MASARYKOVA UNIVERZITA. Využití cizích slov v učebnicích vlastivědy a jejich porozumění žáky PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Diplomová práce

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA

Využití cizích slov v učebnicích vlastivědy a jejich porozumění žáky

Diplomová práce

Brno 2009

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

PhDr. Ivana Kolářová, CSc.

Lenka Doležalová

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

…………………….... podpis

2

Ráda bych poděkovala PhDr. Ivaně Kolářové, CSc. za obětavou a velmi užitečnou pomoc, kterou mi poskytovala při zpracovávání této diplomové práce.

3

OBSAH

ÚVOD .………………………………………………………………………………….6 1. SLOVO A SLOVNÍ ZÁSOBA ………………………………………………………7 1.1 Slovo jako jednotka slovní zásoby ……………………………………………….7 1.2 Původ a trvalost slov ……………………………………………………………..8 1.3 Slovní zásoba …………………………………………………………………….8 1.4 Vrstvy slovní zásoby ……………………………………………………………10

2. CIZÍ SLOVA ………………………………………………………………………..11 2.1 Vrstva slov cizích ………………………………………………………………11 2.1.1 Přizpůsobení slovům domácím …………………………………………..11 2.1.2 Stáří přejetí ………………………………………………………………14 2.1.3 Prameny přejetí ………………………………………………………….14 2.1.4 Funkce cizích pojmenování ……………………………………………...16 2.2 Příčiny přejímání cizích slov …………………………………………………..17 2.3 Zásady používání cizích slov …………………………………………………..17 2.4 Pravopis přejatých slov ………………………………………………………...18

3. CIZÍ SLOVA V UČEBNICÍCH VLASTIVĚDY PRO 4. A 5. ROČNÍK ………….25 3.1 Zjištění výskytu cizích slov v učebnicích různých nakladatelství ………………25 3.1.1 Učebnice vlastivědy nakladatelství PRODOS …………………………….25 3.1.2 Učebnice vlastivědy nakladatelství NOVÁ ŠKOLA ……………………...26 3.1.3 Učebnice vlastivědy nakladatelství SPN ………………………………….27 3.1.4 Učebnice vlastivědy nakladatelství FORTUNA …………………………..27 3.1.5 Učebnice vlastivědy nakladatelství PRÁCE ………………………………28 3.2 Výzkum porozumění konkrétním cizím slovům v učebnicích ………………….29 3.2.1 Výzkum mezi žáky ………………………………………………………..29 3.2.1.1 Cíl výzkumu ……………………………………………………...29 3.2.1.2 Sestavení otázek v dotazníku pro 4. třídu ………………………..29 3.2.1.3 Znění otázek v dotazníku pro 4. třídu ……………………………30 3.2.1.4 Stanovení předpokladů výsledků výzkumného šetření …………..31 3.2.1.5 Vyhodnocení dotazníků žáků 4. tříd ……………………………..32 3.2.1.6 Sestavení otázek v dotazníku pro 5. třídu ………………………..45 4

3.2.1.7 Znění otázek v dotazníku pro 5. třídu ……………………………45 3.2.1.8 Stanovení předpokladů výsledků výzkumného šetření …………..47 3.2.1.9 Vyhodnocení dotazníků žáků 5. tříd ……………………………..48 3.2.1.10 Zhodnocení výsledků výzkumu ………………………………...60 3.2.2 Výzkum mezi učiteli ……………………………………………………...62 3.2.2.1 Cíl výzkumu ……………………………………………………...62 3.2.2.2 Znění otázek v dotazníku …………………………………………62 3.2.2.3 Vyhodnocení dotazníku pro učitele ………………………………62 3.2.2.4 Zhodnocení výsledků dotazníku pro učitele ……………………...66

4. ZÁVĚR ……………………………………………………………………………...67

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY …………………………………………………68 RESUMÉ ………………………………………………………………………………71 SEZNAM PŘÍLOH ……………………………………………………………………72 PŘÍLOHY ……………………………………………………………………………...73

5

ÚVOD

V poslední době se neustále setkáváme s přílivem nových slov přejatých z cizích jazyků. S rozvojem společnosti roste i počet slov, které přejímáme z jiných jazyků. Tato slova se používají především ve vědě a technice. Slouží k lepšímu dorozumění mezi různými národnostmi. Nejpočetnější skupinu cizích slov tvoří slova anglického původu. S těmito slovy se setkáváme v komunikaci jak v naší těsné blízkosti, tak například v médiích. Slova cizího původu často používají i děti, mohou se s nimi setkat v počítačových hrách, v médiích nebo si je mohou osvojit i z různých časopisů. Cizí slova se vyskytují v hojné míře i v učebnicích pro 1. stupeň. Děti je užívají, ale ne všem dobře rozumějí. Protože si myslím, že by děti měly znát význam slov, která se vyskytují v učebnicích, zvolila jsem si pro svou diplomovou práci téma „Využití cizích slov v učebnicích vlastivědy a jejich porozumění žáky“. Cílem této diplomové práce je zjistit, jak žáci 4. a 5. tříd základní školy rozumějí výrazům cizího původu užívaným v učebnicích vlastivědy vydaných v nakladatelstvích Prodos, Práce, Nová škola, Fortuna a SPN. Východiskem výzkumu je zjištění frekvence užívání cizích slov v učebnicích vlastivědy pro 4. a 5. ročník. Schopnost žáků porozumět jim byla ověřována plněním konkrétních úkolů zadaných formou dotazníku. Vyhodnocení těchto dotazníků bylo provedeno statisticky a výsledky jsou zachyceny v tabulkách i grafech. Součástí průzkumu je i dotazník pro učitele. Ten má sloužit k tomu, jaký postoj zaujímají učitelé k užívání slov cizího původu v učebnicích vlastivědy.

6

1. SLOVO A SLOVNÍ ZÁSOBA

1.1 Slovo jako jednotka slovní zásoby

Základní jednotkou slovní zásoby je slovo. Je to spojení několika hlásek, které má určitý význam. Hlavním rysem každého slova je jeho samostatnost. Každé slovo má svůj význam. Souhrn slov každého jazyka tvoří slovní zásobu. Slovo je jazykový útvar komplexní povahy - má stránku zvukovou a grafickou (Hauser, 1980: 9).

Slovo lze označit i jako nejčastější prostředek pojmenování. Slovo a pojmenování však nemůžeme ztotožňovat; pojmenování může být vyjádřeno nejen jedním slovem (les, orba, malý, jít, i, aby), ale také souslovím (vysoká škola) a frazeologickým spojením (frazémem – nechat na holičkách, tichý jako pěna, komu se nelení, tomu se zelení apod.). Slovo je jazykovým vyjádřením pojmu; má význam obecný a může být polysémní (hlava). Teprve při konkrétním užití nabývá aktuální platnosti, tj. stává se pojmenováním. Přitom si může zachovat svůj význam obecný, nebo nabýt významu jedinečného (srov. Pes je věrné zvíře x náš pes nekouše). (Hubáček, 1998: 58)

Vymezení slova z různých hledisek podle Marie Čechové (2000: 75): a) z hlediska sémantického je slovo jednotka slovní zásoby mající věcný, lexikální význam. U slov ohebných je taková jednotka tvořena celým souborem tvarů. Některá slova takový význam nemají nebo mají význam tak neurčitý a všeobecný, že je velmi obtížné ho popsat (zvukomalebná citoslovce; některé spojky, např. že).

b) z hlediska grafického za slovo považujeme útvar tvořený několika grafémy spojenými v celek (nebo jen jedním grafémem), oddělený od ostatních slov mezerou.

c) z hlediska fonetického jde o útvar složený z fonémů (několika i jednoho), sjednocený přízvukem a oddělený od ostatních slov potenciálními pauzami (s jedním hlavním slovním přízvukem). Ovšem jsou i slova bezpřízvučná, tzv. příklonky a předklonky, která se v proudu řeči přiklánějí k slovu přízvučnému.

d) z hlediska morfologického tvar slova může obsahovat i několik slov grafických, např. složené analytické tvary slovesné (byl bych býval poslouchal, byl jsem poslán). 7

e) slova z hlediska větného mají funkci větných členů nebo jsou větnými ekvivalenty, ovšem tuto funkci plní pouze slova plnovýznamová, předložky jen ve spojení se jmény, ostatní slova větnými členy nejsou, ale podílejí se na výstavbě a pragmatickém významu výpovědí a komunikátů.

f) slova z hlediska kontextu mívají určitý význam, ať jde o slova jednoznačná, nebo mnohoznačná.

1.2 Původ a trvalost slov

Podle Hausera (1980:14) tvoří jádro české slovní zásoby podle původu: 1) slova prajazyková, doložená s určitými hláskovými obměnami i v jiných jazycích indoevropských, např. matka, bratr, sestra, syn, ovce, dům, moře, víno, sůl;

2) slova praslovanská nebo jen západoslovanská: pole, řeka, stůl, kůň, pes, sad, les, dřevo, železo, nevěsta, žito, pšenice, ječmen, muž, lid, ryba, medvěd, mír;

3) slova pračeská: hebký, hejno, pouhý, nádoba, obloha, stín, trpaslík, povaha;

4) slova přejatá z jiných jazyků ve staré době a zdomácnělá: růže, škola, křída, tabule, kostel, páv, papír, kabát, klobouk, sobota, mistr;

5) slova přejatá později a později vzniklá: vzduch, příroda, socialismus, republika, automobil, elektřina, časopis, noviny.

1.3 Slovní zásoba

Slovní zásoba představuje soubor všech slov (lexémů, lexikálních jednotek) vyskytujících se v jazyce, a která člověk zná (individuální slovní zásoba). Slovní zásoba našeho jazyka je velice rozsáhlá. Skládá se asi z 250 000 hesel zachycených v příručce slovníku jazyka českého, tento počet je neustále rozšiřován o lexikální jednotky. Podle Hausera (1980: 13) rozlišujeme slovní zásobu na aktivní a pasivní. Aktivní slovní zásoba zahrnuje slova užívaná v běžné komunikaci (ústní i písemné). Do pasivní

8

slovní zásoby patří slova, jimž běžný uživatel sice rozumí, ale kterých sám nepoužívá. Zjištění aktivní zásoby je důležité pro učení cizím jazykům. Počet slov v slovní zásobě se liší mezi jazyky i mezi lidmi. V češtině tvoří aktivní slovní zásobu u dospělého člověka asi 3 000 až 10 000 slov. Pasivní slovní zásoba je obvykle 3x až 6x vyšší. (www.wikipedia.cz)

Z aktivního a pasivního užívání slovní zásoby vyplývá také její členění na jádro a proměnlivou část. Jádrem slovní zásoby je základní slovní fond každého jazyka. Slov náležejících do této základní slovní zásoby je relativně málo, ale zato jsou užívána často. Jejich frekvence činí asi 90 % celého počtu užívaných slov. Jádro české slovní zásoby je charakterizováno:

a) Původem slov, která tvoří historický základ. Patří sem domácí slova stará, tj. např. matka, sestra, pole, řeka, a slova přejatá z cizích jazyků velmi dávno a zdomácnělá (škola, tabule, kostel) nebo přejatá později, nicméně frekventovaně užívaná (republika, banka).

b) Strukturou - jádro tvoří slova, která se sama stávají základem pro další tvoření (odvozování, skládání), obvykle to jsou slova kořenná (les, voda, město, dřevo).

c) Významem – jsou to slova označující nejdůležitější skutečnosti spjaté se životem společnosti, tj. příbuzenské vztahy, obydlí, jejich části a zařízení, části lidského a zvířecího těla, zvířata, rostliny, základní lidské výrobky (nástroje, oděv, jídlo) apod.

d) Užíváním, které je velmi časté slova jsou nepostradatelná pro běžnou komunikaci.

Větší část slovní zásoby je proměnlivá a neustále se vyvíjí tím, že některá slova vycházejí z užívání, zastarávají, a naopak jiná slova jsou nově tvořena, získávají nové významy nebo jsou nově přejímána z cizích jazyků. Hranice mezi jádrem a proměnlivou částí jsou plynulé, mění se s vývojem potřeb pojmenování. (http://www.osu.cz)

9

1.4 Vrstvy slovní zásoby

Slova naší slovní zásoby se člení do několika vrstev podle různých kritérií: 1) podle příslušnosti k útvarům národního jazyka - slova nářeční (např. homolka, pučálka, fěrtoch) - slova slangová (např. čenina, zemák, stavař) a argotická (např. udělat káču, jít bručet)

2) podle slohových příznaků - slova hovorová (např. Václavák, záchranka) a knižní (např. praviti) - slova umělecká (např. ručej, luna, jeseň) - slova odborná (např. rovnice, kysličník uhličitý, skok do dálky)

3) podle dobových příznaků - slova stará (např. kolomazník, svícník, bělidlo) - slova nová ( např. samoobsluha, dálnice, majitel)

4) podle citového příznaku - slova s kladným citovým příznakem (deminutiva – chlapeček, srdíčko; eufemismy – zesnul) - slova se záporným citovým příznakem (augmentativa – chlapisko, babina; zhrubělá slova – žvanit, kecat; vulgární – žrádlo, scípnout)

5) podle původu - slova domácí (např. pes, dům, strom) - slova cizí (např. sport, majonéza, univerzita)

6) podle frekvence - slova řidší - slova řídká

10

2. CIZÍ SLOVA

2.1 Vrstva slov cizích

Cizí slova, jinak řečeno slova přejatá z cizích jazyků, tvoří bezpochyby podstatnou součást každého jazyka, a tedy i jazyka českého. Přejímání cizích slov provází češtinu už od jejího samého vývoje. Během dlouhého vývoje naší slovní zásoby se měnily zdroje přejímání. Ivana Svobodová (1996: 97) uvádí, že v raném období se přejímalo především z latiny a němčiny. Později k nim přibyly i jazyky románské. Ve vojenské terminologii se např. od 17. století ujala slova francouzského a španělského původu, jako armáda, kapitán, admirál, termíny z oblasti obchodu, módy a hudby k nám přešly z prostředí italského. V období národního obrození se pro přejímání začaly využívat spíše slovanské jazyky. Mezi slovanské jazyky, ze kterých čeština přejímala slova, patří především polština (např. tklivý, vzor) a ruština (např. vějíř). Nejrozsáhlejší vrstvu slovní zásoby tvoří vrstva slov domácích. Vedle slov domácího původu se v českém jazyce vyskytují i slova původu cizího. Tato slova tvoří samostatnou vrstvu. Vrstvu cizích slov dělíme podle: a) míry přizpůsobení slovům domácím b) stáří přejetí c) jazyka, ze kterého bylo slovo přejato d) funkce

2.1.1 Přizpůsobení slovům domácím

Od konce 18. století si můžeme všímat snahy nahrazovat cizí slova slovy domácími. Zejména jejich doslovným překládáním, kalkováním. Kalky (překladová pojmenování) tvoří velkou část odborného názvosloví všech kulturních jazyků (srov. české okamžik vedle něm. Augenblick…) a mají značný vliv na rozvoj pojmenovacích prostředků těchto jazyků. (Dokulil, 1962: 20) Svobodová (1996: 98) cituje, že místo slova abstraktní, konkrétní jsme měli doslovný překlad odtažitý a srostilý, místo izolátoru samotič, elektromotoru elektrobudič. Tato slova se ale v praxi neujala. Některá cizí slova se zcela přizpůsobila našemu jazyku, 11

říkáme jim slova zdomácnělá. Jedná se o slova, která užíváme v běžné mluvě, aniž bychom si uvědomovali jejich původ, považujeme je za slova domácí, např. škola, cihla, kalendář. Tato slova čeština přejala především z latiny a němčiny.

Němec (1968: 14) uvádí 2 stránky zdomácňování cizích slov: významová a formální. Zdomácňování cizích slov po stránce významové znamená významové začleňování do domácího jazyka beze změny formy. Můžeme to považovat za základní etapu přejímání cizích slov. Jde o to, že se při pronikání znalosti celých okruhů cizokrajných skutečností do domácího prostředí začleňují některá cizí pojmenování více, jiná méně a některá se vůbec nahrazují pojmenováním domácího původu, takže pak i příslušná cizí slova formálně nezačleněná (zvláště nesklonná) mají již své místo v domácím jazyce na základě

svého

významového

vztahu

k oněm

slovům

formálně

začleněným

zdomácnělým i k domácím slovům téhož významového okruhu. Zdomácňování cizích slov po stránce formální vidíme v přizpůsobování jejich hláskovému skladu zvukové struktuře domácích slov. Týká se to ovšem především cizích slov s nečeskými hláskovými skupinami. Ještě výraznějším případem formálního přizpůsobování cizích slov slovům domácím je počešťování tzv. lidovou etymologií.

V našem jazyce se dále objevují ještě slova, která také běžně užíváme, ale u kterých je patrný rys cizosti. Cizost slov se projevuje především ve zvukové a grafické podobě. Ve zvukové podobě se vyskytují hlásky, které se v neutrálních českých slovech nevyskytují (Hauser, 1980:52): g – guma, generál, sága, gymnázium; f – fyzika, fráze, asfalt, nafta; x – praxe, box, existence, taxa, xylofon. V grafické podobě je psaní i/y odlišné pro česká slova: kritika, rival, diktát, politika; psaní ú uprostřed slova a na konci: ragú, skútr, kúra; psaní ó: chór, sólo, nivó. Mluvnická stránka se vyznačuje deklinačními odchylkami. Například slovo datum se ve druhém pádě skloňuje data, slovo téma se ve druhém pádě skloňuje tématu.

V českém jazyce se vyskytují slova považována stále za slova cizí, která ani zčásti nezdomácněla. Jsou to slova, která pojmenovávají reálie, citátová slova apod.: - cizí měny: rubl, kopejka, forint, dinar, šilink, marka, libra, dolar, peso, gulden, cruzeiro - oděvu a jeho částí: kimono, sarí, poncho, sarong, sombrero - jídel, nápojů apod.: saké, maté, sorma, čevabčiči, šašlik, boršč, šči, grog, calvados, 12

curacao, rakija, whisky - zbraní: bumerang, asagaj, tomahavk, jatagan, bolaso, mačeta, kris, handžár, nahajka, kinžál - titulů, postavení: sir, lord, lady, madam, markýz, abé, samuraj, ajatoláh, láma, radža, emir, paša, ataman - zvyklostí: ramadán, rodeo, fetiš - lodí: katamaran, džunka, piroga, gondola - příbytků: bungalov, iglú, típí, wigwam, zemljanka - větrů: monsun, cyklón, tornádo, blizard, bóra, mistral, jugo, samun, fén - zeměpisných jevů: katarakt, tundra, tajga, savana, pampa, buš, džungle.

Ve skupině cizích reálií tvoří zvláštní skupinu vlastní jména (Hauser, 1980: 53): - zeměpisná: Himaláj, Dillí, Džakarta, Tokio, New York, Guam, Srí Lanka, Bangladéš, Hollywood, Glasgow, Karl-Marx-Stadt - osobní – rodná: Ingeborg, Pietro, Daisy, Sergej, Miriam, Mary příjmení: Watson, Nelson, Rousseau, Goethe, Mickiewicz, Tolstoj, Dimitrov, Petöfi - např. odrůd jablek: Jonathan, Idared, Jonadel, Red Delicious, Bancroft, Starking, Gold spur, Staymared.

Druhou skupinu tvoří slova citátová. Jsou to cizí lexikální prvky, které si uchovaly svou původní podobu a do slovní zásoby se zpravidla vůbec nevčleňují. Částečné přizpůsobení některých z nich se projevuje v tom, že se skloňují: happy end – happy endem. Hauser dělí citátová slova do těchto tematických skupin: - právní termíny: de iure, de facto, ex offo, status quo, corpus delicti - výrazy charakterizační: wehrmacht, luftwaffe, gestapo, comandos, greenhorn, yankee - obraty konverzační a ustálené formule: pardon, merci, faux pas, dixi, probatur, imprimatur, vidi - jiné výrazy: happy end, hobby, show, esprit, parvenu, kismet.

Citátová slova se používají pro výraznost, ozvláštnění, zajímavost mluveného i psaného projevu. Slova jsou přejímána z různých jazyků: - z latiny: modus vivendi, conditio sine dua non, lapsus linguae, curriculum vitae, cum 13

grano salis aj. - z řečtiny: zoon politikon, kat exochen, hapax legomenon - z angličtiny: fair play, sex appeal aj. - z italštiny: fata morgana - z francouzštiny: enfant terrible, en gros, en face a další.

2.1.2 Stáří přejetí

Slova, která byla přejata před dlouhou dobou (několika staletími), již zdomácněla. Mezi zdomácnělá slova patří například slova: škola, křída, kalamář, sobota, kostel aj. Oproti tomu nově přejatá slova ještě nezdomácněla a jejich odlišnost od českého jazyka je stále patrná. Do skupiny těchto slov patří: angína, injekce, pacient a další. Vrstva nejnovějších cizích slov se přejímá s novými skutečnostmi nebo s celými obory zájmovými a vědeckými: make up, džínsy, riffle; kombajn, dispečer, laser. (Hauser, 1980:54)

2.1.3 Prameny přejetí

Počet přejatých slov souvisí s rozvojem slovní zásoby po celá staletí. Slova byla a jsou přejímána z různých jazyků. Mezi jazyky, ze kterých se přejímají slova, uvádí Hauser (1980: 55):

Jazyky klasické: - řečtina: atlet, bibliotéka, katar, patos, typ, tyran, varhany, zefýr, demokracie, parabola, hyperbola - latina: alibi, amulet, aparát, civilizace, cirkus, cyklus, doktor, existence, forma, genius, gesto, inteligent, kancelář, kapitál, kapsa, kmín, kvalita, komora, konvalinka, koruna, košile, kurs, lilie, linie, magnet, manifest, milión, mistr, ministr, nota, nula, oliva, opera, palma, park, páv, pódium, profesor, puls, regál, revoluce, satira, scéna, seminář, student, švestka, titul, tribuna, univerzita, urna, vavřín, verš, vila, zinek.

