Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta. Evropská unie a euroregiony

Masarykova univerzita Ekonomicko-spra´vnı´ fakulta

Evropska´ unie a euroregiony distancˇnı´ studijnı´ opora

Jaroslav Marya´sˇ Lucie Oha´nˇkova´

Brno 2006

Tento projekt byl realizova´n za financˇnı´ podpory Evropske´ unie v ra´mci programu SOCRATES – Grundtvig. Za obsah produktu odpovı´da´ vy´lucˇneˇ autor, produkt nereprezentuje na´zory Evropske´ komise a Evropska´ komise neodpovı´da´ za pouzˇitı´ informacı´, jezˇ jsou obsahem produktu. This project was realized with financial support of European Union in terms of program SOCRATES – Grundtvig. Author is exclusively responsible for content of product, product does not represent opinions of European Union and European Commission is not responsible for any uses of informations, which are content of product

Recenzoval: doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. Evropska´ unie a euroregiony Vydala Masarykova univerzita Ekonomicko-spra´vnı´ fakulta Vyda´nı´ prvnı´ Brno, 2006 c Jaroslav Marya´sˇ, Lucie Oha´nˇkova´, 2006

ISBN 80-210-4204-4

Identifikace modulu Znak KREUAE Na´zev Evropska´ unie a euroregiony Urcˇenı´ Studijnı´ program Hospoda´rˇska´ politika a spra´va, studijnı´ smeˇr Regiona´lnı´ rozvoj a cestovnı´ ruch, 5. semestr bakala´rˇske´ho kombinovane´ho studia a celozˇivotnı´ho vzdeˇla´va´nı´. Autor/garant RNDr. Jaroslav Marya´sˇ, CSc., Ing. Lucie Oha´nˇkova´

Cı´l Vymezenı´ cı´le Prˇedmeˇt va´m poskytne za´kladnı´ informace o Evropske´ unii. Dozvı´te se o jejı´m historicke´m vy´voji, o zalozˇenı´ jednotlivy´ch sektoroveˇ nebo nesektoroveˇ orientovany´ch Spolecˇenstvı´ch. Budete sezna´meni s institucemi podı´lejı´cı´mi se na hladke´m chodu cele´ho tohoto kolosu. Samozrˇejmeˇ take´ budou zmı´neˇne´ aktivity, na ktery´ch Evropska´ unie stojı´ a to prˇedevsˇ´ım aktivity v ra´mci vnitrˇnı´ho spolecˇne´ho trhu, ktery´ byl a je prioritou Spolecˇenstvı´. Zmı´nı´me se take´ o aktivita´ch v ra´mci tzv. II. a III. pilı´rˇe Maastrichtske´ho chra´mu, ktery´ byl vytvorˇen Smlouvou o Evropske´ unii. Rozebereme politiky, na jejichzˇ koordinaci se jednotlive´ orga´ny Spolecˇenstvı´ podı´lejı´. Dozvı´te se o aktivita´ch prˇedcha´zejı´cı´ch vstupu Cˇeske´ republiky do EU a na´sledneˇ o dokumentech, ktere´ jsou nezbytne´ proto, aby nasˇe republika mohla cˇerpat financˇnı´ prostrˇedky ze struktura´lnı´ch fondu˚. Prˇedmeˇt va´m poskytne za´kladnı´ poznatky z problematiky ES a bude vhodny´m vy´chozı´m bodem pro dalsˇ´ı studium oboru regiona´lnı´ rozvoj a spra´va prˇeva´zˇneˇ v prˇedmeˇtu struktura´lnı´ politika a dalsˇ´ıch prˇedmeˇtech veˇnovany´ch problematice ES. Dovednosti a znalosti zı´skane´ po studiu textu˚ Po nastudova´nı´ tohoto textu budete rozumeˇt historicke´mu pozadı´ vy´voje Evropske´ unie zna´t Spolecˇenstvı´ a jejich roli v utva´rˇenı´ evropske´ integrace veˇdeˇt o aktivita´ch jednotlivy´ch orga´nu˚ v ra´mci spolecˇne´ho trhu schopni definovat II. a III. pilı´rˇ Maastrichtske´ho chra´mu veˇdeˇt o du˚lezˇity´ch aktivita´ch v ra´mci prˇ´ıstupovy´ch jedna´nı´ mezi CˇR a EU veˇdeˇt o mozˇnostech cˇerpa´nı´ financˇnı´ch prostrˇedku˚ na za´kladeˇ operacˇnı´ch programu˚

ˇ asovy´ pla´n C ˇ asova´ na´rocˇnost C prezencˇnı´ cˇa´st samostudium POTy

12 hodin 36 hodin 5 hodin

Celkovy´ studijnı´ cˇas 53 hodin Harmonogram Brˇezen: 1. ty´den 2. ty´den 3. ty´den 4. ty´den

prezencˇnı´ cˇa´st – vy´uka 4 hodiny samostudium – kapitoly 1 a 2 samostudium – kapitoly 3 a 4 prezencˇnı´ cˇa´st – vy´uka 4 hodiny

Duben: 1. ty´den 2. ty´den 3. ty´den 4. ty´den

samostudium – kapitoly 5 a 6 samostudium – kapitoly 7 a 8 prezencˇnı´ cˇa´st – vy´uka 4 hodiny samostudium – kapitola 9

Kveˇten: 1. ty´den 2. ty´den 3. ty´den

samostudium – kapitola 10 samostudium – kapitola 11 prezencˇnı´ cˇa´st – vy´uka 4 hodiny

Zpusob studia ˚ Studijnı´ pomu˚cky Povinna´ literatura

FIALA, P., PITROVA´, M.: Evropska´ unie. Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003 Doporucˇene´ internetove´ zdroje www.euroskop.cz www.europa.eu.int www.evropska-unie.cz www.strukturalni-fondy.cz Vybavenı´

PC internet software – MS Word, MS Excel

Na´vod pra´ce se studijnı´m textem Studijnı´ text je rozcˇleneˇn do 11 kapitol, ktere´ na sebe vza´jemneˇ logicky navazujı´, proto je vhodne´, abyste prˇi studiu postupovali systematicky. V ra´mci studia doporucˇujeme, abyste meˇli pru˚beˇzˇneˇ prˇ´ıstup na internet a zjisˇt’ovali aktua´lnı´ stav v te´ ktere´ zkoumane´ problematice, protozˇe tento studijnı´ text mu˚zˇe rychle zastarat – co se ty´cˇe aktua´lnı´ho vy´voje, naprˇ. v ra´mci revizı´ zakla´dajı´cı´ch smluv nebo aktua´lneˇ v ra´mci ratifikace Evropske´ u´stavy. Text je rozdeˇlen na dveˇ cˇa´sti, kdy v prvnı´ se dozvı´te o vy´voji Evropsky´ch spolecˇenstvı´ a vybrany´ch politik, v poslednı´ si uveˇdomı´te vztahy mezi ES a CˇR a mozˇnosti cˇerpa´nı´ cˇa´sti financˇnı´ch prostrˇedku˚ urcˇeny´ch cˇlensky´m sta´tu˚m EU na za´kladeˇ prˇedem schva´lene´ho rozpocˇtu.

Obsah

Obsah

Strucˇny´ obsah Kapitola 1

Historicky´ vy´voj evropske´ integrace Vy´voj integracˇnı´ snah byl patrny´ hlavneˇ po II. sveˇtove´ va´lce. Od te´ doby dosˇlo k vy´znamne´mu posunu v integraci. Vznikla zakla´dajı´cı´ Spolecˇenstvı´, ktera´ se sloucˇila do jednoho – Evropske´ unie Kapitola 2

Trˇi za´kladnı´ pilı´rˇe EU Na za´kladeˇ Maastrichtske´ smlouvy (Smlouvy o Evropske´ unii) byl vytvorˇen tzn. Maastrichtsky´ chra´m, ktery´ je tvorˇen trˇemi za´kladnı´mi pilı´rˇi. Kapitola 3

Instituce Spolecˇenstvı´ Aby byly naplnˇova´ny cı´le Spolecˇenstvı´, je trˇeba stanovit instituce, ktere´ je budou plnit, poprˇ´ıpadeˇ budou dohlı´zˇet nad jejich plneˇnı´m. Nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı je tzv. Troju´helnı´k tvorˇenı´ Radou ministru˚, Evropskou komisı´ a Evropsky´m parlamentem. Kapitola 4

Evropska´ meˇnova´ integrace Spolecˇna´ meˇna jakozˇto zavrsˇenı´ meˇnove´ integrace byla zavedena k 1. 1. 2002 ve 12 zemı´ch eurozo´ny. Samozrˇejmeˇ tomuto kroku prˇedcha´zela dlouha´ vyjedna´va´nı´. Kapitola 5

Rozpocˇet EU Aby bylo mozˇno naplnˇovat aktivity Spolecˇenstvı´, bylo trˇeba vytvorˇit dostatecˇny´ financˇnı´ rozpocˇet a stanovit orga´ny, zodpoveˇdne´ za hospodarˇenı´ se sveˇrˇeny´mi prostrˇedky Spolecˇenstvı´. Kapitola 6

Spolecˇna´ zemeˇdeˇlska´ politika Jakozˇto nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı politika po II. sveˇtove´ va´lce se dostala do poprˇedı´ za´jmu jizˇ v ra´mci Evropske´ho hospoda´rˇske´ho spolecˇenstvı´. Posle´ze bylo Spolecˇenstvı´ donuceno k jejı´ revizi, protozˇe ma´lem vedla k financˇnı´mu zhroucenı´ EHS. Kapitola 7

Spolecˇna´ dopravnı´ politika Byla take´ jednou z prvnı´ch politik, ktere´ byly nastı´neˇny v ra´mci Smlouvy o EHS, i kdyzˇ dlouhou dobu se v sektoru dopravy nic nedeˇlo. Prioritnı´m projektem jsou transevropske´ sı´teˇ – TEN.

Kapitola 8

Spolecˇna´ obchodnı´ politika EU Spolecˇny´ celnı´ sazebnı´k, ktery´ prˇedstavuje spolecˇnou obchodnı´ politiku, je za´vazny´ pro vsˇechny cˇlenske´ zemeˇ. Kromeˇ cel jsou v ra´mci politiky pouzˇ´ıva´ny take´ kvo´ty nebo antidumpingova´ opatrˇenı´. Kapitola 9

Regiona´lnı´ a struktura´lnı´ politika EU ˇ ecko, Jedna z politik, k jejichzˇ rozvoji dosˇlo azˇ s jizˇnı´m rozsˇ´ırˇenı´m Spolecˇenstvı´ o zaostalejsˇ´ı sta´ty (R ˇ Portugalsko, Spaneˇlsko). Du˚lezˇity´m na´strojem jsou struktura´lnı´ fondy, ktere´ financujı´ prˇeva´zˇnou cˇa´st aktivit v ra´mci te´to politiky. Kapitola 10

Vneˇjsˇ´ı vztahy EU Vneˇjsˇ´ı vztahy s jednotlivy´mi regiony sveˇta jsou upraveny na za´kladeˇ ru˚zny´ch dokumentu˚. Du˚lezˇitou roli zde hraje humanita´rnı´ pomoc zaostaly´m sta´tu˚m Afriky a Asie. Kapitola 11

ˇ R a EU C Na za´kladeˇ podepsane´ Smlouvy o prˇistoupenı´ CˇR a dalsˇ´ıch zemı´ k EU dosˇlo ke vstupu nasˇ´ı republiky do EU ke dni 1. kveˇtna 2004 a tı´m se otevrˇela mozˇnost cˇerpat financˇnı´ prostrˇedky ze struktura´lnı´ch fondu˚. Tuto mozˇnost meˇly kandida´tske´ zemeˇ i prˇed jejich vstupem a to na za´kladeˇ vyuzˇ´ıva´nı´ prˇedvstupnı´ pomoci.

Obsah

´ plny´ obsah U Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 ´ vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 U

1. Historicky´ vy´voj evropske´ integrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 1.1. 1946–1950

18

1.2. 1950–1960

19

1.3. 1960–1970

20

1.4. 1970–1980

21

1.5. 1980–1990

22

1.6. 1990–2000

23

1.7. 2000–2005

25

2. Trˇi za´kladnı´ pilı´rˇe EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 2.1. Evropske´ spolecˇenstvı´ uhlı´ a oceli

30

2.2. Evropske´ hospoda´rˇske´ spolecˇenstvı´

31

2.3. Evropske´ spolecˇenstvı´ pro atomovou energii

33

2.4. Evropska´ u´stava

34

2.5. Spolecˇna´ zahranicˇnı´ a bezpecˇnostnı´ politika

36

2.6. Vnitro a justice

39

3. Instituce Spolecˇenstvı´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 3.1. Evropska´ rada

44

3.2. Rada Evropske´ unie

45

3.3. Evropsky´ parlament

47

3.4. Evropska´ komise

50

3.5. Soud Evropsky´ch spolecˇenstvı´

51

3.6. Evropsky´ u´cˇetnı´ dvu˚r

52

3.7. Evropska´ investicˇnı´ banka

53

3.8. Evropska´ centra´lnı´ banka (ECB)

53

3.9. Poradnı´ orga´ny

56

Hospoda´rˇsky´ a socia´lnı´ vy´bor

56

Vy´bor regionu˚

57

3.10. Evropsky´ konvent

57

3.11. Agentury

58

4. Evropska´ meˇnova´ integrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 4.1. Historicke´ milnı´ky prˇed Evropsky´m meˇnovy´m syste´mem

66

4.2. Evropsky´ meˇnovy´ syste´m

67

4.3. Hospoda´rˇska´ a meˇnova´ unie

71

5. Rozpocˇet EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 5.1. Rozpocˇtove´ za´sady

82

5.2. Proces schvalova´nı´

84

5.3. Vy´voj vlastnı´ch zdroju˚

87

5.4. Historie u´cˇetnı´ch jednotek rozpocˇtu EU

91

5.5. Financˇnı´ perspektiva 2000–2006

91

5.6. Financˇnı´ perspektiva 2007–2013

93

6. Spolecˇna´ zemeˇdeˇlska´ politika .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .97 6.1. Reforma SZP

99

6.2. Cı´le SZP

103

6.3. Hlavnı´ za´sady

104

6.4. Na´stroje

104

Formy regulace trhu 6.5. Financova´nı´ SZP

107 109

7. Spolecˇna´ dopravnı´ politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 7.1. Historicky´ vy´voj

112

ˇ ´ımska´ smlouva o spolecˇne´ dopravnı´ politice R

112

Obdobı´ 1958–1986

113

7.2. Rozvoj dopravnı´ politiky spojeny´ s prˇechodem ke vnitrˇnı´mu trhu (1986–1993)

113

Soucˇasne´ priority spolecˇne´ dopravnı´ politiky EU

114

7.3. Perspektivy evropske´ dopravy do roku 2010

114

7.4. Transevropske´ sı´teˇ

116

ˇ ´ımske´ smlouvy do soucˇasnosti 7.5. Vy´voj jednotlivy´ch dopravnı´ch sektoru˚ EU – od R

120

8. Spolecˇna´ obchodnı´ politika EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 8.1. Du˚vody spolecˇne´ obchodnı´ politiky

126

8.2. Hlavnı´ za´sady spolecˇne´ obchodnı´ politiky

127

8.3. Na´stroje spolecˇne´ obchodnı´ politiky

129

9. Regiona´lnı´ a struktura´lnı´ politika EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 9.1. Vy´voj regiona´lnı´ a struktura´lnı´ politiky

132

9.2. Hlavnı´ principy struktura´lnı´ a regiona´lnı´ politiky v EU

139

Obsah

9.3. Legislativnı´ a instituciona´lnı´ zabezpecˇenı´

141

9.4. Struktura´lnı´ fondy a dalsˇ´ı fondy a instituce financujı´cı´ struktura´lnı´ a regiona´lnı´ politiku

141

Struktura´lnı´ fondy do roku 2006

141

Dalsˇ´ı fondy a instituce vyuzˇ´ıvane´ pro financova´nı´ rozvoje regionu˚

142

9.5. Regiona´lnı´ cˇleneˇnı´ EU

144

10. Vneˇjsˇ´ı vztahy EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147 10.1. Dimenze vneˇjsˇ´ıch ekonomicky´ch vztahu˚

148

10.2. Vymezenı´ vneˇjsˇ´ıch vztahu˚

149

10.3. Formy vneˇjsˇ´ıch ekonomicky´ch vztahu˚ – vneˇjsˇ´ı obchod EU

152

Na´stroje vneˇjsˇ´ıho obchodu

153

EU a Sveˇtova´ obchodnı´ organizace – WTO

153

Vneˇjsˇ´ı obchod – kvantitativnı´ aspekt

154

10.4. Vneˇjsˇ´ı obchod EU – regiona´lnı´ aspekt

156

10.5. Evropska´ unie versus vyspeˇle´ sveˇtove´ ekonomiky

160

EU – EFTA

160

Transatlanticke´ vztahy EU

160

USA

161

Vztahy EU s Kanadou

162

10.6. EU–Japonsko Austra´lie a Novy´ Ze´land 10.7. Kooperace EU s rozvojovy´mi zemeˇmi

163 165 166

Afrika, Karibik a Tichomorˇ´ı

166

Strˇedomorˇ´ı

167

Latinska´ Amerika

170

Asie

172

Vy´chodnı´ Evropa a strˇednı´ Asie

174

10.8. Jihovy´chodnı´ Evropa/za´padnı´ Balka´n

175

10.9. Prˇ´ılohy

176

ˇ R a EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 11. C 11.1. CEFTA (Central European Free Trade Agreement) Vy´voj CEFTA ˇ R na vstup do Evropske´ unie 11.2. Prˇ´ıprava C

182 182 183

Evropska´ dohoda (Europe agreement)

183

Prˇ´ıstupove´ partnerstvı´ (Accession partnership)

184

ˇ eske´ republiky a dalsˇ´ıch zemı´ k Evropske´ unii Smlouva o prˇistoupenı´ C

187

Prˇedvstupnı´ pomoc (Pre-accession aid)

187

PHARE

188

ISPA

194

SAPARD

194

ˇ R na vyuzˇ´ıva´nı´ Struktura´lnı´ch fondu˚ 11.3. Prˇ´ıprava C

196

Na´rodnı´ rozvojovy´ pla´n

196

Ra´mec podpory Spolecˇenstvı´

199

Sektorove´ operacˇnı´ programy

201

Operacˇnı´ program Infrastruktura

201

Operacˇnı´ program Rozvoj lidsky´ch zdroju˚

202

Operacˇnı´ program Rozvoj venkova a multifunkcˇnı´ zemeˇdeˇlstvı´

203

Operacˇnı´ program Pru˚mysl a podnika´nı´

205

Regiona´lnı´ operacˇnı´ programy

207

Spolecˇny´ regiona´lnı´ operacˇnı´ program

209

11.4. Prˇ´ıloha

212

Shrnutı´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217 Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219 Glosa´rˇ .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .223 Rejstrˇ´ık . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 231 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235

Obsah

´ vod U

´ vod U

Po II. sveˇtove´ va´lce bylo trˇeba vyrˇesˇit proble´my jı´ zpu˚sobene´. V prvnı´ polovineˇ 50. let dosˇlo k ozˇivenı´ mysˇlenek spojeny´ch s Panevropsky´m hnutı´m a ke konci 50. let bylo zalozˇeno prvnı´ spolecˇenstvı´ na ba´zi uhlı´ a oceli – Evropske´ spolecˇenstvı´ uhlı´ a oceli (ESUO). Pozitivnı´ vy´voj v tomto sektoru vedl k rozsˇirˇova´nı´ snah o integraci, ktere´ vyvrcholily zalozˇenı´m Evropske´ho hospoda´rˇske´ho spolecˇenstvı´ (EHS) a Evropske´ho spolecˇenstvı´ pro atomovou energii (EURATOM). Tzn. zalozˇenı´ dvou rozdı´lneˇ orientovany´ch uskupenı´. Sektoroveˇ orientovany´ EURATOM meˇl mı´t po vzoru ESUO vy´znamneˇjsˇ´ı postavenı´, EHS ho meˇlo pouze doplnˇovat. Skutecˇnost vsˇak dopadla jinak a do poprˇedı´ za´jmu se postupneˇ dostalo EHS. Sloucˇenı´m teˇchto trˇ´ı spolecˇenstvı´ v 60. letech dosˇlo k vzniku Evropsky´ch spolecˇenstvı´ (da´le „ES“). V jejich ra´mci pak byly rˇesˇeny i jednotlive´ politiky (prima´rneˇ zemeˇdeˇlska´) se snahou o vytvorˇenı´ spolecˇne´ho trhu jakozˇto jednoho ze stupnˇu˚ integrace. Po u´speˇsˇ´ıch spojeny´ch pra´veˇ s tı´mto cı´lem byla pozornost zameˇrˇena i na meˇnovou unii s cı´lem vytvorˇenı´ nejvysˇsˇ´ıho stupneˇ integrace ⇒ hospoda´rˇske´ unie. Cˇeska´ republika po roce 1989 projevila snahy o integraci do ES. Tyto snahy postupneˇ vedly k participaci na aktivita´ch ES a mozˇnosti vyuzˇ´ıvat prostrˇedku˚ poskytovany´ch prˇedvstupnı´mi fondy k prˇiblı´zˇenı´ se pozˇadavku˚m Spolecˇenstvı´. Dnem 1. 5. 2004 CˇR vstoupila do ES a stala se pra´voplatny´m cˇlenem se vsˇemi pra´vy, ale i povinnostmi z cˇlenstvı´ vyply´vajı´cı´mi.

1

jI´ jI´

1946–1950

jI´ jI´

1960–1970

jI´ jI´

1980–1990

jI´

2000–2005

1950–1960 1970–1980 1990–2000

Historicky´ vy´voj evropske´ integrace

1. Historicky´ vy´voj evropske´ integrace

Cı´l kapitoly Evropska´ integrace ve sve´m vy´voji prosˇla rˇadou zmeˇn. Prvnı´ vy´znamneˇjsˇ´ı snahy se objevily po II. sveˇtove´ va´lce. V te´to kapitole se dozvı´te postupny´ vy´voj integrace. Jednotlive´ uda´losti jsou popsa´ny chronologicky tak, jak se uda´ly. Podrobneˇjsˇ´ı popis nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıch uda´lostı´ naleznete take´ v dalsˇ´ıch kapitola´ch.

ˇ asova´ za´teˇzˇ C Doba potrˇebna´ pro studium jsou cca 3 hodiny. Kapitola vycha´zı´ z dostupny´ch internetovy´ch zdroju˚, prˇeva´zˇneˇ z du˚lezˇity´ch dat uvedeny´ch na www.evropska-unie.cz.

1.1

1946–1950

Velka´ Brita´nie se jizˇ prˇed II. sveˇtovou va´lkou zaby´vala mysˇlenkou evropske´ federace. Bylo vytvorˇeno tzv. francouzsko-britske´ spojenectvı´, ktere´ meˇlo ve´st k ekonomicke´, politicke´ a vojenske´ spolupra´ci. Tato mysˇlenka prˇedpokla´dala vytvorˇenı´ jednotny´ch orga´nu˚ pro sfe´ru obrany. Po obsazenı´ Francie Neˇmeckem vsˇak byla odmı´tnuta. Du˚lezˇitou roli v ra´mci integracˇnı´ho procesu v Evropeˇ sehra´l Winston Churchill, ktery´ se prˇi projevu na Curychske´ univerziteˇ v za´rˇ´ı 1946 vyslovil pro francouzskoneˇmecke´ spojenectvı´, ktere´ by bylo ja´drem budoucı´ Evropy a da´le pro zarˇazenı´ Velke´ Brita´nie mezi podporovatele tohoto partnerstvı´.

Marshallu˚v pla´n

Va´lkou postizˇena´ Evropa nebyla schopna vyrˇesˇit svoji hospoda´rˇskou situaci sama. Pomoc smeˇrˇovana´ prˇes Hospoda´rˇskou komisi prˇi OSN byla nedostacˇujı´cı´ a proto k vy´znamneˇjsˇ´ımu posunu dosˇlo azˇ po odsouhlasenı´ tzv. Marshallova pla´nu v cˇervnu 1947. Jednalo se o pomoc USA, ktera´ meˇla pomoci na´vratu k norma´lnı´mu ekonomicke´mu prostrˇedı´, a spocˇ´ıval v poskytnutı´ celkove´ho prˇ´ıspeˇvku ve vy´sˇi 12,5 mld. Dolaru˚ v rozmezı´ let 1948–52. V ra´mci te´to pomoci si USA zajistily vsup na evropsky´ trh a zaha´jily dlouhodobou spolupra´ci prˇi vytva´rˇenı´ podmı´nek pro americke´ investice. Financˇnı´ prostrˇedky proudily do vsˇech zemı´ Evropy (at’ jizˇ vı´teˇzny´ch, nebo porazˇeny´ch; vy´jimku tvorˇil SSSR se svy´mi satelity, ktery´ odmı´tl tuto pomoc) na za´kladeˇ prˇedem definovany´ch potrˇeb. Tuto financˇnı´ pomoc distribuovala noveˇ vytvorˇena´ Organizace pro evropskou hospoda´rˇskou spolupra´ci (OEEC, Organisation for European Economic Cooperation). Organizace kromeˇ vy´sˇe zmı´neˇne´ pomoci dohlı´zˇela take´ na odstranˇova´nı´ kvo´t a tarifu˚, pracovala na perspektiveˇ zavedenı´ platebnı´ho mechanismu mezi cˇlensky´mi sta´ty, do jejı´ cˇinnosti patrˇilo take´ poradenstvı´ a konzultace v oblasti mezina´rodnı´ho obchodu.

Bruselska´ smlouva

18

17. brˇezna 1948 byla podepsa´na Bruselska´ smlouva o zalozˇenı´ Za´padoevropske´ unie podepsa´na Belgiı´, Franciı´, Lucemburskem, Nizozemskem a Velkou Brita´niı´, jejı´mzˇ za´kladem byla obranna´ aliance proti prˇ´ıpadne´ dalsˇ´ı neˇmecke´ agresi. Po politicky´ch uda´lostech v roce 1948 se vsˇak uka´zalo, zˇe agrese jizˇ ze strany Neˇmecka nehrozı´. Tuto skutecˇnost reflektovalo zalozˇenı´ tzv. Severoatlanticke´ aliance (NATO, North Atlantic Treaty Organisation), jehozˇ prvnı´mi cˇleny byly vedle USA a Kanady take´

Velka´ Brita´nie, Francie, zemeˇ Beneluxu, Norsko, Da´nsko, Portugalsko, Ita´lie a Island. Neˇmecko meˇlo da´le vystupovat jako zemeˇ zadrzˇujı´cı´ komunismus a tı´m se meˇlo vyrˇesˇit i jeho postavenı´ jako porazˇene´ho agresora. Podpis Washingtonske´ smlouvy zakla´dajı´cı´ NATO se uskutecˇnil 4. dubna 1949. Dohodou z ledna 1949 mezi peˇti zemeˇmi Bruselske´ smlouvy vznika´ Rada Evropy, otevrˇena´ vsˇem zemı´m Evropy. Za´rovenˇ je prˇijata i Charta lidsky´ch pra´v a svobod.

1.2

1950–1960

V roce 1950 byl vypracova´n tzv. Schumanu˚v pla´n pojmenovany´ po francouzske´m ministru˚ zahranicˇnı´ch veˇcı´. Za´kladnı´m vy´chodiskem byla kombinace politicke´ potrˇeby zabra´nit rozsˇirˇova´nı´ soveˇtske´ho vlivu s u´silı´m pomoci rozvoji hospoda´rˇstvı´. Autorem tohoto pla´nu byl Jean Monnet, ktery´ vedl od roku 1946 Vysoky´ pla´novacı´ u´rˇad zameˇrˇeny´ na podporu francouzske´ho hospoda´rˇstvı´. Hlavnı´ na´plnı´ Schumanova pla´nu bylo vytvorˇenı´ spolecˇne´ho trhu s uhlı´m a ocelı´. Mysˇlenka byla postavena na nadna´rodnı´ spra´veˇ klı´cˇovy´ch sektoru˚ napoma´hajı´cı´ rozvoji a prˇispı´vajı´cı´ k normalizaci vza´jemny´ch vtahu˚ mezi zu´cˇastneˇny´mi sta´ty. Cely´ sektor meˇl spravovat nadna´rodnı´ orga´n – Vysoky´ u´rˇad – ktery´ byl vybaven vy´znamny´mi pravomocemi a byl neza´visly´ na na´rodnı´ch vla´da´ch.

Schumanu˚v pla´n

Schumanu˚v pla´n byl oficia´lneˇ prˇedstaven na zaseda´nı´ francouzske´ho kabinetu 9. kveˇtna 1950 a ihned se stal prˇedmeˇtem jedna´nı´ dalsˇ´ıch evropsky´ch zemı´. Za´jem o tento pla´n projevilo jako prvnı´ Neˇmecko (doufalo v rovnopra´vne´ postavenı´ v mezina´rodnı´ch vztazı´ch), da´le pak Belgie, Lucembursko, Nizozemı´ a Ita´lie. Za´porneˇ se vsˇak k projektu postavila Velka´ Brita´nie, ktera´ uprˇednostnila rozvoj obchodnı´ch vztahu˚ s USA a by´valy´mi koloniemi. 18. dubna 1951 byla podepsa´na na za´kladeˇ Schumanova pla´nu Smlouva o zalozˇenı´ Evropske´ho spolecˇenstvı´ uhlı´ a oceli – ESUO. Podle mı´sta podpisu se jı´ take´ rˇ´ıka´ Parˇ´ızˇska´ smlouva a byla uzavrˇena na dobu 50 let. Vstoupila v platnost jizˇ 27. cˇervence 1952 po ratifikace ve vsˇech cˇlensky´ch zemı´ (tzv. Sˇestka – Neˇmecko, Ita´lie, Franci, Belgie, Lucembursko, Nizozemı´). Podrobneˇji k ESUO viz kapitola 2.1 Toto spolecˇenstvı´ rˇesˇilo sice ekonomicke´ i politicke´ ota´zky, ale nety´kalo se ota´zek bezpecˇnosti, stejneˇ jako nerˇesˇilo zapojenı´ Neˇmecka do vojenske´ soustavy za´padnı´ Evropy. O to se snazˇily i USA. Vy´jimku z teˇchto snah vsˇak tvorˇila Francie, ktera´ byla proti mezivla´dneˇ orientovane´mu NATU (tato organizace nedisponovala prˇ´ımou kontrolou svy´ch cˇlenu˚ a v prˇ´ıpadeˇ Neˇmecka nemohla garantovat jeho kontrolu). Proto Francie prˇelozˇila vlastnı´ na´vrh, jehozˇ podkladem byl Plevenu˚v pla´n. Na za´kladeˇ neˇho byla 27. kveˇtna 1952 podepsa´na Smlouva o Evropske´m obrane´m spolecˇenstvı´, ktere´ meˇlo nadna´rodnı´ rysy, spolecˇne´ instituce, spolecˇne´ ozbrojene´ sı´ly a spolecˇny´ rozpocˇet. Hlavnı´m rysem EOS byl cˇla´nek 2, ktery´ rˇ´ıkal, zˇe „vojensky´ u´tok vedeny´ proti cˇlensky´m sta´tu˚m v Evropeˇ, nebo proti evropsky´m obranny´m sla´m bude vnı´ma´n jako u´tok proti vsˇem cˇlensky´m sta´tu˚m“. Smlouva vsˇak musela by´t ratifikova´na ve vsˇech signata´rˇsky´ch zemı´ch. Na pocˇa´tku roku 1954 jizˇ byla u´speˇsˇneˇ ratifikova´na ve vsˇech zemı´ch s vy´jimkou Francie, ktera´ se oba´vala o mozˇne´ snı´zˇenı´ sve´ho vlivu v budoucı´ celoevropske´ arma´deˇ. Paradoxneˇ cela´ ratifikace Smlouvy o EOS skoncˇila neu´speˇchem jejı´ ratifikace pra´veˇ ve Francii, ktera´ pu˚vodneˇ cele´ snahy odstartovala.

19

1. Historicky´ vy´voj evropske´ integrace

EHS

Po tomto neu´speˇchu se snahy o integraci obra´tily opeˇt do oblasti hospoda´rˇstvı´. ESUO se uka´zalo jako vy´znamny´m meznı´kem k usporˇa´da´nı´ pova´lecˇny´ch vztahu˚ v Evropeˇ. Z tohoto du˚vodu se snahy obra´tily opeˇt k nadna´rodnı´ ota´zce integrace. Na setka´nı´ ministru˚ zahranicˇnı´ch veˇcı´ zemı´ ESUO v italske´ Mesineˇ v cˇervnu 1955 byly projedna´va´ny dalsˇ´ı oblasti vhodne´ pro integraci. Postupneˇ se vykrystalizovaly dva na´zorove´ proudy: prvnı´ usiloval o zachova´nı´ sektorove´ho prˇ´ıstupu, druhy´ se snazˇil o zrˇ´ızenı´ velke´ho integrovane´ho ekonomicke´ho prostoru. Nakonec byl tzv. Spaaku˚v vy´bor poveˇrˇen dalsˇ´ım jedna´nı´m na obou na´zorovy´ch veˇtvı´. Na za´kladeˇ vyjedna´vacı´ch schu˚zek byly vytvorˇeny dva dokumenty – Smlouva o zrˇ´ızenı´ Evropske´ho hospoda´rˇske´ho spolecˇenstvı´ (EHS) a Smlouva o zrˇ´ızenı´ Evropske´ho spolecˇenstvı´ pro atomovou energii (EURATOM). Obeˇ dveˇ smlouvy byly podepsa´ny zakla´dajı´ˇ ´ımeˇ. Na za´kladeˇ teˇchto smluv, zna´my´ch cı´mi zemeˇmi ESUO 27. brˇezna 1957 v R ˇ ´ımske´ smlouvy, byly zalozˇeny dalsˇ´ı dveˇ organizace. Podrobneˇji k EHS a jako tzv. R EURATOMu viz kapitola 2.3 Velka´ Brita´nie, ktera´ sta´le mimo vy´sˇe uvedene´ snahy, se snazˇila vytvorˇit se zemeˇmi ESUO zo´nu volne´ho obchodu, ktera´ meˇla umozˇnit dosazˇenı´ profitu z uvolneˇnı´ obchodnı´ch barie´r bez rizik spojeny´ch s nadna´rodnı´m rˇ´ızenı´m hospoda´rˇstvı´. Jednalo se o volny´ pohyb pru˚myslovy´ch vy´robku˚. Snahy o zapojenı´ zemı´ do te´to zo´ny volne´ho obchodu se nety´kaly pouze zemı´ ESUO, ale vztahovaly se i na dalsˇ´ı evropske´ zemeˇ. Tato snaha tudı´zˇ byla vedena na pu˚deˇ OEEC. Britske´ na´vrhy volne´ho pohybu pru˚myslovy´ch vy´robku˚ se zamlouvaly pru˚mysloveˇ orientovany´m sta´tu˚m, jako bylo Neˇmecko, Lucembursko nebo Belgie. Proti vsˇak vystoupila Francie, jakozˇto prˇedstavitelka zemeˇdeˇlsky orientovane´ho sta´tu. Tento francouzsky´ odstup se nepodarˇilo prˇekonat a tudı´zˇ zemeˇ ESUO od tohoto projektu distancovaly.

1.3 EFTA

1960–1970

Velka´ Brita´nie se tudı´zˇ obra´tila na ostatnı´ sta´ty a 4. ledna 1960 byla podepsa´na tzv. Stockholmska´ dohoda zakla´dajı´cı´ Evropske´ sdruzˇenı´ volne´ho obchodu (EFTA – European Free Trade Asocciation). Jejı´mi signata´rˇi byly kromeˇ Velke´ Brita´nie i Da´nsko, Norsko, Sˇve´dsko, Rakousko, Sˇvy´carsko a Portugalsko. Zalozˇenı´ EFTA znamenalo vytvorˇenı´ zo´ny volne´ho obchodu s pru˚myslovy´mi vy´robky. Byl stanoven harmonogram pro odboura´va´nı´ dovoznı´ch cel, za´rovenˇ signata´rˇske´ zemeˇ deklarovaly udrzˇenı´ plne´ zameˇstnanosti a sta´le´ho ekonomicke´ho ru˚stu. I prˇes me´neˇ dynamicky´ rozvoj obchodu v ra´mci EFTA dosˇlo v roce 1966 k dokoncˇenı´ volne´ho trhu s pru˚myslovy´mi vy´robky. Zalozˇenı´m EFTA tak byla za´padnı´ Evropa pomyslneˇ rozdeˇlena na dveˇ cˇa´sti (zemeˇ EHS: tzv. vnitrˇnı´ sˇestka × zemeˇ EFTA: tzv. vneˇjsˇ´ı sedmicˇka). S rostoucı´m vy´znamem EHS a EURATOMu a naopak neodpovı´dajı´cı´m vy´vojem EFTA postupneˇ dosˇlo ke zmeˇneˇ na´zoru Velke´ Brita´nie na jejı´ participaci na Spolecˇenstvı´. Zˇa´dost Velke´ Brita´nie, Irska, Norska a Da´nska o cˇlenstvı´ ve Spolecˇenstvı´ bylo velkou vy´zvou. Rozhovory byly zaha´jeny v listopadu 1961. Dalsˇ´ı snahy o rozsˇ´ırˇenı´ vsˇak zhatilo francouzske´ veto, kdy prezident de Gaull vyslovil na´zor, zˇe existujı´ za´sadnı´ nesoulady mezi cı´li Velke´ Brita´nie a cı´li Spolecˇenstvı´. Francouzske´ veto rozsˇ´ıˇrenı´ Spolecˇenstvı´ prˇedznamenalo blı´zˇ´ıcı´ se krizi Spolecˇenstvı´. K nı´ vedlo i napeˇtı´ mezi SSSR a USA a samozrˇejmeˇ snahy Francie o oslabenı´

20

pozice nadna´rodnı´ Komise. „Konfliktu“ prˇedcha´zela neochota Francie projedna´vat zemeˇdeˇlske´ ota´zky a vyvrcholil 6. cˇervence 1965, kdy Francie sta´hla vsˇechny sve´ za´stupce z orga´nu˚ Spolecˇenstvı´. Tomuto tahu se pozdeˇji zacˇalo rˇ´ıkat „politika pra´zdny´ch krˇesel“. Celkove´ bojkotova´nı´ chodu Spolecˇenstvı´ Franciı´ trvalo 7 meˇsı´cu˚ a po tuto dobu nebylo Spolecˇenstvı´ schopno „fungovat“. V te´ dobeˇ totizˇ platilo jesˇteˇ jednomyslne´ prˇijı´ma´nı´ vsˇech legislativnı´ch na´vrhu˚ a prˇi absenci francouzsky´ch za´stupcu˚ tato podmı´nka tudı´zˇ nebyla dodrzˇena. Krizi se podarˇilo prˇekonat azˇ v lednu 1966, kdy ostatnı´ cˇlenske´ sta´ty prˇijaly francouzskou podmı´nku ty´kajı´cı´ se zmeˇn prˇi hlasova´nı´ a rozhodly se take´ projedna´vat financova´nı´ zemeˇdeˇlstvı´ bez ohledu na ota´zku vlastnı´ch prˇ´ıjmu˚. Toto rˇesˇenı´ krize je nazy´va´no Lucembursky´m kompromisem, kdy sice dosˇlo k u´praveˇ jednomyslne´ho hlasova´nı´ na veˇtsˇinove´, ale bylo mozˇno uplatnit fakticke´ veto prˇi hlasova´nı´ v Radeˇ. Toto posı´lenı´ pravomoci Rady ministru˚ vedlo k oslabenı´ nadna´rodnı´ Komise a posle´ze Prohla´sˇenı´m o vztazı´ch mezi Komisı´ a Radou jı´ bylo odebra´no vedoucı´ postavenı´ ve Spolecˇenstvı´. V praxi to potom znamenalo povinnost Komise konzultovat sve´ prˇedstavy s jednotlivy´mi cˇlensky´mi sta´ty, aby tı´m zabra´nila zablokova´nı´ hotove´ho na´vrhu vetem.

Lucembursky´ kompromis

V ra´mci krize se prˇedstavitele´ cˇlensky´ch zemı´ byli schopni shodnout na nutnosti zjednodusˇenı´ a zprˇehledneˇnı´ cele´ho vnitrˇnı´ho mechanismu komunikace ve Spolecˇenstvı´. Na za´kladeˇ tzv. slucˇovacı´ smlouvy podepsane´ 8. dubna 1965 dosˇlo ke sloucˇenı´ do te´ doby trˇ´ı neza´visly´ch spolecˇenstvı´ do Evropske´ho spolecˇenstvı´ spravovane´ho jednou Komisı´ a jednou Radou. O rok pozdeˇji dosˇlo k poslednı´mu odstraneˇnı´ celnı´ch poplatku˚ uvnitrˇ EHS a zavedenı´ spolecˇne´ho vneˇjsˇ´ıho tarifnı´ho rezˇimu. Dosˇlo tudı´zˇ k dotvorˇenı´ celnı´ unie Spolecˇenstvı´. I kdyzˇ dosˇlo ke krizi Spolecˇenstvı´, cˇlenske´ zemeˇ konstatovaly, zˇe cı´le zakla´dajı´cı´ch smluv jsou jizˇ z velke´ cˇa´sti splneˇny. Cı´l vytvorˇenı´ celnı´ unie byl splneˇn a Spolecˇenstvı´ proto zacˇalo usilovat o stanovenı´ novy´ch priorit. Jednı´m z cı´lu˚ bylo zavedenı´ vlastnı´ch prˇ´ıjmu˚ a posı´lenı´ rozpocˇtovy´ch pravomocı´ Evropske´ho parlamentu. Tyto mysˇlenky vedly ke svola´nı´ mezivla´dnı´ konference na 1.–2. prosince 1969 do Haagu. Charakteristicky´mi znaky byly dokoncˇenı´ (= vyrˇesˇenı´ dosud nerealizovany´ch cı´lu˚ v oblasti politik i v institucı´ch), prohloubenı´ (= zavedenı´ novy´ch aktivit Spolecˇenstvı´) a rozsˇ´ırˇenı´ (= snaha realizovat prvnı´ vlnu rozsˇirˇova´nı´). Na Haagske´m summunitu bylo tudı´zˇ deklarova´no rozsˇ´ırˇenı´ Spolecˇenstvı´ o Velkou Brita´nii, Irsko, Da´nsko a Norsko a naproti tomu meˇlo dojı´t k realizaci programu meˇnove´ unie a koordinaci postupu cˇlensky´ch zemı´ v oblasti zahranicˇneˇ-politicke´ spolupra´ce.

1.4

1970–1980

Jedna´nı´ o vstupu vy´sˇe zmı´neˇne´ cˇtyrˇky zemı´ bylo oficia´lneˇ zaha´jeno 30. cˇervna 1970. Postupneˇ bylo trˇeba ve vsˇech kandida´tsky´ch zemı´ch schva´lit u´cˇast ve Spolecˇenstvı´ na za´kladeˇ cˇlensky´ch prˇedpisu˚. Jako prvnı´ se tak stalo v Irsku, kde 10. kveˇtna 1972 se v referendu vyslovilo 83,1 % pro vstup do Spolecˇenstvı´. Na´sledovalo schva´lenı´ Dolnı´ sneˇmovnou ve Velke´ Brita´nii 13. cˇervence a da´nske´ referendum

Prvnı´ rozsˇ´ırˇenı´

21

1. Historicky´ vy´voj evropske´ integrace

2. rˇ´ıjna s 63,5 % pro cˇlenske´ ve Spolecˇenstvı´. Norske´ referendum konane´ 26. za´rˇ´ı vsˇak odmı´tlo vstup do Spolecˇenstvı´ v pomeˇru 54 % : 46 %. Vztahy mezi Norskem a Spolecˇenstvı´m tak byly upraveny pouze na za´kladeˇ dohody o volne´m obchodu. Cely´ proces prvnı´ho rozsˇ´ırˇenı´ vyvrcholil 1. ledna 1973, kdy se Spolecˇenstvı´ rozrostlo o trˇi nove´ cˇlenske´ zemeˇ. Po u´speˇsˇne´m vstupu prvnı´ch trˇ´ı kandida´tsky´ch zemı´ se Spolecˇenstvı´ muselo zacˇ´ıt zaˇ ecko, obı´rat ota´zkou dalsˇ´ıho mozˇne´ho rozsˇ´ırˇenı´. Tentokra´t se jednalo o jizˇnı´ zemeˇ: R Portugalsko a Sˇpaneˇlsko. Z toho vyply´vala i nutnost stanovit podmı´nky pro vstup do Spolecˇenstvı´. Jizˇ nestacˇilo pouze u´zemnı´ vymezenı´ (evropsky´ sta´t), ale take´ byla nutna´ schopnost kandida´tske´ zemeˇ vyrovnat se se za´vazky vyply´vajı´cı´mi z u´cˇasti na volne´m trhu a za´rovenˇ byla stanovena podmı´nka upevnˇova´nı´ demokraticke´ho proˇ ecka v roce storu za´padnı´ Evropy. Oficia´lnı´ dalsˇ´ı rozsˇ´ırˇenı´ bylo zaha´jeno zˇa´dostı´ R ˇ 1975. Pote´ na´sledovaly zˇa´dosti Spaneˇlska a Portugalska v roce 1986. Ve vymezene´m obdobı´ kromeˇ vy´sˇe zmı´neˇny´ch snad o rozsˇ´ırˇenı´ Spolecˇenstvı´ o dalsˇ´ı cˇlenske´ sta´ty, dosˇlo i k naplnˇova´nı´ dalsˇ´ıch cı´lu˚ Haagske´ho summitu. Jednalo se hlavneˇ o vstup Evropske´ho meˇnove´ho syste´mu v platnost k 13. brˇeznu 1979 a s nı´m souvisejı´cı´ vytvorˇenı´ zatı´m jen „virtua´lnı´“ spolecˇne´ meˇny – ECU. Vı´ce viz kapitola 4.

1.5

1980–1990

ˇ ecka do EHS k 1. lednu 1981 a K jizˇnı´mu rozsˇ´ırˇenı´ Spolecˇenstvı´ dosˇlo vstupem R ˇ da´le pak vstupem Spaneˇlska a Portugalska k 1. lednu 1986.

Bı´la´ kniha o Dokoncˇenı´ vnitrˇnı´ho trhu

Schengenska´ dohoda

S postupny´m rozsˇirˇova´nı´m cˇlensky´ch sta´tu˚ Spolecˇenstvı´ docha´zelo i ke snaha´m o rychle´ dokoncˇenı´ spolecˇne´ho trhu. Vy´znamne´ aktivity v tomto ra´mci podminˇoval prˇedseda Komise Jacques Delors, ktery´ si uveˇdomoval oslabene´ postavenı´ Komise. Kromeˇ dokoncˇenı´ aktivit vedoucı´ch k u´speˇsˇne´mu dokoncˇenı´ vnitrˇnı´ho trhu se snazˇil i o financˇnı´ ozdravenı´ Spolecˇenstvı´ (snaha o reformu zemeˇdeˇlske´ politiky, ktera´ meˇla na rozpocˇet spolecˇenstvı´ devastujı´cı´ vliv). Na jeho popud byla publikova´na tzv. Bı´la´ kniha o Dokoncˇenı´ vnitrˇnı´ho trhu (neboli Cockfieldova bı´la´ kniha), ve ktere´ byla popsa´na situace ve Spolecˇenstvı´ a za´rovenˇ byly definova´ny prˇetrva´vajı´cı´ omezenı´ a prˇeka´zˇky volne´ho pohybu cˇtyrˇ za´kladnı´ch svobod (volny´ pohyb kapita´lu, osob, zbozˇ´ı a sluzˇeb). Ve stejny´ den, kdy byly zverˇejneˇna Bı´la´ kniha o dokoncˇenı´ vnitrˇnı´ho trhu, se take´ podepsala tzv. Schengenska´ dohoda. Jednalo se o mezivla´dnı´ dohodu Neˇmecka, Francie, Belgie, Lucemburska a Nizozemı´ o zjednodusˇenı´ hranicˇnı´ch kontrol s jejich pla´novany´m u´plny´m odstraneˇnı´m. Odstraneˇnı´ vnitrˇnı´ch hranic vsˇak vedlo k posı´lenı´ hranic vneˇjsˇ´ıch, cozˇ bylo take´ na´plnı´ Schengenske´ dohody. Tato dohoda vsˇak sta´la mimo pra´vnı´ ra´mce Spolecˇenstvı´ a byla za´vazna´ pouze pro signata´rˇske´ zemeˇ. Postupem doby se vsˇak problematika definovana´ v ra´mci Schengenske´ dohody stala prˇedmeˇtem za´jmu i dalsˇ´ıch zemı´ Spolecˇenstvı´ a v pru˚beˇhu devadesa´ty´ch let se stala jednı´m z pilı´rˇu˚ dalsˇ´ıho rozvoje (v ra´mci Smlouvy o Evropske´ unii) a na prˇelomu tisı´ciletı´ dokonce jednı´m z klı´cˇovy´ch bodu˚ nadna´rodnı´ch aktivit. Spolecˇenstvı´ sta´lo po rozsˇ´ırˇenı´ a podpisu Schengensky´ch dohod prˇed nutnostı´ revize zakla´dajı´cı´ch smluv. Jednalo se hlavneˇ o instituciona´lnı´ reformu. Ta nakonec

22

probeˇhla na za´kladeˇ mezivla´dnı´ konference, kde byl prˇedlozˇen „megabalı´k“ obsahujı´cı´ reformu institucı´, zahranicˇneˇ-politickou spolupra´ci a postup prˇi dalsˇ´ım vy´voji ingegrace. Konference byla zaha´jena v Lucemburku 9. za´rˇ´ı 1985 a v jejı´m ra´mci byl prˇijat dokument nazvany´ Jednotny´ evropsky´ akt (JEA – Single European Act). Na jeho za´kladeˇ pak dosˇlo k odstraneˇnı´ pra´va veta prˇi hlasova´nı´ v Radeˇ, Evropsky´ parlament byl zapojen do legislativnı´ho procesu a za´rovenˇ byly stanoveny nove´ cı´le integrace. Dalsˇ´ım vy´znamny´m bodem bylo ukotvenı´ Evropske´ rady do prima´rnı´ho pra´va, byl stanoven harmonogram pro dokoncˇenı´ vnitrˇnı´ho trhu (do konce roku 1992), posun hlasova´nı´ v ota´zka´ch volne´ho pohybu cˇtyrˇ svobod na hlasova´nı´ kvalifikovanou veˇtsˇinou a v neposlednı´ rˇadeˇ byly stanoveny nove´ cı´le Spolecˇenstvı´ (naprˇ. sblizˇova´nı´ hospoda´rˇsky´ch a meˇnovy´ch politik).

1.6

1990–2000

Po politicky´ch uda´lostech v roce 1989 sta´lo Spolecˇenstvı´ prˇed dalsˇ´ı vy´zvou. Ota´zka dalsˇ´ıho prohloubenı´ byla rˇesˇena opeˇt v ra´mci mezivla´dnı´ konference. Za´sadnı´ ota´zkou tudı´zˇ byl u´cˇel prohloubenı´ integrace. Proti mozˇnosti rozvı´jet integracˇnı´ aktivity sta´la alternativa setrvat na sta´vajı´cı´ integracˇnı´ u´rovni a prˇistoupit k zaha´jenı´ procesu dalsˇ´ıho rozsˇirˇova´nı´ (jednalo se o Rakousko, Kypr, Maltu, Sˇve´dsko, Finsko a Norsko, ktere´ pozˇa´daly na konci osmdesa´ty´ch a na zacˇa´tku devadesa´ty´ch let o vstup do Spolecˇenstvı´). Novelizace zakla´dajı´cı´ch smluv vzesˇla´ z mezivla´dnı´ konference je zna´ma pod pojmem Smlouva o Evropske´ unii a znamenala posun k supranaciona´lnı´mu charakteru Spolecˇenstvı´. I kdyzˇ dosˇlo k posı´lenı´ nadna´rodnı´ch aktivit, v ra´mci Smlouvy se objevily i aktivity (Spolecˇna´ zahranicˇnı´ a bezpecˇnostı´ politika, Justice a vnitro), ktere´ byly z te´to supranacionality vycˇleneˇny a ponecha´ny na rozhodova´nı´ v Radeˇ ministru˚. Na za´kladeˇ Smlouvy o EU vznikl tzv. Maastrichtsky´ chra´m, ktery´ rozdeˇlil vy´sˇe popsane´ aktivity na aktivity v ra´mci prvnı´ho pilı´rˇe (vnitrˇnı´ trh a politiky v jeho ra´mci, jednotlive´ orga´ny Spolecˇenstvı´, HMU), druhe´ho pilı´rˇe (Spolecˇna´ zahranicˇnı´ a bezpecˇnostı´ politika) a trˇetı´ho pilı´rˇe (Vnitro a justice). Pilı´rˇe sta´ly na za´kladnı´ch kamenech, ktere´ byly prˇedstavova´ny jednotlivy´mi cˇlensky´mi zemeˇmi a cely´ chra´m byl zastrˇesˇova´n Evropskou uniı´, v jejı´mzˇ ra´mci Evropska´ rada byla „jmenova´na“ jako nejvysˇsˇ´ı politicky´ orga´n odpoveˇdny´ za dalsˇ´ı vy´voj Spolecˇenstvı´. Smlouva byla podepsa´na 7. u´nora 1992 v Maastrichu a jako kazˇda´ revize zakla´dajı´cı´ch smluv musela projı´t ratifikacı´ ve vsˇech cˇlensky´ch zemı´ch. Vyskytly se vsˇak proble´my prˇi jejı´ ratifikaci v Da´nsku (v prvnı´m referendu odmı´tnuto 2. cˇervna 1992, druhe´ referendum z 18. kveˇtna jizˇ u´speˇsˇne´), Francii (velmi teˇsˇne´ referendum 51 % : 49 %), Neˇmecku (bylo trˇeba vyja´drˇenı´ Spolkove´ho u´stavnı´ho soudu, zˇe smlouva neznamena´ porusˇova´nı´ suverenity Neˇmecka) a Velke´ Brita´nii (spojeno s politicky´mi dopady). Smlouva vstoupila v platnost 1. listopadu 1993.

Smlouva o EU

Po nakonec u´speˇsˇne´ ratifikace Smlouvy o Evropske´ unii mohlo dojı´t k dalsˇ´ımu rozsˇ´ırˇenı´ Spolecˇenstvı´. Kandida´tske´ zemeˇ – Rakousko, Finsko, Norsko, Sˇve´dsko – musely vsˇak take´ Smlouvy o EU prˇed svy´m vstupem ratifikovat. To se zdarˇilo a k 1. lednu 1995 se Spolecˇenstvı´ rozrostlo o dalsˇ´ı trˇi zemeˇ – Rakousko, Sˇve´dko a Finsko. Referendum o vstupu Norska do Spolecˇenstvı´ bylo opeˇt negativnı´ (52,5 % proti).

23

1. Historicky´ vy´voj evropske´ integrace

V pru˚beˇhu vyjedna´va´nı´ o vstupu vy´sˇe zmı´neˇny´ch zemı´ za´padnı´ a severnı´ Evropy, dosˇlo take´ k podpisu tzv. Evropsky´ch dohod s asociovany´mi zemeˇmi strˇednı´ a vy´chodnı´ Evropy. Obsahujı´ rˇesˇenı´ politicky´ch ota´zek, zaby´vajı´c se obchodnı´mi podmı´nkami a obsahujı´ take´ instituciona´lnı´ ustanovenı´. Podrobneˇji k Evropske´ dohodeˇ mezi CˇR a Spolecˇenstvı´m viz kapitola 11.2.1.

Amsterodamska´ smlouva

Potı´zˇe prˇi ratifikaci Smlouvy o EU uka´zaly za´jem obcˇanu˚ Spolecˇenstvı´ o deˇnı´ v jeho ra´mci. Za´rovenˇ bylo trˇeba dosa´hnout stanoveny´ch cı´lu˚ v ra´mci vsˇech trˇech pilı´rˇu˚ Maastrichtske´ho chra´mu. Na tomto za´kladeˇ byla vyda´na dalsˇ´ı Bı´la´ kniha – Ru˚st, konkurenceschopnost a zameˇstnanost: vy´zvy a cesty vprˇed do 21. stoletı´ – zaby´vajı´cı´ se odstraneˇnı´m protekcionalismu a reformou verˇejny´ch financı´. V jejı´m ra´mci byla take´ nastı´neˇna revize Smlouvy o EU, ktera´ se meˇla uskutecˇnit v roce 1996. Vypracova´nı´m zpra´vy o dalsˇ´ım mozˇne´m postupu byla poveˇrˇena tzv. reflexnı´ skupina v cˇele s Carlosem Westendorpem a slozˇena´ z prˇedstavitelu˚ cˇlensky´ch sta´tu˚, Evropske´ho parlamentu a Komise. Vy´sledny´ materia´l obsahoval postup prˇi dalsˇ´ım rozsˇirˇova´nı´, prˇechod do trˇetı´ fa´ze HMU, novelizaci vlastnı´ch prˇ´ıjmu˚ Spolecˇenstvı´ a financˇnı´ perspektivy EU, zmeˇny spojene´ s dopadem rozsˇ´ırˇenı´, budoucnost ZEU a zjednodusˇenı´ a vyjasneˇnı´ cˇinnosti institucı´. Tato zpra´va slouzˇila jako podklad pro mezivla´dnı´ konferenci, ktera´ zacˇala v roce 1996 a rˇesˇila nastı´neˇne´ ota´zky. Slozˇitost jedna´nı´ se projevila i v de´lce trva´nı´ te´to mezivla´dnı´ konference, jejı´mzˇ vyvrcholenı´m bylo prˇijetı´ revize smluvnı´ch textu˚ na zaseda´nı´ summitu v Amsterodamu 16.–17. cˇervna 1997. Tato revize je oznacˇova´na jako Amsterodamska´ smlouva a jako prvnı´ se snazˇila o zprˇehledneˇnı´ cele´ho smluvnı´ho ra´mce, zachovala vsˇak pilı´rˇove´ cˇleneˇnı´. Po ratifikaci vsˇemi cˇlensky´mi zemeˇmi vstoupila v platnost k 1. kveˇtnu 1999. Po u´speˇsˇneˇ zakoncˇene´ mezivla´dnı´ konferenci se mohlo Spolecˇenstvı´ obra´tit k rˇesˇenı´ dalsˇ´ıho prˇ´ıpadne´ho rozsˇ´ırˇenı´ o zemeˇ SVE. V ra´mci jejich hodnocenı´ byla vypracovana´ Agenda 2000, ktera´ hodnotila dopady prˇistoupenı´ novy´ch cˇlensky´ch sta´tu˚ k EU a za´rovenˇ navrhovala mozˇnosti dalsˇ´ıho postupu. Materia´l obsahoval i stanoviska k jednotlivy´m kandida´tsky´m zemı´m a na jejich za´kladeˇ Komise doporucˇila otevrˇ´ıt prˇ´ıstupova´ jedna´nı´ s Cˇeskou republikou, Estonskem, Mad’arskem, Polskem, Kyprem a Slovinskem (tzv. lucemburska´ skupina). Na za´kladeˇ summitu Evropske´ rady v Helsinka´ch (10.–11. prosince 1999) dosˇlo k rozsˇ´ırˇenı´ jedna´nı´ s kandida´tsky´mi zemeˇmi o vstupu do EU o tzv. helsinskou skupinu tvorˇenou Rumunskem, Slovenskem, Litvou, Lotysˇskem, Bulharskem a Maltou. I kdyzˇ soucˇa´stı´ Amsterodamske´ smlouvy byl Protokol o orga´nech, zrychlenı´ prˇ´ıstupove´ strategie v pru˚beˇhu jejı´ ratifikace vsˇak vedlo k tomu, zˇe zmı´neˇnı´ protokol se brzy stal neaktua´lnı´m. Ze zaseda´nı´ Evropske´ rady v cˇervnu 1999 vyplynul pozˇadavek na svola´nı´ dalsˇ´ı mezivla´dnı´ konference, ktera´ bude zameˇrˇena vy´hradneˇ na instituciona´lnı´ ota´zky budoucı´ho rozsˇ´ırˇenı´. Trˇ´ıcˇlenny´ vy´bor (ve slozˇenı´ Richard von Weizsback, David Simon, Jean-Luca Dehaen) prˇedlozˇil Komisi analy´zu evropsky´ch institucı´. Tato zpra´va se nazy´va´ „Zpra´vou vy´boru trˇ´ı moudry´ch“ a rˇesˇila instituciona´lnı´ du˚sledky rozsˇ´ırˇenı´.

24

1.7

2000–2005

Mezivla´dnı´ konference reflektujı´cı´ Zpra´vu vy´boru trˇ´ı moudry´ch byla zaha´jena 14. u´nora 2000 a uzavrˇena 7.–11. prosince 2000 v Nice. Soucˇa´stı´ mezivla´dnı´ konference bylo take´ prˇijetı´ deklarace k budoucnosti Unie, tzv. Deklarace z Nice. Konvent, vytvorˇeny´ pro potrˇeby rˇesˇenı´ ota´zek souvisejı´cı´ s Deklaracı´ z Nice, se poprve´ sesˇel v u´noru 2002. V na´vaznosti na vy´sledky rokova´nı´ byla 26. u´nora 2001 slavnostneˇ podepsa´na Smlouva z Nice, ktera´ doplnˇuje zakla´dajı´cı´ smlouvy. Po ratifikace vsˇemi cˇlensky´mi zemeˇmi vstoupila v platnost 1. u´nora 2003 V ra´mci trˇetı´ fa´ze meˇnove´ unie, dosˇlo 14. prosince 2001 k vyda´va´nı´ prvnı´ch euromincı´ (tzv. eurokity). Stalo se tak ve dvana´cti zemı´ch, ktere´ splnily konvergencˇnı´ krite´ria. Od 1. ledna 2002 v teˇchto zemı´ch euromince a eurobankovky vstoupily do obeˇhu a postupneˇ nahradily cˇlenske´ meˇny. Tı´m dosˇlo v teˇchto sta´tech k zavrsˇenı´ meˇnove´ unie a ke „splneˇnı´ “ dalsˇ´ıho kroku k dosazˇenı´ politicke´ unie jakozˇto nejvysˇsˇ´ı mozˇne´ evropske´ integraci. K meˇnove´ unii podrobneˇji viz kapitola 4. Zatı´m poslednı´ rozsˇ´ırˇenı´ Spolecˇenstvı´ bylo oficia´lneˇ posveˇceno na zaseda´nı´ Evropske´ rady v Kodani v prosinci 2002, kdy bylo ukoncˇena vyjedna´va´nı´ o vstupu s deseti kandida´tsky´mi zemeˇmi. V dubnu byly v Athe´na´ch s teˇmito zemeˇmi podepsa´ny Smlouvy o prˇistoupenı´. Beˇhem listopadu 2003 jsou Komisı´ prˇedstaveny tzv. Monitorovacı´ zpra´vy o pokroku prˇistupujı´cı´ch deseti cˇlensky´ch sta´tu˚ a jmenuje celkem 39 oblastı´, ve ktery´ch je potrˇeba prˇed vstupem do EU vyvinout maxima´lnı´ snahu, aby byly splneˇny vesˇkere´ podmı´nky vyply´vajı´cı´ z prˇedvstupnı´ch jedna´nı´. Soucˇasneˇ Evropska´ komise publikuje pravidelne´ zpra´vy o pokroku kandida´tsky´ch zemı´, Bulharska, Rumunska a Turecka. K 1. kveˇtnu 2004 se Evropska´ unie rozsˇirˇuje o dalsˇ´ıch deset cˇlensky´ch sta´tu˚ z SVE (viz leakenska´ a helsinska´ skupina).

Poslednı´ rozsˇ´ırˇenı´

V cˇervenci 2003 Evropsky´ konvent oficia´lneˇ ukoncˇil svoji cˇinnosti. Konsenzua´lneˇ prˇijaty´ vy´sledny´ dokument „Na´vrh Smlouvy zakla´dajı´cı´ u´stavu pro Evropu“ byl prˇedsedou konventu Vale´ry Giscard d´Estaingem prˇeda´n prˇedstavitelu˚m italske´ho ˇ ´ımeˇ dne 18. cˇervence 2003. Na´vrh Smlouvy zakla´dajı´cı´ u´stavu pro prˇedsednictvı´ v R Evropu se vsˇak nesetkal s vsˇeobecny´m souhlasem. Ten se podarˇilo dosa´hnout azˇ o rok pozdeˇji v Bruselu. Slavnostneˇ byla Evropska´ u´stavnı´ smlouva podepsa´na 29. rˇ´ıjna ˇ ´ımeˇ a od tohoto data beˇzˇ´ı dvoulete´ obdobı´, beˇhem ktere´ho musı´ cˇlenske´ 2004 v R zemeˇ u´stavu ratifikovat. V polovineˇ ledna 2005 ji schva´lil Evropsky´ parlament. Podrobneˇ viz kapitola 2.4 V pru˚beˇhu prosince je Komisı´ vyda´na Zpra´va o konvergenci za rok 2004, ve ktere´ se hodnotı´ pokroky cˇlensky´ch sta´tu˚ prˇi plneˇnı´ konvergencˇnı´ch krite´riı´, nutny´ch pro vstup do trˇetı´ fa´ze meˇnove´ unie. Zˇa´dna´ z hodnoceny´ch zemı´ vsˇak tyto krite´ria nenı´ schopna plnit. Na schu˚zce Evropske´ rady 17. prosince 2004 jsou uzavrˇena prˇ´ıstupova´ jedna´nı´ s Bulharskem a Rumunskem. V dubnu 2005 jsou podepsa´ny Prˇ´ıstupove´ dohody a je stanoveno, zˇe se Unie o tyto dva sta´ty rozsˇ´ırˇ´ı k 1. lednu 2007. Na konci ledna 2005 prˇedstavila prˇedseda Komise Barroso spolecˇny´ program strategicky´ch cı´lu˚ vypracovany´ ve spolupra´ci s Parlamentem a Radou. Nastı´nil vizi do

25

1. Historicky´ vy´voj evropske´ integrace

roku 2010, ktera´ by meˇla prˇine´st vsˇem Evropanu˚m prosperitu, solidaritu a bezpecˇ´ı. Podstatou je zameˇrˇenı´ se na Lisabonskou strategii a jejı´ plneˇnı´. Na pocˇa´tku u´nora 2005 vstupuje v platnost Dohoda o stabilizaci a prˇidruzˇenı´ mezi EU a Chorvatskem s tı´m, zˇe k otevrˇenı´ dialogu o prˇidruzˇenı´ dojde v brˇeznu. Na zaseda´nı´ Evropska´ rady v Bruselu v cˇervnu 2005 nenı´ schva´len financˇnı´ perspektiva na le´ta 2007–2013. Na za´kladeˇ za´porne´ho vyja´drˇenı´ Evropske´ rady prˇedlozˇila Komise v pru˚beˇhu rˇ´ıjna 2005 peˇt na´vrhu˚, ktere´ majı´ za u´kol poskytnout prˇedsednictvı´ a cˇlensky´m sta´tu˚m podneˇty usnadnˇujı´cı´ diskusi k te´to financˇnı´ perspektiveˇ. Na zaseda´nı´ Evropske´ rady v prosinci je prˇijata dohoda k modifikovane´ financˇnı´ perspektiveˇ na le´ta 2007–2013. Obra´zek 1.1: Prˇehled cˇlensky´ch, prˇistupujı´cı´ch, kandida´tsky´ch a potencia´lneˇ kan-

dida´tsky´ch zemı´

Zdroj: www.europa.eu.int/comm/enlargement/index en.htm

Shrnutı´ kapitoly Vy´znamneˇjsˇ´ı snahy o evropskou integraci se projevily po druhe´ sveˇtove´ va´lce, kdy Evropa byla znicˇena a sta´la prˇed ota´zkou, jak nastartovat sve´ hospoda´rˇstvı´. Prvnı´ spolecˇenstvı´ bylo zalozˇeno na pocˇa´tku 50. let na dobu urcˇitou s tı´m, zˇe bude vy´hradneˇ sektoroveˇ orientova´no – sektor uhlı´ a oceli. Na neˇj v sˇedesa´ty´ch letech nava´zalo zalozˇenı´ dalsˇ´ıch dvou spolecˇenstvı´ – jednoho sektoroveˇ orientovane´ho (atomova´ energie) a jednoho sektoroveˇ neomezene´ho (EHS). Dosˇlo take´ k vy´znamne´mu posunu v ra´mci prohloubenı´ integracˇnı´ch snah do ru˚zny´ch cˇa´stı´ hospoda´rˇske´ho sektoru cˇlensky´ch zemı´. Postupneˇ byly jednotlive´ zakla´dajı´cı´ smlouvy revidova´ny a kazˇda´ revize prˇinesla take´ vy´znamne´ za´sahy do pravomocı´ jednotlivy´ch orga´nu˚ Spolecˇenstvı´. Zatı´m poslednı´ revize se uda´la v ra´mci mezivla´dnı´ konference zakoncˇene´ schu˚zkou v Nice.

Ota´zky k zamysˇlenı´ ˇ ´ımske´ smlouvy? 1. Cˇ´ım jsou tvorˇeny tzv. R 2. Ktere´ Spolecˇenstvı´ bylo zalozˇeno jako prvnı´ a kdy a ky´m?

26

3. Co Va´m rˇ´ıka´ pojem Schumanu˚v pla´n? 4. Kdy dosˇlo k poslednı´mu rozsˇ´ırˇenı´ a o jake´ sta´ty se jednalo? 5. Co znamenal tzv. Marshallu˚v pla´n pro Evropu?

27

1. Historicky´ vy´voj evropske´ integrace

28

jI´ jI´

Evropske´ spolecˇenstvı´ uhlı´ a oceli

jI´

Evropske´ spolecˇenstvı´ pro atomovou energii Evropska´ u´stava

jI´ jI´ jI´

2

Evropske´ hospoda´rˇske´ spolecˇenstvı´

Spolecˇna´ zahranicˇnı´ a bezpecˇnostnı´ politika Vnitro a justice

Trˇi za´kladnı´ pilı´rˇe EU

2. Trˇi za´kladnı´ pilı´rˇe EU

Cı´l kapitoly Pro pochopenı´ pu˚sobenı´ soucˇasne´ Evropske´ unie je trˇeba zna´t historicke´ pozadı´ vy´voje integrace v za´vislosti na vytvorˇenı´ jednotlivy´ch Spolecˇenstvı´. Dozvı´te se podrobneˇjsˇ´ı informace o prvnı´ spolecˇenstvı´ – Evropske´ spolecˇenstvı´ uhlı´ a oceli – o zpu˚sobu jeho rˇ´ızenı´ a take´ o dopadech, ktere´ meˇlo na hospoda´rˇstvı´ zu´cˇastneˇny´ch zemı´. Budou va´m take´ poskytnuty informace o dalsˇ´ıch spolecˇenstvı´ – Evropske´m spolecˇenstvı´ pro atomovou energii a Evropske´m hospoda´rˇske´m spolecˇenstvı´. Cˇa´st kapitoly je take´ veˇnova´na Evropske´ u´staveˇ jakozˇto dokumentu, ktery´ po sve´ ratifikaci povede k dalsˇ´ımu prohlubova´nı´ aktivit v ra´mci EU. Prostor je take´ veˇnova´n tzv. II. a III. pilı´rˇi Maastrichtske´ho chra´mu. I. pilı´rˇ, tzn. hlavneˇ aktivity v ra´mci spolecˇne´ho trhu, je rozebra´n v dalsˇ´ıch kapitola´ch.

ˇ asova´ za´teˇzˇ C Doba potrˇebna´ pro studium jsou cca 4 hodiny. Na za´kladeˇ Maastrichtske´ smlouvy dosˇlo k rozdeˇlenı´ aktivit v ra´mci Spolecˇenstvı´ na trˇi pilı´rˇe. Prvnı´ pilı´rˇ prˇedstavuje zakla´dajı´cı´ smlouvy (ESUO, EHS, EURATOM), HMU, vnitrˇnı´ trh. Druhy´ pilı´rˇ je reprezentova´n Spolecˇnou zahranicˇnı´ a bezpecˇnostnı´ politikou. V ra´mci trˇetı´ho pilı´rˇe se rˇesˇ´ı problematika spolupra´ce Justice a vnitra. Tato kapitola je zpracova´na podle FIALA, P., PITROVA´, M.: Evropska´ unie.

2.1

Evropske´ spolecˇenstvı´ uhlı´ a oceli

Za´klad tohoto spolecˇenstvı´ je trˇeba hledat v tzv. Schumanoveˇ pla´nu, prˇedstavene´mu na zaseda´nı´ francouzske´ho kabinetu 9. kveˇtna 1950, jehozˇ autorem byl Jean Monnet. Ten spatrˇoval v integraci trhu s uhlı´m a ocelı´ prvek vedoucı´ k rozvoji Evropy a k uklidneˇnı´ tlaku˚ po II. sveˇtove´ va´lce. K Francii se postupneˇ prˇidaly i dalsˇ´ı zemeˇ: Neˇmecko, Ita´lie, Belgie, Lucembursko a Nizozemı´, ktere´ v Schumanoveˇ pla´nu videˇly mozˇnost ekonomicke´ho ru˚stu va´lkou postizˇene´ho hospoda´rˇstvı´. Smlouva o zrˇ´ızenı´ Evropske´ho spolecˇenstvı´ uhlı´ a oceli (ESUO) byla podepsa´na vy´sˇe zmı´neˇny´mi sta´ty 18. dubna 1950 v Parˇ´ızˇi. Odtud je take´ zna´ma pod pojmem Parˇ´ızˇska´ smlouva. Byla uzavrˇena na dobu 50 let a vstoupila v platnost 27. cˇervence 1952 po ratifikacˇnı´m procesu vsˇech cˇlensky´ch zemı´. Vysoky´ u´rˇad

30

Z hlediska instituciona´lnı´ struktury se skla´dala ze cˇtyrˇ za´kladnı´ch institucı´. Nadna´rodnı´ u´rovenˇ reprezentoval Vysoky´ u´rˇad, ktery´ meˇl neza´visle´ postavenı´ v ra´mci ESUO (disponoval vlastnı´mi prˇ´ıjmy, takzˇe nebyl za´visly´ na odvodech cˇlensky´ch zemı´). Vysoky´ u´rˇad disponoval sˇiroky´mi pravomocemi, z nichzˇ nejvy´znamneˇjsˇ´ı byla pravdeˇpodobneˇ mozˇnost regulace cen prˇ´ıpadeˇ, zˇe se ve spravovane´m odveˇtvı´ objevı´ zrˇetelne´ obtı´zˇe naprˇ. v podobeˇ snı´zˇenı´ popta´vky. Vysoky´ u´rˇad mohl vyhla´sit tzv. stav zrˇejme´ krize a dı´ky svy´m pravomocem mohl tuto krizi rˇesˇit i pomocı´ vy´robnı´ch omezenı´ pro jednotlive´ podniky. Vysoky´ u´rˇad se skla´dal z 9 cˇlenu˚, kterˇ´ı byli nominova´ni cˇlensky´mi zemeˇmi na dobu 6 let a po zvolenı´ do funkce byli na svy´m materˇsky´ch zemı´ch neza´vislı´. Jako prvnı´ prˇedseda Vysoke´ho u´rˇadu byl zvolen autor mysˇlenky – Jean Monnet. Odborne´ informacˇnı´ za´zemı´ v oblasti uhlı´ a oceli Vysoke´mu u´rˇadu poskytoval Poradnı´ vy´bor, ktery´ byl slozˇen z 30–51 cˇlenu˚,

kterˇ´ı reprezentovali zameˇstnance, vy´robce, uzˇivatele a obchodnı´ky pu˚sobı´cı´ v ra´mci spolecˇne´ho trhu s teˇmito komoditami. Druhy´m orga´nem, ktery´ pu˚sobil v instituciona´lnı´ strukturˇe, byla Rada ministru˚ cˇlensky´ch zemı´. Tento orga´n byl do struktury prˇida´n azˇ „dodatecˇneˇ“, v pu˚vodnı´m Schumanoveˇ pla´nu se nevyskytoval. Tento orga´n reprezentoval mezina´rodnı´ prˇ´ıstup. Slouzˇila jako platforma pro kompenzaci ekonomicky´ch a geograficky´ch rozdı´lu˚ mezi maly´mi a velky´mi zemeˇmi ESUO. Na za´kladeˇ rovne´ho principu byly zastoupeny vsˇechny cˇlenske´ zemeˇ. V ra´mci Rady ministru˚ byla rozhodnutı´ prˇijı´ma´na veˇtsˇinou. Trˇetı´m orga´nem bylo Shroma´zˇdeˇnı´ (prˇedchu˚dce dnesˇnı´ho Evropske´ho parlamentu), ktere´ se skla´dalo ze 78 za´stupcu˚ na´rodnı´ch parlamentu˚. Jeho nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı pravomocı´ a povinnostı´ byla kontrola Vysoke´ho u´rˇadu, ktery´ mohl by´t Shroma´zˇdeˇnı´m odvola´n jako celek, pokud Shroma´zˇdeˇnı´ neodsouhlasilo jeho vy´rocˇnı´ zpra´vu prˇedkla´danou kazˇdy´ rok. A poslednı´m orga´nem byl Soudnı´ dvu˚r, ktery´ meˇl statut instituce neza´visle´ na ostatnı´ch. Skla´dal se ze 7 soudcu˚ voleny´ch na dobu 6 let, kterˇ´ı dohlı´zˇeli na dodrzˇova´nı´ Smlouvy o ESUO, kontrolovali postupy Vysoke´ho u´rˇadu, cˇlensky´ch zemı´ v za´lezˇitostech uhlı´ a oceli a take´ cˇinnost podniku˚. Proti jejich rozhodnutı´ jizˇ nebylo odvola´nı´. Pu˚sobenı´ tohoto prvnı´ho sektoroveˇ orientovane´ho spolecˇenstvı´ nenı´ jednoduche´ jednoznacˇneˇ posoudit. Na pocˇa´tku 60. let dosˇlo k celkove´mu ozdravenı´ evropske´ ekonomiky. V ra´mci cˇlensky´ch zemı´ neoddiskutovatelneˇ dosˇlo na za´kladeˇ ESUO ke zvy´sˇenı´ produkce uhlı´ a oceli ve spolecˇne´m trhu a vy´znamne´mu rozvoji jeho obchodu. Vy´znam ESUO je vsˇak spatrˇova´n spı´sˇe v politicke´ u´rovni. Centra´lnı´ organizace uhlı´ a oceli nutila totizˇ by´vale´ neprˇa´tele spolupracovat a za´sadneˇ ovlivnila i zemeˇ stojı´cı´ mimo prvnı´ spolecˇenstvı´.

2.2

Evropske´ hospoda´rˇske´ spolecˇenstvı´

Po u´speˇchu ESUO sta´lo prˇed zakla´dajı´cı´mi zemeˇmi rozhodnutı´, zda pokracˇovat v naznacˇene´m smeˇru evropske´ integrace, tzn. pokusit se zalozˇit dalsˇ´ı sektoroveˇ orientovane´ spolecˇenstvı´, nebo se pokusit o integraci v ra´mci velke´ho integrovane´ho ekonomicke´ho prostoru nestaveˇjı´cı´ho na sektorove´m prˇ´ıstupu. Vy´sledny´ komproˇ ´ımsky´ch smluv, obsahoval jak sektoroveˇ orientovany´ proud, mis, tzn. uzavrˇenı´ tzv. R tak take´ proud reprezentovany´ Belgiı´, Lucemburskem, Nizozemı´m a Ita´liı´, tzn. integrovany´ ekonomicky´ prostor. Smlouva o zrˇ´ızenı´ Evropske´ho spolecˇenstvı´ pro atomovou energii (EURATOM) a Smlouva o zrˇ´ızenı´ Evropske´ho hospoda´rˇske´ho spoˇ ´ımeˇ (odtud R ˇ ´ımske´ smlouvy). lecˇenstvı´ (EHS) byly podepsa´ny 27. brˇezna 1957 v R Obeˇ smlouvy byly uzavrˇeny na dobu neurcˇitou, cˇ´ımzˇ se lisˇily od Smlouvy o zrˇ´ızenı´ Evropske´ho spolecˇenstvı´ uhlı´ a oceli. Da´le se budeme veˇnovat charakteristice EHS. Podle smluvnı´ch vymezenı´ bylo spolecˇenstvı´ postaveno na principu solidarity, souteˇzˇivosti, protikartelovy´ch krocı´ch a na harmonizaci pra´va cˇlensky´ch sta´tu˚. Jednalo se o cˇasoveˇ neomezenou smlouvu. Na za´kladeˇ cˇla´nku 2 Smlouvy o EHS bylo cı´lem „postupny´m sblizˇova´nı´m hospoda´rˇske´ politiky cˇlensky´ch sta´tu˚ podporovat v cele´m Spolecˇenstvı´ harmonicky´ rozvoj hospoda´rˇske´ cˇinnosti, neprˇetrzˇity´ a vyrovnany´ ru˚st,

31

2. Trˇi za´kladnı´ pilı´rˇe EU

Spolecˇny´ trh

veˇtsˇ´ı stabilitu, urychlene´ zvysˇova´nı´ zˇivotnı´ u´rovneˇ, jakozˇ i teˇsneˇjsˇ´ı vztahy mezi sta´ty, ktere´ Spolecˇenstvı´ tvorˇ´ı.“ Klı´cˇovy´m bylo vybudova´nı´ spolecˇne´ho trhu zajisˇt’ujı´cı´ho svobodu cˇtyrˇ za´kladnı´ch svobod (svobodny´ pohyb osob, sluzˇeb, zbozˇ´ı a kapita´lu). Ve smlouveˇ bylo stanoveno dosazˇenı´ spolecˇne´ho trhu do 12–15 let, prˇicˇemzˇ obdobı´ bylo rozdeˇleno na trˇi etapy a prˇechod z jednotlivy´ch etap podle´hal souhlasu Rady ministru˚. V ra´mci prvnı´ch dvou etap meˇlo by´t dosazˇeno konsensu na za´kladeˇ jednomyslne´ho hlasova´nı´, prˇechod do za´veˇrecˇne´ etapy potom znamenal zmeˇnu hlasova´nı´ na veˇtsˇinove´. Za´kladnı´m u´kolem bylo vytvorˇenı´ celnı´ unie umozˇnˇujı´cı´ volny´ pohyb pru˚myslove´ho zbozˇ´ı. Z hlediska instituciona´lnı´ struktury se vycha´zelo z modelu ESUO. Byl opeˇt zachova´n nadna´rodnı´ i mezina´rodnı´ za´jem.

Komise EHS

Komise reprezentovala nadna´rodnı´ u´rovenˇ a byla slozˇena z devı´ti cˇlenu˚ dohodou mezi vla´dami cˇlensky´ch sta´tu˚ na cˇtyrˇi roky s mozˇnostı´ opakovane´ volby. Komise byla rˇ´ızena prˇedsedou a dveˇma mı´stoprˇedsedy, kterˇ´ı byly voleni na dva roky s mozˇnostı´ opakovane´ volby. Prˇedseda byl jmenova´n dohodou cˇlensky´ch sta´tu˚ a vzhledem k postavenı´ Komise znamenala du˚lezˇite´ politicke´ rozhodnutı´. Vzhledem k du˚lezˇitosti Komise EHS se zmı´nı´me i o prvnı´m prˇedsedovy Komise. Byl jı´m neˇmecky´ univerzitnı´ profesor a by´valy´ sta´tnı´ tajemnı´k ministerstva zahranicˇnı´ch veˇcı´ Walter Hallstein, ktery´ tuto funkci zasta´val osm let (31. 1. 1958 azˇ 30. 6. 1967). Jeho hlavnı´m u´kolem byla vy´stavba odpovı´dajı´cı´ho administrativnı´ho apara´tu. Soustrˇedil se na u´koly spojene´ s vytvorˇenı´m spolecˇne´ho trhu, spolecˇne´ zemeˇdeˇlske´ politice, jednal se sta´ty EFTA o mozˇnosti prˇistoupenı´. V ra´mci jeho pu˚sobenı´ dosˇlo k tzv. Lucemburske´mu kompromisu, ktery´ vy´znamneˇ omezil pravomoci Komise ve prospeˇch na´rodneˇ orientovane´ Rady ministru˚. Rada ministru˚ meˇla oproti Radeˇ ESUO vy´znamneˇjsˇ´ı pravomoci a to z du˚vodu, zˇe integracˇnı´ projekt nebyl zrˇetelneˇ sektoroveˇ ohranicˇen. Pro pomoc prˇi rˇesˇenı´ ota´zek vztahujı´cı´ch se k problematice spolecˇne´ho trhu byl zrˇ´ızen Hospoda´rˇsky´ a socia´lnı´ vy´bor, ktery´ se skla´dal z prˇedstavitelu˚ ru˚zny´ch kategoriı´ hospoda´rˇske´ho a socia´lnı´ho zˇivota, zejme´na z prˇedstavitelu˚ vy´robcu˚, zemeˇdeˇlcu˚, dopravcu˚, deˇlnı´ku˚, obchodnı´ku˚, rˇemeslnı´ku˚, prˇ´ıslusˇnı´ku˚ svobodny´ch povola´nı´ a prˇedstavitelu˚ verˇejny´ch za´jmu˚. Cˇlenove´ byli voleni jednomyslneˇ Radou na dobu cˇtyrˇ let. Hospoda´rˇsky´ a socia´lnı´ vy´bor byl definova´n ve Smlouveˇ o EHS jako poradnı´ orga´n cele´ho Spolecˇenstvı´, tudı´zˇ nikoliv jako instituce podle´hajı´cı´ vy´hradneˇ nadna´rodnı´ Komisi. Shroma´zˇdeˇnı´ bylo spolecˇne´ pro ESUO, EHS i EURATOM, dosˇlo nejen k navy´sˇenı´ pocˇtu jeho cˇlenu˚, ale take´ k vy´znamne´mu posı´lenı´ jeho pravomoci odvolat Komisi. Na rozdı´l od Shroma´zˇdeˇnı´ v ra´mci ESUO, ktere´ mohlo odvolat Vysoky´ u´rˇad pouze na za´kladeˇ vy´rocˇnı´ zpra´vy, Shroma´zˇdeˇnı´ v ra´mci EHS i EURATOM mohlo Komisi odvolat bez ohledu na zpra´vu o stavu hospodarˇenı´ a jedna´nı´ o jejı´m odvola´nı´ mohlo by´t zaha´jeno kdykoliv beˇhem funkcˇnı´ho obdobı´. Bylo upraveno take´ jeho postavenı´ v ra´mci legislativnı´ho procesu – meˇlo by´t konzultova´no ve vybrany´ch bodech smlouvy. Shroma´zˇdeˇnı´ da´le mohlo Radeˇ navrhovat rozpocˇtove´ zmeˇny. Soudnı´ dvu˚r byl opeˇt spolecˇny´ pro vsˇechna trˇi spolecˇenstvı´. Bylo ponecha´no jeho slozˇenı´ s tı´m, zˇe po trˇech letech docha´zelo k cˇa´stecˇne´ obmeˇneˇ soudcu˚. Dosˇlo vsˇak ke

32

zmeˇneˇ zˇalob. Soudnı´ dvu˚r v ra´mci EHS mohl zˇalovat cˇlenske´ zemeˇ za porusˇenı´ jejich povinnostı´, odhlı´zˇel nad za´konnostı´ sekunda´rnı´ch legislativnı´ch aktu˚ vyda´vany´ch Radou a Komisı´, mohl podat zˇalobu za necˇinnost na Radu nebo Komisi, rozhodoval spory ty´kajı´cı´ se na´hrady sˇkod a spory mezi zameˇstnanci. Vzhledem k neprˇehledne´ a na koordinaci pru˚beˇhu a programu zaseda´nı´ na´rocˇne´ agendy orga´nu˚ trˇ´ı Spolecˇenstvı´, dosˇlo v roce 1965 k podpisu tzv. Slucˇovacı´ smlouvy, ktera´ sloucˇila do te´ doby samostatneˇ stojı´cı´ nadna´rodnı´ (Vysoky´ u´rˇad a dveˇ Komise) i mezina´rodneˇ orientovane´ orga´ny (trˇi Rady ministru˚). Na za´kladeˇ Slucˇovacı´ smlouvy vznikla jednotna´ Komise a jednotna´ Rada.

2.3

Slucˇovacı´ smlouva

Evropske´ spolecˇenstvı´ pro atomovou energii

Smlouva o zrˇ´ızenı´ Evropske´ho spolecˇenstvı´ pro atomovou energii byla podepsa´ny ˇ ´ımsky´ch smluv 27. brˇezna v R ˇ ´ımeˇ. Prˇedstavovala sektoroveˇ orientovanou v ra´mci R integraci prosazovanou Neˇmeckem a Franciı´. ´ kolem EURATOM bylo vytvorˇit spolecˇny´ trh s nuklea´rnı´mi materia´ly a podpoU rovat jejich mı´rove´ vyuzˇitı´. Smlouva stanovila spolecˇnou strategii investic, rozvoj infrastruktury a vy´meˇnu technicky´ch informacı´. Soucˇa´stı´ koncepce bylo vyuzˇitı´ jaderne´ energie nejen pro vojenske´, ale prˇedevsˇ´ım pro civilnı´ u´cˇely. V ra´mci EURATOM byla vytvorˇena samostatna´ instituciona´lnı´ struktury. Tvorˇily ji cˇtyrˇi za´kladnı´ orga´ny. Komise, ktera´ prˇedstavovala nadna´rodnı´ u´rovenˇ se skla´dala z peˇti cˇlenu˚, kterˇ´ı byli vybı´ra´ni na za´kladeˇ vsˇeobecne´ zpu˚sobilosti s ohledem na jejich nestrannost. Cˇlenove´ byli voleni na dobu cˇtyrˇ let. Postupneˇ vy´znam Komise EURATOM byl zastı´neˇn vy´znamem Komise EHS. Pro pomoc Komise, ale i ostatnı´ch orga´nu˚, byl zrˇ´ızen Veˇdecko-technicky´ vy´bor slozˇeny´ z 20 cˇlenu˚, kterˇ´ı byli voleni na dobu peˇti let. Druhy´m orga´nem byla Rada ministru˚, ktera´ reprezentovala na´rodnı´ za´jmy cˇlensky´ch zemı´. Oproti Rada ESUO byla vybavena veˇtsˇ´ımi pravomocemi na u´kor pravomocı´ Komise. I v ra´mci tohoto orga´nu postupneˇ dosˇlo k jeho zastinˇova´nı´ Radou ministru˚ v ra´mci EHS. Trˇetı´m orga´nem bylo Shroma´zˇdeˇnı´ (viz kapitola 2.2 Evropske´ hospoda´rˇske´ spolecˇenstvı´). Poslednı´m orga´nem byl Soudnı´ dvu˚r (viz kapitola 2.2 Evropske´ hospoda´rˇske´ spolecˇenstvı´). Kromeˇ vy´sˇe zmı´neˇny´ch zˇalob mohl v ra´mci EURATOMu podat Soudnı´ dvu˚r zˇalobu ve veˇci stanovova´nı´ podmı´nek pro udeˇlova´nı´ licencı´ a mohl konstatovat porusˇenı´ Smlouvy o EURATOM osobou nebo podnikem. Prˇedpokla´dalo se, zˇe rozhodujı´cı´m prvkem pro dalsˇ´ı rozvoj bude pra´veˇ EURATOM a EHS ho bude pouze doplnˇovat. Toto prˇesveˇdcˇenı´ bylo zalozˇeno na ocˇeka´va´nı´, zˇe jaderna´ energetika je klı´cˇem k dalsˇ´ımu hospoda´rˇske´mu rozvoji, a energetika je proto spolecˇny´m za´jmem vsˇech evropsky´ch zemı´. Ocˇeka´vane´ „vedenı´“ EURATOM se vsˇak v pru˚beˇhu let nepotvrdilo. Dosˇlo k neˇkolika konfliktu˚m mezi Komisı´ a Franciı´, ktera´ nakonec vyuzˇila forma´lnı´ho oddeˇlenı´ vojenske´ a civilnı´ jaderne´ technologie k tomu, aby Komisi zabra´nila v inspekci jaderny´ch zarˇ´ızenı´ urcˇeny´ch k vy´robeˇ plutonia. Po tomto incidentu nada´le francouzska´ politicka´ reprezentace projevovala

Postavenı´ EUROATOM × EHS

33

2. Trˇi za´kladnı´ pilı´rˇe EU

EURATOM pouze omezenou podporu, cozˇ spolu s dalsˇ´ımi uda´lostmi v polovineˇ sˇedesa´ty´ch let vedlo k postupne´mu u´stupu tohoto spolecˇenstvı´ do pozadı´. Zrˇ´ızenı´ EURATOM se vsˇak projevilo na poli bezpecˇnosti pra´ce a v souvislosti s oblastı´ technicky´ch norem chra´nı´cı´ch lidske´ zdravı´ – byly prˇijaty tzv. minima´lnı´ podmı´nky pro manipulaci s jaderny´m materia´lem – a EURATOM se vy´znamneˇ podı´lel na vy´voji bezpecˇnostnı´ch syste´mu˚ jaderny´ch elektra´ren.

2.4

Evropska´ u´stava

Beˇhem uplynuly´ch patna´cti let se vy´voj Evropske´ unie vyznacˇoval rˇadou zmeˇn evropsky´ch Smluv. Kazˇdou takovou zmeˇnu prˇipravila tzv. mezivla´dnı´ konference, na nı´zˇ se neˇkolik meˇsı´cu˚ scha´zeli za´stupci vla´d cˇlensky´ch sta´tu˚. Jedna´nı´ mezivla´dnı´ konference se u´cˇastnila i Komise a byl do nich zapojen take´ Evropsky´ parlament. Jednotny´ evropsky´ akt, podepsany´ v u´noru 1986, Unii umozˇnil vytvorˇit jednotny´ trh a zave´st na sve´m u´zemı´ volny´ pohyb osob, zbozˇ´ı, sluzˇeb a kapita´lu, z cˇehozˇ nynı´ plyne prospeˇch evropsky´m podniku˚m i obcˇanu˚m. Maastrichtska´ smlouva, podepsana´ v u´noru 1992, tedy o sˇest let pozdeˇji, umozˇnila Unii pokrocˇit v rˇadeˇ dalsˇ´ıch oblastı´: jednalo se o zavedenı´ jednotne´ meˇny, spolecˇnou zahranicˇnı´ politiku a spolupra´ci v oblasti spravedlnosti a vnitrˇnı´ch veˇcı´. Po Maastrichtske´ smlouveˇ se vsˇak prohlubova´nı´ evropske´ politicke´ unie poneˇkud zpomalilo. Obeˇ mezivla´dnı´ konference, ktere´ vedly v roce 1997 k podepsa´nı´ Amsterodamske´ smlouvy a v roce 2001 k podepsa´nı´ Niceske´ smlouvy, byly sice cˇa´stecˇneˇ u´speˇsˇne´, nicme´neˇ politicke´ odhodla´nı´ u´cˇastnı´ku˚ bylo slabsˇ´ı a mnohe´ instituciona´lnı´ ota´zky, jezˇ meˇly v prˇedvecˇer rozsˇ´ırˇenı´ za´sadnı´ vy´znam, zu˚staly nevyrˇesˇeny (jak zajistit hladke´ fungova´nı´ Unie slozˇene´ z 25 a vı´ce cˇlensky´ch sta´tu˚ nebo jak zarucˇit legitimitu orga´nu˚ zastupujı´cı´ch evropske´ sta´ty a obcˇany). Kdyzˇ se v prosinci 2000 hlavy sta´tu˚ a prˇedsedove´ vla´d patna´cti cˇlensky´ch sta´tu˚ v Nice dohodli na revizi Smluv, byli prˇesveˇdcˇeni, zˇe je nezbytne´ pokracˇovat v instituciona´lnı´ reformeˇ, jezˇ byla v Niceske´ smlouveˇ dle na´zoru mnoha stran formulova´na prˇ´ılisˇ opatrneˇ. Evropska´ rada proto zaha´jila sˇirsˇ´ı a zevrubneˇjsˇ´ı diskusi o budoucnosti Unie s cı´lem prove´st dalsˇ´ı revizi Smluv. Rok po zaseda´nı´ v Nice, 15. prosince 2001, prˇijala Evropska´ rada v Laekenu tzv. Prohla´sˇenı´ o budoucnosti Evropske´ unie, ktere´ Unii zavazuje k veˇtsˇ´ı demokraticˇnosti, transparentnosti a efektivnosti a take´ k tomu, aby otevrˇela cestu k vytvorˇenı´ u´stavy, ktera´ by naplnila ocˇeka´va´nı´ obcˇanu˚ Evropy.

Konvent

34

Metoda, ktera´ se azˇ do te´ doby pouzˇ´ıvala pro revizi Smluv, byla velice cˇasto kritizova´na. Evropska´ integrace je za´lezˇitostı´ vsˇech obcˇanu˚. Nenı´ proto mozˇne´, aby o krocı´ch, ktere´ za´sadnı´m zpu˚sobem ovlivnˇujı´ jejı´ vy´voj, nada´le rozhodovali pouze prˇedstavitele´ vla´d cˇlensky´ch sta´tu˚ na neverˇejny´ch mezivla´dnı´ch konferencı´ch. Evropska´ rada si prˇa´la, aby nadcha´zejı´cı´ mezivla´dnı´ konference byla prˇipravena co nejtransparentneˇjsˇ´ım a nejobsa´hlejsˇ´ım zpu˚sobem. Rozhodla se proto, zˇe svola´ zvla´sˇtnı´ shroma´zˇdeˇnı´, Konvent, v neˇmzˇ budou zastoupeni hlavnı´ u´cˇastnı´ci diskuse: prˇedstavitele´ vla´d patna´cti cˇlensky´ch sta´tu˚ a trˇina´cti kandida´tsky´ch zemı´, za´stupci vnitrosta´tnı´ch parlamentu˚, za´stupci Evropske´ho parlamentu a Evropske´ komise, trˇina´ct

pozorovatelu˚ z Vy´boru regionu˚ a Hospoda´rˇske´ho a socia´lnı´ho vy´boru a da´le za´stupci evropsky´ch socia´lnı´ch partneru˚ a evropske´ho ombudsmana. Dı´ky te´to metodeˇ mohla by´t poprve´ v historii vesˇkera´ evropska´ i na´rodnı´ stanoviska vyja´drˇena v obsa´hle´, otevrˇene´ a transparentnı´ diskusi. Po vı´ce nezˇ rocˇnı´m zaseda´nı´ dospeˇl Konvent ke konsenzu prˇedat Evropske´ radeˇ na´vrh u´stavy. Vale´ry Giscard d’Estaing tak mohl prˇedlozˇit vy´sledky pra´ce Konventu na zaseda´nı´ Evropske´ rady v Soluni dne 20. cˇervna 2003. Evropska´ rada prohla´sila, zˇe na´vrh u´stavnı´ smlouvy, ktery´ jı´ Konvent prˇedlozˇil, prˇedstavuje historicky vy´znamny´ krok na cesteˇ k dosazˇenı´ cı´lu˚ evropske´ integrace, tedy prˇiblizˇuje Unii obcˇanu˚m, posiluje demokraticky´ charakter nasˇ´ı Unie, posiluje schopnost Unie jednat na mezina´rodnı´ sce´neˇ jako soudrzˇne´ a jednotne´ sı´ly a u´cˇinneˇ reagovat na proble´my vyply´vajı´cı´ z globalizace. Evropska´ rada da´le uvedla, zˇe Konvent proka´zal svu˚j vy´znam jakozˇto fo´rum demokraticke´ho dialogu. Po poslednı´m zaseda´nı´ cˇlenu˚ Konventu byl konecˇny´ ˇ ´ımeˇ. na´vrh u´stavy prˇedlozˇen 18. cˇervence 2003 prˇedsednictvı´ Evropske´ rady v R Text, ktery´ Konvent prˇedlozˇil, byl pouzˇit jako za´klad pro pra´ci mezivla´dnı´ konference, na nı´zˇ se setkali za´stupci vla´d sta´vajı´cı´ch dvaceti peˇti cˇlensky´ch sta´tu˚, za´stupci Evropske´ komise a Evropske´ho parlamentu. Vsˇech zaseda´nı´ mezivla´dnı´ konference se u´cˇastnily rovneˇzˇ trˇi kandida´tske´ zemeˇ, jmenoviteˇ Bulharsko, Rumunsko a Turecko. Setka´nı´ mezivla´dnı´ konference probı´hala od rˇ´ıjna 2003 na u´rovni ministru˚ zahranicˇnı´ch veˇcı´ i na u´rovni hlav sta´tu˚ a prˇedsedu˚ vla´d. Po osmi meˇsı´cı´ch jedna´nı´ byly pra´ce uzavrˇeny prohla´sˇenı´m o souhlasne´m postoji vla´d 25 cˇlensky´ch sta´tu˚ vyja´drˇene´m na zaseda´nı´ Evropske´ rady v Bruselu ve dnech 17. a 18. cˇervna 2004. ´ stava v za´jmu srozumitelnosti a jasnosti nahrazuje vsˇechny sta´vajı´cı´ Smlouvy U jediny´m textem. Skla´da´ se ze cˇtyrˇ cˇa´stı´: Prvnı´ cˇa´st obsahuje ustanovenı´ vymezujı´cı´ Unii, jejı´ cı´le, pravomoci, rozhodovacı´ postupy a orga´ny. Jako druha´ cˇa´st byla do u´stavy zacˇleneˇna Charta za´kladnı´ch pra´v, slavnostneˇ vyhla´sˇena´ na zaseda´nı´ Evropske´ rady v Nice v prosinci 2000. Trˇetı´ cˇa´st u´stavy se veˇnuje politika´m a cˇinnostem Unie a prˇejı´ma´ mnoha´ ustanovenı´ sta´vajı´cı´ch Smluv. Cˇtvrta´ cˇa´st obsahuje za´veˇrecˇna´ ustanovenı´, vcˇetneˇ postupu˚ pro prˇijetı´ a revizi te´to u´stavy. ´ stavnı´ smlouva stanovı´, zˇe ji vsˇechny sta´ty musı´ ratifikovat podle svy´ch vlastnı´ch U u´stavnı´ch pravidel (schva´lenı´m parlamentem a/nebo referendem). Pokud smlouvu do dvou let od podpisu ratifikujı´ pouze cˇtyrˇi peˇtiny cˇlensky´ch sta´tu˚, bude se touto ota´zkou zaby´vat Evropska´ rada. Revize bude zpravidla prova´deˇt Konvent, pokud se nebude jednat o zmeˇny s velice omezeny´m dopadem. Konvent pak bude muset na za´kladeˇ konsenzu prˇijmout doporucˇenı´ pro mezivla´dnı´ konferenci, ktera´ o navrhovany´ch zmeˇna´ch rozhodne vza´jemnou dohodou. Takove´ zmeˇny vstoupı´ v platnost teprve pote´, azˇ je ratifikujı´ vsˇechny cˇlenske´ sta´ty podle svy´ch prˇ´ıslusˇny´ch u´stavnı´ch pravidel. Neˇktere´ zmeˇny, naprˇ´ıklad rozsˇ´ırˇenı´ hlasova´nı´ kvalifikovanou veˇtsˇinou na dalsˇ´ı oblasti, bude mozˇno

35

2. Trˇi za´kladnı´ pilı´rˇe EU

prova´deˇt pruzˇneˇjsˇ´ı metodou. Pro takove´ zmeˇny bude stacˇit jednomyslny´ souhlas Evropske´ rady a schva´lenı´ Evropsky´m parlamentem. Ratifikace u´stavy

Dne 29. rˇ´ıjna 2004 hlavy sta´tu˚ nebo vla´d 25 cˇlensky´ch sta´tu˚ a 3 kandida´tsky´ch ´ stavu pro Evropu, jejı´zˇ zneˇnı´ jednomyslneˇ zemı´ podepsaly Smlouvu zakla´dajı´cı´ U schva´lili 18. cˇervna te´hozˇ roku. Smlouva mu˚zˇe vstoupit v platnost pouze, bude-li prˇijata kazˇdou ze signata´rˇsky´ch zemı´ na za´kladeˇ jejı´ vlastnı´ u´stavnı´ procedury: tento proces se nazy´va´ ratifikacı´ Smlouvy cˇlensky´mi sta´ty. V za´vislosti na pra´vnı´ch a historicky´ch tradicı´ch jednotlivy´ch zemı´ se u´stavnı´ postupy v cˇlensky´ch sta´tech lisˇ´ı a sesta´vajı´ bud’ z jednoho nebo kombinace dvou typu˚ mechanismu˚: „parlamentnı´“ metoda: text je schva´len na za´kladeˇ hlasova´nı´ o textu ratifikujı´cı´m mezina´rodnı´ smlouvu jednou cˇi dveˇma komorami sta´tnı´ho parlamentu. metoda „referenda“: text smlouvy je prˇedlozˇen obcˇanu˚m ke schva´lenı´ ve vsˇelidove´m hlasova´nı´. V neˇktery´ch sta´tech existujı´ varianty nebo kombinace teˇchto dvou metod, nebo dı´lcˇ´ı pozˇadavky, naprˇ. zˇe ratifikace smlouvy vyzˇaduje prˇedchozı´ zmeˇnu na´rodnı´ u´stavy. Pokud by byla smlouva ratifikova´na a ratifikace oficia´lneˇ ozna´mena vsˇemi signata´rˇsky´mi sta´ty, meˇla by vstoupit v platnost 1. listopadu 2006. Odmı´tnutı´ Smlouvy zakla´dajı´cı´ ´ stavu U pro Evropu

Ve Francii obcˇane´ odmı´tli text u´stavy 29. kveˇtna a v Nizozemsku 1. cˇervna. S ohledem na tyto vy´sledky Evropska´ rada na sve´m zaseda´nı´ ve dnech 16. a 17. cˇervna 2005 prohla´sila, zˇe „datum 1. listopadu 2006, ktere´ bylo pu˚vodneˇ stanoveno pro dokoncˇenı´ ratifikacı´, jizˇ nenı´ udrzˇitelne´, protozˇe sta´ty, ktere´ neratifikovaly, nebudou schopny poskytnout jinou odpoveˇd’ drˇ´ıve nezˇ v polovineˇ roku 2007“. Soucˇasne´ obdobı´ je tedy pro vsˇechny cˇlenske´ sta´ty, at’uzˇ u´stavu ratifikovaly nebo ne, obdobı´m u´vah, vysveˇtlova´nı´ a diskusı´. Evropska´ rada pod vedenı´m rakouske´ho prˇedsednictvı´ (v prvnı´ polovineˇ roku 2006) prˇezkouma´ stav diskusı´ o ratifikaci u´stavnı´ smlouvy. Proces ratifikace cˇlensky´mi sta´ty tedy nebyl ukoncˇen. Jeho harmonogram bude v prˇ´ıpadeˇ nutnosti upraven podle potrˇeb cˇlensky´ch sta´tu˚, ktere´ u´stavu jesˇteˇ neratifikovaly.

