MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra technické a informační výchovy
Financování základních škol a možnosti získávání finančních prostředků z EU Bakalářská práce
Brno 2008
Autor práce: Martin Jakubec
Vedoucí práce: Ing. Oldřich Králík, CSc.
Bibliografický záznam Jméno a příjmení:
Martin Jakubec
Název bakalářské práce:
Financování základních škol a možnosti získávání finančních prostředků z EU
Název v angličtině:
The Financing of Primary School and Possibilities of EU Fund Raising
Katedra:
Technické a informační výchovy
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Oldřich Králík, CSc.
Rok obhajoby:
2008
Anotace Bakalářská práce “Financování základních škol a možnosti získávání finančních prostředků z EU” popisuje, jaké jsou možnosti získávání finančních prostředků pro základní školy. Co je k tomuto procesu zapotřebí, kde lze finance získat a v jakém legislativním rámci je tato problematika zakotvena. Vymezuje jak se tomu děje pod samotným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vzhledem k povaze školských zařízení. A na druhé straně jaké jsou možnosti čerpání peněz pro základní školy z evropských fondů. Celá problematika je zařazena ve svém historickém kontextu a uvádí dnes preferované trendy využívané v ČR, které se změnily po vstupu ČR do EU. Dále rozvádí Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, který je založen na vyrovnaných příležitostech v tomto čerpání pro všechny členské státy, který se zakládá na ekonomické vyspělosti státu.
Annotation The Bachelor thesis “The Financing of Primary School and Possibilities of EU Fund Raising” describes different possibilities of obtaining financing resources for primary schools. What such a process requires, where the financing can be obtained and in which legislative framework this issue is anchored. It delimits the way it works under the Ministery of Education, with regard to the character of school institutions. On the other side, what are the possibilities of fund raising from the EU funds for primary
schools. The whole area of interest is confronted with its historical context and mentions today´s main trends in the Czech Republic, which changed after the accession of the Czech Republic to the EU. It describes the Operational Program of Education for Competitiveness which is based on equal opportunities for fund raising for all member states which depends on economical progress of each country.
Klíčová slova Základní škola, EU, dotace, fondy, financování, čerpání, žádost, podmínky, hospodaření, prostředky,
Keywords Primary School, EU, grant, fund, financing, pumping, request, condition, management, middle
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a použil jen prameny uvedené v seznamu literatury. Brně dne 15.dubna 2008
Martin Jakubec
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval. Ing. Oldřichu Králikovi, CSc. za vstřícnost, trpělivost při vedení mé bakalářské práce. Mé díky patří i Anežce Ekslerové.
OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 6 1. Východiska.................................................................................................................... 7 1.1 Škola........................................................................................................................ 7 1.2 Historie školství ...................................................................................................... 8 1.2.1 Období příchodu křesťanství............................................................................ 8 1.2.2 Školy v 18. století a v první polovině 19. století............................................. 8 1.2.3 Školství ve 2. polovině 19. stol ........................................................................ 9 1.2.4 Školství 20. století .......................................................................................... 10 1.3 Současné školství .................................................................................................. 11 1.3.1 Typy škol........................................................................................................ 12 1.4 Význam vzdělávání ............................................................................................... 15 1.5 Financování škol ................................................................................................... 16 1.5.1 Hospodaření základních škol ............................................................................. 17 1.5.2 Finanční změny .............................................................................................. 18 2. Dotace ......................................................................................................................... 19 2.1. Typologie dotací .................................................................................................. 19 2.2. Postup žádosti o dotaci ......................................................................................... 21 2.3 Čerpání účelových dotací v rámci ICT ................................................................. 22 2.4 Čerpání dotací pro obnovu materiálně technické základny .................................. 23 3 Prostředky z EU ........................................................................................................... 26 3.1 Evropská unie (EU) ............................................................................................... 26 3.2 Fondy EU .............................................................................................................. 27 3.2.1 OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK) ....................................... 30 Závěr ............................................................................................................................... 32 POUŽITÁ LITERATURA ............................................................................................. 33 Právní normy ................................................................................................................... 33 Internetové prameny ....................................................................................................... 34 Seznam použitých zkratek............................................................................................... 35 Seznam Příloh ................................................................................................................. 36
ÚVOD Za svou bakalářskou práci jsem si zvolil téma „Financování základních škol a možnosti získávání finančních prostředků z EU. Domnívám se, že zvolené téma je aktuální a i do budoucna pomůže některým studentům orientovat se v této problematice. Můžeme říci, že pobyt ve škole je pro každého z nás velmi důležitý, jelikož se zde učíme poznávat vzdělávací proces. Je nezbytné, aby ve škole bylo dostatek pomůcek, výukových materiálů, které umožní žákům kvalitnější a zároveň efektivnější výuku. Taktéž je důležité, aby se učitelé mohli neustále vzdělávat, z hlediska nových trendů a postupů ve vzdělávání. Nesmíme zapomenout na to, že pokud máme na základní škole dostatek finančních prostředku, tak se to odráží ve vzdělávacím procesu. Na konci kalendářního roku se sestavuje státní rozpočet na následují rok a právě v tomto čase by mělo být jednou z hlavních priorit rozvoj základních škol.
„Pamatuj si, že dokud budeme generálům platit víc než učitelům, nebude na světě mír.“ Jan Masaryk
6
1. VÝCHODISKA 1.1 Škola Podle zákona č. 561/2004 Sb a pozdější novelizace tohoto zákona je zřizovatelem základních škol obec nebo kraj. Součástí výchovně vzdělávací soustavy, v právních vztazích vystupuje svým jménem. Škola, která má svou právní subjektivitu, je účastníkem všech právních vztahů. Jejím hlavním cílem je poskytování základního vzdělání. Zabezpečuje rozumovou, estetickou, zdravotní, tělesnou, ekologickou a pracovní výchovu. Stala se místem připravujícím žáky na život osobní a pracovní. Podílí se také na rozvoji a uplatnění, poznání, vytváření vědomostí, dovedností, schopností, čímž se přispívá k jeho socializaci. Ve Všeobecné deklaraci lidských práv z roku 1948 v článku 26 je ustanoveno, že každý má právo na vzdělání. Vzdělání nechť je bezplatné, alespoň v počátcích a základních stupních. Základní vzdělání má být povinné. Technické a odborné vzdělání budiž obecně přístupné a rovněž vyšší vzdělání má být stejně přístupné všem podle jejich schopností.
Síť základních škol v ČR je poměrně hustá. Pozvolný pokles v posledních letech odpovídá úbytku populační skupiny. Základní školy mají od roku 1996 devět ročníků, které jsou rozděleny na první a druhý stupeň. První stupeň zahrnuje první až páté ročníky, druhý stupeň šesté až deváté ročníky. V některých obcích naší republiky nejsou podmínky pro zřízení všech ročníků, proto je možno zřizovat malotřídní školy, které nedisponují všemi ročníky ve vzdělávání. V jedné třídě tak probíhá výuka více ročníků. Žáci, kteří navštěvují tyto školy, tak po jejich skončení pokračují v plnění školní docházky chybějícími ročníky. Na školu působí více faktorů, které ovlivňují celkovou úroveň školy. Jsou to zejména kvalitní učitelé, vybavení ve třídách a v poslední době také jméno školy. Mediálně známá osobnost se stane patronem dané školy. Můžeme říct, že je to skrytá reklama. I tato nepatrná změna ovlivňuje kvalitu školy.
