Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství
Obojživelníci (Amphibia) okolí Horního Jelení a jejich využití k hodnocení kvality krajiny Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc.
Bc. Ivona Blažková
______________________________________________________________________
Brno 2011
Mendelova univerzita v Brně Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství
Agronomická fakulta 2010/2011
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autorka práce:
Bc. Ivona Blažková
Studijní program:
Zemědělská specializace
Obor:
Zemědělské inženýrství
Název tématu:
Obojživelníci (Amphibia) okolí Horního Jelení a jejich využití k hodnocení kvality krajiny
Rozsah práce:
ca 50 stran textu, 10 stran příloh
Zásady pro vypracování: 1.
Navázat na řešenou bakalářskou práci a prostudovat literaturu týkající se využití obojživelníků k hodnocení kvality prostředí se zvláštním zřetelem na vlivy zemědělského hospodaření.
2.
Zpracovat literární rešerši na uvedené téma (proč jsou obojživelnící využíváni k bioindikačním účelům, na které faktory prostředí jsou citliví, vyhodnotit změny výskytu a početnosti obojživelníků na našem území).
3.
Využít dostupné údaje a zpracovat metodiku terénního výzkumu a vyhodnocení získaných údajů.
4.
Navázat na terénní studium prováděné při řešení bakalářské práce, případně na jaře (březen) 2010 dopřesnit vymezení studijních ploch (nejméně 4 vodní plochy s různým stupněm antropogenní zátěže - znečištění, charakter dna, břehové porosty, okolní plochy).
5.
V době od března do května pokud možno ve čtrnáctidenních intervalech provést hodnocení výskytu obojživelníků. Současně zjistit co nejúplnější informace o kvalitě vody i okolního suchozemského prostředí (způsoby hospodaření, pěstované plodiny, hnojení, aplikace pesticidů apod.).
6.
Vyhodnotit získané informace, pokusit se odhalit příčiny možného úbytku druhů a navrhnout opatření ke zlepšení situace.
Seznam odborné literatury: 1.
Arnold E. N. & Ovenden D. W., 2002: A field guide to the Reptiles and Amphibians of Britain and Europe. Collins, London, 288 s.
2.
Baruš V., Oliva O. a kol., 1992: Fauna ČSFR. Obojživelníci. Academia, Praha, 340 s.
3.
Gaisler J., 1983: Zoologie obratlovců. Academia, Praha, 534 s.
4.
Losos B., Gulička J., Lellák J. & Pelikán J., 1984: Ekologie živočichů. SPN, Praha, 316 s.
5.
Mikátová B., Vlašín M., 1998: Ochrana obojživelníků. Ekocentrum, Brno, 138 s.
6.
Moravec J. (ed.), 1994: Atlas rozšíření obojživelníků v České republice. Národní Muzeum, Praha, 136 s.
Datum zadání diplomové práce:
říjen 2009
Termín odevzdání diplomové práce:
duben 2011
Bc. Ivona Blažková Autorka práce
prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc. Vedoucí práce
prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc. Vedoucí ústavu
prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Děkan AF MENDELU
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Obojživelníci (Amphibia) okolí Horního Jelení a jejich využití k hodnocení kvality krajiny“ zpracovala samostatně a použila jen literaturu a prameny uvedené v seznamu použitých zdrojů.
Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne …………………………………………..
podpis diplomanta …………………………..
PODĚKOVÁNÍ Mé vřelé poděkování za nasměrování a odborné vedení a vstřícný přístup patří vedoucímu mé diplomové práce, prof. RNDr. Zdeňku Laštůvkovi, CSc. Velké díky patří také panu Ing. Holcmanovi z Rybářství Litomyšl, který mě věnoval cenné informace a poskytl podklady. Především mu děkuji za čas, kdy s velkou ochotou a pečlivostí mi poskytl podklady a odpovědi na mé dotazy a nejasnosti. Dále bych ráda znovu poděkovala RNDr. Blance Mikátové při zodpovězení mých dotazů, ze kterých jsem čerpala již v bakalářské prácí na kterou navazuji touto diplomovou prací. Nemohu opomenout ani pracovnice oddělení životního prostředí MÚ Holice, jmenovitě pí. Křemenákovou a pí. Polákovou za jejich ochotný přístup a poskytnuté podklady. Znovu děkuji všem, kteří mi jakkoliv v průběhu studia i při tvorbě diplomové práce pomohli.
ABSTRAKT –
Obojživelníci (Amphibia) v okolí Horního Jelení a jejich využití k hodnocení kvality krajiny
Diplomová práce je zaměřena na hodnocení kvality krajiny v okolí Horního Jelení za využití obojživelníků jako hodnotícího faktoru. Monitorovanou lokalitou bylo vybráno okolí města Horní Jelení na Pardubicku. Konkrétněji se jedná o rybníky Pětinoha (Pletinoha), Hanzlíkovec, Letec, Pecák horní a Pecák dolní. Pravidelné pochůzky za účelem monitorování probíhaly ve čtrnáctidenních intervalech v rozmezí od března do května v letech 2008 až 2010. Lokalita uvedených rybníků se těší rozmanité druhové diverzitě ze strany rostlin i živočichů. V tomto případě docházelo ke sledování obojživelníků, zejména byla monitorována vyskytující se ropucha obecná (Bufo bufo), skokan zelený (Rana kl. esculenta), skokan hnědý (Rana temporaria) a čolek horský (Triturus alpestris). Pokud jde o první tři rybníky, obojživelníci a potažmo krajina nejsou bezprostředně ohroženi. Rybníkům Pecák horní a Pecák dolní hrozí nebezpečí z kontaminace vody a krajiny splašky a kanalizací. Negativní vliv nebyl zjištěn ani ze strany zemědělců, kteří hospodaří v přilehlých lokalitách. Po sumarizaci výsledků za uplynulé tři roky je patrno, že počty obojživelníků v okolí Horního Jelení vzrostly od roku 2008 téměř dvojnásobně oproti rokům 2009 a 2010. V roce 2008 byl celkový počet obojživelníků 524, v roce 2009 byl nárůst na 920 a v roce 2010 byl celkový počet 911. Rozdíl byl zaznamenán mezi rybníky Pětinoha, Hanzlíkovec a Letec oproti rybníkům Pecák horní a Pecák dolní. Přesto, že u všech rybníků byl zaznamenán velký nárůst, stále jsou rozdíly mezi rybníky, které nejsou znečištěné a rybníky, které do určité míry znečištěny jsou. Jednoznačně se v nejhojnějším počtu na všech rybnících vyskytuje ropucha obecná (Bufo bufo).
Klíčová slova: Amphibia, Pardubicko, biodiverzita, kontaminace prostředí
ABSTRACT –
Amphibians (Amphibia) in the surrounding of Horní Jelení and their utilization to landscape quality ratings The diploma paper presents the landscape quality ratings in the surrounding of Horní Jelení with the amphibians as the evaluative factor. The monitored habitat was chosen in the surrounding of the town Horní Jelení in the region of Pardubicko. More specifically, the monitoring was taking place by these ponds: Pětinoha (Pletinoha), Hanzlíkovec, Letec, Pecák horní and Pecák dolní. Regular inspections in order to monitor the landscape were taking place in 2-week lags within the range from March to May in years 2008 to 2010. The habitat of the introduced ponds hosts rich biodiversity among animal and plant species. In this case I was surveying the amphibians, especially Common European Toad (Bufo bufo), Edible Frog (Rana esculenta), European Common Frog (Rana temporaria) and Alpine Newt (Triturus alpestris). As for the first three ponds, neither the amphibians nor the landscape are under immediate threat. The ponds Pecák horní and Pecák dolní are threatened with water and landscape contamination from sewages and canalization. As for the farmers from neighbouring localities, no negative effect was observed. After summarization of the results from the last three years it is obvious, that the number of amphibians in the surrounding of Horní Jelení doubled since 2008, compared to following years 2009 and 2010. In 2008 the total number of amphibians was 524, in 2009 the number increased to 920 and in 2010 the total number was 911. The difference was observed among the ponds Pětinoha, Hanzlíkovec and Letec, in comparison to ponds Pecák horní and Pecák dolní. Although there was reported great increase within all of the introduced ponds, there are still evident differences between polluted and unpolluted ones. The most plentiful species in all ponds is unambiguously Common European Toad (Bufo bufo). Keywords: Amphibia, Pardubice region, biodiversity, habitat contamination
OBSAH : 1 ÚVOD ..................................................................................................................................8 2 CÍL PRÁCE .........................................................................................................................9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ...................................................................................................10 3.1 Charakteristika obojživelníků .....................................................................................10 3.2 Význam a vývoj obojživelníků ...................................................................................10 3.3 Výskyt obojživelníků v ČR.........................................................................................10 3.4 Ochrana obojživelníků v ČR.......................................................................................11 3.5 Vhodné biotopy pro výskyt a rozmnožování obojživelníků .......................................11 3.5.1 Kvalita vody.........................................................................................................11 3.6 Vyskytující se obojživelníci ve vybraných lokalitách ................................................16 3.6.1 Ropucha obecná (Bufo bufo)...............................................................................16 3.6.2 Skokan hnědý (Rana temporaria).......................................................................17 3.6.3 Skokan zelený (Rana kl. esculenta)....................................................................19 3.6.4 Čolek horský (Triturus alpestris) .......................................................................20 3.7 Volavka .................................................................................................................21 3.8 Meteostanice monitorující počasí vybraných lokalit .................................................22 3.9 Charakteristika monitorovaných lokalit.....................................................................23 3.9.1 Lokalita rybníka Pětinoha, (také zvaný Pletinoha)..............................................24 3.9.2 Lokalita rybníka Hanzlíkovec..............................................................................26 3.9.3 Lokalita rybníka Letec .........................................................................................28 3.9.4 Lokalita rybníka Pecák horní ..............................................................................29 3.9.5 Lokalita rybníka Pecák dolní ...............................................................................31 3.9.6 Údaje o hospodaření na jednotlivých rybnících v letech 2008, 2009 a 2010. .....33 3.9.7 Rybniční hospodaření ..........................................................................................38 3.10 Hydrochemie na monitorovaných rybnících.............................................................38 4 METODIKA .....................................................................................................................44 5 VÝSLEDKY .....................................................................................................................45 5.1 Výsledky roku 2008.......................................................................................................47 5.2 Výsledky roku 2009.......................................................................................................52 5.3 Výsledky roku 2010.......................................................................................................57 5.4 Grafické znázornění výsledků za sledovaná období 2008, 2009 a 2010 ......................62 6 ZÁVĚR ..............................................................................................................................65 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................................................68 PŘÍLOHY .............................................................................................................................72
1 ÚVOD Každý živočich obývá určité prostředí, které mu umožňuje nejlépe vykonávat všechny potřebné životní funkce. Kromě fyzikálních a chemických vlivů jsou to také potrava a všechny ostatní organismy, se kterými živočich přichází do styku. Pro jeho existenci mohou mít pozitivní, negativní nebo neutrální význam. Soubor všech podmínek, které umožňují živočichovi na určitém místě žít, vyvíjet se a rozmnožovat, tvoří jeho přírodní prostředí. (Losos a kol., 1984)
Obojživelníci, kteří jsou citliví k toxickým látkám a negativním změnám prostředí zaujímají v přírodě mimo jiné i úlohu, díky které můžeme rozpoznat negativní vlivy a tím i hodnotit stav a kvalitu krajiny, ve které se vyskytují. Velkou výhodou je jejich snadné pozorování pomocí jednoduché metodiky a nároky jednotlivých druhů jsou snadno dostupné. Bohužel obojživelníci patří k nejohroženějším skupinám živočichů na našem území i v celosvětovém měřítku. Je tedy důležité tyto obojživelníky chránit, jak je to zakotveno v zákoně 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny a ve vyhlášce č.395/1992 Sb. Ze strany lidstva je důležité šetrně přistupovat ke všem zásahům do přírodních biotopů, opatrně zacházet s chemizací a dávat pozor na neuváženou aplikací pesticidů, především ze strany zemědělců, stejně jako je i důležité citlivě přistupovat k zacházení s lesnickou technikou a v neposlední řadě uvážlivě budovat silničních komunikace protínající migrační cesty. Pokud lidská populace bude přistupovat ke krajině s myšlenkou zachování trvale udržitelného rozvoje, bude krajina zachována v dobré kondici i pro další generace.
8
2 CÍL PRÁCE Výstupem níže uvedené diplomové práce je sumarizace zjištěných druhů obojživelníků v období tří let s následným orientačním pohledem na jejich možné ohrožení potažmo celé krajiny v lokalitě města Horního Jelení v Pardubickém kraji. Záměr a cíle je možné vyjádřit v níže uvedených bodech: 1. Navázat na bakalářskou práci a po dobu tří let shromáždit údaje o výskytu obojživelníků v okolí města Horní Jelení. 2. Orientačně vyhodnotit výskyt a druhy obojživelníků na plochách s různou antropogenní zátěží. Konkrétněji se jedná o rybníky Pětinoha (Pletinoha), Hanzlíkovec, Letec, Pecák horní a Pecák dolní. 3. Zmapovat a vyhodnotit informace o úrovni zdejší lokality a definovat případné negativní vlivy na krajinu a přírodní prostředí a navrhnout případná opatření ke zlepšení situace.
9
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Charakteristika obojživelníků Obojživelníci tvoří přechodnou skupinu mezi vodními a suchozemskými čelistnatci. Přesto, že většina druhů je schopna žít na souši a dýchat vzdušný kyslík, v případě rozmnožování jsou zpravidla vázáni na vodu. Hlavní životní prostředí obojživelníků jsou vlhké pozemní a zemní biotopy. Obojživelníci do moře nepronikli (Gaisler, 1983).
3.2 Význam a vývoj obojživelníků Obojživelníci zastupují v naší fauně hned několik významných rolí. Nejen jako konzumenti různých bezobratlých, ale také jako důležití predátoři v přírodě. Často jsou předmětem pokusů, vědeckých bádání, ale i jako kulinářská lahůdka. V neposlední řadě se jedná o živočichy, kteří svou náročností na životní prostředí určují, zda lokality jejich výskytu nejsou kontaminovány či narušeny lidskou činností (Laštůvka et al., 2004). Jejich vývoj nastal před více než 350 miliony lety a to z jedné skupiny ryb. Bylo prokázáno, že téměř všechny žijící druhy se vracejí do vody (někteří jen po dobu rozmnožování na kladení vajíček). Obojživelníky (Amphibia) rozdělujeme do tří řádů, a to na žáby (Anura), ocasatí (Caudata) a červoři (Apoda). Do posledního řádu zahrnujeme beznohé obojživelníky červovitého těla, kteří žijí pouze v tropech (Chinery, 1998).
3.3 Výskyt obojživelníků v ČR Fauna České republiky zaznamenává za poslední léta značné snížení v počtech většiny druhů obojživelníků. To bylo hlavním impulzem pro síťové mapování. Program síťového mapování výskytu všech obojživelníků vyskytujících se na území naší republiky byl koordinován zoologickým oddělením Národního muzea Praha (viz Moravec 1989a, 1990, 1991a, 1992b, 1994). Výsledná sumarizace dat byla výsledkem výše zmiňovaného programu. Kontaminování lokalit výskytu obojživelníků a nešetrné zásahy
10
člověka mohou vést až k úplné likvidaci některých druhů, protože v současné době je z 21 druhů v naší republice kriticky ohroženo 7. Jižní Čechy mají dle průzkumu 90 % úbytku populací za období posledních 30 let. 50 % úbytků obojživelníků bylo zjištěno na území Moravy (Mikátová, Vlašín, 2002).
3.4 Ochrana obojživelníků v ČR Česká republika chrání obojživelníky vydáním zákona č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Tento zákon stanovuje povinnost chránit ekosystémy, dále je zde řešena druhová ochrana a ochrana přirozených biotopů. Prioritní je zde z pohledu obojživelníků ochrana biotopů a ekosystémů. Výše uvedený zákon umožňuje ochranu prostředí, kde se vyskytují obojživelníci, systémem zvláště chráněných území, ale i formou přechodně chráněných území (Mikátová, Vlašín, 1998).