2.5

Spolecˇna´ zahranicˇnı´ a bezpecˇnostnı´ politika

Spolecˇna´ zahranicˇnı´ a bezpecˇnostnı´ politika (SZBP) tvorˇ´ı tzv. druhy´ pilı´rˇ Maastrichtske´ho chra´mu. Jejı´ cı´le jsou definova´ny v Hlaveˇ V Smlouvy o EU, podle ktere´ ma´ SZBP zabezpecˇovat spolecˇne´ hodnoty, za´kladnı´ za´jmy a neza´vislost EU, posilovat bezpecˇnost EU i jejı´ch cˇlensky´ch sta´tu˚ ve vsˇech ohledech, posilovat mı´r a mezina´rodnı´ bezpecˇnost v souladu se za´sadami OSN a Helsinske´ho procesu, podporovat mezina´rodnı´ spolupra´ci a upevnˇovat demokracii, pra´vnı´ sta´t a respektova´nı´ lidsky´ch pra´v a za´kladnı´ch svobod. Pro plneˇnı´ takto stanoveny´ch cı´lu˚ jsou vymezeny urcˇite´ na´stroje. Jedna´ se o konzultace, vza´jemnou informovanost cˇlensky´ch zemı´ a spolupra´ci diplomaticky´ch a

36

Tabulka 2.1: Ratifikace eurou´stavy Cˇlensky´ sta´t Rakousko

Procedura Prˇedpokla´dane´ datum Prˇedchozı´ evropska´ referenda Parlamentnı´ (Nationalrat a Bundesrat) Schva´lena Na´rodnı´ radou 11. kveˇtna 2005 1994: prˇistoupenı´ Referendum vyloucˇeno Schva´lena Spolkovou radou 25. kveˇtna 2005 ´ DNE´ Belgie Parlamentnı´ (Komora and Sena´t + Schva´lena Sena´tem 28. dubna 2005 ZˇA Shroma´zˇdeˇnı´ obcı´ a regionu˚) Schva´lena dolnı´ komorou 19. kveˇtna 2005 Neza´vazne´ referendum („consultation Schva´lena i dalsˇ´ımi (regiona´lnı´mi) parlamenty, napopopulaire“) nepravdeˇpodobne´ sled i Vla´msky´m regiona´lnı´m parlamentem 8. u´nora 2005 ´ DNE´ Kypr Parlamentnı´ Schva´lena Sneˇmovnou 30. cˇervna 2005 ZˇA Referendum vyloucˇeno Cˇeska´ republika Referendum (vla´dnı´ na´vrh dosud nenı´ Referendum odlozˇeno 2003: prˇistoupenı´ schva´len Parlamentem) Da´nsko Referendum Pu˚vodneˇ stanoveno na 27. za´rˇ´ı 2005 1972: prˇistoupenı´ Nynı´ odlozˇeno (datum nenı´ stanoveno) 1986: JEA 1992: Maastrichtska´ smlouva 2× 1998: Amsterodamska´ smlouva 2000: euro Estonsko Parlamentnı´ Parlamentnı´ rozprava potvrzena na podzim 2005, prˇed 2003: prˇistoupenı´ Referendum nepravdeˇpodobne´ konecˇny´m hlasova´nı´m vsˇak ma´ probeˇhnout verˇejna´ debata Finsko Parlamentnı´ Na´vrh na ratifikaci bude prˇedlozˇen Parlamentu na pod- Konzultativnı´ referendum: zim 2005. Rozhodna´ zpra´va pro ratifikacˇnı´ proces a 1994: prˇistoupenı´ prezentace zpra´vy parlamentu se prˇedpokla´da´ na podzim 2005 Francie Referendum Referendum 29. kveˇtna 2005 negativnı´ 1972: rozsˇ´ırˇenı´ EHS NE: 54,8 % 1992: Maastrichtska´ smlouva u´cˇast: 70 % ´ DNE´ Neˇmecko Parlamentnı´ (Bundestag and Schva´lena Spolkovy´m sneˇmem 12. kveˇtna ZˇA Bundesrat) Referendum nepravdeˇpo- Schva´lena Spolkovou radou dobne´ (mozˇne´ pouze prˇi zmeˇneˇ u´stavy) 27. kveˇtna 2005 ˇ ecko ´ DNE´ R Parlamentnı´ Schva´lena Parlamentem 19. dubna 2005 ZˇA Mad’arsko Parlamentnı´ Schva´lena Parlamentem 20. prosince 2004 2003: prˇistoupenı´ Irsko Parlamentnı´ + Referendum Referendum odlozˇeno 1972: prˇistoupenı´ Bı´la´ kniha ma´ by´t prezentova´na v za´rˇ´ı 2005. 1987: JEA 1992: Maastrichtska´ smlouva 2× 1998: Amsterodamska´ smlouva 2001 a 2002: Niceska´ smlouva Ita´lie Parlamentnı´ (Sneˇmovna a Sena´t) Sneˇmovna schva´lila na´vrh ratifikacˇnı´ho za´kona Konzultativnı´ referendum: 25. ledna 1989: mozˇny´ na´vrh u´stavy 6. dubna ratifikova´n v Sena´tu Lotysˇsko Parlamentnı´ Schva´lena Parlamentem 2. cˇervna 2005 2003: prˇistoupenı´ Litva Parlamentnı´ Schva´lena Parlamentem 11. listopadu 2004 2003: prˇistoupenı´ ´ DNE´ Lucembursko Parlamentnı´ (dveˇ hlasova´nı´) Schva´lena Komorou (1. cˇtenı´) 28. cˇervna ZˇA + konzultativnı´ referendum Pozitivnı´ referendum 10. cˇervence 2005: ANO: 56,52 % NE: 43,48 % Konecˇne´ schva´lenı´ sneˇmovnou 25. rˇ´ıjna 2005 Malta Parlamentnı´ Schva´lena Parlamentem: 6. cˇervence 2005 2003: prˇistoupenı´ Referendum vyloucˇeno ´ DNE´ Nizozemsko Parlamentnı´ (prvnı´ a druha´ komora) + Referendum 1. cˇervna 2005 negativnı´ ZˇA NE: 63 % konzultativnı´ referendum u´cˇast: 62 % (neoficia´lnı´ vy´sledky) Polsko Prozatı´m nenı´ rozhodnuto Parlamentu se 5. cˇervence nepodarˇilo schva´lit rati- 2003: prˇistoupenı´ fikacˇnı´ proceduru. Rozhodnutı´ musı´ prˇijmout prˇ´ısˇtı´ parlament ´ DNE´ Portugalsko Referendum Referendum pu˚vodneˇ stanoveno na 2. nebo 9. rˇ´ıjna ZˇA spolecˇne´ s komuna´lnı´mi volbami Slovensko Parlamentnı´ Schva´lena parlamentem 11. kveˇtna 2005 2003: prˇistoupenı´ Slovinsko Parlamentnı´ Schva´lena parlamentem 1. u´nora 2005 2003: prˇistoupenı´ ´ DNE´ Sˇpaneˇlsko Parlamentnı´ (Kongres a Sena´t) + kon- Referendum 20. u´nora 2005 ZˇA zultativnı´ referendum Pro: 76,7 % ´ cˇast: 42,5 % U Schva´lena Kongresem 28. dubna 2005 Schva´lena Sena´tem 18. kveˇtna 2005 Sˇve´dsko Parlamentnı´ Na´vrh za´kona o ratifikaci by meˇl by´t prˇedlozˇen parla- Konzultativnı´ referenda: mentu v le´teˇ, mohl by by´t schva´len v prosinci 2005, 1994: prˇistoupenı´ nynı´ odlozˇeno 2003: euro Spojene´ kra´lov- Parlamentnı´ (Dolnı´ sneˇmovna a Sneˇ- Parlamentnı´ ratifikacˇnı´ proces byl pozastaven (roz- 1975: pokracˇova´nı´ cˇlenstvı´ v ES stvı´ movna lordu˚) hodnutı´ ozna´meno britskou vla´dou 6. cˇervna 2005) + konzultativnı´ referendum Zdroj: www.evropska-unie.cz/cz/article.asp?id=3214&page=1

37

2. Trˇi za´kladnı´ pilı´rˇe EU

konzula´rnı´ch zastoupenı´ vcˇetneˇ misı´ u mezina´rodnı´ch organizacı´ a zastoupenı´ Komise. Da´le Smlouva o EU definuje spolecˇny´ postoj a spolecˇnou akci. Odpoveˇdnost za koordinaci na za´kladeˇ Smlouvy o EU ma´ Evropska´ rada, ktera´ prˇijı´ma´ za´sady a obecne´ smeˇry spolu s prˇedsednicky´m sta´tem, ktery´ odpovı´da´ za vedenı´ spolecˇny´ch akcı´. Hlavnı´m akte´rem je Rada. Ministrˇi zahranicˇnı´ch veˇcı´ majı´ za u´kol prˇijı´mat nezbytna´ rozhodnutı´, prova´deˇt politiku a zajisˇt’ovat jejı´ jednotu, soudrzˇnost a u´cˇinnost postupu˚. Rada rozhoduje ve veˇtsˇineˇ prˇ´ıpadu˚ jednomyslneˇ. V ra´mci Evropske´ho parlamentu je kazˇdorocˇneˇ porˇa´da´na diskuse o dosazˇeny´ch vy´sledcı´ch na poli SZBP. Vy´daje nutne´ na realizaci SZBP jsou rozdeˇleny na tzv. administrativnı´ a operativnı´. Administrativnı´ vy´daje jsou hrazeny z rozpocˇtu Spolecˇenstvı´, kdezˇto operativnı´ vy´daje – pokud Rada nerozhodne jednomyslneˇ v tom ktere´m prˇ´ıpadeˇ o opaku – jsou hrazeny z rozpocˇtu cˇlensky´ch zemı´. Takto vymezena´ politika prˇinesla vı´ce ota´zek nezˇ odpoveˇdı´, a tudı´zˇ bylo trˇeba prove´st reformu. Ta byla uskutecˇneˇna v ra´mci Amsterodamske´ smlouvy, kdy byly zachova´ny sta´vajı´cı´ cı´le a zdu˚razneˇna potrˇeba zabezpecˇenı´ integrity EU. Dosˇlo vsˇak ke zprˇesneˇnı´ pojmu spolecˇny´ postoj, ktery´ nada´le byl definova´n jako prˇ´ıstup Unie ke konkre´tnı´ za´lezˇitosti geograficke´ nebo te´maticke´ povahy; da´le dosˇlo ke zprˇesneˇnı´ pojmu spolecˇna´ akce, ktera´ slouzˇ´ı k rˇesˇenı´ specificky´ch situacı´, prˇi nichzˇ se operacˇnı´ akce ze strany Unie povazˇujı´ za zˇa´doucı´. Spolecˇne´ akce stanovı´ sve´ cı´le, rozsah, prostrˇedky, ktere´ Unie dostane k dispozici, a je-li to nezbytne´, dobu trva´nı´ a podmı´nky sve´ho prova´deˇnı´. Za´rovenˇ oba na´stroje majı´ by´t v souladu s politikami cˇlensky´ch zemı´ a naopak. Za´rovenˇ Amsterodamska´ smlouva zavedla i novy´ na´stroj – spolecˇnou strategii. Ta je prˇijı´ma´na Evropskou radou na za´kladeˇ doporucˇenı´ Rady. Konstrukcˇnı´ abstence

V ra´mci II. pilı´rˇe dosˇlo u neˇktery´ch polozˇek ke zmeˇneˇ hlasova´nı´ z jednomyslne´ho na hlasova´nı´ tzv. konstrukcˇnı´ abstencı´, ktera´ umozˇnˇuje sta´tu˚m vyslovit nesouhlas s konkre´tnı´ aktivitou anizˇ by dosˇlo k zablokova´nı´ te´to aktivity. Deˇje se tak na za´kladeˇ zdrzˇenı´ se hlasova´nı´ te´ ktere´ zemeˇ. Pokud dojde ke schva´lenı´ dane´ aktivity, sta´t, ktery´ se zdrzˇel hlasova´nı´, vsˇak akceptuje tento za´vazek cele´ho Spolecˇenstvı´. Tento typ hlasova´nı´ mu˚zˇe by´t vyuzˇit pouze omezenou skupinou sta´tu˚ (va´zˇene´ hlasy mohou tvorˇit maxima´lneˇ jednu trˇetinu celkovy´ch hlasu˚ v Radeˇ). Na za´kladeˇ Amsterodamske´ smlouvy dosˇlo take´ i vytvorˇenı´ funkce Vysoke´ho zmocneˇnce pro SZBP, ktery´ je spolupracovnı´kem prˇedsedy Unie a prˇispı´va´ k formulova´nı´, prˇ´ıpraveˇ a prova´deˇnı´ rozhodnutı´ a vede dialog se trˇetı´mi zemeˇmi. Postu Vysoke´ho zmocneˇnce se jako prvnı´ ujal v rˇ´ıjnu 1999 Javier Solana Madariaga, ktery´ byl ve funkci v roce 2004 opeˇt potvrzen. Z hlediska financova´nı´ SZBP dosˇlo k prˇehodnocenı´ vy´daju˚ na spolecˇne´ akce, ktere´ se budou nada´le hradit z rozpocˇtu Spolecˇenstvı´ jako celek, vy´jimku budou tvorˇit vy´daje na vojenske´ a obranne´ operace a vy´daje, u nichzˇ Rada jednomyslneˇ rozhodne, zˇe budou hrazeny z rozpocˇtu˚ cˇlensky´ch sta´tu˚. Po uda´lostech v pru˚beˇhu ratifikace Amsterodamske´ smlouvy (jugosla´vska´ krize v Kosovu) dosˇlo k prohloubenı´ SZBP. Na jedna´nı´ v Saint-Malo v prosinci 1998 dosˇlo k dohodeˇ o vytvorˇenı´ spolecˇne´ evropske´ obrany vcˇetneˇ odpovı´dajı´cı´ho operacˇnı´ho a vojenske´ho za´zemı´. Byl vytvorˇen Vojensky´ vy´bor slozˇeny´ z vojensky´ch za´stupcu˚

38

a za´rovenˇ dosˇlo k vybudova´nı´ soustavy vojensky´ch sil a stanovisˇt’vyznacˇujı´cı´ch se vysokou mobilitou, flexibilitou, spolupracı´, rozmı´stitelnostı´ a udrzˇitelnostı´ – byly vybudova´ny evropske´ sı´ly rychle´ reakce (EUFOR). Tyto sı´ly byly nasazeny v Bosneˇ a Hercegovineˇ, v By´vale´ jugosla´vske´ republice Makedonie, v Gruzii, v Ira´ku, na palestinsky´ch u´zemı´ch nebo v Kongu. V ra´mci revize z Nice byl prˇida´n do Smlouvy o EU novy´ prvek – posı´lena´ spolupra´ce, jejı´mzˇ cı´lem je chra´nit hodnoty cele´ Unie a slouzˇit jejı´m za´jmu˚m tı´m, zˇe potvrdı´ jejı´ identitu jako soudrzˇne´ sı´ly na mezina´rodnı´ u´rovni a vztahuje se na spolecˇne´ akce nebo spolecˇne´ postoje. Obra´zek 2.1: Vojensky´ persona´l EU

Zdroj: ue.eu.int/uedocs/cmsUpload/structure big.jpg

2.6

Vnitro a justice

Jedna´ se o politiku v ra´mci III. pilı´rˇe Maastrichtske´ho chra´mu. Pocˇa´tky spolupra´ce v oblasti vnitra a justice lze spatrˇovat v 70. letech 20. stoletı´, kdy dosˇlo k vytvorˇenı´ TREVI (Terrorisme, Radicalisme, Extremisme, Violence internationale) – mezivla´dnı´ aktivity Spolecˇenstvı´ – ktera´ meˇla za u´kol posilovat komunikaci mezi jednotlivy´mi policejnı´mi a vysˇetrˇujı´cı´mi slozˇkami v jednotlivy´ch cˇlensky´ch sta´tech. Vy´znamny´m prˇ´ınosem TREVI bylo podepsa´nı´ Dublinske´ konvence v roce 1990, ktera´ definovala za´kladnı´ pojmy v oblasti zˇa´dosti o azyl a stanovovala pravidla pro zˇa´dost o azyl v cˇlensky´ch zemı´ch EU.

TREVI

39

2. Trˇi za´kladnı´ pilı´rˇe EU

Druhy´m vy´znamny´m prˇedchu˚dcem III. pilı´rˇe bylo podepsa´nı´ Schengenske´ smlouvy 14. cˇervna 1985 Belgiı´, Franciı´, Lucemburskem, Neˇmeckem a Nizozemı´m, ktere´ se zava´zali, zˇe postupneˇ odstranı´ hranicˇnı´ kontroly na spolecˇny´ch hranicı´ch a zavedou svobodu pohybu pro vsˇechny osoby, ktere´ jsou obcˇany signata´rˇsky´ch cˇlensky´ch sta´tu˚, ostatnı´ch cˇlensky´ch sta´tu˚ nebo trˇetı´ch zemı´. Schengenska´ u´mluva byla podepsa´na peˇti vy´sˇe uvedeny´mi sta´ty 19. cˇervna 1990. ´ mluva stanovuje konkre´tnı´ podobu a garance pro realizaci svobody pohybu. U ´ mluva, pravidla prˇijata´ na tomto za´kladu a souvisejı´cı´ dohody dohroSmlouva a U mady tvorˇ´ı „Schengenske´ acquis“. Vcˇleneˇnı´ schengenske´ho acquis do smluv se rˇ´ıdı´ protokolem k Amsterodamske´ smlouveˇ. Pra´vnı´ za´klad pro zacˇleneˇnı´ schengenske´ho acquis je prova´zen rozdeˇlenı´m tohoto acquis mezi prvnı´ pilı´rˇ Smlouvy zakla´dajı´cı´ Evropska´ spolecˇenstvı´ (zarˇazene´ pod novou hlavu IV – vı´zova´, azylova´, imigracˇnı´ a jine´ politiky vztahujı´cı´ se k volne´mu pohybu osob) a trˇetı´ pilı´rˇ Smlouvy (zarˇazene´ pod hlavu VI – ustanovenı´ o policejnı´ a soudnı´ spolupra´ci v trestnı´ch veˇcech). V protokolu k Amsterodamske´ smlouveˇ se stanovı´, zˇe kandida´tske´ zemeˇ musı´ Schengenske´ acquis a pravidla prˇijata´ prˇ´ıslusˇny´mi institucemi na za´kladeˇ tohoto acquis prˇijmout jako celek. Schengen se postupneˇ rozsˇirˇuje: Ita´lie se prˇipojila v roce 1990, Sˇpaneˇlsko a Portuˇ ecko v roce 1992, Rakousko v roce 1995 a Da´nsko, Finsko a galsko v roce 1991, R ´ cˇastnı´ky Schengenske´ u´mluvy jsou take´ Island a Norsko. Sˇve´dsko v roce 1996. U Postavenı´ Irska, VB a Da´nska

Irsko a Velka´ Brita´nie nejsou u´cˇastnı´ky dohod, ale podle protokolu k Amsterodamske´ smlouveˇ se na neˇktery´ch nebo vsˇech ustanovenı´ch schengenske´ho acquis mohou podı´let, pokud pro to bude v Radeˇ jednomyslneˇ hlasovat vsˇech 13 cˇlensky´ch sta´tu˚, ktere´ jsou u´cˇastnı´ky dohod, spolu s prˇedstavitelem dane´ zemeˇ (tj. Irska nebo Velke´ Brita´nie). V brˇeznu 1999 Velka´ Brita´nie na tomto za´kladeˇ pozˇa´dala o u´cˇast v neˇktery´ch oblastech Schengenske´ spolupra´ce (policejnı´ a soudnı´ spolupra´ce v trestnı´ch veˇcech, boj proti droga´m, a Schengensky´ informacˇnı´ syste´m (SIS)). Rozhodnutı´ o prˇijetı´ zˇa´dosti prˇijala Rada v kveˇtnu 2000. O u´cˇast na neˇktery´ch Schengensky´ch aktivita´ch pozˇa´dalo v cˇervnu 2000 a v listopadu 2001 take´ Irsko – sˇlo o realizaci a fungova´nı´ syste´mu SIS. Rozhodnutı´ se schva´lenı´m irske´ zˇa´dosti prˇijala Rada v u´noru 2002. Da´nsko je sice signata´rˇem Schengenske´ u´mluvy, ale ponechalo si v ra´mci Evropske´ unie mozˇnost volby, zda bude cˇi nebude realizovat jake´koli nove´ rozhodnutı´ prˇijate´ na za´kladeˇ acquis. Vy´daje na spolupra´ci v oblasti vnitra a justice byly stejneˇ jako v prˇ´ıpadeˇ SZBP rozdeˇleny na administrativnı´ a operativnı´. Administrativnı´ vy´daje byly automaticky hrazeny z rozpocˇtu Spolecˇenstvı´, kdezˇto u vy´daju˚ operativnı´ch musela Rada jednomyslneˇ rozhodnout, zda budou hrazeny z rozpocˇtu cˇlensky´ch zemı´ nebo z rozpocˇtu Spolecˇenstvı´.

Institut prˇemosteˇnı´

40

V cˇla´nku K.9 Smlouvy o EU je stanoveno, zˇe Rada mu˚zˇe z iniciativy Komise nebo cˇlenske´ho sta´tu jednomyslneˇ rozhodnout, zˇe se neˇktera´ z oblastı´ uvedeny´ch v cˇla´nku K.1 (vymezenı´ oblastı´ spadajı´cı´ch pod tuto politiku) bude prˇesunuta do I. pilı´rˇe. Te´to mozˇnosti se rˇ´ıka´ institut prˇemosteˇnı´ a byl vyuzˇit v ra´mci vı´zove´, azylove´ a prˇisteˇhovalecke´ politiky a spolupra´ce soudu˚ v civilnı´ch veˇcech, ktere´ byly na

za´kladeˇ Amsterodamske´ smlouvy prˇesunuty do I. pilı´rˇe (bylo u nich vsˇak stanoveno peˇtilete´ prˇechodne´ obdobı´). Po revizi provedene´ Amsterodamskou smlouvou tam ve III. pilı´rˇi zu˚stala pouze problematika spolupra´ce policie a spolupra´ce soudu˚ v trestnı´ch veˇcech. V ra´mci Amsterodamske´ smlouvy dosˇlo k vytvorˇenı´ prostoru svobody, bezpecˇnosti a pra´va, ktery´ meˇl zajistit opravdovou svobodu pohybu jednotlivcu˚ po cele´m u´zemı´ EU a u´cˇinneˇjsˇ´ı postup proti organizovane´mu zlocˇinu a podvodu˚m. Dosˇlo i k revizi na´stroju˚ pouzˇ´ıvany´ch v ra´mci Hlavy VI (Ustanovenı´ o policejnı´ a soudnı´ spolupra´ci v trestnı´ch veˇcech), kde byla ponecha´na mozˇnost spolecˇne´ho postoje, ale spolecˇna´ akce byla nahrazena ra´mcovy´m rozhodnutı´m (jsou to akty prˇijı´mane´ za u´cˇelem sblizˇova´nı´ za´konu˚ a jiny´ch prˇedpisu˚ cˇlensky´ch sta´tu˚, jsou za´vazna´ co do vy´sledku, ktere´ho ma´ by´t dosazˇeno, prˇicˇemzˇ volba forem a prostrˇedku˚ se ponecha´va´ vnitrosta´tnı´m orga´nu˚m, nemajı´ bezprostrˇednı´ u´cˇinek) a rozhodnutı´m (jsou prˇijı´ma´na s jaky´mkoliv jiny´m u´cˇelem, ktery´ je v souladu s cı´li te´to hlavy, s vy´jimkou sblizˇova´nı´ za´konu˚ a jiny´ch prˇedpisu˚ cˇlensky´ch sta´tu˚, jsou za´vazna´ a nemajı´ bezprostrˇednı´ u´cˇinek).

prostor svobody, bezpecˇnosti a pra´va

V ra´mci Smlouvy z Nice dosˇlo k zacˇleneˇnı´ posı´lene´ spolupra´ce, ktera´ ma´ ve´st k rychlejsˇ´ımu rozvoji prostoru svobody, bezpecˇnost a pra´va. V souvislosti s problematikou vnitra a justice je trˇeba zmı´nit vytvorˇenı´ Charty za´kladnı´ch pra´v Evropske´ unie, ktera´ byla prˇijata na zaseda´nı´ Evropske´ rady v Nice 7. prosince 2000. Tento dokument nebyl prˇijat jako za´vazny´ pro cˇlenske´ sta´ty EU a ani nebyl napojen na texty smluv, ale prˇesto je hodnocen jako dokument zviditelnˇujı´cı´ za´kladnı´ pra´va v ra´mci Spolecˇenstvı´. Skla´da´ se z 50 cˇla´nku˚ a je deˇlen do 7 kapitol: 1. lidska´ du˚stojnost, pra´vo na zˇivot, pra´vo na osobnı´ integritu, za´kaz klonova´nı´ lidı´ a vyuzˇ´ıva´nı´ lidske´ho teˇla a jeho cˇa´stı´ k zisku, . . . 2. pra´vo na svobodu a bezpecˇnost, respektova´nı´ soukrome´ho a rodinne´ho zˇivota, ochrana osobnı´ch u´daju˚, . . . 3. rovnost prˇed za´konem, za´kaz diskriminace z jake´hokoliv du˚vodu, rovnost mezi muzˇi a zˇenami, . . . 4. pra´vo pracovnı´ku˚ na informace a konzultace v podniku, pra´vo na kolektivnı´ vyjedna´va´nı´, pra´vo na zprostrˇedkova´nı´ pra´ce, . . . 5. pra´vo volit a kandidovat do Evropske´ho parlamentu, peticˇnı´ pra´vo, pra´vo obracet se na ombudsmana, . . . 6. pra´vo na u´cˇinnou pra´vnı´ ochranu a spravedlivy´ proces, presumpce neviny, pra´vo na obhajobu, . . . 7. specifikace pu˚sobnosti charty.

Shrnutı´ kapitoly Na zacˇa´tku 50. let dosˇlo k zalozˇenı´ prvnı´ho sektoroveˇ orientovane´ho sdruzˇenı´, ktere´ bylo zameˇrˇeno na uhlı´ a ocel. Brzy po jeho zalozˇenı´ a zjisˇteˇnı´, zˇe pomohlo k nastartova´nı´ hospoda´rˇstvı´ cˇlensky´ch zemı´, byly zalozˇeny dalsˇ´ı dveˇ spolecˇenstvı´. Jedno opeˇt sektoroveˇ orientovane´ a zameˇrˇene´ na jadernou energii, druhe´ vsˇak uzˇ prˇekracˇovalo sektorove´ vymezenı´ a meˇlo v zakla´dajı´cı´ smlouveˇ stanoveno budova´nı´ spolecˇne´ho

41

2. Trˇi za´kladnı´ pilı´rˇe EU

trhu. Pu˚vodneˇ se prˇedpokla´dalo, zˇe toho spolecˇenstvı´ bude hra´t jen vedlejsˇ´ı roli, nakonec vsˇak zastı´nilo oba sve´ sektoroveˇ orientovane´ „kolegy“ a na jeho za´kladeˇ funguje dnesˇnı´ Evropska´ unie. Na za´kladeˇ Smlouvy o EU dosˇlo k rozdeˇlenı´ agendy Spolecˇenstvı´ do trˇi pilı´rˇu˚. II. a III. pilı´rˇ, ktere´ prˇedstavujı´ Spolecˇnou bezpecˇnostı´ a zahranicˇnı´ politiku a spolupra´ci v oblasti vnitra a justice, spadajı´ do kompetencı´ cˇlensky´ch sta´tu˚. Dozveˇdeˇli jste se nejen za´kladnı´ charakteristiky obou teˇchto pilı´rˇu˚, ale take´ jejich vy´voj v reflexi revizı´ za´kla´dajı´cı´ch smluv. Mı´sto bylo veˇnova´no i Evropske´ u´staveˇ, ktera´ vsˇak po neu´speˇsˇny´ch referendech ve Francii a Nizozemı´ v soucˇasne´ dobeˇ cˇeka´ na znovuotevrˇenı´ ratifikacˇnı´ho procesu v zemı´ch, ktere´ ji dosud neprˇijaly.

Ota´zky k zamysˇlenı´ 1. Co je cı´lem spolecˇne´ zahranicˇnı´ a bezpecˇnostı´ politiky? 2. Jake´ na´stroje jsou v soucˇasne´ dobeˇ pouzˇ´ıva´ny v ra´mci spolupra´ce vnitra a 3. 4. 5. 6.

42

justice? Co to je Charta za´kladnı´ch pra´v EU? Jake´ cˇlenske´ sta´ty podepsaly jako prvnı´ Schengenskou smlouvu a kdy? Jaka´ spolecˇenstvı´ prˇedcha´zela Evropske´ unii? Zamyslete se nad du˚vodem, procˇ jesˇteˇ v polovineˇ roku 2006 nebyla Evropska´ u´stava prˇijata (nebo le´pe rˇecˇeno dosˇlo k prˇerusˇenı´ vyjedna´va´nı´ o jejı´m prˇijetı´ v jednotlivy´ch cˇlensky´ch zemı´ch EU)?

3

jI´ jI´

Evropska´ rada

jI´ jI´

Evropsky´ parlament

jI´ jI´

Soud Evropsky´ch spolecˇenstvı´

jI´ jI´

Evropska´ investicˇnı´ banka

jI´ jI´

Poradnı´ orga´ny

jI´

Agentury

Rada Evropske´ unie Evropska´ komise Evropsky´ u´cˇetnı´ dvu˚r Evropska´ centra´lnı´ banka (ECB) Evropsky´ konvent

Instituce Spolecˇenstvı´

3. Instituce Spolecˇenstvı´

Cı´l kapitoly Evropske´ spolecˇenstvı´ ma´ neˇkolik hlavnı´ch institucı´ – Evropskou radu, Radu EU, Evropskou komisi, Evropsky´ parlament, Soud Evropsky´ch spolecˇenstvı´ a Evropsky´ u´cˇetnı´ dvu˚r. Kromeˇ toho vyuzˇ´ıva´ k podporˇe svy´ch cˇinnostı´ prˇiblizˇneˇ 18 agentur, ktere´ poma´hajı´ prˇi plneˇnı´ u´kolu˚ stanoveny´ch v ra´mci te´ ktere´ politiky. Prˇedpisy a politiky EU jsou vy´sledkem rozhodnutı´ trˇ´ı hlavnı´ch orga´nu˚, mezi neˇzˇ patrˇ´ı Rada EU, Evropsky´ parlament a Evropska´ komise (tzv. troju´helnı´k). Kazˇda´ z teˇchto institucı´ zastupuje za´jmy urcˇity´ch skupin. Rada EU zastupuje za´jmy jednotlivy´ch cˇlensky´ch sta´tu˚, Evropsky´ parlament zastupuje obcˇany EU a Evropska´ komise zastupuje za´jmy Spolecˇenstvı´ jako celku.

ˇ asova´ za´teˇzˇ C Doba potrˇebna´ pro nastudova´n kapitoly jsou cca 3 hodiny. ´ daje potrˇebne´ pro sestavenı´ te´to kapitoly byly cˇerpa´ny z oficia´lnı´ch stra´nek EU U www.europa.eu.int a publikace FIALA, P., PITROVA´, M.: Evropska´ unie.

3.1

Evropska´ rada

Je vrcholny´m orga´nem Spolecˇenstvı´. Prˇedstavuje setka´va´nı´ nejvysˇsˇ´ıch politicky´ch prˇedstavitelu˚ cˇlensky´ch zemı´ (hlav sta´tu˚ nebo prˇedsedu˚ vla´d cˇlensky´ch sta´tu˚) a prˇedsedy Komise. Na´pomocni prˇi jedna´nı´ jim jsou ministrˇi zahranicˇnı´ch veˇcı´ cˇlensky´ch sta´tu˚ a jeden cˇlen Komise. Evropska´ rada se scha´zı´ minima´lneˇ dvakra´t rocˇneˇ za prˇedsednictvı´ hlavy sta´tu cˇi prˇedsedy vla´dy cˇlenske´ho sta´tu, ktery´ vykona´va´ prˇedsednictvı´ Rady. Stanovuje dalsˇ´ı smeˇr vy´voje Spolecˇenstvı´. Prvnı´ impulsy k setka´va´nı´ politicky´ch prˇedstavitelu˚ cˇlensky´ch zemı´ dal francouzsky´ prezident Charles de Gaull v roce 1961. Toto prvnı´ setka´nı´ meˇlo projednat prˇezkouma´nı´ alternativ prˇ´ıpadne´ modifikace zakla´dajı´cı´ch smluv na za´kladeˇ Fouchetova pla´nu. Neprˇijetı´ Fouchetova pla´nu vedlo k pozastavenı´ jedna´nı´ na nejvysˇsˇ´ı u´rovni, ktere´ bylo obnoveno azˇ prˇi prˇ´ılezˇitosti oslav desa´te´ho vy´rocˇ´ı podpisu Smlouvy o EHS a Smlouvy o EURATOM. Azˇ v pru˚beˇhu 70. let dosˇlo k pravidelny´m schu˚zka´m nejvysˇsˇ´ıch politicky´ch prˇedstavitelu˚. Du˚vodem byl kolaps Bretton-woodske´ho meˇnove´ho syste´mu, ropne´ krize a hospoda´rˇska´ nestabilita cˇlensky´ch zemı´. Bylo ustanoveno setka´va´nı´ trˇikra´t do roka s tı´m, zˇe dveˇ jedna´nı´ se meˇla konat v prˇesedajı´cı´ch zemı´ch a jedno v Bruselu. Legislativnı´ ukotvenı´

Legislativneˇ byla Evropska´ rada ukotvena v Jednotne´m evropske´m aktu, kde je definova´na v cˇla´nku 2 a za´rovenˇ dosˇlo ke snı´zˇenı´ jejı´ch zaseda´nı´ na dveˇ rocˇneˇ. V ra´mci Smlouvy o EU dosˇlo ke zprˇesneˇnı´ definice Evropske´ rady. Je stanoveno, zˇe poskytuje Unii nezbytne´ podneˇty pro jejı´ rozvoj a vymezuje jejı´ vsˇeobecne´ politicke´ smeˇry. Pocˇet zaseda´nı´ byl ponecha´n. Za´rovenˇ bylo stanoveno, zˇe Evropska´ rada prˇedkla´da´ Evropske´mu parlamentu zpra´vu po kazˇde´m sve´m zaseda´nı´ a kazˇdorocˇneˇ pı´semnou zpra´vu o pokroku dosazˇene´m Uniı´. Na za´kladeˇ Smlouvy o EU je urcˇena jako zastrˇesˇujı´cı´ orga´n pro trˇi pilı´rˇe tzv. maastrichtske´ho chra´mu. Instituciona´lneˇ vsˇak v ra´mci smluv nenı´ zarˇazena mezi „oficia´lnı´ “ orga´ny Spolecˇenstvı´.

44

3.2

Rada Evropske´ unie

Je orga´nem EU, kde jsou zastoupeny cˇlenske´ sta´ty pomocı´ za´stupcu˚ reprezentujı´cı´ch za´jmy sve´ zemeˇ. Cˇlenske´ sta´ty jsou v Radeˇ zastoupeny na ministerske´ u´rovni, vzˇdy prˇ´ıslusˇny´mi resortnı´mi ministry, dle projedna´vane´ agendy. Tento orga´n se drˇ´ıve nazy´val Rada ministru˚. Pouzˇ´ıva´n je rovneˇzˇ pojem Rada. Celkem existuje 9 rad ru˚zne´ho slozˇenı´: Vsˇeobecne´ za´lezˇitosti a vneˇjsˇ´ı vztahy, Hospoda´rˇstvı´ a finance (ECOFIN), Justice a vnitrˇnı´ veˇci, Zameˇstnanost, socia´lnı´ politika, zdravı´ a za´lezˇitosti spotrˇebitelu˚, Konkurenceschopnost (vnitrˇnı´ trh, pru˚mysl a vy´zkum), Doprava, telekomunikace a energie, Zemeˇdeˇlstvı´ a rybolov, Zˇivotnı´ prostrˇedı´ a Vzdeˇla´va´nı´, mla´dezˇ a kultura. Prˇedsednictvı´ Rady se meˇnı´ kazˇdy´ch 6 meˇsı´cu˚. Jednotlive´ sta´ty se prˇedsednictvı´ ujı´majı´ v porˇadı´, ktere´ urcˇ´ı Rada jednomyslny´m rozhodnutı´m. Pra´ci Rady jako celku pla´nuje a koordinuje rada ve slozˇenı´ pro Vsˇeobecne´ za´lezˇitosti a vneˇjsˇ´ı vztahy.

Prˇedsednictvı´

Tabulka 3.1: Prˇedsednictvı´ Rady 2004–2020

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

leden–cˇerven Irsko Lucembursko Rakousko Neˇmecko Slovinsko Cˇeska´ republika Sˇpaneˇlsko Mad’arsko Da´nsko Irsko ˇ ecko R Lotysˇsko Nizozemsko Malta Estonsko Rakousko Finsko

cˇervenec–prosinec Nizozemsko Spojene´ kra´lovstvı´ Finsko Portugalsko Francie Sˇve´dsko Belgie Polsko Kypr Litva Ita´lie Lucembursko Slovensko Spojene´ kra´lovstvı´ Bulharsko Rumunsko

Zdroj: www.euroskop.cz

Od roku 2007 bude prˇedsednictvı´ vykona´va´no skupinami 3 sta´tu˚ po dobu 18 meˇsı´cu˚. Tyto skupiny jsou vytvorˇeny rovnou rotacı´ cˇlensky´ch sta´tu˚. Rada je prˇedevsˇ´ım rozhodovacı´m orga´nem. Da´le podle cˇla´nku 202 Smlouvy o zalozˇenı´ ES zajisˇt’uje koordinaci obecny´ch hospoda´rˇsky´ch politik cˇlensky´ch sta´tu˚ a sveˇrˇuje Komisi v aktech, ktere´ prˇijı´ma´, pravomoci k prova´deˇnı´ prˇedpisu˚, ktere´ vyda´. Radu svola´va´ jejı´ prˇedseda z vlastnı´ho podneˇtu, na zˇa´dost neˇktere´ho z jejı´ch cˇlenu˚ nebo na zˇa´dost Komise. Rada rozhoduje bud’ jednomyslneˇ, kvalifikovanou veˇtsˇinou nebo prostou veˇtsˇinou. Pomeˇr hlasu˚ je na´sledujı´cı´:

45

3. Instituce Spolecˇenstvı´

Tabulka 3.2: Pocˇet hlasu˚ v Radeˇ podle jednotlivy´ch cˇlensky´ch sta´tu˚

Zemeˇ Francie Ita´lie Neˇmecko Velka´ Brita´nie Polsko Sˇpaneˇlsko Nizozemı´ Belgie Cˇeska´ republika Mad’arsko Portugalsko ˇ ecko R Rakousko Sˇve´dsko Da´nsko Finsko Irsko Litva Slovensko Estonsko Kypr Lotysˇsko Lucembursko Slovinsko Malta Celkem

Do 1. 11. 2004 10 10 10 10 — 8 5 5 — — 5 5 4 4 3 3 3 — — — — — 2 — — 87

Od 1. 11. 2004 29 29 29 29 27 27 13 12 12 12 12 12 10 10 7 7 7 7 7 4 4 4 4 4 3 321

Zdroj: www.euroskop.cz

Pro rozhodnutı´ kvalifikovanou veˇtsˇinou je potrˇeba minima´lneˇ 232 hlasu˚ (72,3 %), kromeˇ toho platı´, zˇe rozhodnutı´ musı´ schva´lit veˇtsˇina cˇlensky´ch sta´tu˚ (v neˇktery´ch prˇ´ıpadech 2/3) a ktery´koli cˇlen mu˚zˇe pozˇa´dat o potvrzenı´, zˇe hlasy pro rozhodnutı´ reprezentujı´ prˇinejmensˇ´ım 62 % z celkove´ho pocˇtu obyvatel Evropske´ unie. Rozhodnutı´ prostou veˇtsˇinou se pouzˇ´ıva´ u procedura´lnı´ch ota´zek. Jednomyslne´ rozhodnutı´ je pozˇadova´no naprˇ. v oblastech Spolecˇne´ zahranicˇnı´ a bezpecˇnostnı´ politiky, danı´ apod. V teˇchto prˇ´ıpadech ma´ kazˇdy´ ze cˇlensky´ch sta´tu˚ pra´vo veta. Prˇ´ıpravne´ pra´ce pro zaseda´nı´ Rady EU vykona´va´ Vy´bor sta´ly´ch za´stupcu˚ (Coreper), slozˇeny´ ze sta´ly´ch za´stupcu˚ cˇlensky´ch sta´tu˚. V prˇ´ıpadech stanoveny´ch v jednacı´m rˇa´du Rady mu˚zˇe vy´bor vyda´vat procesnı´ rozhodnutı´. Radeˇ je rovneˇzˇ na´pomocen genera´lnı´ sekretaria´t pod vedenı´m genera´lnı´ho tajemnı´ka, vysoke´ho prˇedstavitele pro spolecˇnou zahranicˇnı´ a bezpecˇnostı´ politiku.

46

3.3

Evropsky´ parlament

Evropsky´ parlament se skla´da´ ze za´stupcu˚ obcˇanu˚ sta´tu˚ EU, jejichzˇ celkovy´ pocˇet nesmı´ prˇekrocˇit 732. Od roku 1979 jsou cˇlenove´ voleni prostrˇednictvı´m vsˇeobecny´ch voleb prˇ´ımo obcˇany EU na peˇtilete´ funkcˇnı´ obdobı´. Tabulka 3.3: Pocˇet voleny´ch za´stupcu˚ jednotlivy´ch cˇlensky´ch sta´tu˚

Zemeˇ Neˇmecko Francie, Ita´lie, Velka´ Brita´nie Sˇpaneˇlsko, Polsko Nizozemı´ ˇ ecko, Mad’arsko, Portugalsko Belgie, Cˇeska´ republika, R Sˇve´dsko Rakousko Da´nsko, Slovensko, Finsko Irsko, Litva Lotysˇsko Slovinsko Estonsko, Kypr, Lucembursko Malta Celkem

Pocˇet za´stupcu˚ 99 78 54 27 24 19 18 14 13 9 7 6 5 732

Zdroj: www.euroskop.cz

Ve volebnı´m obdobı´ 2004–2009 prˇedseda´ Evropske´mu parlamentu Josep Borell Fontelles. Evropsky´ parlament se podı´lı´ na legislativnı´m procesu. Plena´rnı´ zaseda´nı´ se obvykle konajı´ ve Sˇtrasburku (sı´dlo Parlamentu) a ostatnı´ zaseda´nı´ v Bruselu. Parlament ma´ 17 vy´boru˚, ktere´ prˇipravujı´ jeho plena´rnı´ zaseda´nı´ a rˇadu politicky´ch skupin, ktere´ se veˇtsˇinou setka´vajı´ v Bruselu. Genera´lnı´ sekretaria´t sı´dlı´ v Lucemburku. Plena´rnı´ zaseda´nı´ probı´hajı´ jednou meˇsı´cˇneˇ. Kromeˇ konzultacı´ sdı´lı´ Parlament a Rada legislativnı´ pravomoc. Prˇi schvalova´nı´ legislativnı´ch na´vrhu˚ poprˇ. schvalova´nı´ rozpocˇtu Spolecˇenstvı´ postupuje trˇemi zpu˚soby. Jedna´ se o spolupra´ci, souhlas a spolurozhodova´nı´. Spolupra´ci zava´dı´ Jednotny´ evropsky´ akt (1986). Parlament se dle tohoto postupu vyslovuje k na´vrhu˚m smeˇrnic a narˇ´ızenı´ prˇipraveny´m Evropskou komisı´.

Spolupra´ce

Z Jednotne´ho evropske´ho aktu rovneˇzˇ vycha´zı´ dalsˇ´ı postup – souhlas, podle ktere´ho musı´ Parlament schva´lit mezina´rodnı´ dohody vyjednane´ Komisı´, navrhovane´ rozsˇ´ırˇenı´ Evropske´ unie, jake´koli zmeˇny volebnı´ch pravidel atd.

Souhlas

Maastrichtska´ smlouva potom zava´dı´ tzv. spolurozhodova´nı´. Evropsky´ parlament zde ma´ stejne´ pravomoci jako Rada prˇi prˇijı´ma´nı´ legislativy, ktera´ se ty´ka´ vy´znamny´ch ota´zek, jako jsou rozpocˇet EU, volny´ pohyb pracovnı´ch sil, transevropske´ sı´teˇ, zdravotnictvı´, vnitrˇnı´ trh, ochrana spotrˇebitelu˚, vy´zkum, vzdeˇla´va´nı´ apod. Parlament ma´ pravomoc zamı´tnout prˇedpisy navrhovane´ pro tyto oblasti, pokud absolutnı´

Spolurozhodova´nı´

47

3. Instituce Spolecˇenstvı´

veˇtsˇina jeho poslancu˚ hlasuje proti spolecˇne´mu postoji Rady. V tomto prˇ´ıpadeˇ je na´sledneˇ mozˇne´ veˇc prˇedlozˇit tzv. dohodovacı´mu vy´boru. Dohodovacı´ vy´bor se skla´da´ z cˇlenu˚ Rady a ze stejne´ho pocˇtu za´stupcu˚ Evropske´ho parlamentu, ma´ za u´kol dosa´hnout prˇijetı´ dohody o spolecˇne´m na´vrhu kvalifikovanou veˇtsˇinou cˇlenu˚ Rady a veˇtsˇinou za´stupcu˚ Evropske´ho parlamentu. Komise se u´cˇastnı´ jedna´nı´ dohodovacı´ho vy´boru a snazˇ´ı se o sblı´zˇenı´ postoju˚ Parlamentu a Rady. Prˇi plneˇnı´ sve´ho u´kolu se dohodovacı´ vy´bor zaby´va´ spolecˇny´m postojem na za´kladeˇ zmeˇn navrzˇeny´ch Evropsky´m parlamentem. Obra´zek 3.1: Postup spolurozhodova´nı´

Prvnı´ cˇtenı´

(1) Komise prˇedlozˇ´ı legislativnı´ text soucˇasneˇ (2) Parlamentu a (3) Radeˇ. Parlament prˇijı´ma´ (4) pozmeˇnˇovacı´ na´vrhy a prˇedkla´da´ je Radeˇ Rada souhlası´ s vy´sledkem prvnı´ho cˇtenı´ v Parlamentu: (5) legislativnı´ text je prˇijat Druhe´ cˇtenı´

(1) Rada neprˇijme vy´sledek hlasova´nı´ Parlamentu, prˇijme (2) spolecˇny´ postoj (3) Parlament prˇijme spolecˇny´ postoj nebo se k neˇmu nevyslovı´: (4) legislativnı´ text je prˇijat ve zneˇnı´ spolecˇne´ho postoje Parlament trva´ na pozmeˇnˇovacı´ch na´vrzı´ch, ktere´ Rada ve sve´m spolecˇne´m postoji neprˇijala: bud’ (5) Rada schva´lı´ vy´sledek druhe´ho cˇtenı´: (6) legislativnı´ text je prˇijat nebo Rada odmı´tne vy´sledek druhe´ho cˇtenı´: je nutno svolat dohodovacı´ vy´bor (25 za´stupcu˚ Parlamentu a 25 za´stupcu˚ Rady), ktery´ dosa´hne sblı´zˇenı´ rozdı´lny´ch postoju˚ Parlament zamı´tne spolecˇny´ postoj absolutnı´ veˇtsˇinou svy´ch cˇlenu˚: legislativnı´ text je zamı´tnut

48

Trˇetı´ cˇtenı´

(1) Dohodovacı´ vy´bor prˇijme (2) spolecˇny´ na´vrh na za´kladeˇ spolecˇne´ho postoje a pozmeˇnˇovacı´ch na´vrhu˚ EP z druhe´ho cˇtenı´. Pokud Rada a (3) Parlament tento spolecˇny´ na´vrh schva´lı´, je (4) legislativnı´ text prˇijat. Dohodovacı´ vy´bor se nedohodne na spolecˇne´m na´vrhu: Parlament mu˚zˇe (5) legislativnı´ na´vrh s konecˇnou platnostı´ zamı´tnout. Zdroj: www.europarl.eu.int/parliament/public/staticDisplay.do?id=46 &pageRank=4&language=CS

Kromeˇ legislativnı´ funkce ma´ Parlament rovneˇzˇ funkci kontrolnı´, ma´ pravomoc rozpustit Komisi. K tomu dojde pokud Komisi vyslovı´ nedu˚veˇru pro jejı´ cˇinnost. Pro vyslovenı´ nedu˚veˇry je potrˇebna´ 2/3 veˇtsˇina odevzdany´ch hlasu˚ a veˇtsˇina z celkove´ho pocˇtu poslancu˚.. V takove´m prˇ´ıpadeˇ odstupuje Komise kolektivneˇ. K dalsˇ´ım pravomocem patrˇ´ı parlamentnı´ ota´zky – interpelace Komise a Rady, ktere´ jsou povinny pı´semneˇ cˇi u´stneˇ odpoveˇdeˇt na ota´zky polozˇene´ Parlamentem nebo jednotlivy´mi poslanci. Parlament rovneˇzˇ projedna´va´ vy´rocˇnı´ zpra´vy Komise. Kazˇdy´ obcˇan Unie a kazˇda´ fyzicka´ osoba s bydlisˇteˇm nebo pra´vnicka´ osoba se sı´dlem na u´zemnı´ neˇktere´ho ze cˇlensky´ch sta´tu˚ ma´ pra´vo prˇedlozˇit Evropske´mu parlamentu petici ve veˇci, ktera´ spada´ do oblasti cˇinnostı´ Spolecˇenstvı´ a ktera´ se jich prˇ´ımo doty´ka´. Parlament rovneˇzˇ mu˚zˇe ustanovit docˇasnou vysˇetrˇovacı´ komisi na zˇa´dost 1/4 cˇlenu˚ prˇi plneˇnı´ svy´ch u´kolu˚, ktera´ by prozkoumala obvineˇnı´ z porusˇova´nı´ pra´va Spolecˇenstvı´ nebo nespra´vne´ho u´rˇednı´ho postupu prˇi jeho uplatnˇova´nı´, s vy´jimkou, zˇe jsou tyto ota´zky prˇedmeˇtem dosud neukoncˇene´ho soudnı´ho rˇ´ızenı´. Parlament schvaluje prˇedsedu a ostatnı´ cˇleny Komise prˇed jejich jmenova´nı´m do funkce Radou EU. Evropsky´ parlament jmenuje verˇejne´ho ochra´nce pra´v (Ombudsmana) opra´vneˇne´ho prˇijı´mat stı´zˇnosti od ktere´hokoli obcˇana Unie a od osob s bydlisˇteˇm cˇi sı´dlem

Ombudsman

49

3. Instituce Spolecˇenstvı´

v Unii, ktere´ se ty´kajı´ nespra´vne´ho u´rˇednı´ho postupu orga´nu˚ a institucı´ Spolecˇenstvı´, s vy´jimkou Soudnı´ho dvora a Soudu prvnı´ instance prˇi vy´konu jejich soudnı´ch pravomocı´. Je jmenova´n po kazˇdy´ch volba´ch do Evropske´ho parlamentu na dobu jeho funkcˇnı´ho obdobı´, mu˚zˇe by´t jmenova´n opakovaneˇ. S funkce mu˚zˇe by´t odvola´n Soudnı´m dvorem na na´vrh Parlamentu. Sve´ funkce ochra´nce vykona´va´ zcela neza´visle. Beˇhem vy´konu sve´ funkce nesmı´ prova´deˇt zˇa´dnou jinou vy´deˇlecˇnou cˇi nevy´deˇlecˇnou profesiona´lnı´ cˇinnost. Ombudsman prova´dı´ sˇetrˇenı´ bud’ z vlastnı´ iniciativy nebo na za´kladeˇ podany´ch stı´zˇnostı´, pokud tvrzene´ skutecˇnosti nebyly prˇedmeˇtem soudnı´ho rˇ´ızenı´. Pokud zjistı´ opra´vneˇnost stı´zˇnosti, postoupı´ veˇc orga´nu, ktere´ho se veˇc ty´ka´. Tento orga´n ma´ trˇ´ımeˇsı´cˇnı´ lhu˚tu na sdeˇlenı´ sve´ho stanoviska. Na´sledneˇ ombudsman prˇeda´ Evropske´mu parlamentu a dotycˇne´mu orga´nu zpra´vu a informuje osobu poda´vajı´cı´ stı´zˇnost o vy´sledku tohoto sˇetrˇenı´. Jedenkra´t rocˇneˇ poda´va´ zpra´vu o sve´ cˇinnosti Evropske´mu parlamentu.

3.4

Evropska´ komise

Od prvnı´ho listopadu 2004 se Komise noveˇ skla´da´ z 25 komisarˇu˚, za kazˇdy´ sta´t je jmenova´n jeden komisarˇ (drˇ´ıve Komise cˇ´ıtala 20 cˇlenu˚, po dvou z Francie, Neˇmecka, Ita´lie, Sˇpaneˇlska a Velke´ Brita´nie a zbyly´ch 10 sta´tu˚ bylo zastoupeno 1 cˇlenem). Na na´vrh Rady a po schva´lenı´ Parlamentem je jmenova´n prˇedseda Komise. V soucˇasne´ dobeˇ je to Jose´ Manuel Dur˜ao Barroso z Portugalska. Funkcˇnı´ obdobı´ Komise je peˇtilete´. Sı´dlem Komise je Brusel, kancela´rˇe Komise se nacha´zejı´ rovneˇzˇ v Lucemburku, kromeˇ toho existujı´ zastoupenı´ a delegace Komise v zahranicˇ´ı. Komise ha´jı´ za´jmy Spolecˇenstvı´ jako celku, proto je nezbytne´, aby byly jednotlivı´ komisarˇi ve vy´konu sve´ funkce naprosto politicky neza´vislı´. Nesmı´ prˇijı´mat pokyny zˇa´dne´ vla´dy cˇlenske´ho sta´tu ani jine´ho subjektu. Cˇlenske´ sta´ty nesmı´ jaky´mkoliv zpu˚sobem pu˚sobit a ovlivnˇovat jedna´nı´ komisarˇu˚ ve svu˚j prospeˇch. Komise je hnacı´ silou instituciona´lnı´ho syste´mu EU: navrhuje legislativu, kterou prˇedkla´da´ Parlamentu a Radeˇ. Komise navrhuje na za´kladeˇ principu subsidiarity kroky na u´rovni EU, tedy pouze pokud se domnı´va´, zˇe proble´m nelze rˇesˇit efektivneˇji na na´rodnı´, regiona´lnı´ cˇi mı´stnı´ u´rovni. Situaci konzultuje s ru˚zny´mi za´jmovy´mi skupinami a s Hospoda´ˇrsky´m a socia´lnı´m vy´borem a s Vy´borem regionu˚. Komise je ochra´ncem Smluv a aktu˚ prˇijaty´ch orga´ny Spolecˇenstvı´ na jejich za´kladeˇ (zajisˇt’uje uplatnˇova´nı´ narˇ´ızenı´ a smeˇrnic prˇijaty´ch Radou a Parlamentem). Spolecˇneˇ se Soudnı´m dvorem zodpovı´da´ za spra´vne´ aplikova´nı´ pra´va EU ve vsˇech cˇlensky´ch sta´tech. Pokud zjistı´, zˇe neˇktery´ ze sta´tu˚ EU nebo jejich subjekty nedodrzˇujı´ pra´vo ES, tzn. nedodrzˇujı´ sve´ za´vazky, podnikne kroky k na´praveˇ (proti cˇlenske´mu sta´tu podle cˇla´nku 226 Smlouvy ES, proti jednotlivci podle zvla´sˇtnı´ch prˇedpisu˚ sekunda´rnı´ho pra´va). Komise zasˇle cˇlenske´mu sta´tu oficia´lnı´ dopis, ve ktere´m poda´va´ vysveˇtlenı´, v cˇem dle jejı´ho na´zoru spocˇ´ıva´ porusˇenı´ pra´va a stanovı´ termı´n, ve

50

ktere´m ma´ dany´ sta´t odpoveˇdeˇt. Pokud ani na za´kladeˇ tohoto rˇ´ızenı´ nedojde k na´praveˇ, poustoupı´ Komise za´lezˇitost Soudnı´mu dvoru. Rozsudek Soudnı´ho dvora je za´vazny´ jak pro cˇlensky´ sta´t, tak pro Komisi. Komise je rovneˇzˇ orga´nem vy´konny´m, zodpovı´da´ za rˇ´ızenı´ a naplnˇova´nı´ rozpocˇtu EU a politik a programu˚ prˇijaty´ch Parlamentem a Radou. Naprˇ´ıklad odpovı´da´ za rˇ´ızenı´ v oblasti regiona´lnı´ politiky. Mezi programy rˇ´ızene´ Komisı´ patrˇ´ı Iniciativy ´ cˇetnı´ho dvora. Spolecˇenstvı´. Rozpocˇet EU Komise spravuje pod dohledem U Komise reprezentuje Evropskou unii na mezina´rodnı´ u´rovni, naprˇ. vyjedna´va´ dohody mezi EU a ostatnı´mi zemeˇmi. Prˇedseda Komise rozhoduje o tom, ktery´ komisarˇ zodpovı´da´ za jakou oblast politiky, v prˇ´ıpadeˇ potrˇeby mu˚zˇe prove´st prˇerozdeˇlenı´ agendy mezi komisarˇi. K vy´konu sve´ funkce Komise vyuzˇ´ıva´ apara´t „Genera´lnı´ch rˇeditelstvı´ “ (celkem 38). Kazˇde´ Genera´lnı´ rˇeditelstvı´ zodpovı´da´ za urcˇitou oblast politiky a je rˇ´ızeno genera´lnı´m rˇeditelem, ktery´ je zodpoveˇdny´ jednomu z komisarˇu˚. Komise ma´ v soucˇasne´ dobeˇ prˇiblizˇneˇ 24 000 zameˇstnancu˚, z nichzˇ prˇiblizˇneˇ 15 % tvorˇ´ı prˇekladatelska´ a tlumocˇnicka´ sluzˇba.

3.5

Genera´lnı´ rˇeditelstvı´

Soud Evropsky´ch spolecˇenstvı´

Soud Evropsky´ch spolecˇenstvı´ interpretuje pra´vo ES a dohlı´zˇ´ı na jeho aplikaci. Je nejvysˇsˇ´ı instancı´ pra´va ES a je va´za´n pouze jı´m. Jeho hlavnı´m u´kolem se dohlı´zˇet na dodrzˇova´nı´ pra´va prˇ´ı vy´kladu a prova´deˇnı´ zakla´dacı´ch smluv (cˇla´nek 220 Smlouvy ES). Nese odpoveˇdnost za jednotnost vy´kladu a aplikace pra´va ES, kontroluje legitimitu rozhodova´nı´ Rady a Komise (vcˇetneˇ jejich necˇinnosti), rozhoduje o poda´nı´ch a dotazech v oblasti pra´va ES, ktere´ vzna´sˇejı´ soudy cˇlensky´ch sta´tu˚. Je slozˇen ze Soudnı´ho dvora a Soudu prvnı´ instance. Soudnı´ dvu˚r se sı´dlem v Lucemburku se skla´da´ v soucˇasne´ dobeˇ z 25 soudcu˚, tj. z jednoho soudce za kazˇdy´ cˇlensky´ sta´t a 8 genera´lnı´ch advoka´tu˚, kterˇ´ı jsou jmenova´ni vza´jemnou dohodou vla´d cˇlensky´ch sta´tu˚ na dobu 6 let. Soudci volı´ ze sve´ho strˇedu prˇedsedu Soudnı´ho dvora na dobu 3 let. Prˇedseda mu˚zˇe by´t zvolen opakovaneˇ. Rovneˇzˇ soudci a genera´lnı´ advoka´ti, jejichzˇ funkcˇnı´ obdobı´ koncˇ´ı, mohou by´t jmenova´ni opakovaneˇ (viz. cˇ. 223 Smlouvy ES). Soud zaseda´ bud’ v ple´nu nebo v trˇ´ıcˇlenny´ch nebo peˇticˇlenny´ch sena´tech.

Slozˇenı´ ESD

Genera´lnı´ advoka´ti jsou urcˇeni k na´pomoci soudu. Jejich hlavnı´m u´kolem je poskytnout odborne´, neza´visle´ a nestanne´ stanovisko k projedna´vane´mu prˇ´ıpadu. U Soudnı´ho dvora obvykle probı´ha´ neˇktere´ ze 4 typu˚ rˇ´ızenı´. Jedna´ se o rˇ´ızenı´ o prˇedbeˇzˇne´ ota´zce, o rˇ´ızenı´ o porusˇenı´ smlouvy, rˇ´ızenı´ o prohla´sˇenı´ neplatnosti a rˇ´ızenı´ o necˇinnosti. ˇ ´ızenı´ o prˇedbeˇzˇne´ ota´zce slouzˇ´ı k tomu, aby se snı´zˇilo riziko nespra´vne´ interpreR tace pra´va soudem cˇlenske´ho sta´tu. Tzn., zˇe pokud ma´ na´rodnı´ soud pochybnosti o interpretaci cˇi platnosti komunita´rnı´ho pra´va, v neˇktery´ch prˇ´ıpadech musı´ a v neˇktery´ch mu˚zˇe pozˇa´dat Soudnı´ dvu˚r o radu. Soudnı´ dvu˚r tuto radu poskytne ve formeˇ prˇedbeˇzˇne´ho rozhodnutı´.

51

3. Instituce Spolecˇenstvı´

ˇ ´ızenı´ o porusˇenı´ smlouvy mu˚zˇe iniciovat bud’ cˇlensky´ sta´t Unie nebo Komise, R pokud se domnı´va´, zˇe cˇlensky´ sta´t neplnı´ sve´ za´vazky vyply´vajı´cı´ z pra´va EU. ˇ ´ızenı´ o prohla´sˇenı´ neplatnosti vyuzˇije ktery´koliv cˇlensky´ sta´t, Rada, Komise, prˇ´ıp. R Parlament, pokud se domnı´va´, zˇe je neˇktery´ z prˇedpisu˚ EU neza´konny´, pozˇa´da´ Soudnı´ dvu˚r o jeho zrusˇenı´. ˇ ´ızenı´ o necˇinnosti. Smlouva vyzˇaduje, aby Evropsky´ parlament, Komise a Rada EU R za urcˇity´ch okolnostı´ prˇijaly urcˇita´ rozhodnutı´. Pokud tak neucˇinı´, mu˚zˇe cˇlensky´ sta´t, jine´ instituce Spolecˇenstvı´, prˇ´ıp. fyzicka´ osoba podat stı´zˇnost k Soudnı´mu dvoru. Procedura u Soudnı´ho dvora ma´ dveˇ po sobeˇ na´sledujı´cı´ fa´ze – pı´semnou a u´stnı´. Vzhledem k na´ru˚stu prˇ´ıpadu˚ projedna´vany´ch Soudnı´m dvorem rozhodla Rada ES o zrˇ´ızenı´ Soudu prvnı´ instance, ktery´ zaha´jil cˇinnost v roce 1989. Soud prvnı´ instance

Soud prvnı´ instance ma´ ve sve´ pravomoci rˇesˇenı´ vsˇech poda´nı´ ucˇineˇny´ch fyzicky´mi a pra´vnicky´mi osobami proti rozhodnutı´m institucı´ Spolecˇenstvı´ a sporu˚ mezi ES a jejich u´rˇednı´ky a zameˇstnanci. Proti rozhodnutı´ soudu prvnı´ instance se lze odvolat k Soudnı´mu dvoru, avsˇak pouze pokud se jedna´ o pra´vnı´ ota´zku. Soud prvnı´ instance se rovneˇzˇ skla´da´ z jednoho za´stupce za kazˇdy´ cˇlensky´ sta´t, tj. ma´ 25 cˇlenu˚ jmenovany´ch dohodou cˇlensky´ch sta´tu˚ na 6 let. U Soudu prvnı´ instance se rˇesˇ´ı spory mezi zameˇstnanci a orga´ny Spolecˇenstvı´ (spory osob, ktere´ jsou ve sluzˇebnı´m prˇ´ıpadneˇ pracovnı´m vztahu k orga´nu˚m), zˇaloby pra´vnicky´ch a fyzicky´ch osob na neplatnost (jedna´ se o prˇ´ıpady, kdy rozhodnutı´ smeˇrˇovana´ na osoby, podniky, odbory obce, u´zemnı´ celky atd. se teˇchto subjektu˚ bezprostrˇedneˇ a osobneˇ doty´kajı´; nejcˇasteˇji se jedna´ o pokuty, ktere´ byly ulozˇeny komisı´ za porusˇenı´ souteˇzˇnı´ch pravidel), zˇaloby pra´vnicky´ch a fyzicky´ch osob na necˇinnost (opeˇt se jedna´ o zˇaloby na orga´ny Spolecˇenstvı´ souvisejı´cı´ s rozhodnutı´mi a neza´vazny´mi doporucˇenı´mi a stanovisky) a zˇaloby na na´hradu sˇkody (vznikle´ prˇi vy´konu funkce orga´ny nebo zameˇstnanci Spolecˇenstvı´).

Soud verˇejne´ sluzˇby EU

Smlouva o zalozˇenı´ Evropske´ho spolecˇenstvı´ revidovana´ v Nice umozˇnila cˇla´nkem 220 vytvorˇit soudnı´ komory prˇ´ıslusˇne´ rozhodovat v prvnı´m stupni v urcˇity´ch kategoriı´ch veˇcı´ ve zvla´sˇtnı´ch oblastech. Na za´kladeˇ tohoto cˇla´nku Rada 2. 11. 2004 rozhodla o zrˇ´ızenı´ Soudu verˇejne´ sluzˇby Evropske´ unie. Tento specializovany´ soud tvorˇenı´ 7 soudci bude rozhodovat o sporny´ch veˇcech verˇejne´ sluzˇby EU. Proti jeho rozhodnutı´ je mozˇne´ podat opravny´ prostrˇedek k Soudu prvnı´ho stupneˇ.

3.6

Evropsky´ u´cˇetnı´ dvu˚r

´ cˇetnı´ dvu˚r byl zrˇ´ızen v roce 1977 jeho u´kolem je kontrolovat, zda vesˇkere´ prˇ´ıjmy U a vy´daje byly zı´ska´ny a vynalozˇeny v souladu se za´konny´mi prˇedpisy a pravidly a zda byl dobrˇe spravova´n rozpocˇet EU. ´ cˇetnı´ dvu˚r se skla´da´ z jednoho sta´tnı´ho prˇ´ıslusˇnı´ka kazˇde´ho cˇlenske´ho sta´tu. CˇleU nove´ dvora jsou jmenova´ni na dobu sˇesti let. Rada po konzultaci s Evropsky´m parlamentem kvalifikovanou veˇtsˇinou prˇijme seznam cˇlenu˚ sestaveny´ podle na´vrhu˚

52

´ cˇetnı´ho dvora mohou by´t jmenopodany´ch kazˇdy´m cˇlensky´m sta´tem. Cˇlenove´ U va´ni opakovaneˇ. Ze sve´ho strˇedu volı´ na dobu 3 let prˇedsedu, ten mu˚zˇe by´t zvolen opakovaneˇ. Cˇlenove´ vykona´vajı´ svou funkci zcela neza´visle v za´jmu Spolecˇenstvı´. ´ cˇetnı´ dvu˚r prˇedkla´da´ Parlamentu a Radeˇ prohla´sˇenı´ o veˇrohodnosti u´cˇetnictvı´ U ´ rˇednı´m a o legaliteˇ a rˇa´dnosti podkladovy´ch operacı´, ktere´ bude zverˇejneˇno v U veˇstnı´ku Evropske´ unie. Na konci kazˇde´ho rozpocˇtove´ho roku vypracova´va´ vy´rocˇnı´ pra´vu, kterou prˇedkla´da´ ´ rˇednı´m veˇstnı´ku EU spolu s odostatnı´m orga´nu˚m Spolecˇenstvı´ a zverˇejnˇuje ji v U ´ cˇetnı´ho dvora. poveˇd’mi orga´nu˚ na prˇipomı´nky U

3.7

Evropska´ investicˇnı´ banka

ˇ ´ımsko smlouvou. Evropska´ investicˇnı´ banka ma´ pra´vnı´ subjektivitu. Byla zalozˇena R Poma´ha´ prˇi dosahova´nı´ cı´lu EU financova´nı´m urcˇity´ch typu˚ investicˇnı´ch projektu˚. ´ kolem EIB je prˇispı´vat k vyva´zˇene´mu a nerusˇene´mu rozvoji spolecˇne´ho trhu U v za´jmu Spolecˇenstvı´, vyuzˇ´ıva´ k tomu jak kapita´love´ho trhu, tak vlastnı´ch zdroju˚. Za tı´m u´cˇelem pomocı´ neziskove´ho poskytova´nı´ pu˚jcˇek a za´ruk usnadnˇuje financova´nı´ na´sledujı´cı´ch projektu˚ ve vsˇech odveˇtvı´ch hospoda´rˇstvı´: projekty na rozvoj me´neˇ rozvinuty´ch oblastı´ projekty na modernizaci nebo konverzi podniku˚ nebo na vytvorˇenı´ novy´ch cˇinnostı´ vyply´vajı´cı´ch z postupne´ho vytva´rˇenı´ spolecˇne´ho trhu, ktere´ pro svu˚j rozsah nebo pro sovu povahu nebohou by´t plneˇ kryty dostupny´mi financˇnı´mi prostrˇedky v jednotlivy´ch cˇlensky´ch sta´tech projekty spolecˇne´ho za´jmu vı´ce cˇlensky´ch sta´tu˚, ktere´ pro svu˚j rozsah nebo povahu nemohou by´t plneˇ kryty dostupny´mi financˇnı´mi prostrˇedky v jednotlivy´ch cˇlensky´ch sta´tech. Prˇi plneˇnı´ svy´ch u´kolu˚ usnadnˇuje EIB financova´nı´ investicˇnı´ch programu˚ s vyuzˇitı´m struktura´lnı´ch fondu˚ a dalsˇ´ıch financˇnı´ch na´stroju˚ Spolecˇenstvı´.

3.8

Evropska´ centra´lnı´ banka (ECB)

Evropska´ centra´lnı´ banka (European Central Bank – ECB) byla zalozˇena 30. cˇervna 1998 ve Frankfurtu nad Mohanem jako nejvysˇsˇ´ı orga´n Evropske´ meˇnove´ unie Po zaha´jenı´ cˇinnosti od 1. ledna 1999 prˇevzala ECB kompetence od sve´ho prˇedchu˚dce Evropske´ho meˇnove´ho institutu. ECB se stala jedinou nadna´rodnı´ meˇnovou autoritou v Evropske´ meˇnove´ unii, 11 zemı´ ztratilo mozˇnost autonomnı´ho rˇ´ızenı´ doma´cı´ meˇnove´ politiky. ECB prova´dı´ ve spolupra´ci s na´rodnı´mi bankami zemı´ eurozo´ny meˇnovou politiku a koncentruje se na cenovou stabilitu. Evropska´ centra´lnı´ banka je neza´vislou centra´lnı´ bankou v meˇnove´ oblasti. ECB a na´rodnı´ centra´lnı´ banky nesmeˇjı´ dosta´vat pokyny od zˇa´dny´ch orga´nu˚ Spolecˇenstvı´ a od zˇa´dne´ vla´dy. Vsˇichni cˇlenove´ vrcholny´ch orga´nu˚ ECB a na´rodnı´ch centra´lnı´ch bank musı´ mı´t minima´lneˇ peˇtilete´ funkcˇnı´ obdobı´ s nemozˇnostı´ odvola´nı´ z politicky´ch du˚vodu˚. Vla´dy nemohou ovlivnˇovat rozpocˇty na´rodnı´ch centra´lnı´ch bank.

53

3. Instituce Spolecˇenstvı´

Evropska´ centra´lnı´ banka je povinna sestavovat a zverˇejnˇovat vy´rocˇnı´ zpra´vy. Kazˇdorocˇneˇ je prova´deˇn audit Evropsky´m u´cˇetnı´m dvorem. Statut ECB je zakotven ve Smlouveˇ o ES a vyznacˇuje se svy´m pevny´m pra´vnı´m postavenı´m. Zmeˇnu statutu, stejneˇ jako samotnou zmeˇnu Smlouvy o ES, by bylo mozˇno prove´st jen za souhlasu a ratifikace vsˇech cˇlensky´ch sta´tu˚. Ani veˇtsˇina cˇlensky´ch sta´tu˚ tedy nenı´ schopna zmeˇnit pra´vnı´ postavenı´ a neza´vislost ECB. Evropska´ centra´lnı´ banka zacˇala vystupovat jako „beˇzˇna´“ centra´lnı´ banka v zemı´ch Evropske´ meˇnove´ unie. ECB se inspirovala cˇinnostı´ americke´ho Federa´lnı´ho rezervnı´ho syste´mu, a je proto oznacˇova´na jako Eurofed. Centra´lnı´ banky cˇlensky´ch zemı´ delegovaly od 1. ledna 1999 sve´ na´rodnı´ meˇnove´ politiky na Evropskou centra´lnı´ banku, ktera´ ma´ za u´kol prova´deˇt jednotnou meˇnovou politiku v Evropske´ meˇnove´ unii. Od brˇezna 2002 se ECB stala vy´sadnı´m emitentem hotovostnı´ch jednotek euro, „technicky“ prostrˇednictvı´m na´rodnı´ch centra´lnı´ch bank. Cı´l ECB

Cı´lem ECB je udrzˇovat inflaci pod prˇ´ısnou kontrolou tak, aby mezirocˇnı´ zvy´sˇenı´ spotrˇebitelsky´ch cen bylo nizˇsˇ´ı nezˇ 2 %. O co nejnizˇsˇ´ı inflaci usiluje jednak kontrolou mnozˇstvı´ peneˇz v obeˇhu a jinak monitorova´nı´m cenovy´ch trendu˚ spolecˇneˇ s posuzova´nı´m rizik ovlivnˇujı´cı´ch cenovou stabilitu v eurozo´neˇ. Pokud bude mnozˇstvı´ peneˇz v obeˇhu ve srovna´nı´ s mnozˇstvı´m zbozˇ´ı a sluzˇeb prˇ´ılisˇ velke´, dojde k inflaci. Kontrola mnozˇstvı´ peneˇz v obeˇhu spocˇ´ıva´ mimo jine´ v urcˇova´nı´ u´rokovy´ch sazeb v ra´mci eurozo´ny, cozˇ je pravdeˇpodobneˇ nejzna´meˇjsˇ´ı cˇinnostı´ banky. Cˇinnost Evropske´ centra´lnı´ banky je organizova´na prostrˇednictvı´m 3 rozhodovacı´ch orga´nu˚ a struktura te´to organizace odpovı´da´ podobeˇ neˇmecke´ centra´lnı´ banky. Rada guverne´ru˚

ˇ ´ıdı´cı´ vy´bor, prˇedstavuje Bankovnı´ rada (Governing Council), neˇkdy take´ nazy´vana´ R ˇ nejvysˇsˇ´ı rozhodovacı´ orga´n Evropske´ centra´lnı´ banky. R´ıdı´cı´ vy´bor sesta´va´ z sˇesti cˇlenu˚ Vy´konne´ rady a guverne´ru˚ 12 centra´lnı´ch bank eurozo´ny. Hlasy vsˇech cˇlenu˚ majı´ stejnou va´hu a k prˇijetı´ rozhodnutı´ by meˇla stacˇit prosta´ veˇtsˇina. Radeˇ guverne´ru˚ prˇedseda´ prezident ECB. Posla´nı´m te´to klı´cˇove´ rozhodovacı´ autority je definovat cı´le meˇnove´ politiky eurozo´ny, prˇijı´mat patrˇicˇna´ rozhodnutı´ k naplnˇova´nı´ stanoveny´ch cı´lu˚, formulovat postupy jednotne´ meˇnove´ politiky, stanovovat vy´sˇi u´rokovy´ch sazeb a vy´sˇi devizovy´ch rezerv ESCB. Vy´konna´ rada

Vy´konna´ rada (Executive Board), resp. Vy´bor rˇeditelu˚ je vrcholny´m vy´konny´m orga´nem ECB. Tato rada se skla´da´ z prezidenta ECB, viceprezidenta a cˇtyrˇ dalsˇ´ıch cˇlenu˚, jmenovany´ch Evropskou radou na za´kladeˇ spolecˇne´ dohody prezidentu˚ cˇi prˇedsedu˚ vla´d zemı´ eurozo´ny (na na´vrh Komise a Rady ministru˚, po konzultaci s Evropsky´m parlamentem). Sˇesticˇlenne´ direktorium rady je voleno na jedno funkcˇnı´ obdobı´ osmi let a opeˇtovne´ zvolenı´ jeho cˇlenu˚ je vyloucˇeno. Vy´konna´ rada zodpovı´da´ za realizaci meˇnove´ politiky, kterou definuje Rada guverne´ru˚, a za vyda´va´nı´ pokynu˚ na´rodnı´m centra´lnı´m banka´m. Rada prˇipravuje schu˚zky Rady guverne´ru˚ a je odpoveˇdna´ za kazˇdodennı´ rˇ´ızenı´ ECB.

54

Genera´lnı´ rada

Genera´lnı´ rada je trˇetı´m rozhodovacı´m orga´nem ECB. Skla´da´ se z prezidenta, viceprezidenta a guverne´ru˚ vsˇech 25 cˇlensky´ch sta´tu˚ ES. Genera´lnı´ rada prˇispı´va´ k poradenske´ a koordinacˇnı´ cˇinnosti a poma´ha´ prˇipravovat budoucı´ rozsˇ´ırˇenı´ eurozo´ny. Jejı´m u´kolem je stejneˇ jako u by´vale´ho Evropske´ho meˇnove´ho institutu harmonizovat politiky zemı´, ktere´ dosud nejsou cˇleny EMU. Genera´lnı´ rada plnı´ poradnı´ funkci Evropske´mu syste´mu centra´lnı´ch bank, prˇipravuje cˇtvrtletnı´ a vy´rocˇnı´ zpra´vy ECB, stanovuje pravidla pro dalsˇ´ı upisova´nı´ kapita´lu ECB, pracovnı´ podmı´nky zameˇstnancu˚ ECB, implementace pravidel pro standardizaci u´cˇetnictvı´ na´rodnı´ch centra´lnı´ch bank, atd. Cˇlenstvı´m guverne´ru˚ na´rodnı´ch centra´lnı´ch bank docha´zı´ k propojenı´ Evropske´ centra´lnı´ banky s teˇmito bankami v Eurosyste´m. Za´kladnı´ kapita´l Evropske´ centra´lnı´ banky prˇedstavuje 5 miliard eur. Vy´lucˇny´mi upisovateli kapita´lu mohou by´t jen centra´lnı´ banky cˇlensky´ch zemı´ Evropske´ unie. S kapita´lem v podobeˇ akciı´ nelze manipulovat. Klı´cˇ ke stanovenı´ vy´sˇe upsane´ho kapita´lu je odvozen z podı´lu˚ hrube´ho doma´cı´ho produktu a podı´lu pocˇtu obyvatel v Evropske´ unii (oba podı´ly meˇly stejnou va´hu – 50 %). Tyto va´zˇene´ podı´ly jsou upravova´ny jednou za peˇt let, k poslednı´ u´praveˇ dosˇlo 1. ledna 2004, nejvysˇsˇ´ı podı´l na kapita´lu meˇla centra´lnı´ banka Neˇmecka (24 %), Francie (17 %), Velke´ Brita´nie a Ita´lie (obeˇ 15 %). Upsany´ kapita´l ECB byl 1. kveˇtna 2004 zvy´sˇen na 55,7 miliard eur. Na´rodnı´ centra´lnı´ banky Eurosyste´mu jsou povinny splatit svu˚j podı´l na upsane´m kapita´lu v plne´ vy´sˇi. Trˇina´ct na´rodnı´ch centra´lnı´ch bank zemı´, ktere´ nejsou cˇleny eurozo´ny (centra´lnı´ banky deseti novy´ch cˇlensky´ch sta´tu˚, Da´nska, Sˇve´dska a Velke´ Brita´nie) je povinno splatit pouze 7 % sve´ho podı´lu na upsane´m kapita´lu. V prˇ´ıpadeˇ CˇR – CˇNB se jedna´ o 1,46 % z cˇa´stky cca 81,16 mil. eur, tj. cca 5,7 mil. eur. Vy´nos z vlozˇeny´ch prostrˇedku˚ prˇedstavuje prˇ´ıspeˇvek na u´hradu provoznı´ch na´kladu˚ plynoucı´ch z u´cˇasti na neˇktery´ch aktivita´ch ECB. ECB ma´ plne´ pra´vo drzˇet a spravovat devizove´ rezervy do nı´ vlozˇene´ na´rodnı´mi centra´lnı´mi bankami, take´ ma´ pra´vo a povinnost pouzˇ´ıvat rezervy dle u´cˇelu stanovene´ho statutem ESCB. Ve statutu ESCB jsou obsazˇeny take´ pravidla pro vy´pocˇet a distribuci dividend, vypla´ceny´ch akciona´rˇu˚m ECB. Hospodarˇenı´ ECB prova´zı´ stejneˇ jako jine´ instituce obdobı´ ztra´ty a zisku. V roce 1999 skoncˇilo hospodarˇenı´ ztra´tou ve vy´sˇi 247 milio´nu˚ eur zejme´na z du˚vodu kursovy´ch pohybu˚ a v na´sledujı´cı´m roce banka vyka´zala zisk 1,99 miliard eur. Na zisku cˇi ztra´teˇ Evropske´ centra´lnı´ banky se podı´lejı´ na´rodnı´ centra´lnı´ banky podle svy´ch podı´lu˚ na kapita´lu ECB.

Hospodarˇenı´

Dohled nad bankami je prova´deˇn prˇedevsˇ´ım na´rodnı´mi centra´lnı´mi bankami. Evropska´ centra´lnı´ banka zasahuje jen u dohledu nadna´rodnı´ch bankovnı´ch holdingu˚ a prˇi vza´jemne´ spolupra´ci s na´rodnı´mi centra´lnı´mi bankami a dalsˇ´ımi institucemi dohledu ve snaze co nejvı´ce koordinovat postupy v te´to oblasti. Na u´rovni hospoda´rˇske´ meˇnove´ unie pu˚sobı´ dva subjekty – Vy´bor bankovnı´ho dohledu (Banking Supervision Committee) a Kontaktnı´ skupina (Groupe de Contact), oba subjekty ale nemajı´ vy´konne´ pravomoci. Multilatera´lnı´ spolupra´ce je velmi omezena´ a hlavnı´ formou zu˚sta´va´ pouze dvoustranna´ spolupra´ce mezi institucemi

55

3. Instituce Spolecˇenstvı´

dohledu prˇ´ıslusˇny´ch zemı´ch, ktera´ ma´ za´klad v tzv. memorandech spolupra´ce (Memorandum of Understanding). Po ukoncˇenı´ platnosti na´rodnı´ch meˇn v ra´mci Evropske´ meˇnove´ unie se vy´sadnı´m emitentem peneˇz stane Evropska´ centra´lnı´ banka, a nikoli na´rodnı´ centra´lnı´ banky. Zde mohou vyvstat rozpory a mu˚zˇe dojı´t k narusˇenı´ jednotne´ meˇnove´ politiky ECB. Z toho du˚vodu budou hra´t klı´cˇovou roli harmonizace pravidel regulace a dohledu a vza´jemna´ spolupra´ce prˇ´ıslusˇny´ch na´rodnı´ch institucı´ s Evropskou centra´lnı´ bankou.

3.9

Poradnı´ orga´ny

Hospoda´rˇsky´ a socia´lnı´ vy´bor ˇ ´ımskou smlouvou 1957 a je poradnı´m orHospoda´rˇsky´ a socia´lnı´ vy´bor byl zalozˇen R ga´nem, ktery´ reprezentuje zameˇstnavatele, odborove´ svazy, zemeˇdeˇlce, rˇemeslnı´ky, spotrˇebitele a dalsˇ´ı za´jmove´ skupiny, ktere´ spolecˇneˇ tvorˇ´ı organizovanou obcˇanskou spolecˇnost. Prezentuje jejich stanoviska a chra´nı´ jejich za´jmy v politicky´ch rozhovorech s Komisı´, Radou a Evropsky´m parlamentem. 3.9.1

Pocˇet cˇlenu˚ Hospoda´rˇske´ho a socia´lnı´ho vy´boru nesmı´ prˇekrocˇit 350. Tabulka 3.4: Pocˇet cˇlenu˚ Hospoda´rˇske´ho a socia´lnı´ho vy´boru

Zemeˇ Neˇmecko, Francie, Ita´lie, Velka´ Brita´nie Sˇpaneˇlsko, Polsko ˇ ecko, Mad’arsko, Nizozemı´, RaBelgie, Cˇeska´ republika, R kousko, Portugalsko, Sˇve´dsko Da´nsko, Irsko, Litva, Slovensko, Finsko Estonsko, Lotysˇsko, Slovinsko Kypr, Lucembursko Malta Celkem

Pocˇet cˇlenu˚ 24 21 12 9 7 6 5 317

Zdroj: www.euroskop.cz

Prˇed prˇistoupenı´m novy´ch cˇlensky´ch zemı´ meˇl vy´bor 222 cˇlenu˚. Cˇlenove´ vykona´vajı´ svou funkci neza´visle a v za´jmu Spolecˇenstvı´. Jsou jmenova´nı´ na na´vrh cˇlensky´ch sta´tu˚ na dobu cˇtyrˇ let. Rada kvalifikovanou veˇtsˇinou prˇijme seznam cˇlenu˚ sestaveny´ podle na´vrhu˚ podany´ch kazˇdy´m cˇlensky´m sta´tem. Je mozˇne´ cˇleny jmenovat opakovaneˇ. Vy´bor mezi sebou volı´ prˇedsedu na dobu 2 let. Vy´bor svola´va´ prˇedseda na zˇa´dost Rady, Komise nebo z vlastnı´ho podneˇtu. Rada a Komise jsou povinny konzultovat vy´bor v prˇ´ıpadech uvedeny´ch ve Smlouveˇ ES (v oblasti hospoda´rˇske´ a socia´lnı´ politiky). Tyto orga´ny mohou konzultovat, kdykoliv to povazˇujı´ za vhodne´. Hospoda´rˇsky´ a socia´lnı´ vy´bor mu˚zˇe vyda´vat stanovisko z vlastnı´ho podneˇtu v prˇ´ıpadech, kdy to povazˇuje za vhodne´. Hospoda´rˇsky´ a socia´lnı´ vy´bor mu˚zˇe by´t rovneˇzˇ konzultova´n Evropsky´m parlamentem. Sekce vy´boru

56

Vy´bor je tvorˇen teˇmito sekcemi: Jednotny´ trh, vy´roba a spotrˇeba (INT); Pozorovatelna jednotne´ho trhu (SMO); Doprava, energetika, infrastruktura a informacˇnı´

spolecˇnost (TEN); Zemeˇdeˇlstvı´, rozvoj venkova a zˇivotnı´ prostrˇedı´ (NAT); Hospoda´rˇska´ a meˇnova´ unie (ECO); Zameˇstnanost, socia´lnı´ veˇci a obcˇanstvı´ (SOC); Vneˇjsˇ´ı vztahy (REX); Zmeˇny v pru˚myslu (CCMI) 3.9.2

Vy´bor regionu˚

Vy´bor regionu˚ byl zalozˇen Smlouvou o EU (Maastricht) jako poradnı´ orga´n tvorˇeny´ za´stupci regiona´lnı´ch a mı´stnı´ch samospra´vny´ch celku˚, kterˇ´ı bud’ majı´ volebnı´ manda´t v neˇktere´m cˇlenske´m regiona´lnı´m nebo mı´stnı´m samospra´vne´m celku, nebo jsou politicky odpoveˇdnı´ volene´mu shroma´zˇdeˇnı´. Pocˇet cˇlenu˚ vy´boru nesmı´ prˇekrocˇit 350. Jednotlive´ zemeˇ majı´ stejne´ zastoupenı´ jako v hospoda´rˇske´m a socia´lnı´m vy´boru (viz tabulka 3.4, Pocˇet cˇlenu˚ Hospoda´rˇske´ho a socia´lnı´ho vy´boru). Cˇlenove´ a na´hradnı´ci jsou jmenova´nı´ ve stejne´m pocˇtu na dobu cˇtyrˇ let n na´vrh prˇ´ıslusˇny´ch cˇlensky´ch sta´tu˚, mohou by´t jmenova´ni opakovaneˇ. Rada kvalifikovanou veˇtsˇinou prˇijı´ma´ seznam cˇlenu˚ sestaveny´ podle na´vrhu˚ podany´ch kazˇdy´m cˇlensky´m sta´tem. Cˇlenove´ nemohou by´t soucˇasneˇ cˇleny Evropske´ho parlamentu. Svou funkci vykona´vajı´ neza´visle v za´jmu Spolecˇenstvı´. Rovneˇzˇ vy´bor regionu˚ volı´ ze svy´ch rˇad prˇedsedu na dobu 2 let. Vy´bor svola´va´ jeho prˇedseda na na´vrh Komise nebo Rady, mu˚zˇe taky jednat ze sve´ iniciativy. Komise a Rada musı´ Vy´bor regionu˚ konzultovat v takovy´ch ota´zka´ch, ktere´ se prˇ´ımo doty´kajı´ mı´stnı´ch a regiona´lnı´ch orga´nu˚. Mohou konzultovat i v jiny´ch prˇ´ıpadech. Vy´bor mu˚zˇe z vlastnı´ iniciativy zaujı´mat stanoviska a prˇedkla´dat je Komisi, Radeˇ nebo Evropske´mu parlamentu. Kazˇdy´ rok Vy´bor regionu˚ porˇa´da´ peˇt plena´rnı´ch zaseda´nı´, v ra´mci ktery´ch je definova´na jeho obecna´ politika a prˇijı´majı´ se stanoviska. Cˇlenove´ vy´boru jsou rozdeˇleni do odborny´ch komisı´, jejichzˇ u´kolem je prˇipravovat plena´rnı´ zaseda´nı´. Teˇchto komisı´ je celkem sedm: Komise pro politiku soudrzˇnosti (COTER), Komise pro hospoda´rˇskou a socia´lnı´ politiku (ECOS), Komise pro udrzˇitelny´ rozvoj (DEVE), Komise pro kulturu a vzdeˇla´va´nı´ (EDUC), Komise pro u´stavnı´ za´lezˇitosti a vla´du v Evropeˇ (CONST), Komise pro mezina´rodnı´ vztahy (RELEX) a Komise pro financˇnı´ administrativu a politiku (CFAA).

Komise VR

3.10 Evropsky´ konvent Na zaseda´nı´ Evropske´ rady v Nice v roce 2000 byla prˇijata deklarace k budoucnosti Unie, tzv. Deklarace z Nice. Cı´lem te´to deklarace bylo pokracˇovat v instituciona´lnı´ reformeˇ. Deklarace stanovila trˇi fa´ze reformy: zaha´jenı´ debaty o budoucnosti Evropske´ unie, konvent o instituciona´lnı´ reformeˇ, jehozˇ kona´nı´ bylo dohodnuto na zaseda´nı´ Evropske´ rady v prosinci 2001 a svola´nı´ mezivla´dnı´ konference do roku 2004. Rok po Nice byla na Evropske´ konferenci v Laekenu v prosinci 2001 prˇijata Deklarace o budoucnosti Evropske´ unie, ve ktere´ se Evropska´ unie zavazuje, zˇe se stane demokraticˇteˇjsˇ´ı, transparentneˇjsˇ´ı a efektivneˇjsˇ´ı. V souvislosti s budoucnostı´

Deklarace o budoucnosti EU

57

3. Instituce Spolecˇenstvı´

EU si klade mnoho ota´zek, ktere´ se ty´kajı´ cˇtyrˇ te´mat – deˇlby pravomocı´, zjednodu´ staveˇ pro obcˇany sˇenı´ legislativnı´ch na´stroju˚, instituciona´lnı´ architektury a cesty k U Evropy. Evropska´ rada rozhodla, zˇe bude ustaven Konvent, ve ktere´m se sejdou ´ cˇastnit se mohli i za´stupci tehdy za´stupci hlavnı´ch stran u´cˇastnı´cı´ch se debaty. U jesˇteˇ kandida´tsky´ch zemı´. Evropska´ rada navrhla na post prˇedsedy konventu Vale´ryho Giscarda d’Estainga a Giuliana Amata a Jean-Luc Dehaena jako mı´stoprˇedsedy. Konvent meˇl 105 cˇlenu˚ v na´sledujı´cı´m slozˇenı´: 15 prˇedstavitelu˚ vla´d cˇlensky´ch zemı´ 13 prˇedstavitelu˚ vla´d kandida´tsky´ch zemı´ 30 za´stupcu˚ na´rodnı´ch parlamentu˚ cˇlensky´ch zemı´ 26 za´stupcu˚ na´rodnı´ch parlamentu˚ kandida´tsky´ch zemı´ 16 cˇlenu˚ Evropske´ho parlamentu a 2 za´stupce Evropske´ komise. Ostatnı´ instituce EU byly zastoupeny v roli pozorovatelu˚. Konvent se scha´zel v ple´nu jednou azˇ dvakra´t meˇsı´cˇneˇ v prostora´ch Evropske´ho parlamentu v Bruselu. Cˇeskou republiku v Konventu zastupovali Jan Kohout, Jan Zahradil a Josef Zieleniec. Na´hradnı´ky byli Lenka Rovna´, Petr Necˇas a Frantisˇek Kroupa. Prvnı´ schu˚ze se uskutecˇnila 28. 2. 2002 a poslednı´ 10. 7. 2003. Vy´sledkem jedna´nı´ je na´vrh evropske´ u´stavnı´ smlouvy, na jejı´zˇ definitivnı´ podobeˇ se dohodli nejvysˇsˇ´ı prˇedstavitele´ EU na zaseda´nı´ Evropske´ rady v cˇervnu 2004. V soucˇasne´ dobeˇ probı´ha´ ratifikace te´to smlouvy, ale v neˇktery´ch zemı´ch byla odmı´tnuta.

