Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav pomocných věd historických a archivnictví
Bakalářská práce
2015
Zuzana Šestáková, DiS.
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav Pomocných věd historických a archivnictví
Archivnictví
Zuzana Šestáková, DiS.
Obecní samospráva Bosonoh v letech 1907-1945 (1949) Bakalářská práce
Vedoucí práce: PhDr. Jiřina Štouračová Brno 2015
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
…………………………………………….. Zuzana Šestáková
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce, PhDr. Jiřině Štouračové, za vedení, cenné rady a konzultace. Dále děkuji pracovníkům Archivu města Brna, kteří mi pomáhali při získávání informací k vytvoření této práce. V neposlední řadě děkuji Mgr. Zdenku Vostrému za jeho rady. Především však děkuji mým rodičům za jejich obětavost a podporu, bez níž by mé studium nebylo vůbec možné.
OBSAH ÚVOD…………………………………………………………………………………………...6 1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBCI BOSONOHY ...................................................................... 7 1.1
Poloha a charakteristika obce .................................................................................... 7
1.2
Symboly obce ............................................................................................................ 7
1.3
Historie obce .............................................................................................................. 8
1.3.1
Nejstarší zmínky o obci ......................................................................................... 8
1.3.2
Vývoj názvu obce .................................................................................................. 9
1.3.3
Poddanské povinnosti.......................................................................................... 10
1.3.4
Obyvatelstvo obce ............................................................................................... 10
1.3.5
Školství................................................................................................................ 11
1.3.6
Farní správa ......................................................................................................... 12
1.4
Fond obce Bosonohy v Archivu města Brna ........................................................... 12
2 SPRÁVNÍ VÝVOJ ............................................................................................................... 13 2.1
Počátky a vývoj samosprávy v našich zemích do roku 1918 .................................. 13
2.2
Vývoj správy v období první republiky ................................................................... 15
2.3
Řád volení v obcích Republiky Československé 1919 ............................................ 16
2.4
Novela k obecnímu zřízení ...................................................................................... 17
2.5
Samospráva v období 1938-1945 ............................................................................ 18
3 SAMOSPRÁVA OBCE BOSONOHY 1907-1945 ............................................................. 19 3.1
Starostové Bosonoh ................................................................................................. 19
3.2
Obecní rozpočty....................................................................................................... 20
3.3
Období 1907-1918 ................................................................................................... 22
3.3.1
Obecní představenstvo, obecní výbor ................................................................. 22
3.3.2
Zápisy o schůzích obecního výboru 1907-1918 .................................................. 25
3.4
Období 1918-1938 ................................................................................................... 35
3.4.1
Obecní rada, zastupitelstvo a komise místní samosprávy ................................... 35
3.4.2
Zápisy ze schůzí obecního zastupitelstva 1918-1938.......................................... 56
3.5
Období 1938-1945 ................................................................................................... 68
3.5.1
Události v Bosonohách během válečných let ...................................................... 69
3.5.2
Místní národní výbor v Bosonohách ................................................................... 70
ZÁVĚR………………………………………………………………………………………...72 SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY ............................................................................... 74 OBRAZOVÉ PŘÍLOHY .......................................................................................................... 76 SEZNAM OBRAZOVÝCH PŘÍLOH ..................................................................................... 78 5
Úvod Téma vývoje samosprávy v Bosonohách jsem si vybrala z toho důvodu, ţe bakalářské práce správního charakteru se mi zdají velmi přínosné svým náhledem do celkového historického vývoje daných obcí a jejich samosprávy. Jelikoţ jsem si zjistila, ţe právě k Bosonohám existuje dostatek potřebného materiálu pro vytvoření této práce a podobné téma o nich dříve ještě nikdo nezpracoval, rozhodla jsem se zhostit tohoto úkolu. Cílem této práce je tedy vytvořit přehled o samosprávě obce Bosonohy a zrekonstruovat sloţení a činnost obecních orgánů v ní působících. Konkrétně mapuji období let 1907-1945, coţ můţe znít nelogicky, nicméně z těchto let se dochovalo nejvíce materiálu vhodného ke zpracování a domnívám se, ţe by byla škoda jej nevyuţít celý. Tím tedy zasahuji jak do období Rakouska-Uherska, tak období první republiky, období protektorátu a na závěr i do doby po osvobození Československa. V první části této práce uvádím obecné údaje o obci Bosonohy jako je poloha obce, nejstarší zmínky o obci, symboly obce apod. Poté následuje část druhá, týkající se obecného vývoje správy a samosprávy v našich zemích a nejdůleţitějších zákonů je upravujících. Tuto část jsem rozdělila na období Rakouska-Uherska, první republiky, druhé světové války a následného osvobození. Poté následuje hlavní část této práce a tou je vlastní popis vývoje samosprávy v obci Bosonohy, který je opět rozdělen na jednotlivá období. V kaţdém období je kapitola týkající se sloţení orgánů obecní samosprávy a změn v něm. Dále jsou zde zmíněny výsledky voleb, které se v daném období konaly. Další kapitola obsahuje záznamy o rozhodování různých obecních záleţitostí. Pro zpracování této části mi byly zdrojem informací především zápisy ze schůzí obecního výboru, obecního zastupitelstva a později místního národního výboru a také pamětní kniha obce. Získané informace, především výtahy o sloţení samosprávných orgánů obce a o výsledcích voleb, jsem se snaţila zpracovat do přehledných tabulek. Všechny informace a tabulky jsou chronologicky řazeny v jednotlivých obdobích. Zápisy ze schůzí uloţené v Archivu města Brna jsou zaznamenány celkem ve čtyřech knihách, z nichţ pouze čtvrtá má očíslované strany. V pasáţích, které byly čerpány z prvních tří nečíslovaných knih, neuvádím odkaz na zdroj za kaţdým odstavcem, nýbrţ vţdy u první věty, která je z něj čerpána. Pokud se zdroj mění, je odkaz opět uveden pouze u první věty a poté se opakuje. U pasáţí čerpaných z poslední knihy, která jiţ je číslovaná, uvádím zdroj s příslušnou stránkou u kaţdého odstavce. 6
1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBCI BOSONOHY 1.1 Poloha a charakteristika obce Bosonohy (Parfuß) se rozkládají v mírných svazích jihomoravského úvalu 8 km jihozápadně od Brna v nadmořské výšce 254 m. Dříve Bosonohy byly samostatnou obcí, později katastrálním územím a nyní městskou částí statutárního města Brna. Katastrální výměra činí 7,15 km2. O připojení k Brnu bylo rozhodnuto, na doporučení vyšších orgánů, stalo se tak v prosinci 1970 na veřejné schůzi občanů.1 Dnešní městská část sousedí na severu s městskými částmi Brno-Ţebětín a Brno-Kohoutovice, na východě s městskou částí Brno-Nový Lískovec, na jihovýchodě s městskou částí BrnoStarý Lískovec a s obcí Ostopovice, na jihu a jihozápadě s obcí Troubsko a na západě s obcí Popůvky. V západní části Bosonoh se nachází přírodní skalní útvar ve tvaru homole, zvaný Hradisko, který je součástí Brněnského masivu. Nález pravěkých pozůstatků v této oblasti napovídá, ţe zde lidé pravděpodobně sídlili jiţ ve velmi dávných dobách.2 Bosonohy byly od počátku zemědělskou obcí. Roku 1900 zde bylo 698 ha hospodářské půdy, z toho 461 ha polí, 175 ha lesů, 37 ha pastvin, 10 ha luk, 9 ha vinic, 6 ha zahrad.3 Dodnes si Bosonohy zachovávají spíše vesnický charakter.
1.2 Symboly obce Nejstarším dochovaným symbolem obce je obecní pečeť. Původní kovové pečetidlo se bohuţel nezachovalo, ale jeho otisk ano. Jedná se o kulatou pečeť po obvodu
lemovanou
perlovcem
a
poté
nápisem
„TENTO*SEKRIT
Z*OBCZI*BOSONOCH**“. Pečetní obraz tvoří klasicistní štít, v jehoţ poli je vyobrazena heraldicky vpravo orientovaná bosá noha a po stranách této nohy jsou dva vinné hrozny. Neboť byly Bosonohy v minulosti zemědělskou lokalitou s vinohradními horami, můţeme konstatovat, ţe pečeť má mluvící znamení. Nejstarší pečeť je doloţena k roku 1749.4 Podoba současného znaku obce vychází z její pečeti. Grafický návrh znaku vytvořil Ing. arch. Jan Rajlich a oficiálně byl schválen v roce 1991. Jedná se o
1
KUBA, Karel - KUBIŠ, František - ČOUPEK, Jan: 750 let Bosonoh, 1987, str. 33. Tamtéţ, str. 10; srov. PROCHÁZKA Rudolf: Dějiny Brna. Brno 2011, str. 166. 3 BARTOŠ Josef – SCHULZ Jindřich – TRAPL Miloš: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, svazek 10, Ostrava 1986, str. 95. 4 KUČA, Karel: Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha 2000, str. 304. 2
7
klasicistní štít, v jehoţ modrém poli je vyobrazena bílá, heraldicky vlevo orientovaná bosá noha, po stranách bosé nohy jsou umístěny dva bílé vinné hrozny. Třetím symbolem obce je dnes vlajka, ta je obdélníkového tvaru s poměrem stran 2:3, tvořena je třemi svislými pruhy (modrý, bílý, modrý) o stejné šířce.5
1.3 Historie obce 1.3.1 Nejstarší zmínky o obci Prvním historickým dokladem o existenci obce Bosonohy je listina tehdy vládnoucího krále Václava I. ze dne 14. srpna 1237.6 V této listině se píše o směně Bosonoh mezi králem Václavem I., kterému obec do té doby patřila, a plebánem kostela sv. Petra v Brně, Zdislavem.7 Bosonohy byly vyměněny za Medlany, Březovice, Váţany a Bzové. Toto je však pouze první zmínka o Bosonohách a rok 1237 tedy není rokem zaloţení obce, ta existovala jiţ dříve.8 Jiţ z roku 1225 existují zmínky o vinohradech v Bosonohách a to v souvislosti s tím, ţe je zakladatelka oslavanského kláštera vyměnila klášteru v Luhu (Komárov) za vinice u Ivančic.9 Později v roce 1259 přešla obec do majetku tišnovského kláštera Porta coeli. V roce 1255 chtěl biskup Bruno klášteru patronát odebrat. Proběhl soud, který však rozhodl ve prospěch tišnovského kláštera a tak v jeho majetku zůstala obec Bosonohy aţ do roku 1319. V tomto roce došlo k další směně a to mezi tišnovským klášterem a olomouckým biskupem Konrádem I. Obec byla vyměněna za biskupský desátek v Čejči, Šlapanicích a Bohuchvalech ve Slezsku.10 V roce 1628 koupil svobodný dvůr v Bosonohách i s vinohrady opět tišnovský klášter a to za 6 000 zlatých.11 Bosonohy klášteru zůstaly aţ do roku 1782, kdy byl klášter, díky Josefínským reformám, zrušen a jeho statky rozprodány brněnským měšťanům. V roce 1798 koupil panství Tišnov a Veveří brněnský továrník Vilém baron Mundy. Ten v Bosonohách roku 1799 postavil palírnu, kterou však později prodal Jakubu Gärtnerovi. Bosonohy tak náleţely k panství 5
Městská část Brno-Bosonohy [online]. [cit. 2015-06-25]. Dostupné z: http://www.bosonohy.cz/mestskacast/symboly/. 6 Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae (= CDB) III/1, 1230-1238. Edd. FRIEDRICH, Gustav. Pragae 1942, s. 205, č. 165. 7 KILIÁNOVÁ, Anna: Bosonohy: publikace vydaná k 760. výročí první písemné zmínky o městské části Brno-Bosonohy Brno-Bosonohy 1997, str. 7; srov. DŘÍMAL, Jaroslav – PEŠA, Václav: Dějiny města Brna 1, 1969, str. 41. 8 Archiv města Brna (dále jen AMB), Inventář k fondu A35, str. 2. 9 SLAVÍK, František Augustin: Vlastivěda moravská, II. Místopis Moravy. Brněnský okres. Brno 1897, str. 64; srov. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae (= CDM) II, 1230-1238. Edd. BOČEK, Antonín. Olomucii 1839, č. 166, str. 170. V novější edici CDB se zápis nenachází, coţ svědčí o falzu. 10 KUBA, Karel - KUBIŠ, František - Čoupek, Jan: 750 let Bosonoh, 1987, str. 5. 11 SLAVÍK, František Augustin: Vlastivěda moravská, II. Místopis Moravy. Brněnský okres. Brno 1897, str. 61.
8
Veveří.12 Roku 1830 byly Bosonohy spolu s celým panstvím Veveří prodány švédskému princi Gustavu Wassovi, který působil ve sluţbách rakouského císaře. Správcem tohoto panství se stal Jakub Netopil.13 Bosonohy byly v minulosti zasaţeny několika devastujícími událostmi. V roce 1805 se objevilo francouzské vojsko, které zabavovalo obyvatelům dobytek a potraviny. Bylo zde aţ do roku 1806 a v roce 1809 se vrátilo znovu. Obyvatelé Bosonoh měli vojáky po dvou ubytované v domech a museli je zásobovat potravinami a alkoholem. Další nešťastnou událostí byly epidemie cholery, které byly do obce zavlečeny celkem třikrát. Poprvé se tak stalo v roce 1831, podruhé sem epidemii přivlekli dělníci, kteří pracovali na stavbě ţeleznice z Brna do Rosic v roce 1855, a potřetí mělo epidemii na svědomí pruské vojsko, které sem přitáhlo v roce 1866. Nejenţe sem přivezli choleru, ale také rabovali a v obci bylo vypáleno pět domů.14 1.3.2 Vývoj názvu obce Původ názvu obce Bosonohy není zcela jednoznačně vysvětlen. Podle historiků Hosáka a Šrámka jej lze vysvětlit tak, ţe poddaní, kteří se zde usazovali, byli nuzně oblečeni a většinou bosí. Můţe to tedy být přezdívka pro lidi bosonohé. Druhá verze je, ţe takto mohlo být označováno například vlhké a mokřinaté místo, které je třeba přecházet na boso. Německý překlad názvu obce je Barfuß. Do tabulky jsem zapsala vývoj názvu obce.15 Rok 1237 1305 1360 1436 1519 1529 1657 1718 1720 1751 1846 1872
Název obce in villa Bozonoch in Bossonoh sive Parvvz de villa Parvus z Bosonoh z Bosonoh ze vsi Bosonoh v Bosonohach Barfus Parfus, Bosonohy Barfuss Barfuss, Bosonohy Parfuss, Bosonohy
12
KILIÁNOVÁ, Anna: Bosonohy: publikace vydaná k 760. výročí první písemné zmínky o městské části Brno-Bosonohy Brno-Bosonohy 1997, str. 7. 13 AMB, Inventář k fondu A35, str. 2. 14 KUBA, Karel - KUBIŠ, František - Čoupek, Jan: 750 let Bosonoh, 1987, str. 9-10. 15 HOSÁK Ladislav, ŠRÁMEK Rudolf: Místní jména na Moravě a ve Slezsku, Praha 1970, str. 100.
9
1.3.3 Poddanské povinnosti V 17. století byli obyvatelé Bosonoh povinni vykonávat u dvora hospodářské práce, které byly zrovna zapotřebí, např. mlácení obilí, sekání a hrabání a trávy či účast na honech apod. Mimo to museli v 17. století o sv. Václavu (28. září) zaplatit úrok 5 zl. 21 ½ kr. a dále odevzdávali 60 ½ slepic, 7 metů a 15 měr pšenice, 7 metů a 15 měr ovsa, dílem víno z vinohradů, dílem určitý plat. Robotovat museli ¾ roku z půllánu 3 dni týdně s potahem a chalupníci 3 dny pěšky a ¼ roku od sv. Jana (24. června) do sv. Václava 6 dní v týdnu.16 1.3.4 Obyvatelstvo obce Jak bylo jiţ výše zmíněno, Bosonohy byly odpradávna zemědělskou obcí. Ţili zde převáţně rolníci a podruzi a řemeslníci.17 Po třicetileté válce, oproti jiným vesnicím, nezbylo v Bosonohách tolik pustých domů. V roce 1743 bylo ve vsi celkem 39 usedlostí. Z toho jeden a půl lán spojený se čtvrtlánem, který měl v drţení tišnovský klášter, dále 3 jeden a půl lány, 3 pětčtvrtilány, 8 lánů, 5 půllánů, 8 čtvrtlánů, 6 podsedků a 5 chalup. Pustý zde byl pouze 1 pětčtvrtilán, 1 půllán a 1 čtvrtlán. Později proběhlo nové rozdělení pozemků a v roce 1750 zde bylo 5 půllánů obdělávaných a 1 půllán pustý a obydlených 42 usedlostí.18 Roku 1795 zde ţilo 47 usedlíků, z toho 5 sedláků, 12 čtvrtníků, 17 domkařů, 4 podruzi a 9 osadníků.19 Svůj zemědělský charakter obec začala měnit v průběhu 19 století, coţ bylo spojeno s rozvojem průmyslu v Brně. Koncem 19. století obyvatelstvo Bosonoh přibliţně z poloviny tvořili sedláci a druhou polovinu pak dělníci zaměstnaní v okolních továrnách a domkaři, tedy obyvatelé, kteří kromě svého zaměstnání měli také malé hospodářství.20
16
SLAVÍK, František Augustin: Vlastivěda moravská, II. Místopis Moravy. Brněnský okres. Brno 1897, str. 62. 17 KUBA, Karel - KUBIŠ, František - ČOUPEK, Jan: 750 let Bosonoh, 1987, str., str. 8. 18 SLAVÍK, F. A.: Vlastivěda moravská, II. Místopis…, str. 60-61. 19 KUBA, K. - KUBIŠ, F. - ČOUPEK, J.: 750 let Bosonoh, str. 9. 20 Tamtéţ, str. 9.
10
Růst počtu obyvatelstva jsem vepsala do tabulky:21 Rok 1790 1834 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1970 1980 1991 2001 2011
Počet domů Počet obyvatel 84 468 122 583 144 802 158 897 174 1 030 194 1 133 246 1 417 260 1 513 373 1 822 516 2 038 556 2 345 599 2 372 626 2 137 633 2 210 689 2 457
1.3.5 Školství Do školy děti musely docházet z Bosonoh do sousední obce Troubsko. V roce 1795 bylo povoleno zřízení vlastní školy. Učitel od obce dostal kus pole a kaţdý měsíc plat 7 zlatých a 20 krejcarů a od obyvatel dostával obilí a dřevo. Troubské škole však Bosonohy stále museli odvádět určitou finanční částku. Prvním učitelem v bosonoţské škole se stal Jakub Pystor z Drahan, který zde působil 14 let. V roce 1826 musela být škola pro nedostatečnou kapacitu rozšířena. Roku 1844 byla za 2 570 zlatých postavena nová větší škola, která se roku 1873 stala dvojtřídní a v roce 1890 potom trojtřídní.22 V roce 1907 byla stará škola zbourána a na jejím místě postavena nová poschoďová školní budova pro tři třídy.23 24. dubna 1913 se konala schůze obecního výboru, kde se jednalo mimo jiné i o schválení rozšíření obecné školy z trojtřídní na čtyřtřídní a to od začátku školního roku 1913-1914. Usnesla se o tom místní školní rada 30. března 1913 a obecní výbor toto usnesení potvrdil a zavázal se k financování potřeb spojených s rozšiřováním školy z obecních prostředků.24
21
Roky 1790, 1834, 1869, 1890 - SLAVÍK, F. A.: Vlastivěda moravská…, str. 61.; Roky 1880, 1900, 1910, 1921, 1930, 1950 - BARTOŠ J. – SCHULZ J. – TRAPL M.: Historický místopis…, str. 95.; Roky 1970, 1980 - KUBA, K. - KUBIŠ, F. - ČOUPEK, J.: 750 let Bosonoh, str. 12.; Roky 1991, 2001, 2011 Český statistický úřad [online]. [cit. 2015-06-29]. Dostupné z:http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp? cislotab=DEM_HLMC1.1&voa=tabulka&go_zobraz=1&childsel0=2&verze=0 22 SLAVÍK, F. A.: Vlastivěda moravská…, str. 63. 23 KUBA, K. - KUBIŠ, F. - ČOUPEK, J.: 750 let Bosonoh, str. 17 24 AMB, fond A35, inventární č. 1, Zápisy o schůzích obecního výboru 30. 1. 1907-14. 2. 1915.
