Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie. Významné krajinné prvky na území města Opavy Diplomová práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Významné krajinné prvky na území města Opavy Diplomová práce

Vedoucí práce: JUDr. Mgr. Jaroslav Knotek, Ph.D.

Brno 2014

Vypracovala: Bc. Andrea Hoblíková

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem práci na téma: Významné krajinné prvky na území města Opavy vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne:………………………..

…………………………………………………….. podpis diplomanta

Poděkování Chtěla bych především poděkovat vedoucímu této diplomové práce panu JUDr. Mgr. Jaroslavu Knotkovi, Ph.D., který mi po celou dobu poskytoval odborné a cenné rady a další připomínky, a tak napomáhal k vytvoření této práce. Poděkování patří i paní Ing Táni Petruškové, referentce ochrany přírody a krajiny Odboru životního prostředí na Magistrátu města Opavy, za poskytnutí jejího drahocenného času a dodání příslušných dokumentů. Dále bych touto cestou chtěla poděkovat i mým rodičům za podporu při celém studiu.

Abstrakt Závěrečná práce se zabývá problematikou významných krajinných prvků na území města Opavy. Ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, jsou významné krajinné prvky ekologicky, geomorfologicky nebo estetic-

ky hodnotné částí krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. V první části se práce věnuje legislativě související s daným tématem, která vychází z aktuálních právních předpisů. V další části práce jsou charakterizované přírodní poměry daného území. Těžištěm práce je zhodnocení registrovaných významných krajinných prvků, které se vyskytují na území města Opavy. Toto zhodnocení bylo provedeno na základě popisu lokality, zjištění aktuálního stavu významného krajinného prvku a možných ohrožení. Následuje zjištění, zda jsou na těchto lokalitách realizovány nějaké managementové zásahy, případně jsou zde určité managementové zásahy navrhovány. Součástí práce je i návrh některých nových lokalit k registraci jako VKP. Klíčová slova: významný krajinný prvek, ochrana přírody, managementové zásahy Abstract Final thesis deals with the major features of the landscape in the city of Opava. In accordance with Act No. 114/1992 Coll., on nature and landscape, as subsequently amended, are significant features of the landscape ecological, geomorphological, or aesthetic ky valuable parts of the landscape forming its typical appearance or contributing to maintaining its stability. The first part deals with legislation related to the topic, which is based on current legislation. The next section is characterized by the natural conditions of the area. The focus of the work is to evaluate the registered significant landscape elements that occur in the city of Opava. This assessment was based on the description of the site, the current status of significant landscape element and possible threats. Followed to determine whether they are on these sites implemented some management interventions, or there are some management interventions proposed. The work also includes the design of some new sites as VKP to register. Keywords: significant landscape element, nature conservation, management interventions

OBSAH 1

Úvod.......................................................................................................................... 8

2

Cíl práce .................................................................................................................... 9

3

Významný krajinný prvek ...................................................................................... 10 3.1

Pojem významný krajinný prvek ..................................................................... 10

3.2

Historie VKP .................................................................................................... 10

3.3

Ochrana VKP ................................................................................................... 12

3.4

Registrace VKP ................................................................................................ 12

3.5

Postup při výběru lokalit vhodných k registraci jako VKP.............................. 13

3.5.1

Vyhodnocení dostupných podkladů.......................................................... 13

3.5.2

Terénní průzkumy ..................................................................................... 13

3.6 4

Pojem krajinný prvek ....................................................................................... 15

Přírodní poměry daného území ............................................................................... 18 4.1

Vymezení území............................................................................................... 18

4.2

Geologický a geomorfologický profil území ................................................... 19

4.3

Biogeografické členění území .......................................................................... 21

4.4

Pedologické poměry ......................................................................................... 21

4.5

Klimatické poměry ........................................................................................... 22

4.6

Vodní poměry................................................................................................... 25

4.7

Vegetační poměry ............................................................................................ 27

4.7.1 4.8 5

6

Lesy ........................................................................................................... 29

Fauna ................................................................................................................ 30

Metodika ................................................................................................................. 33 5.1

Přípravné práce................................................................................................. 33

5.2

Terénní průzkum .............................................................................................. 34

Výsledky práce ....................................................................................................... 35

6.1

Katastrální území Palhanec .............................................................................. 36

6.1.1

VKP Mez u hranic .................................................................................... 36

6.1.2

VKP Remíz u hranic ................................................................................. 38

6.1.3

VKP Alej s topoly ..................................................................................... 40

6.2

Katastrální území Kateřinky ............................................................................ 42

6.2.1

VKP Tři lípy ............................................................................................. 42

6.2.2

VKP Lipová alej u státních hranic ............................................................ 44

6.3

Katastrální území Suché Lazce ........................................................................ 46

6.3.1

VKP Alej s křížkem .................................................................................. 46

6.3.2

VKP Lipová alej Na pískovně .................................................................. 48

6.3.3

VKP Nad Zikovou loukou ........................................................................ 49

6.3.4

VKP Alej pod rybníky .............................................................................. 51

6.4

Katastrální území Milostovice ......................................................................... 53

6.4.1 6.5

VKP Lípa u požární zbrojnice .................................................................. 54

Návrh VKP ....................................................................................................... 56

6.5.1

Stříbrné jezero „Sádrák“ ........................................................................... 56

6.5.2

Pískovna na Palhanci ................................................................................ 62

6.5.3

Tůňka „Frajhuby“ ..................................................................................... 66

7

Diskuze ................................................................................................................... 69

8

Závěr ....................................................................................................................... 71

9

Použitá literatura ..................................................................................................... 73

10 Seznam obrázků a tabulek ...................................................................................... 77 Přílohy............................................................................................................................. 79 Seznam příloh ................................................................................................................. 80

1

ÚVOD

Naše krajina je pestrou mozaikou mnoha krajinných typů, které se vyvíjely po staletí a do jejichž vývoje významně zasáhl hlavně člověk. Jedná se o krajinu lidmi od pradávna přetvářenou a obhospodařovanou, a proto musíme její dnešní hodnotu hledat nejenom v unikátnosti prvků a částí, které obsahuje, ale rovněž v harmonii přírody a člověka jako jejího hospodáře. Přírodní krása může sloužit lidem, poskytovat jim klid, odpočinek a mnoho příležitostí pro rekreaci, poznávání, k výletům a různým sportům. Tato přírodní krása tu ale není jenom pro člověka. Je tu i pro další živé tvory jako např. savce, ptáky, obojživelníky, ryby, plazy, bezobratlé a nesmíme zapomenout i na jiné organismy jako jsou rostliny a mikroorganismy. Všechny tyto organismy jsou přitom na sobě navzájem závislé, ať žijí na souši, ve vodě, v ovzduší nebo hluboko pod povrchem. Proto je potřeba věnovat zvýšenou pozornost ochraně přírody. Zodpovědnost zůstává jedině na člověku. Jsme to právě my, lidé, kteří narušují přírodní rovnováhu. Výsledkem pak může být ztráta mnoha druhů rostlin a živočichů nebo přemnožení jiných. Tuto přírodní krásu lze ochraňovat v různém pojetí. Jedním z nich může být i registrace přírodně cenné či esteticky zajímavé lokality za významný krajinný prvek. Tyto prvky utváří vzhled krajiny, spojují ji v celek a přispívají k její ekologické stabilitě. Mohou být domovem mnoha živočichů a mohou poskytovat podmínky pro život různým rostlinným druhům. Samotné město Opava a jeho širší okolí je krajina, která se skládá z mnoha různých unikátních části přírody. Je to krajina kouzelných výhledů i úchvatných přírodních zákoutí. A proto jsem si pro svoji práci vybrala právě tuto oblast. Nejen, že je to můj rodný kraj, ale chtěla jsem se pokusit ukázat, jaké významné části krajiny se v ní nachází.

8

2

CÍL PRÁCE

Základem práce je provedení literární rešerše ze shromážděných pramenů k dané problematice. V úvodu se práce věnuje právní úpravě související s tématem. Následuje charakteristika přírodních poměrů vybraného území, tj. města Opavy a jeho bezprostředního okolí. Hlavním cílem je zhodnocení deseti registrovaných významných krajinných prvků (VKP), které se na zkoumaném území vyskytují. Zhodnocení bude provedeno na základě poznatků vztahujících se k těmto VKP, které jsem získala na odboru životního prostředí Magistrátu města Opavy a dále na základě vlastního průzkumu přímo v terénu. Výsledkem bude především popis přírodních charakteristik jednotlivých lokalit a na základě získaných údajů pak i zhodnocení aktuálního stavu VKP. Současně bylo dalším cílem práce také pokusit se ve vymezené oblasti nalézt a navrhnout některé nové lokality k registraci jako VKP.

9

3

VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK

3.1 Pojem významný krajinný prvek Obecné lze říci, že významný krajinný prvek (dále jen VKP) utváří typický vzhled krajiny, přispívá k její estetické hodnotě a přispívá k udržení její ekologické stability. VKP je definován v § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů jako: „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.“ VKP jsou vymezeny ve dvou rovinách: 1) VKP ze zákona – jsou jimi veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. 2) Registrované VKP – mohou se jimi stát jiné části krajiny, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy či odkryvy nebo i cenné plochy porostů v sídelním útvaru, např. historické zahrady nebo parky. VKP a jejich ochrana patří mezi základní nástroje obecné ochrany přírody a krajiny. (Miko L. a kol., 2007) VKP mají zákonné propojení s krajinným rázem. Krajinný ráz, kterým je zejména „přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině“. (Machar I. a kol., 2012)

3.2 Historie VKP Prvním významným pramenem, kde se objevil termín významný krajinný prvek, byly postupně zpracovávané dokumenty „územních průmětů významných prvků krajiny“ 10

podle jednotlivých krajů v 60. až 70. letech minulého století. V osmdesátých letech se řešil pod záštitou Státní komise pro technický a investiční rozvoj tzv. Ekoprogram – program ekologické optimalizace hospodaření v krajině. V tomto programu byla mj. podrobně definována ekologická stabilita krajiny a ekologicky významné segmenty krajiny (EVSK), jejichž množina tvoří kostru ekologické stability. Podle prostorově strukturních kritérií se pak EVSK dělí na významné krajinné prvky, celky, oblasti a liniová společenstva. (Machar I. a kol., 2012) Představa VKP, jako součást právního institutu ochrany krajiny vznikla především mimo profesionální ochranářské kruhy. Oficiálně se termín objevil roku 1987 rovnou na vládní úrovni v souvislosti s „národní koncepcí tvorby a ochrany životního prostředí a racionálního využívání přírodních zdrojů do roku 2000“. Je nutno připomenout, že již tehdejší platný zákon o státní ochraně přírody (tj. zákon č. 40/1956 Sb.), alespoň v obecných ustanoveních uvádí za předmět ochrany „krajinu a její typické znaky“. Z hlediska právního uchopení významných krajinných prvků, došlo k jejich rozdělení na skupiny: skupina zájmu státní ochrany přírody a skupina zájmu státní památkové péče. VKP ve skupině zájmu státní ochrany přírody byly podle prostorově strukturních kritérií rozděleny na ekologicky významnou krajinnou oblast (řádově 1 000 až 10 000 ha), celek (10 až 1 000 ha), prvek (0,1 až 10 ha) a jako zvláštní případ ekologicky významná liniová společenstva. Podle funkčních kritérií se dělí na biocentra a biokoridory. (Machar I. a kol., 2012) V roce 1988 byla zveřejněna ucelená koncepce jako metodická publikace „Bilance významných krajinných prvků“. S odvoláním na uvedenou koncepci, odstartova „bilance – mapování významných krajinných prvků“. Zúčastnili se jí především dobrovolní ochránci přírody. Bohužel výsledky byly chudé. V roce 1989 bylo provedeno mapování VKP podle metodiky do základních map měřítka 1:10 000 na značné části státu a to především za pomocí dobrovolných aktivistů a nevládních organizací. (Machar I. a kol., 2012) K 1. 1. 1990 vzniklo Ministerstvo životního prostředí, o něco později byl přijat zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, a za další rok, přesně 9. února 1992 vyšel nový zákon o ochraně přírody a krajiny, tj. zákon č. 114/1992 Sb. (Machar I. a kol., 2012) Můžeme si tady ještě jednou zopakovat v něm uvedenou definici VKP: „Ekologicky,

11

geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.“ V roce 2006 bylo na území České republiky zaregistrováno více než 5600 významných krajinných prvků na správním území 183 obcí s rozšířenou působností z celkových 206. Počet významných krajinných prvků na správním území obce s rozšířenou působností se nejčastěji pohybuje v rozmezí od jednoho do deseti. (Machar I., a kol., 2012)

3.3 Ochrana VKP Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů v § 4 odst. 2 uvádí, že VKP „jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které mohou vést k poškození či zničení VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, je nutno získat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy se počítá zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.“ Příslušný orgán ochrany přírody chránící VKP ze zákona je místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Ochrana registrovaných VKP přísluší obecním úřadům pověřených obcí. (www1)

3.4 Registrace VKP Registraci VKP provádějí příslušné orgány ochrany přírody. V prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je uvedeno: „Registrace se provádí zápisem do seznamu významných krajinných prvků. Zápis obsahuje soupis katastrálních území a výčet dotčených parcel s uvedením jejich vlastníků i nájemců, stručnou charakteristiku VKP, doklad o oznámení, případně o výsledku projednání či o zrušení registrace a zákres v mapách vhodného měřítka (1:5 000 a většího).“ Rozhodnutí o registraci probíhá ve správním řízení. Účastníky řízení jsou zejména vlastníci dotčených pozemků a obec, případně také nájemci či občanská sdružení splňující podmínky podle § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny. Rozhodnutí se oznamuje 12

územně příslušnému stavebnímu úřadu. V rozhodnutí musí být obsaženo i vymezení VKP a poučení o právních následcích registrace. Rozhodnutí o registraci může orgán, který ji vydal, zrušit pouze v případě veřejného zájmu. (Miko L. a kol., 2007) Registraci VKP by mělo vždy předcházet posouzení významu prvku buď z hlediska ekologického významu, nebo z hlediska geomorfologické či estetické hodnoty navrhovaného VKP. (Miko L. a kol., 2007)

