Masarykova univerzita Právnická fakulta. Vývoj nezaměstnanosti a její redukce ze strany státu Development of Unemployment and its State Regulation

Masarykova univerzita Právnická fakulta

Bakalářská práce

Vývoj nezaměstnanosti a její redukce ze strany státu Development of Unemployment and its State Regulation

2010

Ing. Hana Vlková

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor: veřejná správa Katedra finančního práva a národního hospodářství

Bakalářská práce

Vývoj nezaměstnanosti a její redukce ze strany státu Development of Unemployment and its State Regulation

Ing. Hana Vlková 2009/2010

2

Čestné prohlášení „Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Vývoj nezaměstnanosti a její redukce ze strany státu zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury“.

……………………………. 3

Poděkování Ráda bych poděkovala svému vedoucímu práce Bc. Ing. Mojmíru Sabolovičovi, Ph.D., za profesní a velice kvalifikovaný přístup a za pomoc při řešení dané problematiky.

4

OBSAH Seznam zkratek ...................................................................................................................... 8 1 ÚVOD................................................................................................................................. 9 2 CÍL A METODIKA PRÁCE............................................................................................ 10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED .................................................................................................. 11 3.1 Trh práce .................................................................................................................... 11 3.1.1 Poprávka po práci ............................................................................................... 11 3.1.2 Nabídka práce ..................................................................................................... 11 3.2 Specifika trhu práce ................................................................................................... 12 3.3 Nezaměstnanost ......................................................................................................... 12 3.3.1. Pojem nezaměstnanosti ..................................................................................... 13 3.3.2 Míra nezaměstnanosti a její výpočet .................................................................. 14 3.3.3 Příčiny nezaměstnanosti ..................................................................................... 15 3.3.4 Důsledky nezaměstnanosti ................................................................................. 15 3.3.5 Formy a charakter nezaměstnanosti ................................................................... 16 3.3.5.1 Frikční nezaměstnanost ............................................................................... 16 3.3.5.2 Strukturální nezaměstnanost ....................................................................... 17 3.3.5.3 Cyklická a sezónní nezaměstnanost ............................................................. 18 3.3.5.4 Skrytá ........................................................................................................... 18 3.3.5.5 Neúplná........................................................................................................ 18 3.3.5.6 Nepravá ....................................................................................................... 18 3.3.5.7 Job stagnation ............................................................................................. 18 3.3.5.8 Plná zaměstnanost ....................................................................................... 18 3.3.6 Přirozená míra nezaměstnanosti ......................................................................... 19 3.3.7 Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost ..................................................... 19 3.3.8 Dlouhodobá a krátkodobá nezaměstnanost ........................................................ 19 3.4 Ohroţené skupiny ...................................................................................................... 20 3.4.1 Míra nezaměstnanosti podle věku ...................................................................... 21 3.4.2 Nezaměstnanost příslušníků etnických menšin .................................................. 22 3.4.3 Nezaměstnanost občanů se změnou pracovní schopnosti .................................. 23 3.4.4 Míra nezaměstnanosti podle pohlaví .................................................................. 23 3.4.5 Míra nezaměstnanosti podle vzdělání ................................................................ 24 3.4.6 Míra nezaměstnanosti podle krajů ...................................................................... 24 3.5 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti............................................................................ 25 5

3.6 Aktivní politika zaměstnanosti .................................................................................. 26 3.6.1 Rekvalifikace ...................................................................................................... 27 3.6.2 Investiční pobídky .............................................................................................. 28 3.6.3 Veřejně prospěšné práce ..................................................................................... 29 3.6.4 Společensky účelná pracovní místa .................................................................... 29 3.6.5 Příspěvek na zapracování ................................................................................... 30 3.6.6 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program ................................... 30 3.6.7 Opatření APZ na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením ......... 31 3.7 Náklady nezaměstnanosti .......................................................................................... 31 3.8 Přínosy nezaměstnanosti ........................................................................................... 32 3.9 Právní úprava a správa nezaměstnanosti v ČR .......................................................... 32 3.9.1 Právní úprava ...................................................................................................... 32 3.9.2 Přehled správy zaměstnanosti ČR ...................................................................... 33 4 VLASTNÍ PRÁCE ........................................................................................................... 34 4.1 Vývoj na trhu práce v roce 2009 ............................................................................... 34 4.2 Aktivní politika zaměstnanosti v roce 2009 .............................................................. 35 4.3 Slovenská republika – řešení nezaměstnanosti .......................................................... 37 4.4 Struktura nezaměstnanosti lidí v předdůchodovém věku v období 2006 – 2009 ..... 37 4.3.1 Středočeský kraj ................................................................................................. 38 4.3.2 Jihočeský kraj ..................................................................................................... 40 4.3.3 Plzeňský kraj ...................................................................................................... 41 4.3.4 Karlovarský kraj ................................................................................................. 42 4.3.5 Ústecký kraj ........................................................................................................ 43 4.3.6 Liberecký kraj ..................................................................................................... 44 4.3.7 Královehradecký kraj ......................................................................................... 46 4.3.8 Pardubický kraj ................................................................................................... 47 4.3.9 Vysočina ............................................................................................................. 48 4.3.10 Jihomoravský kraj............................................................................................. 49 4.3.11 Olomoucký kraj ................................................................................................ 50 4.3.12 Zlínský kraj ....................................................................................................... 51 4.3.13 Moravskoslezský kraj ....................................................................................... 52 5 DOPORUČENÍ ................................................................................................................ 54 6 ZÁVĚR ............................................................................................................................. 56 7 RESUME .......................................................................................................................... 57 6

8 POUŢITÁ LITERATURA ............................................................................................... 58 9 SEZNAM PŘÍLOH .......................................................................................................... 61

7

Seznam zkratek APZ – aktivní politika zaměstnanosti CP – cílené programy ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad ES – Evropské společenství ESF – Evropský sociální fond ESF OP RLZ – projekt Evropského sociální fondu „Operační program Rozvoje lidských zdrojů“ EU – Evropská unie CHPD – chráněná pracovní dílna CHPM – chráněné pracovní místo CHPM – SVČ – chráněné pracovní místo samostatně výdělečných osob CHPM – SVČ OZP – chráněné pracovní místo samostatně výdělečných osob se zdravotním postiţením MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí SR – Slovenská republika SÚPM – společensky účelná pracovní místa VPP – veřejně prospěšné práce VŠPS – výběrové šetření pracovních sil ÚP – úřad práce ZoZ – zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

8

1 ÚVOD Rok 1989 bývá často popisován jako revoluční rok. Změny, ke kterým došlo, výrazně ovlivnily českou společnost. Došlo ke společenským změnám, které měly pozitivní, ale i negativní vliv. Velkou změnou po tomto roce byl přechod na trţní hospodářství. S tímto novým systémem se začal objevovat pojem nezaměstnanost. Nezaměstnanost je jevem, který s sebou přináší negativní ekonomické a sociální důsledky a patří k největším problémům trţních ekonomik. V období let 2003 - 2008 je zaznamenán pokles celkové nezaměstnanosti v České republice díky oţivení ekonomiky a ekonomickému růstu. I přes tento pozitivní vliv stále více stoupá počet nezaměstnaných, kteří jsou evidováni na úřadech práce více neţ jeden rok (tento trend je sledován i v Evropské Unii). Podíl dlouhodobě nezaměstnaných prudce stoupá rok od roku, coţ je jeden ze závaţných problémů, kterým musí čelit česká ekonomika. I kdyţ byl zaznamenán značný pokles nezaměstnanosti, neznamená to, ţe za několik let bude v ČR plná zaměstnanost. Nezaměstnanost se bude vţdy vyskytovat, i kdyţ uţ jen v malém mnoţství. Protoţe vţdy budou existovat lidé, kteří nechtějí pracovat, lidé, kteří nepůjdou pracovat za minimální mzdu, protoţe tolik dostanou na sociálních dávkách a lidé, kteří jsou nezaměstnaní, a ačkoliv si aktivně hledají zaměstnání, z nějakého důvodu je nikdo nezaměstná. Nezaměstnanost v jednotlivých oblastech České republiky je různá. Nejvíce postiţenou oblastí je Ústecký a Moravskoslezský kraj, kde se míra nezaměstnanosti tradičně pohybuje nad celorepublikovým průměrem. Naopak nejlepší oblastí, tzn. s nejmenší nezaměstnaností je dlouhodobě hlavní město Praha. Nezaměstnanost osob v předdůchodovém věku jsem si vybrala z důvodu aktuálnosti tohoto tématu v dnešní době, kdy stále více lidí ve věkové skupině 50 a více let nemá práci, a velmi těţko práci shání. Tito lidé často pracovali dlouhé roky na jenom místě, a po propuštění si práci shání velmi obtíţně. Často jim chybí kvalifikace, ochota učit se novým věcem, často mívají problémy s výpočetní technikou. Všechny tyto důvody mají za následek jejich nízkou atraktivitu pro zaměstnavatele.

9

2 CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem práce bylo popsat vývoj nezaměstnanosti v České republice a způsob její redukce ze strany státu. Vlastní práce se dále zaměřila na cílovou skupinu osob v předdůchodovém věku (50 a více let). Následně porovnat vývoj nezaměstnanosti s vybraným členským státem Evropské unie a nalézt moţnost její eliminace. V neposlední řadě uvést návrhy a doporučení, které vedou ke zlepšení současného stavu. Pro vyhodnocení nezaměstnanosti lidí v předdůchodovém věku jsem zvolila názorné grafy a tabulky, které jsem dále doplnila komentáři. Hodnoceno bylo období let 2006 – 2009 pomocí statistické ročenky.

10

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Trh práce Trţní hospodářství se skládá z různých, relativně samostatných a vzájemně propojených a závislých trhů. Trh práce funguje stejně jako ostatní trhy a působí na něm stejné ekonomické zákony, ale přesto je něčím jiný, projevuje se na něm nezaměstnanost (měřena mírou nezaměstnanosti, uváděna v procentech)1. Práce patří mezi základní výrobní faktory a jako taková sama o sobě neexistuje, vykonávají ji lidé. Práci můţeme charakterizovat jako cílevědomou činnost, která je vynakládána při výrobě statků a sluţeb. Za práci získávají lidé určitou odměnu nebo mzdu. Co určuje výši této odměny a čím je dána její podstata vyvodíme z trţních stran nabídky a poptávky po práci2. 3.1.1 Poprávka po práci Poptávku po práci určují firmy a ovlivňují ji i ostatní výrobní faktory. Stranou nezůstává ani kvalita pouţité technologie, protoţe čím více je moţné práci nahradit moderní technikou, tím menší bude poptávka po práci. Základním faktorem, od kterého lze odvozovat křivku poptávky po práci je mezní produkt práce. Vzroste-li poptávka po výrobcích firmy, zvýší se i poptávka po práci, kterou firma pouţívá, a naopak. Také růst cen produkce firmy bude působit na zvyšování ceny 1. 3.1.2 Nabídka práce Nabídka práce je tvořena souhrnem individuálních nabídek jednotlivých pracovníků, kteří zvaţují, zda budou vůbec za daných podmínek svou práci nabízet a v jakém mnoţství. Práce představuje pro pracovníka jakousi újmu, kdy musí obětovat svůj volný čas, který obecně preferuje, za účelem získání příjmu ve výši umoţňující nákup statků a sluţeb k uspokojení potřeb pracovníka. Práce a volný čas jsou při rozhodování lidí substituty, které se navzájem vylučují. Pokud se zvýší cena práce, poroste ochota lidí pracovat. I tato ochota má však své hranice3.

1

KONEČNÝ, B. Makroekonomie. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1993. 199 s. ISBN 80-01-01051-1. LIŠKA, V., SEDLÁČEK, M. Ekonomie pro techniky. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2005.128 s. ISBN 80-864119-96-7. 3 TOMAŢIČ, I., a kol. Ekonomie pro právníky. 1. vyd. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2003. 316 s. ISBN 8086473-36-8. 2

11

3.2 Specifika trhu práce Trh práce měl v trţní ekonomice zabezpečit odpovídající prostředky potřebné pracovní síly v poţadované struktuře (profesní, věkové, oborové apod.). Na trhu práce se střetávají zaměstnanci (prodávající) a zaměstnavatelé, firmy (kupující). Velkou roli zde hraje odměna za práci, kterou je mzda, ale neméně důleţité jsou i neekonomické faktory, jako například prestiţ práce, rizikovost povolání atd. V trţní ekonomice existuje řada trhů práce. Je to způsobeno rozdíly mezi lidmi, jejich schopnostmi, kvalifikací, ale také i místní alokací trhu práce. Rovněţ stát plní svou roli na trhu práce. Zapojuje se zde především v oblasti pracovního zákonodárství, jako např.: stanovení minimální mzdy, úprava pracovní doby, podmínky odchodu do důchodu atd. Z daných skutečností můţeme vyvodit, ţe trh práce není trhem konkurenčním, ale ve značné míře regulovaným. Ve vyspělých ekonomikách vláda intervenuje ke zmírňování nerovnováhy na trhu práce. Patří sem makroekonomická opatření, která ovlivňují trh nepřímo, tj. monetární a fiskální politika, a opatření, která jsou zaměřena přímo, tj. politika zaměstnanosti. Tyto i další instrumenty jsou jednoznačně v kompetenci státu, respektive v kompetenci všech hospodářských ministerstev 4.

3.3 Nezaměstnanost Nezaměstnanost je nepříjemným průvodním jevem společenských systémů zaloţených na trţní ekonomice. Její vysoká míra nepříznivě ovlivňuje celkové společenské klima, zhoršuje hospodářskou situaci státu, spokojenost a zdraví lidí. Ztráta práce především poniţuje člověka, který umí a chce pracovat, narušuje jeho psychickou pohodu, poškozuje ţivot jeho rodiny. Psychologické výzkumy dlouhodobě nezaměstnaných lidí potvrzují jejich hluboké strádání ze strany práce, pokles sebevědomí a sebeúcty, pocity neuţitečnosti a beznaděje. Nezaměstnanost je projevem nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce projevující se převisem nabídky 5. Veřejnost se o ní dovídá většinou ze statistických údajů, které bilancují situaci na trhu práce. Jde tedy o stav nerovnováhy na trhu práce. Měření nezaměstnanosti vyţaduje mnoţství informací, jako například oblast výskytu, délka trvání, skupina lidí atd.

4

FRAIT, J., ZEDNÍČEK, R. a kol. Makroekonomie pro základní a středně pokročilý kurz. Ostrava: Mc PROM, s.r.o., 1995. 181 s. ISBN 80-7078-296-X. 5 KONEČNÝ, B. Makroekonomie. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1993. 199 s. ISBN 80-01-01051-1.

