MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Bakalářská práce
Brno 2010
Karel Štěpánek
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA
KATEDRA DIDAKTICKÝCH TECHNOLOGIÍ
Vybavení dílny pro druhý ročník učebního oboru automechanik se zaměřením na STK (stanice technické kontroly) Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
PaedDr. Jindřich Kubát
Karel Štěpánek Brno 2010
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a pouţil jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
…………………………. Karel Štěpánek
Poděkování: Děkuji tímto PaedDr. Jindřichu Kubátovi za vedení, pomoc, cenné rady a připomínky při výběru potřebných materiálů, které mi napomohly zvládnout bakalářskou práci.
Obsah 1.Úvod............................................................................................................................... 7 2. Historie Integrované střední školy automobilní v Brně ................................................ 8 3. Stanice technické kontroly (STK)............................................................................... 11 3.1 Účel ....................................................................................................................... 11 3.2 Rozdělení .............................................................................................................. 11 3.3 Vybavení STK pro osobní automobily ................................................................. 12 3.4 Druhy technických prohlídek................................................................................ 12 4. Školní vzdělávací program a vzdělávací moduly ....................................................... 13 4.1. Charakteristika vzdělávacích modulů .................................................................. 13 4.2. Označení vzdělávacích modulů a jejich obsah .................................................... 14 4.3 Základní rozpracování vzdělávacích modulů ....................................................... 15 4.3.1. I.ročník ......................................................................................................... 15 4.4. Podrobné rozpracování vzdělávacích modulů AM II. 5 aţ 7 obsahující STK .... 20 4.4.1. AM.II. 5 - K168 Elektrotechnika motorových vozidel ................................ 20 4.4.2 AM.ll.6-K168 Podvozky................................................................................ 24 4.4.3. AM II.7-K168 Brzdy a technická kontrola .................................................. 27 4.5 Návrh přístrojů a zařízení pro moduly 5 aţ 7 ....................................................... 32 4.5.1 Zařízení na kontrolu vůlí přední nápravy Nusbaum Hebetechnik 4.35 H ..... 32 4.5.2 Přístroj na měření tlaku v pneumatikách GONFIAGOME ........................... 33 4.5.3 Přístroj na kontrolu geometrie řízení nápravy KOCH NC-27 ....................... 34 4.5.4 Přístroj na kontrolu házivosti kol MHK-1 ..................................................... 35 4.5.5. Zařízení pro zkoušení brzd Bosch BSA 43xx ............................................... 36 4.4.6. Přístroj na kontrolu a seřízení světlometů MOTEX 7535S .......................... 38 4.4.7 Zvedák sloupový AMltec TLA4.0 ................................................................. 39 4.4.8 Zvedák do montáţní jámy JZP H13 .............................................................. 41 4.4.9 Přístroj pro kontrolu zapojení zásuvky taţného zařízení EZ 13 .................... 42
4.4.10 Zařízení umoţňující průběţné odsávání výfukových plynů Nederman ..... 43 4.4.11 Rozvod stlačeného vzduchu......................................................................... 44 5. Závěr ........................................................................................................................... 45 Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 46 Resumé............................................................................................................................ 47
1. ÚVOD V posledních letech výrazně stoupá v České republice počet motorových vozidel. Bohuţel však současně klesá prodej nových vozidel a stoupá dovoz ojetých ze zahraničí. Stáří vozového parku dosahuje průměru třinácti let. To se projevuje v potřebě častých oprav a údrţby, zvýšené spotřeby náhradních dílů a má také vliv na krádeţe vozidel, které jsou demontovány a prodávány na náhradní díly. Majitelé starších automobilů proto nechávají svá vozidla před návštěvou STK seřídit a opravit v servisech a opravnách. Vedení ISŠA (integrovaná střední škola automobilní) zvaţovalo poţádat o povolení provozování vlastního STK. Chtělo tím zkvalitnit výuku a přípravu automechaniků. Od tohoto záměru však upustilo z několika důvodů: z hlediska legislativy mohou na STK pracovat jen technici, kteří jsou pravidelně školeni a přezkušováni a pro svou pracovní činnost musí mít řádné a platné oprávnění, coţ vylučovalo práci ţáků velké nároky na prostorové poměry včetně čekárny a sociálního zařízení pro návštěvníky STK a parkovací plochy minimálně pro 8 vozidel STK musí být vybaveno předepsanými přístroji v Brně a okolí je jiţ několik STK a ne všechny jsou zcela vytíţeny na jednotlivých stání linky STK, je povoleno pouze kontrolovat a měřit, ale nikoliv provádět opravy V současné době vytváří ISŠA školní vzdělávací programy a vyuţívá k tomu modulový systém. To mě přivedlo k návrhu vypracovat ŠVP (školní vzdělávací program) pro automechanika 2. ročníku s kombinací STK (stanice technické kontroly). Rozsah odborné teorie a odborného výcviku je rozdělen do čtyř modulů. Kaţdý modul má 42 hodin teorie a 126 hodin odborného výcviku. Náplň STK je zařazena do třech modulů. Po provedené kontrole vozidla a měření se provede oprava vozidla přímo na pracovišti, kde se odstraní zjištěné závady a nedostatky a tím je vozidlo připraveno na STK. Výhodou tohoto systému je, ţe se ţáci naučí seřizovat a opravovat vozidla a současně svoji práci zkontrolují a tak vozidlo kvalitně připraví na technickou prohlídku.
2. HISTORIE INTEGROVANÉ STŘEDNÍ ŠKOLY AUTOMOBILNÍ V BRNĚ Učňovské školství jako soustava se systematickou výukou před třicátými léty 20. století v Československé republice neexistovalo. Příprava na dělnická řemeslná povolání probíhala jen individuálním učením v dílenské praxi. Na počátku třicátých let byla jiţ prováděna cílevědomá systematická výuka, např. jako „Výchova mladých muţů a dívek“ v Baťových závodech. Později převzaly principy Baťovy odborné přípravy kvalifikovaných dělníků také jiné velké továrny a mezi nimi i firma Auto Škoda a.s. Mladá Boleslav začleněná v roce 1945 do Akciové společnosti automobilového průmyslu-ASAP, později pod názvem AZNP Mladá Boleslav Automobilové závody, národní podnik, včetně svých autoopravárenských závodů v republice. V Mladé Boleslavi byla jiţ před 2. Světovou válkou realizována praktická skupinová výuka a také teoretická výuka autooborů. Od roku 1946 byla výuka učňů autoopravárenského zaměření prováděna v Brně pouze v autoopravně AZNP Mladá Boleslav, závod Brno, Cejl 109. Byla zde vytvořena organizační jednotka se skupinovou výukou (10 učňů v ročníku) odborného dílenského výcviku tříletého oboru automontér. Pracovní doba byla 8 hodin denně, 6 dnů v týdnu-v sobotu teoretická výuka ve státní Základní odborné škole kovodělné č.3 v Brně na Cejlu 61, od r. 1950 na Jánské 22. V roce 1951 po ukončení znárodňování podniků vznikl národní podnik AUTORENOVA, který sloučil dřívější velké autoopravny v Brně i mimo Brno. V Autorenově bylo vytvořeno organizačně samostatné Středisko pracujícího dorostu v Brně, na Špitálce 23. Učební doba byla od roku 1951 dvouletá. S rokem 1953 jsou spojeny další organizační změny. Vznikl národní podnik Československé automobilové opravny a vznikly Státní pracovní zálohy – celostátní organizace řídící výuku dělnických povolání v rámci MPS (ministerstva pracovních sil) ČSR. Vzniklo odborné učiliště státních pracovních záloh při ČSAO Brno, Špitálka 23, spadající pod Oblastní správu MPS v Brně. V roce 1955 přešla výuka opět na tříletou dobu. Teoretická výuka byla jiţ prováděna v samostatné státní odborné škole na Bratislavské ulici v cyklu týden škola-týden dílny. K 31. srpnu 1957 byly zrušeny Státní pracovní zálohy a od 1. 9. 1957 vzniklo Odborné učiliště národního podniku ČSAO-KNV Brno, Dunajevského1. Počet učňů v ročníku aţ 150 převáţně opravářů motorových vozidel. V roce 1967 získává