V současné době školy mívají svá specifika. Školy se zaměřují na rozšířenou výuku, do které patří například sport a výuka cizích jazyků. Snaží se zaujmout rodiče žáků tím, co ostatní školy postrádají a tím přilákat větší množství žáků. Určování směru školy vytváří v prvé řadě ředitel a jeho zástupce. Dozor nad školami provádí školské úřady, 7
Česká školní inspekce a samotné Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Zmíněné organizace zastupuje školní inspektor. Jeho činnost je sledování, zda vše probíhá podle zákona, jsou-li dodržovány bezpečnostní a hygienických předpisy a zda nedochází k přeceňování schopnosti žáků a pokud dojde k porušení, následuje pro školy sankce. Vše je vymezeno Vyhlášku o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti.
1.2 Historie školství 1.2.1 OBDOBÍ PŘÍCHODU KŘESŤANSTVÍ S příchodem křesťanství se začalo šířit vzdělání. První školy se objevily na počátku 10. století. Jednalo se o školy církevní: klášterní, katedrální a farní. V klášterních školách se vyučovali pouze šlechtici. V některých obcích dokonce vznikaly malé pokoutní školy, jež nebyly oficiální uznány. Z toho důvodu, že je zakládali samotní řemeslníci.
1.2.2 ŠKOLY V 18. STOLETÍ A V PRVNÍ POLOVINĚ 19. STOLETÍ První českou panovnicí, která po upevnění svého postavení začala zavádět osvícenecké reformy byla Marie Terezie. Obecně se její reformy nazývaly tereziánské. Jednou z důležitých reforem byla reforma školství. Znamenalo to zavedení povinné školní docházky a zpřístupnění vzdělání široké veřejnosti. Zmíněná reforma vešla v platnost 6. prosince 1774. Vydala Všeobecný školní řád pro německé normální, hlavní a triviální školy ve všech dědičných zemích.
Školy triviální – zřizovány převážně v blízkosti far. V obcích, kde nebyla fara, se zřizovaly taktéž, ale jako školní filiálky. Vyučovalo se trivium, základy hospodářství a ve větších městech náboženství a mateřský jazyk, v některých místech i německý. Děvčata se ještě navíc musela naučit zvládnout pletení, háčkování a taktéž šití. Pokud to bylo, byly dívčí školy oddělené od chlapeckých. Náklady na provoz školy byly hrazeny z městského rozpočtu a za podpory šlechty. Určitou část provozu si však žáci museli financovat sami. Škola hlavní – zřizovány v krajských městech. Tyto školy měli také v předmětu vyučovat trivium, ale k tomu ještě latinu, sloh, kreslení, geometrii. Žáci se hlavně připravovali pro práci na polích a řemeslnému umění. Byly to tzv. učňovské školy. I zde 8
museli žáci zvládnout mateřský a k tomu ještě jazyk německý. Náklady na provoz těchto škol neměla na starost obec, jako u škol triviálních, ale stát.
Škola normální – jsou považovány za nejvyšší stupeň z hlediska kvality výuky. Vyučovala se zde stejná učební látka jako ve školách hlavních. Žáci se zde připravovali na možný nástup na gymnázia. Byly pouze v zemských městech, kde se vyskytovala potencionální vzdělaná vrstva obyvatelstva.
Nejdůležitější myšlenkou bylo zpřístupnění základního vzdělání širokým vrstvám obyvatelstva vybudováním sítě veřejných škol. Všeobecné vzdělání mělo jednak zajistit určité předávání vědomostí, zlepšení hospodářského vývoje a strojovou výrobu. Z důvodu reformy byly ve všech farních obcích zřízeny veřejné školy. Pokud se jednalo o malé obce, zde se zakládaly jednotřídky. Jeden učitel se věnoval žákům různého věku samostatně. Docházka v těchto třídách nebyla kontrolována. Zejména v zemědělských oblastech bylo automatické, že děti během žní nebo pokud bylo nevlídné počasí nenavštěvovali školu. Základní vzdělání podle školního řádu mělo být směřováno nejen chlapcům, ale taktéž dívkám
1.2.3 ŠKOLSTVÍ VE 2. POLOVINĚ 19. STOL
Za vlády Bachova absolutismu spadaly veškeré školy do rukou církve. Vznikla dohoda mezi státem a církvi nazývaná konkordát. V její pravomoci bylo schvalování učebnic, obsazování učitelů na příslušné školy. Tato dohoda měla neblahé důsledky na iniciativu učitelů. Po zrušení absolutismu byly stanoveny nové podmínky pro školství. Ty stanovoval říšský zákon a upravoval postavení škol a církve. Církev mohla už jenom organizovat vyučování náboženství, ale stále mohla zřizovat školy. Zavedli se školské rady a to na úrovni místní, okresní a zemské. Roku 1869 přišel v platnost Hasnerův zákon.Umožnil učitelům vzdělávat se v učitelských ústavech a navíc zabezpečil učitele po sociální a ekonomické stránce. Zavedl školu obecnou a měšťanskou. Zákon pevně stanovil povinnost navštěvovat školu a to od šestého do čtrnáctého roku dítěte.
9
Po roce 1869 povinná školní docházka: •
Osmiletá měšťanka
•
pětiletá obecná a tříletá měšťanka
•
osmiletá obecná
Školy měšťanské a obecné poskytovaly ukončené vzdělaní. Na těchto školách nebylo možné pokračovat v dalším studiu. Systém přetrval až do roku 1948. Povinná školní docházka byla velmi přínosná pro většinu obyvatel, jenom s ní nesouhlasili podnikatelé. Ztratili tak levnou dětskou pracovní sílu.
1.2.4 ŠKOLSTVÍ 20. STOLETÍ
První světová válka měla za následek zpomalení českého školství. Školy byly v zimních měsících uzavřeny z důvodů šetření dodávek paliv. Zavedlo se směnné vyučování a byly zkracovány vyučovací hodiny. Školy byly nuceny přispívat osvětou k válečnému dění. Po ukončení války se rozpadlo celé Rakousko-Uhersko což vedlo k řadě změn promítajících se i ve školství. Nejvýznamnější změnou bylo zrušení absolutního vlivu církve na výuku ve školách. Byly nově zavedeny předměty jako občanská výchova nebo technická výchova. Důraz byl kladen především na praktické využití. Snižovali se taktéž počty žáků ve třídách. Typy škol: •
obecná – osmiletá, později byla nahrazena na občanskou
•
měšťanská - tříletá
Roku 1922 vyšel Malý školský zákon, který doplňoval říšské zákony z roku 1869.Byla vytvořena komise včele s V. Příhodou na vytvoření jednotné školy. To se podařilo realizovat až v roce 1929 a to jen na II. stupni, kde byl kladen důraz na samostatnost žáků. V období 2. světové války 1939 – 1945 opět dochází ke snížení úrovně školství. Obecné a měšťanské školy byly změněny podle německého vzoru.
