Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat. Analýza etologických projevů lamy alpaky chované v ČR Diplomová práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Analýza etologických projevů lamy alpaky chované v ČR Diplomová práce

Vedoucí práce: Prof. Ing. Gustav Chládek, Csc. Brno 2011

Vypracoval: Bc. Romana Ludínová

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma…………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………….. vypracoval(a) samostatně a použil(a) jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.

dne………………………………………. podpis diplomanta……………………….

PODĚKOVÁNÍ Tímto děkuji vedoucímu mé práce profesoru Chládkovi za jeho rady a trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Zejdové za její pomoc v praktické části. Děkuji také Michalovi Ondráčkovi, který byl tak moc hodný a pomohl mi s překladem abstraktu, který by bez něj byl rozhodně komplikovanější. Poděkování patří i mé rodině, která mě podporovala a za každé situace pomohla. Práce vznikla s podporou Výzkumného záměru č. MSM6215648905 „Analýza etologických projevů lamy alpaky chované v ČR“ uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

Abstrakt Název mé diplomové práce je „Analýza etologických projevů lamy alpaky chované v ČR“. Toto téma jsem si zvolila z důvodu mého zájmu o tento druh zvířat a také jeho stále širšímu rozšíření na území České republiky, kterému ovšem neodpovídá množství kmenové literatury k problematice chovu. V teoretické části bylo mým cílem shrnout informace z dosažitelných literárních zdrojů a seznámit čtenáře se základy biologie a etologie lam alpak. Praktická část mé práce obsahuje vyhodnocení sledované chovné skupiny lam alpak v zoo Brno a dále obsahuje analýzu růstu matek a jejich mláďat. Má práce má za úkol přiblížit chov lam alpak širší veřejnosti a pomoci chovatelům i potenciálním zájemců o vybudování co nejlepších chovných podmínek pro tato zvířata, umožnit jim přirozené chování a pomoci odhalit a vyvarovat se patologickým změnám v chování zvířat. V praktické části jsem se zaměřila na etologické projevy mnou sledovaného stáda, na dokumentaci růstového vývoje mláďat a na změny obvodů břich březích samic. Během sledování jsem potvrdila důležitost hierarchie ve stádu a problémy, které vzniknou po odchodu vůdčího zvířete. Dále jsem zachytila nestandardní chování samce, který byl uměle odchovaný, do svého stáda vnášel neklid a hrozbu převzetí jeho vzorce chování mláďaty, která se do stáda narodila. Při dokumentaci měření jsem zachytila nejvyšší intenzitu přírůstků v druhé polovině březosti samic. Do této doby docházelo pouze k minimálním změnám. U mláďat jsem zjistila nejmarkantnější přírůstky v délce krku, výšce v kohoutku a délce těla.

Klíčová slova: lama, alpaka, etologie, chov

Abstract

The title of my thesis is „Analysis of behavioral manifestations of llama Alpaca kept in Czech republic”. This topic I chose beacuse of my interest about this animal species and also of it’s still greater expansion in Czech republic area; however there is not so much of tribal literature about llamas breeding. In theoretical part was my object to summarize informations from available literary sources and to acquaint the reader with basics of biology and ethology of Alpacas. In practical part I focused on the behavioral manifestations of herd monitored by me and on documentation of youth development and growth to changes in abdominal circumference of pregnant females. While watching, I confirmed the importance of hierarchy in the herd and problems incurred after leaving of leader animal. Next I caught the unusual behavior of male, which has been artificially bred, he introduced unrest into the herd and the threat of taking their behavioral patterns to young animals, which was born into the herd. In documenting the measurement I caught the highest intensity increases in the second half of gestation. To this time there were only minimal changes. In youth I found most striking increases in the length of the neck, height at withers and body length. My work is to approach the task of raising Alpacas and the wider community to help breeders and potential candidates to build the best breeding conditions for these animals, to allow them their natural behavior and to help detect and avoid pathological changes in animal behavior.

Keywords: llama, Alpaca, ethology, breeding

OBSAH

1. ÚVOD …………………………………………………………….. 8 2. CÍL PRÁCE ……………………………………………………..

8

3. BIOLOGIE A ETOLOGIE LAM ALPAK …………………… 9 3.1. Biologie

……………………………………………………………………..

9

3.2. Etologie

……………………………………………………………………..

13

3.2.1. Etologie obecně ……………………………………………………………… 13 3.2.2. Pastevní chování …………………………………………………………..... 14 3.2.3. Vyprazdňování ……………………………………………………………… 14 3.2.4 Komfortní chování ………………………………………………………….. 15 3.2.5. Pohlavní chování ……………………………………………………………. 15 3.2.6. Mateřské chování …………………………………………………………… 16 3.2.7. Chování novorozeňat ……………………………………………………….. 16 3.2.8. Hravé chování ……………………………………………………………….. 17 3.2.9. Hlasové projevy ……………………………………………………………… 17 3.2.10. Postoje ……………………………………………………………………....... 18 3.2.11. Agresivní chování ……………………………………………………………. 19

4. ALPAKY V ZÁKONECH ……………………………………....... 21 5. ŘÁD OCHRANY LAM PŘI ČKCHL ……………………………….. 23 6. ETOLOGICKÉ POZOROVÁNÍ STÁDA ALPAK V ZOO BRNO.. 28 6.1. Materiál ………………………………………………………………………… 28 6.2.Metodika ………………………………………………………………………… 31 6.3. Výsledky etologického sledování ……………………………………………… 32 6.4. Nestandardní chování samce ………………………………………………….. 34 6.5. Diskuze …………………………………………………………………………. 35 6.6. Grafické vyjádření etogramů

……………………………………………….. 37

7. VYHODNOCENÍ ZMĚNY OBVODU BŘICH MATEK A RŮSTU MLÁĎAT ……………………………………………………. 42 7.1. Materiál ……………………………………………………………………….. 42 7.2. Metodika ………………………………………………………………………

42

7.3. Výsledky měření a diskuze …………………………………………………..

43

7.4. Tabulky růstu a jejich grafické znázornění …………………………………. 45

8. ZÁVĚR …………………………………………………………….. 47 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY …………………………………………...

51

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ……………………………………………….. 53 SEZNAM OBRÁZKŮ …………………………………………………………… 54 PŘÍLOHY ………………………………………………………………………… 55

1. ÚVOD Téma mé diplomové práce je Analýza etologických projevů lamy alpaky chované v ČR. Navazuji tak na svoji bakalářskou práci „Možnosti chovu lam krotkých v ČR“. Problematice chovu lam se věnuje stále více pozornosti. Díky vyhlášce č. 411/2008 Sb. o stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči, ve které se v § 2, odst.3, písmeno e , byla lama krotká i lama alpaka vyjmuta z druhů vyžadujících zvláštní péči. Lamy nejsou již dokonce ani počítány mezi hospodářská zvířata, ale řazeny mezi domácí zvířata

Tato

vyhláška nabyla účinnosti 15.12.2008. A její zásluhou je chov těchto zvířat mnohem dostupnější a stále oblíbenější. A z tohoto důvodu mi téma mé diplomové práce přijde vhodné.

2. CÍL PRÁCE Název mé diplomové práce je „Analýza etologických projevů lamy alpaky chované v ČR“. Cílem mé práce je tedy shrnutí údajů týkajících se biologie a etologie lamy alpaky, které lze u těchto zvířat očekávat, zhodnotit projevy sledované skupiny zvířat a zanalyzovat růst matek společně s jejich mláďaty.

8

3. BIOLOGIE A ETOLOGIE LAM ALPAK

3.1.

Biologie

Dřívější systémové zařazení lam: Řád: Artiodactyla – Sudokopytníci Podřád: Ruminantia – Přežvýkavci Čeleď: Camelidae – Velbloudovití Rod: Lama (KRATOCHVÍL, BARTOŠ 1954)

Dnešní systémové zařazení lam: Říše: živočichové Kmen: strunatci Třída: savci Řád: sudokopytníci Podřád : velbloudi Čeleď: velbloudovití Rod: lama Druh: alpaka (alpaca)

Jihoamerické lamy, zvané také camelidi Nového světa mají s velbloudy Starého světa společný původ v Severní Americe . Počet červených krvinek dosahuje 14 milionů v 1 mm3 a funguje jako kompenzační mechanizmus nízkého tlaku vzduchu ve vysokých výškách (VOHRADSKÝ, 1999).

Pro produkci vlny byla vyšlechtěna (v 19. století z lamy krotké) alpaka, která je menší a útlejší. Na rozdíl od lamy potřebuje k pastvě hodně zeleně a vody, takže není využívána pro nošení břemen. Tvarem těla se podobá ovci, má jen delší krk. Je menší než lama krotká, s hustým vlněným kožíškem překrývajícím dokonce oči. Barvy se mění od čistě bílé přes různé odstíny hnědé a šedé až černé. Obvyklá výška dospělé alpaky je v kohoutku 75

9

až 95 cm a váha 40 – 80 kg. Celý rok se alpaky volně pasou a v době stříhání jsou zaháněny do ohrad. Nejlepší plemena dávají až 4 – 5 kilogramů z jedné střiže. Obvyklá je váha 1,7 kilogramu. Jen z Peru se dnes ročně vyveze na 2 500 tun. Alpaka je značně vybíravá na krmení, pase se pouze na velmi šťavnatých pastvinách (ŠUHAJDA, 2006).

Alpaky jsou svým způsobem přešlechtěné s způsobují chovatelům starosti. Alpaky jsou často neplodné a k páření nemají vždy chuť. Pobývá - li samec se samicí dlouho v jednom stádě, ztrácí o ni zájem a je nutné ho motivovat. Alpaky stejně jako ostatní lamy a ovce v extrémních výškách často potratí. Ani tato nemilá skutečnost nepřichází vniveč. Pastevci embryo vysuší a to potom slouží jako nejvyšší obětina při obřadech uctívání Matky Země Pačamama a bohů hor Apu (ŠUHAJDA, 2006).

Lamy mají na každé noze jen 3. a 4. prst, nedošlapují však na jejich špičky, ale na celou plochu posledních tří článků uvedených prstů, pod nimiž je silný pružný mozol, mozoly jsou dále na prsou a kolenou. Chrup je méně redukován, jsou zachovány všechny typy zubů, i když funkčně jsou nejdůležitější dolní řezáky a horní dolní selenodontní stoličky. Mají výrazné uchopovací pysky. Živí se býložravě, mají čtyřdílný žaludek a přežvykují, ale tento mechanismus vznikl nezávisle na přežvýkavcích, na rozdíl od nich mají všechny čtyři žaludky ve stěnách žlázky. Červené krvinky jsou oválného tvaru. Z lam žijí na pampách jihoamerických And divoce guanako a vikuňa, obzvlášť druhá z nich již jen vzácně (GAISLER a ZIMA, 2007).