samostatnou budovu-školu v Tuřanech na Dvorecké ulici. Učitelé jsou stále zaměstnanci odboru školství MěNV Brno. V roce 1982 proběhla změna na SOU – Střední odborné učiliště dopravní, Brno Jánská 22 samostatné organizační jednotky v ČSAO n. p. V roce 1989 se SOU dopravní stěhuje na ulici Hybešova 15, kde získává vlastní budovu pro ředitelství a teoretickou výuku. Škola měla aţ 300 ţáků v ročníku. Ředitelem se stává v roce 1987 ing. Vratislav Kšica. Od 1.1.1991 vznikla delimitací samostatná organizace (nezávislá na ČSAO Brno) Střední odborné učiliště dopravní v Brně, Hybešova 15, zřizovatelem je MV ČR, včetně začlenění teoretické výuky – učitelé jsou jiţ také zaměstnanci SOU. Provádí se výuka oborů mechanik-opravář silničních motorových vozidel, klempíř, lakýrník, autoelektrikář a zahajuje se výuka čtyřletých studijních oborů silniční doprava. V roce 1993 od 1.9. nastala organizační změna, byla zřízena Integrovaná střední škola automobilní Brno, Hybešova 15. Zřizovatel Ministerstvo hospodářství ČR, od 1.11.1996 zřizovatel Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ČR. Došlo k delimitaci učňů i mistrů učebního oboru MO SMV ze dvou stavebních učilišť v Brně do ISŠA. 12. 6. 1997 bylo do ISŠA Brno integrováno SOU automobilní v Brně, Cyrilská 16, včetně objektu dílen, ţáků a pracovníků. V ročníku bylo aţ 370 ţáků a studentů. K 1. 9. 2002 po ukončení rekonstrukce objektu bývalého SOU Královopolská v Brně, Křiţíkova15, byla nákladem 100 milionů Kč zahájena výuka v nové moderní škole s integrovanou praktickou i teoretickou výukou na evropské úrovni. Výuka se soustředila do objektů Křiţíkova, Špitálka a Dunajevského. Od roku 2006 je prováděna výuka jen v objektech Křiţíkova doplněném o moderní tělocvičnu-sportovní halu, a v areálu na ulici Dunajevského. Integrovaná střední škola automobilní se snaţí drţet krok s moderní konstrukcí motorových vozidel a s nároky na údrţbu, seřizování a opravy jak v teoretické tak i v praktické výuce. Proto se stále snaţí modernizovat diagnostické zařízení a vybavení a stala se i pilotní školou v zavádění rámcových vzdělávacích programů oboru automechanik. (Měsíčník Zpravodaj, ISŠA Brno, Křiţíkova15, 2007/2)
Od školního roku 2006/2007 vypadá aktuální skladba oborů takto: TŘÍLETÉ UČEBNÍ OBORY 23-68-H/001 Automechanik 23-68-H/001 Automechanik, specializace mechanik jednostopých vozidel 23-55-H/002 Klempíř (zaměření strojírenská výroba) 26-57-H/001 Autoelektrikář 23-61-H001 Lakýrník ČTYŘLETÉ UČEBNÍ OBORY 23-45-M/004 Silniční doprava 39-41-L/001 Autotronik NÁSTAVBOVÉ STUDIUM 26-46-L/505 Autoelektronika (dvouletá denní nástavba) 37-41-L/503 Dopravní provoz (dvouletá denní nebo tříletá dálková nástavba)
3. STANICE TECHNICKÉ KONTROLY (STK) 3.1 Účel STK řeší zákon číslo 56/2001 sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a jeho prováděcí vyhlášky číslo 301 a 302/2001 Sb. Tento zákon upravuje od 5.1 2001 zákon číslo 478/2001 Sb. Stanice technické kontroly je specializované pracoviště, které provádí dozor nad technickým stavem silničních motorových vozidel a jejich přívěsů. Je to zajišťováno formou kontrol, které jsou prováděny diagnostickými měřícími zařízeními. Podle výsledku měření můţe být vozidlo způsobilé dalšího provozu nebo je z provozu vyloučeno dočasně nebo trvale. Technickou prohlídkou vozidla se tak rozumí kontrola: Brzdové soustavy Řízení Náprav, kol, pérování Hnacího ústrojí Podvozku Karoserie Světelné techniky Elektroinstalace Ostatního příslušenství vozidla Předepsané a zvláštní výbavy
3.2 Rozdělení STK pro osobní automobily STK pro uţitkové automobily STK pro traktory
3.3 Vybavení STK pro osobní automobily Přístroje pouţívané k provádění technických prohlídek vozidel jsou pracovními měřidly nestanovenými (pracovními měřidly). Zásady práce s měřidly a lhůty jejich kalibrací nebo ověřování stanoví metrologický řád stanic technické kontroly. Metrologickou návaznost měřidel v síti stanic technické kontroly zajišťují osoby pověřené ministerstvem. zařízení na kontrolu vůlí přední nápravy přístroj na měření tlaku v pneumatikách zařízení na kontrolu geometrie řízení nápravy přístroj na kontrolu házivosti kol zařízení pro zkoušení brzd zařízení pro kontrolu a seřízení světlometů sloupový zvedák nebo zvedák do montáţní jámy přístroj pro kontrolu zapojení zásuvky taţného zařízení zařízení umoţňující průběţné odsávání výfukových plynů rozvod stlačeného vzduchu s tlakem nejméně 0,6 MPa
3.4 Druhy technických prohlídek pravidelná technická prohlídka opakovaná technická prohlídka technická prohlídka před schválením technické způsobilosti vozidla technická prohlídka ADR evidenční kontrola technická prohlídka na ţádost zákazníka technická prohlídka před registrací vozidla
4. ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM A VZDĚLÁVACÍ MODULY Název školního vzdělávacího programu: Automechanik Kód a název oboru vzdělání:
2368-H/01 Mechanik opravář motorových vozidel
Stupeň poskytovaného vzdělání:
střední vzdělání s výučním listem
Délka a forma studia:
3 roky, denní studium
Platnost ŠVP:
od 1. září 2010 počínaje 1. ročníkem
4.1. Charakteristika vzdělávacích modulů V Části odborných obsahových okruhů (stroje a zařizení, elekrotechnické zařízení a montáţe a opravy) je výuka prováděna formou modulů. Jedinou výjimkou je předmět řízení motorových vozidel, který svým charakterem neumoţňuje začlenění do samostatného modulu. Moduly jsou koncipovány tak, aby zastřešovaly veškerou odbornou teoretickou i praktickou výuku. Tato výuka probíhá formou návaznosti teoretické výuky a následné praktické ověřování vědomostí a dovedností dané problematiky v určitém časovém úseku. Tato výuka je prováděna v rámci klasického střídání týdne teoretické a týdne praktické výuky. Moduly jsou sestaveny jako obsahově vymezené celky. V těchto celcích probíhá současně teoretická i praktická výuka k danému tématu. Ukončení výuky v jednotlivých modulech je uzavřeno hodnocením, které stanoví míru, jak bylo zvládnuto učivo v části teoretické, tak i praktické. Moduly jsou seřazeny podle náročnosti a také podle poţadované návaznosti do jednotlivých ročníků. V modulech k prohlubování
obsahujících
znalostí
a
okruh
dovedností
Elektrotechnické postupně
zařízení,
v jednotlivých
dochází ročnících.
Odborná výuka v jednotlivých ročnících se dělí na čtyři vzdělávací moduly, první ročník AM.I.1, AM.I.2 AM.I.3, AM.I.4, druhý ročník AM.II.5, AM.II.6, AM.II.7, AM.II.8 a třetí ročník AM.III.9, AM.III.10, AM.III.11, AM.III.12. Všechny moduly v daném ročníku mají stejnou časovou dotaci. Do úvodu všech modulů je zařazeno zaškolení v oblasti BOZP a PO, je kladen velký důraz na vkládání občanských a klíčových kompetencí během výuky v jednotlivých odborných modulech.