3.5 Vhodné biotopy pro výskyt a rozmnožování obojživelníků Obojživelníci jsou často považováni za indikátory k hodnocení vodních ploch, toků a přírodního prostředí. Ale jejich samotná přítomnost ještě nemusí prokazovat, že se jedná o biotop z dlouhodobého hlediska pro obojživelníky vhodný. V některých případech jsou zaznamenány i případy kdy jsou kladena vajíčka obojživelníky v průběhu několika let, z hlediska vývoje pulců, na nevhodná stanoviště a do nevhodných tůní. Není to jen kvalita vody a její složení, ale i veškeré zásahy ze strany člověka, které je nutné provádět šetrně. Jsou to případně zásahy typu jarní vypouštění rybníků, intenzivní chov ryb a vysazování dravých ryb (Vlašín, 2007).
3.5.1 Kvalita vody Provázanost mezi vodou a obojživelníky je u některých obojživelníků pouze v době rozmnožování pro jiné je tato vazba nutností na celý život. Proto je tedy kvalita vody důležitým faktorem v životě obojživelníků. Pojmem kvalita vody není vyjadřována jen čistota vody, ale jsou to i další ukazatelé jako teplota, případně množství živin. Hodnoty
11
uvedených ukazatelů jsou často ovlivněny přírodními jevy, ale i nešetrnými zásahy ze strany lidské populace (průmysl, zemědělství, komunální odpady, energetika a automobilová doprava). Vhodnost kvality vody lze posoudit orientačně v terénu (teplotu vody, dusičnany dusitany, hodnotu pH). Podrobné laboratorní posouzení se vyžaduje v případě kyslíku, chlóru, těžkých kovů a v neposlední řadě pesticidů. Výsledky laboratorní techniky je nutné brát vždy jako doporučující a ne jako hlavní a základní. Použitá laboratorní technika není ve všech případech samospasitelná, proto se při určování kvality vody doporučuje vycházet z biologických pozorování, která nejsou tak přesná jako je to v případě chemických rozborů, ale nezahrnují komplexní působení všech vlivů a faktorů. Při posuzování a zkoumání určené lokality je doporučeno posuzovat rostlinná a živočišná společenstva, která vypovídají o dlouhodobém vývoji. Dále se doporučuje zaměřit se především na následující živočichy, jako jsou příkladně: perloočky, potápníci, vodní měkkýši, larvy vážek, pošvatky a jepice. Pokud se v monitorovaných plochách uvedená společenstva bezobratlých vyskytují v hojném množství, je možné předpokládat, že budou tyto lokality pro obojživelníky vhodným stanovištěm pro život či rozmnožování (Mikátová, Vlašín, 2002).
3.5.1.1 Hodnota pH Protože jsou raná vývojová stadia obojživelníků bezprostředně vázána na vodu, je patrno, že hodnoty pH jsou ve většině případů limitujícím faktorem pro jejich výskyt. Pro mezní hodnoty ekologických faktorů jsou určeny dva způsoby. Hodnoty letální a kritické. Hodnoty letální jsou hodnoty, při kterých je stoprocentní úmrtnost (100% mortalita) Hodnoty kritické jsou hodnoty, při nichž je padesáti procentní úmrtnost (50% mortalita) Výše uvedené hodnoty jsou závislé na řadě okolností. Bylo kupříkladu zjištěno, že larvy s vývojem zvyšují svou rezistenci na nízké pH. Snášenlivost nízkého pH není u všech stejná. Příkladně larvy tolerují nižší pH než embrya a obojživelníci ocasatí jsou tolerantnější k nižším hodnotám pH než žáby. Samozřejmě je také rozhodující i příslušnost k určitému druhu. Ale i uvnitř druhu má tolerance velkou geografickou variabilitu jak uvádí Pierce a Harveye (1987). Jde o to, že mezi geograficky vzdálenými populacemi téhož druhu je možné zaznamenat velké rozdíly v nárocích na pH vody. Příkladem jsou skandinávské
12
populace našich druhů obojživelníků, které jsou vzhledem ke kyselosti vod značně odolnější ve vztahu k nízkému pH (Mikátová, Vlašín, 2002).
Tab. 1. Hodnoty pH (letální a kritické) pro vybrané naše obojživelníky podle Pierce a Harveye, 1987, Leuven a kol.1986.
Přesto, že uvedené hodnoty v tabulce jsou orientačního charakteru, je jasné, že hodnota pH nižší než 4,0 je nevhodná pro obojživelníky. I na larvy obojživelníků má nízké pH další účinky a to i přesto, že nejde o kritické hodnoty. Příkladně na vývoj embryí má negativní vliv nízká hodnota pH, kdy ovlivňuje líhnutí larev, zpomalují, až zastavují jejích růst a v neposlední řadě je příčinou výskytu morfologických abnormalit často vedoucích k úhynu jedince mnohdy před metamorfózou. Dostupná literatura bohužel neuvádí horní hranici pH, která je kritická pro obojživelníky. Její rozpětí je pravděpodobně v oblasti pH 9-10. Nejvhodnějším prostředím pro většinu druhů je vodní prostředí neutrální čí slabě kyselé. K velmi rychlým výkyvům hodnot pH (i o několik stupňů) dochází v období tání sněhu což má negativní následky v podobě úhynu snůšek příkladně u skokanů štíhlých (Mikátová, Vlašín, 2002).
3.5.1.2 Chlór Výzkumem byla zjištěna veliká citlivost larev obojživelníků na účinky chlóru. Již při nízkých koncentracích chloru ve vodě dochází k naleptávání žaberního epitelu. Bylo
13
pokusem zjištěno, že pokud umístíme pulce do pitné chlorované vody, dojde ke stoprocentnímu úhynu už během čtyř hodin. Proto se doporučuje při dočasných chovech či transferech mezi stanovišti používat vodu několik dní odstátou v ideálním případě vodu z místa výskytu larvy (Mikátová, Vlašín, 2002).
3.5.1.3 Kyslík Larvy obojživelníků využívají kyslík rozpuštěný ve vodě, který dýchají žábrami, ale jsou schopny využívat i kyslík vzdušný, který larva přijímá polykáním. Ve vodách, kde ryby hynou, jsou schopny larvy obojživelníků přežít. Pokud dojde ke kyslíkovému deficitu ve vodě, mohou larvy veškerou jeho spotřebu hradit ze vzduchu. Po metamorfóze obojživelníci dýchají plícemi, ale při přezimování pod dobře prokysličenou vodou, kde se žáby ukrývají před predátory, často uplatňují kožní dýchání (Mikátová, Vlašín, 2002).
3.5.1.4 Těžké kovy Ověřování těžkých kovů v terénu je prakticky nemožné a laboratorní ověřování je finančně nákladné a nepohotové (Mikátová, Vlašín, 2002).
Olovo Zdrojem znečištění vodních ploch a toků olovem je nejčastěji automobilová doprava, metalurgické odpady, vyplavován z důlních vod. Kritická hranice je stanovena dle typu vod a to v rozmezí 0,1 až 10 mg/l. Bylo prokázáno, že kontaminovaní pulci z lokalit přilehlých dálnic mohou být pro své predátory jedovatými. Intoxikace larev v akutním rozsahu směřuje k poškození žaberního epitelu (Mikátová, Vlašín, 2002).
Kadmium Přítomnost kadmia v tkáních larev obojživelníků v koncentraci 0,03 mg/l při dlouhodobém působení snižuje schopnost líhnutí, brání vývinu žáber a opožďuje vývoj. Kontaminace
14
vody je často způsobena hnojením přilehlých zemědělských ploch africkými ledky (Mikátová, Vlašín, 2002).
3.5.1.5 Dusičnany Jedná se o látky velmi slabě jedovaté pro vodní organismy. Látky, které jsou konečným stupněm rozkladu dusíkatých organických látek v prostředí aerobním. K druhotné kontaminaci vod hnilobnými procesy může dojít právě vysokým obsahem dusičnanů. Až při koncentracích nad 1000 mg/l se projevují toxické účinky. Ke kontaminaci dochází především dusíkatými hnojivy. Z hlediska přímého vlivu na obojživelníky není koncentrace dusičnanů důležitá (Mikátová, Vlašín, 2002).
3.5.1.6 Dusitany Dusitany v malých koncentracích obvykle doprovázejí dusičnany a amoniakální dusík. Pro orientační měření koncentrace se využívají Testovací papírky a Akvatesty. Pro přesnější ověření je nutné laboratorní vyšetření. Pohyb kritických koncentrací je v rozmezí od 0,12 do 12,2 mg/l. Na obojživelníky toxický účinek není zcela jasný (Mikátová, Vlašín, 2002).
3.5.1.7 Pesticidy V rozmezí let 1990 – 1992 po odbourání dotace na pesticidy došlo k poklesu spotřeby pesticidů u původních 8 812 tun účinné látky na 4 684 tun (tedy téměř o polovinu). Hlavním důvodem byl pokles koupěschopnosti zemědělců a subjektů hospodařících na půdě a především došlo k zrušení dotací. V období mezi lety 1993 – 1996 vzrostlo množství používaných pesticidů na celém území ČR o 263 tun účinných látek. Výrazný pokles používaných pesticidů v zemědělství byl zapříčiněn stále více používáním účinnějších přípravků v malých koncentrátech. Chemická ochrana rostlin je tedy zdrojem velké řady těžko řešitelných problémů. Používání pesticidů vede čím dál více k vybudování rezistence a tím dochází k narůstání odolných forem škůdců a plevelů. Velká řada
15
živočichů, ke kterým se řadí i obojživelníci, vlivem působení pesticidů přicházejí o přirozené zdroje potravy a tím potažmo dochází k snížení populační hustoty. Vážným zásahem do ekosystémů je i používání selektivních pesticidů a to i přesto, že se v prostředí bezezbytku rozkládají. Po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví je vydávána každoročně Ministerstvem zemědělství publikace Seznam registrovaných prostředků na ochranu rostlin. Tato publikace obsahuje výčet přípravků, které je povoleno u nás používat.
3.6 Vyskytující se obojživelníci ve vybraných lokalitách
3.6.1 Ropucha obecná (Bufo bufo) Tento druh patří svou stavbou těla mezi velké silné žáby a samice jsou zpravidla větší než samci, kteří dorůstají délky až 9 cm. Jejich hlava je okrouhlá a zploštělá. Očí má ropucha umístěny daleko od sebe. Zornici má elipsovitou, horizontálně položenou a duhovku zbarvenou měděně, až do červenohněda. Ušní bubínek ropuchy obecné sousedí s příušními jedovatými žlázami tzv. „parotidy“. Svrchní strana těla je zbarvena do hněda a bříško je šedé až přechází do šedohnědé, s tmavými skvrnami. V době rozmnožování se barva sjednotí a samička i sameček se zbarví do olivově hnědé. Rozdíl mezi samečkem a samičkou je také v délce končetin. Delší končetiny a zesílenou, černě zbarvenou bázi prvního prstu na předních končetinách má sameček delší než samička. Pulci ropuchy jsou zbarveni do černa. Výskyt ropuchy je zaznamenán v ČR celoplošně a to ve všech typech lesů, zahrad, polí, luk aj. Pouze je limitovaný výskyt ve vyšších polohách, protože tam nejsou vhodné nádrže pro rozmnožování obojživelníků. Ropucha patří k obojživelníkům, kteří mají vysokou ekologickou přizpůsobivost. Aktivitu přesouvá ropucha na noční čas, a pokud je deštivé počasí, nebo když se rozmnožují, přenáší se její aktivita i na den. Rozmnožování ropuchy je ve vodě, přičemž je převážně živočich suchozemský. Její aktivita je zvýšená v září a v říjnu zpravidla končí svou aktivitu. Nory krtků a hlodavců jsou často ropuchou využívány jako zimoviště. Ropucha preferuje teplotu 27 °C. Bělavá viskózní tekutina je ropuchou využívána pro obranu jako jedovatý sekret, umístěný
16
v kožních žlázách. Pohlavní dospělost je u samců cca ve třech letech a u samic cca ve čtyřech. Jejich páření začíná v měsíci březnu a počátkem měsíce dubna. Z pravidla ve stejné nádrži. U ropuchy se projevuje tzv. objímavý reflex, kdy sameček se přidržuje na hřbetě samičky. Může se stát, že samičku obejme více samců a ta se utopí pod jejich tíhou. Příčinou je nepříznivý poměr obou pohlaví. Rozmnožování ropuchy obecné je možné již při teplotě 7 °C. Teplota okolo 18 °C je pro rozmnožování optimální. Setrvání samiček ve vodě po rozmnožování bývá cca 6 dnů, pak teprve dochází k přesunu na souš. U samečků je pobyt ve vodě delší. Dvojitý rosolovitý provazec se souvislou želatinovou bílkovinou blánou, (která má funkci ochrany vajíček před zaplísněním) je forma, ve které vajíčka opouští kloaku samičky. 1200 – 7000 kusů vajíček je počet jedné snůšky ropuchy obecné. Tloušťka provazce je cca 5 – 7 mm a dosahuje délky až 10 m. Průměr vajíček ropuchy se pohybuje cca 1,5 – 2 mm. Stejně jako pulci i vajíček je do černa. Namotáním na větve je příznivě ovlivněn vývoj, protože zabrání klesnutí snůšky ke dnu, kde nejsou vhodné podmínky pro vývoj. Černí malí pulci se po uplynutí zhruba 14 dnů vylíhnou. V období od června do září probíhá metamorfóza pulců ropuchy obecné, kteří se živí drobnými řasami a popřípadě mrtvými rybami. Dospělci loví pouze živou, hýbající se kořist a větší živočichy (velký hmyz, drobné obratlovce) uchvacuje přímo čelistmi, kde si pomáhá pohybem předních končetin. Menší živočichy chytá vymrštitelným jazykem. Jejich potravní aktivita klesá při chladném nebo suchém počasí. Ani v době rozmnožování potravu ropucha obecná nepřijímá (Baruš, Oliva, 1992). Ropuchy a jiné obojživelníky ohrožuje průmyslová výroba, chemizace, zemědělství, splašky z obecních kanalizací, které kontaminují prostředí. Další ohrožení je pro ropuchy při migracích přes vozovky a likvidace vodních ploch. Ropuchy jsou častým předmětem nešetrného zacházení, sadismu a vandalismu. Vyhláška č.395/1992 Sb. zahrnuje ropuchu obecnou jako ohrožený druh.
