MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV
Bakalářská práce
Brno 2015
Veronika Šindelková
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV
TRANSFORMACE REGIONU PO ROCE 1989 NA PŘÍKLADU SO ORP JIHLAVA SE ZAMĚŘENÍM NA ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL
Bakalářská práce
Veronika Šindelková
Vedoucí práce: doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D.
Brno 2015
Bibliografický záznam Autor:
Veronika Šindelková Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav
Název práce:
Transformace regionu po roce 1989 na příkladu SO ORP Jihlava se zaměřením na zpracovatelský průmysl
Studijní program:
PřF B-GK Geografie a kartografie
Studijní obor:
PřF GEOG Geografie
Vedoucí práce:
doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph. D.
Akademický rok:
2014/2015
Počet stran:
53+11
Klíčová slova:
Transformace; podnik; zpracovatelský průmysl; zaměstnanci; výroba; Jihlava; SO ORP
Bibliographic Entry Author
Veronika Šindelková Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography
Title of Thesis:
The transformation of the region after 1989, using the example of SO ORP Jihlava for the process industry
Degree programme:
PřF B-GK Geografie a kartografie
Field of Study:
PřF GEOG Geografie
Supervisor:
Doc. RNDr. Milan Jeřábek , Ph. D.
Academic Year:
2014/2015
Number of Pages:
53+11
Keywords:
Process industry; transformation; company; production; employees; Jihlava
Abstrakt V této bakalářské práci se věnujeme transformaci zpracovatelského průmyslu v SO ORP Jihlava. O největších proměnách regionálního procesu transformace vypovídají změny objemu a struktury výroby, stejně jako počty zaměstnanců největších podniků. Srovnávána jsou data za dostupné roky 1987, 2006 a 2013. V závěrečné části jsou na příkladech rozhovorů ze tří vybraných podniků popsány změny a následky transformačního období v různých odvětvích zpracovatelského průmyslu, především se zaměřením na vývoj počtu zaměstnanců a jejich složení, dodavatelsko-odběratelských vztahů a zaměření výroby. Konkrétně byly vybrány podniky TKZ Polná, spol. s r. o., Pivovar Jihlava, a. s. a Moravské kovárny, a. s.
Abstract This thesis deals with the transformation of the process industry of SO ORP Jihlava. The biggest changes of the region and transformation process can be observed on changes of output, structure of production and amount of employees. The data of available years 1987, 2006 and 2013 were compared. At the end we chose three different companies from various branches of process industry, where we were interviewing about changes and consequences of the transformation period. Mostly we were talking about the number and structure of employees, supplier- customer relations and production orientation. Specifically the firms TKZ Polná, s. r. o., Pivovar Jihlava, a. s. and Moravské kovárny, a. s. were chosen.
Masarykova univerzita
Přírodovědecká fakulta
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Student: Studijní program: Studijní obor:
Veronika Šindelková Geografie a kartografie Geografie
Ředitel Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje bakalářskou práci s tématem:
Transformace regionu po roce 1989 na příkladu SO ORP Jihlava se zaměřením na zpracovatelský průmysl The transformation of the region after 1989, using the example of SO ORP Jihlava for the process industry Zásady pro vypracování: 1. Úvod, cíl práce, rešerše literatury 2. Metodika, vymezení území 3. Stručná obecná charakteristika politických, ekonomických a sociálních změn po roce 1989 4. Zpracovatelský průmysl: odvětvová struktura, zaměstnanost, výrobní zóny, dodavatelsko- odběratelské vztahy, vlastnictví, ekonomika, výroba, efektivita, produktivita 5. Shrnutí nejzásadnějších změn 6. Závěr – prognóza budoucího vývoje
Rozsah grafických prací:
podle potřeby
Rozsah průvodní zprávy:
cca 30 – 40 stran
Seznam odborné literatury: HAMPL, M. (2001):. Regionální vývoj: specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. Praha: Univerzita Karlova. Fakulta přírodovědecká, 2001, 328 s. ISBN 809026 8668. MACHONIN, P. (2005): Česká společnost a sociologické poznání :(problémy společenské transformace a modernizace od poloviny šedesátých let 20. století do současnosti). Vyd. 1. Praha: ISV, 2005. 286 s. ISBN 80-86642-39-9. BLAŽEK, L. (1997): České podniky v procesu transformace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 30 s. ISBN 80-210-1515-2. SPĚVÁČEK, V. a kol. (2003): Ekonomické, politické a sociální aspekty transformace české společnosti. Praha: VŠE, 428 s. VANČURA, M. (2002): Geografické aspekty transformace průmyslové výroby v ČR po roce 1989 (na příkladě potravinářského průmyslu). 125 l., [42] l. příl. TOUŠEK, V., TONEV, P. (2002): Jihlava: pól hospodářského rozvoje kraje Vysočina? In Ekonomické a adaptační procesy 2002 pro české průmyslové regiony před vstupem do EU. Sborník abstraktů z mezinárodní vědecké konference. Ostrava, Ekonomická fakulta VŠB - Technická univerzita Ostrava, s. 91-92. ISBN 80-248-0126-4.
Jazyk závěrečné práce:
čeština
Vedoucí bakalářské práce:
doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D.
Podpis vedoucího práce: Datum zadání bakalářské práce:
říjen 2014
Datum odevzdání bakalářské práce: do 14. května 2015
RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu
Se zadáním bakalářské práce souhlasím, jsem si vědoma, že zadání práce je závazné. Převzala: ............................................................... dne .......................................
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucímu bakalářské práce doc. RNDr. Milanu Jeřábkovi, Ph.D. za jeho odborné vedení a cenné rady. Dále chci poděkovat RNDr. Ondřeji Šerému, Ph.D. a Mgr. Petru Tonevovi, Ph.D. za poskytnutá data a představitelům podniků Moravské kovárny, a. s., Pivovar Jihlava, a. s. a TKZ Polná, spol. s. r. o. za poskytnuté rozhovory.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.
Brno 28. dubna 2015
……….……………………………… Veronika Šindelková
Obsah
1 ÚVOD ............................................................................................................................... 11 1.1 Cíl práce ..................................................................................................................... 11 1.2 Zdroje dat ................................................................................................................... 11 1.3 Rešerše literatury........................................................................................................ 12 2 METODIKA A KLASIFIKACE PRŮMYSLU ............................................................... 16 2.1 Metodika .................................................................................................................... 16 2.2 Klasifikace průmyslu a její změny ............................................................................. 17 3 VYMEZENÍ A STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ .......................................... 21 4 CHARAKTERISTIKA ZMĚN PO ROCE 1989 .............................................................. 23 4.1 Obecné politické, ekonomické a sociální změny po roce 1989 ................................. 23 4.2 Změny ve zpracovatelském průmyslu v období transformace ................................... 28 5 ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL V SO ORP JIHLAVA ............................................. 30 5.1 Situace v SO ORP Jihlava do roku 1989 ................................................................... 30 5.2 Situace v SO ORP Jihlava po roce 1989 .................................................................... 32 5.3
Současná situace v SO ORP Jihlava ..................................................................... 35
5.3.1
Analýza databáze HBI ................................................................................... 35
5.3.2
Případové studie vybraných podniků ............................................................. 37
6 ZÁVĚR ............................................................................................................................. 49 7 ZDROJE............................................................................................................................ 51 8 SEZNAM PŘÍLOH........................................................................................................... 54
10
1 ÚVOD Tato bakalářská práce se snaží zhodnotit transformaci zpracovatelského průmyslu v SO ORP Jihlava po roce 1989. Již od počátku zpracovávání tohoto tématu jsem musela řešit otázku, zda se snažit toto téma pojmout kvantitativně a změny situace ve zpracovatelském průmyslu popisovat na základě získaných dat ze statistických databází o velkém množství podniků, či se v rámci tohoto tématu zaměřit spíše na vybrané jednotlivé subjekty a na jejich příkladu se pokusit transformaci demonstrovat. Ve své finální podobě tak bude práce obsahovat jak kvantitativní část, kde bude zhodnocena situace prostřednictvím základních údajů o jednotlivých odvětvích ve vybraných letech, tak kvalitativní část, ve které bude podrobněji popsán proces transformace v modelových podnicích v tomto správním obvodu.
1.1 Cíl práce Cílem práce je potvrdit předpoklad, že situace ve zpracovatelském průmyslu se před a po roce 1989 proměnila z produkce spíše koncentrované a typizované k produkci více rozvětvené a specializované. Konkrétně se práce snaží odpovědět na otázky, zda se struktura zpracovatelského průmyslu změnila natolik, že z něho vymizela nějaká konkrétní odvětví, zda se nějakým výraznějším způsobem změnila struktura průmyslových podniků (jejich velikost, zaměření výroby či počet zaměstnanců), popřípadě zda se výrazně změnil vliv podniků v regionu či odvětví. Tato změna bude pravděpodobně zapříčiněna globalizací a otevřením trhu, tudíž rostoucí konkurencí a změnou odbytišť, jakož i proměnou rámcových podmínek v Česku a jednotlivých lokalit řešeného území.
1.2 Zdroje dat Jako podkladová data pro tuto práci slouží data z databáze podniků Centra pro regionální rozvoj PřF MU z roku 1987, která obsahuje kompletní seznam podniků roztříděných podle jednotlivých okresů. Z nich jsou pro potřeby práce vybrány podniky působící v té době v SO ORP Jihlava. K těmto podnikům je uvedeno, kolik zaměstnanců zde působilo a jaký byl roční obrat podniků. Neúplným, ale přinejmenším doplňkovým zdrojem jsou data za rok 11
1999, dostupná v databázi činných ekonomických subjektů Centra regionálního rozvoje PřF MU. Tento soubor obsahuje nejvýraznější podniky v jednotlivých krajích České republiky a pro tuto práci (pro SO ORP Jihlava) zde nalezneme pouze 5 největších podniků. Dále jsou v interní databázi ESF MU na vyžádání k dispozici data za obce okresu Jihlava z roku 2006, ze kterých o podnicích můžeme zjistit nejen počet zaměstnanců a sídlo na vybrané pobočce, ale i počet zaměstnanců v rámci celé České republiky. Za rok 2011 jsou k dispozici data obdobného rozsahu, ovšem pouze o 16 největších podnicích v okrese Jihlava. Zdrojem těchto dat je Centrum pro regionální rozvoj Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Nejaktuálnější data se dají dohledat po přihlášení do online databáze firem HBI1. Jedná se většinou o počet zaměstnanců (aktuálně k r. 2013) a v některých případech i o roční obrat podniků. Přesto, že je databáze HBI cenným a ojedinělým zdrojem dat o podnicích, její věrohodnost snižují občasné chyby. V této databázi budou dohledávány všechny podniky sídlící v jednotlivých obcích SO ORP Jihlava. V druhé části práce bude uveden výsledek kvalitativního výzkumu (rozhovorů) provedených s představiteli tří vybraných podniků. Tyto rozhovory budou se souhlasem komunikačních partnerů nahrávány na diktafon a později vyhodnocovány a přepisovány. Otázky rozhovorů se týkají nejen témat o chodu a změně chodu společností, ale také o vlivu ekonomické krize po roce 2007, vlivu konkurence a změně výrobních postupů, odbytišť, popřípadě zdrojů materiálu a podobně. Nechybí ani otázky zaměřující se na postavení, počet, původ a vzdělání zaměstnanců podniků. Jako příprava pro tyto rozhovory poslouží nejen internetové stránky jednotlivých podniků, ale také dostupné výroční zprávy.
1.3 Rešerše literatury Kniha Česká společnost a sociologické poznání (MACHONIN, 2005) nese podtitul Problémy společenské transformace a modernizace od poloviny 60. let 20. století do současnosti. K tématu bakalářské práce se autor částečně dostává v kapitole o postsocialistické společnosti, kde připomíná některé změny a problémy spojené se sametovou revolucí a jejími následky. Autor se však transformací zabývá spíše z pohledu politického, popřípadě částečně ekonomického. V kapitole věnující se modernizaci a postsocialistické transformaci zmiňuje, že po ukončení studené války se rozvinula celá řada 1
HBI (2015): Online databáze firem, http://www.hbi.cz/ (26. 4. 2015) 12
společenských transformací v různých zemích, nicméně český typ transformace řadí k transformacím postsocialistickým, které byly vlastně pokračováním ‚,sametových revolucí‘‘ ve středoevropských zemích. Na počátku transformace se podle autora prosazoval silný vliv mezinárodních ekonomických a politických institucí, které se snažily uplatnit jednoduchý přechodový koncept. Již v polovině 90. let se však ukázalo, že do tohoto konceptu je nutné zařadit další faktory. Jednotlivé demokratické vlády a jejich přístup k tržní politice, rozvoj informačních technologií a rychlosti přenosu informací společně ovlivňovaly průběh transformace. I přes celkový proces modernizace proto musíme oddělovat transformaci sociálně politickou a ekonomickou (MACHONIN, 2005, s. 219). Tématem české transformace se v díle Regionální vývoj: Specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie (HAMPL a kol., 2001) zabývá pouze první a nejméně rozsáhlá část sestávající ze dvou kapitol. V knize je relativně uceleně a generalizovaně vyhodnoceno zhruba desetileté transformační období v České republice. Pozornost je zaměřena jak na významovou hierarchizaci reálných tendencí změn v socioekonomické úrovni a výkonnosti regionů, tak v proměnách geografické organizace společnosti. Dále je sledováno formování institucionální „nadstavby“ regionálního rozvoje - územní administrativa a regionální politika nejen centra, ale i samosprávních územních jednotek. Regionální diference jsou sledovány na úrovni okresů vzhledem ke koncentraci pracovních příležitostí do měst a vyjížďkovému charakteru v jejich zázemí. Tento trend potvrdily odpovědi komunikačních partnerů při prováděných rozhovorech ve všech zkoumaných podnicích. Kniha Transformace české ekonomiky, politické, ekonomické a sociální aspekty (SPĚVÁČEK a kol., 2002) se dělí do šesti kapitol, nejzajímavějšími jsou pro potřeby této práce kapitoly 2 (Makroekonomický vývoj ČR) a 3 (Strukturální změny v období transformace). V druhé kapitole (SPĚVÁČEK, 2002) je popisován vývoj transformace, především z ekonomického hlediska, jednotlivé fáze transformace se zásadními informacemi a změnami i některé faktory, které transformaci ovlivňovaly. V kapitole č. 3 (KADEŘÁBKOVÁ, SRHOLEC, 2002) jsou hodnoceny strukturální změny, jejich vývojové trendy se zvláštní pozorností věnovanou sektoru zpracovatelského průmyslu a mezinárodní srovnání vývoje České republiky ve skupině dalších středoevropských vyspělejších tranzitivních ekonomik.
