval linalool, 38,18 %, a anethol, 38,70 %. Ve třetí sklizni bylo složení silice opět odlišné a převažoval zde chavikol, 70,04 %, 1,8-cineol, 34,82 % a linalool, 19,19 %. Ostatní složky silice byly ve všech sklizních opět zjištěny ve velice malém množství. 63

Tab. 13. Složení silice Herba basilici ze sklizně v Telči roku 2008 Složení silice [%] Ocimum basilicum L.

Linalool I.

´Blue Spice´

II.

1,8 - cineol Ø

I.

II.

Eugenol Ø

2,25 2,75 2,50 47,08 25,84 36,46

Methylcinnamát

I.

II.

Ø

I.

II.

1,46

5,92

3,69

2,81

2,50 2,66

Anethol

Ø

Thymol

Chavikol

Bergamoten

I.

II.

Ø

I.

II.

Ø

I.

II.

Ø

I.

II.

Ø

2,53

1,64

2,09

---

---

---

---

2,11

2,11

6,67

15,07 10,87

´Cinamonette´ 0,23 0,08 0,16

2,16

0,05

1,11

11,75

0,04

5,90

0,43

0,07 0,25 37,76 0,86 19,31 0,53

0,06

0,30 0,52 0,13

0,33

2,28

25,28 13,78

0,46 0,08 0,27

0,30

0,10

0,20

0,29

0,45

0,37

0,21

0,20 0,21

4,44

0,23

2,34

0,30

5,56

2,93 0,50 0,36

0,43

37,87

0,25

19,06

´Lettuce Leaf´ 3,70 0,49 2,10

0,11

7,88

4,00

0,14

78,00 39,07 0,16

0,25 0,21

0,09

0,47

0,28

---

---

0,25

48,83

0,42

24,63

´Compact´

---

0,08 0,42

64

Tab.14. Složení silice Herba basilici ze sklizně v Lednici na Moravě roku 2008 Složení silice [%] Ocimum basilicum L.

Linalool I.

I.

II.

Ø

Methylcinnamát

II.

Ø

I.

0,09 3,25 1,67 0,15 1,01 0,58

0,04

7,03

3,54

0,11

´Cinamonette´ 0,32 0,13 0,23 3,56 0,16 1,86

0,30

29,96 15,13 0,83

0,51 0,26 0,39 0,21 0,19 0,20

0,17

0,32

Ø

Thymol

Bergamoten

Chavikol

II.

Ø

I.

II.

Ø

I.

II.

Ø

I.

0,24

2,71

1,48

---

---

---

0,29

---

0,29

35,53

2,71 19,12

0,21 0,52 36,32 3,03 19,68

0,81

0,16

0,49

4,69

0,64

2,67

0,23

0,16

0,20

0,24

0,30 0,27

7,77

0,56

4,17

0,25

1,29

0,77

37,53

0,25 18,89

1,25

7,29

4,27

´Lettuce Leaf´ 0,16 0,31 0,24 4,21 6,15 5,18 74,67 78,00 76,34 0,10

0,40 0,25

0,22

0,42

0,32

---

---

---

0,18

0,20

0,37

0,29

0,25

II.

Anethol I.

´Compact´

Ø

Eugenol I.

´Blue Spice´

II.

1,8 - cineol

4,70 2,41

---

0,18

II.

Ø

Tab. 15. Složení silice Herba basilici ze sklizně v Telči roku 2009 Složení silice [%] Ocimum basilicum L.

Linalool I.

II.

1,8 - cineol Ø

I.

II.

Eugenol

Ø

I.

II.

Methylcinnamát Ø

I.

II.

Anethol

Thymol

Ø

I.

II.

Ø

I.

II.

0,35

0,35

0,44

---

Chavikol Ø

I.

Bergamoten

II.

Ø

I.

II.