Chodidlo je opatřeno mozolovitými polštáři, které jim umožňují snadný pohyb na písčitém a hrubém terénu a strmých skalách. Horní pysk je rozdělen, spodní řezáky jsou velmi ostré a stále dorůstají. Utváření pysku umožňuje spásání krátkých a tvrdých travin (VOHRADSKÝ. 1999).

Lamy jsou sudokopytníci velice blízce příbuzní velbloudům. Jejich postava se vyznačuje dlouhým krkem, malou hlavou, tělem bez hrbů a vysokýma nohama. Všechny čtyři známé druhy lam žijí na náhorních planinách And. Alpaka je druhá zdomácnělá lama. Vyznačuje se malými rozměry (výška kohoutku okolo 1m) a mimořádně kvalitní vlnou s chlupy dlouhými až 5 cm. Na rozdíl od velbloudů nenašlapují lamy na široká rohovitá chodidla, nýbrž na konečky kopýtek, které se podobají nehtům (ANDĚRA, 2000).

10

Uši jsou dlouhé, obličej je bez srsti, nosní část je dlouhá,rovná, špička nosu je okrouhlá. Hřbet je plochý od plece až po záď, ocas se stáčí nahoru a na hřbet (VOHRADSKÝ, 1999).

Jedním z nejvýraznějších znaků lam je srst. Srst lamy může mít mnoho odstínů, dokonce může být i skvrnitá (VERHOEEF – VERHALLEN, 2001). Je všeobecně známé, že dle typu srsti rozeznáme u alpak dvě fenotypově rozdílné skupiny. Tyto skupiny rozeznáváme jako Huacaya a Suri. Jedinci jednotlivých typů se od sebe dají rozeznat již na první pohled a i kvalita srsti je zde rozdílná.

Podle mého sledování, skupina huacaya obsahuje jedince, kteří jsou v těle robustnější. Srst těchto zvířat je připodobňována spíše k rounu ovcí. Je hladká, hustá a oproti tělnímu porostu typu Suri se také lépe zpracovává. Nejčastěji dosahuje délky kolem 10 cm.

Dle všeobecného sledování je známo, že pod názvem Suri nalezneme zvířata s typickou až 15 cm dlouhou srstí, která se samovolně splétá do prstenců. Tyto prstence oproti typu Huacaya vytvářejí na hřbetu zvířat brázdu, která rozděluje hřbet podélně na dvě poloviny. Tato srst je lesklá, ale hůře se zpracovává.

Obr. 1 Fenotyp Suri (VOHRADSKÝ 1999)

11

Produkce srsti je do značné míry ovlivňována věkem matky. Hmotnost srsti potomstva stoupá až do stáří 7 roků matky, kdy začne klesat. Z toho důvodu se doporučuje držet samice ve stádě nejvýše 7 let. Po této době klesá produkce srsti matky samotné a dále má negativní vliv na produkci srsti jejího potomstva. Roční produkce srsti je kolem 2 kg. Zvířata se selektivně šlechtí na jednotné zbarvení – bílé, černé, světle hnědé, hnědé, béžové nebo šedé. Výtěžnost masa je vysoká, dosahuje 55 až 59 %. Maso má mnohem nižší obsah tuku než maso jiných zvířat a pohybuje se kolem 1,33 % a obsah proteinu je kolem 20,3 % (VOHRADSKÝ, 1999).

Lamy jsou velmi dobře přizpůsobené jak omezenému příjmu vody, tak krátkodobému nedostatku. Vodní bilance lamy (spotřeba vody) je zřejmě mezi bilancí kozy (188 cm3 na kg živé hmotnosti a den) a velblouda (185 cm3 na kg a den) tj. asi 186 cm3 na kg živé hmotnosti a den ( ŠUHAJDA, 2006).

Camelidi se adaptovali extrémně suché zóně s nízkou vlhkostí, kam byli vytlačeni z vlhčích oblastí importovanými ovcemi, kozami a skotem. Léto je v puně vlhkým obdobím, kdy během prosince až března spadne 75% ročního objemu srážek (VOHRADSKÝ, 1999).

Známou skutečností je, že lamy umějí cíleně plivat husté, lepkavé sliny. Plivají na sebe nejen samci při zápase, ale všechna zvířata, cítí-li se ohrožena jinými zvířaty či člověkem. Není to však jediná zbraň, kterou lama má, dokáže také silně kousat a kopat předníma nohama (VERHOEF – VERHALLEN, 2001).

Podobně jako velbloudi plivají s přesností žaludeční zažitinu. Jsou velmi zvědaví a nebojácně prošetřují neznámé objekty (VOHRADSKÝ, 1999).

Samice prasat, hrochů, velbloudů a lam jsou představitelky pasivního typu porodu. Porozeným mláďatům netrhají jejich plodové obaly, jako by plně spoléhaly na jejich vysokou aktivitu (VESELOVSKÝ, 2005). Je všeobecně známo, že samice lam alpak jsou podobně jako samice lam krotkých březí zpravidla 331 – 359 dní. V převážné většině případů mají samice pouze jedno mládě, dvojčata jsou velmi vzácná a do současné doby nebyl na území ČR zaznamenán případ dvojčat u tohoto druhu. Lamy nemají sezónní říji a mohou být tedy samcem oplodněny kdykoliv v průběhu roku.

12

K ovulaci dochází stimulací koitem, který se odehrává v leže. Vajáčko se vyvíjí v levém děložním rohu. Pohlavní akt je poměrně dlouhý, trvá od 3 do 65 minut. Samice rodí většinou ve dne při intenzivním slunečním záření mezi 7 až 12 hodinou. Všechny druhy i poddruhy lam se mezi sebou mohou křížit a všichni kříženci jsou plodní (VOHRADSKÝ, 1999).

Obecně se ví, že k prvnímu napití po narození mláděte dojde nejpozději v cca hodinovém rozmezí. Mláďata jsou svými matkami kojeny po dobu 6-ti měsíců. Byly pozorovány i případy kdy dovolila samice pít i mláděti, které nebylo její. Zmíněné případy jsou však velmi zřídkavé a tyto samice dovolují pít pouze vybranému cizímu mláděti.

3.2.

Etologie

3.2.1. Etologie obecně

Etologie je nauka zabývající se životními projevy a chováním živočichů. Pomocí etologie se snažíme poznat příčiny a důsledky projevů a chování jichž bychom mohli využít následně v chovu. Dále se snažíme poznat následky způsobené chovným prostředím, které jsme zvířatům vytvořili a které chceme co nejvíce přizpůsobit jejich fyziologickým a psychickým potřebám (ŠUHAJDA, 2006).

Etologie jako samostatný vědní obor v rámci zoologie vznikla v 30. letech minulého století. Její zaměření se v průběhu vývoje měnilo nebo rozšiřovalo. První etologické výzkumy se věnovaly volně žijícím zvířatům a jejím přirozeným zvykům v jejich přirozených podmínkách. Jen takovéto práce se považovaly za etologické. Později se etologický výzkum rozšířil i na zvířata ve specifických podmínkách, tedy na laboratorní zvířata a zvířata v zoologických zahradách. Potřeba zařadit etologii mezi vědy využívané v zootechnice vznikla až v posledních letech s nástupem nových technologií chovu hospodářských zvířat (KOVALČIKOVÁ A KOVALČIK, 1984).

Cílem etologie, tak jako ostatních vědních disciplín, je objasnění kauzálních vztahů. Přitom základními otázkami jsou kvalita vlastností a procesů v organizmu (fyziologie), jejich vznik a změna během individuálního vývoje (ontogeneze) a v průběhu (evoluce). Adaptacím

13

v chování zvířat lze porozumět jen tehdy, jestliže nepodceníme žádnou ze tří výše jmenovaných složek (FRANCK, 1996).

Chování každého druhu živočicha má svá pravidla, zároveň je však v mnoha směrech proměnlivé a přizpůsobivé (ZAHRÁDKOVÁ a kol, 2009).

Chování zvířat se původně začínalo sledovat velmi náročně pozorováním ve volné přírodě či u zvířat v lidské péči. Postupně byly registrovány všechny poznatelné projevy a vytvořeny souborné soupisy, které se nazývají etogramy (VESELOVSKÝ, 2005).

3.2.2. Pastevní chování

Dle mého pozorování je u těchto zvířat během pastvy jedním z typických znaků jejich bdělost. Během pastvy stáda jeho členové průběžně kontrolují své okolí a pokud nedojde k žádnému vyrušení, opět se vracejí k příjmu potravy. Také je možno pozorovat stádo, ve kterém je jedno zvíře, které sleduje okolí a ostatní členové stáda se pasou. Pokud tento „hlídač“ zpozoruje nebezpečí, vydá varovný signál a spolu se zbytkem stáda se vydá do bezpečí. Dle mého pozorování jsou těmito stálými hlídkami opakovaně daní členové stáda. Ve většině případů jsou to starší samice. Všeobecnou zajímavostí je upřednostňování krmiva, které má mírně nahořklou chuť.

3.2.3. Vyprazdňování

Obecně platné je, že v přírodě slouží vyprazdňování k vyznačení teritoria. Vyprazdňování probíhá na stálých místech kam chodí všichni členové stáda. Tento zvyk je možno sledovat i v zajetí a je jedním z důležitých přirozených projevů.

V případě napětí ve stádu a

nejasnostech v postavení jeho jednotlivých členů, mohou být „výkaliště“ rozmístěna na nezvyklých místech a až po uklidnění situace ve stádu se opět vrací na svá původní místa a nebo se vytvoří nová, která budou všichni členové respektovat. Dle mého pozorování postoj zvířat při vyprazdňování bývá připodobňován k postoji vyprazdňujících se ovcí. Zvíře se lehce nahrbí, rozkročí nohy, pozvedne ocas a poté kálí. Je poměrně častým jevem, že po kálení následuje i močení. U samic je mnohem kratší jak u samců. Samci jsou schopni močit i několik minut. Důvodem tohoto chování je dle mého sledování mnohem menší proud moči u samců jak u samic. Jejich proud by se dal přirovnat 14

k poloprázdné dětské pistoli na vodu, který je ještě v přibližně stejných intervalech přerušován.

