Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Současnost a perspektivy programu rozvoje mikroregionu Hrotovicko a možnosti jeho uplatnění na úrovni obce Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
doc.RNDr. Antonín Vaishar, CSc..
Bc. Linda Franková
Brno 2013
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Současnost a perspektivy programu rozvoje mikroregionu Hrotovicko a možnosti jeho uplatnění na úrovni obce vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MENDELU v Brně.
Dne……..………….. Podpis diplomanta …………………
1
Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat RNDr. Pavlu Trnkovi, CSc., bývalému vedoucímu mé bakalářské práce za odborné vedení a samozřejmě také mému současnému vedoucímu diplomové práce panu doc. RNDr. Antonínu Vaisharovi, CSc. Dále mé poděkování patří bývalé starostce Hrotovic paní Jiřině Suchardové za její ochotu a vynaložený čas, za poskytnuté materiály a fotodokumentaci, ale hlavně za ochotu odpovídat na všechny moje otázky. Mé poděkování patří též pracovníkům Městského úřadu v Hrotovicích.
2
ABSTRAKT
Cílem diplomové práce je zjistit stav prosperity obce Hrotovice v rámci mikroregionu Hrotovicko, zjistit její současný stav a pokusit se určit její perspektivy do budoucna. Této analýze do jisté míry prospělo i dotazníkové šetření v rámci této diplomové práce, které proběhlo v obci Hrotovice v první části roku 2011. Další část práce pak navazuje na analýzu obce Hrotovice v širších souvislostech mikroregionu Hrotovicko se zaměřením na jeho minulé i současné aktivity. V této části byl analyzován mikroregion Hrotovicko, jeho administrativní a přírodní charakteristiky, strategické cíle, ekonomická úroveň, jeho realizované a plánované aktivity, potenciál rozvoje mikroregionu a zhodnocení podílu čerpaných dotací obcí Hrotovice v roce 2012 za pomocí mikroregionu a mimo mikroregion vlastní iniciativou. Využitelný potenciál, jakož i možná rizika pro obec Hrotovice a celý mikroregion Hrotovicko, byly přehledně zpracované pomocí SWOT analýzy a to v ekonomické oblasti, oblasti životního prostředí a sociální oblasti. Tyto dílčí práce byly zpracovány s ohledem na agendu pro trvale udržitelný rozvoj v 21. století. Diplomová práce by měla sloužit jako podklad pro tvorbu územního plánu, sestavení obecního rozpočtu i jako podklad pro zpracování konkrétních investičních záměrů. Na základě této práce lze posoudit regionální plány a rozvojové programy z pohledu obce a sestavit strategii rozvoje celého mikroregionu.
Klíčová slova: Obec Hrotovice, mikroregion Hrotovicko, SWOT analýza, udržitelný rozvoj
3
ABSTRACT A major purpose of this diploma work was to analyze a rural community of Hrotovice within the Hrotovicko mikroregion, identify its current status and estimate its future development possibilities. A significant part of this analysis is based on a formal opinion research performed in Hrotovice community in the first quarter of 2011. A subsequent part of this work draws from the initial analysis results within the larger context of the Hrotovicko mikroregion focusing mostly on its past and present activities. This section consists of a research on administrative and natural characteristics of the Hrotovicko microregion, its strategic aims and objectives, economic status, performed and planned activities, a microregion development potential and an evaluation of microregion’s subsidy accomplishments in year 2012. In a subsequent SWOT analysis focused on economical, social and environmental issues a disposable potential and possible risks have been compiled on the subject of the Hrotovice community and the Hrotovicko microregion. All these components have been elaborated with a reference to the sustainable development in the twenty-first century. The results of this diploma project have been intended to serve as a fundamental data background for a various urban planning and strategic processes as well as investment projects and city budget allocation. Based on this work regional planning proposals and development programs should be effectively evaluated by the Hrotovice municipality and enable it to compile a comprehensive set of strategic development guidelines for the whole microregion.
Key words: Hrotovice, Hrotovicko microregion, SWOT analysis, sustainable development
4
OBSAH 1 2 3
4
5
6 7 8
ÚVOD....................................................................................................................... 7 CÍL PRÁCE .............................................................................................................. 8 REŠERŠE A METODIKA ....................................................................................... 9 3.1 Postup zpracování ............................................................................................. 9 3.2 Použité metody v rámci jednotlivých kapitol ................................................... 9 AGENDA 21 A MÍSTNÍ AGENDA 21 ................................................................. 10 4.1 Pojmy .............................................................................................................. 10 4.1.1 Agenda 21 ............................................................................................... 10 4.1.2 Místní Agenda 21 (MA21) ..................................................................... 10 4.1.3 Udržitelný rozvoj .................................................................................... 10 4.2 Místní Agenda 21............................................................................................ 11 4.2.1 Přínosy místní Agendy 21....................................................................... 11 4.2.2 Role místních úřadů v místní Agendě 21................................................ 12 4.2.3 Základní součásti systému místní Agendy 21......................................... 12 4.2.4 Metody zapojování veřejnosti................................................................. 13 CHARAKTERISTIKA OBCE HROTOVICE ....................................................... 13 5.1 Identifikační údaje .......................................................................................... 13 5.2 Poloha obce..................................................................................................... 14 5.3 Přírodní podmínky území obce Hrotovice a jejího okolí................................ 14 5.3.1 Geologická charakteristika území a geomorfologické poměry .............. 14 5.3.2 Klimatické poměry ................................................................................. 15 5.3.3 Hydrologické poměry ............................................................................. 16 5.3.4 Půdní poměry.......................................................................................... 17 5.3.5 Biogeografické zařazení ......................................................................... 17 HISTORIE .............................................................................................................. 19 PAMÁTKY V OBCI A OKOLÍ............................................................................. 21 Sociální a kulturní infrastruktura ............................................................................ 23 8.1 Obyvatelstvo ................................................................................................... 23 8.2 Trh práce ......................................................................................................... 23 8.3 Domovní fond ................................................................................................. 24 8.4 Občanská vybavenost ..................................................................................... 25 8.4.1 Kultura .................................................................................................... 25 8.4.2 Tělovýchova a sport................................................................................ 25 8.4.3 Obchodní zařízení a služby..................................................................... 25 8.4.4 Administrativa a veřejná správa ............................................................. 26 8.5 Zemědělská výroba ......................................................................................... 27 8.5.1 Lesní hospodářství .................................................................................. 28 8.5.2 Průmysl ................................................................................................... 28 8.5.3 Rekreace a cestovní ruch ........................................................................ 29 8.5.4 Dopravní infrastruktura........................................................................... 30 8.5.5 Technická infrastruktura ......................................................................... 32 8.5.6 Zásobování pitnou vodou........................................................................ 32 8.5.7 Odkanalizování a čištění odpadních vod ................................................ 33 8.5.8 Zásobování zemním plynem................................................................... 33 8.5.9 Zásobování elektrickou energií............................................................... 33 8.5.10 Odpadové hospodářství........................................................................... 33 8.5.11 Jaderná elektrárna Dukovany.................................................................. 34 Čištění odpadních vod ............................................................................ 35 8.5.12 8.5.13 Ochrana krajiny a zeleň .......................................................................... 36 5
8.5.14 Územní systém ekologické stability (ÚSES).......................................... 37 8.6 SWOT analýza obce Hrotovice a jejího okolí ................................................ 40 9 MIKROREGION HROTOVICKO......................................................................... 42 9.1 Administrativní charakteristika....................................................................... 42 9.1.1 Vymezení mikroregionu ......................................................................... 42 9.1.2 Předmět činnosti ..................................................................................... 42 9.2 Charakteristika mikroregionu ......................................................................... 43 9.2.1 Základní charakteristika.......................................................................... 43 9.2.2 Přírodní podmínky .................................................................................. 44 9.2.3 Geologicko-pedologické podmínky........................................................ 47 9.2.4 Klimatické podmínky ............................................................................. 47 9.2.5 Hydrologické podmínky ......................................................................... 48 9.2.6 Technická infrastruktura ......................................................................... 48 9.2.7 Prostorové dispozice ............................................................................... 49 9.2.8 Trh práce ................................................................................................. 50 9.2.9 Ekonomické aktivity ............................................................................... 51 9.2.10 Cestovní ruch .......................................................................................... 51 9.2.11 Rozvojové souvislosti ............................................................................. 52 9.2.12 Vize, cíle a směry rozvoje mikroregionu Hrotovicko............................. 52 9.2.13 Program rozvoje...................................................................................... 53 9.2.14 Financování regionu ............................................................................... 53 9.2.15 Spolupráce se skupinou ČEZ.................................................................. 54 9.2.16 Přehled čerpaných dotací za rok 2012 v obci Hrotovice ........................ 55 10 SWOT ANALÝZA MIKROREGIONU HROTOVICKO ................................. 56 10.1 Oblast životního prostředí............................................................................... 56 10.2 Oblast sociální................................................................................................. 57 10.3 Oblast ekonomická ......................................................................................... 58 11 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ V OBCI HROTOVICE........................................ 59 11.1 Úvod................................................................................................................ 59 11.2 Vyhodnocení dotazníků .................................................................................. 60 11.2.1 Identifikace respondentů......................................................................... 60 11.2.2 Identifikace s mikroregionem ................................................................. 62 11.2.3 Představy o budoucím rozvoji území...................................................... 66 11.2.4 Formulace potřeb vybavenosti obce a okolí ........................................... 69 11.2.5 Hodnotové preference............................................................................. 72 11.2.6 Problémy každodenního života............................................................... 74 12 PROJEKTY V OBCI HROTOVICE.................................................................. 76 12.1 Návrh č. 1........................................................................................................ 76 12.2 Návrh č. 2........................................................................................................ 77 13 ZÁVĚR ............................................................................................................... 78 14 SEZNAM PRAMENŮ ....................................................................................... 79 15 SEZNAM TABULEK ........................................................................................ 83 16 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ ..................................................................... 83 17 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................. 85
6
1
ÚVOD
Hlavním problémem mnoha venkovských sídel v kraji Vysočina je zejména prohlubování nepoměru mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Obtížnost řešení je navíc umocňována nízkou mobilitou obyvatelstva v důsledku špatné dopravní obslužnosti území, velké rozdíly v úrovni vzdělání obyvatelstva, neuspokojivé zajištění rychlé zdravotnické pomoci, nedostatečná úroveň specializovaných zařízení sociální péče pro rizikové skupiny obyvatelstva, ale i nedostatečná úroveň rozvoje infrastruktury volného času. V poslední době dochází v ČR ke zkulturňování venkovských oblastí. Dochází hlavně k obnově a prohloubení společenského a duchovního života na venkově, k posílení hospodářské stability a prosperity na venkově. Pro dobrý rozvoj obce je důležité motivovat občany žijící na venkově k dobrovolné aktivitě, podněcovat je k odhodlání podílet se na zdárném vývoji obce a napomáhat vzniku a činnosti místních a regionálních sdružení. Rozvoj obcí je závislý na schopnosti vedení obce čerpat finanční prostředky jak ze strukturálních fondů Evropské unie, tak i národních dotačních titulů. V rámci společné koordinace aktivit při prosazování společných zájmů a záměrů obcí dochází v posledních letech ke vzniku velkého počtu dobrovolných svazků obcí tzv. mikroregionů.
7
2
CÍL PRÁCE
Cílem diplomové práce je poukázat na možnosti, jak uplatňovat na místní úrovni obce Hrotovice principy udržitelného rozvoje. Další část práce je zaměřena na strategii udržitelného rozvoje a Agendu 21 včetně dosavadních zkušeností s uplatňováním místní Agendy 21 v našich podmínkách. Podstatnou část práce tvoří analýza obce Hrotovice (charakteristika přírodního rámce, stručný nástin historie obce, sociální a ekonomická situace obce) mimo jiné s vyhodnocením dotazníkového šetření v obci. Dotazníková akce mezi hrotovickými občany byla orientována na společné priority, roli místního úřadu a na jednotlivé skupiny obyvatelstva v životě obce. Sociální oblast, oblast ekonomiky a životního prostředí je analyzována pomocí SWOT analýzy pro mikroregion Hrotovicko. V další části bude analyzován mikroregion Hrotovicko, jeho administrativní a přírodní charakteristiky, strategické cíle, ekonomická úroveň a jeho realizované a plánované aktivity. Poslední část diplomové práce je zaměřena na návrhy drobných aktivit a mikro projektů se zaměřením na rozvoj cestovního ruchu, pracovní příležitosti, zlepšení životního prostředí v obci, péčí o místní pamětihodnosti, propagaci obce atd.
8
3
REŠERŠE A METODIKA
3.1 Postup zpracování Zpracování diplomové práce probíhalo ve čtyřech krocích. Prvním krokem bylo stanovení dílčích cílů, kterých chceme dosáhnout. Druhým krokem bylo shromáždění odborné literatury a její prostudování. Třetí krok spočíval v hledání a získávání podkladových materiálů a informací o obci Hrotovice a mikroregionu Hrotovicko. Posledním krokem bylo zpracování jednotlivých kapitol za využití získaných informací a podkladových materiálů, na jejichž základě bylo možné provést potřebné analýzy a učinit vlastní návrhy drobných aktivit a mikro projektů.
3.2 Použité metody v rámci jednotlivých kapitol V kapitole Agenda 21 a Místní Agenda 21 bylo potřeba prostudovat literaturu a webové stránky, týkající se této problematiky. Po získání informací proběhl výběr nejdůležitějších údajů a informací, které stručně charakterizují a přibližují tyto Agendy pro udržitelný rozvoj. Tyto kapitoly pak informují o přínosech, základních částích agendy a rolích místních úřadů. Ke zpracování kapitoly Obec Hrotovice bylo třeba zabývat se sběrem informací o obci (kroniky, statistiky, tisk, webové stránky, mapové podklady, rozhovory se starostkou, dotazníkové šetření atd.). Následně ze získaných informací s vlastním pohledem na problematiku zpracovat přehlednou a ucelenou analýzu s co nejvyšší vypovídací hodnotou. Během měsíců únor-březen 2011 jsem provedla v obci Hrotovice dotazníkové šetření. Mezi občany jsem rozdala dotazníky (viz. přílohy) na téma: Současnost a perspektivy rozvoje obce Hrotovice. Vyplněných dotazníků byl dostatečný počet k tomu, aby celá anketa měla vypovídající hodnotu. Z tohoto šetření byla následně zpracována kapitola Dotazníkové šetření. Při zpracování kapitoly Mikroregion Hrotovicko proběhl nejprve sběr informací a podkladových materiálů týkajících se mikroregionu Hrotovicko a obcí, které jsou členy dobrovolného svazku. Materiály a informace byly získány od Městského úřadu obce Hrotovice. Tato kapitola je zpracována do pěti menších podkapitol. Úvodní kapitola je zaměřená na administrativní profil dobrovolného svazku obcí, následuje obecná charakteristika mikroregionu a zejména jeho přírodní hodnoty. Na tuto
9
charakteristiku navazují strategické cíle mikroregionu a jejich předmět činnosti. Předposlední podkapitola se zabývá ekonomickou úrovní mikroregionu a celou kapitolu uzavírá podkapitola představující aktivity dobrovolného svazku obcí na úrovni jak realizovaných projektů, tak zamýšlených aktivit týkajících se konkrétně propagace mikroregionu. Kapitoly týkající se SWOT analýz (obce Hrotovice, mikroregionu Hrotovicko).
4
AGENDA 21 A MÍSTNÍ AGENDA 21
4.1 Pojmy 4.1.1
Agenda 21
„Agenda“ je slovo latinského původu a znamená program nebo také seznam věcí, které je třeba udělat, aby bylo dosaženo cíle. Číslo „21“ odkazuje na 21. století a s ním spojené problémy, které lidstvo bude muset v zájmu přežití řešit. Agenda 21 je dokumentem OSN, který rozpracovává principy udržitelného rozvoje v globálním měřítku do jednotlivých problémových oblastí. Tento dokument byl přijat v roce 1992 účastníky Konference OSN o životním prostředí a rozvoji, která se konala v brazilském Rio de Janeiru a která je nazývána „Summitem Země“. 4.1.2
Místní Agenda 21 (MA21)
Místní Agenda 21 je programem rozvoje obce, regionu, který zavádí principy udržitelného rozvoje do praxe. To znamená: strategický plán, který propojuje ekonomické a sociální aspekty s oblastí životního prostředí a je vytvářen ve spolupráci s veřejností. Místní Agenda 21 zohledňuje konkrétní místní problémy. Je to proces směřující k zajištění dobré a udržitelné kvality života a životního prostředí v určitém území a čase. 4.1.3
Udržitelný rozvoj
Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. Jde přitom o zachování přírodních podmínek v místním měřítku v celé biosféře.
10
Trvale udržitelný rozvoj je komplexní soubor strategií, které umožňují pomocí ekonomických prostředků a technologií uspokojovat lidské potřeby, materiální, kulturní i duchovní, při plném respektování environmentálních limitů; aby to bylo v globálním měřítku současného světa možné, je nutné redefinovat na lokální, regionální i globální úrovni jejich sociálně-politické instituce a procesy. Cesta k udržitelnému rozvoji je podle výše uvedené definice podmíněna kvalitou veřejné správy, kterou se na lokální úrovni zabývá místní Agenda 21.
