MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra didaktických technologií

Zařazení moderních technických prostředků do vyučování odborného výcviku Bakalářská práce

Brno 2008

Vedoucí bakalářské práce:

Autor práce:

doc. RNDr. PhDr. Mojmír Stojan, CSc.

Radoslav Housa

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a použil jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Přelouči dne 13. dubna 2008

…………........................ Radoslav Housa 2

OBSAH

ÚVOD….…………………………………………………………………….………….4

1 DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY………………………………………….………..6

1.1

Učební pomůcky………………………………………………….…………….6 1.1.1 Výběr učebních pomůcek…………...…………………………...………...8

1.2 Didaktická technika…………………….……………………………………...11 1.2.1 Vizuální transmisivní prostředky…..……………...……………………..11 1.2.2 Reprografická technika………………………………………….………..13 1.2.3 Audiovizuální technika…………...………………………………………14 1.2.4 Multimédia, interaktivní multimédia a hypermédia………………….…..25 1.2.5 Interaktivní tabule………………………………………….…….…..…..27 1.2.6 Didaktická technika určená pro grafické obory………………….….…...34

2 NÁVRH VZOROVÝCH UČEBEN PRO VÝUKU FILMOVÉ A FOTOGRAFICKÉ REKLAMY……………..…………………………….……..40

2.1 Učebna pro výuku fotografické reklamy………………….…………….……..40 2.1.1 Fotografický ateliér………………………………………………..……..40 2.1.2 Pracoviště pro zpracování fotografií……………………..………………45 2.2 Učebna pro výuku filmové reklamy……………………….…..…………...….45 2.2.1 Místnost pro dabing…………………………………..……..………..…..46 2.2.2 Pracoviště pro klíčování scény……………………………………….…..48 2.2.3 Profesionální pracoviště pro střih videa……………………………....…49 2.2.4 Prezentace učňovských filmů…………………………………….….……49

ZÁVĚR…………………………………………………………………….…….…….50 RESUMÉ……………………………………………………………………...….……51 POUŽITÁ LITERATURA…………………………………………………….……..52

3

ÚVOD

V úvodu této bakalářské práce se zmíním o důvodech, které mě vedly k vybrání tématu „Zařazení moderních technických prostředků do vyučování odborného výcviku.“ V současné době má většina škol problémy s financemi, což se promítá i do kvality výuky. Pokud se však podaří sehnat na vybavení školy dostatek finančních prostředků, třeba i za pomoci nejrůznějších projektů a grantů, není ještě vyhráno a nastává další problém v podobě nedostatečně vyškolených učitelů, kteří nedokáží držet krok s vývojem techniky v příslušném oboru, a tak zkvalitňovat výuku. Vybavenost dílen odborného výcviku nejrůznějšími pomůckami, didaktickou technikou, ukázkami moderní techniky a použitých technologií je nedostatečná, mnohdy dokonce žalostná, což výrazně ovlivňuje uplatnění absolventů škol na trhu práce. Tito absolventi jsou pak ve světě, kde dochází k neustálému pokroku, vývoji a zvyšování životní úrovně, doslova ztraceni. Opouští školu nedostatečně odborně připraveni a nedokáží kvalifikovaně vykonávat své povolání. Tento trend by měla tato bakalářská práce změnit. Seznamuje s moderní didaktickou technikou, učebními pomůckami a přináší návod, jak tyto moderní technické prostředky využít při výuce odborného výcviku.

Bakalářská práce je svým zaměřením určena převážně pro grafické obory, ale použitelnost najde také u ostatních studijních a učebních oborů, o čemž svědčí i má odbornost. I když jsem sám učitel odborného výcviku v oboru mechanik-elektronik, zaměřil jsem tuto bakalářskou práci na čtyřletý studijní obor „Grafik pro média“, neboť se jedná o obor, kterému se více věnuji, a mohu zde zúročit mnohaleté zkušenosti z vlastní firmy, zaměřené na fotografické a filmařské práce. V současné době, kdy u absolventů základních škol upadá zájem o studium oboru mechanik-elektronik, pomáhám i s vyučováním a odbornou přípravou budoucích grafiků. Není to však z důvodu lepšího uplatnění jednoho, nebo druhého oboru, ale hlavním důvodem je mé přesvědčení o mých schopnostech a vědomostech, které mohou grafickému oboru více nabídnout.

4

Bakalářská práce začíná souhrnem didaktické techniky a učebních pomůcek v odborném výcviku, s popisem jejich možného využití. V další části této práce je uveden výčet moderních technických prostředků, které jsou z mého pohledu nezbytné pro výuku oboru „Grafik pro média“. V závěru je uveden příklad vzorových učeben odborného výcviku, včetně veškerého vybavení pro kvalitní výuku filmové a fotografické reklamy. Doufám, že tato práce přinese dostatek podnětů pro zkvalitnění výuky, a to nejen odborného výcviku, ale i při výuce odborných předmětů. Bakalářská práce nabízí dostatečný přehled v oblasti didaktické techniky s možnostmi jejich využití. Hlavním cílem je podnítit práci učitelů ke zvýšení lukrativnosti příslušných oborů, a to nejen grafických.

5

1 DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY ( Didaktická technika a učební pomůcky )

V dnešní době si již nedokážeme představit učitele odborných předmětů bez učebních pomůcek a didaktické techniky, odkázaného pouze na svou vlastní verbální či neverbální komunikaci. Zařazením učebních pomůcek do výuky nám umožňuje využívat efektivnější výukové metody. Za pomoci učebních pomůcek podpořených didaktickou technikou je pro učitele snadnější dosahovat výukových cílů. Žáci tak nejsou vedeni k pouhému odříkávání poznatků, ale mohou manipulovat s předměty, jejich napodobeninami a modely. Vhodně je tak aktivována mysl žáků, a to převážně tím,

když

jim

umožníme

bezprostřední

cílevědomé

zkoumání

objektů

a

experimentování s těmito pomůckami.

Funkce didaktické techniky a učebních pomůcek vyplývá i ze skutečnosti, že člověk získává 80% informací zrakem, 12% informací sluchem, 5% informací hmatem a 3% ostatními smysly. Když tvůrčím způsobem použijeme ve výuce odborného výcviku názornost, zvýšíme tak zájem žáků, jejich aktivitu a rozvineme jejich pozornost. Tímto přístupem výrazně zlepšíme trvalejší osvojení učiva žáků. V pedagogické praxi se často zaměňuje pojem didaktická technika a učební pomůcky. Didaktickou technikou je třeba školní tabule, interaktivní tabule, videokamera, DVD přehrávač, dataprojektor, apod. Učební pomůckou je naopak nějaký obraz na plátně, nákres na tabuli, nebo film. Učební pomůcka je nosičem didaktických informací, kterých se používá ve vyučovacím procesu a které znázorňují vyučovací jev nebo činnost. Učební pomůcky tvoří součást vyučovacího procesu, protože se bezprostředně vztahují k danému učivu.

1.1 Učební pomůcky

Pojem učební pomůcka lze definovat podle pedagogického slovníku J. PRŮCHY a kol. (2004) následovně: „učební pomůcky jsou předměty zprostředkující nebo napodobující realitu, napomáhající větší názornosti nebo usnadňující výuku.“

6

V pedagogickém slovníku B. KUJALA a kol. (1967) je zase uvedeno: „Učební pomůcky jsou přirozené objekty nebo předměty napodobující skutečnost nebo symboly, které ve vyučování a učení přispívají jako zdroje informací k vytváření, prohlubování a obohacování představ a umožňují vytvářet dovednosti v praktických činnostech žáků. Slouží k zobecňování a osvojování zákonitostí přírodních a společenských jevů. Používají se především proto, aby se vytvořily podmínky pro intenzivnější vnímání učební látky, aby do celkového procesu bylo zapojeno co nejvíce receptorů, především zrakových a sluchových.“ Výuka je velmi složitý proces, a pokud chceme zjednodušit učivo a předložit ho žákům ve vstřebatelnější formě, musíme využít co nejnázornějších metod a prostředků.

Jak uvádí J. MAŇÁK (2003) ve svém díle Nárys didaktiky, po dlouhou dobu byla výuka chápána jako celek skládající se ze tří složek: obsah, učitel a žák. Dnešní pohled se trochu mění a výuka se obecně vyznačuje vzájemným působením čtyř komponent: •

obsah výuky, učivo, jeho struktura;

•

učitel, vyučování (zprostředkování učiva žákům a řízení jejich učební činnosti);

•

žák, učení (proces osvojování učiva);

•

didaktické prostředky (učební pomůcky a technické vybavení).

Obr.1 Grafické znázornění výuky

V současnosti se převážně setkáváme s užíváním termínu „didaktické prostředky“ pouze pro skupinu materiálních didaktických prostředků, což je pohled spíše v užším slova smyslu. V dnešní době máme k dispozici nepřeberné množství učebních pomůcek. Musíme brát v úvahu, že jsou vyrobeny v různé kvalitě, pro nejrůznější obory a jsou dodávány domácími, tak i zahraničními výrobci. Při přípravě na výuku musí učitel ze souboru učebních pomůcek vybírat uvědoměle a obezřetně.

7

J. SKALKOVÁ (1999) v díle Obecná didaktika doporučuje následující postup volby vhodné učební pomůcky: •

vzhledem k cíli vyučování;

•

vzhledem k věku a psychickému vývoji žáků, jejich dosavadním zkušenostem a vědomostem;

•

vzhledem k podmínkám realizace (vybavení třídy a školy) i zkušenostem a dovednostem učitele.

1.1.1 Výběr učebních pomůcek

Výběr učebních pomůcek je výsledkem zvažování mnoha faktorů, které pozitivně, nebo i negativně ovlivňují výchovně vzdělávací proces, a tak i jeho efektivnost. Systém faktorů, které jsou podstatné pro optimální volbu vhodné učební pomůcky (obr.2), uvádí ve své práci podle J. A. ROMISZIWSKÉHO autor P. BOHONY (2003) v díle Didaktická technológia.

Obr.2 Systém faktorů podstatných pro volbu učební pomůcky

8

Při používání pomůcek by se měl učitel řídit následujícími zásadami: •

Podle druhu pomůcky zvolit didaktickou techniku, kterou by se pomůcka realizovala nejúčinnějším způsobem.

