Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Současnost a perspektivy rozvoje obce Křenovice v rámci Mikroregionu střední Haná Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
RNDr. Pavel Trnka, CSc.
Michaela Hrušková
Brno 2010
1
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Současnost a perspektivy rozvoje obce Křenovice v rámci Mikroregionu střední Haná vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendlovy univerzity v Brně.
dne …………………………………
podpis …………..………………….
2
PODĚKOVÁNÍ Děkuji RNDr. Pavlu Trnkovi, CSc., vedoucímu diplomové práce, za odborné vedení, které mi poskytl při zpracování diplomové práce. Mé poděkování patří také pracovníkům obecního úřadu Křenovice za poskytnutí potřebných podkladů.
3
ABSTRAKT
Diplomová práce se zabývá současností a perspektivami rozvoje obce Křenovice v rámci Mikroregionu střední Haná. Cílem této práce je analyzovat obec Křenovice v rámci mikroregionu a poukázat na možnosti uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní úrovni. Práce se skládá ze 6 hlavních částí. V první z nich práce rozebírá Agendu 21, kterou se na lokální úrovni zabývá místní Agenda 21. Druhá kapitola poskytuje přehled o Mikroregionu střední Haná. Je zde dokumentován historický vývoj osídlení, architektura a lidové umění, přírodní a socio-ekonomické podmínky, strategie, aktivity a rekreační potenciál mikroregionu. Třetí část práce je zaměřena na celkovou charakteristiku samotné obce Křenovice. V dalším celku je věnována pozornost názoru veřejnosti. V rámci diplomové práce proběhlo dotazníkové šetření, jehož výsledky naznačují příznivé stránky obce, stejně tak i její slabiny. Následující kapitola pomocí SWOT analýzy zpracovává potenciální možnosti rozvoje mikroregionu a obce. Analýza je zaměřena na oblast ekonomickou, environmentální a sociální. Při řešení poslední kapitoly vycházím z celkové analýzy okolí a navrhuji několik opatření vedoucí ke zvýšení atraktivity obce.
Klíčová slova: Agenda 21, udržitelný rozvoj, Mikroregion střední Haná, Křenovice, SWOT analýza
4
ABSTRACT
The master thesis discusses with present and prospects for development of the village Křenovice within Microregion střední Haná. The goal of this paper work is to analyze the community Křenovice within microregions and highlight the possibility of applying the principles of sustainable development at local level. The thesis consists of 6 main parts. The first part of the work is a discussion of Agenda 21 and local Agenda 21. The second chapter provides an overview of the Microregion střední Haná. There is documented a historical development of settlement, architecture and folk art, natural and socio-economic conditions, strategy, activities and recreational potential of the microregion. The third part focuses on the overall characteristics of the village itself Křenovice. The next unit is focused on public opinion. In the master thesis was carried out questionnaire survey and the results suggest a favorable site of the village, as well as its shortcomings. The next chapter uses the SWOT analyse for process the potential development of microregion and community. The analysis is focused on the economic, environmental and social area. In addressing the last part I proceed from the overall analysis of the vicinage and I suggest a few of move to increase the attractiveness of the village.
Key words: Agenda 21, sustainable development, Microregion střední Haná, Křenovice, SWOT analysis
5
OBSAH 1
Úvod.........................................................................................................................9
2
Cíl práce.................................................................................................................10
3
Metodika zpracování..............................................................................................10
4
Agenda 21 a místní Agenda 21..............................................................................12 4.1
Agenda 21 .......................................................................................................12
4.2
Místní Agenda 21............................................................................................12
4.3
Trvale udržitelný rozvoj..................................................................................13
5
Mikroregion střední Haná......................................................................................14 5.1
Administrativní charakteristika.......................................................................14
5.2
Vymezení zájmového území...........................................................................14
5.3
Historický vývoj osídlení a kultivace krajiny .................................................15
5.4
Architektura a lidové umění na Hané .............................................................17
5.4.1
Historicko-národopisné vymezení ..........................................................17
5.4.2
Architektura ............................................................................................18
5.4.3
Hanácký kroj...........................................................................................18
5.4.5
Lidová píseň............................................................................................19
5.5
Přírodní podmínky ..........................................................................................19
5.5.1
Geomorfologické podmínky ...................................................................19
5.5.2
Geologicko-pedologické podmínky........................................................20
5.5.3
Klimatické podmínky .............................................................................20
5.5.4
Hydrologické podmínky .........................................................................21
5.5.5
Biogeografické začlenění........................................................................21
5.4.6
Chráněná území ......................................................................................22
5.6
Socio-ekonomické podmínky .........................................................................25
5.7
Strategie mikroregionu Střední Haná .............................................................29
5.8
Zdroje příjmů mikroregionu ...........................................................................31
5.9
Aktivity mikroregionu ....................................................................................32
5.10
Rekreační potenciál mikroregionu..................................................................32
6
Obec Křenovice .....................................................................................................34 6.1
Vymezení zájmového území...........................................................................34
6.2
Historie............................................................................................................34
6.2.1
Historický vývoj obce.............................................................................34
6
6.2.2
Historické památky .................................................................................35
6.2.3
Archeologické nálezy .............................................................................35
6.3
Přírodní podmínky ..........................................................................................35
6.3.1
Geomorfologické podmínky ...................................................................35
6.3.2
Geologicko-pedologické podmínky........................................................36
6.3.3
Klimatické podmínky .............................................................................36
6.3.4
Hydrologické podmínky .........................................................................37
6.3.5
Botanické a zoologické podmínky..........................................................37
6.3.6
Významné krajinné prvky.......................................................................38
6.3.7
Územní systém ekologické stability .......................................................39
6.4
Demografické podmínky ................................................................................40
6.5
Sídelní struktura..............................................................................................42
6.6
Občanská vybavenost .....................................................................................43
6.7
Spolková činnost.............................................................................................43
6.8
Technická vybavenost.....................................................................................43
6.9
Zemědělská výroba a lesní hospodářství ........................................................44
6.10
Investiční akce v obci .....................................................................................45
7
Dotazníkové šetření v obci Křenovice...................................................................47 7.1
Vyhodnocení dotazníků ..................................................................................47
7.1.1
Doplňkové údaje .....................................................................................47
7.1.2
Identifikace s mikroregionem .................................................................49
7.1.3
Představy o budoucím rozvoji území......................................................52
7.1.4
Formulace potřeb vybavenosti obce a okolí ...........................................54
7.1.5
Hodnotové preference.............................................................................56
7.1.6
Problémy každodenního života...............................................................58
8
SWOT analýza.......................................................................................................61 8.1
SWOT analýza mikroregionu Střední Haná ...................................................61
8.2
SWOT analýza obce Křenovice......................................................................62
9
Návrhy drobných aktivit v obci .............................................................................64 9.1
Vybudování dětského hřiště............................................................................64
9.2
Oprava mateřské školy....................................................................................64
9.3
Vybudování sportoviště ..................................................................................64
9.4
Výsadba parku ................................................................................................65
9.5
Vytvoření cyklostezky po obslužné silnici dálnice D1...................................66 7
Vybudování nových autobusových čekáren ...................................................66
9.6 10
Závěr ......................................................................................................................67
11
Použitá literatura ....................................................................................................68 12.1
Mapové přílohy...............................................................................................72
12.2
Fotodokumentace............................................................................................72
12.3
Předkládaný dotazník......................................................................................72
13
Seznam tabulek ......................................................................................................73
14
Seznam grafů .........................................................................................................73
8
1 ÚVOD Mikroregion střední Haná leží na rozhraní Olomouckého a Zlínského a tvoří jej 15 obcí včetně obce Křenovice. Mikroregion je historicky bohatou a plodnou oblastí. Jeho bohatství a plodnost nelze vnímat jen v oblasti zemědělské, nýbrž i v oblasti kulturně-sociální. Zemědělskému způsobu života v minulosti, který ač modernější ve značné míře přetrvává, bylo nutno přizpůsobit veškeré dění v oblasti. Zemědělství neměnilo jen krajinný ráz, ale i architekturu a lidové tradice, jež jsou na první pohled patrné například na hanáckém lidovém kroji. Bohatá výzdoba a celkové vzezření deklaruje zámožnost bývalých sedláků. Zemědělská činnost součastnosti už nezaměstnává většinu obyvatel regionu. Vedle této činnosti se primárně vyvinul průmysl navazující na zemědělskou prvovýrobu a další průmyslové podniky, v nichž lidé nacházejí oživu. I přesto je region zatížen vysokou mírou nezaměstnanosti, jedním z nejpalčivějších problémů přítomnosti. Pro rozvoj obce a celého regionu je zapotřebí porozumět životu místních obyvatel. Dále pak najít a analyzovat problémy v oblasti ekonomické, sociální a životního prostředí, aby bylo možné vypracovat strategické plány v souladu s trvle udržitelným rozvojem.
9
2 CÍL PRÁCE Hlavním cílem diplomové práce je poukázat na možnosti uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní úrovni v obci Křenovice. Tyto principy jsou součástí Agendy 21, proto se bude část práce zabývat jejím uplatňováním v našich podmínkách. Naplnění tohoto cíle není možné bez obeznámení se s širšími souvislostmi obce v rámci Mikroregionu střední Haná. Část práce se proto zaměří na jejich charakteristiku historického vývoje osídlení a jeho zvláštností, přírodních a socio-ekonomických podmínek. Další fázi práce představuje dotazníkové šetření, které se orientuje například na identifikaci obyvatel Křenovic s mikroregionem, představy o budoucím rozvoji území a problematiku každodenního života. Ze získaných údajů dotazníkového průzkumu v kombinaci se zjištěnými charakteristikami mikroregionu a obce bude provedena SWOT analýza v oblasti ekonomické, sociální a životního prostředí. Analýza dá vzniknout návrhům drobných aktivit v obci, které by mohli obec dál rozvíjet.
3 METODIKA ZPRACOVÁNÍ Před zpracováním jednotlivých kapitol je zapotřebí stanovit si cíle, na které navazuje vyhledání vhodné litratury a podkladů pro samotnou práci. Postupné studování materiálů vedlo k hlubšímu zamyšlení nad danou problematikou a vyvstaly otázky, na něž mi při pohovorech poskytli odpovědi osoby na příslušných úřadech, tedy na Obecním úřadě v Křenovicích a na sídle miroregionu v Kojetíně. Takto doplněné údaje pomohly ke zpracování všech informací do dílčích kapitol. Po vstupním zpracování poznatků je zapotřebí rozšířit data i názory obyvatel znalých místních poměrů, což povede k doplnění komplexních charakteristik. Pro účely diplomové
práce
považuji
za
nejvhodnější
kvantitativní
metodu
v
podobě
dotazníkového průzkumu. Výhodou dotazníkového šetření je efektivnost s nižšími časovými nároky než rozhovor, což umožňuje obsáhnout větší počet jedinců a respondenti ochotněji věří v anonymitu výzkumu. Cílem bylo získat reprezentativní vzorek výpovědí obyvatel obce v oblastech identifikace s mikroregionem, představ o budoucím rozvoji území, hodnotových preferencí, formulace potřeb vybavenosti obce a okolí a problémech každodenního života. Před zahájením samotného dotazníkového šetření proběhla konzultace s několika respondenty kvůli konečnému upravení podoby 10
dotazníku. Poté bylo rozdáno 80 dotazníků, z nichž se jich 55 vrátilo zpět. Návratnost tedy činila 68,8%. Zpracování došlých odpovědí proběhlo prostřednictvím programu MS Excel. Na základě ucelených poznatků již lze provést SWOT analýzu, jež je metodou pro hodnocení a jako nástroj se zaměřuje na charakteristiku klíčových faktorů ovlivňujících strategické postavení. Sestavení SWOT analýzy identifikuje hlavní silné a slabé stránky posuzující současný vnitřní stav v regionu a porovnává je s hlavními vlivy z okolí, resp. příležitostmi a ohroženími (Sedláčková H., Buchta K., 2006). Silné stránky spolu s možnostmi pak představují rozvojové faktory, které je třeba dál podporovat. Naopak slabé stránky spolu s hrozbami tvoří problémové činitele, na jejiž by měli být eliminovány. Při vymezování silných stránek jsem si pokládala otázky typu: Na čem se dá stavět, na co můžeme být hrdí, s čím jsou lidé nejvíce spokojení. Při vytyčování slabých stránek jsem se ptala co je potřeba řešit, co je nevyhovující, co by se dalo zlepšit. U příležitostí jsem se zabývala existencí vnějších možností pro zkvalitnění služeb a u hrozeb tím, co by mohlo působit problémy při fungování systému služeb. Závěr diplomové práce tvoří návrhy drobných aktivit v obci Křenovice. Ty jsou výsledkem posouzení všech získaných informací a vlastního úsudku.
11
4 AGENDA 21 A MÍSTNÍ AGENDA 21 4.1 Agenda 21 Pojem Agenda 21 se objevil v ochraně životního prostředí po roce 1992 po světové konferenci v Rio de Janeiru na tzv. „Summitu Země“. Jde o souhrnný název asi 38 obecných okruhů (odpady, chudoba, ochrana vody, ochrana přírody). Tyto problémy souvisejí s kvalitou životního prostředí, ekologickou šetrností, sociální a zdravotní pohodou občanů zemí celého světa. Soubor problémových okruhů dostal název Agenda 21 s tím, že se jedná o problémy k vyřešení při vstupu do 21. století. (Krajšek, 1998). Tento program je komplexním návodem globálních akcí, které mohou poznamenat nebo ovlivnit přechod na udržitelný rozvoj.
4.2 Místní Agenda 21 Místní Agenda 21 (MA21) je programem konkrétních obcí, měst, regionů, který zavádí principy trvale udržitelného rozvoje do praxe při zohledňování místních problémů. Souvisí tak především s aktuální situací v regionu, městě nebo obci. Je tvořen za účasti a ve spolupráci s občany a organizacemi a jeho cílem je zajištění dlouhodobě vysoké kvality života a životního prostředí na daném místě. MA21 je časově náročný proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování (řízení), zapojováním veřejnosti a využíváním všech dosažených poznatků o udržitelném rozvoji zvyšuje kvalitu života ve všech jeho směrech a vede k zodpovědnosti občanů za jejich životy i životy ostatních. Mnohé z aktivit a programů směřujících ke zlepšení kvality života a životního prostředí v regionech, městech nebo obcích by se daly nazvat MA21. Jednotlivé činnosti musí být ovšem součástí dlouhodobé, jasně stanovené a veřejností přijaté strategie udržitelného rozvoje. MA21 může iniciovat kdokoliv (místní správa, neziskové organizace, škola, i jednotlivci). Iniciační skupina by měla zapojit co největší množství obyvatel ke tvorbě akčního plánu, který musí být následně zaštítěn politicky. V samotném důsledku Agenda 21, a její rozpracování na místní úrovni, znamená postup k určitému stupni společenského porozumění, při kterém jednotliví občané, podnikatelé, státní správa, samospráva i organizace jsou schopni a ochotni dát ruku k dílu.
12
V první a úvodní fázi zavádění nebo připravování MA21 jsou hledáni partneři. Také je zkoumán názor podnikatel, státní správy a samosprávy (starostů) i občanů (občanské sdružení) na zlepšení životního prostředí v kontextu růstu místní životní úrovně. Na základě poznatků, anket, průzkumů mínění, sezení, kulatých stolů zástupců obcí nebo regionu je připravován a sestaven strategický plán rozvoje v rámci zavádění MA21, který stanoví jasné otázky pro každý problémový okruh Agendy 21 v regionu. Dále stanoví dílčí cíle, naznačí možnosti a hlavně místí vnitřní zdroje pro řešení otázek. Strategický plán je mimo jiné i klíčem k čerpání z podpůrných fondů PHARE a posléze i ze strukturních fondů EU. (Krajšek, 1998; Reitschmiedová a kol., 2003)
4.3 Trvale udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj nebo také trvale udržitelný rozvoj je v zákoně č. 17/1992 Sb. o životním prostředí definován takto: „Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který budoucím generacím zachová možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“ Udržitelný rozvoj tedy klade důraz na uspokojování sociálních, materiálních, kulturních a duchovních potřeb člověka, ale je zde zakódován i princip odpovědnosti vůči budoucím generacím. Udržitelný rozvoj hledá rovnováhu a propojení mezi oblastí ekonomickou, sociální a životního prostředí. K dosažení takové harmonie jsou podstatné dlouhodobé strategie plánování se zvažováním dopadů realizovaných aktivit, kdy je důležitý princip předběžné opatrnosti a prevence.