4.2 Místní Agenda 21 Místní agenda 21 hledá řešení ve spolupráci se všemi složkami místního společenství, takže odráží také jejich potřeby. Zohledňuje dopady rozhodnutí na všechny oblasti života v delším časovém horizontu. Propojuje probíhající aktivity. Zapojuje veřejnost již do plánování i do realizace plánů. 4.2.1
Přínosy místní Agendy 21
-
větší spokojenost obyvatel
-
vyšší efektivita práce
-
předcházení konfliktů a zmenšování rozporů
-
zlepšení kvality života obyvatel
-
zachování a zlepšení kvality životního prostředí
-
nalezení skutečných problémů a optimálních cest jejich řešení
-
dosažení společné vize o budoucnosti obce či regionu
-
aktivní zapojení lidí do řešení problémů
-
spolupráce různých společenských a profesních skupin
-
větší pochopení práce úřadů a zastupitelů a zvýšení důvěry v jejich rozhodnutí
-
zajištění zpětné vazby v řízení města
-
lepší společenskou atmosféru
-
pochopení různých názorů a postojů
-
posílení a rozvoj demokracie
-
posílení pocitu sounáležitosti s obcí, regionem
-
zachování místních hodnot – kulturních, společenských i přírodních
-
zvýšení schopností a kapacit
-
rozšíření finančních a dalších zdrojů pro rozvoj obce, regionu
11
-
větší schopnost obce, regionu reagovat na měnící se vnější i vnitřní prostředí
-
místní stabilita, která ovlivňuje stabilitu v mezinárodním měřítku
4.2.2
Role místních úřadů v místní Agendě 21
Místní úřady/ správy obcí mají rozhodující roli v udržitelném rozvoji, protože: -
zastupují místní společenství a pracují v jeho zájmu
-
mají právní nástroje k regulaci činností v území
-
mají významnou úlohu při plánování
-
realizují, pověřují a ovlivňují mnoho služeb, na kterých závisí kvalita místního životního prostředí
-
místní samosprávy vlastní a spravují majetek v nejrůznější míře
-
mohou z velké části ovlivňovat místní obyvatele i návštěvníky pomocí osvěty, poradenství, informací a příkladů
-
mohou podněcovat a příznivě ovlivňovat širší spolupráci mezi různými organizacemi, institucemi a sektory
4.2.3
mají přímé vlivy jako spotřebitelé a zaměstnavatelé Základní součásti systému místní Agendy 21
MA21 tvoří komplexní systém sestavený z dílčích součástí, které jsou navzájem propojeny. Místní Agenda 21 se nazývá „místní“ především proto, že odráží konkrétní místní podmínky. Dílčí procesy je nutné dotvořit dle těchto podmínek, tzn. např. podle specifikace území, historie, lidského potenciálu a zdrojů, které máme k dispozici atd. Součásti systému MA21 jsou následující: 1. Organizační zázemí 2. Komunitní spolupráce (partnerství) 3. Kapacita pro získávání zdrojů 4. Formalizace procesu, politická podpora 5. Strategie udržitelného rozvoje za účasti veřejnosti 6. Výchova, vzdělání, osvěta a informovanost 7. Management kvality 8. Vnější vztahy a vazby 9. Mikro projekty
12
4.2.4
Metody zapojování veřejnosti
Metod, které lze použít pro zapojování veřejnosti a získávání místních znalostí, je široké spektrum např.: spolupráce s médii, internetová prezentace, výstava, sociologický výzkum, anketa, prezentace pro veřejnost, panelové diskuze, návštěva místa a výlety, GIS mapy, skupinové práce, plánovací víkend. Model plánovacího procesu v komunitě a) sonda v komunitě: počáteční zjištění problémů (strukturované rozhovory) b) společné stanovení cílů komunity (hledání nápadů v malých skupinách) c) získávání informací potřebných k dosažení cílů (anketa) d) tvorba jednotlivých návrhů dlouhodobého plánu nebo projektu (plánovací víkend) e) analýza plánu nebo projektu (dotazník uveřejněný v novinách) f) realizace plánu nebo projektu g) vyhodnocení plánu nebo projektu (anketa každoročně pořádaná mezi občany)
5
CHARAKTERISTIKA OBCE HROTOVICE
5.1 Identifikační údaje Název obce: Hrotovice Kraj: Vysočina Okres: Třebíč Mikroregion: Hrotovicko Obec s rozšířenou působností: Třebíč Počet obyvatel: 1720 Počet částí obce: 1 Výměra katastru: 2123 ha NUTS II: Jihovýchod
13
5.2 Poloha obce Město Hrotovice se nachází v kraji Vysočina asi 20 km jihovýchodně od okresního města Třebíč. Leží na jižním okraji Českomoravské vrchoviny. Nejvyšším místem území je vrchol Floriánek (441 m n. m.). Zachovalý krajinný ráz, malebná, průmyslem nenarušená příroda, přirozené lesní porosty a množství historických památek jsou častým cílem rekreantů a turistů.
5.3 Přírodní podmínky území obce Hrotovice a jejího okolí Z hlediska vybraných charakteristik přírodního prostředí leží Hrotovice ve východní části České vysočiny (Českého masívu) hercynské provenience. Podle regionálního členění reliéfu se nachází na východním okraji oblasti Českomoravská vrchovina. Charakteristiky přírodního prostředí jsou podmíněny danou polohou, geologickou situací i charakterem reliéfu, v němž se střídají ploché hřbety, mělké sníženiny a hluboce zaříznutá údolí. 5.3.1
Geologická charakteristika území a geomorfologické poměry
V rámci
geomorfologické
oblasti
Českomoravská
vrchovina
spadá
obec
do
geomorfologického celku Jevišovická pahorkatina. Nadmořská výška území dosahuje v průměru 350 – 450 m. Geologické podloží oblasti je tvořeno velmi starými převážně
14
metamorfovanými
předprvohorními
horninami
moravika
svratecké
klenby
a moravského moldanubika, dominuje zde výrazný náměšťsko - krumlovský masiv. Části plochých hřbetů a sníženiny v rámci Znojemské pahorkatiny pokrývají málo mocné spraše a sprašové hlíny bez většího ložiskového významu. I když je geologické podloží zájmové oblasti poměrně stejnorodé, došlo v průběhu geomorfologického vývoje území díky účinkům tektonických pohybů a různé odolnosti hornin ke vzniku poměrně členitého reliéfu s řadou typických tvarů. Základním povrchovým tvarem, reliéfovou matricí jsou plošiny, do nichž jsou místy velmi hluboce zahloubeny vodní toky, ale menší toky mají vesměs mělká úvalovitá údolí oddělená plochými nevysokými hřbety či pahorky s relativní výškovou členitostí do 30 (50) m. V údolích řek Jihlavy, Rokytné a částečně i Rouchovanky tvoří vodní toky pozoruhodnou přírodní scenérii. Tato hluboce zaříznutá údolí, mají typické tvary, které jsou pokryty lesními porosty. Vytvářejí tak velmi atraktivní oblast vyhledávanou turisty a rekreanty.
Regionálně geomorfologické jednotky Provincie: Česká vysočina Subprovincie: Česko-moravská soustava Oblast: Českomoravská vrchovina Celek: Jevišovická pahorkatina Podcelek: Znojemská pahorkatina
5.3.2
Klimatické poměry
Klima území je charakterizováno s využitím komplexních charakteristik, které vyjadřují jeho zařazení do jednotlivých klimatických oblastí (podle Quitta 1971). Prakticky celý mikroregion patří do mírně teplé oblasti (MT 11). Území Hrotovic leží v mírně teplé oblasti, relativně sušším území, neboť leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny. Roční úhrn srážek představuje 570 mm. Častý je vláhový deficit především na lehkých půdách. Klimatická charakteristika: Dlouhé léto, teplé a suché, krátké přechodné období s mírně teplým jarem, mírně teplým podzimem, zima je krátká, velmi suchá, málo sněhu.
15
Tab. č. 1: Klimatické charakteristiky mírně teplé oblasti MT 11 (podle Quitta 1971)
5.3.3
Počet dnů s tmax. ≥25 °C (letních dnů)
140 - 160
Počet dnů s prům. t. ≥10,0 °C
40 - 50
Počet dnů s tmin.≤ – 0,1°C (mrazových dnů)
110 - 130
Počet dnů s tmax.≤ – 0,1 °C (ledových dnů)
30 - 40
Prům. teplota vzduchu v lednu °C
-2 - 3
Prům. teplota vzduchu v červenci °C
17 - 18
Prům. teplota vzduchu v dubnu °C
7-8
Prům. teplota vzduchu v říjnu °C
7-8
Úhrn srážek v zimním období
200 - 250
Úhrn srážek ve vegetačním období
350 - 400
Počet dnů se sněhovou pokrývkou
50 - 60
Hydrologické poměry
Řešené území přísluší do povodí Jihlavy. Je odvodňováno Mocelem (Rouchovankou), která tvoří na severu hranici sledovaného území a později osu území ve směru sever – jih. Tradiční názvy vodních toků zažité v místě nazývají Rouchovankou tok až po soutok s Mlýnským potokem. Zdrojnice nesou historické názvy Mocel a Mlýnský potok. Pro vodní toky je charakteristická značná rozkolísanost průtoků, způsobená prvotně přirozenými vlivy (nerovnoměrné srážky) umocněná antropogenními zásahy do krajiny, narušující její retenční schopnost (odlesnění, intenzifikace zemědělství, regulace toků apod.) Uvedené zásahy mají tudíž za následek nepříznivé změny v doplňování zásob podzemních vod. V důsledku
používání
chemických
prostředků
v zemědělství
a
vypouštění
komunálních odpadních vod do toků je výrazně změněn chemismus povrchových a podzemních vod – dochází k jejich znečištění, které limituje jejich používání.
Vodní toky a nádrže a) Vodní toky: Rouchovanka, Račický potok, Místní potok Milačka b) Nádrže: Horní rybník, Dolní rybník, Horní a dolní Nový rybník, Stinský rybník, rybník U spáleného hájku
16
5.3.4
Půdní poměry
Severozápadně
od
Hrotovic
jsou
vyvinuty
hnědozemě
s příměsí
spraší,
jihovýchodně jsou častější hnědé půdy nasycené (kambizemě), ojediněle hořečnaté rendziny na svahovinách a serpentinitech. Katastrální území Hrotovic je intenzivně zemědělsky využíváno především v území pánve, kde je téměř výhradně orná půda. Plochy travnatých porostů jsou minimální. Pozemky svažité jsou ohroženy erozí, pozemky s propustnými půdami jsou citlivé na vysoké dávky průmyslových hnojiv, herbicidů a pesticidů. Bonitované půdně ekologické jednotky Výchozím podkladem při ochraně zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Na základě kombinace klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je stanovena základní sazba odvodů za odnětí zemědělské půdy ve smyslu zákona o ochraně půdního fondu.
V řešeném území dominuje klimatický region 5 a tyto hlavní půdní jednotky: HPJ 08 černozemě, hnědozemě i slabě oglejené HPJ 10 hnědozem (typická, černozemní) HPJ 12 hnědozemě HPJ 22 hnědé půdy a rendziny na zahliněných písčitých substrátech HPJ 29 hnědé půdy HPJ 32 hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na žulách, rulách a svorech HPJ 45 hnědozemě oglejené na svahových hlínách se sprašovou příměsí HPJ 56 nivní půdy na nivních uloženinách 5.3.5
Biogeografické zařazení
Podle CULKA a kol. (1996) je zkoumané území součástí Jevišovického bioregionu, který leží v okrajové proláklině Hercynika na západě jižní Moravy. Jevišovický bioregion se téměř shoduje s geomorfologickým celkem Jevišovická pahorkatina, zasahuje však do jižního výběžku Bobravské vrchoviny a Boskovické brázdy. Jevišovický bioregion je přechodným typem bioregionu. Jelikož se zájmové území nachází právě v tomto typu bioregionu, nacházíme zde jak teplomilnou květenu, tak i podhorské prvky v inverzních polohách pronikající na východ. Na plošinách převažuje orná půda, louky, pastvinné lady a trvalé travní porosty.
17
Zkoumané území náleží od 1. (dubového) až po 4. vegetační stupeň (bukový). Lesy si většinou zachovaly přirozenou skladbu dubohabřin (Melampyro nemorosi– Carpinetum), objevují se i porosty nepůvodních druhů dřevin – akátiny, bory. V jejich stromovém patře najdeme dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), lípu malolistou (Tilia cordata), jedli bělokorou (Abies alba). Keřové patro tvoří nejčastěji zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum). V bylinném patře se objevují běžné hajní druhy: ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), svízel vonný (Galium odoratum), strdivka nící (Melica nutans), lipnice hajní (Poa nemoralis), místy ovšem i ostřice chlupatá (Carex pilosa) a brambořík nachový (Cyclamen purpurascens). Na rozsáhlých plochách je však druhová skladba v lesích značně pozměněna. Na mnoha místech najdeme jen kulturní smrčiny nebo kulturní bory. Přirozenější typy lesní vegetace se vyskytují především v říčních údolích, ale značná část údolí Jihlavy byla zatopena vodními nádržemi Dalešice a Mohelno. Většina ploch vlhkých luk byla poškozena melioracemi a intenzivními agrotechnickými postupy (pokud louky nebyly přímo rozorány), ale i menší zachovalé plošky jsou dnes silně ovlivněny eutrofizací. Podobně fatální důsledky pro vodní vegetaci a porosty na obnažených rybničních dnech mělo intenzivní hospodaření na rybnících. Fauna je určena výrazně teplým bioregionem Jevišovickým. Savci: ježek východní (Erinaceus concolor), netopýr velký (Myotis myotis), lasice hranostaj (Mustela erminea), plch velký (Glis glis) Ptáci: strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), sluka lesní (Scolopax rusticola), puštík obecný (Strix aluco), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek velký (Triturus cristatus), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), ropucha obecná (Bufo bufo) Plazi: zmije obecná (Vipera berus), užovka obojková (Natrix natrix), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) Hmyz: sršeň obecná (Vespa crabro), čmelák zední (Bombus terrestris), vosa útočná (Vespula germanica)
18
6
HISTORIE
Hrotovice jsou velmi starým sídlem. Na místě dnešního města existovaly již v neolitu dvě osady, což dokazuje několik nálezů charakteristických jednak pro neolitickou kulturu s lineární keramikou a dále pro mladší moravskou malovanou keramiku. Není však známo, jak dlouho osady existovaly, ani jakým způsobem zanikly. První písemnou zmínkou o Hrotovicích je uvedení jména jejího majitele (či zakladatele?) na listině Přemysla Otakara I. z roku 1228. Zakladatelem nové vesnice byl zřejmě Dětřich Theodoricus Hrut. Po zakladateli dostala vesnice název Hrutovici, Hrutovice, nyní Hrotovice. Nepodařilo se však přesně zjistit, kdy byla osada založena, ale před rokem 1200 již zde stála. Hrotovice měly téměř od svého založení tvrz, kostel, hřbitov a faru. Fara však po bitvě na Bílé hoře zanikla a byla obnovena až 1. ledna 1913. Kostel sv. Vavřince byl postaven v románském slohu v roce 1263. Ze staré budovy jsou dnes dochovány jen hlavní zdi, protože kostel byl několikrát přestavován. Nejvýznamnější ústřední budovou v obci byl zámek, vybudovaný na místě původní tvrze koncem 16. století v renesančním slohu a v první třetině 18. století opravený a přestavěný ve slohu barokním. Hrotovice se staly střediskem pro ostatní obce. Od roku 1850 bylo v obci sídlo okresního soudu, berního úřadu a finanční stráže. Byla zde zřízena také první pošta, četnická stanice, notářství, lékárna a působil zde i obecní lékař. Dne 19. října 1880 Císař František Josef 1. na žádost obecního zastupitelstva povýšil Hrotovice na městys. Od toho dne se zde konaly čtyři výroční trhy ročně. Koncem 19. a začátkem 20. století se ve větší míře rozvíjel kulturní život v obci. Zvyšoval se počet žáků navštěvujících měšťanskou školu, která byla jedinou měšťanskou školou v hrotovickém soudním okrese. Vznikaly různé spolky a organizace. Od roku 1890 je vedena obecní kronika a prováděno meteorologické pozorování. Do rozvoje Hrotovic nepříznivě zasáhla 1. světová válka. Tak jako všude jinde bylo i zde válečné období charakterizováno bídou, drahotou a rostoucí nespokojeností. Z Hrotovic bylo odvedeno 340 mužů, 54 z nich však zahynulo na válečných bojištích a domů se již nevrátilo. Památník těmto padlým byl odhalen 29. května 1938.
19
K významné události v dějinách Hrotovic za první republiky patří návštěva prezidenta T. G. Masaryka 13. června 1928. Období okupace proběhlo v Hrotovicích klidně a bez větších ztrát, ale osvobození obce bylo vykoupeno životy 114 hrotovických občanů a 36 příslušníků Rudé armády v důsledku tragického výbuchu letecké pumy na hrotovickém náměstí 8. května 1945. U příležitosti oslavy výročí vzniku samostatného Československa 28. října 1947 byl na čelní straně zámku odhalen pomník obětem hrotovické tragédie z roku 1945. U tohoto pomníku se potom každoročně vždy 8. května koná shromáždění k uctění památky padlých hrotovických občanů i sovětských vojáků.
Padesát poválečných let zřejmě nejvýrazněji změnilo tvář Hrotovic. Byly provedeny rozsáhlé stavební akce, které příznivě ovlivnily život hrotovických občanů. Od poloviny 70. let probíhající výstavba Jaderné elektrárny Dukovany ovlivnila i život Hrotovic. Mnozí občané zde začali pracovat a část obyvatel zrušených obcí nalezla v Hrotovicích svůj nový domov. Dnem 1. července 1994 rozhodl Parlament České republiky o povýšení Hrotovic na město.
