Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství
Pěstování kávy v Peru Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Blanka Kocourková, CSc.
Vypracoval: Leiter Granda Cruz
Brno 2011
Mendelova univerzita v Brně Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství
Agronomická fakulta 2010/2011
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor:
Název tématu:
Leiter Granda Cruz Agrobiologie Fytotechnika
Pěstování kávy v Peru
Rozsah práce:
30-40
Zásady pro vypracování: 1. Student prostuduje dostupnou literaturu o pěstování kávy ve světě. 2. Graficky zpracuje dostupné prameny o plochách a spotřebě kávy. 3. V experiměntální části zpracuje přehled o pěstování kávy v PERU a u konkrétního pěstitele. 4. Popíše zemdělský podnik v PERU, kde se mimo jiné pěstuje také káva. Seznam odborné literatury: VALÍČEK, P. a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. 486 s. ISBN 80200-0939-6. 2. NOVOTNÁ, K. Káva. Bakalářská práce. MZLU v Brně, 2009. DAVIRON, B. The coffe paradox: globalmarkets, comodity trade, and thelusive promise of development. 3. London: Zed Book in association with the CTA, 2005. ISBN 1-84277-457-3. Pezzopane C.D., Favarin J.L. et all, ( 2009) : Phenological and agronomic attributes in arabica cultivar of 4. coffee tree.CIENCIA RURAL, vol.39, 3, 711-717 1.
Datum zadání bakalářské práce:
říjen 2009
Termín odevzdání bakalářské práce:
duben 2011
Leiter Granda Cruz Autor práce
Ing. Blanka Kocourková, CSc. Vedoucí práce
prof. Ing. Miroslav Jůzl, CSc. Vedoucí ústavu
prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Děkan AF MENDELU
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Pěstování kávy v Peru vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářská práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne 29. 4. 2011 Podpis bakaláře …………………….
PODĚKOVÁNÍ Chtěl bych vyjádřit velké poděkování paní Ing. Blance Kocourkové, CSc. za pomoc při vypracování mé bakalářské práce.
ABSTRAKT Cílem práce bylo prostudovat dostupnou literaturu o pěstování kávovníku ve světě a v Peru. Byli osloveni konkrétní odborníci na pěstování kávovníku v Peru, kteří poskytly údaje. Na světovém trhu kávy se Peru podílí 3 %. Pěstují se zde druhy: Coffea arabica a Coffea canephora. Růst kávovníku se rozděluje do čtyř hlavních období: klíčení, období semenáčů, vegetační období a produkční období. Výnosy v roce 2007 se pohybovaly od 380 kg . ha-1 do
607 kg. ha -1.
V Peru je 85 tisíc hektarů tzv.
„udržitelné kávy“. Na této ploše se produkují certifikované speciální kávy tří typů: káva „Fair Trade“, „káva pěstovaná ve stínu“ a „organická káva“. Organická káva se pěstuje na 75 tisících ha. Klíčová slova: kávovník, Coffea arabica, Coffea canephora, období růstu, výnos, organická káva
ABSTRACT The aim of work was to study the available literature about cultivation of coffee in the world, and in Peru. We have contacted experts in the particular coffee production in Peru, who provided the data. The world coffee market is 3% share of Peru. They grow species: Coffea arabica and Coffea canephora. Growth of coffee was divided into four major periods: germination, the seedlings, growing period and production period.Yields in 2007 ranged from 380 kg. ha-1 to 607 kg. ha -1. Peru, growths 85 thousand hectares of "sustainable coffee". This area is producing three special types of certified coffee "Fair Trade", "coffee grown in the shade" and organic coffee. Organic coffee is grown on 75 thousand hectares Key words: Coffea, Coffea arabica, Coffea canephora, growth period, yield, Organic Coffee
OBSAH 1 ÚVOD............................................................................................................................ 9 2 CÍL PRÁCE ................................................................................................................. 10 3 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ................................................... 10 3.1 Botanická a biologická charakteristiky kávy ...................................................... 10 3. 2. Produkce kávovníku na světě............................................................................. 14 3. 3 Pěstování .............................................................................................................. 16 3. 4 Choroby a škůdci kávovníku................................................................................ 18 3. 5 Regulace plevelů .................................................................................................. 24 3. 6 Sklizeň................................................................................................................. 24 3. 7 Skladování............................................................................................................ 25 3. 9 Doprava ................................................................................................................ 25 4
MATERIÁL A METODIKA .................................................................................. 26
5
VÝSLEDKY A DISKUSE ...................................................................................... 28 5. 1 Historie kávy v Peru............................................................................................. 28 5. 2 Současný stav pěstování kávy v Peru................................................................... 29 5. 2. 1 Popis ............................................................................................................. 30 5. 2. 2 Druhy kávovníku pěstované v Peru............................................................. 30 5. 2. 3 Produkce kávy v Peru .................................................................................. 31 5. 2. 4 Mezinárodní obchod s kávou v PERU ......................................................... 34 5. 2. 5 Výkupni ceny v Peru a mezinárodní ceny.................................................... 36 3. 4 Trvale udržitelná káva ....................................................................................... 36 5. 3. 1 Káva „ Fair Trade“- Comercio Justo- CJ (španělsky) ................................. 37 5. 3. 2 Káva pěstovaná „ ve stínu“........................................................................... 38 5. 3. 3 Organická káva ............................................................................................. 38
3
ZÁVĚR.................................................................................................................... 42
7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................ 44 8 SEZNAM OBRÁZKŮ................................................................................................. 47
1 ÚVOD Kávu údajně objevil blízkovýchodní světec, jenž si přál zachovat bdělost při meditacích. O pěstování kávy v okolí města Mokky v Jemenu existují záznamy již z 9.stol. O kávě psal také perský filozof Avicenna v 11. století. Jiné zdroje uvádějí, že kávu údajně objevil v polovině 15 .století jemenský sudí Džamáluddín Ibon Abdulláh při pobytu v Etiopii, kde jí údajně tamní kmeny obecně holdovaly už po staletí. Roku 1558 vytvořil šejk Abdulkádir Ansárí Drzáirí Hanbalí Ibn Mhanmad spisek malý rozsahem, ale pro kávu velký významen, nazvaný ,,Nejpádnější důkazy ve prospěch požívaní kávy“. V Evropě kávu až do 16 .stol. vůbec neznali, až ji v Anglii r. 1601 představil Athony Sherry. Zhruba v této době přivezli Holanďané a Portugalci rostlinu kávovníku na Cejlon. V roce 1706 se objevily první rostliny ve sklenících v Amsterdamu. Brzy se kávové rostliny rozšířily do skleníků po celé Evropě a díky kapitánu de Clieu v roce 1723 se doslaly na Martinique. Tyto rostliny můžeme považovat za mateřské rostliny celé americké produkce. Káva je komoditou, na jejímž pěstování, zpracování a distribuci k zákazníkům se podílí na celém světě 500 milionů lidí., tj. jen o něco méně lidí, které zaměstnává ropa. Káva se stává mezinárodní surovinou, která změnila v druhé polovině 19. století zcela hospodářství, ekologii a politiku Latinské Ameriky. Pravlastí kávovníku je Africký kontinent, konkrétně Etiopie. Odtud se káva dostala do Arábie, která je považována za kolébku kávy. V současné době se ovšem kávovníky pěstují po celém světě. Všude v oblastech, kde je pro jejich růst příznivé podnebí a kde jsou vhodné přírodní podmínky. Kávovníky v průběhu svého růstu potřebují dostatek vláhy i slunce, proto se jim nejlépe daří ve vlhkém tropickém pásmu. Každému druhu kávovníku ale vyhovuje trochu odlišné podnebí. Kávovníkové stromy nebo keře se dožívají poměrně vysokého věku (až třiceti let), ovšem v této době už poskytují nižší úrodu; nejvyšší výnosy dávají kávovníky po pěti až šesti letech. Co nejvyšším výnosům je třeba pomoci správnou péčí. Kávovníky se musí, stejně jako jiné, pro nás méně exotické rostliny, pravidelně přihnojovat, prořezávat a chránit nově vzrostlé rostliny proti prudkému a žhnoucímu slunci.
9
Oblasti, ve které kávovník roste, mají rovněž vliv na chuť kávy, kávovníky pěstované ve vyšších nadmořských výškách poskytují kávová zrna jemnější a také s nižším obsahem kofeinu.
2 CÍL PRÁCE Cílem práce bylo prostudovat dostupnou literaturu o pěstování kávy ve světě a v Peru. Byly zpracovány dostupné prameny o plochách a spotřebě kávy.