13
5 MIKROREGION STŘEDNÍ HANÁ 5.1 Administrativní charakteristika Oficiální název: Sdružení obcí mikroregionu střední Haná Sídlo sdružení: Kojetín, Masarykovo nám. 20, PSČ 752 Ol
Sdružení obcí mikroregionu střední Haná (dále jen Sdružení) vzniklo dne 26.4.1999, kdy byla podepsána Zakladatelská smlouva. Tuto smlouvu podepsali starostové Kojetína, Tovačova, Němčic nad Hanou, Křenovic, Lobodic, Ivaně, Měrovic nad Hanou, Oplocan, Polkovic, Stříbrnic, Troubek a Uhřičice a vytvořili tak mikroregion svázaný společnými kulturními a historickými tradicemi, ale také společnými problémy. Později byly do Sdružení přijaty i obce Tvorovice, Záříčí a Obědkovice a město Chropyně. Obec Tvorovice však ze Sdružení již vystoupila. V současnosti tedy toto Sdružení zahrnuje patnáct měst a obcí. Stanovy Sdružení obcí mikroregionu střední Haná ve čl. II definují Sdružení jako právnickou osobou, jež odpovídá svým majetkem za nesplnění svých povinností. Dále uvádí, že Sdružení nabývá právní způsobilosti zápisem do registru sdružení vedeného u okresního úřadu příslušného podle sídla sdružení, tj. u Okresního úřadu v Přerově. Sdružení se zakládá na dobu neurčitou. Má zejména koordinační a poradní funkce a usiluje o hospodářský a kulturní rozvoj měst a obcí, jež jsou jeho členy. Členství ve Sdružení není nijak omezeno, členem může být každá obec České republiky a naopak každá obec ze Sdružení může vstupovat do jiných svazků měst a obcí. Sdružení zastupuje navenek předseda, jímž je v současné době Ing. Jiří Šírek, nebo místopředseda nebo jiná osoba předsedou nebo místopředsedou sdružení k tomu písemně zmocněná (Kojetínský zpravodaj, 1999; www.strednihana.cz).
5.2 Vymezení zájmového území Zájmové
území
rozhraní
bývalých
Prostějov
a
se
nachází
okresů
Kroměříž,
na
Přerov,
tedy
krajů
Olomouckého i Zlínského (viz. Mapa č.1
v
příloze).
mikroregionu
Rovinatá
střední
Haná
oblast zaujímá
14
plochu 172,105 km2. K 1.1. 2009 byl dle ČSÚ počet obyvatel v mikroregionu 23 266, přičemž hustota osídlení dosahuje 135 obyv./km2. Přirozenými spádovými centry mikroregionu střední Haná jsou města Kojetín a částečně i Tovačov, Chropyně a Němčice nad Hanou, a to jak z pohledu pracovních příležitostí, podnikání, tak i z pohledu sociálního vybavení, služeb, školství, zdravotní a sociální péče nebo nabídky sportovních a kulturních příležitostí. Reliéf oblasti je plochý, mírně skloněný k jihu. Nadmořská výška se v průměru pohybuje okolo 200 m.n.m. Nejnižším bodem je místo, kde řeka Morava pod Kojetínem opouští Olomoucký kraj. Nejvyšší místo pak dosahuje 350 m.n.m. a leží při jižní hranici k.ú. Křenovice v lese Doubrava, kde začíná hranice nejsevernějších výběžků Chřibů. Krajinný ráz mikroregionu určuje zejména zemědělská půda, lužní lesy, tovačovské rybníky a zatopené pískovny na soutoku řek Moravy a Bečvy. Významnou krajinnou složku zastupuje i NPP Chropyňský rybník, rozsáhlé luční porosty západně od Chropyně (VKP Včelínské louky) či VKP Křenovské louky. Mezi architektonické dominanty patří tovačovský novorenesanční zámek se „Spanilou věží“ (Obr.č.1), renesanční chropyňský zámek opředený pověstí o králi Ječmínkovi (Obr.č.2) a sakrální stavby jako kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kojetíně patřící k zřejmě k nejstarším kostelům na Moravě (Šírek, 2009)
5.3 Historický vývoj osídlení a kultivace krajiny Osidlování krajiny Střední Moravy začalo již v paleolitu. Dokládají to archeologické nálezy rozsáhlého sídliště lovců mamutů např. v Předmostí u Přerova z doby před 25 000 lety. Zvířata tehdy táhla Moravskou bránou z dnešního Rakouska do Polska a zpátky. Vyvýšeniny poblíž Přerova a blízko vodnímu zdroji - řece Bečvě - byly pro paleolitické lidi ideálním místem pro pozorování tahu zvířat i pro život. Se změnou klimatických podmínek, nástupem teplejšího klimatu a příchodem nových lidských rodů docházelo i ke změně způsobu obživy. V 6 tisíciletí př.n.l. se na Střední Moravě začala rozvíjet kultura mladší doby kamenné (neolit), s čímž souvisí zemědělství a chov dobytka. Právě zásadní změna ve způsobu života nastartovala rozsáhlé změny v krajině spojené s přeměnou původních lesních porostů na zemědělsky obhospodařovanou půdu a pastviny. Zároveň docházelo k zahušťování osídlení. K nejstarším sídlům v mikroregionu patří Oplocany. Zde lidé okolo roku 2 500 př.n.l., tedy v pozdní době kamenné (neolit), hotovili své nástroje z kamene a zdobili nádobí žlutou, červenou nebo bílou barvou. 15
Doba bronzová přinesla zdokonalení zemědělství, zejména způsob obhospodařování půdy ve formě trojpolního systému nevyžadujícího časté stěhování. A hustota osídlení se tak zvětšovala. Na území mikroregionu vydalo archeologické nálezy této doby hned několik obcí. Jižně od Křenovic jsou patrné stopy starého osídlení z doby bronzové, což dokládají nálezy střepin z nádob zdobených ornamenty s lesklým grafitovým nátěrem, takže potom působily dojmem, že jsou vyrobené z kovu. Při těžbě štěrku či náhodně vykopané nálezy v okolí Tovačova také dokazují existenci lidského osídlení z doby bronzové. Jednalo se například o pohřebiště lidu popelnicových polí. Stejně tak v Měrovicích nad Hanou či Oplocanech byla mimo jiné nalezena i tato pohřebiště. Doba železná přinesla významnou technickou inovaci – využití železa. Okovaný železný pluh a později železná radlice umožňovaly postupný přechod zemědělství na přílohový systém zemědělství, se střídáním orné půdy (3-4 roky) a přílohu (5-7 let). Přechod však probíhal velmi pomalu a běžně se udržovalo i žárové hospodářství. Přílohová hospodářská soustava vytvořila základ struktury naší zemědělské krajiny. Pevná lokalizace polí a jejich pevné hranice jednak vedly ke vzniku pevné cestní sítě (přístupové cesty z obce na pole), jednak k trvalé lokalizaci sídel. Na rozhraní katastrů Němčic nad Hanou a Víceměřic se nachází významné naleziště doby laténské (tj. mladší doba železná). Železné a bronzové spony či jejich zlomky ukazují, že sídliště vzniklo již někdy na počátku 3. století př. n. l. a vrchol jeho existence náležel posledním desetiletím téhož století. Nálezy dále dokládají intenzivní metalurgickou výrobu – dokladem toho jsou zlomky surového bronzu, jeho slitky i polotovary výrobků, svědčících mimo jiné o místním zhotovování svérázného typu opasků, které byly distribuovány na poměrně značnou vzdálenost. Nálezy skloviny, polotovarů a výrobního odpadu naznačují i výrobu drobných skleněných korálků. Významným nálezem je část hliněné destičky na výrobu mincovních střižků. Asi pět set zlomků různých typů skleněných náramků představuje dosud největší kolekci na moravském území. Na vysokou prosperitu sídliště ukazují i drobné bronzové antropomorfní a zoomorfní plastiky, železné nástroje, zbraně a různá stavební kování. Zda by mohlo jít o keltské oppidum, musí teprve potvrdit budoucí průzkum zaměřený především na prokázání opevnění lokality; ta je v každém případě situována na strategicky výhodné vyvýšené poloze a rozkládá se na ploše kolem 35 ha. Nálezy dokládají, že jde neobyčejně důležité výrobní a obchodní centrum zřejmého nadregionálního významu. Jeho vznik je možno klást s určitou opatrností již do středolaténského stupně, je tedy poněkud starší, než známé (asi 40 km vzdálené) oppidum na Starém Hradisku. 16
V polovině 6.století začínají na naše území pronikat Slované. I když osídlení nebylo ještě kontinuální, v oblastech zvlášť příznivých vznikaly rozsáhlé zemědělské krajiny, kde obhospodařované plochy měly v krajině větší podíl než lesy. V 11. století dochází k dalším, z pohledu osídlení, významným historickým událostem - rozdělení Moravy na údělná knížectví a vzniku olomouckého biskupství. Z 11.století jsou dochovány již první písemné zmínky o existenci některých obcí. Lidská sídla se postupně rozrůstala a jejich síť zahušťovala. Až v době tereziánské a josefínské se ukončuje vývoj osídlení na Hané. Od té doby již nová sídla na Hané nevznikala.
(zpracováno volně podle Bečák a kol, 1997; Čerňanský, 2000-2010; Ecological Consulting, spol. s r.o., 2004; Podborský a kol., 1993;
www.mikroregion.cz ;
www.wikipedia.org)
5.4 Architektura a lidové umění na Hané 5.4.1 Historicko-národopisné vymezení Haná je jednou z nejstarší oblastí na Moravě a v historické a topografické literatuře je to nejstarší označení určitého národnostního celku. Do 16. století Haná ještě nedorostla takového krajového významu, aby zvlášť nápadně vystupovala v moravském místopisu. Jen příjmení Hanák, dost hojně vyskytující se v urbářích 16. století, dává tušit existenci tohoto kraje. Zdá se, že teprve období baroka objevilo Hanáky a jejich kraj. Přímé pojmenování Hané se objevuje například na Komenského mapě Moravy z roku 1627, kde je území od Vyškova k Olomouci označeno velkými písmeny NA HANÉ. V údajích o Hané, její rozloze a sídlech, je patrno od prvních zpráv až do konce 19. století rozšiřování jejího teritoria, a to nejen vlastní Hané, ale i okrajových území (Malá Haná, Záhoří). V tomto Hanáci, jak svým počtem tak i množstvím sídel, daleko předčili ostatní moravské regiony. Hanou lze charakterizovat jako význačnou národopisnou oblast s bohatou lidovou kulturou starobylých rysů a s neméně bohatým a významným písňovým, hudebním a tanečním folklorem a zvykoslovím. Zvláštní zmínku zasluhuje i hanácké nářečí, jehož oblast výrazně přesahuje vlastní Hanou (Žůrek, 2004).
17
5.4.2 Architektura Nedílnou součástí krajiny je samotná sídelní zástavba, jež je zastoupena charakteristickou tzv. „hanáckou vesnicí ulicového půdorysu“, pocházejícího z období středověké kolonizace. Zástavbu obce tvoří usedlosti s „okapovou orientací“, která je příznačná pro celou oblast střední i jižní Moravy. Jednotlivé stavby na Hané se vyznačují patrovým uspořádáním nebo alespoň sýpkovými polopatry (Obr.č.4). Charakteristickým stavebním útvarem regionu je „hanácký žudr“ (Obr.č.5), mohutný rizalit předstupující po celé výšce před průčelí hliněných domů. Vedle nepálených cihel jsou zejména na mladší stavby použity cihly pálené, často v podobě neomítaného režného zdiva (Obr.č.4) s řadou zajímavých stavebních detailů. Jako náhradní krytina se na starších stavbách obytného charakteru uplatňují vláknocementové šablony. Mladší zástavba je kryta břidlicí nebo pálenými taškami. Neméně výrazným stavebním typem hanácké oblasti jsou podélně průjezdné špaletové stodoly kryté šindelovou nebo břidlicovou krytinou. Stavby špaletových stodol bohužel nebývale rychle zanikají, stejně jako původní hliněné domy se žudry (ty jsou v mikroregionu zachovány už jen v Němčicích n.H. a Lobodicích). Nedílnou součástí krajiny a sídelních útvarů jsou samozřejmě i drobné sakrální památky. (Čerňanský, 2000-2010) 5.4.3 Hanácký kroj Symbolem hanácké tradice a jeho selství je hanácký kroj (Obr.č.6). Nejhlubší kořeny hanáckého kroje sahají k původnímu staroslovanského oděvu, jež zahaloval ženské tělo od paží až po kotníky. Od 16.století lze pozorovat odezvy zlepšených selských poměrů i na kroji a krejčí začali vnášet šlechtickou a měšťanskou oděvní módu i do nuzného a staletím ustáleného selského šatu. Typický tvar, střih a výzdoba kroje se však vytvářela od poloviny 17. století do poloviny 19. století. Ráz kroje je téměř výhradně barokní se známkami rokoka, empiru nebo biedermeieru. Hanácký kroj vyniká krásou a bohatstvím výšivek. Výšivkou je také dána estetická hodnota kroje. Hodnota výšivky pak druhem, provedením vyšívací techniky a ornamentální strukturou, a to barevnou i tvarovou. Motivy hanáckého ornamentu jsou většinou z říše rostlinné, z přírody. Ještě koncem 19. století žil kroj na celé Hané. Je zajímavé, že ženy, ač se jim vytýká marnivost a shon po módních novinkách, zůstaly kroji věrny o dvacet let déle než muži, kteří jej odložili okolo roku 1885. A to díky příchodu manufaktur a textilního průmyslu,
18
kdy laciná konfekce postupem času kroje vytlačila. S příchodem 20. století se kroj obléká už jen ke slavnostním příležitostem. 5.4.5 Lidová píseň Souběžně s odkládáním lidového kroje upouštěli lidé od starobylých zvyků. S tím ubývalo i lidových písní. Když v roce 1929 přišel na prostějovskou radnici
„Na té našé Hané všechno máme, na té našé Hané zpíváme, na našé krásné Hané požehnané Hanák orat nepřestane, hej, me sme me a me se nedáme.“
JUDr. Jan Poláček - rodák ze Strážnice, muzikant a sběratel slováckých lidových písní - ocitl se najednou v prostředí, kde jen zřídka bylo slyšet lidovou píseň. Přesvědčení o tom, že i na Hané si lidé zpívali při práci, zábavě i při všech významných událostech, ho vedlo k hledání pamětí o tom, jak se na hanácké vesnici žilo ve dnech všedních i svátečních a jak se život Hanáků odrážel v lidové písni. Za deset let své sběratelské činnosti na Prostějovsku zaznamenal na 1500 hanáckých lidových písní, z nichž více než 800 vydal ve dvoudílné sbírce Lidové písně z Hané, které dnes představují jeden z nejvzácnějších kulturních pokladů tohoto národopisného regionu. Dle doložených písemných zpráv z poloviny 18. století hrála hanácká lidová muzika v nástrojovém obsazení s převahou smyčců, a to většinou dvoje housle, basa a cimbál, později doplněna o klarinet (píšťalu) a flétnu. Od poloviny 19. století se do většiny moravských měst, především na Hané, dostává tzv. "turecká muzika" složená z dechových nástrojů - základ následně vznikajících dechovek, které se brzy prosadily i na venkově. K renesanci hanácké lidové muziky s původním nástrojovým obsazením dochází až koncem 20. století. (Žůrek, 2004)
5.5 Přírodní podmínky 5.5.1 Geomorfologické podmínky Na území mikroregionu zasahuje provincie Západní Karpaty. Převládající Hornomoravský úval se dělí do dalších geomorfologických podcelků. V ose úvalu, podél koryta řeky Moravy, se prostírá Středomoravská niva; na západ od ní, mezi Litovlí, Prostějovem a Tovačovem, leží Prostějovská pahorkatina s mírně zvlněným povrchem. Jižní část mikroregionu přechází do mírných svahů severního okraje Bučovické pahorkatiny. Rozložení geomorfologických jednotek zachycuje mapa č. 2.