20
7
PAMÁTKY V OBCI A OKOLÍ
Zaniklá středověká ves Mstěnice Když se před 35 lety poprvé zaryly rýče na polích v údolí Mocly a Račického potoka, nikdo netušil, co všechno je ukryto pod povrchem ornice. Vědělo se, že v těchto místech stávala vesnice jménem Mstěnice. Proč a kdy zmizela z povrchu země, nebylo známo. To měl zjistit systematický archeologický výzkum, zahájený v roce 1960, který není dodnes ukončen. Dnešním majitelem je soukromý vlastník pan Richard Horký. Z písemných pramenů bylo známo, že ve Mstěnicích stávala tvrz. Proto se výzkum zaměřil nejprve na odkryv tvrze, jejíž mohutné kamenné základy se po třech výzkumných sezónách dostaly na denní světlo a svým rozsahem poutají pozornost návštěvníků. Neobyčejně cenné poznatky přinesl výzkum o celkové organizaci středověké vesnice a o vybavení a provozu zemědělské usedlosti. Těch bylo dosud objeveno sedmnáct. Výzkum ve Mstěnicích má základní význam pro studium života středověké vesnice. Mstěnice leží asi čtyři kilometry jižně od Hrotovic přímo v katastru městečka. Zámek Hrotovice Dominantu města tvoří zámek se čtvercovým nádvořím a otevřenými arkádami v přízemí, postavený na místě dřívější středověké tvrze. Dnešní barokní podobu získal za rozsáhlé přestavby na počátku 18. století. V letech 1991-94 za finančního přispění hrotovických občanů a podnikatelů byla obnovena fasáda a zrekonstruováno nádvoří. Kostel sv. Vavřince Původně románský kostel sv. Vavřince byl v polovině 14. století goticky přestavěn a ve druhé polovině 17. století upraven barokně. Barokní sochy Do roku 1826 vlastnili Hrotovice Rodenové. Z doby jejich panství pochází v Hrotovicích sochy svatých: sv. Františka, sv. Jana Nepomuckého, sv. Vendelína, sv. Donáta a sv. Florián František Bohumír Zvěřina Akademický malíř F. B. Zvěřina patří bezesporu k nejvýznamnějším hrotovickým rodákům. Narodil se zde 4. února 1835 a již jako dítě projevoval kreslířský talent a zájem o umění. Své obrazy vystavoval v Praze, Brně, Budapešti, Krakově a ve Vídni. Podílel se na ilustrování 15 českých časopisů, mj. Zlaté Prahy, Světozoru a Květů. Kresby a články publikoval rovněž v časopisech anglických, ruských, španělských 21
a jihoslovanských. Zemřel ve Vídni 27. prosince 1908. Zanechal rozsáhlé umělecké dílo, jehož část je umístěna ve Zvěřinově památníku v Hrotovicích. V roce 1913 byl Zvěřinovi v Hrotovicích vybudován pomník (stával na rohu Anderlova hostince), v roce 1972 byl pomník přemístěn před jeho rodný dům.
Obr. č. 1: Památník F. B. Zvěřiny
Obr. č. 2: Mstěnice
22
8
SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA
8.1 Obyvatelstvo Z hlediska správní struktury spadá město Hrotovice do kraje Vysočina, dále do Třebíčského okresu. Demografické údaje, které jsou obsaženy v této kapitole, vycházejí zejména z údajů získaných při sčítání lidí, domů a bytů z roku 2011. V dlouhodobém vývoji (od roku 1961) se zvýšil počet obyvatel o 24 % na současných 1720 a to zejména díky příznivému věkovému složení obyvatel a migrační atraktivitě (blízkost energetického gigantu – JE Dukovany). Věková struktura obyvatelstva Hrotovic byla již na počátku devadesátých let příznivá, protože vysoký podíl dětí do 15 let převyšoval podíl osob starších 60 let.
Tab. č. 2: Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu Celkem
Muži
Ženy
Obyvatelstvo celkem
1720
856
864
Svobodní/é
671
380
291
Ženatí/vdané
779
394
385
Rozvedení/é
137
64
73
Vdovci/vdovy
132
18
114
8.2 Trh práce Situace na trhu práce a nezaměstnanost je jedním z hlavních ukazatelů hospodářské problémovosti území. Díky hospodářské krizi, došlo v posledních letech ke zvýšení nezaměstnanosti. Jsou zde málo příznivé podmínky pro zemědělství, a tak je celé území více závislé na aktivitách průmyslu a služeb. Díky složité situaci patří okres Třebíč dlouhodobě mezi tzv. hospodářsky slabé okresy ČR.
23
Tab. č. 3: Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Celkem
Muži
Ženy
Ekonomicky aktivní celkem
838
480
358
Zaměstnanci
747
442
305
Zaměstnavatelé
33
25
8
Pracující na vlastní účet
71
51
20
Pracující důchodci
18
8
10
Ženy na mateřské dovolené
14
-
14
Nezaměstnaní
91
38
53
Ekonomicky neaktivní
832
349
483
Nepracující důchodci
383
146
237
Žáci, studenti, učni
291
139
152
Osoby s nezajištěnou
50
27
23
celkem
ekonomickou aktivitou
Nevýhodou je i přes existenci významného zaměstnavatelského subjektu – JE Dukovany (který nabízí uplatnění pro kvalifikované pracovní síly) – doposud značná závislost na tradičních centrech mimo mikroregion (především město Třebíč a částečně též vazby východních částí mikroregionu na Moravskokrumlovsku v okrese Znojmo) a s tím související nutná vyjížďka za prací. Dlouhodobě je nutné podporovat především drobné a střední podnikání a využití vnitřního potenciálu území.
8.3 Domovní fond Domovní fond města Hrotovice ke dni sčítání v roce 2011 tvořilo 509 domů, z nich bylo 429 trvale obydlených. Neobydlených domů bylo v roce 2011 sečteno celkem 80. Nejčastějším důvodem neobydlenosti bylo rekreační využívání objektu nebo pouze přechodná obydlenost domu, ve kterém sice v okamžiku sčítání někdo žil, nebyl však v něm přihlášen k trvalému pobytu. Z toho počet rodinných domů bylo 478 a trvale obydlených 404. Bytových domů bylo sečteno 22, ale trvale obydlených pouze 21.
24
8.4 Občanská vybavenost 8.4.1
Kultura
Kulturní infrastruktura je na relativně dobré úrovni. Ochotnické divadlo má v Hrotovicích mimořádně bohatou tradici. Na ochotnických představeních se podílely tělocvičné jednoty Sokol a Orel a Sbor dobrovolných hasičů (SDH). Dnes však tato tradice zaniká. Dobrovolný sbor hasičský byl založen v roce 1883 a počet členů v tomto roce byl 36. Ve své více než stoleté historii se hasičský spolek podílel na hašení mnoha požárů, ale také vyvíjel společenskou činnost. Každoročně pořádá hasičský ples (Pochovávání basy), pálení čarodějnic a pro děti se pak hasiči před Vánocemi převlékají za čerty a Mikuláše. V současné době má SDH 72 členů. Velkou nevýhodou je, že Hrotovice nemají Kulturní dům. Od Sokola si pronajímají místní sokolovnu, kde se pořádají plesy a různé zábavy. Chybí zde také kino. Pro starší občany zde funguje Svaz postižených civilizačními chorobami, ten pořádá různé výlety za poznáním a organizuje sportovní vyžití handicapovaných. Čtyřikrát do roka se v Hrotovicích pořádá tradiční Jarmark. Pouťová tradice však pomalu upadá. 8.4.2
Tělovýchova a sport
Sokol byl založen v roce 1909. V době 1. republiky vedle Sokola vyvíjela činnost i další tělovýchovná jednota – Orel založená v roce 1921. V roce 1950 byla dokončena stavba sokolovny. Dále bylo rozšířeno hřiště na kopanou, vybudováno hřiště na košíkovou, odbíjenou a na hokej. V roce 1970 byla za pomocí žáků a učitelů základní školy vybudována závodní dráha a doskočiště. TJ Sokol Hrotovice měl v 80. letech v průměru 160 členů, většina jich byla zapojena v základní tělesné výchově. Kromě toho měla oddíly kopané, ledního hokeje, odbíjené, stolního tenisu a šachu. Dnes v Hrotovicích najdeme 2 hřiště na fotbal, jedno travnaté a jedno štěrkové. Dále je zde volejbalové hřiště a několik dětských hřišť. 8.4.3
Obchodní zařízení a služby
Výčet služeb, které město poskytuje, najdeme v Informačním centru na náměstí 8. května. Bankovní a listovní služby v Hrotovicích zajišťuje pobočka České spořitelny a.s. a pobočka České pošty. Pohostinné služby poskytují dvě restaurace, tři pivnice, dvě 25
herny a jedna pizzerie. Ubytovací služby v obci jsou na vysoké úrovni díky místnímu hotelu. V městě se nachází i několik prodejen – tři prodejny se smíšeným zbožím, drogerie, dvě obuvi, řeznictví, cukrárna, novinový stánek, zverimex, čtyři obchody s textilním zbožím, optika, železářství, prodejna elektrotechniky, knihovna, dvě čerpací stanice, dva fotografové, autoservis, dva pneuservisy, cykloservis, dvě květinářství, sklenářství, klempířství. Občané mohou využít služeb kosmetického salonu, masáže, pedikúry a dvou kadeřnictví. 8.4.4
Administrativa a veřejná správa
Obec spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč a pod pověřený městský úřad Hrotovice. Městský úřad se nachází spolu se stavebním úřadem v budově zámku. Policie ČR má na náměstí 8. května umístěno obvodní oddělení v sousedství hotelu Sport-V. Hasičská zbrojnice v severní části obce má sídlo v rekonstruovaných objektech.
Školská zařízení: Mateřská škola je nově vybudovaná v centru obce. V současné době jsou v provozu 3 třídy a školku navštěvuje asi 75 dětí. Základní škola byla založena již v roce 1789 a je umístěna v centru obce. Sestává ze staré budovy, dvou nových učebních pavilonů a tělocvičny. Základní umělecká škola má sídlo v objektu bývalé základní školy u autobusového nádraží. V současné době navštěvuje školu asi 240 žáků. Mateřské centrum Andílci bylo založeno 9. 11. 2005 jako občanské sdružení (nezisková organizace) registrovaná Ministerstvem vnitra ČR a je členem Sítě mateřských center v ČR.
Církevní zařízení: Obec Hrotovice spadá pod římskokatolickou farnost Hrotovice. Tam se nachází i farní kostel sv. Vavřince a hřbitov.
26
Zdravotnická zařízení: V Hrotovicích se nachází zdravotní středisko s lékárnou U svaté Trojice. Obyvatelé zde navštěvují praktického lékaře pro dospělé, dětskou lékařku, zubního lékaře a ženského lékaře. Pro rehabilitaci pacientů slouží prostory vedle zámku. Zařízení sociální péče: V dětském domově na ul. Mládeže je umístěno asi 20 dětí a 5 pracovníků pedagogického dozoru. V Hrotovicích se nachází i dům s pečovatelskou službou pro seniory s kapacitou cca 30 míst. V rámci pečovatelské služby se v Hrotovicích rozvážejí i obědy. Kulturní zařízení: Místní knihovna je umístěna v budově Základní umělecké školy. V objektu vedle zámku v bývalém kině je umístěna pamětní síň F. B. Zvěřiny.
8.5 Zemědělská výroba Hrotovice byly v minulosti obcí výhradně zemědělského charakteru. K významným hospodářským odvětvím patřilo rovněž ovocnářství, chov dobytka a včel. Celé území se totiž nachází v méně členitém a pro intenzivnější formy zemědělství ještě příznivém georeliéfu Jevišovické pahorkatiny. První JZD bylo vytvořeno v roce 1950 s počtem členů 131 a celkovou výměrou 511 ha. Transformované družstvo dnes hospodaří s 2 434,25 ha zemědělské půdy v nadmořské výšce 412 m. ZD vlastní pouze 140 ha zemědělské půdy a 3,5 ha lesa, ostatní půda je pronajímaná od vlastníků za 1000 Kč/ha za rok. V živočišné výrobě družstvo chová 900 ks skotu (z toho 350 krav) a 4 500 ks prasat (z
toho
400
prasnic).
V družstvu
pracuje
(www.mesta.obce.cz/hrotovice/ - 9.3.2010)
27
288
členů
a 120
zaměstnanců.
Katastrální území v obci Hrotovice zaujímá plochu celkem 2122 ha. Členění katastrálního území Hrotovice v ha 1% 45%
2%
Orná půda
3%
Sady 43%
Zahrady Louky Pastviny PUPFL Ostatní vodní plochy
1%
2% 2%
1%
Zastavěné plochy Ostatní plochy
Obr. č. 3 Členění katastrálního území Hrotovice dle využití v procentech
8.5.1
Lesní hospodářství
Na k. ú. Hrotovice se nachází cca 937 ha lesa, tj. 44,14 % výměry katastru, které jsou hospodářsky využívané k těžbě dřeva. Převažujícím vlastníkem jsou Lesy ČR, které vlastní 890 ha, což je asi 95 % z celkové rozlohy lesů. 8.5.2
Průmysl
Struktura hospodářství mikroregionu Hrotovicko je ovlivněna mnoha faktory, především přírodními podmínkami, historickým vývojem, strukturou osídlení a geografickou polohou území. Srovnáme-li odvětvovou strukturu ekonomických subjektů Hrotovicka s údaji za okres Třebíč a Jihlavský kraj, ukáže se v případě Hrotovicka výrazně nadprůměrný podíl primárního sektoru (zemědělství, lesní a vodní hospodářství), nadprůměrné zastoupení dopravy a stavebnictví a naopak podprůměrný podíl většiny nevýrobních odvětví (školství, zdravotnictví, obchod, pohostinství a ubytování) a průmyslu na počtu registrovaných hospodářských subjektů. Hospodářské aktivity na území Hrotovicka jsou do značné míry podmíněny venkovským charakterem zdejšího území. Výrazným specifikem je přítomnost Jaderné elektrárny Dukovany s celorepublikovým strategickým významem, na kterou je vázána řada dodavatelských a obslužných firem. Pro malé a střední podniky je ve srovnání s podniky velkými charakteristická na jedné straně vyšší specializace, pružnost a schopnost rychle reagovat na změny trhu, na druhé straně zejména menší podniky
28
mají ztížený přístup k finančním zdrojům a informacím. V oblasti průmyslu a stavebnictví figurují menší podniky často jako subdodavatelé pro velké firmy. Z výrobního odvětví je na území mikroregionu největší počet subjektů registrován v zemědělství, následují průmysl a stavebnictví. Z průmyslových odvětví je na Hrotovicku největší počet subjektů registrován v dřevozpracující a nábytkářské výrobě, následují textilní, oděvní, strojírenský a kovodělný průmysl. 8.5.3
Rekreace a cestovní ruch
Mikroregion Hrotovicko se nachází v turisticky mimořádně atraktivní oblasti. Malebná, průmyslem nenarušená příroda a množství historických památek jsou hlavními důvody, proč je zdejší kraj vyhledáván tuzemskými návštěvníky. Malým problémem je Jaderná elektrárna, která je rušivým elementem krajinného rázu. Další nevýhodou je nevhodnost vodních nádrží Dalešice a Mohelno ke koupání, z důvodu studené vody. Přesto je to velmi navštěvované místo, z důvodu rybaření i možnosti vyjížďky lodí. Jižní okraj mikroregionu je však turisticky velmi atraktivní. Jedná se o přírodní park Rokytná, který zahrnuje hluboká údolí řek Rokytné a Rouchovanky s četnými mlýny. Návštěvníkům Hrotovic slouží SPORT-V-HOTEL s všestrannou nabídkou služeb – ubytování, stravování, krytá tenisová hala, squash, bowling, kulečník, sauna, whirlpool, krytý bazén, solárium, spinning, laserová střelnice, cvičební pobyty, horolezecká stěna, půjčovna kol. Stravovací a ubytovací služby poskytuje rovněž hotel Florián. Naučná stezka Hrotovicko Byla uvedena do provozu 9. června 2008 díky spolupráci obce Hrotovice a Lesů České republiky. Trasa naučné stezky je asi 5 km dlouhá a tvoří ji uzavřený okruh se 16 zastávkami. Je určená především pro pěší turisty a cykloturisty. Pro maminky s kočárky a vozíčkáře je vhodný jen úsek po asfaltové lesní účelové komunikaci. Seznamuje s lesními ekosystémy, flórou a faunou lesa, lesním hospodařením, nebo vykopávkami zaniklé obce Mstěnice. Začíná na trase zelené turistické značky asi 2 km z centra Hrotovic směr Mstěnice na křižovatce lesních cest. (http://www.naucnoustezkou.cz/otevrena-nova-naucna-stezka-hrotovicko 13.4.2010)
29
Tipy na výlety: Dalešice – v obci je zrekonstruovaný pivovar, kde se natáčel film Postřižiny podle povídky Bohumila Hrabala. V současné době se zde opět vaří tradiční Dalešické pivo. V areálu je stálá expozice o historii pivovarnictví. Rouchovany – naučná stezka básníka Vítězslava Nezvala vede z Rouchovan přes Šemíkovice (kde Nezval prožil své mládí) do Tavíkovic. V Rouchovanech je renesanční věž z 16. století. Dukovany – v blízkosti obce na pravém břehu řeky Jihlavy se nacházejí zříceniny středověkých hradů. Rabštejn asi 3 km západně (na zelené turistické stezce) a Templštejn asi 5 km východně (na žluté turistické stezce). Náměšť nad Oslavou - renesanční zámek na skalním ostrohu nad řekou Oslavou vzniklý přestavbou středověkého hradu. V zámku je monumentální knihovna, bohaté sbírky nábytku, obrazů a zejména tapisérií z 16. - 19. století. Břehy Oslavy spojuje barokní most z roku 1737 se sochami světců. Jaroměřice nad Rokytnou - barokní zámek s přilehlou francouzskou zahradou a anglickým parkem. V zámku jsou umístěny bohaté sbírky obrazů, nábytku a zejména hudebních nástrojů, připomínajících bohatou hudební tradici. Dalešická přehrada - Dalešická přehrada na řece Jihlavě poskytuje dobré možnosti pro letní rekreaci, vodní sporty a rybaření. Moravský Krumlov – Půvabnou dominantou města je zdaleka viditelná kaple sv. Floriana a místní zámek. Mohelno – Mohelenská hadcová step je světově unikátní území ležící v meandru řeky Jihlavy, s výjimečným množstvím rostlinných a živočišných druhů a s výskytem rostlin trpasličího vzrůstu. Třebíč – k významným památkám Třebíče patří bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť, které jsou zapsány mezi památky světového dědictví UNESCO. Valeč – nově zrekonstruovaný zámek 8.5.4
Dopravní infrastruktura
Území je obsluhováno pouze komunikacemi nižších tříd, silnice I. třídy nebo rychlostní komunikace zde chybí. Hrotovickem neprochází ani železniční trať; dopravní obslužnost tedy závisí hlavně na silniční dopravě. Hlavními dopravními tahy protínající území Hrotovicka jsou silnice II. třídy č. 152 ve směru západ – východ, a silnice II/351, 399 a 396 ve směru severojižním. Silnice
30
II/152 je důležitou spojnicí mikroregionu mezi Ivančicemi, Brnem či Moravskými Budějovicemi a Jemnicí. Významným centrem v blízkosti mikroregionu je město Třebíč, vzdálené přibližně 20 km a dobře dostupné po silnici II/351. Tato komunikace zároveň navazuje na silnici II/399 Náměšť nad Oslavou – Znojmo. V rámci mikroregionu existují poměrně velké rozdíly v dopravní dostupnosti obcí, ležících na hlavních tazích a mimo ně. Také kvalita silniční sítě je rozdílná. Ve špatném stavu jsou hlavně silnice III. třídy, ale i některé úseky silnic II. třídy. Nevyhovující technický stav silnic ještě zhoršuje špatnou dostupnost některých obcí. Obyvatelé se tak těžko dostávají např. do zaměstnání, k lékaři či na úřady.