3.11 Agentury Jsou to verˇejne´ orga´ny vznikle´ podle legislativy EU a disponujı´cı´ pra´vnı´ subjektivitou. Byly ustaveny aktem sekunda´rnı´ho pra´va Spolecˇenstvı´ a slouzˇ´ı k plneˇnı´ konkre´tnı´ch technicky´ch, veˇdecky´ch nebo administrativnı´ch u´kolu˚. Prvnı´ agentury vzniky v sedmdesa´ty´ch letech minule´ho stoletı´, ale veˇtsˇina z nich zacˇala fungovat v roce 1994 nebo 1995 pote´, co Evropska´ rada na zaseda´nı´ v Bruselu (v rˇ´ıjnu 1993) rozhodla o umı´steˇnı´ u´strˇedı´ sedmi z teˇchto agentur. Nejnoveˇjsˇ´ımi agenturami EU jsou Evropsky´ u´rˇad pro bezpecˇnost potravin (od ledna 2002), Evropska´ agentura pro na´morˇnı´ bezpecˇnost (srpen 2002) a Evropska´ agentura pro leteckou bezpecˇnost (za´rˇ´ı 2002). Agentury Spolecˇenstvı´ jsou autonomnı´ organizace tvorˇ´ıcı´ ru˚znorodou skupinu, avsˇak usporˇa´dane´ podle jednotne´ho organizacˇnı´ho modelu. Podle prˇ´ıslusˇny´ch manda´tu˚ a podle jejich partneru˚ a klientu˚ je na za´kladeˇ jejich cˇinnosti mu˚zˇeme rozdeˇlit do cˇtyrˇ podskupin: Agentury napoma´hajı´cı´ fungova´nı´ vnitrˇnı´ho trhu: ´ rˇad pro harmoniOHIM – Office for Harmonisation in the Internal Market (U zaci vnitrˇnı´ho trhu – ochranne´ zna´mky a pru˚myslove´ vzory), sı´dlı´ v Alicante,

58

´ kolem u´rˇadu je regisbyl zrˇ´ızen narˇ´ızenı´m Rady (EC) cˇ. 40/94 v roce 1993. U trace obchodnı´ch znacˇek Spolecˇenstvı´ a designu Spolecˇenstvı´ ve verˇejny´ch registrech. Obchodnı´ znacˇka a design Spolecˇenstvı´ jsou za´kladnı´mi pilı´rˇi vnitrˇnı´ho trhu s vı´ce nezˇ 450 miliony obcˇanu˚ a umozˇnˇujı´ pra´vnı´ ochranu ve vsˇech zemı´ch Evropske´ unie. Du˚lezˇite´ prˇi tvorbeˇ tohoto syste´mu bylo zajisˇteˇnı´ jednoduche´ho rˇ´ızenı´ a spra´vy, tzn. jedna centra´lnı´ prˇihla´sˇka, jedno administrativnı´ centrum, jedna centra´lnı´ slozˇka, prˇihla´sˇka v jake´mkoliv u´rˇednı´m jazyce EU, mozˇnost pouzˇitı´ pra´vnı´ch prostrˇedku˚ k obraneˇ proti aktu˚m nesouhlasu, zrusˇenı´ a proti necˇinnosti v jazyce, ve ktere´m byla poda´na prˇihla´sˇka, nebo vy´beˇr z anglicˇtiny, francouzsˇtiny, italsˇtiny nebo sˇpaneˇlsˇtiny, spojenı´ s na´rodnı´mi registry a syste´mem Madridske´ho protokolu za u´cˇelem mezina´rodnı´ registrace obchodnı´ znacˇky. V cele´ EU platı´ jednotne´ za´kony (podmı´nky), cˇ´ımzˇ je zajisˇteˇna stejna´ pra´vnı´ ochrana ve vsˇech zemı´ch Unie. Porusˇenı´ podmı´nek je rˇesˇeno prˇed soudy jednotny´m postupem, prˇicˇemzˇ na zemeˇ EU je nahlı´zˇeno jako na jeden jednotny´ trh. ´ rˇad Spolecˇenstvı´ na ochraCPVO – Community Plant Variety Office (U nu odru˚d). Sı´dlı´ v Angers, byl zrˇ´ızen narˇ´ızenı´m Rady(EC) cˇ. 2100/94. Od roku 1996 spravuje Syste´m Spolecˇenstvı´ na ochranu odru˚d, specia´lnı´ formu ochrany pru˚myslove´ho vlastnictvı´ vztahujı´cı´ se k novy´m odru˚da´m rostlin. ´ rˇad pracuje podobneˇ jako U ´ rˇad pro harmonizaci vnitrˇnı´ho trhu, poskytuje U komunita´rnı´ ochranna´ pra´va zajisˇt’ujı´cı´ ochranu pru˚myslove´ho vlastnictvı´ u novy´ch rostlinny´ch odru˚d v cˇasove´m horizontu 25 azˇ 30 let. Kazˇde´ dva ´ rˇad zverˇejnˇuje noviny, ktere´ obsahujı´ vy´pisy z jeho registru. Kromeˇ meˇsı´ce U toho zverˇejnˇuje rocˇnı´ zpra´vu s platny´mi ochranny´mi pra´vy Spolecˇenstvı´, jme´na jejich vlastnı´ku˚ a data zacˇa´tku a ukoncˇenı´ platnosti ochrany odru˚d. EMEA – European Agency for the Evaluation of Medicinal Products (Evropska´ agentura pro hodnocenı´ le´cˇivy´ch prˇ´ıpravku˚). Sı´dlı´ v Londy´neˇ, byla zrˇ´ızena narˇ´ızenı´m Rady (EEC) cˇ. 2309/93 v roce 1993. Jejı´m hlavnı´m posla´nı´m je ochrana zdravı´ lidı´ a zvı´rˇat. Agentura pracuje jako sı´t’, ktera´ spojuje veˇdecke´ zdroje EU a cˇlenske´ sta´ty EHP-ESVO, aby bylo zajisˇteˇno optima´lnı´ hodnocenı´ a dohled nad le´cˇivy´mi produkty v Evropeˇ. Agentura u´zce spolupracuje s mezina´rodnı´mi partnery, aby posı´lila vliv EU na celosveˇtovou harmonizaci. Veˇdecke´ expertı´zy jsou vypracova´va´ny trˇemi vy´bory (Vy´bor pro specia´lnı´ le´cˇiva, Vy´bor pro le´cˇiva pro zvı´rˇata a Vy´bor pro le´cˇiva pro vza´cne´ choroby). Veˇdecka´ pra´ce agentury a jejı´ch vy´boru˚ je podporova´na sı´tı´ 3 000 evropsky´ch expertu˚. EFSA – European Food Safety Authority (Evropsky´ u´rˇad pro bezpecˇnost potravin). Sı´dlı´ v Parmeˇ, byl zrˇ´ızen narˇ´ızenı´m Rady (EC) cˇ. 178/2002. Do jeho pu˚sobnosti patrˇ´ı prˇedevsˇ´ım vystavova´nı´ neza´visly´ch veˇdecky´ch doporucˇenı´ ke vsˇem ota´zka´m, ktere´ majı´ bud’ prˇ´ımy´ cˇi neprˇ´ımy´ vliv na oblast bezpecˇ´ rˇadu byl zada´n natolik sˇiroky´ u´kol, zˇe mu˚zˇe pokry´t vsˇechny nosti potravin. U u´rovneˇ produkce potravin od zajisˇteˇnı´ za´kladnı´ch potravin prˇes bezpecˇnost ´ rˇad bude shromazˇkrmiva pro zvı´rˇata azˇ po nabı´dku potravin spotrˇebitelu˚m. U d’ovat informace ze vsˇech koutu˚ sveˇta a sledovat nenoveˇjsˇ´ı veˇdecke´ poznatky v te´to oblasti. Sva´ zjisˇteˇnı´ bude sˇ´ırˇit a poznatky od ostatnı´ch zu´cˇastneˇny´ch zı´ska´vat pomocı´ sˇiroke´ informacˇnı´ sı´teˇ. Da´le bude spolupracovat s veˇcneˇ prˇ´ı´ rˇadu slusˇny´mi orga´ny na mnoha u´rovnı´ch. Hlavnı´m uzˇivatelem informacı´ U

59

3. Instituce Spolecˇenstvı´

bude Evropska´ komise, ale u´rˇad mu˚zˇe odpovı´dat na vsˇechny veˇdecke´ ota´zky polozˇene´ Evropsky´m parlamentem a cˇlensky´mi sta´ty. Rovneˇzˇ mu˚zˇe z vlastnı´ ´ rˇad bude hodnotit rizika pro poiniciativy prova´deˇt hodnocenı´ rizikovosti. U travnı´ rˇeteˇzec a v ra´mci veˇdecky´ch hodnocenı´ se bude zaby´vat skutecˇnostmi, ktere´ majı´ prˇ´ımy´ cˇi neprˇ´ımı´ vliv na zajisˇteˇnı´ nabı´dky potravin, vcˇetneˇ ota´zek ´ rˇad bude rovneˇzˇ vztahujı´cı´ch se ke zdravı´ zvı´rˇat, ochraneˇ zvı´rˇat a rostlin. U vyda´vat doporucˇenı´ k ota´zce geneticky upraveny´ch organismu˚, ktere´ neslouzˇ´ı jako potraviny pro lidi cˇi krmiva pro zvı´rˇata. Da´le bude vyda´vat doporucˇenı´ v oblasti vy´zˇivy vzhledem k legislativeˇ Spolecˇenstvı´. EMSA – European Maritime Safety Agency (Evropska´ agentura pro na´morˇnı´ bezpecˇnost). Sı´dlı´ docˇasneˇ v Bruselu, na´sledneˇ bude sı´dlit v Lisabonu. Byla zrˇ´ızena narˇ´ızenı´m Rady a Evropske´ho parlamentu (EC) cˇ. 1406/2002. Agentura zaha´jila svou cˇinnost na zacˇa´tku roku 2003. Tato nova´ Agentura vznikla jako reakce na hava´rii ropne´ho tankeru Erika, posiluje syste´m celkove´ na´morˇnı´ bezpecˇnosti v komunita´rnı´ch voda´ch a to prostrˇednictvı´m omezova´nı´ rizik na´morˇnı´ch nehod, znecˇisˇt’ova´nı´ morˇ´ı lodeˇmi a u´mrtnosti lidı´ na morˇi. Hlavnı´m u´kolem Agentury je radit Komisi ve veˇdecky´ch a technicky´ch ota´zka´ch ty´kajı´cı´ch se na´morˇnı´ bezpecˇnosti a rovneˇzˇ v oblasti prevence znecˇisˇteˇnı´ lodeˇmi a tı´m Komisi podporuje v neprˇetrzˇite´m procesu tvorby a rozvoje prˇ´ıslusˇne´ legislativy, da´le ji podporuje v kontrole prova´deˇnı´ te´to legislativy a hodnocenı´ platny´ch opatrˇenı´. Za´stupci Agentury prova´dı´ v cˇlensky´ch zemı´ch za u´cˇelem zajisˇteˇnı´ spra´vne´ho fungova´nı´ komunita´rnı´ho syste´mu na´morˇnı´ bezpecˇnosti a prevence znecˇisˇteˇnı´ lodeˇmi kontroly. EASA – European Aviation Safety Agency (Evropska´ agentura pro leteckou bezpecˇnost). Sı´dlı´ v Kolı´neˇ, byla zrˇ´ızena narˇ´ızenı´m Rady a Evropske´ho parlamentu (EC) cˇ. 1592/2002 a svou cˇinnost zaha´jila v za´rˇ´ı roku 2003. Agentura podporuje Spolecˇenstvı´ v na´sledujı´cı´ch oblastech: stanovenı´ a udrzˇenı´ vysoky´ch a jednotny´ch standardu˚ letecke´ bezpecˇnosti a ochrany prˇ´ırody v Evropeˇ; ulehcˇenı´ volne´ho pohybu zbozˇ´ı, sluzˇeb a osob; posı´lenı´ u´cˇinnosti procesu regulace a certifikace; pomoci cˇlensky´m sta´tu˚m v plneˇnı´ povinnostı´ ulozˇeny´ch ICAO; celosveˇtove´ho prosazova´nı´ jeho stanoviska v souvislosti s normami pro leteckou bezpecˇnost. Agentura vytva´rˇ´ı know-how ve vsˇech oblastech letecke´ bezpecˇnosti a podporuje tı´m evropske´ orga´ny ve tvorbeˇ pra´vnı´ch aktu˚ a prova´deˇcı´ch prˇedpisu˚ v souvislosti s bezpecˇnostnı´mi kontrolami letadel, organizacı´ a lidı´, kterˇ´ı je obsluhujı´. Monitorovacı´ centra: EEA – European Environment Agency (Evropska´ agentura pro zˇivotnı´ prostrˇedı´). Sı´dlı´ v Kodani, byla zalorˇena narˇ´ızenı´ Rady (EEC) cˇ´ıslo 1210/90. Zacˇala fungovat v roce 1994. Jejı´m u´kolem je vcˇasny´ sbeˇr, zpracova´nı´ a prˇ´ıprava u´cˇelny´ch a relevantnı´ch informacı´ o stavu a vy´voji zˇivotnı´ho prostrˇedı´ na evropske´ u´rovni. Dle zrˇizovacı´ho narˇ´ızenı´ Rady je tato agentura otevrˇena rovneˇzˇ sta´tu˚m, ktere´ nejsou cˇleny Evropske´ unie a ktere´ sledujı´ stejne´ cˇi podobne´ cı´le jako Spolecˇenstvı´ v oblasti ochrany zˇivotnı´ho prostrˇedı´. Jejı´mi cˇleny jsou te´meˇrˇ od pocˇa´tku Island, Lichtensˇtejnsko a Norsko. V roce 2002 se prˇipojilo 12 z 13 kandida´tsky´ch zemı´. Agentura se tedy stala prvnı´ evropskou institucı´, ktera´ je mohla prˇivı´tat jako nove´ cˇleny. Agentura

60

rovneˇzˇ v oblasti ochrany zˇivotnı´ho prostrˇedı´ spolupracuje s mezina´rodnı´mi zarˇ´ızenı´mi a organizacemi. EMCDDA – European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction (Evropske´ monitorovacı´ centrum pro drogy a drogovou za´vislost). Sı´dlı´ v Lisabonu, bylo zrˇ´ızeno narˇ´ızenı´m Rady (EEC) cˇ. 302/93. Strˇedisko zaha´jilo svou cˇinnost v roce 1995 a v roce 1996 zverˇejnilo prvnı´ rocˇnı´ zpra´vu o stavu drogove´ problematiky v Evropske´ unii. Strˇedisko ma´ za u´kol sbeˇr a sˇ´ırˇenı´ objektivnı´ch, spolehlivy´ch a srovnatelny´ch informacı´ o droga´ch a drogove´ za´vislosti. Za tı´mto u´cˇelem spolupracuje rovneˇzˇ s necˇlensky´mi sta´ty EU a s mezina´rodnı´mi organizacemi zaby´vajı´cı´mi se drogovou problematikou, jako jsou Mezina´rodnı´ program pro kontrolu drog Spojeny´ch na´rodu˚ (UNDCP), Sveˇtova´ zdravotnı´ organizace (WTO), skupina Pompidou Rady Evropy, Sveˇtova´ celnı´ organizace (WCO), Mezina´rodnı´ organizace krimina´lnı´ policie (Interpol) a Evropsky´ policejnı´ u´rˇad (Europol). Kromeˇ rocˇnı´ zpra´vy nabı´zı´ Strˇedisko dalsˇ´ı publikace, naprˇ´ıklad kazˇdorocˇnı´ Celkovou zpra´vu o cˇinnosti, kazˇde´ dva meˇsı´ce noviny (Drugnet Europe) a strucˇne´ informace k drogove´ politice (Drugs in focus). EUMC – European Monitoring Centre on Racism and Xenophobia (Evropske´ monitorovacı´ centrum rasismu a xenofobie). Sı´dlı´ ve Vı´dni, bylo zrˇ´ızeno narˇ´ızenı´m Rady (EC) cˇ´ıslo 1035/97. Svou cˇinnost zacˇalo vykona´vat od roku 1998. Hlavnı´m u´kolem centra je poskytovat Spolecˇenstvı´ a jeho cˇlensky´m sta´tu˚m spolehlive´, relevantnı´ a srovnatelne´ u´daje a informace o rasismu, xenofobii a antisemiticky´ch fenome´nech na evropske´ u´rovni, aby mohla by´t prˇijata opatrˇenı´ k boji proti nim. Na za´kladeˇ sbeˇru dat studuje vznik a vy´´ kolem Centra voj fenome´nu˚ a analyzuje jejich prˇ´ıcˇiny, du˚sledky a efekty. U je pracovat na strategiı´ch pro boj s rasismem a xenofobiı´ a da´le zdu˚raznit prˇ´ıklady dobry´ch praktik, s ohledem na integraci skupin migrantu˚, etnicky´ch a na´bozˇensky´ch mensˇin. Srdcem aktivit Centra je vy´stavba Evropske´ informacˇnı´ sı´teˇ o rasismu a xenofobii (RAFEX). Je vytvorˇena tak, aby spojovala data a informace na na´rodnı´ch a evropske´ u´rovni. To je doplneˇno cca 15 na´rodnı´mi mı´sty, ktere´ pro Centrum sbı´rajı´, koordinujı´ a sˇ´ırˇ´ı na´rodnı´ a evropske´ informace. Agentury na podporu socia´lnı´ho dialogu na evropske´ u´rovni: CEDEFOP – European Centre for the Development of Vocational Training (Evropske´ strˇedisko pro rozvoj odborne´ho vzdeˇla´va´nı´). Sı´dlı´ v Soluni. Je referencˇnı´m centrem EU pro odborne´ vzdeˇla´va´nı´ a sˇkolenı´. Poskytuje informace a analy´zy ke strategiı´m, studiı´m a opatrˇenı´m v oblasti odborne´ho vzdeˇla´va´nı´. Centrum bylo zalozˇeno narˇ´ızenı´m Rady (EEC) cˇ´ıslo 337/75. Svou pracı´ v oblasti informacı´, vy´zkumu a zpracova´nı´ dat podporuje Centrum experty na odborne´ vzdeˇla´va´nı´ ve vy´voji a zlepsˇova´nı´ opatrˇenı´ ty´kajı´cı´ch se odborne´ho vzdeˇla´va´nı´ v cele´ Evropeˇ. EUROFOUND – European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions (Evropska´ nadace pro zlepsˇova´nı´ zˇivotnı´ch a pracovnı´ch podmı´nek) Sı´dlı´ v Dublinu. Byla zrˇ´ızena narˇ´ızenı´m 1365/75 Rady. Je tripartitneˇ organizovanou agenturou, ktera´ vypracova´va´ doporucˇenı´ pro tvu˚rce

61

3. Instituce Spolecˇenstvı´

socia´lnı´ch politik, hodnotı´ a analyzuje zˇivotnı´ a pracovnı´ podmı´nky, poda´va´ zpra´vy o vy´voji a trendech, podı´lı´ se na zlepsˇova´nı´ kvality zˇivota. European Agency for Safety and Health at Work (Evropska´ agentura pro bezpecˇnost a zdravı´ prˇi pra´ci). Sı´dlı´ v Bilbau, byla zrˇ´ızena narˇ´ızenı´m Rady (EC) cˇ. 2062/94. V souvislosti s ota´zkami ty´kajı´cı´ch se bezpecˇnosti a ochrany zdravı´ na pracovisˇti, ktere´ jsou velmi ru˚znorode´ a jejich rˇesˇenı´ nenı´ mozˇne´ dosa´hnout prostrˇedky a veˇdecky´mi silami jednoho sta´tu nebo jednoho zarˇ´ızenı´, byla zrˇ´ızena EU-OSHA. Tato agentura shromazˇd’uje a da´le sˇ´ırˇ´ı odborne´ zkusˇenosti a informace v oblasti ochrany zdravı´ a bezpecˇnosti, prˇedevsˇ´ım se zaby´va´ preventivnı´mi opatrˇenı´mi. Agentura pu˚sobı´ jako katalyza´tor rozvoje, analy´z a rozsˇirˇova´nı´ odborny´ch informacı´ a tı´m prˇispı´va´ ke zlepsˇova´nı´ bezpecˇnosti a ochraneˇ zdravı´ na pracovisˇti. Agentura provozuje sı´t’ webovy´ch stra´nek k te´matu BOZP a vyda´va´ ru˚zne´ publikace od zpra´v expertu˚ azˇ po propagacˇnı´ materia´ly, ktere´ pokry´vajı´ sˇirokou sˇka´lu problematiky ochrany zdravı´ a bezpecˇnosti pra´ce na pracovisˇti. Na´rodnı´ u´strˇednı´ organizace koordinujı´ a rozsˇirˇujı´ informace od Agentury ve svy´ch zemı´ch. Agentura kromeˇ toho spolupracuje s celou rˇadou partneru˚, naprˇ. se zarˇ´ızenı´mi na podporu socia´lnı´ho dialogu, prˇ´ıslusˇny´mi genera´lnı´mi rˇeditelstvı´mi Evropske´ komise a podobny´mi organizacemi v kandida´tsky´ch zemı´ch a ostatnı´ch sta´tech vneˇ EU. V cˇele agentury stojı´ spra´vnı´ rada, ve ktere´ jsou zastoupeny odbory, svazy zameˇstnavatelu˚, na´rodnı´ vla´dy a Evropska´ komise. Agentury, ktere´ v prˇ´ıslusˇny´ch odborny´ch oblastech realizujı´ programy a u´koly jme´nem Evropske´ unie: ETF – European Training Foundation (Evropska´ nadace odborne´ho vzdeˇla´va´nı´). Sı´dlı´ v Turı´neˇ, byla zrˇ´ızena narˇ´ızenı´m Rady (EEC) cˇ. 1360/90 v roce 1990. Tato nadace podporuje reformu vzdeˇla´va´nı´ v partnersky´ch zemı´ch v ra´mci programu˚ EU v oblasti vzdeˇla´va´nı´ MEDA, CARDS, Tacis a Phare a prˇeva´dı´ politiku EU na konkre´tnı´ vzdeˇla´vacı´ na´stroje a na´stroje pracovnı´ho trhu v trˇetı´ch zemı´ch. Jako odborne´ centrum znalostı´ pro rozvoj vzdeˇla´va´nı´ a odborny´ch schopnostı´ nadace nabı´zı´: na´hled na politickou, socia´lnı´ a ekonomickou dimenzi, ktery´ je relevantnı´ prˇi rozvoji vzdeˇla´vacı´ch syste´mu˚, fundovane´ odborne´ znalosti a zkusˇenosti v ota´zka´ch na trh orientovane´ho vzdeˇla´va´nı´ a podpory celozˇivotnı´ho ucˇenı´ v EU a zkusˇenosti ve vztahu k prˇeda´va´nı´ odborny´ch znalostı´ v ra´mci programu˚ v oblasti vneˇjsˇ´ıch vztahu˚ EU. CdT – Translation Centre for Bodies in the European Union (Prˇekladatelske´ centrum pro orga´ny Evropske´ unie). Sı´dlı´ v Lucemburku, bylo zrˇ´ızeno narˇ´ızenı´m Rady (EC) cˇ. 2965/94. Centrum ma´ pra´vnı´ subjektivitu a hospodarˇ´ı s vlastnı´m rozpocˇtem. Bylo zrˇ´ızeno, aby pokrylo prˇekladatelske´ potrˇeby ostatnı´ch decentralizovany´ch orga´nu˚. Da´le spolupracuje s institucemi, ktere´ majı´ vlastnı´ prˇekladatelskou sluzˇbu. Centrum se podı´lı´ na pra´ci meziinstituciona´lnı´ho Vy´boru pro prˇekla´da´nı´, ktery´ ma´ zarucˇit spolupra´ci mezi Sluzˇbami na za´kladeˇ principu subsidiarity a s cı´lem dosa´hnout u´spory v oblasti prˇekla´da´nı´. EAR – European Agency for Reconstruction (Evropska´ agentura pro obnovu). Sı´dlı´ v Soluni, byla zrˇ´ızena narˇ´ızenı´m Rady (EC) cˇ. 2454/99. Tato

62

agentura je zodpoveˇdna´ za spra´vu nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıch programu˚ pomoci v by´vale´ Jugosla´vii (Srbsko a Cˇerna´ Hora, Kosovo) a rovneˇzˇ v By´vale´ jugosla´vske´ republice Makedonii. Byla zrˇ´ızenı´ v u´noru 2000 a ma´ mı´stnı´ operacˇnı´ centra´ly v Prisˇtineˇ, Beˇlehradeˇ, Podgorici a ve Skopje. Jako samostatna´ agentura EU je zodpoveˇdna´ Evropske´mu parlamentu a Radeˇ, je dozorova´na spra´vnı´ radou, ve ktere´ je zastoupena Evropska´ komise, stejneˇ jako 25 cˇlensky´ch sta´tu˚. Spolecˇneˇ se svy´mi 4 centry Agentura disponuje rozpocˇtem prˇes 1,6 mld. Eur. Cı´le novy´ch programu˚ financovany´ch EU, ktere´ spravuje Agentura pro obnovu jsou: podpora zodpovı´ rˇ´ızenı´ sta´tu (good governance), vy´stavba institucı´ a pra´vnı´ho sta´tu; dalsˇ´ı podpora rozvoje trzˇnı´ho hospoda´rˇstvı´ a dalsˇ´ı investice do kriticke´ fyzicke´ infrastruktury a na ochranu zˇivotnı´ho prostrˇedı´; podpora socia´lnı´ho rozvoje posı´lenı´ obcˇanske´ spolecˇnosti. Agentura si uveˇdomuje svou roli v ra´mci celkove´ho pu˚sobenı´ EU v by´vale´ Jugosla´vii a v Makedonii. To je cˇa´st procesu stabilizace a socializace peˇti zemı´ jihovy´chodnı´ Evropy, mezi ktere´ patrˇ´ı Alba´nie, Bosna a Hercegovina a Chorvatsko. Dalsˇ´ı pomocna´ opatrˇenı´ EU zahrnujı´ pomoc v oblasti rozpocˇtove´, humanita´rnı´, demokratizace a celnı´ a rovneˇzˇ bilatera´lnı´ pomoc prova´deˇnou jednotlivy´mi cˇlensky´mi sta´ty EU. Dalsˇ´ı agentury, o jejichzˇ zrˇ´ızenı´ bylo rozhodnuto na zaseda´nı´ Evropske´ rady v Bruselu ve dnech 12. a 13. prosince 2003: Evropska´ agentura pro bezpecˇnost sı´tı´ a informacı´ (ENISA): Byla zrˇ´ızena narˇ´ızenı´m Rady a Evropske´ho parlamentu (EC) cˇ. 460/2004, docˇasneˇ sı´dlı´ v Bruselu, na´sledneˇ bude sı´dlit v Heraklionu. Tato agentura ma´ podporovat Spolecˇenstvı´ v udrzˇova´nı´ zvla´sˇteˇ vysoke´ u´rovneˇ bezpecˇnosti sı´tı´ a informacı´. Agentura prˇispı´va´ k rozvoji bezpecˇnosti sı´tı´ a informacı´ pro obyvatele, spotrˇebitele, podniky a organizace verˇejne´ho sektoru EU a tı´m k hladke´mu fungova´nı´ vnitrˇnı´ho trhu. Agentura poma´ha´ Komisi, cˇlensky´m sta´tu˚m a podnikatelu˚m plnit pozˇadavky na bezpecˇnost sı´tı´ a informacı´, vcˇetneˇ dodrzˇova´nı´ platne´ a budoucı´ legislativy Spolecˇenstvı´. ENISA bude fungovat jako odborne´ centrum pro cˇlenske´ sta´ty a orga´ny EU, na ktere´ se mohou obracet s ota´zkami bezpecˇnosti sı´tı´ a informacı´. Agentura se prˇi plneˇnı´ svy´ch u´kolu˚ zameˇrˇ´ı na: sbeˇr a analy´zu dat o soucˇasny´ch a mozˇny´ch budoucı´ch rizicı´ch; spolupra´ci mezi ru˚zny´mi akte´ry prˇedevsˇ´ım prostrˇednictvı´m partnerstvı´ soukrome´ho a verˇejne´ho sektoru na evropske´ a sveˇtove´ u´rovni; podporu opatrˇenı´ na hodnocenı´ rizik a nejlepsˇ´ıch praktik pro spolupra´ci na rˇesˇenı´ rˇ´ızenı´ rizik; sledova´nı´ rozvoje standardu˚ pro produkty a sluzˇby v oblasti bezpecˇnosti sı´tı´ a informacı´. Eurojust: Nizozemı´ Evropska´ zˇeleznicˇnı´ agentura: Francie Evropske´ centrum pro prevenci a kontrolu nakazˇlivy´ch chorob. Centrum bylo zrˇ´ızeno narˇ´ızenı´ (EC) Evropske´ho parlamentu a Rady cˇ. 851/2004. Svou cˇinnost zaha´jilo v kveˇtnu 2005. Posla´nı´m tohoto centra je posı´lit evropskou obranu prˇed infekcˇnı´mi chorobami jako jsou chrˇipka, SARS a HIV/AIDS. Samotne´ centrum ma´ ma´lo zameˇstnancu˚, ale ma´ sˇirokou sı´t’partneru˚ v cele´ EU a na u´zemı´ cˇlenu˚ EEA/EFTA (EHS/ESVO). Centrum bude pracovat ve spolupra´ci s na´rodnı´mi zdravotnicky´mi organizacemi za u´cˇelem vytvorˇit a

63

3. Instituce Spolecˇenstvı´

podporˇit evropske´ syste´my monitorova´nı´ chorob a vcˇasne´ho varova´nı´. Prostrˇednictvı´m spolupra´ce s experty teˇchto na´rodnı´ch organizacı´ chce agentura sdı´let Evropske´ veˇdomosti v oblasti zdravı´ a podporovat spolehliva´ veˇdecka´ doporucˇenı´ k riziku˚m, ktera´ se vztahujı´ k noveˇ se objevujı´cı´m choroba´m. Agentura pro rˇ´ızenı´ rybolovu Spolecˇenstvı´: Sˇpaneˇlsko Chemicka´ agentura: Finsko Policejnı´ akademie: Finsko Lidska´ pra´va: Rakousko

Shrnutı´ kapitoly V te´to kapitole jste se dozveˇdeˇli o jednotlivy´ch institucı´ch v ra´mci Spolecˇenstvı´ a jejich za´kladnı´ charakteristice. Evropska´ rada jakozˇto nejvysˇsˇ´ı politicky´ orga´n stanovuje zameˇrˇenı´ cele´ho Spolecˇenstvı´. Jejı´ prˇedstavy jsou naplnˇova´ny v ra´mci nadna´rodnı´ Komise a mezivla´dnı´ Rady, ktere´ se podı´lejı´ jak na prˇijı´ma´nı´ legislativy, tak naprˇ. i na prˇijı´ma´nı´ rozpocˇtu. Vy´znamnou u´lohu hraje i Evropsky´ parlament, ktery´ na za´kladeˇ jednotlivy´ch revizı´ zakla´dajı´cı´ch smluv posı´lil sve´ pravomoci prˇi prˇijı´ma´nı´ legislativy natolik, zˇe je prˇi rozhodova´nı´ roven Radeˇ ministru˚. Sezna´mili jste se take´ s tzv. poradnı´mi orga´ny, ktere´ byly vytvorˇeny pro potrˇeby konzultacı´ specificky´ch ota´zek v oblasti regiona´lnı´ politiky, volne´ho pohybuje cˇtyrˇ za´kladnı´ch svobod, atd. Nad hospodarˇenı´m cele´ho Spolecˇenstvı´ dbı´ u´cˇetnı´ dvu˚r, ktery´ je zodpoveˇdny´ za prˇezkum financˇnı´ch prostrˇedku˚ vydakla´dany´ch ze spolecˇne´ho rozpocˇtu. Svou u´lohu ve strukturˇe Spolecˇenstvı´ hrajı´ i jednotlive´ agentury zrˇ´ızene´ pro plneˇnı´ technicky´ch, administrativnı´ch nebo veˇdecky´ch u´kolu˚.

Ota´zky k zamysˇlenı´ 1. Ktere´ orga´ny tvorˇ´ı tzv. troju´helnı´k Spolecˇenstvı´? 2. Ktery´ orga´n zastrˇesˇuje vesˇkere´ deˇnı´ v ra´mci Spolecˇenstvı´? 3. Jaky´ je postup prˇi procedurˇe spolurozhodova´nı´ pro prˇijı´ma´nı´ legislativy Spo-

lecˇenstvı´? 4. Co je nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı na´plnı´ Evropske´ho u´cˇetnı´ho dvora? 5. Vyjmenujte za´kladnı´ pravomoci Evropske´ho parlamentu.

64

jI´ jI´ jI´

4

Historicke´ milnı´ky prˇed Evropsky´m meˇnovy´m syste´mem Evropsky´ meˇnovy´ syste´m Hospoda´rˇska´ a meˇnova´ unie

Evropska´ meˇnova´ integrace

4. Evropska´ meˇnova´ integrace

Cı´l kapitoly Vy´znamny´m meznı´kem ve vy´voji spolecˇne´ integrace je bezesporu zavedenı´ spolecˇne´ meˇny. V te´to kapitole se sezna´mı´te s historicky´m pozadı´m snah o zavedenı´ spolecˇne´ meˇny v ra´mci jednotne´ho trhu, zı´ska´te informace o zavedenı´ Evropske´ho meˇnove´ho syste´mu – jakozˇto prˇedchu˚dci dnesˇnı´ meˇnove´ unie. Na za´kladeˇ prˇehledny´ch tabulek budete provedeni vy´vojem zava´deˇnı´ spolecˇneˇ meˇny v cˇlensky´ch sta´tech, ktere´ splnily konvergencˇnı´ krite´ria a budete sezna´meni s Evropskou centra´lnı´ bankou, ktera´ jako jedina´ ma´ pra´vo povolovat vyda´nı´ bankovek spolecˇne´ meˇny.

ˇ asova´ za´teˇzˇ C Doba potrˇebna´ pro studium kapitoly jsou 4 hodiny.

4.1

Historicke´ milnı´ky prˇed Evropsky´m meˇnovy´m syste´mem

Od roku 1950 byla zalozˇena Evropska´ platebnı´ unie, ktera´ meˇla ve´st k realizaci multilatera´lnı´ch obchodnı´ch vztahu˚ za vyuzˇitı´ principu spolecˇne´ho mnohostranne´ho clearingu na za´kladeˇ mnoha bilatera´lnı´ch smluv cˇlensky´ch sta´tu˚. Zu´cˇtovacı´ jednotkou byl 1 EPUNIT (= 1 USD). V roce 1958 tato unie zanikla, byla nahrazena Evropskou meˇnovou dohodou a sta´ty se vra´tily ke konvertibiliteˇ. ˇ ´ımeˇ Prˇi podpisu smlouvy o zalozˇenı´ Evropske´ho hospoda´rˇske´ho spolecˇenstvı´ v R v brˇeznu 1957 byla problematika spolecˇne´ meˇnove´ politiky v pozadı´ za´jmu. BrettonWoodsky´ syste´m zajisˇt’oval meˇnovou stabilitu, nebot’vsˇechny meˇny byly va´za´ny na dolar a dolar na zlato, prˇicˇemzˇ kursova´ pa´sma jednotlivy´ch meˇn vu˚cˇi dolaru byla pomeˇrneˇ u´zka´. Existoval meˇnovy´ vy´bor, ve ktere´m byli vzˇdy 2 za´stupci cˇlenske´ zemeˇ a dva za´stupci Komise EHS. Tento vy´bor plnil funkci poradnı´ho orga´nu Radeˇ ministru˚ a Komisi. Na zˇa´dost Jeana Moneta byla v te´mzˇe roce vypracova´na osnova pro vytvorˇenı´ Evropske´ho meˇnove´ho syste´mu. Marjolinovo memorandum

V du˚sledku zesı´lenı´ koordinace hospoda´rˇsky´ch politik cˇlensky´ch sta´tu˚ EHS a na´sledne´ho posı´lenı´ vza´jemne´ za´vislosti ekonomik cˇlensky´ch sta´tu˚ vznikla potrˇeba koordinovat take´ politiky meˇnove´, a to zejme´na stabilizacı´ kursovy´ch vy´kyvu˚. Prvnı´m na´strojem koordinace se v roce 1962 stalo Marjolinovo memorandum, v neˇmzˇ se doslova konstatovalo, zˇe po urcˇite´m prˇechodne´m obdobı´ bude nutne´ zafixovat smeˇnne´ kursy meˇn tehdy sˇesti cˇlensky´ch zemı´ EHS (Belgie, Francie, Ita´lie, Lucemburska, Nizozemska a Za´padnı´ho Neˇmecka) a stanovit pro tyto kursy u´zka´ fluktuacˇnı´ pa´sma. Meˇnovy´ program se sice nerealizoval v plne´m rozsahu, avsˇak neˇktera´ dı´lcˇ´ı opatrˇenı´ si v praxi uplatneˇnı´ nasˇla – naprˇ. vytvorˇenı´ Vy´boru guverne´ru˚ centra´lnı´ch bank cˇlensky´ch zemı´ EHS na za´kladeˇ rozhodnutı´ Rady EHS z kveˇtna 1964 jakozˇto pru˚kopnicke´ho orga´nu koordinace mezi centra´lnı´mi bankami cˇlensky´ch sta´tu˚. Prvnı´m pokusem o meˇnovou integraci byl v roce 1969 tzv. Barru˚v pla´n, nazvany´ podle sve´ho autora, pozdeˇjsˇ´ıho francouzske´ho premie´ra Raymonda Barra, ktery´ byl v te´ dobeˇ jako cˇlen Komise ES, poveˇrˇen meˇnovy´mi za´lezˇitostmi a tento projekt prˇednesl na zaseda´nı´ Evropske´ rady v prosinci 1969 v Haagu. Z podneˇtu tohoto summitu byl pod prˇedsednictvı´m lucemburske´ho premie´ra a by´vale´ho ministra financı´ Pierra Wernera vytvorˇen tzv. Werneru˚v vy´bor, ktery´ v roce 1971 prˇedlozˇil

66

dokument, zvany´ Wernerova zpra´va o „Vytva´rˇenı´ stadiı´ hospoda´rˇske´ meˇnove´ unie“. Wernerova zpra´va obsahovala pla´n na dosazˇenı´ hospoda´rˇske´ a meˇnove´ unie v ra´mci ES do deseti let. Konecˇny´m cı´lem se meˇlo sta´t vytvorˇenı´ oblasti, kde se volneˇ pohybujı´ osoby, zbozˇ´ı, sluzˇby a kapita´l bez nekaly´ch souteˇzˇnı´ch tlaku˚ a s vyloucˇenı´m hrozby struktura´lnı´ch a regiona´lnı´ch nerovnostı´. Wernerova zpra´va prˇedpokla´dala dva za´kladnı´ znaky te´to unie:

Wernerova zpra´va

vza´jemneˇ zafixovany´ smeˇnny´ kurs cˇlensky´ch meˇn a jednotnou meˇnovou politiku, rˇ´ızenou centra´lnı´ meˇnovou institucı´, ktera´ by rˇ´ıdila rozpocˇtovou politiku a byla by podrˇ´ızena Evropske´mu parlamentu. Wernerova zpra´va doznala, zˇe k u´speˇsˇne´mu vytvorˇenı´ meˇnove´ unie musı´ mı´t ES dostatecˇne´ pravomoci v meˇnove´ a hospoda´rˇske´ oblasti, aby tyto nadna´rodnı´ instituce ˇ ´ıdı´cı´ho centra mohly zajistit rˇ´ızenı´ hospoda´rˇske´ unie. Navrhovalo se vytvorˇenı´ „R pro hospoda´rˇskou politiku“, zrˇ´ızenı´ syste´mu centra´lnı´ch bank a Evropske´ho fondu meˇnove´ spolupra´ce. Wernerova zpra´va a odpovı´dajı´cı´ na´vrh Komise ES souhlasily, ˇ ´ımske´ smlouvy. Po rozsˇ´ırˇenı´ ES aby se ustanovenı´ o meˇnove´ unii staly soucˇa´stı´ R v roce 1972 o nove´ cˇleny – Da´nsko, Irsko a Velkou Brita´nii podporˇili prˇedstavitele´ tehdejsˇ´ıch devı´ti cˇlensky´ch zemı´ ES vytvorˇenı´ evropske´ meˇnove´ a hospoda´rˇske´ unie na zaseda´nı´ Evropske´ rady v Parˇ´ızˇi a shledali tehdy navrzˇenou meˇnovou unii jako nevyhnutelny´ za´klad pokroku a odstraneˇnı´ regiona´lnı´ch disproporcı´ uvnitrˇ ES. O dva roky pozdeˇji byl cı´l zalozˇit meˇnovou unii odvola´n usnesenı´m Rady ministru˚. Prˇ´ıcˇinou selha´nı´ byla jednak teˇsna´ vazba na Bretton-woodsky´ meˇnovy´ syste´m a jeho kolaps, a jednak ropna´ krize v letech 1973–1974. Kvu˚li hroutı´cı´mu se Bretton-woodske´mu syste´mu byl na pocˇa´tku roku 1972 tzv. Basilejskou dohodou vytvorˇen Evropsky´ svaz smeˇnny´ch kurzu˚, ktery´ stanovil fluktuacˇnı´ pa´smo meˇn cˇlensky´ch zemı´ a dolaru. V ra´mci fluktuacˇnı´ho pa´sma nesmeˇl odstup mezi smeˇnny´mi kurzy dvou meˇn tehdejsˇ´ıch cˇlensky´ch sta´tu˚ ES prˇesa´hnout ±2,25 %, zatı´mco vu˚cˇi americke´mu dolaru bylo povolene´ kolı´sa´nı´ v rozmezı´ ±4,5 %. Symbolicky se tento syste´m nazy´val „meˇnovy´ had v tunelu – snake in the tunnel“, vstup do a vy´stup z tohoto syste´mu za´visel na specificky´ch pomeˇrech v jednotlivy´ch zemı´ch ES a byl mozˇny´ vı´cekra´t (naprˇ. Francie do neˇj vstoupila a vystoupila beˇhem let 1972–1976 dvakra´t).

4.2

Evropsky´ svaz smeˇnny´ch kurzu˚

Evropsky´ meˇnovy´ syste´m

Reakcı´ na kolaps Bretton-woodske´ho syste´mu, neu´speˇch Wernerovy zpra´vy a celkoveˇ na ekonomicke´ proble´my 70. let 20. stoletı´ bylo na za´kladeˇ Rezoluce Evropske´ rady v Bre´ma´ch 5. 1. 1978 rozhodnuto o zalozˇenı´ Evropske´ho meˇnove´ho syste´mu (tzv. Bre´mske´ rezoluce). Francouzsky´ prezident Giscard D´Estaing a neˇmecky´ kancle´rˇ Helmut Schmidt navrhli novy´ meˇnovy´ syste´m vedoucı´ k zo´neˇ meˇnove´ stability v Evropeˇ. Fakticky byl Evropsky´ meˇnovy´ syste´m (European Monetary System – da´le jen EMS) zrˇ´ızen dne 13. brˇezna 1979 podle dohody centra´lnı´ch bank cˇlensky´ch sta´tu˚ ES. EMS meˇl prˇispeˇt k vytvorˇenı´ cenove´ i kursove´ stability a meˇl podporovat vza´jemny´ obchod cˇlensky´ch sta´tu˚ ES.

67

4. Evropska´ meˇnova´ integrace

Zpocˇa´tku byly cˇleny EMS vsˇechny zemeˇ Evropske´ho spolecˇenstvı´ – tj. Belgie, Da´nsko, Francie, Irsko, Ita´lie, Lucembursko, Nizozemı´, SRN a Velka´ Brita´nie, prˇi ˇ ecko). rozsˇirˇova´nı´ ES ale nebylo pravidlem sta´t se i cˇlenem EMS (jako naprˇ. R Evropsky´ meˇnovy´ syste´m je zalozˇen na trˇech vza´jemneˇ propojeny´ch prvcı´ch: 1) evropska´ meˇnova´ jednotka (ECU – European Currency Unit), 2) mechanismus smeˇnny´ch kursu˚ (ERM – Exchange Rate Mechanism), 3) mechanismus u´veˇrovy´. 1) Evropska´ meˇnova´ jednotka (ECU) Spolecˇna´ meˇnova´ jednotka (ECU – European Currency Unit; da´le francouzsky´ vy´raz „e´cu“ vyjadrˇuje sˇtı´t a jednu starofrancouzskou minci z obdobı´ Ludvı´ka XIV.) byla kosˇem evropsky´ch meˇn zu´cˇastneˇny´ch v EMS s pevny´mi podı´ly. ECU byla prˇedstavena jako na´stupce Evropske´ zu´cˇtovacı´ jednotky (EUA – European Unit of Account), tj. kosˇove´ jednotky vytvorˇene´ roku 1979 z devı´ti meˇn cˇlensky´ch zemı´ ES na za´kladeˇ metody tvorby nadna´rodnı´ jednotky SDR – zvla´sˇtnı´ch pra´v cˇerpa´nı´. Va´ha meˇn

Va´ha kazˇde´ zemeˇ odra´zˇela hospoda´rˇskou sı´lu zemı´ Evropske´ho spolecˇenstvı´ a stanovuje se na za´kladeˇ ekonomicky´ch krite´riı´ a to: celkove´ho ekonomicke´ho potencia´lu zemeˇ, podı´lu zemeˇ na vza´jemne´m obchodu v ra´mci ES a podı´lu zemeˇ na ujedna´nı´ o kra´tkodobe´ financˇnı´ podporˇe. Meˇnovy´ kosˇ byl slozˇen zpocˇa´tku devı´ti cˇlensky´mi zemeˇmi, meˇl by´t pravidelneˇ prˇezkouma´va´n a meˇneˇn, ale skutecˇneˇ se tak stalo pouze dvakra´t: 17. za´rˇ´ı 1984, kdy se soucˇa´stı´ kosˇe stala ˇrecka´ drachma, a 21. za´rˇ´ı 1989, kdy se soucˇa´stı´ kosˇe staly portugalske´ escudo a sˇpaneˇlska´ peseta. V souladu s programem prˇechodu na spolecˇnou meˇnu bylo slozˇenı´ kosˇe – resp. nomina´lnı´ definice ECU – zmrazeno ke dni 21. 9. 1989, a proto nebylo mozˇno zahrnout meˇny sta´tu˚, ktere´ se staly cˇleny EU po tomto datu. Hodnota ECU podle zmrazene´ho meˇnove´ho kosˇe ze za´rˇ´ı 1989 byla od za´rˇ´ı 1989 azˇ do prosince 1998 kazˇdodenneˇ vypocˇ´ıta´va´na Evropskou komisı´ na za´kladeˇ v tabulce popsane´ho pomeˇru dennı´ hodnoty podle kursovnı´ho lı´stku centra´lnı´ch bank a byla ´ rˇednı´m veˇstnı´ku ES. Tato relativnı´ hodnota se meˇnila v za´vislosti zverˇejnˇova´na v U na kolı´sa´nı´ smeˇnny´ch kursu˚. V pocˇa´tcı´ch EMS slouzˇil ECU jako u´cˇetnı´ jednotka centra´lnı´ch bank cˇlensky´ch zemı´ prˇi urcˇova´nı´ jejich vza´jemny´ch za´vazku˚ a pohleda´vek z devizovy´ch trhu˚ v ra´mci ERM, da´le se vyuzˇ´ıval jako platebnı´ jednotka prˇi transakcı´ch mezi institucemi ES. Tato oficia´lnı´ ECU se pouzˇ´ıvala da´le jako prˇepocˇ´ıtacı´ velicˇina pro podpory, poskytovane´ ES cˇlensky´m sta´tu˚m, pokud se nacha´zely v neprˇ´ıznive´ hospoda´rˇske´ situaci.

Soukroma´ ECU

68

Prˇestozˇe ECU nebyla sice v zˇa´dne´ zemi oficia´lnı´m platidlem a ani meˇnou v pra´vnı´m slova smyslu, plnila postupem cˇasu i funkci soukrome´ ECU. Bylo mozˇne´ mı´t zrˇ´ızeno v bance konto v ECU, koupit ji v soukromy´ch banka´ch, bylo mozˇne´ uzavı´rat smlouvy, jejichzˇ plneˇnı´ bylo v ECU, bylo s nı´ obchodova´no na neˇktery´ch evropsky´ch burza´ch a byla pouzˇ´ıva´na k mezina´rodnı´m transakcı´m a investicı´m na mezina´rodnı´ch kapita´lovy´ch trzı´ch. Prˇestozˇe soukroma´ ECU vycha´zela z meˇnove´ho kosˇe, stanovene´ho EMS, byla jejı´ cena urcˇova´na podle na´kupnı´ho a prodejnı´ho kurzu, podobneˇ jako u jiny´ch zahranicˇnı´ch meˇn. Za dobu sve´ existence zı´skala ECU

Tabulka 4.1: Pomeˇr vy´pocˇtu dennı´ hodnoty a va´ha meˇn

Va´hy meˇn Va´hy meˇn Va´hy meˇn Pomeˇr vy´pocˇtu Zemeˇ Meˇna 13.03.1979– 17.09.1984– 21.09.1989– dennı´ hodnoty 16.09.1984 21.09.1989 31.12.1999 Belgie BEF 3,301 9.64 % 8.57 % 8.183 % Neˇmecko DEM 0,6242 32.98 % 32.08 % 31.955 % Da´nsko DKK 0,1976 3.06 % 2.69 % 2.653 % Sˇpaneˇlsko ESP 6,885 — — 4.138 % Francie FRF 1,332 19.83 % 19.06 % 20.316 % Velka´ Brita´nie GBP 0,08784 13.34 % 14.98 % 12.452 % ˇRecko GRD 1,44 — 1.31 % 0.437 % Irsko IEP 0,00855 1.15 % 1.20 % 1.086 % Ita´lie ITL 151,8 9.49 % 9.98 % 7.840 % Lucembursko LUF 0,13 — — 0.322 % Nizozemsko NGL 0,2198 10.51 % 10.13 % 9.98 % Portugalsko PTE 1,393 — — 0.695 % Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/ECU, www4.kb.test.fg.cz/NASA/utility/SRVFrame?p=/cz/euro/clanek 4.shtml

vy´znacˇne´ postavenı´ na mezina´rodnı´ch financˇnı´ch trzı´ch a byla povazˇova´na za silnou meˇnu, zarˇazovanou mezi nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı sveˇtove´ meˇny. Zelena´ ECU se vyuzˇ´ıvala jako prˇepocˇ´ıtacı´ jednotka pro stanovenı´ spolecˇneˇ dohodnute´ zemeˇdeˇlske´ ceny ve Spolecˇenstvı´, prˇi cˇemzˇ prˇepocˇ´ıtacı´ koeficienty nesledovaly nove´ oficia´lnı´ smeˇnne´ relace mezi ECU a na´rodnı´mi meˇnami v ra´mci EMS. Rozdı´ly mezi zelenou ECU a oficia´lnı´ ECU se vyrovna´valy prostrˇednictvı´m tzv. meˇnovy´ch vyrovna´vacı´ch prˇ´ıspeˇvku˚, ktere´ na za´kladeˇ mechanismu zemeˇdeˇlske´ politiky korigovaly prˇ´ıjmy zemeˇdeˇlcu˚ prˇi zhodnocenı´ cˇi znehodnocenı´ meˇny.

Zelena´ ECU

2) Mechanismus smeˇnny´ch kursu˚ (ERM – Exchange Rate Mechanism) Za´kladnı´m cı´lem tohoto mechanismu je snaha o udrzˇenı´ stability v kurzovy´ch relacı´ch mezi jednotlivy´mi zemeˇmi. ERM stanovil kazˇde´ zu´cˇastneˇne´ meˇneˇ strˇednı´ kurs vu˚cˇi ECU, pomocı´ neˇhozˇ byla vytvorˇena cela´ sı´t’ dvoustranny´ch smeˇnny´ch kursu˚. Syste´m sta´ly´ch kursu˚ s prˇizpu˚sobitelny´mi smeˇnny´mi kursy je zalozˇen na rozhodnutı´ ministru˚ financı´ cˇlensky´ch zemı´ a guverne´ru˚ centra´lnı´ch bank za u´cˇasti Komise ES po vza´jemne´ dohodeˇ. ERM zavazoval centra´lnı´ banky zu´cˇastneˇny´ch sta´tu˚ k tomu, aby dovolovaly kolı´sa´nı´ smeˇnne´ho kursu svy´ch meˇn navza´jem pouze v ra´mci urcˇite´ho pa´sma. Toto pa´smo tolerovalo v letech 1979–1993 prˇ´ıpustnou odchylku ±2,25 %, s mozˇnostı´ prˇechodne´ho rozsˇ´ırˇenı´ na ±6 % u zemı´ s probı´hajı´cı´mi meˇnovy´mi turbulencemi a to pu˚vodneˇ u Ita´lie, pote´ u Sˇpaneˇlska, Velke´ Brita´nie a Portugalska. Po vy´kyvech EMS byl v srpnu 1993 prˇijat ministry financı´ a guverne´ry centra´lnı´ch bank tzv. Bruselsky´ kompromis, na jehozˇ za´kladeˇ byla prˇijata nova´ fluktuacˇnı´ pa´sma ±15 %. Nizozemı´ uzavrˇelo prˇi Bruselske´m kompromisu s Neˇmeckem bilatera´lnı´ dohodu, podle nı´zˇ nesmı´ vza´jemny´ vy´kyv marzˇ´ı smeˇnny´ch kursu˚ od centra´lnı´ parity prˇesa´hnout ±2,25 %. V prˇ´ıpadeˇ rizika prˇekrocˇenı´ stanovene´ho

Fluktuacˇnı´ pa´sma

69

4. Evropska´ meˇnova´ integrace

rozpeˇtı´ musely centra´lnı´ banky intervenovat na devizovy´ch trzı´ch. Naprˇ´ıklad pokud se nacha´zela neˇmecka´ marka na hornı´m okraji a francouzsky´ frank na dolnı´m okraji povolene´ho pa´sma, musela neˇmecka´ centra´lnı´ banka nakoupit na devizove´m trhu franky a marky tak, aby zabra´nila dalsˇ´ımu pohybu marky smeˇrem nahoru. Francouzska´ centra´lnı´ banka musela kupovat franky a proda´vat marky tak, aby cˇelila dalsˇ´ımu poklesu francouzske´ho franku. Tato intervencˇnı´ povinnost centra´lnı´ch bank byla neomezena´ vy´sˇ´ı pouzˇitelny´ch cˇa´stek. Nedisponovala-li neˇktera´ centra´lnı´ banka potrˇebny´mi devizami, byl jı´ poskytnut zvla´sˇtnı´ u´veˇrovy´ a vy´pomocny´ syste´m. Mezi u´cˇastnı´ky ERM od jeho vytvorˇenı´ 13. brˇezna 1979 patrˇily Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Neˇmecko, Da´nsko, Francie, Irsko a Ita´lie. Neˇktere´ zemeˇ se do ERM prˇicˇlenily (1989 – Sˇpaneˇlsko, 1990 – Velka´ Brita´nie, 1992 – Portugalsko, 1995 ˇ ecko, Sˇve´dsko), neˇktere´ tento mechanismus – Rakousko, 1996 – Finsko, 1998 – R pru˚beˇzˇneˇ opousˇteˇly jako naprˇ. Ita´lie a Velka´ Brita´nie v roce 1992 a znovu do neˇho vstupovaly (Ita´lie, 1996). Soucˇa´stı´ ERM se po jeho vzniku stal Evropsky´ fond meˇnove´ spolupra´ce, ktery´ byl zalozˇen v roce 1973. Participujı´cı´ sta´ty vlozˇily do tohoto fondu 20 % svy´ch zlaty´ch a dolarovy´ch rezerv a ty byly smeˇneˇny na ECU. Fond fungoval do roku 1993 a v na´sledujı´cı´m roce byl nahrazen Evropsky´m meˇnovy´m institutem. ´ veˇrovy´ mechanismus 3) U ´ veˇrovy´ mechanismus je prova´za´n s mechanismem smeˇnny´ch kurzu˚, nebot’ prˇi U prˇekrocˇenı´ povoleny´ch fluktuacˇnı´ch pa´sem musely centra´lnı´ banky intervenovat bud’ za pouzˇitı´ vlastnı´ch meˇn nebo si vypu˚jcˇit potrˇebne´ peneˇzˇnı´ prostrˇedky v ra´mci EMS. Pro devizove´ intervence byl vyuzˇ´ıva´n mechanismus velmi kra´tkodoby´ch u´veˇru˚ s beˇzˇnou splatnostı´ do 45 dnu˚, kterou bylo mozˇne´ za urcˇity´ch podmı´nek prodlouzˇit. K financova´nı´ deficitu˚ platebnı´ch bilancı´ zpu˚sobeny´ch neprˇedvı´datelny´mi uda´lostmi nebo konjunktura´lnı´m vy´vojem se pouzˇ´ıval mechanismus kra´tkodobe´ financˇnı´ pod´ veˇry byly pory, ktery´ byl limitova´n tzv. dluzˇnicky´mi a veˇrˇitelsky´mi kvo´tami. U poskytova´ny na dobu 3 meˇsı´cu˚ s mozˇnostı´ prodlouzˇenı´ lhu˚ty splatnosti. K financova´nı´ va´zˇny´ch poruch platebnı´ch bilancı´ cˇlensky´ch zemı´ ES byl zaveden mechanismus strˇedneˇdobe´ financˇnı´ pomoci se splatnostı´ 2–5 let, pro vsˇechny zu´cˇastneˇne´ zemeˇ byl prˇideˇlen limit 15,9 mld. ECU. Mechanismus dlouhodoby´ch u´veˇru˚ byl urcˇen k financova´nı´ va´zˇny´ch poruch platebnı´ch bilancı´, zpu˚sobeny´ch neprˇ´ıznivy´m cenovy´m vy´vojem a to azˇ do vy´sˇe 8 mld. ˇ ecko a Ita´lie. ECU. Dlouhodobe´ u´veˇry cˇerpaly zejme´na Francie, R Zhodnocenı´ EMS

V prvnı´ etapeˇ fungova´nı´ EMS, nazy´vane´ konsolidacˇnı´ a funkcˇnı´ do roku 1985, byla posı´lena vnitrˇnı´ i vneˇjsˇ´ı meˇnova´ stabilita i prˇes kursove´ vy´kyvy. Jako vy´znamne´ pozitivum je nutno zmı´nit snı´zˇenı´ pru˚meˇrne´ mı´ry inflace z 11 % v roce 1980 na 2 % v roce 1986.

70

Druha´ etapa EMS byla zameˇrˇena na sblizˇova´nı´ hospoda´rˇsky´ch politik cˇlensky´ch zemı´, zajisˇteˇnı´ rovnova´zˇne´ho a stabilnı´ho hospoda´rˇske´ho ru˚stu. Schva´lenı´m Jednotne´ho evropske´ho aktu (JEA) v u´noru 1986 se vytvorˇil prostor pro realizaci jednotne´ho vnitrˇnı´ho trhu ES. JEA take´ vlozˇil do Smlouvy o ES kapitolu o hospoda´rˇske´ a meˇnove´ spolupra´ci. Centra´lnı´ banky zacˇaly vı´ce spolupracovat prˇi intervencı´ch, ovlivnˇovaly u´rokove´ mı´ry a regulovaly tok peneˇz. Rozhodova´nı´ o parita´ch prˇesˇlo na ministerstva financı´. Evropske´mu meˇnove´mu syste´mu se nepodarˇilo u´plneˇ odstranit kolı´sa´nı´ smeˇnny´ch kursu˚ meˇn cˇlensky´ch zemı´ a mozˇnost devalvacı´. Evropsky´ meˇnovy´ syste´m prˇestal fakticky plnit svoji funkci v kveˇtnu 1998 po orientacˇnı´m zafixova´nı´ vza´jemny´ch kursu˚ zu´cˇastneˇny´ch meˇn euro. Od 1.1.1999 byl jako na´stupce zrˇ´ızen Evropsky´ meˇnovy´ syste´m 2, ktery´ se lisˇ´ı ve dvou podstatny´ch znacı´ch. Meˇnovy´ kosˇ ECU prˇestal plnit svou funkci a nova´ spolecˇna´ meˇna Euro se stala kotvou pro ostatnı´ meˇny, zu´cˇastneˇne´ v ERM 2.

4.3

Hospoda´rˇska´ a meˇnova´ unie

Jizˇ v roce 1986 usiloval Jacques Delorse o uvolneˇnı´ pohybu kapita´lu. V roce 1988 byl Delorse jakozˇto tehdejsˇ´ı prˇedseda Evropske´ komise prˇipraven spustit projekt Evropske´ meˇnove´ unie (European Monetary Union – EMU – v textu te´zˇ HMU) a dı´ky podporˇe Francie se podarˇilo prosadit projedna´nı´ te´to problematiky na schu˚zce Evropske´ rady v cˇervnu 1988 v Hannoveru. Vy´sledkem bylo vytvorˇenı´ vy´boru, v neˇmzˇ byli zastoupeni guverne´rˇi centra´lnı´ch bank cˇlensky´ch sta´tu˚, da´le genera´lnı´ rˇeditel Banky pro mezina´rodnı´ platby (BIS) Alexandre Lamfalussy, da´nsky´ profesor ekonomie Niels Thygesen, tehdejsˇ´ı prezident Banco Exterior de Espa˜na Miguel ´ kolem vy´boru bylo prostudovat a navrhnout Boyer a prˇedseda vy´boru Delorse. U jednotlive´ etapy vedoucı´ k vytvorˇenı´ hospoda´rˇske´ a meˇnove´ unie. Vy´bor prˇedlozˇil dne 17. dubna 1989 Zpra´vu o hospoda´rˇske´ a meˇnove´ unii v Evropske´m spolecˇenstvı´, nazy´vanou te´zˇ Delorsova zpra´va. Evropska´ rada tuto zpra´vu schva´lila na zaseda´nı´ v Madridu 26.–27. cˇervna 1989 jako Strategii Evropske´ hospoda´rˇske´ a meˇnove´ unie a za´rovenˇ rozhodla, zˇe prvnı´ stupenˇ realizace HMU zacˇne 1. cˇervence 1990.

Delorsova zpra´va

Delorsova zpra´va obsahovala stanovenı´ nezbytny´ch podmı´nek pro vybudova´nı´ HMU, konkre´tnı´ na´vrhy na pru˚beˇh a cı´le jednotlivy´ch etap HMU a konecˇnou podobu unie. Meˇnove´ ota´zky meˇl rˇ´ıdit Evropsky´ syste´m centra´lnı´ch bank (ESCB), oznacˇovany´ jako Eurofed, a rozhodnutı´ o meˇnove´ politice meˇla prˇijı´mat Rada, sesta´vajı´cı´ z guverne´ru˚ centra´lnı´ch bank a cˇlenu˚ Vy´boru ESCB, neza´visla´ na na´rodnı´ch vla´da´ch. Za´veˇrecˇna´ fa´ze HMU byla definova´na jako „zo´na naprosto volne´ho pohybu osob, zbozˇ´ı, sluzˇeb a kapita´lu, jakozˇ i nezvratneˇ pevny´ch smeˇnny´ch kurzu˚ a nakonec i jednotne´ meˇny“. Zpra´va pocˇ´ıtala s realizacı´ spolecˇne´ peneˇzˇnı´ politiky, s vysoky´m stupneˇm kompatibility hospoda´rˇsky´ch politik cˇlensky´ch sta´tu˚ a soudrzˇnostı´ financˇnı´ politiky a zejme´na take´ za´vazny´mi pravidly a postupy v jejich rozpocˇtove´ politice. Pocˇ´ıtalo se s neodvolatelny´m stanovenı´m parit jednotlivy´ch meˇn a ve zpra´veˇ bylo doporucˇenı´ nahradit meˇny cˇlensky´ch sta´tu˚ jednotnou meˇnou. Delorsova zpra´va stejneˇ jako Wernerova zpra´va zdu˚raznˇuje, zˇe hospoda´rˇska´ unie a meˇnova´ unie jsou dveˇ

71

4. Evropska´ meˇnova´ integrace

cˇa´sti jednoho celku a mohou by´t uskutecˇnˇova´ny pouze paralelneˇ. Proces vytva´rˇenı´ hospoda´rˇske´ a meˇnove´ unie musı´ by´t jednotny´. Vy´znamny´m bodem Delorsovy zpra´vy bylo i to, zˇe prˇizna´vala mozˇnost rozdı´lny´ch rychlostı´ integrace: „Existuje sice jedno Spolecˇenstvı´, avsˇak nikoliv vsˇichni cˇlenove´ se na vsˇech aspektech podı´leli od pocˇa´tku. Shoda o konecˇny´ch cı´lech Spolecˇenstvı´ a o podı´lenı´ se na jednotne´m syste´mu institucı´ by meˇla zu˚stat zachova´na, avsˇak s jistou flexibilitou vzhledem k cˇasove´mu okamzˇiku a podmı´nka´m, kdy a za nichzˇ se jednotlive´ cˇlenske´ sta´ty prˇipojujı´ k urcˇity´m mechanismu˚m. Azˇ do okamzˇiku neomezene´ u´cˇasti vsˇech cˇlensky´ch zemı´ by meˇl jejich vliv na pouzˇ´ıva´nı´ jednotlivy´ch mechanismu˚ odpovı´dat dane´mu stupni jejich u´cˇasti. Je vsˇak trˇeba mı´t na zrˇeteli, zˇe zacˇleneˇnı´ dalsˇ´ıch u´cˇastnı´ku˚ by meˇlo by´t usnadneˇno.“ Delorsova zpra´va byla znacˇneˇ ovlivneˇna politikou za´padoneˇmecke´ Bundesbank, jejı´zˇ tehdejsˇ´ı prezident Karl Otto Po¨hl trval na pravomoci ES omezovat, resp. snizˇovat rozpocˇtove´ deficity cˇlensky´ch zemı´ v EMU. Neˇmecke´ sjednocenı´ urychlilo ve skutecˇnosti cely´ proces budova´nı´ HMU. Delorsova zpra´va se stala rozhodujı´cı´m vy´chodiskem pro ustanovenı´ o HMU v Maastrichtske´ smlouveˇ, cozˇ platı´ i pro ustanovenı´ o spolecˇne´ hospoda´rˇske´ a meˇnove´ politice. Maastrichtska´ smlouva

ˇ ´ımeˇ byl dohodnut konecˇny´ stav EvNa konferenci vla´d a sta´tu˚ v prosinci 1989 v R ropske´ho meˇnove´ho institutu. Zacˇa´tkem roku 1990 schva´lili ministrˇi financı´ statut Evropske´ centra´lnı´ banky, jejı´mzˇ prˇednostnı´m u´kolem meˇlo by´t zajisˇt’ova´nı´ stability meˇny a politicka´ neza´vislost. Ota´zkou zu˚sta´vala strategie, kterou se tohoto konecˇne´ho stadia meˇlo dosa´hnout. Meˇnovy´ institut meˇl by´t zrˇ´ızen na pocˇa´tku druhe´ etapy. Beˇhem mezivla´dnı´ch jedna´nı´ bylo mozˇno vnı´mat protikladne´ strategicke´ postoje cˇlensky´ch zemı´: Velka´ Brita´nie se projevovala jako odpu˚rce meˇnove´ unie i z du˚vodu britske´ peneˇzˇnı´ politiky za´visle´ na vla´deˇ a meˇla za´jem na tom, aby se politicky´ vliv vla´dy zachoval alesponˇ na druhe´m stupni. Francie vycha´zela v prˇ´ıkre´m rozporu s Neˇmeckem podle sve´ho na´rodnı´ho usporˇa´da´nı´ ze silne´ho vlivu vla´dy na peneˇzˇnı´ politiku a spolecˇneˇ s Komisı´ a Banca d´Italia chteˇla prˇene´st na ECB jizˇ na druhe´m stupni vı´ce u´kolu˚ (naprˇ. intervence ECB na devizovy´ch trzı´ch vu˚cˇi trˇetı´m zemı´m). Spolkova´ republika Neˇmecko spolu s Nizozemı´m spatrˇovala snahu neˇktery´ch partneru˚ v ES zı´skat si jizˇ na druhe´m stupni co nejveˇtsˇ´ı vliv na politiku zemı´ se stabilnı´ meˇnou.

Maastrichtska´ smlouva

72

Vy´sledkem jedna´nı´ Mezivla´dnı´ konference 1990–91 se stala Smlouva o Evropske´ unii, ktera´ byla dojedna´na na zaseda´nı´ Evropske´ rady 11.–12. prosince 1991 v Maastrichtu a podepsa´na 7. u´nora 1992. Z du˚vodu opozˇdeˇnı´ ratifikace tato smlouva, meˇnı´cı´ na´zev Smlouvy o zalozˇenı´ Evropske´ho hospoda´rˇske´ho spolecˇenstvı´ na Smlouvu o zalozˇenı´ Evropske´ho spolecˇenstvı´, zavedla mimo jine´ tzv. protokol o statutu Evropske´ho syste´mu centra´lnı´ch bank a Evropske´ centra´lnı´ banky a protokol o statutu Evropske´ho meˇnove´ho institutu, nabyla u´cˇinnosti azˇ 1. listopadu 1993 a dala vzniknout Evropske´ unii.

Maastrichtska´ smlouva vytvorˇila pra´vnı´ ra´mec HMU a jednotne´ meˇny euro a je soucˇa´stı´ 1. etapy HMU. Smlouva o EU obsahuje ustanovenı´ o vytvorˇenı´ Hospoda´rˇske´ a meˇnove´ unie (harmonogram realizace EMU, na´plnˇ jednotlivy´ch fa´zı´ a podmı´nky pro u´cˇast cˇlensky´ch zemı´ ve trˇetı´ fa´zi EMU – Maastrichtska´ konvergencˇnı´ krite´ria). Mezi hlavnı´ principy HMU prˇijate´ Maastrichtskou smlouvou patrˇ´ı trˇ´ıstupnˇovy´ prˇechod k nemeˇnny´m smeˇnny´m kurzu˚m a k vytvorˇenı´ jednotne´ evropske´ meˇny; zalozˇenı´ syste´mu evropsky´ch centra´lnı´ch bank a Evropske´ centra´lnı´ banky; zajisˇteˇnı´ cenove´ stability; rozhodova´nı´ Rady ohledneˇ meˇnove´ho syste´mu. Vytvorˇenı´ HMU jako jednoho z hlavnı´ch cı´lu˚ Spolecˇenstvı´ je zakotveno v Hlaveˇ I cˇl. 2 Smlouvy o Evropske´ unii a v za´kladnı´ch za´sada´ch Spolecˇenstvı´, v novelizovane´m cˇl. 2 Smlouvy o ES. Zavedenı´ jednotne´ meˇny EURO bylo zakotveno v nove´m cˇl. 4 odst. 2 Smlouvy o ES. Instituciona´lnı´ ra´mec HMU je obsazˇen v nove´m cˇl. 8 Smlouvy o ES. Podrobna´ a steˇzˇejnı´ pra´vnı´ u´prava HMU je v ra´mci Smlouvy o ES obsazˇena v Hlaveˇ VI, Hospoda´rˇska´ a meˇnova´ politika, cˇl. 98–124 Smlouvy o ES. Maastrichtska´ smlouva tı´mto naplnila jeden ze za´kladnı´ch pozˇadavku˚ Delorsovy zpra´vy, tedy zakotvenı´ podstatny´ch znaku˚ HMU a instituciona´lnı´ch u´prav prˇ´ımo do prima´rnı´ch pramenu˚ pra´va ES, a to formou zmeˇny Smlouvy o zalozˇenı´ Evropske´ho spolecˇenstvı´. Hospoda´rˇska´ politika cˇlensky´ch sta´tu˚ je definova´na jako hospoda´rˇska´ politika zalozˇena´ na u´zke´ koordinaci hospoda´rˇsky´ch politik cˇlensky´ch sta´tu˚, na vnitrˇnı´m trhu a na vymezenı´ spolecˇny´ch cı´lu˚. V cˇla´ncı´ch 102a–109m Smlouvy jsou stanoveny za´sady pro koordinovanou hospoda´rˇskou politiku, stupnˇovity´ pla´n vybudova´nı´ HMU, podmı´nky cˇlenstvı´ v HMU a rozhodovacı´ postup v oblasti hospoda´rˇske´ a meˇnove´ politiky. Na´rodnı´ politiky majı´ teˇsneˇ koordinovat a ve´st k „trvale´ konvergenci hospoda´rˇsky´ch vy´konu˚ cˇlensky´ch sta´tu˚“ (cˇl. 103 odst. 3 Smlouvy o EHS). Jelikozˇ stanovenı´ hlavnı´ch smeˇru˚ hospoda´rˇsky´ch politik cˇlensky´ch sta´tu˚ a Spolecˇenstvı´ dle cˇl. 99 odst. 2 Smlouvy o ES ma´ formu doporucˇenı´, nenı´ pro cˇlenske´ sta´ty za´vazne´, a tak je konecˇna´ kompetence v oblasti hospoda´rˇske´ politiky nada´le v rukou jednotlivy´ch cˇlensky´ch sta´tu˚. Avsˇak i prˇes neza´vaznost Smlouva o ES obsahuje na´stroje k regulaci hospoda´rˇske´ politiky cˇlensky´ch sta´tu˚, a to naprˇ. v cˇla´nku 104 Smlouvy o ES, postihujı´cı´m jen vy´secˇ hospoda´rˇske´ politiky, tedy hospodarˇenı´ s verˇejny´mi financemi. Pokud sta´ty nedodrzˇujı´ doporucˇenı´ ohledneˇ snizˇova´nı´ sta´tnı´ho rozpocˇtu, mu˚zˇe ES pouzˇ´ıt sankce. Rada mu˚zˇe sve´ doporucˇenı´ zverˇejnit, a vykona´vat tak na cˇlensky´ sta´t politicky´ tlak, nebo mu˚zˇe po prˇ´ıslusˇne´m sta´tu i pozˇadovat prˇedlozˇenı´ dodatecˇny´ch u´daju˚ o jejich financˇnı´ situaci. Kromeˇ toho mu˚zˇe Rada od prˇ´ıslusˇne´ho sta´tu pozˇadovat bezu´rocˇny´ vklad prˇimeˇrˇene´ velikosti do doby, nezˇ se deficit upravı´, nebo ulozˇit peneˇzˇnı´ pokutu. Evropska´ investicˇnı´ banka mu˚zˇe by´t poveˇrˇena prˇezkouma´nı´m u´veˇrove´ politiky cˇlenske´ho sta´tu. Maastrichtska´ smlouva v ustanovenı´ch cˇl. 116–124 stanovila trojstupnˇovy´ pla´n realizace Evropske´ hospoda´rˇske´ a meˇnove´ unie.

73

4. Evropska´ meˇnova´ integrace

Obra´zek 4.1: Cˇasovy´ pla´n realizace HMU Tři etapy Hospodářské a měnové unie

TŘETÍ ETAPA 1. ledna 1999

DRUHÁ ETAPA 1. ledna 1994

Neodvolatelné stanovení směnných kurzů Zavedení eura

PRVNÍ ETAPA 1. července 1990

Založení Evropského měnového institutu (EMI) Zákaz úvěrování veřejného sektoru centrálními bankami

Úplná liberalizace kapitálových obchodů Užší spolupráce mezi centrálními bankami Volné používání ECU (tj. evropské měnové jednotky, která byla předchůdcem eura) Zlepšení hospodářské konvergence

Provádění jednotné měnové politiky Evropským systémem centrálních bank

Užší koordinace měnových politik

Nabytí účinnosti mechanismu směnných kurzů v rámci EU (ERM II)

Posílení hospodářské konvergence

Nabytí účinnosti Paktu stability a růstu

Proces vedoucí k nezávislosti národních centrálních bank by měl být dokončen nejpozději k datu založení Evropského systému centrálních bank Přípravné práce na třetí etapě

Zdroj: ECB

1. etapa HMU 1. 7. 1990–31. 12. 2003

Na za´kladeˇ Delorsovy zpra´vy byla prvnı´ etapa realizace Hospoda´rˇske´ a meˇnove´ unie zaha´jena 1. cˇervence 1990. V te´to etapeˇ byly sledova´ny zejme´na tyto cı´le: liberalizace pohybu kapita´lu, teˇsneˇjsˇ´ı spolupra´ce ve Vy´boru guverne´ru˚ centra´lnı´ch bank cˇlensky´ch sta´tu˚, snaha o zacˇleneˇnı´ vsˇech cˇlensky´ch sta´tu˚ do kursove´ho mechanismu EMS a zakotvenı´ pra´vnı´ho ra´mce HMU v Maastrichtske´ smlouveˇ (viz 1.3.2. ´ kolem bylo realizovat koncept vnitrˇnı´ho trhu a v meˇnove´ Maastrichtska´ smlouva). U oblasti zacˇlenit pokud mozˇno vsˇechny meˇny cˇlensky´ch sta´tu˚ do ERM Evropske´ho meˇnove´ho syste´mu a odstranit vsˇechny jeho vy´jimky. V tomto termı´nu vstoupila v platnost Smeˇrnice o u´plne´ liberalizaci pohybu kapita´lu a byla zrusˇena v podstateˇ vesˇkera´ omezenı´ pohybu kapita´lu mezi cˇlensky´mi sta´ty. Vy´bor guverne´ru˚ CB

74

Vy´bor guverne´ru˚ centra´lnı´ch bank cˇlensky´ch sta´tu˚ Evropske´ho hospoda´rˇske´ho spolecˇenstvı´ byl poveˇrˇen rozhodnutı´m Rady z 12. kveˇtna 1990 dalsˇ´ımi u´koly, a od sve´ho vzniku v kveˇtnu 1964 tak zaujal vy´znamneˇjsˇ´ı pozici ve spolupra´ci v meˇnove´ politice. K novy´m u´kolu˚m patrˇily konzultace v oblasti meˇnovy´ch politik cˇlensky´ch sta´tu˚ a prosazova´nı´ jejich koordinace s cı´lem dosa´hnout cenove´ stability. Vy´bor guverne´ru˚ se zameˇrˇil na urcˇenı´ ota´zek, ktere´ by meˇly by´t v pocˇa´tecˇnı´ etapeˇ analyzova´ny, na stanovenı´ pracovnı´ho programu do konce roku 1993 a na odpovı´dajı´cı´ definova´nı´

manda´tu˚ sta´vajı´cı´ch podvy´boru˚ a pracovnı´ch skupin. Vy´bor prˇedlozˇil v listopadu 1990 na´vrh kompletnı´ho statutu Evropske´ho syste´mu centra´lnı´ch bank a Evropske´ centra´lnı´ banky, cozˇ prˇedstavovalo jeden z hlavnı´ch bodu˚ instituciona´lnı´ prˇ´ıpravy Evropske´ hospoda´rˇske´ a meˇnove´ unie. Tehdejsˇ´ı ministr financı´ Spolkove´ republiky Neˇmecko Theo Waigel prosadil prˇipojenı´ statutu Evropske´ho syste´mu centra´lnı´ch bank ke Smlouveˇ o zalozˇenı´ Evropske´ho spolecˇenstvı´ jako protokol. Vy´bor odmı´tnul stanovit pevneˇ termı´ny pro druhou a trˇetı´ fa´zi. Prˇechody do jednotlivy´ch etap meˇly by´t za´visle´ na skutecˇny´ch pokrocı´ch konvergence a z prˇedchozı´ch fa´zı´ zı´skany´ch zkusˇenostı´. Odpoveˇdnostı´ za dohled nad hospoda´rˇskou politikou zemı´ byla poveˇrˇena Rada ECOFIN, cozˇ je Rada ministru˚ financı´ cˇlensky´ch sta´tu˚. Hlavnı´m u´kolem Rady ECOFIN byla v tomto obdobı´ snaha o vy´razne´ snizˇova´nı´ dluhu verˇejne´ho sektoru. 2. etapa HMU 1. 1. 1994–31. 12. 1998

Pocˇa´tek druhe´ etapy realizace HMU byl stanoven na 1. leden 1994. Cı´lem druhe´ho stupneˇ bylo podporˇit konvergenci hospoda´rˇsky´ch politik cˇlensky´ch sta´tu˚, orientovanou na stabilitu. Na pocˇa´tku druhe´ etapy byl zrusˇen Vy´bor guverne´ru˚ centra´lnı´ch bank a Evropsky´ fond pro meˇnovou spolupra´ci. Cˇinnost teˇchto institucı´ zastoupil od 1.1.1994 Evropsky´ meˇnovy´ institut (European Monetary Institute – EMI), zakotveny´ ve Smlouveˇ o ES a sı´dlı´cı´ ve Frankfurtu nad Mohanem. Od Evropske´ho fondu pro meˇnovou spolupra´ci prˇevzal EMI u´koly jako: evidence intervencı´ na devizovy´ch trzı´ch a zu´cˇtova´nı´ v ECU, vyrovna´nı´ vznikly´ch intervencˇnı´ch sald, vedenı´ u´veˇru˚ poskytnuty´ch v ra´mci kra´tkodobe´ meˇnove´ pomoci centra´lnı´mi bankami, podpora syste´mu postupne´ho zmensˇova´nı´ fluktuacˇnı´ch pa´sem mezi meˇnami cˇlensky´ch zemı´. Mezi hlavnı´ u´koly EMI patrˇilo posı´lenı´ spolupra´ce mezi na´rodnı´mi centra´lnı´mi bankami, koordinace moneta´rnı´ch politik cˇlensky´ch sta´tu˚ s cı´lem dosazˇenı´ stability. EMI se snazˇil prosadit veˇtsˇ´ı pouzˇ´ıva´nı´ ECU a meˇl jako poradnı´ orga´n zpracova´vat zpra´vy o plneˇnı´ konvergencˇnı´ch krite´riı´. EMI pokracˇoval ve spolupra´ci s centra´lnı´mi bankami cˇlensky´ch sta´tu˚. Evropsky´ meˇnovy´ institut vykona´val dohled nad fungova´nı´m Evropske´ho meˇnove´ho syste´mu. EMI napoma´hal zabezpecˇovat prˇ´ıpravu 3. stupneˇ EMU po procedura´lnı´ a instrumenta´lnı´ stra´nce v podobeˇ vypracova´nı´ pravidel fungova´nı´ a realizace Evropske´ho syste´mu centra´lnı´ch bank (ESCB), prova´deˇnı´ jednotne´ meˇnove´ politiky. Evropsky´ meˇnovy´ institut vytvorˇil vlastnı´ koncepci prˇechodu na jednotnou meˇnu, ktera´ se ve veˇtsˇineˇ navrhovany´ch postupu˚ shodovala s na´vrhem Evropske´ komise. Na za´kladeˇ teˇchto koncepcı´ byl vytvorˇen a 15. prosince 1995 v Madridu Evropskou radou i schva´len cˇasovy´ pla´n „Sce´na´rˇ zavedenı´ eura“ jakozˇto spolecˇne´ meˇny EU. O rok pozdeˇji prˇedlozˇil EMI Evropske´ radeˇ vybrany´ na´vrh se´rie eurobankovek, ktere´ byly uvedeny do obeˇhu 1. ledna 2002. Kromeˇ toho prˇedlozˇil EMI v prosinci 1996 Evropske´ radeˇ svou zpra´vu o za´sada´ch a hlavnı´ch prvcı´ch nove´ho mechanismu smeˇnny´ch kurzu˚ (ERM II), usnesenı´ Rady bylo prˇijato v cˇervnu 1997.

75

4. Evropska´ meˇnova´ integrace

Nejvysˇsˇ´ım rozhodovacı´m orga´nem EMI byla Rada EMI, ktera´ se skla´dala z prezidenta a guverne´ru˚ na´rodnı´ch centra´lnı´ch bank, z nichzˇ jeden byl jmenova´n viceprezidentem. Rada EMI nesmeˇla pozˇadovat ani prˇijı´mat pokyny od orga´nu˚ Spolecˇenstvı´, ani od vla´d cˇlensky´ch sta´tu˚. EMI zı´ska´val financˇnı´ zdroje z prˇ´ıspeˇvku˚ cˇlenu˚ Zpu˚sobilost EMI

Z hlediska pra´vnı´ho postavenı´ byla EMI prˇizna´na pra´vnı´ subjektivita, tj. v kazˇde´m cˇlenske´m sta´teˇ meˇl EMI nejsˇirsˇ´ı zpu˚sobilost k pra´vnı´m u´konu˚m. EMI mohl naby´vat i zcizovat movity´ a nemovity´ majetek a vystupovat prˇed soudy, EMI meˇl opra´vneˇnı´ zaujı´mat stanoviska, poda´vat doporucˇenı´, urcˇovat smeˇry a cˇinit rozhodnutı´ urcˇena´ na´rodnı´m centra´lnı´m banka´m. Stanoviska a doporucˇenı´ EMI byla z pra´vnı´ho hlediska neza´vazna´ oproti rozhodnutı´ EMI. EMI nemeˇl zˇa´dne´ vlastnı´ kompetence v peneˇzˇnı´ a meˇnove´ politice, nebot’ ty zu˚staly azˇ do prˇechodu do konecˇne´ fa´ze v plne´m rozsahu v pravomoci na´rodnı´ch meˇnovy´ch institucı´ cˇlensky´ch sta´tu˚. Institut meˇl za povinnost zverˇejnˇovat kazˇdorocˇneˇ jednu vy´rocˇnı´ zpra´vu a tu prˇedkla´dal Evropske´mu parlamentu, Radeˇ Evropske´ unie, Komisi a Evropske´ radeˇ. Maastrichtska´ konvergencˇnı´ krite´ria

Pocˇa´tkem devadesa´ty´ch let vykazovaly evropske´ sta´ty vysokou mı´ru inflace a jejich rozpocˇty byly znacˇneˇ deficitnı´. Proto jsou v cˇla´nku 121 Maastrichtske´ smlouvy stanovena konvergencˇnı´ krite´ria, ktera´ musı´ by´t splneˇna kazˇdy´m cˇlensky´m sta´tem prˇed vstupem do trˇetı´ fa´ze HMU. Konvergencˇnı´ krite´ria majı´ zajistit vyva´zˇeny´ hospoda´rˇsky´ vy´voj v ra´mci hospoda´rˇske´ a meˇnove´ unie, ktery´ by zabra´nil vzniku jake´hokoli napeˇtı´ mezi cˇlensky´mi sta´ty. O tom, zda jsou krite´ria splneˇna, rozhodujı´ ve svy´ch zpra´va´ch Komise a Evropska´ centra´lnı´ banka. Na´sledujı´cı´ tabulka 4.2 strucˇneˇ charakterizuje vsˇech peˇt konvergencˇnı´ch krite´riı´, prˇicˇemzˇ nutno dodat, zˇe fiska´lnı´ krite´ria musı´ by´t dodrzˇova´na i po vstupu do trˇetı´ fa´ze HMU. V roce 1998 probeˇhlo za´veˇrecˇne´ hodnocenı´ ekonomicke´ho vy´voje cˇlensky´ch sta´tu˚, a to se stalo podkladem pro konecˇne´ zarˇazenı´ sta´tu˚ do trˇetı´ etapy EMU (viz tabulka 4.3). Pakt stability a ru˚stu

Evropska´ rada prˇijala v roce 1996 na summitu v Dublinu Pakt stability a ru˚stu. Cı´lem rezoluce bylo zajistit rozpocˇtovou disciplı´nu ve vztahu k HMU i po zavedenı´ jednotne´ meˇny, resp. „drzˇet ve strˇedneˇdobe´m horizontu sve´ rozpocˇtove´ pozice blı´zko vyrovnanosti nebo v prˇebytku“. Tento cı´l je povazˇova´n za dostatecˇny´ k tomu, aby „cˇlensky´m sta´tu˚m umozˇnil vyrovna´vat norma´lnı´ cyklicke´ fluktuace a soucˇasneˇ udrzˇet rozpocˇtove´ deficity v ra´mci limitu vymezene´m referencˇnı´ hodnotou 3 % HDP“. Z du˚vodu mnohostranne´ho dohledu nad podmı´nkami Paktu stability jsou cˇlenske´ sta´ty soucˇasneˇ zava´za´ny prˇedlozˇit Radeˇ EU a Evropske´ komisi stabilizacˇnı´ programy (pokud je zemeˇ u´cˇastna v euro-zo´neˇ) nebo konvergencˇnı´ programy (pro cˇlenske´ zemeˇ mimo euro-zo´nu), poskytujı´cı´ informace potrˇebne´ k ohodnocenı´ fiska´lnı´ho prˇizpu˚sobenı´ zameˇrˇene´ho na dosazˇenı´ pozice blı´zke´ vyrovnane´, cˇi prˇebytkove´. Pokud je deficit vysˇsˇ´ı nezˇ 3 %, je na za´kladeˇ Paktu tolerova´n jen v prˇ´ıpadeˇ prˇ´ırodnı´ katastrofy mimorˇa´dne´ho rozsahu nebo poklesu HDP o minima´lneˇ 2 %. Pakt stability a ru˚stu umozˇnˇuje Radeˇ potrestat ty zu´cˇastneˇne´ sta´ty, ktere´ ota´lejı´ se snizˇova´nı´m nadmeˇrny´ch deficitu˚. Zpocˇa´tku meˇl mı´t trest podobu bezu´rocˇne´ho depozitu u institucı´ Spolecˇenstvı´ a prˇi neodstraneˇnı´ nadmeˇrne´ho deficitu beˇhem

76

Fiska´lnı´ krite´ria

Moneta´rnı´ krite´ria

Krite´ria Stabilita kurzu

Tabulka 4.2: Konvergencˇnı´ krite´ria Popis

Krite´rium cenove´ stability – inflacˇnı´ krite´rium Krite´rium dlouhodoby´ch u´rokovy´ch sazeb – u´rokove´ krite´rium Deficit verˇejny´ch rozpocˇtu˚ Verˇejny´ dluh

Sta´t

Udrzˇova´nı´ meˇnove´ho kurzu v povolene´m fluktuacˇnı´m pa´smu (pu˚v. pa´smo ±2,25 % bylo v srpnu 1993 rozsˇ´ırˇeno na 15 %) bez devalvace po dobu dvou let Cˇlensky´ sta´t musı´ prˇistoupit k mechanismu smeˇnny´ch kurzu˚ ERM (v soucˇasnosti k ERM 2) a setrvat v neˇm po dobu dvou let prˇed prˇijetı´m spolecˇne´ meˇny tak, aby se pohyboval ve stanovene´m fluktuacˇnı´m pa´smu bez devalvace. Pru˚meˇrna´ mı´ra inflace nesmı´ beˇhem jednoho roku prˇekrocˇit o vı´ce nezˇ 1,5 procentnı´ho bodu mı´ru inflace trˇ´ı neju´speˇsˇneˇjsˇ´ıch cˇlensky´ch sta´tu˚ s nejnizˇsˇ´ı mı´rou inflace. Pru˚meˇrna´ dlouhodoba´ nomina´lnı´ u´rokova´ sazba cˇlenske´ho sta´tu (podle dlouhodoby´ch sta´tnı´ch dluhopisu˚) nesmı´ prˇekrocˇit o vı´ce nezˇ 2 procentnı´ body u´rokovou sazbu trˇ´ı neju´speˇsˇneˇjsˇ´ıch cˇlensky´ch sta´tu˚ s nejnizˇsˇ´ı mı´rou inflace. Pomeˇr schodku verˇejny´ch financı´ a hrube´ho doma´cı´ho produktu nesmı´ prˇekrocˇit 3 % Pomeˇr verˇejne´ho dluhu a hrube´ho doma´cı´ho produktu nesmı´ prˇekrocˇit 60 % Zdroj: vlastnı´ vy´pocˇet

Tabulka 4.3: Ekonomicke´ hodnocenı´ zemı´ ´ r. mı´ry Inflace Deficit St. dluh U

Belgie Da´nsko Neˇmecko ˇ ecko R Sˇpaneˇlsko Francie Irsko Ita´lie Lucembursko Nizozemsko Rakousko Portugalsko Finsko Sˇve´dsko Velka´ Brita´nie

1,4 1,9 1,4 5,2 1,8 1,2 1,2 1,8 1,4 1,8 1,1 1,8 1,3 1,9 1,8

2,1 −0,7 2,7 4,0 2,6 3,0 −0,9 2,7 −1,7 1,4 2,5 2,5 0,9 0,8 1,9

122,2 65,1 61,3 108,7 68,8 58,0 66,3 121,6 6,7 72,1 66,1 62,0 55,8 76,6 53,4

5,7 6,2 5,6 9,8 6,3 5,5 6,2 6,7 5,6 5,5 5,6 6,2 5,9 6,5 7,0

EMS A A A A A A A A A A A A A N N

Pru˚meˇr 1,6 2,4 72,1 7,8 Referencˇnı´ hodnota 2,7 3,0 60,0 6,1 Zdroj: juristic.zcu.cz/barkova/EMU501.rtf

dvou let dokonce podobu peneˇzˇite´ pokuty, posle´ze byla ale tato hrozba z podneˇtu Francie zmı´rneˇna do podoby prˇedmeˇtny´ch politicky´ch jedna´nı´.

77

4. Evropska´ meˇnova´ integrace

Evropska´ rada na setka´nı´ 2. kveˇtna 1998 rozhodla o tom, zˇe jedena´ct cˇlensky´ch sta´tu˚ splnilo podmı´nky nezbytne´ pro u´cˇast ve trˇetı´ etapeˇ HMU a pro prˇijetı´ jednotne´ meˇny 1. ledna 1999. Prvnı´mi cˇleny Evropske´ meˇnove´ unie se staly Belgie, Neˇmecko, Sˇpaneˇlsko, Francie, Irsko, Ita´lie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko a Finsko. V kveˇtnu 1998 se ministrˇi financı´ cˇlensky´ch sta´tu˚, prˇijı´majı´cı´ch jednotnou meˇnu, spolecˇneˇ s guverne´ry na´rodnı´ch centra´lnı´ch bank teˇchto cˇlensky´ch sta´tu˚, s Evropskou komisı´ a EMI dohodli, zˇe prˇi stanovenı´ neodvolatelny´ch smeˇnny´ch kurzu˚ eura budou pouzˇity sta´vajı´cı´ bilatera´lnı´ centra´lnı´ kurzy meˇn v ra´mci ERM zu´cˇastneˇny´ch cˇlensky´ch sta´tu˚. Vla´dy jedena´cti zu´cˇastneˇny´ch cˇlensky´ch sta´tu˚ jmenovaly 25. kveˇtna 1998 prezidenta, viceprezidenta a cˇtyrˇi dalsˇ´ı cˇleny Vy´konne´ rady Evropske´ centra´lnı´ banky. Jmenova´nı´ rozhodovacı´ch orga´nu˚ ECB nabylo u´cˇinnosti 1. cˇervna 1998 a znamenalo ustavenı´ ECB. ECB a na´rodnı´ centra´lnı´ banky zu´cˇastneˇny´ch cˇlensky´ch sta´tu˚ tvorˇ´ı Eurosyste´m, ktery´ formuluje a definuje jednotnou meˇnovou politiku ve trˇetı´ etapeˇ HMU. Ustavenı´m ECB vstoupil EMI do likvidace, vesˇkere´ prˇ´ıpravne´ pra´ce smeˇrem k EMU byly dokoncˇeny a ECB se po zby´vajı´cı´ cˇa´st roku 1998 veˇnovala za´veˇrecˇny´m zkousˇka´m syste´mu˚ a postupu˚. 3. etapa HMU 1. 1. 1999–

Pocˇa´tek trˇetı´ etapy byl Maastrichtsky´mi smlouvami napla´nova´n na rok 1997, poprˇ´ıpadeˇ 1999. Na za´kladeˇ Zelene´ knihy byl zvolen rok 1999, a 3. etapa HMU tak byla odstartova´na 1. ledna 1999 neodvolatelny´m stanovenı´m smeˇny´ch kurzu˚ mezi jednotlivy´mi meˇnami cˇlensky´ch sta´tu˚, u´cˇastnı´cı´ch se meˇnove´ unie. Byl stanoven pevny´ prˇepocˇ´ıtacı´ koeficient mezi na´rodnı´mi meˇnami a eurem a bylo zrusˇeno fluktuacˇnı´ pa´smo teˇchto meˇn. Jednotka ECU byla plneˇ nahrazena eurem v pomeˇru 1 : 1. Jednotna´ meˇna euro (Ma´ mezina´rodnı´ zkratku EUR. Symbol e pouzˇ´ıva´ stylizovane´ rˇecke´ pı´smeno epsilon, odra´zˇejı´cı´ evropsky´ charakter meˇny, a dvojitou vodorovnou cˇa´ru uvnitrˇ, symbolizujı´cı´ stabilitu noveˇ vznikajı´cı´ meˇny.) byla zavedena v jedena´cti cˇlensky´ch sta´tech, prˇicˇemzˇ nejprve jen v bezhotovostnı´ formeˇ. Eurobankovky a euromince (Bankovky jsou pro vsˇechny zemeˇ stejne´. Mince majı´ pro vsˇechny zemeˇ stejny´ rozmeˇr, hmotnost, sı´lu, tvar, provedenı´ hrany, jednu stejnou (tzv. evropskou) stranu s uvedenı´m hodnoty a budou zhotoveny ze stejne´ho materia´lu. Druha´ strana (tzv. na´rodnı´) je v jednotlivy´ch zemı´ch ru˚zna´.) jako za´konna´ platidla byly fyzicky do obeˇhu uvedeny po dobu transformacˇnı´ho obdobı´ dvou meˇsı´cu˚ paralelneˇ vedle na´rodnı´ch bankovek a mincı´ u´cˇastnı´cı´ch se cˇlensky´ch sta´tu˚ od 1. 1. 2002. Nejpozdeˇji od 1. brˇezna 2002 (neˇmecka´ marka jizˇ od 1. 1. 2002) byly na´rodnı´ bankovky a mince stazˇeny z obeˇhu, a tak na´rodnı´ meˇny ztratily status za´konne´ho platidla, ktery´m se stalo jen euro. Vesˇkere´ platebnı´ prostrˇedky (transfery, sˇeky, elektronicke´ platebnı´ karty) byly konvertova´ny na euro.

78

Tabulka 4.4: Prˇepocˇet cˇlensky´ch meˇn na euro Vy´meˇna Vy´meˇna Prˇepocˇ´ıtacı´ koeficient na´rodnı´ch na´rodnı´ch mincı´ do bankovek do

1 EUR

= 40.3399 = 1.95583 = 166.386

BEF belgicky´ frank DEM neˇmecka´ marka ESP sˇpaneˇlska´ peseta

31. 12. 2004 neomezeno neomezeno 3 roky po skoncˇenı´ = 6.55957 FRF francouzsky´ frank platnosti = 0.787564 IEP irska´ libra neomezeno 10 let po skoncˇenı´ = 1936.27 ITL italska´ lira platnosti = 40.3399 LUF lucembursky´ frank 31. 12. 2004 = 2.20371 NLG nizozemsky´ gulden 1. 1. 2007 = 13.7603 ATS rakousky´ sˇilink neomezeno = 200.482 = 5.94573 = 340.750

neomezeno neomezeno neomezeno 10 let po skoncˇenı´ platnosti neomezeno 10 let po skoncˇenı´ platnosti neomezeno 1. 1. 2032 neomezeno 20 let po skoncˇenı´ PTE portugalske´ escudo 31. 12. 2002 platnosti 10 let po skoncˇenı´ 10 let po skoncˇenı´ FIM finska´ marka platnosti platnosti 10 let po skoncˇenı´ GRD rˇecka´ drachma 28. 2. 2004 platnosti

Zdroj: www.citibank.cz/czech/consumer-banking/czech/docs/doc560.htm, www.pis.cz/cz/dalsi informace/info a z/evropska menova unie

Pu˚vodnı´ na´rodnı´ meˇny byly na za´kladeˇ prˇepocˇ´ıtacı´ch koeficientu˚ (viz tabulka 4.4) prostrˇednictvı´m komercˇnı´ch bank bezplatneˇ vymeˇnˇova´ny za euro v na´rodnı´ch centra´lnı´ch banka´ch a pozdeˇji jen prˇ´ımo v na´rodnı´ch centra´lnı´ch banka´ch, jezˇ stanovujı´ termı´ny ukoncˇenı´ vy´meˇny. Ministrˇi financı´ euroskupiny si z du˚vodu lepsˇ´ı koordinace hospoda´rˇske´ a rozpocˇtove´ politiky zemı´ eurozo´ny zvolili v nizozemske´m Scheveningenu prˇedstavitele pro spolecˇnou meˇnu, a to od 1. 1. 2005 lucemburske´ho premie´ra Jean-Claude Juncker s funkcˇnı´m obdobı´m dvou let. Mezibankovnı´, peneˇzˇnı´ a kapita´love´ trhy prˇesˇly na euro relativneˇ rychle. Banky a financˇnı´ instituce zacˇaly pouzˇ´ıvat euro pro refinancova´nı´ v ra´mci meˇnovy´ch operacı´ a na mezina´rodnı´m trhu od 1. 1. 1999. Verˇejny´ dluh byl zu´cˇastneˇny´mi sta´ty rovneˇzˇ prˇeveden do euromeˇny. Pro potrˇeby rˇ´ızenı´ spolecˇne´ meˇnove´ politiky byl vytvorˇen novy´ platebnı´ syste´m TARGET (Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer), prostrˇednictvı´m neˇhozˇ se realizuje vyporˇa´da´va´nı´ transakcı´ meˇnove´ politiky v euro. ˇ ecka do trˇetı´ etapy EMU 1. ledna 2001 vzrostl pocˇet zu´cˇastneˇny´ch Vstupem R cˇlensky´ch sta´tu˚ na dvana´ct a rˇecka´ na´rodnı´ banka se stala soucˇa´stı´ Eurosyste´mu. ˇ ecka bylo rozhodnuto Radou EU 19. cˇervna 2000, kde bylo potvrzeno O participaci R splneˇnı´ konvergencˇnı´ch krite´riı´. Velka´ Brita´nie, Sˇve´dsko a Da´nsko se rozhodly do te´to etapy zatı´m neprˇipojovat.

79

4. Evropska´ meˇnova´ integrace

ERM 2

V ra´mci Evropske´ho meˇnove´ho syste´mu byl v poslednı´ etapeˇ nahrazen pu˚vodnı´ ´ cˇast v ERM 2 je mechanismus smeˇnny´ch kurzu˚ novy´m mechanizmem ERM 2. U dobrovolna´ a fluktuacˇnı´ pa´smo zu˚sta´va´ stejne´ jako u pu˚vodnı´ho ERM, totizˇ ±15 % opeˇt s mozˇnostı´ individua´lneˇ si stanovit fluktuacˇnı´ pa´smo uzˇsˇ´ı. Vzhledem k tomu, zˇe Smlouva o EU stanovuje prˇed vstupem do oblasti spolecˇne´ meˇny povinnost dodrzˇovat fluktuacˇnı´ pa´smo kursove´ho mechanismu alesponˇ po dobu dvou let bez znacˇne´ho napeˇtı´, prˇedpokla´da´ se v ra´mci postupu ke 3. etapeˇ EMU, zˇe vsˇechny zemeˇ EU do ERM 2 vstoupı´. Ke dni zaha´jenı´ cˇinnosti EMS 2 a ERM 2 (1. 1. 1999) se jeho cˇleny staly Da´nsko (s uzˇsˇ´ım fluktuacˇnı´m pa´smem ±2,25 % a s centra´lnı´ paritou ˇ ecko (od roku 2001 je v EMU). Od roku 2004 se novy´mi 7,46038 DKK /EUR) a R cˇleny staly Slovinsko, Litva a Estonsko a od roku 2005 Kypr, Lotysˇsko, Malta a Slovensko, vsˇechny se standardnı´m fluktuacˇnı´m pa´smem ±15 %.

Evropsky´ syste´m centra´lnı´ch bank

Byl ustaven Evropsky´ syste´m centra´lnı´ch bank (European System of Central Banks – ESCB), ktery´ prˇevzal od na´rodnı´ch bank zodpoveˇdnost za rˇ´ızenı´ moneta´rnı´ politiky. ESCB se skla´da´ z Evropske´ centra´lnı´ banky (European Central Bank – ECB) a z centra´lnı´ch bank vsˇech cˇlensky´ch sta´tu˚ ES a je rˇ´ızen orga´ny ECB. Mezi za´kladnı´ u´koly ESCB patrˇ´ı take´ prova´deˇnı´ devizovy´ch operacı´, spra´va oficia´lnı´ch rezerv cizı´ch meˇn cˇlensky´ch sta´tu˚. ESCB podporuje hladky´ chod platebnı´ch syste´mu˚ a politik prova´deˇny´ch kompetentnı´mi orga´ny obezrˇetne´ho dozoru nad u´veˇrovy´mi institucemi a stabilitou financˇnı´ho syste´mu. ESCB hraje poradnı´ u´lohu vu˚cˇi orga´nu˚m Spolecˇenstvı´ a jednotlivy´ch cˇlensky´ch sta´tu˚ v oblastech jeho pu˚sobnosti, prˇedevsˇ´ım ty´kajı´cı´ch se na´rodnı´ nebo komunita´rnı´ legislativy. Evropsky´ meˇnovy´ institut byl zrusˇen ustavenı´m Evropske´ centra´lnı´ banky a Evropske´ho syste´mu centra´lnı´ch bank, prˇicˇemzˇ vesˇkere´ pra´vnı´ za´vazky EMI prˇesˇly na ECB. O cˇinnosti a organizaci ECB blı´zˇe pojedna´va´ kapitola 3.8.

Shrnutı´ kapitoly Meˇnova´ integrace jako prˇedstupenˇ hospoda´rˇske´ a politicke´ integrace se vyvı´jela jizˇ od druhe´ poloviny 20. stoletı´. Vy´znamneˇjsˇ´ı posun vsˇak nastal se zavedenı´m Evropske´ho meˇnove´ho syste´mu na konci 70. let 20. stoletı´ a vytvorˇenı´ jednotne´, zatı´m jen virtua´lnı´, meˇny – ECU a nava´za´nı´ jednotlivy´ch cˇlensky´ch meˇn na sebe navza´jem. Tento prˇedstupenˇ potom vedl k vytvorˇenı´ harmonogramu zava´deˇnı´ spolecˇne´ meˇny euro, ktera´ se ve 12 zemı´ch eurozo´ny stala oficia´lnı´ a jedinou platebnı´ jednotkou k 1. 1. 2002 a nahradila tak meˇny cˇlensky´ch zemı´. Dalsˇ´ı zemeˇ EU, ktere´ neplnily konvergencˇnı´ krite´ria, musı´ na zavedenı´ spolecˇne´ meˇny zatı´m cˇekat.

