Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Analýza stávajících programů EVVO ve vybraném regionu Bakalářská práce
Vedoucí práce: doc. RNDr. Jana Kotovicová, Ph.D.
Brno 2012
Vypracoval: Alžběta Nesvadbová
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Analýza stávajících programů EVVO ve vybraném kraji vypracoval(a) samostatně a použil(a) jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne……………………..………………… podpis diplomanta ……………………….
PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych ráda poděkovala doc. RNDr. Janě Kotovicové, Ph.D. za odborné vedení a užitečné rady a podněty při vypracovávání bakalářské práce, vedoucím a členům centra ekologické výchovy, mysliveckého kroužku a junák za jejich ochotu a pomoc při vypracování závěrečné práce.
ABSTRAKT V bakalářské práci se zabývám stávající situací vzdělávacích programů EVVO v mikroregionu Nový Dvůr a městě Hodonín, které jsou součástí Jihomoravského kraje. Práce je rozdělena do tří částí. První část Současný stav poznatků je teoreticky zaměřená, popisuje legislativu a dotace pro Jihomoravský kraj a základní environmentální pojmy. Druhá část Materiály a metodika zahrnuje popis mikroregionu Nový Dvůr a města Hodonín, popsány jsou zde i výchovné programy EVVO (environmentální výuka, výchova a osvěta) v daném mikroregionu. V třetí části Diskuze jsou navržena řešení, jak zlepšit stav výchovných programů EVVO v daném mikroregionu.
Klíčová slova: koncepce EVVO pro JMK, mikroregion Nový Dvůr, centrum ekologické výchovy
ABSTRACT This bachelor thesis deals with the current situation of educational programs in the town Hodonín and small region Novy Dvur (parts of the South Moravian region). It is divided into three parts. The first part is theoretical and decribes a legislation and grant funding in the South Moravian region and basic environmental terminology. The second section description of regions Novy Dvur is also mentioned in this part and describes the educational programs EVVO (Environmental development and education) in this region. In the third part, the possible solutions are suggested to improve the quality of educational programs of the EVVO in this region.
Keywords: EVVO concept for South Moravian region, Nový Dvůr microregion, Centrum of environmental education.
OBSAH 1
ÚVOD ....................................................................................................................... 7
2
CÍL PRÁCE .............................................................................................................. 8
3
SOUČASNÝ STAV POZNATKŮ ........................................................................... 9
4
3.1
Základní pojmy .................................................................................................. 9
3.2
Koncepce EVVO Jihomoravského kraje na období 2011-2020 ...................... 11
3.2.1
Cíl koncepce EVVO JMK ........................................................................ 11
3.2.2
Výchozí situace pro zpracování koncepce 2011 – 2020 ........................... 26
3.2.3
Finanční podpora a dotace ........................................................................ 28
MATERIÁL A METODIKA.................................................................................. 30 4.1
4.1.1
Město Hodonín ......................................................................................... 30
4.1.2
Mikroregion Nový Dvůr ........................................................................... 31
4.2
5
6
Mikroregion Nový Dvůr a město Hodonín ...................................................... 30
Centrum ekologické výchovy Dúbrava ............................................................ 33
4.2.1
Výukové programy pro MŠ, ZŠ a SŠ ....................................................... 34
4.2.2
Kurzy probíhající v ZOO Hodonín pro MŠ a 1. stupeň ZŠ: ..................... 36
4.2.3
Kurzy pro děti od 10 let ............................................................................ 36
4.2.4
Zájmové kroužky ...................................................................................... 36
4.2.5
Akce a exkurze.......................................................................................... 38
4.3
Junák – svaz skautů a skautek ČR, středisko Ratíškovice ............................... 38
4.4
Myslivecký kroužek, Ratíškovice .................................................................... 40
VÝSLEDKY ........................................................................................................... 42 5.1
Centrum ekologické výchovy Dúbrava, Hodonín ........................................... 42
5.2
Myslivecký kroužek, Ratíškovice .................................................................... 42
5.3
Junák - svaz skautů a skautek ČR, středisko Ratíškovice ............................... 43
ZÁVĚR ................................................................................................................... 44
7
POUŽITÁ LITERATURA ..................................................................................... 45
8
SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................ 47
9
SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................ 48
1
ÚVOD
Bakalářská práce analyzuje stávající situaci v mikroregionu Nový Dvůr, který patří do Jihomoravského kraje, tento kraj je považován za kraj s nejhustější sítí ekologických center a neziskových organizací, které se zabývají environmentální výchovou, vzděláním a osvětou (EVVO) v České republice. Obsahem EVVO je vytváření pozitivních postojů k životnímu prostředí a k úctě k životu ve všech jeho formách. Práce těchto organizací je velmi důležitá, hlavně pro děti, které zde naleznou odpovědi na důležité otázky týkající se přírody a její ochrany, osvojí si základy environmentálního a ekologického myšlení a poznání. Z těchto informací budou čerpat po zbytek svého života. Všechny tyto organizace objektivně informují o stavu a vývoji životního prostředí všechny cílové skupiny. Snaží se, aby lidem, kteří ztratili přímý kontakt s přírodou, bylo navráceno povědomí o prostředí, ve kterém žijí, aby se začali se chovat zodpovědně a předvídavě, což vyžaduje určité znalosti, dovednosti a silnou motivaci. Tyto znalosti jsou však jen preventivním nástrojem ochrany životního prostředí. Je nutné si uvědomit, že doposud nejsou známy všechny komplikované vztahy mezi jednotlivými organizmy a vlivy na ně, proto nelze s jistotou určit všechny dopady lidské činnosti na životní prostředí. EVVO je realizována prostřednictvím těchto cílových skupin: školství, mimoškolní výchova, veřejnost, podnikatelská sféra, veřejná správa. Tímto rozdělením by mělo dojít k co nejefektivnějšímu působení na všechny vrstvy obyvatelstva, jelikož tyto subjekty respektují zájmy, možnosti a potřeby jednotlivých skupin. Tím dochází taktéž k využití ekonomického, sociálního a etického vlivu skupin. Zvláštní pozornost je věnována jedincům, kteří mají možnost dalšího působení na své okolí. Těmito jedinci mohou být pedagogové, podnikatelé, veřejně činné osoby a novináři.
7
2
CÍL PRÁCE
Cílem bakalářské práce je popsání organizací zabývajících se environmentální výchovou, výukou a osvětou, shrnutí jejich programů, popřípadě navržení změn, které by byly co nejvíce v souladu ke Státnímu programu EVVO. V bakalářské práci dále zkoumám dostatečné pokrytí organizací EVVO na ploše mikroregionu Nový Dvůr, zjišťuji, jaké informace organizace poskytují, zda jim porozuměly všechny cílové skupiny a dokážou-li je prakticky využít. Dále v práci sleduji propagaci organizací, ať už vizuální elektronickou nebo letákovou podobu, tak i osvětovou. Zjišťuji, jestli jimi realizované výukové programy, akce pro veřejnost a exkurze mají takovou náplň, aby zaujaly širokou veřejnost, poskytly základní aktuální informace a umožnily osvojit si základní environmentální myšlení.
8
3
SOUČASNÝ STAV POZNATKŮ
3.1 Základní pojmy Ekologie a environmentalistika dva základní pojmy, které bývají často zaměňovány nebo nesprávně používány. Ekologie je věda zkoumající vztahy mezi jednotlivými organizmy a jejich prostředím, environmentalistika je nauka o životním prostředí, zaměřuje se studiu vlivu činnosti člověka na životní prostředí a čerpá poznatků z mnoha vědních oborů, jako jsou například ekologie, sociologie nebo ekonomika.[7] Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který uspokojují potřeby současnosti bez ohrožování možností budoucích generací uspokojovat své vlastní potřeby. Je v podstatě procesem změn, ve kterém jsou využívání zdrojů, orientace vývoje technologií a transformace institucí zaměřeny na harmonické zvyšování současného i budoucího potenciálu uspokojování lidských potřeb a aspirací. [4] Ochrana životního prostředí zahrnuje činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nebo se toto znečišťování nebo poškozování omezují a odstraňují. Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, druhů organizmů nebo konkrétních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb, ale i ochranu prostředí jako celku.[1] Nevládní neziskové organizace (NNO, NGO) anglickou zkratkou označovaná NGO (Non-Governmental Organization), je organizace nezřizovaná státem a na státu nezávislá, která je určena k obecně prospěšné činnosti nebo k neziskové činnosti pro soukromý prospěch. Za nevládní neziskové organizace se kromě nevládních univerzit a výzkumných pracovišť označují především organizace zabývající se humánní a sociální problematikou obyvatelstva. Tyto organizace chrání životní prostředí a vedou k rozvoji komunit. NNO jsou také některé veřejné subjekty zřizované územními samosprávnými celky, v České republice tedy kraji, obcemi nebo samosprávnými částmi obcí, ve formě příspěvkové
organizace,
veřejnoprávního
sdružení,
školské
právnické
osoby,
neziskového zdravotnického zařízení apod. Členění nevládních neziskových organizací dle právní formy: Toto členění vychází z důrazu kladeného v praxi na institucionální formu neziskových organizací, která je vymezena jen danou legislativou. V právním systému je vymezení neziskové organizace nejblíže zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, který v § 18, odstavci
9
7 definuje tzv. organizaci charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo
založena za účelem podnikání. Zákon sem řadí tyto organizace:
zájmová sdružení právnických osob, pokud tato sdružení mají právní subjektivitu
občanská sdružení včetně odborových organizací
politické strany a politická hnutí
registrované církve a náboženské společnosti
nadace, nadační fondy
obecně prospěšné společnosti
veřejné vysoké školy
obce
vyšší územní samosprávné celky
organizační složky státu a územních samosprávných celků (do roku 2001 rozpočtové organizace),
příspěvkové organizace
státní fondy
subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon
V ČR mají v souvislosti s pojmem NGO publicitu zejména ekologické organizace (například Greenpeace, Hnutí Duha, Děti Země), lidskoprávní organizace (například česká pobočka Amnesty International, Liga lidských práv) a také organizace starající se o potřebné, mentálně postižené atd. Problematika existence, činnosti a financování (fundraising) nestátních neziskových organizací je v České republice monitorována Informačním centrem neziskových organizací (ICN), o. p. s. Registrace nevládních neziskových organizací a státní dozor nad nimi přísluší podle jejich typu státním úřadům, zejména příslušným ministerstvům. [10] Environmentální vzdělání, výchova a osvěta (EVVO) je založeno na tom, aby vedli myšlení a chování v souladu s trvale udržitelným rozvojem, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách. [1]
10
3.2 Koncepce EVVO Jihomoravského kraje na období 2011-2020 3.2.1 Cíl koncepce EVVO JMK Snahou environmentální výchovy je vzbudit a udržet mezi lidmi poptávku po ekologicky příznivějších způsobech života, po zdravé přírodě a krajině, povzbuzovat občanskou angažovanost vedoucí k udržitelnému rozvoji obce, kraje, republiky i Země, utvářet takové hodnotové orientace, které spatřují kvalitu života v důrazech na dobrovolnou
střídmost,
na
nekonzumní,
duchovní
kvalitu
lidského
života.