Tab. č. 4: Sčítání dopravy 2010 – hodnoty RPDI (roční průměr denních intenzit dopravy) (voz/24h) Sčítací úsek č.
6-7465
6-1810
6-3247
Komunikace č.
399
152
351
TV (těžká motorová vozidla
357
255
417
O (osobní a dodávková vozidla)
1940
1645
3136
M (jednostopá motorová vozidla)
28
35
51
S (součet všech vozidel)
2325
1935
3604
celkem)
Tab. č. 5: Častost spojů z Hrotovic na Jadernou elektrárnu Dukovany a zpět Z Hrotovic
do Dukovan, EDU
Z Dukovan, EDU
Do Hrotovic
5:02
5:14
6:25
6:40
6:04
6:15
6:25
6:47
6:09
6:20
9:14
9:23
6:20
6:30
11:57
12:05
7:39
7:50
13:50
13:59
11:18
11:30
15:20
15:35
14:52
15:02
15:50
16:01
16:00
16:10
17:03
17:13
16:05
16:15
19:34
19:43
18:18
18:27
21:30
21:38
31
Tab. č. 6: Častost spojů z Hrotovic do Třebíče a zpět Z Hrotovic
do Třebíče
Z Třebíče
do Hrotovic
4:35
5:17
5:27
6:09
4:42
5:22
5:35
6:08
4:45
5:29
11:00
11:41
5:00
5:35
12:00
12:40
6:40
7:25
13:45
14:10
6:45
7:25
14:20
14:57
6:50
7:34
14:35
15:15
12:45
13:17
14:40
15:20
13:30
14:20
16:30
17:10
15:20
16:04
18:10
18:50
17:15
17:59
Toto jsou jen přímé spoje z Hrotovic do Třebíče. V průměru cesta trvá asi 40 minut. Další spoje pak vedou např. přes Jaroměřice nad Rokytnou, Rouchovany, Myslibořice nebo Klučov. Tím se cesta automaticky prodlužuje. O víkendu nejede žádný přímý spoj. Například autobus, který odjel z Hrotovic v 16:00, pokračuje přes Brno a Jihlavu, končí v Třebíči ve 20:55 večer.
8.5.5
Technická infrastruktura
Vybavenost technickou infrastrukturou je jednou ze základních charakteristik daného území. Určuje nejen kvalitu bydlení obyvatel, ale také potenciálním investorům dodává informaci o tom, jak jednoduché či naopak složité bude napojení nové podnikatelské investice na rozvody elektřiny, plynu, zdroj pitné a užitkové vody a odkanalizování. 8.5.6
Zásobování pitnou vodou
Hrotovice jsou zásobovány ze skupinového vodovodu Vranov – Moravské Budějovice – Dukovany; množství dodávané do vodovodní sítě Hrotovice činí v průměru cca 15 m3/s.Vodovod byl v obci uveden do provozu v roce 1983. Na k. ú. Hrotovic se nenacházejí zdroje využívané pro veřejné zásobování obyvatelstva vodou.
32
Zdroj užitkové vody pro areál družstva se nachází severozápadně od Hrotovic a nemá vyhlášeno pásmo hygienické ochrany. Důsledným odkanalizováním obce s čištěním odpadních vod budou odstraněny zdroje znečištění místních vodotečí. 8.5.7
Odkanalizování a čištění odpadních vod
Město Hrotovice včetně místní části Nové Dvory má vybudovaný veřejný vodovod, je zde vybudovaná kanalizační síť jednotného systému. Odpadní vody jsou odvedeny na čistírnu odpadních vod. 8.5.8
Zásobování zemním plynem
V městě Hrotovice byla plynofikace provedena roku 1991. V současné době mají všechny domácnosti možnost užívat plyn. 8.5.9
Zásobování elektrickou energií
Mikroregion Hrotovicko má specifické postavení v oblasti zásobování elektrickou energií. Obvyklé problémy s podpětím, nebo špatným stavem elektrického vedení či transformátorů,
zde
nejsou.
Hrotovice
jsou
zásobovány
elektrickou
energií
z venkovního vedení č. 173 provedeného s vodiči 70 mm2 A/Fe. Toto vedení je napájeno z rozvodny 110/22 kV Moravské Budějovice. 8.5.10 Odpadové hospodářství Odstraňování tuhého domovního odpadu z domácností zajišťuje svozem odborná firma (ESKO-T). Nebezpečné složky komunálního odpadu jsou sváženy periodicky také touto firmou. Tuhý komunální odpad je v obci tříděn. Separován je skleněný odpad, plasty a papír. Prostor pro shromažďování tříděného odpadu se nachází pod hrází Horního rybníka - sběrný dvůr.
Ostatní hospodaření s tuhými komunálními odpady je řešeno oficiálně vyvážením odpadu na ekologickou skládku Petrůvky. Rozloha skládky je 7 ha a objem je 600 000 m3 uloženého odpadu. Skládka má vybudovaný systém monitoringu, kterým se dvakrát ročně kontroluje, zda svým provozem neovlivňuje negativně okolní přírodu.
33
8.5.11 Jaderná elektrárna Dukovany Jihovýchodně od Hrotovic byla mezi roky 1970 – 1987 postavena energetická soustava Vodní přečerpávací elektrárny Dalešice a Jaderné elektrárny Dukovany. Stavbě bylo obětováno cca 170 ha zemědělské půdy a zrušené obce Skryje, Heřmanice a Lipňany. Část obyvatel, především z obce Skryje a Lipňany, se odstěhovalo do obce Dukovany, především na sídliště ve východní straně obce. První reaktorový blok byl uveden do provozu v květnu 1985, poslední čtvrtý blok v červenci 1987. Maximálního projektového výkonu 1760 MW dosáhla elektrárna v červenci 1987. Spuštění dvou jaderných bloků – druhého a třetího – v jediném roce 1986 a na jedné lokalitě bylo ve své době zcela unikátní a doposud se ve světě neopakovalo. Více než 80 % použitých zařízení je vyrobeno v ČR. Koncem 20. století dodávala jaderná elektrárna zhruba pětinu elektrické energie vyrobené v ČR. Nahradila tím spálení téměř 200 miliónů tun hnědého uhlí v tepelných elektrárnách s odpovídajícími pozitivními důsledky, např. na čistotu ovzduší. Stále diskutovanou otázkou je ovšem komplexní zhodnocení pozitiv a negativ jaderné energetiky, včetně těžby surovin a problematiky zpracování resp. ukládání odpadu. Od roku 1985 do jara roku 2012 bylo na všech čtyřech blocích elektrárny vyrobeno téměř 350 miliard kWh elektrické energie, což je nejvíce ze všech elektráren v České republice. Elektrárna Dukovany pokrývá přibližně 20 % spotřeby elektřiny v ČR. Ročně vyrobí více než 14 mld. kWh, což by stačilo k pokrytí spotřeby všech domácností v ČR. Západomoravské muzeum v Třebíči koordinovalo v letech 1993 – 1997 rozsáhlý výzkum stavu a změn v přírodě, v životním prostředí, ve zdravotním stavu obyvatelstva a ve způsobu života v okolí jaderné elektrárny. Nepotvrdil se předpoklad o ohrožení přírody a životního prostředí stavbou a provozem JEDU. Je ovšem zřetelné, že v určitých směrech i při pohledu z několika desítek kilometrů, je vliv stavby na vzhled krajiny nepřehlédnutelný. Životnost elektrárny byla původně plánována do roku 2020. Technici po 16 letech spolehlivého provozu (vyrobeno 220 miliard kWh) zvažují o prodloužení o dalších 10 let. Je to nejen obrovská výrobna energie, ale také turistická atrakce. Celková návštěvnost Informačního centra dukovanské elektrárny v letech 1994 - 2011 činí 471 000 osob. Jaderné elektrárny mají na životní prostředí méně škodlivý vliv, než ostatní významné zdroje výroby elektřiny: neprodukují skleníkové plyny, jejich radioaktivní
34
odpady a výpusti jsou zcela pod kontrolou, nespotřebovávají takové primární zdroje, které by šlo využít k něčemu jinému. Každá velká investice, jaderná či nejaderná, přináší pro obyvatelstvo dané lokality řadu benefitů. Patří k nim především zaměstnanost místních obyvatel a rozvoj obchodních aktivit místních firem i místní infrastruktury. Přínosem pro lokalitu jsou i nadační a sponzorské aktivity ČEZ v regionu. Umístění významného průmyslového díla zvyšuje vzdělanostní úroveň v regionu, kupní sílu, podporuje rozvoj služeb a tzv. technické turistiky. Z umělých zdrojů ozáření mají největší podíl na radiační zátěži člověka lékařské zdroje, zejména rentgenové přístroje. Na celkovém ozáření „průměrného“ člověka se podílejí přibližně jednou šestinou. Průmyslové zdroje se na průměrném ozáření člověka podílejí přibližně několika setinami, přičemž ozáření způsobené provozem jaderně energetických zařízení představuje přibližně jednu desetitisícinu celkového ozáření.
8.5.12 Čištění odpadních vod Důsledným odkanalizováním obce s čištěním odpadních vod budou odstraněny zdroje znečištění místních vodotečí.
Nová čistírna odpadních vod pro obec Hrotovice Stávající ČOV se nachází v katastru obce Hrotovice a je situována v údolí toku Rouchovanky cca 1,5 km od města Hrotovice. Od začátku roku 2010 probíhala v Hrotovicích a přilehlém okolí realizace projektu s názvem: „Hrotovice – kanalizace I a intenzifikace ČOV“. Projekt byl rozdělen na dvě části: kanalizace a ČOV Hrotovice. Zpracovatelem projektové dokumentace byla firma AQUA PROCON s.r.o., Brno. Bývalá jednotná kanalizace ve městě byla vybudována převážně z betonových trub. Stoky vykazovaly nedostatky, týkající se především netěsných spojů, různých stupňů opotřebení z důvodů stáří, někde byly použity nevhodné kanalizační profily a většinou se jednalo o nevhodné materiály, neboť trouby byly převážně betonové. V důsledku toho docházelo k únikům odpadních vod a naopak průnikům balastních vod do kanalizace. Nově byla položena kanalizace o délce 1 km a rekonstruována kanalizace o délce 0,68 km.
35
Původní mechanicko-biologická ČOV s kapacitou 1800 EO již nesplňovala současné požadavky na čištění odpadních vod. Nyní nová ČOV je rovněž mechanickobiologická s terciárním stupněm čištění a má kapacitu 2200 EO. Tato stavba byla navržena tak, aby zajistila vyčištění odpadních vod v souladu s požadavky vládního nařízení ČR č. 229/2007 Sb. Stavbu realizovalo „Sdružení ČOV Hrotovice“ (V-STAV Hrotovice a IMOS Brno a.s.), které uspělo ve výběrovém řízení, a celkové náklady činily 62.317 tisíc Kč + rezerva ve výši 5.896 tisíc Kč, bez DPH. Nová stavba patří do oblasti ekologických staveb, které působí kladně na životní prostředí. Veškerá instalovaná technologická zařízení splňují hygienické normy z hlediska hlučnosti. 8.5.13 Ochrana krajiny a zeleň
Zvláštní ochrana V katastrálním území Hrotovic se sice nenachází zvláště chráněné území přírody, zato však se v blízkém okolí vyskytuje větší počet VKP a památných stromů.
Obecná ochrana Významné krajinné prvky VKP jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny utvářející její vzhled, nebo přispívají k udržení její stability. Lokality ekologicky významných krajinných prvků a celků, které byly registrovány jako
Tab. č. 7: Seznam registrovaných VKP
VKP č.