10
Změna škol: •
Občanská škola se stala čtyřletou
•
Měšťanská škola se přeměnila na školu hlavní, kde mohlo studovat jen 35% žáků.
Český dějiny se nevyučovaly z pohledu vlasteneckého, ale byly upraveny ve prospěch německé propagandy. Poválečné období vedlo ke zvyšování efektivity škol a odstranění nacistických zásahů do našich dějin. Názvy škol byly ponechány jako před 2.světovou válkou. Až do roku školy procházely neustálými proměnami a to jak v názvu, délce školní docházky a učebních osnov. Toto období lze nazvat jako jednotné školství.
1.3 Současné školství Po několika letech jsme se dočkali reformy školství, která byla zavedena počátkem nového školního roku 2007 / 2008. Slibuje revoluční změny v jejím systému a zlepšení celkové úrovně našeho školství. Podle mezinárodních studiích měla reforma přijít již dávno. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) uvedla, že se naše školství zaměřuje především na předávání dat, nikoliv na praktické využití. Pracovní trh požaduje jiné vzdělání, než je nyní poskytováno. Našemu školství hrozí pokles úrovně vzdělanosti, důsledku toho, že na školách jsou snižovány požadavky na dovednosti a znalosti. Žáci mají menší všeobecný rozhled, než před rokem 1989. Hlavní novinkou reformy je zadávání cílů. Rozumí se tím zlepšení rozumových dovedností a následné uplatnění v praktickém životě. Domníváme se, že bude stačit pokud žáky naučíme látku na další zkoušení a přijímací řízení v jejich dalším studiu. Bývalá ministryně školství, poslankyně Strany zelených Dana Kuchtová tvrdí: „Já myslím, že největší problém českého školství je to, že byla sice nastartována reforma českého školství, ale česká veřejnost neví, proč ta reforma probíhá a neví přesně, v čem ta reforma spočívá.“ Úspěšné reformy by měly dát členským státům EU ekonomický a dynamický rozmach. Dnešní svět je spíše zaměřen na rozvoj informací. EU nemá jednotný systém školního vzdělávání a to z důvodů, že většina členských států mění své vzdělávací systémy podle
11
nejrůznějších trendů. Pokud by unie zavedla jednotný školský systém pro všechny členské státy, zlepšila by se její úroveň vzdělanosti. V tržní ekonomce se při prodeji služeb či výrobků často uvádí vzájemný poměr ceny a výkonu. U řady výrobků a služeb se uvádí, že uváděná cena mnohdy převyšuje kvalitu a u služeb neodpovídá výkonu. Ve školství kvalitu bezesporu určuje učitel. Naši učitelé podle OECD mají čtvrté nejnižší platy na světě vzhledem k hospodářské politice státu.
1.3.1 TYPY ŠKOL Rozdělení škol podle zřizovatele: •
Kraj
•
Obec
•
Nestátní
•
Církevní
•
Ministerstva
Rozdělení podle zřizovatele
Graf č. 1
72% 80% 70% 60% 50% 40%
19%
30%
7%
20%
1%
1%
10% 0%
kraj
obec
nestátní
církevní
ministerstva
Pramen: http://studium.mskraj.mediacentrik.cz/
Z výše uvedeného grafu můžeme vyčíst, že nejvíce základních škol zřizují obce a nejméně je škol zřizovaných samotným ministerstvem. Zřizovatel základní školy plně zodpovídá za ekonomické řízení a za efektivní využití svěřených finančních prostředků pro nezbytné řízení a provoz školy. Základní školy státní jsou ty, které jsou zřizovány ministerstvem, krajem, obcí a církví. Zřizovatelem nestátních škol je právnická či 12
fyzická osoba, která zodpovídá za nejlepší řízení školy. Státní a nestátní školy musí splňovat shodné podmínky pro způsobilost v poskytování vzdělávání. Po splnění předepsaných podmínek školy požádají příslušný státní orgán o zaregistrování do sítě škol., který je v rejstříku škol. A mají tak nárok na poskytnutí patřičné finanční dotace ze státního rozpočtu . Rozdělení škol dle specifických vzdělávacích potřeb: •
Základní škola praktická
•
Základní škola speciální
Základní škola praktická Jinak dříve označována zvláštní školou. Zaměřena na specifické vzdělávací potřeby jedinců. Vzdělávají se zde žáci, pro které není vhodné navštěvovat základní školu běžnou. Jedná se o žáky s rozumovými nedostatky v pásmu lehké mentální retardaci, ale i žáky v pásmu hraničním. Než zde budou žáci zařazení musí je diagnostikovat speciální pedagog. Cílem těchto škol je dosáhnout co nejvyšší úrovně dovedností a znalostí. Snaha integrovat žáky do praktického života.
Škola se dělí na tři stupně: •
nižší (1. – 3. ročník);
•
střední (4. – 6. ročník);
•
vyšší (7. – 9. ročník).
Nižší stupeň je významný pro žáka tím, že poznává prostředí školy. Získává osvojení si základů psaní, čtení a počítání. Počet hodin je dán učebním plánem. Mohou vyučovací předměty zařadit do tradiční hodiny nebo do bloků.
Střední stupeň má funkci tzv. mezistupně, mezi nižším a vyšším. U jednotlivých předmětů podle rámcového vzdělávacího programu je obvykle určen přesný počet hodin. Zavádí se i doplňovací hodina, která se využívá pro zopakování určité látky. Využívá se volnějšího rozvrhu. Žáci by měli ve vzdělávacím procesu uplatňovat samostatné tvůrčí schopnosti.
13
Vyšší stupeň je zaměřen na integraci žáků do společnosti. Hlavním úkolem je kladení důrazu na profesní orientaci, která jim umožní vyučit se v určitém oboru na daných odborných učilištích. Zabývá se i významem prevence, tedy výchovy pro zdraví a zároveň prevenci trestné činnosti. Existují zde zájmové kroužky, které jsou ve většině případů jako nepovinné předměty.
Základní škola speciální Vzdělávají žáky s takovou mírou rozumových schopností, která jim neumožňuje prospívat na základní škole běžné nebo na základní škole praktické. Proto byly zřízeny základní školy speciální, které jsou vhodně upraveny podmínkami. Vzdělávají se zde žáci se středně těžkou mentální retardaci. Škola je rozdělena na 10 let a dělí se na čtyři stupně: •
nižší (3 roky)
•
střední (3 roky)
•
vyšší (2 roky)
•
pracovní (2 roky)
Náplň práce je zde tvořena zvládnutí trivia, sebeobsluhy, osvojení si pracovních dovedností a osobní hygienu. Po ukončení vzdělávacího procesu získá žák základy vzdělání.
Vyučování obsahuje: •
čtení,
•
psaní,
•
počty,
•
pracovní výchovu,
•
výtvarnou výchovu,
•
tělesnou výchovu,
•
hudební výchovu
•
řečovou výchovu,
•
občanskou výchovu.