11
1.3.6 Farní správa Duchovně obec Bosonohy spadala pod sousední Troubsko. V roce 1713 byla v obci postavena kaple sv. Floriána, kde slouţili bohosluţby kněţí z Troubska. Kaple byla zasvěcena sv. Floriánovi jakoţto ochránci proti ohni, protoţe v obci byly poměrně časté poţáry. Do kaple byly v roce 1753 umístěny varhany, v roce 1865 do věţe zvon a také hodiny, které byly dílem hodináře Bílka z Roţínky.25
1.4 Fond obce Bosonohy v Archivu města Brna Z původního inventáře z Okresního archivu Brno-venkov v Rajhradě se můţeme dozvědět, ţe sem byly převezeny písemnosti obce Bosonohy po skartaci na MNV. Tento fond zpracovali a inventář k němu vytvořili zaměstnanci Okresního archivu D. Drábková a K. Čech a to v roce 1967. Jelikoţ v roce 1970 došlo k připojení Bosonoh k městu Brnu, byl také fond obce převezen do Archivu města Brna a zde umístěn pod přírůstkovým číslem 462/72. K němu přibyly další archiválie obce nalezené při skartaci na MNV v letech 1972 a 1976. Ty byly nezpracované uloţeny u fondu MNV Bosonohy. Později bylo rozhodnuto fond znovu zpracovat, neboť jeho struktura neodpovídala současným poţadavkům. Do fondu přibyly písemnosti, které byly vyčleněny z fondu MNV Bosonohy a byl vytvořen nový inventář. Zpracování fondu provedla a inventář k němu vytvořila Mgr. Jana Folková v roce 2003 v Archivu města Brna. Nyní fond obce Bosonohy můţeme v Archivu města Brna nalézt pod označením A35. Z tohoto fondu byla vyjmuta Pamětní kniha obce Bosonohy a byla umístěna do fondu B 48 MNV Bosonohy pod inv. č. 1. Stejně tak ve fondu B48 můţeme nalézt Kroniku Bosonoh pod inv. č. 2. Fond A35 nyní obsahuje celkem 82 evidenčních jednotek, z toho 77 knih a 5 kartonů. Celková velikost fondu činí 2,1 bm. Fond je, aţ na některé knihy s poškozenou vazbou, v poměrně dobrém stavu.26 Pro vypracování této bakalářské práce byly pro mne bezesporu nejvýznamnější zápisy o schůzích obecního výboru a zastupitelstva z let 1907-1945 z fondu A35 a Pamětní kniha obce Bosonohy z fondu B48.
25 26
KUBA, K. - KUBIŠ, F. - ČOUPEK, J.: 750 let Bosonoh, str. 11 AMB, Inventář k fondu A35, str. 3.
12
2 SPRÁVNÍ VÝVOJ 2.1 Počátky a vývoj samosprávy v našich zemích do roku 1918 Počátky samosprávy v našich zemích jsou spojeny s revolučním rokem 1848, kdy došlo ke zrušení roboty a vrchnostenské správy. To mělo za následek vznik potřeby přenést veřejnou správu, kterou dosud vykonávala vrchnost, na některé z úřadů. První myšlenkou bylo zřízení nových úřadů vedle dosud existujících, avšak kvůli finanční náročnosti od této moţnosti bylo upuštěno a začala se formovat nová organizace samosprávy, která byla zaloţena na myšlence svěřit určité úkoly politické správy do rukou samotných občanů. Ti měli být k tomuto účelu horizontálně a vertikálně organizováni jako veřejné korporace.27 Z úrovně zemské pak došlo k rozšíření samosprávy také na niţší úrovně. Byly zřízeny niţší samosprávné svazy a to kraje, okresy a obce. Těmto byla svěřena část veřejné správy, kterou vykonávali pomocí vlastních zvolených orgánů.28 Vůbec první zákonná úprava samosprávy obcí byla vydána na základě Stadionovy ústavy ze 4. března 1849.29 Jednalo se o provizorní říšský obecní zákon č. 170/1849 ř. z., ze dne 17. března 1849.30 V úvodu tohoto zákona byla uvedena známá zásada „základem svobodného státu je svobodná obec“. Zákon rozeznával obce místní, okresní a krajské, avšak ústava byla upravena pouze pro obce místní. Místní obce byly tvořeny katastrálními obcemi jiţ vytvořenými Josefem II. a staly nejniţšími články a instancemi územní samosprávy. Byla u nich rozeznávána dvojí působnost a to přirozená a přenesená. V rámci přirozené působnosti obec řešila své vlastní záleţitosti a v rámci přenesené určité úkoly, které jim svěřoval stát. V obcích byly zřizovány obecní výbory jakoţto širší orgány samosprávy, volené na tříleté období. Jednalo se o kolegiální orgán s dozorčí a usnášecí mocí. Obecní výbor ze svého středu volil obecní představenstvo, které bylo tvořeno purkmistrem a minimálně dvěma obecními radními. Radní byli pouze poradním a zastupujícím orgánem purkmistra, který měl moc výkonnou a prováděl usnesení obecního výboru.31 Mimo to měl také v určitém směru samostatnou
27
DŘÍMAL Jaroslav: Samospráva na Moravě a ve Slezsku, Brno 1957, str. 20-21. HLEDÍKOVÁ, Zdeňka – JANÁK, Jan – DOBEŠ, Jan: Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost, Praha 2005, str. 297. 29 DŘÍMAL J.: Samospráva na Moravě…, str. 21. 30 Tamtéţ, str. 2. 31 HLEDÍKOVÁ Z.: Dějiny správy…, str. 298. 28
13
působnost a to hlavně v oboru místní policie a trestní pravomoci.32 Počet členů obecního výboru závisel na počtu voličů.33 Dohled nad obecní samosprávou vykonával okresní hejtman. Ten měl právo zastavit účinnost usnesení obecního zastupitelstva, případně zastupitelstvo úplně rozpustit, dopouštělo-li se porušování zákona. Obecní výbor měl právo případné stíţnosti k zemskému místodrţitelství.34 31. prosince 1851 byl obnoven absolutismus, Stadionova ústava byla zrušena a byl vydán císařský patent č. 4/1852 ř. z. tzv. Zásady o organických zařízeních v korunních zemích rakouského císařského státu. Zásady nařizovaly výkon politické správy v okresech okresními úřady, ve větších zemích krajskými úřady a v zemích místodrţitelstvím. Samospráva byla ponechána pouze v místních obcích. Podle Zásad měl být vytvořeno nové obecní zřízení, do té doby byl v platnosti ponechán provizorní obecní zákon s provedením určitých změn. Změny se týkaly zrušení veřejnosti jednání obecních výborů35 a toho, ţe představenstva venkovských obcí potvrzoval okresní úřad, představenstva měst krajský úřad a kde nebyl, tak místodrţitelství.36 Po uplynutí tříletého volebního období nebyly vyhlášeny nové volby, ale ve svých úřadech byly ponechány dosavadní obecní zastupitelstva a představenstva.37 Po pádu bachovského absolutismu a opětovném zavedení ústavnosti Říjnovým diplomem z 20. října 1860, nařídilo státní ministerstvo hned 26. října volby do obecních výborů, obcí a měst podle provizorního obecního zákona, městských statutů a nařízení č. 116/1850 a 127/1850.38 5. března 1862 byl vydán rámcový říšský zákon o obecním zřízení, navazující na provizorní obecní zřízení, měl zavést komunální svazy místních obcí, okresů a krajů. V Čechách byly v roce 1864 na jeho základě zavedeny okresní výbory, na Moravě obecní zřízení z 15. března 1864 znalo pouze samosprávu místních obcí a statutárních měst a vztahovalo se na všechny obce. Statutární města byla řízena vlastními statuty. Obce podle tohoto zřízení měly moţnost se sloučit s jinými obcemi v jednu a naopak obce, které byly nařízením ze 17. března 1849 spojeny, mohly se rozloučit.39 Opět byly voleny obecní výbory a obecní představenstva zastupující obecní záleţitosti. Volba byla platná po dobu tříletého funkčního období. Počet členů výboru závisel na počtu 32
SCHELLE Karel a kolektiv, Dějiny české veřejné správy, Plzeň 2009, str. 62. MALÝ Karel a kolektiv, Dějiny českého a československého práva do roku 1945, Praha 2005, str. 255. 34 Tamtéţ, str. 258. 35 Nařízení ministerstva vnitra z 15. ledna 1852 č. 17/1852 ř. z. 36 Nařízení ministerstva vnitra z 19. března 1852 č. 67/1852 ř. z. 37 Nařízení ministerstva vnitra z 25. září 1854 č. 46/1854 ř. z. 38 SCHELLE K., Dějiny české veřejné…, str. 64-65. 39 DŘÍMAL J.: Samospráva na Moravě…, str. 26-27. 33
14
obyvatel v obci, na Moravě se tento počet pohyboval od sedmi do třiceti členů. Obecní výbor volil ze svého středu obecní představenstvo, které bylo tvořené starostou a nejméně dvěma radními. Dále se volili náhradníci v počtu poloviny členů obecního výboru. Obce měly samostatnou a přenesenou působnost.40 Obecní výbor měl právo zřizovat komise jakoţto poradní a přípravní orgán. Jejich počet a velikost stanovoval obecní výbor sám. Počet členů v komisích nesměl přesahovat polovinu počtu členů obecního výboru.41 V letech 1863-1918 byly obecní výbory voleny na základě censové soustavy kombinované s kapacitní soustavou. Hlasovací právo platilo pro státní občany muţského pohlaví, jeţ byli zletilí, svéprávní, bydleli v obci, platili daň v předepsané výši a nebyli jinak vyloučeni zákonem z volebního práva. Nehledě na placení daní měli volební právo pouze zástupci tzv. honorace, tedy duchovní, dvorští úředníci, důstojníci, doktoři apod. Většina obyvatelstva tedy volební právo neměla, čímţ byl tento systém krajně nespravedlivý.42
2.2 Vývoj správy v období první republiky 28. října 1918 po vyhlášení samostatnosti Československa, byl dosavadní právní řád a správní systém Rakouska pro České země a Uher pro Slovensko a Podkarpatskou Rus převzat tzv. recepčním zákonem (č. 11/1918 Sb.), který později spolu se stručným zákonem o prozatímní ústavě (č. 37/1918 Sb.), vydaným 13. listopadu 1918, tvořil provizorní ústavní základy nového státu. Dosavadní říšské zákony a nařízení tedy zůstaly v platnosti stejně jako dosavadní úřady a instituce na úrovni zemí, okresů a zejména obcí měly pokračovat ve své činnosti jako doposud. Nejvyšší zákonodárný orgán byl vytvořen rozšířením Národního výboru na Národní shromáţdění.
43
Definitivní ústava byla Národním shromáţděním přijata 29. února 1920 spolu se ţupním zákonem (č. 126/1920 Sb.), který měl odstranit dosavadní provizorně přejatý říšský správní systém.44 Tento systém ovšem vstoupil v platnost 1. ledna 1923 pouze na Slovensku. V Českých zemích v oblasti politické správy nedocházelo k ţádným zásadním změnám aţ do 14. července 1927, kdy byl vyhlášen organizační zákon (č. 125/1927 Sb.). Organizační zákon vstoupil v platnost 1. prosince 1928. Tento zákon zřídil nové správní zemské obvody, a sice zemi Českou, Moravskoslezskou, Slovenskou a Podkarpatoruskou. Toto platilo aţ do roku 1939. Politickými úřady druhé instance 40
HLEDÍKOVÁ Z.: Dějiny správy…, str. 301. SCHELLE Karel: Vývoj veřejné správy, Praha 2002, str. 51. 42 DŘÍMAL J.: Samospráva na Moravě…, str. 29. 43 MALÝ K. a kol.: Dějiny českého…, Praha 2005, str. 328-329 44 HLEDÍKOVÁ Z.: Dějiny správy…, str. 332. 41
15
byly nyní zemské úřady v čele se zemským prezidentem a okresní úřady v čele s hejtmanem.45
2.3 Řád volení v obcích Republiky Československé 1919 Volební řád vydaný pro Moravu v roce 1864 byl změněn aţ po vytvoření samostatného československého státu a to na základě zákona z 31. ledna 1919 č. 75/1919 Sb., o řádu volení v obcích republiky Československé.46 Dřívější obecní výbory nahradila obecní zastupitelstva, dřívější obecní představenstvo pak obecní rada. Obecní zastupitelstvo, obecní rada, starosta a komise tvořili obecní orgány.47 Právo volit do obecního zastupitelstva měli všichni občané Československé republiky nehledě na pohlaví, kteří dosáhli 21 let a nebyli nijak vyloučeni z volebního práva.48 Do obecního zastupitelstva mohli být voleni občané ţijící na území obce minimálně rok, kteří dosáhli minimálního věku 26 let. Do komisí bylo moţné zvolit i ty, kteří nebyli členy zastupitelstva.49 Počet členů zastupitelstva se odvíjel od počtu obyvatel. Počet členů obecní rady činil třetinu všech členů obecního zastupitelstva. Počet komisí a jejich členů závisel na rozhodnutí obecního zastupitelstva, ovšem tento počet nesměl být vyšší, neţ byl počet poloviny členů zastupitelstva.50 Volby v obcích probíhaly buď podle zásady relativní většiny, nebo podle zásady poměrného zastoupení. Podle zásady relativní většiny probíhaly volby v obcích, které měly méně neţ 700 obyvatel. V obcích čítajících více neţ 700 obyvatel se volilo podle zásady poměrného zastoupení.51 Byly vytvořeny voličské seznamy, které musely být veřejně vyvěšeny k nahlédnutí minimálně 14 dní před volbami.52 V této době bylo moţné vůči voličským seznamům vznášet námitky, které musely být případně podány písemně na obecním úřadu.53 Nejpozději 14 dní před volbami musely být na obecním úřadě odevzdány kandidátní listiny, které musely obsahovat označení volební skupiny, seznam kandidátů a označení zástupce volební skupiny.54 Kandidátní listiny volebních skupin bylo moţné sdruţovat v obcích, kde se volilo podle zásady poměrného zastoupení. Sdruţení skupin
45
SCHELLE K.: Vývoj veřejné…, str. 131-133. Tamtéţ, str. 6 a str. 30. 47 MALÝ K. a kol.: Dějiny českého…, Praha 2005, str. 386. 48 JOACHIM Václav: Řád volení v obcích s prováděcím nařízením a novela k obecním zřízením, Praha 1919, str. 17. 49 Tamtéţ, str. 22. 50 Tamtéţ, str. 26-27. 51 Tamtéţ, str. 41-42. 52 Tamtéţ, str. 34. 53 Tamtéţ, str. 37. 54 Tamtéţ, str. 43-44. 46
16
museli jejich zástupci řádně nahlásit na obecním úřadě.55 Volbu řídila volební komise, zahrnující vţdy po jednom členu z kaţdé volební skupiny, kterou jmenoval dohlíţecí úřad. Za kaţdého člena volební komise tentýţ úřad stanovil také náhradníka.56 Z kaţdé strany také museli být navrţeni tři důvěrníci, kteří mohli být přítomni u voleb a vznášet případné námitky. Dále měl dohlíţecí úřad právo vyslat k volbám svého zástupce, aby dohlíţel na správnost provádění voleb. O průběhu voleb bylo nutné vést zápis se jmény členů volební komise, důvěrníků a zástupce dohlédacího úřadu.57 Po sečtení hlasů volební komise vypočítala volební číslo a tím poté počet mandátů, které jednotlivým skupinám náleţely. U sdruţených skupin se hlasy počítaly kaţdé skupině zvlášť, avšak mandáty jim následně byly uděleny společně. Aţ po rozdělení všech mandátů volebním skupinám, rozdělila volební komise mandáty mezi listiny sdruţené.58 Volba starosty, náměstků a obecní rady probíhala nejdéle osm dní po tom, co se volba stala právoplatnou, tedy nebyly-li vůči ní podány jakékoliv námitky. Příslušný dohlíţecí úřad svolal nově zvolené členy a vyslal k volbě svého zástupce. Poté vţdy byla jmenována volební komise, které předsedal nejstarší člen obecního zastupitelstva a dále v něm musel zasedat vţdy jeden zástupce kaţdé volební strany. Nejprve probíhala volba starosty, poté náměstků a na závěr radních.59 Poté probíhaly volby komisí, které řídila komise, která byla vytvořená podle stejných zásad jako při volbě starosty, náměstků a obecní rady. K platnosti volby byla nutná přítomnost více neţ poloviny členů obecního zastupitelstva a volbu prováděli členové příslušné volební skupiny nadpoloviční většinou hlasů. Skupiny se pro volbu komisí mohli sdruţovat. Bylo také moţné provádět doplňovací volby v případě, ţe se uvolnilo některé místo. V tom případě opět byla sestavena volební komise a volba proběhla podle zásady nadpoloviční většiny.60
2.4 Novela k obecnímu zřízení Řád volení v obcích Republiky československé byl upraven a doplněn novenou k obecnímu zřízení (č. 76/1919 Sb.), která byla vydána 7. února 1919. Změny se týkaly například toho, ţe schůze zastupitelstva obce musely být veřejně vyhlášeny tři dny před jejich konáním a musely se konat minimálně jednou za dva měsíce. Také obcím vznikla povinnost vytvořit finanční komisi, ve které polovinu členů stanovovalo zastupitelstvo a 55
Tamtéţ, str. 50. Tamtéţ, str. 54. 57 Tamtéţ, str. 56-57. 58 Tamtéţ, str. 63-66. 59 Tamtéţ, str. 78-79. 60 Tamtéţ, str. 83-85. 56
17
druhou polovinu příslušný dohlédací úřad. Finanční komisi bylo nutné předkládat ke kontrole obecní rozpočty a účty a ta měla povinnost do osmi dnů se k nim vyjádřit.61
2.5 Samospráva v období 1938-1945 Po událostech, které se udály po podepsání Mnichovské dohody na podzim roku 1938, byla pozastavena činnost funkcionářů, zvolených za Komunistickou stranu Československa.62 Po okupaci Československa byla územní samospráva výrazně omezena. V některých místech byla zastupitelstva zcela rozpuštěna a do čela obcí jmenováni vládní komisaři, v některých obcích byli starostové, zastupitelstva a obecní rady ponechány, ovšem aţ do konce války tyto orgány neměly valný význam.63 Po osvobození Československa byly vytvořeny národní výbory, které neplnily pouze funkci místních orgánů veřejné správy, ale byly důleţitou součástí propagandy politického systému, který byl v Československu po květnu 1945 nastolován.64 Národní výbory byly vytvořeny na základě dekretu prezidenta republiky č.18/1944 Sb. ze 4. prosince 1944. Kompetence národních výborů byly upraveny vládním nařízeními č. 4/1945 Sb. z 5. května 1945 a č. 44/1945 Sb. ze 7. srpna 1945. Místní národní výbor65 si volil předsedu a jeho náměstky, radu a komise. Orgány výboru volila plenární schůze MNV a měla organizační, všeobecnou, normativní, hospodářskou, personální, dozorčí a delegační působnost.
Počet členů rady tvořil
polovinu počtu členů MNV. Předseda MNV měl zastupující, organizační, výkonnou, finanční, hospodářskou, personální, trestní, referentskou, sistační, rozhodovací a všeobecnou působnost a byl odpovědný plenární schůzi a radě MNV. MNV byly podřízeny okresním národním výborům, zemským národním výborům a ústředním orgánům republiky.66
61
Tamtéţ, str. 91-102. DŘÍMAL J.: Samospráva na Moravě…, str. 46. 63 HLEDÍKOVÁ Z.: Dějiny správy…, str. 414. 64 Tamtéţ, str. 442-443. 65 Dále jen MNV. 66 DŘÍMAL J.: Samospráva na Moravě…, str. 46-48. 62
18
3 SAMOSPRÁVA OBCE BOSONOHY 1907-1945 3.1 Starostové Bosonoh Záznamy o tom, kdo v jakém období vykonával funkci starosty a později předsedy MNV obce Bosonohy, jsou dochovány o roku 1892 do současnosti. Pro úplnost jsem tedy do tabulky vypsala všechna jména starostů a předsedů.67 Jméno starosty Funkční období Jan Čoupek 1892-1897 František Kilián 1897-1900 Jan Čoupek 1900-1919 Jindřich Čoupek 1919-1923 Vilém Brückner 1923-1945 Jméno předsedy MNV Funkční období Eduard Stráţnický 1945-1949 Josef Peša 1949-1951 František Kafoněk 1951-1953 Stanislav Grün 1953-1955 Leopold Kadaňka 1955-1959 Karel Otoupalík 1959-1963 Jindřich Pavlata 1963-1967 Jaroslav Beránek 1967-1971 Jméno starosty Funkční období Karel Dočekal 1990-1995 Petr Gabriel 1995-2004 Miroslav Sojka 2004-2010 Anastazios Jiaxis 2010-2014 Miroslav Sojka 2014-
67
Městská část Brno-Bosonohy [online]. [cit. 2015-06-25]. Dostupné z:http://www.bosonohy.cz/mestska cast/historie/starostove-a-predsedove-obce/.