13
Kolektiv autorů, který se podílel na knize Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice (HAMPL a kol., 1996), hledá pravidelnosti v regionální diferenciaci transformačních procesů a v jejich objasňování. Pro potřeby bakalářské práce je důležitá kapitola zabývající se strukturálními změnami ekonomiky se zvláštním zřetelem na zpracovatelský průmysl od Ludvíka Kopačky. Tato kapitola shrnuje hlavní tendence ve vztahu k transformaci po roce 1989. Dílo Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext (HAMPL, 2005) je monografií zabývající se změnami geografické organizace společnosti v České republice v transformačním období a zvláště mezi lety 1991 a 2001. Relevantní informace obsahuje třetí kapitola s názvem Současné tendence vývoje regionální a sídelní diferenciace, která se zaměřuje na analýzy změn a dosaženého stavu v průběhu transformace. Publikace s názvem Aktuální problémy ČR – 1. díl Průmysl (TOUŠEK, VANČURA, 1996) řeší problematiku vývoje a transformace průmyslové výroby v první polovině 90. let. Snaží se vysvětlit vývoj a změny, které předcházely transformaci, dále změny, jež ji umožnily, a v další části současný stav a důsledky, které transformace měla, jakož i aktuální (v roce 1996) trendy v rozvoji jednotlivých průmyslových odvětví. V periodiku Geografické rozhledy vyšel článek s názvem Geografické aspekty politické, hospodářské a průmyslové transformace po roce 1989 I. (KOPAČKA, 2010). Autor vybírá některé ukazatele transformačního vývoje hospodářství a průmyslu ČR v dílčích obdobích a fázích po roce 1989. Jako jednu z velkých viditelných změn transformace uvádí přechod od socialistických průmyslových center, jakožto pomalu mizících „památníků“ industrializace, ke vzniku opuštěných areálů (brownfields) a nových průmyslových zón na zelené louce (greenfields). V navazujícím článku převážně kritizuje průběh české transformace, zvláště z politického a ekonomického hlediska. Shrnuje také dva procesy (deindustrializace, terciarizace) v transformaci hospodářství, jež průmysl v průběhu transformace nejvíce ovlivnily. Transformací české ekonomiky po roce 1990 se zabývá mj. BOUDOVÁ (2008), když příznačně shrnuje její výhody a nevýhody.
14
Tématem transformace průmyslové výroby v ČR po roce 1989 se ve své disertační práci zabýval na příkladu potravinářského průmyslu Michal Vančura (2002). Článek Jihlava: pól hospodářského rozvoje kraje Vysočina? (TOUŠEK, TONEV, 2002) se zabývá městem Jihlava, jakožto dynamicky rostoucím městem, v němž významně poklesla míra nezaměstnanosti. Autoři popisují nejvýznamnější podniky působící v tomto městě, jejich změny a vývoj v průběhu transformačního období i jejich vliv na region.
15
2 METODIKA A KLASIFIKACE PRŮMYSLU 2.1 Metodika Na úvod práce bude popsána obecná teorie, která se vztahuje k problematice transformace hospodářství a průmyslu po roce 1989 v České republice. K tomuto tématu nelze přistupovat pouze z hlediska geografie, ale je nutné mít přehled i o ekonomických, sociálních a dalších změnách, jež se v této době udály. Dalším důležitým předpokladem pro kvalitní zpracování této práce je znalost a orientace zdejšího území i podnikatelské sféry, přírodních, sociálních a ekonomických podmínek v podobě geografické charakteristiky. Tyto podmínky průmysl bezpochyby ovlivňují, a proto budou popsány v další části práce. Následně se zaměřím na výčet a interpretaci zjištěných dat o průmyslových podnicích operujících v tomto území. Nejprve bude prostor věnován datům z roku 1987, jakožto datům předrevolučním, podrobně budou rozebrána data z roku 2006, jako nejbližší časově dostupné srovnání vývoje, a na závěr bude komentována současná situace (r. 2013) podniků působících v zpracovatelském průmyslu. Komparace bude provedena na základě změn velikosti podniků, počtu zaměstnanců, popřípadě změn zaměření výroby. Tato data a jakýsi přehled struktury zpracovatelského průmyslu v SO ORP bude následně doplněn podrobnými případovými studiemi tří vybraných podniků. Každý z těchto podniků zpracovatelského průmyslu by měl v ideálním případě nějakým způsobem vypovídat o situaci v celém odvětví. Na základě jak kvantitativního, tak i kvalitativního přístupu se budu snažit v závěru odpovědět na původní hypotézy práce, popřípadě představit nové poznatky, ke kterým jsem při zpracování práce dospěla. Ke zjištění současné situace ve vybraných podnicích bylo provedeno terénního šetření, v rámci kterého jsem navštívila vybrané podniky a provedla zde rozhovor. Kritériem pro výběr podniků bylo jejich začlenění do zpracovatelského průmyslu, lokace v SO ORP Jihlava a historie sahající před rok 1989. Při přípravě rozhovorů jsem vycházela z informací a dat dostupných na webových stránkách podniků, ve výročních zprávách, databázi HBI a v obchodním rejstříku. Z těchto zdrojů jsem dohledala stručnou historii podniku, včetně zaměření výroby, ale i významné mezníky v jejím vývoji, včetně roku založení. Struktura rozhovoru:
16
• • • • • • • • • • •
Jak se změnilo zaměření a objem výroby po roce 1989 oproti předchozímu stavu? Jaký následky měla pro chod podniku ekonomická krize v roce 2007? Odkud pochází suroviny a materiál, určený pro výrobu ve Vašem podniku? Zaměřujete se více na domácí či světový trh? Do kterých zemí exportujete nejvíce? Máte nějaké obchodní partnery? Jaký je aktuální počet zaměstnanců? Dokázal byste popsat změny počtu zaměstnanců od roku 1989 do současnosti? Jaký je podíl žen na počtu pracovníků? Jaký je podíl vysokoškolsky vzdělaných na počtu zaměstnanců? Jakým způsobem se podílíte na vzdělávání a kvalifikaci Vašich zaměstnanců? Dokázal byste určit poměr pracujících z města a dojíždějících z okolních vesnic? Má firma výraznou konkurenci? Jak byste popsal Vaší pozici na trhu? Plánujete rozšiřování výroby, popř. jaké jsou Vaše vyhlídky do budoucna?
2.2 Klasifikace průmyslu a její změny Pokud bychom se snažili sledovat průmysl jako celek, nepodařilo by se nám rozlišovat a popisovat tendence jeho vývoje. Z toho důvodu byly vytvořeny klasifikace průmyslu, které člení průmysl na menší celky se společnými znaky. Těchto klasifikací existuje větší množství, v této bakalářské práci budeme vycházet především z Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) a klasifikace ekonomických činností NACE. Do roku 1992 bylo používáno rozdělení průmyslu podle funkce využití finálních výrobků. Toto členění rozdělovalo průmysl na dvě části (těžký a lehký průmysl), jež se dále členily na 18 základních odvětví.
17
Tab. 1: Srovnání členění průmyslu před rokem 1992 a kategorií OKEČ Kód OKEČ
DA
DB DC DD DE
DF DG DH DI
DJ
DK DL DM DN
Kate gorie OKEČ
Tě žký průmysl (výroba výrobních prostředků)
Průmysl potravinářský a tabákový Textilní a oděvní průmysl Kožedělný průmysl Dřevozpracující průmysl Papírenský a polygrafický průmysl, vydavatelské činnosti Koksování, rafinérské zpracování ropy, výroba jaderných paliv Chemický a farmaceutický průmysl Gumárenský a plastikářský průmysl Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot
Lehký průmysl (výroba spotře bních pře dmě tů) výroba mrazírenská, zřídelní a tabáková průmysl potravin a pochutin textilní průmysl oděvní průmysl kožedělný průmysl
dřevozpracující průmysl průmysl papíru a celulózy polygrafický průmysl
NACE 10 11 12 13 14 15 16 31 17 18 19
průmysl paliv chemický průmysl
20 21 22
průmysl stavebních průmysl skla, keramiky hmot a porcelánu elektrotechnický a kovozpracující průmysl Výroba kovů a hutnictví železa kovodělných výrobků hutnictví neželezných kovů Výroba strojů a zařízení strojírenský průmysl Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Zpracovatelský průmysl ostatní průmyslová jinde neuvedený energetický průmysl výroba
(Zdroj: TOUŠEK, 2008, s. 187, Spěváček, 2002, s. 263, vlastní zpracování)
18
23 24 25
28 26 27 29 30 32 33
Zpracovatelský průmysl je průmyslným odvětvím, kterého se dotkla změna odvětvové klasifikace. Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) používaná v České republice od roku 1994 dělí průmysl na 17 dílčích odvětví, která jsou sdružena do tří základních odvětví – těžby (a dobývání) nerostných surovin, zpracovatelského průmyslu a výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Tato klasifikace je identická s mezinárodní typovou klasifikací odvětví (ISIC) a Statistickým úřadem OSN byla doporučena všem tranzitivním ekonomikám (VANČURA, 2002, s. 19). Byla vytvořena na základě revize statistické klasifikace ekonomických činností NACE2. Zpracovatelský průmysl se v rámci této klasifikace dělí do 14 kategorií. Od roku 2008 došlo v české statistické praxi k výrazné změně, kdy začala platit nová Klasifikace ekonomických činností (CZ – NACE). Ta člení průmysl na 21 sekcí, z nichž sekce C - Zpracovatelský průmysl je rozdělena do dalších 24 kategorií.
2
Zkratka odvozena z francouzského názvu „Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes“. Tuto klasifikaci používá Evropská unie (Evropské společenství) od roku 1970.
19
Tab. 2: Členění zpracovatelského průmyslu podle klasifikace CZ - NACE Kód 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33
Zpracovatelský průmysl Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení j. n. Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení
(Zdroj: TOUŠEK, KUNC, VYSTOUPIL a kol., 2008, s. 188) Díky těmto proměnám klasifikací odvětví a kategorií zpracovatelského průmyslu změnilo v průběhu posledních dvaceti let mnoho podniků své zařazení. Rozsah těchto změn však musíme hodnotit s určitou opatrností, a to především na počátku transformace, kdy u řady činností došlo pouze k úpravě klasifikace jejich sektorové příslušnosti po rozdělení velkých podniků. Tyto podniky mohly mít širší záběr činností, které spadaly do jiných odvětví (KADEŘÁBKOVÁ, SRHOLEC, 2002).
20
3 VYMEZENÍ A STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ
Správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP) Jihlava je z hlediska administrativního členění součástí okresu Jihlava (LAU 1) spolu s SO ORP Telč. Dále ho můžeme začlenit do Kraje Vysočina (NUTS 3), regionu soudržnosti Jihovýchod (NUTS 2) a státu ČR (NUTS 1 i 0). Řešené území nalezneme ve středu Vysočiny na historické hranici Čech a Moravy. Obklopují ho SO ORP: na jihu Telč z okresu Jihlava, na západě Pelhřimov a Humpolec z okresu Pelhřimov, na severu Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou ze stejnojmenných okresů a na východě Velké Meziříčí a Třebíč z okresu Třebíč. Nemá žádnou hranici s SO ORP mimo Kraj Vysočina. Z geomorfologického hlediska leží SO ORP v České vysočině, konkrétně v její jižní části, na Českomoravské vrchovině. Území leží v Křemešnické vrchovině, nejvyšším bodem je vrch Čeřínek (761 m), nejnižším místem je prostor, kde řeka Jihlava překračuje hranice správního území. Území SO ORP je členité, krajina kopcovitá, nalezneme zde velké množství lesních porostů (ČSÚ, @2013). Nezanedbatelný je i počet rybníků a potoků. Přes správní obvod protéká jen několik větších vodních toků, např. řeka Jihlava a Brtnice, nedaleko Panenské Rozsíčky pramení Moravská Dyje. Největší vodní nádrží je ta v Hubenově, která zásobuje vodou krajské město Jihlava, mezi největší rybníky patří Jezdovický v Jezdovicích u Třeště, Pávovský u Jihlavy a Peklo v Polné. Rozloha SO ORP dosahovala k 31. 12. 2013 922 km2. Hustota zalidnění činí cca 108 osob na km2, což je oproti celému Kraji Vysočina nadprůměr. K 31. 12. 2014 správní obvod obývalo 99 691 obyvatel v 79 obcích. Čtyři obce (Jihlava, Polná, Třešť a Brtnice) mají status města, šest obcí (Batelov, Stonařov, Dolní Cerekev, Luka nad Jihlavou, Větrný Jeníkov a Kamenice) užívá status městysu. Na celkovém počtu obyvatel kraje se správní obvod podílí téměř pětinou, zatímco na jeho rozloze jen necelými 14 %. Téměř dvě třetiny obyvatel správního obvodu žijí ve výše uvedených městech. Nejvíce se zde také projevuje vliv krajského města, ve kterém má trvalé bydliště cca polovina obyvatel správního obvodu (ČSÚ, @2014). Seznam všech obcí spadajících v současné době do SO ORP Jihlava najdeme v přílohách (Příl. 8.1).
21
Necelá třetina správního obvodu je pokryta lesy, cca 3/5 území tvoří zemědělská půda. Nezanedbatelnou část území zabírají i trvale travnaté porosty, které jsou z velké části využívány jako pastviny pro dobytek. Živočišná výroba má v zemědělství větší podíl než rostlinná produkce a je zaměřena především na pěstování řepky ozimé, ječmene, pšenice a brambor. Na zaměstnanosti v SO ORP se nevíce podílí strojírenský průmysl (firma Bosch Diesel), velký podíl má i dřevozpracující (Kronospan), potravinářský (Kostelecké uzeniny) a textilní (Vývoj Třešť) průmysl. Co se týče dopravní situace, v SO ORP najdeme převážnou většinu silnic II. třídy, jednu silnici I. třídy a prochází tudy i úsek dálnice D1 z Prahy do Brna (ČSÚ,
@2013).