14
Alternativní školy
Zpravidla jsou označovány jako opačné oproti běžným základním školám Často jsou spojovány se školami soukromými. Přesněji se jedná o školy, které se odlišují v mnoha aspektech od běžných základních státních škol. Odlišnosti jsou chápány jako moderní a perspektivnější. Alternativní školy odstraňují nedostatky z běžných škol. Zvýšená poptávka po těchto typech škol, může upozornit na nedostatky státního školství. Pro jejich funkčnost je potřeba, aby představovaly opravdovou paralelu. Mají menšinové zastoupení v školním systému. Nutno říci, že díky těmto školám dochází i ke změnám na běžných základních školách. Všechny typy alternativních škol mají podobné rysy. Nejzásadnějším rozdílem je změna v základním přístupu k žákovi. Učitel a žák jsou rovnocennými partnery. Společně, tak rozhodují a vytváří obsah vyučování. Učitel je zde spíše považován za rádce.
Typy alternativních škol: •
Waldorfská škola
•
Montessoriová škola
•
Jenská škola
•
Freinetovská škola
•
Daltonská škola
•
Domácí vzdělávání
•
Zdravá škola
•
Integrovaná tematická výuka
1.4 Význam vzdělávání Nízkokvalifikovaní pracovníci a mladí lidé bez praxe tvoří nejproblematičtější skupinu z hlediska zaměstnanosti. Jsou to především absolventi škol a mladiství po ukončení základní školy, kteří obtížně nacházejí uplatnění na trhu práce. Nejhůře jsou na tom mladiství bez vzdělání nebo s neúplným vzděláním.Příčiny toho spočívají v nedostatečné jazykové znalosti, nesouladu mezi kvalifikací absolventů a požadavky na kvalifikaci absolventů a požadavky na kvalifikaci pracovních sil na trhu práce z hlediska struktury i obsahu. 15
1.5 Financování škol Financování školského systému je ve středu zájmu pozornosti. Vhodný způsob financování vede k zdokonalení vyučovacích metod. Umožňuje školám dlouhodobější vizi a průhlednější systém. Financování z více zdrojů vede ke zvyšování kvality vzdělávání. Většinu příjmů základní škol pochází z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy(MŠMT), z rozpočtu kapitoly 333. Největší objem směřuje do oblasti regionálního školství. V tomto úseku se finanční prostředky dále přerozdělují pro určená školská zařízení. Finanční proces ovlivňuje úroveň pedagogických pracovníků a kvalitou výuku. Celý proces se později promítne do rozvoje společnosti. V současnosti je financování do značné míry limitované. Právě tak je nutné oddělit financování základního vzdělání do různých sociálních dávek. Finanční toky jsou určovány jednotlivými orgánů státní správy a samosprávy ve školství.
Finanční toky sledují organizační strukturu a jdou tedy dvěma směry: a) odvětvové z MŠMT na školské úřady pro školy zřizované MŠMT a školskými úřady b) integrovaně, společně s ostatními finančními prostředky z centra na okresní úřady, obce a na základní školy V průběhu několika reforem se snížil zájem firem i uchazečů o profesní přípravu. Náklady na před rokem 1989 nesly samotné podniky. Nyní je přešly pod stát. Financování škol se řeší především dotacemi na žáka. Část finančních prostředků získávají z nejrůznějších soutěžích, účastech na mezinárodních programech. Poslední dobou se otevírají možnosti nových zdrojů financování škol, aby školy mohly využívat příjmy z vlastní činnosti nebo od sponzorů pro další, nadstandardní účely, čímž by se výrazněji utvořil jejich image. Z hlediska jednotlivých stupňů řízení je charakteristické: pro ministerstvo – jedná se o financování dle výkonu škol, prostřednictvím regionálních správ. pro regionální správy – centrálně přerozdělováno na určité školy, podle potřeby dané školy. Získávání financí pro moderní vybavení škola od společností, z hospodářské činnosti nebo od jednotlivců. Na vše dohlíží školská rada.
16
pro školy – pokud se bude zvyšovat autonomie škol, budou efektivněji čerpat přidělené finanční prostředky. Jinak řečeno, to co zůstane základním školám, si mohou převést do následující roku. Do budoucna by se jako zdroje financování měly uplatnit především úvěry, sponzorství, nadace nebo vzdělávací služby.
1.5.1 Hospodaření základních škol Pro efektivní fungování škol, důležité mít vyrovnané hospodaření se svěřenými i vlastními financemi. Na vzdělání stát vynakládá takové výdaje, jak chce mít vzdělané lidi do budoucna. Pokud vynakládá poměrně velkou část, je pravděpodobné, že jeho ekonomika bude růst a bude se snižovat sociální nerovnost mezi obyvatelstvem. A v důsledku toho se vložené prostředky vyhodnocují. Náklady na vzdělání se analyzují podle struktury použití výdajů. Stát přerozděluje finanční prostředky pro základní školy podle HDP (hrubý domácí produkt).
Příjmy školy: 1. provozní dotace 2. dotace na přímé neinvestiční náklady 3. příspěvky od kraje •
kroužky poskytované školou
•
vzdělávání pedagogů
4. školní poplatky 5. z pronájmů nemovitostí 6. příjmy z úroků 7. dotace 8. subvence 9. ostatní
17
Výdaje školy: 1. investiční náklady •
nákup učebnic
•
nákup vyučovacích pomůcek
•
rekonstrukce školy
•
ostatní výdaje
2. neinvestiční náklady • náklady na mzdy • nákup softwaru • školení zaměstnanců
1.5.2 FINANČNÍ ZMĚNY
Ke konci roku 2007, kdy odešla z postu ministryně školství Dana Kuchtová, se na její post dostává Ondřej Liška (kandidoval za Stranu zelených). Podařilo se mu navýšit pro rok 2008 rozpočet pro školství o 1 miliardu. Tato částka má jít na zvýšení platů, kvůli nárůstu inflací. Rozdělují ji ředitelé. Někteří jeho oponenti, mezi které patří i předseda školských odborů František Dobšík. Tvrdí, že navýšení rozpočtu nepokryje navýšení 6% inflace. Podle ministra školství Lišky „současný systém umožňuje diferencovat ředitelům škol diferencovat kvalit výuky vzhledem k výplatní pásce pouze omezeně. To znamená, že já si přeji, aby ředitelé měli možnost na základě vnitřní evaluace školy a vnější evaluace školy vyhodnotit, který pedagog nejen na základě odučených let, ale i na základě kvality výuky přináší té škole prospěch. A na základě toho je patřičně ohodnotit Přeji si, aby netarifní část byla vyšší“.1
1
Výběr z diskusního pořadu Otázky Václava Moravce 2.část na programu ČT 24 ze dne 9. března 2008
18
2. DOTACE Součásti rozpočtu školy jsou dotace, které do značné míry ovlivňují samotné fungování školy. Podle celosvětové encyklopedie Wikipedie, lze dotace označit jako peněžitý dar.
