Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Institut výzkumu školy a zdraví

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Institut výzkumu školy a zdraví

Bc. Veronika Kuchařová

Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů Diplomová práce

Vedoucí práce: PaedDr. Milan Kubiatko, PhD.

2015

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi ţáky a učiteli z pohledů učitelů vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury.

………………………………. Podpis autorky práce

Na tomto místě bych ráda poděkovala PaedDr. Milanovi Kubiatkovi, PhD., za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji všem respondentům praktické části mé diplomové práce za ochotu a čas, který mi věnovali. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat mým blízkým za podporu a trpělivost, kterou mi věnovali v době vypracovávání této diplomové práce.

Bibliografický záznam KUCHAŘOVÁ, Veronika. Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi ţáky a učiteli z pohledu učitelů: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Institut výzkumu školy a zdraví, 2015. 78 s. 4 s. příloh. Vedoucí diplomové práce PaedDr. Milan Kubiatko, PhD. Anotace Předmětem diplomové práce je fenomén internetových sociálních sítí, který je spjat s vývojem infomačních technologií. Sociální sítě jsou součástí našich kaţdodenních ţivotů a svá pozitiva i negativa přenáší postupně i do sféry školství, kde si zatím hledají své místo.

V teoretické části jsou představeny nejznámější sociální sítě jako je

především Facebook, Twitter, ale také profesní síť LinkedIn. Práce zabíhá i do historie vývoje sociálních sítí v České republice, coţ souvisí i s historií internetu v naší zemi. Nejznámější jsou dodnes fungující portály jako např. Lide.cz, Libimseti.cz a Spoluzaci.cz. Sociální sítě s sebou přináší i výrazná rizika, kterých se obsah práce dotýká, věnuje se tématu kyberšikany . V reakci na současné mnoţící se problémy, které vyvolávají internetové sociální sítě nejen ve sféře pedagogiky, se diplomová práce ve své praktické části bude formou rozhovorů s pedagogy věnovat kvalitativnímu výzkumu. Jeho cílem je přiblíţit pohled kantorů na danou problematiku, popř. objevit konkrétní případy negativních ohlasů na pouţívání sociálních sítí učiteli. Klíčová slova Sociální síť, Facebook, Twitter, sociální zralost, historie internetu, kyberšikana

Annotation This thesis deals with the phenomenon of internet social networks which is closely related to the development of information technology. Social networks represent a part of our everyday lives bringing both positive and negative aspects to the educational sphere where they are still finding their place. The theoretical section introduces the most commonly known social networks such as Facebook, Twitter, but also the professional network LinkedIn. The thesis also goes into the historical development of the social networks in the Czech Republic related to the history of the internet in our country. The internet servers such as Lide.cz, Libimseti.cz, and Spoluzaci.cz are the most well-known up to present. The social networks also bring together some significant risks, which are also concerned in this work, it relates to the theme of cyber-bullying. Reacting to the current multiplying problems caused by the internet social networks not only in the sphere of pedagogy, the thesis in its practical parts will in the form of interviews with pedagogues deal with the qualitative research. The aim of the research is to approach the teachers’ point of view of the issue, respectively discover the particular cases of negative response to the usage of social networks by the teachers.

Key words Social network, Facebook, Twitter, social maturity, history of the internet, cyberbullying

Obsah 1.

Úvod............................................................................................................ 9

2.

Sociální zralost......................................................................................... 11 2.1. Emocionální a sociální zralost dětí ve škole.......................................... 11

3.

Sociální síť na internetu ......................................................................... 12 3.1. Druhy sociálních sítí .............................................................................. 12 3.2. Přednosti sociálních sítí ......................................................................... 13 3.3. Nevýhody sociálních sítí ....................................................................... 13 3.4. Historie internetových sociálních sítí .................................................... 14

4.

Nejznámější sociální sítě ......................................................................... 15 4.1. MySpace ................................................................................................ 15 4.2. Twitter ................................................................................................... 16 4.3. Google+ ................................................................................................. 17 4.4. LinkedIn ................................................................................................ 18

5.

Facebook .................................................................................................. 21 5.1. Historie sociální sítě The Facebok/Facebook ........................................ 21 5.1.1. Mark Zuckerberg ............................................................................ 21 5.1.2. Jak se zrodila sociální síť Facebook ............................................... 22 5.2. Registrace a přihlášení na Facebook ..................................................... 23 5.3. Registrace .............................................................................................. 23 5.4. Hledání přátel ........................................................................................ 24 5.5. Nastavení profilu ................................................................................... 25 5.6. Profilový obrázek .................................................................................. 25 5.7. Osobní stránka – Profil .......................................................................... 26 5.8. Hlavní stránka........................................................................................ 26 5.9. Nastavení soukromí ............................................................................... 26

6.

Nebezpečí na internetu ........................................................................... 28

6.1. Kyberšikana ........................................................................................... 28 6.2. Kyberšikana v ČR ................................................................................. 28 6.3. Reálná kauza.......................................................................................... 29 6.4. Projevy Kyberšikany ............................................................................. 29 6.5. Happy Slapping ..................................................................................... 30 7.

Historie českého internetu ...................................................................... 31 7.1. Těţké začátky pro internet v České republice ....................................... 31 7.2. Internet v Česku..................................................................................... 32

8.

České sociální sítě .................................................................................... 34 8.1. Lidé ........................................................................................................ 34 8.2. Líbímseti ................................................................................................ 35 8.3. Spoluţáci ............................................................................................... 37 8.4. Učitelé na sociálních sítích .................................................................... 38 8.4.1. Profesionalita .................................................................................. 39 8.4.2. Pravidla a školní řád ....................................................................... 39 8.4.3. Nastavení soukromí ........................................................................ 39 8.4.4. Ochrana učitelů a dětí ..................................................................... 40

9.

Výzkumná část ........................................................................................ 41 9.1. Kvalitativní výzkum .............................................................................. 41 9.1.1. Cíl výzkumu ................................................................................... 42 9.1.2. Výzkumný vzorek........................................................................... 42 9.1.3. Realizace výzkumu ......................................................................... 42 9.1.4. Výzkumná metoda .......................................................................... 43 9.1.5. Kódování rozhovorů ....................................................................... 44 9.2. 1. kruh otázek - Jaké jsou vaše zkušenosti s internetem/s internetovými sociálními sítěmi? ....................................................................................................... 45 9.3. 2. okruh otázek – Proč pouţíváte/nepouţíváte internetové sociální sítě? 50

9.4. 3. okruh otázek – Setkali jste se jiţ s šikanou na internetu nebo podobnými hrozbami?................................................................................................. 55 9.5. 4. okruh otázek Můţe být na základě Vašich zkušeností sociální síť Facebook (nebo jiná sociální síť, např. Twitter) přínosem pro komunikaci mezi učiteli a ţáky?

59

9.6. Výsledek kvalitativního výzkumu ......................................................... 70 10.

Závěr ........................................................................................................ 70

11.

Návrhy pro další výzkum ....................................................................... 73

12.

Resumé ..................................................................................................... 74 12.1.

13. Přílohy

Resumé v anglickém jazyce............................................................... 74

Zdroje a literatura................................................................................... 75

1.

Úvod

Diplomová práce se zabývá tématem vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi ţáky a učiteli z pohledů pedagogů, které navazuje na současný nezastavitelný vývoj informačních technologií. Fenomén internetových sociálních sítí zaţívá v novém tisíciletí velký rozmach, který přináší pozitivní a negativní dopady ve všech sférách ţivota. V poslední době se zdá, ţe kdo nemá svůj účet na sociální síti, jako by nebyl. Efekt nutnosti vlastního profilu se rozšířil nejen na bázi osobních vztahů, ale také do oblasti marketingu a hraje dnes důleţitou roli při budování pozice firem na trhu. Je nad míru jasné, ţe fenomén sociálních sítí ovlivňuje i školství a pedagogiku. Proto se zdá, ţe tato oblast naskýtá nový tematický okruh, kterým by se měly publikace pro pedagogy zabývat. Z vlastního zájmu a aktivního vyuţívání internetových sociálních sítí vyplynula idea o sestavení souhrnu informací, které by mně, budoucímu pedagogovi, mohla napovědět, zda je moţné zapojit současný fenomény, jakým je např. nejznámější síť Facebook, do vyučovacího procesu. Obsahem práce jsou dvě sféry pohledu na zvolené téma. Nejdříve je prozkoumána teoretická rovina tematiky. Základním bodem je přitom představit pozadí sociální sítě jako celku. Kaţdodenní vyuţívání internetových sociálních sítí má svou historii a nástupem zmiňované sítě v modrobílých barvách se nechali inspirovat i scénáristé pro potřebu celovečerního filmu. Postupně se práce zabývá pojmy jako sociální zralost, sociální vazby a otevírá následně oblasti sociální sítě v jejich členění a vyuţití. Pro samotné fungování dnešní podoby internetové sítě je nutné nastínit vývoj postavení počítačů a internetu v České republice, resp. bývalém Československu, kdy se práce zmiňuje o prvním napojení na internetovou síť, která do značné míry dala základ dnešním moţnostem sociálních sítí. Neopomenutelnou částí historie jsou české internetové sociální sítě, které z dnešního pohledu moţná předběhly dobu. Diplomová práce pak posléze představí nejen současné hlavní hráče na poli sociálních sítí, jako jsou Facebook a Twitter, ale přesune se k výhodám a nevýhodám internetových sociálních sítí, z nichţ plyne nebezpečí, které končí tzv. kyberšikanou. Na teoretickou část navazuje praktická rovina řešení. V reakci na současné mnoţící se problémy, které vyvolávají internetové sociální sítě nejen ve sféře pedagogiky, bude podobou rozhovorů s pedagogy vytvořen kvalitativní výzkum. Jeho cílem je přiblíţit 9

pohled kantorů na danou problematiku, popř. objevit konkrétní případy negativních ohlasů na pouţívání sociálních sítí učiteli. Výzvou pro současný počet konkrétních českých zdrojů o daném tématu je získání dostatečné informace a přehled tak, aby byla výsledná práce hodnotná. Obsah práce čerpá z tištěných a online dostupných zdrojů, které nabízí knihovny v Jihlavě a Brně.

10

2.

Sociální zralost Na začátku teoretické části této diplomové práce je nutné představit pojem, který

má zásadní spojitost se zaměřením práce – internetovými sociálními sítěmi. Jedná se o tzv. sociální zralost, která je nezbytná pro všechny, kteří se chtějí stát součástí společnosti. Sociální zralosti dosáhne jedinec tehdy, pokud je plnohodnotně začleněn do společnosti a je v návaznosti na tento fakt schopen zvládat různé ţivotní, sociální a společenské role jako je např.: student, rodič, kamarád a občan. Dále umí dodrţovat uznávané sociální normy a hodnoty, komunikuje asertivně, otevřeně a taktně, kooperuje s okolím a je schopen nabídnout pomoc slabším spoluobčanům se společenským znevýhodněním. (www.wiki.rvp.cz, 16. 10. 2014) 2.1. Emocionální a sociální zralost dětí ve škole V návaznosti na studium pedagogického oboru se téma diplomové práce také pohybuje ve školním prostředí, kdy se dotýká sféry dětí na sociálních sítích. Setkáváme se zde s tzv. sociálně zralými dětmi, jak bychom mohli nazvat stav, kterého v průběhu školní docházky ţáci dosahují. Dítě, které nastoupí školní docházku, se cítí pod tlakem a jsou na něj kladeny různě vysoké nároky i v oblasti sociálních a také emocionální. Aby dítě dobře prospívalo ve škole, je důleţité porozumět jeho potřebám, moţnostem a motivovat ho správným způsobem. Od dítěte se očekává, ţe se bude chovat přiměřeně svému věku, bude zvládat emoce a stane se odolným vůči frustracím. S emocionální vývojem souvisí také sociální vyspělost. Je schopen spolupracovat se spoluţáky, adaptuje se a začlení se do společnosti a skupin svých vrstevníků, dodrţuje daná pravidla. Tyto faktory hovoří o skutečnosti, ţe se ţák dostal do fáze, kdy je sociálně vyspělý. Vše se odvíjí od samostatnosti a sebedůvěry, které dosáhl, kdyţ byl ještě pod ochranou rodičů. (Bednářová, 2010)

11

3.

Sociální síť na internetu

Sociální sítí rozumíme skupinu lidí, která spolu komunikuje různými způsoby a snaţí se tento kontakt udrţet. Synonymem pro sociální síť je mimo jiné i společenská síť, která funguje v případě, jestliţe máme přístup na internet. Jedná se o webovou stránku, skrze kterou se mohou lidé skupinově propojovat a následně mezi sebou vzájemně komunikovat. V návaznosti na kontakty vznikají vazby, které mohou byt nejenom přátelského, ale také pracovního, školního nebo obchodního charakteru. Sociální sítě umoţňují rychlou výměnu informací, kontaktů, nabízejí moţnost vytvořit si svůj vlastní profil, zveřejňovat příspěvky, videa a fotografie. Uţivatel si sám můţe zvolit otevřenost svého profilu a dostupnost informací o sobě samém. Komunikace mezi přáteli můţe probíhat soukromě přes chat nebo také mezi více uţivateli najednou. Pokud se potenciální uţivatel sociální sítě rozhodne zaloţit si svůj profil na některém z internetových portálů, nevyhne se předchozí registraci, která vyţaduje zpravidla jméno, příjmení, bydliště, rok narození a pohlaví. Registraci můţe uskutečnit kdokoliv splňující podmínky provozovatele internetových stránek a po vytvoření svého účtu si jiţ můţe přidávat přátele a vytvořit si tím svůj okruh kontaktů. Pro kaţdého uţivatele internetové sociální sítě je důleţité rozmyslet si, co na internet a na svůj profil vloţí, protoţe kaţdá vloţená informace se ukládá na interní servery provozovatelů stránek. Pakliţe některou z mnou dříve vloţených dat chci smazat, je moţné tento krok učinit, avšak majitel stránek, kterému jsme potvrzením registrace dali přístup k našim datům, je vţdy schopen cokoliv z naších aktivit v historii dohledat. Z všeobecného hlediska pak nesmíme zapomenout na fakt, ţe vkládání osobních fotografií nebo statusů můţe ovlivnit naše vztahy mezi přáteli, rodinou i v zaměstnání. (www.aktualne.cz, 16. 10. 2014) 3.1. Druhy sociálních sítí Profilové 

Zásadní je uţivatelský profil



Např.: Facebook, MySpace Obsahové Uţivatelský profil není prvotní Hlavní úlohu zde hraje obsah 12

Např.: YouTube.com pro sdílení videa Sociální sítě typu “White-label” Tyto sítě umoţňují uţivateli vytvořit jejich vlastní verzi sociální sítě. Jsou to platformy jako PeopleAggregator a Ning. Virtuální Online virtuální prostředí World of Warcraft Micro-blogovací 

Uţivatel můţe publikovat krátké zprávy



Např.: Twitter 3.2. Přednosti sociálních sítí Jedním ze zásadních bodů sociálních sítí je fakt, ţe nám pomáhají zůstat

v kontaktu s velkým počtem osob, ať uţ se jedná o členy rodiny, kamarády, spoluţáky, kolegy z práce nebo známé. Mezi hlavní funkce patří sdělování informací jednoduchým a efektivním způsobem. Internetoví uţivatelé nemusí jiţ prohledávat velké mnoţství online dostupných zdrojů, aby mohli získat informace a zprávy. Dostačuje se přidat do vhodných konkrétních skupin podle svých zájmů a informace si najde čtenáře sama. Na sociální síti je také moţné najít mezi miliony uţivatelů mnoho přátel, kteří se chtějí seznamovat, sdílet zprávy a novinky, zájmy a zkušenosti, diskutovat a organizovat různá setkání. Jako internetová síť nabízí neomezený přístup, kdykoliv a kdekoliv, je sít rovněţ přístupné a flexibilní. Všichni uţivatelé jsou si zde rovni, nerozhoduje věk (vyjma

hranic

omezení

pro

registraci),

peníze,

vzhled,

pohlaví

a

další.

(https://fr1402013.wordpress.com, 16. 10. 2014) 3.3. Nevýhody sociálních sítí Faktem zůstává, ţe sociální sítě nám mohou i značně znepříjemnit ţivot, pokud se vymkne jeho pouţívání kontrole a uţivatel se můţe stát závislým. Mezi další rizika se řadí zájem některých uţivatelů poškození jiného uţivatele a to například ukradením identity, vydávají se za někoho jiného a dotyčnému tím způsobí nemalé problémy. Mnoho lidí se jiţ setkalo také s dalším moderním fenoménem, kterému se říká stalking, coţ znamená pronásledování lidí nebo phishingem, který spočívá v rozesílání 13

podvodných e-mailů, v nichţ vyzívá uţivatele k zadání osobních údajů nebo odkazy na stránky například s internetovým bankovnictvím, kde uţivatel vyplní své přihlašovací údaje a tím je prozradí podvodníkům, kteří mohou jeho účet vykrást. Nejen na sociálních sítích můţeme dostávat nevyţádanou reklamu nebo náš počítač můţe napadnout počítačový vir nebo červ. (https://fr1402013.wordpress.com, 16. 10. 2014) 3.4. Historie internetových sociálních sítí První sociální sítě slouţily ke komunikaci mezi ţáky a členy určitých uzavřených skupin. K nejstarším sítím patřil theGlobe a Sixdegrees, které se začaly objevovat na konci devadesátých let dvacátého století. Většina těchto stránek zanikla, protoţe v té době mělo málo uţivatelů přístup na internet, jednoduše předběhly svou dobu. V roce 2002 vznikla síť s názvem Friendster, která měla za cíl propojit opravdové přátele přes internet. Nyní je určena hlavně pro hráče počítačových her. O rok později vznikl známý MySpace, který byl vytvořen během 10 dní a jeho následníky byl například LinkedIn, Twitter a nejmladší Google+. U nás je nejznámější Facebook, který původně slouţil ke komunikaci mezi studenty Harvardu. Z České Republiky můţeme uvést například weby Libimseti.cz, spoluţáci.cz lide.cz, kde je registrováno aţ 900 tisíc lidí a je tudíţ druhá nejpouţívanější síť v České republice. (Bornová, 2011)

14

4.