19
3.2 Obecní rozpočty Obecní rozpočty byly sestavovány vţdy na kaţdý nový kalendářní rok a schvalovány zpravidla na konci či začátku roku. Sestavený rozpočet musel být vyvěšen čtrnáct dní na veřejném místě, aby kaţdý měl právo do něj nahlédnout. Poté rozpočet zkoumala finanční komise, která musela být zřízena v kaţdé obci a která měla právo odvolat se proti usnesení obecního zastupitelstva. Poté proběhlo projednání rozpočtu na veřejné schůzi k tomuto účelu svolané. Rozpočet zahrnoval všechna obecní vydání (potřebu) a všechny příjmy (úhradu). Obecní příjmy plynuly např. z rozprodávání obecních lesů. Prodej se prováděl kaţdoročně draţbou a přednostně bylo dřevo z lesa určeno pro obyvatele obce. Dále do obecní pokladny putovaly poplatky vybírané za uţívání obecního zařízení či výdělky obecních podniků. Konkrétně v Bosonohách takovým obecním podnikem byla místní cihelna. Mezi vydáním a příjmy ovšem vznikal schodek, který byl většinou hrazen obecními přiráţkami. Jednalo se o přiráţky k přímým státním daním, tj. k dani domovní (činţovní), pozemkové, výdělkové, důchodové. Kontrolu nad obcemi drţel vyšší samosprávný úřad, konkrétně na Moravě to byl Zemský výbor, který měl právo dělat v obcích kontrolu obecního hospodaření.68 V tabulce na následující stránce jsem zaznamenala hlavní obecní rozpočty Bosonoh, které se mi ze zápisů podařilo vyčíst. V zápisech se informace o rozpočtech začaly objevovat aţ od roku 1912. Tímto rokem tedy tabulka začíná. V některých letech byly zapsány všechny údaje, tedy potřeba, úhrada, schodek i procentuální přiráţka na dani. V jiných byl ovšem v zápise např. pouze schodek a přiráţka, u některých zase chyběl zápis o rozpočtu úplně a pouze se vyskytovala zmínka o schválení rozpočtu, jako je tomu například u let 1914, 1916 a 1924.
68
JOACHIM Václav: Jak hospodaří obec. Praha 1922, str. 13-31.
20
Rok
Potřeba
Úhrada
Schodek
Přirážka k obecní dani
1912 1913 1914 1915 1916 1917 1918 1919 1920 1921 1922 1923 1924 1925 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 193369 193470 193571 193672 193773 193874 193975 194076 194177 194278 194379 194480
18.019 K 18.338 K 24.507 k 18.387 Kč 24.812 Kč 32.500 Kč 39.975 Kč 66.076 Kč 123.712 Kč 126.115 Kč 120.231 Kč 106.595 Kč 117.452 Kč 102.743 Kč 203.846 Kč 165.274 Kč 176.398 Kč 164.450 Kč 160.413 Kč 97.987 Kč 93.879 Kč 93.239 Kč 91.875 Kč 172.179 Kč 179.240 Kč
4.420 K 3.692 K 10.804 Kč 5.778 Kč 12.790 Kč 15.100 Kč 62.042 Kč 44.128 Kč 67.717 Kč 79.107 Kč 75.288 Kč 70.801 Kč 76.861 Kč 79.066 Kč 178.219 Kč 134.530 Kč 151.029 Kč 135.228 Kč 128.727 Kč 63.732 Kč 51.817 Kč 53.898 Kč 54.121 Kč 117.814 Kč 116.708 Kč
13.599 K 14.646 K 14.400 K 13.703 K 12.609 Kč 12.022 Kč 17.400 Kč 21.492 Kč 22.042 Kč 21.948 Kč 55.995 Kč 47.008 Kč 44.943 Kč 35.794 Kč 40.591 Kč 23.677 Kč 25.627 Kč 30.744 Kč 25.369 Kč 29.222 Kč 31.686 Kč 35.579 Kč 34.255 Kč 42.062 Kč 39.341 Kč 37.754 Kč 44.522 Kč 54.567 Kč 54.365 Kč 62.532 Kč
150% 180% 200% 200% 200% 200% 280% 300% 300% 300% 300% 154% 162% 172% 165% 176% 173% 200% 200% 250% 250% 250% 300% 300% 300% 300%
69
Přirážka k činžovní dani 228% 228% 164% 154% 162% 172% 165% 176% 173% 200% 200% 200% 200% 200% 200% 200% 200% 200%
AMB, fond A 35, inv. č. 4, Zápisy o schůzích obecního zastupitelstva a pléna MNV, 15. 10. 1932-1945 (29. 1. 1949), str. 10. 70 Tamtéţ, str. 55. 71 Tamtéţ, str. 82. 72 Tamtéţ, str. 111. 73 Tamtéţ, str. 145. 74 Tamtéţ, str. 169. 75 Tamtéţ, str. 201. 76 Tamtéţ, str. 218. 77 Tamtéţ, str. 246. 78 Tamtéţ, str. 261. 79 Tamtéţ, str. 275. 80 Tamtéţ, str. 284.
21
3.3 Období 1907-1918 3.3.1 Obecní představenstvo, obecní výbor Od zavedení první zákonné úpravy tzv. Stadionova prozatímního zřízení z 20. března 1849 aţ do roku 1919 působil v Bosonohách obecní výbor, jakoţto širší orgán volený na tříleté období. Jak jiţ bylo řečeno, tento orgán měl pouze usnášecí a dozorčí moc.81 V knize zápisů ze zasedání výboru z roku 1907 není uveden přímo soupis jmen členů obecního výboru, ale lze je určit z podpisů, které jsou uváděny na konci zápisů.82 Konkrétně jsem k tomuto účelu pouţila zápis ze dne 24. 4. 1907, který se konal v osm hodin večer v místnosti prozatímní školní budovy. Na této schůzi bylo přítomno šestnáct členů obecního výboru a dva členové nepřítomni. Jména jsou pro přehlednost zapsána v tabulce níţe: Jméno František Čoupek Jan Buček Josef Čoupek František Suchý František Čoupek Matěj Čoupek Matouš Čoupek František Dočekal František Dřímal Jan Gabriel Josef Gabriel Josef Gabriel Tomáš Gabriel František Kroupa Ferdinand Kříţ František Mareček Josef Továrek Tomáš Továrek
Funkce starosta radní
členové obecního výboru
Na schůzi z 12. září 1909 byla jmenována volební komise, do které byli zvoleni pánové: František Kilián, Tomáš Dočekal, Antonín Kroupa a Jindřich Čoupek. Přesný den konání voleb v zápise uveden není, ovšem na příští schůzi ze dne 24. října 1909 jiţ muselo být po volbách, neboť podle zápisu se ve dvě hodiny v obecní kanceláři měl sejít výbor ve starém sloţení a ve tři hodiny potom nově sestavený výbor. Starý výbor
81 82
HLEDÍKOVÁ Z.: Dějiny správy…, str. 298. AMB, fond A35, inventární č. 1, Zápisy ze schůzí obecního výboru, 30. 1. 1907-14. 2. 1915.
22
se ovšem ve zmíněné době nedostavil a tak starosta ve tři hodiny zahájil schůzi s nově vzniklým výborem. Přítomno zde bylo 17 členů výboru, omluvil se pan Josef Buček. Na této schůzi nejprve páni radní sloţili slib, ţe budou svědomitě plnit své povinnosti a následovalo rozdělení jejich práce. Za náměstka starosty byl zvolen pan Jan Buček, který měl zároveň povinnost starat se o opravy cest, řízení povozů a sázení lesa. Radním se stal pan Josef Gabriel, který dostal na starosti finanční záleţitosti obce, tedy veškeré příjmy a výdaje apod. Druhým radním se stal Jindřich Čoupek a ten dostal do své kompetence veškeré vojenské záleţitosti a společně s radním Gabrielem také měl vybírat daně a přiráţky. V roce 1912 proběhly obecní volby. 2. října 1912 byla za tímto účelem zvolena čtyřčlenná reklamační komise. Jejími členy se stali pánové Josef Buček, Josef Gabriel, František Kroupa a František Mareček. O samotných volbách ţádný zápis veden nebyl, ale 26. listopadu 1912 proběhla volba obecního představenstva, o které zápis existuje. Schůzi tehdy zahájil nejstarší člen obecního výboru, pan Matouš Čoupek a konstatoval, ţe schůze byla schopná platné volby obecního představenstva, neboť bylo přítomno všech 18 členů výboru. Předseda si stanovil dva členy výboru jako pomocníky při řízení volby, těmi se stali pánové Jindřich Čoupek a Tomáš Gabriel. Byl přijat návrh, aby volba proběhla lístky a poté proběhla volba starosty obce. Z celkových 18 hlasů získal 17 hlasů pan Jindřich Čoupek a 1 hlas připadl panu Janu Bučkovi. Starostou byl tedy většinou hlasů zvolen Jindřich Čoupek, který funkci přijal a poděkoval za projevenou důvěru. Dále bylo přikročeno k volbě tří radních. Pan Josef Buček byl zvolen prvním radním 17 hlasy, pan František Kroupa druhým radním také 17 hlasy a třetím radním se stal Tomáš Gabriel, který byl zvolen 10 hlasy z celkových 18 hlasů. Všichni tři pánové tuto funkci přijali. Na konci schůze pan předseda poděkoval odstupujícímu Františkovi Čoupkovi za jeho devítileté působení ve funkci starosty obce. Sloţení obecního výboru a představenstva jsem vepsala do tabulky na následující straně:
23
Jméno Funkce Jindřich Čoupek starosta Josef Buček František Kroupa radní Tomáš Gabriel František Mareček Ferdinand Kříţ Vilém Brückner Jan Ambroţ Arnošt Čoupek Josef Čoupek Členové Matěj Čoupek obecního Matouš Čoupek výboru František Čoupek Jakub Čoupek Josef Gabriel Jan Buček František Kristek Jindřich Meloun
Příští schůzi, která se konala 7. prosince 1912, jiţ zahajoval nový starosta obce pan Jindřich Čoupek. Nejprve oznámil, ţe sloţil přísahu u příslušného okresního politického úřadu a je tedy ověřen k výkonu starostenského úřadu a přislíbil, ţe své povinnosti bude vykonávat svědomitě. Následně sloţili slib také radní a byla jim rozdělena práce. Pan Josef Buček dostal na starosti záleţitosti policejní, stavební a školní, František Kroupa měl vykonávat správu obecního nemovitého majetku a opravy cest, Tomáši Gabrielovi připadla správa obecního důchodu, chudinské záleţitosti a vedení obecních matrik. Také byl jednohlasně zvolen pan Josef Buček za náměstka starosty. V zápise ze schůze obecního výboru z 1. května 1915, jsem se dozvěděla, ţe z c. k. okresního hejtmanství bylo nařízeno, aby úřadující radní a zástupce starosty, pan Tomáš Gabriel, předal vedení obecních záleţitostí panu starostovi, jelikoţ byl povolán do vojenské sluţby.83 Výbor se usnesl, aby byly sestaveny účty za rok 1914 a aby byly předloţeny obecnímu výboru, stejně jako účty za první pololetí roku 1915. Po tomto uspořádání a schválení účtů měl vést dále obecní záleţitosti starosta pan Jindřich Čoupek. K předání úřadu Tomáše Gabriela došlo na schůzi 20. února 1916. Ze zápisu je patrné, ţe starosta pan Jindřich Čoupek byl pravděpodobně dočasně neschopen 83
AMB, fond A35, inventární č. 2, Zápisy o schůzích obecního zastupitelstva, 2. 7. 1915-23. 4. 1927.
24
vykonávat svůj úřad a tak jej v tu dobu zastupoval právě Tomáš Gabriel. Ovšem jak jiţ bylo řečeno, ten byl povolán do vojenské sluţby, tudíţ tento úřad dále vykonávat nemohl. Bylo nutné na jeho místo ustanovit někoho jiného pro řízení obecních záleţitostí. Schůze se zúčastnilo sedm členů obecního výboru a tři náhradníci a zahajoval ji Tomáš Gabriel. Ověřovateli zápisu byli stanoveni pánové Vilém Kubíček a František Kroupa. Tomáš Gabriel poţádal obecní výbor, aby navrhl někoho jako zástupce starosty. Pan Matěj Čoupek se přihlásil ke slovu a podal návrh, aby tuto funkci převzal pan Matouš Čoupek neboť vzhledem k tomu, ţe je nejstarším členem, je to jeho povinnost. Ovšem pan Matouš Čoupek odmítl úřad zastupovat kvůli svému špatnému zdravotnímu stavu. Druhý návrh podal pan Jan Buček a navrhl do funkce pana Františka Čoupka, který byl většinou hlasů schválen a funkci přijal. Z jakého důvodu Jindřich Čoupek nevykonával funkci starosty, není ze zápisů ze schůzí zcela jasné, ovšem je zde zmínka o tom, ţe se do úřadu vrátil aţ k 1. lednu 1917. 3.3.2 Zápisy o schůzích obecního výboru 1907-1918 Na schůzích obecního výboru byly projednávány záleţitosti týkající se obce.84 Tyto schůze probíhaly v odpoledních či večerních hodinách v různé dny podle potřeby, avšak jedenkrát v roce se konaly zpravidla kaţdý rok ve stejný den, konkrétně 26. prosince. Na těchto schůzích byli voleni obecní zaměstnanci, schvalovány účty obecní cihelny a většinou také schvalován obecní rozpočet na následující rok, coţ ovšem nebylo podmínkou. Počet schůzí během jednotlivých let se v některých případech výrazně lišil. Například během roku 1907 proběhlo nejvíce schůzí ze všech let, které jsem se rozhodla zmapovat. Jednalo se celkem o dvacet sedm schůzí. Naproti tomu například v roce 1911 bylo svoláno pouhých šest schůzí. Ve zmíněném roce 1907 bylo větší mnoţství schůzí svoláno především kvůli usnášení ohledně stavby nové školní budovy. Na těchto schůzích byli zpravidla přítomni členové výboru, místní školní komise a stavební komise. Stavební komise zde předkládala obecnímu výboru a místní školní komisi návrhy ke schválení. Na schůzi ze dne 7. dubna 1907 došlo k volbě komise k říšským volbám. Po krátké debatě byl ostatními odsouhlasen návrh pana doktora Dřímala, aby byl přijat do komise jeden zástupce z kaţdého sboru. Za první sbor byl jedenácti hlasy zvolen Matouš Čoupek, za druhý sbor dvanácti hlasy František Kroupa a za třetí sbor taktéţ dvanácti hlasy Tomáš Gabriel. 84
AMB, fond A35, inventární č. 1, Zápisy ze schůzí obecního výboru, 30. 1. 1907-14. 2. 1915.
25
Schůze z 20. května 1907 se zúčastnilo 13 členů výboru. Na této schůzi se jednalo o výběru daní z piva. Moravský zemský výbor a místodrţitelství povolilo vybírat obci Bosonohy daň z piva tři po sobě jdoucí roky (1907, 1908, 1909) a sice dva haléře z kaţdého litru piva. Tyto peníze měly být vyuţity na úhradu učitelského platu a jiných obecních potřeb. Na základě toho se obecní výbor usnesl pronajímat dávku za 1.350 korun ve čtyřech lhůtách splatných napřed a to vţdy 20. února, 20. května, 20. srpna a 20. listopadu kaţdého roku. V případě nedodrţení podmínek měl výbor právo smlouvu zrušit a o vybírání dávky se postarat sám. Dávka byla pronajata hostinskému Jakubovi Čoupkovi, Františkovi Brücknerovi, Josefovi Šoustalovi, Tomáši Gabrielovi jako řediteli ţivnostenského spolku a obchodníkovi panu Františkovi Doleţalovi. Částka 1.350 korun, kterou obecní výbor navrhl za pronájem dávky, byla rozdělena mezi výše jmenované pány následovně: Jméno Částka František Brückner 470 K Jakub Čoupek 430 K Tomáš Gabriel 200 K Josef Šoustal 200 K František Doleţal 50 K Celkem 1350 K V roce 1907 se na schůzích jednalo především o stavbě nové školní budovy, ale také například o opravě kostela. O této záleţitosti se hovořilo na schůzi z 18. září 1907 a byl přijat návrh, který podal pan Matěj Čoupek, aby byla obecním výborem ustanovena trojčlenná komise, která se postará o sehnání potřebného materiálu k opravě. Do této komise byli zvoleni pánové Josef Gabriel, Josef Čoupek a Jan Gabriel. 20. října 1907 se na schůzi rozhodovalo o prodeji dříví z obecního lesa. Prodej měl být nejpozději do 7. listopadu vyhlášen a proběhnout měl 14. listopadu. Dále se obecní výbor usnesl, ţe se nepovoluje zdarma dávat nebo i prodávat chase stromy z obecního lesa. Důvod k tomuto zákazu v zápise uveden nebyl. Za účelem vyměření částí lesa, které měly být rozprodány, byla ustanovena komise. Do této komise byli zvoleni pánové František Mareček, František Čoupek a Matěj Čoupek. Na stejné schůzi se také obecní výbor usnesl, aby byla podána ţádost o vystavění silnice z Bosonoh do Ţebětína. K dalšímu jednání s okresním hejtmanem v této věci byli zvoleni pánové Josef Gabriel, radní Jan Buček a starosta František Čoupek. 26
Na příští schůzi došlo k volbě obecního hlásného a hajného. Hlásným byl zvolen Jan Kilián, který tuto práci vykonával jiţ v předešlé době, a bylo odsouhlaseno většinou 14 hlasů, ţe mu bude zvýšen plat o 30 korun ročně. Hajným zůstal pan Josef Kilián. Tito dva pánové byli zároveň na návrh pana Dřímala ustanoveni polními hlídači. V roce 1908 se stále ještě řešily záleţitosti týkající se nové školní budovy, prováděla se kontrola účtů apod. Krom toho proběhla 1. března 1908 volba delegátů do zdravotní komise. V této volbě byli třinácti hlasy zvoleni členové obecního výboru pánové Josef Buček a Tomáš Továrek. 17. března bylo nutné zvolit nového radního za zemřelého Františka Suchého. Celkem hlasovalo šestnáct přítomných členů výboru a dvanácti hlasy byl zvolen Josef Gabriel, který byl členem obecního výboru. Na místo jeho místo byl losem zvolen z náhradníků Jakub Čoupek. Na této schůzi také výbor vzal na vědomí, ţe se obecní hlásný Jan Kilián vzdal sluţby polního hlídače, čímţ vznikla potřeba zvolit nového hlídače. Do této funkce se nikdo nehlásil ani na příští schůzi z 25. března a tak volba byla odloţena na 1. dubna. Ne vţdy panovala mezi členy výboru shoda a dobrá atmosféra. Dokladem toho je například zápis ze 4. dubna 1908, kde byly vyjasňovány určité záleţitosti týkající se dluhů. Obecní představenstvo bylo nesprávně podezříváno z dluhu obce čítajícího celkem 83.000 korun. Pan starosta vysvětlil, ţe dluh ve
skutečnosti
činil
70.000
korun
v zemědělské
bance
a
6.000
korun
v Cyrilometodějské záloţně a jiný dluh obec nemá. Následovalo ujasňování nedorozumění mezi panem starostou a panem radním Josefem Čoupkem, které ovšem skončilo tím, ţe se pan radní svého úřadu vzdal. O jaký problém se konkrétně jednalo, v zápisu uvedeno není. V témţe roce se také jednalo o stavbě nové silnice do Ţebětína. Návrh na stavbu silnice byl přijat a začalo se hovořit o samotné stavbě silnice. Obec se zavázala poskytnout veškeré pozemky potřebné pro stavbu silnice zdarma a toto vyjádření bylo odesláno silničnímu výboru. Zjistilo se ovšem, ţe na začátku budoucí nové silnice stojí dvě zahrady a to pana Josefa Šoustala a pana Vincence Pavlíka. Tito dva pánové by byli příliš poškozeni, kdyby jim měla být zahrada odebrána zdarma a tak bylo rozhodnuto, ţe obci části svých zahrad, vyměřených dle projektu, odprodají za 4 k/m2. V zápisech není přesně jasné, kdy stavba silnice začala, nicméně v zápise ze schůze z 5. července 1908 jiţ musela stavba probíhat, neboť se zde jednalo ohledně stavebního kamene, který ke stavbě dodával stavitel pan Veselý. Tento kámen byl shledán jako nekvalitní a pan Tomáš Gabriel v souvislosti s tím navrhl, aby byla podána stíţnost k zemskému výboru
27
a aby byla zjednána náprava. Tento návrh byl jednohlasně přijat a stíţnost byla odeslána. 26. července 1908 došlo k volbě 14 volitelů do silničního výboru. Stalo se tak z nařízení okresního silničního výboru. Zvoleni byli tito pánové: Čoupek František, Buček Jan, Gabriel Tomáš, Mareček František, Dočekal František, Dočekal František, Buček Josef, Kroupa františek, Dr. Dřímal, Továrek Josef, Gabriel Josef, Čoupek Jakub, Ferdinand Kříţ, Čoupek Matouš a Kristek František. Okresní hejtmanství však tuto volbu později zrušilo a nařídilo, aby místo původních 14 volitelů bylo zvoleno pouze 8. Zvoleni tedy byli pánové: Čoupek František, Buček Jan, Josef Gabriel, Buček Josef, Kroupa František a Čoupek Matouš. Na schůzi ze 7. února 1909 byl odsouhlasen návrh pana Ferdinanda Kříţe, aby byl v obci zřízen smírčí soud. Do tohoto soudu byli zvoleni pánové: František Čoupek, František Kroupa, Matěj Čoupek a jako náhradník Tomáš Gabriel. Na schůzi z 11. července 1909 bylo přítomno 13 členů výboru a byly voleny osoby pověřené uspořádáním sbírky na místní kostel. K tomuto účelu byli zvoleni pánové: Josef Gabriel, Tomáš Gabriel, Jan Gabriel, František Kříţ, Matouš Čoupek a František Mareček. Tito pánové byli zvoleni celkem dvanácti hlasy pro. Proti hlasoval pouze pan Josef Továrek. 29. srpna 1909 proběhla volba reklamační komise, do té byli zvoleni pánové: Matěj Čoupek, Josef Buček, Matouš Čoupek a František Kroupa. Na příští schůzi 4. listopadu 1909 pan doktor Dřímal podal návrh, aby byly vybírány poplatky za poráţení dobytka a to: z jednoho kusu hovězího 1 koruna, z jednoho kusu vepřového či jiného menšího kusu 50 haléřů. Tento návrh byl jednohlasně přijat. Znovu byla tato záleţitost zmíněna na schůzi o téměř rok později a to 24. srpna 1910. V zápise z této schůze se píše, ţe se starý návrh zamítá. Na příští schůzi 27. listopadu 1910 je téma opět otevřeno a vybírání poplatků schváleno. Bylo zde také řečeno, ţe bude poţádán zemský výbor o schválení tohoto rozhodnutí. Ceny za poráţku dobytka byly stanoveny takto: vůl, kráva, býk mladá jalovice tele prase 50 kg a více prase méně neţ 50 kg ovce, koza Jehně, kůzle, sele kůň 28
1 koruna 60 haléřů 40 haléřů 60 haléřů 40 haléřů 40 haléřů 20 haléřů 2 koruny
Zajímavostí z tohoto zápisu bylo usnesení, ţe se zakazují v obci stavět svatební brány. Dokonce se zde hovoří o tom, ţe měla být udělena pokuta panu Františkovi Jedličkovi, paní Marii Vávrové a spolku sdruţené venkovské omladiny za to, ţe bez dovolení představenstva takovouto svatební bránu postavili a následně přes zákaz pana starosty proběhl i svatební obřad pod touto bránou. Pokuta měla činit pro kaţdého 20 korun, avšak obecní výbor se usnesl ji prominout. Na příští schůzi byli voleni obecní zaměstnanci. Hlásným byl zvolen pan František Meloun, který měl nastoupit sluţbu od Nového roku. Hajným zůstává pan Josef Kilián, kterému byla zvýšena mzda o 32 korun. Polním hlídačem byl zvolen Jan Kilián. Volba obecního hospodáře k obecní cihelně proběhla lístky. Odevzdáno bylo celkem 16 lístků a z těch získal 11 hlasů pan Josef Gabriel, který se tedy stal novým obecním hospodářem. S tím souvisí také další záleţitost, o které se na schůzi jednalo, a sice ţádost zaměstnanců cihelny o zvýšení platu podle mnoţství vyrobených cihel. Bylo usneseno, aby obecní hospodář sám tento plat vyměřoval od tisíce vyrobených cihel a poté obecnímu výboru podal zprávu. 20. února 1910 bylo odsouhlaseno opětovné vybírání „pivního krejcaru“. Jednalo se o daň, kterou si obce měly moţnost samy vybírat od roku 1864. Obce si také samy stanovovaly výši této daně. Nejednalo se o povinnou daň, ale jelikoţ to pro obce byla snadná cesta k finančnímu příjmu, většina obcí jej zavedla.85 Na další schůzi 4. března 1910 se jednalo hlavně ohledně záleţitostí obecní cihelny. V Programu bylo schvalování účtů cihelny za rok 1909 a poté odevzdání správy cihelny novému hospodáři výše uvedenému Josefu Gabrielovi. Rozhodnuto, aby byli předvoláni dluţníci, kteří brali materiál od cihelny, a aby byli napomenuti, aby své dluhy uhradili. Těmito dluţníky jmenovitě byli pánové: Josef Kilián, František Jedlička, Jakub Ventruba a Josef Čoupek. Také se výbor usnesl, za jaké ceny se měl nově prodávat materiál z obecní cihelny. Tyto ceny jsem zapsala pro zajímavost tabulky na následující straně:
85
STANĚK, Josef: Blahoslavený sládek, Praha 1984, str. 193.