Zpravidla se jedná o vládu nebo územně právního celku obec, kraj a městská část. Podle nových možností také z EU. Dle Heleny Novotníkové můžeme označit: „dotací se rozumějí peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickými nebo fyzickým osobám na stanovený účel“. Zmiňuje se ve své publikaci Dotační receptář vychází z § 3 zákona o rozpočtovém výhledu.
V Slovníku cizích slov pro nové tisíciletí jsou dotace chápány jako“poskytnutí finančních prostředků z veřejných rozpočtů bez přesného účelu použití“. Uvádí i, že mohou být poskytnuty ze zahraničí
Často bývají dotace poskytovány za určitých předem stanovených podmínek. V některých případech je určena za spoluúčasti příjemce. Datace tvorčí jenom určitý zlomek z celkové částky.
Pojmem dotace se rozumí i finanční pomoc od fyzické nebo právnické osoby. V některých případech je velmi obtížné rozpoznat zda se jedná o samotnou dotaci či charitu. Taktéž lze dotaci chápat jako daňovou úlevu, tj. je poskytnuta ve formě snížení daní.
2.1. Typologie dotací Dotace můžeme členit dle různých kritérií. Nejčastějšími přístupy jsou členění:
Podle kritérií účelovosti: •
Účelové dotace – jedná se o dotace poskytnuté na předem stanovený účel.
•
Neúčelové dotace – jsou poskytovány na základě předem určených ukazatelů. Například na počet žáků na škole. 19
Podle kritéria použití: •
Běžné dotace – (neinvestiční) jedná se o dotace, které jsou poskytovány na běžné financování materiálu či jiných pomůcek.
•
Kapitálové dotace – (investiční) v tomto případě se jedná o dotace, které jsou poskytovány na jednorázový účel. Například na rekonstrukce budov.
Podle spoluúčasti: •
Se spoluúčasti – poskytují se při předem stanovených podmínek. Žadatel musí prokázat, že se bude finančně podílet na realizaci projektu.
•
Bez spoluúčasti – není nutná finanční spoluúčast žadatele.
Rozdělené členění lze různě kombinovat. Můžeme se tak v praxi setkat například s běžnými účelovými dotacemi nebo s kapitálovými účelovými dotacemi se spoluúčastí. Použití prostředků územního rozpočtu se dle § 19 zákona o rozpočtových pravidlech územních celků se určuje z účelu přijatých dotací ze státního rozpočtu a státních fondů, Národního fondu či jiného územního rozpočtu nebo z uzavřených smluv, na jejichž základě přijímá kraj do svého rozpočtu peněžní prostředky, a to včetně darů, příspěvků či půjček. Jedná se o to, že kraj se podílí na přerozdělování některých státních dotací, které nemůže příliš ovlivnit.
Podle svého zvážení nemůže tedy kraj prostředky poskytnuté z výše uvedených zdrojů použít , ale může je investovat na přímo na stanovený účel, na jehož uskutečnění tyto prostředky přijal. O poskytování dotací z daňových, nedaňových a kapitálových příjmů rozpočtu kraje rozhoduje samostatně. Kraj vyčleňuje z jiných příjmových kapitol svého rozpočtu finance na jiné účely stanovené zastupitelstvem kraje, než na jaké byly kraji poskytnuty ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu.
20
2.2. Postup žádosti o dotaci Dotace se uplatňují v rámci vyhlášených dotačních programů. Žádat o datace lze žádat jak písemně, tak i elektronickou formou a to přes www.e–dotace.cz. Dotační programy jsou vyvěšovány na úředních deskách nebo na internetových stránkách. Při získávání dotací na poslední chvíli, nestačí školy vyčerpat celou finanční podporu. Pokud tak neučiní, musí tak nevyčerpanou část vrátit zpět do státního rozpočtu nebo jinému poskytovateli.
Obecný postup: 1. Zpracování projektu Prověření na základě předepsaných kritérií, přesné určení dotací, návrh poradenství pro žádost o proplacení podpory. 2. Vypracování a podání žádosti o podporu Žádost musí obsahovat veškeré přílohy a doplňující materiály podle příslušného programu. 3. Potvrzení o přijetí žádosti Žadatel obdrží poštou „Potvrzení o přijetí žádosti o podporu“ s vyrozuměním. Od data vystavení tohoto potvrzení mohou vznikat uznatelné náklady projektu. 4. Posouzení projektu Externí poradce vypracuje posudek projektu a předá jej hodnotící komisi 5. Předání žádosti o podporu k hodnocení Doporučení a nebo nedoporučení projektu k poskytnutí dotací rozhodovala hodnotící komise. Tito zástupci jsou, z důvodů objektivity hodnocení, losování pro každé jednání hodnotitelské komise na základě projektu a své odbornosti. 6. Schválení projektu 7. Podmínky pro poskytnutí dotace Žadatel převezme „Podmínky pro poskytnutí dotace“. Pravidla stanovují podmínky jimiž se musí řídit při realizaci daného projektu a stanovení dobou po ukončení projektu. 8. Rozhodnutí o poskytnutí dotace Stanoví částku finančních prostředků, která může být poskytnuta. 9. Realizace projektu
21
Probíhá podle předem stanoveného harmonogramu, který byl součástí projektu a podmínek. 10. Žádost o platbu Podává se po ukončení realizace projektu, při použití příslušných formulářů, podle předepsaných harmonogramů. 11. Kontrolní monitoring Po vyplacení dotace následuje povinný monitoring úspěšnosti projektu až po dobu 5 let od poskytnutí finanční dotace.
Náležitosti obsažené v projektu : 1. Název – jednoduše a výstižně 2. Místo a doba realizace projektu 3. Důvod projektu 4. Rozpočet projektu 5. Časový postup 6. Finanční plán nákladů a výnosů, finanční toky 7. Vliv projektu na životní prostředí 8. Zajištění projektu, propagace
2.3 Čerpání účelových dotací v rámci ICT Žádost o účelovou dotací podává právnická osoba, která vykonává školskou činnost. Zahrnuje to všechny základní školy, poradenské informační centra a školící střediska. Cílem je podpora informačních a komunikačních technologií (ICT) se souladem rámcového vzdělávacího programu (RVP) na základních školách. Rozdělení na okruhy: 1. okruh – využíván na I. stupni ZŠ. Zaměřen především na specifické výukové programy k rozvoji dovednosti žáka. 2. okruh – zaměřen na II. stupeň ZŠ pro podporu ICT a předmětů zahrnuté v učebních plánech škol.
22
Dotace mohou být použity: • nákup hardwaru • nákup softwaru • nákup služeb • pronájem licencí • úhradu související s poskytnutím dotací Dotace nelze použít: • nákup nábytku • výplatu mezd • stavební úpravy • úvěry • leasing • spotřební materiál Výše dotací je poskytnuta na projekt podaný na částku od 30.000,- kč do 1.000.000,- kč. Důležitou podmínkou je dodržení předem stanoveného rozpočtu. Nesmí přesáhnout 70% povolených výdajů. Žádost o účelovou dotací se předkládá formou projektu a to podle § 14. zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů a to do 31. března.
Povinné dokumenty pro předložení projektu: • žádost, • projekt, • podrobný rozpočet.