3.6.2 Skokan hnědý (Rana temporaria) I tento druh se řadí k velkým žábám s robustním tělem. Dospělí jedinci dosahují až délky 10 cm. Jejich hlava je krátká a široká. Na hlavě okrouhlý ušní bubínek a tupý čenich. Dále se na hlavě nachází okrouhlý ušní bubínek a zornice oka, která je široce oválná. Končetiny
17
skokana jsou krátké. Samička a sameček se liší příkladně v rohovitém pářícím mozolu, který se nachází na prvním prstu nohy. Dalším rozdílem jsou párové rezonanční měchýřky, které se nachází na stranách hrtanu. Zabarvení skokana je proměnlivé. Hřbetní strana skokana se zpravidla barví do hnědé až žlutohnědé barvy. Jsou zde černé skvrny a tečky, které jsou různě uspořádány. Je možné spatřit i skvrny olivově hnědé a červenooranžové stejně jako u některých jedinců je možné vidět na hřbetě světlý pruh. Skvrna tmavohnědé barvy táhnoucí se od zadního okraje oka až po přední končetinu se jmenuje spánková skvrna. Zbarvení břicha v bílé barvě až do šeda, v některých případech přechází do oranžova. Zřídka se stává, že je posetá rezavými a hnědými skvrnami, které tvoří mramorování. Boky skokana jsou zbarveny do hnědé či zelené. Ve většině případů jsou znatelné černé skvrny. Barva samců po dobu rozmnožování je do různých odstínů hnědé až s nádechem modré. To se projevuje nejvíce na hrdle. Samice jsou zase po dobu rozmnožování v pestrých červených odstínech. Skokan má hladkou případně slabě bradavičnatou kůži. Kožní lišty má skokan umístěny na hřbetě. V naší republice je skokan hnědý řazen mezi nejběžnější obojživelníky. Jeho rozšíření je ve středních, horských a také nižších polohách. Skokan hnědý stejně jako ropucha patří k ekologicky přizpůsobivým druhům. Jeho náročnost není tak vysoká a proto obývá nejrůznější biotopy. Preferuje stinná a vlhká, převážně lesní stanoviště. Přesto, že žije skokan hnědý na souši je důležitým kritériem pro jeho výskyt dostupnost vodní plochy. V průběhu dne se vyskytuje převážně v úkrytu a v noci vyráží za potravou. V období kdy je deštivo, je jeho aktivita soustředěna na den. Koncem února až do konce dubna (v období páření skokana) se vyskytuje ve vodě. Nejčastěji dává přednost prohřátým, klidným a mělkým nádržím. Na stanoviště pro rozmnožování není pro skokana tak náročný. Zimoviště vyhledává v období měsíců září až listopadu. Může však zimovat v obou variantách (ve vodě i na souši). Časně z jara dochází k probuzení skokana s táním prvního ledu. Optimální teplota pro rozmnožování, které je ovlivněno srážkami a teplotou, začíná při průměrných denních teplotách 3 °C – 4 °C. Teplota vody zpravidla dosahuje nad 8 °C. Při páření se samec přichytí k zádům samice do tzv. axiárního amplexu. Úloha při páření je rozdělena tak, že samička klade vajíčka a sameček je současně oplodňuje. Počty vajíček se pohybují v rozmezí 650 – 4300 kusů. Oproti vajíčkům ropuchy leží chomáčky vajíček skokana nejprve u dna. Tam po několika hodinách bobtnají, až vyplují k hladině. Vajíčka skokana hnědého se líhnou 7 – 28 dnů,
18
podle teplotních podmínek. Velikost pulců se pohybuje 6 – 8 mm. Stejně jako u ropuchy mají černou barvu. Potravu tvoří převážně částečky rostlinného nebo živočišného původu. Příznivá teplota pro jejich vývoj se pohybuje okolo 21 °C – 26 °C. Pulci skokana, tvořící velká společenství jsou v pozdější době samotáři. Dospělci skokana hnědého mají ve své potravě zastoupeny hmyz, pavouky, drobné korýše, plže a také kroužkovce. Doba páření znamená pro skokana hnědého půst. I tento druh je v ČR ohrožen přesto, že je u nás rozšířen. Výskyt ovlivňují stejné faktory jako v případě ropuchy obecné (chemizace zemědělského a lesního hospodářství, také změny vodního režimu a v neposlední řadě vysoušení krajiny). Po dobu jarní migrace je skokan hnědý jmenován druhým nejohroženějším taxonem. (Mikátová, Vlašín, 2004). I ochrana skokana hnědého je v České republice je zakotvena v zákoně 114/ 1992 Sb.
3.6.3 Skokan zelený (Rana kl. esculenta) Tento druh vznikl křížením skokanů skřehotavých a krátkonohých. Vznikla hybridní forma skokan zelený (Rana kl. esculenta). Někteří dospělci mohou dosáhnout velikosti až 12 cm. Nejčastěji však je jejich velikost pohybuje kolem 10 cm. Skokan zelený je vybarven do barvy tmavě zelené až v olivově zelené. Pokud dojde k přechodu na chladnější počasí, barva skokana zeleného tmavne do šedohněda. Po stranách na bocích a hřbetu se vyskytují tmavé skvrny. V oblasti břicha je barva skokana zeleného bělavá až nažloutlá. Nejčastěji je však skvrnité. Stehna na spodní straně jsou zbarvena žlutočerné a přechází v mramorování. Kůže skokana zeleného je hladká případně bradavičnatá. Kožní lišty široké jsou umístěny po stranách hřbetu. Pokud nastane období páření, dochází k zabarvení do šedava až černa. I hlava dostane žlutavé zabarvení. Na území naší republiky má skokan zelený díky ekologickým nárokům plošný charakter. Jeho výskyt byl zaznamenán v jezerech i rybnících. Ojediněle je možné spatřit skokana zeleného v tekoucích řekách a ramenech. V období od měsíce března a počátkem měsíce dubna začíná aktivita. K rozmnožování dochází v období měsíce května a měsíce června. Zimoviště v případě Skokana zeleného je variabilní a může to být jak na souši, tak ve vodě. Aktivita dospělých jedinců je přes den, ale nejčastěji je aktivní za soumraku. Klimatické podmínky velice ovlivní počátek páření,
19
které nejčastěji začíná dříve než v květnu. Vajíčka jsou kladena ve formě chomáčů 40 – 45 cm velkých do mělké vody při okraji břehů, v dávkách a to cca 2000 – 3000 kusů o průměru 1,5 – 2 mm. U skokana zeleného je prokázána dlouhověkost, kdy se dožívá až 10 let. V průběhu života je jeho základní potravou hmyz a drobní živočichové. Skokan zelený je ohrožen nejčastěji v případě úprav vodních toků, necitlivým odbahňováním rybníků, ničením snůšek vandaly a v neposlední řadě likvidací tůní a rybníků. I skokan zelený má svou ochranu zakotven ve vyhlášce č.395/1992 Sb., a je zařazen do kategorie silně ohrožených druhů.
3.6.4 Čolek horský (Triturus alpestris) V případě čolka horského je samička zpravidla větší než sameček. Jeho velikost je v rozmezí od 7 – 12 cm. Tělo samičky je na povrchu pokryto mírně bradavičnatou kůží s rohovitými výrůstky. V období kdy dochází k páření, je u samců rozpoznatelný nízký ploutevní lem a to i v oblasti hřbetu. V případě samiček je tomu tak pouze na ocase. Období páření je období pestrého zbarvení samců, kteří jsou vybarveni na hřbetní straně do tmavošedé až tmavohnědé případně modré barvy. V postraních oblastech hlavy, trupu, krku a kloaky se vyskytují černé tečky, které jsou na bílém podkladu. Toto tečkování přechází až na prsty. Modrý pruh je umístěn mezi předními a zadními končetinami. Břišní oblast je zbarvena do žluté až červené barvy. Barevnost samiček je podobná jako u samečků. Pro samičky je typické výrazné mramorování. Břišní oblast je vybarvena až do oranžova, tedy je světlejší než u samečka. Na zbarvení má prokazatelný vliv teplota a stupně vody. Souš poskytuje čolkům potravu ve formě pavouků, plžů, mnohonožek, mravenců a komárů. Jepice a perloočky jsou pro larvy nejčastější potravou. Období páření pro čolka horského začíná v měsíci dubnu až do měsíce června. Přesun z vody na souš provádí samci dříve než samičky, ale pak do vody vstupují první. Intenzitu páření a v neposlední řadě i dobu ovlivňuje teplota vody. Počet vajíček, které klade samička, je v rozmezí cca 100 – 190 kusů. Po nakladení samička uloží vajíčka formou zabalení do listů vodních rostlin nebo je lepí na dno. Larvy po vylíhnutí dosahují velikosti cca 6 – 8 mm. Pohlavní dospělost u čolka horského je dosažena v rozmezí druhého a třetího roku. K rozmnožování preferuje čolek
20
horský slepá ramena potoků, tůní, ale postačí i kaluže na lesní cestě. Jako zimoviště zpravidla volí prostory pod padlými kmeny.
3.7 Volavka Volavka popelavá (Ardea cinerea) je silně stavěný velký brodivý pták, patřící do čeledi volavkovitých, dorůstající až 102 cm s rozpětím křídel 155 až 175 cm. Jeho hmotnost dosahuje 1 – 2 kg. Je snadno identifikovatelná pro své typické zbarvení. Má dlouhý štíhlý krk s tmavým pruhováním. Na svrchní straně má růžovožlutý zobák. Hlavu zdobí tmavá prodloužená pera. Pohyb a to i ve větších hloubkách jí umožňují dlouhé končetiny. Létá s pomalými údery křídel a s esovitě protáhlým krkem přičemž jeho končetiny jsou stále natažené. Křídla jsou na koncích zbarvena černě. Na spodní straně je zbarvena špinavě bílou barvou a z vrchu je šedá. Její zbarvení je v průběhu roku téměř neměnné. Ke změnám zbarvení zobáku a končetin na červenější je patrné pouze v období rozmnožování. Dospělí jedinci jsou ve zbarvení výrazně světlejší než jejich mláďata, která postrádají z velké části dlouhá tmavá pera na hlavě a bílé zbarvení krku. Samec od samičky se mezi sebou neliší. Její výskyt je téměř vždy ve skupinách a to někdy i velmi početných. Jejich stanovištěm jsou často koruny vysokých stromů, kde především samice vytváří z větví hnízdo vystlané trávou o průměru cca půl metru. Pokud si takové hnízdo pár volavky vytvoří, vrací se i několik let po sobě na totéž místo. Pokud se přestanou vracet, slouží opuštěná hnízda jako útočiště pro jiné druhy. Hnízdění probíhá zhruba od února do srpna. Oba rodiče se střídají po dobu 25 – 26 dnů na vejcích nazelenalé barvy o velikosti 6 – 4,3 cm. Ročně mají jen jednu snůšku nejčastěji o 4 vejcích. Svá mláďata, která dosáhnou plného opeření v průběhu 20 až 30 dnů krmí rybami. Ryby různých velikostí jsou převažující složkou v potravě volavky popelavé. Nejsou to ale jen ryby, také obojživelníci, hmyz, měkkýši, ale i jiní bezobratlí, včetně malých ptáků a savců. Na kořist číhá takticky bez hnutí ve vodě nebo na souši a upřeně hledí na vodní hladinu nebo na zem. Pokud se kořist přiblíží na vhodnou vzdálenost, rychlým škubnutím krkem se jí zmocňuje (doslova harpunuje). Svou kořist převážně hltá.
21
Výskyt volavky je rozšířen na všech kontinentech východní polokoule snad jen s výjimkou Austrálie. Pro Českou republiku představuje nejhojněji vyskytující se volavku a to po celém území. Jde také v současné době o chráněný druh na našem území. Počty jejího rozšíření až po nadmořskou výšku 730 m n. m., jsou cca 1 – 1400 v počtu párů a zimuje cca v počtu 3 – 6 000 jedinců. V některých oblastech, jako je například oblast Železných hor, konkrétně okolí Horního Jelení, je její hojný výskyt nežádoucí. Jsou prokázány značné škody na chovných rybách. Z tohoto důvodu bylo zahájeno projednávání nutného odstřelu Volavky popelavé, která doslova plenila rybníky okolí Horního Jelení. Její hojný výskyt v této oblasti také ovlivňuje počty výskytu sledovaných obojživelníků. Její výskyt, poukazuje na dobrý stav přírodního prostředí v lokalitě Horního Jelení (Wikipedie, 2011).
3.8 Meteostanice monitorující počasí vybraných lokalit Meteorologická stanice Ústí nad Orlicí : Geografické údaje o stanici: Informace o zřízení a umístění stanice: Klimatologické informace:
- roční průměry - denní extrémy
Geografické údaje o stanici: Zeměpisná délka:
16o 26 ' vd
Zeměpisná šířka:
49o 59 ' sš
Nadmořská výška měrného pozemku:
402 m
Nadmořská výška nádobky tlakoměru:
406 m
22
Informace o zřízení a umístění stanice: Umístění stanice:
Svitavská pahorkatina - podhůří Orlických hor
Datum zřízení:
1970
Nepřetržitý provoz od:
1971
Způsob pozorování:
nepřetržitě
Adresa:
MS Ústí nad Orlicí, 562 06 Ústí nad Orlicí – letiště
Povodí:
Tichá Orlice
Okres:
Ústí nad Orlicí
Okres:
Pardubický
Nejbližší vrchol (kopec):
Andrlův Chlum 558 m. n. m., Palice - 613 m n. m.
Klimatologické informace: - roční průměry
- teplota vzduchu:
7,6 oC
- úhrn srážek:
728,2 mm
- sluneční svit:
1562,7 hod. 9.1.1985
-27,9
o
C
maximální teplota:
27.7.1983
35,8
o
C
maximální náraz větru:
1.11.1998 ze směru 270o - 37,5 m.s-1
srážky:
20.07.2001
- denní extrémy minimální teplota:
62,0 mm
Stanice provádí nadstandardní měření týkající se odparu vody z vodní hladiny, koncentraci SO2, NOx a polétavého prachu a také půdních teplot v hloubkách 5, 10, 20 a 50 a 100 cm (ČHMÚ, 2011)
3.9 Charakteristika monitorovaných lokalit Za monitorované lokality byly vybrány rybníky s různým stupněm antropogenní zátěže – znečištění. Rybníky Pětinoha (Pletinoha), Hanzlíkovec, Letec, Pecák horní a Pecák dolní se nacházejí v přilehlých lokalitách města Horní Jelení na území Jelenského lesa a požadované kritéria splňují. Lokality leží v nadmořské výšce 280 – 300 m n. m., v Pardubickém kraji.
23
3.9.1 Lokalita rybníka Pětinoha, (také zvaný Pletinoha) Tento rybník je průtočný nejvýše položený chráněný přírodní výtvor. Rozkládá se na bezejmenném levostranném přítoku „Prochodského potoka“ v prostorách pozemku, p. č. 357, v k.ú. Horní Jelení.
PARAMETRY RYBNÍKA Průměrná hloubka rybníka
0,90 m
Zatopená plocha
4,35 ha
Objem vody
39 150 m3
Délka hráze
250,0 m
Výška hráze
3,30 m
Výška kbelu ode dna
2,50 m
Šířka hráze v koruně
4,0 m
Šířka v patě hráze
15,0 m
Délka potrubí (průměr) 40 cm z rybníka pod kafištěm
4,0 m
Délka potrubí z požeráku (průměr) 40 cm
10,2 m
Hloubka vody u kbelu
2,10 m
Průtok betonovým potrubím (průměr) 40 cm při spádu 20 % Převýšení koruny hráze nad hladinou u kbelu´
276,0 l/s 1,4 m
Při odstranění celé dlužové stěny a zaplnění požeráku do výše vody v rybníku, odtok potrubím pod tlakem
498,0 l/s
Stanovené podmínky k nakládání s vodami: 1. Vypouštění rybníka při slovování před vlastním výlovem – trvá přibližně 5 dní v období od 1.10. do 15.11.běžného roku. 2. Nutnost udržování provozní hladiny na 40 cm pod vrchem kbelu. 3. Rybník nebude slovován v jarním období. 4. Z rybníka Letec musí být umožněn odtok vody v množství 3,5 l/s.
24
5. Manipulace s vodou bude podléhat schváleným manipulačním řádem. 6. Platnost nakládání s vodami se bude omezena do 31. 12. 2016. Geologické a půdní poměry rybníka Pětinoha (Pletinoha) Podklad tvoří deluvioeolické písčité hlíny, písky svrchního pleistocénu s valounky křemene. Severní břeh rybníka je umístěný na křídových vápnitých jílovcích rohateckých vrstev (coniak), jsou místy překrývané vátými písky. Půdní pokryv rybníka Pětinohy tvoří organozem typická a glejová s glejem organozemním. V širokém okolí rybníka se nachází i kambizem arenická, ojediněle doprovázená podzolem arenickým.
Vyskytující se obojživelníci Nejvíce zastoupena je ropucha obecná (Bufo bufo). Dále se zde vyskytuje skokan zelený (Rana kl. esculenta), skokan hnědý (Rana temporaria), čolek horský (Triturus alpestris) i blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan ostronosý (Rana arvalis). Další živočichové rybníka Pětinoha: Na vlhkých loukách a v blízkosti rybníka žijí vodní a mokřadní druhy hmyzu. Patří mezi ně několik druhů vážek, např. vážka tmavá (Sympetrum danae), šídlatka velká (Lestes vididis) a šidélko rudoočko (Erythromma najas). Prakticky běžně se zde vyskytuje ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a užovka obojková (Natrix natrix). Mezi hnízdící ptáky této lokality patří moták pochop (Circus aeruginosus), kachna divoká (Anas platyrhynchos) a lyska černá (Fulica atra). Vyhnízdila zde v roce 1999 vzácná zrzohlávka rudozobá (Netta rufina). V roce 1997 v zimně byly nalezeny stopy migrujícího jedince vydry říční (Lutra lutra).