Prostřednictvím environmentálního vzdělání, výchovy a osvěty je rozvíjena vnímavost, vstřícnost a tvořivost lidí při řešení problémů péče o krajinu i problémů lidské společnosti a jsou předkládány životaschopné, lidsky přijatelné alternativy i radosti z takovéhoto konání. Koncepce environmentálního vzdělání, výuky a osvěty je tedy zaměřena na rozvíjení environmentálně příznivého životního způsobu obyvatel Jihomoravského kraje a podporu tvořivosti, invence a osobního nasazení v řešení environmentálních problémů. Vytváří podmínky pro konkrétní zapojení jednotlivých cílových skupin pro naplňování cílů v oblasti ochrany životního prostředí a hledání trvale udržitelného fungování naší společnosti. Koncepce environmentálního vzdělání, výuky a osvěty je podstatnou součástí strategického plánování JMK a systematicky a dlouhodobě řeší směřování k udržitelnému rozvoji kraje. Cíle je třeba chápat jako průřezový, jdoucí napříč cílovými skupinami. Formulace cílů vychází z diskuze s organizacemi působících na území Jihomoravského kraje, které se věnují EVVO. Hlavním cílem koncepce je vytvořit komplexní a fungující systém environmentálního vzdělání, výchovy a osvěty, který přispěje ke změně přístupu společnosti k životnímu prostředí a k zapojení ji do řešení environmentálních problémů nejen na území kraje. Dílčí cíle:
informovat veřejnost a zapojit jí do řešení environmentálních problémů
podporovat komunikaci, síťování organizací a sdílení zkušeností
čerpat inspiraci z jiných krajů a ze zahraničí
podporovat fungující spolupráci mezi Krajským úřadem JMK a jihomoravskými nevládními neziskovými organizacemi navzájem 11
podporovat environmentální osvětové akce a kampaně
podporovat osvětovou roli veřejné správy a veřejných institucí[5]
3.2.1.1 Cílové skupiny Cílová oblast
Cílové skupiny Děti mateřských škol, žáci a studenti škol, pedagogové, ředitelé a vedoucí
Školství
pracovníci,
vychovatelé
a
ostatní
zaměstnanci školských zařízení Neziskové organizace a jejich pracovníci (jako poskytovatelé služeb a realizátoři Mimoškolní výchova
aktivit
pro
střediska
ostatní volného
cílové času
skupiny), a
jejich
zaměstnanci Děti, mládež, dospělí, rodiny (účastnící osvětových akcí ve volném čase nebo příznivci
odborných
ekoporadenství příznivého Veřejnost
a
služeb
z oblasti
environmentálně
spotřebitelství),
laická
i
odborná veřejnost, neziskové organizace (jako příjemci služeb a aktivit i účastnící akcí)
Podnikatelská sféra Veřejná správa
Firmy
a
podnikatelé,
servisní
a
poradenské organizace pro tuto sféru Obce, kraje, svazky obcí, orgány státní správy
Tabulka č. 1 – Cílové skupiny EVVO 3.2.1.2 Oblast školství Podoblast environmentální vzdělání a výchova v mateřských školách – v současné době je pro je na území Jihomoravského kraje otevřeno 548 mateřských škol, z toho 33 soukromých. 14% jihomoravských mateřských škol je zapojeno do sítě Mrkvička. 12
Většina z nich se pravidelně účastní vzdělávacích akcí pro pedagogy. Některé z těchto mateřských škol se věnují environmentálních výchově dlouhodobě a poskytují příklady dobré praxe tem školám, které s EVVO teprve začínají. Střediska ekologické výchovy nabízejí na území Jihomoravského kraje mateřským školám ekologické výukové programy. Pořádány jsou rovněž vzdělávací semináře pro učitele MŠ. Žádné ze stávajících středisek ekologické výchovy se mateřským školám nevěnuje prioritně. Vize: Osvojování prvotního ekologického povědomí s důrazem na lásku a úctu k přírodě a všem jejím obyvatelům je samozřejmou, vědomou a cílenou součástí výchovné práce převážné většiny mateřských škol v Jihomoravském kraji. V těchto mateřských školách jsou do funkcí ustaveny školní koordinátorky EVVO. Oporou pedagogickým pracovnicím i provozním pracovníkům těchto zařízení jsou specializovaná střediska ekologické výchovy, která poskytují mateřským školám ekologické výukové programy a kvalitní metodické pomůcky a publikace. SEV specializovaná na mateřské školy jsou vzdělávacími, koordinačními a metodickými pracovišti zřízenými za účelem ekologizace náplně i provozu mateřských škol. Důraz je kladen zejména na přímý kontakt dětí s přírodou, především prostřednictvím přírodních zahrad, kde jsou děti svědky i přímými účastníky pěstování rostlin a chovu drobných živočichů. V Jihomoravském kraji existují mateřské školy, které kladou zvýšený důraz na pobyt dětí v přírodě a ve venkovním prostředí. Žádoucí aktivity a podpůrná opatření vedoucí k dosažení cílového stavu:
lesní
mateřské školy, resp. MŠ s výrazným podílem pobytu dětí v přírodě a ve
venkovním prostředí
zavádění regionálních biopotravin do škol
ekologizace provozu mateřských škol
přírodní zahrady v areálech MŠ
aktivity, střediska a provozy zaměřené na utváření přírodně orientovaných postojů, na rozvoj znalostí a dovedností klíčových pro budoucí rozvoj dětí
environmentálně zaměřené výukové programy pro předškolní děti
metodická pomoc pedagogům mateřských škol
návštěvy středisek ekologické výchovy, skanzenů, arboret, muzeí, ZOO a dalších organizací, které nabízejí environmentální výchovné programy pro MŠ 13
zapojování dalších mateřských škol do sítě Mrkvička
Podoblast environmentální vzdělání a výchova na základních školách, středních školách a vyšších odborných školách – v Jihomoravském kraji je 33% škol zapojeno alespoň do jednoho dlouhodobého programu zaměřeného na rozvoj environmentální výchovy. Největší síť škol a školských zařízení realizovaných EVVO nespolečná s programem MRKEV (Metodika a realizace komplexní ekologické výchovy). V Jihomoravském kraji je do tohoto programu zapojeno 69 základních škol (15%) a 23 středních škol (15%). Program Klubu ekologické výchovy (KEV) se účastní 4 % škol. Hojně jsou i školy zapojeny do programu Ekoškola, kterého se účastní 45 škol (10%). Pouze v 35% škol se snaží plně podporovat EVVO na školách, ale je zde i 28% škol, v nichž se oblast EVVO nikdy nezabývala. Samostatný nepovinný předmět environmentálního zaměření se vyučuje na 11% jihomoravských škol. Spektrum nabízených témat EV je na školách v Jihomoravském kraji obecně velmi úzké a nerovnoměrné. Vícedenní ekovýchovné projekty byly realizovány na 17% škol, jednorázové EV akce pořádá 42% dotazovaných škol. Ekologických výukových programů se v kraji zúčastnilo 47% základních, 61% gymnázií a 19% ostatních SŠ. V oblasti EVVO nejčastěji spolupracují s Lipkou – školským zařízením pro environmentální vzdělání. Vize: Ke kvalitní škole s dobrou reputací neoddělitelně patří schopný koordinátor EVVO. Ve většině základních a středních škol je alespoň jeden pedagog pověřen funkcí koordinátora EV, přitom nejméně polovina z nich je proškolena. K ustavení funkce koordinátora EV jsou všechny školy patřičně motivovány. Koordinátoři mají nejen náležité vzdělání, ale za svou práci získávají také patřičné uznání i finanční ohodnocení. Školy jsou motivovány ke zpracování a k pravidelné aktualizaci školních programů EVVO. Všechny základní a střední školy JMK mají plnohodnotně zařazena environmentální průřezová témata do ŠVP a výsledky svých aktivit prezentují veřejnosti. Školy jsou podporovány v tvorbě regionálních učebnic a jsou motivovány k realizaci vlastních environmentálních projektů. Během školní docházky se každý žák nejméně jedenkrát zúčastnit výukového programu v některém středisku EV. Školy jsou motivovány ke spolupráci se středisky ekologické výchovy, jež nabízejí kvalitní environmentální programy pro žáky a vzdělávací akce pro pedagogy 14
Žádoucí aktivity a podpůrná opatření vedoucí k dosažení cílového stavu
učebnice o JMK a jeho regionech
denní a pobytové ekologické výukové programy pro školy
školní zahrady využívané jako přírodní učebny
ukázkový biostatek nabízející návštěvy školám
síťování a rozvoj spolupráce v EVVO mezi školami, akademickým sektorem, NNO a organizacemi veřejné správy
jednorázové environmentální projekty škol (exkurze, zelené brigády apod.)