Z evropských jazyků byla přejata slova z: - němčiny: bál, brak, brýle, cihla, cíl, cín, clo, couvat, čapka, fermež, flétna, fůra, halda, 14

haléř, helma, hřbitov, jarmark, kamzík, kašna, klempíř, knedlík, kněz, knoflík, koule, krychle, lán, mašle, mince, mosaz, nudle, obr, ortel, pánev, parma, peníz, plachta, plán, plech, plotna, pluk, policie, punčocha, rám, ranec, ras, rošt, roura, sál, smalt, smirek, sporák, šachta, šindel, špalek, špatný, špejle, špendlík, špice, šroub, šunka, švagr, talíř, taška, trám, trefit, váha, valčík, žold, žumpa; - z francouzštiny: alarm, alej, baret, baterie, bazén, blok, blůza, bonbón, demižón, droga,email, fanfára, fazóna, flanel, garáž, gáže, hotel, inženýr, kampaň, kanón, krinolína, kuráž, livrej, manévr, manžeta, omeleta, paráda, paštika, perón, platina, popelín, rande, rebel, reklama, rokoko, sabotáž, salón, spirála, terén, toaleta, túra, vesta, volant, žaket, žampión, želatina; - z angličtiny: doga, farma, film, džez, džúz, žokej, klub, koks, mahagon, mohér, rekord, revolver, snob, sport, standard, tenis, test, tramp, tramvaj, trénink, trust, vagón, zip; - z italštiny: artyčok, baldachýn, banka, banket, basa, bašta, brokát, bruto, činel, dukát, facka, festival, galeje, kalhoty, kapitán, karneval, kartel, kasino, klarinet, kompas, loterie, mandolína, merenda, oleandr, paruka, pasta, piškot, pláž, salám, sardinka, safír, soprán, tempo, tenor, trombón, viola, virtuos, zázvor; - ze španělštiny: armáda, barák, eldorádo, kanibal, kokos, laso, silo - z portugalštiny: zebra, marmeláda - z maďarštiny: čabraka, baganče, čižma, gazda, husar, kočí, palačinka, šišák.

Za slovanských jazyků má čeština nejvíce výpůjček: - z ruštiny:babočka, bodrý, bohatýr, borec, hvozdík, chrabrý, kormidlo, kytovec, paluba, lyže, maják, mys, náčelník, náčrt, nora, pestík, slída, sloh, sobol, soustava, sovět, svět, treska, tuleň, úroveň, velmož, vesmír, vesna, vid, vzduch, žertva; - z polštiny: ohon, ochota, okres, selanka, svišť, tklivý, vzor, závoj, kořalka, mazurka, sleď; - ze srbštiny a chorvatštiny: junák, lastura, opánky, snacha, zora, žatva; - ze slovenštiny: zástava, znoj, zbojník, škára, výdobytek, namyšlený, nárokovat.

Další jazyky, ze kterých byla přejata slova (někdy nazývaná exotismy): 15

- turečtina: klobouk, paša, salaš, tasemnice, jogurt, kaftan, čakan; - arabština: otoman, talisman, trafika, algebra, alkohol, admirál, káva, harém, mameluk, mat; - hebrejština: amen, sobota, rabín, rámus, mana; - perština: bazar, divan, kabát, karavana, sandál, šach; - indické jazyky: džungle, juta, karafiát, pyžama; - čínština: čaj, kaolín, sója; - malajština: gutaperča, orangutan; - indiánské jazyky: kánoe, vigvam, totem, tomahavk, mokasín, skalp, apač, tabák, čokoláda, kakao, kondor, jaguár, kaučuk; - eskymáčtina: iglú, kajak.

Za zmínku ještě stojí uvést slova mezinárodní, která se do českého jazyka přejímají. Jde o taková slova, která se používají ještě v několika jazycích, v každém z nich jsou mírně upravena, aby se přizpůsobila domácím slovům. Jsou to slova společná několika národům. Jsou přejímána především z jazyků klasických (latina, řečtina), např. atom, atletika, fyzika, filozofie, diskuze, ideologie, informace, investice, historie, hymna a další. Do mezinárodních slov patří ještě některá slova přejatá z francouzštiny (Hauser (1980: 56) uvádí slova: prezident, revoluce, miliarda), z italštiny (Hauser (1980: 56) uvádí slova: banka, konto, kontrabas, tenor, soprán, alt, čelo, mandolína) a dále pak z angličtiny (Hauser (1980: 56) uvádí slova: sport, start, fotbal, basketbal, hokej, box, kombajn, dispečer, telerekording, buldozer, traktor, bagr).

Mezi cizí slova, která ještě nezdomácněla, řadíme slova nespisovná, přejatá především z němčiny (např. flaška, kšeft).

2.1.4 Funkce cizích pojmenování

Cizí pojmenování se ponechává u odborných termínů. Jde o slova mezinárodní, užívaná především odborníky k lepšímu dorozumění. Podle Hausera (1980:57) existují dva případy fungování cizích názvů ve slovní zásobě češtiny:

16

a) Cizí slovo nemá domácí ekvivalent. V tom případě je jeho používání nezbytné, a pokud slovo označuje skutečnosti rozšířené a běžně užívané, brzy zdomácňuje: automobil, elektřina, sport. Cizím zůstává tehdy, označuje-li cizí reálie: bráhma, kuli, rikša, jurta, minaret, mešita, karavanseraj, anebo citátové: par example, nota bene, via facti atp.

b) Cizí slovo má domácí ekvivalent. Existují-li vedle sebe výraz domácí a cizí jako synonyma, mívají stejný význam i vcelku stejné užití, např. mluvnice – gramatika, hvězdář – astronom, opis – parafráze aj., nebo se různí. Odlišnosti bývají častější v příznacích slohových, např. rozhlas – (běžný a neutrální název) – rádio (výraz hovorový), geometrie (neutrální) – měřictví (zastarávající) atp.

2.2 Příčiny přejímání cizích slov

Nejčastější příčinou přejímání cizích slov do českého jazyka můžeme spatřovat v celkovém rozvoji společnosti, s růstem vzdělanosti obyvatelstva, rozvojem techniky a kultury. Lidé pociťovali potřebu pojmenovat nové věci a jevy (kulturní aj.). Dalším možným důvodem, proč náš národ přijímal slova z různých jazyků, mohl být ten, že si lidé různých národností zcela nerozuměli. Internetový server http://referaty-seminarky.cz/prejimani-slov-z-cizich-jazyku/ uvádí jako další příčinu přejímání cizích slov fakt, že někdy cizí výraz zmírňuje trapné pocity například při rozhovoru, projevu apod. (např. „korpulentní“ místo tlustá).

2.3 Zásady používání cizích slov

Cizí slova by se měla vždy používat v přesném znění a s přesnou znalostí významu slova. V mluveném nebo psaném projevu by se měla slova objevovat v přiměřeném množství, neměla by být užívána bezúčelně. V projevu by měla sloužit k obohacení sdělení mluvčího. Používání slov cizího původu bylo mělo směřovat k vzájemné mezinárodní srozumitelnosti.

17

2.4 Pravopis přejatých slov

Psaní přejatých slov se řídí stupněm jejich zdomácnění. Odborné termíny se většinou píší původním pravopisem (to znamená pravopisem jazyka, ze kterého byly přejaty). Slova více zdomácnělá se řídí pravidly pravopisu českého jazyka. Pravidla psaní přejatých slov, jak uvádí www.pravidla.cz:

A. Slova obecná

I. Slova psaná pravopisem původním

1. Slova omezená na úzký okruh uživatelů, slova úzce odborná nebo knižní, slova mající povahu mezinárodních značek (např. v chemii), slova, která označují skutečnosti týkající se pouze cizích zemí, a slova, která si zachovávají vztah k zemím svého původu, se píší pravopisem původním, popř. mezinárodně vžitým. Např. abbé, enjambement, lemma, rendez-vous, scirocco, vaudeville, brutto, netto, watt, joule, wolfram, ytterbium.

2. Původním pravopisem se také píší některá slova (většinou anglická a francouzská), která jsou sice částečně zdomácnělá, avšak u nichž se výslovnost od psané podoby podstatně liší. Např. bulletin, causerie, interview, outsider, résumé (i resumé), revue. Pozn. Protože zdomácňování slov probíhá postupně, píšou se některá slova dvojím způsobem: rallye i rely, runway i ranvej, trust i trast aj.

3. Důsledně pravopisem původním se píšou citátové výrazy z jazyků užívajících latinky. Např. ad hoc, curriculum vitae, status quo, de iure, via facti; pour féliciter; anno dazumal; výrazy hudební, např. adagio, allegro, arpeggio, crescendo, pianissimo atd.

II. Slova pravopisně počeštěná Slova zdomácnělá, tedy obecně v jazyce rozšířená, a běžné výrazy odborné se píší podle zásad českého pravopisu; způsob psaní zpravidla odpovídá jejich české spisovné výslovnosti (s některými odchylkami, viz dále).

18

1. Odstraňuje se psaní skupin ae, ai, oe, pokud se vyslovují jako [e], [é], a některých dalších skupin samohlásek. Např. aféra, etiologie, gynekologie, prémie, sféra, pré-/pre(prézens, prehistorický, ...), paleo- (paleologie, ...), hema- (hematit, ...), peda- (pedagog, ...), eko- (ekologie, ekonomie), rentgen. Psaní samohláskových skupin zůstává však tam, kde se jejich samohlásky vyslovují (kánoe, aeroplán, aerobní atp.).

2. Písmeno c vyslovované jako [k] se píše jako k (ať jde o slova přejatá z latiny, nebo z jiných jazyků); qu jako kv, gu jako gv; w jako v; i/y vyslovované jako [j] se píše jako j; rh se zjednodušuje v r; ck vyslovované jako [k] se zjednodušuje v k. Např. abstraktum, kakao, kaňon, streptokok; kvóta, kvinta; lingvista, sangvinik; tramvaj, bonsaj, bojkot, jachta, konvoj, loajální, rajon; rododendron; hokej, šok.

3. Skupina th v slovech řeckého původu nebo utvořených z řeckého základu se píše jako t. Např. antologie, ateizmus//ateismus, antropolog, autochtonní, estetika, éter, etika, étos, etnografie, etan, metyl, metoda, mýtus, mytologie, patos, teologie, teorie, terapie, téma, teze, -lit (monolit, ...), -téka (kartotéka, ...), -téza (syntéza, ...). Psaní th se zachovává ve slovech úzce odborných a jejich odvozeninách (dithyramb, paramythie). V úzce odborných textech lze užít podoby s th i u termínů běžných (ethan, methyl, methylalkohol).

4. Zjednodušují se písmena zdvojená (ss, ll, nn, mm, dd apod.). Např. adresa, agrese, expres, glosa, komise, mise, stres; alergie, bula, buldozer, ilegální, pulovr; inovace, tenis; dilema; mezanin; puding//pudink; iracionální; fotbal, basketbal.

5. Psaní s a z a) Ve slovech zdomácnělých se původní s vyslovované v češtině jako [z] píše z. Např. analýza, azyl, báze, bazilika, buržoazie, dezerce, dezert, dimenze, emulze, epizoda, exploze, expozice, filozofie, fúze, gnozeologie, gymnázium, iluze, intenzita, invaze, izobara, izolace, kazeta, koroze, lyzol, nervóza, oáza, organizace, organizovat, pauza, penze, plazma, poezie, prézens, prezentace, prezident, provize, próza, revize, rezignace, rezistence, rezoluce, rezonátor, rezultát, senzace, torzo, tranzistor, trezor, univerzita, uzuální, verzálka apod.

19

b) Podle výslovnosti v nepřímých pádech se píše z v slovech, jako dispenz, exkurz, impulz, komparz, konkurz, kurz, pulz, rekurz, reverz aj. a ve slovech od nich odvozených, např. dispenzární, impulzivní, komparzista, konkurzní, kurzovné, pulzovat, reverzibilní aj.

c) V některých slovech se píše s i z ve shodě s dvojí spisovnou výslovností, např. buzola i busola, dezén i desén, diskuze i diskuse, dizertace i disertace, kazematy i kasematy, plizé i plisé, renezance i renesance, rezort i resort, režizér i režisér aj.

d) Vyslovované [z] se píše jako z i s v příponě [-izmus] a v ostatních slovech zakončených na [-zmus]: romantizmus i romantismus, pluralizmus i pluralismus, mechanizmus i mechanismus, spazmus i spasmus, tenezmus i tenesmus aj.

e) Po předponě lat. původu kon- v slovech zdomácnělých, v nichž se počáteční konv češtině jako předpona nepociťuje, se píše z. Např. konzerva, konzervativní, konzervatoř, konziliární, konzistence, konzistoř, konzul, konzulát, konzultace, konzum, konzument, konzumpce. Jinak se píše s (ve shodě se spisovnou výslovností), např. v slovech konsekvence, konsenzus, konsonant, a v slovech od nich odvozených, např. konsekventní, konsonantický aj.

f) Při psaní slov s původními předponami des- a de- a v slovech od nich odvozených se řídíme spisovnou výslovností. Např. dezaktivace, deziderát, deziluze, dezinfekce, dezorientace; ale desant, paradesantní, designovat, designovaný, desublimace aj.

g) Jen s se píše v slovech s původní latinskou předponou dis-. Např. disharmonie, disident, disimilace, disociovat, disoluce, disonance, diskrepance aj.

h) Pouze s se píše v slovech pravopisně nepočeštěných, jako cirrhosis, laser.

6. Označování délky samohlásek Délka samohlásky se označuje zpravidla tam, kde se ve spisovné výslovnosti vyslovuje dlouhá samohláska, bez většího kolísání.

20

a) Délka se označuje aa) v základech slov: např. akvárium, anémie, anténa, árie, islám, konkrétní, kostým, malárie, móda, oáza, panoráma, plénum, pól, rádio, tón, fúze, túra, kúra, série, sérum, schéma, téma;

ab)v zakončení slov: -é: filé, resumé (i résumé), paré, ...; -ém: emblém, ekzém, parfém, problém, ...; -én: bazén, refrén, suterén, terén, marokén, ...; -ér: guvernér, instalatér, startér, ...; ale bojler, boxer, dribler, kontejner, manažer, revolver aj.; -éza: protéza, polonéza, syntéza, vegetarián, ...; -iér: ateliér, interiér, hoteliér, konferenciér, ...; -iéra: bonboniéra, kariéra, voliéra…; -ín: rubín, karmín, margarín, albín, delfín, cherubín, rabín,…; -ína: angína, disciplína, doktrína, drezína, limuzína, pelerína, vakcína, vazelína, vitrína, ...; má: angažmá, apartmá, aranžmá, ...; -oár: budoár, repertoár, rezervoár, ...; -óza: celulóza, nervóza, tuberkulóza, ... a též -ózní: nervózní, tuberkulózní, kuriózní, ...; ózový: celulózový, ...; -ýn: blondýn, harlekýn, manekýn, dyftýn, trikotýn, terpentýn, ...; ýza: dialýza, analýza.

U přídavných jmen odvozených od slov, v jejichž základě je samohláska dlouhá, se někdy tato samohláska krátí, jindy zůstává dlouhá. Dlouhá samohláska zůstává zachována, a proto se také označuje, u přídavných jmen s příponou -ový: kostýmový, materiálový, ekzémový, sériový, prémiový, ... a -ský: diktátorský, instalatérský, partyzánský, ...; u přídavných jmen s příponami -ní a -ný zůstává délka v základu rovněž obvykle zachována (instruktážní, efemérní, módní, monotónní, ...). U přídavných jmen odvozených jinými příponami se dlouhá samohláska základového slova většinou krátí, např.: -ární: plenární, polární, ...; -ický: efemerický, schematický (avšak sférický, múzický).

b) Délka se neoznačuje ba) v zakončení odborných názvů -- chemických prvků, sloučenin, názvů biologických a lékařských -- na -en: acetylen, benzen, karoten, molybden, naftalen, selen, toluen, ...; gen: analgen, fosgen, ... a na -in: albumin, amin, anilin, globulin, glycerin, morfin, papaverin, penicilin, pepsin, stearin, streptomycin, vitamin apod.;

21

bb) v zakončení slov na -iv: aktiv, fixativ, motiv, archiv, masiv, ...; -iva: definitiva, lokomotiva, defenziva, ofenziva, ...; -ivum: aktivum, substantivum, pasivum, pasivní, ...; ida: bronchitida, faryngitida, ...;

bc) v zakončení slov na -emie: blasfemie, epidemie, leukemie, scenerie, ...; -erium: magisterium, presbyterium, ...; -orium: ambulatorium, auditorium, krematorium, moratorium, oratorium, teritorium, ...;

bd) v zakončení slov na -on: aceton, balon, balkon, citron, etalon, fejeton, hormon, karton, mahagon, medailon, ozon, peron, rajon, silon, šampon, špion, talon, tampon, telefon, vagon, milion, bilion, ...; -onek: balonek, balkonek, fejetonek, telefonek, ...; onový: balkonový, citronový, mahagonový, vagonový, ...; -ona: fazona, flegmona, sezona, ...; -onka: elektronka, fazonka, peronka, vagonka, ...;

be) v zakončení slov na -ura: bravura, brožura, inventura, korektura, kultura, literatura, struktura, ...; -urka: brožurka, miniaturka, ...; -urní: kulturní, strukturní,

bf) v zakončení slov na -una, např. laguna, tribuna.

c) Dlouhá nebo krátká samohláska se píše v názvech chemických prvků v kořenu slova: bor i bór, brom i bróm, fluor i fluór, chlor i chlór, chrom i chróm, jod i jód a v odvozeninách na -ový: borový i bórový, bromový i brómový, fluorový i fluórový, chlorový i chlórový, chromový i chrómový, jodový i jódový. Je-li jich užito v textu odborném, zpravidla se délka nepíše.

7. Provádějí se i jiné úpravy podle zásad českého pravopisu. Podle české výslovnosti se tedy píše např. atašé, biftek, bujon, dispečer, donchuán, džem, gauč, gól, gurmán, kečup, klaun, kovboj, lynčovat, ofsajd, refýž, rezervoár, smeč, šofér, víkend, žánr aj. Při počeštěném psaní se však podle původního pravopisu zpravidla zachovává 1.psaní i, y: např. hydrant -- hiát, brachylogie -- chirurg, gymnázium -- gigant, kyanid -- kino, dynastie -- distribuce, tyfus -- titul, krystal -- kritika, cyklus -- cirkus, symbol -- situace, analyzovat -- aklimatizovat, polytechnika -- poliklinika; s i se píšou slabiky di, ti, ni, i když se vyslovují [dy, ty, ny, popř. dý, tý, ný], např. diktát [dy-], politika [-ty-], nitrid

22

[ny-], komunikace [-ny-]; recidiva [-dy- i -dý-], lokomotiva [-ty- i -tý-], femininum [-nyi -ný-]; Pozn: V slovech zcela zdomácnělých se však píše po h, ch, k, d, t, n, r písmeno y bez zřetele k původu slova, např. rytíř, trylek, tygr, kytara; krokodýl, bernardýn, terpentýn, trenýrky, kantýna, inženýr, pionýr.

8. Psaní písmena x (většinou v slovech původu řeckého a latinského): např. luxus, maximální, index, praxe, reflex, text, exkomunikace, expres; existence, exaktní, exhumace;

9. Psaní skupin souhlásek bez zřetele k tomu, zda ve výslovnosti dochází k znělostní spodobě; bývá to zejména u slov složených nebo odvozených s předponou: např. fotbal, ab- (absence, absorpce, ...), ad- (adsorpce, ...), ek- (ekzém, ...), sub- (subtilní, subskribovat, ...).

B. Vlastní jména

I. Jména osobní 1. Jména pocházející z jazyka, který užívá latinské abecedy, se většinou píšou pravopisem původním. Např.: Ludwig van Beethoven, Albert Schweitzer, Daniel Defoe, Thomas Jefferson, Georges Bizet, Paul Gauguin, Carl von Linné, Gyula Andrássy, Publius Ovidius Naso, Ivanhoe, Othello, Manon Lescaut. U jmen některých známých historických osobností se užívá rodné (křestní) jméno, popř. celé osobní jméno, ve vžité počeštěné podobě. Např.: Tomáš Alva Edison, Kryštof Kolumbus, Mikuláš Koperník. Většinou v počeštěné (popř. přeložené) podobě se užívá jmen cizích panovníků, feudálů, papežů, světců atp. Např.: Ludvík XIV., Richard Lví srdce, Vilém Oranžský, Tomáš Akvinský.

2. Jména osob pocházející z jazyka, který užívá jiného písma než latinky, se přepisují podle zavedených transliteračních nebo transkripčních pravidel. Např. Alexandr Sergejevič Puškin, Mahátma Gándhí, Nizámí.

23

II. Jména zeměpisná 1. Zeměpisná jména pocházející z jazyka, který užívá latinské abecedy, se píšou většinou pravopisem původním. Např. Barcelona, Bordeaux, Cádiz, Edinburgh, Glasgow, Haag, Chicago, Le Havre, Monte Carlo, Provence.

2. Zeměpisná jména pocházející z jazyka, který užívá jiného písma než latinky, se přepisují podle zavedených transliteračních nebo transkripčních pravidel. Např. Astrachaň, Charkov, Írán, Pákistán, Peking, Soul. Pozn. U četných jmen orientálních apod., která k nám dříve přicházela prostřednictvím angličtiny, francouzštiny apod., se nyní užívá zpravidla podoby odpovídající výslovnosti (Dillí, Kalkata).

3. U jistého počtu zeměpisných jmen se užívá vžitá podoba počeštěná (s důsledným označováním délky samohlásek a měkkosti souhlásek). Např. Alžír, Bělehrad, Berlín, Hamburk, Helsinky, Londýn, Norimberk, Paříž, Vídeň, Záhřeb, Ženeva; Nil, Temže; Apeniny, Pyreneje; Austrálie, Belgie, Španělsko.

24

3. CIZÍ SLOVA V UČEBNICÍCH VLASTIVĚDY PRO 4. A 5. ROČNÍK

3.1 Zjištění výskytu cizích slov v učebnicích různých nakladatelství

V současnosti nás neustále obklopují slova cizího původu. Ať už je to v reklamě, tisku, televizi nebo v rozhlase. Cizí slova neoslovují jen nás, ale setkávají se s nimi už i děti ve školách především prostřednictvím učebnic. Proto jsme vybrali učebnice vlastivědy pěti různých nakladatelství, ve kterých budeme zkoumat výskyt cizích slov a jejich frekvenci. Zvolili jsme pět nakladatelství: PRODOS, NOVÁ ŠKOLA, SPN, FORTUNA, PRÁCE. Slova byla vyhledávána pomocí Nového akademického slovníku cizích slov Jiřího Krause a kol. Cizí slova byla zapisována do tabulky, která obsahovala tři sloupce. V prvním bylo cizí slovo, ve druhém jazyk, ze kterého bylo přejato a v posledním byla uvedena frekvence, s jakou se slovo v učebnicích opakovalo. Poté byly, pomocí vybraných cizích slov, sestaveny dotazníky pro 4. a 5. třídu. Tyto dotazníky měly ověřit porozumění cizím slovům žáky.

3.1.1 Učebnice vlastivědy nakladatelství PRODOS

Učebnice vlastivědy pro 4. ročník má dva díly: 1. díl má učebnice 70 stran a žáci se v ní blíže seznamují s Českou republikou. Učí se o velkých městech, pohořích a horách. Objevují se zde slova cizího původu, která se pojí s danou tématikou. Často se vyskytující cizí slova: císař, elektrárna, historie, karta, kras, kultura, mapa, metr, park, republika a další. Méně častá, přesto v učebnici používaná jsou cizí slova: hala, hektar, inkvizice, legenda, legie, lokalita, mistr, mobilizace, orientace, papír a jiná (viz příloha 1).