Ø

0,44 1,52

0,50

1,01

0,50

3,37

1,94

´Blue Spice´

21,23 56,55 38,89 0,54 0,27 0,41 0,72 0,25 0,49 18,50 0,18

9,34

0,35

´Cinamonette´

0,32

0,23

0,28

1,85 1,90 1,88 0,26 3,80 2,03

2,13

30,96 29,18 30,07 0,49

0,37 0,43 0,35

0,37

0,36

0,28

3,28

1,78

´Compact´

0,65

0,07

0,36

0,46 0,04 0,25 0,23 0,30 0,27 39,51 0,16 19,84

5,21

0,16

2,69

0,40

5,67 3,04 0,30

0,27

0,29

1,02

0,36

0,69

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

´Lettuce Leaf´

---

---

---

---

---

4,03

---

0,22

---

---

---

---

---

---

Tab. 16. Složení silice Herba basilici ze sklizně v Lednici na Moravě roku 2009 65

Složení silice [%] Ocimum basilicum L.

Linalool

1,8 - cineol

Eugenol

Methylcinnamát

Anethol

Thymol

Bergamoten

Chavikol

I.

II.

Ø

I.

II.

Ø

I.

II.

Ø

I.

II.

Ø

I.

II.

Ø

I.

II.

Ø

I.

II.

Ø

I.

II.

Ø

´Blue Spice´

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

´Cinamonette´

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

2,32

4,81

---

---

17,10

1,36

---

1,36

´Compact´ I. sklizeň

25,87 52,30 39,09 3,34 47,20 25,27

2,71

2,71

3,98

---

3,98

2,32

II. sklizeň

0,60

1,81

1,21

0,47

5,27

2,87

30,25 2,07 16,16

0,67

1,27

0,97

3,00

47,53 25,27 0,40

6,56 3,48

2,39

2,31

2,35

0,34

2,15

1,25

III. sklizeň

0,69

0,15

0,42

0,36

0,06

0,21

0,29

0,22

0,26

30,54 0,49 15,52

0,60

0,09

0,25 0,64

0,65

0,22

0,44

2,86

4,78

3,82

I. sklizeň

46,55 52,28 49,42 4,08 28.37

4,08

1,28

---

1,28

38,34

---

38,34

1,20

19,35 10,28 3,03

3,03

3,76

---

3,76

1,78

---

1,78

II. sklizeň

0,84

75,52 38,18 6,77 10,84

8,81

4,17

2,08

3,13

2,23

---

2,23

74,68

2,72

4,11 3,27

4,11

---

4,11

1,06

4,73

2,90

III. sklizeň

1,68

36,70 19,19 6,36 63,28 34,82

1,07

---

1,07

1,83

---

1,83

0,84

---

2,61

---

2,61

70,04

---

70,04

0,35

1,03

4,81 17,10

´Lettuce Leaf´ 38,70 2,42 0,84

0,58

-----

0,58

6

DISKUZE Cílem této diplomové práce bylo, kromě botanické a biologické charakteristiky

rodu Ocimum L., popsat sortiment rodu Ocimum sp. vhodný pro pěstování v České republice, především nejvíce pěstovaný druh Ocimum basilicum L. Hlavním smyslem práce bylo porovnat a zhodnotit obsah a složení silice ve vybraných kultivarech bazalky pravé. Vybranými kultivary byly Ocimum basilicum L. - ´Blue Spice´, ´Cinnamonette´, ´Compact´ a ´Lettuce Leaf´. Osivo bylo získáno od společnosti Semo a. s. Vybrané kultivary byly pěstovány ve dvou klimaticky rozdílných oblastech, v Telči, Českomoravská vrchovina (527 m n. m.) a v Lednici na Moravě, Jižní Morava (176 m n. m.). Cílem práce bylo zjistit, do jaké míry ovlivní lokalita pěstování množství hlavní účinné látky – silice a její kvalitativní vlastnosti. Rostliny vypěstované na obou lokalitách v roce 2008 byly posuzovány z hlediska hospodářských charakteristik. Hodnocena byla výška a šířka rostlin, výnosy čerstvé i suché bazalky a sesychací poměr. Měřením výšky bylo zjištěno, že rostliny pěstované v Lednici na Moravě jsou průměrně nižší než rostliny pěstované v Telči. Největší průměrná výška rostlin, 56,67 cm, byla zjištěna u Ocimum basilicum L. ´Blue Spice´ vypěstované v Telči. Nejmenší pak byl kultivar Ocimum basilicum L. ´Compact´, 22,00 cm vypěstovaný v Lednici na Moravě. Největší průměrná šířka byla zjištěna opět u kultivaru Ocimum basilicum L. ´Blue Spice´, 68,00 cm a nejnižší průměrná šířka pak u kultivaru Ocimum basilicum L. ´Compact´, 41,50 cm. Při posuzování šířky rostlin bazalky pravé bylo zjištěno, že rostliny pěstované v Lednici na Moravě jsou v průměru menší než rostliny pěstované v Telči. Mezi odrůdami převládal habitus polovzpřímený a středně husté větvení stonků, avšak je jisté, že na výšku a uspořádání rostliny má vliv konkrétní kultivar. Sesychací poměr se pohyboval v rozmezí 4,3-11,5:1. Rozpětí bylo poměrně široké ve srovnání s Neugebauerovou (2006), která uvádí poměr seschnutí 5-7:1. Mikešová a Lutovská (2004) dokonce uvádějí poměr seschnutí 4:1. Kvantitativní stanovení obsahu silic bylo provedeno destilací s vodní parou a bylo uskutečněno v analytické laboratoři Ústavu biologie rostlin Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Obsah silice je rozhodujícím měřítkem kvality drogy (i čerstvé nati) a podle Českého farmaceutického kodexu (1993) musí Herba basilici obsahovat minimálně 0,30 % (V/m) silice, tj. 3,00 ml.kg-1. Kvalitativní stanovení obsahu silic provedl Ing. V. Hanuš v laboratoři České geologické služby, pomocí plynového chromatografu. 66

