Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství
Výskyt obaleče jablečného (Cydia pomonella) na Olomoucku Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Doc. Ing. Hana Šefrová, Ph.D.
Brno 2011
Eliška Spáčilová
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem „Výskyt obaleče jablečného (Cydia pomonella) na Olomoucku“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MENDELU v Brně. dne……………………………………… podpis autora …………………………...
PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucí mé bakalářské práce doc. Ing. Haně Šefrové, Ph.D. za odborné vedení při realizaci této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat majitelům soukromých sadů, na kterých jsem mohla uskutečnit monitoring obaleče jablečného. Závěrečná práce byla zpracována s podporou Výzkumného záměru č.MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu“ uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.
ABSTRAKT Výskyt obaleče jablečného (Cydia pomonella) na Olomoucku Výskyt obaleče jablečného byl pozorován v roce 2010 na Olomoucku. Sledování probíhalo na třech studijních plochách – jabloňových sadech. Dřeviny na studijních plochách nebyly chemicky ošetřeny. K monitoringu obaleče jablečného byly použity feromonové lapáky. Výskyt obaleče jablečného byl zjištěn na všech třech studijních plochách. Nálety obaleče jablečného probíhaly na jednotlivých plochách podobně; první imaga byla zachycena 4. 5. Konec náletu do feromonových lapáků byl zaznamenán 12. 9. Maximální letová vlna byla zaregistrována 25.-29. května. Druhá generace obaleče naletovala nejpočetněji 3.-4. července. Nejvyšší výskyt obaleče byl zaznamenán ve velkém ovocném sadu. Klíčová slova: škůdci, jabloň, obaleč jablečný, feromonový lapák, Olomoucko
ABSTRACT The occurrence of codling moth (Cydia pomonella) in the Olomouc region The occurrence of codling moth was observed in 2010, Olomouc. Monitoring was performed at three study areas – the apple orchards. Woody plants in study plots have not been chemically treated. The monitoring of codling moth pheromone traps was used. The occurrence of codling moth was detected in all three study areas. Results of my research are similar at different areas, the first image was captured 4th May. After the raid in pheromone traps was recorded on 12th September. Maximum flight wave was registered by 25th to 29th May. Second generation moths was most numerous 3rd to 4th July. The highest abundance of moths was recorded in a large orchard. Key words: pest, Malus, Cydia pomonella, pheromone trap, the Olomouc region
OBSAH 1 ÚVOD............................................................................................................................ 7 2 CÍL PRÁCE ................................................................................................................... 8 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................... 9 3.1 Zařazení obaleče jablečného do systematických kategorií ..................................... 9 3.2 Charakteristika vývojových stadií........................................................................... 9 3.3 Význam ................................................................................................................. 10 3.4 Symptomy ............................................................................................................. 10 3.5 Biologie ................................................................................................................. 11 3.5.1 Hostitelské rostliny......................................................................................... 11 3.5.2 Vývojový cyklus............................................................................................. 11 3.5.3 Ekologie.......................................................................................................... 12 3.6 Metody ochrany hostitelských dřevin ................................................................... 12 3.6.1 Prostorová izolace .......................................................................................... 12 3.6.2 Biologická ochrana ......................................................................................... 13 3.6.3 Mechanická ochrana....................................................................................... 16 3.6.4 Chemická ochrana .......................................................................................... 17 3.6.5 Biotechnické metody ...................................................................................... 20 4 MATERIÁL A METODIKA....................................................................................... 22 4.1 Popis studijních ploch ........................................................................................... 22 4.1.1 První studijní plocha....................................................................................... 22 4.1.2 Druhá studijní plocha ..................................................................................... 22 4.1.3 Třetí studijní plocha........................................................................................ 23 4.2 Monitoring obaleče jablečného ............................................................................. 23 5 VÝSLEDKY A DISKUZE.......................................................................................... 24 6 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 28 7 POUŽITÁ LITERATURA .......................................................................................... 29 8 PŘÍLOHY .................................................................................................................... 32
1 ÚVOD Pěstitelé produkčních ovocných sadů, ale i aktivní zahrádkáři zabývající se pěstováním jabloní a dalšími ovocnými stromy dbají o to, aby plody, které se urodí na jejich pozemcích, byly zdravé, bez nejrůznějších obsahových a vzhledových vad. Pěstování ovocných stromů přináší řadu rizik, se kterými pěstitelé počítají. K těmto rizikům patří z největší části výskyt chorob a škůdců, námrazy, krupobití, ale i řada dalších faktorů, na které je potřeba brát ohled. Ke škůdcům napadajícím jádrové dřeviny patří obzvláště slupkoví a pupenoví obaleči, dále pilatky, mšice, květopasi, mery a řada dalších. Jsou to škůdci, kteří mohou velmi znehodnotit, či jinak negativně ovlivnit nadcházející úrodu, proto se proti jejich škodlivému působení provádí celá řada ochranných opatření. V mé bakalářské práci jsem se zaměřila na obaleče jablečného a zjištění jeho výskytu na jabloních v okolí Olomouce pomocí feromonových lapáků. K nejzávažnějším škůdcům v ovocných sadech patří obaleč jablečný Cydia pomonella (Linnaeus, 1758), který škodí na jabloních, ale i jiných ovocných dřevinách již od dávných dob. Například starověcí a středověcí autoři se zmiňují o výskytu tohoto škůdce ve svých dílech. O obaleči lze říci, že je rozšířen téměř po celém světě (Miller, 1956). Můžeme ho nalézt převážně na jádrovinách, ale i peckovinách a dokonce i na ořešáku královském. Důsledkem napadení tímto škůdcem bývá tzv. červivost plodů. Ať už v malé či větší míře má napadení za následek znehodnocení plodů, ty předčasně opadávají, jsou špatně skladovatelné a pro trh zcela nevhodné (Vošlajer, Juroch & Hrubý, 2003). Velkou snahou pěstitelů je, aby dokázali regulovat tohoto škůdce a docílili nepoškození plodů. Ke zjištění letové vlny obaleče jablečného slouží feromonové lapáky, při nalezení kritického výskytu obaleče v tomto lapáku se pak volí vhodná ochrana. V České republice je celková rozloha sadů 21 738 ha, které zaujímají 0,6 % zemědělské půdy. Velké plochy sadů se vyskytují v Jihomoravském kraji (5236 ha), ve Středočeském kraji (3641 ha), v Královéhradeckém kraji (2577 ha) a v Olomouckém kraji (2303 ha). Celkově má největší význam produkce jablek. Sady se systémem integrované ochrany zaujímají 11 042 ha a sady s ekologickým hospodařením zaujímají 3678 ha (Kolářová & Tyšer, 2010).