29
Materiál
Provedení Odběratelé Cena za 1 000 Kusů obyvatelé Bosonoh 30 K Pálené ostatní 32 K Cihly obyvatelé Bosonoh 15 K Nepálené ostatní 16 K obyvatelé Bosonoh 28 K Pálené Dlaždice ostatní 30 K obyvatelé Bosonoh 14 K Pálené ostatní 15 K Cihly „klenovky“ obyvatelé Bosonoh 28 K Nepálené ostatní 30 K pro všechny 28 K Křidlice Zároveň byla stanovena odměna pro hospodáře cihelny a to na částku 200 K/rok + 5% z prodeje křidlic. V lednu roku 1911 byli voleni polní hlídač, hlásný a hajný. Polním hlídačem byl zvolen pan Jan Ambroţ, hlásným pan František Meloun a hajným opět pan Josef Kilián. Dále byli voleni dva členové místní školní rady a jeden náhradník. Za členy byli zvoleni pánové Josef Buček a František Kilián, náhradníkem se stal pan Tomáš Továrek. 11. května proběhla volba členů volební komise do říšské rady. Zvoleni do této funkce byli pánové Tomáš Gabriel, Josef Buček a František Kroupa. Bylo nutné zvolit také náhradníky a zde padla volba na pana Arnošta Čoupka a pana Jana Gabriela. Obecní zaměstnanci na rok 1912 zůstávali stejní, tedy funkci polního hlídače měl dále zastávat pan Jan Ambroţ, hajným zůstal pan Josef Kilián a hlásného měl nadále dělat pan František Meloun, ovšem měl být napomenut, aby své povinnosti zastával lépe. Na téţe schůzi byla volena osmičlenná sirotčí rada, do které konkrétně byli zvoleni pánové: Julius Zítka, Matouš Čoupek, František Pařízek, František Vizina, František Čoupek, Martin Suchý a František Dočekal. V roce 1912 proběhly obecní volby. 2. října 1912 byla za tímto účelem zvolena čtyřčlenná reklamační komise. Jejími členy se stali pánové Josef Buček, Josef Gabriel, František Kroupa a František Mareček. Na stejné schůzi se také obecní výbor připojil k usnesení místní školní rady a souhlasil, aby na místní české obecné škole bylo zavedeno nepovinné vyučování německého jazyka a to od druhé poloviny školního roku 1912-1913. Na schůzi 26. prosince 1912 se jednalo o pronájmu dovozu uhlí a dodávky písku pro obecní cihelnu. Byly zde stanoveny podmínky pro dodávky písku a uhlí na rok 1913. Uhlí bylo povinné brát z nedalekého Zbýšova a pronajímatel se zavazoval 30
dováţet na poţádání obecního hospodáře cihelny potřebné uhlí k obecní cihelně. V případě, ţe by pronajímatel nevyhověl těmto podmínkám, byl hospodář cihelny oprávněn dovézt uhlí k obecní cihelně na náklady pronajímatele. Uhlí bylo nakonec pro rok 1913 vydraţeno za 79 h/m3. Pro dodávku písku platily podobné podmínky – tzn. dováţet písek dobré jakosti včas a v dostatečném mnoţství, aby mohly práce v cihelně nepřetrţitě probíhat. V případě porušení podmínek měla obec právo nechat písek dopravit k cihelně z pozemku pronajímatele na jeho vlastní náklady. Písek byl vydraţen za 15 korun 50 haléřů. Dále bylo usneseno, ţe za materiál od obecní cihelny musí odběratelé zaplatit maximálně do půl roku a pokud ne, bude odběratel povinen platit 7% úroku. V tento den byli opět voleni obecní zaměstnanci na následující rok. Volba hospodáře cihelny proběhla aklamačně a jednohlasně byl zvolen pan Josef Gabriel. Hlásným se stal pan Josef Černý, hajným zůstal pan Josef Kilián. Jelikoţ do funkce polního hlídače se nikdo nepřihlásil, bylo rozhodnuto, ţe se zpráva nechá znovu ve vsi vybubnovat. Hlídačem nakonec zůstal pan Jan Ambroţ. Také zde byla určena výše odměny pro starostu a radní. Starosta měl dostávat 300 korun ročně a tři radní dohromady 120 korun ročně. 21. května 1913 byli na chůzi obecního výboru voleni tři členové a tři náhradníci do volební komise pro volbu do zemského sněmu. Za členy volební komise byli zvoleni pánové: František Kroupa, Tomáš Gabriel a Jan Ambroţ. Za náhradníky byli zvoleni pánové: František Čoupek, Cyril Kilián a Alois Ilek. Dále členové výboru na téţe schůzi hovořili o revizi obecních účtů z let 1908-1912, kterou měl provést revident zemského výboru pan František Drábek. Po delší debatě podal pan Matěj Čoupek návrh, aby byli vysláni čtyři členové obecního výboru k zemskému výboru a tam zjistili, jak se má revize provádět. K tomuto účelu byli zvoleni pánové: Jindřich Čoupek, Tomáš Gabriel, Jan Ambroţ a Vilém Brückner. Ti na příští schůzi podali zprávu o konání obecní revize, kterou jim sdělil zemský sekretář pan Janík a zemský revident pan František Drábek. Na základě této zprávy bylo rozhodnuto, aby byl vyzván bývalý starosta František Čoupek, aby do čtrnácti dnů dodal veškeré scházející stvrzenky potřebné k revizi obecních účtů. Poté ještě informoval pan starosta o tom, ţe zdravotní obvod Bosonohy Střelice zakoupil ambulanční vůz. Tento vůz měl být umístěn v Bosonohách a bylo nutné pro něj postavit vhodné stání. Výbor rozhodl, aby toto stání bylo zbudováno vedle hasičské stanice. Na příští schůzi byly předloţeny plány pro stavbu stání, které byly jednohlasně schváleny. Rozpočet na jeho postavení byl stanoven na 850 korun.
31
Na příští schůzi, konané 11. října 1913 byl přítomen výše zmiňovaný revident zemského výboru pan František Drábek, který zde podal zprávu o revizi obecních účtů z let 1908-1912 a o celkovém hospodaření obce v těchto letech. Ze zápisů vyplývá, ţe veškeré obecní účty byly v pořádku. 2. února 1914 proběhla schůze, na které byli zvoleni tři členové místní školní rady. Volba proběhla lístky a byl v ní do školní rady dvanácti hlasy zvolen pan Ferdinand Kříţ, jedenácti hlasy pan Jan Ambroţ a osmi hlasy pan František Pařízek. Poté ještě proběhla volba náhradníka, taktéţ lístky a tím se stal pan Arnošt Čoupek. Dále se na této schůzi výbor usnesl, aby byla vybírána pivní dávka 2 koruny z jednoho hektolitru piva v příštích třech letech. Dávky měl vybírat moravský zemský inspektorát. Také byla znovu projednávána ţádost, podaná panem Nekvapilem, o koncesi hostinské ţivnosti, ovšem byla opět zamítnuta. 31. srpna 1914 byla ustanovena zdravotní komise, jejímiţ členy se stali pánové: Ferdinand Kříţ, Jan Ambroţ, Kubíček Vilém a František Kroupa. Dále byla stanovena pětičlenná komise určená pro udělování záloh chudým rodinám, jejichţ ţivitelé byli povoláni k vojsku. Do této komise byli zvoleni pánové: Tomáš Gabriel, Ferdinand Kříţ, Tomáš Továrek, František Jedlička a Vilém Kubíček. 18. října 1914 byl projednáván prodej obecního lesa. K vyměření dílů určených k prodeji byli určeni pánové: Arnošt Čoupek, Ferdinand Kříţ, Jan Buček, Josef Čoupek a František Čoupek. Na stejné schůzi se také jednalo ohledně péče o dítě Anny Dedrlové, která byla toho času hospitalizována v ústavu pro choromyslné v Jihlavě. Pan Tomáš Gabriel byl pověřen, aby vyjednal s paní Magdalenou Dočekalovou, za jakých podmínek by byla ochotná převzít dítě do své péče. Také obecní výbor vzal na vědomí nutnost zaplatit dluh Anny Dedrlové, který činil 144 korun. 23. listopadu 1914 byl přečten přípis c. k. okresního hejtmanství a přípis moravského zemského výboru, který se vyzýval obec k upsání válečné půjčky, ovšem výbor se usnesl, ţe od upsání válečné půjčky bude prozatím upuštěno. 26. prosince 1914 proběhlo opět jednání o pronájmu dovozu uhlí a písku k obecní cihelně na následující rok a pronájmu dovozu pana faráře do Bosonoh. Také byli zvoleni obecní zaměstnanci. Ve funkci obecního hlásného zůstal i na následující rok pan Josef Černý, taktéţ hajným zůstal pan Josef Kilián. Polním hlídačem byl zvolen Matouš Kuba. Co se týče pronájmu dovozu uhlí a písku k obecní cihelně, to v tomto roce nebylo jednoduché, jelikoţ ţádný vhodný ţadatel se nepřihlásil a tak se výbor usnesl, aby cena za dováţku činila 70h/1q a aby pro uhlí jel kaţdý, komu to obecní 32
hospodář nařídí. Od pronájmu dováţky písku bylo prozatím upuštěno. Dovoz pana faráře si pronajal pan Matěj Kubíček za cenu 2 koruny a 80 haléřů za kaţdou cestu tam a zpět. 14. února 1915 byl probírán rozpočet na rok 1915 poloţku po poloţce a posléze výborem schválen. Poté se výbor usnesl, ţe se bude vyplácet měsíčně 5 korun výsluţné místní porodní bábě paní Aneţce Hanzlíkové. Na schůzi 26. září 1915 byl projednáván výsledek revize účtů, která byla provedena kvůli předávání úřadu radního pana Tomáše Gabriela panu starostovi.86 Na předchozí schůzi byla za tímto účelem sestavena revizní komise, jejímiţ členy se stali pánové Josef Gabriel a František Čoupek. Ze zápisu o této schůzi vyplývá, ţe v době úřadování starosty pravděpodobně chyběly některé nezanesené poloţky příjmu. Ovšem podle pozdějšího zápisu z 23. března 1919 bylo vše ohledně účtů vyjasněno, některé poloţky opraveny a účty byly uznány jako správné. Schůze 2. ledna 1916 měla na programu volbu obecních sluţebníků a pronájem dopravy kněze z Troubska do Bosonoh a zpět. Polním hlídačem zůstal pan Jan Ambroţ, hlásným Josef Černý a hajným Josef Kilián. Dopravu duchovního si pronajal pan Matěj Kubíček za stejných podmínek jako dříve a tentokrát za částku 3 korun 20 haléřů. Schůzi 15. března 1916 zahajoval pan František Čoupek, toho času zástupce úřadu starosty. Výbor se usnesl, aby do schůzí obecního výboru byli zváni pánové: Vincenc Meloun, František Mareček, František Pařízek, Josef Kamenický, Tomáš Továrek, František Vizina a Jan Kilián. Poté starosta vyzval členy výboru, aby svolili za obec Bosonohy upsat na 4. válečnou půjčku obnos 1.000 korun a aby působili na občany kvůli tomuto úpisu. 17. prosince 1916 se výbor sešel pouze za účelem jednání ohledně páté válečné půjčky. Bylo rozhodnuto na ni upsat 6.000 korun pokladničních poukázek. 28. října 1916 se konala slavnostní schůze u příleţitosti vyjádření soustrasti nad smrtí císaře Františka Josefa I. a vyjádření loajality Karlovi I., nastupujícímu císaři a králi. Na této schůzi byli přítomni všichni členové obecního výboru včetně náhradníků, dále členové učitelského sboru a zástupci místních spolků. O zemřelém císaři, Františkovi Josefovi I., pohovořil František Čoupek. Poté se slova ujal pan učitel Zítka. Následně se všichni usnesli, aby byla určena skupina, která se měla vydat na moravské místodrţitelství, kde měli její členové tlumočit soustrast a zároveň vyjádřit věrnost a 86
AMB, fond A35, inventární č. 2, Zápisy o schůzích obecního zastupitelstva a seznam osob přijatých do obce, 2. 7. 1915-23. 4. 1927.
33
vzdát holt novému císaři. K tomuto účelu byli stanoveni pánové: Jindřich Čoupek, František Čoupek, Josef Buček a František Kroupa. Příští schůze se konala aţ v roce 1917, konkrétně hned 1. ledna. Zahájil ji pan František Čoupek, který hned v začátku schůze předal zpět vedení úřadu starostovi Jindřichovi Čoupkovi. Stalo se tak na základě nařízení c. k. okresního hejtmanství. Dále se zde řešily běţné záleţitosti jako kaţdý rok - polním hlídačem byl opět stanoven Jan Ambroţ, hlásným Josef Černý a hajným Josef Kilián. Doprava kněze z Troubska do Bosonoh a zpět zůstala panu Matěji Kubíčkovi tentokrát za 4 koruny a 50 haléřů. Bylo řečeno, ţe všichni obecní sluţebníci mají být zavoláni do obecní kanceláře a napomenuti, aby své sluţby lépe zastávali. 13. ledna 1918 jako kaţdým rokem proběhla volba obecních sluţebníků. Na rok 1918 jimi zůstali ve funkcích opět ti stejní pánové. Pronájem dopravy kněze byl odloţen a měl být ještě projednán. V poslední části této schůze bylo dohodnuto vybídnout obecního hospodáře, aby do příští schůze předloţil cihelní účty. Na příští schůzi byli ustanoveni členové komise pro revizi účtů cihelny a těmi byli jmenováni pánové: Josef Gabriel, Jindřich Meloun a František Čoupek. Zápis o následující schůzi je datován k 15. květnu 1918. Jediným bodem programu této schůze byl pronájem obecní cihelny. Podle zápisu se v cihelně v podstatě nepracovalo jiţ od roku 1914 z důvodu nedostatku uhlí a pracovních sil cihelna pustla. Bylo nepravděpodobné, ţe se v nejbliţší době práce opět rozjedou a tak výbor rozhodl o pronájmu cihelny na příštích deset let. Toto oznámení bylo vybubnováno v obci a jako zájemci o pronájem se přihlásil zednický mistr pan Josef Buček a pan František Čoupek. Bylo dohodnuto, ţe nájemci zaplatí z kaţdé vypálené pece obnos 60 korun. Cihelna byla pronajata na příštích deset let, tedy do 31. prosince 1928. Nájemné mělo být vyplaceno vţdy do konce běţícího roku. Bliţší informace byly uvedeny v nájemní smlouvě, jejíţ originál byl uloţen u obce, její opis byl vydán nájemcům. V této smlouvě si obec vyhradila moţnost po pěti letech upravit cenu nájemného. Na příští schůzi byla podána zpráva o revizi účtů obecní cihelny. Bylo zjištěno, ţe někteří lidé, kteří odebírali materiál od cihelny, mají vůči ní dluhy. Výběrem těchto dluhů obecní výbor pověřil Josefa Gabriela. Z vybraných peněz měly být uhrazeny především pasivní nedoplatky, které obecní cihelna měla. Dále bylo rozhodnuto vyplatit Josefu Gabrielovi obnos 74 korun, jeţ ke konci roku zaplatil za 3.000 cihel, které ovšem byly od cihelny ukradeny. Jelikoţ tuto záleţitost zmíněný nezavinil, měly mu být peníze vyplaceny zpět. 34
29. července 1918 oznámilo na schůzi obecní představenstvo, ţe dle nařízení ministerstva orby ze dne 11. 7. 1918 č. 255, musí být v obci stanoveny polní hlídky k hlídání plodin proti krádeţím. Představenstvo obce navrhlo jako polního hlídače Josefa Továrka, za měsíční odměnu 100 korun. Návrh byl přijat a dále bylo rozhodnuto, aby panu Továrkovi byli k ruce pánové: Ambroţ, Kovařík a Kilián. Hlídky byly nařízeny podle pořadí, které měl řídit pan Josef Černý.
3.4 Období 1918-1938 3.4.1 Obecní rada, zastupitelstvo a komise místní samosprávy 5. června 1919 proběhly v Československu první komunální volby po vyhlášení samostatného státu. Bohuţel se mi však v knize zápisů nepodařilo nalézt ţádný zápis týkající se konání a výsledku a výsledku těchto významných voleb. Po zápisu ze schůze z 23. března 1919 je v knize aţ zápis z 16. července a o volbách není ţádná zmínka ani zde, ani v jiných pramenech. Jisté ovšem je, ţe počet zastupitelstva činil 18 členů. Na schůzi 16. července byl jednak přečten a schválen jednací řád obecního zastupitelstva, ale především program této schůze zahrnoval ustanovení jednotlivých obecních komisí.87 Měli být voleni členové celkem šesti komisí a to finanční komise, hospodářské rady, aprovizační komise, stavební komise, chudinské, zdravotní a policejní komise a školní komise. Volba proběhla aklamačně a dopadla následovně: Komise
Jméno člena Buček Josef František Kroupa Dočekal Josef Finanční Otoupalík František komise Vizina František Kristek Jakub Carda Jan Kubíček Vilém Ambroţ Jan Konečný Richard Obecní hospodářská Illek Alois rada Kroupa František Gabriel František Dočekal Tomáš
87
AMB, fond A35, inventární č. 2, Zápisy o schůzích obecního zastupitelstva a seznam osob přijatých do obce, 2. 7. 1915-23. 4. 1927.