19
Tab. č.1 Přehled geomorfologických jednotek Provincie
Subprovincie
Podsoustava Západní Vněkarpatské Vněkarpatské sníženiny sníženiny Západní Karpaty Vnější západní Středomoravské Karpaty Karpaty
Celek
Podcelek Středomoravská niva Hornomoravský Prostějovská úval pahorkatina Litenčická Bučovická pahorkatina pahorkatina
5.5.2 Geologicko-pedologické podmínky Zájmové území leží na neogenních mořských sedimentech. Tyto sedimenty jsou překryty pleistocenními sprašemi a štěrkopísky, jakož i holocenními písky a nivními uloženinami. Na těchto podkladech se podél řeky Bečvy a Moravy utvořily glejové fluvizemě a fluvizemě na písčitějším materiálu. Mezi Troubkami, Chropyní a Moštěnicí se vyskytují ostrovy typických černic. Podél říčky Valové jsou vyvinuty až černicové černozemě a organozemě typu slatin. Dále pak dominují černozemě na spraších. (Culek a kol., 1996) V současném stavu půd v Kojetínském bioregionu shledává práce E. Pokorného a O. Denešové (2005) nedostatky v distribuci pórů, kdy převažují póry nekapilární. Důsledkem je velmi nízká hodnota minimální vzdušnosti. V takovém prostředí je nedostatek půdního vzduchu a kyslík se stává limitujícím faktorem růstu pěstovaných rostlin. Výsledky fyzikálních vlastností diagnostikují trvalé poruchy půdní úrodnosti, které není možno řešit běžnými agrotechnickými postupy. Zároveň byla ve vzorcích půdy zjištěna nízká kvalita humusu. Tento poznatek lze vysvětlit nevhodnou strukturou zemědělského systému, zvláště nevyvážeností mezi zdroji a spotřebiteli uhlíku, způsobené malým množstvím chovaných polygastrických zvířat, nedostatečným zastoupením zdrojů uhlíku v osevních postupech a používáním slámy obilnin jako organického hnojiva. Testy prokázaly, že za posledních 50 let došlo k významným negativním změnám. 5.5.3 Klimatické podmínky Podle klimatické rajonizace (Quitt, 1971) je území mikroregionu začleněno do teplé oblasti T2. Ta je charakteristická dlouhým létem, teplým, suchým a velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Typická je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá zima s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. •
Počet letních dnů:
50-60
•
Počet dní s teplotou alespoň 10°C :
160-170
20
•
Počet mrazových dnů:
100-110
•
Počet ledových dnů:
30-40
•
Průměrná teplota v lednu:
-2 - -3
•
Průměrná teplota v dubnu:
8-9 °C
•
Průměrná teplota v červenci:
18-19 °C
•
Průměrná teplota v říjnu:
7-9 °C
•
Počet dnů se srážkami alespoň 1mm:
90-100
•
Srážkový úhrn ve vegetačním období: 350-400 mm
•
Srážkový úhrn v zimním období:
350-400 mm
•
Počet dnů se sněhovou pokrývkou:
40-50
•
Počet jasných dnů:
120-140
•
Počet zatažených dnů:
40-50
Dlouhodobé normály klimatických hodnot za období 1961–1990 na meteorologické stanici Olomouc dostupné z ČHMÚ: Průměrná teplota vzduchu: 8,7 ° C Úhrn srážek: 570,0 mm Trvání slunečního svitu: 1616,7 h. 5.5.4 Hydrologické podmínky Území mikroregionu patří k povodí řeky Moravy. Na své cestě zájmovým územím se do ní vlévají řeky Bečva, Valová a Haná. Mezi největší umělé vodní plochy patří Tovačovské rybníky, Chropyňský rybník či rybník Na Hrázy v Kojetíně. V údolní nivě Bečvy, u Troubek a Tovačova jsou významná umělá jezera po těžbě štěrkopísku (Obr.č.7). 5.5.5 Biogeografické začlenění Klasifikace dle Culka a kol. (1996) řadí mikroregion na rozhraní Hercynské a Západokarpatské podprovincie. Jednotlivé podprovincie jsou na základě abiotických podmínek prostředí a jeho charakteristické bioty dále členěny na bioregiony. Na území mikroregionu zasahují tři bioregionů – Kojetínský, Prostějovský a Ždánicko-Litenčický. Hranice mezi jednotlivými bioregiony jsou naznačeny v přiložené mapě č. 3.
21
V Prostějovském bioregionu převažují dubohabrové háje s malými ostrovy teplomilných doubrav. Vyskytuje se téměř výhradně 2. bukovo-dubový vegetační stupeň. Region je specifický přechodným charakterem, vlivem polohy na hranicích hercynské, panonské a karpatské podprovincie. Tento ráz je setřen dlouhodobým prakticky úplným odlesněním (starosídelní oblast), dnešní biota je silně ochuzená a chybí jí většina význačnějších diferenciálních prvků. Netypickou část tvoří výchozy kulmu a krystalinika, kryté mozaikou dubohabřin, acidofilních a teplomilných doubrav. V současnosti zcela dominuje orná půda, zachovány jsou fragmenty vlhkých luk a travnatých lad; lesy, až na drobné nepůvodní akátiny, jehličnaté a topolové lesíky, chybějí. Kojetínský bioregion náleží celý do 2. vegetačního stupně. Biota má azonální charakter katény středoevropských nivních společenstev, v nichž se mísí vlivy sousedních bioregionů karpatské i hercynské podprovincie prezentované výskytem několika mezních prvků. Od jihu sem zasahují též teplomilné druhy. V současnosti převažují pole, zachovány jsou komplexy lužních lesů, zbytky luk a rybníky s bohatou faunou. Právě zbytky lužních lesů tvoří nejcennější území Kojetínského bioregionu a jejich význam přesahuje hranice Olomouckého kraje. Ždánicko-Litenčický bioregion je tvořen nízkou teplou pahorkatinou na měkkých vápnitých
sedimentech.
Bioregion
tvoří
přechod
mezi
typickými
částmi
západokarpatské a severopanonské podprovincie. Vyskytuje se zde řada mezních karpatských a panonských prvků, zvláště flóra nelesní je bohatá, s řadou různých migroelementů a floroelementů, převážně však kontinentálních. Vyskytuje se zde 2., bukovo-dubový stupeň, odpovídající dubohabřinám. Nereprezentativní je severní část, tvořená jednotvárnějším územím bez větší účasti teplomilné bioty. V současnosti jsou zastoupeny komplexy dubohabrových a bukových lesů, převažuje orná půda, časté jsou sady. 5.4.6 Chráněná území •
NPR Zástudánčí
NPR Zástudánčí (Obr.č.8) byla vyhlášena v roce 1952. Rozkládá se u soutoku Moravy s Bečvou, asi 4 km jihovýchodně od Tovačova, její rozloha je 100,64 ha. Rezervace představuje zachovalý lužní les s charakteristickou flórou a faunou podél neregulovaného toku Moravy, který je významnou lokalitou pro migraci a hnízdění ptáků. Bylo zaznamenáno celkem 174 druhů ptáků, z toho přibližně 80 druhů hnízdících 22
a 90 druhů pravidelně nebo nepravidelně protahujících. Hnízdí tu chránění ledňáček říční (Alcedo atthis), včelojed lesní (Pernis apivorus), kulík říční (Charadrius dubius), moudivláček lužní (Remiz pendulinus) a další. Během tahu se zde zdržují např. čáp černý (Ciconia nigra), ostříž lesní (Falco subbuteo), racek bouřní (Larus canus) a dudek chocholatý (Upupa epops). (http://www.cittadella.cz/) V rezervaci je umístěno několik sond pro čerpání zemního plynu, který je uchováván v podzemním zásobníku u Lobodic. Objekty zásobníku se nacházejí po obou březích původních meandrů řeky Moravy a Malé Bečvy. Provoz zásobníku má negativní vliv na lesní porosty (asfaltové plošiny, provozní budovy na okraji rezervace). Okrajovou částí NPR vede cykloturistická stezka. Rezervace je zařazena mezi mokřady nadregionálního významu a jako taková je součástí nadregionálního biocentra Chropyňský luh (Šafář a kol., 2003). •
NPP Chropyňský rybník
Národní přírodní památku o celkové výměře 24,36 ha tvoří Zámecký rybník s ostrůvkem uprostřed a pobřežní porosty (Obr.č.9). Nachází se v inundační lužní oblasti Moravní nivy na jihovýchodním okraji města Chropyně, v blízkosti státní silnice z Chropyně do Kroměříže, v nadmořské výšce 191 m. Rybník je ze tří stran obklopen zástavbou a parkem s Chropyňským zámkem, k jižnímu okraji přiléhá zahrádkářská kolonie. Rybník je průtočný, napájený stružkou z mlýnského náhonu Malé Bečvy. Rezervace byla zřízena výnosem MK ČSR ze dne 4. 5. 1954, č. 35431/54, je tedy nejstarší rezervací na Kroměřížsku. (http://nature.hyperlink.cz/rybnik.htm) Předmětem ochrany je rybník s výskytem populace kriticky ohrožené kotvice plovoucí (Trapa natans), ornitologická lokalita s ochranou hnízdní kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus) - v minulosti zde bývalo zaznamenáno 3-5000 párů (jedna z nejpočetnějších kolonií ve střední Evropě). Dnes je rybník z velké části zarostlý. Z celkové výměry je asi jen na 8 ha voda, ve které se chovají převážně kapři. Nejbohatší lokalita kotvice plovoucí na Moravě je v současnosti ohrožována konzumací býložravými rybami, vodním ptactvem a aplikací herbicidů a hnojiv v minulých letech. (Mackovčin, Jatiová a kol., 2002)
23
•
Natura 2000 Morava – Chropyňský luh
Evropsky významná lokalita Morava – Chropyňský luh se rozkládá na řece Moravě od Nemilan (jižně od Olomouce) po Chropyni a její okolí - aluviální louky a lesy, mokřady a tůně, štěrkovny severně od silnice Kojetín - Chropyně s navazujícím lužním lesem a lučními enklávami nacházející se mezi Kojetínem, Chropyní, Tovačovem a Kroměříží. Na severu je území zakončeno menším lužním lesem mezi obcemi Troubky a Tovačov, cca 8 km západně od Přerova. Území je také vytyčeno na mapě č. 4. Přírodní komplex zahrnuje větší lesní porosty tvrdého luhu v nivě dolního toku Morávky s mokřadními biotopy při soutoku Moravy, Morávky a Malé Bečvy v mozaice s vlhkomilnými společenstvy vázanými na vodní toky či na deprese se stagnující podzemní vodou. Součástí přírodního komplexu jsou dvě výše zmíněná zvláště chráněná území NPR Zástudánčí a NPP Chropyňský rybník. (http://www.nature.cz/)
24
5.6 Socio-ekonomické podmínky Ve spádových městech Kojetín, Tovačov, Chropyně a Němčice nad Hanou žije více než 2 000 obyvatel, v ostatních obcích (s výjimkou Troubek) již méně než 1 000 obyvatel. Počet obyvatel v obcích ovlivňuje například rozsah poskytovaných služeb, počet podnikatelských subjektů a pracovních příležitostí. Věková struktura obyvatel žijících na území mikroregionu je znázorněna v tabulce č. 2. Hodnocení čísel ve srovnání s celorepublikovým průměrem vypovídá o obvyklém zastoupení obyvatel v jednotlivých kategoriích. Za negativní jev lze při sledování dlouhodobých vývojových věkových křivek v České republice považovat celkové snížení podílu dětí do 14 let. Tento podíl dětské složky obyvatelstva klesl na nejnižší úroveň v celé historii osídlení území dnešní České republiky - sčítání 2001 poprvé zaznamenalo méně než 20 % dětí v obyvatelstvu. Jde o přímý důsledek nízké porodnosti.
Tab.č. 2 Věková struktura obyvatel obcí Mikroregionu střední Haná k 1.1.2009 Počet 0 – 14 let +% 15 – 64 let +% 65 a více let +% obyv. Chropyně 5 071 738 14,6 3 735 73,7 598 11,8 Ivaň 517 80 15,5 361 69,8 76 14,7 Kojetín 6 421 971 15,1 4 541 70,7 909 14,2 Křenovice 429 59 13,8 307 71,6 63 14,7 Lobodice 690 95 13,8 482 69,9 113 16,4 Měrovice n.H. 689 116 16,8 480 69,7 93 13,5 Němčice n.H 2 149 319 14,8 1 521 70,8 309 14,4 Obědkovice 262 43 16,4 180 68,7 39 14,9 Oplocany 296 34 11,5 205 69,3 57 19,3 Polkovice 517 92 17,8 344 66,5 81 15,7 Stříbrnice 234 39 16,7 151 64,5 44 18,8 Tovačov 2 575 364 14,1 1 746 67,8 465 18,1 Troubky 2 043 256 12,5 1 430 70,0 357 17,5 Uhřičice 628 99 15,8 428 68,2 101 16,1 Záříčí 745 86 11,5 528 70,9 131 17,6 Mikroregion 23 266 3 391 14,6 16 439 70,7 3436 14,8 10 467 542 ČR 14,1 71 14,9 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty
Obec
25
Průměrný věk 39,5 40,5 39,8 40,8 40,8 38,6 39,9 39,4 44,0 39,5 42,2 42,1 42,1 40,9 41,9 40,8 40,5
Většina údajů z přehledu dosaženého vzdělání odpovídá obecně a celorepublikově zjišťovaným průměrům. Jediným faktem hodným zaznamenání je počet a procento obyvatel s terciálním vzděláním. Při sčítání lidu v roce 2001 mělo terciální vzdělání ukončeno 1 416 osob v mikroregionu, které tvořily 7,2 %. Hodnoty za republiku činily v témže roce 10,1 %. Mikroregion tedy o 2,9 % za celorepublikovým průměrem zaostával. Důvodem může být nedostatek pracovních příležitostí pro vysokoškoláky a tím i jejich odchod za prací do jiných regionů. V průběhu let však všeobecně roste počet osob s ukončeným terciálním vzděláním (v roce 2008 v ČR tvořilo 12,2 % takto vzdělané populace). Dá se tedy předpokládat, že se tento počet zvýšil i v mikroregionu.
Tab.č. 3 Nejvyšší dosažené vzdělání u obyvatel starších 15-ti let Nejvyšší ukončené vzdělání
Obec
Počet obyv.
Chropyně
4 402
988
22,4
1 905
43,3
1 053
23,9
150
3,4
271
6,2
35
0,8
409
128
31,3
184
45,0
71
17,3
3
0,7
18
4,4
5
1,2
5 361
1 419
26,5
2 261
42,2
1 208
22,5
129
2,4
294
5,5
50
0,9
Křenovice
373
94
25,2
183
49,1
79
21,2
6
1,6
9
2,4
2
0,5
Lobodice
591
178
30,1
266
45,0
123
10,8
5
0,8
15
2,5
4
0,7
Měrovice n.H
564
223
39,5
238
42,2
69
12,23
11
1,9
11
1,9
12
2,1
Němčice n.H.
1 737
410
23,6
812
46,7
373
21,5
44
2,5
74
4,3
24
1,4
Obědkovice
227
84
37,0
90
39,6
34
15,0
2
0,9
5
2,2
12
5,3
Oplocany
279
92
33,0
131
47,0
39
14,0
3
1,1
1
0,4
13
4,7
Polkovice
400
122
30,5
173
43,3
78
19,5
9
2,3
9
2,3
9
2,3
Stříbrnice
210
67
31,9
97
46,2
32
15,2
4
1,9
8
3,8
2
1,0
Tovačov
2 226
620
27,9
945
42,5
471
21,2
53
2,4
107
4,8
30
1,3
Troubky
1 719
503
29,3
709
41,2
372
21,6
42
2,4
81
4,7
12
0.7
Uhřičice
512
153
29,9
248
48,4
78
15,2
8
1,6
16
3,1
9
1,8
Záříčí
626
210
33,5
292
46,6
93
14,9
9
1,4
19
3,0
3
0,5
19 636 5 291
26,9
8 534
43,5
4 173
21,3
478
2,4
938
4,8
222
1,1
Ivaň Kojetín
Mikroregion
Základ. +%
Vyučení +%
Střední +%
VOŠ +%
VŠ +%
Bez vz. +%
Zdroj: ČSÚ (SLBD 2001), vlastní výpočty
Struktura hospodářství je dána historickým vývojem i zdejšími přírodními podmínkami. Pro mikroregion je typické zastoupení poměrně většího počtu podnikatelských subjektů, jedná se zejména o podniky řazené do kategorie malé a střední. Ve spádových městech působí několik regionálně významných firem, které patří mezi rozhodující místní zaměstnavatele.