Obě klimatické oblasti byly popsány a porovnány. Z uvedených výsledků šetření lze soudit, že pokusné stanoviště Telč je pro pěstování bazalky pravé méně vhodné než druhé pokusné stanoviště v Lednici na Moravě, protože bazalka lépe prospívá v teplejších lokalitách a optimální teplota během vegetace je 20,0 – 25,0 °C. Dlouhodobé průměrné roční teploty vzduchu v Lednici na Moravě se pohybují okolo 9,0 °C, v posledních dvou letech byly průměrné roční teploty dokonce vyšší. V roce 2008 byla naměřena průměrná roční teplota 11,0 °C a v roce 2009 byla průměrná roční teplota 10,6 °C. Také v lokalitě Telč došlo v posledních dvou letech k navýšení průměrné roční teploty, z 6,0 – 7,0 °C, na průměrnou roční teplotu 8,0 – 8,4 °C. I přes toto zvýšení průměrných teplot, zůstává vhodnější lokalitou pro pěstování bazalky, jako siličnaté drogy, Lednice na Moravě. Rostliny byly pěstovány a porovnávány po dva roky, 2008 a 2009. V roce 2008 byly porovnány všechny vybrané kultivary bazalky z obou lokalit. Bylo provedeno kvantitativní stanovení u čerstvé nati bazalky pravé, kdy výsledky z obou lokalit byly poměrně vyrovnané. Pro hodnocení kvality čerstvé nati z hlediska obsahu silic nelze využít Český farmaceutický kodex, protože ten stanovuje minimální množství silice pouze pro drogu bazalky pravé. Nicméně pokud by byla výtěžnost silic z čerstvé hmoty posuzována dle Českého farmaceutického kodexu, byl by jeho požadavek splněn pouze u kultivarů: ´Compact´ (Telč) – 6,40 ml.kg-1; ´Cinnamonette´ (Telč) – 0,30 ml.kg-1 a ´Cinnamonette´ (Lednice na Moravě) – 4,80 ml.kg-1 silice. Avšak obsah silice v čerstvé bazalce pravé mohl být ovlivněn způsobem získání silice z rostlinné hmoty, kdy byla využita upravená metodika obecného stanovení silic v rostlinných drogách prostou destilací s vodní parou. Tato metodika nebyla ideální, neboť při přípravě vzorku bylo určeno množství zpracovávané hmoty dle sesychacího poměru (6:1). Avšak reálný sesychací poměr byl u většiny sledovaných vzorků vyšší. Při samotné destilaci vodní parou docházelo k ucpávání potrubí a to též mohlo negativně

ovlivnit

kvantitativní

stanovení

silic

u

čerstvé

rostlinné

hmoty.