•

Pomůcku zařadit do výuky tam, kde je nutno zdůraznit složitost jevů, vzájemných vztahů a souvislostí.

•

Aktivizovat žáky a snažit se, aby sami získali co nejvíce informací vložených do pomůcky.

•

Nepopisovat slovem to, co je žákům z pomůcky zřejmé.

•

Doprovodný text musí usměrňovat žákovu pozornost a jeho učení zamýšleným směrem.

•

Pomůcku předložit žákům v době, kdy budeme chtít zaměřit pozornost na dané učivo.

•

Přenosový kanál volíme podle požadavku na efektivnost přenosu informací a interakce mezi vyučujícím a žákem.

Učební pomůcky jsou velice rozmanité, jak po stránce tvarové, tak i z pohledu na jejich funkčnost. Proto je dobré uvést jejich další členění, které přehledně zpracoval D. HAPALA (1965) v díle Učebné pomůcky – systém a zásady ich používania: •

Pedagogicko-didaktické – podle funkce, působnosti a způsobu začlenění do vyučování.

•

Psychologicko-fyziologické

– podle smyslů, na které pomůcky působí

(vizuální, auditivní, audiovizuální, dotykové anebo smíšené), podle stupně poznávacího procesu se pomůcky mohou opírat o konkrétní názor, skutečnost může být upravená (symbolické pomůcky). •

Materiálně-praktické – podle druhu použitého materiálu, obsahu, formy, (kovové, dvojrozměrné, trojrozměrné apod.).

9

Jiným příkladem specifického systému členění učebních pomůcek je klasifikace podle J. PAVELKY (1999) v díle: Vyučovacie prostriedky v technickej výchove, jehož hlavní body jsou uvedeny následovně: •

skutečné předměty;

•

modely;

•

panely;

•

stavebnice;

•

zobrazení;

•

audiovizuální pomůcky;

•

literární pomůcky;

•

vyučovací programy;

•

zvukové pomůcky;

•

speciální pomůcky.

Termín, o kterém je dobré se zmínit, je didaktický prostředek. Tento pojem nemá dosud pevný obsah a lze na něj nahlížet z širšího nebo užšího hlediska. Při širším chápání jsou didaktické prostředky všechny prostředky, které má učitel k dispozici na dosahování vytyčených výukových cílů. Jsou to pracovní nástroje pedagoga v řízení, usměrňování a regulaci vyučovacího procesu. Didaktickým prostředkem tedy můžeme chápat vše, čeho učitel a žáci mohou využít k dosažení výukových cílů. Mezi didaktické prostředky lze zařadit veškeré metody výuky, vyučovací formy, didaktické zásady, ale i vizuální, či auditivní techniku, učební prostory, učební pomůcky aj.

DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY

MATERIÁLNÍ PROSTŘEDKY

NEMATERIÁLNÍ PROSTŘEDKY

Učební pomůcky

Didaktické zásady

Didaktická technika

Organizační formy

Školní zařízení

Vyučovací metody Pedagogické mistrovství

10

1.2 Didaktická technika

Didaktická technika nám umožňuje prezentaci učebních pomůcek. Usnadňuje cestu, jak učební pomůcku předložit žákovi, a to v té nejefektivnější formě. Někdy máme na výběr, a můžeme si tak zvolit nejvhodnější didaktickou techniku, jindy naopak musíme použít zcela specifickou techniku, bez které nemůžeme učební pomůcku vůbec použít.

Dříve se didaktická technika dělila podle smyslů, na které působila, a dělení této techniky vypadalo následovně: •

auditivní;

•

vizuální;

•

audiovizuální-prostředky vč. výpočetní techniky;

•

zpětnovazební systémy;

•

pomocné technické prostředky.

V dnešní době, kdy došlo k rozvoji a expanzi multimedií, se vývoj didaktické techniky ubírá novým směrem. Technika, bez které si pedagog dříve nedovedl představit svou činnost, je nahrazována výukovými interaktivními CD, hypermédii a využití PC při výuce je doslova nezbytností.

1.2.1 Vizuální transmisivní prostředky – sloužící pro zrakový vjem

1.2.1.a Vizualizér

Vizualizér připomíná zpětný projektor. Ve vyučování má však podstatně širší možnosti využití. Přístroj zachycuje informaci z průsvitné, nebo neprůsvitné předlohy, případně i z diapozitivů, fotografií, knih, slovníků, příruček, map, atlasů, letáků, aj. Snímat můžeme i trojrozměrný objekt, u některých typů navíc i okolní prostor. Vizualizér z nedigitální předlohy vytváří digitální záznam, který je zvětšen a prostřednictvím datového projektoru zobrazen na projekční plátno. Digitální záznam může být uložen do paměti počítače, u některých vizualizérů do paměti zařízení.

11

Obr.3 Vizualizér

1.2.1.b Dataprojektor

Dataprojektor je projekční technikou snímající pracovní plochu počítače do prostoru třídy. Ve vyučování odborného výcviku oboru grafik může být použit pro výklad látky, jestliže má učitel připravenu prezentaci v digitální podobě. Stejně dobře se dá dataprojektor použít i při opakování, zadávání úloh, procvičování učiva, didaktických testech, písemných pracích, seznamováním se se softwarem a dalších činnostech, kdy je třeba zobrazit žákům informace uložené v PC. Využití dataprojektoru je omezeno některými technickými možnostmi, které jsou do jisté míry překonány propojením počítače a dataprojektoru s dalšími periferními zařízeními (reproduktory pro ozvučení třídy, TV tunerem pro příjem televizního signálu, digitální kamerou, interaktivní tabulí, tabletem k ovládání tabule z libovolného místa ve dílně, apod.). Přístroj může sloužit k filmové projekci jako náhrada televizoru a k dalším účelům.

Obr.4 Dataprojektor 12

1.2.2 Reprografická technika

Při praktickém vyučování grafických oborů je hlavním výstupem práce žáků tištěná podoba. Z tohoto důvodu uvedu pouze ukázky této techniky, do které patří: •

scannery;

•

tiskárny (jehličkové, inkoustové, laserové, termosublimační, velkoformátové);

•

kopírovací stroje;

•

laminovací stroje.

Obr.5 Kopírovací stroj IR3025

Obr.6 Široký laminátor Flexilam 1100

Obr.7 Epson Perfection 3590

Obr.8 Velkoformátová tiskárna

Photo Scanner

MUTOH ValueJet 1204

13

1.2.3 Audiovizuální technika

Audiovizuální technika spojuje sluchové a zrakové vjemy. Mezi tuto techniku zařazujeme televizní nebo digitální kameru, videorekordér, DVD rekordér, atd.

Využití:

Nároky na umístění:

Jazykové vyučování

Pevné umístění

Odborné vyučování

Zatemnění učebny nebo sálu

Hodnocení výstupů

Dokonalé ozvučení

Přednášková činnost

Projekční plátno, interaktivní tabule

Odborná školení zaměstnanců

Jedná se o skupinu technických zařízení užívaných ve výuce, která je schopna prezentovat současně obraz i zvuk. Ve školách je převážně užívána k projekci výukových televizních pořadů, dokumentárních filmů, reklamních spotů, instruktážních pořadů, výukových kurzů a dalších. Základním příkladem audiovizuální techniky používané ve škole je televize, monitor a DVD přehrávač. Mohou to však být i ozvučené počítače připojené s dataprojektorem, nebo interaktivní tabulí, apod.

Audiovizuální technika nemusí být ve škole určena pouze pro projekci filmů. S pomocí digitální kamery a softwaru pro editaci videa může být výuka grafiků v návaznosti na vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií rozšířena o tematický okruh televizní nebo filmovou reklamu. Následně můžeme tuto techniku využít pro samostatnou práci žáků při zpracovávání videopořadů a reklamy. Svá díla pak studenti mohou prezentovat o velkých přestávkách přímo ve škole. Tento zahraniční trend do českých škol prozatím nedorazil, což je velká škoda. Ve školním vysílání je velký potenciál budoucnosti. Příprava vysílání simuluje skutečné pracovní prostředí. Ze žáků se stávají scénáristé, režiséři, moderátoři, herci, kostyméři, osvětlovači, zvukaři, střihači, počítačoví experti, grafici a další profesionálové, bez jejichž vzájemné spolupráce by pořady nemohly vzniknout.

14

Použití audiovizuální techniky pro grafické obory považuji za velice důležité. Bohužel současný trend vyučování grafických oborů nepočítá s výukou a použitím audiovizuální techniky, a tak se zde o této technice zmíním podrobněji. Později v této práci navrhnu speciální pracoviště pro výuku filmové reklamy.

2.2.3.a Pracoviště pro zpracování digitálního videosignálu

Zařízení specializovaného pracoviště pro zpracování digitálního videosignálu můžeme rozdělit do tří hlavních částí: zdroj digitálního videosignálu, střihová DV karta s počítačem, software pro digitální zpracování záznamu.

Obr.9 Pracoviště pro zpracování digitálního videosignálu

2.2.3.b Zdroj digitálního videosignálu

Zdroj digitálního videosignálu pořídíme digitální kamerou, která vytváří záznam v DV systému (PAL). Videokamera nám velice dobře poslouží k získávání cenného videomateriálu, například z exkurzí, pro zpracování krátkých didaktických filmů použitelných ve výuce, nebo pro zhotovení propagačního videa školy. Digitální videokamery zaznamenávají na různé formáty: Digital D8, miniDV, DVD, HDV. Nejpoužívanějším formátem je miniDV, což je miniaturizovaná verze DV kazety. Výstupní signál z kamery můžeme získat buď přes standardní analogové výstupy (CVBS a Y/C), nebo hlavně přes digitální výstup rozhraní i.Link (IEEE 1394).

15

Obr.10 Kamera Canon XH-A1

Videokamery obsahují množství funkcí, pro běžnou školu zcela nevyužitelných. Musíme si však uvědomit, že když škola z finančních důvodů zakoupí lacinější kameru, která je sice na ovládání jednodušší, ale při pozdější práci zjistí, že neobsahuje důležité funkce, například možnost nahrávání na kazetu z jiného zdroje (A/D převodník), manuální nastavení základních funkcí, tak tento zpočátku výhodný nákup se stane spíše zdrojem překážek při náročnější práci. Proto je vhodný výběr kamery velice důležitý.