Rostliny rybníka Pětinoha V části přítoku rybníka se vytvořilo rašeliniště, charakterem připomínající vrchoviště. Toto je v této malé nadmořské výšce unikátním jevem. Nachází se zde i vzácné druhy rostlin jako
příkladně
jedle
bělokorá
(Abies
alba),
hvězdoš
podzimní
(Callitriche
hermaphroditica), řeřišnice bahenní (Cardamine dentata), ostřice dvoumužná (Carex diandra), o. oddálená (C. distans), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), zeměžluč hořká (Centaurium erythraea), čarovník alpský (Circaea alpina), prstnatec májový (Dactylorhiza
majalis),
plavuň
vidlačka
25
(Lycopodium
clavatum),
černýš
český
(Melampyrum bohemicum), bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora), prvosenka vyšší (Primula elatior), hruštička menší (Pyrola minor), skřípina kořenující (Scirpus radicans), ptačinec bahenní (Stellaria palustris), jetel jahodnatý (Trifolium fragiferum), v okolních porostech na borovicích nalezneme jmelí bílé borovicové (Viscum album subsp. austriacum). Ve velmi malé nadmořské výšce se zde vyskytují i kozlík výběžkatý bezolistý (Valeriana excelsa subsp. sambucifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), violka bahenní (Viola palustris), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), díky kterým rašeliniště dostávají charakter vrchoviště.
Pro doplnění dalších informaci je možné využití dostupné literatury jako příkladně následující : Černohous, (1978), Černohous, (1980), Faltys, (1986), Hadač E., Hadač J. (1943), Hrdoušek, (1990), Kroulík, Procházka, (1977)
3.9.2 Lokalita rybníka Hanzlíkovec Rybník Hanzlíkovec je průtočný rybník cca 400 – 450 m a nachází se pod rybníkem Pětinoha na bezejmenném levostranném přítoku „Prochodského potoka“ v prostorách pozemku p.č. 369/1, v k.ú. Horní Jelení.
PARAMETRY RYBNÍKA Průměrná hloubka rybníka
1,2 m
Zatopená plocha
4,95 ha
Objem vody
59 400 m3
Délka hráze
230,0 m
Výška hráze
3,9 m
Šířka v patě hráze
11,0 m – 14,0 m
Šířka hráze v koruně
4,0 m
Výška kbelu ode dna
3,0 m
Délka potrubí z vtoku v rybníku pod kadištěm do požeráku
4,5 m
Délka potrubí z požeráku (průměr) 40 cm
9,5 m
26
Převýšení koruny hráze u výpustě nad hladinou
1,7 m
Hloubka vody u kbelu
2,2 m
Průtok betonovým potrubím (průměr) 40 cm při spádu 20%
276,0 l/s
Odtok vody při odstranění celé dlužové stěny v případě normální hospodářské hladiny pod tlakem v množství
498,01 l/s
Charakteristika rybníka Jedná se o rybník lesní, středně zabahněný a s poměrně čistou přítokovou vodou, kyselejšího charakteru, nízké alkality. Fyzikálně chemické ukazatele se pohybují během roku v rozmezí: pH 6,7 – 8,5, NH4+ <0,250 mg/l, Pc 0,08 – 0,15 mg/l, Alkalita 0,7 – 1,3 mmol/l. Rybník má průměrné kyslíkové poměry. Je nezarostlý měkkými porosty. Během vegetačního období je voda čirá, s průhledností 40 – 80 cm. Plankton je drobný, následně se tvoří lehký vegetační zákal, který je přikrmováním udržován. Byla udělena výjimka na chov polointenzifikačním způsobem. Rybník je využíván především k odchovu kapra s vysazením kategorií K1 nebo K2, doplněné Šo (váčkový plůdek štiky). Organická a anorganická hnojiva zde nejsou aplikována. Pokud ano, tak pouze iniciační dávky chlévské mrvy a to jen začátkem vegetačního období pro rozvoj přirozené potravy. Ani chemické látky zde nejsou aplikovány. Krmiva mají podobu obilovin - ve vegetačním období (IV.–IX.) Výlov je v podzimním období (IX) a napouští se na jaře (II.–III.).
Stanovené podmínky k nakládání s vodami Bude umožněn odtok vody z rybníka Letec v množství 3,5 l/s. Manipulace s vodou bude podléhat schválenému manipulačnímu řádu. Platnost nakládání s vodami bude omezena do 31. 12. 2016.
27
Vyskytující se obojživelníci Rybník a jeho okolí je osídlen především obojživelníky jako jsou: ropucha obecná (Bufo bufo), skokan zelený (Rana kl. esculenta), skokan hnědý (Rana temporaria), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus).
3.9.3 Lokalita rybníka Letec Průtočný rybník na bezejmenném levostranném přítoku „Prochodského potoka“ v prostorách pozemku p. č. 319/1, 320, 322, v k.ú. Dolní Jelení.
PARAMETRY RYBNÍKA Kóta přelivové hrany hradítka kbelu (místní výškový systém)
99,70 m n. m.
Kóta hospodářské hladiny (místní výškový systém)
99,70 m n. m.
Kóta bezpečnostního přepadu
99,70 m n. m.
Zatopená plocha
1,1 ha 11 113 m3
Stálý objem nádrže Hloubka stálého nadržení
2,0 m 17 066 m3
Objem nádrže při hladině 100,20 m. n. m. Kóta hladiny vody při Q100 (místní výškový systém)
100,20 m n. m.
Charakteristika rybníka LETEC Rybník je lesního typu, středně zabahněný a má poměrně čistou přítokovou vodu, kyselejšího charakteru, nízké alkality. Fyzikálně chemické ukazatele kolísají během roku v rozmezí: pH 6,7 – 8,5, NH4+ <0,250 mg/l, Pc 0,08 – 0,15 mg/l, Alkalita 0,7 – 1,3 mmol/l, průměrné kyslíkové poměry. Rybník je nezarostlý měkkými porosty. Ve vegetačním období je voda čirá s průhledností 40 – 80 cm. Plankton je drobný, následně je tvořen lehký vegetační zákal. Přikrmováním je udržován drobný plankton ve středním množství. Rybník má stejně jako rybník Hanzlíkovec udělenu výjimku na chov polointenzivním způsobem. Rybník je využíván k odchovu kapra s vysazením kategorií K1 nebo K2, doplněné Šo (váčkový plůdek štiky)
28
Hnojiva organická a anorganická zde nejsou aplikována. Případně jsou aplikovány iniciační dávky chlévské mrvy na začátek vegetačního období k rozvoji přirozené potravy. Neaplikují se ani chemické látky. Krmiva mají podobu obilovin a to ve vegetačním období (IV.–IX.) Období výlovu je na podzim (IX) a napouští se na jaře (II.–III.).
Stanovené podmínky k nakládání s vodami Manipulace s vodou bude podléhat schválenému manipulačnímu řádu. Ve vodním toku pod hrází vodního díla musí být zajištěn minimální ekologický průtok Q355 – 3,5 l/s. Platnost nakládání s vodami je omezen do 31.12.2016.
Vyskytující se obojživelníci Obojživelníci v lokalitě rybníka Letec jsou: ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria), čolek horský (Triturus alpestris).
3.9.4 Lokalita rybníka Pecák horní Jedná se o boční rybník napouštěný z potoka Čermná v prostorách pozemku p. č. 485 v k.ú. Dolní Jelení.
PARAMETRY RYBNÍKA 26 000 m3
Objem vody Zatopená plocha
2,60 ha
Průměrná hloubka rybníka
1,0 m
Délka hráze
70,0 m
Výška hráze u výpustě
2,7 m
Šířka v patě hráze
11,0 m
Šířka hráze v koruně
4,0 m
Hloubka vody u kbelu
2,15 m
Výška kbelu ode dna
2,5 m
Převýšení koruny hráze u výpustě nad hladinou
0,55 m
29
Charakteristika rybníka Pecák horní Rybník lesního charakteru je středně až více zabahněný, s nekvalitní, značně eutrofní přítokovou vodou znečištěnou přítokem z obcí Horní a Dolní Jelení. Zdroj znečištění jsou děravé žumpy, septiky. S pravděpodobností dochází k usazování živin a nežádoucích látek v sedimentu. Rybník částečně eliminuje výše uvedené znečištění svojí samočistící funkcí, přesto ale dochází k rozvratu stability vodního prostředí a to se všemi projevy nadměrného přísunu znečištění. Jsou prokazatelné výkyvy obsahu rozpuštěného kyslíku ve vodě a pH. Pokrytí hladiny rybníka okřehkem činí až 100 %. Během roku průhlednost značně kolísá: 20 – 80 cm a to z abiotických i biotických příčin. Preferuje se zde chov násad K0-K1, K1-K2. Rybník se řadí k výše uvedeným rybníkům, který má udělenu výjimku k chovu polointenzivním způsobem. Hnojiva organická a anorganická zde nejsou aplikována. Nejprve před vysazením kapřího plůdku je možná aplikace iniciačních dávek chlévské mrvy z důvodu oživení a rozvoje přirozené potravy. Neaplikují se zde chemické látky. Ale nelze vyloučit jejich použití v havarijních situacích, pokud dojde k rozvratu vodních prostředí znečištěním. Krmiva mají podobu obilovin ve vegetačním období (IV.–IX.) a to v množství dle hmotnosti obsádky. Rybník je využíván jako komorový. Výlov je z jara a okamžitě se zastavují a napouštějí.
Stanovené podmínky k nakládání s vodami Manipulace s vodou bude podřízena schválenému manipulačnímu řádu. Při napouštění pod odběrným místem na potoce Čermná je nutné dodržet průtok min. 9,0 l/s. Platnost nakládání s vodami je omezen do 31. 12. 2016.
Vyskytující se obojživelníci Především ropucha obecná (Bufo bufo), skokan zelený (Rana kl. esculenta), skokan hnědý (Rana temporaria).
30
3.9.5 Lokalita rybníka Pecák dolní Jedná se o boční rybník napouštěný z potoka Čermná v prostorách pozemku p.č. 485 v k.ú. Dolní Jelení.
PARAMETRY RYBNÍKA Průměrná hloubka rybníka
0,9 m
Zatopená plocha
4,8 ha
Objem vody
43 200 m3
Délka hráze
115,0 m
Výška hráze u výpustě
4,0 m
Šířka v patě hráze
16,0 m
Šířka hráze v koruně
3,0 m
Hloubka vody u kbelu
1,9 m
Výška kbelu ode dna
2,5 m
Převýšení koruny hráze nad hladinou u kbelu
2,1 m
Charakteristika rybníka Pecák dolní Lesní rybník se středně až více zabahněným charakterem s nekvalitní, značně eutrofní přítokovou vodou znečištěnou přítokem. Znečištěný přítok je z obcí Horní a Dolní Jelení (zdroj děravé žumpy, septiky). Pravděpodobně dochází k usazování nežádoucích látek v sedimentu. Rybník částečně eliminuje toto znečištění svojí samočistící funkcí. Ale i tak dochází k rozvratu stability vodního prostředí a to se všemi projevy nadměrného přísunu znečištění. Je prokazatelné kolísání obsahu rozpuštěného kyslíku ve vodě a pH. Pokrytí hladiny okřehkem až 100 %. Během roku je průhlednost značně kolísající: 20 – 80 cm, z abiotických i biotických příčin. Preferuje se zde chov násad K0-K1, K1-K2. I tento rybník má udělenu výjimku k chovu polointenzivním způsobem.
31
Hnojiva organická a anorganická zde nejsou aplikována. Vysazením kapřího plůdku předchází aplikace iniciačních dávek chlévské mrvy a to především z důvodu oživení a rozvoje přirozené potravy. Chemické látky se zde běžně neaplikují, ale nelze vyloučit jejich použití v havarijních situacích při rozvratu vodních prostředí znečištěním. Krmiva se podávají ve formě obilovin ve vegetačním období (IV.–IX.) v potřebném množství dle hmotnosti obsádky. Tento rybník je využíván jako komorový rybník. Výlov je na jaře a okamžitě se zastavují a napouštějí.
Stanovené podmínky k nakládání s vodami Manipulace s vodou bude podléhat schválenému manipulačnímu řádu. Pro napouštění musí pod odběrným místem na potoce Čermná s průtokem min. 9,0 l/s. Platnost nakládání s vodami je omezeno do 31. 12. 2016.
Vyskytující se obojživelníci V lokalitě rybníka Pecák dolní je zastoupena ropucha obecná (Bufo bufo), skokan zelený (Rana kl. esculenta), skokan hnědý (Rana temporaria), čolek horský (Triturus alpestris), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan ostronosý (Rana arvalis).
32
3.9.6 Údaje o hospodaření na jednotlivých rybnících v letech 2008, 2009 a 2010. Rybník Pětinoha (Pletinoha) – V období, kdy probíhalo monitorování výskytu obojživelníků byl zaveden stejný rybářský cyklus. Byl nasazen kapr (v kategorii K2 a štika Š0 s podzimním výlovem). Obsádka kapra byla přikrmována obilovinami. Pro zachování stálosti pH a pufrační kapacity je využito po dobu několika let parciální vápnění za použití vápence, který je v zimním období aplikován na dno. V následujících tabulkách (tab. 2. až tab.16.) jsou uvedeny druky a počty nasazených a vylovených kusů ryb za jednotlivé rybníky v monitorovaném období 2008, 2009 a 2010. Tab. 2. Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Pětinoha v roce 2008
Tab. 3. Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Pětinoha v roce 2009
Tab. 4. Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Pětinoha v roce 2010
33
Rybník Hanzlíkovec – V roce 2008 byl rybník nasazen obsádkou kapra (kategorie K1 a štika Š0 s komorováním a jarním výlovem probíhajícím v roce 2009). K opětovnému nasazení byla využita stejná obsádka, která byla komorována, avšak v roce 2010 jarní výlov neproběhl. Byly prováděny odlovy kapra (kategorie K2) na plné vodě. K celkovému výlovu došlo 5. 11. 2010. Na rybníku Hanzlíkovec je obsádka kapra přikrmována obilovinami v rozsahu dle evidence. Tab. 5. Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Hanzlíkovec v roce 2008
Tab. 6. Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Hanzlíkovec v roce 2009
Tab. 7. Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Hanzlíkovec v roce 2010
34
Rybník Letec – tento rybník je využíván k odchovu především starší kategorie kapra K2 a zároveň štiky Š0. I v tomto případě je obsádka kapra přikrmována obilovinami. V průběhu od roku 2008 do roku 2010 (ve sledovaném období) byl prováděn vždy podzimní výlov.
Tab. 8. Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Letec v roce 2008
Tab. 9. Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Letec v roce 2009
Tab. 10. Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Letec v roce 2010
35
Rybník Pecák horní – v roce 2008 byl rybník nasazen váčkovým plůdkem kapra. Obsádka byla v roce 2009 rozšířena o Š0. Výlov zde byl proveden po uplynutí dvou let na jaře roku 2010. Po výlovu byl rybník nasazen opětovně váčkovým plůdkem kapra. Obsádka kapra byla stejně jako v předchozích rybnících přikrmována obilovinami.
Tab. 11. Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Pecák horní v roce 2008
Tab. 12. Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Pecák horní v roce 2009
Tab. 13. Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Pecák horní v roce 2010
36
Rybník Pecák dolní – rybník byl nasazen v roce 2008 kaprem (kategorie K1 a doplněn na podzim o K2 je komorování). Výlov byl uskutečněn na jaře 2009. Následně byl rybník nasazen kategorií K1 a Š0 a v doplněné obsádce o K2 a Š2 komorováno do roku 2010 s jarním výlovem 2010. Následně nasazeno K2 a sumec Su1. Obsádka kapra byla přikrmována obilovinami. Při výlovu v roce 2010 byl shledán výskyt lína L2, okouna, plotice, které se do vodní plochy rybníku Pecák dostali z povodí.