terénní výuka, výuka základů hospodaření v krajině, návštěvy fungujících ekofarem, práce na školních zahradách
přírodní školní zahrady
soutěž ENERSOL
projekty zaměřené na zdravé stravování (např. projekt Bioškoly), zdravý životní styl (např. „Do školy na kole“) a spotřebu lokálních a regionálních výrobků
užší propojení průřezového tématu EVVO s dalšími průřezovými tématy, jako např. s globálním rozvojovým vzděláváním
neformální způsoby výuky, návštěvy středisek ekologické výchovy, skanzenů, muzeí, ZOO a organizací, které nabízejí environmentální výchovné programy
zapojení škol do stávajících dlouhodobých projektů EVVO organizací, jako např. Sdružení TEREZA, Lipka, Nadace Partnerství a další
užší spolupráce škol s vedením obce při plánování jednotlivých aktivit zapojení žáků a studentů do samosprávných procesů školy a obce, podpora jejich samostatných environmentálních projektů, např. v oblasti ekologizace provozu školy
zapojení rodičů a široké veřejnosti do environmentálních projektů v rámci komunitního plánování
Podoblast environmentální výchovy a vzdělání na vysokých školách – na většině jihomoravských vysokých škol probíhá výuka předmětu vztahující se k problematice životního prostředí. Některé fakulty a jejich katedry nebo ústavy se tímto tématem zabývají více a nabízejí uchazečů, možnost studovat samostatný obor týkající se životního prostředí. V současnosti na většině jihomoravských škol chybějí předměty, 15
které by studentům umožnily začlenit znalosti získané studiem jejich oborů do širších environmentálních souvislostí a praxe. Zástupci vysokých škol jsou přesvědčeni, že k realizaci takovéto výuky jim chybí externí pedagogové a patřičné zkušenosti. Služby v této oblasti nabízí Lipka. Lipka je již jedenáctým rokem fakultním školským zařízením Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a pro tři další univerzity zajišťuje výuku šestnácti předmětů. Akademický sektor je v Jihomoravském kraji obecně málo propojený s NNO a s komerčním sektorem. Pilotní projekty v této oblasti však již proběhly a byly celkově úspěšné. Co se týče popularizace vědeckých zjištění týkající se EVVO, jsou zatím jihomoravské vysoké pozadu. Většina z nich nepořádá přednášky ani konference otevřené širší veřejnosti. Každoročně vyhlašuje Jihomoravský kraj Soutěž studentských prací s tématikou životního prostředí a ekologie se vztahem k území Jihomoravského kraje. Soutěž rozvíjí zájem studentů o Jihomoravský kraj a jeho životní prostředí. Vize Z pedagogických oborů jihomoravských vysokých škol odcházejí absolventi do praxe s environmentální průpravou ve studované specializaci nebo učitelské aprobaci a s kladnými přístupy k ekologicky příznivějším způsobům života. Obecná úroveň environmentální složky odborné i osobnostní přípravy vysokoškolských studentů stále roste. Výuka řady technických, humanitních, přírodovědných i uměleckých oborů je obohacována o environmentálně zaměřené kurzy a předměty. Přibývá diplomových prací a jiných odborných prací souvisejících s prevencí a řešením environmentálních problémů. V oblasti EVVO mezi sebou vysoké školy spolupracují a ke spolupráci vyzývají i nevládní a komerční organizace. Vědecká zjištění týkající se životního prostředí jsou popularizována a prostřednictvím osvětových kampaní prezentována veřejnosti. Žádoucí aktivity a podpůrná opatření vedoucí k dosažení cílového stavu
předměty a kurzy s environmentální nebo regionální tématikou; začlenění problematiky životního prostředí v JMK do vysokoškolských studijních programů
začlenění environmentálních témat do programu akcí k popularizaci vědy (např. Týden vědy a techniky)
16
celoživotní vzdělávání (např. Univerzita třetího věku) na brněnských univerzitách – předměty nebo programy zabývající se životním prostředím
studentské projekty zabývající se řešením environmentálních problémů kraje
vzájemná spolupráce VŠ a univerzit, zejména kateder zabývajících se výukou či výzkumem v oblasti ekologie a environmentalistiky, při přípravě sylabů a náplní předmětů
interdisciplinární platforma, která umožní sdílení názorů a poznatků mezi různými obory jednotlivých brněnských univerzit a fakult
zapojení veřejnosti a podnikatelského sektoru do plánování výzkumných záměrů kateder a ústavů jednotlivých VŠ (výzkumné priority, praktická využitelnost)
spolupráce NNO s akademickým sektorem např. v rámci projektu 3-LENSUS – databáze o projektech v oblasti vzdělávání pro udržitelný rozvoj; zapojení jihomoravských NNO, které v rámci své činnosti spolupracují s akademickou sférou, nebo naopak za svou akademickou instituci realizují projekty spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi
vzdělávací programy vedoucí k implementaci systémového (holistického) hlediska do vzdělávání k udržitelnému rozvoji a uplatnění těchto znalostí v praxi (např. projekt Ekoinkubátor)
databáze organizací a institucí, které nabízejí praxi v oblasti EVVO, a žádoucích témat studentských prací
environmentální praxe vysokoškolských studentů na ZŠ a SŠ
Podoblast další vzdělávání pedagogických a provozních pracovníků škol a školských zařízení v oblasti EVVO – aktivity zaměřené na další vzdělání pedagogických pracovníků (DVPP) nabízejí v JMK 27 organizací, z toho 11 s celokrajnou a 16 s regionální působností. Dlouhodobě a systematicky se oblast DVPP zabývá především Lipka na svém pracovišti Kamenná, v roce 2009 se jejich programů zúčastnilo 1037 pedagogických pracovníků. Pedagogům nejen v JMK je na Lipce každoročně nabízeno akreditované specializační studium k výkonu specializovaných činností v oblasti EV, které je určeno zejména pro školní koordinátory EVVO. Odborné vzdělání nabízí pedagogům z praxe např. katedra biologie Pedagogické fakulty MU na pracovišti Kejbaly. 17
Každoročně je pedagogy organizována Konference k environmentální výchově (KONEV), již se účastní kolem 150 pedagogů jihomoravského kraje. Environmentální vzdělání provozních pracovníků nevěnují školy v JMK velkou pozornost, ekologizace provozu probíhá většinou formou zateplování budov. Třetina škol se ekologizaci nevěnuje vůbec. Vize Zásluhou proškolených pedagogů, kteří se každý den věnují dětem ve školách a školských zařízeních, se myšlenka environmentální výchovy a její naplňování šíří mnohem rychleji a cíleněji než pouhou přítomností třídy na ekologickém výukovém programu jednou za rok. Proto je vzdělávání pedagogů i nadále důležitou součástí činnosti Lipky a jeho narůstající objem se postupně soustřeďuje na pracoviště Kamenná. Vzdělávání zahrnuje tematické semináře, terénní exkurze a konference a také postupně budované systematičtější vzdělávání pedagogů, jehož potřeba vychází z kurikulární reformy a nutnosti uchopit environmentální výchovu ve školních vzdělávacích programech škol jako průřezové téma. Základ systému dalšího vzdělávání pedagogů tvoří specializační studium pro koordinátory environmentální výchovy ve školách, doplňují ho další koncepční a metodické semináře. Je zpracován a realizován systém akreditovaného environmentálního vzdělávání pro pedagogy ZŠ a SŠ. V rámci specializačního studia k výkonu specializovaných činností v oblasti EV pro pedagogy a školní koordinátory EVVO jsou školám poskytovány kvalitní metodické materiály pro školy. Nadále funguje síť MRKEV, která přináší zapojeným školám kompletní informační servis v oblasti EVVO. Díky všudypřítomným příkladům dobré praxe, o kterých se školy dozvídají např. z Jihomoravských ekolistů, a díky soustavné finanční podpoře jsou školy motivovány k širší ekologizaci vlastního provozu. Školy jsou si vědomy státních a regionálních závazků v oblasti vytápění, nakládání s energiemi, vodou a odpady. Vedoucí i provozní pracovníci se cíleně snaží snížit ekologickou stopu svých škol. V rámci úklidu, údržby a spotřeby materiálů se snaží využívat ekologicky příznivé technologie, a díky ekologickému hospodaření na školním pozemku směřují k částečné soběstačnosti (např. zelenina do školní kuchyně). Žádoucí aktivity a podpůrná opatření vedoucí k dosažení cílového stavu
akreditované vzdělávací akce pro pedagogické pracovníky
vzdělávací akce pro nepedagogické pracovníky škol a školských zařízení 18
zapojení absolventů programů specializačních studií a „Školy pro udržitelný život“ do konzultantské a poradenské činnosti
soutěže o školu s nejekologičtějším provozem
prezentace škol v oblasti úspor energií a vody, nakládání s odpady a chodu školních kuchyní, dílen a zahrad za účelem minimalizace spotřeby energií a snižování ekologické stopy školy
uveřejňování příkladů dobré praxe z EV škol v Jihomoravských ekolistech a v časopisu pro ekogramotnost Bedrník (vydávaného Pavučinou)
vzdělávání studentů teologie, duchovních a církevních pracovníků (katechetů), kteří vyučují nebo budou vyučovat náboženství v oblasti environmentální etiky a environmentalistiky
mezinárodní spolupráce v oblasti vzdělávání pracovníků školy se zájmem o ekologizaci provozu (příklady „dobré environmentální praxe“ v zahraničí)
semináře pro ředitele škol a školských zařízení (specializované kurzy a semináře, exkurze do škol úspěšných v EVVO, informace na krajských poradách ředitelů škol)
interní vzdělávání provozních pracovníků škol a školských zařízení v oblasti ekologizace provozu.[5]
3.2.1.3 Oblast mimoškolní environmentální vzdělání a výchova dětí a mládeže Aktivitami mimoškolní EVVO se zabývá přibližně 43% organizací činných v EVVO. Jedná se o střediska volného času, environmentální nevládní neziskové organizace a různou měrou se na mimoškolní EVVO podílejí i renomované dětské organizace. Řada úspěšných klubů a kroužků působí také při základních školách v JMK. Rozložená organizací v mimoškolní EVVO v JMK je nerovnoměrné, nabídka je relativně velká a dostatečná v okrese Brno-město, výrazně nedostatečná nabídka je naopak například na Znojemsku, v severní části Blanenska a na Tišnovsku. Zvláště v okrajových regionech a menších obcích je existence těchto výchovných aktivit či environmentálně zaměřených klubů či oddílů úzce vázána na jednoho či více místních nadšenců – tomu odpovídá různorodá stabilita a kvalita činnosti.