Pro kvalitativní stanovení se nepodařilo odebrat potřebné množství silice. Při zjišťování kvantitativního složení silice z Herba basilici ze sklizně roku 2008 byly již výsledky při porovnání jednotlivých pěstebních oblastí rozdílné. Vzorky drogy pocházející z Lednice na Moravě měly průkazně vyšší obsah silice než vzorky z druhé pěstební lokality. Požadavek Českého farmaceutického kodexu splnily kultivary: ´Lettuce Leaf´ (Lednice na Moravě) – 3,10 ml.kg-1 silice; ´Cinnamonette´ a ´Compact´ z obou lokalit. Kultivar ´Cinnamonette´ z lokality Telč obsahoval v průměru 67

4,60 ml.kg-1 a z lokality Lednice na Moravě 9,60 ml.kg-1 silice. Kultivar Ocimum basilicum L. ´Compact´ vypěstovaný v Telči obsahoval v droze 4,50 ml.kg-1 a vzorky pocházející z druhé pokusné plochy obsahovaly průměrně 8,40 ml.kg-1 silice. Kvalita silice byla ve složení silice u jednotlivých druhů vypěstovaných v roce 2008 poměrně rozdílná. Procentické zastoupení jednotlivých složek silice většiny kultivarů bylo v závislosti na lokalitu značně rozdílné. Výjimku tvoří odrůda ´Compact´, u které silice drogy vypěstované v Telči v průměru obsahovala 19,06 % bergamotenu a stejná odrůda vypěstovaná v Lednici na Moravě dosahovala průměrně 18,89 % této látky, ostatní složky silice byly zastoupeny pouze v minimálním množství. Rok 2008 byl srážkově vyrovnanější než rok 2009, kdy Českou republiku postihly lokální povodně. V roce 2009 byly v Telči veliké přívalové srážky, které společně s krupobitím z velké části poničily porost bazalky. Z tohoto důvodu nebyla vykonána měření z čerstvé nati bazalky a obsahové látky Herba basilici byly zjišťovány pouze u třech kultivarů, Ocimum basilicum L. – ´Blue Spice´, ´Cinnamonette´, ´Compact´. Silice všech zkoušených kultivarů splnila požadavek na minimální množství silice. V porovnání s výsledky v roce 2007 (Čermáková, 2008) byl obsah silic v průměru vyšší. Kultivar ´Cinnamonette´ vypěstovaný v Telči v roce 2007 obsahoval 4,50 ml.kg-1, v roce 2009 obsahovala droga bazalky 8,63 ml silice.kg-1. Kultivar Ocimum basilicum L. ´Compact´ obsahoval v roce 2007 6,75 ml silice.kg-1 a v roce 2009 bylo v jednom kilogramu Herba basilici zjištěno 9,38 ml silice. U kultivaru ´Blue Spice´ výrazný rozdíl mezi roky 2007 a 2009 zjištěn nebyl, bylo naměřeno 4,00 ml.kg-1 (2007) a 3,75 ml.kg-1 (2009). V roce 2009 byly od Ing. J. Vábkové, z pěstebních ploch v Lednici na Moravě, získány pouze kultivary Ocimum basilicum L. – ´Compact´ a ´Lettuce Leaf´. Oba kultivary byly v roce 2009 sklizeny třikrát. Množství silice, z rostlin získaných z Lednice na Moravě, bylo v roce 2009 velmi nízké, v porovnání s předchozím rokem. Požadavek Českého farmaceutického kodexu (min. 3,00 ml silice.kg-1) splnil pouze kultivar ´Compact´ ve třetí sklizni, 5,00 ml.kg-1. Ostatní sklizně tohoto kultivaru ani kultivaru Ocimum basilicum L. ´Lettuce Leaf´ požadavek na minimální množství silice nesplnily. Obsah silic se v průměru pohyboval v rozmezí od 0,1 do 0,28 ml.kg-1. Ve srovnání s rokem 2003 a 2005, kdy v Lednici na Moravě pěstovala bazalku pravou Švecová, bylo množství získané silice velice podprůměrné. Švecová (2006) při kvantitativním stanovení získala z kultivaru ´Blue Spice´ 3,63 až 4,75 ml.kg-1, z kultivaru

