MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA
KATEDRA VÝTVARNÉ VÝCHOVY
ON AIR Bakalářská práce
Brno 2010
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
MgA. Jana Francová
Veronika Dopitová
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
Hlavní částí bakalářské práce je videozáznam divadelního představení a fotodokumentace jeho přípravy. Předloţený text má charakter doprovodné průvodní zprávy k praktické bakalářské práci.
V Brně dne 8. prosince 2010
Veronika Dopitová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala MgA. Janě Francové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Velmi bych chtěla poděkovat zakladatelům divadla T.E.J.P. Báře Jandové a Jakubovi Škrdlovi.
Obsah Předmluva Úvod
...............................................................................................................................................................................5
............................................................................................................................................................................................6
Východiska a proměny současného divadla Poetika Divadla Continuo
.................................................................................................7
.........................................................................................................................................9
Divadlo T.E.J.P. ................................................................................................................................................................10 ON AIR
................. .................. .............................................................................................................................................11
Výroba masek .....................................................................................................................................................................13 Barevnost
.. ............................................................................................................................................................................14
Artefiletika a pedagogický přesah
....................................................................................................................15
Seznam literatury ..............................................................................................................................................................16 Seznam internetových zdrojů...................................................................................................................................17 Seznam příloh.......................................................................................................................................................................18
Předmluva K divadlu mě přivedla náhoda. V době, kdy jsem se pokoušela studovat dvě vysoké školy zároveň a přejíţděla mezi Brnem a Prahou, mě kamarád přivedl do Malovic na návštěvu. A zůstala jsem tam téměř rok. Na Švestkovém dvoře, ubytovaná v maringotce divadla Continuo. Divadelní svět mě okouzlil, pohltil. Zvláštní poetika Continua především. Snový svět plný fantazie, kde platí heslo ţe „to nejde – neexistuje“. A tak jsem se učila nové věci, vyráběla divadelní rekvizity, masky, kostýmy. Tehdy se připravovalo představení Ţivot v peří a v létě probíhal proslulý workshop Kratochvílení. O obou bude v textu zmínka. Po návratu následovala spolupráce s divadlem T.E.J.P., která trvá dodnes. Ta je hlavní oporou mé bakalářské práce.
5
Úvod Cílem této bakalářské práce je ukázat moţnosti výtvarného zpracování divadelních prostředků, vyuţití masek, které se v kultuře objevují bez omezení v čase a prostoru odnepaměti a jsou součástí lidových tradic po celém světě. Zmiňuji se o nových formách divadla, zvlášť o divadle s prvky nového cirkusu, a krátce představuji dvě divadelní společnosti, kde jsem čerpala poznatky a zkušenosti – divadlo Continuo a divadlo T.E.J.P. Podrobněji se věnuji představení ON AIR divadla T.E.J.P., na jehoţ přípravě jsem se podílela. V textu je popsána technologie výroby masek s ohledem na jejich vyuţití a dosaţení výsledného efektu, toto je doplněno obrazovou dokumentací. Při práci jsem čerpala z odborné literatury i internetových zdrojů a především z vlastních zkušeností z několikaleté spolupráce s divadlem v oblasti scénografie. V závěru se věnuji moţnosti vyuţít tyto výtvarné postupy v pedagogické praxi a pojetí výtvarného díla z hlediska artefiletiky.
6
Východiska a proměny současného divadla Divadlo prochází v posledních letech obdobím velkých změn. Objevují se formy zcela nové, alternativní přístupy a velký důraz je kladen na výtvarnou stránku. Velkou oblibu i odezvu získávají site-specific formy, nonverbální a pohybové divadlo, nový cirkus a jeho prvky v klasických divadlech. Zároveň lze ale tuto proměnu vnímat jako návrat zpět, ke kořenům. Cirkus a pouliční průvody v maskách u nás přetrvávají staletí a mají svůj význam v lidové tradici. Masopustní průvod, fašank, karneval, které se neobejdou bez masek, jsou spjaty s obdobím před začátkem nového vegetačního období, s dobou před Velikonocemi, předcházející období půstu. Odtud i název masopust či karneval (carne vale – maso, sbohem*). K této době bujarého veselí neodmyslitelně patří průvody v maskách i pouliční divadlo. A barevné masky či pestré kostýmy umoţňují překračovat hranice, ztrácet zábrany a dovolit si víc neţ jindy. Současně mají symbolický význam. Nesmí chybět smrtka, medvěd, ţenská s nůší, ale i vojáci, drábové a karikatury různých profesí. „Jiné vysvětlení najdeme v latinském carrus navalis coţ znamená Loď bláznů. … Tam, kde byla příleţitost, divní lidé za svůj mobilní domov zvolili nějaká chátrající plavidla, kterými se plavili po velkých řekách severní Evropy. Občas zakotví u lidských sídel, zásobí se tím, co jim bohulibí občané poskytnou, nalodí na palubu jiné „blázny“ – tj. vyděděnce, pomatence a další „zvláštní“ jedince – a pokračují v cestě odnikud nikam. A tak se posádkám nic nezakazovalo ani nepřikazovalo. Do města loď bláznů dorazila kdo chce může se připojit stovky mil ( poznání? ) urazila a já bych se chtěl nalodit ...možná Tlupy vyděděnců z lodi bláznů obcházejících stavení si lze docela dobře představit jako předchůdce průvodu maškar v pozdějších dobách při masopustu…“**
*
Etymologie slova karneval není zcela jasná. Vysvětlení však pravděpodobně najdeme ve staré latině.