V prvním ročníku jsou zařazeny moduly, které mají ve většině případů charakter základů strojírenství se zaměřením na motorová vozidla a umoţňují tak jednotnou výuku různých specializací oboru mechanik opravář motorových vozidel. V ostatních ročnících je výuka zaměřena na logické celky postihující jednotlivé okruhy problematiky motorových vozidel. V závěru třetího ročníku je zařazen modul Běţné opravy, který umoţňuje opakování a prohlubování učiva, ale hlavně odbornou praxi ţáků na pracovištích firem zabývajících se opravami motorových vozidel. Kaţdý ţák takto získá základní návyky v reálném pracovním prostředí a v neposlední řadě moţnost uplatnění po absolvování studia. Ke kaţdému modulu jsou postaveny pracovní týmy ve sloţení učitel odborné teorie a dvou respektive tří učitelů odborného výcviku, kteří se podílejí na tvorbě, aktualizaci a výuce v daném modulu. Jeden člen týmu je jmenován vedoucím modulu a je tak zodpovědný za přípravu a kvalitu výuky daného odborného tématu. Hlavním úkolem pracovního týmu je hodnocení jednotlivých ţáků v závěru kaţdého modulu. Dílčím přínosem je také relativně úzká specializace učitelů na konkrétní oblast odborné výuky v oboru motorových vozidel následné další vzdělávání pedagogických pracovníků. (Školní vzdělávací program- mechanik opravář motorových vozidel, ISŠA Brno, Křiţíkova15, 2009)
4.2. Označení vzdělávacích modulů a jejich obsah Kód modulu:
AM.I.1-K168 Rozsah modulu v hodinách (součet teoretické a praktické sloţky) Pojetí modulu (kombinované – proporcionální propojení teoretické a praktické sloţky) Pořadové číslo modulu (1 - 12) Ročník (I. – III.) Obor vzdělání (automechanik)
4.3 Základní rozpracování vzdělávacích modulů I.ročník Technická dokumentace a ruční zpracování materiálů Obrábění a spojování materiálů Základy opravárenství Základy elektrotechniky motorových vozidel II.ročník Elektrotechnika motorových vozidel podvozky Brzdy a technická kontrola Převody III.ročník Motory Řízení motoru Příslušenství motoru a vozidla Běţné opravy
4.3.1. I.ročník
AM.I.1-K168 Technická dokumentace a ruční zpracování materiálů Platnost od: 1.9.2010 Časová dotace modulu: Rozsah odborné teorie:
42 hodin
Rozsah odborného výcviku: 126 hodin Charakteristika modulu: Základní modul, na který navazují další odborné moduly. Hlavním cílem je orientace v technické dokumentaci a získání znalostí a dovedností potřebných pro měření neelektrických veličin.
Předpokládané výsledky vzdělávání: Ţák se orientuje v technické dokumentaci, umí číst a načrtnout výkresy strojních součástí, pracuje s dílenskou dokumentací, měří technické veličiny. Ţák si uvědomuje technickou dokumentaci jako základní prostředek k dalšímu získávání vědomostí a zkušeností v oboru vzdělání a příbuzných oborech. Ţák rozlišuje jednotlivé druhy ţelezných i neţelezných materiálů, zná způsoby značení, výroby, pouţití a vlastnosti materiálů pouţívaných v motorových vozidlech. Na základě získaných znalostí volí vhodné způsoby opracování materiálu, povrchových úprav a prakticky je provádí. AM.I.2-K168 Obrábění a spojování materiálů Platnost od: 1.9. 2010 Časová dotace modulu: Rozsah odborné teorie: 42 hodin Rozsah odborného výcviku: 126 hodin Charakteristika modulu: Cílem modulu je osvojení si jednotlivých druhů, vlastností, pouţívaných materiálů, součástí a technologických postupů rozebíratelných a nerozebíratelných spojů, dále získání základních znalostí a dovedností ve strojním obrábění. Předpokládané výsledky vzdělávání: Ţák
rozlišuje,
volí
a
provádí
jednotlivé
druhy
rozebíratelného
a
nerozebíratelného spojování materiálů v návaznosti na široké uplatnění v oblasti motorových vozidel a vlastnosti spojů. Oblast nerozebíratelného spojování materiálů je zaměřena především na základní metody svařování. Při pouţívání jednotlivých nerozebíratelných spojů ţák volí vhodné technologické postupy s ohledem na normy a vlastnosti spojů. Ţák zhotovuje jednoduché strojní součásti a obsluhuje stroje pro obrábění materiálu. AM.I.3-K168 Základy opravárenství Platnost od: 1.9. 2010 Časová dotace modulu: Rozsah odborné teorie: 42 hodin Rozsah odborného výcviku: 126 hodin
Charakteristika modulu: Cílem modulu je orientace v rozdělení a hlavních částech motorových vozidel spojená se získáním základních návyků v opravárenství formou montáţí a demontáţí skupin a částí motorových vozidel. Předpokládané výsledky vzdělávání: Ţák zná rozdělení, druhy a hlavní části motorových vozidel, umí pracovat se základními dílenskými stroji, nástroji a nářadím, volí a pouţívá vhodné postupy demontáţe a montáţe částí motorových vozidel, současně se seznamuje s principem činnosti základních částí. AM.I.4-K168 Základy elektrotechniky motorových vozidel Platnost od: 1.9. 2010 Časová dotace modulu: Rozsah odborné teorie: 42 hodin Rozsah odborného výcviku: 126 hodin Charakteristika modulu: Cílem modulu je získání základních znalostí v oblasti elektrotechniky motorových vozidel a měření elektrických veličin. Modul navazuje na výuku v předmětu fyzika, jehoţ obsah je přizpůsoben potřebám modulu. Předpokládané výsledky vzdělávání: Ţák rozlišuje základní elektrotechnické části motorových vozidel a ovládá jejich zapojení do obvodu, zná základy elektrotechniky, orientuje se v elektrotechnických schématech a měření elektrické veličiny. 4.3.2.II.ročník AM.II.5-K168 Elektrotechnika motorových vozidel Platnost od: 1.9. 2010 Časová dotace modulu: Rozsah odborné teorie: 42 hodin Rozsah odborného výcviku: 126 hodin Předpokládané výsledky vzdělávání: Ţák zná a ovládá konstrukci, princip činnosti, zapojení, údrţbu a opravy elektrotechnických částí motorových vozidel (zdrojová, osvětlovací, signalizační
soustava, spouštěče, ţhavení, stírače, ovládání oken, zrcátek a další elektrotechnické příslušenství motorových vozidel). Obsah modulu: Spouštěče Zdroje elektrické energie Osvětlovací, návěstní a signalizační zařízení Kabelové svazky Zapalování
AM.II.6-K168 Podvozky Platnost od: 1.9. 2010 Časová dotace modulu: Rozsah odborné teorie: 42 hodin Rozsah odborného výcviku: 126 hodin Charakteristika modulu: Cílem modulu je zvládnutí diagnostiky, údrţby a oprav podvozkových částí motorových vozidel, vyjma brzdových soustav, kterým se věnuje samostatný modul. Předpokládané výsledky vzdělávání: Ţák zná a ovládá pracovní postupy při údrţbě, opravách, diagnostice a seřízení podvozkových částí motorových vozidel (mimo brzd) s ohledem na jejich konstrukci a princip činnosti. Obsah modulu: rámy a karoserie odpruţení tlumiče a stabilizátory nápravy kola a pneumatiky řízení geometrie podvozku AM.II.7-K168 Brzdy a technická kontrola Platnost od: 1.9. 2010
Časová dotace modulu: Rozsah odborné teorie: 42 hodin Rozsah odborného výcviku: 126 hodin Charakteristika modulu: Hlavním cílem modulu je získání znalostí a dovedností potřebných pro diagnostiku, údrţbu a opravy brzdových soustav. Modul se dále zabývá výukou postupů a provádění servisních prohlídek a funkčních zkoušek Předpokládané výsledky vzdělávání: Ţák umí udrţovat, opravovat a diagnostikovat různé druhy brzdových soustav motorových vozidel, posuzuje technický stav motorových vozidel, včetně kontroly a provádění funkčních zkoušek, provádí záruční, pozáruční a sezónní servisní prohlídky. Obsah modulu: brzdy opravy, seřízení a údrţba servisní prohlídky AM.II.8-K168 Převody Platnost od: 1.9. 2010 Časová dotace modulu: Rozsah odborné teorie: 42 hodin Rozsah odborného výcviku: 126 hodin Charakteristika modulu: Cílem modulu je znalost částí a druhů převodového ústrojí, jejich konstrukce a princip činnosti, včetně kontroly, údrţby a oprav jednotlivých částí. Předpokládané výsledky vzdělávání: Ţák ovládá demontáţ, montáţ, kontrolu, údrţbu a opravy jednotlivých částí převodového ústrojí, včetně spojek, hřídelí a kloubů. Obsah modulu: spojky převodovky rozvodovky kloubové hřídele pohon všech kol
4.4. Podrobné rozpracování vzdělávacích modulů AM II. 5 až 7 obsahující STK 4.4.1. AM.II. 5 - K168 Elektrotechnika motorových vozidel
Tématické celky a výsledky vzdělávání a kompetence: Odborná teorie 42 hodin 1.