´Cinnamonette´

6,50

až

7,75 68

ml.kg-1,

z kultivaru

´Compact´

4,88 až 6,38 ml.kg-1 a u kultivaru ´Lettuce Leaf´se obsah silice pohyboval od 4,00 do 4,50 ml.kg-1. Takto nízké hodnoty silice v sušené droze bazalky pravé z roku 2009 by mohly být způsobeny způsobem zpracování a uchování Herba basilici. Vzorky, které byly získány v roce 2009 z Lednice na Moravě, byly ihned po usušení pomlety a byly skladovány až do laboratorního stanovení, tj. dle termínu sklizně 150 až 217 dní. Ostatní vzorky byly vždy skladovány v nepomletém, nedrceném stavu a byly zpracovány bezprostředně před samotnou destilací vodní parou. Vzhledem k faktu, že obsah silic skladováním drogy klesá (těkavost silic), zvláště pokud je droga rozdrcena na jemné části, mohl být právě tímto výsledek laboratorního stanovení silic negativně ovlivněn. Obsah a kvalita silice byla průkazně ovlivněna kultivarem bazalky pravé, klimatickými podmínkami a zejména také délkou a způsobem uskladnění.

69

7

ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo popsat rod Ocimum L., především v České

republice nejrozšířenější druh Ocimum basilicum L. Součástí literárního přehledu je popis sortimentu bazalky pravé dostupné na českém trhu. Také je věnována pozornost druhům v České republice málo známým, které je však možné u nás s úspěchem pěstovat. V literárním přehledu jsou dále zahrnuty doposud zjištěné poznatky z oblasti pěstování bazalky, jsou zde zmíněny kvalitativní vlastnosti obsahových látek. Pro část práce „Materiál a metodika“ byly zajištěny čtyři kultivary Ocimum basilicum L. ´Blue Spice´, ´Cinnamonette´, ´Compact´ a ´Lettuce Leaf´. Osivo bylo vybráno u firmy Semo a. s.

V rámci metodiky byly založeny polní pokusy

ve dvou klimaticky odlišných oblastech, Telč a Lednice na Moravě. Získané vzorky čerstvé i suché rostlinné hmoty byly analyzovány v laboratořích. Kvantitativní složení silice bylo zjišťováno metodou destilace drogy s vodní parou a kvalitativní složení bylo stanoveno plynovou chromatografií. Z hlediska kvality byl všech zkoumaných vzorků zjišťován obsah linaloolu, 1,8-cineolu, eugenolu, methylcinnamátu, anetholu, thymolu, chavikolu a bergamotenu.

Ze získaných výsledků je zřejmá závislost kvantity i kvality silic nejen na samotném kultivaru Ocimum basilicum L., ale také na klimatické oblasti a sezónním klimatickém vývoji. Pokusné stanoviště Lednice na Moravě se jeví jako ideální oblast pro pěstování bazalky, Traxl (1992) uvádí kukuřičnou výrobní oblast jako velice výhodnou pro pěstování této plodiny. Avšak Telč jako druhé pokusné stanoviště, bramborářská výrobní oblast by mohla být díky klimatickým změnám také velice zajímavou lokalitou pro pěstování této siličnaté rostliny. Značnou nevýhodou Českomoravské vrchoviny je proměnlivost počasí a především délka vegetační doby, která, na rozdíl od Jižní Moravy, neumožní sklidit porost více než jedenkrát, proto se bazalka pravá, z pohledu velkovýroby, stává pro tuto lokalitu ekonomicky neatraktivní.

70

8

SOUHRN/SUMMARY Cílem této diplomové práce bylo porovnat, do jaké míry ovlivní lokalita pěstování

množství hlavní účinné látky – silice a její kvalitativní vlastnosti. Pro výzkumnou činnost byly vybrány čtyři kultivary bazalky pravé – Ocimum basilicum L.: ´Blue Spice´, ´Cinnamonette´, ´Compact´ a ´Lettuce Leaf´ a dvě klimaticky rozdílné lokality – Telč a Lednice na Moravě. Stanovení množství a kvality proběhlo v čerstvé i v sušené rostlinné hmotě. Pokus byl realizován v průběhu let 2008 a 2009. V roce 2008 bylo provedeno kvantitativní a kvalitativní stanovení v čerstvé i suché bazalce pravé, v roce 2009 pouze v suché rostlinné hmotě. Kvantitativní stanovení silice proběhlo metodou destilace vodní parou. Kvalitativní složení

silice

bylo

byl všech zkoumaných

stanoveno vzorků

plynovou

zjišťován

chromatografíí.

obsah

linaloolu,

Z hlediska 1,8-cineolu,

kvality eugenolu,

methylcinnamátu, anetholu, thymolu, chavikolu a bergamotenu. Ze získaných výsledků je zřejmé, že množství i kvalitu silic ovlivňuje nejen lokalita, kde je bazalka pravá pěstována, nýbrž také odrůda, vývojové stadium, ve kterém je rostlina sklizena, vývoj meteorologických podmínek v daném roce a v neposlední řadě také délka a způsob uskladnění.