Obr. 1: Řešené území SO ORP Jihlava (Zdroj: Arc ČR, vlastní zpracování)
22
4 CHARAKTERISTIKA ZMĚN PO ROCE 1989 4.1 Obecné politické, ekonomické a sociální změny po roce 1989 Český, respektive československý průmysl má bohatou tradici. V Českých zemích byla lokalizována podstatná část industriálních kapacit Rakousko-Uherska. Co se týče průmyslových odvětví, převažoval zde textilní a potravinářský, dále hutnický, cementářský a cihlářský průmysl, těžba uhlí, chemická výroba, rychle se rozvíjelo strojírenství. Mezi světovými válkami byl lehký i těžký průmysl Československa postižen světovou hospodářskou krizí, což ovlivnilo rozvoj objemu výroby i vstup na světové trhy. Během druhé světové války zde rostl těžební průmysl a hutnictví. Po roce 1945 byl vývoj značně deformován zásahy státu. Úřady podporovaly rozsáhlou industrializaci, preferován byl extenzivní rozvoj materiálně a energeticky náročných výrob těžkého průmyslu. Přestal existovat soukromý sektor, průmysl byl centrálně řízen a direktivně plánován, úroveň výroby postupně technologicky zaostávala oproti vyspělým zemím. Některé podniky byly přezaměstnané, což vedlo k nízké produktivitě práce. V 70. a 80. letech se zaměřila průmyslová politika na výrobu v preferovaných odvětvích, jako byla elektrotechnika, elektronika, jaderná technika, výroba strojů a zařízení, metalurgický a chemický průmysl. Výroba vycházela z potřeb trhu RVHP (Rady vzájemné hospodářské pomoci). Charakteristickým rysem pro československou průmyslovou základnu byl převládající podíl velkých podniků a téměř úplná absence malých a středních podniků. Ve většině průmyslových odvětví měl dominantní postavení jeden, nebo několik málo výrobců (TOUŠEK, VANČURA, 1996). Výroba totiž probíhala v ucelených výrobně hospodářských jednotkách3, které shrnovaly výrobu téhož průmyslového oboru. Transformace v České republice je unikátní tím, že dochází k ideovému i ekonomickému návratu před rok 1948, resp. před druhou světovou válku. Česká společnost a ekonomika neřeší jen zděděné problémy, ale snaží se sladit transformaci s pokračujícím intenzivním vývojem ve světě. Česká republika je příkladem typické staré průmyslové oblasti, ale i přeindustrializované země vlivem desetiletí „provýchodní“ orientace. Vysoký podíl
3 Výrobně hospodářskou jednotkou tedy mohl být národní podnik, vedoucí národní podnik s jedním nebo několika podřízenými národními podniky či sdružení s podřízenými národními podniky, popřípadě podřízenými účelovými organizacemi. V rámci těchto národních podniků mohlo pod společným vedením fungovat větší množství provozoven (Sbírka zákonů Republiky československé, @1958).
23
průmyslu a nízký podíl služeb v sektorové struktuře hospodářství, enormní materiálová a energetická náročnost výroby, zaostalá informační a dopravní infrastruktura a znehodnocené životní prostředí představují hlavní zátěže české ekonomiky. Transformace české společnosti a ekonomiky od roku 1989 je sice unikátní, z dlouhodobého hlediska se však nejedná o ojedinělou změnu. Jen ve 20. století se jedná o čtvrtou zásadní transformaci české společnosti (KOPAČKA, 1996, s. 219 – 220). Poválečný a socialistický vývoj výrazně ovlivnil pozici, ze které Česká republika do období transformace vstupovala. Za výhody můžeme označit relativně výkonný průmysl a zemědělství, vzdělanou a kvalifikovanou pracovní síly, plnou zaměstnanost, nejmenší zadluženost z postsocialistických států a relativně dobré zabezpečení obyvatelstva spotřebním zbožím. Nepříznivými okolnostmi z hlediska transformace byly rozpad RVHP (Česko ztratilo relativně málo náročné trhy pro výrobky), zhoršování exportních podmínek, recese západních ekonomik, zaostávání Československa vůči vyspělým ekonomikám, malá spolupráce se západními zeměmi, praktická neexistence soukromého sektoru jako důsledek centrálního plánování hospodářství, zničené životní prostředí apod. (BOUDOVÁ, 2008, s. 17 – 18). V 90. letech přecházelo hospodářství od centrálně plánované ekonomiky k tržní ekonomice. Starý systém centrálního plánování přestal působit a nový se teprve začal vytvářet. Došlo k radikálním systémovým změnám (privatizace, liberalizace cen a vnějších ekonomických vztahů), začaly se vytvářet institucionární předpoklady pro fungování tržního mechanismu a uskutečnily se velké organizační a strukturální změny. Některé reformy byly uskutečněny v poměrně krátkém čase a jiné se ukázaly podstatně složitější, než se očekávalo, a bylo jasné, že k jejich účinnému působení bude za potřebí mnoho let. To se týkalo zejména privatizace a s ní spojené restrukturalizace podniků a vytváření institucionárního i právního rámce tržní ekonomiky, který by zajišťoval její efektivní fungování (SPĚVÁČEK a kol., 2002, s. 106). Privatizace byla rozdělena do dvou částí, „malé privatizace“ drobného podnikání a malých podniků, a „velké privatizace“ bývalých státních průmyslových, stavebních, obchodních a zemědělských podniků (TOUŠEK, VANČURA, 1996). Přechod k tržnímu systému vyvolal rozsáhlé změny ve všech sektorech národního hospodářství, zvláště výrazný dopad měl na dříve preferovanou oblast průmyslové výroby. Na počátku 90. let se průmyslové podniky v ČR dostaly do zcela nové situace. Mnohé ztratily tradiční odbytiště, omezovaly výrobu a snižovaly počet svých pracovníků. Byly 24
postaveny do ostré konkurence zahraničních výrobců. Velmi důležitým mezníkem se stala změna vlastnických vztahů a vstup zahraničních firem do některých průmyslových podniků. Díky těmto změnám se proměnila odvětvová skladba průmyslu a došlo ke snížení objemu výroby i počtu pracovníků v tomto resortu. Na hospodářské výsledky českých průmyslových podniků mělo vliv také rozdělení Československa 1. 1. 1993, čímž byly narušeny existující kooperační vazby, ztracen slovenský trh apod. (TOUŠEK, VANČURA, 1996). Následné otevření ekonomiky a posílení prozápadní orientace mělo za následek změnu geoekonomické situace. Východní oblasti s rozvinutými vztahy se Slovenskem a bývalým SSSR se ocitly na periferii, naopak západní oblasti se ocitly v lepším postavení (KOPAČKA, 1996, s. 220) V devadesátých letech při snaze vlády zajistit přechod k otevřenému hospodářství fungujícímu na základě tržních vztahů byla základním kamenem ekonomické reformy cenová deregulace. Zahraničně obchodní vztahy prošly reformami s cílem otevřít ekonomiku zahraniční konkurenci. Všech odvětví průmyslu se dotkl pokles poptávky, který nejvíce postihl především tradiční vývoz strojů a zařízení. Tato teritoriální reorientace exportu měla silný dopad na strukturu zboží. Výrazně se snížil podíl strojů a zařízení na celkovém vývozu. Mnoho podniků zjistilo, že vyvážet na vyspělé trhy se vyplatí, díky čemuž se Česko stalo významným vývozcem v odvětví průmyslu paliv, hutnického, základní chemie či stavebních hmot (TOUŠEK, VANČURA, 1996). Vývoj hospodářství (nejen v období transformace) je charakteristický přesuny v sektorové struktuře. (KOPAČKA, 1996, s. 220 – 221). Pro vývoj české ekonomiky v 90. letech je typická velká nerovnoměrnost a nízký růst. Česká transformace kladla důraz na makroekonomickou stabilizaci a rychlost privatizace po cestě kuponové privatizace. Podcenila ale význam strukturálních reforem a do značné míry ignorovala mikroekonomické aspekty přechodu na tržní ekonomiku. (SPĚVÁČEK a kol., 2002). Pokud se zaměříme na zaměstnanost, tak v období centrálního plánování existovala povinnost pracovat a nezaměstnanost oficiálně neexistovala. Proto se dalo očekávat, že s přechodem na tržní ekonomiku dojde k očekávanému poklesu výroby i velkým strukturálním změnám situace na trhu práce. Hospodářské oživení se objevilo mezi lety 1994 a 1998, po transformační recesi v letech 1990 – 1993. Přesto zaměstnanost zůstávala v roce 2000 o 15 % pod úrovní roku 1989. Hospodářský růst se opíral o vyšší efektivnost ve využití zdrojů a tím nevedl k růstu zaměstnanosti. 25
Transformační období můžeme v České republice rozdělit do čtyř etap – fázi transformační recese (1990 – 1992), etapu hospodářského oživení (1993 – 1996), etapu opětovné recese (1997 – pol. 1999) a období oživení výroby začaté v 2. polovině roku 1999 (SPĚVÁČEK a kol., 2002). V průběhu první fáze docházelo k poklesu HDP a cca třetinovému poklesu průmyslové produkce. Probíhající mezisektorové přesuny ve velmi krátkém čase korigují nejvýraznější sektorové odlišnosti z éry socialismu oproti charakteru struktury ve vyspělých zemích. Charakter těchto změn shrnuje Landesmann (2000) v trojici pojmů: dezagrarizace4, dezindustrializace5 a terciarizace6. V druhé fázi bylo zaznamenáno oživení, strukturální změny probíhaly v rámci jednotlivých sektorů, sílily meziodvětvové odlišnosti dynamiky růstu. Třetí období se neslo ve znamení recese. Ve srovnání proti Maďarsku a Polsku, jako dalšími postsocialistickými zeměmi s podobným vývojem, je vidět značné zaostávání růstové výkonnosti především v průmyslu. Od přelomu tisíciletí nastává další fáze oživení způsobená především projevujícími se následky transformace a modernizace. Tato fáze je přerušena celosvětovou hospodářskou krizí v roce 2008 s následky přetrvávajícími minimálně do konce prvního desetiletí 21. století. V posledních letech pozorujeme pozvolný růst globální ekonomiky s pozitivním vlivem na situaci českou. V počátcích transformace můžeme pozorovat přesun pracovní síly mezi různými průmyslovými odvětvími, což lze doložit na vývoji nezaměstnanosti. V letech 1989 – 1995 odešla z průmyslu asi čtvrtina původního počtu zaměstnanců (více než půl milionu osob) (TOUŠEK, VANČURA, 2003). Přesto v České republice (resp. v Československu) do roku 1997 míra nezaměstnanosti nepřekročila čtyři procenta. Příčiny takto nízké nezaměstnanosti byly přičítány původně úspěchu transformace (vznik nových podniků, přesun pracovníků do poddimenzovaných služeb, apod.), později byly tyto příčiny označeny za projev nedostatečnosti strukturálních změn (v druhé polovině 90. let v České republice začala nezaměstnanost
narůstat
místo
očekávaného
udržení
na
nízkých
hodnotách)
(KADEŘÁBKOVÁ, SRHOLEC, 2003). Lze však pozorovat různé regionální rozdíly. Některé z podniků musely propouštět zaměstnance, jiné společnosti však na druhou stranu musely odmítat zakázky vlivem 4
oslabování pozice priméru útlum klasického průmyslu 6 přeměna průmyslové společnosti na společnost služeb 5
26
nedostatku pracovníků. Chybějící české pracovní síly nahrazovali zahraniční pracovníci především z Ukrajiny, Polska a Slovenska (TOUŠEK, VANČURA, 2003). Klíčovou roli při restrukturalizaci hrály již zmiňované přímé zahraniční investice (zdroje hmotných a nehmotných aktiv – know-how, moderních technologií, manažerských postupů, přístupu na nové trhy, atd.) (KADEŘÁBKOVÁ, SRHOLEC, 2003, s. 258 – 260). Dalším faktorem poukazujícím na českou transformaci je podle statusových ukazatelů zvýšený relativní počet osob, které se podílejí na profesionálním řízení. To způsobil značný nárůst podniků s málo zaměstnanci, ale i malých firem zaměstnávajících nanejvýš rodinné příslušníky. V obou případech tím významně vzrostl podíl ekonomicky aktivních osob. Jejich rozhodovací pravomoci nebo podíl na řízení jiných pracovníků se ve srovnání se státně socialistickou minulostí zvýšily. Tato změna je také brána jako krok k demokratizaci řízení společnosti (Machonin, 2005, s. 136). Hlavními tahouny transformace se staly hierarchicky nejvyšší sídelní jednotky. Souhrnně se to dá doložit na rozdílech mezi metropolitními regiony a venkovskými regiony, popřípadě pražským metropolitním regionem a ostatními metropolitními regiony. Tak došlo k propadu socialistickým systémem preferovaných jednotek a jejich nahrazením jinými vůdčími jednotkami (HAMPL a kol., 2001). Jihlava, jako centrum nejen SO ORP, ale také Kraje Vysočina, byla zvláštním případem centra vytvořeného částečně uměle v prostředí bez dostatečného přirozeného centra. Velká pozornost byla v průběhu transformace věnována také územní administrativě. Posilování územní samosprávy a tedy decentralizace moci je jedním z klíčových procesů v rozvoji demokratické společnosti. Zatímco obecní samospráva se vytvořila záhy (okolo roku 1990), samospráva regionální vznikla až o deset let později (oficiální vznik krajů k 1. 1. 2000). Regionální úroveň organizace samosprávy v hrubých rysech odpovídá sídelní hierarchii a střediskové působnosti krajských měst (s výjimkou Jihlavy, ta doplňuje síť krajských center v prostoru bez dostatečně významného centra) (HAMPL a kol., 2001). Autor se zmiňuje o plánovaném vzniku nižší regionální administrativní úrovně (správní obvody obcí s rozšířenou působností), které však byly vytvořeny až po vydání této publikace, konkrétně v roce 2003 (ČSÚ, 2015). Celou transformaci ve svém článku shrnuje Kopačka (2011), podle kterého do České republiky sice přišli zahraniční investoři, ale využili chyb v české privatizaci a díky 27
investičním pobídkám a levné pracovní síle si z ČR udělali „montážní zázrak“ ve střední Evropě. Během deindustrializace došlo k útlumu jak odvětví těžkého průmyslu, tak i tradičních odvětví lehkého průmyslu, čímž vznikají tzv. brownfields. V nových průmyslových zónách (tzv. greenfields) docházelo k rozmachu nových oborů díky přímým zahraničním investicím.