7
2 CÍL PRÁCE Cíl bakalářské práce byl: 1. Shromáždit dostupné literární poznatky o obaleči jablečném na jabloni a na základě získaných informací zpracovat ucelenou literární rešerši. 2. V okolí Olomouce vymezit nejméně tři studijní plochy v pokud možno odlišných podmínkách, kde neprobíhá ošetření proti obaleči jablečnému. 3. Na studijních plochách provést v průběhu roku 2010 orientační terénní výzkum spočívající v hodnocení početnosti a sezónní dynamice pomocí feromonových lapáků. 4. Získané výsledky zpracovat a vyhodnotit.
8
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED
3.1 Zařazení obaleče jablečného do systematických kategorií Řád: Motýli (Lepidoptera) Čeleď: Obalečovití (Tortricidae) Podčeleď: Olethreutinae Rod: Cydia (syn. Carpocapsa, Ernarmonia, Laspeyresia) Druh: Cydia pomonella (Linnaeus, 1758) − obaleč jablečný (Miller, 1956)
3.2 Charakteristika vývojových stadií Imago (dospělec) (obr. 1 a 11 v přílohách) obaleče jablečného má charakteristický tvar předních a zadních křídel. Přední křídla mají tvar obdélníku nebo lichoběžníku a zadní křídla tvar lichoběžníku. Pokud imago sestává v klidové poloze, křídla má střechovitě složená (Šefrová, 2006). Barva předních křídel je popelavě šedá s tmavě hnědými až černými příčnými vlnkami, které sahají přibližně do jedné třetiny křídel. Prostory mezi jednotlivým vlnkováním jsou vyplněny bílou barvou. Na konci křídel je nápadná měděná skvrna s černým pruhem uprostřed. Uvnitř této skvrny se dále nachází lesklé zrcátko. Na konci křídel se nacházejí šedé, ke konci tmavohnědé třásně. Barva zadních křídel je hnědá s konci bledších třásní. Při rozpětí křídel dosahuje délky 14-18 mm. Hlava a hruď jsou tmavě šedohnědé a zadeček je světle šedohnědý (Miller, 1956). V přední části hlavy má nitkovitá tykadla. Sosák je velmi dobře vyvinutý. Poslední článek makadel je nejkratší. Na končetinách a to především v zadní holení části se nacházejí dva páry ostruh (Bělín, 2003). Vajíčka jsou typicky zploštělá, šupinovitá nebo čočkovitá, a jsou uložena samostatně, v párech nebo hromadně. Pokud jsou vajíčka uložena ve skupinách, často se překrývají. Jejich velikost se pohybuje v rozmezí 1,3×1,0 mm. Čerstvě nakladená vajíčka jsou leskle bílá průhledná. Tato průzračnost umožňuje snadno pozorovat změny ve vývoji vajíč9
ka a odhadovat jeho stáří. U starších vajíček pak vzniká uprostřed červený kroužek představující vyvíjející se embryo, posléze začne tmavět část hlavová a předohruď a po zčernání nastává do jednoho až dvou dní líhnutí (Alford, 2007; Miller, 1956). Housenka (obr. 2 v přílohách) dosahuje délky do 20 mm. Je růžové barvy, avšak u přezimujících housenek dochází ke zbělání. Během života prochází pěti vývojovými stupni, během nichž se čtyřikrát svlékne. Čtvrtý a pátý instar se výrazně kromě velikosti neliší. Řitní štítek a povrch hlavy jsou hnědočerné barvy. U mladých housenek převládá žlutobílá barva s nápadně větší hlavou (Miller, 1956). Tvar housenky je oválný s četnými bradavkami na povrchu a z nich vyrůstající štětiny. Larva je polypodní s pěti páry panožek a třemi páry noh (Bělín, 2003). Kukla (obr. 3 v přílohách) je 8-10 mm dlouhá, žlutohnědá až tmavě hnědá. Zadeček má zubatý řitní štítek, na jehož hrotu jsou hákovitě zašpičatělé štětiny. Zakuklení probíhá v místě, kde se housenka právě nachází, kukla vyčnívá z kokonu, který si housenka předem upředla, a po čase následuje vylíhnutí motýla (Alford, 2007).
3.3 Význam Obaleč jablečný Cydia pomonella, je celosvětově rozšířeným a zároveň nejzávažnějším škůdcem jádrového ovoce. Značné škody způsobuje na jabloních, příležitostně se však vyskytuje i na hrušních. Způsobuje červivost plodů. A tímto napadením zcela znehodnotí celou budoucí úrodu. Po tomto napadení je daleko větší riziko výskytu moniliniózy a skládkových chorob. V sadech, ve kterých neprobíhá insekticidní ošetření proti tomuto škůdci, dochází k napadení plodů až z 80% (Hluchý a kol., 2008).
3.4 Symptomy Červivost plodů způsobují housenky obaleče jablečného. Vylíhnuté housenky pronikají do plodů častěji na zastíněných místech, nebo v místě dotyků dvou plodů, popřípadě plodu a listu. Z plodu se housenka dostává buď stejnou cestou, nebo si vykousá novou chodbu (Lánský a kol., 2005). První jarní generace obaleče jablečného způsobuje u na10
padených plodů předčasné opadnutí (obr. 5 v přílohách). U druhé generace napadené plody mohou dozrávat, avšak při rozkrojení plodů jsou uvnitř zcela červavé. Takto vykousaná chodba směřuje od dužniny směrem k jádřinci, mohou být poškozena i semena (Hudec & Gutten, 2007). V průměru 2-3 mm je chodba široká a již při vstupním otvoru je zcela vyplněna trusem (obr. 4 v přílohách). Zbarvení housenky bývá většinou růžové, ale může být i béžové. Housenky svým žírem zamezují přívod živin do plodu, tím docílí předčasné zrání a následný opad. První opad napadených plodů nastává začátkem července (Zakopal & Šedivý, 1990). V jednom napadeném plodu se vyskytuje pouze jedna housenka, každá tato housenka během svého života je schopna poškodit dva až tři plody (Rod, 2008).
3.5 Biologie
3.5.1 Hostitelské rostliny Obaleč jablečný se vyvíjí na jádrovinách a peckovinách, hlavně jabloně, hrušně, meruňky, broskvoně, kdoule a ořechy (MZe ČR & SRS, 2002). Vyhledávanými staršími odrůdami jabloní jsou např. Ontario, Matčino, Oldenburgovo. K novějším odrůdám jabloní se řadí James Grieve Red, Idared apod. Dále je potřeba věnovat zvýšenou pozornost stromům, které mají daleko více zvýšenou násadu plodů (Vošlajer & Juroch, 2004).