Aim of this diploma work was to compare how much can the silvicultural locality influence the amount of an active substance - volatile oil - and its qualitative charasteristics. Four varieties of Ocimum basilicum L. were choosen for the research work: ´Blue Spice´, ´Cinnamonette´, ´Compact´ and ´Lettuce Leaf´ and two climatically different localities: Telč and Lednice na Moravě. The quantitative and qualitative assesment was carried out in fresh and dried matter. The experiment took place in 2008 and 2009. In 2008 a quantitative and qualitative assesment in fresh and dried matter of true basil was carried out, in 2009 only in the dried matter. The quantitative assesment was carried out with the help of steam destilation. The qualitative composition was determined with the gas chromatography. From the qualitative point of view were the samples analysed in amount of linalool, 1,8-cineol, eugenol, methylcinnamat, anethol, thymol, chavikol a bergamoten. The obtained results show that the amount and also the quality of volatile oils are influenced not only by the locality where the true basil is grown, but also by the planted variety, by the development stage of the harvested plant, by the weather development in given year and last but not least also by the lenght and the way of the herb's storage.

71

9 •

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ABRLOVÁ J., 1999. Možnosti rozšíření domácího sortimentu bazalky pravé (Ocimum basilicum L.). Diplomová práce, ZF MZLU v Brně, Lednice na Moravě, 53 s.

•

BARÁTOVÁ S., 2006. Hodnotenie vybraných odrôd bazalky pravej (Ocimum basilicum L.). Dizertační práce, SPU v Nitre, 2006, 97 s.

•

Bednářová L., 2008. Nové technologie v pěstování léčivých a kořeninových rostlin. Diplomová práce (in MS), ZF MZLU v Brně, Lednice na Moravě, 96 s.

•

BERRIOLO S., 2003. Il libro del basilico: Tutti gli Ocimum del mondo. Albenga, Edicioni del Delfino Moro. 193 s. ISBN X001453495.

•

BULÁNKOVÁ I., 2005. Léčivé rostliny na naší zahradě. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 84 s. ISBN 80-247-1274-1.

•

ČERMÁKOVÁ P., 2008 Variabilita obsahových látek v různých typech bazalky (Ocimum basilicum L.). Bakalářská práce (in MS), AF MZLU v Brně, Brno, 43 s.

•

ČERMÁKOVÁ

P.,

2006:

Seminární

práce

předmětu

meteorologická stanice Kostelní Myslová. Seminární

agroklimatologie, práce

(„nepubl.“).

MZLU v Brně, Brno. 20 s. •

Český farmaceutický kodex, 1993. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. 1. vyd. Praha: Nakladatelství X-EGEM.

•

Český lékopis 2005: 1. díl Evropská část. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 881 s. ISBN 80-247-1532-5.

•

DUKE J., 2002. Handbook of Medicinal Herbs. Florida: CRC Press LLC, 870 s. ISBN 0-8493-1284-1.

•

DUKE J.K., 2006. Zelená lékárna. 1. vyd. Praha: Parsons/Walton/Press, 567 s. ISBN 80-86880-23-0.

•

FELKLOVÁ

M.,

KOCOURKOVÁ

B.,

2003.

Pěstování

léčivých

rostlin

(pro farmaceuty). 1. vyd. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, 100 s. ISBN 80-7305-458-2. •

HEEGER E.F., 1956. Handbuch des Arznei- und Gewürzpflanenbaues. Berlin: Deutscher Bauernverlag, 544 – 549 s.

72

•

HILTUNEN R., 1999. Chemical composition of Ocimum Species. In Basil: The Genus Ocimum. Amsterdam: Harwood Academic Publishers, s. 67 – 75. ISBN 90-5702-432-2.