Nejznámější sociální sítě Kdyţ se řekne sociální síť internetu, většina uţivatelů si představí Facebook,

avšak ten měl své předchůdce, případně jsou úspěšní i jeho konkurenti, kteří přicházejí na trh s jinými koncepty, které oslovují specifičtěji zaměřené uţivatele, např. z pracovní sféry. 4.1. MySpace Světová sociální síť MySpace byla zaloţena v roce 2003 v USA. Do roku 2008 zaujímala první místo mezi sociálními sítěmi, dokud ji nepředběhl Facebook. V současné době ale stále zaujímá čtvrté místo v oblíbenosti světových sítí. MySpace nezahálí a snaţí se inovovat svůj vzhled i vyuţití. V letech 2010-2011 se sníţil počet aktivních uţivatelů o 25 milionů, tj. na 45 milionů. Tato klesající tendence přiměla majitele prodat MySpace za zlomek ceny 35 milionů dolarů společnosti Specific Media a zpěvákovi Justinu Timberlakovi. Noví majitelé jiţ nevedli síť jako běţnou univerzální, ale zaměřili se na hudbu, která stala novým konceptem, přičemţ byly zachovány základní prvky sítě např. chat, kde se lidé baví o novinkách a diskutují na téma hudba. Síť obsahuje aţ 42 milionů skladeb od různých interpretů, zpěváci prostřednictvím sítě udrţují kontakt se svými fanoušky a síť se vyhranila pro lidi, kteří mají hudbu rádi. Velkým lákadlem je nový přehrávač hudby a dokonce nástupce na pozici světové jedničky Facebook umoţňuje přihlášení k této síti. Uţivatel nalezne na síti mnoho fotografií zpěváků, videí, videoklipů a také aktuální hudební zpravodajství. Lidé si vytvářejí vlastní playlisty a imaginární rádia, zdarma poslouchají velké mnoţství hudby, čímţ se zcela odlišuje od FB, coţ bylo hlavním záměrem majitelů. Síť je otevřena i novým začínajícím hudebníkům, kterých si zde mohou všimnout fanoušci či nahrávací společnosti. Ţivotnost MySpace není zatracena, lidé stále více vyhledávají sítě s uţším zaměřením. Podle průzkumů je asi největším problémem velmi krátká doba, kterou uţivatelé na síti stráví, udává se jen 12 minut za měsíc na kaţdého. Pro srovnání s Facebookem, kde průměrně uţivatel stráví 384 minut. Tento trend uţšího zaměření následovalo ještě mnoho menších sociálních sítí, které se ovšem neprosadily v takovém měřítku. (www.socialnisite.estranky.cz, www.lupa.cz, 23. 10. 2014)

15

Obrázek 1 Logo MySpace

Zdroj: http://b-i.forbesimg.com/stephenwunker/files/2013/04/myspace_logo_0002.jpg, 20. 3. 2015.

4.2. Twitter Sociální síť Twitter byla zaloţena v roce 2006 Jackem Dorsey, americkým softwarovým architektem a podnikatelem v San Franciscu. Twitter je přezdíván také jako mikroblog, přihlášení a zřízení účtu je zdarma. Po vytvoření osobního účtu uţivatel můţe začít se zveřejňováním a čtením krátkých zpráv tzv. „tweetů“ (v překladu pípnutí). Tyto příspěvky mohou mít maximálně 140 znaků a týkají se různých zájmových oblastí jako např. politiky, muziky, zdraví, módy, vědy, umění, charity a dalších. Tyto zprávy se objevují na osobním profilu a uţivatelé si sami zvolí, kdo můţe naše příspěvky sdílet a číst. Další moţností je zasílat příspěvky SMS zprávou, ale ty jsou jiţ zpoplatněny za běţný tarif poskytovatelů telefonních sluţeb. Uţivatelé mohou sledovat zajímavé příspěvky nebo celebrity a přidat si je do „sledovaných“. Stávají se tak jeho odběrateli „followers“, tento krok je samozřejmě moţné vrátit, odebrat si je ze sledovaných. Podobně jako u FB si můţe uţivatel najít své přátele, kteří také pouţívají Twitter, a navázat s nimi přátelství, ale také ty, které osobně nezná, ale spřátelí se z důvodu stejných zájmů nebo názorů. Při tvoření osobního účtu můţe člověk vystupovat pod vlastním jménem, nebo si zvolí nějakou přezdívku, ty jsou ovšem nevýhodné, pokud chce, aby účet dokázali vyhledat přátelé či uţivatelé. Pokud však uţivatel dává přednost anonymitě, můţe to být způsob, jak si ji zachovat. Twitter také umoţňuje propagaci firem a různých výrobků, čímţ pomáhá podnikatelům, kteří si zde mohou ověřit, zda je o jejich produkt zájem.

16

Obrázek 2 Logo Twitteru

Zdroj: https://g.twimg.com/Twitter_logo_blue.png, 20. 3. 2015.

Twitter si uţivatel můţe nastavit pouze do angličtiny, němčiny, francouzštiny, italštiny, španělštiny a japonštiny, coţ je nevýhodné pro uţivatelé jiných jazyků. Síť má v současnosti před 175 milionů aktivních uţivatelů, z toho zhruba pouze 107 tisíc Čechů a Slováků. (www.netforbeginners.about.com, www.tech.ihned.cz, 23. 10. 2014) 4.3. Google+ Společnost Google přišla na trh s novou sociální sítí s názvem Google Plus, ta začala fungovat 28. června 2011. Po dvou týdnech zaznamenala 10 milionů zaregistrovaných uţivatelů a o další měsíc později aţ 40 milionů. V testovací verzi, která byla prvně spuštěna, bylo věkové omezení pro zaloţení účtu od 18 let, jelikoţ Google nemohl garantovat ochranu údajů osobních údajů. Za plného provozu se hranice ustálila na věku 13 let. Google+ se svým konceptem odlišuje např. od Facebooku tím, ţe dává moţnost třídění přátel do tzv. kruhů, díky kterým mohou číst příspěvky pouze vybrané skupiny. Počet registrovaných je přes dvě miliardy, coţ se jeví velmi nereálně. Facebook má přitom miliardu uţivatelů, kteří jsou na rozdíl denními uţivateli. Ve skutečnosti jsou ti, co mají Google+ pouhými uţivateli Googlu a nezrušili si Google+, který jim byl automaticky nabídnut. Google vyvolal mnoho emocí, kdyţ se snaţil vnutit uţivatelům tuto novou sociální síť např. při zakládání Gmail účtu nebo při vkládání videí na Youtube. Po vyjádření nelibosti tohoto vnucování majitelé serveru upustili od náporu aţ do té míry, ţe se spekulovalo o úplném zrušení sítě. Na začátku se web velmi podobal FB, ale nakonec začal se soustředit hlavně na mobil a směřovat ke komunikaci v reálném čase. Hlavním tahákem pro uţivatele a majitele Androidu jsou dvě sluţby 17

fotografie a hangouts. Fotky lze ukládat z telefonu do Googlu, kde si uţivatelé Google+ mohou také sestavovat koláţe a animace. Hangouts se podobá Messengeru ze sociální sítě Facebook, slouţí k textování, hlasovým hovorům, telefonování, zasílání obrázků a umí propojit mobil, tablet a počítač. Při uţívání všech těchto aplikací lidé v mnohých případech ani netuší, ţe proces komunikace probíhá pomocí sítě Google + a stávají se tím pádem jeho aktivními uţivateli. Přes kroky pro umělé navýšení počtu lidí, kteří síť uţívají, se číslo dvě miliardy zdá být příliš optimistické a obrovské, ale ve skutečnosti je odhadovaných aktivních uţivatelů jen 38 %. (technet.idnes.cz, 15. 11. 2014) Obrázek 3 Logo Google+

Zdroj: http://www.thedigitalmarketingbureau.com/wp-content/uploads/2013/05/google+-logo.png, 21. 3. 2015.

4.4. LinkedIn Sociální síť LinkedIn se do určité míry odlišuje od běţně známých internetových portálů podobného směru. Jedná se totiţ o síť, která je zaloţená na profesních postupech lidí jinak, řečeno, jedná se o profesní web. Je starší neţ Facebook a byl spuštěn v květnu 2003, jeho zakladatelem je Američan Reid Hoffman. Na tuto síť se registrují převáţně manaţeři, odborníci v různých profesních oblastech a konzultanti. Jak jiţ sama definice napovídá, registrovaní uţivatelé mohou mezi sebou diskutovat o svých pracovních postupech a zkušenostech, které během svého pracovního ţivota jiţ nabyli. Vytvoření osobního profilu je zdarma a můţe si ho zaloţit kdokoliv. Největší výhodou je bezesporu moţnost vloţit svůj ţivotopis a v případě hledání pracovní pozice je LinkedIn dobrým pomocníkem ve zprostředkování kontaktu mezi potenciálním zaměstnavatelem a uchazečem. Sociální síť se postupně

18

stává dalším z nástrojů personalistů a headhunterů1, kteří zde mohou vybrat vhodného kandidáta na různé pozice. V neposlední řadě můţe pomoci i pedagogům, kteří hledají práci a díky jejich ţivotopisu, který si sem mohou vloţit, je můţe kontaktovat zaměstnavatel, popř. můţe dojít k opačné interakci. Aby byl profil uţivatele kvalitní a zaměstnavatelé ho našli, je potřeba se drţet určitých pravidel. Základem je zvolit si solidní profilovou fotografii, nejlépe v pasovém formátu a business oblečení. V kontaktech rozhodně neuvádět adresu a ulici, postačí pouze e-mail a telefon. Pro přehlednost je vhodné krátce shrnout dosavadní profesní zkušenosti a oblasti, ve kterých nejvíce uţivatel vyniká, zaměstnavatel by měl vědět, v čem se na svého potenciálního zaměstnance můţe spolehnout, jaké jsou jeho silné stránky. Zajímavou informací je také budoucí profesní vize, jakým směrem se plánuje majitel profilu na sociální síti LinkedIn ubírat a v jaké oblasti pracovat. Aby byl profil dostatečně informativní, je dobré ho vyplnit kompletně a pouţívat i anglické výrazy, protoţe mezinárodní firmy do seznamu klíčových slov při vyhledávání často zadávají anglická slova. Důleţitou roli také hrají lidé, které máme v okruhu, protoţe mohou napsat i doporučení. Cílem sítě není slouţit pouze zábavě nebo seznamování. (http://finance.idnes.cz, 16. 11. 2014) Obrázek 4 Logo LinkedIn

Zdroj: http://fontmeme.com/images/Linkedin-Logo.jpg, 21. 3. 2015.

Na síti můţe uţivatel vyhledat i další osobní kontakty, případně uţívat různé aplikace. Podle zadaného jména můţeme najít bývalé spoluţáky a kolegy, vytvářet si síť svých známých. Zásadní roli pochopitelně hraje hledání potenciálního zaměstnavatele a navazování pracovních kontaktů. Další jeho výhodou je moţnost kladení otázek a vyhledávání odpovědí v oblasti obchodní a ekonomické atd. V případě tohoto webu se

1

headhunter – personalista, který přímo vyhledává pracovníky pro manaţerskou pozici ve veřejném sektoru či v soukromé firmě.

19

můţeme téměř jistě spolehnout na správnost odpovědí. Další podobné sítě ale mohou být určeny pouze jediné oblasti a to např. lékařům na webu Sermo.com. V České republice se začíná tato síť téţ těšit velké oblíbenosti, protoţe je oborům nevyhraněná a je i v českém jazyce a dostupná v dalších 22 jazykových variantách. Celkově ji uţívá přes osmdesát pět milionů uţivatelů po celém světě.

20

5.

Facebook

Sociální síť Facebook můţeme povaţovat za nejznámější síť po celém světě. Je zde registrována přes miliarda lidí. Byl zaloţen Markem Zuckerbergem tehdy pod názvem thefacebook.com a slouţil pro komunikaci studentů z Harvardovy univerzity. Oblíbenost této sítě stoupala a od roku 2006 byla zpřístupněna veřejnosti. Tento web slouţí hlavně ke komunikaci, diskusím, sdílení fotografií a videí s čímţ souvisí také důleţitost nastavení a ochrana osobních údajů. 5.1. Historie sociální sítě The Facebok/Facebook Facebook je v dnešní době první nejznámější sociální síť, avšak primárně nebyla určena široké veřejnost, jak ji známe dnes. Příběh sociální sítě zaujal i filmaře z Hollywoodu, kteří natočili na základě skutečného příběhu Marka Zuckerberg film The Social Network. (www.csfd.cz, 23. 10. 2014) 5.1.1. Mark Zuckerberg Zakladatel FB Mark Zuckerberg se narodil 14. května 1984 v New Yorku. Jeho jméno je známé milionu uţivatelů po celém světě, kteří pouţívají internet a hlavně síť Facebook. Mark se jiţ od mladého věku věnoval programování a počítačům. K jeho prvním úspěchům patří projekt program umělé inteligence do MP3 přehrávačů, na kterém se podílel spolu se svým kamarádem Adamem D´Angelem. Cílem bylo volit hudbu podle oblíbeného stylu majitele přehrávače. Několik společností chtělo tuto novinku odkoupit, ale Zuckerberg s kamarádem nabídky odmítli. Po dokončení školy Philips Exeter Academy začal studovat na Harvardově univerzitě. Díky svým IT znalostem se zde zapojil do projektu sociální sítě Harvard Connection. Později začal pracovat na vlastní sociální síti, která se časem stala velmi populární, a která udělala z Marka miliardáře. Časopis Time ho zvolil v roce 2010 osobností roku. (www.biography.com, 23. 10. 2014)

21

Obrázek 5 Mark Zuckerberg

Zdroj: http://media.begeek.fr/2013/02/mark-zuckerberg-logo.jpg, 22. 3. 2015.

5.1.2. Jak se zrodila sociální síť Facebook V prvním ročníku na Harvardské univerzitě začal pracovat Zuckerberg na projektu, který se jmenoval Course Match. Umoţňoval studentům nahlíţet do dat studijních kurzů, které univerzita nabízela. Mohli díky programu sledovat studenty, kteří se na konkrétní kurz, resp. předmět, přihlásili. Později vytvořil další síť s názvem Facemash. Na této stránce mohli studenti hodnotit a vybírat ze dvou nabízených fotografií studentů či studentek a hlasovat, která fotka se mu více líbí. Jelikoţ se jednalo o neprávem staţené fotky ze serveru univerzity, musel ji Zuckerberg brzy zrušit po negativní vlně emocí. Dál spojil své síly se spoluţáky Chrisem Hughesem, Eduardem Saverinem a Dustinem Moskovitzem při tvorbě nové sociální sítě, která byla opět vytvořena z ročenek a seznamů studentů univerzity. Síť pod názvem thefacebook.com byla spuštěna v červenu roku 2004. K názvu Facebook přispěly papírové letáčky tzv. Facebooks, které se rozdávaly na univerzitách v Americe pro seznámení studentů prvních ročníků s ostatními studenty a pro orientaci v novém prostředí. Dříve slouţila k identifikaci uţivatelů e-mailová doména univerzity. Postupně byly přidávány i další univerzity (první byl Harvard), dále 8 elitních soukromých škol Ivy League (Břečťanová liga). Pořadí přidávání univerzit se velmi podobá ţebříčku oblíbenosti univerzit v USA. (Kulhánková, Čamek, 2010, s. 9) Nejdůleţitějším bodem pro získání důvěry mezi uţivateli byla moţnost připojení jen studentů univerzity, studenti se mohli kontaktovat jen s lidmi ze stejné školy. Postupem času Facebook překročil hranice USA a rozšířil se do dalších zahraničních univerzit. V ČR byl Facebook zpřístupněn jako první Masarykově univerzitě v Brně. Od roku 2006 se začaly připojovat i obchodní společnosti a nakonec i kdokoliv starší 13 let. 22

5.2. Registrace a přihlášení na Facebook V této kapitole si popíšeme, jak jednoduše si můţeme vytvořit vlastní profil na Facebooku. Shrneme si postupy a kroky k registraci také pomocí obrázků. Pro úplnost je nutné dodat, ţe konkrétní forma registrace a vzhledu stránky se neustále aktualizuje, proto se snaţí tato diplomová práce o shrnutí, které je všeobecnějšího rázu. (Kulhánková, Čamek, 2010, s. 14) Předem je nutné si stanovat, ţe záleţí jen čistě na kaţdém konkrétních uţivatelů, jaké informace o sobě vloţíme na tuto stránku: kontaktní údaje, věk, vztahy, vzdělání, zájmy, koníčky a další. Zveřejněním na internetové sociální síti totiţ znamená otevření soukromí internetu, přičemţ se v první řadě jedná o další registrované uţivatele sociální sítě, avšak i neregistrovaní uţivatelé mají moţnost si zobrazit některé z informací, které na svém profilu byly zpřístupněny. 5.3. Registrace Najdeme si stránku www.facebook.com a zobrazí se nám přihlašovací stránka s přihlašovacími poli. Pro začátečníky slouţí tabulka „Zaregistrovat se“, kam je nutné uvést své jméno, příjmení, pohlaví, e-mail, na který přijde zpráva s aktivačním kódem a datum narození, díky kterému se ověří, zda uţivatel dosáhl věku 13 let, od kterého je moţné se registrovat na FB. Jako poslední je důleţité si zvolit heslo, díky kterému se potom bude spolu s e-mailovou adresou přihlašovat ke svému profilu. Uţivatel by měl vymyslet heslo, které nebude snadno odhalitelné. Po vyplnění nezbytných údajů klepneme na tlačítko „Přihlášení“ a zároveň souhlasíme s podmínkami a zásadami pouţívání dat a nakonec vyplníme bezpečnostní kód, který slouţí jako ochrana před spamy. (Kulhánková, Čamek, 2010, s. 14)

23

Obrázek 6 Úvodní stránka sociální sítě Facebook v roce 2011

Zdroj: http://itnavody.cz/wp-content/uploads/2011/03/201103142105.jpg, 23. 10. 2014.

Krok 1 5.4. Hledání přátel Po registraci sociální síť nabídne moţnost vyhledat přátele pomocí ověření kontaktů z našeho e-mailu. Pokud souhlasíme s tímto postupem, vyplníme do tabulky náš e-mail a heslo. Po ověření se zobrazí seznam přátel, které našel. Pokud si je chce uţivatel přidat mezi přátele, zaškrtne u nich políčka a kliknutím na „Přidat mezi přátele“. Pokud ovšem zatím nechce vyhledávat přátele a raději si nastavit své soukromí, můţe jej přeskočit kliknutím na odkaz „přeskočit tento krok“. (Kulhánková, Čamek, 2010, s. 16)

24

Obrázek 7 Hledání přátel na Facebooku pomocí emailové adresy

Zdroj: http://www.netzin.cz/wp-content/uploads/2010/04/fb3.jpg, 28. 11. 2014.

Krok 2 5.5. Nastavení profilu V druhém kroku ţádá Facebook své uţivatele o vyplnění informací, které pomohou přátelům k nalezení profilu nově registrovaného na síti, resp. okruhu lidí, který si uţivatel zvolí. Tento krok můţe být opět přeskočen a vyplněn později. Políčka mohou obsahovat vystudovanou střední školu, vysokou školu a zaměstnání, kterými v průběhu let prošel. (Kulhánková, Čamek, 2010, s. 17) Krok 3 5.6. Profilový obrázek Profilovou fotku můţeme nahrát z našeho počítače pod odkazem „Nahrát fotku z počítače“ nebo fotku vytvořit pomocí webkamery s odkazem „Udělat fotku pomocí webkamery“, k čemuţ je nutné mít zapojenou a funkční webkameru. Pro dokončení zaloţení účtu je nutné registraci potvrdit. K tomuto procesu dochází skrze e-mailovou adresu, která byla zadána na začátku registrace, aktivační email, který musí být otevřen a potvrzen kliknutím na hypertextový odkaz. Po klepnutí dojde k přesměrování na síť Facebook, kde následuje informace o úspěšném aktivování profilu. (Kulhánková, Čamek, 2010, s. 17)

25

5.7. Osobní stránka – Profil V roce 2011 Facebook plošně zavedl nový typ profilu tzv. Timeline, v překladu znamená „časový přehled“ neboli „Moje historie“. Profil je podle provozovatelů sítě nyní přehlednější a zjednodušilo se sdílení našich zásadních ţivotních událostí. Profil je moţné nastavit tak, jak uzná uţivatel za vhodné a podle toho, co si přeje, aby jeho přátelé či veřejnost viděli. Pokud jiţ nechce nechat na profilu příspěvky z dřívějška, nemusí je mazat, ale stačí si nastavit „skrytí“ příspěvku, případně u něj můţe změnit datum, místo, čas nebo omezit přátele, kteří tento status uvidí. Facebook má jiţ předpřipravené šablony pro ţivotní události uţivatele. Můţe tak být zveřejněn příspěvky o např.: vztazích v rodině, osobních vztazích (zasnoubení, rozchod…), dokončení nebo začátku studia, bydlení, sportech. Ikona „Záznamy o aktivitách“ slouţí ke správě toho, co na své zdi registrovaný uţivatel má, případně jeho reakce na příspěvky jiných účastníků facebookových aktivit. Vše, co bylo profilu zveřejněno, hledáno apod. Tyto aktivity je moţné filtrovat podle druhu (fotografie, odkazy). (http://www.cnews.cz, 6. 12. 2014) 5.8. Hlavní stránka Na hlavní stránku nasměruje Facebook své uţivatele hned po přihlášení k profilu. V horní liště vpravo je naše malá profilová fotka, která po kliknutí nasměruje na osobní profil, dále ikony hlavní stránka a vyhledat přátele. Další tři ikony bez popisu slouţí k potvrzování přátelství, čtení zprávy a informace o novinkách a poslední dvě slouţí k nastavení soukromí, nápovědě a odhlášení. Uprostřed se nachází okénko, díky kterému je moţné rychle najít nové nebo stávající přátele, skupiny, události. V neposlední řadě je tu i mnoho reklam, k jejichţ rozšíření (včetně zacílení) došlo na začátku roku 2015. V levé části pod profilovou fotkou se nachází moţnost vyuţívat různé aplikace, hry, události, součástí jsou zde i seznam skupin, do kterých se uţivatel přidá. (Kulhánková, Čamek, 2010, s. 40) 5.9. Nastavení soukromí Ochrana soukromí je jedna z nejdůleţitějších a základních prvků práce se sociální sítí Facebook. Tzv. nastavení soukromí rozhoduje o velikosti okruhu uţivatelů, kteří budou mít moţnost zobrazit si informace z profilu. Spočívá v ochraně osobních údajů a informací, které jsou přidávány na profil. (Kulhánková, Čamek, 2010, s. 57) 26

27

6.

Nebezpečí na internetu 6.1. Kyberšikana Kyberšikana znamená zneuţití informačních komunikačních technologií (ICT)

k obtěţování lidí zejména pomocí internetu a mobilních telefonů, zároveň je dnes povaţována za jednu z moderních forem šikany. Šikana všeobecně i ta virtuální mají společný cíl – ubliţovat druhým, ať uţ fyzicky či psychicky. Internetová šikana můţe být začátkem klasické šikany a děti i mladiství nemusí rozpoznat její znaky, současně často neví, jak s problematickou situací vzniklou v kolektivu nebo na internetové síti naloţit. Pokud mluvíme o kyberšikaně, pohybujeme se ve virtuálním světě, kde je člověk anonymní, nezáleţí na jeho vzhledu, fyzické síle, úspěšnosti v navazování kontaktů. Roli nehraje ani oblíbenost pohlaví, kaţdý se pak můţe vyhnout případnému strachu z osobního kontaktu s lidmi. Útočníci často vystupují pod přezdívkou, mohou si vytvářet nové identity, často je měnit, a proto je pro oběť velmi obtíţné aţ nemoţné vypátrat skutečného útočníka, pokud nejsou znalí v problematice IT. Nejčastějšími agresory jsou spíše chlapci a převaţují nad dívkami, tráví většinu času na internetu, jsou na něm závislí a bez dozoru rodičů vyuţívají moţnosti útočit. Sami často bývají oběti šikany a špatně navazují kontakty v reálném světě. Nejvíce napadaní jsou uţivatelé Facebooku, MySpace a Líbím se ti. Obětí se můţeme stát kdykoliv a kdekoliv. Pokud jsme připojeni na internet nebo u sebe máme mobilní telefon, před tímto atakem se nelze schovat, zatímco u klasické šikany lze předpokládat místo a čas útoku. Osoby zasaţené kyberšikanou jsou často nekomunikativní a uzavření, pro okolí je těţké poznat psychické týrání, mají strach nebo stud přiznat problém vzniklý ve virtuální světe internetu. (http://cms.e-bezpeci.cz, 7. 12. 2014) Útočníci se chovají ve virtuálním prostoru často s menší opatrností, protoţe mají menší šanci na odhalení, ale neuvědomují si, jaké dopady má jejich šikanování, často i na náhodně vybrané oběti. K šíření materiálu přispívají také lidé, tzv. publikum, které často neúmyslně šíří např.: nahrávky na internetu. 6.2. Kyberšikana v ČR Slovo kyberšikana bylo ještě donedávna neznámé, ale s rozvojem informačních technologií se čím dál častěji s tímto pojmem setkáváme. Výzkum s názvem Minimalizace šikany z roku 2009 ukazuje, ţe se obětí kyberšikany stalo 10 % dětí a 28

podle výsledků z dotazníků se děje přes mobilní telefon, e-mail, chat a přes sociální sítě. Podle výsledků pouze 18 % dětí ví, co je kyberšikana a 11 % ho zná z médií. (Eckertová, Dočekal, 2013) Tabulka 1 Porovnání kyberšikany a šikany

Kyberšikana

Šikana

Anonymní útočník

Konkrétní útočníci

Útočník má mnoho identit

Útočník se nemění

Počítačové znalosti

Fyzická síla

Publikum – přístup můţe mít kaţdý (webové stránky, blogy atd.) Těţko rozpoznatelná

Omezený počet účastníků Náznaky (roztrhané oblečení, modřiny…)

Zdroj: http://www.kybersikana.eu/2010/12/kybersikana-sikana-rozdily.html, 28. 11. 2014.

6.3. Reálná kauza Nejznámějším případem setkání s kyberšikanou je video, kde vystupuje Kanaďan Ghyslain Raza, který sám sebe natočil, jak předvádí postavu ze Star Wars, napodobuje scény z filmu s násadou od koštěte. Tehdy čtrnáctiletému ţákovi byla tato nahrávka ukradena jeho spoluţáky, kteří video umístili na internet. Video zaznamenalo během krátké doby velké mnoţství zhlédnutí, aţ milion za den. Nahrávka se stala tak populární, ţe byla také parodována v seriálu South Park a American Dad. To všem mělo ovšem za následek psychické chlapcovo zhroucení a jeho léčbu v psychiatrické léčebně. Neunesl vysmívání spoluţáků a neustálé naráţky. Dnes je Ghyslain vystudovaný právník. (www.e-bezpeci.cz, 11. 12. 2014) 6.4. Projevy Kyberšikany 1.

Rozšíření pomluv, zastrašování, uráţek, zesměšňování a ztrapňování a to prostřednictvím e-mailů, SMS, chatu a zpráv

2.

Natáčení a nahrávání zvukových záznamů, videí, focení a následné zveřejnění na internetu

3.

Zřizování stránek na internetu, které mají za cíl zesměšnit a poníţit osoby

4.

Zneuţití účtu jiné osoby (e-mail, sociální síť Facebook) 29

5.

Vydírání přes internet či mobil

6.

Častá nevyţádaná volání, prozvánění, psaní sms zpráv

(www.e-bezpeci.cz, 11. 12. 2014) 6.5. Happy Slapping S kyberšikanou také souvisí Happy Slapping. Tento pojem znamená natáčení fyzického útoku na oběť, která nic netuší a následné zveřejnění na internetu a bývá prostředkem kyberšikany. Často se jedná o osoby fyzicky slabší, bezdomovce, opilé nebo náhodně vybrané osoby, které se například procházejí v parku. Jeden agresor natáčí útok a druhý napadne oběť. Obětí útoku se však stávají i pedagogové. Obvykle jde útočníkům o získání co nejvíce šokujícího videa, které umístí například na sociální síť s očekáváním úspěchu a sdílení videa. Jelikoţ se jedná často o brutální napadání, rozhodně nemůţeme překládat toto spojení do češtiny jako „veselé fackování“. (Eckertová, Dočekal, 2013, s. 67)

30

7.

Historie českého internetu Poprvé

internet

se

objevil

ještě

v tehdejším

Československu

na

začátku devadesátých letech. První síť pod názvem FidoNET, která nebyla podporována vládou a byla nekomerční, zaţila největší rozmach v od roku 1993 do 1996. Aby se mohl uţivatel připojit, stačila telefonní linka, která slouţila také pro firmu EUNet, která se dostala do republiky roku 1990. Dalším důleţitým krokem k rozvoji byla firma EARN (European Academic and Research Network), která se objevila na ČVUT od roku 1990 a postupně se dále rozšiřovala do dalších vysokých škol. Do roku 1992 měl jen málokdo výsadu pouţívat internet a 13. únor 1992 se oficiálně povaţuje jako připojení ČSFR. (www.webdesign.paysoft.cz, 19. 12. 2014) 7.1. Těžké začátky pro internet v České republice Poskytovatel Internetu CESNET reagoval na zvyšující se poptávku po připojení na konci roku 1993 a začal vymýšlet, jak poskytovat internet i dalším firmám. Chtěl uspokojit poptávku po internetu i ke komerčnímu vyuţití, ale kvůli budování hlavní sítě tyto kroky nepostupovaly rychlým tempem. Zanedlouho vznikla také konkurenční firma poskytující internetové připojení pod názvem COnet. s. r. o. Později byla přejmenována na Internet CZ a dále na Eunet a následně

byla

koupena

firmou

KPNQwest.

Firma

Internet

CZ

patřila

k nejvýznamnějším provozovatelům a hlavním poskytovatelem pro Česku republiku a také spravovala domény I. stupně.cz a jmenné sluţby. COnet musela také řešit právní spory spojené s poskytováním neveřejných sluţeb a rozhodla se přistoupit k jednoduchému řešení – stávající zákazníci se stali členy sdruţení a skončilo jim placení za sluţby a naopak začali platit členské poplatky. Na to reagoval ihned CESNET, který také začal nabízet své sluţby i mimo školní prostředí. Roku 1994 dostal povolení od Českého telekomunikačního úřadu. Díky němu mohl začít poskytovat své sluţby i neveřejným sektorům, coţ ale stále neumoţňovalo připojení jednotlivců. Nakonec to ovšem nebylo příliš v zájmu firmy, protoţe připojení k internetu v té době bylo příliš drahé a téměř nikdo mezi jednotlivci si ho nemohl dovolit. (http://www.webdesign.paysoft.cz, 19. 12. 2014)

31

7.2. Internet v Česku Rok 1994 znamenal velký posun k rozšíření Internetu mezi jednotlivce díky počítačovému veletrhu Invex. Obě firmy COnet tak i CESNET se pustily do konkurenčního boje, kdy chtěly získat co největší počet zájemců o připojení k internetu, ale nezaznamenaly velký úspěch, protoţe zájem firem nebyl velký kvůli stále ještě přetrvávajícímu trendu, ţe Internet není pro kaţdého, ale pouze pro toho, kdo má prostředky. Jiţ pominula doba, kdy Internet slouţil pouze v akademické sféře a ještě několik let trvalo, neţ byly e-mailové adresy nezbytnou součástí komunikace zaměstnanců. Ještě v roce 1997 neměli ani zaměstnanci počítačových firem automaticky e-mail. Obrázek 8 Seznam.cz ze dne 10. 5. 1996

Zdroj: http://nd04.jxs.cz/039/859/5187458ace_69492227_o2.jpg, 20. 3. 2015.

Konečně v letech 1995 – 1996 zaţil Internet velký pokrok a tempo rozvoje v České republice. Na veletrhu Invex v roce 1995 připojilo BVV celou síť InvexNet k Internetu rychlostí 64 kbit/s a kaţdý se mohl ve svém stánku připojit k Internetu. Známý vyhledávač Seznam zaloţil Ivo Lukačovič roku 1996 a na něj navazoval katalog Zoznam na Slovensku. Roku 1998 se veřejnost dozvěděla o velkém zdraţování telefonního připojení a s tím souvisejícího internetového připojení. Tato událost 32

vyvolala vlnu nevole a skončila velkým veřejným protestem, která se zapsala do dějin českého Internetu s názvem bojkot SPT Telecom, který byl také podporována různými sdělovacími prostředky a ovlivnil historii českého Internetu. K 1. 1. 1999 měl být zaveden tarif Internet 99, který se ovšem nepodařilo se ho zprovoznit, ale 17. 11. 1999 SPT TELECOM vydal nové znění tarifu Internet 2000, se kterým začaly dějiny Internetu v Česku. (www.webdesign.paysoft.cz, 19. 12. 2014) Obrázek 9 Zoznam.sk v dnešní podobě

Zdroj: http://www.zoznam.sk/, 20. 3. 2015.

33

8.

České sociální sítě

Česká síť internetu má specifické rysy, mezi které se např. řadí dlouholeté upřednostňování domácího vyhledávače seznam.cz před google.com. Podobná situace nastala na české internetu i v oblasti sociálních sítí, kdy poměrně dlouho upřednostňovali uţivatelé internetu v českých zemích domácí portály s prvky sociální sítě. 8.1. Lidé Za začátky sociální sítě v ČR by se dal povaţovat web Lide.cz. Tento český portál byl spuštěn v roce 1997 a jeho provozovatelem je Seznam.cz. Původně slouţil jen k vyhledávání e-mailových adres, ale postupem času se jeho úloha změnila. V roce 2002 se dočkal přepracování a z původně pasivního webu se vyvinula síť, která slouţila hlavně pro chat. Od vzniku Facebooku zájem o tuto stránku poklesl, ale dosud má své příznivce, kteří stále diskutují na různá témata a seznamují se. Pokud se někdo rozhodne pouţívat tuto síť, můţe si opět zaloţit svůj profil a sdílet informace o sobě. Hlavními poloţkami jsou: profil, diskuse, chat, video, seznamka, srazy a blogy, ale také hry a moţnost výuky. V poloţce sraz se lidé domlouvají na osobních setkání větších skupin uţivatelů stránky v různých městech republiky. Na ikoně blogy nalezneme mnoho odkazů na různé další blogy, které vytvářejí sami uţivatelé. Na odkazu výuka se můţeme zapojit do výuky cizích jazyků (němčina, angličtina, francouzština, španělština, italština) ve spolupráci se společností LangMaster, která vytváří multimediální výukové programy, mimo jiné i kurz informatiky, z ekonomie např. účetnictví a fotografování. V sekci videa můţeme shlédnout příspěvky ze Stream.cz. (www.lupa.cz, 20. 12. 2014) Lidé.cz je moţné pouţívat pouze v českém jazyce, jedinou výjimkou je odkaz výuka, kde si můţeme vybrat z jazyků, které chceme studovat, jak je uvedeno výše. Minulý rok, tedy po 15 letech, prošel web úpravou, jak společnost Seznam.cz slibovala. Velké úpravy se nakonec nekonaly z toho důvodu, ţe se chtěl vyhnout klasickému komunitnímu webu. Server slouţí nyní i jako seznamka, kde si sami filtrují, zda hledáte ţenu či muţe, z jakého města, ţádat jej o komunikaci nebo je přidat do sledování. Rozrostla se i moţnost vkládání fotografií, ovšem pořizování profilové fotky jiţ není moţno provést webkamerou a mnozí říkají, ţe se nynější vzhled se do značné míry podobá Twitteru. Zájem o seznamování stále roste, denně se připojí přes 250 000 lidí a

34

vloţí 2000 inzerátů na seznámení za den. Podle grafu můţeme srovnat pokles denních čísel ve 3 českých sociálních sítích. (www.zive.cz, www.pooh.cz, 20. 12. 2014) Graf 1 Počet uživatelů českých sociálních sítí v průběhu let

Zdroj: http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2018311, 20. 12. 2014.

8.2. Líbímseti Velmi známým serverem u nás v oblasti sociálních sítí je Libisemti.cz, kterému se přezdívá „líbko“. Internetové stánky vznikly v roce 2002 a jsou pojaty jako portál, který kombinuje sociální síť a seznamku, můţe připomínat americký MySpace, o který představuji v kapitole 4.1. Původní inspirací pro jeho vytvoření byla sluţba Hot or Not, kde se hlasovalo o tom, zda se uţivatelům líbí fotky ostatních. Velmi rychle zaujala mládeţ a vzestup byl aţ 270 tisíc nových uţivatelů denně. V té době nastupoval i Facebook, kterému se tehdy nevěnovala téměř ţádná pozornost. Postupem času spíše Facebook pomohl serveru Líbím se ti v tom smyslu, ţe od něj česká stránka okopírovala dobré části know-how, jako jsou např. statusy, které do té doby neexistovaly na tomto serveru. Zdálo se, ţe jeho úroveň rozvoje české sociální sítě uţ nemůţe být lepší. V roce 2008 dosáhli Libimseti.cz svého maxima přes fakt, kdyţ celoplošnými médii byla zveřejněny informace o zásadním prolomení soukromí jeho uţivatelů. Ze serveru totiţ unikly některé intimní fotky dívek. Negativní reklama však paradoxně webu krátkodobě pomohla, ačkoliv v té době byly jeho sluţby na stejné úrovni s FB, Libimseti.cz 35

přestávalo pro lidi být zajímavé a návštěvnost klesala, chyběla totiţ např. mezinárodní dimenze. (http://www.tyinternety.cz, 28. 12. 2014) Obrázek 10 Titulní strana Libimseti.cz

Zdroj: http://img.magazin.libimseti.cz/img/550x228/698a7e3b5d97.jpg, 25. 3. 2015.

Líbím se ti, dodnes jako česká síť, slouţí především mladým lidem, ale je otevřena i dalším věkovým skupinám, nemá tudíţ horní věkovou hranici. Fungování těchto stránek je v podstatě na stejné bázi a principu jako jiné sociální sítě, o kterých se v této diplomové práci hovoří. Slouţí jako seznamka a zásadním krokem k pouţívání je zaloţení osobního profilu. Po tomto kroku si jiţ můţeme prohlíţet fotky a profily ostatních lidí. I zde se musí o přátelství ţádat, odešle se ţádost a dotyčný ji potvrdí nebo odmítne. Stejný princip vyuţívá i např. Facebook. I uţivatelé serveru, podobně jako Lide.cz, pořádají seznamovací akce naţivo. Server nabízí i další moţnosti vyuţití jako např. chat a diskusní fóra, kde si uţivatelé mezi sebou sdělují informace, řeší problémy, radí a pomáhají. Navzájem si hodnotí fotky a na diskusních fórech řeší problémy, které se týkají náctiletých. Součástí tohoto portálu je také online časopis Magazin.cz, kde si uţivatelé, ale i nezaregistrovaní číst aktuální články, rady a tipy v sekcích např. lifestyle, hudba, móda, cestování a soutěţe. Další moţností, jak se setkat s přáteli ze serveru, je zajít do klubu, který byl zaloţen pro tyto účely a nachází se v Praze. Oblíbenost této stránky značně poklesla s rozvojem Facebooku v naší zemi, ale správci snahu nevzdali, snaţí se uţivatele zaujmout. Před 2 lety přidal do okruhu zábavy také pět online her, díky kterým se navýšil počet návštěvnosti o zhruba 350 tisíc. (http://www.zive.cz, 28. 12. 2014)

36

8.3. Spolužáci Třetí a poslední skupinou z nejznámějších českých sociálních sítí, které uvedu v mé diplomové práci, jsou Spoluţáci.cz. Síť je rozdělena podle jednotlivých škol, tříd a do kaţdé z nich se přihlašují ţáci, kteří reálně do třídy chodili nebo chodí a čítá přes 6 milionů registrovaných, ale počet aktivních uţivatelů je mnohonásobně niţší. Pro absolventy je výhodný v tom, ţe udrţuje ţáky v kontaktu i v případě, kdy se nestýkají kaţdý den. Na stránkách se dají také vkládat fotografie, soubory a videa. I tato síť patří pod hlavičku Seznam.cz jako Lidé.cz a náleţitosti k přihlášení jsou obdobné. Po přihlášení musí ţák nejprve vyhledat svoji třídu podle krajů, měst, škol a nakonec se přihlásí do třídy, kterou skutečně navštěvoval. V účtu uţivatele jsou moţnosti: nástěnka, spoluţáci, fotogalerii, videa, dokumenty a učitelé. Na „nástěnku“ píší ţáci vzkazy, které mohou doplnit obrázky a jsou viditelné pro ostatní spoluţáky a ti na ně mohou reagovat. V odkazech „spoluţáci“ a „učitelé“ nalezneme seznamy ţáků a učitelů, popřípadě kontaktní údaje, pokud je ţák vyplnil, coţ také můţe usnadnit dohledávání ţáků. Do dokumentů vkládají libovolné texty a soubory, které mohou slouţit pro studijní účely, poskytují si mezi sebou materiály k učení a testům, které se dají rozdělit podle předmětů pro lepší přehlednost při vyhledávání. Sluţba Spoluţáci slouţí především pro absolventy základních a středních škol, protoţe umoţňuje neztratit kontakt, ale většina těchto spoluţáků bývá přáteli i na Facebooku, kde jsou informace a sdílení aktuálnější. Dá se tedy říci, ţe jako ve většině případů FB válcuje tyto menší sociální sítě. Seznam.cz se pokusil tuto klesající tendenci zvrátit, a proto např. upravil tuto síť více ve stylu FB a nástěnka se nyní podobá „zdi“ na FB, avšak není moţné předpokládat, ţe by v budoucnu české sociální sítě mohly získat zpět svoji pozici před rozmachem Facebooku v České republice. (www.zive.cz, 5. 1. 2015) Obrázek 11 Logo Spoluzaci.cz

Zdroj: http://www.ivyhledavace.cz/assets/files/images/spoluzaci-cz.jpg, 25. 3. 2015.

37

8.4. Učitelé na sociálních sítích Ve středu zájmu této diplomové práce je jsou učitele a ţáci, kteří pouţívají Facebook. Na problematiku pohlíţí přitom na základě faktu, ţe dnes je mnohokrát zmíněná sociální síť vyuţívána pro široké spektrum činností, která mají jak soukromý, tak pracovní charakter, který se v případě pedagogického prostředí zaměřuje na školní účely při současné vzájemné komunikaci. Profil na internetové sociální síti Facebook má dnes velké procento populace, pokud se podíváme mezi mladou generaci, jde převáţně o jednotlivce, kteří nejsou na internetovém portálu s modrým písmenem F aktivní. Otázkou však stále zůstává, zda má být platforma sociální sítě pouţívána také ve školním prostředí, coţ by mohlo přinést výhody a urychlení procesu vzdělávání (např. sdílení učebních materiálů). Zásadním dilematem můţe být komunikace mezi ţákem, resp. studentem a učitelem soukromá. Riziku překročení zákonem stanovených hranic totiţ stojí u obou zúčastněných. (http://clanky.rvp.cz, 5. 1. 2015) Ve Spojených státech amerických vznikly diskuse o zákonu, který vešel v platnost a následně byl zablokován kvůli nespokojenosti z řad lidí, kteří jej povaţovali za nesvobodu projevu. Jednalo se o zákon, který měl definitivně zakázat soukromou komunikaci mezi učitelem a ţákem. Zákon upravoval zákaz soukromé komunikace mezi učitelem a ţákem do 18 let věku, povolené by pak byla pouze vzájemná interakce, která by byla veřejná, popř. napsaná na zdi uţivatele. Někteří učitelé se zákonem souhlasili a jiní tvrdili, ţe je v rozporu s dodatkem americké ústavy, ţe je dnes moderní pouţívat Facebook k interakci učitel-ţák. Zákon byl velmi přísný a vztahoval se i na rodiče-učitele, kteří by komunikovali na sociální síti se svými vlastními dětmi. Další opatření definovala, ţe konverzace můţe probíhat jen tak dlouho, jak stanoví škola. (http://arstechnica.com, 5. 1. 2015) Problémům, které mohou nastat při interakci mezi učitelem a ţákem, lze pochopitelně předcházet. Je doporučeno dodrţovat pravidla a kroky, pokud chceme pouţívat Facebook. Kantor se pak spíše vyvaruje nedorozumění a potenciálnímu faux pas.

38

8.4.1. Profesionalita Učitel, jehoţ povinností je být vzorem pro své ţáky, by si měl své vhodné chování zachovat i na sociální síti. Měl by tedy přemýšlet nad tím, jak moc odhalit své soukromí, své zájmy, koníčky a zároveň zachovat roli učitele. Pro profesionální komunikaci uţívá většinou školní emailovou adresu, kterou by měl pouţít pro zaloţení profilu, který bude slouţit pouze pro školní účely, tzv. „profesionální“ profil (i přesto, ţe uţ má svůj soukromý). (www.spomocnik.rvp.cz,6. 1. 2015) 8.4.2. Pravidla a školní řád Všichni ţáci se na začátku školního roku seznamují se školním řádem, ve kterém by měl být zachycen také vývoj komunikačních technologií. Škola by si měla určit pravidla, díky kterým ţáci budou znát hranice komunikace v oblasti smartphonů, tabletů, dále emailů a sociálních sítí. V případě, ţe škola ještě nezareagovala technologický rozvoj, je vhodný způsob tvorby takových pravidel za spoluúčasti samotných ţáků. Ţáci jsou díky otevřenosti a přístupu školy k situaci povzbuzeni a motivováni k dodrţování společně utvořených pravidel. Mohou spolu diskutovat a předhánět se v nápadech a navíc se seznámí s pravidly netikety (pomyslná pravidla a zásady dodrţovaná v internetovém světě). Kaţdý portál, sluţba nebo síť má svá pravidla a ta musíme dodrţovat, např. Facebook si mohou zaloţit lidé starší 13 let. Některé zahraniční školy ţádají rodiče o různá povolení, z čehoţ si mohou vzít příklad i české školy. Pokud se rozhodne vedení vyuţívat ve škole sociální sítě, je dobré poţádat rodiče o souhlas např. s konkrétním vyuţíváním sítě, moţností pořizování a publikaci fotografií, popř. s uváděním celých jmen dětí. (www.spomocnik.rvp.cz,6. 1. 2015) 8.4.3. Nastavení soukromí Za předpokladu, ţe chce kantor svůj soukromí a profesionální ţivot oddělovat a zároveň pouţívá jeden profil na sociální síti, jeden e-mail atd., bude potřebovat celkem důkladné filtrování informací. Nejméně vhodný profil, z hlediska školního kontextu, je ten, který je přístupný veřejnosti. Je třeba mít stále na vědomí, ţe jsou učitelé profesionálové a jsou vzorem pro své ţáky – za jakékoliv okolnosti. Měli by přizpůsobit učitelské profesi i své chování stejným způsobem jako v reálném ţivotě, kde je např. nevhodné, aby je ţáci viděli kouřit. Virtuální svět skýtá podobná rizika vytvoření špatného příkladu. V konkrétním případě sociální sítě Facebooku, je moţné 39

si nastavit viditelnost profilu, ale také kaţdého dokumentu, který sdílíme. Nejjednodušší způsob je nastavení dostupnosti pouze pro přátele, se kterými jsme si odsouhlasili přátelství (naskýtá se moţnost okruh ještě více zúţit, protoţe i těm smí učitel zamezit přístupnost některých dokumentů, fotografií či videí). Větší problém činí aktivita okolí, která můţe z určitého úhlu pohledu velmi znepříjemnit ţivot. Příspěvky či vzkazy na zdi, které vloţí některý z přátel, přičemţ obsah je nevhodný. Pokud si jich učitel nevšimne zavčas a nezablokuje, resp. nesmaţe příspěvek, můţe být uţ pozdě a neštěstí je na světě. Vyvozené důsledky v jiných zemích byly fatální, skončily i propuštěním z pracovního poměru kvůli zveřejnění nevhodných zpráv. U nás ovšem takový případ není znám, ale přinejmenším si můţe pedagog udělat ostudu, které se potom těţko zbavuje. Uţivatelé by také měli sledovat změny v nastavení provedené provozovateli sociálních sítí, kterých si ani nemusí všimnout. (www.spomocnik.rvp.cz,6. 1. 2015) 8.4.4. Ochrana učitelů a dětí Stále více se dostává do povědomí veřejnosti i učitelů, ţe internetový svět je nebezpečný. Cílem je naučit děti, jak se chovat na internetu, ale také v ţivotě mimo něj, aby se vyhnuli nebezpečí. Zákaz soukromé konverzace mezi ţáky a učiteli není řešení. (www.spomocnik.rvp.cz,6. 1. 2015)

40

9.

Výzkumná část

Na základě zjištěných informací a případů se bude práce ve své výzkumné části zabývat vnímáním přátelství mezi učiteli a ţáky formou kvalitativní metody výzkumu. Volba vychází z předpokladu, ţe práce bude vyuţívat získaných poznatků od malého počtu respondentů. Cílem přitom bude, aby chování dotazovaného bylo nejen popsáno, zásadní je totiţ podstata, ze které respondent vychází. 9.1.

Kvalitativní výzkum

Kvalitativní výzkum staví na několika metodách, pomocí kterých můţe výzkumník zkoumat danou problematiku. Příklady typů kvalitativního výzkumu jsou: rozhovor, analýza dokumentů, terénní výzkum, kvalitativní experiment nebo skupinový rozhovor. Všechny tyto postupy zkoumají jednotlivé případy do hloubky. Jedna ze zásadních a hlavních charakteristik se nazývá procesuálnost, coţ je pojem, který označuje vývoj výzkum, který se mění. Hlavní důraz je kladen na souvislosti mezi jevy a situacemi i událostmi a snaţí se chápat zkoumanou realitu. Podle Strausse a Corbinové kvalitativní výzkum je: „termínem kvalitativní výzkum rozumíme jakýkoliv výzkum, jehoţ výsledků se nedosahuje pomocí statistických procedur nebo jiných způsobů kvantifikace. Můţe to být výzkum týkající se ţivota lidí, příběhů, chování, ale také chodu organizací, společenských hnutí nebo vzájemných vztahů. (Corbinová, Strauss, 1999. S. 10). Podle profesora J. Maňáka označuje tento výzkum v humanitních vědách několik přístupů (metod, technik) při zkoumání jevů v pedagogice, kdy není hlavním cílem zdůrazňovat kvantifikaci empirických dat, ale jejich kvalitní a podrobná analýza. Jelikoţ se nejedná o statistická zpracování, můţeme hlouběji zkoumat získané informace a faktory. (Maňák, J. 2004, s. 22) Kvalitativní výzkum má tři sloţky, které popsali Strauss a Corbinová. Jako první sloţku uvádí údaje, které můţeme získat z více zdrojů. Jako nejobvyklejší se uvádí rozhovory a pozorování. Druhou sloţkou jsou jiţ analytické a interpretační postupy, které pomáhají výzkumníkovi dojít k závěrům a teoriím. Jsou to postupy, které obsahují konceptualizace údajů. Tyto procesy jsou nazvány jako „kódování“. Ta se liší podle cílů výzkumníka a mnoţství zkušeností. Třetí sloţkou jsou potom písemné či ústní výzkumné zprávy, kde výzkumník můţe předloţit souhrnné závěry, případně se věnovat podrobně rozboru jedné části výzkumu.

41

Jako výzkumná metoda pro tuto diplomovou práci byl zvolen tzv. narativní rozhovor, který byl dle mého názoru nejvhodnější pro zkoumání této problematiky, jelikoţ jsem mohla respondenty směřovat ještě doplňujícími otázkami během rozhovoru. Zvolené otázky pro respondenty byly semistrukturované, během rozhovorů doplněné o další rozšiřující dotazy pro hlubší zkoumání tématu s cílem získat od konkrétního respondenta přesnější výpovědi s lepší zpětnou vazbou na obsah práce, protoţe zvolení jednotlivci mají rozdílné zkušenosti s danou problematikou diplomové práce, resp. se sociálními sítěmi a výpočetní technikou v celkovém pohledu. 9.1.1. Cíl výzkumu Cílem práce bylo zjistit, jak vnímají různí pedagogové přátelství na sociálních sítích a seznámit se s jejich osobními zkušenostmi v oblasti této problematiky, otevřít téma šikany, která se v internetovém světě stále více šíří. Obětí šikany se mohou stát totiţ pokaţdé obě komunikující strany. Problémové jsou navíc okrajové sociální skupiny a menšiny, které jsou znevýhodněny vůči zbytku společnosti a jsou častěji vystaveni nepříjemným situacím s většinou populací. 9.1.2. Výzkumný vzorek Výběr respondentů pro kvalitativní formu výzkumu byl pečlivý a záměrný. Práce se zaměřuje se na osoby, které působí jako pedagogové a mají zkušenosti, nebo naopak stále odolávají sociálním sítím. Respondenti jsou čtyři - ve věku od 27 let do 52 let ve sloţení dva muţi a dvě ţeny. Je tedy dosaţeno rovnosti pohlaví, zároveň výzkum oslovuje rozdílnou věkovou skupinu s předpokladem, ţe zkušenosti s moderními technologiemi mají značně odlišné. Hlavní důraz je však kladen na fakt, ţe vnímání přátelství učitelů a ţáků na sociálních sítích je mezigeneračně také rozdílný, obecné pouţívání takových portálů nevyjímaje 9.1.3. Realizace výzkumu Realizace rozhovorů pro kvalitativní výzkum probíhala v období leden aţ březen 2015, kdyţ k oslovení respondentů došlo s předstihem několika měsíců. Na základě výpovědí respondentů bylo moţné dojít k závěrům práce s přesahem do pedagogické roviny.

42

9.1.4. Výzkumná metoda Základní

stavebním

kamenem

pro

výzkum

se

stal

zmíněný

semistrukturovaný rozhovor, který se zaměřuje na danou problematiku a oblasti, které byly přínosné pro výzkumné otázky. Vybrané dotazy v okruzích jsem v průběhu rozhovorů rozšiřovala, abych se dostala k podstatě, které jsem chtěla dosáhnout. Rozhovory jsem nahrávala na mobilní telefon s funkcí diktafonu, následně jsem obsah zvukového záznamu přepsala a kódovala. Respondent A byl třiatřicetiletý svobodný muţ, vystudoval přírodovědeckou fakultu a nyní působí jako odborný asistent na pedagogické fakultě. Tohoto respondenta jsem kontaktovala a vybrala, jelikoţ jej znám jako pedagog, který má a pouţívá aktivně sociální sítě. Zároveň jsem mohla pro rozhovor vycházet z předpokladu, ţe dosud ve zkoumané problematice měl dobré zkušenosti nejen v komunikaci se svými ţáky, ale také v navazování nových kontaktů. Tento respondent je vhodný kandidát díky aktivnímu uţívání a přátelství uzavřenému na Facebooku a jeho vnímání tohoto přátelství je prozatím pozitivní. Respondent B byl svobodný muţ, který vystudoval pedagogickou fakultu a pracuje jako odborný asistent v oblasti pedagogiky, zároveň je logopedem. Druhý respondent byl vybrán s cílem přiblíţit konkrétní případ negativní zkušenosti se sociálními sítěmi, které vedly aţ ke zrušení účtu na internetovém portálů. Jak charakteristika prozrazuje, respondent má tedy naopak negativní pohled na sociální sítě jako celkem a přiblíţí důvody, které vedly ke změně názorů a zrušení účtu na Facebooku. Respondent C byla sedmadvacetiletá studentka doktorského programu na pedagogické fakultě. O řádek výše zmíněná ţena byla vybrána z důvodu pouţívání sociálních sítí – omezené míře za studijními účely. Chce také zůstat v kontaktu s nejbliţšími přáteli a nehodlá vyuţívat Facebook k pedagogickým účelům. Respondent D byla dvaapadesátiletá ţena, která vystudovala filozofickou fakultu, kde také získala doktorský titul. Kromě výuky francouzského jazyka se velmi aktivně zabývá divadlem a nácvikem divadelních představení se svými ţáky. Tuto respondentku jsem vybrala jako zástupkyni starší generace, která není hlavní cílovou skupinou sociálních síti, vyuţívá především informační systém univerzity, který také 43

můţe slouţit ke komunikaci se studenty. Vybraná respondentka nám přiblíţí důvody, proč se zajímá, popř. nezajímá o sociální sítě, zda v nich také nachází nějaké výhody. 9.1.5. Kódování rozhovorů Podle Strausse a Corbinové otevřené kódování je: „část analýzy, která se zabývá označováním a kategorizací pojmů pomocí pečlivého studia údajů. Bez tohoto prvního a základního analytického kroku by nemohl proběhnout zbytek analýzy ani následná komunikace. Během otevřeného kódování jsou údaje rozebrány na samostatné části a pečlivě prostudovány, porovnáváním jsou zjištěny podobnosti a rozdíly, a také jsou kladeny otázky o jevech údaji reprezentovaných. Během tohoto procesu jsou zvaţovány a zkoumány naše vlastní i cizí domněnky o jevu, coţ vede k novým objevům. (Strauss, Corbinová, 1999, s. 43)

44

9.2. 1.

kruh

otázek

-

Jaké

jsou

vaše

zkušenosti

s internetem/s

internetovými sociálními sítěmi? Otevírající oblastí otázek, které byly v rámci výzkumné části práce poloţeny respondentům, se prvotně týkaly zkušeností a setkání s počítači a internetem obecně. Cílem těchto úvodních otázek bylo zjistit, kdy pedagogové započali práci s počítačem a internetem. Dotazy vycházejí z teoretické části diplomové práce, která se zabývá všeobecným pohledem na internet a počítače v České republice řeší tímto způsobem tematiku nabývání počítačové gramotnosti, která je dnes povaţována pro pracovníky v oboru školství za samozřejmost. V návaznosti na první spojení s internetem se přesunul zájem na první zkušenosti s konkrétními internetovými stránkami, jaké v té době byly populární a zda pouţívali první české sociální sítě jako např. Lide.cz či Libimseti.cz. V tomto prvním okruhu otázek bylo moţné všem dotazovaným poloţit stejné otázky, protoţe všichni respondenti vykazují společné znaky – pouţívání počítačů a internetu. Na některé otázky nemohl respondent odpovědět, jelikoţ se osobně nesetkal s konkrétními pojmy nebo fakty. Kdy jste poprvé pracoval na počítači? Společným znakem všech respondentů bylo první setkání s počítačem aţ v pozdějším věku, neţ je běţný pro současnou generaci. Nikdo z dotazovaných neměl v té době svůj počítač či internet doma, jak je jiţ dnes běţné, ale setkali se s ním např. ve škole či aţ v zaměstnání. Respondent A

To si vzpomínám přesně, bylo to, kdyţ jsem byl v prváku na gymnázium, bylo mi 14 let, roku 1995.

Respondent B

Poprvé práce na PC, vybavuju si, to mohlo být tak kolem 9-10 let, bylo to u našich sousedů v bytě v panelovém domě, kam jsme chodili na návštěvu. Tak to byla první zkušenost s internetem jako taková, počítač jsme doma měli, ale neměli jsme internet. Doma jsem hrál na počítači hry, ale u sousedů jsem chodil na internet a měli ještě telefonické připojení.

Respondent

Nebylo to tak, ţe bych šla na základní školu a jak dnes všichni uţ ten

45

počítač, tablet, všechno mají doma, mají mobily, to jsem neměla. Setkala jsem se s tím nejprve na základní škole někdy během prvního stupně, přesně nedokáţu říct kdy, ale potom jsme koupili počítač domů, tipla bych ve 4. – 5. třídě a bylo to v rámci informatiky, tak to jsem se setkala poprvé s počítačem a internetem. Respondent D

To bylo, kdyţ jsem začínala učit. To je asi 23 let, tzn. 1991, kdyţ jsem učila na moravském gymnáziu, tak tam mi pan ředitel půjčil tehdy notebook, to by něco. Dřív neexistovalo, aby kaţdý měl svůj notebook.

Jaký byl Váš první počítač? Z odpovědí vyplynulo, ţe se doba posunula dopředu.

Děti, které dnes

přicházejí do základních škol, jiţ mají mnoho zkušeností s počítači, internetem, tablety a mobilními telefony. Naproti tomu respondenti zcela jistě nepřišli do školy vybaveni zkušenostmi s IT technologiemi. Respondent A

Pracoval jsem u mámy v práci, byla to taková veliká obluda, která hučela jak vysavač, protoţe byl velmi výkonný, ale dnes je to starý šunt.

Respondent B

Přímo můj osobní ten byl později, ale dříve jsme měli doma klasicky pevný, pracoval na něm bratr, já na něm hrál hry a první svůj vlastní počítač jsem dostal ve druháku na VŠ v rámci bakalářského studianotebook.

Respondent C

Klasický stolní počítač a byl zaměřený trochu herně, protoţe mám dva mladší bratry, takţe to muselo mít dobrou grafickou kartu, ale nic z toho jsem já nevyuţívala.

Respondent D

To bylo doma, to byl takový velký starý počítač. Kdy to bylo, koncem 90. let.

Na jaké internetové stránky jste v té době chodil? Většina respondentů si uţ ani nevzpomíná, jaké stránky byly v době jejich prvních aktivit na internetové síti populární, které navštěvovali a zajímaly je. Nebyl totiţ ještě moc prostor pro kaţdodenní vyuţívání internetu. Společným znakem tří

46

respondentů je zaloţení emailu, kdyţ začali pouţívat internet. Dříve byl e-mail hlavním zdrojem předávání informací a komunikace. Respondent A

Prvně jsem si zaloţil mail, který mám doteď na centrum.sk, předtím jsem ho nepouţíval, tehdy jsem pouţíval spíše vyhledávací program s červeným kloboukem. Google se ke mně dostal aţ o něco později. Potom to bylo Yahoo, Youtube atd.

Respondent B

Vytvořil jsem si e-mail a zkoušel jsem všechno to, co jsme se učili v informatice ve škole, v 7. třídě, to jsem si zkoušel prakticky doma.

Respondent C

Já vím, ţe jsem určitě chodila na internet, ale nevzpomenu si, co mě tam zaujalo.

Respondent D

To byly stránky gymnázia, kde jsem učila a potom to bylo Centrum.cz. Takţe na Centrum mám první adresu atd.

Kdy jste poprvé přišel do kontaktu se sociálními sítěmi? V návaznosti na první zkušenosti si internetem se jiţ v prvním okruhu otázek výzkum věnoval internetovým sociálním sítím. Konkrétně se zajímal o to, zda v jiţ v dřívější době sledovali či pouţívali aktivně internetové sociální sítě, které nebyly ještě tolik známé nebo se připojili aţ na populární Facebook. Nejstarší respondentka D si nezaloţila profil na ţádné síti vyjma Spoluzaci.cz. Shodu můţeme najít u respondentů A, C, D, kteří vůbec nikdy nepouţívali klasické české sociální sítě, protoţe v nich nenašli zaujetí nebo smysl. Respondent A

Sociální síť jako je nyní Facebook, to bylo na doktorandském studiu, tehdy mě k tomu přivedl můj spolusedící kolega v práci a to bylo kolem 2007. Ţádné další sociální sítě jsem nepouţíval, chodil jsem jen na mail a případně Skype, a to bylo vše, nebo i ICQ, ale to mě nějak nebavilo.

Respondent B

Libimseti.cz jsem pouţíval krátkodobě, párkrát jsem tam byl a přišel, na lide.cz jsem nikdy nebyl, a co se týká toho velkého, tak to byl FB, to bylo někdy teda aţ na vysoké škole, ten prvák druhák, moţná třeťák.

Respondent C

Já si myslím, ţe to bylo aţ na střední škole nebo koncem základky a bylo to ICQ, tak to jestli se dá trochu povaţovat za síť a Skype, ten byl o

47

něco. Potom jsem měla chvilku pauzu a aţ na vysoké škole jsem si zaloţila Facebook a v podstatě to bylo pro to, ţe jsem to potřebovala kvůli studiu a kontaktu se spoluţáky. Původně jsem vůbec FB dlouho nechtěla. Respondent D

Spoluţáci.cz ano, to mě zajímalo. To jsem dokonce sama zaloţila pro naši třídu na gymnáziu, ale tím to skončilo. Potom, kdyţ jsme se setkali se svými spoluţáky, protoţe se scházíme kaţdých pět let, tak mi řekli, ţe to tam viděli, ale ţe je to úplně mrtvé, takţe tím, ţe jsem to zaloţilo, tak to skončilo.

Byl jste uživatelem libimseti.cz nebo lide.cz? Setkával jste se s lidmi z těchto sociálních síti? České sociální sítě nenašly u mých respondentů oblibu. Nejspíš je to tím, ţe v té době ještě neměly podporu médií a potřeba online komunikace s přáteli skrze ně nebyla tak velká. Respondent A

To vůbec, to vidím teď poprvé, v ČR jsem od roku 2008, ale k tomu jsem se nedostal. Jako doktorand jsem si zaloţil Gmail.

Respondent B

Nic mi to neříkalo. To je pro heterogenní páry, já jsem gay a mám přítele, takţe pro mě to nebylo, ale nechodil jsem ani na gay seznamky. Nedělalo mi to dobře, moţná jsem se párkrát podíval na nějaký xchat, ale jak tam ti, já jsem cítil, ţe se bojím… Uţ jen z toho, ţe jsem vlezl na tu stránku a uviděl jsem ten obsah, co tam lidi píšou, tak jsem dostal strach. Rychle pryč.

Respondent C

To jsem nikdy neměla. Ale slyšela jsem o tom. Libimseti.cz znám trochu. Ale netíhnu k tomu. I kdyţ jsem na Facebooku a komunikuji s nejbliţším okolím, tak tam mám fotku jednu jedinou profilovou a nic dalšího, takţe Lbimseti.cz pro mě ztrácí význam, protoţe to obnáší vkládání fotek a komentování.

Respondent D

Nikdy neměla ţádnou z těchto sítí.

Nestala se některá z Vašich kamarádek obětí úniku obnažených fotek, který postihl sociální síť libimseti.cz? 48

V této otázce se dotýkám problému, který často souvisí právě se sociálními sítěmi a prezentování fotografií na různých profilech. Je známo jiţ mnoho případů se zneuţitím, stáhnutím a ukradením fotek. Naštěstí se nikdo z mých respondentů s tímto nesetkal, aspoň ne osobně. Respondent A

Ony si je tam daly samy. Jako přímo se zneuţitím jsem se nesetkal u ţádných mých známých. Je to asi 4 roky dozadu, co si jeden učitel dával na FB všechny studenty a pak měl problémy.

Respondent B

Nesetkal se.

Respondent C

V nějaké závaţné formě ne, nebo se to ke mně nedostalo

Respondent D

Nesetkal se.

Co říkali Vašemu užívání sociální sítě Vaši rodiče? V dnešní době, kdy mají profil na Facebooku i děti, je nutné uznat za vhodné zapojit do boje proti zneuţívání internetových sociálních síti a internetu celkově rodiče. Dříve se ještě veřejnost moc nezajímala a moţná si neuvědomovala nebezpečí, které můţe vzniknout. Dnes jiţ rodiče většinou kontrolují činnost svých dětí na internetu, s kým se baví, píší a dokonce se snaţí znepřístupnit některé stránky u nich doma. Moji respondenti uvedli, ţe jejich rodiče sociální sítě nepouţívají a nemají o ně zájem. Respondent A

Moje máma se Facebooku děsí, zároveň ho chce, ale neumí ho pouţívat, vytvořili jsme profil a dávám tam místo ní nějaké věci, ale vţdy jí to samozřejmě povím. A otec, tomu stačí, ţe se dostane na internet, něco si tam pročítá, napíše mail a to je všechno.

Respondent B

V té době to určitě nevěděli. Kdyţ řeknu před maminkou to spojení sociální síť, ta neví, co to je. Nemají ţádný profil a nezajímají se o to.

Respondent C

Nic na to neříkali.

Respondent D

Nemá sociální síť.

49

9.3. 2. okruh otázek – Proč používáte/nepoužíváte internetové sociální sítě? Ve druhém okruhu otázek jsem se jiţ soustředila na myšlenky respondentů ve vztahu ke kontaktu na sociální síti. Tématem rozhovoru se stala i úvaha nad další sférou problematiky sociální sítě. Je totiţ otázkou, zda se kvůli tomuto fenoménu nevytrácí skutečný kontakt mezi lidmi, z čehoţ plyne následek v podobně odcizování. Jelikoţ všichni dotazovaní působí jako pedagogové, mým cílem bylo zjistit, do jaké míry jsou, převáţně na sociální síti Facebook, aktivní. Moje otázky směřovaly k tomu, proč vlastně pouţívají Facebook, zda na tomto portálu hledají nové přátele, nebo se naopak snaţí budovat kontakt se stávajícím okruhem přátel. U respondentky D jsem byla nucena upravit otázky v souladu s faktem, ţe není uţivatelka Facebooku. Respondentka dává svým pohledem na okruh otázek jiný rámec, který je více teoretický a nezávislý. Zároveň ukazuje názory jiné generace, včetně potenciálního rozvoje fenoménu, kdy sociální síť můţe narušovat osobní vztahy a přenášet je do virtuální roviny. K zajímavému závěru dochází především respondent B, který prohlašuje, ţe v současné době nenávidí kontakt přes sítě. Jeho důvody jsou zřejmé a budou v průběhu práce přiblíţeny. Baví Vás kontakt s jinými lidmi přes sociální sítě? Moje první otázka v tomto okruhu zkoumala, zda respondenty jako uţivatele sociálních sítí baví kontakt se svými přáteli. U respondenta A jsem zaznamenala opravdový zájem o komunikaci s přáteli, ale také s kolegy z pedagogického prostředí. Respondentka C si na komunikaci ve formátu sociální sítě v nepotrpí, uţívá portály jako Facebook pouze za cílem domlouvání nebo studijními účely. Respondent B v současnosti neosobní kontakt přes sítě nesnáší, jak naznačil úvodní odstavec, který se vztahoval k druhému okruhu otázek. Respondent A

Ano, mě to baví, vyuţívám to, jak rychle. Kromě FB mám ještě ResearchGate, který je pro vědecko-výzkumné pracovníky, kam sdílejí své články, publikace a kdyţ někdo s něčím potřebuje pomoct, tak si poradíme.

Respondent B

V současné době ho nenávidím

50

Respondent C

Vyuţívám je spíš pro komunikaci při domlouvání osobních styků, protoţe je to snazší, nemůţu volat všem svým kamarádkám, abychom se všechny potkali. Na Facebooku jednoduše pošlu zprávu, ale pro běţnou komunikaci, abych si večer pokecala na Facebooku, tak to ne.

Nemáte dojem, že kvůli soc. sítím se vytrácí skutečný kontakt? Jak v předchozích komentářích zaznělo, zásadním problémem v komunikaci přes sociální sítě je hrozící ztráta zájmu o osobní kontakt s lidmi. Některým skupinám uţivatelů moderních technologií stačí pouze zasílání zpráv a zájem o osobní setkání u nich stagnuje. Socializační proces je u nich uspokojen pouhým virtuálním kontaktem. Dva dotazovaní respondenti se shodli na tom, ţe kvůli sociálním sítím se vytrácí fyzický kontakt s osobami. Respondentka D si dokonce myslí, ţe se někteří mohou stát závislí na uţívání sociálních sítí, načeţ u nich dochází k totální ztrátě osobního kontaktu. Odpověď respondenta A vypovídá o tom, ţe strach populace z upozadění osobního kontaktu není většinová, sám vyuţívá Facebook hlavně pro rychlejší komunikaci, která je skutečně zásadní předností pro jeho uţivatele. Respondent A

Ne, já si to nemyslím, já mám o mnoho víc kontaktů, pro mě je to urychlení práce.

Respondent B

Naprosto zásadní. Setkávám se s tím denně, přesto, ţe uţ tu sociální síť nemám. Jediná sociální síť, na které asi jsem, protoţe jsem na Gmailu, tak mě to nutí být pořád součástí něčeho, aniţ bych to věděl nebo aniţ bych se do toho aktivně zapojoval.

Respondent C

Myslím si, ţe ano, proto moţná se tomu snaţím vyhýbat nebo mě to ani nenaplňuje, jako kdyţ toho člověka vidím osobně, ale chápu, ţe třeba dnešní děti, které se narodí s tím počítačem, tabletem, mobilem a Facebookem v ruce, tak jim to přijde přirozené a tak běţně komunikují a nepotřebují jít ven. Tím, ţe to dříve neměl kaţdý, tak nás to nutilo se aspoň jít po sídlišti poflakovat s kámoškou.

Respondent D

To nedokáţu úplně posoudit, tím, ţe ho nemám. Ale na druhou stranu, často se dozvídám, ţe jsou na FB závislí. Kdysi, jeden můj bývalý student, se kterým jsem v dobrém kontaktu, mě pozval, abych se

51

přihlásila, tak jsem to zkusila, ale já jsem nějak neopatrně se navalila automaticky lavina všech lidí, se kterými jsem na tom mailu a mě to tak strašně vyděsilo, takţe s tím taky nechci nic mít. Dál jsem na to neodpovídala.

Kolik máte přátel na Facebooku? Pokud se podíváme na údaj o počtu přátel na Facebooku, můţe vyjadřovat dva vztahy vůči svému okolí. Často ukazuje na otevřenost vůči celku, lidově řečeno, zda si uţivatel „přidá“ kaţdého a nezáleţí mu na tom, zda ho dostatečně, resp. vůbec zná. Pochopitelně existuje skupina uţivatelů, kteří jsou ve společnosti oblíbení a přes vysoký počet přátel na sociální síti Facebook jsou schopni všechny doopravdy znát, avšak si musíme uvědomit, ţe do uţšího počtu přátel vejde vţdy jen několik jednotlivců a není moţné za blízkou skupinu povaţovat rozsáhlejší počty o stovkách lidí. Přiměřený počet přátel naznačuje, ţe své přátele ve většině případu zná a tím si do jisté míry chrání i své soukromí. U mých respondentů je počet přátel spíše niţší, z čehoţ mohu usoudit, ţe si nepřidávají přátele bez rozmyslu a pravděpodobně všechny znají osobně. Z pohledu pedagogů přistupují k situaci ostraţitěji, coţ je dobrým předpokladem na předcházení problémů, které uţivatelům sociálních sítí hrozí. Respondent A

Na FB je jich asi 220. Část z nich jsou studenti, kteří se věnují práci u mě, a další jsou kolegové i z jiných fakult, kamarádi z koleje.

Respondent B

Měl jsem jich asi 120.

Respondent C

Do 50.

Kolik z nich jsou Vaši skuteční přátelé? Relativně sporná otázka, protoţe platí, ţe se okruhy skutečných přátel mění s tím, v jakém prostředí se pohybujeme. S tímto faktem se setkávají často např. vysokoškolští studenti, u kterých po ukončení studií vzájemný kontakt silně upadá. Někdy můţe nastat situace, ţe se časem na profilu navyšují počty přátel, které jiţ známe v podstatě málo, popř. se časem odcizí, jiţ nepatří do okruhu známých. Odpovědi respondentů ukazují, ţe skutečných přátel je jen málo a ostatní jsou spíše známí a kamarádi od vidění.

52

Respondent A

Přátelé ze školy.

Respondent B

4 přátele, podle toho jak já mám naplněno slovo „přítel“

Respondent C

Do 15. Zbytek jsou známí. Jsou to lidi, který kdybych potkala, tak je uvidím ráda, mám si s nimi co říct, ale aktivně se nekontaktujeme

Mažete si někdy přátele z Facebooku? Co musí udělat, abyste učinil tento krok? S přidáváním přátel také souvisí naopak jejich mazání. Zajímalo mě, jakým způsobem se musí uţivatel v přátelích respondentů projevovat, aby byl smazán. Všichni dotazovaní uvedli, ţe si občas své přátele smaţou, ale důvodem je většinou ztráta zájmu o kontakt. U respondenta B je zřejmé, ţe si přidal několik přátel bez rozmýšlení a později zjistil, ţe nového „přítele“ nezná. Respondent A

Jednoduše, kdyţ třeba ten student uţ skončil, kdyţ uţ přestane mít zájem být se mnou v kontaktu, kdyţ se na něco zeptám, a on mi neodpoví, tak si ho smaţu. Případně se dozvíte, ţe nějaký kolega o vás píše na FB a kdyţ to nechci vědět, tak v tu chvíli, kdyţ se chová jinak v osobním kontaktu neţ na síti.

Respondent B

Mazal jsem si pár lidí a ty důvody, proč jsem je mazal? Skoro ve všech případech to byli lidi, kteří mi poslali ţádost, ţe mě chtějí přidat, já jsem si je přidal a zjistil jsem z jeho profilu, ţe ty lidi vlastně vůbec neznám. Mohl jsem jim napsat, ale mě stačilo, kdyţ jsem si na ně klikl. A zjistil jsem, ţe to nebyl člověk, kterého znám ale Nijak houfně jsem si je nepřidával, takţe ani nebyl zásadní důvod je mazat.

Respondent C

Svoje kamarády jsem si promazávala třeba dvakrát za tu dobu, co mám FB a to spíš z těch důvod, ţe tam byli lidi, který jsem tam měla z nějaké minulé brigády.

Jaké statusy a aktualizace profilů Vás na Facebooku doslova otravují, případně vyvedou z míry? Některé statusy a aktualizace stavu na Facebooku mohou být nevhodné a stávají se otravnými. Obzvláště pozvánky ke hraní her, kdyţ se o ně respondent nezajímá, nebo časté nářky nechávají respondenty v klidu. Nikoho doslovně neotravují 53

statusy, protoţe nejsou většinou v takové míře, aby si je respondent musel např. zablokovat. Respondentovi B se nelíbily vzkazy, které byly provokativní. Respondenti A a B neshledávají statusy svých přátel jako otravné. Respondent A

Ne, není tam nikdo, jehoţ aktivita by byla tak silná, ţe by to bylo otravné. Nikdo mi naštěstí neposílá ţádosti o hry.

Respondent B

Takové ty nesympatické, kdyţ jeden uţivatel dal jinému uţivateli na zeď nějaký provokativní vzkazy, kde jsem cítil prvoplánově, ţe ho chtěl vyprovokovat. Tento typ příspěvku mi vadil.

Respondent C

Nikdy mě nerozčiluje, co ti lidi tam dávají, nechápu třeba, co tím chtěl říct, ale nevadí mi. Z těch lidí, co tam mám, tam nikdo nedává nic jako např. „já mám dneska špatný den“ a dá za to smutného smajlíka a pět lidí mu na to něco napíše, to je mi jedno.

54

9.4. 3. okruh otázek – Setkali jste se již s šikanou na internetu nebo podobnými hrozbami? Třetí okruh otázek se zaměřuje na další zásadní sféru, které by se měl moderní pedagog na svém působišti věnovat. V návaznosti na rozmach moderních technologií je potřeba šikanu na internetu totiţ vnímat jako reálně hrozící nebezpečí, které můţe udeřit ze všech strach. Navíc se můţe týkat nejen ţáků, studentů, nýbrţ i samotných pedagogů. Samotné dotazy se tedy zaměřili na dosavadní osobní zkušenosti, zda se s ní respondenti setkali, jak na vzniklou situaci a problém reagovali. Tři ze čtyř respondentů uvedli, ţe se se šikanou osobně nikdy nesetkali, nanejvýš z doslechu či z médií. Setkali jste se již s šikanou na internetu nebo podobnými hrozbami? (Jak byl daný problém řešen?) V této otázce se práce konkrétně dotýká problematiky šikany. První otázka má přímo zodpovědět, zda se respondenti jiţ setkali osobně se šikanou. Tři respondenti se se šikanou nesetkali osobně, maximálně z médií, ale respondent B má naopak velmi špatné zkušenosti se zneuţitím profilu a z Facebooku jako uţivatel odešel jiţ podruhé. K rozhodnutí ho dovedl právě nepříjemný incident spojený se sociálními sítěmi. Výzkum práce tak narazil na konkrétní příklad toho, jak sociální síť můţe někomu výrazně znepříjemnit ţivot. U respondenta B vše vyústilo k opuštění světa sociálních sítí s velmi špatnými vzpomínkami. Respondent A

S tímto jsem se nesetkal. Moţná jsem si toho nevšimnul.

Respondent B

Někdo se mi naboural na FB. Nevím, jestli je přímo šikana a zjistil jsem to tak, ţe jsem našel zprávy a konverzace, které jsem prostě nevedl. Byla to konverzace namířená, ze kterých vyplývalo, ţe někdo chtěl zneuţít mé sexuální orientace, proto, aby mě určitým způsobem poškodil. Psal lidem z mého profilu, kamarádům heterosexuálům a nabízel jim aktivity, které já bych si nikdy nedovolil nabídnout, takţe to asi šikana byla, nebo spíše bylo s úmyslem poškodit. Přineslo to pro Váš nějaké ponaučení? (doplňující otázky) Ponaučení z tohoto mám určitě. Já jsem uţ podruhé pryč z Facebooku. Poprvé tím hlavním důvodem, to je tak 3 nebo 2 roky zpátky, bylo uvědomění si fyzické přátelství versus virtuální přátelství, tohle mě

55

hodně tíţí dodnes. Pak jsem se tam vrátil, kdyţ jsem si našel současného partnera. Když jste se vrátil na Facebook, byl to ten starý účet, nebo jste založil nový? Vytvořil jsem si nový účet. Přidával jsem si jen přátele, protoţe jsem byl ponaučený. Respondent C

S tím jsem se nesetkala vůbec.

Respondent D

Takhle přímo ne, ale v různých klipech na internetu, nebo kdyţ si chystám materiály. Ale to jsou všechno nepřímé zkušenosti, nebo se to dozvídám ze zpráv, ale přímo v rodině nebo kolegové, to naštěstí zatím ne.

Radíte někomu, co má/nemá na sociálních sítích sdílet a dělat? Některé statusy přátel nás mohou překvapit, a proto jsem se zeptala mých respondentů, zda někdy radili svým přátelům, co by na Facebook dávat neměli, jaké činnosti by se měli zdrţet. Respondenti nikdy neměli přímou potřebu někomu radit, nanejvýš se zamysleli nad obsahem některým statusů. Respondent A

Bratru říkám, ať tam nedává nějaké fotky s přítelkyní.

Respondent B

Neradím, co má dělat nebo nedělat, to rozhodně ne. Teď je mi totiţ mnohem lépe, kdyţ nejsem součástí sociálních sítí, tak se tím vůbec nezabývám. V době, kdy jsem tam byl, tak jsem přemýšlel, proč to ten člověk dělá, tohle by tam neměl vyhazovat, tuhle fotku by tam neměl dávat, ale teď uţ vlastně to vůbec neřeším, protoţe toho nejsem součástí.

Respondent C

Já si myslím, ţe i ten okruh přátel, který tam mám, tak tam nedává takový věci, co by mě vadili, protoţe jsou to lidi podobný mně. Kdyby tam nějaká moje kamarádka dala fotku ve spodním prádle, tak určitě se jí na to zeptám, co tím myslela. Některé věci bych tam já nedala, přijdou mi zbytečné, ale abych říkala – tohle tam nedávej, to je nevhodný, to ne.

56

Respondent D

Kdyţ se mě zeptali studenti, co dělají něco s divadlem, tak se mě vţdycky zeptali, jestli tam můţou něco z fotek dát, tak jedině tak, ale jinak ne.

Litoval jste někdy svého zveřejněného příspěvku? Pedagogové si hlídají, co zveřejní, ale co si nemohou ohlídat je to, co na jejich zeď dá jejich přítel. Nemohou si ohlídat označování na fotkách, které nemusí být úplně lichotivé. Uţivatel si sice můţe zrušit označování na fotkách, ale do té doby je jiţ mohli shlédnout jejich přátelé. Tento fakt, který se pojí se systémem sociální sítě Facebook, se dá shledat jako nevýhodu a nepříjemnou vlastnost. Pokud si uţivatel pečlivě nenastaví své soukromí, můţe se objevit v cizích příspěvcích, aniţ by o to stál. Tento případ se občas stane respondentce C, ale vţdy se s podobným příspěvkem smířila. Respondent A se setkal s nepochopením některých příspěvků ve formě vtipů. Respondent A

Ne ţe litoval, ale ne vţdy se moje vtipy ujmou, někdo to bere jako uráţku.

Respondent B

Ne, nelitoval. To jsem dával pozor

Respondent C

Občas tam někdo dá fotku teda se mnou, kdyţ já si tam ţádný nedávám a asi 3x se mi stalo, ţe jsem si říkala, ţe se mi to nelíbí, ţe tam někdo dává tu mou fotku, ale jako beru to tak, ţe uţ v nějaké komunitě ţiju a ţe ten sociální svět je nějak nastavený, takţe se to stát můţe, s tím rizikem jsem do toho i šla, kdyţ jsem si zaloţila účet a není to zas taková fotka, kvůli které bych se musela proklínat.

Byl někdo z Vašeho okruhu známých nešťastný děním, které bylo s ním spojeno na Facebooku? Cílem dotazu bylo zjistit, zda někdo z okruhu mých respondentů byl zklamán děním na Facebooku. Respondent A přiblíţil problém, který se stal jeho kolegovi a respondent B se často setkával s tím, ţe někteří jeho přátelé nechtěli být označováni v příspěvcích a fotkách. Hlavním důvodem byl strach z toho, ţe to uvidí někdo, koho by to mohlo ovlivnit negativně. Respondent A

Ano, můj kolega, který pracuje na jiné fakultě, si tam dával ţáky i ty, co učil. Nejen své diplomaty, ale i ty, které učil v seminární skupinách. Ti

57

studenti ho obvinili z úplatků a zneuţívání konverzace. Jednoduše to nebyla pravda a on pak si ten účet zrušil a nahradil ho novým a tam uţ měl jen své přátele. Řešilo se to i na kárné komisi a byl z toho poprask. To je tak jediný případ, který jsem zachytil. Respondent B

Jo to jsem pociťoval často. Např. „neoznačuj mě tam, nebo označ mě tam. Musím si to skrýt, aby to můj zaměstnavatel neviděl.“

Respondent C

Myslím, ţe ani ne

Respondent D

Zatím ne. Naštěstí.

58

9.5. 4. okruh otázek - Může být na základě Vašich zkušeností sociální síť Facebook (nebo jiná sociální síť, např. Twitter) přínosem pro komunikaci mezi učiteli a žáky? Závěrečný okruh otázek se zabýval přímo sférou přátelství mezi učiteli a ţáky na sociálních sítích. Otázky výzkumu měly zodpovědět, zda si jeho respondenti přidávají ţáky/studenty do přátel a posléze s nimi přes sociální síť Facebook komunikují. Jako jeden z dotazů vyvstalo ovlivnění zaměstnáním přímo na chování, kdyţ mají ţáky mezi přáteli na svém profilu, zda si mění nastavení, aby někdo neviděl jejich příspěvky. Ke čtvrtému okruhu se nemohla respondentka D často vyjádřit, proto pro ni byly sestaveny zvláštní otázky, které jsou spíše na teoretické bázi. Máte v „přátelích“ své žáky? Používáte Facebook k pedagogickým účelům? Využíváte pro účely výuky uzavřené skupiny této sociální sítě? První moje otázka byla prostá. Cílí na skutečnost, zda mají respondenti v přátelích své ţáky. Jak z předchozích částí průzkumu diplomové práce vyplývá, netýkala se tato otázky respondentky D, která Facebook nemá. Dva respondenti uznávají, ţe se přínosné mít např. uzavřené skupiny pro ţáky a tam vkládat učební materiály. Respondent B sice dříve měl ţáky v přátelích, ale k pedagogickým účelům jej nevyuţíval. Respondent A

Ano, vyuţívám a mám vytvořené skupiny.

Respondent B

Měl jsem tam přidané některé studenty, kdyţ jsem učil na gymnáziu německý jazyk a tady na vysoké škole uţ ne, protoţe jsem nastoupil ve chvíli, kdy jsem Facebook neměl. Facebook k pedagogickým účelům? Ne

Respondent C

Nemám a nepouţívám. Nějaké uzavřené skupiny máte? Nevyuţívám, ale spíš si myslím, ţe to nemám zapotřebí. Na škole, kde učím má učitelka svůj blog, kde má zápisy pro ţáky, má tam odkazy na videa, které pouštěli a tím pádem se na ně mohli znovu podívat doma a

59

přijde mi to uţitečné, ale úplně bych to separovala od svého soukromého Facebooku. Zatím to ale nepotřebuju, neučím v takovém rozsahu.

Souhlasíte s tvrzením, že dnes se nedá bez Facebooku dostudovat? Facebook je v dnešní době přínosný hlavně mezi studenti, kde si sdílejí a posílají různé informace, včetně studijních materiálů. Studenti jednotlivých oborů si vytváří uzavřené skupiny, kde se informují o průběhu zápočtových testů, popř. zkoušek. Vzájemnou pomocí umoţnují svým kolegům nepřímo uspět např. při dalším termínu. Dva respondenti se shodují v této sféře, ţe je Facebook velmi přínosný v prostředí školy. Z odpovědí vyplývá, ţe respondent B vidí v bezprostřednosti informací na Facebooku velkou výhodu. Jeho ţáci ale musí přijmout alternativu v podobě e-mailu. Respondent A a C zároveň tvrdí, ţe se k materiálům dostanou pomocí sociální sítě někteří studenti s časovým předstihem. Získají tím pádem časový náskok např. při přípravě na zkouškový termín a získají výhodu proti svým spoluţákům, kteří účet na Facebooku nevyuţívají (nebo vůbec nemají) a často se dozví mnoho informací později. Respondent A

Ne, myslím si, ţe se dá bez Facebooku dostudovat. Ani moji diplomanti nemají všichni Facebook. Jejich problém je, ţe některé informace se k nim dostanou aţ později. Já to dám na FB a oni jsou pak nešťastní, ţe všichni to vědí a oni se to dozví o něco později.

Respondent B

Myslím, ţe to není pravda, nesouhlasím s tímto tvrzením, protoţe alternativy existují, hlavní je časový tlak, ale mám ve skupinách (ve třídě) několik, kteří na Facebooku nejsou. Já jsem dřív zaloţil email, kam jsem ty informace posílal, a studenti po mě chtěli, abych to dával na Facebook, ale já ho nemám, tak na ten e-mail chodit musí.

Respondent C

To si nemyslím, ale sama jsem si kvůli studiu Facebook zakládala, protoţe se na Facebooku sdílely všechny materiály a ně mě to vytvářelo tlak. Někdo měl od někoho staršího udělanou seminárku, tak to samozřejmě byl dobrý příklad toho, jakým směrem se udat, takţe mě v podstatě donutilo. Pro to studium to povaţuju za nesmírně přínosné. Facebook je teď nejvíc moderní, mají ho všichni. Příště to můţe být něco jiného.

Omezuje Vás Vaše učitelská profese v užívání sociálních sítí? 60

U respondentů, kteří Facebook pouţívají, bylo zajímavé sledovat, zda má jejich učitelská profese vliv na jejich chování na sociální síti. Oba aktivní uţivatelé se shodli na skutečnosti, ţe své chování nijak nemění a neschovávají si ţádné své příspěvky, protoţe podle svého soudu nezveřejňují nic nevhodného. Naopak shledali při svém pozorování chování studentů na Facebooku, ţe se u nich projevila tendence se chovat lépe před svým pedagogem. Respondent A

Ne, já myslím, ţe to omezuje spíš mé studenty, kdyţ mě tam vidí. Já jsem se nezměnil v chování, to spíš oni se začali chovat omezeněji, neţ se chovali před tím, kdyţ jsem se díval zpětně na jejich příspěvky.

Respondent C

Mě by v tom asi omezovala jakákoliv jiná profese, protoţe bych to nechtěla zveřejnit ţádnému z kolegů. Ale není to tak, ţe bych kvůli škole všechno schovávala, kvůli tomu, ţe jsem začala učit, ţe bych se bála, co uvidí, to ne.

Kde je hranice, co jako učitel můžete na Facebooku dělat? Učitel má být do určité míry vzorem pro své ţáky a studenty, jít jim příkladem. Nikde není definováno, co by učitel uţ nesměl a co překračuje meze. Natoţ ve virtuálním světě, který je teprve ve školském prostředí ve vývinu a učitelé se spíše bojí pustit si do této sféry svého ţivota ţáky, i kdyţ si je přímo nemusí přidávat do přátel. Otázka na pedagogy měla přiblíţit jejich názor na hranice, které by učitel neměl překračovat. Všichni uznali, ţe určit hranici je těţké, dokonce je povaţují za omezení svobody. Respondent A

Zatím jsem na ni nepřišel, nevím, co je uţ moc. Myslím, ţe to co tam dávám, všichni berou, a to je taky tím, ţe mám se studenty benevolentní aţ kamarádský vztah, takţe je ta hranice posunutá trochu dál. Zatím jsem se k té hranici nedostal.

Respondent B

Není to jednoznačné, tato odpověď je velmi těţká. Já mám kolegy a kolegyně, kteří Facebook nebo sociální síť uţívají k tomu, ţe vytvoří i nějaké skupiny k předmětům a sdílejí si tam informace. Tohle já můţu dělat přes e-mail, takţe já k tomu alternativu vidím. Na Facebooku je ta bezprostřednost hned. Otázkou je – je to opravdu benefit? V dnešní době, kdy je důleţité mít všechno hned, tak asi ano. V tomto smyslu si

61

myslím, ţe má ta sociální síť v současné době výhodu, chápu ji, ale já ji alternuji. Uměle vytvářet hranice pro to, co učitel by na FB měl, nebo neměl, zase vnímám jako určité omezení svobody, takţe bych nechtěl říkat, „toto“ si učitel nemůţe dovolit na Facebooku. Učitel by se měl chovat opatrně v tom, jak se prezentuje ve fyzickém světě, a to víc v tom virtuálním, kde ztrácí často zábrany. A myslím, ţe to není věc vytvoření nějakého pravidla, „vy jste učitel, tak tady v tom jsi omezený, tohle nemůţeš.“ Respondent C

Jedna věc je mít své studenty a ţáky v přátelích, druhá věc je, co tam dává za příspěvky. Rozhodnout přesně tu hranici nejde.

Naznačil Vám někdy některý z Vašich kolegů, že je nevhodné přidávat si do přátel na Facebooku své žáky, případně mít vlastní profil na sociální síti? Mnoho učitelů svůj profil na sociální síti Facebook nemá, některým se moţná nezdá vhodné, aby si učitelé přidávali své ţáky. Proto bylo součástí dotazů na respondenty, zda se jako pedagogové setkali s konkrétními výtkami, které směřovaly na jejich aktivity právě na největší internetové sociální síti světa. Respondenti A a B se setkali s tím, ţe je některý z kolegů varoval, ţe mohou navázaného kontaktu přes internetovou sociální síť studenti zneuţít, případně mohou vidět nevhodné fotografie, příspěvky a další obsah, který vyplývá z profilu na sociální síti. Respondentka C byla v opačné pozici, kdy se jí naopak u jejího kolegy zdálo, ţe bylo jeho chování „přes čáru“ v ohledu na fakt, ţe si přidával studentky ze školy, kde měl praxi. Respondent A

Ano, to mi kolegové říkali na předešlém pracovišti. Studenti toho prý mohou zneuţívat. Mohou to brát tak, ţe nemusí splnit, to co mají. Já tvrdím, ţe to není pravda, studenti vědí, co mají splnit a také, ţe jsem neústupný a ţe bych je nepustil dál, jen kvůli tomu, ţe jsme přátelé na Facebooku.

Respondent B

Předtím jsem si některé studenty přidával. Ale potom jsem sám v sobě konfrontoval tu skutečnou vizi, zda je vhodné, aby mě studenti viděli i v tom virtuálním světě, viděli příspěvky a fotografie, které tam dávají moji kamarádi, protoţe já jsem svým kamarádům nikdy neříkal – „tohle tam nedávej“, takţe já jsem v sobě konfrontoval, zda ţák neuvidí

62

nějakou fotografii a co by to mohlo způsobit dál. Můj kamarád etoped se velmi zabýval kyberšikanou a říkal mi, „koukej, co všechno se můţe na tom Facebooku objevit“, a tak jsem si říkal, ţe řešením by moţná mohlo být to, co mi navrhovali někteří studenti, které jsem si nepřidával – zaloţte si aspoň nějakou fanouškovskou stránku, tak jsme tehdy zaloţili fanouškovskou stránku jako učitel, kde mě ţáci sledovali. Dával jsem tam různé příspěvky. Hodně jsem to pouţíval pro osvětu, dával jsem tam odkazy, co by si mohl přečíst k dané problematice, nějaké reálie, protoţe jsem tam učil němčinu. Pro takové osvětové záleţitosti. Respondent C

Měla jsem spoluţáka na magisterském, který si na praxi přidal do přátel studentky nebo si ho přidávali ony a on to odsouhlasil. Vím, ţe jsme to tehdy řešili v okruhu spoluţáků a přišlo nám to nevhodné. Potom jsme i slyšeli, ţe se s ním holky domluvily a šli společně po škole ven, takţe asi překračoval další hranici. Ale to je jediný případ a z vysoké školy mám jednoho kolegu spoluţáka, který si přidává studentky z fakulty, a taky si myslím, ţe nevhodným způsobem, ale vţdy je tam někdo, kdo to přátelství navrhne a někdo, kdo ho musí přijmout, takţe to není jen na tom učiteli.

Stalo se Vám někdy, že přátelství na sociální síti začal někdo z Vašich žáku/studentů zneužívat? Respondent A má v přátelích více svých studentů, proto se rozhovor v rámci výzkumu k diplomové práci věnoval tématu, zda nějaký jeho student někdy zneuţil tohoto přátelství. Sám nepovaţuje psaní zprávy ve svém volnu jako zneuţívání, ale jeho okolí má názor opačný. Respondent A

Kdyţ se nad tím tak zamyslím, tak z pohledu jiných by to bylo zneuţívání přímo mě. Se studenty si běţně píši i přes víkendy, kdyţ jsem připojený na Facebooku. Já jim odpovídám, nic špatného na tom nevidím, ale jiní, v tom viděli problém, ţe se věnuji studentům i přes víkendy a dovolenou, v noci. Mě osobně to nevadí.

63

Nastavujete pro studenty ve svých „přátelích“ taková pravidla, abyste jejich příspěvky neviděl, popř. jak vy omezuje obsah, který sdílíte i se svými studenty? Mezi moţnosti, jak se před ţáky „chránit“, je zablokování přístupu k některým informacím. Respondenti ovšem nevyuţívají schopnosti nastavení sociální sítě Facebook. Respondent A

Profil mohou vidět jen ti, které mám mezi přáteli. Mimo tuto oblast nikdo nic nevidí. Pokud někdo něco šíří dál, tomu uţ nezabráním, ale dostanou se k tomu jen ti, které mám jako kamarády.

Respondent B

Co se týká mého osobního profilu, který jsem měl, tak jsem tam toho celkově dával hodně málo. A co se týká toho profilu učitelského, tam jsem prezentoval hodně, protoţe jsem ten profil opravdu vnímal jako osvětu, posílal jsem jim spoustu informací, které k něčemu mohly slouţit, a také jsem apeloval na jejich morální kredit.

Ovlivnil někdy hodnocení práce studenta, resp. jeho známu, obsah, který sdílel na sociální síti (vytvořil jste si o něm nějaký dojem a ovlivnil Vás)? Respondent A

Ne, toto já nesoudím. Co si tam dává, ať si tam dává, dokud to někoho neuráţí.

Respondent B

Ţe bych negativně na někoho nahlíţel na základě toho, co třeba komentoval nebo něco zmínil, to si nepamatuju.

Respondent C

Ti, co vím, ţe Facebook mají, tak myslím, ţe to neovlivňuje.

Poznáte, když jsou během Vaší přednášky studenti na Facebooku? Studenti si rádi během přednášek píší do notebooků, ale zároveň sledují dění na Facebooku a z toho často pramení nepozornost studentů, která můţe vést aţ k narušení průběhu přednášky či cvičení. Respondenti A i B se s tím setkali, ale studenty se zájmem o sociální síť v průběhu vyučování neřeší, samozřejmě do té míry, pokud je neruší jejich aktivita při hodinách. Respondentka C učí na základní škole, kde jsou pravidla jiná a ţáci mají veškeré technologie zakázané, zde tak dosud nebezpečí 64

nehrozí. Respondentka D si hlídá, aby se její třída věnovala výkladu a nepouţívali přístroje, které nejsou spojené s vyučováním. Respondent A

Ano, to poznám. Studenti si myslí, ţe já to nevidím, poznám, jestli se dívají na video, nebo chatují a podobně. Dokud to neruší ostatní a mě, tak je nechám.

Respondent B

Ano a pracuji s tím. Mám záţitek, velmi pikantní. Často vidím studenty na Facebooku, ale já je postavím před tu situaci tak, aby se snaţili dostat do situace, ţe se zastydí, takţe to sklopili a pokračovali dál, ale nebyl to rozkaz „vypněte Facebook!“ Neříkám a nezakazuji direktivně, aby to zavřeli, protoţe to nemá smysl

Respondent C

Já pracuji jako asistentka na 1. stupni, kde mají mobily hodně striktně zakázané. A myslím si, ţe ani na druhém stupni si to nedovolí. Určitě jsou školy, kde si to dovolí vyndat ten mobil a přihlásit se na FB. A víc neţ FB bych se bála, ţe si mě budou nahrávat nebo, fotit. Myslíte si, že je to na střední škole horší? Myslím, ţe tam to můţe být víc a taky je to dáno typem školy. Na učilišti bych se bála hodně, ţe budu za chvíli slavná na Youtube, ale třeba na gymnáziích nebo střední zdravotnická škola, kde jsou většinou holky, bych se bála úplně nejmíň. Ale středních, zvlášť odborných, bych se bála. Záleţí taky na atmosféře, ale bála bych se.

Respondent D

Zatím ne, protoţe nechci, aby někdo něco takového pouţíval, já chci, aby vnímali a poslouchali a ne, aby měli zapnuté počítače. Ale aby někdo dělal s Facebookem, zatím jsem si toho nevšimla. Museli by být tak šikovní, ţe by to dělali pod lavicí.

Výzkumná částí práce několikrát zmiňuje, ţe respondentka D není uţivatelkou sociální sítě Facebook, proto byla pro účely čtvrtého okruhu vytvořena samostatná sada otázek. Pokud všechny její odpovědi shrneme, nedůvěra k Facebooku pramení hlavně z jejího strachu, ţe by přišla o své soukromí a v kontaktu se svými studenty můţe být i jinak. Respondentka D

65

Proč nemáte Facebook?

Tak to je jednoduché, já si chci zachovat to svoje soukromí, aby se na to nenavalovali další lidi, které neznám.

Myslíte si, že může být Facebook To je pro mě těţké zodpovědět, protoţe to neznám. přínosný pro komunikaci mezi učiteli

Ale kdyţ se podíváte na Informační systém

a žáky?

univerzity, tak kolikrát studenti píšou e-maily opravdu zbytečně. Dříve, kdyţ jsme studovali, tak to nepřipadalo v úvahu. Všechno musí mít určité hranice a tady tímto kontaktem, kdy je studentovi umoţněno úplně všechno, se určité hranice stírají a vlastně je to zneuţíváno, aniţ by si to ti studenti uvědomovali, protoţe k tomu nejsou vychováváni a Facebook podle mě směřuje ještě k většímu stírání hranic.

Viděla jste u někoho, jak Facebook Samozřejmě. Můj syn má Facebook jako jediný funguje?

z rodiny.

Myslíte si, že byste ztratila soukromí?

Určitě.

Dávala byste si do přátel své žáky?

Pokud jde o divadlo, tak určitě. Pokud jde o kontakt s některými, tak asi ano, ale jak říkám, radši si zachovám odstup, protoţe v dobrém kontaktu se studenty mohu být i mimo Facebook.

Přemlouval vás někdo, abyste si

Ano. Studenti, kteří to myslí velice dobře a jsou

založila facebookový profil?

z toho divadla, protoţe takhle jsme mohli sdílet fotky a vzkazy, ale na fotky my máme jinou stránku.

Nemyslíte si, že by Vám komunikace Myslím, ţe Informační systém univerzity je se studenty přes Facebook usnadnila propracovaný, tak si myslím, ţe to bohatě stačí. práci a komunikaci?

Budoucnost internetové sociální sítě Facebook ve škole? 66

Na závěr výzkumu k diplomové práci se otevřel prostor pro úvahy nad tím, jak vidí respondenti – pedagogové budoucnost Facebooku ve škole. Většina si myslí, ţe je nanejvýš pravděpodobné a nevyhnutelné, ţe se stanou sociální sítě součástí vzdělávacího procesu, resp. školského systému. Čím mladší generace nastoupí do školství, tím více budou fanoušky těchto technologií, bude jim celkově problematika sociálních sítí bliţší, nebudou mít strach uţívat tento nástroj pro výuku, lépe se budoucna jistě i nastaví pravidla pro sociální sítě ve školách. Obě respondentky se také zaměřili na Facebook jako celek. Můţe jít jen o vlnu a aţ dosáhne svého vrcholu, můţe přijít jiná síť. Respondent A

To záleţí na tom, jak se k tomu postaví právě lidi ve školství. Pokud řeknou, ţe sociální sítě nejsou dobré pro studenty, tak je tam ten tlak, aby Facebook nebyl pouţívaný, ale pokud ředitel na nějaké škole řekne, ţe je to dobrá věc, tak ho škola začne pouţívat a uvidí se, zda to přináší výsledky, nebo ne. Ne kaţdému učiteli se chce psát si po večerech se studenty ve svém volném čase

Respondent B

Myslím, ţe je to rozhodně nevyhnutelné. Mladší generace, třeba studenti této fakulty, více neţ polovina určitě bude komunikovat se svými studenty jednou na Facebooku, nebo na jiné sociální síti. Část je bude mít v přátelích. Další budou mít ty skupiny i stránky, např. fanouškovské a ostatní si s nimi budou psát zprávy, ale nebudou je mít v přátelích. Čím mladší generace bude, tím více se bude rozšiřovat ta skupina na Facebooku.

Respondent C

Podle toho, jak se průběţně mění učitelský kolektiv, přibývají tam mladší kolegové, původně mladší se stanou staršími, ale uţ mají blíţ k moderním technologiím, tak si myslím, ţe se to bude zařazovat víc a víc a taky proč ne. Aby se ukázalo, ţe FB a podobné věci nemusí být jen špatný, ale ţe to opravdu jde vyuţít i pro výuku. Mladší učitelé to asi budou vyuţívat častěji, ale nemyslím si, ţe to musí být nutně Facebook, protoţe pak se ta vlna zase můţe změnit a můţe být něco jiného. Já bych si zaloţila asi nějaký blog nebo stránky, kam bych to dávala, takţe záleţí na konkrétních učitelích, jestli si zvolí zrovna skupinu na Facebooku nebo jinou cestu. Pokud budou chtít pouţívat počítač a internet, nebo médium, kde se budou setkávat s ţáky nebo

67

studenty, tak si vyberou, co jim nejvíc vyhovuje. Klidně i Facebook. Založíte si časem skupinu nebo něco podobného? Na základní škole bych si skupiny nezakládala. Skupina by byla pro to, abych jim tam něco dávala, videa atd. a myslím, ţe je na to vhodnější jiné prostředí neţ to facebookové. Třeba blog, který je věnovaný jenom tomu a není to tak, ţe si ţák otevře Facebook, přečte si své vzkazy a pak se podívá, co mu píšu já a má všude kolem ty rušivé obrázky, takţe pro tu základní školu bych volila jiný prostředek. Pro studenty na vysoké škole předávám materiálů méně, tak bych se facebookové skupině nebránila, ale neplánuju to. Spíš bych si taky hledala jinou cestu, jak je informovat. Respondent D

To se uvidí. Třeba s internetem, kdyţ jsem učila na těch gymnáziích, tak jsem si vůbec nedokázala představit, ţe by něco takového bylo vyuţitelné. Nevím, jak to jednou dopadne s Facebookem. Pokud se určí nějaké limity, hranice, tak by to třeba mohlo být dobré, ale to všechno teprve ukáţe čas.

Výhody Jaké výhody spatřují respondenti v sociálních sítích? Tak zněl předposlední dotaz výzkumných otázek. Dva se shodli v tom, ţe je nejpřínosnější v okamţité komunikaci a pro studium je velkou výhodou. Respondentka D, která internetovou sociální síť nevyuţívá, nespatřuje zatím ţádné výhody v pouţívání Facebooku. Respondent A

Ze své zkušenosti je to pro mě o mnoho rychlejší způsob komunikace. Kdyţ i já něco potřebuji, dostanu odpověď o mnoho rychleji, neţ kdybych psal někomu e-mail, nemusím dostat odpověď a na Facebooku je to mnohem rychlejší.

Respondent B

Někteří kolegové mohou spatřovat výhody v tom, ţe přímo a hned komunikují. Já to za výhodu nepovaţuju.

Respondent C

Výhoda je v komunikaci, protoţe dnes je to pokrok a všichni tam komunikují. Je to dáno i tím, ţe Facebook je i v mobilu, lidi si napíšou zprávu a nemusí psát SMS, nemusí si volat, atd. Z hlediska zprostředkování sociálních kontaktů je dobré, kdyţ je např. někdo

68

delší dobu nemocný, nebo odjede do zahraničí, nebo se naopak vrátí ze zahraničí, takţe pro udrţení těch kontaktů. Hodně se to dnes pouţívá v rámci studia, skupiny, atd. Respondent D

Nevidí zatím ţádné výhody.

Nevýhody Sociální sítě také mají samozřejmě nevýhody, i k jejich objevení vedly rozhovory kvalitativní části diplomové práce. Po kompletních rozhovorech, které otevřely různé sféry spojené s tématem internetových sítí, jsem se zeptala pedagogů na závěr na nevýhody, které v těchto portálech vidí. Ti uvádějí různé nevýhody z jejich pohledu. Mezi ně patří například nerespektování hranic, vpád do soukromí i na místech, kam bychom si ţáky nevzali, nahrazování osobních kontaktů nebo zabiják času, který vede k dnes oblíbenému výrazu prokrastinace. Respondent A

Pokud se to přehání s Facebookem, tak ten člověk se přestane bavit s ostatními lidmi naţivo. Některý student nepochopí tu hranici, např. si myslí, ţe mu posunu termín a pokud to neudělám, můţe se naštvat a dělat mi zle, v tom případě bych změnil své chování vůči všem studentům.

Respondent B

V té škole jste od rána od 8 do odpoledne Ţáci, které máte v přátelích, s vámi budou na místech, kam byste si je fyzicky nikdy nevzala. To je prostě nevýhoda. Jsou součástí vašeho soukromí. Mohou být s vámi, i kdyţ si to nepřejete, to je podle mě zásadní nevýhoda. Pak to můţe inklinovat k tomu, ţe introvertní ţák si nedokáţe poradit s komunikací fyzicky, ale ve virtuálním světě komunikuje normálně. To mi přijde, ţe je špatně, ţe to vede k laxnosti a pasivitě. On si řekne, ţe to vyřeší na FB.

Respondent C

Můţe se tam zveřejnit téměř cokoliv, nějak to hlídané je, ale v podstatě tam člověk můţe dát ledacos, a hlavně o jiných lidech. Člověk si to někdy nemůţe rozhodnout sám. Takţe hlavně to soukromí. Někdy to můţe nahrazovat osobní kontakty. Netroufám si říct, do jaké míry, protoţe v mém světě to kontakty nenahrazuje, spíš doplňuje. Ale jsou lidé, kterým to opravdu nahrazuje sociální kontakt.

69

Respondent D

Z toho všeho, co jsem řekla, zatím spíše plynou nevýhody. To znamená, ţe je člověk opravdu sledován lidmi, o kterých vůbec nic nevíte. Pro mě, kdyţ je teda televize zabiják času, tak si myslím, ţe toto by byl další zabiják. Takţe kdyţ odbourám jeden, proč bych ho měla nahradit druhým, takţe já zatím v tomto stádiu vidím spíš ty nevýhody. Výhody zatím moc ne, ţádné.

9.6. Výsledek kvalitativního výzkumu Cílem kvalitativního výzkumu bylo přiblíţit a na případech konkrétních kantorů ukázat, jak pedagogové vnímají vztahy na sociálních sítích mezi učiteli a ţáky. Z výzkumu vyplývá, ţe v dnešní době dosud není zcela běţné, aby učitelé, kteří pouţívají sociální sítě, zvláště Facebook, měli v přátelích své ţáky, resp. studenty Jeden z respondentů Facebook pouţívá i pro školní potřeby a nikdy při vlastní praxi neměl problém. Opačné zkušenosti měl jiný respondent, kdy měl mezi přáteli také studenty, coţ nakonec vyústilo aţ ke zneuţití kontaktu na jeho účet. Z výzkumu tedy vyplývá, ţe učitel, který se chce přátelit se ţáky, si musí nastavit taková pravidla, aby navázaný vzájemný vztah fungoval v daných mantinelech a v neposlední řadě si chránil svůj účet tím, ţe se vţdy bude odhlašovat z cizích počítačů a neumoţní tak potenciálním počítačovým pirátům, aby jej napadli. Negativní ohlasy na pouţívání internetové sociální sítě se v okruhu respondentů se objevily jen u jednoho ze čtyř pedagogů, avšak jeho případ ukazuje, ţe není zcela ojedinělý, jak ukazují případy ze zahraničí. Další respondentka se nebrání vyuţívání facebookových skupin k poskytování materiálů pro své ţáky, ale pouze za předpokladu, ţe by učila větší třídu, popř. skupinu. Obecně oslovení učitelé shledávají ve většině případů velkou výhodu v tom, ţe Facebook velmi urychluje komunikaci a přispívá k rychlejšímu šíření informací pro studenty. Výzkum také

ukazuje

rozdíl

mezi

generacemi,

kdyţ

nejstarší

respondentka

ţádnou

z celosvětových sociálních sítí nepouţívá.

10. Závěr Internetová sociální síť se stala součástí kaţdodenního ţivota mnoha lidí po celé světě. Zasahuje do různých sfér lidského působení, coţ platí i v rovině pedagogiky. Rozmach moderních technologií nabízí učitelům i jejich ţákům a studentům široké spektrum moţností, které mohou posílit kvalitu výuky. Nová platforma bohuţel nenabízí jen pozitivní prvky a reakce. Právě balancováním na hraně, kdy se kantor svým 70

působením na internetové sociální síti vystavuje aţ nečekaně velkému nebezpečí, se věnovala tato diplomová práce. Školství se dosud nezdá plně připraveno na přijetí např. nejrozšířenější sociální sítě Facebook do rodiny vzdělávacích prostředků. Přímé nástroje pro vymezení hranic, ve kterých se mohou při vzájemné interakci učitel i ţák na sociální síti pohybovat, by napomohly bezpečnějšímu postavení pro obě strany. Cílem by mělo být se vyhnout sporům, které pochopitelně vzájemné otevření soukromí přináší. V teoretické rovině se práce zaměřila na sociální sítě z mnoha úhlů pohledu. Retrospektivní část ukázala, jak velkou cestu ušel český internet od počátku devadesátých let. Specifická samostatnost v mnoha zaměřeních české sítě se prolnula i se sociálními sítěmi. Ani pro typického českého zástupce libimseti.cz však nebylo dlouhodobě moţné drţet krok s celosvětovým trendem vyuţívání profilů na Facebooku. Kvalitativní forma praktické části diplomové práce přinesla výsledky, které potvrzují řadu předpokladů z všeobecně známých poměrů internetových sociálních sítí. Mladší respondenti přistupují k sítím jako Facebook nebo Twitter s automatičností, jako většina jejich vrstevníků. Přes značnou oblíbenost českých sociálních sítí v období před deseti lety nebyl ţádný z nich jejich aktivním uţivatelem, coţ se dá povaţovat za překvapení. Pokud přistoupíme k problematice z pohledu pedagoga, zásadní informací byl fakt, ţe výzkum narazil na kantora, který kvůli své aktivitě na internetové sociální síti dostal do značných problémů. Špatná zkušenost mu přinesla ponaučení, nutnost zaloţit si nový účet a pro příště přistupovat k moţnostem komunikace se studenty opatrněji. Právě takové případy by měly být pro budoucí pedagogy ponaučením, protoţe před nástupem do svého zaměstnání s nejvyšší pravděpodobností aktivně a denně navštěvují sociální sítě, kde zveřejňují své statusy fotografie atd. Kaţdý by si měl sám poloţit při čtení této práce otázku, zda jiţ vyhledával v podstatě neznámého člověka jen proto, ţe byl jeho učitelem, kolegou z práce, popř. jen o něm slyšel v zaměstnání. Opatrnost je vţdy na místě a nastavení soukromí je důleţitější, neţ si řada lidí vůbec myslí. Hlavním otazníkem do budoucna je podoba, jakou se školství napojí na sociální sítě v dalších letech, vţdyť většina škol dnes aktivně propaguje své aktivity na Facebook dennodenně, tak proč by nemohli studenti a učitelé vzájemně kooperovat, urychlit proces přenosu dat a informací. Moderním technologiím se nedá ubránit. Avšak já si na závěr pokládám otázku, jsou internetové sociální sítě moderní, nebo je povaţujeme za bezmezně standardní součást našeho ţivota.

71

72

11. Návrhy pro další výzkum Oblast internetových sociálních sítí nabízí výhledově velký prostor pro výzkum, jelikoţ se jedná o poměrně novou sféru, která se začala dotýkat vzdělávacího systému, a tak se můţe stát výzvou pro badatele, kteří se zabývají problematikou uţívání internetu učiteli v celkovém pohledu. Další výzkum by mohl v případě zájmu navázat na myšlenky diplomové práce, mít širší zaměření a s pomocí kvantitativního výzkumu oslovit více pedagogů, kteří sociální sítě uţívají. Dotazy by měly směřovat do problematických sfér a zkušeností uţivatelů, věnovat se otázkám kyberšikany. Na druhou stranu naopak najít pozitivní zkušenosti s výhodami, které spatřují v internetovém přátelství se svými ţáky nebo studenty. Do výzkumu by se mohli zapojit i ţáci a studenti, kteří mají mezi svými přáteli učitele a podělili se o svůj názor na vztah učitel-ţák na sociální síti. Výzkum by mohl přiblíţit a pomoci s rozvojem sociálních sítí ve škole.

73

12. Resumé Diplomová práce pojednává o internetových sociálních sítích, které jsou v dnešní době fenoménem. V teoretické části se práce věnuje světovým sociálním sítím v celkovém pohledu, hlavními tématy jsou MySpace, Facebook, Twitter nebo Google+. Stranou nezůstávají ani české sociální sítě, které vznikly v době ještě před největším rozmachem dnes nejpopulárnější sítě Marka Zuckerberga. V práci se pojednává také o začátcích internetu v České republice, který se stal základním kamenem pro rozšíření sociálních sítí. Se sociálními sítěmi souvisí i jejich výhody a nevýhody, které mohou vyústit aţ v kyberšikanu a omezování soukromí. Jak název práce napovídá, věnuje se problematice učitelů, kteří pouţívají Facebook, s čímţ souvisí i praktická část, ve které byl za pomoci rozhovorů s pedagogy přiblíţeny rozdílné pohledy respondentů na vyuţívání sítí v soukromé profesionální sféře učitelů. 12.1. Resumé v anglickém jazyce The thesis is targeting the phenomenon of the internet social networks. In its theoretical part the essay deals with the world’s social networks in general, focusing mainly on MySpace, Facebook, Twitter or Google+. It also concerns the Czech social networks created before the boom of today’s most popular networks by Mark Zuckerberg. The thesis also focuses on the beginnings of the internet in the Czech Republic which became the corner stone when the social networks spread. The social networks are also associated with their advantages and disadvantages which can even result in cyber-bullying and privacy restrictions. As the title of this work might suggest, it deals with the fact that teachers who use Facebook which is connected to the practical part where the different attitudes of the respondents reflected the usage of the social networks in a private professional teacher´s sphere. .

74

13. Zdroje a literatura Tištěné zdroje 1) BEDNÁŘOVÁ, Jiřina, ŠMARDOVÁ, Vlasta. Školní zralost: co by mělo umět dítě před vstupem do školy. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 100 s. Moderní metodika pro rodiče a učitele. ISBN 978-80-251-2569-4. 2) BORNOVÁ, Lucie. Úvod do sociálních sítí. 2011 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: . 3) ECKERTOVÁ, Lenka, DOČEKAL, Daniel. Bezpečnost dětí na internetu: rádce zodpovědného rodiče. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2013, 224 s. ISBN 978-80251-3804-5. 4) MAŇÁK, Josef, ŠVEC, Vlastimil. Cesty pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2004. ISBN 9788073150785. 5) KULHÁNKOVÁ, Hana, ČAMEK, Jakub. Fenomén facebook. 1. vyd. Kladno: BigOak, 2010, 128 s. ISBN 978-80-904764-0-0. 6) STRAUSS, Anselm, CORBIN, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Vyd. 1. Překlad Stanislav Jeţek. Brno: Sdruţení Podané ruce, 1999, 196 s. ISBN 80-85834-60-X. Internetové zdroje 1) About tech. What Exactly Is ’Twitter’? What Is ’Tweeting’?. [online]. 2012 [cit. 2014-10-23].

Dostupné

z:http://netforbeginners.about.com/od/internet101/f/What-Exactly-Is-Twitter.htm 2) arstechnica. Ministry of innovation. [online]. 26. 8. 2011 [cit. 2015-01-05]. Dostupné

z: http://arstechnica.com/business/2011/08/law-against-private-

messages-between-teachers-and-students-blocked-by-judge. 3) Avantages et Inconvénients des réseaux sociaux. LES RÉSEAUX SOCIAUX ET NOUS. [online].

14.

4.

2014

[cit.

2014-10-16].

Dostupné

z

:

https://fr1402013.wordpress.com/2013/04/14/avantages-et-inconvenients-desreseaux-sociaux. 4) Bio. Mark

Zuckerberg. [online].

[cit.

2014-10-23].

Dostupné

z: http://www.biography.com/people/mark-zuckerberg-507402. 75

5) cnews.cz. Facebook (Timeline). [online].

všem 16.

aktivuje 12.

2011

nové

profily

[cit.

Moje

2014-12-06].

historie Dostupné

z: http://www.cnews.cz/facebook-vsem-aktivuje-nove-profily-moje-historietimeline. 6) ČSFD. The Social Network. [online]. 2010 [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/262711-the-social-network. 7) idnes.cz/finance. Práce si vás najde sama: jak snadno vytvořit úspěšný profil na LinkedIn

Zdroj:

http://finance.idnes.cz/nastaveni-profilu-na-linkedin-dkq-

/podnikani.aspx?c=A141111_102537_podnikani_zuk. [online]. 14. 10. 2014 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/nastaveni-profilu-na-linkedindkq-/podnikani.aspx?c=A141111_102537_podnikani_zuk. 8) Lupa.cz. MySpace vstává z mrtvých. [online]. 24. 2. 2014 [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/myspace-vstava-z-mrtvych/ 9) Lupa.cz. Seznam.cz upravuje nové Lide.cz a bezděčně stvořil vlastní Messenger. [online].

17.

4.

2014

[cit.

2014-12-20].

Dostupné

z:http://www.lupa.cz/clanky/seznam-cz-upravuje-nove-lide-cz-a-bezdecnestvoril-vlastni-messenger. 10) Marketing a Média. Twitter zavádí novinky, krátká videa a také hromadný chat. [online].

28.

1.

2015

[cit.

2014-10-23].

Dostupné

z: http://mam.ihned.cz/c1-63448990-twitter-zavadi-novinky-kratka-videa-a-takehromadny-chat. 11) Metodický portál. RVP. [online]. 12. 9. 2011 [cit. 2014-10-16]. Dostupné z:http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogick%C3%BD_lexikon/S/%C5%A0koln %C3%AD_zralost. 12) MySpace. Sociální sítě. [online]. c2. 5. 2011 [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://www.socialnisite.estranky.cz/clanky/socialni-site-jakotakove/myspace.html 13) Nápadník. Lze Facebook vyuţít ve škole?. [online]. 6. 10. 2011 [cit. 2015-0105]. Dostupné z: http://inapadnik.blogspot.cz/2011/06/lze-facebook-vyuzit-veskole.html 14) RVP. Učitel a sociální sítě. [online]. 16. 9. 2011 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/13763. 15) Sociální sítě. Aktuálně.cz. [online]. 16. 6. 2011 [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://www.aktualne.cz/wiki/veda-a-technika/socialni-site/r~i:wiki:1456. 76

16) Technet.cz. Google+ Facebook. [online].

má 23.

přes 10.

dvě 2014

miliardy [cit.

uţivatelů,

více

2014-11-15].

neţ

Dostupné

z:http://technet.idnes.cz/google-plus-dve-miliardy-uzivatelu-d60/sw_internet.aspx?c=A141021_204910_sw_internet_pka. 17) Tyinternety.cz. Vzestup a pád Libimseti.cz podle Oldy Neubergera Zdroj: http://www.tyinternety.cz/socialni-site/vzestup-a-pad-libimseti-cz-podle-oldyneubergera/. [online].

2.

4.

2012

[cit.

2014-12-28].

Dostupné

z: http://www.tyinternety.cz/socialni-site/vzestup-a-pad-libimseti-cz-podle-oldyneubergera. 18) WebDesign. Historie českého internetu. [online]. 31. 1. 2006 [cit. 2014-12-19]. Dostupné

z: http://www.webdesign.paysoft.cz/clanky/2006/historie-ceskeho-

internetu. 19) Ţivě. Libimseti.cz

ještě

ţije,

spustilo

nové

hry

Více

na:

http://www.zive.cz/bleskovky/libimseticz-jeste-zije-spustilo-nove-hry/sc-4-a162022/default.aspx#utm_medium=selfpromo&utm_source=zive&utm_campaig n=copylink. [online].

21.

1.

2012

[cit.

2014-12-28].

Dostupné

z:http://www.zive.cz/bleskovky/libimseticz-jeste-zije-spustilo-nove-hry/sc-4-a162022/default.aspx 20) Ţivě. Noví

Spoluţáci.cz

se

nápadně

podobají

Facebooku

Více

na:

http://www.zive.cz/bleskovky/novi-spoluzacicz-se-napadne-podobajifacebooku/sc-4-a159026/default.aspx#utm_medium=selfpromo&utm_source=zive&utm_campaig n=copylink. [online].

5.

10.

2011

[cit.

2015-01-05].

Dostupné

z:http://www.zive.cz/bleskovky/novi-spoluzacicz-se-napadne-podobajifacebooku/sc-4-a-159026/default.aspx 21) Ţivě. Podívejte se, jak bude vypadat nový Stream, Lidé.cz a další Více na: http://www.zive.cz/clanky/podivejte-se-jak-bude-vypadat-novy-stream-lidecz-adalsi/sc-3-a170682/default.aspx#utm_medium=selfpromo&utm_source=zive&utm_campaig n=copylink. [online].

25.

9.

2014

[cit.

2014-12-20].

Dostupné

z:http://www.zive.cz/clanky/podivejte-se-jak-bude-vypadat-novy-stream-lidecza-dalsi/sc-3-a-170682/default.aspx

77

Přílohy a) Otázky pro pedagogy k tématu Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů 1. Okruh Jaké jsou Vaše zkušenosti s internetem/s internetovými sociálními sítěmi? a) Kdy jste poprvé pracoval na počítači? b) Jaký byl Váš první počítač? c) Pouţíval jste někdy klasické vytáčené připojení dial-up? d) Na jaké internetové stránky jste v té době chodil? e) Kdy jste poprvé přišel do kontaktu se sociálními sítěmi? f) Byl jste uţivatelem libimseti.cz nebo lide.cz? Setkával jste se s lidmi z těchto sociálních síti? g) Co říkali Vašemu uţívání sociální sítě Vaši rodiče? 2. Okruh Proč používáte/nepoužíváte internetové sociální sítě? Do jaké míry si ve vztahu k internetu a jeho prostředkům chráníte své soukromí? a) Baví Vás kontakt s jinými lidmi přes sociální sítě? b) Nemáte dojem, ţe kvůli soc. sítím se vytrácí skutečný kontakt? c) Kolik máte přátel na Facebooku? d) Kolik z nich jsou Vaši skuteční přátelé? e) Maţete si někdy přátele z Facebooku? Co musí udělat, abyste učinil tento krok? f) Jaké statusy a aktualizace profilů Vás na Facebooku doslova otravují, případně vyvedou z míry? 3. Okruh Setkali jste se již s šikanou na internetu nebo podobnými hrozbami? (Jak byl daný problém řešen?) a) Jak jste na daný problém reagoval? b) Přineslo to pro Vás nějaké ponaučení? c) Radíte někomu, co má/nemá na sociálních sítích sdílet a dělat? d) Litoval jste někdy svého zveřejněného příspěvku?

e) Byl někdo z Vašeho okruhu známých nešťastný děním, které bylo s ním spojeno na Facebooku? 4. Okruh Může být na základě Vašich zkušeností sociální síť Facebook (nebo jiná sociální síť, např. Twitter) přínosem pro komunikaci mezi učiteli a žáky? a) Máte v přátelích své ţáky, pouţíváte Facebook k pedagogickým účelům? b) Naznačil Vám někdy dříve některý z Vašich kolegů, ţe je nevhodné přidávat si do přátel na Facebooku své ţáky, případně mít vlastní profil na sociální síti? c) Omezoval jste se nebo změnil své chování, kdyţ jste měl v přátelích studenty? d) Kde je hranice, co jako učitel můţete na Facebooku dělat? e) Souhlasíte s tvrzením, ţe dnes se nedá bez Facebooku dostudovat? f) Nastavujete pro studenty ve svých „přátelích“ taková pravidla, abyste jejich příspěvky neviděl, popř. jak vy omezuje obsah, který sdílíte i se svými studenty? g) Ovlivnil někdy hodnocení práce studenta, resp. jeho známu, obsah, který sdílel na sociální síti (vytvořil jste si o něm nějaký dojem a ovlivnil Vás)? h) Poznáte, kdyţ jsou během Vaší přednášky studenti na Facebooku? Budoucnost sociální sítě Facebook ve škole? Výhody Nevýhody Upravené otázky pro respondenta D Může být na základě Vašich zkušeností sociální síť Facebook (nebo jiná sociální síť, např. Twitter) přínosem pro komunikaci mezi učiteli a žáky? a) Proč nemáte Facebook? b) Myslíte si, ţe můţe být Facebook přínosný pro komunikaci mezi učiteli a ţáky? Měla jste pozitivní reference od svých kolegů?

c) Měla jste někdo dojem, ţe některý z Vašich kolegů je v nepřiměřeném kontaktu se svými studenty na sociální síti? Doporučila jste mu změnit své chování v této oblasti? d) Viděla jste u někoho, jak Facebook funguje? e) Myslíte si, ţe byste ztratila soukromí? f) Dávala byste si do přátel své ţáky? g) Přemlouval vás někdo, abyste si zaloţila facebookový profil? i) Poznáte, kdyţ jsou během Vaší přednášky studenti na Facebooku? j) Nemyslíte si, ţe by Vám komunikace se studenty přes Facebook usnadnila práci a komunikaci?

b) Seznam obrázkových příloh Obrázek 1 Logo MySpace ................................................................................... 16 Obrázek 2 Logo Twitteru .................................................................................... 17 Obrázek 3 Logo Google+ .................................................................................... 18 Obrázek 4 Logo LinkedIn ................................................................................... 19 Obrázek 5 Mark Zuckerberg ............................................................................... 22 Obrázek 6 Úvodní stránka sociální sítě Facebook v roce 2011 .......................... 24 Obrázek 7 Hledání přátel na Facebooku pomocí emailové adresy ..................... 25 Obrázek 8 Seznam.cz ze dne 10. 5. 1996 ............................................................ 32 Obrázek 9 Zoznam.sk v dnešní podobě .............................................................. 33 Obrázek 10 Titulní strana Libimseti.cz ............................................................... 36 Obrázek 11 Logo Spoluzaci.cz............................................................................ 37