35
Čoupek František Kříţ Alois Aprovizační Továrek Josef komise Rieger Josef František Kuba Kristek František Čoupek Arnošt Stavební komise Gabriel Josef Vávra Karel Pařízek František Chudinská, Kamenický František zdravotní Vizina František a policejní Kříţ Karel komise Kilián Cyril Volba školní komise byla na návrh pana učitele Augustina Hochmana odloţena kvůli dosud nevydanému zákonu a volba tedy měla proběhnout aţ později. Doplňovací volba místní školní rady byla nakonec uskutečněna 11. srpna 1919, kdy se konala schůze za přítomnosti šestnácti členů obecního zastupitelstva a dvou náhradníků. Volba členů školní komise proběhla lístky, volba náhradníka pak aklamačně a dopadla následovně: Gabriel Tomáš členové Školní komise Brückner Vilém František Vizina náhradník 8. listopadu 1919 proběhla schůze obecního zastupitelstva, na které podal pan Arnošt Čoupek návrh, aby na místo radního pana Richarda Konečného byl dosazen jiný člen zastupitelstva. Důvod k tomuto jednání zde bohuţel vysvětlen nebyl. Náměstek starosty pan Vilém Brückner prohlásil, ţe t je tato volba skutečně nutná a podal návrh o okamţité volbě, který byl jednoznačně schválen. Následovala volba lístky. Odevzdáno bylo celkem šest hlasů, ze kterých pět obdrţel pan Alois Kříţ a zbývající jeden připadl panu Josefu Dočekalovi. Zvolen byl tedy Alois Kříţ, který volbu přijal.
36
Ze zápisu je dále jasné, kdo vykonával funkce starosty, radních a náměstků, neboť se zde rozhodovalo o jejich odměně. Sloţení bylo následující: Jméno Funkce Jindřich Čoupek Starosta Vilém Brückner Náměstek Tomáš Gabriel Tomáš Dočekal Radní Josef Kilián Alois Kříţ 15. září 1920 vzal výbor na vědomí resignaci člena obecního výboru, pana Matouše Rejdy, zástupce sociálních demokratů a na jeho místo nastoupil náhradník pak Karel Kristek. 18. ledna 1921 byli voleni členové školní rady, jejichţ jména jsou uvedena v následující tabulce. Jméno Politická strana Vilém Brückner Sociálně demokratická strana Alois Kříţ František Pařízek Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu František Kroupa Tomáš Gabriel Lidová strana Ferdinand Kříţ Socialistická strana Na následující schůzi byl zvolen obecní tajemník a náhradníci do školní rady. Tajemníkem byl devíti hlasy zvolen pan učitel Smyčka a jeho odměna za úřední práci byla stanovena na 100 Kč/měsíc. Obecní rada měla stanovit úřední hodiny. Náhradníky o místní školní rady se stali pánové: Karel Pavlát, Josef Kilián a Jan Ambroţ. V závěru schůze, konané 26. února 1921, vzalo obecní zastupitelstvo na vědomí oznámení starosty o jeho rezignaci. Tím byla ukončena starostova odpovědnost za úřad a do jeho funkce byl jednohlasně zvolen místostarosta pan Vilém Brückner, který byl následně 10. prosince 1921 na schůzi zvolen starostou. Volba proběhla lístky a Vilém Brückner získal ze třinácti odevzdaných hlasů celkem dvanáct. Tím vznikla potřeba zvolit někoho na místo I. náměstka. Jeho volba proběhla 17. listopadu opět lístky a ze čtrnácti odevzdaných hlasů získal všech čtrnáct pan Josef Buček, který tuto funkci přijal. Ve stejný den byl také zvolen do funkce pokladníka pan Josef Dočekal a to deseti hlasy z celkových osmnácti, který taktéţ výsledek volby přijal. 37
Obecní volby 192388 16. září 1923 proběhly obecní volby a starostou se stal pan Vilém Brückner. Záznam o výsledcích voleb z roku 1923 je v pamětní knize obce Bosonohy. Politická strana Počet hlasů Počet mandátů Československá lidová strana 275 8 Československá sociálně demokratická strana dělnická 191 6 Československá ţivnostensko-obchodní strana 90 3 středostavovská89 Komunistická strana Československa 69 2 Československá strana socialistická 68 2 Občanská strana 54 2 Republikánská strana zemědělského a malorolnického 41 1 lidu90 Celkem 788 24 Podle podaných kandidátek byli zvoleni: Jméno Brückner Vilém Čoupek František Dočekal Josef Švalb Josef Pavlát Karel Veselý Jan Dočekal Tomáš Neübauer Karel Konečný Richard Kříţ Alois Carda Jan Buček Josef Gabriel František Kroupa František Gabriel Tomáš Kubíček Vilém Svoboda Zdeněk Čoupek František Kristek Jakub Kilián Cyril Suchý Josef Kuba Jan Konečný Matěj Kroupa František
Povolání Politická strana hostinský mechanik Sociálně tesař demokratická stolař strana dělník ţelezniční zřízenec tesař Socialistická strana fotograf obchodník Komunistická strana tkadlec tesařský mistr Ţivnostenská zednický mistr strana obchodník rolník Zemědělská strana Domkař Občanská strana rolník Elektrotechnik Rolník Tesař Československá strana Rolník lidová Tovární mistr Rolník Tovární mistr rolník
88
AMB, fond B 48, inv. č. 1, Pamětní kniha obce Bosonohy, str. 14-15. Dále jen Ţivnostenská strana. 90 Dále jen Zemědělská strana. 89
38
Po obecních volbách se zastupitelstvo sešlo v počtu dvaceti tří členů zastupitelstva a jednoho náhradníka, tedy v dostatečném počtu, aby mohla být provedena platná volba I. náměstka a finanční komise.91 Dle §6092 a §6693 Volebního řádu do obcí republiky Československé, byla pro tuto volbu ustavena volební komise, která čítala celkem sedm členů zastupujících jednotlivé politické strany. Pan Matěj Konečný, jakoţto nejstarší člen zastupitelstva, komisi předsedal a zároveň zastupoval Lidovou stranu. Jak vypadalo sloţení komise, je uvedeno v následující tabulce. Jméno člena volební komise Politická příslušnost Matěj Konečný (předseda) Lidová strana František Čoupek Soc. dem. strana Karel Neubauer Socialistická strana Jan Carda Ţivnostenská strana Arnošt Čoupek Komunistická strana Tomáš Gabriel Občanská strana František Kroupa Zemědělská strana
Poté proběhla volba I. náměstka. Jelikoţ nejvyšší počet mandátů, tedy osm, ve volbách získala Lidová strana, volila I. náměstka. Volba proběhla lístky a z celkového počtu osmi hlasů získal nadpoloviční většinu, konkrétně 7 hlasů, pan Cyril Kilián, který volbu přijal a stal se tedy I. náměstkem starosty. Stanovená volební komise řídila i volbu finanční komise, která, jak bylo rozhodnuto, měla být dvanáctičlenná. Před volbou některé strany ohlásily, ţe se sdruţují.94 Konkrétně se jednalo o stranu Socialistickou, Občanskou, Zemědělskou a Sociálně demokratickou. Následně komise rozdělila počet zástupců jednotlivým skupinám takto: Celkové rozdělení počet zástupců Lidová strana 4 Komunistická strana 1 Ţivnostenská strana 1 Sdruţené strany 6
Sdružené strany Sociálně dem. Socialistická strana Občanská strana Zemědělská
91
počet zástupců 3 1 1 1
AMB, fond A35, inventární č. 2, Zápisy o schůzích obecního zastupitelstva a seznam osob přijatých do obce, 2. 7. 1915-23. 4. 1927. 92 Dle §60/1919 Volebního řádu do obcí republiky Československé o volbě starosty a jeho náměstků. 93 Dle §66/1919 Volebního řádu do obcí republiky Československé o doplňovací volbě. 94 Dle §64/1919 Volebního řádu do obcí republiky Československé o sdruţení stran.
39
Po rozdělení počtu členů si své zástupce zvolila strana Lidová v počtu dvou, Sociálně demokratická také dva členy a ţivnostenská strana jednoho člena. Strany si zvolili tyto zástupce: Skupina
Jméno zástupce Počet hlasů František Vizina st. 8 Lidová strana Stanislav Gabriel 8 František Čoupek ml. 6 Sociálně demokratická Karel Pavlát 6 Ţivnostenská Jan Carda 2 Zbývajících sedm členů mělo být jmenováno aţ po návrhu jednotlivých skupin dozorčím úřadem. Člen volební komise pan František Čoupek navrhl, aby do hospodářské komise bylo zvoleno dvanáct členů stejně jako do sloučené policejní, zdravotní a chudinské komise. Tento návrh byl všemi hlasy přijat. Volba těchto komisí stejně jako dodatečná volba prvního člena finanční komise a volba pokladníka a zapisovatele proběhla na následující schůzi 18. prosince 1923 za přítomnosti dvaceti tří členů obecního zastupitelstva a jednoho náhradníka. Začalo se volbou zapisovatele, kterým byl aklamačně dvaceti dvěma hlasy zvolen pan Karel Neubauer a volbu přijal. Volba pokladníka proběhla lístky a většinu hlasů v ní získal pan Josef Dočekal, který volbu taktéţ přijal. Pro volbu komisí byla opět stanovena volební komise, která měla téměř stejné sloţení jako ta, která na předešlé schůzi volila finanční komisi. Pouze za Socialistickou stranu v ní byl místo Karla Neubauera pan Tomáš Dočekal a za Komunistickou stranu místo Arnošta Čoupka pan Alois Kříţ. Následně byla provedena doplňující volba dvou členů do finanční komise. Na minulé schůzi zvolený František Vizina st. (za Lidovou stranu) se své funkce ve finanční komisi vzdal z důvodu nemoci. Byl za něj tedy Lidovou stranou zvolen plným počtem osmi hlasů pan Vilém Čoupek. Druhé členství volební komise přiřkla Zemědělské straně. Odevzdán byl pouze jeden lístek a tak byl pan Čoupek zvolen.
40
Dle §4595 Volebního řádu do obcí republiky Československé bylo volební komisí zastoupení jednotlivých skupin rozděleno pro hospodářskou i sloučenou policejní, zdravotnickou a chudinskou komisi takto: Skupina Počet zástupců Lidová strana 4 Soc. dem. strana 3 Socialistická strana 1 Komunistická strana 1 Ţivnostenská strana 2 Občanská strana 1 Následující volba hospodářské komise dopadla takto: Skupina
Jméno zástupce Počet hlasů František Čoupek 7 Jan Kilián 8 Lidová strana Jan Ambroţ 8 Matěj Dočekal 8 Karel Dočekal 6 Sociálně demokrat. František Čoupek 5 strana Matouš Kilián 6 Socialistická strana Karel Neubauer 2 Komunistická strana František Stýblo 2 Josef Šauer 3 Ţivnostenská strana Štěpán Peša 3 Občanská strana Matouš Kristek 2 Volba sloučené policejní, zdravotní a chudinské měla následující výsledky: Skupina
Jméno zástupce Počet hlasů František Kračmář 8 Jan Bartl 8 Lidová strana Josef Černý 8 Jaroslav Hedeja 8 Jan Veselý 5 Sociálně demokrat. Josef Gabriel 6 strana František Sedlák 6 Socialistická strana Petr Továrek 2 Komunistická strana Rajmund Koláček 2 Leopold Ţaluda 3 Ţivnostenská strana Josef Bílek 3 Občanská strana František Kamenický 2
95
§45/1919 Volebního řádu do obcí republiky Československé o přikazování mandátů volebním skupinám při volbě podle zásady poměrného zastoupení.
41
2. ledna 1924 sdělil zastupitelstvu referent hospodářské komise, ţe dva členové této komise jsou v příbuzenském vztahu a v souladu s §696 nebylo moţné, aby byli oba členy té stejné komise. Jednalo se o Františka Čoupka a Jana Kiliána, kteří byli švagři. František Čoupek se svého členství vzdal ve prospěch Jana Kiliána. Kdyby tak neučinil, pozbyl by členství mladší z nich a v případě stejného stáří by rozhodl los.97 Dodatečnou volbu Lidová strana provedla 2. února 1924 a byl v ní osmi hlasy zvolen pan Josef Kilián. 17. května se konala doplňující volba člena finanční a hospodářské komise ze strany Sociálně demokratické. Opět byla ustanovena volební komise, ve které zasedli pánové: Matěj Konečný, Josef Švalba, Tomáš Dočekal, Alois Kříţ, Tomáš Gabriel, Jan Carda a František Čoupek. Členem finanční komise za Sociálně demokratickou stranu se stal šesti hlasy Jakub Krejčí, členem hospodářské komise pak pěti hlasy Jan Veselý. 30. srpna byla volena stavební komise. Ve volební komisi zasedli pánové: Matěj Konečný, Josef Dočekal, Jan Carda, Tomáš Dočekal, Arnošt Čoupek, Tomáš Gabriel a František Kroupa. Do komise bylo zvoleno celkem dvanáct členů a to následovně: Skupina
Jméno zástupce Počet hlasů Cyril Kilán 7 Josef Suchý 7 Lidová strana František Gabriel 8 František Kristek 8 Vilém Brückner 5 Sociálně demokratická Josef Švalb 5 strana Josef Dočekal 5 Socialistická strana Josef Kroupa 2 Komunistická strana Richard Konečný 2 Občanská strana Matěj Suchý 2 Karel Kubíček 3 Ţivnostenská strana Josef Šauer 3 3. ledna 1925 byla zvolena místní školní rada. Ve volební komisi byl opět jako předseda Matěj Konečný jako zástupce Lidové strany a zástupci všech ostatních stran, jmenovitě pánové: Arnošt Čoupek, Tomáš Dočekal, Josef Dočekal, Tomáš Gabriel, František Kroupa a Jan Carda. Poté prohlásili zástupci některých stran, ţe se sdruţují, konkrétně Lidová strana se sdruţila s Komunistickou stranou, Sociálně demokratická se Socialistickou stranou a strana Zemědělská s Občanskou stranou. Poté následovalo 96
§6/1919 Volebního řádu do obcí republiky Československé o příbuzenství a švagrovství. JOACHIM V., Řád volení v obcích s prováděcím nařízením a Novela k obecnímu zřízení, Praha 1919, str. 24. 97
42
rozdělení počtu členů jednotlivých skupin v místní školní radě, které vypadalo následovně: Skupina Počet hlasů Počet členů Náhradníci Lidová a Komunistická strana 10 2 1 Soc.dem. a Socialistická strana 8 2 1 Zemědělská a Občanská strana 3 1 1 Ţivnostenská strana 3 1 0 Jmenovitě za jednotlivé skupiny byli zvoleni: Skupina Jméno zástupce Počet hlasů Vilém Brückner 6 Sociálně demokratická Cyril Bartoněk 6 František Gabriel 8 Lidová Josef Kilián 8 Ţivnostenská Václav Maresa 3 Občanská František Kroupa 2
43
Jméno náhradníka Počet hlasů Karel Kříţ
6
Matěj Konečný
7
Tomáš Gabriel
2
Obecní volby 192798 Roku 1927 se konaly třetí volby do obecního zastupitelstva od vzniku samostatného Československého státu. Tyto volby proběhly 16. října. V Bosonohách bylo před volbou podáno 8 kandidátních listin, které jsou pro přehlednost zapsány v následující tabulce. Číslo kandidátní listiny Listina č. 1 Listina č. 2 Listina č. 3 Listina č. 4 Listina č. 5 Listina č. 6 Listina č. 7 Listina č. 8
Politická strana Československá sociálně demokratická strana Komunistická strana Československá národně socialistická strana Československá strana lidová (I. skupina) Československá strana lidová (II. skupina) Občanské strany Zemědělská strana Ţivnostenská strana
Počet kandidátů 18 6 8 20 20 5 4 8
Při těchto volbách bylo odevzdáno celkem 916 platných hlasů. V následujících dvou tabulkách jsem zaznamenala výsledky voleb. V první uvádím počet hlasů jednotlivých stran a počet jejich mandátů, ve druhé pak jmenovitě členy zastupitelstva a jejich politickou příslušnost. Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 Celkem
98
Politická strana Počet hlasů Počet mandátů Československá sociálně demokratická strana 257 7 Komunistická strana 88 2 Československá národně socialistická strana 97 3 Československá strana lidová (I. skupina) 123 3 Československá strana lidová (II. skupina) 180 5 Občanská strana 77 2 Zemědělská strana 55 1 Ţivnostensko strana 39 1 916 24
AMB, fond B 48, inv. č. 1, Pamětní kniha obce Bosonohy, str. 39-41.
44
Politická strana
Jméno kandidáta 1. Brückner Vilém 2. Švalb Josef 3. Sec Josef Československá sociálně 4. Dočekal Josef demokratická strana 5. Bartoněk Bohumil (7 mandátů) 6. Zezula František 7. Pavlát Karel Komunistická strana 1. Kříţ Alois (2 mandáty) 2. Nešpůrek Valentin 1. Hochman Augustin Československá národně socialistická strana 2. Krásenský Jan (3 mandáty) 3. Dočekal Tomáš 1. Kilián Cyril Československá strana lidová (I. skupina) 2. Svoboda Zdeněk (3 mandáty) 3. Ambroţ Jan 1. Suchý Josef Československá strana lidová (II. skupina) 2. Kristek Jakub (5 mandátů) 3. Vizina František 4. Černý Josef 5. Suchý František Občanská strana 1. Gabriel Tomáš (2 mandáty) 2. Illek Alois Zemědělská strana 1. Kroupa František (1 mandát) Ţivnostensko-obchodní strana 1. Konečný Richard (1 mandát)
Ustavující schůze nového obecního zastupitelstva byla svolána tehdejším okresním hejtmanem JUDr. Františkem Krajtlem na neděli 30. října 1927. Na této schůzi všichni členové zastupitelstva sloţili slib. Starostou obce byl zvolen opět pan Vilém Brückner, prvním náměstkem pan Zdeněk Svoboda a druhým náměstkem pan Tomáš Dočekal. Do funkce radních byli zvoleni pánové Josef Švalb, Josef Suchý, Jan Ambroţ, Tomáš Gabriel a Valentin Nešpůrek. Pro přehlednost jsou níţe jména opět v tabulce.99
99
AMB, fond B 48, inv. č. 1, Pamětní kniha obce Bosonohy, str. 39-41.
45
Jméno Brückner Vilém Svoboda Zdeněk Dočekal Tomáš Švalb Josef Suchý Josef Ambroţ Jan Gabriel Tomáš Nešpůrek Valentin
Fuknce Starosta I. náměstek II. náměstek
Radní
26. listopadu 1927 se konala v obecní kanceláři schůze, na které proběhla volba komisí.100 Na této schůzi bylo přítomno 22 členů obecního zastupitelstva, jeden náhradník za stranu Lidovou pan Jan Bartl a jeden náhradník za stranu Ţivnostenské pan František Veselý. Starosta schůzi zahájil, konstatoval, ţe je schopná usnášení a poté proběhla volba finanční komise, hospodářské komise a spojené komise policejní, zdravotní a chudinské. Volbu řídila stejná komise, jaká byla stanovena pro volbu obecní rady. Politická příslušnost Občanská strana Sociálně demokratická strana Komunistická strana Národně socialistická strana Lidová strana (I. skupina) Lidová strana (II. skupina) Zemědělská strana Ţivnostensko-obchodní strana
Jméno člena komise Tomáš Gabriel (předseda) Josef Sec Alois Kříţ Tomáš Dočekal Zdeněk Svoboda Josef Suchý František Kroupa František Veselý
Všechny tři komise měly kaţdá mít opět po dvanácti členech. Ještě neţ se přistoupilo k samotné volbě, vznesl pan Tomáš Gabriel dotaz, zda některé strany sdruţují svoje kandidátky. Na to prohlásil pan Zdeněk Svoboda, ţe se sdruţuje kandidátní listina č. 4 Lidové strany s listinou č. 5 Lidové strany a listinou č. 8 Ţivnostensko-obchodní strany. Dále pan Josef Švalb prohlásil, ţe kandidátní listiny č. 1 Sociálně demokratické strany, č. 2 Komunistické strany, č. 3 Národně socialistické strany, č. 6 Občanské strany a č. 7 Zemědělské strany se taktéţ sdruţují. Sdruţení bylo odsouhlaseno zástupci jednotlivých stran a poté proběhlo propočítání a udělení mandátů. Výsledek je zaznamenán v následující tabulce: 100
AMB, fond A 35, inv. č. 3, Zápisy o schůzích obecního zastupitelstva a seznam osob přijatých do obce, 2. 7. 1927-8. 8. 1932.
46
Skupina Počet mandátů Sociálně demokratická strana 4 Lidová strana 4 Národně socialistická strana 1 Komunistická strana 1 Občanská strana 1 Zemědělská strana 1
Z těchto do finanční komise polovinu volilo obecní zastupitelstvo a druhá polovina měla být jmenována dohlíţecím úřadem na návrh stran. Tento návrh měl být podán panu starostovi následující den. Poté proběhla volba komisí, jejíţ výsledky jsou zaznamenány v tabulkách níţe. Volba finanční komise: Sdružené skupiny
Politická příslušnost
Jméno zástupce
Jan Veselý Karel Pavlát Národně socialistická strana Josef Kroupa Komunistická strana Eduard Stráţnický Lidová strana (kandidátní listina Vilém Čoupek č. 4) Lidová strana (kandidátní listina František Gabriel č. 5) Sociálně demokratická strana
Skupina I.