•

HILTUNEN R., HOLM Y., 1Essential oil of Ocimum. In Basil: The Genus Ocimum. Amsterdam: 90-5702-432-2, 167 s.

•

JANOUŠKOVÁ T., 2000. Obsahové látky rodu Ocimum L. (Ocimum basilicum L.). Diplomová práce (in MS), ZF MZLU v Brně, Lednice na Moravě, 131 s.

•

KONEČNÁ L., 2006. Využití biologické ochrany při pěstování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. Bakalářská práce, ZF MZLU v Brně, Lednice na Moravě, 69 s.

•

KOUDELA M, 1997. Vyhodnocení tuzemských a zahraničních druhů a odrůd rodu Ocimum (bazalky) č. Lamiaceae. Diplomová práce (in MS), ZF MZLU v Brně, Lednice na Moravě, 91 s.

•

MIKEŠOVÁ I., LUTOVSKÁ M., 2004. Léčivé rostliny, O sběru a pěstování. 1. vyd. Praha: Dokořán, s. 15. ISBN 80-86569-68-3.

•

NEUGEBAUEROVÁ J., 2006. Pěstování léčivých a kořeninových rostlin. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 122 s. ISBN 80-7157-997-1.

•

OLŠANSKÝ R., 2006. Stabilita a kvalita silic vybraných druhů LAKR z různých pěstitelských podmínek. Diplomová práce (in MS), AF MZLU v Brně, 44 s.

•

PATON A., 1992. A synopsis of Ocimum L. (Labiatae) in Africa. Kew Bulletin vol. 47 (3), The Board of Trustees of the Royal Botani Gardens, Kew, s. 403 - 435.

•

PUTIEVSKY E., GALAMBOSI B, 199 str. Production systems of sweet basil. In Basil: The Genus Ocimum. Amsterdam: Harwood Academic Publisher, s. 39 - 65. ISBN 90-5702-432-2.

•

SEIDEMANN J., 2005. World Spice Plants, Economic Usage, Botany, Taxonomy. Springer – Verlag Berlin Heidelberg New York, s. 255 – 260. ISBN 3-540-22279-0.

•

SIMON J.E., MORALES M.R., PHIPPEN W.B., VIEIRA R.F., AND HAO Z., 1999. Basil: A source of aroma compounds and a popular culinary and ornamental herb. s. 499–505. In: J. Janick (ed.), Perspectives on new crops and new uses. ASHS Press, Alexandria, VA.

73

•

ŠVECOVÁ E., 2006. Studium okrasných druhů rodu Ocimum L. z hlediska obsahu účinných látek. Diplomová práce (in MS), ZF MZLU v Brně, Lednice na Moravě, s. 131.

•

TRAXL V., (1992). Léčivé rostliny ze zahrady. 1. vyd. Most: Nakladateslví Českého zahrádkářského svazu KVĚT, 145 s. ISBN 80-85362-08-0.

•

VALÍČEK P., 2007. Pochutiny a koření. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 84 s. ISBN 978-80-7375-049-7.

•

VERMEULEN N., 1999. Encyklopedie bylin a koření. Čestlice: Rebo Productions, 320 s. ISBN 80-7234-067-0.

74

10 SEZNAM POUŽITÝCH INTERNETOVÝCH ZDROJŮ [1] Zahradnictví Krulichovi, 2010: Vytrvalé druhy rodu Ocimum sp. Přístupno z [Citováno: 2. 4. 2010] [2] Ústřední kontrolní a zkušení ústav zemědělský, 2010: Databáze odrůd. Přístupno z [Citováno: 6. 4. 2010] [3] SEVA-FLORA, 2010: Osiva léčivých rostlin pro sezónu 2009/2010. Přístupno z [Citováno: 6. 4. 2010] [4] Semena

Veleliby,

2010:

Zeleninová

a

květinová

osiva.

Přístupno

z [Citováno: 6. 4. 2010] [5] Nohel Garden, 2010: Sortiment – osiva. Přístupno z [Citováno: 6. 4. 2010] [6] Semo,

a.

s.,

2010:

Aromatické

rostliny

–

bazalka

pravá.