3.5 Postup při výběru lokalit vhodných k registraci jako VKP 3.5.1 Vyhodnocení dostupných podkladů Ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (MŽP), konkrétně v Metodických instrukcích odboru obecné ochrany přírody a krajiny MŽP k registraci významných krajinných prvků je uvedeno, že jako podklady pro výběr lokalit vhodných k registraci jako VKP je možno použít veškeré vhodné a dostupné prameny, které má správní orgán k dispozici. Mohou to být např.: - výsledky nejrůznějších předchozích průzkumů území, - poznatky z publikací v dostupné literatuře, - poznatky získané při jiných řízeních, - poznatky z vlastních pozorování, - podněty místních občanů nebo odborníků. V těchto podkladech je poté nutno vyhodnotit kvalitu podrobnosti průzkumů, jejich komplexnosti a hlavně aktuálnosti. Pokud nemá příslušný orgán ochrany přírody potřebné a hlavně aktuální podklady, je nutné si je před započetím procesu registrace VKP opatřit. I v případě, že správní orgán má k dispozici podklady pro registraci VKP, je nezbytné tyto podklady prověřit. 3.5.2 Terénní průzkumy V metodických instrukcích odboru obecné ochrany přírody a krajiny MŽP k registraci významných krajinných prvků, které jsou uvedeny ve Věstníku MŽP, se píše, že pro proces registrace VKP není zákonem předepsán způsob, jakým má být lokalita k registraci vybrána. Není tedy ani formalizován výběr hodnotitelů. To znamená, že je 13

plně v kompetenci příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny, jakým způsobem bude tyto průzkumy provádět. Z praktického hlediska se doporučuje spolupracovat s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR), odbornou organizací v resortu MŽP, případně je možno využít např. místní skupiny nevládních ekologických organizací, jsou-li jejich členové dostatečně odborně vzděláni nebo postupovat ve spolupráci se středními či vysokými školami, kdy může být průzkum území zpracován formou studentské práce. Je možné zvolit dvojí přístup: 1) Plošné vyhodnocení terénu Provádí se plošné vyhodnocení terénu buď celého území, pro které je orgán ochrany přírody oprávněn registraci VKP provádět, nebo plošné vyhodnocení jednotlivých či několika katastrálních území. Při provádění plošného průzkumu většího území získá orgán ochrany přírody dostatečně podrobný přehled o území a shromáždí informace, který je možno použít nejen jako podklad pro registraci VKP, ale i jako podpůrný materiál při projednávání územně plánovací dokumentace, při zpracování komplexních pozemkových úprav, jako podkladový materiál při vyhodnocování krajinného rázu a podobně. Nevýhodou je vyšší finanční náročnost této metody a delší časový úsek, během kterého je takováto průzkumná činnost zpracovávána. Průzkum pouze vytipované části území je vhodný v situaci, kdy orgán ochrany přírody potřebuje v relativně krátkém časovém horizontu získat podrobnější podklady pro registraci VKP u lokality, která je mu již známa a jejíž registrace se připravuje. Je to způsob méně finančně náročný, nevýhodou však je to, že orgán ochrany přírody získá pouze útržkovité údaje bez jejich zařazení do kontextu širšího okolí a takovéto průzkumy se jen obtížně mohou využívat pro jiná řízení. Při provádění plošných průzkumů se jako optimální jeví: - pro zákresy v terénu použít základní mapy 1:5.000, protože je v nich podchyceno i základní členění terénu podle pozemků, i když bez uvedení parcelních čísel, přitom tato mapa zachycuje plasticitu terénu (má vrstevnice). Není-li taková mapa k dispozici, je možno použít základní mapu 1:10.000, 14

- celkové vyhodnocení krajinného prostředí začít botanickým průzkumem, který vytipuje převážnou většinu lokalit dochovaných v přirozeném či přírodě blízkém stavu včetně druhotných společenstev, - následně ve vybraných lokalitách provést vyhodnocení zoologické, pokud se jeví potřebné a případně zoologickým průzkumem doplnit lokality, které jsou z hlediska botanického méně významné, ale zoologicky mohou být velmi zajímavé, - již ve stadiu těchto průzkumů je vhodné provést alespoň základní fotodokumentaci vytipovaných lokalit. 2) Podrobný průzkum Podrobný průzkum se provádí pouze u předem známých a vybraných lokalit. Při provádění průzkumu pouze vybrané lokality se jako výhodnější jeví: - již předem provést vymezení rozsahu průzkumu a identifikaci prověřované lokality v katastrální mapě - protože bývají v těchto případech již k dispozici dílčí průzkumy nebo vyhodnocení významu lokality, je možno se soustředit pouze na doplnění chybějících podkladů - souběžně provést základní fotodokumentaci lokality

3.6 Pojem krajinný prvek VKP a krajinné prvky (KP) jsou strukturální součástí naší krajiny. Strukturální součástí krajiny jsou místa utvářející její typický ráz a místa plnící celou řadu významných mimoprodukčních funkcí. Je důležité pojmy VKP a KP znát, rozlišovat jejich význam a funkce, způsob evidence a právní ochranu. (Knotek J., 2013) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů uvádí, že: „krajinný prvek představuje souvislou plochu, popřípadě jiný útvar, i zemědělsky neobhospodařované půdy, která plní mimoprodukční funkci zemědělství a která se nachází uvnitř půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, nebo s ním nejméně na části hranice sousedí.“ Je třeba upozornit, že pojem „krajinný prvek“, jak jej definuje zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, s ohledem na podmínky poskytování podpory na hospodaření na zemědělské půdě, je třeba odlišit od pojmu „významný kra15

jinný prvek“, který je definován v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Odlišnost nespočívá jen ve věcné podstatě pojmu, ale především ve způsobu a podmínkách jejich ochrany v příslušných zákonných předpisech. (www2) U krajinných prvků se eviduje: a) identifikační číslo krajinného prvku, b) druh krajinného prvku podle kritérií uvedených v § 3m zákona č. 252/1997 Sb., c) příslušnost k půdnímu bloku, popřípadě jeho dílu, d) výměra krajinného prvku, e) vlastník krajinného prvku, pokud je znám, f) uživatel krajinného prvku, za předpokladu prokázání právního důvodu užívání, g) zařazení do katastrálního území Zavedení evidence KP je nezbytné pro kontrolovatelnost podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu. Základní jednotkou evidence krajinných prvků je krajinný prvek. (Knotek J., 2013) Evidence může být provedena na základě vlastního podnětu Ministerstva zemědělství ČR, resp. Agentury pro zemědělství a venkov (AZV), žádosti jiného orgánu veřejné správy či žádosti uživatele nebo vlastníka půdního bloku, na kterém se krajinný prvek nachází. (www3) Žádost o zaevidování krajinného prvku obsahuje: a) popis krajinného prvku, b) druh krajinného prvku, c) identifikační údaj o půdním bloku, popř. jeho dílu, uvnitř kterého se krajinný prvek nachází, nebo se kterým nejméně na části hranice sousedí, d) zdůvodnění žádosti; součástí žádosti je i mapová příloha s vyznačeným zákresem krajinných prvků v terénu. (Knotek J., 2013)

16

V nařízení vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení druhů krajinných prvků, ve znění pozdějších předpisů se píše, že druhem krajinného prvku je: a) mez, b) terasa, c) travnatá údolnice, d) skupina dřevin, e) stromořadí, f) solitérní dřevina. Funkce krajinných prvků: - protierozní: ochrana půdy před erozí snížením vlivu erozních činitelů na půdu, - zvýšení retence vody v krajině: zadržování vody v krajině přírodě blízkými opatřeními (suché poldry, průlehy aj.), podpora zvýšené infiltrace vody (zasakovací pásy aj.), - udržení/zvýšení ekologické stability území: udržení/zvýšení biologické rozmanitosti (druhová, ekosystémová), propojení s dalšími přírodními útvary - krajinářská: tvorba krajiny, ochrana krajinného rázu - estetická a rekreační: jak krajina působí na člověka, možnosti odpočinku a rekreace - ochrana přírody a krajiny: významné krajinné prvky, národní parky, chráněné krajinné oblasti aj. - protipovodňová: ochrana krajiny před povodněmi a jejich následky (náklady na protipovodňová opatření přírodního a přirozeného rázu jsou řádově nižší než náklady na stavby – hráze aj.) (www3)

17

4

PŘÍRODNÍ POMĚRY DANÉHO ÚZEMÍ

4.1 Vymezení území Zkoumané území se nachází ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Opava. Území leží na severovýchodě České republiky. Náleží k Moravskoslezskému kraji. V současnosti má správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP) Opava 41 obcí. Území správního obvodu zaujímá rozlohu 567 km2. Největší obcí celého území je město Opava. A právě tímto územím se diplomová práce zabývá. (www4) Rozloha města a jeho městských částí činí přibližně 90 km2. (www4) Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska. Opava patří k nejatraktivnějším městům Moravskoslezského kraje svým historickým vývojem, zachovaným historickým jádrem města, dostatečnou občanskou vybaveností a relativně dobrou dopravní dostupností. Správní území Statutárního města Opavy se sestává z 8 městských části a 16 katastrálních území. (www5 ) V níže uvedených mapkách (obrázek č. 1 a č. 2) je přesněji znázorněna poloha obce v kraji a bližší vymezení území.

Obr. 1 Poloha statutárního města Opavy (zdroj: www5)

18

Obr. 2 Lokalizace obce Opava (zdroj: www6) Město leží v Poopavské nížině nad soutokem řek Opava a Moravice v nadmořské výšce přibližně 260 m n. m. Rozkládá se v mírně zvlněné, poměrně bezlesé, otevřené krajině, severně od vyvýšeného pásma Nízkého Jeseníku v blízkosti státní hranice s Polskem. (www7) Opavsko je po přírodní stránce zajímavou krajinou, která si udržela a zachovala stále hodnotná území jak v málo pozměněných územích, tak i v oblastech s vysokou zemědělskou produkcí. Podstatnou část na změně vzhledu dnešního Opavska hrál čtvrtohorní ledovec, který zde po svém ústupu zanechal četné stopy své činnosti. Mezi nejznámější doklady zalednění patří zejména bludné balvany. (Weissmannová H., 2004)

4.2 Geologický a geomorfologický profil území Z geologického hlediska se území okresu Opavy dělí na dvě odlišné části, na západní, ve které na povrch vystupují zvrásněné a rozlámané horniny moravskoslezské oblasti fundamentu Českého masívu, a na východní, která náleží k opavské pánvi severní části karpatské předhlubně vyplněné miocenními a kvartérními horninami. (Weissmannová H., 2004) Moravskoslezská oblast Českého masivu, která se nachází ve zkoumaném území, náleží konkrétně k moravskoslezskému paleozoiku. (Chlupáč I., 2011)

19

Na obrázku č. 3 je ukázáno, jak v pleistocénu na toto území dosáhly Elsterský (před 400 000 lety) a Saalský ledovec (před 100 000 lety).

Obr. 3 Zalednění na Opavsku (zdroj: www8) Území města Opavy se rozkládá na území geomorfologické provincie Středoevropská nížina. Dále se studovaná oblast nachází na rozhraní dvou geomorfologických celků a to Nízkého Jeseníku a Opavské pahorkatiny. (www9) Nízký Jeseník tvoří většinu jižní a střední část území a je tvořen převážně podcelkem Vítkovské vrchoviny. Podloží této vrchoviny tvoří spodnokarbonské břidlice a droby s četnými denudačními zbytky bádenských sedimentů v údolích a denudačními zbytky sedimentů pleistocenního kontinentálního zalednění v okrajové severní a východní části území. Jedná se o kernou, k východu ukloněnou vrchovinu s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů a hlubokými údolími. Stěbořická pahorkatina, Brantická vrchovina v západní části území a na ni navazující Bruntálská vrchovina jsou dalšími menšími podcelky, které zasahují na dané území. (www9) Opavská pahorkatina, která se nachází v severní části zkoumaného území, se skládá z geomorfologických podcelků Poopavské nížiny, jež tvoří největší část území, a Hlučínské pahorkatiny, jež zasahuje pouze okrajově do severovýchodní části území. Jedná se o plochou pahorkatinu s pozůstatky čtvrtohorního zalednění. (www9)

20

4.3 Biogeografické členění území Sledované území náleží do podprovincie polónké a hercynské. Dále spadá do opavského bioregionu. Převážná část tohoto bioregionu se nachází v Polsku. Tento bioregion má ČR rozlohu 454 km2. Typická nadmořská výška Opavského bioregionu činí 220 – 300 m n. m. Je tvořen pahorkatinou na ledovcových sedimentech se sprašovými hlínami a má poměrně teplé a suché klima. Vegetace je zastoupena dubohabrovými háji, dále jsou významné bezkolencové březové doubravy a rašelinné březiny. V sušších oblastech bioregionu se nachází acidofilní doubravy. Celkově však dominuje orná půda, v lesích pak borové kultury, nicméně jsou zde hodnotně zastoupeny i nivní louky s rybníky podél řeky Opavy. Biota v tomto regionu náleží převážně k 3. vegetačnímu dubobukovému stupni. (Culek M., 1996)

4.4 Pedologické poměry Z pohledu pedologie je řešené území zařazeno do oblasti hnědozemních půd. Na území převládají hnědé půdy oglejené, glejové půdy, místy, hlavně kolem vodních toků, i nivní půdy. Jsou to půdy převážně hlinité s výrazným zastoupením prachu a hlinitopísčité. (Tomášek M., 2003) Zkoumané území je zařazeno z větší části do zemědělské přírodní oblasti nížinné. Terénní poměry jsou na daném území velmi rozdílné. Od rovinatých terénů s dobrou mechanizační přístupností po terén členitý, místy svažitý, se zhoršenou mechanizační přístupností. Celkově patří řešené území mezi oblasti velmi vhodné pro zemědělskou výrobu. Jedná se o oblast s kvalitními půdami. (www10) Řešené katastrální území spadá z hlediska zemědělské výroby z větší části do zemědělské výrobní oblasti Ř1 – řepařská – velmi dobrá a Ř2 – řepařská průměrná, Suché Lazce Ř3 – řepařská, horší, převažuje výrobní podtyp řepařsko-žitný, Podvihov B2 – bramborářská střední, převažuje výrobní podtyp bramborářsko-žitný. Toto zařazení bylo zjištěno dle údajů Českého úřadu zeměměřičství a katastru. (www10) Tabulka č. 1 nám ukazuje výměry druhu pozemků města Opavy. Jde přehledně vidět, že nejrozšířenějším druhem je na zkoumaném území půda zemědělská. Ta činí až 74 % z celkové výměry. Nejméně jsou zde zastoupeny vodní plochy, tj. pouhá 2 % z celkové výměry. V tabulce č. 2 lze pozorovat výměry jednotlivých druhů zemědělské 21

půdy. Nejvíce je na tomto území zastoupena orná půda, které odpovídá 89 % z celkové výměry zemědělské půdy. Vinice, chmelnice a ovocné sady se nevyskytují vůbec. Nejsou zde pro ně vhodné podmínky. Tab. 1 Výměry druhu pozemků (rok 2013) Druh pozemku Zemědělská půda Vodní plochy Lesní půda Zastavěné plochy Ostatní plochy Celková výměra

Výměra (ha) 6 700 163 506 492 1200 9 061

% 74 2 6 5 13 100

Výměra (ha) 5 976 400 323

% 89 6 5

Zdroj: www11 Tab. 2 Zemědělská půda (rok 2013)

Orná půda Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty Zdroj: www11

Značná část ploch se nachází v záplavových územích a další část (zejména okrajových částí města) je intenzivně zemědělsky obhospodařována. Proto je na daném území vodní i větrná eroze významným negativním faktorem týkajícím se hospodaření s půdou. (www10)

4.5 Klimatické poměry Okres Opava má podnebí mírného pásu, které podmiňuje zeměpisná poloha podél rovnoběžky 50° severní šířky. Podnebí okresu je mírně kontinentální. Podle klimatického členění dle Quittovy klasifikace je území rozloženo do klimatických oblastí mírně teplých MT 10, MT 9 a MT 7. (Quitt E., 1971) 22

Území se nachází v tzv. dešťovém stínu Hrubého Jeseníku, takže počasí má zde více vnitrozemní charakter s teplejším a sušším jarem a podzimem a tužší zimou. (www10) Tab. 3 Vybrané charakteristiky klimatických oblastí

počet letních dnů počet mrazivých dnů průměrná teplota v lednu průměrná teplota v červenci srážkový úhrn ve vegetačním období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou

MT 10 40-50 110-130 -3 až -2 °C 17-18 °C 400-500mm 200-250mm 50-60

MT 9 40-50 110-130 -3 až -2 °C 17-18 °C 400-450mm 250-300mm 60-80

MT 7 30-40 140-160 -2 až -3 °C 16-17°C 400-450mm 250-300mm 60-80

Zdroj: www8 Na východ leží ostravská aglomerace, která na daném území významně ovlivňuje počasí a klima. Průmyslové emise a poletavý prach má za následek zvýšenou kondenzací mlh a občasné smogové situace. Průměrná roční teplota území je 8,2 °C. Letních dní s teplotou od 25 °C bývá v oblasti průměrně 27. Tropických dnů s teplotou od 30 °C bývá 6. Mrazových dní s teplotou - 0,1 °C a více bývá v zimním období 110. V Opavě přicházejí mrazivé dny v období mezi 10. říjnu až 2. květnem. Ledových dnů s maximem teploty – 0,1 °C bývá do roka 37. Arktické dny s teplotou -10 °C bývají průměrně 4. V Opavě sněží průměrně 41 dní v roce. (Frank M., 2005) První sněžení bývá v průměru 4. listopadu, extrémně už 8. října nebo až 16. prosince. Poslední sněžení v průměru 14. května. Sněhová pokrývka zůstává ležet průměrně 55 dní v roce. Průměrné sněhové maximum sněhové pokrývky v roce je 24 cm. (Káňa a kol., 1983) Dešťové srážky jsou na územích rozloženy nepravidelně. Průměrný úhrn srážek se pohybuje od 600 - 700 mm za rok. Maximum srážek připadá na měsíc červenec. Minimum pak na měsíc leden a únor. Na Opavsku je 140 – 160 srážkových dní v roce. (Frank M., 2005)

23

Tab. 4 Přehled průměrných klimatických dat naměřených na stanici v Opavě ve výšce 272 m n. m. (v letech 1901 – 1950) měsíc 1 °C -2,2 mm 25

2 -1,1 23

3 2,9 33

4 7,8 45

5 13,1 73

6 16 78

7 19,9 97

8 17,0 85

9 13,4 57

10 8,4 51

11 3,4 41

12 -0,1 32

Zdroj: www10

Obr. 4 Klimadiagram pro stanici Opava v letech 1901 – 1950 (zdroj: autor) Klimadiagram (obr. 4) nám ukazuje chod průměrných měsíčních srážkových úhrnů a chod průměrných měsíčních teplot za období 1901 - 1950 na dané stanici. Podle tohoto diagramu můžeme vyčíst, že nejvyšší teploty a nejvyšší úhrny srážek se vyskytovaly v období léta a to konkrétně v červenci a v srpnu. Dalším významným klimatickým faktorem, který se podílí na horizontální výměně vzduchu, je směr větru (viz Tab. 5) a jeho rychlost. Jak lze názorně pozorovat na obrázku č. 5, převládající směr proudění větru je jihozápadní a severní. Pro bezvětří byla zjištěna hodnota všech pozorování 27 %.

24

Tab. 5 Směry větrů v roce v průměrné četnosti (v procentech všech pozorování) v období 1901 - 1950

Opava

S 18,7

SV 5,3

V 3,5

JV 2,2

J 9,1

JZ 19,0

Z 9,1

SZ 6,1

bezvětří 27,0

Zdroj: Káňa O. a kol., 1983

Obr. 5 Graf průměrné četnosti větru (zdroj: autor)

4.6 Vodní poměry Celé území Opavska je odvodňováno řekou Odrou a náleží Baltskému úmoří. Hlavní vodní osou je řeka Opava, zleva se vlévající do řeky Odry. Je jejím největším přítokem v celém povodí na území Severní Moravy. Řeka Opava, protékající v měkkých spraších a naplaveninách v podstatě rovinatým krajem, vytváří v široké nivě četné meandry, její koryto je většinou úzké a hluboké. (Káňa O. a kol., 1983) Řeka pramení v těch nejvyšších moravských horách Hrubého Jeseníku. Řeka je dlouhá 129 km a má 3 prameny. Pramenné toky se nazývají Bílá, Střední nebo také Zlatá a Černá Opava. První dva pramenné toky pramení pod nejvyšší horou Jeseníků, Pradědem. Na okraji obce Vrbna pod Pradědem splynou vody Bílé a Střední Opavy a přímo v obci Vrbně se spojí i s vodami Opavy Černé. Ta pramení na úpatí Orlíku u rašeliniště Rejvíz. Od Vrbna už řeka teče dál pod jménem Opava. (Kubačka M., Kubačka J., 2009) 25

Na 21 km délky na středním toku mezi městem Opavou a Krnovem tvoří řeka státní hranice mezi ČR a Polskem. (Němec J., Hladný J., Blažek V., 2006) Délka toku na území okresu Opava je 59 km. Okres opouští v blízkosti rybníka Štěpán jižně od Hlučína a po 4 km se vlévá do řeky Odry v nadmořské výšce 209 m n. m. (Kubačka M., Kubačka J., 2009) Plocha povodí řeky Opavy činí 2089 km2 a průměrný průtok v ústí je 15,0 m3.s-1. (Němec J., Hladný J., Blažek V., 2006) Nejvýznamnějším přítokem řeky Opavy je řeka Moravice známá jako vodácký ráj této oblasti. Je větším vodním zdrojem než řeka Opava. Je rozdělena na dvě části soustavou vodních nádrží Kružberk – Slezská Harta vytvářejících jeden z hlavních prvků vodárenského zásobovacího systému oblasti Ostravska. (Němec J., Hladný J., Blažek V., 2006) Řeka Moravice si ve vrchovině Nízkého Jeseníku vytvořila zahloubené, úzké, místy kaňonovité až 200 m hluboké údolí. Její koryto je mělké a široké, místy má řeka charakter téměř horské bystřiny. (Káňa O. a kol., 1983) Její tok měří 100 km. Okresem Opava protéká v délce 56,7 km. Řeka Moravice vstupuje do okresu pod přehradou Slezská Harta v nadmořské výšce 242,5 m n. m. (Kubačka M., Kubačka J., 2009) Velikost plochy povodí Moravice k ústí je 901 km2, průměrný průtok činí 7,7 m3.s-1. (Němec J., Hladný J., Blažek V., 2006) Údolí Moravice tvoří také významnou lokalitu z hlediska rozšíření rostlin a živočichů. Úzkým údolím se z Hrubého Jeseníku rozšířily některé typicky vysokohorské rostliny až téměř k Opavě. Největší vodní plochou na Opavsku je Kružberská přehrada. Na území je celá řada velkých rybníků a rybničních systémů. (Káňa O. a kol., 1983)

Obr. 6 Schéma povodí řeky Opavy (zdroj: Kubačka M., Kubačka J., 2009)

26

4.7 Vegetační poměry Území města, jak ukazuje obrázek č. 7, spadá do fytogeografické oblasti Českomoravské mezofytikum. Tato oblast tvoří přechod mezi teplomilnou a chladnomilnou květenou. Zahrnuje stupeň suprakolinní (kopcovinný). Fytogeografická oblast Českomoravské mezofytikum tvoří 63 okresů. (Skalický V., 1988) Sledované území spadá do fytogeografického okresu Slezská pahorkatina a Opavská pahorkatina. (www10)

Obr. 7 Fytogeografické členění ČR (zdroj: www12)

Zájmové území se nachází na rozhraní dvou oblastí potenciálně přirozené vegetace, a to č. 11 Lipové dubohabřiny a č. 1 Střemchové jaseniny. Jednotka č. 1 Střemchová jasenina (Pruno-Fraxinetum) je tvořena třípatrovými až čtyřpatrovými fytocenózami s dominantním jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), řidčeji s převažující olší lepkavou (Alnus glutinosa, ve vlhčích typech), nebo lípou srdčitou (Tilia cordata, v sušších typech) a s častou příměsí dubu letního (Quercus robur). Keřové patro je velmi bohaté a místy velmi husté. Nejhojněji se v něm vyskytuje brslen evropský (Euonymus europaea), a střemcha obecná (Padus avium). Dobře zapojené je též bylinné patro s převahou mezohygrofyt a hygrofyt. Nejčastějším druhem mechového patra, pokrývajícího místy až třetinu plochy, je merlík vlnkatý (Plagiomnium undulatum). (www10) 27

Jednotka č. 11 Lipová dubohabřina (Tilio-Carpinetum) sdružuje třípatrové, řidčeji čtyřpatrové lipové dubohabřiny s přirozenou příměsí smrku ztepilého (Picea abies), topolu osiky (Populus tremula) a jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) v nestromovém, často i hustém keřovém patru. V něm se dále objevují četné hygrofilní a mezofilní druhy. Ty jsou časté také v druhově pestrém bylinném patru, v němž zpravidla převládá ptačinec velkolistý (Stellaria holostea), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), lipnice hajní (Poa nemoralis) popřípadě kopytník evropský (Asarum europaeum) či svízel vonný (Galium odoratum). Pokryvnost mechového patra zpravidla nepřesahuje 10 %. (www10) Na eutrofních hlinitých hnědozemních jsou charakteristické dubohabrové háje (Tilio cordatae-Carpinetum). Na oglejených půdách se lokálně vyskytují typy podmáčených březin (Betulo- Quercetum). Podél údolních toků jsou vyvinuty údolní luhy z podsvazu Alnenion glutinoso-incanae. V nivě řeky Opavy se mohou vyskytnout vrbiny svazu Salicion albae a Salicion triandrae. (Culek M., 1996) Náhradní přirozenou vegetaci tvoří luční společenstva svazu Caricion gracilis, Calthion, Caricion rostratae a Molinion. Suché louky náleží vegetaci svazu Arrhenatherion. Na píscích byla zaznamenána vegetace svazu Corynephorion. Lemy náležejí svazu Trifolion medii, křoviny svazu Prunion Spinosae. (Culek M., 1996) Aktuální vegetace Opavska se především v nižších polohách markantně liší od potencionálního stavu. Z původně převládajících lípových dubohabřin zbyly v teplé a zemědělsky dlouhodobě intenzivně využívané ploché pahorkatině pouze nepatrné rudimenty. Většina těchto dubohabřin byla už před mnoha staletími odlesněna a přeměněna na zemědělskou půdu, zbylá část byla osázena smrkem, modřínem nebo borovicí. (Weissmannová H., 2004) Většina lučních společenstev byla přeměněna taktéž na ornou půdu nebo značně pozměněna zemědělskou činností, melioracemi, hnojením nebo přeséváním. Jen málo porostů zůstalo zachováno v původní podobě. (Weissmannová H., 2004) Rostlinstvo daného území je poměrně vývojově mladé, složením pestré a botanicky zajímavé. Květena je zastoupena mnoha rostlinnými druhy, z nichž mnohé jsou vzácné a některé chráněné. Mladé je rostlinstvo proto, že v předešlých dobách pleistocénu pevninský ledovec překrýval podstatnou část sledovaného území a zničil tak většinu tehdej-

28

ší vegetace. Hluboce zařezané a silně meandrující údolí Moravice má na svých bohatě zalesněných svazích krásná rostlinná společenstva. (Káňa O. a kol., 1983) Na území Opavska můžeme poznávat vegetaci několika geologických období. Ta nejstarší vegetace patří k pozoruhodným svědkům vývoje flóry Země, dnes ve formě vzácných paleontologických nálezů ve sbírkách regionálních muzeí a expozicích i depozitářích Slezského zemského muzea v Opavě. (Frank M., 2005)

4.7.1 Lesy Lesy jsou v řešeném území zastoupeny jak většími lesními celky, tak menšími lesíky v polích, nebo břehovými porosty. Lesy na území města zaujímají 5,6 % z celkové výměry. (www10) Území spadá do 1. – 5. lesního vegetačního stupně. Převládajícími stupni jsou 3. dubo – bukový a 4. bukový. Největší lesní komplexy jsou směrem na východ od dolního toku Moravice. (Weissmannová H., 2004) Vývoj lesů na Opavsku se odehrával koncem starších čtvrtohor a především začátkem mladších čtvrtohor. V neolitu tento vývoj zásadně ovlivnil člověk, který se zde usadil a začal rozvíjet zemědělskou produkci, která byla spojena s vypalováním lesů. Skladbu lesů ve zkoumaném území ovlivnila i průmyslová revoluce, která přinesla výsadbu smrkových monokultur. Smrkové porosty se vysazovaly pro svůj rychlý růst. Největší a nejdůležitější činitel, který zasahuje vážně do vývoje přírody, je člověk. Koncem poslední doby ledové před 12 000 lety nastává pozvolné oteplování a tundra se začíná pomalu měnit a zarůstat lesním porostem. Ke vzniku „pravých“ lesních porostů dochází až během preboreálu před 8 000 lety. Toto období je charakteristické porosty borovice a břízy. V následujícím období boreálu dochází k dalšímu oteplování a začínají se prosazovat mnohé listnaté dřeviny jako líska, jilm, lípa, javor, jasan. Teplota se na konci boreálu a začátku atlantiku začala zvyšovat. Byla v průměru vyšší než dnes. V těchto příznivých klimatických podmínkách se na pahorkatinách a v podhůří začínají rozvíjet smíšené doubravy. Ve vyšších polohách zůstává smrk a modřín. Od jihu začíná pronikat buk a jedle. (Kubačka M., Kubačka J., 2010) V atlantiku dochází ke zvyšování srážek a zvlhčování. K mírnému ochlazování dochází i během subboreálu a subatlantika. Teploty se podobají těm dnešním. Podíl smrku začíná stoupat. Souvislý lesní porost je v nižších polohách narušován prvními zeměděl29

ci, kteří tyto porosty začínají obdělávat. Začíná se masivně odlesňovat. Ve středověku nastává změna v druhovém složení. Zvláště jedle nahrazuje dřeviny na vytěžených plochách, a stává se tak na konci středověku a začátkem novověku nejrozšířenější dřevinou. Na počátku novověku bylo přitom lesů méně než dnes. Obrovská spotřeba dřeva během průmyslové revoluce přinutila člověka více se o les starat a začít v něm intenzivně hospodařit za účelem co nejvyššího výnosu dřeva jako suroviny. (Kubačka M., Kubačka J., 2010)