3.5.2 Vývojový cyklus V České republice má obaleč jablečný v chladnějších tedy v horských a podhorských oblastech pouze jednu generaci. V teplejších oblastech mívá dvě generace a obzvláště ve velmi teplém období dochází částečně ke třetí generaci. Přezimují housenky 5. - 6. instaru a to v kokonech v trhlinách borky, v půdě pod stromy, pod trsy trávy a v úschovných bednách. Ke kuklení housenek dochází až na jaře (Hluchý a kol., 2007). Motýli létají nejdříve v polovině či na konci května v závislosti na teplotě. Vajíčka jsou 11
kladena samostatně na vyvíjejícím se plodu a na listech obvykle během teplých večerů s teplotou pohybující se nad 15 °C. K vylíhnutí dochází za 10-14 dní, malé housenky se následně ihned zavrtají do plodů. Plody jsou často napadeny přes kalich (tzv. oko), větší plody jsou obvykle napadeny ze strany nebo blízko stopky. Housenky jsou plně vyvinuty po zhruba čtyřech týdnech, v průběhu vývoje procházejí pěti instary. Housenky poté plod opustí a ten někdy opadává (Alford, 2007). Některé housenky se přemisťují pomocí vláken směrem k zemi, kde hledají vhodné místo ke kuklení nebo přezimování. Zbylé housenky nacházejí úkryt ke kuklení na větvích či kmenech (Hluchý a kol., 2007). Část housenek první generace vstupuje do diapauzy. Druhá část dokončí vývoj a dává vznik druhé generaci. Motýli druhé generace se líhnou jen tehdy, pokud housenky dosáhly čtvrtého instaru do 21. 7. Druhá generace se vyvine v teplých oblastech či teplých letech v polovině července až do konce září v závislosti na teplotách (Lánský a kol., 2005).
3.5.3 Ekologie K významným přirozeným nepřátelům obaleče jablečného náleží (Miller, 1956): • Z lumků − Trichomma enecator (Rossi, 1790), Pristomerus vulnerator (Panzer, 1799), Ephialtes caudatus (Ratzeburg, 1848), Cryptus sexannulatus (Gravenhorst, 1829) aj. • Z lumčíků − Ascogaster quadridentatus (Wesmael, 1835), Ascogaster rufipes (Latreille, 1809), Macrocentrus delicatus (Cresson, 1872) aj. • Z chalcidek − Perilampus laevifrons (Dalman, 1822), Perilampus tristis (Mayr, 1905), Dibrachys cavus (Walker 1835), Melittobia acasta (Walker, 1839) • Kuklice − Leskia aurea (Fallen, 1820) je častěji parazitem v housenkách nesytek
3.6 Metody ochrany hostitelských dřevin 3.6.1 Prostorová izolace Prostorová izolace je důležitá z toho důvodu, protože se pomocí ní zabraňuje šíření motýlů obaleče jablečného do produkčních jabloňových sadů. Většinou se jedná o volný prostor např. pole, louky atd. ve vzdálenosti nejméně 100 m mezi produkčními sady a ohniskem výskytu škůdce, což mohou být domácí zahrady, silniční stromořadí bez 12
chemického zásahu, sklady ovoce, skládka velkoobjemových beden a další (Lánský & Kneifl, 2000).
3.6.2 Biologická ochrana Pod pojmem biologická ochrana se rozumí využití organismů za účelem omezení populace škodlivého činitele např. živočichů, patogenů nebo rostlin. Základem této ochrany je přirozené působení antagonistických organismů. Využívá se zde široké spektrum organismů od virů až po obratlovce. Biologická ochrana a její metody se v současné době velmi rozvíjejí, čímž částečně nahrazují v sadech, vinicích i při pěstování zeleniny chemickou ochranu (Kazda, Prokinová & Ryšánek, 2007). Biologická ochrana se mimo jiné využívá i proti obaleči jablečnému v následujících několika zajímavých možnostech (Psota, 2010).
3.6.2.1 Bakterie rodu Bacillus
K tomuto rodu náleží řada druhů, proti obaleči jablečnému má význam druh Bacillus thuringiensis (Berliner, 1915). (Psota, 2010). V průběhu sporulace produkuje osmistěnný krystal toxinu působící jen na hmyz. Jakmile housenka hmyzu pozře tyto krystaly, následuje ochrnutí svalstva trávicího traktu, dochází k rozkladu střevní stěny a následuje úmrtí hmyzu. Po použití komerčních preparátů nedochází k přenosu z nakažené housenky na další, protože přípravky nezahrnují životaschopné spory. Komerční přípravky mají účinnost i několik let, pokud jsou správně uchovávané. Aplikují se postřikem vodních suspenzí nejlépe stejnoměrně po celém povrchu rostlin (Hluchý a kol., 2007).
3.6.2.2 Entomoparazitické hlístice Hlístice rodu Steinernema a Heterorhabditis jsou obligátními hostiteli bakterií rodů Xenorhabdus a Photorhabdus. Obecný životní cyklus probíhá tak, že do těla hostitele pronikne infekční stadium hlístice a uvolní symbiotické bakterie. Bakterie natráví tkáně 13
hostitele a v krátké době ho zahubí. Když je tělní obsah hostitele vyčerpán, hlístice tělo hostitele opouští a je schopna okamžitě infikovat nového hostitele nebo setrvat až měsíce v prostředí bez přítomnosti hostitele. Využití hlístic proti housenkám obaleče jablečného se provádí ošetřením jabloní proti housenkám v pátém a šestém instaru, které přezimují v zámotku v borce stromů. Aplikace roztoku, který obsahuje infekční stadia hlístice, se provádí před zakuklením housenek a to buď na podzim nebo časně na jaře. Hlístice je ideální aplikovat za deště nebo před ním, protože pro úspěšné infikování je důležité ovlhčení kmene. Neúspěšnost infikování by mohla být způsobena nevhodnou teplotou či vlhkostí (Psota, 2010).
3.6.2.3 Entomopatogenní houby K potlačení populace obaleče jablečného má velký potenciál houba druhu Beauveria bassiana (Bassi, 1835), která se vyskytuje v půdě a napadá hmyz. Jakmile se uvolní konidie z houby a dojde ke styku s tělem hmyzu za vysoké vzdušné vlhkosti, následně začínají klíčit a prorůstají přes kutikulu až do vnitřních orgánů. Za pár dní dochází k uhynutí. Tělo uhynulého hmyzu je pokryto bílým myceliem, na kterém se vytvářejí spory schopné další infekce. Byly vyvinuty komerční přípravky na základě této houby, avšak v současné době se běžně proti obaleči jablečnému nepoužívají (Psota, 2010).
