Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Environmentální a ekologické problémy obce a okolní krajiny (případová studie k.ú. Žárovice) Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Ing. Hana Mrázková, Ph.D.
Brno 2010
Vypracovala: Jaroslava Jančíková
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Environmentální a ekologické problémy obce a okolní krajiny (případová studie k.ú. Žárovice) vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….
PODĚKOVÁNÍ Děkuji Mgr. Ing. Haně Mrázkové, Ph.D., vedoucí bakalářské práce, za odborné vedení a cenné rady při zpracování bakalářské práce. Mé
poděkování
také
patří
zaměstnancům
Městského
úřadu
Plumlov
a Ing. Stanislavu Lukešovi z Vodovodu Pomoraví za poskytnutí potřebných informací. A také bych chtěla poděkovat Ing. Petru Kohoutovi za jeho ochotu a zapůjčení podkladů k přírodní památce Pavlečkova skála.
ABSTRAKT Bakalářská práce „Environmentální a ekologické problémy obce a okolní krajiny (případová studie k.ú. Žárovice)“ přináší základní ideje a informace jak efektivně rozvinout lokální opatření, tak aby přinesly výrazné výhody, které bude k.ú. Žárovice schopno využít v rámci aktuálních možností a zároveň omezit slabé stránky zejména širšího ekologického vnímání. V rámci vlastní práce a výsledků byla vyhotovena samostatná SWOT analýza pro strategický a trvale udržitelný rozvoj k.ú. Žárovice. Důležitou součástí dané práce a analýzy je i snaha o zlepšení povědomí a rozhodování vedení obce i místních obyvatel o dění ve vesnici (k.ú. Žárovice) z environmentálního hlediska v přímé vazbě na cílené plánování a snahu o trvale udržitelný rozvoj k.ú. Žárovice. Základní koncept plánování a vize trvale udržitelného rozvoje k.ú. Žárovice jsou předloženy a obecně diskutovány ve vazbě na výsledky analýzy SWOT. V praktické doporučující části je analýza SWOT využita ve shodě s obecnými principy trvale udržitelného rozvoje. Klíčová slova: Žárovice, environmentální a ekologické problémy, SWOT analýza
ABSTRACT The Bachelor thesis „Environmental and ekological problems of urban area and surrounded country-side (case study k.ú. Žárovice)“ bears essential ideas, how to develop effective local measures to bring the advantages of Žárovice village and avoid weaknesses, seize opportunities according to the actual situation in Žárovice village. In connection with a strategic development of the Žárovice village SWOT analyse was developed. This thesis and analyse itself has become an important basis for taking decisions of local people who take part in a process of strategic planning, sustainable and territorial development. The basic concepts – Žárovice village sustainable development, vision and strategy, which are connected with SWOT analysis and strategic planning, are introduced and discussed. In the commendation part the SWOT analysis is used for the Žárovice village, considering the principles of sustainable development. Key words: Žárovice, environmental and ekological problems of, SWOT analýza
Obsah ABSTRAKT ABSTRACT 1
ÚVOD
1
2
CÍL PRÁCE
2
3
METODIKA PRÁCE
3
3.1 METODIKA PRÁCE 3.1.1 Přírodní sféra 3.1.2 Socioekonomická sféra 3.2 VYMEZENÍ ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ 4
GLOBÁLNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ A EKOLOGICKÉ PROBLÉMY ČR 4.1 GLOBÁLNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ A EKOLOGICKÉ PROBLÉMY ČR 4.1.1 Znečišťování vod 4.1.2 Snižování biodiverzity 4.1.3 Výstavby jezů 4.1.4 Znečišťování ovzduší 4.1.5 Kyselé deště 4.1.6 Odpad 4.1.7 Eutrofizace vod 4.1.8 Eroze půdy 4.1.9 Narušení ozónové vrstvy 4.1.10 Zábory půdy 4.1.11 Zemědělství a průmysl 4.1.12 Kolektivizace 4.1.13 Krajinný ráz
5
CHARAKTERISTIKA LOKALITY 5.1 VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 5.2 PŘÍRODNÍ POMĚRY 5.2.1 Klimatické podmínky 5.2.2 Geomorfologie a geologie 5.2.3 Pedologické podmínky 5.2.4 Hydrologické poměry 5.2.5 Fytocenologie 5.2.6 Lesní hospodářství 5.2.7 Biogeografické členění 5.2.8 Zvláštní ochrana přírody 5.2.9 Obecná ochrana přírody Ochrana krajinného rázu 5.2.10 Současné využití krajiny (land use) 5.3 DEMOGRAFICKÝ A EKONOMICKÝ POTENCIÁL 5.3.1 Obyvatelstvo 5.3.2 Trh práce 5.4 OBČANSKÁ VYBAVENOST 5.4.1 Zařízení veřejné správy, administrativa 5.4.2 Školství 5.4.3 Zdravotnictví 5.4.4 Sociální péče 5.4.5 Maloobchod, nevýrobní služby, stravování a ubytování 5.4.6 Kultura 5.4.7 Tradice a zvyky 5.4.8 Církevní zařízení 5.5 SPORT A REKREACE 5.6 ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA 5.7 VEŘEJNÁ ZELEŇ A VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ
3 3 3 4 5 5 5 7 9 9 10 10 11 12 14 15 15 16 17 18 18 18 18 19 19 21 21 22 23 25 26 26 27 29 29 30 30 30 31 31 31 31 31 32 32 32 32 32
5.8 5.9 5.10 5.11 6
HISTORIE ŽÁROVIC 6.1
7
PRŮMYSL A SLUŽBY TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA PAMÁTKY V OBCI A OKOLÍ ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY
HISTORIE
33 33 34 35 36 36
EKOLOGICKÉ A ENVIRONMENTÁLNÍ PROBLÉMY K.Ú. ŽÁROVICE A JEHO OKOLÍ 37 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6
KANALIZACE A PROBLÉM EUTROFIZACE VODNÍ NÁDRŽE PLUMLOV VODOVODNÍ SÍŤ EROZE PŮDY OHROŽENÍ PP PAVLEČKOVA SKÁLA POSYP VOZOVEK VLIV DOPRAVY A HLUKU Z VOJENSKÉHO PROSTORU
37 37 39 39 40 40
8
SWOT ANALÝZA
9
ROZVOJOVÉ PROGRAMY A MOŽNOSTI ZAVÁDĚNÍ PRINCIPŮ MÍSTNÍ AGENDY 21 43 9.1
MIKROREGION PLUMLOVSKO
41
43
10
ZÁVĚR
45
11
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ
47
11.1 11.2
LITERATURA INTERNETOVÉ ODKAZY
12
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
13
SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A MAP 13.1 13.2 13.3
SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM MAP
47 48
1
ÚVOD Bakalářská práce na téma “Environmentální a ekologické problémy obce a okolní
krajiny (případová studie k.ú. Žárovice)“ mi byla zadána na Ústavu aplikované a krajinné ekologie, AF MENDELU v Brně v říjnu 2008. Hlavní cíle práce jsou uvedeny v samostatné kapitole níže, nicméně krom těchto faktických cílů zde existují i osobní důvody, mezi nimiž hraje hlavní úlohu pozitivní vztah k vývoji a udržitelnému rozvoji venkova v rámci regionu Haná. Konkrétně mne k místní části Žárovice poutají rodinné vazby (pochází odtud moje matka). Řešené území velice dobře znám a jsem v kontaktu s obyvateli Žárovic, proto jsem také mohla lépe identifikovat problémy s ohledem na názor těch, jenž v Žárovicích opravdu žijí. Obecné téma “ekologické a environmentální problémy obce a okolní krajiny“ je velmi aktuální, a proto je oficiálně vypisováno X-tým rokem na Ústavu aplikované a krajinné ekologie, čímž získávají dané práce jak na praktickém, tak i vědeckém významu, neboť je bude možné výhledově statisticky porovnávat pro řadu dílčích obcí i celých regionů. V práci je využito zejména znalostí a informací získaných během studia a bezpodmínečně potřebných k hodnocení podobných analýz. Samostatnou část práce představuje vlastní SWOT analýza, která je zároveň hlavní kapitolou samostatných výsledků a je v dobré shodě s cíli trvale udržitelného rozvoje okolních obcí.
1
2
CÍL PRÁCE Primárním cílem této práce je detekce, upozornění na očividné ekologické
a environmentální problémy a následné navrhnutí adekvátních opatření pro zlepšení stávajícího stavu životního prostředí v části obce Žárovice za pomoci níže uvedených aktivit. Sekundárním cílem je zvýšení povědomí místních obyvatel o dění ve vesnici z environmentálního hlediska a rozvinout v nich ekologické vnímání nejen svého okolí, ve kterém žijí, ale také na ně všeobecně působit ekologickou výchovou. Rozumíme tím nakládání s odpady, čistotu vod, ovzduší a půdy, respektive všech složek ekosystému. Svoji práci mám v úmyslu prezentovat na Městském úřadě v Plumlově. Záleží však především na vedení města, jak s nastíněnými návrhy naloží, na jejich přístupu a finančních možnostech. Přesto ale existují možnosti, jak v lidech rozvinout ekologického ducha, aby se zamysleli nad tím, jakým způsobem žijí a jak mohou i drobnými změnami v každodenních návycích zmírnit negativní dopady na životní prostředí. Na úřední desce Městského úřadu v Plumlově a na webových stránkách města je možno průběžně umisťovat informace s ekologickou a environmentální tématikou. Občané se tímto způsobem budou moci dozvědět více o dané problematice nebo si připomenout skutečnosti, o kterých věděli, ale nevěnovali jim patřičnou pozornost.
2
3
METODIKA PRÁCE
3.1 Metodika práce Celou práci jsem se rozhodla pojmout ze dvou pohledů, které jsou odlišného charakteru, ale navzájem se prolínají. Jedná se o sféru přírodní (ekologickou) a socioekonomickou. Každá z těchto sfér vyžaduje rozdílný přístup a metodiku. Avšak všeobecně jsem přistupovala k získávání a zpracování informací formou analýzy a syntézy literárních a internetových zdrojů. Pomocí jednotlivých částí SWOT analýzy (silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby) jsem dospěla k závěrečnému zhodnocení situace části obce Žárovice. 3.1.1
Přírodní sféra
Při hodnocení této sféry jsem vycházela především z vlastního dlouhodobého pozorování jednotlivých složek biotopů. Změny zkoumané krajiny jsem vnímala po celou dobu návštěv této části obce. Po začátku studia Agroekologie na MENDELU se můj pohled na vývoj krajiny ubíral směrem ekologického a environmentálního smýšlení a začala jsem se více zabývat přírodními změnami probíhajícími v mém okolí. Různé složky ekosystému vyžadují specifický přístup. Analýza hydrologického oběhu vyžadovala vyhodnocení satelitních snímků. Dalším důležitým prvkem v posuzování škodlivých vlivů na ekosystém bylo časté terénní šetření podpořené svou vlastní fotodokumentací a mapou land use. Doplňující informace o stavu životního prostředí zkoumaného území a o environmentálních hrozbách byly získány ze zdrojů orgánů města Plumlov a dalších dotčených obcí. Při hodnocení výsledků ze získaných informací byly použity odborné publikace. 3.1.2
Socioekonomická sféra
Byla provedena analýza historického vývoje počtu obyvatel města Plumlov a části obce Žárovice pomocí údajů získaných z Městského úřadu v Plumlově. Další informace o kultuře, věku, složení a ekonomickém potenciálu obyvatelstva, školství, sociální oblasti, sportu a zdravotnictví byly sesbírány a sumarizovány z internetového portálu Českého statistického úřadu a dále rozvinuty o údaje z Průvodní zprávy Územního plánu města Plumlov.
3
3.2 Vymezení zkoumaného území Detekce environmentálních problémů probíhala v katastrálním území Žárovice. Toto území spadá do Olomouckého kraje, okresu Prostějov a je částí obce a města Plumlov. Velikost katastrálního území (dále jen k.ú.) Žárovic je 137 ha. Ovšem příčiny nepříznivých vlivů na zkoumané území musíme brát v úvahu v širším kontextu s okolní kulturní krajinou. Například příčiny znečištění podzemních vod v obci nelze vztáhnout pouze na oblast daného katastrálního území, ale musíme brát v potaz vliv okolních obcí a jejich infrastruktury.
Mapa č. 1 – Situační mapa
Zdroj: www.mapy.cz
4
4
GLOBÁLNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ A EKOLOGICKÉ PROBLÉMY ČR Jednotlivé body nejsou úmyslně seřazeny podle závažnosti, jelikož spolu úzce
souvisejí a propojení mezi nimi je tak výrazné, že stupeň jejich důležitosti lze samostatně jen stěží určit. Toto široké téma je záležitostí názoru a přístupu. A platí zde, více než kde jinde, že všechno souvisí se vším. Pokud si např. nebudeme uvědomovat vážnost situace z hlediska ochrany druhů a nadále budeme stavět dálnice, vysokorychlostní silnice a železnice napříč přirozenými stanovišti společenstev živočichů a rostlin, a tím zmenšovat plochu pro jejich poklidný život (rozmnožování, odchov mláďat, apod.), výrazně tak narušíme křehký ekosystém. A to, že se nám pak daří zachovat pomocí patřičných protierozních opatření úrodnost půdy, jaksi pozbude na významu.