Ota´zky k zamysˇlenı´ 1. Co se skry´va´ pod zkratkou EMS? 2. Jak byl koncipova´n tzv. had v tunelu? 3. Jaky´ orga´n je zodpoveˇdny´ za realizaci HMU? 4. Jaka´ je pozice ECB v ra´mci HMU? 5. Jake´ zemeˇ tvorˇ´ı tzv. eurozo´nu?

80

5

jI´ jI´

Rozpocˇtove´ za´sady

jI´ jI´

Vy´voj vlastnı´ch zdroju˚

jI´ jI´

Financˇnı´ perspektiva 2000–2006

Proces schvalova´nı´ Historie u´cˇetnı´ch jednotek rozpocˇtu EU Financˇnı´ perspektiva 2007–2013

Rozpocˇet EU

5. Rozpocˇet EU

Cı´l kapitoly Provoz Spolecˇenstvı´ a hlavneˇ aktivity v ra´mci dokoncˇova´nı´ vnitrˇnı´ho trhu jsou trˇeba financovat ze spolecˇne´ho rozpocˇtu, ktery´ je sestavova´n na za´kladeˇ urcˇity´ch za´sad. V soucˇasne´ dobeˇ je rozpocˇet sestavova´n na za´kladeˇ tzv. financˇnı´ch perspektiv. V kapitole se dozvı´te o rozpocˇtove´m procesu, jeho tvorbeˇ i schvalova´nı´ v jednotlivy´ch institucı´ch Spolecˇenstvı´. Dostanete informace o vy´voji vlastnı´ch prˇ´ıjmu˚ Spolecˇenstvı´ a jejich strukturˇe. Soucˇa´stı´ budou i prˇehledna´ tabulky aktivit, na ktere´ jsou financˇnı´ prostrˇedky Spolecˇenstvı´ vynakla´da´ny.

ˇ asova´ za´teˇzˇ C oba potrˇebna´ pro studium jsou cca 3 hodiny. Soucˇa´stı´ kapitoly je i POT, ktery´ va´m zabere cca 4 hodiny a budete k neˇmu potrˇebovat prˇ´ıstup na internet. Financˇnı´ perspektiva

Rozpocˇet Evropske´ unie je urcˇen k financova´nı´ politik EU, administrativnı´ch vy´daju˚ evropsky´ch institucı´ a na dalsˇ´ı u´cˇely. Od roku 1988 jsou kazˇdorocˇnı´ rozpocˇty Evropske´ unie sestavova´ny v ra´mci tzv. financˇnı´ch perspektiv. Financˇnı´ perspektiva je vı´celety´ ra´mcovy´ financˇnı´ pla´n, ktery´ vymezuje limity vy´daju˚ Evropske´ unie. Je za´vazna´ v tom smyslu, zˇe prˇi sestavova´nı´ rocˇnı´ho rozpocˇtu musı´ by´t dodrzˇen strop dany´ financˇnı´ perspektivou. Schvaluje ji Evropsky´ parlament, Rada a Komise a v souladu se stropy vlastnı´ch zdroju˚ Unie vytycˇuje maxima´lnı´ cˇa´stky pro jednotlive´ kapitoly vy´daju˚, ktere´ nesmı´ v dane´m obdobı´ rocˇnı´ rozpocˇet prˇekrocˇit. Je peneˇzˇnı´m vyja´drˇenı´m priorit jednotlivy´ch politik Unie a za´rovenˇ na´strojem rozpocˇtove´ disciplı´ny a pla´nova´nı´. Urcˇuje limity financova´nı´ rozpocˇtu EU. Jedna´ se tedy o meziinstituciona´lnı´ dohodu mezi Evropskou Komisı´, Evropsky´m parlamentem a Radou o rozpocˇtove´ disciplı´neˇ. Hlavnı´m u´cˇelem financˇnı´ perspektivy je udrzˇenı´ rozpocˇtove´ disciplı´ny, tj. zajistit kontrolu vy´voje vy´daju˚. Dalsˇ´ımi u´cˇely jsou: prˇedvı´datelnost evropsky´ch vy´daju˚ ve strˇedneˇdobe´m horizontu, lepsˇ´ı spolupra´ce mezi institucemi prˇi kazˇdorocˇnı´m sestavova´nı´ a schvalova´nı´ rozpocˇtu. Cˇa´stky stanovene´ ve financˇnı´ perspektiveˇ jsou zakotvene´ v dohodeˇ institucı´, tj. v Meziinstituciona´lnı´ dohodeˇ Komise, Rady a Parlamentu. Nejsou uvedeny v existujı´cı´ch smlouva´ch.

5.1

Rozpocˇtove´ za´sady

Pro jasne´ vymezenı´ pravidel tvorby a prova´deˇnı´ rozpocˇtu Evropske´ unie je financˇnı´m narˇ´ızenı´m (Rada EU, 2002) stanoveno deveˇt za´kladnı´ch za´sad rozpocˇtove´ho za´kona. 1) Za´sada jednoty (principle of unity) – vsˇechny prˇ´ıjmy a vy´daje musı´ by´t zahrnuty v jedine´m dokumentu, aby mohly by´t financˇnı´ zdroje EU efektivneˇ kontrolova´ny. Tato za´sada je prˇitom porusˇova´na neˇkolika vy´jimkami. Naprˇ. financˇnı´ aktivity Evropske´ investicˇnı´ banky nebo vy´pu˚jcˇnı´ a u´veˇrove´ aktivity EU. 2) Za´sada veˇrnosti zachycenı´ (budget accuracy)

82

3) Za´sada kazˇdorocˇnosti (principle of annuality) – rozpocˇtove´ operace se vztahujı´ k prˇ´ıslusˇne´mu financˇnı´mu roku, ktery´ se shoduje s rokem kalenda´rˇnı´m. Je rozlisˇova´no na prˇ´ıdeˇly na za´vazky a prˇ´ıdeˇly na platby. Prˇ´ıdeˇly na za´vazky (commitment appropriations) zahrnujı´ celkove´ na´klady pra´vnı´ch za´vazku˚ vstupujı´cı´ch do rozpocˇtu prˇ´ıslusˇne´ho financˇnı´ho roku. Reprezentujı´ operace trvajı´cı´ de´le nezˇ jeden financˇnı´ rok. Prˇ´ıdeˇly na platby (payment appropriations) zahrnujı´ vy´daje vyply´vajı´cı´ ze za´vazku˚ vstupujı´cı´ch do rozpocˇtu prˇ´ıslusˇne´ho a/nebo prˇedchozı´ho financˇnı´ho roku/prˇedchozı´ch financˇnı´ch let. Rozdı´ly mezi prˇ´ıdeˇly na za´vazky a prˇ´ıdeˇly na platby jsou definova´ny jako nevyrovnane´ za´vazky (commitments outstanding). Jsou zpu˚sobeny cˇasovy´m rozdı´ly mezi dobou, kdy za´vazky vstoupı´ do rozpocˇtu, a dobou, kdy jsou provedeny prˇ´ıslusˇne´ platby. 4) Za´sada vyrovnanosti (principle of equilibrium) – prˇ´ıjmy a vy´daje rozpocˇtu musı´ by´t v rovnova´ze. Vzhledem k tomu, zˇe je rozpocˇet sestavova´n na ba´zi odhadu, veˇtsˇinou koncˇ´ı prˇebytkem (deficitem jen vy´jimecˇneˇ). Ten je pak prˇeveden do dalsˇ´ıho financˇnı´ho obdobı´. 5) Za´sada u´cˇetnı´ jednotky (principle of unit of account) – rozpocˇet je navrhova´n a na´sledneˇ prova´deˇn v jednotce euro. 6) Za´sada vsˇeobecnosti (principle of universality) – celkove´ prˇ´ıjmy musı´ pokry´t celkove´ prˇ´ıdeˇly na platby. Rozpocˇtove´ prˇ´ıjmy jsou uzˇity bez rozdı´lu na financova´nı´ vsˇech vy´daju˚. Da´le je dodrzˇova´no pravidlo neprˇirˇazenosti (nonassignment rule), ktere´ vyzˇaduje, aby nebyly prˇ´ıjmy prˇedem vycˇleneˇny na hrazenı´ urcˇity´ch vy´daju˚ rozpocˇtu. Ke vsˇeobecnosti se vztahuje take´ pravidlo hrube´ho rozpocˇtu stanovujı´cı´, zˇe vsˇechny prˇ´ıjmy a vy´daje jsou plneˇ zahrnuty v rozpocˇtu, anizˇ by mezi nimi docha´zelo k vza´jemny´m u´prava´m. 7) Za´sada prˇesne´ho stanovenı´ (principle of specification) – vsˇechny prˇ´ıdeˇly musı´ by´t odu˚vodneˇny a musı´ by´t prˇirˇazeny urcˇite´mu cı´li. Tı´m se ma´ zabra´nit nejasnostem prˇi rozdeˇlova´nı´ prˇ´ıdeˇlu˚ jak ve fa´zi schvalova´nı´, tak ve fa´zi prova´deˇnı´ rozpocˇtu. 8) Za´sada rˇa´dne´ho financˇnı´ho hospodarˇenı´ (principle of sound financial management) – rozpocˇtove´ prˇ´ıdeˇly musı´ by´t uzˇity v souladu se za´sadami hospoda´rnosti, uzˇitku a u´cˇinnosti. Tato za´sada vyzˇaduje, aby byly zdroje vyuzˇ´ıva´ny v odpovı´dajı´cı´m cˇase, v odpovı´dajı´cı´m mnozˇstvı´, v odpovı´dajı´cı´ kvaliteˇ a za nejvy´hodneˇjsˇ´ı ceny. Za´sada uzˇitku pozˇaduje efektivnı´ vztah mezi pouzˇ´ıvany´mi zdroji a dosazˇeny´mi vy´sledky. Za´sada u´cˇinnosti vyzˇaduje dosahova´nı´ vytcˇeny´ch cı´lu˚ a zamy´sˇleny´ch vy´sledku˚. Rozpocˇet ma´ slouzˇit k financova´nı´ aktivit, ktere´ jsou prˇesneˇ stanovene´, meˇrˇitelne´, dosazˇitelne´, vy´znamne´ a cˇasoveˇ vymezene´. 9) Za´sada pru˚hlednosti (principle of transparency) – do dvou meˇsı´cu˚ od prˇijetı´ musı´ prˇedseda Evropske´ho parlamentu rozpocˇet a dodatkovy´ rozpocˇet zverˇejnit v Oficia´lnı´m veˇstnı´ku Evropske´ unie. Konsolidovana´ u´cˇetnı´ za´veˇrka spolu se zpra´vou o financˇnı´m rˇ´ızenı´ prˇedlozˇenou kazˇdou institucı´ musı´ by´t rovneˇzˇ zverˇejneˇny v Oficia´lnı´m veˇstnı´ku. V prˇ´ıloze rozpocˇtu musı´ by´t uvedeny informace o pu˚jcˇka´ch a u´veˇrech Unie ve vztahu k trˇetı´m strana´m.

83

5. Rozpocˇet EU

5.2

Proces schvalova´nı´

Na prˇ´ıpraveˇ rozpocˇtu Evropske´ unie se podı´lejı´ vsˇechny unijnı´ instituce, avsˇak jen dveˇ z nich majı´ pra´vo rozpocˇet schvalovat a meˇnit. Jsou jimi Rada EU a Evropsky´ parlament. Podle financˇnı´ho narˇ´ızenı´ Rady EU (2002) musı´ Evropsky´ parlament, Rada EU, ´ cˇetnı´ dvu˚r, Hospoda´rˇsky´ a socia´lnı´ vy´bor, Vy´bor regionu˚, Evropsky´ soudnı´ dvu˚r, U Ombudsman a Evropsky´ u´rˇad pro dohled nad ochranou dat zaslat do 1. cˇervence Evropske´ komisi a rozpocˇtovy´m autorita´m odhad svy´ch prˇ´ıjmu˚ a vy´daju˚. Stejneˇ tak musı´ i Komise do te´hozˇ data zaslat odhad svy´ch prˇ´ıjmu˚ a vy´daju˚ rozpocˇtovy´m autorita´m. Do 1. za´rˇ´ı pak musı´ Komise Radeˇ prˇedlozˇit prˇedbeˇzˇny´ na´vrh rozpocˇtu obsahujı´cı´ souhrn prˇ´ıjmu˚ a vy´daju˚ pro Evropskou unii jako celek. Meziinstituciona´lnı´ dohoda (Evropska´ komise, 1999) da´le stanovuje, cˇ´ım se ma´ Komise prˇi sestavova´nı´ prˇedbeˇzˇne´ho na´vrhu rozpocˇtu rˇ´ıdit: schopnostı´ vyuzˇ´ıt prˇ´ıdeˇly prˇi snaze o udrzˇenı´ vztahu mezi prˇ´ıdeˇly na za´vazky a prˇ´ıdeˇly na platby; mozˇnostı´ zapocˇetı´ novy´ch aktivit formou pilotnı´ch projektu˚, novy´ch prˇ´ıpravny´ch cˇinnostı´ nebo pokracˇova´nı´m pra´veˇ koncˇ´ıcı´ch vı´celety´ch aktivit po zva´zˇenı´, zda bude mozˇne´ zajistit tzv. za´kladnı´ pra´vnı´ akt (viz nı´zˇe); nutnostı´ zajistit, aby zmeˇny ve vy´dajı´ch ve vztahu k prˇedchozı´mu roku respektovaly omezenı´ dana´ rozpocˇtovou disciplı´nou. Prova´deˇnı´ rozpocˇtu vyzˇaduje prˇijetı´ za´kladnı´ho pra´vnı´ho aktu ve formeˇ sekunda´rnı´ho pra´vnı´ho aktu (narˇ´ızenı´, smeˇrnice nebo rozhodnutı´). Tato legislativa stanovuje za´kladnı´ pravidla pro cˇinnost Unie a prova´deˇnı´ vy´daju˚ rozpocˇtu. (Vy´jimku z povinnosti podle´hat za´kladnı´mu pra´vnı´mu aktu ma´ financova´nı´ cˇinnostı´, ktere´ spadajı´ do kompetencı´ EU: prˇ´ıdeˇly na pilotnı´ programy zkusˇebnı´ho charakteru cı´lene´ na testova´nı´ proveditelnosti a uzˇitecˇnosti dane´ cˇinnosti; prˇ´ıdeˇly vztahujı´cı´ se k cˇinnostem majı´cı´m za cı´l prˇipravit na´vrhy s vy´hledem na prˇijetı´ unijnı´ho opatrˇenı´; prˇ´ıdeˇly na specificke´ nebo dokonce neurcˇite´ cˇinnosti Komise plynoucı´ z jejı´ch instituciona´lnı´ch vy´sad jiny´ch nezˇ jejı´ pra´vo legislativnı´ iniciativy a zvla´sˇtnı´ch pra´v na ni prˇeneseny´ch Smlouvami a prˇ´ıdeˇly urcˇene´ na fungova´nı´ institucı´ v ra´mci jejich administrativnı´ autonomie.) Schvalovacı´ proces

84

Pote´, co je Komisı´ prˇedlozˇen prˇedbeˇzˇny´ na´vrh rozpocˇtu, zacˇ´ına´ schvalovacı´ procedura na pu˚deˇ Rady EU a Evropske´ho parlamentu. Ma´-li Rada v u´myslu odchy´lit se od prˇedbeˇzˇne´ho na´vrhu, konzultuje to s Komisı´, a v prˇ´ıpadeˇ potrˇeby i s jiny´mi zu´cˇastneˇny´mi orga´ny. Chce-li Rada zmeˇnit povinne´ vy´daje, vede o nich smı´rcˇ´ı rˇ´ızenı´ s Parlamentem. Z prˇedbeˇzˇne´ho na´vrhu se v 1. cˇtenı´ sta´va´ na´vrh rozpocˇtu, ktery´ Rada prˇijı´ma´ kvalifikovanou veˇtsˇinou. Do 5. rˇ´ıjna jej prˇedkla´da´ Evropske´mu parlamentu. Ten mu˚zˇe veˇtsˇinou hlasu˚ svy´ch poslancu˚ doplnit nepovinne´ vy´daje na´vrhu rozpocˇtu. Kazˇdorocˇneˇ je pro neˇ stanovena maxima´lnı´ sazba, o kterou mohou by´t vy´daje stejne´ povahy oproti beˇzˇne´mu rozpocˇtove´mu roku zvy´sˇeny. Pokud jsou Evropsky´ parlament, Rada nebo Komise prˇesveˇdcˇeny, zˇe cˇinnost Unie nutneˇ vyzˇaduje prˇekrocˇenı´ te´to sazby, mu˚zˇe by´t dohodou Rady a Parlamentu stanovena sazba nova´. Rada v takove´m prˇ´ıpadeˇ rozhoduje kvalifikovanou veˇtsˇinou, Parlament veˇtsˇinou hlasu˚ svy´ch poslancu˚ a trˇ´ıpeˇtinovou veˇtsˇinou odevzdany´ch hlasu˚.

Kromeˇ doplneˇnı´ nepovinny´ch vy´daju˚, mohou take´ poslanci navrhnout veˇtsˇinou odevzdany´ch hlasu˚ Radeˇ zmeˇny povinny´ch vy´daju˚ na´vrhu. Pokud vsˇak Parlament do 45 dnı´ rozpocˇet schva´lı´, nebo nenavrhne zmeˇny cˇi doplnˇky na´vrhu, je rozpocˇet s konecˇnou platnostı´ schva´len. Prˇijme-li Parlament doplnˇky cˇi zmeˇny, jde takto upraveny´ na´vrh zpeˇt do Rady. Nezmeˇnı´-li Rada v patna´ctidennı´ lhu˚teˇ od prˇedlozˇenı´ na´vrhu rozpocˇtu zˇa´dny´ z doplnˇku˚ nebo prˇijme-li jeho na´vrhy zmeˇn, rozpocˇet se povazˇuje za schva´lny´ s konecˇnou platnostı´. Prˇi 2. cˇtenı´, prˇed nı´mzˇ Rada s Parlamentem vede opeˇt smı´rcˇ´ı rˇ´ızenı´, platı´ pravidlo, zˇe Rada urcˇuje konecˇnou velikost povinny´ch vy´daju˚. Parlament jizˇ tuto velikost zmeˇnit nemu˚zˇe, mu˚zˇe jen rozpocˇet zamı´tnout jako celek. Po konzultaci s Komisı´ tedy mu˚zˇe v ra´mci nepovinny´ch vy´daju˚ Rada kvalifikovanou veˇtsˇinou zmeˇnit ktery´koli doplneˇk prˇijaty´ Evropsky´m parlamentem. Pokud jde o zmeˇny povinny´ch vy´daju˚ navrzˇene´ Parlamentem, je rozhodujı´cı´, zda tyto zmeˇny zvysˇujı´ celkovou velikost rozpocˇtu. Pokud ji nezvysˇujı´, potom jen kvalifikovana´ veˇtsˇina v Radeˇ mu˚zˇe zamı´tnout Parlamentem navrzˇene´ zmeˇny. Vede-li zmeˇna navrzˇena´ Parlamentem ke zvy´sˇenı´ celkove´ cˇa´stky, mu˚zˇe Rada na´vrh zmeˇn Rady prˇijmout jen kvalifikovanou veˇtsˇinou. Kolem 22. listopadu se v prˇ´ıpadeˇ zmeˇn prˇijaty´ch beˇhem druhe´ho cˇtenı´ v Radeˇ dosta´va´ upraveny´ na´vrh do Parlamentu ke druhe´mu cˇtenı´. Ten jizˇ nemu˚zˇe meˇnit povinne´ vy´daje, ale do patna´cti dnu˚ po prˇedlozˇenı´ na´vrhu rozpocˇtu mu˚zˇe doplnit nebo zamı´tnout veˇtsˇinou hlasu˚ zmeˇny doplnˇku˚ nepovinny´ch vy´daju˚ provedene´ Radou a schva´lit rozpocˇet. Jestlizˇe Parlament v te´to lhu˚teˇ neprˇijme zˇa´dne´ usnesenı´, povazˇuje se rozpocˇet s konecˇnou platnostı´ za schva´leny´. Po skoncˇenı´ rˇ´ızenı´ v Evropske´m parlamentu vyhla´sı´ jeho prˇedseda, zˇe rozpocˇet je s konecˇnou platnostı´ schva´len. Parlament vsˇak mu˚zˇe ze za´vazˇny´ch du˚vodu˚ veˇtsˇinou hlasu˚ svy´ch poslancu˚ a dvoutrˇetinovou veˇtsˇinou odevzdany´ch hlasu˚ na´vrh rozpocˇtu zamı´tnout a pozˇadovat prˇedlozˇenı´ na´vrhu nove´ho.

Druhe´ cˇtenı´

Jestlizˇe nenı´ rozpocˇet do zacˇa´tku rozpocˇtove´ho roku schva´len, prˇicha´zı´ ke slovu provizornı´ rozpocˇet. Podle financˇnı´ho narˇ´ızenı´ Rady EU (2002) je mozˇne´ pro kazˇdou kapitolu navrhnout prˇ´ıdeˇly na za´vazky ve vy´sˇi jedne´ cˇtvrtiny prˇ´ıdeˇlu˚ minule´ho roku a navı´c kapitolu navy´sˇit o jednu dvana´ctinu za kazˇdy´ uplynuly´ meˇsı´c. Platby v ra´mci kapitol mohou by´t meˇsı´cˇneˇ uskutecˇnˇova´ny ve vy´sˇi jedne´ dvana´ctiny prˇ´ıdeˇlu˚ minule´ho roku. Pokud to vyzˇaduje zachova´nı´ kontinuity cˇinnosti Unie, mu˚zˇe Rada na zˇa´dost Komise a po konzultaci s Evropsky´m parlamentem kvalifikovanou veˇtsˇinou rozhodnout o soucˇasne´m prˇideˇlenı´ dvou nebo vı´ce provizornı´ch dvana´ctin jak pro za´vazky tak i pro platby. Jestlizˇe vsˇak ani tento postup nenı´ dostacˇujı´cı´, mu˚zˇe by´t ve vy´jimecˇny´ch prˇ´ıpadech prˇekrocˇena hodnota prˇ´ıdeˇlu˚ pro danou kapitolu z prˇedchozı´ho roku. Nesmı´ vsˇak dojı´t k prˇekrocˇenı´ celkovy´ch prˇ´ıdeˇlu˚ celkove´ho rozpocˇtu z minule´ho roku. V prˇ´ıpadeˇ neodvratny´ch, vy´jimecˇny´ch nebo neocˇeka´vany´ch skutecˇnostı´ mu˚zˇe Komise beˇhem rozpocˇtove´ho roku schva´leny´ rozpocˇet upravit. Za tı´mto u´cˇelem prˇedkla´da´ prˇedbeˇzˇny´ na´vrh dodatkove´ho a nebo opravne´ho rozpocˇtu. Dodatkovy´ (supplementary) rozpocˇet zvysˇuje objem vy´daju˚ pu˚vodnı´ho rozpocˇtu nebo zava´dı´ nove´ vy´daje, anizˇ musı´ nutneˇ dojı´t ke zvy´sˇenı´ celkove´ho objemu vy´daju˚ rozpocˇtu. Opravny´ (amending) rozpocˇet nemeˇnı´ velikost celkove´ho objemu vy´daju˚ rozpocˇtu, prˇ´ıpadneˇ jej snizˇuje a meˇnı´ rozdeˇlenı´ vy´daju˚. Mu˚zˇe te´zˇ meˇnit velikost ocˇeka´vany´ch

85

5. Rozpocˇet EU

prˇ´ıjmu˚ na za´kladeˇ jejich skutecˇne´ho vy´beˇru beˇhem roku. Opravne´ rozpocˇty se pouzˇ´ıvajı´ take´ pro zanesenı´ bilance prˇedchozı´ho roku do rozpocˇtu roku aktua´lnı´ho. Veˇtsˇinou majı´ zmeˇny rozpocˇtu podobu obou zmı´neˇny´ch variant, tedy dodatkove´ho a opravne´ho. Na dodatkove´ a opravne´ rozpocˇty s vztahuje stejna´ procedura jako na rozpocˇet beˇzˇny´. Prˇ´ıjmy rozpocˇtu

Kromeˇ sestavenı´ a schva´lenı´ rozpocˇtu musı´ by´t take´ urcˇeno, jak budou vypadat prˇ´ıjmy rozpocˇtu dane´ho roku. Vycha´zı´ se s celkovy´ch napla´novany´ch vy´daju˚, od nich se odecˇte prˇ´ıpadny´ prˇebytek prˇedchozı´ho financˇnı´ho toku dalsˇ´ı slozˇky prˇ´ıjmove´ kategorie oznacˇovane´ jako „ostatnı´“ (Naprˇ. poplatky za administrativnı´ cˇinnost institucı´, poplatky vztahujı´cı´ se k fungova´nı´ EHP, daneˇ z prˇ´ıjmu˚ zameˇstnancu˚ ES). Na´sledneˇ se odecˇ´ıta´ odhad vy´nosu˚ tradicˇnı´ch vlastnı´ch zdroju˚, DPH a chybeˇjı´cı´ cˇa´st nepokryta´ uvedeny´mi prˇ´ıjmy je vybra´na ve formeˇ hrube´ho na´rodnı´ho du˚chodu (HND). Tradicˇnı´ vlastnı´ zdroje se po odecˇtenı´ 25 % inkasnı´ch na´kladu˚ odva´deˇjı´ nejpozdeˇji prvnı´ pracovnı´ den po 19. dni druhe´ho meˇsı´ce na´sledujı´cı´ho po meˇsı´ci, v neˇmzˇ na vy´beˇr vznikl na´rok. Prˇevod plateb trˇetı´ho a cˇtvrte´ho zdroje probı´ha´ prvnı´ pracovnı´ den kazˇde´ho meˇsı´ce ve vy´sˇi jedne´ dvana´ctiny pozˇadovanı´ vy´sˇe odvodu˚ DPH a HND prˇ´ıslusˇne´ho roku (Rada EU, 2000). Vzhledem ke skutecˇnosti, zˇe velikost prˇ´ıjmu˚ z DPH a HND je v dobeˇ prˇ´ıpravy prˇedbeˇzˇne´ho na´vrhu rozpocˇtu jen odhadova´na, docha´zı´ jesˇteˇ beˇhem prˇ´ıslusˇne´ho roku k revizi obou odhadu˚. Rozdı´ly jsou pak zaneseny v dodatkove´m a nebo opravne´m rozpocˇtu. Avsˇak skutecˇna´ velikost vymeˇrˇovacı´ch za´kladu˚ trˇetı´ho i cˇtvrte´ho zdroje je zna´ma azˇ dva roky po skoncˇenı´ prˇ´ıslusˇne´ho financˇnı´ho roku. Zjisˇteˇne´ rozdı´ly jsou tı´mto dvoulety´m zpozˇdeˇnı´m samozrˇejmeˇ zohledneˇny prˇi vy´beˇru DPH a HND od jednotlivy´ch cˇlensky´ch sta´tu˚. Obra´zek 5.1: Rozpocˇtovy´ proces

(1) Komise sestavı´ (2) prˇedbeˇzˇny´ na´vrh rozpocˇtu (3) Rada prˇijme na´vrh rozpocˇtu (4) Parlement tento na´vrh projedna´ v prvnı´m cˇtenı´ a mu˚zˇe prˇijmout zmeˇny na´vrhu Zmeˇneˇny´ na´vrh rozpocˇtu projedna´ ve druhe´m cˇtenı´ Rada Rada prˇeda´ Parlamentu revidovany´ na´vrh rozpocˇtu Parlament potvrdı´ zmeˇny, ktere´ prˇijal v prvnı´m cˇtenı´ a ktere´ Rada zamı´tla Evropsky´ parlament ve druhe´m cˇtenı´ prˇijme nabo zamı´tne zmeˇneˇny´ na´vrh rozpocˇtu prˇedseda Evropske´ho parlamentu schva´lı´ (5) rozpocˇet v konecˇne´m zneˇnı´ Proces prˇijı´ma´nı´ rozpocˇtu, ktery´ trva´ vı´ce nezˇ osm meˇsı´cu˚, probı´ha´ (6) v roce prˇedcha´zejı´cı´m rozpocˇtove´mu roku, na ktery´ se rozpocˇet vztahuje

86

(1) Komise plnı´ rocˇnı´ souhrnny´ rozpocˇet na svou odpoveˇdnost

´ cˇetnı´ dvu˚r zkouma´ plneˇnı´ rocˇnı´ho rozpocˇtu na uplynuly´ rok a zverˇejnˇuje svou (1) U (2) vy´rocˇnı´ zpra´vu ´ cˇetnı´ho dvora a navrhuje (4) Evropske´mu (3) Rada se zaby´va´ prˇipomı´nkami U parlamentu doporucˇenı´ Evropsky´ parlament udeˇlı´ na za´kladeˇ doporucˇenı´ Vy´boru pro rozpocˇtovou kontrolu absolutorium (5) Komisi za plneˇnı´ rozpocˇtu. Pravidelnou soucˇa´stı´ absolutoria jsou doporucˇenı´ ke zlepsˇenı´ plneˇnı´ budoucı´ho rozpocˇtu. Parlament mu˚zˇe taky odmı´tnout absolutorium udeˇlit. Zdroj: www.europa.eu.int

5.3

Vy´voj vlastnı´ch zdroju˚

Lucemburska´ dohoda

Rozhodnutı´ Rady z roku 1970 prˇedstavilo novy´ syste´m financova´nı´ rozpocˇtu Spolecˇenstvı´. Ve snaze o dosazˇenı´ financˇnı´ autonomie na na´rodnı´ch vla´da´ch meˇl skoncˇit model prˇ´ıspeˇvku˚, Spolecˇenstvı´ meˇlo zı´ska´vat prostrˇedky ze svy´ch vlastnı´ch zdroju˚ – zemeˇdeˇlsky´ch da´vek, cel a urcˇite´ho podı´lu na vybrane´ DPH. Zemeˇdeˇlske´ da´vky a cla se staly zdrojem rozpocˇtu bezprostrˇedneˇ jizˇ od roku 1971. Toto rozhodnutı´ Rady ale nebylo po dlouhou dobu naplnˇova´no ve vztahu k trˇetı´mu zdroji – urcˇite´mu podı´lu (ne vı´ce nezˇ 1 %) z harmonizovane´ho vymeˇrˇovacı´ho za´kladu DPH. Pra´veˇ zpu˚sob vy´pocˇtu se stal nejveˇtsˇ´ım proble´mem zavedenı´ tohoto zdroje. Acˇkoliv Rada vydala jizˇ v roce 1967 smeˇrnici vyzˇadujı´cı´ jednotny´ syste´m DPH platny´ ve vsˇech cˇlensky´ch sta´tech (sˇlo prˇedevsˇ´ım o zrusˇenı´ zdaneˇnı´ dovozu˚ a zavedenı´ zdaneˇnı´ vy´vozu˚), dohody o harmonizovane´m vymeˇrˇovacı´m za´kladu bylo dosazˇeno azˇ ve smeˇrnici z roku 1977. Plna´ implementace nastala azˇ v roce 1980, ale jizˇ o rok drˇ´ıve plynuly do evropske´ho rozpocˇtu prvnı´ prˇ´ıjmy z DPH. Do te´ doby

87

5. Rozpocˇet EU

dorovna´valy cˇlenske´ zemeˇ vy´sˇi rozpocˇtovy´ch vy´daju˚ financˇnı´mi prˇ´ıspeˇvky dle HNP v trzˇnı´ch cena´ch. Jizˇ na pocˇa´tku 80. let se trˇ´ızdrojovy´ syste´m uka´zal by´t pro potrˇeby rozpocˇtu ES nedostatecˇny´m. V du˚sledku liberalizace obchodu klesal vy´nos tradicˇnı´ch vlastnı´ch zdroju˚ a vy´sˇe prˇ´ıjmu˚ z trˇetı´ho zdroje byla negativneˇ ovlivneˇna slaby´m ekonomicky´m ru˚stem zemı´ za´padnı´ Evropy. Na tuto skutecˇnost navı´c nebylo mozˇne´ pruzˇneˇ reagovat zvy´sˇenı´m procentnı´ sazby DPH odva´deˇne´ do rozpocˇtu, nebot’jejı´ vy´sˇe byla Lucemburskou dohodou omezena maxima´lneˇ na 1 % harmonizovane´ho vymeˇrˇovacı´ho za´kladu. Dalsˇ´ım proble´mem se uzˇ neˇkolik let ukazovalo nastavenı´ prˇ´ıjmu˚ a vy´daju˚ rozpocˇtu. Na vy´dajove´ straneˇ se o to zaslouzˇila skutecˇnost, zˇe 60–70 % rozpocˇtu v te´ dobeˇ prˇipadlo na zemeˇdeˇlstvı´. Tı´m byly zvy´hodneˇny zemeˇ s rozsa´hly´m zemeˇdeˇlsky´m sektorem schopny´m pojmout tento objemny´ dı´l spolecˇny´ch peneˇz vymezeny´ch pro relativneˇ u´zkou skupinu prˇ´ıjemcu˚. Na straneˇ prˇ´ıjmove´ se urcˇita´ nespravedlnost syste´mu projevovala u vsˇech trˇ´ı zdroju˚, ktere´ nijak nerozlisˇovaly ru˚zna´ specifika cˇlensky´ch sta´tu˚. Nejvı´ce se zmı´neˇny´ jev ty´kal Velke´ Brita´nie, ktera´ dopla´cela na relativneˇ maly´ zemeˇdeˇlsky´ sektor, a proto nemohla by´t prˇ´ıjemcem vy´razneˇjsˇ´ıch cˇa´stek v ra´mci spolecˇne´ zemeˇdeˇlske´ politiky. Take´ pokud jde o zdroj odva´deˇny´ z DPH, byla Brita´nie v nevy´hodeˇ, protozˇe kvu˚li vy´razne´mu podı´lu soukrome´ spotrˇeby na HNP dosahovala vysoke´ho vymeˇrˇovacı´ho za´kladu pro vy´pocˇet te´to daneˇ. Uvedene´ skutecˇnosti vedly k tomu, zˇe se v roce 1980 stala Brita´nie nejveˇtsˇ´ım cˇisty´m pla´tcem do spolecˇne´ho rozpocˇtu. Reakcı´ na popsane´ nedostatky bylo neˇkolik vı´ce cˇi me´neˇ u´speˇsˇny´ch reforem uskutecˇneˇny´ch v pru˚beˇhu 70. a 80. let. Pokusy rˇesˇit proble´m rozpocˇtove´ nerovnova´hy VB lze najı´t jizˇ v roce 1975, kdy se cˇlenske´ sta´ty v Dublinu dohodly na syste´mu „dynamicky´ch brzd“, podle neˇhozˇ by se vy´sˇe britsky´ch plateb omezila po dosazˇenı´ trˇ´ı podmı´nek: – HNP mensˇ´ı nezˇ 85 % pru˚meˇru ES; – tempo ekonomicke´ho ru˚stu mensˇ´ı nezˇ 120 % pru˚meˇru ES; – podı´l na velikosti plateb vlastnı´ch zdroju˚ o 10 % veˇtsˇ´ı nezˇ podı´l na souhrnne´m HNP. Splneˇnı´ teˇchto trˇ´ı podmı´nek soucˇasneˇ ale nebylo nikdy dosazˇeno. Proto se na stejne´m mı´steˇ o 4 roky pozdeˇji dohodl program ad hoc vy´daju˚ pro Velkou Brita´nii na obdobı´ 1980 azˇ 1982 ve formeˇ specia´lnı´ch meˇstsky´ch, regiona´lnı´ch a energeticky´ch podpu˚rny´ch opatrˇenı´. Jelikozˇ toto rˇesˇenı´ nebylo dlouhodobe´ a navı´c sta´le zrˇetelneˇji vyvsta´vala potrˇeba navy´sˇenı´ prˇ´ıjmu˚ rozpocˇtu, dospeˇly cˇlenske´ sta´ty k rozhodnutı´ prove´st za´sadneˇjsˇ´ı zmeˇny syste´mu. Dohoda z Fontainebleau

Prvnı´m krokem byla Dohoda z Fountainebleau vzesˇla´ ze zasedanı´ Evropske´ Rady v roce 1984. Reforma se zameˇrˇila jen na u´pravu existujı´cı´ho syste´mu, konkre´tneˇ trˇetı´ho zdroje rozpocˇtu. Ve sveˇtle blı´zˇ´ıcı´ho se rozsˇ´ırˇenı´ o chude´ Sˇpaneˇlsko a Portugalsko byl pozˇadavek na zvy´sˇenı´ financˇnı´ch prostrˇedku˚ uspokojen na´ru˚stem stropu odvodu˚ z vymeˇrˇovacı´ho za´kladu DPH z 1 na 1,4 % od roku 1986. Dalsˇ´ım bodem reformy byla na´prava rozpocˇtove´ bilance Velke´ Brita´nie. Byla dojedna´na obecna´

88

za´sada opravnˇujı´cı´ k rozpocˇtove´ korekci jaky´koli cˇlensky´ sta´t s rozpocˇtovy´m zatı´zˇenı´m vysˇsˇ´ım nezˇ odpovı´dajı´cı´ jeho relativnı´ prosperiteˇ. Brita´nie si pro rok 1984 vymohla jednora´zovou kompenzaci ve vy´sˇi 1 miliardy ECU. Od roku 1985 pak meˇla na´hrada Brita´nii cˇinit 66 % z hodnoty na´sobku velikosti celkovy´ch alokovany´ch vy´daju˚ a rozdı´lu mezi podı´lem Brita´nie na celkovy´ch platba´ch DPH a podı´lem na celkovy´ch alokovany´ch vy´dajı´ch rozpocˇtu. Je zrˇejme´, zˇe pokud meˇla Velka´ Brita´nie dosta´vat cˇa´st peneˇz odvedeny´ch do spolecˇne´ho rozpocˇtu, musel se najı´t zpu˚sob, jak brˇemeno korekce rozlozˇit mezi ostatnı´ sta´ty. Klı´cˇem byl podı´l odvodu˚ DPH kazˇde´ho sta´tu na celkove´ vy´sˇi prˇ´ıjmu˚ z DPH bez zapocˇtenı´ prˇ´ıspeˇvku Brita´nie. Vy´jimkou bylo Neˇmecko, jehozˇ vy´sˇe z takto vypocˇ´ıtane´ho podı´lu byla omezena na dveˇ trˇetiny. Zby´vajı´cı´ trˇetina se opeˇt deˇlila mezi ostatnı´ sta´ty. Podı´va´me-li se na na´sledky rozhodnutı´ o rozpocˇtove´ korekci ve prospeˇch Brita´nie z pohledu prvnı´ho z cı´lu˚ Dohody z Fountainebleau, tedy zvy´sˇenı´ rozpocˇtovy´ch prostrˇedku˚, zjistı´me, zˇe vedlo k cˇa´stecˇne´ negaci zvy´sˇenı´ stropu odvodu˚ z vymeˇrˇovacı´ho za´kladu DPH. Prˇ´ıcˇinnou byla skutecˇnost, zˇe od maxima´lnı´ sazby pro vy´pocˇet odvodu˚ bylo trˇeba odecˇ´ıst procentua´lnı´ vyja´drˇenı´ vy´sˇe korekce Brita´nie. Tı´m se zı´skala jednotna´ sazba (uniform rate) DPH, ktera´ byla nizˇsˇ´ı nezˇ sazba maxima´lnı´, podle te´to snı´zˇene´ jednotne´ sazby se pak odva´deˇly platby z DPH. Vy´sledkem pak byly opeˇt napjate´ finance ES, kdy v letech 1986 a 1987 bylo dosazˇeno maxima´lnı´ sazby, tedy 1,4 % harmonizovane´ho vymeˇrˇovacı´ho za´kladu, acˇkoliv do rozpocˇtu z neˇj plynulo jen 1,25 %, z rozdı´lu se hradila korekce Brita´nii. Prˇ´ıjmove´ krizi prˇispeˇl i snizˇujı´cı´ se vy´beˇr tradicˇnı´ch vlastnı´ch zdroju˚. Prˇed evropsky´mi politiky tak opeˇt vyvstala ota´zka prˇehodnocenı´ syste´mu vlastnı´ch zdroju˚, tentokra´t jizˇ v mnohem za´sadneˇjsˇ´ı podobeˇ. Bruselska´ dohoda – Delors I.

Zaseda´nı´ Evropske´ Rady v roce 1988 prˇineslo schva´lenı´ podstatne´ cˇa´sti na´vrhu Evropske´ Komise vedene´ prˇedsedou Jacquesem Delorsem a s tı´m neˇkolik novy´ch prvku˚ v rozpocˇtove´ oblasti. Prˇedevsˇ´ım to bylo prˇedstavenı´ peˇtilete´ financˇnı´ perspektivy pro stabilizaci rozpocˇtove´ho pla´nova´nı´. Na prˇ´ıjmove´ straneˇ dosˇlo take´ k podstatne´ zmeˇneˇ – zavedenı´ cˇtvrte´ho zdroje vztazˇene´ho k HNP cˇlensky´ch zemı´. Nejsilneˇjsˇ´ım argumentem pro jeho zavedenı´ byla snaha vyhnout se rozpocˇtovy´m tı´snı´m pramenı´cı´m z nedostatecˇnosti prvnı´ch trˇ´ı zdroju˚ vyply´vajı´cı´ z jejich aktua´lnı´ho nastavenı´. Cˇtvrty´ zdroj totizˇ dorovna´va´ mnozˇstvı´ vybrany´ch prostrˇedku˚ urcˇeny´ch vy´dajovy´m potrˇeba´m rozpocˇtu, a to stejny´m procentem HNP kazˇde´ho cˇlenske´ho sta´tu. V te´to souvislosti se poukazovalo na to, zˇe prˇ´ıspeˇvek z HNP prˇesneˇ odra´zˇ´ı ru˚znou schopnost cˇlensky´ch sta´tu˚ platit do rozpocˇtu. Pra´veˇ spravedlnost a dostatecˇnost v na´sledny´ch debata´ch vyvazˇovaly vy´tky vztahujı´cı´ se k prˇ´ıspeˇvkove´mu charakteru tohoto zdroje. Na zavedenı´ nove´ho prˇ´ıjmu reagovala Rada u´pravou zpu˚sobu vy´pocˇtu korekce rozpocˇtove´ nerovnova´hy Brita´nie. Zmeˇnu lze strucˇneˇ hodnotit jako sice nutne´ a novou realitu odra´zˇejı´cı´, ale za´rovenˇ jesˇteˇ vı´ce komplikujı´cı´ a zneprˇehlednˇujı´cı´ rˇesˇenı´.

Peˇtileta´ financˇnı´ perspektiva

Vy´sˇe rozpocˇtu byla omezena ve vztahu k HNP, a to na 1,15 % v roce 1988. Financˇnı´ prostrˇedky meˇly postupneˇ ru˚st azˇ k hranici 1,2 % v roce 1992. Novou tva´rˇ zı´skal

89

5. Rozpocˇet EU

rozpocˇet i rozhodnutı´m o prˇijetı´ peˇtilete´ho ra´mce pro obdobı´ 1988–1992, cˇ´ımzˇ se hospodarˇenı´ rozpocˇtu meˇlo sta´t stabilneˇjsˇ´ı a prˇedvı´datelneˇjsˇ´ı. Se zavedenı´m cˇtvrte´ho zdroje Komise navrhovala snı´zˇenı´ sazby DPH, aby se tak vysˇlo vstrˇ´ıc chudsˇ´ım cˇlenu˚m volajı´cı´m po tomto kroku. K tomu nakonec nedosˇlo, velikost odvodu˚ byla ale prˇesto omezena v rozhodnuti Rady ES o syste´mu vlastnı´ch zdroju˚ Spolecˇenstvı´ stanovenı´m maxima´lnı´ vy´sˇe – 55 % HNP – cˇlenske´ho sta´tu harmonizovane´ho vymeˇrˇovacı´ho za´kladu, na neˇjzˇ se aplikovala jednotna´ sazba. Oproti ocˇeka´va´nı´ ale zpocˇa´tku nedocha´zelo k postupne´mu nahrazova´nı´ trˇetı´ho zdroje cˇtvrty´m, novy´ zdroj spı´sˇe vyrovna´val nizˇsˇ´ı vy´beˇr tradicˇnı´ch vlastnı´ch zdroju˚. Du˚vodem nesnizˇujı´cı´ho se, v neˇktery´ch letech naopak rostoucı´ho, vy´beˇru DPH bylo vysˇsˇ´ı nezˇ prˇedpokla´dane´ tempo ekonomicke´ho ru˚stu zemı´ ES. V letech 1992–94 tomu tak jizˇ nebylo. S blı´zˇ´ıcı´ se potrˇebou dohodnout dalsˇ´ı financˇnı´ ra´mec se na pocˇa´tku 90. let opeˇt rozebeˇhla diskuze o revizi syste´mu vlastnı´ch zdroju˚ a znovu hra´l hlavnı´ roli trˇetı´ zdroj, odvody DPH. Dohoda z Edinburgu – Delors II

V Edinburgu se rozhodlo o prodlouzˇenı´ rozpocˇtove´ho ra´mce na 7 let, zahrnoval tedy roky 1993–1999. Od roku 1995 (po schva´lenı´ Dohody Radou) se meˇl strop rozpocˇtu zvedat z 1,2 % na 1,27 % HNP. Prˇ´ıdeˇly na za´vazky meˇly by´t v roce 1999 omezeny 1,335 % HNP. Oficia´lneˇ byl uzna´n regresivnı´ charakter DPH pramenı´cı´ z veˇtsˇ´ıho sklonu ke spotrˇebeˇ chudy´ch sta´tu˚ nezˇ sta´tu˚ bohaty´ch. Velikost odvodu˚ z vymeˇrˇovacı´ho za´kladu DPH proto meˇla v postupny´ch krocı´ch z 1,4 % na 1,0 %, prˇicˇemzˇ maxima´lnı´ vy´sˇe tohoto za´kladu nemeˇla prˇesahovat 50 % HNP u zemı´ s HNP nizˇsˇ´ım nezˇ 90 % pru˚meˇru ES v roce 1991. Ostatnı´ zemeˇ se k te´to hranici meˇly prˇiblizˇovat jejı´m jednoprocentnı´m snizˇova´nı´m, v roce 1995 to meˇlo by´t 54 %. V roce 1999 meˇly vsˇechny sta´ty dosa´hnout 50 % limitu. Se´rii popsany´ch opatrˇenı´ se dosa´hlo cˇa´stecˇne´ho odstraneˇnı´ prvku nespravedlnosti syste´mu. Vzrostl podı´l cˇtvrte´ho zdroje, ktery´ ale nesplnˇoval za´kladnı´ pozˇadavek stojı´cı´ v pozadı´ sepsa´nı´ Lucemburske´ dohody – autonomnost a neza´vislost financova´nı´ rozpocˇtu na na´rodnı´ch vla´da´ch. Agenda 2000

Na´sledujı´cı´ sedmilety´ financˇnı´ ra´mec dohodnuty´ na Berlı´nske´m summitu roku 1999 pokry´val obdobı´ 2000–2006. Byl opravdu zlomovy´, protozˇe poprve´ zahrnoval i prostrˇedky urcˇene´ pro nove´ cˇlenske´ sta´ty. V rozhodnutı´ platne´m azˇ na dveˇ nı´zˇe uvedene´ vy´jimky od roku 2002 Rada EU stvrdila za´veˇry zaseda´nı´ Evropske´ Rady v Berlı´neˇ. Summit vyja´drˇil pozˇadavky na syste´m vlastnı´ch zdroju˚: ma´ by´t spravedlivy´, pru˚hledny´, efektivnı´, jednoduchy´ a postaveny´ na krite´riı´ch, ktera´ nejle´pe odra´zˇejı´ schopnost jednotlivy´ch sta´tu˚ platit. Pro rozpocˇtove´ u´cˇely take´ v roce 2002 dosˇlo k nahrazenı´ HNP hruby´m na´rodnı´m du˚chodem (HND). Tı´m se naplnilo Narˇ´ızenı´ o Evropske´m syste´mu na´rodnı´ch a regiona´lnı´ch u´cˇtu˚ ve Spolecˇenstvı´ ESA 95, z jehozˇ pomocı´ se zı´ska´vajı´ prˇesneˇjsˇ´ı data nezˇ pomocı´ prˇedchozı´ho syste´mu. Rozhodnutı´ o syste´mu vlastnı´ch zdroju˚ da´valo Komisi za u´kol, aby v prosinci 2001 prˇepocˇ´ıtala maxima´lnı´ velikost prˇ´ıdeˇlu˚ na platby i prˇ´ıdeˇlu˚ na za´vazky za pouzˇitı´ nejaktua´lneˇjsˇ´ıch ukazatelu˚ a vzorcu˚.

90

Prˇechodem na novy´ syste´m ESA 95 tedy dosˇlo ke snı´zˇenı´ procentua´lnı´ sazby maxima´lnı´ velikosti prˇ´ıdeˇlu˚ na platby (1,24 % HND) i za´vazky (1,31 % HND), ale absolutnı´ velikost touto zmeˇnou dotcˇena nebyla. Naopak, uvedeny´ prˇepocˇet byl vyhotoven pra´veˇ proto, aby nedosˇlo ke zmeˇneˇ absolutnı´ch velikostı´ stropu˚ prˇi zmeˇneˇ metodiky vy´pocˇtu. S ohledem na regresivnost zdaneˇnı´ DPH Dohoda z Berlı´na da´le postupovala v nastoupene´ cesteˇ snizˇova´nı´ maxima´lnı´ sazby DPH z 1 % na 0,75 % pro roky 2002 a 2003 a da´le na 0,50 % od roku 2004. Byl potvrzen strop vymeˇrˇovacı´ho za´kladu DPH ve vy´sˇi 50 % HNP (od roku 2002 HND) pro vsˇechny cˇlenske´ sta´ty. Zmeˇny se docˇkaly i prvnı´ dva zdroje, protozˇe se od 1.1.2001 zvy´sˇil na 25 % podı´l zadrzˇeny´ vybı´rajı´cı´m cˇlensky´m sta´tem k uhrazenı´ inkasnı´ch na´kladu˚. Od te´hozˇ datace meˇnil i vy´pocˇet korekce rozpocˇtove´ nerovnova´hy. Neˇmecko, Nizozemı´, Rakousko a Sˇve´dsko prosadily svu˚j na´zor, zˇe jsou jejich zemeˇ ve vztahu ke sve´ relativnı´ prosperiteˇ nadmeˇrneˇ rozpocˇtoveˇ zateˇzˇova´ny, a zˇe tedy mohou podle Dohody Fontainebleau uplatnit na´rok na korekci sve´ rozpocˇtove´ nerovnova´hy. Tato kompenzace vsˇak nemeˇla stejnou podobu jako v prˇ´ıpadeˇ Brita´nie, sˇlo jen o rozsˇ´ırˇenı´ a modifikaci ustanovenı´ drˇ´ıve platne´ho pouze pro Neˇmecko. To bylo v prˇedchozı´ch letech prˇi hrazenı´ korekce Brita´nii cˇa´stecˇneˇ zvy´hodneˇno omezenı´m sve´ho podı´lu na dveˇ trˇetiny pu˚vodnı´ vy´sˇe. Nynı´ se pocˇet zvy´hodneˇny´ch zemı´ zvy´sˇil na cˇtyrˇi vy´sˇe jmenovane´, prˇi cˇemzˇ se mı´ra jejich spoluu´cˇasti snı´zˇila jen na jednu cˇtvrtinu odpovı´dajı´cı´ cˇa´stky. Takovy´ syste´m se jevı´ jako nejen neprˇehledny´, ale pro delsˇ´ı cˇasove´ obdobı´ navı´c neudrzˇitelny´, protozˇe secˇ z neˇj sta´va´ spı´sˇe statisticke´ cvicˇenı´ plne´ vy´pocˇtu˚ a na´sledny´ch prˇepocˇtu˚ pu˚vodnı´ch vy´pocˇtu˚. Popsany´ vy´voj vlastnı´ch zdroju˚ prˇedstavil prˇ´ıjmovou stranu rozpocˇtu jako celek. Prˇedevsˇ´ım zmeˇny ve trˇetı´m a cˇtvrte´m zdroji stejneˇ tak jako problematika rozpocˇtovy´ch bilancı´, pouka´zaly na nejveˇtsˇ´ı slabiny a nejcitliveˇjsˇ´ı mı´sta syste´mu.

5.4

Historie u´cˇetnı´ch jednotek rozpocˇtu EU

Rozpocˇet ESUO byl mezi lety 1951 a 1958 uva´deˇn v americky´ch dolarech, na´sledneˇ do roku 1960 v u´cˇetnı´ jednotce „zlate´ parity“ vycha´zejı´cı´ z dohody z Breton Woods (jednotka odpovı´dala 0,88867088 gramu˚m mincovnı´ho zlata). Od roku 1961 se tento syste´m rozsˇ´ırˇil i na rozpocˇty EHS a Euratom. Vzhledem k meˇnove´ krizi pocˇa´tkem 70. let se hledala nova´ u´cˇetnı´ jednotka. Mezi lety 1977 a 1980 byla pouzˇ´ıva´na Evropska´ u´cˇetnı´ jednotka (European unit of account, EUA), ktera´ byla slozˇena´ z pevneˇ stanovene´ho kosˇe meˇn zemı´ ES. Od roku 1981 do konce roku 1998, tedy prˇed zavedenı´m eura v bezhotovostnı´m styk, byla pouzˇ´ıva´na Evropska´ meˇnova´ jednotka (European currency unit, ECU). Oproti EUA byl kosˇ meˇn cˇlensky´ch sta´tu˚ pru˚beˇzˇneˇ upravova´n.

5.5

Financˇnı´ perspektiva 2000–2006

Financˇnı´ perspektiva pro obdobı´ 2000 azˇ 2006 byla rozcˇleneˇna do 8 hlav: 1. Zemeˇdeˇlstvı´: Spolecˇna´ zemeˇdeˇlska´ politika je jednou z prvnı´ch oblastı´ spolupra´ce s nadna´rodnı´m charakterem, ktera´ uka´zala smeˇr vy´voje i dalsˇ´ıch politik. Prima´tem

91

5. Rozpocˇet EU

Tabulka 5.1: Financˇnı´ perspektiva Spolecˇenstvı´ na le´ta 2000–2006 Financˇnı´ ra´mec EU pro obdobı´ 2000–2006 (EU 15, v mil. eur, ceny roku 1999) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 1. Zemeˇdeˇlstvı´ 40920 42800 43900 43770 42760 41930 41660 SZP 36 620 38 480 39 570 39 430 38 410 37 570 37 290 Rozvoj venkova 4 300 4 320 4 330 4 340 4 350 4 360 4 370 2. Struktura´lnı´ akce 32 045 31 455 30 865 30 285 29 595 29 595 29 170 Struktura´lnı´ fondy 29 430 28 840 28 250 27 670 27 080 27 080 26 660 Koheznı´ fond 2 615 2 615 2 615 2 615 2 515 2 515 2 510 3. Vnitrˇnı´ politiky 5 930 6 040 6 150 6 260 6 370 6 480 6 600 4. Vneˇjsˇ´ı vztahy 4 550 4 560 4 570 4 580 4 590 4 600 4 610 5. Administrativa 4 560 4 600 4 700 4 800 4 900 5 000 5 100 6. Rezervy 900 900 650 400 400 400 400 7. Prˇedvstupnı´ pomoc 3 120 3 120 3 120 3 120 3 120 3 120 3 120 8. Rozsˇ´ırˇenı´ 6 450 9 030 11 610 14 200 16 780 Celkem 92 025 93 475 100 405 102 245 103 345 105 325 107 440 Zdroj: www.euroskop.cz

SZP je jejı´ financˇnı´ na´rocˇnost, byla a doposud je financˇneˇ nejna´rocˇneˇjsˇ´ım politikou EU. 2. Struktura´lnı´ operace: 4 struktura´lnı´ fondy (Evropsky´ fond pro regiona´lnı´ rozvoj, Evropsky´ socia´lnı´ fond, Evropsky´ zemeˇdeˇlsky´ orientacˇnı´ a za´rucˇnı´ fond a Financˇnı´ na´stroj pro podporu rybolovu) a Koheznı´ fond jsou hlavnı´ na´stroje, prostrˇednictvı´m ktery´ch jsou financova´ny projekty vedoucı´ k naplneˇnı´ cı´lu˚ politiky hospoda´rˇske´ a socia´lnı´ soudrzˇnosti. 3. Vnitrˇnı´ politiky: pomeˇrneˇ ma´lo financˇneˇ na´rocˇna´ oblast rozpocˇtu, prˇesto jsou zde zahrnuty politiky, ktere´ jsou nezbytne´ k naplnˇova´nı´ a prohlubova´nı´ integracˇnı´ho procesu. Jsou zde zahrnuty na´sledujı´cı´ oblasti: vy´zkum, ostatnı´ zemeˇdeˇlske´ operace, ostatnı´ regiona´lnı´ operace, doprava, rybolov a morˇe, vzdeˇla´va´nı´ a odborny´ vy´cvik, kultura a audiovizua´lnı´ me´dia, informace a komunikace, ostatnı´ socia´lnı´ operace, politicke´ strany, energie, zˇivotnı´ prostrˇedı´, ochrana spotrˇebitele, vnitrˇnı´ trh, pru˚mysl, trh pra´ce a technologicke´ inovace, statisticke´ informace, transevropske´ sı´teˇ, oblast svobody, bezpecˇnosti a pra´va, opatrˇenı´ pro boj s financˇnı´mi podvody, Fond solidarity Evropske´ unii a rezerva na administrativnı´ vy´daje. 4. Vneˇjsˇ´ı vztahy: jedna´ se o bilatera´lnı´ spolupra´ci s trˇetı´mi zemeˇmi, potravinovou pomoc, humanita´rnı´ pomoc, Spolecˇnou zahranicˇnı´ a bezpecˇnostnı´ politiku a dalsˇ´ı. 5. Administrativa: tato Hlava pokry´va´ na´klady spojene´ s fungova´nı´m instituciona´lnı´ho ra´mce Evropske´ho spolecˇenstvı´. Patrˇ´ı sem zejme´na na´klady na zameˇstnance, na porˇ´ızenı´ a provoz nemovitostı´, publikacˇnı´ cˇinnost apod. 6. Rezervy: jsou objemoveˇ nejmensˇ´ı Hlavou financˇnı´ perspektivy. Tato Hlava vznikla jako prevence rizik dopadu˚ operacı´ EU ve vztahu k trˇetı´m zemı´m na rozpocˇet EU. Deˇlı´ se na trˇi skupiny – meˇnove´ rezervy, rezervy nale´have´ pomoci a garancˇnı´ rezervy.

92

7. Prˇedvstupnı´ pomoc: prostrˇedky urcˇene´ pro prˇedvstupnı´ pomoc prostrˇednictvı´m programu˚ Phare, ISPA a SAPARD. 8. Rozsˇ´ırˇenı´: vy´daje v souvislosti s rozsˇ´ırˇenı´m Evropske´ unie o 10 zemı´ namı´sto pu˚vodneˇ ocˇeka´vany´ch 6 zemı´.

5.6

Financˇnı´ perspektiva 2007–2013

Tabulka 5.2: Na´vrh financˇnı´ho ra´mce Spolecˇenstvı´ na obdobı´ 2007–2013 Financˇnı´ perspektiva 2007–2013 podı´l na´ru˚st 2006 2007 2013 pru˚meˇr za´vazky, ceny 2004, na FP 2013/06 mil EUR 1. Udrzˇitelny´ ru˚st 46 622 58 732 75 948 67 349 46 % 63 % 1a. Konkurenceschopnost 8 791 12 105 25 825 18 965 13 % 194 % pro ru˚st a zameˇstnanost 1b. Koheze pro ru˚st a 37 831 46 627 50 123 48 384 33 % 32 % zameˇstnanost 2. Zachova´nı´ a rˇ´ızenı´ 56 015 57 180 57 805 57 808 39 % 3% prˇ´ırodnı´ch zdroju˚ z toho: trzˇnı´ opatrˇenı´ a 43 735 43 500 42 293 43 011 29 % −3 % prˇ´ıme´ platby 3. Obcˇanstvı´, svoboda, 2 341 2 571 4 457 3 532 2% 90 % bezpecˇ´ı a spravedlnost 4. EU jako globa´lnı´ 11 232 11 400 15 740 13 656 9% 40 % partner 5. Administrativa 3 436 3 675 4 500 4 089 3% 31 % Celkem (za´vazky) 120 688 133 558 158 450 146 434 100 % 31 % Zdroj: www.euroskop.cz

Navrhovana´ struktura Financˇnı´ perspektivy (hlavy) 1 Udrzˇitelny´ rozvoj 1a Konkurenceschopnost pro ru˚st a zameˇstnanost 1b Soudrzˇnost pro ru˚st a zameˇstnanost 2 Zachova´nı´ a rˇ´ızenı´ prˇ´ırodnı´ch zdroju˚ 3 Obcˇanstvı´, svoboda, bezpecˇ´ı a spravedlnost pozdeˇji rozdeˇleno na dva sub-headingy: 3a a 3b) 4 EU jako globa´lnı´ partner 5 Administrativa H 1a – Konkurenceschopnost pro ru˚st a zameˇstnanost

1 2 3 4 5

Vy´zkum a technologicky´ vy´voj Transevropske´ dopravnı´ a energeticke´ sı´teˇ Vzdeˇla´va´nı´ Inovace a podpora SMEs Socia´lnı´ politika

93

5. Rozpocˇet EU

H 1b – Soudrzˇnost pro ru˚st a zameˇstnanost

Cı´l Konvergence: – regiony s HDP/obyv. < 75 % pru˚meˇru EU 25 – regiony se statisticky´m efektem (< 75 % pru˚meˇru EU 15) – zemeˇ s HND/obyv. < 90 % pru˚meˇru EU 25 Cı´l Regiona´lnı´ konkurenceschopnost: vsˇechny ostatnı´ regiony, ktere´ nespadajı´ do cı´le Konvergence; Cı´l Cı´l Evropska´ u´zemnı´ spolupra´ce: prˇeshranicˇnı´, nadna´rodnı´ a meziregiona´lnı´ spolupra´ce. H 2 – Zachova´nı´ a rˇ´ızenı´ prˇ´ırodnı´ch zdroju˚

1. pilı´rˇ Spolecˇne´ zemeˇdeˇlske´ politiky (prˇ´ıme´ platby, trzˇnı´ opatrˇenı´); rozvoj venkova; ryba´rˇstvı´; opatrˇenı´ na ochranu zˇivotnı´ho prostrˇedı´. H 3 – Obcˇanstvı´, svoboda, bezpecˇı´ a spravedlnost

3a Svoboda: ochrana vneˇjsˇ´ıch hranic, spolecˇna´ azylova´ a imigracˇnı´ politika; Bezpecˇ´ı: boj proti terorismu, organizovane´mu zlocˇinu, . . . Spravedlnost: soudnı´ spolupra´ce v obcˇansky´ch i trestnı´ch za´lezˇitostech, boj proti na´silı´ a droga´m, . . . 3b Obcˇanstvı´: kultura, mla´dezˇ, zdravı´ a ochrana spotrˇebitele Fond solidarity – 1 mld e rocˇneˇ – nenı´ jiste´, zda bude soucˇa´stı´ financˇnı´ perspektivy, nebo zda zu˚stane mimo. H 4 – Vneˇjsˇ´ı vztahy

Prˇedvstupnı´ na´stroj: – (integrace Phare, ISPA, SAPARD, CARDS, . . . ) – kandida´tske´ zemeˇ (Turecko, Chorvatsko, Makedonie) – potencia´lnı´ kandida´ti (za´padnı´ Balka´n) Evropsky´ sousedsky´ a partnersky´ na´stroj: ´ zerbajdzˇa´n, Beˇlorusko, Egypt, Gruzie, Izrael, Jorda´nsko, LiAlzˇ´ırsko, Arme´nie, A banon, Libye, Moldavsko, Maroko, Palestina a Pa´smo Gazy, Ruska´ federace, Sy´rie, Tunisko, Ukrajina Na´stroj rozvojove´ spolupra´ce a hospoda´rˇske´ spolupra´ce: vsˇechny ostatnı´ zemeˇ, podpora Mile´niovy´ch rozvojovy´ch cı´lu˚ Na´stroj stability: pro krizove´ situace, kra´tkodobe´ Humanita´rnı´ pomoc a makrofinancˇnı´ pomoc H 5 – Administrativa

Pouze administrativnı´ vy´daje ostatnı´ch institucı´ kromeˇ Komise, vy´daje na evropske´ sˇkoly, penze, . . .

94

Operativnı´ vy´daje EK by meˇly by´t prˇirˇazeny jednotlivy´m vy´dajovy´m kapitola´m

Shrnutı´ kapitoly Financova´nı´ politik spolecˇenstvı´ se deˇje na za´kladeˇ rozpocˇtu Spolecˇenstvı´, ktery´ je sestavova´n v tzv. financˇnı´ch perspektiva´ch. Procesu kazˇdorocˇnı´ho schvalova´nı´ se u´cˇastnı´ Komise, Rada i Parlament. Dozveˇdeˇli jste se take´ o vy´voji vlatnı´ch prˇ´ıjmu˚ a jejich jednotlivy´ch u´prav. Na za´kladeˇ tabulek byl prˇedstaven rozpocˇet na pla´novacı´ obdobı´ 2000–2006 i jeho aktualizace pro nove´ pla´novacı´ obdobı´.

Ota´zky k zamysˇlenı´ 1. Vyjmenujte za´kladnı´ rozpocˇtove´ za´sady. 2. Kdo dohlı´zˇ´ı na financˇnı´ prostrˇedky Spolecˇenstvı´? 3. Jaka´ politika nejvı´ce zateˇzˇuje rozpocˇet Spolecˇenstvı´ a jaky´ je jejı´ historicky´

vy´voj (docha´zı´ k poklesu nebo naopak k ru˚stu jejı´ho zastoupenı´ na vy´dajı´ch Spolecˇenstvı´)? 4. Byly vlastnı´ prˇ´ıjmy Spolecˇenstvı´ koncipova´ny jizˇ v zakla´dajı´cı´ch smlouva´ch? 5. Jaky´mi polozˇkami je tvorˇena prˇ´ıjmova´ cˇa´st rozpocˇtu Spolecˇenstvı´?

POT Vyhledejte si rozpocˇet EU na obdobı´ 1994–2013 a porovnejte jednotlive´ jejich polozˇky. Pokuste se vysveˇtlit na´ru˚st/propad jednotlivy´ch polozˇek. Za´rovenˇ zjisteˇte zemeˇ, ktere´ z rozpocˇtu nejvı´ce cˇerpajı´, a zemeˇ, ktere´ do neˇj naopak prˇispı´vajı´ nejvı´ce. Zjisteˇte, jake´ proble´my se vyskytly prˇi schvalova´nı´ financˇnı´ perspektivy na obdobı´ 2007–2013.

95

5. Rozpocˇet EU

96

6

jI´ jI´

Reforma SZP

jI´ jI´

Hlavnı´ za´sady

jI´

Financova´nı´ SZP

Cı´le SZP Na´stroje

Spolecˇna´ zemeˇdeˇlska´ politika

6. Spolecˇna´ zemeˇdeˇlska´ politika

Cı´l kapitoly Spolecˇna´ zemeˇdeˇlska´ politika se objevila jizˇ ve Smlouveˇ o zalozˇenı´ Evroske´ho hospoda´rˇske´ho spolecˇenstvı´. I kdyzˇ nebyly pevneˇ stanoveny cı´le, ani harmonogram jejich naplnˇova´nı´, jednalo se o velmi vy´znamnou cˇa´st smlouvy. V kapitole dostanete souhrnny´ prˇehled vy´voje Spolecˇne´ zahranicˇnı´ politiky od prvnı´ch smluv azˇ po soucˇasnost. Dozvı´te se o jejı´ch specificky´ch rysech, stejneˇ jako o proble´mech, ktere´ pu˚sobila i nada´le pu˚sobı´ – hlavneˇ ve vztahu k rozpocˇtu Spolecˇenstvı´ a take´ ve vztahu deformace cen na sveˇtovy´ch trzı´ch.

ˇ asova´ za´teˇzˇ C Doba potrˇebna´ pro studium kapitoly jsou cca 3 hodiny. Zemeˇdeˇlska´ politika byla prvnı´ a po dlouhou dobu nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı spolecˇnou politiˇ ´ımske´ smlouveˇ byla spolecˇna´ zemeˇdeˇlska´ politika velice podrobneˇ kou Unie. V R propracova´na. V prakticke´ cˇinnosti Rady ministru˚ a Komise zaujı´ma´ velkou cˇa´st jejich kapacity. Po celou dobu od sve´ho zavedenı´ byla financˇneˇ velmi na´rocˇna´, cozˇ platı´ dodnes. Procˇ ma´ sektor zemeˇdeˇlstvı´ ve vy´voji evropske´ integrace tak vy´znamne´ postavenı´? Zemeˇdeˇlstvı´ je ve veˇtsˇineˇ zemı´ povazˇova´no za odveˇtvı´, ktere´ vyzˇaduje zvla´sˇtnı´ rezˇim. Zemeˇdeˇlska´ vy´roba, rostlinna´ i zˇivocˇisˇna´, je vystavena na rozdı´l od jiny´ch sektoru˚ modernı´ ekonomiky velky´m vy´kyvu˚m kvu˚li neprˇedvı´datelny´m zmeˇna´m prˇ´ırodnı´ch (klimaticky´ch) podmı´nek, kvu˚li nemocem, ktere´ postihujı´ hospoda´rˇska´ zvı´rˇata i u´rodu. Proto kolı´sa´ jak objem vy´roby, tak ceny na tomto trhu a nakonec ˇ ´ımska´ smlouva proto mluvı´ o „zvla´sˇtnı´ i vyhlı´dky prˇ´ıjmu˚ zemeˇdeˇlsky´ch vy´robcu˚. R povaze zemeˇdeˇlske´ cˇinnosti“. Zemeˇdeˇlsky´ sektor se da´le vyznacˇuje tı´m, zˇe vyra´bı´ materia´l, jenzˇ je za´kladnı´m vstupem pro produkci potravin a tı´m se nejveˇtsˇ´ı meˇrou podı´lı´ na zajisˇteˇnı´ vy´zˇivy a za´sobova´nı´ obyvatel. K tomu prˇistupovalo jesˇteˇ to, zˇe v polovineˇ 50. let, v dobeˇ zalozˇenı´ EHS, doma´cı´ produkce zemeˇdeˇlske´ho sektoru pokry´vala pouze 85 % spotrˇeby potravin. Neza´vislost na dovozu, zvy´sˇenı´ zemeˇdeˇlske´ produkce, potravinova´ sobeˇstacˇnost a spolehlivost doda´vek potravin z vlastnı´ch zdroju˚ byly v tehdejsˇ´ı fa´zi studene´ va´lky vsˇemi cˇlensky´mi zemeˇmi prˇijı´ma´ny jako prioritnı´ a spolecˇny´ u´kol. Spolecˇna´ zemeˇdeˇlska´ politika (SZP; Common agricultural policy – CAP) byla poˇ ´ımsky´ch smlouva´ch (1957) a meˇla by´t za´kladnı´m pilı´rˇem drobneˇ rozpracova´na jizˇ v R evropske´ integrace. Za´sady SZP

SZP byla pu˚vodneˇ zalozˇena na teˇchto za´sada´ch: zarucˇene´ ceny zemeˇdeˇlsky´ch produktu˚ uvnitrˇ EHS: kazˇdy´ zemeˇdeˇlec meˇl zarucˇeno odkoupenı´ produkce za prˇedem zna´mou cenu, ktera´ mu zajisˇt’ovala zisk; ochrana vnitrˇnı´ho trhu prostrˇednictvı´m vysoky´ch celnı´ch sazeb, ktere´ zamezujı´ levneˇjsˇ´ı dovoz z trˇetı´ch zemı´; zvy´hodneˇnı´ evropske´ produkce na sveˇtovy´ch trzı´ch formou poskytova´nı´ financˇnı´ch podpor pro vy´voz.

98

K zavedenı´ SZP dosˇlo z neˇkolika du˚vodu˚. V dobeˇ zalozˇenı´ EHS byla za´padnı´ Evropa za´visla´ na dovozu potravin, ktere´ tehdy byly vzhledem k va´lecˇny´m a pova´lecˇny´m zkusˇenostem strategicky´m zbozˇ´ım. SZP tedy meˇla prˇedevsˇ´ım zajistit sobeˇstacˇnost v za´sobova´nı´ zemeˇdeˇlskou produkcı´. Za´rovenˇ meˇla by´t zajisˇteˇna takova´ cenova´ u´rovenˇ zemeˇdeˇlsky´ch produktu˚, ktera´ by znamenala pro vy´robce stabilnı´ prˇ´ıjmy a ochra´nila je prˇed cenovy´mi vy´kyvy, prˇeva´zˇneˇ zpu˚sobeny´mi vneˇjsˇ´ımi faktory. Tento model byl vy´hodny´ jak pro zemeˇdeˇlce, tak pro spotrˇebitele. Socio-ekonomicky´m argumentem bylo zachova´nı´ tradicˇnı´ venkovske´ struktury s ekonomickou udrzˇitelnostı´ maly´ch rodinny´ch farem, aby nedocha´zelo k masove´mu vylidnˇova´nı´ venkova a na´sledny´m negativnı´m socia´lnı´m jevu˚m v meˇstsky´ch centrech. V souladu s pozˇadavky u´zemnı´ho pla´nova´nı´ pak jde o udrzˇenı´ a zvy´sˇenı´ kvality venkova. Ekonomicky´m du˚vodem nestability zemeˇdeˇlsky´ch trhu˚ je na straneˇ popta´vky nı´zka´ elasticita, protozˇe zemeˇdeˇlske´ produkty jsou vnı´ma´ny jako za´kladnı´ zˇivotnı´ potrˇeba. Na straneˇ nabı´dky, ktera´ je ve veˇtsˇineˇ prˇ´ıpadu˚ za´visla´ na pocˇası´ a je vystavena´ nebezpecˇ´ı prˇ´ırodnı´ch zˇivlu˚, je znacˇna´ nemozˇnost urcˇit mnozˇstvı´ celkove´ produkce. Tato skutecˇnost spolu s neelastickou popta´vkou u´stı´ do vysoky´ch cenovy´ch vy´kyvu˚. Nestabilita trhu je da´le prohloubena nedostatkem informacı´ o zmeˇna´ch nabı´dky a popta´vky, ktery´m trpı´ velke´ mnozˇstvı´ maly´ch farma´rˇu˚. Proces postupne´ho zava´deˇnı´ SZP byl zaha´jen konferencı´ cˇlensky´ch sta´tu˚ ve Strese v roce 1958. V letech 1962–63 dosˇlo ke vzniku prvnı´ch syste´mu˚ regulova´nı´ trhu˚ nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıch zemeˇdeˇlsky´ch produktu˚ a k zavedenı´ spolecˇne´ho financova´nı´ SZP prostrˇednictvı´m Evropske´ho zemeˇdeˇlske´ho za´rucˇnı´ho a orientacˇnı´ho fondu. Od roku 1964 se uplatnˇujı´ spolecˇne´ garantovane´ ceny jednotlivy´ch produktu˚. V 70. letech byl proces vytva´rˇenı´ komunita´rnı´ch syste´mu˚ regulova´nı´ trhu˚ pro jednotlive´ druhy zemeˇdeˇlsky´ch produktu˚ zavrsˇen.

Konference ve Strese

Vysoke´ vy´kupnı´ ceny a programy pomoci zemeˇdeˇlcu˚m vedly zpocˇa´tku beˇhem dvou desetiletı´ k trojna´sobne´mu zvy´sˇenı´ zemeˇdeˇlske´ produkce, prˇicˇemzˇ ubyly dveˇ trˇetiny zameˇstnancu˚ v odveˇtvı´. Za´rovenˇ se vy´razneˇ snı´zˇily osete´ plochy. V tomto byla SPZ velmi u´speˇsˇna´, na druhe´ straneˇ vsˇak bylo produkova´no sta´le veˇtsˇ´ı mnozˇstvı´ potravin, ktere´ nebylo mozˇne´ spotrˇebovat. Evropa tedy zacˇala prˇebytecˇne´ potraviny vyva´zˇet. Neusta´ly´ ru˚st vy´daju˚ na zemeˇdeˇlstvı´ pokracˇoval i v 70. a 80. letech. Syste´m znacˇneˇ vysoky´ch garantovany´ch cen za nijak nelimitovanou produkci vedl sice k dosazˇenı´ cı´lu˚ SZP, ale za´rovenˇ, a to zejme´na v 80. letech, zpu˚sobil i neˇktere´ negativnı´ efekty, naprˇ. vy´raznou nadprodukci obilı´, mle´ka a masa. Nespotrˇebovana´ mnozˇstvı´ zemeˇdeˇlsky´ch produktu˚ byla bud’prˇi vynalozˇenı´ vysoky´ch na´kladu˚ skladova´na nebo s pomocı´ exportnı´ch dotacı´ vyva´zˇena do trˇetı´ch zemı´, cˇ´ımzˇ samozrˇejmeˇ docha´zelo i k urcˇite´ destabilizaci sveˇtovy´ch trhu˚ prˇ´ıslusˇny´ch produktu˚. Soucˇasneˇ tento syste´m vedl ke zvysˇova´nı´ rozdı´lu˚ mezi velkofarma´rˇi a drobny´mi rolnı´ky. (V roce 1990 bylo 80 % vsˇech vy´daju˚ SPZ urcˇeno pouze pro 20 % farma´rˇu˚ v ES.)

6.1

70.–80. le´ta

Reforma SZP

Vy´sˇe zmı´neˇne´ zateˇzˇova´nı´ evropske´ho rozpocˇtu si v roce 1988 vynutilo prvnı´ radika´lnı´ opatrˇenı´. Cˇlenske´ zemeˇ souhlasily se zavedenı´m nove´ho prˇ´ıjmove´ho zdroje rozpocˇtu ES ve vy´sˇi 1,2 % HNP, ale jen za prˇedpokladu, zˇe se v dalsˇ´ıch letech ru˚st

99

6. Spolecˇna´ zemeˇdeˇlska´ politika

vy´daju˚ na zemeˇdeˇlskou politiku zpomalı´. Za´rovenˇ byly mı´rneˇ (o 3 %) snı´zˇeny intervencˇnı´ ceny. Bylo prˇistoupeno take´ k neˇkolika administrativnı´m opatrˇenı´m, naprˇ. pro obiloviny, cukrovku a mle´ko byly stanoveny hornı´ prˇ´ıpustne´ produkcˇnı´ limity (kvo´ty). Cˇlenske´ zemeˇ, ktere´ tyto kvo´ty prˇekrocˇily, mohly by´t pokutova´ny. Da´le bylo narˇ´ızeno snı´zˇenı´ vy´meˇru orne´ pu˚dy beˇhem 5 let o 20 %. McSharryho reforma

Jelikozˇ tyto drobne´ zmeˇny byly velmi ma´lo u´cˇinne´, byl ucˇineˇn dalsˇ´ı vy´znamny´ krok k omezenı´ vy´daju˚ SZP a tı´m byla v roce 1992 McSharryho reforma. Ta reagovala na dva tlaky: na absolutnı´ ru˚st vy´daju˚ na SZP a na nespokojenost, kterou zahranicˇnı´ obchodnı´ partnerˇi projevili na zaseda´nı´ Uruguayske´ho kola GATT (WTO) jednajı´cı´ho o liberalizaci sveˇtove´ho obchodu se zemeˇdeˇlsky´mi vy´robky. Kritika smeˇrˇovala zejme´na proti velky´m obchodnı´m barie´ra´m ES. Reforma zemeˇdeˇlske´ politiky vycha´zela z prˇedpokladu, zˇe v du˚sledku snizˇova´nı´ intervencˇnı´ch cen nedojde nutneˇ ke snı´zˇenı´ u´rovneˇ prˇ´ıjmu farma´rˇu˚, nebot’ ti prˇi splneˇnı´ podmı´nky snı´zˇenı´ rozlohy obdeˇla´vany´ch ploch zı´skajı´ prˇ´ıme´ kompenzacˇnı´ dotace, prˇicˇemzˇ v prˇ´ıpadeˇ drobny´ch farma´rˇu˚ s rozlohou mensˇ´ı nezˇ 20 ha zu˚sta´va´ na´rok na dotace zachova´n bez nutnosti snı´zˇit rozlohu obdeˇla´vany´ch ploch. McSharryho reforma si vytycˇila rˇadu novy´ch cı´lu˚. Jednı´m z nich bylo postupne´ odstraneˇnı´ rozdı´lu˚ mezi vnitrˇnı´ a sveˇtovou cenou zemeˇdeˇlske´ produkce, tedy i odstraneˇnı´ exportnı´ch dotacı´. Proto take´ dosˇlo k pomeˇrneˇ vy´razne´mu snı´zˇenı´ intervencˇnı´ch cen a tı´m i ke zvy´sˇenı´ konkurenceschopnosti zemeˇdeˇlske´ produkce ES na sveˇtovy´ch trzı´ch. Naprˇ´ıklad intervencˇnı´ ceny obilovin se meˇly beˇhem trˇ´ı let, pocˇ´ınaje rokem 1993, snı´zˇit o 29 %. Od tohoto opatrˇenı´ se ocˇeka´valo, zˇe vyvola´ snı´zˇenı´ cen krmiv a tı´m i cen hoveˇzı´ho a veprˇove´ho masa, dru˚bezˇe a mle´ka. Za´sadnı´ novinkou reformy bylo, zˇe za snı´zˇene´ intervencˇnı´ ceny zı´skajı´ zemeˇdeˇlci ru˚zne´ prˇ´ıme´ platby – musı´ vsˇak kromeˇ vy´sˇe uvedene´ho snı´zˇenı´ rozlohy obdeˇla´vany´ch ploch take´ snı´zˇit pocˇet hospoda´rˇsky´ch zvı´rˇat prˇipadajı´cı´ch na 1 ha jimi obdeˇla´vane´ pu˚dy. Podpora se vztahovala take´ na uva´deˇnı´ zemeˇdeˇlske´ pu˚dy do klidu a rovneˇzˇ na jejı´ vyuzˇ´ıva´nı´ pro jine´ nezˇ zemeˇdeˇlske´ u´cˇely, naprˇ. pro zalesnˇova´nı´, rekreaci, turistiku, prˇ´ıp. nepotravina´rˇskou vy´robu (vy´robu bionafty). Starsˇ´ı zemeˇdeˇlci byli zvy´hodneˇni prˇi odchodu do prˇedcˇasne´ho du˚chodu.

Agenda 2000

Nove´ na´vrhy na reformu SZP po roce 2000 prˇinesl dokument Komise ES uverˇejneˇny´ v roce 1997 s na´zvem Agenda 2000, ktery´ se zaby´va´ ota´zkou procesu rozhodova´nı´ uvnitrˇ Unie, zejme´na reformy SZP a reformy politiky hospoda´rˇske´ a socia´lnı´ soudrzˇnosti, rozpracova´va´ financˇnı´ strategii pro obdobı´ 2000–2006 a navı´c prˇedkla´da´ na´vrhy na intenzivneˇjsˇ´ı prˇedvstupnı´ spolupra´ci EU s kandida´tsky´mi zemeˇmi. Podle Agendy 2000 ma´ reforma v cˇlensky´ch zemı´ch pokracˇovat v duchu za´sad z roku 1992. Ma´ se da´le snizˇovat prˇ´ıma´ podpora zemeˇdeˇlcu˚m a ma´ by´t nahrazena kompenzacı´, ktera´ ma´ prˇine´st omezenı´ ru˚stu zemeˇdeˇlske´ produkce. Kandida´tske´ zemeˇ nejsou v prˇedvstupnı´m obdobı´ do SZP zapojeny. Vzhledem k velky´m rozdı´lu˚m v u´rovni rozvoje zemeˇdeˇlske´ho sektoru a take´ potravina´rˇske´ho pru˚myslu a s ohledem na znacˇne´ rozdı´ly v cena´ch, musı´ kandida´tske´ zemeˇ po vstupu do EU projı´t zvla´sˇtnı´m prˇechodny´m obdobı´m. Zemeˇdeˇlstvı´ a potravina´rˇsky´ pru˚mysl

100

musı´ projı´t restrukturalizacı´ a modernizacı´ a prˇipravit se na konkurencˇnı´ tlak, ktere´mu budou po vstupu do EU vystaveny. V tomto obdobı´ nejsou poskytova´ny zˇa´dne´ prˇ´ıme´ podpory ani kompenzacˇnı´ platby. Soucˇasneˇ je vsˇak poskytova´na rozsa´hla´ pomoc urcˇena´ na rozvoj zemeˇdeˇlsky´ch a zpracovatelsky´ch struktur. V cˇervenci 2002 prˇedlozˇila Evropska´ komise dalsˇ´ı na´vrh revize Spolecˇne´ zemeˇdeˇlske´ politiky EU. Komise zde vyslovila na´zor, zˇe verˇejne´ vy´daje smeˇrˇujı´cı´ do zemeˇdeˇlstvı´ musı´ mı´t du˚kladneˇjsˇ´ı zdu˚vodneˇnı´. Platby, ktere´ zemeˇdeˇlcu˚m vylepsˇujı´ prˇ´ıjmy, se musı´ projevit ve veˇtsˇ´ıch prˇ´ınosech z hlediska kvality potravin, ochrany a tvorby zˇivotnı´ho prostrˇedı´, lepsˇ´ı pe´cˇe o zvı´rˇata, tvorby krajiny, ochrany pama´tek. Tato revize Spolecˇne´ zemeˇdeˇlske´ politiky chce zbavit zemeˇdeˇlstvı´ nadbytecˇne´ byrokracie. Meˇla by zemeˇdeˇlce stimulovat uzˇ ne k zı´ska´va´nı´ co nejvysˇsˇ´ıch dotacı´, ale ke snaze o co nejvysˇsˇ´ı u´rovenˇ produkce a z toho plynoucı´ho zisku. Dalsˇ´ı verze reformy SZP byla prˇijata 26. cˇervna 2003. Reforma kompletneˇ meˇnı´ syste´m dotacı´ v te´to oblasti. Nova´ SZP bude vı´ce zameˇrˇena na spotrˇebitele a danˇove´ poplatnı´ky, prˇicˇemzˇ zemeˇdeˇlcu˚m bude poskytnuta mozˇnost produkovat vy´robky na za´kladeˇ skutecˇny´ch potrˇeb trhu.

Reforma 2003

Nove´ cˇlenske´ sta´ty prˇedstavujı´ pro Evropskou unii 75 milionu˚ dalsˇ´ıch spotrˇebitelu˚ a 4 miliony dalsˇ´ıch zemeˇdeˇlcu˚. Rozsˇ´ırˇenı´ znamena´ mnohem veˇtsˇ´ı trh, veˇtsˇ´ı hospoda´rˇskou souteˇzˇ a take´ vy´zvu spojenou s plneˇnı´m vysoky´ch norem pro kvalitu a bezpecˇnost produktu˚ a ochranu zˇivotnı´ho prostrˇedı´. Drˇ´ıveˇjsˇ´ı rozhodnutı´ cˇlensky´ch sta´tu˚ nahradit sve´ na´kladne´ a cˇa´stecˇneˇ i protichu˚dne´ vnitrosta´tnı´ politiky politikou spolecˇnou bylo motivova´no ocˇeka´vanou prˇidanou hodnotou plynoucı´ ze zajisˇteˇnı´ volne´ho obeˇhu zemeˇdeˇlsky´ch produktu˚ a zamezenı´ narusˇenı´ hospoda´rˇske´ souteˇzˇe v ra´mci Evropske´ho spolecˇenstvı´, podpory stability doda´vek a konkurenceschopnosti na vnitrˇnı´ch i zahranicˇnı´ch trzı´ch. Od te´ doby se tato politika vyvı´jela, prˇicˇemzˇ v u´vahu byly bra´ny dalsˇ´ı za´jmy verˇejnosti jako naprˇ. kvalita produkce, zˇivotnı´ prostrˇedı´, dobre´ zacha´zenı´ se zvı´rˇaty a zˇivot na venkoveˇ, ktery´ tvorˇ´ı 80 % evropske´ho u´zemı´. Byla rovneˇzˇ zohledneˇna potrˇeba podporovat zemeˇdeˇlce, kterˇ´ı produkujı´ a uchova´vajı´ verˇejne´ statky co neju´cˇinneˇjsˇ´ım zpu˚sobem. V du˚sledku toho zacˇala postupem cˇasu spolecˇna´ zemeˇdeˇlska´ politika skutecˇneˇ vytva´rˇet prˇidanou hodnotu za nizˇsˇ´ıch na´kladu˚, nezˇ kdyby cˇlenske´ sta´ty pokracˇovaly v prova´deˇnı´ svy´ch zemeˇdeˇlsky´ch politik individua´lneˇ. Reforma se zameˇrˇuje na plneˇnı´ cı´lu˚, ktery´mi jsou konkurenceschopnost, solidarita a lepsˇ´ı zohlednˇova´nı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´, a prˇedstavuje du˚lezˇity´ krok v rozvojove´ strategii z Lisabonu a Go¨teborgu. Zahrnuje: podstatne´ zjednodusˇenı´ opatrˇenı´ na podporu trhu a plateb prˇ´ımy´ch podpor, a to oddeˇlenı´m prˇ´ımy´ch podpor zemeˇdeˇlcu˚m od produkce; dalsˇ´ı posı´lenı´ rozvoje venkova prˇevedenı´m financˇnı´ch prostrˇedku˚ z podpory trhu na rozvoj venkova tak, zˇe budou snı´zˇeny platby prˇ´ımy´ch podpor veˇtsˇ´ım zemeˇdeˇlsky´m hospoda´rˇstvı´m (modulace). Budou tak propojeny dva pilı´rˇe SZP, ktere´ se navza´jem doplnˇujı´ prˇi dosahova´nı´ trvale udrzˇitelne´ho rozvoje zemeˇdeˇlske´ cˇinnosti a zemeˇdeˇlsky´ch spolecˇenstvı´;

101

6. Spolecˇna´ zemeˇdeˇlska´ politika

mechanismus financˇnı´ ka´zneˇ v souladu s rozhodnutı´m Evropske´ rady o stanovenı´ stropu v oblasti vy´daju˚ na podporu trhu a na prˇ´ıme´ podpory v obdobı´ od roku 2007 do roku 2013. V ra´mci prˇispı´va´nı´ k plneˇnı´ cı´lu˚ trvale udrzˇitelne´ho rozvoje a po sve´m posı´lenı´ se budoucı´ politika rozvoje venkova po roce 2006 bude zameˇrˇovat na trˇi hlavnı´ cı´le: zvysˇova´nı´ konkurenceschopnosti zemeˇdeˇlske´ho sektoru podporova´nı´m restrukturalizace (naprˇ. investicˇnı´ podpory pro mlade´ zemeˇdeˇlce, informacˇnı´ a propagacˇnı´ opatrˇenı´); zlepsˇova´nı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´ a krajiny podporova´nı´m obhospodarˇova´nı´ pu˚dy, vcˇetneˇ spolufinancova´nı´ akcı´ pro rozvoj venkova spojeny´ch se sı´tı´ chra´neˇny´ch prˇ´ırodnı´ch lokalit Natura 2000 (naprˇ. ochrana zˇivotnı´ho prostrˇedı´ v zemeˇdeˇlstvı´, lesnictvı´ a opatrˇenı´ pro nejme´neˇ prˇ´ıznive´ oblasti); zlepsˇova´nı´ kvality zˇivota na venkoveˇ a podpora diverzifikace ekonomicky´ch cˇinnostı´ pomocı´ opatrˇenı´ zameˇrˇeny´ch na sektor zemeˇdeˇlske´ho hospodarˇenı´ a jine´ cˇinitele v oblasti venkova (naprˇ. kvalitativnı´ prˇeorientova´nı´ vy´roby, jakost potravin, obnova vesnic). Ryba´rˇska´ politika

Soucˇa´stı´ SZP je i spolecˇna´ ryba´rˇska´ politika, ktera´ je podmı´nkou pro rovne´ zacha´zenı´ a rovne´ ekonomicke´ mozˇnosti pro ryba´rˇe a pobrˇezˇnı´ regiony cˇlensky´ch sta´tu˚. Neusta´le vzru˚sta´ du˚lezˇitost stanovenı´ trvale udrzˇitelne´ho vyuzˇ´ıva´nı´ zˇivy´ch vodnı´ch zdroju˚ a akvakultury v ra´mci trvale udrzˇitelne´ho rozvoje, prˇicˇemzˇ je trˇeba rovnou meˇrou prˇihle´dnout k environmenta´lnı´m, hospoda´rˇsky´m a socia´lnı´m ota´zka´m. Od ledna 2003 je noveˇ reformovana´ spolecˇna´ ryba´rˇska´ politika, ktera´ se vı´ce zameˇrˇuje na trvale udrzˇitelne´ vyuzˇ´ıva´nı´ zˇivy´ch vodnı´ch zdroju˚ a akvakultury, zalozˇene´ na spolehlivy´ch veˇdecky´ch stanoviscı´ch a na preventivnı´m prˇ´ıstupu k rˇ´ızenı´ rybolovu spolecˇneˇ s akvakulturou, pevneˇ zacˇleneˇna do politiky Spolecˇenstvı´ ty´kajı´cı´ se trvale udrzˇitelne´ho rozvoje.

Zˇivotnı´ prostrˇedı´

Dosazˇenı´ politicky´ch cı´lu˚ stanoveny´ch v Lisabonu a Go¨teborgu, konkre´tneˇ rozvoj evropske´ ekonomiky, ktera´ povede k ru˚stu a za´rovenˇ k omezenı´ negativnı´ch dopadu˚ na zˇivotnı´ prostrˇedı´, vyzˇaduje neprˇetrzˇity´ za´vazek udrzˇitelneˇ vyuzˇ´ıvat a spravovat zdroje a chra´nit zˇivotnı´ prostrˇedı´. Politika ty´kajı´cı´ se zˇivotnı´ho prostrˇedı´ je za´kladnı´m doplnˇkem jednotne´ho trhu a zlepsˇuje kvalitu zˇivota. Evropsˇtı´ obcˇane´ povazˇujı´ prˇ´ıstup k cˇiste´mu zˇivotnı´mu prostrˇedı´ sta´le vı´ce za sve´ pra´vo a ocˇeka´vajı´ od EU, zˇe jim toto pra´vo zarucˇ´ı a zˇe zajistı´, aby cˇlenske´ sta´ty prova´deˇly politiku v oblasti zˇivotnı´ho prostrˇedı´ spra´vneˇ. Mezi du˚lezˇite´ cˇinnosti v obdobı´ 2006–2012 v ra´mci teˇchto priorit patrˇ´ı: prova´deˇnı´ programu Spolecˇenstvı´ pro zmeˇnu klimatu, ktery´ zahrnuje rˇadu opatrˇenı´, jejichzˇ cı´lem je dosa´hnout stanoveny´ch snı´zˇenı´ emisı´ sklenı´kovy´ch plynu˚ v ES zakotveny´ch v Kjo´tske´m protokolu; prova´deˇnı´ te´maticky´ch strategiı´, ktere´ se veˇnujı´ specificky´m priorita´m v oblasti zˇivotnı´ho prostrˇedı´, jako je naprˇ. pu˚da, kvalita ovzdusˇ´ı, pesticidy, morˇske´ prostrˇedı´, meˇstske´ prostrˇedı´, trvale udrzˇitelne´ vyuzˇ´ıva´nı´ a spra´va zdroju˚ a recyklace odpadu;

102

prova´deˇnı´ akcˇnı´ho pla´nu pro environmenta´lnı´ technologie (Environmental Technology Action Plan – ETAP) k vyuzˇitı´ u´plne´ho potencia´lu environmenta´lnı´ch technologiı´, snı´zˇenı´ tlaku na prˇ´ırodnı´ zdroje a usilova´nı´ o zvy´sˇenı´ kvality zˇivota evropsky´ch obcˇanu˚, a to za soucˇasne´ stimulace konkurenceschopnosti a ekonomicke´ho ru˚stu, dalsˇ´ıho prosazova´nı´ vedoucı´ role EU ve vy´voji a pouzˇ´ıva´nı´ environmenta´lnı´ch technologiı´; rozvoj a realizace sı´teˇ lokalit Natura 2000 za u´cˇelem ochrany evropske´ biologicke´ rozmanitosti a za u´cˇelem prova´deˇnı´ akcˇnı´ho pla´nu pro zachova´nı´ biologicke´ rozmanitosti. S ohledem na vy´sˇe uvedene´ informace musı´ by´t dodrzˇeny prˇijate´ za´vazky a Evropska´ unie musı´ spravovat sve´ prˇ´ırodnı´ zdroje tak, aby spra´va jejı´ho zˇivotnı´ho prostrˇedı´ probı´hala podle evropske´ho modelu ru˚stu a soudrzˇnosti. Hlavnı´ cı´le reformy SZP Zvy´sˇenı´ konkurenceschopnosti zemeˇdeˇlstvı´ EU: intervence se nastavı´ jako skutecˇna´ bezpecˇnostnı´ sı´t’, cozˇ vy´robcu˚m v EU umozˇnı´ reagovat na signa´ly trhu, prˇicˇemzˇ budou soucˇasneˇ chra´neˇni proti extre´mnı´m vy´kyvu˚m cen. Podpora trzˇneˇ orientovane´ho, udrzˇitelne´ho zemeˇdeˇlstvı´: dokoncˇ´ı se prˇesun od podpory vy´robku˚ k podporˇe vy´robcu˚, a to zavedenı´m sdruzˇene´, od produkce oddeˇlene´ platby na farmu. Zajisˇteˇnı´ lepsˇ´ı rovnova´hy mezi podporami a posı´lenı´m rozvoje venkova: prˇevedenı´ prostrˇedku˚ z prvnı´ho do druhe´ho pilı´rˇe SZP prostrˇednictvı´m zavedenı´ syste´mu modulace. Rozsˇ´ırˇenı´m sˇka´ly na´stroju˚: v soucˇasnosti jsou k dispozici pro venkovsky´ rozvoj, za u´cˇelem podporˇit kvalitu potravin a welfare zvı´rˇat a splnˇovat vysˇsˇ´ı standardy.

6.2

Cı´le SZP

Cı´lem sjednocenı´ pu˚vodnı´ch zemeˇdeˇlsky´ch politik cˇlensky´ch zemı´ bylo vytvorˇenı´ jednotne´ho prostrˇedı´, podpora racionalizace a pova´lecˇne´ho ru˚stu sektoru. S u´speˇsˇny´m rozvojem tohoto odveˇtvı´ se meˇnily i cı´le zemeˇdeˇlske´ politiky. Svou roli sehra´ly zvy´sˇene´ ohledy na zˇivotnı´ prostrˇedı´, rozvı´jejı´cı´ se ekonomiky, rozsˇirˇova´nı´ EU, zmeˇny spotrˇebitelske´ho chova´nı´ cˇi technologicke´ a socia´lnı´ zmeˇny. Dnesˇnı´ zemeˇdeˇlstvı´ je zameˇrˇeno na trvale ekologicky, ekonomicky a socia´lneˇ udrzˇitelny´ rozvoj venkovske´ho prostrˇedı´. Cı´le definovane´ v cˇla´nku 33 ve Smlouveˇ o zalozˇenı´ EHS: zvy´sˇit produktivitu zemeˇdeˇlstvı´ podporou technicke´ho pokroku a zajisˇt’ova´nı´m raciona´lnı´ho rozvoje zemeˇdeˇlske´ vy´roby a optima´lnı´ho vyuzˇitı´ vy´robnı´ch cˇinitelu˚, zejme´na pracovnı´ sı´ly; zajistit odpovı´dajı´cı´ zˇivotnı´ u´rovenˇ zemeˇdeˇlske´ komunity, a to zejme´na zvy´sˇenı´m individua´lnı´ch prˇ´ıjmu˚ osob pracujı´cı´ch v zemeˇdeˇlstvı´; stabilizovat trhy; zajistit plynule´ za´sobova´nı´; zajistit doda´vky spotrˇebitelu˚m za rozumne´ ceny.

103

6. Spolecˇna´ zemeˇdeˇlska´ politika

Da´le je smlouvou (cˇl. 33/2 SES) stanoveno, zˇe prˇi vypracova´nı´ SZP a zvla´sˇtnı´ch metod pro jejı´ zava´deˇnı´ je potrˇeba prˇihlı´zˇet ke zvla´sˇtnı´ povaze zemeˇdeˇlske´ cˇinnosti, vyply´vajı´cı´ ze socia´lnı´ struktury v zemeˇdeˇlstvı´ a ze struktura´lnı´ch a prˇ´ırodnı´ch rozdı´lu˚ mezi ru˚zny´mi zemeˇdeˇlsky´mi oblastmi; k nutnosti prova´deˇt vhodna´ prˇizpu˚sobenı´ postupneˇ; ke skutecˇnosti, zˇe v cˇlensky´ch zemı´ch prˇedstavuje zemeˇdeˇlstvı´ odveˇtvı´, ktere´ je teˇsneˇ spjato s cely´m hospoda´rˇstvı´m. Mezi jednotlivy´mi cı´li neexistuje zˇa´dna´ hierarchie. Preferova´nı´ urcˇity´ch cı´lu˚ prˇed jiny´mi nenı´ vyloucˇeno, avsˇak nesmı´ jı´t tak daleko, zˇe by bylo znemozˇneˇno plneˇnı´ ostatnı´ch cı´lu˚.