3.6.2.4 Přirození predátoři K přirozeným predátorům obaleče jablečného náleží celá škála různorodých živočichů. Pavouci aktivně vyhledávají housenky obaleče jablečného hlavně v zápředcích. Drobní roztoči rodu Anystis sp. se specializují pravděpodobně na menší housenky a vajíčka. Tím nejpočetnějším predátorem obaleče jablečného je z největší části hmyz. Brouci z čeledi střevlíkovitých se zaměřují na středy kmenů, kde se kuklí housenky. Drabčíkovití, páteříčkovití, bradavičníkovití, kornatcovití a některé druhy z kovaříkovitých mají schopnost požírat zapředené housenky i kukly. K dalším predátorům patří drobné ploštice z čeledě klopuškovití a hladěnkovití vysávající obsah vajíček a mladých housenek. Pro ploštice z čeledi zákeřnicovití a lovčicovití jsou snadnou kořistí housenky vyhledávající místa ke kuklení. Mravenci, kteří žijí v sadech, jsou schopni ukořistit housenky. 14
Škvor je některými sadaři vítán pro schopnost likvidovat vajíčka, ale na druhou stranu poškozuje plody měkkého ovoce broskví a meruněk (Psota, 2010). K hubení housenek obaleče jablečné výrazně přispívají ptáci zejména sýkora koňadra Parus major (Linnaeus, 1758) a sýkora modřinka Parus caeruleus (Linnaeus, 1758). Tito ptáci se chovají jako dutinoví hnízdiči, čímž snadno mohou získat příbytek ke svému hnízdění ve vyvěšených budkách v ovocných sadech (Lohrer, 2008). V období vegetace se živí různým druhem hmyzu a v zimním období sbírají v borce stromů přezimující housenky obaleče jablečného. Zimní nocoviště se umísťují do sadů jabloní v období vegetačního klidu za účelem podpory sýkor. Tato podpora je účelná, pokud se v sadech vyskytují starší stromy, které mají částečně rozpraskanou borku kmene nebo i hlavních větví. Pokud se jabloňový sad nachází v blízkosti lidských obydlí, musí mít rozlohu nad 20 ha a zimní nocoviště se pak umísťuje do vzdálenějších míst nejlépe 300 m od vesnice. Zimní nocoviště se dávají do všech výsadeb bez ohledu na rozlohu nacházejících se uprostřed polí, luk a lesů. Zimním nocovištěm mohou být ptačí budky, válcovitá nádoba z umělé hmoty a trubkové feromonové lapáky, které se vyvěšují od listopadu do března, v hustotě jedno nocoviště na 2 ha a s vletovým otvorem ve směru převládajících větrů (Lánský & Kneifl, 2000).
3.6.2.5 Virus granulózy obaleče jablečného Virus granulózy (CpGV) obaleče jablečného se řadí k nejúčinnějším patogenům (Psota, 2010). Z taxonomického hlediska jej můžeme zařadit do čeledi Baculoviridae a do rodu Betabaculovirus. Tento izolát CpGV byl objeven v Mexiku 1963 a rok na to ho popsal Y. Tanada. Hlavním hostitelem je z největší části obaleč jablečný, citlivým hostitelem je i obaleč Cryptophlebia leucotreta (Meyrick, 1913) škodící na bavlníku, citrusu a dalších plodinách. K infekčnímu cyklu dochází, jakmile housenka pozře granule (okluzního tělíska), čímž virové částice přicházejí do zažívacího ústrojí buď přímo (v průběhu žíru), nebo při pohybu housenky po ošetřených místech (plodů, listů atd.) Primární infekce propukne, jakmile se granule octnou v těle housenky, následně procházejí do středního střeva, díky alkalickému prostředí dojde k rozpuštění bílkovinného obalu tzv. granulinu (ochrana částic ve vnějším prostředí). Uvolněné částice putují přes peritrofickou membránu až do buněk jader střevního epitelu. Částice druhého typu tzv. částice pučící (buddet virus – BV) způsobují sekundární infekci. Tyto částice se uvolňují 15
z napadených buněk. BV svým obalovým proteinem pozměňuje cytoplazmatickou membránu buněk hostitele a tu využívá jako svůj obal v době pučení. Po té následuje rozšiřování infekce do zbylých nenapadených tkání (vzdušnice, nervové buňky, hemocyty atd.) hostitele. Infekce a její průběh se dělí do tří fází: časná (do 6 h po infekci), pozdní (6 až 12 h po infekci) a velmi pozdní (18-24 až 72 h po infekci). K přenosu viru může docházet i z nakažených nebo usmrcených housenek na další jedince (Stará a kol., 2009). Aplikace přípravků na bázi CpGV má rozhodující význam u první generace na jaře, kdy se líhne většina housenek nebo těsně před líhnutím, kdy jsou vajíčka ve stadiu černé hlavičky. Obaleč jablečný vyniká schopností vytřídit populace odolné proti viru CpGV, pro jejich regulaci se používají nově vytříděné kmeny viru CpGV. Základem aplikací velmi úzce specifických přípravků je důležitá včasná, přesná signalizace za pomocí feromonových lapáků, a kontrola plodů (Hluchý a kol., 2007). Tato biologická metoda nachází uplatnění v integrované a organické produkci, v oblastech s extrémním výskytem obaleče jablečného a převážně u pěstitelů zaměřujících se na pěstování jablek, které budou následně zpracovávány k dětské výživě (Stará a kol., 2009).
3.6.3 Mechanická ochrana
3.6.3.1 Pásy z vlnité lepenky Pásy z vlnité lepenky jsou kromě účinného ochranného opatření (překážka v pohybu housenek) i místy ke kuklení housenek, housenky se pohybují z půdy po kůře vzhůru. K zakuklení dochází pod většími částmi kůry a tato místa napodobují vlnité lepenky – tím ke kuklení dochází v těchto náhradních místech. Pásy se připevňují na kmeny stromů, ještě před vylíhnutím housenek se musí odstranit a následně zničit (Lohrer, 2008). U první generace (tzn. před líhnutím motýlů) je nutné tyto pásy koncem července odstranit a u druhé generace se odstraňují v říjnu. Pásy na housenky druhé generace se mohou nechat jako zdroj potravy sýkorkám přes zimu a musí se odstranit do poloviny dubna (Veser, 2005; Lánský a kol., 2005). Je velmi důležitá kontrola pásů, neboť ptáci je mnohdy poničí a tím vytvoří cestu pro housenky (Lohrer, 2008). Šíře pásů se pohybuje v rozmezí 10 až 15 cm. Ve výšce 0,8–1 m od země se zavěšují vlnitou stranou ke kmeni stromu pevně drátem nebo motouzem. Je důležité překrýt horní okraj tkaninou (nejméně 3 cm), před ptačím poškozením (Vošlajer, Juroch & Hrubý, 2003). 16
3.6.4 Chemická ochrana Proti skupinám škodlivých organismů se nejvíce používají chemické metody na ochranu rostlin. Výroba přípravků patří k významným odvětvím chemického průmyslu. Bez této ochrany rostlin se neobejde zemědělská velkovýroba a nevyhne se tomuto použití ani zahrádkáři či pěstitelé. Jde o rychlý způsob ochrany, snadné použití, ovšem velká nevýhoda je toxicita pro člověka i zvířata, stejně tak nesprávné použití může negativně ovlivnit životní prostředí včetně vody a půdy. Další neméně zápornou vlastností je vznik rezistence škodlivých organismů na tyto škodlivé látky a tím dochází ke snížení účinnosti (Kazda, Prokinová & Ryšánek, 2007). Pod názvem insekticid zahrneme chemické prostředky používané proti škodlivému hmyzu na ochranu rostlin. Způsobu použití (poprašování, postřikování, zmlžování − aerosolování, zakuřování) odpovídá i úprava těchto chemických prostředků (prášky, kapaliny, pasty, tablety, dýmovnice). Dělit chemické prostředky můžeme podle způsobu vnikání do těla hmyzu (požerové, dýchací, kontaktní), podle fyziologického účinku na organismus hmyzu a to je (respirační, protoplazmové, nervové, s širší účinností), podle účinku na jednotlivá stadia hmyzu (hubící vajíčka housenky, kukly, dospělce) podle doby účinku (okamžitý, pozvolný, genetický) nebo podle chemického složení (Čechmánek & Hrabák, 2006).