12

3.3.1. Pojem nezaměstnanosti V první řadě si musíme uvědomit, kdo patří do skupiny zaměstnaných a nezaměstnaných. Zaměstnaní jsou lidé vykonávající placenou práci a ti, kteří mají práci, ale z důvodu nemoci, nebo dovolených nepracují. Ne kaţdý, kdo pracuje, je zaměstnaný a na druhé straně ne kaţdý, kdo nepracuje, je nezaměstnaný. Podle definice se v zemích ES povaţuje za nezaměstnaného osoba bez placeného zaměstnání, která je registrována na úřadu práce, hledá práci a je ochotna ihned do ní nastoupit. Existují i odlišnosti ve vymezení nezaměstnanosti v jednotlivých členských zemích EU. Mezi ně patří například typ hledaného zaměstnání, osoby hledající jen dočasnou práci, věkový limit pro registraci mezi nezaměstnané. Rozdílné jsou i přístupy k registraci osob hledajících první zaměstnání, registrace studentů hledajících dočasnou či příleţitostní práci, registrace starobních důchodů. Občané, kteří mají práci, a ti, kteří práci nemají, ale hledají ji, jsou ekonomicky aktivní. Lidé, kteří práci nemají, ani jí nehledají jsou ekonomicky neaktivní. Ke zjišťování počtu nezaměstnaných existují v podstatě dva způsoby. První způsob vychází z počtu ţadatelů o práci, kteří jsou registrovaní na úřadu práce. U druhého způsobu jsou podkladem výběrová šetření prováděná pravidelně v populaci. Jeho výhodou je, ţe zachycuje i nezaměstnané neregistrované na úřadech práce 6. Populaci země můţeme tedy obvykle členit na ekonomicky aktivní obyvatelstvo, tj. zaměstnané a nezaměstnané, a obyvatelstvo ekonomicky neaktivní, kam patří osoby vzhledem ke svému věku, sociálnímu postavení nebo zdravotnímu stavu neschopné práce nebo osoby, které nejsou ochotny pracovat. Jako nezaměstnaného tedy obecně označujeme toho, kdo je 1) momentálně bez práce, 2) je schopen a ochoten pracovat a 3) aktivně hledá práci. Aktivní hledání práce se rozumí registrace u úřadu práce, nebo soukromé zprostředkovatelny, dále hledání práce přímo v podnicích, vyuţívání inzerce, podnikání kroků pro zaloţení vlastní firmy, podání ţádosti o pracovní povolení a licence, nebo hledání zaměstnání jiným způsobem. Pokud osoba nesplňuje alespoň jednu ze tří výše uvedených podmínek, pak je buď zaměstnán, nebo patří do skupiny ekonomicky 6

KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. Praha: Professional Publishing, 2003. 199 s. ISBN 80-86419-48-7.

13

neaktivní populace. Zaměstnané jsou všechny osoby 15leté a starší, které patří mezi placené zaměstnané, nebo zaměstnané ve vlastním podniku, přičemţ nerozhoduje velikost jejich pracovního úvazku7. 3.3.2 Míra nezaměstnanosti a její výpočet Nezaměstnanost se nejčastěji vyjadřuje pomocí ukazatele míra nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti vyjadřuje počet nezaměstnaných jako procento z ekonomicky aktivního obyvatelstva, nebo-li pracovní síly8. Pracovní sílu lze rozdělit do několika skupin podle různých kritérií (např. dle kvalifikace, věku, pohlaví atd.) a u jednotlivých skupin se míra

nezaměstnanosti

výrazně

liší

(nejvyšší

bývá

často

u

mladých

lidí

a nekvalifikovaných dělníků). Celková míra nezaměstnanosti je váţeným průměrem míry nezaměstnanosti jednotlivých skupin. Výpočet míry nezaměstnanosti provádíme na základě vzorce9: u = U/L x 100 kde

u – míra nezaměstnanosti U – počet nezaměstnaných, kteří aktivně usilují o práci L – celkový počet pracovních sil (ekonomicky aktivní obyvatelstvo) Měření nezaměstnanosti není nikdy zcela přesné. V České republice je

nezaměstnanost sledována na základě údajů, poskytovaných úřady práce, které jsou publikovány v měsíčních frekvencích10. Kromě registrované míry nezaměstnanosti (viz příloha č. 1)11, kterou zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV), se pouţívá i druhý ukazatel míry nezaměstnanosti tzv. obecná míra nezaměstnanosti, která vychází ze čtvrtletního šetření prováděného Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Míra nezaměstnanosti můţe být obecná, ale i specifická, jen pro jisté kategorie osob. Obecná míra závisí na faktorech ovlivňujících celou ekonomiku (ekonomický cyklus, ceny ropy, příliv nových pracovních sil na trh práce apod.). Specifické míry 7

LIŠKA, V., SEDLÁČEK, M. Ekonomie pro techniky. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2005.128 s. ISBN 80-864119-96-7. 8 FRAIT, J., ZEDNÍČEK, R. a kol. Makroekonomie pro základní a středně pokročilý kurz. Ostrava: Mc PROM, s.r.o., 1995. 181 s. ISBN 80-7078-296-X. 9 KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha: ASPI, a.s., 2007 10 TOMAŢIČ, I., a kol. Ekonomie pro právníky. 1. vyd. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2003. 316 s. ISBN 8086473-36-8. 11 V květnu opět výrazný pokles nezaměstnanosti [online]. EUROSTAT, 2010 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z: .

14

nezaměstnanosti pro jednotlivé sociální kategorie závisí vţdy na faktorech ovlivňujících především tyto kategorie osob (muţe, ţeny, mládeţ, určité profese apod.). Existuje snaha o prostorovou i časovou komparaci, ovšem statistiky z různých zemí nikdy nejsou zcela srovnatelné. Obsah indikátorů nezaměstnanosti je stále v řadě zemí odlišný. Kaţdou komparaci je proto nutno brát s jistou opatrností12. 3.3.3 Příčiny nezaměstnanosti Mezi příčiny nezaměstnanosti patří především hospodářský cyklus, kterým ekonomiky běţně prochází, strukturální změny v ekonomice a nepruţnost na trhu práce. Ta je způsobena zejména přílišnou ochranou zaměstnanců, vysokým daňovým a odvodovým zatíţením práce, vysokou sociální podporou, nízkou mobilitou práce, nefungujícím trhem bydlení (regulace nájemného) a špatným systémem školství. Záleţí také na tom, jak jsou zastoupeny čtyři hlavní faktory, které ovlivňují výši nezaměstnanosti a to vzdělání pracovní síly, její flexibilita, tempo a fáze restrukturalizace ekonomiky a pohyby agregátní poptávky spojené s hospodářským cyklem13. 3.3.4 Důsledky nezaměstnanosti Nezaměstnanost je společností vnímána jako významná porucha představující sociální i ekonomický problém. Ekonomické důsledky jsou představovány poklesem příjmu domácnosti a zvýšení nároků na státní rozpočet

14

. Mezi sociální důsledky patří

např. psychické zatíţení vyvolané nezaměstnaností, pokles ţivotní úrovně, ztráta společenského postavení, ztráta pracovních návyků, partnerské a rodinné problémy, zdravotní problémy aj. Nezaměstnanost můţe vyústit aţ v kriminalitu. Sociální dopady jsou zvlášť tíţivé v případě dlouhodobé nezaměstnanosti, která je zpravidla vymezována jako delší neţ dvanáct měsíců 15. Proţívání ztráty práce je pro většinu lidí závaţnou psychosociální zátěţí, a to i za předpokladu, ţe pracovníci jsou o propuštění předem informováni. Dlouhodobá ztráta zaměstnání postihuje celou psychiku člověka. Chování lidí je často provázeno sociální izolovaností, uzavíráním se do sebe a úbytkem sociálních kontaktů. Zvládání situace ztráty práce je velmi individuální a je podmíněno řadou faktorů. Je podmíněno odolností 12

TOMAŢIČ, I., a kol. Ekonomie pro právníky. 1. vyd. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2003. 316 s. ISBN 8086473-36-8. 13 BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. 14 BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. 15 HELÍSEK, M. Makroekonomie – Základní kurs. 2. vyd. Praha: Melandrium, 2002. 166 s. ISBN 80-8617525-1.

15

konkrétního člověka vůči psychické zátěţi vůbec. Lépe se vyrovnávají se ztrátou práce ti, kteří navzdory běţnému mínění hledají příčinu u sebe, a ne ve vnějších faktorech. Nepodléhají tolik panice, jsou aktivnější při hledání práce, vidí svou situaci konkrétněji, méně trpí psychosomatickými obtíţemi, jsou méně podráţdění a stresováni neţ jejich osudu odevzdaní spolupracovníci. Lépe tak zvládají nezaměstnanost lidé, kteří vidí ve ztrátě práce spíše novou osobní šanci. Tuto schopnost mají však pouze ti, kteří se nebojí prohrávat a po neúspěchu neztrácejí sebevědomí, ale zaujímají postoj očekávání nové šance. Rozhodující je také věk jedince. S věkem souvisejí finanční povinnosti, sociální a rodinná očekávání, touha po kariéře, šance na znovuzaměstnání, potíţe zaučit se v novém zaměstnání nebo udrţet jednou získané schopnosti a dovednosti. Důleţitým faktorem je pohlaví, které má psychologický a sociální význam. Ztratí-li ţena práci, na změnu její role se nahlíţí jinak neţ na změnu role muţe jako ţivitele rodiny a proto je nezaměstnanost ţeny méně zatěţující neţ u muţů. Rozhodující roli má dosaţená kvalifikace, protoţe nekvalifikovaní lidé snadněji přijdou o práci a obtíţněji ji znovu nacházejí. Nebezpečí dlouhodobé ztráty práce úspěšně čelí kvalifikovaní iniciativní jedinci, kteří kvůli nově získané pracovní příleţitosti absolvují doškolovací nebo rekvalifikační program. Lidé s vyšší kvalifikací se cítí na začátku nezaměstnanosti lépe neţ pracovníci s niţší kvalifikací16. 3.3.5 Formy a charakter nezaměstnanosti Problematika nezaměstnanosti, její existence a příčiny, patří po dlouhá desetiletí ke sledovaným problémů a její pojetí se vyvíjí. Proto při vysvětlování příčin vzniku nezaměstnanosti jsou rozlišovány na frikční, strukturální, cyklickou a sezónní. 3.3.5.1 Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi, pracovními místy a různými fázemi ţivotního cyklu. Někdy bývá také označována jako fluktuační nezaměstnanost17. Jedná se především o normální změny zaměstnání a doba nezaměstnanosti je ve většině případů pro nezaměstnané osoby jen krátkou epizodou. Má se za to, ţe jsou nezaměstnaní dobrovolně. Vzniká z různých důvodů, např. absolventi škol potřebují čas aby našli práci, zaměstnaná osoba se dobrovolně vzdá svého pracovního místa, protoţe si hledá jiné pracovní místo s lepšími podmínkami (vyšší 16

BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. 17 FRAIT, J., ZEDNÍČEK, R. a kol. Makroekonomie pro základní a středně pokročilý kurz. Ostrava: Mc PROM, s.r.o., 1995. 181 s. ISBN 80-7078-296-X.

16

mzda, lepší podnikové zázemí, vyšší šance na pracovní postup, vyšší stupeň seberealizace, lepší ţivotní podmínky atd.) a nebo chce předejít očekávanému nebo ohlášenému propouštění. Délka frikční nezaměstnanosti trvá přibliţně 6 aţ 12 týdnů. Čím přijatelnější je systém podpor sociálního státu v nezaměstnanosti, tím více se prodluţuje čas hledání práce. Prodluţování případů frikční nezaměstnanosti můţe být také způsobeno různým stupněm nesouladu mezi strukturou nabídky práce a strukturou poptávky po práci18. Frikční nezaměstnanost je prakticky nevyhnutelná. Odstranění strukturální nezaměstnanosti by bylo moţné jen za předpokladu, kdy by kaţdý uchazeč o zaměstnání byl přinucen přijmout první nabízené místo19. Určitá frikční nezaměstnanost je i ţádoucí, neboť to, ţe si lidé najdou zaměstnání, ve kterém budou spokojeni, zvýší jejich produktivitu a tím i produktivitu celé ekonomiky20. 3.3.5.2 Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost souvisí s odvětvovými strukturálními změnami v ekonomice, se strukturou trhu práce a povahou pracovních míst v ekonomice. Lidé, kteří se takto stávají nezaměstnanými, se vyznačují určitým věkem, kvalifikací, dovednostmi, zkušenostmi, jsou rozdílného pohlaví21. Vzniká, kdyţ nabídka práce určitého druhu je vyšší, neţ je poptávka, a kdyţ nejsou osoby hledající práci dostatečně mobilní na to, aby si na jiných trzích práce našli zaměstnání. Kdyby mzdy pruţně reagovaly na změny mezi nabídkou a poptávkou, potom by nerovnováhy na jednotlivých trzích zmizely. Mzdy však reagují pomalu. Protoţe strukturální nezaměstnanost trvá déle a je bolestnější neţ frikční, představuje sociální problém. Formou strukturální nezaměstnanosti je i tzv. indukovaná nezaměstnanost. Jde o případy, kdy určitá nezaměstnanost můţe být důsledkem hospodářské politiky. Například zákon o minimální mzdě můţe omezit pracovní příleţitost pro nekvalifikované pracovníky, pokud výše minimální mzdy přeceňuje jejich práci22.

18

KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. Praha: Professional Publishing, 2003. 199 s. ISBN 80-86419-48-7. 19 LIŠKA, V. a kol. Makroekonomie. Praha: Professional Publishing, 2004. 628 s. ISBN 80-86419-54-1. 20 KOLIBOVÁ, H., KUBICOVÁ, A. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2005. 233 s. ISBN 80-7248-321-8. 21 BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. 22 HELÍSEK, M. Makroekonomie. Slaný: Melandrium, 2002, 326 s. ISBN 80-86175-25-1.

17

3.3.5.3 Cyklická a sezónní nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost je spojená s cyklickým vývojem ekonomiky a je typická pro období recese (poklesu), kdy dochází k poklesu agregátní poptávky. Tento typ nezaměstnanosti vzniká tehdy, kdyţ poptávka po zboţí a sluţbách při daných mzdových sazbách a při dané produktivitě práce není postačující na zaměstnání těch, kteří jsou schopni a ochotni pracovat. Pokud je cyklická nezaměstnanost pravidelná a spojená s přírodním cyklem, jedná se o sezónní nezaměstnanost (např. ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu atd.)23. 3.3.5.4 Skrytá Jde o stav, kdy nezaměstnaní nejsou registrováni na úřadech práce (hlavně vdané ţeny a mladiství). Jde o osoby, které si práci vyhledávají pomocí neformálních sítí nebo přímo u zaměstnavatelů, nebo rezignovaly na hledání práce, protoţe unikly do jiného stavu (mateřství, studium)24. 3.3.5.5 Neúplná Vyskytuje se u pracovníků, kteří musí pracovat při sníţeném pracovním úvazku, nebo vykonávat práci, která zcela nevyuţívá jejich pracovní kvalifikaci. S těmito úpravami pracovní doby se zatím v ČR moc nesetkáváme25. 3.3.5.6 Nepravá Zahrnuje osoby sice nezaměstnané, ale tyto osoby ani práci nehledají26. 3.3.5.7 Job stagnation Vyjadřuje stav, kdy vysoká míra nezaměstnanosti brzdí mobilitu profesionální i prostorovou. V době vysoké nezaměstnanosti nechtějí lidé, často i velmi nespokojení se svojí prací, riskovat problémy s hledáním nového místa a zůstávají ve svém zaměstnání27. 3.3.5.8 Plná zaměstnanost Jde o stav, kdy ten kdo chce pracovat a současně akceptuje mzdu, zaměstnání vţdy najde 28. 23

VLČEK, J. a kol. Ekonomie a ekonomika. 3. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005. 560 s. ISBN 80-7357-103-X. OURODA, S. Sociologie. 1. vyd. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004. 160 ISBN 80-7157-766-9. 25 OURODA, S. Sociologie. 1. vyd. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004. 160 ISBN 80-7157-766-9. 26 OURODA, S. Sociologie. 1. vyd. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004. 160 ISBN 80-7157-766-9. 27 OURODA, S. Sociologie. 1. vyd. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004. 160 ISBN 80-7157-766-9. 24

18

s. s. s. s.