26
Zaměření místních firem je zejména na zpracovatelský průmysl a zemědělskou prvovýrobu. V zemědělství převažuje rostlinná výroba – pěstování obilovin a řepky, což je dáno místními podmínkami a přednostmi. V živočišné výrobě potom chov skotu a prasat. Oblast služeb, nevýrobní sféra, obchody jsou v mikroregionu zastoupeny na poměrně nižší úrovni, která ovšem ve většině případů odpovídá místním podmínkám a požadavkům.
Tab. č. 4 Hospodářská činnost v Mikroregionu střední Haná k 1.1.2009 (uváděno v počtu podnikatelských subjektů) Obec/převažující činnost
Chropyně Ivaň Kojetín Křenovice Lobodice Měrovice n.H. Němčice n.H. Obědkovice Oplocany Polkovice Stříbrnice Tovačova Troubky Uhřičice Zářičí Mikroregion Zdroj: ČSÚ
Zemědělství, Doprava lesnictví, Průmysl Stavebnictví a spoje rybolov
53 7 59 18 15 22 74 10 11 24 2 35 34 25 21 410
182 25 172 12 17 16 61 7 9 14 6 58 57 11 14 661
136 16 206 10 16 39 65 7 8 17 10 48 54 16 31 679
17 0 18 5 4 2 9 2 2 3 1 18 15 3 1 100
Obchod, Veřejná prodej, správa pohostinství
297 39 349 24 36 25 100 6 12 25 5 155 104 24 40 1 241
4 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 3 2 2 2 31
Školství, zdravotnictví
26 2 43 2 2 1 12 1 0 1 1 13 7 1 1 113
Přehled využití jednotlivých ploch v mikroregionu Střední Haná nabízí obvyklý a očekávaný pohled. Jednoznačně zde převažuje orná půda. O podmínkách pro intenzívní zemědělskou prvovýrobu vypovídá další porovnání – výrazná převaha orné půdy nad trvalými travními porosty.
27
Tab. č. 5 Využití ploch (v ha) v Mikroregionu střední Haná k 1.1 2009 Orná půda
Obec
Chropyně Ivaň Kojetín Křenovice Lobodice Měrovice n.H. Němčice n.H. Obědkovice Oplocany Polkovice Stříbrnice Tovačova Troubky Uhřičice Zářičí Mikroregion Zdroj: ČSÚ
Zahrady
Trvalé travní porosty
Lesní půdy
50 16 81 23 13 19 34 8 14 19 8 37 43 28 21 414
199 3 145 52 14 3 7 1 1 2 4 43 45 6 46 571
544 1 357 211 150 2 4 1 1 3 0 146 727 119 163 2 429
794 660 2 071 561 437 688 1 010 230 482 623 182 1 148 1 068 675 514 11 143
Vodní plochy
Zastavěné plochy
Ostatní plochy
53 11 74 11 17 11 30 5 10 11 4 35 41 13 13 339
177 34 299 38 55 43 102 12 30 39 24 535 151 51 36 1 626
70 4 71 6 33 25 14 0 8 8 4 326 33 31 13 646
Graf č. 1 Využití ploch (v ha) v Mikroregionu střední Haná k 1.1 2009 Využití ploch (v ha) v Mikroregionu střední Haná k 1.1 2009
Vodní plochy 4%
Zastavěné plochy Ostatní plochy 2% 9%
Lesní půdy 14%
Trvalé travní porosty 3%
Orná půda 66% Zahrady 2%
Okres Přerov je řazen mezi strukturálně postižené regiony, míra nezaměstnanosti zde dlouhodobě převyšuje celorepublikový průměr. Rovněž vývoj na trhu práce v mikroregionu Střední Haná v posledních 10-ti letech je možné hodnotit jako negativní. Názorným může být pohled na město Kojetín – postupný útlum zemědělské výroby, rozpad podniku Ingstav Brno - závod Kojetín, ukončení výroby ve Vítkovických železárnách, zánik cukrovaru… Ztráta pracovních míst nebyla dostatečně
28
nahrazována rozvojem nových podnikatelských subjektů a výsledkem je dnešní nadprůměrná míra nezaměstnanost. Tab. č. 6 Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti v okrese Přerov Míra nezaměstnanosti v okrese Prostějov Míra nezaměstnanosti v okrese Kroměříž Míra nezaměstnanosti v ČR Zdroj: MPSV
Únor 2008 8,3 % 4,4 % 7,2 % 4,7 %
Únor 2009 9,7 % 6,3 % 8,7 % 7,4 %
Únor 2010 13,4 % 10,8 % 13,7 % 9,9 %
Pozn. Míra nezaměstnanosti je počítána jako podíl (v %), kde v čitateli zlomku je počet evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli celkový počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil (klouzavý roční průměr) plus počet evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce (klouzavý roční průměr). Do počtu zaměstnaných se nezapočítávají ženy na další mateřské dovolené.
5.7 Strategie mikroregionu Střední Haná Strategické cíle představují směrný ukazatel pro rozvoj mikroregionu a informaci o stavu, kterého by mělo být v časovém horizontu dosaženo realizací konkrétních opatření a aktivit. Za všeobecný strategický cíl mikroregionu je považován vyvážený ekonomický rozvoj se zvláštním zaměřením na dobudování technické infrastruktury a podpory podnikání, při zachování zdravého životního prostředí, přírodních a kulturních hodnot mikroregionu a dostatečných lidských zdrojů. Mezi nejčastěji uváděné problémy mikroregionu, resp. obcí, lze zařadit nedostatečné čištění a odvádění odpadních vod, špatný stav komunikací (místních i státních), nedostatek kvalitních sportovně-rekreačních zařízení, málo udržovanou krajinu a vzhled některých objektů v obcích. Hlavní prioritní směry byly stanovené dle návrhu pořadí priorit jednotlivými starosty měst a obcí mikroregionu a na jejich základě následně určeny hlavní cíle a navrženy odpovídající aktivity na jejich realizaci.
29
Oblasti strategie mikroregionu: •
Technická infrastruktura o Dobudování, rozšiřování a optimální využívání kanalizační sítě a ČOV o Odpadové hospodářství o Rozvoj informačních a komunikačních technologií, budování informačních systémů
•
Dopravní infrastruktura a obslužnost o Opravy, rekonstrukce a zpevňování povrchů místních komunikací a dalších veřejných prostor, navazující dopravní aktivity o Iniciace oprav a rekonstrukcí krajských silnic II. a III. tříd, obchvaty obcí
•
Podpora podnikatelských aktivit, ekonomický rozvoj o Příprava a nabídka vhodných pozemků a objektů pro podnikatelské aktivity o Získání dotací z národních a zahraničních podpůrných programů pro rozvoj podnikání o Podnikatelský inkubátor, tj. podpora rozvoje malých a začínajících podniků
•
Životní prostředí o Vhodnou propagací a motivací zvýšit úroveň ekologického vědomí a chování obyvatel o Péče o vzhled obcí a krajiny, ozelenění obcí, výsadba zeleně, doplnění interakčních prvků o Realizace územních systémů ekologické stability
•
Volný čas, kvalita života o Výstavba a modernizace sportovišť, podpora sportovních aktivit o Obecní a veřejný majetek – projekty modernizací a rekonstrukcí zařízení o Sportovní, společenské a kulturní akce, podpora činnosti místních zájmových spolků o Péče o kulturní památky, oživení tradic
•
Rozvoj cestovního ruchu o Rozšiřování sítě cyklotras a cyklostezek, další zkvalitňování zázemí o Propagace
a
prezentace
mikroregionu,
návštěvníky o Nabídka služeb cestovního ruchu o Projekt Rekreační využití Tovačovských jezer
30
komunikace
s potenciálními
Doplňující aktivity •
Opatření: Bydlení, vytváření podmínek pro výstavbu o Příprava infrastruktury pro výstavbu rodinných domů o Zpracování jednotné komplexní nabídky výstavby obytných domů a bytů o Nájemní byty, modernizace stávajícího bytového fondu
•
Opatření: Školství a vzděláváním o Celoživotní
vzdělávání,
motivace
k aktivitě,
podpora
všech
forem
vzdělávání obyvatelstva o Optimalizace využití kapacit a zlepšení dostupnosti a technického stavu MŠ a ZŠ •
Opatření: Sociální sféra o Zdravotní a sociální péče
Strategie mikroregionu je základním plánovacím dokumentem, který by měl napomoci trvalému rozvoji celého mikroregionu a sladit zájmy všech zainteresovaných stran. Nezbytné je provádět pravidelné monitorování a vyhodnocování navržených opatření a aktivit tak, aby bylo možné v souladu se zájmy rozvoje území provádět potřebnou aktualizaci zpracované strategie a postupně naplnit stanovené cíle (BM asistent s.r.o., 2005).
5.8 Zdroje příjmů mikroregionu Jedním z příjmů mikroregionu je členský příspěvek, který činí 20 Kč/os. Při počtu 23 266 obyvatel (stav k 1.1. 2009, zdroj ČSÚ) byl tento příjem svazku 465 320 Kč. Dále mikroregion v letech 2005-2009 čerpal dotace řádově ve výši 150-500 tisíc Kč. Při pomoci získávání dotací pro obce jde převážně o využívání prostředků z fondu EU z Programu rozvoje venkova, Osa IV Leader. Tuto pomoc však nezajišťuje stejný subjekt jako mikroregion, i když vznikl z jeho popudu a iniciativy. Nakonec 13 z 15 obcí je součástí tzv. Místní akční skupiny Střední Haná, která každoročně v letech 20092013 rozděluje subjektům podnikatelským, zájmovým či obcím celkově cca 2,5 mil. Kč.
31
5.9 Aktivity mikroregionu Sdružení připravilo projekt na podporu a propagaci mikroregionu. Cílem projektu bylo seznámení obyvatel sdružených obcí s mikroregionem, o kterém většinou ani netušili, že jsou jejich členem. Stejně tak důležité bylo představení mikroregionu případným návštěvníkům, institucím či investorům. V rámci propagace byla mimo jiné zřízena internetová stránka mikroregionu, vydáno DVD s prezentací mikroregionu, mapa památek a zajímavostí a v každé obci mikroregionu byly realizovány turistické informační tabule. Mezi další aktivity patří poznávací zájezdy, společné semináře a školení pro pracovníky obecních úřadů a zastupitele, sportovní aktivity, soutěže hasičů, společná jednání s partnery (policie, autobusoví dopravci, krajský úřad), prezentace mikroregionu navenek formou vydávání publikací a účasti na veletrhu cestovního ruchu.
5.10 Rekreační potenciál mikroregionu Všeobecně je rozvoj jakékoli turistické lokality dán především podmínkami konkrétního území. Tedy tím, co může konkrétní lokalita ve všech parametrech nabídnout. Přestože se mikroregion Střední Haná nachází v zemědělsky využívané krajině a nepatří mezi standardní turistické destinace, má svým návštěvníkům co ukázat. Turisty mohou nalákat přednosti, mezi které patří celá řada kulturních památek, přírodních zajímavostí, lesy, pořádané společenské a kulturní akce nebo rozšiřující se síť cyklostezek. Rekreační potenciál území by mohl být naplňován i vzrůstajícím zájmem o agroturistiku. Přednosti mikroregionu stojí z pohledu cestovního ruchu na několika základních pilířích. A. Síť cyklostezek a cyklotras, jimiž je mikroregion protkán. Územím prochází tyto značené trasy: Němčice nad Hanou – Kojetín – Lobodice, Olomouc – Tovačov – Chropyně – Kroměříž, Prostějov – Němčice nad Hanou – Zdounky. B. Přírodní a kulturní památky, turisticky atraktivní místa jako je zámek v Chropyni (7-8 tis.návštěvníků ročně) a Tovačově (více než 20 tis. návštěvníků ročně), židovské muzeum v Tovačově, židovský hřbitov v Kojetíně, rybaření na Tovačovských jezerech, středisko agroturistiky v Polkovicích, sjíždění řeky Moravy, aj.
32
C. Kulturní, společenské a volnočasové aktivity jako jsou Kojetínské hanácké hody, Hanácké slavnosti Chropyně, přehlídka amatérských divadelních souborů v Kojetíně, Festival mladých dechových orchestrů v Němčicích n.H., stavění a kácení máje, aj.
Mikroregion se tak může stát cílem krátkodobých návštěvníků (tj. do čtyř dnů) a bude jednoznačně orientován především na městskou (kulturně – poznávací) turistiku a turistiku sportovně - rekreační. Cílovou skupinou jsou tedy jednak lidé z regionu, hledající příležitosti k aktivnímu trávení volného času a rovněž turisté z celé ČR, případně i zahraničí využívající turistické programy kraje – aktivní dovolená, dovolená na kole, památky Střední Moravy apod.
33
6 OBEC KŘENOVICE 6.1 Vymezení zájmového území Obec se nachází v Olomouckém kraji na území bývalého okresu Přerov, v prostoru mezi pravým břehem řeky Hané a nejsevernějšími výběžky Chřibů. Dle ČSÚ měla obec k 1.1.2009 429 obyvatel. Katastrální území Křenovice se rozkládá na ploše 904 ha v průměrné nadmořské výšce 202 m. Směrem na jih do hlouby katastru se krajina vlní a začínají se objevovat lesy Bučovické pahorkatiny, kde leží i nejvyšší bod katastru (350 m.n.m.). Katastrální území svým tvarem připomíná obdélník o šířce asi 3 km a výšce 4,5 km, jehož kratší strany jsou obráceny k severu a jihu. Zastavěná část leží při jeho severní hranici. Obec se postupně rozvíjela kolem komunikace III. třídy Křenovice–Popůvky a silnice I. třídy Brno–Kroměříž. Charakterizující krajinnou složkou je orná půda, která tvoří více než 60 % celkové výměry katastru. Architektonickou dominantou vesnice je kostel.
6.2 Historie 6.2.1 Historický vývoj obce Nejstarší zmínka o Křenovicích pochází z let 1320 až 1322, kdy polovinu vesnice prodal Záviš z Potštátu olomouckému arcibiskupovi Konrádovi. Ten ji odkázal poslední vůlí (roku 1326) metropolitní kapitule u sv. Václava na olomouckém hradě. Ta ji postoupila dalším. Roku 1375 jí již užívala kapitula sama. Koncem 14. století za domácích válek markrabat Jošta a Prokopa druhý z nich a jeho straníci Křenovice úplně zpustošili. Druhou část vesnice držel roku 1349 Záviš z Bojanovic a daroval ji olomoucké kapitule, kde ji přijal kapitulní děkan Orbzín a prohlásil ji za své vlastnictví. Postupně se majitelé měnili, až roku 1406 byla celá vesnice sloučena. V roce 1496 děkan a kapitula olomouckého kostela obdařili vesnici Křenovice pečetí a právem pečetit černým voskem. Tato listina je považována za nejstarší známé vesnické znakové privilegium na Moravě. V roce 1907 uveřejnili A. Beneš a E. Zezulka v Selském archivu přepis zmiňované listiny a ještě několika dalších archiválií. Po válce se ovšem listina ztratila a jako o ztracené se o ní psalo mezi badateli. Koncem roku 2001 se podařilo listinu identifikovat mezi dalšími archiváliemi z Křenovic, uloženými
34
v soukromých rukou. Listina byla konzervována v roce 2001 v Zemském archivu v Opavě. Na originálu z pergamenu jsou na modrém kolčím štítu znázorněny dva zkřížené křenové výhonky, jež si nese obec ve znaku dodnes. (Dostál, 1940 in Hrušková, 2008) 6.2.2 Historické památky V obci se nenacházejí žádné objekty zapsané v Seznamu nemovitých kulturních památek. Dochovalo se však několik objektů místního významu, jež řadíme do staveb sakrální architektury. Jedná se o kostel sv. Jana Nepomuckého (stavba postavena v psedogotickém slohu v letech 1887-1888), faru, dvě kapličky, Boží muka a devět křížů rozmístěných po katastru. 6.2.3 Archeologické nálezy Jihovýchodně od Křenovic nalezli archeologové zajímavé hradisko (Obr.č.11), obehnané na severovýchodě příkrou mezí, od jihu příkopem. Mez byla tři až pět metrů vysoká. Pod ní býval hluboký příkop, v němž se mohl skrýt jezdec na koni. Příkop nechal vybudovat císařský generál Gallas, když zde očekával útok švédského generála Lennaela Torstensona od Tovačova a Horní Moštěnice v roce 1643. Dnes je možné toto hradisko sledovat jen z leteckých snímků. Na svahu pod hradiskem jsou patrné stopy starého osídlení z doby bronzové. Archeologové zde vykopali mnoho střepin bez kruhu dělaných hliněných nádob, s lesklým grafitovým nátěrem a zdobených ornamentem. Nalezeny byly i pazourkové nože, kamenné sekyrky, brousky, kostěné i parohové nástroje, bronzové jehlice, náramky a jiné ozdoby. V úvozové cestě byla nalezena stříbrná mince císaře Galla. Archeologické vykopávky potvrdily osídlení z doby bronzové i osídlení Kelty a Římany. (Mohyla, 2006 in Hrušková, 2008)
6.3 Přírodní podmínky 6.3.1 Geomorfologické podmínky Severní hranicí katastru prochází hranice mezi dvěmi geomorfologickými celky, a to mezi Hornomoravským úvalem a Litenčickou pahorkatinou, k níž celé území katastru obce patří. Rovinatý charakter severní části obce přechází směrem k jihu v mírné svahy podcelku Bučovická pahorkatina.