6.3

Hlavnı´ za´sady

SZP je zalozˇena na 3 hlavnı´ch za´sada´ch: spolecˇny´ zemeˇdeˇlsky´ trh, v jehozˇ ra´mci je zajisˇteˇn volny´ pohyb zemeˇdeˇlsky´ch produktu˚. Jsou odstraneˇna cla, kvo´ty a opatrˇenı´ s podobny´m u´cˇinkem (naprˇ. na´rodnı´ dotace). Zava´deˇjı´ se spolecˇne´ ceny zemeˇdeˇlsky´ch produktu˚, ktere´ stanovuje kazˇdorocˇneˇ Rada ministru˚ na za´kladeˇ na´vrhu Komise. preference zemeˇdeˇlsky´ch produktu˚ ze zemı´ EU prˇed zemeˇdeˇlsky´mi produkty pocha´zejı´cı´mi ze trˇetı´ch zemı´. Evropsˇtı´ zemeˇdeˇlci jsou ochranˇova´ni prˇed konkurencˇnı´m dovozem, ktery´ je nabı´zen za nizˇsˇ´ı ceny. Rozdı´l mezi nizˇsˇ´ı cenou na sveˇtove´m trhu a vysˇsˇ´ı cenou na trzı´ch EU pokry´va´ dovoznı´ da´vka, od roku 1995 dovoznı´ clo. Obyvatele´ EU da´vajı´ prˇednost spotrˇebeˇ doma´cı´ produkce, ktera´ je cenoveˇ zvy´hodneˇna. Za´rovenˇ je podporova´n vy´voz zemeˇdeˇlske´ produkce ze zemı´ EU na sveˇtove´ trhy. Vzhledem k nizˇsˇ´ım cena´m te´to produkce na vneˇjsˇ´ıch trzı´ch, jsou vy´vozci ze zemı´ EU povzbuzova´ni zvla´sˇtnı´mi vy´voznı´mi subvencemi. Vneˇjsˇ´ı celnı´ ochrana pu˚sobı´ jako silny´ stimul pro zemeˇdeˇlce zemı´ ES, aby rozsˇirˇovali svou vy´robu, protozˇe se nemusejı´ oba´vat zahranicˇnı´ konkurence. solidarita financova´nı´. Realizace SZP je spojena s dveˇma druhy na´kladu˚: s dotacemi doma´cı´m vy´robcu˚m, aby zvysˇovali svou zemeˇdeˇlskou produkci a s dotacemi prˇi vy´vozu na trhy trˇetı´ch zemı´. Tyto na´klady hradı´ vsˇechny cˇlenske´ zemeˇ spolecˇneˇ svy´mi prˇ´ıspeˇvky do evropske´ho rozpocˇtu (financˇnı´ solidarita), neza´visle na va´ze a vy´konnosti jejich zemeˇdeˇlstvı´. Financova´nı´ SZP se prova´dı´ prostrˇednictvı´m Evropske´ho za´rucˇnı´ho a orientacˇnı´ho fondu (EAGGF). I kdyzˇ tyto za´sady byly formulova´ny jako obecneˇ politicke´ postula´ty, majı´ take´ povahu za´sad pra´vnı´ch.

6.4

Na´stroje

Hlavnı´m na´strojem dosazˇenı´ cı´lu˚ SZP je spolecˇne´ regulova´nı´ zemeˇdeˇlske´ho trhu. Spolecˇne´ regulova´nı´ zemeˇdeˇlsky´ch trhu˚ mu˚zˇe mı´t jednu z na´sledujı´cı´ch forem: 1) spolecˇna´ souteˇzˇnı´ pravidla, 2) povinna´ koordinace ru˚zny´ch na´rodnı´ch syste´mu˚ regulova´nı´ trhu; 3) evropske´ (komunita´rnı´) regulova´nı´, organizova´nı´ trhu.

104

Druha´ forma se v praxi neuplatnˇuje. Spolecˇna´ souteˇzˇnı´ pravidla se pouzˇ´ıvajı´ do urcˇite´ mı´ry, pokud jde o u´pravu kvalitativnı´ch standardu˚ urcˇity´ch produktu˚, jako naprˇ. ovoce cˇi kveˇtin. Nejcˇasteˇji se uplatnˇuje trˇetı´ forma; evropske´ syste´my regulova´nı´ trhu, ktere´ jsou koncipova´ny vzˇdy pro urcˇity´ zemeˇdeˇlsky´ produkt. Podle mı´ry intenzity regulace trhu urcˇite´ho zemeˇdeˇlske´ho produktu je mozˇno rozlisˇovat silneˇ (naprˇ. obilı´, mle´ko, cukr a hoveˇzı´), strˇedneˇ (naprˇ. veprˇove´, dru˚bezˇ a vejce) a slabeˇ (naprˇ. ovoce, zelenina, osivo, taba´k) regulovane´ evropske´ syste´my. Spolecˇne´ regulova´nı´ trhu mu˚zˇe zahrnovat zejme´na regulaci cen, subvencova´nı´ jak vy´roby, tak i odbytu ru˚zny´ch produktu˚, skladovacı´ a prˇeklenovacı´ opatrˇenı´ a spolecˇne´ mechanismy pro stabilizaci dovozu nebo vy´vozu. Platı´ prˇitom, zˇe regulacˇnı´ opatrˇenı´ se mohou pouzˇ´ıvat pouze v za´jmu dosazˇenı´ cı´lu˚ SZP a zpu˚sobem, ktery´ vylucˇuje jakoukoliv diskriminaci mezi vy´robci nebo spotrˇebiteli uvnitrˇ ES. Ekonomicke´ na´stroje

Prima´rnı´m na´strojem bylo zvy´sˇenı´ a stabilizace (garantovany´ch) cen zemeˇdeˇlsky´ch vy´robku˚, nezˇ jaka´ by odpovı´dala situaci na trhu. Na´sledny´, zpocˇa´tku chteˇny´, ru˚st produkce zemeˇdeˇlsky´ch komodit vsˇak brzy vyu´stil ve znacˇne´ prˇebytky, ktere´ zvysˇovaly celkove´ financˇnı´ na´roky SZP. Dalsˇ´ı ekonomicke´ na´stroje cı´lene´ na usmeˇrnˇova´nı´ zemeˇdeˇlske´ politiky se pak zameˇrˇily na omezenı´ tvorby prˇebytku˚ prˇi udrzˇenı´ cenove´ u´rovneˇ nad u´rovnı´ trzˇnı´. Toho lze dosa´hnout dveˇma zpu˚soby: 1) zvy´sˇenı´m spotrˇeby: vzhledem ke specificky´m vlastnostem zemeˇdeˇlsky´ch produktu˚ (naprˇ. kra´tkodoba´ trvanlivost v cˇerstve´m stavu nebo sezo´nnost) je vhodneˇjsˇ´ı podporovat spı´sˇe ru˚st kvality prˇi vysˇsˇ´ı ceneˇ nezˇ kvantity. V prˇ´ıpadeˇ, zˇe vsˇak docha´zı´ k prˇebytku˚m, lze vyuzˇ´ıt na´sledujı´cı´ na´stroje. Jednak jde skladova´nı´ letnı´ch prˇebytku˚ s jejich na´sledny´m prodejem v zimnı´m obdobı´; tato mozˇnost je vsˇak omezena velikostı´ popta´vky a faktem, zˇe dlouhodobeˇjsˇ´ı skladova´nı´ nenı´ z hygienicke´ho ani ekonomicke´ho hlediska efektivnı´. Dalsˇ´ı mozˇnostı´ je vy´voz zemeˇdeˇlsky´ch produktu˚ na trhy vneˇ Evropske´ unie. Export je vsˇak zatı´zˇen za´kladnı´m na´strojem SZP – vysokou cenovou hladinou. Aby se tento na´stroj tedy mohl prakticky uplatnit, je potrˇeba dotovat export, aby dosˇlo ke snı´zˇenı´ ceny na sveˇtovou u´rovenˇ. Docha´zı´ ale k negativnı´m dopadu˚m na rozpocˇet EU, danˇove´ poplatnı´ky EU, ale i na sveˇtove´ producenty. Druhou ekonomicky prˇijatelneˇjsˇ´ı variantou je export pouze vy´robku˚ vysoke´ kvality, ktere´ jsou schopny na sveˇtovy´ch trzı´ch obsta´t i prˇi vysˇsˇ´ı ceneˇ (naprˇ. kvalitnı´ vı´na cˇi sy´ry). 2) omezenı´m vy´roby: jedna´ se o omezenı´ administrativnı´, tedy o ru˚zne´ typy syste´mu˚ kvo´t. Jsou uplatnˇova´ny dva prˇ´ıstupy: a) omezenı´ celkove´ produkce, kdy prˇ´ı prˇesa´hnutı´ produkcˇnı´ kvo´ty docha´zı´ ke snı´zˇenı´ nebo odebra´nı´ dotace, prˇ´ıpadneˇ je ulozˇena sankce (peneˇzˇita´ cˇi nepeneˇzˇita´). Tento prˇ´ıstup prˇedpokla´da´ velmi prˇ´ısnou kontrolu a regulaci dane´ho sektoru. b) omezenı´ celkove´ podpory pouze na urcˇity´ objem produkce, jehozˇ prˇekrocˇenı´ nenı´ da´le sankcionova´no, ale nenı´ ani podporova´no. Tento

105

6. Spolecˇna´ zemeˇdeˇlska´ politika

zpu˚sob regulace velmi efektivneˇ omezuje celkovou u´rovenˇ produkce v prˇ´ıpadeˇ vysoke´ho rozdı´lu mezi podporovanou cenou a cenou trzˇnı´. Jinou mozˇnostı´ snı´zˇenı´ produkce je omezenı´ vyuzˇ´ıva´nı´ prima´rnı´ch vstupu˚ (v prˇ´ıpadeˇ rostlinne´ vy´roby je za´kladnı´m vstupem zemeˇdeˇlska´ pu˚da). V ra´mci tohoto na´stroje jde bud’ o omezenı´ celkove´ plochy pouzˇitelne´ pro danou plodinu nebo je mozˇne´ pouzˇ´ıt jen relativnı´ omezenı´ kazˇde´ho prˇ´ıjemce podpory. Relativnı´ omezenı´ zavazuje kazˇde´ho farma´rˇe jako prˇ´ıjemce podpory ponechat urcˇitou cˇa´st pu˚dy ladem nebo ji nepouzˇ´ıvat pro vy´robu zemeˇdeˇlsky´ch produktu˚ urcˇeny´ch pro lidskou spotrˇebu. Trˇetı´m typem omezenı´ celkove´ dostupne´ zemeˇdeˇlske´ pu˚dy je podpora urcˇena´ zemeˇdeˇlcu˚m, kterˇ´ı se rozhodnou opustit dany´ sektor produkce. Prˇ´ıkladem je pre´mie vypla´cena´ peˇstitelu˚m vı´na prˇi neobnovova´nı´ sta´vajı´cı´ vinice. Dalsˇ´ım prˇ´ıstupem je podpora zemeˇdeˇlsky´ch technologiı´ zalozˇeny´ch na extenzivnı´m vyuzˇ´ıva´nı´ zemeˇdeˇlske´ plochy. Smyslem te´to podpory je efektivneˇjsˇ´ı naplnˇova´nı´ mimoprodukcˇnı´ch funkcı´ zemeˇdeˇlstvı´ a prˇ´ızniveˇjsˇ´ı dopad na zˇivotnı´ prostrˇedı´.

Kompenzacˇnı´ platby

Vzhledem k nedostatecˇne´ efektivnosti na´stroju˚ omezujı´cı´ch produkci a jejich znacˇne´ administrativnı´ na´rocˇnosti prˇi zachova´nı´ za´kladnı´ho na´stroje vysoke´ podpory cen se hledaly jine´ mechanismy snizˇujı´cı´ celkovou produkci. Evropska´ mysˇlenka multifunkcˇnı´ho zemeˇdeˇlstvı´, jehozˇ cı´lem je kromeˇ produkce zemeˇdeˇlsky´ch produktu˚ take´ ochrana a obnova krajiny, zajisˇteˇnı´ biodiverzity a dalsˇ´ıch cı´lu˚, u´stı´ v nelibost producentu˚ z ostatnı´ch cˇa´stı´ sveˇta, ktery´m vadı´ vysoka´ ochrana produkce souvisejı´cı´ s vysoky´mi garantovany´mi cenami. Dosˇlo tedy k vytvorˇenı´ tzv. kompenzacˇnı´ch plateb. Tyto platby umozˇnˇujı´ snı´zˇit prˇ´ımou u´rovenˇ podpory, cozˇ znamena´ snı´zˇit u´rovenˇ intervencˇnı´ch cen a prˇitom zachovat prˇ´ıjmovou u´rovenˇ zemeˇdeˇlcu˚. Uplatneˇnı´ tohoto na´stroje pochopitelneˇ nemusı´ znamenat snı´zˇenı´ celkove´ho objemu rozpocˇtu. Kompenzacˇnı´ platby farma´rˇu˚m prˇedstavujı´ nejvy´znamneˇjsˇ´ı na´stroj zemeˇdeˇlske´ politiky a tvorˇ´ı take´ nejvysˇsˇ´ı vy´daje zemeˇdeˇlske´ cˇa´sti rozpocˇtu. Existujı´ trˇi ru˚zne´ formy prˇ´ımy´ch plateb zemeˇdeˇlcu˚m: platby na kompenzaci snı´zˇenı´ cen, prˇ´ıme´ platby: principia´lneˇ jde kompenzaci definovanou na plochu cˇi kus mezi stavem prˇed snı´zˇenı´m a po neˇm. Naprˇ. porovna´me-li referencˇnı´ vy´nos psˇenice z hektaru, jsme schopni definovat ztra´tu zemeˇdeˇlce snı´zˇenı´m intervencˇnı´ ceny. Takto nastaveny´ na´stroj kompenzace prakticky nemeˇnil alokaci financˇnı´ pomoci mezi zemeˇdeˇlci. Samotny´ na´stroj prˇ´ımy´ch plateb tedy nemusı´ zmeˇnit ani u´rovenˇ prˇ´ıjmu˚, celkovou vy´robu ani alokaci prostrˇedku˚ mezi zemeˇdeˇlci. Z teˇchto du˚vodu˚ nenı´ tento na´stroj zava´deˇn samostatneˇ a participace v tomto programu mu˚zˇe by´t va´za´na na dalsˇ´ı podmı´nky. Na´stroj prˇ´ımy´ch plateb proto navı´c, na rozdı´l od cˇiste´ podpory cen, umozˇnˇuje definovat i dalsˇ´ı podmı´nky jako strop pro minimum a maximum celkove´ podpory, cˇ´ımzˇ doka´zˇe zpeˇtneˇ ovlivnˇovat strukturu zemeˇdeˇlske´ho sektoru. Je ale ota´zkou, zda se tı´mto zpu˚sobem nezbrzdı´ restrukturalizace zemeˇdeˇlske´ho sektoru, protozˇe pra´veˇ ti nejefektivneˇjsˇ´ı vy´robci nemohou vyuzˇ´ıt zmeˇn sektoru. kompenzacˇnı´ prˇ´ıdavky za produkci ve znevy´hodneˇny´ch oblastech (tzv. LFA – Less Favoured Area – jedna´ se o oblasti, ktere´ naprˇ. z klimaticky´ch du˚vodu˚ nejsou produkcˇneˇ srovnatelne´ s oblastmi optima´lnı´mi pro zemeˇdeˇlskou produkci) a platby zemeˇdeˇlcu˚m za agro-enviromenta´lnı´ opatrˇenı´: tyto dveˇ formy

106

jsou svou povahou naprosto odlisˇne´ od vy´sˇe rozebrany´ch plateb. Jedna´ se o na´hradu fakticky´ch prˇ´ırodnı´ch, legislativnı´ch a spolecˇensky´ch omezenı´ pro zemeˇdeˇlske´ producenty. Vzhledem k ru˚zny´m geograficky´m podmı´nka´m nejsou mozˇne´ rovne´ podmı´nky pro vsˇechny producenty; dosˇlo by tedy k prˇesunu zemeˇdeˇlstvı´ pouze do „idea´lnı´ch“ oblastı´ a tı´m by nebyli naplnˇova´ny cı´le multifunkcˇnı´ho zemeˇdeˇlstvı´. 6.4.1

Formy regulace trhu

Garantovane´ (intervencˇnı´) ceny zarucˇujı´ minima´lnı´ vy´kupnı´ cenu pro doma´cı´ produkci. Takto nahromadeˇne´ za´soby jsou skladova´ny a na´sledneˇ proda´va´ny za prˇ´ızniveˇjsˇ´ıch podmı´nek na trhu. Tento prˇ´ıstup je za´kladem regulace veˇtsˇiny komodit, konkre´tneˇ obilovin, cukru a mle´cˇny´ch vy´robku˚. Na´sledujı´cı´ popis zjednodusˇeneˇ nastinˇuje situaci u jedne´ z nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıch komodit – obilovin. Intervencˇnı´ cena nad u´rovnı´ ceny sveˇtove´ byla doplneˇna ochranou trhu prˇed producenty ze trˇetı´ch zemı´. Tato celnı´ barie´ra byla pu˚vodneˇ realizova´na pomocı´ tzv. variable income levy, tj. poplatku˚ reflektujı´cı´ch rozdı´l mezi sveˇtovou a doma´cı´ cenou komodity. V 90. letech byl tento poplatek nahrazen klasicky´m tarifem ad valorem se stanovenou maxima´lnı´ u´rovnı´. Zvy´sˇenı´m sveˇtove´ ceny na u´rovenˇ ceny garantovane´ se stabilizuje a vy´razneˇ podporˇ´ı doma´cı´ nabı´dka a s jejı´m ru˚stem snı´zˇ´ı export. Uvedeny´ mechanismus funguje pomeˇrneˇ bezproble´moveˇ, dokud je stanovena´ garantovana´ cena pod u´rovnı´ cˇi rovna rovnova´zˇne´ ceneˇ na doma´cı´m trhu. V takove´m prˇ´ıpadeˇ pouze podporuje doma´cı´ produkci reorientacı´ pu˚vodnı´ch dovozu˚ na doma´cı´ producenty azˇ do u´rovneˇ pokry´vajı´cı´ pu˚vodnı´ import. Proble´m nastane, jakmile garantovana´ cena prˇekrocˇ´ı rovnova´zˇnou cenu na doma´cı´m trhu – podpora produkce vytva´rˇ´ı prˇebytky, ktere´ doma´cı´ popta´vka nestacˇ´ı spotrˇebovat a volny´ export na sveˇtove´ trhy je vzhledem k podstatneˇ vysˇsˇ´ı garantovane´ ceneˇ bez dalsˇ´ıch vy´daju˚ nemozˇny´.

Garantovane´ ceny

Vzhledem k rea´lneˇ sledovane´mu cı´li SZP (zvy´sˇenı´ u´rovneˇ prˇ´ıjmu˚ zemeˇdeˇlcu˚) neprˇekvapı´, zˇe u´rovenˇ intervencˇnı´ ceny byla stanovena velmi vysoko. S vy´vojem cele´ho syste´mu se situace v ra´mci te´to komodity stala dlouhodobeˇ financˇneˇ neudrzˇitelnou a vedla k zava´deˇnı´ omezujı´cı´ch podmı´nek a fina´lneˇ k zavedenı´ na´stroje prˇ´ımy´ch plateb. Za´kladnı´m proble´mem regulace trhu obilovin bylo tedy stanovenı´ prˇ´ılisˇ vysoke´ intervencˇnı´ ceny. Vzhledem k objemu podpory sˇlo o za´sadnı´ vy´daj ve srovna´nı´ s ostatnı´mi komoditami. Vy´chozı´m bodem stanovenı´ vysoke´ intervencˇnı´ ceny byla situace v roce 1964. Trzˇnı´ cena v Neˇmecku byla v te´ dobeˇ podstatneˇ vy´sˇe nezˇ ve srovnatelneˇ velke´ Francii. Neˇmecko vahou sve´ho postavenı´ prosadilo urcˇenı´ intervencˇnı´ ceny nad pru˚meˇrnou trzˇnı´ cenou mezi cˇlensky´mi sta´ty a nad u´rovnı´ ceny na sveˇtove´m trhu. Takto se produkce na trhu dostala azˇ do nechteˇne´ situace zpu˚sobujı´cı´ prˇebytky nespotrˇebovane´ na doma´cı´m trhu. Cena na trhu EU v pru˚beˇhu 70. azˇ 90. let te´meˇrˇ dvojna´sobneˇ prˇesahovala cenu na trhu sveˇtove´m. Evropsˇtı´ spotrˇebitele´ se takto dostali do neprˇ´ıznive´ situace, kdy vlastneˇ prˇispı´vali dvakra´t na danou komoditu. To vsˇak neznamena´, zˇe by se bez existence SZP evropsky´ chleba proda´val dvakra´t levneˇji. Spı´sˇe cenu na sveˇtove´m trhu vy´razneˇ deformovaly podporovane´ vy´vozy prˇebytku˚ z EU, ktere´ nada´le snizˇovaly cenu na sveˇtove´m trhu. Situace se pod tlakem mezina´rodnı´ch organizacı´ usilujı´cı´ch o liberalizaci mezina´rodnı´ho obchodu zacˇala postupneˇ meˇnit i v agra´rnı´m sektoru a EU zacˇala snizˇovat u´rovenˇ intervencˇnı´ch cen (spolu se zava´deˇnı´m kompenzacˇnı´ch plateb). Teˇmito kroky

107

6. Spolecˇna´ zemeˇdeˇlska´ politika

se situace v komoditeˇ postupneˇ blı´zˇ´ı k rovnova´zˇne´ situaci, prˇesto je EU sta´le vy´razny´m exporte´rem. Acˇkoliv snizˇova´nı´ intervencˇnı´ ceny je krokem k redukci prˇebytku produkce, situace na trhu dosud nedosahuje rovnova´zˇne´ho stavu. Popta´vka po obilnina´ch na rozdı´l od jejich produkce vy´razneˇ neroste. Zvysˇujı´cı´ se produkce je vsˇak zpu˚sobena i racionalizacı´ vy´roby a ru˚stem produktivity (v pru˚beˇhu existence SZP se produktivita te´meˇrˇ zdvojna´sobila). Kvo´ty

Typickou produkcı´ regulovanou prˇeva´zˇneˇ kvo´tami je produkce cukru a mle´ka. V produkci mle´ka byly kvo´ty zavedeny pro snı´zˇenı´ nadprodukce v 80. letech, kdy se pouzˇitı´ jiny´ch na´stroju˚ uka´zalo by´t nedostatecˇny´m. Regulace zahrnuje stanovenı´ maxima´lnı´ produkce na u´rovni cˇlensky´ch sta´tu˚, ale i uvnitrˇ cˇlensky´ch sta´tu˚ azˇ po maxima´lnı´ produkcˇnı´ u´rovenˇ stanovenou pro kazˇde´ho farma´rˇe. Smyslem zavedenı´ kvo´t je omezenı´ celkovy´ch rozpocˇtovy´ch na´kladu˚ prˇi udrzˇenı´ vysoke´ intervencˇnı´ ceny. Tedy take´ limitace rozpocˇtoveˇ velmi negativnı´ situace, kdy jsou i prˇi stanovenı´ intervencˇnı´ ceny nad rovnova´zˇnou cenou pro doma´cı´ trh definova´ny maxima´lnı´ rozpocˇtove´ na´klady. Vyjednane´ kvo´ty jsou omezenı´m celkove´ produkce, a tı´m i rozpocˇtovy´ch vy´daju˚. Produkce mle´ka je pro regulaci vhodna´ i vzhledem k male´mu pocˇtu zpracovatelu˚, cozˇ umozˇnˇuje syste´m efektivneˇ administrovat, a to azˇ na u´rovni jednotlivy´ch farem. Vzhledem k technologii zpracova´nı´ je na´sledneˇ mozˇne´ obdobneˇ regulovat te´zˇ produkci mle´cˇny´ch vy´robku˚, naprˇ. sy´ru˚ cˇi ma´sla. Pouze se prˇepocˇte na vy´chozı´ surovinu – mle´ko. Spolu se zavedenı´m syste´mu kvo´t se v produkci mle´ka podarˇilo stabilizovat u´rovenˇ cen. Prˇesto nenı´ situace na trhu s mle´kem na rovnova´zˇne´ u´rovni mezi doma´cı´ produkcı´ a spotrˇebou. Exportovane´ prˇebytky dosahujı´ zhruba 10 milio´nu˚ tun a srovnatelne´ mnozˇstvı´ je spotrˇebova´no v ra´mci dotovany´ch programu˚ EU. Celkove´ prˇebytky tedy dosahujı´ asi 15 % z celkove´ produkce. Dopady pouzˇitı´ tohoto na´stroje jsou ru˚zne´. Prˇes nesporne´ omezenı´ celkovy´ch vy´daju˚ z rozpocˇtu EU se nepodarˇilo vyrˇesˇit trvalou nadprodukci. Vy´razneˇ vzrostla administrativnı´ za´teˇzˇ cele´ho syste´mu. Da´le se de facto znemozˇnil vstup na trh novy´m producentu˚m a farma´rˇi, kterˇ´ı obdrzˇeli opra´vneˇnı´ produkovat mle´ko, zı´skali vy´hodu odpovı´dajı´cı´ ekonomicke´ renteˇ. Ta se promı´ta´ i do ceny pu˚dy, cozˇ ma´ da´le za na´sledek znevy´hodneˇnı´ jejı´ho alternativnı´ho vyuzˇitı´. Je to pomeˇrneˇ paradoxnı´ situace prˇi sta´le´ nadprodukci te´to komodity.

Pre´mie

Trˇetı´m pouzˇ´ıvany´m syste´mem trzˇnı´ regulace jsou pre´mie (bonusy) vy´robcu˚m vybrany´ch komodit. Na rozdı´l od prˇedchozı´ch jsou du˚vodem k pouzˇ´ıvanı´ tohoto na´stroje odlisˇne´ vneˇjsˇ´ı podmı´nky. V prˇ´ıpadeˇ existence mezina´rodnı´ch u´mluv omezujı´cı´ch mozˇnosti EU chra´nit svoje trhy prˇed dovozci z trˇetı´ch zemı´ prosteˇ jine´ na´stroje nebylo mozˇne´ pouzˇ´ıt. Konkre´tneˇ se jedna´ o olejniny (rˇepku a slunecˇnici). Vzhledem k mezina´rodnı´mu tlaku smeˇrˇujı´cı´mu k postupne´mu omezova´nı´ maxima´lnı´ u´rovneˇ podpory zemeˇdeˇlstvı´ v EU jde o v budoucnu potencia´lneˇ vyuzˇitelny´ na´stroj. Jako takovy´ uzˇ byl pouzˇit coby doplneˇk garantovany´ch cen v prˇ´ıpadeˇ podpory produkce neˇktery´ch obilovin. Jestlizˇe v prˇ´ıpadeˇ garantovane´ vysˇsˇ´ı ceny nesou na´klady na jejı´ zvy´sˇenı´ spotrˇebitele´, v prˇ´ıpadeˇ pre´mie zvysˇujı´cı´ prˇ´ıjem farma´rˇe z jednotky produkce se jedna´ o vy´daj verˇejny´ch prostrˇedku˚ hrazeny´ danˇovy´m poplatnı´kem.

108

Vy´platu verˇejny´ch prostrˇedku˚ lze va´zat na dalsˇ´ı podmı´nky spojene´ s maxima´lnı´m cˇi minima´lnı´m objemem podpory, pouzˇitou technologii atd.

6.5

Financova´nı´ SZP

Evropsky´ zemeˇdeˇlsky´ za´rucˇnı´ a orientacˇnı´ fond prˇedstavuje financˇnı´ na´stroj, jehozˇ prostrˇednictvı´m od roku 1962 vynakla´da´ rozpocˇet EU prostrˇedky na zemeˇdeˇlstvı´. S prˇechodem k SZP zı´skaly vsˇechny pravomoci v te´to oblasti orga´ny ES (Rada a Komise), cozˇ znamenalo konec samostatny´ch na´rodnı´ch politik v zemeˇdeˇlske´m sektoru. V jednotlivy´ch cˇlensky´ch zemı´ch jsou pro uskutecˇnˇova´nı´ SZP zrˇizova´ny zvla´sˇtnı´ intervencˇnı´ orga´ny (agentury). Cenovy´ syste´m produktu˚ na zemeˇdeˇlske´m trhu EU je velice specificky´ – ceny nejsou urcˇova´ny trzˇneˇ. Zvla´sˇtnı´ je prˇedevsˇ´ım tzv. intervencˇnı´ cena, pod nı´zˇ nema´ klesnout trzˇnı´ cena zemeˇdeˇlske´ho produktu. Je garantova´na jako minima´lnı´ cena pro mnoho druhu˚ zemeˇdeˇlske´ produkce (asi u 70 % zemeˇdeˇlsky´ch produktu˚). Klesne-li trzˇnı´ cena pod tuto u´rovenˇ, intervenuje Evropsky´ zemeˇdeˇlsky´ garancˇnı´ a podpu˚rny´ fond svy´mi na´kupy, aby cenu udrzˇel na garantovane´ u´rovni. Pokud se zemeˇdeˇlci spokojı´ s intervencˇnı´ cenou, majı´ jistotu, zˇe bude vykoupena cela´ jimi nabı´zena´ produkce. Tento postup sice stimuluje ru˚st zemeˇdeˇlske´ produkce, ale soucˇasneˇ poma´ha´ financovat nadprodukci, ktera´ nema´ na vnitrˇnı´m trhu nadeˇji na odbyt. Nezby´va´ nezˇ produkci skladovat nebo financovat jejı´ vy´voz. Vzhledem k tomu, zˇe ceny na sveˇtove´m trhu zemeˇdeˇlske´ produkce jsou vesmeˇs nizˇsˇ´ı, dosta´va´ zemeˇdeˇlec exportnı´ dotaci, tedy vlastneˇ prˇ´ıplatek do u´rovneˇ intervencˇnı´ ceny. Ru˚zne´ formy intervence se ty´kajı´ 94 % vesˇkere´ zemeˇdeˇlske´ produkce, jen u male´ cˇa´sti tvorˇ´ı ceny trh.

Intervencˇnı´ cena

Na´klady na SZP hradı´ Evropsky´ zemeˇdeˇlsky´ za´rucˇnı´ a orientacˇnı´ fond, ktery´ ma´ 2 cˇa´sti: cˇa´st za´rucˇnı´: prˇedstavuje hlavnı´ cˇa´st zemeˇdeˇlske´ho fondu (95 %) a slouzˇ´ı k dotova´nı´ intervencˇnı´ch cen a prˇ´ıplatku˚ u exportnı´ch cen. cˇa´st orientacˇnı´: tvorˇ´ı zhruba 5 %, je soucˇa´stı´ Struktura´lnı´ch fondu˚ a slouzˇ´ı k financova´nı´ struktura´lnı´ch zmeˇn v zemeˇdeˇlstvı´. Velka´ financˇnı´ na´rocˇnost politiky je jasneˇ patrna´ z rozpocˇtu EU (viz kapitola 5).

Shrnutı´ kapitoly Spolecˇna´ zemeˇdeˇlska´ politika byla prvnı´ a na dlouhou dobu nejvy´znamneˇjsˇ´ı spolecˇnou polititou spolecˇne´ho trhu. Financˇnı´ na´rocˇnost ji vsˇak prˇedurcˇovala k cˇasty´m zmeˇna´m. Veˇtsˇina teˇchto zmeˇn vsˇak byla pouze kosmeticka´ a financˇnı´ za´teˇzˇ neubrala. Vy´znamneˇjsˇ´ım impulsem byla azˇ McSharryho reforma Spolecˇne´ zahranicˇnı´ politiky. V kapitole jste se take´ dozveˇdeˇli o na´strojı´ch pouzˇ´ıvany´ch v ra´mci Spolecˇne´ zemeˇdeˇlske´ politiky stejneˇ jako o zpu˚sobu financova´nı´ te´to aktivity.

Ota´zky k zamysˇlenı´ 1. Co se skry´va´ pod McSharryho reformou? 2. Z jake´ho fondu je SZP financova´na?

109

6. Spolecˇna´ zemeˇdeˇlska´ politika

3. Jake´ jsou 3 za´kladnı´ za´sady SZP? 4. V ra´mci SZP existujı´ jista´ cenova´ specifika. O co se jedna´? 5. Zamyslete se nad tı´m, procˇ byla SZP zarˇazena mezi prvnı´ spolecˇne´ politiky.

110

jI´ jI´

jI´ jI´ jI´

7

Historicky´ vy´voj Rozvoj dopravnı´ politiky spojeny´ s prˇechodem ke vnitrˇnı´mu trhu (1986–1993) Perspektivy evropske´ dopravy do roku 2010 Transevropske´ sı´teˇ Vy´voj jednotlivy´ch dopravnı´ch sektoru˚ ˇ ´ımske´ smlouvy do soucˇasnosti EU – od R

Spolecˇna´ dopravnı´ politika

7. Spolecˇna´ dopravnı´ politika

Cı´l kapitoly Spolecˇna´ dopravnı´ politika patrˇ´ı k nejstarsˇ´ım spolecˇny´m politika´m. Stejneˇ jako v prˇ´ıpadeˇ spolecˇne´ zemeˇdeˇlske´ politiky i ona byla v na´znacı´ch definova´na jizˇ v ra´mci Smlouvy o EHS. V kapitole se dozvı´te o jejı´m historicke´m vy´voji. Sezna´mı´te se s nejvy´znamneˇjsˇ´ım projekt v ra´mci te´to politiky – s transevropsky´mi sı´teˇmi. V za´veˇru kapitoly jsou rozebra´ny jednotlive´ druhy dopravy a jejich vy´voj v ra´mci spolecˇne´ dopravnı´ politiky.

ˇ asova´ za´teˇzˇ C Doba potrˇebna´ ke studiu kapitoly cca 3 hodiny. Spolecˇna´ dopravnı´ politika patrˇ´ı k historicky nejstarsˇ´ım spolecˇny´m politika´m ES (dohromady se zemeˇdeˇlskou a zahranicˇnı´ politikou). Stala se soucˇa´stı´ procesu evropske´ integrace od zalozˇenı´ EHS v roce 1957, ustanovenı´ o te´to politice Spolecˇenstvı´ ˇ ´ımske´ smlouveˇ. lze proto najı´t jizˇ v R Prˇi formulaci spolecˇne´ dopravnı´ politiky (SDP) v prvnı´m obdobı´ hra´ly nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı roli na´sledujı´cı´ prˇedpoklady: 1. Funkcˇnı´ a spolehliva´ doprava je prˇedpokladem vytvorˇenı´ jednotne´ho trhu s neomezeny´m pohybem zbozˇ´ı a osob, 2. Nemajı´-li se dopravnı´ na´klady sta´t barie´rou vza´jemne´ho obchodu, je nezbytne´ v tomto sektoru vytvorˇit konkurencˇnı´ podmı´nky, 3. Dopravnı´ sektor je velmi cˇlenity´ a skla´da´ se z neˇkolika oboru˚: silnicˇnı´ doprava, zˇeleznice, vnitrozemske´ vodnı´ cesty, na´morˇnı´ a letecka´ doprava. Zˇa´dny´ z teˇchto oboru˚ nesmı´ by´t preferova´n nebo diskriminova´n. To si vyzˇaduje spolecˇna´ pravidla pro vsˇechny dopravnı´ obory, 4. Dopravnı´ sektor ovlivnˇuje mnoho dalsˇ´ıch sfe´r: ma´ dopady na regiona´lnı´ rozvoj, zˇivotnı´ prostrˇedı´, utva´rˇenı´ krajiny, spotrˇebu energie aj. Tyto skutecˇnosti a snaha dosa´hnout pozitivnı´ efekty vyply´vajı´cı´ z volne´ho pohybu osob a zbozˇ´ı, pro ktere´ je zapotrˇebı´ efektivneˇ fungujı´cı´ho dopravnı´ho syste´mu prˇispı´vajı´cı´ho k usnadneˇnı´ ekonomicke´ho propojenı´ cˇlensky´ch zemı´ a odstraneˇnı´ barie´r, vedly k prˇijetı´ rˇady opatrˇenı´ dopravnı´ politiky. Zejme´na se jednalo o formulaci spolecˇny´ch pravidel pro vsˇechny u´cˇastnı´ky a jistou mı´ru harmonizace prˇedpisu˚ cˇlensky´ch sta´tu˚ (technicky´ch, bezpecˇnostnı´ch, pracovnı´ch aj., ktere´ si ty´kali mimo jine´ vy´roby aut, emisnı´ch standardu˚, kvality paliv apod.).

7.1 7.1.1

Historicky´ vy´voj ˇ ´ımska´ smlouva o spolecˇne´ dopravnı´ politice R

ˇ ´ımska´ smlouva shrnula u´koly spolecˇne´ dopravnı´ politiky takto (cˇl. 74–84): R Zave´st spolecˇna´ pravidla pro mezina´rodnı´ dopravu, Umozˇnit volny´ prˇ´ıstup k poskytova´nı´ dopravnı´ch sluzˇeb uvnitrˇ kazˇde´ho cˇlenske´ho sta´tu take´ pro dopravce z dalsˇ´ıch cˇlensky´ch sta´tu˚, Prove´st opatrˇenı´ ke zlepsˇenı´ bezpecˇnosti dopravy,

112

Je neprˇ´ıpustna´ diskriminace v dopraveˇ uvnitrˇ Spolecˇenstvı´ prˇi stanovova´nı´ cen a dopravnı´ch podmı´nek, Zˇa´dny´ obor dopravy ani zˇa´dny´ podnik nema´ by´t cˇlensky´m sta´tem podporova´n nebo ochranˇova´n, Jsou prˇ´ıpustne´ podpory vyply´vajı´cı´ z potrˇeby koordinovat dopravu nebo z povinnosti poskytovat verˇejnou sluzˇbu, Spolecˇny´ postup se vztahuje na dopravu po zˇeleznicı´ch, silnicı´ch a vnitrˇnı´ch vodnı´ch cesta´ch. Rada je vsˇak zmocneˇna jednomyslny´m rozhodnutı´m rozsˇ´ırˇit tato pravidla take´ pro dopravu na´morˇnı´ a leteckou. 7.1.2

Obdobı´ 1958–1986

V tomto obdobı´ se cı´le SDP ty´kaly pouze oblasti zˇeleznicˇnı´, silnicˇnı´ a vnitrozemske´ vodnı´ dopravy: meˇlo v prve´ rˇadeˇ dojı´t k zavedenı´ konkurencˇnı´ho prostrˇedı´ v sektoru dopravy a k otevrˇenı´ dopravnı´ho trhu vsˇem subjektu˚m z cˇlensky´ch zemı´, kterˇ´ı meˇly mı´t stejne´ podmı´nky jako doma´cı´ podnikatele´. Tento cı´l meˇl by´t dosazˇen na za´kladeˇ pra´va svobodneˇ se usadit a podnikat v ktere´koli cˇlenske´ zemi. Od dopravnı´ politiky se take´ ocˇeka´valo, zˇe dı´ky spolecˇne´mu postupu dojde ke snı´zˇenı´ dopravnı´ch na´kladu˚ a doprava se nestane barie´rou posilova´nı´ spolecˇne´ho trhu. ˇ ´ımsky´ch smluv a podeRealita byla ovsˇem jina´. V obdobı´ ohranicˇene´m prˇijetı´m R psa´nı´m Jednotne´ho evropske´ho aktu (1958–1986) patrˇila dopravnı´ politika k nejzanedbaneˇjsˇ´ım. Beˇhem tohoto obdobı´ bylo dosazˇeno ve spolecˇne´ dopravnı´ politice jen velmi omezeny´ch vy´sledku˚: byl za prˇedem stanoveny´ch podmı´nek umozˇneˇn dopravcu˚m z jiny´ch cˇlensky´ch zemı´ vstup do sektoru, sblı´zˇily se podmı´nky konkurence, byly odstraneˇny neˇktere´ formy diskriminace a byla zavedena urcˇita´ bezpecˇnostnı´ a socia´lnı´ opatrˇenı´ v dopraveˇ (maxima´lnı´ pracovnı´ doba rˇidicˇu˚ kamio´nu˚, zavedenı´ povinnosti provozovat technicka´ zarˇ´ızenı´ pro kontrolu teˇchto pravidel aj.). V silnicˇnı´ dopraveˇ vsˇak i nada´le existovala cela´ sˇka´la na´rodnı´ch kvo´t pro dopravce z jiny´ch cˇlensky´ch zemı´, zˇeleznice byla da´le za´visla´ na sta´tnı´ch dotacı´ch, dopravnı´ infrastruktura v jednotlivy´ch zemı´ch i nada´le nebyla budova´na s ohledem na potrˇeby propojenı´ cˇlensky´ch zemı´. Zanedba´va´nı´ dopravnı´ politiky dosˇlo azˇ tak daleko, zˇe na pomaly´ postup v ra´mci politiky upozornil v roce 1983 i Evropsky´ parlament, ktery´ podal u Evropske´ho ˇ ´ımske´ smlouvy soudnı´ho dvora zˇalobu na Radu ministru˚, zˇe neplnı´ ustanovenı´ R ohledneˇ dopravy. V roce 1985 Soudnı´ dvu˚r uznal zˇalobu Parlamentu a ulozˇil Radeˇ, aby proces harmonizace dopravy urychlila.

7.2

Zˇaloba na Radu

Rozvoj dopravnı´ politiky spojeny´ s prˇechodem ke vnitrˇnı´mu trhu (1986–1993)

Od poloviny 80. let docha´zı´ ke zmeˇneˇ v prˇ´ıstupu ke spolecˇne´ dopravnı´ politice a k postupne´mu zlepsˇenı´ neuspokojive´ situace z prˇedchozı´ch let. Tato zmeˇna souvisela s prˇijetı´m Jednotne´ho evropske´ho aktu a se zaha´jeny´m prˇechodem k dokoncˇenı´ vnitrˇnı´ho trhu. Pro dopravnı´ politiku bylo du˚lezˇite´, zˇe vnitrˇnı´ trh prˇinesl odstraneˇnı´ vsˇech kontrol na vnitrˇnı´ch hranicı´ch unie (vcˇetneˇ kontrol technicky´ch cˇi veterina´rnı´ch norem). Od roku 1986 byla do spolecˇne´ dopravnı´ politiky zahrnuta na´morˇnı´

113

7. Spolecˇna´ dopravnı´ politika

doprava a od roku 1987 take´ letecka´ doprava. V obou oblastech byla zavedena volna´ souteˇzˇ, odstraneˇny dopravnı´ tarify a dosˇlo k otevrˇenı´ pro vsˇechny potencia´lnı´ dopravce. V letecke´ dopraveˇ se tato opatrˇenı´ projevila naprˇ. v otevrˇenı´ novy´ch spoju˚, snı´zˇenı´ cen letenek cˇi rozsˇ´ırˇenı´ poskytovany´ch sluzˇeb. Postupneˇ od roku 1988 zacˇalo docha´zet k liberalizaci take´ v oblasti na´kladnı´ automobilove´ dopravy, ktera´ se v te´ dobeˇ stala nejrozsˇ´ıˇreneˇjsˇ´ım zpu˚sobem na´kladnı´ prˇepravy v Unii. O spolecˇne´m dopravnı´m trhu zemı´ EU fungujı´cı´m alesponˇ v hlavnı´ch rysech se tak da´ hovorˇit od roku 1993. K u´plne´mu odboura´nı´ omezenı´ v poskytova´nı´ licencı´ na dopravnı´ sluzˇby a u´plne´mu otevrˇenı´ doma´cı´ch dopravnı´ch trhu˚ pro subjekty z jiny´ch cˇlensky´ch zemı´ vsˇak dosˇlo azˇ po dalsˇ´ıch peˇti letech. Vy´sledkem postupne´ho naplnˇova´nı´ spolecˇne´ dopravnı´ politiky v tomto obdobı´ tak bylo zkvalitneˇnı´ dopravy a jejı´ bezpecˇnosti, snı´zˇenı´ dopravnı´ch tarifu˚ jako du˚sledek souteˇzˇe mezi ru˚zny´mi obory i ru˚zny´mi dopravci, lepsˇ´ı spojenı´ mezi hlavnı´mi centry a vzda´leneˇjsˇ´ımi oblastmi cˇi rozvoj dopravnı´ infrastruktury (da´lnice, zˇeleznice, prˇ´ıstavy, letisˇteˇ). 7.2.1 TEN

Soucˇasne´ priority spolecˇne´ dopravnı´ politiky EU

Za´sadnı´ho rozsˇ´ırˇenı´ doznala spolecˇna´ dopravnı´ politika prˇijetı´m Maastrichtske´ smlouvy s platnostı´ od roku 1993. Soucˇa´stı´ smlouvy byla nova´ aktivita: projekt transevropsky´ch sı´tı´ (TEN). Po prˇedcha´zejı´cı´m obdobı´, beˇhem neˇhozˇ dosˇlo k rozsa´hle´mu uvolneˇnı´ vnitrˇnı´ch trhu˚ s dopravou a odblokova´nı´ fyzicky´ch i technicky´ch prˇeka´zˇek ve volne´m pohybu v ra´mci EU bylo trˇeba prˇistoupit k rozvoji celoevropske´ dopravnı´ infrastruktury, ktera´ by respektovala hlavnı´ dopravnı´ tahy v ra´mci spolecˇne´ho evropske´ho prostoru. Za´rovenˇ s tı´mto cı´lem byla za cı´l projektu TEN stanovena eliminace proble´mu˚ vyply´vajı´cı´ch z dosavadnı´ho koncipova´nı´ dopravnı´ch syste´mu˚ jednotlivy´ch cˇlensky´ch sta´tu˚ pouze z pohledu vlastnı´ch potrˇeb bez sˇirsˇ´ıho celoevropske´ho aspektu s cı´lem uzˇsˇ´ıho dopravnı´ho propojenı´ zemı´ Unie. Projekt TEN byl definova´n nejen pro oblast dopravy, ale take´ pro telekomunikacˇnı´ a energeticke´ sı´teˇ, vcˇetneˇ ropovodu˚ a plynovodu˚. Dalsˇ´ı vy´znamny´ aspekt, ktery´ se zcela za´sadneˇ dotkl spolecˇne´ dopravnı´ politiky, prˇibyl k za´sada´m Unie podpisem Amsterodamske´ smlouvy. Smlouva ustanovila, zˇe „pozˇadavky na ochranu zˇivotnı´ho prostrˇedı´ musı´ by´t zapracova´ny do stanovenı´ a prova´deˇnı´ politik Spolecˇenstvı´“ (cˇl. 10). Od prˇijetı´ smlouvy se noveˇ vesˇkere´ opatrˇenı´ v dopravnı´m sektoru musı´ rˇesˇit s ohledem na jejich dopady na zˇivotnı´ prostrˇedı´.

7.3

Perspektivy evropske´ dopravy do roku 2010

Soucˇasne´ perspektivy rozvoje evropske´ dopravy jsou obsazˇeny v Bı´le knize o evropske´ dopravnı´ politice s vy´hledem do roku 2010. Bı´la´ kniha obsahuje na´vrh na 60 opatrˇenı´, jejichzˇ hlavnı´ mysˇlenky lze shrnout do na´sledujı´cı´ch oblastı´: Prˇesunout teˇzˇisˇteˇ v ra´mci soucˇasny´ch druhu˚ dopravy (podpora zˇeleznicˇnı´ dopravy a vnitrozemske´ vodnı´ dopravy), Odstranit zby´vajı´cı´ u´zka´ mı´sta v evropske´ dopravnı´ sı´ti, Usilovat o to, aby se uzˇivatel stal hlavnı´m akte´rem dopravnı´ politiky, Zvla´dnout proble´my vyply´vajı´cı´ z globalizace dopravy.

114

Prˇesun teˇzˇisˇteˇ v ra´mci soucˇasny´ch druhu˚ dopravy

V ra´mci te´to oblasti by v obdobı´ do roku 2010 meˇla by´t zavedena opatrˇenı´ smeˇrˇujı´cı´ k posı´lenı´ konkurence a postupne´mu nahrazenı´ automobilove´ na´kladnı´ dopravy na strˇednı´ch a dlouhy´ch vzda´lenostech jiny´mi ekologicˇteˇjsˇ´ımi druhy dopravy, zejme´na zˇeleznicˇnı´ dopravou. Tato opatrˇenı´ by se meˇla ty´kat zejme´na: a) regulace automobilove´ na´kladnı´ dopravy (naprˇ. v oblasti zavedenı´ regulace pracovnı´ doby rˇidicˇu˚ a bezpecˇnosti prˇepravy a jejı´ho prˇ´ısneˇjsˇ´ıho sledova´nı´); b) podpory a ozˇivenı´ na´kladnı´ zˇeleznicˇnı´ dopravy (argumentem pro zvra´cenı´ neprˇ´ıznive´ho trendu v poklesu zˇeleznicˇnı´ dopravy je prˇedevsˇ´ım vy´razneˇ nizˇsˇ´ı za´teˇzˇ zˇivotnı´ho prostrˇedı´ a jejı´ vysˇsˇ´ı bezpecˇnost). Vy´znamna´ cˇa´st programu TEN je proto veˇnova´na pra´veˇ zˇeleznicˇnı´ dopraveˇ, v roce 2003 byla otevrˇena celoevropska´ sı´t’ pro na´kladnı´ dopravu a do roku 2008 ma´ takto fungovat cela´ evropska´ zˇeleznicˇnı´ sı´t’. Poslednı´ opatrˇenı´ v te´to kapitole se ty´ka´ kontroly letecke´ dopravy, projekt „jednotne´ho evropske´ho nebe“ byl dovrsˇen jizˇ koncem roku 2004. Ty´ka´ se vsˇech, kterˇ´ı vyuzˇ´ıvajı´ evropsky´ vzdusˇny´ prostoru, tj. civilnı´ho i vojenske´ho letectvı´. Vsˇichni uzˇivatele´ by se meˇli po „evropske´m nebi“ nynı´ pohybovat bez prˇeka´zˇek prˇi prˇekracˇova´nı´ hranic a s nejveˇtsˇ´ı mozˇnou bezpecˇnostı´. Vzhledem k vy´razneˇ vysˇsˇ´ı ekologicke´ za´teˇzˇi letecke´ dopravy ve srovna´nı´ s zˇeleznicˇnı´ je toto opatrˇenı´ u´zce spojeno s dalsˇ´ı prioritou TEN – budova´nı´ vysokorychlostnı´ch zˇeleznicˇnı´ch tratı´ schopny´ch na kratsˇ´ıch vzda´lenostech nahradit dopravu leteckou. Specificky´mi projekty v te´to oblasti jsou projekty podpory na´morˇnı´ dopravy – vytvorˇenı´ tzv. na´morˇnı´ch da´lnic a da´le projekt Marco Polo, ktery´ ma´ za cı´l zlepsˇit propojenı´ a koordinaci ru˚zny´ch druhu˚ dopravy v ra´mci Evropy s cı´lem zredukovat objem silnicˇnı´ dopravy. Odstraneˇnı´ zby´vajı´cı´ch u´zky´ch mı´st v evropske´ dopravnı´ sı´ti

Tato te´maticka´ oblast velmi u´zce souvisı´ s projektem TEN, v podstateˇ se jedna´ o jeho „teoretickou oporu“. Jejı´ hlavnı´ prioritou je odstranit problematicka´ mı´sta v evropske´ dopravnı´ sı´ti, ktera´ dlouhodobeˇ zpu˚sobujı´ proble´my a zpomalova´nı´ dopravy. Jedna´ se prˇedevsˇ´ım o propojenı´ dopravnı´ch sı´tı´ jednotlivy´ch zemı´, ktere´ v minulosti smeˇrem k hranicı´m byly oslabova´ny. V soucˇasne´ dobeˇ tak na mnoha mı´stech neexistuje da´lnicˇnı´ prˇeshranicˇnı´ spojenı´ (pouze jednoduche´ silnice prvnı´ trˇ´ıdy), problematicka´ je take´ mezina´rodnı´ prostupnost zˇeleznicˇnı´ dopravy. Posunutı´ uzˇivatelu˚ do pozice hlavnı´ch akte´ru˚ dopravnı´ politiky

Tato oblast je v prve´ rˇadeˇ zameˇrˇena na zvy´sˇenı´ bezpecˇnosti v dopraveˇ, a to prˇedevsˇ´ım v te´ nejrizikoveˇjsˇ´ı, tedy automobilove´ dopraveˇ. Komise si v oblasti bezpecˇnosti silnicˇnı´ dopravy vytycˇila vysoky´ cı´l snı´zˇenı´ smrtelny´ch u´razu˚ o polovinu do roku 2010 (prˇes 41 tisı´c v roce 2000). Kromeˇ toho byla v dane´ oblasti zavedena opatrˇenı´ v podobeˇ zrˇ´ızenı´ Evropske´ agentury pro bezpecˇnost v na´morˇnı´ dopraveˇ a da´le take´ Evropska´ agentury pro bezpecˇnost v letecke´ dopraveˇ. Novy´m prvkem, ktery´ je v te´to oblasti zmı´neˇn, jsou platby za pouzˇ´ıva´nı´ dopravnı´ infrastruktury, ktere´ by nemeˇly zohlednˇovat pouze prˇ´ıme´ na´klady na infrastrukturu, ale noveˇ by meˇli zohlednit take´ externality v podobeˇ dopadu ru˚zny´ch druhu˚ dopravy

115

7. Spolecˇna´ dopravnı´ politika

na zˇivotnı´ prostrˇedı´. Jako velmi ambicio´znı´ projekt se jevı´ take´ pozˇadavek na postupnou harmonizaci prˇ´ıme´ daneˇ z nafty pro komercˇnı´ vyuzˇitı´ ve vsˇech zemı´ch EU, z du˚vodu internalizace externalit plynoucı´ch z na´kladnı´ silnicˇnı´ dopravy. Zvla´dnutı´ proble´mu˚ plynoucı´ch z globalizace Projekt Galileo

Nejvy´znamneˇjsˇ´ım projektem v te´to oblasti je projekt Galileo, spocˇ´ıvajı´cı´ ve vybudova´nı´ komplexnı´ satelitnı´ navigacˇnı´ sı´teˇ. Projekt ma´ by´t dokoncˇen a komercˇneˇ vyuzˇ´ıva´n od roku 2008. Ma´ slouzˇit k ru˚zny´m u´cˇelu˚m: ke kontrole dopravy, v socia´lnı´ch sluzˇba´ch, pro potrˇeby policie a spravedlnosti, k za´chranny´m akcı´m. Ma´ to by´t na´stroj, ktery´ zemı´m Unie poskytne neza´vislost prˇi monitorova´nı´ pohybu zbozˇ´ı a osob a prˇi zı´ska´va´nı´ sˇiroke´ho spektra nejru˚zneˇjsˇ´ıch informacı´. Tabulka 7.1: Spolecˇna´ dopravnı´ politika v datech 1957: Definova´nı´ spolecˇne´ dopravnı´ politiky v ra´mci zakla´dajı´cı´ smlouvy o EHS ˇ ´ımska´ smlouva) (tzv. R ˇ 1983: Zaloba Evropske´ho parlamentu u Soudnı´ho dvora ES proti Radeˇ na necˇinnost v dopravnı´ politice 1986: Zapojenı´ na´morˇnı´ dopravy do spolecˇne´ dopravnı´ politiky 1987: Letecka´ doprava soucˇa´stı´ spolecˇne´ dopravnı´ politiky 1988: Liberalizace na´kladnı´ silnicˇnı´ dopravy (kabota´zˇ) 1993: Spusˇteˇnı´ spolecˇne´ho dopravnı´ho trhu 1994: Prˇijetı´ seznamu 14 konkre´tnı´ch projektu˚ Transevropsky´ch dopravnı´ch sı´tı´ (TEN) na summitu EU v Essenu 1999: Schva´lenı´ na´vrhu Komise na otevrˇenı´ trhu zˇeleznicˇnı´ na´kladnı´ prˇepravy (uvolneˇnı´ prˇ´ıstupu opera´toru˚ k zˇeleznicˇnı´ sı´ti a cˇa´stecˇna´ harmonizace poplatku za jejich vyuzˇitı´) Zdroj: www.euroskop.cz

7.4

Transevropske´ sı´teˇ

TEN neboli transevropske´ sı´teˇ prˇedstavujı´ jeden z nejambicio´zneˇjsˇ´ıch projektu˚ EU, projekt na vybudova´nı´ infrastruktury v oblasti dopravy, telekomunikacı´ a energetiky, vcˇetneˇ plynovodu˚ a ropovodu˚, ktera´ by propojovala na´rodnı´ sı´teˇ do jednolite´ celoevropske´ sı´teˇ. Program vytva´rˇenı´ transevropsky´ch sı´tı´ byl prˇijat vsˇemi cˇlensky´mi zemeˇmi a zakotven jako zvla´sˇtnı´ kapitola v Maastrichtske´ smlouveˇ v roce 1993, a to v ra´mci samostatne´ hlavy XV (pu˚vodneˇ hlava XII) transevropske´ sı´teˇ ´ kolem Spolecˇenstvı´ tedy nejsou integra´lnı´ soucˇa´stı´ spolecˇne´ dopravnı´ politiky. U je dle smlouvy prˇedevsˇ´ım „urcˇovat hlavnı´ smeˇry zahrnujı´cı´ cı´le, priority a hlavnı´ rysy opatrˇenı´ TEN“, na financova´nı´ teˇchto projektu˚ se z veˇtsˇ´ı mı´ry podı´lejı´ samotne´ cˇlenske´ sta´ty (70 %). Teprve doplnˇkovy´m zdrojem pro krytı´ vy´daju˚ jsou prostrˇedky ze Struktura´lnı´ch fondu˚, Koheznı´ho fondu cˇi Evropske´ investicˇnı´ banky. TEN byly definova´ny jako potrˇeba „vza´jemne´ho propojenı´ a soucˇinnosti na´rodnı´ch sı´tı´, jakozˇ i prˇ´ıstupu k teˇmto sı´tı´m“ (cˇl. 154). Evropska´ rada v prosinci 1994 potvrdila 14 prioritnı´ch dopravnı´ch projektu˚, mezi nimi spojenı´ hlavnı´ch meˇst Unie rychlovlaky, zˇeleznicˇnı´ spojenı´ Rotterdamu s Porurˇ´ım pro na´kladnı´ dopravu, vy´stavbu da´lnic v sˇesti cˇlensky´ch zemı´ch, zˇeleznicˇnı´ a silnicˇnı´ spojenı´ mezi Kodanı´ a

116

sˇve´dsky´m Malmo, nove´ letisˇteˇ v Mila´neˇ, zˇeleznicˇnı´ spojenı´ Irska s Velkou Brita´niı´, novou zˇeleznicˇnı´ trat’spojujı´cı´ Londy´n s Manchesterem. Vy´znam projektu TEN je velmi sˇiroky´ a zdaleka se nety´ka´ jen ekonomicky´ch aspektu˚ rozvoje Unie, prˇesto zu˚sta´va´ z pohledu dopadu˚ prioritou. Prˇedevsˇ´ım je trˇeba si uveˇdomit, zˇe ekonomicky´ rozvoj v Evropeˇ (a nejen v nı´) byl vzˇdy velmi u´zce spjat s rozvojem komunikacˇnı´ch sı´tı´, ktere´ daly jejich obyvatelu˚m prˇ´ıstup k prˇ´ırodnı´m a technicky´m zdroju˚m, a umozˇnily tak ekonomickou prosperitu, vysoky´ zˇivotnı´ standart, efektivnost v oblasti obchodu atd. V souvislosti s postupnou globalizacı´ trhu˚, rostoucı´ mobilitou kapita´lu, technologiı´ a investic je trˇeba na tento trend adekva´tneˇ reagovat a snazˇit se o takove´ zkvalitneˇnı´ a rozsˇ´ırˇenı´ dopravnı´ infrastruktury mezi jednotlivy´mi sta´ty Evropske´ unie, ktere´ by prˇispeˇlo nejen k zefektivneˇnı´ samotne´ho dopravnı´ho sektoru, ale i ke zvy´sˇenı´ produktivity cele´ ekonomiky Unie. Je totizˇ zrˇejme´, zˇe pokud se „dopravnı´ syste´my budou plazit a dusit, bude se to ty´kat cele´ ekonomiky“. Samostatnou kapitolu, pokud jde o u´cˇel transevropsky´ch sı´tı´, tvorˇ´ı problematika socia´lnı´ a ekonomicke´ soudrzˇnosti. Jizˇ Maastrichtske´ zneˇnı´ smlouvy o ES prˇedpokla´da´, zˇe by Spolecˇenstvı´ meˇlo prˇi pla´nova´nı´ projektu˚ TEN prˇihle´dnout prˇedevsˇ´ım k „potrˇebeˇ propojit ostrovnı´, vnitrozemske´ a okrajove´ regiony s centra´lnı´mi regiony Spolecˇenstvı´ “. Ve snaze zajistit spolehlivou komunikaci mezi centra´lnı´mi a okrajoˇ ecko), ktera´ by meˇla urychlit vy´mi oblastmi Unie (Sˇpaneˇlsko, Portugalsko, Irsko, R ekonomicky´ vy´voj me´neˇ vyspeˇly´ch zemı´ EU, by meˇlo docha´zet k prˇednostnı´mu rozvoji infrastruktury pra´veˇ v teˇchto regionech. Zajı´mave´ je porovnat tento obecny´ za´meˇr se seznamem cˇtrna´cti konkre´tnı´ch projektu˚ TEN prˇijaty´ch v prosinci 1994 v Essenu. Za pravdeˇpodobneˇ nejvy´znamneˇjsˇ´ı projekt, ktery´ by podporoval vy´sˇe uvedene´ cı´le, lze povazˇovat vysokorychlostnı´ zˇeleznicˇnı´ spojenı´ mezi Sˇpaneˇlskem a Franciı´ (Madrid–Barcelona–Perpignan–Montpelier). Dalsˇ´ımi projekty, ktere´ by meˇly prˇispı´vat k ekonomicke´ a socia´lnı´ soudrzˇnosti a k rozvoji infrastruktury v okrajovy´ch regionech Unie, jsou da´lnice Lisabon–Valladolid, zˇeleznicˇnı´ spojenı´ mezi Corkem, Dublinem, Belfastem, Larne a Stranroan, rˇecka´ da´lnice Pathe: Rio Antirio–Patras– Athens–Thessaloniki–Promahon cˇi silnicˇnı´ spojenı´ mezi Irskem, Velkou Brita´niı´ a Nizozemskem. Dalsˇ´ı prˇ´ınos TEN vidı´ EU v zameˇstnanosti. Podle dlouhodoby´ch odhadu˚ Komise by vy´sledkem u´plne´ implementace mohlo by´t vytvorˇenı´ azˇ jednoho milionu novy´ch pracovnı´ch mı´st do roku 2030. Sˇiroky´ za´beˇr Transevropsky´ch sı´tı´ dokumentuje mimo jine´ snaha Unie prˇispeˇt touto cestou i ke zlepsˇenı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´ v zemı´ch EU, prˇicˇemzˇ du˚raz se klade prˇedevsˇ´ım na rozvoj takovy´ch druhu˚ dopravy, jejichzˇ dopad na zˇivotnı´ prostrˇedı´ by byl pokud mozˇno co nejmensˇ´ı. Enviromenta´lnı´ du˚raz prˇi budova´nı´ infrastruktury vycha´zı´ mimo jine´ ze za´veˇru˚ Bı´le´ knihy o budoucı´m rozvoji Spolecˇne´ dopravnı´ politiky, ve ktere´ se konstatuje, zˇe pokud bude ru˚st osobnı´ a na´kladnı´ silnicˇnı´ dopravy pokracˇovat takovy´m tempem jako dosud, bude „ve strˇedneˇdobe´m horizontu riziko rozvoje dopravnı´ho sektoru vzhledem ke znacˇne´mu dopadu na zˇivotnı´ prostrˇedı´ neudrzˇitelne´“. Dosavadnı´ prˇedpoklady ohledneˇ dalsˇ´ıho rozvoje dopravnı´ho sektoru jsou dost na pova´zˇenou. Pocˇ´ıta´ se, zˇe v rozmezı´ 1990–2010 by meˇla celkova´ prˇeprava osob stoupnout o 55 %, zatı´mco na´ru˚st na´kladnı´ dopravy by meˇl by´t jesˇteˇ vysˇsˇ´ı (69 %). Znacˇneˇ alarmujı´cı´ jsou cˇ´ısla indikujı´cı´ podı´l na´kladnı´ silnicˇnı´ dopravy na celkove´ dopraveˇ a prˇepraveˇ, kde se pocˇ´ıta´ s na´ru˚stem jejı´ho podı´lu z dnesˇnı´ch

117

7. Spolecˇna´ dopravnı´ politika

64 % na 71 %. Podı´l osobnı´ silnicˇnı´ dopravy by meˇl zu˚stat na dosavadnı´ch 70 %. „Bez velky´ch zmeˇn v dopraveˇ a v dalsˇ´ıch odveˇtvı´ch,“ uva´dı´ zpra´va Komise „dojde v obdobı´ do roku 2010 k vy´razne´mu zhorsˇenı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´“. Rychlovlaky

Ve snaze snı´zˇit cˇi alesponˇ udrzˇet dosavadnı´ podı´l silnicˇnı´ dopravy na dopravnı´m trhu usiluje Spolecˇna´ dopravnı´ politika zejme´na o podporu rozvoje zˇeleznicˇnı´ a vnitrozemske´ vodnı´ dopravy. K nejvy´znamneˇjsˇ´ım projektu˚m Transevropsky´ch sı´tı´ patrˇ´ı vytvorˇenı´ sı´teˇ rychlovlaku˚, u nichzˇ se prˇedpokla´da´, zˇe by se prˇedevsˇ´ım v oblasti prˇepravy zbozˇ´ı na strˇednı´ a dlouhe´ vzda´lenosti mohly sta´t vy´raznou konkurencı´ dnes tolik preferovane´ silnicˇnı´ na´kladnı´ dopravy. Vy´hodou tohoto druhu dopravy by bylo to, zˇe prˇi stejne´ prˇepravnı´ kapaciteˇ by rychlovlaku˚m k uskutecˇneˇnı´ prˇepravy stacˇila pouze trˇetina u´zemı´, ktera´ je jinak trˇeba k prˇepraveˇ po silnicı´ch. Zvy´sˇenı´ podı´lu zˇeleznicˇnı´ dopravy na prˇepraveˇ na´kladu by meˇlo i pozitivnı´ vliv na zˇivotnı´ prostrˇedı´. Odborne´ studie v te´to souvislosti uva´deˇjı´, zˇe vytvorˇenı´m sı´teˇ rychlovlaku˚ by mohly prˇedpokla´dane´ emise CO2 do roku 2010 by´t naru˚st nikoli o 30 %, ale o 26 % a spotrˇeba energie by se zvy´sˇila ne o 32 %, ale o 27 %. V neposlednı´ rˇadeˇ je trˇeba prˇipomenout, zˇe bezpecˇnostnı´ standardy v silnicˇnı´ dopraveˇ nejsou zdaleka vyhovujı´cı´ a nehodovost na silnicı´ch je v zemı´ch EU velmi vysoka´ (50 tisı´c u´mrtı´ v du˚sledku nehod rocˇneˇ). Doprava rychlovlaky by meˇla by´t velmi bezpecˇna´, a v prˇ´ıpadeˇ osobnı´ dopravy i velmi komfortnı´. K posouzenı´ realizace tohoto pla´nu je nasnadeˇ se podı´vat do programu cˇtrna´cti konkre´tnı´ch projektu˚ transevropsky´ch sı´tı´, z neˇhozˇ je zrˇejme´, zˇe se sta´ty EU snazˇ´ı prˇistupovat k te´to veˇci velmi zodpoveˇdneˇ. Zatı´mco na pocˇa´tku devadesa´ty´ch let jezdily rychlovlaky jen ve Francii, po dokoncˇenı´ vsˇech navrzˇeny´ch vysokorychlostnı´ch koridoru˚ (v celkove´ de´lce 100 tisı´c kilometru˚ umozˇnˇujı´cı´ch rychlost 250 km/h) by doprava tohoto druhu meˇla pokry´t u´zemı´ Brita´nie, Francie, Lucemburska, Belgie, Nizozemska, Neˇmecka, Ita´lie a Sˇpaneˇlska, a spojit tak ekonomicky nejvy´znamneˇjsˇ´ı meˇsta teˇchto zemı´. Rychlovlaky by nemeˇly slouzˇit jen k propojenı´ zemı´ EU, ale meˇly by do budoucnosti napomoci ke zlepsˇenı´ komunikace mezi Uniı´ a zemeˇmi strˇednı´ a vy´chodnı´ Evropy, a usnadnit tak jejich budoucı´ zacˇlenˇova´nı´ do EU. V Cˇeske´ republice se naprˇ´ıklad pocˇ´ıta´ s vy´stavbou celkem trˇ´ı koridoru˚: 1. Berlı´n–Dra´zˇd’any– Deˇcˇ´ın–Praha–Cˇeska´ Trˇebova´–Brˇeclav–Vı´denˇ, 2. Vı´denˇ–Brˇeclav–Prˇerov–Ostrava– Katowice, 3. Berlı´n–Deˇcˇ´ın–Praha–Veselı´ nad Luzˇnicı´–Hornı´ Dvorˇisˇteˇ–Linec–Cˇeske´ Velenice–Vı´denˇ. Dalsˇ´ım zpu˚sobem rozvoje ekologicky prˇ´ıznivy´ch druhu˚ dopravy je v ra´mci TEN podpora rozvoje tzv. kombinovane´ dopravy, jejı´mzˇ cı´lem by meˇlo by´t vytvorˇenı´ takove´ sı´teˇ koridoru˚, ktera´ by umozˇnˇovala co nejflexibilneˇjsˇ´ı prˇepravu zbozˇ´ı vı´ce nezˇ jednı´m druhem dopravy. Pro u´cˇel prˇekla´dky z jednoho druhu dopravy na druhy´ (naprˇ´ıklad z lodeˇ na zˇeleznici cˇi ze zˇeleznice na na´kladnı´ automobil) by meˇly by´t zrˇ´ızeny specia´lnı´ odbavovacı´ termina´ly. Prˇi prˇepraveˇ zbozˇ´ı by meˇla by´t preferova´na kontejnerova´ prˇeprava, dı´ky nı´zˇ by bylo mozˇne´ nejen zefektivnit prˇepravu na dlouhe´ vzda´lenosti, ale i zvy´sˇit podı´l ekologicky prˇ´ıznivy´ch druhu˚ dopravy. Silnicˇnı´ prˇeprava by se vyuzˇ´ıvala azˇ prˇi rozvozu zbozˇ´ı a tato konecˇna´ fa´ze prˇepravy „by meˇla by´t co nejkratsˇ´ı “. Na poli dopravnı´ho managementu by meˇla vzniknout Evropska´ informacˇnı´ sı´t’, ktera´ by byla prˇ´ıstupna´ vsˇem podnikatelsky´m subjektu˚m v dopraveˇ a poskytovala by jim vsˇechny relevantnı´ informace ty´kajı´cı´ se mozˇnostı´ vyuzˇitı´ kombinovane´ prˇepravy.

118

S prˇijetı´m novy´ch cˇlensky´ch zemı´ v roce 2004 musely by´t prˇehodnoceny priority TEN, resp. musely vzı´t na zrˇetel nove´ dopravnı´ smeˇry v ra´mci EU. K pu˚vodnı´m 14 prioritnı´m projektu˚m bylo prˇida´no dalsˇ´ıch 16, v soucˇasne´ dobeˇ je tedy podporova´no 30 prioritnı´ch projektu˚. Pu˚vodnı´ch 14 projektu˚

1. Zˇeleznicˇnı´ osa Berlı´n–Verona/Mila´n–Bolonˇa–Neapol–Mesina–Palermo 2. Vysokorychlostnı´ zˇeleznicˇnı´ osa Parˇ´ızˇ–Brusel/Brusel–Kolı´n–Amsterdam– Londy´n 3. Vysokorychlostnı´ zˇeleznicˇnı´ osa Jih–Za´pad 4. Vysokorychlostnı´ zˇeleznicˇnı´ osa Vy´chod 5. Betuwe linie 6. Zˇeleznicˇnı´ osa Lyon–Terst–Divaca/Koper–Divaca–Lublanˇ–Budapesˇt’–Ukrajinske´ hranice 7. Da´lnicˇnı´ sı´t Igoumenitsa/Patra–Ate´ny–Sofie–Budapesˇt’ 8. Multimoda´lnı´ koridor Portugalsko/Sˇpaneˇlsko se zbytkem Evropy 9. Zˇeleznicˇnı´ koridor Cork–Dublin–Belfast–Stranraer 10. Letisˇteˇ Malpensa 11. Pevne´ spojenı´ mezi Da´nskem a Sˇve´dskem 12. Seversky´ troju´helnı´k – zˇeleznicˇnı´/silnicˇnı´ koridor 13. Silnicˇnı´ koridor Velka´ Brita´nie/Irsko/Benelux 14. Vysokorychlostnı´ zˇeleznice/kombinovana´ doprava sever–jih na za´padnı´m pobrˇezˇ´ı Velke´ Brita´nie Prioritnı´ projekty prˇidane´ v roce 2001

15. 16. 17. 18. 19. 20.

Galileo Dopravnı´ zˇeleznicˇnı´ koridor Sines/Algeciras–Madrid–Parˇ´ızˇ Zˇeleznicˇnı´ koridor Parˇ´ızˇ–Sˇtrasburk–Stuttgart–Vı´denˇ–Bratislava Ry´n–Mohan–Dunaj vnitrozemsky´ vodnı´ koridor Vysokorychlostnı´ zˇeleznicˇnı´ sı´t’na Iberske´m poloostroveˇ Zˇeleznicˇnı´ osa prˇes pru˚liv Fehmarn Belt

Projekty prˇidane´ v roce 2004

21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.

Na´morˇnı´ da´lnice Zˇeleznicˇnı´ osa Ate´ny–Sofie–Budapesˇt’–Vı´denˇ–Praha–Norimberk/Dra´zˇd’any Zˇeleznicˇnı´ osa Gdanˇsk–Varsˇava–Brno/Bratislava–Vı´denˇ Zˇeleznicˇnı´ osa Lyon/Zˇeneva–Basilej–Duisburg–Rotterdam/Antverpy Da´lnice Gdanˇsk–Brno/Bratislava–Vı´denˇ Zˇeleznicˇnı´/silnicˇnı´ osa Irsko/Velka´ Brita´nie/kontinenta´lnı´ Evropa „Zˇeleznice Baltica“ osa Varsˇava–Kaunas–Riga–Talinn–Helsinky „Eurocaprail“ na zˇeleznicˇnı´ ose Brusel–Lucemburk–Sˇtrasburk Zˇeleznicˇnı´ osa prˇes Io´nsko/Adriaticky´ intermoda´lnı´ koridor Vnitrozemska´ vodnı´ cesta Siena–Scheldt

119

7. Spolecˇna´ dopravnı´ politika

Celkove´ prˇedpokla´dane´ financˇnı´ na´klady na realizace teˇchto 30 prioritnı´ch projektu˚ dosahujı´ astronomicke´ vy´sˇe 225 bilionu˚ e. Celkovy´ prˇedpokla´dany´ prˇ´ıspeˇvek soukrome´ho sektoru je, vzhledem k noveˇ zavedeny´m pravidlu˚m umozˇnˇujı´cı´m a podporujı´cı´m principy public private partnershipu, odhadova´n na 20 %, zbyly´ch 80 % na´kladu˚ bude financova´no z na´rodnı´ch a unijnı´ch verˇejny´ch rozpocˇtu˚. Celkove´ na´klady na vsˇechny projekty TEN vcˇetneˇ projektu˚ neidentifikovany´ch jako prioritnı´ dosa´hnou do roku 2020 cˇa´stky 600 bilionu˚ e. Dopady TEN

Ocˇeka´vane´ dopady vy´stavby TEN do roku 2020 jsou na´sledujı´cı´: – vy´znamna´ cˇasova´ u´spora, zajisˇteˇna´ redukcı´ dopravnı´ch za´cep a zlepsˇenı´m vy´konnosti zˇeleznicˇnı´ dopravy, prˇina´sˇejı´cı´ financˇnı´ u´sporu ve vy´sˇi 8 bilionu˚ Euro rocˇneˇ – snı´zˇenı´ emisı´ CO2 generovane´ interregiona´lnı´ dopravou o 17 milionu˚ tun rocˇneˇ – snı´zˇenı´ ostatnı´ch emisı´, prˇedstavujı´cı´ rocˇnı´ u´sporu 700 milionu˚ e externı´ch na´kladu˚ zpu˚sobeny´ch znecˇisˇteˇnı´m vzduchu – dalsˇ´ı vy´hody spocˇ´ıvajı´cı´ v cˇasove´ u´sporˇe a v redukci emisı´ na mı´stnı´ u´rovni dı´ky zmeˇneˇ zpu˚sobu dopravy na dlouhy´ch vzda´lenostech – podpora mezina´rodnı´ho obchodu, zejme´na novy´ch zemı´ch EU – dalsˇ´ı vy´hody ve zlepsˇenı´ bezpecˇnosti jako du˚sledku nahrazova´nı´ automobilove´ dopravy ostatnı´mi druhy dopravy a z toho plynoucı´ snı´zˇenı´ silnicˇnı´ch nehod – dodatecˇny´ ekonomicky´ ru˚st o 0,23 % HDP, ktery´ mu˚zˇe vytvorˇit azˇ 1 milion pracovnı´ch mı´st

7.5

Vy´voj jednotlivy´ch dopravnı´ch sektoru˚ EU – ˇ ´ımske´ smlouvy do soucˇasnosti od R

Dopravnı´ sektor EU zahrnuje peˇt oboru˚: silnicˇnı´ a zˇeleznicˇnı´ dopravu, dopravu po vnitrozemsky´ch dopravnı´ch cesta´ch, na´morˇnı´ a leteckou dopravu. EU usiluje nejen o liberalizaci teˇchto oboru˚ a harmonizaci podmı´nek, v nichzˇ jsou provozova´ny, ale take´ o jejich vza´jemne´ propojenı´. Kazˇdy´ z teˇchto oboru˚ ma´ sva´ specifika a jejich liberalizace probı´hala v odlisˇny´ch podmı´nka´ch. Silnicˇnı´ doprava

120

Prostrˇednictvı´m silnicˇnı´ dopravy se uskutecˇnˇujı´ te´meˇrˇ trˇi cˇtvrtiny vnitrounijnı´ch ˇ ´ımska´ smlouva zavazovala cˇlenske´ sta´ty, aby nejpozdeˇji do dopravnı´ch sluzˇeb. R konce roku 1969 byl tento obor otevrˇen pro u´cˇastnı´ky z jiny´ch cˇlensky´ch zemı´. Otevı´ra´nı´ tohoto trhu probı´halo nesmı´rneˇ pomalu. Provozova´nı´ na´kladnı´ automobilove´ dopravy prˇes hranice vyzˇadovalo, aby bylo zı´ska´no povolenı´ sta´tu, jehozˇ hranice meˇly by´t prˇekrocˇeny. Proble´m se rˇesˇil udeˇlova´nı´m kvo´t autodopravcu˚m z jiny´ch cˇlensky´ch zemı´, a to na za´kladeˇ dvoustranny´ch dohod. Omezenı´ na za´kladeˇ na´rodnı´ch kvo´t byla zrusˇena na zacˇa´tku roku 1993 a od roku 1995 je mozˇne´, aby autodopravce z jedne´ cˇlenske´ zemeˇ nabı´zel sve´ sluzˇby v dopraveˇ uvnitrˇ jine´ cˇlenske´ ´ plne´ otevrˇenı´ tohoto trhu se vsˇak datuje teprve od poloviny roku zemeˇ (kabota´zˇ ). U 1998. Uvolneˇnı´ tohoto dopravnı´ho trhu si vynutilo urcˇita´ harmonizacˇnı´ opatrˇenı´: podmı´nky pro vyda´nı´ licence k provozova´nı´ na´kladnı´ i osobnı´ dopravy vyzˇadujı´ dobrou reputaci, financˇnı´ sı´lu a odborne´ znalosti, zajisˇteˇnı´ pozˇadavku˚ na bezpecˇnost

dopravy. Protozˇe jsou shodne´ ve vsˇech cˇlensky´ch zemı´ch, automaticky se v nich uzna´vajı´. Posˇkozenı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´ je v souvislosti se silnicˇnı´ dopravou intenzı´vneˇ monitorova´no. Bylo totizˇ zjisˇteˇno, zˇe silnicˇnı´ doprava je odpoveˇdna´ z 85 % na emise CO2 , jezˇ prˇispı´vajı´ ke globa´lnı´mu oteplova´nı´. Na silnicˇnı´ dopravu se proto vztahujı´ prˇ´ısna´ ekologicka´ opatrˇenı´: bezolovnaty´ benzı´n, harmonizace ekologicky´ch standardu˚ u novy´ch vozidel spolu s podporou prˇechodu k alternativnı´m druhu˚ dopravy. Take´ bezpecˇnost patrˇ´ı k silneˇ sledovany´m stra´nka´m silnicˇnı´ dopravy. Sahajı´ od pravidel ty´kajı´cı´ch se konstrukce vozidel a jejich inspekce, minima´lnı´ hloubky vzorku u pneumatik, periodicky´ch prohlı´dek vozidel, bezpecˇnostnı´ch pa´su˚, harmonizace pozˇadavku˚ pro vyda´nı´ rˇidicˇske´ho pru˚kazu, povinne´ instalace digita´lnı´ho zarˇ´ızenı´ sledujı´cı´ho pracovnı´ rezˇim rˇidicˇu˚ kamio´nu˚. ˇ eleznicˇnı´ doprava meˇla v zemı´ch EU dlouhou dobu v dopravnı´m sektoru zcela Z dominantnı´ postavenı´. Uzˇ od 60. let se vsˇak toto postavenı´ oslabuje, cozˇ platı´ jak pro na´kladnı´, tak i osobnı´ dopravu. Mnohe´ zˇeleznice v zemı´ch EU jsou ztra´tove´ a jako sta´tnı´ monopol jsou udrzˇova´ny prˇi zˇivoteˇ sta´tnı´mi dotacemi. Liberalizace trhu sluzˇeb poskytovany´ch zˇeleznicemi nara´zˇela na dveˇ prˇeka´zˇky: na sta´tnı´ vlastnictvı´ a na monopol zˇeleznicˇnı´ infrastruktury. Prvnı´ pru˚lom byl ucˇineˇn na zacˇa´tku 90. let oddeˇlenı´m podnika´nı´ v oblasti zˇeleznicˇnı´ infrastruktury od vlastnı´ dopravnı´ cˇinnosti. Tı´m byl zˇeleznicı´m jedne´ cˇlenske´ zemeˇ otevrˇen prˇ´ıstup k uzˇ´ıva´nı´ infrastruktury jine´ho cˇlenske´ho sta´tu, a to pro na´kladnı´ dopravu, pro kombinovanou dopravu a pro mezina´rodnı´ dopravu osob. V roce 1995 byly stanoveny spolecˇne´ podmı´nky pro zı´ska´nı´ licence na provozova´nı´ zˇeleznicˇnı´ dopravy v zemı´ch EU platne´ ve vsˇech cˇlensky´ch zemı´ch. Za´rovenˇ byly stanoveny spolecˇne´ technicke´ a bezpecˇnostnı´ standardy. Letecka´ doprava zaznamenala v zemı´ch EU vu˚bec nejveˇtsˇ´ı rozmach. Prˇitom jesˇteˇ na zacˇa´tku 90. let nebylo mozˇno v tomto oboru mluvit o konkurencˇnı´m prostrˇedı´ a volne´m vstupu do odveˇtvı´. Veˇtsˇina letecky´ch spolecˇnostı´ byla ve sta´tnı´ch rukou a meˇla monopolnı´ postavenı´ na doma´cı´m trhu. Sluzˇby letecky´ch spolecˇnostı´ prˇi spojenı´ mezi cˇlensky´mi zemeˇmi byly poskytova´ny na za´kladeˇ dvoustranny´ch dohod. Otevrˇenı´ trhu˚ letecky´ch sluzˇeb bylo provedeno postupneˇ v letech 1987–1992. Nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı byla smeˇrnice z cˇervna 1992, kterou byl proces liberalizace zavrsˇen teˇmito kroky: Otevrˇela se mozˇnost vstupovat na trh letecky´ch sluzˇeb jiny´ch cˇlensky´ch zemı´, byla harmonizova´ny technicke´ a ekonomicke´ podmı´nky letecke´ dopravy, byla uvolneˇna tvorba cen letecky´ch sluzˇeb.

Zˇeleznicˇnı´ doprava

Letecka´ doprava

Smeˇrnice stanovila, zˇe pouze letecke´ spolecˇnosti, s odpovı´dajı´cı´ technickou, ekonomickou a financˇnı´ u´rovnı´, mohou zı´skat opra´vneˇnı´ vstupovat na evropsky´ trh letecky´ch sluzˇeb. Spolecˇnosti registrovane´ na za´kladeˇ te´to smeˇrnice mohou nabı´zet sve´ sluzˇby na vsˇech linka´ch a majı´ pra´vo prˇista´vat na vsˇech letisˇtı´ch zemı´ EU. Uvolneˇnı´ meˇlo vstoupit v platnost od konce roku 1993, neˇktere´ cˇlenske´ zemeˇ pozˇa´daly o prˇechodne´ obdobı´. Teprve od brˇezna 1997 lze mluvit o plne´ liberalizaci letecke´ dopravy v zemı´ch EU: letecke´ spolecˇnosti zemı´ EU mohou operovat kdekoli na u´zemı´ Unie a samy rozhodovat o cena´ch letenek. Prˇesto se dlouho v mnoha cˇlensky´ch zemı´ch udrzˇovala praxe dotacı´ pro na´rodnı´ letecke´ spolecˇnosti.

121

7. Spolecˇna´ dopravnı´ politika

Jednotne´ evropske´ nebe

V roce 1999 navrhla Komise, aby bylo vytvorˇeno „jednotne´ evropske´ nebe“. Hlavnı´m za´meˇrem je vytvorˇit spolecˇnou (koordinovanou) kontrolu a rˇ´ızenı´ letecke´ho provozu jako soucˇa´st liberalizace trhu letecky´ch sluzˇeb. Nutnost takove´ho opatrˇenı´ vyply´va´ z toho, zˇe dosavadnı´ na´rodnı´ kontrola zpu˚sobuje prˇeplneˇnı´ letecky´ch tras, takzˇe kazˇdy´ pa´ty´ let v Evropeˇ ma´ kvu˚li tomu zpozˇdeˇnı´, cozˇ stojı´ letecke´ spolecˇnosti 1,3–1,9 bilionu˚ eur rocˇneˇ. Prˇedpokla´da´ to vytvorˇenı´ novy´ch kontrolnı´ch center a mezina´rodnı´ch letovy´ch koridoru˚, ktere´ nahradı´ drˇ´ıveˇjsˇ´ı rozdeˇlenı´ na na´rodnı´ vzdusˇne´ prostory. Syste´m byl dokoncˇen v roce 2004, kdy Parlament spolecˇneˇ s Radou schva´lili definitivnı´ podobu cˇtyrˇ za´kladnı´ch normativnı´ch aktu˚ (narˇ´ızenı´), ktere´ vytva´rˇejı´ za´kladnı´ pra´vnı´ a principia´lnı´ ra´mec syste´mu. Jedna´ se o na´sledujı´cı´: ra´mcove´ na´rˇ´ızenı´, ktere´ stanovuje obecna´ organizacˇnı´ a procedura´lnı´ pravidla prˇi vytva´rˇenı´ jednotne´ho evropske´ho nebe, zejme´na civilneˇ-vojenskou spolupra´ci prˇi vyuzˇ´ıva´nı´ vzdusˇne´ho prostoru a pra´va a povinnosti Organizace pro bezpecˇnost letove´ho provozu narˇ´ızenı´ o poskytova´nı´ letovy´ch provoznı´ch sluzˇeb stanovujı´cı´ spolecˇne´ pozˇadavky a jednotny´ syste´m certifikace poskytovatelu˚ teˇchto sluzˇeb. Zahrnuje i pozˇadavky na jednotny´ vy´cvik a licencova´nı´ rˇ´ıdı´cı´ch letove´ho provozu narˇ´ızenı´ o usporˇa´da´nı´ vzdusˇne´ho prostoru, ktere´ stanovı´ principy organizace a vyuzˇ´ıva´nı´ vzdusˇne´ho prostoru s cı´lem vytvorˇit jednotny´ evropsky´ hornı´ vzdusˇny´ prostor nad letovou hladinou 8 700 m narˇ´ızenı´ o interoperalibiteˇ ATM syste´mu˚ s cı´lem zajistit jejich vza´jemnou automatizovanou vy´meˇnu dat. Pozˇaduje vza´jemnou spolupra´ci vy´robcu˚ zabezpecˇovacı´ letecke´ techniky prˇi vy´voji, vy´robeˇ a zava´deˇnı´ novy´ch letecky´ch syste´mu˚ rˇ´ızenı´ letove´ho provozu. ´ cˇastnı´ci letecke´ dopravy jsou take´ smeˇrnicı´ z roku 1991 chra´neˇni v prˇ´ıpadeˇ, zˇe U vinou letecke´ spolecˇnosti jim byl odeprˇen vstup na palubu letadla, acˇkoli majı´ platnou letenku. Takova´ situace vznika´, kdyzˇ letecka´ spolecˇnost proda´ vı´ce letenek, nezˇ je mı´st v letadle. Letecka´ spolecˇnost musı´ vyplatit kompenzaci postizˇene´mu pasazˇe´ru v za´vislosti na de´lce letu a cˇasove´ ztra´teˇ, uhradit ubytova´nı´ v hotelu a dalsˇ´ı na´klady. Satelitnı´ projekt Galileo byl schva´len v roce 2002 a ma´ by´t realizova´n v cˇasove´m horizontu k roku 2008. Ma´ to by´t evropska´ a prˇedevsˇ´ım pro civilnı´ potrˇeby pouzˇ´ıvana´ alternativa americke´ho globa´lnı´ho syste´mu GPS (Global Postioning System), ktery´ byl vyvinut prˇeva´zˇneˇ pro vojenske´ u´cˇely. Syste´m Galileo vyuzˇ´ıvajı´cı´ 30 satelitu˚ umozˇnı´ lokalizovat pohyb automobilu˚, letadel a jiny´ch dopravnı´ch prostrˇedku˚ a prova´deˇt celou rˇadu pozorova´nı´ pro nejru˚zneˇjsˇ´ı u´cˇely. Vyuzˇ´ıva´nı´ sluzˇeb programu Galileo bude zpoplatneˇno.

Na´morˇnı´ doprava

Na´morˇnı´ doprava byla zahrnuta do spolecˇne´ dopravnı´ politiky teprve v roce 1986. Jejı´m prostrˇednictvı´m se uskutecˇnˇuje azˇ 85 % zahranicˇnı´ho obchodu zemı´ EU. Spolecˇna´ dopravnı´ politika se v tomto oboru datuje od roku 1993 a vyznacˇuje se teˇmito znaky: Pravidla hospoda´rˇske´ souteˇzˇe, z nichzˇ byl tento sektor vynˇat, platı´ take´ pro na´morˇnı´ dopravu, Cˇlenske´ sta´ty majı´ pra´vo se bra´nit antidumpingovy´mi opatrˇenı´mi proti necˇestny´m praktika´m pouzˇ´ıvany´m trˇetı´mi zemeˇmi (naprˇ. v cena´ch sluzˇeb),

122

Obor na´morˇnı´ dopravy obsluhujı´cı´ pohyb zbozˇ´ı i osob mezi cˇlensky´mi zemeˇmi a mezi nimi a trˇetı´mi zemeˇmi byl otevrˇen pro vsˇechny u´cˇastnı´ky z cˇlensky´ch zemı´. Hava´rie ropne´ho tankeru Erika v Lamansˇske´m pru˚livu v roce 2000 zvy´sˇila pozornost k bezpecˇnosti lodnı´ dopravy. Byla zprˇ´ısneˇna inspekce lodı´ v prˇ´ıstavech a v roce 2002 byla k tomuto u´cˇelu zrˇ´ızena Evropska´ agentura pro na´morˇnı´ bezpecˇnost. Doprava po vnitrˇnı´ch vodnı´ch tocı´ch hraje du˚lezˇitou u´lohu ve vnitrounijnı´m obchodeˇ v cˇlensky´ch zemı´ch, hlavneˇ v teˇch, jimizˇ prote´ka´ rˇeka Ry´n. Liberalizace v tomto dopravnı´m sektoru probeˇhla pomeˇrneˇ rychle. Uzˇ od roku 1976 si cˇlenske´ zemeˇ vza´jemneˇ uzna´vajı´ na´rodnı´ osveˇdcˇenı´ o zpu˚sobilosti vodnı´ch cest, v roce 1982 byly stanoveny technicke´ pozˇadavky pro tento druh lodı´, v roce 1991 bylo rozhodnuto o liberalizaci umozˇnˇujı´cı´, aby provozovatele´ lodnı´ dopravy po vnitrˇnı´ch vodnı´ch tocı´ch prova´deˇli tuto cˇinnost take´ v jiny´ch cˇlensky´ch sta´tech.

Nnitrˇnı´ vodnı´ toky

Propojenı´ ru˚zny´ch druhu˚ dopravy (kombinovana´ doprava) prˇedstavuje samostatnou iniciativu, jejı´mzˇ smyslem je propojit zejme´na silnicˇnı´ a zˇeleznicˇnı´ dopravu, na´morˇnı´ a zˇeleznicˇnı´ dopravu. Hlavnı´m za´meˇrem je snı´zˇit va´hu silnicˇnı´ dopravy, ktera´ zpu˚sobuje nejveˇtsˇ´ı prˇehlcenı´ a je nejveˇtsˇ´ım znecˇisˇt’ovatelem zˇivotnı´ho prostrˇedı´. Vy´sledek tohoto u´silı´ je vsˇak zatı´m maly´.

Kombinovana´ doprava

Shrnutı´ kapitoly Dopravnı´ politika jako jedna z prvnı´ch politik se od sve´ho pocˇa´tku poty´kala s neochotou cˇlensky´ch zemı´ o jejı´ rˇesˇenı´. Jak jste se dozveˇdeˇli, azˇ teprve na za´kladeˇ zˇaloby u Soudnı´ho dvora podane´ho na Radu ministra pro necˇinnost, dosˇlo v ra´mci te´to politice k rozvoji jejı´ch aktivit. Dopravnı´ politika byla nejdrˇ´ıve tvorˇena pouze zˇeleznicˇnı´, silnicˇnı´ a rˇ´ıcˇnı´ doprava a azˇ v pru˚beˇhu 80. let dosˇlo k zapojenı´ take´ letecke´ a na´morˇnı´ dopravy. Sezna´mili jste se s projektem transevropsky´ch sı´tı´, kde va´m byly jmenoviteˇ prˇedstaveny jednotlive´ projekty zapojene´ do TEN.

Ota´zky k zamysˇlenı´ 1. V roce 1983 se stala velmi du˚lezˇita´ uda´lost, ktera´ vedla k vy´znamne´mu

2. 3. 4. 5.

posunu v ra´mci dopravnı´ politiky a jejı´ho rˇesˇenı´ v ra´mci spolecˇne´ho trhu. O jakou vy´znamnou uda´lost se jednalo? Vysveˇtlete pojem TEN a uved’te prˇ´ıklady projektu˚ spadajı´cı´ch pod tuto oblast dopravnı´ politiky Vysveˇtlete pojem „Jednotne´ evropske´ nebe“. Co to je kabota´zˇ? Patrˇila dopravnı´ politika mezi politiky uvedene´ jizˇ v ra´mci Smlouvy o zalozˇenı´ EHS?

123

7. Spolecˇna´ dopravnı´ politika

124

8

jI´ jI´

Du˚vody spolecˇne´ obchodnı´ politiky

jI´

Na´stroje spolecˇne´ obchodnı´ politiky

Hlavnı´ za´sady spolecˇne´ obchodnı´ politiky

Spolecˇna´ obchodnı´ politika EU

8. Spolecˇna´ obchodnı´ politika EU

Cı´l kapitoly Evropska´ unie je sveˇtovou obchodnı´ velmocı´ disponujı´cı´ velky´m vnitrˇnı´m trhem. V zemı´ch EU zˇije pouze 7 % sveˇtove´ho obyvatelstva, ale produkuje se zde zhruba cˇtvrtina sveˇtove´ho produktu a alokuje se zde prˇiblizˇneˇ peˇtina sveˇtove´ho obchodu (tento podı´l by se zdvojna´sobil, pokud bychom zapocˇ´ıtali take´ obchod mezi cˇlensky´mi zemeˇmi). EU patrˇ´ı mezi nejveˇtsˇ´ı sveˇtove´ vy´vozce a jako sveˇtovy´ dovozce je na druhe´m mı´steˇ za USA. V roce 1998 na Unii prˇipadalo zhruba 20 % sveˇtove´ho vy´vozu zbozˇ´ı, zatı´mco na USA 16 % a na Japonsko 9 %. Zarˇadila se take´ mezi nejveˇtsˇ´ı sveˇtove´ vy´vozce a dovozce sluzˇeb – prˇipada´ na neˇ cela´ cˇtvrtina obchodu Unie. V kapitole se take´ dozvı´te o jednotlivy´ch na´strojı´ch uplanˇovany´ch v ra´mci obchodnı´ politiky.

ˇ asova´ za´teˇzˇ C Doba potrˇebna´ ke studiu kapitoly jsou cca 2 hodiny.

8.1

Du˚vody spolecˇne´ obchodnı´ politiky

Evropske´ Spolecˇenstvı´ si od same´ho pocˇa´tku kladlo za jeden z nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıch cı´lu˚ vytvorˇenı´ spolecˇne´ho (dnes vnitrˇnı´ho nebo jednotne´ho) trhu. Od same´ho zacˇa´tku tak byl da´n tento jasny´ a ambicio´znı´ cı´l, ktery´ se nespokojil s vytvorˇenı´m pa´sma volne´ho obchodu, ale pocˇ´ıtal s odstraneˇnı´m vsˇech barie´r pro volny´ pohyb zbozˇ´ı, osob, sluzˇeb a kapita´lu, a se spojenı´m drˇ´ıve oddeˇleny´ch na´rodnı´ch trhu˚ v rozsa´hly´ hospoda´rˇsky´ prostor s mnoha pozitivnı´mi u´cˇinkyna ekonomickou vy´konnost. Celnı´ unie

ˇ ´ımske´ Prvnı´ krok ke spolecˇne´mu trhu, vytvorˇenı´ celnı´ unie, byl ucˇineˇn podpisem R smlouvy. Celnı´ unie jako prvnı´ fa´ze evropske´ho integracˇnı´ho procesu meˇla tyto standardnı´ rysy: 1. Byla odstraneˇna cla a ostatnı´ obchodnı´ prˇeka´zˇky mezi cˇlensky´mi zemeˇmi. Byly odstraneˇny celnı´ hranice a byl umozˇneˇn volny´ pohyb zbozˇ´ı mezi cˇlensky´mi zemeˇmi. 2. Pro zbozˇ´ı dova´zˇene´ do Spolecˇenstvı´ z trˇetı´ch zemı´ se zacˇaly cˇlensky´mi zemeˇmi pouzˇ´ıvat stejna´ cla (stejne´ celnı´ sazby pro tote´zˇ zbozˇ´ı). Po proclenı´ zbozˇ´ı na vneˇjsˇ´ı hranici se mohlo volneˇ pohybovat po cele´m u´zemı´ Spolecˇenstvı´ bez cla. Na hranicı´ch mezi cˇlensky´mi sta´ty odpadla potrˇeba udrzˇovat celnı´ sluzˇbu. 3. Cˇlenske´ zemeˇ zacˇaly pouzˇ´ıvat stejny´ch postupu˚ v obchodeˇ s trˇetı´mi zemeˇmi. Na cele´m u´zemı´ se zacˇaly uplatnˇovat stejne´ celnı´ prˇedpisy a ostatnı´ formality: jednotna´ celnı´ deklarace, celnı´ prohla´sˇenı´ o transitu, osveˇdcˇenı´ o pu˚vodu zbozˇ´ı atd. Spolecˇna´ obchodnı´ politika EU ma´ od pocˇa´tku nadna´rodnı´ charakter a jejı´ prova´deˇnı´ prˇesˇlo od roku 1968 plneˇ do rukou orga´nu˚ ES. Obchodnı´ politika byla soucˇa´stı´ ˇ ´ımske´ smlouvy a je tak vedle zemeˇdeˇlske´ a dopravnı´ nejstarsˇ´ı prova´deˇnou spoR lecˇnou politikou EU (od roku 1999 k nim prˇibyla jesˇteˇ spolecˇneˇ prova´deˇna´ meˇnova´ politika). Se vznikem celnı´ unie zacˇalo Spolecˇenstvı´ vystupovat vu˚cˇi trˇetı´m zemı´m jako jeden celek. Proto je spolecˇna´ obchodnı´ politika nadna´rodnı´, aby zˇa´dna´ cˇlenska´

126

zemeˇ nemohla prova´deˇt vlastnı´, na ostatnı´ch cˇlensky´ch zemı´ch neza´vislou zahranicˇneˇ obchodnı´ politiku a utva´rˇet sve´ vneˇjsˇ´ı hospoda´rˇske´ vztahy vu˚cˇi vneˇjsˇ´ımu sveˇtu zcela samostatneˇ. Cˇlenske´ zemeˇ podpisem smlouvy sveˇrˇily prˇ´ıslusˇne´ kompetence v oblasti zahranicˇnı´ho obchodu do roku orga´nu˚ ES, konkre´tneˇ Evropske´ komise a Rady. Existujı´ vsˇak urcˇite´ oblasti, v nichzˇ cˇlenske´ zemeˇ mohou prova´deˇt samostatne´ kroky v obchodnı´ch vztazı´ch se zahranicˇ´ım. Vytvorˇenı´m celnı´ unie a spolecˇnı´ho trhu dosˇlo k tomu, zˇe obchod mezi cˇlensky´mi sta´ty nenı´ nada´le povazˇova´n za zahranicˇnı´ obchod, ale za prˇesun zbozˇ´ı na rozsa´hle´m vnitrˇnı´m trhu. K pravidlu˚m spolecˇne´ obchodnı´ politiky take´ patrˇ´ı, zˇe se za´sadneˇ aplikuje vu˚cˇi ´ cˇast a zapojenı´ do spolecˇne´ obchodnı´ trˇetı´m zemı´m, prˇ´ıpadneˇ jejich seskupenı´m. U politiky je mozˇne´ teprve po prˇijetı´ zemeˇ do Unie.

8.2

Hlavnı´ za´sady spolecˇne´ obchodnı´ politiky

ˇ ´ımska´ smlouva uva´dı´ peˇt oblastı´, v nichzˇ Spolecˇenstvı´ prˇedpokla´da´ spolecˇny´ poR stup: 1. 2. 3. 4. 5.