3.3.6 Přirozená míra nezaměstnanosti Je povaţována za velmi důleţitý ukazatel, který popisuje trh práce. Jedná se o takovou nezaměstnanost, která se v ekonomice vyskytuje při optimálním vyuţívání zdrojů. Pokud v takovém stavu nezaměstnanost existuje, jedná se o nezaměstnanost dobrovolnou. Přirozená míra nezaměstnanosti úzce souvisí s inflací. Definujeme ji jako míru nezaměstnanosti, při které je inflace stabilní. Bývá označována jako NAIRU (non-accelerating inglation rate of unemployment 29. Podle Klímy

30

je to nejniţší udrţitelná míra nezaměstnanosti, kterou můţe trţní

ekonomika dosahovat, aniţ by inflace vykazovala tendenci ke zvyšování nebo sniţování. Přirozená míra nezaměstnanosti vyjadřuje tedy nejvyšší udrţitelnou úroveň zaměstnanosti a odpovídá potencionálnímu produktu země. 3.3.7 Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost Dobrovolná nezaměstnanost vzniká, kdyţ nezaměstnaný není ochoten akceptovat převládající mzdovou sazbu (nebo jiné pracovní podmínky). Nedobrovolná nezaměstnanost znamená, ţe nezaměstnaná osoba je ochotna přijmout práci při převládající mzdové sazbě, ale nemůţe takovou práci najít 31. 3.3.8 Dlouhodobá a krátkodobá nezaměstnanost Výrazným negativním trendem na trhu práce je neustálý růst počtu dlouhodobě nezaměstnaných–jeden rok a déle (viz příloha č. 2)32. Nezaměstnanost je dnes frekventovaným slovem, které slýcháme velmi často. Kaţdý zná ve své rodině nebo ve svém okolí někoho, kdo byl, nebo stále ještě je nezaměstnaným, a to buď krátkodobě či dlouhodobě. Podle počtu měsíců kdy je dotyčná osoba bez práce, můţeme rozdělovat nezaměstnanost na krátkodobou a dlouhodobou. Podle Mezinárodní organizace práce jsou dlouhodobě nezaměstnaní ti jedinci, kteří aktivně hledají práci déle neţ jeden rok. Jednotliví autoři ale mohou mít různé názory

28

OURODA, S. Sociologie. 1. vyd. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004. 160 s. ISBN 80-7157-766-9. 29 JUREČKA, V., JANOŠÍKOVÁ, I. Makroekonomie : základní kurs. Ostrava: VŠB – Technická universita Ostrava, 2004. 299 s. ISBN 80-248-0530-8. 30 KLÍMA, J. Makroekonomie. Praha: Alfa Publishing, 2006. 144 s. ISBN 80-86851-27-3. 31 SOUKUPOVÁ, J. a kol. Mikroekonomie. Praha: Managment press, 2004. 548 s. ISBN 80-7261-061-9. 32

Trh práce v regionech [online]. ČSÚ, 2010 [cit. .

19

2010-04-05].

Dostupné

z:

na délku doby, po jejímţ uplynutí je nezaměstnanost označována jako dlouhodobá. Proto je moţné ji sledovat i diferencovat nejčastěji v rozsahu 3, 6, 12 a 24 měsíců 33. Vývoj v posledních letech ukazuje, ţe ti kteří ztratí zaměstnání, se stanou z 20 % dlouhodobě nezaměstnanými. Osoby, které jsou více neţ jeden rok nezaměstnané, tvoří dnes více neţ polovinu celkového počtu nezaměstnaných (z toho celou polovinu nezaměstnaní déle neţ 2 roky). Nejvíce jsou dlouhodobou nezaměstnaností postiţeni obyvatelé venkova, kteří se nechtějí za prací stěhovat, občané s nízkou kvalifikací, nízkým či ţádným vzděláním, imigranti a občané předdůchodového věku. Mimořádně vysoký podíl osob dlouhodobě bez práce je ve skupině nezaměstnaných se základním vzděláním, ve skupině se středním vzděláním bez maturity je to více neţ polovina všech nezaměstnaných. Méně se projevuje dlouhodobá nezaměstnanost ve skupině nezaměstnaných s maturitou a ve skupině osob s vysokoškolským vzděláním. Nebezpečný růst dlouhodobé nezaměstnanosti se objevuje zejména v regionech, kde

probíhají

značné

restrukturalizační

změny,

jako

např.

v Ústeckém

či Moravskoslezském kraji. Dlouhodobá nezaměstnanost má pro člověka značné sociální důsledky. Čím déle je nezaměstnaný bez práce, tím menší má naději nalézt práci zpět. Nejdůleţitější je ovšem motivovat

dlouhodobě

nezaměstnané

k aktivnímu

hledání

práce.

Dlouhodobě

nezaměstnaní ztrácejí pracovní návyky, základní kontakt s běţným společenským ţivotem, ztrácejí zpravidla i zbývající motivaci a rychle se zvykají na štědrý systém sociálních dávek. Nejdůleţitější při sniţování dlouhodobé nezaměstnanosti je ochota pracovat a nastoupit na hůře placená existující místa. Krátkodobá nezaměstnanost je často vymezena hranicí, kdy nezaměstnanost nepřesahuje 6 měsíců34.

3.4 Ohroţené skupiny Uplatnění člověka na trhu práce je podmíněné řadou charakteristik (věk, zdravotní stav, vzdělání, pohlaví, příslušnost k etnické skupině), které vyčleňují skupiny lidí s větším rizikem ztráty práce a předurčují je pro dlouhodobou nezaměstnanost. Tyto skupiny jsou také vystaveny riziku opakované nezaměstnanosti. Jejich příslušníci nacházejí uplatnění 33

Mikuš, M. Dlouhodobá nezaměstnanost [online]. 2008 [cit. 2010-02-08]. Dostupné z: 34 BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8.

20

spíše na sekundárním trhu práce a na méně placených pracích s nejistou budoucností. Nezaměstnanost tak více ohroţuje určité skupiny populace a právě na tyto skupiny by měla být zaměřena politika zaměstnanosti35. U nás k nim patří občané s nízkou kvalifikací, občané se sociálními a osobními handicapy, příslušníci etnických menšin, imigranti, zdravotně postiţení občané, obyvatelé venkova nebo upadajících regionů, absolventi škol a mladí lidé, občané zaměstnaní dlouhodobě u jednoho zaměstnavatele a na jednom místě, osoby dříve trestané, ţeny s malými dětmi a občané předdůchodového věku. Někteří z těchto cílových skupin potřebují také zvýšenou pomoc pracovně profesního a psychologického poradenství. Všeobecné tlaky dlouhodobé nezaměstnanosti mohou sice sdílet s ostatními nezaměstnanými, ale s odlišnými psychologickými, sociálními a zdravotními následky. Důsledky ztráty práce mohou být pro některé jedince enormně bolestivé, protoţe v prvé řadě nesouvisejí s jejich pracovním zařazením36. 3.4.1 Míra nezaměstnanosti podle věku Úřady práce při zařazování na trh práce prioritně pomáhají mladistvým uchazečům o zaměstnání a absolventům. Tito lidé nacházejí ztěţí uplatnění, především z důvodu chybějící praxe a kvalifikace. Dlouhodobá nezaměstnanost u této skupiny je nebezpečná zejména v tom, ţe nedojde včas k vytvoření pracovních návyků, coţ má dopad nejen v oblasti ekonomické a hospodářské, ale zejména v oblasti sociální a kriminální. Podle údajů VŠPS se nezaměstnanost v ČR stále více koncentruje do mladších věkových kategorií (viz příloha č. 3). Zejména z hlediska specifických měr jsou nejmladší věkové skupiny na trhu práce stále ohroţenější. Podíl osob ve věku 20 – 29 let patří od druhé poloviny 90. let k nejvyšším. Lidé do 30 let tvoří v dlouhodobém horizontu kolem 40 % všech nezaměstnaných. Mezi nejpostiţenější skupiny v této věkové kategorii patří ţeny s malými dětmi. Jasným vysvětlením, proč právě tato věková skupina patří mezi nejpostiţenější je malá ochota přijmout zaměstnání, díky štědrým sociálním dávkám. Navíc řada z nich parazituje na systému hned dvakrát. Zkouší si totiţ vydělávat načerno, tedy bez placení daní. Mladí absolventi, kteří se ucházejí o své první zaměstnání, jsou v konkurenci s ostatními uchazeči značně znevýhodněni. Nemají praktické zkušenosti a základní

35

BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. 36 Gola, P. Dlouhodobá nezaměstnanost v EU je kritická [online] 5. května 2004 [cit. 2009-04-12]. Dostupné z: .

21

pracovní návyky, ale také postrádají pracovní kontakty usnadňující lepší orientaci na trhu práce. Míra nezaměstnanosti absolventů škol a mladistvých se sniţuje s vyšší úrovní dosaţeného vzdělání. Nejvíce jsou nezaměstnaností ohroţeni absolventi učebních oborů středních škol 37. Situace pro lidi starší věkové kategorie není na dnešním rychlém trhu práce jednoduchá. Celoţivotní setrvání v jedné profesi, na jednom pracovním místě často zapříčinilo omezené pracovní dovednosti a zkušenosti. Tyto osoby mývají častěji i zdravotní problémy, které je omezují k získání pracovního zařazení. Moţnost pracovního umístění lidí vyšší věkové kategorie je závislá na kvalifikaci a schopnosti adaptovat se na současné poţadavky trhu práce. Dnešní doba je orientována na výkon. Kdo nestačí nastolenému tempu a není schopen si okamţitě osvojit nové pracovní postupy, ztěţí najde své uplatnění. Podíl uchazečů o zaměstnání v kategorii nad 50 let je nejvyšší zejména v okresech s nízkou nezaměstnaností, naopak v okresech s vysokou mírou nezaměstnanosti je podíl evidovaných uchazečů starších 50 let pod celorepublikovým průměrem. Starší nezaměstnaní mají jiná specifika neţ mladí, proto není u této skupiny ţádným překvapením vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Problémem u této skupiny je i omezená moţnost stěhování za prací. Mobilita se v podstatě zuţuje na dojíţdění pouze z domova 38. V roce 2009 se na celkovém počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání značnou měrou podíleli lidé starší 50 let, jejichţ zastoupení v celkovém počtu uchazečů o zaměstnání se meziročně sníţilo (k 31. 12. 2009 – 26,8 %), naopak podíl mladých lidí do 25 let mírně vzrostl (k 31. 12. 2009 – 18,1 %)39. 3.4.2 Nezaměstnanost příslušníků etnických menšin I tito lidé spadají do skupiny ohroţené dlouhodobou nezaměstnaností. Občané romské národnosti představují téměř polovinu dlouhodobě nezaměstnaných. Vzhledem ke zvyšujícím se nárokům uplatnění pracovní síly na trhu práce, kde výraznou roli sehrává výše kvalifikace a rozsah a kvalita sociálních dovedností, bude romské etnikum stále obtíţněji získávat zaměstnání. Většina Romů absolvuje pouze základní vzdělání 37

Znevýhodněné skupiny [online]. FONDY EVROPSKÉ UNIE, 2004 [cit. 2009-12-18]. Dostupné z: . 38 Tvrdoň, M. Výše dobrá, struktura ne [online]. 16. srpna 2007 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z: . 39 Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009 [online]. MPSV, 2010 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z: .

22

a nezískává další kvalifikaci. Značná část ţáků v této populaci neukončí ani základní vzdělání40. 3.4.3 Nezaměstnanost občanů se změnou pracovní schopnosti Vzhledem ke stále většímu důrazu na produktivitu práce a výkon mají tito lidé v současné společnosti čím dál menší šanci se uplatnit na trhu práce. Doba jejich evidence na úřadu práce převyšuje několikanásobně dobu evidence zdravých jedinců. Dostávají se často do bezvýchodné ţivotní situace a pro jejich rodiny to znamená starost o nezaměstnaného postiţeného rodinného příslušníka. Nezaměstnanost těchto osob neustále roste. Problémem je velký nedostatek vhodných pracovních míst pro tuto skupinu osob41. 3.4.4 Míra nezaměstnanosti podle pohlaví Míra nezaměstnanosti ţen je ve srovnání s mírou nezaměstnaností muţů všeobecně vyšší (viz příloha č. 4)42. Nepříznivé postavení ţen na trhu práce je způsobená tím, ţe zaměstnavatelé upřednostňují muţskou pracovní sílu pro její větší územní mobilitu a nezatíţenost starostmi o domácnost. Zaměstnavatelé většinou nevytvářejí pracovní místa se zkrácenou pracovní dobou, ale dávají přednost vícesměnným provozům. Se zaměstnaností ţen však souvisí řada dalších problémů. Matky s malými dětmi mají časté pracovní absence narušující plynulost pracovního procesu, coţ způsobuje jejich negativní hodnocení a sniţuje ochotu je zaměstnávat43. Ke konci roku 2009 bylo v evidenci úřadů práce 258,1 tis. ţen. V průměru představoval podíl nezaměstnaných ţen 47,9 % v roce 2009 oproti 53,9 % v roce 2007. Vyšší zastoupení ţen v evidenci ÚP a niţší ekonomická aktivita determinují vyšší míru nezaměstnanosti ţen. Nejvýraznější míra nezaměstnanosti ţen je ve věkové kategorii do 34 let, kdy často pečují o děti. V případě, ţe ztratí práci, těţko nalézají nové uplatnění44.

40

BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. 41 Znevýhodněné skupiny [online]. FONDY EVROPSKÉ UNIE, 2004 [cit. 2009-12-18]. Dostupné z: . 42 V květnu opět výrazný pokles nezaměstnanosti [online]. EUROSTAT, 2010 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z: . 43 BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. 44 Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009 [online]. MPSV, 2010 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z: .