Popis a ovládání videokamery Před vlastní prací s videokamerou bude vhodné se nejprve seznámit s ručním i (automatickým) zaostřováním, správným vkládáním a vyjímáním příslušného typu kazety, s kopírováním kazety na DVDrekordér, s postupem při dobíjení sady akumulátorů a s dálkovým ovladačem. Teprve později, po zvládnutí základních operací, oceníme možnost tvorby vlastních titulků, vkládání scény, doplnění obrazu hudbou, či dabingem, atd. Pro tyto úpravy však bude zapotřebí speciální software pro střih videa na PC.

16

Rozlišení videokamer Srdcem každé videokamery je prvek CCD (Charge CoupledDevice). Ten má za úkol rozložit objektivem zaostřený obraz do elektronické podoby. Následně je obraz zpracován obvody kamery, dle jejího nastavení (např. efekty, korekce barev a jasu, elektronická stabilizace obrazu a podobně). Dále jsou obraz i zvuk rozloženy do formátu použitého pro záznam a jsou uloženy na kazetu. Nesmíme zapomenout na hledáček a LCD panel, ve kterých máme k dispozici náhled obrazu. Podle technického provedení existují dva základní typy kamer. Kamery jsou buď vybaveny jedním snímacím čipem CCD, nebo třemi snímacími čipy.

Tříčipová kamera V profesionálních kamerách se pro snímání barevného obrazu používají tři samostatné CCD čipy. Za objektivem je umístěna soustava hranolů, která rozloží obraz na jednotlivé složky (RGB). Každý čip pak zpracovává pouze jednu barevnou složku. Barevné složky jsou zpracovávány samostatně a signál ze všech tří čipů tvoří celkový plnohodnotný obraz. Výhoda tohoto systému spočívá ve vynikající kvalitě obrazu i při snížených světelných podmínkách a ve věrnějším barevném podání obrazu. Nevýhodou je technologická náročnost při výrobě precizních optických součástí a z toho vyplývající vysoká cena těchto zařízení.

Jednočipová kamera Do běžných amatérských videokamer, kde je na prvním místě pořizovací cena, jsou montovány jednočipové systémy. Obraz procházející optikou dopadá na jediný CCD prvek, před kterým se nachází mozaikově uspořádaný barevný filtr obsahující tři základní barvy. Pomocí frekvenční filtrace se ze signálu snímacího prvku vytváří barevný obraz. Lidské oko není na všechny barvy stejně citlivé. Nejvíce vnímáme rozdíly v zelených odstínech. Filtry přidělují jednotlivé body čipu konkrétním barvám podle klíče R-G-B-G-R-G-B. Tím je ale rozlišení obrazu nižší a mezi jednotlivými body dochází ke vzájemnému ovlivňování. Nevýhoda této konstrukce se nejvíce projeví při natáčení za zhoršených světelných podmínek. Obraz začne "šumět" a barvy vykazují posun spektra. Pro běžné domácí video je toto řešení vzhledem k výrazně nižší ceně dostačující, ale pro práci budoucích grafiků nedostatečné.

17

Ostření (fokus) Stejně jako většina fotoaparátů mají i amatérské videokamery obvody pro automatické zaostřování. Podle konstrukce rozlišujeme buď aktivní autofokus, pracující na principu měření odraženého paprsku od objektu, nebo pasivní systém, vyhodnocující kontrast snímaného obrazu. V některých případech je však manuální ostření nezbytné, a proto by ho měla obsahovat každá videokamera.

Vyvážení bílé (white balance) Správné zobrazení barev v kameře je závislé na druhu osvětlení záběru. Různé světelné zdroje září v odlišných částech viditelného spektra a způsobují charakteristické zabarvení obrazu. V kamerách se používají dva základní filtry: denní světlo (barevná teplota 5600K) a umělé světlo (barevná teplota 3200K). U amatérských videokamer většinou spoléháme na automatické vyvážení bílé, které ve většině případů funguje spolehlivě. Potíže nastávají při smíšeném osvětlení. Proto jsou kamery pro tyto případy vybaveny přepínačem WHlTE BALANCE s polohami: •

AUTO (automatické nastavování);

•

INDOOR - případně symbol žárovky (umělé osvětlení);

•

OUTDOOR - vyjádřeno často symbolem sluníčka (přirozené sluneční světlo).

V extrémních případech je možné pevně nastavit hodnotu barevného podání záběru. Kvalitnější přístroje převzaly úplné manuální nastavení z profesionálních kamer. Toto nastavení se provádí pomocí čisté bílé plochy, na kterou dopadá požadované osvětlení, což může být papír nebo čistá bílá zeď. Při každé změně osvětlení je nutné toto nastavení zopakovat.

Clona (IRIS, EXPOSURE) Clona zajišťuje množství světla dopadajícího na čip. Při velkém jasu se clona zavírá až na minimální otvor ve středu objektivu. Při minimálním osvětlení se naopak postupně otvírá až po maximum. Při normálních světelných podmínkách pracuje v kameře clona automaticky. Při záběrech v protisvětle, kdy filmovaná osoba stojí před velkým oknem, je třeba clonu korigovat. Nejjednodušeji to provedeme stlačením tlačítka BACKLIGHT (protisvětlo), kterým jsou vybaveny i ty nejlevnější kamery. Dražší kamery jsou pro tyto případy vybaveny ruční clonou, která umožňuje zaclonit objektiv přesně podle požadavků kameramana.

18

Rychlost závěrky (SPEED SHUTTER) Ze základních principů videa vyplývá, že jeden půlsnímek (v normě PAL) trvá 1/50 sekundy. Padesát půlsnímků vytvoří sekundový záznam. Pro běžné záběry to postačí, ale při velmi rychlých pohybech je 1/50 s tak dlouhý čas, že se záznam rozmazává. Proto jsou kamery vybaveny elektronickou závěrkou, která umožňuje snímací čas zkrátit, třeba až na 1/16000 s. Počet půlsnímků se tím ale nezvyšuje. Stále je jich jen 50, ale CCD čip snímá obraz jen tuto zkrácenou dobu. Snímací čip však vyžaduje určité množství světla, proto je třeba tento kratší čas kompenzovat více otevřenou clonou. Výsledkem jsou dokonale ostré záběry velmi rychle se pohybujících objektů. Ze vzájemné závislosti času a clony vyplývá hloubka ostrosti. Předmět v určité vzdálenosti od objektivu je potřeba zaostřit. Obraz je však dostatečně zaostřený vždy v určitém rozsahu. Například při vzdálenosti 3 metry může být za určitých okolností obraz ostrý od 4 m až po 4,20 m. Hloubka ostrosti je tedy v tomto případě 20 cm. Tuto hloubku ostrosti můžeme ovlivnit právě společným nastavením času a clony. Hloubka ostrosti je tím menší, čím méně je zavřená clona objektivu. Pokud potřebujeme při filmování neostré pozadí za osobami, můžeme snížit hloubku ostrosti otevřením clony. Přesvětlený obraz pak kompenzujeme vhodným zkrácením času elektronické závěrky.

Stabilizace obrazu Jedná se o systém, s jehož pomocí se částečně eliminuje chvění ruky držící kameru. Toto chvění se zvětšuje s větším přiblížením pomocí transfokátoru. Kvalitní stativ je jedním z hlavních řešení, ale za určitých okolností je značně neskladný, proto se již standardním vybavením videokamer stává stabilizátor obrazu.

Elektronická stabilizace Běžné amatérské videokamery jsou vybaveny elektronickou stabilizací obrazu. Obraz snímaný CCD čipem je větší než ukládaný snímek. Elektronicky je obraz vyhodnocen a porovnán s předchozím snímkem. Analýzou je zjištěn posun obrazu vlivem chvění a nakonec se vytvoří výřez z celkového obrazu tak, aby se eliminovalo chvění. Tento systém je jednoduchý a pro výrobce se jedná o levnou variantu. Nevýhodou je ale snížení počtu aktivních bodů, které se podílejí na výsledném obrazu.

19

Optická stabilizace Optická stabilizace je oproti elektronické účinnější, ale také výrobně náročnější, tudíž i dražší. Pracuje na bázi vychylování optických prvků přímo v objektivu kamery. Chvění přímo působí na vychylovací optickou soustavu, složenou z pohyblivých optických prvků, oddělených kapalinou s podobnými vlastnostmi skla. S optickým stabilizátorem nedochází ke zhoršení obrazu, který je pak velmi kvalitní.

2.2.3.c Zásady pro natáčení videosekvencí •

Základem je klidné držení kamery. Filmované okolí bývá plné stativů a nabízí možnost se o něco opřít (zeď, stůl, zábradlí, sloup, či přidržení rukou u těla).

•

Kamerou pohybujeme plynule a sledujeme, jak pracuje zaostřovací automatika. V případě potíží použijeme ruční ostření.

•

Sledujeme barevné vyvážení záběru, případně nastavíme vyvážení barev ručně.

•

Přibližovací transfokátor používáme s rozvahou. Při větším přiblížení se vystavujeme riziku rozklepání obrazu, nebo zmizení objektu ze záběru.

•

Pokud to okolnosti dovolují, vyvarujeme se záběrů v protisvětle. Pokud to však není možné, použijeme ruční clonu.

•

Dobré je při sledování jakéhokoli filmu dávat pozor, jak profesionálové řadí jednotlivé záběry za sebou a tyto zkušenosti použít v praxi.

•

Každá scéna musí mít svůj začátek a konec.

•

Dobře vypadá, pokud ve filmu střídáme celky a detaily. Tím zajistíme dynamiku filmu.

•

Při filmování střídáme úhly záběru.

•

Vždy hlídáme logiku záběrů. Pokud někdo běží doleva, tak na následujícím záběru nemůže běžet doprava.

•

V některých případech je výhodnější použít místo videa s omezeným rozlišením raději digitální fotoaparát, který nám nabízí mnohem větší rozlišení.

•

Při filmování méně obvykle znamená získat více. Krátké dynamické záběry jsou většinou lepší než dlouhé sekvence. Dlouhé pořady diváka nudí a neudrží jeho pozornost.