4.8 Fauna Zoogeograficky náleží území Opavska do oblasti palearktické a podoblasti eurosibiřské. Nejstaršími živočichy tohoto území byly mořští tvorové známí již z fosilních nálezů. Na území byla zaznamenávaná i celá řada prastarých organismů od nejstarších nižších forem života až po druhy třetihorní fauny a živočichů z dob pleistocenního zalednění. Současný stav fauny je dán vývojem klimatu ve čtvrtohorách a postupnou kolonizací území, nadmořskou výškou, lesnatostí, přítomnosti vodních ploch, toků a mokřadů i velikostí lidských sídel, polí, komunikační sítě, přehrad a dalších jiných staveb v krajině. (Frank M., 2005) Z hmyzu na zkoumaném území můžeme nalézt zejména druhy řádu vážky (Odonata), hlavně v blízkosti potoků, řek a větších vodních ploch. Dále ve smíšených lesích s borovicí najdeme významné mravence lesní (Formica rufa L.). Lesní porosty a uzavřená údolí na svazích s dubohabřinami a bučinami jsou domovem mnoha skupin řádu brouci (Coleoptera), řádu blanokřídlí (Hymenoptera), dále některých druhů z řádu motýli (Lepidoptera) a druhů z řádu dvoukřídlí (Diptera), zejména z čeledi mouchovitých (Muscidae). (Frank M., 2005) Řeky Opava a Moravice se svými přítoky jsou rájem nejen vodáků ale i rybářů. Na řece Opavě je 6 rybářských revírů. Moravice jich má 5. Hlavní tok řeky Opavy má charakter pásma parmového, stavbami jezů na řece vzniklo několik úseků cejnového pásma s cejnem (Abramis), kaprem (Cyprinus) a línem (Tinca). V horní části toku obou řek jsou typickými hlavními rybami parmy (Barbus), jelec tloušt (Leuciscus cephalus), ostroretky (Chondrostoma) a štiky (Esox). Moravice je zejména řekou pstruhovou. (Frank M., 2005) 30

Obojživelníci na území Opavska žijí především v údolí řek a potoků, na přilehlých rozsáhlých lučních porostech a v lemech lesů. Na celém území v říčních tůních, slepých ramenech a strouhách i v nivách říčních toků ostrůvkovitě žije čolek horský (Triturus alpestris) a čolek obecný (Triturus vulgaris). Obývá i periodické vody a močály a zatopené zemníky po těžbě nerostů. S nepravidelným výskytem na celém území obývá zejména mokřadní a vodní stanoviště a meliorační příkopy kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) a kuňka obecná (Bombina bombina). Ostrůvkovitý výskyt ropuchy obecné (Bufo bufo) byl zaznamenán v příbřežních zónách rybniční sítě a ve zbytcích a příbřežních lokalitách luhů některých vodních toků. Dále v lesních lemech a světlinách blíže rybníků a potoků a na mokřadních loukách žije skokan hnědý (Rana temporaria). (Frank M., 2005) Na územích s méně intenzivně zemědělskou výrobou zejména na mokřadních nížinných lokalitách se vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis) a ještěrka živorodá (Lacerta vivipara). (Weissmannová H., 2004) V jihozápadní oblasti území na loukách lesních lemů a na mezích se ještěrky vyskytují spolu se slepýšem křehkým (Anguis fragilis). Podobná místa na Opavsku obývá i zmije obecná (Vipera berus). (Frank M., 2005) Poměrně hojný je na daném území datel černý (Dryocopus martius) a strakapoud velký (Dendrocopos major). Žijí v lesních komplexech bučin. V oblasti Opavska jsou známá i hnízdiště čápa bílého (Ciconia ciconia). V okrajových částech lesů a mimo les ve volné krajině žije žluna šedá (Picus canus). Hojně se zde vyskytuje vrána obecná (Corvus corone). (Frank M., 2005) Ptactvo charakterizuje i několik hnízdících kolonií havrana polního (Corvus frugilegus), vzácně hnízdící břehouš černoocasý (Limosa limosa), z jihovýchodu se rozšířil strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus). (Weissmannová H., 2004) Pravidelně se zde vyskytuje krkavec velký (Corvus corax). Lesní a hajní oblasti daného území jsou známé bohatým výskytem drobných pěvců, kteří téměř chybějí ve volné krajině. Žije zde slavík obecný (Luscinia megarhynchos), sedmihlásek hajní (Hippolais icterina), lejsek šedý (Muscicapa striata), krutihlav obecný (Jynx torquilla) a další drobní ptáci. V otevřené krajině s loukami a poli můžeme najít pěnkavu obecnou (Fringilla coelebs), stehlíka obecného (Fringilla coelebs), strnada obecného (Emberiza citrinella) a další. Z větších dravců je hojná na celém území káně lesní (Buteo buteo). 31

Rozsáhlé agrocenózy na severu území obývají skřivan polní (Alauda arvensis), čejka chocholatá (Vanellus vanellus) a vrabec polní (Passer montanus). Na lidská sídla a obydlí se vážou druhy jako rorýs obecný (Apus apus), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), jiřička obecná (Delichon urbica) a vrabec domácí (Passer domesticus). Vodní toky a jezera obývají hojně druhy kachny divoké (Anas platyrhynchos) a zimovat zde každou zimu přilétá labuť velká (Cygnus olor). (Frank M., 2005) K nejpozoruhodnější skupině savců na území Opavska patří netopýři. Z letních výskytů a na zimovištích jich bylo zatím zjištěno celkem 15 druhů. Dále na zkoumaném území žijí dva druhy ježků. Mimo lesní porosty je častější výskyt ježka západního (Erinaceus europaeus). Ježek východní (Erinaceus concolor) je vzácnější. V loukách niv a na vlhčích stanovištích blíže potoků, příkopů a mezí se hojně vyskytuje krtek obecný (Talpa europea). Dalším hojným druhem tohoto území je hraboš polní (Microtus arvalis). Výskyt myši domácí (Mus musculus) a potkana obecného (Rattus norvegicus) je spíše orientován na lidská sídla a obydlí. Výhradně lesní biotopy obývá kuna lesní (Martes martes). (Frank M., 2005) Charakteristickými savci dané oblasti jsou rovněž myšice temnopasá (Apodemus agratius) a myšice malooká (Apodemus microps). (Weissmannová H., 2004)

32

5

METODIKA

5.1 Přípravné práce Poté co jsem si v říjnu 2012 vybrala téma diplomové práce, jsem začala shromažďovat veškeré potřebné informace a podklady pro zpracování. Ze začátku zejména právní úpravu týkající se daného tématu a následně informace o přírodní charakteristice zájmového území. Významné zdroje, ze kterých jsem čerpala, byly knižní a odborné publikace o městě Opava, které jsem si zapůjčila v knihovně Petra Bezruče v Opavě nebo různě od svých známých. Dále pro zjištění poloh VKP mi byla důležitým podkladem „živá mapa“ ochrany přírody (ukázka viz Obrázek č. 7). Tato mapa je dostupná na internetovém zdroji oficiálních stránek Statutárního města Opavy. „Živá mapa“ představuje webovou mapovou aplikaci, která umožňuje interaktivní práci s mapou. V mapě se lze pohybovat, přibližovat, měnit obsah, vyhledávat objekty, klikáním do mapy lze zjišťovat informace k objektům v mapě a spoustu dalších operací a úkonů.

Obr. 8 Ukázka živé mapy ochrany přírody (zdroj: www13)

Další informace, které byly důležité pro zpracování práce, jsem získala na Odboru životního prostředí Magistrátu města Opavy. Zde mi poskytla mnoho informací referentka oddělení ochrany přírody a krajiny Ing. Táňa Petrušková.

33

5.2 Terénní průzkum Terénní průzkum jsem prováděla sama. Zkoumané lokality jsem navštívila nejméně dvakrát. Lokality bylo snadné nalézt, díky velmi dobře zpracovaných mapových podkladů, ze kterých jsem čerpala. K vyhledávání lokalit jsem použila mapovou aplikaci tzv. „živou mapu“ ochrany přírody, která je veřejně přístupná na internetovém zdroji oficiálních stránek města Opavy. Tato mapová aplikace prezentuje tématiku ochrany přírody a krajiny na Opavsku. V terénu jsem zaznamenávala aktuální stav jednotlivých lokalit, který spočíval ve zjišťování výskytu různých rostlinných i živočišných druhů. Dále jsem zjišťovala možná ohrožení a také, zda jsou v těchto územích realizovány nějaké managementové zásahy. Z jednotlivých lokalit jsem pořídila vlastní fotodokumentaci, která byla použita v této práci. Při určování jednotlivých druhů rostlin v terénu jsem využila publikace Klíč ke květeně ČR (Kubát K. a kol., 2002) a Naše květiny (Deyl M., Hísek K., 2001). Dále při poznávání dřevin mi byl nápomocen Multimediální obrazový atlas dřevin (Tichá S., Úradniček L., 2009), který byl vytvořen na Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Vznikl za podpory grantu Fondu rozvoje vysokých škol (FRVŠ). České i latinské názvy všech druhů rostlin, které se vyskytují na zkoumaných lokalitách, jsou použity v souladu s nomenklaturou těchto publikací.

34

6

VÝSLEDKY PRÁCE

Zkoumané lokality se nachází v katastrálním území Palhanec, Kateřinky, Suché Lazce a Milostovice. Práce je zaměřena na registrované VKP, kterých je v zájmovém území registrováno 10. Na žádném z popisovaných VKP se nevyskytuje žádný zajímavý rostlinný či živočišný druh, kromě ještěrky obecné (Lacerta agilis). Pro zjištění těchto informací jsem kontaktovala krajské středisko AOPK ČR, konkrétně pana Mgr. Lukáše Drasticha z oddělení ochrany krajiny. Všechny tyto registrované VKP se nacházejí na pozemcích, které vlastní město Opava.

Obr. 9 Znázornění VKP na mapě v měřítku 1:100 000 (zdroj: www14)

35

Seznam vybraných lokalit 1 – VKP Mez u hranic (k.ú. Palhanec) 2 – VKP Remíz u hranic (k.ú. Palhanec) 3 – Alej s topoly (k.ú. Palhanec) 4 – VKP Tři lípy (k.ú. Kateřinky) 5 – VKP Lípová alej u státních hranic (k.ú. Kateřinky) 6 – VKP Alej s křížkem (k.ú. Suché Lazce) 7 – VKP Lípová alej Na pískovně (k.ú. Suché lazce) 8 – VKP Nad Zíkovou loukou (k.ú. Suché Lazce) 9 – Alej pod rybníky (k.ú. Suché Lazce) 10 – Lípa u požární zbrojnice (k.ú. Milostovice)

6.1 Katastrální území Palhanec K sepsání prvních dvou VKP Mez u hranic a Remíz u hranic v katastrálním území Palhanec, mi byla důležitým podkladem dobře zpracována dokumentace (viz Příloha č. 1 a č. 2). Tuto dokumentaci mi poskytli na Odboru životního prostředí, konkrétně referentka oddělení ochrany přírody a krajiny Ing. Táňa Petrušková. Dokumentace na Odboru životního prostředí je zpracována podrobně pouze pro tyto dva prvky. Jsou to totiž nejmladší VKP, registrované až v roce 2012. 6.1.1 VKP Mez u hranic Popis lokality Lokalita VKP odpovídá typu mimolesní zeleň. Jedná se o mez s jihozápadní expozicí s teplomilnými prvky vegetace a roztroušenou stromovou a keřovou vegetací nacházející se přímo na hranici České a Polské republiky severovýchodně od centra města. Území bylo registrováno teprve v červnu roku 2012. Rozloha VKP činí 1363 m2. Sklon lokality je 1-5°. Světelné poměry jsou světlé a vlhkostní poměry suché. VKP má docílit posílení ekologicko-stabilizační funkce tohoto území. Biotopy, které se na lokalitě nacházejí, se řadí mezi K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny. Tyto biotopy se vyznačují hustými, často trnitými křovinami, vysokými kolem 2 - 5 m. Dále X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla. Okolí lokality se řadí do biotopů X2 Intenzivně obhospodařovaná pole. 36

Jsou to kultury, na kterých se pěstují obiloviny a okopaniny, a jsou pravidelně ošetřovány herbicidy (Chytrý M., 2010). Lokalita je bez stávajícího využití a hospodaření. Mez je důležitou součástí této zemědělské krajiny. Podporuje různá společenstva bezobratlých, poskytuje důležité životní prostředí a potravu ptákům. Aktuální stav Porost se skládá z E1 – bylinného patra, E2 – keřového patra, E3 - stromového patra a z invazních druhů rostlin. V bylinném patře se vyskytují zejména druhy: česnek planý (Alium oleraceum), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), tužebník obecný (Filependula vulgaris), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), srha říznačka (Dyctalis glomerata), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kuklík městský (Geum aparine), krabilice (Chaerophyllum sp.), svízel přítula (Galium aparine), řebříček obecný (Achillea millefolium), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), chrpa luční (Centaurea jacea), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Keřové patro obývají převážně ostružník (Rubus sp.), trnka (Prunus spinosa), bez černý (Sambucus nigra) a růže šípková (Rosa canina). Ve stromovém patře se nachází druh stromu vrba křehká (Salix fragilis). Z invazních druhů rostlin se na lokalitě nacházejí zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) a vratič obecný (Tanacetum vulgare). VKP je domovem i významných druhů živočichů. Z ptactva zde byly spatřeny strnad obecný (Emberiza citrinella), stehlík obecný (Carduleis carduleis) a pěnkava obecná (Frignilla coelebs). Dále z hmyzu kobylka křídlatá (Phaneroptera falcata) a kobylka cvrčivá (Tettogonia contans). Na této lokalitě byla spatřena ještěrka obecná (Lacerta agilis), jeden ze silně ohrožených druhů u nás. Možná ohrožení Vykácení porostů nebo naopak vysázení kompaktního lemu dřevin a křovin. Dalším možným ohrožením je větší šíření invazních druhů rostlin. Přítomnost invazních druhů může způsobit jejich další rozšíření do okolní krajiny a tím vytlačení i některých původních druhů. Jelikož se lokalita nachází mezi intenzivně obhospodařenými poli je značné ohrožení erozí nebo různými splachy z pole. Další možností ohrožení VKP je myslivost. Myslivci v těchto oblastech loví zvěř. Často využívají území VKP a staví si zde pozorovatelny neboli posedy. To vše může lokalitu narušovat. 37

Navrhovaný management Kontrolovat a likvidovat zejména invazní druhy rostlin. Odstraňovat nežádoucí nálety. Udržovat společenstva ručním kosením. Kosit alespoň jednou za rok mozaikovou sečí, tzn. přírodě nejbližším typem obhospodařování, který spočívá v ponechávání nepokosených míst, která nejsou sečena ve stejném roce, ale jsou kosena až v dalších letech. Díky mozaikové seči jsou po zásahu na území vytvořeny různé typy stanovišť.

Obr. 10 Pohled na VKP Mez u hranic (zdroj: autor)

6.1.2 VKP Remíz u hranic Popis lokality Remíz navazuje na VKP Mez u hranic. Území bylo registrováno taktéž v červnu roku 2012. Opět se jedná o typ mimolesní zeleň s jihozápadní expozicí se sklonem 1-5°. Rozlohou je menší než předešlá VKP. U této lokality je rozloha okolo 800 m2. VKP se nachází na polostinném místě s mírně podmáčenými poměry s menším prameništěm. Posláním VKP je ochrana remízku tvořeného porostem jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), vrby křehké (Salix fragilis) a dalších dřevin. Porosty se řadí do biotopů K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny, X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla a zasahuje i biotop L 2.2 Údolní jasanovo-olšové louky. 38

Lokalita je bez hospodářského využití. Využívá se pouze k posezení a příjemného odpočinku. Remíz přispívá ke zvyšování mnohotvárnosti struktury této zemědělské krajiny. Prvek má významnou ekologicko-stabilizační funkci. Aktuální stav Z bylinného patra se zde vyskytují kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), srha říznačka (Dactylis glomerata), bršlice kozí noha (Aegpodium podagraria), kuklík městský (Geum urbanum), krabilice (Chaerophyllum sp.), svízel přítula (Galium aparine), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris). Keřové patro tvoří ty stejné druhy jako u VKP Mez u hranic: ostružiník (Rubus sp.), trnka (Prunus spinosa), bez černý (Sambucus nigra) a růže šípková (Rosa canina). Stromy tvoří druhy vrby křehké (Salix fragilis), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a topol kanadský (Populus x canadensis). Z invazních druhů zde opět zasahují zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) a vratič obecný (Tanacetum vulgare). Z živočišné říše byly na lokalitě spatřeny strnad obecný (Emberiza citrinella), pěnkava obecná (Frignilla coelebs), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), káně lesní (Buteo buteo) a drozd kvíčala (Turdus pilaris). Mále prameniště využívá druh srnec obecný (Capreolus capreolus). Možná ohrožení Lokalita má stejná možná ohrožená jako VKP Mez u hranic: vykácení porostů, šíření invazních druhů, eroze, splachy, vnášení odpadků. Navrhovaný management Údržba stávající dřevinné vegetace, která spočívá v redukci nežádoucích křovin, udržování stabilního okraje, ořezu stromů, probírkách. Dále kontrola a likvidace zejména invazních druhů rostlin. Při značném poškození porostu, dosadba na vhodná místa umožňující perspektivní růst vysazené dřeviny. Dosazovat např. původní a dnes již v čistě podobě cenný topol černý, který by mohl nahradit topol kanadský.