3.2.4. Komfortní chování

Všeobecně je známo, že komfortní chování zahrnuje skupinu úkonů, které zvíře provozuje za účelem zvýšení standartu komfortu. U alpak do těchto činností zahrnujeme drbání se o různé předměty, nejčastěji stromy a hrazení výběhu. Zvířata se drou také sama a to jak zuby v oblastní zadní části těla, tak i zadními nohami v přední části. Dále můžeme pozorovat jejich válení se jak v prachu tak i na lehce vlhké zemi. U vůdčí samice v zoo Brno, Wicky jsem pozorovala i ochlazování se v korytě s vodou. V tomto korytě buďto stála předními nohami a nebo v něm ležela přední částí těla. Také měla ve značné oblibě sprchování z hadice od ošetřovatelů. Toto chování jsem zaznamenala jen u ní. Ostatní členové stáda o tuto činnost příliš velký zájem nejevili a sprchovat je bylo možné pouze na ohlávkách.

3.2.5. Pohlavní chování

Dle mého pozorování toto chování můžeme řadit do dvou kategorií. První kategorií je pohlavního chování mezi dominantním samcem a ostatními samci. Zde můžeme pozorovat souboje mezi samci, která se skládají z rychlého běhu a následného nabíhání na soupeře. Naskakování na sebe navzájem, pokusy o kousnutí do předních nohou, plivání, kopání a celou škálu doprovodných zastrašujících zvuků. Dle obecně známých faktů dále rozlišujeme pohlavní chování mezi samcem a samicí. Samec čichem vyhledá říjnou samici ve stádě a poté se skloněnou hlavou projeví zájem a kontaktuje samici. Ta před ním zpočátku ustupuje a on ji nahání. Tato předehra může trvat i poměrně dlouhou dobu. Nakonec se samice zastaví a dovolí samci se s ní spojit. Ke spojení dochází v leže kdy samec přidržuje samici předníma nohama v oblasti slabin. Sledováním jsem zjistila i to, že pohlavní chování je ovlivněno věkem a postavením samce. Po dobu začlenění mladšího samce ve stádě, je toto jeho chování potlačeno přítomností dominantního jedince. Pokud dospělý samec ve stádu chybí, projevuje se pohlavní chování u mladého samce poměrně brzy a to již kolem 6 měsíce věku.

15

3.2.6. Mateřské chování

Samice prasat, hrochů, velbloudů a lam jsou představitelky pasivního typu porodu. Porozeným mláďatům netrhají jejich plodové obaly, jako by plně spoléhaly na jejich vysokou aktivitu (VESELOVSKÝ, 2005). Je všeobecně známo, že mateřské chování u alpak se podobně jako u ostatních druhů lam skládá především z očichávání a olizování mláděte. Dále je velmi důležitou součástí hlasová komunikace s mládětem a v neposlední řadě umožnění mláděti se napít. Samice také svého potomka brání před případnými predátory, případně i před agresivním samcem. Obrana mláďat je tvořena z plivání, vrážení do samce, kopání a u samice v zoo Brno jsem zaznamenala i snahu o kousnutí dotyčného samce.

3.2.7. Chování novorozeňat

Mým sledováním jsem zjistila, že mláďata jsou velmi života schopná a zpravidla se dokážou 45 minut po porodu poprvé postavit na nohy. Jejich končetiny jsou během porodu a prvního dne po porodu obaleny kožovitým útvarem, který měl za úkol ochránit porodní cesty matky před poškozením. Tento útvar během prvního dne seschne a z končetin posléze odpadne. Je ve všeobecné známosti, že první napití mleziva proběhne téměř ihned po postavení se mláděte na nohy. S nelezením struků pomáhá matka mláděti jeho jemným postrkováním hlavou a navádí ho tímto způsobem správným směrem. Při sání stojí mládě podél matky s hlavou zasunutou pod její břicho a ona ho jemně očichává. Pro stimulaci spuštění mléka nemusejí mláďata používat techniky jako například jehňata nebo telata, tedy prudkými strky hlavou stimulovat mléčnou žlázu k produkci mléka. Během mého sledování jsou tuto činnost při sání ani jednou nezpozorovala. Dle mého pozorování a obecně známých faktů se v případě ohrožení samice shluknou kolem mláďat a případného útočníka se snaží zastrašit. Zastrašení probíhá jako plivání, vrážení proti útočníkovi s otevřenou tlamou, kopáním a samice také vydávají zvuky, které mají zastrašovat. Tyto zvuky jsou poměrně hlasité.

16

3.2.8. Hravé chování

Dle mého pozorování toto chování zaznamenáváme převážně u mláďat, ale za určitých okolností a rozpoložení ho můžeme sledovat i u dospělých jedinců. U lam stejně jako u mláďat hospodářských zvířat se projevuje hravé chování převážně pohybem a to během, skoky apod.. Dále sem řadíme i případné snahy o jízdu po břiše z kopce na dostatečně kluzkém povrchu, hravé souboje mezi, strkání do dospělých jedinců a následný úskok a opakování této činnosti atd. Veselovský (2005) cituje MacDonald (2002), který říká, že mládě je většinou v době raného dětství miláčkem tlupy. Může si dovolit obtěžovat i samce. Ale ještě než trvale opustí matku, dostavují se prvé konflikty a mladý jedinec se musí naučit i přes protesty zařadit do sociální hierarchie.

3.2.9. Hlasové projevy

Všeobecně je známo, že hlasové projevy se liší u mláďat a u dospělých lam. Také rozlišujeme zvuky sloužící pro dorozumění se stádem a varovné signály. Dle mého pozorování mláďata nevydávají, tak hlasité zvuky jako dospělí jedinci. Jejich zvuky se dají přirovnat k broukání. Dorozumívají se tak hlavně s matkou. Postupem času se jejich zvukový repertoár rozšiřuje a stává se hlasitější. Pozorováním zvířat jsem zjistila, že zvuky u dospělých jedinců jsou typické bručivé a někdy až kvílivé zvuky. Dorozumívají se s jejich pomocí mezi sebou a vyjadřují tím i své aktuální rozpoložení. Během mé práce s lamami jsem zaznamenala různé zvuky. Nejzajímavější byla reakce jedné ze samic na přílišnou blízkost samce, který ji obtěžoval a projevoval až agresivní chování. Samice zaklonila hlavu, plivala na samce a vydávala přitom zvuk, který by se dal přirovnat k řevu. Dalším zvuk, který mě překvapil bylo kvílivé bublání, které vydával samec za přítomnosti mláďat, u kterých jevil i známky strachu a snahu dostat se od nich co nejdále. Veřejnost ví, že varovné signály jsou u lam charakteristické. Lamy krotké vydávají varovný signál, který většině lidí připomíná nejvíce hýkání. U alpak mi jejich varovný signál připomínal nejvíce ze všeho zvláštní kokrhání.

17

3.2.10. Postoje

Všeobecně známými důležitými součástmi vzájemné komunikace mezi členy stáda i jeho okolím jsou postoje. Tyto postoje můžeme rozlišit jako výhružné, dominantní a submisivní. Lze sem zařadit i projevy nelibosti. Pozorováním jsem rozpoznala, že při submisivním postoji se dotyčný jedinec jemně přikrčí dále vyklene hřbet a lehce stáhne hlavu. Nejvýraznějším znakem, kterého si můžeme všimnout je obrácení ocasu vzhůru a jeho přitištění na záď. Někdy při tomto postoji vydává zvíře i tiché štěbetavé zvuky, které jsou určeny pouze pro tyto situace. Submisivní postoj zvíře volí při kontaktu s dominantnějším členem stáda, v nezvyklé situaci nebo v případě nervozity. Dle mého pozorování se dominantní chování projevují nejčastěji vůdčí samci, ti pozvednou srpovitě ocas vztyčí hlavu i uši. V případě kontaktu s mladým samcem vydávají i hluboké broukání. V takové situaci mladý samec okamžitě přejde do submisivního postoje. Dle mého pozorování je výhružné chování je u samců a samic jiné. U samic se projevuje hlasitými zvuky, otevřenou tlamou a výpady proti vetřelci s následným návratem na původní pozici nebo útěkem. Mým sledováním jsem zjistila, že samci se oproti samicím celí vypnou, zvednou srpovitě ocas, pokouší se vypadat co možná největší, upřeně se dívají sokovy do očí a pohybují se zároveň s ním. Následně začnou pomláskávat a poté cvakat zuby. Pokud ani jeden z těchto varovných signálů nezapůsobí, samec zaútočí. Sledováním

jsem zaznamenala projevy nelibosti od těch nejmírnějších až po ty

nejmarkantnější, kterých si všimne opravdu každý. Znakem naprosté nelibosti zvířete je otevřená tlama. Ve chvíli kdy je zvíře nepopiratelně velmi naštvané a popouzené, projevuje to otevřenou tlamou. Hlasitě funí a má rozšířené nozdry. S takto otevřenou tlamou jsou alpaky schopny vydržet rámcově i desítky minut. Nezřídka se setkáme i s nadměrným sliněným v jehož důsledku zvířatům teče z tlamy, může kolem ní vytvářet i pěnu a pohled na takovéto zvíře je opravdu nezapomenutelný a každý může poznat, že je vysoce nespokojené. Takovouto reakci může vyvolat souboj s jinou alpakou. Při výcviku může k této situaci dojít v případě kdy zvíře odmítá spolupracovat a my po něm požadujeme nějaký cvik. Pokud na provedení povelu trváme, může se zvíře uchýlit k tomuto projevu.

18

3.2.11. Agresivní chování

Všeobecně známou skutečností, že agresivní chování můžeme nejčastěji vidět mezi samci, kteří bojují o postavení a o samice. Při souboji využívají samci rychlý běh, narážení do protivníka, kopání předními i zadními nohami, plivání a také kousání. Na rozdíl od samic mají na spodní čelisti špičáky, kterými dokážou svému soupeři způsobit nepříjemné a poměrně hluboké rány. Tyto špičáky bych přirovnala k „vlčím zubům“ u hřebců. Zuby se nejčastěji snaží zachytit soupeřovu přední nohu a tím mu zasadit ránu, která by ho mohla případně i zcela vyřadit z boje. Mohou ovšem svého soka kousnout i do krku, který je sice chráněn vrstvou srsti, ale krátce po ostříhání může přijít samec k řádné tržné ráně. Další agresivní chování může samec projevovat vůči mláďatům, samicím i lidem. V těchto případech je ovšem bráno jako patologické a vysoce nežádoucí. Lamí samec na lidi útočí stejně jako na své soky a nejčastějším důvodem způsobující toto chování je jeho umělý odchov člověkem. Agresivní chování se dá omezit, důležitá je však důslednost. Osvědčilo se hlasité „NE“, lehké plácnutí při nežádoucím chování nebo odražení hrudníku lamy kolenem v případě , že lama skáče na člověka. Někteří chovatelé používají i dětské stříkací pistole, zvláště u lam, které mají tendence se s člověkem přetlačovat a sahat mu do obličeje. Osvědčilo se také tlesknutí dlaněmi před zvířetem a jejich následné nastavení v upažené poloze „semaforů“. Tato poloha chovatele, případně opětné tlesknutí, vyvolá u zvířete signál bránícího se tvora a následný nezájem. Pokud se lama neuklidní v průběhu 1 až 2 měsíců, je vhodné ji nechat vykastrovat (ŠUHAJDA 2006).

Dle mé vlastní zkušenosti i následného pozorování agresivního samce alpaky v zoo Brno z těchto rad nic nepomohlo. Tleskání bylo naprosto neúčinné, stejně jako plácnutí a hlasité „Ne“. Tento úkon samce spíše vydráždil. Odražení hrudníku samce kolenem se také ukázalo jako nevhodné a to z důvodu velmi přesného plivnutí z blízka přímo do obličeje a následných pokusů o kousnutí napadeného. Stříkání vody z dětské pistolky bylo akceptováno bez jakékoliv změny útočnosti. Jediné co pomohlo byla sice voda, ale pouštěná z hadice. Vzhledem k využití samce v zoo Brno jako chovného je kastrace naprosto nepřípustná. Jako nejvhodnější se ukázalo minimalizace kontaktu se samcem mimo box a za přítomnosti samic. V případě nutnosti vstupu na padock za přítomnosti samce se osvědčila lopata v ruce, která samce spolehlivě odradila od útoku a vzhledem ke vzdálenosti, kterou si samec udržoval se zmenšila i přesnost plivání. 19

Je všeobecně známo, že v případě takové agresivity vůči lidem je velké riziko toho, že tento vzorec chování přeberou i samcovi potomci žijící s ním ve stádu. Používání takovýchto jedinců k chovu je krajně nevhodné a žádný zodpovědný chovatel by se něčeho takového rozhodně neměl dopouštět.

20

4.

ALPAKY V ZÁKONECH Chov lam alpak se od roku 2008 řídí vyhláškou 411/2008 Sb.. Tato vyhláška byla

schválena 18.11.2008 a datum účinnosti nabyla 16.12.2008. Vyhláška 411/2008 Sb.,o stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči, je vydána na základě § 29 odst. 1 Zákona České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, tento zákon je nadřazeným předpisem pro zmiňovanou vyhlášku. A ta je též sestavena na základě zákona č. 77/2004 Sb. a zákona č. 312/2008 Sb.

Znění § 2 vyhlášky č. 411/2008 Sb., jenž upravuje vyjmutí lamy krotké a alpaky ze seznamu druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči: Odstavec předpisu 411/2008 Vyhláška č. 411/2008 Sb., o stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči § 2

§2 Druhy zvířat vyžadující zvláštní péči

1) Z třídy plazů (Reptilia) jsou druhy zvířat vyžadující zvláštní péči a) všechny jedovaté druhy, b) z řádu krokodýli (Crocodylia) všechny druhy.

2) Z třídy ptáků (Aves) jsou druhy zvířat vyžadující zvláštní péči a) z řádu kasuáři (Casuariiformes) všechny druhy, s výjimkou rodu Dromaius, b) z řádu dravci (Falconiformes) z čeledi jestřábovití (Accipitridae) z rodů Aquila, Hieraaetus, Pithecophaga, Spizaetus, Harpia a Haliaetus všechny druhy, c) z řádu sovy (Strigiformes) z čeledi sovovití (Strigidae) z rodu Bubo všechny druhy, d) z řádu krátkokřídlí (Gruiformes) z čeledi jeřábovití (Gruidae) z rodu Grus všechny druhy, e) z řádu brodiví (Ciconiiformes) z čeledi volavkovití (Ardeidae) z rodů Ardea, Ardeola a Egretta všechny druhy.

21

3) Z třídy savců (Mammalia) jsou druhy zvířat vyžadující zvláštní péči a) z řádu primáti (Primates) všechny druhy, b) z řádu šelmy (Carnivora) všechny druhy včetně ploutvonožců (Pinnipedia), s výjimkou domestikovaných druhů pes (Canis familiaris), kočka (Felis catus), fretka (Putorius furo) a zvířat chovaných jako zvěř v zajetí podle zákona o myslivosti, c) z řádu chobotnatci (Proboscidea) všechny druhy, d) z řádu lichokopytníci (Perissodactyla) všechny druhy, s výjimkou druhů označovaných nebo evidovaných podle plemenářského zákona, e) z řádu sudokopytníci (Artiodactyla) všechny druhy, s výjimkou druhů označovaných nebo evidovaných podle plemenářského zákona, zvířat chovaných jako zvěř v zajetí podle zákona o myslivosti a lamy krotké (Lama glama) a alpaky (Vicugna pacos).

22

5.

ŘÁD OCHRANY LAM PŘI CHOVU ČESKÉHO KLUBU CHOVATELŮ LAM (ČKCHL) (ŠUHAJDA 2006) :

Objekty, zařízení a vybavení pro chov zvířat (1) Zásady pro budování a provoz objektů, zařízení a vybavení pro chov zvířat a péče o ně jsou následující:

a) velikost výběhu pro domácí formy lam tj. pro lamu krotkou a alpaku je nejméně 150 m² pro tři zvířata, pro každé další zvíře o 30 m² více,

b) vybavení a zabezpečení pro ochranu a pohodu zvířat je následující: lamy jsou odolné proti chladu a mohou být drženi celoročně ve venkovních výbězích, přičemž musí mít k dispozici přístřešky respektive stáje (nevytápěné), které poskytnou místo všem zvířatům ze stáda a to nejméně 2 m² pro zvíře. Při celodenním ustájení lam se plocha zvětšuje na dvojnásobek,

c) povrch použitých prostor: jako podklad ve výběhu je třeba zvolit písek nebo přírodní půdu,

d) prostor je zabezpečen před nepříznivými klimatickými vlivy přístřeškem; korunami stromů…; v letním období je nutno zajistit dostatek pitné vody,

e) způsob a četnost denního krmení a napájení je následující: lamy jsou skromní býložravci, kteří jsou krmeni senem, v létě trávou, trochu ovocem, zeleninou a větvemi; granule jen jako doplněk,

f) nároky na zabezpečení potřebných krmiv a jejich nezbytné zásoby jsou následující: denní dávka pro dospělou lamu stačí pro záchovu 8% NL. To znamená, že může spokojeně žít na kvalitním seně.

Příklad: Seno 2-2,5 kg /kus a den. Jádro 0,5-0,75

kg/kus a den (v zimě).Tento váhový poměr je dobré zachovat při ekvivalentní náhradě objemných krmiv (trávy, jetelotrávní směsky, pampelišky... celkem cokoliv, co není

23

jedovaté - základ je dobré seno) a jadrných krmiv (kukuřice- suchá drcená nebo ječmen, oves, pšenice). Na překrmování NL je lama dost citlivá.

(2) Zvířata mají k dispozici tato zařízení: - přístřešky o rozměrech podle čl.4, odst.1, písmeno b, s možností : - podávání objemného krmiva na zem nebo v jeslích, - zkrmování pevného krmiva (zrniny, granule, zelenina…) v žlabu, - poskytování pitné vody z napáječek, plastových nádob apod. - výběh o rozměrech podle čl.4, odst.1, písmeno a. Oplocení výběhu by mělo být pokud možno kovové, nebo oplocení klasické ( i plastové) pletivo výšky 1,5-2 metry. Vhodným oplocením je i elektrický ohradník. - pomocné prostory pro skladování krmiv, musí být suché a odvětrané; pomůcky pro česání a úklid se musí udržovat v čistotě a mimo dosah chovaných zvířat; - a pro přepravu transportní bedny nebo přívěsy

(3) Zařízení jsou konstruována tak, aby bylo zabráněno utrpení zvířat. Je tedy nutné zabezpečit pohodu a ochranu zvířat v prostorách, ve kterých se zvířata chovají (jsou ustájena), (viz přílohy 1-5 vyhlášky č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství, nebo příloha č. 2 vyhlášky č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat), jejich velikosti, vybavení a zabezpečení pro ochranu a pohodu zvířat, povrchu použitých prostor (zabezpečení před nepříznivými klimatickými vlivy, zastínění, způsob a četnost denního krmení a napájení, nároky na zabezpečení potřebných krmiv a jejich nezbytné zásoby, způsob ochrany zvířat proti utrpení).

(4) Chovatel zajistí nebo manipuluje se zvířaty tak, aby

a) se zvířaty bylo zacházeno klidně a rozhodně a zvířata měla zabezpečenou pohodu, nebyla drážděna nebo týrána a bylo minimalizováno riziko jejich poranění;

b) osoby manipulující se zvířaty přistupovaly k nemocnému či poraněnému zvířeti vždy se zvýšenou opatrností a aby zvláštní pozornost věnovaly přístupu ke zvířatům, která se projevují jako nebezpečná a při zacházení s nimi byly jištěny další osobou;

24

c) při provádění speciálních úkonů, např. veterinárních zákroků, které provádí odborně způsobilá osoba, byl na místě, kde se zákrok provádí, potřebný počet dalších poučených osob;

d) při provádění zvláštních úkonů u neklidných zvířat byly použity vhodné prostředky k fixaci zvířete, nebo podán zklidňující preparát veterinárním lékařem;

e) osoby manipulující se zvířaty věnovaly zvýšenou pozornost zvířatům v situacích doprovázených hlukem nebo jinými negativními podněty;

f) osoby manipulující se zvířaty byly informovány o opatřeních v případě mimořádných opatření (např. útěk zvířete mimo vyhrazené prostory, požár) a zabezpečily ochranu zvířat před utrpením a vznikem nebezpečných situací;

g) chovatel zabezpečí hygienu, výživu a bezvadný zdravotní stav zvířat;

h) zajistí odborné služby veterinárního lékaře.

Zakázané způsoby manipulace: - použití nosních kroužků, ohlávky se zubadlem a obojku s vnitřními hroty; - kastrace je povolena u agresivních zvířat, zvířat využívaných k zooterapii, v zookoutcích atd.

Zákroky spojené s ochranou zvířat, zajištění jejich zdraví a pohody

(1) K ochraně zvířat, zajištění jejich zdraví a pohody se provádějí tyto zákroky: chovatelem: - šetrné zacházení a manipulace se zvířetem při jeho přemísťování, se zajištěním dostatečného počtu lidí nebo spolehlivých ovládacích prostředků; - poskytnutí první pomoci v případě úrazu s následným odborným ošetřením. (2) Péče o samice ve stadiu rozmnožování a o samice a mláďata po narození je zajišťována takto:

25

- samici minimálně měsíc před porodem izolovat od pohlavně dospělých chovných samců, zajistit klid, pravidelný příděl potravy,vody a pro případ potřeby kontakt na odbornou veterinární péči; - mláďata chránit před nepřízní počasí (vlhko, mráz, vítr,..) vhodnou podestýlkou (sláma, seno, suché listí…), zajistit první odborné veterinární vyšetření a v případě potřeby realizovat opatření navržena veterinářem. U dospělých jedinců se podestýlka nevyžaduje, ale ani nezakazuje.

(3) Zásady sledování dědičnosti zdraví a sledovaných genetických znaků jsou tyto: - majitel chovných zvířat je zapsán v registru členů – je členem ČKCHL, - chovná zvířata jsou označena čipem a jsou zapsána v registru zvířat, - podle zásad čl.3, odst. 2 tohoto Řádu chovatel sleduje a vybírá pro chov jen taková zvířata, která jsou prostřednictvím poradce pro chov lam zapsána v plemenné knize ČKCHL.

(4) V chovu chovatel zajistí: a) veterinární péči a prevenci, b) zabezpečení pravidelných veterinárních prohlídek, které provádí veterinární lékař, c) udržování ideálního výživného stavu zvířat (používání kvalitního krmiva) d) pohodu zvířat vhodným ustájením, kontaktem s člověkem, nerušeným odpočinkem, zajištění kontaktu s ostatními zvířaty, e) očkování: jen na doporučení veterinárního lékaře, podle vzniklé situace v místě chovu, f) odčervení.

(5) Označování zvířat provádí pouze veterinární lékař s platnou licencí k provádění čipování. Zvířata jsou označována mezinárodním platným čipem vpichem pod kůži na pravé straně krku uprostřed.

Povolené způsoby usmrcení nebo zákroky k regulace populace (1) Povolené zákroky k regulaci populace provádí pouze veterinární lékař. (2) Usmrtit zvíře může veterinární lékař po posouzení jeho zdravotního stavu, a to v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

26

(3) Porážku na místě může provést odborně způsobilá osoba v případech stanovených § 7 a 21 zákona č. 166/1999 Sb .

Přeprava zvířat (1) Přeprava zvířat musí být prováděna v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, s vyhláškou č. 193/2004 Sb., o ochraně zvířat při přepravě, a s předpisy ES (Evropská dohoda o ochraně zvířat při mezinárodní přepravě včetně Dodatkových protokolů, Sbírka mez. smluv č.20/2000)

(2) Zejména je nutno dodržovat následující zásady uvedené v zákoně č.77/2004 Sb. pod paragrafem § 8a až § 8l (el).

(3) Zvířata lze přepravovat pouze v dopravních prostředcích, které jsou konstruovány tak, aby technicky zabezpečily pohodu zvířat, minimalizovaly možnost jejich zranění při přepravě, umožňovaly pravidelnou kontrolu stavu zvířat a jejich pohody a splňovaly technické požadavky a měly stanovené vybavení.

(4) V prostorech přepravních prostředků, v nichž jsou přepravována zvířata, se nesmí manipulovat s volným ohněm, nesmí být současně přepravovány předměty, které by mohly nepříznivě ovlivnit pohodu zvířat nebo poškodit jejich zdraví, zejména látky dráždivé a hořlaviny

(5) Během vykládky a předvádění zvířat musí být se zvířaty zacházeno šetrně.

(6) Osoby, které se zvířaty manipulují, jsou poučeny zejména v oblasti zacházení se zvířaty. Podmínky pro chovná zvířata

(1) Podmínky pro chov lam jsou následující: a) věkové omezení chovných zvířat, u samic starších 2 let povolit zabřeznutí, maximálně jednou za rok, samcem starším 3 let;

b) u samic starších 12 let povolit jedno výjimečné zabřeznutí za 3 roky, pokud chovatel předloží potvrzení veterinárního lékaře o vyšetření zvířete přibližně jeden měsíc před 27

předpokládanou říjí s dobrozdáním, že zdravotní stav umožňuje březost bez nadměrných rizik;

c) umělá inseminace, kterou může provést pouze osoba odborně způsobilá podle veterinárního zákona nebo plemenářského zákona, se nesmí používat mezi jedinci, kteří se již předtím nereprodukovali přirozeným způsobem;

d) během jednoho kalendářního dne smí chovný samec krýt jen jednu samici.

Kvalifikace – poučení osob o ochraně zvířat

Chovatel poučí osoby o tom jak mají manipulovat se zvířaty, připravovat pomůcky nebo jiné vybavení a seznámí je se zásadami zabezpečení pohody a ochrany zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcích předpisů a tohoto řádu. ČKCHL zajišťuje vzdělávací akce a kvalifikační školení pro odbornou způsobilost svých členů k chovu a k ochraně chovaných zvířat. Prostřednictvím odborných časopisů , vydáváním propagačních materiálů a zveřejňováním výsledků své práce a činnosti na internetových stránkách přispívá ČKCHL ke zvyšování odborného povědomí široké veřejnosti o chovu lam u nás.

28

6.

ETOLOGICKÉ POZOROVÁNÍ STÁDA ALPAK V ZOO BRNO

6.1.

Sledovaný materiál Mnou sledované stádo v zoo Brno se skládá z 5 stálých členů. Do tohoto stáda se poté

v srpnu narodila 4 mláďata. Skupina obývá svažitý výběh o rozměrech, který má vytvořeno několik rovných plošin pro pohodlný odpočinek zvířat. Jsou zde i vzrostlé stromy, které poskytují v letních měsících stín. Dále má k dispozici zpevněný a ohrazený padok, který navazuje na stáje patřící k výběhu.

Obr. 2 Tia

Obr. 3 Xara

29

Obr. 4 Peri

Obr. 5 Marcel

Obr. 6 Alf

Obr. 7 Amálka

30

Obr. 8 Arka

6.2.

Obr. 9 Abby

Metodika Pozorování jsem prováděla nejčastěji z mostu pro návštěvníky, který prochází podél

celého výběhu a nabízí proto nejlepší místo ke sledování. Pouze v případě, že samec jevil snahu na mě během sledování plivat, přesunula jsem se na schodiště po levé straně výběhu. Chování stáda jsem sledovala jednou měsíčně po dobu 8 hodin a to od 8.00 – 16.00. V tomto období jsem zachytila dobu ranního krmení a následné vypouštění do výběhu kde měla zvířata k dispozici seno. Během sledování může být ovlivněno přežvykování, ve kterém lamy ustávaly v přítomnosti většího počtu lidí nebo za přítomnosti psů. Dále může být zkresleno chování samce, který během mnou prováděného pozorování pokaždé z počátku pobíhal kolem mostu a výhružným chováním se snažil odehnat vetřelce. Nejvíce bude ovšem jeho chování ovlivněno v letních měsících kdy davy příchozích lidí způsobovaly samcův očividný neklid a také rozrušení. Při sledování jsem se zaměřila na tyto projevy: PK - příjem krmiva, N - napájení, KF komfortní chování, O - odpočinek, P - přežvykování, V - vyprazdňování, J - jiné. Po narození mláďat jsem etogramy rozšířila o toto chování H - hra, S - sání, PM - péče o mládě.

31

6.3. Výsledky etologického pozorování Při vyhodnocování etogramů jsem došla k závěru, že největší podíl činnosti během dne se u stáda skládá z příjmu potravy a z odpočinku. Šuhajda(2006) říká,že vysoké zastoupení má i přežvykování. Tuto skutečnost se mi v etogramech nepodařilo potvrdit. Lamy v přežvykování ustávaly při jakémkoliv i sebemenším vyrušení a z tohoto důvodu se mi je častěji podařilo zachytit pouze jako ležící, odpočívající zvíře a nikoliv jako přežvykujícího jedince. Napájení mělo vyšší intenzitu v teplejších dnech a bylo i delší oproti dnům chladnějším. V chladnějších dnech se zvíře nejvýše dva loky a odešlo. V teplých dnech to bylo loků o poznání více. Komfortní chování se u lam skládá z drbání se o strom, zuby a nebo válení se. U samice Wicky jsem pozorovala upřednostňování válení. U této samice se dá dokonce říct, že to byla její oblíbená činnost. Dále jsem u ní během teplých dnů zaznamenala máčení v korytě v němž buď stála předními nohami nebo si do něj dokonce přední polovinou těla lehla. její další oblíbenou činností, která by se dala zařadit do kategorie komfortního chování, bylo nechávat se sprchovat od ošetřovatelů. U ostatních členů stáda jsem pozorovala pouze jen drbání a válení se. Vyprazdňování je u alpak prováděno na již ustálená místa. Tento pořádek se jen na pár dní porušil po odvozu vůdčí samice. Zpravidla po kálení následovalo močení a to bylo u samce delší jak u samic. Pod pojem Jiné jsem zařadila činnosti jako například: Pozorování okolí, pohyb, agresivní chování samce, obranu samice před samcem, očichávání apod.. Lamy tyto věci nevykovávaly tak pravidelně a dostatečně často, abych je sledovala zvlášť jako výše popsaná chování, ale zároveň jsem se je nemohla vynechat z důvodu zkreslení konečných výsledků. Grafické znázornění četností jednotlivých sledovaných projevů je vyobrazeno v grafech 1 – 8, které obsahuje tato diplomová práce.

32

Tab. 1 Souhrn monitorovaných životní projevů za období sledování

ZIMNÍ MĚSÍCE JARNÍ MĚSÍCE LETNÍ MĚSÍCE PODZIMNÍ MĚSÍCE ZIMNÍ MĚSÍCE 19.12.2009 8.1.2010 9.2.2010 19.3.2010 19.4.2010 10.5.2010 5.6.2010 14.7.2010 22.8.2010 27.9.2010 15.10.2010 19.11.2010 28.12.2010 26.1.2011 o t ( C) - 8,0 - 6,0 - 1,7 5,0 13,0 16,0 18,0 21,7 20,0 10,0 10,7 8,8 - 9,0 0,3 PK 34,5 39,4 37,68 39,39 34,54 40 39,4 37 34,6 24 28,14 32,9 33 33,3 N 6,6 5,43 4,95 4,95 6,63 4,24 4,9 5,5 4,3 3 3,46 3,05 5,5 4,6 KF 4,24 4,9 4,24 6,63 7,3 6,6 7,9 5,5 5,1 6,7 9,52 7,75 6,1 6,1 O 25 24,2 31,55 29,96 27,17 26,71 24,7 24,54 26 27 24,24 29 22 29,78 P 9,69 4,9 3,74 3,74 5,5 7,87 4,84 7,9 5,6 6,7 5,19 5,63 4 6,1 H 5,1 9 7,36 4,76 5,5 5,7 PM 4,3 4,4 3,46 2,17 2,5 0,39 S 4,3 4,4 3,46 2,17 2,5 V 7,27 6,67 7,4 5,49 7,3 5,45 6,1 6,7 4,7 4,4 3,05 3,05 6,7 4,9 J 12,7 14,5 10,44 9,84 11,56 9,13 12,2 11,86 6 10,4 12,12 9,52 12,2 9,13

PK – příjem krmiva N - napájení KF – komfortní chování O - odpočinek P - přežvykování

H - hra PM – péče o mládě S - sání V - vyprazdňování J – jiné chování

33

Tab. 2 Souhrn statistických průkazností V této tabulce se nachází shrnutí statistické průkaznosti vztahu jednotlivých činností a ročního období. Chí – test je vyhodnocen následovně : + + vysoce průkazné +

statisticky průkazné

N.S. statisticky neprůkazné

sledovaný projev PK N KF O P H PM S V J

ROČNÍ OBDOBÍ ZIMA 37,19 5,66 4,46 26,92 6,11

JARO 37,98 5,27 6,84 27,95 5,7

7,11 12,55

6,08 10,18

LÉTO 37 4,9 6,17 25,08 6,11 5,1 4,3 4,3 5,8 10,02

PODZIM 28,35 4 7,99 26,75 5,84 7,04 3,34 3,34 3,5 10,68

PK - příjem krmiva

H - hra

N

PM – péče o mládě

- napájení

KF - komfortní chování

S - sání

O

V - vyprazdňování

- odpočinek

P - přežvykování

ZIMA 33,15 5,05 6,1 25,89 5,05 5,6 1,45 2,5 5,8 10,67

Průkaznost + N.S. N.S. N.S. N.S. N.S. N.S. N.S. + N.S.

J – jiné chování

6.4. Nestandardní chování samce

Zaznamenala jsem také nestandardní chování u samce, které se skládalo z agrese vůči samicím a výhružným postojům až plivání na návštěvníky, kteří se z mostu, probíhajícím podél výběhu, příliš naklonili jeho směrem. Sledovala jsem také překvapivé chování během prvního měsíce po porodech. Samec se mláďat bál, odmítal být v jejich blízkosti a v případě přiblížení mláďat vydával vysoké pískavé bublavé zvuky a projevoval podřízenost a obavy. Jeho agresivní chování bylo velmi

34

omezeno a stádo bylo naprosto pokojné. Po několika týdnech si na přítomnost mláďat zvyknul a opět se začal vůči samicím projevovat nestandardně. Později došlo i na jeho neustálé agresivní chování vůči jednomu z mláďat. Byl tu i pokus o napadení jiného mláděte, ale vůdčí samice, která byla jeho matkou mládě ochránila. Napadání mladé samičky bylo tak brutální a nebezpečné, že bylo nutné ji spolu s matkou 15.10.2010 oddělit od zbytku stáda a samcova agrese byla tak silná, že se pokoušel překonat branku oddělující ho od dvojice zvířat a část následujícího dne v tomto konání pokračoval. 19.10. proběhl pokus o opětovné spojení stáda, ale samec na mládě začal opět útočit téměř okamžitě po jeho vstupu do výběhu. Z toho důvodu došlo znovu k oddělení samce od matky s mládětem. Další pokus o obnovení stáda se opakoval 20.1.2011. Snaha opět skončila atakováním mladé samice. Izolovaná od samce musela být až do poloviny února kdy se povedlo spojení stáda. Ovšem těsně před odvozem mláděte do zoo Riga, který proběhl 7.3.2011, byly u samce opět pozorovány známky počínající agrese vůči dané samičce. Element, který ve stádu způsobuje neklid je samec, který se vůči lidem i samicím chová agresivně. Vůči samicím je důvodem agresivního chování sexuální pud. Kdy si samec vynucuje páření a při odporu samice se jeho chování postupně mění v agresivní. Toto napadání trvalo i řádově desítky minut. Neklid v jeho společnosti byl pozorován hlavně u Peri, která je nejčastějším objektem jeho útoků. Samice se v jeho blízkosti stavěla do defenzivního postoje a vydávala zastrašující zvuky. Zajímavé bylo také samcovo chování po narození mláďat. V případě přítomnosti mláďat se projevoval bojácně a i jeho řeč těla signalizovala strach a podřízenost.

6.5. Diskuze

Lamy mají tendenci být jedlíci „závodní jídelny“, u některých druhů píce přičemž dávají hlavně přednost vyšší a hrubší píci (JOHNSON, 1989). Během sledování lam při pastvě jsem pozorovala u některých jedinců skutečně upřednostňování vyšší píce. Jiná zvířata oproti tomu vyhledávala pouze nižší a šťavnatější druhy trav. O okus listů stromů měla všechna poměrně velký zájem.

Někteří noví majitelé nebo chovatelé s malými stády se dostávají do problémů s mladými samci, kteří mohou být zprvu na obtíž, ale to se může rychle vyvinout do vážnější situace. K tomu může dojít, pokud se alpským dostává špatného druhu pozornosti a mazlení

35

od jejich vlastníků. Nebo když mají povoleno zasahovat do „osobního prostoru“ majitele, protože chování je zprvu pokládáno za „roztomilé“. V patřičnou dobu se může alpaka pokusit ovládat lidi,a to stejným způsobem, kterým začíná přirozeně bojovat o své místo ve stádě (PAUL,2007). Převážně při nesprávném zacházení s mladými samci je pravděpodobnost odehrání se takovéto situace velmi vysoká. Mladí jedinci se přirozeně pokoušejí vydobýt si lepší postavení a pokud jim chovatel pevně nevymezí hranice, mohou se pokusit dostat se na nejvyšší místo a toho dosáhnout pouze pokud porazí nejvýše postaveného jedince. Jako tohoto jedince vidí člověka a z toho důvodu k němu mohou být agresivní.

Hypertermie je hrozbou pro těžce přehřáté lamy alpaky a v horkém a vlhkém podnebí (FOWLER, 1994). Přehřátí je aktuální hrozbou především u zvířat, která jsou v druhém roce po stříhání a tedy těsně před novým stříháním. Srst je již dorostlá a na přímém slunci dochází k zahřívání. Riziko je především u tmavších jedinců. U černé samice v zoo Brno jsem pozorovala neochotu vystupovat ze stínu v teplých dnech a zvýšenou potřebu pít. Její dech byl také rychlejší jak ostatních členů stáda. Alpaky se ochlazují zrychleným dýcháním. Zprvu přes rozšířené nozdry a pokud se nedostavuje včasný dostatečný účinek, tak pomocí rozevřené tlamy.

Skot dává přednost odstáté vodě před vodou čerstvou, teplou však odmítá (HROUZ a kol., 2000). Alpaky překvapivě také upřednostňují k pití odstátou vodu podobně jako skot. Ve výběhu v zoo Brno mají k dispozici koryta s vodou a také napáječku s čerstvou, ale k pití využívají převážně vodu v korytech. Spouštěcí zařízení na napáječka se zapíná bez problémů i menším tlakem, takže možnost neschopnosti zvířat vyvinout dostatečný tlak k spuštění vody zaniká.

Délka přežvykování se odvíjí od druhu krmiva, obecně lze říci, že hrubší krmivo prodlužuje délku přežvykování. Záleží také na klidu, protože lamy jsou velmi zvědavá zvířata, která z přežvykování vyruší každý i sebemenší podnět (ŠUHAJDA, 2006). Tato citace se během mého etologického pozorování zcela potvrdila. Na délce přežvykování měl druh krmiva výrazný podíl. Přežvykování bylo nejvíce ovlivněným faktorem při sledování. Vzhledem k množství návštěvníků v letních měsících bylo přežvykování rušeno mnoha podněty z vnějšího prostředí výběhu

36

Lamy jsou velmi náchylné na nedostatek vitaminu D a zinku, který způsobuje křivici, větší náchylnost k jaterní lipidóze (VAN SAUN, 2009). Lamy jsou skutečně náchylné na nedostatek vitaminu D. U alpak v zoo Brno se ještě případ nedostatku tohoto vitamínu u alpak nestal, ale již byl zaznamenán u samce lamy krotké, který byl po delší dobu izolován v šerém boxu. Vypadávání srsti, špatná kvalita zubů atd. se dostavily poměrně rychle.

6.6. grafické vyjádření etogramů

Graf 1 Průběh změny příjmu krmiva během pozorování

Příjem krmiva

37

le de n

lis to pa d pr os in ec

říj en

zá ří

sr pe n

če rv en če ve ne c

du be n kv ět en

bř ez en

ún or

le de n

pr os in ec

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

38

20

15

10

5

0 sr pe n

če rv en če ve ne c

du be n kv ět en

bř ez en

ún or

le de n

pr os in ec

lis to pa d pr os in ec

lis to pa d pr os in ec

le de n

25

le de n

30 říj en

35

říj en

Odpočinek zá ří

Graf 3 kolísání množství odpočinku

zá ří

sr pe n

če rv en če ve ne c

du be n kv ět en

bř ez en

ún or

le de n

pr os in ec

Graf 2 změna intenzity napájení Napájení

7

6

5

4

3

2

1

0

Graf 4 Vliv ročního období na přežvykování Přežvykování 12 10 8 6 4 2

le de n

lis to pa d pr os in ec

říj en

zá ří

sr pe n

če rv en če ve ne c

du be n kv ět en

bř ez en

ún or

le de n

pr os in ec

0

Graf 5 Vývoj hravého chování u mláďat Hra 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 srpen

září

listopad

říjen

39

prosinec

leden

Graf 6 změna intenzity sání mléka od matek Sání 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 srpen

září

listopad

říjen

prosinec

Graf 7 Vyprazdňování v průběhu pozorování

Vyprazdňování 8 7 6 5 4 3 2 1

40

le de n

lis to pa d pr os in ec

říj en

zá ří

sr pe n

če rv en če ve ne c

du be n kv ět en

bř ez en

ún or

le de n

pr os in ec

0

Graf 8 Zastoupení jiného chování během pozorování stáda Jiné chování 16 14 12 10 8 6 4 2

41

le de n

lis to pa d pr os in ec

říj en

zá ří

sr pe n

če rv en če ve ne c

du be n kv ět en

bř ez en

ún or

le de n

pr os in ec

0

7. MONITOROVÁNÍ ZMĚNY OBVODU BŘICH MATEK A RŮSTU MLÁĎAT

7.1. Materiál Pro měření obvodů břich a růstu mláďat jsem používala 4 samice alpak a jejich mláďata ze zoo Brno(viz. kapitola 6).

Obr. 10 Mláďata alpak v zoo Brno

7.2. Metodika Údaje pro toto zkoumání jsem získávala pravidelným měřením daných zvířat vždy jednou za měsíc. U samic jsem měřila změnu v obvodu jejich břich s pokračující březostí i několikrát následně po porodu mláďat. Tyto údaje jsem porovnala mezi sebou a poté i s mírami, které jsem získala po příchodu zvířat do zoo Brno a tedy v době kdy nebyly samice březí. Tímto způsobem jsem mohla vyhodnotit změny obvodu a zjistit zda se samice po porodu vrátily k původním mírám a nebo se jim ty nějak změnily. Pro vytvoření grafu jsem si zjistila

42

průměrné hodnoty obvodu břich matek v daném měsíci a tato vypočtená data jsem použila pro vynesení do grafu. Měřila jsem obvod v nejširší části břicha samic klasickým krejčovským metrem. Mláďata jsem poprvé měřila 28.8.2010. Zde jsem se zaměřila na měření více faktorů jak u jejich matek a to z důvodu jejich celkového vývoje, který je již u dospělých zvířat zastaven a u těchto mladých jedinců má sledování jejich vývinu větší důležitost. Zde jsem měřila změnu rozměru hlavy, krku, délky těla, výšky v kohoutku a délku levé přední nohy. U hlavy jsem brala míru od koutku úst po ucho. Krk byl od místa mezi ušima po kohoutek. Délka těla se zjišťovala od kohoutku po kořen ocasu. Výška v kohoutku byla od kohoutku po zem a noha od lokte po zem. Jednotlivé údaje u měřených partií jsem si převedla do aritmetického průměru a tyto výpočty jsem později použila na sestavení grafů pro sledování růstu mláďat. Měřila jsem klasickým krejčovským metrem.

7.3. Výsledky měření a diskuze

SAMICE: První měření bylo provedeno 14.11.2009 a v dalších měsících ke změně obvodu nedošlo a proto jsem do tabulky zahrnula až datum 15.4.2010. od tohoto data byly zaznamenány pravidelné přírůstky obvodu. Zpočátku byla změna průměrně o 3,5 centimetrů. V pokročilejší březosti se již rychlost nárůstu obvodu zpomalila na 2,5 a posléze na 1,25 centimetru za měsíc. Po porodu došlo k průměrnému úbytku o 4,5 centimetru. Nejvyšší úbytek byl u Peri a nejnižší u Xary. Během období sledování se obvody břich matek změnily takto: Wicky z 111cm na 115cm Peri z 109 cm na 112 cm Tia ze103 cm na 110 cm Xara ze 100 cm na 111 cm

MLÁĎATA: Nejvýraznější průměrné přírůstky byly zaznamenány u délky těla, výšky v kohoutku a u krku. U krku byl zaznamenán průměrný přírůst 2,9 cm a u délky těla byl průměrný měsíční

43

přírůstek 3,4 cm, výška v kohoutku měsíčně průměrně nabyla o 6 cm. Hlava a noha neměly tak výrazné změny oproti ostatním měřeným partiím. U hlavy to byl 1 cm a u nohy 1,9 cm. Za půl roku měření se z původních hodnot, které byly získány 28.8.2010 zvětšily sledované údaje takto: Hlava z 11,75 cm na 17,5 změna je o 5,75 cm Krk z 25,75 cm na 43 cm změna je o 17,25 cm Tělo z 41,75 cm na 62 cm změna je o 20,25 cm Výška z 64 cm na 84,75 cm změna je o 20,75 cm Noha z 40,25 cm na 51,75 cm změna je o 11,75 cm

Při tomto sledování růstu mláďat se potvrdil genetický předpoklad většího vzrůstu u samice jménem Arka. Její matka Wicky byla z celého stáda nejvyšší, také nejmohutnější a toto předala i své dceři. Dále jsem zaznamenala zpočátku pomalejší přírůstky u Abby, která je potomkem samice Xary jenž je na posledním místě ve stádové hierarchii. Tato samice má i zdravotní potíže a je velmi hubená. Počáteční růst Abby byl tedy pomalejší jak u ostatních mláďat, ale poté co přešla z větší části na pevnou stravu se její růst zrychlil a během krátké doby se v rozměrech vyrovnala ostatním mláďatům.

Při křížení Suri × Suri se narodí potomstvo, které bude typu v 278 huacaya a 1702 Suri. Suri × huacaya vytvořé 89 huacaya a 56 Suri potomstvo. Huacaya × huacaya páření vyrábí 19.633 huacaya a 4 Suri potomstvo (Sponenberg, 2010). Toto zjištění bylo mnou z určité části potvrzeno. Sledované stádo se skládá ze zvířat typu huacaya a narozená mláďata byla opět typu huacaya.

Studie o genetických mechanismech lamy alpaky a fleec znacích ukazují, že bílý genotyp je dominantní na pigmentovém fenotypu a strakatém fenotypu. Fenotypy s černou tváří a končetinami jsou dominantní na černé a divoké fenotypy (FRANK A KOL., 2006). Bílé samice v zoo Brno měly opravdu tmavý pigment v pokožce. Na strakatém fenotypu se dominance zcela prokázat nepodařila. Narozený strakatý sameček měl převahu tmavé barvy, ale strakatá samička měla větší podíl bílé barvy. Fenotyp s černou tváří a končetinami se dle mého sledování nedal potvrdit.

44

7.4. Tabulky růstu a jejich grafické znázornění RŮSTOVÉ TABULKY ZMĚN OBVODŮ BŘICH MATEK

Obvody břich matek Datum 14.11.2009 15.4.2010 29.5.2010 29.6.2010 20.7.2010 28.8.2010 měření Wicky 111 114 116 118 119 115 Xara 100 101 108 112 113 111 Tia 103 104 107 111 114 110 Peri 109 118 120 120 120 112

Průměrné změny obvodů břich matek Datum 14.11.2009 15.4.2010 29.5.2010 měření Břicho 105,75 109,25 112,75

29.6.2010

20.7.2010

28.8.2010

115,25

116,5

112

Graf 8 změny velikosti obvodů břich matek Změny obvodů břich v průběhu březosti 118 116 114 112 110 108 106 104 102 100 3.měsíc

8.měsíc

9.měsíc

45

10.měsíc

11.měsíc

po porodu

RŮSTOVÉ TABULKY VÝVOJE MLÁĎAT

ALF Narozen: Datum měření Hlava Krk Tělo Výška Noha

6.8.2010 28.8.2010

Matka: Peri Otec: Marcel 20.9.2010 9.10.2010 6.11.2010 7.12.2010 10.1.2011 19.2.2011

13 28 45 68 42

14 32 49 70 43

AMÁLKA Narozena: 17.8.2010 Datum 28.8.2010 měření Hlava 11 Krk 23 Tělo 40 Výška 64 Noha 40

ARKA Narozena: 23.8.2010 Datum 28.8.2010 měření Hlava 12 Krk 27 Tělo 42 Výška 67 Noha 40

ABBY Narozena: 23.8.2010 Datum 28.8.2010 měření Hlava 11 Krk 25 Tělo 40 Výška 57 Noha 39

15 35 51 72 45

17 37 55 77 49

17 40 56 77 52

18 42 57 80 53

18 43 58 82 54

Matka: Tia Otec: Marcel 20.9.2010 9.10.2010 6.11.2010 7.12.2010 10.1.2011 19.2.2011 12 30 43 68 42

13 36 45 70 43

14 40 50 70 48

15 41 55 75 48

16 42 56 79 49

17 42 57 82 50

Matka: Wicky Otec: Marcel 20.9.2010 9.10.2010 6.11.2010 7.12.2010 10.1.2011 19.2.2011 14 30 45 70 44

15 32 49 75 45

16 38 53 79 50

17 41 60 80 50

17 43 64 85 52

17 44 66 89 53

Matka: Xara Otec: Marcel 20.9.2010 9.10.2010 6.11.2010 7.12.2010 10.1.2011 19.2.2011 13 28 44 63 42

14 32 47 68 44

16 37 52 71 46

46

16 37 56 73 47

17 41 62 79 49

18 43 67 86 50

Průměrné přírůstky u mláďat Datum 28.8.2010 20.9.2010 měření Hlava 11,75 13,25 Krk 25,75 30 Tělo 41,75 45,25 Výška 64 67,75 Noha 40,25 42,75

9.10.2010 6.11.2010 7.12.2010 10.1.2011 19.2.2011 14,25 33,75 48 71,25 44,25

15,75 38 52,5 74,25 48,25

16,25 39,75 56,75 76,25 49,25

17 42 59,75 80,25 50,75

17,5 43 62 84,75 51,75

Graf 9 Přírůstky u sledovaných rozměrů mláďat

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1.měsíc

2.měsíc

3.měsíc Hlava

Krk

4.měsíc Tělo

47

5.měsíc Výška

6.měsíc Noha

7.měsíc

8. ZÁVĚR

Během etologického pozorování stáda alpak v zoo Brno jsem zjistila, že přirozené etologické projevy jsou z velké části ovlivněny klimatickými podmínkami a také prostředím, ve kterém jsou chovány. Tato zjištění jsou potvrzena etogramy, které dokládají moje pozorování, která probíhala 1x měsíčně po dobu 8 hodin v 15 minutových intervalech. Toto sledování jsem prováděla po dobu 14 měsíců.

Při vyhodnocování jednotlivých ročních období jsem zjistila, že jsou rozdíly v procentech odpočívajících zvířat v zimě a v létě. V zimě jich odpočíval menší počet oproti létu.

Zaznamenala jsem také pokles samcova agresivního chování, které jsem zařadila do skupiny jiné chování. Agresivita poklesla během prvních týdnů po narození mláďat. Poté se však opět vrátila do normálního stavu. Etologické pozorování bylo vyhodnocováno v grafech, které ukazovaly změnu zastoupení dané činnosti v průběhu sledování. Prokázala se návaznost činností na roční období. Činnosti zvířat byly také ovlivněny přítomností návštěvníků. V zimních měsících bylo chování stáda přirozenější z důvodu absence většiny rušivých vlivů. Naopak v létě zvířata stále odtrhávala od některých jejich činností přítomnost návštěvníků. Nejpostřehnutelnější je rušení v případě přežvykování.

Výsledky etologického pozorování popsaného výše jsem podrobila analýze pomocí statistického Chí-testu. Zde jsem výpočty potvrdila vliv ročního období na počet zvířat, která přijímají

potravu. Statisticky průkazný mi vyšel také vztah mezi ročním obdobím a

vyprazdňováním.

Dále jsem prováděla monitoring změn obvodů břich u březích samic. Obvody břich byly zjišťovány obyčejným krejčovským metrem v nejširší části břicha dané samice. Dokumentace se prováděla od 3. měsíce březosti. Změny obvodu byly zaznamenány až v měsíci 8. a následující 2 měsíce již byly přírůstky markantní, průměrně 3 cm za měsíc. Po porodech se obvody břich zmenšily nejvíce o 8 cm a nejméně o 2 cm. Největší obvod změřený v 11. měsíci byl 120 cm a nejmenší 113 cm. 48

Nejvyšší přírůstky v obvodu břicha měla samice, u které se z původních 100 cm změnila hodnota na 113 cm. Dalším dvěma samicím se obvod změnil ze 109 a 103 cm na 120 a 114 cm, tedy o celých 11 cm. K nejmenší změně došlo u vůdčí samice, která ze 111 cm přibrala na 119cm.

Zjištěné údaje byly vyneseny na graf, který ukazuje vysoké přírůstky v posledních měsících březosti a poté ve většině případů výrazné snížení obvodu břicha samice po porodu mláděte oproti poslednímu měření před porodem.

Po narození mláďat jim každý měsíc bylo měřeno několik tělesných partií a to délka hlavy, krku, těla, výška v kohoutku a délka nohy. Potvrdily se předpoklady o velikosti mláděte nejmohutnější samice ve stádě. Tato samička se narodila předposlední, ale již při prvním měření byly některé její hodnoty téměř totožné s těmi u nejstaršího samečka. Hlava byla u samce 13 a u ní 12, krk měl 28 a ona 27, výška byla také rozdílná pouze o 1 cm a to 68 cm u samce a 67 cm u samice. Zbylé dvě samičky byly o poznání menší a u mláděte poslední členky stáda trvalo poměrně dlouho než samička své sourozence dorostla a k tomu došlo až poté co přešla z větší části na tuhou stravu a nebyla závislá na mateřském mléce. Nejvýraznější průměrné přírůstky při vyhodnocování měření byly zaznamenány u délky těla, výšky v kohoutku a u krku. U krku byl zaznamenán průměrný měsíční přírůst 2,9 cm a u délky těla byl průměrný měsíční přírůstek 3,4 cm, výška v kohoutku měsíčně průměrně nabyla o 6 cm. Hlava a noha neměly tak výrazné změny oproti ostatním měřeným partiím. Naměřené hodnoty byly přeneseny do grafu, který prokázal plynulý nárůst velikosti jednotlivých partií a neukázal žádný výrazný nárůst některé měřené části těla mláďat. Všechna data nabývala postupně a plynule.

Tato diplomová práce potvrdila vztah mezi prostředím, podmínkami v něm a etologickými projevy zvířat. Doložila vliv členů stáda na jeho harmonii a poukázala na důležitost chování samce, který se může stát ve stádu rušivým až nežádoucím faktorem. Sledování stáda po náhlém odvozu vůdčí samice zdokumentovalo neklid, chaos a nerozhodnost ve stádu než se pozice opět uklidnily.

49

Při měření obvodů břich samic došla k závěru, že nejvýraznější přírůstky jsou v posledních měsících březosti. Neprokázala, že přibývání obvodu je spojené s postavením jednotlivých samice ve sledovaném stádě. Měření mláďat přineslo výsledky, které říkají, že přírůstky jsou souměrné a nedochází k prudkému nárůstu některé z částí těla. Potvrdil se vliv genetiky na velikost mláďat a také byl prokázán vztah v růstu mláďat, jejich aktivitě a fyzickém stavu matek, který ovlivňuje mladé jedince obzvláště v období kdy jsou závislí na mateřském mléku a ještě nepřešli na bylinou stravu. Po přechodu na rostlinou potravu se růst zrychlí a během poměrně krátké doby může mládě svými rozměry dohnat ostatní vrstevníky. I aktivita je poté větší a nedochází k tak rychlé únavě mláděte, které během přijímání převážně mléčné stravy bylo výrazně méně aktivní jak ostatní a také se poměrně rychle unavilo a výrazně častěji se pokoušelo od své matky pít. Zajímavým námětem pro širší zkoumání může být dle mého názoru porovnání dat od více zvířat jak pro obvody břich u březích samic, tak i růst mláďat. Vzhledem k potřebě objektivního porovnání zde zveřejněnými zjištěními by bylo třeba sledovat danou problematiku v širším časovém horizontu a s větším souborem sledovaných zvířat.

50

POUŽITÁ LITERATURA : ANDĚRA, M., Zvířata v horách, vydání první, vydalo AVENTINUM NAKLADATELSTVÍ, s.r.o., Praha – Modřany, 2000, str. 223, ISBN 80–7151–127-7 BARTOŠ, B. a KRATOCHVÍL J. , Soustava a jména živočichů, vydání první, vydalo NAKLADATELSTVÍ ČESKOSLOVENSKÉ AKADEMIE VĚD, Praha, 1954, str. 544 FOWLER, M.E., Hyperthermia in llamas and alpace, dostupné na http://www.scopus.com/, Volume 10, Issue 2, July 1994, Pages 309-317 FRANCK, D., Etologie, vydalo KAROLINUM, Praha, 1996, ISBN 80-7066-878-4 FRANK, E.N. A KOLEKTIV, Phenotypic and genetic description of fibre traits in South American domestic camelids (llamas and alpacas), dostupné na http://www.scopus.com/, Volume 61, Issue 2-3 SPEC. ISS., February 2006, Pages 113-129 GAISLER, J. a ZIMA, J., Zoologie obratlovců, vydání druhé – přepracované, vydalo ACADEMIA, Praha, 2007, str. 692, ISBN 978-80-200-1484-9 JOHNSON, L.W., Llama medicine. Nutrition., dostupné na http://www.scopus.com/, Volume 5, Issue 1, March 1989, Pages 37-54

KOVALČIKOVÁ, M. a KOVALČIK, K., Etológia hovädzieho dobytka, vydalo PRÍRODA, Bratislava, 1985

PAUL, E., Alpaca behaviour, http://www.scopus.com/, Issue 52, September 2007, Pages 1416 ŘÁD OCHRANY LAM PŘI CHOVU ČESKÉHO KLUBU CHOVATELŮ LAM, vydán 2005 SPONENBERG, D.P., Suri and huacaya alpaca breeding results in North America, dostupné na http://www.scopus.com/, Volume 93, Issue 2-3, October 2010, Pages 210-212 ŠUHAJDA, D. , Chov lam, vydání první, vydal OFTIS, Ústí nad Orlicí, 2006, str. 96, ISBN 80-86845-42-7 VAN SAUN, R.J., Nutritional Diseases of Llamas and Alpace, dostupné na http://www.scopus.com/, Volume 25, Issue 3, November 2009, Pages 797-810

VERHOEF – VERHALLEN, E.J.J. , Encyklopedie volně žijících zvířat, vydání první, vydalo Rebo Productions CZ, s.r.o., Praha, 2001, str. 320, ISBN 80-7234- 213-4 51

VESELOVSKÝ, Z., Etologie – Biologie chování zvířat, vydání první, vydalo ACADEMIA, Praha, 2005, str. 407, ISBN 80-200-1331-8 VOHRADSKÝ, F. , Místní plemena domácích zvířat tropů a subtropů, vydání první, vydala ACADEMIA, Praha, 1999, str. 539, ISBN 80-200-0742-3 VYHLÁŠKA č.411/2008 Sb o stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči

ZAHRÁDKOVÁ, R. a kol., Masný skot od A do Z, vydalo ČESKÝ SVAZ CHOVATELŮ MASNÉHO SKOTU, Praha, 2009, ISBN 978-80-254-4229-6

52

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Tab. 1 Souhrn monitorovaných životních projevů za období sledování Tab. 2 Souhrn statistických půkazností Tab. 3 Etogramy sledování Graf 1 Průběh změny příjmu krmiva během pozorování Graf 2 Změna intenzity napájení Graf 3 Kolísání množství odpočinku Graf 4 Vliv ročního období na přežvykování Graf 5 Vývoj hravého chování u mláďat Graf 6

Změna intenzity sání mléka od matek

Graf 7

Vyprazdňování v průběhu pozorování

Graf 8

Zastoupení jiného chování během pozorování stáda

53

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1 Fenotyp suri (VOHRADSKÝ, 1999) Obr. 2 Tia (Ludínová , 2010) Obr. 3 Xara (Ludínová, 2010) Obr. 4 Peri (Ludínová, 2010) Obr. 5 Marcel (Ludínová, 2010) Obr. 6 Alf (Ludínová, 2010) Obr. 7 Amálka (Ludínová, 2010) Obr. 8 Arka (Ludínová, 2010) Obr. 9 Abby (Ludínová, 2010) Obr. 10 Mláďata alpak v zoo Brno Obr. 11 Couvání Obr. 12 Lehání Obr. 13 Chůze ze schodů Obr. 14 Procházka po areálu zoo Brno Obr. 15 Skok přes překážku Obr. 16 Pastva

54