Název
Datum
Rozloha
registrace
vm
2
Kat. území
Druh plochy
398
ZÁMECKÝ PARK
30.9.1996
25 392
Dukovany
park
411
VALEČSKÁ ROKLE
23.4.1999
29 113
Valeč
pastvina
432
STEPNÍ LADA
2.10.2000
8 900
Biskupice
stepní lada
434
PASTVINA U BISKUPIC
2.10.2000
14 097
Biskupice
pastvina
438
KOPANINKY
6.12.1999
24 253
Rouchovany
pastvina
36
Památné stromy o duby u Hrotovic – 64 ks (vyhlášeno v roce 1976) o dub u Nových dvorů, 1 ks (vyhlášeno v roce 1976, proschlý) o v údolí Mocelu a Rouchovanky – 5 solitérů, 4 skupiny, 2 aleje, duby, platan, jírovce, k. ú. Hrotovice a Rouchovany (vyhlášeno v roce 1982)
8.5.14 Územní systém ekologické stability (ÚSES) 8.5.14.1 Teorie územních systémů ekologické stability Krajina je vytvářena na základě přirozených zákonitostí, daných přírodními podmínkami území na jedné straně a na druhé straně je silně ovlivněna a modifikována činností člověka. Intenzivně využívaná krajina je ochuzena o přítomnost přírodních ploch, které mají schopnost šířit svůj pozitivní vliv na okolní hospodářské plochy. 8.5.14.2 Koncepce návrhu místního ÚSES Řešené území zahrnuje katastrální území obce Hrotovice. Nachází se na rozhraní harmonické agrární krajiny, intenzivně zemědělsky využívané a kompaktního lesního porostu podél Rouchovanky a Mlýnského potoka. Osobitý krajinný ráz dodává území především údolí zmíněných vodních toků, postupně se zařezávajících do zarovnaného povrchu. Na strmých a skalnatých svazích údolí se zachovala řada přírodě blízkých lokalit s výskytem ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů. Takto využívaná krajiny s ostrůvkovitým výskytem přírodě blízkých lokalit je velmi náchylná na poškození. Tyto lokality je třeba propojit porosty odpovídajícími daným přírodním a stanovištním podmínkám. Řešením je vybudování územního systému ekologické stability, který je zásadním garantem a nositelem informace o genetickém potenciálu řešeného území. Ten by měl přinést stabilizaci území z hlediska ekologického a celkové zlepšení životního prostředí v území. Základní charakteristika katastrálního území Hrotovic: Katastrální území Hrotovic leží v bioregionu Jevišovské pahorkatiny. Typy biochor vymezené v katastrálním území: 1) mírně teplé pahorkatiny a vrchoviny 2) hluboké říční zářezy 3) hadcové svahy
37
Popis biochor (základní taxativní jednotky): 1) - ploché území severozápadně od Hrotovic Půda – hluboké zvětraliny krystalinika s příměsí spraší Současný stav bioty: převažují agrocenózy, pole, zahrady, chybí louky, lesní porosty změněné skladby, hlavní dřeviny přirozené skladby: buk, dub zimní a letní, jedle. 2) - hluboký zářez Rouchovanky, strmé svahy s vystupujícími skalami, úzké říční nivy, přirozený tok. Půda – na krystaliniku, významné složky vápenců a serpentinitů – lehké rendziny, hnědé půdy, humózní nivní půdy říčních toků. Současný stav bioty: nejcennější území, v kat. území Hrotovic má parametry regionálního biocentra. 3) - hadcové svahy kolem Rouchovanky Půda – rendziny na hadcích bohaté na Mg Současný stav bioty: často monokultura borovice lesní 8.5.14.3 Návrh ÚSESU místního významu Nadregionální systém – v řešeném území není zastoupen. Regionální systém Regionální biocentrum ÚDOLÍ ROUCHOVANKY. Není dosud jednoznačně vymezeno. Návrh zastupuje biochory 1), 2), 3). Stávající vegetace v území navrženého biocentra: - luční porosty - tekoucí voda s břehovými porosty - lada s dřevinami - stojaté vody s břehovými porosty - lesy, výstavy dubu, smrku
Tab. č. 8: Regionální biokoridory
Název RBK 1 RBK II
Popis lokální biokoridor na lesní půdě v horní části postupně se prohlubujícího údolí přítoku Mlýnského potoka lokální biokoridor na lesní půdě v prostoru postupně se prohlubujícího
38
Návrh podpora přirozené obnovy, neobnovovat smrk, zavádění vyššího podílu dubu a melioračních dřevin podpora přirozené obnovy, neobnovovat smrk, zavádění vyššího
RBK III RBK IV
údolí, přítoku Mlýnského potoka lokální biokoridor na lesní půdě, porost tvoří smrko - borové porosty na kyselém podloží s příměsí dubu lokální biokoridor na lesní půdě, porost tvoří smrko - borové porosty na kyselém podloží s příměsí dubu
podílu dubu a melioračních dřevin podpora zavádění vyššího podílu dubu podpora zavádění vyššího podílu dubu
Lokální systém ekologické stability Nositelem lokálního systému ekologické stability je koryto řeky Rouchovanky a plochá niva Račického potoka. Jednotlivá lokální biocentra jsou stanovena tak, aby byla nositeli všech přírodních stanovišť v katastrálním území Hrotovic, propojení biokoridory je znázorněno v následující tabulce:
Tab. č. 9: Stručný popis lokálních biocenter Stručný popis lokálních biocenter Název LBC DOUBRAVA vložené LBC do RBK
Popis západní svahy lesního komplexu Jezera, typická doubrava
Návrh postupná obnova s cílem zajistit převahu dubu s příměsí buku a jedle
vrcholová partie lesního komplexu v postupná obnova s cílem LBC HŘEBEN údolí Rouchovanky, typická doubrava zajistit převahu dubu s vložené LBC do RBK příměsí buku a jedle LBC POD AMERIKOU
podpora přirozené obnovy, Údolí Rouchovanky v prostoru bývalého Hrotovického mlýna. Luční posílit věkovou rozmanitost porosty a navazující smrko - borové a dubové porosty
LBC KOPANINY
severní svah v údolí Rouchovanky kyselé podloží s porostem smíšeného porostu s převahou SM
LBC HROTOVICKÝ lesní porost na severu řešeného území v údolí Rouchovanky HÁJEK západní okraj Velkého lesa, západní LBC VELKÝ LES svah s porostem dubu LBC RYBNÍK
postupná obnova s cílem zajistit převahu dubu s příměsí buku a jedle cílové společenstvo: typická dubová bučina podpora přirozené obnovy, posílit věkovou rozmanitost
biocentrum v údolí Mlýnského potoka posílit břehové porosty olše, jasan, dub letní
smrko - borové porosty v horní části LBC HALVIZNA bočního údolí přítoku Mlýnského vložené LBC do RBK potoka
postupná obnova s cílem zajistit převahu dubu s příměsí buku a jedle
postupná obnova s cílem smrko - borové porosty ve střední LBC U KŮLNY části bočního údolí přítoku Mlýnského zajistit převahu dubu s vložené LBC do RBK potoka příměsí buku a jedle
39
8.6 SWOT analýza obce Hrotovice a jejího okolí SILNÉ STRÁNKY Velmi dobrý stav rozvodů elektrické energie Dobrá vybavenost obce vodovodem a plynem Poměrně mladý domovní fond Čilý spolkový život Migrační atraktivita Vyjížďka za prací a službami převážně do blízkých obcí a měst Blízkost relativně velkých měst nabízejících pracovní příležitosti i služby Blízkost Jaderné elektrárny Dukovany Dobré vztahy obce a podnikatelů
SLABÉ STRÁNKY Nízká míra ekonomické aktivity obyvatel Poměrně vysoká míra nezaměstnanosti Špatný technický stav komunikací Jaderná elektrárna Dukovany negativně ovlivňuje krajinný ráz ve svém okolí Nezájem obyvatel o dění v obci Nedostatečná nabídka služeb
PŘÍLEŽITOSTI Širší spolupráce se sousedními regiony na společných projektech z různých oblastí rozvoje (cestovní ruch, doprava, sociální péče…) Rozšíření moderních informačních technologií napomůže k překonání bariér spojených s periferní polohou (rozvoj vzdělání, možnost nových pracovních míst, přístup k maloobchodu…) Rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky Zřízení dalších potřebných zařízení a služeb sociální péče pro seniory a zdravotně postižené občany Rozvoj a pokračování spolupráce se společností ČEZ, a.s. a dalšími místními podnikateli
40
Zavádění internetu do škol a jeho využití jako komunikačního média a zdroje informací pro výuku OHROŽENÍ Pokračující odliv obyvatel v souvislosti se špatnou vybaveností a dostupností obce a nedostatkem pracovních příležitostí Díky stále se zhoršujícímu stavu silnic II. a III. třídy dojde k poklesu podnikatelských aktivit a ke zhoršení stavu dopravní obslužnosti Slabá základní infrastruktura pro další rozvoj cestovního ruchu (ubytování, stravování)
41
9
MIKROREGION HROTOVICKO
9.1 Administrativní charakteristika 9.1.1
Vymezení mikroregionu
Mikroregion Hrotovicko byl založen 26. července 2000 jako zájmové sdružení právnických osob s názvem Dobrovolné sdružení regionu Hrotovicka; do registru bylo zapsáno dne 18. 10. 2000. Jeho sídlo je v Hrotovicích 675 55, Náměstí 8. května. Mikroregion Hrotovicko je sdružení obcí ležících v jihovýchodní části okresu Třebíč (kraj Vysočina). Hranice mikroregionu spadá do trojúhelníku, jehož vrcholy tvoří tři významná města jižní Moravy a to Třebíč, Brno a Znojmo. Skládá se ze sedmnácti obcí: Bačice, Biskupce-Pulkov, Hrotovice,
Dalešice,
Krhov,
Litovany,
Dukovany, Odunec,
Přešovice, Račice, Radkovice u Hrotovic, Rouchovany,
Slavětice,
Stropešín,
Třebenice, Valeč, Zarubice.
9.1.2
Předmět činnosti
Předmětem činnosti Dobrovolného sdružení regionu Hrotovicka je: Rozvoj hrotovického regionu po všech stránkách tak, aby jeho vývoj odpovídal současné středoevropské úrovni. Jeho aktivity vycházejí z přirozeného spádoviště, společných zájmů a úspěšného rozvoje celého příslušného okolí. Udržení současného stavu fungování státní správy na území Hrotovicka, popř. její rozšíření. V návaznosti na vznik mikroregionu byla v roce 2000 zpracována Strategie rozvoje mikroregionu Hrotovicko. Tato strategie zahrnuje obsáhlý soubor priorit, opatření a aktivit.
42
9.2 Charakteristika mikroregionu 9.2.1
Základní charakteristika
V šestnácti obcích mikroregionu Hrotovicko žilo k 1. 1. 2011 celkem 7 241 obyvatel. Obce mikroregionu patří spíše mezi menší, průměrná velikost obce je 452 obyvatel. Nejlidnatější jsou Hrotovice (1 720 obyvatel), nejmenší Račice (74 obyvatel). Hustota zalidnění je velmi nízká – pouhých 40 obyvatel na km2, zatímco průměr v ČR je 109 obyvatel na km2. Území mikroregionu je osídleno poměrně dlouho, skoro všechny obce vznikly ve 12. – 14. století. Výjimkou jsou Třebenice, o nichž pochází první písemná zmínka až z roku 1406. Obce mikroregionu spadají do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč a pod pověřený obecní úřad Hrotovice. Mikroregion Hrotovicko zabírá téměř celý správní obvod pověřeného obecního úřadu Hrotovice.Hrotovice mají statut města, Dalešice jsou městysem. Matriky se nacházejí ve třech největších obcích mikroregionu – Hrotovicích, Rouchovanech a Dukovanech. Téměř všechny obce bez vlastní matriky náleží k matrice hrotovské; jen Přešovice spadají pod matriku v Rouchovanech a Valeč pod Třebíč. Stavební úřad je jen v Hrotovicích.
43
Tab. č. 10: Počet obyvatel v mikroregionu Obec Bačice Biskupice-Pulkov Dalešice Dukovany Hrotovice Krhov Litovany Odunec Přešovice Račice Radkovice u Hrotovic Rouchovany Slavětice Stropešín Třebenice Valeč Zárubice Celkem
9.2.2
Počet obyvatel 194 268 568 798 1720 195 130 97 144 74 315 1146 242 116 426 689 119 7241
Muži 88 138 287 405 856 91 60 47 68 40 151 568 119 64 218 327 65 3592
Ženy 106 130 281 393 864 104 70 50 76 34 164 578 123 52 208 362 54 3649
Přírodní podmínky
Mikroregion
Hrotovicko
leží
na
východním
okraji
geomorfologické
oblasti
Českomoravská vrchovina. Nadmořská výška území se pohybuje zhruba od 350 do 450 m. Charakteristiky přírodního prostředí jsou dány jeho polohou, geologickou situací a charakterem reliéfu. Okraj mikroregionu zasahuje na území přírodního parku Rokytná. Scénická hodnota území a zemědělské tradice vytváří vhodné předpoklady pro rozvoj venkovské turistiky.
Přírodní park Rokytná Byl vyhlášen Okresním národním výborem v Třebíči v roce 1978 jako oblast klidu. V roce 1996 byl přehlášen na přírodní park nařízením Okresního úřadu v Třebíči. Park se rozprostírá po obou březích řeky Rokytné a levobřežních přítoků Olešné s Rouchovankou od Příštpa přes Rouchovany až k Tulešicím. Celková výměra činí 2700 ha. Území parku je součástí Jevišovické pahorkatiny, která se vyznačuje mělkými úseky s plochou nivou a zahloubenými úseky se skalnatými břehy. V nivě řeky Rokytné je vyvinuta fluvizem a na svahovinách z rul a granulitů kambizem typická. Na sprašových plošinách se objevuje hnědozem typická. 44
Nejrozsáhlejší plochu lesů zaujímají umělé monokultury smrku ztepilého (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Potenciální přirozenou vegetaci tvoří hercynské dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum). V nivě Rokytné leží mezofilní louky a tok je lemován působivými břehovými porosty olší a vrb. Flóra je vzhledem k převaze nevápnitých hornin poměrně jednotvárná. Její hlavní součástí jsou druhy dubohabřin, jako dymnivka plná (Corydalis solida), ostřice chlupatá (Carex pilosa) a brambořík nachový (Cyclamen purpurascens). K dnes již velmi vzácným druhům patří sněženka podsněžník (Galanthus nivalis). Zajímavý je i výskyt stulíku žlutého v říčce Rokytné (Nuphar lutea) u obce Příštpo. Pozornost si zaslouží stále ještě bohatá fauna, vázaná na vodní toky a jejich okolí. Bohužel již značně ubylo míst s výskytem raka říčního (Astacus astacus). Hlavní složkou ichtyofauny je ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus), úhoř říční (Anguilla anguilla) a jelec tloušť (Leuciscus cephalus). V parku žije rosnička zelená (Hyla arborea), užovka obojková (Natrix natrix) a u. podplamatá (N. tessellata). Hnízdí zde ledňáček říční (Alcedo atthis) a skorec vodní (Cinclus cinclus). Občas se objevuje vydra říční (Lutra lutra). Mírně zvlněná, členitá a ekologicky vyvážená krajina parku je doplněna řadou zajímavých technických děl, ke kterým patří především malé vodní mlýny a jezy.
Přírodní rezervace Dukovanský mlýn Přírodní rezervace se nachází v katastrálním území Dukovany a byla vyhlášena v roce 1983. Celková výměra činí 17,70 ha a ochranné pásmo činí 39,05 ha. Dukovanský mlýn se nachází v nadmořské výšce asi 310-382 m. Dvě samostatné plochy (spojené ochranným pásmem) se nacházejí na pravém údolním svahu hluboce zaříznutého údolí řeky Jihlavy a přilehlé náhorní rovině, asi 2 km severoseverozápadně od Dukovan, nad vodní nádrží Mohelno. Lokalitu I. (Nad Vodou) tvoří svah severní a severozápadní expozice nad údolím Jihlavy. Lokalita II. (Pohaniska) leží na údolním svahu pravého přítoku Jihlavy a přilehlé plošině poloroviny, od trati U Včelína k bývalému Dukovanskému mlýnu. Hadcové bory s četnými vzácnými a zvláště chráněnými druhy rostlin jsou lokalitou kriticky ohroženého lýkovce vonného (Daphne cnerorum) a bažanky vejčité (Mercurialis ovata). Podloží tvoří převážně mohelenský hadcový masiv, jen nad severovýchodní hranicí území zasahuje úzký pruh granulitů. Místy je horninový podklad obnažen, dna erozních 45
rýh a údolíček vyplňuje pohyblivá síť. Na svahu nad hladinou vodní nádrže je poměrně rozsáhlé kamenné pole. Půdní pokryv tvoří z větší části kambizem typická a kambizem eutrofní. Jen místně se v zamokřených místech vyvinuly gleje, v okolí přírodní rezervace i hnědozemě. Vegetaci lokality I tvoří převážně hadcové bory s výskytem perialpinských druhů v podrostu, místy se na jihozápadních svazích nacházejí nelesní enklávy s vegetací svazu Festucion valesiacae. Ve stromovém patře borů převládá borovice lesní (Pinus sylvestris), na svahu nad vodní nádrží rostou dub zimní (Quercus petraea) a mahalebka obecná (Padellus mahaleb). V podrostu převládá pěchava vápnomilná (Sesleria albicans), dále zde rostou např. sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium), lilie zlatohlávek (Lilium martagon) a kriticky ohrožené druhy bažanka vejčitá (Mercurialis ovata) a pomněnka úzkolistá (Myosotis stenophylla). Lokalita II je porostlá borovicí lesní (Pinus sylvestris) s náletem dubu zimního (Quercus petraea). V keřovém patře převládají ptačí zob (Ligustrum vulgare), růže šípková (Rosa canina), krušina olšová (Frangula alnus) a svída krvavá (Swida sanguinea). V relativně početné populaci zde roste lýkovec vonný (Daphne cneorum). Přírodní rezervace je jedním z nejcennějších botanických nalezišť na Třebíčsku, neboť zde bylo nalezeno celkem 468 druhů cévnatých rostlin, z toho 17 druhů zvláště chráněných. Ze vzácnějších druhů dřevokazných hub zde byly nalezeny outkovka jabloňová (Antrodia malicola) a kostrovka šedavá (Skeletocutis carneogrisea). V území rezervace dosud nebyl proveden podrobnější zoologický průzkum. Porosty na příkrém svahu nad vodní nádrží jsou ponechány samovolnému vývoji (les ochranný). Lokalita leží v oblasti předpokládaného vlivu jaderné elektrárny Dukovany i vyrovnávací nádrže Mohelno na biotu, a proto je důležitou monitorovací plochou. Husté borové mlaziny a keřové patro ve spojení s expanzí třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) na lokalitě II výrazně snižuje množství světla, které se dostává k polykormonům lýkovce. Trvalý zástin má negativní vliv na jeho růst i rozmnožování. Proto se provádí vyřezávání keřů a kosení třtiny křovištní. Na okrajích pozemků dochází k častému splachu ornice z okolních polí a tím k nežádoucí nitrifikaci a sukcesi ruderálních druhů.
46
Mohelenská hadcová step Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step představuje unikátní stepní louky a až 120 m vysoké skalní ostrohy nad meandrem řeky Jihlavy, lidově nazývaným Čertův ocas. Pro návštěvníky je v území zřízena naučná stezka se dvěma vycházkovými okruhy - mimo ně je vstup zakázán! Rezervace nabízí působivý panoramatický pohled na blízkou vodní nádrž Mohelno, vidět jsou i vysoké chladící věže Jaderné elektrárny Dukovany. Mohelenská hadcová step patří k nejpozoruhodnějším a nejcennějším přírodním rezervacím v ČR.
Obr. č. 4 Mohelenská hadcová step 9.2.3
Geologicko-pedologické podmínky
Geologické podloží je tvořeno velmi starými metamorfovanými předprvohorními horninami, zejména granulity. V oblasti Dukovan a Slavětic se nacházejí třetihorní jílovité písky a písčité jíly. Místy v nich je možno nalézt vltavíny, které jsou předmětem zájmu odborníků i amatérských sběratelů. Na jihu se nacházejí spraše a sprašové hlíny. Geologická stavba je poměrně jednoduchá, ale díky účinkům tektonických pohybů a různé odolnosti hornin došlo ke vzniku poměrně členitého reliéfu s řadou typických tvarů. 9.2.4
Klimatické podmínky
Prakticky celý mikroregion patří do mírně teplé klimatické oblasti. Průměrná teplota vzduchu je poměrně vysoká (např. v červenci 17–18 °C). Roční srážkové úhrny jsou v rámci ČR zhruba průměrné (kolem 600 mm), objevují se však sezónní – letní i zimní – sucha. V hlubokých říčních údolích se vyskytuje údolní inverze.