35
6.3.2 Geologicko-pedologické podmínky Podle průzkumů prováděných pro účely výstavby úseku dálnice D1 a geologické mapy (http://www.geologicke-mapy.cz/) je předčtvrtohorní podklad území tvořen mořskými sedimenty mladších třetihor, které dosahují značných mocností. Pokrývají je jednak
eolické
sprašové
usazeniny,
jednak
hlinité
sedimenty
deluviální
a
deluviofluviální s příměsmi písků a štěrků. Na těchto podkladech se nejčastěji vyvinuly půdy typu černozemě a hnědozemě. Rozložení půdních typů je vyznačeno v přiložené mapě č. 8.
Tab. č. 7 Přehled půdních typů na území k.ú.Křenovice dle BPEJ a jejich charakteristika HPJ Charakteristika 02 Černozemě degradované na spraši; středně těžké, s příznivým vodním režimem 08 Černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti; středně těžké 10 Hnědozemě (typické, černozemní), včetně slabě oglejených forem na spraši; středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem 14 Illimerizované půdy a hnědozemě illimerizované, včetně slabě oglejených forem na sprašových hlínách a svahovinách; středně těžké s těžkou spodinou, vláhové poměry jsou příznivé 20 Rendziny, rendziny hnědé a hnědé půdy na slínech, jílech a na usazeninách karpatského flyše; těžké až velmi těžké, málo vodorozpustné 41 Svažité půdy (nad 12°) na všech horninách, středně těžké až těžké s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách 58 Nivní půdy glejové na nivních uloženinách; středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé 59 Nivní půdy glejové na nivních uloženinách; těžké až velmi těžké, vláhové poměry nepříznivé, po odvodnění příznivější 60 Lužní půdy na nivních uloženinách a spraši; středně těžké, vláhové poměry příznivé až sklon k převlhčení 61 Lužní půdy na uloženinách, jílech a slínech; těžké a velmi těžké, obvykle se sklonem k převlhčení 63 Lužní půdy glejové na nivních uloženinách, jílech a slínech; těžké až velmi těžké, vláhové poměry nepříznivé, vysoká hladina podzemní vody, po odvodnění příznivější Zdroj: Mapa BPEJ, charakteristika dle Klečky a kol., 1984 6.3.3 Klimatické podmínky Obec Křenovice leží v klimatické oblasti T2 (Quitt, 1971). Charakteristika této oblasti je popsána v kapitole 5.5.3.
36
6.3.4 Hydrologické podmínky K.ú. Křenovice je odvodňováno vodotečí Vlčidolka do řeky Hané, která protéká severní hranicí obce a přiléhající část katastru je jejím záplavovým územím. Vlčidolka (Křenovický potok) přitéká do Křenovic z jihu, od obce Vlčí Doly. Na k.ú. Křenovice má dva pravostranné přítoky-Syrovátku a Kladku. Protéká jižní částí Křenovic a dále je vedena podél západní a severní hranice zástavby. Vlčidolka se v minulosti při přívalových deštích vylívala z břehů a zatápěla místní silnici a přilehlou zástavbu. Proto se přistoupilo k vybudování protipovodňových opatření. V roce 2009 byla dokončena stavba suchého poldru a v současné době se provádějí dokončovací práce na revitalizaci koryta potoka (Obr.č.12). Syrovátka (Korábka) přitéká také z jižní strany, z lesa Doubrava. Protéká jen krátce východní částí zástavby Křenovic. Její průtoky jsou podstatně menší než Vlčidolky. Na potoku byl v 60. – 70. letech ve východní části katastru obce v lokalitě „ve Skalách“ vybudován rybník. Podzemní vody celého území nejsou vhodné k užívání jako pitné bez náležité úpravy. Vody jsou postiženy značnou antropogenní zátěží, což je způsobeno zejména intenzivní zemědělskou činností. Voda z domovních studní je převážně používaná jako užitková. V prostoru mezi Mořicemi a Popůvkami byl v 80. letech proveden hydrogeologický průzkum pro zajištění vody pro skupinový vodovod Kojetín. V rámci tohoto průzkumu byla
po
stranách
silnice
mezi
Křenovicemi
a
Popůvkami
vyhloubena
do spodnobadenského kolektoru řada hydrogeologických vrtů, které však nebyly na vodovod napojeny a v blízké budoucnosti se s jejich napojením ani nepočítá. (EKOLA – Kliner, 1998 in Hrušková, 2008) 6.3.5 Botanické a zoologické podmínky K.ú. Křenovice náleží dle Culka a kol. (1996) ke Ždánicko-Litenčickému bioregionu, jež je popsán v kapitole 5.5.5. Přirozenou vegetací, kterou zachycuje Geobotanická mapa ČSSR (Mikyška 1972), jsou převážně dubohabrové háje (svaz Carpinion), menší úseky pak leží v oblasti luhů a olšin, vyjádřených širší jednotkou Alno-Padion (správněji Alnion incanae). Předěl mezi oběma typy vegetace leží zhruba v úrovni současné silnice I/47.
37
Současný vegetační kryt prezentují ve větší míře kulturní plodiny na orné půdě. Vegetační pokryv na neorné půdě se skládá především z lesního porostu, břehových porostů vodních toků, mezí a remízků. K nejcennějším dochovaným společenstvům patří: •
společenstvo přechodu nivních luk s válečkou prápořitou, které lze zařadit ke společenstvům svazu Bromion
erecti. Jsou to druhově bohatá bylinná
společenstva hlubších minerálně silných půd teplých oblastí. •
travnatý svah Hradisko s ovocnými stromy, který je biotopem silně ohroženého česneku hranatého (Allium angulosum).
•
mozaika společenstev v údolí Syrovátky
•
společenstva fragmentů lužních lesů v břehových porostech Vlčidolky (55 ha)
•
souvislý
les
Doubrava
(127,6
ha
smíšeného,
převážně
však
listnatého
dubohabrového lesa). Celková výměra pozemků, určených k plnění funkce lesa v k.ú. Křenovice je 211 ha. Fauna je do značné míry pozměněna rozvinutým zemědělstvím, jehož vliv na krajinu silně oslabuje pronikání karpatského elementu (Culek a kol., 1996). V poslední době si lze na toku řeky Hané všimnout ohlodaných stromů a kupovitých staveb z větví, které nasvědčují výskytu bobra evropského. Na k.ú. Křenovice byl prokázán výskyt těchto zvláště chráněných silně ohrožených druhů živočichů: ještěrka obecná (Lacerta agilis), žluva hajní (Oriolus oriolus). Ze zvláště chráněných ohrožených živočichů se zde trvale vyskytují ťuhýk obecný (Lanius collurio), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), slavík obecný (Lusciania megarhynchos). (EKOLA, 1998 in Hrušková, 2008) 6.3.6 Významné krajinné prvky Významný krajinný prvek (dále VKP) je v zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Registrovanými VKP v k.ú. Křenovice jsou „Křenovické louky“ „Ve zmolách“, „Vodoteč“, „Remíz na Křenovické klče“. Všechny tyto VKP jsou současně zahrnuty do ÚSES.
38
•
Křenovické louky Zachovalý, ucelený segment se sestává z původních vlhkomilných, místy periodicky
zamokřených luk s rozptýleně rostoucími solitérními vrbami a keři. Lokalita má nezanedbatelný význam pro avifaunu. Registrované VKP a biocentrum Křenovské louky (Obr.č.13) je jeden z největších komplexů luk (28,5 ha) s rozptýlenou zelení na území okresu Přerov a v této intenzivně zemědělsky využívané krajině plní nenahraditelnou ekologicky stabilizující funkci (Tomaštíková, 2001). •
Ve zmolách Nachází se v jihozápadní části k.ú. Křenovice a pokračuje dále na k.ú. Vitčice.
Celková rozloha činí 5,2 ha. Bohatý vzrostlý břehový a doprovodný porost Vlčidolky tvoří duby, olše, jasany, lípy, topoly, vrby, javory a křovinné porosty ojediněle s nevhodnou příměsí akátu. Ve východní části je kulturní louka, na západní straně bývalá (dnes již rozoraná) louka. V ÚSES zapsán jako biocentrum. •
Vodoteč Kvalitní doprovodné porosty kolem Syrovátky s topoly, vrbami, olšemi, jasany
a křovinným patrem lemovanými na východním svahu polokulturními loukami. Jižní část údolnice zasahuje do lesního porostu. Do ÚSES zanesen jako biokoridor v délce 1,8 km. •
Remíz na Křenovické klče Jedná se o smíšený listnatý remíz (převážně s topolem) v orné půdě a meze
s křovinami a ovocnými stromy o délce 1,2 km. Do ÚSES je zahrnut jako interakční prvek. (EKOLA, 1998 in Hrušková, 2008) 6.3.7 Územní systém ekologické stability V současnosti je na území katastru Křenovic ÚSES vymezen a také zanesen do územního plánu obce. Pro vymezení biokoridorů bylo v maximální možné míře využito stávajících fungujících nebo alespoň částečně funkčních přirozených migračních cest, kterými jsou zejména toky s břehovými porosty, zbytky remízků a přírodě blízkých lesů. V místech, kde propojení ÚSES není funkční, byly navrženy biokoridory a menší biocentra i na zemědělské a lesní půdě, přičemž byly stanoveny
39
jejich minimální hodnoty, které je třeba dodržet, aby mohl být celý systém ÚSES funkční. V katastru Křenovic se nacházejí prvky ÚSES lokálního významu. Ve zdůvodnění vyhlášení významného krajinného prvku „Křenovické louky“ jsou však tyto označeny jako biocentrum regionálního významu (Hušková, 2008).
6.4 Demografické podmínky Z grafu č.1 vyplývá, že počet obyvatel Křenovic plynule rostl až do roku 1921, kdy kulminoval na čísle 760. Od té doby až k 1.1. 2009 klesl tento počet o 331 osob. K prudkému snížení počtu obyvatel došlo po 2. světové válce, v době socializace vesnice a jejího zařazení mezi obce nestřediskové. Z novodobého vývojového trendu však můžeme pozorovat stabilní křivku počtu obyvatel. Postupné navracení obyvatel do opuštěných domů a zájem o stavební místa by mohl pro budoucí fázi osídlení znamenat rostoucí tendenci. Vstříc tomuto zájmu vychází i územní plán s vyčleněnými plochami pro rozvoj bydlení. Graf č. 2 Vývoj počtu obyvatel 1793-2008 Vývoj počtu obyvatel 1793-2008 800 Počet obyvatel
700 600 500 400 300 200 100 0 1793 1869 1900 1921 1950 1970 1980 1991 1998 2008 Rok
Zdroj: Obecní kronika
40
Graf č. 3 Vývoj počtu obyvatel 1971-2009 Vývoj počtu obyvatel 1971-2009 600
Stav k 1.1
500 400 300 200 100 0 1971
1974
1992
1995
1998
2001
2004
2007
Rok
Zdroj: ČSÚ Pozn.: Od roku 1976 do roku 1990 byly Křenovice spolu s dalšími šesti obcemi integrovány ke Kojetínu. Proto časová proluka ve vývoji počtu obyvatel. V roce 1990 došlo k administrativně–správnímu rozdělení a osamostatnění obce.
Tab. č. 8 Demografické údaje za rok 2008 Rok 2008
Počet Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí k 1.1. 425
2
5
14
7
Přírůstek PřirozenýMigrační Celkový -3 7 4
Zdroj: ČSÚ Tab. č. 9 Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu Obyvatelstvo celkem 439 z toho ženy 227 svobodní 87 ženatí 107 Muži rozvedení 13 ovdovělí 4 nezjištěno 1 svobodné 78 vdané 108 Ženy rozvedené 11 ovdovělé 30 nezjištěno 0 Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001
41
Počet k 31.12. 429
Tab. č. 10 Obyvatelstvo podle věku Obyvatelstvo celkem 439 0-4 22 5-14 44 15-19 26 20-29 72 30-39 57 V tom ve věku 40-49 60 50-59 76 60-64 23 65-74 38 75+nezj. 21 Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001
Tab. č. 11 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Obyvatelstvo 15leté a starší 373 bez vzdělání 0 základní vč. neukončeného 94 V tom vyučení a stř. odborné bez mat. 183 podle úplné střední s maturitou 79 stupně vyšší odborné a nástavbové 6 vzdělání vysokoškolské 9 nezjištěné vzdělání 2 Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001
6.5 Sídelní struktura Půdorys zástavby řadí obec mezi tzv. návesní osady, jejichž osobitým znakem je prostorná náves s kostelem a grunty původních sedláků. Šířka návsi měří v průměru asi 40 metrů, ale v nejširších místech ve středu obce, který je nazýván „Dědina“, dosahuje až dvojnásobných rozměrů. Horní část obce, označován názvem „Na Zábraní“, se omezuje jen na 11 metrů. Dřív byla totiž uzavřen bránou. Opačný konec obce je místními obyvateli pojmenovaná „Na Dole“. V obci převažuje funkce ubytovací, s návazností na zemědělskou výrobu. Žádné průmyslové aktivity, až na několik malých provozoven (stolárna, autoopravny), se zde neprovozují. Obec je zastavěna souvislou řadou převážně přízemních, přízemních s polopatrem nebo dvoupodlažních rodinných domů. V obci je jeden malý bytový dům (dvoupodlažní, se 4 byty). Žudr se zde nevyskytuje. Některé z domů mají hodnotné původní úpravy fasád (nebo jejich zbytky) (Obr.č.14). V Křenovicích bylo při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 celkem 132 trvale obydlených domů a 15 domů neobydlených. 42
6.6 Občanská vybavenost Občanskou vybavenost obce tvoří obecní úřad, pošta, kostel, fara, knihovna, mateřská škola, základní škola s výukou pro první stupeň, odborné učiliště, hasičská zbrojnice, kulturní dům se zahradou s tanečním parketem, myslivna a myslivecký areál pro účely výcviku psů norníků, fotbalové hřiště. Mezi objekty komerční vybavenosti obce patří prodejny potravin, pohostinství, stolařství, autoopravny, autobusová doprava, autodoprava, ateliér uměleckého kovářství.
6.7 Spolková činnost Společenský a kulturní život v obci obohacuje fotbalový klub SK Křenovice, TJ Sokol Křenovice, SDH Křenovice, myslivecká společnost Háj Křenovice a divadelní spolek Smotaná hadice (Obr.č.15). Tyto neziskné organizace vyvíjejí různé formy činnosti jako je karneval, plesy, zábavy, stavění máje, sportovní akce, soutěže pro děti, závody v požárním sportu či norování. Hanácké tradice jsou v Křenovicích udržovány zejména tradičním masopustem spojeným s rejem masek a večerním „pochováváním basy“, oslavou velikonočních svátků a průvodem Mikuláše, andělů a čertů. Kroje a tance můžeme obdivovat u různých slavnostních příležitostí a pravidelněji například v Kojetíně či Chropyni na různých slavnostech.