Skupina II.
Počet hlasů 7 6 3 2 3 5
Volba hospodářské komise: Sdružené skupiny
Politická příslušnost Sociálně demokratická strana
Skupina I.
Skupina II.
Národně socialistická strana Komunistická strana Občanská strana Zemědělská strana Lidová strana (kandidátní listina č. 4) Lidová strana (kandidátní listina č. 5)
47
Jméno zástupce Jan Böhm František Sedlák Florián Horák Arnošt Čoupek Josef Peša Tomáš Mareček František Kristek Jan Kilián Rufolf Kristek Michael Frišouf
Počet hlasů 7 7 3 2 2 1 3 3 5 5
Volba spojené komise policejní, zdravotní a chudinské: Sdružené skupiny
Politická příslušnost
Jméno zástupce
Sociálně demokratická strana Skupina I.
Skupina II.
Národně socialistická strana Komunistická strana Občanská strana Zemědělská strana Lidová strana (kandidátní listina č. 4) Lidová strana (kandidátní listina č. 5)
Cyril Bartoněk František Kilián Josef Gabriel Jan Kříţ Miroslav Neubauer Jan Korštejn František Kuba Matouš Kilián František Homola Vilém Nesvatba Karel Dočekal František Lahoda
Počet hlasů 7 7 7 7 3 2 2 1 3 3 5 5
Na schůzi 21. duba 1928 byla volena osvětová komise, jejíţ členové byli navrţeni okresním osvětovým sborem a byli to konkrétně pánové: Augustin Hochman a Čoupek Vilém. Za obecní zastupitelstvo navrhl pan Josef Suchý pana starostu Viléma Brücknera. Všichni tři pánové byli jako přijati jako členové osvětové komise. 6. dubna 1929 byla zvolena místní školní rada. Pro tuto příleţitost se sdruţily I. a II. skupina Lidové strany101, dále se sdruţily strany: Národně socialistická, Občanská, Zemědělská a Ţivnostenská.102 Poté byla opět ustanovena volební komise, které předsedal nejstarší člen zastupitelstva Tomáš Gabriel zastupující sdruţenou skupinu Občanské, Národně socialistické, Zemědělské a Ţivnostenské strany. Dalšími členy byli panové: Josef Suchý za sdruţenou skupinu Lidovců, Josef Sec za Sociálně demokratickou stranu a František Nešpůrek za Komunistickou stranu. Poté volební komise rozdělila mandáty a náhradníky, coţ dopadlo následovně: Sdružené skupiny Počet mandátů Počet náhradníků Sdruţená skupina I. 2 1 Sdruţená skupina II. 2 1 Sociálně demokratická strana 2 1
101 102
V tabulce označená jako Sdruţená skupina I. V tabulce označena jako Sdruţená skupina II.
48
Sdružené skupiny
Jméno zástupce
Stanislav Gabriel František Gabriel Karel Neubauer Sdruţená skupina II. Tomáš Gabriel ml. Sociálně demokratická Vilém Brückner strana Cyril Bartoněk Sdruţená skupina I.
Počet hlasů 8 8 6 6 6 7
Jméno náhradníka
Počet hlasů
František Buček
8
František Kroupa
5
Karel Dočekal
7
10. října 1929 bylo na schůzi nutné zvolit nového člena obecní rady, protoţe pan Valentin Nešpůrek se úplně vzdal členství v obecním zastupitelstvu. Na jeho místo v obecní radě měl nastoupit jeden ze dvou náhradníků, mezi kterými proběhla volba. Ve volební komisi zasedli pánové: Josef Sec, Alois Kříţ, František Kroupa, Richard Konečný, Zdeněk Svoboda, Josef Suchý a Tomáš Dočekal. Volbu řídil nejstarší přítomný člen komise, kterým byl František Kroupa místo Tomáše Gabriela, který se pro nemoc ze schůze omluvil. Volba probíhala mezi panem Arnoštem Čoupkem a panem Karlem Kříţem. Jelikoţ při první i druhé volbě dostali oba pánové po jednom hlase, musela volba být provedena taţením lístku. Tuto volbu vyhrál pan Arnošt Čoupek. Jiţ na příští schůzi bylo nutné zvolit dalšího nového člena obecní rady i zastupitelstva, neboť došlo k úmrtí nejstaršího člena obecního zastupitelstva, pana Tomáše Gabriela z Občanské strany. Na jeho místo v zastupitelstvu přešel náhradník pan Josef Peša. Volba do obecní rady musela být také z Občanské strany. Volební komisi předsedal jako nejstarší člen pan Alois Illek a ostatními členy byli pánové: František Kroupa, Zdeněk Svoboda, Josef Suchý, Richard Konečný, Josef Sec, Alois Kříţ a Tomáš Dočekal. Tuto volbu vyhrál Josef Peša, přijal ji a stal se tedy novým radním. 7. února 1931 bylo nutné zvolit nového člena obecní rady na místo Arnošta Čoupka ze strany komunistické, který z této funkce odstoupil. Volba proběhla mezi panem Josefem Ostříţkem a Aloisem Kříţem. Ze dvou odevzdaných hlasů jeden získal pan Ostříţek a druhý lístek byl prázdný. Pan Ostříţek úřad odmítl, neboť by se mu kvůli zaměstnání nemohl věnovat dostatečně. Volilo se tedy podruhé a byl zvolen Richard Konečný, který volbu přijal.
49
Obecní volby 1931103 V pamětní knize Bosonoh jsem našla záznam o výsledcích voleb, které se uskutečnily 29. listopadu 1931. V následující tabulce jsou zaznamenány počty hlasů jednotlivých stran a počty zástupců, které strany měli v obecním zastupitelstvu. Jejich konkrétní jména však v záznamu bohuţel uvedena nejsou. Politická strana Počet hlasů Počet členů Lidová strana 319 8 Sociálně demokratická strana 215 5 Národně socialistická strana 144 4 Ţivnostenská strana 53 2 Komunistická strana 104 2 Národně demokratická 45 1 Občanská strana 62 1 Agrární strana 52 1
2. ledna 1932 byla ustanovena sociální komise, jejímiţ členy se stali pánové: Karel Neubauer, Eduard Stráţnický, Jan Carda, Bohuslav Bartoněk, Vilém Kubíček, Tomáš Mareček, Josef Peša, František Fryšauf, František Vizina a Vilém Kuba.104 Komise měla za úkol vyplácet podporu nezaměstnaným a k tomuto účelu jim byla dána z pokladny záloha 500 Kč. Nejpotřebnějším mělo být vypláceno 10 Kč týdně. Poté komise měla provést veřejnou sbírku a z vybraného obnosu vrátit 500 Kč do obecní pokladny. 9. ledna 1932 proběhla volba komisí. Volbu finanční komise ve sloţení: František Vizina, Karel Havlík, Dr. Petr Polcar, František Kroupa, Tomáš Gabriel, Eduard Stráţnický, Jan Carda a Josef Sec. Pro volbu se sdruţily tyto strany: Zemědělská s Občanskou, Národně demokratická s Ţivnostenskou. Rozdělení mandátů bylo následující: Politická strana Počet členů Lidová 4 Sociálně demokratická 3 Národně socialistická 2 Národně demokratická a Ţivnostenská 1 Zemědělská a Občanská 1 Komunistická 1 103
AMB, fond B 48, inv. č. 1, Pamětní kniha obce Bosonohy, str. 67-69. AMB, fond A 35, inv. č. 3, Zápisy o schůzích obecního zastupitelstva a seznam osob přijatých do obce, 2. 7. 1927-8. 8. 1932. 104
50
Polovinu členů finanční komise volilo zastupitelstvo, druhou polovinu měl zvolit dohlíţecí úřad na návrh stran. Zastupitelstvem byli zvoleni následující členové: Politická příslušnost
Jméno člena Počet hlasů František Buček 8 Lidová strana František Suchý 8 Sociálně demokratická strana Jan Veselý 5 Národně socialistická strana Vilém Čoupek 3 Komunistická strana František Kamenický 2 Občanská strana Tomáš Gabriel 1 Dohlíţecímu úřadu byli ke jmenování navrţeni: Politická příslušnost
Jméno člena František Gabriel Lidová strana František Meloun Josef Jandák Sociálně demokratická strana Josef Chaloupský Národně socialistická strana Bohuslav Klement Ţivnostenská + Národně demokratická Jan Carda Volba hospodářské komise: Politická příslušnost
Jméno člena Počet hlasů Vilém Kubíček 7 Josef Kilián 8 Lidová strana Jan Černoušek 7 Michal Fryšauf 8 Karel Buček 5 Sociálně demokratická strana Jan Kovařík 5 Jan Šilhán 5 Josef Vizina 4 Národně socialistická strana Antonín Kala 4 Komunistická strana Eduard Stráţnický 2 Ţivnostenská + Národně demokratická strana Matěj Čoupek 1 Občanská + Zemědělská strana Matouš Kilián 1
51
Volba policejní, zdravotní a chudinské komise: Politická příslušnost
Jméno člena Počet hlasů František Homola 8 Eduard Buček 8 Lidová strana Alois Hlinecký 8 Vilém Nesvatba 8 Karel Dočekal 5 Sociálně demokratická strana Karel Horák 5 František Kazda 5 Vilém Neubauer 3 Národně socialistická strana František Hrazdíra 4 Komunistická strana Eduard Stráţnický 2 Ţivnostenská + Národně demokratická strana Václav Mareš 2 Občanská + Zemědělská strana Petr Továrek 1 Volba vodovodní výběrčí komise: Politická příslušnost
Jméno člena Počet hlasů Josef Suchý 7 Jan Kilián 8 Lidová strana Jan Ambroţ 8 František Meloun 8 Alois Kříţ 5 Sociálně demokratická strana František Chaloupský 5 Bohuslav Bartoněk 5 František Hrazdíra 4 Národně socialistická strana Karel Havlík 4 Komunistická strana Eduard Stráţnický 2 Ţivnostenská + Národně demokratická strana Richard Konečný 1 Občanská + Zemědělská strana František Kroupa 1
52
Poté byla zvolena ještě komise osvětová, letopisecká a knihovní rada. Na návrh pana Svobody, který byl všemi schválen, měly tyto tři komise zahrnovat dvanáct členů dohromady podle poměrného zastoupení. Volba dopadla takto: Politická příslušnost
Jméno člena Počet hlasů Zdeněk Svoboda 8 František Kamenický st. 8 Lidová strana Jan Horák 8 Jan Buček 8 Adolf Putna 5 Sociálně demokratická strana František Kamenický ml. 5 František Hrdlička 5 Bohumil Mrázek 4 Národně socialistická strana Josef Pařízek 4 Komunistická strana Josef Pospíšil 2 Ţivnostenská + Národně demokratická strana Dr. Petr Polcar 1 Občanská + Zemědělská strana František Sec 1
10. června 1933 byla volena šestičlenná místní školní rada.105 Členové volební komise byli tito: František Vizina (předseda), Josef Sec, Karel Havlík, Karel Herzán, Eduard Stráţnický, Dr. Petr Polcar, Matěj Kilián, František Sec. Pro volbu místní školní rady se sdruţila Národně demokratická strana s Ţivnostenskou stranou a Sociálně demokratická se stranou Národně socialistickou a Komunistickou stranou. Rozdělení mandátů dopadlo následovně: Politická strana Počet mandátů Lidová 2 Sociálně demokratická Komunistická 3 Národně socialistická Národně demokratická 1 Ţivnostenská
105
AMB, fond A 35, inv. č. 4, Zápisy o schůzích obecního zastupitelstva a pléna MNV, 15. 10. 1932-1945 (29. 1. 1949), str. 40-41.
53
Volba místní školní rady dopadla takto: Politická strana
Jméno člena Počet hlasů Zdeněk Svoboda 6 Lidová František Gabriel 7 Sociálně demokratická Vilém Brückner 7 Komunistická 8 Bohuslav Klement Národně socialistická 8 Eduard Stráţnický Národně demokratická Karel Herzán 2 Ţivnostenská
Volby do Národního shromáždění Československé republiky 1935106 Volby do národního shromáţdění proběhly 19. května 1935 a jednalo se o čtvrté a zároveň poslední volby do národního shromáţdění, které proběhly v období první republiky. Pro zajímavost jsem do následující tabulky zaznamenala, jaké výsledky měly tyto volby v Bosonohách: Politická strana Sněmovna Senát Československá strana lidová 322 288 Komunistická strana 221 180 Národně socialistická strana 192 173 Sociálně demokratická strana 142 124 Agrární strana 87 69 Ţivnostenská strana 82 69 Národní sjednocení 39 35 Úřednické sjednocení 6 0 Národní obec fašistická 2 0 Sudetoněmecká strana 1 0
106
AMB, fond B 48, inv. č. 1, Pamětní kniha obce Bosonohy, str. 76.
54
20. srpna 1935 byl volen I. náměstek starosty, kterou provedli členové Lidové strany. Počtem sedmi hlasů z osmi byl zvolen pan Zdeněk Svoboda, osmý lístek byl prázdný.107 12. června 1937 proběhla volba místní školní rady. Volební komise vypadala takto: Politická příslušnost Lidová strana Sociálně demokratická strana Komunistická strana Národně socialistická strana Ţivnostensko-obchodní strana Strana národního sjednocení Občanská strana Zemědělská strana
Jméno člena komise František Vizina (předseda) Bohumil Bartoněk Eduard Stráţnický František Hrazdíra Emanuel Kříţ František Fryšauf -
Pro volbu se sdruţily strany: Sociálně demokratická, Národně socialistická a Komunistická. Ţivnostenská strana se sdruţila se Stranou národního sjednocení. Volba po rozdělení mandátů dopadla následovně:108 Politická strana Lidová Sociálně demokratická Komunistická Národně socialistická Ţivnostenská Strana národního sjednocení Občanská strana
Jméno člena Počet hlasů František Gabriel 8 Oldřich Skoupý 8 10 Bohuslav Klement 8 Josef Vališ 10 František Kamenický 3 Karel Herzán -
107
-
AMB, fond A 35, inv. č. 4, Zápisy o schůzích obecního zastupitelstva a pléna MNV, 15. 10. 1932-1945 (29. 1. 1949), str. 101. 108 Tamtéţ, str. 160.
55
Obecní volby 1938109 Obecní volby v roce 1938 proběhly v Československé republice v několika termínech a to 22. května, 29. května a 12. června. Jednalo se o vůbec poslední lidové hlasování v období První republiky a také na dlouhou dobu o poslední volby, kdy voliči mohli udělovat kandidátům preferenční hlasy. V obci Bosonohy tyto volby proběhly aţ v poslední vlně 12, června 1938 a jejich výsledky jsou zaznamenány v následující tabulce: Politická strana Počet hlasů Počet mandátů Československá strana lidová 326 7 Národně socialistická strana 200 4 Sociálně demokratická strana 180 4 Komunistická strana110 132 3 Republikánská strana 82 2 Ţivnostenská strana 73 1 Občanská strana 55 1 Národní sjednocení 46 1 Československá socialistická strana 51 1 Celkem 1 145 24
3.4.2 Zápisy ze schůzí obecního zastupitelstva 1918-1938 30. října 1918 se uskutečnila slavnostní schůze u příleţitosti vyhlášení samostatné Československé republiky.111 Obecní výbor se tehdy sešel v plném počtu a schůzi zahájil krátkým proslovem pan starosta Jindřich Čoupek. Během schůze se před obecní kancelář dostavil průvod s lampiony a hudbou. Zazněla národní hymna a poté o významném dni promluvil starosta a pan nadučitel Julius Zítka. Poté se obecní výbor zúčastnil průvodu s hudbou po celé obci. Ze schůze konané dne 14. listopadu 1918 jsem se dozvěděla, ţe v obci se objevil tyfus. V souvislosti s tím se výbor usnesl, aby byl povolán pan Šoustal a aby s ním bylo jednáno ohledně vyčištění strouhy. Na stejné schůzi oznámil pan starosta jména členů, kteří byli stanoveni do hospodářské rady. Jednalo se o pány: Jindřicha Čoupka, Františka Kroupu, Františka Čoupka st., Františka Čoupka ml., Tomáše Gabriela,
109
AMB, fond B 48, inv. č. 1, Pamětní kniha obce Bosonohy, str. 92. 9. října 1938 zákaz na Slovensku, 20. října pozastavení činnosti v českých zemích a zákaz činnosti 27. prosince 1938. 111 AMB, fond A35, inventární č. 2, Zápisy o schůzích obecního zastupitelstva a seznam osob přijatých do obce, 2. 7. 1915-23. 4. 1927. 110
56
Františka Vizinu, Ferdinanda Kříţe, Zdeňka Svobodu, Arnošta Čoupka, Josefa Bučka, Františka Jedličku, Jaroslava Slámu a Jana Cardu. Výbor tato jména vzal na vědomí. Na příští schůzi, která se konala 26. prosince 1918, bylo hlavním bodem jednání odstoupení starosty pana Jindřicha Čoupka z jeho funkce. Výborem byl však Jindřich Čoupek vyzván, aby odstoupení odvolal a v úřadu setrval. Jako obecní sluţebníci zůstávají ve funkci pan Josef Černý jako hlásný a Josef Kilián jako hajný. Polním hlídačem byl zvolen Josef Továrek. Poté proběhla rozsáhlá debata o dopravě kněze, ve které se nakonec výbor usnesl, aby si dopravu kněze hradil ten, kdo bude chtít, aby byla slouţena mše. Dále bylo oznámeno, ţe za jednu cestu ambulančním vozem do Brna se má platit 50 korun. Na schůzi z 23. března 1919 byly probírány účty z let 1915 - 1917, ve kterých byly stále určité nejasnosti. Byla provedena jejich nová revize a účty z doby úřadování Jindřicha Čoupka byly důkladně prohlédnuty a po vyjasnění několika poloţek uznány za správné. Byla zjištěna pokladní hotovost 300 korun, které byly předány Tomáši Gabrielovi, jenţ jako zástupce starosty nějakou dobu řídil obecní záleţitosti místo něho, ovšem kvůli svému povolání do vojenské sluţby musel úřad předat jinému zástupci (tím byl tehdy stanoven František Čoupek). Účty z doby úřadování Tomáše Gabriela byly taktéţ důkladně zkontrolovány a uznány za správné. Pokladní hotovost, kterou Tomáš Gabriel spolu s funkcí zástupce starosty předával 20. února 1916 Františku Čoupkovi, činila 601 korun a 97 haléřů. Ten ve funkci starosty setrval do konce roku 1916 a účty z tohoto období byly také shledány správnými. Pokladniční hotovost, kterou následně předal opět Jindřichu Čoupkovi, činila 365 korun a 68 haléřů. Účty z roku 1917 byly také uznány a tím byla zpráva revizorů účtů ukončena a obecní výbor ji bez námitek přijal. 11. srpna 1919 na schůzi bylo jednáno o zřízení obecní knihovny a za tímto účelem byla stanovena knihovní komise, do které byli zvoleni pánové: Augustin Hochman, Vilém Brückner, František Vizina a František Kroupa. Na příští schůzi bylo rozhodnuto, aby knihovna byla zřízena v místnosti v domě paní Františky Pospíšilové. Knihovníkem byl ustanoven pan učitel Kocman. Jednání s paní Pospíšilovou dalo obecní zastupitelstvo na starost knihovní komisi. Na schůzi 18. prosince 1919 začalo projednávání ohledně zavedení elektrického proudu do Bosonoh. K této schůzi byli pozváni všichni členové obecního zastupitelstva, ale také občané, aby se k tomuto mohli vyjádřit. Zavedení elektřiny do obce mělo být sjednáno s oslavanskou elektrárnou. Starosta pohovořil o významu zavedení elektřiny 57
do obce, vše vysvětlil a poté proběhla debata. Závěrem této debaty bylo jasné, ţe přáním všech je, aby byla elektřina zavedena co nejdříve a výbor odsouhlasil, aby se začalo s elektrárnou v Oslavanech jednat. 27. listopadu 1920 pak na schůzi výbor schválil, aby si obec vzala pro tento účel u Cyrilometodějské záloţny půjčku 150.000 korun. 7. února 1920 na schůzi obecní výbor schválil, aby byl při konání tanečních zábav vybírán poplatek 50 korun do obecní pokladny a 20 korun do pokladny hasičů. Peníze, které šly do obecní pokladny, měly být vyuţity pro chudinu. 26. února 1921 obecní zastupitelstvo schválilo poplatky za udělování domovského práva a stanovilo jeho výši dle zámoţnosti na 25 Kč, 50 Kč či 100 Kč. Dále byl na schůzi podrobně probírán rozpočet na rok 1921 a byla schválena odměna pro starostu 1.500 Kč, pro I. a II. náměstka po 500 Kč a třem radním po 100 Kč. Další poloţky rozpočtu byly schváleny tak, jak byly navrţeny panem starostou a finanční komisí. Také byly dodatečně procházeny poloţky účtů z roku 1919, v nichţ se našly určité nesrovnalosti ohledně účtu za 120 q uhlí pro školu, který měl být do příští schůze dodán. Pan starosta jej skutečně do příští schůze odevzdal finanční komisi a tímto byly účty schváleny. Pan starosta byl ovšem navíc vyzván, aby do osmi dnů předloţil doklad o převzetí 300 Kč, které pan Jakub Čoupek daroval na dobročinné účely. Následovalo stanovení poplatků za prohlídku poráţených kusů dobytka – 5 Kč za kus hovězího dobytka, 3 Kč za kus vepřového dobytka, 2 Kč za tele či kozu. Na příští schůzi bylo řečeno, ţe bývalý starosta Jindřich Čoupek doposud nepředloţil potvrzení o převzetí výše zmíněné částky 300 Kč, kterou daroval na dobročinné účely pan Jakub Čoupek. Bylo tedy rozhodnuto, aby jej pan starosta znovu vyzval, aby buď předloţil stvrzenku, kam tyto peníze odevzdal nebo aby tuto částku sám zaplatil. Pokud by tak Jindřich Čoupek neučinil, měla být věc předána právnímu zástupci. 16. února 1922 byla projednávána půjčka, kterou si obec měla vzít na nákup akcií oslavanské elektrárny. Zastupitelstvo se usneslo, aby od Občanské záloţny v Bosonohách byla vzata půjčka 22.500 Kč a od Spořitelního a záloţního spolku Reiffeisen taktéţ 22.500 Kč. Dále bylo na té samé schůzi schváleno vybírání pivní dávky platné pro příštích šest let ve výši 2 Kč z kaţdého hektolitru. Tuto dávku měl vybírat zemský výběrčí úřad. Poté byl zvolen hajný, kterým se nově po panu Kiliánovi stal František Kuba. Přešlo se k jednání o vrácení cihelny do obecní správy. Nájemci byli dva, jak jiţ bylo výše zmíněno a to pánové: Josef Buček a František Čoupek. 58