Zdrojová soustava 14 hodin
1.1 Zdroje elektrické energie u silničních motorových vozidel 1.2 Akumulátory, účel, druhy, konstrukce, zapojení do obvodu, princip činnosti 1.3 Provoz a údrţba akumulátorů, nabíjení 1.4 Závady a opravy akumulátorů 1.5 Alternátor, zapojení do obvodu, princip činnosti, konstrukce 1.6 Nejčastější závady alternátorů a jejich odstranění ţák je seznámen s obsahem a cílem modulu rozlišuje zdroje elektrického napětí v motorových vozidlech zná fyzikální principy činnosti zdrojů elektrické energie zná konstrukci a důvod pouţitých materiálů zná nejběţnější poruchy, jejich příčiny a způsoby jejich zjištění a odstranění zná základní způsoby údrţby dovede nakreslit zapojení do obvodu a zná význam jednotlivých svorek ovládá technologický postup kontroly a doplňování elektrolytu do akumulátoru zná podmínky provozuschopnosti alternátoru 2.
Spouštěče 10 hodin
2.1 Základní pojmy 2.2 Poţadavky na spouštěče 2.3 Druhy, konstrukce, pouţité materiály 2.4 Elektrické zapojení 2.5 Kontrola, závady, údrţba a opravy
zná základní podmínky kladené na spouštěče umí popsat konstrukci základních částí spouštěče, včetně pouţitých materiálů zná jednotlivé druhy spouštěčů, včetně principu činnosti kreslí pomocí normalizovaných značek zapojení do obvodu zná význam a označení základních elektrických svorek 3. Zapalování 10 hodin 3.1 Zapalování kontaktní 3.2 Zapalování polovodičové 3.3 Elektronické zapalování 3.4 Plně elektronické zapalování 3.5 Magnetodynamické zapalování ţák zná způsoby provádění údrţby, kontroly a jednoduchých oprav spouštěčů zná princip klasického kontaktního zapalování pochopí princip elektronické regulace a její výhody orientuje se v činnosti a funkci magnetodynamického zapalování, zná jeho pouţití a výhody 4. Osvětlovací, návěstní a signalizační zařízení 8 hodin 4.1 Rozdělení světel 4.2 Světelné zdroje 4.3 Konstrukce světlometů, odrazové plochy 4.4. Brzdová světla 4.5 Směrová světla 4.6 Houkačky 4.7 Seřizování světel, závady a opravy ţák zná základní pojmy a fyzikální veličiny, vztahující se k osvětlení motorových vozidel zná základní rozdělení světel a světelných zařízení zná základní zdroje světla, umí je konstrukčně popsat, včetně důvodu pouţitých materiálů
zná základní předpisy pro osvětlení motorových vozidel popíše konstrukci světlometů a základní druhy odrazových ploch kreslí základní normalizované schematické značky popíše a přiřadí návěstní a signalizační zařízení pouţívaná na motorových vozidlech; umí vysvětlit kontrolu světlometů a způsob seřizování zná základní zásady pro údrţbu světlometů Odborný výcvik 126 hodin Tématické celky a výsledky vzdělávání a kompetence: 1. Úvod, seznámení s pracovištěm, BOZP, PO 6 hodin ţák se orientuje na novém pracovišti, je seznámen s moţnými riziky a bezpečnostními, protipoţárními a hygienickými předpisy 2. Měření základních elektrických veličin 6 hodin měří základní elektrické veličiny digitálním multimetrem 3.
Kabelové svazky 6 hodin
3.1 Elektrotechnická schémata motorových vozidel opravuje drobné závady na kabelových svazcích, vyměňuje konektory a jiné zakončení vodičů vyhledává závady pomocí elektrotechnických schémat 4. Zdroje elektrické energie 24 hodin ţák rozlišuje zdroje elektrického proudu a napětí v motorových vozidlech zná principy činnosti zdrojů elektrické energie, jejich konstrukci, činnost, příčiny poruch a jejich odstranění a základní způsoby údrţby a seřízení 4.1 Akumulátory rozlišuje druhy akumulátorů, zásady při jejich proměření, ošetření, nabití i výměně na vozidle kontroluje a doplňuje kapaliny v akumulátoru 4.2 Alternátory
diagnostikuje mechanické i elektrické části a dovede opravit jednoduché závady alternátorů vyměňuje alternátor na běţných typech vozidel a zapojuje jej do obvodu 4.3 Regulátory napětí zná princip činnosti a konstrukci regulátorů napětí a proudu, spínačů a odpojovačů, jejich závady, způsoby kontroly, ošetření a základní seřízení 5. Spouštěče 20 hodin 5.1 Spouštěče s výsuvným pastorkem 5.2 Spouštěče s výsuvným rotorem 5.3 Zapojení spouštěče v elektrickém obvodu ţák rozezná druhy, konstrukci a princip činnosti spouštěčů zná poţadavky na spouštěče, dovede je zapojit a provádět základní opravy, údrţbu, ošetření a kontrolu vyměňuje spouštěče na běţných typech vozidel a provádí jejich odzkoušení 5.4 Ţhavící zařízení dovede zapojit do obvodu ţhavící zařízení, diagnostikovat závady, zvládá výměnu ţhavících svíček 6. Elektrická zařízení motorových vozidel 34 hodin ţák rozlišuje zdroje a jednotlivé druhy soustav pro osvětlování vozidla, návěstní a signalizační zařízení 6.1 Osvětlovací soustava dovede odstraňovat jednoduché závady osvětlovací soustavy, umí seřizovat světlomety pomocí regloskopu 6.2 Signalizační soustava zná signalizační zařízení, kontrolu a dovede provádět drobné opravy 6.3 Vodiče a pojistky pouţívá vhodné odrušovací prvky při odrušení motorových vozidel 6.4 Odrušení vozidel zná principy a způsoby odrušení vozidel pouţívá vhodné odrušovací prvky při odrušení motorových vozidel 6.5 Stěrače, intervalové spínače
zná konstrukci a princip činnosti stěrače a pouţití intervalového spínače, dovede provést diagnostiku a výměnu motorku stěračů kontroluje a doplňuje kapaliny v ostřikovači 6.6 Otopná zařízení zná konstrukci a princip činnosti otopného zařízení provádí drobné opravy el. instalace otopného zařízení i výměny jednotlivých částí otopného zařízení 7. Zapalování 30 hodin 7.1 Zapalování kontaktní 7.2 Zapalování polovodičové 7.3 Zapalování elektronické 7.4 Zapalování plně elektronické 7.5 Zapalování magnetodynamické ţák rozlišuje jednotlivé druhy zapalování, zná jejich konstrukci a princip činnosti zapojuje jednotlivé prvky zapalování do obvodu vyhledává a odstraňuje závady na zapalovacích obvodech provádí kontrolu, údrţbu a seřízení zapalovacích obvodů provádí běţné opravy kontaktních i bezkontaktních rozdělovačů
4.4.2 AM.ll. 6 - K168 Podvozky Tématické celky a výsledky vzdělávání a kompetence: Odborná teorie 42 hod. 1.
Základní pojmy 2 hodiny
1.1 Hlavní části motorových vozidel pojmenuje jednotlivé části podvozku, popíše jejich konstrukci, činnost a pouţití 2.
Podvozek 6 hodin
2.1 Rámy – účel, konstrukce, vlastnosti 2.2 Rámy automobilů – opravy
2.3 Rámy motocyklů stanoví způsoby oprav podvozkových částí udrţuje, opravuje a seřizuje podvozkové části vozidel zná rozdělení rámů vozidel 3. Odpružení 6 hodin 3.1 Klasické odpruţení – účel, schéma, popis, konstrukce, charakteristika, vlastnosti, údrţba, opravy 3.2 Moderní způsoby odpruţení – účel, schéma, popis, konstrukce, charakteristika, vlastnosti, údrţba, opravy ţák rozezná jednotlivé druhy odpruţení a jejich charakteristiku 4. Tlumiče a stabilizátory 6 hodin 4.1 Tlumiče kapalinového a plynokapalinové 4.2 Moderní typy tlumičů, testy tlumičů 4.3 Stabilizátory ţák rozlišuje jednotlivé druhy zkoušek tlumičů, jejich závady a testy zná princip činnosti tlumiče a ví jak se projevuje vadný tlumič při jízdě zná význam tlumiče a princip činností při jízdě 5. Nápravy – účel, schéma, značení, vlastnosti 6 hodin 5.1 Pevné nápravy 5.2 Výkyvné nápravy 5.3 Nápravy s víceprvkovým závěsem 5.4 Náprava Mc-Pherson 5.5 Základní prvky geometrie vozidla ţák rozezná jednotlivé druhy náprav, jejich uchycení, výhody a nevýhody pozná moderní druhy náprav zná základní geometrické prvky náprav a její hodnoty 6. Kola a pneumatiky 6 hodin 6.1 Kola 6.2 Pneumatiky – značení
6.3 Vyvaţování kol 6.4 Nejčastější závady, poruchy, opravy kol ţák zná technologický postup vyvaţování kol a indikaci dezénu zná důvody nevyváţenosti kol rozeznává jednotlivé druhy a značení pneumatik zná vliv vadné pneumatiky na jízdní vlastnosti vozidla rozezná projevy nesprávné geometrie vozidla na sjíţdění pneumatik 7. Hřídele 3 hodiny 7.1 Rozdělení hřídelů, čepů 7.2 Rozdělení loţisek a pouţití u aut ţák popíše a rozliší základní části strojů umoţňující pohyb 8. Způsoby uložení, lícování 3 hodiny 8.1 Základní uloţení a lícování v autoopravárenství posuzuje způsoby uloţení hřídelí a čepů a pouţití spoje 9. Použití brzdných zařízení u mechanismů 2 hodiny zná vyuţití brzdných zařízení 10. Opakování 2 hodiny 2. ročník odborný výcvik 126 hodin Tématické celky a výsledky vzdělávání a kompetence: 1. Úvod, seznámení s pracovištěm, BOZP, PO 6 hodin ţák se orientuje na novém pracovišti, je seznámen s moţnými riziky a bezpečnostními, protipoţárními a hygienickými předpisy 2. Podvozek 120 hodin 2.1 Kola a pneumatiky 2.2 Rámy a karoserie 2.3 Pérování
2.4
Tlumiče pérování
2.5
Stabilizátory
2.6
Nápravy tuhé
2.7
Nápravy výkyvné
2.8
Nápravy víceprvkové
2.9
Řídící mechanismus
2.10 Geometrie kol ţák pojmenuje jednotlivé části podvozku, popíše jejich konstrukci, činnost a pouţití vyměňuje a opravuje kola a pneumatiky, vyvaţuje je a stanoví hloubku dezénu, montuje kola na vozidlo umí opravit běţný průpich bezdušové pneumatiky nebo vzdušnice udrţuje, opravuje a seřizuje podvozkové části vozidel, jako je odpruţení, tlumiče, stabilizátory, nápravy, řízení atd. kontroluje tlumiče pérování, umí vyhodnotit stav tlumiče ze záznamových diagramů umí vymontovat i namontovat tlumící a pruţící jednotku, diagnostikovat stav jednotlivých dílů uloţení tlumičů pérování, vyměňuje vadné díly provádí opravy a výměny uloţení stabilizátorů rozezná vadné loţisko kola, provede jeho výměnu na vozidlech vyměňuje loţiska zadního kola včetně vymezení vůlí, ovládá zásady manipulace s loţisky stanoví způsoby oprav podvozkových částí, provádí výměnu všech dílů výfuku provádí jednodušší opravy na řízení – výměna čepů, manţet, doplnění oleje do servořízení apod. měří a seřizuje základní parametry geometrie přední a zadní nápravy ovládá a dodrţuje zásady BOZP, a to jak z pohledu pouţívaného nářadí, tak i práce pod zdviţeným vozidlem
4.4.3. AM II. 7 - K168 Brzdy a technická kontrola Odborná teorie 42 hodin Tématické celky a výsledky vzdělávání a kompetence:
1. Potrubí, armatury 5 hodin 1.1 Potrubí, izolace a ochrana, uloţení, dilatace 1.2 Poţadavky kladené na potrubí 1.3 Druhy měřících přístrojů 1.4 Armatury, spojování 1.5 Montáţ, demontáţ, spojování, údrţba ţák zná význam potrubí v konstrukci automobilu zná způsoby a vedení potrubí z hlediska bezpečnosti zná výhody nových materiálů v konstrukci vozidel zná metody spojování potrubí zná poţadavky měření a regulaci v obvodech potrubí umí stanovit náhradu poškozených dílů, případně utěsnění ví, jak postupovat při kontrole a montáţních pracích umí vyuţít diagnostických metod pro kontrolu utěsnění potrubí 2. Opravy, seřízení a údržba 5 hodin 2.1 Základní pojmy z údrţby a oprav vozidel-CO, GO, autorizovaný servis apod. 2.2 Udrţování a opravy, seřízení, postupy pro vozidla motorová a přípojná 2.3 Stanice emisní kontroly-vybavení, měřené parametry, termíny kontrol 2.4 Stanice technické kontroly – uspořádání, vybavení, hodnocení kontroly ţák zná význam činností k zabezpečení technické způsobilosti vozidel a úkoly servisů zná a vykonává záruční a pozáruční prohlídky, postupy a činnosti dle kriterií (km,čas) zaznamenává postup prohlídky do dokumentace vozidla (servisní kníţka) provádí úkony k přípravě na letní a zimní provoz zná postupy kontrol dle platných vyhlášek a zákonů umí vyplňovat protokoly zná diagnostické přístroje na měření emisí a způsoby vyuţití zná body technické nezpůsobilosti vozidel umí provádět funkční zkoušky agregátů v rámci přípravy na STK zná význam periodických prohlídek
3. Brzdy 32 hodin 3.1 Základní pojmy a definice dle ČSN 3.2 Kapalinové brzdy, konstrukce a uspořádání 3.3 Diagnostika brzdových soustav kapalinových 3.4 Zásadní příčiny poruch kapalinových brzdových soustav a postupy při opravách 3.5 Vzduchotlaké brzdové soustavy motorových a přípojných vozidel, jejich uspořádání, hlavní části 3.6 Diagnostika vzduchotlakých brzdových soustav 3.7 Údrţba a opravy vzduchotlakých soustav 3.8 Elektronické systémy řízení brzdových soustav 3.9 Zpomalovací brzdy ţák zná význam jednotlivých parametrů brzdových soustav z fyzikálního hlediska umí pojmenovat jednotlivé části brzdových soustav z hlediska konstrukce a uspořádání zná jejich činnost a pouţití v praxi zná metody kontrol a měřené parametry orientuje se v grafických záznamech a zná jejich moţnosti pro stanovení postupu oprav ovládá technologické postupy oprav brzdových soustav zná způsoby zkoušení brzdových kapalin rozezná různá konstrukční provedení a principy činnosti pojmenuje jednotlivé části brzdové soustavy zná postup měření, druhy zkoušek a měřené parametry brzdových soustav rozpoznává z grafických záznamů poruchy a příčiny závad stanoví způsoby oprav, případně určí prioritu výměny komponentů soustavy a jejich seřizování zná význam řízení dynamiky kola orientuje se v diagnostických metodách, stanoví poruchy systému formuluje konstrukční odlišnosti jednotlivých systémů zná nejčastější závady brzdových systémů
Odborný výcvik 126 hodin Tématické celky a výsledky vzdělávání a kompetence: 1. Úvod, seznámení s pracovištěm, BOZP, PO 6 hodin ţák se orientuje na novém pracovišti, je seznámen s moţnými riziky a bezpečnostními, protipoţárními a hygienickými předpisy 2. Brzdy 80 hodin 2.1. Kapalinové brzdy bubnové 2.2. Kapalinové brzdy kotoučové 2.3. Regulace brzd. účinku posilovače 2.4. Vzduchotlaké brzdy – princip, části 2.5. Vzduchotlaké brzdy bubnové 2.6. Vzduchotlaké brzdy kotoučové 2.7. Brţdění přívěsů 2.8. Elektronické brzdové systémy – ABS, ASR. 2.9. Zpomalovací brzdy – motorové, retardéry ţák stanoví způsoby oprav částí brzdných soustav, dovede posoudit moţnost renovace či nutnost výměny dílů brzdové soustavy ( třecí elementy, brzdové kotouče, bubny apod.) provádí opravy a seřízení brzdné soustavy motorových a přípojných vozidel, a to jak provozní, tak i ruční brzdu umí pouţívat servisní pomůcky a přípravky určené na opravu brzd orientuje se v problematice propojení elektronických systémů do konstrukce brzdových soustav a jejich činnosti doplňuje a vyměňuje provozní kapaliny včetně zjišťování jejího stavu provádí jednoduché opravy a výměny agregátů zpomalovacích brzd – motorové brzdy, retardéry aj. 3. Opravy, seřízení a údržba 38 hodin 3.1 Kontrola vozidel (včetně přípojných) v rámci prohlídky na STK 3.2 Kontrola výfukových zplodin – měření emisí 3.3 Servisní prohlídky – záruční, roční, sezónní
ţák diagnostikuje a odstraňuje mechanické závady na motorových a přípojných vozidlech v rámci přípravy na kontrolu na STK diagnostikuje, odstraňuje drobné závady elektroinstalace a osvětlení včetně seřízení světlometů diagnostikuje a odstraňuje závady výfukových systémů měří emise pomocí diagnostické techniky zaznamenává provedené úkony v dokumentaci provádí funkční zkoušky agregátů a jízdní zkoušky opravených vozidel vykonává záruční i pozáruční, roční i sezónní prohlídky silničních motorových vozidel zachází s ropnými látkami podle zásad bezpečnosti, hygieny a ekologie 4. Potrubí a armatury 2 hodiny 4.1
Brzdová potrubí – opravy, výměny, zhotovení nového ţák rozlišuje základní druhy potrubí a armatur zná způsoby pouţití a utěsnění potrubí určuje způsob montáţe a demontáţe potrubí
4.5 Návrh přístrojů a zařízení pro moduly 5 až 7 4.5.1 Zařízení na kontrolu vůlí přední nápravy Nusbaum Hebetechnik 4.35 H Můţe být určeno do pracovní jámy nebo na sloupovém zvedáku. Dotykové desky musí umoţnit podélný nebo příčný pohyb, který je přenášen na kola kontrolované nápravy. Popis detektorů vůlí řízených náprav pro osobní a užitková vozidla: vhodný pro vyhledávání vůlí a opotřebení v řízení, pérování a závěsech kol podélný a příčný pohyb levé desky, podélný pohyb pravé desky ovládání pohybů desek pomocí 2 tlačítek na halogenové lampě pneumatický pohon umoţňuje kontrolu bez přizdvihování nápravy (dokonalá simulace podmínek v provozu) uloţení desek v kluzných loţiscích na pochromovaných vodítkách stejnosměrný pohyb desek při kaţdém zatíţení obsluha jednou osobou pomocí tlačítek na ruční halogenové lampě robustní samonosná konstrukce téměř ţádná údrţba
Obr. 1 Zařízení na měření vůle na nápravě
4.5.2 Přístroj na měření tlaku v pneumatikách GONFIAGOME Musí umoţňovat jak dohušťování, tak i sniţování tlaku. Je nejčastěji připojen na rozvod tlakového vzduchu. Doporučený a pouţívaný typ s jednoduchou obsluhou, nízkou cenou a dobře čitelnými displeji tlakoměru je přístroj GONFIAGOMME typ GG.A.0.13L. Výhoda tohoto přístroje spočívá vtom, ţe je přenosný. Lze jej tedy pouţít i mimo prostory dílen. Má svoji vlastní zásobní tlakovou nádobku, kterou lze doplňovat zavěšením přístroje pomocí univerzálního stojanu na rozvod tlakového vzduchu. Tento typ přístroje se také často pouţívá u čerpacích stanic. Technické parametry: Maximální tlak:
10 bar
Provozní tlak:
7 bar
Provozní teplota:
-20°C aţ 60°C
Objem nádobky:
13l
Obr. 2 Přístroj na měření tlaku v pneumatikách
4.5.3 Přístroj na kontrolu geometrie řízení nápravy KOCH NC-27 Toto zařízení je určeno pro měření úhlových veličin geometrie předních náprav motorových vozidel. Pracuje na mechanickém principu a umoţňuje přímo měřit úhel sbíhavosti, úhel odklonu kol, záklon čepu a diferenční úhel rejdu. Naměřené hodnoty by měly být odečitatelné na displeji nebo úhloměrné stupnici. Hlavní výhodou tohoto přístroje spočívá vtom, ţe přední nápravy proměřujeme tak, jak na něj auta ze silnice najedou a ţe není zapotřebí je napřed zvedat, jako je to u jiných systémů. Tato kontrola je velmi rychlá a také přesná, takţe se pouţívá hlavně ve stanicích technické kontroly. Naměřené hodnoty úhlu sbíhavosti se porovnávají s údaji předepsanými výrobcem vozidla. Toto zařízení lze pouţívat i na čtyřsloupovém zvedáku, musí být dodatečně vybaveno opěrnými konzolemi. Přístroj lze také pouţít v montáţní jámě nebo kdekoliv na podlaze. Podlaha v místě stání vozidla musí být rovná. V místě stání vozidla, kolmo na spojnici středů otočných plošinek, vlevo ve směru jízdy, musí být na podlaze vyznačena naváděcí čára pro nájezd vozidlem. Zařízení musí být v dobrém technickém stavu, řádně seřízené a metrologicky ověřené. Technické parametry: Sbíhavost
-20° aţ +20°
Odklon
-20° aţ +20°
Průměr kol
12“ – 22.5“
Obr. 3 Přístroj na kontrolu geometrie náprav
4.5.4 Přístroj na kontrolu házivosti kol MHK-1 Zařízení je určeno pro kontrolu kol před kaţdým měřením geometrie předních náprav motorových vozidel. Jedná se o mechanické měření. Přístroj na kontrolu házivosti kol je délkové měřidlo umístěné na stojanu. Je to v podstatě jednoduchý úchylkoměr s prodlouţenými dotyky – přímým a úhlovým. Dotyky jsou na konci opatřeny kladičkami. Měřidlo lze posouvat na stojanu v libovolné poloze. Při měření házivosti (házení) jsou dotyky přitlačovány na kontrolovanou plochu, po níţ se kladičky odvalují. Stupnice měřidla má mít rozsah nejméně ± 10mm, s nulou uprostřed a s dělením alespoň po 1mm. Přístroj musí umoţňovat měření čelní i obvodové házivosti s největší přípustnou odchylkou ± 0,25mm v celém měřícím rozsahu. Měřené veličiny: obvodové a čelní házení kol v mm. kol s pneumatikou ráfků Rozsah měření: ± 10 mm házivosti Přesnost měření: 0,1 mm
Obr. 4 Přístroj na kontrolu házivosti kol
4.5.5. Zařízení pro zkoušení brzd Bosch BSA 43xx Rostoucí podíl vozidel s pohonem všech kol stejně jako samotné elektronicky řízené brzdové systémy staví autoservisy před nové výzvy. Aby elektronika mohla plnit svoji funkci, musí také perfektně spolupracovat veškeré hydraulické a mechanické komponenty. Proto hrají znalosti systému a výkonné diagnostické a informační systémy stále větší roli při odborné údrţbě elektroniky a při opravách dílů brzd podléhajících opotřebení. V STK jsou ke kontrole brzdových soustav osobních automobilů pouţívány válcové zkušebny s obvodovou rychlostí válců do 5 km /hod.- válcové zkušebny pomaloběţné. Tyto zkušebny umoţňují měřit velikost brzdných sil vztaţných k obvodu kol otáčejících se na válcích, spolu s velikosti ovládací síly, působící na pedál provozní brzdy. Na válcové zkušebně lze kontrolovat tyto úkony: Provozní brzda, účinek Provozní brzda, souměrnost působení Provozní brzda, odstupňovatelnost účinku Posilovač brzd, činnost Parkovací brzda, účinek Kotouče, bubny, (házivost, ovalita) Brzdová stanice umoţní: přímo z kabiny měřeného vozidla, lze pomocí bezdrátového infračerveného ovladače obsluhovat všechny funkce brzdové stanice instalaci na montáţní jámu nebo na plochu měřit ovládací sílu na brzdový pedál sledovat na ukazatelích průběhy brzdných sil obou kol měřené nápravy v závislosti na ovládací síle spolu s okamţitým vyhodnocením nesouměrnosti brzdných sil změřit postupně všechny nápravy vozidla pomocí signalizace prvního prokluzu získat vzestupnou i sestupnou charakteristiku brzdných sil do jednoho grafu vykreslit charakteristiku brzdných sil bez posilovače i s posilovačem kvalitně vytisknout protokol na připojené stránkové tiskárně pro všechny změřené nápravy v přehledné formě - vţdy vedle sebe grafy obou kol jedné nápravy pro snadné porovnání průběhů brzdných sil v závislosti na ovládací síle
spolu s číselnými údaji, které zpřesní informace o brzdové soustavě měřeného vozidla zvolením automatického reţimu provádět základní diagnostiku stavu brzdové soustavy měřeného vozidla bez měření ovládací síly, bez pouţití ovladače a bez tisku protokolů pomocí počítače třídy PC prohlíţet a archivovat naměřené grafy a zadávat do protokolu údaje o SPZ a typu vozidla
Obr. 5 Zařízení pro zkoušení brzd
Obr. 6 Analogový ukazatel zařízení pro kontrolu brzd
4.4.6. Přístroj na kontrolu a seřízení světlometů MOTEX 7535S Světlomety motorových vozidel nesmějí oslňovat protijedoucí vozidla. Sklon a boční směr svazku světelných paprsků musejí být proto seřízené podle zákonných předpisů. Plocha pro postavení regloskopu a vozidla musí být rovná. Pro dodrţení předepsané přesnosti měření, musejí být nerovnosti podlahy v oblasti postavení přístroje menší neţ 2 mm/1m. Přístroj se poţívá pro kontrolu a seřízení světlometů motorových vozidel, jejichţ výška je v rozmezí 200 – 1300 mm. Přístroj pracuje na principu přímé projekce a je vybaven měřičem intenzity světla. Přístroj pracuje na principu přímé projekce se zmenšením 1:20 a umoţňuje seřídit potkávací a dálkové světlomety, světlomety do mlhy a také kontrolu intenzity osvětlení dálkovými světly. Je vybaven zrcadlem pro nastavení optické osy tubusu do podélné osy vozidla. Podvozková část je upravena pro pojezd po vodicích kolejničkách, coţ usnadňuje dodrţení nezbytné rovinnosti pojezdu a zrychluje ustavení regloskopu do podélné osy vozidla před měřením. Přístrojem lze kontrolovat : seřízení tlumených světel dálkových světel seřízení světlometů do mlhy intenzitu osvětlení dálkovým světlem Rozsah stupnice pro kontrolu sklonu tlumených světel : - 20 aţ 60 cm / 10m
Obr. 7 Regloskop
4.4.7 Zvedák sloupový AMltec TLA4.0 Zvedací plošina AMltec TLA4.0 je elektrohydraulický dvousloupový zvedák pro zvedání a opravy motorových vozidel aţ do celkové hmotnosti 4000 kg. Přitom maximální zatíţení jednoho nosného ramene nesmí překročit 1000 kg. Tento typ zvedáku má oproti elektromechanickým nezanedbatelné přednosti. Patří k nim velmi vysoká spolehlivost a ţivotnost, takřka ţádné nároky na údrţbu a pruţný chod. Zvedací plošina je dimenzována pro pohyb osob pod zvedací jednotkou. Doprava osob na zvedací plošině nebo ve vozidle je zakázána. Samostatná obsluha zvedací plošiny je povolena pouze osobám starším 18. let a jsou seznámeni s obsluhou. Při manipulaci se zvedací plošinou je nutné bezpodmíněčně dodrţovat bezpečnostní předpisy. Dvousloupové zvedáky dominují jako univerzální na stáních pro běţné automechanické opravy. Setkáváme se s nimi ale i v autokarosárnách. Popis zvedáku: elektrohydraulický zvedák se dvěma písty asymetrická zvedací ramena s 3-stupňovými krátkými rameny a 2-stupňovými dlouhými rameny velmi nízký přejezd zvedáku, pouze 2 cm tlačítko "lock" uzamkne zvedák v poţadované poloze –nezatěţuje hydrauliku a zvyšuje bezpečnost automatická aretace polohy ramen při zvedání mechanické bezpečnostní západky s komfortním elektromagnetickým odjištěním. rozšířený bezpečnostní systém o regulaci rychlosti padání zvedáku (např. při přeseknutí hadice) ochrana nohou při spouštění misky pro pohodlné odkládání nářadí na kaţdém rameni. výškové nástavce pod zvedací body s drţáky na zvedáku
Obr. 8 Dvousloupový zvedák
Technické údaje: Nosnost zvedací plošiny
4000kg
Doba zvedání zvedací plošiny:
cca 50 sek.
Provozní napětí:
400 voltů třífázové
Ovládací napětí:
230 voltů
Výkon motoru:
2 x1,5kw
Otáčky:
1420 ot./min.
Maximální výška zdvihu
1900mm
Šířka mezi sloupy
2400mm
Hladina akustického vzduchu:
75dBA
4.4.8 Zvedák do montážní jámy JZP H13 Zařízení určené ke zvedání a převozu částí motorových vozidel a jednotlivých agregátů (nápravy, motor, převodovka) při opravách. Také se pouţívají ve stanicích technické kontroly v montáţní jámě při kontrole zavěšení nápravy. Zvedáky jsou vyráběny v nosnostech od 2 000 kg do 20 000 kg. Pouţívají se především v opravnách s poţadavkem na větší počet zvedaných vozů v průběhu pracovní směny. Kladky pojezdu a zvedáku jsou osazeny loţisky pro snadné pojíţdění po montáţní jámě. Kde tento poţadavek neplatí, je moţno pneumatickohydraulické zvedáky nahradit ručními hydraulickými zvedáky.
Obr. 9 Zvedák do montážní jámy
4.4.9 Přístroj pro kontrolu zapojení zásuvky tažného zařízení EZ 13 Tester zásuvky taţného zařízení EZ-13 je pracovní pomůcka určená pro stanice technické kontroly (STK) a pro autoservisy a slouţí ke kontrole zapojení a funkce elektrické zásuvky na motorovém vozidle, která je určena k napájení a ovládání světelných zařízení přípojného vozidla. Tester je schválen pro výše popsané pouţití Ministerstvem dopravy ČR. Tester testuje třinácti-pólové a sedmi-pólové zásuvky pro napětí 12 V (ISO11446), jejichţ kontakty jsou spínány elektronickou jednotkou vozidla (zátěţový test). Doplňkově je moţno tester vyuţít pro testování nespínaných zásuvek. Pro testování 24V rozvodů (ISO 12098) je nutné pouţít redukce 13P-15P a 7/12V-7/24 Sestava testeru se skládá z ovládací jednotky, zátěţové jednotky a z kabelů pro připojení. Zátěţová jednotka testeru se připojuje ke kontrolované zásuvce taţného zařízení a je propojena kabelem s ovládací jednotkou testeru. Na ovládací jednotce se tlačítky zadává a na indikačních diodách sleduje průběh testu zásuvky. Postupně se zátěţově testuje zapojení obrysových, brzdových, mlhových, levých a pravých směrových a zpětných světel. Test probíhá nepřerušovaně s vyuţitím záznamu chybových stavů. Celkový čas pro test zásuvky je nastaven na hodnotu 2min. od zahájení testu. Tester EZ-13 není vybaven vnitřním napájecím zdrojem, pro funkce testeru je vyuţíváno napájecí napětí z testované zásuvky. Sestava testeru EZ-13 (hmotnost cca 1,5 kg) . ovládací jednotka s propojovacím kabelem 6 m - 1ks zátěţová jednotka s připojovacím kabelem 1 m - 1ks redukce 13/7-pól - 1ks (pro 12 V)
Obr. 10 Přístroj pro kontrolu zapojení zásuvky tažného zařízení
4.4.10 Zařízení umožňující průběžné odsávání výfukových plynů Nederman Odsávání výfukových zplodin pomocí štěrbinového sacího kanálu je zvláště vhodné v autoopravnách nebo autoservisech, kde se automobily mezi jednotlivými pracovními operacemi přemísťují. Toto řešení je ideální pro montáţní linky v automobilovém průmyslu a také pro dignostickou linku STK. Odsávací hadice se díky pojízdnému hadicovému vozíku pohybuje (posouvá) štěrbinovým sacím kanálem současně s automobilem. Vhodné pouţití je téţ pro dílny s více opravárenskými místy vedle sebe. Hadicový vozík umoţňuje snadný pojezd po vodících dráţkách sacího kanálu, díky čemuţ odsávací hadice snadno obsáhne prostor servisu. Účinnost odsávání je vysoká díky jedinečné konstrukci kolejnice a vozíku, s optimalizovaným průtokem vzduchu. Díky lehkému materiálu a kuličkovým loţiskům lze odsávací jednotku snadno posouvat. Dalším typem odsávání jsou odsávací bubny. Pruţinový navíjený odsávací buben je vhodný pro všechny typy autodílen, kde hadice mohou viset
na
jednoduchou
dosah. a
Samostatné bezpečnou
konzole montáţ.
umoţňují Patentované
pruţinové navíjení usnadňuje práci s bubnem. Hadice jsou dodávány ve standardních délkách 2,5 aţ 10 metrů. Průměry hadic jsou od 65mm do 150mm.
Obr. 12 Zařízení na odsávání výfukových plynu s automatickým navíjením
Obr. 11 Závěsné zařízení na odsávání výfukových plynu s automatickým navíjením
4.4.11 Rozvod stlačeného vzduchu Nedílnou součástí vybavení dílen a servisů pro opravy automobilů je také rozvod stlačeného vzduchu, bez něhoţ se v dnešní době při opravách nelze obejít. Pomocí stlačeného vzduchu můţeme ovládat různá zařízení a také pneumatické nářadí. Jsou to například pneuměřiče, příklepové utahováky, brusky, stříkací pistole, ofukovací pistole atd. Tento rozvod musí obsahovat zdroj stlačeného vzduchu coţ je nejčastěji kompresor s tlakovou nádrţí, dále samotné rozvody a koncové zařízení.
Technické údaje kompresoru Schneider 650 - 10 - 90: Maximální tlak:
10 bar
Nasávané mnoţství: 385 l/min Příkon motoru:
2,2 kW
Hmotnost:
78 kg
Hlučnost:
81 dB
Dodávané mnoţství: 260 l/min Objem nádoby:
90 l Obr. 13 Kompresor Schneider
Technické údaje pneumatického utahováku: Hmotnost:
2,2 kg
Spotřeba vzduchu:
6 l/s
Utahovací moment: 345 Nm Pracovní tlak:
6 bar Obr. 14 Pneumatický utahovák
Obr. 15 Vzduchová pistole s manometrem Obr. 16 Spirálová hadice
5. ZÁVĚR Teoretická i praktická výuka bude realizována v areálu Dunajevského1. Cílem je propojení teoretické a praktické výuky ve stejných objektech pod jednotným vedením a v některých případech i se stejnými pedagogickými pracovníky. Převáţná většina teoretické výuky bude prováděna v kmenových učebnách částečně vybavených audiovizuální technikou (diaprojektor, PC, audiosystém, video). V učebně s výpočetní technikou je prováděna výuka informačních technologií ale také odborných modulů. Odborný výcvik je realizován v dílenských prostorách školy, na odloučených pracovištích sociálních partnerů, formou praktické výuky celé skupiny ţáků pod vedením učitele odborného výcviku. Z důvodů velké náročnosti problematiky motorových vozidel jsou hlavně kladeny velmi vysoké poţadavky na odbornou a pedagogickou způsobilost pedagogických pracovníků. Ke zvýšení a prohloubení odborných znalostí a dovedností pedagogů slouţí Evropský projekt koordinovaného vzdělávání pedagogických pracovníků kterýsi klade za cíl zvýšení kvalifikace pedagogů odborných a středních škol s technickým zaměřením, tedy rozšíření jejich technických znalostí s ohledem na vývoj automobilového průmyslu a diagnostické kontroly pod vedením společnosti Škoda-auto a Bosch. Během tří let v rámci šesti týdenních seminářů bude vyškoleno 28 lektorů ze 14 odborných škol. Ti se pak stanou školiteli dalších pedagogů ve svých regionech. Díky aktuálnímu přínosu vědomostí a nových informací, jsou učitelé více spjati s reálným autoopravárenským světem. Pedagogičtí pracovníci musí získávat pravidelně informace a ty pak přenášet na ţáky odborných škol a učilišť. A právě vzdělaní ţáci pak mohou do praxe nastoupit s kvalitnějšími znalostmi a zlepšit tak práci pro zákazníky autoservisů.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. SPOUSTA,V.,et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce. 1,vyd. Brno:Pdf MU, 2000 2. Rámcové vzdělávací programy – Národní ústav odborného vzdělávání, 2004 3. Školní vzdělávací program- mechanik opravář motorových vozidel, ISŠA Brno, Křiţíkova15, 2009 4. ČMEJRKOVÁ, S., DANEŠ, F., SVĚTLÁ, J. Jak napsat odborný text. Leda, Praha 1999 5. ECO, U. Jak napsat diplomovou práci, Olomouc: Votobia, 1997 6. FILKA, J. Metodika tvorby diplomové práce, Brno: Knihař, 2002 7. ČADÍLEK, M., STOJAN, M. Program bakalářského studia učitelů odborného výcviku a praxe. Brno: CERM, 2004 8. JÁN, Z., ŢDÁNSKÝ, B. Automobily I. podvozky. Brno: AVID, 2008 9. JÁN, Z., ŢDÁNSKÝ, B. Automobily II. Převody. Brno: AVID, 2008 10. JÁN, Z., ŢDÁNSKÝ, B. Automobily III. Motory. Brno: AVID, 2008 11. JÁN, Z., ŢDÁNSKÝ, B. Automobily IV. Příslušenství. Brno: AVID, 2008 12. ČUPERA, J. Automobily VII. diagnostika I. AVID 2006 13. Měsíčník Zpravodaj, ISŠA Brno, Křiţíkova15, 2007/2 14. Rámcový vzdělávací program pro 23-68-H/01 Automechanik, NÚOV/MŠMT 2005/4 15. Zákon č.56/2001 Sb. O podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích 16. Zákon č.478/2001 Sb., zákon č.175/2002 Sb., zákon č.320/2002 Sb., 17. Zákon č.103/2004 Sb., 237/2004 Sb., 185/2004 Sb., 226/2006 Sb. 18. Ministerstvo dopravy a spojů Sb. zákonů 301/2001 a 302/2001 Sb. 19. JAN, Z., ŢDÁNSKÝ, B., KUBÁT, J., Elektrotechnika motorových vozidel Brno: AVID, 2008 20. Dignostika BOSCH pro současnost i budoucnost servisu, Praha, 2010 21. Nabídkové katalogy firem - Univer s.r.o., Robert Bosh s.r.o. Technologi-garage s.r.o. 2008
RESUMÉ Ve své bakalářské práci upravuji teoretickou i praktickou výuku 2. ročníku automechaniků do modulového systému tak aby výukové dílny byly současně vyuţité i pro procvičování a opravy vozidel v rámci přípravy na STK (stanice technické kontroly). Práce je zaměřena na potřeby stanice technické kontroly a modulový systém výuky včetně návrhu na vybavení dílny.
Summary My bachelor thesis deals with the problem of adapting both theoretical lessons and practical training of car mechanic apprentices in the second year of their training in the form of a modular system enabling the dual use of the school workrooms both for apprentices training and car repairs within the frame of preparation for the use of TCS (technical control station). The thesis focuses on the needs of the technical control station and the modular system of teaching. It includes a proposal for the workroom equipment.