4.2 Změny ve zpracovatelském průmyslu v období transformace Uvnitř průmyslu se větší podíl výroby přesunul do zpracovatelského průmyslu na úkor těžby paliv a energetiky. Novinkou byl také vznik a rozšíření malých a středních firem. Téměř polovina pracovníků v průmyslu také změnila zaměstnavatele. Do českého průmyslu vstoupil zahraniční kapitál, což vedlo k růstu konkurence, produktivity a otevření se mezinárodní dělbě práce (TOUŠEK, VANČURA, 1997). Pokud se zaměříme na vývoj struktury zpracovatelské produkce v období transformace, podle členění OKEČ lze ve vývoji změn rozlišit tři období (KADEŘÁBKOVÁ, SRHOLEC, 2002). Do roku 1993 roste zpočátku podíl potravinářského průmyslu, ten se však v následujících obdobích (1993 – 1996, 1997 – 2000) snižuje. Podíl textilního, oděvního a kožedělného průmyslu ve všech obdobích klesá, náhradou je kvalitní značkové a dražší zboží ze západních zemí a levnější, mnohdy méně kvalitní zboží z méně vyspělých zemí. Domácí produkce ve všech odvětvích nedokázala importovanému zboží konkurovat ani cenou (vyšší výrobní náklady), ani kvalitou (chybějící tradice, odtrženost od nejnovějších módních trendů, nepružná nabídka, nezkušenost v marketingu). V prvním a v menší míře i v druhém období se zvyšuje podíl dřevozpracujícího, papírenského a polygrafického průmyslu. Toto zvýšení je však pouze přechodné (zdůvodněno nárůstem poptávky po dříve omezované knižní, časopisecké produkci, popřípadě obalovém materiálu). Problém domácí produkce tkvěl i v tom, že zvláště kvalitativně náročnější segmenty byly vytlačovány zahraniční konkurencí. Mezi lety 1997 – 2000 výrazně poklesl podíl výroby kovů a kovodělných výrobků. Největší rozdíl mezi jednotlivými obdobími zaznamenáváme v nejvyspělejších strojírenských odvětvích – výrobě strojů a zařízení, elektrických a optických přístrojů a dopravních prostředků. V prvním období do roku 1993 podíl těchto odvětví poklesl, v následujících 28
obdobích (1993 – 2000) pak rostl. Také díky zahraničním investicím se projevuje obnovená konkurenceschopnost (KADEŘÁBKOVÁ, SRHOLEC, 2002, s. 263 – 265). Transformace průmyslu a jeho strukturální změny se projevily také ve vývoji vývozu. Poklesl vývoz zemědělských produktů, stejně jako vývoz surovin a paliv. Vyšší podíl vykazoval vývoz polotovarů. Od druhé poloviny devadesátých let se více prosazovala skupina strojů a dopravních prostředků, především díky vyššímu podílu přidané hodnoty a vyšší technologické úrovni (SPĚVÁČEK, 2002). Fenoménem průmyslové transformace se stal automobilový průmysl, na něj se navázal průmysl gumárenský, plastikářský, elektronický a elektrotechnický, strojírenský, petrochemie i rafinerie ropy, popřípadě průmysl farmaceutický. Kožedělný a obuvnický průmysl naopak prakticky zanikl (KOPAČKA, 2011).
29
5 ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL V SO ORP JIHLAVA
5.1 Situace v SO ORP Jihlava do roku 1989 Tradičními průmyslovými odvětvími na Jihlavsku jsou průmysl textilní, potravinářský a dřevozpracující. Soukenictví, předchůdce textilního průmyslu, se zde objevuje už ve 13. století jako jedno z řemesel, které si své přední postavení zachovalo až do 19. století. V té době ztrácí své postavení především díky tomu, že konkurovat novým textilním továrnám (např. v Brně či Liberci) nebylo pro řemeslnou výrobu možné. Menší textilní továrny byly založeny v Malém Beranově a pozdější městské části Jihlavy, Heleníně. Po sloučení obou závodů na konci 19. století zde pracovalo 1400 zaměstnanců a textilní podnik kryl cca 30 % vojenské potřeby sukna v Rakousku – Uhersku (Obec Malý Beranov, 2015). Během znárodňovacího procesu v polovině 20. století došlo k začlenění pod národní podnik Partex v Nové Včelnici. Další větší textilky se nacházely v Brtnici, Starých Horách, současné městské části Jihlavy, a jinde. V období centrálně řízené ekonomiky patřil k nejvýznamnějším právě závod Modeta Jihlava ve Starých Horách. Jednalo se o jediný podnik textilního průmyslu, který na konci roku 1989 zaměstnával více než 500 osob. Konkrétně zde pracovalo 1050 zaměstnanců (NOVÁK, TOUŠEK, 2010). Na konci 19. století byt zaznamenán rozmach potravinářského (především masného a uzenářského) průmyslu. Tento rozvoj byl spojen s modernizací technik zpracování masa, čímž došlo k prodloužení jeho trvanlivosti (chlazením a konzervováním). V rámci SO ORP Jihlava byla výroba od roku 1917 koncentrována v Kostelci u Jihlavy, kde sídlí dodnes. Výrobu sem přesunuli ze Studené (SO ORP Telč), kde vznikl první moderní masokombinát již v roce 1904. Výroba byla ve 20. letech 20. století rozšířena o provozovny v Hodicích (SO ORP Jihlava) a Krahulčí (SO ORP Telč). V roce 1989 pracovalo v Kostelci a Hodicích dohromady 528 osob. Tradici v Jihlavě má také výroba piva. To se zde připravuje již od samotného vzniku města. První moderní pivovar vznikl v Jihlavě v roce 1860, největší rozkvět však pivovarnictví zažilo v 16. století. Za centrum dřevozpracujícího a nábytkářského průmyslu na Jihlavsku byla považována Třešť pro dostatek dřeva v okolních lesích. Prvním dřevozpracujícím podnikem byla sirkárna založená v roce 1843. Ta zde vyráběla sirky do roku 1926. Ve druhé polovině 19. století vznikly v Třešti i dva nábytkářské podniky. První z nich, firma Josef Pokorný, v době 30
svého největšího rozmachu zaměstnávala cca 260 osob. Zanikla však krátce po 2. světové válce. Druhým podnikem byl Stern a Knap, zaměstnávající až 300 pracovníků. Výroba se zaměřovala na gramofony, radiové, hodinové skříňky a podobně. V polovině 20. století podnik přešel pod Interiér Praha. V rámci dřevařství jsme mohli v Třešti najít také pily. Největším podnikem dřevozpracujícího průmyslu nejen v SO ORP Jihlava, ale i na Vysočině byl odštěpný závod Jihomoravských dřevařských závodů se sídlem v Jihlavě, který na konci 80. let 20. století zaměstnával přes 1000 pracovníků. Ve 20. století se v SO ORP Jihlava objevuje stejně jako v ostatních částech Kraje Vysočina strojírenský průmysl. Továrna na pilníky vznikla v Jihlavě v meziválečném období, ve 40. letech byla přejmenována na AJAX, který se zabýval výrobou pilníků, rašplí a dalšího nářadí. Dalším podnikem vzniklým v meziválečném období jsou Moravské kovárny Jihlava. Jejich produkce je zaměřena na výkovky pro osobní a nákladní automobily. V období centrálně plánovaného hospodářství na Jihlavsku vznikly Motorpal a pobočný závod Tesly Lanškroun, Tesla Jihlava. Jihlavská Tesla, zástupce elektrotechnického průmyslu, zaměstnávala 1958 pracovníků na konci roku 1989. Strojírenský Motorpal, sídlící v Jihlavě, poskytoval v jihlavském závodě práci 2676 zaměstnancům a v roce 1989 tak byl čtvrtým největším průmyslovým zaměstnavatelem dnešního Kraje Vysočina. Jeho odštěpný závod v Telči (SO ORP Telč) zaměstnával v té době 638 osob. Zaměření regionálního průmyslu na konci 80. let na strojírenství potvrzuje také existence Jihlavanu s 1572 zaměstnanci (NOVÁK, TOUŠEK, 2010). Z databáze podniků CRR PřF MU 1987 (Příl. 8.2) byly vybrány podniky působící na území SO ORP Jihlava. Jedná se především o národní podniky se sídly v jiných částech republiky. Převážná část závodů těchto podniků je umístěna v Jihlavě, největším městě SO ORP, po čtyřech závodech najdeme v dalších obcích se statutem města, Třešti a Polné. Z hlediska počtu zaměstnanců je největším závodem Motorpal Jihlava s 2676 pracujícími. Více než 1000 zaměstnanců pracovalo v roce 1987 celkem v 5 závodech. Všechny se nacházely v Jihlavě. Kromě Motorpalu se jednalo o Teslu Jihlava, Jihlavan Jihlava, Modetu Jihlava a závod Jihomoravských dřevařských závodů v Brně. Výroba Tesly a Jihlavanu je zaměřena na strojírenský průmysl, na čemž znovu pozorujeme dominanci tohoto odvětví v regionu.
31
Obr. 2: Počty zaměstnanců v podnicích zpracovatelského průmyslu v obcích SO ORP Jihlava v roce 1987 (Zdroj: Arc ČR, Databáze podniků 1987, vlastní zpracování)
5.2 Situace v SO ORP Jihlava po roce 1989 V roce 1990 začalo docházet v největších podnicích SO ORP Jihlava k uvolňování zaměstnanců. Způsobilo to především transformační rozdělování národních podniků, privatizace a s ní spojená změna majitelů, modernizace a změny výroby. Nejvíce pracovních příležitostí v roce 1991 stále nabízel sekundární sektor (cca 50 %). Díky privatizaci do množství podniků v SO ORP Jihlava vstoupil ve velkém rozsahu zahraniční kapitál (rakouský, německý, italský a americký) (TOUŠEK, TONEV, 2002). Nejvýznamnějším z těchto investorů je bezpochyby německý Robert Bosch GmbH. Ten v Jihlavě v roce 1993 založil podnik Bosch Diesel, s. r. o., který se zabývá výrobou komponentů pro dieselové vstřikovací systémy. Motivací pro jeho vstup byla již dřívější orientace jihlavského průmyslu na dopravní strojírenství. Podnik se dynamicky rozvíjel a
32
expandoval, zpočátku spolupracoval s jihlavským podnikem Motorpal. Roku 1997 byla pod jeho vedením založena na zelené louce společnost Automotive Lighting vyrábějící osvětlovací zařízení pro dopravní prostředky. V roce 1999 do společnosti Automotive Lighting vstoupila italská společnost Magneti Marelli, která je od roku 2003 jeho výhradním vlastníkem. Tab. 3: Pět největších podniků v SO ORP Jihlava podle počtu zaměstnanců v roce 1999
Název podniku Motorpal, a. s. Kostelecké uzeniny, a.s. Tesla Jihlava, a.s. Jihlavské sklárny BOHEMIA, a.s. Bosch Diesel s.r.o.
Obec Jihlava Kostelec Jihlava Jihlava Jihlava
Počet zaměstnanců OKEČ 2571 DM 1264 DA 1083 DK 1122 DI 979 DM
NACE 29 10 28 23 29
(Zdroj: Výzkumné centrum regionálního rozvoje MU, vlastní zpracování) Do přelomu tisíciletí byl největším zaměstnavatelem SO ORP Jihlava Motorpal, a. s., jenž se zaměřoval na dopravní strojírenství se specializací na výrobu vstřikovacích zařízení do dieselových motorů. Díky příchodu zahraniční konkurence a především úsporným opatřením (vyrovnání produktivity práce s konkurencí, zefektivnění a koncentrace výroby) však byla jeho výroba omezována a na vedoucí pozici ho vystřídal rychle rostoucí Bosch Diesel, s. r. o. Největším rozšířením, nazývaný jedním z největších investičních projektů v České republice, prošel podnik Bosch Diesel v roce 2001. Omezování počtu zaměstnanců se týkalo i Jihlavských skláren Bohemia, a. s., do kterých vstoupila americká společnost Winslow Partners. I přes počáteční snahy o rozšíření výroby a export především do USA a VB nebyl potransformační přerod úspěšný. V roce 2003 podnik odkoupila společnost Burson Properties, která zde zaměstnávala kolem 600 osob. Ani nová strategie a výrazné změny podniku nepomohly, ten byl dán do platební neschopnosti a podle Veřejného rejstříku a sbírky listin (2015) v roce 2013 zanikl.
33
Tab. 4: Podniky s největším počtem zaměstnanců v Jihlavě v roce 2000
Název podniku Bosch Diesel, s. r. o. Motorpal, a. s. Tesla Jihlava, a. s. Automotive Lighting, s. r. o. Jihlavské sklárny BOHEMIA, a. s. Moravské kovárny, a. s. Kronospan CR, s. r. o. Jihlavan, a. s.
Obec Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava
Počet zaměstnanců OKEČ 2233 DM 1308 DM 1220 DK 985 DL 655 DI 533 DJ 401 DD 328 DK
NACE 29 29 28 27 23 25 16 28
(Zdroj: TOUŠEK, TONEV, 2002, vlastní zpracování) Podnik Bosch Diesel, s. r. o., získal své nynější výsostné postavení již v roce 2000. Počet zaměstnanců v následujících letech dále narůstal, v roce 2004 zaměstnával průměrně 4800 lidí. Díky dalším rozsáhlým investicím do výrobních prostor se objem zaměstnanců v roce 2005 zvýšil na více než 6 000 osob. Podle dat z Interní databáze ESF MU za obce SO ORP Jihlava pro rok 2006 (Příl. 8.3) Bosch Diesel, s. r. o. zaměstnával ve třech oddělených závodech dohromady 6 192 osob. V této databázi nalezneme celkem 69 podniků působících na území SO ORP Jihlava s počtem zaměstnanců dosahujícím minimálně 20 osob. Více než polovina podniků je lokalizována přímo v Jihlavě, pět pak v Polné. Největším zaměstnavatelem podle počtu zaměstnanců je v Polné dřevozpracující podnik Sapeli, a. s., který následují kovozpracující TKZ Polná, s. r. o. a Mivokor, s. r. o. Druhé místo databáze zaujímá s 1841 zaměstnanci Motorpal, a. s., následovaný podnikem Automotive Lighting, s. r. o. s 1690 pracovníky. Nad 1000 zaměstnanců mají dále jen Kostelecké uzeniny, a. s. (konkrétně 1330 zaměstnanců). Ty jsou dlouhodobě největším potravinářským podnikem na Vysočině. V roce 2004 zde pracovalo téměř 1500 osob, čímž se zařadily na 5. místo mezi největšími zaměstnavateli Kraje Vysočina. Prvních deset příček doplňují další velké, již zmiňované, strojírenské podniky následované sklářským Burson Properties a dřevozpracujícím Kronospanem. V prvním desetiletí 21. století proběhly v podnicích Moravské kovárny, a. s. a Tesla Jihlava, a. s. výrazné redukce počtu zaměstnanců. Oproti stavu před rokem 1989 se počet zaměstnaných v Tesle snížil téměř o 40 %.