4.1
Globální environmentální a ekologické problémy ČR
4.1.1
Znečišťování vod
Ke znečištění vod dochází změnami chemických, fyzikálních a biologických vlastností ve srovnání s jejich přírodním stavem. Různé mikroorganismy, inertní, mutagenní a karcinogenní látky, radionuklidy apod. bývají závažnou příčinou znečištění vod, zejména pokud dojde k haváriím. Látky schopné vysoké akumulace, rezistence, těžce odbouratelné nebo neodbouratelné pak způsobují často nenávratné změny ve vodním prostředí a vždy dochází k narušení autoregulační schopnosti vody, zhoršení její čistoty, jakosti a k omezení jejího využívání. Zvláštní pozornost dnes vyžadují i radioaktivní látky ve vodách či antibiotika. Nejdůležitější chemické látky rozpuštěné ve vodách jsou volné kyseliny (sírová, uhličitá, huminová, aj.), chloridy, sírany, dusičnany, těžké kovy, plynné látky (CO2, H2S, Cl, F). Rozpuštěné příměsi mohou, ale vždy nemusí, způsobovat zbarvení vody. Proto ani voda čirá není důkazem chemického znečištění. Na jakosti vody se podílí také obsah organických látek. Pokud se zvýší, může docházet k hnilobnému rozkladu, přičemž ve vodě výrazně ubývá kyslíku. Vody kyslíkem nasycené, s obsahem rozpuštěného kyslíku přibližně 10 mg/l, jsou k užívání nejvhodnější. Vody s obsahem kyslíku 5 – 3 mg/l indikují silné znečištění a pokles kyslíku pod 3 mg/l značí vodu velmi silně znečištěnou.
5
Nejvýznamnějšími ukazateli biologického znečištění jsou především toxické látky (mají zhoubný účinek na rostliny a živočichy), zplodiny hnilobného rozkladu vody (CH4, H2S, aj.), mikroorganismy a bakterie, zárodky různých chorob (např. sněti slezinné, slintavky, kulhavky, helminthosy, aj.). Znečištění může být původu antropogenního (tj. vlivem činností člověka), ale i přírodního, případně jejich kombinací. Přírodní znečištění způsobují především klimatické, geomorfologické, půdní a geologické vlivy. Antropogenními vlivy, jakou jsou zejména exhalace, vznikající při spalování fosilních paliv dochází k obohacování srážkové vody o CO2 a SO2. Ze spalovacích motorů a dalších lidských činností se do ovzduší uvolňují oxidy dusíku. Právě SO2 a oxidy dusíku jsou příčinou vzniku kyselých dešťů, které obsahují H2S04, případ. HNO3 a způsobují snížení hodnoty pH srážek na 3 a méně. Což vede k okyselování nejen vody, ale i půdy, k negativnímu působení na rostliny a živočichy a dalším důsledkům. Typickým příkladem kombinace přírodních a antropogenních příčin je eroze půdy, která je přirozeným procesem. Avšak značnou částí se na ní podílejí právě antropogenní vlivy (např. nevhodný způsob využívání a obhospodařování pozemku či nevhodné širokořádkové plodiny). Do povrchových a podzemních vod mohou vlivem intenzivního zemědělství pronikat průmyslová hnojiva, pesticidy (herbicidy, insekticidy, fungicidy, akaricidy, rodenticidy, a další, jenž působí toxicky a mohou mít mutagenní a karcinogenní účinky), silážní a senážní šťávy, statková hnojiva (především močůvka a kejda), odpadní vody a motorová paliva, maziva a oleje a topné oleje. Dalším významným antropogenním činitelem je průmysl produkující nadměrné množství odpadních vod. K těm nejzávažnějším patří průmysl: potravinářský (např. lihovary, pivovary, jatka, cukrovary, mlékárny, sladovny, apod.), papírenský (znečištění ligninem, celulózou, aj.), textilní (různé cukry, kyselina octová a mravenčí, vosky, aj.), kožedělný, báňský, chemický, kovodělný a ropný. Na znečištění povrchových i podzemních vod se výrazně podílejí také sídliště produkující odpadní vody (řadí se zde i zimní údržba vozovek). Největší oblasti znečištění vod se vyskytují v místech intenzivního zemědělství, průmyslové výroby, dopravy, těžby a úpravy surovin. Dle prostorového charakteru lze zdroje znečištění členit na: bodové (tj. znečištění komunální – průsaky z ČOV, skládky odpadů, průmyslové – průsaky z výroben a provozoven, zemědělské – průsaky
6
ze zemědělských provozů), liniové (prosakování z toků, průsak podél silnic, apod.), plošné (průsaky zemědělsky využívaných pozemků, infiltrace znečištěné srážkové vody, aj.) a difúzní (jsou rozptýlené a mohou pocházet z výše uvedených zdrojů znečištění). (volně dle Hubačíková a Oppeltová, 2008) 4.1.2
Snižování biodiverzity
Biodiverzitu lze definovat jako biologickou rozmanitost všech forem života na Zemi, které vytvářejí životní prostředí. Díky rozsáhlé lidské činnosti se ochrana biodiverzity v dnešní době stává více než důležitou. Její snižování způsobují různí činitelé, kteří se sami o sobě řadí mezi významné ekologické a environmentální problémy. Za příčiny snižování biodiverzity jsou považovány: - ztráta stanovišť – je hlavní hrozbou pro biologickou diverzitu většiny druhů rostlin a živočichů, proto je nutné přírodní stanoviště chránit; mezi stanoviště nejcennější a nejvíce ohrožené patří tropické deštné i opadavé lesy, mokřady, savany, mangrovové porosty či korálové útesy; úbytek těchto cenných stanovišť způsobuje především kácení lesů, těžba dřeva, stavba silnic, dolů, intenzivní zemědělství a pastevectví, znečištění oceánů, nadměrný rybolov, dezertifikace a také to, co se týká přímo ČR je zasypávání a odvodňování mokřadů, jenž jsou životně důležitými stanovišti vodních živočichů, vč. ryb a vodního ptactva - fragmentace stanovišť – je rozčleňování původního velkého stanoviště na menší části pomocí mnohdy neprostupných bariér, jako jsou silnice, dálnice, železnice, vodní kanály, elektrická vedení, ploty, pole i města; současně se tímto jevem zmenšuje plocha pro život, rozmnožování, migraci a lov živočichů a zvětšuje se plocha ekotonu (přechodného stanoviště), což přispívá k vyššímu predačnímu tlaku; změny prostředí (hluk, výfukové plyny, odpad, apod.) způsobují nekontrolovatelné šíření invazních druhů; dochází k bližšímu kontaktu divoce žijících druhů zvířat s těmi domácími a člověkem pěstovanými rostlinami a k šíření nemocí; pouze částečným vyřešením tohoto problému mohou být tzv. ekodukty (přechody a podchody) sloužící k migraci živočichů - nadměrné využívání zdrojů – díky vzrůstající lidské populaci a dokonalejšímu způsobu obživy dochází k nadměrnému čerpání zdrojů; lidé určitý zdroj čerpají tak 7
dlouho, dokud jej nevytěží, nestane se vzácným či úplně nevyhyne, typickým příkladem je nadměrný rybolov, těžba dřeva a nerostných surovin, lov divokých zvířat, apod. - degradace a znečištění stanovišť – lidská činnost ovlivňuje životní prostředí více než dost; k nejčastějším formám degradace a znečištění řadíme především užívání pesticidů a chemikálií, průmyslové odpady, kyselé deště a eutrofizace vod (viz níže), či světelné znečištění - globální změny klimatu – skleníkové plyny k Zemi propouštějí sluneční paprsky, ale teplo naopak absorbují a odrážejí zpět; zemský povrch a spodní vrstva atmosféry se těmito plyny ohřívá a Země se tak ochlazuje; mezi nejvýznamnější skleníkové plyny patří oxid uhličitý (CO2), methan (CH4), oxid dusný (N2O) a vodní pára; čím více stoupá koncentrace těchto plynů, tím teplo hůře uniká a teplota zemského povrchu se zvyšuje, což nazýváme skleníkovým efektem, bez něhož by život na Zemi nebyl možný; vlivem lidské činnosti však vzrostlo množství skleníkových plynů natolik, že je ovlivňováno celkové klima na Zemi; koncentrace CO2 a CH4 roste důsledkem spalování fosilních paliv (uhlí, ropy a zemního plynu) a vypalování lesů a spalování topného dřeva taktéž přispívá k zvyšování CO2; dle výzkumů průměrná teplota zemského povrchu nadále poroste, častější bude i výskyt extrémních výkyvů počasí (hurikány, extrémní tepla, sucha a deště); globální oteplování Země už nyní vede k tání ledovců a má vliv na lidskou populaci (hospodářství, krajinu, lidské zdraví a ekonomiku) - invazní druhy – jsou to nepůvodní (introdukované), úspěšně se šířící, druhy, které vytlačují původní druhy rostlin a živočichů ze svého přirozeného stanoviště; důvodem snadného rozšiřování a obsazování nových stanovišť invazními druhy může být absence přirozených predátorů, škůdců a parazitů v novém prostředí nebo jim prospívá lidská činnost; tyto druhy k nám mohly být zavlečeny úmyslně či neúmyslně a podle doby zavlečení je dělíme na archeofyty (do roku 1492) a neofyty (po roce 1492); typickým archeofytem je koukol polní (Agrostemma githago) či chrpa polní (Centaurea cyanus), mezi známé a rozšířené neofyty patří netýkavka žlaznatá (Impatiens glandulifera), bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), křídlatka japonská (Reynoutria japonica) nebo zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) (volně dle Primack et al., 2001)
8
4.1.3 Výstavby jezů Výstavby jezů zabraňují tahům ryb pronikat z dolních do horních úseků toků (např. v době rozmnožování). Typickým příkladem ovlivňování migrace ryb je tah lososů z moří do horních úseků řek (tj. anadromní migrace ryb – žijí v mořích a migrují do sladkých vod, aby se vytřely). Pokud jsou jezy či hráze natolik vysoké, že znemožňují rybám migraci proti proudu, je nutné na tocích vybudovat tzv. rybí přechody (volně dle Sukop, 2006). Rybí přechody jsou speciální zařízení, která rybám umožňují proplout profilem překážky. Existuje mnoho typů rybích přechodů a dle konstrukce je dělíme na přechody přírodě blízké (balvanité skluzy, zdrsněné rybí rampy, a za nejvhodnější řešení se považují obtokové kanály, bypassy a tůňové rybí přechody), přechody technické (dosti rozšířené jsou komůrkové přechody, nejvýhodnější štěrbinové, dále plavební komory a rybí výtahy, apod.) a kombinované přechody. (volně dle Hubačíková a Oppeltová, 2008) 4.1.4
Znečišťování ovzduší
Látky znečišťující ovzduší můžeme rozdělit na 2 hlavní skupiny: -
přírodní zdroje (např. eroze půdy, činnost sopek, požáry, pyl, kosmický prach, aj.)
-
antropogenní zdroje (např. doprava, energetika, průmysl, zemědělství, procesy spalování). Přestože se znečištění uvolňované do ovzduší člověkem pohybuje kolem 10 %
celkového znečištění způsobeného přírodními procesy, je znečištění antropogenní mnohonásobně závažnější. Ke globálním jevům poškozujícím ovzduší patří především smog, skleníkový efekt (viz kapitola 4.1.2) a narušování ozónové vrstvy (viz kapitola 4.1.9). (volně dle Kotovicová (ed.), 2004) Nedá se také opomenout světelný smog, kterým dnes trpí celý svět. Díky přemíře světla v atmosféře, jež produkují především velkoměsta, se v noci zahalí do opravdové tmy pouze malá část Země. Tento jev je nyní tak silný, že ho lze pozorovat i z vesmíru, satelitní snímky jsou toho důkazem. Tmu ke svému životu potřebují nejen lidé, ale i živočichové a rostliny. Velká část obyvatel proto trpí bolestmi hlavy, nespavostí či depresí. Ptáci jsou zmatení a ztrácejí orientaci a je narušován biorytmus rostlin. Příčinou
9
bývá často (aniž si to málokdo z nás uvědomuje) právě nedostatek tmy. Řešením je změna typu pouličního osvětlení, které dříve směřovalo do všech stran. Nyní se k tomuto problému přistupuje více obezřetně a pouliční lampy se vyměňují za ty, které světlo šíří pouze k zemi. Další, avšak spornou otázkou, je osvětlení různých reklamních objektů a architektonických památek. Zamyslet bychom se měli nad tím, co všechno kolem nás svítí zbytečně a neúčelně. Plýtvá se tak energií a především dochází k závažnému poškozování životního prostředí. 4.1.5
Kyselé deště
Energetika, doprava a průmysl jsou nejčastějšími původci kyselých dešťů. Především slévárny a uhelné elektrárny vypouštějí do ovzduší velké množství oxidů dusíku a síry. Ty se společně s vodními parami ve vzduchu smísí a vytvářejí tak kyselinu sírovou (H2SO4) a dusičnou (HNO3). Tyto kyseliny se dále dostávají do mraků, a tím výrazně snižují pH dešťových srážek. Kyselé deště tak způsobují pokles pH půdy i vody a vysoká acidita (kyselost) je pak pro mnohé živočichy a rostliny zhoubná. Dochází k vymírání značného množství druhů ryb, případ. se alespoň snižuje jejich schopnost se třít. Kyselé deště způsobují škody velice často ve velkých vzdálenostech od místa vzniku. (volně dle Primack et al., 2001) 4.1.6
Odpad
Původce odpadů rozdělujeme dle specifických vlastností odpadů, které produkují, do 3 hlavních skupin: -
stavební společnosti (odpad z demolic a stavební odpad)
-
domácnosti a municipality (města a obce; jedná se o sběr komunálního odpadu, sběr tříděného komunálního odpadu a úklid veřejné infrastruktury)
-
průmyslové společnosti a živnostníci (zahrnuje odpady od drobných výrobců, poskytovatelů služeb, z průmyslové výroby, zemědělství a nebezpečný odpad, jenž vykazuje některou z nebezpečných vlastností pro ŽP – např. výbušnost, hořlavost, toxicitu, mutagenitu, karcinogenitu, infekčnost, a další).