František Čoupek byl ochoten odevzdat cihelnu zpět obci v případě, ţe obec převezme a zaplatí materiál, jehoţ cenu si měl do příští schůze propočítat a sdělit ji zastupitelstvu. Podmínky jsou sepsány v zápise z 8. dubna 1922. František Čoupek poţadoval, aby obec převzala všechen materiál, který vyrobil a aby zaplatila za 1000 křidlic 580 Kč a za 1000 cihel 500 Kč a aby mu peníze byly vyplaceny při předávání cihelny. Zastupitelstvo stanovilo čtyřčlennou skupinu členů zastupitelstva, kteří se měli jít podívat do cihelny, prohlédnout mnoţství materiálu a propočítat jeho cenu. Do této skupiny byli jmenováni pánové: August Hochman, Arnošt Čoupek, Cyril Kilián a František Kroupa. Tito pánové o čtyři dny později podali na schůzi zprávy o tom, ţe v cihelně je následující mnoţství materiálu: Materiál Množství kusů křidlice 42.250 vypálené cihly 13.000 vypálené klenovky 600 surové cihly 35.000 Mimo soupisu materiálu se také sepisovalo vybavení cihelny, za které nájemci poţadovali náhradu. Zastupitelstvo se usneslo, ţe je ochotné převzít všechen materiál a rozprodat ho za co moţná nejvyšší ceny a peníze Františku Čoupkovi vyplácet postupně. Při předávání cihelny nájemcům bylo poskytnuto 54 000 nepálených cihel a 2000 starých křidlic, které byly určené na opravy cihelny. Jelikoţ nájemci tyto opravy neprovedli a materiál prodali, porušili tím smlouvu a zastupitelstvo odmítlo kompenzovat jim nákup vybavení do cihelny. Nájemci byli vyzváni, aby se do tří dnů k záleţitosti vyjádřili. Jak je z dalšího zápisu patrné, neučinili tak a bylo usneseno, aby byli znovu vyzváni a pokud na výzvu opět nebudou reagovat, bude zahájen soudní spor. K příští schůzi konané 24. dubna se jiţ oba pánové dostavili a proběhlo jednání ohledně podmínek předání cihelny. Nájemci vyslovili obměněné podmínky, za jakých jsou ochotni předat cihelnu zpět do obecní správy. Poţadovali, aby vypálený materiál mohli rozprodat sami a aby obec nezahajovala výrobu nových křidlic, dokud se nevyprodají jejich zásoby. Dále poţadovali za tisíc kusů surových cihel 82 kč a za některé vybavení dohromady 1.600 Kč. Zastupitelstvo nakonec souhlasilo za těchto podmínek převzít obecní cihelnu. Později sice byla opět projednávána moţnost pronájmu cihelny, ovšem nakonec zůstala ve správě obce a na schůzi 22. prosince měla proběhnout volba cihelního hospodáře, místo toho však byla odsouhlasena pouze odměna 5 Kč z kaţdého tisíce prodaného materiálu pro toho, kdo tuto funkci bude vykonávat a samotná volba 59
byla odloţena. Proběhla ovšem volba obecních sluţebníků. Hlásným byl zvolen Josef Černý, tentokrát na dobu čtyř let. Hajným se stal pan František Kuba na dobu jednoho roku a polním hlídačem Josef Továrek, taktéţ na jeden rok. Na schůzi z 31. prosince 1922 pokračovalo jednání kvůli půjčce v souvislosti se zavedením elektrického proudu do Bosonoh, kterou měla poskytnout Občanská záloţna a spořitelní a záloţní spolek. Byla vytvořena komise, která měla mít tuto záleţitost na starosti. V komisi byli tři členové ze Spořitelního a záloţního spolku, tři z Občanské záloţny a dva z obecního představenstva. Sloţení komise vypadalo následovně: Jindřich Čoupek František Kroupa Jan Carda Spořitelní František Vizina a záloţenský Zdeněk Svoboda spolek František Čoupek Vilém Brückner Obec Cyril Kilián Občanská záloţna
Dále byly schvalovány obecní účty za rok 1921, kdy příjem činil 92.860 Kč 26 h a vydání 92.854 Kč 97h. Dále projednáván návrh rozpočtu na rok 1923, který byl schválen. Na příští schůzi byl volen hospodář cihelny. Ve volbě nejvíce hlasů dostal František Čoupek, celkem sedm hlasů a druhý byl Jan Kuba, který dostal pět hlasů. Dále František Kroupa, Cyril Kilián a Arnošt Čoupek dostali kaţdý po dvou hlasech. Jelikoţ nikdo z nich neobdrţel nadpoloviční většinu hlasů, byla provedena uţší volba mezi Františkem Čoupkem a Janem Kubou. V této druhé volbě získal František Čoupek celkem dvanáct hlasů, Jan Kuba pět hlasů a jeden lístek zůstal prázdný. Zvolen byl na jeden rok František Čoupek, který volbu přijal. 3. března 1923 byl na schůzi projednáván pronájem dovozu uhlí a písku k obecní cihelně. Starosta vyslovil podmínky pronájmu dovozu, a sice ţe písek musí být dováţen vţdy včas, v dostatečném mnoţství a kvalitě a taktéţ uhlí vţdy na poţádání cihelního hospodáře musí být dopraveno z dolů ze Zbýšova. Cena dovozu písku byla stanovena na mnoţství potřebné pro vypálení jedné pece, coţ bylo cca 6 m3. U uhlí se jednalo o cenu za 1q. Dovoz písku byl pronajat Jakubovi Pazourkovi za 83 Kč a dovoz uhlí Cyrilovi Kiliánovi za 8 Kč/1q.
60
V dalším zápise je moţné zjistit, jaké platy byly stanoveny dělníkům, kteří pracovali v cihelně. Konkrétně to byli pánové: František Ulbrich, Eduard Dočekal a František Dočekal. Pro zajímavost uvádím výše mezd v tabulce níţe: Za výrobu 1 000 surových cihel Za naváţku 1000 cihel do pece Za vyváţku 1000 cihel z pece Za výrobu 1 000 křidlic + naváţka a vyváţka
65 Kč 15 Kč 10 Kč 120 K
Na schůzi 15. května 1923 vyslovilo zastupitelstvo jednohlasně nedůvěru k jednomu z členů obecní rady, Cyrilu Kiliánovi, neboť se měl dopustit krádeţe v obecním lese. Konkrétně se jednalo o to, ţe Cyril Kilián nahlásil, ţe porazil celkem čtrnáct stromů, nicméně při kontrole, kterou na místě prováděla komise k této věci určená, bylo zjištěno, ţe stromů bylo patnáct, coţ potvrdil i čeledín, který stromy kácel. Obecní rada měla Cyrila Kiliána vyzvat k rezignaci z jeho funkce a stanovit mu pokutu. Navrţena byla pokuta 100 Kč za strom. Na příští schůzi pan starosta informoval o tom, ţe obecní rada není oprávněna zbavit Cyrila Kiliána funkce radního, coţ obecní zastupitelstvo vzalo na vědomí, ovšem trvalo na smluvené pokutě. Dále se na schůzi jednalo ohledně místa řídícího učitele v Bosonoţské škole, neboť stávající řídící učitel pan Zítka se chystal do důchodu. Ţadatelů o tuto pozici bylo celkem pět a výbor se jednohlasně usnesl, ţe tuto funkci by měl vykonávat pan Augustin Hochman, který na škole v Bosonohách působil jiţ třicet let, všichni s ním byli spokojeni a navíc přispíval svojí pílí také k rozvoji obce. 16. října 1923 podal referent finanční komise pan František Kroupa zprávu o prozkoumání účtů z roku 1922, a sice ţe jsou všechny v pořádku aţ na jednu poloţku v deníku, kde došlo omylem k přehození číslice a místo částky 387 Kč 50h byla zanesena částka 378 Kč 50h, coţ znamená 9 Kč k dobru. Tento omyl měl být vyúčtován aţ v roce 1923. Za rok 1922 činil příjem 251.373 Kč 08h a vydání čítalo 233.165 Kč 6h. Hotovost k 1. lednu 1923 tedy činila 18.208 Kč 2h. Pronájem dovozu písku a uhlí na rok 1924 byl schválen 2. ledna pro pana Jakuba Pazourka. Cihelním hospodářem se stal František Čoupek, polním hlídačem Josef Kilán a lesním hlídačem František Kuba. 26. února 1924 byl schvalován rozpočet a jako první se řešila odměna pro starostu, který tedy předal slovo náměstkovi Cyrilovi Kiliánovi a odešel. Po krátké debatě byla pro starostu třinácti hlasy schválena odměna 1800 Kč. Poté vedení schůze 61
pţevzal opět starosta a odešli náměstkové a radní. Jejich odměna byla stanovena na 1.700 Kč celkem, z toho pro náměstky a radního Tomáše Gabriela po 300 Kč a ostatním radním po 200 Kč. Pokladníkovi schválena odměna 400 Kč. Následovalo poměrně dlouhé a podrobné projednávání rozpočtu na rok 1924, jehoţ výsledkem byla potřeba 106.742 Kč, úhrada 76.598 Kč, schodek tedy činil 30.144 Kč. Celkově se v roce 1924 na schůzích jednalo hlavně o stavbě obecního domu, kde měl být umístěn poštovní úřad a obecní kancelář, na jejíţ stavbu si obec v Cyrilometodějské záloţně vzala půjčku 80.000 Kč.112 Také se v tomto roce jednalo o stavbě památníku padlým vojínům. Na začátku roku 1925, konkrétně hned 3. ledna, se opět volili obecní sluţebníci na rok 1925 a pronajímal se dovoz písku a uhlí k místní cihelně. Dovoz uhlí si pronajal pan Karel Kamenický za 8 Kč, pronájem dovozu písku byl odloţen na později, nicméně v zápisech jsem ţádnou další zmínku k této věci neobjevila. Polním hlídačem zůstal Josef Kilián a hajným František Kuba. Zapisovatelem byl zvolen pan Karel Neubaer, pokladníkem pan Josef Dočekal a hospodářem cihelny zůstal pan František Čoupek. 3. října 1925 jiţ byl výše zmiňovaný obecní dům postaven, protoţe zde byl čten kolaudační protokol stavební komise a zápis protokolu finanční komise, která předkládala zastupitelstvu účty ke schválení. Náklady na novostavbu podle zápisu činily celkem 90.045 Kč 90h a tato částka byla obecním zastupitelstvem schválena. Po schválení kolaudace starosta všem poděkoval a poté se přešlo v jednání k dalšímu bodu programu a tím byla nájemní smlouva mezi Ředitelstvím pošt a telegrafů v Brně jako nájemcem a obcí Bosonohy jako pronajímatelem místnosti pro poštovní úřadovnu v Bosonohách za 720 Kč/rok, ujednaná na základě výnosu ministerstva pošt a telegrafů v Praze ze dne 8. května 1925 č. 23564/XIII-1925 k č. 59759/IV. Zastupitelstvo se rozhodlo tuto nájemní smlouvu schválit a dát souhlas. Na schůzi 28. listopadu 1925 bylo dvaceti hlasy rozhodnuto, aby prostřednictvím Moravského zemského výboru obec poţádala vládu o prodlouţení vybírání dávky z masa od řezníků na dalších šest let. Obecní sluţebníci na následující rok byli voleni jiţ na konci prosince 1925 a i pro rok 1926 zůstali na svých místech původní sluţebníci. Poté se řešila otázka kinematografické licence pro obec Bosonohy. Kino mělo být zřízeno v domě č. 4, jehoţ majitelem byl pan starosta Vilém Brückner, který zde provozoval hostinec. Proto předal slovo náměstku Kiliánovi a ze schůze odešel. Proti zřízení kina na tomto místě se stavěli 112
AMB, A35, inv. č. 2, Zápisy o schůzích obecního výboru 14. 3. 1915-24. 3. 1927.
62
pánové: Josef Suchý, Alois Kříţ a Arnošt Čoupek. Dle jejich názoru nebyla tato věc potřebná. Naopak Karel Neubauer ţádal, aby se zastupitelstvo nestavělo proti udělení ţádané licence, ale naopak aby ji podpořilo, neboť nešlo pouze o věc zábavnou, ale také poučnou a vzdělávací a tím pádem pro občanstvo prospěšnou. Při hlasování bylo 11 hlasů pro a 10 hlasů proti. Dle nařízení předsedy vlády ze dne 3. června 1925113 mělo být 31. prosince 1925 provedeno sčítání domácího zvířectva. K tomuto účelu byli jmenování členové sčítací komise, a sice pánové: Cyril Kilián a Jindřich Čoupek. Dále zvolena odhadní komise, do které byli jmenováni: František Čoupek st., František Čoupek ml., František Pařízek a řezníci: Leopold Ţaluda a Vilém Kubíček. 20. února 1926 byl projednáván obecní rozpočet na rok 1926, ve kterém se jevila potřeba 126.115 Kč a úhrada 79.107 Kč, schodek tedy činil 47.008 Kč. 10. dubna 1926 vzalo zastupitelstvo na vědomí rezignaci hospodáře cihelny pana Františeka Čoupka st. a byl zvolen nový hospodář, kterým se stal František Čoupek ml. a následně ve volbě pokladníka cihelny byl zvolen Tomáš Gabriel st., oba pánové volbu přijali. 20. listopadu 1929 byla projednávána ţádost místního hasičského sboru, aby byla zakoupena nová kombinovaná stříkačka, na jejíţ pořízení by byla potřebná částka 30.000 Kč.114 Za tento návrh se přimluvili panové: František Kroupa, Tomáš Dočekal, Josef Švalb a Karel Neubauer. Jiní členové zastupitelstva zase soudili, ţe dosavadní zařízení stačí a ţe by se mělo počkat pár let a poté by bylo moţné zřídit místo kombinované stříkačky automobilovou. Jan Carda navrhoval, aby se tato záleţitost odloţila kvůli její finanční náročnosti a aby byl zaloţen fond a našetřila se potřebná částka, aby obec nemusela platit úroky za půjčku. Arnošt Čoupek zase navrhl, aby se celá záleţitost odloţila. Proběhlo hlasování, ve kterém nejvíce hlasů získal návrh Arnošta Čoupka na odloţení celé záleţitosti na pozdější dobu. Poté František Kroupa, jakoţto náčelník hasičského sboru pořádal, aby do protokolu bylo zaneseno jeho prohlášení, které znělo takto: „Prohlašuji, že nebéřu zodpovědnosti za eventuelní nemohoucnost zdárného zásahu místního sboru při eventuelním požáru, pro nedostatečné vybavení sboru hasicím nářadím!“115
113
121/1925 Sb., odst. II. Vyhláška předsedy vlády ze dne 3. června 1925 o sčítání hospodářského zvířectva ke dni 31. prosince 1925. 114 AMB, fond A 35, inv. č. 3, Zápisy o schůzích obecního zastupitelstva a seznam osob přijatých do obce, 2. 7. 1927-8. 8. 1932. 115 Tamtéţ.
63
26. listopadu 1927 byl dvaadvaceti hlasy do funkce obecního pokladníka zvolen pan Josef Dočekal a třiadvaceti hlasy do funkce hospodáře a pokladníka cihelny pan Tomáš Gabriel. Oba volbu přijali. Zapisovatelem jmenoval Karla Neubauera starosta sám, s čímţ zastupitelstvo souhlasilo. 26. prosince byli voleni obecní sluţebníci a vyjednáván pronájem dovozu písku a uhlí k cihelně. Dovoz písku si za stanovenou cenu nebyl ochoten nikdo pronajmout a tak bylo jeho řešení odloţeno na pozdější dobu. Dovoz uhlí si pronajal pan František Homola za 4 Kč 50h/1q uhlí. Polním hlídačem pro rok 1928 byl Josef Kilián, hlásným Josef Černý a hajným František Kuba. Poté byl ještě přečten přejímací protokol o předání obecní správy, sepsaný 26. prosince 1927, podle kterého hotový příjem činil celkem 130.831 Kč 55h, vydání činilo 124.873 Kč 18h a pokladní hotovost tudíţ činila 5.958 Kč 37h. Dle nařízení Berní správy pro Brno-venkov byla ustanovena skupina dvanácti odhadců ohledně šetření v oboru činţovní daně. K tomu zastupitelstvo určilo tyto pány: Vilém Čoupek, Cyril Kilián, Josef Sec, Tomáš Gabriel, Josef Švalb, František Gabriel. Za náhradníky byli zvoleni pánové: František Gabriel, Josef Gabriel, Jindřich Čoupek a Kristek Jakub. 11. června 1928 měl projíţdět přes obec Bosonohy prezident Československé republiky T. G. Masaryk. Obyvatelé obce Bosonohy chovali k panu prezidentovi nesmírnou úctu, coţ dokládají i zápisy z Pamětní knihy Bosonoh, kde je psáno, ţe kaţdý rok se konala slavnost u příleţitosti narozenin pana prezidenta. Z toho důvodu se na návštěvu prezidenta v Bosonochách všichni velmi těšili a zastupitelstvo si dalo práci s přípravou programu na den jeho návštěvy. Mimořádná schůze za tímto účelem proběhla 3. června 1928 za přítomnosti sedmnácti členů zastupitelstva, kteří zde rozhodli o několika následujících bodech: 1)
Postavit slavobránu naproti domu Bílkových.
2)
Kostru této brány měl postavit pan Carda.
3)
Vyzdobit bránu měla místní školní mládeţ.
4)
Nápis na bráně měl znít: „Vítáme Vás!“
5)
Koupit nové pero a pořádat pana prezidenta, aby se podepsal do Pamětní knihy Bosonoh.116
116
6)
Nechat zhotovit dvě kytice.
7)
Poţádat občany, aby se postarali o čistotu kolem silnic a o prapory.
Pamětní list s podpisem T. G. Masaryka v obrazových přílohách.
64
Příští schůze se konala jiţ po návštěvě pana prezidenta a zápis z ní se týkal hlavně jeho návštěvy. Stejně tak je podrobný zápis k této události v Pamětní knize Bosonoh. 6. dubna 1929 byl novým hospodářem a pokladníkem cihelny byl čtrnácti hlasy z celkových dvaceti čtyř zvolen pan Josef Sec, který volbu přijal a správa cihelny mu měla být předána 20. října 1929 za přítomnosti finanční komise a dvou členů obecní rady. 23. listopadu byl pro následující rok 1930 volen hajný a zůstal jím František Kuba. Polním hlídačem byl zvolen Josef Továrek. Zápisy z roku 1930 se týkaly převáţně rozhodování o obecním vodovodu, které blíţe rozepisovat nebudu. 26. listopadu bylo rozhodnuto, aby byla vytvořena osmičlenná komise s předsedou v čele, která měla vést soupis osob a dobytka a zároveň vybírat v obci vodné. Odměna pro všechny měla činit 1.200 Kč. Obecním stráţníkem na rok 1931 byl zvolen Arnošt Čoupek, polními hlídači František Kuba a Josef Továrek. 9. ledna 1932 proběhla krom volby komisí, také volba obecních sluţebníků a pronájem dovozu uhlí do obecní cihelny. Uhlí se mělo dováţet z nádraţí ve Střelicích a pronájem pro dovoz uhlí do cihelny bylo přiděleno panu Cyrilu Kiliánovi za 2 Kč 20h/1q. Také dovoz písku byl přidělen pan Kiliánovi za 150 Kč na jedno pálení. Pokladníkem byl čtrnácti hlasy zvolen Josef Peša, hajným dvaceti hlasy opět František Kuba a to na 4 roky, polním hlídačem Josef Továrek na jeden rok a stráţníkem Arnošt Čoupek na 4 roky. Poté volen odborník stavební komise, kterým se jednohlasně stal František Gabriel. Následovala volba finanční komise. 11. března 1933 zastupitelstvo projednávalo opětovné pronajmutí obecní cihelny a byla sestavena pachtovní (nájemní) smlouva, ve které byly stanoveny jednotlivé podmínky.117 Poté zastupitelstvo pověřilo obecní radu, aby vypsalo pro tento účel ofertní (výběrové) řízení. Poté proběhla doplňující volba člena místní školní rady a také volba polního hlídače. Místo pana Josefa Bučka, který se rozhodl ze školní rady vystoupit, byl plným počtem hlasů zvolen za Národně sociální stranu pan Bohuslav Klement. Polním hlídačem byl zvolen pan Josef Továrek. 29. dubna 1933 se zastupitelstvo usneslo pronajmout cihelnu cihláři v Bosonohách panu Františkovi Ulbrychovi, který, jak bylo rozhodnuto, měl sloţit kauci 1.000 Kč. Cihelna měla být 117
AMB, fond A 35, inv. č. 4, Zápisy o schůzích obecního zastupitelstva a pléna MNV, 15. 10. 1932-1945 (29. 1. 1949), str. 17-22.