34
Oděvní družstvo Vývoj Třešť s 248 zaměstnanci v roce 2006 má v regionu dlouhou tradici. Založeno bylo již v roce 1931 a zaměřuje se na výrobu profesních, sportovních a společenských obleků. V Třešti nalezneme další tři podniky s celkovým počtem cca 200 zaměstnanců, které se zabývají výrobou strojů a zařízení. Jde o Pezag, a. s., Kool Trading, s. r. o. a Strojírny Podzimek, s. r. o. V rámci Kraje Vysočina nyní SO ORP Jihlava dosahuje nejlepších ekonomických výsledků. Způsobeno je to především lokalizací podniků s velkým počtem zaměstnanců, který vykazují značné obraty (především Bosch Diesel s ročním obratem v roce 2013 1,3 mld. €) (BOSCH, @2015).
5.3 Současná situace v SO ORP Jihlava 5.3.1
Analýza databáze HBI
Podle dat z online databáze firem HBI (Příl. 8.4) se v SO ORP Jihlava vyskytuje celkem 71 podniků s minimálně 20 zaměstnanci, které působí ve zpracovatelském průmyslu. Tyto podniky však nalezneme pouze v 11 obcích správního obvodu. Více než dvě třetiny (49) z nich mají sídlo v Jihlavě, sedm podniků nalezneme v Polné. V Třešti sídlí podle databáze podniků pět. Pátým podnikem působícím v Třešti je Intea, a. s., společnost vzniklá rozdělením Interiéru Praha. Tento podnik vznikl v roce 1992 a likvidací prošel v roce 2008. Z Obchodního rejstříku byl vymazán v roce 2011. Ukončení činnosti měla na svědomí především konkurence dýhového nábytku z Polska. Přesto v databázi nalezneme údaj, že zde bylo v roce 2013 zaměstnáno 130 osob. Tito zaměstnanci však nejsou započítáni do celkového množství pracujících ve zpracovatelském průmyslu v Třešti v roce 2013. Dalším údajem, který není v databázi vždy dohledatelný, je rok založení podniku. V současné době v SO ORP nalezneme čtyři dominantní zaměstnavatele s počty pracovníků převyšujícími 1000 osob. Největším z nich je Bosch Diesel, s. r. o., zaměstnávající 4043 pracovníků. Na druhém místě najdeme Automotive Lighting, s. r. o. s 1800 zaměstnanci. Trojlístek podniků zaměřených na automobilové strojírenství uzavírá Motorpal, a. s. (1739 zaměstnanců). Největším zaměstnavatelem potravinářského průmyslu zůstávají Kostelecké uzeniny, a. s. s 1719 pracujícími.
35
Lokalizace mladých podniků do Stříteže (Obr. 3) má pravděpodobně návaznost na výhodnou polohu v blízkosti silnice I. třídy a dálničního přivaděče. Díky této poloze ve Stříteži vznikla průmyslová zóna, v níž však najdeme spíše podniky působící v terciárním sektoru. Nejvíce podniků v SO ORP Jihlava se v současnosti zabývá výrobou strojů a zařízení (13), zpracováním dřeva (12) a výrobou motorových vozidel (11). V rámci výroby strojů a zařízení je nejrozšířenější výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely j. n., v rámci zpracování dřeva se jedná o výrobu ostatních výrobků stavebního truhlářství a tesařství. Ve výrobě motorových vozidel dominuje výroba elektrického a elektronického zařízení pro motorová vozidla.
Obr. 3: Počty zaměstnanců v podnicích zpracovatelského průmyslu v obcích SO ORP Jihlava v roce 2013 (Zdroj: Arc ČR, Online databáze firem HBI 2015, vlastní zpracování)
Pokud porovnáme výsledky z databáze firem HBI za rok 2013 s databází podniků CRR PřF MU 1987 a interní databází ESF MU pro rok 2006, zjistíme, že všechna tři sledovaná období přetrvalo celkem 10 podniků. Změny jejich názvů vlivem začlenění do různých společností 36
můžeme pozorovat v následující tabulce (Tab. 5). Množství podniků, které přetrvaly mezi druhým a třetím obdobím, je výrazně vyšší než mezi obdobím prvním a druhým. V roce 2013 působilo v SO ORP 27 totožných podniků s rokem 2006. Ze závodů působících zde v roce 1987 se do roku 2006 přetvořilo a zachovalo jen 7 podniků. Tento rozdíl je pravděpodobně způsoben výraznými politickými a ekonomickými změnami mezi roky 1987 a 2006 a minimálními změnami mezi roky 2006 a 2013. Tab. 5: Podniky existující v SO ORP Jihlava ve všech sledovaných obdobích Obec Jihlava
1987 Jihomoravské dřevařské závody Brno Jihomoravské pekárny Brno Jihomoravské pivovary Brno
Kovolit Modřice Modeta Jihlava Motorpal Jihlava Tesla Jihlava Jihomoravský masný Kostelec průmysl Brno TOKOZ Žďár nad Sázavou Polná Kras Brno Třešť
2006 Kronospan CZ, s. r. o. Lapek, a. s. Pivovar a sodovkárna Jihlava, a. s.
2013 Kronospan CR, spol. s. r. o. Lapek, s. r. o. Pivovar Jihlava, a. s.
Moravské kovárny, a. Moravské kovárny, a. s. s. Modeta Style, s. r. o. Modeta Style, s. r. o. Motorpal, a. s. Motorpal, a. s. Tesla Jihlava, a. s. Tesla Jihlava, a. s. Kostelecké uzeniny, a. Kostelecké uzeniny, a. s. s. TKZ Polná, spol. TKZ Polná, s. r. o. s. r. o. Vývoj, oděvní družstvo Vývoj, oděvní družstvo
(Zdroj: databáze podniků 1987 CRR PřF MU, interní databáze ESF MU pro rok 2006, online databáze firem HBI 2015, vlastní zpracování)
5.3.2
Případové studie vybraných podniků
Osloveno ke spolupráci bylo celkem 8 podniků - kromě Bosch Diesel, s. r. o. a Motorpal, a. s., také Tesla Jihlava, s. r. o., Vývoj, oděvní družstvo v Třešti, Kostelecké uzeniny, a. s., TKZ Polná, spol. s. r. o., Pivovar Jihlava, a. s. a Moravské kovárny, a. s. Pouze představitelé posledních tří výše zmíněných podniků mi byli ochotni informace v rozhovoru poskytnout. Jedním z nejžádanějších podniků pro potřeby bakalářské práce byl Motorpal, a. s. Tato společnost vyrábějící vstřikovací systémy pro dieselové motory je s regionem spjata již od roku 1946. V současné době je jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v Kraji Vysočina. 37
Výrobní závod najdeme kromě Jihlavy také v Batelově, mimo SO ORP pak v Jemnici a Velkém Meziříčí. Významným mezníkem se stal pro podnik rok 1993, kdy byla po příchodu německého investora Robert Bosch GmbH navázána spolupráce s nově založenou firmou Bosch Diesel, s. r. o. Ta však netrvala dlouho a dále se společnosti vyvíjely odděleně. V současné době je téměř 90 % produkce Motorpalu, a. s. určeno na export. Jeho největší rozvoj byl zaznamenán mezi lety 2002 a 2005, kdy podíl vývozu vzrostl z necelých 50 % na 80 % výroby. Produkty odebírají přední světoví výrobci dieselových motorů. Ke klíčovým patří firmy Andoria, Deutz, John Deere, Steyr, Škoda VW, Tatra, Wabco, Zetor a další. Kromě zemí západní Evropy směřují výrobky do Asie, Jižní a Severní Ameriky a Afriky. V současné době podnik usiluje především o prosazení na čínském, indickém a ruském trhu. Na webových stránkách společnosti jsou k dispozici výroční zprávy, ve kterých můžeme sledovat vývoj počtu zaměstnanců od roku 2002 do roku 2013. 2400
počet zaměstnanců
2200 2000 1800 1600 1400 1200 1000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Obr. 4: Vývoj počtu zaměstnanců podniku Motorpal, a. s. (Zdroj: MOTORPAL, 2015, vlastní zpracování) Celosvětová ekonomická hospodářská krize začala chod podniku ovlivňovat v polovině roku 2008. Došlo k výraznému zdražení materiálů a omezení poptávky, díky čemuž musely být redukovány počty zaměstnanců. V roce 2009 zaměstnával podnik rekordně nízký počet osob (1206). Obnovené zvýšení poptávky společně s interními změnami podniku umožnilo v roce 2010 opětovné nabírání zaměstnanců, které pokračovalo i v roce 2011. V současné době se průměrné počty zaměstnanců pohybují okolo 1850 osob. 38
TKZ Polná, spol. s. r. o. Rozhovor proběhl s jednateli podniku Ing. Ladislavem Pártlem a Janem Zvoníkem. Společnost TKZ Polná, spol. s. r. o. je českým výrobcem stavebního a nábytkového kování. Sériově i zakázkově se zde vyrábí různé typy závěsů, od moderních pantů až po historické repliky. Podnik byl založen v Polné v roce 1911 pány Slámou, Novákem a Volencem jako firma s názvem „Sláma a spol., továrna na kovové zboží, společnost s. r. o.“. Podnik prošel dlouhým vývojem a změnami majitelů, během kterého byl v roce 1934 zapsán do obchodního rejstříku jako „Továrna na kovové zboží Ing. Sázavský a spol., společnost s. r. o. v Polné“, Továrna je v roce 1948 je znárodněna a začleněna do sdružení podniku KOH – I- NOR Praha, následně je od roku 1955 součástí MARS Svratka a Branecké železárny. V roce 1960 se podnik začleňuje pod národní podnik TOKOZ Žďár nad Sázavou. V roce 1991 se firma osamostatňuje na nezávislý státní podnik TKZ Polná, který je zprivatizován v roce 1994 a vzniká TKZ Polná, spol. s. r. o. Podle klasifikace ekonomických činností CZ- NACE můžeme tento zpracovatelský podnik zařadit do oddílu 25 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení, třídy Výroba zámků a kování. Kovovýroba byla hlavním zaměřením podniku už od jeho počátků. V době svého založení se podnik zabýval výrobky pro kancelář, školu a dům. Vesměs šlo o drobné lisované zboží (například chránítka na tužky) z tenkých plechů. V období války se podnik zaměřil na zbrojní výrobu. Poválečné období se neslo ve znamení návratu ke kancelářským potřebám, nově kuřáckým potřebám a zapalovačům. Tento stav setrval do roku 1955, kdy byla do Polné z Jablonecka přestěhována výroba zaměřená na stavební kování (panty na dveře, okna a vrata). Od roku 1960 podnik rozšiřuje svůj sortiment o nábytkové kování (například držáky na poličky). Sortiment se od té doby postupně rozšiřuje až do současnosti. Nábytkové kování však bylo lehce upozaděno. Změnila se také skladba objednávek. V období centrálně řízeného plánovaného hospodářství se výroba nesla ve znamení velkých typizovaných sérií, které byly vyvolány od roku 1955 hromadnou bytovou a později panelovou výstavbou. V té době se ve zdejším podniku vyráběly série o 5, 10 či 20 milionech kusů pantů až v deseti nosných druzích pro okna a dveře ročně. Rekordně se tu za rok vyrobilo 50 milionů pantů. Výroba v té době byla výrazně 39
normovaná, centralizovaná a typizovaná. Centrum výroby pantů v rámci Československa se nacházelo jen v Polné. Po roce 1989 se výroba rozdrobila, vlivem konkurence bylo potřeba změnit strategii podniku. Výroba se modernizovala a zaměřila na nové typy závěsů, skryté závěsy, atypické kování a celkový sortiment se rozšířil až na cca 2000 druhů. V letech 1990 – 1994 postupnou transformací vznikla společnost s ručením omezeným. Díky dřívějším kontaktům se rozvíjela zahraniční spolupráce a výroba rostla. V rámci regionu se konkurence neobjevila, většími konkurenty jsou některé, po roce 1989 vzniklé, slovenské podniky (Tesla Stropkov, Sapakov Nitra a Kovopant Dolný Pial) a poté čínské a také evropské firmy, zejména z Polska a Itálie. Vrcholu produkce dosáhla firma v letech 1999 – 2000. Výrazný útlum zaznamenal podnik v letech 2008 a 2009, kdy v důsledku celosvětové ekonomické krize poklesla bytová výstavba, díky čemuž ve spojení se stále rostoucí konkurencí došlo k omezení výroby minimálně o 20 %. Tento propad se nejvíce dotkl tyčových závěsů, u nichž došlo k dramatickému poklesu z 80 - 85 kontejnerů ročně na dnešních 10 – 15 kontejnerů. K tomuto vývoji přispěl také vývoj cen materiálů. Dodavatelem materiálů pro výrobu jsou především české firmy, popřípadě jsou dováženy z Polska a Německa. Co se týče odběratelů, 60 % výroby zůstává na domácím trhu a 40 % výroby putuje do zahraničí. V současné době jsou největšími odběrateli státy Evropské unie, asijský a jihoamerický trh. K nejvýznamnějším odběratelům patří Indonésie, Chile (přes obchodního partnera) a na evropském trhu Polsko, Německo, Belgie, Nizozemsko a Portugalsko. Podnik však plnil i zakázky z Číny, Pákistánu, Spojených arabských emirátů, Izraele, Keni a Súdánu. Ty se většinou týkaly pianových závěsů (tyčových pantů pro nábytek), které byly dříve specifikem podniku, avšak v současnosti jich podnik produkuje cca 20 % oproti objemům před 20 lety. Asi 50 % dnešní produkce tvoří dveřní závěsy, druhou polovinu výroby zabírají nábytkové závěsy, okenní závěsy a pianové závěsy. Druhová skladba sortimentu se stále doplňuje. Díky snaze uspokojit specifické požadavky zákazníků podnik modernizuje výrobní technologii a je schopen přijímat zakázkové objednávky. Odběrateli produktů jsou ve většině případů velkoobchody, továrny či truhlářství. Co se týká skladby zaměstnanců, v podniku je zaměstnán větší podíl mužů (cca 60 %). Zhruba 50 % zaměstnanců do Polné dojíždí z okolních obcí, druhá polovina pochází přímo z města Polná. V současné době v podniku pracuje 175 osob. V rámci jeho historie zde bylo 40
zaměstnáno nejvíce 320 pracovníků. Výraznou část zaměstnanců podnik propustil po roce 1989 především v důsledku zefektivnění výroby s nástupem modernějších technologií. Dramatické snížení počtu zaměstnanců podnik zaznamenal v důsledku celosvětové ekonomické krize. Ta na podnik dopadla nejvýrazněji v roce 2009, kdy se počet zaměstnanců snížil na cca 180. 290
počet zaměstnanců
270 250 230 210 190 170 150 1969
1989
1992
1994
2000
2007
2008
2015
Obr. 5: Vývoj počtu zaměstnanců podniku TKZ Polná spol. s. r. o. (Zdroj: TKZ Polná, spol. s. r. o., vlastní zpracování) Do roku 1989 zaměstnával podnik dlouhodobě cca 270 zaměstnanců. Transformovaný podnik v roce 1989 měl 265 zaměstnanců, v roce 1992 státní podnik 203 zaměstnanců, po privatizaci v roce 1994 zaměstnával 231 osob. Přibližně do roku 2000 zůstával počet obdobný, pozdější pokles zaměstnaných má na svědomí další zefektivnění výroby a modernizace. V současné době je v důsledku obrovské konkurence a stálého omezování stavební výroby trh naplněn a podnik rozšiřování výroby neplánuje. Na přelomu tisíciletí začaly v Jihlavě rozvíjet svou činnost podniky skupiny Bosch (Bosch Diesel, s. r. o. a Automotive Lighting), do kterých přešla část zkušených zaměstnanců podniku TKZ Polná. Pro podnik tak nastala nová situace se získáváním kvalifikovaných pracovních sil. V současné době je navázána spolupráce se středními školami a učilišti v Jihlavě, Žďáře nad Sázavou a Velkém Meziříčí. Žáci zde absolvují odbornou praxi a posléze zde mohou získat pracovní post. I vyučené kvalifikované zaměstnance si však musí
41
podnik dále vzdělávat pro potřeby výroby. Zaměstnanci se středoškolským vzděláním a s vyučením zde vykonávají především technické a dělnické funkce, podíl osob s vysokoškolským vzděláním je cca 5 %, s působením především ve vedení podniku.