6.8 Technická vybavenost S vybavování obce základní technickou infrastrukturou se započalo kolem roku 1920, kdy byl do Křenovic zaveden elektrický proud. Dodávku elektrické energie v obci zajišťuje společnost ČEZ. Následovalo nahrazení zásobování pitnou vodou ze soukromých a veřejných studní odběrem vody z veřejného vodovodu. Ten byl v obci dokončen kolem roku 1980. Voda je dodávaná ze skupinového vodovodu Kojetín, který má postačující vodní zdroj i akumulaci vody, také rozvodné potrubí v obci vyhovuje požadovaným průtokům. Základním vodním zdrojem je štěrkoviště u Tovačova. Plynofikace v obci byla dohotovena v roce 1995. Zásobování zajišťuje páteřní větev přivaděče plynovodu ze Stříbrnic. Kanalizaci obec prakticky nemá. Jen kolem silnice Brno-Kroměříž jsou položeny krátké větve dešťové kanalizace s vyústěním do Vlčidolky. Splaškové vody jsou přes septiky vypouštěny do vodních toků, část domů má jímky na vyvážení. Výsledkem
43
současného stavu jsou znečištěné povrchové vody kolem zástavby se zpětným negativním vlivem na životní prostředí obce. Dopravní obslužnost v obci je obstarávána po silnici I/47 Brno–Kroměříž a silnici III/43328 Křenovice–Popůvky. Přes katastrální území vede dálnice D1. Hromadnou přepravu osob zajišťuje výhradně autobusová doprava. Obcí vedou následující autobusové linky: Bystřice pod Hostýnem-Kroměříž-Křenovice-Brno Luhačovice-Zlín-Kroměříž-Křenovice-Brno Zlín-Kroměříž-Křenovice-Brno Zlín-Holešov-Kroměříž-Křenovice-Brno Přerov-Kojetín-Kovalovice-Křenovice-Stříbrnice Odpadové hospodářství: Svoz komunálního odpadu je zajišťován pravidelně každých čtrnáct dnů firmou TECHNIS Kojetín spol. s r.o. V obci jsou na třech místech umístěny kontejnery pro tříděný odpad-papír, plasty, sklo, které odebírá také firma TECHNIS Kojetín spol. s r.o. Dvakrát v roce se koná mobilní svoz nebezpečného odpadu., jež provádí firma BIOPAS, spol. s r.o. se sídlem v Kroměříži. Sběrný dvůr se v obci nenachází. Tato služba je za poplatek poskytována v Kojetíně nebo je zde možnost bezplatného odběru elektrozařízení, která mohou občané odevzdávat při mobilních sběrech v obci. Tento odběr elektrozařízení je prováděn na základě uzavření smlouvy s KS ASEKOL. Obec je plně pokrytá telekomunikační a internetovou sítí.
6.9 Zemědělská výroba a lesní hospodářství Zemědělství na k.ú. Křenovice je zaměřeno na rostlinou výrobu. Klimatické a půdní podmínky řepařské výrobní oblasti předurčují k pěstování plodin s převahou obilnin, olejnin, kukuřice, cukrové řepy a pícnin. Přičemž pěstování řepky olejky má tendenci narůstat. K tomu přispělo zrušení cukrovarů a dobrá prodejnost v porovnání s obilninami. Na katastru hospodaří ZD Kojetín a soukromí zemědělci, kteří mají na zemědělské výrobě v obci značný podíl. Živočišná výroba z obce vymizela. O tom, že se zde chovala hospodářská zvířata svědčí jen téměř opuštěný areál zemědělského družstva. V současnosti je jedna ze stájí využívaná jako výrobní hala na plastová okna. Dřívější kapacita stájí byla cca 800 kusů hovězího dobytka. V lese Doubrava hospodaří od konce 19. stol. Lesní singulární společnost Křenovice, která od roku 2000 vystupuje pod obchodním názvem DOUBRAVA-les, 44
s.r.o. Singulárních podílníků je 38. Lesní singulární společnost Křenovice se řídí stanovami, které byly 19.7.1994 registrovány MVČR. Les má výměru 127,6 ha.
6.10 Investiční akce v obci Tab.č. 12 Přehled investičních akcí a jejich financování
Protipovodňová opatření
Výše investice (v Kč)
Rok dokončení
Investiční akce
Finanční zdroj
Využití mikroregionu
Suchý poldr
2009
10. 000 000 ŘSD*
Ne
Revitalizace koryta Vlčidolky
2010
13. 000 000 ŘSD*
Ne
2009
1. 500 000 ŘSD*
Ne
2009 2009
1. 300 000 ŘSD* 120 000 ŘSD*
Ne Ne
2009
32 000 ŘSD*
Ne
2009
265 000 ŘSD*
Ne
Odlehčovací koryto potoka Syrovátka Rekonstrukce rybníka ve Skalách Oprava chodníků v obci Výsadba zeleně v intravilánu obce Výsadba zeleně v extravilánu obce Výsadba zeleně před obecním úřadem
40 000 11 000 72 000 25 000
MSH** Obec ŘSD* Obec Olomoucký 2. 600 000 kraj
2009
Zpevnění polních/obslužných cest 2009 Oprava odborného učiliště dle norem EU Zdroj: Obecní úřad Křenovice
2009
Ano Ne Ne
*ŘSD- Ředitelství silnic a dálnic ČR-financování v rámci doprovodných prací při dostavbě dálnice D1 **MSH- Mikroregion střední Haná
Povodně
obec
postihovaly
poměrně
pravidelně.
Proto
vybudování
protipovodňových opatření všichni přivítali. Tato akce byla v zájmu i ŘSD, kdy je do vodotečí Vlčidolka a Syrovátka svedena dešťová voda z dálnice D1. Stejně tak i rybník ve Skalách, který leží na potoku Syrovátka, byl rekonstruován jako případná zádržná nádrž vody z dálnice D1 při přívalových deštích. Výsadbu dřevin v intravilánu a extravilánu obce financovalo ŘSD jako náhradu ekologické újmy způsobené kácením dřevin rostoucích mimo les při budování úseku dálniční komunikace. Výsadba zeleně v zastavěné části obce přinesla jednotný vzhled a druhová skladba s ovocnými stromy podtrhla původní vzhled návsi.
45
Tab.č. 13 Přehled plánovaných investičních akcí Investiční akce
Předpokládaný rok dokončení
ČOV, kanalizace
2013
Přivedení ing.sítí na stavební pozemky
2010 - 2011
Rozšíření veřejného osvětlení
2010
Rekonstrukce domu č. 56
2011 - 2013
Výše investice (v Kč)
Finanční zdroj
80% Mze 20% Obec 200 000 ČEZ 180 000 Jih.Plynáreská 200 000 Obec
48. 000 000
50 000 Obec MPMR 2 000 000 Kraj.úřad OL Obec
Využití mikroregionu Ne Ne Ne Ne
Zdroj: Obecní úřad Křenovice
Nejvýznamnější plánovanou investiční akcí je stavba ČOV a kanalizace. První projekt na vybudování ČOV zde byl již v roce 2001, ale od té doby v projektové dokumentaci proběhlo několik změn. Začátek první etapy výstavby je tak stále odsouván. Příležitostí pro občany se zájmem o stavební pozemky v obci je přivedení inženýrských sítí na tyto parcely. I další investice připadají na rozvoj bydlení. Jde o rekonstrukci domu č. 56 (je v majetku obce), ve kterém by mohly vzniknout malometrážní byty pro seniory či mladé rodiny.
Tabulka č.12 a 13 poukazuje na to jaká je skutečná podpora při investičních akcích ze strany mikroregionu. Pomoc při financování a při získávání dotací je minimální. Vyvstává však otázka, zda je pasivita na straně mikroregionu nebo ve vedení obce.
46
7 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ V OBCI KŘENOVICE V prvním čtvrtletí roku 2010 bylo v obci Křenovice provedeno k účelům této diplomové práce dotazníkové šetření s cílem zjistit pohled dotázaných občanů na současnost a perspektivy rozvoje obce. Mezi občany bylo rozmístěno 80 dotazníků, z nichž se jich vrátilo 55. Samotný dotazník je uveden jako příloha.
Graf. č.4 Procentuální podíl respondentů z celkového počtu obyvatel obce Procentuální podíl respondentů z celkového počtu obyvatel obce
respondenti 13%
ostatní 87%
7.1 Vyhodnocení dotazníků Vyhodnocení dotazníků a jejich následné zpracování do grafů bylo provedeno pomocí programu Microsoft Office Excel. 7.1.1 Doplňkové údaje Graf č.5 Zastoupení respondentů podle pohlaví Zastoupení respondentů podle pohlaví
Muži 42%
Ženy 58%
47
Graf č.6 Zastoupení respondentů podle věku Zastoupení respondentů podle věku
Do 20 let 11%
Nad 65 let 13% 51 - 65 let 13%
21 - 35 let 28% 36 - 50 let 35%
Graf č.7Zastoupení respondentů podle ekonomické aktivity Zastoupení respondentů podle ekonomické aktivity Důchodce 18%
Zemědělství, lesnictví 4%
Služby 15%
Nezaměstnaný 2%
Průmysl 13%
Student 16%
Doprava 4% Stavebnictví 7%
Veřejná správa 21%
Graf č. 8 Vyjádření počtu soukromých podnikatelů mezi respondenty Soukromý podnikatel
Ano 7%
Ne 93%
48
Graf č.9 Zastoupení respondentů podle stupně ukončeného vzdělání Zastoupení respondentů podle vzdělání
Vysokoškolské 7%
Základní 16%
Střední s maturitou 44%
Střední bez maturity 34%
7.1.2 Identifikace s mikroregionem OTÁZKA Č.1 Graf č. 10 Co Vás pojí s místem, ve kterém žijete? Co Vás pojí s místem, ve kterém žijete? Zvyky, tadice, folklór 4%
Kulturní nebo sportovní události 5%
Rodina 44%
Pozemek, na kterém bydlím 23%
Přátelé, sousedi, známí 24%
Z odpovědí na první otázku vyplývá, že obyvatelé obce mají úzké vazby s rodinou, přáteli a sousedy. K místu bydliště je tyto vztahy váží téměř ze ¾. Respondenti se také cítí velmi spojeni s pozemkem, na kterém bydlí. Toto je, dle mého názoru, pro historicky tradiční venkovská sídla typické.
49
OTÁZKA Č.2 Graf č. 11 Jak byste blíže určil(a) místo Vašeho domova? Jak byste blíže určil (a) místo Vašeho domova? Obec s okolní kajinou 24%
Celý mikroregion 3%
Váš dům 27%
Celou obec 18%
Pozemek s domem a zahradou 28%
Výsledky druhé otázky ukazují, že lidé nejsilnější vazbu pociťují přímo k místu svého bydliště. S mikroregionem se identifikuje jen velmi malé procento respondentů, v čemž může hrát roli jeho velikost a s ní spojené meze s fungováním různých společenství. Sepětí s pozemkem s domem a zahradou a domem samotným zde deklaruje bezmála třípětinová většina dotázaných.
OTÁZKA Č.3 Graf č. 12 Odstěhoval(a) byste se, pokud byste měl(a) možnost? Odstěhoval (a) byste se, pokud byste měl (a) možnost? Ano, za jiných podmínek 4% Ano, v případě výhodné nabídky 36%
Ano, v horizontu pěti let 0%
Ne 58% Ano, okamžitě 2%
Předchozí dvě otázky naznačily výsledky týkající se setrvání v místě bydliště. Vlastnictví domu a pozemku se zde může jevit jako stabilizační faktor. V případě výhodných nabídek a jiných podmínek by 2/5 obyvatel obec opustila. Jedná se především o studenty a respondenty do 35 let, jichž jsou právě 2/5. Tento fakt je mi jeví jako nepříznivý vzhledem k perspektivám obce.
50
OTÁZKA Č. 4 Graf č. 13 Chybí Vám v obci něco, co k ní dříve patřilo? Chybí Vám v obci něco, co k ní dříve patřilo?
Ano 17%
Ne 83%
Kladnou odpověď zvolilo 17 % účastníků ankety. Konkrétně jim chybí pálenice, JZD, dřívější ráz krajiny, topoly na hřišti, ale také postrádají upřímnost mezi občany.
OTÁZKA Č.5 Co je dle Vašeho názoru typické pro Vaši obec a její okolí? Respondentům přijde pro obec typická zejména rovinatá krajina, příroda, úrodná pole a s nimi spojené zemědělství. Další skupina odpovědí se váže na tradice, pořádané kulturní akce a sakrální stavby (kostel, fara, kříže). Lidé si také vzpomněli na křen, který je i ve znaku obce.
51
7.1.3 Představy o budoucím rozvoji území OTÁZKA Č. 6 Graf č. 14 Jak hodnotíte situaci v zemědělství ve Vaší obci? Jak hodnotíte situaci v zem ě dě lství ve Vaší obci?
Velmi špatná 7%
Velmi dobrá 2% Spíše dobrá 44%
Spíše špatná 47%
Nadpoloviční většina dotázaných hodnotí situaci v zemědělství negativních barvách. Přestože obec patří do oblasti s tradiční zemědělskou činností, lidé kolem sebe, dle mého úsudku, vnímají úpadek zájmu o hospodaření, především o živočišnou výrobu.
OTÁZKA Č. 7 Graf č. 15 Jak hodnotíte možnosti dalšího rozvoje obce? Jak hodnotíte možnosti dalšího rozvoje obce?
Velmi negativně 4%
Velmi pozitivně 2%
Negativně 41% Pozitivně 53%
Stejně jako u předchozí otázky se respondenti rozdělili na dvě poloviny. Mírně převažuje pozitivní pohled na další rozvoj obce. Tento výsledek naznačuje neukojené potřeby a nespokojenost, která se projeví při odpovědích v následujících otázkách.
52
OTÁZKA Č. 8 Graf č. 16 Byl(a) byste ochotna/ochoten se osobně podílet na rozvoji obce a jejího okolí? Byl (a) byste ochotna/ ochoten se osobně podílet na rozvoji obce a jejího okolí?
Ne 17%
Ano 83%
Převážná většina dotázaných obyvatel uvedla, že by byla ochotna se osobně angažovat při rozvoji obce a jejího okolí. Tohoto přístupu by bylo vhodné využít.
OTÁZKA Č. 9 Graf č. 17 Na co by, podle Vás, měly být vynaloženy veřejné finanční prostředky v obci nebo v jejím okolí? Na co by, podle Vás, měly být vynaloženy veřejné finanční prostředky v obci nebo v jejím okolí?
Na rozvoj zemědělství
7%
4%
Na budování infrastruktury
17%
15%
Na řešení bytové otázky
9%
Na dům s pečovatelskou službou Na kulturu
12% 15%
Na zkrášlení veřejných prostranství obce Na ochranu přírody
17% 4%
Na volnočasové využití Na jiné účely
V této otázce respondenti nejvíce preferují investice do infrastruktury a na vybudování domu s pečovatelskou službou. Dále by finančně podpořili záměry na zkrášlení veřejných prostranství obce, na ochranu přírody a na volnočasové využití. V otevřené možnosti „na jiné účely“, kterou si vybralo 7% dotázaných, se nejčastěji opakovaly odpovědi: kanalizace, budování inženýrských sítí, cyklostezka do Stříbrnic.
53
OTÁZKA Č. 10 Co by bylo potřeba ještě učinit pro další rozvoj obce a jejího okolí? Desátá otázka se týká celé řady možností. V převážné většině lidé volají po výstavbě čistírny odpadních vod a kanalizace. Také jim chybí prostory pro volnočasové využití a navrhují vybudování dětského hřiště a sportoviště, které v Křenovicích zastupuje pouze fotbalové hřiště a školní tělocvična. Dále velký podíl respondentů trápí bytová otázka, kdy by vymezili stavební místa a někteří vyžadují změnu vedení obce. 7.1.4 Formulace potřeb vybavenosti obce a okolí OTÁZKA Č. 11 Tab. č. 14 Jak hodnotíte vybavenost obce? Průměrná známka
Vybavenost obce Zásobování obchodu s potravinami
2,4
Zásobení ostatním zbožím
3,5
Infrastruktura
2,6
Pohostinství
3,1
Veřejné osvětlení
1,6
Sport, volný čas
3,1
Přístup k internetu
1,5
Přístup k informacím o dění v obci
2,3
V této otázce respondenti hodnotili jednotlivé dílce vybavenosti obce pomocí stupnice od jedné do pěti, přičemž jednička byla známka nejlepší a pětka nejhorší. K dosažení výsledků jsem použila výpočet průměru jednotlivých hodnocení. Z výsledků můžeme vyčíst problém se zásobením ostatním zbožím. V malé obci se však tento výsledek dal očekávat. Navíc vzhledem k relativní blízkosti větších měst a při současné mobilitě občanů by byl, alespoň podle mě, takový obchod ekonomicky neudržitelný. Nevalné hodnocení získala také složka sport, volný čas, což konvenuje s předchozími otázkami.
54
OTÁZKA Č. 12 Tab. č. 15 Jak hodnotíte služby poskytované v obci? Poskytované služby
Průměrná známka
Školství
1,6
Řemeslné služby, opravy
3,2
Svoz odpadu
1,5
Zdravotnictví
3,0
Sociální péče
3,0
Knihovna
1,8
Evaluace poskytovaných služeb probíhala, stejně jako u otázky č.11, pomocí stupnice od jedné do pěti. Nejlépe hodnocený byl svoz odpadu a školství. Školská zařízení v Křenovicích (SOU, ZŠ a mateřská škola) zároveň vytvářejí přímé pracovní příležitosti pro zaměstnání místních obyvatel. Nejhůře si vedly řemeslné služby, opravy, což patrně zapříčiňuje nízká intenzita soukromého podnikání v této sféře. I zdravotnictví a sociální péče patří mezi hůře známkované.
OTÁZKA Č. 13 Graf č. 18 Jste spokojen(a) s kulturou ve Vaší obci? Jste spokojen (a) s kuturou ve Vaší obci?
Ne 30%
Ano 70%
Ze 70% jsou respondenti s kulturou v obci spokojeni. Pramení to v působení několika spolků a organizací, jež se starají o kulturní akce jako jsou plesy, zábavy, diskotéky, masopust, , den dětí, hasičské závody, školní besídky, norování, aj.
55
OTÁZKA Č. 14 Co Vám v nejvíce obci chybí? Ve výsledcích otevřené otázky se nejčastěji opakují následující odpovědi: kanalizace, sportovní a volnočasové vyžití (sportoviště, zimní ledová plocha, cyklostezky), hřiště pro děti, více zeleně/park, slušné pohostinství, kulturní akce a aktivity pro seniory a mladé a malometrážní byty pro seniory či mladé. 7.1.5 Hodnotové preference OTÁZKA Č. 15 Graf č. 19 Jste spokojen(a) s tím, jak se lidé v obci k sobě chovají? Jste spokojen (a) s tím, jak se lidé v obci k sobě chovají?
Ano 40%
Ne 60%
Jako důvod nespokojenosti dotazovaní uvádějí ve valné většině pomluvy a závist, méně často pak špatné sousedské vztahy a vzájemné chování, vandalismus, nesoudružnost a nezájem.
OTÁZKA Č. 16 Graf č. 20 Jste členem/členkou spolku či organizace v obci? Jste členem / členkou spolku či organizace v obci?
Ano 28%
Ne 72%
56
Z 28% respondenti odpovídali, že jsou členy organizace či spolku. Toto číslo pokládám za poměrně vysoké a není divu, že lidé jsou spokojeni i s kulturou v obci.
OTÁZKA Č. 1 7 Graf č. 21 Znáte místní tradice? Znáte místní tradice?
Ano, znám, ale jsou přežité 27%
Ne, neznám 2%
Ano, znám, jsem na ně hrdý 71%
Většina účastníků dotazníkového průzkumu zná místní tradice a odpověděli, že jsou na ně hrdí a chtějí je dál předávat svým dětem. Projevy lidové kultury jsou těsně spjaty s národopisnou oblastí a je důležité toto dědictví předávat i následujícím generacím. Přenášejí se tak hodnoty, které se vytvářely po celá staletí a jsou základem kulturní identity a zdrojem kulturní rozmanitosti.
OTÁZKA Č. 18 Graf č. 22 Účastníte se kulturních akcí pořádaných v obci? Účastníte se kulturních akcí pořádaných v obci?
Ne 4%
Ano, téměř vždy 32%
Ano, jen některých 64%
Tento graf vytvořený z odpovědí tázaných ukazuje, že se lidé účastní kulturních akcí. Některé z nich mají již svou tradici a obyvatelé obce si je záměrně vybírají.
57
7.1.6 Problémy každodenního života OTÁZKA Č. 19 Graf č. 23 Jak hodnotíte dostupnost zdravotnických služeb? Jak hodnotíte dostupnost zdravotnických potřeb?
Nevyhovující 33%
Vyhovující 67%
Přestože v obci nemá ordinaci žádný lékař, 2/3 respondentů hodnotí dostupnost zdravotnických potřeb jako vyhovující. Při návštěvě lékaře musejí, dle uváděných a zprůměrňovaných odpovědí, překonávat vzdálenost 11ti kilometrů. Nejčastěji lidé navštěvují zdravotnická zařízení v Kojetíně (4 km), často však dojíždějí za odbornými lékaři i do Kroměříže (12 km), Přerova ( 24 km) či Prostějova ( 24 km), aj. Způsob dopravy při návštěvě lékaře lidé nejčastěji volí, jak ukazuje následující graf, auto.
Graf č. 24 Způsob dopravy při návštěvě lékaře Způsob dopravy při návště vě léka ře
Kolo 6%
Vlak 3%
Autobus 28% Auto 63%
58
OTÁZKA Č. 20 Tab. č. 16 Jak hodnotíte veřejnou dopravu? Hledisko
Průměrná známka
Návaznost spojů
3,3
Frekvence spojů
3,0
Kvalita úrovně veřejné dopravy
2,3
Celková obslužnost
2,7
Cestování veřejnou dopravou pro mnohé dotázané není jednoduché. Často na sebe nenavazují jednotlivé spoje a frekvence spojů se jeví také jako nedostatečná. Tyto známky u odpovědí týkající se frekvence mohou však být zavádějící, protože podle jízdního řádu jede ve směru Křenovice-Kojetín ve všední den 13 autobusových spojení. V opačném směru pak také 13 spojů. Další spojení se nabízejí na trase Kroměříž-Brno. O víkendech je množství spojů však omezené. Pravidelné dojíždění za prací, hlavně na vícesměnné provozy, je tímto způsobem znemožněné hlavně kvůli provázanosti spojů.
OTÁZKA Č. 21 Graf č. 25 Při cestách za nákupy, zaměstnáním/školou, zábavou, apod. používáte nejčastěji? Při cestách za nákupy, zaměstnáním/školou, zábavou, apod. používáte nejčastěji?
Kombinace 13%
Veřenou dopravu 13%
Pěší chůzi 12% Kolo 18%
Automobil 43% Motocykl 1%
I díky předchozí otázce není překvapením, že 43% dotázaných využívá ke své dopravě automobil. Svou roli jako dopravní prostředek hraje i kolo.
59
OTÁZKA Č. 22 Graf č. 26 Zlepšila se, dle Vašeho názoru, situace v silniční dopravě v obci po otevření dálnice D1? Zlepšila se, dle Vašeho názoru, situace v silniční dopravě v obci po otevření dálnice D1?
Ne 2%
Ano 98%
Téměř jednohlasně respondenti odpovídali, že se situace v silniční dopravě v obci po otevření dálnice D1 zlepšila. Toto zlepšení lidé vnímají v odlehčení provozu přes obec, s čímž je spojená nižší hlučnost, prašnost, větší bezpečnost při pohybu v obci a větší klid.
OTÁZKA Č. 23 Co pokládáte za největší problém Vaší obce a jejího okolí? Za největší problém lidé v dotazníkovém šetření považují absenci kanalizace. Často se shodovaly také tyto odpovědi: neuspokojivé vedení obce (střídání zastupitelstva a starostů, neplnění slibů, špatná pružnost, špatná organizace práce), chování mládeže, vandalismus, špatný vzduch v topné sezóně, neupravené okolí obce, málo mladých rodin a problém otázky bytové výstavby.
OTÁZKA Č. 24 Co Vám osobně nejvíce komplikuje běžný život? Poslední otázka zůstala často nevyplněna. Mezi uvedenými odpověďmi se nejvíce objevovaly komplikace jako špatné dopravní spojení a nenávaznost dopravy, pomluvy, hádky a špatná domluva s lidmi, špatné sousedské vztahy, absence kanalizace, parkování vozidel na chodnících, pálení plastů a odpadků.
60
8 SWOT ANALÝZA 8.1 SWOT analýza mikroregionu Střední Haná Tab. č. 17 SWOT analýza mikroregionu-ekonomická oblast Silné stránky • Úroveň technické infrastruktury na relativně vysoké úrovni • Velmi dobrá dopravní obslužnost • Výhodná strategická poloha v těsné blízkosti dálnice D1 • Postupně vyčleňované zóny pro podnikatelské aktivity, nízká cena pozemků pro podnikání • Vhodné podmínky pro tradiční zemědělskou produkci Příležitosti • Vyšší úroveň koordinace obcí v některých oblastech činností, zvláště při přípravě společných projektů
• • • •
Slabé stránky Zastaralá značná část dopravní infrastruktury Nedostatečné příjmy obcí Nedostatek financí pro údržbu a péči o památky Nedostatečná podpora začínajících malých a středních podnikatelů
Hrozby • Nedostatek kvalifikovaných pracovníků • Stále se měnící podmínky v odbytu zemědělských produktů • Růst konkurence mezi regiony při získávání investic
• Oživení zemědělské výroby • Postupné připravovaní pozemků vhodných pro podnikání • Využití dotací na rozvoj infrastruktury a rozvojové fondy EU
Tab. č. 18 SWOT analýza mikroregionu–oblast životního prostředí Silné stránky • Bezproblémová situace s nakládáním s odpady • Významné přírodní lokality • Zachovalý lužní les Příležitosti
Slabé stránky • Absence ČOV a kanalizací ve většině obcí • Nezájem obyvatel o ŽP, vandalismus • Území s intenzivním zemědělstvím Hrozby • Ekologické zátěže–bývalé skládky, divoké skládky • Nedocenění významu přírodního bohatství
• Rozvoj agroturistiky • Environmentální výchova a vzdělání • Začlenění lokality Morava-Chropyňský luh do soustavy NATURA 2000 • Zavádění evropských právních i ekologických norem do života regionu
• Nevhodné investiční záměry
61
Tab. č. 19 SWOT analýza mikroregionu–sociální oblast Silné stránky • Rozšiřované, resp. rekonstruované vzdělávací kapacity • Dobrá kulturní i sportovní výchova dětí a mládeže • Stabilizovaná a dostačující síť lékařské ambulantní péče • Existence značených cyklotras/cyklostezek
Slabé stránky • Vysoká míra nezaměstnanosti nad úrovní celorepublikového průměru • Rostoucí kriminalita, zejm. u mladé generace, nedostatečná prevence, zejm. u dětí a mládeže • Nižší procento obyvatel s terciálním vzděláním • Nedostatečná vybavenost turistickou infrastrukturou (ubytovací, sportovně – rekreační služby, nabídka venkovské turistiky)
• Lidové tradice a zvyky Příležitosti • Větší provázání sféry vzdělávání a trhu práce s cílem přiblížení se potřebám zaměstnavatelů • Využití zvýšeného zájmu a oživení bytové výstavby v regionu • Rozšíření mimoškolních, vzdělávacích a výchovných systémů prevence sociálně patologických sociálních jevů • Zřízení zařízení sociální péče
Hrozby • Zvýšení nepoměru mezi nabídkou a poptávkou na místním trhu práce po jednotlivých kvalifikacích • Odchod mladých a kvalifikovaných obyvatel za prací do jiného regionu • Rizika kapitálové návratnosti investic do budování turistické infrastruktury • Zánik lidových tradic a zvyků
8.2 SWOT analýza obce Křenovice Tab. č. 20 SWOT analýza obce-ekonomická oblast Silné stránky • Místní podnikatelské subjekty • Dostatečná úroveň technické infrastruktury
Slabé stránky • Nedostatek pracovních příležitostí • Špatná mobilita obyvatel za prací • Nedostatečné využívání dotačních titulů
• Výhodná poloha v blízkosti dálnice D1
• Relativně nízká úroveň cen nemovitostí a stavebních pozemků Příležitosti Hrozby • Dostavba inženýrských sítí, která by • Odliv kvalifikovaných obyvatel mimo přilákala investory a zajistila standard obec bydlení pro obyvatele • Rozšíření nabídky odborného učiliště o • Zadluženost obce při realizaci nové, trhem požadované obory projektů (např. ČOV, kanalizace) • Aktivní využívání dotačních podpor • Nevhodné investiční záměry • Existence platného územního plánu • Existence mikroregionu a MAS
62
Tab. č. 21 SWOT analýza obce–oblast životního prostředí Silné stránky • Vybudovaná protipovodňová opatření (suchý poldr, revitalizace vodotečí) • Na k.ú. se nachází les, rybník, louky • VKV Kořenovské louky Příležitosti • Vybudování ČOV a kanalizační sítě • Obnova zeleně v intravilánu a extravilánu obce • Postupný přechod na zemědělství šetrné k životnímu prostředí
Slabé stránky • Intenzivní zemědělská činnost • Málo zeleně v obci, chybí park • Návrat k tuhým palivům Hrozby • Vznik černých skládek • Pálení komunálního odpadu • Eroze při přívalových deštích
Tab. č. 22 SWOT analýza obce–sociální oblast Silné stránky • Pozemky vhodné k výstavbě rodinných domků • Čilá spolková činnost a společenský život v obci • Vazba k domovu Příležitosti • Oživování a zachovávání tradic • Přivedení inženýrských sítí na stavební pozemky • Rozvoj kulturních a sportovních aktivit
Slabé stránky • Dojíždění za lékaři, do školy, práce, za kulturou • Malé zázemí pro sportovní vyžití • Nedostatečná péče o seniory Hrozby • Zánik tradic • Odchod mladých lidí z vesnice • Stárnutí obyvatelstva obce • Apatie obyvatel vůči politickému, sociálnímu, ekonomickému, kulturnímu dění v obci
• Výstavba malometrážních bytů pro seniory či mladé
63
9 NÁVRHY DROBNÝCH AKTIVIT V OBCI 9.1 Vybudování dětského hřiště V obci Křenovice dosud není žádné veřejně dostupné dětské hřiště a chybí tak místo pro maminky s dětmi. Vhodnou lokalitou pro umístění by mohla být zahrada kulturního domu nebo prostory u fotbalového hřiště. Obě tato místa se mi jeví jako vhodná, protože jsou často středem dění venkovních kulturních akcí a rodiče by tak našli program i pro své ratolesti. Obec by se na tento záměr mohla ucházet o dotaci z fondu Ministerstva pro místní rozvoj v rámci Programu obnovy venkova či z Program rozvoje venkova Jihomoravského kraje v rámci dotačního titulu Obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti.
9.2 Oprava mateřské školy V přízemí budovy mateřské školy je zřízena knihovna, nehtové studio, výtvarná dílna, prádelna a žehlírna. Mateřská škola je provozována v prvním patře s kapacitou 25 dětí. Opravu bych zaměřila na snížení tepelných ztrát budovy a úpravu zahrady školky. Na vytápění je každoročně vyčleněna vysoká částka z rozpočtu obce. Realizace výměny oken a zateplení objektu by mohla přinést výraznou úsporu energie a provozních nákladů. Na projekt by bylo možné žádat o dotace z Operačního programu Životní prostředí. Zahrada mateřské školy je vybavena buňkou na úschovu hraček, pískovištěm a kovovými průlezkami, které jsou již zastaralé a v nepoužitelném stavu. Vzhledem k předchozímu návrhu na výstavbu dětského hřiště v obci, bych se přiklonila k přetvoření zahrady mateřské školy, nebo alespoň její části, na dopravní dětské hřiště. Účelem by byla dopravní výchova a nácvik bezpečného pohybu v provozu na komunikacích nejen dětí z Křenovice, ale podle zájmu i z širšího okolí. Těmto výstavbám je nakloněn Integrovaný operační program.
9.3 Vybudování sportoviště Mnoho respondentů dotazníkového šetření uvádělo, že jim v obci chybí prostory pro volnočasové vyžití. Případné zřízení víceúčelového sportoviště by mohlo vést k uspokojení jejich potřeb. Snahou by mělo být vytvoření objektu s co možná nejširší nabídkou aktivit-vybaveno brankami na házenou nebo malou kopanou, stojany na
64
košíkovou a vyjímatelnými sloupky na volejbal. V dopoledních hodinách by hřiště mohly využívat i místní školy, které vlastní venkovní hřiště nemají. Vyvstává však otázka, kam takový areál umístit. Nejlepší variantou by byly prostory u fotbalového hřiště. To však není v majetku TJ Sokol Křenovice a pozemek, na kterém hřiště leží, má víc majitelů. Snahou je odkoupení pozemků. TJ Sokol má zájem na vzniku multifunkčního hřiště, ale současné majetkoprávní poměry by nedovolily dosáhnout na dotace.
9.4 Výsadba parku Z dotazníkové akce vyplývá, že lidé v obci často nacházejí málo zeleně a finanční prostředky by využili na zkrášlení veřejných prostranství. Nabízí se hned několik ploch, jejichž přeměnou v park či lesopark by se vylepšil vzhled a zvýšila atraktivita obce. Vhodným místem pro vytvoření oddychové zóny je nevyužitý prostor bývalého JZD. Nachází se téměř v centru obce, v blízkosti školy a mateřské školy. Na této ploše se již nenacházejí žádné hospodářské budovy a postupně zarůstá náletovými dřevinami a plevelem. Zkulturnění by jistě uvítali jak případní návštěvníci, tak i obyvatelé okolních domů. Pro uskutečnění tohoto záměru bych viděla jedenu velkou překážku. A to majetkově-právní vztahy, kdy je pozemek majetkem církve a vztahuje se na něj blokační paragraf zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a dalšímu zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Tato plomba tedy znemožňuje jakékoliv využití tohoto pozemku. Další možný prostor pro výsadbu parku se nachází v části obce „Na Dole“. Pozemky, kterými se zabývám, jsou v majetku obce. V současné době jsou sice v nájmu několika fyzických osob a využívány jako pole pro pěstování zeleniny, ale v posledních letech zájem o hospodaření na nich upadá. Na stavební místa by tato plocha nemohla být využita, protože se jedná o záplavové území řeky Haná. Tento prostor je zároveň dostatečně velký na to, aby zde bylo zároveň realizované i výše zmíněné dětské hřiště a sportoviště. Případný projektant by tak mohl navrhnout ucelený odpočinkový komplex. Při hledání možných dotací a grantů na vybudování nového parku se mi podařilo nalézt vhodný dotační titul ze Státního fondu životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí, prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny, oblast podpory 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny. Z rozpočtu Evropské unie by šlo o čerpání prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Programu rozvoje venkova. 65
9.5 Vytvoření cyklostezky po obslužné silnici dálnice D1 K rozšíření sítě cyklostezek by mohla přispět vybudovaná silnice, která slouží k obsluze dálnice D1. Objevila by se tak možnost propojit Kroměříž s Vyškovem. Zároveň by se naplnilo přání některých dotázaných o vytvoření cyklostezky do Stříbrnic. Při rozmluvě s předsedou mikroregionu Ing. Šírkem, jsem nabyla dojmu, že to není zcela nerealizovatelné. V podstatě by stačilo získat povolení, doplnit tuto obslužnou komunikaci o značení a zakreslit ji do cykloturistických map.
9.6 Vybudování nových autobusových čekáren V obci se nacházejí tři autobusové čekárny. Jedna je umístěna v centru obce a zbylé dvě při silnici Kroměříž-Brno. Stávající dvě čekárny jsou z ocelové konstrukce, jež je vyplněna drátěným sklem. To je však povětšinou vybité. Jedna čekárna je plechová. Instalací nových čekáren by došlo k významnému zlepšení prostředí v obci a ke zvýšení kvality poskytovaných služeb v oblasti využívání hromadné dopravy. Nachází se zde možnost čerpat dotaci z Programu obnovy venkova a z evropského fondu Programu rozvoje venkova.
66
10 ZÁVĚR Diplomová práce analyzuje současnost a perspektivu obce Křenovice jako součást Mikroregionu střední Haná. Práce popisuje historii, přírodní, socio-ekonomické a demografické podmínky, využívání krajiny a identifikuje tak celkový stav lokality. Tato identifikace je nezbytná pro pochopení problémů, ale i předností regionu a obce Křenovice. Na základě těchto poznatků, SWOT analýzy a dotazníkového šetření vznikl komplet opatření, jenž by mohl posunout obec Křenovice směrem kupředu. Navrhované aktivity nekolidují s principy trvale udržitelného rozvoje, naopak je plně respektují. V práci byl zjištěn fakt, že místní Agenda 21 v žádné obci mikroregionu ani v mikroregionu jako Sdružení uplatňovaná není, přestože by se mnohé z aktivit a programů směřujících ke zlepšení kvality života a životního prostředí daly nazvat místní Agendou 21. Jak vyplývá z jednotlivých kapitol, mikroregion je jednotným územím z hlediska sociálního, ekonomického, geomorfologického, environmentálního a kulturního. Přestože lze najít řadu předností regionu, je třeba tyto výhody dále rozvíjet. Dobrá dopravní obslužnost, tradiční lidová kultura a blízkost kulturních i přírodních památek nabízejí možnosti uplatnění například v cestovním ruchu. Rozvíjení regionu pak napomůže k řešení některých palčivých problémů kupříkladu v oblasti vysoké nezaměstnanosti. Po vyhodnocení a analýze dotazníkového šetření v obci Křenovice jsou v diplomové práci navržena rozvojová opatření v podobě vybudování dětského hřiště, opravy budovy mateřské školy, vybudování sportovišť, vytvoření cyklostezky po obslužné komunikaci dálnice D1 a nové autobusové čekárny.
67
11 POUŽITÁ LITERATURA Knižní prameny: ANONYM: Obecní kronika vedená od roku 1922
ANONYM, 1999: Představujeme Sdružení obcí mikroregionu střední Haná, Kojetínský zpravodaj, nulté číslo. Dostupné na http://www.kojetin.cz/docs/kultura/zpr00-00.pdf
BEČÁK J.R. a kol., 1997: Lidové umění na Hané. Albert, Boskovice.
BM asistent s.r.o., 2005: Strategie Mikroregionu střední Haná: návrhová část.
CULEK M. a kol., 1996: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha.
Česká republika, 1992: Zákon č. 17/1992 Sb o životním prostředí ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na http://www.mzp.cz/
Česká republika, 1992: Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na http://www.mzp.cz/
DOSTÁL F., 1940: Křenovice u Kojetína : grunty, domky a jejich držitelé.
EKOLA Dálnice D1 : úsek 0134.1 Mořice - Kojetín. Praha, 1998. Příloha č.2 - přírodní poměry.
EKOLA - KLINER K., 1998: Dálnice D1 : úsek 0134.1 Mořice - Kojetín. Příloha č.6 Vlivy na kvalitu a množství vod. Praha.
HRUŠKOVÁ M., 2008: Environmentální a ekologické problémy obce a okolní krajiny (případová studie k.ú. Křenovice u Kojetína). Brno. Bakalářská práce. MZLU v Brně.
KLEČKA M. a kol., 1984: Bonitace čs. zemědělských půd a směry jejich využití-1. díl. MZVž ČSR, Praha-Bratislava
68
KRAJŠEK B., 1998: Úvod k místním Agendám 21 v České republice. Ministerstvo životního prostředí, Praha.
MACKOVČIN P., JATIOVÁ M. a kol., 2002: Zlínsko, In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha.
MIKYŠKA R., 1972: Geobotanická mapa ČSSR, České země. Academia, Praha.
PODBORSKÝ V. a kol., 1993: Vlastivěda moravská. Země a lid: Pravěké dějiny Moravy. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno.
POKORNÝ E., DENEŠOVÁ O., 2005: Aktuální a potenciální vlastnosti orných půd střední Moravy, Actual and potential properties of arable land in Central Moravia. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno.
QUITT E., 1971: Klimatické oblasti Československa. Geografický ústav ČSAV, Brno.
REITSCHMIEDOVÁ A. a kol., 2003: Metodika pro místní Agendy 21 v České republice. ČEU a MŽP, Praha. Dostupné na http://www.ma21.cz/
SEDLÁČKOVÁ H., BUCHTA K., 2006: Strategická analýza, 2. přepracované a rozšířené vydání. C. H. Beck, Praha
ŠAFÁŘ J. a kol., 2003: Olomoucko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VI., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha.
ŠÍREK J., 2009: Svědkové minulosti na Střední Hané. Svazek obcí mikroregionu střední Haná
TOMAŠTÍKOVÁ H., 2001: Územní plán obce Křenovice, okres Přerov: textová část B. Návrh územního systému ekologické stability. 69
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v Brně: Mapa BPEJ
Internetové prameny: AOPK, 2005: Natura 2000 Morava-Chropyňský luh [online]. [cit. 2010-04-30]. Dostupné na:
.
ČERŇANSKÝ M., 2000-2010: Historie osídlení a dějiny architektury [online]. [cit. 2010-02-24].
Pravěk-doba
kamenná.
Dostupné
na:
architektura.cz/>.
ČERŇANSKÝ M., 2000-2010: Památkové rezervace a zóny: Haná [online]. 2010 [cit. 2010-03-01]. Dostupné na: .
Česká geologická služba: Přehledná geologická mapa ČR - geologická stavba podloží ČR [online]. 2010 [cit. 2010-03-26]. Dostupné z WWW: .
Český statistický úřad, 2010 [online]. Praha: © Český statistický úřad, [cit. 2010-04-01]. Dostupné na: .
ČHMÚ-odbor klimatologie, 1997: Dlouhodobé normály klimatických hodnot za období 1961–1990
[online].
2005
[cit.
2010-03-26].
Dostupné
na:
.
ECOLOGICAL CONSULTING, spol. s r.o., 2004: Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje: Analytická část [online], [cit. 2010-02-16]. Olomoucký kraj. Dostupné na: .
Chráněná území Zlínského kraje, 2010: NPP Chropyňský rybník [online]. [cit. 2010-0403]. Dostupné z WWW:
Mikroregion střední Haná, 2010: Oficiální internetové stránky [online]. [cit. 2010-0320]. Dostupné na: .
70
Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2010:Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. [cit. 2010-04-05]. Dostupné z WWW: .
Natura 2000, 2006: Morava - Chropyňský luh [online] [cit. 2010-04-03]. Dostupné na: .
Ochrana přírody a krajiny v České republice, 2010: Národní přírodní rezervace v ČR [online]. [cit. 2010-04-03]. Dostupné na: .
WIKIPEDIE, 2008: Němčice nad Hanou: Archeologické naleziště. Encyklopedie online [cit. 2010-10-03]. Dostupné na: .
WMS
server:
Portál
veřejné
správy
CENIA
[online].
Dostupné
na:
http://geoportal.cenia.cz/
WMS server, 2009: Geoportál ČÚZK, přístup k mapovým produktům a službám resortu [online]. Dostupné na: http://geoportal.cuzk.cz/
ŽŮREK Z., 2004: Etnografický region Haná. Folklorweb.cz [online]. [cit. 2010-03-26]. Dostupné na: .
71
12 SEZNAM PŘÍLOH 12.1 Mapové přílohy Mapa č.1 Hranice území mikroregionu Střední Haná Mapa č.2 Geomorfologické jednotky na území Mikroregionu střední Haná Mapa č.3 Biogeografické regiony na území Mikroregionu střední Haná Mapa č.4 Mapa lokality Natura 2000 Morava – Chropyňský luh Mapa č.5 Ortofotomapa obce Křenovice Mapa č.6 Základní mapa obce Křenovice Mapa č.7 Historická mapa obce Křenovice Mapa č.8 Mapa BPEJ k.ú. Křenovice
12.2 Fotodokumentace Obr. č. 1 Tovačovský zámek se Spanilou věží Obr. č. 2 Zámek v Chropyni Obr. č. 3 Náměstí v Kojetíně Obr.č. 4 Ukázka domu s neomítaným režným zdivem a sýpkovým polopatrem Obr.č. 5 Hanácký žudr Obr.č. 6 Ukázka hanáckého kroje Obr.č. 7 Umělé jezero po těžbě štěrkopísku u Troubek Obr.č. 8 NPR Zástudánčí Obr.č. 9 NPP Chropyňský rybník Obr.č. 10 Letecký pohled na Křenovice Obr.č. 11 Letecký snímek Hradiska Obr.č. 12 Revitalizované koryto potoka Vlčidolka Obr.č. 13 VKV Křenovické louky Obr.č.14 Domy s původní úpravou fasád Obr.č. 15 Divadelní spolek „Smotaná hadice“; hra „Hoří,má panenko!“
12.3 Předkládaný dotazník
72
13 SEZNAM TABULEK Tab. č.1 Přehled geomorfologických jednotek Tab.č. 2 Věková struktura obyvatel obcí Mikroregionu střední Haná k 1.1.2009 Tab.č. 3 Nejvyšší dosažené vzdělání u obyvatel starších 15-ti let Tab. č. 4 Hospodářská činnost v Mikroregionu střední Haná k 1.1. 2009 Tab. č. 5 Využití ploch (v ha) v Mikroregionu střední Haná k 1.1 2009 Tab. č. 6 Míra nezaměstnanosti Tab. č. 7 Přehled půdních typů na území k.ú.Křenovice dle BPEJ a jejich charakteristika Tab. č. 8 Demografické údaje za rok 2008 Tab. č. 9 Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu Tab. č. 10 Obyvatelstvo podle věku Tab. č. 11 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Tab.č. 12 Přehled investičních akcí a jejich financování Tab.č. 13 Přehled plánovaných investičních akcí Tab. č. 14 Jak hodnotíte vybavenost obce? Tab. č. 15 Jak hodnotíte služby poskytované v obci? Tab. č. 16 Jak hodnotíte veřejnou dopravu? Tab. č. 17 SWOT analýza mikroregionu-ekonomická oblast Tab. č. 18 SWOT analýza mikroregionu–oblast životního prostředí Tab. č. 19 SWOT analýza mikroregionu–sociální oblast Tab. č. 20 SWOT analýza obce-ekonomická oblast Tab. č. 21 SWOT analýza obce–oblast životního prostředí Tab. č. 22 SWOT analýza obce–sociální oblast
14 SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Využití ploch (v ha) v Mikroregionu střední Haná k 1.1 2009 Graf č .2 Vývoj počtu obyvatel 1793-2008 Graf č .3 Vývoj počtu obyvatel 1971-2009 Graf č.4 Procentuální vyjádření počtu respondentů Graf č. 5 Zastoupení respondentů podle pohlaví Graf č. 6 Zastoupení respondentů podle věku Graf č. 7 Zastoupení respondentů podle ekonomické aktivity Graf č. 8 Vyjádření počtu soukromých podnikatelů mezi respondenty
73
Graf č. 9 Zastoupení respondentů podle stupně ukončeného vzdělání Graf č. 10 Co Vás pojí s místem, ve kterém žijete? Graf č. 11 Jak byste blíže určil(a) místo Vašeho domova? Graf č. 12 Odstěhoval(a) byste se, pokud byste měl(a) možnost? Graf č. 13 Chybí Vám v obci něco, co k ní dříve patřilo? Graf č. 14 Jak hodnotíte situaci v zemědělství ve Vaší obci? Graf č. 15 Jak hodnotíte možnosti dalšího rozvoje obce? Graf č.16 Byl(a) byste ochotna/ochoten se osobně podílet na rozvoji obce a jejího okolí? Graf č. 17 Na co by, podle Vás, měly být vynaloženy veřejné finanční prostředky v obci nebo v jejím okolí? Graf č. 18 Jste spokojen(a) s kulturou ve Vaší obci? Graf č. 19 Jste spokojen(a) s tím, jak se lidé v obci k sobě chovají? Graf č. 20 Jste členem/členkou spolku či organizace v obci? Graf č. 21 Znáte místní tradice? Graf č. 22 Účastníte se kulturních akcí pořádaných v obci? Graf č. 23 Jak hodnotíte dostupnost zdravotnických potřeb? Graf č. 24 Způsob dopravy při návštěvě lékaře Graf č.25 Při cestách za nákupy, zaměstnáním/školou, zábavou, apod. používáte nejčastěji? Graf č. 26 Zlepšila se, dle Vašeho názoru, situace v silniční dopravě v obci po otevření dálnice D1?
74