(volně dle Kotovicová (ed.), 2009) ČR dosahuje jedné z nejvyšších pozic v domácí materiálové spotřebě na obyvatele. Ta je dána vysokou spotřebou fosilních paliv na osobu a průměrnou spotřebou
10
nerostných surovin. Nejčetnějším způsobem odstraňování odpadů je nadále jeho skládkování (93 %). Bezmála 80 % všech komunálních odpadů bylo uloženo na skládky. A proto je bohužel i u komunálního odpadu stále nejčastějším způsobem nakládání s ním jeho skládkování. Míra recyklace papíru dosahuje 95 %, u skla se materiálové využití pohybuje kolem 72 %, avšak plasty dosahují pouze 56 % a kovy 40 %. Problémy s recyklací plastových odpadů činí velké množství druhů plastů. U mnohých vytříděných plastových obalů není zachováno označení, a proto je nemožné je efektivně zpracovávat. „Plán odpadového hospodářství, který byl přijat jako nařízení vlády č. 197/2003 Sb., stanoví jako jeden ze základních strategických cílů maximální využití odpadů jako náhrady primárních přírodních zdrojů. Mezi hlavní opatření směřující k podpoře strategického cíle patří: – iniciovat a podporovat všemi dostupnými prostředky změny výrobních postupů směrem k nízkoodpadovým až bezodpadovým technologiím a v případě vzniku odpadů k jejich vyššímu využívání, – nahrazovat – za předpokladu, že je to technicky a ekonomicky možné – nebezpečné materiály a složky používané jako suroviny méně nebezpečnými, – minimalizovat objem a hmotnost výrobků při zachování jejich funkčních vlastností.“ (Zpráva o životním prostředí České republiky 2008; [2010-04-02]) 4.1.7
Eutrofizace vod
I základní prvky, nutné k růstu rostlin a živočichů, se při vysoké koncentraci stávají nebezpečnými polutanty. Obrovské množství sloučenin dusíku a fosforu je do vody uvolňováno z kanalizačních splašků, zemědělských a travních hnojiv, syntetických pracích prostředků a průmyslové výroby. Následné procesy nazýváme kulturní eutrofizací. Vysoká koncentrace těchto sloučenin ve vodě vede k nebezpečnému a masivnímu růstu „vodního květu“, což jsou porosty řas (sinic) na vodní hladině. Vodní květ svým stínem ohrožuje rostliny na dně, k nimž se nedostává dostatek světla, vytlačuje ostatní planktonní druhy a rybám ztěžuje vidění a orientaci při hledání potravy. S rostoucím množstvím vodního květu jeho spodní vrstvy klesají ke dnu, kde umírají. Množí se bakterie a plísně, jenž rozkládají mrtvou hmotu, a tím spotřebovávají veškerý kyslík. Následkem tohoto stavu umírá značné množství vodních živočichů
11
a setrvávají zde pouze určité druhy tolerující silné znečištění a nízkou koncentraci kyslíku. (volně dle Primack et al., 2001) Z pohledu člověka, jenž je hlavním viníkem, má nadměrná eutrofizace vod vliv na zásadní funkci vody, a to na její kvalitu. Překročení limitu dusičnanů, zhoršení chuťových a pachových vlastností vede ke zhoršení kvality vody pro pitné účely. Eutrofizace dále působí problémy v rekreační oblasti (např. alergické vyrážky či střevní koliky), či znehodnocuje kvalitu vody pro rybářské využití (rozkolísání režimu pH a kyslíku, zanášení a zarůstání nádrží) a technologické účely (ucpávání filtrů a sít, aj.) (volně dle Sukop, 2006) 4.1.8
Eroze půdy
Počet obyvatel na Zemi každoročně výrazně vzrůstá, a protože jsou pro každého z nás potraviny nezbytnou součástí života, zvyšují se tím i nároky na půdu. Většina půdy na Zemi je již natolik ovlivněná lidskou činností, že již dostatečně neplní svou ekologickou funkci. Půda trpí různými typy degradace (znehodnocení), ať už je to acidifikace (okyselení), salinizace (zasolení) či alkalizace (nadbytek alkalických sloučenin), především ale půdu ohrožuje eroze. Obecnou příčinou eroze půdy bývá nerespektování přírodních charakteristik a zákonů. Přitom eroze je i jevem přirozeným (tzv. přirozená neboli geologická eroze). Vinou člověka se však eroze výrazně rozšířila a zintenzívnila. Rozlišujeme zrychlenou a vyrovnanou erozi (pozvolné ztráty půdy z hlediska delšího období). Mezi hlavní faktory způsobující vznik zrychlené eroze patří: odlesnění, klimatické poměry, morfologické poměry (sklon a délka svahů), vegetace, geologické a půdní poměry a způsob využití krajiny (nadměrná pastva, nevhodné agrotechnické postupy, aj.). Při erozi jsou odnášeny celé vrstvy půdy nebo pouze její částice, které se ukládají na jiných místech. S půdními částicemi jsou transportovány živiny a jiné, často i škodlivé látky (např. pesticidy). Důsledkem eroze je pak pokles úrodnosti půd, může být obnažena matečná hornina, případ. je půda překryta neúrodnými sedimenty. Eroze působí nejen v místě svého vzniku, ale vlivem transportu materiálu škodí i ve svém okolí. Dochází tak např. ke snížení kapacit nádrží, koryt vodních toků, čímž se zvyšují rizika povodní.
12
Dle charakteru kauzálního faktoru rozeznáváme tyto druhy eroze: vodní (akvatickou), větrnou (eolickou), mechanickou, ledovcovou (glaciální) a sněhovou (nivální). Vodní eroze Příčinou vodní eroze jsou obvykle přívalové deště, tání sněhu či stálý (rozkolísaný) průtok vody v korytech toků. Protierozní opatření rozlišujeme na 3 hlavní skupiny, a to na organizační, agrotechnická a biotechnická (technická) opatření. - organizační opatření: delimitace kultur (změny druhu pozemku), ochranné zatravnění, zalesnění, návrh patřičné velikosti a tvaru pozemků, protierozní osevní postupy, vyloučení (či minimalizování) sázení širokořádkových plodin (kukuřice, brambory), které erozi zvyšují, směr výsadby ve speciálních kulturách - agrotechnická opatření: výsev do ochranné plodiny nebo do strniště, protierozní agrotechnologie, hrázkování a důlkování, mulčování, apod. - biotechnická opatření: protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, hrázky, protierozní příkopy, nádrže a poldry, terasy, hrazení bystřin, a další. Větrná eroze Větrnou erozi nejvíce ohrožují klimatické poměry (povětrnostní vlivy, srážky, výpar), půdní poměry (obsah tzv. neerodovatelných částic, tj. nad 0,8 mm, obsah jílovitých částic do 0,01 mm, vlhkost, aj.) a také způsob využití krajiny vč. vegetačního pokryvu (land use/landcover). K větrné erozi jsou nejvíce náchylné půdy lehké (písčité až hlinitopísčité), naopak nejméně půdy těžké (jílovité půdy a jíly). Rozlišujeme 2 případy větrné eroze – deflaci (odnos půdních částic) a korazi (obrušování hornin půdními částicemi, které pak podléhají deflaci). Protierozní opatření lze rozdělit do 3 stejných skupin jako u vodní eroze. - organizační opatření: delimitace kultur, ochranné zatravnění nebo zalesnění, návrh velikosti a tvaru pozemku, omezení širokořádkových plodin, protierozní směr výsadby - agrotechnická opatření: výsev do ochranné plodiny nebo do strniště, zlepšování struktury půdy, mulčování, a další. - biotechnická a technická opatření: umělé zábrany (zásněžky, síťové zábrany) a větrolamy.
13
Mechanická eroze Nejčastějšími příčinami mechanické eroze je intenzivní pastva na svazích, dlouhodobá orba pluhem při stabilním obracení ornice směrem po svahu, pojezd těžkou technikou na svazích a intenzivní sešlap svahu člověk (turistika). (volně dle Sklenička, 2003) 4.1.9
Narušení ozónové vrstvy
Ozón je plyn, jenž vzniká v atmosféře z běžného kyslíku různými způsoby, např. při bouřce elektrickými výboji. Tvoří se také za účasti slunečního záření v přízemní vrstvě ovzduší za předpokladu, že je nasycena látkami, které jeho vznik umožňují. Těmi jsou např. výfukové plyny automobilů, z nichž pochází letní smog. Nebezpečný je právě díky příměsi ozónu. Ozón je toxický a velmi reaktivní. Reaguje s našimi tkáněmi a poškozuje citlivé sliznice (může způsobit rakovinu kůže, poruchy zraku, narušování fotosyntézy, apod.). Při povrchu Země se však ozón o zvýšené koncentraci nachází pouze ojediněle (např. při zmiňovaném letním smogu). Avšak ve stratosféře (ve výšce mezi 20 a 50 km) ozón hraje významnou roli jako ochrana všech živých organismů proti ultrafialovým paprskům. Již v roce 1974 Molina a Rowland upozornili na možnou chemickou reakci mezi chlorovanými a fluorovanými uhlovodíky (mezi něž patří freony) a stratosférickým ozónem. Zároveň se také prokázala schopnost kumulace těchto látek v ovzduší, unikání i do stratosféry a následně tak vznikly obavy o možném narušení ozónové vrstvy. Bohužel si všechny tyto obavy důslednými studiemi potvrdily. A teprve v posledních letech se zjistilo, že je ve skutečnosti situace mnohem horší, o čemž svědčí ozónové díry na zemských pólech a nad hustě obydlenými plochami Země. V roce 1985 byla uzavřena Vídeňská úmluva o ochraně ozónové vrstvy. Světové společenství se tak rozhodlo omezit užívání chemikálií s obsahem halonů a freonů (užívaných jako náplně sprejů, hasící přístroje, chladící medium v chladničkách, klimatizacích a užití u vojenské a požární techniky) (volně dle Moldan, 2003)
14
4.1.10 Zábory půdy Dalším závažným problémem degradace půdy je její zábor na urbanizaci a silniční dopravní infrastrukturu. Přibývá zastavěných ploch, které představují zásadní destabilizující prvky v krajině. Zastavěné plochy nejčastěji vznikají na zemědělské půdě. V roce 2008 bylo pouze silniční dopravou zabráno 4 836 ha zemědělské půdy a 394 lesní půdy. Rychlost nárůstu urbanizovaného území neustále roste, což dokazuje růst ploch průmyslových zón, zástavby, stavenišť a těžebních ploch na úkor orné půdy. Vlivem urbanizace a suburbanizace (stěhování obyvatel měst na jeho okraj) dochází k nadměrnému využívání krajiny, k změnám krajinného rázu, snižování biodiverzity a k ovlivnění reliéfu (vznik hald a náspů), půdy (horší infiltrace srážkové vody), vody (zatrubňování vodních toků) a ovzduší (vlivem dopravy, průmyslu, apod.). (Zpráva o životním prostředí České republiky 2008; [2010-04-02]) 4.1.11 Zemědělství a průmysl Intenzifikace zemědělství a rozvoj průmyslu bezpochyby negativně působí na životní prostředí. Člověk radikálně přetváří krajinu, vytváří umělá společenstva, která bez trvalých zásahů a regulace nemohou samostatně existovat (porosty zemědělských plodin, smrkové monokultury). Úmyslně hubí především ty druhy organismů, které mu působí škody na úrodě, způsobují onemocnění nebo škodí jinak (plevele, škůdci rostlin, parazité živočichů, patogenní organismy či velcí predátoři). Používá k tomu, kromě jiných metod, pesticidy, které se dostávají do vody (viz kapitola 4.1.1), do půdy i ovzduší a likvidují řadu dalších neškodných druhů. Tyto jedovaté látky sou přenášeny v potravních řetězcích a dále se hromadí v tělech některých živočichů (bioakumulace). V dnešní době je velkým problémem nedostatek organických látek v půdě (díky výraznému poklesu chovu skotu) a spolu s dlouhodobým obděláváním půdy těžkou mechanizací se mění její fyzikálně chemické vlastnosti, což působí na skladbu edafonu a také na úrodnost. Nezastupitelnou roli hraje v ovlivňování organismů průmysl. Pevné, kapalné a plynné emise vypouštěné do ovzduší mění složení a vlastnosti vzduchu a vracejí se na zemský povrch v podobě imisí, kde znečišťují půdu a vodu. Za pevné emise je považován prach, popílek a saze, plynnými a kapalnými emisemi jsou oxidy síry (SO2), uhlíku (CO, CO2), dusíku (NO, NO2), halogenové sloučeniny, amoniak, aerosoly, v nichž jsou obsaženy těžké kovy. Imise následně působí na povrchy organismů
15
(pokrývají listy rostlin, ucpávají průduchy), čímž vnikají do jejich těl. Rostliny tyto látky přijímají z půdy i ze vzduchu, živočichové potravou, pitím, dýcháním a přes pokožku. Konkrétní látky působí na organismy různorodě, ovlivňují různé orgány i životní projevy (příjem živin, inhibice růstu, rozmnožování, apod.). (volně dle Laštůvka a Krejčová, 2000) 4.1.12 Kolektivizace Kolektivizace zanechala v českém zemědělství a krajině výrazné stopy. Mnoho změn nastalo ve sféře ekonomické, sociální, kulturní, ale především ve sféře environmentální. Již v prvních letech existence JZD (50. léta 20. stol.) byly rozorávány meze, druhotné polní cesty, požívalo se nepřiměřené množství průmyslových hnojiv a chemických prostředků na ochranu rostlin, což mělo za následek rapidní pokles stavu polní zvěře, případ. téměř úplné vyhynutí polních králíků. Docházelo k intenzifikaci, zprůmyslnění zemědělské výroby. Díky vybudování společných kravínů byly znečišťovány spodní vody naftou, oleji, močůvkou a silážními šťávami. Také ovzduší trpělo postřiky rozprašovanými z letadel. V průběhu kolektivizace došlo k souhrnným pozemkovým úpravám. Půda se znárodnila a scelila v obrovské lány (i několik kilometrů), které se snadněji obhospodařovaly, ale zároveň se krajina stávala monotónní, nedostupnou, málo členitou typickou monokulturami a nedostatkem stabilních ekosystémů. Významně se tak zvýšila náchylnost půdy k vodní a větrné erozi. Z již tak dost intenzivně využívané zemědělské krajiny vymizely stabilizační krajinné prvky – louky u pramenů a v nivách potoků, meze, polní cesty, solitérní a liniové zeleně, remízky a unikátní i několikametrové úvozy. Ochrana půdy nebyla v tehdejším zákoně patřičně ošetřena, neexistovaly totiž žádné sankce ani příkazy shora, které by motivovaly k šetrnému chování k přírodě a životnímu prostředí. (volně dle Blažek a Kubálek (eds), 2008) Právě všechny tyto environmentální dopady přetrvávají doposud, kdy záleží na vlastnících pozemků či státu, jak se svým majetkem naloží. Většina soukromých zemědělců či zemědělských družstev však nechává ornou půdu v takovém stavu (z hlediska pozemkových úprav), v jakém ji zanechal komunistický režim.