23

3.4.5 Míra nezaměstnanosti podle vzdělání Vzdělání (viz příloha č. 5)45 je hlavním určujícím faktorem míry nezaměstnanosti – lidé s vyšším vzděláním mají více pracovních příleţitostí. Vlády jednotlivých států přesouvají odpovědnost občanů za jejich budoucnost na ně samé. Nikdo nikomu nezaručí práci, kaţdý se musí o sebe postarat sám. Je proto důleţité vytvářet takové podmínky, abychom mohli rychle měnit zaměstnání, získávat novou kvalifikaci a pochopit, ţe se musíme o sebe postarat sami – zvyšovat si svou kvalifikaci a investovat do sebe jako lidského kapitálu. Nejpočetnější skupinou uchazečů o zaměstnání podle kvalifikace jsou lidé se základním vzděláním nebo bez vzdělání (viz příloha č. 6), kteří jsou nejvíce ohroţeni dlouhodobou nezaměstnaností. Jejich nízká úroveň počátečního vzdělání představuje značnou nevýhodu na trhu práce a ve srovnání s ostatními vzdělanostními skupinami mají výrazně větší problémy se získáním pracovního uplatnění. Hlavními důvody tohoto stavu jsou především vnější mechanismy, které působí na trhu práce v oblasti strukturálního nedostatku pracovních příleţitostí pro pracovníky s nízkou kvalifikací. Velkou roli zde hraje technologický pokrok, který vede ke sniţování poptávky po pracovnících s nízkou kvalifikací a taky celkově rostoucí úroveň vzdělání lidí, která má za následek, ţe zaměstnavatelé dávají přednost zaměstnancům s vyšší úrovní kvalifikace, i kdyţ to pracovní místo nevyţaduje a mohlo by být určeno pro zaměstnance s niţší kvalifikací. Nejpočetnější

a

nejohroţenější

skupinou

z pohledu

specifických

měr

nezaměstnanosti jsou lidé se základním vzděláním nebo bez vzdělání, jejichţ míra nezaměstnanosti je cca dvou aţ trojnásobně vyšší oproti ostatním skupinám. Co se týká absolutního počtu, na celkové nezaměstnanosti, se největší měrou podílejí osoby se středním vzděláním bez maturity, zejména vyučení46. 3.4.6 Míra nezaměstnanosti podle krajů Trh práce v ČR není homogenní, ale je výrazně segmentován, jak v profesní tak v regionální rovině. Existují zde značné meziregionální rozdíly (viz příloha č. 7)47. Nezaměstnanost má především strukturální charakter. V jednotlivých regionech je nedostatek určité profese, v jiných naopak přebytek. Na trhu práce existuje nedostatečná 45

Trh práce v regionech [online]. ČSÚ, 2010 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z: . 46 BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. 47 Nezaměstnanost v Česku stále roste! Nabídka práce je chudá [online]. MPSV, 2010 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z: .

24

mobilita a flexibilita pracovní síly, coţ brání vyrovnání nabídky a poptávky po pracovních silách. V jednotlivých regionech se projevují s různou intenzitou změny v sektorové struktuře hospodářství spojené s restrukturalizací, útlumem nebo kvalifikační a profesní strukturou pracovní síly. Nejpostiţenější jsou regiony, ve kterých převládá těţký průmysl (hutnictví, strojírenství, těţba uhlí apod.), jako např. Moravskoslezský nebo Ústecký kraj. Vyšší míra nezaměstnanosti se také projevuje i v Olomouckém, Karlovarském a Jihomoravském kraji. V oblastech Olomouckého a Jihomoravského kraje se jedná spíše o agrární nezaměstnanost, vyskytující se především na venkově, a to z důvodů nízké mobility a neodpovídající kvalifikaci pracovníků. V Karlovarském kraji je vyšší míra nezaměstnanosti způsobená útlumem těţby uhlí a energetiky, zejména v okresech Sokolov. Dále je zde nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a na druhé straně největší podíl uchazečů o zaměstnání s neúplným nebo základním vzděláním. K nejpostiţenějším okresům v ČR patří zejména Jeseník, Most, Hodonín, Znojmo a Bruntál. U všech čtyřech okresů byla v roce 2009 překročena hranice 15 % míry nezaměstnanosti. Na Mostecku hledá potencionální pracovníky stále více firem z celé republiky. V drtivé většině však naráţejí na neochotu lidí, hlavně u střední a starší generace, přestěhovat se za prací do jiného regionu. Více jak 13 % mírou nezaměstnaností byly postiţeny i další okresy, jako např. Karviná, Šumperk, Teplice a Chomutov48.

3.5 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti Výrazným negativním trendem na trhu práce je neustálý růst počtu dlouhodobě nezaměstnaných (jeden rok a déle). Vývoj v posledních letech ukazuje, ţe ti kteří ztratí zaměstnání, se stanou z 20 % dlouhodobě nezaměstnanými. Osoby, které jsou více neţ jeden rok nezaměstnané, tvoří dnes více neţ polovinu celkového počtu nezaměstnaných (z toho celou polovinu nezaměstnaní déle neţ 2 roky). Nejvíce jsou dlouhodobou nezaměstnaností postiţeni obyvatelé venkova, kteří se nechtějí za prací stěhovat, občané s nízkou kvalifikací, nízkým či ţádným vzděláním, imigranti a občané předdůchodového věku. Mimořádně vysoký podíl osob dlouhodobě bez práce je ve skupině nezaměstnaných se základním vzděláním, ve skupině se středním vzděláním bez maturity je to více 48

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009 [online]. MPSV, 2010 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z: .

25

neţ polovina všech nezaměstnaných. Méně se projevuje dlouhodobá nezaměstnanost ve skupině nezaměstnaných s maturitou a ve skupině osob s vysokoškolským vzděláním. Nebezpečný růst dlouhodobé nezaměstnanosti se objevuje zejména v regionech, kde

probíhají

značné

restrukturalizační

změny,

jako

např.

v Ústeckém

či Moravskoslezském kraji. Dlouhodobá nezaměstnanost má pro člověka značné sociální důsledky. Čím déle je nezaměstnaný bez práce, tím menší má naději nalézt práci zpět. Nejdůleţitější je ovšem motivovat

dlouhodobě

nezaměstnané

k aktivnímu

hledání

práce.

Dlouhodobě

nezaměstnaní ztrácejí pracovní návyky, základní kontakt s běţným společenským ţivotem, ztrácejí zpravidla i zbývající motivaci a rychle se zvykají na štědrý systém sociálních dávek. Nejdůleţitější při sniţování dlouhodobé nezaměstnanosti je ochota pracovat a nastoupit na hůře placená existující místa49.

3.6 Aktivní politika zaměstnanosti50 Aktivní politika zaměstnanosti je jednou ze dvou součástí státní politiky zaměstnanosti, druhou část tvoří pasivní politika zaměstnanosti. Státní politika zaměstnanosti směřuje k dosaţení rovnováhy mezi nabídkou poptávkou po pracovních silách, k produktivnímu vyuţití zdrojů pracovních sil, k zabezpečení práva občanů na zaměstnání. V České republice je vykonávána Ministerstvem práce a sociálních věcí a příslušnými úřady práce. Pasivní politika zaměstnanosti řeší pouze důsledky nezaměstnanosti. Patří sem např. vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti (APZ), jeţ je součástí zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, řeší příčiny nezaměstnanosti. Jedná se o souhrn opatření, která směřují k zajištění maximálně moţné úrovně zaměstnanosti. Prostřednictvím APZ mohou úřady práce pomoci uchazečům o zaměstnání při hledání nové práce. Patří sem např. rekvalifikace,

individuální

přístupy

k nezaměstnaným,

projekty

určené

nejhůře

zaměstnatelným skupinám uchazečů (rodiče po mateřské a rodičovské dovolené, lidé s nedokončeným vzděláním, lidé nad 50 let, zdravotně postiţené osoby, příslušníci národnostních menšin apod.). Prostřednictvím APZ stát podporuje firmy, které 49

Beneš, R. Vývoj nezaměstnanosti [online]. 14. října 2003, [cit. 2010-02-08]. Dostupné z: . 50 Duháň, Š. Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [online]. 5. září 2005, [cit. 2010-06-12]. Dostupné z: .

26

zaměstnávají uchazeče z problematických skupin, absolventy, nebo vytvářejí pracovní místa v regionech s nejvyšší nezaměstnaností. Kromě sociálně-psychologických efektů má aktivní politika zaměstnanosti také kladné ekonomické dopady na státní rozpočet. Výdaje vynaloţené na APZ sniţují výdaje na pasivní politiku (především u mladých lidí) a na sociální dávky. V momentě, kdy uchazeč o zaměstnání nastoupí do nové práce, vrací se část prostředků vynaloţených na APZ zpět do státního rozpočtu formou odvedených daní z mezd umístěných uchazečů. Zaměstnaný uchazeč také přináší úspory výdajů státu na zdravotním pojištění a není nadále závislý na sociálních dávkách. Nová práce znamená i koupěschopnost těchto lidí, coţ má další kladný vliv na ekonomiku státu. Součástí státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jedná se zejména o následující nástroje aktivní politiky zaměstnanosti: a) rekvalifikace b) investiční pobídky c) veřejně prospěšné práce d) společensky účelná pracovní místa e) příspěvek na zapracování f) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Součástí aktivní politiky je i poradenství a cílené programy k řešení zaměstnanosti. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti: 3.6.1 Rekvalifikace51 Úřady práce zabezpečují rekvalifikaci pro uchazeče nebo zájemce o zaměstnání v případech, kdy struktura poptávky trhu práce neodpovídá struktuře nabídky pracovních sil a případná rekvalifikace umoţňuje nové nebo další uplatnění ve vhodném zaměstnání. Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností

51

Duháň, Š. Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [online]. 5. září 2005, [cit. 2010-06-12]. Dostupné z: .

27

a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. Za rekvalifikaci se nepovaţuje řádné studium na středních a vysokých školách. Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyţaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad práce náklady rekvalifikace a můţe mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací (stravné, jízdné, nocleţné, pojištění). Rekvalifikaci zajišťuje úřad práce příslušný podle místa uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání52. Rekvalifikace se uskutečňuje formou vzdělávání ve: vzdělávacích programech dalšího profesního vzdělávání, speciálních programech k získání konkrétní pracovní dovednosti, vzdělávacích aktivitách v rámci mezinárodních programů, vzdělávacích programech určených pro uchazeče o zaměstnání , kterým se věnuje zvýšená pozornost při zprostředkování podle § 33 zákona o zaměstnanosti, ve školních vzdělávacích programech pro střední vzdělávání v rámci soustavy oboru vzdělávání, jiných vzdělávacích aktivitách, které směřují k získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající. Rekvalifikace můţe být na základě dohody s úřadem práce prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Zaměstnavateli, který provádí rekvalifikaci svých zaměstnanců, nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele tuto činnost zajišťuje, mohou být plně nebo částečně hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců. 3.6.2 Investiční pobídky53 Investiční pobídky jsou hmotná podpora tvorby nových pracovních míst a rekvalifikace zaměstnanců u investičních pobídek poskytovaných na základě zák. č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů v platném znění. 52

§ 109 ZoZ. Duháň, Š. Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [online]. 5. září 2005, [cit. 2010-06-12]. Dostupné z: . 53

28

Pro

získání

investiční

pobídky

slouţí

dotace

na

rekvalifikace

zaměstnanců

podle „Rámcového programu pro podporu vzniku a rozšíření technologických center a center strategických sluţeb“ 3.6.3 Veřejně prospěšné práce54 Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příleţitosti vytvořené především pro obtíţně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání evidované ÚP. Tato místa vytváří zaměstnavatel na základě písemné dohody s úřadem práce ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání, nejdéle však na dobu dvanácti po sobě následujících měsíců ode dne sjednaného nástupu uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru. Finanční příspěvek na úhradu mzdových nákladů zaměstnance, který byl veden v evidenci ÚP, na takto vytvořeném místě můţe být zaměstnavateli poskytován aţ do výše skutečných mzdových nákladů, včetně sociálního a zdravotního pojištění. 3.6.4 Společensky účelná pracovní místa55 Účel a charakteristika vytváření nebo

vyhrazování

společensky účelných

pracovních míst (SÚPM) je vymezena § 113 zákona o zaměstnanosti. Cílem poskytnutí příspěvku na zřízení nebo vyhrazení SÚPM je obsazení míst uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní umístění, včetně zahájení samostatně výdělečné činnosti uchazečem. Jedním z předpokladů tvorby SÚPM a jejich efektivního vyuţití je nízký stav nabídky volných pracovních míst z hlediska profesního nebo územního. SÚPM se rozumí: pracovní místo, které zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě písemné dohody s ÚP na dobu sjednanou v dohodě a je obsazováno uchazeči evidovanými úřadem práce, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění, nově zřízené pracovní místo pro uchazeče o zaměstnání evidovaného ÚP, který začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

54

Duháň, Š. Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [online]. 5.září 2005, [cit. 2010-06-12]. Dostupné z: . 55 Duháň, Š. Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [online]. 5.září 2005, [cit. 2010-06-12]. Dostupné z: .

29

Na příspěvek k úhradě nákladů při zřízení nebo vyhrazení SÚPM není právní nárok. ÚP jej můţe poskytnout ve formě: a) návratného příspěvku b) příspěvku na úhradu úroků z úvěrů c) jiného účelově určeného příspěvku d) částečné nebo plné úhrady vyplacených mzdových nákladů, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejného zdravotní pojištění.

3.6.5 Příspěvek na zapracování56 Příspěvek můţe úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému je při zprostředkování zaměstnání věnována zvýšená péče (dle § 33 výše zákona o zaměstnanosti). Maximální doba poskytování příspěvku je 3 měsíce a můţe činit měsíčně nejvýše polovinu minimální mzdy na jednu fyzickou osobu, která zapracovává. 3.6.6 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program57 Příspěvek je určen zaměstnavateli, který přechází na nový výrobní program a nemůţe pro své zaměstnance zabezpečit práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí taková změna výroby nebo poskytování sluţeb, při které dochází k zásadním technologickým změnám, nebo změně předmětu podnikání zapsaného v obchodním rejstříku nebo v ţivnostenském oprávnění. Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy po dobu maximálně 6 měsíců, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance můţe činit maximálně polovinu minimální mzdy.

56

Duháň, Š. Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [online]. 5. září 2005, [cit. 2010-06-12]. Dostupné z: . 57 Duháň, Š. Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [online]. 5.září 2005, [cit. 2010-06-12]. Dostupné z: .

30

3.6.7 Opatření APZ na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením58 Chráněné pracovní místo a a chráněná pracovní dílna pro osoby se zdravotním postiţením. Chráněné pracovní místo (CHPM) je pracovní místo, které vytvořil zaměstnavatel pro osobu se zdravotním postiţením na základě písemné dohody s úřadem práce. Můţe se jednat i o CHPM v domácnostech osob se zdravotním postiţením. Úřad práce můţe uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na vytvoření CHPM i s osobou se zdravotním postiţením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. CHPM musí zaměstnavatel provozovat minimálně 24 měsíců. Na základě písemné dohody můţe úřad práce na takto vytvořená místa poskytnout zaměstnavateli příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů. Maximální výše příspěvků je stanovena § 75 zákona o zaměstnanosti. Na poskytnutí příspěvků není právní nárok. Chráněná pracovní dílna (CHPD) je pracoviště zaměstnavatele, ve kterém pracuje v průměrném přepočteném stavu nejméně 60% zaměstnanců se zdravotním postiţením a které bylo vymezeno na základě dohody s úřadem práce. CHPD musí být přizpůsobená pro zaměstnávání osob se zdravotním postiţením z hlediska jejich specifických potřeb, např. z hlediska architektonických bariér, sociálního zařízení atd. CHPD musí zaměstnavatel provozovat minimálně 24 měsíců. Na základě písemné dohody můţe úřad práce poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů CHPD. Maximální výše příspěvků je stanovena § 76 zákona o zaměstnanosti. Na poskytnutí příspěvků není právní nárok.

3.7 Náklady nezaměstnanosti Aniţ si to uvědomujeme, uvaluje nezaměstnanost náklady na kaţdého z nás. Na nezaměstnané, kterým vznikají obtíţe spojené se ztrátou výdělku, ale také na všechny zaměstnané prostřednictvím plateb pojištění v nezaměstnanosti. Ztráta agregátního výstupu a důchodu představují hodnotu výstupu, která by byla nezaměstnanými vyprodukována, kdyby pracovali. Tyto náklady nejsou zanedbatelné. Znehodnocení lidského kapitálu, kdy dlouhotrvající nezaměstnanost přispívá ke ztrátě schopností člověka a tím sniţuje hodnotu lidského kapitálu.

58

Duháň, Š. Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [online]. 5. září 2005, [cit. 2010-06-12]. Dostupné z: .

31

Jestliţe si lidé nemohou vydělat legálním způsobem, mohou se někteří pokusit získat peníze prostřednictvím trestného činu, a tím dochází ke zvýšení kriminality. Nezaměstnanost dále vyvolává značný psychický tlak na celou rodinu. Postihuje zvláště ty, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní – ztráta lidské důstojnosti59.

3.8 Přínosy nezaměstnanosti Přínosy nezaměstnanosti znamenají lepší alokaci zdrojů a zlepšují tak efektivnost celé ekonomiky. a) Lepší výběr Firmy si mohou vybírat z většího počtu potencionálních uchazečů, neţ kdyby byla nezaměstnanost nulová. b) Nové technologie Zavádění nových technologií s sebou přináší jistou nezaměstnanost, neboť vyţadují přizpůsobení pracovní síly. c) Brzda přemrštěných mzdových poţadavků Existují lidé, kteří přeceňují hodnotu své vlastní práce a kteří stále ţádají vyšší mzdy, dovolenou, přestávky a jiné výhody, převyšující hodnotu jejich přínosu60.

3.9 Právní úprava a správa nezaměstnanosti v ČR 3.9.1 Právní úprava Většinu návrhů pracovněprávních předpisů ČR vypracovává MPSV. Základním předpisem je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., který upravuje pracovněprávní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, a mimo jiné definuje pojem závislé práce, pracovní doby, práce přesčas, pracovní pohotovost, poskytování platu, mzdy a odměny za pracovní pohotovost, jakoţ i zjišťování a pouţívání průměrného výdělku pro pracovněprávní účely. Dále je to zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů – upravuje kolektivní vyjednávání mezi příslušnými odborovými organizacemi a zaměstnavateli za případné součinnosti státu, jehoţ cílem je uzavření kolektivní smlouvy. Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují poţadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování sluţeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění 59 60

SOUKUPOVÁ, J. a kol. Mikroekonomie. Praha: Managment press, 2004. 548 s. ISBN 80-7261-061-9. SOUKUPOVÁ, J. a kol. Mikroekonomie. Praha: Managment press, 2004. 548 s. ISBN 80-7261-061-9.

32

dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), jehoţ existenci zákoník práce předpokládá. Při porušování pracovněprávních předpisů zaměstnavatelem je moţné se obrátit na oblastní inspektorát práce příslušný místu působiště zaměstnavatele61 3.9.2 Přehled správy zaměstnanosti ČR62 Ministr práce a sociálních věcí ↓ Ministerstvo práce a sociálních věcí se sídlem v Praze ↓ Úřady práce v jednotlivých okresech ↓ Úřady práce v obcích s obecním úřadem s přenesenou a rozšířenou působností Ministerstvo práce a sociálních věcí je ústředním orgánem zabezpečujícím úkoly státní správy v oblasti správy zaměstnanosti a správy sociálního zabezpečení. V jeho působnosti je vydávání koncese na rekvalifikační kursy a školení, hmotná podpora zaměstnavatele na základě smlouvy, hrazení vybraných nákladů na investiční pobídky organizacím, vydávání povolení na vytváření nových pracovních míst, řízení úřadů práce a vykonávání dozoru a kontrolní činnosti. V kaţdém okrese ČR je státní správa zaměstnanosti. Její úkoly plní pracovní úřady. Pracovní úřady evidují přihlášené nezaměstnané a plní tyto úkoly:

61 62

-

Vyplácejí dávky podpory nezaměstnaným

-

Vystavují povolení k zaměstnání cizinců z třetích zemí

-

Sledují a vyhodnocují situaci na trhu práce

-

Poskytují informační poradenskou a zprostředkovatelskou činnost

-

Vytvářejí společensky a veřejně prospěšná pracovní místa

-

Organizují rekvalifikace

-

Rozhodují o přiznání o odnětí podpory v nezaměstnanosti

-

Nahrazují zaměstnavatele v platební neschopnosti, a to za určitých podmínek

-

Rozhodují o navrácení podpor, které byly nesprávně vyplaceny

Práce a právo [online]. MPSV, 2010 [cit 2010-05-19] Dostupné z: . Práce a právo [online] MPSV, 2010 [cit 2010-05-19] Dostupné z: .

33

4 VLASTNÍ PRÁCE Práce se zabývá hodnocením nezaměstnanosti v ČR, hlavní důraz je kladen na nezaměstnanost lidí v předdůchodovém věku (50 a více let) v rámci jednotlivých okresů. K vyjádření stavu nezaměstnanosti lidí v předdůchodovém věku jsem pouţila grafy a statistiky zejména Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky a Úřadů práce, dále jsem čerpala z uvedené pouţité literatury a internetu. V neposlední řadě jsem porovnala nezaměstnanost v ČR a na Slovensku.

4.1 Vývoj na trhu práce v roce 200963 Míra registrované nezaměstnanosti v ČR ke konci roku 2009 činila 9,2 %, přičemţ u ţen byla vyšší a dosáhla 10,3 %, u muţů představovala 8,4 %. Počty uchazečů se v průběhu roku 2009 meziročně zvyšovaly a mimo říjen se zvyšovaly i meziměsíčně. V prosinci 2009 činil počet uchazečů o zaměstnání 539 136 osob. V jednotlivých okresech byly vykázány velké rozdíly v absolutním počtu uchazečů o zaměstnání. Nejvíce neumístěných uchazečů o zaměstnání k 31. 12. 2009 evidovaly úřady práce hl. m. Praha (29 865), Karviná (20 824) a Ostrava-město (20 400). Naopak, méně neţ 2500 uchazečů registrovaly 3 okresy – Prachatice (2034), Rokycany (2146) a Plzeň-jih (2285). Výrazné meziokresní rozdíly byly v míře nezaměstnanosti. Ke konci roku dosáhla míra nezaměstnanosti 9,2 %. Nejniţší míru nezaměstnanosti vykazovaly okresy Praha-východ (3,4 %), Praha (3,7 %) a Praha-západ (4 %). V těchto okresech byla příznivější nabídka pracovních příleţitostí. Naopak míru nezaměstnanosti vyšší neţ republikový průměr vykázalo 50 okresů, nejvyšší byla v okresech Jeseník (16,9 %), Most (16,4 %), Hodonín (15,9 %), Bruntál a Znojmo (shodně 15,4 %). Nabídka volných míst byla po celý rok niţší neţ v roce minulém a k poklesu docházelo i meziročně, k 31. prosinci 2009 úřady práce evidovaly celkem pouze 30 927 volných pracovních míst. V hlavním městě Praha bylo k dispozici 8508 volných

63

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009 [online]. MPSV, 2010 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z: .

34

pracovních míst, více neţ 1 tisíc volných míst bylo pouze v okresech Brno-město (1450), Plzeň město (1204) a Pardubice (1001). V dalších úřadech práce byla nabídka menší. Méně neţ 100 míst nabízelo 5 úřadů práce, nejméně potom Prostějov (67 míst). Na jedno volné pracovní místo připadalo na konci roku v průměru 17,4 uchazeče, z toho nejvíce v okresech Prostějov (87,9), Jihlava (75,6), Teplice (74) a Děčín (71,9). Na úřadech práce bylo v roce 2009 nově evidováno 823 989 uchazečů (během 1. pololetí 2009 celkem 417 991 uchazečů a ve 2. pololetí 2009 celkem 405 998 uchazečů o zaměstnání). Z regionálního pohledu bylo nejvíce nově hlášených uchazečů zaznamenáno v okrese Praha 58 569, Ostrava 28 100 a Brno město 24 602. Naopak nejméně nových uchazečů bylo zaevidováno na úřadech práce v Rokycanech 3634 a Prachatice 4099. Na úřadech práce byl po celý rok registrován velký pohyb na trhu práce. Nejvíce nových uchazečů registrovaly ÚP v lednu 2009, kdy do evidence přicházeli uchazeči, kterým byl ukončen pracovní poměr k závěru předchozího roku (počet nově evidovaných uchazečů činil 87 876 osob). Také v měsíci září bylo nově nahlášeno více jak 80 tisíc uchazečů o zaměstnání, na trh práce přicházeli především noví absolventi škol. Z evidence úřadů práce odešlo v roce 2009 celkem 637 103 (306 686 uchazečů o zaměstnání v průběhu 1. pololetí 2009 a 330 417 uchazečů ve 2. pololetí 2009). Z regionálního hlediska odešlo z evidence úřadů práce nejvíce uchazečů v okresech Praha hl. m. 46 137, Ostrava 23 062 a Karviná 20 404.

4.2 Aktivní politika zaměstnanosti v roce 200964 V roce 2009 bylo v rámci APZ nově vytvořeno celkem 39 915 pracovních míst, coţ znamenalo nárůst oproti stejnému období roku 2008 o 41,3 %. V rámci národní APZ bylo vytvořeno nejvíce společensky účelných pracovních míst SÚPM (nově vytvořená a vyhrazená místa u zaměstnavatelů, včetně míst vytvořených za účelem samostatné výdělečné činnosti uchazeče o zaměstnání) – 6778, to je více neţ polovina míst vytvořených v rámci národní APZ (12 326). Na druhém místě v počtu vytvořených pracovních míst se umístila místa v rámci veřejně prospěšných prací (VPP) – 4479. V rámci chráněných pracovních dílen (CHPD) a chráněných pracovních míst (CHPM) včetně samostatně výdělečné činnosti osob se zdravotním postiţením (CHPM-SVČ OZP), bylo vytvořeno 1069 nových míst. 64

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009 [online]. MPSV, 2010 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z: .

35

V rámci programů ESF bylo v roce 2009 vytvořeno 13 830 VPP, 13 626 SÚPM a 133 míst v rámci Cílených programů (CP). Dále bylo v roce 2009 zařazeno na nástroje APZ a rekvalifikace (popř. poskytnut příspěvek na zaměstnance) celkem 102 273 uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců. Nejvíce

byly

vyuţívány

rekvalifikace.

Uchazeči

o

zaměstnání

zařazení

do rekvalifikací (39 831 osob) tvořili 38,9 % všech uchazečů, resp. Zaměstnanců, umístěných na některých z nástrojů APZ. V nemenší míře byly vyuţívány nástroje v rámci projektů ESF. Na VPP vytvořená v rámci projektů ESF bylo v roce 2009 umístěno celkem 14 960 uchazečů (14,6 %), na SÚPM 13 349 (13,1%). V rámci projektů ESF OP RLZ bylo umístěno 10 596 uchazečů. Příspěvek na provoz CHPM, CHPD a CHPM-SVČ byl poskytnut na 10 315 zaměstnanců těchto zařízení. V roce 2009 bylo umístěno na VPP financované z národní APZ 4 834 uchazečů (4,7 %), na SÚPM bylo umístěno 6 859 (6,7 %). Na CHPM, CHPD a CHPM-SVČ bylo umístěno 1231 uchazečů (1,2 %)65. Dopady nezaměstnanosti Důsledky nezaměstnanosti je moţno rozdělit do dvou oblastí, na důsledky ekonomické a sociální. Ekonomické důsledky – jsou představovány ztrátou produkce (nevytvořením části produktu) v podobě rozdílu mezi skutečným a potencionálním produktem, který by bylo moţno vyrobit při tzv. plné zaměstnanosti. Sociální dopady – mezi ně patří např. psychické zatíţení vyvolané nezaměstnaností (vyplývající zejména ze ztráty pracovního příjmu) a s ním související růst nemocnosti, rozpady rodin apod. Dalším sociálním dopadem nezaměstnanosti je destrukce etických hodnot a s ním spojené jevy jako kriminalita, alkoholismus, narkomanie, prostituce apod. Sociální problémy vyvolané nezaměstnaností vedou často k radikalizaci postiţených skupin, coţ můţe mít politické dopady nebo i extrémní následky jako rasově motivované nepokoje66.

65

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009 [online]. MPSV, 2010 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z: . 66 SAMUELSON, P.A., NORDHAUS, W. D. Ekonomie. Praha: Svoboda, 1991. 1011 s.

36

4.3 Slovenská republika – řešení nezaměstnanosti Vysoká míra nezaměstnanosti i ve velmi rostoucí ekonomice SR poukazovala na rezervy v aktivní politice zaměstnanosti a přehnanou zaměstnanost ve státní správě. V r. 2003 byla provedena daňová reforma, omezeny sociální dávky, zvýšena hranice odchodu do důchodu a začala se dotovat tvorba pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané. Sníţení a sjednocení daní z příjmu na 19 procentní sazbu podpořilo podnikání na Slovensku. Také sjednocení sazby DPH na 19 % nepřímo příznivě ovlivnilo fungování zejména malých a středních podniků. Díky těmto změnám vznikly nové moţnosti pro udrţení a vytváření nových pracovních míst. Zároveň také ale došlo k přesunu daňového zatíţení na spotřebitele. Z hlediska zaměstnanosti v jednotlivých sektorech národního hospodářství je moţné vysledovat pozitivní posun zaměstnanosti směrem od zemědělství ve prospěch sektoru sluţeb (aţ k hodnotám 60 %). Problémem SR zůstává poměrně nízká zaměstnanost v náročnějších oborech sektoru sluţeb. SR se stala atraktivní pro zahraniční investory, nabídla jim fungující systém investičních pobídek, jednoduché a poměrně nízké daně, kvalifikovanou a levnou pracovní sílu.

4.4 Struktura nezaměstnanosti lidí v předdůchodovém věku v období 2006 – 200967 Struktura nezaměstnanosti je popsána z hlediska věku uchazečů o zaměstnání. Z hlediska věkové struktury se zvýšily absolutní počty uchazečů ve všech věkových skupinách. Ke zvýšení podílu došlo ve věkové skupině 20 – 49let, ke sníţení došlo ve skupinách do 19 let a nad 50 let. V r. 2006 (viz příloha č. 8)68 činil celkový počet uchazečů přesahující věk 50 let z celkového počtu nezaměstnaných podíl 27,1 %, v r. 2007 (viz příloha č. 9)69 byl zaznamenán nárůst nezaměstnanosti v této věkové skupině v hodnotě 30,6 % a nakonec v r. 2008 (viz příloha č. 10)70 byl pokles nezaměstnaných na 29,3 % z celkového počtu uchazečů. Nejniţší procento nezaměstnanosti z celkového počtu nezaměstnaných uchazečů 67

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2006–2009 [online]. Dostupné z: . 68 Regionální statistika úřadů práce v ČR 2006 [online]. MPSV, 2010 . 69 Regionální statistika úřadů práce v ČR 2007 [online]. MPSV, 2010 . 70 Regionální statistika úřadů práce v ČR 2008 [online]. MPSV, 2010 .

37

MPSV, 2010 [cit. 2010-04-05]. [cit. 2010-04-05]. Dostupné z: [cit. 2010-04-05]. Dostupné z: [cit. 2010-04-05]. Dostupné z:

bylo nakonec zaznamenáno v r. 2009 (viz příloha č. 11)71 a to na hodnotě 26,8 % uchazečů o zaměstnání. Vyšší podíl uchazečů byl v r. 2009 zaznamenán v 37 okresech, z toho nejvíce v okrese Nový Jičín 30,2 % a Znojmo 30,1 %. Důvodem nezaměstnanosti této věkové skupiny je zejména ztráta zaměstnání v období, kdy ještě nesplňují podmínky pro přiznání starobního důchodu, ale většina zaměstnavatelů jiţ o ně nemá zájem z důvodů nízké přizpůsobivosti změnám na trhu práce. Na konci roku 2009 bylo na úřadech práce registrováno celkem 144 592 uchazečů ve věku 50 a více let. Tato hodnota byla celkově za období 2006 – 2009 nejvyšší. Důvodem byla samozřejmě probíhající hospodářská krize, během které vzrostl také počet nezaměstnaných v ostatních skupinách. Z celkového počtu 539 136 nezaměstnaných tvořila tato věková kategorie v r. 2009 26,8 % uchazečů o zaměstnání. V práci jsem rozčlenila nezaměstnanost lidí v předdůchodovém věku podle krajů. Nejlépe v rámci hodnocení krajů dopadl kraj Ústecký s 25 %, nejhůře kraj Moravskoslezský s 29 % uchazečů o zaměstnání ve věku 50 a více let. 4.3.1 Středočeský kraj Z celkového počtu 49 144 uchazečů o zaměstnání bylo na úřadech práce k 31. 12. 2009 vedeno 13 062 uchazečů v předdůchodovém věku, coţ činilo z celkového počtu uchazečů o zaměstnání 26,6 %. Z celkového počtu nezaměstnaných v daném okrese dopadl nejlépe okres Kladno s 24 % naopak nejvyšší nezaměstnanost lidí v předdůchodovém věku byla v okrese Mladá Boleslav s hodnotou 29,8 %. V rámci ČR se Středočeský kraj co se týče počtu nezaměstnaných lidí v předdůchodovém věku umístil na 7. místě. V tabulce č. 1 jsou uvedeny jednotlivé okresy s počty uchazečů v předdůchodovém věku za období I., II., III., a IV. čtvrtletí.

71

Regionální statistika úřadů práce v ČR 2009 [online]. MPSV, 2010 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z: .

38

Tabulka č. 1 Počet nezaměstnaných uchazečů v předdůchodovém věku za jednotlivá období Okres Rakovník Příbram Praha západ Praha východ Nymburk Mladá Boleslav Mělník Kutná Hora Kolín Kladno Beroun Benešov Celkem

I. čtvrtletí 547 1397 423 588 1042 982 1078 1011 1036 1603 624 594 10925

II. čtvrtletí III. čtvrtletí 550 609 1394 1419 496 550 665 774 1025 1035 1044 1080 1151 1214 940 986 1057 1134 1723 1758 665 730 574 650 11284 11939

IV. čtvrtletí 710 1699 612 802 1121 1149 1266 1100 1267 1791 785 760 13062

Zdroj: MPSV Z tabulky č. 1 vyplývá, ţe nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání v předdůchodovém věku ( více jak 1000 osob) byl veden v okresech Příbram, Nymburk, Mladá Boleslav, Mělník, Kolín, Kutná Hora a Kladno. Jen v okresech Kladno a Nymburk nepřesáhla nezaměstnanost lidí v předdůchodovém věku z celkového počtu uchazečů hranici 25 %. V grafu č. 1 je znázorněn počet uchazečů o zaměstnání v předdůchodovém věku s ohledem na daný okres a čtvrtletí.

Počty nezaměstnaných lidí v předdůchodovém věku za jednotlivá čtvrtletí r. 2009 2000 1500 1000 500 0

I. čtvrtletí II. čtvrtletí

Ra ko vn P Pr říb ík ah ra Pr a z m ah áp a a vý d c M Ny hod la dá mb Bo ur k le sl a M v Ku ěl tn ník á Ho ra Ko l Kl ín ad Be no r Be o un ne šo v

Počet nezaměstnaných

Graf č. 1 Počet uchazečů o zaměstnání v jednotlivých obdobích

III. čtvrtletí IV. čtvrtletí

Okres

Zdroj: MPSV 39

4.3.2 Jihočeský kraj Z celkového počtu 27 530 uchazečů o zaměstnání bylo na úřadech práce k 31. 12. 2009 vedeno 7149 uchazečů v předdůchodovém věku, coţ činilo z celkového počtu uchazečů o zaměstnání 26 %. Z celkového počtu nezaměstnaných v daném okrese dopadl nejlépe okres Prachatice s 25,1 % naopak nejvyšší nezaměstnanost lidí v předdůchodovém věku byla v okrese Písek s hodnotou 27,4 %. V rámci ČR se Jihočeský kraj co se týče počtu nezaměstnaných lidí v předdůchodovém věku umístil na 3. místě. V tabulce č. 2 jsou uvedeny jednotlivé okresy s počty uchazečů v předdůchodovém věku za období I., II., III., a IV. čtvrtletí. Tabulka č. 2 Počet nezaměstnaných uchazečů v předdůchodovém věku za jednotlivá období Okres České Budějovice Tábor Strakonice Prachatice Písek Jindřichův Hradec Český Krumlov Celkem

I. čtvrtletí 1356 1044 763 425 686 1000 848 6122

II. čtvrtletí 1433 1227 803 390 664 894 817 6228

III. čtvrtletí 1528 1176 805 398 659 868 855 6289

IV. čtvrtletí 1580 1343 875 511 823 1052 965 7149

Zdroj: MPSV V Jihočeském kraji dopadly nejhůře okresy Písek (27,4 %) a Tábor (26,5 %). Ostatní okresy z celkového počtu nezaměstnaných nepřesahovaly hranici 26 %. Celkově lze konstatovat, ţe v Jihočeském kraji byla jedna z niţších nezaměstnaností lidí v předdůchodovém věku. V grafu č. 2 je znázorněn počet uchazečů o zaměstnání v předdůchodovém věku s ohledem na daný okres a čtvrtletí.

40

Graf č. 2 Počet uchazečů o zaměstnání v jednotlivých obdobích

I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí

ud ěj ov ic e Tá b St ra or ko ni Pr c ac e ha tic Ji e nd řic P hů íse v k Č H es ra ký d e Kr c um lo v

IV. čtvrtletí

Č

es ké

B

Počet nezaměstnaných

1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

Okres

Zdroj: MPSV 4.3.3 Plzeňský kraj Z celkového počtu 26 802 uchazečů o zaměstnání bylo na úřadech práce k 31. 12. 2009 vedeno 7092 uchazečů v předdůchodovém věku, coţ činilo z celkového počtu uchazečů o zaměstnání 26,5 %. Z celkového počtu nezaměstnaných v daném okrese dopadl nejlépe okres Plzeň-jih s 23,8 % naopak nejvyšší nezaměstnanost lidí v předdůchodovém věku byla v okrese Rokycany s hodnotou 28,8 %. V rámci ČR se Plzeňský kraj co se týče počtu nezaměstnaných lidí v předdůchodovém věku umístil na 6. místě. V tabulce č. 3 jsou uvedeny jednotlivé okresy s počty uchazečů v předdůchodovém věku za období I., II., III., a IV. čtvrtletí. Tabulka č. 3 Počet nezaměstnaných uchazečů v předdůchodovém věku za jednotlivá období Okres Tachov Rokycany Plzeň-sever Plzeň-jih Plzeň-město Klatovy Domaţlice Celkem

I. čtvrtletí 994 500 680 429 1432 990 764 5789

II. čtvrtletí III. čtvrtletí 1015 1108 524 587 722 792 499 519 1723 1886 905 943 841 897 6229 6732

IV. čtvrtletí 1182 618 827 545 1897 1126 897 7092

Zdroj: MPSV

41

Hranici 28 % nezaměstnaných v předdůchodovém věku z celkového počtu nezaměstnaných přesáhly v Plzeňském kraji dva okresy a to: Domaţlice a Rokycany. V grafu č. 3 je znázorněn počet uchazečů o zaměstnání v předdůchodovém věku s ohledem na daný okres a čtvrtletí.

2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

Řada1 Řada2 Řada3

Do m aţ lic e

at ov y Kl

ěs to

ze ňm

Pl

Pl

Ro ky ca ny Pl ze ňse ve r

ze ňjih

Řada4

Ta ch ov

Počet nezaměstnaných

Graf č. 3 Počet uchazečů o zaměstnání v jednotlivých obdobích

Okres

Zdroj: MPSV 4.3.4 Karlovarský kraj Z celkového počtu 19 337 uchazečů o zaměstnání bylo na úřadech práce k 31. 12. 2009 vedeno 5055 uchazečů v předdůchodovém věku, coţ činilo z celkového počtu uchazečů o zaměstnání 26,1 %. Z celkového počtu nezaměstnaných v daném okrese dopadl nejlépe okres Sokolov s 23,4 % naopak nejvyšší nezaměstnanost lidí v předdůchodovém věku byla v okrese Karlovy Vary s hodnotou 27,8 %. V rámci ČR se Karlovarský kraj co se týče počtu nezaměstnaných lidí v předdůchodovém věku umístil na 4. místě. V tabulce č. 4 jsou uvedeny jednotlivé okresy s počty uchazečů v předdůchodovém věku za období I., II., III., a IV. čtvrtletí.

42

Tabulka č. 4 Počet nezaměstnaných uchazečů v předdůchodovém věku za jednotlivá období Okres Sokolov Karlovy Vary Cheb Celkem

I. čtvrtletí 1308 1816 1343 4467

II. čtvrtletí 1394 1970 1376 4740

III. čtvrtletí 1425 1954 1389 4768

IV. čtvrtletí 1522 2045 1488 5055

Zdroj: MPSV Z celkového počtu nezaměstnaných tvořili lidé v předdůchodovém věku v okrese Sokolov 23,4 %, v okresech Karlovy Vary (27,8 %) a Cheb (27,2 %) přesahovala hranice nezaměstnanosti u lidí v předdůchodovém věku z celkového počtu nezaměstnaných 27 %. V grafu č. 4 je znázorněn počet uchazečů o zaměstnání v předdůchodovém věku s ohledem na daný okres a čtvrtletí. Graf č. 4 Počet uchazečů o zaměstnání v jednotlivých obdobích

Počet nezaměstnaných

2500 2000 I. čtvrtletí

1500

II. čtvrtletí III. čtvrtletí

1000

IV. čtvrtletí

500 0 Sokolov

Karlovy Vary

Cheb

Okres

Zdroj: MPSV 4.3.5 Ústecký kraj Z celkového počtu 59 976 uchazečů o zaměstnání bylo na úřadech práce k 31. 12. 2009 vedeno 14 996 uchazečů v předdůchodovém věku, coţ činilo z celkového počtu uchazečů o zaměstnání 25 %. Z celkového počtu nezaměstnaných v daném okrese dopadl nejlépe okres Teplice s 22,1 % naopak nejvyšší nezaměstnanost lidí v předdůchodovém věku byla v okrese Litoměřice s hodnotou 28,2 %. V rámci ČR se Ústecký kraj co se týče počtu nezaměstnaných lidí v předdůchodovém věku umístil na 1. místě. V tabulce č. 5 jsou uvedeny jednotlivé okresy s počty uchazečů v předdůchodovém věku za období I., II., III., a IV. čtvrtletí. 43

Tabulka č. 5 Počet nezaměstnaných uchazečů v předdůchodovém věku za jednotlivá období Okres Ústí nad Labem Teplice Most Louny Litoměřice Chomutov Děčín Celkem

I. čtvrtletí 1764 1666 2295 1426 1794 2089 2752 13786

II. čtvrtletí 1886 1655 2325 1392 1728 2228 2723 13937

III. čtvrtletí 1946 1761 2412 1432 1713 2344 2762 14370

IV. čtvrtletí 1984 1947 2380 1528 1990 2320 2847 14996

Zdroj: MPSV V Ústeckém kraji se pod hranici 24 % nezaměstnaných v předdůchodovém věku z celkového počtu nezaměstnaných dostaly okresy Teplice a Ústí nad Labem. V Teplicích to bylo dokonce 22,1 %. V grafu č. 5 je znázorněn počet uchazečů o zaměstnání v předdůchodovém věku s ohledem na daný okres a čtvrtletí.

3000 2500

I. čtvrtletí

2000

II. čtvrtletí

1500

III. čtvrtletí

1000

IV. čtvrtletí

500

Dě čí n

Lo un y Li to m ěř ic e Ch om ut ov

os t M

Te pl ic

Ús t

ín ad

e

0

La be m

Počet nezaměstnaných

Graf č. 5 Počet uchazečů o zaměstnání v jednotlivých obdobích

Okres

Zdroj: MPSV 4.3.6 Liberecký kraj Z celkového počtu 26 273 uchazečů o zaměstnání bylo na úřadech práce k 31. 12. 2009 vedeno 7240 uchazečů v předdůchodovém věku, coţ činilo z celkového počtu uchazečů o zaměstnání 27,6 %. Z celkového počtu nezaměstnaných v daném okrese dopadl nejlépe okres Jablonec nad Nisou s 24,8 % naopak nejvyšší nezaměstnanost lidí 44

v předdůchodovém věku byla v okrese Česká Lípa s hodnotou 28,7 %. V rámci ČR se Liberecký kraj co se týče počtu nezaměstnaných lidí v předdůchodovém věku umístil na 12. místě. V tabulce č. 6 jsou uvedeny jednotlivé okresy s počty uchazečů v předdůchodovém věku za období I., II., III., a IV. čtvrtletí. Tabulka č. 6 Počet nezaměstnaných uchazečů v předdůchodovém věku za jednotlivá období Okres Semily Liberec Jablonec nad Nisou Česká Lípa Celkem

I. čtvrtletí 1004 2228 988 1873 6093

II. čtvrtletí 1100 2435 1134 2096 6765

III. čtvrtletí 1069 2542 1287 2095 6993

IV. čtvrtletí 1111 2712 1333 2084 7240

Zdroj: MPSV V Libereckém kraji přesáhly hranici 28 % celkem tři okresy a to: Liberec (28 %), Semily (28,1 %) a Česká Lípa (28,7 %). V grafu č. 6 je znázorněn počet uchazečů o zaměstnání v předdůchodovém věku s ohledem na daný okres a čtvrtletí. Graf č. 6 Počet uchazečů o zaměstnání v jednotlivých obdobích

Počty nezaměstnaných

3000 2500 I. čtvrtletí

2000

II. čtvrtletí

1500

III. čtvrtletí

1000

IV. čtvrtletí

500 0 Semily

Liberecký kraj

Jablonec nad Nisou

Česká Lípa

Okres

Zdroj: MPSV

45

4.3.7 Královehradecký kraj Z celkového počtu 23 373 uchazečů o zaměstnání bylo na úřadech práce k 31. 12. 2009 vedeno 6349 uchazečů v předdůchodovém věku, coţ činilo z celkového počtu uchazečů o zaměstnání 27,2 %. Z celkového počtu nezaměstnaných v daném okrese dopadl nejlépe okres Náchod s 24,6 % naopak nejvyšší nezaměstnanost lidí v předdůchodovém věku byla v okrese Rychnov nad Kněţnou s hodnotou 28,6 %. V rámci ČR se Královehradecký kraj co se týče počtu nezaměstnaných lidí v předdůchodovém věku umístil na 9. místě. V tabulce č. 7 jsou uvedeny jednotlivé okresy s počty uchazečů v předdůchodovém věku za období I., II., III., a IV. čtvrtletí. Tabulka č. 7 Počet nezaměstnaných uchazečů v předdůchodovém věku za jednotlivá období Okres Trutnov Rychnov nad Kněţnou Náchod Jičín Hradec Králové Celkem

I. čtvrtletí 1599 688 971 963 1250 5471

II. čtvrtletí 1623 790 1066 998 1303 5780

III. čtvrtletí 1659 843 1098 1046 1390 6036

IV. čtvrtletí 1717 862 1147 1054 1569 6349

Zdroj: MPSV V Královehradeckém kraji přesáhly hranici 28 % celkem tři okresy a to: Jičín (28,1 %), Trutnov (28,4 %) a Rychnov nad Kněţnou (28,6 %). Pouze v okrese Náchod nepřesáhla

nezaměstnanost

lidí

v předdůchodovém

věku

z celkového

počtu

nezaměstnaných 25 %. V grafu č. 7 je znázorněn počet uchazečů o zaměstnání v předdůchodovém věku s ohledem na daný okres a čtvrtletí.

46

Počet nezaměstnaných

Graf č. 7 Počet uchazečů o zaměstnání v jednotlivých obdobích 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí

Trutnov

Rychnov nad Kněţnou

Náchod

Jičín

Hradec Králové

Okres

Zdroj: MPSV 4.3.8 Pardubický kraj Z celkového počtu 26 817 uchazečů o zaměstnání bylo na úřadech práce k 31. 12. 2009 vedeno 7350 uchazečů v předdůchodovém věku, coţ činilo z celkového počtu uchazečů o zaměstnání 27,4 %. Z celkového počtu nezaměstnaných v daném okrese dopadl nejlépe okres Pardubice s 26,7 % naopak nejvyšší nezaměstnanost lidí v předdůchodovém věku byla v okrese Ústí nad Orlicí s hodnotou 28,2 %. V rámci ČR se Pardubický kraj co se týče počtu nezaměstnaných lidí v předdůchodovém věku umístil na 10. místě. V tabulce č. 8 jsou uvedeny jednotlivé okresy s počty uchazečů v předdůchodovém věku za období I., II., III., a IV. čtvrtletí. Tabulka č. 8 Počet nezaměstnaných uchazečů v předdůchodovém věku za jednotlivá období Okres Ústí nad Orlicí Svitavy Pardubice Chrudim Celkem

I. čtvrtletí 1884 1707 1324 1320 6235

II. čtvrtletí 1999 1619 1430 1272 6320

III. čtvrtletí 2063 1674 1548 1346 6631

IV. čtvrtletí 2164 1911 1744 1531 7350

Zdroj: MPSV V Pardubickém kraji nebyl ani jeden okres, který by se dostal pod hranici 26 % nezaměstnaných lidí v předdůchodovém věku z celkového počtu nezaměstnaných.

47

V grafu č. 8 je znázorněn počet uchazečů o zaměstnání v předdůchodovém věku s ohledem na daný okres a čtvrtletí. Graf č. 8 Počet uchazečů o zaměstnání v jednotlivých obdobích

Počet nezaměstnaných

2500 2000 I. čtvrtletí

1500

II. čtvrtletí III. čtvrtletí

1000

IV. čtvrtletí 500 0 Ústí nad Orlicí

Svitavy

Pardubice

Chrudim

Okresy

Zdroj: MPSV 4.3.9 Vysočina Z celkového počtu 28 566 uchazečů o zaměstnání bylo na úřadech práce k 31. 12. 2009 vedeno 7407 uchazečů v předdůchodovém věku, coţ činilo z celkového počtu uchazečů o zaměstnání 25,9 %. Z celkového počtu nezaměstnaných v daném okrese dopadl nejlépe okres Třebíč s 24,7 % naopak nejvyšší nezaměstnanost lidí v předdůchodovém věku byla v okrese Havlíčkův Brod s hodnotou 28,9 %. V rámci ČR se kraj Vysočina co se týče počtu nezaměstnaných lidí v předdůchodovém věku umístil na 2. místě. V tabulce č. 9 jsou uvedeny jednotlivé okresy s počty uchazečů v předdůchodovém věku za období I., II., III., a IV. čtvrtletí. Tabulka č. 9 Počet nezaměstnaných uchazečů v předdůchodovém věku za jednotlivá období Okres I. čtvrtletí Ţďár nad Sázavou 1247 Třebíč 1547 Jihlava 1472 Pelhřimov 707 Havlíčkův Brod 1343 Celkem 6316

II. čtvrtletí 1402 1505 1459 777 1461 6604

III. čtvrtletí 1484 1688 1584 744 1483 6983

IV. čtvrtletí 1661 1903 1594 790 1459 7407

Zdroj: MPSV

48

V kraji Vysočina byly pouze dva okresy, které vykazovaly vyšší nezaměstnanost lidí v předdůchodovém věku z celkového počtu nezaměstnaných jak 26 % (Pelhřimov – 26,1 % a Havlíčkův Brod – 28,9 %) V grafu č. 9 je znázorněn počet uchazečů o zaměstnání v předdůchodovém věku s ohledem na daný okres a čtvrtletí.

Počet nezaměstnaných

Graf č. 9 Počet uchazečů o zaměstnání v jednotlivých obdobích 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí

Ţďár nad Sázavou

Třebíč

Jihlava

Pelhřimov Havlíčkův Brod

Okres

Zdroj: MPSV 4.3.10 Jihomoravský kraj Z celkového počtu 65 944 uchazečů o zaměstnání bylo na úřadech práce k 31. 12. 2009 vedeno 17 325 uchazečů v předdůchodovém věku, coţ činilo z celkového počtu uchazečů o zaměstnání 26,3 %. Z celkového počtu nezaměstnaných v daném okrese dopadl nejlépe

okres

Brno-venkov

s 24,8

%

naopak

nejvyšší

nezaměstnanost

lidí

v předdůchodovém věku byla v okrese Znojmo s hodnotou 30,1 %. V rámci ČR se Jihomoravský kraj co se týče počtu nezaměstnaných lidí v předdůchodovém věku umístil na 5. místě. V tabulce č. 10 jsou uvedeny jednotlivé okresy s počty uchazečů v předdůchodovém věku za období I., II., III., a IV. čtvrtletí.

49

Tabulka č. 10 Počet nezaměstnaných uchazečů v předdůchodovém věku za jednotlivá období Okres Znojmo Vyškov Hodonín Břeclav Brno-venkov Brno-město Blansko Celkem

I. čtvrtletí 2507 920 2730 1612 1665 3767 1506 14707

II. čtvrtletí 2035 977 2710 1527 1798 4134 1642 14823

III. čtvrtletí 2009 1014 2848 1522 1947 4395 1728 15463

IV. čtvrtletí 2698 1139 3153 1980 2125 4524 1706 17325

Zdroj: MPSV Hned čtyři okresy vykazovaly nezaměstnanost lidí v předdůchodovém věku niţší neţ 26 %. Byly to Brno-venkov (24,8 %), Hodonín (24,9 %), Brno-město (25,1 %) a Vyškov (25,7 %). V grafu č. 10 je znázorněn počet uchazečů o zaměstnání v předdůchodovém věku s ohledem na daný okres a čtvrtletí.

5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí

la ns ko B

av rn ove nk ov B rn om ěs to B

B

ře cl

n H od on í

V

Zn oj m

yš ko v

IV. čtvrtletí

o

Počet nezaměstnaných

Graf č. 10 Počet uchazečů o zaměstnání v jednotlivých obdobích

Okres

Zdroj: MPSV 4.3.11 Olomoucký kraj Z celkového počtu 41 092 uchazečů o zaměstnání bylo na úřadech práce k 31. 12. 2009 vedeno 11 023 uchazečů v předdůchodovém věku, coţ činilo z celkového počtu uchazečů o zaměstnání 26,8 %. Z celkového počtu nezaměstnaných v daném okrese dopadl nejlépe okres Prostějov s 26,1 % naopak nejvyšší nezaměstnanost lidí v předdůchodovém věku byla v okrese Jeseník s hodnotou 28,8 %. V rámci ČR se Olomoucký kraj co se týče

50

počtu nezaměstnaných lidí v předdůchodovém věku umístil na 8. místě. V tabulce č. 11 jsou uvedeny jednotlivé okresy s počty uchazečů v předdůchodovém věku za období I., II., III., a IV. čtvrtletí. Tabulka č. 11 Počet nezaměstnaných uchazečů v předdůchodovém věku za jednotlivá období Okres Šumperk Přerov Prostějov Olomouc Jeseník Celkem

I. čtvrtletí 2108 1899 1087 3102 974 9170

II. čtvrtletí 2245 2046 1235 3346 786 9658

III. čtvrtletí 2427 2176 1401 3583 739 10326

IV. čtvrtletí 2535 2302 1535 3669 982 11023

Zdroj: MPSV V Olomouckém

kraji

vykazovaly

stejnou

úroveň

nezaměstnanosti

lidí

v předdůchodovém věku z celkového počtu nezaměstnaných dva okresy a to: Přerov a Olomouc (26,4 %). Podobné hodnoty dosahoval také okres Prostějov. V grafu č. 11 je znázorněn počet uchazečů o zaměstnání v předdůchodovém věku s ohledem na daný okres a čtvrtletí. Graf č. 11 Počet uchazečů o zaměstnání v jednotlivých obdobích

Počet nezaměstnaných

3000 2500 2000

Zlín Vsetín

1500

Uherské Hradiště

1000

Kroměříţ

500 0 I. čtvrtletí

II. čtvrtletí

III. čtvrtletí IV. čtvrtletí

Okres

Zdroj: MPSV 4.3.12 Zlínský kraj Z celkového počtu 33 836 uchazečů o zaměstnání bylo na úřadech práce k 31. 12. 2009 vedeno 9295 uchazečů v předdůchodovém věku, coţ činilo z celkového počtu

51

uchazečů o zaměstnání 27,5 %. Z celkového počtu nezaměstnaných v daném okrese dopadl nejlépe okres Kroměříţ s 26,6 % naopak nejvyšší nezaměstnanost lidí v předdůchodovém věku byla v okrese Zlín s hodnotou 28,2 %. V rámci ČR se Zlínský kraj co se týče počtu nezaměstnaných lidí v předdůchodovém věku umístil na 11. místě. V tabulce č. 12 jsou uvedeny jednotlivé okresy s počty uchazečů v předdůchodovém věku za období I., II., III., a IV. čtvrtletí. Tabulka č. 12 Počet nezaměstnaných uchazečů v předdůchodovém věku za jednotlivá období Okres Zlín Vsetín Uherské Hradiště Kroměříţ Celkem

I. čtvrtletí 2020 2242 1761 1495 7518

II. čtvrtletí 2358 2442 1858 1584 8242

III. čtvrtletí 2636 2610 1891 1692 8829

IV. čtvrtletí 2750 2663 2052 1830 9295

Zdroj: MPSV V grafu č. 12 je znázorněn počet uchazečů o zaměstnání v předdůchodovém věku s ohledem na daný okres a čtvrtletí. Graf č. 12 Počet uchazečů o zaměstnání v jednotlivých obdobích

Počet nezaměstnaných

4000 3500 3000 I. čtvrtletí

2500

II. čtvrtletí

2000

III. čtvrtletí

1500

IV. čtvrtletí

1000 500 0 Šumperk

Přerov

Prostějov Olomouc

Jeseník

Okres

Zdroj: MPSV 4.3.13 Moravskoslezský kraj Z celkového počtu 80 581 uchazečů o zaměstnání bylo na úřadech práce k 31. 12. 2009 vedeno 23 404 uchazečů v předdůchodovém věku, coţ činilo z celkového počtu uchazečů o zaměstnání 29 %. Z celkového počtu nezaměstnaných v daném okrese dopadl 52

nejlépe okres Opava s 27,5 % naopak nejvyšší nezaměstnanost lidí v předdůchodovém věku byla v okrese Nový Jičín s hodnotou 30,2 %. V rámci ČR se Moravskoslezský kraj co se týče počtu nezaměstnaných lidí v předdůchodovém věku umístil na 13. místě. V tabulce č. 13 jsou uvedeny jednotlivé okresy s počty uchazečů v předdůchodovém věku za období I., II., III., a IV. čtvrtletí. Tabulka č. 13 Počet nezaměstnaných uchazečů v předdůchodovém věku za jednotlivá období Okres Ostrava-město Opava Nový Jičín Karviná Frýdek Místek Bruntál Celkem

I. čtvrtletí 5464 2589 2533 5851 2787 2293 21517

II. čtvrtletí 5752 2564 2802 5977 3051 2266 22412

III. čtvrtletí 5945 2605 2882 6130 3184 2311 23057

IV. čtvrtletí 5911 2754 3100 6011 3211 2417 23404

Zdroj: MPSV V Moravskoslezském kraji byla nejvyšší nezaměstnanost lidí v předdůchodovém věku. Hned ve čtyřech okresech přesáhla hodnotu 29 %. Byly to okresy Ostrava-město (29 %), Bruntál (29,2 %), Frýdek Místek (29,8 %) a Nový Jičín (30,2 %). V grafu č. 13 je znázorněn počet uchazečů o zaměstnání v předdůchodovém věku s ohledem na daný okres a čtvrtletí. Graf č. 13 Počet uchazečů o zaměstnání v jednotlivých obdobích

Počet nezaměstnaných

7000 6000 5000

I. čtvrtletí

4000

II. čtvrtletí

3000

III. čtvrtletí

2000

IV. čtvrtletí

1000 0 Ostrava- Opava město

Nový Jičín

Karviná Frýdek Místek

Bruntál

Okres

Zdroj: MPSV

53

5 DOPORUČENÍ Pro sníţení nezaměstnanosti by bylo vhodné omezit sociální dávky, zvýšit motivaci pro vznik nových pracovních míst a sníţit a sjednotit daně z přidané hodnoty. Sjednocení sazby daně z přidané hodnoty na Slovensku nepřímo příznivě ovlivnilo fungování zejména malých a středních podniků. Díky těmto změnám vznikly na Slovensku nové moţnosti pro udrţení a vytváření nových pracovních míst. Také atraktivnost SR pro zahraniční investory, která jim nabídla fungující systém investičních pobídek, jednoduché a poměrně nízké daně, kvalifikovanou a levnou pracovní sílu sníţila nezaměstnanost. Je zřejmé, ţe členské země Evropské unie s nízkými daněmi, jako jsou Spojené království, Irsko a Lucembursko, vykazují nízké hodnoty míry nezaměstnanosti. Vysoká ekonomická výkonnost těchto zemí souvisí s daňovou politikou. Tyto země nabízejí velmi dobré podmínky pro podnikání, jehoţ rozvoj s sebou nese další pracovní místa a růst zaměstnanosti. Irsko je kromě toho velmi otevřeno vstupu zahraničního kapitálu. V současné době se uvaţuje nad myšlenkou vytvoření pruţnějšího trhu práce, a tím sníţením nezaměstnanosti. Pracovní místa vytváří hlavně soukromý sektor, a proto je nutné motivovat firmy k jejich nabízení a udrţení. Prioritou je udrţet pokud moţno co nejvíce lidí na jejich pracovních místech prostřednictvím dočasného přizpůsobení pracovní doby v kombinaci s rekvalifikací a s podporou veřejného financování (včetně financování z Evropského sociálního fondu), podpořit podnikání a vytváření pracovních míst, například sníţením nemzdových nákladů na práci, zlepšit účinnost vnitrostátních sluţeb zaměstnanosti poskytováním intenzivního poradenství, školení a vyhledávání práce v prvních měsících nezaměstnanosti, zejména pro mladé nezaměstnané. Rozšířit moţnosti vysoce kvalitního učňovského vzdělávání a stáţí. Podporovat trhy práce prostřednictvím pracovních pobídek, účinných aktivních politik zaměstnanosti a modernizace systémů sociální ochrany, coţ rovněţ vede k lepší integraci znevýhodněných skupin včetně pracovníků s nízkou kvalifikací, migrujících pracovníků a zdravotně postiţených osob. Zlepšovat dovednosti na všech úrovních prostřednictvím celoţivotního vzdělávání a poskytnout všem absolventům škol dovednosti potřebné k tomu, aby si byli schopni najít pracovní místo, pouţít pracovní mobilitu k dosaţení co nejlepšího souladu mezi nabídkou a poptávkou práce.

54

Nacházet pracovní příleţitosti, určit poţadavky na pracovní dovednosti a lépe předvídat poptávku po nich, aby bylo moţné správně nastavit nabídku v oblasti vzdělání a odborné přípravy. Pomáhat nezaměstnaným a mladým lidem začít své vlastní podnikání, např. poskytnutím školení na podporu podnikání a počáteční kapitál nebo sníţením či zrušením daňové povinnosti v začátku podnikání. A v neposlední řadě předvídat a řídit restrukturalizaci prostřednictvím učení se jeden od druhého a výměny osvědčených postupů. Hlavním

problémem

nezaměstnanosti

je

dlouhodobá

nezaměstnanost

a nezaměstnanost osob v předdůchodovém věku. Domnívám se, ţe řešením pro tuto situaci by byla podpora a motivace těchto skupin k celoţivotnímu vzdělávání. K rozvoji motivaci zaměstnanců by měla být podpora hlavně ze strany zaměstnavatele, který by měl zaměstnanci nabídnout moţnost vzdělání např. v oblasti jazykových kurzů, počítačových dovedností, komunikačních a prezentačních dovedností, vedení týmu apod.

55

6 ZÁVĚR Nezaměstnanost lidí v předdůchodovém věku se stává stále větším problémem. Lidé si hůře shání práci, těţko se učí novým věcem, často nejsou ochotni cestovat za zaměstnáním, a i jejich výkonnost je často niţší, neţ u lidí v produktivním věku. V rámci České republiky tvořila skupina lidí v předdůchodovém věku (50 a více let) z celkového počtu nezaměstnaných 26,8 %. V porovnání s lety minulými (2006–2008) patřila tato hodnota k nejniţším za poslední 4 roky. V roce 2006 byla tato hodnota 27,6 %, v r. 2007 dokonce 30,9 % a v r. 2008–29 %. Určitý pokles v rámci celorepublikového průměru lze připsat hospodářské krizi, která zvýšila i počet nezaměstnaných v ostatních věkových kategoriích, a to se také podepsalo na sníţení počtu nezaměstnaných ve věkové skupině 50 a více let. Dlouhodobá vysoká nezaměstnanost lidí v předdůchodovém věku z celkového počtu uchazečů o zaměstnání poprvé od r. 2007 dosáhla v Moravskoslezském kraji pod hranici 30 % a to na 29 %. Nejvyšší byla právě v roce 2007 kdy dosahovala hranice 32,6 %. Nejniţší nezaměstnanost lidí v předdůchodovém věku z celkového počtu uchazečů o zaměstnání byla naopak v Ústeckém kraji–25 %. Právě v Ústeckém kraji se udrţuje nezaměstnanost lidí v předdůchodovém věku na niţších hodnotách jiţ od roku 2006. Nejniţší byla v r. 2006, kdy dosáhla hodnoty 23,9 % a v okrese Teplice byla 20,9 %. Karlovarský, Jihočeský, Jihomoravský kraj a Vysočina se pohybovaly na přibliţně stejné procentické hodnotě nezaměstnanosti lidí v předdůchodovém věku z celkového počtu uchazečů. Tyto okresy nepřesahovaly hranici 27 %, tento výsledek byl sledován i

v roce

2006.

Naopak

nevyšší

hodnoty

byly

sledovány

v r.

2007,

kde např. u Karlovarského kraje byla nezaměstnanost lidí v předdůchodovém věku 30,2 %. Ostatní kraje přesáhly hodnotu 28,5 %. V rámci jednotlivých krajů dopadl nejlépe kraj Ústecký, naopak nejhůře si jiţ delší dobu vede Moravskoslezský kraj, u kterého lze připsat tuto tendenci postupného sniţování pracovních míst v hutním a těţebním průmyslu. Naopak lidé ţijící v Ústeckém kraji se s útlumem těţby uhlí vyrovnali lépe díky dobré příhraniční poloze s Německem.

56

7 RESUME Unemployment of population beyond the age of fifty is becoming more and more a problem. It is more difficult for them to find a job, it is harder to learn new things and they are less willing to commute, even their performance is often lower than younger people. In case of the Czech Republic unemployedt population beyond the age of fifty totales 26,8% of whole unemployed population. In comparison with recent years (2006-2008) this rate is among the lowest. In 2006 the rate was 27,6% in 2007 even 30,9% and in 2008 29%. Due to ecenomic crisis which increased number of unemployed people in other age categories the rate of unemployed population beyond the age of fifty decreased, For he first time in Moravan-Silesian region since 2007 long term unemployment of population beyond the age of fifty dropped below 30%. The rate was highest in 2007 when it reached 32,6%. On the other hand the lowest rate of unemployed population beyond the age of fifty was in Ústí nad Labem Region-25%. In this region the rate of unemployed population beyond the age of fifty is at lowest values since 2006. In 2006 the rate was 23,9% and in Teplice district was 20,9% In Karlovy Vary Region, South Bohemian Region, South Moravian Region and Vysočina Region the rates of unemployed population beyond the age of fifty were at the same level. In these regions the rate wasn’t higher than at 27%. Only in 2007 the rate reacherd higher- in Karlovy Vary Regio the rate of unemployed population beyond the age of fifty went up tu 30,2% and in the other regions above 28,5% In comparison of regions best result have Ústí nad Labem Region and on the other hand long term worst results have Moravan-Silesian region where the reason for this is continuous detriment of working places in metallurgical and mining indusrty. On the contrary people in Usti nad Labem region settled with the fact of decrease of workong places in mining idustry better thanks to the convenient location on boardrs with Germany.

57

8 POUŽITÁ LITERATURA Monografie 1. BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. 2. FRAIT, J., ZEDNÍČEK, R. a kol. Makroekonomie pro základní a středně pokročilý kurz. Ostrava: Mc PROM, s.r.o., 1995. 181 s. ISBN 80-7078-296-X. 3. HELÍSEK, M. Makroekonomie. Slaný: Melandrium, 2002, 326 s. ISBN 80-8617525-1. 4. HELÍSEK, M. Makroekonomie – Základní kurs. 2. vyd. Praha: Melandrium, 2002. 166 s. ISBN 80-86175-25-1. 5. JUREČKA, V., JANOŠÍKOVÁ, I. Makroekonomie : základní kurs. Ostrava: VŠB – Technická universita Ostrava, 2004. 299 s. ISBN 80-248-0530-8. 6. KLÍMA, J. Makroekonomie. Praha: Alfa Publishing, 2006. 144 s. ISBN 80-8685127-3. 7. KOLIBOVÁ, H., KUBICOVÁ, A. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2005. 233 s. ISBN 80-7248-321-8. 8. KONEČNÝ, B. Makroekonomie. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1993. 199 s. ISBN 80-01-01051-1. 9. KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. Praha: Professional Publishing, 2003. 199 s. ISBN 80-86419-48-7. 10. KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha: ASPI, a.s., 2007 11. LIŠKA, V. a kol. Makroekonomie. Praha: Professional Publishing, 2004. 628 s. ISBN 80-86419-54-1. 12. LIŠKA, V., SEDLÁČEK, M. Ekonomie pro techniky. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2005.128 s. ISBN 80-864119-96-7. 13. OURODA, S. Sociologie. 1. vyd. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004. 160 s. ISBN 80-7157-766-9. 14. SAMUELSON, P.A., NORDHAUS, W. D. Ekonomie. Praha: Svoboda, 1991. 1011 s. 15. SOUKUPOVÁ, J. a kol. Mikroekonomie. Praha: Managment press, 2004. 548 s. ISBN 80-7261-061-9.

58

16. TOMAŢIČ, I., a kol. Ekonomie pro právníky. 1. vyd. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2003. 316 s. ISBN 80-86473-36-8. 17. VLČEK, J. a kol. Ekonomie a ekonomika. 3. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005. 560 s. ISBN 80-7357-103-X.

Internetové zdroje 1. Beneš, R. Vývoj nezaměstnanosti [online]. 14. října 2003 [cit. 2010-02-08]. Dostupné z: . 2. Duháň, Š. Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [online]. 5. září 2005, [cit. 2010-06-12]. Dostupné z: . 3. Gola, P. Dlouhodobá nezaměstnanost v EU je kritická [online]. 5. května 2004 [cit. 2010-04-12]. Dostupné z: . 4. Mikuš, M. Dlouhodobá nezaměstnanost [online]. 2008 [cit. 2010-02-08]. Dostupné z: . 5. Tvrdoň, M. Výše dobrá, struktura ne [online]. 16. srpna 2007 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z: . 6. Nezaměstnanost v Česku stále roste! Nabídka práce je chudá [online]. MPSV, 2010 [cit 2010-04-05] Dostupné z: . 7. Práce a právo [online]. MPSV, 2009 [cit 2010-05-19] Dostupné z: . 8. Regionální statistika úřadů práce v ČR 2006 [online]. MPSV, 2010 [cit 2010-0405] Dostupné z: . 9. Regionální statistika úřadů práce v ČR 2007 [online]. MPSV, 2010 [cit 2010-0405] Dostupné z: . 10. Regionální statistika úřadů práce v ČR 2008 [online]. MPSV, 2010 [cit 2010-0405] Dostupné z: . 11. Regionální statistika úřadů práce v ČR 2009 [online]. MPSV, 2010 [cit 2010-0405] Dostupné z: .

59

12. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2006 [online]. MPSV, 2010 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z: . 13. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2007 [online]. MPSV, 2010 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z: . 14. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2008 [online]. MPSV, 2010 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z: . 15. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009 [online]. MPSV, 2010 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z: . 16. Trh práce v regionech [online]. ČSÚ, 2010 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z: . 17. V květnu opět výrazný pokles nezaměstnanosti [online]. Eurostat, 2010 [cit. 201004-05]. Dostupné z: . 18. Znevýhodněné skupiny [online]. FONDY EVROPSKÉ UNIE, 2004 [cit. 2009-1218]. Dostupné z: .

Právní předpisy Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů v platném znění Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 585/2006., který upravuje pracovně právní vztahy

60

9 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Obr. 1 Míra nezaměstnanosti v letech 2000–2009 (%) Příloha č. 2: Obr. 2 Dlouhodobá nezaměstnanost - podíl nezaměstnaných déle neţ 1 rok na celkové nezaměstnanosti za rok 2009 (%) Příloha č. 3: Tab. 1 Vývoj míry nezaměstnanosti podle věku Příloha č. 4: Tab. 1 Nezaměstnanost v jednotlivých sektorech a odvětvích Příloha č. 4: Obr. 3 Míra nezaměstnanosti muţů a ţen v rámci jednotlivých krajů za rok 2009 Příloha č. 5: Obr. 4 Vzdělanostní struktura populace ve věku 25-64 let za rok 2009 (%) Příloha č. 6: Obr. 5 Rozloţení míry nezaměstnanosti podle vzdělání v roce 2008 Příloha č. 7: Obr. 6 Míra nezaměstnanosti v okresech České republiky k 31. 12. 2009 Příloha č. 8: Tab. 2 Procentické vyjádření počtu nezaměstnaných uchazečů v předdůchodovém věku z celkového počtu uchazečů o zaměstnání za rok 2006 Příloha č. 9: Tab. 3 Procentické vyjádření počtu nezaměstnaných uchazečů v předdůchodovém věku z celkového počtu uchazečů o zaměstnání za rok 2007 Příloha č. 10: Tab. 4 Procentické vyjádření počtu nezaměstnaných uchazečů v předdůchodovém věku z celkového počtu uchazečů o zaměstnání za rok 2008 Příloha č. 11: Tab. 5 Procentické vyjádření počtu nezaměstnaných uchazečů v předdůchodovém věku z celkového počtu uchazečů o zaměstnání za rok 2009

61