39

Obr. 11 Pohled na VKP Remíz u hranic (zdroj: autor)

Obr. 12 VKP Remíz u hranic s menším prameništěm (zdroj: autor)

6.1.3 VKP Alej s topoly Popis lokality Lokalita se nachází východním směrem nedaleko výše zmíněných VKP, opět blízko státních hranic České republiky s Polskem Tato alej spoluutváří a oživuje okolní tvář krajiny, rozděluje zde totiž dvě intenzivně obhospodařované pole. Posláním VKP je především ochrana dřevin. 40

Aktuální stav VKP tvoří jednostranná alej, kde hlavní krajinnou dominantou jsou stromy druhu topolu černého (Populus nigra). Sice se nejedná o zvláště chráněný druh, nicméně čistý topol černý (Populus nigra) představuje v krajině velmi cenný druh dřeviny. Jedná se o velmi vzrostlé exempláře, přibližně stejného věku i výšky. Stromy jsou nepoškozené a mají poměrně dobrý zdravotní stav. Stromy v aleji doprovází keře druhu bezu černého (Sambucus nigra), růže šípkové (Rosa canina) a trnky obecné (Prunus spinosa). Možná ohrožení Za ohrožující vlivy lze považovat zejména vodní eroze a splachy z hnojených polí. Okraje prvku mohou být narušeny projíždějícími zemědělskými stroji. Dalším možným ohrožením je větší šíření invazních druhů rostlin. Ohrožením pro porost topolů je jmelí bílé (Viscum album), které na stromech poloparazituje a tím porost oslabuje a znevýhodňuje v dalším vývoji. Navrhovaný management Kontrolovat nežádoucí náletové dřeviny a invazní druhy, v případě většího zásahu do porostu tyto nálety nebo invazní druhy odstraňovat. Omezovat pojezdy strojů blízko prvku. Provádět kontroly zdravotního stavu dřevin.

Obr. 13 Pohled na VKP Alej s topoly (zdroj: autor) 41

Obr. 14 Pohled z dálky na VKP Alej s topoly (zdroj: autor)

6.2 Katastrální území Kateřinky 6.2.1 VKP Tři lípy Popis lokality Severně nad Opavou, podél cesty ke státní hranici České republiky s Polskem, se nachází tři statné lípy (Tilia sp.). Tato lokalita byla prvním registrovaným VKP na území města Opavy. Lípy tvoří výraznou krajinnou dominantu uvnitř intenzivně obhospodařované krajiny. Důvodem registrace je ochrana dřevin. Na lokalitě u jedné z lip se nachází útočiště s potravou pro divokou zvěř jako je srnec obecný (Capreolus capreolus) a zajíc polní (Lepus europaeus). Lípy se nachází v okrajovém travním lemu, který vede kolem pole. Aktuální stav Porost tvoří tři stromy druhu lípa srdčitá (Tilia cordata). Jejich zdravotní stav je dobrý. Stromy mají husté pařezové i kořenové výmladky – jedná se o vícekmeny. První lípa se skládá z jedenácti kmenů, druhá z pěti a poslední opět z jedenácti. Porost dotváří tři jabloně (Malus sp.), která jsou opatřeny chráničkami a tři nově dosazené lípy srdčité (Tilia cordata). Nově vysazené lípy jsou ukotveny a podepřeny kůly. Dále se na lokalitě vykytují keře bezu černého (Sambucus nigra). V travním lemu se nachází běžně rostou42

cí druhy rostlin jako je hluchavka nachová (Lamium purpureum), ptačinec prostřední (Stellaria media), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), svízel přítula (Galium aparine), smetánka lékařská (Taxanum officinale), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursapastoris). Možná ohrožení Vodní eroze a splachy z hnojených polí. Díky umístění mezi poli, mohou porost ohrozit i silné povětrnostní podmínky a hrozí zejména lámání větví. Projíždějící motorová vozidla po vedlejší zpevněné cestě mohou poškodit spodní větve zasahující nad cestu. Dále lokalitu ohrožuje vnášení odpadků a vznik černé skládky se stavebním odpadem.

Navrhovaný management Kontrolovat lokalitu proti vzniku černých skládek. V případě vzniku tento odpad odstranit. Pravidelně kontrolovat zdravotní stav dřevin.

Obr. 15 Pohled na Tři lípy (zdroj: autor)

43

Obr. 16 Útočiště s krmivem pro zvěř (zdroj: autor) 6.2.2 VKP Lipová alej u státních hranic Popis lokality Jedná se o nově vysazenou lipovou alej podél státní hranice České republiky s Polskem. Alej byla vysazená v roce 2010, zanedlouho byla registrována jako VKP. Je to jeden z prvních registrovaných prvků na území města Opavy. Lokalita leží nejvýchodněji ze čtyř VKP, které se rozkládají na státních hranicích České republiky s Polskem. Tyto čtyři prvky tvoří jakousi pomyslnou hraniční linii. Hlavním cílem výsadby bylo, aby se alej stala významným ekostabilizačním prvkem nacházejícím se mezi agrocenózami. Jedná se o prvek, který oživuje strukturu okolní zemědělské krajiny. Výsadba by taky měla připomenout význam našich stromů a přírody vůbec. Naši předci si tento druh stromu natolik oblíbili, že se lípa stala českým národním stromem. Podél celé aleje vede polní cesta, po které se dá procházet a pozorovat tuto lokalitu. Aktuální stav Alej je tvořena nově vysazenými stromy druhu lípa srdčitá (Tilia cordata). Lípy jsou vysoké kolem 3 m. Stromy jsou mladé a ve velmi dobrém stavu. Jsou ukotveny a podepřeny dřevěnými kůly. Alej navazuje na několik vzrostlých starších vrb (Salix sp.). 44

Možná ohrožení Hlavním ohrožením této lokality je intenzivní zemědělská činnost v okolí. S tím souvisí vodní eroze a splachy z hnojených polí. Dalším možným ohrožením je větší šíření invazních druhů rostlin. Lokalita bývá ohrožena i černou zvěří. Kolem se vyskytují zajíc polní (Lepus europaeus) a srnec obecný (Capreolus capreolus). Navrhovaný management Stromy opatřit chráničkami, aby byly chráněny proti zvěři. Odstraňovat nežádoucí náletové dřeviny a alespoň jedenkrát za rok kosit travobylinnou vegetaci. Upřednostňovat především čistě mechanickou likvidaci před použitím herbicidů. V případě návštěv turistů, odstraňovat odpadky. Omezit pojezdy zemědělskými stroji po polní cestě v období po dešti, tím zabránit narušení povrchu kolem aleje.

Obr. 17 a 18 VKP Lipová alej u státních hranic (zdroj: autor)

45

6.3 Katastrální území Suché Lazce Suché Lazce jsou bývalá obec. Dnes je to katastrální území a městská část statutárního města Opavy o rozloze 447,9 hektarů. Území Suchých Lazců se nachází v jihovýchodní části města Opavy asi 4 km od centra. (www15) 6.3.1 VKP Alej s křížkem Popis lokality Hned při vjezdu do katastrálního území Suché Lazce západním směrem odděluje dvě intenzivně obhospodařované pole VKP Alej s křížkem. Jedná se o alej, kde hlavní dominantou je kamenný kříž, zde postavený roku 1896. Kříž se nachází mezi dvěma lípami srdčitými (Tilia crdata). Dále tato alej pokračuje podél zpevněné cesty směrem na katastrální území Komárov. Kolem aleje projde denně mnoho lidí se psy i bez nich. Je to oblíbené místo místních obyvatel. Alej je v jarním období důležitá i pro hmyz, zejména pro včely medonosné (Apis mellifera). Aktuální stav Kromě již zmíněných lip srdčitých (Tilia cordata) se v porostu nachází i jiné druhy dřevin. Dřeviny druhu jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), javory (Acer sp.), buk lesní (Fagus sylvatica), dub letní (Quercus robur), hloh obecný (Crataegus laevigata), slivoň mirabelka (Prunus domestica syriaca) a bříza bělokorá (Betula pendula). Alej spoluutváří i růže šípkové (Rosa canina) a trnky obecné (Prunus spinosa). Porost je v dobrém stavu a hustě zapojen. Možná ohrožení Lokalitě hrozí eroze, splachy z polí a projíždějící zemědělské stroje po zpevněné cestě, která vede do nedalekého zemědělského podniku. Dále vnášení odpadků a vandalismus, tomu nasvědčuje blízká zástavba a oblíbené místo na procházky místních obyvatel. Další formou ohrožení může být zarůstaní náletovými dřevinami.

46

Navrhovaný management Odstraňovat náletové dřeviny a zamezit ukládání stařiny. Provádět údržbu dřevinné vegetace - probírky, redukce křovin, udržování stabilního okraje, ořezy stromů. Díky velké oblíbenosti tohoto místa u místních obyvatel kontrolovat, zda nedochází ke vzniku deponií odpadu, příp. pak následně provádět jejich odstranění.

Obr. 19 Křížek mezi lípami, dominanta aleje (zdroj: autor)

Obr. 20 Pohled z dálky na VKP Ale s křížkem (zdroj: autor)

47

6.3.2 VKP Lipová alej Na pískovně Popis lokality U jihovýchodního okraje katastrálního území Suché Lazce nad vodní nádrží Sedlinka se rozprostírá VKP Lípová alej na Pískovně. Lokalita se nachází v kopci nazývaném Strážnice, nejvyšší bod kopce leží v nadmořské výšce 364 m n. m. Samotný VKP je o něco níže, kolem nadmořské výšky 330 m n. m. Východním směrem se rozprostírá les nazývaný Úhorky. Alej leží mezi polem a loukou. Nad touto loukou asi 200 m severovýchodně se nachází VKP Nad Zíkovou loukou. Prvek má velký krajinotvorný význam. Aktuální stav Jedná se o alej tvořenou především lípami srdčitými (Tilia cordata). Stromy jsou ve velmi dobrém stavu. Pouze ho narušuje v korunách stromů porost jmelí bílého (Viscum album). Lípovou alej doprovází dřeviny druhu dub zimní (Quercus petraea), trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a jeřáb (Sorbus sp.). Možná ohrožení Lokalitu může ohrožovat zvěř, především srnec obecný (Capreolus capreolus), který je zde přemnožen, dále eroze a splachy z pole. Louka v okolí je sečena zemědělskými stroji, které mohou porost při blízkém průjezdu poškodit. Výskyt trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) na lokalitě představuje potencionální ohnisko jeho šíření do okolí, kde by mohl vytlačovat tak ostatní druhy. Dalším možným ohrožením je přítomnost jmelí bílého (Viscum album) v korunách některých stromů, může tyto porosty poškozovat a oslabovat. Navrhovaný management V případě většího šíření akátu porosty odstranit, aby bylo zabráněno případnému nežádoucímu šíření do okolí. I když je zdravotní stav ostatních dřevin velmi dobrý, je ale žádoucí porosty příležitostně kontrolovat. V případě poškození provést ošetřující zásah.

48

Obr. 21 Pohled na VKP Lípová alej Na pískovně z východu (zdroj: autor)

Obr. 22 Pohled na VKP Lípová alej Na pískovně ze západu (zdroj: autor)

6.3.3 VKP Nad Zikovou loukou Popis lokality VKP Nad Zíkovou loukou představuje nově vysazenou zeleň, která má v místní krajině funkci ekostabilizačního prvku. VKP se nachází v kopci západně nad hlavní silnicí, která prochází středem této městské části, v nadmořské výšce okolo 352 m n. m. Je zde úchvatný pohled na okolí. Alej vytváří linií podél celého pole, které se rozprostírá nad 49

lokalitou směrem k vrcholu kopce a podél celé louky, která se nachází pod lokalitou směrem dolů k zastavěné části. Odděluje zde tedy od sebe dva okolní pozemky, první využívaný k intenzivní zemědělské činnosti a druhý využívaný jako louka, která je pravidelně sečena. Aktuální stav Porost se skládá z dřevin druhu dub zimní (Quercus petraea), lípa srdčitá (Tilia cordata), jabloň (Malus sp.), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), ořešák královský (Juglans regia), růže šípková (Rosa canina) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Některé stromy jsou podepřeny kůly a některé opatřeny chráničkami. Lokalita zarůstá především třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos). Možná ohrožení Jelikož se lokalita nachází v blízkosti VKP Lípová alej Na pískovně, je prvek vystaven stejným možným ohrožením - tj. zvěř, eroze, splachy z pole, poškození zemědělskou mechanizací. Navrhovaný management Ořez ovocných dřevin, zajistit alespoň jednou ročně kosení travobylinných společenstev. Opatřit mladé vysazené stromy chráničkami. Tyto chráničky pak nadále kontrolovat a následně včas odstranit. Omezovat blízké pojezdy zemědělské mechanizace kolem aleje, aby se zabránilo nežádoucímu poškození větví.

50

Obr. 23 VKP Nad Zíkovou loukou (zdroj: autor)

Obr. 24 VKP s výhledem na okolí (zdroj: autor)

6.3.4 VKP Alej pod rybníky Popis lokality Severozápadním směrem asi 600 m vzdušnou čarou od VKP Nad Zíkovou loukou v nadmořské výšce od 284 do 290 m n. m. se nachází VKP Alej pod rybníky. Alej se skládá z mezernatého porostu různých druhů dřevin, který navazuje na tří drobné ryb51

níčky umělého charakteru. Tyto rybníčky slouží k chovu kachen. Lokalita má funkci ekostabilizačního prvku. VKP z obou stran navazuje na sousední obhospodařované pole. Středem aleje z rybníčku protéká menší strouha, která se vlévá do místního potoku Hoštata. Tento potok představuje západní hranici řešeného katastrálního území. Aktuální stav Na lokalitě se nacházejí dřeviny druhu lípa srdčitá (Tilia cordata), růže šípková (Rosa canina), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus) a slivoň myrobalán (Prunus cerasifera). Alej je zakončena vzrostlou vrbou (Salix sp.). V podrostu se vyskytují rostliny druhu třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), pýr plazivý (Elytrigia repens) a některé druhy lipnice (Poa sp.). Možná ohrožení Především zde při nedostatečném sečení hrozí zarůstání trávou, která může bránit vývoji některých dřevin. Dále díky sousedním intenzivně využívaným zemědělským pozemkům hrozí opět splachy z hnojených polí a eroze. I velký výskyt srnce obecného (Capreolus capreolus) může lokalitu poškozovat, hlavně mladé stromy. Navrhovaný management Provádět ořez ovocných dřevin. Kosení travobylinných společenstev minimálně jednou ročně. Kosení provádět ručně. Mladé stromy opatřit chráničkami, aby bylo zabráněno poškození zvěří.