2.4 Čerpání dotací pro obnovu materiálně technické základny Žádost mohou podat školská zařízení a sportovní organizaci. Čerpání dotací je upraveno podle stejné zákona jako u účelových dotací a vyhláškou č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování reprodukce majetku. Příjemce může být jak fyzická,
23
právnická osoba a i obchodní společnosti. Dotace nemůže být poskytnu příjemci, který nemá vyrovnané závazky se státem nebo nevyúčtované dotace z minulého roku.
Dotace mohou být poskytnu: • úprava a obnova sportovišť • výstavba sportovišť • rozvíjet sportovní střediska Dokumenty k přijetí žádosti: 1. žádost 2. investiční záměr 3. stanovisko obce 4. stručné zhodnocení přínosu 5. výpis z katastru 5. ostatní dokumenty podle programu 233 510 pro rok 2008
MŠMT posuzuje: • stávající stav, • potřebnost, • stav projektu, • zajištění provozu Dotace jsou poskytovány pouze na účel a jsou poskytovány na konkrétní akci. Musí doložit veškerou potřebnou dokumentaci. Pokud je mu přidělaná účelová dotace je povinen je využít efektivně. Na majetek, na který je poskytnuta dotace, nesmí být vázáno zástavní právo. Příjemce nesmí žádat o dotaci, pokud by byla k zajištění podnikatelské činnosti. Jestli se jedná o investici, která je vyšší jak 2 mil. Kč bez DPH je povinen příjemce vyvěsit informační ceduli, že stavba byla realizovaná za pomocí MŠMT.
Financování je rozděleno podle příjemce a nákladů na výstavbu. Pokud žádá o dotaci státní nezisková organizace, tak má nárok na dotace ve výši 70% - 100% 24
z předpokládaných nákladů ze státního rozpočtu. Obce a města mají nárok pouze 50% a to za předpokladu, že náklady na výstavbu nebo rekonstrukci budou do 10,0 mil. Kč.
Po schválení a vyrozumění z ministerstva školství, si příjemce musí zřídit účet u bankovního domu HVB bank, a. s. nebo na pobočce České pojišťovny. Samotné poskytnutí dotací je provedeno jednorázově nebo postupným uvolněním finančních prostředků.
Termíny pro podání žádosti a schválení Tabulka č. 1
Úkol
Termín
Zodpovídá
před následujícím rokem Vyhlášení programu
do 8.8.
MŠMT
Zveřejnění zásad
do 15.9.
MŠMT
Předkládání žádosti
od 10.10. - 31.10.
příjemce
v příslušném roce Posouzení žádosti
do 28.2.
MŠMT
Posudky
do 28.2.
MŠMT
Schválení
do 31.2.
porada ke schválení ministru školství
Vyrozumění
do 30.4.
MŠMT
Pramen: OP VK
25
3 PROSTŘEDKY Z EU
3.1 Evropská unie (EU) Počátky vzniku se objevily po 2. světovou válkou se záměrem zabezpečit mír. 9. května roku 1950 francouzský ministr zahraničních věcí Robert Schuman představuje plán o hlubší spolupráci. V tomtéž roce začíná hospodářské sjednocování evropských států. Založeno na Evropském společenství uhlí a oceli.
Zakládající státy EU: •
Nizozemsko,
•
Itálie,
•
Lucembursko,
•
Německo,
•
Belgie,
•
Francie.
V roce 1957 je podepsaná Římská smlouva, která zakládá Evropské hospodářské společenství. EU je spojení demokratických zemí v Evropě. Nejedná se o stát jako například USA, ale o společenství. Státy vytvořily společné orgány, které demokraticky řídí celých chod EU.
Orgány EU: •
Instituce
•
Finanční orgány
•
Poradní orgány
•
Interinstitucionální orgány
•
Decentralizované orgány
Samotný vznik EU je datován od roku 1992 na základě Smlouvě o Evropské unii. Také známá pod jménem Maastrichtská smlouva. 26
Od posledního rozšíření roku 2007 má EU 27 členských států. Toto evropské společenství tvoří 7,5% populace na světě. Pokud se jedná o zřízení je EU konfederace. s mnoha jazyky a tradicemi. Všechny státy spojuje svoboda, spravedlnost, sociální cítění, hodnoty a především demokracie. EU podporuje spolupráci mezi členy a je považována za jednu nejvíce vyspělou ekonomik na světě. Fáze vzniku EU •
Počátky spolupráce
•
Období hospodářského růstu
•
Společenství se rozšiřuje
•
Pád berlínské zdi
•
Evropa bez hranic
•
Současná EU
Česká republika se stala 1. května 2004 plnohodnotným členem EU. Otevřela se ji cesta účastnit se společné politiky EU a hospodářské a sociální soudržnosti. Společně se členskými státy EU usiluje o snížení rozdílů v rozvoji v jednotlivých členských zemí. Tato politik a je financována silnějšími státy. Tento projev je brán jako sociální cítění se slabšími státy po ekonomické stránce. Podpora slabších státu bude poskytována do té doby, dokud se nevyrovnají s ekonomicky vyspělejšími státy EU. Na financování sociálně slabších států připadá přibližně jedna třetina celého rozpočtu EU.
3.2 Fondy EU Součásti evropské politiky jsou dotační programy. Orientace v programech je velmi náročná a proto je zapotřebí mít potřebné zkušenosti a nebo se obrátit na firmy, které se zabývají komplexní poradenskou odbornou péči až po její přidělení dotací. Hlavní myšlenkou je snižování rozdílů mezi jednotlivými členskými státy. Čerpáni finanční pomoci se v EU nazývá regionální politika EU nebo pod názvem hospodářská a sociální soudržnost. Česká republika se řadí mezi státy chudší. Pro zlepšení a ekonomicky přiblížení se státům EU má ČR možnost čerpat v období 2007 – 2013 částku 752,7 miliard. Kč. Tato částka odpovídá 74% státního rozpočtu z roku 2007. 27
Čerpat z evropských fondů mohou kraje, obce, školy, podnikatelé, neziskové organizace a další instituce nebo organizace.
Finanční prostředky jsou rozdělovány: 1. Strukturální fondy 2. Fond soudržnosti
1. Strukturální fondy Určeny pouze pro chudší regiony nikoliv států.Tyto fondy se dále dělí: a) Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) b) Evropský sociální fond (ESF)
Evropský fond pro regionální rozvoj – z tohoto fondu jsou financovány investiční projekty. Například rekonstrukce školy.
Evropský sociální fond – je zaměřen na neinvestiční projekty. Například rozvoj ve vzdělávání, zlepšení podmínek pro žáky i učitele, stáže, zvýšení kompetencí pracovníků škol apod. Do sociálního fondu patří operační programy, které si vytváří jednotlivé členské státy sami.