47
9.2.5
Hydrologické podmínky
Pro celé území jsou charakteristická hluboce zaříznutá údolí řeky Jihlavy, Rokytné a Rouchovanky. Tato údolí mají na některých místech prudké, skalnaté svahy. Zaříznuta jsou však jen na velmi krátkém úseku, takže nedochází k výraznějšímu rozrušování plošin. Řeky vytvářejí typické zakleslé meandry (např. u Dukovan na Jihlavě, u Tavíkovic na Rokytné). V rámci zájmové oblasti se nachází energetická soustava Dukovany – Dalešice. Kolísání vodní hladiny nádrží Mohelno a Dalešice v průběhu dne (v souvislosti s odběrem vody pro JE Dukovany) ovšem brání rekreaci na těchto nádržích, protože voda je v důsledku svého promíchání studená. Na území mikroregionu existují rizika povodní, splachů a zrychlené eroze půdy, způsobené zejména odlesněním a rozoráním remízků a polních cest. 9.2.6
Technická infrastruktura
Plyn a vodovod byl přiveden do všech obcí, kapacita těchto sítí je až na výjimky dostatečná; (vodovod není pouze ve Stropešíně). Zásobování elektrickou energií je taktéž dostačující. Odkanalizovány jsou všechny obce kromě Biskupic – Pulkova. Většina obcí je připojena pouze na dešťovou kanalizaci. Čistírna odpadních vod se nachází v šesti obcích. V dalších obcích je voda čištěna v septicích nebo formou kořenové ČOV. Přestože obce jsou technickou infrastrukturou vybaveny poměrně dobře, vybavenost jednotlivých domů je dosti slabá, což poněkud snižuje kvalitu životního prostředí i komfort bydlení. Informační a komunikační technologie jsou v obcích celkem dobře dostupné. Signálem mobilních operátorů jsou pokryty všechny obce. Situace v oblasti územního plánování je docela příznivá. Více než dvanáct obcí má vypracovaný územní plán. Stáří územních plánů je velmi různé – polovina 90. let, krátce po roce 2000, rok 2008. Co se týče strategického plánování, které ovšem nenáleží k územnímu plánování, má Hrotovicko jako celek zpracovánu Strategii rozvoje mikroregionu. Programy obnovy vesnice má zpravováno 5 obcí.
48
9.2.7
Prostorové dispozice
Jak je u venkovských obcí běžné, je zástavba tvořena téměř výhradně rodinnými domy. Pozitivním rysem je vesměs mladý domovní fond – přibližně dvě třetiny domů jsou mladší 60 let. To obvykle znamená, že není potřeba vynakládat příliš velké investice na jejich údržbu a obnovu. Komfort bydlení, vyjádřený velikostí bytu a počtem bydlících, je na Hrotovicku srovnatelný s celkovou situací v ČR. Velmi vysoký je podíl rekreačních chalup. Ty tvoří přibližně 11,1 % z celkového počtu bytů. Oproti průměru v ČR je tento podíl skoro trojnásobný, je ovšem ovlivněn extrémně vysokým zastoupením chalup v několika málo obcích: Biskupcích –Pulkově je pro rekreaci využívána téměř většina bytů: V Litovanech, v Račicích, Odunci a Přešovicích přibližně pětina. Vysoký podíl chalup je dán pravděpodobně scénickou atraktivitou území a relativní blízkostí velkých měst. Zájem o výstavbu rodinných domů byl zaznamenán v deseti obcích mikroregionu.. Příčinou nedostatku ploch pro výstavbu mohou být neprovedené komplexní pozemkové úpravy a především nedostupnost lokalit kvůli obtížnému výkupu pozemků od vlastníků.
Tab. č. 11: Domovní fond Obec Bačice Biskupice-Pulkov Dalešice Dukovany Hrotovice Krhov Litovany Odunec Přešovice Račice Radkovice u Hrotovic Rouchovany Slavětice Stropešín Třebenice Valeč Zárubice
Budov celkem 87 183 215 284 509 85 91 50 76 37 108 441 95 56 179 239 57
49
Bytové domy 2 2 5 12 22 2 0 0 1 0 1 15 2 0 1 5 0
Rodinné domy 85 179 206 267 478 82 91 50 75 36 106 421 93 56 175 233 57
9.2.8
Trh práce Míra nezaměstnanosti v mikroregionu
18 16
% nezaměstnanosti
14 12 leden 10
duben červenec
8
říjen 6 4 2 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Obr. č. 5: Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Hrotovicko
Tab. č. 12: Nezaměstnanost v mikroregionu Hrotovicko k červenci roku 2005-2011(v %) Obec Bačice BiskupicePulkov Dalešice Dukovany Hrotovice Krhov Litovany Odunec Přešovice Račice Radkovice u Hrotovic Rouchovany Slavětice Stropešín Třebenice Valeč
2005 20
2006 13,7
2007 7,4
2008 5,3
2009 11,6
2010 16,8
2011 17,9
14,3 14,7 11,4 12,4 13,7 9,7 17,4 16,4 15,4
15 10,8 8,1 9,9 11,6 12,9 17,4 9,8 15,4
12,1 11,2 7,6 10,8 13,7 12,9 19,6 6,6 19,2
7,1 8,9 5,7 6,9 11,6 8,1 17,4 6,6 11,5
5,7 15,1 10 10,4 11,6 14,5 21,7 19,7 7,7
7,1 14,3 9,7 11 18,9 14,5 30,4 19,7 19,2
7,9 14,7 12,4 10,4 14,7 12,9 23,9 19,7 7,7
8,7 8,7 9,3 17 9,1 12,9
9,4 8,2 7,4 24,5 9,1 10,7
6,3 7,4 8,3 20,8 8,2 8,8
2,5 4,6 7,4 7,5 4,3 5,9
5,7 8,2 15,7 15,1 9,1 10,3
6,9 8,9 17,6 18,9 6,3 9,9
8,8 10,1 15,7 20,8 6,7 10,3
50
9.2.9
Ekonomické aktivity
Struktura ekonomických aktivit v daném území souvisí mimo jiné se způsobem využití půdy. Území mikroregionu je nadprůměrně lesnaté, přes polovinu rozlohy mikroregionu tvoří orná půda. V souvislosti s vodním dílem Dalešice-Mohelno je významné zastoupení vodních ploch v katastrech Stropešína a Dalešic. Podnikatelskou aktivitu v regionu vyjadřuje počet podnikatelských subjektů, vztažených na 1 000 obyvatel daného území. Na 1 000 obyvatel mikroregionu připadá 188 podnikatelů, což je hodnota v rámci ČR velmi nízká (průměr ČR je 233), ve srovnání s průměrem kraje Vysočina (156) však poměrně vysoká. Na Hrotovicku jsou velmi silně zastoupeny zemědělské subjekty. Bezkonkurenčně největším podnikem Hrotovicka je Jaderná elektrárna Dukovany, která zaměstnává kolem 1 200 pracovníků. Relativně velké podniky (nad 20 zaměstnanců) existují v Hrotovicích, Dukovanech, Valči, Rouchovanech Stropešíně a Radkovicích. Velmi časté jsou drobné podniky, především zemědělské a živnosti řemeslníků. 9.2.10 Cestovní ruch Tab. č. 13: Atraktivity pro cestovní ruch v obcích mikroregionu Hrotovicko Obec Stropešín Biskupice-Pulkov Radkovice Třebenice Hrotovice
Dalešice
Valeč
Atraktivity Chalupa s doškovou střechou (jediná v kraji Vysočina) Údolí Rokytné Přírodní park Rokytná Přehrada Dalešice, cyklotrasy, rehabilitační a jezdecké centrum Archeologické naleziště Mstěnice, zámek Hrotovice, kostel sv. Vavřince, Památník F. B. Zvěřiny, IC mikroregionu Dalešická přehrada (koupání, lodní doprava), cyklotrasy, pivovar filmových Postřižin, muzeum pivovarnictví Památkově chráněný areál zámku
Pramen: Dotazníkové šetření v obcích mikroregionu Hrotovicko, GaREP, 2008
51
9.2.11 Rozvojové souvislosti Tab. č. 14: Členství obcí mikroregionu Hrotovicko v dalších sdruženích (2008) Sdružení Dobrovolný svazek obcí 2002
Členské obce Bačice, Biskupice-Pulkov, Krhov, Litovany, Račice Bačice, Biskupice-Pulkov, Dalešice, Dukovany, Hrotovice, Krhov, Litovany, Odunec, Přešovice, Račice, Radkovice, Rouchovany, Slavětice, Stropešín, Třebenice, Valeč Bačice, Biskupice-Pulkov, Dalešice, Dukovany, Hrotovice, Krhov, Litovany, Odunec, Přešovice, Račice, Radkovice, Rouchovany, Slavětice, Stropešín, Třebenice, Valeč (všechny obce) Dalešice, Stropešín, Třebenice Bačice, Biskupice-Pulkov, Dalešice, Hrotovice, Krhov, Litovany, Odunec, Přešovice, Račice, Slavětice, Třebenice, Valeč Bačice, Biskupice-Pulkov, Dalešice, Dukovany, Hrotovice, Krhov, Litovany, Odunec, Přešovice, Račice, Radkovice, Slavětice, Třebenice Bačice, Biskupice-Pulkov, Dalešice, Dukovany, Hrotovice, Krhov, Litovany, Odunec, Račice, Radkovice, Slavětice, Stropešín, Třebenice, Valeč Bačice, Hrotovice, Přešovice, Valeč Biskupice-Pulkov, Dalešice, Přešovice, Třebenice Rouchovany
Svazek obcí „Skládka TKO“
MAS pro rozvoj regionu Horácko a Hrotovicko
Horácko - ekologický region Energoregion 2020
Vodovody a kanalizace, svazek obcí se sídlem v Třebíči
Energetické sdružení jižní Moravy
Svaz měst a obcí Sdružení místních samospráv Ekoregion 5
Členství ve více sdruženích je obecně považováno za výhodu, ale jedná se o výhodu pouze zdánlivou, protože obec musí dostát svým závazkům vůči všem sdružením, jejichž je členem. Finance a personální kapacita obce se tak často roztříští do řady drobnějších projektů a celkový přínos spolupráce je nižší, než kdyby daná obec soustředila veškerou sílu na jediné sdružení. 9.2.12 Vize, cíle a směry rozvoje mikroregionu Hrotovicko Vize: „Region s kvalitním prostředím a rozvinutými službami pro zlepšení podmínek k podnikání i životu obyvatel.“
52
Strategické cíle rozvoje: •
Dosažení výkonné a ekologicky šetrné ekonomiky, efektivně využívající místních zdrojů a komparativních výhod území
•
Dobudování a udržování kvalitních a fungujících sítí technické a dopravní infrastruktury podporujících rozvoj území
•
Zlepšení podmínek pro bydlení a pro kulturní, společenskou, zájmovou, spolkovou a sportovní činnost obyvatel i návštěvníků mikroregionu
•
Koncepční formování krajiny a sídel, vedoucí ke zvýšení atraktivity území mikroregionu
Směry rozvoje: -
podpora podnikání a rozvoje hospodářských subjektů území
-
dobudování dopravních a infrastrukturních sítí.
-
zlepšování občanské vybavenosti
-
spolupráce obcí, podnikatelů a občanů
-
realizace činností ke zvyšování kvality životního prostředí a krajiny
9.2.13 Program rozvoje Strategie rozvoje: Zlepšení vybavenosti obcí: zlepšení podmínek pro podnikání, dobudování technické infrastruktury, zlepšení dopravní infrastruktury, zkvalitnění občanské vybavenosti a služeb, rozvoj cestovního ruchu Zvýšení kvality života obyvatel: zlepšení zdravotní a sociální péče, zlepšení dopravní obslužnosti,
zvýšení
dostupnosti
a
kvality
bydlení,
podpora
spolkového
a organizovaného života v obcích, rozvoj spolupráce subjektů v mikroregionu Udržitelnost kulturního prostředí obcí a krajiny: zkvalitnění prostředí obcí, realizace územních plánů a komplexních pozemkových úprav, ochrana a tvorba kulturní krajiny.
9.2.14 Financování regionu Mikroregion Hrotovicko je v současnosti financován na základě příjmů z více zdrojů: 1. Pravidelná roční platba obce dle její populační velikosti stanovená na 3,-Kč na jednoho obyvatele (dle počtu obyvatel k 1. 1. 2011 tato částka činí 21 723,Kč/rok na mikroregion).
53
2. Pravidelná roční platba soukromého subjektu ČEZ a.s. v různorodé výši odvislá od reklamního plánu. 3. Nepravidelné financování aktuálních projektů mikroregionu obcemi, kterých se to týká. 4. Nepravidelné příjmy z různých dotačních programů a grantů.
9.2.15 Spolupráce se skupinou ČEZ Nadaci ČEZ založila energetická společnost ČEZ v roce 2002, aby zastřešila svou činnost sponzora. Nadace ČEZ podporuje několika grantovými projekty sociální, kulturní a sportovní projekty a aktivně spolupracuje s regiony. Výší rozdělených příspěvků se řadí ke špičce nadací v České republice. V rámci projektu „Oranžový kalendář“, který podporuje komunitní život, tj. významné společenské akce, akce z oblasti sportu, vzdělávání a také zájmovou činnost, byly v roce 2012 za podpory skupiny ČEZ podpořeny tyto události: Tab. č. 15: Oranžový kalendář 2012 Třebenice Den dětí 2. 6. 2012 Biskupice - Pulkov Setkání seniorů 2. 6. 2012 Dalešice Petropavlovská pouť 1. 7. 2012 Valeč 10. ročník okrskové soutěže v požárním sportu 14. 7. 2012 Hrotovice Koncert dechové hudby Mistříňanka 12. 8. 2012 Zárubice Bláznivý týden 1. - 7.7 2012 Další projekty, které spolufinancovala Skupina ČEZ: -
taneční přehlídka „Hrotovicko tančí”, která se uskutečnila dne 8. 9. 2012
-
"Soutěž v útoku mladých hasičů z obcí Mikroregionu Hrotovicka", která se uskutečnila dne 15. 9. 2012
54
-
pořízení jednoho společenského stanu, 10 ks pivních setů a 17 ks plynových zářičů používaných pro akce mikroregionu
-
obnova střechy filiálního kostela sv. Václava v Račicích
-
„Oranžové hřiště“, které bylo otevřeno v roce 2005
9.2.16 Přehled čerpaných dotací za rok 2012 v obci Hrotovice Tab. č. 16: Dotace za rok 2012 Název
Garant
Reklamní plnění pro skupinu ČEZ
Skupina ČEZ
Hospodaření v lesích
Kraj Vysočina
Dotace
Příspěvek 500 000 Kč
11 480 Kč
- prořezávky městských lesů Přístavba a půdní vestavba
Nadace ČEZ
100 000 Kč
podnikatelského inkubátoru Stavební úpravy objektu Mateřského
Nadace ČEZ
100 000 Kč
(MMR ČR)
centra v Hrotovicích Zámek Hrotovice, obnova kulturní
400 000 Kč
Kraj Vysočina
350 000 Kč
Zabezpečení a archivace dat města
Kraj Vysočina –
52 776 Kč
Hrotovice
Fond Vysočiny
Zabezpečení ZUŠ a Městské
Kraj Vysočina –
knihovny Hrotovice
Fond Vysočiny
Oprava hromadného válečného hrobu
MO ČR
památky
26 460 Kč
61 000 Kč
obětem 2. světové války
Název: Novostavba domu pro chráněné bydlení – momentálně realizováno Garant: ROP Jihovýchod Realizace: 1/2013 – 12/2013 Předpokládané celkové výdaje: 7 933 201 Kč Dotace (ze strukturálního fondu ERDF): 6 734 958 Kč Předpokládaný vlastní podíl: 1 198 243 Kč Poznámka: na financování bude nutný krátkodobý překlenovací úvěr
55
10 SWOT ANALÝZA MIKROREGIONU HROTOVICKO 10.1 Oblast životního prostředí Silné stránky
Příležitosti
Relativně kvalitní ŽP
Legislativní podpora OŽP
Přírodní park Rokytná
Státní fond EU
Mohelenská hadcová step
Nadace ČEZ
Atraktivní krajina např. pro chalupaření
Rozvoj agroturistiky a venkovské turistiky
Slabé stránky
Ohrožení
Černé skládky
Špatná finanční situace obcí
Nedisciplinovanost při nakládání s odpady Vlastnictví pozemků nemístních obyvatel Nepůvodní struktura vegetace
Rizika zvýšené dopravy
Nezájem obyvatel o ŽP
Absence splaškové kanalizace
Nedostatečná základna cestovního ruchu Neprovedené komplexní pozemkové úpravy, územní plány obcí Nedostatečné odkanalizování obcí JEDU ovlivňuje negativně krajinný ráz ve svém okolí
56
10.2 Oblast sociální Silné stránky
Příležitosti
Přítomnost JEDU
Státní fond EU
Vyjížďka za prací a službami převážně do
Nadace ČEZ
blízkých měst a obcí Dobré vztahy obcí a podnikatelů
Spolupráce se sousedními regiony
Čilý spolkový život
Relativně levnější bydlení v regionu
Tradice
Poptávka po agroturistice
Vazba k domovu
Internet ve školách
Přírůstek obyvatel jako celku; Zvýšení vzdělanosti od r. 1991 Starobylost osídlení, bohatá historie Slabé stránky
Ohrožení
Málo pracovních příležitostí
Odchod mladých vzdělaných lidí
Poměrně vysoká míra nezaměstnanosti
Podprůměrná výše mzdy v regionu
Nedostatek možností k bydlení
Vylidňování
Nevelká podpora mladých rodin s dětmi
Nízký stupeň turistického ruchu
Nedostatečná propagace regionu
Nedostatečná osvěta v rámci rozvoje
Obtížná dostupnost služeb a lékařské péče
Zhoršující se stav silnic
v obcích Nedostatky v zajištění sociální péče Nezájem obyvatel o dění v obci Malé zázemí pro rekreaci, sport a kulturu
57
10.3 Oblast ekonomická Silné stránky
Příležitosti
Samotná existence mikroregionu
Státní fond EU
Přítomnost JEDU
Nadace ČEZ
Stavební úřad Hrotovice
MAS
Velmi dobrý stav rozvodů elektrické
Spolupráce se sousedními regiony
energie Slabé stránky
Ohrožení
Vysoká míra nezaměstnanosti
Nedostatek kapitálu v regionu
Málo pracovních příležitostí
Neschopnost profitu z dotací
Území primárně využité zemědělstvím
Odliv finančních prostředků z mikroregionu
Zanedbaná technická infrastruktura
Podprůměrná výše mzdy v regionu
(vodovod, plyn, kanalizace) Několik obcí v různých sdruženích najednou
58
11 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ V OBCI HROTOVICE 11.1 Úvod V prvním čtvrtletí roku 2011 bylo v rámci této diplomové práce provedeno v obci Hrotovice dotazníkové šetření na téma „Současnost a perspektivy rozvoje obce Hrotovice“ (vlastní dotazník viz. přílohy). Mezi občany byly dotazníky rozdány v tištěné podobě – 100 ks. Celkově se podařilo nasbírat 72 vyplněných dotazníků. Z důvodu náročnosti otázek byli mezi respondenty vybráni pouze obyvatelé starší 15 let. Výsledky šetření byly nabídnuty také obecnímu úřadu, který projevil zájem o toto šetření a získané informace přijal.
