MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Katedra speciální pedagogiky
DĚTI A INTERNET Diplomová práce
Brno 2013
Vedoucí diplomové práce: doc. MUDr. Petr Kachlík, Ph.D.
Vypracovala: Bc. Tereza Petinisová
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval/a samostatně a pouţil/a jen prameny uvedené v seznamu literatury.
V Brně dne 20. dubna 2013
Tereza Petinisová
1
........................
Poděkování Děkuji vedoucímu své diplomové práce, MUDr. Petru Kachlíkovi Ph.D., za poskytování cenných rad a jeho trpělivost.
2
Obsah ÚVOD 1
2
INTERNET
4
5
.......................................................................................………
1.1
Celosvětová historie internetu
1.2
Historie internetu v ČR
…………………………...…........…..….……
4 7 10
..................………..…..........................……....……... 10
BEZPEČNOST NA INTERNETU 2.1
3
…………………………………………………...……............….………
……………………………......….…
Zásady bezpečného internetu pro děti
12
………………..................................... 13
2.2
Nebezpečí hrozící na internetu dětem ................................... ............................. 15
2.3
Projekty usilující o bezpečnější inetrnet v ČR
2.4
Programy určené k zabezpečení internetu .......................................................... 27
...............................................
22
SOCIÁLNÍ SÍTĚ ............................................................................................. 31 3.1
České sociální sítě .............................................................................................. 32
3.2
Celosvětové sociální sítě .................................................................................... 33
RIZIKA A VÝHODY SPOJENÉ S UŢÍVÁNÍM POČÍTAČE
…………. 36
4.1
Zdravotní riika při práci s počítačem ................................................................... 37
4.2
Počítače a hygiena práce
4.3
Kde počítač pomáhá ............................................................................................ 54
…….........…......……......................................…….
48
VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ DĚTI A INTERNET.............................................. 58 5.1
Metodické poznámky .......................................................................................... 58
5.2
Přehled výsledků dotazníkového šetření ............................................................. 63
5.3
Analýza hypotéz .................................................................................................. 82
5.4
Diskuze ................................................................................................................ 88
ZÁVĚR .................................................................................................................... 90 RESUMÉ ................................................................................................................ 92 SUMMARY ........................................................................................................... 92 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ ................................................... 93 POUŢITÁ LITERATURA A INTERNETOVÉ ZDROJE ................................ 96 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................. 105
3
ÚVOD Ţijeme v materiálním a přetechnizovaném světě, kdy se rodiče snaţí uspokojit všechny potřeby svých dětí. Dají jim k dispozici moderní technologie, a často netuší, s jakými vlivy děti přicházejí do styku. (Koucun, J. [online], 2011)
Dnešní hektická doba přináší přehršli převratných novinek, které nás mnohdy ovlivňují více, neţ si dovedeme připustit. Jedním z fenoménů dnešní doby je bezesporu internet. Jeho expanze a zvyšující se dostupnost nemůţe nikoho nechat na pochybách, ţe jde o opravdu mocné médium současného světa. Se zvyšující se dostupností mobilních dat jeho síla i nadále poroste. Moţnost celosvětového přenosu informací má ovšem nejen pozitiva, ale i negativa. Uţivatel v opojení, které mu moţnosti internetu přinášejí, často zapomíná na rizika, a snáze se pak stává obětí různé trestné činnosti pachatelů, kteří své potencionální oběti na síti doprovázejí jako vlk stádo ovcí. Vţdyť na internetu je to tak lehké být, kým chceme. Chuďas je králem pod rouškou anonymity, a ten zase prostým člověkem, neomezeným ve svém počínání. Jen velmi málo odborné literatury se v dnešní době věnuje rizikům tohoto fenoménu. Ještě méně odborných publikací je zaměřeno na nejzranitelnější uţivatele, jimiţ jsou děti. Vyjma několika projektů, na jejichţ masové rozšíření chybějí potřebné finanční prostředky, je tato oblast opomíjena. Přitom tuto skupinu populace je nutno nejvíce chránit před negativními vlivy, které jim internet můţe přinést. Jde o skupinu nejzranitelnější a následky bývají nejzávaţnější a dlouhodobé. Děti dnes internet vnímají jako běţnou součást ţivota, často se uzavírají do pevné slupky virtuálního světa a odtrhují se od reality. Jejich city, radosti i smutky, celé jejich bytí je v tomto světě obsaţeno. Jde o svět velice křehký a my bychom je na něj měli dobře připravit a dále na ně dohlíţet. Cílem diplomové práce je zmapovat problematiku dětských uţivatelů internetu, realizovat výzkum na vybraném vzorku základních škol v České republice. Vzniklý text následně můţe poslouţit k lepšímu seznámení uţivatelů internetu s jeho přínosy a riziky.
4
ANDROID ARPA
ARPANET
Blog
Browser CESNET ČSFR ČVUT E-mail FidoNET FTP HTTP Chat ICQ IM ICT Internet LMS Unifor Malware Microsoft Microsoft Windows
SLOVNÍČEK VYBRANÝCH POJMŮ Rozsáhlý software, který vznikl zejména pro mobilní zařízení (chytré telefony, PDA, navigace, tablety). (Advanced Research Projects Agency); agentura pro výzkum pokročilých obranných projektů, zaloţena v roce 1958 v USA; později přejmenovaná na DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) experimentální počítačová síť v USA, zprovozněna 1969, odpojena v roce 1990 webová aplikace obsahující příspěvky většinou jednoho editora na jedné webové stránce. Nejčastěji bývají zobrazovány v obráceném chronologickém pořadí, (tj. nejnovější nahoře). Slovo „blog“ vzniklo staţením anglického „web log“, coţ v češtině znamená „webový zápisník“ (webový prohlíţeč); počítačový program, který slouţí k prohlíţení www stránek (Czech Educational and Scientific NETwork); projekt z roku 1992 na vybudování Internetu v České republice, po rozpadu ČSFR Česká a Slovenská Federativní Republika České vysoké učení technické elektronická pošta, umoţňuje rozesílat a přijímat nejen textové, ale i multimediální zprávy a příklady v elektronické podobě výměnná síť souborů a zpráv, zaloţená v roce 1984 Tomem Jenningsem (File Transfer Protocol); internetová sluţba pro hromadný přesun jakýchkoliv souborů mezi dvěma připojenými počítači (Hyper Text Transfer Protocol); internetový protokol pro výměnu hypertextových dokumentů krátká komunikace formou psaného textu nebo rozhovoru na síti (I Seek You); program umoţňující chatování a posílání textových zpráv on-line (Instant messaging; )internetová komunikace v reálném čase (Information and Communication Technologies); zkratka pro označení informační a komunikační technologie (net); globální otevřené prostředí, které vniká propojením částí celosvětové počítačové sítě, informační superdálnice, globální kyberptostor (Learning Management Systém) ;výukový systém, aplikace řešící administrativu a organizaci výuky v rámci e-learningu počítačový program (např. virus), který poškozuje počítačový systém (dříve Micro-soft, nyní Microsoft Corporation); softwarová firma v USA, zakladatelé Bill Gates, Paul Allen, zastoupená v celém světě operační systémy osobních počítačů, pocházející od firmy Microsoft
5
MMS NCBI P2P PC PDA Router Server Skype SMS Software Spam SPT TELECOM
Spyware TCP/IP URL Wi-Fi Virus WAP WWW
(Multimedia Messaging Service) ; multimediální zprávy, kde je mimo textu umoţněno zasílat i obrázky, audio a videoklipy (National Center for Biotechnology Information) ; Národní centrum pro biotechnologické informace Peer-to-peer (doslova rovný s rovným), P2P nebo klient-klient je označení typu počítačových sítí, ve které spolu komunikují přímo jednotliví klienti (uţivatelé). ( personal computer) ; osobní počítač
(personal digital assistan) ; osobní digitální pomocník je v počítačových sítích aktivní síťové zařízení, které procesem zvaným routování přeposílá datagramy směrem k jejich cíli. označení počítače, který poskytuje počítačový program nebo sluţby Software, který umoţňuje textovou a obrazovou komunikaci přes Internet (Short message service) ; sluţba krátkých textových zpráv pomocí mobilních telefonů Programové vybavení počítače a dalších přístrojů obtěţující nevyţádaná zpráva, obsahující reklamní odpad česká státní telekomunikační společnost zaloţená k 1. lednu 1993. Je nástupcem státního podniku Správa pošt a telekomunikací Praha (SPT Praha, s.p.) a jedním z předchůdců společnosti Telefónica Czech Republic, a.s. (spy software); špehovací program reklamního typu, který se nainstaluje do počítače bez vědomí majitele, sleduje prováděné úkony (e-maily, navštěvované www stránky, přihlašovací hesla…) a veškeré zjištěné údaje odesílá po internetu (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) URL, celým názvem Uniform Resource Locator („jednotný lokátor zdrojů“) je řetězec znaků s definovanou strukturou, který slouţí k přesné specifikaci umístění zdrojů informací (ve smyslu dokument nebo sluţba) na Internetu. (Wireless Ethernet Compatibility Aliance) ; bezdrátová komunikace(téţ Wireless LAN, WLAN). (vir - virus); počítačový program, který můţe, ale nemusí působit destruktivně, je moţné se bránit pomocí antivirových programů (Wireless Application Protocol) ; systém zajišťuje prohloubení webu v mobilních telefonech (web, World Wide Web); celosvětová pavučina internetových hypertextových dokumentů protokolu HTTP
Tabulka č. 1: Slovníček pojmů a zkratek pouţitých v textu diplomové práce
6
1
Internet
„Internet je encyklopedie na vše“. (Vacek, J. [online], 2011) Slovo Internet pochází z mezinárodní (původně latinské) předpony inter (česky mezi) a anglického slova net (network, česky síť). Původně šlo o označení jedné ze sítí připojených k internetu, avšak došlo k zobecnění pojmu, který dnes označuje celou síť. (Necyklopedie.cz [on-line], 2012) Internet je celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí, ve kterých mezi sebou počítače komunikují pomocí rodiny protokolů TCP/IP. Společným cílem všech lidí vyuţívajících internet je bezproblémová komunikace (výměna dat). (Musil, M. [online], 2012)
Obr. 1: Vrstvy TCP/IP zajišťující přenos mezi dvěma hostiteli prostřednictvím dvou routerů. (Wikipedia.org [on-line], 2013)
Kaţdý počítač můţe komunikovat s jiným libovolným počítačem nebo zařízením, které je taktéţ připojeno k síti. Internet je propojením jiţ stávajících sítí, které mají určitou strukturu a rozdělení. (Musil, M. [on-line], 2012)
7
Internet je dnes velice významný, a to z důvodu velkého mnoţství počítačů a tedy i jejich uţivatelů. Umoţňuje komunikaci (předávání zpráv) a nabízí velké mnoţství informací (např. informace z oblasti techniky, vědy a lidského ţivota vůbec). (Roubal, P., 2000) Za dobu své existence prošel internet mnoha změnami a i nadále se mění a vyvíjí. Změny probíhají nejvíce na úrovni nových sluţeb, které internet nabízí (např. přenos v reálném čase). Na internet se jiţ můţeme připojit z notebooků, PDA, mobilního telefonu aj. Můţeme vyuţít i internetové televize či internetového telefonu.(Slezák, V. [on-line], 2001)
Obr. 2: Síť – vzájemné propojení zařízení pomocí internetu po celém světě (4.bp.blogspot.com [on-line], 2010)
Základní služby internetu WWW - Většina zajímavých informací je na Internetu soustředěna do webových stránek. Pro usnadnění orientace ve stránkách vznikly specializované sluţby. Abychom se dostali k informacím, které hledáme, pouţíváme tzv. odkazy. Nejznámějšími sluţbami, které systematicky s odkazy pracují, jsou: Internetový katalog - Je seznam logicky roztříděných odkazů, udrţovaný obvykle ručně (Centrum.cz, Seznam.cz, Yahoo.com). 8
Internetový vyhledávač
- Automatizovaný systém pro hledání podle výskytu
zadaných slov (Google, Bing, Jyxo). (Wikipedia.org [on-line], 2012) Elektronická pošta - E-mail slouţí k výměně zpráv mezi uţivateli internetu, do zprávy se můţou vloţit i videa, fotky, hudba. Na internetu se v dnešní době dá zaloţit emailová schránka zdarma, nabízí ji mnoho internetových serverů (např. Seznam.cz, centrum.cz, tiscali.cz atd.) FTP (File Transfer Protocol) - tato sluţba slouţí k hromadnému přenosu datových souborů mezi dvěma k internetu připojenými počítači. Pomocí ftp se například umísťují na web webové stránky, přemisťuje se hudba, fotky, videa, celé filmy. News - internetové diskusní skupiny jsou podobné klasickým nástěnkám. Uţivatel zde můţe umisťovat své názory, připomínky a můţe si číst názory ostatních uţivatelů. K internetovým diskusním skupinám patří i chaty, rozdělené většinou podle míst, zájmů, věku atd. Další sluţbou patřící do této kategorie je ICQ, je to něco mezi chatem a e-mailem. Uţivatel má moţnost psát si s mnoha lidmi, a to jak ve dvou, tak ve více lidech. Telefonování přes internet - Zajímavou sluţbou je telefonování a faxování přes Internet. Výhodné je tehdy, pokud vyuţijeme takového připojení k internetu, ke kterému nepotřebujeme zpravidla pevnou telefonní linku, zrušíme ji a přesto chceme výhodně telefonovat. Jedním z nejpouţívanějších řešení je program Skype. (Vávrová, H., Mikan, P. , Čermáková, D. 2007, s. 6)
9
1.1
Celosvětová historie Internetu
Jiţ počátkem 60. let 20. století v době studené války se začaly ve Spojených státech amerických objevovat první myšlenky na vytvoření sítě, která by propojovala nejdůleţitější vojenské, vládní a akademické počítače, a která by byla schopna přeţít i jaderný útok. Bylo jasné, ţe to měla být decentralizovaná síť vzájemně propojených počítačů, jeţ by byla schopna fungovat i v případě výpadku některého z uzlů. Decentralizace sítě znamená, ţe samotná síť není závislá na jedné firmě nebo jednom konkrétním serveru. Je schopna dokonce provozovat svůj vlastní server. To se můţe hodit
pro
komunikaci
v
rámci
firmy
nebo
třeba
v
malé
interní
síti.
(Renda, M. [on-line], 1998) V únoru 1958 byla zaloţena agentura ARPA (později DARPA, v podstatě grantová agentura pro řešení krátkodobých projektů v malých týmech), která měla po úspěšném vypuštění Sputniku v SSSR zajistit v období studené války obnovení vedoucího technologického postavení USA. Dne 29. října 1969 byla zprovozněna síť ARPANET se čtyřmi uzly, které představovaly univerzitní počítače v různých částech USA. Síť byla decentralizovaná, takţe neměla ţádné snadno zničitelné centrum a pouţívala pro přenos dat přepojováním paketů (data putují v síti po malých samostatných částech, které jsou směrovány do cíle jednotlivými uzly sítě). Od té doby počet připojených počítačů i uţivatelů exponenciálně roste. (Wikipedia [on-line]2012)
1.2
Historie Internetu v ČR
Devadesátá léta 20. stol. znamenala vstup internetu i do českých vod. První sítí, která se v Česku (tehdy ještě Československu) objevila, byla v roce 1989 amatérská síť FidoNET – nekomerční a vládou nepodporovaný projekt. Největší boom proţíval FidoNET v letech 1993 - 1996. (Kodýtek, P. [on-line], 2006) Jako období připojení tehdejší ČSFR k internetu se uvádí listopad 1991, ale za oficiální datum připojení ČSFR k Internetu lze povaţovat 13. únor roku 1992. Toto datum se zapsalo do historie internetu v ČR tím, ţe v praţském ĆVUT došlo ke zřízení připojení do internetového uzlu v Linci v Rakousku. Nejprve se jednalo pouze o běţnou 10
komutovanou telefonní linku, později ale tato internetová přípojka byla nahrazena pevnou linkou. Od tohoto data tedy byl do ČR „zaveden“ internet. (Imip, [on-line], 2011) Invex roku 1994 byl prvním velkým krokem komercionalizace Internetu v českých vodách. COnet i CESNET (Czech Educational and Scientific Network) vytáhly do boje za získání zájemců o připojení k Internetu, avšak zájem mezi firmami o připojení k Internetu nebyl příliš velký. (Kodýtek, P., [on-line], 2006) Za průlomový okamţik můţeme pokládat středu, 17. 11. 1999, kdy SPT TELECOM oznámil definitivní podobu nového tarifu Internet 2000. Tím se začaly psát novodobé dějiny Internetu v Česku. (Kodýtek, P. [on-line], 2006) Ve druhém čtvrtletí roku 2011 měly k dispozici doma osobní počítač v průměru téměř dvě třetiny domácností a 62 % jich bylo připojeno k internetu. Za pět let počet domácností s osobním počítačem vzrostl o 1,2 mil. (o 77 %) a internetem dokonce o 1,4 mil. (o 125 %). (ČSÚ [on-line], 2012) Za posledních pět let se také výrazně změnil způsob připojení českých domácností k internetu. Do roku 2006 převládalo v českých domácnostech nízko rychlostní připojení prostřednictvím vytáčené telefonní linky (35 % z domácností), v současnosti nejsou tímto způsobem připojena ne ani 4 % domácností s internetem. Nejčastějším způsobem internetového připojení českých domácností je na rozdíl od většiny ostatních zemí EU bezdrátové připojení (Wi-Fi) – v roce 2011 tento způsob připojení vyuţívala polovina (51 %) domácností s internetem. Nejčastěji pouţívanou informační a komunikační technologií jednotlivci je v současnosti mobilní telefon. Podle údajů z druhého čtvrtletí roku 2011 jej vyuţívalo 94 % lidí nad šestnáct let. Dvě třetiny dospělé populace pouţívaly osobní počítač a téměř všichni uţivatelé osobního počítače (98 %) pak pouţívali také internet. (ČSÚ [on-line], 2012)
11
2
Bezpečnost na internetu
Doba se změnila. Raději neţ výlety s kamarády mají svůj počítač. Umí zacházet se sloţitými programy, hrají hry, píší e-maily, chatují, přes Facebook komunikují se stovkami přátel, nakupují a na internetu najdou, cokoliv chtějí. Z dětského pokoje září namodralé světlo notebooků a vy v klidu usedáte ke kávě a obrazovce .
(Eckertová,
L., Dočekal, D., 1998, s. 28) V „reálném“ světě se snaţíme děti všemoţně chránit. Kupříkladu obsah televizního a rozhlasového vysílání je regulován. Nemůţe se tedy stát, ţe by se nevhodný televizní program objevil na obrazovkách dříve neţ před desátou hodinou večerní. Na internetu však ţádná regulace neexistuje, a pokud na některých serverech ano, poradí si s touto překáţkou i malé dítě. Moderní komunikační technologie je snadné vyuţít, lze je však také snadno zneuţít – například k obtěţování uţivatelů, vydírání, napadání, manipulaci, zneuţití osobních údajů, krádeţím identity apod. (Internethotline.cz [on-line], 2008) Prakticky všechny děti mají dnes přístup k internetu a část jejich ţivota se tak odehrává ve virtuálním prostředí. Povaţují to za přirozené a běţné. Znalosti pouţívání PC a internetu získávají hlavně napodobováním rodičů, sourozenců, kamarádů apod. a metodou „pokus-omyl“. Obvykle si myslí, ţe jsou v „surfování“ zkušenější neţ jejich rodiče a věří svým schopnostem vypořádat se s většinou problémů sami. Právě toto sebevědomí můţe být nebezpečné a můţe dítě dostat do rizikové situace. (Bezpecnyinternet.cz [on-line], 2012) Internetová bezpečnost je důleţité téma, kterému se ale nevěnuje příliš pozornosti. Skutečnost je totiţ bohuţel taková, ţe se o hrozbách na Internetu přesto nehovoří – respektive nekomunikuje se o nich zejména na Internetu samotném, zatímco v tisku či v televizi uţ spíše jen zřídka (a to obvykle v souvislosti s nebezpečnými viry, nabouranými účty v bance nebo vraţednými počítačovými hrami). A úplně nejhorší situace je na školách (zvláště na těch základních), kde by ale takových informací bylo potřeba nejvíce. Nemůţeme však všechnu vinu svalovat na školy. Děti mají rodiče a ti se mají především starat o jejich bezpečnost, ale většina z nich má s internetem menší zkušenosti neţ jejich děti a proto nedokáţe odhadnout, kam aţ můţe nebezpečí číhající na internetu dosáhnout. (Rylich, J. [on-line], 2007)
12
2.1
Zásady bezpečného internetu pro děti
Dobrým způsobem, jak minimalizovat nebezpečí internetu, je dohodnout se s dětmi na určitých pravidlech. Společná pravidla jsou dobrým východiskem pro diskusi o bezpečném pouţívání internetu. Rodiče by si téţ měli mezi sebou dohodnout pravidla, kdo a jak bude na dítě dohlíţet. Důleţité je rovněţ pro rodiče při pouţívání citlivých údajů na internetu tyto údaje mazat, aby nedošlo k jejich zneuţití dětmi. Stává se například při online nákupech, ţe data zůstávají i nadále při přihlášení na stránku k dispozici. (Bezpecnyinternet.cz [on-line], 2012)
Desatero bezpečného internetu podle Eckertové
Nedávat nikomu adresu ani telefon. Nevíte, kdo se skrývá za monitorem na druhé straně.
Neposílat nikomu, koho neznáš, svou fotografii, a uţ vůbec ne intimní. Svůj intimní obrázek neposílat ani kamarádovi nebo kamarádce - nikdy nevíš, co s ním můţe někdy udělat.
Udrţovat hesla (k e-mailu i jiné) v tajnosti, nesdělovat je ani blízkému kamarádovi.
Nikdy neodpovídat
na neslušné, hrubé nebo vulgární maily a vzkazy.
Ignorovat je.
Nedomlouvat si schůzku přes internet, aniţ bys o tom řekl někomu jinému.
Pokud narazíš na obrázek, video nebo e-mail, který tě šokuje, opusť webovou stránku.
Svěř se dospělému, pokud tě stránky nebo něčí vzkazy uvedou do rozpaků, nebo tě dokonce vyděsí.
Nedej šanci virům. Neotevírej přílohu zprávy, která přišla z neznámé adresy.
Nevěř kaţdé informaci, kterou na internetu získáš.
Nikdy neuvádět, neposílat ani nepřikládat ţádná soukromá osobní data. (Eckertová, L., Dočekal, D. 2013)
13
Umístit počítač do místnosti používané celou rodinou Počítač umístěný do frekventované místnosti zamezí pouţívání nebezpečných stránek. Rodiče také mají dítě neustále pod dohledem. Dítě si také můţe vzít příklad z rodičů, jelikoţ vidí, které stránky pouţívají. Tímto způsobem se stanou hovory o internetu a udrţování přehledu o jeho pouţívání přirozenou součástí kaţdodenního ţivota. Při vyhledávání informací, mohou taktéţ pracovat všichni společně. (Saferinternet.cz [online], 2008)
Hovořit o internetu Rodiče by měli mít zájem o to, co jejich dítě a jeho přátelé dělají - na internetu i mimo něj. Hovořit s dětmi k čemu všemu je internet moţno pouţít, ale i o nástrahách, které na internetu mohou číhat. (Saferinternet.cz [on-line], 2008)
Naučit se lépe pracovat s počítačem Rodiče by měli být vţdy o krok napřed před jejich dětmi. Dnešní technika se neustále vyvíjí a můţe dojít k tomu, ţe dítě je mnohokrát zkušenější při vyuţívání moderní techniky jako jeho rodič. Proto by se rodiče měli snaţit o sebevzdělávání, jelikoţ jen takto mohou své dítě ochránit. (Saferinternet.cz [on-line], 2008)
Používat internet společně Najít vhodné stránky, které jsou určeny dětem, nebo se naučit, jak najít uţitečné informace. Je velmi důleţité dítěti ukázat směr, jakým internet vyuţívat. Oblíbené stránky si uloţit, aby k nim dítě mělo snadnější přístup. Na internetu lze najít mnoho dětských webů, kde mohou děti trávit hromadu času, aniţ by byly ohroţeny. (Saferinternet.cz [on-line], 2008)
Vytvořit s dětmi dohodu o tom, jak a kdy budou internet používat Přístup k internetu by u dětí předškolního věku měl být omezen na předem dohodnuté stránky a na stanovený čas. Pokročilejší děti mohou najít známé stránky pomocí nabídky s oblíbenými stránkami v internetovém prohlíţeči. (Saferinternet.cz [on-line], 2008) 14
Pravidelně měnit hesla I kdyţ si rodiče myslí, ţe jejich dítě nikdy jejich heslo neobjeví, pro jistotu je důleţitá změna hesla například kaţdého půl roku. Nejbezpečnějším řešením je vytvořit osobní pracovní prostředí dítěte, ve kterém je přístup k internetu omezen pouze na určité stránky. (Saferinternet.cz [on-line], 2008)
2.2
Nebezpečí hrozící na internetu dětem
Kyberšikana Kyberšikanu lze definovat jako online násilí, jehoţ cílem je někomu ublíţit, nebo ho zesměšnit za pouţití informačních a komunikačních technologií.