16
4.1.13 Krajinný ráz „Ochrana krajinného rázu a přírodní park (1) Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. (2) K umisťování a povolování staveb, jakož i jiných činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. (3) K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.“ (Citováno ze zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, § 12) Od počátku lidské civilizace má člověk tendenci krajinu uzpůsobovat svým potřebám, čímž většinou narušuje krajinný ráz. V současné době jsou aktuálním tématem problematiky narušování krajinného rázu především výstavby pozemních komunikací (silnice, železnice), necitlivé zasazení staveb a průmyslových zařízení do krajiny (obytné domy, větrné elektrárny), terénní úpravy (regulace toků, parkoviště, golfová hřiště), billboardy, apod. Přesto existují významné krajinné prvky, které působí na krajinný ráz pozitivně. Ze zákona se jedná o lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Zaregistrovat se mohou jiné hodnotné části krajiny – např. mokřady, remízy, meze, apod. Člověk může podpořit přírodní funkci krajiny realizací alespoň některých výše uvedených prvků – jako jsou např. výstavby rybníků, revitalizace toků, výsadba lesů přirozené druhové skladby, apod.
17
5
CHARAKTERISTIKA LOKALITY Tato kapitola je věnována charakteristice k.ú. Žárovic a jejího nejbližšího okolí.
Většina níže uvedených informací vychází z průvodní zprávy Územního plánu města Plumlov, údajů z ČSÚ, ústních sdělení zaměstnanců MěÚ v Plumlově a z Časopisu zaměstnanců vojenských lesů a statků ČR, s. p. Jiné zdroje uvádím přímo pod textem. Další zdroje k danému území mi doposud nejsou známy. Současná situace a hlavní níže diskutované body jsou zaznamenány ve fotodokumentaci (viz Příloha č. 2).
5.1 Vymezení a charakteristika území Městečko Plumlov se nachází v okrajové části regionu Haná, v kopcovitém terénu na úpatí východních svahů Drahanské vrchoviny. Je starobylým sídlem, ležícím asi 8 km západně od okresního města Prostějov v nadmořské výšce 273 až 378 m.n.m. Plumlov je zasazen v půvabné a členité krajině, jejíž dominantou je rekreační oblast „Plumlovská přehrada“ a Plumlovský zámek. Město Plumlov se skládá ze 4 místních částí (Plumlov, Soběsuky, Žárovice a Hamry) a zaujímá rozlohu 1 152 ha. Podle nejnovějších údaje (k 31. 12. 2008) z ČSÚ v Plumlově žije 2 467 obyvatel. Žárovice se nachází západně od města Plumlov, ke kterému se připojily v roce 1. 8. 1980 (spolu s obcemi Soběsuky a Hamry). Jádrem Žárovic je nevýrazná náves s kaplí na jižním konci a zvonicí na konci severním. Severně od ní dnes vznikl prostor obestavěný rodinnými domy a kulturním domem.
5.2 Přírodní poměry 5.2.1
Klimatické podmínky
Podle klimatického členění ČR (Quitt, 1975) se území Plumlova nachází v mírně teplé (MT11 a na západě v MT10) klimatické oblasti. Území Žárovic náleží do oblasti MT10. Průměrná roční teplota se pohybuje od 6,2 do 7,9°C (podle nadmořské výšky). Průměrný roční úhrn srážek nepřekračuje 600 mm. (viz Ponikelský, 2008)
18
Jednotka MT10 (mírně teplá oblast) je charakterizovaná dlouhým létem – teplým a mírně suchým, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, s krátkou zimou – mírně teplou a velmi suchou, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Převládají západní a severozápadní větry. V zimě mění směr na jižní až jihovýchodní a jsou vlhčí. Jsou zde časté teplotní inverze, kdy se na dnech údolí vyskytuje vyšší vegetační stupeň než na přilehlých svazích. 5.2.2
Geomorfologie a geologie
Území Plumlova se nachází na úpatí východních svahů geomorfologického celku Drahanská vrchovina a podcelku Konická vrchovina. Má charakter ploché vrchoviny s erozně obnaženým reliéfem. Nejníže položené místo u Žárovic má nadmořskou výšku v 310 m (viz Ponikelský, 2008) a nejvyšší místo sahá do 380 m.n.m. Pro toto území jsou charakteristická hluboká údolí a zářezy vodních toků stékajících ze svahů Konické vrchoviny. Z geologického hlediska je území tvořeno prvohorními sedimenty z kulmského období (spodní karbon). Jedná se především o jílovité břidlice, droby, drobové pískovce a slepence. (viz Ponikelský, 2008) 5.2.3
Pedologické podmínky
Půdní poměry Vyskytují se zde nasycené hnědé půdy, ostrůvkovitě i hnědozemě na spraších. Časté jsou překryvy spraší a příměs sprašových hlín ve svahovinách. Půdy jsou nekarbonátové, převažují příznivé vláhové poměry. Bonitované půdně ekologické jednotky Při ochraně zemědělského půdního fondu se při územně plánovací činnosti vychází z bonitované půdně ekologické jednotky (dále jen BPEJ). Pětimístný kód BPEJ vyjadřuje: 1. místo
klimatický region
2. a 3. místo
hlavní půdní jednotka (dále jen HPJ) – je syntetická agronomická jednotka dána půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí vč.
19
charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě 4. místo
svažitost a expozice
5. místo
skeletovitost a hloubka půdy.
Pomocí tohoto pětimístného kódu se jednotlivým BPEJ přiřazuje stupeň třídy ochrany zemědělských půd. Na základě kombinace klimatického regionu a HPJ je stanovena základní sazba odvodů za odnětí zemědělské půdy ve smyslu zákona ČNR č. 334/1992 Sb. v platném znění (příloha A). V území Plumlova jsou zastoupeny tyto půdní jednotky: HPJ 08
černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti; středně těžké
HPJ 10
hnědozemě (typické, černozemní), vč. slabě oglejených forem na spraši, středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem
HPJ12
hnědozemě, případ. hnědé půdy nasycené a hnědé půdy illimerizované vč. slabě oglejených forem na svahových hlínách; středně těžké s těžší spodinou; vláhové poměry jsou příznivé, ve spodině se projevuje místy převlhčení
HPJ 24
hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na usazeninách karpatského flyše; středně těžké až těžké, většinou štěrkovité, středně zásobené vláhou
HPJ 26
hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na různých břidlicích a jim podobných horninách; středně těžké, výjimečně těžší, obvykle štěrkovité, s dobrými vláhovými poměry až stálým převlhčením
HPJ 38
mělké půdy na všech horninách; středně těžké až těžší, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce kolem 30 cm kamenité nebo pevná hornina; méně výsušné než předchozí
HPJ 40
svažité půdy (nad 12°) na všech horninách; lehké až lehčí, středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách
HPJ 47
oglejené půdy na svahových hlínách, středně těžké až středně skeletovité, náchylné k dočasnému zamokření
20
HPJ 48
hnědé půdy oglejené, rendziny oglejené a oglejené půdy na různých břidlicích, na lupcích a na siltovcích, lehčí až středně těžké, až středně štěrkovité či kamenité, náchylné k dočasnému zamokření
HPJ 58
nivní půdy glejové na nivních uloženinách; středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé
HPJ 72.
glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní půdy nivních poloh s hladinou podzemní vody trvale blízko povrchu – výrazně zamokřené
5.2.4
Hydrologické poměry
Větší vodní toky se na území Plumlova nevyskytují. Protékají zde horní toky vodotečí pramenících v lesích Drahanské vrchoviny. Největším tokem je řeka Hloučela, která protéká územím od severozápadu k východu. Její tok je místy silně regulován. Přítoky Hloučely jsou zprava Žbánovský potok a Osina, zleva Roudník a Čubernice. Na toku leží vodní nádrže – Hamerský rybník v k.ú. Hamry, na okraji Plumlova je to Podhradský rybník a vodní nádrž Plumlov. V západní části Plumlova se na Roudníku nachází rybník Bydelec. Žárovicemi protéká řeka Hloučela (Okluka) a menší říčka Osina, která se za Soběsukami stéká s Hloučelou a ústí do Podhradského rybníka. Ochrana proti záplavám Záplavové území je stanoveno podél toku Hloučela. Rozlivy jsou především na vodní nádrži Plumlov, zčásti pod zástavbou Hamrů a nad Hamerským rybníkem. Záplavové území je respektováno, nenavrhuje se zde nová zástavba, pouze plocha pro sportovní hřiště a heliport v lokalitě Běliska. 5.2.5
Fytocenologie
Pro oblast Plumlova je důležitým faktorem rozšíření vegetace srážkový stín, tvořený svahy Drahanské vrchoviny, a také převládající jižní expozice svahů. Z tohoto důvodu se zde vyskytují xerotermní (suchomilná) společenstva panonské květeny (Eupanonicum). Jedná se především o zbytky agrárních teras, časem přeměněných na lada s remízky a náletovými dřevinami. K přirozeným společenstvům patří též mokřadní ekosystémy nádrže nad obcí Hamry, ekosystémy Podhradského rybníka a vlhkomilné vegetace podél vodních toků.