Spolecˇne´ za´sady pokud jde o u´pravy celnı´ch sazeb, Uzavı´ra´nı´ celnı´ch a obchodnı´ch dohod, Sjednocova´nı´ liberalizacˇnı´ch dohod, Vy´voznı´ politika, Obchodnı´ obranna´ opatrˇenı´ v prˇ´ıpadeˇ dumpingu a subvencova´nı´ exportu.

Spolecˇny´ obchodnı´ sazebnı´k pro dovozy z trˇetı´ch zemı´ byl vytvorˇen po prˇechodne´m obdobı´ v roce 1968 jako neva´zˇeny´ aritmeticky´ pru˚meˇr celnı´ch sazeb cˇlensky´ch zemı´. ´ prava celnı´ch tarifu˚ Tento celnı´ sazebnı´k je za´vazny´ pro vsˇechny cˇlenske´ sta´ty. U prˇestala by´t za´lezˇitostı´ cˇlenske´ho sta´tu a je prova´deˇna spolecˇny´m rozhodnutı´m (prova´dı´ se kazˇdorocˇneˇ). Na pocˇa´tku se sazby pohybovaly mezi 15–25 % u hotovy´ch vy´robku˚, 10–15 % u zpracovany´ch surovin a 3 % u surovin. Po jedna´nı´ch, ktera´ probeˇhla v ra´mci GATT a WTO, byly celnı´ sazby snı´zˇeny a v soucˇasne´ dobeˇ cˇinı´ pru˚meˇrna´ vy´sˇe cla v EU 6,3 % pro vsˇechny vy´robky. Konkre´tneˇ pak 3,6 % na pru˚myslove´ vy´robky, 16,2 % pro zemeˇdeˇlske´ vy´robky a 12,4 % pro ryba´rˇske´ vy´robky. Velka´ cˇa´st dova´zˇeny´ch vy´robku˚, prˇedevsˇ´ım surovin a polotovaru˚, je oprosˇteˇna od dovoznı´ch cel u´plneˇ. Povinnost uplatnˇova´nı´ spolecˇne´ho celnı´ho sazebnı´ku platı´ pro vsˇechny cˇleny Unie.

Spolecˇny´ obchodnı´ sazebnı´k

Uzavı´ra´nı´ dohod o obchodnı´ a hospoda´ˇrske´ spolupra´ci prova´dı´ Evropska´ komise na za´kladeˇ prˇesneˇ vymezene´ho manda´tu prˇijate´ho Radou. Tyto dohody velice cˇasto obsahujı´ obchodnı´ preference (obchodnı´ zvy´hodneˇnı´), ktere´ je poskytova´no urcˇity´m zemı´m nebo jejich seskupenı´m, cˇ´ımzˇ je usnadneˇn jejich prˇ´ıstup na trhy Unie, cˇasto bezcelnı´. Obsah teˇchto dohod zavazuje vsˇechny cˇlenske´ sta´ty a je za´vazny´ take´ pro noveˇ prˇijate´ cˇleny. Postupnou liberalizaci obchodu s trˇetı´mi zemeˇmi dojedna´va´ Komise na za´kladeˇ poveˇrˇenı´ Rady. Zˇa´dna´ cˇlenska´ zemeˇ tedy nemu˚zˇe samostatneˇ upravovat svu˚j dovoznı´ a vy´voznı´ rezˇim vu˚cˇi trˇetı´m zemı´m.

127

8. Spolecˇna´ obchodnı´ politika EU

V ra´mci Evropske´ unie neexistuje zˇa´dna´ zvla´sˇtnı´ politika na podporu vy´vozu. Azˇ na vy´jimky tedy platı´ za´sada, zˇe vy´voz do trˇetı´ch zemı´ se uskutecˇnˇuje volneˇ. Urcˇite´ omezenı´ vy´vozu je mozˇne´ zave´st ve zvla´sˇtnı´ch prˇ´ıpadech (naprˇ. v prˇ´ıpadeˇ strategicky´ch surovin). Rada kvalifikovanou veˇtsˇinou take´ mu˚zˇe rozhodnout, zˇe z bezpecˇnostnı´ch du˚vodu˚ budou pozastaveny, omezeny nebo u´plneˇ prˇerusˇeny hospoda´rˇske´ styky, vy´voz i dovoz, s urcˇity´mi zemeˇmi (naprˇ. sankce vu˚cˇi Ira´ku, Libyi apod.). Prˇes absenci zvla´sˇtnı´ politiky na podporu vy´vozu vyuzˇ´ıva´ Unie dvou na´stroju˚ podpory vy´vozu: zaprve´ mu˚zˇe poskytnout dotace a jine´ u´levy vybrany´m odveˇtvı´m (ocela´rˇsky´ pru˚mysl, zbrojnı´ vy´roba, vy´roba lodı´), druhy´ na´stroj spocˇ´ıva´ v podporˇe zemeˇdeˇlstvı´. Tato podpora je soucˇa´stı´ spolecˇne´ zemeˇdeˇlske´ politiky a spocˇ´ıva´ v silne´ ochraneˇ vnitrˇnı´ho trhu zemeˇdeˇlsky´ch vy´robku˚ a cele´ho zemeˇdeˇlske´ho sektoru. Proto take´ obchodnı´ dohody, ktere´ Unie uzavı´ra´ s trˇetı´mi zemeˇmi (vcˇetneˇ dohod s kandida´tsky´mi zemeˇmi), liberalizujı´ pouze obchod s pru˚myslovy´mi vy´robky, nikoli vsˇak obchod se zemeˇdeˇlskou produkcı´. Opatrˇenı´ na ochranu obchodu se ty´ka´ jednak dumpingu (cenove´ podbı´zenı´), jednak subvencovane´ho vy´vozu. Ra´mec a procedura opatrˇenı´ na ochranu proti necˇestny´m obchodnı´m praktika´m jsou da´ny mimo EU, a to antidumpingovy´m kodexem prˇijaty´m GATT/WTO, podle neˇhozˇ Komise postupuje. Ta take´ iniciuje zaha´jenı´ antidumpingove´ho rˇ´ızenı´, a to bud’na za´kladeˇ stı´zˇnosti vy´robcu˚ urcˇite´ho odveˇtvı´, nebo na za´kladeˇ vlastnı´ho rozhodnutı´. Podpisem Amsterodamske´ smlouvy dosˇlo k rozsˇ´ırˇenı´ agendy spolecˇne´ obchodnı´ politiky o dveˇ nove´ oblasti, ktere´ v mezina´rodnı´m obchodeˇ zacˇaly zaujı´mat du˚lezˇite´ postavenı´: sluzˇby a pra´va dusˇevnı´ho vlastnictvı´. Uvalova´nı´ cel

Soucˇa´stı´ spolecˇne´ obchodnı´ politiky je take´ rozhodnutı´ o zpu˚sobu, jaky´m je disponova´no s vybrany´mi cly. Cla se uvalujı´ na zbozˇ´ı dova´zˇena´ do zemı´ Unie z trˇetı´ch zemı´, avsˇak zemeˇ, v nı´zˇ zahranicˇnı´ vy´robek poprve´ prˇekrocˇ´ı vneˇjsˇ´ı hranice Unie, nemusı´ by´t a veˇtsˇinou take´ nenı´ adresa´tem dovozu. Bylo proto rozhodnuto, zˇe cˇlenska´ zemeˇ, prˇes jejı´zˇ hranice se zahranicˇnı´ vy´robek dostal na teritorium EU, si ponecha´ ke krytı´ na´kladu˚ sve´ celnı´ spra´vy 25 %. Veˇtsˇina celnı´ch prˇ´ıjmu˚ smeˇrˇuje do spolecˇne´ho rozpocˇtu EU. Cla tvorˇ´ı jeden z tzv. vlastnı´ch zdroju˚ evropske´ho rozpocˇtu a jsou odva´deˇny automaticky. Vzhledem k tomu, zˇe zhruba dveˇ trˇetiny obchodu zemı´ EU se odehra´va´ na vnitrˇnı´m trhu a take´ proto, zˇe celnı´ sazby v mezina´rodnı´m obchodu se postupneˇ snizˇujı´, prˇedstavuje vy´nos z cel klesajı´cı´ prˇ´ıjmovou polozˇku rozpocˇtu EU. Prˇes vysokou centralizaci obchodnı´ch vztahu˚ s trˇetı´mi zemeˇmi mohou cˇlenske´ zemeˇ samostatneˇ uzavı´rat dohody o hospoda´rˇske´, pru˚myslove´ a veˇdeckotechnicke´ spolupra´ci, jejich zneˇnı´ vsˇak nesmı´ by´t v rozporu se za´sadami spolecˇne´ obchodnı´ politiky. V kompetenci cˇlenske´ho sta´tu jsou da´le dohody o zamezenı´ dvojı´ho zdaneˇnı´, dohoda o podporˇe a ochraneˇ investic (pokud neexistuje dohoda platna´ pro celou Unii). V neposlednı´ rˇadeˇ je to pak prova´deˇnı´ proexportnı´ politiky, ktera´ ovsˇem musı´ by´t v souladu s pravidly OECD a nesmı´ porusˇovat pravidla Unie na ochranu hospoda´rˇske´ souteˇzˇe (poskytova´nı´ sta´tnı´ podpory).

128

8.3

Na´stroje spolecˇne´ obchodnı´ politiky

Spolecˇna´ obchodnı´ politika ma´ k dispozici tyto cˇtyrˇi na´stroje: 1. Cla, 2. Kvo´ty, 3. Dobrovolna´ exportnı´ omezenı´ (Voluntary Export Restriction, VER), 4. Antidumpingova´ opatrˇenı´ O clech a jejich vy´voji jizˇ bylo psa´no vy´sˇe. Prˇes klesajı´cı´ celnı´ sazby jsou mezi skupinami vy´robku˚ velke´ rozdı´ly. Je to da´no snahou Unie ochra´nit urcˇita´ odveˇtvı´ prˇed zahranicˇnı´ konkurencı´ nebo naopak podporˇit dovoz produktu˚, o ktere´ ma´ Unie za´jem jako o vstupy nezbytne´ pro dalsˇ´ı vy´robu. Zcela bez cla jsou proto suroviny a polotovary (naprˇ. stavebnı´ materia´l, papı´r), ale take´ zarˇ´ızenı´ pro zemeˇdeˇlstvı´ a zdravotnictvı´. Dle dohody o informacˇnı´ch technologiı´ch je bez cel take´ veˇtsˇina pocˇ´ıtacˇu˚ a telekomunikacˇnı´ho zarˇ´ızenı´. Opacˇny´ prˇ´ıstup je logicky uplatnˇova´n u tzv. citlivy´ch vy´robku˚, u nichzˇ jsou celnı´ sazby vysˇsˇ´ı nebo u nichzˇ existujı´ dovoznı´ kvo´ty. Jde o ta odveˇtvı´, v nichzˇ existujı´ prˇebytecˇne´ a nevyuzˇite´ kapacity a kde by neomezeny´ dovoz da´le prohloubil struktura´lnı´ odveˇtvovou krizi (vy´roba oceli, lodı´, textil, konfekce, obuvi a take´ automobilu˚). Nejvysˇsˇ´ı celnı´ sazby pak jsou u zemeˇdeˇlsky´ch vy´robku˚. Na za´kladeˇ pozˇadavku˚ Uruguayske´ho kola (1996) vsˇak musela Evropska´ unie odstranit tzv. pohyblive´ vyrovna´vacı´ da´vky u dovozu zemeˇdeˇlsky´ch vy´robku˚ a nahradit je clem.

Cla

Syste´m kvo´t v obchodeˇ s trˇetı´mi zemeˇmi Unie postupneˇ opousˇtı´, ale docˇasneˇ se jich pouzˇ´ıva´ u textilu, konfekce, vy´robku˚ z oceli a zˇeleza aj. Kvo´ty jsou znacˇneˇ rozsˇ´ırˇeny v obchodeˇ se zemeˇmi, ktere´ nejsou cˇleny WTO. To se vztahuje na dovozy ocela´rˇsky´ch vy´robku˚ z Ruska, Ukrajiny a Uzbekista´nu, na textilnı´ a jine´ vy´robky z Cˇ´ıny. Tato omezenı´ mohou odpadnout, azˇ tyto zemeˇ budou prˇijaty do WTO. Syste´m kvo´t pouzˇ´ıvala Unie v pocˇa´tku take´ v obchodeˇ s prˇidruzˇeny´mi zemeˇmi strˇednı´ a vy´chodnı´ Evropy.

Kvo´ty

Dobrovolne´ omezenı´ dovozu prˇedstavuje dohodu mezi vyva´zˇejı´cı´ a dova´zˇejı´cı´ zemı´, podle nı´zˇ se vy´vozce „dobrovolneˇ“ zava´zˇe, zˇe neprˇekrocˇ´ı limitovane´ mnozˇstvı´ vy´robku˚ urcˇeny´ch do zemeˇ dovozce. Nejzna´meˇjsˇ´ı je prˇ´ıpad o omezenı´ vy´vozu japonsky´ch automobilu˚ na trhy Unie (1991). Limit byl kazˇdorocˇneˇ urcˇova´n podle situace na trhu s tı´m, zˇe dovozy nesmı´ prˇekrocˇit dveˇ trˇetiny prˇ´ıru˚stku popta´vky na trhu automobilu˚ EU. Dohoda vyprsˇela v roce 1999 a nebyla obnovena. Dalsˇ´ı dohody uzavrˇene´ s Japonskem se ty´kaly videorekorde´ru˚, neˇktery´ch typu˚ na´kladnı´ch automobilu˚ aj.

Dobrovolne´ omezenı´ dovozu

Antidumpingova´ politika nenı´ specialitou Unie, ale je povolena podle cˇl. VI Dohody o zalozˇenı´ GATT. Umozˇnˇuje omezit dovoz zbozˇ´ı v prˇ´ıpadeˇ, zˇe jeho vy´robce ho nabı´zı´ za cenu nizˇsˇ´ı nezˇ je „norma´lnı´ “ na jeho doma´cı´m trhu, nebo je-li vy´voz dotova´n. Ochranne´ opatrˇenı´ se prova´dı´ uvalenı´m cla vyrovna´vajı´cı´ho rozdı´l mezi exportnı´ cenou a „norma´lnı´ cenou“. Podle pravidel GATT je takovy´ postup prˇ´ıpustny´, pokud dumpingovy´ vy´voz „zpu˚sobuje nebo hrozı´ zpu˚sobit materia´lnı´ sˇkodu urcˇite´mu odveˇtvı´ “, nebo kdyzˇ se „va´zˇneˇ zpomaluje vznik doma´cı´ho odveˇtvı´ “. Opatrˇenı´ musı´ by´t ozna´meno WTO. Mezi cˇleny WTO saha´ Unie k antidumpingovy´m opatrˇenı´m nejcˇasteˇji, v poslednı´ch letech sˇlo rocˇneˇ prˇiblizˇneˇ o 100 prˇ´ıpadu˚. Nejcˇasteˇjsˇ´ım

Antidumpingova´ politika

129

8. Spolecˇna´ obchodnı´ politika EU

odveˇtvı´m, ktere´ho se antidumpingova´ opatrˇenı´ ty´kajı´, by´va´ chemicky´ pru˚mysl, elektronika, vy´roba oceli, automobilu˚, kopı´rek a tiska´ren a textilnı´ch vy´robku˚. Ve veˇtsˇineˇ prˇ´ıpadu˚ mı´rˇila ochranna´ opatrˇenı´ proti japonske´mu a jihokorejske´mu vy´vozu. Prˇes prˇevazˇujı´cı´ na´zor o znacˇne´m rozsˇ´ırˇenı´ teˇchto ochranny´ch opatrˇenı´ v Unii tomu tak ve skutecˇnosti nenı´, v polovineˇ 90. let se dotkla pouze 0,46 % dovozu smeˇrˇujı´cı´ho do Unie. Vedle teˇchto cˇtyrˇ nejzna´meˇjsˇ´ıch obchodneˇ politicky´ch na´stroju˚ existujı´ i dalsˇ´ı. Patrˇ´ı k nim obchodnı´ sankce z politicky´ch nebo bezpecˇnostnı´ch du˚vodu˚ (embargo nebo bojkot), pravidla o pu˚vodu zbozˇ´ı, ochranna´ opatrˇenı´ pokud prudce roste dovoz urcˇity´ch vy´robku˚ do Unie. V takove´m prˇ´ıpadeˇ musı´ dovozce zˇa´dat o vyda´nı´ licence, ktera´ umozˇnˇuje podrobneˇ sledovat vy´voj dovozu. Pouzˇ´ıvane´ na´stroje spolecˇne´ obchodnı´ politiky sledujı´ dva cı´le: jednak prosazovat otevrˇeny´ a mnohostranny´ obchodnı´ syste´m ve sveˇteˇ, za´rovenˇ vsˇak take´ chra´nit za´jmy Unie a cˇlensky´ch zemı´, zejme´na v prˇ´ıpadech, kdy volny´ obchod by meˇl neprˇ´ıznive´ dopady na jejich ekonomickou situaci, prosperitu, zameˇstnanost cˇi obchodnı´ bilanci.

Shrnutı´ kapitoly Obchodnı´ politika Spolecˇenstvı´ meˇla sve´ korˇeny jizˇ v ra´mci ESUO. Du˚lezˇity´m prˇedpokladem bylo v prvnı´m stupni vytvorˇenı´ celnı´ unie se spolecˇny´m celnı´m sazebnı´kem za´vazny´m pro vsˇechny cˇlenske´ zemeˇ. Du˚lezˇite´ pro obchodnı´ politiku jsou kromeˇ cel i dalsˇ´ı na´stroje, jako jsou kvo´ty nebo antidumpingova´ opatrˇenı´.

Ota´zky k zamysˇlenı´ 1. Definujte celnı´ unii a popisˇte jejı´ za´kladnı´ rysy. 2. Jake´ na´stroje se pouzˇ´ıvajı´ v ra´mci spolecˇne´ obchodnı´ politiky? 3. Zkuste se zamyslet nad strukturou dovozu a vy´vozu v ra´mci Spolecˇenstvı´?

Ktere´ komodity podle Va´s prˇevazˇujı´ ve vy´vozu? Ktere´ naopak v dovozu? 4. K cˇemu slouzˇ´ı spolecˇny´ celnı´ sazebnı´k? 5. Zkuste si vzpomenout na neˇjaky´ prˇ´ıpad z historie Cˇeske´ republiky, kdy dosˇlo v ra´mci obchodnı´ politiky ke konfliktu mezi za´jmy Spolecˇenstvı´ a za´jmy CˇR.

130

jI´ jI´ jI´ jI´

jI´

9

Vy´voj regiona´lnı´ a struktura´lnı´ politiky Hlavnı´ principy struktura´lnı´ a regiona´lnı´ politiky v EU Legislativnı´ a instituciona´lnı´ zabezpecˇenı´ Struktura´lnı´ fondy a dalsˇ´ı fondy a instituce financujı´cı´ struktura´lnı´ a regiona´lnı´ politiku Regiona´lnı´ cˇleneˇnı´ EU

Regiona´lnı´ a struktura´lnı´ politika EU

9. Regiona´lnı´ a struktura´lnı´ politika EU

Cı´l kapitoly Aktivity provozovane´ v ra´mci regiona´lnı´ a struktura´lnı´ politiky EU spadajı´ azˇ do druhe´ poloviny 70. let minule´ho stoletı´. V te´to kapitole se dozvı´te o historicke´m vy´voji politiky a du˚raz bude kladen na jednotlive´ cı´le v programovacı´m obdobı´ 2000–2006. Kra´tce se zmı´nı´me i o prˇ´ısˇtı´m programovacı´m obdobı´. Za´rovenˇ budete sezna´meni s jednotlivy´mi struktura´lnı´mi a jiny´mi fondy slouzˇ´ıcı´mi k financova´nı´ struktura´lnı´ politiky. V kra´tkosti se zmı´nı´me i o u´zemnı´ch statisticky´ch jednotka´ch.

ˇ asova´ za´teˇzˇ C Doba potrˇebna´ ke studiu kapitoly jsou cca 3 hodiny. Regiona´lnı´ politika zaujı´ma´ vy´znamne´ postavenı´ v ra´mci politik Evropske´ unie. Je jednı´m ze za´kladu˚ nejen hospoda´rˇske´, ale i celkove´ politiky Spolecˇenstvı´. Vy´daje na spolecˇnou regiona´lnı´ a struktura´lnı´ politiku patrˇ´ı dlouhodobeˇji k hlavnı´m kapitola´m rozpocˇtu – hned po spolecˇne´ zemeˇdeˇlske´ politice a dosahujı´ zhruba 1/3 vy´daju˚ rozpocˇtu Spolecˇenstvı´. Data pouzˇita´ te´to kapitole jsou prˇevzata´ z webovy´ch stra´nek www.strukturalni-fondy.cz a www.euroskop.cz.

9.1

Vy´voj regiona´lnı´ a struktura´lnı´ politiky

V historii regiona´lnı´ politiky EU jsou obvykle vycˇlenˇova´na dveˇ za´kladnı´ obdobı´ – do reformy v roce 1988 a po roce 1989, kazˇde´ se dveˇma vy´vojovy´mi etapami: Obdobı´ let 1957–1974 Pocˇa´tecˇnı´ obdobı´ je charakteristicke´ individua´lnı´m prˇ´ıstupem k regiona´lnı´ politice bez vy´znamneˇjsˇ´ı mezina´rodnı´ koordinace, protozˇe se jednalo o zemeˇ znacˇneˇ ekonomicky stejnorode´. Sta´ty s nejveˇtsˇ´ımi regiona´lnı´mi rozdı´ly uplatnˇovaly vlastnı´ regiona´lnı´ politiku. Hlavnı´ pozornost byla veˇnova´na rˇesˇenı´ makroekonomicky´ch cı´lu˚ Spolecˇenstvı´. Smlouva o zalozˇenı´ EHS vsˇak jizˇ v sobeˇ obsahovala cˇla´nek, stanovujı´cı´ „podporu harmonicke´ho a vyva´rˇene´ho rozvoje hospoda´rˇsky´ch cˇinnostı´ ve Spolecˇenstvı´, zmensˇova´nı´ rozdı´lu˚ mezi ru˚zny´mi oblastmi a potrˇebu cˇelit negativnı´m du˚sledku˚m integrace v oblasti socia´lnı´ a agra´rnı´.“ Obdobı´ let 1975–1988 V tomto obdobı´ vznika´ spolecˇna´ koordinace regiona´lnı´ politiky, protozˇe do Spolecˇenstvı´ vstupujı´ sta´ty, ktere´ jsou velmi vy´znamneˇ diferencovane´ v hospoda´rˇske´m a socia´lnı´m rozvoji at’ jizˇ na u´rovni sta´tu nebo na u´rovni jednotlivy´ch regionu˚. V roce 1975 je zalozˇen Evropsky´ fond regiona´lnı´ho rozvoje (ERDF). V ra´mci JEA je zahrnut cˇla´nek ty´kajı´cı´ se jednotne´ regiona´lnı´ politiky podporujı´cı´ ekonomickou a socia´lnı´ soudrzˇnost a za´rovenˇ stanoven cı´l regiona´lnı´ politiky (snizˇovat rozdı´ly mezi u´rovnı´ rozvinutostı´ jednotlivy´ch regionu˚ a cˇlensky´ch sta´tu˚, odstranˇovat zaostalost regionu˚ nacha´zejı´cı´ch se v me´neˇ vy´hodne´ situaci vcˇetneˇ venkovsky´ch oblastı´ a prˇekona´vat potı´zˇe regionu˚ postizˇeny´ch velkou nezameˇstnanostı´ plynoucı´ ze zaostalosti jejich pru˚myslu). Za´rovenˇ byly vyhla´sˇeny prvnı´ spolecˇne´ programy regiona´lnı´ politiky.

132

V roce 1988 dosˇlo k vy´znamne´ reformeˇ, regiona´lnı´ politika byla integrova´na s cˇa´stı´ socia´lnı´ a zemeˇdeˇlske´ politiky do tzv. struktura´lnı´ politiky. Byly prˇijaty principy regiona´lnı´ a struktura´lnı´ politiky (viz da´le) a zavedena delsˇ´ı pla´novacı´ obdobı´. Opeˇt mu˚zˇeme vycˇlenit dveˇ vy´vojove´ etapy: Obdobı´ let 1989–1993 Bylo vyhla´sˇeno peˇt (fakticky sˇest) Cı´lu˚ struktura´lnı´ politiky: Cı´l 1 – Rozvoj a struktura´lnı´ prˇemeˇna zaosta´vajı´cı´ch regionu˚

Jednalo se o regiony na u´rovni NUTS II, jejichzˇ HDP na obyvatele za poslednı´ 3 roky bylo nizˇsˇ´ı nezˇ 75 % pru˚meˇru EU. Mezi podporovane´ aktivity spadaly prˇ´ıme´ investice za u´cˇelem tvorby trvaly´ch pracovnı´ch mı´st, investice do infrastruktury potrˇebne´ pro ekonomicky´ rozvoj vcˇetneˇ TEN, investice do vy´zkumu, vy´voje a sluzˇeb maly´m firma´m za u´cˇelem zvy´sˇenı´ loka´lnı´ho a regiona´lnı´ho potencia´lu, investice do sˇkolske´ a zdravotnicke´ infrastruktury, profesnı´ vzdeˇla´va´nı´ a opatrˇenı´ na rozvoj venkova. Cı´l 2 – Konverze regionu˚ va´zˇneˇ postizˇeny´ch hospoda´rˇsky´m u´padkem

Reginy, ktere´ spadaly do tohoto cı´le, musely splnˇovat podmı´nku mı´ry nezameˇstnanosti pod pru˚meˇrem Spolecˇenstvı´ a za´rovenˇ podmı´nku procentnı´ho podı´lu zameˇstnanosti v pru˚myslu prˇekracˇujı´cı´ pru˚meˇr Spolecˇenstvı´ a za´rovenˇ zaznamena´vajı´cı´ velky´ pokles. Aktivity byly zameˇrˇeny na zameˇstnanost a na vytvorˇenı´ atraktivnı´ch podmı´nek pro firmy. Jednalo se naprˇ. o investice do novy´ch ekonomicky´ch cˇinnostı´, infrastruktury pro obnovu pru˚myslovy´ch area´lu˚ a ochranu zˇivotnı´ho prostrˇedı´ nebo o ru˚zne´ sluzˇby maly´m firma´m. Cı´l 3 – Boj proti dlouhodobe´ nezameˇstnanosti (delsˇ´ı nezˇ 12 meˇsı´cu˚) a pracovnı´ integrace mlady´ch lidı´ (do 25 let)

Do oblastı´ spadajı´cı´ pod tento cı´l bylo zahrnuto cele´ u´zemı´ Spolecˇenstvı´. Byl kladen du˚raz na prˇ´ıstupy k zameˇstnanosti a vzdeˇla´va´nı´ – tzn. na pomoc prˇi integraci mlady´ch lidı´ a teˇch, kterˇ´ı pravdeˇpodobneˇ budou nezameˇstnanı´ dlouhou dobu, do pracovnı´ho zˇivota zejme´na prostrˇednictvı´m docˇasne´ pomoci prˇi zameˇstna´va´nı´ nebo pomoc zameˇrˇena´ na zlepsˇova´nı´ vzdeˇla´vacı´ch strukturu a zameˇstnanecky´ch u´rˇadu˚ a sˇkolenı´ jejich pracovnı´ku˚. V ra´mci tohoto cı´le byly podporova´ny i rovne´ prˇ´ılezˇitosti pro muzˇe a zˇeny na trhu pra´ce. Cı´l 4 – Adaptace pracovnı´ sı´ly na pru˚myslove´ zmeˇny a zmeˇny ve vy´robeˇ

Opeˇt se jednalo o cele´ u´zemı´ Spolecˇenstvı´. Opatrˇenı´ byla zameˇrˇena na zı´ska´nı´ novy´ch pracovnı´ch schopnostı´ a dovednostı´. Cı´l 5A – Struktura´lnı´ prˇemeˇna zemeˇdeˇlstvı´

Jednalo se opeˇt o cele´ u´zemı´ Spolecˇenstvı´. Cı´l vy´hradneˇ spadal pod oblast zemeˇdeˇlske´ politiky a byl zameˇrˇeny´ na struktura´lnı´ diverzifikaci agra´rnı´ch vy´robnı´ch struktur vcˇetneˇ rybolovu. Jednalo se o podporu zemeˇdeˇlsky´ch prˇ´ıjmu˚, podporu mlady´ch farma´rˇu˚ a jejich sdruzˇenı´m, investice na snizˇova´nı´ vy´robnı´ch na´kladu˚, na zlepsˇenı´ zˇivotnı´ch a pracovnı´ch podmı´nek a na zpracova´nı´ a marketing zemeˇdeˇlsky´ch a ryba´rˇsky´ch produktu˚.

133

9. Regiona´lnı´ a struktura´lnı´ politika EU

Cı´l 5B – Rozvoj a struktura´lnı´ adaptace agra´rnı´ch regionu˚

´ zemı´, ktera´ mohla v ra´mci tohoto cı´le cˇerpat financˇnı´ prostrˇedky, musela U mı´t nı´zkou u´rovenˇ socioekonomicke´ho rozvoje. Regiony musely splnˇovat dveˇ z na´sledujı´cı´ch krite´riı´: vysokou u´rovenˇ zameˇstnanosti v zemeˇdeˇlstvı´; nı´zkou u´rovenˇ prˇ´ıjmu˚ v zemeˇdeˇlstvı´; nebo nı´zkou hustotu zalidneˇnı´ nebo vy´znamne´ depopulacˇnı´ cˇi migracˇnı´ trendy. Podporovaly se alternativnı´ aktivity ve venkovsky´ch u´zemı´ch, naprˇ. investice do infrastruktury nebo ru˚zne´ sluzˇby pro male´ firmy. V tomto obdobı´ byly vyhla´sˇeny i prvnı´ iniciativy Spolecˇenstvı´. Jednalo se o programy vyhlasˇovane´ prˇ´ımo Komisı´ zameˇrˇene´ na rˇesˇenı´ za´vazˇny´ch proble´mu˚ spolecˇne´ho trhu, o nichzˇ se prˇedpokla´dalo, zˇe vznikly vlivem spolecˇny´ch politik. (naprˇ. INTERREG, LEADER, aj.). Obdobı´ let 1994–1999 Prolongova´ny cı´le z prˇedcha´zejı´cı´ho obdobı´, rozsˇ´ırˇene´ po prˇijetı´ novy´ch cˇlenu˚ v roce 1995 o novy´ regiona´lneˇ orientovany´ Cı´l 6 Rozvoj rˇ´ıdce zalidneˇny´ch regionu˚ Jednalo se o u´zemı´ rˇ´ıdce osı´dlene´ v severnı´ch cˇa´stech Sˇve´dska a Finska, kde hustota zalidneˇnı´ neprˇevysˇovala 10 ob/1 km2 . Kromeˇ vy´sˇe zmı´neˇny´ch cı´lu˚ dosˇlo take´ k reformeˇ iniciativ. Pro obdobı´ 1994–1999 bylo vyhla´sˇeno celkem 13 iniciativ (viz tabulka 9.1). Obdobı´ let 2000–2006 Pro obdobı´ 2000–2006 dosˇlo k redukci cı´lu˚ i iniciativ. Byly vyhla´sˇeny celkem 3 cı´le struktura´lnı´ politiky a 4 iniciativy, na ktere´ byla vycˇleneˇna prˇeva´zˇna´ cˇa´st financˇnı´ch prostrˇedku˚ ze struktura´lnı´ch fondu˚ (93,5 % z celkove´ sumy 194 mld. Euro pro cı´le a 5,4 % pro iniciativy). Mensˇ´ı cˇa´stky byly alokova´ny na inovacˇnı´ opatrˇenı´ a technickou pomoc a akce FIFG na podporu ryba´rˇstvı´ mimo oblasti podporovane´ z Cı´le 1. Cı´l 1 – regiony, jejichzˇ rozvoj zaosta´va´

Hlavnı´m zameˇrˇenı´m je podpora rozvoje zaosta´vajı´cı´ch regionu˚; da´le jsou z tohoto cı´le podporova´ny rˇ´ıdce osı´dlene´ regiony (drˇ´ıveˇjsˇ´ı Cı´l 6), nejvzda´leneˇjsˇ´ı (za´morˇske´) regiony – drˇ´ıveˇjsˇ´ı iniciativa REGIS, mı´rovy´ proces v Irsku – drˇ´ıveˇjsˇ´ı iniciativa PEACE a meˇsta severnı´ho Sˇve´dska (vyply´va´ ze smlouvy o prˇ´ıstupu Sˇve´dska). Za´kladnı´m krite´riem je HDP na 1 obyvatele regionu NUTS II (meˇrˇeno paritou kupnı´ sı´ly), ktery´ musel by´t nizˇsˇ´ı nezˇ 75 % pru˚meˇru EU (pru˚meˇr za roky 1994–1996); regiony, ktere´ dosahujı´ vysˇsˇ´ıch hodnot, ale zı´ska´valy v minule´m obdobı´ pomoc z Cı´le 1 dosta´vajı´ prˇechodnou pomoc; krite´riem pro rˇ´ıdce osı´dlene´ oblasti byla hustota zalidneˇnı´ me´neˇ nezˇ ˇ ecko, Por8 obyvatel na 1 km2 (jedna´ se o 114 programu˚ pokry´vajı´cı´ch cele´ R ˇ tugalsko a Irsko; jizˇnı´ Ita´lii, prˇeva´zˇnou cˇa´st Spaneˇlska, nove´ spolkove´ zemeˇ SRN; Severnı´ Irsko, za´padnı´ Wales, severnı´ cˇa´st Skotska a anglicka´ hrabstvı´ Cornwall, Merseyside a South Yorkshire; Korsiku, francouzskou cˇa´st Henegavska a francouzske´ za´morˇske´ departementy; belgicke´ Henegavsko, nizozemskou provincii Flevoland, Severnı´ Kare´lii ve Finsku a Burgenland v Rakousku; jako rˇ´ıdce zalidneˇna´ u´zemı´ jsou zde zarˇazeny jesˇteˇ strˇednı´ a

134

Na´zev

Tabulka 9.1: Iniciativy v obdobı´ 1994–1999 Charakteristika

INTERREG

Pomoc neˇktery´m prˇ´ıhranicˇnı´m oblastem ve Spolecˇenstvı´

LEADER

Podpora venkovske´ho rozvoje; oblasti, ktere´ majı´ status cı´le 5b

REGIS

Pomoc prˇi rozvı´jenı´ hlubsˇ´ı integrace vzda´leny´ch regionu˚ do Spolecˇenstvı´ (naprˇ. Francouzske´ za´morˇske´ departmenty, Madeira, Azory a kana´rske´ ostrovy)

PECHAR

Pomoc oblastem postizˇeny´ch uzavı´ra´nı´m uhelny´ch pa´nvı´

KONVER

Pomoc oblastem va´zˇneˇ postizˇeny´ch u´tlumem zbrojnı´ho pru˚myslu

RESIDER

Pomoc oblastem postizˇeny´ch uzavı´ra´nı´m podniku˚ v ocela´rˇske´m pru˚myslu

RETEX

Podpora diverzifikace ekonomicky´ch aktivit v oblastech za´visly´ch na textilnı´m pru˚myslu

URBAN

Pomoc prˇi rˇesˇenı´ va´zˇny´ch socia´lneˇ-ekonomicky´ch proble´mu˚ v meˇstsky´ch oblastech

SME

Pomoc maly´m a strˇednı´m podniku˚m prˇi prˇizpu˚sobova´nı´ se jednotne´mu evropske´mu trhu a souteˇzˇi na mezina´rodnı´ch trzı´ch

EMPLOYMENT

Podpora rovnosti prˇ´ılezˇitostı´ a pomoc prˇi integraci teˇch, kterˇ´ı stojı´ na okraji trhu pra´ce (naprˇ. postizˇene´ osoby a etnicke´ minority)

ADAPT

Pomoc prˇi vy´cviku a vytva´rˇenı´ pracovnı´ch mı´st v oblastech zasazˇeny´ch pru˚myslovy´mi a technologicky´mi zmeˇnami

PESCA

Pomoc oblastem za´visly´m na ryba´rˇske´m pru˚myslu

PEACE

Ekonomicka´ a socia´lnı´ opatrˇenı´ na podporu mı´rove´ho procesu a usmı´rˇenı´ v Severnı´m Irsku a pohranicˇnı´ch oblastech Irske´ republiky Zdroj: FIALA, PITROVA´: Evropska´ unie, str. 452

severnı´ Sˇve´dsko a Finsko. Po prˇijetı´ kandida´tsky´ch zemı´ budou podporova´ny vsˇechny noveˇ prˇijate´ zemeˇ kromeˇ Kypru a regionu˚ Prahy a Bratislavy). Programy musı´ generovat trvale udrzˇitelny´ endogennı´ ru˚st a jsou zameˇrˇeny do trˇ´ı za´kladnı´ch kategoriı´ – podpora produkcˇnı´mu sektoru (42 % prostrˇedku˚ struktura´lnı´ch fondu˚); podpora lidsky´ch zdroju˚, s du˚razem na aktivnı´ politiku zameˇstnanosti, vzdeˇla´nı´ a odbornou prˇ´ıpravu (30 %); rozvoj infrastruktury (28 % prostrˇedku), z toho asi polovina na dopravnı´ infrastrukturu. Programy jsou financova´ny z Evropske´ho fondu regiona´lnı´ho rozvoje, Evropske´ho socia´lnı´ho fondu, Evropske´ho zemeˇdeˇlske´ho podpu˚rne´ho a za´rucˇnı´ho fondu – podpu˚rna´ sekce, Financˇnı´ho na´stroje na podporu ryba´rˇstvı´; pro Cı´l 1 je urcˇeno 69,7 % prostrˇedku˚ struktura´lnı´ch fondu˚, cozˇ je 135,9 mld. Euro (v cena´ch roku 1999); nejveˇtsˇ´ımi prˇ´ıjemci jsou Sˇpaneˇlsko, Ita´lie a SRN, v prˇepocˇtu na ˇ ecko a Portugalsko. obyvatele pak R

135

9. Regiona´lnı´ a struktura´lnı´ politika EU

Cı´l 2 – hospoda´rˇska´ a socia´lnı´ prˇemeˇna oblastı´, ktere´ cˇelı´ struktura´lnı´m obtı´zˇ´ım

Jedna´ se o podporu cˇtyrˇ ru˚zny´ch typu˚ regionu˚ – regionu˚, kde docha´zı´ k hospoda´rˇsky´m a socia´lnı´m zmeˇna´m v pru˚myslu a sektoru sluzˇeb; venkovsky´ch regionu˚, ktere´ upadajı´ z nedostatku ekonomicke´ diverzifikace; meˇstsky´ch regionu˚, ktere´ se v du˚sledku ztra´ty ekonomicky´ch aktivit dostaly do potı´zˇ´ı; regionu˚ za´visly´ch na rybolovu procha´zejı´cı´ch depresı´. Evropskou komisı´ byl stanoven slozˇity´ syste´m krite´riı´ pro jednotlive´ typy regionu˚ (v u´rovni NUTS III), rozsˇ´ırˇeny´ o krite´ria jednotlivy´ch sta´tu˚ tak, aby pocˇet obyvatel zˇijı´cı´ch na u´zemı´ regionu˚ podporovany´ch z Cı´le 2 nebyl mensˇ´ı nezˇ 2/3 populace, ktera´ zˇila na u´zemı´ regionu˚ podporovany´ch z Cı´le 2 a Cı´le 5b v letech 1994–1999. Kazˇdy´ sta´t dostal kvo´tu pocˇtu obyvatel a financˇnı´ cˇa´stka se stanovovala vy´pocˇtem podle pru˚meˇru (41,5 Euro) na 1 obyvatele. I u tohoto cı´le byla stanovena u´zemı´ dosta´vajı´cı´ prˇechodnou pomoc. Cı´l je urcˇen pro regiony, ktere´ nezı´ska´vajı´ pomoc z Cı´le 1; v oblastech zarˇazeny´ch pod Cı´l 2 zˇije 18 % obyvatelstva EU – oblasti pru˚myslu a sluzˇeb (v nichzˇ zˇije 10 % populace EU), venkovske´ oblasti (5 % populace), meˇstske´ oblasti (2 % populace), oblasti za´visle´ na rybolovu (1 % populace); 96 programu˚. Priority podpory jsou diverzifikova´ny podle typu regionu, obecneˇ vycha´zı´ z principu trvale udrzˇitelne´ho endogennı´ho rozvoje. Cı´l je financova´n z Evropske´ho fondu regiona´lnı´ho rozvoje, Evropske´ho socia´lnı´ho fondu, Evropske´ho zemeˇdeˇlske´ho podpu˚rne´ho a za´rucˇnı´ho fondu – podpu˚rna´ sekce; urcˇeno 11,5 % prostrˇedku˚ struktura´lnı´ch fondu˚ (22,5 mld. Euro) Cı´l 3 – u´prava a modernizace politiky syste´mu˚ vzdeˇla´va´nı´, sˇkolenı´ a zameˇstnanosti

Cı´l je zameˇrˇen na rozvoj aktivit ty´kajı´cı´ch se lidsky´ch zdroju˚. Je urcˇen pro regiony, ktere´ nezı´ska´vajı´ pomoc z Cı´le 1 a podporuje adaptaci a modernizaci syste´mu˚ vzdeˇla´va´nı´, odborne´ prˇ´ıpravy a zameˇstnanosti v za´vislosti na ekonomicky´ch a socia´lnı´ch zmeˇna´ch; syste´my celozˇivotnı´ho vzdeˇla´va´nı´ a odborne´ prˇ´ıpravy; aktivnı´ politiku zameˇstnanosti. Je financova´n z Evropske´ho socia´lnı´ho fondu, 12,3 % prostrˇedku˚ struktura´lnı´ch fondu˚ (24,1 mld. Euro) Iniciativy Evropske´ho spolecˇenstvı´

Iniciativy Evropske´ho spolecˇenstvı´ vyhlasˇuje Evropska´ komise a je na neˇ vycˇleneˇna cˇa´st prostrˇedku˚ Struktura´lnı´ch fondu˚. Pro obdobı´ 2000–2006 byly vyhla´sˇeny 4 iniciativy na ktere´ bylo vycˇleneˇno 10,4 mld. Euro – asi 5,4 % rozpocˇtu struktura´lnı´ch fondu˚. INTERREG III

EU veˇnuje dlouhodobeˇ pozornost rozvoji prˇeshranicˇnı´ spolupra´ce. Je financova´n z Evropske´ho fondu regiona´lnı´ho rozvoje (4,9 mld. Euro). V soucˇasne´m obdobı´ probı´ha´ jizˇ trˇetı´ program na podporu rozvoje euroregionu˚ (INTERREG III), ktery´ ma´ trˇi cˇa´sti: INTERREG IIIA Zameˇrˇuje se na „klasickou“ prˇeshranicˇnı´ spolupra´ci mezi sousednı´mi regiony. Jedna´ se o u´zemı´ regionu˚ NUTS III lokalizovany´ch pode´l vnitrˇnı´ch

136

i vneˇjsˇ´ıch hranic EU; neˇktere´ NUTS III v pobrˇezˇnı´ch oblastech. Podporuje ekonomicky´ rozvoje; rozvoj podnikatelske´ho prostrˇedı´; podpora male´ho a strˇednı´ho podnika´nı´, vcˇetneˇ cestovnı´ho ruchu; podpora integrace na trhu pra´ce a socia´lnı´ integrace; podpora vyuzˇitı´ lidsky´ch zdroju˚; opatrˇenı´ na ochranu zˇivotnı´ho prostrˇedı´; ru˚st lidske´ho a instituciona´lnı´ho potencia´lu pro prˇeshranicˇnı´ spolupra´ci. INTERREG IIIB Zameˇrˇuje se na nadna´rodnı´ spolupra´ci mezi na´rodnı´mi, regiona´lnı´mi a loka´lnı´mi orga´ny pro podporu vysˇsˇ´ı integrace uvnitrˇ EU a mezi cˇlensky´mi a kandida´tsky´mi sta´ty. Mezi podporovane´ oblasti patrˇ´ı: Alpska´ oblast, Archimed (vy´chodnı´ Strˇedomorˇ´ı), Atlanticka´ oblast, region Baltske´ho morˇe, CADSES (strˇednı´ Evropa, oblast Jaderske´ho morˇe, Podunajı´ a Jihovy´chodnı´ Evropy), Severnı´ perife´rie, Region Severnı´ho morˇe, Jihoza´padnı´ Evropa, Severoza´padnı´ Evropa, Strˇedozemı´ (za´padnı´ cˇa´st), nejvzda´leneˇjsˇ´ı regiony (mimoevropska´ u´zemı´ EU). Podporuje rozsˇ´ırˇenı´ regiona´lnı´ch rozvojovy´ch strategiı´ na nadna´rodnı´ u´rovenˇ; dopravnı´ syste´my a lepsˇ´ı prˇ´ıstup k informacˇnı´ spolecˇnosti zvla´sˇteˇ pro perifernı´ a ostrovnı´ regiony; ochranu zˇivotnı´ho prostrˇedı´ a prˇ´ırodnı´ch zdroju˚; ekonomickou integraci zvla´sˇteˇ perifernı´ch regionu˚. INTERREG IIIC Zameˇrˇuje se na vy´meˇnu zkusˇenostı´ ty´kajı´cı´ch se regiona´lnı´ho rozvoje a spolupra´ce. Podporovane´ oblasti nejsou vymezeny (regiony zemı´ EU jsou zarˇazeny do cˇtyrˇech zo´n – sever, jih, vy´chod, za´pad), otevrˇeno pro spolupra´ci se vsˇemi zemeˇmi, i kdyzˇ hlavnı´ du˚raz by meˇl by´t na spolupra´ci s kandida´tsky´mi zemeˇmi. Podporuje mezina´rodnı´ spolupra´ci subjektu˚ verˇejne´ spra´vy zapojeny´ch do projektu˚ v ra´mci Cı´lu˚ 1 a 2, zapojeny´ch do programu˚ INTERREG; meziregiona´lnı´ spolupra´ce mezi meˇsty a mezi regiony zapojeny´mi do regiona´lnı´ch inovacˇnı´ch akcı´. Za´kladnı´mi typy projektu˚ jsou operace regiona´lnı´ho rozsahu, individua´lnı´ meziregiona´lnı´ kooperacˇnı´ projekty, sı´teˇ. Tabulka 9.2: Vymezene´ u´zemı´ Interreg IIIC Zo´na Vy´chod Zo´na Sever Zo´na Za´pad Zo´na Jih Cˇlenske´ zemeˇ Rakousko Da´nsko Belgie Francie Neˇmecko Sˇve´dsko Francie Ita´lie Ita´lie Finsko Irsko Portugalsko ˇRecko ˇ ecko Neˇmecko Lucembursko R Polsko Litva Neˇmecko Sˇpaneˇlsko Slovensko Lotysˇsko Nizozemı´ Slovinsko Estonsko Velka´ Brita´nie Cˇeska´ republika Polsko Mad’arsko Necˇlenske´ zemeˇ Bulharsko Norsko Chorvatsko Beˇlorusko Srbsko a Cˇerna´ Hora Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz/interreg-iiic/operacni-uzemi

137

9. Regiona´lnı´ a struktura´lnı´ politika EU

URBAN II

Podporuje ekonomicke´ a socia´lnı´ regenerace meˇst a meˇstsky´ch cˇa´stı´ procha´zejı´cı´ch krizovy´m obdobı´m. Jedna´ se o 70 meˇst resp. jejich cˇa´stı´ s 20 tis. a vı´ce obyvateli. Podporuje loka´lnı´ iniciativy zameˇstnanosti, renovace budov, rozvoj syste´mu˚ verˇejne´ dopravy neposˇkozujı´cı´ zˇivotnı´ prostrˇedı´, zava´deˇnı´ manazˇersky´ch syste´mu˚ zlepsˇujı´cı´ch vyuzˇitı´ energie a vyuzˇ´ıvajı´cı´ch obnovitelne´ zdroje. Je financova´n z Evropske´ho fondu regiona´lnı´ho rozvoje – 0,7 mld. Euro LEADER+

Podporuje rozvoj venkovsky´ch oblastı´ v EU. Podporuje posilova´nı´ ekonomicke´ samostatnosti venkovsky´ch oblastı´, vyuzˇ´ıva´nı´m prˇ´ırodnı´ho a kulturnı´ho bohatstvı´ v ra´mci strategiı´ trvale udrzˇitelne´ho rozvoje. Je financova´n z Evropske´ho zemeˇdeˇlske´ho podpu˚rne´ho a za´rucˇnı´ho fondu – 2,0 mld. Euro. Obra´zek 9.1: Prˇehled cˇlensky´ch zemı´ cˇerpajı´cı´ch financˇnı´ prostrˇedky z Iniciativy

LEADER+

Zdroj: www.europa.eu.int/comm/agriculture/rur/leaderplus/index cs.htm EQUAL

Jedna´ se o podporu nadna´rodnı´ spolupra´ce prˇi odstranˇova´nı´ vsˇech forem diskriminace na trhu pra´ce. Tato iniciativa nema´ regiona´lnı´ rozmeˇr. Podporuje zapojova´nı´ a znovuzapojova´nı´ do pracovnı´ho procesu bez jake´koliv diskriminace; rozvoj novy´ch forem organizace pra´ce pro sladeˇnı´ rodinne´ho a pracovnı´ho zˇivota, snı´zˇenı´ rozdı´lu˚ mezi muzˇi a zˇenami a odstraneˇnı´ segregace na pracovisˇti. Je financova´na z Evropske´ho socia´lnı´ho fondu – 2,8 mld. Euro

138

Obdobı´ 2007–2013 V nove´m pla´novacı´m obdobı´ se pocˇ´ıta´ s modifikacı´ sta´vajı´cı´ch cı´lu˚. Financˇnı´ prostrˇedky bude mozˇno cˇerpat z na´sledujı´cı´ch cı´lu˚: Cı´l Konvergence – podpora ru˚stu a tvorby pracovnı´ch mı´st v nejme´neˇ rozvinuty´ch cˇlensky´ch zemı´ch a oblastech Pod tento cı´l budou spadat regiony, jejichzˇ HDP je nizˇsˇ´ı nezˇ 75 % pru˚meˇru EU. Cı´l je zameˇrˇen na podporu modernizace a diverzifikace ekonomicke´ struktury cˇlensky´ch sta´tu˚ a regionu˚ a na rozsˇ´ırˇenı´ a zlepsˇenı´ za´kladnı´ infrastruktury, da´le budou prostrˇedky urcˇeny na ochranu zˇivotnı´ho prostrˇedı´. Tyto aktivity budou financovatelne´ z ERDF. Ze ESF budou financova´ny aktivity zameˇrˇene´ na zlepsˇenı´ kvality a schopnostı´ institucı´ trhu pra´ce, vzdeˇla´vacı´ch syste´mu˚ a socia´lnı´ch a osˇetrˇovatelsky´ch sluzˇeb, da´le pak aktivity vedoucı´ ke zvy´sˇenı´ investic do lidske´ho kapita´lu a adaptace verˇejne´ spra´vy, posı´lenı´ administrativnı´ kapacity na´rodnı´ch a regiona´lnı´ch spra´v. Cı´l Regiona´lnı´ konkurenceschopnost a zameˇstnanost – regiona´lnı´ch programu˚ pro regiony a orga´ny regiona´lnı´m spra´vy podporujı´cı´ ekonomicke´ zmeˇny v pru˚myslovy´ch, meˇstsky´ch a venkovsky´ch oblastech Podporovana´ budou u´zemı´ nespadajı´cı´ pod Cı´l Konvergence, tzn. u´zemı´, jejichzˇ HDP je vysˇsˇ´ı nezˇ 75 % pru˚meˇru EU. Podporovatelne´ aktivity budou zameˇrˇeny na inovace a ekonomiku zalozˇenou na znalostech, zˇivotnı´ prostrˇedı´ a prˇedcha´zenı´ riziku˚m, da´le pak na dostupnost a sluzˇby za´kladnı´ho ekonomicke´ho vy´znamu (tzn. komunikacˇnı´ sı´teˇ) podporujı´cı´ Lisabonskou strategii. Cı´l Evropska´ u´zemnı´ spolupra´ce – podpora harmonicke´ho a vyva´zˇene´ho rozvoje na u´zemı´ Unie Aktivity tohoto cı´le vycha´zejı´ z Iniciativy Interreg v pla´novacı´m obdobı´ 2000 azˇ 2006. Vesˇkere´ financˇnı´ prostrˇedky budou cˇerpa´ny z ERDF na posı´lenı´ prˇeshranicˇnı´, mezina´rodnı´ a meziregiona´lnı´ spolupra´ce. Podporovany´mi aktivitami budou naprˇ. podpora rozvoje veˇdy a vy´zkumu, informacˇnı´ spolecˇnosti, zˇivotnı´ho prostrˇedı´ a prˇedcha´zenı´ riziku˚m a rˇ´ızenı´ vodnı´ch zdroju˚.

9.2

Hlavnı´ principy struktura´lnı´ a regiona´lnı´ politiky v EU

Princip solidarity

Vycha´zı´ ze za´kladnı´ch smluv o ES a EU, je filosoficky´m za´kladem evropske´ integrace; vyspeˇlejsˇ´ı sta´ty prˇispı´vajı´ do spolecˇne´ho rozpocˇtu na rozvoj ekonomicky me´neˇ rozvinuty´ch Princip subsidiarity

Zaveden Maastrichtskou smlouvou – za´lezˇitosti jsou rˇesˇeny na te´ u´rovni rozhodova´nı´, kde je lze nejoptima´lneˇji vyrˇesˇit (tedy regiona´lnı´ za´lezˇitosti na regiona´lnı´ u´rovni).

139

9. Regiona´lnı´ a struktura´lnı´ politika EU

Tabulka 9.3: Srovna´nı´ cı´lu˚ a na´stroju˚ politiky soudrzˇnosti v pla´novacı´m obdobı´ 2000/06–2007/13 2000–2006 Financˇnı´ na´stroj

Cı´le

Fond soudrzˇnosti

Cı´l 1

Fond soudrzˇnosti ERDF ESF EAGGF – orientacˇnı´ sekce FIFG

Cı´l 2

ERDF ESF

Cı´l 3

ESF

INTERREG URBAN EQUAL

ERDF ERDF ESF EAGGF – orientacˇnı´ sekce

LEADER+ Rozvoj venkova a restrukturalizace rybolovu mimo ra´mec Cı´le 1

EAGGF – za´rucˇnı´ sekce FIFG

9 CI´LU˚

6 FINANCˇNI´CH ´ STROJU˚ NA

Cı´le

2007–2013 Financˇnı´ na´stroj

Konvergence

Regiona´lnı´ konkurenceschopnost a zameˇstnanost – regiona´lnı´ u´rovenˇ – na´rodnı´ u´rovenˇ

Evropska´ u´zemnı´ spolupra´ce

Fond soudrzˇnosti ERDF ESF

ERDF ESF

ERDF

Problematika rozvoje venkova a rybolovu nebude nada´le soucˇa´stı´ politiky soudrzˇnosti, ale zarˇadı´ se pod Spolecˇnou zemeˇdeˇlskou politiku. 3 FINANCˇNI´ 3 CI´LE ´ STROJE NA

Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz/uploads/old/1135676046. srovn-n-c-l-a-n-stroj-politiky-soudr-nosti-v.doc

Princip koncentrace

Za´sada koncentrace u´silı´, prostrˇedky jsou vyuzˇ´ıva´ny k prˇedem stanoveny´m cı´lu˚m co neju´cˇelneˇji, tak aby nebyly rozmeˇlneˇny na mnozˇstvı´ drobny´ch akcı´. Princip partnerstvı´

Prˇedstavuje spolupra´ci mezi Evropskou komisı´ a orga´ny na na´rodnı´ a regiona´lnı´ u´rovni (hospoda´rˇsky´mi a socia´lnı´mi partnery v cˇlensky´ch sta´tech); zabezpecˇuje, aby se na rozdeˇlenı´ prostrˇedku˚ podı´leli take´ prˇ´ıjemci. Princip programova´nı´

Hlavnı´ operacˇnı´ princip; prostrˇedky jsou alokova´ny na za´kladeˇ vı´celety´ch a vı´ceoborovy´ch programu˚, nikoli na za´kladeˇ jednotlivy´ch projektu˚. Princip monitorova´nı´ a vyhodnocova´nı´

Pru˚beˇzˇne´ sledova´nı´ a vyhodnocova´nı´ prova´deˇny´ch opatrˇenı´ a celkove´ efektivnosti vynakla´dany´ch prostrˇedku˚ (kontrola veˇcne´ho i financˇnı´ho plneˇnı´).

140

Princip adicionality

Znamena´ spolufinancova´nı´ projektu˚; prostrˇedky z rozpocˇtu EU pouze doplnˇujı´ verˇejne´ a soukrome´ vy´daje, vy´sˇe podı´lu˚ je prˇedem stanovena.

9.3

Legislativnı´ a instituciona´lnı´ zabezpecˇenı´

Za´kladnı´ dokumenty legislativnı´ho zabezpecˇenı´ struktura´lnı´ a regiona´lnı´ politiky: prima´rnı´ legislativa cˇla´nky ze Smlouvy o zalozˇenı´ Evropske´ho spolecˇenstvı´ ty´kajı´cı´ se politiky hospoda´rˇske´ a socia´lnı´ soudrzˇnosti (Cˇa´st trˇetı´, Politiky Spolecˇenstvı´, Hlava XVII Hospoda´rˇska´ a socia´lnı´ soudrzˇnost Smlouvy o zalozˇenı´ ES revidovane´ v Nice); cˇla´nky o podpora´ch poskytovany´ch cˇlensky´mi sta´ty; protokol o Vy´boru regionu˚ (Cˇa´st pa´ta´, Orga´ny Spolecˇenstvı´, Hlava I Ustanovenı´ o orga´nech, Kapitola 4 Vy´bor regionu˚ Smlouvy o zalozˇenı´ ES revidovane´ v Nice). sekunda´rnı´ legislativa narˇ´ızenı´ o struktura´lnı´ch fondech a koheznı´m fondu, narˇ´ızenı´ o prˇedstruktura´lnı´ch fondech

9.4

Struktura´lnı´ fondy a dalsˇ´ı fondy a instituce financujı´cı´ struktura´lnı´ a regiona´lnı´ politiku

Pokud budete potrˇebovat podrobneˇjsˇ´ı informace o struktura´lnı´ch fondech (platna´ legislativa, prˇ´ıklady u´speˇsˇny´ch projektu˚, . . . ), doporucˇujeme navsˇtı´vit oficia´lnı´ stra´nky EU www.europa.eu.int a v jejich ra´mci odkaz na DG regio. 9.4.1

Struktura´lnı´ fondy do roku 2006

Evropsky´ fond regiona´lnı´ho rozvoje (European Regional Development Fund, ERDF)

Rozhodujı´cı´ fond urcˇeny´ na financova´nı´ vyrovna´va´nı´ regiona´lnı´ch rozdı´lu˚ v EU. Podporuje investice do vy´roby urcˇene´ k vytva´rˇenı´ novy´ch a zachova´nı´ sta´vajı´cı´ch pracovnı´ch mı´st, investice do infrastruktury, rozvoj male´ho a strˇednı´ho podnika´nı´ v regionech, rozvoj vy´zkumu a novy´ch technologiı´, investice do zˇivotnı´ho prostrˇedı´; ve vybrany´ch regionech (Cı´l 1) financuje i investice do infrastruktury vcˇetneˇ Transevropsky´ch sı´tı´ a investice do lidske´ho potencia´lu. Evropsky´ socia´lnı´ fond (European Social Fund, ESF)

Je zameˇrˇen na investice do lidsky´ch zdroju˚. Poma´ha´ rozvı´jet zameˇstnanost integracı´ nezameˇstnany´ch, mlady´ch lidı´ a lidı´ dlouhodobeˇ vyloucˇeny´ch z trhu pra´ce. Podporuje stejne´ prˇ´ılezˇitosti na trhu pra´ce pro muzˇe a zˇeny, adaptaci pracujı´cı´ch na zmeˇny ve vy´robeˇ, posı´lenı´ syste´mu˚ vzdeˇla´va´nı´, vcˇetneˇ rekvalifikacˇnı´ch.

141

9. Regiona´lnı´ a struktura´lnı´ politika EU

Evropsky´ zemeˇdeˇlsky´ podpu˚rny´ a za´rucˇnı´ fond – podpu˚rna´ sekce (European Agriculture Guidance and Guarantee Fund, EAAGF)

Podpu˚rna´ sekce fondu je prˇedevsˇ´ım zameˇrˇena na udrzˇenı´ osı´dlenı´ ve venkovsky´ch oblastech. Podporuje zemeˇdeˇlske´ podnika´nı´ v me´neˇ prˇ´ıznivy´ch oblastech, zacˇ´ınajı´cı´ farma´rˇe, konverzi a diverzifikaci zemeˇdeˇlske´ vy´roby, rozvoj venkovske´ infrastruktury vcˇetneˇ investic do cestovnı´ho ruchu. Financˇnı´ na´stroj na podporu ryba´rˇstvı´ (Financial Instrument for Fisheries Guidance, FIFG)

Nejmladsˇ´ı a financˇnı´m objemem nejmensˇ´ı struktura´lnı´ fond urcˇeny´ na podporu ryba´rˇstvı´ a oblastı´ za´visly´ch na rybolovu. Podporuje modernizaci ryba´rˇstvı´, rozvoj chovu ryb, ochranu neˇktery´ch pobrˇezˇnı´ch oblastı´, revitalizaci oblastı´ za´visly´ch na rybolovu. Tabulka 9.4: Alokace struktura´lnı´ch fondu˚ pro nove´ cˇlenske´ sta´ty v letech

2004–2006 (mil. Euro, v cena´ch 1999) Zemeˇ

Cı´l 1 Cı´l 2 Cı´l 3 Ryba´rˇstvı´ INTERREG EQUAL Celkem

Kypr — 24,9 19,5 3,0 3,8 Estonsko 328,6 — — — 9,4 Mad’arsko 1 765,4 — — — 60,9 Lotysˇsko 554,2 — — — 13,5 Litva 792,1 — — — 19,9 Malta 55,9 — — — 2,1 Polsko 7 320,7 — — — 196,1 ˇ CR 1286,4 63,3 52,2 — 60,9 Slovinsko 210,1 — — — 21,0 Slovensko 920,9 33,0 39,9 — 36,8 celkem 13 234,3 121,2 111,6 3,0 424,4 Zdroj: Inforegio Panorama cˇ. 9, 2003

9.4.2

1,6 3,6 26,8 7,1 10,5 1,1 118,5 28,4 5,7 19,7 223,0

52,8 341,6 1 853,1 574,8 822,5 59,1 7 635,3 1 491,2 236,8 1 050,3 14 117,5

Dalsˇ´ı fondy a instituce vyuzˇ´ıvane´ pro financova´nı´ rozvoje regionu˚

Koheznı´ fond (Cohesion Fund, CF)

Zalozˇen pro posı´lenı´ soudrzˇnosti EU, cˇerpat mohou nejme´neˇ vyspeˇle´ zemeˇ – krite´riem je HNP na obyvatele (meˇrˇeno paritou kupnı´ sı´ly), ktery´ musı´ by´t nizˇsˇ´ı nezˇ 90 % ˇ ecko a pru˚meˇru ES. V soucˇasnosti cˇerpa´ z tohoto fondu Sˇpaneˇlsko, Portugalsko, R Irsko ze „stary´ch“ cˇlensky´ch sta´tu˚, po rozsˇ´ırˇenı´ EU je otevrˇen pro vsˇechny nove´ cˇleny. V obdobı´ 2004–2006 bylo do fondu alokova´no 15,9 miliard eur, prˇicˇemzˇ na noveˇ prˇistoupivsˇ´ı cˇlenske´ zemeˇ prˇipadala vı´ce nezˇ polovina te´to financˇnı´ alokace. Je urcˇen pro dva za´kladnı´ druhy projektu˚ – jednak na rozvoj dopravnı´ infrastruktury, jednak na projekty zameˇrˇene´ na zlepsˇenı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´. Je mozˇno cˇerpat azˇ 85 % uznatelny´ch na´kladu˚ projektu.

142

Tabulka 9.5: Alokace struktura´lnı´ch fondu˚ pro „stare´“ cˇlenske´ sta´ty v letech 2000–2006 (mil. euro) Zemeˇ

Cı´l 1 Cı´l 2 Cı´l 3

Prˇechodna´ INTERREG Urban Equal Celkem pomoc

Neˇmecko 19 229 2 984 4 581 1 255 737 273 524 29 583 Rakousko 261 579 528 102 183 36 184 1 087 Belgie — 368 737 690 104 54 75 2 028 Sˇpaneˇlsko 37 744 2 553 2 140 450 900 180 525 44 492 Finsko 913 459 403 30 129 23 74 2 031 Francie 3 254 5 437 4 540 1 164 397 284 326 15 402 ˇ ecko R 20 961 — — — 568 36 106 21 671 Irsko 1 315 — — 1 773 84 11 34 3 217 Ita´lie 21 935 2 145 3 744 564 426 263 401 29 478 Nizozemı´ — 676 1 686 306 349 87 209 3 313 Portugalsko 16 124 — — 2 905 394 30 116 19 569 Velka´ Brita´nie 5 085 3 989 4 568 1 872 362 405 395 16 676 Sˇve´dsko 722 354 720 52 154 16 88 2 106 Da´nsko — 156 365 27 34 12 30 624 Lucembursko — 34 38 6 7 — 4 89 Zdroj: www.europa.eu.int/scadplus/leg/en/s24000.htm#POLITIQUE Fond solidarity (European Union Solidarity Fund, EUSF)

Nejnoveˇjsˇ´ı fond EU, ktery´ vznikl azˇ v roce 2002 na podporu oblastı´ postizˇeny´ch zˇivelny´mi pohromami a na prevenci proti nim. Kazˇdorocˇneˇ je do rozpocˇtu tohoto fondu alokova´na 1 miliarda eur. Podporuje obnovu technicke´ infrastruktury, zdravotnictvı´ a sˇkolstvı´ (CˇR dostala z tohoto fondu na odstraneˇnı´ na´sledku˚ povodnı´ financˇnı´ cˇa´stku 129 mil. Euro) Evropsky´ investicˇnı´ fond

Pu˚vodneˇ vznikl pro financova´nı´ akcı´ budovany´ch v ra´mci Transevropsky´ch sı´tı´ (TEN) v oblastech dopravnı´ a energeticke´ infrastruktury a telekomunikacı´. V soucˇasnosti je zameˇrˇen na podporu male´ho a strˇednı´ho podnika´nı´. Je urcˇen pro dveˇ za´kladnı´ oblasti – poskytova´nı´ garancı´ a rizikove´ho kapita´lu maly´m a strˇednı´m podniku˚m, prˇedevsˇ´ım zacˇ´ınajı´cı´m a technologicky orientovany´m. Evropska´ investicˇnı´ banka

Podrobneˇji viz kapitola 3.7. Prˇedvstupnı´ fondy

ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-Accesion) Ma´ stejne´ principy jako Koheznı´ fond. Slouzˇ´ı na projekty kandida´tsky´ch zemı´ v oblasti infrastruktury a zˇivotnı´ho prostrˇedı´. Aktivity financovatelne´ z tohoto fondu majı´ ve´st k adaptabiliteˇ politik, syste´mu˚ a procesu˚ kandida´tsky´ch zemı´ se Spolecˇenstvı´m. V soucˇasne´ dobeˇ z tohoto fondu cˇerpa´ Rumunsko, Bulharsko a od roku 2005 i Chorvatsko. V obdobı´ 2004–2006 je zde alokova´na 1,5 miliardy eur.

143

9. Regiona´lnı´ a struktura´lnı´ politika EU

PHARE Financˇnı´ prostrˇedky poskytovane´ tı´mto fondem mohou cˇerpat nove´ cˇlenske´ sta´ty (do konce roku 2006), prˇistupujı´cı´ a kandida´tske´ zemeˇ, potencia´lnı´ kandida´tske´ zemeˇ z oblasti za´padnı´ho Balka´nu a Turecko-kyperska´ komunita na u´zemı´ severnı´ho Kypru. Fond je zameˇrˇen na dva druhy projektu˚ – budova´nı´ institucı´ a socia´lnı´ a ekonomickou kohezi. Budova´nı´ institucı´ ma´ za u´kol prˇipravit instituce na budoucı´ cˇerpa´nı´ financˇnı´ch prostrˇedku˚ ze Struktura´lnı´ch fondu˚ EU, stejneˇ jako na zabudova´nı´ acquis communautaire do syste´mu˚ kandida´tske´ zemeˇ. V ra´mci budova´nı´ institucı´ docha´zı´ k prˇenosu knowhow. V ra´mci socia´lnı´ a ekonomicke´ koheze docha´zı´ k financova´nı´ projektu˚ zameˇrˇeny´ch na posı´lenı´ konkurenceschopnosti ekonomik. Jedna´ se o aktivity podporovane´ v ra´mci cˇlensky´ch sta´tu˚ ze struktura´lnı´ch fondu˚ (ERDF, ESF). SAPARD (Special Accesion Programme for Agriculture and Rural development) Jedna´ se o podporavetelne´ aktivity v ra´mci zemeˇdeˇlstvı´ a venkovsky´ch oblastı´, stejneˇ tak jako zava´deˇnı´ acquis communautire v te´to oblasti.

9.5

Regiona´lnı´ cˇleneˇnı´ EU

Za´kladnı´mi jednotkami pouzˇ´ıvany´mi pro statisticke´ srovna´va´nı´ v EU jsou tzv. NUTS (nomenklaturnı´ jednotky pro u´zemnı´ statistiku, Nomenclature des unite´s territoriales pour les statistiques). V 90. letech Eurostat pouzˇ´ıval sˇest hierarchicky´ch u´rovnı´ NUTS (0–5). Prˇ´ımou vazbu na prˇideˇlova´nı´ financˇnı´ch prostrˇedku˚ ze struktura´lnı´ch fondu˚ majı´ hierarchicke´ u´rovneˇ NUTS II a NUTS III. NUTS 0 Nejvysˇsˇ´ı hierarchicka´ u´rovenˇ – sta´ty. NUTS I Makroregiona´lnı´ u´rovenˇ – u´zemnı´ jednotka velky´ch oblastı´ (zemı´) – v EU 78 jednotek, obvykle umeˇle´ konglomera´ty nizˇsˇ´ıch jednotek; veˇtsˇ´ı vy´znam ma´ pouze v SRN – spolkove´ zemeˇ, Spojene´m kra´lovstvı´ (historicke´ zemeˇ Wales, Skotsko a Severnı´ Irsko a Anglie rozcˇleneˇna´ na obvody regiona´lnı´ch rozvojovy´ch agentur) a Belgii (Fla´msko, Valonsko a Brusel). CˇR je na te´to u´rovni jednou jednotkou. NUTS II Regiona´lnı´ u´rovenˇ odpovı´dajı´cı´ strˇednı´ u´rovni administrativnı´ho cˇleneˇnı´ zemı´ EU (naprˇ. regiony ve Francii, Ita´lii, provincie v Belgii, Nizozemsku, comunidad autonomas ve Sˇpaneˇlsku, spolkove´ zemeˇ v Rakousku). V soucˇasnosti nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı regiona´lnı´ u´rovenˇ. Podle HDP na 1 obyvatele NUTS II jsou regiony hodnoceny a prˇ´ıpadneˇ zarˇazova´ny do Cı´le 1. V soucˇasnosti 211 jednotek – pru˚meˇrna´ populacˇnı´ velikost 1,8 mil. obyvatel. CˇR se cˇlenı´ na 8 jednotek, nebo-li 8 regionu˚ soudrzˇnosti: • • • • •

144

Praha Strˇednı´ Cˇechy (Strˇedocˇesky´ kraj) Jihoza´pad (Jihocˇesky´ a Plzenˇsky´ kraj), ´ stecky´ kraj) Severoza´pad (Karlovarsky´ a U Severovy´chod (Liberecky´, Kra´love´hradecky´ a Pardubicky´ kraj)

• Jihovy´chod (kraj Vysocˇina a Jihomoravsky´) • Strˇednı´ Morava (Olomoucky´ a Zlı´nsky´ kraj) • Moravskoslezsko (Moravskoslezsky´ kraj). NUTS III Regiona´lnı´ jednotka odpovı´dajı´cı´ nizˇsˇ´ımu cˇla´nku administrativnı´ho cˇleneˇnı´ (naprˇ. Kreise v SRN, departementy ve Francii, provincie v Ita´lii a ve Sˇpaneˇlsku, administrativnı´ jednotky ve Sˇve´dsku a Da´nsku). Z hlediska regiona´lnı´ politiky du˚lezˇita´ jednotka – va´zˇ´ı se na ni krite´ria pro Cı´l 2 a neˇktere´ Iniciativy Spolecˇenstvı´. Dnes 1093 jednotek, pru˚meˇrna´ populacˇnı´ velikost kolem 350 tis. obyvatel. V CˇR tuto u´rovenˇ reprezentuje 14 kraju˚ (viz vy´sˇe slozˇenı´ jednotlivy´ch regionu˚ soudrzˇnosti). NUTS IV Jedina´ hierarchicka´ u´rovenˇ NUTS, ktera´ nenı´ obsazena´ ve vsˇech zemı´ch EU. Je vsˇak du˚lezˇita´ pro mensˇ´ı zemeˇ, kde reprezentuje u´rovenˇ administrativnı´ho cˇleneˇnı´ (naprˇ. Irsko, Lucembursko). V CˇR prˇedstavujı´ tuto u´rovenˇ okresy. NUTS V Hierarchicky nejnizˇsˇ´ı jednotka – obvykle obec nebo skupina obcı´ resp. meˇstsky´ch cˇtvrtı´ (v EU 98,4 tis. jednotek). V CˇR je touto jednotkou obec. Syste´m NUTS byl schva´len v roce 2003 Evropsky´m parlamentem, i kdyzˇ pouze trˇi u´rovneˇ (NUTS 1–3). Rovneˇzˇ byla schva´lena rozmezı´, ve ktery´ch by meˇla lezˇet pru˚meˇrna´ populacˇnı´ velikost teˇchto jednotek v jednotlivy´ch sta´tech. Tabulka 9.6: Schva´lene´ rozpeˇtı´ pro pru˚meˇrnou populacˇnı´ velikost jednotek NUTS u´rovenˇ minimum maximum NUTS 1 3 mil. 7 mil. NUTS 2 800 tis. 3 mil. NUTS 3 150 tis. 800 tis. Zdroj: Official Journal of the European Union. L 154/1.

Shrnutı´ kapitoly Struktura´lnı´ politika v soucˇasne´ dobeˇ naby´va´ na vy´znamu. Projevila se hlavneˇ se vstupem novy´ch cˇlensky´ch sta´tu˚ SVE. Z historicke´ho hlediska se vsˇak nejedna´ o zakla´dajı´cı´ politiku a k jejı´mu vy´voji dosˇlo azˇ na trˇetı´ho rozsˇ´ırˇenı´ o zemeˇ jizˇnı´ Evropy. Detailneˇ jste byli sezna´meni s jednotlivy´mi cı´li struktura´lnı´ politiky v letech 2000–2006, stejneˇ jako s iniciativami realizovany´mi v tomto obdobı´. Pro potrˇeby struktura´lnı´ pomoci byly definova´ny i statisticke´ u´zemnı´ jednotky NUTS. Financova´nı´ te´to politiky se deˇje na za´kladeˇ cˇtverˇice struktura´lnı´ch fondu˚ a da´le lze financˇnı´ prostrˇedky cˇerpat z Koheznı´ho fondu, Fondu solidarity a z Evropske´ investicˇnı´ banky.

Ota´zky k zamysˇlenı´ 1. Vyjmenujte a charakterizujte jednotlive´ struktura´lnı´ fondy? 2. Jake´ aktivity jsou financovatelne´ z Koheznı´ho fondu a z Fondu solidarity?

145

9. Regiona´lnı´ a struktura´lnı´ politika EU

3. Vyjmenujte Cı´le regiona´lnı´ politiky a Iniciativy pro obdobı´ 2000–2006. 4. Co to jsou NUTS a jak se deˇlı´? 5. V cˇem spocˇ´ıvala reforma regiona´lnı´ politiky v roce 2000?

146

jI´ jI´

Dimenze vneˇjsˇ´ıch ekonomicky´ch vztahu˚

jI´

Formy vneˇjsˇ´ıch ekonomicky´ch vztahu˚ – vneˇjsˇ´ı obchod EU Vneˇjsˇ´ı obchod EU – regiona´lnı´ aspekt

jI´ jI´ jI´ jI´ jI´ jI´

10

Vymezenı´ vneˇjsˇ´ıch vztahu˚

Evropska´ unie versus vyspeˇle´ sveˇtove´ ekonomiky EU–Japonsko Kooperace EU s rozvojovy´mi zemeˇmi Jihovy´chodnı´ Evropa/za´padnı´ Balka´n Prˇ´ılohy

Vneˇjsˇ´ı vztahy EU

10. Vneˇjsˇ´ı vztahy EU

Cı´l kapitoly V te´to cˇa´sti se dozvı´te o hloubce a sˇ´ırˇi soucˇasny´ch vneˇjsˇ´ıch vztahu˚ Evropske´ unie a jejı´ch cˇlensky´ch sta´tu˚ vu˚cˇi trˇetı´m zemı´m, skupina´m zemı´ cˇi regiona´lnı´m seskupenı´m. Prˇestozˇe problematika vneˇjsˇ´ıch vztahu˚ naby´va´ charakteru interdisciplina´rnı´ho, dana´ kapitola je zameˇrˇena prˇedevsˇ´ım na ekonomicky´ a regiona´lnı´, okrajoveˇ pra´vnı´ aspekt externı´ch vztahu˚ EU. Na za´kladeˇ ustanovenı´ Amsterodamske´ smlouvy, ustanovenı´ Smlouvy z Nice, ktera´ pozmeˇnˇuje Smlouvu o Evropske´ unii, Smlouvy o zalozˇenı´ Evropsky´ch spolecˇenstvı´ a neˇktery´ch souvisejı´cı´ch aktu˚ je vytvorˇen komplexnı´ pohled na konkre´tnı´ podobu rea´lny´ch vztahu˚ z hlediska jednotlivy´ch teritoriı´ sveˇta, mezina´rodnı´ch organizacı´ a na´stroju˚ soucˇinnosti.

ˇ asova´ za´teˇzˇ C Doba potrˇebna´ ke studiu kapitoly cca jsou 4 hodiny. V syste´mu globa´lnı´ sveˇtove´ ekonomiky existujı´ mezi jeho jednotlivy´mi prvky vza´jemne´ vztahy. Za´kladnı´mi subjekty jsou sta´tnı´ ekonomicke´ celky jako na´rodnı´ ekonomiky, ostatnı´ ekonomicke´ celky nizˇsˇ´ıho nebo vysˇsˇ´ıho rˇa´du, ktere´ pu˚sobı´ uvnitrˇ na´rodnı´ ekonomiky, da´le nadna´rodnı´ celky cˇi mezina´rodnı´ seskupenı´. Sveˇtova´ ekonomika prˇedstavuje pro tyto subjekty vneˇjsˇ´ı prostrˇedı´, v neˇmzˇ jsou subjekty v ekonomice prova´za´ny a spojova´ny vneˇjsˇ´ımi vztahy. Souhrn takovy´ch vneˇjsˇ´ıch ekonomicky´ch vztahu˚ potom prˇedstavuje mezina´rodnı´ ekonomicke´ vztahy.

10.1 Dimenze vneˇjsˇ´ıch ekonomicky´ch vztahu˚ Fundamenta´lnı´ premisou pro rozvoj vneˇjsˇ´ıch ekonomicky´ch vztahu˚ je otevrˇenost kooperujı´cı´ch ekonomik. Otevrˇenost ekonomiky vyjadrˇuje intenzitu zapojenı´ jejı´ch subjektu˚ v ra´mci vneˇjsˇ´ıch vztahu˚. Naby´va´ urcˇity´ch proporcı´ v za´vislosti na mı´rˇe, tvaru a efektivnosti. a) Mı´ra otevrˇenosti Mı´ra otevrˇenosti vyjadrˇuje proporci vneˇjsˇ´ıch ekonomicky´ch vztahu˚ k celkove´ ekonomicke´ aktiviteˇ. Je da´na podı´lem vy´voznı´ch a dovoznı´ch toku˚ na jeho souhrnny´ch agrega´tech ekonomicke´ aktivity, tj. naprˇ. podı´l vy´vozu (dovozu, obchodnı´ho obratu) na HDP. b) Tvar otevrˇenosti Struktura vy´voznı´ch a dovoznı´ch toku˚ je odrazem struktury specializovane´ vy´roby dane´ho ekonomicke´ho celku z hlediska teritoria´lnı´ho a komoditnı´ho. Teritoria´lnı´ struktura je podı´lem jednotlivy´ch teritoriı´, zemı´ cˇi skupin zemı´ na hmotny´ch resp. financˇnı´ch cˇi informacˇnı´ch tocı´ch, ktere´ jsou subjektem realizova´ny. Komoditnı´ struktura je podı´lem jednotlivy´ch uzˇitny´ch hodnot na exportu cˇi importu zbozˇ´ı, druhu˚ sluzˇeb a kapita´lu na celkovy´ch pohybech sluzˇeb a kapita´lu. c) Efektivnost otevrˇenosti Je u´rovenˇ ekonomicke´ho zhodnocenı´ aktivit dane´ho celku prˇi zapojenı´ do mezina´rodnı´ deˇlby pra´ce. Tento efekt specializace se projevuje:

148

– uvnitrˇ v rovineˇ struktura´lnı´ch u´spor (u´spory z rozsahu vy´roby v du˚sledku doma´cı´ch struktura´lnı´ch zmeˇn v ra´mci reprodukcˇnı´ho procesu); – navenek ve formeˇ absolutnı´ch u´spor (du˚sledek nerovnosti podmı´nek v jednotlivy´ch zemı´ch) a komparativnı´ch u´spor (du˚sledek zmeˇn v mı´rˇe a tvaru specializace). Celkovy´ fina´lnı´ efekt ze specializace by´va´ obvykle pozitivnı´. Jeho determinantou je vsˇak rostoucı´ za´vislost subjektu na dynamice a zmeˇna´ch v hospoda´rˇske´m vy´voji jiny´ch subjektu˚ a prˇenos ru˚zny´ch vy´kyvu˚, poruch a krizı´ vneˇjsˇ´ıho prostrˇedı´ dovnitrˇ ekonomicke´ho celku. V tomto sveˇtle naby´va´ na du˚lezˇitosti adaptacˇnı´ schopnost subjektu˚ uvnitrˇ ekonomicke´ho celku. Faktory podminˇujı´cı´ otevrˇenost

ekonomicky´ rozmeˇr (pocˇet obyvatel a velikost teritoria); ekonomicka´ vyspeˇlost (produkcˇnı´ kapacita, ekonomicka´ u´rovenˇ); typ hospoda´rˇske´ho mechanismu (pra´vnı´ normy, ekonomicke´ na´stroje, zvyky, tradice a etika na´roda, metody pro stanovenı´ ekonomicky´ch priorit a koordinaci hospoda´rˇsky´ch cˇinnostı´); Prvnı´ dva faktory prˇedstavujı´ veˇcne´ faktory a vyply´va´ z nich na´sledujı´cı´ za´konitost. Cˇ´ım mensˇ´ı ekonomicky´ celek a cˇ´ım vysˇsˇ´ı ekonomicka´ vyspeˇlost, tı´m vysˇsˇ´ı je jeho stupenˇ otevrˇenosti. Poslednı´ zmı´neˇny´ faktor je faktorem syste´movy´m a platı´, zˇe vysˇsˇ´ı zapojenı´ do mezina´rodnı´ch vztahu˚ umozˇnˇujı´ trzˇnı´ syste´my s libera´lnı´m prˇ´ıstupem. Vneˇjsˇ´ı obchod (obchod s trˇetı´mi zemeˇmi) je realizova´n v ra´mci spolecˇne´ obchodnı´ politiky (prˇ´ıp. spolecˇne´ zemeˇdeˇlske´ politiky) a na za´kladeˇ pravomoci Evropsky´ch spolecˇenstvı´ uzavı´rat dohody ru˚zne´ho typu. EU se rˇ´ıdı´ principem liberalizace obchodnı´ch toku˚ a principem multilatera´lnı´ho prˇ´ıstupu k mezina´rodnı´ ekonomicke´ spolupra´ci. Z hlediska mı´ry otevrˇenosti je EU v ra´mci sveˇtovy´ch hospoda´rˇsky´ch makroregionu˚ nejotevrˇeneˇjsˇ´ım ekonomicky´m subjektem na straneˇ exportu˚ (jak v podı´lu celkove´ho obchodu se zbozˇ´ım a sluzˇbami, tak v podı´lu obchodu se zbozˇ´ım a sluzˇbami se trˇetı´mi zemeˇmi). Na straneˇ importu˚ jen z hlediska podı´lu celkove´ho obchodu se zbozˇ´ım a sluzˇbami na HDP. Nejveˇtsˇ´ım obchodnı´m partnerem jsou Spojene´ sta´ty americke´. Da´le jsou to zemeˇ vy´chodnı´ Evropy a EFTA. Z rozvojovy´ch regionu˚ zaujı´majı´ vy´znamnou pozici asijske´ zemeˇ (noveˇ industriovane´ zemeˇ, ostatnı´ asijske´ zemeˇ, cˇa´stecˇneˇ Cˇ´ına), da´le skupina strˇedomorˇsky´ch sta´tu˚, ACP a zemeˇ Latinske´ Ameriky.

10.2 Vymezenı´ vneˇjsˇ´ıch vztahu˚ Evropska´ unie je specifickou formou mezista´tnı´ho spojenı´, ktera´ je zalozˇena na Evropsky´ch spolecˇenstvı´ch doplneˇny´ch politikami a formami spolupra´ce, jezˇ jsou zavedeny Amsterodamskou smlouvou. Evropska´ unie byla konstituova´na Smlouvou o Evropske´ unii z u´nora 1992, ktera´ nabyla u´cˇinnosti 1. listopadu 1993. Ta uva´dı´, zˇe „tato Smlouva je novou etapou utva´rˇenı´ sta´le uzˇsˇ´ıho svazku mezi na´rody Evropy, v neˇmzˇ jsou rozhodnutı´ prˇijı´ma´na co nejotevrˇeneˇji a co nejblı´zˇe obcˇanovi,“. . .

149

10. Vneˇjsˇ´ı vztahy EU

Evropska´ unie nenı´ na rozdı´l od ES subjektem mezina´rodnı´ho verˇejne´ho pra´va. ES je na za´kladeˇ vlastnı´ pra´vnı´ subjektivity opra´vneˇna navazovat smluvnı´ vztahy se trˇetı´mi sta´ty a mezina´rodnı´mi organizacemi v cele´m rozsahu cı´lu˚ definovany´ch v zakla´dajı´cı´ch smlouva´ch. Mezina´rodneˇ pra´vnı´ subjektivita zahrnuje: – – – – –

pra´vo diplomacie a legace, zarucˇenı´ vy´sad a imunit, mezina´rodneˇ pra´vnı´ odpoveˇdnost, pra´vo na prˇijetı´ jednostranny´ch opatrˇenı´, uzavı´ra´nı´ mezina´rodnı´ch dohod.

Projevem mezina´rodneˇ pra´vnı´ subjektivity ES je uzavı´ra´nı´ vneˇjsˇ´ıch dohod. Dohody mohou by´t jak bilatera´lnı´ho, tak multilatera´lnı´ho charakteru. Jsou komponentou mezina´rodnı´ho pra´va verˇejne´ho, komunita´rnı´ho pra´va a pra´va aplikovane´ho na u´zemı´ cˇlensky´ch sta´tu˚. Vneˇjsˇ´ı vztahy se doty´kajı´ veˇtsˇiny orga´nu˚ EU a ES, prˇedevsˇ´ım Rady, Komise, Evropske´ho parlamentu a Soudnı´ho dvora. Z prakticke´ho hlediska hraje nejvy´znamneˇjsˇ´ı roli Evropska´ komise a cˇinnost na´sledujı´cı´ch 4 komisarˇu˚: komisarˇe pro vneˇjsˇ´ı vztahy, komisarˇe pro obchod, komisarˇe pro rozvoj a humanita´rnı´ pomoc, komisarˇe pro rozsˇ´ırˇenı´. ˇ pro GR vneˇjsˇ´ı vztahy

Za vneˇjsˇ´ı vztahy nese v Komisi odpoveˇdnost Genera´lnı´ rˇeditelstvı´ pro vneˇjsˇ´ı vztahy (External Relations Directorate-General), ktere´ udrzˇuje vztahy se zemeˇmi a skupinami zemı´ (kromeˇ ACP a zemı´, ktere´ zˇa´dajı´ o vstup do EU) a s mezina´rodnı´mi organizacemi. Participuje na spolecˇne´ zahranicˇnı´ a bezpecˇnostnı´ politice a rˇ´ıdı´ delegace EU ve trˇetı´ch zemı´ch. Ma´ na´sledujı´cı´ strukturu: Rˇeditelstvı´ A: Spolecˇna´ zahranicˇnı´ a bezpecˇnostnı´ politika; Rˇeditelstvı´ B: Vsˇeobecne´ za´lezˇitosti a multilatera´lnı´ vztahy; Rˇeditelstvı´ C: Severnı´ Amerika, Austra´lie, Japonsko, Jizˇnı´ Korea, ASEM; Rˇeditelstvı´ D: Za´padnı´ Balka´n, ESVO, Evropsky´ hospoda´rˇsky´ prostor, ostatnı´ evropske´ sta´ty; Rˇeditelstvı´ E: Vy´chodnı´ Evropa, zakavkazske´ a strˇedoasijske´ republiky; Rˇeditelstvı´ F: Strˇednı´ vy´chod, jizˇnı´ Strˇedomorˇ´ı; Rˇeditelstvı´ G: Latinska´ Amerika; Rˇeditelstvı´ H: Asie vyjma Japonska a Jizˇnı´ Koree; Rˇeditelstvı´ I: Zdroje pobocˇek, informace a vztahy mezi institucemi; Rˇeditelstvı´ K: Spra´va delegacı´ Komise ve trˇetı´ch zemı´ch. Da´le jsou zapojeny Genera´lnı´ rˇeditelstvı´ pro obchod (Trade Directorate-General), Genera´lnı´ rˇeditelstvı´ pro rozvoj (Development Directorate-General), Genera´lnı´ rˇeditelstvı´ pro rozsˇ´ırˇenı´ (Enlargement Directorate-General). Spolecˇny´m oddeˇlenı´m ´ rˇad pro neˇkolika genera´lnı´ch rˇeditelstvı´ a subjektem rˇ´ıdı´cı´ch procedur Komise je U

150

evropskou pomoc a spolupra´ci (EuropeAid Cooperation Office), ktery´ byl zalo´ rˇad ES pro humanita´rnı´ pomoc zˇen v roce 2001. Mezi dalsˇ´ı u´tvary Komise patrˇ´ı U (ECHO – European’s Community Humanitarian Aid Office), Spolecˇny´ servis pro ´ tvar pro jedna´nı´ vneˇjsˇ´ı vztahy (CSR – Common Service for External Relations) a U o prˇistoupenı´ (TFAN – Task Force for Accession Negotiations). ´ rˇad pro evropskou pomoc a spolupra´ci – EuropeAid Co-operation U Office ´ rˇad pro evropskou pomoc a spolupra´ci byl oficia´lneˇ zrˇ´ızen Evropskou komisı´ na U podporu reformy managementu vneˇjsˇ´ı pomoci k 1. lednu 2001. Ma´ implementovat na´stroje vneˇjsˇ´ı pomoci, jezˇ jsou financova´ny z rozpocˇtu EU a Evropske´ho rozvojove´ho fondu (EDF). Nezaby´va´ se cˇinnostı´ spojenou s prˇedvstupnı´mi programy (Phare, Ispa a Sapard), humanita´rnı´mi akcemi, makro-financˇnı´ asistencı´ ani spolecˇ´ rˇad zajisˇt’uje vsˇechny fa´ze projektove´ho nou zahranicˇnı´ a bezpecˇnostnı´ politikou. U cyklu, cozˇ zabezpecˇuje dosazˇenı´ cı´lu˚ programu˚ Genera´lnı´ho rˇeditelstvı´ pro vneˇjsˇ´ı vztahy a programu˚ Evropske´ komise. Mezi hlavnı´ funkce u´rˇadu patrˇ´ı: efektivnı´ implementace pomoci Spolecˇenstvı´, prˇi poskytova´nı´ vysoke´ho standardu kvality a rychlosti prˇi vytva´rˇenı´ a implementaci projektu˚; zava´deˇnı´ mechanismu˚ na podporu financˇnı´ho rˇ´ızenı´, prˇicˇemzˇ bere na zrˇetel princip konzistence a transparentnosti procedur a rovneˇzˇ zachova´va´ princip racionalizace vneˇjsˇ´ı pomoci; na za´kladeˇ principu subsidiarity prˇena´sˇ´ı vsˇechny operace do mı´sta, kde mohou by´t rˇ´ızeny nejle´pe; decentralizuje akce do zemı´ prˇ´ıjemcu˚; vytva´rˇ´ı syste´m nezbytny´ pro dosazˇenı´ cı´lu˚: rˇ´ızenı´, dohledu, podpory a kontrolnı´ syste´m; pecˇuje o kulturu individua´lnı´ a kolektivnı´ odpoveˇdnosti – jasneˇ definuje odpoveˇdnost svy´ch zameˇstnancu˚ a zabezpecˇuje jejich sˇkolenı´; otevrˇeneˇ a konstruktivneˇ spolupracuje s ostatnı´mi subjekty Komise, ktere´ se zaby´vajı´ vneˇjsˇ´ımi vztahy, jak v Bruselu, tak na u´rovni delegacı´ a agentur v cˇlensky´ch zemı´ch. Organizacˇnı´ struktura u´rˇadu

Pod genera´lnı´ rˇeditelstvı´ u´rˇadu spada´ sedm vy´konny´ch rˇeditelstvı´. Prvnı´ cˇtyrˇi jsou regiona´lnı´ho charakteru a dalsˇ´ı trˇi jsou charakteru organizacˇnı´ho: Rˇeditelstvı´ A: Evropa, jizˇnı´ Strˇedomorˇ´ı, strˇednı´ a vy´chodnı´ Evropa a politika sousednı´ch zemı´ (1. geograficka´ koordinace a dohled pro Evropu; 2. geograficka´ koordinace a dohled pro Strˇedomorˇ´ı a strˇednı´ a vy´chodnı´ Evropu; 3. centralizovane´ operace pro Evropu, Strˇedomorˇ´ı a strˇednı´ a vy´chodnı´ Evropu; 4. nuklea´rnı´ bezpecˇnost; 5. financova´nı´, kontrakty a audit pro Evropu, Strˇedomorˇ´ı, strˇednı´ a vy´chodnı´ Evropu; 6. twinning); Rˇeditelstvı´ B: Latinska´ Amerika (1. geograficka´ koordinace a dohled pro Latinskou Ameriku; 2. centralizovane´ operace; 3. financova´nı´, kontrakty a audit);

151

10. Vneˇjsˇ´ı vztahy EU

Rˇeditelstvı´ C: Subsaharska´ Afrika, Karibik, Pacifik (1. geograficka´ koordinace a dohled pro zemeˇ ACP; 2. geograficka´ koordinace a dohled pro zemeˇ ACP; 3. koordinace uvnitrˇ ACP a OCT, pan-Africke´ za´lezˇitosti a horizonta´lnı´ aspekty; 4. centralizovane´ akce pro zemeˇ ACP; 5. financova´nı´, kontrakty a audit pro zemeˇ ACP; 6. mı´rove´ akce; 7. za´sobova´nı´ vodou.); Rˇeditelstvı´ D: Asie a strˇednı´ Asie (1. geograficka´ koordinace a dohled pro Asii a strˇednı´ Asii; 2. centralizovane´ akce pro Asii a strˇednı´ Asii; 3. financova´nı´, kontrakty a audit pro Asii a strˇednı´ Asii.); Rˇeditelstvı´ E: Podpora kvality akcı´ (1. poradenstvı´ – indika´tory; 2. poradenstvı´ – kultura; 3. makroekonomicka´ podpora; 4. obchod a regiona´lnı´ integrace; 5. socia´lnı´ a humanita´rnı´ rozvoj; 6. vla´dnutı´, lidska´ pra´va, demokracie; 7. bezpecˇnost a migrace; 8. prˇ´ırodnı´ zdroje; 9. infrastruktura.); Rˇeditelstvı´ F: Genera´lnı´ podpora akcı´ (1. uskupenı´ pro podporu kvality; 2. rˇ´ıdı´cı´ vy´bory; 3. financova´nı´ a smluvnı´ za´lezˇitosti a pra´vnı´ veˇci; 4. vztahy s institucemi EU, mezina´rodnı´mi organizacemi a da´rci; 5. Vztahy s obcˇanskou spolecˇnostı´ a necˇleny; 6. informacˇnı´ a komunikacˇnı´ u´rˇad); Rˇeditelstvı´ G: Zdroje (1. programova´nı´ a rozpocˇtove´ za´lezˇitosti; 2. koordinace ICS a metodologie pro ex-post kontrolu a audit; 3. humanita´rnı´ zdroje; 4. sˇkolenı´ a znalostneˇ zalozˇeny´ management; 5. informacˇnı´ syste´my a technologie u´rˇadu; 6. rˇ´ıdı´cı´ dokumentace a infrastruktura u´rˇadu; 7. jednotlivy´ experti.). Tabulka 10.1: Rozpocˇet na rok 2004 (6,9 mld.Euro) Region mil. Euro Afrika, Karibik, Pacifik 2 648 Strˇedozemı´ a strˇednı´ a vy´chodnı´ Evropa 1 003 Balka´n 663 Asie 611 Nove´ neza´visle´ sta´ty 504 Latinska´ Amerika 312 Jizˇnı´ Afrika 133 Te´maticke´ programy 1 040 Zdroj: www.europa.eu.int/comm/europeaid/index en.htm

10.3 Formy vneˇjsˇ´ıch ekonomicky´ch vztahu˚ – vneˇjsˇ´ı obchod EU Spolecˇna´ obchodnı´ politika je dle cˇl. 133 Smlouvy o ES zalozˇena na celnı´ unii, jezˇ ma´ pu˚sobnost vnitrˇnı´ (je proti obchodnı´m barie´ra´m mezi cˇlensky´mi sta´ty) a vneˇjsˇ´ı. Vneˇjsˇ´ı obchodnı´ politika obsahuje spolecˇnou celnı´ politiku vu˚cˇi trˇetı´m zemı´m (spolecˇny´ celnı´ sazebnı´k). Vneˇjsˇ´ı obchod se zaby´va´ ota´zkami: exportnı´ho rezˇimu; importnı´ho rezˇimu;

152

obchodnı´ch ochranny´ch opatrˇenı´; WTO a multilatera´lnı´ho obchodnı´ho ra´mce; obchodu a rozvoje. Uzˇsˇ´ı pojetı´ vneˇjsˇ´ıho obchodu zahrnuje obchod se zbozˇ´ım (zvla´sˇtnı´ polozˇky tvorˇ´ı obchod se zemeˇdeˇlsky´mi produkty, s jadernou energiı´, s uhlı´m a ocelı´ a obchod se zbraneˇmi, jezˇ jsou upraveny jinak nezˇ na za´kladeˇ cˇl. o spolecˇne´ obchodnı´ politice) a obchod se sluzˇbami a sˇirsˇ´ı pojetı´ take´ platby, investice, obchodnı´ a hospoda´rˇskou spolupra´ci. 10.3.1

Na´stroje vneˇjsˇ´ıho obchodu

Za´kladnı´ spektrum na´stroju˚ vneˇjsˇ´ıho obchodu bylo vyvinuto v souladu se spolecˇnou obchodnı´ politikou EU; zahrnuje: spolecˇny´ celnı´ sazebnı´k – CET (Common External Tariff); obchodnı´ ochranne´ instrumenty (anti-dumpingova´, anti-subvencˇnı´ opatrˇenı´, regulace obchodnı´ch barie´r a ochranny´ch opatrˇenı´); na´stroje umozˇnˇujı´cı´ prˇ´ıstup na trhy trˇetı´ch zemı´; preferencˇnı´ ujedna´nı´ a multilatera´lnı´ negociace: – Evropsky´ hospoda´rˇsky´ prostor – EEA (the European Economic Area) – s Norskem, Islandem a Lichtensˇtejnskem; – prˇ´ıstupove´ dohody – (the Association Agreements) – se zemeˇmi strˇednı´ a vy´chodnı´ Evropy; – dohody se zemeˇmi Strˇedomorˇ´ı; – konvence z Lome´ (the Lome´ Conventions) – se zemeˇmi ACP. Prvnı´ trˇi body spadajı´ do tzv. autonomnı´ obchodnı´ politiky, jezˇ se opı´ra´ o jednostranna´ rozhodnutı´ Rady a poslednı´ bod je uskutecˇnˇova´n v ra´mci smluvnı´ obchodnı´ politiky o dovozu a vy´vozu zbozˇ´ı (mu˚zˇe by´t rozsˇ´ırˇena i na mezina´rodnı´ jedna´nı´ o dohoda´ch a sluzˇba´ch a pra´vech dusˇevnı´ho vlastnictvı´). Ujedna´nı´ se mohou ty´kat jak jednotlivy´ch trˇetı´ch sta´tu˚, tak regiona´lnı´ch seskupenı´. Dohody mohou naby´vat formy omezenı´ dovozu˚ do ES – autolimitacˇnı´ dohody azˇ poskytnutı´ rozsa´hly´ch obchodnı´ch preferencı´ a smlouvy o zarucˇene´m importu.

Autonomnı´ a smluvnı´ obchodnı´ politiky

Spolecˇny´ celnı´ sazebnı´k zajisˇt’uje jednotnou aplikaci spolecˇne´ obchodnı´ politiky a je za´kladem pro statisticke´ informace o mezina´rodnı´m obchodu. Skla´da´ se ze dvou ´ mluvy o harmonizovaprvku˚ kombinovane´ nomenklatury (oznacˇova´nı´ zbozˇ´ı dle U ne´m syste´mu oznacˇova´nı´ a kodifikaci vy´robku˚) a celnı´ch sazeb.