Graf č. 1: Procentuální vyjádření počtu získaných dotazníků
Respondenti
4% ostatí respondenti
96%
59
11.2 Vyhodnocení dotazníků Vyhodnocení dotazníků a následné sestavení grafů bylo provedeno v programu Microsoft Office Excel. 11.2.1 Identifikace respondentů Graf č. 2: Poměr mezi pohlavím respondentů
Pohlaví respondentů
33%
muž
žena
67%
Graf č. 3: Věk respondentů
Věk respondentů
14%
1% do 20
36%
21 až 35 36 až 50
24%
51 až 65 nad 65
25%
60
Graf č. 4: Rozdělení respondentů podle ekonomické aktivity
Ekonomická aktivita respondentů zemědělství, lesnictví služby
7% 1%
18%
průmysl
4%
29%
mateřská dovolená stavebnictví
7% veřejná správa
7% 6% 21%
student důchodce nezaměstnaný
Graf č. 5: Procentuální vyjádření soukromých podnikatelů mezi respondenty
Soukromí podnikatelé
6%
ano
94%
61
ne
Graf č. 6: Vzdělání respondentů
Vzdělání respondentů
17%
4% základní
28%
střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské
51%
11.2.2 Identifikace s mikroregionem OTÁZKA Č. 1 Graf č. 7: Otázka č. 1
Co vás pojí s místem, ve kterém žijete? 3%
rodina
2% přátelé, sousedé, známí
23% 52%
pozemek, na kterém bydlím kulturní nebo sportovní události
20%
zvyky, tradice, folklór
Z této otázky bylo zjištěno, že více než polovinu obyvatel pojí s obcí rodina a další dvě čtvrtiny se dělí mezi přátele a známé a také na pozemky, na kterých bydlí. Z toho vyplývá, že obyvatelé nejsou přímo vázaní na obec jako takovou, ale spíše na lidi, kteří ji tvoří.
62
OTÁZKA Č. 2 Graf č. 8: Otázka č. 2
Jak byste blíže určili místo, kde žijete?
9% 22%
35% 20%
Váš dům pozemek s domem celou obec obec s okolní krajinou celý mikroregion
14%
Tato otázka vystihuje vazby mezi občany a místem, kde bydlí. Bylo zjištěno, že čtvrtina obyvatel je vázána pouze na svůj dům. Tato část obyvatel nemá k místu svého bydlení žádný jiný vztah a zřejmě by se neváhala odstěhovat, pokud by dostala stejné podmínky svých požadavků někde jinde. Také se dá předpokládat, že zapojení těchto obyvatel do dění v obci a jejich iniciativa v rámci rozvoje je minimální. Totéž se dá říci o obyvatelích, kteří určili jako místo, „kde žijí“ pozemek s domem a jeho bezprostředním okolím. Tato skupina se od ostatních liší pouze širším pojetím svého domu a v tomto případě tvoří další čtvrtinu dotazovaných. Naopak je tomu u respondentů, kteří určili jako místo, kde žijí, celou obec, obec s okolní krajinou nebo celý mikroregion. U těchto obyvatel se dá předpokládat, že mají k obci dokonce hlubší vztahy a jejich iniciativa v případě rozvoje by nebyla ukončena na hranici jejich vlastních pozemků.
63
OTÁZKA Č. 3 Graf č. 9: Otázka č. 3
Odstěhoval(a) byste se, pokud by byla jiná možnost? ne
0%
ano okamžitě
31%
ano v horizontu pěti let 0%
65%
4%
ano v případě výhodné nabídky ano za jiných podmínek
Z této otázky vyplývá, že přes šedesát procent obyvatel by se zásadně z obce neodstěhovalo, což se z předchozí otázky dalo očekávat a procenticky spolu vazby k místu svého bydlení a možnost změny bydliště taktéž souvisí. Asi třetina obyvatel by se odstěhovala v případě výhodné nabídky (bydlení, zaměstnání apod.). Jsou většinou mladí lidé, kteří nemají v místě bydliště žádné závazky, ale také naopak žádné možností své realizace. Další odpovědi byly v tomto případě zanedbatelné.
64
OTÁZKA Č. 4 Graf č. 10: Otázka č. 4
Chybí Vám v obci něco, co k ní dříve patřilo?
42%
ano
ne
58%
Tato polootevřená otázka měla v případě kladné odpovědi konkretizovat pocit absenci něčeho, co k obci dříve patřilo. Poukázala na to, že více než polovině respondentů něco chybí. Nejčastější odpovědí bylo koupaliště a kino, dále pak s menším počtem cukrárna, služby, divadlo, obchody, zimní stadion, papírnictví, cihelna, novinový stánek a také lepší soužití obyvatel.
OTÁZKA Č. 5 Tato otázka byla předložena ve znění: Co je dle Vašeho názoru typické pro Vaši obec a její okolí? Z této otevřené otázky bylo zjištěno, že v nejvyšší míře respondentům připadá pro obec typické: krásná krajina/okolí/plocha, JE Dukovany, zámek, Sport V-hotel, lesy, méně často pak zazněly odpovědi Dalešice – Postřižiny, Mstěnice, poutě, jarmark, památky… Podle vlastního názoru jsem si jistá, že ze strany respondentů nebylo nic, pro obec typické, opomenuto např. závist, pomluvy, maloměšťácký pohled na svět a klidné městečko.
65
11.2.3 Představy o budoucím rozvoji území OTÁZKA Č. 6 Graf č. 11: Otázka č. 6
Jak hodnotíte situaci v zemědělství ve Vaší obci?
4%
8%
17% velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná
71%
Na první pohled z grafu vyplývá, že 80% obyvatelů vidí situaci v obci více či méně dobře. Přesto se našly i odpovědi s velice negativním pohledem.
OTÁZKA Č. 7 Graf č. 12: Otázka č. 7
Jak hodnotíte možnosti dalšího rozvoje?
6% 1% velmi pozitivně
18%
pozitivně negativně velmi negativně
75%
66
V tomto grafu můžeme vidět převládající pozitivní odpovědi. Přesto lidé nejsou zdaleka přesvědčeni o budoucím rozvoji území. Můžeme se tedy zamyslet nad tím, proč stále pochybují a zkusit najít odpovědi.
OTÁZKA Č. 8 Graf č. 13: Otázka č. 8
Byli byste ochotni se osobně angažovat na rozvoji obce a jejího okolí? 22%
ano
ne
78%
Možná díky dovětku „Otázka se netýká finanční spoluúčasti, spíše osobní angažovanosti“ je výsledek grafu velmi pozitivní. Pro obec je určitě dobré, když vidí, že občané mají chuť účastnit se akcí spojených s rozvojem obce.
67
OTÁZKA Č. 9 Graf č. 14: Otázka č. 9
Na co by podle Vás měly být vynaloženy veřejné finanční prostředky v obci nebo jejím okolí? na budování infrastruktury
13%
1%
18%
na řešení bytové otázky na dům s pečovatelskou službou na sport
13%
25% 18% 8%
4%
na kulturu na úpravu veřejných prostranství obce na ochranu přírody na jiné účely
K této otázce se vyjádřili především ti respondenti, které trápí bytová otázka v obci a kteří by veřejné finance investovali právě na řešení tohoto problému. Je více než jisté, že s tímto problémem se nepotýkají jen Hrotovice a řešení je často velice omezené právě finančními prostředky. Situaci jistě zmírnila výstavba bytových domů v minulých letech, ale poptávka po bydlení je stále velice vysoká. Nová výstavba rodinných domů pro rok 2013 se plánuje v ulici Akademika Práta (6 rodinných domů) a v ulici U Obory (4 domy). V ulici Šajby je schváleno 16 domů a zde již probíhají práce na inženýrských sítích. Poslední plánovaná výstavba je v ulici Ke Kapličce, kde má být postaveno hned 19 rodinných domů. V otevřené možnosti „jiné účely“, kterou si vybralo jedno procento respondentů, se vyskytla odpověď: na vybudování koupaliště a dětských hřišť.
OTÁZKA Č. 10 Otevřená otázka: Co by bylo potřeba ještě učinit pro další rozvoj obce a jejího okolí? V drtivé většině byla odpověď pracovní místa, která trápí nejen obec, ale celý region a obyvatelům dělá logicky tento nedostatek největší potíže. Dále byly uvedeny tyto odpovědi: stavební pozemky, koupaliště, spolupráce s občany, doprava, bezbariérový přístup postiženým a místo pro volný čas „náctiletých“.
68
OTÁZKA Č. 11 Graf č. 15: Otázka č. 11
Jak vnímáte členství ČR v Evropské unii? mnoho věcí se zlepšilo
16% mnoho věcí se zhoršilo
44%
16% na běžný život nemá členství v EU vliv
24%
mnoho věcí bude složitější
Téměř polovina obyvatel si myslí, že mnoho věcí pro nás bude složitější. Mohou mít obavy např. z přijetí eura jako společné měny nebo Lisabonské smlouvy. Myslím, že potom by se tyto kroky podepsaly na běžném životě více než doposud a právě na to reagovala čtvrtina respondentů. Tyto odpovědi také poukazují na skutečnosti přechodu na společnou legislativu, normy a další požadavky, které členství v EU přináší.
11.2.4 Formulace potřeb vybavenosti obce a okolí OTÁZKA Č. 12 Tab. č. 17: Otázka č. 12
Jak hodnotíte vybavenost obce? Hodnocený úsek Průměrná známka Zásobování obchodu s potravinami 2,2 Zásobení ostatním zbožím 2,9 Infrastruktura 2,2 Pohostinství 2,0 Veřejné osvětlení 1,7 Sport, volný čas 2,0 Přístup k internetu 1,8 Přístup k informacím o dění v obci 1,8
69
V této otázce dostali respondenti možnost ohodnotit jednotlivé složky vybavenosti obce a to pomocí stupnice od jedné do pěti, přičemž jedna byla na stupnici hodnocení jako nejlepší možná známka. Po zprůměrňování známek bylo zjištěno, že podle obyvatel je na tom nejhůře zásobení ostatním zbožím. U obce této velikosti však nastává problém a je zřejmé, že obchod s ostatním zbožím kromě potravin by byl ekonomicky neudržitelný. Vycházím z minulých let, kdy se někteří podnikatelé v obci snažili prorazit v tomto směru, avšak bez větších úspěchů. Jejich podnikání skončilo vždy ukončením činnosti. Ostatní úseky byly hodnoceny známkami v průměru kolem dvou, přičemž nejlépe dopadlo veřejné osvětlení.
OTÁZKA Č. 13 Tab. č. 18: Otázka č. 13 Jak hodnotíte služby poskytované v obci? Úsek služeb Průměrná známka Školství 1,9 Řemeslné služby, opravy 2,7 Svoz odpadu 1,5 Sportovní zařízení 1,9 Zdravotnictví 2,8 Sociální péče 2,1 Knihovna 1,4 V této otázce dostali respondenti možnost ohodnotit jednotlivé úseky poskytování služeb v obci a to pomocí stupnice od jedné do pěti, přičemž jedna byla na stupnici hodnocení jako nejlepší možná známka. Nejhůře dopadlo zdravotnictví, což jistě zapříčilo dojíždění z okolních vesnic. Na druhém nejhorším místě skončily řemeslné služby a opravy. Naopak nejlépe byla hodnocena knihovna a svoz odpadu. V knihovně se nachází asi 16 tisíc svazků a návštěvníci zde mohou využít internetové připojení.
70
OTÁZKA Č. 14 Graf č. 16: Otázka č. 14
Jste spokojen(a) s kulturou ve vaší obci?
40% ano
ne
60%
V této otázce převládá spokojenost občanů s kulturním vyžitím. Přece jen tu máme sportovní hřiště, tenisovou halu a samotný hotel nabízí velkou škálu vyžití. Z ostatních kulturních akcí jsou to např. plesy v zimní sezóně, aktivity pro děti, maškarní bály, jarmarky, pouťové zábavy, vystoupení dětí MŠ, ZŠ, ZUŠ, akce Mateřského centra.
OTÁZKA Č. 15 Otevřeně formulovaná otázka: Co Vám nejvíce v obci chybí? Z výsledků vyplynulo častou shodou odpovědí, že občanům v obci chybí nejvíce koupaliště, kino, místo pro volný čas „náctiletých“, častější spoje do okolních měst a vesnic, služby, lékařská péče, stavební místa, pracovní místa, dobré mezilidské vztahy.
71
11.2.5 Hodnotové preference OTÁZKA Č. 16 Graf č. 17: Otázka č. 16 Jste spokojen(a) s tím, jak se lidé v obci k sobě chovají?
49%
51%
ano
ne
V tomto grafu můžeme vidět, že lidé nejsou spokojeni s chováním ostatních. Myslím, že je to dobře vidět již u otázky č. 5. Nespokojení respondenti psali o vzájemných pomluvách, lhostejnosti, závisti, sobectví, bezohlednosti (hlavně v případě psích exkrementů) a špatné komunikaci vedení obce s obyvateli.
OTÁZKA Č. 17 Graf č. 18: Otázka č. 17 Myslíte si, že lidé ve Vaší obci mají během roku dostatek příležitostí ke společným kontaktům? 17%
ano
83%
72
ne
Více než osmdesát procent obyvatel má pocit, že během roku je v obci dostatek příležitostí ke společným kontaktům. Mezi hlavní možnosti setkání patří posezení v místních hostincích, fotbalové utkání, zábavy, masopust, pouť, plesy, hasičské závody, myslivecké hony, setkání členů místních spolků atd.
OTÁZKA Č. 18 Graf č. 19: Otázka č. 18
Znáte místní tradice? ano, znám, jsem na ně hrdý a chci je předávat svým dětem
11%
ano, znám, ale jsou přežité
8%
nezajímají mě
56% 25%
ne, neznám
Asi osmdesát procent respondentů zná místní tradice a více než polovina je na ně hrdá a ráda by je předávala dalším generacím. Naopak zbytek tvořila skupina respondentů, kteří místní tradice neznají, v horším případě je ani nezajímají. Pro posílení lidských vztahů mezi občany v obci mají místní tradice určitě své nezastupitelné místo a je škoda, že přístup obyvatel není v tomto směru pozitivnější.
73
11.2.6 Problémy každodenního života OTÁZKA Č. 19 Graf č. 20: Otázka č. 19
Jak hodnotíte dostupnost zdravotnických služeb?
33% vyhovující nevyhovující
67%
Téměř sedmdesát procent občanů pokládá dostupnost zdravotnické péče za nevyhovující. Problémem nejspíše bude dojíždění do okolních měst a vesnic. V této otázce měli respondenti za úkol uvést vzdálenost, kterou musí při návštěvě lékaře překonat a upřesnit způsob dopravy. V tomto ohledu bylo zjištěno, že praktického lékaře navštěvuje většina obyvatel přímo v obci, v tomto případě uváděli jako způsob dopravy pěší chůzi nebo automobil. Specializovaných lékařů a ostatní odborné péče se jim dostává např. v Třebíči (21 km), v Dukovanech (12 km), v Moravském Krumlově (22 km). K těmto lékařům se lidé dostávají pomocí autobusů nebo automobilů.