21
5.2.6
Lesní hospodářství
Lesní správa Žárovice (LS) je jednou ze tří lesních správ Vojenských lesů a statků ČR, s. p., divize Plumlov (VLS). Nachází se ve východní části Drahanské vrchoviny. Území správy tvoří severní část Vojenského újezdu Březina se sídlem ve Vyškově. Sídlo LS je v části Žárovice. Správa obhospodařuje 5400 ha porostní půdy při prakticky 100% lesnatosti obhospodařovaného území. Území LS je obhospodařováno VLS (v různé organizační podobě) od r. 1936. (viz Ponikelský, 2008) Lesnatost v území Plumlovska jako celku poměrně vysoká, to ovšem platí pro jeho západní část, kde navazuje kompaktní zalesnění Drahanské vrchoviny, představované zejména lesy zvláštního určení (vojenské). Na východě zalesnění ubývá a v k.ú. Plumlov je spíše sporadické. Průměrné zalesnění celkových ploch Plumlova je cca 24 % a v k.ú. Plumlov je to 14,3 %. Oblast Plumlova leží ve 2. a 3. vegetačním stupni (bukodubový, dubobukový) a území Žárovic je rozšířeno o 4. stupeň (bukový). Většina kultur je tvořena smrkovou a borovou monokulturou. Lokálně se vyskytují plochy s přirozenými dřevinami (dub, buk, habr). (viz Ponikelský, 2008) V Žárovicích tvoří lesní pozemky 8,5 %. Většina z nich jsou lesy hospodářskými, na které navazují lesy zvláštního určení (patřící Vojenskému újezdu Březina). Převažují středněvěké smíšené, případ. smrkové a borovo-smrkové porosty. Celkově jehličnaté lesy zaujímají 53 % a listnaté 47 %. Vzácné rostliny a živočichové Díky omezenému přístupu veřejnosti na území vojenského újezdu a ohleduplnému přístupu lesníků se podařily zachovat na území LS Žárovice vzácné druhy rostlin a živočichů. Můžeme zde pozorovat našeho největšího brouka roháče obecného a i našeho nejmohutnějšího brouka tesaříka zavalitého. Brzy na jaře je možné spatřit martináčka bukového nebo martináčka habrového. Bylinné patro je tvořeno původními druhy naší květeny. Z čeledi orchidejovitých je zde zastoupena bohatá populace okrotice bílé, vemeníku dvoulistého a kruštíku širokolistého. Často se také vyskytuje vodní masožravá rostlina bublinatka jižní.
22
(viz Ponikelský, 2008) 5.2.7
Biogeografické členění
Podle Biogeografického členění ČR (Culek (ed.), 1995) patří k.ú. Žárovice do Drahanského bioregionu. Poloha a základní údaje Bioregion se rozkládá na pomezí jižní a střední Moravy, zaujímá geomorfologický celek Drahanská vrchovina a jižní část celku Zábřežská vrchovina. Je tvořen vrchovinou na jednotvárných sedimentech kulmu, na okrajích se sítí údolí. Biota patří do 3. dubovo-bukového až 5. jedlovo-bukového vegetačního stupně, pouze na okrajích (zejména na jihovýchodě a východě) se uplatňují více teplomilné prvky. Potencionální vegetace je tvořena bikovými bučinami, v členitém reliéfu pak květnatými bučinami. Biologickou diverzitu zvyšuje poloha bioregionu v kontaktu s podprovincií severopanonskou i karpatskou a snižuje ji naopak monotónní horninový podklad. Netypická část je tvořena okraji na sedimentech permu, křídových pískovcích a na plošším reliéfu se sprašemi, s vegetací kyselých doubrav a dubohabrových hájů. Na příkrých okrajových svazích jsou přítomny i místy teplomilné doubravy. Na plošinách se vyskytují převážně pole se zbytky vlhkých luk s upolínem, na svazích jsou značné zbytky bučin a kulturní smrčiny. (volně dle Culek (ed.), 1995) „Biota Bioregion
se rozkládá převážně v mezofytiku ve fytogeografickém okrese 71.
Drahanská vrchovina (s výjimkou severovýchodního cípu fytogeografického podokresu 71a. Bouzovská pahorkatina), dále zabírá východní okraj fytogeografického okresu 68. Moravské podhůří Vysočiny a západní okraj fytogeografického podokresu 21a. Hanácká pahorkatina, který již náleží termofytiku. Vegetační stupně (Skalický): (kolinní-) suprakolinní až submontánní. Vegetační stupňovitosti odpovídá mozaika potenciálních společenstev. Na teplejších úpatních svazích jsou potenciálně dubohabrové háje (Melampyro nemorosiCarpinetum, při jihovýchodním okraji i Carici pilose-Carpinetum) a acidofilní dobravy (Luzulo albidae-Quercetum). V drobných ostrůvcích, zejména při jižním a východním úpatí, se vyskytují i teplomilné doubravy (Sorbo torminalis-Quercetum). Ve vyšších 23
polohách se velkoplošně střídají bikové bučiny (Luzulo-Fagetum) a květnaté bučiny (Melico-Fagetum, snad i další typy, v jižní a jihovýchodní části i Carici pilosaeFagetum). Na devonských vápencích inklinují bučiny k asociaci CephlantheroFagetum. Zejména na svazích údolních zářezů jsou zastoupena společenstva suťových lesů (Aceri-Carpinetum, ve vyšších polohách snad vzácně i Lunario-Aceretum). Mozaiku potenciálních společenstev doplňuje lineární síť mokřadních biocenóz luhů a olšin (Stellario-Alnetum glutinosae a Carici remotae-Fraxinetum). Primární bezlesí je velmi ojedinělé, vázané na velmi vzácné skalní útvary. V přirozené náhradní vegetaci hrají významnou roli vlhké louky svazu Calthion, typická je zejména asociace Trollio-Cirsietum salisburgensis. V nejvyšších polohách se vyskytovala vegetace rašelinných luk svazu Caricion fuscae a snad i dalších jednotek vegetace rašelinišť. Na sušších místech přecházejí vlhké louky ve vegetaci svazů Cynosurion a Violion caninae, na teplých východních okrajích jsou přítomny i zbytky vegetace svazu Koelerio-Phleion phleoidis. Lemy náležejí převážně vegetaci svazu Trifolion medii, v okolí Kosíře se dá předpokládat i přítomnost ochuzených lemů svazu Geranion sanguinei. Křoviny převážně náležejí k vegetaci svazu Prunion spinosae. Recentní flóra je středně bohatá, tvořená rozmanitými fytochorotypy. Převládají druhy středoevropských listnatých lesů. Z Praebohemika, resp. z Karpat sem přesahuje chrastavec doubravní (Knautia drymeia), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), ostřice chlupatá (Carex pilosa) a kakost hnědočervený (Geranium phaeum), které zde mají mezní výskyt. V nejvyšších polohách a v inverzích údolních zářezů jsou však zastoupeny i submontánní druhy. V lesních společenstvech je to např. udatna lesní (Aruncus vulgaris), třitina chloupkatá (Calamagrostis villosa), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), devětsil bílý (Petasites albus), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a růže alpská (Rosa pendulina). Na loukách jsou typické upolín evropský (Trollius altissimus), zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), hadí kořen větší (Bistorta major), stařinec potoční (Tephroseris crispa), kuklík potočný (Geum rivale) aj., dříve i rozchodník pýřitý (Sedum villosum) a rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia).
Exklávní
lokalitu
zde
mají
některé
rašeliništní
druhy,
např.
borekontinentální suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Podél teplejšího východního úpatí se táhne pruh lokalit xerofilní flóry. Zde najdeme druhy ponticko-panonské až ponticko-jihosibiřské, např. ostřici nízkou (Carex humilis), o. Micheliovu (C. michelii), len žlutý (Linum flavum), koniklec
24
velkokvětý (Pulsatilla grandis), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), růži galskou (Rosa gallica), aj. Pro ostrůvky devonských vápenců je typický dealpidský skalník obecný (Cotoneaster integerrima), a dále strdivka brvitá (Melica ciliata). V bioregionu je relativně zachována fauna přirozených bučin, ojediněle se vyskytují rašelinné louky s fragmenty rašeliništní fauny. Na východních okrajích proniká do nižších poloh teplomilný prvek (myšice malooká, ježek východní), v chladné části regionu bylo naproti tomu zjištěno rozmnožování netopýra severního. Výchozy vápenců hostí z měkkýšů např. ovsenku žebernatou, sudovku skalní, z hmyzu hnědáska Melitaea didyma nebo specifická společenstva sarančí. Potoky a říčky patří převážně do pstruhového pásma, na Třebůvce je vyvinuto pásmo lipanové. Významné druhy – Savci: ježek východní (Erinaceus concolor), myšice malooká (Apodemus microps), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr severní (Eptesicus nilssoni). Ptáci: sýc rousný (Aegolius funereus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), lejsek malý (Ficedula parva). Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek horský (Triturus alpestris). Měkkýši: zuboústka sametová (Causa holosericea), ovsenka žebernatá (Chondrina clienta), sudovka skalní (Orcula dolium), zdobenka tečkovaná (Itala ornata).
Hmyz:
hnědásek
Melitaea
didyma,
nesytka
jedlová
(Synanthedon
cephiformis).“ (Culek (ed.), 1995) 5.2.8
Zvláštní ochrana přírody
PP PAVLEČKOVA SKÁLA Přírodní památku tvoří travnaté stepní návrší s teplomilnými druhy rostlin na skalním útvaru. Důvodem ochrany je zajištění ochrany zbytkům této teplomilné vegetace, nacházející se na úpatí Drahanské vrchoviny - především koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis). - kategorie:
přírodní památka (PP)
- katastrální území: Žárovice - okres:
Prostějov
- nadmořská výška: 325 – 334 m.n.m. - celková výměra:
1,2801 ha 25
- 17. 4. 1987 byla vyhlášena státem chráněnou přírodní památkou Je zde zaznamenán výskyt vzácné suchomilné květeny: - koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) - trávnička obecná (Armeria vulgaris) - rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata) a také chráněných druhů živočichů (především plazů a obojživelníků). Přímo v prostoru přírodní památky se vyskytují: - užovka hladká severní (Coronella austriaca austriaca) - kudlanka nábožná (Mantis religiosa) - výr velký (Bubo bubo) V blízkosti chráněného území jsou pravidelně zaznamenáváni: - slepýš křehký (Anguis fragilis) - skokan hnědý (Rana temporaria) - skokan štíhlý (Rana dalmatina) - ropucha obecná (Bufo bufo) (písemné sdělení, Kohout, 2009) V Příloze č. 3 je k dispozici fotodokumentace k PP Pavlečkova skála. Prvních 7 snímků je moje osobní fotodokumentace (září 2009). Ostatní fotografie mi zapůjčil Ing. Petr Kohout. 5.2.9
Obecná ochrana přírody
Ochrana krajinného rázu Krajinný ráz je určen přírodními podmínkami. Avšak neodmyslitelnou součástí je vliv lidské činnosti na charakter krajinného rázu. V řešeném území je kvalita krajinného rázu posuzována jako hodnotná až průměrně hodnotná. Prostranství je otevřené, uzavírá se směrem na západ se zařezávajícím se údolím Hloučely. Hlavní složky utvářející příznivý krajinný ráz na území Plumlova:
26
-
zvlněný reliéf, převážně otevřená krajina s masivem Drahanské vrchoviny na západě a drobně zalesněnými vrcholky v okolí Plumlova
-
vysoký podíl rozptýlené zeleně na severozápadě území kontrastuje s rozsáhlými bloky orné půdy směrem na severovýchod
-
vysoký podíl alejí podél cest
-
dominanta Plumlovského zámku
-
pestré krajinné formace, střídající se zejména ve střední a východní části (les, vodní tok a vodní plocha, rozptýlená zeleň, soliterní zeleň, aleje, apod.)
5.2.10 Současné využití krajiny (land use) Většina pozemků k.ú. Žárovic je zemědělsky využívána. Téměř 78 % půdního fondu tvoří zemědělské pozemky a orná půda zaujímá 53, 8 %. Přestože můžeme dle mapy Žárovicím přisuzovat vyšší podíl lesa, zalesnění je zde pouze 8,5 %. Západní stranu Žárovic totiž obklopuje Vojenský újezd Březina, kde je omezen přístup. Využití půdy je znázorněno na mapě land use. Tabulka č. 1 – Využití půdy Druh pozemku orná půda zahrada ovocný sad travní porosty zemědělské pozemky lesní pozemky
Výměra (ha)
Počet z toho využití parcel nemovitosti
73,8658 9,5680 0,5800 23,0512 107,0681 11,6869
45 131 3 79 258 16
vodní plocha
2,3275
7
zastavěná plocha
4,5911
149
11,6360
210
137,3096
640
ostatní plocha
Celkem:
Výměra (ha)
Počet parcel
-
73,8658 9,5680 0,5831 23,0512
45 131 3 79
les (ne hospodář) tok přirozený zamokřená plocha zbořeniště silnice ostatní komunikace zeleň sportovní a rekr. pl. manipulační plocha jiná plocha neplodná půda
0,0309 11,6560 2,2169 0,1106 0,0282 4,5629 3,0318 3,8609 0,0014 0,0425 1,3831 2,0022 1,3141
1 15 5 2 1 148 97 57 1 2 7 33 13
Zdroj: Úhrnné hodnoty druhů pozemků, Katastrální úřad pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Prostějov, Platnost k: 22. 02. 2010
27
Mapa č. 2 – Historická mapa Žárovic z období 1836 - 1852
Zdroj: www.mapy.cz Mapa č. 3 - Ortofoto mapa Žárovic
Zdroj: www.mapy.cz
28
Celkové využití půdy se v průběhu let očividně změnilo. Zastavěná plocha se výrazně rozšířila na úkor zemědělské půdy. Lesy v 19. stol. zaujímaly mnohem větší plochu, než dnes. Deficit orné půdy byl řešen zábory lesních pozemků.