3 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 3.1 Botanická a biologická charakteristiky kávy Pro Evropana je výstižná botanická charakteristika kávy podle VALÍČKA (2000). Podle tohota autora káva patří do čeledi Rubiaceae (mořenovité), zahrnuje velké množství druhů keřovitého, stromovitého a někdy i liánovitého vzrůstu, pocházejících z tropické Afriky. Dodnes uznávanou klasifikaci rodu
zpracoval CHEVALIER (1947). Rozdělil
rod do čtyř sekcí: Eucoffea, Paracoffea, Agrocoffea a Mascarocoffea. Sekce Eucoffea zahrnuje všechny hospodářsky významné druhy a dělí se do pěti podsekcí: Podsekce Erythrocoffea zahrnuje druhy: C. arabica, C. canephora, C. congensis, C. lebruniana a C. mokka. Podsekce Nanocoffea zahrnuje druhy:
C. brevipes, C. munilis, C. montana, C.
mayombensi a C. togoensis Podsekce Pachycoffea zahrnuje druhy: C. abeokutae, C. excelsa, C. klainii, C. liberica, C. oyemensis. Podsekce Melanocoffea zahrnuje druhy: C. affinis, C. carrissoi, C. stenophylla, Podsekce Mozambicoffea zahrnuje druhy: C. eugenioides, C. ligustroides, C. racemosa, C. salvatrix, C. schumanniana, C. zanguebariae Pěstování kávovníku se rozšířilo do vhodných oblastí všech kontinentů; největšími producenty kávy jsou Brazílie (více než 25% světové sklizně), Kolumbie,
10
Peru,
Mexiko, Indie, Pobřeží slonoviny, Indonésie a Etiopie. Nejvýznamnějším druhem je C.arabica - kávovník arabský jehož sklizeň představuje asi 65 % světové produkce. Je to stálezelený keř nebo nízký strom, původem je z vyšších poloh Etiopie; dorůstá výšky 2-3 (až 6) m. Listy jsou krátce řapíkaté, vstřícné, eliptické, 12 – 15 cm dlouhé, špičaté, tuhé, často zvlněné. Květy
přisedlé po dvou až devíti (i dvanácti) ve svazečcích
v úžlabí listů, oboupohlavní, pětičetné, vonné, korunní plátky bílé. Plod je elipsoidní, asi 15mm dlouhá peckovice, na vrcholu se zbytky zaschlého kalichu, v průběhu zrání zelenožluté, červené až fialovočervené barvy, existují žlutoplodé odrůdy. V dužnatém mezokarpu a blanitém endokarpu jsou uložena obvykle dvě zelená semena, z jedné strany plochá, s hlubokou podélnou rýhou. Je-li v peckovici jen jedno semeno označuje se jako tzv.. perlová káva. Semena obsahují průměrně 1,3% bílkovin, 12 % tuku, 9 % sacharidů, 1 – 1,5 % kofeinu, který se liší podle odrůdy.
Obr.1 Cofea arabica (http://en.wikipedia.org/wiki/File:Koeh-189.jpg)
11
U
tohoto druhu se rozlišují dvě variety C.arabica var.
typica a C.arabica var.
borbon. Nejdůležitější odrůdy jsou buď mutanty těchto variet, např. „Blue mountain“, „San roman“, „Maragogipe“, (typica), „French Mission“ , „Kent“, „Cattura“, (borbon), nebo jsou to jejich kříženci, např. „ Mundo Novo“, nejrozšířenější odrůda v Brazílii. Podle AGROBANCO 2007 druh Cofeea arabica obsahuje méně kofeinu než varieta robusta. Pěstuje se více v Columbii, ve Střední Americe a v Brazílii.Odrůdy tohoto druhu jsou nejpěstovanější. C. canephora, kávovník robusta, pochází z tropických děstných lesů povodí řeky Kongo. Její podíl na světové produkci kávy činí necelých 30 % avšak neustále roste na úkor kávovníku arabského v důsledku větší přizpůsobivosti stanovištním podmínkám a odolnosti proti chorobám, zejména proti listové rzi Hemileia vastatrix, která velmi ohrožuje plantáže. kávovníku arabského. Kávovník robusta je keř nebo nízký strom (6 12 m) s dlouhými větvemi, často převislými. Listy jsou 15 -30 cm dlouhé, eliptické, krátce špičaté. Květy po 20 – 30, bílé, někdy narůžovělé, silně vonné. Peckovice jsou velké (0,8-1,6 cm), téměř kulovité nebo široce elipsoidní, semena rovněž menší než u předcházejícího druhu a poskytující kávu nižší jakosti, v některých zemích však oblíbenou. Používá se do směsí s kávovníkem arabským a k výrobě instantní kávy. Křížením C. arabica s C. canephora vznikl hybrid „arabusta“, který je velmi perspektivní.
Obr 2. Zralé plody Cofea canephora (http://es.wikipedia.org/wiki/Archivo:CoffeeCatucai.jpg)
12
Pramen AGROBANCO 2007 uvádí, že Coffea canephora obsahuje více kofeinu, je rezistentní vůči chorobám , proto je její pěstování ekonomické. Pěstuje se v Africe a Indonésii. Zaujímá druhé místo v rozsahu pěstování. Z velkého počtu dalších druhů mají význam ještě tři: C. liberica, kávovník liberský, který pochází z nížinných děstných lesů tropického pobřeží Západní Afriky a pěstuje se hlavně v Libérii, Kamerunu a na Pobřeží slonoviny. Jsou to stálezelené keře nebo stromy dorůstající výšky až 15 m. Listy jsou velké, podlouhle eliptické, kožovité, tmavě zelené a lesklé. Květy se šesti- až osmicípou korunou, bílé, velké, nahloučené po 6 -7 v úžlabí listů. Plod je elipsoidní, až 30 mm dlouhá peckovice s velmi tlustou, málo šťavnatou dužninou, která se špatně odděluje od semen. Kvalita kávy je nízká, neboť má hořce trpkou příchuť; používá se do směsí. Dalším používanyým druhem je C. excelsa, tzv. kávovník šari, který roste v řadě zemí, např. v Kongu a Vietnamu, kde dosahuje výšky až 20m. Káva je nízké kvality, neboť má ostrou, výraznou až odpornou vůni, ale vysoký obsah kofeinu. C. stenophylla, kávovník úzkolistý, roste v Kongu, Guineji a Sierra Leoine. je to strom vysoký až 7m, listy jsou poměrně malé, tmavozelené, plody kulovité a v době zralosti černé. Káva má uspokojivé chuťové vlastnosti. Největší předností kávovníku šari a úzkolistého je jejich odolnost vůči zhoubné listové rzi Hemileia vastatrix. Některé prameny uvádí další druhy rodu kávovník: Coffea dewevrei,, Coffea congensis, Coffea abeokutae, Coffea klainii, Coffea zanguebariae a Coffea racemosa. Sklizeň a prvotní zpracování plodů mají v každé pěstitelské zemi svoje zvláštnosti. Na správném provedení těchto operací závisí do značné míry i kvalita kávy. Plody se v zásadě zpracovávají dvěma způsoby. Při
mokrém způsobu se použitím velkého
množství vody dokonale oddělí nezralé a nevyvinuté plody a nečistoty od plodů plně vyzrálých. Kvalitní plody jsou pak proudem vody unášeny do speciálního stroje, který s nich odstraní většinu dužnatého oplodí. Dále se plody ukládají do fermentačních nádrží. Během fermentace, která probíhá 12-24 hodin, se semena zbaví
zbytků
dužnatého oplodí; potom se perou a suší. Na loupacích strojích se odstraní suchý pergamenový endokarp a při leštění se semena zbaví i svrchní častí osemení. Suchá vyleštěná semena kávovníku se třídí podle hmotnosti, velikosti a barvy do několika stupňů kvality, např. u arabiky mild, soft a hard. První značí nejvyšší kvalitu, poslední
13
nejnižší, pokud jde o chuťové vlastnosti kávy v šálku. Zelená káva se potom exportuje a až v místech spotřeby praží, míchá a dodává do maloobchodní sítě. Při suchém zpracování se sklizené plody nejdříve vyperou ve vodě, aby se zbavily nečistot. Potom se suší asi dva týdny na slunci v tenké vrstvě za častého prohrabování. Suché plody se zbavují oplodí a svrchní častí osemení na loupacích strojích, semena se čistí a třídí. Suchý způsob je dosud nejrozšířenější; používá se všude tam, kde není dostatek vody. Zpracovávají se při něm všechny plody včetně méně hodnotných, ale získaná káva je obvykle nižší jakosti. Méně kvalitní semena slouží k získávání kofeinu, který je velmi cennou surovinou, využívanou především ve farmacii.
3. 2. Produkce kávovníku na světě
Produkce kávy na světě v tisicích žoků 60 000 50 000
žoky/tisice
40 000
2005 2006
30 000
2007 2008
20 000
2009 2010
10 000
Pe ru
In di e M ex ic o Gu at em al a Ho nd ur as
Et io pi e
Br az íli e Vi et na m Ko lu m bi e In do né sie
0
Producent
Obr. 3 Produkce kávy na světě v tisících žoků podle údajů ICO Z obrázku 3 je vidět, že největším producentem kávy na světě je Brazílie. Druhým velkým
producentem
je
Vietnam.
Z afrických
14
producentů
patří
mezi
10
nejvýznamnějších Etiopie. Šest z významných světových producentů je z Amerického kontinentu. Největším spotřebitelem kávy v kg na 1 obyvatele za rok jsou Finsko, Norsko, Island, Dánsko, Holandsko,
Švédsko,
Švýcarsko,
Německo tj. státy, kde se kávovník
nepěstuje. Z 18 států, které jsou velkými spotřebiteli je jen Brazílie pěstitelem (obr 4).
Obr. 4 Spotřeba kávy podle mezinárodní organizace pro kávu z roku 2008. (http://es.wikipedia.org/wiki/Caf%C3%A9 )
15
VIETNAM
1542
KOLUMBIE
1219
BRAZÍLIE
937
GUATEMALA
884
INDIE
838
PERU
721
UGANDA CELOSVĚTOVÝ INDONÉSIE MEXIKO
705 676 539 418
Obr. 5 Výnos kávy v kg. ha-1 podle mezinárodní organizace pro kávu z roku 2008 (Agrobanco) Největší výnosy kávy se dosahují ve Vietnamu, více jak dvojnásobně překračují celosvětový průměr.
3. 3 Pěstování Už dlouhou dobu zaujímá pěstování kávovníku důležité místo mezi kulturami, které jsou pro různě vyspělé země
ekonomickým přínosem. Kávovník je kultura, která
v méně vyspělích zemích vyváří pracovní příležitosti i v zónách extrémní chudoby. Lze říci, že úroveň kultivace kávovníku se liší podle rozlohy a je závislá na možnostech jednotlivých plantáží. Kolektiv autorů, který vydal publikaci Botanika v roce 2007 (BURNIE 2007) popisuje pěstování kávovníku takto: „ Kávovník se pěstuje v půdě s vysokým obsahem humusu ve světlém stínu a při konstantní teplotě. Množí se semeny, nebo polovyzrálými řízky. Jsou–li semena čerstvá, poměrně rychle klíčí. Jak se dá u tropických rostlin předpokládat, nejsou mrazuvzdorné, ale snadno se přizpůsobí jiným podmínkám. HUACHEZ 2011 uvádí, že semena kávovníku se vysévají do truhlíků podobně jako se předpěstovává sadba zeleniny, cca za měsíc, kdy mají rostliny vytvořeny děložní listy, se sazenice přesazují do plastových kontejnerů, kde pokračuje růst.
16
Obr.6 Semenáče kávovníku ( foto Cruz 2007) Ve tvarované nádobě roste kávovník do fáze vytvoření dvou pater pravých listů a tvorby prvních větví, což trvá cca 6 měsíce. V této fázi jsou rostliny připraveny k výsadbě na konečné stanoviště. Pozemek určený k výsadbě kávovníku musí být připraven
v závislosti na typu půdy.
Je-li půda lehčí s dobrým podílem humusu, odpovídá jamka velikosti kontejneru, v horších půdách se jamky dělají větší, aby se mohl přidat před výsadbou výživný substrát, pro rychlejší zakořenění a dobrý růst. Sazenice se sází do sponu 2 x 1,3 m. Po výsadbě přihnojujeme sazenice kávovníku každé dva měsíce dávkou 6,2 g močoviny. Tato fáze růstu trvá cca 1-2 roky, kdy začínají rostliny nasazovat první květy. Od začátku kvetení se rostliny přihnojují NPK v dávce 12,0 g na rostlinu. Tato dávka hnojení zabezpečuje dostatečnou produkci kávy po dobu 5 až 8 let. Po této době se zvyšuje dávka hnojení. SALAZAR a kol.2008 uvádějí, že požadavky kávovníku na výživu se liší v závislosti na růstové fázi. Tito autoři rozdělují růst kávovníku na čtyři růstová období: 1. Klíčení- tato fáze trvá asi dva měsíce, semena se vysévají do písku
nevyžaduje
zvláštní výživu, pouze vyžadují odpovídající vlhkost, zatemnění a teplotu. 2. Fáze semenáčů - tato fáze trvá 6 měsíců, až když jsou rostliny způsobilé k přesazení na stanoviště . Délka této fáze závisí na velikosti kontejneru, který je z folie, na
17
průběhu počasí a zdravotním stavu rostlin. V této fázi jsou rostliny vděčné za hnojení organickými hnojivy a aplikaci fosforu. Používá se kompost, případně se ke každé rostlině aplikuje výživa P2O5 v dávce 2g na rostlinu. 3. Vegetativní fáze už po přesazení na stanoviště je u kávovníku těžko definovatelná, protože kořenový systém se vyvíjí po celé období života kávovníku. Přihnojení se provádí až po 1-2 měsících po přesazení, pak se opakuje každé 4 měsíce. Dávka hnojení se upravuje podle vlhkosti, podle výživného stavu půdy
a stupně zastínění porostu.
Množství živin se řídí stavem jednotlivých rostlin. Hnojí se individuelně ke každé rostlině kávovníku. Dusíkem
se hnojí
podle zásoby v půdě, je-li menší jak 8 %
hnojíme 1. a 2. měsíc po přesazení 7 g na rostlinu, dále 6. měsíc 9 g na rostlinu, 10. měsíc 12 g na rostlinu a postupně se dávka zvyšuje až na 16 g na rostlinu, kdy jsou rostliny 18 měsíců po přesazení. Když je zásoba dusíku větší jak 8 % úměrně se snižuje dávka dusíku. Potřeba přihnojení fosforem se také řídí podle zásob v půdě, když je zásoba kritická,tj 30mg na kg půdy provádí se podle stáří rostlin (2., 10., a 18 měsíc stáří) přihnojení v dávce od 4 do 6 g na rostlinu. Potřeba draslíku je limitována obsahem menší než 0,4 cmol v kg půdy. V 18. měsíci stáří rostlin je dávka 10 g K2O na rostlinu
Podle pH půdy se rostliny přihnojují vápníkem. Kolem každé rostliny se
půda do kruhu odplevelí a přihnojí na celou plochu „talíře“ vápníkem ( CaCO3 a CaO) dále se přihnojuje MgCO3 a MgO. 4. V produktivní fázi rostlin se hnojí opět podle zásoby v půdě, v době, kdy byla provedena nutná údržba rostlin řezem a uplynuly 2 měsíce. Dávka dusíku je 12 g na rostlinu. Po 6 měsících se dávka zvýší na 14g na rostlinu. Přihnojení fosforem se tak jako v předcházející fázi žídí půdní zásobou, je-li tato kritická, přihnojení činí 6 g na rostlinu. Draslík se aplikuje podobně jako v přecházející fázi.
3. 4 Choroby a škůdci kávovníku Kávovník se napadán škůdci a chorobami po celou dobu vegetace. Vzhledem k tomu, že se jedná o vytrvalý druh je znalost škůdců a chorob pro úspěšné pěstování velmi důležitá. ALVARADO ORTIZ a MONROIG 2007 vytvořili přehled o škůdcích kávovníku, aby byl dostupný a srozumitelný, všem pěstitelům Cílem této publikace je podělit se se zemědělci a zemědělskými pracovníky o nástroj k provedení praktické a jednoduché identifikace, která jim pomůže efektivně
18
rozhodnout o způsobu ochrany. Včasná identifikace a neustálá kontrola jsou hlavní nástroje ve chvíli, kdy se rozhoduje, jakým způsobem vést ochranu. Integrovaná ochrana proti chorobám a škůdcům (IPM – Integrated Pest Management) může pomoci znovu ustanovit rovnováhu v našem prostředí a poskytnout alternativy pro efektivní regulaci škůdců, čímž se zlepší kvalita a výnosnost zemědělských produktů. Kávovník je často napadán těmito chorobami a škůdci, některé nemají český ekvivalent: (poznámka – v závorce jsou uvedeny označení ve španělštině) Padání klíčních rostlin a sazenic kávovníku způsobují především houby Rhizoctonia solani, Fusarium spp. a Myrothecium roridum (Sancocho). Na kořenech a kořenovém krčku (hypokotylu) se objevují tmavé skvrny, pletivo se svrašťuje a rostliny padají a hynou. Na odumřelém pletivu se tvoří rozmnožovací orgány hub. Za dostatečně vysoké vlhkosti půdy lze na povrchu pozorovat pavučinovité mycelium R. solani, případně narůžovělý povlak fusarií. Myrothecium roridum (Cancros) je půdní houba K napadení dochází již po výsevu. Houba napadá kořeny a bazální část stonku. Mladé rostliny většinou odumírají, pokud přežijí, většinou po přesazení uhynou. Skvrnitost plodů - Cercospora coffeicola Berke-Cooke (Mancha de Fruto) Houba napadá plody i listy, přičemž silněji jsou napadeny plody, na kterých se napadení projevuje černou skvrnitostí. Postižená pletiva se svrašťují a plody opadávají. Na listech se tvoří černé okrouhlé skvrny viditelné po obou stranách listů. Preventivní opatření zahrnují včasné a pečlivé provedení základních polních prací (technologické postupy), především vyrovnané hnojení. Ke kurativní ochraně jsou využívány měďnaté přípravky, např. aplikace 1% „Bordeauxské jíchy“.
Rzivost kávovníku - Hemileia vastatrix Berk. and Br. (Roya del café o roya amarilla) Nejvýznamnější chorobou kávovníku na kávovníkových plantážích je rez kávovníku (Hemileia vastatrix). První zprávy o výskytu rzi pocházejí z r. 1861. Postupně se rez rozšířila do všech oblastí pěstování kávovníku. Jednobytná rez proniká do pletiv průduchy a na rubové straně listů tvoří žlutooranžové práškovité pustuly s uredo a teliosporami, které jsou rozšiřovány větrem a deštěm. Méně často se rez vyskytuje i na stoncích a plodech. Spermogonia a aecia rzi nebyla nalezena. Následkem napadení se
19
snižuje fotosyntéza, listy předčasně opadávají, redukována je i tvorba květních pupenů. Starší listy jsou vůči rzi relativně odolné. Z nechemických opatření lze uplatnít odstranění napadených listů a výsevy semen rezistentních kultivarů. Na starých, vyčerpaných a nízkoproduktivních plantážích se použití fungicidů nedoporučuje. Před vlastní aplikací fungicidů je nezbytné rez izolovat a identifikovat. K ochraně jsou využívány fungicidy s úč. látkou propiconazole, tridimenol, tridemfon a hydroxid měďnatý, které však vykazují jen částečnou účinnost. Nejvyšší účinnost je zaznamenávána při použití měďnatých přípravků.
Kohoutí oko - Mycena citricolor Berk. & Curtis Sacc. = Omphalia flavida, Stilbum flavidum listová skvrnitost „Ojo de gallo“ Výskyt houby je častější na kávových plantážích, které jsou hodně zastíněné. Houba napadá listy a plody na všech vývojových a růstových stadiích. Napadení se projevuje světlými okrouhlými, mírně vkleslými skvrnami různé velikosti, viditelnými po obou stranách listů. Primární žlutavá barva napadených pletiv postupně se mění na tmavě hnědou. V době tvorby rozmnožovacích orgánů odumřelé pletivo je šedé a vypadává. V konečném stadiu jsou listy děravěné. V problematických zónách s výskytem houby je třeba ke snížení infekčního tlaku po prořezání aplikovat fungicidy. K aplikaci jsou využívány měďnaté přípravky (50% roztok oxychloridu měďnatého) nebo Dacomil (500g na 100 l vody). Prořezávání je Rozhodujícím faktorem při regulaci výskytu houby je pravidelný a dostatečný řez.
Pellicularia koleroga Cooke (Arañero) Onemocnění se nejčastěji objevuje na bazálních částech větví v podobě svraštělých černých a odumřelých listů, které zůstávají viset na černých jemných hyfách na rostlině. Hyfy tvoří spletitou síť (mycelium) podobnou pavoučí síťi. Odumření listů je způsobeno proniknutím houby do pletiv listu a odčerpáváním živin. Rozvoj patogenu podporuje velmi vlhké prostředí a nedostatek slunečního světla. Mezi opatřeními vedoucími ke snížení škod se doporučuje sběr a spálení napadených listů a regulace zastínění, aby plantáž byla více osvětlená a provzdušněná. V případě silného napadení se aplikují měďnaté fungicidy nebo 1% „Bordeauxská jícha“. Růžová nemoc - Corticium salmonicolor (Mal Rosado)
20
Na stoncích (kmenech) kávovníku tvoří mycelium houby „strupyů, zpočatku krémové později se barva změní na lososově růžovou. Následkem napadení části větví nad místm napadení zasychají, na kmeni se mohou objevit praskliny. Infekce plodů se projevuje výskytem kulatých světlých mírně vpadlých skvrn. Antraknóza Colletotrichum gloeosporioides ,
Glomerella cingulata [teleomorfa]
Colletotrichum kahawae, (Antracnosis) Symptomy se tvoří na listech, větvích a plodech. Na listech, obvykle na okrajích, se objevují nepravidelné skvrny s koncentricky uspořádanými kroužky, větve následkem napadení zasychají. Počáteční symptomy v podobě tmavých postupně nekrotizujících lézí se objevují v místě větvení. Na plodech jsou poškození ve formě vkleslých tmavých skvrn, zrnka jsou mumifikovaná.. Usychání větví je vyvoláno různými abiotickými i biotickými faktory, např. Pellicularia koleroga, Corticium salmonicolor, Colletotrichum gloeosporioides (Muerte Regresiva de las Ramas). Charakterizuje je ztráta listů, zasychání vrcholových částí výhonů, snížení plodnosti. Ceratosystis fimbriata- (Llaga Macana) houba napadá bazální část kmene (cca 20 cm od povrchu půdy). Do pletiv proniká přes poranění způsobená např. při odstraňování plevele (nejčastěji se používá mačeta). Fusariové vadnutí (Marchitez Vascular) Původcem onemocnění je půdní houba Fusarium oxysporum f.sp. coffeaa. Patogen proniká z půdy přes kořena do cévních svazků a ucpává je. Na nadzemních částech se napadení projevuje chlorózou listů, v některých případech následnou defoliací. Onemocnění postihuje zejména dospělé stromy. V době, kdy se začnou vně projevovat symptomy napadení, je již strom natolik poškozený, že jej nelze uzdravit. V některých případech stromy hynou. Černá hniloba kořene - Rosellinia bunodes , Rosellinia spp. – (Podredumbre negra de la raíz) Houba se vyskytuje především v půdách, které jsou velmi vlhké s vysokým obsahem organických látek. Napadené rostliny žloutnou, vadnou, listy opadávájí a v konečné fázi hynou. Kořeny, často I kořenový krček, jsou černě zbarvené a zahnívají Základem ochrany jsou preventivní opatření, tj. odplevelení plantáže a půdní drenáž, aby se v proláklinách nehromadila voda. K zabránění šíření patogenu se doporučuje
21
obvykle vykopat dělící příkopy mezi nemocnými a zdravými rostlinami. V této fázi infekce je také vhodné aplikovat Terraclor nebo Brasicol v 0,5% roztoku v množství 2– 3 l na rostlinu, následně pozemek osít bobovitými rostlinami (Crotalaria nebo Tephrosia) a potom se znovu vysadí kávovníky. Capnodium spp.( Fumagina) saprofytické černě se tvoří na postižených
pletivech
nápadný černý povlak. Černě se uchycují na sladkých výměšcích některých druhů hmyzu. Černě rostliny přímo nepoškozují, ale snižují fotosyntetickou aktivitu listů. Ochranu je nutno zaměřit na likvidaci živočišných škůců. Bakteriální skvrnitost je vyvolána bakteriemi Pseudomonas syringe.(Mancha Bacteriana) Napadení se projevuje nepravidelnými tmavšími listovými skvrnami olejovitého vzhledu. Onemocnění se vyskytuje ve školkách a na plantážích s nadměrnou vlhkostí. Škůdci: Hlístice - Meloidogyne spp., Pratylenchus coffeae, Radopholus similis, Rotylenchulus reniformes a Xiphinema americanum (Nematodos) napadají mladé kořeny a zhoršují absorpci vody a minerálních látek. Na nadzemních částech rostlin je pozorována chloróza listů, defoliace a potlačení růstu. Onemocnění je závažné obzvláště ve školkách. Leucoptera coffeella- (Minador de la Hoja del Café) dospělý jedinec je velmi malý motýl stříbřité barvy. Larvy motýla vnikají do vnitřní části listu a vyžírají vnitřní pletiva. Poškození se projevuje nepravidelnými hnědými skvrnami, které se liší od skvrn způsobených houbami nepravidelným tvarem. Následkem poškození listů dochází k defoliaci a celkovému oslabení stromu, snížení výnosu. Mirmelachysta ramulorum- (Hormiguilla) je snadno identifikovatelná na kmenech a větvích, na nichž tvoří nepravidelné chodbičky s hálkami v místě větvení kmene. Následkem napadení jsou stromy oslabeny. Psychonoctua personalit – (Oruga Taladradora del Tallo) noční motýl hnědé barvy, na křídlech místy šedá. Housenka jsou krémově zbarveny a napadají kmeny a větve, vytváří chodbičky podélně a ve středu kmene a větví. Následkem napadení jsou stromy oslabeny.
22
Xilosandrus morigerus (coleoptera)- (Barrenador de las Ramas) brouci provrtávají boční větve na kterémkoliv místě. Napadení lze identifikovat podle místa vstupu - malé dírky. Poškozené větvičky vadnou, žloutnou a zasychají. Napadení vede ke snížení výnosu. Apate monacha (coleoptera)- (Escarabajo Taladrador del Tallo) dospělí brouci provrtávají kmeny keřů od báze k vrcholu, obvykle v úhlu 45 stupňů. Uvnitř vykusují chodbičky orientované různými směry. Vstupní otvor se obvykle nachází u spojení větve s kmenem.napadení vede k oslabení keřů. Coccus viridis (Hemiptera)- (Queresas)preferuje mladé listy a vrcholové části výhonů. Častější výskyt je zaznamenán v období sucha. Následkem napadení dochází ke zpomalení růstu. Lachnopus coffeae- (Vaquita del Café) živí se listy, mladými výhony a poupaty květů. Hojněji se vyskytuje v květnu a červnu. Hypothenemus hampei (coleoptera)- (Broca del Café) malý tmavohnědý lesklý brouk napadá plody, které provrtává v oblasti pupku nebo korunky. Chodbičkou směřující ke středu plodu se dostává na semena, na která klade vajíčka. Rozmnožuje se pouze uvnitř semene, napadá zelené, polozralé, zralé a suché (uskladněné) plody. Napadení kávovníku se projevuje snížením až způsobuje ztrátou sklizně. Zemědělci nejsou informováni o tom, jaký vliv mají nemoci na výnosnost kávovníku, chemické přípravky k prevenci fytosanitárních problémů jsou používány málo, pomocí práce ALVARADO ORTIZ a MONROIG 2007
se zjistilo, že pěstitel hospodář má
nedostačující informace o pěstování této kultury. Vzdálenost, nedostatek dobrých přístupových cest a topografie farem způsobují, že zemědělci nemají velký zájem na tom, aby kvalitně spravovali kulturu kávovníku. Neexistuje pro tyto pěstitele kávovníku státní podpora, jako např. poskytnutí poradenství, informace jak zvýšit výnosy. Je nutné stanovit správnou hustotu výsadby, protože choroby jako např. rez potřebují stín, vysokou relativní vlhkost a zároveň vysoké teploty, které se vytvářejí při vysoké koncentraci rostlin, vyhlásit karanténu v zónách s vysokou incidencí, snížit množství hmyzích vektorů tak, aby nekontaminovali blízké plantáže, zlikvidovat rostliny které jsou silně napadeny, protože jsou zdrojem nákazy pro zdravé rostliny.
23
3. 5 Regulace plevelů U kávovníku se provádí ničení plevelů povrchově bez kultivačního nářadí, které by narušilo strukturu půdy . Je možné použití nástrojů jako mačeta, nebo zakrytí půdy netkanou textílií. Odstranění plevelů musí být šetrné s ohledem ochranu půdy proti erozi. Regulaci zaplevelení je třeba provádět pravidelně. Je vhodné realizovat až tři kultivace během vegetativního období kávovníku, obzvláště v těchto obdobích růstu: na začátku kvetení, v období, kdy se dozrávají plody, a během dozrávání plodů.
3. 6 Sklizeň Musí se trhat pouze zralé a zdravé plody. Na plantážích, ze kterých se produkuje tzv. organická káva se nesmí nesmí se trhat zelené plody. Plody suché, poškozené a zelené jsou považovány za příměs a musí se vytřídit. Na kávovníku také nesmí zůstat zralé plody ani se nesmí ponechat na zemi po skončení sklizně. Tyto plody se stávají především hostiteli škůdců a umožňují škůdcům jako např. Hypothenemus hampei, aby „ přežil“ do další sklizně. Sklizená káva se upravuje takto:. Sklízí se pouze káva, ze které je možné odstranit dužinu tentýž den, aby nevznikal nevhodný typ kvašení. Plody se vždy máčí v čisté vodě, ale nepoužívají se k tomu účelu zdroje vody v potocích
a jiných zdrojích vody. Máčení se provádí ve speciálních
nádržích z betonu, nebo ze dřeva. Dále se používá ruční zařízení na odstraňování dužiny, toto se musí dopředu seřídit tak, aby se nepoškozovala zrnka. Odstraněná kávová dužina musí být uskladněna a chráněna před zvířaty, aby se mohla využít pro založení kompostu. Zrna kávovníku jsou dále podrobena fermentaci, která má být přirozená. Doba fermentace závisí na průběhu počasí, ale obvykle trvá 16-24 hodin. K fermentaci a mytí kávy se používají betonové nádrže nebo nádrže ze dřeva. Je zakázáno použití plastových nádob. Po fermentaci následuje sušení, které se musí provádět na slunci na sušících plochách, které mohou být dřevěné. Musí být v dobrém stavu, čisté a je třeba se vyhnout kontaktu zrn se zeminou. Není možné používat plastové fólie pro sušení kávy. Následuje leštění kávových zrn a skladování Organická káva se zpracovává odděleně od konvenční kávy, před jejím zpracováním je třeba provést očištění strojů. Stroje a sklad musí být dobře udržované.
24
3. 7 Skladování Ve skladu je nutné dodržovat normy bezpečnosti a hygieny. Provádí se registrace příjmu a expedice produktů podle certifikace. Ve skladu nesmí být jedovaté látky, používají se podložky, aby produkt nebyl v kontaktu se zemí. Používají se nové pytle.V případě, že ve skladu je uskladněna organická a neorganická káva, musí být jasně odlišena a oddělena na dvou různých místech.
Skladování je v kompetenci
pěstitele..
3. 9 Doprava Dopravní prostředek pro přepravu kávových zrn musí být zcela čistý a nesmí obsahovat zbytky škodlivých látek. Dopraví prostředek by měl mít krytý přepravní prostor, případně je nutné používat plachty, aby se předešlo namočení pytlů při dešti.
25
4
MATERIÁL A METODIKA
Na základě studia dostupné literatury v ČR
byl zpracován současný stav
řešené
problematiky. Na jeho základě byli osloveni konkrétní odborníci na pěstování kávovníku v Peru, kteří poskytly konkrétní údaje ústně nebo ve formě prezentací, připravených pro Peruánské pěstitele kávovníku. Získané údaje byly zpracovány pro potřeby bakalářské práce tak, aby podali informaci i o pěstitelských postupech pro kávovník, který se zcela liší od plodin pěstovaných v Evropě.
¨
Obr.7 Peru - mapa regionů (http://cs.wikipedia.org/wiki/Peru)
26
Peruánská republika má celkovou rozlohu 128,5 mil. ha, z toho je 48,7 mil. ha produkčních lesů (38%), 17 mil. ha jsou trvalé travní porosty, což je 13% z celkové rozlohy. 7,6 mil. ha je zemědělská půda, z které se využívá 5.4 mil. ha , 2.2 mil. ha se k zemědělské činnosti nevyužívají. 55.2 mil. ha z celkové rozlohy Peru jsou chráněná krajinná území. Na zemědělské půdě se pěstují obilniny a to především rýže a kukuřice, dále pšenice, ječmen a merlík čilský, z luskovin se pěstuje fazole, hrách a bob. Z okopanin se v Peru pěstuje brambor, melok hlíznatý a maniok, na orné půdě se pěstuje zelenina a to především cibule, paprika a artyčok. Jako přadná rostlina a pro produkci oleje se pěstuje bavlník. Velkou plochu zaujímá také cukrová třtina. Z trvalých kultur
jsou to citrusy (pomeranč a citron), dále mango, avokádo a
banánovník. Pěstuje se také kakaovník, pro produkci oleje palma olejová. Peru je velkým producentem chřestu, který se vyváží do celého světa. Kávovník se zde pěstuje na ploše 230 tis. ha. Peru patří mezi 10 největších pěstitelů kávovníku na světě. Kávovníku se v Peru pěstuje ve třech oblastech. Severní část zahrnuje 98 tis. ha , což je 43% z celkové plochy a naleží k ní regiony : Piura, Cajamaraca, Amazonas, San Martin. V centrální části se pěstuje kávovník na ploše 79 tis. ha, což je 34% z celkové plochy a jde o regiony Junin, Pasco a Huanuco. V jižní části se pěstuje 53 tis. ha (23%). K této části náleží Apurimac, Ayacucho a Puno. Kávovník se pěstuje na malých plantážích, 85% z plochy kávovníků jsou plantáže o rozloze 0,5 – 5 ha.
27
Obr. 8 Mapa regionů, kde se pěstuje kávovník http://www.monografias.com/trabajos35/oferta-cafe-peru/oferta-cafe-peru.shtml Z druhů kávovníku se nejvíce pěstují Coffea arabica
a Coffea canephora . U obou
druhů jsou vyšlechtěny odrůdy. Nejvíce se pěstují : Boubon, Catimor, Catuai, Caturra, Pache a Tipica, dále se pěstují odrůdy Brasilero, Cape, Castillo, Catimor, Colombia, Costa rica, Geisha, Gord,
Grand colombia, Maragogipe, Mundo Novo, Pacamara,
Villaiobos a Villasarchi
5
VÝSLEDKY A DISKUSE
5. 1 Historie kávy v Peru Káva byla představena ve Střední Americe francouzskými přistěhovalci v osmnáctém století. Holanďané se zasloužili o rozšíření pěstování kávovníku do Jižní Ameriky jehož součástí je Peru. Do Limy se kávovník dostal v roce 1760 od města Guayaquil, toto se nacházelo na území, které bylo druhou největší oblastí se španělskou nadvládou
28
Virreynato –
Místokrálovství Peru. Kávovník se vyskytoval také na území města Huanuco v Peru, ale nelze určit přesné datum, jak se zde kávovník objevil. Nedávné objevy ukazují že v okrese Chinchao se začal kávovník pěstovat v letech 1740 až 1760.
V rámci projektu, který je financován národní radou
se sledují
historické okolnosti rozšíření kávovníku v Chinchao, v dalším okolních vesnicích, dále v centrální džungli a pak v jiných částech státu. Kávovník se nachází v údolí a vysokých oblastech peruánské džungle, kde je úrodná půda. To bylo příčinou rozšíření v osmnáctém století. Kávovník byl rozšířen v subtropických oblastech Huanuco, Moyabamba, Cusco a Jaén. Pro splnění potřeb trhu se kávovník začal dostávat do dalších části místokrálovství. Kávovník se dostal mezi zde již pěstované druhy jako cukrová třtina, šňupací tabák a kakao. Ale od roku 1850, kdy došlo ke kolonizaci oblasti údolí řeky Perené Francouzy, Němci, Angličeny a Italy se rozšířila pověst měst Chanchamayo, Tarma a La Merced , protože se zde produkovala prvotřídní káva. Od
roku 1887 se datuje vývoz kávy začal z Peru, především do Německa a Anglie.
Podle článku zveřejněného v deníku El Mercurio Peruano 10. února 1791, první kavárna v Limě byla otevřena v roce 1771 Don Francisco Serio.
5. 2 Současný stav pěstování kávy v Peru Podle AGROBANCO 2007 se Peru podílí na světovém trhu kávy 3 %, přičemž pěstování kávy má velký význam v národním hospodářství. Káva je hlavním produktem zemědělského vývozu, vytváří
devizi a pracovní místa, přibližně 24 milionů
„člověkodní“ připadá na výrobu a zpracování kávy. Pěstování kávovníku je základní zákonnou zemědělskou činností v údolích pralesa v zemi (nejvyšších výnosů dosahují např. v kraji Amazonas, San Martín a Cajamarca), kde se káva stala nejdůležitější alternativní plodinou vedle koky a z velké části tvoří hlavní zdroj příjmů obyvatel, protože zde má kávovník
ideální agroekologické
podmínky. Plantáže se nacházejí i v tropické části And v nadmořské výšce 600 až 2700 m nad mořem.
29
Celostátní produkce kávy se během roku 2007 snížila o 15.53 %, hlavně kvůli nepříznivému klimatu a nedostatečnému financování. Největší produkce byla v krajích Junín, Cajamarca, která činila 64 % celkové produkce. 5. 2. 1 Popis Kávovník je keř, který vyžaduje vyšší teplotu (20 –25 °C) a značnou atmosférickou vlhkost. Je to rostlina, která roste v polostínu a je třeba ji chránit před větrem a nízkými teplotami. První sklizeň se uskutečňuje zhruba od dvou let, trvá však ještě další dva nebo tři roky, než se dosáhne do své normální produktivity. Stromy mohou produkovat kvalitní plody až 20 let, potom se kvalita plodů snižuje. Sklizeň plodů kávovníku je velmi náročná na pracovní sílu, protože tato roste v hornatých zónách a na větvích jednoho zralého stromu jsou zároveň poupata, květy a plody v zelené, žluté a zralé fázi zrání. Když se všechny tyto zralé, zelené a suché plody sklidí zároveň, náklady na sběr jsou menší, ale kvalita získaného zrna je nižší. 5. 2. 2 Druhy kávovníku pěstované v Peru V Peru roste kávovník relativně snadno v namořské výšky 600 až 1800 m nad mořem., téměř ve všech oblastech Peru. Avšak 75% kávových plantáží se nachází ve výšce 1000 m a více. Nejvíce se zde pěstuje Coffea arabica která se prodává v kategorii „další jemné“. Odrůdy, které se pěstuji jsou hlavně Tipica, Caturra, Catimores a Borbón. V souladu se současnými tendencemi, některé skupiny peruánských producentů se specializovaly a pracují v systému organického zemědělství a kávovník z tohoto systému pěstování produkuje plody, které se zpracovávají do speciálních káv. Organická káva se posuzuje z mnoha hledisek a je pak uznávána díky svým profilům a charakteristikám např. podle kvality kávy v šálku, kyselosti a vyvážené chuti, což jsou charakteristiky , které souvisí s mikroklimatem, teplotou a nadmořskou výškou 1400 a 1800m. Kategorie kávy produkované v peru jsou uvedeny v tabulce 1. Označení speciálních druhů kávy například z organického systému
hospodaření závisí na
samostatné certifikaci v souladu s předpisy mezinárodních organizací, které obchodují s kávou.
30
Tab. 1 Kategorie kávy vyráběné v Peru
Číselný kód 0901120000
Káva bez kofeinu, nepražená
0901110000
Káva s kofeinem, nepražená
0901220000
Pražená káva bez kofeinu
0901211000
Pražená zrnková káva s kofeinem
0901212000
Pražená mletá káva s kofeinem
0901900000
Ostatní kávy, slupky, náhražky kávy, které obsahuji kávu
Zdroj: Prompex 2007
5. 2. 3 Produkce kávy v Peru Domácí produkce v roce 2007 byla 230 502 t Největší národní producenti jsou regiony Junin, Cajamarca, San Martin a Cusco, zahrnují 23, 24, 17 a 11% produkce, avšak čísla ukazují snížení celostátní produkce meziročně o 16% (tab 2). Toto snížení produkce je způsobené klimatickými výkyvy. Plantáže
vyprodukovaly vysokou úrodu, ale kvůli
vysokým nákladům na výrobní prostředky nebyly adekvátně dodrženy všechna pěstitelská opatření. Tab. 2 Produkce a výnos kávy v jednotlivých regionech PRODUKCE
PRODUKCE
VÝNOS
2006
2007
2006
t
t
kg/ha
Celkem v Peru
273,230
230,502
538
Oblast -Junin
73,043
55,582
380
region
31
Cajamarca
55,975
54,011
539
San Martin
39,414
39,220
607
Cusco
44,848
25,901
503
Amazonas
35,031
33,998
602
Puno
7,431
5,749
493
Zdroj: Minag 2007 Zpracováno: Oblast rozvoje – Agrobanco
V roce 2000 byla produkce 157 100 t což znamená, že v roce 2006 došlo ke zvýšení o 47%. Junin měl v roce 2000 produkci 33 000 t, takže do roku 2006 zvýšit produkci až o 68%. Další regiony, které také zvýšily svou produkci byly Cajamarca o 86% a Amazonas o 62% (Obr 9). V roce 2007 nedostatek finančních zdrojů způsobil, že došlo ke snížení produkce a nevyužily se tak výhodné ceny na světovém trhu.
Zdroj: Minag 2007 Zpracováno: Oblast rozvoje – Agrobanco
Obr. 9 Produkce kávy v hlavních regionech PERU v letech 1997 – 2007. Region Junín je hlavní domácí producent, ale bylo zde dosaženo jen výnosu 380 kg.ha-1. Avšak v regionu Cajamarca, který je druhým druhý největším producentem byl výnos 539 kg.ha-1.
Nejvyšší výnos byl dosažen v regionu San Martin (607 kg. ha
Z obrázku 10 je vidět, že celostátní průměr je 538 kg . ha
32
-1.
-1
).
SAN MARTIN
607
AMAZONAS
602
CAJAMARCA
539
NACIONAL
538
CUSCO
503
PUNO
493
AYACUCHO
442
JUNIN HUANUCO
380 244
Zdroj: Minag 2007 Zpracováno: Oblast rozvoje – Agrobanco
Obr. 10 Výnosy v jednotlivých regionech v kg . ha -1 Pěstování kávovníku a sklizeň kávy se potýká se sezónností, jak je vidět z následující přehledu(obr.11).
Zdroj: Minag 2007, Zpracováno: Oblast rozvoje – Agrobanco
33
Obr. 11 Produkce kávy v regionech PERU podle měsíců v roce a regionů v tunách Dále je uvedena produkce v tunách v jednotlivých měsících a cena v solech (peruánská měna) za kg. Jeden sol je v přepočtu na Kč podle aktuálního kurzu ze dne 22.4.2011 6 Kč. To znamená například, že v říjnu 2007 byla cena za kg kávy 36 Kč.
Zdroj: Minag 2007 Zpracováno: Oblast rozvoje – Agrobanco
Obr. 12 Produkce v tunách a cena v sol 5. 2. 4 Mezinárodní obchod s kávou v PERU Následující graf ukazuje vývoz kávy z PERU v tisících tunách v průběhu let 1998 2007
Zdroj: SUNAT ADUANAS 2007 Zpracováno: Oblast rozvoje – Agrobanco
Obr. 13 Vývoz kávy z PERU v tis. t.
34
Celostátní vývoz v roce 2007 byl 172 280 t. V roce 2007 se vývoz snížil o 28% ve srovnání s 2006. V období 1998 vývoz byl 114 388 t, což představuje roční růst 4% až do roku 2007.V roce 2007 se vývoz snížil kvůli nízké sklizni, obzvláště v oblastech Selva Central, Cusco, Puno a Amazonas. Vývoz není rozložen rovnoměrně v jednotlivých měsících roku. V roce 2006 se nejvíce kávy z Peru vyvezlo v říjnu, v roce 2007 se nejvíce kávy vyvezlo v polovině srpna. Nejmenší vývozy byly v těchto letech v dubnu. Z Peru se káva vyváží do celého světa, nejvíce však do Německa, USA a Belgie. Do Evropy se celkově vyváží 58% produkce – údaje jsou z roku 2007 ( Obr. 14).
Zdroj: SUNAT ADUANAS 2007 Zpracováno: Oblast rozvoje – Agrobanco
Obr. 14 Vývoz kávy z PERU podle státu.
35
5. 2. 5 Výkupni ceny v Peru a mezinárodní ceny Domácí výkupní ceny a mezinárodní ceny vykazují 64 % rozdíl, z čehož je zřejmé, že je nepoměr mezi cenami vyplácenými producentům a mezinárodními cenami kávy (Obr.15) . V posledních letech se však zvyšuje podíl účasti producenta na ceně, což producentovi umožňuje dosahovat větších zisků ze zvýšených mezinárodních cen. Je pravděpodobné, že k tomu, aby producenti pro sebe získali větší podíl z mezinárodní ceny kávy přispěla jejich lepší organizovanost. Hlavní vývozce v roce 2006 byl Perales Huancaruna SAC, s 12 miliony USD, což představuje 6% celkového vývozu. Deset hlavních firem exportovalo celkem 62 % celého domácího vývozu, což je ekvivalentní 63 milionům USD.
Chacra- výkupní cena
Internacional- mezinárodní
Zdroje: Internacional Coffee Organization www.ico.org. - Minag Zpracováno: Oblast rozvoje – Agrobanco
Obr. 15 Výkupni ceny v Peru a mezinárodni ceny 2005-2007
3. 4 Trvale udržitelná káva Takzvaná „udržitelná káva“ je kategorie tvořící část trhu speciálních káv, která přispěla k podpoření pozitivní tendence na celkovém trhu a která vzbuzuje
zájem mezi
konzumenty, zajímající se o témata životního prostředí a o témata etického charakteru.
36
Udržitelný produkt je definován takto: „jakýkoliv produkt je udržitelný, pokud je produkován takovým způsobem, že neohrožuje schopnost budoucích generací produkovat tentýž produkt“. Pro větší přesnost a pro svou ochranu používají obchodníci
s kávou nezávislé
stvrzovatele, kteří tyto produkty ověřují. V Peru je 85 tisíc hektarů „udržitelné kávy“, na nichž se produkují certifikované speciální kávy. Odhaduje se 55 200 t, ze kterých se 41 400 prodalo v roce 2006. Obchod s udržitelnou kávou tvoří tři typy: •
káva „Fair Trade“,
•
káva pěstovaná ve stínu
•
organická káva, tato představuje v Peru 75 tisíc ha. Pro produkci organické kávy je povinné, aby byla pěstována firmami s mezinárodní akreditací.
5. 3. 1 Káva „ Fair Trade“- Comercio Justo- CJ (španělsky)
Fair Trade je „spravedlivý obchod“, který nevyžaduje organickou certifikaci produktu, ale zabývá se sociálními podmínkami producentů, z tohoto důvodu je to tzv. sociální certifikace. Fair trade hledá možnosti ve struktuře nebo normách mezinárodního obchodu, a zároveň zlepšuje ekonomické a sociální podmínky malých producentů tím, že jim zprostředkovává přímý přístup na trh za výhodnějších obchodních podmínek. Peruánská káva pěstovaná v rámci standardů spravedlivého trhu sdružuje producenty organizovanými v družstvech, která se nacházejí v zónách chudoby a extrémní chudoby v Peru, zaujímá vedoucí místo v preferencích severoamerického trhu. V roce 2006 bylo takto realizováno 7 452 t kávy , což je 25 % z 29 762 t získaných spravedlivým obchodem ve 24 zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Peru má vedoucí postavení v této oblasti na trhu od roku 2004, kdy odsunulo Mexiko, které vedlo na světovém trhu Fair Trade po mnoho let. Vývoz v Peru se za posledních 5 let zvýšil desetkrát, ze 708 t v roce 2002 až na 7 452 t v roce 2006.
37
Tento typ peruánské kávy měl průměrnou cenu 2,87 dolarů za kilogram, což je o 32 % vyšší než celostátní průměr exportovaný v roce 2005. 5. 3. 2 Káva pěstovaná „ ve stínu“ Jedná se o pěstování kávovníku v prostředí, které se co nejvíce podobá systému přírodního lesa. To předpokládá značnou rozmanitost stromů a keřů, které mohou sloužit jako trvalý a dočasný stín, a které udržují pozemek v rovnováze. Dobře regulovaný stín je důležitý proto, aby se rostliny udržely zdravé a produktivní, a kromě toho to snižuje škody způsobené plevelem, škůdci a chorobami. Nejlepší stromy k vytvoření stínu jsou ty, které plní několik funkcí: musí být součástí dané oblasti, musí mít hluboké kořeny, rychle růst a být dlouhověké, zároveň dobře vázat dusík. Měli by být rezistentní ke škůdcům a k chorobám, odolné proti větru, produkovat dostatek listí během celého roku, vytvářet různé produkty, které mohou být využity rodinou zemědělce např. Inga edulis. Kávě pěstované „ ve stínu“ se uděluje certfikát, jehož hlavní zásadou je zachování biodiverzity a přírodního prostředí, mimo jiné přispívající k ochraně stěhovavých ptáků.
.
5. 3. 3 Organická káva Organická káva je ta, při jejíž kultivaci je využíváno různých technologií hnojení, regulace plevelů a škůdců bez použití přípravků chemického původu. Organická káva má přesně definovaný trh, který je dobře organizován. Aby káva mohla být klasikována jako organická, musí být certifikovaná některou z certifikačních agentur organické kávy, které existují v USA i v Evropě. Musí být pěstována s dodržováním stanovených pravidel tři roky předtím, než může být prodávána jako organická káva. Ceny, které jsou vypláceny za tento typ kávy jsou vyšší než u tradiční kávy. Velmi důležité jsou normy kvality, a ty jsou určovány agroekologickými podmínkami, ve kterých se kávovník pro organickou kávu pěstuje. Certifikace plantáže organické kávy je pro malého producenta velmi komplikovaná a nákladná.
38
5. 3. 3. 1 Přechod na organické pěstování kávy Obdobím přechodu je doba, během které se postupně transformují plochy, na kterých chceme produkovat bio kávu. Je třeba vykonávat všechny práce tak, aby byly dodrženy předpisy: chránit půdu, rostliny a kvalitu produkce bez použití chemických prostředků. Není dovoleno použití semen, pylu, rostlin a propagačních materiálů, které jsou produktem genetického inženýrství. Přechodné období trvá tři roky. 5. 3. 3. 2 Osivo a odrůdy Správný výběr osiva, může zlepšit kvalitu, výnos kávové plantáže, zlepšit odolnost kávovníku proti chorobám a škůdcům. Producent musí klást důraz na odrůdy vhodné pro danou oblast a podporovat jejich šlechtění. Osivo a sadba pro organické pěstování kultivaci musí přednostně pocházet z prostření organického pěstování. 5. 3. 2. 3 Řez Řez kávového stromku pomáhá udržovat rostlinu silnou a zdravou. Na plantážích je nutné provádět řez po sklizni a před kvetením. Rozlišujeme tyto typy řezu: •
Řez ohnutých kmínků - u mladých rostlin je třeba odříznout ohnuté kmínky, aby mohly růst nové výhonky a zvýšil se počet produktivních kmenů.
•
Sanitární řez - každý rok je nutné odstranit všechny staré, zlomené a poškozené větve, provádí se po sklizni a před kvetením.
•
Odstranění letorostů - je nutné odstranit neplodné výhonky, a také výhonky, které vyrůstají po provedení jiných typů řezu, např. po odstranění ohnutých větví a zmlazovacím.
•
Zkracovací řez - je nutné provádět seříznutím vrcholu a nepřipustit tak, aby kávovník rostl příliš vysoký. Pokud se neprovádí, kávovník produkuje méně a je náchylnější k chorobám a škůdcům.
•
Zmlazovací řez – řez, který se provádí v dolní části kmene (30-40 cm od země), musí se provádět na starých plantážích, aby se stimulovala nová produkce.
5. 3. 2. 4 Regulace škůdců Ochrana proti škůdcům u organické kávy je založena na dvou principech:
39
•
Prevence - vysazovat rostliny, které jsou adaptované na danou oblast a jsou odolnější vůči napadení škůdci. Podporovat různorodost stínu (ovocné stromy, různé druhy stromů, ze kterých se získává palivové dříví a dřevo na stavební materiály), což také pomáhá v prevenci napadení škůdci. Odplevelovat včas plantáž, aby se zamezilo velkému zaplevelení, které podporuje rozmnožování hmyzu a provádět všechny nezbytné typy řezu.
•
Ekologicky vedená ochrana proti škůdcům - pro boj se
škůdci, kteří jsou
vážným problémem při pěstování kávy, je možné provádět následující opatření: lapače, prostředky organického původu, například roztoky na bázi čili, cibule a česneku nebo
biologickou
regulací, například
pomocí houby Beauveria
bassiana, která patří mezi entomopatogenní houby. Je používána jako biologický insekticid. Chrání kávovník před Hypothenemus hampei, případně se škůdci sbírají ručně. 5. 3. 2. 5 Regulace chorob Nemoci jako Hemileia vastatrix, Micena citricolor Sacc a Micosphaerella coffeicola poškozují rostliny a tím snižují kvalitu a množství plodů při sklizni. Proti těmto chorobám se provádí opatření, která jsou v rámci organického způsobu pěstování povolena. Prevencí je plodná půda, dobře pohnojená organickým kompostem, který však při velké vlhkosti může zvýšit výskyt některých chorob, proto je třeba regulovat stromy vytvářející stín. Také je nutné udržovat kávovou plantáž dobře provzdušněnou k čemuž slouží řez. 5. 3. 2. 5 Regulace plevelů Je důležité kontrolovat typ a množství plevelů, které rostou na plantáži. K přirozené regulaci dochází
při adekvátní regulaci zastínění stromy,
ze kterých
je
vrstva
spadaného listí., ty zabraňují růstu plevelů. Při mechanické regulaci pěstitel může používat mačetu, nesmí se používat motyka, protože půda zůstane příliš odkrytá a může dojít k erozi. Odplevelení je třeba provádět nejméně dvakrát do roka. 5. 3. 2. 6 Protierozní opatření Na pozemcích s velkým sklonem je třeba snižovat a předcházet erozi pomocí různých způsobů -
například terasy pomocí
různých
40
bariér ze
spadaného
listí,
nebo
výsadbou protierozních zábran z různých rostlinných druhů.
Při výsadbě nových
ploch kávovníku se tato provádí podél vrstevnic. 5. 3. 2. 7 Hnojení Aby půda neztrácela svůj produkční potenciál, hnojí se organickými hnojivy. Používá kompost se z kávových dužnin, zbytků
rostlin po odplevelení, dále hnůj a jiný
organický odpad. Pro hnojení je možné využívat také zelené hnojení, které pomáhá udržovat přirozenou úrodnost půdy.
41
3
ZÁVĚR
Cílem práce bylo prostudovat dostupnou literaturu o pěstování kávy ve světě a v Peru. Káva je komoditou, na jejímž pěstování, zpracování a distribuci k zákazníkům se podílí na celém světě 500 milionů lidí., tj. jen o něco méně lidí, které zaměstnává ropa. Káva se stala mezinárodní surovinou, která změnila v druhé polovině 19. století zcela hospodářství, ekologii a politiku Latinské Ameriky. Byli osloveni konkrétní odborníci na pěstování kávovníku v Peru, kteří poskytly údaje ústně nebo ve formě prezentací, připravených pro Peruánské pěstitele kávovníku. Pěstitelský postup se zcela liší od plodin pěstovaných v Evropě. Získané poznatky můžeme shrnout do těchto závěrů: 1. Peru patří mezi 10 největších pěstitelů kávovníku na světě. Na světovém trhu kávy se Peru podílí 3 %. 2. Pěstují se zde druhy: Coffea arabica, která obsahuje méně kofeinu a je to nejvíce pěstovaný druh, dále Coffea canephora má větší obsah kofeinu, je rezistentní k chorobám, škůdcům a nepotřebuje tolik péče. 3. Růst kávy se rozděluje do čtyř hlavních období: •
klíčení ( 8 týdnů),
•
období semenáčů (školky) - 6 měsíců,
•
vegetační období, začíná od výsadby na stanoviště do tvorby prvních zralých plodů
a trvá dva roky. V tomto období je velmi důležitá výživa rostlin
kávovníku. •
Poslední období je tzv. produkční období, které trvá podle oblasti pěstování a odrůdy 15 až 20let.
4. V roce 2006 byla v Peru produkce kávy 264 100 t, což znamená ve srovnání s rokem 2000 zvýšení o 47%. K největšímu zvýšení produkce došlo v regionu Cajamarca o to o 86%. Nedostatek finančních zdrojů v roce 2007 způsobil, že došlo ke snížení produkce.
42
5.
Výnosy v roce 2007 se pohybovaly od 380 kg . ha-1 do 607 kg. ha -1. Nejvyšší výnos byl dosažen v regionu San Martin.
6. Pěstování kávovníku a produkce kávy se potýká se sezónností v průběhu roku i podle regionu pěstování., což ovlivňuje trh s kávou. 7. Z Peru se káva vyváží do celého světa, nejvíce však do Německa, USA a Belgie. Do Evropy se celkově vyváží 58% produkce(údaje jsou z roku 2007). 8. V Peru je 85 tisíc hektarů tzv. „udržitelné kávy“. Na této ploše se produkují certifikované speciální kávy: káva „Fair Trade“, „káva pěstovaná ve stínu „ a „organická káva“. Organická káva se pěstuje na 75 tisících ha.
43
7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. Andina, 2010: online [cit. 21-04-2011]. Dostupné na: http://gestion.pe/noticia/677273/peru-posee6-millones-hectareas-cultivos-agricolas 2. Burnie G. a kol. 2007 Botanika , 1. vyd. Praha: Slovart, 1020 s., ISBN 978-807209-936-8. 3. Café peruano, 2009: online [cit. 22-04-2011]. Dostupné na: http://www.monografias.com/trabajos35/oferta-cafe-peru/oferta-cafe-peru.shtml 4. Cafetales en Perú, 2003: online [cit. 2-04-2011]. Dostupné na: http://www.devida.gob.pe/Documentacion/documentosdisponibles/CARACTERIZ ACION%20DE%20CAFE.pdf 5. Crecimiento de Coffea arabica variedad Caturra amarillo, 2002: online [cit. 2-042011]. Dostupné na: http://www.lamolina.edu.pe/proyectos/cafe/pdfs/coffea.pdf 6. Čerstavá káva, 2011: online [cit. 2-04-2011]. Dostupné na: http://www.cerstvakava.cz/clanky/co-je-kava/
7. DAVIRON, B. The coffe paradox: globalmarkets, comodity trade, and thelusive promise of development. London: Zed Book in association with the CTA, 2005. ISBN 1-84277-457-3. 8. Exportaciones del Perú, 2011: online [cit. 14-03-2011]. Dostupné na: http://exportacionesdelperu.blogspot.com/2010/12/cafe-exportaciones-de-perucerraran-el.html 9. Fertilidad del suelo y nutrición del café, 2009: online [cit. 4-04-2011]. Dostupné na: http://www.cenicafe.org/modules/News/documents/bot032.pdf 10. Fisiología, nutrición y fertilización del cafeto, 2010: online [cit. 22-01-2011]. Dostupné na: http://www.ipni.net/ppiweb/ltamn.nsf/87cb8a98bf72572b8525693e0053ea70/abde7 353d28f849705256fff006c0726/$FILE/Fisiolog%C3%ADa,%20nutrici%C3%B3n %20y%20fertilizaci%C3%B3n%20del%20cafeto.pdf 11. Food and agriculture organization of the united nations, 2011: online [cit. 4-022011]. Dostupné na: http://faostat.fao.org/site/567/DesktopDefault.aspx?PageID=567#ancor 12. Ganándose la vida con el café, 2007: online [cit. 4-04-2011]. Dostupné na: http://www.lamolina.edu.pe/proyectos/cafe/pdfs/GanandoselavidaconelKF.pdf
44
13. Guía plagas y enfermedades del café, 2007: online [cit. 14-04-2011]. Dostupné na: http://academic.uprm.edu/aalvarado/HTMLobj-117/cafe.pdf 14. Historie kávy v Peru, 2011: online [cit. 12-03-2011]. Dostupné na: http://www.juntadelcafe.org.pe/index.php?r=historia&ctg=his&idn=0 15. Historie pěstování kávovníku a pití kávy, 2001: online [cit. 18-03-2011]. Dostupné na: http://dadala.hyperlinx.cz/kvas/napojr0025.html 16. Jak se rodí káva, 2007: online [cit. 26-01-2011]. Dostupné na: http://www.kavaonline.cz/kava-obecne/sklizen-a-zpracovani/jak-se-rodi-kava/#more-12 17. Ministerio de Agricultura – Perú, 2011: online [cit. 12-04-2011]. Dostupné na: http://www.minag.gob.pe/ 18. NOVOTNÁ, K. Káva. Bakalářská práce. MZLU v Brně, 2009. 19. Pěstování kávy v Peru, 2007: online [cit. 4-02-2011]. Dostupné na: http://www.agrobanco.com.pe/cultivo_del_cafe.pdf 20. Pezzopane C.D., Favarin J.L. et all, ( 2009) : Phenological and agronomic attributes in arabica cultivar of coffee tree.CIENCIA RURAL, vol.39, 3, 711-717 21. Reglamento orgánico, 2011: online [cit. 4-04-2011]. Dostupné na:http://www.coopcoffees.com/forproducers/documentation/agriculture/reglamento-organicomut-vitz.pdf 22. Situación actual de la Caficulturaperuana: tendencias, limitaciones y oportunidades, 2006: online [cit. 26-01-2011]. Dostupné na: http://www.lamolina.edu.pe/proyectos/cafe/pdfs/SSchuller%20JNC.pdf 23. Svět kávy, 2009: online [cit. 26-03-2011]. Dostupné na: http://www.svetkavy.cz/info_sklizen_a_zpracovani.php 24. Specialty Coffee Association of America Awards 2010 Coffees of the Year, 2010: online [cit. 16-04-2011]. Dostupné na: http://www.scaa.org/PDF/SCAA%20Press%20Release%20Archives/SCAA%20%20Coffees%20of%20the%20Year%20Winners%202010%20Press%20Release% 20-%20FINAL.pdf 25. Total production of exporting coffee, 2010: online [cit. 23-02-2011]. Dostupné na: http://www.ico.org/prices/po.htm 26. VALÍČEK, P. a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. 486 s. ISBN 80-200-0939-6
45
27. WIKIPEDIE, 2011: café. Encyklopedie online [cit. 16-02-2011]. Dostupné na: http://es.wikipedia.org/wiki/Caf%C3%A9 28. Zpracování kávy a její pražení, 2008: online [cit. 18-03-2011]. Dostupné na: http://www.kafe.cz/ctenarsky-koutek/cteni-o-kave/zpracovani-kavy-a-jeji-prazeni693.aspx
46
8 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr.1 Cofea arabica (http://en.wikipedia.org/wiki/File:Koeh-189.jpg) Obr 2. Zralé plody Cofea canephora (http://es.wikipedia.org/wiki/Archivo:CoffeeCatucai.jpg) Obr. 3 Produkce kávy na světě v tisících žoků podle údajů ICO Obr. 5 Výnos kávy v kg. ha-1 podle mezinárodní organizace pro kávu z roku 2008. (Agrobanco) Obr. 4 Spotřeba kávy podle mezinárodní organizace pro kávu z roku 2008. Obr.6 Semenáče kávovníku ( foto Cruz 2007) Obr.7 Peru - mapa regionů (http://cs.wikipedia.org/wiki/Peru) Obr. 8 Mapa regionů, kde se pěstuje kávovník http://www.monografias.com/trabajos35/oferta-cafe-peru/oferta-cafe-peru.shtml Obr. 9 Produkce kávy v hlavních regionech PERU v letech 1997 – 2007.
Obr. 10 Výnosy v jednotlivých regionech v kg . ha -1 Obr. 11 Produkce kávy v regionech PERU podle měsíců v roce a regionů v tunách Obr. 12 Produkce v tunách a cena v sol Obr. 13 Vývoz Kávy z PERU. Obr. 14 Výkupni ceny a mezinárodni ceny 2005-2007
47