Tab. 1 − Přípravky povolené v ČR k ošetření proti obaleči jablečnému v roce 2010 (Katalog přípravků na ochranu sadů a vinic, 2010; Minář a kol., 2010) Přípravek (obchodní název)
Účinná látka nebo agens
ALIMETRIN 10 EM
cypermethrin
AGRION DELTA
deltamethrin
ALFAMETRIN
alpha-cypermethrin
CALYPSO 480 SC
thiacloprid
CASCADE 5 EC
flufenoxuron
CYPER 10 EM
cypermethrin
DECIS MEGA
deltamethrin
DIMILIN 48 SC
diflubenzuron
17
FAST M
deltametrin
INSEGAR 25 WG
fenoxycarb
INTEGRO
methoxyfenozide
KARATE SE ZEON TECHNOLOGIÍ
lambda-cyhalothrin
MOSPILAN 20 SP
acetamiprid
NOMOLT 15 SC
teflubenzuron
NURELLE D
chlorpyrifos+cypermethrin
RELDAN 40 EC
chlorpyrifos-methyl
SPINTOR
spinosad
STEWARD
indoxacarb
TALSTAR 10 EC
bifenthrin
TREBON 10 F
etofenprox
VAZTAK 10 EC
alpha-cypermethrin
BIOPLANTELLA LEPÍCÍ PÁS
polyisobutylen
BIOBIT XL
Bacillus thuringiensis
CARPOVIRUSINE
Granulosis virus
DELTASTOP CP
(8E,10E)-8,10-dodekadien-1-ol
ISOMATE C PLUS
(E,E)-8,10-dodekadien-1-ol+Dodekan-1ol+Tetradecan-1-ol
ISOMATE C LR
(E,E)-8,10-dodekadien-1-ol+(Z)-11tetradecenyl-acetát+(Z)-9-tetradecenylacetát+Dodekan-1-ol+Tetradecan-1-ol
Provádění chemické ochrany je důležité zejména proti první generaci a proti části populace, která je schopna založit druhou generaci (Lánský a kol., 2005). Chemické ošetření se provádí na základě signalizace (Ráčil, 1999):
18
Za pomocí feromonových lapáků: Patří k nejspolehlivější u velkopěstitelů, kdy sady jsou dostatečně vzdáleny od malopěstitelů minimálně 500 m. Podle sledování feromonových lapáků se chemický zásah provede až po vyvrcholení letové vlny, což je osm dnů po vrcholu − ovšem musí trvat příhodné podmínky pro kladení vajíček, ve 21 hodin SEČ musí dosahovat večerní teploty alespoň 17 °C. Druhou možností je sledování vajíček přímo na místě výskytu škůdce v sadu. Samci obaleče jablečného převažují na počátku letu první generace, naopak samice jsou méně aktivní, pokud nejsou abnormálně teplé podmínky na jaře (Ráčil, 1999).
Podle intenzity kladení vajíček: Maximální kladení vajíček nastává při večerních teplotách 17 °C hod SEČ, ale musí se vyskytovat vysoké množství motýlů. Nálety letových období se určují feromonovými lapáky, kdežto vizuální kontroly se provádějí za 1 až 2 dny po vrcholu náletu (důležitá je teplota 17 °C). Pokud teploty trvají paralelně po dobu tří dnů, musí být vizuální kontrola opakovaná v intervalech jeden týden (Ráčil, 1999). Při vizuálním zjištění dvou a více vajíček škůdce na 100 plodech i s přilehlými listy je nutné provést chemické ošetření (Ackermann a kol., 2004).
Světelný lapač: Světelným lapačem se zachycují samičky při letu na místa kladení vajíček, trvají-li večerní teploty 17 °C a výše. Což je signál pro kontrolu plodu a následný chemický zásah (Ráčil, 1999).
Počátek líhnutí housenek na základě SET: Metoda SET10,0 (suma efektivních teplot) v denních stupních (DS).
Metodou SET podle daného vzorce zjistíme ukončení stadia vajíček a následné líhnutí prvních housenek. U metody SET se měří teplota vzduchu ve 2 m nad zemí. Průměrná 19
denní teplota od začátku kladení vajíček do ukončení embryonálního vývoje byla vypočtena SET 88,6 °C DS. Pro praxi se vychází z dosavadních zkušeností, za spodní práh vývoje vajíček lze považovat 10,0 °C. Průměrné denní teploty jsou vypočteny z hodnot teplot vzduchu v 7, 14 a 21 h SEČ. Jiná metoda výpočtu SET − hodnoty nad prahem 10,0 °C se sčítají v hodinových intervalech až do hodnoty 1865,0 °C (HS) - doba líhnutí prvních housenek (Ráčil, 1999).
3.6.5 Biotechnické metody Jsou založeny na principu využití přirozené reakce na určité přírodní látky, fyzikální nebo chemické podněty (čichové - feromony, atraktanty, repelenty), které umožňují škůdcům vývoj (hormony, chemosterilanty), rozmnožování, chování a vzájemnou komunikaci. Užití sexuálních nebo agregačních feromonů je nejběžněji využíváno k signalizaci hmyzu. Samičky vylučující nepatrné množství sexuálních feromonů (pro každý druh jedince specifický), které samečci s velmi jemným čichem nacházejí na vzdálenost několika set metrů i více. Feromony jsou vyráběny synteticky (Kazda, Prokinová & Ryšánek, 2007).
3.6.5.1 Feromonové lapáky (obr. 8 v přílohách) Používání feromonových lapáků ke kontrole skrytě žijících druhů obalečů se řídí návodem výrobce. Tvoří jej vlastní lapák (papírová nebo plastová krabice), vyměnitelný feromonový odparník (z přírodního nebo syntetického kaučuku, plastové ampulky - nesmí se otevírat) a vyměnitelná lepová deska k odchytu dospělců (obr. 9 v přílohách). Používáním lapáku sledujeme letovou aktivitu většiny škůdců, podle hustoty náletů se určuje termín nutnosti ošetření, velkou úlohu hraje určení letových vln (nárůst úlovků v lapácích). (Lánský a kol., 2005).