** Masopust neboli fašanky. Dostupné na http://druidova.mysteria.cz/KELTSKY_ROK/MASOPUST.htm
7
Divadlo se v minulosti vţdy hrálo ve slavnostních kostýmech s maskami. Jen ty se měnily v průběhu představení a zřetelně označovaly charakter divadelní postavy. Pouţití masek můţeme označit za jakousi výtvarnou zkratku, prostředek přenášení významu, zesílení významu nebo artefakt umocňující výsledný dojem a sílu sdělení. Zvlášť v případě nonverbálního divadla je to prvek mocný, který navíc umoţňuje překročit jazykové bariéry běţného divadelního představení. „A tak souběţně s vybavováním velikých muzikálových scén grandiózními aparaturami, světelnými a zvukovými parky, proměnami kamenných divadelních svatostánků v pódia pro nejrespektovanější megashow a v digitální centra multimediálních projektů našlapuje mladý divadelník do pilin vysypaných v kruhu nebo leckdy jen na udupanou zem a na místo pohledu do oslňujících baterií reflektorů hledí do temnoty šapitó nebo i do nebe nad ním… Oţívá divadelní archetyp, duch jarmarečního divadla, nejspontánnější divácké reakce na ţivého herce, komedianta, kejklíře, klauna.“ *
*
Cihlář Ondřej: Nový cirkus. Praţská scéna :Praha 2006, s. 7
8
Poetika Divadla Continuo Continuo je nezávislá divadelní společnost, která od roku 1995 sídlí na Švestkovém dvoře v jihočeských Malovicích. Jádrem této proměnlivé komunity je reţisér Pavel Štourač a jeho ţena Helena. Za dobu svého trvání vzniklo v Malovicích mnoho projektů s originální poetikou, s výraznou výtvarnou estetikou. Téměř kultovním se stalo Kratochvílení, letní workshop na Švestkovém dvoře a v areálu nedalekého zámku Kratochvíle, kam se rok co rok sjíţdí herci, výtvarníci, hudebníci i milovníci divadla z různých zemí, a diváci se vrací proţít u setmělé vodní hladiny výsledek měsíční práce všech zúčastněných. Následoval projekt Na hrázi, připravený v okolí a na hladině nedalekého rybníka Otrhanec, Hostina času, ve vlaku odehraná Krajina na znamení a v letošním roce projekt Jizvy v kameni. „Letní divadelní projekty Divadla Continuo jsou specifické tím, ţe vznikají během třítýdenní přípravy, hrají se týden a po derniéře se jiţ nikdy nezopakují. Projekty tohoto druhu se nazývají site-specific, vybírají si originální místa, která pro své umělecké ztvárnění beze zbytku vyuţívají.“ * Continuo je obtíţné ţánrově zařadit. Ve svých projektech vyuţívá tanec, pohyb, prvky akrobacie pozemní i visuté, tedy prvky nového cirkusu, jeho osobitá výtvarná stylizace vytváří snovou poetiku jednotlivých představení. Důleţitou součástí bývají různé objekty i naddimenzované masky vytvářené z dostupných materiálů, jako je papír, textil, dřevo, dráty, sláma, části starých kol i nábytku.
*
Baják, Martin: Návštěva z našeho světa. Dostupné na http://www.kulturninoviny.cz/clanek_Martin_Bajak.php
9
Divadlo T.E.J.P. Poetika divadla Continuo jistě ovlivnila i oba zakladatele divadla T.E.J.P. (Teatro Ekvilibristiko Jokulatoro Presto), Jakuba Škrdlu a Barboru Jandobou, kteří také v Continuu působili. Důleţité bylo také setkání s Ctiborem Turbou, Divadlem Husa na provázku a objevení francouzských divadelních souborů Cirque-Ici, Que-Cir-Que nebo kanadského Cirque du Soleil. Divadlo „v několika posledních letech zaujalo ţánrovým mixem pohybového divadla, klaunských a cirkusových výstupů pro plenér i chapiteau, např. etudami Edisoni, coţ je divadlo objektů a pohybu na téma bizarních vynálezů (obnovená premiéra 2004)“ * T.E.J.P. ve svých projektech vyuţívá loutky v ţivotních i nadţivotních velikostech, stylizované masky, nafukovací objekty šité z padákoviny i různé „nalezené“ předměty. Scéna bývá jednoduchá a funkční. S divadlem jsem spolupracovala na několika představeních a projektech. Chci zde zmínit projekt inspirovaný obrazy Marca Chagalla, který však zůstal rozpracován a dosud nemá finální podobu. Přesto v příloze této práce uvádím některé fotografie masek i loutek, které vychází z barevnosti Chagallových obrazů i častých námětů. Hlavní postavou a loutkou v nadţivotní velikosti (skutečná výška víc neţ čtyři metry) byl Houslista. Tato postava má současně znázorňovat samotného malíře, coby vypravěče a tvůrce děje. Dalšími figurami jsou mladík a nevěsta a nesmí chybět dva kozlíci a grošovaný koník. Jak uţ jsem uvedla, jde o rozpracovaný projekt, proto by nebylo namístě se jím podrobně zabývat. Představení, kterému se budu dále věnovat, je klaunerie, visutá akrobacie i groteska s podtitulem Holywoodská story z Vysočiny.
*
Cihlář, Ondřej: Nový cirkus. Praţská scéna : Praha 2006. s. 228
10
ON AIR ON AIR je poslední představení divadla T.E.J.P., které se novému cirkusu přibliţuje nejvíc, ale je na něm patrný i vliv němé grotesky. „Ať uţ jde o způsob herectví s výraznou mimikou a gesty, nebo o rychlé tempo neverbálního předvádění příběhu o tom, kterak se na ulici u čtení novin potkají dva muţi, pak se odněkud objeví z novin známá celebrita, jeţ začne s oběma koketovat, nechá se jedním z nich svést, aby se pak trochu předávkovala drogami a vystavila oba muţe značnému stresu při řešení situace, kam se zdánlivě mrtvým tělem.“ * Je to příběh s jednoduchou linkou, ve kterém je děj tvořen akrobatickými výkony herců a výtvarnou sloţkou. Důleţitou roli tu hraje deštník a masky a noviny. Deštník je nejen deštníkem, ale hlavně fotoaparátem. Je také zdrojem komických situací. Druhým výrazným prvkem jsou masky. Obří masky elektrické zástrčky a zásuvky nás uvádí do děje, je jasné, ţe jsou určeny ke spojení. „A kdyţ k tomu dojde, jako by se nějaká studiová aparatura konečně dostala pod napětí, nad jevištěm se rozsvítí nápis „On Air“ a můţe se tedy hrát.“ ** Podruhé se objeví před koncem, tentokrát však dochází k drobnému nedorozumění. Zásuvka se dvěma otvory se tentokrát potkává se čtyřkolíkovou zástrčkou. Dalším výrazným prvkem jsou masky očí, které spolu s velikým nosem a rudými rty vytváří obličej. Původní verze představení byla premiérově uvedena pod názvem Chlebíček v divadle Alfred ve dvoře. Tuto variantu doplňovaly originální písňové texty Jakuba Škrdly a Elišky Brtnické, které upřesňovaly a doplňovaly situaci. Hlavním motivem byl svět bulváru, původní děj se odvíjel od milostného příběhu obyčejného „lepiče plakátů“ a topmodelky. Objevuje se tu příběh posledního chlebíčku na večírku plném alkoholu a celebrit jako podobenství poněkud vyprázdněného ţivota, město plné reklamních ploch a nápisů se dvěma osamělými lidmi, všude se objevující paparazzi na lovu a nechybí romantické setkání.
*
Sikora, Roman: Gejzíry energie Divadla T.E.J.P. Dostupné na http://www.denikreferendum.cz/clanek/6188gejziry-energie-divadla-t-e-j-p **
Sikora, Roman: Gejzíry energie Divadla T.E.J.P. Dostupné na http://www.denikreferendum.cz/clanek/6188-gejziry-energie-divadla-t-e-j-p
11
Toto původní východisko bylo však postupně zjednodušeno a z něj vzniklo výše zmiňované ON AIR. V příloze uvádím také některé návrhy a snímky z původního projektu.
12
Výroba masek Technologie výroby masek je dána tím, jak budou vyuţity. Všechny masky v přestavení ON AIR si herci nasazují na hlavu, pohybují se s nimi, a to nejen na zemi, ale i na visutých hrazdách. Cílem je proto jejich pevnost a zároveň lehkost, nesmí omezovat herce v pohybu ani omezovat jeho prostorovou orientaci. Po předchozích zkušenostech jsme zvolili masky kašírované*, z vnitřní části dobře upravené molitanem podle individuálních potřeb jednotlivých aktérů. Jako výrobní materiál je pouţit pevný papír, který je i cenově dostupný. To je důleţité, neboť jeho spotřeba je veliká. Pojivem je tapetové lepidlo. Sádrový odlitek obličeje konkrétního herce se nejdřív doplní masou zmačkaných novin, poté se z keramické hlíny a pomocí kartonů vytváří poţadovaný tvar v potřebné velikosti. Protoţe jde o masky pro jevištní i plenérové pouţití, které musí být výrazné a dobře čitelné, je jejich velikost značně naddimenzovaná. Po dosaţení poţadovaného tvaru je třeba překrýt celý objekt potravinovou fólií (pracuje se s vlhkou hlínou a papírem), na kterou teprve můţeme nanášet jednotlivé vrstvy papíru, prosáklého tapetovým lepidlem. Je třeba pracovat systematicky, aby vrstva byla na všech místech stejně silná. Po nanesení kaţdé vrstvy je dobré přetřít celý objekt rozmíchaným pojivem – zvyšuje to pevnost a přilnavost papíru. Po dosaţení počtu devíti vrstev (tento počet jsme si stanovili na základě předchozích zkušeností) je moţné práci přerušit i na několik dní a nechat papír vyschnout. Teprve pak je moţné vybrat hlínu, která je uvnitř, noviny i sádrový odlitek a nechat znovu papírový objekt řádně prosušit, i tentokrát několik dní. Výsledkem je pevná, tvrdá skořápka, připravená k další úpravě.
*
Kašírování (z franc. cacher = zakrývat) je trvalé spojení několika vrstev stejných nebo rozdílných materiálů, kterým se má vytvořit na povrchu ochranná nebo dekorativní vrstva a zlepšit uţitné vlastnosti. (z http://cs.wikipedia.org/)
13
Barevnost Pouţité barvy na finální úpravu masek mají povahu zašlých plakátů. Pouţita je tedy základní barevná škála, cílem však bylo docílit dojmu lehké omšelosti, opotřebovanosti časem. K tomu pomohla většinou závěrečná lazura. Důleţitá je i role masek na scéně, musí být výrazné a musí takzvaně „být vidět“, zaujmout diváka, ilustrovat děj. Do příběhu nás zavedou bílé zásuvky, ale i ty jsou uţ přece jen trochu ohmatané. Rozsvítí však zářivý nápis ON AIR, bílý v červeném poli. Sytě červené jsou i molitanové rty, které spolu s kašírovanýma očima a nosem vytvoří pohyblivý obličej. Dalšími loutkami v představení jsou obrovské noviny a nápisy z molitanových písmen, bílých, které se také objeví jen v začátku a na konci. Důleţitou roli hraje také bílý deštník. Celé představení je tedy stylizované především do kontrastu červené a bílé. To souvisí s obrazem křiklavých bulvárních titulků a ostrým světlem předváděcích mol.
14
Artefiletika a pedagogický přesah V závěru bych ráda zmínila moţnost vyuţití těchto technik a způsobu práce v pedagogické praxi. Práce s objekty se mi velmi osvědčila, děti baví, mají záţitek z tvorby a vidí efektní výsledek své práce, který navíc splňuje další účel, pokud je artefakt dál pouţit jako dekorace či jako rekvizita. Technologie kašírování je navíc velice dostupná, vţdyť v kaţdé škole probíhá sběr starého papíru a materiál se tedy přímo nabízí. K tomu stačí přidat lepidlo na tapety a kelímky malířských pigmentů. Podobné činnosti také podporují spolupráci ve skupině, navíc motivovanou společným zájmem, rozvíjí sociální kompetence ţáků a prostřednictvím reflexe uměleckých aktivit ve skupině jsou vítaným prostředkem prevence psycho-sociálních selhání, coţ vše patří do cílů artefiletiky*. Nezůstávejme však jenom u dětí. Ty jsou obrazem našeho chování, našeho smýšlení. V kaţdém dospělém člověku zůstává duše dítěte a čeká jen na pobídku a povzbuzení. Na konec tedy cirkusové zvolání: Olé!