20

2.2.3.d Střihová DV karta s počítačem

Dnes již běžnou součástí počítače bývá digitální vstup IEEE 1394, který nám nahrazuje starší střihovou kartu, a pro zpracování videa je pouze nutné pořídit střihový software. Pro náročnější práci je však profesionální střihová karta nezbytností. Obsahuje množství vstupů a výstupů, které usnadní práci při importu a exportu videa do počítače. Na trhu je velký výběr těchto střihových karet, a to od amatérských, až po zmíněné profesionální. Většinou se umísťují do PCI slotu počítače. Hardwarové nároky pak na počítačovou sestavu stoupají a vyžadují se velké rychlosti zpracování dat, dostatečná paměť a hlavně odpovídající disková kapacita. Musíme počítat s tím, že hodina filmového záznamu zabere 11Gb místa na HDD. Výstupní obraz můžeme zobrazit nejen na monitoru PC, ale i na externím analogovém AV monitoru. Výstupní záznam digitálního videosignálu lze zaznamenat i přímo na digitální pásek DV, přes vstupní rozhraní i.Link, nebo vytvořit DVD disk na PC. Pokud stále ještě využíváme analogový záznam, zaznamenáme výsledné video na VHS, nebo S-VHS pásek. Střihové karty pracují v reálném čase a umožňují zachycení videa přes stávající analogové vstupy (CVBS a Y/C). Nejvíce však využijeme digitální rozhraní IEEE 1394.

2.2.3.e Software pro digitální zpracování záznamu

Nejdůležitější součástí pracoviště pro zpracování digitálního videosignálu je profesionální software pro editaci a výsledné zpracování záznamu. Za profesionální střihový program je všeobecně považován Adobe Premiere, který je poměrně náročný a vyžaduje již určité zkušenosti uživatele. Vhodnější variantou pro práci žáků je software Pinnacle studio Plus, který má jednodušší a intuitivnější ovládání. Neobsahuje však prvky pro náročné zpracování záznamu, složitější efekty a má pouze jednu videostopu.

21

Nyní si popíšeme základní funkce programu Adobe Premiere, neboť ostatní střihové programy jsou řešeny obdobně, s tím rozdílem, že jsou ošizené o některé nadstandardní funkce. Tento profesionální střihový software podporuje digitální video, statické snímky, zvukový doprovod, MPEG kódování a tvorbu DVD disků ve vysílací kvalitě. Program je neoficiální jedničkou při nelineárním střihu videa. Adobe Premiere je podporován i ze strany výrobců hardwaru a softwaru. Využít ho můžeme pro jakoukoli profesionální práci, která nebude omezovat naši tvůrčí činnost. Adobe Premiere je navržen tak, aby podporoval všechny důležité oblasti editace, sestřihu videa a úpravy klipů. Díky němu můžeme pracovat se stovkami klipů, grafických souborů, titulků, a to v nejrůznějších formátech. Materiály jsou roztříděny do tématických složek, ve kterých je zařazen nezpracovaný materiál opatřený identifikačními údaji. Ve složkách ho lze prohlížet, přehrávat a třídit. Nejdůležitější funkcí každého videoeditačního programu je časová osa, která nabízí velké množství videostop a audiostop. Lze ji využít pro rozvržení videostopy do dvou stop, se stopou pro prolínací efekty, nebo ji můžeme použít jako jedinou stopu, která slouží i pro vkládání přechodů mezi scénami. K úpravě klipů jsou k dispozici, kromě klasických editačních nástrojů, i funkce pro vložení úseku ze zdrojového filmu do požadované stopy. Adobe Premiere disponuje i nadstandardními nástroji pro práci s klíčovými snímky. Tyto snímky slouží pro určení vlastností efektů v závislosti na čase. Program Adobe Premiere nabízí dva způsoby úprav záznamu. Můžeme pracovat s nalogovanými klipy, nebo pomocí dávkového záznamu lze získat množství samostatných klipů, které můžeme dále využít. Ovládání audio stop je v projektech řešeno tzv. audiomixerem, jenž umožňuje ovládání hlasitosti a vyvážení levého a pravého kanálu stereostopy. Jednotlivé audiostopy lze vypnout, nebo přehrávat individuálně. Z obrázků č.11 a 12 je patrné, že program Adobe Premiere je určen profesionálům a Pinnacle studio plus byl navržen pro domácí uživatele. Svědčí o tom zpracování a rozložení pracovního prostředí programu.

22

Obr.11 Střihový software Adobe Premiere

Obr.12 Střihový software Pinnacle studio plus 23

2.2.3.f Rady při střihu videa •

Při seskupování záběrů dávat pozor na jejich vzájemnou návaznost.

•

Dlouhé záběry nudí a velmi krátké zase ruší soustředění a pozornost diváka.

•

Někdy je lepší použít titulek než dabing a naopak.

•

Citlivé vybírání jednotlivých přechodových efektů je cestou k úspěšnému filmu.

•

Nezapomeňme na to, že můžeme využít hudbu na podkreslení scény.

2.2.3.g Využití videokamery při výuce •

Výuka a tvorba televizní (filmové) reklamy v grafických oborech.

•

Rozšíření výuky ICT.

•

Vytvoření záznamu z výuky.

•

Pořízení záznamu z výstav.

•

Zhotovení výukového materiálu.

•

Výuka digitální techniky.

•

Zavedení studentského vysílání na školách.

•

Zhotovení propagačního videa školy.

Převzato ze studijního textu: Technologie vzdělávání. Studijní text k distančnímu vzdělávání. BRNO: Katedra didaktických technologií PdF MU, 2006. 133 s.

24

1.2.4 Multimédia, interaktivní multimédia a hypermédia

1.2.4.a Multimédia

Multimédia definujeme jako několik počítačových a elektronických systémů, umožňujících užívání a manipulaci několika typy medií, jako jsou text, zvuk, video, počítačová grafika a animace. Pod pojmem multimédia jsou ukryty počítačové systémy, které zpravidla využívají DVD a CD-ROM. Umožňují propojení a současné využívání akustických a obrazových výstupů. Jedná se například o monitor, dataprojektor, případně i o návazné využití DVDrekordéru, atd. V multimediálních systémech se provozují i síťové aplikace pracující nejen v sítích LAN, ale i v sítích WAN.

1.2.4.b Interaktivní multimédia

Interaktivní multimédia spojujeme s pojmem multimediální umění. Umělecký objekt reaguje na přítomnost uživatele, jeho gesta a přání, a tak umožňuje dvoucestný tok informací. Interaktivních prvků je přitom celá řada. Od prostého výběru jedné z možností, přes výměnu dotazů a odpovědí, až po aktivní řízení děje filmu, což umožňuje individuální zásah uživatele do průběhu multimediálního programu, nebo průběhu výuky. Interaktivní multimédia přispívají k určení individuálního tempa a k volbě speciálních vyučovacích postupů.

1.2.4.c Hypermédia

Pojmem hypermédium označujeme zpravidla dokument, který obsahuje odkazy na jiné texty a zároveň i spojení na jiné informace (obrazy, zvuky, animace, videozáznamy, atd.). Nejběžnějším příkladem hypermédií jsou interaktivní encyklopedie na DVD, CDROM nebo World Wide Webu. Jedná se o systémy různých médií řízených počítačem, nabízející interaktivní přístup.

25

1.2.4.d Multimédia ve vzdělávání •

Rétorické schopnosti učitele jsou nahrazovány zajímavější a přesnější formou.

•

Více času je věnováno dotazům žáků a pedagog efektivněji vede jejich myšlenky ke správnému pochopení problematiky.

•

Padají hranice mezi vzděláváním a zábavou (Škola hrou).

•

Multimédia podporují standardní vyučovací metody.

•

Nabízí maximální množství informací v podobě grafiky, textu, obrazového, nebo zvukového záznamu.

•

Jednotlivá témata se dají probrat v širších souvislostech.

•

Studenti mohou na jednotlivých tématech pracovat samostatně i doma na svých počítačích.

•

Student pomocí prezentace může výsledky své práce předvést spolužákům nebo je konzultovat s vyučujícím.

1.2.4.e Tvorba multimediálních titulů

K vytvoření multimediálních titulů je potřeba celého produkčního týmu, což je velice nákladné. Než se začne s tvorbou multimediálního titulu, musí se rozhodnout, pro jakou cílovou skupinu bude určen. Dále pak rozhodujeme o: •

typu trhu (zábava, vzdělání, profesionální);

•

vyspělosti uživatele;

•

optimálním využití rozpočtu;

•

užití platformy (Mac, Windows).

26

1.2.4.f Multimediální učebny

Multimediální učebny kladou velké nároky na učitele, který musí dokonale zvládat obsluhu veškeré techniky. Musí se počítat i s tím, že dochází k rychlému zastarávání tohoto zařízení. Neustále musíme sledovat vývoj techniky a podle potřeby aktualizovat vybavení. Zřízení multimediální učebny je finančně náročné a je nutné zabezpečit i odborný servis.

Nároky na vybavení multimediálních učeben: •

počítač;

•

dataprojektor;

•

audio a video technika (dokonalé ozvučení);

•

interaktivní tabule.

Obr.13 Vybavení pro multimediální učebnu

1.2.5 Interaktivní tabule

Interaktivní tabule si pro svou zajímavost zasluhuje zvláštní kapitolu. Jedná se o didaktickou techniku, která není tolik rozšířená a na mnohých školách zcela známá. Interaktivní tabule představuje průlom v názornosti a bezesporu má před sebou velkou budoucnost. Nejprve je třeba seznámit se s rozdíly mezi používanými technologiemi. Takové rozlišení poskytují tabule Smart Board a Activ Board. Užitná hodnota u obou typů je srovnatelná. Hlavní rozdíl však spočívá v principu práce s tabulí a v jejich odolnosti na možné poškození.

27

Jak vlastně interaktivní tabule funguje? Propojením počítačem s dataprojektorem se na interaktivní tabuli reálně zobrazuje pracovní plocha počítače a tabule se chová, jako by se jednalo o velkou dotykovou obrazovku.

1.2.5.a Smart Board

Smart Board kombinuje výhody běžné tabule a velké dotykové obrazovky. Pro psaní a ovládání není potřeba speciálního pera, ale postačí nám pouhý prst, ukazovátko, nebo tužka. Zápisy, namalované obrázky a grafy jsou přenášeny do počítače a následně i uloženy na HDD. Práce s touto tabulí je jednoduchá, povrch je však citlivý na mechanické poškození. Ale přes tuto náchylnost k poškození lze na některé typy psát dokonce fixy a využít tuto interaktivní tabuli i jako běžnou bílou tabuli. Má to však jednu podstatnou výhodu. To, co fixy napíšeme, vzápětí uložíme do našeho počítače.