5.3 Demografický a ekonomický potenciál 5.3.1
Obyvatelstvo
Graf č. 1 – Historický vývoj počtu obyvatel v Žárovicích 350
316 283
300
305 267 218 202
250
189
200 150 100 50 0 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2009
Zdroj: průvodní zpráva Územního plánu města Plumlov doplněná o informace z MěÚ v Plumlově Graf č. 2 – Historický vývoj počtu obyvatel v Plumlově 2000 1900
1904 1785
1800 1700
1675
1692 1629
1598
1600 1500 1400 1930 1950 1961 1970 1980 1991
Zdroj: průvodní zpráva Územního plánu města Plumlov doplněná o informace z ČSÚ Z názorných grafů je patrné, že nejvyššího počtu obyvatel Žárovice dosáhly v r. 1950, a to počtem 316 obyvatel. Nejnovější údaj naopak dokládá, že počet obyvatel
29
rapidně klesá a dle údajů od Ing. Františka Kocourka z MěÚ Plumlov mi bylo potvrzeno, že v obci ubývá trvale bydlících občanů a většina domů tak je ponechána už jen k rekreaci. O této situaci se zmiňuji ve swot analýze. „Obec Žárovice měla k 31.12.2009 celkem 189 obyvatel, z čehož bylo 100 mužů a 89 žen. Trvale obydleno v ní bylo 66 domů, 24 domů bylo užíváno jako chalupy, v katastru této obce bylo celkem 26 rekreačních chat.“ (písemné sdělení, Kocourek, 2010) 5.3.2
Trh práce
Dle vytvořených grafů je patrné, že Plumlov trpí velmi vysokou nezaměstnaností (téměř 11 %). Prostějov na tom není o moc lépe, avšak pracovních příležitostí přece jen skýtá více. V době krize je však tato situace pochopitelná. Graf č. 3 – Nezaměstnanost v Prostějově a Plumlově za roky 2005 – 2010 (leden)
11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2005
2006
2007
2008
Prostějov
2009
2010
Plumlov
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
5.4 Občanská vybavenost 5.4.1
Zařízení veřejné správy, administrativa
V Plumlově se nachází Městský úřad v centru města, v samostatné budově. Úřadovna Policie ČR se nachází v budově bývalého obecního úřadu společně s poštovním úřadem a hasičskou zbrojnicí. Další objekt Hasičského sboru je u domu služeb. Obecní aktiv Žárovic se nachází v samostatné budově společně s místní knihovnou a hasičskou zbrojnicí.
30
5.4.2
Školství
V Žárovicích škola nikdy vybudována nebyla (pro svůj malý počet obyvatel). Místní děti a mládež dojíždí do Plumlova, kde je umístěna mateřská škola, základní škola a základní umělecká škola. 5.4.3
Zdravotnictví
Zdravotní středisko je pouze v Plumlově v rekonstruované samostatné budově. Služby zde poskytuje zubní ordinace, praktický lékař, dětský lékař a gynekologie, masáže a lékárna. 5.4.4
Sociální péče
V Plumlově je umístěn Dětský domov pro mládež a v Soběsukách je v provozu domov důchodců. 5.4.5
Maloobchod, nevýrobní služby, stravování a ubytování
V Plumlově je v provozu samoobsluha smíšeného zboží, drobné zboží, textil, prodejna tabáku, domácí potřeby, železářství a sportovní potřeby. Stravování poskytuje několik restaurací, barů a hotel Plumlov. Na pláži u přehrady je sezónní občerstvení a u autocampu Žralok je stejnojmenné občerstvení a restaurace. Služby jsou v Plumlově zastoupeny kadeřnictvím, kamenosochařstvím, pekařstvím, stolařstvím a prodejem Stihl, zámečnictvím, truhlářstvím. Hřbitov a obřadní síň je umístěna západně od Plumlova, slouží pro celé území města a skýtá dostatečnou rezervu. V Žárovicích je pouze prodejna smíšeného zboží a restaurace v kulturním domě. 5.4.6
Kultura
Zámek Plumlov skýtá asi nejvíce možností kulturního vyžití. Na zámeckém nádvoří se v letních měsících pořádají nejrůznější akce (divadelní hry, koncerty, výstavy), dále jsou na zámku realizovány noční prohlídky. V Plumlově je také místní knihovna. Hasičský sbor v Žárovicích pořádá pravidelně na hasičském cvičišti či v nově zrekonstruovaném kulturním domě plesy, koncerty, apod. Kulturní dům má kapacitu cca 100 návštěvníků.
31
5.4.7
Tradice a zvyky
V Žárovicích se stále dodržují některé tradice a zvyky. Na velikonoční svátky chlapci chodí „hrkat“ a posléze děvčata mrskat. 1. května se pak postaví májka a nepřetržitě se u ní drží stráž, aby ji někdo ze sousední vesnice neukradl. 5.4.8
Církevní zařízení
V Plumlově se nachází farní chrám Nejsvětější Trojice a v Žárovicích je z církevních staveb kaple a zvonice.
5.5 Sport a rekreace Sportovní areál se nalézá v Plumlově. Je zde hřiště na kopanou s šatnami. Se základní uměleckou školou sousedí areál s volejbalovými kurty. Pláž u přehrady je dostatečně vybavená a doplněná hřišti pro míčové hry. Na jižním břehu Podhradského rybníka je další pláž. Blízko něj je sportovní plocha pro lukostřelbu. Za mateřskou školou je hříště pro ZŠ. Další sportovní hřiště jsou součástí Autocampingu Žralok. V severovýchodní části Žárovic je umístěno hasičské cvičiště v přírodním prostředí, využívané i pro letní společenské zábavy.
5.6 Zemědělská výroba Zemědělská půda v k.ú. Plumlov je obhospodařována zejména Zemědělským obchodním družstvem (ZOD) Plumlov. V Plumlově se nachází areál ZOD, bývalé JZD na západním okraji zástavby, areál zahradnictví a stálé polní hnojiště severozápadně od Plumlova. V Žárovicích je farma s chovem drůbeže.
5.7 Veřejná zeleň a veřejná prostranství Plochy veřejné zeleně a veřejných prostranství musejí být přístupny veřejnosti bez omezení. Mimo ploch veřejné zeleně, které plní rekreační funkci, případ. kultovní, jsou tvořeny plochami ulic, náměstí a návsí. Veřejná zeleň je umístěna především v centru města na Hlavním a Tyršově náměstí, v ulici Na Aleji, u zámku a u kostela Nejsvětější Trojice. V obrazu města se uplatňuje lesní a krajinná zeleň v zázemí. Veřejné prostranství pro možnost shromažďování a klidné posezení je v prostoru Hlavního náměstí a u kostela.
32
Žárovice skýtají dostatek ploch veřejné zeleně především na návsi na malém prostranství se zvoničkou u křižovatky směrem na Drahany a podél hlavní silnice vedoucí do lesa, kterou lemuje několik tújí a vrb.
5.8 Průmysl a služby Ve městě byly založeny: plumlovská tesárna, Vojenské lesy Plumlov, Sušárna dřeva, distribuční sklad Pro Medica. V Žárovicích se průmyslový podnik nenachází. V areálu ZOD a v areálu Plumlovské tesárny je umístěn autoservis, dále ve městě funguje šití a prodej dámského prádla. Provozovny výrobních služeb v Žárovicích nejsou.
5.9 Technická infrastruktura Kanalizace a vodovodní síť Plumlov má vybudován vlastní veřejný vodovod, který je zásobován z vlastních zdrojů Kněží hora a Pohodlí. Z něj jsou částečně zásobovány i Soběsuky. Žárovice a Hamry veřejný vodovod postrádají a obyvatelstvo je zásobeno z vlastních studní. V současné době má Plumlov po celém svém území položenou kanalizaci, která je v dosti různorodém technickém stavu a odvádí splaškové a dešťové vody. V Plumlově je také ČOV, do které je přiváděna i část odpadních vod ze Soběsuk. V Žárovicích kanalizace stále chybí. Odpadové hospodářství V Žárovicích je prováděn 1 x týdně svoz komunálního odpadu firmou A.S.A. a je svážen centrálně na skládku odpadů Němčice. U místního obchodu se smíšeným zbožím jsou umístěny sběrné nádoby na tříděný odpad (sklo, plasty, papír) a je realizován pytlový sběr nápojového kartonu. Dvakrát ročně je prováděn sběr nebezpečného odpadu. Sběrný dvůr tříděného odpadu se nachází v Plumlově. Dříve existovala těsně za Žárovicemi u místního potoka Okluka černá skládka. Ta byla v 90. letech zrušena a rekultivována. Nyní je na tomto místě zřízena malá zahrádkářská kolonie. Zásobování plynem Město a jeho části jsou napojeny VTL přípojkou napojenou na VTL dálkovod Lobodice-Květnov, který vede cca 1,5 km severně od Plumlova. VTL přípojka DN 100
33
je převedena na okraj severní zástavby, do VTL regulační stanice 3000/2/2443 se STL výstupem 0,3 MPa. Zásobování elektrickou energií Plumlov, Soběsuky, Žárovice i Hamry jsou dnes zásobovány elektrickou energií z vedení 22 kV č. 46, které je napájeno z rozvodny R 110/22 kV Prostějov. Z tohoto vedení jsou dále přípojkami napojeny jednotlivé trafostanice zásobující celé území., 2 stanice v Plumlově jsou připojeny kabelem. Sekundární síť nízkého napětí v Plumlově je po rekonstrukci z počátku 90. let. V Žárovicích a Soběsukách jsou nyní v provozu tři trafostanice s celkovým instalovaným výkonem 750 kVA. Doprava Žárovicemi
prochází
silnice
II/377
v prostoru
autobusových
zastávek
protisměrnými oblouky. K lepším rozhledovým poměrů na křižovatce u zvonice přispělo vypuklé zrcadlo. Přesto je tento úsek stále velice nebezpečný.
Zmíněná
komunikace mezi obcemi Žárovice a Drahany prochází napříč vojenským újezdem a je uzavírána podle potřeby výcviku. Plán střeleb se upřesňuje měsíc dopředu a o nutnosti uzavřít tuto silnici jsou informovány městské úřady Vyškova a Prostějova. Armáda okolním obcím slíbila, že k uzavření silnice bude docházet nejvýše desetkrát do roka, a pokud to bude možné, co nejméně ve všedních dnech. V Žárovicích jsou umístěny protilehlé zastávky mimo hlavní dopravní prostor při silnici II/377 s dalším stanovištěm u křižovatky se silnicí III/377 44. Zastávka směrem na Drahany je upravena v zálivu. Ve směru na Hamry jsou protilehlé zastávky u silnice III/377 44 vymezeny vodorovným označením a osazeny dopravním značením. Pokrytí internetovou sítí Plumlov i Žárovice jsou pokryty bezdrátovou internetovou sítí PVfree.net.
5.10 Památky v obci a okolí Nejvýznamnější a nejpůvabnější dominantou města Plumlov je Plumlovský zámek. Ten byl postaven v letech 1680 – 1690 Janem Adamem z Lichtenštejna v pořadí třetím majitelem plumlovského panství. Důvodem této stavby byla absence rezidence, odpovídající jejich společenskému postavení a bohatství. V současné době je zámek ve vlastnictví obce Plumlov, která na něm provedla nejvíce oprav (od r. 1996 do r. 2001). (Zámek Plumlov, [2010-04-01]) 34
V Žárovicích se nacházejí 3 kulturní nemovité památky: - kaplička Povýšení sv. Kříže - zvonička (severně nad kaplí) - socha Navštívení Panny Marie (při křižovatce Plumlov, Hamry, Drahany) Kaple Povýšení sv. Kříže Jedná se o státem chráněnou památku. Stavba pochází z 1. polov. 18. stol., je čerstvě zrenovovaná. Její půdorys má tvar trojlístku, čelní stěna je bohatě členěna svislými lizénami a vodorovnými římsami. Na střeše pokryté břidlicí je dvojitý kovaný kříž. Tři okénka v obloucích bočních stěn jsou kryté ozdobnými mřížemi. (Hrady.cz, [2010-04-01])
5.11 Archeologické nálezy Celé území Plumlova je trvale osídleno od nejstaršího pravěku, od mladšího pravěku až do novověku je bohatě doložena těžební činnost. Je zde tedy velmi pravděpodobné objevení nových dosud nepoznaných lokalit. Proto je území považováno za území archeologického zájmu s archeologickými nálezy ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči v platném znění. V k.ú. Žárovice se nacházejí 4 lokality archeologických nalezišť (naznačeny v problémové mapě). Jedná se o nálezy z období pravěku od mladšího palolitu, dále nálezy z kultury laténské a kultury s lineární keramikou. V roce 1895 při lámání kamene u „Rozsypané skále“ ve Žbánově pod Hradiskem dělníci narazili na 20 bronzových náramků. Ty jsou dnes uloženy v Moravském zemském muzeu v Brně. O 2 roky později zde prof. F. Faktor objevil bronzové kopí a roku 1906 zde nalezl prof. A. Gottwald bronzový náramek, železné šidlo a velké množství střepů z hliněných nádob. (volně dle Müller, 2004)
35
6
HISTORIE ŽÁROVIC Historické fotografie Žárovic jsou k dispozici v Příloze č. 1.