Přístupno

z [Citováno: 6. 4. 2010] [7] Státní rostlinolékařská správa: Věstník Státní rostlinolékařské správy, ročník VII., únor 2010 – Seznam registrovaných přípravků a evidovaných prostředků na ochranu rostlin

75

2010. Zveřejněno 18. 2. 2010. Přístupno z [Citováno: 14. 4. 2010] [8] KOUBOVÁ D. Hlízenka obecná – výskyt a ochrana. Zveřejněno 27. 10. 2004. Přístupno z [Citováno: 14. 4. 2010] [9] NEUGABAUEROVÁ J.; VÁBKOVÁ J. Obsah vitaminu C a dusičnanů v zeleném koření. In Vábková J. – Neugebauerová J. 14. Odborný seminář s mezinárodní účastí, Aktuální otázky pěstování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin 2. 12. 2008. 1. Vyd. Brno: MZLU Brno, 2008, s. 77 – 81. ISBN 978-80-7375-245-3. Přístupno z [Citováno: 15. 4. 2010] [10] NEUGEBAUEROVÁ J.; VÁBKOVÁ J. Nutriční parametry hrnkových kultur kořeninových rostlin. In Trendy a tradice 2009. s. 142 – 146. ISBN 978-80-7375-322-1. Přístupno z [Citováno: 16. 4. 2010] [11] Český hydrometeorologický ústav: Aktuální informace o počasí na území České republiky. Přístupno z [Sběr dat: rok 2008, 2009] [12] Všeobecný klimatologický popis in Klimatické poměry v Lednici na Moravě, 2010. Přístupno z [Citováno: 1. 4. 2010]

76

11 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1. Mapa rozšíření rodu Ocimum L……………………………………………. 12 Obr. 2. Ocimum basilicum L. ´Ohře´………………………………………………. 20 Obr. 3. Ocimum basilicum L. ´Ohře´………………………………………………. 20 Obr. 4. Ocimum basilicum L. ´Litra´…………………………………………….… 21 Obr. 5. Ocimum basilicum L. ´Litra´………………………………………………. 21 Obr. 6. Ocimum basilicum L. ´Blue Spice´.……….………………………………. 38 Obr. 7. Ocimum basilicum L. ´Cinnamonette´.…………….……………………… 39 Obr. 8. Ocimum basilicum L. ´Compact´.………………….……………………… 40 Obr. 9. Ocimum basilicum L. ´Lettuce Leaf´.……………….…………………….. 41 Obr. 10. Schématické znázornění měření výšky a šířky rostliny .…………………… 50 Obr. 11. Přístroj na stanovení silic v rostlinných drogách, rozměry v milimetrech... 52

77

12 SEZNAM TABULEK Tab. 1. Telč - meteorologické údaje z roku 2008…………………………………... 43 Tab. 2. Telč - meteorologické údaje z roku 2009………………………………...... 43 Tab. 3. Lednice na Moravě - meteorologické údaje z roku 2008………………….. 45 Tab. 4. Lednice na Moravě – meteorologické údaje z roku 2009..……………...… 45 Tab. 5. Porovnání metodiky pěstování v obou lokalitách v roce 2008……………. 48 Tab. 6. Porovnání metodiky pěstování v obou lokalitách v roce 2009……………. 49 Tab. 7. Tabulka výšky a šířky rostlin (2008)………………………………………. 56 Tab. 8. Tabulka výnosů a sesychacího poměru (2008)……………………………. 58 Tab. 9. Obsah silice v čerstvé bazalce pravé, obě sledované lokality, rok 2008…. 60 Tab. 10. Obsah silice v Herba basilici, obě sledované lokality, rok 2008…………. 60 Tab. 11. Obsah silice v Herba basilici, Telč, rok 2009…………………………….. 60 Tab. 12. Obsah silice v Herba basilici, Lednice na Moravě, rok 2009…………….

61

Tab. 13. Složení silice Herba basilici ze sklizně v Telči roku 2008 ……………….. 64 Tab. 14. Složení silice Herba basilici ze sklizně v Lednici na Moravě roku 2008…. 64 Tab. 15. Složení silice Herba basilici ze sklizně v Lednici na Moravě roku 2009…. 65 Tab. 16. Složení silice Herba basilici ze sklizně v Telči roku 2009………………… 65

78