2. Fond soudržnost (FS) Na rozdíl do strukturálních fondů jsou určeny na rozvoj a podporu chudších států, kde patří i ČR. Je podobný jako ERDF, s tím rozdílem, že je zaměřen jen čistě jen na infrastrukturu dopravy. Operační programy (OP) Česká republika musela připravit soustavu dokumentů potřebných pro čerpání finančních prostředků na nejrůznější projekty. Pokud by dokumenty nebyly připraveny, nemohli by jsme z EU fondy čerpat. Nejvyšším programem, který je na evropské úrovni se nazývá Strategické obecné zásady Společenství (SOZS). Zde jsou definovány hlavní priority. Jednotlivé státy si musí vytvořit svůj Národní rozvojový plán (NRP) ze kterého vychází Národní strategický referenční rámec (NSRR). Ten představuje strategické cíle
28
a systém finančních toků fondů z EU do ČR. Teprve z NSRR vychází samotné operační programy.
Operační programy: 1) Regionální 2) Tématické
1. Regionální operační programy: •
ROP Střední Čechy
•
ROP Severozápd
•
ROP Jihozápad
•
ROP Jihovýchod
•
ROP Severovýchod
•
ROP Střední Morava
•
ROP Moravskoslezsko
2. Tématické operační programy: •
Doprava
•
Integrovaný operační program
•
Životní prostředí
•
Technická pomoc
•
Podníkaní a inovace
•
Výzkum a vývoj pro inovace
•
Lidské zdroje a zaměstnanost
•
Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Základní školy, které chtějí využívat operační programy, by se měly zajímat především o operační program podnikání a inovace, v případě soukromých škol. Dále lidské zdroje a zaměstnanost a v neposlední řadě vzdělávání pro konkurenceschopnost.
29
3.2.1 OP VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST (OPVK)
Program je zaměřen na zlepšení a zkvalitnění vzdělávání v České republice. OPVK patří mezi vícecílové programy. Evropská komise schválila používání programu 12. října roku 2007. Celková finanční podpora byla stanovena pro ČR v období 2007 – 2013 činí 1 811 mil €, což je 7% z celkového množství určené pro ČR. Pro lepší orientaci v programu, došlo k rozdělení do 5 os.
Jednotlivé oblasti os v OPVK: •
Počáteční vzdělávání
Terciální vzdělávání, výzkum a vývoj •
Další vzdělávání
•
Systémový rámec celoživotního učeníí
•
Technické pomoc
Žádat o podporu smějí veškerá školská zařízení, organizace působící ve vzdělávací činnosti, neziskové organizace a jiná další zařízení. Důležitou podmímkou musí být vedení zvlášť účetnictví o podpoře z fondů EU. Řídícím orgánem Vzdělávání pro konkurenceschopnost je Ministerstvo škosltví, mládeže a tělovýchovy ČR a to odbor řízení OP VK. Ověřuje dodání spolufinancování produktů a služeb, zajištění veškerých potřebných dokumentů k projetku.
Hlavní oblasti podpory
1. Zvyšování kvality ve vzdělávání V současné době se vytvářejí nové školské programy pro školy a školská zařízení. V důsledku nových trendů ve vzdělávání, je zapotřebí zavádět takové vyučovací metody, které zaujmou žáky a zároveň zkvalitní samotnou výuku. Mezi takové metody patří e-learning a podpora výuky cizích jazyků. Se změnou školského zákona si školy sami rozhodují jakou vzdělávací oblast budou preferovat. Tento přístup má za následek, že někteří žáci se mohou více rozvíjení ve zvolené vzdělávací oblasti. Proto je vhodné vytvářet podmínky pro dlouhodobé hostování učitelů.
30
2. Rovné příležiotsit dětí a žáků včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Je více než pozitivní, aby se zvyšovaly kometenci pedagogických pracovníků pro odstranění bariér. Fond také přispívá na výuku v prevenci proti rasismu a xenofobie prostřednictvím multikulturní výhovy ve vzdělávání.
Řídící orgán
Ten plně zodpovídá za správné a efektivní řízení programu. Na základě usnesení vlády ČR č. 175/2006 bylo výkonem Řídícího orgánu OP VK pověřeno MŠMT a v rámci ministerstva pověřena Sekce pro řízení strukturálních fondů.
Zajišťuje: a) Finance jsou vybírány na záklědě OP VK po celou dobu b) Ověřuje spolufinancování a skutečné vynaložené výdaje c) Zajístí postup k zajištění veškerých potřebných dokladů d) Monitorovací dohled e) Schvaluje individuální projekty
31
ZÁVĚR Školy byly od svého založení závislé pouze na církvi, bez které by nemohli fungovat. Nyní jsou závislé na státu a finační podpory od nejrůznějších organizací. Bez patřičné pomoci by se nemohli rozvíjet. Předkládaná práce nahlíží na přerozdělování finančních prostředků a získávání finanncí a mohli zlepšovat podmínky pro co největší kvalitu výuky.
Zdrojů, o tomto čerpání finančních prostředků pro základní školy je dostatek, ale spíše chybí lepší orientace v získávání finanční prostředků. Základní školy potřebují více informačních materiálů na čerpání prostředků z dotací ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a evropských fondů. Rád bych svou prací přispěl k lepší orientaci této problematiky.
V první kapitole popisuji fungování a financování škol od jejích vzniku až po dnešní současnost. Školství nikdy nebylo a zatím není založeno na výdělečné činnosti. Pokud si budeme vážit a více finančně ohodnocovat naše pedagogy, tím docílíme toho, že budou moci uskutečňovat kvalitnější výuku. V konečném závěru bude naše společnost vzdělanější a sečtělejší. To povede k tomu, že se lidé lépe uplatní na trhu práce a to nejen v ČR, ale i na světovém trhu práce. Tento přístup tak může vést ve vyrovnání zápodoevropských států v životní úrovni.
V další kapitole se zabývám dotacemi a jejich poskytnutí školským zařízením. Pojem dotace bývá často zaměňován se subvenci. Přesto někteří ministerští úředníci tento pojem zamňují a tím mohou něvědomky měnit podmínky pro poskytnutí dotací.
V poslední kapitole nabízím možnosti čerpání prostředků z evropských fondů a zejména z operačního programu pro vzdělávání a konkreceschopnosti. Částka, která je vytýčená pro období 2007 – 2013 pro vzdělávání je poměrně velká. Problém však nastává při realizaci poskytnutí dotací. Pokud se škola neorientuje v systému získávání prostředků, měla by vyžít specializové agentury, které mají své lobisty. Tito lobisté do jísté míry urychlují celý proces obdržení stanovené dotace. Samotné dotace tedy určují efektivnější rozvoj vzdělávání. A to by mělo být cílem školských zařízení.
32
POUŽITÁ LITERATURA 1. GRECMANOVÁ, H., HOLOUŠKOVÁ, D.,URBANOVSKÁ, E., BŮŽEK, A. Obecná pedagogika II. 1. vydání. Olomouc. Hanex, 1998, 192 s., ISBN 80-8578324-X 2. MALACH, A. Transformace řízení školstv ČR, Brno.MU Brno, 1995, 147 s., ISBN 80-210-1247-1 3. NOVOTNÍKOVÁ, H. Dotační receptář: všechny dotace pohromadě v otázkách a odpovědích, Praha: LexisNexis CZ, 2005, 1. vydání, 235 s., ISBN 80-8692- 003-8 4. PAVLÁSEK, V. Financování a rozpočtování škol, 1. vydání. Plzeň. 1997, 124 s., ISBN 80-7082-346-1 5. PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. 1. vydání. Praha. Portál, 2000, 269 s., ISBN 807178-399-4 6. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J., Pedagogický slovník. 4. vydání. Portál. Praha, 2003, 328 s., ISBN 80-7178-772-8
PRÁVNÍ NORMY 1.
