MASARYKOVA UNIVERZITA
PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Diplomová práce
Brno 2014
Petr Jedlinský
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra technické a informační výchovy
Využití operačního systému Linux na ZŠ diplomová práce
Brno 2014
Vedoucí práce: Ing. Martin Dosedla, Ph.D.
Autor práce: Bc. Petr Jedlinský
Bibliografický záznam JEDLINSKÝ, Petr. Využití operačního systému Linux na ZŠ: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra technické a informační výchovy, 2014. 90 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Martin Dosedla, Ph.D.
Anotace Diplomová práce „Využití operačního systému Linux na ZŠ“ se zabývá možností výuky v systému Linux na základních školách. V teoretické části jsou popisovány základní údaje o systému, jeho distribuce a některé alternativy placených programů. Ve výzkumné časti je provedena případová studie na dvou školách o používání systému Linux. V poslední části je navrhnuto několik speciálních distribucí Linuxu pro výuku. Dále je popsáno jejich zprovoznění a obsažené aplikace.
Annotation The diploma thesis “Use of a Linux operating system in an elementary school” is focused on idea of utilization a Linux operating system in elementary schools. The theory part describes Linux basics, presents its distributions
and
lists
some
programs
that
can
replace
paid
alternatives. In the research part of the thesis, a case study dealing with usage of Linux operating system performed at two elementary schools is described. The last part of the thesis recommends few special Linux distributions suitable for the education together with instruction how to install them and list of included applications.
1
Klíčová slova Linux, výuka, distribuce, Edubuntu, DebianEDU, Qimo, UberStudent Keywords Linux,
teaching,
distribution,
Edubuntu,
UberStudent
2
DebianEDU,
Qimo,
Poděkování Na tomto místě bych velmi rád poděkoval vedoucímu diplomové práce Ing. Martinu Dosedlovi, PhD., za odborné vedení, nenahraditelné cenné rady, které byly nezbytné při tvorbě diplomové práce, připomínky a zejména čas, který mi věnoval.
3
Prohlášení „Prohlašuji,
že
jsem
závěrečnou
diplomovou
práci
vypracoval
samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“
V Brně dne 18. 4. 2014
…………………………………… Bc. Petr Jedlinský
4
Obsah: Obsah: ................................................................................................. 5 Úvod .................................................................................................... 7 1
2
3
Co je operační systém Linux........................................................... 9 1.1
Volně šiřitelný software a licence GNU .................................... 10
1.2
GNU GPL ................................................................................ 11
1.3
Historie systému Linux ........................................................... 11
1.4
Linux a RVP............................................................................ 13
1.5
Distribuce systému ................................................................. 15
1.6
Alternativní prog.ako náhrada za programy pro Windows ........ 22
Využití systému Linux z pohledu škol .......................................... 30 2.1
Zaměření výzkumu ................................................................. 30
2.2
Výzkumné cíle ........................................................................ 30
2.3
Výzkumné otázky.................................................................... 31
2.4
Strategie výzkumu .................................................................. 32
2.5
Sběr dat a zkoumaný soubor .................................................. 34
2.6
Analýza dat ............................................................................. 35
2.7
Shrnutí výsledků .................................................................... 47
Výukové distribuce Linuxu ........................................................... 49 3.1
Edubuntu ............................................................................... 50
3.2
DebianEdu / Skolelinux ......................................................... 63
3.3
openSUSE Education Li-f-e ..................................................... 68
3.4
UberStudennt ......................................................................... 73
3.5
Qimo ...................................................................................... 74 5
3.6
Hodnocení .............................................................................. 75
Závěr:................................................................................................. 77 Zdroje: ............................................................................................... 79 Přílohy ............................................................................................... 85
6
Úvod V dnešní době, kdy dochází k velmi rychlému rozvoji informačních technologií, které pronikají do všech odvětví a oblastí lidské činnosti. Proto je nutné tuto oblast rovněž rozvíjet v oblasti vzdělávání. V oboru informační technologie nám umožňuje kromě jiného využívat různé operační systémy. Nejrozšířenějším operačním systémem je Windows, který vyvíjí firma Microsoft. Tento systém je tak rozšířen tak, že spousta lidí si vůbec neuvědomuje existenci jiného kvalitního operačního systému. Proto se v této práci snažím poukázat, že existuje jiný kvalitní operační systém, který je velice dobře použitelný a je navíc zdarma. Ukážeme si několik distribucí operačního systému Linux, určených do výuky a jejich edukační programy. Protože se počítače stali běžnou součástí života dětí, byla by škoda je vzdělávat v informačních technologiích pouze jednostranně a nutit je pracovat v placených programech.
Proto
se
diplomová
práce
zabývá
tématem
využití
operačního systému Linux na ZŠ. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola nás seznámí se základními informacemi o operačním systému Linux. Na začátku máme informace o licenci GNU GPL, což je licence, pod kterou se Linuxové distribuce síří. Dále uvádíme několik informací o vývoji Linuxu z UNIXového systému. Poté popíšeme některé vzdělávací oblasti RVP, kam by výuka mohla být zařazena. V poslední části, je popsáno několik nejznámějších distribucí a některé programy, které mohou nahradit ty placené. Druhá kapitola se zabývá výzkumem. Provedeme výzkum na dvou předem
vybraných
školách,
kdy
na
první
škole
je
vyučována
informatika v učebně s OS Linux a na druhé se používá OS Windows. Výzkum máme zaměřen na rozdíly v názorech učitelů na práci s tímto systémem. Také zjišťujeme, do jaké míry sledují informace o tomto systému. Jako poslední část z výzkumu učitelé vyjadřují svůj odhad, nad tím kolik stojí provoz učebny s OS Linux a s OS Windows. 7
V poslední kapitole je popsáno několik speciálních výukových distribucí. Popisujeme zde základní informace o systémech. Pro případnou instalaci jsou u některých distribucí popsány minimální požadavky na hardwarové vybavení a popis instalace. U každé distribuce máme také popsáno několik programů použitelných do výuky a návrhy k výuce čeho by se mohli použít.
8
1 Co je operační systém Linux Na začátku si položíme otázku: Co je operační systém (dále jako OS)? Jedná se o základní softwarové vybavení počítače. Je to v podstatě program, který nám umožňuje počítač ovládat. Tvoří rozhraní mezi aplikačními
(uživatelskými)
programy
a
hardwarem.
Organizuje
přístupu k datům, spouštění aplikací, řídí jejich průběh. Přiděluje jim hardwarové
prostředky,
a na procesoru,
přístup
to k
znamená, datovým
čas
a
místo
souborům,
atd.
v
paměti
Zavádí
se
do operační paměti ihned po zapnutí počítače ze zvláštní oblasti pevného disku, Boot sektoru, kde je nahrán při instalaci systému. Hlavním
úkolem
OS
je
zprostředkovat
vazbu
mezi
technickým
vybavením počítače a aplikacemi. Operační systém poskytuje aplikacím služby a aplikace voláním těchto služeb ovládají technické vybavení počítače. (Operační systémy I, 2013) Lidé obvykle chápou pod pojmem operační systém Linux pouze příkazovou
řádku
neboli
terminál.
Terminál
nám
sice
slouží
ke spravování systému, ale celý operační systém Linux obsahuje, kompletní
balík
vývojářských
nástrojů,
editorů,
grafických
uživatelských rozhraní atd. Formální název pro tyto balíky je distribuce. V současné době jsou asi nejznámější distribuce Ubuntu, Mint, Fedora, OpenSUSE atd. Můžeme je také rozdělit na komerční a nekomerční. Mezi komerční jdou zařadit Red Hat Enterprise Linux. U této distribuce neplatíme za samotný systém, ale za podporu s provozem. Mezi nekomerční distribuce patří například Ubuntu. Linux je na předním místě mezi volně šiřitelnými programy. Kdokoliv si může stáhnout jeho zdrojové soubory z internetu. Některé distribuce mají
na
svých
stránkách
možnost
zakoupit
instalační
medium
(CD, DVD, USB flashdisk) se svojí aktuální verzí. Linux se ale stal velmi známý také proto, že je více než jen volně dostupný, ale také velmi kvalitní. V současné době, kdy byla ukončena podpora Windows XP, může být Linux použit jako náhrada na starší počítače. Protože nové 9
operační systémy mají veliké HW požadavky a některé distribuce Linuxu jsou navrhovány s co nejmenšími požadavky. Existuje také operační systém ReactOS, který je rovněž sířen pod licencí GPL. Jeho základem není Linuxové jádro, ale jeho základy jsou napsány téměř od nuly. Jeho cílem je dosáhnout plné binární kompatibility s Windows NT, což zjednodušeně znamená dosáhnout toho, aby v systému pracovaly ovladače a programy určené pro Windows. Linux byl od počátku navržen jako operační systém unixového typu s podporou souběžné práce více uživatelů, kteří mohou mít najednou spuštěno několik programů (multitasking). Na rozdíl od některých jiných operačních systémů Linux nikdo nevlastní a velkou měrou se na jeho vývoji podílí neplacení dobrovolníci.
1.1 Volně šiřitelný software a licence GNU Počátky toho, co se později stalo GNU/Linuxem, sahají do roku 1984, když Free Software Foundation zahájila vývoj svobodného operačního systému podobného Unixu nazvaného GNU. Plné znění GNU licence v českém
překladu
můžeme
najít
například
http://www.supersvet.cz/dokumentace/gnu_gpl_cz.htm.
Jeho
zde: jméno
je zkratka jak máme uvedeno v (GNU, 2014): „GNU znamená rekurzivní zkratku pro anglické „GNU's Not Unix!“ (GNU Není Unix!). Systém je tzv. UNIX-like a neobsahuje žádný originální kód Unixu. Jelikož pro něj ještě nebylo dopsáno jeho oficiální jádro GNU Hurd, používá obvykle jádro Linux, případně jádro OpenSolaris či další svobodná jádra.“ Základní myšlenka je distribuovat software i se zdrojovým kódem a to zdarma. Výhodou pro uživatele je, že potřebují-li nějakou novou funkci, mohou ji přidat do programu a pak ji poskytovat dále, aby ji mohli využívat i další uživatelé.
10
1.2 GNU GPL Důležitou
věcí
v souvislosti
s projektem
GNU
bylo
rozhodnutí
pro veřejnou licenci GNU (GNU Public License – GPL) Tato licence výslovně stanovuje podle znění (Obecná veřejná licence GNU, 2007), že software pod touto licencí je volně šiřitelný a nikdo by tuto skutečnost neměl porušovat. Software může kdokoliv měnit, ale opětovně musí u něj zveřejnit zdrojové kódy, protože na dále zveřejněný balík se také vztahuje GPL licence. Tento balík se může dále volně distribuovat, i za účelem prodeje a výdělku. Podstatnou částí jsou ovšem podmínky odpovědnosti, stanovené v licenci: programátoři nejsou odpovědní za případné škody, jež by vznikly v důsledku používání jejich softwaru.
1.3 Historie systému Linux Za předchůdce Linuxových systému je považován UNIX. Proto bychom se tu o něm měli zmínit. Jeho existence se datuje od 60. let 20. století. V té době se již pracovalo na projektu operačního systému pro velký počítač s velkým počtem uživatelů. Projekt měl název Multics. Podíleli se na něm firmy BTL, AT&T, General Electric a MIT. Jelikož systém nesplňoval všechny požadavky, měl špatný výkon a také by byl velmi drahý,
byl
jeho
vývoj
zastaven.
Při
této
práci
začali
vývojáři
Ken Thompson a Dennis Ritchie, kteří byli z projektu později odsunuti, pracovat na hře Space Travel. Při jejím vývoji, začaly vznikat základy UNIXu. Brian Kernighan navrhnul název Unics. Slouží jako slovní hříčka určena k zesměšnění neefektního Multicsu (odtud název UNIX). Tento systém se dále rozvíjel a vzniklo několik jeho odnoží. V příloze číslo 2 je vložen obrázek s grafickým přehledem vývoje. V roce 1991 začal v Helsinkách finský student Linus Torvalds pracovat na vývoji vlastního jádra. Ve škole se totiž seznámil s unixovým operačním systémem Minix. Linusovi se unixový koncept velmi líbil a chtěl mít na svém PC také jeden.
11
Minix byl ovšem až příliš jednoduchý a navíc k němu nebylo možno získat zdrojové kódy. Proto se Linus rozhodl napsat svůj vlastní operační systém. Systém by měl podobat Minixu a měl by pracovat na běžném počítači. Když se mu podařilo sestavit základní jádro, poslal na fórum Usenetu legendární zprávu: „Hello everybody out there using minix - I'm doing a (free) operating system (just a hobby, won't be big and professional like gnu) for 386(486) AT clones.“ (Linux Kernel, 2007) Jeho jádro si našlo své příznivce, kteří se chtěli zapojit a na jeho vývoji spolupracovat. Jak přibývalo spolupracovníků, přibývalo i nových myšlenek a tím se vývoj rozrostl do obřích rozměrů. Linus se později rozhodl zdrojové kódy uvolnit pod svobodnou licencí GNU GPL. Jelikož
byl
vývoj
Linuxu
mnohem úspěšnější a rychlejší než
vývoj
Hurdu,
poměrně
brzy došlo k logickému kroku a operační systém GNU se začal
používat
společně
s jádrem Linux. Tím vznikl výsledný produkt se
Obrázek 1: Linus Torvalds
správným
GNU/Linux.
Velmi
názvem často
se používá jen krátké označení Linux, ale podstatná část systému pochází právě z projektu GNU, který kromě Linuxu může běžet s jádry Hurd, Minix, FreeBSD a dalšími.
12
1.4 Linux a RVP 1.4.1 Vzdělávací oblasti
Informační a komunikační technologie Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie by měla umožnit
všem
žákům
dosáhnout
základní
úrovně
informační
gramotnosti. To znamená, získat základní dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních informačních technologií. Dovednosti, které v této oblasti získají, umožňují žákům je aplikovat ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání.
Jak je napsáno
(RVP, 2013, str.32). „Tato aplikační rovina přesahuje rámec vzdělávacího obsahu vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie, a stává se součástí všech vzdělávacích oblastí základního vzdělávání.„ Vzdělávací obsah je rozložen na 1. a 2. stupeň základní školy. 1. stupeň má ve vzdělávacím obsahu „Základy práce s počítačem“ seznámení s operačními systémy a jejich základní funkcí. Zde se nejspíš poprvé mohou žáci setkat s operačním systémem Linux. V souvislosti s informacemi o operačních systémech pro PC. Dále jsou tu například v „Zpracování
a
využití
informací
“základní
funkce
textového
a grafického editoru, kdy není určeno s jakými programy a pod jakým systémem se má pracovat. 2. stupeň o Linuxu přímo nehovoří, ale práce s ním není vyloučena. Například ve vzdělávacím obsahu „Zpracování a využití informací“ se žáci mají učit pracovat například s grafikou, nebo s tabulkovými a textovými editory. Ve výuce se nejčastěji pracuje s kancelářským balíkem Microsoft Office. Tento balík ale pod Linuxem nepracuje. Existují ale i jiné balíky, které pod operačním systémem Linux budou pracovat. Také se učí o ochraně práv k duševnímu vlastnictví, kde by se měli něco dozvědět o GNU a GPL licenci. 13
Člověk a svět práce Vzdělávací oblast Člověk a svět práce vede žáky k získání základních dovedností v různých oborech lidské činnosti a přispívá k vytváření profesní orientace žáků, ale i životních postojů pro budoucí působení. Vzdělávací oblast Člověk a svět práce podle RVP (2013, str. 83) „se cíleně zaměřuje na praktické pracovní dovednosti, návyky a doplňuje celé základní vzdělávání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Tím se odlišuje od ostatních vzdělávacích oblastí a je jejich určitou protiváhou. Je založena na tvůrčí myšlenkové spoluúčasti žáků.“ Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce je rozdělen pro 2. stupeň základní školy na osm tematických okruhů podle RVP (2013, str. 83)
Práce s technickými materiály
Design a konstruování
Pěstitelské práce a chovatelství
Provoz a údržba domácnosti
Příprava pokrmů
Práce s laboratorní technikou
Využití digitálních technologií
Svět práce
Tematický okruh „Svět práce“ je povinný a z ostatních školy vybírají podle svých podmínek a pedagogických záměrů minimálně jeden další okruh. Vybrané tematické okruhy je nutné realizovat v plném obsahu. Na 2. stupni ve vzdělávacím obsahu „Využití digitálních technologií“ se žáci mají seznámit s digitální technikou, která má často jako řídící systémy programy vycházející z jádra Linuxu. Jsou to v současné době například chytré telefony. Některé tyto přístroje používají svůj operační systém Android. 14
V Rámcovém a vzdělávacím programu pro základní vzdělávání, nikde není přímo napsáno, s jakým operačním systémem se má pracovat a ani s jakými programy musí žáci pracovat. Proto je před tvůrci Školního vzdělávacího programu otevřeno mnoho možností jak ho vytvořit. Pro vyučující se nabízí spousta možností, jaké operační systémy a programy použít ve výuce.
1.5 Distribuce systému Distribucí systému Linux existuje velmi mnoho. Některé jsou velmi známé, jiné méně. Některé mají oficiální (placenou) podporu, další jsou zdarma, ale bez podpory. Pokud se tu chceme seznámit s distribucemi Linuxu, musíme si rozdělit prostředí pracovní plochy. Zde si ukážeme dva nejznámější a to GNOME a KDE. Nebudeme tu řešit, které prostředí, či distribuce je „lepší“, pouze se seznáme s některými nejznámějšími distribucemi. Přes podobné nasazení se svými cíli KDE a GNOME výrazně liší. Proto celkové hodnocení “lepší desktop” a “horší desktop” postrádá u těchto prostředí smysl. Svou celkovou filozofií se více k MS Windows přibližuje prostředí KDE, které pravděpodobně zanechá mnohem lepší první dojem než GNOME. Pro začátečníky je však pro svou snadnost možná vhodnější GNOME. Dále ještě existují prostředí LXDE a Xfce. Prostředí Xfce, se velice podobá operačnímu systému Mac OS. V poslední době si již například Ubuntu vyvíjí své vlastní prostředí a to je Unity. Nebo také Linux Mint pracuje na svém prostředí MATE a Cinnamon. Některé příklady prostředí jsou v příloze číslo 3.
1.5.1 Fedora Linux Fedora je kompletní distribuce operačního systému Linux, který vznikl jako nekomerční odnož Red Hat Linuxu (je to distribuce vyvíjená od roku 1994 do roku 2004), v současné době jej nahradil Red Hat Enterprise Linux. Právě jeho přímým nástupcem se stala Fedora. Vyvíjí 15
ho komunita vývojářů za podpory firmy Red Hat1. V roce 2013 oslavil tento systém již 10 let existence. Fedora je známa svou pokrokovostí a zpravidla
přináší
v
každé
verzi
několik
zásadních novinek, ale přitom je velice stabilní. Distribuce je značně univerzální, na, fungují tyto prostředí: GNOME, KDE, LXDE, Xfce. Je
Obrázek 2: Logo Fedora
vyvíjena s velkým zaměřením na použití na osobních počítačích. Fedora si na rozdíl od ostatních distribucí své vlastní nástroje nijak nechrání a naopak je poskytuje i všem ostatním. Oficiální české stránky projektu jsou dostupné na adrese: http://fedoraproject.org/. (Fedora, 2013)
1.5.2 Debian Projekt Debian je sdružení jednotlivců, jehož hlavním účelem je vytvořit svobodný operační systém. Na vývoji se podílí dobrovolníci z řad uživatelů,
a
to
bez
nároku
na
finanční
ohodnocení. Peníze na fungování tohoto projektu jsou hlavně od dárců. Tento operační systém se nazývá Debian GNU/Linux, nebo zkráceně Obrázek 3: Logo Debian
Debian. Je znám především svou konzervativností
a možná proto je jedním z nejrozšířenějších. Tato rozšířenost platí spíše pro servery, na domácích počítačích ho vytlačuje distribuce Ubuntu, která z něj vychází. Debian je jedna z nejstarších doposud vyvíjených distribucí. První zmínka o tomto projektu pochází z roku 1993 a za zakladatele je považován Ian Murdock, který vedl vývoj až do roku 1996. První stabilní verze vznikla v roce 1996 a vedení projektu převzal Bruce Perens. Tato verze měla označení 1.1 Buzz. Byla to první verze
1
http://www.redhat.com/
16
s krycím jménem. Buzz proto že předtím Perens pracoval pro Pixar, zde vznikl film Toys Story a Buzz rakeťák. Pokud se dále podíváte na krycí označení všech doposud vydaných verzí, jmenují se od této doby vždy po hračkách z filmu Toy Story. Zatím poslední verze vyšla 5. 5. 2013. Oficiální
české
stránky
projektu
jsou
dostupné
na
adrese:
http://www.debian.org/index.cs.html (Debian Releases, 2014)
1.5.3 Ubuntu Ubuntu je operační systém na bázi Linuxu vhodný pro stolní počítače, notebooky
i
servery.
Obsahuje
programy pro všechny běžné činnosti na počítači - webový prohlížeč, software na Obrázek 4: Logo Ubuntu
tvorbu
a prezentací,
dokumentů,
tabulek
komunikačního
klienta
pro IM, hry a mnoho dalšího. Dříve používal grafické prostředí GNOME, ale od verze Ubuntu 11.04 Natty Narwhal používá své vlastní prostředí Unity. Ubuntu je asi nejpřívětivější a nejjednodušší na užívání. Obsahuje již po instalaci spoustu programů, které jsou také použitelné i pod Windows. Například: Mozilla Firefox, Mozilla Thunderbird, Gimp, Libre Office… Je sponzorována společností Canonical Ltd (vlastněnou Markem Shuttleworthem) a název distribuce je odvozen z jihoafrického pojmu Ubuntu znamenajícího přibližně „lidskost ostatním“. Distribuce Ubuntu vychází z jiné, a to již méně na desktopech používané distribuce Debian. Aktualizace vycházejí každých 6 měsíců a označují se ve formátu rok.měsíc_kódový název. Takže verze vydaná v říjnu roku 2013 má označení: Ubuntu 13.10 Saucy Salamander. Ubuntu také v poslední době vyvíjí verzi pro mobilní telefony a tablety. Tato verze nese název Ubuntu Touch. Oficiální české stránky projektu jsou dostupné na adrese: http://www.ubuntu.cz/ (Ubuntu, 2013)
17
1.5.4 Kubuntu Kubuntu je distribuce odvozená od Ubuntu. Jak už podle názvu napovídá, bude se lišit, a to
svým
prostředím.
Jako
prostředí
používá KDE. Prostředí KDE patří spolu s Unity do uživatelsky přívětivých prostředí snadných
na
orientaci.
Oba
operační
systémy používají stejné repozitáře a oba Obrázek 5: Logo Kubuntu
používají ke správě
APT
(Advanced
instalovaných
Packaging)
balíčků.
APT
je
balíčkovací systém používaný v Debian Linuxu a jeho odnožích. APT usnadňuje správu softwaru na Unix operačních systémech, jako například konfigurace a instalaci softwarových balíčků. Z Ubuntu je možno vytvořit Kubuntu prostým nainstalováním balíčku „kubuntudesktop“, toto je výhodné pro uživatele, kteří chtějí používat grafické prostředí KDE, ale nechtějí přeinstalovat celý systém. Dále pak existuje i distribuce Xubuntu, která používá prostředí Xfce. (Kubuntu, 2013)
1.5.5 OpenSUSE Distribuce Linux)
openSUSE
patří
mezi
(dříve velice
SUSE kvalitní
distribuce, což potvrzuje její obliba mezi
Obrázek 6: Logo OpenSUSE
uživateli
po
celém
původně
německé
světě.
Je
společnosti
dílem SUSE,
kterou dnes vlastní Novell. Společnost S.u.S.E vznikla roku 1992 jako UNIXová
konzultační skupina, která pravidelně uveřejňovala softwarové balíčky obsahující Softlanding Linux System (SLS). Jméno „S.u.S.E.“, akronym z němčiny "Software und System Entwicklung" ("Vývoj systémů a softwaru"), se později zkrátilo na SuSE. Po koupení firmou Novell 18
vznik openSUSE. Operační systém openSUSE je jednou z hlavních linuxových distribucí. Je k dispozici ve většině jazyků, včetně češtiny. Používá hlavně prostředí KDE, ale i GNOME.
Má dobrou podporu
hardwaru. Hlavní je podpora pro notebooky, kdy zvládá uspání do paměti a na disk. Potřebné balíčky lze vyhledávat v openSUSE Build Service a obrátit se na komunitu. Počítač s openSUSE můžeme používat jako domácí i firemní server nebo desktop. Systém umožňuje provádět kancelářské i jiné úkoly. Většinu základních, ale i pokročilých administrátorských úkonů, zvládnete snadno a rychle vykonat pomocí Řídicího střediska YaST2. Oficiální české stránky projektu jsou dostupné na adrese: http://www.cs.opensuse.org (OpenSUSE, 2013)
1.5.6 Linux Mint Linux
Mint
je
Linuxová
distribuce,
operačního systému pro osobní počítače. Heslem této distribuce je „Ze svobody vzešla elegance“.
Její
verze
jsou
založeny
na distribuci Ubuntu (se kterou jsou zpětně kompatibilní Obrázek 7: Logo Linux Mint
a
využívají
aplikace
i
od
Canonical Ltd.), případně na Debianu. První verze vyšla v roce 2006. Vychází každých
6 měsíců chvíli po Ubuntu. Zatímco jádro Linux Mint je založeno z větší části na Ubuntu, grafické uspořádání plochy a uživatelské rozhraní je naprosto odlišné. Využívá své vlastní prostředí MATE a Cinnamon. Tyto odlišnosti zahrnují například zcela jiné zobrazení plochy, možnost uživatelsky
nastavitelných
menu,
kolekci
systémových
nástrojů
vyvinutou pro snadnější správu systému a uživatelských práv. Linux Mint je konzervativní distribuce, která spoléhá na tradiční rozvržení desktopu. Linux Mint používá balíčkovací archiv deb, což je balíčkovací systém distribuce Debian. Balíčky Debianu jsou obvykle také používány v derivátech této distribuce (Ubuntu atd…). Tyto balíčky obsahují dva 19
zagzipované nebo zabzipované tar archívy. Jeden z nich obsahuje kontrolní informace a druhý instalovaná data. Balíček
Linux
Mint
obsahuje
vlastní
sadu
MintSoftware,
která
je zaměřena na usnadnění ovládání systému pro koncového uživatele. Jednotlivé nástroje jsou: MintUpdate - Aplikace pro aktualizaci, MintInstall - Program pro stažení softwaru z internetového katalogu pro danou distribuci OS Mint, MintDesktop - Nástroj pro snadné nastavení plochy, MintConfig - Nástroj pro přizpůsobení ovládacího centra, MintUpload - FTP klient, který slouží k nahrávání souborů na server, MintMenu – Menu, v kterém je možné u něj zcela přizpůsobit text, ikony i barvy, MintDrivers – Aplikace, která se stará o správu ovladačů pro systém. Oficiální české stránky projektu jsou dostupné na adrese: http://www.linux-mint-czech.cz/ (Začínáme, 2013)
1.5.7 Mandriva Linux Mandriva
Linux
(předtím
též
Mandrake Linux nebo Mandrakelinux) je
francouzská
distribuce
Linuxu.
Jednou z jeho hlavních výhod je velmi rychlá instalace a snadné základní nastavení. Je proto velmi vhodná pro začátečníky s Linuxem. Právě díky Obrázek 8: Logo Mandriva
této uživatelské přívětivosti patří mezi
nejoblíbenější linuxové distribuce na světě.
První verze byla firmou
Mandrakesoft postavena na Red Hat Linuxu 5.1 a grafickém prostředí KDE 1.0 v červenci roku 1998. Vyznačuje se množstvím nástrojů pro snadnou konfiguraci systému. Je založen na prostředí KDE, ale není problém používat GNOME nebo jiné grafické prostředí jako: Xfce, LXDE. Madriva nabízí několik Linuxových edicí. Některé z nich jsou volně šiřitelně, zatímco jiné se prodávají on-line a prostřednictvím sítě autorizovaných
prodejců.
Oficiální 20
české
stránky
projektu
jsou
dostupné na adrese: http://www.mandrivalinux.cz/
(Co je Mandriva
Linux?, 2013)
1.5.8 Další distribuce Za zmínku stojí také některé speciální distribuce. Jsou dostupné jak na počítačích,
tak
pro
mobily,
tablety,
nebo
herní
konzole.
Jako
je například Chromium OS, Steam OS, Android. Jsou to distribuce s Linuxovým jádrem. Chromium OS je open-source projekt, který si klade za cíl vytvořit operační systém, který poskytuje rychlou, jednoduchou a bezpečnější práci s počítačem pro lidi, kteří tráví většinu svého času na webu. Většina jeho aplikací vyžaduje stále připojení k internetu, ale v poslední době, již aplikace zvládnou poměrně dobře pracovat i v offline režimu. Její vývojem se zabývá společnost Google. Tato firma, prodává například notebooky a netbooky s jíž přeinstalovaným tímto systémem. Tyto přístroje jsou oblíbené hlavně v USA. Steam OS je distribuce založena na Debianu kterou vyvíjí společnost Valve. Je to operační systém pro hrací konzole, který vychází z programu Steam. Umožní nejen hraní her, ale i sdílení fotografii atd. Vytvoří velké multimediální centrum. Tento systém je zatím stále ve vývoji a dostupná je pouze Beta verze, ale na začátku roku 2014 bylo zveřejněno prvních 14 modelů počítačů (konzolí) s tímto systémem. Android je operační systém v současné době vyvíjený společností Google, primárně určený pro dotyková zařízení, jako jsou například nynější chytré telefony, tablety a podobně. Vychází z Linuxového jádra. První verze vznikla v roce 2008 a v současné době je nejpoužívanějším systémem na mobilních telefonech. Nejnovější verze má označení 4.4 KitKat. Většina firem si ho také upravuje pro své vlastní telefony. Pouze výrobky Nexus obsahují „neupravený“ Android a to proto, že jsou vyrobené přímo pro Google. 21
1.6 Alternativní programy jako náhrada za programy pro Windows Mnoho uživatelů se „bojí“ přejít na Linux z důvodu toho, že jsou zvyklí používat Windows. Jak jsme si výše ukázali, některé distribuce jsou velice podobné tomuto systému. Další z důvodů je, že programy které používají, nefungují pod jiným operačním systémem. To platí pouze pro některé.
Existují takzvané multiplatformní programy, které můžeme
používat pod více operačními systémy. Multiplatformní programy jsou například: Mozilla Firefox, LibreOffice, Gimp atd. Za programy, které nefungují pod distribucemi Linuxu, existuje vždy několik kvalitních alternativ. Často je ovládání a práce s těmito programy velice podobná. Tyto programy jsou dostupné zdarma. 1.6.1 Kancelářský balík (Microsoft Office) Náhrad za tento kancelářský balík je několik. Ty nejznámější lze používat i pod OS Windows. OpenOffice.org je asi nejznámější alternativa kancelářského balíku. Tento program pracuje pod MS Windows, GNU/Linux, ale taky pod Mac OS. Pracuje pod LGPL licencí. Balík OpenOffice.org používá jako výchozí formát ODF. V OpenOffice.org je možné otevírat i soubory vytvořené v balíku MS Office (v OpenOffice.org 3 lze otevírat i soubory které jsou nově základní od MS Office 2010.) (ABCLinuxu, 2013) LibreOffice je kancelářský balík odvozený od OpenOffice.org. Funguje pod stejnou licenci jako OO.org Komunita vývojářů v září 2010 založila The Document Foundation, která za LibreOffice stojí a má za úkol zajistit nezávislý vývoj tohoto balíku. Jde hlavně o vývoj nezávislý na Oracle, která vlastní práva a vyvíjí OO.org (ABCLinuxu, 2013) Zde je tabulka porovnání kancelářských balíků. Tabulka převzata z: http://www.openoffice.cz 22
LibreOffice 3.4
OpenOffice.org 3.3
Microsoft Office 2010
Licence
svobodná (hlavně LGPL)
proprietární
Cena
zdarma
Od 2480,- Kč výše
Velikost instalátoru
189 MB (pouze celý balík)
Podporované OS
Microsoft Windows (XP a novější), GNU/Linux, Mac OS X, neoficiálně další OS
České prostředí
ano
Ostatní jazyky
Česká nápověda České slovníky
129 MB (pouze celý balík)
v instalátoru
lze doinstalovat
lze doinstalovat (není nutné, umí pracovat s on-line verzí)
v instalátoru
lze doinstalovat
Možnost otevření dokumentu z ano libovolné aplikace Export do PDF
900 MB Microsoft Windows (XP SP3 a novější) samostatné instalátory, lze doinstalovat
v instalátoru ne
ano
Export do PDF/A ano, PDF/A-1a
ano, PDF/A-1
Import PDF
ano (do aplikace Draw)
ne
Podpora ODF
ODF 1,2
ODF 1.1, neúplná
Podpora OOXML
ISO/IEC 29500 neúplná (většina neúplná (většina Strict (jen čtení), pokryta), jen pokryta) ISO/IEC 29500 čtení Transitional
Podpora binárních formátů Microsoft Office
neúplná (většina pokryta)
Možnost Web, další možnosti po instalaci publikace/sdílení rozšíření: publikace na wiki, do 23
ano web, SharePoint,
blogů, ZOHO, GoogleDocuments, apod. Makrojazyk
LibreOffice API
Doplňkové moduly
ano
Stejné grafické rozhraní ve všech modulech
ano
OpenOffice.org API
blogy19 Visual Basic for Applications
ne
(Srovnání vlastností, 2013) Další kancelářské balíky dostupné pro Linux jsou například: GNOME Office, KOffice. Tyto balíky jsou ale již méně známé. 1.6.2 Internetový prohlížeč (Internet Explorer) Náhrad za tento internetový prohlížeč existuje několik i pod Windows. Některé tyto programy fungují i pod Linuxem a další velké množství je jenom pro tento systém. Mozilla Firefox je velice rozšířený prohlížeč i pod Windows. Jedná se o webový prohlížeč založený na renderovacím jádru Gecko (Gecko je vykreslovací jádro pro zobrazování HTML dokumentů, které využívají především programy Mozilla Firefox nebo SeaMonkey. Je napsané v jazyce C++.). Filozofií Firefoxu je nabídnout jednoduchý a bezpečný prohlížeč pro každého, s tím, že uživatelé si jej mohou sami rozšiřovat pomocí tzv. rozšíření, kterých je dostupné opravdu velké množství. (ABCLinuxu, 2013) Chrome je webový prohlížeč vyvíjený společností Google, který také existuje pod Windows. Jeho podstatnou vlastností je, že každá karta a každý zásuvný modul běží ve vlastním procesu, takže nevhodně vytvořené či příliš hardwarově náročné stránky nezpůsobí pád, nebo zaseknutí celého prohlížeče, nýbrž jen příslušné karty. Linuxová verze za tou určenou pro MS Windows stále trochu zaostává, nicméně podléhá rychlému vývoji. Dále také existuje Google Chromium, což je prohlížeč, který se kromě odlišného loga může pochlubit tím, že je zcela 24
svobodný a neměl by obsahovat žádnou uzavřenou součást. Více o rozdílech těchto prohlížečů na webu LinuxExpres2. (ABCLinuxu, 2013) Opera je uzavřený internetový prohlížeč založený na Qt knihovnách a dobře
podporující
nové
technologie.
Je
k
dispozici
na
vícero
platformách, pod GNU/Linuxem i MS Windows a také na různých mobilních zařízeních a v herních konzolích nové generace. Epiphany je webový prohlížeč pracovního prostředí GNOME. Podporuje množství přídavných modulů (např. blokování reklamy, přidávání RSS kanálů a obdobných formátů do čtečky atd.), umožňuje spravovat záložky a hesla. (ABCLinuxu, 2013) Dalšími dostupnými prohlížeči jsou například Midori, SeaMonkey, Konqueror atd. 1.6.3 Rastrová grafika (Adobe Photoshop) Adobe Photoshop je bitmapový grafický editor pro tvorbu a úpravy bitmapové grafiky vytvořený firmou Adobe Systems. Jeho licence je pouze pro Windows a platí se za ni. GIMP je svobodná aplikace pro úpravu a vytváření bodové (bitmapové, rastrové) grafiky. Pracuje také pod Windows. Pomocí GIMPu lze velmi dobře upravovat fotografie či tvořit vlastní grafické prvky. GIMP byl předně vytvořen jako fotoeditor, ale od svého vzniku získal mnoho vlastností, které mu dovolují rozšíření do dalších oblastí grafických prací. V GIMPu byl mimo jiné vytvořen také symbol Linuxu, tedy tučňák Tux (od Larryho Ewinga). Výchozím formátem je XCF (ukládá kanály, vrstvy a další informace o obrázku), ale zvládá import i export napříč formáty, včetně výchozího formátu Adobe Photoshop (i když v omezené míře). (ABCLinuxu, 2013) Pinta je lehký grafický editor psaný v jazyce C#. Cílem projektu, jenž začal v roce 2010, je vytvoření lehkého svobodného multiplatformního 2http://www.linuxexpres.cz/software/chromium-open-source-varianta-google-chrome
25
grafického editoru po vzoru Paint.NET. S tímto programem také sdílí část kódu. Snaží se nabídnout jednodušší alternativu ke GIMPu v prostředí GNOME. Pinta nabízí základní funkce rastrového editoru, jako je např. práce se štětcem, tvorba barevných ploch a přechodů a tvorba jednoduchých geometrických obrazců. Dále obsahuje pro některé jednodušší editory netypické funkce, jako je práce s vrstvami, grafické filtry, neomezená historie nebo možnost libovolně si přeskupit ovládací prvky. (ABCLinuxu, 2013) 1.6.4 Vektorová grafika (CorelDraw, nebo Zonner Callisto) CorelDraw je stejně jako Zonner Callisto program pro vektorovou grafiku. Zatímco Zonner Callisto je český výrobek, který je zdarma, CorelDraw je placený program. V současné době se jeho cena pohybuje okolo 718 €
3,
takže pro školu je to poněkud drahý program. Tyto
programy mají také nevýhodu v tom, že fungují pouze pod Windows. Inkscape je open-source vektorový grafický editor podobný Adobe Illustrator, Corel Draw, Freehand, nebo Xara X. Tento program pracuje jak pod Linuxem, tak i pod Windows. Co odlišuje Inkscape, je rozdíl použití Scalable Vector Graphics (SVG), otevřeného formátu XML W3C standardu, jako nativní (základní) formát. Vývoj software Inkscape dodržuje opensource normy, a je určen pro komunitu uživatelů jako použitelný produkt. (Inkscape, 2014) sK1 editor je vektorový grafický editor s podporou importu souborů z aplikací Adobe Illustrator, CorelDraw 7-X4 a dalších. Pracuje také pod Windows a používá licenci GPL. (Sk1 Project, 2014)
1.6.5 3D Grafika (Cinema 4D) Cinema 4D je komplexní program pro tvorbu 3D scény - od polygonového modelování přes texturování, nasvícení, animaci až
3
Zdroj: http://www.corel.com/corel/product/index.jsp?pid=prod4260069
26
po rendering.
Program
má
snadné
ovládání,
přívětivé
prostředí
a přizpůsobivé rozhraní programu. Cinema je profesionální program pro 3D grafiku a pracuje nejen pod Windows, i pod Mac OS. Jeho nevýhodou je velmi drahá licence. Základní verze stojí okolo 18 000 Kč a nejvyšší verze okolo 83 000 Kč4. Existuje také verze pro učitele a studenty. První je zcela zdarma, ale má spoustu omezení, druhá stojí okolo 5 000 Kč.5 Obě verze jsou časově omezené na dobu 18 měsíců. (Cinema 4D, 2014) Blender je software šířený pod licencí GPL. Pracuje pod Linuxem, ale také pod Windows, Mac OS. Slouží pro modelování a vykreslování 3D počítačové grafiky a animací s využitím různých technik, jako např. sledování paprsku, radiosita, scanline rendering. Vlastní interface je vykreslován pomocí knihovny OpenGL. V roce 2005 začal tým Orange s pomocí Blenderu vytvářet film s názvem "Elephants Dream"6, který byl vytvořen jen za pomoci svobodného software. Cílem bylo ukázat, že i s Blendrem jdou vytvářet kvalitní díla. (Blender, 2014) Maya 3D je animační software. Maya je placený software, který pracuje pod Linuxem, Windows i pod Mac OS. Nabízí komplexní kreativní sadu funkcí pro 3D počítačové animace, modelování, simulace, vizualizace a kompozici na vysoce rozšiřitelné produkční platformě. Program patří firmě Autodesk. Maya má nyní zobrazovací technologii příští generace, zrychlené modelování a nové nástroje pro řešení komplexních dat. (Maya, 2014)
1.6.6 Střih videa (Movie Maker) Movie Maker je tradiční jednoduchá střižna pro domácí uživatele, kterou vyrábí sám Microsoft a nabízí ji zcela zdarma v rámci balíku Microsoft Essentials. Tento nástroj cílí na jednoduché a základní úpravy videa, 4 5 6
http://www.cinema4d.cz/produkty/maxon/cinema-4d-studio/prodej.aspx http://www.cinema4d.cz/licence/maxon/edu/student-teacher.aspx http://www.elephantsdream.org/
27
přičemž na složité a náročné projekty se nehodí. (7 nejlepších programů, 2013) Avidemux
je
video
editor
s
širokou
podporou
souborových
a audio/video formátů. Je vydáván pod licencí GPL a pracuje i pod Windows. Video můžete stříhat, připojit nebo pomocí filtrů změnit jeho vlastnosti a překódovat do kteréhokoli z nabízených formátů včetně DVD kompatibilních MPEG souborů. Mezi filtry nechybí možnost ořezat video o černé pruhy, odstranění prokládání, odstranění/přidání loga, otitulkování (srt, sub, ass/ssa) a další. Jednotlivé úlohy netřeba zpracovat ihned, lze je uložit do seznamu úloh a spustit zpracování najednou.
Program
disponuje
také
kalkulačkou
datového
toku
a přednastavenými profily pro tvorbu VCD, DVD, FLV či iPod videa. (Avidemux, 2013) Kdenlive (KDE Non-Linear Video Editor) je nelineární editor videa, který je zaměřený na flexibilitu a jednoduchost ovládání. Kdenlive podporuje veškeré formáty podporované FFmpeg (jako QuickTime, AVI, WMV, MPEG, a Flash Video) a poměry stran 4:3 a 16:9 v systémech PAL, NTSC a různých HD standardech. Videa lze exportovat také do DV zařízení, nebo zapsat na DVD s kapitolami a jednoduchým menu. Balíčky pro Kdenlive jsou volně dostupné pro Linux, FreeBSD a Mac OS X pod podmínkami GNU GPL. (Kdenlive, 2013) Další použitelné programy jsou například MEncoder, Kino a další. 1.6.7 Záznam obrazovky (Adobe Captivate) Software
Adobe®
Captivate®
slouží
k
rychlému
vytváření
profesionálního e-learningového obsahu s pokročilou interaktivitou. Je to nástroj pro tvorbu interaktivních multimediálních výukových kurzů včetně testování a napojení na systémy řízení výuky LMS (Learning Management System). Díky publikování do univerzálních formátů Adobe Flash a Adobe PDF jsou projekty velice snadno distupné. Velkou nevýhodou je jeho cena. Za plnou licenci zaplatí uživatel 28
přibližně 1068€7 a ve verzi pro učitele a studenty přibližně 355€8 (Adobe, 2013) Kazam Screencaster je jednoduchý program pro nahrávání dění na obrazovce, který jej bude zachytávat a nahrávat jako video soubor. Ten následně může být přehrán na jakémkoliv video přehrávači, který podporuje VP8/Mp4/WebM video formát. Můžeme si také nahrávat zvuk z libovolného zvukového vstupu na zařízení s podporou Pulseaudio. Dokáže pracovat i s více monitory. Program je šířen zdarma. Aplikaci musíme instalovat z repositářů třetích stran. To znamená, že není mezi balíčky pro instalaci a musí se instalovat ručně přes terminál. Zároveň také výrobce distribucí Linuxu nezaručuje správnou funkci tohoto programu.
7http://www.adobe.com/cz/products/catalog/software._sl_id-
contentfilter_sl_catalog_sl_software_sl_allsoftware_cz.html 8http://www.adobe.com/cz/products/catalog/software._sl_id-
contentfilter_sl_catalog_sl_education_sl_alledu_cz.edu.html
29
2 Využití systému Linux z pohledu škol Volba operačního systému a používaných aplikací ve škole, je důležitou součástí rozhodování školy. Nejen z hlediska nákladů na provoz, ale i vzdělávání žáků ve škole. Pokud je tento systém používán například ve škole a na domácích počítačích mají žáci OS Windows., může dobře rozvíjet schopnosti žáků pracovat s počítačem nezávisle na operačním systému.
2.1 Zaměření výzkumu Výzkum v této diplomové práci si klade za cíl porovnat dvě různé školy, kde na jedné škole je používán operační systém Linux a na druhé operační systém Windows. Základem výzkumu bude zjistit skutečnost, proč na první škole je při výuce používán OS Linux, popřípadě jaká distribuce. Jaký je vztah učitele,
který
vyučuje
předměty
v učebně
informatiky,
k tomuto
systému. Budeme také zjišťovat, jestli je používán také mimo výuku, například
v kancelářích
nepedagogickými
zaměstnanci,
nebo
v kabinetech učiteli. Dále pak zjištění nákladů na provoz této učebny. U druhé školy budeme zjišťovat, proč se používá OS Windows, jako hlavní operační systém ve výuce. Jaké informace a vědomosti má dotazovaný učitel o OS Linux. Jaké placené programy jsou používány ve výuce. Dále pak jaké jsou náklady na provoz této učebny.
2.2 Výzkumné cíle (1) Poznat a popsat rozhodující důvody pro používání OS Linux (Windows) za vybraných školách. (2) Zjistit informovanost o OS Linux a vztah učitelů k tomuto systému. (3) Zjistit používání programů pod licencí GPL ve výuce a mimo výuku. 30
(4) Poznat a popsat finanční výhody (nevýhody) provozu těchto systémů na základních školách.
2.3 Výzkumné otázky V rámci jednotlivých výzkumných cílů (1) až (4) jsme stanovili několik výzkumných otázek. Výzkumné otázky jsou uvedeny pro intelektuální cíle (1), až (4) včetně bližších interních podcílů. (1)
Jaké jsou důvody používání OS Linux (Windows)? -
Preference školy pří výběru OS.
-
Výhody a nevýhody OS.
-
Jaké distribuce se používají.
-
Jaká je podpora školy, (MŠMT).
(2) Jaká je informovanost učitelů o OS Linux? -
Jaké mají informace o tomto systému.
-
Jaký je názor učitelů na tento systém.
-
Jestli jej používají osobně i mimo výuku.
-
Jaké mají problémy s provozem.
(3) Jaké se používají programy ve výuce? -
Programy pod OS Windows
-
Programy pod OS Linux
Jaké se používají programy mimo výuku? -
Existence
alternativ
v kancelářích
31
za
programy
používané
(4) Ušetří škola finance na provoz počítačů ve škole? -
Náklady na licence OS a programů používaných ve škole.
2.4 Strategie výzkumu Jako výzkumná metoda bude použit kvalitativní výzkum. Kvalitativní výzkum se využívá v nejrůznějších oborech - v psychologii, antropologii, sociologii,
kriminologii,
pedagogických
vědách,
kulturologii,
zdravotnictví, ošetřovatelství. Za kvalitativní výzkum bývá považován podle Hendla (2005, str. 63) „jakýkoli výzkum, jehož výsledky nejsou dosaženy pomocí statistických metod ani jiných způsobů kvantifikace.“ Kvalitativní
výzkum
používá
induktivní
formy
vědeckých
metod,
hloubkové studium jednotlivých případů, nejrůznější formy rozhovorů. Cílem
je
získat
popis
zvláštností
případů,
generovat
hypotézy.
Kvalitativní výzkum probíhá nejčastěji v přirozených podmínkách sociálního prostředí. V typickém případě výzkumník, který výzkum provádí, vybírá na začátku výzkumu téma, určí základní otázky a cíle. Poté shromažďuje a analyzuje informace, které pomáhají na tyto otázky odpovědět. Sběr dat i jejich analýza probíhá současně a provádí se v delším časovém úseku. Podle Švaříčka (2007, str. 25) „hypotézy či teorie vzniklé na základě kvalitativního výzkumu však není možné zobecňovat. Jsou platné právě pro vzorek, na kterém byla data získána.“ Při hodnocení práce je proto nutné mít tuto skutečnost neustále na zřeteli a vyvarovat se výroků, které zobecňují uvedená tvrzení. 2.4.1 Desing kvalitativního výzkumu Desing výzkumu znamená rámcové uspořádání nebo plán výzkumu. Navrhujeme-li plán výzkumu, přemýšlíme o základních podmínkách, 32
ve kterých se bude realizovat. Desing tedy podle Švaříčka (2007) není totožný
ani
s metodami
sběru
dat,
ani
s analýzou
dat.
Proto
ve výzkumném postupu následuje volba designu hned za stanovením výzkumného problému. Přesný postup stanovování problémů je důležitý pro celý výzkum. Na začátku si musíme zvolit, co a proč budeme zkoumat, a pak plánujeme uskutečnění. Budeme používat jednu metodu z kvalitativního výzkumu. Bude to případová
studie.
Tato
studie
patří
k základním výzkumným designům.
v pedagogických
vědách
Podle Švaříčka (2007, str. 97)
je detailní studie jednoho nebo několika případů tradičně považováno za jeden z možných způsobů, jak porozumět složitým sociálním jevům. Základem tohoto šetření by měl být sběr dat, která se přímo týkají objektu výzkumu. 2.4.2 Metoda sběru dat Další částí při tvorbě výzkumu je metoda sběru dat. Podle Švaříčka (2007, str. 142) „Jsou metody sběru dat specifické postupy poznávání určitých jevů, které badatel užívá s cílem rozkrýt a reprezentovat to, jak lidé interpretují a vytvářejí sociální realitu.“ Jako metodu sběru dat jsme si tedy zvolily rozhovor. Rozhovor je velice častou metodou sběru dat v kvalitativním výzkumu. Používá se pro něj také označení hloubkový rozhovor, jež můžeme definovat podle Švaříčka (2007, str. 159) „jako nestandardizované dotazování jednoho účastníka
výzkumu
zpravidla
jedním
badatelem
pomocí
několika
otevřených otázek.“ Přesněji budeme používat ke sběru dat polostrukturovaný rozhovor. Nachází se mezi strukturovaným a nestrukturovaným rozhovorem. Na začátku si připravíme kostru otázek. Během rozhovoru můžeme měnit pořadí, pokládat nové, čí rozšiřující otázky. Mezi jeho výhody a nevýhody patří podle Gavory (2010). Větší prostor na vlastní formulace otázek. Dále pak vyšší flexibilita z hlediska reagování na 33
průběh rozhovoru. Mezi nevýhody patří vyšší nároky kladené na výzkumníka z hlediska vhodného reagování na odpověď, také pak menší možnosti porovnání odpovědí jednotlivých respondentů.
2.5 Sběr dat a zkoumaný soubor Polostrukturované rozhovory pro cíle 1 – 4 probíhaly se dvěma učiteli na dvou různých a předem (záměrně) vybraných školách. Předchozím zjišťováním byly vybrány dvě konkrétní školy. První, ve které probíhá výuka informatiky v učebně, kde jsou počítače vybaveny OS Linux. Druhá škola naproti tomu vyučuje standardně na OS Windows. V obou případech šlo o učitele Informační výchovy a zároveň správce počítačů na dané škole. Oba učitelé mají několikaletou praxi v oboru. Školy byly osloveny osobní návštěvou, kdy po jednání s ředitelem/kou školy, byl smluven termín s potřebnými učiteli. Oba rozhovory se konaly na půdě daných základních škol v prostředí přirozeném pro dotazované. Byly tedy realizovány 2 rozhovory, každý trval přibližně 45 minut (s každým
učitelem
informovaného
byl
souhlasu
jeden
samostatný
dotazovaných,
rozhovor). probíhal
Po
získání
rozhovor
dle
připraveného scénáře. Celý rozhovor byl zaznamenán v podobě audio nahrávky na počítači, pomocí programu Audacity a poté byly vytvořeny přepisy. Z důvodů anonymity jsou v dalším textu názvy jednotlivých základních škol nahrazeny kódy podle čísel. -
Škola 1: o Škola v centru Brna o S používáním OS Linux o Přibližný počet žáků je 700. o Výuka některých předmětů v AJ. Učitel informatiky o Zároveň správce PC
34
o Aprobace: Učitelství pro střední školy - biologie a geologie, poté absolvováno rozšíření o techniku na Pdf. o Více jak 10 let praxe -
Škola 2: o Malá spádová škola v obci. o S používáním OS Windows o Přibližný počet žáků je 150 Učitelka informatiky (správce PC) o Zároveň částečný správce PC o Aprobace:
Učitelství
všeobecně
vzdělávacích
předmětů – Matematika, Základy techniky o Více jak 20 let praxe Z těchto údajů, je patrné, že jde o dvě rozdílné školy. Tyto školy byly takto vybrány záměrně. Při shrnutí výsledků půjde těžko zobecnit výsledky výzkumu. Jde zde spíše o to poukázat na velké rozdíly v těchto školách. Rozdíl je také navíc i v učitelích, kdy mají rozdílné názory na provoz systému Linux, proto tento výběr škol. Vzhledem k velikosti školy 2 a tím jejím finančních možnostech, by bylo výhodné používat ve škole OS Linux. Přesto tomu tak není a více se dozvíme z rozhovorů s učiteli.
2.6 Analýza dat V analýze dat šlo o srovnání rozhovorů mezi sebou a nalezení rozdílných názorů. Dále pak také upozornit na některé tzv. „předsudky“ týkající se používání OS Linux. Použili jsme metodu: Otevřeného kódování. Otevřené kódování je podle Švaříčka (2007, str. 2011) „technika, která byla vyvinuta v rámci analytického aparátu zakotvené teorie, avšak díky své jednoduchosti a zároveň účinnosti je použitelná ve velmi široké škále kvalitativních projektů.“
35
Pří kódování bychom měli postupovat tak, že nejprve analyzovaný text rozdělíme na jednotky. Jednotkou může být slovo, sekvence slov, věta odstavec. Jednotkám poté přidělíme nějaký kód (označení), což je krátká fráze, která nějakým způsobem vystihuje určitý typ a odlišuje je od ostatních. Při otevřeném kódování postupujeme tak, že do datového záznamu vepisujeme značky pro ohraničení jednotek a názvy kódů. 2.6.1 Důvody používání OS Linux (Windows) V této výzkumné otázce si blíže rozvedeme povinnosti učitelů, kteří se zúčastnili výzkumu. Dále se zaměříme na základní důvody, proč je používán na těchto školách OS Windows (Linux). Kategorie: Povinnosti učitele Na škole číslo 1, se učitel vyjádřil k otázce jeho pozice ve škole, a jestli je správcem sítě takto: „Já jsem tu jako učitel informatiky, zároveň dělám správce sítě a k tomu mám teda pozici ICT koordinátor a metodik. Takže vesměs komplet všechny čtyři takové pozice.“ Na škole číslo 2, se učitelka ke stejným otázkám vyjádřila: „Moje pozice je učitel a výchovný poradce. Dále jsem dělala správce počítačové sítě, pokud jsme spadali pod Indoš9, oni nám dělali vlastně údržbu, takže já sem dělala jenom tokový ty dodělávky, co byly potřeba. Protože nejsem informatik, tak když nás opustili, bych na to nestačila, a proto nám to dělá pán externě. Já tedy již tedy dělám jenom běžnou údržbu, jako například výměna toneru v tiskárně.“
Indoš je projekt Internet do škol. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT, www.msmt.cz) tak prostřednictvím generálního dodavatele zavedlo do počítačově nevybavených českých škol počítače, periferie, internetové připojení a související internetové i intranetové služby. Webové stránky www.indos.cz slouží k informování uživatelů projektu o všem důležitém, stejně tak jako k poskytování základních informaci laické i odborné veřejnosti. (O projektu, 2013) 9
36
Kategorie: Volba systému Pro školu není volba, který operační systém bude používat, nijak omezena. Proto si může vybrat jakýkoliv systém dle svého uvážení. Proto je na místě otázka, jaký OS používají a proč? Na škole 1 odpověděl učitel na dotaz o používaném systému, tak že potvrdil naše předchozí zkoumání a hledání školy s výukou na OS Linux. Na škole je používán OS Linux, a to konkrétní distribuce Ubuntu 12.04 LTS, což je distribuce s prodlouženou podporou na 5 let. Dále také je na serverech používaný Linux a to CentOS (což je server pod záštitou firmy Red Hat) a Ubuntu server. Dále o volbě proč tento systém odpověděl: „Začali jsme nejdřív na serverech a to bylo hlavně z toho důvodu, že jsme měli neustále problémy s Microsoftí instalací serveru. Potřebovali jsme zároveň vyřešit také firewall10, tak jsme nainstalovali na serverech CentOS a zprovoznili firewall. Tohle se nám osvědčilo a postupně jsme všechny služby dávali pryč z Microsoftových serverů. Poté jsem začal na počítačích používat dual-boot11. Sám jsem s tím moc neuměl a tak sem si říkal, že to pro mě a pro žáky bude něco nového. No a tak jsme nainstalovali naši první verzi Ubuntu. A nakonec to bylo strašně fajn pro ty kluky, kteří z toho byli nadšení, protože jsem je dokázal motivovat tak, že mi s tím zprovozněním pomohli a bylo to pro ně něco nového oproti standardním Windows. To byl asi ten hlavní důvod, že ze zvědavosti jsme s tím začali.“ Ve škole mají dvě počítačové učebny a v jedné z nich jsou nainstalovány Ubuntu s anglickým prostředím.
„bezpečnostní brána“, je zjednodušeně řečeno zařízení či software oddělující provoz mezi dvěma sítěmi (naší domácí a internetem), přičemž propouští jedním nebo druhým směrem data podle určitých předem definovaných pravidel. Brání tak zejména před neoprávněnými průniky do sítě a odesílání dat ze sítě bez vědomí a souhlasu uživatele. (Softwarové Firewally, 2013) 11 Multi-boot je v informatice označení možnosti výběru z několika operačních systémů při startu počítače. Uživatel vybere jeden systém z nabídky, kterou typicky vytváří zavaděč jádra operačního systému. Dual-boot nabízí na výběr ze dvou systémů. (Multi boot, 2014) 10
37
Na škole 2 odpověděla učitelka na dotaz o používaném systému, tak že potvrdila naše předchozí zkoumání a hledání školy s výukou na OS Windows. Na škole je používán OS Windows a to verze Windows XP. Na serveru je používán Windows server. Dále o volbě proč tento systém, odpověděla: „No protože mluvili o tom, že operační systém Windows je dostupnější a pro uživatele pochopitelnější. Byl také v době, kdy jsme zaváděli počítačovou síť nejrozšířenější. Linux byl málo používaný a nebyl na něj nikdo proškolený, takže proto jsme šli na Windows.“
Kategorie: Výhody/ Nevýhody V této kategorii jsou zahrnuty názory učitelů na výhody a nevýhody práce s OS Linux. Škola 1 Na výhody a nevýhody odpověděl učitel takto: „Jako výhody, velmi rychlá a pohodlná instalace. Během pár minut jsem schopný obnovit systém, to je druhá velká výhoda. Mám oddělený systém a nastavení (Home folder). Takže když se něco někde zkazí, tak během pár minut to dokážu přeinstalovat. Na Windows obrovská nevýhoda je zdlouhavá instalace, nutnost zadávat různá licenční čísla. Řešit tady na škole a spravovat ty licence, řešit jestli mám dostatek licencí. Mezi nevýhody, i po těch mnoha letech mě chybí některý dobrý programy, které používám na Windows. Všude je spousta nadšených článků, o tom jak digiKam12 je dokáže nahradit profesionální programy na úpravu fotek pod Windows, ale není to pravda. Není to pravda, a buď jsou ty programy na Linux neintuitivní, nebo pomalý. Vyžadují 5 kliků na to, co jinde je na jeden.“
digiKam je pokročilý program na správu fotek pro prostředí KDE. Zjednodušuje importování a organizování sbírky fotografií. DigiKam umožňuje k fotkám přidávat značky ("tagy") a komentáre. Obsahuje pluginy na úpravu fotek, například na odstranění červených očí. (digiKam, 2006) 12
38
Dále mezi výhody patří to, že je šířen pod licencí GNU GPL a i většina programů pod ním pracujících. Jeho nevýhodou, může být pro nezkušeného uživatele správa přes příkazový řádek. Výhody/Nevýhody OS Linux podle učitele ze školy 1.
Výhody
Nevýhody
Snadná Instalace
Absence některých kvalitních programů
Rychlá obnova systému
Někdy složitější práce
GNU GPL licence
Škola 2 Na otázku jestli zná OS Linux a jeho výhody/nevýhody odpověděla učitelka takto: „Neznám ho a nepracovala jsem s ním, jenom jsem viděla práci na počítači s Linuxem. Vzhledem k tomu, že s tím nebyl člověk dopodrobna seznámen, tak mi to připadalo daleko složitější než Windows. O výhodách bych si příliš netroufala mluvit, protože s ním nepracuji, ale tak asi například že na něj nejsou viry, protože jsou méně používané, dále že je zdarma.“ Učitelka příliš nehodnotila výhody, protože s ním nikdy nepracovala, ale přesto některé skutečnosti uvedla a pro shrnutí jsou v obrázku.
39
Výhody/Nevýhody OS Linux podle učitele ze školy 2.
Výhody
Nevýhody
Nejsou viry
Učitel nemá informace
Je zdarma
Příliš složité
Kategorie: Podpora školy (MŠMT) Zde jde o zjištění stanoviska školy a MŠMT k práci s tím to systémem. Dále také jestli mají vydané nějaké instrukce pro pravidla používání, či nějaké výukové balíky. Škola 1 O podpoře MŠMT se vyjádřil učitel takto: „Ohledně ministerstva je tristní. Vůbec podpora i otevřených formátů není. Veškerý informace chodí v klasickém .doc (.xls) formátu, takže otevřené formáty to neexistuje. Co se týče operačních systémů, tak to vůbec. A tam třeba například v případě
toho
pilotního
testování
žáků
pátých
a devátých
tříd
co probíhalo, oni sice zveřejnili nějaký instalační balíček ve formátu RPM“ (RPM Package Manager, jeden z balíčkových systémů pro Linux) „Ten ale podporoval samozřejmě RPM systémy, deb vůbec nebyl a navíc ještě byla ta verze taková odfláklá.“ O podpoře školy se vyjádřil učitel takto: „Podpora školy není, ta je stále stejná. To je na mojí aktivitě a mém učení a myslím si, že asi kdybych tu nebyl já, tak se to přeinstaluje zpět na Windows a bude to.“
40
Škola 2 Tato část byla zodpovězena již v kategorii povinnosti učitele, kde bylo uvedeno, že o podporu výuky v počítačové učebně se staral projekt MŠMT, pod názvem Indoš. Dotazovaní učitelé jsou oba vyučující informatiky. Učitel ze školy 1 dělá ale kompletního správce sítě. Volba systému Linux, byla pouze rozhodnutím učitele, který si sám tento systém zprovoznil. Používají také Linuxové servery. Také je zde zmíněno několik výhod a nevýhod podle učitelů. Názory jednotlivých učitelů se mírně liší. Zároveň jsme zjistili, že podpora výuky v Linuxovém systému od MŠMT téměř není. 2.6.2 Informovanost učitelů V této výzkumné otázce se zaměříme na aktuální stav vědomostí učitelů o OS Linux. Také se pokusíme zjistit i nějaké typické problémy s provozem počítačové učebny. Kategorie: Informovanost V této
kategorii
se
vyskytují
informace
o
průběžném
sledování
aktuálních informaci o rozvoji OS Linux. A také jestli používá vyučující tento systém i mimo školu. Škola 1 Na této škole je provozován OS Linux, a proto se předpokládá, že učitel bude sledovat aktuální dění. K otázce, jaké zná distribuce, nám odpověděl. „Tak vyjmenuji jich jenom pár. Například Ubuntu, Fedora, Slax13, Debian, CentOS, Red Hat Enterprise Linux. Co se týče distribucí co sem testoval, tak kdysi dávno jsem zkoušel Linux Mint, ten mě nijak nenadchnul. Pak sem testoval krátce Fedoru, tuším že to byla Fedora 18
Slax je distribuce Linuxu, která vznikla z distribuce Slackware. Autorem této živé distribuce je Tomáš Matějíček. Může být spuštěna z IDE CD-ROM mechaniky, nebo z USB flash disku či jiného paměťového zařízení. Díky tomu, že velikost celé distribuce nepřesahuje 200 MB (vejde se na malé CD), může být SLAX celý nakopírován do paměti, což uvolní mechaniku pro další použití. 13
41
s GNOME 3, ale taky mi to nějak nesedlo. Takže nakonec jsem skončil u Ubuntu s prostředím Unity. Přijde mi to poněkud intuitivnější než GNOME.“ Učitel také kladně odpověděl na dotaz o sledování aktuálního dění v Linuxové komunitě. „Jako každý den si projedu různé výpisy, spíše zahraniční, jako Ubuntu a tak.“ S tímto také souvisí dotaz, jestli používá Linux i mimo školu. „Já jsem pod Linux přešel v podstatě i doma, ale skřípe to. Po těch asi 6 letech co to používám, tak to pořád skřípe a na jednu stranu jsem s ním neskutečně spokojený a nadruhou stranu ne.“ Škola 2 U
této
učitelky
vzhledem
k tomu,
že
nesetkává
s OS
Linux,
neočekáváme velké znalosti a aktivní zapojení do dění okolo tohoto systému. K otázce jaké zná distribuce, nám sdělila, že žádné distribuce nezná. Dále k otázce jestli někdy používala tento systém, nám odpověděla. „Nikdy jsem ho nepoužívala, ale zkušenosti těch, kteří jej používali, tak říkali, že je to velice příznivé prostředí.“ Dále mluvila o informacích, které má od těchto lidí. K otázce o sledování aktuálních informací odpověděla, že téměř ne. Problémy s provozem Tato otázka byla položena pouze učiteli na škole 1. Protože tento učitel provozuje OS Linux a proto může hovořit o tom, s jakými problémy při provozu se setkává nejčastěji. Odpověděl takto: „Tak problémy vznikají ve chvíli, když si k tomu systému sedne kolegyně odkojená pouze Windows, protože hledá svoje oblíbené programy a nenachází je. Protože některé alternativy pro Linux prostě neexistují, třeba nějakou podporu matematiky. Oni jsou zvyklí na programy Terasoftu14 a tak dále. Nechtějí to používat, protože ty programy tam chybí. Druhý velký problém 14
http://www.terasoft.cz/index2.htm
42
je ten, že školy většinou fungují a mají nějakou vnitřní databázi. Nějakou zprávu
žáků
a
také
proprietární
programy,
které
chodí
pouze
na Windows. Na Linuxu nejdou rozběhnout. Pokud já mám tady Linux, tak je celkem komplikované a složité se dostat do naší databáze žáků.“ Jako systém na databázi žáků je používán SAS15. „Vím, že například Bakaláři, což je podobný systém, pod Linuxem nefungují vůbec. SAS se ještě celkem ve Wine16 dá zprovoznit, ale zlobí to, je to pomalé. Má to spoustu chyb, co se týče například zobrazení oken atd.“ V této výzkumné otázce jsme zjistili, že učitelka, která učí v systému Windows nemá téměř žádné znalosti o OS Linux. Učitel vyučující s OS Linux, sleduje aktuální informace o tomto systému. Ale také jsme zjistili, že používání systému Linux přináší několik obtíží s fungováním některých programů. Například databázové systémy využívající ve škole, nepracují pod Linuxem ideálně. 2.6.3 Používané programy V této výzkumné otázce se budeme zabývat programy, které na těchto školách používají do výuky a také mimo výuku. Kategorie: Programy ve výuce V této kategorii zjistíme, jaké programy jsou ve školách používány k výuce a i mimo ni. Škola 1 Na škole 1 si učitel doinstaloval balíček Edubuntu, jsou zde používány tyto programy ve výuce.
Softwarový balík určený vedení školní matriky, sběr individuálních údajů ze školní matriky, evidence žáků, jejich klasifikace, přijímací řízení, evidence pracovníků školy, evidence majetku, školní knihovna atd. 15
WINE je emulátor, který umožňuje spouštění nezměněných Windowsovských programů na Linuxu, nepotřebuje ke svému běhu nainstalovaná Windows. 16
43
Kancelářský balík LibreOffice
Audacity na stříhání zvuku.
Gimp na rastrovou grafiku
Inkscape na vektorovou grafiku
Kazam na nahrávání dění na obrazovce
Obecně se učitel vyjádřil k balíku Edubuntu: „Já jsem celkem nespokojený s tím Edubuntu, konkrétně s možnostmi pro vzdělávání. Ono se sice všude píše, jak je to úžasné, že ta nabídka je široká, ale realita je jinde.“ Škola 2 Na škole 2 jsou používána programy:
Microsoft Office
Malování pro grafiku
Fraus učebnice do fyziky
Výukové aplikace od firmy Terasoft
Výukové aplikace od firmy Silcom Multimedia17
Kategorie: Mimo výuku Zde zjistíme, jestli je systém Linux, nebo různé multiplatformní programy používané pod tímto systémem, používán mimo výuku. Škola 1 Tato škola využívá růžné alternativy k placeným programům. Také zda je možné v kancelářích nahradit všechny programy používané pod OS Windows. Na dotaz jestli je OS Linux používán například v kancelářích, odpověděl učitel, že systém se využívá pouze v jedné učebně, na serverech a jenom na dvou počítačích u něj v kabinetě. 17
http://www.silcom-multimedia.cz/
44
K otázce proč si myslí, že to tak je odpověděl: „Protože chybí nějaké systematická podpora, to by byla jedna věc. Ale pokud by byla určitá vůle, tak by se to asi dalo. Pokud by byla podpora a vůle, tak by to šlo. Druhý problém je ten, že skutečně spousta věcí je složitějších na zprovoznění na Linuxu, než na Windows. Takže si nemyslím, že by to bylo příliš finančně atraktivní.“ Škola 2 Na této škole například jeden ze zaměstnanců (Ekonomka), používá na svém počítači OpenOffice. Jinak se využívají standardní placené programy pro Windows. V této výzkumné otázce jsme zjistili, že na škole 1 zároveň s používáním OS Linux, se používají i jiné programy pod svobodnými licencemi. Jako je například Gimp, nebo Inkscape. Naproti tomu na škole 2 je výuka informatiky vedena v menším rozsahu. Používány jsou tu pouze placené programy.
Mimo výuku je na škole 1 používán OS Linux pouze
v kabinetě vyučujícího a pak na všech školních serverech. Ve škole 2 je používán jedním zaměstnancem kancelářský balík OpenOffice. 2.6.4 Finance na provoz V této výzkumné otázce jde o zjištění názoru učitelů, jestli škola ušetří za provoz učebny a kolik platí za licence. Kategorie: Ušetření nákladů Při nákupu počítačů a zavedení systému Linux, se ušetří za některé licence. Záleží, ale jestli se to vyplatí. Škola 1 Na otázku, zda ušetří náklady na provoz učebny, kde se používá Linux, odpověděl učitel takto. „No tím si nejsem tak úplně jist, protože samozřejmě jsme ušetřili při tom prvotním nákupu, kdy jsme teda nemuseli řešit licence. Dále jsme nemuseli řešit licence antivirových 45
programů a podobně. Ale těch hodin co jsme na tom strávili, tedy já se svým kamarádem. Na to abychom zprovoznili běžný funkce, které na Windows jsou záležitostí dvou kliknutí. Tady jsme tomu dali hodiny a hodiny, než jsme to nějak ohnuli. Tak si myslím, že potom bychom tu technickou podporu měli platit, tak jsme ty peníze ušetřili. Sice je rozdíl nasadit si Ubuntu, nebo obecně jakoukoliv distribuci Linuxu, doma na jednom počítači a používat pouze jako osobní stanici. Ale obrovskej rozdíl je nasadit je ve škole v síti, kde to musí nějakým způsobem komunikovat, spolupracovat, ověřovat uživatele, připojovat jim složky a tak. Odhadem jsme tomu dali, poprvé asi dva dny a ono to stejně nefungovalo. Pak ještě asi jeden den, ale pořád to občas zlobí.“ Kategorie: Náklady na Licence Samozřejmě pokud škola používá jiné operační systémy, tak musí být i jiné náklady na licence programů. Škola1 Na této škole se tedy používá jen několik placených licencí. Dle odpovědi učitele to jsou:
Microsoft Office 2003, koupených asi 50 licencí.
K novým počítačům OEM licence Windows
Při otázce kolik by stál provoz učebny, pokud by na ní byl používán Windows a pro něj placené licence programů, odpověděl učitel. „To vám asi nemůžu říct, protože normální licence pro školství, nebo běžná OEM licence je nějakých 3 300Kč, krát tedy počet stanic, kterých máme 19. Office jsme kdysi dávno koupili a ty nové kupovat nebudem. Pokud bychom je chtěli koupit, tak to by byli tak 3 000Kč navíc na stanici. Pak nějakých 600 – 800Kč za licence antiviru na dva roky. No a všechny ostatní programy, co tu máme a používáme, tak jsou nějaké školní multilicence
výukové.
Tam
je
jedno,
nainstalované “ 46
na
kolika
počítačích
jsou
Škola 2 Na této škole se tedy používá jen několik placených licencí, protože šíře výuky informatiky je malá. Takže se nepoužívají některé programy na grafiku atd. Dle odpovědi učitelky to jsou:
Windows XP
Multilicence na Microsoft Office 2003
Antivirus ESET NOD32
Licence na výukové programy od Terasoft, Silcom Multimedia
Při otázce kolik stojí provoz učebny, se všemi placenými licencemi programů, odpověděla učitelka. „No myslím si, že to jde do tisíců, protože třeba teď jsme kupovali licenci na NOD32 antivir na celou školu na tři roky a vyšlo to na nějakých 5 000Kč. To znamená, že skutečně to jde do tisíců. Kdyby se to rozpočítalo na roční náklady, tak to bude vycházet kolem té tisícovky. Co se týče těch výukových programů, tak když jsme je kupovali, stála multilicence pro školu kolem 3 000Kč. Některé i více, například interaktivní učebnice od firmy Fraus, stála skoro 9 000Kč za rok.“
2.7 Shrnutí výsledků Prvotním dotazem jsme zjišťovali, zde oslovení učitelé pracují jako správci počítačové učebny ve škole. Výsledky vedli k tomu, že nám bylo potvrzeno působení obou učitelů jako správcové počítačů na své základní škole. Učitel na škole 1 provádí údržbu samostatně, ale učitelka na škole 2 má externího spolupracovníka na údržbu PC. Při zjišťování důvodů používání OS Linux (Windows) nám oba učitelé odpověděli. Ve škole 1 byla volba používání OS Linux pouze volbou učitele. Byl to pozvolný přechod a začal tím, že instalovali Linuxové servery ve škole. V současné době používají distribuci Ubuntu 12.04. Ve škole 2 byla volba přizpůsobena podpoře projektu Indoš, což je 47
projekt MŠMT. Používán je systém Windows XP. Každý učitel má také jiné názory na výhody a nevýhody těchto operačních systémů. Co se týká podpory školy, vyjádřil se učitel ze školy 1 poněkud skepticky. Předpokládá, že pokud by skončil v zaměstnání, tak by se škola nejspíše vrátila OS Windows. O podpoře od MŠMT nám řekl, že téměř neví, že by nějaká existovala. V otázce informovanosti učitelů se nám potvrdilo to, že pokud učitel v systému Linux neučí, tak nesleduje aktuální informace. Dále učitel ze školy 1 používá OS Linux i mimo výuku a to na domácí stanici. K problémům s provozem jsme zjistili, že veliký problém je hlavně, pokud si k počítači kde je nainstalován Linux sedne někdo jiný. Dále je někdy problém se zprovozněním uživatele v síti. V této výzkumné otázce o používaných programech jsme zjistili, že na škole 1 zároveň s používáním OS Linux, se používají i jiné programy pod svobodnými licencemi. Ale například v kancelářích není používán, protože
některé
alternativy
programů,
například
pro
účetnictví
neexistují. Ve škole 2 je výuka informatiky vedena v menším rozsahu. Používány jsou tu pouze placené programy. Mimo výuku je na škole 1 používán OS Linux pouze v kabinetě vyučujícího a pak na všech školních serverech.
Ve škole 2 je používán jedním zaměstnancem
kancelářský balík OpenOffice. K otázce ušetření nákladů jsme zjistili, že podle názoru učitele ze školy 1, příliš neušetříme na provozu učebny s OS Linux. Ušetří se prvotním nákupem, kdy se nemusí platit za licence (OS, Antivir atd.). Problém ale nastává, aby vše pracovalo jak má, je třeba tomu věnováno mnoho času s nákladů. Co se týče nákladů na licence pro stanici s operačním systémem Windows, tak podle učitele ze školy 1, by se přibližné náklady pohybovali asi kolem 7000Kč. Na škole 2 jsou tyto náklady vyšší, protože používají některé výukové programy.
48
3 Výukové distribuce Linuxu Ve výzkumné části v rozhovoru s učitelem ze školy 1 jsme se dozvěděli, že ve výuce je používán systém Edubuntu. Také se učitel zmínil o absenci některých kvalitních programů. Proto si v této kapitole ukážeme operační systém Edubuntu a jiné výukové distribuce. Dále si ukážeme předmětů.
některé
programy
určené
přímo
do
výuky
různých
Všechny tyto programy byly testovány v programu Oracle
VirtualBox18. Jak bylo zmíněno v rozhovoru s učitelem ze školy 1, na počítači můžeme mít více operačních systémů zároveň. Tato možnost bývá označována jako Multi-boot. Pří startu počítače (tzv. bootování) si uživatel vybere jeden systém z nabídky, kterou vytváří zavaděč jádra operačního systému. U Linuxu je to například
GRUB. Pokud volíme
mezi dvěma systémy, bývá také označován jako Dual-boot.
Obrázek 9: Příklad zavaděče systému
Toto nám umožňuje používat více operačních systémů naráz. Problém může být v rozdělování disku. Nejlépe je, když při prvotní instalaci víme, kolik budeme používat operačních systémů a rozdělíme si podle toho disk. Lze to provést, i pokud máme už systém nainstalován, ale postup je složitější. Musíme si také uvědomit, že systémy Windows a Linux používají jiné formátování disků pro systém. Proto u Windows nemáme přístup k datům na té části disku, kde je nainstalován Linux. Ale v obráceném pořadí to lze provést.
18
https://www.virtualbox.org/
49
3.1 Edubuntu Edubuntu je verze Linuxové distribuce Ubuntu, která se specializuje na školství. První vydání Edubuntu bylo 13. 10. 2005 – v den vydání Ubuntu 5.10 Breezy Badger V Edubuntu je k dispozici Linux Terminal Server Project (LTSP), což umožňuje využití starších počítačů jako terminálu. Na jednom silnějším počítači se nainstaluje tento server a z ostatních se udělají terminály, které se připojují na server a veškeré aplikace na něm běží. Z toho ale vyplívají nároky na rychlost sítě, udává se doporučená rychlost 10Mb Ethernet.. Na vývoji Edubuntu spolupracují učitelé a technici z mnoha zemí a obsahuje také výukové aplikace, které jsou zaměřeny na věkovou kategorii od školky až po vysokou školu. Aktualizovaná distribuce vychází dvakrát do roka, stejně jako Ubuntu, a má i stejné kódové označení. Do standardní distribuce Ubuntu lze doinstalovat potřebné balíčky, které jsou rozděleny do čtyř kategorií.
ubuntu-edu-preschool – Mateřská škola (svazek aplikací pro děti ve věku do 5 let)
ubuntu-edu-primary – Základní škola (svazek aplikací pro děti ve věku od 6 do 14 let)
ubuntu-edu-secondary
-Střední
škola
(svazek
aplikací
pro
studenty ve věku od 15 do 19 let)
ubuntu-edu-tertiary – Vysoká škola/Univerzita (svazek aplikací pro vysoké školy a univerzity)
(Edubuntu, 2013)
Můžeme nainstalovat všechny výše uvedené balíky plus grafické prostředí Edubuntu, a to nainstalováním balíku edubuntu-desktop. Při instalaci si můžeme vybrat, jestli nainstalujeme LTSP a také GNOME prostředí. Pokud máme nainstalované Unity a GNOME prostředí, při přihlášení uživatele do systému si vybereme, které prostředí se spustí.
50
Zde se zaměříme na balíček ubuntu-edu-primary, který je tedy primárně určen pro základní školy. Popíšeme si vybrané aplikace, které obsahuje. Kompletní přehled všech programů v balíčcích je dostupný na WikiUbuntu19. 3.1.1 Minimální požadavky na PC Pro instalaci:
Procesor: 1 GHz nebo vyšší
Paměť: 512 MB RAM (doporučená 1 GB)
Disk: 20 GB volného místa na disku (v závislosti na zvolených možnostech)
Grafika: Pokud hodláte používat netbookové rozhraní, budete potřebovat grafickou kartu, která podporuje 3D akceleraci. Většina netbooků je podporována velmi dobře a neměly by nastat žádné problémy.
Pro instalaci LTSP serveru
Procesor: Core 2 Duo nebo Core 2 Quad je doporučené minimum. Se slabšími procesory velká ztráta výkonu.
Paměť: 512 MB pro samotný server a 256MB – 768MB RAM na každého klienta, v závislosti na náročnosti uživatele.
Disk: 20GB (v závislosti na možnostech zvolených při instalaci).
Síť: LTSP může být velmi náročný na místní síť. Doporučuje se, alespoň 1 gigabitové připojení k serveru na každých 15 klientů a alespoň 100Mbit připojení ke klientům (ze switche).
LTSP klienti LTSP umožňuje nastavit bezdiskové prostředí. To znamená, že všechna data jsou uložena na serveru.
19
https://wiki.ubuntu.com/Edubuntu/AppGuide
51
CPU: Intel i686 jsou kompatibilní procesory. Většina procesorů bude fungovat bez problému.
RAM: Minimum je 128MB, lokální aplikace vyžaduji více paměti.
Síť: 100Mbps síťová karta, která podporuje PXE nebo podobné zavádění ze sítě.
Zdroj: http://www.edubuntu.cz/instalacni-prirucka/ 3.1.2 Instalace Edubuntu si můžeme jednoduše stáhnout na adrese české lokalizace Edubuntu.cz20. Z webu stáhneme ISO obraz a přes potřebný program (Nero, Alcohol 120% atd.) vypálíme soubor na DVD. Můžeme si také vytvořit instalační USB disk. Poté vypálené DVD vložíme do mechaniky a restartujeme počítač. Při restartu musíme v BIOSu nastavit, v jakém pořadí bude nahrávat systém. Jako první nastavíme z CD media.
Obrázek 11: Volba jazyka
Obrázek 10: Volba postupu
Pomocí šipek na klávesnici vybereme jazyk a poté stiskneme klávesu Enter. Poté se nám zobrazí okno „volba postupu“. Zde si můžeme vybrat několik možností: 1. Spustit Edubuntu z LiveCD a vyzkoušet si systém 2. Přímá instalace systému 3. Kontrola disku proti chybám 20
http://www.edubuntu.cz/stahnout/
52
4. Kontrola pamětí proti chybám 5. Zavedení systému z pevného disku Pokud vyzkoušíme Edubuntu, zobrazí se nám Edubuntu Desktop. Chceme-li nainstalovat Edubuntu, na ploše je ikona „Instalovat Edubuntu“. Poté se instalátor spustí automaticky bez sezení.
Obrázek 12: Kontrola podmínek
Dále je instalace velice intuitivní. Vybereme jazyk a klikneme na tlačítko Vpřed. Na dalším okně nám systém zkontroluje, jestli máme dostatek místa na disku, zda je počítač připojen ke zdroji napětí a jestli je dostupné připojení k internetu. Pokud chceme, aby byl systém v průběhu
instalace
aktualizován,
zadáme
možnost
„Stáhnout
aktualizace při instalaci“. Tato funkce vyžaduje připojení k Internetu. Dále například na přehrávání hudby ve formátu MP3 potřebujeme další (nesvobodné) ovladače hardwaru, vybereme „Nainstalovat software třetích stran“. Na dalším okně si můžeme vybrat, zda chceme doinstalovat i prostředí Unity, kdy si po instalaci budeme moci vybrat při přihlašování do systému mezi Unity a GNOME. Také je tu možnost instalace LTSP serveru.
53
V dalším okně si můžeme vybrat, které vzdělávací balíčky (rozdělené podle věku) a programy chceme nainstalovat. Dalším krokem je zvolení si naformátování disku. Zde můžeme naformátovat celý disk, nebo použít pouze jeho část a provozovat dual boot. Zadané parametry zkontrolujeme a potvrdíme zápis na disk. Poté již vyplňujeme takové věci jako je časové pásmo, výběr rozložení klávesnice, uživatelské jméno a heslo. Vše
potvrdíme
a
instalace
pokračuje
již
automaticky
a
trvá
cca 15 až 30 minut. Během instalace, můžete shlédnou informační slidy, ve kterých se nám formou jednoduché prezentace Edubuntu představí. Po dokončení instalace restartujeme počítač. 3.1.3 Programy v Edubuntu Kalzium Kalzium je součástí projektu KDE-Edu
a
tak především
zapadá
do
prostředí
KDE, ale bez problémů jej můžeme použít i v kterémkoli jiném
pracovním
Tento
program
prostředí. se
hodí
pro výuku chemie. Základní
Obrázek 13: Kalzium prostředí
periodická
funkcí
Kalzia
tabulka
je
prvků.
V tabulce jsou zobrazeny jen chemické značky jednotlivých prvků. Pro více informací stačí nad daným prvkem podržet kurzor myši a zobrazí se nám více informací o daném prvku21. Vyčíslování chemických rovnic je nedílnou součástí výuky chemie na základních i středních školách. Řešení pomocí tohoto programu je vhodnější a především mnohem 21
https://www.youtube.com/watch?v=vvDtvJfWbhg
54
pohodlnější, než řešit rovnice ručně. Kromě klasických rovnic můžete řešit i iontové rovnice. Dále obsahuje jednoduchý vestavěný editor trojrozměrných strukturních vzorců organických sloučenin, glosář (slovník), chemickou kalkulačku, tabulku izotopů atd. Využití: Chemie (Trefný, 2010) KBruch
Obrázek 14: KBruch prostředí
KBruch je program hodící se do výuky matematiky pro KDE a je součástí projektu KDE-Edu. Slouží k procvičování zlomků. K dispozici jsou čtyři různé úlohy:
operace se zlomky (sčítání, odečítání)
porovnávání zlomků
převod desetinných čísel (racionálních) na zlomky
rozklad složených čísel v prvočísla (KBruch, 2011)
55
Kig
Obrázek 15: Kig prostředí
Kig je aplikace pro interaktivní geometrické konstrukce, který umožňuje studentům čerpat a zkoumat matematické údaje a pojmy pomocí počítače. Příklad práce s tímto programem na Youtube22. Využití Matematika. KmPlot
Obrázek 16: KmPlot prostředí
KmPlot je matematický ploter schopný současného vykreslení několika funkcí a jejich kombinace do nových funkcí. Jsou podporovány 22
https://www.youtube.com/watch?v=y8-WBWkY8Uo
56
kartézské,
parametrické
a
diferenciální
funkce.
Vzniklé
výkresy
je možné s vysokou přesností a správném poměru také kreslit. KmPlot také podporuje výpočetní a vizuální funkce jako je vyplnění a výpočtu oblasti mezi grafem a první osou, nalezení maxima a minima, dynamickou změnu parametrů a derivační a integrační funkce. Tento balíček je součástí vzdělávacího modulu KDE, ale ji i multiplatformní. Je to jednodušší náhrada programu MATLAB. Příklad práce s tímto programem na Youtube23. Edubuntu také obsahuje podobný program Lybniz
Graph
Plotter,
který
má
ale
menší
paletu
funkcí.
Využití: Matematika. (KmPlot, 2013) KTouch
Obrázek 17: KTouch prostředí
Jedná se o graficky program patřící do vzdělávacího modulu KDE, je ale multiplatformní. Při jehož prvním spuštění si zvolíme, zda jsme začátečník, či pokročilý student. Při zvolení první možnosti, následuje první odemčená lekce. Při psaní nás program donutí vrátit se klávesou backspace, pokud uděláme překlep. Dále také zaznamenává během lekce čas, jak dlouho trvá tato lekce, počet úderů za minutu a také přesnost úderů. Pro menší děti jde použít program TuxTyping, který je také součástí distribuce. Využití: Informatika
23
https://www.youtube.com/watch?v=JjBAxWcN8jE
57
Laby
Obrázek 18: Laby prostředí
Laby
je
malý
a
jednoduchý
program
na
pochopení
pravidel
v programování v jazyce C, Python atd. Žák zde má za úkol se dostat se ke dveřím a v cestě mu překáží kameny, které může přesunut, a také pavučiny.
Příklad
práce
s programem
Využití: Informatika. Marble
Obrázek 19: Marble prostředí
24
https://www.youtube.com/watch?v=cDIqRyKpXSw
58
na
Youtube24.
Program poskytuje celou řadu vlastností. V přehledném uživatelském rozhraní můžete zobrazovat glóbus ve 3D nebo 2D provedení, takže má využití v zeměpisu. Jsou zde k dispozici nástroje pro měření vzdáleností. Program obsahuje různé typy map: klasické, satelitní, teplotní, nebo i historickou mapu. Glóbus umožňuje sledování časových posunů v různých pásmech, vyhledávání lokalit atd. A na pozorování hvězdné oblohy je tu program Celestia (GNOME), nebo například Stellarium. Step
Obrázek 20: Step prostředí
Step je interaktivní simulátor fyzikálních pokusů. Můžete v něm vytvářet simulace a tlačítkem je spustit. Průběh je ovlivňován fyzikálními zákony, během pokusu můžete měnit parametry simulace a pozorovat, co se změní. Příklad práce s programem na Youtube25. Využití: Fyzika.
25
https://www.youtube.com/watch?v=iRnw18DqXBw
59
Tux Paint
Obrázek 21: Tux Paint prostředí
Je jednoduchý kreslící program pro děti, který nahrazuje malování pod Windows.
Je vyvíjen od roku 2002. Tux Paint má minimální
hardwarové nároky a velmi snadné ovládání. Lze kreslit, ukládat a editovat jednoduché obrázky. Vše je pro zpestření doprovázeno zvukovými efekty. GCompris
Obrázek 22: GCompris prostředí
GCompris je výukový program, který používá animace. Jde o velkou kolekci vzdělávacích her pro děti vytvořených jako jednotné rozhraní 60
ke spojení více vzdělávacích her. Jedná se o vysoce kvalitní vzdělávací softwarový balík. Na obrázku (obr. 21) je například ukázka seznámení s výrobou
elektřiny
z obnovitelných
zdrojů.
Využití: Provoz a údržba domácnosti. Ostatní programy balíku ubuntu-edu-primary
Celestia (GNOME) – 3D model hvězdné oblohy
Kanagram – přesmyčky slov
KHangMan – doplňování písmen (šibenice)
Potato Guy – dokreslování prostředí
KTurtle – programování pohybu želvy
KWordQuiz – zapamatování například slovíček pomocí kartiček
Parley – podobné jako KWordQuiz + organizování do lekcí
Ri-li – simulace vláčků + plus po každém kole vzdělávací otázka
Stellarium – virtuální planetárium
Tux Math - jednoduchá matematika, jako hra
TuxTyping – cvičení psaní na klávesnici
Další programy obsažené v Edubuntu Fritzing
Obrázek 23: Fritzing prostředí
61
Fritzing je elektronický software pro vývoj v elektronice. Od návrhu až po finální výrobu. Dokáže odladit funkční schéma a pomoci s návrhem desky plošného spoje a konečným oživením. Program má stále se rozšiřující knihovnu součástek. Odlišné sekce v menu lze přesouvat, měnit velikost, různě kombinovat, schovávat či ukazovat jako plovoucí. Také lze doinstalovat program na návrh plošných spojů Eagle. Využití: Provoz a údržba domácnosti. Gbrainy
Obrázek 24: Gbrainy logický příklad
Gbrainy je aplikace k trénování paměti, početních a logických úloh. Má mnoho možností pro různé úlohy v různých obtížnostech. Hlavolamy jsou roztříděny do tematických kategorií a některé připomínají klasické IQ testy. Druhy her:
Všechny – zahrnuje kombinace všech druhů úloh
Logické
–
hry
vytvořené
k
řešení
problémů
a
procvičení
myšlenkových dovedností
Početní – cvičení založená na aritmetických operacích vytvořených k procvičování vašich početních dovedností
Paměťové – hry založené na řešeních úloh pro krátkodobou paměť
Slovní – úlohy procvičující vaše vyjadřovací schopnosti 62
Dále je v této distribuci obsažena spousta dalších zajímavých programů použitelných ve výuce. Využití: Obecné trénování logického uvažování.
3.2 DebianEdu / Skolelinux DebianEdu / Skolelinux je operační systém určený pro vzdělávací účely. Vychází ze stabilní distribuce Debian. Vznikl spojením dvou projektů a to DebianEdu a Skolelinux. Skolelinux projekt začal v roce 2001, kdy skupina programátorů začala debatovat o počítačové situaci ve školách a to protože, se jim nelíbil převládající tržní dominance proprietárního softwaru. Chtěli vytvořit software s otevřeným kódem, aby se z něj žáci mohli poučit a také snížit náklady
škol
na
drahý
proprietární
programy.
Tedy
2.8.2001
byl oficiálně založen projekt Skolelinux. DebianEdu projekt byl spuštěn v přibližně stejnou dobu.
Poté v roce
2003 byly projekty sloučeny pod názvem DebianEdu / Skolelinux. Proto je již veden jako jeden systém. DebianEdu používá jako základní instalaci grafické prostředí KDE, a to ve verzi 4.8.4. Mimo toto výchozí nastavení je možné používat GNOME 3.4, Xfce 4.8.6 nebo LXDE 0.5.5. – stačí je jen doinstalovat z repozitářů systému. Barevné ladění je v zelenošedé kombinaci. Při přihlášení uživatele, si vždy vybere, jaké prostředí chce používat. Aktuální verze je 7.1. V DebianEdu je také podporován Linux Terminal Server Project (LTSP). 3.2.1 Minimální požadavky na PC Minimální požadavky na stanici jsou podobné jako u instalace Edubuntu. 3.2.2 Instalace DebianEdu si můžeme jednoduše stáhnout na adrese oficiálních stránek Skolelinux26. Z webu stáhneme ISO obraz a přes potřebný 26
http://www.skolelinux.org/downloads
63
program (Nero, Alcohol 120% atd.) vypálíme soubor na CD. Můžeme si také vytvořit instalační USB disk. Na USB disku budou obsaženy všechny programy, ale na instalačním CD nebudou a stáhnou se během instalace. Proto je potřebné mít připojení k internetu. Poté vypálené CD vložíme do mechaniky a restartujeme počítač. Při restartu musíme v BIOSu nastavit, v jakém pořadí bude nahrávat systém. Jako první nastavíme z CD media.
Obrázek 25: Volba instalace
Po načtení úvodní plochy si můžeme vybrat možnosti instalace. 1. Instalace 32bitového systému bez grafického zobrazení 2. Instalace 64bitového systému bez g. zobrazení 3. Instalace 32bitového systému s g. zobrazením 4. Instalace 64bitového systému s g. zobrazením 5. Podrobné nastavení možností instalace 6. Nápověda 7. Instalace 32bitového systému se syntézou řeči 8. Instalace 64bitového systému se syntézou řeči Zde budeme popisovat postup instalace pro bod 4. 64bitový systém s grafikou. Po volbě nám naskočí samotná instalace a jako první je volba jazyka.
64
Obrázek 26: Volba jazyka
Dále vybereme umístění, kvůli volbě časového pásma. Jako další krok je volba rozložení klávesnice. Poté se nahrají instalační soubory do paměti.
Obrázek 27: Profil počítače
V dalším kroku si zvolíme profil, v jakém bude pracovat stanice.
Hlavní server o Nastavení pro DebianEdu server. Neobsahuje grafické rozhraní a v síti by měl být pouze jeden.
Stanice o Pro běžné počítače v síti DebianEdu
Stanice na cestách o Pro jednouživatelské počítače v síti, které občas pracují mimo síť.
Tenký klient server
65
o Obsahuje profil „stanice“. Slouži jako připojení na server, na kterém běží.
Samostatný o Pro počítače, které nejsou součástí sítě. Obsahují grafické rozhraní a koliduje s ostatními profily.
Minimální o Plně integrovaný do sítě DebianEdu, avšak obsahuje jen základní systém bez grafického prostředí.
Zvolili jsme profil Samostatný a pokračujeme v instalaci. Dále se nastaví rozdělení disku. Instalace rozdělí dle potřeby disk a dále se nastavují již jen heslo pro „root“ uživatele, jméno a heslo normálního uživatele. Poté se spustí zbytek instalace, kde si systém stahuje z internetu potřebné balíky a
dokončí celou instalaci. Nakonec je potřeba
restartovat počítač. Po restartování počítače se spustí systém. Přihlásíme se do něj, ale zjistíme, že není kompletně v češtině. Proto musíme ze správce balíčků Sinaptic doinstalovat balík: kde-l10n-cs. Také například musíme doinstalovat češtinu do LibreOffice a to balík libreoffice-l10ncs. Při spuštění správce po nás bude požadovat heslo root uživatele. V levé nabídce je záložka „Lokalizace“ a zde si vybereme požadovaný balíček. Nainstalujeme jej a po instalaci znovu restartujeme počítač. 3.2.3 Programy v DebianEdu DebianEu používá stejně jako Edubuntu aplikace od vývojářů skupiny KDE EDU. Dále používá kancelářský balík LibreOffice. Proto si zde ukážeme pouze několik programů, které jsou v základu obsaženy v této distribuci, ale v Edubuntu ne.
66
recordMyDesktop
Obrázek 28: Úvodní plocha programu
Tento program slouží pro záznam dění na obrazovce. Je to alternativa k výše popsanému programu Kazam. Aplikace ukládá video do Theory, zatímco audio do Vorbis a nakonec celek do kontejneru Ogg. Jsou to formáty, které lze snadno přehrát, ale pokud chceme záznam převést do jiného formátu, musíme použít dekódovací aplikace. Můžeme si při nastavení záznamu vybrat jenom část obrazovky, kterou chceme nahrávat. Program pracuje pouze pod distribucemi Linuxu a je opatřen licencí GPL. MathWar
Obrázek 29: MathWar
67
Aplikace,
která
učí
žáky,
jak
rychle
reagovat
na
jednoduché
matematické problémy ve sčítání, odčítání, násobení, pomocí karet a časovače. Využití: Matematika Scratch
Obrázek 30: Scratch
Scratch je prostředí pro vlastní grafický programovací jazyk, se kterým lze velmi snadno vytvářet různé hry a animace. Jazyk nabízí přehledné uživatelské prostředí a programování je určeno pro začátečníky, kteří si zde mohou zkoušet vytvářet různé vlastní animace (hry). Hotové projekty
pak
lze
sdílet
na
domovských27
stránkách
tohoto
programovacího jazyka. Samotný editor lze také používat online a to přímo na stránkách projektu. Využití: Informatika
3.3 openSUSE Education Li-f-e Education Li-f-e (Linux for education). Mezi nejznámější linuxové operační systémy patří openSUSE. Vývojáři nedávno vydali upravenou verzi pro školy, která se jmenuje Education-Li-f-e 13.1. Obsahuje desítky vzdělávacích a výukových programů, servery pro web (LAMP), elearning (Moodle), terminálovou učebnu (KIWI-LTSP), nástroje pro výuku programování a další. 27
http://scratch.mit.edu/
68
3.3.1 Minimální požadavky na PC Pro instalaci:
Procesor: Intel, AMD 1 GHz nebo vyšší
Paměť: 512 MB RAM (doporučená 1 GB)
Disk: 15 GB volného místa na disku (v závislosti na zvolených možnostech)
Grafika: grafická karta, která podporuje 3D akceleraci.
3.3.2 Instalace openSUSE Education Li-f-e si můžeme jednoduše stáhnout na adrese oficiálních
stránek
z
opensuse-education.org28.
Z webu
stáhneme
ISO obraz a přes potřebný program (Nero, Alcohol 120% atd.) vypálíme soubor na CD. Poté vypálené CD vložíme do mechaniky a restartujeme počítač. Při restartu musíme v BIOSu nastavit, v jakém pořadí bude nahrávat systém. Jako první nastavíme z CD media.
Obrázek 31: Volba instalace OpenSUSE
Po načtení úvodní plochy si nastavíme parametry instalace. Pomocí funkčních kláves F1-F4, si vybereme potřebné parametry. F1 pro nápovědu, F2 pro nastavení jazyku programu, F3 nastavení rozlišení, F4 jádro. Dále pak pokračujeme s výběrem postupu instalace. 28
http://www.opensuse-education.org/download/ISOs/
69
1. Spuštění liveCD a zkouška systému 2. Přímá instalace systému 3. Načtení systému z disku 4. Test pamětí 5. Spuštění liveCD s prostředím GNOME 6. Spuštění liveCD s prostředím Cinnamon Zde si popíšeme postup podle bodu 2. Po výběru přímé instalace se nám zobrazí okno s volbou jazyka systému, rozložení klávesnice a licenční ujednání. V levém panelu jsou vidět všechny kroky, které je nutno projít před dokončením instalace.
Obrázek 32: Postup instalace
Pokračuje se nastavením časového pásma, nastavením rozdělení disku, zadání uživatele a hesla. Dále před samotným spuštěním instalace a formátováním disku, se zobrazí přehled všech instalačního nastavení.
70
Obrázek 33: Instalační nastavení
Po nainstalování musíme restartovat počítač. Po spuštění se nám zobrazí přihlašovací obrazovka, kde si můžeme zvolit, jaké grafické prostředí budeme používat. Jako základní prostředí je zvoleno KDE. Po přihlášení zjistíme, že systém není v češtině, a proto musíme nainstalovat balík pro KDE prostředí. Balík nainstalujeme pomocí programu Yast2 a v něm má balík název kde4-l10n-cs. A také češtinu pro balík Libreoffice (libreoffice-l10n-cs). Bohužel po nainstalování balíku KDE, není tento systém plně v češtině. 3.3.3 Programy v Education Li-f-e Tato distribuce obsahuje spoustu stejných programů, jako ty předešlé. Přehled všech základních aplikací obsažených v Education Li-f-e, je dostupný na adrese projektu openSUSE29.
29
http://en.opensuse.org/openSUSE:Education-Li-f-e
71
Malý kouzelník (Little Wizard)
Obrázek 34: Prostředí Little Wizard
Little Wizard je vývojové prostředí pro děti. Je určený především pro děti na základních školách, aby se naučily základním principům reálných programovacích jazyků. Pro jednoduchost se ovládá pouze myší, děti se seznámí s některými pojmy, jako jsou proměnné, výrazy, smyčky, podmínky a logické bloky. Každý prvek jazyka je symbolizován intuitivní ikonkou, což usnadňuje učení. Na domovských stránkách je i obsažen anglický tutoriál. Využití: Informatika (Little Wizard, 2006) TKGate
Obrázek 35: TKGate simulátor
72
TKGate je digitální obvodový simulátor, založený na grafickém editoru. TKGate podporuje širokou škálu primitivních obvodových prvků, stejně jako uživatelem definované moduly pro hierarchický design. Distribuce přichází s řadou výukových a příkladových obvodů. Mezi příklady obvodů patří jednoduchý procesor. V úvodní obrazovce je základní seznámení s programem a tutoriál v češtině. Kde je ukázka práce základních logických hradel (AND, OR atd.) Využití: Provoz a údržba domácnosti.
3.4 UberStudennt
Obrázek 36: Úvodní obrazovka UberStudent
UberStudent je další distribuce založená na Ubuntu. Je určena pro střední a vyšší vzdělávání, proto jenom okrajově několik informací. S jeho vývojem začal vedoucí a vývojář Stephen Ewen. Je to pedagog, který vyučuje v USA, specializuje se na pomaturitní vzdělání. Současná verze 3.0 Plato, vydaná v roce 2012, používá upravené prostředí Xfce. Předchozí verze používala i prostředí LXDE a nebo prostředí Linux Mint (MATE). Tato distribuce má vloženo své logo a grafiku do všech obsažených aplikací. Počet aplikací v základní instalaci je menší, než u předchozích distribucí. Ale jsou tu hlavně aplikace pro vyšší vzdělávání. Při přihlašování do systému si volíme jazyk, v kterém bude
73
systém spuštěn. Tento systém se mi nepodařilo plně zprovoznit v českém jazyce, ale možná je chyba někde mezi klávesnicí a židlí.
3.5 Qimo
Obrázek 37: Qimo plocha
Tento operační systém je určen hlavně pro děti na prvním stupni základní
školy,
proto
jenom
okrajově
několik
informací.
Na domovských30 stránkách, je aktuálně k dispozici verze 2.0. Stáhnout se dá klasický ISO obraz, nebo obraz pro VirtualBox. Bohužel v tobě testování stahování z oficiálních stránek nefungovalo. Proto jsem byl nucen najít si jiný zdroj. Systém vychází z Ubuntu verze 10.04 Lucid Lynx – LTS, což je verze s prodlouženou 5 roční podporou. Používá grafické prostředí Xfce, proto se podobá Xubuntu. Instalace je stejná jako v Xubuntu. Postup instalace je stejný jako u Ubuntu. Po instalaci si vytvoříme druhého uživatele. Jednoho, kterého si sami v průběhu instalace vytvoříte, ten bude mít práva k administraci systému. Druhého uživatele pojmenujeme například „qimo“. Tento uživatel nebude moci dělat jakékoli zásahy do systému, takže dítě omylem ani úmyslně nic nemůže zničit. Qimo již je celé v češtině, pouze program Chilďs Play je v angličtině, ale je to jednoduchý program na ovládání, takže by děti neměly mít problém. 30
http://www.qimo4kids.com/
74
Dole na ploše jsou velké ikony na hry a výukové programy. Díky nim by ani malé dítě nemělo mít s ovládáním problémy. Jsou to programy Laby (programování), Tux Type (učení psaní na klávesnici), Tux Math (Hra na procvičování počítání), Tux Paint (malování), Chilďs Play (pexeso, abeceda, zvířátka atd.), gCompris (popsáno výše), Text editor. Distribuce neobsahuje
žádné
náročnější
programy,
proto
například
textový
procesor, je potřeba doinstalovat přes správce balíčků.
3.6 Hodnocení Všechny tyto distribuce obsahují mnoho programů použitelných ve výuce.
Například Edubuntu má dobře rozloženy výukové balíčky
pro určitou věkovou skupinu. Používá Centrum softwaru pro Ubuntu, který je velice přehledný a je jednoduché přidávat další aplikace. Podobá se vzhledem a stylem organizace obchodům se softwarem pro mobilní telefony například Google Play, App Store.
Pro otestování základních
funkcí systému, vychází asi nejlépe distribuce Edubuntu. Používá prostředí Unity nebo starší verzi GNOME. Prostředí GNOME je poněkud přehlednější, jsou zde lépe vidět kategorie, do kterých jsou programy rozděleny. Má jednoduchou instalaci, je hned po instalaci kompletně v češtině, má velice přívětivé pracovní prostředí, dobrá dohledatelnost informací na různých fórech. Pro tuto distribuci, jsou také nejčastěji vydávány aktualizace DebianEDU je také velice kvalitní distribuce, její hlavní předností je dobrá stabilita systému, instalace je také velice jednoduchá. Používá v základu prostředí KDE. V tomto prostředí je asi nejlépe zpracováno menu s možností volby programu dle výukové kategorie.
Menší
nevýhoda je nutnost dodatečně doinstalovat balíčky s češtinou. Není to nic složitého, ale pokud neví uživatel, kde má hledat, může nastat komplikace. openSUSE Education Li-f-e je distribuce používající v základu stejné grafické prostředí jako DebianEDU. Také je potřeba doinstalovat balíčky 75
s češtinou pro prostředí a kancelářský balík. Během testování měla tato distribuce občas problém spustit některé nainstalované programy, ale jinak systém běhal svižně. Také Fedora má své výukové spiny31, s možnostmi jako robotika, elektronika. Bohužel Education spin32 nešel stáhnout, takže jsem neměl možnost ho otestovat. UberStudent je distribuce určená pro vyšší stupeň vzdělávání. Vychází z Ubuntu. Po otestování tohoto systému, jsme zjistili, že je určen pro vyšší vzdělávání a proto nám příliš nevyhovuje a také nemá plnou českou lokalizaci. Qimo je velice přehledná a jednoduchá distribuce určená převážně pro žáky 1. stupně, vychází také z Ubuntu a používá prostředí Xfce. Distribuce není náročná na hardwarové vybavení počítače. Obsahuje několik jednoduchých programů a děti se s ní naučí velice rychle zacházet. Poněkud menší problém je celkem malý rozvoj tohoto systému, kdy současná verze 2.0 je postavena na distribuci Ubuntu, které končí v roce 2015 podpora.
31 32
https://spins.fedoraproject.org/cs/ https://spins.fedoraproject.org/edu/#home
76
Závěr: V diplomové
práci
jsme
objasnili
nejdůležitější
základní
pojmy
o operačním systému Linux. Je zde ukázáno několik možností použití ve výuce. V první kapitole jsme popsali postupný vznik operačního systému Linux a jeho licenční pravidla. Po popsání některých nejznámějších distribucí následuje návrh některých alternativ k placeným programům. Tyto programy jsou šířeny pod licencí GPL a spousta z nich pracuje i pod systémem Windows. Ve druhé kapitole jsme ve výzkumu stanovili čtyři základní výzkumné cíle. V první poznat a popsat rozhodující důvody pro používání operačního systému Linux. Zde jsme zjistili, že učitel musí projevit samostatnou iniciativu a nadšení, aby se tento systém začal používat. Protože podpora od MŠMT
nebo školy je minimální. Stejně tak
i u druhé výzkumného cíle a informovanosti učitelů o tomto systému jsme zjistili, že je to záležitostí samotné iniciativy, jestli sledují aktuální dění. U třetího výzkumného cíle vyplývá ze získaných informací, že na škole kde se používá OS Windows, není používán ve výuce žádný program pod licencí GPL. V posledním výzkumném cíli, jsme zjistili, že při prvotním nákupu počítačů do učebny a zprovoznění Linuxu se ušetří za licence docela velké množství financí. Ale zároveň s tím stojí zprovoznění systému v síti velké množství času navíc. V poslední kapitole jsme si ukázali výukové distribuce, které vychází ze systémů popsaných v první kapitole. Popsali jsme si tři velice dobře použitelné pro základní vzdělávání, je to Edubuntu, DebianEDU, openSUSE:Education-Li-f-e.
V porovnání
nejlépe
vyšla
distribuce
Edubuntu, která má jednoduchou instalaci, plnou českou lokalizaci hned po instalaci, přehledné rozdělení instalačních balíčků pro různé věkové skupiny žáků. Pro tuto distribuci, jsou také nejčastěji vydávány aktualizace. Další navrhnutou distribuci je UberStudent, po otestování 77
tohoto systému, jsme zjistili, že je určen pro vyšší vzdělávání a proto nám příliš nevyhovuje. Jako poslední je popsána lehká distribuce Qimo, která není náročná na hardwarové vybavení počítače a je vyvíjena převážně pro žáky prvního stupně. Tato distribuce by se tedy dala použít jako prvotní systém pro žáky, než na druhém stupni začnou pracovat se složitějším systémem.
78
Zdroje: Použitá literatura: 7 nejlepších programů pro domácí střih videa. Živě.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-05].
Dostupné
z:
http://www.zive.cz/clanky/7-nejlepsich-
programu-pro-domaci-strih-videa/movie-maker-2012/sc-3-a-168246ch-86142/default.aspx ABCLinuxu. Software [online]. 2013 [cit. 2014-01-29]. Dostupné z: http://www.abclinuxu.cz/software Adobe. Adobe Captivate 7 [online]. 2013 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.adobe.com/cz/products/captivate.html Avidemux
[online].
2013
[cit.
2014-02-05].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
http://avidemux.sourceforge.net/ Blender
[online].
2014
[cit.
2014-02-05].
http://www.blender.org/ BRANDEJS, Michal. Linux: praktický průvodce. 2. vyd., V Konvoji 1. Brno: Konvoj, 2003, 312 s. ISBN 80-730-2050-5. Cinema
4D
[online].
2014
[cit.
2014-02-05].
Dostupné
z:
http://www.cinema4d.cz/ Co je Mandriva Linux?. Mandriva Linux [online]. 2013 [cit. 2014-01-07]. Dostupné z: http://www.mandrivalinux.cz/o-mandriva-linuxu/ Debian Releases. A Brief History of Debian [online]. 2013 [cit. 2014-0107].
Dostupné
z:
http://www.debian.org/doc/manuals/project-
history/ch-releases.en.html DigiKam. ABCLinuxu [online]. 2006 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.abclinuxu.cz/software/grafika/prohlizece/digikam
79
Edubuntu
[online].
2012
[cit.
2014-04-06].
Dostupné
z:
http://edubuntu.com/ Edubuntu
CZ
[online].
2013
[cit.
2014-03-20].
Dostupné
z:
2013-12-08].
Dostupné
z:
http://www.edubuntu.cz/ Fedora.
Fedora
[online].
2013
[cit.
http://fedora.cz/co-je-fedora/ GAGNÉ, Marcel. Přejděte na Linux: dejte sbohem modré obrazovce!. Brno: Softpress, 2004, 376 s. ISBN 80-864-9773-9. GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Překlad Vladimír Jůva. Brno: Paido, 2000, 207 s. Edice pedagogické literatury. ISBN 80859-3179-6. Gavora, Peter a kol. 2010. Elektronická učebnica pedagogického výskumu. [online]. Bratislava: Univerzita Komenského, 2010. Dostupné na: http://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk/ ISBN 978–80–223–2951– 4. GNU.
Bílá labuť
[online].
2014
[cit.
2014-04-15].
Dostupné
z:
http://www.bila-labut.cz/?pojem=GNU GRAHAM, Steven. Administrace systému Linux: jak porozumět svému počítači: podrobný průvodce začínajícího administrátora. 2. vyd. Praha: Grada, 2003, 533 s. ISBN 80-247-0641-5. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2. Historie. AbcLinuxu [online]. 2009 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/historie HONTAÑÓN, Ramón J. Linux: praktická bezpečnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2003, 438 s. ISBN 80-247-0652-0.
80
Inkscape. Overview [online]. 2014 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.inkscape.org/en/about/overview/ JEŘÁBEK, Jaroslav. Vzdělávací program Základní škola včetně osnov Ekologického přírodopisu, osnov Volitelných předmětů, Úprav a doplňků, učebních plánů s rozšířeným vyučováním. 2. dopl. vyd. Praha: Fortuna, 1998, 336 s. ISBN 80-716-8595-X. KBruch.
KDEdu
[online].
2011
[cit.
2014-03-21].
Dostupné
z:
http://edu.kde.org/kbruch/ Kdenlive
[online].
2013
[cit.
2014-02-05].
Dostupné
z:
http://kdenlive.org/ KmPlot.
Debian
[online].
2013
[cit.
2014-03-24].
Dostupné
z:
https://packages.debian.org/cs/sid/kmplot KRČMÁŘ, Petr. Historie operačního systému GNU/Linux. Root.cz [online].
2010
[cit.
2013-11-20].
Dostupné
z:
http://www.root.cz/texty/historie-operacniho-systemu-gnulinux/ KRČMÁŘ, Petr. Linux: postavte si počítačovou síť. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 182 s. ISBN 978-80-247-1290-1. Kubuntu
[online].
2013
[cit.
2013-12-18].
Dostupné
z:
http://newkubuntu.ubuntu.cz/ KVALE, Steinar. Interviews: an introduction to qualitative research interviewing. Thousand Oaks, Calif.: Sage Publications, c1996, xvii, 326 p. ISBN 08-039-5820-X. LEPIČ, Jakub. Quality in Czech Localization of Linux. Brno, 2010. Diplomová. Masarykova Univerzita. Linux Kernel. Fi.muni [online]. 2007 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/~xslaby/kernel.html
81
Little Wizard. AbcLinuxu [online]. 2006 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.abclinuxu.cz/software/vzdelavani/little-wizard Maya.
Autodesk
[online].
2014
[cit.
2014-02-05].
Dostupné
z:
http://www.autodesk.com/products/autodesk-maya/overview Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České Republiky. Msmt.cz [online].
2013
[cit.
2013-11-20].
Dostupné
z:
http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/upravenyramcovy-vzdelavaci-program-pro-zakladni-vzdelavani Multi-boot. Wikipedia [online]. 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Multi-boot NEMETH, Evi, Garth SNYDER a Trent R HEIN. Linux: kompletní příručka administrátora : 2. aktulizované vydání. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 984 s. ISBN 978-80-251-2410-9. O projektu. Indoš [online]. 2013 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.indos.cz/oprojektu/ Obecná veřejná licence GNU verze 3. České a slovenské překlady softwarových licencí [online]. 2007 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://licence.gnulinux.cz/gpl-v3 OpenSUSE. Linuxexpres [online]. 2013 [cit. 2014-01-03]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/distribuce/opensuse OpenSUSE.cz. OpenSUSE Education Li-f-e 13.1 [online]. 2014 [cit. 201404-08]. Dostupné z: http://www.suseportal.cz/opensuse-education-li-fe-131 Operační systémy I. GJSZlin [online]. 2013 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://www.gjszlin.cz/ivt/esf/ostatni-sin/operacni-systemy-1.php RecordMyDesktop
[online].
2013
[cit.
2014-04-08].
http://recordmydesktop.sourceforge.net/about.php 82
Dostupné
z:
Scratch
[online].
2013
[cit.
2014-04-08].
Dostupné
z:
http://scratch.mit.edu/ SHAH, Steve. Administrace systému Linux: překlad čtvrtého vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 426 s. ISBN 978-80-247-1694-7. SIEVER, Ellen. LINUX v kostce. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 1999, 560 s. ISBN 80-722-6227-0. Sk1
Project
[online].
2014
[cit.
2014-01-30].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
http://sk1project.org/modules.php?name=products Skolelinux
[online].
2014
[cit.
2014-04-07].
http://www.skolelinux.org/ Softwarové Firewally. Antivirové centrum [online]. 2013 [cit. 2014-0401]. Dostupné z: http://www.antivirovecentrum.cz/firewally.aspx Srovnání vlastností. OpenOffice.org [online]. 2013 [cit. 2014-01-07]. Dostupné z: http://www.openoffice.cz/zakladni-srovnani-office-balikutabulka ŠVAŘÍČEK,
Roman
a
Klára
ŠEĎOVÁ.
Kvalitativní
výzkum
v
pedagogických vědách. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 377 s. ISBN 97880-7367-313-0. TKGate
[online].
2013
[cit.
2014-04-10].
Dostupné
z:
http://www.tkgate.org/ TREFNÝ, Vojtěch. Kalzium: Periodická tabulka, chemická kalkulačka a ještě více chemie. LinuxEXPRES [online]. 2010 [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/software/kalzium-periodickatabulka-chemicka-kalkulacka-a-jeste-vice-chemie UberStudent
[online].
2012
[cit.
http://uberstudent.org/
83
2014-04-10].
Dostupné
z:
Ubuntu.cz
[online].
2013
[cit.
2013-12-18].
Dostupné
z:
http://www.ubuntu.cz/ Wiki openSUSE. OpenSUSE:Education-Li-f-e [online]. 2014 [cit. 2014-0408]. Dostupné z: http://en.opensuse.org/openSUSE:Education-Li-f-e Wiki.debian
[online].
2014
[cit.
2014-04-07].
Dostupné
z:
https://wiki.debian.org/DebianEdu?highlight=((DebianEdu)) Začínáme. Linux Mint Czech [online]. 2013 [cit. 2014-01-03]. Dostupné z: http://www.linux-mint-czech.cz/zaciname/ Obrázky:
Obrázek 1: http://readwrite.com/2013/08/27/linuxturns-22-but-open-source-is-eternal#feed=/tag/linustorvalds&awesm=~oz2UnhAVY2S3VJ
Obrázek 2: http://www.retep.sk/fedora/logo.png
Obrázek 3: http://cs.linux.wikia.com/wiki/Debian
Obrázek 4: http://phgame.cz/1671/itunes-na-ubuntu
Obrázek 5: http://ladinek.com/hraji-si-s-linuxem
Obrázek 6: http://www.linux-quebec.org/opensuse-agreat-choice-for-novices-and-developers-alike/
Obrázek 7: http://www.klusik.cz/cs/article/zvazujiprechod-na-linux-mint
Obrázek 8: http://www.linuxnewmedia.com.br/lm/noticia/mandriva_c onectiva_anuncia_estrategia_de_canais_e_seleciona_parceir os_em_to
Ostatní obrázky byly pořízeny jako screenshot pracovní plochy.
84
Přílohy Příloha 1: Otázky k výzkumu: Škola 1 s OS Linux 1. Jaká je Vaše pozice ve škole? 2. Jste správcem počítačové učebny, ostatních PC na škole a popřípadě ještě jaké funkce máte ve škole? 3. Proč je na Vaší škole používán OS Linux? 4. Jaká distribuce? 5. Používáte i jiný OS v učebnách a proč? 6. Používáte OS Linux jako primární systém a pokud ano, jaký další používáte. 7. Jaké programy a k výuce čeho používáte? 8. Používáte raději OS Linux, než jiný OS na domácím PC? Jaký další používáte? 9. Jaké znáte distribuce OS Linux a sledujete aktuální informace o tomto systému? 10.
Jaký je váš názor na výhody a nevýhody OS Linux proti
jiným OS? 11.
Jaká je podpora pro tento systém od školy a jaké má
stanovisko k tomuto MŠMT? 12.
Setkáváte se s problémy při provozu tohoto systému a
s jakými nejčastěji? 13.
Je OS Linux používán například v kancelářích nebo jinde?
14.
Existují programy, které by mohli nahradit ty používané
v kancelářích? 15.
Proč myslíte, že tomu tak je?
16.
Ušetříte náklady na provoz učebny, pokud je používán OS
Linux? 17.
Za jaké licence programů platíte?
18.
Kolik by Vás přibližně stál provoz učebny, pokud by byl
používán OS Windows? 85
Škola 2 s OS Windows 1. Jaká je Vaše pozice ve škole? 2. Jste správcem počítačové učebny, ostatních PC na škole a popřípadě ještě jaké funkce máte ve škole? 3. Proč je na Vaší škole používán OS Windows? 4. Používáte i jiný OS v učebnách, kancelářích? 5. Jaké programy a k výuce čeho používáte? 6. Znáte některé jejich alternativy zdarma? 7. Znáte OS Linux, a jaký je Váš názor na výhody/nevýhody os Windows oproti Linuxu? 8. Znáte nějaké distribuce OS Linux? 9. Používala jste někdy OS Linux, proč ano/ne? 10.
Sledujete aktuální informace o OS Linux?
11.
Znáte nějaké výhody/nevýhody OS Linux?
12.
Za jaké licence programů platíte?
13.
Jaké máte přibližné náklady na provoz učebny?
14.
Jaká je podpora od MŠMT?
86
Příloha 2: Historie vývoje UNIXových systémů Zdroj:http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/50/U nix_history-simple.png
Obrázek 38: Historie UNIX systémů
87
Příloha 3: Plochy různých grafických prostředí
Obrázek 39: Prostředí GNOME
Obrázek 40: prostředí KDE
88
Obrázek 41: Prostředí Xfce
Obrázek 42: Prostředí LXDE
Všechny tyto prostředí jsou z distribuce Fedora Linux.
89
Obrázek 43: Prostředí Unity
Zdroje obrázků: https://fedoraproject.org/cs/get-fedora#desktops
90