Toto chování je
úmyslně nepřátelské s tendencí se opakovat. Oběť nemá moţnost se ve většině případů účinně bránit. Jednotlivec nebo skupina útočníků ubliţují takovým způsobem, ţe se oběť nemůţe účinně bránit (Bajerová, M., 2009).
Při kyberšikaně se jedná o záměrné poniţování, nadávání, vyhroţování, zesměšňování a zveřejňování choulostivých a jiných informacích o oběti pomocí zneuţití internetových sluţeb, jako je chat, sociální sítě, diskusní fóra, e-mail, webové stránky, blogy, hlasovací ankety atd. Mnohdy jsou vyuţívané ke kyberšikaně mobilní telefony – SMS, MMS, video. U dospívajících je velmi oblíbené zveřejňování videí na You Tube či upravených fotografií za účelem oběť poškodit či zesměšnit před jejím okolím. (Rogers, V. 2011)
Pro agresory kybernetické šikany je velká výhoda anonymita, kterou moderní komunikační technologie nabízejí. Virtuální prostor umoţňuje uţivatelům vytváření nových identit, nabízejí se nové společenské role, nikdo není zatíţen svými nedostatky jak fyzickými, tak psychickými. Kdokoliv můţe komunikovat s kýmkoliv.
Právě
anonymita vysvětluje vysoký počet případů, kdy se obětí kyberšikany stali právě pedagogové, kteří jsou často nahrávani na mobilní zařízení a nemají například o videu ani tušení, a proto je znemoţněno se účinně vzniklé situaci bránit.
15
V ČR je kyberšikaně vystavena téměř polovina dětí a mnoţství případů neustále narůstá. Skoro kaţdý ţák druhého stupně vlastní jiţ mobilní telefon a většina z nich má doma přístup i k internetu, čímţ se pro všechny stává kyberšikana dostupnější. Nemůţeme však odpovědnost svalovat
na moderní technologie, jelikoţ jediným
viníkem jsou jejich uţivatelé. (Proti šikaně, [on-line], 2009)
Formy kyberšikany Kyberšikana pomocí mobilního telefonu Jelikoţ mobilní telefon vlastní v dnešní době jiţ většina ţáků na druhém stupni ZŠ, je tedy nejčastěji vyuţívanou formou kyberšikany. Rodiče jakoţto autorita by měly určit dětem pravidla pro pouţívání mobilního telefonu a také upozornit na moţná rizika spojená s mobilní komunikací. (E-Bezpeci.cz [on-line], 2010) Výzkumné šetření projektu E-Bezpečí zjistilo, ţe oblíbenou aktivitou českých ţáků je nahrávání jiných osob mobilním telefonem. Přibliţně 72 % respondentů nahrává jiné osoby mobilním telefonem, 8% pak nahrává své učitele. Jako důvody k nahrávání jsou označovány nuda, nahrávání na památku nebo pomsta. 6 % ţáků pak natočené video zveřejní na internetu. (E-Bezpeci.cz [on-line], 2010) Mezi kyberšikanu můţeme zařadit i neustálé volání, či prozvánění z neznámého čísla. Tímto můţe agresor oběť zastrašovat i po delší dobu. Jediným moţným řešením je změna telefonního čísla. Cílem SMS a MMS zpráv u kyberšikany je především vyvézt dotyčnou osobu z rovnováhy. Obsah těchto zpráv bývá většinou oplzlý, hanlivý aţ výhruţný. Aby se zamezilo zneuţívání mobilních telefonů, mělo by být jejich pouţívání ve školách omezeno nebo zcela zakázáno. (E-Bezpeci.cz [on-line], 2010)
Kyberšikana pomocí internetu Většina z ţáků druhého stupně má jiţ zaloţen svůj vlastní email. Někteří mají dokonce zaloţen i vlastní blog nebo webovou stránku. Často na internetu vyuţívají chatovací místnosti, diskusní fóra. V mnoha případech je odcizena i identita krádeţí hesel a uţívání cizího uţivatelského účtu za účelem uţivatele poškodit. Podle výzkumu 16
Nebezpečí elektronické komunikace 2 (2010/2011), realizovaného projektem E-Bezpečí Centra prevence rizikové virtuální komunikace Univerzity Palackého v Olomouci, se v ČR s kyberšikanou setkalo jiţ 59,4 % dětí ve věku 11 – 17 let (E- bezpečí.cz [on-line], 2009) Většina obětí kyberšikany se nikdy nedozví, kdo je šikanoval, přezdívka, anonymní telefonní číslo, emailová adresa dávají agresorovi dostatečnou moţnost zůstat skrytý. Díky tomu můţe svoji agresi stupňovat a dovolit si to, co by si tváří tvář nedovolil (Proti šikaně [on-line], 2009).
Kyberšikana páchaná na učitelích Informační a komunikační technologie (ICT) jsou z pozice učitelů obvykle vnímány pozitivně jako prostředky, jeţ usnadňují a zefektivňují výuku. Stačí však, aby technologie byly vyuţity nesprávným způsobem nebo k nevhodným účelům, a pohled učitelů na ně můţe projít významnou proměnou. Novým jevem, který pravděpodobně bude stále častější příčinou zaujímání negativního postoje pedagogů k ICT a k internetu, je tzv. „kybernetický teror“ vůči učitelům. „Kybernetickým terorem“ jsou označovány situace, při kterých jsou pedagogové utiskováni a vystaveni útlakům ze strany trýznitelů – nejčastěji svých ţáků – vyuţívajících ICT a internetu. Zesměšňování, poniţování a terorizování vyučujících a vychovatelů od některých ţáků není samozřejmě ţádnou novinkou. V různých formách doprovází vzdělávání odnepaměti. Nový je ovšem způsob, jakým se tato činnost provádí, a nové je také to, kolika lidí se takováto aktivita dotkne. Zatímco dříve se kupř. tyran spokojil s hanlivým nápisem na adresu učitele napsaným křídou na tabuli v jedné třídě, dnes pravděpodobně spíše pořídí škodolibou fotografii, vytvoří diskreditující fotomontáţ, natočí kompromitující videosekvenci nebo napíše zlomyslný komentář a umístí tato svá „díla“ na internet. Vyuţitím těchto moderních metod osloví daleko větší mnoţství lidí a objektu svého „zájmu“ výrazně více uškodí. (Tocháček, D. [on-line], 2007)
17
Sexting Poměrně nový fenomén, který je spojen s vyuţíváním informačních a komunikačních technologií mladistvými a dětmi, je tzv. Sexting (česky sextování). Slovo sexting je sloţeninou vzniklou ze slov sex a textování = elektronické rozesílání textových zpráv, fotografií či videa se sexuálním obsahem. Tyto záznamy (fotografie, video) jsou pak často zveřejněny na internetu - zejména dojde-li k ukončení vztahu mezi mladistvými. První případy sextingu byly zdokumentovány v roce 2005. Sexting podporuje šíření pornografie mladistvých a dětí, které je celosvětově zakázáno. V České republice jiţ byla zaznamenána řada případů sextingu, řadu z nich lze posuzovat právě jako šíření dětské pornografie. (Kopecký, K. [on-line], 2009) Kybergrooming Kybergrooming označuje jednání osoby, která se snaţí zmanipulovat vyhlédnutou oběť (nejčastěji pomocí chatu, SMS zpráv, ICQ a Skypu) a donutit ji k osobní schůzce. Výsledkem schůzky můţe být sexuální zneuţití oběti, fyzické mučení, nucení k terorismu apod. Oběťmi mohou být jak děti, tak dospělí. Jedná se o zvlášť nebezpečné jednání. (E-nebezpeci.cz [on-line], 2012)
Etapy kybergroomingu
Kybergroomer se u oběti snaţí vzbudit důvěru. Informace, které o sobě oběti sděluje (např. věk, pohlaví, zájmy, problémy...), upravuje tak, aby se oběti co nejvíce přiblíţil.
Kybergroomer se snaţí izolovat oběť od okolí, aby se na něm stala závislá. Útočník se pro oběť stává důvěrným přítelem a jediným člověkem, kterému se svěřuje se svými problémy.
Kybergroomer začíná oběť podplácet dárky či sluţbami, pomocí kterých se snaţí od oběti získat diskriminující materiály (především fotografie).
Kybergroomer ţádá oběť o osobní schůzku. Osobní schůzka můţe být výsledkem jak vzájemné dohody, tak vyhroţování či vydírání (nejčastěji pomocí manipulace s fotografií oběti nebo citového vydírání).
18
Kybergroomer vyuţívá osobního střetnutí s obětí k sexuálnímu obtěţování, sexuálnímu zneuţití či zneuţívání, znásilnění, fyzickému týrání nebo manipulaci (např. nucení ke krádeţím atd.). K takovému chování se kybergroomer můţe odhodlat aţ po několikáté schůzce s obětí. (E-nebezpeci.cz [on-line], 2012)
Kyberstalking a stalking Kyberstalking je zneuţívání internetu, mobilních telefonů či jiných informačních a komunikačních technologií ke stalkingu, tedy pronásledování. I kdyţ dokáţe kyberstalker v oběti vzbudit obavy o vlastní ţivot, patří tento typ stalkera k nejméně nebezpečným, protoţe svou oběť obvykle v reálném světě nikdy nepotká a často ji ani osobně nezná. Většinou se s těmito případy setkáváme u veřejně známých osobností, téţ jsou pronásledovány fanoušky. Důvodem pronásledování je především navázání vztahu s obětí, můţe jím být ale také např. pomsta za skutečné nebo domnělé příkoří od bývalých partnerů. Většina případů šikany mezi dětmi se odehrává právě ve škole, potom také na cestě do školy nebo ze školy, případně v okolí bydliště (Proti šikaně, 2009).
Charakteristika stalkera Snaţí se opakovaně dlouhodobě kontaktovat oběť (pomocí dopisů, e-mailů, telefonátů, SMS zpráv, zasíláním vzkazů na ICQ, Skype, v chatu, zasíláním různých zásilek s dárky apod). V případě, ţe oběť na tyto pokusy nereaguje a nadále nejeví o stalkera zájem, stalker přechází k závaţnějším krokům. Demonstruje svou moc a sílu, vyhroţuje oběti. Realizuje to, čím oběti vyhroţoval. Stalker začíná oběti ničit majetek (např. rozbíjí okna, auta, zasílá počítačové viry), ubliţuje blízkým osobám nebo domácím zvířatům. Nejzávaţnější případy stalkingu mohou končit smrtí oběti. Přitom stalker sám sebe velmi často označuje za oběť, snaţí se poškodit pověst oběti, a tím získat sympatie lidí z jejího okolí. (PsychoPoradna.cz [online], 2011)
19
V novele Trestního zákoníku je stalking jiţ zařazen mezi kriminální delikty. S podobnými jevy se setkávají všude ve světě, znamenají závaţný problém, kterému je potřeba se věnovat. (Vacek, J. [online], 2010) Zneužití osobních údajů Kromě zmíněných nevyţádaných údajů existují ještě jiné – nutno říci ţe jednoznačně horší – formy zneuţití údajů. Právě sociální sítě umoţňují mnohým lidem takzvaný „stalking“. Pokud často píší statusy, kde se nacházejí a co dělají, stalkeři mohou těchto informací vyuţít a sledovat je. Nedělají to obvykle ze zištných důvodů. Jejich motivace je čistě personální. Tento moderní fenomén je problematický jak z hlediska dopadení pachatele, tak z hlediska dokázání, ţe ke stalkingu opravdu došlo. Vzhledem k tomu, kolik informací dnes průměrná osoba o sobě sdělí na Internetu, je totiţ relativně jednoduché, tuto činnost provozovat. Časté jsou dnes také různé útoky hackerských či crackerských skupin proti různým serverům, které vedou samozřejmě k tomu, ţe jsou soukromá data osob takto odcizena. Pak uţ nelze dělat vůbec nic. I proto je jistě v zájmu kaţdého, mnoho informací o sobě neudávat, anebo mít alespoň pod kontrolou počet lidí, kteří tyto informace vidí. To jsou ale samozřejmě obecná pravidla. V uţším významu se slovo cracker často pouţívá ve významu průnikář, tedy osoba, která svoji odbornou převahu pouţívá k průniku do systému nebo obecně k získání většího vlivu, neţ jaký měla předtím. Takoví crackeři své znalosti tají nebo si je vyměňují jen mezi sebou. (Ebezpečí.cz [online], 2008) Happy slapping Je to nový druh šikany, který se poprvé objevil před třemi lety v jiţní části Londýna u hiphopových „gangsta teenagerů“ , kteří se prezentují vytahanými mikinami a jsou ověšení imitacemi zlatých přívěšků či řetízků. (E-bezpečí.cz [online], 2008) Je definován jako: „Druh šikany při níţ dochází k náhodnému a nečekanému fyzickému napadení osoby a k nahrávání této situace na mobilní telefon, video, kameru, coţ je šikanujícími osobami povaţováno za zábavné.“ (Kohoutek, R. [online], 2005)
20
Hoax Anglické slovo HOAX [:houks:] v překladu znamená: Falešnou zprávu, Mystifikaci, Novinářskou kachnu, Podvod, Poplašnou zprávu, Výmysl, Ţert, Kanadský ţertík. Jedná se o fámy zveřejněné na internetu, jsou obdobou verbálních pomluv (Vaníčková, E. 2009). Běţní uţivatelé hoaxům často věří a (v dobré víře) jednají podle nich (a rozesílají je dále ve snaze pomoci i ostatním), či je povaţují za pouhý neškodný vtip, odborníci a správci sítí často hoaxy chápou jako nebezpečný jev, kterému je nutno se bránit. Mezi důvody škodlivosti patří např.:
Obtěţování příjemců - Opakovaný příjem nesmyslných zpráv je pro mnohé uţivatele nepříjemný, zejména v době epidemie, kdy se v e-mailových schránkách objevuje stejná zpráva několikrát denně.
Nebezpečné rady - Některé hoaxy poskytují nebezpečné rady, např. jak se zbavit domnělého viru smazáním nějakého souboru. Uţivatel, který takové rady slepě následuje, můţe svému počítači naopak ublíţit.
Zbytečné zatěţování linek a serverů - V době, kdy je nějaký „módní“ hoax na vrcholu popularity, můţe zbytečně generovat vysokou zátěţ počítačových sítí a serverů.
Ztráta důvěryhodnosti - Odesílatel nepravdivých zpráv ohroţuje svou důvěryhodnost, zvláště pokud takové zprávy odesílá z pracovního e-mailu. V takovém případě můţe utrpět i pověst příslušné firmy či úřadu.
Prozrazení důvěrných informací - Pokud uţivatel hoax přeposílá na mnoho dalších adres, běţně ponechá adresy všech příjemců ve zprávě, kde si je mohou všichni přečíst. Tím se šíří obrovský seznam e-mailových adres mezi předem neurčité mnoţství cizích lidí a zvyšuje se tím potenciál pro šíření spamu a počítačových virů. V některých případech dokonce hoax ţádá o vyplnění dalších údajů jako adresy či rodného čísla a odeslání takové zprávy na jakousi adresu. (Hoax.cz [online], 2012)
21
2.3
Projekty usilující o bezpečnější internet v České republice pro děti
Safer Internet – Saferinternet.cz Národní centrum bezpečnějšího internetu je neziskové nevládní sdruţení, zaloţené v roce 2006 jako Online Safety Institute. V lednu 2011 bylo sdruţení přejmenováno na Národní centrum bezpečnějšího internetu (NCBI). Jeho cílem je přispívat k bezpečnějšímu uţívání internetu, moderních informačních a komunikačních technologií, k osvojování etických norem v online komunikaci a napomáhat předcházení a sniţování moţných sociálních rizik spojených s jejich uţíváním. Sdruţení je členem celoevropské sítě národních osvětových center bezpečnějšího internetu INSAFE a spolupracuje s mezinárodní sítí horkých linek INHOPE. (Safeinternet.cz [on-line], 2011) NCBI pro uskutečnění svých cílů realizuje řadu projektů, z nichţ nejdůleţitější je Saferinternet.cz, který usiluje o zvyšování povědomí o bezpečnějším uţívání internetu. Podporuje vzdělávání v této oblasti, a to zejména dětí, kterým ubliţuje nevhodné a závadné chování na internetu. Poskytuje pomoc, působí proti šíření ilegálního, zejména pedofilního a extremistického obsahu na internetu. Projekt je spolufinancovaný Evropskou komisí. (Safeinternet.cz [on-line], 2011) NCBI ve spolupráci se svými partnery pořádá konference, semináře, přednášky a školení zaměřené na oblast bezpečnějšího uţívání internetu a prevenci internetové kriminality. Snaţí se aktivně sledovat trendy a přinášet aktuální informace, týkající se vývoje v oblasti online technologií a rizik, které se v této souvislosti objevují. K nim samozřejmě patří i oblast sociálních sítí, komunitních serverů a mobilních technologií, které nabývají v posledních dnech na stále rostoucí popularitě. (Safeinternet.cz [online], 2011)
Projekt Bezpečný internet – Bezpecnyinternet.cz Projekt Bezpečný internet.cz vznikl s cílem poukázat na mnohá rizika spojená s pouţíváním internetu a také na způsoby, jak se jim účinně bránit. V současnosti lze na 22
internetu najít mnoho informací, které se bezpečnosti věnují. Ve většině případů se však jedná pouze o popis konkrétních rizik bez celkového rámce. Velmi často jsou tyto projekty také zaměřené pouze na určitou skupinu uţivatelů, například na děti, nebo jsou vázané na produkty konkrétní společnosti. (Bezpecnyinternet.cz [on-line], 2012) Projekt Bezpečný internet.cz oslovuje různé cílové skupiny uţivatelů a na názorných příkladech pomáhá vytvářet správné návyky internetové bezpečnosti. Projekt není vázán na produkty ţádných společností a zcela zdarma poskytuje rady, návody i zkušenosti provozovatelů nejnavštěvovanějších internetových sluţeb. (Bezpecnyinternet.cz [online], 2012) Emailová komunikace, platby přes internet a bohuţel i internetové viry jsou kaţdodenními průvodci více jak 5,5 milionů lidí, kteří se kaţdý měsíc připojují na český internet. Čím více budou právě oni vědět o moţných rizicích spojených s pouţíváním internetu, tím rychleji budou umět reagovat na podvodné nabídky, útočné viry nebo emaily zjišťující jejich osobní data. Proto se zakládající partneři projektu, společnosti Česká spořitelna, Microsoft a Seznam.cz, domluvili a připravili společný projekt Bezpečný internet.cz. Hlavním cílem spojení je společnými aktivitami posílit celkové povědomí o rizicích a vzdělat české uţivatele internetu v této oblasti. Tento projekt je nekomerční a je otevřen pro další partnery, kteří chtějí vzdělávat uţivatele v oblasti bezpečného internetu. (Bezpecnyinternet.cz [on-line], 2012)
E-Bezpečí – E-bezpeci.cz Projekt E-Bezpečí je celorepublikový projekt zaměřený na prevenci, vzdělávání, výzkum, intervenci a osvětu spojenou rizikovým chováním na internetu a souvisejícími fenomény. Projekt je realizován Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s dalšími organizacemi. Projekt se zaměřuje na nebezpečné internetové fenomény, které ohroţují jako děti, tak i dospělé uţivatele internetu.
23
Projekt E-Bezpečí se specializuje zejména na:
kyberšikanu a sexting (různé formy vydírání, vyhroţování, poškozování obětí s pomocí informačních a komunikačních technologií),
kybergrooming (komunikace s neznámými uţivateli internetu vedoucí k osobní schůzce)
kyberstalking a stalking (nebezpečné pronásledování s pouţitím ICT), rizika sociálních sítí (zejména sítě Facebook)
hoax - jsou fámy zveřejněné na internetu, jsou obdobou verbálních pomluv (Vaníčková, E. 2009).