65
pronajata se vším vybavení a také potřebnou hlínou. Vyjmut z tohoto pronájmu byl pozemek o výměře 200 m2, který měl pronajatý pan Josef Müller, který v obytných prostorách cihelny bydlel. Cihelna byla pronajata na jeden rok, počínaje dnem 1. května 1933 a konče dnem 30. dubna 1934.118 27. října 1933 bylo jednáno o vybírání pivní dávky. Na návrh finanční komise se obecní zastupitelstvo usneslo, aby pivní dávka, ve výši 2 Kč za 1 hektolitr, byla vybírána od 1. 1. 1934 do 31. 12. 1939 zemským výběrčím úřadem.119 Polním hlídačem pro rok 1934 se stal opět Josef Továrek.120 Od roku 1930 se na trase Bosonohy- Nový Lískovec – Pisárky – Kohoutovice – Ţebětín – Ostrovačice – Veselka -Bosonohy jezdil závodní automobilový okruh. Ze závodů byla obci odváděna dávka od automobilového klubu. Například v zápisu ze schůze z 30. března 1934 se lze dozvědět, ţe pro rok 1934 byla paušálně stanovena částka 50.000 Kč. Vzhledem k tomu, ţe tribuny měly být rozšiřovány, činila si obec nárok případně upravit výši dávky.121 12. února 1935 na schůzi obecního zastupitelstva podala obecní rada návrh, aby pozemky v obci byly rozděleny na čtyři rajony a pro kaţdý z nich aby byl zvolen jeden polní hlídač. Roční odměnu za hlídání navrhla obecní rada částku 10 Kč/1 ha. Finanční komise tento návrh podpořila a poté jej schválilo celé zastupitelstvo. Hlídači byli zvoleni pánové: Petr Továrek, Alois Illek, Josef Továrek a Karel Leimberger.122 Na stejné schůzi byly stanoveny nouzové práce pro nezaměstnané, jako například kopání příkopu, urovnání břehu apod. Upřednostňovaní měli být ţivitelé vícečlenných rodin, ve kterých nikdo jiný také nebyl zaměstnaný. Práce měla být na 7 hod denně za 2 Kč 50h/h.123 4. ledna 1936 byli voleni obecní sluţebníci pro následující rok. Stráţníkem byl zvolen pan Karel Dočekal, ponocným124 pan Arnošt Čoupek a polními hlídači pánové: Eduard Bera, Petr Továrek, Alois Illek a Jan Křivánek.125Hajným se stal po Františku Kubovi pan František Čoupek. Výběrčích vodného bylo zvoleno celkem osm, a sice
118
AMB, fond A 35, inv. č. 4, Zápisy o schůzích obecního zastupitelstva a pléna MNV, 15. 10. 1932-1945 (29. 1. 1949), str. 35 119 Tamtéţ, str. 50. 120 Tamtéţ, str. 61 121 Tamtéţ, str. 64 122 Tamtéţ, str. 86 123 Tamtéţ, str. 89 124 Noční hlídač. 125 AMB, fond A35, inv. č. 4, Zápisy o schůzích…, str. 115.
66
pánové: Jan Kilián, František Meloun, Alois Kříţ, František Chaloupský, František Kroupa, Karel Havlík, Vilém Kříţ a Eduard Buček.126 Na schůzi dne 30. května 1936 byl, po dlouhé debatě, odsouhlasen prodej obecní cihelny, kterou měla za částku 80.000 Kč odkoupit firma Sláma F. & spol.127 Volba obecních sluţebníků pro rok 1937 proběhla na schůzi dne 29. prosince 1936. Obecním stráţníkem zvolen opět František Dočekal, ponocným pan Josef Vaverka, polními hlídači pánové: Josef Továrek, Petr Továrek, Eduard Bera a Hynek Pokorný.128 Nočním hlídačem pro rok 1938 zůstal pan Josef Vaverka. Nočními hlídači zvoleni pánové: Alois Illek, Josef Továrek, Eduard Bera a Karel Rejda.129 21. července 1938 proběhla volba obecního pokladníka a jmenován jím byl pan František Sec. Také byl volen stavební odborník a tím se stal pan František Gabriel.130 29. prosince 1938 byli voleni obecní zaměstnanci pro rok 1939. Nočním hlídačem zvolen pan Josef Vaverka, obecním pokladníkem Josef Carda. Dále v tomto roce byl kvůli revizi Zemského úřadu sníţen počet výběrčích vodného. Zvoleni byli pánové: František Chaloupský, Karel Havlík, František Meloun a Jan Kilián.131
126
Tamtéţ, str. 118. Tamtéţ, str. 135 128 Tamtéţ, str. 147-148. 129 Tamtéţ, str. 180. 130 Tamtéţ, str. 193-194 131 Tamtéţ, str. 207. 127
67
3.5 Období 1938-1945 Celkově se od vyhlášení druhé světové války 1. září 1939 aţ do osvobození v roce 1945, konalo dohromady pouze dvacet schůzí. Z těch nejvíce proběhlo v roce 1940 a následně se počet sniţoval. Pro přehled přidávám tabulku s konáním schůzí během válečných let. 1939 28.9.132 24.2.134 1940 27.6.138 1941 10.4.141 1942 8.3.145 1943 14.3.149 1944 5.3.151 1945 -
9.12.133 28.3.135 27.7.139 30.8.142 29.3.146 3.10.150
11.5.136 13.6.137 12.10.140 9.9.143 16.11.144 147 17.5. 20.9.148
Na těchto schůzích byly stále projednávány běţné obecní záleţitosti, ovšem pouze v nutnosti a i ze zápisů je patrné, ţe s jakousi stísněností, kterou sebou tato těţká doba přinášela. Jelikoţ podle mého názoru na těchto schůzích nebylo jednáno o ničem aţ tak zásadním či důleţitém, uvádím v této kapitole alespoň přehled o událostech, které se v Bosonohách udály během války a které jsou podrobně zapsány v pamětní knize obce. Poté následuje poslední kapitola o nově vytvořeném místním národním výboru.
132
Tamtéţ, str. 224 Tamtéţ, str. 227 134 Tamtéţ, str. 230 135 Tamtéţ, str. 234 136 Tamtéţ, str. 238 137 Tamtéţ, str. 242 138 Tamtéţ, str. 245 139 Tamtéţ, str. 248 140 Tamtéţ, str. 251 141 Tamtéţ, str. 255 142 Tamtéţ, str. 259 143 Tamtéţ, str. 263 144 Tamtéţ, str. 265 145 Tamtéţ, str. 267 146 Tamtéţ, str. 270 147 Tamtéţ, str. 272 148 Tamtéţ, str. 274 149 Tamtéţ, str. 278 150 Tamtéţ, str. 282 151 Tamtéţ, str. 286 133
68
3.5.1 Události v Bosonohách během válečných let152 Ze zápisu v pamětní knize o událostech, které se v Bosonohách během války a po jejím ukončení odehrávaly, je jasné, ţe ani této obci se nevyhnuly smutné události, které sebou válka nesla. V roce 1941 bylo zatčeno několik místních občanů, jmenovitě: František Kamenický, Alfred Blecha, Miloš Nechvátal, Vlastimil Kroupa, Alois Kubinger, Eduard Sojka, František Kubic a Adolf Pospíšil. Z vězněných občanů se nevrátili pánové: Eduard Sojka, Alfred Blecha, který zemřel v koncentračním táboře a Vlastimil Kroupa, který byl popraven. František Kubic zemřel jako voják v zahraničí a Adolf Pospíšil padl jako partyzán na Slovensku. Z Bosonoh bylo posláno sto jedenáct lidí na nucené práce v německých továrnách, z nichţ dva se nevrátili, a sice pánové Stanislav Gabriel a František Kuba. Také odbojová činnost nebyla některým obyvatelům Bosonoh cizí. Například u pana Jana Sece, autobusového řidiče, se v Bosonohách ukrýval velitel partyzánů generál Vojtěch Luţa. Ten později změnil úkryt a nějakou dobu pobýval u Velké Bíteše v cihelně. V červenci 1943 se ovšem opět vrátil do Bosonoh k Secům a byl zde aţ do 20. 5. 1944. Obyvatelé Bosonoh podle zápisu v pamětní knize o ničem neměli tušení. Zprávy z Londýna generálu Luţovi údajně přicházely přes Lisabon a dodával je Ing. Staller na mikrofilmech. V květnu 1944 odešel i se svými ubytovateli na Vysočinu. 2. října 1944 byl pak zastřelen u Přibyslavi. Během osvobozování padlo na území obce 28 rudoarmějců, 40 bylo většinou těţce raněno. Lazaret byl zřízen v hostinci u Brücknerů. Z obyvatel Bosonoh padlo 7 lidí a stejný počet lidí byl zraněn. Poškozeno v obci bylo 292 domů lehce, 6 těţce a 7 domů bylo zničeno úplně. I v Bosonohách během války působili udavači a kolaboranti. Ihned po ustavení prvního místního národního výboru dne 30. dubna 1945 si jako první úkol jeho členové stanovili prošetření záleţitosti místních Němců a udavačů. U všech německých příslušníků byly provedeny domovní prohlídky, při nichţ se pátralo hlavně po zbraních a kompromitujících dokumentech. Nařízeno bylo zatčení kolaboranta Havránka a jeho ţeny, dále byla zatčena Irena Kamenická za udávání a vyhroţování a také bylo zahájeno pátrání po Vilémovi Prchalovi a jeho ţeně, kteří škodili bosonoţským obyvatelům po celou dobu války. Za pomoci místních byli tito dva dopadeni a předáni lidovému soudu.
152
AMB, fond B 48, inv. č. 1, Pamětní kniha obce Bosonohy, str. 144-147.
69
3.5.2 Místní národní výbor v Bosonohách Poslední schůze obecního zastupitelstva v Bosonohách se konala 5. března 1944, podle zápisu pouze kvůli schválení obecních účtů za rok 1943.153 Další zápis je aţ z 2. června 1945 ovšem nejedná se jiţ o schůzi obecního zastupitelstva, ale nově vzniklého místního národního výboru. Vilém Brückner byl 30. dubna 1945 původně jmenován i do čela nově vzniklého národního výboru, ovšem ve funkci působil pouze do 15. května 1945, kdy jej z důvodu změny politických proudů ve funkci vystřídal Eduard Stráţnický. Na první schůzi národního výboru 2. června 1945 předseda přečetl rezoluci Komunistické strany ČSR, podle které měly v místním výboru být zastoupeny všechny strany stejným počtem členů, a dohromady měly vytvořit celkem dvaceti čtyř členný národní výbor. Poté výbor přešel k řešení obecních záleţitostí. Například se národní výbor usnesl, ať je vyhlášeno, aby občané hlásili všechny Čechy, kteří se během války nějakým způsobem dopouštěli kolaborace.154 19. června 1945 proběhla volba předsedy MNV, místopředsedy a členů rady. Volba dopadla následovně:155 Jméno člena Funkce Eduard Stráţnický předseda Vilém Brückner místopředseda Stanislav Gabriel MNV (bez pořadí) Josef Pařízek František Doleţal Jan Gabriel členové rady MNV František Chaloupský Jan Nechvátal
153
AMB, fond A 35, inv. č. 4, Zápisy o schůzích obecního zastupitelstva a pléna MNV, 15. 10. 1932-1945 (29. 1. 1949), str. 286. 154 Tamtéţ, str. 292. 155 Tamtéţ, str. 294
70
Následná volba předsedů komisí, dopadla takto:156 Jméno Eduard Stráţnický Vilém Brückner
Komise zásobovací sociální a bezpečnostní hospodářská a správy František Chaloupský německého majetku František Doleţal osvětová a tělovýchovná stavební, bytová, Josef Pařízek komunikační Jan Gabriel zemědělská Stanislav Gabriel školství Oldřich Skoupý finanční Poté byli zvoleni členové komisí, jejichţ volba dopadla takto:157 Komise zásobovací sociální a bezpečnostní hospodářská a správy německého majetku osvětová a tělovýchovná stavební, bytová, komunikační zemědělská školství finanční
156 157
Jména členů Eduard Stráţnický, Rudolf Krásenský, Josef Kroupa František Kamenický st., František Číţek, Jan Veselý Vilém Brückner, Jan Kamenický, František Kamenický ml. František Kříţ, Karel Krista, Jan Sec František Chaloupský, Václav Čech, Vilém Kilián, František Horáček, Jan Veselý, Josef Suchý František Doleţal, Josef Nechvátal, Josef Krška, Marek Kuba Tomáš Gabriel ml., Richard Skoták Josef Pařízek, Jan bílek, Tomáš Havlík, Vojtěch Macek, Leopold Gabriel, Jan Sec Jan Gabriel, Jan Ambroţ, Josef Buček, Vilém Nesvatba, František Dočekal, Josef Suchý František Gabriel, Oldřich Skoupý, Tomáš Horák, Jaroslav Nechvátal, Josef Vališ, Richard Skoták Oldřich Skoupý, Josef Kubík, Josef Buček, Josef Kazda Vilém Kuba, Jan Veselý
Tamtéţ, str. 294. Tamtéţ, str. 295.
71
Závěr Ve své práci jsem zmapovala tři období vývoje samosprávy v obci Bosonohy. Prvním obdobím byla doba Rakouska-Uherska. V tomto období v Bosonohách fungoval obecní výbor jakoţto širší orgán obecní samosprávy, který si ze svého středu volil obecní představenstvo jakoţto uţší orgán v čele se starostou. Výbor a představenstvo čítalo celkem osmnáct členů. Jména členů výboru se mi v některých případech podařilo najít v zápisech o schůzích, ovšem ne vţdy zde byla uvedena. Kaţdou změnu ve sloţení obecních orgánů, kaţdou volbu nového náměstka, člena výboru či člena komise apod. jsem se snaţila zaznamenat. Tím jsem, jak doufám, vytvořila poměrně podrobnou rekonstrukci vývoje samosprávných orgánů v obci Bosonohy. V tomto období byla v Bosonohách vybudována nová škola, coţ výrazně přispělo k rozvoji obce. Ovšem dluh, který si obec byla nucena pro tento účel vytvořit, přetrvával ještě několik dalších let. K finančním problémům přispívaly také válečné půjčky, na které musela obec přispívat. Po vyhlášení samostatného Československa se atmosféra v obci nesla v duchu nadšení pro budování a zvelebování obce. Bylo zde sestaveno původně osmnáctičlenné a později dvaceti čtyř členné obecní zastupitelstvo. Z období první republiky se mi podařilo najít a zpracovat záznamy o obecních volbách, jejichţ výsledky jsem zanesla do chronologicky řazených tabulek. Bezesporu nejsilnější politickou stranou v období první republiky byla strana Lidová, která tím pádem získávala nejvyšší počty mandátů. Druhou nejsilnější potom byla strana Sociálně demokratická. Za ní pak Socialistická strana, Komunistická strana a ostatní. Ve své práci zmiňuji i výsledky voleb do Národního shromáţdění konané v roce 1935. Na těchto výsledcích je jasně patrný nárůst příznivců komunistické strany. Také je patrné, ţe německé strany zde v podstatě neměly zastoupení. Obec během tohoto období měla snahu se rozvíjet. Dokladem toho je např. zavedení elektrického proudu a vodovodu do obce, stavění nových cest apod. K podobným účelům si však obec opět musela brát půjčky, coţ mělo za následek to, ţe se potýkala s dluhy. Celkově je pak ze zápisů cítit obrovská úcta k prezidentu Masarykovi a k jeho ideám o Československé státnosti. Například se v Bosonohách pravidelně kaţdým rokem pořádala slavnost u příleţitosti narozenin T. G. Masaryka. Ve stejné úctě měli obyvatelé Bosonoh také následujícího prezidenta Edvarda Beneše.
72
Stejně jako všude jinde, zavládla i v Bosonohách po osvobození úleva, radost a víra v lepší zítřky. Starostu Brücknera vystřídal v úřadě nově předseda MNV pan Eduard Stráţnický, zástupce Komunistické strany. Práce je zakončena informacemi o sloţení nové obecní rady a komisí v roce 1945.
73
Seznam pramenů a literatury Literatura: BARTOŠ Josef – SCHULZ Jindřich – TRAPL Miloš: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, svazek 10, Ostrava 1986. DŘÍMAL Jaroslav: Samospráva na Moravě a ve Slezsku, Brno 1957. DŘÍMAL, Jaroslav – PEŠA, Václav: Dějiny města Brna 1, Brno 1969. HLEDÍKOVÁ, Zdeňka – JANÁK, Jan – DOBEŠ, Jan: Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost, Praha 2005. HOSÁK Ladislav, ŠRÁMEK Rudolf: Místní jména na Moravě a ve Slezsku, Praha 1970. JOACHIM Václav: Jak hospodaří obec, Praha 1922. JOACHIM Václav: Řád volení v obcích s prováděcím nařízením a novela k obecním zřízením, Praha 1919. KILIÁNOVÁ, Anna: Bosonohy: publikace vydaná k 760. výročí první písemné zmínky o městské části Brno-Bosonohy Brno-Bosonohy 1997. KUBA, Karel - KUBIŠ, František - ČOUPEK, Jan: 750 let Bosonoh, 1987. KUČA, Karel: Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha 2000. MALÝ Karel a kolektiv, Dějiny českého a československého práva do roku 1945, Praha 2005. PROCHÁZKA Rudolf: Dějiny Brna. Brno 2011. SCHELLE Karel a kolektiv, Dějiny české veřejné správy, Plzeň 2009. SCHELLE Karel: Vývoj veřejné správy, Praha 2002. SLAVÍK, František Augustin: Vlastivěda moravská, II. Místopis Moravy. Brněnský okres. Brno 1897. STANĚK, Josef: Blahoslavený sládek, Praha 1984.
Prameny: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae II. Edd. Antonii Boczek. Olomucii 1839. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae III/1. Edd. Gustav Friedrich. Pragae 1942.
74
Archiv města Brna (= AMB) -
Fond A 35, Obec Bosonohy 1881-1945 (1951) inventární č. 1, Zápisy o schůzích obecního výboru, 30. 1. 1907-14. 2. 1915. inventární č. 2, Zápisy o schůzích obecního zastupitelstva, 2. 7. 1915-23. 4. 1927. inventární č. 3, Zápisy o schůzích obecního zastupitelstva a seznam osob přijatých do obce, 2. 7. 1927-8. 8. 1932. inventární č. 4, Zápisy o schůzích obecního zastupitelstva a pléna MNV, 15. 10. 1932-1945 (29. 1. 1949).
-
Fond B 48, MNV Bosonohy (1923) 1945-1990 inventární č. 1 Pamětní kniha obce Bosonohy.
Internetové zdroje: Český statistický úřad [online]. [cit. 2015-06-29]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=DEM_HLMC1.1&voa=tabu lka&go_zobraz=1&childsel0=2&verze=0. Městská část Brno-Bosonohy [online]. [cit. 2015-06-25]. Dostupné z: http://www.bosonohy.cz/mestska-cast/symboly/.
75
Obrazové přílohy
Obrázek 1: Pečeť obce Bosonohy z roku 1749.
Obrázek 2: Znak obce Bosonohy schválený v roce 1991.
Obrázek 3: Vlajka obce Bosonohy. 76
Obrázek 4: Pamětní list s podpisem prezidenta T. G. Masaryka.
77
Seznam obrazových příloh Obrázek č. 1: Pečeť obce Bosonohy. In: Městská část Brno-Bosonohy [online]. [vid. 2015-06-25]. Dostupné z: http://www.bosonohy.cz/uploads/images/symboly/pecet.jpg. Obrázek č. 2: Znak obce Bosonohy. In: Městská část Brno-Bosonohy [online]. [vid. 2015-06-25]. Dostupné z: http://www.bosonohy.cz/uploads/images/symboly/znak.jpg Obrázek č. 3: Vlajka obce Bosonohy. In: Městská část Brno-Bosonohy [online]. [vid. 2015-06-25]. Dostupné z: http://www.bosonohy.cz/uploads/images/symboly/vlajka.png Obrázek č. 4: Fotografie pamětního listu s podpisem T. G. Masaryka je z vlastního archivu, pořízena byla v Archivu města Brna.
78