6.1 Historie Vesnice Žárovice je velmi starého původu. První dochovaná písemná zpráva je již z 11. stol. V té době patřila k panství kláštera v Hradisku u Olomouce. Olomoucký kníže Ota a jeho manželka Eufemie založili v roce 1077 v Hradisku benediktinský klášter a darovali mu mnoho moravských vesnic. Právě mezi ně patřily také Žárovice. Roku 1131 Žárovice patřily olomoucké kapitule – kostelu sv. Václava. V roce 1325 dal tuto ves Jan Lucemburský Vokovi z Kravař a od té doby patřily Žárovice k panství. Jméno Žárovice je odvozeno od podstatného jména žár. V roce 1077 se jmenovaly Sarowicze, roku. 1131 Sarouce a od 15. stol. nesou název Žárovice. Se sousední vsí Hamry tvořily Žárovice do roku 1923 jednu obec. Poté se obě obce několikrát osamostatnily a znovu spojily v jednu politickou obec Žárovice-Hamry. A nyní jsou opět samostatné. V roce 1590 obývalo ves 20 „osedlých“ (2 sedláci, 8 zahrádkářů a 10 podsedníků). Roku 1890 bylo v Žárovicích evidováno 54 domovních čísel a 254 obyvatel, r. 1900 54 čísel a 305 obyvatel, r. 1921 57 čísel a 254 obyvatel, r. 1930 289 obyvatel, r. 1961 spolu s Hamry 619 obyvatel a r. 1970 obě místní části čítaly 154 domů a 556 obyvatel. (volně dle Müller, 2004)
36
7
EKOLOGICKÉ A ENVIRONMENTÁLNÍ PROBLÉMY K.Ú. ŽÁROVICE A JEHO OKOLÍ Vybrané ekologické a environmentální problémy jsou (dle možností, pokud to
jejich povaha dovoluje) zaznamenány v problémové mapě Žárovic.
7.1 Kanalizace a problém eutrofizace vodní nádrže Plumlov V Žárovicích naprosto chybí kanalizace. Není zde ani hloubková ani povrchová. Bohužel někteří občané vypouštějí do místního potoka (Osiny) odpadní vody, a tím ho značně znečišťují. Takovýto vodní tok, byť sebemenší, samozřejmě není v izolaci s okolní krajinou. Svoje znečištění nese dál do Podhradského rybníka v Plumlově a následně až do vodní nádrže Plumlov. V roce 2009 byla přehrada vypuštěna z důvodu špatné kvality vody obsahující velké množství sinic. Které (jak už bylo uvedeno v kapitole 4.1.7) se tvoří především díky splachům z přehnojených polí, kanalizačních splašků (viz Příloha č. 2), a dalších. V letošním roce (2010) započaly práce na vybagrování nánosu bahna z nádrže. Předpokládané ukončení prací a následné opětovné napuštění přehrady se plánuje na konec března roku 2011. Chatová zóna v rekreační oblasti kolem Plumlovské přehrady je zatěžovaná obdobně – chybí zde kanalizační síť. Stavební odbor MěÚ v Plumlově dosud žádné rozhodnutí na stavbu kanalizační sítě v Žárovicích nevydal. Nikdo si jej nevyžádal. Projektová dokumentace ke kanalizaci byla schválena v listopadu 2005. Kanalizační síť je naprojektována přes obec Soběsuky do ČOV Plumlov. Realizace závisí na získání dotačního titulu. Žádost na prostředky EU byla podána, vyřízení žádosti se předpokládá v horizontu 5 let. Příkladem pro vedení města Plumlov i řadové občany je Ing. Kohout (bydlí přímo pod Pavlečkovou skálou), jenž si přímo v Žárovicích na vlastním pozemku vybudoval kořenovou čističku odpadních vod.
7.2 Vodovodní síť Dalším závažným problémem je dosud nevybudovaná vodovodní síť. Studny v Žárovicích jsou v majetku soukromých osob a obecní studny jsou zde 3 pouze s užitkovou vodou (která není vhodná pro kojence) a 1 větší studna pro hasičský sbor.
37
Rizika využívání vody ze studní spočívají v jejich možné kontaminaci pesticidů a hnojiv z okolních polí, které se vsakují do spodních vod. Nebezpečí užívání znečištěné vody je o to větší, pokud nejsou ve vlastnictví obcí, které kvalitu vody pravidelně kontrolují. A na základě chemických rozborů stanoví, zda jí bude udělen status „pitná“. A řadoví občané si pak nemusí být vědomi toho, že pijí znečištěnou vodu ze své studny. Neopomenutelný je také fakt, že většina občanů vesnice je v důchodovém věku. A přemísťování užitkové vody z obecních studní v barelech případ. kbelících je pro ně velice obtížné. Tento stav je opravdu neúnosný Projektová dokumentace k výstavbě vodovodní sítě v Žárovicích byla schválena v listopadu 2005. MěÚ v Plumlově v roce 2009 vydal územní rozhodnutí a letos vydal MěÚ v Prostějově, odbor životního prostředí, jako vodoprávní úřad s působností speciálního stavebního úřadu, i stavební povolení. Výstavba vodovodu je koordinována ve spolupráci s Vodovodem Pomoraví a nyní závisí především na finančních prostředcích města Plumlov. S vybudování by se mělo začít na podzim letošního roku. „Vodovod Pomoraví, svazek obcí (dále jen svazek VP, zal. v.r. 1993), jehož zakládajícím členem je i město Plumlov, má v plánu investiční výstavby, jako jednu z posledních svých akcí, vybudovat vodovod v místních částech města Plumlov, v Soběsukách, Žarovicích a Hamrech (pracovně nazývaný vodovod Plumlovsko). Jedná se o tzv. skupinový vodovod, napojený na systém Vodovodu Pomoraví, Prostějovského okresu, tzv. Mostkovické větve. Do tohoto systému je dodávána voda tzv. předaná, od VaK Prostějov, jejímiž zdroji jsou studny v okolí Prostějova, zejména ze Smržic a Hrdibořic. Vodovod Plumlovsko bude napojen na výtlačný řad ze stávajícího vodojemu Mostkovice, zásobujícího obec Ohrozim. Na nejvyšší kótě, nad obcí Ohrozim, bude vybudován nový vodojem, jehož akumulace bude zásobovat místní části Soběsuky, Žarovice, Hamry a také Ohrozim a výhledově bude sloužit i jako možné havarijní řešení pro zásobování pitnou vodou i města Plumlov. Předmětem výstavby jsou pouze přívodní a zásobovací řady, vodojem a rozvodné vodovodní sítě. Domovní přípojky si ze zákona na vlastní náklady musejí vybudovat vlastníci připojovaných nemovitostí sami. V praxi však investor, nebo obec, poskytuje jakousi organizační a technickou součinnost. Projektovou dokumentaci stavby vodovodu Plumlovsko zpracovala firma Voding Hranice, spol. s r.o. Stavba vodovodu Plumlovsko byla územně schválena stavebním úřadem Plumlov v r. 2009 a vodoprávní stavební povolení následně vydal
38
OŽP MěÚ Prostějov rovněž vloni. Stavba byla původně plánována k realizaci v r. 2010. Svazek VP však nemohl letos získat potřebné dotační finanční prostředky na tuto akci, a proto bylo rozhodnuto ve vedení svazku VP a Zastupitelstvem Města Plumlov, že potřebné finance se letos pokusí zajistit město Plumlov, které v dané lokalitě plánuje vybudovat také kanalizaci. Pro město bude výhodnější realizovat obě akce (kanalizaci i vodovod) ve stejném časovém horizontu, rovněž zajištění financí na společnou akci se jeví výhodnější, než na každou individuelně (svazek VP nemá budování kanalizací v předmětu své činnosti). Pokud by se městu Plumlov nepodařilo potřebné finance zajistit letos, bude svazek VP pokračovat v této aktivitě opět v roce příštím, jako na své hlavní investiční akci.“ (písemné sdělení, Lukeš, 2010)
7.3 Eroze půdy V k.ú. Žárovice hospodaří Zemědělské obchodní družstvo Plumlov. Důsledkem nesprávného obhospodařování polí zde dochází k rozsáhlé vodní erozi, které se dá zabránit použitím vhodných protierozních opatření. Negativně působí vodní eroze na krajinu odnosem úrodné ornice. Následně pro zvýšení úrodnosti a výnosů z polí, se více hnojí. Hnojiva poté přecházejí do spodních vod a následně kontaminují studny. Nesprávnou orbou (kolmo k vrstevnicím) se za vydatných dešťů splachují pesticidy z pěstebních ploch. Dále dochází k zanášení Hloučely ornicí z přilehlých polí. Mění se tím struktura dna, čímž je narušena celá ekologie vodního prostředí (změna druhové skladby organismů – např. absence blešivce). Velkou měrou se na této problematice podepsalo nešetrné scelování pozemků za minulého režimu, tj. kolektivizace (viz kapitola 4.1.12). V Žárovicích byly rozorány cesty a meze, stromy a keře vytrhány, aby vznikly velké pozemkové celky. V 60. letech se pak začalo orat kolmo na vrstevnice a eroze půdy tím byla maximálně podpořena. Za přívalových dešťů měli občané, bydlící pod svahem, zabláceny svá obydlí, dvory a zahrady.
7.4 Ohrožení PP Pavlečkova skála Největší nebezpečí pro PP Pavlečkova skála představuje: -
zarůstání náletovými dřevinami (trnovník akát, šípková růže, bez černý, trnka obecná, třešeň ptačí, ostružiník)
39
-
„zalehnutí“ vzácné květeny nesečenou trávou, především ovsíkem vyvýšeným
-
úlet chemických postřiků a každoroční odorávání okraje Pavlečkovy skály při zemědělských pracích na sousedním poli.
(písemné sdělení, Kohout, 2009)
7.5 Posyp vozovek V dřívější době byly v zimních měsících v Žárovicích používány inertní materiály, jako škvára, později štěrk, případ. písek. V této době se převážně používá chemické ošetření vozovek solí, což má za následek zasolování okolní vegetace, půdy a posléze i vodních toků.
7.6 Vliv dopravy a hluku z vojenského prostoru Přes k.ú. Žárovic vedou komunikace do vojenského prostoru (Vojenský újezd Březina). Frekvence automobilů je průměrná dnešní době. I když je přes tuto místní část občas průjezd uzavřen z důvodů střelby ve vojenském prostoru, a tudíž omezen, na druhou stranu je zvýšen hluk i provoz vojenských vozidel. Střelnice jsou tu 2, ta nejbližší je vzdušnou čarou 2 km ve vedlejší vesnici Hamry a druhá ve Vojenském újezdu Březina, kde probíhají střelby i z těžkých zbraní (tanků a dělostřelectva). Pozitivní pro tuto oblast je, že se odsud byla přestěhována letadlová a vrtulníková střelnice do jiných částí republiky. V období působení těchto jednotek, zde totiž byly porušovány normy hluku. Přesto i dnes určitá míra hluku při střelbám přetrvává a obtěžuje obyvatele obce a především plaší zvěř, která se následkem stresu způsobeného hlukem vyčerpává a snižuje se jí tím šance přežít zimu. Dalšími problémy je nevybuchlá munice, používání fosforových nábojů a různé chemikálie uvolňované z výbušnin (střelný prach) do prostředí.