52

Obr. 25 VKP Alej pod rybníky (zdroj: autor)

Obr. 26 Jeden ze tří rybníků (zdroj: autor)

6.4 Katastrální území Milostovice Obec Milostovice je městská část Opavy v nadmořské výšce v rozmezí 285 -340 m n. m. Obec se rozkládá zhruba 5 km západně od centra Opavy. (www16)

53

6.4.1 VKP Lípa u požární zbrojnice Popis lokality Hlavním posláním VKP je ochrana dřevin. Lípa je důležitou součástí v historii dění a bytí této obce. Je to velmi oblíbený strom ptáků, kterým může být tato dřevina „domovem“. Lípa je v dobré zdravotním stavu. Nachází se na vizuálně dominantním místě, kolem kterého projde denně spoustu lidí, jejichž pohledy patří této lípě. Pozorují její proměny během ročních období od časného jara při rašení pupenů, nástupu květů, růstu plodů až po podzimní zbarvování listí a jeho opad. Tyčí se v travnatém ostrůvku naproti hasičské domu. V blízkosti zastavuje i autobus městské hromadné dopravy. Aktuální stav Solitérou je lípa srdčitá (Tilia cordata). Strom má nádhernou rozrostlou korunu. Obvod kmene ve 130 cm nad zemí činí cca 85 cm. Výška stromu je okolo 13 m, šířka koruny kolem 10 m. Po fyziologické stránce se stromu daří. Kvete, plodí a má i klíčivá semena. Do koruny stromu bohužel zasahuje pouliční osvětlení a kazí pohled na tuto úchvatnou dřevinu. Možná ohrožení Jelikož se dřevina nachází uprostřed silnice, hrozí poškození projíždějícími motorovými vozidly. Navrhovaný management Pravidelná kontrola zdravotního stavu, v případě poškození provést ošetřující zásahy. Provádět také údržbu dřeviny prostřednictvím ořezu větví, které by mohly ohrožovat zdraví obyvatel.

54

Obr. 27 a 28 Pohled na VKP Lípa u požární zbrojnice (zdroj: Obr. 27 – autor, Obr. 28 – www13)

55

6.5 Návrh VKP K popisu lokalit navržených k registraci jako VKP mi částečným podkladem byl projekt návrhu biokoridoru v zemědělsky využívané krajině Opavska ve směru od řeky Opavy u obce Palhanec podél polských hranic k obci Hněvošice (www17) od autora Bc. et Bc, Jakuba Kubačky, který je členem organizace Natura Opava. Natura Opava je neziskovou organizací, která se od roku 1992 zabývá ekologickou výchovou, vzděláváním a poradenstvím v ochraně životního prostředí. Tento projekt je veřejně dostupný na internetu a lze do něho nahlížet. Poloha navržených VKP k registraci je znázorněna na obrázku č. 29.

Obr. 29 Znázornění navržených VKP v mapě (zdroj: www12)

6.5.1 Stříbrné jezero „Sádrák“ V roce 2007 byl ve vybraném území proveden botanický a zoologický průzkum. Všechny informace jsem čerpala právě z tohoto průzkumu (www18), který je přehledně vypracován na internetovém zdroji oficiálních stránek Statuárního města Opavy.

56

Popis lokality Přírodní koupaliště Stříbrné jezero známé také pod názvem „Sádrák“ se nachází severozápadně od centra města v malebné části města Opavy. Jižně od jezera protéká řeka Opava, v jejíž nivě se jezero nachází. Okolí jezera je charakteristické mírně zvlněnou a poměrně otevřenou krajinou severně od pohoří Nízký Jeseník v blízkosti Polska. Jezero vzniklo na místě bývalého lomu, ve kterém se těžil sádrovec. Sádrovec se na Opavsku těžil od roku 1849, v okolí Stříbrného jezera probíhala těžba až do začátku šedesátých let. Poté byl tento důl zatopen vodou. Plocha jezera je dnes přibližně 6,6 ha. Délka jezera je skoro 600 m, maximální šířka 200 m. Největší hloubka v jezeře je přibližně 15 metrů. Nadmořská výška vodní hladiny Stříbrného jezera je 250 m n. m., nejvýše položeným bodem v okolí je vrcholová plošina velké haldy severně od jezera v nadmořské výšce 276 m n. m. Toto vyvýšené místo v severní části za jezerem vzniklo původně jako halda po odtěženém materiálu z jezera a později bylo osázeno dřevinami. Stáří stromů tedy nemůže být starší než cca 40 let. (www18) Na severní straně jezera je ukázkový výchoz čistého sádrovce. Pokud tudy sejdeme níže k hladině, najdeme ukázkové krystaly minerálu sádrovce s jednoklonnou krystalovou soustavou. (Kubačka M., Kubačka J., 2009) Stříbrné jezero je jedním z nejdůležitějších míst pro sportovní rekreaci pro město Opava. Zejména je využíváno pro sportovní rybaření a koupání. Rekreační aktivity v okolí jezera by měly být nadále rozvíjeny. V plánu je např. rozšíření možností sportovních aktivit, úprava břehů pro zlepšení přístupu do řeky a krajinářské úpravy v severní části jezera. (www18) Ve vymezeném území nebyly při botanickém průzkumu 2007 zjištěny žádné druhy rostlin chráněné zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů ani druhy uvedené v Červeném seznamu rostlin ČR. Rovněž v současnosti nebyly zatím žádné nalezeny. (www18) V okolí jezera se nachází několik rozdílných biotopů. První z nich je samotná plocha jezera, pobřeží a okolní břehy s výskytem rostlin stojatých vod. Druhou jsou kosené trávníky na místě současných pláží s výskytem lučních druhů. Luční druhy najdeme také na paloučcích v horní části severního svahu a na louce u současné restaurace. Poslední dva biotopy jsou porosty stromů na svazích v jižní části jezera a stromové porosty na bývalých haldách. (www18) 57

V bezprostředním okolí Stříbrného jezera bylo při biologickém průzkumu prováděném v roce 2007 nalezeno celkem 206 druhů cévnatých rostlin. Velké množství druhů patří mezi druhy synantropní a ruderální, které jsou vesměs vázány na činnost člověka. Nachází se zde také 19 druhů dřevin, které byly vysázeny na přelomu 60. a 70. let při rekultivaci celé lokality. Část dřevin se zde rozšířila samovolně z okolí. (www18) Na jižním břehu jezera najdeme především nepravidelný, sotva 1 m široký pruh orobince (Typha sp.). Zde byly také zaznamenány zevary (Sparganium sp.), zblochany (Glyceria sp.), lipnice (Poa sp.), máta (Mentha sp.), kosatec (Iris sp.), sítina (Juncus sp.), pryskyřníky (Ranunculus sp.), skřípina (Scirpus sp.), psineček (Agrostis sp.), psárka (Alopecurus sp.), na východním a severním břehu se navíc objevuje v malých porostech i rákos (Phragmites sp.). (www18) Na kosených trávnicích u severního břehu jezera se vyskytují běžné druhy našich bylin a trav. Dominantními druhy jsou jílek (Lolium sp.), jetel (Trifolium sp.), lipnice (Poa sp.), rdesno (Persicaria sp.) a jitrocel (Plantago sp.), dále zde hojněji roste smetánka lékařská (Taraxacum officinale), srha říznačka (Dactylis glomerata), sedmikráska chudobka (Bellis perennis), krabilice mámivá (Chaerophyllum temulum), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), řebříček obecný (Achillea millefolium), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), podběl lékařský (Tussilago farfara), heřmánek (Matricaria sp.), vikev (Vicia sp.), rozrazil (Veronica sp.), kostřava (Festuca sp.), kakost (Geranium), hrachor (Lathyrus sp.), metlice (Deschampsia sp.), poháňka (Cynosurus sp.), bojínek (Phleum sp.). Na severním břehu jezera, kde více svítí slunce a který je teplejší, se nacházejí i některé teplomilnější druhy rostlin, např. řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), kopretina bílá (Leucanthemum vulgare), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), kozinec (Astragalus sp.), silenka (Silene sp.), mochna (Potentilla sp.). (www18) Jižní břeh Stříbrného jezera tvoří poměrně pestrá směs dřevin, zajímavostí je malé zastoupení dubu (Quercus), který je na druhé straně jezera hojný. Další dřeviny vyskytující se na lokalitě jsou různé druhy borovice (Pinus sp.), smrku (Picea sp.), lípy (Tilia sp.), javoru (Acer sp.), topolu (Populus sp.), jeřábu (Sorbus sp.), třešně (Prunus sp.), jabloně (Malus sp.), břízy (Betula sp.), dubu (Quercus sp.) a buku (Fagus sp.) a z keřů hlohu (Crataegussp.), růže (Rosa sp.), bezu (Sambucus sp.), zimolezu (Lonicera sp.) a ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare). Z nepůvodních dřevin zde rostou javor jasanolistý (Acer negundo), trojpuk drsný (Deutzia scarba), hlošina úzkolistá (Elaeagnus angus58

tifolia), tavola kalinolistá (Physocarpus opulifolius), pustoryl věncový (Philadelphus coronarius) nebo dub červený (Quercus rubra). Tyto dřeviny nepocházejí z České republiky, přesto se zde úspěšně rozšiřují a v přírodě mnohdy konkurují původním druhům. (www18) Porosty dřevin severně v horní části jezera zde byly vysázeny a samovolně vyrůstají na bývalých haldách, výsypkách a odvalech sádrovcového dolu. Terén je proto značně rozmanitý. Na severním i západním okraji spadají tyto výsypky členitějšími svahy dolů, na západním okraji navazují na louku, na severu na obhospodařované pole. Druhová skladba dřevin je podobná jižnímu okraji jezera. Kromě domácích druhů zde byly vysazeny i zcela cizí dřeviny – oproti jižnímu okraji zde navíc najdeme ještě také zerav (Thuja sp.), borovici černou (Pinus nigra), slivoň (Prunus sp.), pámelník (Symphoricarpos sp.), douglasky (Pseudotsuga sp.), topol kanadský (Populus x canadensis), smrk pichlavý (Picea pungens). (www18) Nekosené loučky a palouky v horní části severně od jezera jsou většinou značně zarostlé buření, především zlatobýlem a třtinou. Z dalších invazních druhů se zde místy objevuje i vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus) a ostružiníky (Rubus sp.). Z bylin byly zaznamenány ovsík, kakost, komonice, svízel, pomněnka, jahodník, vratič, bolševník, krabilice, kerblík, kostival, mák, čičorka, ostřice, vikev, jetele, mrkev, řepík, hrachor. Na paloucích se objevují náletové dřeviny, především růže, ale i dub, javory, ojediněle i jilm, jasan a olše, několik palouků ve východní části tohoto prostoru bylo před několika lety dosazováno dubem. (www18) Díky zoologickému průzkumu provedenému v roce 2007, záznamům z minulosti a díky odborné literatuře je možno v blízkosti Stříbrného jezera (tj. až po řeku Opavu) potvrdit nebo s velkou pravděpodobností předpokládat výskyt celkem 87 druhů obratlovců. K tomu musíme započítat také celou řadu druhů ryb, které jsou vysazeny přímo ve Stříbrném jezeře a samozřejmě velké množství hmyzu. (www18) V okolí Stříbrného jezera byly spatřeny ohrožené druhy živočichů: skokan skřehotavý (Rana ridibunda), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan zelený (Rana klepton esculenta), ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anquis fragilis), chřástal polní (Crex crex), křepelka polní (Coturnix coturnix), ledňáček říční (Alcedo atthis), žluva hajní (Oriolus oriolus) a několik druhů netopýrů, ropucha obecná (Bufo bufo), užovka

obojková (Natrix

natrix),

koroptev 59

polní (Perdix

perdix),

lejsek

še-

dý (Muscicapa striata), moták pochop (Circus aeruginosus), rorýs obecný (Apus apus), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a vlaštovka obecná (Hirundo rustica). (www18) Další druhy živočichů, které se zde vyskytují, patří už mezi běžně se vyskytující druhy. Ze savců například ježek (Erinaceus sp.), hraboš polní (Microtus arvalis), krtek obecný (Talpa europea), myšice (Apodemus sp.), srnec obecný (Capreolus capreolus), zajíc polní (Lepus europaeus). Z ptactva se zde běžně vyskytují vrabec domácí (Passer domesticus) a vrabec polní (Passer montanus), kteří jsou vázáni na lidská sídla. Dále strakapoud velký (Dendrocopos major), který zde hnízdí ojediněle, a žluna zelená (Picus viridis). Ve stromovém a keřovém porostu hnízdí řada dalších běžných druhů ptáků. V okrajových částech pouze loví potravu káně lesní (Buteo buteo) a poštolka obecná (Falco tinnunculus). V zimním období se zde vyskytuje labuť bílá (Cygnus olor) a běžně na hladině jezera můžeme pozorovat kachnu divokou (Anas platyrhynchos). (www18) Navrhuji tuto lokalitu zaregistrovat jako VKP z důvodu výskytu ohrožených druhů některých živočichů. Dále pro svoji historickou hodnotu a pro možnost příjemného odpočinku s rozjímáním o kousku této krásné přírody.

Obr. 30 a 31 Historické fotografie bývalého sádrovcového lomu (zdroj: www18) Možná ohrožení Největším ohrožením pro tuto lokalitu jsou určitě návštěvníci a rekreanti. S tím souvisí vandalismus, vnášení odpadku a rozdělávání ohně v podobě táboráků. I když jsou zde nainstalovány odpadkové koše, tak se odpad objevuje mimo něj v okolí i na břehu jezera, kde je zejména nežádoucím a nehezkým doplňkem břehové vegetace. Lokali60

ta je společně se svým okolím již dnes významnou rekreační oblastí a bude jí určitě dlouhodobě. To s sebou přináší i poškozování travnatého porostu a rušení zvěře. Navrhovaný management Úklid případných odpadků, jejich sběr a odvoz. Provádět pravidelné prořezávky dřevin a kosení všech ozeleněných travnatých ploch. Břehový porost a bezprostřední okolí jezera ponechat samovolnému vývoji. Provádět čištění a údržbu břehu. Díky možnosti přírodního koupání zajišťovat pravidelnější kontrolu jakosti vody. Určitě dále provádět monitoring oblasti.

Obr. 32 Pohled na jezero ze severovýchodní strany s ukázkovým výchozem sádrovce (zdroj: autor)

Obr. 33 Pohled na jezero z jižní strany (zdroj: autor)

61

Obr. 34 Pohled na jezero a okolí ze severozápadní strany (zdroj: autor) Pro zajímavost a porovnání opět uvádím aktuální mapu zkoumaného území (Obr. 41) a mapu z 50. let (Obr. 42). Na mapě z 50. let lze pozorovat přítomnost sádrovcového lomu.

Obr. 35 Ortofotomapa jezera z aktuální doby

Obr. 36 Orftofotomapa jezera z 50. let

6.5.2 Pískovna na Palhanci Popis lokality Bývalá pískovna nacházející se mezi poli severně od katastrálního území Palhanec. Rozloha činí asi 150 x 100 m. Nejvyšší stěny mají asi 10 m. Ještě před 20 lety se zde vyskytovaly větší tůňky, které poskytovali možnost reprodukce obojživelníkům jako je 62

skokan hnědý (Rana temporalis), ropucha zelená (Bufo viridis) a obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) a čolek obecný (Triturus vulgaris). Hojně zde žila užovka obojková (Natrix natrix). Následně pískovna zarostla náletovými dřevinami. V roce 1958 byl v této pískovně nalezen bludný balvan, který se nyní nachází v blízkosti křižovatky ulic Praskova a Nádražní okruh v centru města Opavy. Je to památka na pleistocenní pevninské zalednění Opavska před cca 200 000 lety. (Kubačka M., Kubačka J., 2010) Je tvořen hrubozrnným deformovaným granitem, složeným zejména z šedě červeného draselného živce (zrna o velikosti výjimečně až 40 mm) a ze světle šedého, místy namodralého až nafialovělého křemene. (Freiberg M., 2008) Balvan je nápadně kvádrovitého tvaru s rozměry 210 x 180 x 110 cm, objemem cca 3,75 m3 a hmotností zhruba 10,7 t. (Kubačka M., Kubačka J., 2014) Navrhuji tuto lokalitu zaregistrovat jako VKP, protože by se pískovna při následné péčí mohla opět stát místem výskytu a reprodukce zmíněných obojživelníků, a taky proto, že se jedná i o historicky hodnotnou část krajiny.

Obr. 37 Historická fotografie z doby nalezení bludného balvanu na pískovně (Zdroj: A. Pustka, Archiv SZM)

Obr. 38 Palhanecká pískovna na dobové fotografii z roku 1961 (zdroj: www8)

Svahy pískovny jsou osázeny borovicí černou (Pinus nigra). Dále je pískovna zcela zarostlá topolem černým (Populus nigra), topolem osikou (Populus tremola) a břízou bělokorou (Betula pendula). Na místech vyschlých tůněk se vyskytuje vrba křehká (Salix fragilis). Při průzkumu území, který vedl k vytvoření projektu návrhu biokoridoru v zemědělsky využívané krajině Opavska ve směru od řeky Opavy u obce Palhanec podél pol63

ských hranic k obci Hněvošice, bylo zjištěno, že tento remízek využívají živočišné druhy jako je srnec obecný (Capreolus capreolus), zajíc polní (Lepus europaeus), liška obecná (Vulpes vulpes), lasice kolčava (Mustela nivalis). Z ptáků vrabec polní (Passer montanus), strnad obecný (Emberiza citrinella), drozd zpěvný (Turdus philomelos), ťuhýk obecný (Lanius collurio), straka obecná (Pica pica), bažant obecný (Phasianus colchicus). Vyskytuje se zde svižník zvrhlý (Cicindela hybrida). Dříve byl hojný, ale postupné zarůstání této lokality způsobilo, že se zde stal vzácností. Opět se zde začínají objevovat menší tůňky. Tyto tůňky se jako kdysi mohou stát životním prostředím některých obojživelníků. Nejenom zde, ale i obecně platí, že tůně představují v krajině mimořádně cenné biotopy. Možná ohrožení Další zarůstaní náletovými dřevinami a ostatními druhy rostlin. Úplné vyschnutí vyskytujících se menších tůněk. Vnášení odpadků a vznik černé skládky, vandalismus. Lokalitu ohrožují i místí hráči air softu a paintballu. Navrhovaný management Vyhloubit na několika místech, max. do hloubky asi 1,5 m nové tůňky, které by se naplnily spodní vodou a vytvořily by tak vhodné mokřadní prostředí pro obojživelníky. Dále se pokusit zajištovat následné pravidelné každoroční sledování těchto tůněk. S tím souvisí rozbor vody a monitoring vodních organismů. Mohla by tím být pověřena např. Masarykova střední škola zemědělská v Opavě, studenti oboru Přírodovědné lyceum, nebo místní nezisková organizace Natura Opava, která pořádá různé ekologické vzdělávací programy i přírodovědné expedice. Dále provádět odstraňování odpadků, prořezávky náletových dřevin, zejména v okolí stávajících a případných budoucích tůní za účelem zvýšeni osvitu vodních ploch.

64

Obr. 39 Pohled do bývalé pískovny (zdroj: autor)

Obr. 40 Jedna z tůněk v Pískovně (zdroj: autor) Pro porovnání opět uvádím aktuální mapu zkoumaného území (Obr. 41) a mapu z 50. let (Obr. 42). Na mapě z 50. let jde vidět, že pískovna se na tomto území opravdu nacházela.

65

Obr. 41 Ortofotomapa pískovny z aktuální doby

Obr. 42 Ortofotomapa pískovny z 50. let

6.5.3 Tůňka „Frajhuby“ Popis lokality Lokalita se rozprostírá asi 300 m od polských hranic u polní komunikace směrem z Kateřinek do Oldřišova. Tůňka má kruhový tvar o průměru zhruba 20 m. V posledních letech vysychá a zarůstá orobincem (Typha sp.). Vzhledem k tomu, že se v této oblasti jedná o jediné místo s poměrně čistou vodou, má především velký význam pro obojživelníky. Navrhuji lokalitu zaregistrovat jako VKP z důvodů její jedinečnosti a výjimečnosti v této intenzivně obhospodařované okolní krajině. Dále pak z důvodu výskytu několika druhů obojživelníků a zaznamenaného výskytu ještěrky živorodé (Lacerta vivipara), která je v České republice zvláště chráněna jako silně ohrožený druh. Břehový porost tvoří vzrostlé stromy jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum). Stromový porost je doplněn keřovým patrem tvořeným zejména bezem černým (Sambucus nigra) a růží šípkovou (Rosa canina). V tůňce můžeme pozorovat orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), zevar vzpřímený (Sparganius erectum) a okřehek menší (Lemna minor). Při vytváření projektu návrhu biokoridoru v zemědělsky využívané krajině Opavska ve směru od řeky Opavy u obce Palhanec podél polských hranic k obci Hněvošice, zde byly z živočišní říše zpozorováni motýlice obecná (Agrion virgo), šidélko větší (Ischnura elegans), vážka ploská (Libellula depressa), šídlo velké (Aeschna grandis), potápník vroubený (Dytiscus marginalis), vodoměrka štíhlá (Hydrometra stagnorum), komár 66

pisklavý (Culex pipiens), skokan hnědý (Rana temporaria), ropucha obecná (Bufo bufo), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), dále užovka obojková (Natrix natrix), straka obecná (Pica pica), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a skřivan polní (Alauda arvensis). Možná ohrožení Zarůstání náletovými dřevinami nebo orobincem. Vyschnutí tůňky. Vnášení odpadků a stavebního odpadu, tím možnost vzniku černé skládky. Navrhovaný management Z části zazemněnou tůňku prohloubit a vyčistit. Odstraněné sedimenty neukládat v bezprostřední blízkosti tůňky. Pokusit se zajištovat její následné pravidelné každoroční sledování. S tím souvisí rozbor vody a monitoring vodních organismů. Opět by to mohlo být zajímavé např. pro Masarykovou střední škola zemědělskou v Opavě, zejména pro studenty oboru Přírodovědné lyceum, nebo místní neziskovou organizaci Natura Opava, která pořádá ekologické vzdělávací programy i přírodovědné expedice. Provádět odstranění odpadků a stavebního odpadu.

Obr. 43 Pohled na Tůňku z dálky (zdroj: autor)

67

Obr. 44 Tůňka „Frajhuby“ (zdroj: autor) Pro porovnání opět uvádím aktuální mapu daného území (Obr. 45) a mapu z 50. let (Obr. 46). Na mapě z 50. let jde vidět, že se zde tůňka nacházela i kdysi.

Obr. 45 Ortofotomapa túňky z aktuální doby

Obr. 46 Ortofotomapa tůňky z 50. let

68

7

DISKUZE

Téměř všechny popisované registrované VKP se nacházejí uvnitř intenzivně obhospodařované zemědělské krajiny. Ve zkoumaném území má zemědělská půda podíl na výměře okolo 75 %. Každou popisovanou lokalitu alespoň z jedné strany ohraničuje obhospodařované pole. To ale neznamená, že tyto VKP nejsou něčím výjimečné. Sice se na žádném z nich nevyskytuje nějaký zajímavý druh, kromě lokality VKP Mez u hranic, ale poskytují domov a životní prostředí mnoha běžně se vyskytujícím rostlinným či živočišným druhům. A i tyto běžně se vyskytující druhy mají v přírodě své místo a hodnotu. Všechny popisované VKP jsou zajímavým místem a stojí za to je navštívit. I když ne všechny jsou dobře přístupné. Problémem u všech lokalit je zajištění péče o ně. Lokality potřebují určitou péči, aby nedocházelo k jejich značnému poškozování formou různých negativních zásahů zvenčí a aby nedocházelo k samovolné sukcesi. Člověk tuto sukcesi může usměrňovat vhodnými zásahy. Potom se tomu říká řízena nebo usměrňovaná sukcese, která je pro některé části krajiny nejvhodnější. Péče na zmíněných lokalitách je dnes buď nedostačující, nebo se neprovádí vůbec. Na území města Opavy se vyskytuje 10 registrovaných VKP a všechny byly registrovány v letech 2010 – 2012. Všechny tyto registrované VKP se nacházejí na pozemcích, které vlastní město Opava. Podle zjištěných informací, které mi konkrétně poskytla referentka ochrany přírody a krajiny Ing. Táňa Petrušková, se na odboru životního prostředí Magistrátu města Opavy pokouší o registraci mnoha dalších VKP, ale nastává zde problém vlastnických vztahů. VKP navržené k registraci se nejčastěji nachází na soukromém pozemku a majitelé s touto registrací nesouhlasí. Nejčastější problém nastává s pozemky, které vlastní zemědělci. Ani jeden z registrovaných VKP se nepřekrývá se zvláště chráněným územím, s evropsky významnou lokalitou ani ptačí oblastí. Žádná z lokalit není začleněna do územního systému ekologické stability. Na řešených lokalitách se nenachází žádné biocentrum, biokoridor či interakční prvek. Pozemkové úpravy se na zkoumaných lokalitách neprovádí a ani se zatím žádné neplánují. Při navrhování nových VKP se můžeme setkat s mnoha problémy, které brání následné registraci. Nejčastější problémy nastávají s vlastníky pozemků, na kterých se 69

lokality nacházejí. Největší problém bude zaregistrování lokality Pískovna na Palhanci. Lokalita se skládá z většího počtu parcel, a každou parcelu má ve vlastnictví někdo jiný. Některé parcely jsou dokonce ve spoluvlastnictví a dělí se o ně i tři vlastníci. U lokality Stříbrné jezero bych problém s vlastníky neviděla. Tuto lokalitu má celou ve vlastnictví obec. Zde nastává problém s tím, že je to oblíbené sportovní rekreační místo a možnosti rekreačních aktivit se zde stále rozrůstají. Návštěvnost tohoto místa je proto velmi vysoká. Bylo by také finančně náročné pečovat o tuto lokalitu. U poslední lokality, tj. Tůňka „Frajhuby“ navržené k registraci jako VKP, teoreticky nevidím v registraci žádný větší problém. Pozemek je totiž ve vlastnictví státu. Konkrétní příslušnost hospodařit s tímto pozemkem má Úřad pro zastoupení státu ve věcech majetkových se sídlem v Praze, který by mohl mít k registraci vstřícný postoj. Jediným praktickým problémem by tak mohla být následná péče o lokalitu. Zde nastává otázka, kdo by se o ni staral a prováděl potřebné managementové zásahy.

70

8

ZÁVĚR

Zachovalé části přírody nemusíme dnes pozorovat už jen v muzejních expozicích, ale když se projdeme městem a okolím, poznáme, že krásná zachovalá příroda stále existuje i kolem nás. Je proto důležité tyto části zachovalé přírody chránit a to např. právě registrací hodnotných částí krajiny za VKP. Smyslem této práce bylo přiblížit problematiku významných krajinných prvků na území města Opavy. V úvodu jsem popisovala, co znamená pojem významný krajinný prvek, jeho registrace a následná ochrana. Při zpracování těchto údajů jsem vycházela z platné právní úpravy. Dále jsem se ze shromážděných pramenů snažila provést literární rešerši přírodních charakteristik daného území. V praktické části jsem se snažila co nejlépe popsat zkoumané lokality a zhodnotit jejich aktuální stav, který jsem zjišťovala při terénních průzkumech. Nejdůležitější informace jsem získala právě z terénního šetření, při kterém jsem řešené lokality nejvíce poznala. Při zpracování výsledků jsem dále vycházela z informací, které mi byly ochotně poskytnuty na odboru životního prostředí Magistrátu města Opavy, referentkou ochrany přírody a krajiny Ing. Táňou Petruškovou. V řešeném území, tj. na území města Opavy se nachází 10 registrovaných významných krajinných prvků. Jejich registrace probíhaly v letech 2010 - 2012. Jedná se zejména o prvky nacházející se v krajině intenzivně obhospodařovaných polí. Ve většině případech se jedná o lokality se stromovým porostem, jako je alej nebo remízek. Pouze VKP Mez u hranic se z větší části skládá z travinného a bylinného společenstva. Z mé zkušenosti usuzuji, že informovanost lidí co se týče pojmu významný krajinný prvek, proč by se měl registrovat a k čemu je jeho následná ochrana a péče, je velmi nízká. Mnoho z nich ani neví, že nějaké významné krajinné prvky vůbec existují. Měla by se proto v tomto směru rozšířit výchova a osvěta především místních obyvatel, např. instalací jednoduchých informačních panelů, články v místním tisku, řízenou exkurzí či zapojením veřejnosti do péče o VKP, zejména dětí či mládeže z řad místních spolků. Určitě by to sebou přineslo zvýšení odpovědnosti místních lidí za krajinu, ve které žijí. Další významným pozitivem by mělo být v souvislosti se zvýšením znalostí a povědomí

71

také zvýšení zájmu místních občanů o krajinu ústící ve snahu chránit ji nejen pro přítomné generace, ale i pro generace budoucí.

72

9

POUŽITÁ LITERATURA

CULEK, M. Biogeografické členění České republiky. 1. díl. Praha: Enigma, 1996. 347 s. ISBN 80-85368-80-3. DEYL, M. – HÍSEK, K. Naše květiny. 3. vydání, upravené. Praha: Academia, 2001. 690 s. ISBN 80-200-0940-X. FREIBERG, M. Bludný balvan slaví půlstoletí od svého umístění v centru Opavy. Opavský a hlučínský deník [online]. 2008 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: FRANK, M. Opavsko zblízka: příroda, historie, památky. 3. vydání., rozš. Praha: AVE Centrum, 2005, 134 s. ISBN 80-727-0024-3. CHLUPÁČ, I., a kol. Geologická minulost České republiky. 2. vydání. Praha: Academia, 2011. 436 s. ISBN 978-80-200-1961-5. CHYTRÝ, M., a kol. Katalog biotopů České republiky. 2. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. 445 s. ISBN 978-80-87457-02-3. KÁŇA, O., a kol. Okres Opava. 1. vydání. Ostrava: Profil, 1983. 136 s. KNOTEK, J. Významné krajinné prvky a krajinné prvky. In FIALOVÁ, J. - PERNICOVÁ, D. /Krajinné inženýrství 2013. / 1. vyd. Praha: Česká společnost krajinných inženýrů, 2013, s. 265 - 274. ISBN 978-80-87384-04-6. KUBAČKA, M. – KUBAČKA J. Voda v krajině Opavska. Opava: Statutární město Opava, 2009. 74 s. KUBAČKA, M. – KUBAČKA J. Životní prostředí na Opavsku: Příručka ochránce životního prostředí. Opava: Statutární město Opava, 2010. 75 s. KUBAČKA, M. – KUBAČKA J. Některé veřejně přístupné bludné balvany v Opavě a Hlučíně. Opavský přírodovědný zpravodaj [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-03-13]. Do73

stupné

z:


zpravodaj-leden-2014.pdf > KUBÁT, K. Klíč ke květeně České republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2002, 927 s. ISBN 80-200-0836-5. MACHAR, I. – DROBILOVÁ L., a kol. Ochrana přírody a krajiny v České republice: vybrané aktuální problémy a možnosti jejich řešení. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012, 416 s. ISBN 978-80-244-3041-6. MIKO, L. – BOROVIČKOVÁ, H., a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny: komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. 590 s. ISBN 978-80-7179-585-8. NĚMEC, J. – HLADNÝ, J. – BLAŽEK, V. Voda v České republice. Praha: Pro Ministerstvo zemědělství vydal Consult, 2006, 253 s. ISBN 80-903482-1-1. QUITT, E. Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV v Brně, 1971. 73 s. SKALICKÝ, V. Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný S. a Slavík B.: Květena ČSR I., Academia, Praha, textová část, 1988. 103-121 s. TICHÁ, S. – ÚRADNÍČEK, L.: Multimediální obrazový atlas dřevin. Elektronické skriptum na DVD. 1. vyd. Brno: MZLU, 2009. ISBN 978-80-7375-274-3 TOMÁŠEK, M., Půdy České republiky. 3. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2003, 67 s. ISBN 80-7075-607-1. WEISSMANNOVÁ, H., a kol. Chráněná území ČR: Ostravsko. 1. vydání. Praha: Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR; EkoCentrum, 2004. 454 s. ISBN 80-86064-670. Elektronické prameny www1 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. [cit. 2013-08-12]. Dostupné

z:


krajiny/vyznamne-krajinne-prvky/> 74

www2 Ministerstvo zemědělství. Informační materiál k upřesnění problematiky krajinných

prvků.

[online].

2013,

[cit.

2014-03-23].

Dostupné

z:

www3 Resortní portál ministerstva zemědělství. Životní prostředí. Ochrana krajiny. Krajinné

prvky.

[online].

[cit.

2014-03-23].

Dostupné

z:

www4 Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje. Příloha č. 1 – Sociodemografický a ekonomický rozbor za jednotlivé SO ORP [online]. 2011, [cit. 2014-03Dostupné

16].

z:


moravskoslezsky.cz/zip/upl_PRILOHA_1_sociodemo_eko_rozbor_za_obce.pdf> www5 Statutární město Opava [online]. 2007, [cit. 2013-08-25]. Dostupné z: www6 Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Opavy [online]. 2008-2015, [cit. 2013-08-25].

Dostupné

z:


_IPRM_Opava.pdf> www7 Strategický plán statutárního města Opavy [online]. 2007-2020, [cit. 2013-0825]. Dostupné z: www8 Opavský přírodovědný zpravodaj [online]. 2014, [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: www9 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Opava [online]. 2012,

[cit.

2013-08-25].

Dostupné

z:

www10 Územní plán statutárního města Opavy [online]. 2012, [cit. 2013-08-26]. Dostupné

z:


koncept-navrh-upraveny0712.pdf> www11 Regionální informační servis [online]. 2013, [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: 75

www12 Biogeografie. Multimediální příručka [online]. 2010, [cit. 2013-08-24]. Dostupné

z:


3.html> www13 Mapová aplikace ochrany přírody a krajiny na Opavsku [online]. 2011, [cit. 2013-07-15].

Dostupné

z:


city.cz/webapps/flexviewer/Home.mvc/FlexViewer?config=config-priroda.xml> www14 Mapový server AOPK ČR [online]. 2008-2012, [cit. 2013-09-21]. Dostupné z: www15 Městská část Opava. Suché Lazce. [online]. 2007, [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: www16 Statutární město Opava. Městská část Milostovice. [online]. 2010, [cit. 201404-02]. Dostupné z: www17 Návrh biokoridoru Opava Palhanec - Opava Hněvošice [online]. 2009, [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: www18 www5 Statutární město Opava. Stříbrné jezero - současnost. [online]. 2007, [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: Další prameny Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Metodická instrukce odboru obecné ochrany přírody a krajiny MŽP k registraci významných krajinných prvků, Věstník Ministerstva životního prostředí, částka 7, červenec 2013, ročník XIII, str. 98 – 113. Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení druhů krajinných prvků, ve znění pozdějších předpisů. 76

10 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obr. 1 Poloha statutárního města Opavy ........................................................................ 18 Obr. 2 Lokalizace obce Opava ........................................................................................ 19 Obr. 3 Zalednění na Opavsku ......................................................................................... 20 Obr. 4 Klimadiagram pro stanici Opava v letech 1901 – 1950 ...................................... 24 Obr. 5 Graf průměrné četnosti větru ............................................................................... 25 Obr. 6 Schéma povodí řeky Opavy ................................................................................ 26 Obr. 7 Fytogeografické členění ..................................................................................... 27 Obr. 8 Ukázka živé mapy ochrany přírody .................................................................... 33 Obr. 9 Znázornění VKP na mapě v měřítku 1:100 000 ................................................. 35 Obr. 10 Pohled na VKP Mez u hranic ........................................................................... 38 Obr. 11 Pohled na VKP Remíz u hranic ........................................................................ 40 Obr. 12 VKP Remíz u hranic s menším prameništěm ................................................... 41 Obr. 13 Pohled na VKP Alej s topoly ............................................................................ 42 Obr. 14 Pohled z dálky na VKP Alej s topoly ............................................................... 43 Obr. 15 Pohled na VKP Tři lípy .................................................................................... 44 Obr. 16 Útočiště s krmivem pro zvěř ............................................................................. 45 Obr. 17 a 18 VKP Lípová alej u státních hranic ............................................................ 46 Obr. 19 Křížek mezi lípami, dominanta aleje ................................................................ 48 Obr. 20 Pohled z dálky na VKP Ale s křížkem ............................................................. 48 Obr. 21 Pohled na VKP Lípová alej Na pískovně z východu ........................................ 50 Obr. 22 Pohled na VKP Lípová alej Na pískovně ze západu ........................................ 50 Obr. 23 VKP Nad Zíkovou loukou ................................................................................ 52 Obr. 24 VKP s výhledem na okolí ................................................................................. 52 Obr. 25 VKP Alej pod rybníky ...................................................................................... 54 Obr. 26 Jeden ze tří rybníků ........................................................................................... 54 Obr. 27 a 28 Pohled na VKP Lípa u požární zbrojnice ................................................. 56 77

Obr. 29 Znázornění navržených VKP v mapě ............................................................... 57 Obr. 30 a 31 Historické fotografie bývalého sádrovcového lomu ................................. 61 Obr. 32 Pohled na jezero ze severovýchodní strany s ukázkovým výchozem ............... 62 Obr. 33 Pohled na jezero z jižní strany ........................................................................... 62 Obr. 34 Pohled na jezero a okolí ze severozápadní strany ............................................. 63 Obr. 35 Ortofotomapa jezera z aktuální doby ................................................................ 63 Obr. 36 Ortofotomapa jezera z 50. let ............................................................................ 63 Obr. 37 Historická fotografie z doby nalezení bludného balvanu na pískovně ............. 64 Obr. 38 Palhanecká pískovna na dobové fotografii z roku 1961 ................................... 64 Obr. 39 Pohled do bývalé pískovny ............................................................................... 65 Obr. 40 Jedna z tůněk v Pískovně .................................................................................. 66 Obr. 41 Ortofotomapa pískovny z aktuální doby ........................................................... 66 Obr. 42 Ortofotomapa pískovny z 50. let ....................................................................... 66 Obr. 43 Pohled na Tůňku z dálky .................................................................................. 68 Obr. 44 Tůňka „Frajhuby“ ............................................................................................. 68 Obr. 45 Ortofotomapa tůňky z aktuální doby ................................................................ 69 Obr. 46 Ortofotomapa tůňky z 50. let ............................................................................ 69

Tab. 1 Výměry druhu pozemků (stav k 31. 12. 2011) ................................................... 22 Tab. 2 Zemědělská půda (stav k 31. 12. 2011) .............................................................. 22 Tab. 3 Vybrané charakteristiky klimatických oblastí ..................................................... 23 Tab. 4 Přehled průměrných klimatických dat naměřených na stanici v Opavě ve výšce 272 m n. m. (v letech 1901 – 1950) ............................................................................... 24 Tab. 5 Směry větrů v roce v průměrné četnosti (v procentech všech pozorování) v období 1901 - 1950 ............................................................................................................ 24

78

PŘÍLOHY

79

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Dokumentace k VKP Mez u hranic ............................................................. 83 Příloha č. 2 Dokumentace k VKP Remíz u hranic ......................................................... 84 Příloha č. 3 Zákres VKP Mez u hranic v základní mapě ................................................ 85 Příloha č. 4 Zákres VKP Mez u hranic v ortofotomapě.................................................. 85 Příloha č. 5 Zákres VKP Remíz u hranic v základní mapě............................................. 86 Příloha č. 6 Zákres VKP Remíz u hranic v ortofotomapě .............................................. 86 Příloha č. 7 Zákres VKP Alej s topoly v základní mapě ................................................ 87 Příloha č. 8 Zákres VKP Alej s topoly v ortofotomapě .................................................. 87 Příloha č. 9 Zákres VKP Tři lípy v základní mapě ......................................................... 88 Příloha č. 10 Zákres VKP Tři lípy v ortofotomapě......................................................... 88 Příloha č. 11 Zákres VKP Lípová alej u státních hranic v základní mapě ..................... 89 Příloha č. 12 Zákres VKP Lípová alej u státních hranic v ortofotomapě ....................... 89 Příloha č. 13 Zákres VKP Alej s křížkem v základní mapě ........................................... 90 Příloha č. 14 Zákres VKP Alej s křížkem v ortofotomapě ............................................. 90 Příloha č. 15 Zákres VKP Lípova alej Na pískovně v základní mapě ............................ 91 Příloha č. 16 Zákres VKP Lípova alej Na pískovně v ortofotomapě ............................. 91 Příloha č. 17 Zákres VKP Nad Zikovou loukou v základní mapě .................................. 92 Příloha č. 18 Zákres VKP Nad Zikovou loukou v ortofotomapě ................................... 92 Příloha č. 19 Zákres VKP Alej pod rybníky v základní mapě ........................................ 93 Příloha č. 20 Zákres VKP Alej pod rybníky v ortofotomapě ......................................... 93 Příloha č. 21 Zákres VKP Lípa u požární zbrojnice v základní mapě ............................ 94 Příloha č. 22 Zákres VKP Lípa u požární zbrojnice v ortofotomapě ............................. 94 Příloha č. 23 Zákres navrhovaného VKP Stříbrné jezero v základní mapě .................... 95 Příloha č. 24 Zákres navrhovaného VKP Stříbrné jezero v ortofotomapě ..................... 95 Příloha č. 25 Zákres navrhovaného VKP Pískovna na Palhanci v základní mapě ......... 96 Příloha č. 26 Zákres navrhovaného VKP Pískovna na Palhanci v ortofotomapě ........... 96 80

Příloha č. 27 Zákres navrhovaného VKP Tůňka „Frajhuby“ v základní mapě .............. 97 Příloha č. 28 Zákres navrhovaného VKP Tůňka „Frajhuby“ v ortofotomapě ................ 97 (zdroj všech map v příloze: www14)

81

Příloha č. 1 Dokumentace k VKP Mez u hranic

82

Příloha č. 2 Dokumentace k VKP Remíz u hranic

83

Příloha č. 3 Zákres VKP Mez u hranic v základní mapě (M 1:10 000)

Příloha č. 4 Zákres VKP Mez u hranic v ortofotomapě (M 1:10 000) 84

Příloha č. 5 Zákres VKP Remíz u hranic v základní mapě (M 1:10 000)

Příloha č. 6 Zákres VKP Remíz u hranic v ortofotomapě (M 1:10 000)

85

Příloha č. 7 Zákres VKP Alej s topoly v základní mapě (M 1:10 000)

Příloha č. 8 Zákres VKP Alej s topoly v ortofotomapě (M 1:10 000)

86

Příloha č. 9 Zákres VKP Tři lípy v základní mapě (M 1:10 000)

Příloha č. 10 Zákres VKP Tři lípy v ortofotomapě (M 1:10 000)

87

Příloha č. 11 Zákres VKP Lípová alej u státních hranic v základní mapě (M 1:10 000)

Příloha č. 12 Zákres VKP Lípová alej u státních hranic v ortofotomapě (M 1:10 000)

88

Příloha č. 13 Zákres VKP Alej s křížkem v základní mapě (M 1:10 000)

Příloha č. 14 Zákres VKP Alej s křížkem v ortofotomapě (M 1:10 000) 89

Příloha č. 15 Zákres VKP Lípova alej Na pískovně v základní mapě (M 1:10 000)

Příloha č. 16 Zákres VKP Lípova alej Na pískovně v ortofotomapě (M 1:10 000)

90

Příloha č. 17 Zákres VKP Nad Zikovou loukou v základní mapě (M 1:10 000)

Příloha č. 18 Zákres VKP Nad Zikovou loukou v ortofotomapě (M 1:10 000) 91

Příloha č. 19 Zákres VKP Alej pod rybníky v základní mapě (M 1:10 000)

Příloha č. 20 Zákres VKP Alej pod rybníky v ortofotomapě (M 1:10 000)

92

Příloha č. 21 Zákres VKP Lípa u požární zbrojnice v základní mapě (M 1:10 000)

Příloha č. 22 Zákres VKP Lípa u požární zbrojnice v ortofotomapě (M 1:10 000)

93

Příloha č. 23 Zákres navrhovaného VKP Stříbrné jezero v základní mapě (M 1:10 000)

Příloha č. 24 Zákres navrhovaného VKP Stříbrné jezero v ortofotomapě (M 1:10 000)

94

Příloha č. 25 Zákres navrhovaného VKP Pískovna na Palhanci v základní mapě (M 1:10 000)

Příloha č. 26 Zákres navrhovaného VKP Pískovna na Palhanci v ortofotomapě (M 1:10 000)

95

Příloha č. 27 Zákres navrhovaného VKP Tůňka „Frajhuby“ v základní mapě (M 1:10 000)

Příloha č. 28 Zákres navrhovaného VKP Tůňka „Frajhuby“ v ortofotomapě (M 1:10 000)

96