Obr.14 Interaktivní tabule Smart Board

28

1.2.5.b Activ Board

Tabule Activ Board byla vyvinuta pro potřeby školství. Počítá se s jejím použitím ve školním prostředí, což vyžaduje mnohem tvrdší a odolnější povrch než u tabule Smart Board. Pro psaní je nutné speciální pero bez baterií, na které je třeba si zvyknout. Ze začátku mají učitelé i žáci se psaním problém, ale vzhledem k větší životnosti interaktivní tabule se toto nepohodlí rozhodně vyplatí. Tak jako na tabuli Smart Board je možné i na activ Board psát stíratelnými fixy a využít tak tabuli jako běžnou bílou tabuli, ale bohužel to, co napíšeme, se nám již do počítače neukládá.

Obr.15 Interaktivní tabule Activ Board

K dalším interaktivním tabulím, které se na našem trhu objevují, patří I-Board, InterWrite SchoolBoard a Panaboard.

29

1.2.5.c Interaktivní tabule I-board

I-board je interaktivní tabulí vhodnou pro různé druhy pevných prezentací. Jde o ideální spojení keramické tabule s nejmodernější technologií. Její rozměry jsou 120 × 180 cm, má bílý, matný, keramický, za sucha stíratelný povrch a je rámována v hliníkovém profilu. Na levé straně je uchycena lišta, ve které je instalována technologie mimio Xi. Tímto způsobem je možné klasickou keramickou tabuli změnit v interaktivní prezentační tabuli, nebo barevný copyboard. Technologie používá kombinaci ultrazvuku a infračerveného záření. Popisovač vysílá při psaní ultrazvukový signál boční liště, která slouží jako přijímač. Tento systém pak vyhodnocuje pozici popisovače. Výhodou této tabule je manipulovatelnost. Můžeme ji dle potřeby přemísťovat z dílny na dílnu, a tak lze s jednou tabulí obohatit výuku ve více předmětech.

Obr.16 Interaktivní tabule I-board

1.2.5.d InterWrite SchoolBoard

Touto bezdrátovou elektronickou tabulí s povrchem pro popisování i projekci lze v režimu WhiteBoard snímat písemný projev učitele a přenášet jej do PC pro následný tisk. Vyrábí se ve třech rozměrech úhlopříčky, a to 152 cm, 192 cm, nebo 216 cm. Jedná se o tabuli s bohatým příslušenstvím, které zahrnuje pojízdný stojan a zařízení pro bezdrátový přenos přes Bluetooth™.

30

Elektronickým perem bezdrátového Bluetooth a grafického tabletu může učitel na dálku ovládat svůj počítač, což mu umožní interaktivní ovládání prezentace z libovolného místa ve třídě. Bezdrátová technologie Bluetooth má dosah 100 m, což pro každou třídu a presentační sál plně vyhovuje.

Obr.17 Interaktivní tabule SchoolBoard

Obr.18 Bluetooth tablet

1.2.5.e InterWrite panel (iPanel)

Jedná se o kombinaci LCD monitoru, elektronického pera a InterWrite Software. Toto zařízení může učitel využívat jako kontrolní monitor promítaného obrazu a použít ho k ovládání a grafické úpravě multimediální prezentace. Když je iPanel součástí stolu vyučujícího, zajistí trvalý vizuální kontakt učitele s tabulí a ten pak může aktivně zasahovat do probíhajícího děje. Jedná se o 15“ LCD panel s 16,7 mil. barvami.

Obr.19 InterWrite panel (iPanel) 31

1.2.5.f InterWrite PRS RF

Dalším příslušenstvím interaktivní tabule je hlasovací zařízení, kombinující interakci a vyhodnocování průběhu výuky, s cílem zvýšit její produktivitu. Výsledky jsou velkoplošně zobrazeny a uloženy pro další vyhodnocení. Hlasovací zařízení se vzhledově podobá dálkovému ovladači televizoru a pracuje na principu radiového, nebo infračerveného signálu. S jeho pomocí mohou žáci hlasovat, nebo zvolit správné odpovědi zobrazené interaktivní tabulí. Bezdrátové hlasovací zařízení můžeme použít nejen při upevňování a zkoušení učiva, ale i pro anonymní hlasování a vyjadřování názorů žáků. Volba žáků je zaznamenána, vyhodnocena a může být okamžitě zobrazena na interaktivní tabuli nebo uložena do počítače. Elektronické testování pomocí hlasovacího systému nabízí všem účastníkům pedagogického procesu okamžitou zpětnou vazbu. Dle dodávky si lze vybrat buď 30 vysílačů a jeden přijímač, nebo 50 vysílačů a 2 přijímače.

InterWrite PRS RF dále umožňuje: •

formulace otázek (ano/ne, volitelná odpověď, numerická odpověď);

•

odpověď pomocí vysílačů RF - numerická klávesnice;

•

okamžitá zpětná vazba;

•

výsledky lze ihned prezentovat;

•

záznam a dodatečné vyhodnocování výsledků.

Obr.20 Hlasovací zařízení (Personal Response System)

32

1.2.5.g PanaBoard

Poslední interaktivní tabulí, je Panasonic UB-8325-G panaboard, o rozměrech 90 x 140 cm. Jedná se o vysoce kvalitní bílou plochu zobrazující jasně a kontrastně projekci, bez stínů a světelných obrazů. Panaboard je vybaven ultrazvukovou a infračervenou technologií pro systém barevných elektronických per. Každý Panaboard je osazen tiskárnou pro tisk ve formátu A4, což je hlavní výhodou této tabule. Můžeme tak okamžitě tisknout výsledky zkoušení žáků, nebo jejich hlasování. Jedná se o termotransferový tisk v rozlišení 203 dpi/černá, vícenásobné kopírování je umožněno v rozsahu 1 až 9 listů a čas potřebný pro vytvoření kopie je 15 sek/list. Interaktivní panaboard je dodáván s pomocným softwarem pro správu dokumentů.

Obr.21 Interaktivní tabule PanaBoard

1.2.5.h Využití interaktivní tabule u grafických oborů

Software

vyvinutý

pro

interaktivní

tabule

umožňuje

vytváření

nevšedních

multimediálních prezentací, které slouží pro zpestření a zjednodušení výuky. Tabule dává prostor žákům k vymýšlení prezentací, animací a následně jim umožňuje prezentovat své výtvory před celou třídou. Největší význam interaktivní tabule dostává při výuce grafických softwarů, kdy učitel komunikuje se žáky, popisuje daný program a zároveň provádí nejrůznější manipulace, které si žáci zkouší na svých počítačích. Využít se dá i připojení k internetu a prezentovat tak práce světových a uznávaných grafiků celé třídě.

33

1.2.5.ch Obecné výhody interaktivní tabule využitelné při výuce •

Podporuje motivaci žáků a tím zvyšuje jejich zájem o novou látku.

•

Výrazně usnadňuje učení žáků s vývojovými poruchami učení.

•

Přípravy učitele na vyučování jsou mnohem jednodušší a kreativnější.

•

Zpětná vazba je mnohem zřetelnější.

•

Žáci se aktivně zapojují do výuky a zkouší ovládání jednotlivých programů osobně.

•

Ulehčuje se tvorba prezentací a projektů.

•

Příprava učitele na vyučování je trvalejší a dá se opakovaně použít.

•

Novým způsobem se aktivuje mysl žáků a jejich kreativita.

•

Snadno se přechází od běžného vysvětlování k názorným ukázkám.

•

Zápisy z vyučovací hodiny se dají uložit a použít pro doplnění učiva absentujících žáků.

•

Žáci při zkoušení demonstrují své vědomosti přímo na daném programu.

•

Umožňuje se tvorba projektů s následnou prezentací.

•

Lepší zapojení mezipředmětových vztahů do výuky.

•

Nabídka softwarového vybavení se neustále rozšiřuje.

•

Při vhodném ozvučení lze interaktivní tabuli použít k audiovizuální projekci.

1.2.6 Didaktická technika určená pro grafické obory

1.2.6.a Tablet

Tablet umožňuje ovládat připojený počítač nebo interaktivní tabuli, jak na dálku, tak i s připojením přes kabel. Skládá se z pracovní plochy, jejíž velikost se pohybuje ve formátech od A5 do A3. S bezdrátovým tabletem můžeme psát na interaktivní tabuli z jakéhokoli místa ve třídě, stejně jako s pomocí iPanelu. Nevýhodou tabletu je, že na pracovní ploše nejsou vidět žádné informace, tak jak nám to nabízí právě iPanel. Tablet je i nenahraditelnou pomůckou pro hendikepované žáky, kteří mají omezený pohyb po třídě. Na trhu se již objevil i LCD tablet, který je přímou obdobou iPanelu a tak lze využít veškerých možností interaktivní práce.

34

Obr.22 LCD tablet

1.2.6.b Kalibrace monitoru a kalibrační sondy

Hlavním a nezanedbatelným problémem při grafické práci je kalibrace jak monitoru, tak i tiskového zařízení. Jestli si již dáme několikahodinovou práci s úpravou fotografie, nebo s tvorbou jakékoli grafiky, vždy předpokládáme, že výsledná tištěná podoba naší práce bude mít srovnatelné barevné podání takové, jak ho vidíme na monitoru počítače. Pokud však není správně zkalibrovaný monitor s tiskárnou, výsledný tisk může být natolik rozdílný, že zhotovená práce ztratí na svém kouzlu. Vzájemná kalibrace všech zařízení je velice podstatnou záležitostí, která by neměla být v žádném případě podceňována. Pro tento účel se vyrábí kalibrační sondy. Nemáme-li dostatek finančních prostředků pro nákup takové sondy, nezbývá nic jiného, než ruční kalibrace monitoru. Profesionální práce již kalibrační sondy doslova vyžadují.