19
V posledních letech však klesl zájem o tyto aktivity jak ze strany dětí tak i jejich rodičů. Pedagogická kvalita pracovníků v mimoškolní EVVO je značně rozdílná a neexistují oficiální kritéria pro jejich srovnání a zlepšení. Přístup k informacím o pedagogických metodách v oblasti mimoškolní EVVO, sejně jako průběžné vzdělání pedagogických pracovníků pro ekologickou výchovu nejsou dostatečné. Nedostatečná je i podpora dobrovolných vedoucích kroužků, oddílů a klubů působících mimo větší centra. Vize Mimoškolní environmentální vzdělávání a výchova dětí a mládeže je samozřejmou součástí každodenního života, podporovanou rodinou, školou, politiky, církvemi i úřady. Každé dítě má možnost aktivně se zapojovat do kvalitní organizované mimoškolní zájmové činnosti přírodovědně, ekologicky či ochranářsky zaměřené. Významná část dětí a mládeže tuto možnost aktivně využívá a posléze vychovává své vlastní děti k ekologicky příznivějším způsobům života. Žádoucí aktivity a podpůrná opatření vedoucí k dosažení cílového stavu
propagace nabídek mimoškolní environmentální výchovy a osvěty v JMK
činnost organizací a dětských kolektivů zaměřených na EVVO a začleňování EVVO do činnosti jinak zaměřených kroužků a oddílů
nabídka ekovýchovných nebo přírodovědných kroužků na všech SVČ a DDM
nová střediska ekologické výchovy se zaměřením na mimoškolní EVVO – např. SEV Kaprálův mlýn apod.
environmentální aktivity dětských a mládežnických kolektivů s důrazem na pravidelné a dlouhodobé činnosti
vzdělávání dobrovolných i profesionálních pedagogů a vedoucích dětských kolektivů
vytvoření standardu kvalitní mimoškolní EVVO a standardu kvalitního lektora/pedagoga mimoškolní EVVO jako podkladu pro hodnocení kvality a potřeb vzdělávání pedagogů volného času v oblasti EVVO
vznik aktivit mimoškolní EVVO v regionech s menší nabídkou
regionální veletrhy a výměny zkušeností v mimoškolní EVVO
obecné informační zdroje – portály pro mimoškolní EVVO
tvorba metodických a výukových materiálů, publikací a pomůcek pro mimoškolní EVVO 20
činnost církví a náboženských společenství ve výchově dětí k odpovědnosti za boží stvoření (etika úcty k životu)
EVVO pro rodiny s dětmi
zookoutky a vzdělávací chovatelské stanice
zapojení Jihomoravské rady dětí a mládeže (JRDM) jako prostředníka mezi KrÚ a dětskými NNO. [5]
3.2.1.4 Oblast environmentální vzdělání a osvěta veřejnosti V oblasti EVVO považuje 71 z oslovených jihomoravských organizací (65%) za svou cílovou skupinu veřejnost. Veřejnost je také nejpočetnější skupinou, které se organizace věnují. Zájem veřejnosti o environmentální poradenství v dotazovaných organizacích spíše klesá (42%) nebo stagnuje (30%). Zájem především roste v mimobrněnských organizacích. V JMK se tvorbě a údržbě environmentálně osvětových naučných stezek věnuje 52 organizací. Z výzkumu dále vyplynulo, že 22 organizací někdy vydalo nějakou publikaci zaměřenou na EVVO. Přitom 63% organizací se domnívá, že zájem o takovou literaturu roste. Vize Šetrné environmentální chování má mezi občany JMK vysoký kredit a je uznáváno jako chování vysoce etické a morální. Pozitivní vzory šetrné spotřeby jsou propagovány ve všech vrstvách společnosti, především ze strany představitelů veřejné správy. Slavné a významné osobnosti se účastní akcí zaměřených na environmentální osvětu. Takovéto akce mají stabilně velkou podporu ze strany veřejné správy a jsou hojně navštěvovány lidmi různého věku i postavení. Občané Jihomoravského kraje mají možnost se účastnit nejrůznějších environmentálně vzdělávacích akcí. Pokud se chtějí v této oblasti vzdělávat sami, mohou si knihy s tématikou EVVO
půjčit
nebo
zakoupit
v
některé
z
mnoha
pravidelně
fungujících
environmentálních poraden. Na Síť center environmentálního vzdělávání a osvěty se postupně obrací čím dál více lidí s pestrou škálou dotazů z oblasti šetrného životního způsobu, ochrany přírody atd. Jejím prostřednictvím jsou uskutečňovány významné aktuální osvětové 21
projekty. Tato centra jsou rovnoměrně rozmístěna ve všech mikroregionech Jihomoravského kraje Žádoucí aktivity a podpůrná opatření vedoucí k dosažení cílového stavu
environmentální vzdělávání žáků základních škol a středních škol a veřejnosti v připravovaném Centru Údolní, Brno
vznik center environmentálního poradenství v mikroregionech kraje, kde ještě žádná taková centra nejsou (v oblasti tzv. bílých míst); v ideálním případě by měli zájemci o poradenství z oblasti EVVO bydlet max. 20 km od místa, kde se environmentální poradna nachází; poradny chybí zejména v regionech Břeclavsko, Znojemsko, Blanensko, Vyškovsko, Hustopečsko a Židlochovicko
rozšíření aktivit organizací s jiným než environmentálním zaměřením (turistická
informační
centra,
obecní
knihovny
apod.)
o
základní
environmentální poradenství (informační místa)
návštěvnická střediska ve zvláště chráněných územích
udržení a rozvíjení tradic jednorázových osvětových akcí, jako je Den Země, Den parků, Den bez aut atd.
propagace regionálních a sezónních bioproduktů
vzdělávání veřejnosti o změnách klimatu
osvětové kampaně a programy ostatních subjektů, jejichž posláním je mj. podpora ekologicky šetrného chování veřejnosti (např. zpětný odběr použitých elektrozařízení realizovaný prostřednictvím kolektivních systémů spravovaných k tomu zřízenými společnostmi ELEKTROWIN a. s. a ASEKOL s. r. o.)
vzdělávání veřejnosti v prevenci vzniku odpadu, v šetrném nakupování, v rizicích chemických látek, o ekologickém úklidu, o spravedlivém obchodu (fair trade) apod.
vydávání environmentálně naučných a osvětových časopisů a letáků
vydávání knih s regionální tématikou a s tématikou EVVO
popularizace příkladů dobré environmentální praxe
spolupráce podnikatelského sektoru a NNO v oblasti environmentální osvěty veřejnosti (např. semináře o pasivních stavbách, o alternativních zdrojích energie, o produktech ekologického zemědělství apod.) 22
osvětové semináře týkající se environmentálních témat (biodiverzita, příklady dobré praxe, hospodaření s vodou, úspory energií, izolace staveb atd.)
setkávání místních akčních skupin (MAS) a regionálních sdružení působících v oblasti EVVO s místními lidmi; zapojování místních lidí do projektů; prezentace a konzultace rozvojových záměrů
budování a údržba naučných stezek a chodníků
organizace
aktivit
EVVO
pro
rodiny
s
dětmi
(vzdělávání
rodičů
prostřednictvím vzdělávání jejich dětí)
osvětové semináře pro média
šetrná turistika a udržitelná doprava
zapojení kraje a místní samosprávy do celostátních závazků v oblasti ŽP (např. snižování produkce CO2) – občané snáze pochopí, že se jedná o důležitý problém, na jehož řešení se mohou podílet
projekty firem zaměřené na environmentální osvětu veřejnosti.[5]
3.2.1.5 Oblast environmentální vzdělání a osvěta podnikatelského sektoru V případě, že je nějaký podnikatel poskytovatelem EVVO, bývá jeho cílovou skupinou veřejnost. Podle názoru dotazovaných firem nefunguje především spolupráce mezi jednotlivými podnikatelskými subjekty zabývající se EVVO. Dále si firmy stěžují na neprovázanost jednotlivých akcí. Podle organizací je třeba zabezpečit komplexnost přístupu napříč odvětvími – ovzduší, ochrana vod, lesnictví, zemědělství, krajina, průmysl a podnikání, ekonomie životního prostředí. Firem a organizací zabývající se různými oblastmi EVVO je dostatek v Jihomoravském kraji. Je žádoucí jejich aktivity propojit a koordinovat. Vize Pro podnikatelské a zemědělské subjekty je zajišťováno vzdělávání v oblasti životního prostředí. Mají možnost se aktuálně dozvědět o nových projektech a programech zaměřených na udržitelný rozvoj. Podnikatelům je nabízena komplexní pomoc ohledně environmentální legislativy, zavádění systémů jakosti řízení malých a středních podniků s ohledem na životní prostředí (EMAS, ISO 14001), začleňování do různých sítí a místních sdružení (MAS). Podnikatelé spolupracují s NNO a získávají skrze nabízené 23
semináře nejnovější poznatky z oblasti environmentálních technologií. Firmy akceptují celospolečenské závazky (např. snížení uhlíkové stopy) a podnikají s ohledem vůči přírodě a budoucím generacím. Cíle EVVO nejsou pro firmy jen marginální záležitostí, ale staly se součástí firemní strategie. Je podporován inovativní potenciál firem a podniků v environmentální oblasti. Firmy na dosažení cílů EVVO spolupracují napříč různými odvětvími. Žádoucí aktivity a podpůrná opatření vedoucí k dosažení cílového stavu vznik platformy umožňující sdílení zkušeností s řízením environmentálních projektů, jejímž cílem by bylo shromažďovat příklady dobré praxe a z níž by bylo možné čerpat inspiraci (získat radu) při přípravě určitého podnikatelského záměru; platforma by měla zamezovat vzniku nedorozumění mezi projektanty a auditory (např. EIA)
soutěže o ekologicky nejpříznivější provoz kanceláře
zavádění environmentálních manažerských systémů EMS, EMAS, ISO 14001
prezentace dobrých příkladů environmentálně šetrného podnikání (např. na stránkách kraje)
vzdělávání vedoucích pracovníků i zaměstnanců soukromých firem v oblasti EVVO
vznik regionálního centra odborných znalostí (RCE), které by umožňovalo sdílet znalosti a dovednosti podnikatelského sektoru, nevládních organizací a akademiků
vznik projektů, které si kladou za cíl umožnit zájemcům z řad studentů i veřejnosti rozběhnout vlastní environmentální podnikání anebo vytvořit vlastní environmentálně
příznivý
podnikatelský
záměr
(např.
Inkubátor
environmentálních podnikatelských záměrů – společný projekt Fakulty sociálních studií a Ekonomicko‑správní fakulty MU, Nadace Partnerství a Ekologického právního servisu)
osvětová role privátního sektoru – podpora environmentálních projektů firem – koordinace jejich snažení; navázání nástrojů EVVO na praxi – např. podpora kampaní na třídění odpadu, na šetření vodou a energiemi apod.
veřejná debata o nových technologiích, pomoc se zpracováním žádostí o dotace, zprostředkování seminářů a setkání
24
nepodceňovat synergický efekt „zeleného investování“ a jeho osvětovou funkci (osvětová role šetrných investic)
environmentální vzdělávání zemědělců v oblasti šetrného hospodaření v krajině.[5]
3.2.1.6 Oblast environmentální vzdělání a osvěta veřejné správy Některé obce v oblasti EVVO aktivně spolupracují v rámci mikroregionu a do tvorby strategických dokumentů často zapojují i veřejnost. Podrobnou analýzou obsahu webových stránek jihomoravských měst však bylo zjištěno, že samostatné koncepční nebo strategické dokumenty z oblasti EVVO chybějí naprosté většině mest kraje. Ostatní instituce veřejné správy a státní organizace jsou na tom podobně. Některé z nich ale ne jejich přípravě intenzivně pracují. V rámci koncepce EVVO by se měla rozvíjet zejména obnovitelné zdroje energie a propojení ekologie a ekonomie. Koncepce EVVO by měla navazovat na strategické dokumenty z jiných oblastí. Vize Koncepce EVVO je pevně propojena s ostatními strategickými dokumenty JMK. Pracovníci KrÚ a další pracovníci veřejné správy v JMK jsou pravidelně školeni v oblasti energetických úspor, šetrného hospodaření a péče o životní prostředí. Větší úřady, zejména ty, jejichž činnost se dotýká ŽP, mají ustanovenu funkci koordinátora EVVO. Na vzdělávání koordinátorů EVVO se aktivně podílejí NNO a ostatní organizace, jež se dotčenými tématy profesionálně zabývají. Instituce a organizace veřejné správy soustavně snižují nepříznivé environmentální dopady provozu veřejné správy. Jsou vytvořeny a v praxi fungují motivační nástroje pro ekologicky šetrné chování orgánů veřejné správy. V krajI zřízených organizacích se cílevědomě dbá na zvýšení hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti vynaložených prostředků na provoz i údržbu budov, kanceláří a veškerého zařízení. Investice jsou posuzovány i na základě kritérií environmentální šetrnosti. Orgány VS se snaží jít příkladem v řešení současných environmentálních problémů a přebírají na sebe závazky vyplývající z mezinárodních dohod Žádoucí aktivity a podpůrná opatření vedoucí k dosažení cílového stavu
prezentace příkladů dobré environmentální praxe úřadů veřejné správy
25
zapojování měst a obcí do Národní sítě Zdravých měst; šíření metodiky Zdravých měst
semináře pro pracovníky obcí v oblasti EVVO
zavádění a fungování místních Agend 21
realizace energetických auditů za účelem úspory energií
propagace zdravého způsobu života
zavádění nových technologií za účelem ekologizace provozu
poskytování informačních materiálů (knihy, časopisy, bulletiny, letáky) z oblasti EVVO starostům, politikům a úředníkům veřejné správy
podpora výstavby učeben EVVO, zejména venkovních.[5]
3.2.2 Výchozí situace pro zpracování koncepce 2011 – 2020 Povinnost krajů vytvářet koncepce EVVO stanovuje zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. V § 13 odst. 5 tohoto zákona je uvedeno: „ Kraje v samostatné spolupráci a) zpracovávají, koordinují a aktualizují krajské koncepce environmentálního vzdělání, výchovy a osvěty vycházející ze Státního programu a b) podporují rozvoj environmentálního poradenství Zpracování Koncepce EVVO JMK na období 2011 – 202 pověřil Jihomoravský kraj svoji příspěvkovou organizaci Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělání.[5]
3.2.2.1 Materiály použité při zpracování koncepce Koncepce EVVO v Jihomoravském kraji vychází z platných právních norem, vládních usnesení, státní politiky životního prostředí, mezinárodních závazků, kterými je vázaná Česká republika, a ze strategických dokumentů JMK. Vybrané legislativní nástroje:
zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí
zákon č. 106/ 1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím 26
zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství
zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií
zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí
zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, střením, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon)
zákon č. 653/2004 Sb., o pedagogických pracovnících
vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělání pedagogických pracovníků ve znění vyhlášky č. 421/2006 Sb.
Mezinárodní dokumenty:
Usnesení ze Čtvrté mezinárodní konference o environmentálním zvdělání, která se uskutečnila v listopadu 2007 pod záštitou UNESCO a UNEP v Indii a v jejímž rámci byly stanoveny žádoucí cíle environmentálního vzdělání pro 21. století.
Agenda 21, schválená v roce 1992 OSN, jež rozpracovává principy udržitelného rozvoje – zvláště kapitola 36 (podpora vzdělání, veřejného povědomí a odborného školení)
směrnice č. 90/313/EHS, o svobodném přístupu informací o životním prostředí
rozhodnutí číslo 1411/2001/ES Evropského parlamentu a rady, o rámci Společenství pro spolupráci při prosazování udržitelného rozvoje měst (2001)
Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování o přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, Aarhuská úmluva (platnost OSN/ČR 2001/2004)
strategie UNESCO pro vzdělání k udržitelnému rozvoji 2005 – 2014 vyhlášené OSN v roce 2005
27
Rozhodnutí EP a Rady č. 406/2009/ES o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů
EU: Akční program pro životní prostředí (usnesení číslo 1600/2002/EG) mluví o podpoře nakupování ve veřejném sektoru, které se řídí ekologickými kritérii, promítnutými např. do ekologického značení, do nákupního cyklu výrobku včetně výrobní fáze
EU: Zelený dokument o integrované politice (Green Paper on Integrated Product Policy), Evropská komise, Brusel, 7. 2. 2001- zaručuje snadný přístup k informacím o výrobku skrze tzv. labelling.[5]
3.2.3 Finanční podpora a dotace Realizace úkolů koncepce v období 2006 – 2010 byla významně ovlivněna množstvím podpory environmentálních projektu z evropských fondů. Finanční příspěvek získala řada organizací na stavbu či rekonstrukce středisek ekologické výchovy z operačního programu Životní prostředí. Na realizaci vzdělávacích a osvětových programů bylo možno získat dotace z operačního programu Rozvoj lidských zdrojů a později z operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost.[5]
3.2.3.1 Oblast mezinárodní spolupráce Jedním z hlavních projektů byl Community Rivers – projekt se zabýval kvalitou životního prostředí v povodí evropských řek, zapojením veřejnosti do uvedené problematiky a změnou chování veřejnosti v přístupu ke zlepšení čistoty řek. Aktivita v rámci mezinárodní spolupráce je projekt CEFrame (Central European Flood Risk Assessment and Management in CENTROPE) – zaměřen především na tvorbu přeshraniční koncepce protipovodňové ochrany a zvládání povodňových rizik na tocích řeky Moravy, Dyje, Dunaje a Litavy. V roce 2010 se Jihomoravský kraj zapojil do celoevropské sítě PURPLE (Peri Urban Region Platform Europe), sdružující regiony ležící v blízkosti velkých městských aglomerací. Síť sdružuje 15 regionů v Evropské unie a zaměřuje se na problematiku územního plánování, zemědělství, životního prostředí a udržitelného rozvoje. Cílem je poskytování platformy pro výměnu osvědčených postupů a zkušeností i v oblasti životního prostředí a biodiverzity.[5] 28
3.2.3.2 Dotační programy Významným úkolem koncepce byla finanční podpora kvalitních, environmentálně zaměřených projektů. Jihomoravský kraj proto každoročně vyhlašoval dotační programy v této oblasti. Odbor životního prostředí připravoval dotační výzvy od roku 2004. Účelem poskytování dotací byla podpora neinvestičních činností NNO a podnikatelských subjektů. Odbor školství poskytl školám bez ohledu na jejich zřizovatele finanční podporu ve formě dotace v rámci vyhlášeného dotačního Programu rozvoje škol v oblasti EVVO na realizaci školských projektů. V následujícím období obdržela Lipka na činnost v oblasti EVVO na každý kalendářní rok dotaci, aby ji použila na plnění vybraných úkolů akčního plánu. Střediska volného času od roku 2007 v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje pokračuje v posunu stěžejní náplně své činnosti od pravidelných zájmových útvarů a kurzů ke spontánním aktivitám, výukovým programům a akcím s důrazem na podporu environmentální výchovy Koncepce EVVO JMK na léta 2006 -2010. Proto kraj vyhlásil v roce 2007 dotační Program rozvoje středisek volného času zřizovaných Jihomoravským krajem v oblasti podpory environmentálního vzdělání, výchovy a osvěty poskytnuta školským zařízením s cílem vytvoření kvalitních podmínek environmentálního vzdělání, výchovy a osvěty dětí a mládeže na území Jihomoravského kraje.[5]
29
4
MATERIÁL A METODIKA
4.1 Mikroregion Nový Dvůr a město Hodonín Analýza stávajících programů EVVO je šetřena na jihovýchodě Jihomoravského kraje, konkrétně v mikroregionu Nový Dvůr a města Hodonín, které s tímto mikroregionem sousedí. Město Hodonín ve své environmentální výchově může nabídnout Centrum ekologické výchovy Dúbrava. V mikroregionu, skládajícího se z šesti obcí, jsou pak zástupci EV pouze v obci Ratíškovice, konkrétně Myslivecký kroužek a Junák – svaz skautů a skautek, středisko Ratíškovice.
Obr. 1 – Mapa ČR s vyznačením Jihomoravského kraje (zdroj: http:// jihomoravsky.kraj.cz, 2012-04-05)
4.1.1 Město Hodonín Okresní lázeňské město Hodonín s rozlohou katastru 6345ha a počtem obyvatel 25900 leží v Dolnomoravském úvalu na povodí řeky Moravy. Tvoří hranice se Slovenskou republikou a je obklopeno lesním komplexem Doubrava. Město Hodonín známe, jako rodiště prvního Československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, může nabídnout ze svých kulturních skvostů městské lázně, Muzeum Tomáše Garrigue Masaryka, zámeček, ZOO, Galerie výtvarného umění,
30
Muzeum naftového dobývání a geologie, radnici z počátku 20. století nebo kostel sv. Vavřince z 2. poloviny 18. století. Město Hodonín je zapojen do programů Zdravé město a místí AGENDA 21. Spolu s partnery pořádá mezinárodní i celostátní kampaně – Den Země, Den tance, Světový den bez tabáku, Národní dny bez úrazu, Letní dny zdraví, Evropský týden mobility a Evropská den bez aut, Dny zdraví a 30 dní pro neziskový sektor. Je také zapojeno do mezinárodního projektu EKOŠKOLA. Podílí se i na rozvoji EVVO aktivit.[8] 4.1.2 Mikroregion Nový Dvůr Mikroregion Nový Dvůr byl založen na jaře roku 2002 obcemi Milotice, Skoronice, Ratíškovice, Vacenovice a Vlkoš. Krátce po založení přistoupila do svazku obec Svatobořice - Mistřín. Historický název „Nový Dvůr" pochází z počátku 17. století a váže se k dějinám Milotického panství, ke kterému tehdy patřily všechny obce dnešního mikroregionu. Mikroregion leží na jižní Moravě, ve střední části okresu Hodonín v Jihomoravském kraji a rozprostírá se mezi městy Kyjovem a Hodonínem. Mikroregion sousedí na severu s Mikroregionem Babí lom, na severovýchodě s obcí Kelčany z Mikroregionu Podchřibí, na východě s městem Vracov z Mikroregionu Bzenecko, na západě s Mikroregionem Hovoransko a na jihu a jihozápadě s obcemi Rohatec, Hodonín a Dubňany. Obce mikroregionu jsou převážně ulicového charakteru se směsí různého typu architektury. Žije v nich 13 112 obyvatel, rozloha mikroregionu je 7690ha. Povrch regionu je tvořen nížinami a pahorkatinou Dolnomoravského úvalu. Nadmořská výška nížiny se pohybuje okolo 185 až 200 m n. m., nejvyšším bodem území je vrch Náklo jižně od Milotic (265 m n. m.). Typickým krajinným prvkem regionu jsou váté písky, porostlé převážně borovými lesy. Východní a jižní část regionu je tak souvisle zalesněna.
Jiným
charakteristickým
rysem
krajiny
jsou
vinice
a
sady.
V Mikroregionu jsou dobré podmínky pro rozvoj turistického ruchu. [9] Přírodní rezervace Horky - Přírodní rezervace Horky se nachází asi 2 km jihozápadně od obce Milotice na úbočí kopce Náklo (265 m n. m.). Jedná se o jeden z posledních zbytků stepí na Jižní Moravě. V takto zajímavém území se vyskytuje celá řada vzácných, ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů. Horky klimaticky náleží do oblasti teplé. Pro své nesporné bohatství byla lokalita vyhlášena jako chráněné území v roce 1989. Současná rozloha území je 15,5 ha. Na Horkách najdeme velmi cenné porosty hlaváčku jarního, hadince červeného a kavylu tenkolistého. [9]
31
Obr. 2 - Mapa Jihomoravského kraje s vyznačením mikroregionu Nový Dvůr (zdroj: http://www.uur.cz, 2012-04-05)
32
4.2 Centrum ekologické výchovy Dúbrava Cíle činnosti Centra ekologické výchovy sledují především obecný záměr zvýšení ekologické gramotnosti všech generací, vytvoření nabídky aktivit v rámci alternativního a zdravého životního stylu, přírodě blízkého trávení volného času apod. Činnost také od počátku zahrnuje působení v oblasti konkrétní práce a pomoci ochraně přírody a životního prostředí. Dalším cílem je zviditelnění a přiblížení ekologické výchovy široké veřejnosti, zlepšení jejího kreditu a šíření principů ekologické výchovy mezi pedagogické pracovníky i dobrovolníky pracující s dětmi, mládeží popř. dospělou veřejností. Významnou složkou, na kterou se činnost Ekocentra zaměřuje, jsou výukové programy pro mateřské, základní i střední školy. Odpovědnost za vlastní životní prostředí (lokální aspekt), celostní myšlení (souvislosti místní, regionální, globální, historické apod., nalézání příčin a důsledků všeho jednání), smyslové vnímání přírody - šířit prostě pocit "mít rád přírodu", vytvoření skutečně přitažlivé a zároveň smysluplné náplně volného času dětí, mládeže i dospělých (tak aby se dalo v této alternativě najít zalíbení a radost), myšlenky ekologické výchovy v prostředí škol a výchovu k nekonformitě. Ekocentrum Hodonín úspěšně spolupracuje s dětskými a ochranářskými organizacemi, jako např. Hnutí Brontosaurus, ZOO Hodonín, Hodonínský herní klub Elysium, DDM Strážnice, ZO Český svaz ochránců přírody aj. Ekocentrum dále významně spolupracuje s Městem Hodonín (Den Země, Dny zdraví, Den dětí, Dny bez tabáku aj. [2] Orientace činností ekocentra Dúbrava:
výukové programy pro MŠ, ZŠ, SŠ
vedení kroužků a klubu pro děti a mládež
volnočasové víkendové akce
táborová činnost
soutěže, výstavy
odbornou pomoc, kurzy, vzdělávací aktivity
akce pro veřejnost 33
4.2.1 Výukové programy pro MŠ, ZŠ a SŠ EVP je interaktivní tvořivá výchovně – vzdělávací lekce s cílem obohatit program MŠ, učivo ZŠ nebo SŠ o ekologický rozměr. Důraz je kladen na odbornou úroveň a aktuálnost poskytovaných informací, rozvíjení tvořivosti, komunikace a týmové spolupráce, na osvojování ekologického myšlení, aktivizaci k řešení problémů a na obohacování žáků o praktické poznatky získávané mj. bezprostředním kontaktem s přírodninami, aktivním pobytem v zahradě, v terénu apod. Cílem nabízených výukových programů je rozvoj vztahu k přírodě a pochopení základní problematiky životního prostředí s důrazem na názornost, tvořivost a aktivní přístup k řešení problémů. A to vše zábavnou formou s využitím různých praktických pomůcek či pracovních listů. Programy probíhají ve specializovaných učebnách a zahradě Ekocentra Dúbrava, v terénu nebo v ZOO Hodonín. Jednotlivé programy jsou rozdělené podle věku dětí a přetrvávají v průběhu celého školního roku, během roku 2011/2012 byly otevřeny tyto výukové kroužky: Poznáváme ptačí život: pozorování ptáků, nahlédnutí do rozmanité ptačí říše, zde se zájemci dozví o tom, kde se vyskytují jednotlivé druhy ptactva, čím se živí, jak vypadají jejich hnízda, mláďata, peří a vejce, rozpoznávání ptačích hlasů. Výukový program není věkově omezen. Výuka v učebně.[2] Kurzy pro MŠ a 1. stupeň ZŠ: Království včel: zábavnou formou her a aktivit se děti dozvědí, jak a v jakých společenstvech včely žijí, kde se vyskytují, jak jsou včely užitečné, jakým způsobem probíhá výroba medu. Program probíhá v učebně spojený s návštěvou úlu na zahradě. Kdo zde žije: nauka o zvířatech v lese, které jsou špatně viditelné a málokdy se je podaří zahlédnout, poznávání zvířat pomocí zvuku nebo stop. Program probíhá v učebně. Les: program se zabývá tím, kdo a co tvoří les, jak vzniká, čím je důležitý pro život, co jsou lesní patra a další terminologie. Program vede hravou formou skřítek Pažízek. Místo konání v lese.
34
Pavouk: povídání si o životě a schopnostech pavouků a o jejich užitečnosti. Program je zaměřen na cvičení koncentrace, trpělivosti a pohybových aktivit. Výuka probíhá v učebně. . Kde bydlí krtek?: děti se seznámí se životem krtka, pochopí, co je půda, že to není jen mrtvá hmota, po které se šlape, ale že je plná života a je důležitou složkou našeho prostředí. Výuka se realizuje v učebně.
Obr. 3 - Výukový program - Kde bydlí krtek? (autor Alžběta Nesvadbová)
Co skrývá les: Program o nauce lese, poznávání lesních živočichů a rostlin, jejich pobytová znamení. Formou vycházky s plněním úkolů v lese. Život v lese: pozorování a hledání důkazů o pohybu jednotlivých zvířat v lese. Program ukazuje jakým způsobem a za jakým účelem se zvířata pohybují a jaké stopy za sebou nechávají. Mravenčí království: program je rozdělen do dvou částí: první část probíhá v lese zkoumáním mravenišť a života mravence, druhá část probíhá uvnitř učebny a je zaměřena na rozvoj myšlení, spolupráci, řeč a vnímání.
35
Vodní kapka na cestách: o významu vody a jejím koloběhu, pro menší děti formou pohádky: „Jak sluníčko vrátilo štěňátku vodu“. Výuka v učebně. Smutek v pohádkovém lese: program děti seznámí s pojmem odpady, jak je třídit a kam ukládat. Upozorňuje také na ochranu přírody a krajiny. Výuka v učebně. Motýlí kouzla: Nauka o jednotlivých druzích hmyzu, o jejich vývojových stadiích, rozpoznání nočním a denních motýlů. Výuka v učebně. Co potřebují zvířátka a ptáci k životu?: seznámení dětí se základními potřebami zvířat, jejich rozlišení podle druhu, potřeby a chování. Výroba jednoduchého krmítka pro ptáčky. Výuka v učebně.
4.2.2 Kurzy probíhající v ZOO Hodonín pro MŠ a 1. stupeň ZŠ: ZOO je mým domovem: seznámení se s jednotlivými druhy zvířat, žijících v ZOO a vysvětlení problematiky s jejich ohrožením. Zvířata divoká a domácí: nauka o tom, jaká zvířata jsou divoká a domácí, čím jsou pro nás užitečná, kde se jednotlivé druhy vyskytují. Zvířata na naší planetě: Program děti přivede k poznání, že Země je krásné místo k životu. Čeká je setkání s divokými zvířaty všech kontinentů. Vyhynulí nebo ohrožení: Děti se dozví, které druhy jsou vyhynulé a které ohrožené, budou hledat odpovědi v tomto programu. Výlet do ZOO: komentovaná prohlídka ZOO, jak se jmenují jednotlivá zvířata, kolik jich děti dokážou poznat a zařadit do země původu.
4.2.3 Kurzy pro děti od 10 let Tkaní: děti se seznámí se základy tkaní na destičce, vyrobí si podložku pod hrneček, záložku do knížky. Vlna: děti se dozví, kde se bere vlna, seznámí se s rounem, jak se stříhají ovečky, povídání si o filcování, ukázka předení na kolovrátku, základy pletení.
4.2.4 Zájmové kroužky Chovatelský kroužek pro začátečníky: kroužek je určený pro děti prvního stupně základní školy, délka kroužku je 2hod, kdy v první polovině se děti dozvědí o ekosystémech, které jsou uměle vytvořeny na pozemku ekocentra např. rybník, váté 36
písky, skalní prostředí, jací živočichové zde žijí, jak je rozpoznají a jak se k jednotlivým druhům chovat, popřípadě se naučí jejich bezpečný odchyt. V učebnách získají děti další informace o ekosystémech z nástěnek a knih s touto tématikou. V druhé části programu si děti mohou hrát a starat se o zvířátka, která patří centru, jsou zde zástupci rodů zakrslých králíků, morčat, osmáků, křečků, činčil, užovek, vodních a suchozemských želv, potkanů a akvarijních rybiček.
Obr. 4 - Kroužek mladý chovatel (autor Alžběta Nesvadbová)
Chovatelsko-přírodovědný kroužek pro pokročilé: pokračování chovatelského kroužku pro začátečníky, pro děti, které tento kroužek absolvovali v předchozím roce. Náplní kroužku je seznámení se dětí s jednotlivými druhy zvířat, s návody, jak se o tato zvířata starat a dbát o ně, děti se dozvídají mnoho zajímavostí prostřednictvím sledování filmů. S některými zvířaty se dostanou i děti do přímého kontaktu. Tento kroužek je určen pro děti od 7 do 14 let. Táboření s koalou: nově otevřený přírodovědně-sportovní kroužek, kde spolu budou děti trávit čas nejen pozorováním živočichů, rostlin a přírodních dějů, ale také 37
sportovními a zábavnými hrami v přírodě. Kroužek je vedený zábavnou formou, během které děti zkoumají a pozorují okolní jevy. Kroužek je určen pro děti od 7 do 13 let, vedoucí kroužku Jiří Chomát. Včelařský kroužek pro všechny mladé včelaře: v kroužku se děti dozvědí, jak jsou včely užitečné, jak vypadá uvnitř úl, jakým způsobem se vytváří, jak vzniká med s jeho ochutnávkou. Děti si i vyzkouší jaké to je, starat se o včely. Pro děti od 7 let, vedoucí kroužku Robert Kaňa. Keramická dílna pro mladé umělce: kroužek pro děti od 6 let, děti zpracovávají hlínu a tvarují z ní sošky, učí se glazurovat a vypalovat. Kroužek rozvíjí fantazii a motorickou činnost dětí. Vedoucí kroužku Zdena Flajžíková. 4.2.5
Akce a exkurze
Centrum ekologické výuky pořádá řadu akcí a exkurzí, do mé práce jsem vybrala např.: Festival ptactva: Festival ptactva je kampaní BirdLife International, která má za cíl upozornit na fenomén ptačí migrace a na nebezpečí, která ptáky na jejich cestách mohou potkat. Festival připadá na první říjnový víkend, kdy partneři BirdLife International organizují v jednotlivých evropských zemích vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem. Jednou za několik let se koná Světový festival ptactva (WorldBirdwatch), kdy se do kampaně zapojí i neevropské země. Česká společnost ornitologická se přidala k pravidelnému pořádání Festivalu v roce 1994. Během vycházek zaznamenávají ornitologové počty pozorovaných druhů a jedinců ptáků, nejčastěji pozorované druhy, vzácné druhy a další zajímavosti. Tyto údaje organizátoři ještě během víkendu zpracují, vyhodnotí a pošlou evropskému koordinátorovi, který následující den předá zpracované výsledky z celé Evropy sdělovacím prostředkům. Mezi další akce patří Den Země, ve spolupráci s městem Hodonín,
4.3 Junák – svaz skautů a skautek ČR, středisko Ratíškovice Junák – svaz skautů a skautek ČR středisko Ratíškovice je dobrovolné, nezávislé občanské sdružení, sdružující své členy a členky bez rozdílu národnosti, náboženského vyznání, politického přesvědčení, rasy nebo jiných rozdílů. Posláním junáka je podporovat rozvoj osobnosti dětí a mladých lidí, jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností, aby byli po celý život připraveni plnit
38
povinnosti k sobě samým, bližním, vlasti, přírodě a celému lidskému společenství v souladu se zásadami stanovenými zakladateli skautského hnutí. Středisko se skládá z pěti domácích oddílů TULÁCI (23 členů), SQUAW ( 28 členů), TROJKA (24 členů), OLD SKAUTI (12 členů), Klub Přátel Junáka (cca 40 členů) mimo jiné středisko Ratíškovice sdružuje i oddíly z obcí Vravoc Andromeda, Skoronice eLKO a Mutěnice Jižní Křiž. V těchto obcích byl původně skautské střediska, ale kvůli klesání členské základny byly sloučeny se střediskem Ratíškovice. Středisková rada složená z vedoucích oddílů, jejich zástupců a volených členů junáka bdí nad veškerou činností střediska. Schází se jednou měsíčně a zajišťuje, aby naše středisko fungovalo jak po stránce oddílů, tak i po stránce zajištění zázemí pro činnost – klubovny a základny v Nové Vsi. Mezi pravidelné akce patří:
Junácká akademie – tříhodinové pásmo divadelních scének a písní pro rodiče a veřejnost
Akce Brontosaurus – úklid odpadu v lese a okolí silnic
Svatojiřský závod – střediskový závod pro tříčlenné hlídky na počest patrona skautů – Sv. Jiří
Akce Drákula – jedná se o dobrovolné dárcovství krve, letos již proběhlo 21. kolo
Železná sobota – sběr železa v celé obci. Akce, která přináší dobré jméno, vyčištěné dvory v obci a peníze
Neckyáda – akce pro děti i dospělé, spočívá v přeplutí místního rybníčku „Jezérko“ na vlastnoručně zhotoveném plavidle. Odvážní mohou zkusit plovoucí Lávku odvahy
Junácké letní tábory – 14ti denní pobyty na základně, 100 km vzdálené Nové Vsi. Vrchol činnosti – spousta zábavy a her
Bigglesův memoriál – Okresní junácký závod všestrannosti pro skauty, skautky, vlčata a světlušky
Mimo tyto pravidelné akce, oddíly podnikají spoustu akcí samostatně a to pravidelně i nepravidelně. Přespávají na klubovně, chodí na vycházky do okolí, účastní se na srazech, kurzech, lampionovém průvodu atd. Členové KPS taky zajišťují sběr papíru v obci.[3]
39
Obr. 5 - Junák, středisko Ratíškovice (autor Tomáš Svoboda)
4.4 Myslivecký kroužek, Ratíškovice Byl založen v březnu roku 2012 mladou pedagožkou pro 1. stupeň Kristinou Kotáskovou při ZŠ Ratíškovice a zatím je jen v počátcích, jeho hlavní náplní je, aby se děti dozvěděli jak se v přírodě chovat, což není možné bez toho, aby jí důkladně poznaly. V současné době je kroužek určen jen pro děti 2. – 4. třídy, později bude rozšířen i pro starší ročníky Setkání kroužku probíhá jednou týdně v areálu ZŠ Ratíškovice, kde se probírá teoretická část a při vhodném počasí se vyráží ven do přírody. Jelikož se jedná o myslivecký kroužek, děti se seznamují s odbornou mysliveckou mluvou a tradicemi, mysliveckou zoologií a biologií zvěře, péčí o zvěř, loveckou kynologií. Činnost je však 40
částečně orientována i na ochranu životního prostředí a ekologii. Činností kroužku je například:
přikrmování zvěře v zimním období
poznávání přírody (pasivní i aktivní- pozorování zvěře a pobytových znamení, poznávání rostlin,…)
pomoc při výrobě a údržbě mysliveckých zařízení
lovecká kynologie (seznámení s loveckými psy a jejich výcvikem)
ochrana životního prostředí a ekologie
střelba ze vzduchovky
poznávací vycházky a výlety
příprava na soutěž Zlatá srnčí trofej
Obr. 6 - Myslivecký kroužek (autor Alžběta Nesvadbová)
41
5
VÝSLEDKY
Obsahem hodnocení je zkrácený popis jednotlivých kroužků a programů. Jaký je jejich přínos a hodnota informací a zda je o ně zájem. Je prozkoumána a popsána propagace, navrženy případné změny .
5.1 Centrum ekologické výchovy Dúbrava, Hodonín Centrum ekologické výchovy Dúbrava má široké spektrum poskytování informací a kvalitní výuky v podobě kroužků, programů a veřejných akcí. Programy jsou sice v tomto roce spíše pro děti 1. stupně ZŠ, ale připravují v následujícím školním roce i pro děti starší, jak 2. stupně tak i střední školy. Propagace programů toho centra je dostatečná, jednotlivé složky jsou uvedeny bud v letáčkách, kde jsou podrobně popsány a k dostání na místech s velkou návštěvností, dále plakáty jak už samotného ekocentra, tak v hlavním plakátu akcí města Hodonín a měsíčním tisku Hodoninské listy. Svou činnost mají i zveřejněnou na internetových stránkách, které jsou přehledné, snadno k nalezení s výstižnými informacemi. Nově jsou i na sociálních sítích, ale ty jsou zatím v počátcích a nejsou ještě tak zběhlé. Vnikající je i spolupráce se školami v městě Hodonín a okolních obcích. Centrum nabízí velké množství programů a kroužků pro žáky 1. stupně, jsou vedeny zábavnou formou, pro děti velmi zajímavé, naučné a podle počtu členů v jednotlivých hodinách i oblíbené. Ovšem pro starší děti a mládež, nejsou v letošním školním roce programy žádné, avšak jsou už navrženy pro následující školní rok.
5.2 Myslivecký kroužek, Ratíškovice Myslivecký kroužek Ratíškovice patří již v jeho prvních měsících k oblíbeným kroužkům v dané obci. Je sice vedený pouze jednou osobou a pro 2. – 4. třídu základní školy, v následujících měsících by se však jeho program i vedení mělo rozšířit i pro vyšší ročníky podle zájmu. V kroužku se děti dozvědí jak o myslivosti, které má v obci Ratíškovice dlouholetou tradici, tak o lesní ekologii. Vedoucí je členka místního mysliveckého klubu, pro tuto tématiku je velmi zapálená Rozvine-li kroužek podle svých plánů, stane se tento důležitým přísunem informací jak v oblasti myslivosti a ekologie, tak environmentalistice. Propagaci toho kroužku napomáhá ZŠ Ratíškovice a obecní noviny Zvon.
42
5.3 Junák - svaz skautů a skautek ČR, středisko Ratíškovice V obci Ratíškovice má Junák dlouholetou tradici přes 60 let. V dřívějších dobách měl obrovskou členskou základnu, téměř každý občan prošel tímto svazem, s příchodem a rozvojem nových kroužků však začal zájem upadat. V posledních letech nastává stagnace počtu členů. V současné době má svaz 197 členů, z toho 139 ve věkovém rozpětí 6 – 15 let. Obliba junáku se projevila v obci v roce 2008, kdy vyhořela místní klubovna, byla uspořádána sbírka na opravu a během jednoho měsíce se vybralo dostatečné množství peněz na opravu. Při opravách pomáhali stávající i bývalí členové, rodiče členů, ale i široká veřejnost. Propagace je nadmíru dostačující, na webových stránkách a sociální síti jsou uvedeny základní informace a popisy akcí jak pro členy, tak pro veřejnost. Veřejné akce jsou propagovány pomocí plakátů, dvou nástěnek v centru obce a na obecním úřadě, obecním infokanálu, rozhlasu a tisku Zvon. Vedoucí oddílů musí projít vůdcovskou zkouškou složenou ze zdravotnických, psychologických, pedagogických a ekologických testů, propracovaný systém vzdělání činnovníků je v souladu se zákony a určité úrovně. Středisko Ratíškovice spolupracuje s dalšími středisky v okrese a kraji, členové se mezi sebou scházejí v různých časových intervalech, za účelem vzájemného poznání a výměny poznatků a informací. .
43
6
ZÁVĚR
Jak už je uvedeno Jihomoravský kraj, je region s nejhustší sítí environmentálního šíření v České republice, v mém zkoumání jsem se zaměřila na malý mikroregion Nový Dvůr a město Hodonín. V městě Hodonín je pokryvnost dostačující, jak pro nejmladší, kde je vynikající spolupráce ekocentra centra i se školami, tak pro širokou veřejnost. V obcích mikroregionu Nový Dvůr už pokryvnost není tak úplná, zastoupení je pouze v obci Ratíškovice, kde se nachází myslivecký kroužek a junák. Zájemci mohou dojíždět jak již do zmíněných Ratíškovic, tak do Hodonína nebo města Kyjova V předchozích letech byli i skautské oddíly i v ostatních obcích tohoto mikroregionu, ale kvůli malému zájmu byly převedeny do střediska Ratíškovice. Rozvíjení EVVO ze stran škol nemá velký potenciál, v obcích Vacenovice, Skoronice a Vlkoš je pouze mateřská škola a základní škola jen pro 1. stupeň, na 2. stupeň žáci dojíždějí do okolních měst. Je zde malý počet žáků a nedostatečný počet odborný pedagogů v této tématice. Vhodné by bylo vybudovat EVVO centrum v jedné z těchto obcí, nejen zaměřeno pro děti a spolupráci se školami, ale na celou širokou veřejnost, zájemci by zde čerpali informace o svém regionu a EVVO, ale i spolupráci s podnikatelskou sférou, která by vedla k rozvoji biodiverzity, lepšímu hospodaření s vodou, úsporám energie. Seznámení s tématikou na pasivní stavby, alternativní zdroje energie a produktech ekologického zemědělství, prevenci vzniku odpadu, šetrné nakupování, rizicích chemických látek, ekologickém úklidu. Dalším vhodným opatřením by bylo v obcích udržovat a rozvíjet tradice osvětových akcí jako jsou Den Země, Den bez aut, atd. a rozšířit místních knihoven o základní environmentální poradenství.
44
7
POUŽITÁ LITERATURA
[1] ČESKO. Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. In Sbírka zákonů ČR, ročník 1992, částka 4. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-17 [cit. 2012-03-01]. ISSN 1211-1244 [2] Centrum ekologické výchovy Hodonín [online] dostupné z: http://www.ekocentrumdubrava.estranky.cz [cit. 2012-03-14] [3] Junák Ratíškovice [online] dostupné z: http://www.junak-ratiskovice.cz [cit. 201204-02] [4] KOHÁK, E. Zelená svatozář: Kapitoly z ekologické etiky. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000. 204 s. ISBN 978-80-85850-86-4 [5] Koncepce environmentální vzdělání, výchovy a osvěty Jihomoravského kraje na období 2011-2020 [online] dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz [cit. 2012-03-03]
[6]
Kraj
Jihomoravský
(obr.1)
[online]
dostupné
z:
http://jihomoravsky.kraj.cz/encyklopedie [cit. 2012-04-05] [7] LAŠTŮVKA, Zdeněk a Pavla KREJČOVÁ. Ekologie. 1. vyd. Brno: Konvoj, 2000, 184 s ISBN 80-85615-93-2 [8] Město Hodonín [online] dostupné z: http://www.hodonin.eu [cit. 2012-03-10] [9] Mikroregion Nový Dvůr [online] dostupné z: http://www.novy-dvur.cz/ [cit. 201203-10] Mikroregion nový dvůr (obr. 2) [online] dostupné z: http://www.uur.cz/ [cit. 201204-05]
45
[10] ŠKARABELOVÁ, Simona. Vymezení pojmu nestátní nezisková organizace [online] dostupné z: http://www.e-cvns.cz/soubory_diskuse/vymezeni_nno.pdf [cit. 2012-03-10]
¨
46
8
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1 – Mapa ČR s vyznačením Jihomoravského kraje ........................................ 30 Obrázek 2 - Mapa Jihomoravského kraje s vyznačením mikroregionu Nový Dvůr ...... 32 Obrázek 3 - Výukový program - Kde bydlí krtek? ......................................................... 35 Obrázek 4 - Kroužek mladý chovatel ............................................................................. 37 Obrázek 5 - Junák, středisko Ratíškovice ....................................................................... 40 Obrázek 6 - Myslivecký kroužek .................................................................................... 41
47
9
SEZNAM ZKRATEK
DVPP – další vzdělání pedagogických pracovníků EIA - Environmental Impact Assessment EMS - environmental management system EMAS - Eco-Management and Audit Scheme EV – environmentální výchova EVVO – environmentální vzdělání, výchova a osvěta GNO - Non-Governmental Organization JMK – Jihomoravský kraj KPS – klub přátel skautu JRDM – jihomoravská rada dětí a mládeže KEV – klub ekologické výchovy KONEV – konference k environmentální výchově MAS – místní aktivní skupiny MU – Masarykova univerzita MZLU – Mendelova univerzita NNO – nevládní neziskové organizace RCE – regionální centrum odborných znalostí
48
49
