Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Venkovská turistika v mikroregionu Hustopečsko Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Vladimír Mikule, Ph.D.
Heroutová Simona
Brno 2013
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Venkovská turistika v mikroregionu Hustopečsko vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MU v Brně.
Dne
…………...………
Podpis …..……………….
PODĚKOVÁNÍ Děkuji Ing.Vladimíru Mikulemu, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a informace při zpracovávání mé bakalářské práce.
ABSTRAKT Tato
bakalářská práce se zabývá venkovskou
turistikou
v mikroregionu
Hustopečsko. Uvádí charakteristiku mikroregionu a zhodnocení současného stavu podnikání ve venkovské turistice. Na základě zhodnocení současného stavu je vypracována SWOT analýza a jsou navrţeny další moţnosti rozvoje venkovské turistiky na daném území.
Klíčová slova: mikroregion, Hustopečsko, turistika, venkovská turistika, SWOT analýza
ABSTRACT This thesis deals with the rural tourism in the micro-region Hustopečsko. Presents characteristics of the micro-region and to assess the current state of business in rural tourism. Based on evaluation of the current state is prepared SWOT analysis and proposes further developement potential of rural tourism in the territory. Key words: mikroregion, Hustopecsko, tourism, rural tourism, SWOT analysis
OBSAH 1
ÚVOD....................................................................................................... 8
2
CÍL........................................................................................................... 9
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED .......................................................................... 10 3.1 Cestovní ruch ................................................................................................... 10 3.1.1 Druhy cestovního ruchu ............................................................................... 10 3.1.2 Formy cestovního ruchu ............................................................................... 10 3.2 Venkovská turistika .......................................................................................... 11 3.2.1 Formy venkovské turistiky ........................................................................... 11 3.2.2 Venkovská turistika zahrnuje ....................................................................... 11 3.3 Vesnická turistika ............................................................................................. 11 3.3.1 Doprovodné programy vesnické turistiky .................................................... 12 3.4 Agroturistika .................................................................................................... 12 3.4.1 Doprovodné programy agroturistiky ............................................................ 12 3.5
Ekoagroturistika ............................................................................................... 13
3.6
Chataření a chalupaření .................................................................................... 13
3.7
Ekonomický přínos .......................................................................................... 13
3.8 Charakteristika mikroregionu Hustopečsko ..................................................... 14 3.8.1 Geografická poloha mikroregionu ................................................................ 14 3.8.2 Podnebí ......................................................................................................... 15 3.8.3 Půda .............................................................................................................. 15 3.8.4 Vodní toky, plochy ....................................................................................... 15 3.8.5 Přírodní podmínky ........................................................................................ 16 3.8.5.1 Přírodní rezervace ................................................................................. 16 3.8.5.2 Evropsky významné lokality ................................................................. 17 3.8.6 Zemědělství .................................................................................................. 17 3.8.7 Obyvatelstvo ................................................................................................. 18 3.9 Mikroregion a jeho obce .................................................................................. 19 3.9.1 Boleradice ..................................................................................................... 19 3.9.2 Bořetice......................................................................................................... 20 3.9.3 Horní Bojanovice.......................................................................................... 21 3.9.4 Hustopeče ..................................................................................................... 21 3.9.5 Kobylí ........................................................................................................... 22 3.9.6 Němčičky ...................................................................................................... 23 3.9.7 Starovičky ..................................................................................................... 23 3.9.8 Šakvice ......................................................................................................... 24 3.9.9 Šitbořice ........................................................................................................ 24
3.9.10
Velké Pavlovice ........................................................................................ 24
3.10 Současný stav venkovské turistiky................................................................... 26 3.10.1 Agroturistika ............................................................................................. 26 3.10.2 Pěší turistika .............................................................................................. 26 3.10.3 Cykloturistika............................................................................................ 26 3.10.4 Lyţování ................................................................................................... 26 3.10.5 Vinařství.................................................................................................... 27 3.10.6 Vodní turistika .......................................................................................... 27 3.10.7 Rybolov ..................................................................................................... 27 3.10.8 Jezdectví.................................................................................................... 27 3.11
Současný stav podnikání ve venkovské turistice ............................................. 29
4
SWOT ANALÝZA MIKROREGIONU ..................................................... 30
5
VYHODNOCENÍ ODPOVĚDÍ ZÍSKANÝCH Z DOTAZNÍKU.................. 32 5.1 Dotazník, návštěvnost v Mikroregionu Hustopečsko ...................................... 32 5.1.1 Vyhodnocení odpovědí ................................................................................. 33
6
MOŢNOST ROZVOJE VENKOVSKÉ TURISTIKY ................................ 35 6.1 Vlastní návrh .................................................................................................... 35 6.1.1 SWOT analýza půjčovny kol........................................................................ 37 6.1.2 Hodnocení ubytovacích kapacit ................................................................... 38 6.1.3 Půjčovna kol a její sluţby ............................................................................. 38 6.1.3.1 Ceníky sluţeb ........................................................................................ 39 6.1.3.2 Varianty tras .......................................................................................... 40 6.2
Ekonomická kalkulace ..................................................................................... 41
7
ZÁVĚR ................................................................................................... 43
8
ZDROJE ................................................................................................. 44
9
PŘÍLOHY ............................................................................................... 48
1
ÚVOD Tématem mé bakalářské práce je „Venkovská turistika v Mikroregionu
Hustopečsko“. Mikroregion leţí nedaleko mého bydliště, tudíţ je pro mě přístupný a zajímavý. Jako další důvod jsou mé základy z cestovního ruchu a to, ţe se tímto způsobem mohu dozvědět více informací o moţnostech turistiky, které tato oblast nabízí. V práci budu charakterizovat cestovní ruch všeobecně, podrobněji pak venkovskou turistiku a moţnosti podnikání v této sféře. Nadále charakterizuji celý Mikroregion. Záměrem je, ţe se díky práci seznámím s aktuálním stavem venkovské turistiky, pomoci dotazníku zhodnotím situaci návštěvnosti a vyuţívání sluţeb v mikroregionu a poté navrhnu moţnosti rozvoje nebo zlepšení. Pro venkovskou turistiku a její rozvoj je mikroregion vhodný díky své poloze, počtem kulturních a historických památek, přírodních zajímavostí a také velkým počtem tradic a tradičních událostí. Nabízejí se zde moţnosti cykloturistiky, turistiky, vodní turistiky v rámci Novomlýnských nádrţí a hlavně si kaţdý s touto oblastí spojí vinařství.
8
2
CÍL
Cílem bakalářské práce je zhodnotit současný stav venkovské turistiky v mikroregionu Hustopečsko a navrhnout moţnosti dalšího rozvoje. Na základě zhodnocení současného stavu venkovské turistiky, moţností ubytování a doprovodných programů je vypracována SWOT analýza. Na jejím základě je pak uveden návrh pro moţnost rozvoje venkovské turistiky v mikroregionu Hustopečsko.
9
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED
3.1 Cestovní ruch Cestovní ruch představuje v současnosti jedno z nejrychleji se rozvíjejících odvětví v celosvětové ekonomice. Vytváří spoustu pracovních míst. Do nedávné doby se jeho aktivity v celosvětovém měřítku soustřeďovaly pouze do přímořských, jezerních a horských oblastí, popřípadě do hlavních center kultury a lázeňských míst. Nyní jsou zde i novější formy cestovního ruchu. Jednou z nich je i venkovská turistika. [4] Cestovní ruch je také ukazatelem ţivotní úrovně obyvatelstva a má také jisté společenské funkce, jako například: účelné vyuţití volného času, pomáhá vytvářet nový ţivotní styl, umoţňuje obnovu duševních a fyzických sil. [13] 3.1.1 Druhy cestovního ruchu
-
dle místa realizace
-
dle vztahu k platební bilanci
-
dle délky pobytu
-
dle způsobu zabezpečení
-
dle způsobu účasti a formy úhrady nákladů na účast
3.1.2 Formy cestovního ruchu
-
rekreační cestovní ruch
-
kulturně poznávací cestovní ruch
-
lázeňsko – léčebná forma cestovního ruchu
-
sportovně rekreační forma cestovního ruchu
-
formy cestovního ruchu spojené s profesí
-
seniorská forma cestovního ruchu
-
mládeţnická forma cestovního ruchu
-
venkovská turistika
-
cestovní ruch mimo veřejné formy
-
ostatní formy cestovního ruchu [13]
10
3.2 Venkovská turistika Venkovská turistika je tzv. měkká forma cestovního ruchu, který se přednostně koná na venkově, avšak ne všechny aktivity se venkovskou turistikou mohou nazývat. Někdy můţe jít i o formu městské turistiky, která se pouze jen odehrává na území venkova. [13] Koncepce o alternativním cestovním ruchu pocházejí z Alpských oblastí. Vznikly na nátlak venkovského obyvatelstva v souvislosti s narůstající intenzitou zimních sportů a letních dovolených v sedmdesátých letech. [33] Venkov pro obyvatele měst utváří nový způsob ţivota, který je kontrastem k jejich materialistickým hodnotám a prospěchovosti v městských oblastech. [33] 3.2.1 Formy venkovské turistiky Mezi nejznámější formy venkovské turistiky patří: Vesnická turistika, agroturistika, ekoagroturistika, chataření a chalupaření. [2] 3.2.2 Venkovská turistika zahrnuje
Vesnickou turistiku tradiční, agroturistiku, dovolenou v přírodě, ubytování a pobyty v malokapacitních hotelích, činnosti typicky venkovské. Je jí charakteristické rodinné zázemí, hostům mohou být poskytovány čerstvé hospodářské produkty. [35] Jejími hlavními produkty jsou: ubytování, stravování, doprava, doprovodné programy, zájmové aktivity, ostatní doprovodné programy, kulturně historické programy. [1]
3.3 Vesnická turistika Vesnická turistika je bezprostředně spojena s přírodou, krajinou a venkovským prostředím. Jde o formu cestovního ruchu, kdy účastníci vyuţívají atraktivity venkovského místa, které konkrétně navštěvují. Jsou to všechny aktivity spojené s cestovním ruchem na vesnici, kromě agroturistiky. [35]
11
3.3.1 Doprovodné programy vesnické turistiky Mezi doprovodné programy vesnické turistiky můţeme zahrnout: -
sport (jezdectví na koni, rybaření, lov zvěře, pěší turistika, cykloturistika)
-
historie, kultura, příroda (historické památky, přírodní rezervace, národní parky, místní slavnosti)
-
řemesla (ukázky tradičních řemeslných prací, návštěva výrobních objektů)
-
zájezdní hostince
-
školy v přírodě
-
speciální klientela [4]
3.4 Agroturistika Samostatná forma cestovního ruchu, kdy je podstatou pobyt na farmách nebo v zemědělských objektech. Provozovatelé farem mají agroturistiku jako vedlejší zdroj příjmů, které slouţí k udrţení nebo rozšíření jejich podnikatelské činnosti. Propojení zemědělství a turistiky, je spjata se zemědělskými pracemi. Výhradně na rodinných farmách nebo u zemědělských podniků. Cílem pro turisty je klid, pohoda a návrat k přírodě. Naopak pro farmáře to znamená finanční přínos, zviditelnění na trhu, vyuţití volné pracovní síly. [35] 3.4.1 Doprovodné programy agroturistiky V agroturistice jsou doprovodné programy téměř totoţné s doprovodnými programy u vesnické turistiky, je zde navíc: -
Zemědělská činnost (úklid stájí, krmení)
-
Houbaření, sběr lesních plodin [4]
12
3.5 Ekoagroturistika Ekoagroturistika je forma agroturistiky. Turisté navštěvují ekologicky hospodařící farmy. Největším znakem je souţití s rodinou na jejich farmě, zapojení se do zemědělských prací a poté konzumace produktů, které pocházejí z ekologického zemědělství farmy. [35] Prostředí ekofarmy musí být umístěno ve zdravotně příznivém ţivotním prostředí. [4]
3.6 Chataření a chalupaření Jde o chatové osady, které jsou umístěny mimo dosah vesnického osídlení, nebo o chalupy stojící na volném prostranství. Jsou k němu vyuţívána soukromá rekreační zařízení. [2]
3.7 Ekonomický přínos Městští lidé utrácí peníze ve vesnických obchůdcích, hospodách a restauracích. Tímto poskytují moţnost pro rozvoj místní produkce, zvýšení zaměstnanosti a zlepšení ekonomické situace. [34] Je to tedy ideální způsob k výměně ekonomicky dostupných prostředků mezi obyvateli venkova a města. [14]
13
3.8 Charakteristika mikroregionu Hustopečsko 3.8.1 Geografická poloha mikroregionu Mikroregion se rozkládá na území Jiţní Moravy, jiţně od Brna v oblasti Dyjskosvrateckého úvalu. Sahá od Novomlýnských nádrţí aţ k okraji Ţdánického lesa. Tvoří ho 29 obcí. [15] Hustopečsko sousedí na jiho-západě s Mikulovskem, jiţně s Lednicko-Valtickým areálem, jihovýchodně jsou Modré Hory, čistě východní stranu kryje Ţdánicko a Hovoransko a severně od mikroregionu se nachází Ţdánický les a Politaví. [16]
Obr.č.1, Mikroregiony [16] Reliéf mikroregionu tvoří geomorfologický celek Ţdánického lesa, Boleradická vrchovina, která je dělena na Diváckou vrchovinu a Hustopečskou pahorkatinu. [17] Toto území patří k jednomu z nejdéle osídlených. Z doby 13-15. století se
struktura
osídlení
výrazně
nemění.
Oblast
je
charakteristická
pro zemědělskou výrobu, hlavně pro vinařství a sadařství. [15]
14
zejména
3.8.2 Podnebí Hustopečsko patří do okresu města Břeclav. Zde je podnebí typické dlouhými a suchými léty. Zároveň tento okres patří mezi jeden z nejteplejších z celé České republiky. S teplotou nad 10°C je tu počet dní okolo 170-180, z toho 60-70 dní letních. Zima je zde mírná a suchá. Roční sráţkový průměr se pohybuje okolo 500mm. Největší mnoţství sráţek spadá v období od dubna do září. [3] 3.8.3 Půda Vlivem půdotvorných procesů se v mikroregionu dají nalézt různé typy půd. Černozemě se vyskytuje téměř na celém jeho území. Pararendziny, které se vytvářejí na zvětralinách vápnitých pískovců, můţeme v malém mnoţství najít i na pahorkatinách Hustopečska či Kloboucka. Taktéţ se zde setkáme i s hnědozemí. Na západě mikroregionu, kde hranici tvoří řeka Svratka, se setkáme s půdou nivního typu, který je vhodný pro pěstování ovoce a zeleniny. Celkově jsou půdy v regionu spíše středně těţké. [3] 3.8.4 Vodní toky, plochy Nejhlavnějším vodním tokem, který se v mikroregionu nachází je řeka Svratka. Ta tvoří západní hranici regionu. Patří do povodí řeky Moravy. Pramení ve Ţďárských vrších a vlévá se do Věstonické nádrţe. Dále Štinkovka, která pramení jiţně od Nikolčic. Má 14 km a do nádrţe Nové Mlýny se vlévá u Šakvic. Trkmanka pramení ve Ţdánickém lese, celková délka je 43 km. Hlavní oblastí, kudy protéká je Kloboucko, Ţdánicko a Velkopavlovicko. Haraska je jedním z nejvýznamnějších přítoků Trkmanky. Můţeme zde najít i rybníky, z neznámějších je to Hustopečský, Strachotínský a Pouzdřanský. [3] Hustopečské rybníky jsou na potoku Štinkava. Základní funkcí byla ochrana Hustopečí před povodněmi. [12]
15
3.8.5 Přírodní podmínky Od severu regionu je Ţdánický bioregion, je to oblast chladnější a vlhčí. Vyskytují se zde hlavně bučiny a ostřice chlupatá. Není zde ţádná skalní ani drnová step, ostrůvkově však můţeme nalézt teplomilné trávníky. Dále máme Hustopečský bioregion, pro který je typická členitá pahorkatina. Vyskytují se zde krátké prudké svahy, které vytvořily mozaiku dubohabřin a teplomilných doubrav. Bioregion je centrum výskytu společenstev v České republice. Tzv. Hustopečská pahorkatina má měkce modelovaný reliéf, ale i jiţ zmiňované prudké svahy. Jsou zde především těţší půdy s dostatkem ţivin. Můţeme zde nalézt druhově velmi bohaté komplexy teplomilných ekosystémů. Zachovalé ukázky ekosystémů můţeme najít v okolí Bořetic, Kobylí a Kurdějova. [3] 3.8.5.1 Přírodní rezervace Tab.č.1, Přírodní rezervace [22] Název NPR Pouzdřanská step-Kolby PR Hrádek PR Kamenný vrch PR Louky pod Kumstátem PR Nosperk PR Roviny
Rozloha (ha) 47,1 11,2 6,0 3,7 10,9 26,3
PR Velký Kuntínov
11,6
PR Věstonická nádrţ
1017,0
PR Zázmoníky
4,9
PP Jesličky
3,5
PP Plácky
3,3
Důvod ochrany Travnatá kavylová step s významnou květenou, výskyt kobylky saga, šípáková doubrava Zbytek lesostepních společenstev Opuštěná pastvina s teplomilnou květenou Svahové louky s bohatým výskytem katránu tatarského Mozaika rozličných typů dobrav Zachovalá buková doubrava Lesostepní společenstva - lokalita včelníku rakouského Umělá přehradní nádrţ se soustavami ostrůvků, bohaté hnízdiště a shromaţdiště vodních ptáků Ukázka lesostepních společenstev Zachování rostlinných a ţivočišných společenstev stepních lad, bývalých pastvin a teplomilných šípákových doubrav na sprašovém podkladě s výskytem zvláště chráněných druhů. Mokřad s cennou slanomilnou vegetací
16
Katastr obce Pouzdřany, Uherčice Morkůvky Kurdějov Krumvíř Němčičky Diváky Boleradice Pouzdřany, Strachotín Bořetice Němčičky Velké Němčice
3.8.5.2 Evropsky významné lokality Tab.č.2, Evropsky významné lokality [22] Název EVL
Rozloha (ha)
Předmět ochrany
Katastrální území
Kamenný vrch u Kurdějova
103,6
Suché trávníky a facie křovin, stepní trávníky
Hustopeče, Kurdějov
Kuntínov
661,5
Stepní trávníky, dubohabřiny, doubravy
Boleradice, Bořetice, Brumovice, Kobylí, Morkůvky, Němčičky
Louky pod Kumstátem Mikulovický les Niva Dyje Ochůzky-Nedánov Pouzdřanská step-Kolby Přední kout Rumunská baţantnice
Hadinec nachový, koniklec Krumvíř velkokvětý 153,5 Stepní doubravy Křepice Vodní nádrţe, nivní louky, sečené 3249,0 Zaječí louky, luţní lesy Suché trávníky a facie křovin, Boleradice, Klobouky u 472,3 dubohabřiny, stepní doubravy Brna Stepní trávníky, dubohabřiny, stepní 180,8 Pouzdřany, Uherčice doubravy Suché trávníky a facie křovin, stepní Boleradice, Diváky, Horní 692,8 trávníky, dubohabřiny, stepní Bojanovice, Hustopeče, doubravy Kurdějov, Nikolčice 92,2 Slané louky, luţní lesy Nikolčice 3,6
Vranovický a Plačkův les
293,5
Vodní nádrţe, luţní lesy
Pouzdřany, Uherčice
Název ptačí oblasti
Rozloha (ha) 1412,7
Předmět ochrany
Katastrální území*
Pěnice, strakapoud, strnad, ťuhýk
Kobylí
1047,2
Husy, orel mořský, rybák a další
Pouzdřany, Strachotín
Hovoransko-Čejkovicko Střední nádrţ Vodního díla Nové Mlýny
3.8.6 Zemědělství
Hlavní zásady současného zemědělství v mikroregionu se odvíjejí od daných půdních a klimatických podmínek. Zejména ale převaţuje rostlinná produkce nad ţivočišnou. Z rostlinné výroby se nejvíce věnuje obilnářsko-vinařské produkci. Dále se zde pěstují i některé druhy koření (např. fenykl, kopr). [3] Samotné Hustopeče jsou známé svými mandloňovými sady. Celkový počet mandloňových stromů pod vlastnictvím Hustopečí je asi 930ks na celkové ploše 4,4 ha. [9] V ţivočišné výrobě je to chov drůbeţe a vepřů. [3]
17
3.8.7 Obyvatelstvo
Struktura obyvatelstva mikroregionu k 1. 1. 2012. Tab.č.3, Obyvatelstvo mikroregionu [18] Obec Boleradice Borkovany Bořetice Brumovice Diváky Horní Bojanovice Hustopeče Kašnice Klobouky u Brna Kobylí Krumvíř Křepice Kurdějov Morkůvky Němčičky Nikolčice Popice Pouzdřany Starovice Starovičky Strachotín Šakvice Šitbořice Uherčice Velké Němčice Velké Hostěrádky Velké Pavlovice Vrbice Zaječí ∑
Celkový počet obvyvatel 902 766 1303 949 524 666 5869 228 2388 2102 1144 1307 397 460 618 813 953 753 851 822 796 1361 1927 1046 1756 476 3082 1146 1450 36855
18
Muži
Ženy
Průměrný věk
433 382 645 461 264 313 2858 118 1199 1015 561 670 215 251 302 409 454 372 413 425 389 655 974 531 880 241 1506 575 717 18228
469 384 658 488 260 353 3011 110 1189 1087 583 637 182 209 316 404 499 381 438 397 407 706 953 515 876 235 1576 571 733 18627
40,6 41,3 40,2 41,8 39,1 40,6 40,5 44,9 40,7 42,3 41,2 38,7 40,3 41,9 42,1 39,6 39,8 41,3 39,2 39,2 40,7 41,8 40,6 39,8 39,7 38,6 41,6 40,3 38,9 40,5966
3.9 Mikroregion a jeho obce Samotný mikroregion se skládá z dvaceti-devíti členských obcí. Za jejich hlavní členské město s rozšířenou působností jsou povaţovány Hustopeče. Členskými obcemi jsou: Boleradice, Borkovany, Bořetice, Brumovice, Diváky, Horní Bojanovice, Hustopeče, Kašnice, Klobouky u Brna, Kobylí, Krumvíř, Křepice, Kurdějov, Morkůvky, Němčičky, Nikolčice, Popice, Pouzdřany, Starovice, Starovičky, Strachotín, Šakvice, Šitbořice, Uherčice, Velké Hostěrádky, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Vrbice a Zaječí. [15] Kaţdá obec má svoji historii, která je vţdy uvedena na oficiálních i neoficiálních stránkách obcí. Dále pak všechny členské obce mají své tradiční kulturní a společenské akce, i kdyţ některé bohatší a zajímavější a jiné zase méně zajímavé, přičemţ kaţdá stojí za navštívení. Historické budovy nebo památky, které můţeme vidět, jsou ve většině případů dominantami obcí. Navštívit však můţeme i stezky, muzea či rozhledny. Nyní zmíním podle mého názoru několik nezajímavějších obcí mikroregionu, které bychom při jeho návštěvě neměli opomenout. 3.9.1 Boleradice
-
Oblast mikroregionu severovýchodní [6]
-
Historické památky:
-
-
kostel sv. Jana Křtitele
socha sv. Jana Nepomuckého
Turistické zajímavosti:
Rozhledna Nedánov, výška 26 metrů
Naučná stezka Paseky, 12 stanovišť s informačními tabulemi
Areál vinných sklepů Tihelňa
Přírodní zajímavosti:
Ţleby, zalesněné údolí
Rybník – slouţí pro rybolov, vhodný pro procházky [19]
19
V současnosti na území Boleradic probíhá dokončování další turistické zastávky, která má značit místo bývalé studánky, bude zde instalována informační tabule, která bude turisty seznamovat se zajímavostmi městyse. Také probíhají přípravné práce na obnovu místní návsi. [20]
Obr.č.2, Rozhledna Nedánov [38]
3.9.2 Bořetice
-
Oblast mikroregionu jihovýchodní [8]
-
Historické památky:
-
Vinné sklepy Habánů a Toufarů z 16. Století
Kostel sv. Anny
Turistické zajímavosti:
Vinařská trať Kraví hora, podle které má obec své druhé jméno: „Svobodná spolková republika Kraví hora“
Rozhledna nad Kraví horou, výška 15 metrů
Turistická stezka Kraví hora Bořetice → rozhledna → přírodní rezervace Zámozníky → Němčičky → Strom Slovácka – Oskeruše → Kraví hora Bořetice, délka trasy je12,5 km [21] 20
-
Přírodní zajímavosti
Bořetické rybníky, slouţící k rybolovu a rekreaci
Přírodní rezervace Zámozníky, nachází se zde vzácná flora a fauna, [8] místo je vhodné na relaxační procházky
3.9.3 Horní Bojanovice
-
Oblast mikroregionu jihovýchodní
-
Historické památky:
-
kostel sv. Vavřince
Kaple sv. Rocha, sv. Šebestiána, sv. Rozálie a sv. Floriána
Turistické zajímavosti:
Areál odpočinku a sportu, slouţí návštěvníkům k odpočinku v lesoparku, popřípadě moţnost sportování na tenisových kurtech, hřišti či koupališti [8]
3.9.4 Hustopeče
-
Oblast mikroregionu jihozápadní
-
Historické památky:
Komplexní přehlídka památek je samotné Dukelské náměstí (kašna, radnice, empírový dům, morový sloup)
-
Dům U Synků
Kostel sv. Václava
Kaple sv. Rocha [7]
Turistické zajímavosti:
Mandloňová
stezka
na
rozhlednu
výška 17,4 metrů [9]
-
Městské muzeum a galerie
Stálá vinařská expozice s kinotékou [7]
Naučná stezka „Masaryk a Hustopeče“
Sportovní stáj Valkýra [22]
Přírodní zajímavosti
Mandloňový sad [9] 21
nad
Hustopečemi,
Obr.č.3, Rozhledna nad Mandloňovou stezkou [39]
3.9.5 Kobylí
-
Oblast Mikroregionu jihovýchodní
-
Historické památky:
-
-
Kostel sv. Jiří
Turistické zajímavosti:
Turistická stezka obcí, doplněna informačními panely
Muzeum obce Kobylí, expozice věnována historii obce
Suchořádská zmola, sklepní ulička
Přírodní zajímavosti:
Studánka U Skalky, lesík se studánkami, přírodní rezervoár pitné vody [8]
U Lípy, vyhlídkové místo u dvou lip a kříţe [23]
22
3.9.6 Němčičky
-
Oblast Mikroregionu jihovýchodní
-
Historické památky:
-
Kostel Navštívení Panny Marie
Kapličky sv. Antonína Paduánského, sv. Floriána a Boţího srdce
Turistické zajímavosti:
Vycházkový chodník obcí Němčičky, pěší okruh obcí, seznámení s kulturními, historickými a přírodními zajímavostmi
-
Obecní vinařská stezka, navazuje na Moravskou vinnou stezku
Přírodní zajímavosti:
Chráněná území Nosperk a Růţený, nacházejí se zde chráněné stromy jeřábu oskeruše.
-
Sportovní vyţití:
Sportovní
areál,
zahrnující
koupaliště
a
lyţařský
vlek
na sjezdovce, která je nejníţe poloţeným lyţařským svahem ve střední Evropě [8]
Bobová
dráha,
nachází
se
na
svahu
mezi
vinicemi,
délka 825 metrů [24] 3.9.7 Starovičky
-
Oblast Mikroregionu jihozápadní
-
Historické památky:
Památník tankové bitvy a kamenný pomník, nachází se v úseku mezi silnicí a dálnicí při příjezdu do obce
Kostel sv. Kateřiny
Boţí muka, navštívit ji můţeme na polních cestách vzdálených 2 km od obce [7]
-
Turistické zajímavosti:
Vyhlídkové místo U Obrázku, výška 7 metrů [25]
23
3.9.8 Šakvice
-
Oblast Mikroregionu jihozápadní
-
Historické památky:
Historický stůl a obecní pokladna, které jsou nyní ukryty na místní radnici
-
Sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Isidora a Nejsvětější trojice
Kostel sv. Barbory s gotickým jádrem [7]
Turistické zajímavosti:
Kemp Mars, nacházející se u Novomlýnské nádrţe, ta můţe být vyuţívána jak na sportovní účely, tak na rybolov [11]
3.9.9 Šitbořice
-
Oblast Mikroregionu severozápadní
-
Historické památky:
Kostel sv. Mikuláše
Secesní fara, zajímavá svou architekturou
Hradisko, nevysoký kopec uprostřed obce, dle pověsti zde stávala stráţní věţ
-
Turisticky-přírodní zajímavost:
Léčebný pramen Štengar, který je spojen s místními lázněmi, zaměření na léčbu pohybového aparátu a koţních onemocnění [5]
3.9.10 Velké Pavlovice
-
Oblast Mikroregionu jihovýchodní [8]
-
Historické památky:
Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kontribučenská sýpka
Radnice města
Historické sklepy, lisovny, lisy, jde o památky technického typu
Bývalý barokní zámeček 24
-
Turistické zajímavosti:
Kaple sv. Urbana, patron vinařů, nachází se na hranicích 2 vinařských tratí
-
Rozhledna Slunečná, výška 18,6 metrů
Přírodní zajímavosti:
Relaxační lesopark u Trkmanky, kolem celého lesoparku vede cyklistická stezka, taktéţ je křiţovatkou pěších tras
Zámecký rybník [26]
Vrch
Bojanovska,
severně
od
města,
slouţí
po okolí [8]
Obr.č.4, Rozhledna Slunečná [40]
25
k rozhledu
3.10 Současný stav venkovské turistiky 3.10.1 Agroturistika
V mikroregionu je velký potenciál v rozvoji agroturistiky. Zatím ovšem není vůbec rozvinutá. Můţeme si ji však prozatím vytvořit sami, tím, ţe budeme navštěvovat okolní krásy přírody. Zmiňovaná je pouze ve spojení s Rančem Valkýra v Hustopečích, kde je moţnost vyjíţďka na koních okolní krajinou. [27] 3.10.2 Pěší turistika Pěší turistika v mikroregionu se dá provozovat ve všech jejich členských obcích. Kaţdá z obce má své historické, kulturní a přírodní zajímavosti. V některých obcích můţeme navštívit naučné stezky, jít do okolní přírody, vydat se na rozhledny po trasách buď pěších, či cykloturistických. Dle mého názoru jsou ale pěší trasy méně vyuţívány a méně propagovány na úkor tras cyklistických. 3.10.3 Cykloturistika V mikroregionu se nacházejí 4 druhy cyklistických tras. -
Regionální cyklotrasa č. 42
-
Moravské vinařské stezky Greenways, které podporují ochranu kulturního dědictví
a
rozvoj
vinařské
turistiky
na
Jiţní
Moravě.
Skládá
se z Velkopavlovické vinařské stezky, Mikulovské a Moravské vinné trasy) -
Naučné vinařské stezky (Krajem André, v Němčičkách a Modré hory)
-
Běţné trasy v mikroregionu [22]
3.10.4 Lyţování I přes to, ţe je to netypické, v mikroregionu si můţeme v zimním období i zalyţovat. Díky umělému podkladu na nejníţe poloţené sjezdovce ve střední Evropě. Sjezdovka je zasněţována sněhovými děly, tudíţ je moţné lyţovat i v nepříznivém počasí. [8] Areál je plně vybaven sluţbami servisu, lyţařskou školou, půjčovnou lyţí i moţností občerstvení. [36]
26
3.10.5 Vinařství Vinařství je velkou předností mikroregionu. Nejhlavnější obcí spojenou s vinařstvím jsou Velké Pavlovice, které mají největší rozlohu registrovaných vinic. Také jsou zde největší výrobci vín na Moravě. Místní šlechtitelská stanice je matkou vín, jako je Pálava nebo André. Další významnou obcí jsou Bořetice, které jsou známy pro svoji strukturu vinných sklípků a recesistickou republiku nazývanou Svobodná spolková republika Kraví hora. Obec Vrbice je zajímavá pro své dvě sklepní lokality, Stráţ a Na Sklepách. A v neposlední řadě muzeum v Hustopečích a Kobylí. [22] 3.10.6 Vodní turistika Za vodními sporty můţeme vyrazit na koupaliště, rybník, Novomlýnskou dolní nádrţ nebo do aquaparku. Novomlýnská nádrţ omývá břehy obce Strachotín. Aquapark v Hustopečích je vybaven tobogánem, skluzavkami, plaveckým bazénem a bazénem s různými vodními atrakcemi. [36] Další moţností je koupaliště v obci Němčičky. [10] Koupaliště v Krumvíři, Velkých Hostěrádkách a Horních Bojanovicích. Z rybníků je vhodný ke koupání v Rakvicích, nazývaný Na trávníkách. [28] Další variantou vodní turistiky by mohlo být sjíţdění řeky Svratky, která mikroregionem protéká. 3.10.7 Rybolov Rybolov je v mikroregionu taktéţ vyuţívanou aktivitou. Je zde velké mnoţství příleţitostí a prostoru, kde se můţe provozovat. Ať uţ je to protékající řeka Svratka, obecní rybníky nebo některá z vodních nádrţí Nových Mlýnů. Nejvhodnější a nejbliţší samotnému mikroregionu je však nádrţ Novomlýnská. Je moţné zde chytat kapry, amury, sumce pstruhy nebo i další různé druhy ryb. [31] V mnoha z obcí jsou funkční i sdruţení rybářů, například v Šakvicích, Boleradicích, Starovicích nebo ve Strachotíně. 3.10.8 Jezdectví Sluţby jezdectví
v mikroregionu
zajišťuje
Jezdecká
škola
v Uherčicích
nebo Popicích. Nabízejí sportoví a relaxační vyţití, výuky jízd na koních, vyjíţďky do přírody, ubytování a další sluţby. [36] 27
Další moţností je turistika na koních v okolí obce Šitbořice. Zde jsou taktéţ moţné vyjíţďky do přírody, výuka. Přes léto je moţnost i prázdninových pobytů u koní. [36] Ranč Valkýra v Hustopečích nabízí téţ moţnosti vyjíţděk, školy jeţdění, jezdecký
krouţek
či
projíţďky
s kočárem.
Ranč
nabízí
i
tzv.
skijöring,
coţ je adrenalinový záţitek, při kterém si můţeme vyzkoušet lyţování za koněm. [27] Jde o zimní sport. Varianta můţe být i taţení psem, či motorovým vozidlem. [30]
28
3.11 Současný stav podnikání ve venkovské turistice V dávné historii vycházky do přírody, trávení času obstaráváním hospodářských zvířat a zpracovávání jak rostlinných, tak ţivočišných produktů bylo samozřejmostí. A nebylo na tom nic zvláštního. Avšak s rostoucími nároky obyvatel, rozrůstáním městských čtvrtí a ztrátou volného času se od těchto způsobů upustilo. Obnovování venkovské turistiky začalo jiţ někdy v 19. století, kdy se opět začínaly podnikat tentokrát cílené výlety do přírody, pěší túry nebo cykloturistika. Rozvoji přispívaly vznikající spolky či turistická sdruţení. S rostoucím zájmem o tento druh turistiky se samozřejmě začaly rozšiřovat i nabízené sluţby, jako bylo ubytování nebo stravování. V současné době je v Mikroregionu podnikání stále v rozvoji. Samozřejmě je zde dostatek sluţeb, které zákazníky mohou uspokojit (ubytovací kapacity, stravovací zařízení, společenské a kulturní akce), avšak vţdy je moţnost zlepšovat. Mikroregion je převáţně zaměřen na vinařství a s ním spojené kulturní a společenské akce, jako jsou vinobraní, ochutnávky vín či burčákové slavnosti. Dále je protkán mnoţstvím cykloturistických tras, nebo i méně zmiňovaných pěších tras. Počet ubytovacích lůţek v regionu Slovácko, který zahrnuje i mikroregion Hustopečsko k 31. 12. 2011 byl 7 180. Celkový počet hromadných ubytovacích zařízení 116. Roční návštěvnost Slovácka za rok 2011 byla 156 220 turistů. [32] Samostatný výskyt sluţeb spojených s Agroturistikou je v regionu velmi malý, aţ téměř ţádný. Prozatím je spojena pouze s jezdeckými středisky, které se v Mikroregionu nacházejí. Ve formě rodinných farem, práce v zemědělství se zde zatím nevyskytuje. Do budoucna moţnost rozvoje venkovské turistiky v této formě můţe mít pro mikroregion velký potenciál, jelikoţ jeho poloha, dostupnost a prozatímní turistická infrastruktura je velmi dobrá.
29
SWOT ANALÝZA MIKROREGIONU
4
Silné stránky -
Cyklistické stezky (mnoţství, struktura)
-
Vinařství (kvalita a jedinečnost produktů)
-
Tradice kulturních a historických akcí
-
Přírodní podmínky, zajímavosti
-
Turistický a rekreační potenciál
-
Poloha Mikroregionu
-
Dopravní infrastruktura (IDS JMK, D2)
-
Informační centra
Slabé stránky -
Malá propagace kulturních akcí
-
Malá propagace přírodních zajímavostí
-
Turistické atraktivity spíše na letní období
-
Nerozvinutá agroturistika, ekoturistika, hippoturistika
-
Velký počet obcí
-
Sezónní nezaměstnanost
-
Nedostatek příleţitostí pro zimní turistiku
-
Záplavová oblast
30
Příleţitosti -
Zvýšení ubytovacích kapacit
-
Spolupráce se sousedícími mikroregiony
-
Vyuţití dotaci z Evropské unie
-
Reklama mikroregionu
-
Rozvoj doplňkových sluţeb (půjčovny)
-
Rozvoj vodní turistiky
-
Rozvoj agroturistiky, hippoturistiky
Hrozby -
Pokles návštěvnosti mikroregionu (platební neschopnost turistů)
-
Nedostatek financí na rozvoj, opravy, reklamu
-
Nepříznivé počasí v hlavní turistické sezóně
-
Okolní mikroregiony (Mikulovsko, Hrušovansko, Slovácko), odliv turistů
-
Chátrání a poškozování památkových a krajinotvorných prvků
31
VYHODNOCENÍ ODPOVĚDÍ ZÍSKANÝCH Z DOTAZNÍKU
5
Vlastní dotazník byl sestaven tak, aby se z odpovědí respondentů daly získat informace o návštěvnosti mikroregionu, vyuţívaných sluţbách a důvodu, za kterým turisté do oblasti přijíţdějí. Odpovědi od respondentů byly získávány přes internet.
5.1 Dotazník, návštěvnost v Mikroregionu Hustopečsko 1) Jste muţ/ţena? • muţ
• ţena
2) Váš věk? • 0 – 18
• 19 – 30
• 31 – 45
• 45 a více
3) Navštívili jste někdy mikroregion Hustopečsko? • ano
• ne
4) Kolikrát jste mikroregion navštívili? • jednou
• dvakrát
• vícekrát
5) Za jakým účelem jste návštěvu podnikali? Můţete vybrat více odpovědí. • kulturní akce
• rekreace
• turistika
• sport
• jiný důvod (jaký?)
6) Jak dlouho Vaše návštěva trvala? • jeden den
• dva dny
• více dní
7) Vyuţili jste při návštěvě některé ze sluţeb? Můţete vybrat více moţností. • ubytování
• stravování
• návštěva sportovišť • památky
8) Splnilo se Vaše očekávání z návštěvy? • ano
• ne (proč?)
32
• jiné (napište jaké)
9) Jak by jste hodnotili úroveň sluţeb v mikroregionu? • nedostačující
• standardní
• nadstandardní
10) Změnili by jste na sluţbách něco? • ne
• ano (co?)
11) Navštívili by jste mikroregion znovu? • ano
• nevím
• ne (důvod?)
5.1.1 Vyhodnocení odpovědí
Celkem odpovídalo 101 respondentů, z toho 34% muţů a 66% ţen. Největší odpovídající věkovou kategorií byla skupina ve věku od 19 – 30 let – 65%, dále 31 – 45 let s 15% a 10% respondentů bylo v kategoriích věku 0 – 18 a 45 a více let. Délka pobytu byla určena z 73% na jednodenní, 17% vícedenní a z 10% dvoudenní. Zejména mikroregion navštěvují z těchto důvodů: kulturní akce, turistika, rekreace a sport. Graf č. 1, Důvody návštěvy mikroregionu
Důvod návštěvy mikroregionu 60 50
%
40 30 20 10 0 kulturní akce
rekreace
turistika
sport
jiné
Jiné důvody návštěvy byly: návštěvy při hromadných výletech motocyklů, návštěvy u přátel, pracovní povinnosti, nákupy, lékařské sluţby a škola. Tomu odpovídají i další získané informace, které nám říkají, jaké sluţby jsou nejvíce vyuţívané. Vzhledem k tomu, ţe délka pobytu v mikroregionu je respondenty hodnocena z 73,27% na jednodenní, 16,83% na vícedenní a 9,90% na dvoudenní 33
je od toho taktéţ viditelné, ţe nejvíce vyuţívanou sluţbou je stravování, návštěva památek či pobyt na sportovištích. Sloupec pod názvem jiné zahrnuje taktéţ spíše jednorázové aktivity spojené s cestovním ruchem: návštěva sklepů, obchody, návštěva koupaliště. Graf č. 2, Využívané služby v mikroregionu
Využívané služby 100 80
%
60 40 20 0 ubytování
stravování
sportoviště
památky
jiné
88 % respondentů by se do mikroregionu vydalo znovu, zbylých 12% neví. Poskytované sluţby jsou z 96 % hodnoceny jako standardní, ovšem při dotazu, zda by se dalo něco zlepšit je zde plno moţností: -
Zlepšení veřejné infrastruktury
-
Přivítali by vlnu inovací v mikroregionu
-
Větší informovanost o kulturních akcích
-
Čistotu a pořádek.
34
6
MOŢNOST ROZVOJE VENKOVSKÉ TURISTIKY
6.1 Vlastní návrh Mikroregion Hustopečsko skrývá velké mnoţství potencionálních moţností na rozvoj turistiky. Z hlediska zvýšení návštěvnosti severní oblasti mikroregionu v souvislosti s cykloturistikou je moţné zlepšení sluţeb, které by turisty přilákaly. V mikroregionu se nacházejí dvě oficiální půjčovny kol (Hustopeče, Velké Pavlovice) a další dvě jako doplňková sluţba při poskytování ubytovacích sluţeb (Zaječí, Bořetice). Avšak všechny jsou umístěny pouze v jiţní části mikroregionu. Navíc je zde velká moţnost dopravení i vlastních kol prostřednictvím ţelezniční tratě, která jiţní aţ jihovýchodní oblastí prochází. Ovšem moţnost dopravy kol do obcí leţících v severní části je pouze vlastní dopravou. Tento problém by se dal vyřešit nabídnutím sluţby půjčování kol. Tuto sluţbu by mohli vyuţívat ti, kteří nemají moţnost si kola dopravit, vlastními prostředky nebo kola nevlastní vůbec, taktéţ větší zájezdové skupiny, které nemají prostor na přepravu kol (školy, tábory, větší turistické skupiny). .
Obr.č.5, Mapa mikroregionu [15]
35
Vzhledem k tomu, ţe samotné vedení mikroregionu do budoucna plánuje rozšíření turistiky i do severní oblasti, vybudování dalších turistických a cyklistických tras, jsou podle mého názoru vhodné tyto obce: Klobouky u Brna nebo Šitbořice. Ve všech vesnicích severní části je velké mnoţství historických, kulturních památek a přírodních zajímavostí. Konají se zde společenské akce, ale vzhledem k tomu, ţe jsou za turistické centrum mikroregionu povaţovány Hustopeče či Velké Pavlovice, zájem turistů a povědomí o krásách těchto obcí opadá. Potencionální obce vhodné k otevření půjčovny: Klobouky u Brna -
Turistické cíle: muzeum, kostely, kaple, zámek, větrný mlýn
-
Společenské akce: hody, přehlídka vín, jarmarky
-
Moţnost ubytování: motel, víkendové ubytování při SOŠ
Šitbořice -
Turistické cíle: kostel, fara, Hradisko, sportovní areál
-
Přírodní zajímavost: léčebný pramen Štengar - lázně
-
Společenské akce: stavění máje, hody
-
Moţnost ubytování: společenský dům [7]
36
6.1.1 SWOT analýza půjčovny kol Silné stránky
Slabé stránky
-
malá konkurence
-
sezónnost sluţby
-
kvalitní sluţby
-
malá obec
-
dobrá reklama
-
bez ubytovací kapacity
-
příznivé ceny
-
horší dostupnost
-
turistické atraktivity v okolí
-
vinařské stezky
-
moţnost vrácení kol na jiném místě
-
ubytovací kapacita (12-16 osob) Příleţitosti
Hrozby
-
zvýšení zájmu turistů
-
nepříznivé počasí
-
vytvoření trasy pro in-line brusle,
-
moţnost vzniku další konkurence
in-line park
-
nezájem turistů
-
budování nových cyklistických tras
-
vysoké počáteční náklady
-
moţnost spolupráce s CK
-
spolupráce s dalšími poskytovateli ubytovacích sluţeb
-
spolupráce se školami, tábory
37
6.1.2 Hodnocení ubytovacích kapacit Ubytovací kapacity: Taktéţ dostatečná ubytovací kapacita v severní části mikroregionu chybí, čímţ vzniká varianta propojení moţnosti ubytování s půjčovnou a servisem kol, sportovního příslušenství. Popřípadě varianta spolupráce s poskytovateli ubytovacích sluţeb, jak v blízkém okolí, tak po celém mikroregionu. Ubytovací kapacity v obcích severní části mikroregionu: Graf č.3, Počet ubytovacích kapacit v severní oblasti [15]
počet lůžek
Počet ubytovacích kapacit 70 60 50 40 30 20 10 0
65
56
16 0
10
8
0
0
0
0
0
0
Obce severní části mikroregionu
6.1.3 Půjčovna kol a její sluţby Společně s půjčovnou by provozovna zajišťovala i servis kol, který by fungoval celoročně, moţnost dopravy kol na smluvené místo v rámci mikroregionu, plánování tras, cyklo průvodce, poskytnutí či zajištění ubytování, odloţení kola v pobočce ve Velkých Pavlovicích, která by slouţila pouze k vrácení kol a příslušenství.
38
6.1.3.1 Ceníky služeb Ceník sluţeb: Jeden den
Kaţdý další den
Půjčení kola
320 Kč
300 Kč
Dětské kolo
250 Kč
200 Kč
Dětský vozík
150 Kč
100 Kč
Kolečkové brusle
120 Kč
100 Kč
koloběţky
200 Kč
150 Kč
Konzultace tras
0 Kč
150 Kč
průvodce
2 000 Kč
Záloha na kolo: 2000 Kč, v ceně zapůjčení kola, cyklistické přilby Zapůjčení většího počtu kol, bruslí, koloběţek dle individuální domluvy.
Ceník ubytování: noc
3 a více nocí
Dospělá osoba
350 Kč
300 Kč
Dítě do 12 let
200 Kč
150 Kč
V ceně ubytování koupelna, toaleta, společná kuchyňka k dispozici.
39
6.1.3.2 Varianty tras Vlastní navrhované varianty cyklistických tras: a) Klobouky u Brna – Kašnice – Krumvíř – Brumovice – Morkůvky – Klobouky u Brna
(délka trasy: 14,69 km, převýšení 250 m.n.m.)
b) Klobouky u Brna – Morkůvky – Boleradice – rozhldna Nedánov – Diváky – Šitbořice – Borkovany – Hostěrádky – Bohumilice – Kašnice – Klobouky u Brna
(délka trasy: 36,46 km, převýšení 300 m.n.m.)
c) Klobouky u Brna – rozhledna Nedánov – Diváky – Nikolčice – Křepice – Nikolčice – Šitbořice – Borkovany – Velké Hostěrádky – Bohumilice – Kašnice – Klobouky u Brna (délka trasy: 45,71 km, převýšení 350 m.n.m.) d) Klobouky u Brna – Kašnice – Krumvíř – Brumovice – Kobylí – Vrbice – Bořetice – rozhledna Slunečná – Velké Pavlovice (délka trasy: 33, 83 km, převýšení 300 m.n.m.)
e) Klobouky u Brna – Mokrůvky – Brumovice – Kobylí – Bořetice – Velké Pavlovice
(délka trasy: 19,69 km, převýšení 250 m.n.m.)
40
6.2 Ekonomická kalkulace Ekonomická kalkulace půjčovny kol: -
Kola o Trekingová 30 ks dámská, 30 ks pánská – cca 12 000 Kč/ks o Dětská 20 ks dětská, - cca 7 000 Kč/ks
U nákupu kol počítáme s plnou výbavou kola (přehazovačky, brzdy, osvětlení, odrazky, zvonek, stojánek, drţák na lahev, cyklo-počítač). Za mnoţstevní nákup kol a doplňkových výrobků školení na servis různých značek výrobců kol, zajištěn prodejcem. -
Koloběţky 30 ks – cca 4000 Kč/ks (s výbavou, osvětlení, brzdy, stojánek, zvonek)
-
Kolečkové brusle 15 ks dámské, 15 ks pánské – cca 2600 Kč/ks, 8ks dětské cca 1500 Kč/ks
-
Doplňky – (helmy – 100 ks – cca 900 Kč/ks, pumpy 15 ks – cca 150 Kč/ks, zámky 30 ks – cca 150 Kč/ks, chrániče na brusle - 35 ks – cca 500 Kč/set)
-
Dětský vozík (4 ks – cca 9000 Kč/ks)
-
Náhradní díly (pláště – individuálně dle potřeby při servisu, cca 250 Kč/ks, ráfky cca 400 Kč/ks, blatníky (p+z) cca 400 Kč, náhradní osvětlení (p+z) cca 300 Kč)
-
Personál – zajištění vlastními silami (sám podnikatel, rodina)
-
Ekonomické vybavení (pokladna pro menší provozovnu – cca 6000 Kč, pc – cca 15 000 Kč, internetová stránka, reklama – cca 20 000 Kč)
Celkové náklady (bez prostorů) – cca 1.369.250 Kč (bez náhradních dílů, z počátku počítáme se 6 měsíční zárukou od prodejce – servis, další vlastní servis náhradních dílů a mechanických poškození dle potřeby a poškození kol). -
náklady na prostory (Koupě vlastních prostorů, moţné spojení s vlastním bydlením
–
větší
investice
na
počátku,
moţná
nutná
rekonstrukce.
Nájem – riziko zvýšení nájmu, nezávislý na zisku-fixní náklady, riziko s neprodlouţením smlouvy)
41
Např. RD v Kloboukách u Brna, aktuální nabídka k 15. 3. 2013, 8+2 – dvě bytové jednotky, garáţ, sklep, 1.490.000 Kč [37] -
druhá část bytové jednotky by se dala vyuţít pro poskytnutí ubytování, rekonstrukce části pro poskytování ubytování cca 500.000 Kč
-
Náklady na zajištění druhého místa v mikroregionu, které by slouţilo, jako odevzdávána kol. cca 50 000 Kč/sezónu (březen-říjen). Tato sluţba by byla formou zlepšení komfortu pro zákazníky a taktéţ by znamenala moţnost částečného přivýdělku pro někoho, kdo má vhodné prostory k uskladňování kol a cyklistických potřeb. Mohlo by jít o pracovní vztah zaloţený na Dohodě o provedení práce.
-
Umístění odevzdávány: Velké Pavlovice: -
vede sem několik variant cykloturistických i turistických stezek
-
Rozhledna Slunečná
-
Turistický areál Nad zahradami
-
Historické budovy ve městě
-
Vinařská šlechtitelská stanice
-
Vlakové spojení z Velkých Pavlovic
-
150.000 Kč na nepředvídatelné náklady, povolení
-
Orientační náklady na půjčovnu: 3.559.250 Kč
42
7
ZÁVĚR Rozvoj venkovské turistiky v mikroregionu Hustopečsko má velký potenciál,
je však potřeba neustále zlepšovat a zkvalitňovat sluţby a nabídky v rámci cestovního ruchu. Zlepšování a obnova infrastruktury cestovního ruchu by mohlo pomoci v prosazení se mezi konkurenčními mikroregiony. Je důleţité vyuţít předností, které mikroregion nabízí. Ty zahrnují nepřeberné mnoţství přírodních, kulturních a historických atraktivit. Ke zviditelnění mikroregionu mohou poslouţit větší reklamní upoutávky na kulturní akce spojené s vinařstvím i propagace velkého mnoţství památek, které se v obcích nacházejí. Dále je moţnost nalákáním turistů na zatím cestovním ruchem aţ tak nezasaţenou severní oblast mikroregionu. Je zde velký potenciál pro venkovskou turistiku, moţnost dobudování cyklistických stezek a vybudování ubytovacích i stravovacích kapacit. Proto se můj návrh na rozvoj venkovské turistiky směřuje do této severní oblasti, rozšířil by oblast nabízených sluţeb, informovanost turistů a zvýšení jejich zájmu. Byla by nutná taktéţ spolupráce s okolními poskytovateli sluţeb a provozovateli turistických atraktivit (otvírací doby, reklama). Taktéţ by se mohla rozvíjet venkovská turistika ve formě agroturistiky a ekoagroturistiky, které by se daly provozovat ve formě rozšíření sluţeb současných zemědělských podniků, které se v mikroregionu nacházejí např. ve Starovičkách.
43
8
ZDROJE
Kniţní zdroje: [1] JANOTKA, K., 1999, Venkovská turistika a agroturistika: Specifické segmenty cestovního ruchu. Pardubice: SOŠ cestovního ruchu, 108 s. [2] POUROVÁ, M., 2000, Agroturistika: Možnosti rozvoje a perspektiva v České republice, 1.vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 113 s., ISBN 80-213-0672-6 [3] RIGASOVÁ, M., MACHÁČEK, P., GRULICH, V., 2002, Krajinou luhů a stepí Břeclavska. 1.vyd. Moraviapress Břeclav, ISBN 80-86181-53-7 [4] STŘÍBRNÁ, M., 2005, Venkovská turistika a agroturistika. Profi Press Praha, 65 s., ISBN 80-867-26-14-2
Informační letáčky: [5] GRAWEB s.r.o., Průvodce Mikroregionem Hustopečsko I., Putování po oblasti severozápadní…krajinou léčivých pramenů, malebných studánek, lázní a přírodních pokladů, 23 s. [6] GRAWEB s.r.o., Průvodce Mikroregionem Hustopečsko II., Putování po oblasti severovýchodní…, 23 s. [7] GRAWEB s.r.o., Průvodce Mikroregionem Hustopečsko III., Putování po oblasti jihozápadní…krajinou chráněných rostlin pod křídly vzácných ptáků a nevyčerpatelnou studnicí architektonických skvostů, 23 s. [8] GRAWEB s.r.o, Průvodce Mikroregionem Hustopečsko IV., Putování po oblasti jihovýchodní…krajinou úžasných výhledů, naučných stezek, vynikajících červených vín, pospolitosti a recese, 23s.
44
[9] ROP Jihovýchod, EU, EFRR,JMK, Hustopeče srdce vinic a mandloní, Mandloňovou stezkou na rozhlednu [10] TJ Sokol Němčičky – Sportovní areál [11] Obec Šakvice, Šakvice, vydavatelství Petr Brázda, informační letáček [12] Moravský rybářský svaz Hustopeče, 2011, Hustopečské rybníky od historie po současnost, Informační tabule
Internetové zdroje: [13] z:
CZECH
TOURISM
[online],
[cit.
10.
01.
2013],
Dostupné
cestovniho-ruchu-v-cesku/>
[14]
WIKIPEDIA
[online],
[cit.
16.
01.
2013],
Dostupné
z:
[15] MIKROREGION HUSTOPEČSKO [online], [cit. 09. 01. 2013], Dostupné z: [16] JIŢNÍ MORAVA [online], [cit. 09. 01. 2013], Dostupné z: [17] BERKA PETR [online], [cit. 08. 03. 2013], Dostupné z: [18] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online], [cit. 03. 03. 2013], Dostupné z:
[19]
BOLERADICE
[online],
[cit.
21.
03.
2013],
z:
45
Dostupné
[20] BOLERADICE TECHSPORT [online], [cit. 21. 03. 2013], Dostupné z: [21] BOŘETICE [online], [cit. 02. 02. 2013], Dostupné z:
[22]
MěÚ
HUSTOPEČE
[online],
[cit.
15.
02.
2013],
Dostupné
z: :Strategický plán rozvoje města Hustopeče [23] MIKULICA, P., JANDA, L., [online], [cit. 15. 02. 2013], Dostupné z:
[24]
BOBOVÁ
DRÁHA
[online],
[cit.
05.
03.
2013],
Dostupné
z:
[25]
STAROVIČKY
[online],
[cit.
23.
02.
2013],
Dostupné
z: : Památky a turistické zajímavosti
[26]
VELKÉ
PAVLOVICE
[online],
[cit.
21.
03.
2013],
Dostupné
z::Památky, prohlídkové objekty a turistické cíle
[27]
RANČ
VALKÝRA
[online],
[cit.
18.
03.
2013],
Dostupné
z: [28] REGION SLOVÁCKO [online], [cit. 05. 03. 2013], Dostupné z:
[29]
TJ
SOKOL
NĚMČIČKY
[online],
[cit.
05.
03.
2013],
Dostupné
[online],
[cit.
18.
03.
2013],
Dostupné
z:
[30]
WIKIPEDIA,
SKIJöRING
z: 46
[31]
REGION
SLOVÁCKO
[online],
[cit.
22.
03.
2013],
Dostupné
z: :Rybaření a myslivost
[32]
ČESKÝ
STATISTICKÝ
ÚŘAD
[online],
[cit.
22.
03.
2013],
Dostupné z:
[33]
BRAMWELL,
B.,
[online],
[cit.
19.
2013],
02.
Dostupné
z::R ural Tourism and Sustainable Rural Tourism
[34]
KYUSUK
z:
[online],
[cit.
16.
01.
2013],
Dostupné
motives.php#ixzz2I9IDSOBR>:Tourism Travel Motives [35] EAGRI [online], [cit. 16. 01. 2013], Dostupné z: :Podnikání v cestovním ruchu na venkově, Cestovní ruch a agroturistika.ppt
[36]
KUDY
Z NUDY
[online],
[cit.
23.
02.
2013],
Dostupné
z: [37]
REALITY
MORAVA
[online],
[cit.
28.
03.
2013],
Dostupné
z:
[38]
ROZHLEDNY
[online],
[cit.
11.
4.
2013],
Dostupné
11.
4.
2013],
Dostupné
z:
[39]
HUSTOPEČE
[online],
[cit.
z: [40] ROZHLEDNY [online], [cit. 11. 4. 2013], Dostupné z:
47
9
PŘÍLOHY
Seznam obrázků Obr.č.1, Mikroregiony ................................................................................................................................ 14 Obr.č.2, Rozhledna Nedánov ..................................................................................................................... 20 Obr.č.3, Rozhledna nad Mandloňovou stezkou ......................................................................................... 22 Obr.č.4, Rozhledna Slunečná ..................................................................................................................... 25 Obr.č.5, Mapa mikroregionu...................................................................................................................... 35
Seznam tabulek Tab.č.1, Přírodní rezervace ........................................................................................................................ 16 Tab.č.2, Evropsky významné lokality ......................................................................................................... 17 Tab.č.3, Obyvatelstvo mikroregionu .......................................................................................................... 18
Seznam grafů Graf č. 1, Důvody návštěvy mikroregionu .................................................................................................. 33 Graf č. 2, Využívané služby v mikroregionu ............................................................................................... 34 Graf č.3, Počet ubytovacích kapacit v severní oblasti ................................................................................ 38
48