Podle J. Dţubáka se: „v počítačovém světě slovem HOAX [:houks:] nejčastěji označuje poplašná zpráva, která varuje před neexistujícím nebezpečným virem“. (Dţubák, J. [online], 2011) Hoax většinou obsahuje i výzvu ţádající další rozeslání hoaxu mezi přátele, případně na co největší mnoţství dalších adres, proto se někdy označuje také jako řetězový e-mail. Běţní uţivatelé hoaxům často věří a (v dobré víře) jednají podle nich (a rozesílají je dále ve snaze pomoci i ostatním), či je povaţují za pouhý neškodný vtip. Odborníci a správci sítí často hoaxy chápou jako nebezpečný jev, kterému je nutno se bránit. Mezi důvody škodlivosti patří např.: obtěţování příjemců, nebezpečné rady, zbytečné zatěţování linek a serverů, ztráta důvěryhodnosti, prozrazení důvěrných informací, aj. Hoax zpravidla vyuţívá neinformovanosti, naivity nebo jinak manipuluje s uţivatelem (Hoaxing .cz [online], 2013)
Zneuţití osobních údajů v prostředí elektronických médiích Základním východiskem činnosti projektu je terénní práce s nejrůznějšími cílovými skupinami, přednášková činnost, preventivní vzdělávací akce apod. Přednášky/besedy mapují jak konkrétní nebezpečné jevy, tak moţnosti prevence a obrany proti útočníkům. Představa o problematice je vytvářena na základě modelových situací i skutečných kauz. Besedy jsou multimediální, jsou doprovázeny prezentací a videoukázkami. Mezi cílové skupiny projektu E-Bezpečí patří ţáci a studenti (od 1. stupně ZŠ), učitelé, preventisté sociálně patologických jevů, metodici prevence, policisté (městská policie,
24
Policie ČR), manaţeři prevence kriminality, vychovatelé, pracovníci OSPOD a v neposlední řadě také rodiče. Kromě vzdělávacích akcí realizuje projekt E-Bezpečí také pravidelná celorepubliková výzkumná šetření, zaměřená na rizikovou komunikaci v online prostředích, provozuje také online poradnu, vydává řadu zajímavých tiskovin pro ţáky/učitele a realizuje řadu dalších aktivit. V současnosti je projekt E-Bezpečí dynamicky fungujícím preventivním projektem, který poskytuje pomoc velkému mnoţství uţivatelů internetu – dětem i dospělým. Zároveň nabízí pomocnou ruku všem, kteří se dostali díky některému z online nebezpečí do obtíţné situace. E-Bezpečí je uznávaným projektem podporovaným klíčovými ministerstvy (MVČR, MŠMT) a Policií ČR, představuje velmi důleţitý článek v oblasti prevence online kriminality – a to na národní úrovni. (E-bezpeci.cz [on-line], 2013)
E-Nebezpečí pro učitele – E-nebezpeci.cz Projekt je zaměřen na vzdělávací aktivity pro učitele všech typů škol, kteří potřebují získat nové znalosti a dovednosti v oblasti rizikového chování spojeného s vyuţíváním informačních a komunikačních technologií – zejména internetu a mobilních telefonů. Projekt nabízí všem pedagogům základních a středních škol působících na území Olomouckého kraje vynikající jednodenní certifikovaný prezenční kurz s následným elearningovým vzděláváním realizovaným v systému LMS Unifor
(Learning
Management System). Veškeré vzdělávací aktivity (včetně studijních materiálů) jsou zcela zdarma. Cílem projektu je poskytnout systematické a efektivní vzdělávání 280 učitelům ZŠ a SŠ v oblasti sociálně-patologických jevů spojených s uţíváním internetu a mobilních telefonů. Tato problematika je v současnosti velmi aktuální zejména v souvislosti s tím, jak ţáci tráví svůj volný čas. Projekt E-nebezpečí se zaměřuje na tyto nebezpečné fenomény: 25
kyberšikana a sexting
kybergrooming
kyberstalking a stalking
ochrana osobních údajů
problematika zneuţití sociálních sítí (Facebook, Libimseti, …)
Učitelé mají v současnosti o sociálně-patologických jevech spojených s ICT velmi málo informací, jsou odkázáni na informace z médií, případně ze specializovaných zdrojů (ty však neposkytují systematickou edukaci). Učitelé navíc nevědí, jak v případných krizových situacích reagovat, které instituce zabezpečují řešení problémových situací, jak postupovat, v jakém případě se obrátit na Policii ČR apod. Tým projektu sloţený z expertů na tuto problematiku (řada z nich jsou přímo realizátory informačně-intervenčního projektu E-Bezpečí, pracovníky Preventivně-informační skupiny Policie ČR Olomouc apod.) pod garancí Mgr. Kamila Kopeckého, Ph.D. vám zajistí kvalitní a funkční edukaci s velmi pozitivním dopadem jak na učitele, tak i na jejich ţáky. Realizované vzdělávací akce jsou akreditované v rámci DVPP. Kromě samotné edukace získají učitelé řadu materiálů (přehledové listy, informační broţury, pracovní materiály, rady, jak se zachovat a jak co řešit, právní rozbory), které mohou vyuţívat pro svou vlastní výuku. Spolupráce s učiteli bude pokračovat i po skončení projektu prostřednictvím e-learningového studia ve speciálním vzdělávacím prostředí LMS Unifor.(E-nebezpeci.cz [on-line], 2012)
26
2.4
Programy určené k zabezpečení internetu
Existuje řada nástrojů, které uţivateli ICT pomohou s ochranou před nevhodným obsahem. Nejznámější programy určené k zabezpečení pro děti: Windows Live Zabezpečení rodiny 2011 Základní funkce pro kontrolu chování uţivatelů nabízí i operační systém Windows ve své standartní výbavě. K jednotlivým uţivatelským účtům můţeme velmi snadno přiřadit časový harmonogram pro vyuţití počítače i povolené programy. Více funkcí ovšem nabízí doplněk Windows Live Zabezpečení rodiny 2011, který je k dispozici zdarma v rámci sady aplikací Windows Live Essentials 2011. Nástroj Windows Live Zabezpečení rodiny 2011 se zaměřuje především na pohyb uţivatelů po internetu. Prostřednictvím jednoduchého rozhraní lze vzdáleně nastavit skupiny a seznamy zakázaných webů, ale i filtrování výsledků vyhledávání na internetu. Kontrolovat lze všechny aktivity sledovaných uţivatelů. Detailně lze nastavit i moţnosti pouţití e-mailové sluţby Windows Live Hotmail a komunikační sítě Windows Live Messenger. Především je moţné omezit komunikaci pouze na schválené kontakty. Pokud nechce klient nastavovat přímo omezení pohybu na internetu, lze vyuţít funkce na zasílání informací o návštěvách webů s nevhodným obsahem. (Kubeš, R. [on-line], 2011) Norton Online Family V prostředí administrace uţivatelů, kontrolovaných pomocí sluţby Norton Online Family, jsou k dispozici především kompletní přehled internetových aktivit sledovaných uţivatelů a rovněţ i nastavení pravidel pro práci na síti. Kromě seznamů blokovaných internetových stránek lze předvolit i filtrování výsledků vyhledávání, blokovat chatování s neznámými osobami v komunikačních sítích a také sledovat aktivity na Facebooku. Je zde i nastavení celkové doby, kterou můţe uţivatel denně na internetu strávit. Pokud klient nevyuţívá funkce pro blokování nepovolených aktivit, můţete si nastavit pravidla zasílání informačních e-mailů. Sluţba Norton Online Family automaticky informuje při překročení povolené doby surfování na internetu, návštěvách nevhodných
27
stránek, komunikaci s neznámými osobami nebo odesílání osobních informací po internetu. Ke kontrole sledovaných uţivatelů lze pouţít i mobilní telefony iPhone nebo mobily s operačním systémem Android, pro které jsou k dispozici příslušné aplikace. (Kubeš, R. [on-line], 2011) Filseclab Internet Guardian Angel Účinné filtrování prohlíţeného obsahu, které je prováděno nezávisle na internetových prohlíţečích pomocí kontroly TCP/IP protokolu. Program dokáţe filtrovat erotické stránky, chat, online hry nebo blokovat pop-up okna. U filtru lze přímo zadat zakázané webové stránky, klíčová slova, atd. (Slunečnice.cz [on-line], 2013) Naomi Uţitečný nástroj pro filtrování nevhodného obsahu na webových stránkách. Program najde vyuţítí především u rodičů, kteří svým ratolestem chtějí zabránit prohlíţení různých porno stránek, webů o drogách a dalších neţádoucích obsahů. Naomi automaticky hlídá obsah stránek dle zadaných kritérií a zabraňuje jejich případnému zobrazení. Umoţňuje rovněţ blokování P2P klientů. Aplikace je navíc dostupná zcela zdarma. Jedná se tedy o vhodné řešení pro široký okruh uţivatelů. (Slunečnice.cz [on-line], 2013) iProtectYou iProtectYou je aplikace, která rodičům pomůţe ochránit své děti před závadným obsahem na Internetu. Program umoţňuje blokování nevhodných webových stránek, blokování „kecálků,“ chatu, apod. Nastavit lze rovněţ dobu, kterou můţe dítě u Internetu strávit. (Špulák, O. [on-line], 2011) Anti-Porn Anti-Porn je aplikace pro účinnou ochranu dětí proti webovým stránkám s pornem a dalším nevhodným obsahem. Kromě blokování vybraných webů program umoţňuje i logovat navštívené weby, omezit čas strávený u počítače, automaticky vypnout počítač
28
po určité době, nastavit různá omezení u IM klientů, nevhodných her, apod. Přístup k programu je samozřejmě chráněn heslem. (Špulák, O. [on-line], 2011) TrustPort WebFilter Aplikace představuje účinné řešení pro kontrolu vstupních bodů do internetu, které je vybaveno blokováním nevhodných internetových stránek a znepřístupnění jednotlivých www stránek prostřednictvím kontroly jejich obsahu. Umoţňuje provádět hodnocení stránek na základě sady filtrů, které určují kategorie navštěvovaných stránek. Výsledkem analýzy filtru je zařazení stránky do příslušné kategorie. Administrátor pak nastavuje, které kategorie jsou pro uţivatele blokovány a které jsou naopak přístupné. (Slunečnice.cz [on-line], 2013) NetDog Porn Filter Aplikace, která slouţí jako filtr škodlivého obsahu internetových stránek, P2P klientů, „kecálků“, FTP severů, e-mailů, apod. Vyuţití najde především u rodičů, kteří chtějí své děti uchránit před obsahem na téma sex, drogy, alkohol, apod. Blokovat lze buď podle zadané URL adresy, nebo podle klíčových slov. Program pracuje v reálném čase na pozadí systému a jeho ukončení je moţné jen po zadání správného hesla. (Slunečnice.cz [on-line], 2013) StopGame Jedná se o nástroj, který pomáhá rodičům chránit své ratolesti před přílišným vysedáváním u počítače. Program přesně měří, jak dlouho je která hra spuštěna a výsledky jsou zpracovány v přehledné statistice. Kromě her lze samozřejmě sledovat i jakékoliv jiné aplikace, takţe program vyuţije i přísný šéf, který chce mít dohled nad svými podřízenými. (Slunečnice.cz [on-line], 2013) Toddler Keys Šikovná utilita, která chrání počítač proti neţádoucímu pouţívání například ze strany všetečných dětí a jiných zvídavých uţivatelů. Program dokáţe uzamknout klávesnici, CD/DVD mechaniku a vyřadí z činnosti tlačítko na vypnutí PC. (Slunečnice.cz [online], 2013) 29
User Time Control Uţitečný nástroj, jehoţ pomocí lze přesně vymezit čas strávený u počítače dětem a případně uţivatelům závislým na počítačových hrách či Internetu. Lze nastavit i více uţivatelských účtů s různým časovým omezením, rovněţ lze i snadno zjistit, jak dlouho dobu děti počítač pouţívaly. (Slunečnice.cz [on-line], 2013) StartUp Agent Aplikace monitoruje spouštění počítače a podává o něm zprávy. Je moţné zjistit, zda-li je počítač v práci opravdu vypnut, učí-li se děti místo hraní her atd.. Při kaţdé spuštění operačního systému se skrytě a nenápadně spustí, zašle SMS nebo e-mail a ihned se zase ukončí. (Slunečnice.cz [on-line], 2013) The Web Blocker Pomocí jednoduchého nástroje The Web Blocker lze snadno nastavit limity pro pohyb na internetu konkrétním uţivatelům počítače. Stránky k zablokování lze určit buď dle jejich adresy, nebo je zvolit z historie navštívených odkazů. Podporováno je i filtrování obsahu stránek dle kategorií, jako jsou například sociální sítě, on-line hry, pornografie ad. The Web Blocker lze pouţívat zcela zdarma. (Kubeš, R. [on-line], 2011)
30
3
Sociální sítě
Socialní síť (social network) je novým komunikačním kanálem, pomocí kterého se na internetu sdruţují lidé, kteří by se jinak nemohli setkat. Mezrich (2010) charakterizuje internetovou sociální sít jako: ,,…něco jako ve skutečném světě, ve skutečných společenských kruzích, jenţe online, kde si lidi ty společenské kruhy vytvoří,…“ (Mezrich, 2010, s. 84) V uţším, moderním a značně převaţujícím pojetí se sociální sítí nazývá sluţba na Internetu, která registrovaným členům umoţňuje si vytvářet osobní (či firemní) veřejný či částečně veřejný profil, komunikovat spolu, sdílet informace, fotografie, videa, provozovat chat a další aktivity. Někdy se za sociální síť povaţují i internetová diskusní fóra, kde si uţivatelé vyměňují názory a poznatky na vybraná témata. Pojem „sociální síť“, byl zaveden dlouho před tím, neţ vznikl internet a všechny současné internetové sítě a to jiţ v roce 1954 sociologem z „Manchesterovy školy“ Jamesonem Barnsomem. (Gamberini, R. [on-line], 2011) Za první sociální síť lze povaţovat projekt Sixdegrees spuštěný v roce 1997, kde uţivatelé měli moţnost vytvořit si svůj osobní profil a seznam přátel a později procházet seznamy přátel svých přátel. V roce 2000 byla sluţba ukončena (doména stále existuje, ale lze se zaregistrovat jen na základě pozvánky). Podle svého zakladatele tento projekt nebyl úspěšný, protoţe jednoduše předběhl svou dobu. Na konci devadesátých let 20.stol. byl obecně počet uţivatelů Internetu nízký. Z největší sociální sít lze v dnešní době povaţovat Facebook s jiţ miliardou aktivních uţivatelů. (Weinreich, R. [on-line], 2001)
31
3.1
České sociální sítě
Lidé.cz Lidé.cz je komunitní web (internetová sociální síť) provozovaný firmou Seznam.cz jako sesterský projekt webů Email.cz, Firmy.cz, Spoluţáci.cz apod., s nimiţ má sjednocenou registraci uţivatelů. Slouţí jako internetové fórum, pro internetové profily především lidí, pro blogy, jako chatovací server, jako internetová seznamka, pro internetové kurzy, pro ukládání a sdílení fotografií. Nabízí profily uţivatelů, vyhledávání podle zadaných kritérií (pohlaví, zadaný věk či město), moţnost hodnocení fotografií, seznamky, diskusní fóra, chat, blogy, v letech 2008–2010
téţ
zprostředkovával
příjem
mnoha
stanic
internetových
radií.
Nejvýraznějšími prvky na stránce jsou fotografie uţivatelů a reklamní bloky. (Martínek, T. [on-line], 2012) Spolužáci.cz Slouţí pro internetové profily, pro ukládání a sdílení multimédií, jako chatovací server, je určen pro spoluţáky a bývalé spoluţáky, tento server je uţivatelsky spojen se serverem Lidé.cz, obdoba amerického Classmates. (Wikipedia.cz [on-line], 2012) Líbímseti.cz Líbímseti.cz je internetový zábavní portál, který je zaměřen zejména na sluţbu seznamky s ostatními uţivateli. Vedle toho nabízí například hodnocení fotografií, diskuzní fóra, chat, horoskopy a vlastní magazín Magazin.cz. Portál je vzdáleně podobný americkému projektu MySpace, slouţí pro internetové profily lidí, jako internetová seznamka, jako chatovací server, pro blogy. (Libimseti.cz [on-line], 2012) SitIT.cz Slouţí k propojení vědeckých pracovníků v České republice. Síť je provozována v rámci projektu SOSIRE a vyvíjena specialisty z UK-MFF,ČVUT,ČZU a spolupráci s firmou IBM Česká republika. Projekt SoSiReČR (Sociální síť informatiků v regionech
32
České republiky) vznikl za podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. (Rousek, L. [on-line], 2012) SportCentral.cz SportCentral.cz je největší databází sportovišť v České republice s 5700 místy, kam za sportem. Výhledově chystá hledání spoluhráčů a týmů a rozšíření do zahraničí. Chce vyřešit základní problémy sportovců, týmů, sportovišť a trenérů. Aktuálně pracuje na organizování událostí (tréninky, turnaje), vedení statistik sportování, lepším propojení sportovců se sportovišti nebo nových moţnostech pro propagaci sportovišť. (Sportcentral.cz [on-line], 2012) ČSFD.cz Česko-Slovenská filmová databáze (zkracována na ČSFD) je česko-slovenská obdoba databáze IMDb. Zaloţil ji v roce 2001 Martin Pomothy. Od IMDb se kromě lepšího pokrytí lokální scény liší i tím, ţe uţivatelům umoţňuje vést si přehled vlastní filmotéky. IMDb také uvádí všechny herce a často také ostatní filmové či televizní profese, které se na vzniku daného audiovizuálního díla podílely. ČSFD zmiňuje pouze herce, reţiséry a od roku 2011 také hudební skladatele; ovšem pouze ty, kteří jsou zde uvedeni v databázi. (Csfd.cz [on-line], 2013)
3.2
Celosvětové sociální sítě
Facebook Facebook slouţí jako platforma pro vytváření osobních, firemních a skupinových profilů a propojování přátel, dále jako herní server, pro internetová fóra, pro ukládání a sdílení multimédií. Se svojí miliardou aktivních uţivatelů (říjen 2012) je jednou z největších společenských sítí na světě. Je plně přeloţen do šedesáti osmi jazyků. (Lupa.cz [on-line], 2012) Byl zaloţen Markem Zuckerbergem, a poprvé spuštěn v únoru 2004 jako komunitní síť pro studenty Harvardovy univerzity. Během krátké doby se rozšířil i na ostatní univerzity, a od srpna roku 2006 je umoţněn vstup kaţdému jednotlivci staršímu 13ti 33
let. Na konci roku 2007 prodal Mark Zuckerberg dvacetinu Facebooku Microsoftu a vyinkasoval za ni 240 milionů dolarů. (Financnici.cz [on-line], 2010) Zatímco se největší sociální síť světa pomalu blíţí neuvěřitelné miliardě aktivních uţivatelů, stihla v květnu 2012 svým vstupem na burzu překonat i několik ekonomických rekordů. Předně, s více neţ 100 miliardami dolarů šlo o nejdraţší společnost v historii pokud jde o trţní ocenění pro vstup na burzu (vypočítané jako upisovací cena akcií vynásobená jejich celkovým počtem). Kromě toho ale Facebook dosáhnul i do top pět společností v historii, které od investorů vybraly svou první veřejnou nabídkou akcií vůbec nejvíc peněz. Nic na tom uţ zpětně nezmění ani fakt, ţe za tři měsíce od vstupu na burzu Facebook výrazně ztrácel na hodnotě a nyní se jeho cena pohybuje jen někde kolem 50 miliard dolarů. Tedy na méně neţ polovině jeho ceny při počátku veřejného obchodování. (Lauschman, J. [on-line], 2012) Google+ Zaloţen v roce 2011 jako obdoba sítě Facebook, kde hlavní rozdíl spočívá v nastavení sdílení přes tzv. kruhy, do kterých si lze rozdělit jednotlivé osoby a sdílet dané věci jen s těmi, pro které to má přínos, nebo se jich to týká. (Dočekal, D. [on-line], 2011) Myspace Vznikl v roce 2003 a slouţí jako sociální síť, pro internetové profily lidí, pro ukládání a sdílení multimédií, druhá nejpouţívanější sociální síť na světě, patří společnosti Specific Media. (Růţičková, A. [on-line], 2012) Twitter Vznikl v roce 2006 a slouţí především pro mikroblogy. Aktuálně (rok 2011) má Twitter 200 milionů uţivatelů, z nichţ se za měsíc připojí alespoň polovina z nich. Kaţdý den se na Twitter přihlásí 50 milionů uţivatelů. Ti denně napíší kolem 250 milionů tweetů. Počet českých uţivatelů se odhaduje na 76 000, coţ je ve srovnání s více neţ 3 miliony uţivateli Facebooku zanedbatelné číslo. (Handl, J. [on-line], 2012)
34
LinkedIn Vznikl v roce 2003, slouţí pro internetové profily a pro pracovní ţivotopisy, je to pracovní sociální síť, mnohým světovým zaměstnavatelům stačí místo ţivotopisu poslat odkaz na profil na LinkedIn, zajímavá je moţnost vystavení referencí o podrobnostech spolupráce s kolegy z LinkedIn. (Linkedin.com [on-line], 2013)
35
4
Rizika spojená s užíváním počítače a internetu
Zdravotní rizika spojená s nadměrným uţívání počítačů a internetu jsou stejná pro děti i pro dospělé. Práci u počítače povaţují mnozí za práci lehkou a bez zdravotních rizik. Práce s počítači však můţe být zdrojem různých zdravotních potíţí, a zdaleka se nejedná pouze o únavu očí a urychlení vzniku očních vad. Intenzivní zátěţ kladená na zrak můţe přerůst aţ k bolestem hlavy, mohou se objevit oteklá víčka a třeba i přechodně oslabené vidění. U dětí je potřeba dbát na správné korekce případné vady zraku, správné uspořádání pracoviště (vzdálenost monitoru od očí by měla být asi 60 cm, horní okraj monitoru ve výši očí) a zařazování přestávek, aby nedošlo k jednostrannému zatěţování organismu. Špatné sezení u počítače můţe vést ke chronickým bolestem šíje, zad, paţí, nohou a dokonce i chodidel. I děti mohou pocítit potíţe pohybové soustavy, které jsou spojeny se strnulým sezením u počítače. V součtu s celodenním sezením ve škole si mohou děti stěţovat na bolesti v kříţi, bolesti v ramenou a v oblasti krku. Při intenzivním vyuţívání zejména počítačových her (a známe dětské zaujetí hrou, ať je jakákoliv) se můţe dostavit bolest více zatěţované ruky a paţe, např. při nadměrném a častém pouţívání myši. "Většina počítačových her vyvolává tělesné i duševní příznaky stresu," upozorňuje psychiatr Karel Nešpor. "S tím pak souvisejí i další zdravotní rizika, jako například bolesti břicha nebo hlavy." Miliony lidí trápí kaţdý den bolesti jen kvůli tomu, jak sedí u počítače. (Vašáková, J., Traubová, J. [on-line], 2011) Je tedy potřeba dohlédnout, aby děti seděly na vhodných ţidlích se správně nastavenou opěrkou i sedadlem a správně nastavenou výškou sedadla vzhledem k výšce stolní desky. Diskutovaná je i problematika působení elektromagnetického pole, které vyzařují monitory. Zdravotnické instituce na celém světě věnují pozornost moţným zdravotním účinkům těchto polí. Jejich intenzita je však několikanásobně menší, neţ aby mohla na organismus patologicky působit dosud prokázanými účinky. Dosud ale není zcela vyřešena otázka moţného ovlivnění reprodukčních funkcí. Na tuto skutečnost zřejmě působí podstatně více činitelů neţ samotné elektromagnetické pole. (Novák, J. [on-line], 2011)
36
Je potřeba dbát, aby děti na úkor počítačů nezanedbávaly tělesný, pohybový a sociální rozvoj a umoţnit jim v přiměřeném časovém úseku práci či hru na počítači. Při vybavování pracoviště je důleţité respektovat tělesné rozměry dětí. Dopřát dětem kvalitní myš, naučit je zařazovat přestávky, vyuţívat podloţky před klávesnici a před myš, aby nebyla nadměrně namáhána zápěstí. Vůči organismu je také šetrnější vyuţívání klávesových zkratek neţ neustálé klikání myší. (Nešpor, K. [on-line], 2007)
4.1
Zdravotní rizika při práci s počítačem
Tenisový loket Při dlouhodobé práci s nevhodně umístěnou klaviaturou, a především při práci s "myší" je nadměrně namáhán loketní kloub, coţ u některých pracovníků vyvolává bolestivé onemocnění v mnohém připomínající známé onemocnění tenistů. (Epuls.cz [on-line], 2007) Onemocnění páteře Při nevhodném drţení těla, při pouţívání nevhodné ţidle nebo prostě při dlouhodobé práci u počítače je silně namáhána páteř, coţ vyvolává nejrůznější bolesti v zádech. Při opisování dat (programů) s hlavou otočenou do strany je zvláště namáhána krční páteř. Přetíţení krční páteře můţe mít i nespecifické projevy (závratě, bolesti hlavy, ţaludeční potíţe). (Bolestizad.info [on-line], 2007) Onemocnění zraku Aţ 75% populace si stěţuje na potíţe se zrakem u počítače (Hladký, A., Glivický, V., 1995, s.27) Subjektivní i objektivní potíţe zraku jsou běţné a jsou potvrzovány i statisticky. Vnímavější jedinci si stěţují na únavu zraku a sklon k zánětům spojivek. Časté jsou stíţnosti na večerní neostrost vidění, tlak v očích a pocit psychické nepohody. Není zatím ověřeno, jaký vliv bude mít mnohaletá práce u obrazovek dnes LCD monitorů.. (Král, J. [on-line], 2011)
37
Suché oči. Pálení, zčervenání a pocit zrnka písku v oku - to jsou příznaky suchých očí, onemocnění odborně zvaného keratoconjunktivitis sicca. Práce u obrazovky počítače, suchý, na kyslík chudý vzduch, klimatizační zařízení, znečištění ţivotního prostředí či nedostatek vitamínů a tekutin mohou být příčinou tohoto stavu. Vrchní vrstva očí je za normálních okolností stále pokryta slzným filmem, který se skládá z tuku, vody a hlenu, bílkovin, solí, enzymů, hormonů a protilátek. Tento slzný film zásobuje rohovku kyslíkem a důleţitými ţivinami. Zároveň chrání oko před infekcí a záněty. Díky slzám je z oka vyplavován i prach a cizí tělesa. Nadměrná námaha očí při práci u počítače a nedostatek kyslíku ve vzduchu nevětrané kanceláře oči vysušují. Koncentrovaný pohled na monitor sniţuje počet mrknutí očí. To vede k tomu, ţe slzný film se nedostatečně rozdělí na povrchu oka. Elektrosmog a prach, který elektrostaticky nabitý monitor přitahuje, mohou dále zhoršovat stav očí. Hovoří se o tzv. "Office Eye Syndrom." (M., K. [on-line], 2001) Příčinou potíţí bývá stav zraku uţivatele (zraková ostrost, refrakce, akomodace a vergence očí) a náročnost práce u obrazovky (zatěţování adaptačních procesů očí). Oči jsou zatěţovány špatně zvoleným rozlišením (příliš malá nebo velká písmena a obrázky), pomalou obnovovací frekvencí (obrazovka či monitor bliká), špatně nastaveným jasem (podsvícení) nebo kontrastem (ostrost-rozmazání obrazu). (Hladký, A., Glivický, V., 1995) Zánět šlach Zánět šlach je onemocnění, které navazuje na jednotvárnou práci, dlouhodobě se opakující pohyby, nejčastěji po práci s klávesnicí nebo s myší u počítače. Často se jedná o pilně trénující hráče na hudební nástroje a podobně. Zánět šlach se projevuje zvýšeným vstřebáváním (a tedy nedostatkem) kloubního mazu. Původně namoţené místo začíná bolet a při pohybu nemocnou šlachou v pochvě pacient vnímá vrzání a drásání. Šlacha pochvou pro nedostatek mazu neklouţe ale bolestivě se dře o její stěny. Jelikoţ se nejedná o bakteriální onemocnění, při léčbě nepomohou antibiotika. Ve skutečnosti stačí zamezit pohybům, které onemocnění způsobily. Pokud pacient nedodrţí léčebný reţim, je moţné přiloţit fixaci (např. sádrovou), která patřičný pohyb fyzicky znemoţní. (Nemoci.vitalion.cz [on-line], 2007)
38
Gangliom Gangliom je bolestivá boulička podobně jako lymfatická uzlina nebo podobně jako nezhoubný nádor. Vyskytuje se nejčastěji na zápěstí, hřbetu ruky, na bérci nebo na nártu nohy. Vzniká rovněţ v souvislosti s přetíţením některé šlachy nebo drobného kloubu zápěstí nebo nártu. Z důvodu zvýšené námahy se tvoří nadměrné mnoţství mazu a ten se vtlačí do zvláštního nově vzniklého váčku. Váček je viditelný a hmatný pod kůţí. V době vzniku bývá bolestivý, později bolest ustává.Stejně jako u zánětu šlach (nedostatek kloubního mazu) je v případě gangliomu (nadbytek kloubního mazu) potřeba zamezit pohybům, které onemocnění způsobily. Pokud pacient nedodrţí léčebný reţim, je moţné gangliom:
Vypíchnout (napíchnou injekční jehlou a mazivovou hmotu odsát),
Mechanicky rozbít (rozmáčknout palcem nebo uhodit hřbetem knihy),
Tlakem pouzdro gangliomu praskne, tekutina se vylije do podkoţí a gangliom zmizí.
Odstranit celý operačně v místním nebo celkovém znecitlivění.
Tvořící se bolestivý gangliom je moţné zklidnit přiloţenou sádrovou dlahou.
Zklidněním se gangliom můţe sám vstřebat.
Všechny zmíněné léčebné postupy mají stejně dobrý efekt. V případě návratu kčinnosti, která ke vzniku gangliomu vedla, dojde dříve nebo později k opětovnému vzniku gangliomu – recidiva. (Pavelka, J. [on-line], 2010) Obezita Sezením u počítače na nevhodných ţidlích či přímo v posteli se u dětí nejen poškozuje páteř, ale téţ správné drţení těla. Nedostatek pohybu přispívá i k rozvinutí civilizačních nemocí, jako je například obezita. "Lidské tělo je stvořeno k pohybu. V dětském věku (a nejen v něm) se pohyb významnou měrou podílí i na rozvoji psychických schopností kaţdého z nás." (Zemanová, P., Ručková, Z. 2001, s. 41)
39
Epilepsie Obraz epilepsie vyvolané videohrou byl poprvé posán v roce 1981. Shoja a spol. (2007) dávají v současnosti vyšší výskyt fotosenzitivní epilepsie do souvislosti s nástupem nových technologií, zejména televize a videoher. Nové online hry jsou krvavější, násilnější, sloţitější a graficky propracovanější. (Nešpor, K. [on-line], 2007) Závislost na internetu Podstata závislosti na Internetu spočívá v tom, ţe většina lidí uţ nepotřebuje naplnit své ambice a představy v reálném světě, rezignovali na ně a velmi často jim stačí virtuální proţitek, někdy dokonce jen fantazijní uspokojení. (Nešpor, K. 2000) Nadměrné uţívání internetu, které ohroţuje asi 5 % českých dětí, většinou nevyřeší ţádné rodičovské zákazy. Rodiče musejí s dětmi především mluvit o jejich aktivitách "na síti" a pečovat o jejich citové a sociální potřeby v běţném světě. (ČTK [online], 2012) „Nejedná se o závislost v pravém smyslu. Pro některé lidi je to ale reálný a váţný problém. Podobně jako u jiných návykových nemocí či nelátkových drog je často dříve zneklidněno okolí postiţeného - např. rodiče, kdyţ jejich dítě přestalo kvůli internetu chodit do školy.“ (Nešpor, K. 2007, s. 36)
Fenomén závislosti na informačních technologiích se objevuje v literatuře uţ od konce osmdesátých let minulého století. První obsáhlejší vědeckou práci na toto téma publikovala Margaret Shotton v roce 1989. Ve své studii sledovala závislost na počítači u dobrovolníků z Velké Británie, kteří se sami za závislé označili. Autorka ve své práci dochází k závěru, ţe závislost na počítači existuje, ale ţe pro ţivot takto závislých nepředstavuje ţádný velký problém. Vynálezem internetu a jeho představením široké veřejnosti začaly být počítače mnohem více pouţívány a závislost na nich začala mít novou podobu ve formě závislosti na internetu. (Vondráčková, P., Vacek, J. [on-line], 2010)
40
Rozdělení závislosti na internetu podle K. Young (2004)
Závislost na virtuální sexualitě
Závislost na virtuálních vztazích
Závislost na internetových kompulzích
Závislost na surfování (vyhledávání informací)
Závislost na počítači
Nadměrné uţívání internetu se týká hlavně starších dětí, zejména těch, které mají emocionální problémy, a těch, které rády vyhledávají nové a vzrušující záţitky, především fornou her. (Young, K. [on-line], 2010) Důvody přitaţlivost počítačových her: (Kopecký, K. [online], 2011)
pochopitelnost a jasnost pravidel;
odpoutání od reality;
nabídka poznání něčeho neznámého, nového, netradičního;
dostupnost;
zjednodušení světa; nabídka různých „zkoušek“ a „ţivotních situací“; není nutná autorizace, nevyţadování specifické sociální či fyzické schopnosti a
dovednosti; počítačová hra si vyţaduje "vnoření" do hry; hra na různé role, umoţnění činností které jsou v reálném ţivotě pro hráče
nemoţné; uspokojení z výhry; proţitek pocitu moci z moţnosti konstruovat sebe, svou identitu, jiný svět.
Ohroţenou skupinou jsou i digitálně nadprůměrně gramotné děti. "Náchylné mohou být děti, u kterých se kombinuje to, ţe se nacházejí v nějakém psychologicky citlivém období, navíc mají vysoké digitální dovednosti a k tomu ještě příleţitost je uplatnit. Máli dítě problémy v jiných oblastech ţivota, je pravděpodobnější, ţe je bude mít i s internetem. (Nešpor, K. 2007) Dospělí by měli znát mechanismus vzniku závislosti a rozpoznat její příznaky dřív, neţ začne dětem působit potíţe a odvádět je od reálného bytí. Jistou výhodou je to, ţe 41
organizace volného času dětí je z velké části rodiči a jinými dospělými ovlivnitelná a ovlivňovaná. Právě blízký dospělý by měl dbát na to, aby dítě vyváţeným způsobem rozvíjelo i jiné neţ počítačové a internetové dovednosti, aby ţilo v reálném světě řadou svých aktivit a pohyb ve světě virtuálním byl jen podmnoţinou jeho ţivota jako celku. (Nešpor, K. 2007) Podle P. Muhlpachra (2009) se na vzniku závislosti podílejí dva faktory:
Vztah jedince k sobě samému a svému okolí – lidé, kteří se více zabývají sebou samými, více tíhnou k této závislosti
Nízké sebehodnocení a pochybnosti o sobě samém (internet lidem umoţňuje si sebehodnocení zvýšit).
O závislosti lze hovořit tehdy, kdyţ jakákoliv aktivita začne působit potíţe v některé z následujících oblastí:
Rodina - zhoršují se vztahy, pobyt dítěte u počítače překračuje tolerovanou hranici, dítě se odcizuje, je podráţděné;
Škola – učení ztrácí na kvalitě, dítě je unavené, nemá dostatek času a vůle na přípravu, ponocuje a při výuce pak není dost soustředěné;
Zdraví – Popírání, či ignorování zdravotních problémů můţe také ukazovat na závislost.
Blíţe k závislosti na internetu či počítačích mohou mít opět děti, které komunikační problémy s okolím. Některé bez potíţí komunikují v „elektronickém světě“, jiným brouzdání pomáhá zapomenout na neutěšenou situaci doma či ve škole. Hranice mezi koníčkem a závislostí je tenká a neostrá. V případě závislosti se stává, ţe se vinou uţívání internetu mění ţivotní styl dětí. Ztrácejí zájem o dřívější aktivity a kamarády, mohou zanedbávat ţivotosprávu, překračovat dohodnuté hranice. Nezanedbatelný je také ekonomický faktor. Dítě závislé na internetu ztrácí kontrolu nad časem stráveným v této síti a můţe tak (v případě připojení dial-up) výrazně zatíţit rodinný rozpočet. Závislost můţe způsobit váţné narušení vztahů v rodině. (Vlčková, E. [online], 2008)
42
Podle výzkumů prováděných v Německu je na internetu závislý asi kaţdý dvacátý uţivatel. Pozoruhodný je i vliv serverů s hazardními hrami (ty u nás ještě nejsou rozšířené). V USA je na nich závislý kaţdý sedmý člověk, který jejich stránky navštíví. Jedním z důvodů je i to, ţe si takto mohou (i kdyţ by neměly) hazardní hry zahrát i děti. Čím mladší je uţivatel internetu, tím je ovlivnitelnější a tím větší riziko závislosti u něj hrozí. U mladých lidí se také závislost léčí obtíţněji. Naše společnost zatím nepovaţuje závislost na internetu za nemoc, přesto povaţuji za potřebné na ni upozornit právě proto, ţe děti jsou k jejímu vzniku náchylnější. Dospělí by tedy měli být průvodci dětí, ukazovat jim svět z různých stran, nabízet různé aktivity a „neodkládat“ je k počítači. Jako kaţdé médium i předmět uţívaný lidskou společností vnáší i internet do ţivota dětí jistá rizika. Se znalostí věci, osvětou a jemným, nenásilným dohledem jsou vychovatelé dětí schopni zvládnout a pomoci dětem pouţívat internet smysluplně a bezpečně k práci a k získávání nových částí počítačové a informační gramotnosti. V dnešní době uţ totiţ nemá valný význam přemýšlet, zda internet je, či není pro děti vhodný. Internet prostě je. A pro děti je kaţdým dnem samozřejmější součástí kaţdodenního ţivota. Tento problém se můţe týkat kteréhokoliv dítěte, nezáleţí na pohlaví, ani na věku. Stačí, aby bylo dítě zdatné ve virtuálním světě. Hlavní prevencí těchto problémů je, v obecném slova smyslu, především výchovný přístup k dítěti a později k dospívajícímu. (Vlčková, E. [online], 2008) Zásady úspěšného přístupu k výchově dospívajících: dávání hranic (pravidel), sledování jejich
dodrţování,
schopnost
dobré
komunikace,
respekt
a
důvěra.
Na druhou stranu je důleţité, aby byli rodiče pozorní k tomu, jak se jejich dítě v kyberprostoru pohybuje, kolik a na jakých stránkách tráví času, co je jeho motivem (hledání informací k domácímu úkolu, navštěvování webů souvisejících s jeho koníčky, oddech během hraní počítačových her, stahování hudby a filmů. Příznaky závislosti na internetu
velká spotřeba peněz - dítě postupně potřebuje více peněz neţ dříve, stále nemá kredit, dělá dluhy v rodině i mezi přáteli, začne rozprodávat své věci nebo se začnou ztrácet věci z domácnosti, v pokročilé fázi je dítě schopné si opatřit peníze téměř jakýmkoli způsobem;
43
problémy ve škole - zhoršení prospěchu, nesoustředěnost, stále častější pozdní příchody a absence (mohou souviset s tím, ţe dítě v noci hraje a není schopné ráno vstávat do školy);
ztráta původních zájmů, případně aţ nezájem o cokoli - opouštění původních zájmů aniţ by byly viditelně nahrazeny něčím novým, prodej vybavení na zájmovou sportovní nebo uměleckou činnost, vysedávání před počítačem po celé hodiny či dokonce noci;
změna nebo ztráta přátel - opouštění původních přátelských vazeb, nezájem o trávení času s přáteli, někdy aţ úplná izolace;
změny chování a výkyvy nálad - za pozornost stojí zejména náhlá noční nespavost, následná skleslost, únava, opakující se depresivní rozlady, či naopak nervozita, výkyvy nálad, případně agresivní výpady;
změny denního reţimu - ponocování a následná denní spavost, celkově klesající výkonnost, zhoršená koncentrace;
porucha příjmu potravy -
mezi poruchu příjmu potravy řadíme mentální
anorexii (úmyslné hubnutí, strach z přibírání) a mentální bulimii (opakované záchvaty přejídání s následným zvracením). Můţeme se setkat i s jinými formami jak bulímie, tak anorexie. (Pírko, M. [online], 2005)
Možnosti omezení závislosti na internetu Přestoţe dosavadní zkušenosti hovoří o tom, ţe většina jedinců se závilosti sama zbaví (najdou si jiné ţivotní priority), není radno jejich "vášeň" podcenit. Důleţitá je především prevence - kombinace všímavosti rodičů a stanovení jasných pravidel uţívání počítače či sledování televize, zároveň práce rodičů a učitelů na rozšíření nabídky alternativních aktivit volného času pro děti a mládeţ. (Závislost na počítačových technologiích – netolismus [online], 2011) Ti, kteří nadměrné sezení o PC her za závislost povaţují, vysvětlují, ţe léčba se od ostatních terapií odlišuje. Počítače se staly tak neoddělitelnou součástí ţivota, ţe pacienti nemohou prostě dělat, ţe je nevidí. „Je to jako u léčby posedlosti jídlem,“ 44
vysvětluje Kimberley Young z Centra pro závislost na internetu, „musíte se s jídlem naučit ţít.“ Podobně si počítače nemohou odepřít ani závislí hráči. Musí se však naučit pouţívat je zodpovědně. (Frozen, M. [online], 2007) Doporučení, jak omezit závislost na internetu Kimberley Young doporučuje šest tipů, jak omezit závislost na internetu
Změna struktury dne - Zde by si měl závislý na část dne, kdy byl zvyklý být online, naplánovat různé jiné offline aktivity. Cílem tohoto doporučení je, aby byly dosavadní vzorce chování spojeného s nadměrným pouţíváním internetu přerušeny a nahrazeny jinými činnostmi. Například, kdyţ je člověk zvyklý trávit čas na internetu hlavně o víkendu, doporučuje se být online především ve všední den.
Stanovení určitého počtu hodin a přesné vymezení doby online - Tato rada spočívá v tom, aby si závislý stanovil určitý počet hodin, kdy bude online, a dále přesně vymezil i dobu, ve kterou se na internet připojí. V naplánovaném časovém rozvrhu se doporučuje, aby strávená období na internetu byla kratší, ale zato častější. To je totiţ způsob, jak se vyhnout baţení či odvykacím symptomům a zároveň získat nad pouţíváním internetu kontrolu.
Pouţití externích upozornění - Externí upozornění pomohou připomenout, ţe čas vymezený k pouţívání internetu jiţ vypršel. Jako externí upozornění se doporučuje vyuţít budík, nebo v případě méně závislých osob vykonání jiné důleţité činnosti, jakou můţe být například odchod do práce nebo vyzvednutí dětí ze školky.
Abstinence od pouţívání problémové internetové aplikace - Jak uţ bylo výše uvedeno, člověk nebývá závislý na internetu obecně, ale spíše na určitých aplikacích, mezi které patří zejména hraní online her, navštěvování pornografických stránek a vyuţívání komunikačních programů. V souladu tímto tvrzením se doporučuje v případě, kdy se nedaří omezit pouţívání problémové aplikace, ji přestat pouţívat vůbec.
Upomínkové karty -Upomínkové karty mají mít na jedné straně napsáno pět hlavních problémů, které konkrétnímu jedinci závislost na internetu způsobuje, a na druhé straně pět hlavních pozitiv, které s sebou přinese omezení uţívání specifických problémových aplikací. 45
Zmapování činností - Kaţdý závislý by si měl zmapovat, jaké činnosti v souvislosti se závislostí na internetu zanedbává a pokusit se znovu obnovit ty aktivity, které jsou pro něj zdrojem příjemných pocitů a nahradí ztracené příjemné záţitky spojené s uţíváním internetu.
,,Internet je katalyzátor. Nevyrábí Vaši náladu, ale zesiluje ji. Jste-li šťastní, proţíváte na internetu ještě nádhernější chvilky. Jste-li v depresi, budete na internetu cítit ještě větší tíhu, větší bezmoc, větší závist.“ (Jirovský, 2007, s. 39) Většina odborníků se shoduje na tom, ţe není reálné si v rámci terapeutických intervencí klást za cíl být po zbytek ţivota offline, protoţe internet se stal neodmyslitelnou součástí ţivota moderní společnosti. Místo toho doporučují kontrolované
uţívání
internetu.
Cílem
je
tedy
spíše
přerušení
pouţívání
problematických internetových aplikací, jako jsou online hry, pornografické stránky či chatování, a zároveň pokračování v pouţívání méně ohroţujících aplikací, které jsou potřebné pro běţné fungování (například emailová pošta nebo vyhledávání informací). (Poradna.adiktoligie.cz [online], 2010) Rady a doporučení podle primáře MUDr. Karla Nešpora, CSc. (2011) pro dospělé i jedince. 26 cest, jak přemoci“závislost“na Internetu:
Cvičení, tělesná činnost, vycházky. Vyhýbat se alkoholu a drogám! Zhoršují sebeovládání. Jako alternativu zvolit uklidňující čaj. Pomáhají
i duchovní
hodnoty.
Pochvala či vhodná odměna, kdyţ se docílí daných předsevzetí. Pokud to nestačí, vyhledat psychologa nebo psychiatra. Někteří lidé potřebují zároveň pomoc i pro jiné problémy.
Rozpoznávat spouštěče. Mohou to být internetové hry, zprávy, nakupování, hazard, porno nebo tlachání. Vyhýbat se jim.
Pracovat nepřipojeni k internetu. Po ukončení práce vypnout počítač. Odstranit rizikové záloţky a offline obsah. Zablokovat samovolně otevíraná okna (popup).
Plánovat bezpečné aktivity, např. procházka, tělesná práce, poslech hudby, četba knihy, pěstování dobrých vztahů, atd.
46
Před prací na počítači přemýšlet! Např. si předem připravit osnovu článku tuţkou a pak pracovat rychleji a efektivněji. Pouţívání počítače vymezit danými úkoly. Pouţívat počítač jen k plnění konkrétních úkolů (např. napsat nějakou zprávu, přečíst si mail, apod.).
Práce s počítačem pouze vymezený čas. Zvýšení efektivity, čas lépe vyuţit.
Uvědomění si více vlastního těla. Vhodným cvičením vynahradit předchozí zátěţ očí, páteře atd.. Pouţívat ukotvení. Uvědomit si svoji osobu, své okolí, situaci, zvuky, vůně, atd.
Vyhýbat se se souvisejícím rizikům, nebo je omezit (např. televizi, DVD, mobilní telefon, aj.). Uspokojit přiměřeně potřeby, jako jídlo, spánek, cvičení, bezpečí, zdravotní péče, vztahové potřeby a prospěšné uplatnění schopností.
Počítačový půst. Omezit práci na počítači dle moţností. Rozpoznávat a zvládat internetové baţení! Hledání nových zájmů, jako alternativa počítače.
Dostatečně odpočívat! Odpočatý člověk je snadněji manipulovatelný. Smát se. I při práci s počítačem dýchat pomalu do břicha. Sedět při tom rovně.Zlepšení sebeovládání a předcházení tak únavě.
Naučit se relaxovat.
Uvědomte si rizika, která zahrnují nedostatek pohybu, onemocnění pohybového systému, obezitu, častější úrazy, sklon riskovat, epilepsii, zhoršení vztahů, úzkost ve vztazích, agresivitu, neochotu pomáhat druhým, problémy s alkoholem a jinými látkami, stres a vyčerpání.
Většinou zvládají lidé odvykání dobře, vzácně se ale mohou objevit váţnější problémy. Ti, kdo jsou příliš rozrušení, depresivní, rozhněvaní nebo agresivní, ať vyhledají odbornou pomoc.
Radikální přístup: Zbavit se počítače, najít si zaměstnání bez počítačů.
Vytvoření seznamu nejméně 12 nepříjemností souvisejících s internetem a zavěsit v blízkosti počítače. Příklady: špatné vztahy, problémy v práci, bolesti zad, zápěstí a očí, stres, problémy se spánkem, pocit zklamání a prázdnoty, počítačové viry a červi, únava, frustrace ztráta času a peněz. Podobně lze pracovat s pozitivní motivací a uvědomovat si výhody sebeovládání. (Nešpor, K. [online], 2011)
47
4.2
Počítače a hygiena práce
„Ergonomie (z řečtiny ergon práce a nomos zákon) je věda zabývající se optimalizací lidské činnosti, a to zejména vhodnými rozměry a tvary nástrojů, nábytku a jiných předmětů.
Odtud
ergonomický
-
přizpůsobený
ergonomickým
poţadavkům.“
(Gilbertová, S., Matoušek, O. 2002, s. 20) Ačkoliv domácí počítačové pracoviště bývá dětmi doslova okupováno, jen zřídka je přizpůsobeno dětským poţadavkům správného sezení, spíše se vychází z potřeb rodičů. Na nich záleţí, zda poloha ţidle, monitoru či výšky pracovního stolu a úhlu klávesnice budou snadno nastavitelné tak, aby si je dítě mohlo v případě potřeby samo a hlavně rychle přizpůsobit. (Gilbertová, S., Matoušek, O. 2002)
Sloţitost se nevyplácí. Příliš komplikované nastavovací systémy u nábytku, hlavně u ţidlí, nechávají bez povšimnutí i dospělé, natoţ děti. Kromě výšek nábytku vadí i počítačová myš. Ta bývá pro malou ruku dítěte příliš velká a nutí dítě drţet ruku v nepřirozené vytočené pozici. Na našem trhu lze jiţ nalézt i myši menší velikosti nebo trackballs, které jsou u dětí oblíbené právě pro své snadnější ovládání. (Cmpsp.cz [online], 2010)
ANSI/HFS 100-1988 Běžné pracoviště s obrazovkou Menší ţena Průměrný uţivatel Vyšší muţ Hodnota cm cm cm Výška sedačky
40.6
46.3
52.0
Výška pracovní plochy (myš klávesnice)
58.5
64.75
71.0
Výška roviny pohledu
103.1
118.1
133.1
Vzdálenost obrazovky
>30.5
>30.5
>30.5
Zorný úhel
0-60°
0-60°
0-60°
Tabulkač. 2: Doporučené hodnoty pro úpravu pracoviště (Cmsps.cz, [online], 2010)
48
Ţidle, výška, ve které je umístěna klaviatura, a osvětlení by se měly řídit pravidly podobnými těm, která platí pro psací stroje .Je tedy vhodné dodrţovat následující zásady:
sedačka stavitelná s výškou sedadla, umoţňující sezení s úhlem kolena devadesát stupňů;
vzdálenost očí od obrazovky 30 - 65 cm;
je vhodné pouţívat podloţku pod nohy;
sklon zorného pole 10-20 stupňů od vodorovné roviny;
výška klaviatury taková, aby předloktí svíralo s vodorovnou rovinou úhel 0-15 stupňů;
nastavitelné opěradlo sedačky (moţná by vyhovovala i nějaká varianta tzv. klekací ţidle s tím, ţe se bude pouţívat tehdy, kdyţ nás unaví sezení "normální";
myš by měla být umístěna poměrně nízko (alespoň jako klaviatura) ;
práce s obrazovkou by neměla tvořit více neţ 60 - 80% pracovní doby a měla by být rozdělena delšími pauzami po kaţdé hodině;
nepodceňovat zpočátku zdánlivě zanedbatelné potíţe a včas se obracet na lékaře;
Oozdravotních potíţích včas informovat pracovníky;
řídit se hygienickými předpisy (aţ se objeví);
cvičit vstup dat bez pozorování obrazovky;
poţadovat vhodný nábytek, především ţidle a stoly a při budování pracovišť uplatňovat poţadavky ergonomie;
obrazovka by neměla být umístěna proti oknu (oslňování) a od okna (reflexy);
okna by neměla být orientována na jih, jihovýchod a jihozápad;
osvětlení by mělo být nepřímé s moţností individualizace osvětlení na pracovišti;
doklady je vhodné umísťovat na stojánky u obrazovky.
49
Správné sezení u PC U počítače je proto nutné mít monitor v patřičné výšce, aby zrak směřoval dopředu. Klávesnice musí být umístěna tak, aby v loktech byl větší úhel neţ 90 stupňů. Dlouhodobé sezení s kulatými zády můţe přispívat k poškození aţ k výhřezu meziobratlových plotének bederní páteře. Zvyšuje se riziko vzniku křečových ţil, protoţe vlivem dlouhodobého sezení dochází k omezení ţilního návratu z dolních končetin," vyjmenovává rizika takovéhoto dlouhodobého sezení. (Muchová, R. [online], 2010) Při správném sedu je důleţité mít obě plosky nohou opřené o zem, v kolenních i kyčelních kloubech musí být větší neţ pravý úhel, pánev je podsazená a tělo táhneme vzhůru, ramena jsou volně svěšena dolů, hlava je v prodlouţení páteře a pohled směřuje dopředu. (Foustová, H. [on-line], 2011) Ani poloha noha přes nohu není ideální. Nesymetricky se zatěţuje pánev a dolní končetiny, nevhodně se zakřivuje páteř. (Foustová, H. [on-line], 2011)
Obr.3: Ergonomické parametry pracoviště s počítačem (Zdravezidle.cz [online], 2010)
50
Obr.4: Ergonomické parametry pracoviště s počítačem (Zdravezidle.cz [online], 2010)
Na co se zaměřit při výběru nábytku k počítači
stabilita - základnu tvoří pět paprsků na kolečkách;
nastavitelná výška sedací plochy podle výšky uţivatele;
plocha sedadla - prostorná a pohodlná, měla by mít miskovitý tvar sedáku s nejhlubším místem přibliţně 12 cm od přední plochy zádové opěry;
zaoblení přední strany sedadla - ochrana před útlakem podkolenní oblasti;
opěradlo, napevno nastavitelné se schopností pohybu v předozadním směru. Nesmí přesahovat oblast lopatek, výhodou je nastavitelný polštářek v oblasti bederní páteře;
výhodou je pruţinový systém sedadla pro dynamické sezení;
ţebrování sedací plochy a opěradla pro dobrou cirkulaci vzduchu a optimální kontakt plochy ţidle s člověkem;
výškově stavitelné područky - při opření paţí jsou ramena volně svěšena. (Nabytek-dnes.cz [online], 2013)
51
Dětská nastavitelná neboli rostoucí dětská ţidle k psacímu stolu Trendem dnešní doby se stala tzv. rostoucí dětská ţidle k psacímu stolu, která roste s vašimi dětmi. Předností nastavitelné, rostoucí dětské ţidle k psacímu stolu je skutečnost, ţe díky moţnosti polohování je rostoucí dětská ţidle vyuţitelná pro děti od cca 1 roku ţivota, aţ prakticky do dospělosti. Tato rostoucí dětská ţidle umoţňuje dítěti sedět u stolu ve výšce dospělých, a přitom mít stále pevnou oporu nohou. (Intena.cz [online], 2012) Další poţadavky pro výběr rostoucí dětské ţidle k psacímu stolu U dětských ţidlí k psacímu stolu bychom si měli dobře prohlédnout moţnosti a systém nastavování jednotlivých prvků rostoucí dětské ţidle. Výběr dětské ţidle k psacímu stolu by měl být podřízen ergonomickým zásadám. Výběrem té správné dětské ţidle k psacímu stolu zajistíte, ţe váš potomek se nebude „ošívat“ a hledat nejvhodnější polohu k sezení, ale bude se moci plně věnovat své práci nebo studiu. (Zdravotni-zidle.cz [online], 2013)
Rostoucí dětská ţidle k psacímu stolu
dětská ţidle k psacímu stolu by měla poskytovat maximální stabilitu
sedák by měl být nastavitelný výškově i vertikálně
rostoucí dětská ţidle k psacímu stolu by měla být vhodně polstrovaná
měla by u dětské ţidle být moţnost nastavení opěradla, aby se dítě mohlo pohodlně opřít
také by rostoucí dětská ţidle k psacímu stolu měla zajistit pevnou oporu chodidel o zem nebo bradlo k tomu určené
případně by měla mít dětská ţidle k psacímu stolu odnímatelné a polohovatelné područky
Na trhu jsou k dostání různé typy dětských ţidlí. Za nejvhodnější lze povaţovat zdravotní ţidle, kterým jejich konstrukce umoţní tzv. dynamické sezení. Zdravotní ţidle působí na zádové svaly, které pracují přiměřeně a páteř je tak v ideální poloze. Tímto tato speciální zdravotní ţidle eliminuje bolesti zad, uvolní tlak na ploténky, tělo drţí 52
vzpřímeně, posiluje zádové svalstvo. Zdravotní ţidle také příznivě působí na kondici člověka. (Zdravotni-zidle.cz [online], 2013)
Dětský rostoucí stůl Tyto dětské rostoucí stoly jsou určeny pro děti školou povinné, ale i pro předškoláky. Stoly jsou opatřeny jednoduchchými ovládacími prvky, díky kterým lze nastavit stůl do správné polohy a zaručit tak optimální pracoviště pro úspěšný ţivot školáka. Vodorovné boční plochy pracovní desky se nenaklápějí současně se středem a díky tomu je moţné vyuţití více odkládacích ploch. Toto je praktické zejména pro sklenice s nápojem, pastelky apod.. Díky robustnímu provedení bude stůl dlouholetým průvodcem Vašeho potomka na cestě k dopspělosti. Díky oblým hranám a zakulaceným stolovým deskám je zaručen bezpečný pohyb kolem stolu. Na přední hraně stolové desky je umístěná měkčená podpora pro zápěstí s pravítkem. (Ergonomicke.zidle.cz [online], 2013)
Obr.5: Drţák LCD displeje a výškové nastavení stolu(Ergonomicke.zidle.cz [online], 2013)
53
4.3 Kde počítač pomáhá Počítač nemůţe nahradit odborníka v oblasti výuky, ale můţe být jeho významným pomocníkem (Střeštík, J. 2004, s.52) Počítač se nevysmívá ţákovu úsilí, není netrpělivý jako řada učitelů. Je pomocníkem ţákům, kteří mají problémy s pamětí a dlouhodobě neudrţí pozornost. Při práci ţákům poskytuje okamţitou zpětnou vazbu a můţe jim poradit i při řešení úkolů. Ţákům, kteří mají problémy s gramatikou či krasopisem, pomůţe vytvořit úhledný bezchybný text (Černochová, M. a kol. 1998). Kaţdý ţák má různý způsob a tempo učení. Vysvětlit různým ţákům učení srozumitelnou formou není pro učitele jednoduché. Počítač můţe pomoci ale i v tomto případě. Ţák na počítači pracuje svým pracovním tempem, svou rychlostí, která mu vyhovuje. Pokud ţák potřebuje, můţe se vrátit zpět a ţádat vysvětlení. Můţe kdykoliv začít znovu a svou práci v různých místech ukončit. Je zde i okamţitá zpětná vazba. Počítač mohou pouţívat i ţáci se specifickými vzdělávacími potřebami (Černochová, M. a kol. 1998). Počítače tedy dávají ţákovi příleţitost být úspěšný tam, kde předtím neuspěl a kde často proţíval trauma z nezdaru (Černochová, M. a kol., 1998,s.11)
Vyuţití počítače pro nápravu vývojových poruch učení Počítače mohou přispět i v učení dětí se specifickými poruchami učení (Černochová, M. a kol. 1998, s.11). V současné době můţeme vybírat ze široké nabídky programů, kdy řadu z nich můţeme vyuţít při reedukaci specifických poruch učení, např. dyslektiků a dyskalkuliků. Existují programy, které mohou naučit určité operace z matematiky nebo si osvojit dovednost číst.
Hlavním přínosem počítačových programů je vhodnost didaktických her a
výukových programů, které nabízejí varianty úkolů odpovídající dětské psychice, umoţňují manipulovat s písmeny, slovy, textem, čísly, geometrickými obrazci a jinými 54
objekty, které podporují grafomotorické schopnosti a dovednosti dětí.
(Střeštík, J.
2004) Programy směřují, kromě hlavních cílů, k plnění úkolů, které rozvíjejí psychické funkce, podmiňující rozvoj čtení a počítání – řeč, zrakové a sluchové vnímání, paměť, jemnou motoriku, koordinaci pohybů, postřeh a prostorovou orientaci. Počítačový program umoţňuje manipulovat s objekty a přispívá tak k rozvoji prostorové představivosti a tvořivosti. (Střeštík, J. 2004) Hnací silou dítěte je motivace. Většina programů motivuje děti odměnou ve formě výhry ve hře (obrázek, postup ve hře apod.). Pokud dítě dosáhne úspěchu, má radost a je dále povzbuzováno i jeho sebehodnocení. Dalším důleţitým momentem programu je práce s chybou. Dopustí-li se dítě chyby, můţe ji samo opravit po upozornění počítačem. I tím se zvyšuje jeho sebevědomí, samostatnost v řešení úkolů, dovednost učit se z vlastních omylů (Střeštík, J. 2004). Počítač je neocenitelnou výukovou pomůckou hlavně pro lidi s určitým handicapem. Pro lidi se zdravotním postiţením je mnohdy počítač a internet jediné spojení s ostatními lidmi ve společnosti. (Špinar, D. , 2013)
Handicapované osoby můžeme rozdělit na: Osoby se zrakovým postiţením Pro zrakově postiţené se vyuţívají Optoelektronické pomůcky. Zahrnují zejména celou řadu kamerových systémů a lup. Kamera lupy snímá předlohu a její zvětšený obraz promítá na monitor. Zvětšení se dá volit v rozmezí 2,5 krát aţ 50 krát. Osoby se sluchovým postiţením Sluchově postiţených uţivatelů Internetu je celá řada a na většině stránek nemají ţádné problémy. Je to především proto, ţe web naštěstí stále ještě více spoléhá na vizuální sloţku prezentace a zvuk se příliš nepouţívá. Sluchově postiţení vyuţívají na počítači
55
hlavně vibrační signalizaci, zesilovače pro poslech televize a osobní zesilovače, psací telefon, přenosné bezdrátové naslouchací soustavy . (Špinar, D. [on-line], 2013) Osoby s tělesným postiţením Tito uţivatelé mají zásadní problém v tom, ţe nemohou pouţívat myš. Je důleţité si uvědomit, ţe to jsou jak uţivatelé, kteří jsou tímto hendikepem postiţeni trvale a své horní končetiny nemohou efektivně pouţívat stále, tak uţivatelé, kteří mají tento problém jen dočasně. Například mají ruku v sádře kvůli zlomenině apod. (Špinar, D.,[on-line]2013) Kompenzační pomůcky pro tělesně postiţené:
Ovladače pro pacienty s omezenou hybností;
Speciální klávesnice;
Polohovací zařízení (velký trackball, myš doplněná externími spínači, ovládání kurzoru pomocí pohybu hlavy, ovládání kurzoru pohybem oka);
Speciální software pro hlasové ovládání (JetVoice, MyVoice, Usnadnění). (Blábolik, R. [on-line], 2013)
Osoby s mentálním postiţením Proniknout do myšlení mentálně postiţeného je velmi sloţité. Ani odborníci nedokáţí skutečně říci, co postiţená osoba v danou chvíli skutečně cítí a potřebuje. Největším problémem, s nímţ se můţeme v této oblasti setkat, je komunikace - na jedné straně schopnost vyjádřit se, na straně druhé schopnost porozumět. Metoda, která má v tomto případě pomáhat, je označována jako tzv. ulehčovaná komunikace. Pro toto postiţení byly vytořeny programy : ACKeyboard, Altík, Boardmaker, Touch screen. Tyto programy se zaměřují hlavně na komunikaci mentálně postiţeného. Existují však i výukové programy, které rozvíjejí schopnosti mentálně postiţených dětí, aniţ by se cítily jakkoliv stresovány neúspěchem. (Helpnet.cz. [on-line], 2013) Osoby s kombinovaným postiţením Počítač je také moţné vyuţít při léčbě dalších nemocí, jak například k léčbě chronického únavového syndromu u teenagerů. Studie z Holandska, kterou podstoupilo dohromady 135 teenagerů, ukazuje, ţe je moţné efektivně provádět behaviorální léčbu chronického únavového syndromu pomocí počítače. Léčba probíhala pomocí 56
vytvořeného programu, který má svoji tzv. psychoedukační a kognitivně behaviorální část. Léčba se mimo jiné skládá z definování cílů léčby, ustanovení správného spánkového reţimu, povzbuzování pacienta v dosaţení rovnováhy mezi aktivitami a odpočinkem, postupného zvyšování aktivit obecně sociálních v rodině a ve škole, zvyšování podvědomí o podstatě únavy, vytváření nezávislosti na okolí a rodičích. Podobné internetové programy byly vytvořeny pro léčbu obezity, deprese, úzkosti, bolestí hlavy a zanechání kouření. Všechny tyto programy byly určeny dospělým pacientům a jejich úspěšnost byla srovnatelná s osobním kontaktem s terapeutem. (Opočenský, M. [on-line], 2012)
57
5
VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ DĚTI A INTERNET
5. 1
Metodické poznámky
Hlavním cílem této diplomové práce bylo popsat vztah dítě a počítač. Zjistit, v jakém poměru trávý děti svůj volný čas na PC, jestli spíše inklinují k počítačovým hrám či k internetu, nebo mají zcela jiné zájmy. Jestli jsou spolu s rodiči dostatečně poučeny o nebezpečí, které na ně můţe na internetu číhat.. Toto šetřený bylo provedono na vybraných základních školách v okrese Vsetín, a to na ZŠ Vsetín-Luh a ZŠ Huslenky. V dotazníkovém šetření se jednalo zejména o porovnání výsledků, a to mezi skupinami respondentů vytvořenými při třídění podle pohlaví dívky/chlapci a podle charakteru škol město/vesnice. Jedním z cílů, na který se autorka práce zaměřila, je vliv informačních a komunikačních technologií na chování dětí, a tedy pozitivní nebo spíše negativní působení těchto potencionálně rizikových faktorů na ţáky na 1. stupni základních škol. Jde o aktuální průzkum z oblasti technologických závislostí mezi ţáky 1. stupně na vybraných základních školách. V průzkumu jsme se zaměřili na:
Vyuţití volnočasových aktivit.
Zjištění vztahu k moderním herním technologiím.
Bezpečnost na internetu .
Ve výzkumném šetřený byly proveden kvantitativní výzkum a metody dotazníkového šetření na dvouch školách ZŠ Vsetín-Luh a a ZŠ Huslenky.
Stručná charakteristika sledovaných škol 58
ZŠ Vsetín- Luh Základní devítiletá škola Vsetín – Luh zahánila svoji činnost roku 1960. Škola je zařazena do projektu škol podporujících zdraví "ZDRAVÁ ŠKOLA" V této škole můţeme nalézt i třídy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami a dále sportovní třídy. Škola nabízí svým ţákum rozsáhlou nabídku výuky cizích jazyků. ZŠ Luh Vsetín je také zapojena do mnoha projektů jako: přeshraniční spolupráce ČR- SR "Blíţ k přírodě - blíţ k sobě", projekt přeshraniční spolupráce ČR – SR „Vzdělávání bez hranic“ , projekt z ESF – OP VK „ Naše škola – dobrá škola“ (Skolaluh.cz [online], 2012)
ZŠ Huslenky je alternativní školou, kterou navštěvuje 92 ţáků od 1.do 5.třídy. Počty ţáků se pohybují od 11 do 26. Napříč všemi třídami a předměty se prolíná radost z objevování, poznávání a tvoření. Prostředí školy dýchá rodinnou atmosférou a nadstandartní úrovní estetiky. Integrují se zde ţáci se zdravotním postiţením. V současné době jsou to ţáci s SPU, praktickou slepotou, autismem a těţkou zrakovou vadou. Vnitřní vybavení a metody výuky odpovídají nejnovějším trendům moderního vyučování a jsou srovnatelné se špičkovými soukromými školami v ČR. ZŠ Huslenky nabízí svým ţákům pestrou paletu volnočasových aktivit. (Zs.huslenky.cz [online], 2012)
Výzkumný vzorek Vzorek oslovený dotazníkovou formou činil celkem 150 respondentů. Respondenty byli ţáci ZŠ Vsetín-Luh a ţáci ZŠ Huslenky. Dotazníkového šetření se zúčastnili ţáci ve věku 8 - 12 let. Výběr vzorku respondentů byl záměrný na osoby ve věku 8 - 12let. Po dohodě s řediteli vybraných základních škol se vlastní vyplňování dotazníků provádělo v jednotlivých třídách a bylo uskutečněno v lednu 2013. Před vlastním šetřením byli ţáci poučeni o záměru dotazníkových formulářů. Respondenti měli moţnost odmítnout a průzkumu se nezúčastnit. Této moţnosti nikdo nevyuţil. Pro zajištění co nejvyšší
59
objektivity šetření probíhalo anonymně. Čas stanovený na vyplnění byl stanoven na 5 min. Počet respondentů ze ZŠ Vsetín-Luh činil 100, z toho 48 dívek (48%) a 52 chlapců (52%). Počet respondentů ze ZŠ Huslenky činil 50, z toho 27 dívek (54%) a 23 chlapců (46%). V celém sledovaném výzkumu je zastoupeno 75 dívek (50%) a 75 chlapců (50%). Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 150 ţáků.
Na základě prostudované odobrné literatury a získaných informací bylo vytvořeno několik uvedených hypotéz, které byly nosnými pro budoucí výzkum a byly statisticky testovány.
Vytyčené hypotézy: H1 : Ţáci ZŠ Vsetín-Luh budou navštěvovat více zájmových krouţků neţ ţáci ZŠ Huslenky H2 : Ţáci ZŠ Vsetín-Luh budou vyuţívat Facebook ve větším počtu jako ţáci ZŠ Huslenky H3 : Chlapci budou trávit týdně na počítači více času hraním počítačových her jak dívky H4 : Na ZŠ Huslenky bude více ţáků nepouţívajících internet oproti ţákům na ZŠ Vsetín-Luh
Při výběru
typu průzkumu, po zváţení všech předpokládaných skutečností, byla
zvolena metoda kvantitativního výzkumu realizovaná pomocí techniky dotazníku.
60
Dotazník Je technika, která slouţí k hromadnému zjišťování
postojů, jevů, názorů, zájmů
respondentů apod. Přednosti dotazníku spočívají v malé časové náročnosti, lze jimi v krátké době získat velké mnoţství údajů od více osob současně. Nevýhody dotazníku spočívají v tom, ţe mezi tazatelem a dotazovaným dochází k omezení osobního kontaktu, dotazovaná osoba nemusí naprosto přesně porozumět otázce a odpověď můţe být nepřesná. (Gavora, P. 2000) Typy otázek:
uzavřené - respondent na ně odpovídá ,,ano - ne“, zaškrtne odpověď, která se mu jeví jako správná;
otevřené - umoţňují podrobnější odpovědi, nejsou tolik schematické;
polootevřené- kde vedle výčtu alternativ je ještě moţnost „jiná odpověď”, kterou respondent můţe vyuţít (Průcha, 2002)
Dotazník, který autorka pouţila, byl
anonymní a nestandardizovaný. Dotazník
obsahoval celkem 20 otázek (viz příloha č. 1). Po získání vyplněných dotazníků nejprve bylo potřeba provést přehledný systém kódování daných odpovědí, vypočítání základních ukazatelů a zkoumání vzájemných vztahů mezi proměnnými. Dotazník se skládal celkem ze 4 částí (celkem 20 poloţek). První část byla zaměřena na identifikační údaje studenta (2 otázky), druhá na trávení volného času (4 otázky), třetí část na manipulaci s PC, internetem či herní konzolí a poslední část dotazníku na ochranu osobních údajů na internetu. Výsledkem statistického zpracování dat byly tabulky absolutních a relativních hodnot respondentů v celém souboru a třídění dle různých hledisek – školy a pohlaví. Získané údaje ve formě textu byly převedeny do tabulek a grafů. Tyto tabulky a grafy byly výchozím pro porovnání s předpokládanými hypotézami a shrnuty v závěru diplomové práce. Výsledky dotazování byly vyhodnoceny a zpracovány do tabulek a grafů, které byly doplněny slovním komentářem. Tato data byla zpracována pomocí programů Microsoft Excel, Microsoft Word, Epi info. 61
Časový harmonogram
Červen 2012/ září 2012 - Přípravné fáze diplomové práce, stanovení cíle, shromaţďování literatury. Říjen 2012 / únor 2013 - Studium odborné literatury a vypracování teoretické části diplomové práce. Listopad 2012 / únor 2013 - Příprava dotazníkového šetření, vytipování vhodných škol, realizace výzkumu, sběr a záznam dat. Leden 2012 / duben 2013 - Zpracovávání a interpretace výsledků. Zjištěná data byla pouţita k ověření platnosti hypotéz a jako zpětná informace vybraným školám.
62
5.2 Přehled výsledků dotazníkového šetření
Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 150 respondentů. Celý výzkumný vzorek byl sloţen z 75 (50%) dívek a 75 (50%) chlapců. Počet respondentů ze ZŠ Vsetín-Luh činil 100, z toho 48 (48%) dívek a 52 (52%) chlapců. Počet respondentů ze ZŠ Huslenky činil 50, z toho 27 (54%) dívek a 23 (46%) chlapců. Přehledová statistika výsledků dotazníkové studie při třídění respondentů dle školy a pohlaví
Skupiny ZŠ Vsetín-Luh ZŠ Huslenky Dívky počet % počet % počet % 8 0 0,0 2 4,0 0 0,0 9 18 18,0 17 34,0 18 24,0 10 32 32,0 12 24,0 21 28,0 11 35 35,0 19 38,0 30 40,0 12 15 15,0 0 0,0 6 8,0 Tabulka č.3 : Věk respondentů (třídění podle školy a pohlaví) Věk
10%
Chlapci počet % 2 2,6 17 22,6 23 30,6 24 32,0 9 12,0
2% 23% 8 let 9 let 10 let
36%
11 let 12 let 29%
Graf č.1 : Věková struktura respondentů v celém sledovaném souboru
Dotazníkového šetření se zúčastnilo 100 ţáků ZŠ Luh Vsetín a 50 ţáků ZŠ Huslenky. Nejvíce zastoupenou skupinou jsou ţáci ve věku 11 let, 54 (tj.36%). Nejsou zde zastoupeni ţáci ZŠ Vsetín-Luh ve věku 8 let a ZŠ Huslenky 12 let. 63
Dotazníkového šetření se zúčastnilo 75 (tj.50%) dívek a 75 (tj.50%) chlapců. Nejvíce zastoupenou skupinou jsou dívky ve věku 11 let, 30 (tj.20%). Druhou nejpočetnější skupinou jsou chlapci taktéţ ve věku 11 let, 24 (tj. 16%). Skupiny Sportuji
ZŠ Vsetín-Luh počet
%
ZŠ Huslenky počet
Dívky
%
počet
Chlapci %
počet
Méně než 3 hodiny 37 37,0 15 37,0 25 33,7 27 4-5 hodin 31 31,0 18 31,0 24 32,4 25 6-8 hodin 23 23,0 11 23,0 15 20,3 19 Více jak 9 hodin 9 9,0 5 9,0 10 13,5 4 Tabulka č.4 : Čas trávený sportem během týdne (třídění podle školy a pohlaví)
% 36,0 33,3 25,3 5,3
9% 35% 23%
Méně než 3 hodiny 4-5 hodin 6-8 hodin Více jak 9 hodin
33%
Graf č.2 : Čas trávený sportem během týdne, situace v celém souboru
18 (tj.36%) dotázaných ze ZŠ Huslenky uvedlo, ţe sportují v průměru 4-5 hodin týdně oproti oproti z ZŠ Vsetín-Luh, kde nejvíce dotázaných uvedlo, ţe sportují méně neţ 3 hodiny týdně- 37 (tj 37%). Z výsledků vyplývá, ţe děti na ZŠ Huslenky jsou více aktivnější. Bohuţel však v celkovém součtu převládá, ţe většina dětí- 52 (tj. 34,6%) sportuje méně neţ tři hodiny týdně. Jak dívky - 25 (tj. 33,7%), tak chlapci - 27 (tj.36%) udávají, ţe sportují nejčastěji méně neţ 3 hodiny týdně. Velký rozdíl však můţeme pozorovat ve skupině, kde se sportuje více jak 9 hodin týdně. Dívky - 10 (tj. 13,5%) předčily chlapce, kteří jsou v této skupině zastoupení pouze 4 (tj. 5,3%) 64
Skupiny ZŠ Vsetín-Luh
Krouţky
počet
%
ZŠ Huslenky počet
%
Dívky počet
Chlapci %
počet
Žádný 22 22,0 1 2,0 22 22,0 1 Jeden 38 38,0 9 18,0 38 38,0 9 Dva 21 21,0 10 20,0 21 21,0 10 Více 19 19,0 30 60,0 19 19,0 30 Tabulka č.5 : Počet navštěvovaných zájmových krouţků (třídění podle školy a pohlaví)
% 2,0 18,0 20,0 60,0
15% 33% Žádný Jeden Dva 31%
Více
21%
Graf č.3 : Počet navštěvovaných zájmových krouţků, situace v celém souboru
30 (tj.2/3) dotázaných z ZŠ Huslenky navštěvuje více jak dva krouţky týdně. Na ZŠ Vsetín-Luh většina dotázaných - 38 (tj.38%) navštěvuje pouze jeden zájmový krouţek. Za pozornost stojí i fakt, ţe na ZŠ Huslenky pouze 1 (tj.2%) z dotázaných respondentů nenavštěvuje ţádný zájmový krouţek oproti ZŠ Vsetín-Luh, kde nenavštěvuje ţádný zájmový krouţek 19 (tj.19%) z dotázaných respondentů.
65
Skupiny Volný čas
ZŠ Vsetín-Luh
ZŠ Huslenky
počet
počet
%
%
Dívky počet
Dívám se na TV 60 60,0 25 50,0 Čtu knihy 48 48,0 28 56,0 Učím se 46 46,0 24 48,0 Jsem na počítači 64 64,0 22 44,0 Jdu s kamarády ven 75 75,0 35 70,0 Poslouchám muziku 48 48,0 17 34,0 Tabulka č.6 : Činnosti, jimiţ respondenti tráví svůj volný čas
43,3 %
Chlapci %
počet
%
32 42,6 53 70,6 41 54,6 35 46,6 40 53,3 30 40,0 30 40,0 56 74,6 50 66,6 60 80,0 31 41,3 34 45,3 (třídění podle školy a pohlaví)
56,6 % Dívám se na TV Čtu knihy
73,3 % 50,6 %
Učím se Jsem na počítači Jdu s kamarády ven Poslouchám muziku
46,6 % 57,3 %
Graf č.4 : Trávení volného času v celém svém souboru
Celkově nejvíc dotazovaných 110 (tj.73,3%) tráví svůj volný čas spolu s kamarády venku. Výsledek je téměř shodný na obou školách. Svůj volný čas na počítači tráví 86 (tj.57,3%) z dotázaných. Děti tráví nejméně času poslechem hudby 65 (tj.43,3%). Největší rozdíl můţeme pozorovat u respondentů tříděných dle pohlaví. Dívky udávají, ţe svůj volný čas tráví na počítači v počtu 30 (tj. 40%), kdeţto chlapci tráví svůj čas na počítači v počtu 56 (tj. 74,6%).
66
Skupiny Ve volném čase bych
ZŠ Vsetín-Luh
ZŠ Huslenky
počet
počet
%
%
Dívky počet
%
Chlapci počet
%
Četl/a knihy
22
22,0
13
26,0
28
37,3
7
9,3
Poslouchal/a hudbu Hrál/a na PC nebo Internetu Sledoval/a TV/DVD Byl/a venku s kamarády
28
28,0
9
18,0
23
30,6
14
18,6
42
42,0
16
32,0
14
18,6
44
58,6
19 67
19,0 67,0
15 35
30,0 70,0
15 54
20,0 72,0
19 48
25,3 64,0
Tabulka č.7 : Jak by respondenti trávili svůj volný čas, kdyby si mohli vybrat (třídění podle školy a pohlaví)
23,3 % 68 %
24,6 %
Četl/a knihy Poslouchal/a hudbu Hrál/a na PC nebo internetu Sledoval/a TV/DVD
38,6 %
Byl/a venku s kamarády
22,6 %
Graf č.5 : Jak by respondenti trávili svůj volný čas, kdyby si mohli vybrat Pozn. : Respondenti mohli odpovědět kladně na více otázek současně
Dotazovaní by ve svém volném čase nejvíce chtěli být s kamarády venku, takto odpověděli 102 (tj.68%) z nich. Nejméně respondentů Na ZŠ Vsetín-Luh by chtělo sledovat TV/DVD- 19 (tj.19%), a na ZŠ Huslenky poslouchat hudbu 9 (tj.18%) Svůj volný čas by jak dívky- 54 (tj.72%), tak chlapci- 48 (tj.64%) trávili nejčastěji venku společně s kamarády. Mezi nejméně oblíbenou aktivitu můţeme zařadit u chlapců čtení knih 7 (tj. 9,3%) z nich a u dívek hraní her na PC nebo internetu uvedlo 14 (tj. 18,6%) z nich.
67
Skupiny Hraji hry na
ZŠ Vsetín-Luh
ZŠ Huslenky
počet
počet
%
%
Dívky počet
PC 79 79,0 32 64,0 Xbox 17 17,0 1 2,0 Nehraji hry 10 10,0 10 20,0 Nintendo DS 3 3,0 0 0,0 Playstation konzole 11 11,0 8 16,0 playstation portable 10 10,0 6 12,0 Wii 6 6,0 2 4,0 Tabulka č.8 : Technické zařízení, na kterém hrají respondenti pohlaví)
10,6 %
Chlapci %
počet
%
44 58,6 67 89,3 4 5,3 14 18,6 16 21,3 4 5,3 1 1,3 2 2,6 2 2,6 17 22,6 1 1,3 15 20,0 3 4,0 5 6,6 doma hry (třídění podle školy a
5,3 % PC
12,6 %
Xbox
2%
Nehraji hry
0,6 %
Nintendo DS
12 %
74 %
Playstation konzole playstation portable Wii
Graf č.6 : Technické zařízení, na kterém respondenti hrají doma hry, situace v celém souboru Pozn. : Respondenti mohli odpovědět kladně na více otázek současně
K hraní her je dle dotazníkového šetření nejvíce vyuţíváno PC, a to u 111 (tj.3/4) respondentů. Jako nejméně vyuţitá se jeví Nintendo DS konzole- 3 (tj.2%). Z výkumného šetření je také patrné, ţe děti ze ZŠ Vsetín-Luh jsou více vybaveny herními konzolemi oproti ZŠ Huslenky, kde z dotázaných 10(tj.20%) odpovědělo, ţe nahrají hry, na ZŠ Vsetín-Luh takto odpovědělo pouze 10 (tj.10%) z dotázaných. K hraní her je nejvíce vyuţíváno PC, a to jak u dívek- 44 (tj.58,6%), tak u chlapců- 67 (tj.89,3%)
68
Čas týdně, který trávím u počítače
Skupiny ZŠ Vsetín-Luh
ZŠ Huslenky
počet
počet
%
%
Dívky počet
Chlapci %
počet
%
Nemám počítač 4 4,0 5 10,2 6 8 3 4,0 Méně než 2 hodiny 40 40,0 22 44,9 38 50,6 24 32,0 3-5 hodin 26 26,0 12 24,4 17 22,6 21 28,0 6-10 hodin 7 7,0 9 18,3 8 10,6 8 10,6 11-15 hodin 12 12,0 0 0,0 5 6,6 7 9,3 16-20 hodin 5 5,0 0 0,0 0 0,0 5 6,6 Více hodin 6 6,0 1 2,0 0 0,0 7 9,3 Tabulka č.9 : Mnoţství času, který respondenti tráví u PC týdně (třídění podle školy a pohlaví)
3.4% 4.7%
6.0%
8.1% Nemám počítač Méně než 2 hodiny
10.7%
3-5 hodin 41.6%
6-10 hodin 11-15 hodin 16-20 hodin Více hodin
25.5%
Graf č.7 : Mnoţství času, který respondenti tráví u PC týdně, situace v celém souboru
Celkově děti tráví na počítači méně neţ dvě hodiny týdně- 62 (tj.41,6%) . Z tabulky je velmi dobře viditelné, ţe na ZŠ Huslenky děti tráví méně času u počítače oproti dětem ze ZŠ Vsetín-Luh, kde můţeme najít i 6 (tj.6%) ţáků, kteří tráví u počítače více jak 20 hodin týdně. Většina jak dívek, tak i chlapců tráví u počítače méně neţ 2 hodiny týdně. U chlapců však zaznamenáváme skupinu, která tráví u počítače i více jak 20 hodin týdně- 7 (tj.1/10)
69
Den v týdnu, který trávím na počítači
Skupiny ZŠ Vsetín-Luh
ZŠ Huslenky
počet
počet
%
%
Dívky počet
Chlapci %
počet
Pondělí 3 3,2 3 6,7 1 1,5 5 Úterý 2 2,1 6 13,3 2 3,1 6 Středa 9 9,5 2 4,4 6 9,5 5 Čtvrtek 4 4,2 0 0 2 3,1 2 Pátek 8 8,5 5 11,1 7 11.1 6 Víkend 49 52,1 24 53,3 33 52,3 40 Nepravidelně 18 19,1 5 11,1 12 19,0 11 Tabulka č.10 : Dny v týdnu, které respondenti tráví u PC (třídění podle školy a pohlaví)
16.7%
4.3%
% 6,6 8,0 6,6 2,6 8,0 53,3 14,6
5.8% 8.0% 2.9%
Pondělí Úterý Středa
9.4%
Čtvrtek Pátek Víkend Nepravidelně
52.9%
Graf č.8 : Dny v týdnu, které respondenti tráví u PC, situace v selém svém souboru
Byla zaznamenána očekávatelná odpověď ţáků z obou škol, ţe více jak ½ respondentů tráví u počítače nejvíce času o víkendu, kdy jsou celý den doma 73 (tj.52,9%). Tato situace je i při rozdělení dle respondentů a pohlaví obdobná(dívky 33, tj. ½, chlapci 40, tj. ½).
70
Skupiny
Počítačové hryběhem týdne
ZŠ Vsetín-Luh
ZŠ Huslenky
počet
počet
hraji
%
%
Méně než 2 hodiny 44 44,0 32 64,0 3-5 hodin 26 26,0 3 6,0 6-9 hodin 8 8,0 8 16,0 10-15 hodin 5 5,0 0 0,0 16-20 hodin 8 8,0 0 0,0 Více hodin 4 4,0 1 2,0 Tabulka č.11 : Data po kterou respondenti hrají během týdne pohlaví)
6%
Dívky počet
Chlapci %
počet
%
47 71,2 29 39,7 14 21,2 15 20,5 4 6,0 12 16,4 0 0,0 5 6,8 1 1,5 7 9,6 0 0,0 5 6,8 PC hry (třídění podle školy a
4%
3% 11%
Méně než 2 hodiny 3-5 hodin 6-9 hodin 55%
10-15 hodin 16-20 hodin
21%
Více hodin
Graf č.9 : Doba po kterou respondenti hrají během týdne PC hry, situace v celém souboru
Počítačové hry hrají děti méně neţ 2 hodiny týdně v počtu 76 (tj.54,6%) z celého souboru dotázaných. Rozdíl 20% můţeme pozorovat u hraní her po dobu 3-5 hodiny, kdy na ZŠ Vsetín-Luh označilo tuto moţnost 26 (tj.26%) ţáků a na ZŠ Huslenky 3 (tj. 6%) ţáci. Dle výzkumného šetření z tabulky 11 vyplývá, ţe dívky tráví hraním počítačových her podstatně méně času neţ chlapci, kteří hrají hry i více jak 2 hodiny týdně- 5 (tj. 6,8%).
71
Na internetu jsem týdně
Skupiny ZŠ Vsetín-Luh
ZŠ Huslenky
počet
počet
%
%
Dívky počet
Chlapci %
počet
%
Nepoužívám internet 0 0,0 3 6,0 1 1,5 2 2,7 Méně než hodinu 34 34,0 20 40,0 34 50,0 20 27,8 2-4 hodiny 39 39,0 11 22,0 22 32,3 28 38,9 5-8 hodin 13 13,0 6 12,0 9 13,2 10 13,9 9-12 hodin 5 5,0 2 4,0 2 2,9 5 6,9 13-20 hodin 5 5,0 0 0,0 0 0,0 5 6,9 Více hodin 1 1,0 1 2,0 0 0,0 2 2,7 Tabulka č.12 : Čas trávený respondenty na internetu během týdne (tříděíý podle školy a pohlaví)
5%
4%
1% 2% Nepoužívám internet
14% 38%
Méně než hodinu 2-4 hodiny 5-8 hodin 9-12 hodin 13-20 hodin Více hodin
36%
Graf č.10 : Čas trávený respondenty na internetu během týdne, situace v celém souboru
Z tabulky 12 je patrné, ţe ţáci ZŠ Huslenky tráví na internetu méně času neţ ţáci ZŠ Vsetín-Luh. Celkově nevíce dotázaných - 54 (tj. 36%) vyuţívá internet méně neţ hodinu týdně. 34 (tj.50%) dívek tráví na internetu týdně méně neţ jednu hodinu. Největší počet chlapců 28 (tj.38,9%) tráví na internetu 2-4 hodiny týdně.
72
Činnosti prováděné na internetu Hraji hry Poslouchám hudbu a sleduji videa Píšu si, nebo volám s kamarády Jsem na Facebooku, nebo jiné soc. Síti Píšu e-maily
Skupiny ZŠ Vsetín-Luh
ZŠ Huslenky
Dívky
Chlapci
počet
%
počet
%
počet
%
počet
%
55
55,0
22
44,0
31
41,3
46
61,3
40
40,0
19
38,0
30
40,0
29
38,6
33
33,0
13
26,0
21
28,0
25
33,3
35
35,0
11
22,0
19
25,3
27
36,0
9
9,0
7
14,0
10
13,3
6
8,0
Tabulka č.13 : Nejčastější činnosti, které respondenti provádějí na internetu (třídění podle školy a pohlaví) 10,6 % 51,3 %
44 %
Hraji hry Poslouchám hudbu a sleduji videa Píšu si, nebo volám s kamarády
39,3 %
44 %
Jsem na Facebooku, nebo jiné soc. Síti Píšu emaily
Graf č.11 : Nejčastější činnosti, které respondenti provádějí na internetu, situace v celém souboru Pozn. : Respondenti mohli odpovědět kladně na více otázek současně
Na internetu děti nejčastěji hrají hry- 77 (tj.51,3%). Z dotázaných také 66 (tj.44 %) zmínilo, ţe jsou na Facebooku nebo jiné sociální síti, coţ by dle pravidel mohlo pouze 15 dětí, které jsou starší 12 let. Je tedy zcela jasné, ţe dotazovaní porušují pravidla registrace při udávání věku. 46(tj.61,3%) chlapců oproti 31 (tj.41,3%) dívkám na internetu nejčastěji hrají hry.
73
Setkání s výhruţkami
Skupiny ZŠ Vsetín-Luh počet
%
ZŠ Huslenky počet
Dívky
%
počet
Chlapci %
počet
Ano 12 12,3 6 13,6 8 11,7 10 Ne 85 87,6 37 84,1 60 88,2 62 Tabulka č.14: Setkání respondentů s výhruţkami (třídění podle školy a pohlaví)
% 13,8 86,1
13%
ano ne
87%
Graf č.12 : Setkání respondentů s výhruţkami, situace v celém souboru
Kaţdý osmý ţák se jiţ setkal s výhruţkoou prostřednictvím SMS zprávy či internetu. Na ubouch školách se respondenti setkali s výhruţkami v podobném počtu ZŠ VsetínLuh – 12 (tj.12,3%) a ZŠ Huslenky v počtu 6 (tj.13,6%) z dotázaných.
Kontaktování cizí osobou
Skupiny ZŠ Vsetín-Luh počet
%
ZŠ Huslenky počet
%
Dívky počet
Chlapci %
počet
Ano 24 25,0 5 11,6 12 17,6 17 Ne 72 75,0 38 88,3 56 82,3 54 Tabulka č.15 : Kontak s cízí osobou přes internet (třídění podle školy a pohlaví)
74
% 23,9 76
21%
ano ne
79%
Graf č.13 : Kontak s cízí osobou přes internet, situace v celém souboru
29 (tj.20,9%) dětí bylo kontaktováno prostřednictvím internetu cizí osobou. Na ZŠ Huslenky Byli kontaktováni ţáci cizí osobou v počtu 5 (tj. 11,6%), oproti ţákům ze ZŠ Vsetín-Luh, kde bylo kontaktováno cizí osobou 24 (tj.25%) z dotázaných.
Cizí osobou byli kontaktování ve větším počtu chlapci- 17 (tj.23,9%) oproti dívkám- 12 (tj.17,6%).
Rodičovská kontrola
Skupiny ZŠ Vsetín-Luh počet
%
ZŠ Huslenky počet
%
Dívky počet
Chlapci %
počet
%
Ano 44 45,8 19 44,1 30 44,7 33 45,8 Ne 52 54,1 24 55,8 37 55,2 39 54,1 Tabulka č.16: Kontrola respondentů rodiči týkající se jejich činností na internetu (třídění podle školy a pohlaví)
75
45% ano 55%
ne
Graf č.14 : Kontrola respondentů rodiči týkající se jejich činností na internetu, situace v celém souboru
Výsledky jsou u této otázky vyrovnané. Převládající je však odpověď, ţe rodiče nekontrolují, co děti na internetu dělajív 76 (tj.54,7%) případech. Více rodičů dává svým dětem volnost a v 55% případech nekontrolují jejich činnost na internetu.
Skupiny Odpověď
ZŠ Vsetín-Luh počet
%
ZŠ Huslenky počet
%
Dívky počet
Chlapci %
počet
%
Ano 11 11,5 9 18,7 11 16,1 9 12,0 Ne 84 88,4 39 81,2 57 83,8 66 88,0 Tabulka č.17 : Zablokování určitých stránek na internetu rodiči respondentů (třídění podle školy a pohlaví)
76
14%
ano ne
86%
Graf č.15 : Zablokování určitých stránek na internetu rodiči respondentů, situace v celém souboru
V celém soubotu u 123 (tj.86%) dotázaných rodiče neblokují ţádné stránky. Více stránek blokují rodiče ţáků ZŠ Huslenky 9 (tj.18,7%). Většina dětí má tedy přístup na internetu ke všemu co je jen napadne. Většina rodičů tak dětem webové stránky neblokuje. Výsledky jsou téměř shodné i u rozdělení respondentů dle pohlaví - dívky 57 (tj.83,8%) a chlapci 66 (tj.88%)
Skupiny
Znalost internetového portálu
ZŠ Vsetín-Luh
ZŠ Huslenky
počet
počet
%
%
Dívky počet
Chlapci %
počet
Líbímseti 3 3,0 0 0,0 2 2,6 1 Facebook 70 70,0 29 58,0 40 53,3 59 Seznamka.cz 12 12,0 9 18,0 14 18,6 7 Hry.cz 57 57,0 30 60,0 36 48,0 51 Lidé.cz 12 12,0 5 10,0 11 14,6 6 Rajče 10 10,0 10 20,0 10 13,3 10 You Tube 90 90,0 43 86,0 62 82,6 71 Twitter 19 19,0 3 6,0 4 5,3 18 Badoo 2 2,6 1 1,3 2 2,6 1 Alík 17 17,0 10 20,0 15 20,0 12 Tabulka č.18: Znalost uvedených stránek respondenty (třídění podle školy a pohlaví)
77
% 1,3 78,6 9,3 68,0 8,0 13,3 94,6 24,0 1,3 16,0
14,6 %
2 % 18 %
2%
Líbímseti 66 %
Facebook Seznamka.cz Hry.cz Lidé.cz 14 %
88,6 %
Rajče You Tube Twitter
58 % 13,3 %
Badoo Alík
11,3 %
Graf č.16 : Znalost uvedených stránek respondenty, situace v celém souboru Pozn. : Respondenti mohli odpovědět kladně na více otázek současně
Mezi nejznámější stránky patří You Tube - oznámilo 133 (tj.88,6%) respondentů. Alarmující jsou však výsledky u stránek jako Facebook, kterou zná 99 (tj.66%) respondentů a Seznamka.cz, kterou zná 21 (tj.14%) respondent., Na těchto stránkách musí být uţivatelé starší 12 let u Facebooku a 15 let na registraci na www.seznamka.cz. Nejznámější webovou stránkou jak u chlapců- 71 (tj.94,6%), tak u dívek- 62 (tj.82,6%) je portál You Tube.
78
Skupiny
Identita ZŠ Vsetín-Luh
na internetu
počet
%
ZŠ Huslenky počet
%
Dívky počet
Chlapci %
počet
%
jméno 36 36,0 13 31,7 23 36,5 26 38,2 přezdívka 48 48,0 23 56,1 33 52,4 38 55,9 obojí 6 6,0 5 12,2 7 11,1 4 5,9 Tabulka č.19: Uvádění pravé identifikace nebo přezdívky na internetu (třídění podle školy a pohlaví)
8% 37,4% jméno přezdívku obojí 54,2%
Graf č.17 : Uvádění pravé identifikace nebo přezdívky na internetu, situace v celém souboru
Své pravé jméno uvádí na internetu 49 (tj.37,4%) dotázaných. Přezdívku uvádí 71(tj. 54,2%) respondentů Respondenti z obou sledovaných skupin uvádí ve větším počtu, ţe na internetu pouţívají přezdívku.
79
Skupiny
Vadí rodičům kdyţ jsi na
ZŠ Vsetín-Luh
internetu?
počet
%
ZŠ Huslenky počet
%
Dívky počet
Chlapci %
počet
%
Vadí 50 50,5 23 52,3 38 57,6 35 48,6 Nevadí 44 44,4 21 47,7 28 42,4 37 51,3 Tabulka č.20 : Postoj rodičů k trávení volného času respondentů na internetu (třídění podle školy a pohlaví)
47% ano 53%
ne
Graf č.18 : Postoj rodičů k trávení volného času respondentů na internetu, situace v celém souboru
Lze pozorovat, ţe u této otázky jsou výsledky téměř shodné, a to jak u respondentů na vesnické škole, tak i u respondentů z městské školy. 73 (tj 52,9%) z dotázaných uvedlo, ţe rodičům vadí, kdyţ tráví svůj volný čas na internetu. Rodiče chlapců 35 (tj.48,6%) jsou více benevolentnější k uţívání internetu, oproti rodičům dívek kdy 38 (tj.57,6%) z respondentů uvedlo, ţe rodičům vadí, kdyţ tráví svůj volný čas na internetu.
80
Skupiny Obíţe při uţívání PC
ZŠ Vsetín-Luh
ZŠ Huslenky
počet
počet
%
%
Dívky počet
Chlapci %
počet
%
nic 51 51,0 20 40,0 23 30,6 48 64,0 hlava 18 18,0 14 28,0 19 25,3 13 17,3 ruka 11 11,0 2 4,0 8 10,6 5 6,6 záda 21 21,0 7 14,0 23 30,6 5 6,6 oči 24 24,0 18 18,0 27 36,0 15 20,0 Tabulka č.21: Zdravotní obtíţe respondentů uţívajících PC (třídění podle školy a pohlaví
28 % 47,3 %
nic hlava ruka
18,6 %
záda oči 8,6 % 21,3 %
Graf č.19: Zdravotní obtíţe respondentů uţívajících PC, situace v celém soubotu Pozn. : Respondenti mohli odpovědět kladně na více otázek současně
Většina dotázaných - 71 (tj. 47,3%) uvádí, ţe je při práci s PC nic nikdy nebolelo. U 42 (tj.28%) z nich se vykytla bolest očí, kterou způsobuje vysoušení oka při méně častém mrkání při sledování monitoru. Většina z chlapců - 48 (tj.64%) uvedli, ţe je z počítače nikdy nic nebolelo. U dívek se u 27 (tj. 36%) dotázaných vyskytla bolest očí.
81
5.3 Analýza hypotéz
Legenda k použitým symbolům
p>0,05, není statisticky významné = NS;
p<0,05 (0,01
p<0,01 (0,001
p<0,001, hladina významnosti = 0,1% .
Vytyčené pracovní hypotézy
H1
Ţáci ZŠ Vsetín-Luh budou navštěvovat více zájmových krouţků neţ ţáci ZŠ Huslenky.
H2
Ţáci ZŠ Vsetín-Luh budou vyuţívat Facebook ve větším počtu neţ ţáci ZŠ Huslenky.
H3
Chlapci budou trávit týdně na počítači více času hraním počítačových her neţ dívky.
H4 Na ZŠ Huslenky bude více ţáků nepouţívajících internet oproti ţákům na ZŠ Vsetín-Luh. Data kategoriální povahy byla analyzována a zpracována pomocí programu Epi-Info, verze 6.03cz, a chí-kvadrát testu (x2) a jeho modifikací dle Fiskera. DEAN, A. G. Et al., Epi Info, Version 6: A word processing, database and
statistik
programe for epidemiology on microcomputers. Atlanta: CDC, 1994. Srovnání podle skupin: u hypotézy 1 bylo provedeno porovnání výsledků u skupin ZŠ Vsetín-Luh – ZŠ Huslenky ( tedy dle typu školy), u hypotézy 2 porovnání skupin ZŠ Vsetín-Luh – ZŠ Huslenky ( tedy dle typu školy), u hypotézy 3 porovnání mezi skupinami dívky – chlapci ( tedy dle pohlaví), u hypotézy 4 porovnání skupin ZŠ Vsetín-Luh – ZŠ Huslenky ( tedy dle typu školy). U kaţdého srovnání skupin byla 82
vypočítána hladina významnosti označená (p) a přibyly další údaje (x2) = výsledek chíkvadrát testu.
H1 Studenti z městské školy ZŠ Vsetín-Luh budou navštěvovat více zájmových krouţků jako ţáci ZŠ Huslenky Hypotéza má souvislost s otázkou číslo 4 z dotazníkového šetření. Otázka číslo 4: Kolik zájmových krouţků navštěvuješ?
Zájmových krouţků navštěvuji Ţádný Více
Skupina ZŠ Vsetín-Luh počet % 22 22,0 78 78,0
ZŠ Huslenky počet % 1 2,0 49 98,0
Tabulka č.22 : Návštěvnost zájmových krouţků dle škol
Do tohoto hodnocení byli vybráni respondenti dle škol. Výpočet byl zpracován pomocí kombinačního čtverce pro x2 tvaru 2x2 a byly porovnány školy ZŠ Vsetín-Luh a ZŠ Huslenky. x2 = 10,27 a p = 0, 00135 . Byl zaznamenán statistický rozdíl na hladině 1% . Na ZŠ Huslenky navštěvuje více zájmových krouţků 89% z dotázaných respondentů, kdeţto na ZŠ Vsetín-Luh pouze 78% ţáků. Hypotéza byla falzifikovaná.
120 98%
100 78%
80
ZŠ Vsetín-Luh
60
ZŠ Huslenky
40 22% 20 2% 0 Žádný kroužek
Více kroužků
Graf č.20: Návštěvnost krouţků dle škol 83
H2 Ţáci ZŠ Vsetín-Luh budou vyuţívat Facebook ve větším počtu neţ ţáci ZŠ Huslenky
Hypotéza má souvislost s otázkou číslo 12 z dotazníkového šetření. Otázka číslo 12: Co děláš na internetu nejčastěji? Skupina ZŠ Vsetín-Luh ZŠ Huslenky počet % počet % 35 22 35 11
Vyuţívání sociálních sítí Jsem na Facebooku, nebo jiné soc. síti Jiné aktivity
65
65
39
78
Tabulka č.23 : Uţívání sociálních sítí dle škol Pozn. : Respondenti mohli odpovědět kladně na více otázek současně
Do tohoto hodnocení byli vybráni respondenti dle škol. Výpočet byl zpracován pomocí kombinačního čtverce pro x2 tvaru 2x2 a byly porovnány školy ZŠ Vsetín-Luh a ZŠ Huslenky. x2 = 2,65 a p = 0,104. Mezi sledovanými skupinami nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl. Statisticky významný rozdíl mezi školami nebyl potvrzen. Hypotéza byla falzifikována. 90 78%
80 65%
70 60 50 40 30
ZŠ Vsetín-Luh 35%
ZŠ Huslenky 22%
20 10 0 Využívám sociální sítě
Jiné aktivity
Graf č.21: Vyuţívání sociálních sítí dle škol
84
H3 Chlapci budou trávit na počítači více času jako dívky hraním počítačových her Hypotéza má souvislost s otázkou číslo 10 z dotazníkového šetření. Otázka číslo 10: Kolik času týdně trávíš hraním počítačových her?
Skupina
Během týdne hraji počítačové hry přibliţně
dívky
chlapci
počet
%
počet
%
0-5 hodin
61
92,4
44
60,2
6 a více hodin
5
7,6
29
39,8
Tabulka č.24 : Čas trávený hraním počítačových her dle pohlaví
Do tohoto hodnocení byli vybráni respondenti dle pohlaví. Výpočet byl zpracován pomocí kombinačního čtverce pro x2 tvaru 2x2 a byly porovnány dle pohlaví dívky/chlapci. x2 = 19,39 a p = 0,0000107. Byl zaznamenán statistický rozdíl na hladině 1% . Statisticky významný rozdíl mezi pohlavími byl potvrzen. Chlapci tráví hraním her více času jako dívky. Hypotéza byla verifikována. 100
6%
90 80 70
16,4%
60 dívky
50
6,8%
40 30 20 0%
10 0 0-5 hodin
6 a více hodin
Graf č.22: Hraní počítačových her dle pohlaví
85
chlapci
H4 Na ZŠ Huslenky bude více ţáků nepouţívajících internet oproti ţákům na ZŠ Vsetín-Luh Hypotéza má souvislost s otázkou číslo 11 z dotazníkového šetření. Otázka číslo 11: Kolik času týdně trávíš na internetu?
Skupiny ZŠ Luh Vsetín
Na internetu jsem
počet
ZŠ Huslenky %
Nepoužívám internet 0 0 Užívám internet 97 97 Tabulka č.25: Vyuţívání sluţeb internetu, rozdělení dle škol
počet
%
3 43
6 86
Do tohoto hodnocení byli vybráni respondenti dle škol. Výpočet byl zpracován pomocí kombinačního čtverce pro x2 tvaru 2x2 a byly porovnány školy ZŠ Vsetín-Luh a ZŠ Huslenky. x2 = 6,46 a p = 0,0318. Byl zaznamenán statistický rozdíl na hladině 5 %.
Statisticky významný rozdíl mezi školami byl potvrzen. Na ZŠ Huslenky nepouţívá internet 6% z dotázaných respondentů, kdeţto na ZŠ Huslenky z dotázaných pouţívají internet všichni. Hypotéza byla verifikována.
120 97%
100
86%
80 ZŠ Luh Vsetín
60
ZŠ Huslenky
40 20 0%
6%
0 Nepoužívá internet
Užívám internet
Graf č.23: Vyuţívání sluţeb internetu dle škol
86
Hypotéza
Hladina významnosti rozdílů
Hypotéza č. 1
p = 0, 00135
Významný 1% HV
Hypotéza č. 2
p = 0,104
Není statisticky významný
Hypotéza č. 3
p = 0,0000107
Významný 0,1 % HV
Hypotéza č. 4
p = 0,0318
Významný 5 % HV
Tabulka č.26: Shrnutí analýzy hypotéz
87
6
DISKUZE
Při zpracování diplomové práce jsem prostudovala řadu materiálů, které se týkají dětí a internetu. Mohu říci, ţe jsem do této problematiky nahlédla mnohem hlouběji, neţ jsem si dokázala jen představit a dozvěděla se mnoho dalších přínosných informací nejen pro vlastní zpracování diplomové práce. Dle mého názoru se problematice děti a internet věnuje stále méně pozornosti v porovnáním s nebezpečím na internetu, které na děti můţe číhat. Internet je fenomén pro mladou generaci, ale starší lidé nemají zkušenosti či ani představu, jak mocný můţe být, a proto jeho vliv mohou podceňovat. Mnoho rodičů, jak vyplynulo i z uvedeného výzkumu, aktivity svých dětí na internetu nesleduje. A jak samozřejmě víme, děti jsou zvídavé a vše musí vyzkoušet, coţ je v jejich věku zcela normální. Díky níczké hladině omezení můţe dojít někdy i k nečekaným situacím, hlavně pro rodiče, kdy jim dítě např. provede nechtěný nákup na internetu atd. Je tedy velmi důleţité zaměřit se na rodiče a vysvětlit jim, jak chránit své dítě před nebezpečím na internetu. Pokud rodič bude mít větší přehled o počítačích a bude vţdy krok napřed před vlastním dítětem nemusí se ničeho bát. V dnešní době je mnoho dostupných programů, které slouţí k bezpečnosti, tak proč je nevyuţít. Stačí jen vědět, jak. Bezpečností na internetu je důleţité se také zabývat ve školách. Je důleţité dát dětem aspoň minimální základy o bezpečnosti a přiblíţit jim situace, které se mohou stát, pokud nebudou dodrţovat bezpečné chování na internetu. Je důleţiáté jim ukázat cestu, jak a kde hledat informace a k jakým účelům nejlépe vyuţít internet. Bohuţel však výuka ICT je na základních školách aţ od šesté třídy, coţ je dle mého názoru jiţ velmi pozdě.
Celkově je vyuţívání ICT na našich školách velmi malé přitom pro mnoho
ţáků velmi přitaţlivé . Ovšem, není to samotné učivo, ale především pouţité metody a formy práce s těmito technologiemi, které děti přitahují více, neţli tradiční a běţný přístup. Činnostní a interaktivní charakter práce s technologiemi je přitaţlivější neţli výklad učitele. To vše je pro zvídavé děti lákavé. Bohuţel však na našich školách tyto 88
technologie ještě nejsou zcela vyuţity. ČŠI ve školním roce 2010/11 zjistila, ţe na základních školách nebylo ICT vůbec vyuţito v 78,7 % navštívených hodin, pouze ve 4,5 % byla zaznamenána přímá práce všech dětí s ICT. Za tuto neutěšenou situaci můţe také nedostatečné vybavení škol. Tyto nové technologie jsou velmi finančně náročné na pořízení a není mnohým školám dostupný, přitom tyto technologie je moţné vyuţít ve všech předmětech. Dalším velkým problémem jsou pedagogové, kteří neví jak s těmito technologiemi pracovat. Proto se předpokládá, ţe z nástupem nové generace pedagogů se bude pouţívání ICT na základních školách rozšiřovat. V budoucnu by se mělo školství zaměřit právě na nákup nových ICT prostředků, které by umoţnily velký posun ve výuce. Děti by tak měly jednoduší přístup k informacím a i škola by se pro ně stala více zábavnější. Existuje mnoho výukových programů, které usnadní jak práci pedagoga, tak práci studentům.
89
Závěr
Výzkumné šetření si kladlo za cíl zmapovat, jak děti tráví svůj volný čas a zda jsou seznámeny s moţným nebezpečím, které na ně můţe číhat na internetu. Autorka zvolila kvantitativní výzkum, a to techniku dotazníku. Byli ostoveni ţáci ZŠ Vsetín-Luh a ţáky ZŠ Huslenky ve věku od 8 do 12let. Získaná data z dotazníků byla statisticky analyzována a hodnocení zaznamenána do tabulek a grafů doplněných slovním komentářem. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 150 ţáků – ZŠ Vsetín-Luh 100 ţáků a ZŠ Huslenky 50 ţáků z toho z toho 75 dívek (50%) a 75 chlapců (50%). Bylo zaznamenáno velké mnoţství dětí, které tráví svůj volný čas na počítači (více neţ polovina z dotázaných). Za varující lze povaţovat také výsledek, kdy 1/3 z oslovených sportuje týdně méně neţ 3 hodiny. Lze tedy předpokládat, ţe tito respondenti sportují pouze ve škole v hodinách tělesné výuky. Za velmi alarmující lze povaţovat i výsledek, kdy 1/3 z dotázaných uvádí, ţe svůj volný čas na internetu tráví na Facebooku či jiné sociální síti, kde musí být uţivatelem potvrzeno, ţe je starší 12 let, coţ z výzkumu vyplývá, ţe starších dvanácti let je pouze 10% dotázaných. Znamená to, ţe děti na internetu vědomě lţou, aby získaly přístup ke stránkám, které pro ně nejsou věkově určené! Velmi pozitivní se však jeví, ţe děti chtějí trávit více času se svými kamarády venku, coţ v dotazníkovém šetření uvedlo 68% z dotázaných. Nejméně dotázaných by však chtělo ve svém volnu sledovat TV/DVD. Většina z dotázaných má v domově přístup k počítači 74%, a tento počítač také vyuţívají jak k hraní her, tak k brouzdání po internetu. Rodiče však tento počítač nejsou schopni náleţitě zabezpečit. Z dotazníkového šetření vyplývá, ţe 86% z dotázaných má zcela volný přístup ke všemu co internet nabízí, jelikoţ rodiče nezablokovaly ţádné problematické internetové stránky.
Rodičům stále nedochází, jak jsou jejich děti
ohroţeny a kontrolují jejich aktivity pouze ve 45,3%, coţ není ani polovina rodičů. Respondenti udávají, ţe rodičům vadí, ţe svůj volný čas tráví na internetu 52,9%, ale i
90
tak nechávají své děti stále zadávat jejich
pravá jména
37,4% z dotázaných na
Facebook, či jinou sociální síť. U hypotézy číslo 1 se nepotvrdilo, ţe ţáci ZŠ Vsetín-Luh budou navštěvovat více zájmových krouţků 19% neţ ţáci ZŠ Huslenky 60%. Hypotéza č.2 ţe ţáci ZŠ Vsetín-Luh budou vyuţívat Facebook ve větším počtu jako ţáci ZŠ Huslenky dopadla téměř totoţně ,kdy ţáci ZŠ Vsetín-Luh vyuţívají Facebook v počtu 35% a ţáci ZŠ Huslenky v počtu 22%. U hypotézy č.3 bylo zcela očekávané, ţe chlapci budou trávit týdně na počítači více času hraním počítačových her jako dívky. V poslední hypotéze jsme se dozvěděli, ţe na ZŠ Vsetín-Luh nebyl nikdo z dotázaných, kdo by nepouţíval internet a na ZŠ Huslenky bylo 6% z dotázaných, kteří nepouţívají internet.
91
Resumé Předloţená diplomová práce se zabývá závaţnou problematikou dětí a internetu. Práce je zaměřena na nebezpečí, které můţe dětem hrozit na internetu, a na moţnosti jak se tohoto nebezpečí vyvarovat. V teoretické části je stručně popsána historie internetu, velmi oblíbené sociální sítě, zdravotní rizika spojená s uţíváním internetu. Ve výzkumné části jsou zpracována data získaná pomocí anonymního dotazníkového šetření . Sběr dat byl proveden v lednu 2013. Výzkum byl proveden na ZŠ Vsetín-Luh a ZŠ Huslenky. Zpracováno bylo celkem 150 dotazníků ze dvou škol.
Summary This diploma thesis deals with the serious issue of children and the Internet. The work is focused on the dangers threatening the children on the Internet, and how to avoid this danger. In the theoretical section briefly describes the history of the Internet, a very popular social network, the health risks associated with the use of the Internet. The research part is processed data obtained using an anonymous questionnaire. Data collection was carried out in January 2013. The research was conducted at primary schools and primary schools Vsetín-Luh and Huslenky. Processed a total of 150 questionnaires from two schools.
92
Seznam obrázků, tabulek a grafů Obr. 1: Vrstvy TCP/IP zajišťující přenos mezi dvěma hostiteli prostřednictvím 2 routerů ... 7 Obr. 2: Síť – vzájemné propojení zařízení pomocí internetu po celém světě ........................ 8 Obr.3: Ergonomické parametry pracoviště s počítačem ...................................................... 49 Obr.4: Ergonomické parametry pracoviště s počítačem ...................................................... 50 Obr.5: Drţák LCD displeje a výškové nastavení stolu ........................................................ 52
Tabulka č. 1: Slovníček pojmů a zkratek pouţitých v textu diplomové práce ……..…….. 6 Tabulka č. 2: Doporučené hodnoty pro úpravu pracoviště …………………………….... 47 Tabulka č. 3: Věk respondentů (třídění podle školy a pohlaví) ………………………..... 62 Tabulka č. 4: Čas trávený sportem během týdne (třídění podle školy a pohlaví) …...…... 63 Tabulka č. 5: Počet navštěvovaných zájmových krouţků (třídění podle školy a pohlaví) . 64 Tabulka č. 6: Činnosti, jimiţ resp. tráví svůj volný čas (třídění podle školy a pohlaví) ..
65
Tabulka č. 7: Jak by resp. trávili svůj volný čas, kdyby si mohli vybrat ….…………..…
66
Tabulka č. 8: Technické zařízení, na kterém hrají respondenti doma hry …….……..….. 66 Tabulka č. 9: Mnoţství času, který resp. tráví u PC týdně (třídění podle školy a pohlaví) . 68 Tabulka č. 10: Dny v týdnu, které respondenti tráví u PC (třídění podle školy a pohlaví) . 69 Tabulka č. 11: Data po kterou respondenti hrají během týdne PC hry ………………..… 70 Tabulka č. 12: Čas trávený resp. na internetu během týdne (tříděíý podle školy a pohlaví) Tabulka č. 13: Nejčastější činnosti, které respondenti provádějí na internetu
71
………..…. 72
Tabulka č. 14: Setkání respondentů s výhruţkami (třídění podle školy a pohlaví) …….... 73 Tabulka č. 15: Kontak s cízí osobou přes internet (třídění podle školy a pohlaví) ……..... 73
93
Tabulka č. 16: Kontrola respondentů rodiči týkající se jejich činností na internetu
…....... 74
Tabulka č. 17: Zablokování určitých stránek na internetu rodiči respondentů …. ………... 75 Tabulka č. 18: Znalost uvedených stránek respondenty (třídění podle školy a pohlaví) ….. 76 Tabulka č. 19: Uvádění pravé identifikace nebo přezdívky na internetu ………………..... 78 Tabulka č. 20: Postoj rodičů k trávení volného času respondentů na internetu ……..….… 79 Tabulka č. 21: Zdravotní obtíţe respondentů uţívajících PC (třídění podle školy a pohlaví). 80 Tabulka č. 22: Návštěvnost zájmových krouţků dle škol …………. …………………...... 82 Tabulka č. 23: Uţívání sociálních sítí dle škol
………………………….……………..…. 83
Tabulka č. 24: Čas trávený hraním počítačových her dle pohlaví ………….………….…. 84 Tabulka č. 25: Vyuţívání sluţeb internetu, rozdělení dle škol ……………….…….….….. 85 Tabulka č. 26: Tabulka č.26: Shrnutí analýzy hypotéz ……….. ……………….….….…... 86
Graf č.1 : Věková struktura respondentů v celém sledovaném souboru …………………..
62
Graf č. 2: Čas trávený sportem během týdne, situace v celém souboru …………………… 63 Graf č. 3: Počet navštěvovaných zájmových krouţků, situace v celém souboru ………… 64 Graf č. 4: Trávení volného času v celém svém souboru
………..………………….……… 65
Graf č. 5: Jak by respondenti trávili svůj volný čas, kdyby si mohli vybrat
……….……... 66
Graf č. 6: Technické zařízení, na kterém resp. hrají doma hry, situace v celém souboru … 67 Graf č. 7: Mnoţství času, který respondenti tráví u PC týdně, situace v celém souboru
…. 68
Graf č. 8: Dny v týdnu, které respondenti tráví u PC, situace v selém svém souboru …..… 69 Graf č. 9: Doba po kterou respondenti hrají během týdne PC hry, situace v celém souboru
70
Graf č. 10: Čas trávený respondenty na internetu během týdne, situace v celém souboru
71
Graf č. 11: Nejčastější činnosti, které resp. provádějí na internetu, situace v celém souboru
72
94
Graf č. 12: Setkání respondentů s výhruţkami, situace v celém souboru …………………. 73 Graf č. 13: Kontak s cízí osobou přes internet, situace v celém souboru ……………..…... 74 Graf č. 14: Kontrola resp. rodiči týkající se jejich činností na int., situace v celém souboru
75
Graf č. 15: Zablokování určitých stránek na internetu rodiči resp., situace v celém souboru
76
Graf č. 16: Znalost uvedených stránek respondenty, situace v celém souboru ….………... 77 Graf č. 17: Uvádění pravé identifikace nebo přezdívky na int., situace v celém souboru .. 78 Graf č. 18: Postoj rodičů k trávení volného času resp. na internetu, situace v celém souboru 79 Graf č. 19: Zdravotní obtíţe respondentů uţívajících PC, situace v celém souboru … ……. 80 Graf č. 20: Návštěvnost krouţků dle školy ………….. ……………………………………
82
Graf č. 21: Vyuţívání sociálních sítí dle škol ……………………………………………… 83 Graf č. 22: Hraní počítačových her dle pohlaví ……….. ………………………………….
84
Graf č. 23: Vyuţívání sluţeb internetu dle škol …………………………………………… 85
95
Použitá literatua a internetové zdroje Literatura 1.
BAJEROVÁ, Markéta. Minimalizace šikany: praktické rady pro rodiče. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 147 s. ISBN 978-80-7367-611-7
2.
CSÉMY, L., a kol. Ţivotní styl a zdraví českých školáků. 1.vyd.Praha: Psychiatrické centrum, 2005. 152 s. ISBN 80-7178-515-6.
3.
ECKERTOVÁ, Lenka, DOČEKAL, Daniel. Bezpečnost dětí na internetu: rádce zodpovědného rodiče. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2013, 224 s. ISBN 978-80251-3804-5.
4.
GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu.1.vyd.Brno: Paido, 2000. 207 s. ISBN 80-85931-79-6.
5.
GILBERTOVÁ, Sylva, MATOUŠEK, Oldřich. Ergonomie:optimalizace lidské činnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. 239 s. ISBN 80-247-0226-6.
6.
HLADKÝ, Aleš. Škodí počítač našemu zdraví?. 1.vyd. Praha: CODEX Bohemia, 1995, 103 s. ISBN 80-901-6838-8.
7. CHRÁSKA, M. Úvod do výzkumu v pedagogice. Olomouc : Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1367-1. 8.
KOLEKTIV AUTORŮ. Kyberšikana a její prevence – příručka pro učitele.
1.
vyd.. PPP Plzeň; © 2009. ISNB 978-80-86961-78-1. 9.
KOPECKÝ, Kamil: Moderní trendy v elektronické komunikaci. 1. vyd. Olomouc: Hanex, 2007. 98 s. ISBN 978-80-85783-78-0.
10. KOPECKÝ, Kamil. Stalking a kyberstalking: Nebezpečné pronásledování. Olomouc: NET UNIVERSITY s.r.o., 2010. ISBN 9788025477373. 11. KOVANIC, Jan. Nebojte se Internetu, aneb Internetem i bez počítače. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. 114 s. ISBN 80-7226-399-4. 12. KRAHULOVÁ, Jaroslava. Negativní a pozitivní působení informačních technologií na mládeţ. Brno, 2010. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce: doc. Ing. Jiří Strach, CSc. 13. KÜHNELOVÁ, Jiřina. Nebezpečnost a zneuţívání informačních a komunikačních technologií u dětí a mládeţe. Brno, 2011. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce: MUDr. Petr Kachlík, Ph.D.
96
14. MEZRICH, Ben. Miliardáři z Facebooku: jak vznikl Facebook : příběh o sexu, penězích, genialitě a zradě. Vyd. 1. Překlad Martina Weberová. Brno: Computer Press, 2010, 256 s. ISBN 978-80-251-2823-7. 15. MICHALÍK, P.; ROUB, Z.; VRBÍK, V. Zpracování diplomové a bakalářské práce na počítači. Plzeň : Západočeská univerzita, 2002. ISBN 80-7082-921-4. 16. NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. 1. vyd. Praha:, Portál 2001.157 s. ISBN 80-7178-515-6. 17. NEŠPOR, K. a kol. Jak předcházet problémům s návykovými látkami na základních a středních školách. Praha: Sportpropag, 1996. 156 s.ISBN - . 18. NEŠPOR, K. Slovník prevence problémů působených návykovými látkami. 3. rozš. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 1999. 54 s. ISBN 80-7071- 123-X. 19. NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. 1. vyd. Praha:, Portál 2001.157 s. ISBN 80-7178-515-6. 20. NEŠPOR, K., a kol. Jak zůstat fit a předejít závislostem. 1. vyd., Praha: Portál, 1999. 120 s. ISBN 80-7178 -299-8. 21. NEŠPOR, K. Středoškoláci o drogách, alkoholu, kouření a lepších věcech. 1.vyd. Praha: Portál, 1995. 128 s. ISBN 80-7178-086-3. 22. NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost. 1.vyd. Praha: Portál, 2000. 152 s. ISBN 80-7178-432-X. 23. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 2.vyd. Praha: Portál, 2002. 481 s. ISBN 80-7178-631-4. 24. PRŮCHA, J. Pedagogický výzkum : Uvedení do teorie a praxe. Praha : Karolinum, 1995. ISBN 80-7184-132-3 25. Rodinný balíček o internetové bezpečnosti: krocení webu. Brussels: InSafe, 2008, 2 sv. ISBN 978-90-78209-57-7. 26. ROGERS, Vanessa. Kyberšikana: pracovní materiály pro učitele a ţáky i studenty. Vyd. 1. Překlad Ondřej Vágner. Praha: Portál, 2011, 97 s. ISBN 978-807-3679-842. 27. ROUBAL, Pavel. Informatika a výpočetní technika pro střední školy: praktická učebnice. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 112 s. ISBN 978-80-251-3227-2. 28. Šikana jako etický, psychologický a pedagogický problém: sborník příspěvků z konference : Praha, 19. března 2009. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2009, 270 s. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-7399-857-8. 29. ŠMAHEL, David. Dospívající v prostředí internetu - reálná a virtuální identita. 1. vyd. Brno:Barrister&Principal, 2002. s.260-271. ISBN 80-86598-36-5. 97
30. ŠPINAR, David. Tvoříme přístupné webové stránky: připraveno s ohledem na novelu Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2004, 360 s. ISBN 80-868-1511-0. 31. VANÍČKOVÁ, Eva. Interpersonální násilí na dětech. Vyd. 1. Praha: Úřad vlády ČR, 2009, 37 s. ISBN 978-807-4400-018. 32. VÁVROVÁ, Hana, MIKAN, Pavel, ČERMÁKOVÁ, Dana. Sluţby Internetu: učební text pro předmět U052. Vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2007, 54 s. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-7399-155-5. 33. ZEMANOVÁ Petra, RUČKOVÁ Zuzana a kol.. Jak si zachovat zdraví u počítače. 1. vyd. Praha : Computer Press, 2001. 114 s. ISBN 80-7226-546-6.
Internetové zdroje 1.
ABZ.cz. slovník cizích slov. [online]. Happy-slapping. Kyberprostor. web © 20052006 [cit. 2012-11-3]. Definici formuloval a pouţil uţivatel na stránkách: prof. PhDr. Rudolf Kohoutek, CSc. Dostupné na World Wide Web:< http://slovnikcizich-slov.abz.cz/web. php/slovo/ happy-slapping-angl> a
.
2. BALANSKAT, Anja. ICT na školách: trendy, inovace a problémy ve školním roce 2006 – 2007, [online]. Publikováno dne:19. 09. 2008. [cit. 2013-1-8]. Dostupné na World Wide Web: . 3. Bezpečný internet: Začínající uţivatel, Pokročilý uţivatel, Rodiče, Děti, Školy. [online]. [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://www.bezpecnyinternet.cz/ 4. BLÁBOLIK, Roman. Kompenzační pomůcky pro tělesně postiţené. [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.blabik.cz/ 5. BOLESTIZAD.CZ. Správně sedět je základ, Příčina bolesti zad. [online]. [cit. 201201-12]. Dostupné z: http://www.bolestizad.info/bolesti-zad.html 6. Crystallin, blog.cz [online]. Negativní dopady informačních technologií na psychiku člověka. Vloţeno 9. května 2010.[cit. 2012-11-05]. Dostupné na World Wide Web: . 7. Česká a slovenská Psychiatrie. Závislostní chování na internetu a jeho léčba. ProLékaře.cz [online]. 2008-2011, Aktualizace: 27.10.2011. [cit. 2012-11-2], ISSN 1803-6597. Dostupné na World Wide Web: .
98
8. Česko-Slovenská filmová databáze. [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/ 9. ČSÚ. Informační společnost v číslech 2011. [online]. [cit. 2013-01-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/9705-11 10. DAVIDOVÁ, Viola - MAREŠOVÁ, Stanislava. Nebezpečné jevy na síti. Projekt v rámci školní prevence ţáků II. stupně “Bezpečně na síti“. [online], 2011. [cit. 201111-30]. Dostupné na World Wide Web: . 11. DEAN, A. G. Et al., Epi Info, Version 6: A word processing, database and programe for epidemiology on microcomputers. Atlanta: CDC, 1994.
statistik
12. DOČEKAL, Daniel. Google +. [online]. [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/autori/daniel-docekal/ 13. DŢUBÁK, Josef. HOAX.cz - Co je to hoax? Hoax-Phishing. [online]. 2000-2011. [cit. 2011-12-1]. Dostupné na World Wide Web: . 14. E-bezpečí – Happy slapping. Nebezpečné komunikační praktiky. [online]. c2008 [cit. 2012-11-15]. Dostupné na World Wide Web: . 15. E-bezpeci. [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné na World Wide Web: http://www.e-bezpeci.cz/ 16. E-nebezpečí. [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné na World Wide Web: : http://www.e-nebezpeci.cz/ 17.
Ergonomické ţidle. http://www.ergonomicke-
[online]. zidle.cz/
[cit.
2013-04-01].
Dostupné
z:
18. FROZEN, M. Závislost na hraní počítačových her. [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.zing.cz/novinky/8984/hrani-je-dalsi-velkou-oblastizavislosti-varuje-charita 19. GAMBERINI, R. Sociální sítě. [online]. [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/socialni-site-nejsou-jen-facebook-podivejte-se-i-na-ty-ceskep4e-/sw_internet.aspx?c=A091017_234210_tec_reportaze_vse 20. GOGELA, Robert. ICT SECURITY – nezávislý odborný on-line magazín. [online]. c2010 [cit. 2011-11-10]. Dostupné na World Wide Web: . 21.
HANDL, Jan. Twitter. [online]. http://www.tyinternety.cz/author/jan-handl/
99
[cit.
2013-03-01].
Dostupné
z:
22. HELPNET.CZ. Osoby s mentálním postiţením. [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.helpnet.cz/ 23. Hoax,: Nejrozšířenější hoaxy, Aktuální informace. [online]. [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: http://www.hoax.cz/cze/ 24. HUŇKA, Jan. Právní aspekty Internetu [online]. c2011. [cit. 2011-12-06]. Dostupné na World Wide Web: . 25. INTENA.CZ. Dětská nastavitelná ţidle. [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.intena.cz/ 26. Jak do školy. Závislost na počítačových technologiích – netolismus. Počítačová prevence.[online]. Kolektiv autorů. c2011 [cit. 2011-12-04]. Dostupné na World Wide Web: . 27. KOPECKÝ, Kamil. Nebezpečné komunikační praktiky spojené s vyuţíváním ICT [online]. [cit. 2011-10-15]. Dostupné na World Wide Web: . 28. KOHOUTEK, Rudolf. K teorii a praxi redukování agresivity a šikanování. [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://rudolfkohoutek.blog.cz/1108 29. KOUCUN, Jan. Negativa vstupu ICT do vzdělávání [online]. c2010 [cit. 2011-0920]. Dostupné na World Wide Web: . 30. KOUCUN, Jan. Alternativní komunikace jako prostředek vzdělávání. [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2518 31. KRÁL, Jaroslav. Počítače a zdraví. [online]. [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://www.ics.muni.cz/bulletin/articles/413.html 32. KUBEŠ, Radek. Ohlídejte děti před nástrahami internetu pomocí šikovných programů. [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/ohlidejtedeti-pred-nastrahami-internetu-pomoci-sikovnych-programu-1gh/software.aspx?c=A111014_112912_software_nyv 33. LAUSCHMANN, Jindrich. Znáte 5 + 1 největších sociálních sítí?. [online]. [cit. 2012-04-30]. Dostupné na World Wide Web: http://cdr.cz/clanek/nejvetsi-socialnisite-dneska 34.
LUPA.CZ. Facebook. [online]. http://www.lupa.cz/n/facebook/
[cit.
2013-03-20].
Dostupné
z:
35 . Marshall McLuhan. Wikipedia, the Free Encyclopedia [online]. 2001- , Last revision 5th May 2008 [cit. 2008-04-22]. Dostupné na World Wide Web: .
100
36. MARTÍNEK, T. České sociální sítě a komunitní weby. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.webcesky.cz/ceske-socialni-site-a-komunitni-weby/ 37. Ministerstvo informatiky České republiky [online]. MI České republiky a Oblasti působnosti. c2011. Poslední editace 9. 7. 2011 v 18:11. [cit. 2011-11-24]. Dostupné na World Wide Web: . 38. MKN-10. Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidruţených zdravotních problémů [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. c2011, [cit. 2011-10-30]. Dostupné na World Wide Web: . 39. MLČOCH, Zbyněk. Počítače a internet – MUDr. Zbyněk Mlčoch. [online]. c2009 [cit. 2009-08-26]. Dostupné na World Wide Web: . 40. MUCHOVÁ, R. Sedíte správně?. [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://krasnezeny.webnode.cz/news/sedite-spravne-/ 41. Musil. M. , 2011 [online]. Famous. Vývoj internetového připojení. [čtvrtek 2006-0914, 12:56], STAFFORDSHIRE. Dostupné na World Wide Web: . 42. NABYTEK-DNES.CZ. Na co se zaměřit při výběru nábytku. [online]. [cit. 2013-0421]. Dostupné z: http://www.nabytek-dnes.cz/ 43. Národní centrum bezpečnějšího internetu. Základy sebeobrany proti virům. Technický štít počítače. Jak na viry a červy online. [online]. 2011© [cit. 2011-1111]. Dostupné na World Wide Web: . 44. Necyklopedie. Internet. [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné na World Wide Web: : http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Internet 45. NEMOCI.VITALION. Zánět šlach. [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://nemoci.vitalion.cz/zanet-slach/ 46. NEŠPOR, Karel. [online] dr.nespor.eu. Počítače a počítačové hry. 26 cest, jak přemoci“závislost“na Internetu. c2011.[cit. 2011-12-07]. Dostupné na World Wide Web: . 47. OnaDnes.cz, 2011 [online]. Počítače jsou fajn, ale mohou i za nemoci či špatné známky dětí. [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné na World Wide Web: : http://ona.idnes.cz/pocitace-jsou-fajn-ale-mohou-i-za-nemoci-ci-spatne-znamkydeti-p5v-/deti.aspx?c=A110830_164756_deti_job 48. OPOČENSKÝ, Martin. Léčba chronického únavového syndromu pomocí počítače. [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.medop.cz/
101
49. PAVELKA, Jaroslav. Gangliom. [online]. [cit. 2012-01-21]. Dostupné z: http://www.pralek.cz/onemocneni_slach/ 50. POLÁCH, Ladislav. Výroky o počítačích [online]. c2008 [cit. 2008-07-07]. Dostupný na World Wide Web: . 51. Pracovní skupina pro informační vzdělávání. Knihovny VUT Brno. Zákony týkající se práce s informacemi + Etická pravidla v prostředí internetu. [online], c2007. [cit. 2011-12-08]. Dostupný na World Wide Web: . 52. PsychoPoradna, 2011 [online]. Kolektiv autorů. Stalking – pronásledování. c2011 [cit. 2011-11-30]. Dostupný na World Wide Web: . 53. PUŢMANOVÁ, Rita. Teleworking = telecommuting, [online], c1999 [cit. 1999-0802]. Dostupné na World Wide Web: . ISSN 1212 – 1347. 54. PEREGRIN, Jaroslav. Internet: dobro nebo zlo? [online]. Filozofický časopis, 1998, ročník 46, číslo 1, strany 3-10. Filozofický ústav AV ČR, Praha. Dostupné na World Wide Web: . 55. PÍRKO, Martin. Závislost na Internetu. [online]. [cit. 2012-10-21]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/zavislost-na-internetu-bluf-ci-realita/ 56.
ROUSEK, L. SOSIRE ČR. http://www.cs.cas.cz/sosirecr/
[online].
[cit.
2013-01-15].
Dostupné
z:
57.
RŮŢIČKOVÁ, A. MySpace. [online]. http://www.socialnisite.123abc.cz/myspace
[cit.
2013-04-02].
Dostupné
z:
58. RYLICH, Jan. Internetová bezpečnost. [online]. [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/bezpecnost-deti-na-internetu 59. Safer Internet: Výukové materiály, Jak pouţívat bezpečně Internet. [online]. [cit. 2013-01-1]. Dostupné z: http://www.saferinternet.cz/ 60. Slunečnice.cz – Bezpečnost dětí na Internetu. Co dětem hrozí na internetu. [online]. c2011. [cit. 2011-12-04]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.slunecnice.cz/special/bezpecnost-deti/>. 61. ŠEDÉNKOVÁ, Jana. Top lékař.cz. Hra jako droga. Závislost na počítačových hrách ohroţuje hlavně děti [online]. c2011 [cit. 2011-12-05]. Dostupné na World Wide Web: . 62. Sportcentral. [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.sportcentral.cz/ ŠPULÁK, Ondřej. Jsou děti na internetu v bezpečí?. [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.slunecnice.cz/tipy/autori/spulak/
102
63. TOCHÁČEK, Daniel. Chovají se děti na internetu a v mobilních sítích bezpečně?. [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.uss.upol.cz/vojtechregec/file/vybrane-aspekty-vyuzitia-ICT.pdf 64. VACEK, Jaroslav. Počítače, internet a další technologie u dětí a dospívajících: rizika a jejich prevence [online]. 9/2010. c2011 [cit. 2011-01-15]. Dostupné na World Wide Web: . 65. VACEK, Jaroslav. Závislostní chování na internetu a jeho léčba. [online]. [cit. 201304-21]. Dostupné z: http://www.cspsychiatr.cz/dwnld/CSP_2009_6_281_289.pdf 66. VAŠÁKOVÁ, J. a J. TRAUBOVÁ. Počítače jsou fajn, ale mohou i za nemoci či špatné známky dětí. [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://ona.idnes.cz/pocitace-jsou-fajn-ale-mohou-i-za-nemoci-ci-spatne-znamkydeti-p5v-/deti.aspx?c=A110830_164756_deti_job 67. VLČKOVÁ, E. Závislost na internetu. [online]. [cit. 2012-10-21]. Dostupné z: http://poradna.adiktologie.cz/article/zavislost-na-internetu/ 68. Výzkum, analýza a vývoj software. Měření televize, rádia a internetu. [online]. c2011. [cit. 2011-12-06] Mediaresearch, a.s. Dostupné na World Wide Web: . 69. Ward Cunningan. WikipediE, otevřená encyklopedie. Hlavní strana. [online]. c2011. Poslední revize a editace 27. 8. 2011. [cit. 2011-10-24]. Dostupné na World Wide Web: . 70. WikipedieE, otevřená encyklopedie. Cyber grooming. [on-line]. c2011. [cit. 30.7. 2010]. Dostupné na World Wide Web: . 71. WikipediE, otevřená encyklopedie. Právní aspekty práce na počítači. EULA. [online]. c2011. [citace 2011-09-29]. Dostupné na World Wide Web: . 72. WikipediE, otevřená encyklopedie. Citování z Wikipedie. [online]. c2011. [cit. 201110-27]. Dostupné na World Wide Web: . 73. WikipediE, otevřená encyklopedie. Informační a komunikační technologie. IT. [online]. c2011, [cit. 2011-10-24]. Dostupné na World Wide Web: . 74. WikipediE, otevřená encyklopedie. Stalking. [online]. Stránka byla naposledy editována 25. 8. 2011 v 12:07. c2011, [cit. 2011-11-1]. Dostupné na World Wide Web: .
103
75. WikipediE, otevřená encyklopedie. Hoax, hoaxing. [online] Stránka byla naposledy editována 10. 10. 2011 v 20:56. c2011, [cit. 2011-11-1]. Dostupné na World Wide Web: . 76. WikipediE, otevřená encyklopedie. Netiketa. [online]. Stránka byla naposledy editována 20. 9. 2011 v 12:48. c2011, [cit. 2011-11-7]. Dostupné na World Wide Web: a Pavel Satrapa. Dostupné na World Wide Web: . 77. WikipediE, otevřená encyklopedie. Kyberprostor. [online]. Stránka byla naposledy editována 31. 10. 2011 v 03:46. c2011, [cit. 2011-12-2]. Dostupné na World Wide Web: . 78. WikipediE, otevřená encyklopedie. Video.3D film [online]. Stránka byla naposledy editována 23. 11. 2011 v 10:05. c2011, [cit. 2011-12-2]. Dostupné na World Wide Web: . 79. YOUNG, Kimberley. Jak se ze závislosti na internetu dostat?. [online]. [cit. 2013-0421]. Dostupné z: http://poradna.adiktologie.cz/article/zavislost-na-internetu/jak-seze-zavislosti-na-internetu-dostat/ 80. Západočeská univerzita Plzeň. Uţití ICT ve speciální pedagogice. Kurz – cíle kurzu. [online], c2011. [cit. 2011-12-1] Fakulta pedagogická, katedra výpočetní a didaktické techniky. Dostupné na World Wide Web: . 81. Zdravotní ţidle. [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.zdravotnizidle.cz/?utm_source=Adwords&utm_medium=cpc&utm_campaign=01-5zdravotni-zidle 82. ZkusIT [online]. Co je ITC? Copyright © 2007-2010. Zkus IT o.s. Spolehlivý webhosting, Dexus Internet s.r.o. Stránky jsou W3C XHTML. [cit. 2011-11-29]. Dostupné na World Wide Web: . 83. ZŠ HUSLENKY. [online]. [cit. 2013-02-20]. Dostupné na World Wide Web: : www.zs.huslenky.cz/ 84. ZŠ Vsetín-Luh. [online]. [cit. 2013-02-20]. Dostupné na World Wide Web: : www.skolaluh.cz/
104
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 DOTAZNÍK Ahoj, jmenuji se Tereza Petinisová a jsem studentkou 2. Ročníku navazujícího magisterského programu – Speciální Pedagogika – obor Učitelství odborných předmětů pro základní a střední školy - specializace obchod a služby. Chtěla bych tě tímto poprosit o pomoc při zpracování výzkumné části mé diplomové práce, která se zabývá tématem „Děti a internet.“ Pomoc spočívá ve vyplnění níže uvedeného dotazníku. Jeho vyplnění zabere méně jak 5 min. Dotazník je zcela anonymní. Odpovědi prosím zakřížkuj, a nebo případně doplň. Pokud nevíš jak na otázku odpovědět, tak prosím přeskoč. U některých otázek můžeš zakroužkovat i více odpovědí. Výsledky výzkumu budou použity pouze pro zpracování mé diplomové práce. Předem děkuji za spolupráci.
1.
Je mi : _______________ let
2.
Jsem:
3.
Týdně sportuji :
Dívka
Méně než 3 hodiny
4.
4-5 hodin
6-8 hodin
Více jak 9 hodin
Zájmových kroužků navštěvuji:
Žádný
5.
Chlapec
Jeden
Dva
Více
Svůj volný čas trávím ( více možností) :
Dívám se na TV muziku
Čtu knihy
Učím se
Jsem na počítači
105
Jdu s kamarády ven
Poslouchám
Jiným způsobem _________________________________________________________ 6.
Kdybych si mohl/a vybrat, ve svém volném čase bych:
Četl/a knihy
Poslouchal/a hudbu
Sledoval/a TV/DVD
Hrál/a na PC nebo interenetu
Byl/a venku s kamarády
Jinak __________________________________________________________________________
7.
Doma hraji hry na (více možností):
Playstation konzole Nehraji hry
8.
Nintendo DS
PlayStation Portable
PC
( pokud si zaškrtl/a tuto odpověď, nemusíš dále v dotazníku pokračovat)
Méně než 2 hodiny hodin
3-5 hodin
6-10 hodin
11-15 hodin
16-20 hodin
Více
Pátek
Víkend
Nejvíce času na počítači trávím v :
Pondělí
10.
Wii
Týdně trávím u počítače:
Nemám počítač
9.
Xbox
Úterý
Středa
Čtvrtek
Během týdne hraju počítačové hry přibližně:
Méně než 2 hodiny hodin
3-5 hodin
6-9 hodin
106
10-15 hodin
16-20 hodin
Více
11.
Během týdne trávím na internetu:
Nepoužívám internet
Méně než hodinu
13-20 hodin
12.
2-4 hodiny
5-8 hodin
9-12 hodin
Více hodin
Na internetu nejčastěji:
Hraji hry s kamarády
Poslouchám hudbu a sleduji videa
Jsem na Facebooku, nebo jiné sociální síti
Píšu si, nebo volám
Píšu emaily
Něco jiného____________________________________________________________________
13.
Setkal jsi se někdy přes internet, nebo přes sms zprávy s výhružkami od kamarádů?
Ano 14.
Kontaktovala tě někdy přes internet cizí osoba?
Ano 15.
Ne
Kontrolují ti rodiče, co na internetu děláš?
Ano 16.
Ne
Ne
Zablokovali ti rodiče na internetu určité stránky?
Ano
Ne
107
17.
Znáš některé z následujících stránek? (více možností)
Líbímseti
You Tube 18.
Facebook
Twitter
Lidé.cz
Rajče
Alík
Přezdívku
Vadí rodičům, když trávíš svůj volný čas na internetu?
Ano
20.
Badoo
Hry.cz
Pokud se na internetu uvádí jméno, uvádíš své pravé, nebo přezdívku?
Pravé jméno
19.
Seznamka.cz
Ne
Bolelo tě z počítače někdy něco?
Hlava
Oči
Záda
Ruka
Nic
Něco jiného____________________________________________________________________
Děkuji za spolupráci
108
Příloha č. 2
109
Příloha č. 3
110
Příloha č. 4
111
Anotace závěrečné práce Petinisová Tereza: Děti a internet Diplomová práce. Brno: MU, 2013, s. 107 Jméno vedoucího práce MUDr. Petr Kachlík, Ph.D. Diplomová práce se zabývá riziky, která můţou hrozit dětem při pouţívání internetu a počítače jako takového. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na definici základních výrazů , pouţívání počítače a internetu. Empirická část obsahuje výzkumnému šetření v oblasti pouţíváni počítače. Klíčová slova :
dotazník, internet, závislost, nemoci, hrozby, volný čas, ochrana.
Annotation Tereza Petinisová: Children and the Internet. Dissertation . Brno: MU, 2013, p. 107 Name of the Dissertation Leader: MUDr. Petr Kachlík, Ph.D. This thesis deals with risks that can threaten children when using the Internet and computers in general. The theoretical part of the thesis is focused on the definition of basic terms, the use of computers and the Internet. The empirical part of the research includes investigations of the use of computers Keywords:
questionnaire, internet, addiction, disease, threats, leisure, protection.
112