Spolecˇny´ celnı´ sazebnı´k

Vsˇeobecny´ syste´m celnı´ch preferencı´ je uceleny´ syste´m pro prˇiblizˇneˇ 181 rozvojovy´ch zemı´ a za´visly´ch u´zemı´ za u´cˇelem zvy´sˇenı´ exportnı´ch prˇ´ıjmu˚ preferovany´ch zemı´, jejich industrializace a urychlenı´ ekonomicke´ho ru˚stu. Integrovany´ celnı´ sazebnı´k – TARIC (Tarif integre´ des Communaute´s europe´ennes) obsahuje navı´c zvla´sˇtnı´ komunita´rnı´ prˇedpisy. Da´le jsou pouzˇ´ıva´ny autonomnı´ pravidla pu˚vodu, da´vky s rovnocenny´m u´cˇinkem a komunita´rnı´ celnı´ kodex. Prˇeva´zˇna´ cˇa´st vneˇjsˇ´ıho obchodu EU je zalozˇena na multilatera´lnı´ch dohoda´ch, ktere´ jsou spravova´ny v ra´mci WTO.

153

10. Vneˇjsˇ´ı vztahy EU

10.3.2

EU a Sveˇtova´ obchodnı´ organizace – WTO

EU hraje klı´cˇovou roli ve Sveˇtove´ obchodnı´ organizaci – World Trade Organisation (da´le jen WTO). Je tomu tak dı´ky spolecˇne´ obchodnı´ politice 25 cˇlensky´ch sta´tu˚, jejichzˇ jme´nem Evropska´ komise vyjedna´va´ s ostatnı´mi sta´ty a uskupenı´mi v obchodnı´ch ota´zka´ch. V soucˇasne´ dobeˇ je aktua´lnı´ tzv. Rozvojova´ agenda z Dohy – „Doha Developmnet Agenda“ (DDA), ktera´ se zaby´va´ jednak ota´zkami spojeny´mi s otevı´ra´nı´m trhu˚ a jednak vytva´rˇenı´m obchodnı´ch pravidel. Motivem te´to politiky je umı´stit obchodnı´ rozvoj do strˇedu za´jmu˚, tak aby boj proti chudobeˇ byl u´cˇinny´. WTO byla zalozˇena 1. ledna roku 1995 jako vy´sledek Uruguajske´ho multilatera´lnı´ho obchodnı´ho procesu mezi le´ty 1986 azˇ 1994, cˇ´ımzˇ byla inkorporova´na struktura obchodnı´ch ujedna´nı´ v oblasti zbozˇ´ı (GATT), sluzˇeb (GATS) a v oblasti intelektua´lnı´ho vlastnictvı´ (TRIPS). Tato mezina´rodnı´ organizace uda´va´ jednotna´ pravidla obchodu mezi na´rody. WTO je slozˇena z vla´d a politicky´ch subjektu˚, ktere´ majı´ rozhodovacı´ schopnost na za´kladeˇ konsenzu. K rˇ´ıjnu 2004 ma´ WTO 149 cˇlensky´ch zemı´. Veˇtsˇina se rˇadı´ mezi rozvojove´. Nejveˇtsˇ´ım cˇlenem je EU s 25 cˇlensky´mi zemeˇmi. Nejvysˇsˇ´ı rozhodovacı´ slozˇkou je konference ministru˚, ktera´ se scha´zı´ jednou za dva roky (Seattle 1999, Doha 2001, Cancun 2003, dalsˇ´ı ma´ by´t v Hong Kongu v prosinci 2005). Genera´lnı´ Rada se setka´va´ neˇkolikra´t do roka v Zˇeneveˇ. Na dalsˇ´ı u´rovni jsou jednotlive´ rady pro ota´zky spojene´ se zbozˇ´ım, sluzˇbami a intelektua´lnı´m vlastnictvı´m (Goods Council, Services Council, Intellectual Property Council) a neˇkolik specializovany´ch vy´boru˚, pracovnı´ch skupin a pracovnı´ch stran, ktere´ se zaby´vajı´ individua´lnı´mi dohodami a jiny´mi oblastmi jako je zˇivotnı´ prostrˇedı´, rozvoj, cˇlenstvı´ a obchodnı´mi dohodami. Sekretaria´t WTO je situova´n v Zˇeneveˇ a prova´dı´ technickou asistenci, analyzuje sveˇtovy´ obchod a objasnˇuje za´lezˇitosti WTO verˇejnosti a me´diı´m.

10.3.3

Vneˇjsˇ´ı obchod – kvantitativnı´ aspekt

V mezina´rodnı´m obchodeˇ je EU v soucˇasne´ dobeˇ, vedle USA a Japonska, vedoucı´m hra´cˇem na sveˇtove´m rˇebrˇ´ıcˇku. Nı´zˇe je analyzova´n vneˇjsˇ´ı vy´voj obchodu EU se sveˇtem a da´le s partnersky´mi regiony. Tabulka 10.2: EU – obchod se sveˇtem 2000–2004 Importy a exporty v mil. Euro Rocˇnı´ Rocˇnı´ Rok Import Export zmeˇna v % zmeˇna v % 2000 995 649 856 728 2001 983 439 −1,20 892 716 4,20 2002 941 570 −4,30 900 389 0,90 2003 940 405 −0,10 878 646 −2,40 2004 1 029 326 9,50 963 709 9,70 Pru˚meˇrny´ rocˇnı´ ru˚st 0,80 3,00 Zdroj: Eurostat (Comext, Statistical regime 4), DG Trade 2005

154

Tabulka 10.3: Vneˇjsˇ´ı obchod EU – partnerske´ regiony (2004) Importy EU Exporty EU Regiony mil. Euro % Regiony mil. Euro EU – sveˇt 1 029 326 100 Sveˇt 963 709 NAFTA 180 732 17,6 NAFTA 270 743 Latinska´ Amerika 56 665 5,5 Latinska´ Amerika 47 739 Kandida´ti EU 53 566 5,2 Kandida´ti EU 71 923 EFTA 120 248 11,7 EFTA 108 673 Strˇedomorˇ´ı 44 381 4,3 Strˇedomorˇ´ı 53 541 ASEAN 69 098 6,7 ASEAN 42 748 Zdroj: Eurostat (Comext, Statistical regime 4), DG Trade 2005

% 100 28,1 5 7,5 11,3 5,6 4,4

Tabulka 10.4: Obchod EU se zbozˇ´ım Nejveˇtsˇ´ı ipmortnı´ partnerˇi EU Nejveˇtsˇ´ı exportnı´ partnerˇi EU Porˇadı´ Partnerˇi mil. euro % Porˇadı´ Partnerˇi mil. euro % 1 USA 157 386 15,3 1 USA 233 803 24,3 2 Cˇ´ına 126 712 12,3 2 Sˇvy´carsko 74 957 7,8 ˇ 3 Rusko 80 538 7,8 3 C´ına 48 033 5,0 4 Japonsko 73 505 7,2 4 Rusko 45 662 4,7 ˇ 5 Svy´carsko 61 398 6,0 5 Japonsko 43 053 4,5 sveˇt 1 027 580 100,0 sveˇt 962 305 100,0 Zdroj: Eurostat (Comext), 2005

Obchod EU se sluzˇbami

Nejveˇtsˇ´ım obchodnı´m partnerem pokud jde o obchod se sluzˇbami z hlediska importu˚ i exportu˚ je USA, da´le Cˇ´ına a na trˇetı´m mı´steˇ Japonsko. Obra´zek 10.1: Podı´l toku˚ prˇ´ımy´ch zahranicˇnı´ch investic EU (2001–2003)

Zdroj: Eurostat, 2004

Pokud jde o prˇ´ıme´ zahranicˇnı´ investice nejveˇtsˇ´ımi obchodnı´mi partnery EU je USA, Japonsko, Kanada a Cˇ´ına.

155

10. Vneˇjsˇ´ı vztahy EU

10.4 Vneˇjsˇ´ı obchod EU – regiona´lnı´ aspekt Obchod je jednı´m z nejefektivneˇjsˇ´ıch na´stroju˚ podpory rozvoje. Naru˚stajı´cı´ obchod zejme´na s rozvojovy´mi zemeˇmi implikuje zvy´sˇenı´ jejich exportnı´ch prˇ´ıjmu˚, prˇispı´va´ k industrializaci a povzbuzuje diverzifikaci jejich ekonomik. V te´to cˇa´sti je analyzova´n vneˇjsˇ´ı obchod EU s vybrany´mi sveˇtovy´mi regiony z hlediska kvantifikace exportu a importu a jeho sektorove´ kompozice. Je postupova´no v konsekvenci od regionu˚ vyspeˇly´ch k regionu˚m rozvojovy´m. Z hlediska souhrnny´ch ukazatelu˚ je zmı´neˇn vy´voj obchodu od roku 1960 se sta´ty: EFTA, USA, Kanada, Japonsko, Austra´lie, Novy´ Ze´land; podrobneˇji jsou nı´zˇe rozvedeny obchodnı´ vztahy v ra´mci regionu˚ a regiona´lnı´ch uskupenı´: ACP, Strˇedomorˇ´ı, Latinska´ Amerika, Asie, vy´chodnı´ Evropa a strˇednı´ Asie, Jihovy´chodnı´ Evropa. Tabulka 10.5: Vy´voj obchodu mezi EU a dalsˇ´ımi zemeˇmi cˇi regiony(1960–2000) Mld. ECU/Euro 1960 1970 1980 1990 2000 Export Import Export Import Export Import Export Import Export Import EFTA 2,8 1,8 7,7 5,3 32,7 27,5 59,8 58,4 98,7 108,0 USA 2,2 3,8 6,6 9,0 26,6 43,5 75,5 84,9 232,5 199,0 Kanada 0,3 0,4 0,7 1,3 3,9 6,8 10,4 10,0 20,6 18,4 Japonsko 0,2 0,2 1,0 1,2 4,6 12,3 22,7 46,1 44,9 87,1 Austra´lie 0,3 0,4 0,6 0,6 3,1 2,5 6,8 4,8 15,7 8,9 Novy´ Ze´land — — — — 0,7 1,2 1,5 1,6 2,1 2,4 ACP 2,5 2,9 4,4 5,8 18,0 21,7 17,4 21,0 26,6 28,8 Strˇedomorˇ´ı — — — — 20,9 14,3 35,3 29,5 86,5 64,5 Latinska´ Amerika 2,4 3,1 4,2 5,4 14,2 17,8 16,9 27,1 54,5 48,8 Asie — — — — 38,4 77,2 72,8 80,8 169,1 260,2 VE a SA — — 1,9 2,1 10,3 15,2 14,8 19,8 27,7 54,8 JVE — — — — — — 9,7 11,3 3,7 7,8 Zdroj: Bilateral Trade Relations, www.europa.eu.int

Obra´zek 10.2: Export × Import EU v roce 2000

Zdroj: Bilateral Trade Relatins, www.europa.eu.int

156

Zemeˇ ACP – Afrika, Karibik a Tichy´ ocea´n Rocˇnı´ podı´l obchodu ACP na celkove´m exportu/importu EU klesl od roku 1960 z 10 % na 3 % v roce 2000, i kdyzˇ absolutnı´ hodnota obchodu od roku 1960 vzrostla. V absolutnı´ hodnoteˇ v roce 2004 obchod se zemeˇmi ACP prˇesa´hl 55 miliard euro. Importy s EU dosa´hly hodnoty 8,4 mld. euro a export 26,5 mld. euro. Pro veˇtsˇinu zemı´ ACP je EU hlavnı´m obchodnı´m partnerem. Zemeˇ Karibiku a Tichomorˇ´ı se zameˇrˇujı´ spı´sˇe na geograficky blizˇsˇ´ı trhy. Objem i komoditnı´ struktura obchodu mezi zemeˇmi ACP a EU odra´zˇ´ı vztah rozvojovy´ch a vyspeˇly´ch zemı´. Mezi zbozˇ´ı, ktere´ je nejvı´ce obchodova´no patrˇ´ı v exportech do EU ropa (26 % celkovy´ch exportu˚), da´le diamanty (11 %) a drˇevo a drˇeveˇne´ vy´robky. Co se ty´cˇe evropsky´ch exportu˚ jsou to strojı´renske´ vy´robky (31 %), da´le dopravnı´ prostrˇedky (10 %), lodeˇ (9 %), olej (8 %) a farmaceuticke´ vy´robky. Z regiona´lnı´ho aspektu zaujı´majı´ absolutneˇ prˇednı´ mı´sto africke´ subregiony. K rozsˇ´ırˇenı´ produkce a rea´lne´ nabı´dky zbozˇ´ı, prˇispı´vajı´ investice a technicka´ pomoc. V obdobı´ 1996–2002 se investicˇnı´ toky z EU do ACP zvy´sˇily z 1,922 mil. na 4,319 mil. euro. Z toho v africke´ oblasti ACP z 1,532 mil. na 2,799 mil. euro v roce 2002. Relativnı´ du˚lezˇitost ACP jako investicˇnı´ destinace vzrostla. Co se ty´cˇe vy´sˇe vyplacene´ financˇnı´ a technicke´ pomoci kopı´rovala zhruba velikost jednotlivy´ch regiona´lnı´ch spolecˇenstvı´. Zemeˇ ACP (zejme´na africka´ cˇa´st) jsou nejveˇtsˇ´ımi prˇ´ıjemci tzv. Oficia´lnı´ rozvojove´ pomoci EU – ODA (Official Development Aid). EU poskytuje asi 45–50 % celkove´ mezina´rodnı´ rozvojove´ pomoci, oproti USA a Japonsku, ktere´ poskytujı´ 20 a 18 % (viz grafy v prˇ´ıloze). Strˇedomorˇ´ı Zemeˇ Strˇedomorˇ´ı jsou cˇtvrty´m nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ım obchodnı´m partnerem ES/EU. V roce 2000 se podı´lely na celkove´m exportu EU asi 9 % a na celkove´m importu cca 6 % (tj. v u´hrnu vı´ce nezˇ Japonsko nebo Cˇ´ına). Tabulka 10.6: Vza´jemny´ obchod ES – Strˇedomorˇ´ı v mld. ECU/Euro Rok Zemeˇ Maghreb Masˇrek Sev. strˇedomorˇ´ı Celkem Export 8,9 8,9 3,1 20,9 1980 Import 7,4 5,2 1,7 14,3 Saldo 1,5 3,7 1,4 6,6 Export 12,0 12,6 10,7 35,3 1990 Import 12,7 7,3 9,5 29,5 Saldo −0,7 5,3 1,2 5,8 Export 21,1 29,8 35,6 86,5 2000 Import 27,9 17,1 19,5 64,5 Saldo −6,8 12,7 16,1 22,0 Zdroj: Statisticka´ rocˇenka 1958–1996 – porta´l EU

Nejveˇtsˇ´ımi obchodnı´mi partnery strˇedomorˇsky´ch zemı´ z pohledu sta´tu˚ EU jsou Neˇmecko, Francie a Ita´lie, jejichzˇ podı´l na celkove´m obratu EU versus Strˇedomorˇ´ı je dı´ky vza´jemny´m historicky´m vazba´m a geograficke´ poloze te´meˇrˇ dvoutrˇetinovy´.

Obchodnı´ partnerˇi ACP

157

10. Vneˇjsˇ´ı vztahy EU

Nejveˇtsˇ´ım obchodnı´m partnerem pro sta´ty EU jsou zemeˇ Maghrebu (Tunisko 3/4 v r. 2000), z hlediska jednotlivy´ch zemı´ Turecko, Izrael a Alzˇ´ırsko (2/3 celkove´ho obchodu EU versus Strˇedomorˇ´ı). Naopak nejme´neˇ Libanon, Jorda´nsko a Palestina. Nejveˇtsˇ´ı aktivnı´ saldo majı´ Francie, Neˇmecko, Belgie a Lucembursko a Sˇve´dsko. Jediny´, kdo ma´ pasivnı´ saldo, je Portugalsko. Z hlediska komoditnı´ struktury obchodu EU se Strˇedomorˇ´ım dominujı´ trˇi skupiny produktu˚: energie (SITC 3), ostatnı´ zpracovane´ zbozˇ´ı (SITC 6 + 8), stroje a dopravnı´ prostrˇedky (SITC 7), na neˇzˇ v r. 2000 prˇipadalo 80 % vza´jemne´ho obchodu. Nejveˇtsˇ´ı polozˇkou ve vy´vozech z EU jsou stroje a dopravnı´ prostrˇedky (te´meˇrˇ 40 %), ostatnı´ zpracovane´ zbozˇ´ı a chemika´lie. V dovozech do EU dominujı´ energeticke´ zdroje (18 %), da´le ostatnı´ zpracovane´ zbozˇ´ı a stroje a dopravnı´ prostrˇedky. Latinska´ Amerika Ve sveˇtove´m meˇrˇ´ıtku je EU druhy´m nejveˇtsˇ´ım obchodnı´m partnerem Latinske´ Ameriky, prˇicˇemzˇ nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ımi sub-regiona´lnı´m uskupenı´m v tomto smyslu je MERCOSUR a specificky´m partnerem Chile, jejichzˇ je EU nejveˇtsˇ´ım obchodnı´m partnerem. Mezi le´ty 1990 a 2004 EU prohloubila vztahy a vı´ce nezˇ zdvojna´sobila obchodnı´ spolupra´ci s Latinskou Amerikou na bilatera´lnı´ u´rovni zejme´na s Mexikem a Chile a na regiona´lnı´ u´rovni s MERCOSURem, Andsky´m spolecˇenstvı´m a Strˇednı´ Amerikou. V roce 2004 cˇinily importy EU z Latinske´ Ameriky 56,7 mld. Euro a exporty do regionu 47,7 mld. Euro. Prˇesto majı´ dovozy z Latinske´ Ameriky do EU od 70. sta´le klesajı´cı´ tendenci. EU postupneˇ oslabuje i v pozici exporte´ra. Tabulka 10.7: Obchod EU-25 s Latinskou Amerikou v mil. Euro Rok Importy Rocˇnı´ zmeˇna v % Exporty Rocˇnı´ zmeˇna v % 2000 50 747 — 55 505 — 2001 52 078 2,60 57 868 4,30 2002 50 722 −2,60 50 308 −13,10 2003 50 331 −0,80 44 189 −12,20 2004 56 665 12,60 47 739 8,00 Pru˚meˇrny´ rocˇnı´ ru˚st — 2,80 — −3,70 Zdroj: Eurostat (Comext, Statistical regime 4), DG Trade 2005

Z hlediska investic je EU pro Latinskou Ameriku nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ım zdrojem prˇ´ımy´ch zahranicˇnı´ch investic. V obdobı´ 2000–2003 se prˇ´ıme´ zahranicˇnı´ investice z EU zvy´sˇily z 176,5 mld. na 237,9 mld. Euro. Vsˇeobecny´ tarifnı´ syste´m umozˇnˇuje preferencˇnı´ prˇ´ıstup na trhy EU Andsky´m zemı´m (Bolı´vie, Kolumbie, Ekva´dor, Peru a Venezuela) a Strˇedoamericky´m zemı´m za u´cˇelem podpory boje proti nelega´lnı´ produkci drog. EU je nejveˇtsˇ´ım poskytovatelem ODA do Latinske´ Ameriky. V obdobı´ 1993–1997 tato pomoc cˇinila 56 % celkove´ oficia´lnı´ rozvojove´ pomoci. Prˇestozˇe je tento podı´l vy´znamny´, nejveˇtsˇ´ı pomoc poskytuje Africe a Asii. Vy´znamnou financˇnı´ institucı´ poskytujı´cı´ od roku 1990 regionu financˇnı´ podporu je Evropska´ investicˇnı´ banka (EIB).

158

Asie Asie je vy´znamny´m – trˇetı´m nejveˇtsˇ´ım – obchodnı´m partnerem EU (po USA a Japonsku). Jako celek cˇ´ıta´ 21 % evropske´ho externı´ho exportu a hraje du˚lezˇitou roli v ra´mci WTO. V r. 2000 cˇinily exporty 40 mld. Euro a importy 70 mld. Euro. Ekonomicke´ vztahy mezi EU a Asiı´ jsou jak povahy bilatera´lnı´ch vztahu˚ – regiona´lnı´ partnerstvı´, tak multilatera´lnı´ povahy v ra´mci WTO. Jejı´ klı´cˇove´ postavenı´ je v asijsko-tichomorˇske´m regionu. EU je 3. nejveˇtsˇ´ım obchodnı´m partnerem pro zemeˇ ASEAN (14 %). EU je po USA druhy´m nejveˇtsˇ´ım exportnı´m trhem (15 %). Evropsky´ export do arabsky´ch zemı´ za´livu od osmdesa´ty´ch let roste. EU je 6. nejveˇtsˇ´ım exportnı´m trhem a 1. obchodnı´m partnerem. V roce 2004 cˇinily exporty EU 25 miliard euro, prˇicˇemzˇ importy EU kolem 25 miliard. V exportech do teˇchto zemı´ prˇevazˇujı´ stroje a dopravnı´ prostrˇedky (56 %), zˇeleznicˇnı´ lokomotivy, letecky´ a elektricky´ materia´l. Ze zemı´ za´livu jsou do EU prˇeva´zˇneˇ importova´ny nerostne´ suroviny a paliva. (70 % celkovy´ch exportu˚ EU). Zemeˇ za´livu cˇerpajı´ vy´hody z preferencˇnı´ho prˇ´ıstupu na trhy EU v ra´mci Vsˇeobecne´ho syste´mu preferencı´ EU. Ekonomicky strategicky´m regionem je severovy´chodnı´ Asie, kde Cˇ´ına zaujı´ma´ pozici 3. nejveˇtsˇ´ıho mimoevropske´ho obchodnı´ho partnera EU. EU je pro Cˇ´ınu 2. nejveˇtsˇ´ım exportnı´m trhem. Obrovsky´ vy´znam ma´ obchod s ostatnı´mi zemeˇmi regionu (Hongkong, Macao, Tchaj-wan a Jizˇnı´ Korea). Vy´chodnı´ Evropa a strˇednı´ Asie Sdruzˇenı´ neza´visly´ch sta´tu˚ (da´le SNS) je me´neˇ vy´znamny´m obchodnı´m partneren EU. V r. 2001 prˇedstavoval podı´l SNS na celkove´m exportu EU jen 3,8 % a na celkove´m importu 5,6 %. Mimorˇa´dny´m partnerem z regionu je Rusko (74 % celkovy´ch vy´vozu˚ do SNS a 83 % dovozu˚). V r. 2001 bylo Rusko 6. nejveˇtsˇ´ım odbytisˇteˇm pro zbozˇ´ı EU a 5. nejveˇtsˇ´ım dodavatelem zbozˇ´ı na trhy EU. Dalsˇ´ımi vy´znamny´mi partnery EU ze SNS (i kdyzˇ podstatneˇ me´neˇ) je Ukrajina a Kazachsta´n. Nejveˇtsˇ´ımi obchodnı´mi partnery SNS jsou z EU absolutneˇ Neˇmecko a Ita´lie. Dle relativnı´ho podı´lu Finsko (14 % sve´ho vy´vozu a 27 % dovozu). Zemeˇ strˇednı´ Asie majı´ obchodnı´ vztahy zalozˇeny na bilatera´lnı´ch partnersky´ch a kooperacˇnı´ch dohoda´ch. Vsˇechny zemeˇ strˇednı´ Asie pozˇ´ıvajı´ vy´hod plynoucı´ch z Vsˇeobecne´ho syste´mu preferencı´. Jen Kyrgyzsta´n je cˇlenem WTO, Ta´dzˇikista´n a Uzbekista´n majı´ status pozorovatele. Hlavnı´mi vy´voznı´mi artikly EU do SNS jsou stroje a dopravnı´ prostrˇedky, chemicke´ vy´robky a zemeˇdeˇlske´ produkty. Ze SNS do EU se dova´zˇ´ı prˇedevsˇ´ım palivove´ zdroje jako je ropa a plyn (1/5 celkove´ho dovozu do EU), cˇa´stecˇneˇ zemeˇdeˇlske´ produkty a chemicke´ vy´robky. Jihovy´chodnı´ Evropa V brˇeznu 2000 deklarovala EK pro zemeˇ jihovy´chodnı´ Evropy asymetrickou obchodnı´ liberalizaci. Produkty vyrobene´ v Alba´nii, Bosneˇ a Hercegovineˇ, Chorvatsku, Jugosla´vii a Makedonii mohou by´t importova´ny do Spolecˇenstvı´ bez kvantitativnı´ho omezenı´.

159

10. Vneˇjsˇ´ı vztahy EU

Pro EU jsou zemeˇ jihovy´chodnı´ Evropy (da´le JVE) ma´lo vy´znamny´m partnerem. JVE se v r. 2001 podı´lely na vy´vozech jen 1,2 % a na dovozech jen 0,5 %. Naopak EU je pro tyto zemeˇ nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ım a nejveˇtsˇ´ım obchodnı´m partnerem s 57 % podı´lem na jejich exportu a 55 % podı´lem na importu. Obchodnı´ bilance EU vu˚cˇi JVE je prˇebytkova´. Nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ım partnerem pro zemeˇ JVE jsou z historicke´ho a geograficke´ho hlediska zemeˇ strˇednı´ a vy´chodnı´ Evropy. Nejvy´znamneˇjsˇ´ı vy´voznı´m artiklem EU do JVE jsou stroje a dopravnı´ prostrˇedky, da´le zemeˇdeˇlske´ produkty a chemicke´ vy´robky. Do EU jsou nejvı´ce dova´zˇeny textilnı´ vy´robky a odeˇvy. Cˇleny WTO jsou Alba´nie (2000), Chorvatsko (2000) a Makedonie (2003).

10.5 Evropska´ unie versus vyspeˇle´ sveˇtove´ ekonomiky 10.5.1

EU – EFTA

Konvence o zalozˇenı´ Evropske´ho sdruzˇenı´ volne´ho obchodu ESVO/EFTA (Convention Establishing the European Free Trade Association) byla podepsa´na 4. ledna ve Stockholmu a vesˇla v platnost 3. 5. 1960. Sedm signata´rˇu˚ (Da´nsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Sˇve´dsko, Sˇvy´carsko a Velka´ Brita´nie) si stanovilo za cı´l: – podporovat rozvoj ekonomicke´ aktivity, plnou zameˇstnanost, zvysˇova´nı´ produktivity, raciona´lnı´ vyuzˇ´ıva´nı´ zdroju˚, financˇnı´ stabilitu a ru˚st zˇivotnı´ u´rovneˇ; – zabezpecˇit, aby se obchod mezi cˇlensky´mi sta´ty odehra´val ve spravedlive´m konkurencˇnı´m prostrˇedı´; – zabra´nit vzniku vy´razny´ch nerovnostı´ mezi jednotlivy´mi cˇlensky´mi sta´ty, pokud jde o za´soby za´kladnı´ch surovin; – prˇispeˇt k harmonicke´mu rozvoji mezina´rodnı´ho obchodu a k progresivnı´mu odstranˇova´nı´ obchodnı´ch barie´r. Dohoda o Evropske´m hospoda´rˇske´m prostoru

Za´kladem vztahu˚ mezi EU a EFTA je v soucˇasne´ dobeˇ Dohoda o Evropske´m hospoda´rˇske´m prostoru (Agreement on the European Economic Area, EEA). Cı´lem dohody je podporovat dlouhodobe´ vza´jemne´ posilova´nı´ obchodnı´ch a ekonomicky´ch vztahu˚ mezi zemeˇmi EU a EFTA za shodny´ch podmı´nek souteˇzˇe a respektovat tato pravidla se za´meˇrem vytvorˇit homogennı´ hospoda´ˇrsky´ prostor. Za tı´mto u´cˇelem se zava´dı´ volny´ pohyb zbozˇ´ı, osob, sluzˇeb, kapita´lu, spolecˇna´ pravidla pro souteˇzˇnı´ politiku, uzˇsˇ´ı spolupra´ce v jiny´ch oblastech jako je vy´zkum a rozvoj, zˇivotnı´ prostrˇedı´, vzdeˇla´va´nı´ a socia´lnı´ politika. Dohoda o Evropske´m hospoda´rˇske´m prostoru da´va´ za´klad instituciona´lnı´mu ra´mci. Ten ma´ dvoupilı´rˇovou strukturu. Prvnı´ pilı´rˇ tvorˇ´ı orga´ny EU a EFTA, jezˇ jsou slozˇeny z prˇ´ıslusˇny´ch reprezentantu˚ a druhy´ pilı´rˇ tvorˇ´ı spolecˇne´ orga´ny: Rada Evropske´ho hospoda´rˇske´ho prostoru (EEA Council); Spolecˇny´ vy´bor (EEA Point Committee); Spolecˇny´ parlamentnı´ vy´bor (EEA Point Parliamentary Committee); Poradnı´ vy´bor (EEA Consultative Committee).

160

Transatlanticke´ vztahy EU

10.5.2

Hospoda´rˇsky´ ru˚st Evropske´ unie ve velke´ mı´rˇe za´visı´ na stabilnı´m ekonomicke´m a politicke´m vy´voji ve Spojeny´ch sta´tech americky´ch. Na druhe´ straneˇ i USA jsou u´zce propojeny s EU a rovneˇzˇ zainteresova´ny na udrzˇova´nı´ a rozvoji dobry´ch vztahu˚ s Uniı´. Tento fakt je za´kladem rozvoje transatlanticke´ spolupra´ce. 10.5.2.1

USA

Spojene´ sta´ty americke´ jsou sveˇtovou velmocı´ jak v oblasti politicke´ a vojenske´, tak v oblasti hospoda´rˇske´. Disponujı´ teritoriem o rozloze 9 364 tis. km2 (asi 7 % sveˇtove´ rozlohy), da´le velky´mi za´sobami nerostne´ho bohatstvı´ a obrovsky´m trhem na´rocˇny´ch spotrˇebitelu˚ (288 mil. osob) s vysokou kupnı´ silou. Mezi pocˇetne´ vy´hody Spojeny´ch sta´tu˚ americky´ch patrˇ´ı jejich vnitrˇnı´ politicka´ a ekonomicka´ homogenita dana´ historicky´m vy´vojem, da´le flexibilnı´ pracovnı´ trh, sofistikovany´ vy´zkum a vy´voj, vyuzˇ´ıva´nı´ modernı´ch technologiı´, silne´ postavenı´ americky´ch firem v zahranicˇ´ı. Prˇes rivalitnı´ postavenı´ obou sveˇtovy´ch velmocı´ nejen v oblasti ekonomicke´ si obeˇ strany do jiste´ mı´ry uveˇdomujı´ zodpoveˇdnost za vy´voj ve sveˇteˇ a vyvı´jı´ snahu o vza´jemnou spolupra´ci v rˇadeˇ oblastı´ (bezpecˇnost, prosazova´nı´ demokracie a lidsky´ch pra´v, rozvoj trzˇnı´ ekonomiky, boj proti chudobeˇ a pokrok ve sveˇteˇ). Vza´jemne´ vztahy mezi USA a EHS/EU byly zpravidla upraveny na bezesmluvnı´m za´kladeˇ. Vy´znamny´m meznı´kem ve vy´voji vztahu˚ mezi EU a USA bylo podepsa´nı´ Nove´ transatlanticke´ agendy (New Transatlantic Agenda) v Madridu 3. prosince 1995 s cı´lem vytvorˇit teˇsneˇjsˇ´ı vztahy mezi obeˇma stranami a prˇejı´t od konzultacı´ ke spolecˇny´m akcı´m. Spolu s Novou transatlantickou agendou byl prˇijat Spolecˇny´ akcˇnı´ pla´n EU a USA (Joint EU–US Action Plan), jezˇ je zameˇrˇen na konkre´tnı´ opatrˇenı´ k posı´lenı´ transatlanticky´ch pra´vnı´ch, technicky´ch, obchodnı´ch, diplomaticky´ch a bezpecˇnostnı´ch vazeb ve cˇtyrˇech oblastech spolupra´ce: podporˇit mı´r a stabilitu, demokracii a rozvoj na cele´m sveˇteˇ; odpoveˇdeˇt na globa´lnı´ vy´zvy; pomoci rozvoji sveˇtove´ho obchodu a vytvorˇit teˇsneˇjsˇ´ı hospoda´rˇske´ vztahy; vytvorˇit mosty prˇes Atlantik v oblasti podnika´nı´, veˇdy, vzdeˇla´nı´ a kultury. Sektorove´ dohody

Vedle dohod uzavrˇeny´ch v ra´mci WTO (liberalizace telekomunikacˇnı´ch sluzˇeb, informacˇnı´ch technologiı´ a financˇnı´ch sluzˇeb) a spolecˇny´ch prohla´sˇenı´ k Mnohostranne´ dohodeˇ o investicı´ch (1998 na ba´zi OECD) bylo za u´cˇelem zjednodusˇenı´ obchodu mezi EU a USA podepsa´no neˇkolik du˚lezˇity´ch dohod: – Dohoda o celnı´ spolupra´ci a vza´jemne´ pomoci v celnı´ch za´lezˇitostech (EC– US Agreement on Custom Coopration and Mututal Assistance in Customs Matters) v roce 1997 s cı´lem posı´lit boj proti celnı´m podvodu˚m a podporˇit vza´jemny´ obchod. – Dohoda o veˇdecke´ a technologicke´ spolupra´ce (EC–US Agreement on Scientific and Technological Cooperation) – 1997 na podporu spolecˇny´ch aktivit

161

10. Vneˇjsˇ´ı vztahy EU

mezi veˇdecky´mi institucemi EU a rˇadou vla´dnı´ch vy´zkumny´ch spolecˇnostı´ v USA. – Dohoda o vza´jemne´m uzna´va´nı´ (EC–US Agreement on Mutual Recognition) – 1998 pro harmonizaci a eliminaci prˇebytecˇny´ch norem ve vza´jemne´m obchodu. – Dohoda o veterina´rnı´ ekvivalenci (EU–US Veterinary Equivalence Agreement) – 1999 k usnadneˇnı´ obchodu se zˇivy´mi zvı´rˇaty a zˇivocˇisˇny´mi produkty. Vy´sˇe uvedene´ dohody patrˇ´ı mezi nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı. 10.5.2.2

Vztahy EU s Kanadou

Kanada je se svy´mi 9 971 km2 druhy´m nejrozlehlejsˇ´ım sta´tem sveˇta s relativneˇ malou hustotou osı´dlenı´. Je rˇazena mezi strˇedneˇ velke´ ekonomicke´ mocnosti sveˇta. Hraje vy´znamnou u´lohu v mezina´rodnı´ch organizacı´ch jako je OSN, OECD, WTO ´ cˇastnı´ se rˇady celosveˇtovy´ch mı´rovy´ch procesu˚ v ra´mci NATO a OBSE. cˇi G7. U V zahranicˇnı´ politice zaujı´ma´ koncepci multilatera´lnı´ch vztahu˚. Prˇi srovna´nı´ s USA je Kanada Evropskou uniı´ povazˇova´na za prˇ´ıveˇtiveˇjsˇ´ıho partnera pro vza´jemnou kooperaci. Ma´ za´jem na rozsˇirˇova´nı´ prˇ´ıstupu k trhu˚m EU a podporuje transatlanticke´ koncepce bezpecˇnosti i ekonomicke´ spolupra´ce, spolupra´ce v oblasti nastolova´nı´ demokracie, stability a uplatnˇova´nı´ lidsky´ch pra´v ve sveˇteˇ. Velmi u´zke´ vztahy se zacˇaly rozvı´jet jizˇ v roce 1959 s EHS, zpocˇa´tku spı´sˇe mimo ekonomickou oblast. V tomto roce byla podepsa´na Dohoda o spolupra´ci prˇi mı´rove´m vyuzˇitı´ jaderne´ energie, ktera´ byla pozdeˇji neˇkolikra´t upravena. Od roku 1974 se kazˇdorocˇneˇ setka´va´ Evropsky´ parlament a Parlament Kanady. V roce 1980 byla zalozˇena Kanadsko-evropska´ parlamentnı´ asociace – CEPA, ktera´ udrzˇuje a rozvı´jı´ vztahy s organizacemi typu Rada Evropy, Za´padoevropska´ unie, Organizace pro bezpecˇnost a spolupra´ci v Evropeˇ. Jako za´klad pro rozvoj a diverzifikaci obchodnı´ vy´meˇny a podporu vza´jemne´ spolupra´ce byla v roce 1976 podepsa´na Ra´mcova´ dohoda o obchodnı´ a hospoda´rˇske´ spolupra´ci. Dle principu „na´rodnı´ho zacha´zenı´ “ se cˇlenove´ zavazujı´ k mnohostranne´ i bilatera´lnı´ spolupra´ci s teˇmito hlavnı´mi cı´ly: rozvoj a prosperita prˇ´ıslusˇny´ch pru˚myslovy´ch odveˇtvı´; podpora technologicke´ho a veˇdecke´ho pokroku; zprˇ´ıstupneˇnı´ novy´ch zdroju˚ nabı´dky a novy´ch trhu˚; vytva´rˇenı´ novy´ch pracovnı´ch prˇ´ılezˇitostı´; zmı´rnˇova´nı´ regiona´lnı´ch nerovnostı´; ochrana a zlepsˇova´nı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´; rozvoj pru˚myslu a zˇivotnı´ho standardu. Dne 22. listopadu roku 1990 podepsalo EHS s Kanadou Deklaraci o vza´jemny´ch vztazı´ch mezi Kanadou a Evropsky´m spolecˇenstvı´m a jeho cˇlensky´mi sta´ty s cı´lem posı´lit transatlanticky´ dialog na za´kladeˇ spolecˇneˇ sdı´leny´ch hodnot, cı´lu˚ a principu˚ Charty Spojeny´ch na´rodu˚: podporovat demokracii, pra´vnı´ sta´t a respektovat lidska´ pra´va a osobnı´ svobody;

162

chra´nit mı´r a mezina´rodnı´ bezpecˇnost, spolupracovat s ostatnı´mi na´rody sveˇta v boji proti agresiviteˇ a jiny´m forma´m na´silı´; usilovat o dosazˇenı´ zdrave´ sveˇtove´ ekonomiky prˇi respektova´nı´ udrzˇitelne´ho ru˚stu s nı´zkou inflacı´, s nı´zkou mı´rou nezameˇstnanosti, spravedlivy´mi socia´lnı´mi podmı´nkami a stabilnı´m mezina´rodnı´m financˇnı´m syste´mem; respektovat trzˇnı´ principy, odmı´tat protekcionismus a expanzi, posilovat mnohostranny´ obchodnı´ syste´m; poskytovat rozvojovy´m zemı´m oficia´lnı´ rozvojovou pomoc prˇi realizaci politicky´ch a ekonomicky´ch reforem, vysı´lat trzˇnı´ signa´ly, posilovat dluzˇnicke´ strategie a efektivnı´ vyuzˇ´ıva´nı´ zahranicˇnı´ pomoci a na´rodnı´ch zdroju˚; prova´deˇt v kooperaci s jiny´mi sta´ty a organizacemi adekva´tnı´ podporu zemı´ SVE prˇi implementaci jejich za´kladnı´ch ekonomicky´ch a politicky´ch reforem a podporovat jejich u´cˇast v mnohostranny´ch obchodnı´ch a financˇnı´ch institucı´ch. Pro efektivnı´ zajisˇteˇnı´ teˇchto cı´lu˚ byl instituciona´lneˇ vytvorˇen mechanismus spocˇ´ıvajı´cı´ v kona´nı´ pravidelnı´ch summitu˚ v Evropeˇ a Kanadeˇ, pu˚lrocˇnı´ch schu˚zek, rocˇnı´ch konzultacı´ a vytva´rˇenı´ zpra´v prˇedsedy Rady pro kanadske´ prˇedstavitele. Soucˇasne´ vza´jemne´ vztahy se opı´rajı´ o Spolecˇnou politickou deklaraci o vztazı´ch Kanady a EU a Spolecˇny´ akcˇnı´ pla´n Kanady a EU. Tyto dokumenty byly podepsa´ny 17. prosince 1996. Deklarace vyzdvihuje historii, tradice, kulturu a souna´lezˇitost, jako i spolecˇneˇ sdı´lene´ hodnoty a odhodla´nı´ k prohloubenı´ vza´jemne´ spolupra´ce. TAFTA – Transatlanticka´ zo´na volne´ho obchodu (Transatlantic Free Trade Agreement)

V roce 1994 prˇednesl kanadsky´ ministr pro mezina´rodnı´ obchod na´vrh na revitalizaci transatlanticky´ch ekonomicky´ch vztahu˚. Je to jeden z nejambicio´zneˇjsˇ´ıch na´vrhu˚ smeˇrˇujı´cı´ k vytvorˇenı´ zo´ny volne´ho obchodu mezi zu´cˇastneˇny´mi sta´ty, ktery´ ma´ sve´ prˇ´ıznivce, ale i rˇadu odpu˚rcu˚ a to prˇedevsˇ´ım kvu˚li na´sledujı´cı´m u´skalı´m: – – – –

nenı´ zcela jasne´, kdo prˇesneˇ by se stal cˇlenem TAFTA; jedna´ se o relativneˇ ma´lo rozvinute´ ekonomicke´ vztahy EU–USA je nedorˇesˇen globa´lnı´ kontext; TAFTA ma´ diskriminacˇnı´ charakter vu˚cˇi trˇetı´m zemı´m; atd.

TAFTA prˇijata nebyla. Mı´sto nı´ byla v prosinci 1995 prˇijata idea tzv. Nove´ho transatlanticke´ho trhu v ra´mci Nove´ transatlanticke´ agendy a Spolecˇne´ho akcˇnı´ho pla´nu EU a USA z roku 1996. V kveˇtnu 1998 byla na summitu v Londy´neˇ podporˇena idea rozsˇirˇova´nı´ transatlanticke´ho trhu prˇijetı´m programu Transatlanticke´ho ekonomicke´ho partnerstvı´ pro uzˇsˇ´ı ekonomickou a politickou spolupra´ci naprˇ. v oblasti ochrany spotrˇebitele, pracovnı´ sı´ly, zˇivotnı´ho prostrˇedı´, atd.

10.6 EU–Japonsko Japonsko prˇedstavuje druhou nejveˇtsˇ´ı ekonomiku sveˇta, jezˇ je soustrˇedeˇna na plosˇe pouhy´ch 378 tisı´c km2 . Ve vza´jemny´ch vneˇjsˇ´ıch vztazı´ch by´valo nejen z du˚vodu˚ geograficky´ch, historicky´ch a na´rodnı´ch specifik velmi uzavrˇenou ekonomikou.

163

10. Vneˇjsˇ´ı vztahy EU

Vzhledem k tomu, zˇe je nedostatecˇneˇ vybaveno prima´rnı´mi zdroji (palivovou, surovinovou a potravinovou za´kladnou), je vysoce exportneˇ za´visle´ a je prˇedurcˇeno k rozvoji mezina´rodnı´ kooperace. Dı´ky svy´m na´rodnı´m u´spora´m, nejveˇtsˇ´ım meˇnovy´m rezerva´m a svy´m produkcˇnı´m ambicı´m se u´speˇchy Japonska ve sveˇteˇ sta´le na´sobı´. Vztahy s EU jsou pra´vneˇ upraveny Spolecˇny´m prohla´sˇenı´m o vztazı´ch mezi Evropsky´m spolecˇenstvı´m a Japonskem (Joint Declaration on Relations between the European Community and its Memeber States and Japan), ktera´ byla prˇijata v Haagu 18. cˇervence 1991. Prohla´sˇenı´ je zacı´leno na: ˇresˇenı´ regiona´lnı´ch a mezina´rodnı´ch konfliktu˚ a posilova´nı´ role OSN a dalsˇ´ıch mezina´rodnı´ch organizacı´; podporu spolecˇensky´ch syste´mu˚ opı´rajı´cı´ch se o principy svobody, demokracie, lidsky´ch pra´v a trzˇnı´ ekonomiky; koordinaci politiky za u´cˇelem zajisˇteˇnı´ sveˇtove´ho mı´ru a stability ve sveˇteˇ, nesˇ´ırˇenı´ jaderny´ch, chemicky´ch, biologicky´ch, ale i konvecˇnı´ch zbranı´; kooperaci s cı´lem zabezpecˇenı´ zdrave´ho vy´voje ve sveˇtove´m hospoda´rˇstvı´ a obchodu, odmı´ta´nı´ protekcionismu a na´vratu k autonomnı´m prostrˇedku˚m; rˇesˇenı´ ota´zky rovnocenne´ho prˇ´ıstupu na sveˇtove´ trhy, odstranˇova´nı´ vsˇech prˇeka´zˇek, ktere´ bra´nı´ expanzi obchodu a investic na za´kladeˇ komparativnı´ch vy´hod; dialog a spolupra´ci v ru˚zny´ch aspektech mnohostranny´ch vztahu˚ jako je energie, zameˇstnanost, socia´lnı´ ota´zky, pravidla souteˇzˇe atd. u´silı´ rozvojovy´ch zemı´, zvla´sˇteˇ nejchudsˇ´ıch, k dosazˇenı´ udrzˇitelne´ho rozvoje a pokroku prˇi dodrzˇova´nı´ lidsky´ch pra´v; diskusi takovy´ch nadna´rodnı´ch proble´mu˚, jako je zˇivotnı´ prostrˇedı´, uchova´nı´ zdroju˚ energie, terorismus, mezina´rodnı´ kriminalita a drogy; realizaci spolecˇny´ch projektu˚ v oblasti veˇdy a techniky; rozvoj akademicky´ch, kulturnı´ch a mla´dezˇnicky´ch programu˚; podporu spolupra´ce s jiny´mi sta´ty a organizacemi, pomoc zemı´m strˇednı´ a vy´chodnı´ Evropy realizovat politicke´ a ekonomicke´ reformy zameˇrˇene´ na stabilizaci jejich ekonomik a zacˇlenit se plneˇ do sveˇtove´ ekonomiky; spolupra´ci ve vztazı´ch k zemı´m asijsko-tichomorˇske´ho regionu s cı´lem podporˇit mı´r, stabilitu a prosperitu te´to oblasti. V obchodnı´ch vztazı´ch existuje v soucˇasne´ dobeˇ mezi EU a Japonskem (obdobneˇ jako v USA, Austra´lii a Nove´m Ze´landu) bezesmluvnı´ vztah. Na pocˇa´tku 21. stoletı´ byl da´n novy´ impuls rozvoji vza´jemny´ch vztahu˚ na za´kladeˇ dokumentu „Deka´da japonsko-evropske´ spolupra´ce na pocˇa´tku 21. stoletı´“, ktery´ vycha´zı´ ze Spolecˇne´ho prohla´sˇenı´ z r. 1991 a bude realizova´n formou Spolecˇne´ho akcˇnı´ho pla´nu (Joint Action Plan), ktery´ ma´ podporovat mı´r a bezpecˇnost, posilovat ekonomicke´ a obchodnı´ partnerstvı´, vyrovnat se s globa´lnı´mi a socia´lnı´mi vy´zvami a sblizˇovat lidi a kultury.

164

Prvnı´ sektorova´ dohoda ty´kajı´cı´ se chemicke´ho a farmaceuticke´ho pru˚myslu, elektricky´ch zarˇ´ızenı´ a telekomunikacˇnı´ho termina´love´ho vybavenı´ – Dohoda o vza´jemne´m uzna´va´nı´ mezi EU a Japonske´m (MRA) byla podepsa´na azˇ v roce 2001. V jiny´ch sektorech probı´ha´ spolupra´ce jen na ba´zi sta´ly´ch fo´r pro diskusi. 10.6.1

Austra´lie a Novy´ Ze´land

Austra´lie a Novy´ Ze´land tvorˇ´ı prˇ´ıstupovy´ most EU na asijsko-tichomorˇske´ trhy. Region je subjektem s velky´m ekonomicky´m i u´zemnı´m rozmeˇrem (7 741 km2 ), velky´m prˇ´ırodnı´m bohatstvı´m, avsˇak s omezeny´m vnitrˇnı´m trhem. Jedna´ se o velmi otevrˇenou a deregulovanou ekonomiku sveˇta. Pro EU prˇedstavuje vy´znamne´ho partnera pro pru˚myslovou spolupra´ci v meˇrˇ´ıtka´ch male´ho a strˇednı´ho podnika´nı´. Je du˚lezˇity´m trhem pro investice, jakozˇ i za´kladnou pro expanzi v asijske´m Tichomorˇ´ı. Ma´ cˇlenstvı´ v rˇadeˇ mezina´rodnı´ch organizacı´ OSN, WTO, atd. Je cˇlenem Commonwealthu s pevny´mi historicky´mi a kulturnı´mi vazbami na Velkou Brita´nii. Kromeˇ cˇlenstvı´ v ACP nenı´ cˇlenem Asijsko-evropsky´ch setka´nı´ ani dalsˇ´ıch asijsky´ch regiona´lnı´ch struktur. Pra´vnı´m za´kladem pro rozvoj vztahu˚ mezi EU a Austra´liı´ je Spolecˇne´ prohla´sˇenı´ o vztazı´ch mezi Austra´liı´ a Evropskou uniı´ (Joint Declaration on Relations between Australia and the European Union) s cı´lem podpory dialogu a spolupra´ce v oblastech spolecˇne´ho za´jmu: – ochrany lidsky´ch pra´v, mı´ru a stability v evropske´m a asijsko-pacificke´m regionu, role OSN, imigrace, azyl a ochrana uprchlı´ku˚, informacˇnı´ spolecˇnosti; – spolupra´ce v obchodnı´ch a ekonomicky´ch za´lezˇitostech v kontextu WTO, – zameˇstnanost, veˇdecka´ a kulturnı´ spolupra´ce, zˇivotnı´ prostrˇedı´, vzdeˇla´nı´ a vy´cvik, rozvojova´ spolupra´ce. Vztahy EU a Nove´ho Ze´landu jsou upraveny Spolecˇny´m prohla´sˇenı´m o vztazı´ch mezi Evropskou uniı´ a Novy´m Ze´landem (Joint Declaration on Relations between the European Union and New Zealand). Prohla´sˇenı´ se zaby´va´ ota´zkami podpory demokracie, pra´vnı´ho sta´tu, respektova´nı´ lidsky´ch pra´v a za´kladnı´ch svobod, sveˇtove´ho mı´ru a bezpecˇnosti, vcˇetneˇ mı´rovy´ch operacı´; podporou OSN a jejı´ efektivnosti; mezina´rodnı´ho u´silı´ v odzbrojova´nı´ a kontrole zbranı´; principu˚ trzˇnı´ho hospoda´rˇstvı´ v obchodu zbozˇ´ım a sluzˇbami, jakozˇ i kapita´lovy´ch toku˚, odsuzova´nı´ protekcionismu a posilova´nı´ budoucı´ho otevrˇene´ho mnohostranne´ho obchodnı´ho syste´mu; spolupra´ce v ota´zka´ch vy´voje situace v jizˇnı´m Tichomorˇ´ı; podpory udrzˇitelne´ho rozvoje a ochrana globa´lnı´ho zˇivotnı´ho prostrˇedı´; za´jem o mnohostrannou vy´meˇnu znalostı´ a porozumeˇnı´ mezi lidmi a jejich kulturami. Vy´znamnou roli hrajı´ sektorove´ dohody (v oblasti jaderne´ energie, veˇdecke´ a technologicke´ spolupra´ce, obchodu s vı´nem, ve vza´jemne´m uzna´va´nı´ pro Austra´lie; Novy´ Ze´land: spolupra´ce v oblasti veˇdy a technologiı´, o hygienicky´ch norma´ch pro obchod s zˇivy´mi zvı´rˇaty a zˇivocˇisˇny´mi vy´robky, o vza´jemne´m uzna´va´nı´). V obchodnı´ch vztazı´ch jsou du˚lezˇite´ dohody uzavrˇene´ v ra´mci GATT-WTO, ktere´ strany zavazujı´ k aktivnı´ spolupra´ci smeˇrem k liberalizaci mezina´rodnı´ho obchodu se zbozˇ´ım a sluzˇbami a mezina´rodnı´ho pohybu investic.

165

10. Vneˇjsˇ´ı vztahy EU

10.7 Kooperace EU s rozvojovy´mi zemeˇmi 10.7.1

Afrika, Karibik a Tichomorˇ´ı

Na za´kladeˇ Dohody o partnerstvı´ s EU spolupracuje v soucˇasne´ dobeˇ pu˚vodnı´ch 77 africky´ch, karibsky´ch a tichomorˇsky´ch zemı´ a od roku 2001 Kuba. Spolecˇneˇ tvorˇ´ı tzv. Skupinu africky´ch, karibsky´ch a tichomorˇsky´ch zemı´ – ACP (African Caribbean and Pacific Countries). Jedna´ se o 48 africky´ch, 16 karibsky´ch a 14 tichomorˇsky´ch zemı´. Tato znacˇneˇ heterogennı´ oblast zabı´ra´ rozlohu zhruba 25 milio´nu˚ kilometru˚ cˇtverecˇnı´ch. Zemeˇ ACP majı´ vy´znamny´ negociacˇnı´ potencia´l v OSN, avsˇak jejich podı´l na sveˇtove´m ekonomicke´m potencia´lu a obchodu je nı´zky´. 39 zejme´na Africky´ch zemı´ se rˇadı´ mezi nejme´neˇ rozvinute´ na sveˇteˇ s prˇevazˇujı´cı´m prima´rnı´m sektorem. V pru˚myslu se veˇtsˇina zemı´ zameˇrˇuje na teˇzˇbu, da´le zpracova´nı´ zemeˇdeˇlsky´ch produktu˚ a lehky´ pru˚mysl pro doma´cı´ spotrˇebu. Sveˇtovy´ export ani import veˇtsˇinou neprˇesahuje hranici dvou procent. Mezi nejme´neˇ rozvinute´ sta´ty sveˇta tzv. LDCs (Least Developed Countries) patrˇ´ı 33 africky´ch zemı´: naprˇ. Angola, Benin, Cˇad, Eritrea, Guinea, Kongo, Mali, Niger, Zambie, Samoa, . . . Vy´voj vztahu˚ EHS/ES a ACP Meznı´kem ve vza´jemny´ch vztazı´ch bylo zaha´jenı´ procesu dekonolonizace, ktery´ byl zavrsˇen u vsˇech zemı´ ACP kromeˇ Soma´lska do roku 1962. V cˇervenci 1963 v Yaounde´ podepsalo 18 frankofonnı´ch a malgasˇsky´ch africky´ch zemı´ s sˇesti sta´ty EHS Dohodu o prˇidruzˇenı´. V polovineˇ roku 1969 byla podepsa´na podobna´ cˇisteˇ asociacˇnı´ dohoda Yaounde´ II, ktera´ vesˇla v platnost v roce 1971. Lome´ska´ dohoda

Se vstupem Velke´ Brita´nie do EHS byl charakter dohod pozmeˇneˇn ve smyslu vzniku asymetricke´ho vztahu ve prospeˇch Africky´ch zemı´ch a 28. 2. 1973 byla podepsa´na prvnı´ lome´ska´ dohoda. Ta prˇedstavovala novou generaci asociacˇnı´ch dohod pro sˇirsˇ´ı spolupra´ci EHS a rozvojovy´ch zemı´, jichzˇ se do spolupra´ce zapojovalo sta´le vı´ce. Spolupra´ce byla realizova´na ve trˇech za´kladnı´ch oblastech: obchod (celnı´ u´levy a cenova´ intervence), financˇnı´ (90 % z EDF a 10 % z EIB) a technicka´ pomoc. Cı´lem obchodnı´ spolupra´ce bylo podporovat obchod mezi zemeˇmi ACP a cˇlensky´mi sta´ty EHS s ohledem na rozdı´lnost v u´rovni jejich rozvoje. Lome´ske´ dohody byly proto zameˇrˇeny na zlepsˇenı´ prˇ´ıstupu zbozˇ´ı ze zemı´ ACP na evropske´ trhy (ru˚st exportu˚) a dodatecˇne´ obchodnı´ vy´hody jizˇ od r. 1971 na ba´zi Vsˇeobecne´ho obecne´ho syste´mu celnı´ch preferencı´ (GSP). GSP umozˇnˇoval vyva´zˇet zbozˇ´ı a sluzˇby do EU bud’ bezcelneˇ nebo za preferencˇnı´ (snı´zˇeny´) tarif. V roce 1997 bylo rozhodnuto o veˇtsˇ´ı podporˇe regiona´lnı´ ekonomicke´ integrace rozvojovy´ch zemı´ a flexibilneˇjsˇ´ım pouzˇ´ıva´nı´ pravidel pu˚vodu uzna´va´nı´m subregiona´lnı´ kumulace. Byl zkonstruova´n specia´lnı´ mechanizmus: „regiona´lnı´ kumulace pu˚vodu“,

166

„u´cˇast da´rcovske´ zemeˇ“, „nejvı´ce preferovane´ zemeˇ“ (most-favoured nation – MFN). Financˇnı´ pomoc prˇedstavuje vy´znamny´ podı´l prˇ´ıjmu˚ do sta´tnı´ch rozpocˇtu˚ zemı´ ACP. Je poskytova´na te´meˇrˇ z 90 % z Evropske´ho rozvojove´ho fondu – EDF (Europena Development Fund) a zbyla´ cˇa´st z EIB (European Investment Bank). Z EDF plynou prostrˇedky zemı´m ACP ve formy grantu˚ a pu˚jcˇek. Mezi vy´dajove´ slozˇky patrˇ´ı prostrˇedky: – na humanita´rnı´ pomoc, – ke stabilizaci prˇ´ıjmu˚ ACP z exportu zemeˇdeˇlsky´ch produktu˚ a nerostny´ch surovin a deriva´tu˚, – na dlouhodoby´ struktura´lnı´ rozvoj, regiona´lnı´ spolupra´ci a eliminaci chudoby, – na podporu u´rokovy´ch meˇr. 23. cˇervna 2000 byla mezi zemeˇmi EU a 77 rozvojovy´mi zemeˇmi ACP v Cotonou (Benin) podepsa´na Dohoda o partnerstvı´ mezi africky´mi, karibsky´mi a tichomorˇsky´mi sta´ty a Evropsky´m spolecˇenstvı´m a jeho cˇlensky´mi sta´ty, jezˇ klade du˚raz na posilova´nı´ regiona´lnı´ spolupra´ce v zemı´ch ACP (EDF 1,3 mld. euro) a jezˇ se opı´ra´ o peˇt pilı´rˇu˚ nove´ho partnerstvı´: politickou dimenzi vztahu˚ (ochrana investic, podpora rozvoje, obcˇanska´ spolecˇnost, atd.); decentralizaci vza´jemny´ch vazeb (mı´stnı´ samospra´va a podnikatelske´ subjekty); snizˇova´nı´ chudoby (socia´lnı´ a lidsky´ rozvoj) novy´ pra´vnı´ ra´mec ekonomicke´ a obchodnı´ spolupra´ce (reciprocˇnı´ spolupra´ce, liberalizace vztahu˚); reformu financˇnı´ spolupra´ce (9. EDF 13,5 mld.euro, EIB 1,7 mld.euro). 10.7.2

Strˇedomorˇ´ı

Zemeˇ Strˇedomorˇ´ı se nacha´zejı´ na trˇech sveˇtadı´lech – v severnı´ Africe, v za´padnı´ Asii a na u´zemı´ jizˇnı´ Evropy. Strˇedomorˇ´ı zaujı´ma´ rozlohu 6 849,8 tis. km2 . Region je velmi heterogennı´ prˇedevsˇ´ım z hlediska na´rodnostnı´ho, z hlediska mı´ry urbanizace a sta´tnı´ho usporˇa´da´nı´. Z ekonomicke´ho hlediska je Strˇedomorˇ´ı prˇi srovna´nı´ se zemeˇmi ACP mnohem vyspeˇlejsˇ´ı. V oblasti prˇevla´da´ sektor sluzˇeb. Nedostatky regionu jsou nekvalitnı´ infrastruktura, nı´zke´ vy´daje na veˇdu, vy´zkum a nove´ technologie a nedostatek manazˇersky´ch a technicky´ch schopnostı´. Strˇedomorˇ´ı je velmi heterogennı´m regionem s komplikovany´mi politicky´mi a na´bozˇensky´mi vnitrˇnı´mi vztahy, cozˇ zteˇzˇuje proces regiona´lnı´ integrace. Vztahy mezi EU a Strˇedomorˇ´ım jsou silneˇ ovlivnˇova´ny jejich geografickou blı´zkostı´, da´le u´zky´mi historicky´mi a kulturnı´mi vazbami (by´vale´ kolonie), tradicı´ ekonomicke´ interdependence a zmeˇnou pomeˇru sil ve sveˇteˇ. Evropa je teˇzˇisˇteˇm strˇedomorˇske´ zahranicˇnı´ politiky, jejı´mzˇ cı´lem je modernizace ekonomiky s du˚razem na prˇila´ka´nı´ evropsky´ch zahranicˇnı´ch investic, ktere´ majı´ zajistit budoucı´ prosperitu regionu.

167

10. Vneˇjsˇ´ı vztahy EU

Tabulka 10.8: Vy´voj vztahu˚ EHS/ES a ACP Konvence

Partnerˇi

Prˇ´ıcˇiny

Za´kl. principy

Rˇ´ımska´ sml. 1958–1963

EHS-6 a 24 za´morˇsky´ch teritoriı´ EHS-6 a 18 africky´ch zemı´

ekonomicky´ a socia´lnı´ rozvoj

reciprocita, nediskriminace

Yaounde´ I 1964–1969

dalsˇ´ı industrializace a diversifikace ekonomik afr. zemı´ Yaounde´ II EHS-6 a 18 stejne´ jako 1971–1975 africky´ch zemı´ Yaounde´ I Lome´ I EHS-9 a 45 prohloubenı´ 1976–1980 zemı´ ACP eko. a soc. (3 072 mld. Ecu) rozvoje ACP

Lome´ II 1981–1985 (4 724 mld. Ecu) Lome´ III 1986–1990 (7 400 mld. Ecu)

Hlavnı´ oblasti kooperace obchod

Na´stroje kooperace zo´na volne´ho obchodu

reciprocita, obchod, pra´vo zo´na volne´ho nediskriminace, zakla´da´nı´ firem obchodu, rovnost, pomoc spolupra´ce stejne´ jako viz Yaounde´ I Yaounde´ I nediskriminace, obchod, rovnost pru˚myslovy´ rozvoj, kapita´love´ pohyby stejne´ jako Lome´ I + Lome´ I zemeˇdeˇlstvı´

EHS-9 a 57 zemı´ ACP

stejne´ jako Lome´ I

EHS-9 a 64 zemı´ ACP

Lome´ I + konsolidace a diversifikace vztahu˚

stejne´ jako Lome´ I

Lome´ IV EHS/ES-12 a jako Lome´ III 1991–1995 67 zemı´ ACP 10 800 mld. Ecu I Revize Lome´ IV 1996–2000 12 960 mld. Ecu

stejne´ jako Lome´ I

viz Yaounde´ I obchodnı´ preference, pomoc, STABEX, CID/CDE Lome´ I + SYSMIN, CTA

Lome´ II + viz Lome´ II rozvoj venkova, rybolov, doprava a komunikace, reg., kulturnı´ a socia´lnı´ spolupra´ce Lome´ III + viz Lome´ energie, zˇivotnı´ prostrˇedı´

Zdroj: zpracova´no na za´kladeˇ informacˇnı´ch materia´lu˚, www.europa.eu.int

EHS uzavı´rala v pocˇa´tcı´ch se zemeˇmi Strˇedomorˇ´ı spı´sˇe bilatera´lnı´ dohody, ktere´ byly ˇ ´ımsky´ch smlouva´ch. Da´le dohody o prˇidruzˇenı´ (viz tabulka 10.9) zakotveny jizˇ v R cˇasoveˇ omezene´ cˇi neomezene´, nepreferencˇnı´ i preferencˇnı´. Se zemeˇmi severnı´ho Strˇedomorˇ´ı jizˇ v 60. a 70. letech s prˇedpokladem jejich budoucı´ho cˇlenstvı´ v ES s ostatnı´mi nikoliv. Jizˇ na pocˇa´tku 70. let se EHS pokusilo uplatnit vu˚cˇi cele´mu Strˇedomorˇ´ı jednotnou (globa´lnı´) strategii. Motivem byla snaha o prˇ´ıstup k nerostny´m surovina´m a kontrola nad tradicˇnı´mi na´morˇnı´mi cestami ve Strˇedomorˇ´ı. Za´kladem globa´lnı´ strategie byly kooperacˇnı´ dohody (viz tabulka 10.9), jejichzˇ cı´lem bylo vı´ce uvolnit prˇ´ıstup strˇedomorˇsky´ch zemı´ na evropske´ trhy doprova´zeny´ rozvojovou pomocı´. Dohody se uzavı´raly na na´sledujı´cı´ch principech: obchodnı´ vy´hody: dolozˇky nejvysˇsˇ´ıch vy´hod; otevrˇenı´ evropske´ho trhu strˇedomorˇsky´m pru˚myslovy´m vy´robku˚m, cˇa´stecˇneˇ i zemeˇdeˇlsky´ch; snaha o liberalizaci obchodu se sluzˇbami a pohybu kapita´lu; financˇnı´ a technicka´ spolupra´ce: financˇnı´ protokoly ke kazˇde´ dohodeˇ; spolecˇne´ instituce: Rada ministru˚, Vy´bor velvyslancu˚; Delegace Komise.

168

Tabulka 10.9: Vy´voj vza´jemny´ch vztahu˚ EU a Strˇedomorˇ´ı Pocˇa´tky spolupra´ce Etapa

Dohody o prˇidruzˇenı´ dle Obchodnı´ dohody dle cˇl. 113 SEHS (cˇl. 133 SES) cˇl. 238 SEHS (cˇl. 310 SES) Nepreferencˇnı´ Preferencˇnı´ ˇ ecko (1961) Turecko 1961–1972 R Izrael (1964), Libanon Sˇpaneˇlsko (1970), (1963), Maroko(1969), (1965), Jugosla´vie Izrael (1970), Tunisko (1969), Malta (1970). Portugalsko (1972), (1970), Kypr (1972) Alzˇ´ırsko(1972), Egypt (1972), Libanon (1972)

Obdobı´ globa´lnı´ strategie Etapa

Dohody o prˇidruzˇenı´

Kooperacˇnı´ dohody, cˇl. 113 a 235 SEHS (133 a 308 SES) ˇ 1973–1980 Recko(1961), Turecko Izrael (1975), Maroko (1963), Malta (1970), Kypr (1976), Alzˇ´ırsko (1976), (1972) Tunisko (1976), Egypt (1977), Jorda´nsko (1977), Libanon (1977), Sy´rie (1977), Jugosla´vie (1980)

Obchodnı´ dohody

Sˇpaneˇlsko (1970), Portugalsko (1972), Jugosla´vie (1974)

Nova´ strˇedomorˇska´ politika Etapa Dohody o prˇidruzˇenı´ 1981–1995 Turecko (1963), Kypr (1970), Malta (1972)

Kooperacˇnı´ dohody Obchodnı´ dohody Izrael (1975), Maroko (1976), Alzˇ´ırsko (1976), Tunisko (1976), Egypt (1977), Jorda´nsko (1977), Libanon (1977), Sy´rie (1977), Jugosla´vie (1980)

Vstup do ES ˇ ecko (1981), Sˇpaneˇlsko R (1986), Portugalsko (1986)

Obdobı´ Euro-strˇedomorˇske´ho partnerstvı´ Etapa Euro-strˇedomorˇske´ partnerstvı´ – asociacˇnı´ dohody Tunisko Izrael Maroko ´ 1995 azˇ do PAU soucˇasnosti Jorda´nsko Alzˇ´ırsko Libanon Egypt Sy´rie

podpis

platnost

1995 1995 1996 1997 1997 2002 2002 2001 jedna´

1998 2000 2000 1997 2002

Zdroj: zpracova´no na za´kladeˇ informacˇnı´ch materia´lu˚, www.europa.eu.int

V du˚sledku svrzˇenı´ diktatur v jizˇnı´ch sta´tech Evropy dosˇlo k rozsˇ´ırˇenı´ ES, poprve´ ˇ ecko a pote´ v roce 1986 o Sˇpaneˇlsko a Portugalsko. Situace ve vztav roce 1981 o R zı´ch s ostatnı´mi zemeˇmi regionu se zhorsˇila. Ve snaze situaci zlepsˇit byly uzavı´ra´ny preferencˇnı´ komoditnı´ dohody a zvysˇova´na financˇnı´ pomoc. Ne zcela u´speˇsˇny´m

169

10. Vneˇjsˇ´ı vztahy EU

bylo koncem 80. let svola´nı´ Konference pro bezpecˇnost a spolupra´ci ve Strˇedomorˇ´ı (za u´cˇelem zmı´rneˇnı´ krize v oblasti se zameˇrˇenı´m na bezpecˇnost, spolupra´ci a lidska´ pra´va) a v roce 1991 Dialog 5 + 5 (zahrnutı´ ota´zky zˇivotnı´ho prostrˇedı´). V roce 1990 byla prˇijata tzv. Nova´ strˇedomorˇska´ politika (New Mediterranean Policy), jejı´mzˇ cı´lem bylo vytvorˇit komplexnı´ koncepci spolupra´ce pomocı´ zvy´sˇenı´ limitu˚ financˇnı´ pomoci a programu˚ decentralizovane´ spolupra´ce. Mezi horizonta´lnı´ programy patrˇily: – ECIP – Investicˇnı´ partnerstvı´ Evropske´ho spolecˇenstvı´ na podporu vza´jemneˇ vy´hodny´ch investicˇnı´ch projektu˚; – MED-Invest pro vza´jemne´ nava´za´nı´ kontaktu˚ mezi firmami. Financˇnı´ spolupra´ce byla v obdobı´ 1958–1977 znacˇneˇ limitova´na a realizova´na prostrˇednictvı´m financˇnı´ch pu˚jcˇek; v obdobı´ 1978–1995 se na za´kladeˇ kooperacˇnı´ch dohod kromeˇ u´veˇru˚ prosazovaly i jine´ formy rozvojove´ pomoci prostrˇednictvı´m peˇtilety´ch financˇnı´ch protokolu˚ s globa´lnı´m cı´lem na ekonomicky´ a socia´lnı´ rozvoj; po roce 1987 s prioritnı´m zameˇrˇenı´m na pru˚mysl a zemeˇdeˇlstvı´ (rozvoj a diverzifikace) a spolupra´ce v sektoru vzdeˇla´nı´, vy´zkumu, technologiı´, obchodu, regiona´lnı´ a multilatera´lnı´ spolupra´ci. Snahy jizˇnı´ch cˇlensky´ch sta´tu˚ EU o posı´lenı´ spolupra´ce ve Strˇedomorˇ´ı vedly koncem roku 1994 k prˇijetı´ strategie Euro-strˇedomorˇske´ho partnerstvı´ a k tzv. Barcelonske´ konferenci v listopadu roku 1995, jı´zˇ byl zaha´jen Barcelonsky´ proces. Byla prˇijata Barcelonska´ deklarace (Barcelona Declaration adopted at the Euro-Mediterranean Conference), jejı´mzˇ za´kladem byla multilatera´lnı´ povaha vztahu˚ a za´sada spolupra´ce a solidarity. Barcelonska´ deklarace ma´ nastartovat proces pro vytvorˇenı´ prostoru mı´ru a stability, sdı´lene´ prosperity a prostor pro rozvoj lidsky´ch zdroju˚ a obcˇanske´ ˇ esˇ´ı tyto trˇi klı´cˇove´ okruhy: spolecˇnosti, porozumeˇnı´ mezi kulturami. R politiku a bezpecˇnost – zavedenı´ mı´ru a stability; ekonomiku a finance – vytvorˇenı´ spolecˇne´ho prostoru pro rozvoj prosperity: – progresivnı´ zavedenı´ zo´ny volne´ho obchodu (rozvoj trzˇnı´ch principu˚ a na´stroju˚, jejich modernizace a podpora soukrome´ sfe´ry a transferu technologiı´); – vhodna´ ekonomicke´ kooperace a soustrˇedeˇne´ akce do relevantnı´ch oblastı´ (investice a internı´ u´spory; regiona´lnı´ kooperace jako klı´cˇovy´ faktor podpory vzniku zo´ny volne´ho obchodu; pru˚myslova´ kooperace a podpora MSP; kooperace v environmenta´lnı´ch ota´zka´ch; podpora role zˇen v rozvoji; tvorba spolecˇny´ch na´stroju˚ pro zachova´nı´ a raciona´lnı´ management za´sob ryb; rozvoj kooperace v oblasti za´sob vody; modernizace a restrukturalizace zemeˇdeˇlstvı´); – dodatecˇny´ na´ru˚st financˇnı´ pomoci ze strany EU (4 685 mil. Euro 1995–1999 z EIB). socia´lnı´ a kulturnı´ ota´zky a rozvoj lidsky´ch zdroju˚. Z hlediska na´stroju˚ a institucı´ je du˚lezˇite´ zmı´nit setka´va´nı´ ministru˚ zahranicˇnı´ch veˇcı´, setka´va´nı´ ministru˚ s prˇ´ıslusˇnou sektorovou pu˚sobnostı´ na konferencı´ch, setka´va´nı´ na u´rˇednicke´ ba´zi; Euro-strˇedomorˇsky´ vy´bor pro Barcelonsky´ proces a program MEDA (MEDA Regional Indicative Programmes).

170

10.7.3

Latinska´ Amerika

Latinska´ Amerika je rozsa´hly´m a rozmanity´m regionem o rozloze cca 20 mil. km2 (15 % celosveˇtove´ho teritoria), kde zˇije te´meˇrˇ 500 mil. obyvatel. Z hlediska geograficke´ho ji tvorˇ´ı 46 sta´tu˚ a za´visly´ch u´zemı´ Strˇednı´ a Jizˇnı´ Ameriky a Karibiku. Avsˇak z pohledu vneˇjsˇ´ıch vztahu˚ EU pojem Latinska´ Amerika zahrnuje jen 18 sta´tu˚, mezi neˇzˇ patrˇ´ı zemeˇ Strˇednı´ a Jizˇnı´ Ameriky (vyjma sta´tu˚ Belize, Guyana a Surinam), Kuba a Mexiko. Vztah EU a Latinske´ Ameriky na bilatera´lnı´ u´rovni ma´ dlouhou tradici (od sˇedesa´ty´ch let). Vy´znamneˇji se vza´jemne´ vztahy rozvinuly beˇhem poslednı´ch trˇ´ı deka´d. Kromeˇ bilatera´lnı´ch vztahu˚ je s regionem veden specializovany´ dialog, jsou rozvı´jeny vztahy s jednotlivy´mi subregiony a da´le specificky s Mexikem a Chile. EU je pro Latinskou Ameriku du˚lezˇity´m obchodnı´m a politicky´m partnerem, jakozˇ i investorem a prˇednı´m da´rcem v ra´mci rozvojove´ pomoci regionu. Prvnı´ regiona´lnı´ seskupenı´ se v Latinske´ Americe formovala jizˇ v 60. a 70. letech z du˚vodu potrˇeby propojovat na´rodnı´ ekonomicke´ celky za u´cˇelem nastartova´nı´ ekonomicke´ho rozvoje. Vy´razneˇjsˇ´ıch u´speˇchu˚ v integracˇnı´ch snaha´ch bylo vsˇak dosazˇeno azˇ vytvorˇenı´m Spolecˇne´ho trhu jihu (MERCOSUR), podepsa´nı´m Dohody o severoamericke´m volne´m obchodu (NAFTA), u´silı´m o vytvorˇenı´ Celoamericke´ zo´ny volne´ho obchodu (FTAA – Free Trade Area of America) a pomocı´ bilatera´lnı´ch obchodneˇ liberalizacˇnı´ch smluv. Prvnı´ dohody, ktere´ byly uzavı´ra´ny v 60. a 70. letech naby´valy charakteru rozvojove´ pomoci vu˚cˇi zemı´m Latinske´ Ameriky. Sˇlo o tzv. kooperacˇnı´ dohody prvnı´ generace. Od 80. let byly dohody – dohody druhe´ generace – uzavı´ra´ny na za´kladeˇ cˇl. 113 Smlouvy o EHS (nynı´ cˇl. 133). Svy´m charakterem prˇesˇly od rozvojove´ pomoci k obchodu a investicˇnı´ kooperaci, k ekonomicke´ spolupra´ci zalozˇene´ na spolecˇne´m za´jmu. Sˇlo o Ra´mcovou dohodu o spolupra´ci mezi EHS a Brazı´liı´ (1982), Dohodu o spolupra´ci mezi EHS a Andsky´m paktem (1983) a o Dohodu o spolupra´ci mezi EHS a zemeˇmi Vsˇeobecne´ dohody o strˇedoamericke´ hospoda´rˇske´ integraci a Panamou (1985). Od 90. let naru˚stal vza´jemny´ obchod a zvysˇoval se objem evropsky´ch investic v zemı´ch Latinske´ Ameriky. Vza´jemne´ partnerstvı´ bylo prohlubova´no dı´ky politicke´ prˇemeˇneˇ ve Strˇednı´ Americe na novy´ch za´kladech spolupra´ce (prˇ´ıstupy, manazˇerske´ metody regiona´lnı´ a sektorove´ politiky a nove´ na´stroje – fondy, EIB). Nove´ prˇ´ıstupy byly zalozˇeny na: diverzifikaci partneru˚ (spolupra´ce nejen na vla´dnı´ u´rovni, ale i na u´rovni meˇst, mı´stnı´ch zastupitelstvı´, firem a univerzit); diverzifikaci strategie (obchodnı´, ekonomicke´ a technologicke´ jak vu˚cˇi zemı´m a subregionu˚m, tak vu˚cˇi jednotlivy´m sektoru˚m ekonomiky); horizonta´lnı´m prˇ´ıstupu (zejme´na podpora politicke´ spolupra´ce a regiona´lnı´ integrace; vy´chova, vzdeˇla´va´nı´ a vy´cvik; rˇ´ızenı´ vza´jemne´ za´vislosti Sever–Jih). Nove´ prˇ´ıstupy se zacˇaly uplatnˇovat jizˇ v bilatera´lnı´ch a multilatera´lnı´ch kooperacˇnı´ch dohoda´ch druhe´ generace a ve smlouva´ch trˇetı´ generace, jezˇ se vyznacˇujı´ zahrnutı´m podminˇovacı´ dolozˇky (respektova´nı´ demokraticky´ch principu˚ a lidsky´ch

171

10. Vneˇjsˇ´ı vztahy EU

pra´v) a evolucˇnı´ dolozˇky (rozsˇ´ırˇenı´ nebo doplneˇnı´ smluvnı´ch ustanovenı´ je mozˇne´ po vza´jemne´ dohodeˇ bez nutnosti u´plne´ho znovuvyjedna´va´nı´). Kooperacˇnı´ dohody trˇetı´ generace byly postupneˇ uzavrˇeny se vsˇemi zemeˇmi Latinske´ Ameriky kromeˇ Kuby. Prvnı´ takova´to dohoda byla podepsa´na v roce 1992 s Brazı´liı´, v roce 1993 pak dohody s Andsky´m spolecˇenstvı´m na´rodu˚ a strˇedoamericky´mi sta´ty, v roce 1997 se sta´ty MERCOSUR a Chile a v roce 1997 vznikla prvnı´ asociacˇnı´ dohoda s Mexikem. 10.7.4

Asie

Spolupra´ce s touto oblastı´ naby´va´ sta´le na vy´znamu z na´sledujı´cı´ch du˚vodu˚: Z hlediska ekonomicke´ho prˇedstavuje Asie velky´ spotrˇebitelsky´ trh s naru˚stajı´cı´ kupnı´ silou (te´meˇrˇ 57 % sveˇtove´ho obyvatelstva). V Asii je vyra´beˇno asi 12 % sveˇtove´ produkce a realizuje prˇes 20 % sveˇtove´ho obchodu. Na druhe´ straneˇ v du˚sledku rychle´ho ekonomicke´ho ru˚stu docha´zı´ k sta´le rostoucı´m disparita´m mezi bohaty´m a sveˇtoveˇ velky´m mnozˇstvı´m chude´ho obyvatelstva (Asie koncentruje 2/3 – 800 mil. lidı´ zˇijı´cı´ch pod hranicı´ chudoby, jezˇ majı´ zˇivotnı´ na´klady nizˇsˇ´ı nezˇ 1 USD na den). EU jsou 30 % da´rcem celkove´ rozvojove´ pomoci zemı´m regionu. Z hlediska politicke´ho, ekonomicke´ho, socia´lnı´ho a kulturnı´ho jde o znacˇneˇ heterogennı´ region s velkou dynamikou reformnı´ch kroku˚ ve zmı´neˇny´ch oblastech. Z hlediska regiona´lnı´ spolupra´ce je situace komplikova´na politickou situacı´ v regionu. Dohody, jezˇ EHS/ES s jednotlivy´mi sta´ty cˇi uskupenı´mi tohoto regionu uzavrˇelo lze rozlisˇit na: dohody obchodnı´ (uzavı´ra´ny z chronologicke´ho hlediska jizˇ od 70. let; byly zameˇrˇene´ spı´sˇe na diverzifikaci hospoda´rˇstvı´ jednotlivy´ch asijsky´ch zemı´; podepsa´ny asi se 14 zemeˇmi, naprˇ. s Indiı´ (1973), Srı´ Lankou a Cˇ´ınou (1975), Banglade´sˇem (1976), Pa´kista´nem, atd.) a dohody kooperacˇnı´ z 80. let (hlavnı´m cı´lem bylo zlepsˇit ekonomicke´ a investicˇnı´ klima a tı´m stimulovat vza´jemneˇ vy´hodne´ obchody a investice; podporˇit prˇevody kapita´lu, technologiı´, know-how z EU a tı´m modernizovat pru˚myslovou za´kladnu; stimulovat prˇ´ımou participaci soukrome´ho sektoru (MPO). • dohoda o spolupra´ci (s ASEAN 1980, dosud platna´); • „cˇista´“ dohoda o spolupra´ci (nepreferencˇnı´, spolupra´ce v mnoha oblastech: obchod, ekonomika, zemeˇdeˇlstvı´, rybolov, pru˚mysl, energetika, veˇda a technologie, investice a zˇivotnı´ prostrˇedı´ – Indie – 1981, Jemen, Pa´kista´n – 1986 dosud platna´, Rada pro spolupra´ci v Za´livu – 1990 dosud platna´); • dohoda o obchodu a spolupra´ci (s Cˇ´ınou 1978 a 1985, dosud platna´). • Dohoda o spolupra´ci s CAEU byla podepsa´na v r. 1982 (vy´meˇna studiı´, dokumentu˚, informacı´, expertu˚ a zkusˇenostı´, porˇa´da´nı´ spolecˇny´ch semina´rˇu˚); dohody o spolupra´ci nebo ra´mcove´ dohody z 90. let a pocˇ. 21. stoletı´. V poˇ ´ıdı´ se na´sledujı´cı´mi principy: rovna´nı´ s prˇedchozı´mi jsou komplexneˇjsˇ´ı. R

172

Tabulka 10.10: Dohody EHS/ES se zemeˇmi Latinske´ Ameriky Rok Druh dohody podpisu 1974 Dohoda o obchodu (cˇl. 133 SES) Dohoda o obchodnı´ a hosp. spolupra´ci (cˇl. 113 SEHS)

Prˇ´ıklady spolupra´ce Ekonomicke´ vztahy, zˇivotnı´ u´rovenˇ, udrzˇitelny´ rozvoj ekonomik, expanze obchodu, investic a transferu˚ technologiı´, ochrana investic, rozvoj spolupra´ce mezi firmami, pracovnı´ mı´sta, zˇivotnı´ prostrˇedı´, venkov a veˇdecka´ spolupra´ce. Bezcelnı´ prˇ´ıstup na trhy EHS/ES za u´cˇelem diversifikace vy´roby a zrusˇenı´ peˇstova´nı´ koky (1991 pro cˇtyrˇi zemeˇ soucˇasne´ho Andske´ho spolecˇenstvı´). Ochrana zˇivotnı´ho prostrˇedı´, boj proti droga´m.

1982

Ra´mcova´ dohoda o spolupra´ci (1.) (cˇl. 133 a 308 SES)

1983

Dohoda o spolupra´ci Ra´mcova´ dohoda o spolupra´ci mezi EHS a (cˇl. 113 a 235 SEHS) Kostarikou, Salvadorem, Guatemalou, Hondurasem, Nikaraguou a Panamou trˇetı´ generace se lisˇ´ı od prˇedchozı´ v oblasti politicke´ (pomoc uprchlı´ku˚m, program podpory demokracie a lidsky´ch pra´v), ekonomicke´ (energie, investice, doprava, veˇda a technika), rozvojove´ spolupra´ci (farmarˇenı´, rybolov, zˇivotnı´ prostrˇedı´, boj proti droga´m), obchodnı´ (potvrzenı´ preferencˇnı´ho prˇ´ıstupu z r. 1992 – bezcelnı´ prˇ´ıstup vsˇech zemeˇdeˇlsky´ch produktu˚ (cˇa´stecˇneˇ mimo bana´ny) do EU. Posı´lenı´ a diversifikace spolupra´ce ve vsˇech oblastech spolecˇne´ho za´jmu (zejm. v oblastech hosp., financˇnı´, obch., soc. veˇdecke´ a technologicke´, environmenta´lnı´, ...) Ra´mcova´ dohoda o spolupra´ci (2.) (cˇl. 133 a 308 SES cˇl. 133 a 181 SES cˇl. 133 a 308 SES Meziregiona´lnı´ Prvnı´ dohoda o spolupr. mezi 2 celnı´mi ra´mcova´ dohoda uniemi. (podpora hlubsˇ´ı spolupra´ce v oblasti o spolupra´ci (cˇl. 133 politicke´, ekonomicke´, obchodnı´, SES) pru˚myslove´, veˇdecke´, technologicke´, instituciona´lnı´ a kulturnı´.) Ra´mcova´ dohoda Posı´lenı´ vza´j. vazeb, progresivnı´ a reciprocˇnı´ o spolupra´ci (cˇl. 133 liberalizace obchodu; lidska´ pra´va a svobody, a 308 SES) politicky´ dialog, obchodnı´ a eko. za´lezˇitosti a dalsˇ´ımi za´lezˇitostmi spolecˇne´ho za´jmu. Dohoda o hospoda´rˇ. Asociacˇnı´ dohoda (vza´jemny´ politicky´ dialog, partnerstvı´, politicke´ urychlenı´ reciprocˇnı´ bilatera´lnı´ liberalizace, koordinaci a spol. ekonomicka´ spolupra´ce v sˇiroke´m spektru aktivit.

1992

1995

1996

1997

Cˇlenske´ zemeˇ Lat. Amer. a obdobı´ platnosti dohod Uruguay (1974), Mexiko (1975), Brazı´lie (1975)

Brazı´lie (1982), (1983) Andsky´ pakt (Bolı´vie, Ekva´dor, Kolumbie, Peru, Venezuela) (1985) Vsˇeob. dohoda o strˇedoam. hospoda´rˇske´ integraci (Guatemala, Honduras, Kostarika, Nikaragua, Salvador a Panama) (1990–dosud) Argentina (1990) Chile (1991) Mexiko (1994–dosud) Uruguay (1992–dosud) Paraguay

(1992–dosud) Brazı´lie (1998–dosud) Andske´ spolecˇenstvı´ (1999–dosud) CACM (1999–dosud) MERCOSUR

(1999–dosud) Chile

(2000–dosud) Mexiko

173

10. Vneˇjsˇ´ı vztahy EU

demokraticky´mi principy; da´le jejich nedı´lnou soucˇa´stı´ je politicky´ dialog; neˇkdy by´va´ prˇilozˇena i Politicka´ deklarace. Du˚raz je kladen na regiona´lnı´ spolupra´ci. • Dohoda o obchodnı´ a hospoda´rˇske´ spolupra´ci s Macaem (1993); • kooperacˇnı´ dohody o partnerstvı´ a rozvoji s Indiı´ (1994), Srı´ Lankou, Nepa´lem, Banglade´sˇem, atd.; • ra´mcove´ dohody o obchodnı´, rozvojove´ a hospoda´rˇske´ spolupra´ci (s Vietnamem, Laosem, Jemenem, Kambodzˇou a Jizˇnı´ Koreou). V cˇervenci 1994 byl Evropskou komisı´ prˇijat obecny´ dokument „Towards a New Asia Strategy“ – Smeˇrem k nove´ strategii pro Asii, ktery´ se snazˇ´ı uka´zat nale´havost formulova´nı´ prˇ´ıstupu EU k Asii a naba´da´ k rozvinutı´ vza´jemne´ diskuse. Obecny´mi cı´ly dokumentu jsou: mobilizace zdroju˚ a u´cˇinneˇjsˇ´ı spolupra´ce prˇi rozsˇirˇova´nı´ znalostı´ o Evropeˇ v Asii, otevı´ra´nı´ trhu˚, zlepsˇova´nı´ investicˇnı´ho klimatu, posilova´nı´ rozvojove´ pomoci, rozvı´jenı´ daleko sˇirsˇ´ıho dialogu – bilatera´lnı´ho i multilatera´lnı´ho – o politicky´ch a bezpecˇnostnı´ch ota´zka´ch a hleda´nı´ cest ke sta´le veˇtsˇ´ımu zapojova´nı´ Asie do rˇ´ızenı´ mezina´rodnı´ch za´lezˇitostı´. Podrobneˇji jsou pak stanoveny i akcˇnı´ priority. 10.7.5

Vy´chodnı´ Evropa a strˇednı´ Asie

Tato rozsa´hla´ oblast podstatneˇ veˇtsˇ´ı nezˇ za´padnı´ Evropa s vy´znamny´m podı´lem sveˇtovy´ch za´sob ropy a plynu je tvorˇena 13 zemeˇmi, ktere´ byly soucˇa´stı´ by´vale´ho Soveˇtske´ho Svazu: Rusko, Ukrajina, Moldavsko, Kazachsta´n, Kyrgyzsta´n, ´ zerbajdzˇa´n, Gruzie, Uzbekista´n, Turkmenista´n, Ta´dzˇikista´n, Beˇlorusko, Arme´nie, A Mongolsko. Dohody o partnerstvı´ a spolupra´ci byly uzavrˇeny a vesˇly v platnost v prˇ´ıpadeˇ vsˇech zemı´ oblasti kromeˇ Ta´dzˇikista´nu, Beˇloruska a Turkmenista´nu. V prˇ´ıpadeˇ Mongolska se jedna´ o Dohodu o obchodu a hospoda´rˇske´ spolupra´ci. Uzavrˇene´ dohody mezi ES/EU a jednotlivy´mi zemeˇmi regionu jsou zalozˇeny na respektova´nı´ demokraticky´ch principu˚ a lidsky´ch pra´v a ustavujı´cı´ politickou, ekonomickou a obchodnı´ spolupra´ci. Jejich cı´lem je: poskytnout dostatecˇny´ ra´mec pro politicky´ dialog mezi stranami, jenzˇ povede k rozvoji vza´jemny´ch politicky´ch vztahu˚; podporˇit obchod, investice a harmonicke´ ekonomicke´ vztahy a napoma´hat k trvale udrzˇitelne´mu ekonomicke´mu rozvoji; poskytnout za´klad pro legislativnı´, ekonomickou, socia´lnı´, financˇnı´, obcˇanskou, veˇdeckou, technologickou a kulturnı´ spolupra´ci. Dohody da´le definujı´ za´kladnı´ ustanovenı´ v jednotlivy´ch oblastech spolupra´ce (podnika´nı´, investic, pracovnı´ch podmı´nek, sluzˇeb, kapita´lu, dusˇevnı´ho vlastnictvı´ atd. a ostatnı´ spolupra´ci. Samostatna´ cˇa´st dohod je veˇnova´na financˇnı´ spolupra´ci a technicke´ pomoci. Financˇnı´ a technicka´ pomoc

Evropska´ unie a jejı´ cˇlenske´ sta´ty jsou nejveˇtsˇ´ım poskytovatelem technicke´ asistence. Financˇnı´ pomoc dle Dohod o partnerstvı´ a spolupra´ci je realizova´na

174

prˇedevsˇ´ım prostrˇednictvı´m programu TACIS (Technical Assistance for the Community of Independent States). V tomto programu bylo v obdobı´ 1991– 1999 poskytnuto 4 226 mil. Euro a v obdobı´ 2000–2006 je stanoven rozpocˇet ve vy´sˇi 3 138 mil. Euro. Za´kladem vneˇjsˇ´ıch vztahu˚ mezi EU a vy´chodnı´ a strˇednı´ Asiı´ jsou partnerske´ a kooperacˇnı´ dohody. Poslednı´ rozsˇ´ırˇenı´ EU vy´znamneˇ posı´lilo vztahy s tı´mto regionem v ra´mci prˇeshranicˇnı´ spolupra´ce (od kveˇtna 2004). EU ma´ v tomto regionu sve´ zastoupenı´ v podobeˇ 7 Delegacı´ Evropske´ komise.

10.8 Jihovy´chodnı´ Evropa/za´padnı´ Balka´n Region zahrnuje Alba´nii, Bosnu a Hercegovinu, Makedonii, Chorvatsko, Srbsko a Cˇernou Horu, Kosovo. Politicka´ i ekonomicka´ situace v regionu je vzhledem k minuly´m va´lecˇny´m konfliktu˚ a na´bozˇensky´m rozporu˚m velmi komplikovana´. EU v poslednı´ch letech usilovala o podporu mı´ru a stability, ekonomicky´ch reforem, obnovy a prosperity v oblasti. EU realizuje vneˇjsˇ´ı vztahy s Balka´nem na 3 u´rovnı´ch, bilatera´lnı´ (SAA), regiona´lnı´ a multilatera´lnı´ (WTO). EU poskytla v ra´mci regiona´lnı´ pomoci v obdobı´ 1990–2000 regionu celkem 5 550 mil. euro. Nejveˇtsˇ´ım prˇ´ıjemcem byla v obdobı´ 1991–2000 Bosna a Hercegovina, jezˇ obdrzˇela v ra´mci programu˚ Obnova, PHARE a ECHO celkem 2 160 mil. euro; da´le Srbsko a Cˇerna´ Hora, ktera´ zı´skala 1 473 mil. euro. Kromeˇ pomoci EU poma´hajı´ mezina´rodnı´ organizace jako je EIB, EBRD, Sveˇtova´ banka a IMF; mezi le´ty 1990–1995 v objemu 9.193 mil. USD a takte´zˇ v letech 1995–1999 9.193 mil. USD. Dohoda o obchodu a hospoda´rˇske´ spolupra´ci ES byla podepsa´na s Makedoniı´ (1997) a s Alba´niı´ (1992). Financˇnı´ pomoc ze strany ES v letech 1991–2000 cˇinila 411 mil. Euro Makedonii a 912 mil Euro Alba´nii. S Makedoniı´ a Chorvatskem byla v roce 2001 a s dalsˇ´ımi zemeˇmi regionu na summitu v cˇervnu 2003 v ra´mci stabilizacˇnı´ho a asociacˇnı´ho procesu podepsa´na Stabilizacˇnı´ a asociacˇnı´ dohoda (SAA), jezˇ jim prˇizna´va´ statut potencia´lnı´ho kandida´ta na cˇlenstvı´ v EU. Dohoda zemeˇ zavazuje respektovat mı´r a stabilitu mezi na´rody, rozvı´jet dobre´ sousedske´ vztahy, demokraticke´ za´sady a lidska´ pra´va, mezina´rodnı´ pra´vnı´ za´sady a vla´du pra´va. Stabilizacˇnı´ a asociacˇnı´ proces zahrnuje: stabilizacˇnı´ a asociacˇnı´ dohody s perspektivou vstupu do EU za podmı´nky splneˇnı´ Kodanˇsky´ch krite´riı´; rozvoj ekonomicky´ch a obchodnı´ch vztahu˚ s regionem a v ra´mci regionu; rozvoj existujı´cı´ ekonomicke´ a financˇnı´ pomoci; pomoc pro demokratizaci, obcˇanskou spolecˇnosti, vzdeˇla´nı´ a rozvoj institucı´; kooperace na poli pra´va a vnitrˇnı´ch za´lezˇitostı´; rozvoj politicke´ho dialogu. Vy´znamny´m doplnˇkem SAA je financˇnı´ a technicka´ pomoc v podobeˇ programu Pomoc Spolecˇenstvı´ pro obnovu, rozvoj a stabilizaci pro Alba´nii, Bosnu a Hercegovinu, Makedonii, Federativnı´ republiku Jugosla´vii a Chorvatsko – CARDS s urcˇenou cˇa´stkou na obdobı´ 2002–2006 ve vy´sˇi 197 mil. euro.

175

10. Vneˇjsˇ´ı vztahy EU

10.9 Prˇ´ılohy Tabulka 10.11: Regiona´lnı´ seskupenı´ v Africe Zemeˇ/Reg. uskupenı´ CEEAC CEMAC COMESA EAC ECOVAS SADC UEMOA Angola × × Benin × × Botswana × Burkina Faso × × Burundi × × Cˇad × × Kongo Dzˇibutsko × Eritrea × Etiopie × Gabon × × Gambie × Ghana × Guinea × Guinea-Bissau × JAR × Kamerun × × Kapverdy × Kenˇa × × Komory × Kongo × × Lesotho × × Libe´rie × Madagaskar × Malawi × × Mali × × Maureta´nie × Mauricius × × Mosambik × × Namibie × × Niger × × Nige´rie × Pobrˇezˇ´ı slonoviny × × Rovnı´kova´ Guinea × × Rwanda × × Senegal × × Seychely × Sierra Leone × Soma´lsko × Strˇedoafricka´ republika × × Su´da´n × Sv.Toma´sˇ a Princ. ostr. × Svazijsko × × Tanzanie × × Togo × × Uganda × × Zambie × × Zimbabwe × × Zaire ×

Zdroj: EUROSTAT, List of Regions

176

Tabulka 10.12: Integracˇnı´ uskupenı´ v Latinske´ Americe

Argentina Brazı´lie Paraguay Uruguay Peru Ekva´dor Bolı´vie Chile Guatemala Honduras Salvador Nikaragua Kostarika Panama Me×iko Kolumbie Venezuela Kuba USA Kanada

Andske´ CACM NAFTA Skupina 3 spolecˇenstvı´ MERCOSUR FTAA LAIA na´rodu˚ × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × ×

Zdroj: EUROSTAT, List of Regions

Obra´zek 10.3: Obchodnı´ vztahy EU – Latinska´ Amerika

177

10. Vneˇjsˇ´ı vztahy EU

Obra´zek 10.4: Regiona´lnı´ alokace rozvojove´ pomoci

Evropa

Latinska´ Amerika a Karibik

Strˇedovy´ch. a severnı´ Afrika

ostatnı´ cˇa´sti Asie a Ocea´nie

Jizˇnı´ a strˇednı´ Asie

Afrika – subsaharske´ sta´ty

Tabulka 10.13: Regiona´lnı´ alokace pomoci z EU ve trˇech deka´da´ch (cˇista´ ODA – Official Development Aid – z EU v % – bilatera´lnı´ ODA cˇlensky´ch sta´tu˚ – dle regionu˚ jako podı´l z celkove´ EU ODA 1973–2002)

Deka´da/Region 1973–1982 43 % 18 % 12 % 12 % 10 % 5% 1983–1992 50 % 11 % 13 % 12 % 11 % 3% 1993–2002 43 % 9% 12 % 13 % 13 % 10 % Zdroj: DAC Online Database – Destination of Official Development Assistance and Official Aid – Disbursements

178

Obra´zek 10.5: ODA – nove´ cˇlenske´ sta´ty EU

Obra´zek 10.6: ODA – cˇlenske´ sta´ty EU 15

179

10. Vneˇjsˇ´ı vztahy EU

2 4 8

5 9 6

5 5 12

Nerozdeˇleno

26 18 9

Podpora NGOs

15 20 12

Administrativa a na´klady da´rcu˚

Vy´robnı´ sektor

8 11 15

Pohotovostnı´ pomoc

Ekonomicka´ infrastruktura a sluzˇby

5 4 4

Multisektorova´ (ZˇP, demokracie, atd.) Programova´ asistence Dluhy

Socia´lnı´

obdobı´/u´cˇel 1973–1982 19 1983–1992 15 1993–2002 14

Zdravı´

Vzdeˇla´nı´

Tabulka 10.14: Sektorova´ pomoc Sektorova´ pomoc EU ve trˇech deka´da´ch 1973–2002*

1 3 7

0 3 5

0 2 3

14 6 5

* cˇista´ ODA – Official Development Aid – z EU v % – bilatera´lnı´ ODA cˇlensky´ch sta´tu˚ – dle regionu˚ jako podı´l z celkove´ EU ODA 1973–2002) Zdroj: DAC Online Database – Destination of Official Development Assistance and Official Aid – Disbursements

Shrnutı´ kapitoly Vneˇjsˇ´ı vztahy EU jsou velmi slozˇity´m syste´mem. Tvorˇ´ı je nejen obchodnı´ vtahy (viz spolecˇna´ obchodnı´ politika), ale take´ vztahy orientovane´ naprˇ. na zajisˇteˇnı´ humanita´rnı´ pomoci. Dozveˇdeˇli jste se o regiona´lı´m cˇleneˇnı´ vneˇjsˇ´ıch vtahu˚. Podrobneˇ byly rozebra´ny vztahy EU s vyspeˇly´mi sta´ty (Kanada, USA, Autra´lie), stejneˇ jako vztahy s rozvojovy´m sveˇtem. Vsˇechny u´daje jsou prˇehledny zpracova´ny v jednotlivy´ch tabulka´ch.

Ota´zky k zamysˇlenı´ 1. Co to jsou Lome´ske´ dohody? Ktere´ zemeˇ se na nich podı´lejı´? 2. Vysveˇtlete pojmy mı´ra otevrˇenosti, tvar otevrˇenosti a efektivnost otevrˇenosti. 3. Ktery´ orga´n je zodpoveˇdny´ za vneˇjsˇ´ı vztahy? 4. Vyjmenujte na´stroje vneˇjsˇ´ıho obchodu. 5. Charakterizujte vztahy mezi EU a Kanadou.