2. díl je rozdělen do čtyř okruhů: Země a lidé, Mapy, Česká republika a Z českých dějin. Tato učebnice má 122 stran. Zde se v hojné míře vyskytují cizí slova: atmosféra, církev, císařství, generace, kalich, katolictví, koruna, milion, parlament, pohan atd. Méně užívaná cizí slova: apokalypsa, emigrace, hejtman, intrika, koalice, kramařit, ozón, pancíř, šik, trikolora apod. (viz příloha 2). 25

Učebnice vlastivědy pro 5. ročník má 1 díl, učivo je shrnuto do 112 stran. Děti se zde seznamují s informacemi a Evropě a světě, hlouběji se probírá učivo o České republice a českých dějinách. Hojně užitá cizí slova: architektura, armáda, centrum, demokracie, fronta, gotika, klášter, muzeum, nacista, oceán a další. Cizí slova, která jsou v učebnici užitá v menší míře: akustika, byrokracie, gestapo, iluminace, konfekce, lafeta, novátor, piarista, suma, turbína, … (viz příloha 3).

3.1.2 Učebnice vlastivědy nakladatelství NOVÁ ŠKOLA

Učivo pro 4. ročník je rozděleno do dvou dílů. První díl se jmenuje Hlavní události nejstarších českých dějin. První díl obsahuje 50 stran. V tomto dílu se žáci v hojné míře setkávají s těmito slovy cizího původu: alchymie, bronz, kronika, leporelo, mamut, mistr, renesance, stát, šlechta, trůn atd. I se slovy s méně užívanými: arkáda, druid, gombík, iniciála, modurit, oppidum, sgrafito, šém, turnaj, typ aj. (viz příloha 4).

Druhý díl nese název Poznáváme naši vlast. Obsahuje 47 stran. V tomto dílu se děti setkávají s cizími slovy, která se často opakují: centimetr, elektřina, informace, karta, kompas, muzeum, papír, prezident, turista, unie a další. Mezi řidčeji se vyskytující užívaná cizí slova v této učebnici patří: areál, empír, expozice, komise, kóta, referendum, regulace, reliéf, rezervace, zdevastovaný aj. (viz příloha 5).

Učebnice pro 5. ročník se skládá ze dvou dílů, jeden se vztahuje k historickému učivu (52 stran) a druhý díl pojednává o České republice jako součásti Evropy (79 stran). V této učebnici jsou některá cizí slova, jejichž význam by byl pro děti neznámý, vysvětlena vždy dole na některých stránkách v okrovém rámečku, například slova biosferická rezervace, kras, ropa, bižuterie,… Nejsou zde vysvětlována jen slova cizí, ale i méně častá slova českého původu, jako jsou prales, vápenec, úmoří, ostrov,… Cizí slova použitá ve velké míře v 1. dílu učebnice: automobil, centrum, fotografie, gotika, chemie, kapitola, kontinent, kultura, oceán, polární a další. Méně častá jsou cizí slova: brynza, fjord, klima, kongres, mešita, panorama, bus, riviéra, statut, vegetace apod. (viz příloha 6). 26

Ve druhém díle se žáci setkávají s takovými cizími slovy, jako jsou: baroko, fronta, charakter, katolictví, komunista, manufaktura, okupace, politika, revoluce, studium atd. Dále se zde méně často objevují cizí slova, jako: atrakce, diktatura, forman, keťasení, korespondence, mandel, manifestace, primitiv, rabovat, šarvátka apod. (viz příloha 7).

3.1.3 Učebnice vlastivědy nakladatelství SPN

Učebnice vlastivědy pro 4. třídu je rozdělena na učivo o historii (Kapitoly z našich dějin) a na učivo o naší zemi (Naše vlast – země v srdci Evropy). V závěru učebnice je vysvětleno 8 cizích slov, která se vyskytla v učebnici. Kniha má 64 stran. Cizí slova vyskytující se ve větším počtu: bronz, císař, kaple, konšelé, mapa, parlament, symbol, šlechta, textil, tradice a další. Objevují se zde i slova opakující se 13x jako: cimbuří, halda, inverze, koncentrační, kurzíva, patent, patron, primátor, schéma, vandrovat aj. (viz příloha 8).

V učebnici vlastivědy pro 5. ročník se žáci blíže seznamují s historickým učivem (Kapitoly u našich dějin – o tom, jak vznikal národ až po obnovení demokratického Československa), dále s učivem o Evropě (Evropa – světadíl, kde leží naše vlast) a celé naší planetě (Naše modrá planeta). Učebnice se skládá z 55 stran. Žáci se v této učebnici seznamují s cizími slovy: atentát, demonstrace, historie, kapitola, komunista, okupace, organizace, planeta, prezident, revoluce, … Méně často se ještě vyskytují cizí slova: barikáda, cenzura, existence, lipicán, milice, prospekt, recitace, sobol, symfonie, totalita a další (viz příloha 9).

3.1.4 Učebnice vlastivědy nakladatelství FORTUNA

Tato učebnice pro 4. ročník je rozdělena do jedenácti kapitol. Jsou to: Naše obec a její okolí, Mapa České republiky, Česká republika a její symboly, Přírodní podmínky území ČR, Oblasti ČR, Doba pověstí, První stát na českém území ČR, Přemyslovci, Doba vlády Karla IV., Od husitských válek k Jiřímu z Poděbrad a Počátky vlády Habsburků. Nejčastěji používaná cizí slova v učebnici: autobus, exulant, koruna, metr, parlament, senát, studium, trůn, turista, univerzita apod. Cizí slova s menší frekvencí: 27

denár, majestát, pavilon, pohan, rezervace, sanatorium, standarta, struktura, šrafa, titul a další (viz příloha 10).

Učebnice pro 5. ročník je rozdělená na zeměpisné a historické učivo. Ta část učebnice, která se zaměřuje na zeměpisné učivo, se nazývá Česká republika – Evropa – Svět. Druhá část zaměřená na historii nese název Z českých dějin nedávné minulosti. S větší frekvencí se opakují především tato cizí slova: armáda, doktor, fronta, glóbus, hotel, komunismus, legie, palác, pól, sport atd. S frekvencí 1-3x se v učebnici vyskytovala cizí slova jako: bazilika, dráb, fórum, jubileum, krize, manufaktura, pakt, serpentina, statistika, trajekt a další (viz. příloha 11).

3.1.5 Učebnice vlastivědy nakladatelství PRÁCE

Žáci 4. třídy mají v této učebnici shrnuté učivo do čtyř kapitol: Naše vlast, Obrazy z českých dějin, Život na Zemi a Člověk a jeho životní prostředí. Učivo je zde obsaženo v 93 stranách. Mezi cizí slova, která se často vyskytují v učebnici patří:antilopa, baroko, biskup, hymna, jantar, klášter, mamut, moderní, organismus, technika aj. Mezi méně častá patří cizí slova: astronom, cedr, elixír, glejt, identifikace, kritika, oppidum, procesí, suverenita, šik atd. (viz příloha 12).

Vlastivěda pro 5. ročník zahrnuje učivo z dějin, o České republice, Evropě a celém světě. Má 95 stran. Často se vyskytující cizí slova: armáda, autor, civilizace, demokracie, energie, film, generace, komunista, kontinent, nacista a další. Z cizích slov opakujících se v učebnici 1-3x: alternativa, cenzura, epocha, fjord, chán, kambala, korida, modul, panika, petice aj. (viz příloha 13).

28

3.2 Výzkum porozumění konkrétním cizím slovům v učebnicích

3.2.1 Výzkum mezi žáky

3.2.1.1 Cíl výzkumu

Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, zda a do jaké míry žáci rozumějí slovům cizího původu, která se vyskytují v učebnicích. Za tím účelem jsme vyexcerpovali slova cizího původu z učebnic vlastivědy pro 4. a 5. ročník a vybrali některá z nich do dotazníků pro žáky. Tyto dotazníky sloužily k ověření a vyhodnocení schopnosti žáků porozumět jim. Byly sestaveny dva dotazníky (jeden pro žáky 4. ročníku a jeden pro žáky 5. ročníku). Znění otázek bylo pro 4. a 5. ročník stejné, lišilo se jen nabídkou cizích slov, která měly děti buď zařadit do neúplných vět, nebo vysvětlit vlastními slovy. Výzkum byl proveden v šesti různých třídách. Do různých škol bylo rozdáno 170 dotazníků, z nichž se jich vyplněných vrátilo 144. Ve většině tříd dětem vyplňování dotazníku zabralo téměř celou vyučovací hodinu. Děti věděly, že nemusejí spěchat a všechno si mohou v klidu promyslet. Někdy měly tendenci ptát se vyučující, ale bylo jim vysvětleno, že se nemají bát například vynechat slovo, když je neznají. Dotazníky řádně vyplnilo 72 žáků 4. tříd a 72 žáků 5. tříd.

3.2.1.2 Sestavení otázek v dotazníku pro 4. třídu

Postup: Z učebnic každého nakladatelství byl vybrán stejný počet slov. Spíše méně známých, ale ne úplně neznámých. Známější jsme vybírali kvůli tomu, že jsou často užívána v běžných situacích, a chtěli jsem tedy ověřit, zda jim děti opravdu rozumějí, současně na méně známá slova jsme se zaměřili, abychom zjistili, zda děti rozumějí takovým, objevují-li se v učebnicích.

29

3.2.1.3 Znění otázek v dotazníku pro 4. třídu

1) Jsi (zakroužkuj): a) DÍVKA

b) CHLAPEC

2) Doplň vhodná slova: TRADICE, MISTR, SYMBOL, REKREACE, REZERVACE, KRONIKA, BRONZ, INSTINKT, HISTORIE, GENERACE, TURISTA

a) Vlajka patří k hlavním státním __________________. b) Každý rok jezdí na zahraniční dovolenou mnoho _________________. c) V domě bydlely tři _____________. d) V ___________ platila přísnější pravidla, něž jaká platí dnes. e) Určité druhy vzácných rostlin už můžeme spatřit jen v ______________. f) Zvířata se v ohrožení řídí svým __________________. g) K narozeninám jsem dostala náušnice z ____________. h) Podle lidové ______________ se na sv. Barboru trhají větvičky třešně nebo zlatého deště. i) Tatínek pracuje jako __________ v jedné řemeslné dílně. j) V létě jsem byla s rodiči na ___________ v Itálii. k) Určité časové období z minulosti je zaznamenáno v Kosmově ___________.

3) Vysvětli slova, nebo je užij ve větě: a) BUZOLA – b) VEGETACE – c) LEGENDA – d) CIMBUŘÍ – e) OPERA –

4) Přiřaď ke slovu správnou vysvětlivku: a) postup, při kterém něco vzniká b) místo, které se něčím vyznačuje (například výskytem určitého organismu) c) určitý stav počasí d) smuteční závoj 30

e) politické spojení dvou nebo více států na základě společné ústavy

ŠLOJÍŘ – INVERZE – PROCES – FEDERACE – LOKALITA –

5) Napiš synonymum nebo více slov ke slovům: Příklad: synonymum=slovo s podobným významem a) INICIÁLA – b) KASEMATY – c) TYP – d) HAVÁRIE – e) PRODUKCE –

6) Jakou známku máš z: ČJ: ____

Vlastivěda: ____

3.2.1.4 Stanovení předpokladů výsledků výzkumného šetření

1. otázka Pouze zjišťuje počet dětí, které dotazník vyplnily, odlišuje počet dívek a chlapců.

2. otázka Tento úkol by podle našeho názoru neměl dělat dětem potíže. Nabízená slova budou podle kontextu vkládat do připravených vět. Pokud nějaké slovo nebudou znát, mohou je „přeskočit“ a vrátit se k němu později a zařadit do zbývající věty.

3. otázka Tato otázka už je náročnější. Dětem jsou nabídnuta pouze slova, ony je mají vysvětlit. Nemohou se tedy opírat o nějakou větu, podle které by poznaly, co slovo znamená. U této otázky je důležité, aby děti slovo opravdu znaly a jeho významu rozuměly.

31

4. otázka Úkolem dětí bylo správně spojit každé z několika slov cizího původu s jejich významem. Předpokládali jsme, že by cvičení nemělo dělat dětem velké problémy: ony samy si mohou zvolit postup přiřazování jednotlivých slov k vysvětlivkám.

5. otázka Cvičení patří spíše k náročnějším, děti musí vlastními slovy vysvětlit význam slov.

6. otázka Poslední otázka směřuje ke srovnání prospěchu dětí z českého jazyka a z vlastivědy. A ke zvážení domněnky, zda známka z českého jazyka souvisí se známkou z vlastivědy.

3.2.1.5 Vyhodnocení dotazníků žáků 4. tříd

1. otázka Výsledek: Počet dětí: 72 Dívky: 46 Chlapci: 26

2. otázka Znění: Doplň do vět vhodná slova: TRADICE, MISTR, SYMBOL, REKREACE, REZERVACE, KRONIKA, BRONZ, INSTINKT, HISTORIE, GENERACE, TURISTA

a) Vlajka patří k hlavním státním __________________. b) Každý rok jezdí na zahraniční dovolenou mnoho _________________. c) V domě bydlely tři _____________. d) V ___________ platila přísnější pravidla, něž jaká platí dnes. e) Určité druhy vzácných rostlin už můžeme spatřit jen v ______________. f) Zvířata se v ohrožení řídí svým __________________. g) K narozeninám jsem dostala náušnice z ____________. h) Podle lidové ______________ se na sv. Barboru trhají větvičky třešně nebo zlatého deště. 32

i) Tatínek pracuje jako __________ v jedné řemeslné dílně. j) V létě jsem byla s rodiči na ___________ v Itálii. k) Určité časové období z minulosti je zaznamenáno v Kosmově ___________.

Úkolem dětí bylo doplnit do vět vhodná slova, žádné slovo nemohly užít 2x. Vycházela jsem z předpokladu, že výběr správných slov do vět z několika nabízených možností je pro děti jednodušší než tvoření vět se zadaným slovem.

Výskyt uvedených slov v učebnicích jednotlivých nakladatelství: FORTUNA

NOVÁ

PRÁCE

SPN

PRODOS

ŠKOLA TRADICE

0

0

0

7

4

MISTR

6

14

7

6

11

SYMBOL

2

11

18

12

20

REKREACE

7

3

1

3

9

REZERVACE

3

8

1

2

11

KRONIKA

7

15

3

3

14

BRONZ

1

14

3

12

2

INSTINKT

0

0

3

0

0

HISTORIE

12

46

14

16

46

0

2

0

2

19

15

12

5

8

16

GENERACE TURISTA

Přesný výklad slov ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost: TRADICE - ustálené zvyklosti, způsoby, názory zachované generacemi: rodinná, národní tradice - přenášení zpráv, slovesných výtvorů apod. vyprávěním, ústní podání MISTR - kvalifikovaný pracovník vedoucí dílnu, pracovní četu apod. - samostatný řemeslník (provozující živnost) - dokonalý odborník, znalec - (vynikající) umělec, tvůrce, interpret; jako označení a oslovení - vítěz vrcholné sport. Soutěže, mistrovství 33

- čestný titul vynikajícího sportovce - hist. magistr SYMBOL - něco konkrétního, co slouží jako konvenční znak pro něco abstraktního - (v mat., chem., hudbě aj.) grafický znak, značka, znamení pro nějaký předmět, kvalitu, kvantitu, proces ap. - znak (státu, města, hnutí ap.) REKREACE - zotavovat se, osvěžovat se, odpočívat REZERVACE - chráněná přírodní n. památková oblast - území vyhrazené domorodcům KRONIKA - zápis, vyprávění hist. událostí v jejich čas. posloupnosti - pravidelný zápis událostí; pamětní kniha s takovými zápisy BRONZ - slitina mědi s cínem i jinými kovy - stříbrné n. zlaté barvivo - archeol. doba bronzová INSTINKT - pud: mateřský HISTORIE - věda o dějinách - dějiny - vypravování, historka, (životní) příběh - související se starou dobou, starý - čerpající látku z minulosti GENERACE - přibližně stejně staří lidé, spjatí stejnými názory ap., pokolení - časový úsek asi 30 let - vývojová etapa, (vyšší) vývojový stupeň TURISTA souvisí se slovem TURISTIKA - kdo pěstuje turistiku - turistika je cestování pro rekreaci a poznání urč. oblasti 34

Úspěšnost: 0 chyb …………………… 39 dětí 1 chyba …………………. 7 2 chyby …………………. 16 3 chyby …………………. 2 4 chyby …………………. 3 5 chyb …………………… 1 6 chyb …………………… 2 7 chyb …………………… 1 8 chyb …………………… 0 9 chyb …………………… 0 10 chyb …………………. 1

Graf úspěšnosti 0 chyb

72

1 chyba 2 chyby 3 chyby 4 chyby 5 chyb 6 chyb 7 chyb 10 chyb

1chyba Děti nejčastěji chybovaly v přiřazení slova rezervace do správné věty, popřípadě jedno slovo doplnily do dvou vět.

2 chyby Nejčastější chybou bylo zaměňování slov rekreace a rezervace. Z toho vyplývá, že děti těmto slovům pravděpodobně nerozumějí. Slova rekreace a rezervace zaměnilo 10 dětí z 16. Další chybou byla záměna slov rezervace a generace. Jedno dítě nedoplnilo dva výrazy, a to slova generace a instinkt. Jeden žák potom zaměnil slova kronika a rekreace.

35

Slovo rekreace se například v učebnici vlastivědy nakladatelství Prodos objevilo 9x, ve vlastivědě nakladatelství Fortuna 7x. Slovo rezervace potom v nakladatelství Prodos 6x, v učebnici nakladatelství Nová Škola dokonce 8x.

3 chyby Jeden žák nepochopil význam slov rezervace, rekreace a kronika. Další žák špatně doplnil slova rezervace, rekreace a bronz.

4 chyby Špatně doplněná slova: • instinkt, mistr, rekreace, kronika • kronika, rezervace, rekreace, 1 slovo nezařazeno • kronika, rezervace, rekreace, mistr

5 chyb Špatně doplněná slova: • rekreace, rezervace, kronika, mistr, generace

6 chyb Špatně doplněná slova: • rekreace, rezervace, instinkt, generace, bronz + 1 nezařazeno • tradice, kronika, historie, rezervace, generace + 1 nezařazeno

7 chyb Špatně doplněná slova: • mistr, rekreace, historie, kronika, generace, instinkt + 1 nezařazeno

10 chyb Deset chyb mělo dítě, které doplnilo jen slovo do první věty a s ostatními slovy už si nevědělo rady.

Ukázalo se, že nejvíce dětí neznalo význam slov rekreace a rezervace. Časté bylo chybné užití slov generace, kronika a instinkt v příslušné větě.

36

3. otázka Znění: Vysvětli slova, nebo je užij ve větě: a) BUZOLA – b) VEGETACE – c) LEGENDA – d) CIMBUŘÍ – e) OPERA –

Do tohoto cvičení byla zařazena slova známější a více užívaná i slova méně užívaná. Při vyhodnocování dotazníku jsme dospěli k závěru, že úkol je pro děti náročný. I když děti význam slova chápou, časti je neumějí svými slovy vysvětlit. Například u slova cimbuří někdy děti psaly, že „je na hradě“, ale už dále neupřesnily, co tím myslí. Toto cvičení neměl bez chyby nikdo. Ani jeden žák nedokázal vysvětlit slovo vegetace.


NOVÁ

PRÁCE

SPN

PRODOS

ŠKOLA BUZOLA

0

6

0

0

0

VEGETACE

0

0

0

0

1

LEGENDA

0

1

16

1

2

CIMBUŘÍ

0

0

0

1

0

OPERA

2

0

0

0

0

Přesný výklad významu slov podle

Slovníku spisovné češtiny pro školu a

veřejnost: BUZOLA - kompas doplněný zaměřovacím zařízením, sloužící k měření vodorovných úhlů, pomocí magnetických azimutů VEGETACE - rostlinstvo - růst LEGENDA - lit. útvar vyprávějící o životě svatých

37

- pověst - vysvětlující text CIMBUŘÍ - zubaté zakončení hradeb ap. OPERA - scénické dramatické hud. dílo - operní soubor - operní budova

Úspěšnost: 0 chyb …………………… 0 dětí 1 chyba …………………. 2 2 chyby …………………. 13 3 chyby …………………. 20 4 chyby …………………. 20 5 chyb ……………………17

Graf úspěšnosti 72

0 chyb 1 chyba 2 chyby 3 chyby 4 chyby 5 chyb

Správně vysvětlená slova: • buzola – kompas - určuje směr - určuje světové strany • legenda – příběh z historie - pověst - něco, co se stalo v minulosti a co se pořád vypráví 38

• cimbuří – hradby - chrání hrad před nepřáteli • opera – herec, který zpívá - zpěvohra - divadlo, kde se zpívá - divadelní hra, kde se nemluví, ale zpívá

Tato slova patřila k nejlépe vysvětlovaným slovům. Mezi nejhůře vysvětlená nebo vůbec nevysvětlená slova patřila slova cimbuří a vegetace; souvisí to zřejmě s tím, že tato slova se v učebnicích objevují zřídka.

Příklady chybného vysvětlení významů slov • buzola – je na zvětšení předmětu - jsou světové strany • vegetace – člověk, který nejí maso - koření • legenda – Anakonda - co se stalo lidem před rokem • cimbuří - věž • opera – koncert - píseň s nástroji

4. otázka Znění: Přiřaď ke slovu správné vysvětlení významu: a) postup, při kterém něco vzniká b) místo, které se něčím vyznačuje (například výskytem určitého organismu) c) určitý stav počasí d) smuteční závoj e) politické spojení dvou nebo více států na základě společné ústavy

ŠLOJÍŘ – INVERZE – PROCES – FEDERACE – 39

LOKALITA –

Cvičení číslo 4 bylo pro děti snadnější než cvičení předchozí. Ukázalo se tedy, že cvičení, v nichž děti vybírají z nabídnutých slov nebo přiřazují vysvětlení významu ke slovům apod., nedělají dětem velké potíže. Překvapilo mě, že děti znají význam slova šlojíř.


NOVÁ

PRÁCE

SPN

PRODOS

ŠKOLA ŠLOJÍŘ

0

0

2

0

0

INVERZE

1

0

0

1

0

PROCES

0

1

0

1

0

FEDERACE

0

0

0

1

0

LOKALITA

0

0

0

0

1

Přesný výklad slov tak, jak je uvádí Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, nakladatelství Academia: ŠLOJÍŘ - závoj INVERZE - obrácení, převrácení - zvrat PROCES - soudní řízení, spor - plynulé dění FEDERACE - sdružení, svaz - svazek, spojení dvou nebo více států v společný stát s ústřední vládou LOKALITA - místo, zeměpisné určení něčím se vyznačující, zvl. výskytem určitého nerostu, organizmu, archeolog. památky, jazykového jevu aj.

40

Úspěšnost: 0 chyb …………………… 25 dětí 1 chyba …………………. 2 2 chyby …………………. 21 3 chyby …………………. 11 4 chyby ………………….

7

5 chyb …………………… 6

Graf úspěšnosti 72 0 chyb 1 chyba 2 chyby 3 chyby 4 chyby 5 chyb

1 chyba Oba žáci s jednou chybou si nevěděli rady se zařazením slova lokalita.

2 chyby Nejčastěji byly chyby v přiřazení významu slovům inverze a federace. Další chyby byly v zařazení slova lokalita. Děti také zaměňovaly slova inverze a lokalita.

3 chyby Opět se objevovaly chyby v přiřazení významu slovům inverze, federace a lokalita.

4 chyby Chybně byl přiřazen význam ke slovům inverze, lokalita, federace a šlojíř.

5 chyb Ani jedno slovo nebylo správně zařazeno k vysvětlivce. 41

5. otázka Znění: Napiš synonymum ke slovům: a) INICIÁLA – b) KASEMATY – c) TYP – d) HAVÁRIE – e) PRODUKCE –

Úspěšnost v tomto cvičení nebyla velká. Bez jediné chyby nebo s jednou chybou cvičení nevyplnil ani jeden žák. Nejvíce dětí (37) mělo čtyři chyby z pěti možných.


NOVÁ

PRÁCE

SPN

PRODOS

ŠKOLA INICIÁLA

0

3

0

0

0

KASEMATY

0

0

0

0

3

TYP

2

13

1

0

5

HAVÁRIE

0

0

1

0

1

PRODUKCE

0

0

0

1

0

Přesný výklad slov podle Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost: INICIÁLA - velké počáteční písmeno slova KASEMATY - chodby, sklepení v hradbách pevnosti (zvl. jako žalář) TYP - jedinec nebo věc jako představitel, vzor znaků celé skupiny - tělesné nebo duševní znaky charakteristické pro skupinu jedinců - souhrn jedinců, věcí se stejnými nebo podobnými znaky, druh - způsob, charakter, ráz, sloh - jedno z provedení výrobku ap. s charakteristickými parametry, model - odb. písmena, znaménka

42

HAVÁRIE - (dopr.) nehoda PRODUKCE - výroba - souhrn výrobků, výroba - vytváření (uměl. děl) - souhrn uměl. děl, tvorba - předvádění

Úspěšnost: 0 chyb …………………… 0 dětí 1 chyba …………………. 0 2 chyby …………………. 8 3 chyby …………………. 24 4 chyby …………………. 37 5 chyb …………………… 3

Graf úspěšnosti 72


Správně vysvětlená slova: • iniciála – zkratka jména - začáteční písmena jména a příjmení • kasematy – podzemní chodby • typ – druh - značka

43

• havárie – nehoda - bouračka - srážka dvou aut • produkce – tvorba filmu - udělat film Špatně vysvětlené výrazy: • iniciála – něco zkráceně - herec - parafa • kasematy – druh počasí - souhvězdí • typ – auta - na dobrý obchod - hádat • havárie - auto • produkce – filmová produkce - ve filmu - bohatství

2 chyby Se slovy kasematy a havárie děti neměly potíže, všichni žáci je vysvětlili správně. Nejvíc chyb bylo u slova produkce a ve slovech iniciála a typ. Děti si pletou slova tip – typ.

3 chyby Opět slova havárie a kasematy nedělala dětem potíže. Nejčastější byly chyby opět ve vysvětlování významu slov iniciála, typ a produkce.

4 chyby 35 dětí mělo správně vysvětlené slovo havárie, 2 děti správně vysvětlily slovo kasematy. Ostatní slova byla špatně vysvětlená nebo nevysvětlená.

5 chyb Ani jedno slovo nevysvětlily správně 3 děti. 44

6. otázka Znění: Jakou známku máš z: ČJ: ____

Vlastivěda: ____

ČESKÝ JAZYK

VLASTIVĚDA

1

33

49

2

32

19

3

7

4

4

0

0

5

0

0

Záměrem této otázky bylo zjistit, zda mají děti s dobrou známkou z českého jazyka dobrou známku i z vlastivědy a naopak. Potvrdila se mi moje domněnka, že pokud má žák výbornou z českého jazyka, má výbornou i z vlastivědy. To se potvrdilo u většiny žáků, kteří měli výbornou z českého jazyka. Žáci, kteří měli chvalitebnou z českého jazyka, měli i chvalitebnou z vlastivědy. Někteří měli z českého jazyka dobrou a z vlastivědy chvalitebnou. Děti, které měly z českého jazyka známku dobře, měly tutéž známku i z vlastivědy. V žádném případě se nestalo, že by měli žáci, kteří mají z českého jazyka známku horší než výbornou, z vlastivědy lepší známku než z českého jazyka.

3.2.1.6 Sestavení otázek v dotazníku pro 5. třídu

Složení otázek v tomto dotazníku je stejné jako v dotazníku pro 4. třídu. Slova byla vybírána z učebnic vlastivědy pro 5. ročník. Do každé otázky byl zařazen přiměřeně stejný počet slov z učebnic každého nakladatelství.

3.2.1.7 Znění otázek v dotazníku pro 5. třídu

1) Jsi (zakroužkuj): a) DÍVKA

b) CHLAPEC

45

2) Doplň vhodná slova: AUTOR,

REVOLUCE,

CIVILIZACE,

ORGANIZACE,

FEUDALISMUS, LEGIE, MINISTR, PARLAMENT

a) Vojáci z naší __________ se účastnili války v Iráku. b) Na veletrhu byli i ________ knih. c) Před obdobím kapitalismu u nás vládl _____________. d) Všichni lidé na naší planetě tvoří jednu _______________. e) V _________ na ochranu zvířat se vedly dlouhé spory. f) Dobrovolnické _________ pomáhaly státu ve 2. světové válce. g) Naší školu navštívil i __________ školství. h) V _________ probíhaly volby. i) Česká republika se řadí ke státům Evropské _______. j) V roce 1989 u nás proběhla Sametová _____________.

3) Vysvětli slova, nebo je užij ve větě: a) KONTINENT – b) MOTOR – c) REVOLUCE – d) JARMARK – e) VIADUKT –

4) Přiřaď ke slovu správnou vysvětlivku: a) uzavřená městská čtvrť obývaná Židy b) tělesná stráž panovníka c) listina, která obsahuje souhrn lidských práv a svobod d) shromáždění církevních hodnostářů e) správní úřad, představenstvo obce

CHARTA – GARDE – MAGISTRÁT – KONCIL – GHETTO – 46

ARMÁDA,

UNIE,

5) Napiš synonymum nebo více slov ke slovům: Příklad: synonymum=slovo s podobným významem a) CHARAKTER b) MUNICE c) UNIVERZITA d) REKREACE e) PAKT –

6) Jakou známku máš z: český jazyk:

vlastivěda:

3.2.1.8 Stanovení předpokladů výsledků výzkumného šetření

1. otázka Jde pouze o zjištění počtu dětí a počtu dívek a chlapců.

2. otázka Předpokládáme, že žáci 5. tříd mají již rozsáhlejší slovní zásobu a více rozvinuté vyjadřovací schopnosti než žáci 4. tříd. Proto by pro ně toto cvičení nemělo být obtížné.

3. otázka Toto cvičení by mohlo dětem v 5. třídě dělat potíže: při vysvětlování slov se nemají o co opřít (například nemají „pomocnou větu“), jsou odkázány jen na vlastní slovní zásobu a vyjadřovací schopnosti.

4. otázka Předpokládáme, že úspěšnost této otázky bude větší než u otázky předchozí. Dětem jsou nabídnuta vysvětlení významu.

5. otázka Předpokládáme opět nižší úspěšnost než u otázky předchozí. Ale protože žáci 5. tříd mají rozvinutější slovní zásobu než žáci 4. tříd, očekáváme, že budou úspěšnější než oni. 47

6. otázka Stejně jako u žáků 4. tříd ověřujeme, zda známka z českého jazyka odpovídá známce z vlastivědy.

3.2.1.9 Vyhodnocení dotazníků žáků 5. tříd

1. otázka Celkový počet dětí: 72 Dívky: 35 Chlapci: 37

2. otázka Znění: Doplň vhodná slova: AUTOR,

REVOLUCE,

CIVILIZACE,

ORGANIZACE,

ARMÁDA,

UNIE,

FEUDALISMUS, LEGIE, MINISTR, PARLAMENT

a) Vojáci z naší __________ se účastnili války v Iráku. b) Na veletrhu byli i ________ knih. c) Před obdobím kapitalismu u nás vládl _____________. d) Všichni lidé na naší planetě tvoří jednu _______________. e) V _________ na ochranu zvířat se vedly dlouhé spory. f) Dobrovolnické _________ pomáhaly státu ve 2. světové válce. g) Naší školu navštívil i __________ školství. h) V _________ probíhaly volby. i) Česká republika se řadí ke státům Evropské _______. j) V roce 1989 u nás proběhla Sametová _____________.

Cílem cvičení bylo správně doplnit slova. Každé větě náleželo pouze jedno slovo. Cvičení se pro žáky 5. třídy ukázalo jako jednoduché. Nápovědou pro ně byly věty, ze kterých bylo zřejmé, jaké slovo se má doplnit.

48


NOVÁ

PRÁCE

SPN

PRODOS

ŠKOLA AUTOR

0

5

10

1

8

REVOLUCE

7

15

12

27

21

CIVILIZACE

0

1

12

0

1

ORGANIZACE

3

27

7

17

15

18

13

14

16

26

UNIE

1

32

0

7

0

FEUDALISMUS

0

3

0

0

12

LEGIE

8

9

6

7

3

MINISTR

2

1

1

3

2

PARLAMENT

6

6

6

2

2

ARMÁDA

Přesný výklad slov podle Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost: AUTOR - osoba, která vlastní tvůrčí činností vytvoří dílo, zvl. umělecké a vědecké REVOLUCE - zásadní kvalitativní změna, převrat společ. řádu, často formou ozbrojeného povstání - náhlá a velká změna v různých oborech činnosti CIVILIZACE - souhrnný název pro všechny obyvatele Země ORGANIZACE - organizování; jeho výsledek - sdružení osob nebo institucí se společným programem, cílem apod. - nižší, základní jednotka, složka takového sdružení ARMÁDA - ozbrojené síly státu, branná moc, vojsko - vojenské operační seskupení vyšších jednotek - (expresivně) velké množství, zástup UNIE - spojení, sjednocení států, organizací; útvar takto vzniklý, svaz 49

FEUDALISMUS - původní soustava vztahů lenní závislosti ve středověku; marx. společenskoekonomická formace, v níž vládnoucí třída (feudálové) má úplné vlastnictví zákl. výr. prostředků (půdy) a neúplné vlastnictví závislého zemědělského obyvatelstva LEGIE - historická starořímská vojenská jednotka - dobrovolný vojenský útvar MINISTR - člen vlády PARLAMENT - sněm, sněmovna - budova pro něj

Úspěšnost: 0 chyb …………………… 28 dětí 1 chyba …………………. 1 2 chyby …………………. 16 3 chyby ………………….

6

4 chyby ………………….

5

5 chyb …………………… 9 6 chyb …………………… 5 7 chyb …………………… 1 8 chyb …………………… 0 9 chyb …………………… 1 10 chyb ………………….

0

Graf úspěšnosti:

50

72

0 chyb 1 chyba 2 chyby 3 chyby 4 chyby 5 chyb 6 chyb 7 chyb 8 chyb 9 chyb 10 chyb

1 chyba Jeden žák nedoplnil slovo legie, ale 2x zařadil do věty slovo parlament.

2 chyby Nejvíc dětí mělo po 2 chybách. Tři žáci zaměnili slova parlament a feudalismus. Další dva zaměnili slova ministr a feudalismus. Zaměňována byla také slova revoluce a feudalismus, legie a civilizace, legie a organizace, legie a armáda, unie a organizace, civilizace a armáda, unie a civilizace, revoluce a organizace.

3 chyby Děti, které měly tři chyby, nejčastěji špatně užily slov legie, revoluce, civilizace. Dále se zde objevovalo i chybné zařazení slov organizace a armáda.

4 chyby Dětem dělalo potíže zařadit správně do vět slova feudalismus, organizace, revoluce, parlament.

5 chyb Špatně doplněná do vět byla slova parlament, feudalismus, organizace, civilizace, legie.

6 chyb K obtížným slovům patřila i revoluce. Žáci, kteří měli 6 chyb, většinou nedoplňovali do vět slova vůbec. 51

7 chyb Jeden žák doplnil správně slova unie, parlament a autor. Všechna ostatní slova byla do vět zařazená chybně.

9 chyb Žák, který měl 9 chyb, doplnil správně pouze slovo unie, které 2x zopakoval v dalších větách.

Z tohoto cvičení vyplývá, že nejvíc neznámá jsou slova legie, feudalismus, revoluce a civilizace. Ta byla do vět zařazena chybně nebo nebyla zařazena vůbec.

3. otázka Znění: Vysvětli slova, nebo je užij ve větě: a) KONTINENT – b) MOTOR – c) REVOLUCE – d) JARMARK – e) VIADUKT –

Žáci pátých tříd byli v tomto cvičení úspěšnější než žáci čtvrtých tříd. Je u nich zřejmé zlepšení ve vyjadřování a v myšlení ve srovnání se 4. třídou.


NOVÁ

PRÁCE

SPN

PRODOS

ŠKOLA KONTINENT

1

8

16

1

2

MOTOR

0

1

8

1

2

REVOLUCE

7

15

12

27

21

JARMARK

0

4

0

3

0

VIADUKT

1

0

0

0

0

Přesný výklad slov podle Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost, nakladatelství Academia:

52

KONTINENT - pevnina, souš MOTOR - stroj, který proměňuje dodávanou energii v mechanickou práci REVOLUCE - zásadní kvalitativní změna, převrat společ. řádu, často formou ozbrojeného povstání - náhlá a velká změna v různých oborech činnosti JARMARK - ob. vánoční trh - hanlivě bezcenný - křiklavý, nevkusný VIADUKT - vyvýšená stavba pro dopravu s mosty, náspy ap.

Úspěšnost: 0 chyb …………………… 15 dětí 1 chyba …………………. 6 2 chyby …………………. 14 3 chyby …………………. 12 4 chyby …………………. 12 5 chyb …………………… 13

Graf úspěšnosti: 72


Správně vysvětlená slova: • kontinent – světadíl 53

- část světa • motor – pohon auta - poháněcí jednotka - to, co pohání auta, motorky, sekačky • revoluce – změna - protest - převrat • jarmark – trh - místo, kde jsou různé stánky - tržnice • viadukt – most - most s oblouky

Špatně vysvětlené výrazy: • kontinent – Evropa - na mapě • motor – je u auta • revoluce – hodně lidí vymýšlí - upalování Židů • jarmark – prodeje ve škole - část města nebo obce, kde se prodává • viadukt – tunel - tablety na rýmu

Ukázalo se, že toto cvičení nedělalo dětem velké potíže. Svědčí o tom počet dětí, které vysvětlily správně všechna slova – 15, zatímco ve 4. třídě se to nepodařilo nikomu.

4. otázka Znění: Přiřaď ke slovu správné vysvětlení významu: a) uzavřená městská čtvrť obývaná Židy b) tělesná stráž panovníka c) listina, která obsahuje souhrn lidských práv a svobod d) shromáždění církevních hodnostářů e) správní úřad, představenstvo obce 54

CHARTA – GARDA – MAGISTRÁT – KONCIL – GHETTO –


NOVÁ

PRÁCE

SPN

PRODOS

ŠKOLA CHARTA

3

0

0

6

0

GARDA

0

2

1

0

1

MAGISTRÁT

0

2

0

3

0

KONCIL

1

0

0

0

1

GHETTO

0

0

0

0

3

Přesný výklad slov tak, jak je uvádí Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, nakladatelství Academia: CHARTA - listina zásadního významu, obsahující souhrn určitých politických práv a zásad GARDA - dobrovolný ozbrojený sbor organizovaný na podporu a obranu nějakého politického hnutí ap. - tělesná stráž panovníka - skupina osob spojená příslušností k téže generaci, společnými zájmy ap. MAGISTRÁT - městský úřad KONCIL - církevní sněm GHETTO - uzavřená městská čtvrť pro obyvatele určitého vyznání nebo rasy

Úspěšnost:

55

0 chyb …………………… 8 dětí 1 chyba …………………. 0 2 chyby …………………. 17 3 chyby …………………. 17 4 chyby …………………. 11 5 chyb …………………… 19



2 chyby Děti nejvíc chybovaly ve slovech koncil a charta. Tato slova často zaměňovaly. Další obtížné slovo bylo ghetto.

3 chyby Nejobtížnější pro děti bylo pochopit význam slov charta, koncil a ghetto.

4 chyby Nejčastěji správně přiřazené slovo k vysvětlivce bylo slovo magistrát, ghetto.

5 chyb Celé cvičení mělo špatně 19 dětí. Děti buď neměly přiřazené ani jedno slovo, nebo měly všechna slova přiřazená chybně.

5. otázka Znění: Napiš synonymum ke slovům: a) CHARAKTER – 56

b) MUNICE – c) UNIVERZITA – d) REKREACE – e) PAKT –

Úspěšnost u tohoto cvičení nebyla příliš velká (ačkoli slova nebyla příliš obtížná pro vysvětlování). Správně vysvětlit všechny výrazy se podařilo jen jednomu žákovi. Jako nejobtížnější se po vyhodnocení ukázalo slovo pakt. Toto slovo se podařilo správně vysvětlit jen třem dětem z celkového počtu 72.

Výskyt uvedených slov v učebnicích jednotlivých nakladatelstvích: FORTUNA

NOVÁ

PRÁCE

SPN

PRODOS

ŠKOLA CHARAKTER

1

11

0

2

8

MUNICE

0

0

0

0

1

UNIVERZITA

4

12

9

3

10

12

16

1

12

20

1

0

0

0

1

REKREACE PAKT

Přesný výklad slov podle Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost: CHARAKTER - souhrn psychických vlastností vytvářejících osobnost, povaha - spolehlivá, nekompromisní, poctivá povaha - souhrn příznačných vlastností, ráz, povaha - vyhraněný povahový typ v divadelních hrách MUNICE - střelivo UNIVERZITA - nejstarší typ vysoké školy pro společenské, matematické, přírodní aj. vědy - kurz přednášek vyšší úrovně pro dospělé REKREACE - zotavovat se, osvěžovat se, odpočívat PAKT

57

- mezinárodní politická smlouva

Úspěšnost: 0 chyb …………………… 1 dítě 1 chyba …………………. 12 2 chyby …………………. 24 3 chyby …………………. 17 4 chyby ………………….

9

5 chyb …………………… 9


0 chyb 1 chyba 2 chyb 3 chyby 4 chyby 5 chyb

Správně vysvětlená slova: • charakter – povaha - vlastnost - popis osob, zvířat • munice – náboj - střelivo - náboje do zbraní • univerzita – škola - vysoká škola • rekreace – dovolená - výlet - způsob odpočinku • pakt – smlouva

58

Špatně vysvětlené výrazy: • charakter – smysly - co děláš - postava • univerzita – univerzální • rekreace – prázdniny - chata - zájezdy • pakt – seskupení - potom - pluk

1 chyba Téměř všichni žáci měli správně vysvětlená slova charakter, munice, univerzita a rekreace. Jen slovo pakt uměl vysvětlit pouze jeden žák ze dvanácti. Ostatní je vysvětlili špatně.

2 chyby 18 dětí ze 24 nevysvětlilo správně nebo vůbec slova charakter a pakt. Ostatním dělala potíže slova rekreace a univerzita. Zbylá slova vysvětlili žáci bez obtíží.

3 chyby Zde k nejvíc obtížným slovům patřila slova pakt, charakter a rekreace.

4 chyby Děti, které ve cvičení udělaly 4 chyby, nejčastěji dobře vysvětlily jen slovo univerzita. Ostatní slova buď nevysvětlily vůbec a nebo špatně.

5 chyb Žáci slova většinou vůbec nevysvětlili nebo se o to pokusili jen u některých slov, ale výsledek byl chybný.

6. otázka Znění: Jakou známku máš z: ČJ: ____

Vlastivěda: ____ 59

ČESKÝ JAZYK

VLASTIVĚDA

1

27

40

2

24

19

3

19

12

4

2

1

5

0

0

U této otázky se opět potvrdilo, že pokud má žák dobrou známku z českého jazyka, má dobrou známku i z vlastivědy. Pokud má žák z českého jazyka horší známku, má horší známku i z vlastivědy.

Hodnocením dotazníku jsme zjistili, že žáci neznají některá cizí slova nebo zaměňují významy některých cizích slov. Zpravidla správně byla žáky vysvětlena slova užívaná častěji, slovům méně obvyklým (ale v učebnici užívaná) často nerozuměli.

3.2.1.10 Zhodnocení výsledků výzkumu

Vyplnění dotazníku většina dětí stihla za necelou jednu vyučovací hodinu, některým dětem to trvalo delší dobu, především dětem s poruchami čtení a psaní nebo děti, kterým je třeba nechat větší prostor pro pochopení úkolu. Po vyhodnocení dotazníků čtvrtých tříd jsme zjistili, že pro žáky jsou snadnější taková cvičení, ve kterých přiřazují cizí slova ke správným významům (cvičení číslo 4), nebo kde cizí slova doplňují do neúplných vět (cvičení číslo 2). U těchto cvičení žák pochopí podle kontextu, co slovo znamená. Dětem dělala problémy cvičení, ve kterých měly svými slovy vysvětlit význam cizího slova (cvičení číslo 3 a 5). Největší problém byl v přesném vyjádření významu. Zlepšení ve vyjadřování a v myšlení je zřejmé u žáků pátých tříd. Úspěšnost u cvičení, ve kterých měly děti svými slovy vysvětlovat význam cizích slov, byla daleko větší než u žáků čtvrtých tříd. Naopak horší výsledky měli žáci pátých tříd u druhého cvičení, kde měli doplňovat uvedená slova do neúplných vět. V tomto cvičení byli úspěšnější žáci čtvrtých tříd.

60

U druhé otázky byli úspěšnější žáci 4. tříd, což vyvrátilo původní výzkumný předpoklad.

Ve třetím cvičení byli žáci pátých tříd úspěšnější než žáci čtvrtých tříd. Je zde zřejmé zlepšení ve vyjadřovacích schopnostech žáků, čímž se původní výzkumný předpoklad potvrdil.

U čtvrté otázky byli opět úspěšnější žáci 4. tříd, což jsme nepředpokládali. Domnívali jsme se, že žákům 5. tříd nebude dělat cvičení žádné větší potíže. Podle mých předpokladů byla otázka číslo 5 obtížná jak pro žáky 4., tak 5. tříd.

Hypotéza u poslední otázky se mi potvrdila u obou věkových skupin žáků. Nestalo se, že by se v dotazníku objevila lepší známka z vlastivědy než z českého jazyka. Tento poznatek by bylo dobré hlouběji prověřit.

61

3.2.2 Výzkum mezi učiteli

3.2.2.1 Cíl výzkumu

Cílem výzkumu bylo zjistit, které učebnice jsou nejvíc používány ve školách, dále oblíbenost učebnic mezi učiteli a jejich postoj k míře užívání cizích slov v těchto učebnicích. Záměrem bylo i zjistit, jak učitelé postupují při vysvětlování cizích slov, která se v učebnicích vyskytují a se kterými musí při výkladu pracovat. K tomuto účelu byl vypracován dotazník, který měl zjistit odpovědi na několik otázek. Dotazník pro učitele byl přikládán vždy k dotazníkům pro žáky. Odpovědělo 7 učitelů, 3 učitelé čtvrté třídy a 4 učitelé páté třídy. Počet učitelů odpovídá počtu tříd, které odpovídaly na dotazník.

3.2.2.2 Znění otázek v dotazníku

1) Ve které třídě učíte předmět vlastivěda? 2) Které učebnice používáte při hodinách vlastivědy (z kterého nakladatelství)? 3) Jak jste s učebnicemi, které používáte spokojený(á)? 4) Co byste na učebnici změnil(a)? 5) Co v učebnici podle Vás chybí a co je v ní podle Vás nadbytečné? 6) Zdá se Vám rozsah učiva dostatečný, respektive přiměřený? 7) Frekvence cizích slov je podle Vás pro žáky: a) vyhovující

b) nadbytečná

8) Rozumějí žáci cizím slovům v textu? 9) Jak postupujete při vysvětlování významu cizích slov?

3.2.2.3 Vyhodnocení dotazníku pro učitele

1. otázka Znění: Ve které třídě učíte předmět vlastivěda?

4. třída – tři učitelé 5. třída – čtyři učitelé

62

2. otázka Znění: Které učebnice používáte při hodinách vlastivědy (z kterého nakladatelství)?

Tři vyučující používají učebnice vlastivědy nakladatelství Prodos, jedna z nich uvádí, že žáci používají učebnici nakladatelství Prodos, ale ona sama čerpá ještě různé doplňující informace také z učebnic vlastivědy z nakladatelství Nová škola, Práce a Alter.

Ostatní čtyři vyučující používají především učebnice nakladatelství Fortuna, kromě toho i učebnice nakladatelství Alter a Nová škola.

Ve čtvrté třídě je nejpoužívanější učebnice nakladatelství Prodos. Dalšími oblíbenými jsou učebnice nakladatelství Nová škola, Fortuna, Práce. V páté třídě učitelé nejvíc používají učebnice nakladatelství Fortuna, méně Práce a Alter.

3. otázka Znění: Jak jste s učebnicemi, které používáte spokojený(á)?

Tři vyučující odpověděli jednoznačně, že jsou s učebnicí spokojení. Týkalo se to dvou z páté třídy (nakladatelství Fortuna) a jednoho ze čtvrté třídy (nakladatelství Prodos).

Připomínky: Fortuna – „Z učebnice vybírám jen podle potřeby a podle učiva.“ (4. třída) „S učebnicí pracuji jen částečně, spíše využívám mapu Evropy a další materiály z historie.“ (5. třída) Prodos – „Každé nakladatelství má svoje plus i minus. Z každého si vyberu něco.“ (4. třída - tato vyučující odpověděla, že děti používají učebnici nakladatelství Prodos, ale ona čerpá i z nakladatelství Nová škola, Alter, Práce) „Učebnice vlastivědy je příliš obsáhlá.“ (5. třída)

63

4. otázka Znění: Co byste na učebnici změnil(a)?

U této otázky jedna vyučující odpověděla, že by nezměnila nic (4. třída - Prodos) a jedna na tuto otázku neodpověděla vůbec (5. třída - Fortuna).

Změny by měly proběhnout v: Fortuna – „Vyhovovala mi spíš kniha Vlastivěda z roku 1993.“ (4. třída) „Více bych se věnovala České republice – podrobněji.“ (5. třída) „Přehled českých dějin.“ (5. třída) Prodos – „Vlastivěda by se dala napsat stručněji, některé kapitoly z českých dějin děti často nechápou, jsou “vytržené“.“ (5. třída) „Pro NŠ jsou hodně obsáhlé, používaným termínům nerozumějí, nechápou souvislosti. Učitelé 2. stupně nechtějí, abychom na NŠ učivo probírali tak do hloubky.“ (4. třída)

5. otázka Znění: Co podle Vás v učebnici chybí a co je tam podle Vás nadbytečné?

Jedna vyučující neodpověděla vůbec (shodou okolností stejná jako u předchozí otázky). Jedna odpověděla: „Žádný učitel se nedrží jedné knížky a vyhledává si, co potřebuje.“

Co chybí: Fortuna – „Chybí podrobnosti o České republice.“ (5. třída) Prodos – „Příběhy, které by děti chytly. Na příkladech (drbech) si děti hodně zapamatují.“ (4. třídy)

Co je nadbytečné: Fortuna – „ Zbytečně podrobné informace z historie.“ (5. třída) Prodos – „Učivo je příliš podrobné a obsáhlé. Hlavně co se týče historie.“ (4. třída) „Nadbytečná je látka: Osvícenství, Revoluční rok 1848 a Národní obrození.“ (5. třída) 64

„Nadbytečná je část z českých dějin nedávné minulosti. Žáky v tomto věku více baví práce s mapou.“ (5. třída) 6. otázka Znění: Zdá se Vám rozsah učiva dostatečný, respektive přiměřený?

Jedna vyučující odpověděla, že každá škola má svůj plán, nebylo tedy jasné, zda se jí rozsah učiva zdál dostatečný nebo ne. (4. třída - Fortuna) Jiná vyučující odpověděla, že probrali Evropu, kraje ČR, války, T. G. Masaryka a E. Beneše; nevyjádřila tedy svůj názor. (5. třída - Prodos) Jedné vyučující se rozsah zdál nadbytečný. (4. třída – Prodos) Další vyučující uvedla, že neprobírají vše (řídí se ŠVP). Rozsah některých kapitol se jí zdá být zbytečně složitý. (5. třída – Fortuna) Tři vyučující (ženy) uvedly, že rozsah učiva se jim zdá být přiměřený. (5. třída – Fortuna, 5. třída – Fortuna, 4. třída – Prodos)

7. otázka Znění: Frekvence cizích slov je podle Vás pro žáky:

a) vyhovující

b) nadbytečná

Frekvence cizích slov se zdá šesti vyučujícím vyhovující. Pouze jedna odpověděla, že se jí zdá frekvence cizích slov v učebnici nadbytečná. (4. třída – Prodos)

8. otázka Znění: Rozumějí žáci cizím slovům v textu?

Dvě vyučující odpověděly, že žáci slovům rozumí. (5. třída – Fortuna, 4. třída – Prodos)

Ostatní odpovědi: Fortuna – „Všem ne, některé se musí vysvětlit.“ (4. třída) „Cizí slova používají, ale velmi často jim nerozumí.“ (5. třída) „Částečně.“ (5. třída) Prodos – „Některým, ale většině ne.“ (4. třída) 65

„Někteří ano, jiní ne.“ (5. třída)

9. otázka Znění: Jak postupujete při vysvětlování významu cizích slov?

Odpovědi: „Najdu český ekvivalent. Užijeme slovo v jiné větě.“ (4. třída – Prodos) „Většinou žáci cizím slovům rozumí, učíme se ale používat Slovník cizích slov.“ (5. třída - Fortuna) „Domácí úkol- vyhledat ve slovník. Ve škole další hodinu vysvětlit.“ (4. třída – Fortuna) „Hledáme česká slova stejného nebo podobného významu. Vysvětlujeme na příkladech, při vysvětlování velmi často pomáhá použití slova ve větě.“ (5. třída – Fortuna) „Podle charakteru a konkrétní situace (dá se využít slovník cizích slov, příbuznost oborů – předmětů, jazyková podobnost, …).“ (5. třída – Fortuna) „Na příkladech z praxe (když to jde) – s čím se děti setkávají nebo ve Slovníku spisovné češtiny. Některá slova jim umí vysvětlit i spolužáci, kteří hodně čtou.“ (4. třída – Prodos) „Hned si je vysvětlujeme, někdy hledáme ve Slovníku spisovné češtiny nebo Slovníku cizích slov.“ (5. třída – Prodos)

3.2.2.4 Zhodnocení výsledků dotazníku pro učitele

Z výsledků vyhodnocení dotazníků plyne, že jsou učitelé s učebnicemi vcelku spokojeni. Nejvíce jim vadilo, že je v učebnicích nadbytečné učivo, které nevyužívají. Většinou je to učivo, které se začíná probírat až na druhém stupni. S mírou užití cizích slov v učebnicí až na jednu vyučující všichni souhlasí.

66

4. ZÁVĚR Podle mého názoru je v dnešní společnosti velmi důležité znát významy některých cizích slov, a to především pro snadnější pochopení nejrůznějších projevů, ať už mluvených nebo psaných. V učebnicích vlastivědy všech pěti nakladatelství jsem našla řadu cizích slov, ačkoliv je zřejmé, že některým z nich děti evidentně nerozumějí a že některá by mohla být nahrazena slovy českými, kterým by děti snadno porozuměly a nemusely by pátrat po tom, co slovo znamená, nebo přemýšlet podle kontextu, jaký má dané slovo význam. Navrhovala bych do učebnic, v nichž se slova cizího původu vyskytují, zařadit, slovníček cizích slov, v němž by byl stručně vysvětlen jejich význam. Zařadila bych jej buď na konec každé kapitoly, nebo na úplný závěr knihy. Slova by mohla být doplněna i o ilustraci (pokud by to bylo možné) pro jejich lepší zapamatování.

67

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

TEORETICKÁ LITARATURA

ČECHOVÁ, M. Čeština, řeč a jazyk. Praha: ISV nakladatelství, 2000. 407 s.

DOKULIL, M. Tvoření slov v češtině 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. 263 s.

FILIPEC, J. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 1998. 647 s.

HAUSER, P. Nauka o slovní zásobě. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980. 192 s.

HUBÁČEK, J., JANDOVÁ, E. Čeština pro učitele. VADE MECUM, s. r. o. 1998. 303 s.

KRAUS, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005. 879 s.

NĚMEC, I. Vývojové postupy české slovní zásoby. Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1968. 194 s.

SVOBODOVÁ, I. Čeština, jak ji znáte i neznáte. Praha: Academia, 1996. 259 s.

WWW.OSU.CZ

WWW.PRAVIDLA.CZ

WWW.REFERATY-SEMINARKY.CZ/PREJIMANI-SLOV-Z-CIZICHJAZYKU/

WWW. WIKIPEDIA.CZ

68

UČEBNICE PRO 1. STUPEŇ

AUGUSTA, P.; HONZÁK, F. Vlastivěda pro 4. ročník. Praha: Práce, 1994. 93 s.

AUGUSTA, P.; HONZÁK, F. Vlastivěda pro 5. ročník. Praha: Práce, 1995. 95 s.

BLOUDKOVÁ, M.; CHALUPA, P.; Vlastivěda pro 5. ročník základní školy. Praha: SPN, 2002. 55 s.

ČAPKA, F. Vlastivěda 5, Významné události nových českých dějin. Brno: Nová škola, 2005. 52 s.

DANIELOVSKÁ, V.; TUPÝ, K. Vlastivěda pro 4. a 5. ročník základní školy (1. část – 4. ročník). Praha: Fortuna, 1998. 55 s.

DANIELOVSKÁ, V.; TUPÝ, K. Vlastivěda pro 4. a 5. ročník základní školy (2. část5. ročník). Praha: Fortuna, 1998. 55 s.

HRONEK, M. Vlastivěda 4, Země a lidé, mapy, Česká republika, Z českých dějin. Olomouc: Prodos, 1996. 112 s.

HRONEK, M.; KONEČNÁ, L. a kol. Vlastivěda pro 4. ročník. Olomouc: Prodos, 1994. 70 s.

HRONEK, M. Vlastivěda 5. Olomouc: Prodos, 1997. 112 s.

STŘÍBRNÁ, I. a kolektiv Vlastivěda 4, Hlavní události nejstarších českých dějin. Brno: Nová škola, 2004. 47 s.

ŠTIKOVÁ, V.; CHALUPA, P. Vlastivěda 5, Česká republika jako součást Evropy. Brno: Nová škola, 2004. 79 s.

ŠTIKOVÁ, V.; TABÁČKOVÁ, J. Vlastivěda 4, Poznáváme naši vlast. Brno: Nová škola, 2003. 50 s. 69

ZWETTLER, O.; CHALUPA, P. Vlastivěda 4. Praha: SPN, 1997. 64 s.

70

RESUMÉ

Tato diplomová práce se zabývá zkoumáním cizích slov v učebnicích vlastivědy pro 1. stupeň základní školy. Výzkumné šetření zjišťuje, jak žáci rozumějí cizím slovům v učebnicích. Výsledky výzkumu byly zpracovány statisticky.

This thesis deals with research of foreign words in textbooks of homeland study for primary schools. The research inquisition finds out how children undestand the foreign words in their textbooks. Results of research were processed statistically.

71

SEZNAM PŘÍLOH

1. Učebnice vlastivědy nakladatelství PRODOS – 1. díl (4. ročník) 2. Učebnice vlastivědy nakladatelství PRODOS – 2. díl (4. ročník) 3. Učebnice vlastivědy nakladatelství PRODOS (5. ročník) 4. Učebnice vlastivědy nakladatelství NOVÁ ŠKOLA – 1. díl (4. ročník) 5. Učebnice vlastivědy nakladatelství NOVÁ ŠKOLA – 2. díl (4. ročník) 6. Učebnice vlastivědy nakladatelství NOVÁ ŠKOLA – 1. díl (5. ročník) 7. Učebnice vlastivědy nakladatelství NOVÁ ŠKOLA – 2. díl (5. ročník) 8. Učebnice vlastivědy nakladatelství SPN (4. ročník) 9. Učebnice vlastivědy nakladatelství SPN (5. ročník) 10. Učebnice vlastivědy nakladatelství FORTUNA (4. ročník) 11. Učebnice vlastivědy nakladatelství FORTUNA (5. ročník) 12. Učebnice vlastivědy nakladatelství PRÁCE (4. ročník) 13. Učebnice vlastivědy nakladatelství PRÁCE (5. ročník)

72

PŘÍLOHY

73

Příloha 1

Učebnice vlastivědy nakladatelství PRODOS – 1. díl (4. ročník)

SLOVO archeologie architektura armáda ateliér atom autobus automapa automobil bagr balón baroko bazén betlem biskup bižuterie centimetr centrum církev císař cyklus čakan demokracie diamant doktor dolar

dominanta drak dramatik dukát elektrárna elektrifikace elektrotechnický erb evropský existence

JAZYK, ZE KTERÉHO BYLO PŘEJATO řečtina řečtina španělština francouzština řečtina francouzština (původem z řečtiny a latiny) řečtina + latina francouzština (původem z řečtiny a latiny) holandština francouzština portugalština, italština francouzština z vlastního jména němčina (původem z řečtiny) francouzština latina + řečtina latina (původem z řečtiny) řečtina latina latina (původem z řečtiny) turečtina řečtina francouzština (původem z řečtiny) latina angličtina (původem z holandštiny přes nevlastní jméno) latina latina (původem z řečtiny) řečtina italština (původem z latiny) řečtina řečtina + latina řečtina němčina z vlastního jména latina 74

FREKVENCE 5x 2x 1x 1x 1x 2x 1x 2x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 3x 4x 3x 4x 10x 1x 1x 2x 1x 1x 1x

2x 1x 1x 1x 10x 1x 1x 1x 1x 1x

expozice fašista filharmonie film fotografie funkce galanterie galerie gejzír generál gotika

granát groš hala hejtman hektar historie hlaholice hotel charakteristika chemický ilustrace informace inkvizice inspirace instituce jubileum kalendář kanál kaňon kaolin kaple karbon karta kasematy kašna katedrála kilometr kino klášter klavír klenot

latina italština řečtina angličtina řečtina latina francouzština italština islandština francouzština (původem z latiny) italština (původem z germánského vlastního jména) němčina (původem z latiny) latina angličtina němčina řečtina + latina řečtina staroslověnština francouzština řečtina řečtina latina latina latina latina latina latina latina francouzština (původem z latiny) španělština z vlastního jména němčina (původem z latiny) latina italština (původem z řečtiny) italština němčina latina (původem z řečtiny) řečtina + francouzština (původem z řečtiny) řečtina němčina (původem z latiny) němčina (původem z francouzštiny) němčina 75

1x 1x 1x 2x 3x 1x 1x 3x 1x 1x 1x

1x 1x 1x 1x 1x 23x 1x 1x 1x 5x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 2x 1x 2x 2x 1x 8x 3x 1x 1x 10x 2x 6x 1x 3x

knoflík koalice koks kolonáda komora kompas koncentrační konstrukce konzerva koruna korunovace kras kronika kukuřice kultura kvalita lanovka lavina legenda legie lignit lokalita lokomotiva lyže mamut mapa materiál meruňka meteorologický metr metro miliarda milion minaret mince minerál ministerstvo minorita mistr

němčina francouzština angličtina francouzština, italština latina (původem z řečtiny) francouzština (původem z italštiny) latina latina němčina (původem z francouzštiny) latina latina srbština (původem z ilyrštiny) řečtina turečtina latina latina němčina němčina (původem z italštiny) latina latina latina latina angličtina (původem z latiny) ruština ruština (původem z východoasijských jazyků) latina latina latina (původem z arménštiny) řečtina francouzština (původem z řečtiny) francouzština (původem z řečtiny) francouzština italština (původem z latiny) arabština němčina (původem z latiny) latina francouzština (původem z latiny) latina latina 76

1x 1x 1x 3x 3x 2x 1x 1x 1x 3x 2x 9x 1x 2x 26x 2x 1x 1x 2x 1x 1x 1x 1x 2x 11x 100x 2x 2x 2x 13x 3x 1x 6x 2x 1x 4x 1x 1x 4x

mobilizace moderní motocykl muzeum muzika mýtus nacista neandrtálec obelisk objekt oceán orgán orientace palác panel panorama papír park parlament partyzán pavilon pedagog penzion perník plán plastický plech politik porcelán prezident primátor privilegium problematika profesor protektorát protifašistický rekreace renesance republika

francouzština francouzština latina + řečtina latina (původem z řečtiny) němčina (původem z latiny přes řečtinu) n
1x 5x 1x 12x 1x

francouzština řečtina francouzština umělé slovo latina řečtina němčina řečtina němčina (původem z italštiny) latina latina latina řečtina latina latina čeština + italština latina francouzština francouzština (původem z latiny)

1x 2x 1x 1x 11x 1x 1x 2x 1x

77

1x 1x 1x 1x 6x 1x 1x 2x 2x 1x 1x 1x 10x 1x 1x

15x 2x 2x 1x 1x 1x 1x 9x 3x 59x

revír rezervace románský romantika ropa ropovod rotunda secese skanzen smog sport stadión stát studium styl symbol synagoga šachta šlechta šperk tábor technika televize text textil titul tlupa tolar tradice traktor trám tramvaj trasa tunel turbína turista typ unikát univerzita vegetace zoo

němčina (původem z francouzštiny) francouzština z vlastního jména francouzština polština polština + čeština latina latina z vlastního jména (muzeum lidových staveb) angličtina angličtina řečtina latina latina latina řečtina řečtina němčina němčina latina maďarština (původem z turkotatarských jazyků) řečtina řečtina + latina latina latina latina ruština z vlastního jména latina latina němčina angličtina francouzština angličtina latina francouzština řečtina latina latina latina řečtina

78

2x 6x 2x 1x 1x 1x 3x 1x 4x 1x 9x 2x 68x 5x 1x 7x 2x 1x 1x 1x 1x 1x 3x 1x 4x 2x 1x 2x 2x 1x 1x 1x 2x 1x 1x 12x 3x 1x 9x 1x 1x

Příloha 2

Učebnice vlastivědy nakladatelství PRODOS – 2. díl (4. ročník)

SLOVO akt alergie apokalypsa apoštol arcibiskup

argon archeolog armáda astronom atlas atmosféra atom auto automapa automobil autor azbuka barbar baroko bazilika benzín bible biologie biskup biskupství bronz brýle bula buržoazie bysta celnice centimetr

JAZYK, ZE KTERÉHO BYLO PŘEJATO latina řečtina řečtina latina (původem z řečtiny) středověká latina (původem z řečtiny přes řečtinu a němčinu) řečtina řečtina španělština řečtina z vlastního jména řečtina řečtina řečtina řečtina + latina francouzština (původem z řečtiny a latiny) francouzština (původem z latiny) ruština řečtina portugalština, italština latina (původem z řečtiny) arabština řečtina řečtina němčina (původem z řečtiny) němčina (původem z řečtiny) francouzština (původem z italštiny) němčina latina francouzština francouzština (původem z latiny) němčina latina + řečtina 79

FREKVENCE 1x 1x 1x 1x 5x

1x 1x 1x 1x 1x 10x 1x 5x 1x 2x 1x 1x 2x 2x 1x 4x 7x 1x 2x 2x 2x 1x 3x 1x 1x 1x 8x

centrum cigareta církev císařství civilizace civilní cyrilice defenestrace děkan dekret delegace demokracie diplomat doktor ekologie elektrárna elektrifikace elektřina emigrace epidemie epištola erb evangelium evropský exil existence experiment faleš fanatismus fanfára fara fašistický feudál finance fólie franský freska generace generální gigant gotika

grafický gravitace

latina (původem z řečtiny) francouzština (původem z indiánských jazyků) řečtina latina francouzština (původem z latiny) latina z vlastního jména latina latina latina latina řečtina francouzština latina řečtina řečtina řečtina + latina řečtina latina řečtina řečtina němčina latina (původem z řečtiny) z vlastního jména latina latina latina němčina (původem z latiny) latina francouzština němčina (původem z latiny přes řečtinu) n

2x 1x

groš halda havárie hejtman hektar historie hlaholice hostie houf humus hymna charakteristika chemický chorál ilustrace informace intrika jezuita kacíř kalendář kalich kanál kanalizace kancelář kancionál kancléř kaolín kaple kardinál kartografie kašna katalyzátor katedrála katolictví kavárna kilogram kilometr klášter klenoty klima klub koalice

latina němčina francouzština (původem z arabštiny) němčina řečtina + latina řečtina staroslověnština latina němčina latina řečtina řečtina řečtina řečtina latina latina francouzština (původem z italštiny) z vlastního jména němčina (původem z řečtiny) latina němčina (původem z řečtiny) francouzština (původem z latiny) francouzština (původem z latiny) latina latina němčina (původem z latiny) z vlastního jména němčina (původem z latiny) latina řečtina němčina řečtina latina (původem z řečtiny) řečtina arabština řečtina řečtina + francouzština (původem z řečtiny) němčina (původem z latiny) němčina řečtina angličtina francouzština 81

4x 1x 1x 2x 2x 23x 3x 2x 1x 2x 6x 1x 8x 1x 1x 2x 1x 2x 5x 7x 16x 1x 1x 1x 2x 1x 1x 10x 1x 1x 1x 2x 2x 43x 1x 1x 24x 8x 3x 2x 1x 2x

kočovný kodex kolonizace kombajn komora komponovat koncil konkurence konstrukce kontrolovat koruna korunovace kosmonaut kosmos kramařit kras kronika kukuřice kultura lavina literatura litografie litr magnet majestát mamut mapa materiál mechanizmus melodie meruňka meteorit metoda metr miliarda milion mince mincovna minerál minerálka ministerstvo

ruština (původem z turkotatarských jazyků) latina latina ruština (původem z angličtiny) latina (původem z řečtiny) latina latina latina latina francouzština latina latina ruština (původem z řečtiny) řečtina němčina srbština (původem z ilyrštiny) řečtina turečtina latina němčina (původem z italštiny) latina řečtina francouzština (původem z řečtiny) řečtina latina ruština (původem z východoasijských jazyků) latina latina řečtina řečtina latina (původem z arménštiny) řečtina řečtina francouzština (původem z řečtiny) francouzština italština (původem z latiny) němčina (původem z latiny) němčina (původem z latiny) latina latina francouzština (původem 82

2x 1x 1x 1x 2x 1x 2x 1x 1x 3x 17x 5x 1x 5x 1x 1x 13x 1x 31x 2x 2x 1x1x 2x 1x 1x 1x 74x 2x 1x 1x 1x 1x 1x 32x 4x 18x 6x 1x 1x 1x 3x

ministr mistr mnich móda modelovat moderní motorista mše muzeum nota oceán opozice orgán organismus organizace orientace orkán oxid ozón palác pancíř papež papír pardon park parlament patent patriarcha patron páže pedagog perla pilíř plán planeta pohan pól

z latiny) francouzština (původem z latiny) latina němčina (původem z řečtiny) francouzština italština francouzština latina latina latina (původem z řečtiny) latina latina (původem z řečtiny) latina řečtina řečtina francouzština (původem z řečtiny) francouzština (původem z latiny) němčina (původem z indiánských jazyků) řečtina řečtina francouzština (původem z latiny) němčina (původem z italštiny) němčina (původem z latiny přes řečtinu) n
5x 7x 2x 1x 1x 3x 1x 1x 2x 1x 5x 5x 2x 7x 1x 1x 1x 2x 3x 3x 1x 5x 6x 1x 3x 7x 2x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 3x 13x 1x

policie politik politika portrét prelát premiér prezident primátor primitivní princ privilegium problém procento protest protestant radioaktivita raketa reakce rekatolizace rekord reprezentace republika revoluce rezervace rezidence role románský ropa ropovod rotunda rys řeckokatolický řehole římskokatolický sál senát senátor stát step student, studium studovat styl symbol šatlava

latina (původem z řečtiny) řečtina řečtina francouzština latina francouzština latina latina latina němčina (původem z francouzštiny) latina řečtina latina latina latina latina němčina (původem z italštiny) latina latina + řečtina angličtina (původem z latiny) latina francouzština (původem z latiny) latina francouzština latina němčina (původem z francouzštiny) z vlastního jména polština polština + čeština latina němčina z vlastního jména + řečtina latina z vlastního jména + řečtina němčina latina latina latina ukrajinština latina latina latina řečtina francouzština 84

2x 8x 8x 1x 2x 1x 14x 1x 2x 1x 1x 1x 1x 1x 5x 1x 1x 2x 4x 1x 1x 62x 4x 5x 1x 1x 2x 4x 1x 1x 1x 1x 1x 2x 3x 4x 2x 126x 1x 4x 2x 1x 13x 1x

šik šlechta šlechtic šperk tábor tabule talent tanker technika televize televizor tematika tendence text titul tlupa tradice traktor trikolora trolejbus tropy trůn tunel turista typ ultrafialové univerzita urna vyšperkovat žoldnéř

němčina němčina němčina latina maďarština (původem z turkotatarských jazyků) latina latina (původem z řečtiny) angličtina řečtina řečtina + latina řečtina + latina řečtina francouzština (původem z latiny) latina latina ruština latina latina francouzština (původem z latiny) angličtina řečtina řečtina angličtina francouzština řečtina latina + němčina (původem z latiny) latina latina čeština + němčina němčina

85

1x 33x 8x 2x 5x 2x 1x 1x 8x 1x 2x 2x 1x 5x 1x 1x 2x 1x 1x 1x 1x 18x 1x 4x 2x 3x 4x 1x 1x 3x

Příloha 3

Učebnice vlastivědy nakladatelství PRODOS (5. ročník)

SLOVO administrativa africký akademie akce akustika alchymie alpský americký antika arcibiskup

arciděkan

arcivévoda

aréna archeolog architektura archiv arkýř armáda ateliér atentát atlet atom atrakce auto autobus automobil autor autorita bagr balada

JAZYK, ZE KTERÉHO BYLO PŘEJATO latina z vlastního jména řečtina latina řečtina arabština z vlastního jména z vlastního jména latina středověká latina (původem z řečtiny přes řečtinu a němčinu) středověká latina (původem z řečtiny a středověké latiny) ze středověké latiny (původem z řečtiny + češtiny) latina řečtina řečtina ze středověké latiny (původem z řečtiny) němčina španělština francouzština francouzština (původem z latiny) řečtina řečtina latina řečtina francouzština (původem z řečtiny a latiny) francouzština (původem z řečtiny a latiny) francouzština (původem z latiny) latina holandština francouzština 86

FREKVENCE 1x 1x 4x 1x 1x 1x 6x 9x 4x 2x

1x

1x

1x 2x 8x 2x 2x 26x 1x 5x 1x 8x 1x 1x 1x 14x 8x 1x 1x 1x

balet banka barikáda baroko baterie bazilika benediktin betlém beton bible biologie biskup bižuterie blok bomba bombardovat botanika brokát brutalita buržoazie byrokracie centimetr centrální centrum cenzura cimbál církev císař cisterciák civilizace čaj čakan čokoláda deklarace dekret demokracie demonstrace devastace diamant diktát diplomat doktor dóm dominanta

italština italština francouzština portugalština, italština francouzština latina (původem z řečtiny) z vlastního jména z vlastního jména francouzština řečtina řečtina němčina (původem z řečtiny) francouzština němčina (původem z francouzštiny) italština francouzština řečtina italština francouzština francouzština francouzština + řečtina latina + řečtina latina (původem z řečtiny) latina (původem z řečtiny) latina latina (původem z řečtiny) řečtina latina z vlastního jména francouzština (původem z latiny) ruština (původem z čínštiny) turečtina z indiánských jazyků latina latina řečtina latina latina francouzština (původem z řečtiny) latina francouzština latina latina latina 87


ekonomika elektrárna elektrifikace elektrotechnika elektřina emigrace energetika energie epidemie erb erupce estetika evropský expedice faleš fara fašista federace festival feudalismus filharmonie film filozofie fjordy forma fotografie francouzský freska fronta funkce fyzika galanterie galerie garda gejzír generace generál gestapo ghetto glóbus gobelín gondola gotika

řečtina řečtina řečtina + latina řečtina řečtina latina řečtina řečtina řečtina němčina latina řečtina z vlastního jména latina němčina (původem z latiny) němčina (původem z latiny přes řečtinu) n
1x 17x 1x 3x 10x 1x 2x 1x 1x 1x 2x 1x 33x 1x 2x 5x 8x 1x 3x 12x 3x 1x 4x 1x 1x 2x 7x 1x 16x 2x 1x 1x 5x 1x 1x 2x 6x 3x 3x 4x 1x 1x 19x

granát guláš guma gymnázium hala halušky hektar historie hygiena charakter chemie ideál ilegální iluminace ilustrace informace inkvizice inspirace intelektuál inženýr jezuita jód kabel kalendář kalvárie kamzík kanál kancléř kaňon kantor kaolin kapela kapitalista kapitola kapitulace kaple karikatura kašna katastrofa katedrála katolík káva kemp keramika kilogram kilometr

němčina (původem z latiny) maďarština latina (původem z egyptštiny) řečtina angličtina polština, slovenština řečtina + latina řečtina řečtina řečtina řečtina latina (původem z řečtiny) latina latina latina latina latina latina latina francouzština z vlastního jména řečtina francouzština, angličtina latina z vlastního jména němčina francouzština (původem z latiny) němčina (původem z latiny) španělština latina z vlastního jména latina latina latina latina němčina (původem z latiny) francouzština (původem z italštiny) němčina řečtina latina (původem z řečtiny) řečtina arabština angličtina řečtina řečtina řečtina + francouzština 89

1x 1x 3x 4x 3x 1x 1x 55x 1x 8x 17x 1x 1x 1x 4x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 3x 1x 1x 4x 1x 1x 1x 2x 1x 5x 1x 2x 3x 1x 3x 1x 4x 2x 1x 1x 4x 1x 21x

klasik klášter klavír klenot klima klub knoflík kočovník koks kolaborant kolej kolonáda kolonie kombinát komora kompozice komunikace komunista koncentrační koncert

koncil konfekce konference konkurence konstrukce kontinent kontrola konzerva konzervatoř kopie kopírovat koruna korunovace kosmetika kras kritika krize kronika kukuřice

(původem z řečtiny) francouzština (původem z latiny) němčina (původem z latiny) němčina (původem z francouzštiny) němčina řečtina angličtina němčina ruština (původem z turkotatarských jazyků) angličtina latina latina francouzština, italština latina latina latina (původem z řečtiny) latina latina francouzština (původem z latiny) latina němčina (původem z francouzštiny přes italštinu) n
1x 18x 1x 2x 1x 1x 1x 3x 1x 1x 2x 2x 1x 2x 4x 1x 4x 13x 8x 2x

1x 1x 1x 1x 2x 6x 2x 2x 1x 1x 1x 5x 2x 1x 10x 1x 1x 2x 3x

kult kultura kvalita lafeta lano lanovka lavina legie lignit likér likvidace linie linka literatura litr logika lokomotiva lord lyže mamut manifestace manufaktura mapa markrabě matematika materiál mázhaus mecenáš medik mechanik mechanizace meruňka meteorologický metoda metr metro miliarda milion mince minerál ministerstvo

latina latina latina francouzština němčina němčina němčina (původem z italštiny) latina latina francouzština latina němčina (původem z latiny) němčina (původem z latiny) latina francouzština (původem z řečtiny) řečtina angličtina (původem z latiny) angličtina ruština ruština (původem z východoasijských jazyků) latina latina latina němčina řečtina latina němčina z vlastního jména latina řečtina řečtina latina (původem z arménštiny) řečtina řečtina francouzština (původem z řečtiny) francouzština (původem z řečtiny) francouzština italština (původem z latiny) němčina (původem z latiny) latina francouzština (původem z latiny) 91


ministr minorita mistr móda model moderní modernizace monarchie monumentální motocykl motor motorista mše munice muzeum nacista neandrtálec neutrální normalizace novátor nula obelisk oceán okupace olympijský opat

opera optika orgán organizace organizátor orchestr orientace orloj ornament ornitolog pakt palác panorama

francouzština (původem z latiny) latina latina francouzština italština francouzština francouzština (původem z latiny) řečtina latina

2x

latina + řečtina latina latina latina latina latina (původem z řečtiny) němčina (původem z italštiny) z vlastního jména latina latina latina italština (původem z latiny) řečtina latina (původem z řečtiny) latina z vlastního jména němčina (původem z řečtiny přes aramejštinu) n<ř<aram italština řečtina řečtina francouzština (původem z řečtiny) francouzština (původem z řečtiny) řečtina francouzština (původem z latiny) latina latina řečtina latina francouzština (původem z latiny) řečtina

3x 2x 1x 3x 1x 37x 25x

92

1x 1x 1x 1x 14x 1x 6x 1x

1x 1x 1x 1x 2x 1x 36x 15x 4x 1x

3x 1x 1x 15x 1x 5x 1x 4x 2x 1x 1x 9x 1x

panslavismus papež papír paprika parašutista park parlament partyzán pasivita patent patronka pavilón pedagog petrochemie piarista plán planeta pneumatika poezie pohár

pól polární policie politika polytechnika populární porcelán portál pošta praktický premiér premonstrát prezident privilegium problém procento proces procesí produkce

řečtina + z vlastního jména němčina (původem z latiny přes řečtinu) n
1x 2x

řečtina řečtina latina němčina (původem z italštiny) latina italština řečtina francouzština z vlastního jména latina latina řečtina latina latina latina latina

41x 1x 1x 4x

93


5x 1x 6x

3x 1x 1x 1x 1x 26x 2x 1x 2x 3x 1x 3x

profesor program proletariát propagace propaganda protektorát protest provokace psychologie puma punčocha radiace radioaktivita rafinerie rebelie reforma rekonstrukce rekreace rektor reliéf renesance reprezentace republika revír revoluce rezervace režim rokoko román romance románský romantika ropa ropovod rotunda roura ruský římskokatolický safari sál salám samet secese segedínský

latina řečtina latina latina latina latina latina latina řečtina francouzština němčina latina latina francouzština latina francouzština (původem z latiny) latina latina latina francouzština francouzština latina francouzština (původem z latiny) němčina (původem z francouzštiny) latina francouzština francouzština francouzština francouzština francouzština (původem ze španělštiny) z vlastního jména francouzština polština polština + čeština latina němčina z vlastního jména z vlastního jména + řečtina svahilština němčina italština němčina (původem z řečtiny) latina z vlastního jména 94


seminář senát situace skanzen smog socialismus sociální specialita sport stadion stát studio studium suma symbol symfonie synagoga šachta šlechta šroub tabák tábor tabule tank technika telefon telegraf televize tématika temperament tempo terén termál text textil titul tolar tolerance totalita tradice tragédie traktor tramvaj triumf

latina latina latina z vlastního jména angličtina francouzština (původem z latiny) latina francouzština (původem z latiny) angličtina řečtina latina italština latina latina řečtina řečtina řečtina němčina němčina němčina španělština (původem z indiánských jazyků) maďarština (původem z turkotatarských jazyků) latina angličtina řečtina řečtina řečtina řečtina + latina řečtina latina italština francouzština (původem z latiny) latina (původem z řečtiny) latina latina latina z vlastního jména latina latina latina řečtina latina angličtina latina 95


trůn tulipán tunel turbína turista typ typický univerzita varhany váza zoologická žinčice

řečtina italština (původem z turečtiny přes perštinu) angličtina latina francouzština řečtina řečtina latina latina (původem z řečtiny) němčina (původem z francouzštiny) řečtina slovenština

96

4x 1x 3x 4x 27x 1x 1x 10x 1x 1x 4x 1x

Příloha 4

Učebnice vlastivědy nakladatelství NOVÁ ŠKOLA – 1. díl (4. ročník)

SLOVO adresa aktivita alchymie arcibiskup

archeolog architektura arkáda astrologie astronomie auto automobil autor balada banda bazilika bible biskup bronz bula busta byzantský cech centrum církev císař civilizace datum děkan diplomat dramatizace drát druidové

JAZYK, ZE KTERÉHO BYLO PŘEJATO francouzština latina arabština středověká latina (původem z řečtiny přes řečtinu a němčinu) řečtina řečtina francouzština řečtina řečtina řečtina francouzština (původem z řečtiny a latiny) francouzština (původem z latiny) francouzština francouzština (původem z germánského jazyka) latina (původem z řečtiny) řečtina němčina (původem z řečtiny) francouzština (původem z italštiny) latina francouzština (původem z latiny) z vlastního jména němčina latina (původem z řečtiny) řečtina latina francouzština (původem z latiny) latina latina francouzština řečtina němčina keltština 97

FREKVENCE 1x 1x 11x 1x

3x 1x 2x 2x 3x 1x 1x 2x 1x 1x 3x 3x 5x 14x 8x 1x 2x 4x 2x 41x 15x 1x 1x 1x 6x 3x 1x 1x

elixír encyklopedie etapa evropský existence fara fasáda feudál film finance fix fotografie franský funkce galerie generace geometrie gombík gotika

gramotný groš havíř hejtman historie hlaholice horoskop hostie charakter chemie ilustrace informace iniciála inkoust internet jarmark kalendář kalich kapitola kaple karton

arabština řečtina francouzština z vlastního jména latina němčina (původem z latiny přes řečtinu) n

1x 3x 1x 2x 15x 3x 3x 1x 3x 1x 7x 4x 3x 1x 2x 2x 6x 8x 9x 3x 1x

kašna katedrála katolictví keramika klášter klenoty knoflík kočovník kolej kolektiv komiks koncil korespondence korunovace krám kritika kronika kultura kvalita lektvar leporelo lilie mamut mapa matematika materiál metr milion mince mistr mnich model modurit olympijský oppidum orloj ornament palác papež papír pastelka

němčina latina (původem z řečtiny) řečtina řečtina němčina (původem z latiny) němčina němčina ruština (původem z turkotatarských jazyků) latina latina angličtina latina latina latina němčina řečtina řečtina latina latina ze středověké latiny španělština latina (původem z orientálních jazyků) ruština (původem z východoasijských jazyků) latina řečtina latina francouzština (původem z řečtiny) italština (původem z latiny) němčina (původem z latiny) latina němčina (původem z řečtiny) italština latina z vlastního jména latina latina latina francouzština (původem z latiny) němčina (původem z latiny přes řečtinu) n

patron pergamen perla plán planeta plastelína pohan politik porcovat portrét princezna profesor prospekt publikace rabín renesance republika role román romance románský rotunda sál sgrafito silueta situace stát studovat styl symbol synagoga šelma šém šlechta šperk špitál tábor tabule téma text titul tlupa

latina latina (původem z vlastního jména) z románských jazyků latina řečtina němčina (původem z řečtiny) latina řečtina latina francouzština němčina (původem z francouzštiny) latina latina latina hebrejština francouzština francouzština (původem z latiny) němčina (původem z francouzštiny) francouzština francouzština (původem ze španělštiny) z vlastního jména latina němčina italština z vlastního jména latina latina latina latina řečtina řečtina němčina hebrejština němčina latina němčina (původem z latiny) maďarština (původem z turkotatarských jazyků) latina řečtina latina latina ruština 100


tolar trůn turnaj typ univerzita venuše veterán

z vlastního jména (původně česká měna) řečtina francouzština řečtina latina z vlastního jména latina

101

3x 29x 5x 11x 6x 2x 1x

Příloha číslo 5


SLOVO anglický areál archeologové arkáda atlas auto autobus automapa automobil autor baroko bazilika benzin bižuterie bunda buzola cement centimetr centrum cyklista cykloturistika datum deka demokracie diskuse dokument elektrárna elektrotechnický elektřina empír encyklopedie energetika energie evropská existence

JAZYK, ZE KTERÉHO BYLO PŘEJATO z vlastního jména (týkající se Anglie) latina řečtina francouzština z vlastního jména řečtina francouzština (původem z řečtiny a latiny) řečtina + latina francouzština (původem z řečtiny a latiny) francouzština (původem z latiny) portugalština, italština latina (původem z řečtiny) arabština francouzština maďarština italština latina latina + řečtina latina (původem z řečtiny) francouzština (původem z řečtiny) řečtina + francouzština latina němčina řečtina latina latina řečtina řečtina řečtina francouzština řečtina řečtina řečtina z vlastního jména (týkající se Evropy) latina 102

FREKVENCE 2x 1x 2x 2x 3x 2x 1x 2x 4x 1x 1x 2x 2x 1x 1x 6x 3x 9x 7x 2x 1x 1x 1x 9x 1x 2x 8x 1x 2x 1x 1x 2x 3x 12x 1x

expozice fašista festival folklor fotografie funkce galerie geologie glóbus gotika

hejtman hektar historie humus hymna chemický informace instituce internet kabelka kalendář kandidát kaňon kaolin kapitola kapitula kaple karta kašna katedrála keramika kilogram kilometr kino klavír koks kolonáda komise kompas komunikace koncentrační koncertní

latina italština francouzština angličtina řečtina latina italština řečtina latina italština (původem z germánského vlastního jména) němčina řečtina + latina řečtina latina řečtina řečtina latina latina angličtina nebo uměle vytvořené slovo němčina latina latina španělština z vlastního jména latina latina němčina (původem z latiny) italština (původem z řečtiny) latina latina (původem z řečtiny) řečtina řečtina řečtina + francouzština (původem z řečtiny) řečtina němčina (původem z francouzštiny) angličtina francouzština, italština latina francouzština (původem z italštiny) latina latina němčina (původem 103

2x 2x 1x 1x 2x 1x 1x 1x 1x 2x

1x 4x 31x 1x 2x 6x 8x 2x 1x 1x 3x 3x 1x 2x 1x 1x 1x 6x 1x 7x 2x 1x 9x 1x 1x 4x 1x 2x 10x 3x 1x 1x

kontinent konzumace kóta kras kultura kvádr kvalifikace kvalita labyrint legenda likér lokomotiva lyže magistrát magnetický mapa meteorologie metr milion mince minerál ministr moderátorka Morena motocykl motor motorista muzeum nafta oceán oplatka orgán organizace orientace orloj papír park parlament

z francouzštiny a italštiny) latina latina francouzština srbština (původem z ilyrštiny) latina němčina (původem z latiny) latina latina řečtina latina francouzština angličtina (původem z latiny) ruština latina řečtiny latina řečtina francouzština (původem z řečtiny) italština (původem z latiny) němčina (původem z latiny) latina francouzština (původem z latiny) latina francouzština latina + řečtina latina latina latina (původem z řečtiny) řečtina (původem z orientálních jazyků) latina (původem z řečtiny) latina řečtina francouzština (původem z řečtiny) francouzština (původem z latiny) latina němčina (původem z latiny přes řečtinu) n
2x 1x 1x 2x 12x 1x 1x 1x 2x 1x 1x 1x 2x 2x 3x 152x 1x 19x 5x 2x 7x 8x 1x 1x 1x 1x 2x 10x 1x 2x 1x 2x 2x 14x 4x 42x 18x 10x

pasta pastelka perník pilot plán planeta plast podzol policie politika porcelán premiér prezident primátor problém proces prodiskutovat puzzle rafinerie rasa referendum regulace rekreace reliéf renesance republika rezervace románský ropa ropovod rotunda safari sál senát situace skanzen speciální sport stát statut statutární studovat symbol symfonie

italština italština umělé slovo francouzština (původem z řečtiny) latina řečtina řečtina ruština latina (původem z řečtiny) řečtina němčina (původem z italštiny) francouzština latina latina řečtina latina čeština + latina angličtina francouzština francouzština (původem z arabštiny) latina latina latina francouzština francouzština francouzština (původem z latiny) francouzština z vlastního jména polština polština + čeština latina svahilština němčina latina latina z vlastního jména (muzeum lidových staveb) latina angličtina latina latina latina latina řečtina řečtina 105


šroub tábor tabule technika telefon televize televizor text textilní traktor trasa turbína turista typ typický UNESCO unie unikát univerzita valašský varhany vila vulkanický zdevastovaný zoologická

němčina maďarština (původem z turkotatarských jazyků) latina řečtina řečtina řečtina + latina řečtina + latina latina latina latina francouzština latina francouzština řečtina řečtina angličtina latina latina latina z vlastního jména (týkající se moravských Valachů) latina (původem z řečtiny) italština, latina z vlastního jména čeština + latina řečtina

106

1x 2x 3x 1x 2x 1x 1x 2x 4x 3x 2x 4x 12x 1x 1x 17x 8x 2x 3x 1x 1x 2x 1x 1x 3x

Příloha 6


SLOVO administrativa africký akademie aktivní aliance americký amfiteátr anglický apartmán areál arch armáda asfalt astronom atlas atom atrakce autobus automobil banán

banka barbakan baroko beton biosféra bižuterie brynza centrum církev císař citron civilizace datum demokracie diskuze

JAZYK, ZE KTERÉHO BYLO PŘEJATO latina z vlastního jména řečtina latina francouzština z vlastního jména řečtina z vlastního jména francouzština latina latina španělština řečtina řečtina z vlastního jména řečtina latina francouzština (původem z řečtiny a latiny) francouzština (původem z řečtiny a latiny) portugalština, španělština (původem z afrických jazyků) italština latina (původem z perštiny) portugalština, italština francouzština řečtina francouzština rumunština latina (původem z řečtiny) řečtina latina italština (původem z řečtiny) francouzština (původem z latiny) latina řečtina latina 107

FREKVENCE 1x 1x 1x 1x 4x 3x 2x 2x 1x 3x 1x 2x 1x 1x 4x 2x 2x 1x 11x 1x

1x 1x 5x 1x 5x 2x 1x 17x 2x 2x 2x 1x 1x 12x 1x

elektrárna elektrotechnika elektřina encyklopedie energie energovod europoidní evropský existence exotika fašista federace festival fialový fík film finance fjordy folklór fond forma formát fotografie francouzský funkce galerie gejzír génius glóbus gotika

guma halušky hektar historie hotel charakter charakteristika chemie chemikálie informace inspirace instituce internet interval italský kamarád

řečtina řečtina řečtina řečtina řečtina řečtina + čeština z vlastního jména z vlastního jména latina řečtina italština latina francouzština němčina (původem z latiny) latina angličtina francouzština norština angličtina francouzština latina latina řečtina z vlastního jména latina italština islandština latina latina italština (původem z germánského vlastního jména) latina (původem z egyptštiny) polština, slovenština řečtina + latina řečtina francouzština řečtina řečtina řečtina řečtina + latina latina latina latina angličtina: umělý jazyk latina z vlastního jména italština (původem ze 108


1x 1x 3x 32x 3x 3x 3x 12x 1x 16x 1x 8x 2x 1x 2x 1x

kancelář kaolin kapitola kaple karafiát karta katedrála keltský kemp keramika kilometr klášter klavír klenot klima koks kolonáda kolonie koloseum kompas komunikace koncentrační konference konflikt kongres konstrukce kontinent konzerva kooperace kopule korespondence koruna korunovace kóta kras kriminalita kukuřice kultura kvádr lanovka

španělštiny) latina z vlastního jména latina němčina (původem z latiny) italština (původem z orientálních jazyků) italština (původem z řečtiny) latina (původem z řečtiny) z vlastního jména angličtina řečtina řečtina + francouzština (původem z řečtiny) němčina (původem z latiny) němčina (původem z francouzštiny) němčina řečtina angličtina francouzština, italština latina latina francouzština (původem z italštiny) latina latina francouzština (původem z latiny) latina latina latina latina němčina (původem z francouzštiny) latina italština latina latina latina francouzština srbština (původem z ilyrštiny) latina turečtina latina němčina (původem z latiny) němčina 109

5x 6x 7x 4x 1x 1x 2x 2x 1x 6x 32x 3x 1x 3x 1x 2x 2x 5x 1x 2x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 8x 3x 1x 1x 1x 1x 2x 1x 15x 1x 3x 27x 2x 1x

legenda legie lignit likér lokomotiva lyže magistrát mamut mapa materiál meruňka mešita metr milion minaret mince minerál mini minimální ministr mistr model moderátor monarchie mongoloidní muzeum negroidní neutrální novorenesance oceán oficiální oliva opera orgán organizace orientace orloj palác panorama papež

latina latina latina francouzština angličtina (původem z latiny) ruština latina ruština (původem z východoasijských jazyků) latina latina latina (původem z arménštiny) arabština francouzština (původem z řečtiny) italština (původem z latiny) arabština němčina (původem z latiny) latina latina latina francouzština (původem z latiny) latina italština latina řečtina z vlastního jména latina (původem z řečtiny) z vlastního jména latina francouzština + latina latina (původem z řečtiny) latina latina italština řečtina francouzština (původem z řečtiny) francouzština (původem z latiny) latina francouzština (původem z latiny) řečtina němčina (původem z latiny přes řečtinu) n

papír paprika parfém park parlament petrochemie plán planeta pláž pneumatika pól polární policie politika pomeranč populace porcelán pošta prezident produkt prospekt pyramida rádium rasa rébus region rejstřík rekreace renesance republika respekt rezervace riviéra role románský ropa ropovod rotunda roura

němčina (původem z latiny přes řečtinu) n

římskokatolický sál secese senát sgrafito situace skanzen sociální sport stadion stát statistika statut step studium styl subtropy symbol synagoga šperk šroub tabák tábor tabule tabulka talent technika telekomunikace televize téma terén termál text textil tolar tradice trasa tropy tundra tunel turbína turista typ unie univerzita

z vlastního jména + řečtina němčina latina latina italština latina z vlastního jména latina angličtina řečtina latina latina latina ukrajinština latina latina latina + řečtina řečtina řečtina němčina němčina španělština (původem z indiánských jazyků) maďarština (původem z turkotatarských jazyků) latina latina latina (původem z řečtiny) řečtina řečtina + latina řečtina + latina řečtina francouzština (původem z latiny) latina (původem z řečtiny) latina latina z vlastního jména latina francouzština řečtina ruština (původem z laponštiny) angličtina latina francouzština řečtina latina latina 112

2x 2x 1x 4x 1x 1x 5x 2x 9x 2x 107x 1x 3x 10x 1x 4x 16x 3x 5x 1x 1x 1x 1x 7x 3x 1x 1x 1x 2x 1x 2x 1x 10x 7x 1x 7x 1x 3x 11x 3x 1x 38x 18x 27x 2x

uran vagon varhany vegetace vila zdevastovaný

z vlastního jména angličtina latina (původem z řečtiny) latina italština, latina čeština + latina

113

1x 1x 1x 3x 1x 2x

Příloha 7


SLOVO absolutismus advokát akrobat aktivita aktuální amatér americký archeologie architekt armáda atrakce autobus automobil autor bál banka barikáda baroko batoh bavlna biograf biskup brigáda bronz brutální buržoazie cech centrum cenzura církev cirkus císař citát četnik činže

JAZYK, ZE KTERÉHO BYLO PŘEJATO latina latina řečtina latina latina francouzština z vlastního jména řečtina řečtina španělština latina francouzština (původem z řečtiny a latiny) francouzština (původem z řečtiny a latiny) francouzština (původem z latiny) francouzština italština francouzština portugalština, italština slovenština (původem z maďarštiny) němčina řečtina němčina (původem z řečtiny) francouzština francouzština (původem z italštiny) francouzština francouzština němčina latina (původem z řečtiny) latina řečtina latina latina latina srbochorvatština němčina 114


datum demokracie demonstrace diktatura disident diskuze dokument došek dráb dramatik ekologie elektrárna elektrifikace elektromobil elektrotechnik elektřina emigrace energie epidemie evropský exil existence expedice fantazie fara federální feudalismus film finance firma fix forma forman fórum fotografie freska fronta funkce garda generace gestapo gotika

gramofon gramotnost

latina řečtina latina latina angličtina, francouzština (původem z latiny) latina latina němčina němčina řečtina řečtina řečtina řečtina + latina řečtina + latina řečtina řečtina latina řečtina řečtina z vlastního jména latina latina latina řečtina němčina (původem z latiny přes řečtinu) n

1x 2x

gymnázium historie historka hlaholice humor hygiena hymna charakter chemie chronologie informace interiér inženýr jarmark jeptiška kacíř kalendář kanalizace kantor kapela kapitalismus kapitola kaple kasárna katolictví káva keramika keťasení kilometr kino klášter kočovník koleda koleje kolonie komora komunista koncentrační konflikt konkrétní konkurence konstituce

řečtina řečtina řečtina staroslověnština angličtina (původem z latiny) řečtina řečtina řečtina řečtina řečtina latina francouzština francouzština němčina němčina (původem z latiny) němčina (původem z řečtiny) latina francouzština (původem z latiny) latina latina latina latina němčina (původem z latiny) němčina (původem z francouzštiny) řečtina arabština řečtina němčina řečtina + francouzština (původem z řečtiny) řečtina němčina (původem z latiny) ruština (původem z turkotatarských jazyků) latina latina latina latina (původem z řečtiny) francouzština (původem z latiny) latina latina latina latina latina 116


konstrukce kontrola korespondence koruna kosmonaut krejcar kriminalita krinolína kritika krize kronika kultura kvalita lampa

legenda legie lekce leporelo likvidace lokomotiva los lustr mamut mandel manifestace manufaktura mapa materiál mechanik metoda metro milion mince mistr mnich móda model moderní monarchie montovat motocykl motor mramor

latina francouzština latina latina ruština (původem z řečtiny) němčina latina francouzština řečtina řečtina řečtina latina latina němčina (původem z francouzštiny přes latinu přes řečtinu) n
1x 4x 1x 2x 1x 2x 1x 3x 5x 2x 2x 12x 2x 1x

1x 8x 1x 4x 2x 2x 1x 1x 2x 1x 2x 19x 17x 2x 2x 1x 1x 8x 2x 1x 4x 4x 1x 1x 13x 1x 1x 1x 1x

muzeum muzikant nacionalismus nacista negramotnost oceán okupace opera organizace palác papež papír partyzán pastelka patent penzion perspektiva petice pionýr plakát plán policie politika popularita portál portrét prakticky prezident primitiv privilegium problém procesí produkt profesor programy propagace prosperita protektorát protest rabovat radikální reálka

latina (původem z řečtiny) němčina (původem z latiny) latina němčina (původem z italštiny) čeština + ruština latina (původem z řečtiny) latina italština francouzština (původem z řečtiny) francouzština (původem z latiny) němčina (původem z latiny přes řečtinu) n

recitace reforma rejstřík rekreace renesance reprezentace republika respekt restaurace revoluce režim role román románský rukovat ruský sál samet satira situace skaut sociální spartakiáda sport standarta stát struktura studium symbol systém šarvátka šlechta špitál šroub tábor tabulka technika televize téma teror test

latina francouzština (původem z latiny) latina latina francouzština latina francouzština (původem z latiny) latina francouzština (původem z latiny) latina francouzština němčina (původem z francouzštiny) francouzština z vlastního jména němčina z vlastního jména němčina němčina (původem z řečtiny) latina latina angličtina latina z vlastního jména angličtina francouzština (původem z germánských jazyků) latina latina latina řečtina řečtina němčina němčina němčina (původem z latiny) němčina maďarština (původem z turkotatarských jazyků) latina řečtina řečtina + latina řečtina latina angličtina (původem z latiny) 119


text textil titul tlupa tolerance totalita tradice tragédie tramvaj trůn tunel turbína typ unie univerzita vagon varhany žoldnéř

latina latina latina ruština latina latina latina řečtina angličtina řečtina angličtina latina řečtina latina latina angličtina latina (původem z řečtiny) němčina

120


Příloha 8

Učebnice vlastivědy nakladatelství SPN (4. ročník)

SLOVO administrativa akce alej altán arcibiskup

armáda atlas auto autobus automobil azbuka banka bankovka benzín bible biskup bizon bižuterie bronz byzantský cementárna cimbuří cín církev císař cyrilice datum demokracie elektrárna elektrifikace elektřina energetika energie evropský existence

JAZYK, ZE KTERÉHO BYLO PŘEJATO latina latina francouzština italština středověká latina (původem z řečtiny+němčiny přes řečtinu) španělština z vlastního jména řečtina francouzština (původem z řečtiny+latiny) francouzština (původem z řečtiny + latina) ruština italština italština arabština řečtina němčina (původem z řečtiny) z germánských jazyků francouzština francouzština (původem z italštiny) z vlastního jména latina němčina němčina řečtina latina z vlastního jména latina řečtina řečtina řečtina + latina řečtina řečtina řečtina z vlastního jména latina 121

FREKVENCE 1x 1x 1x 1x 2x


fašismus federace film fotografie funkce galerie generace groš halda historie hlaholice hostie hotel humus hymna charakter chemie chemikálie inverze kacíř kalich kanál kanalizace kaolín kapacita kapitola kaple karta kašna katolík keramika kilogram kilometr klášter klenot kolej komnata komora komunikace koncentrační koncil konšelé konzerva

italština latina angličtina řečtina latina italština latina latina němčina řečtina staroslověnština latina francouzština latina řečtina řečtina řečtina řečtina + latina latina němčina (původem z řečtiny) němčina (původem z řečtiny) francouzština (původem z latiny) francouzština (původem z latiny) z vlastního jména latina latina němčina (původem z latiny) italština (původem z řečtiny) němčina řečtina řečtina řečtina řečtina + francouzština (původem z řečtiny) němčina (původem z latiny) němčina latina latina latina (původem z řečtiny) latina latina latina francouzština němčina (původem 122


koruna korunovace kras kritika krize kronika kukuřice kultura kurzíva lanovka legenda linka lokomotiva magistrát mamut mapa mapka materiál melodie metr metro milion mince mincovna minerál ministr mistr mnich móda motor muzeum okupace ordinace orgán organizace palác papír park

z francouzštiny) latina latina srbština (původem z ilyrštiny) řečtina řečtina řečtina turečtina latina latina němčina latina němčina (původem z latiny) angličtina (původem z latiny) latina ruština (původem z východoasijských jazyků) latina latina latina řečtina francouzština (původem z řečtiny) francouzština (původem z řečtiny) italština (původem z latiny) němčina němčina (původem z latiny) latina francouzština (původem z latiny) latina němčina (původem z řečtiny) francouzština latina latina (původem z řečtiny) latina latina řečtina francouzština (původem z řečtiny) francouzština (původem z latiny) němčina (původem z latiny přes řečtinu) n
11x 5x 3x 1x 1x 3x 3x 21x 1x 1x 1x 1x 1x 2x 7x 16x 29x 1x 1x 7x 4x 8x 2x 3x 1x 6x 12x 1x 1x 1x 2x 1x 1x 2x 1x 1x 2x 13x

parkoviště parlament pas pasovat pasta patent patron páže perla petržel plán plech policie politika porcelán premiér prezident primátor problém proces produkce protektorát rám region rekreace renesance reprezentovat republika rezervace ropa ropovod rychtář sál salát scéna senát schéma socialismus sport stát studium symbol šlechta

z angličtiny) angličtina angličtina (původem z latiny) němčina (původem z francouzštiny) němčina italština latina latina francouzština z románských jazyků latina latina němčina latina (původem z řečtiny) řečtina němčina (původem z italštiny) francouzština latina latina řečtina latina latina latina němčina latina latina francouzština latina francouzština (původem z latiny) francouzština polština polština + čeština němčina němčina italština latina (původem z řečtiny) latina řečtina francouzština (původem z latiny) angličtina latina latina řečtina němčina 124


šlechtic šperk tábor tabule telefon televize terén text textil titul tlupa tolar tradice trasa trůn tunel turista turnaj uniforma univerzita vandrovat

němčina latina maďarština (původem z turkotatarských jazyků) latina řečtina řečtina + latina francouzština (původem z latiny) latina latina latina ruština z vlastního jména latina francouzština řečtina angličtina francouzština francouzština francouzština (původem z latiny) latina němčina

125


Příloha 9

Učebnice vlastivědy nakladatelství SPN (5. ročník)

SLOVO akce areál armáda atentát atlas auto autobus automobil autor bál banka barikáda benzin bižuterie centrum cenzura cirkus císař citron cyklus dekret demokracie demonstrace elektrárna elektrotechnika elektřina energie euro evropský existence expedice festival fíky film fjord fontána

JAZYK, ZE KTERÉHO BYLO PŘEJATO latina latina španělština francouzština (původem z latiny) z vlastního jména řečtina francouzština (původem z řečtiny a latiny) francouzština (původem z řečtiny a latiny) francouzština (původem z latiny) francouzština italština francouzština arabština francouzština latina (původem z řečtiny) latina latina latina italština (původem z řečtiny) latina (původem z řečtiny) latina řečtina latina řečtina řečtina řečtina řečtina z vlastního jména z vlastního jména latina latina francouzština latina angličtina norština latina 126

FREKVENCE 4x 1x 16x 8x 6x 1x 1x 10x 1x 2x 1x 3x 2x 1x 6x 2x 1x 6x 1x 1x 2x 12x 11x 8x 1x 5x 2x 1x 23x 2x 4x 2x 1x 1x 1x 3x

fotografie fronta funkce galerie gejzír generace glóbus gymnázium historie hotel hymna charakter charakteristika charta chemie informace jarmark jubileum kamion kanál kancléř kapitola kapitulace kilometr klima kočovník kolonie komora komunista koncentrační konstrukce kontinent kontrola koruna kosmetika kosmonaut kosmos kras kritika krize kukuřice kultura kvalita lanovka

řečtina latina latina italština islandština latina latina řečtina řečtina francouzština řečtina řečtina řečtina řečtina řečtina latina němčina latina francouzština francouzština (původem z latiny) němčina (původem z latiny) latina latina řečtina + francouzština (původem z řečtiny) řečtina ruština (původem z turkotatarských jazyků) latina latina (původem z řečtiny) francouzština (původem z latiny) latina latina latina francouzština latina řečtina ruština (původem z řečtiny) řečtina srbština (původem z ilyrštiny) řečtina řečtina turečtina latina latina němčina 127


legenda legie lipicán magistrát manifestace mapa materiál medaile metr metropole milice milion minerál ministr mise moderní motocykl motor muzeum oceán oficiální okupace oliva olympijský opera organismus organizace pacient palác parašutista park parlament plán planeta polární policie politik pomeranč pošta prezident problém program

latina latina z vlastního jména latina latina latina latina francouzština (původem z italštiny) francouzština (původem z řečtiny) řečtina latina italština (původem z latiny) latina francouzština (původem z latiny) latina francouzština latina + řečtina latina latina (původem z řečtiny) latina (původem z řečtiny) latina latina latina z vlastního jména italština řečtina francouzština (původem z řečtiny) latina francouzština (původem z latiny) francouzština francouzština (původem z angličtiny) angličtina (původem z latiny) latina řečtina latina (původem z řečtiny) latina (původem z řečtiny) řečtina italština italština latina řečtina řečtina 128


prospekt protektorát protest radioaktivita recitace rekreace republika revoluce rezervace režim ropa ropovod samet sezona situace sobol socialismus sociální sport stát step student subpolární subtropy symfonie systém šlechtic tábor tabule tajga tank technika telefon telegraf televize téma terén text textil totalita tradice tropy trůn

latina latina latina latina latina latina francouzština (původem z latiny) latina francouzština francouzština polština polština + čeština němčina (původem z řečtiny) francouzština latina ruština francouzština (původem z latiny) latina angličtina latina ukrajinština latina latina + řečtina latina + řečtina řečtina řečtina němčina maďarština (původem z turkotatarských jazyků) latina ruština (původem z jakutštiny) angličtina řečtina řečtina řečtina řečtina + latina řečtina francouzština (původem z latiny) latina latina latina latina řečtina řečtina 129


tundra tunel turista typ unie univerzita vegetace vulkán

ruština (původem z laponštiny) angličtina francouzština řečtina latina latina latina z vlastního jména

130

9x 1x 24x 1x 7x 3x 7x 1x

Příloha 10

Učebnice vlastivědy nakladatelství FORTUNA (4. ročník)

SLOVO alchymista arcibiskup

armáda auto autobus automobil autor bazilika biosféra biskup botanika bronz bula centimetr centrum církev císař dekret demokracie denár elektrárna elektromotor elektronika elektřina elixír evropský exulant finance francký galerie generalissimus gram groš historie

JAZYK, ZE KTERÉHO BYLO PŘEJATO arabština středověká latina (původem z řečtiny a němčiny přes řečtinu) španělština řečtina francouzština (původem z řečtiny a latiny) francouzština (původem z řečtiny a latiny) francouzština (původem z latiny) latina (původem z řečtiny) řečtina němčina (původem z řečtiny) řečtina francouzština (původem z italštiny) latina latina + řečtina latina (původem z řečtiny) řečtina latina latina řečtina latina řečtina řečtina + latina řečtina řečtina arabština z vlastního jména latina francouzština z vlastního jména italština latina řečtina latina řečtina 131

FREKVENCE 2x 4x

1x 1x 6x 1x 2x 3x 2x 1x 1x 1x 3x 5x 4x 7x 6x 3x 4x 2x 3x 1x 1x 4x 1x 3x 6x 1x 1x 1x 1x 1x 6x 12x

horoskop hotel humus hymna ilustrace informace inverze kacíř kamzík kaolin kapitola kaple katedrála katolík keramika kilometr kino klášter klenot koks kolonáda kombinace koncert

koncil konkretizovat korále koruna kras kronika kukuřice kultura lekce linka lokomotiva majestát mapa masokombinát materiál metr

řečtina francouzština latina řečtina latina latina latina němčina (původem z řečtiny) němčina z vlastního jména latina němčina (původem z latiny) latina (původem z řečtiny) řečtina řečtina řečtina + francouzština (původem z řečtiny) řečtina němčina (původem z latiny) němčina angličtina francouzština, italština latina němčina (původem z francouzštiny přes italštinu) n
1x 2x 2x 2x 2x 1x 1x 1x 1x 1x 2x 1x 1x 10x 1x 13x 4x 5x 4x 2x 1x 1x 2x


metro milion mince mincmistr minerál ministr mistr motor muzeum nebozez objekt oltář opera organismus organizace orientace palác papež papír park parlament pavilon penzion plán plastika pohan politik porcelán pošta premiér prezident program protest region rekreace

z řečtiny) francouzština (původem z řečtiny) italština (původem z latiny) němčina (původem z latiny) němčina (původem z latiny) latina francouzština (původem z latiny) latina latina latina (původem z řečtiny) z germánských jazyků latina latina (původem z germánských jazyků) italština řečtina francouzština (původem z řečtiny) francouzština (původem z řečtiny) francouzština (původem z latiny) němčina (původem z latiny přes řečtinu) n
1x 3x 5x 1x 3x 7x 6x 1x 3x 1x 4x 1x 2x 1x 1x 1x 4x 6x 2x 12x 8x 1x 1x 5x 1x 1x 1x 2x 1x 1x 7x 1x 4x 3x 7x

rektor republika rezervace románský rotunda rys sál sanatorium senát skanzen sport standarta stát struktura studio studium symbol šachy šlechta šperk šrafa šroub technika televize text titul tlupa traktor tramvaj trůn tunel turbína turista typ univerzita varhany zoologická

latina francouzština (původem z latiny) francouzština z vlastního jména latina němčina němčina latina latina z vlastního jména angličtina francouzština (původem z germánských jazyků) latina latina italština latina řečtina perština němčina latina němčina (původem z italštiny) němčina řečtina řečtina + latina latina latina ruština latina angličtina řečtina angličtina latina francouzština řečtina latina latina (původem z řečtiny) řečtina

134

2x 74x 3x 2x 4x 1x 2x 1x 5x 2x 2x 3x 44x 1x 1x 7x 2x 1x 12x 2x 1x 1x 1x 1x 4x 2x 1x 1x 2x 8x 1x 2x 15x 2x 12x 1x 1x

Příloha 11

Učebnice vlastivědy nakladatelství FORTUNA (5. ročník)

SLOVO akademie alpský americký arcibiskup

architektonika armáda atentát atomový auto automobil bál balkon bankéř barikáda bazilika bomba brigáda car centrum církev císař datum deklarace demokracie doktor dóm dráb drát elektrárna elektronika elektrotechnika elektřina energie evropský exulant

JAZYK, ZE KTERÉHO BYLO PŘEJATO řečtina z vlastního jména z vlastního jména středověká latina (původem z řečtiny a němčiny přes řečtinu) řečtina španělština francouzština (původem z latiny) řečtina řečtina francouzština (původem z řečtiny a latiny) francouzština italština (původem z germánských jazyků) francouzština (původem z italštiny) francouzština latina (původem z řečtiny) italština francouzština ruština (původem z latiny) latina (původem z řečtiny) řečtina latina latina latina řečtina latina latina němčina němčina řečtina řečtina řečtina řečtina řečtina z vlastního jména latina 135

FREKVENCE 1x 7x 8x 1x


fakulta federace filozofie firma fjord fontána fórum fotografie francouzský fronta galerie gejzír generál generalissimus glóbus gotika

granát historie hotel charakter charakteristika charta ilustrace indián inženýr italský jubileum kalendář kamzík kanál kancelář kapitulace kaskáda katedrála katolík kavárna kilometr klima kočovník komora komunismus

latina latina řečtina italština norština latina latina řečtina z vlastního jména latina italština islandština francouzština (původem z latiny) latina latina italština (původem z germánského vlastního jména) němčina (původem z latiny) řečtina francouzština řečtina řečtina řečtina latina z vlastního jména francouzština z vlastního jména latina latina němčina francouzština (původem z latiny) latina latina francouzština (původem z italštiny) latina (původem z řečtiny) řečtina arabština řečtina + francouzština (původem z řečtiny) řečtina ruština (původem z turkotatarských jazyků) latina (původem z řečtiny) francouzština (původem z latiny) 136


1x 7x 6x 1x 2x 3x 3x 1x 2x 2x 1x 2x 1x 3x 2x 1x 1x 2x 1x 1x 25x 1x 1x 2x 9x

koncentrační koncil konference kontinent koruna kosmonaut krize křída kukuřice kultura kvalita lanovka láva legie linie lyže manufaktura mapa materiál metr metro milion minerál ministr model muzeum neutrální novogotika oceán olympijský opatství

opera organizace orloj pakt palác papír park parlament

latina latina francouzština (původem z latiny) latina latina ruština (původem z řečtiny) řečtina němčina (původem z latina) turečtina latina latina němčina italština latina němčina (původem z latiny) ruština latina latina latina francouzština (původem z řečtiny) francouzština (původem z řečtiny) italština (původem z latiny) latina francouzština (původem z latiny) italština latina (původem z řečtiny) latina latina + germánské jazyky latina (původem z řečtiny) z vlastního jména němčina (původem z řečtiny přes aramejštinu) n<ř<aram italština francouzština (původem z řečtiny) latina latina francouzština (původem z latiny) němčina (původem z latiny přes řečtinu) n

5x 3x 2x 1x 8x 1x 5x 6x

partyzán patent penzion pilot pionýr plakát pláž pól policie politika pomeranč prezident profesor program protektorát protest rebel reklama rekreace republika restaurace revoluce rezervace román ropa ropovod ruský serpentina severoatlantický sezona situace sloka socialismus sport stadion stát statistika studium symbol synagoga šéf šlechta tabák

z latiny) francouzština latina francouzština francouzština (původem z řečtiny) francouzština němčina (původem z francouzštiny) francouzština řečtina latina (původem z řečtiny) řečtina italština latina latina řečtina latina latina latina francouzština latina francouzština (původem z latiny) latina latina francouzština francouzština polština polština + čeština z vlastního jména francouzština čeština + z vlastního jména francouzština latina sanskrt francouzština (původem z latiny) angličtina řečtina latina latina latina řečtina řečtina francouzština němčina španělština (původem z indiánských jazyků) 138


tábor tabule technika televize termál textil tolerance tovar trajekt trůn tulipán tunel turista typický unie univerzita uran vagon verš viadukt zoo

maďarština (původem z turkotatarských jazyků) latina řečtina řečtina + latina latina (původem z řečtiny) latina latina slovenština (původem z turečtiny) latina řečtina italština (původem z turečtiny přes perštinu) angličtina francouzština řečtina latina latina z vlastního jména angličtina latina angličtina (původem z latiny) řečtina

139


Příloha 12

Učebnice vlastivědy nakladatelství PRÁCE (4. ročník)

SLOVO abatyše alchymista americký antilopa apoštol arcibiskupství

archeolog architektura armáda asfalt astronaut astronom atom atomový auto autobus automat automobil autor baroko batoh benzin bible biskup bižuterie bomba botanika bronz cedr cement centimetr církev

JAZYK, ZE KTERÉHO BYLO PŘEJATO latina (původem z řečtiny) arabština z vlastního jména angličtina (původem z řečtiny) latina (původem z řečtiny) středověká latina (původem z řečtiny přes řečtinu a němčinu) řečtina řečtina španělština řečtina řečtina řečtina řečtina řečtina řečtina francouzština (původem z řečtiny a latiny) řečtina francouzština (původem z řečtiny a latiny) francouzština (původem z latiny) portugalština, italština slovenština (původem z maďarštiny) arabština řečtina němčina (původem z řečtiny) francouzština italština řečtina francouzština (původem z italštiny) řečtina latina latina + řečtina řečtina 140

FREKVENCE 1x 3x 1x 6x 2x 6x

1x 1x 2x 1x 1x 1x 3x 1x 7x 1x 1x 5x 1x 9x 1x 1x 1x 5x 1x 1x 1x 3x 1x 2x 3x 20x

císař civilizace ďábel debata delfín demokracie diamant dolar

dráb drak elektrárna elektrický elektřina elixír energie erb evropský existence experiment faleš fašista film finance forma fotbal funkce germanizace ghetto glejt gotika

groš harpuna hastrman havárie havíř hejtman historie historka hlaholice hotel

latina francouzština (původem z latiny) latina (původem z řečtiny) francouzština řečtina řečtina francouzština (původem z řečtiny) angličtina (původem z holandštiny přes nevlastní jméno) němčina latina (původem z řečtiny) řečtina řečtina řečtina arabština řečtina němčina z vlastního jména latina latina němčina (původem z latiny) italština angličtina francouzština latina angličtina latina z vlastního jména italština (původem z hebrejštiny) němčina italština (původem z germánského vlastního jména) latina francouzština (původem z germánských jazyků) němčina francouzština (původem z arabštiny) němčina němčina řečtina řečtina staroslověnština francouzština 141

41x 3x 1x 1x 1x 4x 1x 1x

1x 2x 6x 1x 6x 1x 2x 2x 4x 1x 2x 1x 1x 5x 1x 1x 1x 1x 1x 3x 1x 3x

3x 1x 1x 1x 1x 1x 14x 1x 3x 1x

houf hymna chemický chemie identifikace instinkt jantar jeptiška jezuita kacíř kaktus kalendář kalich kanál kanoe kantor kaolin kapitola kaple kaplička katedrála katolík keltský keramika kilogram kilometr kino klášter klenot koks koleda kolonáda komnata komunista koncentrační koncert koncil kontinent korále

němčina řečtina řečtina řečtina latina latina ruština (původem z litevštiny) němčina (původem z latiny) z vlastního jména němčina (původem z řečtiny) řečtina latina němčina (původem z řečtiny) francouzština (původem z latiny) angličtina (původem z indiánských jazyků) latina z vlastního jména latina němčina (původem z latiny)

2x 5x 1x 2x 1x 3x 6x

němčina (původem z latiny) latina (původem z řečtiny) řečtina z vlastního jména řečtina řečtina řečtina + francouzština (původem z řečtiny) řečtina němčina (původem z latiny) němčina angličtina latina francouzština, italština latina francouzština (původem z latiny) latina němčina (původem z francouzštiny a italštiny) latina latina němčina (původem z řečtiny)

1x 2x 6x 11x 3x 3x 10x

142

1x 1x 4x 1x 1x 4x 1x 1x 1x 3x 5x 2x

1x 13x 2x 2x 1x 1x 1x 2x 2x 1x 6x 1x 2x

koruna korunovace kras kritika krokodýl kronika kultura lanovka láva legenda legrace literatura litr lokomotiva lyže mamut mapa materiál melodie metr metro metropole mikroskop milion mince minerál ministr minus minuta mistr mnich moderní motocykl motor mše mušketýr muzeum muzikant nafta oceán

latina latina srbština (původem z ilyrštiny) řečtina řečtina řečtina latina němčina italština latina latina latina francouzština (původem z řečtiny) angličtina (původem z latiny) ruština ruština (původem z východoasijských jazyků) latina latina řečtina francouzština (původem z řečtiny) francouzština (původem z řečtiny) řečtina řečtina italština (původem z latiny) němčina (původem z latiny) latina francouzština (původem z latiny) latina latina latina němčina (původem z řečtiny) francouzština latina + řečtina latina latina francouzština latina (původem z řečtiny) němčina (původem z latiny) řečtina (původem z orientálních jazyků) latina (původem z řečtiny) 143


okupant opat oppidum organismus orchestr orloj ozón palác paleta panorama papež park parlament pas pasta patent patron petrolejka plán planeta plast pláž pohan policista politika porcelán praktický premiér prezident primátor primitivní princ princezna procento procesí profesor program rabín reakce

latina němčina (původem z řečtiny přes aramejštinu) latina řečtina řečtina latina řečtina francouzština (původem z latiny) francouzština (původem z italštiny) řečtina němčina (původem z latiny přes řečtinu) n

rebel recept rekreace renesance reprezentace republika rezervace román romance románský romantika ropa ropovod rotunda rýžovat silueta sport standarta stát step student studium studovat styl suverenita symbol symfonie šém šik šimpanz škatule šlechta šlojíř šperk špion špitál tábor tabule talent tanker technika telefon televize termit

latina latina latina francouzština latina francouzština (původem z latiny) francouzština francouzština francouzština (původem ze španělštiny) z vlastního jména francouzština polština polština + čeština latina němčina z vlastního jména angličtina francouzština (původem z germánských jazyků) latina ukrajinština latina latina latina latina francouzština řečtina řečtina hebrejština němčina z afrických jazyků latina němčina němčina latina němčina (původem z románských jazyků) němčina (původem z latiny) maďarština (původem z turkotatarských jazyků) latina latina (původem z řečtiny) angličtina řečtina řečtina řečtina + latina řečtina 145


text tolar tolerance traktor tramp tramvaj tranzistor trik tropy trůn tuna tunel turbína turista turnaj tygr typický univerzita uran venuše verš veta zoo žula

latina z vlastního jména latina latina angličtina angličtina angličtina (původem z latiny) angličtina (francouzština) řečtina řečtina germánština (původem z keltštiny) angličtina latina francouzština francouzština latina (původem z perštiny) řečtina latina z vlastního jména z vlastního jména latina němčina řečtina němčina (původem z latiny)

146

1x 1x 1x 1x 1x 2x 1x 1x 5x 13x 1x 1x 1x 5x 3x 2x 1x 6x 6x 2x 1x 1x 3x 1x

Příloha 13 Učebnice vlastivědy nakladatelství PRÁCE (5. ročník)

SLOVO abbé adresát africký alpský alternativa americký amfiteátr anglický antarktický antika antilopa antisemitismus architekt architektonika architektura arktický armáda asijští astrologie astronaut astronom atentát atmosféra auto autobus automat automatizace automobil autor autorita azbuka bál banka bankéř barbar

JAZYK, ZE KTERÉHO BYLO PŘEJATO francouzština francouzština z vlastního jména z vlastního jména francouzština (původem z latiny) z vlastního jména řečtina z vlastního jména řečtina + z vlastního jména latina angličtina (původem z řečtiny) řečtina + latina řečtina řečtina řečtina z vlastního jména španělština z vlastního jména řečtina řečtina řečtina francouzština (původem z latiny) řečtina řečtina francouzština (původem z řečtiny a latiny) řečtina řečtina francouzština (původem z řečtiny a latiny) francouzština (původem z latiny) latina ruština francouzština italština francouzština (původem z italštiny) řečtina 147


barikáda baron benzín bestseller bižuterie blok bolševik bombardovat brutální candát car cement centrum cenzura církev císař citron citrus civilizace cyklistika cyklus cyrilice čaj datum deklarace dekret delfín demokracie demonstrace diktát diktátor doktor dokument drak dramatik drát dynamit elektrárna elektrifikace elektromobil elektronika elektrotechnika elektřina emigrace

francouzština francouzština arabština angličtina francouzština němčina (původem z francouzštiny) ruština francouzština francouzština z evropských jazyků ruština (původem z latiny) latina latina (původem z řečtiny) latina řečtina latina italština (původem z řečtiny) řečtina francouzština (původem z latiny) francouzština (původem z řečtiny) latina (původem z řečtiny) z vlastního jména ruština (původem z čínštiny) latina latina latina řečtina řečtina latina latina latina latina latina latina (původem z řečtiny) řečtina němčina řečtina řečtina řečtina + latina řečtina + latina řečtina řečtina řečtina latina 148


energetika energie epigramy epocha etapa evropský exil existence expedice fanatik fantastický fantazie faraón fax fáze federace fík film finance fjordy forma fotbal fotografie francouzský fronta funkce funkcionář galerie garda gejzír generace generál germanismus gestapo glóbus gondola gramatika gramofon gravitace guma gymnastika gymnázium halíř havárie historie

řečtina řečtina řečtina řečtina francouzština z vlastního jména latina latina latina latina řečtina řečtina řečtina (původem ze staroegyptštiny) angličtina řečtina latina latina angličtina francouzština norština latina angličtina řečtina z vlastního jména latina latina latina italština francouzština islandština latina francouzština (původem z latiny) z vlastního jména němčina latina italština řečtina řečtina latina latina (původem z egyptštiny) řečtina řečtina němčina francouzština (původem z arabštiny) řečtina 149

4x 15x 1x 1x 1x 32x 3x 2x 2x 2x 2x 3x 1x 3x 3x 2x 1x 9x 1x 1x 3x 2x 4x 9x 7x 3x 1x 2x 1x 2x 6x 2x 1x 2x 2x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 2x 1x 1x 22x

hokej horoskop hotel humorista humus hyena hymna chameleon chán chemie chiméra ideál iglú ilustrátor informace inspirace intenzivní internace irský italský jaguár jubileum justice kabaret kacíř kajak kakao kaktus kalendář kambala kamion kamzík kanál kancelář kanonýr kapitalismus kapitán kapitola kapitulace kaplička karavela karibu

angličtina řečtina francouzština angličtina (původem z latiny) latina řečtina řečtina řečtina turečtina řečtina řečtina latina (původem z řečtiny) eskymáčtina latina latina latina latina latina z vlastního jména z vlastního jména indiánština latina latina francouzština němčina (původem z řečtiny) eskymáčtina španělština (původem z indiánštiny) řečtina latina ruština (původem z finštiny) francouzština němčina francouzština (původem z latiny) latina němčina (původem z francouzštiny) francouzština (původem z latiny) latina latina latina němčina (původem z latiny) španělština francouzština (původem 150


katastrofa katolictví kaučuk káva kavárna keramika kilometr kino klenot klima klub kočovat kojot koks kolega kolektivizace kolona kolonie koloseum kombajn kombinace komik komunista koncentrační kondice konfederace konfident konstituce kontinent kontrola konzerva korál korida koruna korunovace kosmický kosmonaut kosmos kozák

z indiánštiny) řečtina řečtina francouzština (původem z indiánských jazyků) arabština arabština řečtina řečtina + francouzština (původem z řečtiny) řečtina němčina řečtina angličtina ruština (původem z turkotatarských jazyků) angličtina (původem z indiánštiny) angličtina latina latina francouzština, italština latina latina ruština (původem z angličtiny) latina řečtina francouzština (původem z latiny) latina latina latina latina latina latina francouzština němčina (původem z francouzštiny) němčina (původem z řečtiny) španělština latina latina řečtina ruština (původem z řečtiny) řečtina ruština, ukrajinština (původem z turečtiny) 151


krab krejcar kreveta krize krokodýl krysa kukla kukuřice kultura kvalita lampa

lano legenda legie legrace levhart liána likvidace linka literatura logika lokomotiva magnetofon manifestace mapa maštal matematika materiál maturita medaile mechanik mechanika melodie meloun meruňka metr miliarda milion ministr mistr

němčina (původem z holandštiny) němčina francouzština řečtina řečtina ruština němčina (původem z latiny) turečtina latina latina němčina (původem přes francouzštinu, latinu a řečtinu) němčina latina latina latina němčina (původem z latiny) francouzština latina němčina (původem z latiny) latina řečtina angličtina (původem z latiny) řečtina latina latina němčina řečtina latina latina francouzština (původem z italštiny) řečtina řečtina řečtina italština (původem z řečtiny) latina (původem z arménštiny) francouzština (původem z řečtiny) francouzština italština (původem z latiny) francouzština (původem z latiny) latina 152

2x 2x 1x 2x 1x 1x 2x 3x 25x 10x 1x

1x 1x 6x 1x 1x 1x 1x 2x 12x 2x 5x 1x 2x 8x 1x 3x 1x 1x 2x 1x 2x 1x 1x 3x 16x 3x 61x 1x 1x

mlok móda model moderní modernizace modul monarchie morální motiv motor mrož mušketýr muzeum nacista nafta negramotnost neutralita norma nov novátor nula oceán oficiální okupace oliva olympijský ondatra opera orgán organismus organizace orchidej orientace orloj palma paluba pampa panika papež papír

němčina francouzština italština francouzština francouzština (původem z latiny) latina řečtina latina latina latina ruština (původem z laponštiny) francouzština latina (původem z řečtiny) němčina (původem z italštiny) řečtina (původem z orientálních jazyků) čeština + ruština latina latina latina latina italština (původem z latiny) latina (původem z řečtiny) latina latina latina z vlastního jména indiánština italština řečtina řečtina francouzština (původem z řečtiny) řečtina francouzština (původem z latiny) latina latina ruština španělština (původem z indiánštiny) francouzština (původem z řečtiny) němčina (původem z latiny přes řečtinu) n

papoušek paprika parašutista parlament partyzán pašovat pavilon petice pilot pižmoň plán planeta plankton platýs pláž poezie pohár

pól polární polárník policie politik pomeranč populární porcelán portugalský pošta potkan prakticky prérie prezident primitivní princ problém procento produkt

přes řečtinu) n
1x 3x 1x 6x 1x 1x 1x 2x 1x 1x 2x 38x 3x 1x 5x 1x 1x


profesionální profesor program protektorát protest provizorní pštros pult puma pyramida radioaktivní raketa realistický recept reforma rekreace relativity republika restaurace revoluce režim režisér robot role román romaneto romantika ropa ropovod rosomák rým salón samet saranče satira savana

angličtina (původem z latiny) latina řečtina latina latina latina němčina (původem z řečtiny) němčina (původem z latiny) španělština (původem z indiánštiny) řečtina (původem z egyptštiny) latina němčina (původem z italštiny) latina latina francouzština (původem z latiny) latina latina francouzština (původem z latiny) francouzština (původem z latiny) latina francouzština francouzština čeština němčina (původem z francouzštiny) francouzština italština francouzština polština polština + čeština polština francouzština (původem z germánských jazyků) francouzština němčina (původem z řečtiny) ruština (původem z turkotatarských jazyků) latina španělština (původem z indiánštiny) 155

1x 6x 1x 4x 5x 1x 2x 2x 1x 1x 2x 3x 1x 1x 9x 1x 1x 91x 1x 12x 1x 1x 2x 2x 2x 2x 2x 8x 2x 1x 1x 1x 5x 1x 1x 6x

sci-fi sekce seriál signál situace skauting slavistika socialismus socialista sociální solidarita sonda sport stadion stagnace start stát step studium subtropy symbol symfonie sympatie šakal šampion šelma šerpa šlechta španělský špenát špicl šroub študák tabák tábor tajga talent tank taška technika telefon telegram

angličtina latina latina francouzština (původem z latiny) latina angličtina latina francouzština (původem z latiny) latina latina latina francouzština angličtina řečtina latina angličtina latina ukrajinština latina latina + řečtina řečtina řečtina řečtina turečtina (původem ze sanskrtu) francouzština němčina němčina (původem z francouzštiny) němčina z vlastního jména němčina (perština) němčina němčina latina španělština (původem z indiánštiny) maďarština (původem z turkotatarských jazyků) ruština (původem z jakutštiny) latina (původem z řečtiny) angličtina němčina řečtina řečtina řečtina 156


teleskop televize televizor teorie termit teror text textil titul tlupa totalita tradice tragédie tragický traktor tramping tramvaj transport treska tropy trůn tuleň tulipán tuna

tuňák tundra tunel turista tygr typ typický univerzita vagon video vorvaň zebra žirafa

řečtina řečtina + latina řečtina + latina řečtina řečtina latina latina latina latina ruština latina latina řečtina řečtina latina angličtina angličtina latina ruština řečtina řečtina ruština italština (původem z turečtiny přes perštinu) z germánských jazyků (původem z keltských jazyků) němčina (původem z latiny) ruština (původem z laponštiny) angličtina francouzština latina (původem z perštiny) řečtina řečtina latina angličtina latina ruština portugalština (původem z afričtiny) italština (původem z arabštiny)

157

1x 12x 3x 1x 1x 7x 1x 2x 2x 1x 9x 7x 2x 2x 5x 1x 1x 1x 1x 25x 1x 4x 4x 1x

1x 2x 3x 16x 2x 3x 5x 9x 3x 1x 1x 2x 1x

MASARYKOVA UNIVERZITA. Využití cizích slov v učebnicích vlastivědy a jejich porozumění žáky PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Diplomová práce

Recommend Documents