*
Artefiletika je reflektivní, tvořivé a záţitkové pojetí vzdělávání a výchovy, které vychází z vizuální kultury nebo jiných expresivních kulturních projevů (dramatických, hudebních, tanečních). Dostupné na http://www.artefiletika.cz/
15
Seznam literatury CAMPBELLOVÁ, Jean. Techniky arteterapie. Portál, Praha 2000. 199 s. ISBN 80-7178-428-1 CIHLÁŘ, Ondřej. Nový cirkus. Praţská scéna : Praha 2006. 263 s. ISBN 80-86102-55-6 DUBSKÁ, Alice a kol. Czech Puppet Theatre Yesterday and Today. Divadelní ústav : Praha 2006. 68 s. ISBN 80-7008-199-6 LÉVI-STRAUSS, Claude. Cesta masek. Dauphin : Liberec – Praha 1996. 199 s. ISBN 80-86019-22-5 TOMÁNEK, Alois. Podoby loutky. DAMU : Praha 2001. 177 s. ISBN 80-85883-76-7 TURBA, Ctibor. Cirkus Alfred. Občanské sdruţení Divadlo Alfred : Praha 2006. 88 s. ISBN 80-239-8267-2 WALTHER, Ingo F., METZGER, Rainer. Chagall. Taschen/Slovart : Praha 2007. 96 s. ISBN 978-80-7209-990-0 COPPLESTONE, Trewin. Moderní umění. SNKLU : Praha 1965. 100 s. ISBN neuveden.
16
Seznam internetových zdrojů
WWW.ARTEFILETIKA.CZ [online]. poslední revize 1. října 2010. [cit. 1.10.2010]. Dostupný z www: < http://www.artefiletika.cz/>.
CS.WIKIPEDIA.ORG [online]. poslední revize 4. července 2010. [cit. 15.11.2010]. Dostupný z www:
.
WWW.DENIKREFERENDUM.CZ [online]. poslední revize 23. září 2010. [cit. 21.10.2010]. Dostupný z www: < http://www.denikreferendum.cz/clanek/6188-gejziry-energie-divadlat-e-j-p >.
WWW.KULTURNI-NOVINY.CZ [online]. poslední revize 9. prosince 2010. [cit. 9.12.2010]. Dostupný z www: < http://www.kulturni-noviny.cz/clanek_Martin_Bajak.php >.
WWW.CESKE-TRADICE.CZ [online]. poslední revize 9. prosince 2010. [cit. 9.12.2010]. Dostupný z www: < http://www.ceske-tradice.cz/tradice/zima/masopust >.
WWW.CZECH.CZ [online]. poslední revize 4. prosince 2010. [cit. 6.12.2010]. Dostupný z www: < http://www.czech.cz/cz/91723-masopust >.
WWW.LIDEAZEME.CZ [online]. poslední revize 2. prosince 2010. [cit. 3.12.2010]. Dostupný z www: < http://www.lideazeme.cz/clanek/masopust >.
17
Seznam příloh Příloha 1-3: archiv Divadla Continuo Příloha 4, 5: archiv autorky Příloha 6-9: archiv divadla T.E.J.P. Příloha 10-15: archiv autorky Příloha 16: archiv divadla T.E.J.P.
18
Příloha č. 1
Divadlo Continuo: Masopust
Divadlo Continuo: Kratochvílení
19
Příloha č. 2
Divadlo Continuo: Na hrázi
Poetika divadla Continuo
20
Příloha č. 3
Divadlo Continuo: Ţivot v peří
Divadlo Continuo: Jizvy v kameni
21
Příloha č. 4
Masky na téma Chagall pro divadlo T.E.J.P.
22
Příloha č. 5
Houslista na jihlavském náměstí (divadlo T.E.J.P.)
23
Příloha č. 6
Divadlo T.E.J.P.: ON AIR (masky zásuvek)
24
Příloha č. 7
Divadlo T.E.J.P.: ON AIR (masky, loutky)
25
Příloha č. 8
Divadlo T.E.J.P.: ON AIR (důleţitou roli v představení hrají noviny)
26
Příloha č. 9
Divadlo T.E.J.P.: ON AIR (deštník je fotoaparátem i promítacím plátnem pro stínohru)
27
Příloha č. 10
28
Příloha č. 11
29
Příloha č. 12
Kresebné návrhy loutek pro představení
30
Příloha č. 13
Jeden z deštníků (malba z vnitřní strany)
Chlebíček (molitan, pur-pěna)
31
Příloha č. 14
Výroba masek pro ON AIR
32
Příloha č. 15
Vznik stínohry
33
Příloha č. 16
Plakát k představení ON AIR
34
35