Pivovar Jihlava, a. s. Rozhovor proběhl s výrobním ředitelem podniku Richardem Procházkou a telefonicky s dřívějším dlouholetým sládkem Antonínem Hladíkem. Pivovar Jihlava, a. s. v současné době patří ke skupině Pivovary Lobkowicz Group a. s. Můžeme jej podle klasifikace ekonomických činností CZ – NACE v rámci zpracovatelského průmyslu zařadit do oddílu 11 - Výroba nápojů, třídy Výroba piva. Jihlavské sladovnictví má velmi dlouhou tradici. První zmínky najdeme v městské knize z první poloviny 14. století. Pivovar na svých webových stránkách za rok svého vzniku označuje r. 1860, kdy začal fungovat jako hospodářský subjekt. Ve vedení se střídali především němečtí majitelé, po druhé světové válce byl podnik znárodněn. V dalších letech se závod Pivovar a sodovkárny Jihlava staly součástí brněnského národního podniku. Ten měl kromě provozu v Jihlavě další provozovny v Třešti, Polné, Třebíči, Dalešicích, Želetavě, Žďáře nad Sázavou a dalších obcích. Jihlavská sodovkárna vyráběla kolem roku 1989 objemy zhruba 90 000 hl ročně nealkoholických nápojů. Zdrojem vody pro výrobu této sodovkárny byla voda kojenecké kvality z lokality Rytířsko u Jihlavy. Menší provozy postupně zanikaly a po privatizaci vznikl v roce 1995 samostatný podnik Pivovar a sodovkárna Jihlava a. s. Majitelem podniku se stal Karel Schwarz s firmou Zwettl, který přivedl do podniku rakouský kapitál. Vzhledem k rostoucí konkurenci na trhu se sodovkami a minerálními vodami v PET lahvích byla výroba sodovkáren v rámci lahvovaných nápojů postupně omezována, produkce sodovkárny se orientovala na sudovou výrobu pro restaurační a stravovací zařízení, ale ani tento vývoj nebyl udržitelný, což mělo za následek zánik sodovkáren. V pivovaru do tří let od příchodu rakouské firmy poklesla výroba piva z 170 000 hl ročně na cca 90 000 hl ročně. Tento pokles byl zapříčiněn rostoucí konkurencí jak v regionu (rozvoj humpoleckého Bernarda), tak i v rámci celé České republiky, kdy do hospod a stravovacích zařízení, které dříve odebíraly regionální značku, začaly pivo dodávat velké pivovary (Gambrinus, Radegast a podobně).
42
V roce 2001 odkoupila podnik belgická společnost Bockhold, která se snažila zdejší výrobou pokrýt mezeru ve vlastní produkci způsobenou rekonstrukcí. Pivo z Jihlavy bylo převáženo v cisternách do Belgie, kde se následně stáčelo do lahví. Ročně bylo vyvezeno cca 80 000 – 90 000 hl v cisternách a jihlavský pivovar produkoval maximum v historii (až 290 000 hl). Tento stav se však neudržel dlouho, belgická společnost navýšila vlastní výrobu a produkce jihlavského pivovaru poklesla na 120 000 hl ročně. Změnilo se také zaměření výroby, především na levná, nízkostupňová piva. Roku 2008 koupila jihlavský pivovar česká pivovarnická společnost K Brewery Group, a. s., pod jejímž vedením šly objemy výroby postupně nahoru. Za 2 - 3 roky se produkce zvedla na cca 150 000 hl ročně. V roce 2008 došlo také k vymazání názvu Pivovaru a sodovkáren Jihlava z obchodního rejstříku. Současně byl zapsán název nový a pivovar od té doby funguje jako Pivovar Jihlava, a. s. Nový investor vynaložil značné finanční prostředky s cílem zlepšit kvalitu zdejšího piva. Byla změněna receptura a vylepšen marketingový přístup. V návaznosti na celosvětovou ekonomickou krizi v roce 2009 pivovar nezaznamenal výrazný dopad na produkci piva. Ceny vstupních materiálů a nakupovaných surovin postupně vzrostly, což zasáhlo do nákladů podniku. Na druhou stranu v té době podnik restartoval provoz s různými inovacemi, které umožnily zvýšení objemu výstavu. Šlo především o vyladění stavu receptury a kvality (senzorické i skladovací) v celé šíři sortimentu výroby piva (novějších i původních druhů). Spotřeba jihlavského piva vzrostla díky vylepšení marketingového prostředí se zaměřením na silnou podporu výrobků.
43
240000
objem výroby [hl/rok]
220000 200000 180000 160000 140000 120000 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015
Obr. 6: Objem výroby piva v jihlavském pivovaru od roku 1965 do současnosti (Zdroj: Pivovar Jihlava, a. s., vlastní zpracování) V roce 2012 se skupina K Brewery Group, a. s. přejmenovala na Pivovary Lobkowicz Group, a. s. V rámci uskupení se sdružilo celkem sedm českých pivovarů – v Protivíně (Platan), Hlinsku v Čechách (Rychtář), Uherském Brodě (Janáček), Hradišti nad Jizerou (Klášter), Vysokém Chlumci (Vévoda), Černé Hoře a Jihlavě. Celá skupina je centrálně řízena. Jihlavský pivovar jako samostatná jednotka má vlastní výrobu a expedici. Nákup surovin a materiálů probíhá centrálně prostřednictvím výběrových řízení. Hlavní surovina (ječný slad) je dodávána výhradně českou sladovnou Moravamalt, s. r. o. z Brodku u Přerova, kde má prostřednictvím Pivovaru Černá Hora, a.s. skupina Lobkowicz Group, a. s. svůj majetkový podíl. Dalšími materiály, které musí skupina nakupovat, jsou etikety, víčka, obaly, přepravky, sudy, sklo a podobně. Veškerý obalový a plnící materiál je skupinou nakupován zejména od tuzemských dodavatelů. Nákupy se uskutečňují prostřednictvím výběrových řízení. Celá skupina je v rámci obchodní činnosti zaměřena na tuzemský trh, 20 % produkce směřuje do zahraničí. Nejvýznamnější zahraniční odběratele najdeme v Rakousku, Polsku, Itálii, Rusku, na Slovensku a na Ukrajině. V rámci Česka se jednotlivé pivovary zaměřují na regionální trh. Pivo z jihlavského pivovaru tak nejčastěji najdeme v Jihlavě, jejím okolí a dále v Kraji Vysočina. Podíl lahvového a sudového piva je cca 55 % ku 45 %.
44
Z hlediska vývoje počtu zaměstnanců kolem roku 1989 v jihlavském závodu pracovalo zhruba 200 osob. V období pod vedením Karla Schwarze (Zwettl, 1995 - 2001) byla zrušena vlastní spedice, což obnášelo zhruba 40 až 50 pracovních míst (dle sezony), a byly najímány externí firmy. V podniku zůstalo zaměstnáno cca 100 osob. V letech 2001 – 2008 pod vedením belgické společnosti Bockhold n. v. zde pracovalo 75 – 100 zaměstnanců. Podle výroční zprávy společnost K Brewery Group, a. s. zaměstnávala průměrně 80 pracovníků, v současné době je zde zaměstnáno kolem 50 osob. Změnou oproti předtransformačnímu období je nejen zrušení vlastní dopravy, ale také vlastní restaurace a pivovarské prodejny v prostorách pivovaru, čímž podnik ztratil část zaměstnanců. Restaurace i pivovarská prodejna jsou dnes pronajímány. Ve výrobě v současnosti pracuje 34 osob, pouze necelých 10 % z nich jsou ženy. V obchodním oddělení jich pracuje o něco více. Z hlediska vzdělání zde najdeme zaměstnance s vysokoškolským vzděláním na řídících postech, středoškolsky vzdělané zaměstnance jako mistry na provozních úsecích a dále dělníky s různými stupni vzdělání. Většina zaměstnaných pochází z Jihlavy či jejího okolí, fluktuace zaměstnanců je minimální. Jihlavský pivovar byl v rámci skupiny jediný, který nejméně rozšiřoval sortiment výroby. Důvodem je specifická technologie, kterou pivovar disponuje a která vyžaduje vyšší výstav a není vhodná pro menší objem piva. Přesto v současnosti pivovar v rámci sezonních a specifických požadavků vyrábí různé speciály (např. velikonoční Krasličák) a přichází po dlouhé době s novinkou, která je připravena k jihlavským slavnostem Havíření. Na této novince spolupracuje nejen s městem, ale také se spolkem, který v Jihlavě havířský průvod pořádá.
Moravské kovárny, a. s. Rozhovor proběhl s ředitelem podniku Rudolfem Pennem. Hlavním akcionářem Moravských kováren, a. s. je od roku 1992 rodinný podnik PENN GmbH se sídlem v rakouském Krems an der Donau. Podnik vyrábí zápustkové výkovky z oceli především pro automobilový, ale také stavební průmysl, drážní techniku, zemědělské a stavební stroje. Podle klasifikace ekonomických činností CZ – NACE jej v rámci zpracovatelského průmyslu řadíme do oddílu 25 - Výroba kovových konstrukcí a
45
kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení, třídy Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie. Původní podnik byl založen v roce 1920 firmou Zalabek a spol. Prvními výkovky byly ozuby pro podkovy. Zápustkové kování se v Jihlavě rozvinulo od r. 1935. V době druhé světové války se podnik zaměřil na zbrojní průmysl, především na výrobu dílů pro letadla, vojenská vozidla a munici. Roku 1948 došlo ke znárodnění podniku a jeho začlenění pod společnost Zbrojovka Brno. V roce 1953 byl podnik osamostatněn a přejmenován na Moravské kovárny, došlo také k modernizaci budov a strojního zařízení. Tato samostatnost však byla zrušena roku 1958 začleněním pod společnost Zbrojovka Vsetín. V 60. letech zde bylo ročně vyrobeno až 5 000 tun výkovků. V období mezi lety 1969 a 1974 byl v Hruškových Dvorech na okraji Jihlavy vystavěn nový závod s novým vybavením, který v této lokalitě nalezneme dodnes. Roku 1976 byl podnik začleněn pod společnost Kovolit Modřice a získal název Kovolit. V roce 1989 se jihlavský podnik od Kovolitu odtrhl a získal částečnou samostatnost. Zároveň přijal svůj někdejší název Moravské kovárny. Od 1. 7. 1990 probíhala v rámci privatizačního procesu přeměna podniku na akciovou společnost. Neoficiálně již také probíhala spolupráce s rakouským rodinným podnikem PENN GmbH, který postupně od roku 1992 do současnosti odkoupil většinu akcií podniku. Na přelomu tisíciletí byl areál v Hruškových Dvorech kompletně zrekonstruován. První generální opravy začaly v roce 1999, byly vystavěny nové haly, nářaďovna, modernizována byla technologie výroby, technické nástroje, lisy a podobně. Oproti předchozí výrobě se zvýšil podíl automatizovaných operací, zvedla se produktivita a celý cyklus výroby byl zkrácen cca o třetinu. Výroba se díky moderním technologiím minimálně čtyřikrát zvýšila. Pro zaměstnance byl na přelomu tisíciletí významným mezníkem příchod podniků skupiny Bosch do Jihlavy. Do těchto podniků (Bosch Diesel, s. r. o. a Automotive Lighting) přešla část zkušených zaměstnanců Moravských kováren. Tato změna však nebyla tak dramatická jako ekonomická krize, která podnik zasáhla v roce 2008. Před jejím nástupem byl provoz v podniku nepřetržitý, 365 dní v roce. V jejím důsledku byl omezen na pět dní v týdnu a následně byly zrušeny i páteční směny. Tržby se snížily o 66,6 %, podnik propustil na 400 zaměstnanců, přesto se mu podařilo situaci ustát.