Instalace je součástí příbalového letáku (Hluchý & Zacharda, 1994): 1) Vyvěšení sestaveného lapače na strom ve výši očí 2) Dostatečné množství lapáků (1 kus na 3 ha) - pro jeden druh škůdce 3) Vzdálenost mezi 2 lapáky alespoň 50 m 4) Při hustším obrostu větvemi nutné provzdušnění 20
Doba instalace − nejpozději do začátku letu první generace. Datum závisí na klimatických podmínkách, na zeměpisné poloze a výskytu různých druhů škůdců. Vhodná instalace pro více druhů. Výměna odparníků se koná za 5-8 týdnů (v teplém období je interval kratší) a výměna lepových desek podle množství chycených motýlů a po deštích (obr. 10 v přílohách). Kontrola se provádí jednou až dvakrát týdně, při náletové vlně denně (Lánský a kol., 2005). Získané výsledky se zpracovávají nejlépe do grafů, z nichž se zjistí vrchol letové vlny a následný vhodný termín ošetření. Vrcholem rozumíme 3-4× vyšší počet ulovených jedinců oproti jiným dnům (Vošlajer, Juroch & Hrubý, 2003). Na konci sklizně se feromonové lapáky odstraní ze stromů a odkládají do komunálních odpadů.
3.6.5.2 Metoda dezorientace (MD) Speciální odparníky se syntetickým samičím feromonem jsou principem technologie nazvané metoda matení nebo-li dezorientace. Je to metoda šetrná k životnímu prostředí, omezujícím faktorem je minimální velikost pěstební plochy 10 ha a více, reliéf terénu, převažující směr větru, a početnost výskytu konkrétního druhu. Při zvýšeném výskytu obaleče je nutné v předchozí sezóně jeho množství snížit pomocí insekticidů, stejně tak v průběhu sezóny je nutné MD doplňovat chemickými zásahy. Negativum této metody nastává, jsou-li poblíž neošetřované sady, sklady, stromořadí aj. Samci se při vyhledávání samičky řídí především čichem, zachytí feromonovou vlečku, která se line od zdroje. Samička v době páření uvolňuje více feromonů, které samec vyhledává. Syntetické feromony na dané lokalitě jsou daleko intenzivnější než feromonová vlečka samic, tím je méně oplodnění, čímž dochází k poklesu reprodukce. Tato metoda není opět stoprocentní, závisí na velikosti a tvaru ošetřované plochy, na populační hustotě, typu odparníku. Při extrémním nárůstu škůdce se samci neřídí chemickými signály, ale využívají např. zraku. V poslední době se používá metoda False trail following (sledování falešné stopy) spočívající v aplikaci většího počtu odparníku s nižším obsahem syntetického feromonu, který odpovídá skutečnému množství feromonu samic (Ouředníčková & Falta, 2010). Metoda matení samců se převážně uplatňuje v sadech, které pěstují ovoce pro výrobu dětské výživy. Uplatnění má i v sadech, které nejsou omezovány přísným limitem reziduí (Bagar, 2011).
21
4 MATERIÁL A METODIKA
4.1 Popis studijních ploch Orientační monitoring výskytu obaleče jablečného jsem prováděla v roce 2010 na třech studijních plochách. První studijní plocha byla zahrada kolem rodinného domu o rozloze 600 m2. Druhou studijní plochou byla velká zahrada, patřící drobnému pěstiteli, cca 2 ha. Třetí studijní plochou byl zemědělský statek s polnostmi a menším sadem ve vzdálenější vesnici. Dřeviny na studijních plochách nebyly chemicky ošetřovány, na ovocných stromech byl prováděn pouze jarní a letní řez.
4.1.1 První studijní plocha První studijní plochou (obr. 6 v přílohách) je zahrada u našeho rodinného domu, která byla osázená před 25-ti lety převážně jádrovinami, asi dvaceti ovocnými stromy a to odrůdami jabloní Spartan, Šampion, Mio, Starkrimson, Průsvitné letní. Mnohé byly vykáceny a osázeny novými odrůdami. Stromy jsou pravidelně ošetřovány jarním i letním řezem, ale chemické ošetření tu neprobíhá. Zahrada leží ve výšce 350 m n. m. Je zatravněna, pravidelně kosena, pouze místa pod stromy jsou udržována bez zatravnění. Zahrada sousedí se dvěma zahradami u obytných domů, na kterých se nacházejí také starší jádroviny a to bez chemického postřiku.
4.1.2 Druhá studijní plocha Druhá studijní plocha (obr. 7 v přílohách) se nachází v nížině, obklopena ze tří stran polnostmi. Rozloha pěstební plochy je cca 2 ha, pěstují se na ní převážně jádroviny. Tyto stromy jsou už staré, ale přesto plodící. Tento sad je každoročně udržován jarním řezem. Počet stromů na dané ploše je asi 100. Zahrada je zatravněna a pravidelně kosena. V zimním období jsou v sadu vyvěšovány budky pro sýkorky sloužící jako zimní nocoviště.
22
4.1.3 Třetí studijní plocha Třetí studijní plocha se nachází ve výšce kolem 350 m n. m. Pěstují se tu především jádroviny, v menší míře i peckoviny. Stromy jsou seskupeny do několika pásů, které jsou uprostřed zatravněny. Pravidelná údržba stromů probíhá každoročně a to jarním i letním řezem. Nachází se tu starší stromy, které jsou postupně doplňovány novými. Z jedné strany je tento menší sad obklopen polem.
4.2 Monitoring obaleče jablečného Výskyt obaleče jablečného byl monitorován pomocí feromonových lapáků DELTASTOP CP, které jsou určené konkrétně na tohoto škůdce. Skládají se ze závěsného plastového lapáku ve tvaru trojbokého hranolu, feromonového odparníku, který se napíchne na zatočený konec přiloženého drátu a lepové vložky, sloužící k zachycení imag. Feromonové lapáky byly vyvěšeny 1. 5. 2010 na jednotlivé studijní plochy, na kterých byly až do 1. 10. 2010. Na první studijní ploše byl vyvěšen jeden feromonový lapák, na druhé studijní ploše byly nainstalovány dva feromonové lapáky a na třetí jeden feromonový lapák. Na druhé studijní ploše byla dodržena vzdálenost mezi dvěma lapáky 50 m. Kontrola úlovků ve feromonových lapácích byla prováděna dvakrát týdně a počet zachycených imag byl zaznamenáván do tabulky (Tab. 2). Lepové vložky byly pravidelně vyměňovány i s feromonovými odparníky na všech studijních plochách.