40
8
SWOT ANALÝZA Swot analýza je jednou ze základních metod marketingového auditu. Název této
metody je odvozen od počátečních písmen těchto anglických slov: S – strenghts (síly, silné stránky) W – weaknesses (slabosti, slabé stránky) O – opportunities (příležitosti) T – threats (hrozby, ohrožení) Silné a slabé stránky lze ovlivnit, příležitosti a ohrožení nikoliv. Takto provedená analýza není samoúčelná, ale měla by být podkladem pro další strategická rozhodování. (volně dle Vaštíková, 2008)
SILNÉ STRÁNKY -
rekultivace černé skládky na kraji vesnice
-
sběrné nádoby na tříděný odpad (recyklace plastu, papíru a skla)
-
dobré dopravní spojení s městy Plumlov a Prostějov
-
zrekonstruovaný kulturní dům
-
sbor dobrovolných hasičů a jeho kulturní aktivity
-
udržování tradic a zvyků (stavění máje, velikonoční hrkání)
-
dětské hřiště (pro nejmenší)
-
cyklistická stezka a turistická trasa
-
pokrytí bezdrátovým internetem
SLABÉ STRÁNKY -
dosud nevybudovaná kanalizace a vodovodní síť
-
absence ČOV
-
nečerpání dotací z EU
-
znečišťování místní říčky obyvateli (vypouštěním odpadních vod)
41
-
obyvatelé dávají přednost topení tuhými palivy (dřevem) před ekologičtějším ale drahým plynem
-
stále scelená orná půda, rozorané meze, orba proti vrstevnicím (následná vodní eroze a znečištění podzemních a povrchových vod splachy z polí)
-
ohrožená PP Pavlečkova skála
-
solení vozovek v zimních měsících (následné zasolení půdy a vodních toků)
-
absence odpadkových košů
-
špatný technický stav vozovek
-
žádná propagace vesnice (neexistují webové stránky)
-
nedostatek služeb
PŘÍLEŽITOSTI -
dobré rozptylové podmínky
-
čisté ovzduší (absence průmyslu)
-
příznivé přírodní prostředí (Žárovice obklopeny lesy)
-
PP Pavlečkova skála
-
příznivá geografická poloha (v úpatí Drahanské vrchoviny)
-
kulturní památky (státem chráněná památka – renovovaná kaplička Povýšení sv. Kříže, zvonička, socha Navštívení Panny Marie)
-
blízkost města Plumlov
OHROŽENÍ -
zvýšený průtok říčky v jarních měsících (táním sněhu z Drahanské vrchoviny)
-
vysoká nezaměstnanost
-
odchod obyvatel v produktivním věku za prací do větších měst (Olomouc, Brno)
-
téměř nulové pracovní příležitosti
-
nízká porodnost
42
9
ROZVOJOVÉ PROGRAMY A MOŽNOSTI ZAVÁDĚNÍ PRINCIPŮ MÍSTNÍ AGENDY 21
9.1 Mikroregion Plumlovsko O mikroregionálním členění na Prostějovsku se začalo poprvé hovořit v roce 1999. Po zrušení okresních úřadů v r. 2002 starostové obcí začali přemýšlet o sdružování obcí. Na popud města Plumlov se 16.7.2003 uskutečnila v kulturním domě v Žárovicích společná schůzka zastupitelstev obcí Krumsín, Mostkovice, Ohrozim, Prostějovičky, Stínava a Vícov a města Plumlov za účelem projednání problémů vzniku mikroregionu. Zástupci 7 obcí se dohodli na názvu a dalších podrobnostech. A dne 19.12.2003 bylo svoláno na MěÚ v Plumlově ustavující Valné shromáždění svazku obcí Mikroregion Plumlovsko. Přítomnými starosty byla podepsána zakladatelská smlouva a stanovy. Mikroregion Plumlovsko tak oficiálně vznikl 15.1.2004 zápisem do registru zájmových sdružení právnických osob na Krajském úřadě Olomouckého kraje. A od okamžiku registrace 2.2.2004 u Finančního úřadu v Prostějově zahájil svou aktivní činnost. Členské obce Mikoregionu Plumlovsko jsou: Krumsín, Mostkovice, Ohrozim, Plumlov, Prostějovičky, Stínava a Vícov. Předmětem činnosti svazku obcí je především: -
koordinace postupů při řešení problémů týkajících se rozvoje samosprávy obcí, hospodářského, sociálního a kulturního života obcí
-
vztah k orgánům státní správy a vyšších samosprávných celků
-
společné řešení rozvoje turistiky, podnikání a dopravní obslužnosti ve spolupráci s rozvojovými agenturami a bankami
Za cíl si klade hledat optimální řešení problémů rozvoje regionu, a to posléze realizovat vč. potřebné osvěty a finančního zabezpečení. (Janečková, 2004) V roce 2005 byla Regionální agenturou pro rozvoj Střední Moravy vypracována Strategie rozvoje Mikroregionu Plumlovsko, a to včetně jejího akčního plánu. A 28.června téhož roku byl valným shromážděním Mikroregionu Plumlovsko Strategický rozvojový plán schválen. (Janečková, 2005) 43
Místní agenda 21 pro Žárovice dosud zpracovaná nebyla. Do jisté míry absenci Místní agendy 21 nahrazují programy akčního plánu mikroregionu Plumlovsko, do něhož Žárovice patří. Konkrétně se jedná o program Rozvoj technické infrastruktury a program Zlepšení vzhledu a image obcí. Podařilo se úspěšně zrekonstruovat kulturní dům v Žárovicích, opravit zvonici a kapli na návsi. S vybudováním vodovodní sítě (jak už bylo výše zmíněno) by se mělo začít ještě tento rok. Ovšem finanční prostředky tomu příliš nenasvědčují. Již aktualizovaný akčním plán Strategie rozvoje Mikroregionu Plumlovsko na léta 2007 – 2009 zahrnoval další program – Rozvoj technické infrastruktury. Jednalo se o projekt Dokončení rozvodu pitné vody v místních částech města Plumlov – v Soběsukách, Žárovicích a Hamrech. Záměrem projektu bylo zbudovat gravitační zásobovací řád mezi nově vybudovaným vodojemem na k.ú. Plumlova a vodoměrnou šachtou Soběsuky – Žárovice a rozvodnou vodovodní síť v obcích Soběsuky, Žárovice a Hamry. Cíl projektu je zlepšení kvality života místních obyvatel a stabilizace stávajících vodních zdrojů. Předpokládané náklady projektu činily cca 32,8 mil. Kč, je však možné jejich další navýšení z důvodu kamenité půdy. Garantem projektu je Vodovod Pomoraví a odpovědnou osobou Ing. Stanislav Lukeš. Akční plán dále uvádí možnosti financování z dotačních programů – Operační program Životní prostředí (zlepšování vodohospodářské infrastruktury a jakosti pitné vody) a Fond na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury na území Olomouckého kraje (výstavba a modernizace vodovodů a úpraven vod). Pro nedostatek finančních prostředků byly práce opět odloženy.
44
10 ZÁVĚR Předkládaná bakalářská práce „Environmentální a ekologické problémy obce a okolní krajiny (případová studie k.ú. Žárovice)“ přináší základní informace o daném katastrálním území. Práce se snaží odhalit potenciální silná i slabá místa v provozu i plánování rozvoje k.ú. Žárovice a hledá možnosti jak zefektivnit lokální opatření, tak aby přinesly výrazné výhody, které bude k.ú. Žárovice schopno využít. Jedním z klíčových podkladů k závěrečnému zhodnocení situace místní části Žárovice byla SWOT analýza. Díky zkompletování silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb vyvstaly některé okolnosti, jež by se ve 2 izolovaných analýzách (socioekonomické a ekologické) nepodařilo odhalit. Mezi nejvýznamnější slabé stránky obce patří bezesporu absence kanalizace. V Plumlově byl naopak řešen problém eutrofizace vodní nádrže Plumlov. Její vybagrování však nebude plnit svůj účel, pokud se nejprve neprovede kanalizační svod okolních obcí, jejichž odpadní vody přehradu kontaminují – mezi ně patří také Žárovice, kde je znečišťujícím prvek řeka Osina. V případě studní je jistým řešením omezení používání hnojiv, čehož lze docílit vhodnými osevními postupy a výběrem odolnějších odrůd plodin. Pokud má být voda ve studních kvalitní, je nutné snížit dávky především umělých hnojiv na hektar. Erozi půdy lze účinně zabránit skrze vhodné osevní postupy (střídání plodin), na svažitých pozemcích vyloučení (či minimalizování) sázení širokořádkových plodin (kukuřice, brambory), zasakovací pásy (dříve meze). U posypu vozovek je nutné užívat sůl pouze v omezené míře, a tam kde budou její dopady na ŽP nejmenší (např. ve městech) a nepoužívat sůl zejména kolem vodních toků, polí, lesů. apod. Krom rizik a negativ existuje i široká škála pozitivních faktů, např. čistota ovzduší je v širším okolí Žárovic velmi dobrá, dána zejména absencí průmyslu a blízké lesy ve vojenském prostoru představují také určitý typ ochrany. Jediné, co narušuje čistotu ovzduší v Žárovicích, je sezónní spalování tuhých paliv. Díky vysokým cenám plynu občané čím dál častěji volí tuto levnější, avšak neekologickou variantu.
45
Mimo řady drobných ostrůvků s vysokou biodiverzitou, je na území Žárovic i PP Pavlečkova skála, kterou od r. 1995 udržují manželé Kohoutovi dle Plánu péče, který schválil Referát ŽP při OÚ v Prostějově. Území bylo vyčištěno od náletových keřů a pravidelně 3x ročně sečeno s vyhrabáním a zkompostováním posečené trávy. V r. 2000 bylo sečení vrcholu Pavlečkovy skály nahrazeno spásáním kašmírskými kozami, což je nejšetrnější způsob plošné likvidace nežádoucích druhů rostlin. Díky systematické údržbě manželů Kohoutových se (dle jejich záznamů) počet koniklece zvýšil ze 63 (v r. 1995) na počet 107 kvetoucích trsů (v r. 2003). Důležitou součástí dané práce a analýzy je i snaha o zlepšení povědomí a rozhodování
vedení
obce
i
místních
obyvatel
o
dění
v
k.ú.
Žárovice
z environmentálního hlediska a na první místo klade cílené plánování a snahu o trvale udržitelný rozvoj k.ú. Žárovice.
46
11 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ 11.1 Literatura BLAŽEK, P., KUBÁLEK, M. (eds): Kolektivizace venkova v Československu 19481960 a středoevropské souvislosti. 1. vyd. Praha: Dokořán. 2008. 359 s. ISBN 978-807363-226-7. CULEK, M. (ed.): Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 1995. 347 s. ISBN 80-8536-880-3. HUBAČÍKOVÁ, V., OPPELTOVÁ, P.: Úpravy vodních toků a ochrana vodních zdrojů. 1. vyd. Brno: MENDELU. 2008. 130 s. ISBN 978-80-7375-243-9. KOTOVICOVÁ, J. (ed.): Ochrana životního prostředí. 1. vyd. Brno: MENDELU. 2004. 82 s. ISBN 80-7157-749.9. KOTOVICOVÁ, J. (ed.): Ochrana životního prostředí II. 1. vyd. Brno: MENDELU. 2009. 165 s. ISBN 978-80-7375-262-0. LAŠTŮVKA, Z., KREJČOVÁ, P.: Ekologie. 1. vyd. Brno: Konvoj. 2000. 185 s. ISBN 80-85615-93-2. MOLDAN, B.: (Ne) udržitelný rozvoj: ekologie – hrozba i naděje. 2. vyd. Praha: Karolinum. 2003. 141 s. ISBN 80-246-0769-7. MÜLLER, P., F.: Místní a pomístní jména Drahanské vrchoviny v dějinách a pověstech – Konicko, Bouzovsko, Plumlovsko, Drahansko a Vyškovsko. svazek IV. Luhačovice: Atelier IM Luhačovice. 2004. 285 s. ISBN 80-85948-56-7. PRIMACK, R. B., KINDLMANN, P. a JERSÁKOVÁ, J.: Biologické principy ochrany přírody. 1. vyd. Praha: Portál. 2001. 352 s. ISBN 80-7178-552-0. SKLENIČKA, P.: Základy krajinného plánování. 2. vyd. Praha: Naděžda Skleničková. 2003. 321 s. ISBN 80-903206-1-9. SUKOP, I.: Ekologie vodního prostředí. 1. vyd. Brno: MENDELU. 2006. 199 s. ISBN 80-7157-923-8. VAŠTÍKOVÁ, M.: Marketing služeb efektivně a moderně. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2008. 232 s. ISBN 978-80-247-2721-9.
47
JANEČKOVÁ, L.: Mikroregion Plumlovsko Bulletin 2004. Mikroregion Plumlovsko. 2004. JANEČKOVÁ, L.: Mikroregion Plumlovsko Bulletin 2005. Mikroregion Plumlovsko. 2005. průvodní zpráva Územního plánu města Plumlov, Brno 2005
11.2 Internetové odkazy Časopis zaměstnanců Vojenských lesů a statků ČR, s. p. VLS [online] Praha: Vojenské lesy
a
statky
ČR,
s.
p.
[2008]
[cit.
2010-04-12]
Dostupné
z:
Zpráva o životním prostředí České republiky 2008. [online] Praha: Ministerstvo životního
prostředí
[2008]
[cit.
2010-04-02]
Dostupné
z:
[2010-04-02] [cit. 2010-04-01] Dostupné z: [cit. 2010-04-01] Dostupné z: [2010-04-11] [2010-04-11] [2010-04-11]
48
12 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
aj.
a jiné
NO2
oxid dusičitý
apod.
a podobně
N2O
oxid dusný
As
arsen
NTL
nízkotlaký plynovod
atd.
a tak dále
OŽP
odbor životního prostředí
tj.
to je
PP
přírodní památka
Cd
kadmium
případ. případně
CH4
methan
r.
rok
Cl
chlór
SO2
oxid siřičitý
CO2
oxid uhličitý
SPŽP
Státní
ČSÚ
Český statistický úřad
ČOV
čistička odpadních vod
STL
středotlaký plynovod
ČR
Česká republika
stol.
století
F
fluór
vn
vedení
kV
kiloVolt
kVA
příkon
politika
životního
prostředí
elektrické
energie
s vysokým napětím VaK
Vodovody a kanalizace
VL
Vojenské lesy a statky ČR
VP
Vodovod Pomoraví
VTL
vysokotlaký plynovod
ZOD
Zemědělské obchodní družstvo
HNO3 kyselina dusičná H2S
sirovodík
H2S04 kyselina sírová k.ú.
katastrální území
LS
lesní správa
MěÚ
městský úřad
NH3
amoniak
nn
vedení
elektrické
s vysokým napětím
Plumlov ŽP
energie
životní prostředí
13 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A MAP 13.1 Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Využití půdy
13.2 Seznam grafů Graf č. 1 – Historický vývoj počtu obyvatel v Žárovicích Graf č. 2 – Historický vývoj počtu obyvatel v Plumlově Graf č. 3 – Nezaměstnanost v Prostějově a Plumlově za roky 2005 – 2010 (leden)
13.3 Seznam map Mapa č. 1 – Situační mapa Mapa č. 2 – Historická mapa Žárovic z období 1836 - 1852 Mapa č. 3 – Ortofoto mapa Žárovic