1.2.6.b1 Ruční kalibrace monitoru

Pokud počítač využíváme na úpravy fotografií, které následně necháme zpracovat fotolabem, zajdeme do tohoto fotoalbu a vyžádáme si jejich kalibrační fotografii. Každý správný fotoalb by měl mít takové fotografie k dispozici. Spoléháme-li na tisková zařízení, je třeba si takovou fotografii nejprve stáhnout z internetu. Jedním zdrojem jsou internetové fotolaby, které mají na svých stránkách kalibrační fotografie volně ke stažení. Pak již stačí tuto fotografii vytisknout na tiskárně. Na obr.23 a 24 jsou uvedeny příklady několika kalibračních fotografií. Jednou z možností, kde kalibrační fotografii najít, je internetová adresa http://www.fotostar.cz. 35

Obr.23 a 24 Kalibrační fotografie

36

1.2.6.b2 Popis jednotlivých částí kalibračních fotografií

1. Pozadí snímku – jedná se o neutrální šedou. Nikdy by neměl být vidět jakýkoli barevný nádech. 2. Oblast barev – jde o barevné čtverečky, které nejsou zobrazeny v maximálních sytostech, protože na běžné fotografii se maximální sytosti nevyskytují. Dáváme pozor na poměr mezi těmito barvami a jejich jasy. 3. Pleťové barvy – vždy jde o pleťový odstín Středoevropana. Když posuzujeme kvalitu fotografie, vždy je nejdůležitějším prvkem právě pleť člověka. 4. Ostřící vějíř, nebo čtverec – ukazuje jak ostrý obraz dokáže vykreslit náš monitor. Splývání oblasti čar musí být co nejmenší. Udává se maximální hodnota 20% délky paprsku od ohniska. 5. Obrazec vysokých kontrastů – jedná se o bílou a černou plochu umístěnou vedle sebe, přičemž žádná z barev by neměla překrývat druhou. 6. Přechod od černé do bílé – mělo by se jednat o plynulé přechody, bez viditelných skoků. Jde o odstíny ve stupních šedi, a tak ani zde by neměl být přítomen žádný barevný nádech.

Obr.25 Kalibrační fotografie

37

1.2.6.b3 Postup při nastavení monitoru

1. Nejprve provedeme základní nastavení monitoru (srovnání geometrie obrazu, odmagnetování a nastavení barevné teploty na schéma 6500K). 2. V programu, se kterým nejčastěji pracujeme, nastavíme prostor s RGB. Nejlepší program na úpravy fotografií je Adobe Photoshop. 3. V příslušném programu otevřeme soubor s kalibrační fotografií. 4. Tištěnou fotografii umístíme blízko monitoru, na dobře osvětlené místo s barevnou teplotou 5300 K, což odpovídá zářivce v kombinaci s denním světlem. 5. Za pomoci ovládacích prvků monitoru nastavíme barevnost a doladíme barvy tak, aby byly shodné s fotografií. 6. Pokud monitor neumožňuje ruční nastavení, budeme muset toto nastavení provést pomocí programu Adobe Gamma, který je součástí Adobe Photoshopu. 7. Dle průvodce programu nastavíme jas, kontrast a barvy. 8. Při nastavení barev postupujeme tak dlouho, dokud se nepodaří dosáhnout ideálního souladu s výslednou fotografií. 9. Po tomto kroku vhodně pojmenujeme a uložíme nastavený profil. 10. Na takto zkalibrovaném monitoru posoudíme různé fotografie a pokud nejsme spokojeni, celý postup opakujeme. Jestliže se kalibrace i přesto nedaří, je pravděpodobné, že monitor je již nepoužitelný a musíme ho vyměnit za nový model. Kalibraci opakujeme, kdykoli si nejsme jistí výsledným tiskem. (Převzato z internetových stránek www.fotostar.cz)

1.2.6.c Kalibrační sondy

Nejenže kalibrační sondy usnadní práci při kalibraci monitoru, ale dokáží sledovat okolní osvětlení a přizpůsobovat kalibraci monitoru na měnící se podmínky, což z nich činí nepostradatelného pomocníka. Další výhodou je, že kalibraci provedou zcela přesně, což zajistí věrné podání barev, které není odkázané pouze na subjektivní dojem uživatele. Ve specializovaných prodejnách se můžeme setkat s nejrůznějšími kalibračními sondami. Pracují buď zcela automaticky, nebo vyhodnocují barevné podání z tištěné podoby.

38

1.2.6.c1 Kalibrační sonda PANTONE Huey

Kalibrační sonda PANTONE Huey je určena ke kalibraci LCD displejů, notebooků i klasických CRT monitorů. Specialitou této sondy je přizpůsobivost na okolní osvětlení. Přístroj průběžně měří vyzařování z monitoru a zároveň i okolní osvětlení. Poté sám dokáže během pěti minut zkalibrovat monitor. Využívá technologií, které byly vyvinuty v laboratořích GretagMacbeth, pyšnících se vývojem profesionálních produktů. Jedná se o jediné zařízení, jež průběžně mění nastavení monitoru dle světelných podmínek ve svém okolí.

Obr.26 Kalibrační sonda - PANTONE Huey

1.2.6.c2 Kalibrační sonda LC-108456 Blue Eye 2

Jde o precizní kolorimetrickou sondu s RISC procesorem pro hardwarovou kalibraci monitorů. Je vybavena čtyřmi senzory a komunikačním procesorem, jenž předává naměřené údaje do řídícího softwaru a zároveň i do nastavovacích obvodů monitoru. Sonda předává řídící impulsy mikroprocesoru v monitoru a ten ze získaných hodnot upravuje hodnoty v RGB kanálech, jas a kontrast. Svou přesností patří mezi špičky kalibračních přístrojů.

39

2

NÁVRH VZOROVÝCH UČEBEN PRO VÝUKU FILMOVÉ A FOTOGRAFICKÉ REKLAMY

Vývoj výuky grafických oborů se neustále rozrůstá a od prostých malovaných návrhů se přechází k čím dál složitějším návrhům, s využitím multimédií, profesionálních grafických programů, včetně tvorby animací a úprav videa. Veškeré návrhy se tak již vytváří v grafických programech na PC. Jak roste náročnost spotřebitele nejrůznějšího zboží, rostou i nároky na zpracování a ztvárnění tohoto produktu, včetně jeho reklamy. Ta se pak stává stěžejní prací zkušeného grafika, a proto by absolvent každé grafické školy měl znát kromě klasických grafických programů i práci s fotografickou technikou, videem, multimédií a umět vytvářet poutavé animace.

2.1 Učebna pro výuku fotografické reklamy

Jakmile se podíváme na pěknou tištěnou reklamu, billboard, reklamu v časopise, nebo reklamní leták, velice brzy zjistíme, že všechny tyto reklamy mají něco společného. Tím je kvalita použitých fotografií. Vhodné nasvícení objektu dokáže vynést jeho přednosti. Kvalitně vyfotografovaný produkt tvoří základ úspěšné reklamy, a proto by výuka fotografování v ateliéru neměla chybět v osnovách grafického oboru.

2.1.1 Fotografický ateliér

Fotografický ateliér je nezbytný pro praktické vyučování fotografické reklamy. Tato skutečnost je dosti podceňována, ale musíme si uvědomit, že fotografie je ve své podstatě malování světlem a bez profesionálně vybaveného ateliéru nemůžeme vytvořit poutavé fotografie, které vídáme v časopisech, a naše snaha bude mít vždy jen amatérský výsledek. Dále ve prospěch pořízení a vybavení ateliéru hovoří ten fakt, že bez použití zábleskových světel, fotografického stolu a stanu nemůžeme vyfotografovat předměty reklamy tak, aby na nás nepůsobily ploše a bez jiskry, která daný produkt prodává. Vždy by se mělo jednat o samostatnou místnost vyčleněnou pro tento účel. Základ fotoateliéru tvoří fotopozadí. Prodává se v papírových, nebo látkových rolích, a to v nejrůznějších barevných variantách a kombinacích. 40

Základní barvou by měla však zůstat bílá a černá. Výborným univerzálním pozadím je bílá umělá fólie natažená od stropu dolů, u země stočená a tvořící část podlahy ateliéru. Tím zajistíme plynulé přechody u fotografovaného pozadí.

Obr.27 Půdorys fotoateliéru

Dalším základním vybavením ateliéru jsou minimálně dvě záblesková světla, doplněná o fotografické deštníky, nebo softboxy. Nesmíme zapomenout na jedno světlo, kterým budeme přisvětlovat pozadí. Pokud se plánuje, že fotoateliér bude využit i pro práci s videem, vybíráme světla, která umožňují jak záblesky, tak i trvalé světlo. Pak již stačí fotoaparát se stativem a základ fotoateliéru je vytvořen. Podle minimálních vzdáleností uvedených na obr.27 je zřejmé, že pro ateliér je nutná větší místnost - minimálně o rozměrech 4 x 3 m, ale čím máme prostoru více, tím lépe. Zbývá umístit světla. K dispozici jsou stativy (obr.28), nebo stropní závěsný systém (obr.29). Předností stropního závěsného systému je větší prostor pro fotografování.

41

Obr.28 Fotoateliér při použití stativů

Z obrázků je okamžitě jasné, že závěsný systém šetří místo, usnadňuje manipulaci se světly a značně zrychluje práci. Další výhodou mluvící ve prospěch stropního závěsného systému je absence veškerých překážek na podlaze, které by mohly být zdrojem úrazů studentů.

Obr.29 Fotoateliér se stropním závěsným systémem

42

Takto vybavený fotoateliér dobře poslouží pro fotografování osob a velkých předmětů. Ve fotografické reklamě se setkáme s mnohem menšími předměty, které také potřebují vyfotografovat. Pro tento účel jsou prodávány fotografické stoly. Nejmenší fotografický stůl je schován do uzavíratelného kufříku. Nejen že umožňuje fotografování malých předmětů, ale objekty se dají nasvítit i zespodu, což rozšiřuje možnosti kreativní práce. Nákup fotografického stolu by se měl řadit mezi první položky.

Obr.30-32 Ukázky fotografických stolů

K dalšímu důležitému vybavení patří flashmetr, který přesně změří světelné podmínky na místě fotografování v okamžiku záblesku. Toto měření zpřesňuje nastavení fotoaparátu, které může být dosti obtížné. Výborným zařízením je i bezdrátový odpalovač zábleskových světel, umožňující synchronně odpálit blesky v okamžiku expozice a to bez použití kabelu, který při fotografování ztěžuje práci.

.

Obr.33 Flashmetr Fomei

Obr.34 Rádiový odpalovač blesku 43

Zbývá již výběr vhodné fotografické techniky, které je na trhu značné množství. Najdou se ale i výrobci, kteří si zaslouží větší pozornost než ostatní, a v tomto případě to jsou Canon a Nikon. Pro fotografování v ateliéru již nepostačuje běžný kompaktní fotoaparát, ale měli bychom sáhnout hlouběji do kapsy a pořídit si zrcadlovku. Tato investice se vrátí v podobě kvalitních fotografií. U kompaktních fotoaparátů chybí plné manuální nastavení veškerých funkcí a nedosáhneme u nich takové hloubky ostrosti jako právě u zrcadlovek. Značka Nikon, má snazší ovládání fotoaparátu a veškeré nastavovací prvky základních funkcí jsou umístěné na těle fotoaparátu, což značně zrychluje práci. Nejdůležitějším rozhodnutím bude, zda pořídit digitální zrcadlovku, nebo kinofilmovou zrcadlovku. Digitální zrcadlovky jsou sice podstatně dražší, ale uvědomíme-li si, kolik ušetříme financí za temnou komoru, nebo času za zdlouhavé vyvolávání filmů, tak všechny tyto argumenty hovoří ve prospěch digitální zrcadlovky. Poloprofesionální variantou je digitální zrcadlovka Nikon D300.

Obr.35 digitální fotoaparát Nikon D300

K doplňkovému vybavení fotoateliéru patří LCD televizor. Pokud je fotoaparát připojený k televizoru, což Nikon D300 umožňuje i bezdrátově, můžeme právě pořízenou fotografii zobrazit na televizoru a ukázat hned žákům, jakých chyb se mají vyvarovat, na co si mají dávat pozor a jak změna osvětlení výrazně změní atmosféru snímku. Pro výukový ateliér je LCD monitor užitečným pomocníkem.

44

2.1.2 Pracoviště pro zpracování fotografií

Fotografie pořízené v ateliéru můžeme dále zpracovávat v běžné počítačové učebně vybavené vhodným softwarem pro úpravu fotografií. Za špičku v tomto směru je považován Adobe Photoshop, který nabízí neomezené možnosti tvůrčí práce. Nesmíme pouze zapomenout na vybavení těchto počítačů čtečkami paměťových karet. K výuce úprav fotografií ve Photoshopu se výborně hodí i interaktivní tabule, na které vyučující může přímo ukazovat žákům ovládání tohoto programu, postupy složitějších úprav a nejrůznější možnosti transformace fotografií. Pro Adobe Photoshop jsou vytvořeny výukové prezentace, které pomocí interaktivní tabule usnadní orientaci v tomto programu. Na závěr provedeme správnou kalibraci monitoru pomocí kalibračních sond, nebo kalibračních fotografií. Pokud správně nenastavíme věrnost barevného podání, mohla by veškerá práce v ateliéru ztratit svou hodnotu.

2.2 Učebna pro výuku filmové reklamy

V dnešní době, kdy veškerá technologie postupuje mílovými kroky kupředu, vzrůstají i požadavky kladené na uchazeče o zaměstnání. Proto by každý člověk měl rozšiřovat své pole působnosti a znalosti. Jen tak se stane efektivním na trhu práce a pro svého zaměstnavatele nepostradatelným zaměstnancem. To platí hlavně u absolventů grafických oborů zaměřených pro média. Nestačí se pouze vyznat ve zpracování grafiky, její tvorbě, vhodného návrhu a pořízení kvalitních záběrů pro reklamu, ale čím dál více zasahuje práce grafika i do televizní reklamy. Tento trend vídáme každý den v televizi, kde je reklama plná grafiky a animací. Proto by v osnovách neměla chybět práce s videem zaměřená na televizní reklamu. Jelikož žijeme v digitálním světě, tak i pracoviště zaměřené na výrobu filmové reklamy, by se mělo skládat ze zařízení pracujícího s digitálním záznamem. Základní vybavení dílny praktického vyučování zaměřené na výuku filmové reklamy by mělo tvořit minimálně 10 výkonných počítačů, umožňujících práci s digitálním videem. Neustále se zvyšuje kvalita a rozlišení kamer, fotoaparátů a dochází i ke zvyšování požadavků kladených na techniku, která tyto záznamy zpracovává. Počítače by proto měly být osazeny výkonným dvoujádrovým procesorem (Intel Core 2 duo), dostatečnou pamětí RAM (min. 2 Gb) a velkým úložným prostorem na HDD. 45

Musíme mít na paměti, že 1hodina záznamu zabere 11 Gb místa na HDD. Poměrně důležitou věcí je osazení počítače střihovou kartou obsahující analogové i digitální vstupy a výstupy. Pro zobrazení postačí běžný LCD monitor (minimálně však 19“). Ideálně by mělo každé pracoviště obsahovat digitální kameru. Pokud nemáme dostatek finančních prostředků, vybavíme kamerami každé druhé pracoviště. Na počítačovém pracovišti musí být kabel pro připojení kamery s počítačem. Vhodným střihovým programem pro práci s videem je Pinnacle studio plus. Obsluha tohoto programu je velice jednoduchá a za svou cenu poskytuje velké možnosti pro tvůrčí práci. Toto je nástin základního pracoviště pro výuku filmové reklamy. Ani zde by neměla chybět interaktivní tabule s projektorem, doplněná kvalitním ozvučením. Nejenže žákům budeme moci efektivním způsobem vysvětlovat práci se střihovým softwarem, ale i studenti dostanou možnost prezentovat své výtvory před svými vrstevníky.

Obr.36 Interaktivní učebna

2.2.1 Místnost pro dabing

Tvorba filmové reklamy není jen práce s pohyblivým obrazem, ale je to i práce se zvukem, který tvoří polovinu úspěchu každé reklamy. Pro běžnou praxi stačí doplnit počítačové pracoviště sluchátky s mikrofonem. Profesionální ozvučení záznamu již vyžaduje vybudování odloučeného, zvukově izolovaného pracoviště pro dabing. V něm bude počítač doplněný střihovým pultem a mikrofony.

46

Pro prostorový záznam zvuku, nebo záznam hudebního doprovodu budou vhodné elektretové mikrofony. V této místnosti bude probíhat výuka po menších skupinkách, tvořících tým a pracujících na jednom filmovém projektu. Zde žáci své záběry doplní komentářem, přidají hudbu a dovedou svůj film do finální podoby. Zvuková izolace dabingového pracoviště je velice důležitá. Při dabování v běžné učebně by byl slyšet hluk v pozadí, což by narušilo dojem celého filmu. Na obr.37 je uvedeno schéma dabingového pracoviště, které se dá využít i k záznamu jakékoli přednášky z přednáškového sálu.

Obr.37 Dabingové a střihové pracoviště

47

2.2.2 Pracoviště pro klíčování scény

Klíčované scény hrají důležitou roli jak v reklamách, tak i při zpravodajství, nebo předpovědi počasí. Pokud chceme filmovanou osobu oddělit od filmovaného pozadí a následně toto pozadí nahradit jiným filmem, fotografií, nebo animací musíme použít právě klíčování scény.

Klíčování provedeme následujícím způsobem: 1. Nejprve vytvoříme vlastní představu výsledné scény. 2. Podle tvůrčího záměru vytvoříme animaci pozadí, před kterou se následně bude pohybovat filmovaná osoba. 3. Animaci přehrajeme herci, kterému vysvětlíme, jak a kde se má pohybovat. 4. Nafilmujeme herce před klíčovacím pozadím. K tomuto účelu se používá buď modrá, nebo zelená lesklá látka. 5. Ve střihovém programu odstraníme klíčovací pozadí a nahradíme jej naší animací. 6. Výsledný film ozvučíme a dílo je hotové.

Pro filmování klíčované scény výborně poslouží fotografický ateliér s vhodným pozadím, doplněný dvěma stálými světly. Proto je důležité při vybavování fotoateliéru zvolit záblesková světla, umožňující i stálé světlo. Změnu pozadí z fotografického na filmové uskutečníme velice snadno. Veškerá fotografická a filmová pozadí se dodávají v rolích, která se umístí na stropní, elektricky ovládaný závěsný systém. Pak jen stiskem tlačítka budeme moci měnit jednotlivé druhy pozadí. V neposlední řadě nezapomeneme vyměnit fotografickou stativovou hlavu za filmovou. Možná se to zdá být zbytečné, ale pro film potřebujeme plynulý pohyb kamery, který zajistí jen filmová hlava s olejovým uložením. Na stativu, filmové a fotografické hlavě se nevyplatí šetřit. Už při první práci zjistíme, jak velké jsou rozdíly v plynulosti pohybů mezi videohlavou s olejovým a vzduchovým uložením.

48

2.2.3 Profesionální pracoviště pro střih videa

Pokud se tvorbě filmů a filmové reklamy chceme věnovat profesionálně, budeme muset sáhnout hlouběji do kapsy. Profesionální pracoviště se neobejde bez kvalitní 3CCD kamery, dvou monitorů, střihového a mixážního pultu s kvalitním zvukovým zařízením. Ukázka profesionálního střihového pracoviště je na obr.38 a 39.

Obr.38 a 39 Profesionální střihové pracoviště

2.2.4 Prezentace učňovských filmů

Prvním předpokladem zvýšení zájmu žáků o učivo je ukázat smysluplnost jejich práce. Nabídneme-li jim možnost prezentovat vlastní díla před ostatními, vyvoláme v nich zdravou rivalitu a zaujetí pro zadanou práci. Nemusí zůstat pouze u prezentace před spolužáky, ale škola může přistoupit ke stále se rozrůstajícímu trendu světových škol, kterým je školní televizní vysílání. Na chodbách školy, ve společných prostorách praktického vyučování mohou být instalovány televizory, na kterých se v době velkých přestávek budou promítat studentské šoty, reklamy, nebo zpravodajství. Tuto dobu, kterou žáci tráví většinou neúčelně, mohou prožít sledováním filmových výtvorů spolužáků, čímž zaženou nudu a smysluplně využijí volný čas. Pokud se některý film zalíbí žákům natolik, že by se dal prezentovat i za hranicemi školy, existují soutěže studentských filmů, kterých se může každý zúčastnit. Dá tak o sobě vědět, což zvýší jeho sebevědomí a přitáhne na sebe pozornost svých budoucích zaměstnavatelů. Soutěže může mezi svými žáky pořádat i škola samotná.

49

ZÁVĚR

Jako se neustále vyvíjí lidská společnost, rozrůstají se moderní technologie, které zasahují do lidských životů i do výuky na středních školách. Učitelé praktického vyučování jsou nuceni neustále sledovat vývoj moderní techniky a použité technologie, čímž rozšiřují své obzory. Jen moderně smýšlející učitel dokáže nabídnout žákům kvalitní odborné znalosti a vědomosti, které jsou důležité pro plnohodnotný život každého studenta. Učitel musí na svět hledět moderním pohledem, hltat výstřelky moderní vědy a snažit se začlenit do výuky co nejvíce moderních technologií. Nesmí zapomenout rozlišovat mezi pomíjivými a trvalými poznatky vědy, musí vhodným výběrem učiva ovlivňovat vztah k danému oboru. Pokud učitel udrží krok s vědou, zajistí si obdiv studentů a zvýší tím jejich pozornost, což je hlavním klíčem k úspěšné výuce. Nikdo by neměl podceňovat moderní technické prostředky, ale naopak by je měl co nejvíce začlenit do výuky. Čím více smyslů použije student při vnímání nového učiva, tím více si dokáže zapamatovat. Odměnou pedagogovi práce je kvalitně vyškolený odborník. Doufám, že tato práce přispěje ke zvýšení lukrativnosti grafických oborů, přinese inspiraci učitelům praktického vyučování ve snaze zvyšovat svou kvalifikaci a povede je po cestě objevů tvůrčího nadání svých studentů.

V každé části této práce bych mohl napsat mnohem více poznatků, čímž bych však překročil rozsah bakalářské práce, a tak doufám, že vytvořený přehled je dostatečným představením moderních technologických prostředků při výuce praktického vyučování v oboru grafik pro média. Pamatujme, že věda na nikoho nečeká a každý den nám přináší něco nového. Choďme po tomto světě s otevřenýma očima, nechme na sebe tyto prostředky působit a své znalosti využijme při každodenním zkvalitňování výuky. Někdy jsme znechuceni pohledem společnosti na učitelskou profesi, špatným finančním ohodnocením, neustálým bojem s nechutí studentů, ale pamatujme, že právě v našich rukou se ukrývá velká moc. Každý student, který projde naší rukou, je námi ovlivněn, což má vliv na celou společnost. Pokud vyškolíme odborníky ve svém oboru, významně tak posuneme hranice lidského bádání, a proto berme své povolání jako poslání.

50

RESUMÉ:

Tato bakalářská práce přináší ucelený přehled moderní didaktické techniky rozšířené o speciální techniku určenou pro výuku grafických oborů. V praktické části bakalářské práce jsou navrženy vzorové učebny pro výuku fotografické a televizní reklamy. Popsána jsou tak jednotlivá pracoviště pro střih filmů, jejich dabing a vybavení fotoateliéru potřebného pro pořízení kvalitních fotografických předloh. Práce je psána nadčasově a přináší návod, jak vybavit dílny praktického vyučování moderní didaktickou technikou, čímž se zvýší lukrativnost každého učebního a studijního oboru.

SUMMARY:

This diploma work includes a completely review of the latest didactic techniques and techniques using for an education of graphic subjects. In the practice part of this work there are drafts of class rooms for a training of creating photographic and TV advertisement, and a description of requirements for work places for an editing of film media and photographic studio equipments. This work was written timeless and it is possible to use it like a guide for a designing of class rooms for a practice education with the possibility to use the didactic techniques.

51

POUŽITÁ LITERATURA:

1. BOHONY, P. Didaktická technológia. 1. vyd. Nitra: UKF, 2003. 176 s. ISBN 80-8050-653-1.

2. CIZINSKÝ, D., MAREŠ, J.: Hypertext, hypermédia – možnosti využití ve škole. Pedagogika XLVIII, 1998, č.3, 243 s.

3. DLUHOŠ, J. – VANÍČEK, K. Kapitoly z metodiky využití pomůcek a didaktické techniky ve výuce. 1. vyd. Ostrava: PdF v Ostravě, 1976. 108 s.

4. FotoStar : digitální foto, klasické foto [online]. Praha : Http://www.ilikethis.cz/, 2003 [cit. 2008-02-20]. Dostupný z WWW: .

5. GESCHWINDER, J. a kol. Metodika využití materiálních didaktických prostředků. 1. vyd. Praha: SPN, 1987. 262 s.

6. HAPALA, D. Učebné pomůcky : systém a zásady ich používania. 2. vyd. Bratislava: SPN, 1965. 116 s.

7. HAUSNER, Milan. ZŠ Lupáčova interaktivní škola : Černé tabuli již odzvonilo? [online]. Praha : 2005 , 18.1.2005 [cit. 2007-12-10]. Dostupný z WWW: .

8. HEDGECOE, J. Velká kniha fotografie. 3. vyd. Praha: Jan Vašut, 1999. 264 s. ISBN 80-7236-110-4

9. KALHOUS, Z., OBST, O. a kol. Školní didaktika. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 448 s. ISBN 80-7178-235-X.

10. KŘIVÁNEK, V., ZATLOUKAL, K. Komplexní řešení AV centra, sborník abstraktů konference Vysokorychlostní sítě 2004, Praha 2004, PASNET, 41 s. 52

11. KUJAL, B. a kol. Pedagogický slovník. 2. díl. Vyd. neuvedeno. Praha: SPN, 1967. 533 s.

12. MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. 3. vyd. Brno: MU, 2003. 104 s. ISBN 80-2103123-9.

13. PAVELKA, J. Vyučovacie prostriedky v technickej výchove. 1. vyd. Prešov: FHPV PU, 1999. 199 s. ISBN 80-88-722-68-3.

14. PRŮCHA, J. a kol. Pedagogický slovník. 4. vyd. Praha: Portál, 2004. 322 s. ISBN 80-7178-772-8.

15. RAMBOUSEK, V. a kol. Technické výukové prostředky. 1. vyd. Praha: SPN, 1989. 302 s.

16. SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. 1. vyd. Praha: ISV, 1999. 292 s. ISBN 8085866-33-1.

17. ŠVEJDA, G. Technologie vzdělávání. Doplňující studijní materiál. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1999. 50 s.

18. Technologie vzdělávání. Studijní text k distančnímu vzdělávání. Brno: Katedra didaktických technologií PdF MU, 2006. 133 s.

19. ULRICH, M., ZATLOUKAL, K. Videopořady a videosekvence, sborník konference Poškole 2005, Koninec, 2005.

53

ZDROJE OBRÁZKŮ: Obr.3 : http://www.dxt.cz/?Mode=Bin&StiPLPictStiId=56413 Obr.4 : http://static.krizovatka.skaut.cz/noRW_photodisplay/3166_ f8a822f10e32611e362d9ff8be2bca7d.jpg Obr.5 : http://www.can-j-servis.cz/img/iR3025.jpg Obr.6 : http://www.sura-reklama.cz/images/novinka-78.jpg Obr.7 : http://www.problogger.net/wp-content/epson-Perfection-3590-401_scanner1.jpg Obr.8 : http://www.sura-reklama.cz/images/novinka-71.jpg Obr.9 : http://www.elektrorevue.cz/clanky/02062/Image7.jpg Obr.10 : http://images.digitalmedianet.com/2006/Week_52/w6uwwp1v/story/ hx_a1_1280.jpg Obr.11 : http://www.volny.cz/galaxys/obrazky/premiere3.jpg Obr.12 : http://www.sosejte.cz/screenshots/0330157804.jpg Obr.13 : http://skolni.cz/layout/set/image/nabytek/odborne-ucebny/multimedialniucebny/projekce-ozvuceni-mluvene-slovo/multimedialni-ucebna-set-sinteraktivni-tabuli-activboard-64/multimedialni-ucebna-set-s-interaktivni-tabuliactivboard-64-vtp05 Obr.14 : http://www.avmedia.cz/img/SB600i-image.jpg Obr.15 : http://www.saville-av-online.com/images/product_images/ ACTIVBOARD264.jpg Obr.16 : http://www.tabule.eu/obrazky/jpg/i-board-rail Obr.17 : http://www.fast-projektory.cz/Files/Obrázky/SchoolBoard1.jpg Obr.18 : http://www.lanbyte.com/catalogo/imagenes/14es_school_pall.jpg Obr.19-20 : http://www.fast-projektory.cz/Files/Obrázky/ipanel1.jpg http://www.fast-projektory.cz/Files/Obrázky/prs1.jpg Obr.21 : http://pc.itek.cz/projektory-panaboardy/515534-Panasonic-UB-8325-G/foto515534 Obr.22 : http://www.teamworkphoto.com/images/wacom/pl720_2.jpg

54

Obr.23-24: http://www.janhubafoto.cz/kalibrace.jpg http://www.fotospektrum.cz/kalibracni_tab.jpg http://www.fotostar.cz/produkty-a-sluzby/digitalni-pruvodce/kalibracemonitoru/Kalibrace%20sRGB%20Fotostar%2029.9_val.jpg http://i.iinfo.cz/r/photos/grafika/kaltabulka.jpg Obr.25 : http://www.fotostar.cz/produkty-a-sluzby/digitalni-pruvodce/kalibracemonitoru/Kalibrace.jpg Obr.26 : http://www.cables.cz/files/pantone-huey_04-1231234973.jpg Obr.27 : HEDGECOE, J. Velká kniha fotografie. 3. vyd. Praha: Jan Vašut, 1999. 69 s. ISBN 80-7236-110-4 Obr.28 : http://www.fotografie-bonn.de/i/bonner-fotostudio-03.jpg Obr.29 : http://www.idif.cz/cs/imgs/atelier-velky.jpg Obr.30-32 : http://www.fomei.com/fomeinew/upload/pic/BigTableNew_m.jpg http://www.fomei.com/fomeinew/upload/pic/1175865137_ TableTopPack11_m.jpg http://www.fomei.com/fomeinew/upload/pic/kufr_web.jpg Obr.33 : http://www.fomei.com/fomeinew/upload/pic/FlashMeterPolaris_web.jpg Obr.34 : http://www.fotoskoda.cz/eObchod/images/produktymensi/1010600.gif Obr.35 : http://www.mydigitallife.info/wp-content/uploads/2007/08/13193_super.jpg Obr.36 : http://www.iweta.cz/dwe-files/186.jpg Obr.37 : http://www.cesnet.cz/doc/techzpravy/2003/studio/schema.gif Obr. 38-39 : http://www.ndm.cz/fotogalerie/technika/small/video_dad_02.jpg http://www.zegetv.cz/obrazky/aktualizace29-1/hdv.gif

55