46
Dodavatelem materiálů pro výrobu je výhradně česká společnost Třinecké železárny, a. s., energie dodává společnost E. ON. Produkované výkovky se nevyrábí v normovaných sériích, ale podle specifických požadavků zákazníků. Podle modelů jsou zkonstruovány formy a nástroje a následně dojde k výrobě unikátních výkovků. Podnik má díky technologickému předstihu před konkurencí dominantní postavení v České republice a nouzí o zákazníky netrpí. Zhruba 99 % výroby je exportováno. Největšími pěti stálými odběrateli jsou světové automobilky, za největší exportní země můžeme označit Francii, Španělsko, Německo, Rakousko, Maďarsko, Slovensko, Anglii a Turecko. Část produkce směřuje i do českých automobilových podniků. Výkovky najdeme ve většině kamionů a v premium třídě vozů výrobců, například Volkswagen, Mercedes, BMW, Audi, Land Rover, Rolls- Royce. 1000
počet zaměstnanců
900 800 700 600 500 400 1989
1992
1996
2007
2008
2009
2011
2015
Obr. 7: Vývoj počtu zaměstnanců podniku Moravské kovárny, a. s. (Zdroj: Moravské kovárny, a. s., vlastní zpracování) V současné době v podniku pracuje stabilně 720 lidí, neustále se však zlepšují jednotlivé procesy, zvedá se produktivita a modernizuje se výroba. Z tohoto množství pracovníků je jen 10 – 15 % žen, dojezdová vzdálenost zaměstnanců je do 20 km. Asi 50 % z nich pochází z Jihlavy a druhá polovina dojíždí z okolních obcí. Podnik spolupracuje se středními školami, budoucí i stávající pracovníci však procházejí rozličnými školícími programy. Některé z těchto programů jsou zajišťovány interně podnikem, na jiné (například školení na
47
mistry a podobně) jsou najímány externí firmy. Zaměstnance s vysokoškolským vzděláním najdeme převážně na pozicích ve vývoji a konstrukci. Do budoucna Moravské kovárny, a. s. své rozšíření neplánují. Podle slov ředitele podniku bude postačovat množství zakázek pro stávající počet zaměstnanců, kteří v současnosti vyrábějí výkovky pro automobily vyšší třídy. Jedinečnost podniku spočívá především ve schopnosti poskytování kvalitních, termínově přesných dodávek, uskutečněných v souladu se smluvně dohodnutými podmínkami a téměř nulovou reklamací. Díky tomu si své zákazníky může vybírat. Pro spedici využívají Moravské kovárny, a. s. logistickou společnost SGM Vysočina, spol. s r. o., vzniklou v roce 2004 (v rámci skupiny SGM Route, a. s.), která zajišťuje přepravu zásilek odběratelům (75 % zásilek do 48 hodin).
48
6 ZÁVĚR
Cílem bakalářské práce bylo postihnout změny ve zpracovatelském průmyslu v SO ORP Jihlava. Na počátku transformačního období se závody původních centralizovaných národních podniků odštěpily, do mnohých z nich vstoupil zahraniční kapitál a jejich výroba se z produkce velkých objemů typizovaných sérií zaměřila spíše na kvalitní specializovanější dodávky přesně vyhovující požadavkům odběratelů. Tento trend se vyvíjel především ve strojírenském průmysl, jehož rozvoj započatý již v počátcích 20. století nadále pokračoval. Díky vstupu zahraničního kapitálu vznikl dnes největší zaměstnavatel Kraje Vysočina, Bosch Diesel, s. r. o. Zahraniční kapitál však vstoupil i do dalšího dříve prosperujícího odvětví dřevozpracující výroby a nábytkářského průmyslu. Díky společnosti Kronospan, s. r. o. se zde výroba v Jihlavě udržela, dřívější centrum nábytkářství Třešť ztratilo své postavení a tamější společnost byla zlikvidována. V rámci potravinářského průmyslu je nadále dominantním podnikem s největším počtem zaměstnanců v SO ORP podnik Kostelecké uzeniny, a. s. Odvětví textilního průmyslu zaznamenalo velký propad produkce i počtu zaměstnanců. Tradiční odvětví, jež bylo v regionu lokalizováno již od 13. století, nejvíce ovlivnila globalizace trhu a zahraniční konkurence. Výroba podniku Modeta Style byla výrazně omezena a počet zaměstnanců klesl od roku 1987 do současnosti na desetinu. Nejhůře transformací prošel sklářský průmysl na Jihlavsku. Dřívější tradiční podnik Sklárny Bohemia, a. s. vystřídal množství vlastníků. Ti však nedokázali najít vhodnou cestu pro průchod podniku transformací a sklárny v roce 2013 zanikly. Změnila se velikostní struktura podniků. Zatímco před rokem 1989 byl největším podnikem Motorpal, a. s. s počtem zaměstnanců nedosahujícím 3000 osob, v roce 2013 se stal největším zaměstnavatelem SO ORP Jihlava Bosch Diesel, s. r. o. s více než 4000 pracujícími. Kovovýroba pro automobilový průmysl zaměstnává v současnosti, stejně jako před rokem 1989, největší podíl osob v regionu. Změnou oproti období před transformací spojenou s možnostmi podnikání je vznik většího množství podniků s počtem zaměstnanců kolem 20 osob. Tyto podniky zaměstnávají často pouze rodinné příslušníky. Další změnou v chování podniků je jejich orientace na export. V rámci otevření trhu zahraničním výrobcům narostla konkurence českým podnikům. Některé z nich se v rámci
49
přeorientování výroby a specializace zcela zaměřily na zahraniční trhy (např. Moravské kovárny a. s. dnes vyváží 99 % produkce). V průběhu transformace se výrazně nezměnila pozice města Jihlava. Sídlí zde, stejně jako před rokem 1989, největší podíl zpracovatelských podniků s největším počtem zaměstnaných osob. Jedná je jak o stávající podniky, tak nově příchozí investory. Pro ty je zde výhodou kromě léty ověřeného podnikatelského prostředí, kvalifikovaných pracovních sil a dodavatelů také poloha v blízkosti hlavního dopravního tahu.
Vývoj ve všech odvětvích zpracovatelského průmyslu (a především ve strojírenství) je podmíněn stabilitou ekonomiky. Produkci většiny podniků zasáhla celosvětová ekonomická krize v roce 2008. Podniky omezily výrobu a propouštěly zaměstnance. V současné době je situace stabilizovaná, výroba i počty zaměstnanců se obnovily. Do budoucna však nemůžeme opakování takovéto situace předvídat.
Závěry práce byly stanoveny na základě dostupných dat a rozhovorů ve vybraných podnicích. Každý z těchto podniků zpracovatelského průmyslu by měl v ideálním případě vypovídat o situaci v celém odvětví, což je s velkou pravděpodobností možné ověřit prostřednictvím dalších rozhovorů i v jiných podnicích. Pro bakalářskou práce by už však takový výzkum byl příliš rozsáhlý.
50
7 ZDROJE Tištěné zdroje HAMPL, M. (2005): Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. 1. vyd., Praha: Univerzita Karlova, 2005, 147 s., ISBN 8086746-02-X. HAMPL, M. a kol. (2001): Regionální vývoj: specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. Praha: Univerzita Karlova, 2001, 328 s., ISBN 80-902-6866-8. KADEŘÁBKOVÁ, A., SRHOLEC, M. (2002): Strukturální změny v období transformace In SPĚVÁČEK, V. a kol.: Transformace české ekonomiky; politické, ekonomické a sociální aspekty. Praha: Linde nakladatelství, 2002, s. 257 – 277. KOPAČKA, L. (1996): Strukturální změny ekonomiky se zvláštním zřetelem k průmyslu. In HAMPL, M. a kol.: Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. 1. vyd., Praha: Univerzita Karlova, 1996, s. 219 – 237. MACHONIN, P. (2005): Česká společnost a sociologické poznání. 1. vyd., Praha: ISV nakladatelství, 2005, 286 s., ISBN 80-86642-39-9. SPĚVÁČEK, V. a kol. (2002): Transformace české ekonomiky; politické, ekonomické a sociální aspekty. Praha: Linde nakladatelství, 2002, 525 s., ISBN 80-86131-32-7. TOUŠEK, V., KUNC, J., VYSTOUPIL, J. a kol. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, 411s., ISBN 978-80-7380-114-4. VANČURA, M. (2002): Geografické aspekty transformace průmyslové výroby v ČR po roce 1989 (na příkladě potravinářského průmyslu). Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 125 s.
Elektronické zdroje ARESEKONOMICKÉ SUBJEKTY (2015): http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz (27. 4. 2015)
Informace
o
firmách,
AUTOMOTIVE LIGHTING (2015): O společnosti, http://www.al-lighting.cz/cs#s-2 (29. 4. 2015) BOSCH (2015): Bosch v České republice, http://www.bosch.cz/cs/cz/our_company_7/ourcompany-lp.html (29. 4. 2015) BOUDOVÁ, J. (2008): Transformace české ekonomiky po roce 1990. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 88 s. 51
ČSÚ (2013): Charakteristika SO ORP Jihlava | ČSÚ https://www.czso.cz/csu/xj/charakteristika_so_orp_jihlava (28. 4. 2015)
v
Jihlavě,
ČSÚ (2013): Městská a obecní statistika pro SO ORP Jihlava | ČSÚ v Jihlavě, https://vdb.czso.cz/mos/okres.jsp?k=CZ0632 (28. 4. 2015) ČSÚ (2015): Odvětvová klasifikace ekonomických činností | Statistický metainformační systém, http://apl.czso.cz/iSMS/klasstru.jsp?kodcis=80022 (27. 4. 2015) ČSÚ (2015): Počet obyvatel v SO ORP | Veřejná databáze, http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=DEM9010PC_OR&vo=null &kapitola_id=19 (30. 4. 2015) ČSÚ (2015): Počet obyvatel v obcích SO ORP Jihlava od roku 2001 | Veřejná databáze, http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=MOS+A04+OB1.62&kapitola_id=368&v oa=tabulka&go_zobraz=1&childsel0=1&verze=0 (2. 5. 2015) HBI (2015): Online databáze firem, http://www.hbi.cz/ (26. 4. 2015) KOPAČKA, L. (2010): Geografické aspekty politické, hospodářské a průmyslové transformace po roce 1989 I. In Geografické rozhledy 20/2: Atlas krajiny České republiky. 1. vyd. Praha: Česká geografická společnost, 2010, s. 24 – 25. KOPAČKA, L. (2011): Geografické aspekty politické, hospodářské a průmyslové transformace po roce 1989 II. In Geografické rozhledy 20/3: Suburbanizace. 1. vyd. Praha: Česká geografická společnost, 2011, s. 26 – 27. MOKOV JIHLAVA (2015): Historie, http://www.mokov.com/cz/historie (25. 4. 2015) MOTORPAL (2015): Historie MOTORPAL, http://www.motorpal.cz/cz/spolecnost/historie (29. 4. 2015)
a.
s.,
MOTORPAL (2015): Výroční zprávy, http://www.motorpal.cz/cz/spolecnost/tiskoveforum/vyrocni-zpravy (30. 4. 2015) NOVÁK, V., TOUŠEK, V. (2010): Hospodaření průmyslových podniků se sídlem v kraji Vysočina v roce 2008, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010 NACE (2015): Kódy NACE, http://www.nace.cz/ (28. 4. 2015) OBEC MALÝ BERANOV (2015): Starší historie, http://www.maly-beranov.cz/Hist_1.htm (1. 5. 2015) PIVOVAR JIHLAVA (2015): Z historie jihlava.cz/historie-a-soucasnost (25. 4. 2015) 52
po
současnost,
http://www.pivovar-
SBÍRKA ZÁKONŮ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ (2015): 67 Zákon ze dne 17. října 1958, http://ftp.aspi.cz/opispdf/1958/026-1958.pdf (25. 4. 2015) TKZ POLNÁ (2015): Informace o společnosti, http://www.tkz.cz/menu/informace-ospolecnosti.html (24. 4. 2015) TOUŠEK, V., TONEV, P. (2002): Jihlava: pól hospodářského rozvoje kraje Vysočina? In Regionální politika kandidátských zemí před vstupem do Evropské unie. Sborník referátů z mezinárodní konference. Ostrava: VŠB – Technická univerzita, 2002, s. 214 – 220. TOUŠEK, V., VANČURA, M. (1997): Aktuální problémy ČR- 1. díl Průmysl. Ostrava: Scholaforum, 1997. VEŘEJNÝ REJSTŘÍK A SBÍRKA LISTIN https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik (27. 4. 2015)
(2015):
Vyhledávání
subjektů,
VÝVOJ TŘEŠŤ (2015): O firmě, http://www.vyvoj.cz/o-firme (29. 4. 2015)
Další zdroje CENTRUM REGIONÁLNÍHO ROZVOJE PŘF MU (2015): Databáze podniků 1987 (15. 3. 2015) CENTRUM REGIONÁLNÍHO ROZVOJE PŘF MU (2015): Databáze činných ekonomických subjektů k 31. 12. 1999 (15. 3. 2015) INTERNÍ DATABÁZE ESF MU: Podniky nad 20 zaměstnanců okresu Jihlava v roce 2006 (15. 3. 2015)
53
8 SEZNAM PŘÍLOH Příl. 8.1: Seznam obcí SO ORP Jihlava, (Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, Počet obyvatel v obcích SO ORP Jihlava, vlastní zpracování) Příl. 8.2: Podniky na území SO ORP Jihlava v roce 1987, se začleněním do odvětví zpracovatelského průmyslu klasifikace OKEČ, (Zdroj: Databáze podniků CRR PřF MU 1987, vlastní zpracování) Příl. 8.3: Podniky zpracovatelského průmyslu SO ORP Jihlava v roce 2006, (Zdroj: Interní databáze ESF MU 2006, vlastní zpracování) Příl. 8.4: Současně působící podniky v SO ORP Jihlava, (Zdroj: Online databáze firem HBI, 2015, vlastní zpracování) Příl. 8.5: Vysvětlení názvů tříd Klasifikace ekonomických činností CZ – NACE v podnicích SO ORP Jihlava, (Zdroj: Kódy NACE, 2015, vlastní zpracování)
54
Příl. 8.1: Seznam obcí SO ORP Jihlava Arnolec Batelov Bílý Kámen Bítovčice Boršov Brtnice Brtnička Brzkov Cejle CerekvičkaRosice Čížov Dlouhá Brtnice
obce SO ORP Jihlava Jezdovice Růžená Ježená Rybné Smrčná Jihlava Jihlávka Stáj Kalhov Stonařov Kaliště Střítež Kamenice Suchá Kamenná Šimanov Kněžice Švábov Kostelec Třešť Kozlov Třeštice Luka nad Jihlavou Ústí
Dobronín Dobroutov Dolní Cerekev Dudín Dušejov Dvorce Hladov
Malý Beranov Měšín Milíčov Mirošov Nadějov Opatov Otín
Hodice
Panenská Rozsíčka Pavlov Plandry Polná Puklice Rančířov Rantířov Rohozná
Hojkov Horní Dubenky Hrutov Hubenov Hybrálec Jamné Jersín
Velký Beranov Větrný Jeníkov Věžnice Věžnice Věžnička Vílanec Vyskytná nad Jihlavou Vysoké Studnice Záborná Zbilidy Zbinohy Zhoř Ždírec
(Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, Počet obyvatel v obcích SO ORP Jihlava, vlastní zpracování) Pozn. Ve zvýrazněných obcích se v roce 2013 nacházel podnik zaměřený na zpracovatelský průmysl s více než 20 zaměstnanci.
Příl. 8.2: Podniky na území SO ORP Jihlava v roce 1987, se začleněním do odvětví zpracovatelského
Obec
průmyslu Poče t podniků
klasifikace
Název podniku Jihomoravské štěrky a písky Brno Motorpal Jihlava Škrobárny Havlíčkův Brod Jihomoravské štěrky a písky Brno Škrobárny Havlíčkův Brod Bohemia Podě brady Jihomoravský masný průmysl Brno
Batelov
3
Bílý Kámen Brtnice Dobronín
1 1 1
Hodice*
1
Horní Dubenky
1 Osvětlovací sklo Ve lké Me ziříčí
Jihlava
17 Bohemia Podě brady Byte x Vratislavice Hude bní nástroje Hrade c Králové Jihlavan Jihlava Jihomoravské drůbežárny Ve lké Pavlovice Jihomoravské dře vařské závody Brno Jihomoravské pekárny Brno Jihomoravské pivovary Brno Kovolit Modřice Kovošrot Brno Lacrum Brno Modeta Jihlava Motorpal Jihlava Pre fa Brno Te sla Jihlava TONA Pe cky
Kostelec u Jihlavy Luka nad Jihlavou Malý Beranov Polná
1 1 1 5
Východočeské tiskárny Pardubice Jihomoravský masný průmysl Brno Pleas Havlíčkův Brod Partex, Nová Vče lnice Laboratorní přístroje Praha Lacrum Brno Pleas Havlíčkův Brod Škrobárny Havlíčkův Brod TOKOZ Žďár nad Sázavou
OKEČ
Počet zamě stnanců OKEČ 19 344 4
DI DM DA
41 5 534
DI DA DI
-
DA
281
DI
424 76
DI DB
87 1572
DD DK
39
DA
1007 247 157 788 50 193 1051 2676 40 1958 258
DD DA DA DJ DF DA DB DM DI DK DK
26
DE
528 300 271 265 63 252 4 271
DA DB DB DK DA DB DA DJ
Obec Puklice Rantířov Třešť
Větrný Jeníkov
Poče t podniků 1 1 4
2
Název podniku Škrobárny Havlíčkův Brod Škrobárny Havlíčkův Brod Agroze t Pe lhřimov Inte rié r Praha Kras Brno Průmysl kame ne Příbram Če skomoravský le n Humpolec Škrobárny Havlíčkův Brod
Počet zamě stnanců OKEČ 14 DA 20 DA 247 DK 835 DD 219 DB 184 DI 37 DB 4 DA
(Zdroj: Databáze podniků CRR PřF MU 1987, vlastní zpracování) * Údaj o počtu zaměstnanců je u Jihomoravského masného průmyslu Brno dostupný pouze dohromady za závody Hodice a Kostelec u Jihlavy.
Příl. 8.3: Podniky zpracovatelského průmyslu SO ORP Jihlava v roce 2006
Obe c Arnolec Batelov Brtnice
Dobronín Hodice Horní Dubenky Hybrálec Jamné Jihlava
Počet podniků
Náze v podniku
Poče t OKE zamě stnanců Č
1 Automotive Lighting, s. r. o. 1690 1 Ze mědě lské zásobování a nákup v Jihlav 36 3 Fide , s. r. o. 46 INAPA, s. r. o. 64 Snaha, kože dě lné družstvo Jihlava 20 1 SCA Packaging ČR 37 1 Le xa & Kružík, s. r. o. 54 1 Sklárna Janšte jn, s. r. o 152 2 Mastrs, s. r. o. 29 Osmont, s. r. o. 32 2 Kosyka, s. r.o. 25 SWR Jihlava, s. r. o 44 41 3. BHV, s. r. o. 28 Ajax & Blundell, a. s. 73 Aki Ele ctronic 143 Alliva, s. r. o. 48 Ane ta Style , s. r. o. 23 Biona Jersín, s. r. o. 20 Bohe mia Piano, s. r.o. 80 Bosch I 542 Bosch II 971 Bosch III 4679 Burson Prope rtie s, a. s. 625 ČMKS- Lokomotivy, a. s. 69 EKON, družstvo 98 Fraenkische CZ, s. r. o. 154 Hydraulic CR, s. r. o. 92 ICOM kovo, s. r. o. 23 Imte c Cze ch Republic, s. r. o. 143 Jihlavan airplane s, s. r. o. 38 Jihlavan, a. s. 254 JIPrint, s. r. o. 27 Katre s, s. r. o. 54 Kosyka, s. r. o. 91 Kronodoor CZ, s. r. o. 182
DL DA DN DE DC DN DK DI DJ DN DL DJ DB DJ DL DB DB DG DN DM DM DM DI DM DE DH DK DK DH DK DK DE DD DL DD
Obe c
Počet podniků
Kostelec u Jihlavy Luka nad Jihlavou Malý Beranov Pavlov Polná
1 1 1 1 5
Stonařov Střítež Třešť
1 1 4
Ždírec
1
Náze v podniku
OKE Poče t Č zamě stnanců
Kronomech s. r. o. 52 DD Kronospan CZ, s. r. o. 410 DD Kronospan OSB, s. r. o. 59 DD Kryf, s. r. o. 21 DI Lapek, a. s. 154 DA Lapek, a. s. 24 DA Mode ta Style, s. r. o. 138 DB Moravia Lacto, a. s. 198 DA Moravské kovárny, a. s. 824 DJ Motorpal, a. s. 1841 DM Novako Jihlava, s. r. o. 47 DH Pivovar a sodovkárna Jihlava, a. s. 119 DA Plastikov, s. r. o. 27 DH Rie de r Be ton, s. r.o. 46 DI SWOTES, s. r. o. 213 DH Te sla Jihlava, a. s. 844 DK TT kláve snice, a. s. 33 DL VMV, s. r. o. 70 DK Kostele cké uze niny, a. s. 1330 DA Irbis PANDA, s. r. o. 25 DJ Jilana, a. s. 45 DB Hosova obchodní spole čnost, s. r. o. 24 DA Mivokor, s. r.o. 109 DJ Mlé kárna Polná, s. r. o. 66 DA Sape li, a. s. 323 DD TKZ Polná, s. r. o. 200 DJ Vare x Cze ch, s. r. o. 51 DN Proce mm, s. r. o. 86 DH Diton, s. r. o. 38 DI Kool Trading, s. r.o. 77 DK Pe zag, a. s. 108 DK Strojírny Podzime k, s. r. o. 44 DK Vývoj, oděvní družstvo 248 DB Bate po, s. r. o. 23 DB
(Zdroj: Interní databáze ESF MU 2006, vlastní zpracování)
Příl. 8.4: Současně působící podniky v SO ORP Jihlava
Obe c Brtnice
Dvorce Jihlava
Počet podniků
Náze v podniku 2 Fide s. r. o. Snaha, kože dělní družstvo
Poče t Oddíl Třída Rok zaměstnanců NAC NAC E E založe ní (2013) 1994 1990
41 34
1995 1994
136 40
17 15 14 28 13
1992 1996 1997
180 36 25 40
22 22.21 25 25.73 29 29.32 28 28.15
1997 1993 -
1800 4043 47 20
29 29.31 29 29.32 31 31.01 13 13.95
-
155 55 500 101 20 30 152
1998
71 190 23 50 80 100
32 32.20 28 28.22 22 22.23 23 23.19 28 28.25 24 24.10.1 22 22.21 22.29 32 32.30 28 28.11 13 13.95 14 14.12 28 28.29 27 27.32
Kronodoor CZ, spol. s. r. o. Kronomech, spol. s. r. o.
-
145 34
16 16.23 28 28.29
Kronospan CR, spol. s. r. o. Kronospan OSB, spol. s. r. o. Kulhánek, s. r. o. Lape k, s. r. o. Lesák - Ze man, s. r. o. Mode ta Style , s. r. o. Modia, a. s. Moravské kovárny, a. s.
-
382
16 16.23
-
100 28 234 40 98 38 720
16 16 10 28 14 28 25
1 Copreci CZ s. r. o. 49 Alliva, spol. s. r. o. AKI Electronic, spol. s. r. o. Ajax & Blunde ll, a.s. ADJ.CZ, spol. s. r. o. Amme raal Be ltech, s. r. o. Automotive Lighting, s. r. o. Bosch Die sel, s.r.o. Böhm, spol. s. r. o. Bume rang, s. r. o. C. Bechste in Europe, s.r.o. ELSA, spol. s. r. o. Frae nkische CZ, s. r. o. Gold - Crystal, s. r. o. ICOM kovo, s. r. o. IEG, s. r. o. r. o. Jihlavan airplanes, s. r. o. Jihlavan, a. s. Jilana, a. s. Josef Dube n, PETEX Klika -BP, s. r. o. Kosyka, s. r. o.
17.22 15.11 14.20 28.14 13.30
16.21 16.23 10.71 28.29 14.19 28.29 25.50
Obe c
Počet podniků
Kostele c Mirošov
1 1
Opatov Polná
1 7
Stonařov Stříte ž
Náze v podniku Motorpal, a. s. Musil, spol. s. r. o. Natural Jihlava JK, s. r. o. NC Group CZ, s. r. o. Ne st, spol. s. r. o. Optokon, a. s. Osmont, s. r. o. Pivovar Jihlava, a. s. Plastikov, s. r. o. Se pos, spol. s. r. o. Sixt Umformte chnik, s. r. o. Snaha, kože dělné družstvo Jihlava Swoboda CZ, s. r. o. Tesla Jihlava, a. s. TT kláve snice , a. s. Země dě lské stavby Jihlava, a. s. Země dě lské zásobování a nákup v Jihlavě, a. s. Koste lecké uze niny, a. s. Rosso stee l, a. s. Strojírny Opatov, spol. s. r. o. Dafe - Plast Jihlava, s. r. o. Hasoft ve lkoobchod, spol. s. r. o.
Mivokor, s. r. o. Sapeli, a. s. Teak, spol. s. r. o. TKZ Polná, spol. s. r. o. Varex Cze ch, s. r. o. 1 Procemm, s. r. o. 2 Doucha, s. r. o. Diton, s. r. o.
Poče t Oddíl Třída Rok zaměstnanců NAC NAC E E založe ní (2013) 2006 2002 -
1739 20 25 31 23 85 49 35 50 124
29 23 10 25 16 26 27 11 22 16
29.32 23.61 10.73 25.11 16.23 26.70 27.40 11.05 22.23 16.29
-
34
29
29.31
-
28 315 234 36
14 29 26 27
14.20 29.31 26.12 27.12
-
25
16 16.23
1992 1990
60 1719 130
10 10.91 10 10.13 24 24.32
1995 1992
68 151
31 31.09 22 22.23
1997
25
23
2002 1992 1991 1994 1997 2001 2006 1999
80 350 22 172 37 90 40 157
25 16 31 25 22 29 27 23
23.32 23.64 25.93 16.23 31.01 25.72 22.21 29.31 27.12 23.61
Obe c Tře šť
Vě trný Jeníkov
Počet podniků
Náze v podniku 5 Inte a, a. s.* KOOL Trading, s. r. o. Pezag, a. s. Strojírny Podzime k, s. r. o. Vývoj, oděvní družstvo Zevar, s. r. o. 1
Poče t Oddíl Třída Rok zaměstnanců NAC NAC E E založe ní (2013) 1992 1992 1991 1992 1972 1998
130 71 103 52 190 24
31 28 28 25 14 20
(Zdroj: Online databáze firem HBI, 2015, vlastní zpracování) * Údaj o počtu zaměstnanců v roce 2013 najdeme v databázi HBI i přes likvidaci podniku v roce 2008.
31.01 28.22 28.99 25.11 14.12 20.14
Příl. 8.5: Vysvětlení názvů tříd Klasifikace ekonomických činností CZ – NACE v podnicích SO ORP Jihlava Kód NACE 10.13 10.71 10.73 10.91 11.05 13.30 13.95 14.12 14.19 14.20 15.11 16.21 16.23 16.29 17.22 20.14 22.21 22.23 22.29 23.19 23.32 23.61 23.64 24.10.1 24.32 25.11 25.50 25.72 25.73 25.93 26.12 26.70 27.12 27.32 27.40 28.11
Třída NACE Výroba masných výrobků a výrobků z drůbežího masa Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých Výroba makaronů, nudlí, kuskusu a podobných moučných výrobků Výroba průmyslových krmiv pro hospodářská zvířata Výroba piva Konečná úprava textilií Výroba netkaných textilií a výrobků z nich, kromě oděvů Výroba pracovních oděvů Výroba ostatních oděvů a oděvních doplňků Výroba kožešinových výrobků Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin Výroba dýh a desek na bázi dřeva Výroba ostatních výrobků stavebního truhlářství a tesařství Výroba ostatních dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Výroba domácích potřeb, hygienických a toaletních výrobků z papíru Výroba jiných základních organických chemických látek Výroba plastových desek, fólií, hadic, trubek a profilů Výroba plastových výrobků pro stavebnictví Výroba ostatních plastových výrobků Výroba a zpracování ostatního skla vč. technického Výroba pálených zdicích materiálů, tašek, dlaždic a podobných výrobků Výroba betonových výrobků pro stavební účely Výroba malt Výroba surového železa, oceli a feroslitin Válcování ocelových úzkých pásů za studena Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie Výroba zámků a kování Výroba nástrojů a nářadí Výroba drátěných výrobků, řetězů a pružin Výroba osazených elektronických desek Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení Výroba elektrických rozvodných a kontrolních zařízení Výroba elektrických vodičů a kabelů j. n. Výroba elektrických osvětlovacích zařízení Výroba motorů a turbín, kromě motorů pro letadla, automobily a motocykly
Kód NACE 28.14 28.15 28.22 28.25 28.29
Třída NACE Výroba ostatních potrubních armatur Výroba ložisek, ozubených kol, převodů a hnacích prvků Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení Výroba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely j. n.
29.31 29.32 31.01 31.09 32.20 32.30
Výroba elektrického a elektronického zařízení pro motorová vozidla Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Výroba kancelářského nábytku a zařízení obchodů Výroba ostatního nábytku Výroba hudebních nástrojů Výroba sportovních potřeb
(Zdroj: Kódy NACE, 2015, vlastní zpracování)