Zákon č. 561 / 2004., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a
jiném vzděláváním 2.
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů
3.
Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. 6. 1999 o obecných ustanoveních
strukturálních fondech 4.
Národní strategický referenční rámec ČR 2007 – 2013
5.
Národní rozvojový plán
6.
Rámcový vzdělávací program
7.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
8.
MŠMT Program 23510 pro rok 2008
33
9.
Metodicka finančních toků a kotroly programů spolufinancovaných ze
strukturáclních fondů pro 2007 – 2013 10.
Rozvojový program financování standardu informačních a komunikačních
služeb
INTERNETOVÉ PRAMENY
1. http://www.strukturalni-fondy.cz/srop 2. http://www.gacr.cz/ 3. http://www.msmt.cz/ 4. http://cedr.mfcr.cz/ 5. http://www.edotace.cz/ 6. http://europa.eu/
34
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK MŠMT
Ministerstvo škoství, mládeže a tělovýchovy
RVP
Rámocový vzdělávací program
EU
Evropská unie
ERDF
Evropský fond pro regionální rozvoj
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
ICT
Informačních a komunikačních technologie
FS
Fond soudržnosti
OP
Operační programy
ROP
Regionální operační programy
OP VK
Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost
35
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Formulář pro Státní dotaci Příloha č. 2: Schéma cílů a priorit osy OP VK
36
Příloha č. 1: Formulář pro Státní dotaci Formulář pro Státní dotace PROGRAM 233510
ŽÁDOST pro rok
2008
o poskytnutí investiční dotace ze státního rozpočtu na podporu stavby nebo jiné investiční akce (dále jen Investiční záměr) „Program podpory rozvoje a obnovy materiálně-technické základny sportu a tělovýchovy“ Podprogram
Pořad.číslo
Vysvětlivky: Nevyplňovat- údaje pouze pro potřeby MŠMT
A. Identifikační údaje žadatele o dotaci 1) (pouze nestátní neziskové organizace-občanské sdružení v tělovýchově a sportu anebo obec, město)
Registrovaný název Sídlo Celá adresa IČO Vysvětlivky:
1)
Nestátní nezisková organizace- občanské sdružení v tělovýchově a sportu, ne obcí zřízená právnická osoba
A1. Statutární zástupci a osoby pověřené jednáním o žádost o dotaci Jméno (funkce)
Telefon
FAX
e:mail
A2. Identifikační údaje zastupující střešní organizace (uvádí se pouze v případě nestátní neziskové organizace-občanského sdružení v tělovýchově a sportu, pokud tato svojí zastřešující organizaci anebo nebo svůj sportovní svaz zplnomocňuje jednáním pro další řízení o dotaci a pro realizaci investiční akce)
Registrovaný název Sídlo Celá adresa IČO
B. Charakteristika návrhu Investičního záměru 2) (předkládaného k poskytnutí investiční dotace ze státního rozpočtu)
Místo stavby Okres Kraj Výstižný název (max. 20 znaků) Hlavní sportovní náplň Dosahovaná úroveň činnosti Přihlášení se k Podprogramu
Vysvětlivky:
2)
Místo stavby
- v případě j.strojů, zařízení, inventáře či mobiliáře nebo j.movitého majetku-se uvádí sídlo žadatele
Výstižný název
- název vystihující konkrétní hlavní obsah (nikoli obecný) investičního záměru (např. reko povrchu hřiště, nástavba tělocvičny,nákup nářadí,reko sociál.zařízení, stavba střelnice,stavba šaten,rozšíření atlet.ploch, apod.)
Hlavní sportovní náplň
- hlavní sportovní discipliny, které mají být investičním záměrem saturovány (např. fotbal, tenis, míčové hry obecně, gymnastika, letecká akrobacie apod.)
Dosahovaná úroveň
- charakteristika dosahované úrovně hlavní sportovní náplně (např.rekreační, juniorské přebory, republiková mistrovství, školní a veřejná, příprava sportovní reprezentace apod.)
Přihlášení se k Podprogramu - viz Zásady MŠMT (možnosti: 233512-obecná tělovýchova a sport; 233513-pouze sportovní reprezentace) B1. Majetkoprávní vztahy k návrhu Investičního záměru 3) Stavba Pozemky
Vysvětlivky:
3)
Stavba-uvést, kdo je (bude) majitelem nemovitosti dotčené investičním záměrem Pozemky- uvést, kdo je majitelem pozemků, dotčených investičním záměrem C. Prohlášení žadatele o dotaci
Žadatel závazně potvrzuje, že: 1.
se seznámil se Zásadami MŠMT pro poskytování, čerpání a zúčtování dotací ze státního rozpočtu určených na pořizování a technická zhodnocení investičního majetku ve sportu platnými pro r.2008. Předkládaná žádost a údaje v ní uvedené nejsou s těmito Zásadami v rozporu,
2.
bere na vědomí, že v případě schválení dotace se bude i v dalším postupu realizace projektu řídit těmito Zásadami MŠMT,
3.
bere na vědomí skutečnost, když následná kontrola této žádosti zjistí, že předkládané údaje a dokumentace neodpovídají skutečnosti, bude to posuzováno jako pokus o neoprávněné získání prostředků státního rozpočtu,
4.
souhlasí (v případě schválení jeho žádosti o poskytnutí dotace) se zveřejněním svého názvu, sídla, dotačního titulu, účelu použité dotace a výše schválené (resp.přijaté) dotace,
5.
bere na vědomí, že v případě schválení dotace ze strany MŠMT potvrzené vydáním registračního listu (ne dříve) je povinen k vydání rozhodnutí a k uvolnění čerpání dotace zaslat bez dalšího vyzvání na MŠMT znovu dále uvedené doklady: a) investiční záměr na úrovni technické zprávy k projektu pro stavební řízení (platí i pro záměry pouze s ohlašovací povinností) s uvedením technických parametrů. V případě jednotlivých strojů a zařízení jejich specifikace (české názvy), b) aktualizovaný (podle výběrového řízení) rozpočet na úrovni výkazu výměr, a dále kopie platných dokladů c) o provedení územně stavebního řízení (stanovisko stavebního úřadu), d) o posouzení a vyhodnocení nabídek dle §69 Zák.č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (u podlimitních akcí rovněž adekvátní doklad o provedeném výběrovém řízení), e) smluv o dílo (k doložení údajů jednotlivých položek formuláře S-05), f) jiné doklady dle samostatného vyžádání MŠMT.
6.
souhlasí se zveřejněním údajů v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
7. Zpracoval: ………………………….
Statutární zástupce:
……………………….………………... (vypsat hůlkovým písmem)
Datum:
Statutární zástupce: …...…………………………………… podpis Razítko:
