MASARYKOVA UNIVERZITA. Využití školní zahrady jako přírodní učebny pro potřeby ŠVP ZV polní plodiny PEDAGOGICKÁ FAKULTA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra biologie

Využití školní zahrady jako přírodní učebny pro potřeby ŠVP ZV – polní plodiny Bakalářská práce

Brno 2008

Autor práce: Jana Opatřilová

Vedoucí práce: Ing. Helena Jedličková

1

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury.

Brně dne 20. dubna 2008

Jana Opatřilová

2

MOTTO: „Je vědecky prokázáno, že v současných stále se zhoršujících podmínkách životního prostředí dochází stále více ke zhoršování zdraví jedince i společnosti. … … Pro rozvoj ekologického myšlení a odpovědného vztahu k vlastnímu zdraví má pěstitelství jako předmět naplněný praktickou činností nezastupitelné místo v přírodovědném vzdělávání žáků základních škol.“ (FALTÝNOVÁ, 1998, s. 36)

3

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Heleně Jedličkové za cenné rady a za čas, který mi v souvislosti s bakalářskou prací věnovala. Zvláštní dík patří rodičům, sestře Pavlíně, prarodičům, kteří mně při studiu i při psaní práce podporovali.

4

Obsah ÚVOD…………………………………………………………………………………………………….3 TEORETICKÁ ČÁST 1.

POČÁTKY ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZDĚLENÍ POLNÍCH

PLODIN………….CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.5 1.1

ZRNINY…………………………………………………………………...........6

1.1.1 Přehled obilnin pro výuku na ZŠ……………………………………………………..……8 1.1.1 Přehled luštěnin pro výuku na ZŠ.................................................................10 1.2

TECHNICKÉ PLODINY…………………………………………………… …...12

1.2.1 Přehled olejnin pro výuku na ZŠ………………………………………….……13 1.2.2 Přehled přadných rostlin pro výuku na ZŠ...................... Chyba! Záložka není definována. 1.2.3 Přehled siličnatých , narkotických, léčivých a kořeninových rostlin pro výuku na ZŠ………………………………………………………………….16 1.3

OKOPANINY……………………………………………………………….…19

1.3.1 Přehled hlíznatých okopanin pro výuku na ZŠ ............…Chyba! Záložka není definována. 1.3.2 Přehled semenných a bulevnatých okopanin pro výuku na ZŠ ............. Chyba! Záložka není definována. 1.4 PÍCNINY………………………………………………...................................CH YBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.

1.4.1 Přehled jednoletých pícnin pro výuku na ZŠ .................. Chyba! Záložka není definována. 1.4.2 Přehled víceletých pícnin pro výuku na ZŠ ..................... Chyba! Záložka není definována. 1.5

ALTERNATIVNÍ PLODINY A

MEZIPLODINY…………………………….............CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.

5

2. VÝZKUM VYUŽITÍ ŠKOLNÍ ZAHRADY…………………………………….28 2.1 2.1.1

VYBRANÉ

CHARAKTERISTIKY ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ…………………………28

Geomorfologie………………………………………………....…………………29

2.1.2 Pedologie……………………………………………………………….…………30 2.1.3 Hydrologie………………………………………………………………………...30 2.1.4 Klima…………………………………………………………………………….…31 2.1.5 Biogeografie (rostlinstvo, živočišstvo)…………………………………………31 2.2

METODY VÝZKUMU

…………………………………………………………..CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.

2.2.1 Výzkum metodou dotazníku……………………………………...…….……..…Chyba! Záložka není definována.

3. CÍLE A HYPOTÉZY VÝZKUMU………………………………………………35

PRAKTICKÁ ČÁST 4.

METODIKA VÝZKUMU……………………………………………….……....36 4.1

TVORBA DOTAZNÍKU…………………………………………………………36

4.2

ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ………………………………………………….……36

4.3

ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ…………………………………………………..…37

4.4

METODIKA VYUŽITÍ

ROSTLIN………………………………………….…..…38

4.4.1 Fazol obecný………………………………………………………………………38 4.4.2 Hrách setý…………………………………………………………………………40 5.

VÝSLEDKY VÝZKUMU………………………………………………..………43 5.1

DOTAZNÍK……………………………………………………………………43

5.2

CHARAKTERISTIKA ŠKOL DLE PODMÍNEK PRO NAVRHOVANOU VÝUKU………50

5.2.1 Informace o zkoumaných školách……………………………………………….52 5.2.2 Informace o školním pozemku a rostlinách na něm pěstovaných…………..53 6

5.2.3 Personální podmínky pro integraci v přírodovědném učivu…………….…..57 5.2.4 6.

Využití vypěstovaných rostlin ve výuce……………………….…………………60

DISKUSE…………………………………………………………………………61

ZÁVĚR…………………………………………………………………………………………......…..63 RESUMÉ……………………………………………………………………………....68 SUMMARY………………………………………………………………………………………...…68 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ........................................................................................70 CITOVANÉ A POUŽITÉ ZDROJE .........................................................................................72 SEZNAM PŘÍLOH ..........................................................................................................................73 PŘÍLOHY

Úvod Ve 21. století jsme svědky zrodu nového přístupu žáka a učitele ve vzdělávání. Je

využíváno

zkušenostní

učení

podle

zásad

konstruktivistické

pedagogiky

(JEDLIČKOVÁ, 2007). Domnívám se, že pouhý „suchý“ výklad látky je dnes na ZŠ nevyhovující. Žáky je nutné zaujmout, převést probíranou problematiku do praktického života. Aby žák věděl proč a nač se daným problémem v daném okamžiku v hodině zabýváme a hlavně, aby si prožil a tím snáze lépe zapamatoval učební látku. Právě propojením a integrací přírodopisu a pěstitelství by bylo možné dosáhnout většího zájmu žáka o tyto pro život důležité předměty. V problematice, kterou se tato práce zabývá, nejde jen o rostliny běžné, jež se pěstují i na soukromých zahradách, protože ty snad většina z nás rozezná. Máme na mysli rostliny zemědělské nebo průmyslové, které se u nás pěstují na polích nebo ve sklenících. Ty mohou být dětem neznámé. Přitom znalost právě těchto rostlin (jestliže přihlédnu ke své druhé specializaci, a tou je zeměpis) může pak žákům usnadnit úvahy o rozmístění pěstování rostlin na zemi (v rámci světových regionů i států). Domníváme se, že znalosti žáci využijí nejen při studiu zeměpisu. A pokud zná žák i vzhled rostliny, snadno se může dovtípit, která z jejích částí je asi lidmi využívána a komplexně propojit tyto znalosti v běžném životě. Zde je, alespoň částečně, splněn cíl školy jako instituce -

7

připravit žáka na opravdový život. Zamýšlíme se, který žák páté, šesté, sedmé, osmé nebo i deváté třídy ví, jak vypadá a jak se pěstuje například sója luštinatá či len setý. Jestliže pomineme výše uvedené možnosti vyučování pěstitelství na 2. stupni základní školy, jsou tu i jiná naprosto nesporná pozitiva tohoto předmětu (pokud je tedy vyučován a ne jen uskutečňován ve formě občasného plení záhonů). Rostliny vypěstované na školním pozemku lze používat na různé školní účely, pokusy a demonstrace rozličných biologických procesů. Konkrétní budou rozvinuty v této bakalářské práci v příslušných kapitolách. Myslíme si, že celkový proces činností zahrnující setbu, pěstování i sklizeň může působit na rozvíjení osobnosti mladého člověka. Může se stát i jeho zálibou a dokonce mu i pomáhat objevit část svého já, kterou dosud nepoznal. Každý z nás si jistě vzpomene na dobu, kdy navštěvoval základní školu, na činnosti, které se zdály být tehdy tak nedůležité a zbytečné. Vzpomínám si, jak jsme byli celá třída donuceni nastoupit s motykou, kolečky a dalším rozličným nářadím na školní pozemky. Museli jsem sázet, plet či okopávat rostliny, které strádaly celý svůj krátký život na zanedbávaném kousku hlíny schovaném kdesi za školní budovou. Dnes si myslím, že rostliny naší péčí spíše trpěly, než že by jim byla ku prospěchu. Tehdy jsme nebyli poučeni ani o způsobu jejich pěstování ani o jejich nárocích na prostředí. Nebylo nám řečeno nic o tom, odkud pocházejí a jak se k nám dostaly. Dokonce jsme mnohdy ani nevěděli, jak se některé rostliny vlastně jmenují a na co jsou školou (nebo všeobecně lidmi) využívány. Téma bakalářské práce bylo vybráno na základě mé osobní negativní zkušenosti z hodin pěstitelství a přírodopisu na základní škole, kterou jsem navštěvovala. Jednou chci poskytnou svým žákům jinou, lepší a zábavnější výuku, a to nejen při hodinách pěstitelství, ale také přírodopisu a zeměpisu - mohu totiž díky své specializaci do jisté míry umožnit propojení těchto tří předmětů. Bakalářskou práci jsem se snažila zpracovat tak, aby se dala co nejefektivněji využít nejen v mé učitelské praxi, ale aby posloužila jako zdroj inspirací pro budoucí učitele, kteří mají podobné cíle jako já. Cíle práce Prvním cílem bakalářské práce je zmapovat stav a využití školních zahrad pro pěstování polních plodin na vybraných školách v trojkové obci Blansko. To 4

znamená metodou dotazníku zjistit, zda dnes základní školy vlastní pozemky, co na nich pěstují, zda integrují v rámci ŠVP přírodopisem s pěstitelstvím atd. Druhým cílem bylo vytvoření metodiky pro pěstování vybraných druhů polních plodin pro potřeby učitelů zpracovávajících cíle ŠVP. V bakalářské práci se v rámci druhého cíle snažíme doporučit učitelům, jak pěstované polní plodiny z různých hledisek využít.

5

TEORETICKÁ ČÁST 1. Počátky zemědělství a rozdělení polních plodin Kapitola je věnována historii, přehledu, rozdělení a seznámení se s jednotlivými polními plodinami. Rostliny jsou rozděleny podle částí, které jsou z nich využívány, podle způsobu jakým jsou pěstovány, nebo podle toho, jak jsou využívány člověkem. Jsou zde zmíněny významnější druhy z hlediska rostlinné produkce, jelikož se domnívám, že s těmito základními plodinami by měl být žák seznámen. Myslím si, že by bylo vhodné neopomenout ani alternativní plodiny a meziplodiny. „ Lidé byli původně nomádi, tzn. že kočovali z místa na místo a živili se lovem zvířat a sběrem divokých plodin. Později začali žít usedlejším způsobem života a obdělávat půdu. Tento přechod se udál v různých oblastech v různé době. Zdá se, že se tak stalo nejdříve kolem roku 10 000 př. n. l. na Blízkém východě, v oblasti dnešního Turecka, Sýrie, Íránu a Iráku, oblasti které se říká úrodný půlměsíc. Jak lidé postupně osidlovali nové oblasti, šířili znalost obdělávání půdy.“ (CHISHOLMOVÁ, MILLARDOVÁ, 1998, s. 4) „Dle dochovaných pramenů bylo v českých zemích obdělávání půdy dlouho na poměrně nízkém stupni vývoje. Ještě koncem 18. století se k orbě mnohdy místo pluhu používal jednoduchý hák. Obilí se žalo srpem, protože rolníci se domnívali, že při kosení se zvyšují ztráty zrna. Starobylý trojpolní systém (při kterém se pole po dvou letech osévání nechalo jeden rok ležet ladem) byl nahrazen střídavým hospodářstvím (pole se osívala postupně různými plodinami, aby se v půdě obnovovaly živiny) až počátkem 19. století.“ (AUGUSTA, HONZÁK, 1998, s. 38) V českých zemích se pěstovaly klasické plodiny, ale byli a jsou zde lidé zvídaví, kteří se stále snaží experimentovat i s pěstováním rostlin alternativních. V této práci je u každého druhu rostliny uveden český i latinský název, čeleď (česky i latinsky) a hospodářské využití dané plodiny. Polní plodiny jsou v této práci rozděleny podle výše uvedených kritérií a podle NEUDERTA a AXMANA (Polní plodiny [online]) na zrniny (obilniny, luskoviny), technické plodiny (olejniny, přadné rostliny, siličnaté, narkotické, léčivé a kořeninové rostliny), okopaniny (hlíznaté, semenné a bulevnaté rostliny), pícniny (jednoleté, víceleté). 6

1.1 Zrniny Do uživatelské skupiny zrniny jsou zahrnuty polní plodiny ze skupiny obilniny a luskoviny, protože se využívají nejen jako potraviny, ale také jako krmivo pro domácí zvířata. Dále zpracováno podle Encyklopedie Planety Země, I. DVOŘÁKA (Diplomová práce: Luskoviny trochu jinak [online]) a J. CHISHOLMOVÉ, A. MILLARDOVÉ (Starověké civilizace) V čínských kronikách se objevují zmínky, že zrniny znali lidé již 2 800 let př. n. l. Klasy z některých dalších druhů obilí byly nalezeny například v egyptských hrobkách nebo v pozůstatcích osad z mladší doby kamenné (období neolitu) v severní Itálii. O využití ječmene a pšenice ve starověkém Řecku se píše například v Homérových eposech Ilias a Odyssea a známy byly rovněž v Mezopotámii. Divoké formy pšenice dnes již neexistují, za to však během několika tisíciletí získal člověk v důsledku křížení její nejrůznější odrůdy. Divoká forma ječmene pochází ze severovýchodní Afriky, ovšem odrůd má ječmen ve srovnání s pšenicí méně. Jak uvádí ve své diplomové práci Ing. Ivan Dvořák luskoviny patří k nejstarším kulturním plodinám, jsou však mladší než obiloviny. Hrách, čočka, bob a cizrna byly důležitými potravinami v klasickém starověku. Nejstarší doklady o pěstování luštěnin pochází z Předního Východu. Na archeologickém nalezišti Hacilar (Turecko) se našly zbytky průkazně pěstovaného hrachu (Pisum sativum arvensis), čočky (Lens esculenta, L. nigricans) z doby 7000 let př.n.l. Ze 6.tisíciletí pochází i údaje o pěstování vikve a bobu. V Čechách se objevila čočka a hrách v 5.tisíciletí v Bylanech u Kutné Hory (období neolitu). Doba bronzová (1500 let př.n.l.) přináší další plodinu, bob. Pro dobu keltského osídlení jsou dominantní druhy bob, hrách, čočka. Od doby bronzové do raného středověku se zabydluje drobnosemenný bob, vikev setá, hrachory, vikev čočkovitá (V. ervilia), vikev hrachovitá (V. pisiformis). Fazol se k nám dostal nejspíše až po objevení Ameriky (1492), sója a podzemnice olejná v 1.polovině 19.století, vikev huňatá a panonská ještě o dalších 50 let později [www.okenkodozahrad.cz].

7

Obilniny jsou rozšířené všude na světě. První místa v rozloze pěstovaných obilnin zaujímají pšenice a ječmen, jež společně patří k nejstarším pěstovaným rostlinám. V důsledku mutací nebo přirozené proměnlivosti se klasy některých trav ve větru tak snadno nevysemenily. Tyto klasy zůstaly lidem, kteří je sbírali a vysévali. Tak se stalo, že se pěstovalo více rostlin právě tohoto typu, a případně se vyvinuly nové domestikované obilniny.

8

1.1.1 Přehled obilnin pro výuku na základní škole V kapitole je uveden přehled rostlin včetně čeledí dle abecedního uspořádání českého názvosloví. Pro potřeby vzdělávání na základní škole je u každého druhu uvedeno základní využití. Odrůdy uváděny nejsou. Obilniny: ječmen setý dvouřadý (Hordeum vulgare conv. distichon var. nici) - čeleď lipnicovité (Poaceae) - výroba pečiva, základ pro výrobu nápojů, krmení hospodářských zvířat ječmen setý víceřadý (Hordeum vulgare conv. vulgare) - čeleď lipnicovité (Poaceae) - výroba pečiva, základ pro výrobu nápojů, krmení hospodářských zvířat kukuřice setá (Zea mays) - čeleď lipnicovité (Poaceae) poddruhy: kukuřice setá koňský zub (Zea mays convar.dentiformis) - je základem nápojů, získáváme z ní tuky, oleje, škrob, sladidlo, alkohol, lipidy, vlákno, slouží jako okrasná plodiny a krmivo hospodářských zvířat kukuřice setá pukancová (Zea mays convar. microsperma) - slouží k výrobě popcornu, k výrobě kukuřičných vloček a krup kukuřice setá tvrdozrnná (Zea mays convar.indurata) - využití je stejné jako u kukuřice seté koňského zubu oves setý (Avena sativa) - čeleď lipnicovité (Poaceae) poddruhy: oves setý nahý (Avena nuda) - obilnina, krmivo oves setý pluchatý (Avena sativa) - je základem pro výrobu nápojů, škrobu; slouží jako krmivo pohanka obecná (Fagopyrum sagittatum) - čeleď rdesnovité (Polygonaceae) - získává se z ní med, rutin, je krmivem hospodáských zvířat 9

proso seté (Panicum miliaceum) - čeleď lipnicovité (Poaceae) - je krmivem pro hospodářská zvířata a slouží jako zelené hnojení pšenice obecná (Triticum aestivum) - čeleď lipnicovité (Poaceae) - získáváme z ní škrob, alkohol, nekrmivém hospodářských zvířat a základem nápojů pšenice tvrdá (Triticum durum) - čeleď lipnicovité (Poaceae) - pěstuje se kvůli škrobu rýže setá (Oriza sativa) - čeleď lipnicovité (Poaceae) - vyrábí se z ní škrob, základ nápojů a je krmivem hospodářských zvířat žito seté (Secale cereale) - čeleď lipnicovité (Poaceae) - je hostitelem námele (farmaceutický průmysl), krmivem pro hospodářská zvířata a je základem některých nápojů Obr. č. 1 : Nezralý klas kukuřice seté (Zea mays)

(OPATŘILOVÁ, 2007)

10

1.1.2 Přehled luskovin pro výuku na základní škole bob koňský (Faba vulgaris) - čeleď bobovité (Fabaceae) - pěstuje se jako zelenina, slouží jako krmivo hospodářských zvířat cizrna beraní (Cicer arietinum) - čeleď bobovité (Fabaceae) - potravina – luskovina, je krmivem hospodářských zvířat, slouží jako rekultivační plodina čočka jedlá (Lens culinaris) - čeleď bobovité (Fabaceae) - potravina – luskovina, zelenina; je krmivem hospodářských zvířat, slouží jako rekultivační plodina – půdní „zlepšovatel“ fazol obecný (Phaseolus vulgaris) - čeleď bobovité (Fabaceae) - potravina – luštěnina, zelenina; slouží jako krmivo hospodářských zvířat hrách rolní (peluška) (Pisum sativum var. arvense) - čeleď bobovité (Fabaceae) - slouží jako krmení hospodářských zvířat hrách setý (Pisum sativum var. sativum) - čeleď bobovité (Fabaceae) - potravinářský průmysl – luštěnina, zelenina; slouží jako krmivo hospodářských zvířat hrachor setý (Lathyrus sativus) - čeleď bobovité (Fabaceae) - potravinářství – zelenina, krmení hospodářských zvířat lupina bílá (Lupinus albus) - čeleď bobovité (Fabaceae) - potravinářství – luštěnina, krmivo pro hospodářská zvířata, okrasná plodina

11

sója luštinatá (Glycine max) - čeleď bobovité (Fabaceae) - potravinářství – oleje, tuky, luštěnina, škrob; přísada – koření; krmení hospodářských zvířat, rekultivační plodina vikev setá (Vicia sativa) - čeleď bobovité (Fabaceae) - krmení hospodářských zvířat, zelené hnojení (NEUDERT, AXMAN, 2000) Obr. č. 2 : Hrách setý (Lathyrus sativus) - lusk


12

1.2 Technické plodiny Do technických plodin zde řadíme olejniny, přadné rostliny, siličnaté, narkotické, léčivé a kořeninové rostliny. Dále zpracováno podle článku S. USŤAKA (Nedřevnaté technické plodiny perspektivní pro bioenergetické účely v podmínkách ČR). Rostliny, které se pěstují pro jiné účely než získání potravin a krmiv, jsou souhrnně nazývány technické plodiny. Pro technické plodiny, které se pěstují za účelem získání energie, se vžil název energetické plodiny. Pěstování plodin pro energetické a technické účely má velký ekologický význam projevující se v omezení skleníkového efektu, v úspoře neobnovitelných zdrojů surovin a energie, ve snížení prašnosti ovzduší a v

zamezení zaplevelenosti území.

Další

nových

příznivý

efekt

spočívá

ve

vzniku

pracovních

příležitostí

a v makroekonomických přínosech. Technické využití biomasy navozuje ekologicky příznivé technologie a umožňuje vznik nových produktů, které neškodí životnímu prostředí. Pěstování energetických plodin tak plní mimoprodukční fce, které jsou významným úkolem moderního zemědělství.

13

1.2.1 Přehled olejnin pro výuku na základní škole fenykl obecný (Foeniculum Vulgare) - čeleď miříkovité (Apiaceae) - potravinářství – zelenina; přísada – koření; materiál – esenciální oleje; lidové léčitelství hořčice bílá (Sinapis alba) - čeleď brukvovité (Brassicaceae) - přísada – koření; farmacie – masti; krmení hospodářských zvířat; zelené hnojení kmín luční (Carum carvi) - čeleď miříkovité (Apiaceae) - přísada – koření; průmysl – esenciální oleje, lipidy; lidové léčitelství konopí seté (Cannabis sativa) - čeleď konopovité (Cannabaceae) - průmysl – olej, vlákno; přísada – koření kopr vonný (Anethum graveolens) - čeleď miříkovité (Apiaceae) - přísada – koření; esenciální oleje; lidové léčitelství len setý (Linum usitatissimum) - čeleď lnovité (Linaceae) - potravinářství – oleje, tuky, pseudocerealie; materiál – vláko, lipidy; krmení hospodářských zvířat; farmacie mák setý (Papaver somniferum) - čeleď mákovité (Papaveraceae) - potravinářský průmysl – tuky, oleje, semeno; krmení hospodářských zvířat; přísada – koření; materiál – lipidy; farmaceutický důmysl – zdroj kodeinu, morfínu, papaverinu, narkotinu atd. …; okrasná rostlina roketa setá (Eruca sativa) - čeleď brukvovité (Brassicaceae) - potravinářství – oleje, tuky, zelenina; krmení hospodářských zvířat

14

řepka olejná (Brassica napus var. napus) - čeleď brukvovité (Brassicaceae) - bio-palivo; potravinářství – tuky, oleje; krmení hospodářských zvířat slunečnice roční (Helianthus annus) - čeleď hvězdnicovité (Asteraceae) - potravinářství – oleje, tuky, pseudocerealie; materiál – vlákno; med; krmení hospodářských zvířat; okrasná plodina tykev olejná (Cucurbita pepo var. oleifera) - čeleď tykvovitvité (Cucurbitaceae) - potravinářství – oleje a tuky; racionální výživa; farmaceutický průmysl - výroba léků; krmivo pro hospodářská zvířata – pokrutiny Obr. č. 3 : Slunečnice roční (Helianthus annus) – květ, listy

(NEUDERT, AXMAN, 2000)

15

1.2.2 Přehled přadných rostlin pro výuku na základní škole konopí seté (Cannabis sativa) - čeleď konopovité (Cannabaceae) - průmysl – olej, vlákno; přísada – koření len setý (Linum usitatissimum) - čeleď lnovité (Linaceae) - potravinářství – oleje, tuky, pseudocerealie; materiál – vlákno, lipidy; krmení hospodářských zvířat; farmacie Obr. č. 4 : Len setý (Linum usitatissimum) – květ


16

1.2.3 Přehled siličnatých, narkotických, léčivých a kořeninových rostlin pro výuku na základní škole bazalka pravá (Ocimum basalicum) - čeleď hluchavkovité (Lamiaceae) - přísada - koření; materiál – esenciální oleje brutnák (Borago officinalis) - čeleď brutnákovité (Boraginaceae) - přísada – koření; výroba medu; tradiční medicína estragon (Artemisa dracunculus) - čeleď hvězdicovité (Asteraceae) - přísady – koření; esenciální oleje - množení je většinou vegetativní meduňka lékařská (Melissa officinalis) - čeleď hluchavkovité (Lamiaceae) - přísada – koření; medonosná a okrasná rostlina; materiál – esenciální oleje; lidové léčitelství ostropestřec mariánský (Silybum marianum) - čeleď hvězdicovité (Asteraceae) - přísada – koření; farmacie – zdroj silymarinu; medonosná rostlina pupalka dvouletá (Oenothera biennis) - čeleď pupalkovité (Oenotheraceae) - lidové léčitelství; materiál – esenciální oleje saturejka zahradní (Satureja hortensis) - čeleď hluchavkovité (Lamiaceae) - přísada koření; lidové léčitelství; okrasná rostlina šalvěj lékařská (Salvia officinalis) - čeleď hluchavkovité (Lamiaceae) - přísada – koření; lidové léčitelství; materiál – esenciální oleje; okrasná rostlina

17

tabák virginský (Nicotiana tabacum) - čeleď lilkovité (Solanaceae) - tabákový průmysl; výroba papíru; materiál – oleje; pokrutiny ke krmení hospodářských zvířat třapatka nachová (Rudbeckia purpurea) - čeleď hvězdicovité (Asteraceae) - okrasná rostlina; lidové léčitelství třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) - čeleď třezalkovité (Hypericaceae) - materiál – esenciální oleje, lipidy; farmaceutický průmysl tymián obecný (Thymus vulgaris) - čeleď hluchavkovité (Lamiaceae) - farmacie - zdroj thymolu; materiál – esenciální oleje; přísada – koření Obr. č. 5 : Mák setý (Papaver somniferum) – celá rostlina


18

Krom výše uvedených rostlin sem patří – fenykl obecný, kmín luční, konopí seté, kopr vonný, len setý a mák setý. (NEUDERT, AXMAN, 2000)

19

1.3 Okopaniny Okopaniny zde dělíme na hlíznaté, semenné a bulevnaté. Zpracováno podle J. PULKRÁBKA (Systém multimediální elektronické publikace – Okopaniny). Okopaniny patří k polním plodinám s velkou listovou plochou. To spolu s morfologickou stavbou vyžaduje dosti stejnoměrné rozmístění rostlin v prostoru. Zpočátku poměrně pomalu rostou, proto je nutné ošetřování mezi řádky a v řádku až do zapojení porostu. V minulosti se tak dělo ručním okopáváním – odtud název „okopaniny“ a později z toho vzniklo pro širokořádkové plodiny označení „kultura okopaninová“. Produkty okopanin se oproti většině polních plodin liší nízkou koncentrací sušiny. Okopaniny jsou polní plodiny poskytující produkty s nízkým obsahem sušiny (10 – 30 %), což společně s jejich biologickými a morfologickými vlastnostmi ovlivňuje postupy pěstování. Sklizně, posklizňové úpravy a skladování. Jsou to velmi produktivní plodiny, schopné poskytovat vyšší hospodářské výnosy než plodiny jiné. Většinou jsou producenty energeticky bohatých látek, které se jako zásobní látky ukládají ve zdužnatělých rostlinných orgánech (stoncích, oddencích, kořenech). Význam okopanin je dán vysokými produkčními schopnostmi organických látek (cukry, škrob, inulin), které zabezpečují energetickou, vitamínovou a minerální složku výživy lidí a krmení zvířat. Látkové složení okopanin se využívá pro přímou výživu (brambory) nebo se z nich průmyslově vyrábějí významné produkty (cukr, škrob, kávovinové náhražky, inulin aj.). Dále se okopaniny používají ke krmení hospodářských zvířat. Zkrmují se buď přímo, nebo se silážují, paří, případně suší. V živočišné výrobě se zužitkovávají zbytky po jejich průmyslovém zpracování (zdrtky, řízky, melasa apod.). Okopaniny mají velký význam i v soustavě hospodaření na půdě.

20

1.3.1 Přehled hlíznatých okopanin pro výuku na základní škole brambor (Solanum tuberosum) - čeleď lilkovité (Solanaceae) - potravinářský průmysl – škrob, základ nápojů, zelenina; krmení hospodářských zvířat slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus) - čeleď hvězdicovité (Asteraceae) - potravinářství – škrob a zelenina; krmení hospodářských zvířat Obr. č. 6 : Slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus) – květ

(NEUDERT, AXMAN, 2000)

21

1.3.2 Přehled semenných a bulevnatých okopanin pro výuku na základní škole čekanka obecná (Cichorium intibus) - čeleď hvězdicovité (Asteraceae) - potravina – základ nápoje, zelenina; přísada – koření; výroba škrobu krmná kapusta (Brassica oleracea conv. acephala var. medullosa) - čeleď brukvovité (Brassicaceae) - krmení hospodářských zvířat mrkev (Daucus carota ssp. sativus) - čeleď miříkovité (Apiaceae) - přísada – barvivo, koření; potravinářství – základ nápojů, zelenina; průmysl – lipidy; krmení hospodářských zvířat řepa obecná (Beta vulgaris) - merlíkovité (Chemopodiaceae) - výroba cukru; krmivo; přísada - barvivo tuřín (Brasicca campestris subsp. rapifera) - čeleď brukvovité (Brassicaceae) - krmení hospodářských zvířat vodnice (okrouhlice) (Brasicca napus var. napobrassica) - čeleď brukvovité (Brassicaceae) - krmení hospodářských zvířat; zelenina (NEUDERT, AXMAN, 2000)

22

Obr. č. 7 : Řepa krmná (Beta vulgaris, ssp. Esculenta) – celá rostlina


23

1.4 Pícniny Zpracováno podle P. TICHÉ a M. VIZINOVÉ (Polní plodiny – Field crops [online]). Pícniny jsou plodiny sloužící k výživě hospodářských zvířat, zejména přežvýkavců a koní. Obsah živin záleží na botanickém složení porostu, listnatější rostliny obsahují větší množství bílkovin, fosforu a karotenu, rostliny s vyšším podílem stébel a stonků mají vyšší obsah vlákniny a nižší podíl ostatních živin. Výživná hodnota pícnin se během vegetace rychle mění, mladé rostliny mají bohatší olistění, rostliny starší mají vyšší zastoupení stébel a stonků. Tyto změny jsou výraznější u jetelovin než u trav a jednoletých pícnin. Pícniny mají nízký obsah sušiny (15 – 25 %), proto, pokud nejsou krmeny přímo, je nutné je konzervovat silážováním, senážováním nebo sušením. Domnívám se, že pícniny se na školních pozemcích příliš nepěstují, uvádíme je jen proto, aby informace o polních plodinách byly kompletní a abychom neopomněly některou ze skupin, které do polních plodin patří. U všech níže uvedených rostlin podle NUDERTA a AXMANA (Polní plodiny [online]) platí, že jsou využívány pro krmení hospodářských zvířat. Titíž autoři Pícniny rozdělili na jednoleté a víceleté.

24

1.4.1 Přehled jednoletých pícnin pro výuku na základní škole lupina proměnlivá (Lupinus mutabilis) - čeleď bobovité (Fabaceae) - potravinářství – luštěnina, oleje a tuky lupina žlutá (Lupinus luteus) - čeleď bobovité (Fabaceae) - okrasná plodina sléz krmný (Malva verticillata) - čeleď slezovité (Malvaceae) - potravinářství - zelenina čirok sudánský – sudanka (Sorghum sudanense) - čeleď lipnicovité (Poaceae) svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia) - čeleď stružkovcovité (Hydrophyllaceae) - zelené hnojení; medonosná a okrasná rostlina vikev huňatá (Vicia villosa) - čeleď bobovité (Fabaceae) - zelené hnojení vikev panonská (Vicia pannonica) - čeleď bobovité (Fabaceae) - zelené hnojení Mimo tyto pícniny sem patří i rostliny zařazené i do jiných (výše uvedených skupin). U těchto rostlin je jako využití uvedeno, že jsou používány pro krmení hospodářských zvířat. Jsou to: bob koňský, hořčice bílá, hrách rolní (peluška), hrách setý, hrachor setý, ječmen setý dvouřadý, ječmen setý víceřadý, krmná kapusta, kukuřice setá koňský zub, kukuřice setá tvrdozrnná, lupina bílá, mrkev, oves setý pluchatý, pohanka obecná, proso seté, pšenice obecná, řepa obecná, řepka olejná, slunečnice roční, sója luštinatá, tuřín, topinambur, vikev setá, vodnice, žito seté. (NEUDERT, AXMAN, 2000)

25

Obr. č. 8 : Proso seté (Panicum miliaceum) - lata


26

1.4.2 Přehled víceletých pícnin pro výuku na základní škole Zpracováno podle P. TICHÉ a M. VIZINOVÉ (Polní plodiny – Field crops [online]). Víceleté pícniny pěstované na orné půdě představují jeteloviny, některé trávy, případně jejich směsky – jetelovinotrávy. Mnohé z nich se uplatňují i v trvalých travních porostech. Obecně pícniny - jeteloviny: Jeteloviny se využívají jako zdroj kvalitního krmiva, ale jsou také zúrodňující složkou osevních postupů. Hlavní využívané druhy: vojtěška (tolice) setá (Medicago sativa) jetel luční (Trifolium pratense) štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) tolice dětelová (Medicago lupulina L.) vičenec libris (Onobrychys viciaefolia) Obr. č. 9: Vojtěška setá (Medicago sativa) - květ

[http://www.aros.cz/cs/osiva/vojteska-seta/]

27

1.5 Alternativní plodiny a meziplodiny Alternativní plodiny jsou kulturní i nově šlechtěné druhy plodin, které nahrazují, rozšiřují a doplňují stávající sortiment plodin a přispívají k rozšíření spektra rostlinné produkce.

Podle tradice pěstování: 1. Znovuzaváděné plodiny - Dříve se u nás pěstovaly, ale z důvodů nižších výnosů, kvality, změny technologií, potravních zvyklostí apod. bylo jejich pěstování omezeno nebo přerušeno úplně (např. pohanka, proso, čekanka). Při rozšiřování osevních ploch těchto plodin lze využít zkušeností i starších dostupných genetických materiálů jako výchozích zdrojů. 2. Nově zaváděné plodiny- Jedná se o druhy úspěšně hospodářsky využívané v jiných oblastech světa. U nás se testují vhodné genotypy a prověřují se jejich produkční schopnosti, přizpůsobivost, agrotechnika, zpracování a možnosti odbytu (např. amaranthus, quinoa, jakon, ...).

Podle účelu využití 1. Netradiční potravinářské plodiny 2. Průmyslové rostliny 3. Energetické rostliny [www.referaty-seminarky.cz] Obr. č. 10: Pohanka setá (Fagopyrum esculentum Moench.) - květ

[http://www.vurv.cz/altercrop/indexCZ.html]

28

2. VÝZKUM VYUŽITÍ ŠKOLNÍ ZAHRADY Bylo vybráno území trojkové obce Blansko (tj. obec s rozšířenou působností). Trojková obec Blansko se nachází na území Jihomoravského kraje (viz Obr. č. 11).

2. 1 Vybrané charakteristiky zkoumaného území Všechny charakteristiky zkoumaného území (kromě biogeografie) byly zpracovány podle V. OCHMANSKÉHO (Okres Blansko). Biografie byla zpracována podle M. CULKA a jeho knihy Biogeografické členění České republiky, k doplnění některých rostlin z dané oblasti byl použit herbář autorky bakalářské práce. Zdrojem pro zjištění fauny a flóry Moravského krasu byl internetový zdroj www.ochranaprirody.cz. Obr. č. 11: Orientační plánek polohy trojkové obce Blansko a zkoumaných škol (2006 / 2007)

Poloha v rámci ČR:

[http://ias.kr-jihomoravsky.cz]

Trojková obec Blansko a zkoumané ZŠ:

29

2. 1. 1 Geomorfologie Z geologického hlediska patří toto území jako celek k moravsko-slezské jednotce Českého masívu a výběžkem sem zasahuje Česká křídová tabule. Spodní stavba zemské kůry se tu zformovala ve starohorách prvohorách. V návaznosti na vrásnění v Karpatech zde pak ve třetihorách došlo k výraznějším pohybům ker podle zlomů, ke zdvihům a poklesům. Reliéf trojkové obce Blansko (patřící do územně správní jednotky okresu Blansko) se vyvíjel za rozmanitých podmínek v různých geologických obdobích. V prvohorách (devon, karbon, perm), v druhohorách (křída) a částečně také v třetihorách byl vývoj ovlivněn střídavým zaplavením níže položených území mořem a usazováním mořských sedimentů. Modelaci terénu značně ovlivnily měnící se podnebné podmínky od druhohorních tropických po převážně chladné od konce třetihor a především ve čtvrtohorách. V současné době má na změny reliéfu největší vliv člověk. Z hlediska regionálního členění reliéfu patří okres Blansko k provincii Česká vysočina. Většina území okresu náleží k Česko-moravské subprovincii. Území je od severu k jihu oddělené údolím řeky Svitavy. Jednotlivé části povrchu okresu jsou rozčleněny hluboce řezanými údolími, s příkrými, přímočaře probíhajícími svahy. Geologie: Moravský kras – devonské vápence/ jsou vněm všechny krasové jevy Adamovská vrchovina + Blanenský prolom– žuly a jim příbuzné horniny, sníženinou Blanenského prolomu protéká řeka Svitava Boskovická brázda ( sníženina) – spraše, mořské jíly, slepence, slínovce a pískovce/ výraznými dominantami jsou Malý chlum a Velký Chlum u Obory ( nadm. výška necelých 500 m)

30

2. 1. 2 Pedologie V závislosti na rozmanitých geologických podmínkách a různé nadmořské výšce se na zkoumaném území vyvinula široká škála půdních typů. Některé z nich jsou velmi vhodné pro zemědělskou činnost. V údolí řeky Svitavy, nalezneme úrodné černozemě, hnědozemě a půdy nivní. Podél některých menších toků (např. Křetínka, Žďárná atd.) se nacházejí půdy glejové. Nejrozšířenějším půdním typem je však zemědělsky méně využitelná hnědá půda kyselá. Zvláštní typ půd, rendziny, se vytvořily ve vápencové oblasti Moravského krasu. Protože zemědělství hraje v hospodářství tohoto regionu významnou úlohu, patří ochrana půd k významným prioritám.

2. 1. 3 Hydrologie Největší část plochy trojkové obce Blansko je odvodňována řekou Svitavou a jejími přítoky. Svitava protéká přibližně středem vytyčeného území ve směru od severozápadu k jihovýchodu napříč Boskovickou brázdou. Nejvýznamnějšími jejími přítoky jsou zprava Křetínka (délka toku 28 km), Úmoří (16 km), a Býkovka (17km). Levostrannými přítoky jsou potom Semíč (18 km), Bělá (21 km ), Punkva (26 km) a Křtinský potok (15 km). Poslední dva jmenované toky odvodňují sever a střed Moravského krasu, jehož vody patří k velmi sledovaným, protože patří ke zdrojům vody pro brněnskou aglomeraci. Na území se nevyskytují příliš velké zásoby podzemních vod. Významnější zásoby se nacházejí pouze v některých částech Drahanské vrchoviny, především v oblasti Moravského krasu. Zdroje minerálních vod nejsou příliš významné. Pouze na několika místech se nacházejí zdroje železitých vod. Přirozené vodní plochy se s výjimkou Moravského krasu na území okresu nenacházejí a ani člověkem vytvořených vodních útvarů, rybníků a vodních nádrží, není mnoho. Z rybníků jsou pravděpodobně nejvýznamnější Olšovec (cca 42 ha). Dále byla vybudována vodní nádrž Palava u Blanska. Řeka Svitava patří k těm více znečištěným řekám. Naopak lépe jsou na tom potoky v pramenných oblastech ve vrchovinách.

31

2. 1. 4 Klima Území patří stejně jako většina ČR k mírně teplé klimatické oblasti. Menší část území na východě, kterou představují nejvýše položené části Drahanské vrchoviny, patří k chladné klimatické oblasti. Průměrná teplota v severní části okresu se pohybuje mezi 8-9°C, v jižní a západní části území mezi 7-8°C, chladná klimatická oblast na východě má průměrnou roční teplotu pouze 6-7°C. Stejně jako s nadmořskou výškou klesá průměrná teplota, tak se naopak zvyšuje celkový úhrn srážek. Ten na většině území přesahuje 650 mm. Počet letních dnů je 10-50, počet mrazových dnů 110-160, počet dnů se sněhovou pokrývkou přibližně 50-120 (větší číslo u posledních dvou charakteristik patří samozřejmě chladné klimatické oblasti). Převládající větry na území okresu jsou severozápadní a západní. Údolím řeky Svitavy často vanou i větry severní a to hlavně v letním období. Zajímavostí jsou časté teplotní inverze v těsných a hlubokých údolích Moravského krasu.

2. 1. 5 Biogeografie (rostlinstvo, živočišstvo) Rostlinstvo Nižší polohy odpovídají hercynským dubohabřinám, méně i karpatským řídce teplomilným doubravám. Ve vyšších polohách jsou hojnější bučiny nebo kulturní smrkové lesy. Na prudších svazích v jižnějším sektoru jsou teplomilné doubravy na kyselejších podkladech, severněji se vyskytují acidofilní doubravy. Konkávní partie hostí suťové lesy. Podle vodních toků jsou většinou olšiny. Primární bezlesí na skalách. Některé druhy rostlin: -

sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), ptačinec hajní ( Stellaria nemorum), ječmenka lesní, kostřava lesní (Festuca altissima)

-

šťovík kyselý (Runex acetosa), rezeda žlutá (Reseda lutea), přeslička rolní (Equisetum arvense), drchnička rolní (Anagallis arvensis), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), chrustavec rolní (Knautia arvensis), pryskyřník prudký (Ranunculus adrie), svízel povázka (Galium mollugo), hrachor luční (Lathyrus pratensis), kakost pyrenejský (Geranium pyrenaicum) 32

Některé druhy rostlin vyskytující se v Moravském krasu: - v nejjižnější části můžeme objevit: dub šipák, jeřáb břek, brslen bradavičnatý, růži berníkolistou. V podrostu najdeme sasanku lesní, kakost krvavý a kamejku modronachovou. Ve střední části se nachází bukohabrové lesy s dubem zimním a dubem letním, rozšířen je i habr obecný. Z bylinek tu najdeme: jaterník podléšťku, kýčelnici devítilistou, ostřici prstnatou a věsenku nachovou. Živočišstvo Fauna regionu je na jihu výrazně ovlivněna brněnskou aglomerací, zaznamenáváme synantropní výskyty a sekundární změny rozšíření různých druhů (např. kuna skalní, poštolka obecná). Údolími kolem povodí přítoků Svratky pronikají výše ojedinělý zástupci teplomilného prvku. Svitava náleží přechodu lipanového a parmového pásma, menší vodní toky patří k pstruhovému pásmu. Některé druhy zvířat: - ježek východní (Erinaceus concolor), muflon obecný (Ovis musimon), srnec evropský (Capreolus capreolus), jelen evropský (Cervus elaphus), prase divoké (Sus scrofa) atd. … Některé druhy zvířat vyskytující se Moravském krasu: - netopýři (hvízdavý, pozdní, velký) - mají v krasu svá významná stanoviště. Z ptactva zde uvidíme: čápa bílého, rorýse obecného, vlaštovku obecnou a jiřičku obecnou. Ze savců: kuna skalní a plšík skalní. A z plazů a obojživelníků: ropucha obecná, ropucha zelená, ještěrka obecná a užovka hladká.

33

2. 2 Metody výzkumu Pro výzkum, který se týkal stavu a využití školních pozemků na území trojkové obce Blansko (tj. obec s rozšířenou působností) se zaměřením na polní plodiny, byla zvolena metoda dotazníku.

2. 2. 1 Výzkum metodou dotazníku Kapitola byla zpracována podle P. FALTÝNOVÉ (Diplomová práce: Současnost a perspektivy výuky pěstitelství jako součásti přírodovědného vzdělávání na 1. stupni základních škol ve vybraných školách okresu Olomouc – šk. r. 1997 / 98. Dále v textu je jinou grafikou zpracován text teoretický a text použitých metod v bakalářské práci. Tzn. text teoretický je uváděn Times New Roman 10. Kromě metody dotazníku pedagogika využívá také celé řady jiných výzkumných metod: pozorování, škálování, interview, metodu verbálních odpovědí, projektivní metodu, experiment aj.

Dotazník je výzkumná metoda, která je vždy určena pro hromadné šetření a pro opatřování statistických dat. Vymezuje se jako soubor přesně formulovaných otázek předkládaných respondentům v písemné podobě za účelem zjištění specifických údajů, názorů, postojů nebo mínění. Dotazníkem lze získat informace o obtížně dostupných faktech, a to od větší skupiny osob, s nimiž není možný osobní kontakt. Při aplikaci dotazníku je nutné si uvědomit, kdy je optimální jeho použití, přesně formulovat cíl výzkumu a jasně stanovit hypotézy v souvislostech zkoumaného jevu. Je také potřeba mít konkrétní představu o zpracování a využití zjištěných informací. Otázky v dotazníku se dělí podle stupně otevřenosti: 1. uzavřená otázka – nabízí hotové alternativní odpovědi, které má výzkumník předem připravené. Respondent pouze zatrhává odpověď. Výhodou uzavřených otázek je lehké zpracování a vyhodnocování odpovědí. 2. otevřená otázka – dává respondentovi volnost u odpovědí. Pouze ho nasměruje na tázanou věc. Neurčují se možnosti odpovědi. (V tomto dotazníku chybí.)

3. polouzavřená otázka – nabízí nejprve možnosti odpovědí a následné vysvětlení formou otevřené otázky. 4. škálovaná otázka – poskytuje odstupňované hodnocení jevu. Posuzovací škály mají obvykle 3, 5, 7 popřípadě 9 stupňů. Počet stupňů se určuje podle žádané jemnosti posouzení. (V tomto dotazníku chybí.)

34

V dotazníku nemusí být pouze jeden druh otázek, naopak je lepší, když se střídá více typů. Doporučená maximální délka dotazníku je asi 30 minut. Musí se brát ohled i na věk respondenta. U respondentů, se kterými se výzkumník nikdy neviděl, je vhodné přiložit k dotazníku průvodní dopis. Při zpracování získaných údajů je prvořadým úkolem přezkoumání získaných dat uvedených v dotaznících a vyřazení všech neúplných a nesprávně vyplněných dotazníků. Následuje kvantitativní zpracování, ve kterém se uspořádají výsledky výzkumu do tabulek. Tím se stávají východiskem pro statistické zpracování. Jestliže jsou data dostatečně utříděna, může následovat kvalitativní analýza údajů a formulování závěrů. Dosažené závěry je třeba konfrontovat s cíli a hypotézami výzkumu, s výsledky jiných obdobných výzkumů a uvést je do souladu s teoretickými východisky.

35

3. CÍLE A HYPOTÉZY VÝZKUMU Navržený dotazník je strukturován na dvě části z nichž každá má jiný dílčí cíl, I. část se navíc dělí na dvě podčásti: I.

část – cíl výzkumu: Zjištění prostorových podmínek pro integraci v přírodovědném učivu 1. Informace o škole 2. Informace o školním pozemku a rostlinách na něm pěstovaných (v případě, že škola školní pozemek využívá)

II.

část – cíl výzkumu: Zjištění personálních podmínek pro integraci v přírodovědném učivu

Na základě vytčených cílů se pokusím analyzovat situaci v trojkové obci Blansko. Dále se pokusíme (pro potřeby učitelů a jejich tvorbu ŠVP) vytvořit metodiku pro pěstování vybraných druhů polních plodin a navrhnout využití vybraných druhů polních plodin ve výuce. Další rostliny a jejich pedagogické využití bude, jak doufám, rozpracováno v diplomové práci. Domnívám se, že zmapováním stavu školních pozemků na území obce s rozšířenou působností odhalím i funkčnost a pestrost výuky pěstitelských prací a zároveň zjistím, zda na těchto školách jde výuka pěstitelství „ruku v ruce“ s výukou přírodopisu/ prvouky.

36

PRAKTICKÁ ČÁST 4. METODIKA VÝZKUMU Metodika výzkumu pojednává o tvorbě dotazníku k výzkumu v bakalářské práci, získávání informací, zpracování výsledků a navrhuje i metodiku využití modelových rostlin (fazol obecný, hrách setý).

4. 1 Tvorba dotazníku Dotazník byl navržen podle zásad, které jsou uvedeny v kap. 2. 2. Týká se stavu školních pozemků, rostlin na nich pěstovaných a integrace prvouky/ přírodovědy („Člověk a jeho svět“)/ přírodopisu („Člověk a příroda“) a pěstitelství („Člověk a svět práce“) v roce 2006 / 2007. Celý dotazník je uveden ve výsledcích v kap. 5. 1 Dotazník. Přestože se obsah bakalářské práce týká pouze 2. stupně ZŠ, byly zmapovány i školy neúplné, tzn. základní školy 1. – 5. stupně. Domníváme se, že pro přístup žáků k práci na školních pozemcích., kteří jsou nebo budou na 2. stupni, je důležité, jak probíhala jejich výuka pěstitelství na prvním stupni. Dotazník byl vytvořen na základě dotazníku uvedeného v diplomové práci (FALTÝNOVÁ, 1998), konzultací se školitelem a studiem odporné literatury.

4. 2 Získávání informací Zjistila jsem že na školách je vhodné se telefonicky ohlásit a požádat o vyplnění dotazníku osobně, seznámit se svým záměrem ředitele školy nebo alespoň jeho zástupce, protože návratnost zaslaných dotazníků je nízká. Následující informace poskytl Školský úřad Blansko: V trojkové obci Blansko je devět škol pouze s prvním stupněm (1. – 5. ročník) a 13 škol úplných (1. – 9. ročník). Neúplné a úplné základní školy jsou v trojkové obci Blansko v poměru 9:13. Dle výzkumné metody náhodného výběru jsem zmenšila tento poměr podle logické úvahy na 3 : 5. Dotazník jsem osobně dodala, spolu s průvodním dopisem (viz příloha č. 1), obálkou velkého formátu a se známkou, na školy v časovém rozmezí od 29. 10. 2007 37

do 2. 11. 2007. Školy byly vybrány náhodně – formou losování. Losování provedla spolužačka Eliška Slavíčková. Dotazník jsem předala k vyplnění do tří škol prvního stupně a do pěti škol úplných. Většinou jej vyplňovali učitelé, kteří učí prvouku - přírodovědu - přírodopis pěstitelské práce, a nebo alespoň jeden z těchto předmětů. ZŠ (1. – 5. ročník):

úplné ZŠ:

ZŠ Bořitov

ZŠ Dvorská (Blansko)

ZŠ Olomoučany

ZŠ Erbenova (Blansko)

ZŠ Ráječko

ZŠ Černá Hora ZŠ Rájec – Jestřebí ZŠ Sloup

Některé s dotazníků přišly zpět už za několik dnů, ale většina až za měsíc nebo i za delší dobu. Byla jsem nucena jejich zpětné zaslání telefonicky urgovat. Z tohoto důvodu se domnívám, že by bylo lepší zvolit při opakování stejného výzkumu raději interview.

4. 3 Zpracování výsledků Výsledky jsem zpracovala podle struktury dotazníku. V části týkající se informací o škole jsem uvedla do textového přehledu počet žáků na škole v roce 2006 / 2007, počet pedagogických pracovníků a informaci o tom, podle jakého Školního vzdělávacího programu škola pracuje. Myslím si, že výše uvedené údaje pomohou čtenáři utvořit si představu o velikosti školy a o směru vzdělávání, jakým jsou její žáci vedeni. Ostatní výsledky jsou zpracovány do tabulek. Vzhledem k relativně malému vzorku škol jsem je zpracovala v programu MS Word. Tabulky představují jednotlivé otázky. Pod každou z nich je slovní komentář. Je shrnutím výsledků vyplývajících z tabulky. Další informace jsem vyhodnotila do tabulek, kde jsou vedle sebe umístěny výsledky ZŠ (1. – 5. ročník) a ZŠ úplné. Umožňuji tak čtenáři srovnat „malotřídky“ a úplné školy z hlediska dané problematiky.

38

Pouze v části 5. 2. 3. Personální podmínky pro integraci v přírodovědném učivu byly výsledky k některým otázkám malotřídních ZŠ a úplných ZŠ zpracovány do tabulek zvlášť. Otázky nebyly stejné, tzn. že odpovědi na ně není možné srovnávat.

4. 4 Metodika využití rostlin V plánované diplomové práci bude navržena a ověřena metodika výuky o vybraných modelových rostlinách (hrách setý, fazol obecný) vhodných pro určitý region a specifické zvláštnosti žáků na školách. V této části bakalářské práce je k diskusi předložena ukázka teoretického zpracování metodických materiálů.

4. 4. 1 Fazol obecný (Phaseolus vulgaris) „Latinské jméno rodové jméno fazol vzniklo z řeckého phaseolos = člunek, loďka (pro tvar lusků). Pochází z Jižní Ameriky, tedy z oblasti tropů, ale postupně se rozšířil do celého světa, jeho výskyt se v Evropě datuje od 16. století. Už staří Aztékové v Mexiku vysévali fazole ve směsi s kukuřicí. Španělé a Portugalci byli první Evropané, kteří fazole používali jako potravinu. Sušené fazole patřily spolu se sušeným masem k nezbytné výbavě námořníků, dobyvatelů. Odvar z lusků sloužil jako nápoj proti melancholii, jako prostředek zvyšující vylučování moči, zklidňující trávicí trubici či k léčbě onemocnění srdce.“ [https://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/77_24767.html] PĚSTOVÁNÍ Zpracováno podle J. DVOŘÁKA ( Diplomová práce: Luskoviny trochu jinak [online]) Fazol obecný má dvě variety – fazol keříčkový a fazol popínavý (tyčkový). fazol keříčkový - lusk žlutý, zelený, červený je teplomilnější než hrách. Seje se do hnízd, po 4 -5 semenech, do hloubky cca 4 cm. Řádky jsou 30 - 50 cm široké, v řádku 15 – 20 - 30 cm. Doba se řídí teplotou půdy (10°C) a posledními mrazíky. Fazol sejeme tak, aby již po vzejití další mrazíky nepřišli. Fazol v dobrých podmínkách vyklíčí a vzchází již za 5 - 7 dnů. Sklizeň nezralých lusků by měla být postupná, při jejím zanedbání rostlina přestává kvést, lusky dozrávají na semeno. Všechny fazole potřebují lehčí sušší půdu zásobenou živinami (II.trať). Za sucha se zejména keříčkové typy zalévají.

39

fazol popínavý (tyčkový) - nesnáší jarní mrazíky, seje se k opoře koncem dubna nebo začátkem května. Vysévá se opět 4 - 5 semen do hnízda. Sklízí se jak lusky, tak i semeno. VYUŽITÍ Využití pro fyziologii rostlin (pokusy) Pokus č. 1: „Když rostlina klíčí, roste směrem ke světlu. Můžeme se o tom sami přesvědčit, když budeme pěstovat fazoli v „bludišti“ vyrobeném z krabice od bot. Na jednom konci krabice vyřízneme okénko a potom uděláme dvě poličky z lepenky a přilepíme je po stranách. Postavíme krabici na jednu z bočních stran („navýšku“). Zasadíme fazoli do květináče, ten vložíme dovnitř a na krabici připevníme víko. Při klíčení si fazole nalezne cestu „bludištěm“ a ven z okénka. Nesmíme zapomenout fazoli zalévat.“

(BURNIE, 1992, s. 39)

Pokus č. 2: Zralé lusky fazolu obecného vložíme do sušárny (50 °C) na 30 minut, poté je umístíme do akvária vyloženého vlhkým filtračním papírem. Žáci pozorují a popisují tvary sledovaných objektů po jejich vysušení a zvlhnutí. Vysvětlení změn: jsou umožněny různou stavbou vrstev buněčných stěn a jejich bobtnavostí při změně vlhkosti – zkrucují se šroubovitě celé chlopně, přičemž lusky v místě nejmenšího odporu praskají a semena jsou přitom vymrštěna do okolí. (Tento pokus může být proveden i s lusky hrachu setého) (zdroj: cvičení Fyziologie rostlin) Využití pro pěstitelství - pěstuje se kvůli semenům a luskům (postupné sklízení) - využívá se jako zelené hnojení aj. Využití pro výchovu ke zdraví Zpracováno podle I. JABLONSKÉHO (Pěstujeme klíčící osivo a výhonky). Fazol obecný i jeho variety můžou být velice chutným zdrojem rostlinných bílkovin. Semena fazole obsahují 25 % bílkovin, jsou bohatá na lyzin a obsahují všechny esenciální aminokyseliny s výjimkou tryptofanu (tzn.: izoleucin, leucin, lyzin, metionin, fenylalanin, treonin, valin). Z vitaminů nalezneme v semenech fazolí B1, B2

40

a niacin. Nesmějí chybět ani minerální látky: hořčík, fosfor, draslík, zvýšený podíl železa a vápníku. Dnes semena fazole běžně využíváme v domácnostech při přípravě různých pokrmů. Uvádím zde pro inspiraci jeden z receptů, které ve své publikaci zmiňuje I. JABLONSKÝ (Pěstujeme klíčící osivo a výhonky, s. 76). Salát z klíčků fazolí 500 g klíčků fazolí (vhodné je použít fazole adzuki), tři malé pomeranče nakrájené na tenké plátky, 4 červené cibule nakrájené na kolečka, 230 gramů vařené rýže, 2 lžíce kokosových vloček, výhonky řeřichy Zálivka: citron s olejem v poměru 1 : 2, 1 lžička sójové omáčky, 1 lžička medu Všechny přísady promícháme v míse. Rozdělíme na porce, každou zakapeme zálivkou a ozdobíme výhonky řeřichy.

4. 4. 2 Hrách setý (Pisum sativum var. sativum) HISTORIE „Archeologické nálezy dokazují, že hrách náleží k nejstarším pěstovaným plodinám. Stopy k počátkům konzumace a pěstování vedou až do doby kamenné a později doby železné. Již 6000 let př. n. l. byl dobře znám na Blízkém východě. Z původního hrachu polního (Pisum arvense) se postupně vyvinulo mnoho kulturních forem. Právě bohatost forem a odrůd umožňuje pěstování hrachu k různému využití. Nejstarší archeologický nález hrachu byl učiněn na Krétě. Ve starověkém Řecku patřil k základním složkám potravy chudých lidí spolu s čočkou a cibulí. V 17. století se sortiment hrachu rozšířil o odrůdy tvořící zelené lusky, které ses staly uznávanou lahůdkou na královském dvoře. Kdysi byl naklíčený hrách (pučálka) u nás oblíbenou pochoutkou, která se prodávala pečená na ulicích jako dnes kaštany. Nyní se hrách pěstuje v oblasti mírného pásma po celém světě, i ve vyšších polohách tropů.“ (JABLONSKÝ, 2005, s. 35)

41

PĚSTOVÁNÍ Zpracováno podle D. JOYCE et al. (Velká encyklopedie zahrady od A do Z). Semena hrachu setého se sejí do hloubky 3 cm, 5 – 8 cm od sebe v blocích; nebo v řadách 5 cm od sebe v 23 cm širokých řádcích, 60 – 90 cm od sebe vzdálených. K urychlení klíčení je dobré chránit časné jarní výsevy poklopem nebo fólií (pokud jsou pevně ukotveny, ubrání vysetý hrách před ptáky a myšmi). Aby bylo dosaženo postupné úrody, je vhodné sít hrách ve 14 denních intervalech (v teplém podnebí je nutné se vyhnout polovině léta). Na otevřeném prostoru se běžně pokrývají porosty sítí na ochranu před ptáky. Jakmile se vyvinou úponky, síť je třeba sejmout a zapíchat do zeminy opory pro rostliny. Při suchém počasí a během květu a tvorby lusků je třeba vydatně zalévat jednou až dvakrát týdně. Hrách lze sklízet po 13 – 14 týdnech. VYUŽITÍ Využití pro fyziologii rostlin (pokusy) Pokus č. 1: V tomto pokusu můžeme s žáky sledovat fáze klíčení semene hrachu setého. Na Petriho misky umístíme navlhčenou vatu a do ní položíme několik semen hrachu. Po pravidelných časových intervalech (např. 2 dny) sledujeme s žáky klíčení hrachu pod mikroskopem a popisujeme jednotlivé části klíčící rostliny. Je třeba nezapomenout na vlhčení vaty. (Na z části vyklíčený kořínek můžeme nakreslit vodorovné čárky a sledovat rozdílnou rychlost růstu růstových zón kořene v těchto částech.) Pokus č. 2: Při pokusu č. 2 budeme demonstrovat vliv světla na vzhled rostliny. Máme několik klíčních rostlin hrachu setého. Polovinu rostlin pěstujeme na světle, polovinu ve tmě. Obě varianty přitom musí mít stejné podmínky (teplo, vlhkost, živiny). Po 1, 5 až 3 týdnech vyhodnotí žáci pokus popisem vzhledu rostliny. (Etiolizace = soubor příznaků týkajících se růstových změn vyvolaných vlivem nedostatečného nebo žádného osvětlení. (zdroj: cvičení Fyziologie rostlin) (Tyto pokusy mohou být provedeny i s klíčními rostlinami fazolu obecného.)

42

Využití pro pěstitelství - pěstuje se kvůli semenům - využívá se jako zelené hnojení aj. Využití pro výchovu ke zdraví Jak uvádí I. JABLONSKÝ (Pěstujeme klíčící osivo a výhonky, s. 35), již Galénos ve 2. stol. n. l. popisoval hrách jako nepříliš chutný pokrm chudých. Nicméně doporučoval obklad z hrachové placky při zápalu plic. Hrách setý i jeho variety můžou být velice chutným zdrojem rostlinných bílkovin. Semena hrachu obsahují 25 % bílkovin a všech 8 esenciálních aminokyselin (tělo je přímá v potravě – nedokáže je vyrobit). Esenciální AMK: izoleucin, leucin, lyzin, metionin, fenylalanin, treonin, tryptofan, valin. Dále jsou v hrachu vitaminy: A, B1, B2, B6, C a minerály: vápník, fosfor, hořšík, měď, mangan, zinek, železo, síra, sodík. Hrachová semena obsahují i hormony a enzymy. Dnes semena hrachu běžně využíváme v domácnostech při přípravě různých pokrmů. Uvádím zde pro inspiraci jeden z receptů, které ve své publikaci zmiňuje I. JABLONSKÝ (Pěstujeme klíčící osivo a výhonky, s. 73). Krémová polévka s naklíčeným hráškem 600 g naklíčeného hrášku, 100 g pistáciových oříšků, 800 ml vody, 1 avokádo, 1 až 2 lžičky sójové omáčky, sůl, čerstvě umletý černý pepř, petržel Umeleme pistáciové oříšky a našleháme je s vodou. Avokádo rozpůlíme, vypeckujeme, rozmixujeme a smícháme se vzniklým pistáciovým mlékem, polévku okořeníme a osolíme. Před podáváním rozmixujeme a vmícháme naklíčený hrášek. Podle chuti můžeme dochutit petrželkou nebo řeřichou. Lze přidat i drobné nasekané orestované žampiony. V zimě můžeme polévku podávat ohřátou ve vodní lázni. V létě je osvěžující studená.

43

5. VÝSLEDKY VÝZKUMU 5. 1 Dotazník Dotazník I,II k bakalářské práci : Využití školní zahrady jako přírodní učebny pro potřeby ŠVP - polní plodiny Jedním z cílů bakalářské práce je zmapovat stav o možnosti využití školních zahrad pro realizaci tématu polní plodiny činnostním integrovaným učením na školách v trojkové obci Blansko a návrh aktivizačních metod a forem učení k danému tématu ve výuce dle ŠVP. (integrace

v ŠVP:

prvouky/

přírodovědy/

přírodopisu

s

pěstitelstvím/

chovatelstvím)

Dotazník I. Cíl výzkumu: Prostorové podmínky pro integraci v přírodovědném učivu 1.Informace o škole jméno ředitele/-ky zařízení nebo školy …………………………………………… jméno respondenta …………………………………………...

a) název školy:

……………………………………………

adresa školy:

……………………………………………

telefon školy:

……………………………………………

(možnost použít razítko školy)

44

b) Škola je: (zakroužkujte)

- úplná ZŠ bez specializace - úplná ZŠ se specializací (prosím doplňte) ………………………………………………… - alternativní škola (prosím doplňte typ) ……………………………………………….. - 1. stupeň ZŠ - malotřídní škola

c) Orientace školy vyjádřená ve ŠVP: - Zelená škola - Zdravá škola - Evropská škola - Sportovní škola - jiný (prosím doplňte) ………………………………….

d) Počet žáků školy v roce 2006 / 2007: ………..

e) Počet pedagogických pracovníků v roce 2006 / 2007: ……….

f) Podle ŠVP škola experimentálně pracuje: (správnou odpověď buď zakroužkujte nebo doplňte) od roku ……………………… od 3. září 2007

45

2. Informace o školním pozemku a rostlinách na něm pěstovaných ( v případě, že škola školní pozemek využívá) a) Školní pozemek v roce 2006 / 2007: škola vlastní škola nevlastní škola pronajímá nevím

b) Vzdálenost školního pozemku od školy: - v areálu školy - do 5 minut chůze - do 10 minut chůze - do 15 minut chůze - více než 15 minut chůze ( prosím , doplňte ) ……………….

c) Jsou zakládány komposty: ano ne nevím

d) Vybavení nářaďovny: vyhovující nevyhovující chybí nevím

46

e) Vlastní škola pařeniště či skleník? - pařeniště

- ano ( cca plocha ) ………………. - ne - nevím

- skleník

- ano ( cca plocha ) …………….. - ne - nevím

f) Zaškrtněte plodiny, které byly na školním pozemku pěstovány v roce 2006 / 2007: polní plodiny zelenina léčivé rostliny okrasné dřeviny okrasné byliny ovocné rostliny jiné ( prosím, doplňte ) ………………………………………..

g) V případě, že škola pěstuje na školním pozemku některé polní plodiny, uveďte skupiny těchto polních plodin pěstovaných ve školním roce 2006 / 2007: obilniny luskoviny olejniny přadné rostliny okopaniny pícniny 47

h) Z Vámi označených skupin uveďte nejvýše tři zástupce, které se na školním pozemku pěstovaly v roce 2006 / 2007: obilniny - ……………………………………………………………………. luskoviny - …………………………………………………………………... olejniny - …………………………………………………………………….. přadné rostliny - ……………………………………………………………... okopaniny - ………………………………………………………………….. pícniny - ……………………………………………………………………...

48

Dotazník II. Cíl výzkumu: Personální podmínky pro integraci v přírodovědném učivu

Adresa školy: ( možnost použít razítko školy) ………………………………… ....………………………………

Jméno respondenta ( není nutné vyplnit) ………………………………………………..

Pohlaví: muž

žena

Délka Vaší praxe ve školství: do 3 let do 5ti let do 10ti let do 15ti let více

A. Integrace prvouka – přírodověda + pěstitelství/ chovatelství a) V roce 2006 / 2007jsem učil/la prvouku v …….. ročníku. Bylo pěstitelství součástí výuky?

ano

ne

49

b) V roce 2006 / 2007 jsem učil/la přírodovědu v ……. ročníku. Bylo pěstitelství součástí výuky?

ano

ne

c) Plánuji podle ŠVP propojovat učivo oblastí „Člověk a jeho svět“ a „Člověk a svět práce“? ano

ne

nevím

B. Integrace přírodopisu + pěstitelství/ chovatelství a) Byla na Vaší škole zavedena integrace mezi obsahem výuky přírodopisu/ prvouky/ přírodovědy a obsahem výuky pěstitelství? ano

ne

nevím

b) Realizuje se na Vaší škole propojení hodin těchto předmětů ( přírodopisu/ prvouky/ přírodovědy a pěstitelských prací)? ano

ne

nevím

C. Otázky pro respondenta A i B: c) Využíváte ve výuce prvouky/ přírodovědy/ přírodopisu rostliny vypěstované v rámci pěstitelských prací na Vašem školním pozemku? ano

ne

nevím

d) Pokud je Vaše odpověď na předchozí otázku ne/ nevím – počítáte s touto možností do budoucna? ano

ne

nevím

50

5. 2 Charakteristika škol dle podmínek pro navrhovanou výuku Základní školy pouze prvního stupně – množství žáků a zaměření ZŠ Bořitov - počet žáků v roce 2006 / 2007: 59 - počet pedagogických pracovníků v roce 2006 / 2007 : 6 - škola pracuje podle Školního vzdělávacího programu (dále ŠVP): TVOŘIVÁ ŠKOLA od 3. září 2007 ZŠ Olomoučany - počet žáků v roce 2006 / 2007: neuvedeno - počet pedagogických pracovníků v roce 2006 / 2007 : 2 - škola pracuje podle Školního vzdělávacího programu (dále ŠVP): bez specializace od 3. září 2007 ZŠ Ráječko - počet žáků v roce 2006 / 2007: 36 - počet pedagogických pracovníků v roce 2006 / 2007 : 4 - škola pracuje podle Školního vzdělávacího programu (dále ŠVP): NAŠE ŠKOLA od 3. září 2007

Základní školy úplné – množství žáků a zaměření ZŠ Dvorská (Blansko) - počet žáků v roce 2006 / 2007: 340 - počet pedagogických pracovníků v roce 2006 / 2007 : 29 - škola pracuje podle Školního vzdělávacího programu (dále ŠVP): preference ICT, cizích jazyků a sportu od 3. září 2007 ZŠ Erbenova (Blansko) - počet žáků v roce 2006 / 2007: 470 - počet pedagogických pracovníků v roce 2006 / 2007 : 29 - škola pracuje podle Školního vzdělávacího programu (dále ŠVP): ŠKOLA V POHYBU od 3. září 2007

51

ZŠ Černá Hora - počet žáků v roce 2006 / 2007: 245 - počet pedagogických pracovníků v roce 2006 / 2007 : 22 - škola pracuje podle Školního vzdělávacího programu (dále ŠVP): bez specializace od roku 2005 ZŠ Rájec - Jestřebí - počet žáků v roce 2006 / 2007: 481 - počet pedagogických pracovníků v roce 2006 / 2007 : 30 - škola pracuje podle Školního vzdělávacího programu (dále ŠVP): DALTONSKÁ ŠKOLA od 3. září 2007 ZŠ Sloup - počet žáků v roce 2006 / 2007: 327 - počet pedagogických pracovníků v roce 2006 / 2007 : 25 - škola pracuje podle Školního vzdělávacího programu (dále ŠVP): ŠKOLA PRO ŽIVOT od 3. září 2007

Obr. č. 11: Modelový školní pozemek – pracoviště Kejbaly (2007)


52

5. 2. 1 Informace o zkoumaných školách Tab.č.1: Druh školy a její zaměření Škola je:

ZŠ (1. – 5. ročník) počet škol

úplná ZŠ bez specializace úplná ZŠ se specializací alternativní škola

úplná ZŠ %

počet škol

%

-

-

5

100

-

-

-

-

-

-

-

-

1. stupeň ZŠ

-

-

-

-

malotřídní škola

3

100

-

-

Z tabulky č. 1 vyplývá, že z dotazovaných škol, na kterých jsou třídy od 1. do 5. stupně jsou všechny školy malotřídní, tzn. že nejméně 2 ročníky jsou spojeny v jedné třídě, přičemž učitel/ ka se střídavě věnuje každému ročníku zvlášť. U úplných ZŠ můžeme konstatovat, že 100 % dotazovaných škol bylo úplných bez specializace. Tab. č. 2: Orientace školy v ŠVP Orientace školy vyjádřená ve ŠVP:

ZŠ (1. – 5. ročník) počet škol %

úplná ZŠ počet škol

%

Zelená škola

-

-

-

-

Zdravá škola

-

-

-

-

Evropská škola

-

-

-

-

Sportovní škola

-

-

-

-

jiný

3

100

5

100

Všechny školy mají jinou orientaci vyjádřenou v ŠVP než bylo uvedeno v možných odpovědích, jejich názvy jsou uvedeny výše (v této kapitole – nad tabulkovou částí).

53

5. 2. 2 Informace o školním pozemku a rostlinách na něm pěstovaných Tab. č. 3.: Vlastnictví školního pozemku Školní pozemek v roce 2006 / 2007:



%

škola vlastní

1

33

4

80

škola nevlastní

2

67

1

20

škola pronajímá

-

-

-

-

nevím

-

-

-

-

Školní pozemek z malotřídních škol vlastní pouze jedna škola (ZŠ Bořitov), ostatní malotřídní školy pozemky nemají. Byla jsem informována, že škola v Ráječku se nedávno přestěhovala do nové budovy, a tak zatím nemá zřízený pozemek. Plánuje ho co nejdříve zřídit. Na úplných školách už školní pozemky vlastní více škol (80 %), 20 % pozemek nemá vůbec. Žádná škola pozemek nepronajímá. Tab.č. 4: Vzdálenost školního pozemku od školy Vzdálenost školního pozemku od školy:



%

v areálu školy

1

33

4

80

do 5 minut chůze

-

-

-

-

do 10 minut chůze

-

-

-

-

do 15 minut chůze

-

-

-

-

více než 15 minut chůze

-

-

-

-

ZŠ Bořitov má pozemek hned vedle budovy školy. Ostatní malotřídní školy pozemky nemají. Všechny čtyři úplné ZŠ mají pozemky v areálu školy. Jedna škola pozemek nevlastní a tudíž ho ani nemůže mít v areálu školy (ZŠ Sloup).

54

Tab.č. 5: Zakládání kompostů Jsou zakládány komposty?



%

ano

1

33

1

20

ne

-

-

4

80

nevím

-

-

-

-

33 % malotřídních škol má kompost založen. 80 % dotazovaných úplných ZŠ nezakládá kompost (ZŠ Sloup – nemá pozemek). Kompost zakládá pouze ZŠ Dvorská. Tab. č. 6: Vybavení nářaďovny Vybavení nářaďovny je:



%

vyhovující

1

33

2

40

nevyhovující

-

-

2

40

chybí

-

-

1

20

nevím

-

-

-

-

Vybavení nářaďoven malotřídních škol je vyhovující u 33 % škol. U 40 % úplných škol je vyhovující, u 40 % je nevyhovující a u 20 % zcela chybí.

55

Tab. č. 7: Vlastnictví pařeniště a skleníku

skleník

pařeniště

Vlastní škola pařeniště či skleník?



%

ano

-

-

-

-

ne

3

100

5

100

nevím

-

-

-

-

ano

-

-

-

-

ne

3

100

5

100

nevím

-

-

-

-

Žádná z dotazovaných škol nevlastní ani pařeniště ani skleník Tab. č. 8: Pěstované plodiny na školním pozemku v roce 2006 / 2007 Zaškrtněte plodiny, které byly na školním pozemku pěstovány v roce 2006 / 2007:



%

polní plodiny

1

33

2

40

zelenina

1

33

3

60

léčivé rostliny

1

33

1

20

okrasné dřeviny

1

33

2

40

okrasné byliny

1

33

2

40

ovocné rostliny

-

-

1

20

jiné

-

-

-

-

Z uvedeného vyplývá, že na pozemcích „malotřídek“ se pěstují téměř všechny druhy plodin: polní plodiny, zelenina, léčivé rostliny, okrasné dřeviny, okrasné byliny (kromě ovocných rostlin). Na 60 % úplných škol se nejčastěji pěstuje zelenina. Méně populární jsou polní plodiny, okrasné dřeviny a okrasné byliny (40 %). Nejméně pěstovanými rostlinami jsou ovocné rostliny. ZŠ Erbenova školní pozemek má, ale nevyužívá ho. ZŠ Sloup školní pozemek nemá. 56

Tab. č. 9: Pěstované skupiny polních plodin Pokud pěstujete polní plodiny, uveďte z jaké skupiny:



%

obilniny

1

33

-

-

luskoviny

1

33

2

40

olejniny

-

-

-

-

přadné rostliny

-

-

-

-

okopaniny

1

33

-

-

pícniny

1

33

-

-

Z polních plodin „malotřídky“ pěstují ve 33 % případů obilniny, luskoviny, okopaniny a pícniny. Zdá se, že množství je zde na úkor pestrosti. Všech 40 % úplných škol, které pěstují polní plodiny, pěstuje výhradně luskoviny. Tab. č. 10: Zástupci skupin pěstovaných polních plodin Uveďte zástupce skupin pěstovaných polních plodin:

ZŠ (1. – 5. ročník) druh p. p. %

obilniny

kukuřice

33

-

-

fazol, hrách

33

fazol, hrách

40

olejniny

-

-

-

-

přadné rostliny

-

-

-

-

okopaniny

brambory

33

-

-

pícniny

neuvedeno

-

-

-

luskoviny

úplná ZŠ druh p. p.

%

Na malotřídních školách se pěstuje z polních plodin kukuřice, fazol, hrách a brambory. Ostatní plodiny nebyly uvedeny. Úplné školy se zaměřily výhradně na pěstování luskovin – hrách a fazol (u 40 % škol). Zbylých 60 % úplných škol vůbec polní plodiny nepěstuje.

57

5. 2. 3 Personální podmínky pro integraci v přírodovědném učivu Tab. č. 11: Pohlaví respondenta Jakého pohlaví je respondent vyplňující dotazník k bakalářské práci a zároveň i vyučující pěstitelství, prvouky, přírodovědy nebo přírodopisu?

ZŠ (1. – 5. ročník) počet škol

úplná ZŠ

%

počet škol

%

muž

-

-

2

40

žena

3

100

3

60

V „malotřídkách“ vyplnily dotazník ve 100 % případů ženy. V úplných školách učí pěstitelství, prvouku, přírodovědu nebo přírodopis 60 % žen a 40 % mužů. Tab. č. 12: Délka praxe ve školství Délka praxe ve školství:

ZŠ (1. – 5. ročník) druh p. p. %

úplná ZŠ druh p. p.

%

do 3 let

-

-

-

-

do 5ti let

-

-

1

20

do 10ti let

-

-

-

-

do 15ti let

-

-

-

-

více

3

100

4

80

U neúplných škol pracuje 100 % dotazovaných v učitelské praxi již více než 15 let. Úplné školy (ze zkoumaného vzorku škol) mají 20 % pedagogů, kteří pracují jako učitelé maximálně pět let. Ostatní pedagogové podle výzkumu pracují v učitelské praxi na úplných školách více jak 15 let.

58

Integrace prvouky/ přírodovědy a pěstitelství Tab. č. 13: Integrace hodin prvouky a pěstitelství v roce 2006 / 2007 V roce 2006 / 2007 bylo součástí výuky prvouky i pěstitelství?


ano

1

33

ne

2

67

Z „malotřídek“ zapojuje pěstitelství do výuky prvouky pouze ZŠ Bořitov. Ostatní školy nemají pozemky. Domnívám se, že by alespoň teoreticky mohly malotřídní ZŠ zapojit pěstitelství do výuky prvouky. Zbývajících 67 % dotazovaných škol odpovědělo záporně. Tab. č. 14: Integrace vyučované látky přírodovědy a pěstitelství v roce 2006 / 2007 V roce 2006 / 2007 bylo součástí výuky přírodovědy i pěstitelství?


ano

1

33

ne

2

67

Z „malotřídek“ zapojuje pěstitelství do výuky přírodovědy pouze ZŠ Bořitov. Ostatní školy nemají pozemky. Domnívám se, že by alespoň teoreticky by mohly malotřídní ZŠ pěstitelství zapojit do výuky přírodovědy. Tab. č. 15: Propojení oblastí „Člověk a jeho svět“ a „Člověk a svět práce“ v budoucnu Plánuji podle ŠVP propojovat učivo oblastí „Člověk a jeho svět“ a „Člověk a svět práce“?


ano

2

67

ne

1

33

nevím

-

-

67 % z dotazovaných malotřídek plánuje propojení oblastí ŠVP „Člověk a jeho svět“ a „Člověk a svět práce“.

59

Integrace prvouky/ přírodovědy/ přírodopisu a pěstitelství Tab. č. 16: Integrace obsahu výuky prvouky/ přírodovědy/ přírodopisu a pěstitelství Byla na Vaší škole zavedena integrace mezi obsahem výuky prvouky/ přírodovědy/ přírodopisu a obsahem výuky pěstitelství ?


%

ano

2

40

ne

3

60

nevím

-

V nadpoloviční většině úplných škol není realizována integrace prvouky/ přírodovědy/ přírodopisu a pěstitelství. U 40 % škol k integraci dochází. Tab. č. 17: Integrace vyučovacích hodin prvouky/ přírodovědy/ přírodopisu a pěstitelství Realizuje se na Vaší škole propojení hodin prvouky/přírodovědy/přírodopisu a pěstitelských prací?


%

ano

2

40

ne

3

60

nevím

-

-

K propojení hodin zmíněných předmětů dochází v těch samých školách jako k obsahovému propojení. Alespoň zde by se, podle mého názoru, dala situace zlepšit teoretickou průpravou. ZŠ Černá Hora pozemek vlastní, a dokonce na něm pěstuje rostliny, ale propojení obsahu ani vlastní výuky prvouky/ přírodovědy/ přírodopisu a pěstitelství nerealizuje.

60

5. 2. 4 Využití vypěstovaných rostlin ve výuce Tab. č. 18: Využití rostlin ze školního pozemku ve výuce prvouky/ přírodovědy/ přírodopisu Využíváte ve výuce prvouky/ přírodovědy/ přírodopisu rostliny vypěstované v rámci pěstitelských prací?



%

ano

1

33

1

20

ne

2

67

4

80

nevím

-

-

-

-

Rostliny vypěstované v rámci pěstitelství se využívají ve výuce prvouky/ přírodovědy/ přírodopisu velmi málo. V úplných školách a ani v „malotřídkách“ jejich využití nedosahuje asi 35 %. Tab. č. 19: Využití rostlin ze školního pozemku ve výuce prvouky/ přírodovědy/ přírodopisu v budoucnu Pokud je Vaše odpověď na předchozí otázku ne/ nevím – počítáte s touto možností do budoucna?



%

ano

2

67

-

-

ne

-

-

2

40

nevím

-

-

2

40

Ze 67 % malotřídek, které vypěstované rostliny ve výuce nevyužívají, počítá 100 % z nich s jejich využitím ve výuce prvouky/ přírodovědy do budoucna. Bohužel na úplných školách je tomu téměř naopak. 40 % procent ví, že rostliny využívat nebude a 40 % ještě neví.

61

6. DISKUSE Údaje uvedené v teoretické části v kapitole 1. Počátky zemědělství a rozdělení polních plodin jsem nerozváděla příliš do hloubky. Domníváme se, že v tomto rozsahu s pomocí dostupné literatury poslouží učiteli na základní škole, aby mohl s žáky realizovat výuku na téma základní polní plodiny a přitom obohatit učivo i o plodiny málo známé či neobvyklé. Myslím si, že tak může poskytnout přehled žákům, kterým pěstitelství neučarovalo, a zároveň potěšit nadané žáky zaujaté touto problematikou. Rozdělení polních plodin do skupin v bakalářské práci je subjektivní a může se odlišovat od jiné literatury, článků nebo internetových zdrojů. Při zpracování byly využity uvedené internetové zdroje MZLU Brno. Jsem si vědoma toho, že tištěné literatury k problematice polních plodiny není nedostatek, ale domnívám se, že zdroj použitý v bakalářské práci ke zpracování přehledu polních plodin dostačuje. Při charakteristice zkoumaného území bylo vybráno několik přírodních aspektů trojkové obce Blansko. Za nejdůležitější považujeme geologii, pedologii, klima a biogeografii, protože charakterizují podmínky, ve kterých jsou školní pozemky zřizovány a udržovány, někdy i neudržovány. Informace v těchto kapitolách se vztahují k relativně malému územnímu celku. Čerpala jsem ze zdroje (kromě informací k biogeografii), který byl vydán základní školou Knínice u Boskovic náležející okresu Blansko. Jako výzkumná metoda ke zjišťování stavu školních pozemků pro realizaci tématu byla zvolena metoda dotazníku. Po zkušenostech s výzkumem se nám dnes jeví vhodnější metoda interview. Dotazník je sice pro výzkumníka pohodlnější (především z hlediska zaznamenávání odpovědí), avšak jako velkou nevýhodu hodnotím dlouhé čekání na zpětné zaslání dotazníků a jejich nízkou návratnost. Jelikož jsem na vybrané školy jela s dotazníky osobně, bylo by interview v porovnání s dotazníkem stejně náročné. Interview by navíc mělo tu výhodu, že bych s vyhodnocením nemusela čekat na poslední nedoručený dotazník. Domnívám se, že pro účely bakalářské práce je nejdůležitější část 2. Dotazníku I., kapitola 5. 2. 2 Informace o školním pozemku a rostlinách na něm pěstovaných. Pro další výzkum bych z této části doporučila otázky f, g, h. 62

V otázce f respondent vybírá, jaké plodiny byly pěstovány na školním pozemku v roce 2006 / 2007. Otázka g umožňuje dotazovanému určit, jaká skupina polních plodin byla na pozemku pěstována v roce 2006 / 2007 (pokud byly nějaké polní plodiny pěstovány). Konečně otázka h žádá respondenta o uvedení nejvýše tří zástupců k jednotlivým skupinám polních plodin, které se na pozemku pěstovaly v roce 2006 / 2007 (pokud škola nějaké polní plodiny pěstovala). Jak by se daly dané otázky dále zkoumat nechávám k diskusi. Protože doufám v možnost rozpracování tématu v následné diplomové práci v uvedených školách, zajímala nás i část týkající se personálních podmínek pro integraci v přírodovědném učivu. Podle výzkumu vyučují na 100 % neúplných škol pěstitelství ženy, které v praxi učí přes 15 let. Na úplných školách vyučují pěstitelství ženy v 60 % případů a ve zbývajících 40 % žáky vyučuje v pěstitelských pracích muž. Jestliže hodnotíme délku praxe, pak 80 % respondentů (bez ohledu na pohlaví) pracuje v učitelské praxi více jak patnáct let, 20 % pracuje ve školství maximálně pět let. Nyní je diskutabilní, zda učitelé s takto dlouhou praxí, kteří se pravděpodobně o integraci doposud nepokoušeli, budou ochotni v rámci tvorby ŠVP integrovat učivo a realizovat námi sledované téma. Proto nemohu uvádět jaké rozdíly při vyučování pěstitelství plynou z rozdílného pohlaví a délky praxe vyučujících pedagogů, jelikož by moje hypotézy nebyly podloženy výzkumem a výsledky. Jak již bylo uvedeno, mohou být jedním z předmětů výzkumu navazující diplomové práce. Ze tří dotazovaných malotřídních škol má pozemek pouze ZŠ Bořitov. ZŠ Olomučany pozemek nevlastní, zřejmě proto, že je to škola velmi malá (má pouze 2 pedagogické pracovníky). ZŠ Ráječko se nedávno stěhovala ze staré školní budovy do nové, takže školní pozemek bude teprve zřízen. Z úplných škol pozemek nevlastní ZŠ Sloup, škola je přitom velká a domnívám se, že zřízení pozemků by bylo namístě. Pěstitelství je přitom zařazeno ve vzdělávacích osnovách ZŠ v rámci pracovních činností již od 3. ročníku. Můžeme jen spekulovat, jak probíhá vyučování pěstitelských prací na ZŠ Sloup. Polní plodiny jsou pěstovány na malotřídní škole ZŠ Bořitov (kukuřice, fazole, hrách, brambory) a pěstují se ve 40 % úplných škol (hlavně fazol a hrách). Vedení škol zřejmě soudí (a má bezesporu pravdu), že důležitější než pěstitelství jsou jiné předměty, jako například matematika, český jazyk atd. 63

Snad

by

bylo

lepším

řešením

skladbu

pěstovaných

rostlin

zpestřit

i netradičnějšími druhy polních plodin, nejen kvůli pěstitelství samotnému, ale i kvůli seznámení žáků se vzhledem a nároky rostlin na výživu a prostředí. Otázky dalších řešení už nechávám k diskusi.

ZÁVĚR Jestliže chceme, aby budoucí generace rozuměly naší planetě, vytvářely si k ní vztah a úctu, neměli bychom opomínat význam kontaktu žáků s přírodou a praktickou částí výuky o přírodě. Přestože se neustále hovoří o ekologické výchově, ekologickém vzdělávání a vzdělávání k udržitelnosti, v prvouce, v přírodovědě i v přírodopisu se žáci seznamují s přírodou spíše teoreticky. Přitom v pěstitelství lze k přírodě vytvářet vztah skrze kontakt s rostlinami, půdou, klimatem atd. - prostřednictvím aktivizujících metod vzdělávání. Je tedy v našem zájmu, aby se žáci látku nejen naučili, ale také si prožily to, o čem pedagog hovoří v rámci hodin přírodovědných předmětů. Domnívám se, že pěstitelské práce jsou dnes na základních školách „ohroženým druhem“ mezi vyučovacími předměty a že by se tento trend měl změnit. Téma bakalářské práce jsem si vybrala na základě porovnání kladných zkušeností z výuky na pracovišti Kejbaly a záporných zkušeností s pěstitelstvím na základní škole, kterou jsem navštěvovala. Pracovníci Kejbal se snaží nastínit možnosti, jakými se může učitel ubírat, pokud usiluje o inovace v probírání učiva. Zmíněný nástin v této práci se týká modelových polních plodin. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat stav a využití školních zahrad a podmínky pro integrované tématické vyučování (pro pěstování a využití ve výuce polních plodin) jako základ pro tvorbu a ověřování metodiky vybraných polních plodin pro potřeby učitelů zpracovávajících ŠVP. Podle výsledků výzkumu byli vybráni fazol a hrách. V teoretické části byl vypracován přehled o polních plodinách, jako teoretický základ pro učitele v základním vzdělávání, ve kterém se zabýváme rozdělením polních plodin do skupin podle částí, které jsou z nich využívány, dále podle způsobu jakým jsou pěstovány, a podle toho, jak jsou využívány člověkem. U každé skupin je uvedena historie pěstování a současnost, další dílčí rozdělení a přehled druhů námi

64

navrhovaných pro výuku na ZŠ. V přehledu se vycházelo z třídění, používaného v uživatelské praxi a pro přehlednost jsou zde uvedeny i botanické názvy. Zrniny jsou děleny na obilniny a luskoviny; technické plodiny na olejniny, přadné rostliny, siličnaté, narkotické, léčivé a kořeninové rostliny. Do okopanin jsou řazeny hlíznaté, semenné a bulevnaté okopaniny. Pícniny jsou v této práci děleny na jednoleté a víceleté. V kapitole 1. Počátky zemědělství a rozdělení polních plodiny jsou uvedeny i alternativní plodiny a meziplodiny. Pro výzkum podmínek na školách bylo vybráno území trojkové obce Blansko, kde žiji a chystám se pracovat (tj. obec s rozšířenou působností). Trojková obec Blansko leží v Jihomoravském kraji. Z geomorfologického hlediska náleží území jako celek k moravsko - slezské jednotce Českého masivu. V prvohorách, druhohorách i třetihorách byl vývoj reliéfu ovlivněn

střídavým

zaplavováním.

K modelaci

terénu

docházelo

především

ve čtvrtohorách. V současné době jsou změny reliéfu ovlivněny především lidskou činností. Z hlediska regionálního je území trojkové obce Blansko v provincii Česká vysočina. Území protíná od severu k jihu řeka Svitava. Nejrozšířenějším půdním typem je zemědělsky méně využitelná hnědá půda kyselá. V oblasti Moravské krasu nalézáme zvláštní typ půd – rendziny, které se vyskytují na vápencovém podkladě. Trojkovou obcí Blansko protéká řeka Svitava a její přítoky. Svitava bohužel patří k více znečištěným řekám. Na území se nevyskytují velké zásoby podzemních vod s výjimkou Moravského krasu. Přirozené vodní plochy se nacházejí pouze v Moravském krasu. Území trojkové obce Blansko patří stejně jako většina ČR k mírně teplé klimatické oblasti. Co se týče rostlinstva odpovídají nížiny dubohabřinám, řidčeji doubravám, ve vyšších polohách zde nacházíme bučiny nebo kulturní smrkové lesy. Podél vodních toků rostou olšiny. V části týkající se biogeografie rostlinstva jsou zmíněny i některé rostlinné druhy vyskytující se na území trojkové obce Blansko.

65

Fauna je na jihu ovlivněna brněnskou aglomerací. Svitava náleží přechodu parmového a lipanového pásma. V části týkající se biogeografie živočišstva jsou zmíněny i některé živočišné druhy vyskytující se na území trojkové obce Blansko. Zvolenou metodou výzkumu podmínek pro integrovanou výuku o polních plodinách se stal dotazník. Byl sestaven na základě odborné literatury a po konzultacích se školitelem. V dotazníku byly použity otázky uzavřené a polouzařené. Rovněž byl k dotazníku sestaven i průvodní dopis. Cílem dotazníků bylo zjištění prostorových a personálních podmínek pro integraci v přírodovědném učivu. Z celkového počtu škol byly metodou náhodného výběru poměrem vybrány školy, do kterých byl zaslán dotazník. Výzkum se týkal tří škol neúplných a pěti škol úplných. Výsledky plynoucí z dotazníků byly zpracovány do tabulek v programu MS Word. Z výzkumu vyplynulo, že na úplných školách (jsou ve výzkumu stěžejní) se pěstují polní plodiny ve 40 % případů, a to pouze luskoviny. Pěstovanými luskovinami jsou hrách a fazole. Tyto dva druhy luskovin byly zvoleny modelovými rostlinami, kterým je v bakalářské práci věnována kapitola 4. 4 Metodika využití rostlin. V metodice je nastíněna historie, způsob pěstování a využití modelových polních plodin. V části 5. Výsledky výzkumu je uveden samotný dotazník a jsou shrnuty výsledky dotazníku. Kapitola 5. 2 Charakteristika škol dle podmínek pro navrhovanou výuku zahrnuje v úvodu informace o počtu žáků v roce 2006 / 2007, počtu pedagogických pracovníků v roce 2006 / 2007 a informace o ŠVP, podle kterého školy pracují (rozvedeno dále). Neúplné ZŠ: ZŠ Bořitov pracuje podle školního vzdělávacího programu TVOŘIVÁ ŠKOLA, ZŠ Olomoučany je bez specializace, ZŠ Ráječko vyučuje podle ŠVP NAŠE ŠKOLA. Úplné ZŠ: ZŠ Dvorská preferuje výuku ICT, cizích jazyků a sportu; ZŠ Erbenova se řídí podle ŠVP ŠKOLA V POHYBU; ZŠ Černá Hora je bez specializace; ZŠ Rájec – Jestřebí pracuje podle ŠVP DALTONSKÁ ŠKOLA a ZŠ Sloup podle ŠVP ŠKOLA PRO ŽIVOT. Kapitola 5. 2 Charakteristika škol dle podmínek pro navrhovanou výuku pokračuje dalšími dílčími výsledky výzkumu. Jsou uvedeny v tabulkové části. V kapitole 5. 2. 1 Informace o zkoumaných školách je uvedeno co výzkum prokázal: 100 % škol neúplných je malotřídních 100 % škol úplných je bez specializace.

66

Všechny školy mají jinou orientaci nežli tu, která byla uvedena jako možné odpovědi. Orientace ŠVP dílčích škol jsou rozepsány výše. V kapitole 5. 2. 2 Informace o školním pozemku a rostlinách na něm pěstovaných z výzkumu vyplývá, že školní pozemek vlastní 33 % neúplných škol a 80 % úplných škol. Všechny malotřídní školy mají pozemek v areálu školy. U úplných škol je v 80 % pozemek v areálu školy. Vybavení nářaďovny je shledáno jako vyhovující ve 33 % případů neúplných škol (zbylých 67 % školní pozemek nevlastní, tudíž nepotřebuje nářaďovnu). Pokud se týká vybavenosti k ekologickému vzdělávání kompost zakládá pouze 33 % malotřídních škol a jen 20 % úplných škol. Pařeniště či skleník se nenachází ani na jednom zkoumaném školním pozemku. Úplné školy mají vyhovující vybavení nářaďovny ve 40 % případů. U 40 % úplných škol je nevyhovující u 20 % zcela chybí. Všechny skupiny plodin pěstuje 33 % malotřídních škol (kromě ovocných rostlin). Naproti tomu na 60 % úplných škol se nejčastěji pěstuje zelenina, na druhém místě jsou to shodně polní plodiny, okrasné dřeviny a okrasné byliny (40 %) a 20 % úplných škol dokonce pěstuje i ovocné rostliny. Z polních plodin jsou v „malotřídkách“ pěstovány obilniny (kukuřice), luskoviny (fazol, hrách), okopaniny (brambory), pícniny (neupřesněno) ve 33 % případů. Z dotazníků dále vyplývá, že úplné školy ve sledovaném regionu pěstují z polních plodin pouze luskoviny (fazol, hrách), a to ve 40 % případů. V kapitole 5. 2. 3 Informace o integraci předmětů podle výzkumu vyučují na 100 % neúplných škol pěstitelství ženy, které v praxi učí přes 15 let. Na úplných školách vyučují pěstitelství ženy v 60 % případů a ve zbývajících 40 % žáky vyučuje v pěstitelských pracích muž. Jestliže však hodnotíme délku praxe, pak v 80 % případů (bez ohledu na pohlaví) pracují učitelé v praxi více jak patnáct let a 20 % pracuje ve školství maximálně pět let. Z „malotřídek“ propojuje obsah pěstitelství do výuky prvouky nebo přírodovědy 33 % škol. U stejného množství škol dochází i k propojení hodin předmětů. Zbývajících 67 % malotřídních škol však plánuje propojení těchto předmětů do budoucna. Na úplných školách dochází k integraci obsahu výuky mezi prvoukou/ přírodovědou/ přírodopisem a pěstitelstvím u 40 % škol. K propojení vyučovacích hodin předmětů dochází ve stejném množství škol. Vzhledem k využívání napěstovaných rostlin z dotazníkového šetření vyplývá, že rostliny vypěstované na školním pozemku se využívají ve výuce pouze u 33 % 67

malotřídních škol a 20 % škol úplných. Učitelé všech zbývajících „malotřídek“ počítají s využitím vypěstovaných rostlin ve výuce do budoucna (67 %), 40 % úplných škol s tím nepočítá a 40 % úplných škol neví. Co se týče poměru pohlaví ve školách výsledky výzkumu hovoří jasně. Většinu pedagogických pracovníků vyučujících pěstitelské práce tvoří ženy. Nedokážu posoudit, zda je to dobře nebo špatně, ale myslím si, že obecně učitelé–muži si dokáží udržet větší disciplínu v hodinách. Ale samozřejmě to může být individuální. Délka pedagogické praxe je u 100 % učitelů v „malotřídkách“ více než 15 let. U úplných škol je takto dlouhá praxe u 80 % vyučujících. Je těžké posuzovat tyto výsledky, přesto se domnívám, že dlouhá praxe vede mnohdy ke zkostnatělému způsobu vyučování a neochotě experimentovat. Ale jak již bylo řečeno, je to jen moje domněnka. Domníváme se, že by metodické materiály uvedené v bakalářské práci mohly poskytnout podklady pro integraci a umožnit učitelům aktivizující výuku (nejen výklad). Myslíme si, že práce učitelů podle navržených materiálů by mohla být cestou vedoucí k ovlivnění praxe, žáků a výuky udržitelného rozvoje pozitivním směrem, nemluvě o rozvoji konstruktivistického učení, přípravy žáků pro život a jejich vztahu k přírodě.

68

RESUMÉ Teoretická část bakalářská práce „Využití školní zahrady jako přírodní učebny pro výuku ŠVP ZV - polní plodiny“ pojednává o historii a současnosti pěstování polních plodin včetně přehledů druhů pro ZŠ podle uvedeného rozdělení do skupin s hospodářským využitím u každého druhu rostliny. Současně uvádí některé charakteristiky trojkové obce Blansko, kterého se týká výzkumná část. V teoretické části jsou uvedeny i kapitoly o metodách, cílech a hypotézách výzkumu. V praktické části je uvedena metodika výzkumu a výsledky výzkumu. Zvolenou metodou výzkumu se stal dotazník, který zjišťuje využití školních pozemků na vybraných školách v trojkové obci Blansko se zaměřením na polní plodiny, včetně informací o integraci výuky pěstitelství a přírodopisu. Dále jsou zde uvedeny modelové polní plodiny vybrané na základě výzkumu, jako pomůcky pro výuku prvouky/ přírodovědy/ přírodopisu a pěstitelství. V bakalářské práci jsou obsaženy i některé návrhy a nápady jak s vybranými polními plodinami pracovat, aby práce na školním pozemku byla pro žáky motivující, atraktivní a aby přinášela i studijní výsledky.

SUMMARY I have divided my bachelor work in two parts. The first one is the theoretical part named: “Exploitation of school garden as a natural classroom for exigencies of School Education Programme – fiel drops ” training . This theoretical part is connected to the history and current situation of the production of produces of fields. I have included the overviews of sorts of field produces, which is based on the criterion of economic exploitation. This part includes the characteristics of the community Blansko where I have done my research and methods, goals and hypothesi of my research as well. The second part of my bachelor work is connected to my research itself. I mention there the methodology and targets of my research. The method, which I chose as the best one for the collecting of necessary dates is the questionnaire. The main goal of my research was to make out the current situation of using the school gardens as the natural school place to products of field, growing science and natural science training on selected schools in community Blansko. 69

The second part include the overview of the produces of field as the education instruments of such a school subjects as are the biological subjekts and growing science. I eventually mention there some suggestions and ideas how to work with the specified produces of field with the view of work on the school gardens as more attractive, motivating for the pupils with better training outcomes.

70

Seznam obrázků a tabulek Obr č. 1:

Nezralý klas kukuřice seté (Zea mays)

Obr č. 2:

Hrách setý (Lathyrus sativus) - lusk

Obr č. 3:

Slunečnice roční (Helianthus annus) – květ, listy

Obr č. 4:

Len setý (Linum usitatissimum) – květ

Obr č. 5:

Mák setý (Papaver somniferum) – celá rostlina

Obr č. 6:

Slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus) – květ

Obr č. 7:

Řepa krmná (Beta vulgarit, ssp. Esculenta) – celá rostlina

Obr č. 8:

Proso seté (Panicum miliaceum) – lata

Obr. č. 9:

Vojtěška setá (Medicago sativa) - květ

Obr č. 10:

Pohanka setá (Fagopyrum esculentum Moench.) - květ

Obr č. 11: Orientační plánek polohy trojkové obce Blansko a zkoumaných škol (2006 / 2007) Obr č. 12:

Modelový školní pozemek – pracoviště Kejbaly (2007)

Tab č. 1:

Druh školy a její zaměření

Tab č. 2:

Orientace školy v ŠVP

Tab č. 3:

Vlastnictví školního pozemku

Tab č. 4:

Vzdálenost školního pozemku od školy

Tab č. 5:

Zakládání kompostů

Tab č. 6:

Vybavení nářaďovny

Tab č. 7:

Vlastnictví pařeniště a skleníku

Tab č. 8:

Pěstované plodiny na školním pozemku v roce 2006 / 2007

Tab č. 9:

Pěstované skupiny polních plodin

Tab č. 10:

Zástupci skupin pěstovaných polních plodin

Tab č. 11:

Pohlaví respondenta 71

Tab č. 12:

Délka praxe ve školství

Tab č. 13:

Integrace hodin prvouky a pěstitelství v roce 2006 / 2007

Tab č. 14:

Integrace vyučované látky přírodovědy a pěstitelství v roce 2006 / 2007

Tab č. 15:

Propojení oblastí „Člověk a jeho svět“ a „Člověk a svět práce“ v budoucnu

Tab č. 16:

Integrace obsahu výuky prvouky/ přírodovědy/ přírodopisu a pěstitelství

Tab č. 17:

Integrace vyučovacích hodin prvouky/ přírodovědy/ přírodopisu a pěstitelství

Tab č. 18:

Využití rostlin ze školního pozemku ve výuce prvouky/ přírodovědy/ přírodopisu

Tab č. 19:

Využití rostlin ze školního pozemku ve výuce prvouky/ přírodovědy/ přírodopisu v budoucnu

72

Citované zdroje: AUGUSTA, P. & HONZÁK, F. (1998): Dětská ilustrovaná encyklopedie: Naše vlast. Praha: Slovart. 176 s. BURNIE, J. (1992): Zvídavý pozorovatel: Květiny. Praha: Slováry. 59 s. CHISHOLMOVÁ, J. & MILLARDOVÁ, A. (1998): Starověké civilizace: školní encyklopedie. Praha : Václav Svojtka & Co. 290 s. JABLONSKÝ, I. (2005): Pěstujeme klíčící osivo a výhonky. Praha: Grada. 96 s.

Citované zdroje (autor nenalezen): ANONYMUS: Zdravcentrum – zdravotnický portál [online]. c2002, Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP a Sdružení praktických lékařů [cit. 7. 4. 2008]. Dostupný z www: < https://www.zdravcentra.cz>.

Použité zdroje: CULEK, M. et al. (1995): Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 347 s. DVOŘÁK, I.: Diplomová práce: Luskoviny trochu jinak [online]. [cit. 5. 4. 2008]. Dostupný z www: . FALTÝNOVÁ, P. (1998): Diplomová práce: Současnost a perspektivy výuky pěstitelství jako součásti přírodovědného vzdělávání na 1. stupni základních škol ve vybraných školách okresu Olomouc – šk. r. 1997/98. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. 92 s. GAVORA, P. (2000): Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido. 206 s. JEDLIČKOVÁ, H. (2007): Disertační práce: Dynamický model zkušenostního ve studijním programu Učitelství pro základní školy - Inovace v přípravě učitelů ke vzdělávání pro udržitelný rozvoj na základní škole. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity. 220 s. JOYCE, D., HAWHORNEOVÁ, L., COPLANDOVÁ, J., BROWNOVÁ, P., CALMANNOVÁ, C., CHISHOLMOVÁ, J., ABBOTTOVÁ, L., WILDOVÁ, F., EVANSOVÁ, A., BREDEROVÁ, L. (2000): Velká encyklopedie zahrady od A do Z. London: Dorling Kindersley Limited. 420 s. 73

NEUDERT, L. & AXMAN, P.: Polní plodiny [online]. c2000, 1. vyd., MZLU Brno: Ústav obecné produkce rostlinné [cit. 17. 11. 2007]. Dostupný z www: < http://old.mendelu.cz/~opr/crops/htm/frame.html>. OCHMANSKÝ, V. (1997): Okres Blansko. ADAtisk Adamov: Základní škola Knínice u Boskovic, 43 s. PULKRÁBEK, J.: SMEP: Systém multimediální elektronické publikace – Okopaniny [online]. [cit. 21. 2. 2008]. Dostupný z www: < http://etext.czu.cz >. SEIDEL, D. (2004): Květiny: klíč ke spolehlivému určování. Dobřejovice: Rebo Productions CZ. 239 s. TICHÁ, M. & VIZINOVÁ, P.: Polní plodiny – Field crops [online]. poslední revize 13. 12. 2006 [cit. 29. 2. 2008]. Dostupný z www: < http://vfu-www.vfu.cz/fvhe/ vegetabilie/plodiny/index.htm>. USŤAK, S.: Nedřevnaté technické plodiny perspektivní pro bioenergetické účely v podmínkách ČR. Biom.cz [online]. 2002 [cit. 20. února 2008]. Dostupné z www: .

Použité zdroje (autor nenalezen): ANONYMUS: Mapové služby Jihomoravského kraje – Mapy On-Line [online]. c2004, Odbor Informatiky KrÚ Jihomoravského kraje [cit. 13. 3. 2008]. Dostupný z www: < http://ias.kr-jihomoravsky.cz >. ANONYMUS. (2005): Encyklopedie Planeta Země. Praha: Česká Media Amercom ANONYMUS: Alternativní plodiny [online]. c2006, Referáty-seminárky.cz [cit. 20. března 2008]. Dostupné z WWW: < http://referaty-seminarky.cz/>. ANONYMUS: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. [cit. 28. 11. 2007]. Dostupný z www: .

Seznam příloh Příloha č. 1: Úvodní dopis dotazníku

74

Přílohy Příloha č. 1: Úvodní dopis k dotazníku Katedra biologie PdF MU Poříčí 7 603 00 Brno Vážená paní ředitelko, pane řediteli, Dovolte abychom se na Vás obrátili s prosbou o spolupráci při zajišťování profesionální přípravy našich studentů ve studijním programu Specializace v pedagogice, studijní obor: Pedagogické asistentství přírodopisu a zeměpisu pro II. stupeň ZŠ na jejich budoucí povolání. V rámci tříletého bakalářského studia realizují studenti 2. – 3. ročníku bakalářskou práci. Pro letošní školní rok byla zvolena témata k problematice: „Vzdělávání pro udržitelný rozvoj“, která studenti na základě vzdělávacího programu dle RVP ZV zpracovávají integrovaně z různých pohledů. Dle osobního zaměření připravují studenti ke zvolenému tématu deskriptivní předvýzkum stávajícího stavu na vybraných školách a podle vzdělávacích oblastí navrhují projektovou výuku, případně integrované tématické vyučování, pro žáky různého věku na základních školách s různým zaměřením. V případě dalšího magisterského studia absolventů bakalářského studia se předpokládá výzkum, realizace navržených témat a zpracování metodických materiálů pro další studium studentů v našem oboru i pedagogickou praxi. Dokumentaci o průběhu celé akce, její realizaci i zhodnocení v bakalářské práci bychom po skončení předvýzkumu předali škole pro její vlastní potřebu. Student/ka……………………………………………… si pro bakalářskou práci vybral/a téma………………………………………..............................Po předběžné domluvě s pedagogem Vaší školy……………………………Vás prosíme o souhlas, následnou pomoc a podporu při realizaci předvýzkumu na Vaší Škole. Věříme, že naší prosbě vyhovíte a děkujeme za pomoc při profesionální přípravě budoucích učitelů. ........................................ vedoucí katedry

........................................ vedoucí bakalářské práce ……………. kontakt

Kontakty: Sekretariát katedry:

student/ka realizující výzkum: .……………………………………... studijní obor: ……………………….. kontakt: ……………………………..

3

MASARYKOVA UNIVERZITA. Využití školní zahrady jako přírodní učebny pro potřeby ŠVP ZV polní plodiny PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Recommend Documents