OTÁZKA Č. 20 Tab. č. 19: Otázka č. 20
Jak hodnotíte veřejnou dopravu v rámci mikroregionu? Hledisko Průměrná známka Návaznost spojů 2,4 Frekvence spojů 2,6 Kvality spojů 2,0 Celkové obslužnosti autobusů 2,5
74
V této otázce dostali respondenti možnost ohodnotit jednotlivé složky veřejné dopravy v rámci mikroregionu a to pomocí stupnice od jedné do pěti, přičemž jedna byla na stupnici hodnocení jako nejlepší možná známka. V tomto hodnocení skončila veřejná doprava v průměru uspokojivě. Přes pracovní týden by nemělo cestování veřejnou dopravou činit nikomu žádné problémy. Horší situace je o víkendech a státních svátcích, kdy je množství spojů velice omezené a v případě pravidelné dojížďky za prací se na ně nelze spolehnout. V tomto případě by jistě pomohla větší frekvence spojů.
OTÁZKA Č. 21 Graf č. 21: Otázka č. 21 Při cestách na nákupy, zaměstnáním/školou, zábavou apod. používáte nejčastěji? 3%
veřejnou dopravu
8%
22%
automobil motocykl kolo
15%
52%
pěší chůzi
0% kombinaci výše uvedených
Není překvapivé, že polovina respondentů používá nejčastěji ke své dopravě osobní automobil. Auto poskytuje obyvatelům větší komfort i nezávislost a při dnešních nemotivujících cenách veřejné dopravy se dá předpokládat, že tento způsob dopravy stále poroste. Pro přesuny v obci však stále mnoho občanů využívá pěší chůzi nebo kolo a jen tři procenta obyvatel tyto způsoby dopravy kombinují. Veřejnou dopravu používají nejčastěji studenti při cestě do škol nebo důchodci při cestách k lékařům.
75
OTÁZKA Č. 22 Tato otevřená otázka byla formulována: Co pokládáte za největší problém Vaší obce a jejího okolí? Z výsledků vyplynulo častou shodou odpovědí, že občané pokládají za největší problém vysokou nezaměstnanost, nízké pracovní příležitosti, neschopnost komunikace, psí exkrementy v ulicích, neprůjezdnost ulic kvůli zaparkovaným automobilům, nízkou kvalitu zdravotnické péče. Další, ale ne tak časté odpovědi jsou bezbariérovost obecního úřadu, vandalismus, nedokončená regulace v ulici Podloučka.
OTÁZKA Č. 23 Poslední otázka dotazníkového šetření měla taktéž otevřený charakter a snažila se zjistit od obyvatel obce jejich potíže, komplikující jim běžný život. Vyplnění této otázky bylo nízké. Nejčastěji bylo uvedeno zdraví, dále pak parkování aut na chodnících, rychle jedoucí vozidla po obci, rušení nočního klidu, škola, práce, bydlení, štěkot psů, špatné zásobování a někomu dokonce vlastní matka. ☺
12 PROJEKTY V OBCI HROTOVICE 12.1 Návrh č. 1 Revitalizace veřejných prostranství města Hrotovice – zatím neprovedena Návrh komplexních úprav veřejných prostranství v území mezi náměstím 8. května a hrází Horního rybníka v Hrotovicích. Cílem navrhovaných úprav je zlepšení kvality veřejných prostranství v návaznosti na centrum Hrotovic. Především se jedná o plochy u náměstí a extenzivní parkové plochy, do kterých je navrženo umístění volno-časových (sportovních, kulturních) i podnikatelských aktivit (letní terasa, minigolf, kulturní akce). Nedílnou součástí návrhu je efektivní a pohodlné řešení cestní sítě pro pěší. Stěžejními uživateli nového parkového prostoru budou jednak obyvatelé Hrotovic, ale i turisté a hosté Sport-hotelu. Celkový koncept vychází z požadavku na zkvalitnění veřejných prostranství města: zahrnuje architektonické úpravy náměstí, zpřístupnění zarostlých, nevyužívaných částí města v bezprostřední blízkosti centra, vytváří prostranství pro kulturní akce na centrální louce pod Horním rybníkem, nově situuje herní prvky i sportovní vybavení. Cílem je doslova zrod nového kulturního prostředí / krajiny na místech v dnešní době
76
minimálně využívaných a často zanedbaných, kde budou mít obyvatelé města i jeho návštěvníci možnost aktivního odpočinku pod širým nebem. Jasnou prioritou je vysoká kvalita veřejného prostoru z hlediska estetického i z hlediska ochrany přírodních hodnot. Otevřenou otázkou zůstává využití bývalých hospodářských budov u podnikatelského inkubátoru. Použité materiály vychází z respektu k venkovskému prostředí, upřednostňováno je proto využití ušlechtilých přírodních materiálů (štípaná žulová dlažba, mlat, dřevo, případně pohledový beton a kov).
12.2 Návrh č. 2 Chráněné bydlení města Hrotovice Projekt Novostavby domu pro chráněné bydlení města Hrotovice byl podpořen dotací ve výši 6,7 milionů korun. Vznikne chráněné bydlení pro 6 osob v místě nevyužívaných budov bývalého lihovaru, nyní brownfieldu. Nově vybudovaný jednopodlažní objekt s centrální vstupní částí bude rozdělen na dvě bytové jednotky. Každá bytová jednotka zahrnuje 3 samostatné ložnice, jeden společný obývací pokoj spojený s kuchyňkou a technické zázemí. Cílem tohoto návrhu je zastavení trendu vysídlování venkovských oblastí, rozšíření nových forem sociálních služeb s ohledem na požadavky a potřeby obyvatel mikroregionu. Realizací projektu vytvořit nová pracovní místa a napomoci tak snížit nezaměstnanost v regionu. Projekt započal 15. 1. 2013 a předpokládané dokončení stavby je 30. 11. 2013.
77
13 ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo analyzovat poměry obce Hrotovice v rámci mikroregionu Hrotovicko, zjistit její současný stav a pokusit se určit perspektivy do budoucna. Této analýze výraznou měrou přispělo dotazníkové šetření v rámci diplomové práce, které proběhlo v Hrotovicích v první čtvrtině roku 2011. Další část práce pak navazuje na analýzu v širších souvislostech, a to analýzou mikroregionu Hrotovicko se zaměřením na jeho bývalé i současné aktivity. Potenciál nebo možné hrozby jak obce Hrotovice tak mikroregionu Hrotovicko byly přehledně zpracované pomocí SWOT analýzy a to v ekonomické oblasti, oblasti životního prostředí a sociální oblasti. Tyto dílčí části práce byly zpracovány s ohledem na agendu pro trvale udržitelný rozvoj v 21. století. Obci Hrotovice jsem se jako nezaujatý subjekt pokusila navrhnout několik opatření, která při svém návrhu čerpají z vypracované analýzy a dotazníkového šetření. Je však zcela na rozhodnutí představitelů obce, jestli některý z návrhů přijmou a realizují jej. Diplomová práce by měla sloužit hlavně jako podklad pro zpracování konkrétních investičních záměrů, je vhodné ji využít pro sestavování obecního rozpočtu a tvorbě územního plánu. Závěry mé práce mohou také sloužit k nasměrování žádostí o různé granty, financování z fondů EU, ministerstev aj. Na základě této práce lze posuzovat regionální plány a programy z pohledu obce a sestavovat strategie rozvoje mikroregionu.
78
14 SEZNAM PRAMENŮ Literatura:
CULEK M., (ed.), 1996: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 348 s.
ČECH L., (ed.), 2000: Jihlavsko Chráněná území ČR, svazek IV. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 528s.
ČSÚ, Krajská reprezentace Jihlava, 2003: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 okres Třebíč. Kraj Vysočina, 172 s.
DVORSKÝ F., 1916: Vlastivěda moravská, II. Místopis Moravy, Znojemský kraj, Hrotovický okres. Musejní spolek v Brně, 333 s.
FRANKOVÁ L., 2010: Environmentální a ekologické problémy obce a okolní krajiny (případová studie pro k. ú. Hrotovice) Bakalářská práce, MENDELU v Brně, Brno, 51 s.
GALVASOVÁ I., (ed.), 2008: Strategie rozvoje mikroregionu Hrotovicko. GaREP spol. s. r. o, Brno, 148 s.
KIRCHNEROVÁ I., 2008: Environmentální a ekologické problémy obce a okolní krajiny (případová studie pro k. ú. Alojzov u Prostějova) Bakalářská práce (in MS), MZLU v Brně, Brno, 62 s.
NAVRÁTIL E., (ed.), 2001: Územní plán sídelního útvaru: Hrotovice. Urbanistické středisko, Brno, 79 s.
SUCHARDA J., 2001: Stručné dějiny Hrotovic. Město Hrotovice, Hrotovice, 95 s.
ŠTAJGL F., HOLUB J., & HRUDIČKA B., 1931: Hrotovice Místní čítanka. Městská spořitelna v Třebíči, Třebíč, 37 s. 79
VANČURA M., 2009: Současnost a perspektivy rozvoje obce Hostěradice v rámci mikroregionu Miroslavsko Diplomová práce, MENDELU v Brně, Brno, 81 s.
ZEJDA R., 2005: Život a dílo František Bohumír Zvěřina. Edice Vysočiny, 48 s.
80
Elektronické odkazy: Aktivnizona.cz. Zpravodaj [online]. 01/2013. JE Dukovany [cit. 2013-04-16]. Dostupné na: http://www.aktivnizona.cz/file/edee/zpravodaj/zpravodaj-edu-01-2013.pdf
Dalesickaprehrada.cz. Dalešická přehrada [online]. 2012 [cit. 2013-04-25]. Dostupné na: http://www.dalesickaprehrada.cz/fotogalerie-vodniho-dila/fotogalerie-vodniho-dila/
Hotel-hrotovice.cz [online]. 2005 [cit. 2010-04-05]. Hotel, ubytování, Třebíč Vysočina sport Hotel Hrotovice. Dostupné na: <www.hotel-hrotovice.cz>.
Hrotovice.cz [online]. 28. 1. 2008 [cit. 2010-04-19]. Obec Hrotovice: Titulní stránka. Dostupné na: <www.mesta.obce.cz/hrotovice/>.
Hrotovice.tym.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-07]. NeOficiální stránky Města Hrotovice-Zpravodaj města Hrotovice 1/2009. Dostupné na:
hrotovicko.cz [online]. 2007 [cit. 2010-04-09]. Mikroregion Hrotovicko. Dostupné na:
.
Hrotovicko.cz [online]. 2008 [cit. 2010-04-09]. Strategie rozvoje. Dostupné na: http://www.hrotovicko.cz/download/strategie_rozvoje.pdf
Jas-hrotovice.com [online]. 2013 [cit. 2013-04-25]. JAS - vydavatelství a fotostudio Jaderná elektrárna Dukovany. Dostupné na: http://www.jashrotovice.com/photo.php?id=54&pid=47&e=8
Jihovychod.cz [online]. 2013. vyd. 25.4. 2012 [cit. 2013-04-25]. Dostupné na: http://www.jihovychod.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/dalsich-243-milionu-korunpro-neziskove-socialni-sluzby-v-regionu-jihovychod
Jizdnirady.idnes.cz.
Jízdní
řády
[online].
http://jizdnirady.idnes.cz/autobusy/spojeni/
81
[cit.
2013-04-16].
Dostupné
na:
Ma21.cenia.cz. Základní informace o MA21 [online]. 2013. vyd. [cit. 2013-04-16]. Dostupné na: http://ma21.cenia.cz/Z%C3%A1kladn%C3%ADinformaceoMA21/tabid/85/language/cs -CZ/Default.aspx
Mikroregion-hrotovicko.unas.cz [online]. 2007. vyd. [cit. 2013-04-25]. Mikroregion Hrotovicko. Dostupné na: http://mikroregion-hrotovicko.unas.cz/
Portal.mpsv.cz. Statistiky nezaměsnanosti z územního hlediska [online]. 2005. vyd. [cit. 2013-04-16]. Dostupné na: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem/?_piref37_240429_37_240428_240428.statse=200 0000000011&_piref37_240429_37_240428_240428.statsk=2000000000013&_piref37_ 240429_37_240428_240428.send=send&_piref37_240429_37_240428_240428.stat=20 00000000053&_piref37_240429_37_240428_240428.obdobi=G&_piref37_240429_37 _240428_240428.rok=2011&_piref37_240429_37_240428_240428.uzemi=168000&ok =VybratOb
Scitani2010.rsd.cz. Prezentace výsledků sčítání dopravy 2010 [online]. 2010. vyd. [cit. 2013-04-16].Dostupné na: http://scitani2010.rsd.cz/pages/results/section/default.aspx?l=kraj%20Vyso%C4%8Dina Wikipedia.org [online]. 2006 [cit. 2010-04-09]. Hrotovice-Wikipedie, otevřená encyklopedie. Dostupné na: . Zdhrotovice.cz. Zemědělské družstvo Hrotovice - Kraj Vysočina, okres Třebíč [online]. 2011. vyd. [cit. 2013-04-16]. Dostupné na: http://www.zdhrotovice.cz/
Zshrotovice.cz [online]. 2007 [cit. 2010-04-19]. Základní škola Hrotovice. Dostupné na: <www.zshrotovice.cz/index.php?p=1>.
82
15 SEZNAM TABULEK o Tab.
č.
1:
Klimatické
charakteristiky
mírně
teplé
oblasti
MT
11
(podle Quitta 1971) o Tab. č. 2: Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu o Tab. č. 3: Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity o Tab. č. 4: Sčítání dopravy 2010 – hodnoty RPDI (roční průměr denních intenzit dopravy); (voz/24h) o Tab. č. 5: Častost spojů z Hrotovic na Jadernou elektrárnu Dukovany a zpět o Tab. č. 6: Častost spojů z Hrotovic do Třebíče a zpět o Tab. č. 7: Seznam registrovaných VKP o Tab. č. 8: Regionální biokoridory o Tab. č. 9: Stručný popis lokálních biocenter o Tab. č. 10: Počet obyvatel v mikroregionu o Tab. č. 11: Domovní fond o Tab. č. 12: Nezaměstnanost v mikroregionu Hrotovicko k červenci roku 20052011; (v %) o Tab. č. 13: Atraktivity pro cestovní ruch v obcích mikroregionu Hrotovicko o Tab. č. 14: Členství obcí mikroregionu Hrotovicko v dalších sdruženích (2008) o Tab. č. 15: Oranžový kalendář 2012 o Tab. č. 16: Dotace za rok 2012 o Tab. č. 17: Otázka č. 12 o Tab. č. 18: Otázka č. 13 o Tab. č. 19: Otázka č. 20
16 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ o Obr. č. 1: Památník F. B. Zvěřiny z roku 1913 (Fotografie Jan Sucharda) o Obr. č. 2: Zaniklá středověká ves Mstěnice (Fotografie Jan Sucharda) o Obr. č. 3: Členění katastrálního území Hrotovice dle využití v procentech o Obr. č. 4: Mohelenská hadcová step o Obr. č. 5: Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Hrotovicko
83
o Graf č. 1: Procentuální vyjádření počtu vybraných dotazníků o Graf č. 2: Poměr mezi pohlavím respondentů o Graf č. 3: Věk respondentů o Graf č. 4: Rozdělení respondentů podle ekonomické aktivity o Graf č. 5: Procentické vyjádření soukromých podnikatelů mezi respondenty o Graf č. 6: Vzdělání respondentů o Graf č. 7: Otázka č. 1 o Graf č. 8: Otázka č. 2 o Graf č. 9: Otázka č. 3 o Graf č. 10: Otázka č. 4 o Graf č. 11: Otázka č. 6 o Graf č. 12: Otázka č. 7 o Graf č. 13: Otázka č. 8 o Graf č. 14: Otázka č. 9 o Graf č. 15: Otázka č. 11 o Graf č. 16: Otázka č. 14 o Graf č. 17: Otázka č. 16 o Graf č. 18: Otázka č. 17 o Graf č. 19: Otázka č. 18 o Graf č. 20: Otázka č. 19 o Graf č. 21: Otázka č. 21
Seznam zkratek BPEJ Bonitovaná půdně ekologická jednotka ČEZ České Energetické Závody ČOV Čistírna odpadních vod ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad DPH Daň z přidané hodnoty DSO Dobrovolný svazek obcí EO Ekvivalentní obyvatel ERDF Evropský fond regionálního rozvoje EU Evropská unie
84
JE Jaderná elektrárna JEDU Jaderná elektrárna Dukovany JZD Jednotné zemědělské družstvo MA21 Místní agenda 21 MAS Místní akční skupina MO Ministerstvo obrany OŽP Ochrana životního prostředí PUPFL Pozemky určené k plnění funkce lesa SDH Sbor dobrovolných hasičů SLDB Sčítání lidu, domů a bytů TH Tělovýchovná jednota TKO tuhý komunální odpad VKP Významný krajinný prvek ZD Zemědělské družstvo ZUŠ Základní umělecká škola ZŠ Základní škola
17 SEZNAM PŘÍLOH Mapa č. 1 Hrotovicko, kraj přírodních krás a historických památek 1:55 000 Mapa č. 2 Mikroregion Hrotovicko 1:55 000 Příloha č. 1 Dotazník Tab. č. 1 Přehled firem v jednotlivých obcích regionu Hrotovicko (GaREP) Tab. č. 2 Přehled a dostupnost jednotlivých služeb v obcích regionu Hrotovicko (GaREP) Mapa č. 3 Návrh revitalizace veřejných prostranství města Hrotovice (Mgr. Hana Škodová) Obr. č. 1 Hrotovický zámek (Fotografie Jan Sucharda) Obr. č. 2 Jaderná elektrárna Dukovany (Fotografie Jan Sucharda) Obr. č. 3 Stavební práce na chráněném bydlení Obr. č. 4 Dalešická přehrada (v pozadí JEDU) (dalesickaprehrada.cz) Obr. č 5 Přírodní park Rokytná (Fotografie Jan Sucharda)
85