23
5 VÝSLEDKY A DISKUZE
Výskyt obaleče jablečného byl pozorován od května do října 2010. Škůdce byl odchytáván pomocí feromonových lapáků umístěných na třech studijních plochách v ovocných sadech. Přítomnost obaleče byla zaznamenána na všech těchto studijních plochách. Nálet obaleče jablečného začal na studijní ploše 2 od 4. 5., o den později na studijní ploše 1 tj. 5. 5., na studijní ploše 3 až 6. 5. Konec náletu do feromonových lapáků byl zaznamenán na studijní ploše 2 a 3 11. 9., na studijní ploše 1 byl poslední nálet 12. 9. Počet přírůstků dospělců v jednotlivých dnech je zaznamenán v grafu 1 až 3 a v tabulce 2 uvedených níže. Tabulka 2 uvádí také celkový počet imag odchycených na jednotlivých studijních plochách ve sledovaném období. Nejvyšší přírůstek jedinců byl na studijní ploše 2, kde začal intenzivní nálet již 28. 5. a vrchol náletu byl zde zaznamenán 29. 5. Tentýž den (tj. 29. 5.) byl nejvyšší výskyt zachycen i na ostatních studijních plochách, ale počet jedinců zde nedosahoval takové intenzity jako na studijní ploše 2. Ve sledovaném období byla zjištěna i druhá fáze zvýšených náletů, jak ukazují grafy. Na první a třetí studijní ploše jsou patrné tři letové vlny v průběhu června a začátkem července, počet jedinců však nedosahuje takové intenzity jako u první vlny na konci května. Na první studijní ploše byl patrný vrchol náletu 3. 7., na třetí studijní ploše 4. 7. Druhá studijní plocha se odlišuje tím, že zde nárůst dospělců proběhl v jediné letové vlně, která měla vrchol 25. 6. a počet imag dokonce převýšil počet jedinců nalezených v první fázi náletů 29.5. Z uvedených grafů je patrné snížení intenzity přírůstků zachycených jedinců zhruba od poloviny července a během srpna. Celkově nejvíce dospělců bylo odchyceno na druhé a nejméně na třetí studijní ploše.
24
Obr. 1 – Počet motýlů obaleče jablečného Cydia pomonella ve feromonových lapácích na studijní ploše 1
Obr. 2 – Počet motýlů obaleče jablečného Cydia pomonella ve feromonových lapácích na studijní ploše 2
25
Obr. 3 – Počet motýlů obaleče jablečného Cydia pomonella ve feromonových lapácích na studijní ploše 3
Tab. 2 – Počet přírůstků imag v jednotlivých dnech Lokalita 1
Lokalita 2
Lokalita 3
datum
počet
datum
počet
datum
počet
datum
počet
datum
počet
datum
počet
5.5.
1
17.7.
1
4.5.
1
18.7.
1
6.5.
2
16.7.
1
11.5.
3
19.7.
1
10.5.
4
19.7.
4
12.5.
3
18.7.
1
22.5.
1
21.7.
1
28.5.
11
20.7.
2
21.5.
1
20.7.
2
28.5.
2
22.7.
4
29.5.
17
21.7.
3
28.5.
1
21.7.
3
29.5.
15
23.7.
6
6.6.
8
22.7.
2
29.5.
16
22.7.
4
5.6.
8
24.7.
3
7.6.
9
23.7.
5
5.6.
5
23.7.
5
9.6.
2
25.7.
2
8.6.
6
24.7.
8
6.6.
7
24.7.
2
14.6.
1
29.7.
2
9.6.
8
25.7.
7
7.6.
6
25.7.
2
21.6.
10
1.8.
3
17.6.
6
26.7.
2
9.6.
4
26.7.
1
24.6.
11
2.8.
3
21.6.
4
28.7.
2
13.6.
1
29.7.
1
25.6.
10
3.8.
3
24.6.
10
29.7.
4
21.6.
9
1.8.
4
26
27.6.
4
4.8.
1
25.6.
18
30.7.
1
23.6.
10
2.8.
5
28.6.
6
5.8.
2
26.6.
3
1.8.
5
25.6
9
3.8.
3
29.6.
7
8.8.
2
27.6.
8
2.8.
2
26.6
3
4.8.
2
30.6.
10
9.8.
2
28.6.
7
3.8.
3
28.6.
6
5.8.
1
1.7.
2
10.8.
1
29.6.
5
4.8.
3
29.6.
8
6.8.
2
2.7.
10
11.8.
1
30.6.
6
5.8.
1
30.6.
9
8.8.
1
3.7.
12
12.8.
1
1.7.
1
6.8.
1
1.7.
1
12.8.
2
4.7.
9
13.8.
3
2.7.
8
9.8.
2
2.7.
7
13.8.
2
5.7.
10
14.8.
2
3.7.
4
10.8.
1
3.7.
9
14.8.
3
6.7.
9
15.8.
1
5.7.
2
12.8.
1
4.7.
11
15.8.
1
7.7.
1
19.8.
1
6.7.
5
13.8.
3
5.7.
8
20.8.
1
8.7.
1
21.8.
2
10.7.
2
15.8.
1
7.7.
1
22.8.
2
9.7.
3
22.8.
2
11.7.
4
20.8.
2
10.7.
2
23.8.
1
10.7.
1
23.8.
2
12.7.
3
21.8.
2
11.7.
1
24.8.
1
11.7.
1
25.8.
1
13.7.
2
22.8.
1
12.7.
3
28.8.
1
12.7.
2
28.8.
1
14.7.
4
23.8.
1
13.7.
4
29.8.
1
13.7.
1
29.8.
1
15.7.
2
10.9.
1
14.7.
1
10.9.
1
14.7.
1
12.9.
1
17.7.
4
11.9.
1
15.7.
2
11.9.
1
Celkem 210 imag
Celkem 244 imag
Celkem 208 imag
Podle Lánského (2005) i Hluchého (2007) závisí líhnutí dospělců na teplotě okolí, v teplejších oblastech bývají obvykle dvě generace, v extrémně teplých oblastech mohou být až tři. Díky chladnějšímu jarnímu počasí se první generace objevila až na konci května. Podmínky pro druhou generaci byly mnohem příznivější, nálety kulminovaly koncem června a začátkem července. Na všech studijních plochách byla výrazně početnější první generace a vzhledem k chladnému jarnímu počasí byl výskyt rozkolísaný a nestálý, což způsobilo, že není zřetelná hranice mezi generacemi. Deštivé počasí pravděpodobně způsobilo mortalitu vajíček, a proto druhá generace byla nezvykle nízká. 27
6 ZÁVĚR Obaleč jablečný je obávaným škůdcem ovocných dřevin. Plody napadené jeho housenkami jsou znehodnocené, tudíž pro trh nevhodné a i skladování těchto napadených plodů je velmi obtížné. Pěstitelé ovocných sadů s tímto škůdcem každoročně počítají a zároveň se snaží proti němu zasahovat chemickými, biologickými a mechanickými metodami. Výskyt obaleče jablečného byl pozorován v roce 2010 na třech studijních plochách v okolí Olomouce − zahrada kolem rodinného domu, velká zahrada a menší sad. Dřeviny na studijních plochách nebyly chemicky ošetřeny. Ke zjištění výskytu obaleče jablečného byly použity feromonové lapáky. Výskyt obaleče jablečného byl zjištěn na všech třech studijních plochách. Nálet obaleče jablečného začal na všech studijních plochách podobně, a to na studijní ploše 2 od 4. 5., na studijní ploše 1 od 5. 5., na studijní ploše 3 až 6. 5. Konec náletů do feromonových lapáků byl zaznamenán na studijní ploše 2 a 3 a to 11. 9., na studijní ploše 1 byl poslední nálet 12. 9. Intenzivní nálet jedinců začal na studijní ploše 2 již 28. 5. a vrchol náletu byl zde zaznamenán 29. 5. Tentýž den (tj. 29. 5.) byl nejvyšší výskyt zachycen i na ostatních studijních plochách. Ve druhé fázi náletu byl na první studijní ploše nejvyšší vrchol náletu 3. 7., na třetí studijní ploše 4. 7. Druhá studijní plocha měla nejvyšší vrchol náletu 25. 6. a počet imag zde převýšil počet jedinců nalezených v první fázi náletů 29. 5.