Tab. 14. Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Pecák dolní v roce 2008
Tab. 15. Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Pecák dolní v roce 2009
Tab. 16. Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Pecák dolní v roce 2010
37
Shrnutí týkající se všech rybníků: Tato rybniční soustava je obhospodařována environmentálně šetrným rybářským způsobem. Rybníky jsou využívány především k odchovu lehkých váhových kategorií kapra. Tlak tohoto
chovu na rybniční ekosystém není značný. U rybníků je různě
využíváno jednohorkového, nebo dvouhorkového způsobu hospodaření s podzimním nebo jarním výlovem. V případě podzimního výlovu je rybník zimován. Pokud jde o jarní výlov, ten je prováděn v období po odtání ledu a opětovně urychleně napuštěn. Pokud jde o aplikaci látek je využíváno pouze přikrmování obsádky kapra obilovinami. Není vůbec využíváno jakékoli hnojení organickými hnojivy (jako jsou příkladně chlévská mrva či komposty). Anorganické hnojení rybníkářství, které obhospodařuje vybrané rybníky, dle informací již desetiletí nevyužívá vůbec. Vápnění, které je zde prováděno jen ve velmi omezené míře k stabilizaci pH (především na horních rybnících na přítoku kyselé vody z lesa). Pro tyto případy je využívána parciální aplikace mletého vápence a to na dno vypuštěných rybníků v zimním období. 3.9.7 Rybniční hospodaření Rybníky Pětinoha, Hanzlíkovec a Letec mají odpovídající kvalitu vody. Voda je kyselejšího charakteru a v průběhu roku vykazuje stálost fyzikálněchemických parametrů. Rybářství Litomyšl zde uplatňuje nenáročný odchov kapra v kategoriích vysazení K1 nebo K2. Rybáři podporují rozvoj přirozené potravy s aplikací iniciační dávky chlévské mrvy a přikrmování obilovinami. Uvedené rybníky je možné využít ke komorování. Rybníky Pětinoha, Hanzlíkovec a Letec nevykazují výraznější znečištění a jejich vodní prostředí je v dobrém stavu.
3.10 Hydrochemie na monitorovaných rybnících V níže uvedených tabulkách (tab.17. až tab.20) jsou uvedeny výsledky hydrochemických rozborů za poslední 3 roky. Jedná se o rozbory provozní, které stanovuje ve své laboratoři Rybářství Litomyšl dle platných ISO norem a dále rozbory akreditované, prováděny
38
akreditovanou laboratoří s osvědčením Aslab, které je Rybářství Litomyšl povinno zajistit na základě rozhodnutí o udělení výjimky z ust. § 39 odst.1, vodního zákona při aplikaci látek k chovu ryb do vod.
Provozní rozbory jsou určeny k internímu hospodaření a Rybářství Litomyšl jej provádí nejčastěji na rybnících Pětinoha, Pecák horní, Pecák dolní a přítok z Horního Jelení. Na základě těchto rozborů byla zjištěna a vysledována pracovníky Rybářství Litomyšl velmi zhoršená kvalita přítokové vody od Horního Jelení.
Akreditované rozbory slouží především pro kontrolu hospodaření vodoprávním úřadem a jsou určeny rozhodnutím při povolení výjimky z § 39 odst.1, vodního zákona na odtoku z rybníka Letec a Pecák dolní (pozn.: většinou se stanovují k provádění na konci rybniční soustavy). Zásadní ukazatel v níže uvedených rozborech je Pc (fosfor celkový) a N-NH4+ (amonné ionty). Z uvedené tabulky hodnot je patrné, co do rybníka Pecák horní přitéká za znečištění (v uvedené tabulce je červeně označeno) – jedná se o 3-5ti násobky imisních standardů pro povrchové vody. Tato problematika je řešena v Nařízení vlády č.61/2003 Sb. Uvedené nařízení v současné době podléhá novelizaci oproti hodnotám z minulých z minulých let. Samozřejmě takový přítok se projevuje na odtoku z rybníka Pecák horní, který s velkou pravděpodobností exportuje část znečištění dál. Něco je transformováno do potravních řetězců a něco je uloženo do sedimentu. Tato skutečnost je stejná v rybníku Pecák dolní. Je tedy možné tento výsledek pod Pecákem dolním úspěšně kontrolovat ze strany pracovníků Rybářství Litomyšl. Záznamy z tabulky dále vypovídají o tom, že tento nápor živin se projevuje zarůstáním hladiny rybníka okřehkem. Další záznam v tabulce vykazuje hodnoty prokazující, že provozní rozbory ukazují zvýšený obsah Pc při poklesu obsahu rozpuštěného kyslíku O2 a čímž je prokazatelné, že se tak děje při pokrytí hladiny okřehkem. Jde o proces, kdy okřehek stíní hladinu, světlo nepronikne do hloubky a vzniká stratifikace kyslíku ve vodě. Projevuje se koncentrací na hladině oproti úplné absenci na dně. Vzniká tzn. anoxie u dna, a ve dně v sedimentu je uložen onen fosfor, který právě v anoxii je vyplavován.
39
V roce 2010
od
měsíce května nebylo
provedeno
měření
z důvodu
poruchy
spektrofotometru. Dalším podstatným údajem, který je patrný z tabulek je hodnota pH. Z výsledků v tabulce vyplývá, že horní lesní rybníky (Pětinoha, Hanzlíkovec, Letec) jsou kyselé (mají nižší pH) oproti rybníkům dolním (Pecák horní, Pecák dolní).
Na všechny rybníky, kde je rybniční hospodaření (kde je nutné aplikovat krmivo, hnojivo) musí mít od příslušného Krajského úřadu vydanou výjimku z ust. § 39 vodního zákona. Výjimky řeší metodický pokyn MŽP a MZe (kolik se smí aplikovat, kdy, jak se to kontroluje, jaké rozbory vody se dělají apod.). Na všechny rybníky Pětinoha, Hanzlíkovec, Letec, Pecák horní i Pecák dolní jsou tyto výjimky vydány Krajským úřadem Pardubického kraje. Podmínky pro sledování kvality vody jsou v nich nastaveny a pravidelně se sleduje kvalita odtékající vody z rybníka Letec a z rybníka Pecák dolní. Musí být také sledovány limitní hodnoty, které nesmí být překročeny. V níže uvedených tabulkách jsou červeně označeny situace, kdy přitéká od Horního Jelení voda překračující limit především v dnes nejvíce diskutovaném obsahu fosforu. Toto značí situaci, že bude problém dodržet limit 0,4 mg/l na odtoku z rybníka Pecák dolní. Pokud by tato voda z rybníků odtékala, udělal by se rozbor a tedy nebyla by splněna podmínka rozhodnutí a teoreticky může dojít k pokutováni hospodařícího subjektu (příslušného rybářství) za cizí provinění. Žlutě jsou pak označeny situace, kdy voda překročila stanovený limit i v rybnících Pecák horní a dolní (tedy po smíchání s akumulovanou vodou) – ukazuje to, jak ovlivňuje znečištěný přítok hodnotu v rybníku. Z toho je patrné, že rybníky hodnoty výrazně zlepšují (ale na úkor zarůstání, ukládání do sedimentu apod. – ničí to rybniční ekosystém).
40
Tab. 17. Provozní rozbory vody Datum
Rybník
teplota kyslík pH průhled. barva
21.5.2008 21.5.2008 24.6.2008 24.6.2008 29.7.2008
Pecák dolní Pětinoha Pecák dolní Pětinoha Pecák dolní
13,1 14,1 20,2 20,7 22,9
8,0 6,4 2,0 3,2 4,2
8,1 8,2 8,0 8,2 7,6
55 95 80 100 90
ZH Č Č Č H
29.7.2008 29.7.2008 29.7.2008 26.8.2008 26.8.2008
Pecák horní Pecák horní přítok od H.J Pětinoha Pecák dolní Pecák horní
22,8 x 24,8 16,5 16,5
8,3 x 4,5 4,8 4,8
8,9 x 6,7 8,0 8,0
55 x 90 60 50
H x H Z ZH
16,5 11,2
3,2 10,0
8,5 8,0
55 60
ZH rezatá
23.10.2008 Pecák dolní 23.10.2008 Pecák horní 23.10.2008 Pecák horní přítok od H.J
9,4 9,3 8,3
9,6 10+ 8,3
8,3 8,3 8,5
55 70 x
H Z Č
11.12.2008 Pecák dolní 12.12.2008 Pecák horní přítok od HJ
5,0 x
12,5 x
8,8 x
100+ x
H x
26.8.2008 Pětinoha 22.9.2008 Pecák horní
+
plankton
porosty
průtok N-NH4
Pc
CHSKMn
Alkal.
střední málo střední málo střední málo 0 střední málo střední ojediněle x střední málo 0 0 střední ojediněle 0 střední ojediněle 0 0 drobný ojediněle x
okřehek40% 0 okřehek100% 0 okřehek30%
střední 0,0407 malý 0,1488 malý 0,0860 0 <0,05 střední <0,05
0,223 0,022 0,271 0,036 0,271
12,16 13,44 12,80 20,12 11,52
1,5 0,9 1,6 0,9 2,1
okřehek20% x okřehek40% okřehek40%
střední <0,05 x 0,0535 0 <0,05 malý <0,05 malý <0,05
0,436 1,200 0,179 0,371 0,664
13,76 19,84 12,8 13,12 14,72
2,8 2,7 1,1 2,2 2,7
0 okřehek80%
0 střední
<0,05 <0,05
0,129 0,443
22,60 12,48
1,4 1,9
okřehek30% okřehek20% 0
střední střední 0
0,055 <0,05 1,618
0,428 0,414 1,228
13,12 13,12 10,24
1,8 1,9 2,3
x
střední x
0,040 0,166
0,214 0,714
9,28 7,68
1,9 2,1
41
Tab. 18 . Provozní rozbory vody
Datum
Rybník
teplota kyslík
pH
průhled. barva
29.4.2009 29.4.2009 29.4.2009 2.6.2009 2.6.2009 2.6.2009 2.6.2009 23.6.2009
Pecák horní Pecák horní přítok od HJ Pětinoha Pecák dolní Pecák horní Pecák horní přítok od H.J Pětinoha Pecák dolní
13,5 13,0 16,0 16,3 16,3 16,1 16,3 16,3
10,0 10,7 10,0 4,4 4,1 10,0 6,0 5,7
8,0 8,1 8,2 8,3 8,3 8,3 8,3 8,0
55 x 100+ 100 55 x 90 100+
Z Č Č Č Z Č Č Č
23.6.2009 23.6.2009 23.6.2009 29.7.2009 29.7.2009 26.8.2009 26.8.2009 26.8.2009
Pecák horní Pecák horní přítok od H.J Pětinoha Pecák dolní Pecák horní přítok od H.J Pecák horní Pecák horní přítok od H.J Pětinoha
16,3 16,0 16,2 18,8 14,2 21,5 19,0 23,0
5,1 6,4 4,8 3,2 8,0 2,4 x 10+
8,0 8,0 8,0 8,0 7,5 7,0 x 7,0
50 x 90 100 x 40 x 40
H Č Č Č Č Š x Z
24.9.2009 24.9.2009 24.9.2009 24.9.2009 26.10.2009 26.10.2009 26.10.2009
Pecák dolní Pecák horní Pecák horní přítok od H.J Pětinoha Pecák dolní Pecák horní Pecák horní přítok od H.J
15,0 15,0 14,0 15,5 9,0 10,0 8,0
1,9 2,8 6,4 3,2 10+ 10+ X
8,0 8,0 7,5 8,0 8,5 8,5 7,0
100 55
Č ZH Č ŽH H HŠ čirá
65 90 75 X
plankton
porosty
0 0 0 0 0 střední středně hrubý hodně okřehek30% 0 okřehek10% x x drobný středně měkké 20% hrubý hodně okřehek50% drobný ojediněle okřehek40% x x střední středně měkké 30% hrubý hodně měkké100% x x 0 okřehek100% x x ojediněle měkké málo okřehek stř. málo 100% X okřehek 60% X X X měkké 60% ojediněle ojediněle X X
42
+
průtok
N-NH4
Pc
CHSKMn
Alkal.
střední x 0 střední střední x 0 malý
<0,05 0,144 <0,05 0,202 0,281 0,127 <0,05 0,066
0,492 0,878 0,118 0,303 0,684 0,258 0,058 0,374
17,60 9,92 14,40 9,28 13,44 12,48 14,08 8,96
2,1 2,1 0,5 2,1 2,6 2,0 0,7 1,9
malý x 0 střední x malý malý 0
0,524 0,192 0,072 0,194 0,059 0,192 <0,05 <0,05
1,007 0,575 0,084 0,439 0,452 0,433 1,181 0,148
8,64 6,72 13,44 13,12 12,16 12,16 7,68 23,20
2,7 2,6 0,9 2,3 2,7 3,0 2,5 1,4
slabý slabý slabý X slabý slabý střední
0,1556 0,05452 <0,05 <0,05 <0,05 <0,05 0,387
0,294 0,463 1,283 0,152 0,321 0,463 0,668
8,96 11,52 6,72 14,08 15,68 13,44 9,28
2,3 2,5 2,3 1,4 2,5 2,6 2,2
Tab. 19 . Provozní rozbory vody Datum 29.4.2010 24.6.2010 24.6.2010 24.6.2010 19.7.2010 19.7.2010 26.8.2010 22.9.2010 22.9.2010
Rybník
teplota kyslík
Pecák horní přítok od H.J Pecák dolní Pecák horní přítok od H.J Letec Pecák dolní Pecák horní přítok od H.J Pecák horní přítok od H.J Pecák dolní Pecák horní přítok od H.J
12,3 18,5 17 18,7 20 17 18,2 13,9 13,9
x 4,8 8 7,0 4,8 x x 7 x
pH
průhled. barva
7,8 6,7 6,5 6,7 7,3 7 7 7,5 7,5
x 100 x 100 50 x x 55 x
x Č Č R Z H Č H Č
plankton
porosty
průtok
x hrubý stř. x hrubý hojně ojediněle x x x x
x okřehek 90% x 80% okřehek 80% x x x x
1 l/s 0,5 x x 15 20 x 1 1,5
_N+ NH4 0,405 0,125 0,4 0,05 0,35 0,35 <0,05 <0,05 0,8
Pc 0,4724 x x x x x x x x
Tab. 20 . Provozní rozbory vody Akreditované Datum 24.4.2008 24.4.2008 1.9.2008 22.9.2008 29.4.2009 29.4.2009 26.8.2009 26.8.2009 29.4.2010 29.4.2010 26.8.2010 26.8.2010
Rybník
pH
kyslík
Letec Pecák dolní Letec Pecák dolní Letec Pecák dolní Letec Pecák dolní Letec Pecák dolní Letec Pecák dolní
8,1 8 8,2 8,1 8,2 8,2 7 6,7 7,6 9 8 7
7,8 10,4 4,1 11,2 10,8 10,4 9,2 2,9 11,5 11 7 6,4
NNH4+ 0,273 <0,100 0,35 0,233 0,607 0,319 0,622 0,288 0,599 0,459 0,801 0,817
43
NNO30,25 1,3 2,52 <0,20 <0,20 0,22 <0,20 <0,20 0,32 <0,20 0,21 0,4
Pc
CHSKMn
0,092 0,188 0,158 0,297 0,14 0,31 0,029 0,08 0,075 0,192 0,141 0,214
10,14 15,55 8,74 11,28 15,71 18,98 17,71 15,92 15,8 17,21 18,46 18,27
BSK5 4,2 7,1 2 4,3 7,1 7,7 6,9 6,2 5,3 6,3 5,8 6,5
CHSKMn Vodivost Alkal. 10,88 14,08 12,8 15,04 14,72 16,32 14,4 15,68 14,72
455 200 490 135 270 317 x 255 512
2,3 1,7 2,8 1,25 2,3 1,8 2,2 2,4 3
4 METODIKA Cílem monitoringu obojživelníků ve vybraných lokalitách rybníků – Pětinoha, (Pletinoha), Hanzlíkovec, Letec, Pecák horní a Pecák dolní bylo zmapovat lokality a zaznamenat vyskytující se druhy obojživelníků. Důležité bylo zvolit lokality s různou antropogenní zátěží, aby bylo možné porovnat díky výskytu, v jakém stavu se krajina v okolí rybníků nachází. Následovala sumarizace dostupných informací o parametrech rybníků, typu vegetace v okolí nádrže a odborné literatury týkající se obojživelníků. Monitoring jsem prováděla v pravidelných čtrnáctidenních pochůzkách. A to od měsíce března do měsíce května. Do předem připravených tabulek jsem zaznamenávala počty obojživelníků, kteří se v lokalitě vyskytovali. Do tabulek bylo nutné zapracovat při zpracování dat i údaje o počasí, a to ve formě jaké bylo den předem, jaké bylo v den pochůzky a den po pochůzce. Použitá metoda monitorování byla ve všech lokalitách stejná, jak je v literatuře doporučováno. Byla zvolena okulární metoda za pomoci odborné literatury (uvedena v seznamu literatury) pro určení druhu. Metoda monitoringu byla zvolena z důvodu šetrného přístupu k živočichům a dostala tak přednost oproti dalším metodám (odchytové bariéry, padací sítě). Veškeré výsledky jsem následně zpracovala do grafů a tabulek, které jsou zahrnuty ve výsledcích. Kontaktovala jsem Rybářství Litomyšl, pana Ing. Holcmana, který mi poskytl cenné informace o hospodaření a nakládání s výše uvedenými rybníky. Veškeré materiály jsem sumarizovala a uvedla ve výsledcích. Dále jsem kontaktovala Zemědělskou společnost Ostřetín a.s., kde jsem ověřila informace o hospodaření na přilehlých zemědělských plochách.
44
5 VÝSLEDKY Tříleté terénní monitorování lokalit rybníků Pětinoha (Pletinoha), Hanzlíkovec, Letec, Pecák horní a Pecák dolní v letech 2008 – 2010 potvrdilo v každém roce stejné druhové zastoupení obojživelníků: ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan zelený (Rana kl. esculenta), čolek horský (Triturus alpestris). Sumarizace výsledků sledování na jednotlivých plochách je rozepsána v následujících tabulkách číslo 21. až 23. jednotlivě za každý rok:
Tab. 21. Početní zastoupení zjištěných druhů na jednotlivých studijních plochách v roce 2008 Bufo bufo Rybník Pětinoha Hanzlíkovec Letec Pecák horní Pecák dolní Celkem
86 58 72 58 36 310
Rana temporaria 39 35 28 25 27 154
Rana kl. esculenta 6 25 0 7 12 50
Triturus alpestris 3 4 3 0 0 10
Celkem 134 122 103 90 75 524
Tab. 22. Početní zastoupení zjištěných druhů na jednotlivých studijních plochách v roce 2009 Rybník
Bufo bufo
Pětinoha Hanzlíkovec Letec Pecák horní Pecák dolní Celkem
208 154 183 96 67 708
Rana temporaria 32 32 46 33 29 172
Rana kl. esculenta 9 3 5 9 8 34
45
Triturus alpestris 1 2 1 0 0 4
Celkem 250 191 237 138 104 920
Tab. 23. Početní zastoupení zjištěných druhů na jednotlivých studijních plochách v roce 2010 Rybník Bufo bufo Rana Rana kl. Triturus Celkem esculenta temporaria alpestris Pětinoha 160 54 6 1 221 Hanzlíkovec 145 57 11 2 215 Letec 163 31 18 2 214 Pecák horní 102 32 19 0 153 Pecák dolní 81 22 5 0 108 Celkem 651 196 59 5 911
Bohužel ani v jednom monitorovaném roce nebyl potvrzen výskyt blatnice skvrnité (Pelobates fuscus), tak jak tomu bylo v roce 1990, kdy byla spatřena na rybníku Pětinoha Davidem Hrdouškem. Stejně tomu je tak i v případě skokana ostronosého (Rana arvalis), kdy byl v roce 2005 zaznamenán Blankou Mikátovou. A to i přesto, že lokalita rybníku Pětinoha je ve velmi dobrém stavu a je označená jako chráněný přírodní výtvor. Po srovnání jednotlivých monitorovaných ploch je zřejmé, že na rybnících Pětinoha a Hanzlíkovec jsou nejvyšší počty obojživelníků, kteří jsou důkazem o dobrém stavu krajiny a o minimálním zatížení nežádoucími vlivy (zemědělství, těžba dřeva a chov ryb). V lokalitě rybníku Letec nebyl pozorován skokan zelený (Rana kl. esculenta) pouze v roce 2008, ale v následujících letech byl již zaznamenán, což je velice příznivé pro hodnocení krajiny. Bohužel lokalita rybníků Pecák horní a Pecák dolní zůstal stéle bez nálezu čolka horského (Triturus alpestris). Byla zde ale zaznamenána v hojném počtu volavka popelavá, která zřejmě dosti ovlivní i počty výskytu obojživelníků. Na následujících stránkách jsou podrobně rozepsány v tabulkách číslo 24. až 38. dle jednotlivých lokalit konkrétní druhy a počty. Tabulky jsou doplněny o údaje o počasí se záznamem (den předem, v den sledování a po dni sledování).
46
5.1 Výsledky roku 2008 Výsledky pozorování na rybníku Pětinoha; A – ropucha obecná (Bufo bufo) B – skokan hnědý (Rana temporaria) C – skokan zelený (R. kl. esculenta) D – čolek horský (Triturus alpestris) Záznamy o počasí: T.prům. – denní průměrná teplota vzduchu, Obl.07–21 – oblačnost v uvedené denní době v desetinách pokrytí oblohy, Srážky – úhrn srážek za 24 hod. Tab. 24. Sumarizace výsledků rybníka Pětinoha z roku 2008 Rybník Pětinoha Den
A
B
7.3.2008 8.3.2008 9.3.2008
5
0
2
21.3.2008 22.3.2008 23.3.2008
9
0
0
4.4.2008 5.4.2008 6.4.2008
6
0
C
1
T D prům. °C 2,1 0 3,5 5,7
Obl.07 desetiny 4 10 10
Obl.14 desetiny 5 9 8
Obl. 21 desetiny 0 3 0
Srážky mm 0 0 0
0
3,5 4 2
10 9 8
10 5 10
10 5 9
0,7 0 1,3
0
7,2 5,7 6,1
10 1 9
8 8 9
10 8 10
0 0 1,3
0 10 10
4 10 9
10 10 6
0,8 0,8 0
18.4.2008 19.4.2008 20.4.2008
12 6
0
0
8,1 7,6 8,8
2.5.2008 3.5.2008 4.5.2008
22 9
0
2
12,8 9,4 12,6
0 10 4
5 8 6
6 5 8
0 1,5 0,2
16.5.2008 17.5.2008 18.5.2008
32 24 3
1
15,3 17,4 12,5
6 6 10
10 8 10
3 10 10
9,4 14,5 18,4
47
Výsledky pozorování na rybníku Hanzlíkovec; A – ropucha obecná (Bufo bufo) B – skokan hnědý (Rana temporaria) C – skokan zelený (R. kl. esculenta) D – čolek horský (Triturus alpestris) Záznamy o počasí: T.prům. – denní průměrná teplota vzduchu, Obl.07–21 – oblačnost v uvedené denní době v desetinách pokrytí oblohy, Srážky – úhrn srážek za 24 hod. Tab. 25. Sumarizace výsledků rybníka Hanzlíkovec z roku 2008 Rybník Hanzlíkovec T D prům. °C 2,1 0 3,5 5,7
Den
A
B
7.3.2008 8.3.2008 9.3.2008
0
0
0
21.3.2008 22.3.2008 23.3.2008
7
2
4
1
4.4.2008 5.4.2008 6.4.2008
2
0
0
C
Obl. 07 desetiny 4 10 10
Obl.14 desetiny 5 9 8
Obl. 21 desetiny 0 3 0
Srážky mm 0 0 0
3,5 4 2
10 9 8
10 5 10
10 5 9
0,7 0 1,3
0
7,2 5,7 6,1
10 1 9
8 8 9
10 8 10
0 0 1,3
0 10 10
4 10 9
10 10 6
0,8 0,8 0
18.4.2008 19.4.2008 20.4.2008
4
0
0
8,1 7,6 8,8
2.5.2008 3.5.2008 4.5.2008
17 11 9
1
12,8 9,4 12,6
0 10 4
5 8 6
6 5 8
0 1,5 0,2
16.5.2008 17.5.2008 18.5.2008
28 16 12
2
15,3 17,4 12,5
6 6 10
10 8 10
3 10 10
9,4 14,5 18,4
6
48
Výsledky pozorování na rybníku Letec; A – ropucha obecná (Bufo bufo) B – skokan hnědý (Rana temporaria) C – skokan zelený (R. kl. esculenta) D – čolek horský (Triturus alpestris) Záznamy o počasí: T. prům. – denní průměrná teplota vzduchu, Obl.07–21 – oblačnost v uvedené denní době v desetinách pokrytí oblohy, Srážky – úhrn srážek za 24 hod. Tab. 26. Sumarizace výsledků rybníka Letec z roku 2008 Rybník Letec T D prům. °C 2,1 0 3,5 5,7
Den
A
7.3.2008 8.3.2008 9.3.2008
4
0
0
21.3.2008 22.3.2008 0 23.3.2008
1
0
0
4.4.2008 5.4.2008 6.4.2008
0
0
6
B
C
Obl. 07 desetiny 4 10 10
Obl. 14 Desetiny 5 9 8
Obl. 21 desetiny 0 3 0
Srážky mm 0 0 0
3,5 4 2
10 9 8
10 5 10
10 5 9
0,7 0 1,3
2
7,2 5,7 6,1
10 1 9
8 8 9
10 8 10
0 0 1,3
0 10 10
4 10 9
10 10 6
0,8 0,8 0
18.4.2008 19.4.2008 12 2 20.4.2008
0
0
8,1 7,6 8,8
2.5.2008 3.5.2008 4.5.2008
19 11
0
1
12,8 9,4 12,6
0 10 4
5 8 6
6 5 8
0 1,5 0,2
16.5.2008 17.5.2008 31 14 18.5.2008
0
0
15,3 17,4 12,5
6 6 10
10 8 10
3 10 10
9,4 14,5 18,4
49
Výsledky pozorování na rybníku Pecák horní; A – ropucha obecná (Bufo bufo) B – skokan hnědý (Rana temporaria) C – skokan zelený (R. kl. esculenta) D – čolek horský (Triturus alpestris) Záznamy o počasí: T. prům. – denní průměrná teplota vzduchu, Obl.07–21 – oblačnost v uvedené denní době v desetinách pokrytí oblohy, Srážky – úhrn srážek za 24 hod. Tab. 27. Sumarizace výsledků rybníka Pecák horní z roku 2008 Rybník Pecák horní Den
A
B
7.3.2008 8.3.2008 9.3.2008
2
0
T C D prům. °C 2,1 0 0 3,5 5,7
Obl. 07 desetiny 4 10 10
Obl.14 Desetiny 5 9 8
Obl. 21 desetiny 0 3 0
Srážky mm 0 0 0
10 9 8
10 5 10
10 5 9
0,7 0 1,3
21.3.2008 22.3.2008 23.3.2008
1
0
2
0
3,5 4 2
4.4.2008 5.4.2008 6.4.2008
11 3
0
0
7,2 5,7 6,1
10 1 9
8 8 9
10 8 10
0 0 1,3
18.4.2008 19.4.2008 20.4.2008
9
1
0
8,1 7,6 8,8
0 10 10
4 10 9
10 10 6
0,8 0,8 0
0 10 4
5 8 6
6 5 8
0 1,5 0,2
6 6 10
10 8 10
3 10 10
9,4 14,5 18,4
4
2.5.2008 3.5.2008 4.5.2008
11 3
2
0
12,8 9,4 12,6
16.5.2008 17.5.2008 18.5.2008
24 15 2
0
15,3 17,4 12,5
50
Výsledky pozorování na rybníku Pecák dolní; A – ropucha obecná (Bufo bufo) B – skokan hnědý (Rana temporaria) C – skokan zelený (R. kl. esculenta) D – čolek horský (Triturus alpestris) Záznamy o počasí: T. prům. – denní průměrná teplota vzduchu, Obl.07–21 – oblačnost v uvedené denní době v desetinách pokrytí oblohy, Srážky – úhrn srážek za 24 hod. Tab. 28. Sumarizace výsledků rybníka Pecák dolní z roku 2008 Rybník Pecák dolní T prům. °C 2,1 3,5 5,7
Obl. 07 desetiny 4 10 10
Obl. 14 desetiny 5 9 8
Obl. 21 desetiny 0 3 0
Srážky mm 0 0 0
0
3,5 4 2
10 9 8
10 5 10
10 5 9
0,7 0 1,3
0
7,2 5,7 6,1
10 1 9
8 8 9
10 8 10
0 0 1,3
0 10 10
4 10 9
10 10 6
0,8 0,8 0
Den
A
B
7.3.2008 8.3.2008 9.3.2008
0
0
1
0
21.3.2008 22.3.2008 23.3.2008
0
2
1
4.4.2008 5.4.2008 6.4.2008
6
0
0
C
D
18.4.2008 19.4.2008 20.4.2008
8
0
0
8,1 7,6 8,8
2.5.2008 3.5.2008 4.5.2008
14 12 6
0
12,8 9,4 12,6
0 10 4
5 8 6
6 5 8
0 1,5 0,2
16.5.2008 17.5.2008 18.5.2008
8
0
15,3 17,4 12,5
6 6 10
10 8 10
3 10 10
9,4 14,5 18,4
2
11 4
51
5.2 Výsledky roku 2009 Výsledky pozorování na rybníku Pětinoha; A – ropucha obecná (Bufo bufo) B – skokan hnědý (Rana temporaria) C – skokan zelený (R. kl. esculenta) D – čolek horský (Triturus alpestris) Záznamy o počasí: T.prům. – denní průměrná teplota vzduchu, Obl.07–21 – oblačnost v uvedené denní době v desetinách pokrytí oblohy, Srážky – úhrn srážek za 24 hod. Tab. 29. Sumarizace výsledků rybníka Pětinoha z roku 2009 Rybník Pětinoha Den
A B
C
7.3.2009 8.3.2009 9.3.2009
0
0
0
21.3.2009 22.3.2009 23.3.2009
12
0
2
4.4.2009 5.4.2009 6.4.2009
16
0
1
T D prům. °C 3,3 0 3,7 2,8
Obl.07 desetiny 10 9 10
Obl.14 desetiny 10 7 10
Obl. 21 desetiny 10 10 4
Srážky mm 0,6 1,9 3,8
0
0,2 2 4
8 3 10
4 10 10
0 10 10
0 2,9 21,3
0
12,1 12 13,1
1 1 9
3 7 3
0 9 0
0 2,1 0
9 1 1
9 4 4
1 0 0
0 0 0
18.4.2009 19.4.2009 20.4.2009
12
4
3
0
9,3 10,4 12,5
2.5.2009 3.5.2009 4.5.2009
56
9
0
0
11,8 13,1 8
1 0 3
2 1 10
0 1 9
0 0 0,3
15.5.2009 16.5.2009 17.5.2009
112 19 3
1
12,6 12,2 16
9 10 3
10 10 6
9 1 1
0 1,1 0
52
Výsledky pozorování na rybníku Hanzlíkovec; A – ropucha obecná (Bufo bufo) B – skokan hnědý (Rana temporaria) C – skokan zelený (R. kl. esculenta) D – čolek horský (Triturus alpestris) Záznamy o počasí: T.prům. – denní průměrná teplota vzduchu, Obl.07–21 – oblačnost v uvedené denní době v desetinách pokrytí oblohy, Srážky – úhrn srážek za 24 hod. Tab. 30. Sumarizace výsledků rybníka Hanzlíkovec z roku 2009 Rybník Hanzlíkovec T D prům. °C 3,3 0 3,7 2,8
Den
A
B
7.3.2009 8.3.2009 9.3.2009
1
0
0
21.3.2009 22.3.2009 23.3.2009
3
0
0
0
4.4.2009 5.4.2009 6.4.2009
9
0
1
C
Obl.07 desetiny 10 9 10
Obl.14 desetiny 10 7 10
Obl. 21 desetiny 10 10 4
Srážky mm 0,6 1,9 3,8
0,2 2 4
8 3 10
4 10 10
0 10 10
0 2,9 21,3
0
12,1 12 13,1
1 1 9
3 7 3
0 9 0
0 2,1 0
9 1 1
9 4 4
1 0 0
0 0 0
18.4.2009 19.4.2009 20.4.2009
12 6
0
0
9,3 10,4 12,5
2.5.2009 3.5.2009 4.5.2009
45 8
0
2
11,8 13,1 8
1 0 3
2 1 10
0 1 9
0 0 0,3
15.5.2009 16.5.2009 17.5.2009
84 18 2
0
12,6 12,2 16
9 10 3
10 10 6
9 1 1
0 1,1 0
53
Výsledky pozorování na rybníku Letec; A – ropucha obecná (Bufo bufo) B – skokan hnědý (Rana temporaria) C – skokan zelený (R. kl. esculenta) D – čolek horský (Triturus alpestris) Záznamy o počasí: T. prům. – denní průměrná teplota vzduchu, Obl.07–21 – oblačnost v uvedené denní době v desetinách pokrytí oblohy, Srážky – úhrn srážek za 24 hod. Tab. 31. Sumarizace výsledků rybníka Letec z roku 2009 Rybník Letec T D prům. °C 3,3 0 3,7 2,8
Den
A
B
7.3.2009 8.3.2009 9.3.2009
3
1
1
21.3.2009 22.3.2009 23.3.2009
1
0
0
0
4.4.2009 5.4.2009 6.4.2009
23 03 1
C
Obl.07 desetiny 10 9 10
Obl.14 desetiny 10 7 10
Obl. 21 desetiny 10 10 4
Srážky mm 0,6 1,9 3,8
0,2 2 4
8 3 10
4 10 10
0 10 10
0 2,9 21,3
0
12,1 12 13,1
1 1 9
3 7 3
0 9 0
0 2,1 0
9 1 1
9 4 4
1 0 0
0 0 0
18.4.2009 19.4.2009 20.4.2009
18 6
0
0
9,3 10,4 12,5
2.5.2009 3.5.2009 4.5.2009
52 5
0
1
11,8 13,1 8
1 0 3
2 1 10
0 1 9
0 0 0,3
15.5.2009 16.5.2009 17.5.2009
86 31 3
0
12,6 12,2 16
9 10 3
10 10 6
9 1 1
0 1,1 0
54
Výsledky pozorování na rybníku Pecák horní; A – ropucha obecná (Bufo bufo) B – skokan hnědý (Rana temporaria) C – skokan zelený (R. kl. esculenta) D – čolek horský (Triturus alpestris) Záznamy o počasí: T. prům. – denní průměrná teplota vzduchu, Obl.07–21 – oblačnost v uvedené denní době v desetinách pokrytí oblohy, Srážky – úhrn srážek za 24 hod. Tab. 32. Sumarizace výsledků rybníka Pecák horní z roku 2009 Rybník Pecák horní T D prům. °C 3,3 0 3,7 2,8
Den
A
B
7.3.2009 8.3.2009 9.3.2009
1
0
0
21.3.2009 22.3.2009 23.3.2009
4
0
0
0
4.4.2009 5.4.2009 6.4.2009
12 0
3
C
Obl.07 desetiny 10 9 10
Obl.14 desetiny 10 7 10
Obl. 21 desetiny 10 10 4
Srážky mm 0,6 1,9 3,8
0,2 2 4
8 3 10
4 10 10
0 10 10
0 2,9 21,3
0
12,1 12 13,1
1 1 9
3 7 3
0 9 0
0 2,1 0
9 1 1
9 4 4
1 0 0
0 0 0
18.4.2009 19.4.2009 20.4.2009
18 12 1
0
9,3 10,4 12,5
2.5.2009 3.5.2009 4.5.2009
19 11 3
0
11,8 13,1 8
1 0 3
2 1 10
0 1 9
0 0 0,3
15.5.2009 16.5.2009 17.5.2009
42 10 2
0
12,6 12,2 16
9 10 3
10 10 6
9 1 1
0 1,1 0
55
Výsledky pozorování na rybníku Pecák dolní; A – ropucha obecná (Bufo bufo) B – skokan hnědý (Rana temporaria) C – skokan zelený (R. kl. esculenta) D – čolek horský (Triturus alpestris) Záznamy o počasí: T. prům. – denní průměrná teplota vzduchu, Obl.07–21 – oblačnost v uvedené denní době v desetinách pokrytí oblohy, Srážky – úhrn srážek za 24 hod. Tab. 33. Sumarizace výsledků rybníka Pecák dolní z roku 2009 Rybník Pecák dolní T D prům. °C 3,3 0 3,7 2,8
Den
A
B
7.3.2009 8.3.2009 9.3.2009
3
0
3
21.3.2009 22.3.2009 23.3.2009
4
1
0
0
4.4.2009 5.4.2009 6.4.2009
14 1
1
C
Obl.07 desetiny 10 9 10
Obl.14 desetiny 10 7 10
Obl. 21 desetiny 10 10 4
Srážky mm 0,6 1,9 3,8
0,2 2 4
8 3 10
4 10 10
0 10 10
0 2,9 21,3
0
12,1 12 13,1
1 1 9
3 7 3
0 9 0
0 2,1 0
9 1 1
9 4 4
1 0 0
0 0 0
18.4.2009 19.4.2009 20.4.2009
11 8
2
0
9,3 10,4 12,5
2.5.2009 3.5.2009 4.5.2009
15 5
0
0
11,8 13,1 8
1 0 3
2 1 10
0 1 9
0 0 0,3
15.5.2009 16.5.2009 17.5.2009
20 14 2
0
12,6 12,2 16
9 10 3
10 10 6
9 1 1
0 1,1 0
56
5.3 Výsledky roku 2010 Výsledky pozorování na rybníku Pětinoha; A – ropucha obecná (Bufo bufo) B – skokan hnědý (Rana temporaria) C – skokan zelený (R. kl. esculenta) D – čolek horský (Triturus alpestris) Záznamy o počasí: T.prům. – denní průměrná teplota vzduchu, Obl.07–21 – oblačnost v uvedené denní době v desetinách pokrytí oblohy, Srážky – úhrn srážek za 24 hod. Tab. 34. Sumarizace výsledků rybníka Pětinoha z roku 2010 Rybník Pětinoha Den
A
B
6.3.2010 7.3. 2010 8.3. 2010
0
0
0
20.3. 2010 21.3. 2010 3 22.3. 2010
0
1
3.4. 2010 4.4. 2010 5.4. 2010
18 7
C
1
T D prům. °C -6 0 -3,6 -6,7
Obl.07 desetiny 9 9 4
Obl.14 desetiny 7 1 9
Obl. 21 desetiny 9 10 0
Srážky Mm 0 0,1 0
0
6,9 9,8 5,9
7 10 9
9 9 0
8 9 0
0,9 3,2 0
0
5,3 9,1 5,8
1 1 10
4 9 9
6 9 10
0 2,7 0,3
1 0 9
1 7 4
1 10 0
0 0 0
17.4. 2010 18.4. 2010 31 6 19.4. 2010
2
0
6,3 10,1 9,9
1.5. 2010 2.5. 2010 3.5. 2010
0
1
14,9 13,2 11,9
10 10 10
9 10 10
10 9 9
0,9 0,1 1,3
15.5. 2010 16.5. 2010 63 32 2 17.5. 2010
0
7,8 7,9 7,9
10 10 10
10 10 10
10 10 10
0 4,3 4,8
45 9
57
Výsledky pozorování na rybníku Hanzlíkovec; A – ropucha obecná (Bufo bufo) B – skokan hnědý (Rana temporaria) C – skokan zelený (R. kl. esculenta) D – čolek horský (Triturus alpestris) Záznamy o počasí: T.prům. – denní průměrná teplota vzduchu, Obl.07–21 – oblačnost v uvedené denní době v desetinách pokrytí oblohy, Srážky – úhrn srážek za 24 hod. Tab. 35. Sumarizace výsledků rybníka Hanzlíkovec z roku 2010 Rybník Hanzlíkovec T D prům. °C -6 0 -3,6 -6,7
Den
A
B
Obl.07 desetiny 9 9 4
Obl.14 desetiny 7 1 9
Obl. 21 desetiny 9 10 0
Srážky Mm 0 0,1 0
6.3.2010 7.3. 2010 8.3. 2010
0
0
0
20.3. 2010 21.3. 2010 12 3 22.3. 2010
0
0
6,9 9,8 5,9
7 10 9
9 9 0
8 9 0
0,9 3,2 0
3.4. 2010 4.4. 2010 5.4. 2010
3
0
5,3 9,1 5,8
1 1 10
4 9 9
6 9 10
0 2,7 0,3
3
0
6,3 10,1 9,9
1 0 9
1 7 4
1 10 0
0 0 0
46 12 0
2
14,9 13,2 11,9
10 10 10
9 10 10
10 9 9
0,9 0,1 1,3
15.5. 2010 16.5. 2010 51 29 5 17.5. 2010
0
7,8 7,9 7,9
10 10 10
10 10 10
10 10 10
0 4,3 4,8
15 4
17.4. 2010 18.4. 2010 21 9 19.4. 2010 1.5. 2010 2.5. 2010 3.5. 2010
C
58
Výsledky pozorování na rybníku Letec; A – ropucha obecná (Bufo bufo) B – skokan hnědý (Rana temporaria) C – skokan zelený (R. kl. esculenta) D – čolek horský (Triturus alpestris) Záznamy o počasí: T. prům. – denní průměrná teplota vzduchu, Obl.07–21 – oblačnost v uvedené denní době v desetinách pokrytí oblohy, Srážky – úhrn srážek za 24 hod. Tab. 36. Sumarizace výsledků rybníka Letec dolní z roku 2010 rybníku Letec T D prům. °C -6 0 -3,6 -6,7
Den
A
B
Obl.07 desetiny 9 9 4
Obl.14 desetiny 7 1 9
Obl. 21 desetiny 9 10 0
Srážky Mm 0 0,1 0
6.3.2010 7.3. 2010 8.3. 2010
0
0
0
20.3. 2010 21.3. 2010 11 1 22.3. 2010
3
0
6,9 9,8 5,9
7 10 9
9 9 0
8 9 0
0,9 3,2 0
3.4. 2010 4.4. 2010 5.4. 2010
3
0
5,3 9,1 5,8
1 1 10
4 9 9
6 9 10
0 2,7 0,3
2
0
6,3 10,1 9,9
1 0 9
1 7 4
1 10 0
0 0 0
43 15 4
2
14,9 13,2 11,9
10 10 10
9 10 10
10 9 9
0,9 0,1 1,3
0
7,8 7,9 7,9
10 10 10
10 10 10
10 10 10
0 4,3 4,8
18 4
17.4. 2010 18.4. 2010 41 8 19.4. 2010 1.5. 2010 2.5. 2010 3.5. 2010
15.5. 2010 16.5. 2010 50 3 17.5. 2010
C
6
59
Výsledky pozorování na rybníku Pecák horní; A – ropucha obecná (Bufo bufo) B – skokan hnědý (Rana temporaria) C – skokan zelený (R. kl. esculenta) D – čolek horský (Triturus alpestris) Záznamy o počasí: T. prům. – denní průměrná teplota vzduchu, Obl.07–21 – oblačnost v uvedené denní době v desetinách pokrytí oblohy, Srážky – úhrn srážek za 24 hod. Tab. 37. Sumarizace výsledků rybníka Pecák horní z roku 2010 Rybník Pecák horní T D prům. °C -6 0 -3,6 -6,7
Den
A
B
6.3.2010 7.3. 2010 8.3. 2010
0
0
0
20.3. 2010 21.3. 2010 13 4 22.3. 2010
8
0
3.4. 2010 4.4. 2010 5.4. 2010
4
18 2
C
Obl.07 desetiny 9 9 4
Obl.14 desetiny 7 1 9
Obl. 21 desetiny 9 10 0
Srážky Mm 0 0,1 0
6,9 9,8 5,9
7 10 9
9 9 0
8 9 0
0,9 3,2 0
0
5,3 9,1 5,8
1 1 10
4 9 9
6 9 10
0 2,7 0,3
1 0 9
1 7 4
1 10 0
0 0 0
17.4. 2010 18.4. 2010 20 7 19.4. 2010
3
0
6,3 10,1 9,9
1.5. 2010 2.5. 2010 3.5. 2010
0
0
14,9 13,2 11,9
10 10 10
9 10 10
10 9 9
0,9 0,1 1,3
15.5. 2010 16.5. 2010 33 11 4 17.5. 2010
0
7,8 7,9 7,9
10 10 10
10 10 10
10 10 10
0 4,3 4,8
18 8
60
Výsledky pozorování na rybníku Pecák dolní; A – ropucha obecná (Bufo bufo) B – skokan hnědý (Rana temporaria) C – skokan zelený (R. kl. esculenta) D – čolek horský (Triturus alpestris) Záznamy o počasí: T. prům. – denní průměrná teplota vzduchu, Obl.07–21 – oblačnost v uvedené denní době v desetinách pokrytí oblohy, Srážky – úhrn srážek za 24 hod. Tab. 38. Sumarizace výsledků rybníka Pecák dolní z roku 2010 Rybník Pecák dolní T D prům. °C -6 0 -3,6 -6,7
Den
A
B
6.3.2010 7.3. 2010 8.3. 2010
0
0
0
20.3. 2010 21.3. 2010 9 22.3. 2010
2
0
0
11 1
2
3.4. 2010 4.4. 2010 5.4. 2010
C
Obl.07 desetiny 9 9 4
Obl.14 desetiny 7 1 9
Obl. 21 desetiny 9 10 0
Srážky Mm 0 0,1 0
6,9 9,8 5,9
7 10 9
9 9 0
8 9 0
0,9 3,2 0
0
5,3 9,1 5,8
1 1 10
4 9 9
6 9 10
0 2,7 0,3
1 0 9
1 7 4
1 10 0
0 0 0
17.4. 2010 18.4. 2010 22 4 19.4. 2010
0
0
6,3 10,1 9,9
1.5. 2010 2.5. 2010 3.5. 2010
15 6
1
0
14,9 13,2 11,9
10 10 10
9 10 10
10 9 9
0,9 0,1 1,3
15.5. 2010 16.5. 2010 24 9 17.5. 2010
2
0
7,8 7,9 7,9
10 10 10
10 10 10
10 10 10
0 4,3 4,8
61
5.4 Grafické znázornění výsledků za sledovaná období 2008, 2009 a 2010 Obr. číslo 1. vypovídá o grafickém znázornění výsledků monitorovaných obojživelníků za jednotlivá období v letech 2008, 2009 a 2010. Jedná se o sumarizaci za všechny tři roky do jednoho grafu, který je členěn po jednotlivých rybnících, na kterých je vždy každý obojživelník znázorněn třemi sloupci ve třech odstínech jedné barvy (každý rok má jeden barevný odstín). Z tohoto grafu je možné pouhým pohledem vyčíst, který obojživelník je v největším zastoupení a v kterém roce a samozřejmě i naopak v nejmenším zastoupení.
Obr. 1. Grafické znázornění výsledků na jednotlivých rybnících v letech 2008, 2009 a 2010
Následující obr. číslo 2.- 4. jsou zpracovány za každý rok jednotlivě, tedy jedna barva, jeden obojživelník. I zde je pouhým pohledem možno zjistit, který obojživelník se těší nejvyššímu zastoupení a naopak, nejvíce se vyskytuje ropucha obecná (Bufo bufo) a v nejmenším zastoupení je čolek horský (Triturus Alpestris).
62
Obr. 2. Počty zaregistrovaných obojživelníků na jednotlivých rybnících za rok 2008
Obr. 3. Počty zaregistrovaných obojživelníků na jednotlivých rybnících za rok 2009
Obr. 4. Počty zaregistrovaných obojživelníků na jednotlivých rybnících za rok 2010
63
5.5 EVIDENCE VÝSKYTU VOLAVEK V tab. 39. je zaznamenána evidence výskytu volavek v dané lokalitě v roce 2009. Vzhledem k tomu, že nelze sledovat stav volavek pouze na jednom rybníku z důvodu přeletu na všechny okolní rybníky, číslo uvádí součet volavek na rybnících Pecák horní, Pecák dolní, Svatba, Prochodský, Karlov malý a Karlov velký. Tab. 39. Záznam evidence výskytu volavek datum
hodina
počet volavek
4.3.2009 7.3.2009 11.3.2009 15.3.2009 18.3.2009 21.3.2009 25.3.2009 31.3.2009 6.4.2009 14.4.2009 21.4.2009 28.4.2009 7.5.2009 20.5.2009 28.5.2009 9.6.2009 24.6.2009 2.7.2009 16.7.2009 24.7.2009 10.8.2009 18.8.2009 25.8.2009 3.9.2009 11.9.2009 14.9.2009 21.9.2009 26.9.2009 13.10.2009 16.10.2009 16.10.2009 21.10.2009 22.10.2009 25.10.2009 27.10.2009
10:30 13:00 12:30 7:30 8:00 7:00 6:30 10:00 9:00 10:30 16:30 8:00 13:00 12:00 15:00 8:30 9:00 13:00 10:00 15:00 9:00 14:30 10:15 12:30 13:00 9:00 8:00 11:30 13:00 9:00 14:00 7:00 9:30 12:30
6 13 11 9 13 2 9 3 7 14 4 3 4 2 3 3 2 2 3 9 7 6 9 11 7 6 4 13 6 7 6 16 2 3
POZNÁMKY: datum nasazení výlovu, zámrzu, rozmrznutí rybníka rozmrznutí rybníka výlov Svatba Pecáky výlov Karlov velký výlov Karlov malý výlov Pecák dolní + Prochodský
nasazení Svatba, Prochodský nasazení Karlov velký, Pecák dolní
Pecák dolní, Prochodský Pecák horní, Prochodský Pecák horní, Pecák dolní
Svatba, Pecák dolní Svatba, Prochodský Svatba, Prochodský, Karlov velký, Karlov malý Pecák horní, Pecák dolní výlov Svatba
výlov Karlov velký Pecák dolní, Pecák horní Pecák dolní, Pecák horní
64
6 ZÁVĚR Monitorování výskytu obojživelníků v lokalitě několika vytypovaných rybníků s různou antropogenní zátěží v okolí města Horní Jelení vedlo k zjištění následujícího: rybníky Pětinoha (Pletinoha), Hanzlíkovec, Letec, Pecák horní a Pecák dolní jsou stále hojně osídleny obojživelníky se vzrůstající tendencí výskytu. Prostředí krajiny, ve které se nacházejí rybníky Pětinoha, Hanzlíkovec a Letec je v dobrém stavu a to platí i o kvalitě voda. V případě dalších rybníků Pecák horní a Pecák dolní bylo zaznamenáno znečištění z přitékajících splašků. Ve výše uvedené soustavě rybníků je stejné druhové osídlení. Vyskytují se zde v hojném zastoupení ropucha obecná (Bufo bufo) spolu se skokanem hnědým (Rana temporaria), ale také jsou zde k vidění zástupci čolka horského (Triturus alpestris) a skokana zeleného (Rana kl. esculenta). Přesné počty vyskytujících se obojživelníků jsou zaznamenány v tabulkách umístěných ve výsledcích. Dále následuje sumarizace pozitiv a negativ.
Jako pozitivní bylo vyhodnoceno následující:
Využití rybníků není intenzivním způsobem, ale hospodaření probíhá environmentálně šetrný a živinově bilančně vyrovnaný způsob chovu ryb. Hospodařením jsou zajištěny vhodné podmínky podporující rozvoj obojživelníků Je zde převaha podzimních výlovů, zimování obojživelníků v sedimentu. Pokud jde o jarní výlov, je prováděn mimo období rozmnožování obojživelníků (dle lokálních klimatických podmínek a to po odtání ledu), následně navazuje
okamžité
zastavení rybníků a jejich opětovné napouštění. Na monitorovaných rybnících neprobíhá letnění. Zachování vody v soustavě (na zimní období zůstává v soustavě některý z rybníků na plné vodě = je využíván jako komora) Na rybnících nejsou aplikována žádná organická ani anorganická hnojiva (pozn. výjimkou může být řešení mimořádných událostí, např. přítok znečištěné vody z obce
65
Horní Jelení o vysokém obsahu N je třeba bilancovat jednorázovou aplikací fosforečného hnojiva. V rybníce jsou odchovávány především mladé ročníky dravých ryb (Š0), které jsou potravně orientované na zooplankton. Dalším velkým pozitivem je rozhodnutí o výstavbě tlakové kanalizace pro Dolní Jelení, které bude napojeno na čistírnu odpadních vod v Horním Jelení. Realizace je ve stádiu sumarizování potřebné dokumentace a stavba je již schválena.
Jako negativní bylo vyhodnoceno: Pravidelným Monitoringem fyzikálněchemických vlastností vody byla zjištěna Rybářstvím Litomyšl výrazně zhoršena kvalita přítokové vody z Horního Jelení. S tímto s velkou pravděpodobností souvisí i ukládání těchto látek v sedimentu u obou 2 dolních rybníků. Tato znečištěná voda je důsledkem problémů při hospodaření (kyslíkové deficity, disbalance živin, mimořádné stavy, ohrožení obsádky, zarůstání okřehkem a následná stratifikace apod.)
Predační tlak volavky popelavé – součást potravy volavky popelavé tvoří z části i obojživelníci. Volavka volí svou potravu dle dostupnosti. Preferuje ryby, ale pokud je snadná dostupnost obojživelníků, volí to co je snadno dostupné. Evidence volavek (která je uvedena ve výsledcích) sloužila jako podklad pro vydání povolení k odstřelu jedinců Volavky popelavé na rybníku Pecák horní. Kompetentní úřady povolily odstřel 1 ks za rok na tomto rybníku. Tento verdikt je pro splnění účelu nedostačující. Přesto, že tuto záležitost v současné době řeší Ministerstvo životního prostředí v Praze, dosud nebylo rozhodnuto. Vzhledem k tomu, že odstřel má pouze odstrašovací charakter, odstřelem 1 ks volavky nedojde k snížení tlaku na rybniční prostředí a redukci. Stále se zvyšujících počtů populace Volavky popelavé v lokalitě, která nepřirozeně roste právě díky konzumaci rybích společenstev chovaných v rybnících a řekách produkovaných lidskou činností a v neposlední řadě i obojživelníky. Je možné předpokládat, že realita bude určitě několikanásobně vyšší dle informací od mysliveckých sdružení v honitbách, kteří tuto záležitost (volavky) příliš neřeší.
66
Hydrologické poměry v lokalitě – je nutné nadále dodržovat správné hospodaření s vodou v rybniční soustavě. Vodnost toku, na kterém leží Pětinoha, Hanzlíkovec, Letec je katastrofální – velmi pomalu rybníky natékají, v létě ztrácí vodu způsobené případným výparem a odtokem. Je tedy nutné v budoucnu řádně hospodařit s vodou a předcházet případným problémům jako například pokud by nastala situace, kdyby každý rybník měl jiný vlastník a hospodařil by nezávisle na ostatních, může se stát, že rybníky nenatečou. Proto se preferuje uživatel jeden a pak se vypouští rybníky tak, že se zachytává vždy voda v níže ležícím a stačí pak tedy napustit pouze horní. To vše za předpokladu, že musí být sladěn hospodářský cyklus.
Zemědělské hospodaření v okolí – zemědělsky obhospodařované pozemky jsou ve správě Zemědělské společnosti Ostřetín a.s. Dle informací pracovníka této společnosti, jsou využívány běžné osevní postupy a hnojeno hnojivy běžným způsobem.
Navrhovaná řešení problémů: Především je nutná výstavba kanalizace a ČOV v obcích na toku, s odpovídající technologií, jako je např. odbahnění rybníka. To by bylo velice prospěšné. Bohužel toto řešení je však problém nedostatků financí. Odhadované náklady jsou z hlediska ochrany přírody orientačně 1,5 – 2,0 milióny korun na opravu a odbahnění 1 hektaru rybníka. Přepočteno na opravu a odbahnění obou rybníků Pecáků to činí odhadem cca 10 mil Kč.
67
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ARNOLD E. N. & OVENDEN D. W., 2002: A field guide to the Reptiles and Amphibians of Britain and Europe. Collins, London, 288 s. BARUŠ V. a OLIVA O., 1992: Obojživelníci. Praha, Academia, 340 s. GAISLER J., 1983: Zoologie obratlovců. Praha, Academia, 535 s. CHINERY M., 1998: Flóra a fauna Evropy. Praha, Slovart, 384 s. LAŠTŮVKA Z., GAISLER J., ŠŤASTNÁ P. & PELIKÁN J.,
2004: Zoologie pro
zemědělce a lesníky. Brno, Konvoj, 264 s. LOSOS B., GULIČKA J., LELLÁK J. & PELIKÁN J.,1984 Ekologie živočichů. SPN, Praha, 316 s. MORAVEC J.,1994: Atlas rozšíření obojživelníků v ČESKÉ Republice. Národní Muzeum, Praha, 136 s. MORAVEC J., 1989: Síťové mapování rozšíření obojživelníků a plazů v programu zoologického oddělení Národního muzea. Abstr.VIII. Konf. Herpetol. sekce ČSZS ČSAV, s. 4. MORAVEC J., 1990: Informace o průběhu síťového mapování rozšíření obojživelníků a plazů v České republice. Abstr. IX. Konf. Herpetol. sekce ČSZS ČSAV, s. 7. MORAVEC J., 1991: Informace o průběhu síťového mapování rozšíření obojživelníků a plazů v České republice. Abstr. X. Konf. Herpetol. sekce ČSZS ČSAV, s. 4. MORAVEC J., 1992: Zpráva o postupu síťového mapování rozšíření obojživelníků v České republice. Abstr. IX. Konf. Herpetol. sekce ČSZS ČSAV, s. 6-9. MIKÁTOVÁ B. & VLAŠÍN M., 1998: Ochrana obojživelníků. Brno, ČSOP, 140 s. MIKÁTOVÁ B. & VLAŠÍN M., 2002: Ochrana obojživelníků. Brno, ČSOP, 140 s. MIKÁTOVÁ B. & VLAŠÍN M., 2004: Obojživelníci a doprava. Brno, ČSOP, 99 s. VLAŠÍN M., 2007: Klíč k určování obojživelníků a plazů. Brno, Rezekvítek, 40 s. ČERNOHOUS F., 1978: Příspěvek k rozšíření vodních makrofyt ve východních Čechách. Zprav. kraj. mus. vých. Čech, Pardubice, 5/3 : 31-50 ČERNOHOUS F., 1980: Callitriche hermaphroditica v Československu. - Preslia, Praha, 52 : 203-208
68
FALTYS V., 1986: Inventarizační průzkum vegetačního krytu CHPV Pětinoha. - ms. dep. AOPK Pardubice HADAČ E. & HADAČ J., 1943: Příspěvek ke květeně východních Čech. - Věst. král čes. společ. nauk, Praha: 1943: 1-23 HRDOUŠEK D., 1990: Regionální výzkum obojživelníků a plazů na lokalitě rybník Pětinoha. - ms. dep. AOPK Pardubice, práce SOČ KROULÍK M., s.d.: Materiály ke květeně Vysokomýtska. - ms. dep. AOPK Pardubice PROCHÁZKA F., 1977: Flóristický materiál ke květeně východních Čech. - Zprav. KMVČ, Hradec Králové, 4/3: 1-119
Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Zákon 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny Vodní zákon č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění Nařízení vlády č.61/2003 Sb.
Elektronické zdroje: ČHMÚ – Meteorologická stanice Ústí nad Orlicí [online]. Poslední revize 29.3.2011 [cit. 2011-03-10] Dostupné z:
Wikipedie – Volavka popelavá [online]. Poslední revize 1.4.2010 [cit. 2011-03-19] Dostupné z:
69
Seznam tabulek: Tab. 1. Hodnoty pH (letální a kritické) pro vybrané naše obojživelníky podle Pierce a Harveye, 1987, Leuven a kol.1986. Tab. 2.
Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Pětinoha v roce 2008
Tab. 3.
Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Pětinoha v roce 2009
Tab. 4.
Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Pětinoha v roce 2010
Tab. 5.
Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Hanzlíkovec v roce 2008
Tab. 6.
Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Hanzlíkovec v roce 2009
Tab. 7.
Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Hanzlíkovec v roce 2010
Tab. 8.
Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Letec v roce 2008
Tab. 9.
Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Letec v roce 2009
Tab. 10. Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Letec v roce 2010 Tab. 11. Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Pecák horní v roce 2008 Tab. 12. Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Pecák horní v roce 2009 Tab. 13. Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Pecák horní v roce 2010 Tab. 14. Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Pecák dolní v roce 2008 Tab. 15. Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Pecák dolní v roce 2009 Tab. 16. Počty a druhy vysazených / vylovených ryb z rybníka Pecák dolní v roce 2010 Tab. 17 . Provozní rozbory vody Tab. 18 . Provozní rozbory vody Tab. 19 . Provozní rozbory vody Tab. 20 . Provozní rozbory vody Tab. 21. Početní zastoupení zjištěných druhů na jednotlivých studijních plochách v roce 2008 Tab. 22. Početní zastoupení zjištěných druhů na jednotlivých studijních plochách v roce 2009 Tab. 23. Početní zastoupení zjištěných druhů na jednotlivých studijních plochách v roce 2010 Tab. 24. Sumarizace výsledků rybníka Pětinoha z roku 2008 Tab. 25. Sumarizace výsledků rybníka Hanzlíkovec z roku 2008 Tab. 26. Sumarizace výsledků rybníka Letec z roku 2008
70
Tab. 27. Sumarizace výsledků rybníka Pecák horní z roku 2008 Tab. 28. Sumarizace výsledků rybníka Pecák dolní z roku 2008 Tab. 29. Sumarizace výsledků rybníka Pětinoha z roku 2009 Tab. 30. Sumarizace výsledků rybníka Hanzlíkovec z roku 2009 Tab. 31. Sumarizace výsledků rybníka Letec z roku 2009 Tab. 32. Sumarizace výsledků rybníka Pecák horní z roku 2009 Tab. 33. Sumarizace výsledků rybníka Pecák dolní z roku 2009 Tab. 34. Sumarizace výsledků rybníka Pětinoha z roku 2010 Tab. 35. Sumarizace výsledků rybníka Hanzlíkovec z roku 2010 Tab. 36. Sumarizace výsledků rybníka Letec dolní z roku 2010 Tab. 37. Sumarizace výsledků rybníka Pecák horní z roku 2010 Tab. 38. Sumarizace výsledků rybníka Pecák dolní z roku 2010 Tab. 39. Záznam evidence výskytu volavek
Seznam grafů: Obr. číslo 1. Grafické znázornění výsledků na jednotlivých rybnících v letech 2008, 2009 a 2010 Obr. číslo 2. Grafické znázornění vyskytovaných obojživelníků na jednotlivých rybnících za rok 2008 Obr. číslo 3. Grafické znázornění vyskytovaných obojživelníků na jednotlivých rybnících za rok 2009 Obr. číslo 4. Grafické znázornění vyskytovaných obojživelníků na jednotlivých rybnících za rok 2010
71
PŘÍLOHY
72