28
7 POUŽITÁ LITERATURA ALFORD D. V., 2007: Pests of fruit crops. Academic Press, Burlington, 461 s. ACKERMANN P., KOŽEŠNÍK M., KRIŠTOF J., NAVRÁTILOVÁ M., RÁČIL K., TICHÁ H. & VAŇUROVÁ E., 2004: Metodiky ochrany zahradních plodin pro zahradníky a zahrádkáře. Květ, Praha, 304 s. ANONYM, 2010: Katalog přípravků na ochranu sadů a vinic. 2010, Kurent s. r. o., České Budějovice, 168 s. BĚLÍN V., 2003: Noční motýli České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín, 260 s. BAGAR M., 2011: Biologická ochrana jabloní – těžký rok, ale výborné výsledky. Zahradnictví, 10-(1): 66-67. ČECHMÁNEK Z. & HRABÁK R., 2006: Život motýlů střední Evropy. Granit, Praha, 136 s. HLUCHÝ M., ACKERMANN P., ZACHARDA M., LAŠTŮVKA Z., BAGAR M., JETMAROVÁ E., VANEK G., SZİKE L. & PLÍŠEK B., 2008: Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci. Biocont Laboratory, Brno, 504 s. HLUCHÝ M. & ZACHARDA M., 1994: Prostředky a systémy biologické ochrany rostlin. Biocont Laboratory, Brno, 80 s. HUDEC K. & GUTTEN J., 2007: Encyklopedie chorob a škůdců - komplexní ochrana vaši zahrady. Computer Press, Brno, 359 s. KAZDA J., PROKINOVÁ E. & RYŠÁNEK P., 2007: Škůdci a choroby rostlin. Euromedia Group - Knižní klub, Praha, 288 s. KOLÁŘOVÁ M. & TYŠER L., 2010: Monitoring biologické rozmanitosti ovocných sadů v České republice. Zahradnictví, 9-(11): 14-15. LOHRER T., 2008: Třináct zahradních škůdců. Víkend, Most, 120 s.
29
LÁNSKÝ M. & KNEIFL V., 2000: Integrovaná ochrana před houbovými chorobami a živočišnými škůdci. Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský, Holovousy, 100 s. LÁNSKÝ M., FALTA V., KLOUTVOROVÁ J., KOCOUREK F., STARÁ J. & PULTAR O., 2005: Integrovaná ochrana ovoce v systému integrované produkce. VŠÚO, Holovousy, 160 s. MZ ČR A SRS, 2002: Metodická příručka pro ochranu rostlin. Zelenina, ovocné plodiny, réva. Díl II. Živočišní škůdci. 414 s. MILLER F., 1956: Zemědělská entomologie. NČSAV, Praha, 1057 s. MINÁŘ P. a kol., 2010: Seznam registrovaných přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin. Databáze online [cit. 2011-03-13]. Dostupné na: http//www.srs.cz/ OUŘEDNÍČKOVÁ J. & FALTA V., 2010: Ověřování účinnosti metody dezorientace samců obalečů v Holovousích. Zahradnictví, 9-(1): 62-64. PSOTA V., 2010: Biologická ochrana proti obaleči jablečnému. Zahradnictví, 9-(1): 50-52. ROD J., 2008: Atlas chorob a škůdců ovoce, zeleniny a okrasných rostlin. Víkend, Most, 96 s. RÁČIL K. a kol., 1999: Metodiky, prognózy, signalizace a evidence. Polní plodiny, chmel, zelenina, ovocné dřeviny, jahodník, réva vinná. SRS, Brno, 250 s. STARÁ J., FALTA V., ZICHOVÁ T., OUŘEDNÍČKOVÁ J. & KOCOUREK F., 2009: Virus granulózy obaleče jablečného v integrované a organické produkci. Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha, 30 s. ŠEFROVÁ H., 2006: Rostlinolékařská entomologie. Konvoj, Brno, 260 s. VESER J., 2005: Choroby a škůdci rostlin - určování a ošetřování. Brázda, Praha, 184 s. VOŠLAJER Z. & JUROCH J., 2004: Vybrané prvky ochrany plodin proti chorobám a škůdcům na období června. Rostlinolékař, 15-(3): 13-20.
30
VOŠLAJER Z., JUROCH J. & HRUBÝ R., 2003: Základní prvky ochrany plodin v období června a července. Rostlinolékař, 14-(4): 3-9. ZAKOPAL J. & ŠEDIVÝ J., 1990: Chemie na zahrádce. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 416 s.
31
8 PŘÍLOHY
32
Obr. 1 – Obaleč jablečný - imago (Cydia pomonella) Foto: Shane Farrell, 2008
Obr. 2 – Housenka obaleče jablečného Biocont Laboratory spol. s r.o., 2008
33
Obr. 3 – Kukla obaleče jablečného Foto: R. Knox, 1993
Obr. 4 – Vstupní otvor vyplněný trusem housenky Foto: Jack Kelly Clark, 2003
34
Obr. 5 – Nezralý plod, část jádřince s housenkou a zbytek dutiny vyplněný trusem Foto: M. Holzer, 2009
Obr. 6 – Studijní plocha 1 - pohled do sadu, ve kterém probíhal monitoring obaleče jablečného Foto: E. Spáčilová, červen 2010
35
Obr. 7 – Studijní plocha 2 - pohled do sadu, ve kterém probíhal monitoring obaleče jablečného Foto: E. Spáčilová, červen 2010
Obr. 8 - Feromonový lapák umístěný na jabloni Foto: E. Spáčilová, studijní plocha 1, srpen 2010
36
Obr. 9 – Pohled do vnitřní části feromonového lapáku, v horní části je umístěn odparník a v dolní části je lepová vložka Foto: E. Spáčilová, 2010
Obr. 10 – Počet odchycených imag na lepové vložce Foto: E. Spáčilová, červen 2010
37
Obr. 11 – Detailní záběr imaga obaleče jablečného (Cydia pomonella) Foto: E. Spáčilová, květen 2010
38