180

jI´ jI´ jI´ jI´

11

CEFTA (Central European Free Trade Agreement) ˇ R na vstup do Evropske´ unie Prˇ´ıprava C ˇ R na vyuzˇ´ıva´nı´ Struktura´lnı´ch Prˇ´ıprava C fondu˚ Prˇ´ıloha

ˇ R a EU C

ˇ R a EU 11. C

Cı´l kapitoly Prˇistoupenı´ Cˇeske´ republiky k Evropske´ unii bylo podlozˇeno na za´kladeˇ urcˇity´ch dokumentu˚, jejichzˇ strukturu se dozvı´te v ra´mci te´to kapitoly. Jednotlive´ dokumenty budou podrobneˇ popsa´ny, stejneˇ jako budou zmı´neˇny i dokumenty opravnˇujı´cı´ Cˇeskou republiku vyuzˇ´ıvat prˇedvstupnı´ch prostrˇedku˚. Na za´kladeˇ prˇehledny´ch tabulek se dozvı´te o vy´sˇi financˇnı´ch prostrˇedku˚ urcˇeny´ch pro Cˇeskou republiku v ra´mci prˇ´ıpravy na vstup do EU i po jejı´m vstupu. V kra´tkosti budete sezna´meni s jednotlivy´mi operacˇnı´mi programy, na za´kladeˇ ktery´ch Cˇeska´ republika cˇerpa´ financˇnı´ prostrˇedky ze Struktura´lnı´ch fondu˚.

ˇ asova´ za´teˇzˇ C Doba potrˇebna´ ke studiu kapitoly jsou cca 4 hodiny. Du˚lezˇity´mi dokumnety, ze ktery´ch tato kapitola vycha´zı´, jsou dokumenty vztahujı´cı´ se k vyjedna´va´nı´ vstupu CˇR do EU. Nezbytne´ jsou take´ strategicke´ dokumenty ty´kajı´cı´ se mozˇnostı´ cˇerpa´nı´ prostrˇedku˚ z prˇedvstupnı´ch a struktura´lnı´ch fondu˚.

11.1 CEFTA (Central European Free Trade Agreement) Tato dohoda zalozˇena´ na ekonomicke´ spolupra´ci byla podepsa´na mezi CˇR, Mad’arskem, Polskem a Slovenskem 21. 12. 1992 a v te´ dobeˇ se jednalo o trh zahrnujı´cı´ te´meˇrˇ 90 milionu˚ lidı´. Cˇleny CEFTA byly zemeˇ, ktere´ prˇecha´zely z centra´lneˇ rˇ´ızeny´ch ekonomik na ekonomiky trzˇnı´ (i kdyzˇ byly v ru˚zny´ch sta´diı´ch vy´voje). Snahou bylo zlepsˇit zˇivotnı´ u´rovenˇ obyvatel sı´dlı´cı´ch v cˇlensky´ch sta´tech, prosazovat dodrzˇova´nı´ lidsky´ch pra´v, demokracie a syste´mu zalozˇene´ho na rovny´ch pra´vech. Hlavnı´m cı´lem CEFTA vsˇak bylo zlepsˇit ekonomickou kooperaci mezi cˇlensky´mi zemeˇmi. Vy´sledkem bylo naprˇ. postupne´ snizˇova´nı´ cla na pru˚myslove´ vy´robky, kdy k 1. 1. 1997 bylo zrusˇeno (vy´jimku tvorˇily urcˇite´ citlive´ produkty). V ra´mci zemeˇdeˇlsky´ch vy´robku˚ nebylo dosazˇeno tak uspokojive´ho vy´sledku, i kdyzˇ dosˇlo k vy´razne´mu snı´zˇenı´ cel. 11.1.1

Vy´voj CEFTA

Na za´kladeˇ iniciativy mad’arske´ho premie´ra prˇijali vysocı´ prˇedstavitele´ Cˇeskoslovenska, Mad’arska a Polska „Deklaraci o spolupra´ci mezi Polskou republikou, Cˇeskoslovenskou federativnı´ republikou a Mad’arskou republikou na cesteˇ k evropske´ integraci“. Stalo se tak na setka´nı´ ve Visegra´du 15. 2. 1991. Cı´lem bylo podporˇit formova´nı´ volne´ho obchodu mezi cˇlensky´mi zemeˇmi (rˇ´ıjen 1991). Podpisem CEFTA o rok pozdeˇji byl vytvorˇen za´klad pro prˇ´ıpravu jejı´ch cˇlenu˚ na vstup do EU. Slovinsko se prˇipojilo k CEFTA v roce 1996, Rumunsko v roce 1997, Bulharsko v roce 1998 a Chorvatsko v roce 2003. Podmı´nkou vstupu do CEFTA bylo totizˇ podmı´nkou podepsa´nı´ prˇ´ıstupovy´ch dohod s EU a za´rovenˇ cˇlenstvı´ ve WTO (GATT).

182

Vstupem CˇR, Mad’arska, Polska, Slovenska a Slovinska do EU dosˇlo k jejich odstoupenı´ z CEFTA, protozˇe vy´hody poskytovane´ v ra´mci CEFTA byly neslucˇitelne´ s pravidly stanoveny´mi Spolecˇenstvı´m.

ˇ R na vstup do Evropske´ unie 11.2 Prˇ´ıprava C 11.2.1

Evropska´ dohoda (Europe agreement)

V roce 1991 byly podepsa´ny prvnı´ asociacˇnı´ dohody (tzv. Evropske´ dohody) mezi Spolecˇenstvı´m na jedne´ straneˇ a Polskem, Mad’arskem a tehdejsˇ´ım Cˇeskoslovenskem na straneˇ druhe´. V prosinci byly podepsa´ny asociacˇnı´ dohody s Rumunskem a Bulharskem. Cı´lem evropsky´ch dohod je prˇipravit nove´ kandida´tske´ zemeˇ na vstup do EU. Pro CˇR i ostatnı´ kandida´tske´ zemeˇ je Evropska´ dohoda tvorˇena: 1. politicky´m hlediskem – cˇl. 2 stanovuje „. . . zaha´jenı´ pravidelne´ho politicke´ho dialogu, ktery´ bude rozvı´jen a prohlubova´n jako u´cˇinny´ prostrˇedek, jenzˇ doprova´zı´ a upevnˇuje sblizˇova´nı´ mezi CˇR a Spolecˇenstvı´m, podporuje politicke´ a ekonomicke´ zmeˇny probı´hajı´cı´ v te´to zemi a prˇispı´va´ k vytva´rˇenı´ trvaly´ch vztahu˚ solidarity a novy´ch forem spolupra´ce.“ Ma´ za cı´l usnadnit postupne´ sblizˇova´nı´ se Spolecˇenstvı´m, konvergenci postoju˚ k mezina´rodnı´m ota´zka´m a sblizˇova´nı´ stran v bezpecˇnostnı´ch ota´zka´ch. 2. obchodnı´m hlediskem – ma´ za cı´l vytvorˇit oblast volne´ho obchodu v prˇechodne´m obdobı´ v maxima´lnı´m trva´nı´ deseti let. Jsou specia´lneˇ upraveny podmı´nky pro dovoz a vy´voz pru˚myslovy´ch vy´robku˚, zemeˇdeˇlsky´ch vy´robku˚ a rybny´ch produktu˚. Da´le je upraven pohyb pracovnı´ku˚ a s tı´m spojene´ podnika´nı´ a poskytova´nı´ sluzˇeb. Dohoda upravuje i cˇtvrtou ze svobod a to volny´ pohyb kapita´lu. 3. hospoda´rˇskou, kulturnı´ a financˇnı´ spolupracı´ – mezi hospoda´rˇskou spolupra´ci je zarˇazena a da´le upravena spolupra´ce v oblasti pru˚myslu, podpory a ochrany investic, pru˚myslovy´ch norem a posuzova´nı´ jejich shody, veˇdy a techniky, vy´chovy a odborne´ prˇ´ıpravy, zemeˇdeˇlstvı´ a zemeˇdeˇlsko-pru˚myslove´ho sektoru, energetiky, jaderne´ bezpecˇnosti, zˇivotnı´ho prostrˇedı´, dopravy, telekomunikacı´, bankovnictvı´, pojisˇt’ovnictvı´, ostatnı´ch financˇnı´ch sluzˇeb a spolupra´ce prˇi kontroluje, meˇnove´ politiky, pranı´ peneˇz, regiona´lnı´m rozvoji, socia´lnı´, cestovnı´ho ruchu, SMP, informacı´ a komunikacı´, ochraneˇ spotrˇebitele, celnictvı´, statistiky, ekonomiky, narkotik. V oblasti kulturnı´ spolupra´ce se jedna´ naprˇ. o prˇeklady litera´rnı´ch deˇl, konzervaci a restaurova´nı´ pama´tek nebo odbornou prˇ´ıpravu lidı´, zaby´vajı´cı´ch se ota´zkami kultury. Z hlediska financˇnı´ spolupra´ce se jedna´ o poskytnutı´ financˇnı´ pomoci, ktery´ bude pokryta programem Phare a pu˚jcˇkami od Evropske´ investicˇnı´ banky. 4. sjednocenı´m legislativy – podle cˇl. 70 bude „. . . sblizˇova´nı´ pra´va zahrnovat zejme´na oblasti celnı´ho pra´va, firemnı´ho pra´va, bankovnı´ho pra´va, danı´ a vedenı´ u´cˇtu˚ obchodnı´ch spolecˇnostı´, dusˇevnı´ho vlastnictvı´, ochrany rostlin, ochrany spotrˇebitele, neprˇ´ıme´ho zdaneˇnı´, technicky´ch pravidel a technicky´ch norem, za´konu˚ a prˇedpisu˚ o jaderne´ energii, dopravy a zˇivotnı´ho prostrˇedı´“.

183

ˇ R a EU 11. C

Evropska´ dohoda byla prˇijata v Lucemburku 4. 10. 1993 podpisem Za´veˇrecˇne´ho aktu, v platnost vstoupila dne 1. 2. 1995. Nad jejı´m dodrzˇova´nı´m dbala Rada prˇidruzˇenı´ tvorˇena´ za´stupci Rady a Komise na straneˇ Spolecˇenstvı´ a za´stupci vla´dy dane´ zemeˇ. Jednalo se o mezivla´dnı´ orga´n, ktery´ se scha´zel na ministerske´ u´rovni. Agenda 2006

Dalsˇ´ım du˚lezˇity´m dokumentem v prˇ´ıstupovy´ch jedna´nı´ch byla Agenda 2000 prˇijata´ Evropskou komisı´ 15. 7. 1997. Reprezentovala vsˇeobecny´ dokument o rozsˇ´ırˇenı´ a reformeˇ spolecˇny´ch politik Spolecˇenstvı´ a za´rovenˇ financˇnı´ ra´mec Unie po konci roku 1999. Soucˇasneˇ obsahovala posudky zemı´, ktere´ zˇa´daly o zarˇazenı´ mezi cˇleny EU. Skla´dala se ze trˇ´ı cˇa´stı´: 1. vnitrˇnı´ch mechanismu˚ Unie a jejich reformy (hlavneˇ CAP a socia´lnı´ a hospoda´rˇskou soudrzˇnost). Obsahovala doporucˇenı´ pro nejlepsˇ´ı vyrovna´nı´ se s dalsˇ´ım rozsˇ´ırˇenı´m 2. zesı´lene´ prˇedvstupnı´ strategie v na´vaznosti na prˇ´ıstupove´ partnerstvı´ a rozsˇ´ırˇenou u´cˇast kandida´tsky´ch zemı´ v programech Spolecˇenstvı´ 3. studie o vlivu rozsˇ´ırˇenı´ na politiky EU Na zaseda´nı´ Evropske´ rady v Lucemburku v prosinci 1997 dosˇlo k zatı´m neoficia´lnı´mu prˇijetı´ prˇihla´sˇek novy´ch cˇlenu˚ EU. Oficia´lnı´ projedna´va´nı´ prˇistoupenı´ se odehra´valo ve dvou cˇasovy´ch vlna´ch: 1. do 30. 3. 1998 byla zaha´jena jedna´nı´ s Kyprem, CˇR, Estonkem, Mad’arskem, Polskem a Slovinskem 2. v u´noru 2000 pak s Bulharskem, Lotysˇskem, Litvou, Maltou, Rumunskem a Slovenskem. Cı´lem jedna´nı´ bylo posoudit, jak budou kandida´ti schopni plnit za´vazky vyplı´vajı´cı´ z cˇlenstvı´ a zava´deˇnı´ aquis. Za´rovenˇ slouzˇilo i k jedna´nı´ o prˇedvstupnı´ pomoci kandida´tske´ zemi. Jedna´nı´ probı´hala formou dvoustranny´ch mezivla´dnı´ch konferencı´ mezi EU a ministry dane´ zemeˇ vzˇdy po sˇesti meˇsı´cı´ch a mezi velvyslanci kazˇdy´ meˇsı´c. Pro kazˇdou kapitolu byly schva´leny urcˇite´ vy´chozı´ podmı´nky, ktere´ musela jednomyslneˇ schva´lit Rada a pote´ byly zarˇazeny do na´vrhu Smlouvy o prˇistoupenı´. Ten byl schva´len Uniı´ a za´rovenˇ ratifikova´n v dane´m sta´teˇ. V prosinci 2002 na zaseda´nı´ Evropske´ rady v Kodani byla uzavrˇena jedna´nı´ s deseti prˇistupujı´cı´mi cˇleny s tı´m, zˇe jejich vstup do Unie bude k 1. 5. 2004. 11.2.2

Prˇ´ıstupove´ partnerstvı´ (Accession partnership)

Bylo vyjedna´no mezi Radou a kazˇdou kandida´tskou zemı´ (kromeˇ Kypru, Malty a Turecka) v roce 1998 (pro CˇR da´le upraveno v roce 1999 a 2001). Jednalo se o koordinaci pomoci pro zemeˇ strˇednı´ a vy´chodnı´ Evropy a za´rovenˇ stanovovalo priority kazˇde´ oblasti pro jejı´ adaptaci na legislativu Spolecˇenstvı´ (tzv. acquis). Na za´kladeˇ uzavrˇene´ho partnerstvı´ musela kazˇda´ zemeˇ vypracovat podrobny´ program vztahujı´cı´ se k prˇevzetı´ acquis. Evropska´ rada prˇi sve´ schu˚zce v Lucemburku v prosinci 1997 rozhodla, zˇe Prˇ´ıstupove´ partnerstvı´ musı´ sehra´t klı´cˇovou roli v rozsˇ´ırˇenı´ prˇedvstupnı´ strategie a shrnout

184

vsˇechny druhy pomoci kandida´tsky´m zemı´m do jednoho ra´mce. Na za´kladeˇ te´to schu˚zky bylo podepsa´no Prˇ´ıstupove´ partnerstvı´ 1998. „Smyslem Prˇ´ıstupove´ho partnerstvı´ je zasadit do jednotne´ho ra´mce prioritnı´ oblasti pro dalsˇ´ı pra´ci vymezene´ v posudku Komise na zˇa´dost Cˇeske´ republiky o cˇlenstvı´ v Evropske´ unii, financˇnı´ prostrˇedky vyhrazene´ na pomoc Cˇeske´ republice, realizovat tyto priority a podmı´nky, na jejichzˇ za´kladeˇ bude tato pomoc poskytova´na. Prˇ´ıstupove´ partnerstvı´ poskytuje ra´mec rˇadeˇ politicky´ch na´stroju˚, ktere´ budou pouzˇity, aby pomohly kandida´tsky´m zemı´m v jejich prˇ´ıprava´ch na cˇlenstvı´. Zahrnovat bude mimo jine´ Na´rodnı´ program pro prˇevzetı´ acquis, Spolecˇne´ hodnocenı´ priorit ekonomicke´ politiky, Pakt proti organizovane´mu zlocˇinu a materia´l mapujı´cı´ cestu k vnitrˇnı´mu trhu.“ (Viz Prˇ´ıstupove´ partnerstvı´ 1998.) Zmı´neˇne´ priority a opatrˇenı´ byly rozdeˇleny na kra´tkodobe´ a strˇedneˇdobe´. Mezi kra´tkodobe´ patrˇily takove´, ktere´ bylo mozˇno rea´lneˇ splnit do konce roku 1998. Jednalo se o na´sledujı´cı´:

Prˇ´ıstupove´ partnerstvı´ 1998

ekonomicke´ reformy – naprˇ. zlepsˇenı´ ra´mce rˇ´ızenı´ spolecˇnostı´, urychlenı´ restrukturalizace v neˇktery´ch pru˚myslovy´ch odveˇtvı´ch, zavedenı´ za´konu˚ regulujı´cı´ch financˇnı´ sektor, . . . posı´lenı´ instituciona´lnı´ a administrativnı´ kapacity – naprˇ. v bankovnı´m sektoru, vnitrˇnı´ financˇnı´ kontroly, ochrana zˇivotnı´ho prostrˇedı´, . . . vnitrˇnı´ trh – naprˇ. pra´vo dusˇevnı´ho vlastnictvı´, osveˇdcˇenı´ a standardizace, doplneˇnı´ antimonopolnı´ho za´kona, . . . spravedlnost a vnitro – u´cˇinne´ zajisˇteˇnı´ hranic zˇivotnı´ prostrˇedı´ – prˇijı´ma´nı´ ra´mcove´ legislativy Mezi strˇedneˇdobe´ priority byly definova´ny na´sledujı´cı´: politicka´ krite´ria – integrace Romu˚, svoboda tisku, rovny´ prˇ´ıstup pro vsˇechny do sta´tnı´ch sluzˇeb ekonomicka´ politika – plneˇnı´ kodanˇsky´ch krite´riı´, aquis v oblasti ekonomicke´ a meˇnove´ politiky posı´lenı´ instituciona´lnı´ a administrativnı´ kapacity – modernizace sta´tnı´ spra´vy, zlepsˇenı´ fungova´nı´ soudnı´ho syste´mu, celnictvı´, . . . vnitrˇnı´ trh – harmonizace legislativy pro sta´tnı´ zaka´zky, u´cˇetnı´ legislativa, neprˇ´ıme´ zdanˇova´nı´, technicka´ legislativa pro pru˚myslove´ vy´robky, . . . spravedlnost a vnitro – migracˇnı´ politika, azylove´ postupy, boj proti droga´m a organizovane´mu zlocˇinu zemeˇdeˇlstvı´ – ekologicke´ aspekty zemeˇdeˇlstvı´ a biodiverzita, prosazova´nı´ Spolecˇne´ zemeˇdeˇlske´ politiky doprava – silnicˇnı´ doprava, zˇeleznicˇnı´ doprava, rozsˇ´ırˇenı´ transevropsky´ch sı´tı´ zameˇstnanost a socia´lnı´ oblast – rovnocenne´ prˇ´ılezˇitosti pro muzˇe a zˇeny, aktivnı´ samospra´vny´ socia´lnı´ dialog, socia´lnı´ ochrana, . . . zˇivotnı´ prostrˇedı´ – monitoring a zava´deˇnı´ kontrolnı´ch struktur a kapacit, kvalita vzduchu, vody a odpadovy´ sektor, . . .

185

ˇ R a EU 11. C

regiona´lnı´ politika a soudrzˇnost – za´konny´, administrativnı´ a rozpocˇtovy´ ra´mec pro integrovanou regiona´lnı´ politiku Prˇ´ıstupove´ partnerstvı´ 1999

Prˇ´ıstupove´ partnerstvı´ 1999 upravilo prioritnı´ oblasti na za´kladeˇ Pravidelne´ zpra´vy Komise z roku 1999 o pokroku dosazˇene´m Cˇeskou republikou na cesteˇ k cˇlenstvı´ v Evropske´ unii. Opeˇt byly stanoveny kra´tkodobe´ a strˇedneˇdobe´ priority. Mezi kra´tkodobe´ patrˇily: politicke´ – romska´ ota´zka, boj s diskriminacı´, zvy´sˇit prˇ´ıstup ke vzdeˇla´nı´ ekonomicke´ – dokoncˇit restrukturalizaci bankovnı´ho sektoru, restrukturalizace velky´ch konglomera´tu˚, urychlit privatizaci v podnikove´m sektoru vnitrˇnı´ trh – sladeˇnı´ legislativy u dusˇevnı´ho a pru˚myslove´ho vlastnictvı´, ochrana minoritnı´ch akciona´rˇu˚, ochrana dat, volny´ pohyb zbozˇ´ı a kapita´lu, audiovize, daneˇ zemeˇdeˇlstvı´ – veterina´rnı´ a fytosanita´rnı´ sektor, modernizace tova´rem v masne´m a mle´ka´renske´m pru˚myslu zameˇstnanost a socia´lnı´ politika – rozvı´jenı´ na´rodnı´ strategie, posilova´ kapacit socia´lnı´ch partneru˚ zˇivotnı´ prostrˇedı´ – investicˇnı´ strategie pro ZˇP, smeˇrnice o posuzova´nı´ vlivu na ZˇP a jejich prosazova´nı´ justice a vnitrˇnı´ za´lezˇitosti – posı´lit kontrolu na hranicı´ch, azyl a cizinci, boj proti organizovane´mu zlocˇinu posı´lenı´ spra´vnı´ a soudnı´ kapacity vcˇetneˇ rˇ´ızenı´ a kontroly fondu˚ EU Strˇedneˇdobe´ priority: politicke´ – zlepsˇova´nı´ situace Romu˚ ekonomicke´ – konkurenceschopnost soukrome´ho sektoru, dokoncˇit privatizaci pru˚myslu, liberalizace cen elektrˇiny, vody, plynu a tepla, prˇedvstupnı´ fiska´lnı´ monitorova´nı´ vcˇetneˇ rocˇnı´ho hla´sˇenı´ u´daju˚ o schodku a zadluzˇenosti vnitrˇnı´ trh – dokoncˇit sladeˇnı´ legislativy v oblasti verˇejny´ch zaka´zek, dusˇevnı´mu a pru˚myslove´mu vlastnictvı´, ochraneˇ dat, sladeˇnı´ sektorove´ legislativy pro vytvorˇenı´ podmı´nek volne´ho trhu, . . . hospoda´rˇska´ a meˇnova´ unie – upevnit neza´vislost CˇNB zemeˇdeˇlstvı´ – posı´lenı´ rˇ´ıdı´cı´ch mechanismu˚ CAP, dokoncˇit syste´m identifikace zvı´rˇat, syste´m kontroly jakosti energetika – vysoka´ u´rovenˇ jaderne´ bezpecˇnosti, sladit pozˇadavky na za´soby ropy, zlepsˇit energeticko u´cˇinnost, . . . doprava – sladit legislativu o silnicˇnı´, zˇeleznicˇnı´ a letecke´ dopraveˇ zameˇstnanost a socia´lnı´ politika – BOZP, pracovnı´ pra´vo, koordinace socia´lnı´ho zabezpecˇenı´ hospoda´rˇska´ a socia´lnı´ soudrzˇnost – vypracova´nı´ na´rodnı´ politiky hospoda´rˇske´ a socia´lnı´ soudrzˇnosti, vytvorˇenı´ rozpocˇtove´ho syste´mu a postupu˚ podle standardu˚ struktura´lnı´ch fondu˚ zˇivotnı´ prostrˇedı´ – dokoncˇit transpozici a prova´deˇnı´ ra´mcove´ a sektorove´ legislativy

186

justice a vnitrˇnı´ za´lezˇitosti – zkvalitnit orga´ny pro vynucova´nı´ pra´va a soudnictvı´, harmonizace vı´zove´ legislativy posı´lenı´ spra´vnı´ a soudnı´ kapacity, vcˇetneˇ administrace a kontroly fondu˚ EU Aktualizace Prˇ´ıstupove´ho partnerstvı´ 2001 vycha´zela z na´vrhu Komise, ktery´ vyply´val z konzultacı´ s CˇR a meˇl podklad v analy´za´ch Pravidelne´ zpra´vy Evropske´ komise o Cˇeske´ republice za rok 2001. „. . . situace vyzˇaduje stanovenı´ pru˚beˇzˇny´ch fa´zı´ v plneˇnı´ priorit, prˇicˇemzˇ kazˇda´ priorita bude doprova´zena prˇesny´mi cı´li, ktere´ budou stanoveny ve spolupra´ci s prˇ´ıslusˇny´mi zemeˇmi, a jejichzˇ dosazˇenı´ bude podminˇovat mı´ru poskytovane´ pomoci a pokrok v probı´hajı´cı´ch negociacı´ch s CˇR.“ Priority v revidovane´m Prˇ´ıstupove´m partnerstvı´ byly vybra´ny na za´kladeˇ rea´lne´ho ocˇeka´va´nı´, zˇe je CˇR bude schopna splnit nebo v jejich plneˇnı´ dosa´hnout podstatne´ho pokroku beˇhem prˇ´ısˇtı´ch dvou let (2002–2003). Priority byly na´sledujı´cı´:

Prˇ´ıstupove´ partnerstvı´ 2001

politicka´ krite´ria – demokracie a pra´vnı´ sta´t, lidska´ pra´va a ochrana mensˇin ekonomicka´ krite´ria – realizovat pla´n restrukturalizace ocela´rˇske´ho sektoru, zlepsˇit prostrˇedı´ pro podnika´nı´, dokoncˇit proces privatizace, pokracˇovat ve fiska´lnı´ch reforma´ch schopnost prˇevzı´t za´vazky vyply´vajı´cı´ ze cˇlenstvı´ – volny´ pohyb cˇtyrˇ svobod, pra´vo obchodnı´ch spolecˇnostı´, souteˇzˇnı´ politika, zemeˇdeˇlstvı´, doprava, daneˇ, hospoda´rˇska´ a meˇnova´ unie, statistika, socia´lnı´ politika a zameˇstnanost, energetika, telekomunikace a informacˇnı´ technologie, kultura a audiovizua´lnı´ politika, zˇivotnı´ prostrˇedı´, ochrana zdravı´ a spotrˇebitele, spravedlnost a vnitro, celnı´ unie, vneˇjsˇ´ı vztahy a financˇnı´ kontrola. Za´rovenˇ byly zmı´neˇny i na´stroje pro technickou a financˇnı´ pomoc Spolecˇenstvı´ prˇi naplnˇova´nı´ takto stanoveny´ch priorit a opatrˇenı´. Mezi nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı financˇnı´ zdroje pomoci patrˇily programy Phare, da´le pak SAPARD a ISPA. Nezanedbatelnou roli hra´ly i mezina´rodnı´ financˇnı´ instituce (Evropska´ banka pro obnovu a rozvoj, Sveˇtova´ banka). Tato pomoc vsˇak byla podmı´neˇna respektova´nı´m za´vazku˚ vyply´vajı´cı´ch z Evropske´ dohody, snahou o co nejrychlejsˇ´ı plneˇnı´ kodanˇsky´ch krite´riı´ a pokrokem prˇi realizaci Prˇ´ıstupove´ho partnerstvı´. 11.2.3

ˇ eske´ republiky a dalsˇ´ıch zemı´ Smlouva o prˇistoupenı´ C k Evropske´ unii

V Athe´na´ch 16. 4. 2003 byla podepsa´na Smlouva o prˇistoupenı´ mezi kandida´tsky´mi zemeˇmi a cˇleny Spolecˇenstvı´. Smlouva byla v ra´mci CˇR schva´lena referendem, ktere´ probı´halo 13. a 14. 6. 2003. Vy´sledky tohoto referenda byly vyhla´sˇeny ozna´menı´m prezidenta republiky ze dne 9. 7. 2003 pod cˇ. 206/2003 Sb. Smlouva byla da´le ratifikova´na Cˇeskou republikou a vstoupila v platnost na za´kladeˇ cˇl. 2 odst. 2 dne 1. 5. 2004. Skla´da´ se ze samotne´ Smlouvy o prˇistoupenı´ a da´le z Aktu o podmı´nka´ch prˇistoupenı´, ktere´ upravujı´ podmı´nky pro jednotlive´ prˇistupujı´cı´ zemeˇ. Obsahuje take´ upravenı´ zakla´dajı´cı´ch smluv, ktera´ byla nutna´ prˇi vstupu dalsˇ´ıch cˇlenu˚ do EU. Jsou zde upraveny i vyjednana´ trvala´ a docˇasna´ ustanovenı´ (jedna´ se naprˇ. o opatrˇenı´ vztahujı´cı´ se k volne´mu pohybu cˇtyrˇ svobod, zemeˇdeˇlstvı´ nebo zˇivotnı´ho prostrˇedı´).

187

ˇ R a EU 11. C

Prˇedvstupnı´ pomoc (Pre-accession aid)

11.2.4

Jedna´ se o pomoc prˇi prˇechodu na legislativu pozˇadovanou Spolecˇenstvı´. V prˇ´ıpadeˇ kandida´tsky´ch zemı´ se jednalo hlavneˇ o zmeˇny v oblasti pru˚myslu a zˇivotnı´ho prostrˇedı´. Obsahuje v sobeˇ programy Phare (slouzˇ´ı k adaptaci sta´tnı´ spra´vy a pra´vnı´ch syste´mu˚ a modernizaci jejich infrastruktury) a SAPARD (oblast zemeˇdeˇlstvı´) a ISPA (oblast dopravnı´ infrastruktury a zˇivotnı´ho prostrˇedı´). 11.2.4.1

PHARE

Program vznikl v roce 1989 jako pomoc postkomunisticky´m zemı´m prˇi rekonstrukci ekonomik od prˇechodu ze sta´tem rˇ´ızeny´ch na trzˇnı´. Prˇi sve´m vzniku byl zameˇrˇen na pomoc Polsku a Mad’arsku, postupneˇ se vsˇak do neˇj zapojily i dalsˇ´ı zemeˇ (Alba´nie, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Bulharsko, Cˇeska´ republika + Slovenska´ republika (CˇSFR do roku 1993), Estonsko, Chorvatsko (do roku 1995 a pak po roce 2000), Jugosla´vie (do roku 1991), Litva, Lotysˇsko, Neˇmecka´ demokraticka´ republika (do roku 1991), Rumunsko, Slovinsko (viz LUKA´Sˇ, Z.: Regiona´lnı´ a struktura´lnı´ politika EU)). V prˇ´ıpadeˇ kandida´tsky´ch zemı´ se jednalo o hlavnı´ na´stroj prˇedvstupnı´ strategie. V prvnı´ch letech bylo cı´lem Phare naplnit priority stanovene´ v Evropsky´ch dohoda´ch (byl zameˇrˇen na hospoda´rˇskou transformaci a reformu institucı´). S postupem doby se zmeˇnilo zameˇrˇenı´ z pozˇadavku˚ a potrˇeb jednotlivy´ch sta´tu˚ na prˇ´ıpravu kandida´tsky´ch zemı´ na cˇlenstvı´ v EU (program Phare II). V ra´mci CˇR byl program Phare rozdeˇlen na: 1. 2. 3. 4.

Na´rodnı´ program Phare Programy prˇeshranicˇnı´ spolupra´ce (Gross-Border Co-operation, CBC) Mnohona´rodnı´ programy Phare (Multibeneficiary Programmes) Komunita´rnı´ programy

Na´rodnı´ programy

Jsou prˇipravova´ny ve spolupra´ci s Evropskou komisı´ prˇ´ıslusˇnou kandida´tskou zemı´. Prˇedvstupnı´ pomoc Phare se soustrˇedila na: posı´lenı´ verˇejne´ spra´vy a jejı´ch institucı´ k zajisˇteˇnı´ efektivity fungova´nı´ uvnitrˇ Evropske´ unie podporova´nı´ struktur obcˇanske´ spolecˇnosti dalsˇ´ı podporu sblizˇova´nı´ komunita´rnı´ legislativy a pra´vnı´ch norem kandida´tsky´ch zemı´ a omezenı´ prˇechodny´ch obdobı´ programy na posı´lenı´ hospoda´rˇske´ a socia´lnı´ soudrzˇnosti, investicˇnı´ podporu v hospoda´rˇsky´ch a socia´lneˇ postizˇeny´ch regionech a prˇ´ıpravu na u´cˇast ve Fondu soudrzˇnosti intenzivnı´ prˇ´ıpravu na vyuzˇ´ıva´nı´ pomoci ze struktura´lnı´ch fondu˚ upevneˇnı´ formy prˇedvstupnı´ pomoci Twinning prˇi posilova´nı´ institucı´ (IB) decentralizaci prˇedvstupnı´ pomoci prˇenesenı´m odpoveˇdnosti za spravova´nı´ financˇnı´ch prostrˇedku˚ na orga´ny verˇejne´ spra´vy v kandida´tsky´ch zemı´ch

188

Z du˚vodu prˇehlednosti je dalsˇ´ı pozornost veˇnova´na pouze programu Phare II, tzn. obdobı´ 2000 – vstup CˇR do Evropske´ unie. Program Phare II na na´rodnı´ u´rovni je zameˇrˇen na dveˇ za´kladnı´ priority a teˇmi jsou: 1. posilova´nı´ institucı´ (institution-bulding, IB, 30 % financˇnı´ch prostrˇedku˚ programu) – podporuje na´rodnı´ a regiona´lnı´ instituce a orga´ny prˇi posilova´nı´ vnitrˇnı´ch administrativnı´ch procesu˚ a struktur potrˇebny´ch pro prˇevzetı´ legislativy Spolecˇenstvı´ a pro prˇ´ıpravu na u´cˇast v programech EU. Soucˇa´stı´ jsou i sˇkolenı´ a technicke´ vybavova´nı´ pracovnı´ku˚ verˇejne´ spra´vy a dalsˇ´ıch institucı´. Je zameˇrˇen na reformu instituciona´lnı´ struktury v sektorech financı´, spravedlnosti, vnitra, zemeˇdeˇlstvı´ a zˇivotnı´ho prostrˇedı´ s du˚razem na reformu sta´tnı´ spra´vy. Je realizova´n pomocı´ cˇtyrˇ mechanismu˚ podpory vy´stavby institucı´: • twinning – program intenzivnı´ partnerske´ spolupra´ce mezi kandida´tsky´mi a cˇlensky´mi zemeˇmi na u´rovni institucı´, v jehozˇ ra´mci poskytujı´ experti EU poradenstvı´ prˇi zava´deˇnı´ a uplatnˇova´nı´ komunita´rnı´ho pra´va a prˇi osvojova´nı´ mechanismu˚ politik Spolecˇenstvı´ v ru˚zny´ch sektorech • training – zahrnuje aktivity zameˇrˇene´ na sˇkolenı´ a vy´chovu zejme´na pracovnı´ku˚ sta´tnı´ spra´vy prostrˇednictvı´m sı´teˇ neziskovy´ch vzdeˇla´vacı´ch organizacı´ ´ rˇad pro technickou pomoc a vy´meˇnu informacı´) – pu˚vodnı´ • TAIEX (U na´plnı´ bylo poskytovat prˇekladatelske´ sluzˇby vy´klad pra´vnı´ch norem a dalsˇ´ıch oficia´lnı´ch textu˚ EU, pozdeˇji rozsˇ´ırˇeno na poskytova´nı´ informacı´ a poradenskou cˇinnost v oblasti pouzˇ´ıva´nı´ pra´vnı´ch prˇedpisu˚ Unie prostrˇednictvı´m workshopu˚ a semina´rˇu˚ jak pro sta´tnı´ organizace, tak pro subjekty ze soukrome´ho sektoru • reforma verˇejne´ spra´vy – jedna´ se o reformu a modernizaci sta´tnı´ spra´vy v kandida´tsky´ch zemı´ch formou specializovane´ho poradenstvı´, sˇkolenı´, semina´rˇu˚ a odborny´ch publikacı´ v oblasti tvorby za´konu˚ a politik, financˇnı´ kontroly, vneˇjsˇ´ı a vnitrˇnı´ kontroly sta´tnı´ spra´vy a antikorupcˇnı´ch opatrˇenı´ 2. investicˇnı´ podpora (investment, 70 % financˇnı´ch prostrˇedku˚ programu) – jedna´ se o posı´lenı´ infrastruktury potrˇebne´ pro prosazova´nı´ aquis. Jedna´ se o oblast financı´, spravedlnosti a vnitrˇnı´ch veˇcı´, hospoda´rˇske´ a socia´lnı´ soudrzˇnosti, zemeˇdeˇlstvı´ a zˇivotnı´ho prostrˇedı´. Je zde zahrnuta take´ podpora rozvoje a modernizace infrastruktury, ochrany zˇivotnı´ho prostrˇedı´ nebo rozvoje podnikatelske´ sfe´ry prostrˇednictvı´m podpory maly´ch a strˇednı´ch podniku˚. V ra´mci podpory investic byly v Na´rodnı´m programu Phare 2000 pro CˇR vytvorˇeny trˇi fondy a v jejich ra´mci grantova´ sche´mata, ktera´ poskytovala penı´ze pro realizaci projektu˚ v oblasti hospoda´rˇske´ a socia´lnı´ soudrzˇnosti v regionech NUTS II Severoza´pad a Moravskoslezsko. Na´rodnı´ program Phare 2001 v ra´mci podpory investic byl realizova´n Grantovy´m sche´matem na podporu odstranˇova´nı´ povodnˇovy´ch sˇkod. Investice smeˇrˇovaly na

189

ˇ R a EU 11. C

´ stecobnovu povodneˇmi ponicˇene´ dopravnı´ a technicke´ infrastruktury v ra´mci U ke´ho, Jihocˇeske´ho, Plzenˇske´ho a Strˇedocˇeske´ho kraje. Bylo alokova´no 10,4 mil e. Projekty byly realizova´ny prˇeva´zˇneˇ obcemi nebo kraji. Na´rodnı´ program Phare 2003 byl rozdeˇlen na dveˇ cˇa´sti: 1. cˇa´st I • Grantove´ sche´ma pro me´neˇ rozsa´hle´ projekty na podporu podnikatelske´ infrastruktury v regionech NUTS II Severoza´pad, Moravskoslezsko a Strˇednı´ Morava 2. cˇa´st II • Grantove´ sche´ma na podporu podnikatelske´ infrastruktury • Grantove´ sche´ma na podporu turisticke´ infrastruktury Mezi nejvy´znamneˇjsˇ´ı projekty v ra´mci vy´stavby institucı´ patrˇily: Phare 2000 – Konsolidace na´rodnı´ rozvojove´ strategie – meˇla za u´kol prˇipravit cˇeske´ orga´ny na prˇ´ıjem podpory ze struktura´lnı´ch fondu˚ a Fondu soudrzˇnosti Phare 2001 – zvy´sˇenı´ absorpcˇnı´ kapacity na na´rodnı´ a regiona´lnı´ u´rovni Phare 2002 – budova´nı´ implementacˇnı´ kapacity rˇ´ıdı´cı´ch orga´nu˚ Programova´nı´ prˇedvstupnı´ pomoci vycha´zı´ z Prˇ´ıstupove´ho partnerstvı´, Na´rodnı´ho programu prˇ´ıpravy CˇR na cˇlenstvı´ v EU a z pravidelny´ch hodnotı´cı´ch zpra´v Evropske´ komise k pokroku CˇR prˇi plneˇnı´ krite´riı´ nutny´ch pro vstup do EU. Realizace pomoci probı´ha´ na za´kladeˇ prova´deˇcı´ch prˇedpisu˚ (implementacˇnı´ch manua´lu˚), ktere´ jsou vy´chozı´mi dokumenty pro tvorbu Na´rodnı´ch programu˚ Phare. K cˇerpa´nı´ financˇnı´ch prostrˇedku˚ docha´zı´ na za´kladeˇ podepsany´ch Financˇnı´ch memorand pro kazˇdy´ Na´rodnı´ program Phare, ktera´ prˇesneˇ definujı´ vy´sˇi financˇnı´ch prostrˇedku˚ a zpu˚sob jejich cˇerpa´nı´. Program Phare CBC

Byl zaha´jen v roce 1994 pro potrˇeby podpory prˇ´ıhranicˇnı´ spolupra´ce v regionech strˇednı´ a vy´chodnı´ Evropy prˇi prˇekona´va´nı´ specificky´ch proble´mu˚ rozvoje teˇchto regionu˚. Financˇnı´ prostrˇedky na tento program byly alokova´ny na za´kladeˇ samostatne´ho Financˇnı´ho memoranda. Prvnı´ programy byly realizova´ny od roku 1994 na hranicı´ch s Neˇmeckem, pote´ na´sledovala o rok pozdeˇji hranice s Rakouskem a na za´kladeˇ rozhodnutı´ Evropske´ho parlamentu (12/1998) dosˇlo od roku 1999 k mozˇnosti realizovat a podporovat projekty i na hranicı´ch s Polskem a Slovenskem. Kromeˇ financova´nı´ velky´ch infrastruktura´lnı´ch projektu˚ vznikly v ra´mci Phare CBC i na´sledujı´cı´ fondy: Fond na obnovu venkova slouzˇ´ıcı´ k podporˇe ekonomicke´ho potencia´lu prˇ´ıhranicˇnı´ch regionu˚, rozvoji mı´stnı´ch tradic, . . . Fond obnovy lesu˚ podporujı´cı´ mimo jine´ i nove´ zalesnˇova´nı´, zlepsˇova´nı´ a spolupra´ci prˇi spra´veˇ lesu˚.

190

Program Hranice poskytujı´cı´ dotovane´ u´veˇry podnikatelu˚m na hranicı´ch s Neˇmeckem nebo Rakouskem Fond maly´ch projektu˚/Spolecˇny´ fond maly´ch projektu˚ zameˇrˇeny´ na neinvesticˇnı´ projekty rozvoje spolupra´ce mezi obcemi, sˇkolami a dalsˇ´ımi subjekty. Financˇnı´ prostrˇedky prˇipadajı´cı´ na Phace CBC po dobu jeho pu˚sobnosti v CˇR jsou uvedeny v souhrnne´ tabulce na konci kapitoly. Se vstupem CˇR do EU prˇesˇla tato forma pomoci na Iniciativu Spolecˇenstvı´ Interregn III A. Mnohona´rodnı´ programy

Jsou dodatecˇnou podporou prˇi spolupra´ci a prˇ´ıpraveˇ kandida´tske´ zemeˇ na vstup do EU. Byly zaha´jeny v roce 1991 a slouzˇ´ı pro vı´ce prˇijı´majı´cı´ch zemı´ v ru˚zny´ch oblastech jako je naprˇ. doprava, statistika, nevla´dnı´ sektor, rozvoj obcˇanske´ spolecˇnosti, atd. Jedna´ se naprˇ. o programy PPF, Consensus III, ACCESS, CREDO, TEMPUS, LSIF (Large-Scale Infrastructure Facility – v ra´mci CˇR byly prostrˇedky vyuzˇity na obnovu kanalizacˇnı´ sı´teˇ meˇsta Brna). Komunita´rnı´ programy

Jsou zrˇ´ızeny Uniı´ pro cˇlenske´ sta´ty a v ra´mci toho musı´ nejdrˇ´ıve EU souhlasit s u´cˇastı´ kandida´tske´ zemeˇ v takove´mto programu. Ta musı´ zaplatit u´cˇastnicky´ poplatek, ktery´ byl z cˇa´sti hrazen z prostrˇedku˚ Phare (pro cˇlenske´ zemeˇ je vstupnı´ prˇ´ıspeˇvek hrazen ze spolecˇne´ho rozpocˇtu Komise). Jedna´ se naprˇ. o programy Sokrates, Leonardo da Vinci, Youth for Europe, Raphael, SAVE, Equal opportunities for men and women, . . . Alokace financˇnı´ch prostrˇedku˚

Za obdobı´ cˇerpa´nı´ financˇnı´ch prostrˇedku˚ z programu Phare bylo na Cˇeskou republiku alokova´no celkem 839,8 mil euro. Organizacˇnı´ struktura

Na´rodnı´ koordina´tor pomoci (National Aid Coordinator, NAC) je hlavnı´ kontaktnı´ osobou odpoveˇdnou za koordinaci prˇ´ıpravy, implementace a monitorova´nı´ vsˇech programu˚ pomoci ze Spolecˇenstvı´. Tuto funkci vykona´va´ Centrum pro zahranicˇnı´ pomoc na Ministerstvu financı´. Prˇedseda´ i Spolecˇne´mu monitorovacı´mu vy´boru, ktery´ ve spolupra´ci s Evropskou komisı´ monitoruje a koordinuje prˇ´ıpravu a implementaci vsˇech na´stroju˚ prˇedvstupnı´ pomoci. Na´rodnı´ schvalujı´cı´ u´rˇednı´k (National Authorizing Office, NAO) rˇ´ıdı´ financˇnı´ prostrˇedky ze Spolecˇenstvı´. Funkci vykona´va´ Na´rodnı´ fond na Ministerstvu financı´. Nese celkovou odpoveˇdnost za hospodarˇenı´ s financˇnı´mi prostrˇedky prˇipadajı´cı´mi Cˇeske´ republice. Za´rovenˇ slouzˇ´ı jako prˇerozdeˇlujı´cı´ mı´sto pro penı´ze z EU do CˇR.

191

ˇ R a EU 11. C

Tabulka 11.1: Prˇehled alokovany´ch prostrˇedku˚ Phare v obdobı´ 1995–1999,

v tisı´cı´ch e Sektor Phare 1995 Phare 1996 Phare 1997 Phare 1998 Phare 1999 TEMPUS 8 000 7 500 3 000 1 000 1 000 CBC Neˇmecko 25 000 25 000 25 000 7 000 29 400 CBC Rakousko 6 000 9 000 — 12 000 10 600 CBC Polsko — — — — 3 000 CBC Slovensko — — — — 2 000 1 500 1 500 — — — Prˇ´ıhranicˇnı´ spolupra´ce trilatera´lnı´ SRN–Pol–CˇR 500 750 — — — Prˇ´ıhranicˇnı´ spolupra´ce trilatera´lnı´ Rak–SR–CˇR 5 000 — 18 000 3 000 5 800 Integrace a posilova´nı´ institucı´ 60 000 — — — — Integrace infrastruktury 2 000 — — — — Rozvoj lidsky´ch zdroju˚ 1 000 — — — — Prˇ´ıme´ zahranicˇnı´ investice 3 000 — — — — Fond pro technickou pomoc – multisektora´lnı´ 2 600 1 800 2 200 — — Modernizace hranicˇnı´ch prˇechodu˚ — 5 000 — 2 150 — Zˇivotnı´ prostrˇedı´ Regiona´lnı´ a mı´stni rozvoj Rozvoj obcˇanske´ spolecˇnosti Hospoda´rˇska´ a soc. soudrzˇnost Komunita´rnı´ programy Lidska´ pra´va Zemeˇdeˇlstvı´ Vnitro Management NP LSIF Consensus III PPF Celkem

— —

7 500 —

— 3 000

— —

— —

—

—

11 000

7 000

5 350

— — — — — — — — 114 600

— — — — — — — — 58 050

— — — — — — — — 52 200

3 550 2 000 3 000 4 800 500 — — — 46 000

4 000 500 — 4 200 150 13 000 2 000 2 000 86 600

Zdroj: Programy pomoci Evropsky´ch spolecˇenstvı´ Cˇeske´ republice

Spolecˇny´ monitorovacı´ vy´bor (Point Monitoring Committee, JMC) je nejvysˇsˇ´ım koordinacˇnı´m orga´nem prˇedvstupnı´ pomoci Phare, SAPARD a ISPA. Monitoruje a hodnotı´ implementaci teˇchto programu˚ a projektu˚ jak z hlediska celkove´ho dosazˇenı´ stanoveny´ch cı´lu˚, tak z hlediska postupu prˇ´ıpravy CˇR na vstup do EU. Implementacˇnı´ agentury administrovaly projekty pro programy prˇedvstupnı´ pomoci

192

Tabulka 11.2: Prˇehled alokovany´ch prostrˇedku˚ Phare II za obdobı´ 2000–2003,

v tisı´cı´ch e Sektor ´ cˇast U v komunita´rnı´ch programech a Evropske´ agenturˇe ZˇP Podpora neziskove´ho sektoru Politicka´ krite´ria Ekonomicka´ krite´ria Doprava Vnitrˇnı´ trh Zemeˇdeˇlstvı´ Zˇivotnı´ prostrˇedı´ Soudnictvı´ a vnitro Zameˇstnanost a socia´lnı´ veˇci Administrativnı´ kapacita Prˇ´ıprava na SF a CF Hosp. a soc. soudrzˇnost Access 2000

KontraPhare hova´nı´ × 2000 cˇerpa´nı´

KontraPhare hova´nı´ × 2001 cˇerpa´nı´

KontraPhare hova´nı´ × 2002 cˇerpa´nı´

6523,5 31.12.00 30.6.01

7220 31.10.03 31.10.04

7939,5 31.10.04 31.10.05

— — 4 500 31.10.02 31.10.03 5 500 31.10.02 31.10.03 — — 5 600 31.10.02 31.10.03 6 200 31.10.02 31.10.03 4 300 31.10.02 31.10.03 12 600 31.10.02 31.10.03 1 300 31.10.02 31.10.03 1 500 31.10.02 31.10.03 — —

Dodatecˇna´ investicˇnı´ podpora Jaderna´ bezpecˇnost

17 500 31.10.02 31.10.03 1 670 30.11.02 30.11.03 10 000 31.10.02 31.10.04 5 000 30.11.02 30.11.04 4 000 31.10.02 31.10.04 8 100 30.11.02 30.11.03 — —

Celkem

4 293,5

CBC Neˇmecko CBC Polsko CBC Rakousko

3 000 31.10.03 31.10.04 — — — — 2 000 31.10.03 31.10.04 6 500 31.10.03 31.10.04 8 280 31.10.03 31.10.04 5 100 31.10.03 31.10.04 13 250 31.10.03 31.10.04 1 750 31.10.03 31.10.04 4 750 31.10.03 31.10.04 — — 13 550 31.10.03 31.10.04 — —

— — 3 000 31.10.04 31.10.05 — — 700 31.10.04 31.10.05 18 280 31.10.04 31.10.05 12 350 31.10.04 31.10.05 7 440 31.10.04 31.10.05 18 650 31.10.04 31.10.05 7 450 31.10.04 31.10.05 2 690,5 31.10.04 31.10.05 6 300 31.10.04 31.10.05 — — — —

10 000 31.10.03 31.10.05 5 000 30.11.03 30.11.05 4 000 30.9.03 30.9.05 — —

10 000 30.11.04 30.11.05 5 000 30.11.04 30.11.05 4 000 31.10.04 31.10.05 — —

2 190 30.11.03 30.11.04 86 590

4 060 30.11.04 30.11.05 107 860

KontraPhare hova´nı´ × 2003 cˇerpa´nı´ — —

— — 1 000 31.10.05 31.10.06 — — — — 8 170 31.10.05 31.10.06 4 650 31.10.05 31.10.06 2 750 31.10.05 31.10.06 4 320 31.10.05 31.10.06 5 110 31.10.05 31.10.06 2 750 31.10.05 31.10.06 — — 56 680 31.10.05 31.10.06 — — 10 000 30.11.05 30.11.06 5 000 30.11.05 30.11.06 4 000 30.11.05 30.11.06 — — — — 104 430

Zdroj: Programy pomoci Evropsky´ch spolecˇenstvı´ Cˇeske´ republice

193

ˇ R a EU 11. C

11.2.4.2

ISPA

Instrument for Structural Policy for Pre-Accession podporuje investicˇnı´ projekty, ktere´ prˇispı´vajı´ ke zlepsˇenı´ kvality zˇivotnı´ho prostrˇedı´ a dopravnı´ infrastruktury ve formy transevropsky´ch sı´tı´ (TEN). Penı´ze jsou urcˇeny ke splneˇnı´ standardu˚ pozˇadovany´ch legislativou Spolecˇenstvı´ v oblasti znecˇisˇteˇnı´ vod a ovzdusˇ´ı a odpadove´ho hospoda´rˇstvı´, da´le pak prˇi vy´stavba´ch a rekonstrukcı´ch poprˇ´ıpadeˇ propojova´nı´ TEN s na´rodnı´mi sı´teˇmi. Priority jsou stanoveny v Na´rodnı´ strategii pro dopravu a Na´rodnı´ strategii pro zˇivotnı´ prostrˇedı´. Jsou schvalova´ny prˇ´ımo jednotlive´ projekty a pro CˇR bylo alokova´no kolem 70 mil. eur rocˇneˇ pro obdobı´ 2000 – vstup do EU. Ministerstvo dopravy a Ministerstvo zˇivotnı´ho prostrˇedı´ jsou zodpoveˇdna´ za prˇedkla´da´nı´ projektu˚. Projekty musı´ by´t tak dobrˇe prˇipraveny, aby v prˇ´ıpadeˇ schva´lenı´ ˇ ´ıdı´cı´m vy´borem ISPA je bylo mozˇno do dvou let kontrahovat na za´kladeˇ mezina´R rodnı´ho vy´beˇrove´ho rˇ´ızenı´. Podpora z programu ISPA mu˚zˇe dosa´hnout vy´sˇe 75 % celkovy´ch na´kladu˚ na realizaci projetu. Veˇtsˇinou se jedna´ o nena´vratnou dotaci, ale mu˚zˇe jı´t i na´vratnou podporu za zvy´hodneˇnou u´rokovou mı´ru, kombinaci obou prˇedchozı´ch mozˇnostı´ nebo prˇ´ıspeˇvek na cˇa´stecˇnou u´hradu u´roku˚ z komercˇnı´ho u´veˇru. 11.2.4.3

SAPARD

Specia´lnı´ prˇedvstupnı´ program pro rozvoj zemeˇdeˇlstvı´ a venkova (Specia´l Accession Programme for Agriculture and Rural Development) slouzˇ´ı pro prˇ´ıpravu na u´cˇast na spolecˇne´ zemeˇdeˇlske´ politice Spolecˇenstvı´ (SZP) prˇi zava´deˇnı´ pozˇadovany´ch aquis a cˇerpa´nı´ ze struktura´lnı´ch fondu˚ EU. Slouzˇ´ı pro rˇesˇenı´ specificky´ch proble´mu˚ v oblasti zemeˇdeˇlstvı´ a rozvoje venkova. Cˇerpat financˇnı´ prostrˇedky lze od roku 2000 do doby vstupu zemeˇ do EU. Odpoveˇdny´mi za naplnˇova´nı´ programu na za´kladeˇ Pla´nu rozvoje zemeˇdeˇlstvı´ a venkova Cˇeske´ republiky na obdobı´ 2000–2006 byly Ministerstvo zemeˇdeˇlstvı´ a Ministerstvo pro mı´stnı´ rozvoj. Byla podepsa´na Vı´celeta´ financˇnı´ dohoda, ktera´ „prˇedstavuje technicky´, pra´vnı´ a spra´vnı´ ra´mec pro prova´deˇnı´ Programu rozvoje zemeˇdeˇlstvı´ a venkova a jaky´chkoli dodatku˚ k neˇmu v CˇR“. Na za´kladeˇ podpisu Rocˇnı´ch financˇnı´ch dohod byly stanoveny konkre´tnı´ vy´sˇe financˇnı´ prostrˇedku˚ z EU na jednotlive´ roky. Implementaci programu meˇla v CˇR na starosti Agentura SAPARD prˇi Ministerstvu zemeˇdeˇlstvı´, ktera´ odpovı´dala za prˇ´ıjem zˇa´dostı´, jejich administraci, kontrolu, monitorova´nı´, platby atd. CˇR mohla kazˇdorocˇneˇ cˇerpat azˇ 22 mil. e, prˇicˇemzˇ podı´l spolufinancova´nı´ meˇl tvorˇit 25 % celkovy´ch na´kladu˚ u projektu˚, ktere´ nevytva´rˇenı´ zisk a 12,5 % u teˇch, ktere´ zisk vytva´rˇejı´ (50 % spolufinancuje zˇadatel z vlastnı´ch zdroju˚, zbytek jde z EU). V prˇ´ıpadeˇ technicke´ a odborne´ pomoci bylo mozˇno obdrzˇet 100 % financˇnı´ch prostrˇedku˚ z EU. Dveˇ trˇetiny financˇnı´ch prostrˇedku˚ byly pouzˇity na projekty zameˇrˇene´ do zemeˇdeˇlstvı´ a trˇetina na projekty zaby´vajı´cı´ se rozvojem venkova. Cˇeska´ republika, jako prvnı´ ze zemı´ realizujı´cı´ch program SAPARD, proplatila k 24. 11. 2005 prˇ´ıjemcu˚m podpory vesˇkere´ financˇnı´ prostrˇedky, ktere´ byly na program SAPARD urcˇeny Vı´celetou financˇnı´ dohodou na obdobı´ 2000–2003. K tomuto

194

Tabulka 11.3: Seznam projektu˚ schva´leny´ch Ministerstvem zˇivotnı´ho prostrˇedı´

Zdroj: www.env.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/ee322099b219a4bbc1256cee002f7e3b?OpenDocument

195

ˇ R a EU 11. C

datu bylo proplaceno celkem 1495 projektu˚, cozˇ prˇedstavuje 3 758 855 312 Kcˇ. Zby´vajı´cı´ projekty budou propla´ceny v souladu s narˇ´ızenı´m Komise 447/2004 z financˇnı´ch zdroju˚ za´rucˇnı´ sekce Evropske´ho zemeˇdeˇlske´ho orientacˇnı´ho a za´rucˇnı´ho fondu (EAGGF) v ra´mci Horizonta´lnı´ho pla´nu rozvoje venkova.

ˇ R na vyuzˇ´ıva´nı´ Struktura´lnı´ch fondu˚ 11.3 Prˇ´ıprava C Operacˇnı´ programy, jakozˇto du˚lezˇite´ programove´ dokumenty, byly zpracova´va´ny v CˇR v souvislosti se strategiı´ rozvoje CˇR, s integracı´ do EU a take´ se zajisˇt’ova´nı´m financˇnı´ pomoci EU prostrˇednictvı´m struktura´lnı´ch fondu˚. V historii prˇ´ıpravy dokumentu˚ CˇR se jednalo o novy´ atribut, ktery´ vyvola´val potrˇebu tzv. interdisciplina´rnı´ho prˇ´ıstupu a tı´m vytva´rˇel pozˇadavky na jeho syste´move´ pojetı´, prova´zanost a koordinovanost tvorby. Strategicke´ dokumenty du˚lezˇite´ pro cˇerpa´nı´ prostrˇedku˚ ze struktura´lnı´ch fondu˚ EU jsou na´sledujı´cı´: Na´rodnı´ (regiona´lnı´) rozvojovy´ pla´n (NRP – Regional Development Plan), ktery´ byl hlavnı´m dokumentem pro vyjedna´nı´ podpory ze Struktura´lnı´ch fondu˚ EU. Ra´mec podpory Spolecˇenstvı´ (CSF – Community Support Framework), ktery´ byl vytvorˇen na za´kladeˇ NRP ve spolupra´ci s Evropskou komisı´, je hlavnı´m dokumentem vymezujı´cı´m poskytnutı´ podpory ze Struktura´lnı´ch fondu˚ EU. Sektorove´ operacˇnı´ programy (SOP – Sectoral Operation Programme), jako takticke´ dokumenty vytvorˇene´ na u´rovni ministerstev, ktere´ rozpracova´vajı´ proble´move´ celky strategiı´ majı´cı´ plosˇny´ (celosta´tnı´) charakter, pro ktere´ bude zˇa´da´no o spolufinancova´nı´ ze zdroju˚ EU. Regiona´lnı´ operacˇnı´ programy (ROP – Regional Operation Programme), jako takticke´ dokumenty, ktere´ byly zpracova´ny na u´rovni regionu˚ NUTS 2 a rozpracova´vajı´ ty proble´move´ celky strategiı´, ktere´ jsou specificke´ pro jednotlive´ regiony a pro ktere´ bude zˇa´da´no o spolufinancova´nı´ ze zdroju˚ EU. Spolecˇny´ regiona´lnı´ operacˇnı´ program (SROP) jako takticky´ dokument, shrnujı´cı´ za vsˇechny Regiony soudrzˇnosti (NUTS 2) cı´le 1 ty proble´move´ celky strategiı´, ktere´ jsou specificke´ pro jednotlive´ regiony a pro ktere´ bude zˇa´da´no o spolufinancova´nı´ ze zdroju˚ EU. 11.3.1

Na´rodnı´ rozvojovy´ pla´n

Jedna´ se o za´kladnı´ strategicky´ dokument na jehozˇ za´kladeˇ docha´zı´ k zı´ska´va´nı´ financˇnı´ch prostrˇedku˚ ze Struktura´lnı´ch fondu˚ a Fondu soudrzˇnosti. Jeho prˇ´ıprava zacˇala jizˇ od v roce 1999 komplexnı´m zameˇrˇenı´m na oblast hospoda´rˇske´ a socia´lnı´ soudrzˇnosti v regionech spadajı´cı´ch pod Cı´l 1. Prvnı´ verze byla prˇijata Usnesenı´m vla´dy cˇ. 1140/1999 ze dne 27. 10. 1999. Jeho upravena´ verze pak o dva a pu˚l meˇsı´ce pozdeˇji Usnesenı´m cˇ. 14/2000 ze dne 5. 1. 2000. Pote´ probeˇhla jesˇteˇ jedna aktualizace a na konci cˇervna 2001 byla jeho anglicka´ verze projedna´va´na v Evropske´ komisi. K te´to verze v polovineˇ u´nora 2002 meˇlo DG

196

Obra´zek 11.1: Soustava strategicky´ch a programovy´ch dokumentu˚

Zdroj: www.euroskop.cz

197

ˇ R a EU 11. C

Regional Policy a DG Enlargement prˇipomı´nky, ktere´ byly zapracova´ny do konecˇne´ verze. Soucˇasneˇ s teˇmito prˇipomı´nkami byly zahrnuty i usnesenı´ vla´dy CˇR ty´kajı´cı´ se implementacˇnı´ch syste´mu˚ pro podporu ze struktura´lnı´ch fondu˚ EU a vymezenı´ obsahu operacˇnı´ch programu˚. Konecˇna´ verze byla prˇijata usnesenı´m cˇ. 149/2003 ze dne 12. 2. 2003, kdy dosˇlo jesˇteˇ oproti pu˚vodnı´mu na´vrhu o zacˇleneˇnı´ programu Cestovnı´ ruch a la´zenˇstvı´ do Spolecˇne´ho regiona´lnı´ho operacˇnı´ho programu. Na prˇ´ıpraveˇ Na´rodnı´ho pla´nu se podı´lelo mnoho subjektu˚, at’jizˇ v ra´mci ministerstev, nebo na u´rovni mı´stnı´ch orga´nu˚. Hlavnı´m akte´rem a koordina´torem v ra´mci prˇ´ıpravy bylo Ministerstvo pro mı´stnı´ rozvoj, financˇnı´ sta´nku meˇlo na starosti Ministerstvo ˇ ´ıdı´cı´ho a koordinacˇnı´ho vy´boru byla vytvorˇena Pracovnı´ skupina financı´. V ra´mci R pro programova´nı´, ve ktere´ spolecˇneˇ pu˚sobili za´stupci rˇ´ıdı´cı´ch orga´nu˚ i za´stupci regionu˚. Prˇispeˇla k prova´zanosti jednotlivy´ch programovy´ch dokumentu˚. Dalsˇ´ımi vy´znamny´mi akte´ry v prˇ´ıpraveˇ Na´rodnı´ho rozvojove´ho pla´nu byli za´stupci socia´lnı´ch, ekonomicky´ch a regiona´lnı´ch partneru˚. Zapojena byla i verˇejnost formou workshopu˚, semina´rˇu˚ a verˇejny´ch projedna´va´nı´ch. Obsah Na´rodnı´ho rozvojove´ho pla´nu 2004–2006 je rozdeˇlen do peˇti za´kladnı´ch kapitol. Prvnı´ se zaby´va´ popisem soucˇasne´ situace a v jejı´m ra´mci 1. vsˇeobecnou charakteristikou Cˇeske´ republiky, jejı´m regiona´lnı´m usporˇa´da´nı´m, strukturou osı´dlenı´, obyvatelstvem a demograficky´mi procesy a za´kladnı´ infrastrukturou typu dopravnı´, technicke´ a socia´lnı´ infrastruktury 2. makroekonomickou analy´zou a progno´zou v ra´mci kontextu mezina´rodnı´ho hospoda´rˇske´ho vy´voje a vy´vojem v CˇR 3. analy´zou hospoda´rˇske´ho vy´voje s ohledem na regiona´lnı´ HDP, strukturu regiona´lnı´ch politik, zameˇstnanost a nezameˇstnanost, male´ a strˇednı´ podniky, investicˇnı´ pobı´dky, vy´zkum a vy´voj, informacˇnı´ spolecˇnosti, regiona´lnı´ diferenciace mezd, produktivitu pra´ce a cestovnı´ ruch 4. socia´lnı´ situaci s ohledem na rovne´ prˇ´ılezˇitosti, socia´lnı´ inkluzi, vzdeˇla´va´nı´ a nesta´tnı´ neziskove´ organizace 5. zemeˇdeˇlstvı´ a venkov ve srovna´nı´ s EU, za´kladnı´ charakteristiky cˇeske´ho zemeˇdeˇlstvı´, pu˚dnı´ fond, zemeˇdeˇlskou produkci, podnikatelske´ struktury a zameˇstnanosti v odveˇtvı´, ekologicky´m zemeˇdeˇlstvı´m, lesnictvı´, vodnı´m hospoda´rˇstvı´ a ryba´rˇstvı´, environmenta´lnı´mi aspekty zemeˇdeˇlstvı´ a venkovem 6. zˇivotnı´ prostrˇedı´ s ohledem na znecˇisˇteˇnı´ ovzdusˇ´ı, environmnenta´lnı´mi aspekty hospoda´rˇske´ ru˚stu, zmeˇny klimatu, ochranu prˇ´ırody a krajiny, pu˚dy, vod, odpadove´ho hospoda´rˇstvı´, stary´mi za´teˇzˇemi, vlivy hluku, ovzdusˇ´ı a toxicky´ch la´tek v potravnı´ch rˇeteˇzcı´ch na zdravı´ obyvatelstva 7. dosavadnı´ rozvojove´ programy v ra´mci regiona´lnı´ a struktura´lnı´ politiky a prˇedvstupnı´ pomoci Druha´ kapitola se veˇnuje cı´lu˚m, strategiı´m a priorita´m. V jejı´m ra´mci jsou definova´ny na´sledujı´cı´ subkapitoly: 1. SWOT analy´za rozebı´rajı´cı´ silne´ a slabe´ stra´nky, prˇ´ılezˇitosti a ohrozˇenı´ CˇR 2. cı´le a strategie 3. prioritnı´ osy v podobeˇ posı´lenı´ konkurenceschopnosti pru˚myslu a podnikatelsky´ch sluzˇeb, rozvoj dopravnı´ infrastruktury, rozvoj lidsky´ch zdroju˚, ochrana

198

a zkvalitnˇova´nı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´, rozvoj venkova a multifunkcˇnı´ho zemeˇdeˇlstvı´, rozvoj cestovnı´ho ruchu 4. shoda s politikami Spolecˇenstvı´ v prˇ´ıpadeˇ hospoda´rˇske´ souteˇzˇe, verˇejny´ch zaka´zek, zˇivotnı´ho prostrˇedı´ a rovny´ch prˇ´ılezˇitostı´ Trˇetı´ kapitola je zameˇrˇena na operacˇnı´ programy a vymezenı´ jejich obsahu s popisem cı´lu˚ a priorit operacˇnı´ch programu˚: 1. 2. 3. 4.

Spolecˇny´ regiona´lnı´ operacˇnı´ program (SROP) Operacˇnı´ program Pru˚mysl a podnika´nı´ (OPPP) Operacˇnı´ program Rozvoj lidsky´ch zdroju˚ (OPRLZ) Operacˇnı´ program Rozvoj venkova a multifunkcˇnı´ zemeˇdeˇlstvı´ (OPRVMZ)

Cˇtvrta´ kapitola se zaby´va´ rˇ´ızenı´m a monitorova´nı´m: 1. ˇr´ızenı´ pomoci 2. rˇ´ıdı´cı´ orga´ny Ra´mce podpory Spolecˇenstvı´, jednotlivy´ch operacˇnı´ch programu˚ a Fondu soudrzˇnosti 3. implementacı´ syste´m z hlediska zprostrˇedkujı´cı´ch subjektu˚, konecˇne´ho prˇ´ıjemce, ra´mcove´ho syste´mu prˇedkla´da´nı´ a posuzova´nı´ projektu˚ konecˇny´ch prˇ´ıjemcu˚ i syste´m grantovy´ch sche´mat pro prˇ´ıjemce podpory 4. monitorova´nı´ s popisem monitorovacı´ch vy´boru˚ pro jednotlive´ rˇ´ıdı´cı´ orga´ny, monitorovacı´ch ukazatelu˚, vy´rocˇnı´ch a za´veˇrecˇny´ch zpra´v 5. prˇedbeˇzˇne´ a dodatecˇne´ hodnocenı´ 6. financˇnı´ rˇ´ızenı´ a kontrola s popisem financova´nı´ operacı´ ze SF, financˇnı´ch toku˚ SF a financˇnı´ kontroly a oprav financova´nı´ 7. zajisˇteˇnı´ informovanosti a publicity Poslednı´ kapitola se veˇnuje financˇnı´mi ra´mci. Jsou zde k dispozici tabulky shrnujı´cı´ prˇedvstupnı´ pomoc proudı´cı´ do CˇR a za´rovenˇ i vy´hledove´ alokace financˇnı´ch prostrˇedku˚ na jednotlive´ schva´lene´ operacˇnı´ programy. 11.3.2

Ra´mec podpory Spolecˇenstvı´

Ra´mec podpory Spolecˇenstvı´ (RPS) je dokument, ktery´ schvaluje Evropska´ komise po dohodeˇ s prˇ´ıslusˇny´m sta´tem (na za´kladeˇ prˇedlozˇene´ho Na´rodnı´ho rozvojove´ho pla´nu). Zajisˇt’uje koordinaci vesˇkere´ pomoci EU. Je rozcˇleneˇny´ podle priorit a realizuje se prostrˇednictvı´m jednoho nebo vı´ce operacˇnı´ch programu˚. Ra´mec podpory Spolecˇenstvı´ vymezuje prioritnı´ cı´le a oblasti, do ktery´ch smeˇrˇujı´ prostrˇedky ze struktura´lnı´ch fondu˚ EU. Definuje za´kladnı´ instituciona´lnı´ usporˇa´da´nı´ pro cˇerpa´nı´ pomoci ze struktura´lnı´ch fondu˚ a financˇnı´ ra´mec. Na jeho za´kladeˇ mu˚zˇe CˇR vyuzˇ´ıt azˇ 1,454 miliardy eur na podporu vsˇestranne´ho rozvoje regionu˚ CˇR (mimo hl. m. Prahu). Rozvojova´ strategie, vytcˇena´ v RPS, je naplnˇova´na pomocı´ peˇti operacˇnı´ch programu˚. Vsˇechny dokumenty jsou tzv. progamova´ny na obdobı´ prˇ´ıslusˇne´ financˇnı´ perspektivy. RPS ma´ charakter smlouvy mezi vla´dou Cˇeske´ republiky a Evropskou komisı´. Tato smlouva specifikuje za´vazek obou stran poskytnout prostrˇedky na dosazˇenı´

199

ˇ R a EU 11. C

cı´lu˚ v dokumetu uvedeny´ch. Dokument byl prˇijat „Rozhodnutı´m Komise ktery´m se schvaluje Ra´mec podpory Spolecˇenstvı´ pro struktura´lnı´ pomoc Spolecˇenstvı´ v oblastech Cı´le 1 v Cˇeske´ republice“ – K (2004) 2089 ze dne 17.6. 2004. Podkladem pro jedna´nı´ o Ra´mci podpory Spolecˇenstvı´ je konecˇna´ verze Na´rodnı´ho rozvojove´ho pla´nu. Obra´zek 11.2: RPS jako zastrˇesˇujı´cı´ instituce pro jednotlive´ operacˇnı´ programy

Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz/rps

Tabulka 11.4: Prˇehled operacˇnı´ch programu˚ a jejich vazba na prˇ´ıslusˇne´ struktura´lnı´ fondy (v %; v za´vorce uvedeny resorty v jejichzˇ gesci jsou rˇ´ıdicı´cı´ orga´ny jednotlivy´ch OPu˚) Na´zev OP OP ERDF ESF EAGGF FIFG OP Pru˚mysl a podnika´nı´ (MPO) 17,94 17,94 OP Infrastruktura (MZˇP) 16,94 16,94 OP Rozvoj lidsky´ch zdroju˚ (MPSV) 21,92 21,92 OP Rozvoj venkova a multifunkcˇnı´ zemeˇdeˇlstvı´ (MZe) 11,96 11,46 0,50 SROP (MMR) 31,24 27,99 3,25 OP celkem 100,00 62,87 25,17 11,46 0,50 Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz/rps

ˇ ´ıdicı´ orga´n RPS nese celkovou odpoveˇdnost za u´cˇinnost, spra´vnost rˇ´ızenı´ a prova´R deˇnı´ pomoci poskytovane´ ze struktura´lnı´ch fondu˚ Cˇeske´ republice. Je odpoveˇdny´ za veˇcnou koordinaci pomoci v ra´mci struktura´lnı´ politiky EU a rovneˇzˇ za komunikaci s Evropskou komisı´. ˇ ´ıdicı´m orga´nem RPS je Ministerstvo pro mı´stnı´ rozvoj CˇR – Odbor Ra´mce podR pory Spolecˇenstvı´. Je rovneˇzˇ gestorem vyjedna´va´nı´ o reformeˇ politiky soudrzˇnosti v prˇ´ısˇtı´m programove´m obdobı´ 2007–2013 a hlavnı´m koordina´torem tvorby programovy´ch dokumentu˚. V syste´mu implementace pomoci ze struktura´lnı´ch fondu˚ ma´ roli zastrˇesˇujı´cı´ho orga´nu, jehozˇ posla´nı´m je zabezpecˇovat celkovou koordinaci rˇ´ızenı´ vsˇech operacˇnı´ch programu˚. Nezbytne´ je proto zajisˇteˇnı´ efektivnı´ komunikace s rˇ´ıdicı´mi orga´ny jednotlivy´ch operacˇnı´ch programu˚, vcˇetneˇ koordinace prˇi vypracova´nı´ manua´lu˚ (smeˇrnic) k prova´deˇnı´ jejich funkcı´ a zajisˇteˇnı´ prˇ´ıslusˇny´ch sˇkolenı´.

200

Jedna´ se prˇedevsˇ´ım o zajisˇteˇnı´ na´sledujı´cı´ch cˇinnostı´: vytvorˇenı´ a spra´va informacˇnı´ho syste´mu pro monitorova´nı´ pomoci ze struktura´lnı´ch fondu˚ (Monitorovacı´ syste´m struktura´lnı´ch fondu˚); vypracova´nı´ obecne´ho postupu pro syste´m administrace projektu˚ v ra´mci struktura´lnı´ch fondu˚; vypracova´nı´ vy´rocˇnı´ zpra´vy o prova´deˇnı´ pomoci a po schva´lenı´ Monitorovacı´m vy´borem Ra´mce podpory Spolecˇenstvı´ jejı´ prˇedlozˇenı´ Komisi; prˇedsednictvı´ Monitorovacı´mu vy´boru Ra´mce podpory Spolecˇenstvı´, ktery´ dohlı´zˇ´ı na prova´deˇnı´ pomoci; vypracova´nı´ metodiky pro zajisˇteˇnı´ shody s politikami Spolecˇenstvı´, v souladu s cˇl. 12 narˇ´ızenı´ Rady (ES) cˇ. 1260/1999, vysveˇtlujı´cı´ch pokynu˚ pro prˇedkladatele projektu˚ i manua´lu popisujı´cı´ho mechanismus kontroly shody s politikami Spolecˇenstvı´; zajisˇteˇnı´ plneˇnı´ povinnostı´ ty´kajı´cı´ch se informovanosti a publicity na u´rovni Ra´mce podpory Spolecˇenstvı´. 11.3.3 11.3.3.1

Sektorove´ operacˇnı´ programy Operacˇnı´ program Infrastruktura

Operacˇnı´ program Infrastruktura vytva´rˇ´ı ra´mec pro prˇ´ıpravu investicˇnı´ch projektu˚, jejichzˇ cı´lem je zlepsˇit stav jednotlivy´ch slozˇek zˇivotnı´ho prostrˇedı´, zajistit rozvoj nove´ kvality udrzˇitelne´ mobility pro svobodny´ a bezpecˇneˇ prˇ´ıstupny´ pohyb osob, sluzˇeb, zbozˇ´ı, kapita´lu a podporˇit tı´m udrzˇitelny´ rozvoj regionu˚ zarˇazeny´ch do Cı´le 1. Globa´lnı´m cı´lem OP Infrastruktura je ochrana a zlepsˇova´nı´ stavu zˇivotnı´ho prostrˇedı´ a rozvoj a zkvalitnˇova´nı´ dopravnı´ infrastruktury prˇi respektova´nı´ principu˚ udrzˇitelne´ho rozvoje s du˚razem na naplnˇova´nı´ standardu˚ EU. Na za´kladeˇ stanoveny´ch cı´lu˚ byly definova´ny na´sledujı´cı´ priority: Priorita 1 – Modernizace a rozvoj dopravnı´ infrastruktury celosta´tnı´ho vy´znamu

Jejı´ cˇtyrˇi opatrˇenı´ byla navrzˇena jako rˇada intervencı´ zameˇrˇeny´ch na zlepsˇenı´ nevyhovujı´cı´ch parametru˚ soucˇasne´ho stavu dopravnı´ infrastruktury a za´rovenˇ zvy´sˇenı´ jejı´ vy´konnosti, a to v dopraveˇ zˇeleznicˇnı´, silnicˇnı´ a vodnı´. Toto u´silı´ bude vynakla´da´no za u´cˇelem vytvorˇenı´ podmı´nek pro rostoucı´ potrˇeby hospoda´rˇske´ho rozvoje prˇi respektova´nı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´. Priorita vycha´zı´ z prioritnı´ osy 2 Na´rodnı´ho rozvojove´ho pla´nu, ktera´ nese na´zev „Rozvoj dopravnı´ infrastruktury“. Je zameˇrˇena´ na modernizaci zˇeleznicˇnı´ch a silnicˇnı´ch sı´tı´ prˇedevsˇ´ım zarˇazeny´ch do sı´teˇ TINA (budoucı´ rozsˇ´ırˇene´ sı´teˇ TEN-T) a modernizaci v letecke´ a vodnı´ dopraveˇ. Cı´lem priority je zkvalitnit dopravnı´ infrastrukturu celosta´tnı´ho vy´znamu tak, aby vyhovovala ekonomicke´mu rozvoji Cˇeske´ republiky, zajisˇt’ovala vazby mezi vsˇemi regiony CˇR a zabezpecˇovala napojenı´ vsˇech regionu˚ na mezina´rodnı´ dopravnı´ sı´t’. Opatrˇenı´ jsou navrzˇena s ohledem na komplexnı´ prˇ´ıstupy k dopravnı´ infrastrukturˇe a jejı´mu pla´nova´nı´ s ohledem na dopady environmenta´lnı´, prostorove´, provoznı´, ekonomicke´ a socia´lnı´ a s respektem k nemotorovy´m druhu˚m dopravy.

201

ˇ R a EU 11. C

Priorita 2 – Snı´zˇenı´ negativnı´ch du˚sledku˚ dopravy na zˇivotnı´ prostrˇedı´

Jejı´ cˇtyrˇi opatrˇenı´ byla navrzˇena jako rˇada intervencı´ vedoucı´ch ke zlepsˇenı´ dopravnı´ infrastruktury a souvisejı´cı´ch proble´mu˚ pro vytvorˇenı´ kvalitnı´ho zˇivotnı´ho prostrˇedı´. Za´kladnı´m cı´lem te´to priority je zlepsˇit kvalitu zˇivotnı´ch podmı´nek obyvatel CˇR v souvislosti s pu˚sobenı´m na omezenı´ negativnı´ch vlivu˚ rostoucı´ dopravy na zˇivotnı´ prostrˇedı´, vcˇetneˇ podpory doprav sˇetrneˇjsˇ´ıch k zˇivotnı´mu prostrˇedı´, tj. zajisˇt’ovat potrˇebnou mobilitu obcˇanu˚ a zbozˇ´ı v CˇR tak, aby docha´zelo k co nejmensˇ´ımu zatı´zˇenı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´. Priorita 3 – Zlepsˇova´nı´ environmenta´lnı´ infrastruktury

Opatrˇenı´ navazujı´ na probı´hajı´cı´ programy v resortu zˇivotnı´ prostrˇedı´ a v mezina´rodnı´m meˇrˇ´ıtku vycha´zejı´ z Evropske´ strategie udrzˇitelne´ho rozvoje a 6. Akcˇnı´ho programu EU. 11.3.3.2

Operacˇnı´ program Rozvoj lidsky´ch zdroju˚

Tvorˇ´ı za´klad pro realizaci podpory z Evropske´ho socia´lnı´ho fondu v oblasti rozvoje lidsky´ch zdroju˚ v Cˇeske´ republice na obdobı´ 2004–2006. Globa´lnı´m cı´lem je dosazˇenı´ vysoke´ a stabilnı´ u´rovneˇ zameˇstnanosti zalozˇene´ na kvalifikovane´ a flexibilnı´ pracovnı´ sı´le, integraci socia´lneˇ vyloucˇeny´ch skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podniku˚ prˇi respektova´nı´ principu˚ udrzˇitelne´ho rozvoje. Soubeˇzˇneˇ s rˇesˇenı´m problematiky rozvoje lidsky´ch zdroju˚ jsou v OP RLZ uplatnˇova´ny take´ cˇtyrˇi pru˚rˇezove´ politiky celospolecˇenske´ho vy´znamu, tzv. horizonta´lnı´ te´mata, jejichzˇ prostrˇednictvı´m docha´zı´ k propojenı´ vsˇech specificky´ch i globa´lnı´ch cı´lu˚ naprˇ´ıcˇ cely´m programem. Prvnı´ specificky´ cı´l je zameˇrˇen na rozsˇ´ırˇenı´ na´stroju˚ a zvy´sˇenı´ u´cˇinnosti aktivnı´ politiky zameˇstnanosti a sluzˇeb zameˇstnanosti tak, aby bylo usnadneˇno rychle´ zacˇleneˇnı´ uchazecˇu˚ o zameˇstna´nı´ na trh pra´ce a prˇedcha´zenı´ nezameˇstnanosti u osob ohrozˇeny´ch nezameˇstnanostı´ (za´jemcu˚ o zameˇstna´nı´). Druhy´ specificky´ cı´l je zameˇrˇen na zlepsˇenı´ prˇ´ıstupu k zameˇstnanosti a vzdeˇla´va´nı´ pro skupiny i jednotlivce ohrozˇene´ socia´lnı´ exkluzı´. Trˇetı´ specificky´ cı´l poneˇkud prˇekracˇuje ra´mec programu, protozˇe nutne´ zmeˇny postoju˚ vsˇech subjektu˚, vcˇetneˇ jednotlivcu˚ k celozˇivotnı´mu ucˇenı´ jsou dosazˇitelne´ azˇ v delsˇ´ım cˇasove´m horizontu. Prˇesto mu˚zˇe program podstatnou meˇrou prˇispeˇt k rozvoji kapacity vzdeˇla´vacı´ch institucı´ a k obsahu a kvality nabı´dky vzdeˇla´va´nı´. Cˇtvrty´ specificky´ cı´l je zameˇrˇen na zvysˇova´nı´ kvalifikace pracovnı´ sı´ly v souladu s potrˇebami trhu pra´ce a k posı´lenı´ konkurenceschopnosti cˇesky´ch podniku˚. Na za´kladeˇ specificky´ch cı´lu˚ byly definova´ny na´sledujı´cı´ priority: Priorita 1: Aktivnı´ politika zameˇstnanosti

Je zameˇrˇena zejme´na na zajisˇteˇnı´ rychle´ho zacˇleneˇnı´ nezameˇstnany´ch na trh pra´ce a prˇedcha´zenı´ nezameˇstnanosti u osob ohrozˇeny´ch nezameˇstnanostı´. Za´sadnı´m principem je orientace na jednotlivce a vy´beˇr takovy´ch na´stroju˚, ktere´ nejle´pe podporˇ´ı jeho reintegraci na trhu pra´ce. Du˚raz je kladen na preventivnı´ opatrˇenı´, ktera´ musı´

202

by´t uplatnˇova´na vu˚cˇi osoba´m ohrozˇeny´ch nezameˇstnanostı´ cˇi se vracejı´ na trh pra´ce. K tomu je trˇeba se zameˇrˇit i na kvalitu poskytovany´ch sluzˇeb v ra´mci u´rˇadu pra´ce a na spolupra´ci s externı´mi dodavateli sluzˇeb. Priorita 2: Socia´lnı´ integrace a rovnost prˇ´ılezˇitostı´

Je zameˇrˇena zejme´na na pomoc skupina´m a jednotlivcu˚m ohrozˇeny´m socia´lnı´ exkluzı´ a prosazova´nı´ rovny´ch prˇ´ılezˇitostı´ zˇen a muzˇu˚ na trhu pra´ce. Pu˚jde zejme´na o zvysˇova´nı´ zameˇstnatelnosti dlouhodobeˇ nezameˇstnany´ch uchazecˇu˚ a osob ohrozˇeny´ch socia´lnı´ exkluzı´ prostrˇednictvı´m aktivnı´ch preventivnı´ch opatrˇenı´ Priorita 3: Rozvoj celozˇivotnı´ho ucˇenı´

Je zameˇrˇena na rozvoj kapacity vzdeˇla´vacı´ch institucı´ a zlepsˇenı´ obsahu a kvality vzdeˇla´va´nı´. Jednotliva´ opatrˇenı´ jsou cı´lena ke zkvalitneˇnı´ vzdeˇla´va´nı´ na sˇkola´ch a ve sˇkolsky´ch zarˇ´ızenı´ch, zvy´sˇenı´ kvality nabı´dky vysokosˇkolske´ho studia a rozvoj dalsˇ´ıho vzdeˇla´va´nı´ pracovnı´ku˚ ve vy´zkumu a vy´voji, rozvoj standardu˚ a evaluace vzdeˇla´va´nı´, propojova´nı´ pocˇa´tecˇnı´ho a dalsˇ´ıho vzdeˇla´va´nı´. Priorita 4: Adaptabilita a podnika´nı´

Je zameˇrˇena na podporu jak vsˇeobecne´ho, tak specificke´ho odborne´ho vzdeˇla´va´nı´ s cı´lem podporˇit rozvoj odveˇtvı´ a oboru˚ s ru˚stovy´m potencia´lem a posı´lit konkurenceschopnost cˇesky´ch podniku˚ a pracovnı´ sı´ly. Navrhovana´ opatrˇenı´ se proto zameˇrˇ´ı na rozvoj odborny´ch znalostı´, kvalifikace a kompetencı´ zameˇstnavatelu˚ i zameˇstnancu˚ ve vazbeˇ na probı´hajı´cı´ zmeˇny prostrˇednictvı´m odpovı´dajı´cı´ nabı´dky rekvalifikacˇnı´ch programu˚ a vzdeˇla´va´nı´, s du˚razem na vzdeˇla´va´nı´ v oblasti informacˇnı´ch technologiı´. 11.3.3.3

Operacˇnı´ program Rozvoj venkova a multifunkcˇnı´ zemeˇdeˇlstvı´

Cı´lem tohoto operacˇnı´ho programu je: zajistit dostupny´ kapita´l pro oblast zemeˇdeˇlstvı´ a venkova, zlepsˇit zastarale´ technicke´ a technologicke´ vybavenı´ v zemeˇdeˇlsky´ch a zpracovatelsky´ch podnicı´ch, a tı´m i dopad na zˇivotnı´ prostrˇedı´ a welfare zvı´rˇat, zlepsˇit marketing zemeˇdeˇlske´ produkce za soucˇasne´ho zvy´sˇenı´ podı´lu produkce vy´robku˚ s vysˇsˇ´ı prˇidanou hodnotou a jejich uplatneˇnı´ na zahranicˇnı´ch trzı´ch, konsolidovat vlastnickou strukturu zemeˇdeˇlske´ a lesnı´ pu˚dy a umozˇnit multisektorovy´ rozvoj venkovske´ho prostoru, rˇesˇit socia´lnı´ aspekty rozvoje venkova zvy´sˇenı´m zameˇstnanosti, zlepsˇenı´m veˇkove´ a vzdeˇlanostnı´ struktury a zprˇ´ıstupneˇnı´m informacı´, zlepsˇit ryba´rˇstvı´ ve shodeˇ se Spolecˇnou ryba´rˇskou politikou, chra´nit zˇivotnı´ prostrˇedı´ prˇed negativnı´m dopadem zemeˇdeˇlske´ vy´roby a aktivit v ra´mci zpracova´nı´ zemeˇdeˇlsky´ch produktu˚, lesnicke´ho a vodnı´ho hospoda´rˇstvı´, diverzifikace, rozvoje venkovsky´ch oblastı´ a ryba´rˇstvı´. Strategie operacˇnı´ho programu Rozvoj venkova a multifunkcˇnı´ zemeˇdeˇlstvı´ vycha´zı´ z analy´zy ekonomicke´ a socia´lnı´ situace v zemeˇdeˇlstvı´ a venkovske´m prostoru. Cˇeska´ republika chce podporovat a da´le navazovat na cı´le a principy stanovene´

203

ˇ R a EU 11. C

v koncepci agra´rnı´, lesnicke´ a vodohospoda´rˇske´ politiky, ktere´ pro obdobı´ prˇed vstupem Cˇeske´ republiky do Evropske´ unie schva´lila vla´da CˇR. Rozvoj venkova a zemeˇdeˇlstvı´ je spatrˇova´n zejme´na v multifunkcˇnı´m a konkurenceschopne´m zemeˇdeˇlstvı´ s du˚razem na zvysˇova´nı´ kvality zˇivotnı´ho prostrˇedı´, ktere´ bude za´kladem dlouhodobe´ho ekonomicke´ho ru˚stu, a ktere´ poskytne venkovu dostatecˇne´ podmı´nky k rozvoji v oblasti sluzˇeb a dalsˇ´ıch aktivit. Hlavnı´ va´ha operacˇnı´ho programu Rozvoj venkova a multifunkcˇnı´ zemeˇdeˇlstvı´ je proto kladena na investice do zemeˇdeˇlstvı´, vcˇetneˇ podpory mlady´ch zemeˇdeˇlcu˚ a da´le na zpracova´nı´ produktu˚ zemeˇdeˇlske´ vy´roby. Strategie operacˇnı´ho programu Rozvoj venkova a multifunkcˇnı´ zemeˇdeˇlstvı´ je zalozˇena na trvale udrzˇitelne´m rozvoji a stabilizaci venkovsky´ch oblastı´. V teˇch regionech, ve ktery´ch prˇ´ırodnı´ podmı´nky umozˇnˇujı´ intenzivnı´ zemeˇdeˇlskou vy´robu, je du˚raz kladen na rozvoj konkurenceschopne´ho zemeˇdeˇlstvı´. V oblastech s extenzivnı´m obhospodarˇova´nı´m pu˚dy je du˚raz kladen na rozvoj dalsˇ´ıch funkcı´ zemeˇdeˇlstvı´, lesnı´ho a vodnı´ho hospoda´rˇstvı´ s vazbami na rozvoj aktivit, ktere´ s nimi souvisejı´, poprˇ. je doplnˇujı´. Jednı´m z prˇedpokladu˚ restrukturalizace zemeˇdeˇlstvı´ je i vyjasneˇnı´ a raciona´lnı´ nove´ usporˇa´da´nı´ vlastnicky´ch vztahu˚ k pu˚deˇ. Operacˇnı´ program Rozvoj venkova a multifunkcˇnı´ zemeˇdeˇlstvı´ podporuje zlepsˇova´nı´ kvality a produktivity pra´ce prˇi zpracova´nı´ zemeˇdeˇlsky´ch produktu˚ s velky´m du˚razem kladeny´m na zvy´sˇenı´ kvality zemeˇdeˇlsky´ch produktu˚, ktere´ jsou uva´deˇny na trh. V kontextu cele´ho Na´rodnı´ho rozvojove´ho pla´nu hraje operacˇnı´ program Rozvoj venkova a multifunkcˇnı´ zemeˇdeˇlstvı´ nezastupitelnou roli pro zajisˇteˇnı´ rozvoje venkova a zemeˇdeˇlstvı´ a pro udrzˇenı´ krajiny v kulturnı´m stavu. Operacˇnı´ program Rozvoj venkova a multifunkcˇnı´ zemeˇdeˇlstvı´ respektuje soucˇasny´ prˇ´ıstup k regiona´lnı´ politice v Cˇeske´ republice a usporˇa´da´nı´ verˇejne´ spra´vy, podporuje zajisˇteˇnı´ bezpecˇnosti potravin a jejich kvalitu, tvorbu novy´ch pracovnı´ch prˇ´ılezˇitostı´ na venkoveˇ, rovnopra´vne´ postavenı´ muzˇu˚ a zˇen v te´to oblasti a snahu o uchova´nı´ a zlepsˇenı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´. Cı´lem operacˇnı´ho programu Rozvoj venkova a multifunkcˇnı´ zemeˇdeˇlstvı´ je zvy´sˇenı´ podı´lu sektoru na tvorbeˇ HDP a zameˇstnanosti v CˇR, zachova´nı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´, zajisˇteˇnı´ trvale udrzˇitelne´ho polyfunkcˇnı´ho rozvoje venkova na trvale udrzˇitelne´m zemeˇdeˇlstvı´, lesnı´m a vodnı´m hospoda´rˇstvı´ v integraci s kvalitnı´m zpracova´nı´m zemeˇdeˇlsky´ch produktu˚. Prvorˇady´m cı´lem strategie operacˇnı´ho programu Rozvoj venkova a multifunkcˇnı´ zemeˇdeˇlstvı´ je zvy´sˇenı´ konkurenceschopnosti zemeˇdeˇlstvı´ formou dalsˇ´ı restrukturalizace a ru˚stu produktivity pra´ce. S tı´m souvisejı´ prˇedevsˇ´ım investice do novy´ch technologiı´ zava´deˇny´ch do zemeˇdeˇlstvı´, do lidske´ho kapita´lu, stejneˇ jako poskytova´nı´ technicky´ch a poradensky´ch sluzˇeb, pokud jde o testova´nı´/certifikaci jakosti; marketing a vy´voz; podporu diversifikace, naprˇ. do potravina´rˇske´ho pru˚myslu. Je trˇeba odstranit faktory, ktere´ negativneˇ pu˚sobı´ na cely´ sektor zemeˇdeˇlstvı´, jako jsou naprˇ. nı´zka´ produktivita pra´ce, nı´zka´ kvalita zemeˇdeˇlsky´ch produktu˚, nedostatecˇny´ marketing a financˇneˇ neprˇ´ılisˇ silny´ sektor potravina´rˇske´ho pru˚myslu.

204

Dalsˇ´ım cı´lem je zajisˇteˇnı´ podmı´nek nutny´ch pro tvorbu alternativnı´ch pracovnı´ch prˇ´ılezˇitostı´ ve venkovsky´ch oblastech cestou zvysˇova´nı´ prˇitazˇlivosti oblastı´ pro podnikatelske´ investice a zlepsˇova´nı´ prˇ´ılezˇitostı´ pro podnikatele v zemeˇdeˇlstvı´ a v oblastech blı´zky´ch zemeˇdeˇlstvı´. Neme´neˇ du˚lezˇita´ je zejme´na stabilizace mlady´ch a vzdeˇlany´ch lidı´ v ra´mci venkovske´ho prostoru a to at’ jizˇ jako mlady´ch farma´rˇu˚, zameˇstnancu˚ zemeˇdeˇlsky´ch firem nebo pracovnı´ku˚ firem sı´dlı´cı´ch a pu˚sobı´cı´ch na venkoveˇ. Dosazˇenı´ cı´le snı´zˇenı´ nezameˇstnanosti ve venkovsky´ch oblastech da´le za´visı´ na zlepsˇenı´ verˇejny´ch sluzˇeb zameˇstnanosti, na odstraneˇnı´ prˇeka´zˇek mobility pracovnı´ sı´ly (naprˇ. prostrˇednictvı´m zlepsˇenı´ dopravnı´ infrastruktury a sluzˇeb) a na fungova´nı´ trhu pra´ce a bydlenı´. Operacˇnı´ program Rozvoj venkova a multifunkcˇnı´ zemeˇdeˇlstvı´ bude spolufinancova´n z EAGGF – orientacˇnı´ sekce. Opatrˇenı´ chov ryb a cˇinnosti prova´deˇne´ odbornı´ky v ryba´rˇstvı´ bude podporova´no z FIFG. 11.3.3.4

Operacˇnı´ program Pru˚mysl a podnika´nı´

Operacˇnı´ program Pru˚mysl a podnika´nı´ rozpracova´va´ cı´le a strategii pru˚myslove´ politiky Cˇeske´ republiky. Za´kladnı´m posla´nı´m operacˇnı´ho programu je prˇispeˇt jeho realizacı´ k zachova´nı´ a dalsˇ´ımu rozvoji konkurenceschopne´ho a efektivneˇ vyra´beˇjı´cı´ho pru˚myslove´ho sektoru v Cˇeske´ republice. Vedle svy´ch ekonomicky´ch cı´lu˚ operacˇnı´ program Pru˚mysl a podnika´nı´ zohlednˇuje samozrˇejmeˇ i rovinu regiona´lnı´, socia´lnı´, rovny´ch prˇ´ılezˇitostı´ a aspekty environmenta´lnı´. Na´rodnı´ koncepcı´, ktera´ byla schva´lena vla´dou CˇR a ktera´ urcˇuje strategicky´ cı´l operacˇnı´ho programu Pru˚mysl a podnika´nı´, je Koncepce pru˚myslove´ politiky. Dalsˇ´ımi relevantnı´mi dokumenty z oblasti regiona´lnı´, socia´lnı´ a environmenta´lnı´ politiky, schva´leny´mi nebo projednany´mi vla´dou Cˇeske´ republiky, ktere´ operacˇnı´ program Pru˚mysl a podnika´nı´ zohlednˇuje, jsou Strategie regiona´lnı´ho rozvoje, Na´rodnı´ akcˇnı´ pla´n zameˇstnanosti 2001 a 2002 a Metodika hodnocenı´ vlivu koncepcı´ regiona´lnı´ho rozvoje na zˇivotnı´ prostrˇedı´. Operacˇnı´ program Pru˚mysl a podnika´nı´ je koncipova´n jako operacˇnı´ program financovany´ z jedine´ho struktura´lnı´ho fondu, a to z Evropske´ho fondu regiona´lnı´ho rozvoje. Prostrˇednictvı´m koordinovane´ho vyuzˇitı´ financˇnı´ch prostrˇedku˚ ERDF, sta´tnı´ho rozpocˇtu, dalsˇ´ıch verˇejny´ch rozpocˇtu˚ Cˇeske´ republiky a rovneˇzˇ soukromy´ch zdroju˚, zdroju˚ mezina´rodnı´ch financˇnı´ch institucı´ (naprˇ. EIB) bude zajisˇteˇno dosazˇenı´ pozitivnı´ch synergicky´ch efektu˚ v ra´mci jednotlivy´ch priorit a opatrˇenı´. Globa´lnı´m cı´lem operacˇnı´ho programu Pru˚mysl a podnika´nı´ je zvy´sˇenı´ konkurenceschopnosti pru˚myslu a podnikatelsky´ch sluzˇeb a dokoncˇenı´ potrˇebny´ch struktura´lnı´ zmeˇn v pru˚myslu, cozˇ je plneˇ ve shodeˇ s 1. prioritnı´ osou Na´rodnı´ho rozvojove´ho pla´nu – Posı´lenı´ konkurenceschopnosti pru˚myslu a podnikatelsky´ch sluzˇeb. Operacˇnı´ cı´le byly stanoveny takto: zlepsˇenı´ podmı´nek pro male´ a strˇednı´ podnika´nı´ zlepsˇenı´ infrastruktury pro vyuzˇitı´ lidske´ho kapita´lu pro konkurenceschopnost podniku˚ zintenzivneˇnı´ inovacˇnı´ch cˇinnostı´ a spolupra´ce s veˇdeckovy´zkumny´mi a vysokosˇkolsky´mi institucemi

205

ˇ R a EU 11. C

restrukturalizovane´ oblasti s vy´znamnou koncentracı´ pru˚myslu restrukturalizovane´ podniky, obory a odveˇtvı´ zvy´sˇenı´ efektivnosti prˇi zı´ska´va´nı´, u´praveˇ a zusˇlecht’ova´nı´ energeticky´ch zdroju˚ snı´zˇenı´ energeticke´ na´rocˇnosti vy´roby, prˇemeˇny a rozvodu energie zvy´sˇenı´ efektivnosti uzˇitı´ energie v pru˚myslu a podnikatelsky´ch sluzˇba´ch Na za´kladeˇ vy´sˇe stanoveny´ch operacˇnı´ch cı´lu˚ byly vymezeny na´sledujı´cı´ priority: Priorita 1 – Rozvoj podnika´nı´ a zvysˇova´nı´ konkurenceschopnosti produkcˇnı´ho sektoru

Cestou ke zvysˇova´nı´ konkurenceschopnosti pru˚myslu CˇR je zejme´na zvy´sˇenı´ efektivnosti produkcˇnı´ho procesu zava´deˇnı´m modernı´ch syste´mu˚ rˇ´ızenı´ vy´roby, informacˇnı´ch a komunikacˇnı´ch technologiı´, zvy´sˇenı´ efektivnosti marketingu a rozsˇ´ırˇenı´ produkce vy´robku˚ splnˇujı´cı´ch ekologicke´ normy EU a cı´leny´ rozvoj lidske´ho kapita´lu v pru˚myslovy´ch podnicı´ch. V oblasti rozvoje podnika´nı´ a zvysˇova´nı´ konkurenceschopnosti je podpora orientova´na na male´ a strˇednı´ podnika´nı´, konkre´tneˇ na rozvoj novy´ch podniku˚ a sluzˇeb v produktivnı´ sfe´rˇe, da´le na zvysˇova´nı´ efektivnosti produkcˇnı´ho procesu, na podporu vyuzˇitı´ lidske´ho kapita´lu a na inovacˇnı´ cˇinnosti v pru˚myslu. Priorita 2 – Restrukturalizace pru˚myslove´ vy´robnı´ za´kladny

Cı´lem priority je podpora udrzˇenı´ a zvy´sˇenı´ konkurenceschopnosti vy´roby zˇivotaschopny´ch cˇesky´ch podniku˚ v ra´mci EU i mimo trhy EU a zajisˇteˇnı´ rea´lny´ch partnersky´ch sˇancı´ pro jejich zapojenı´ do vy´znamny´ch investicˇnı´ch akcı´ nadna´rodnı´ho charakteru. Cestou pro dosazˇenı´ vytycˇene´ho cı´le je zvy´sˇenı´ produktivity pra´ce, zlepsˇenı´ efektivnosti a racionalizace produkce za soucˇasne´ho snı´zˇenı´ ekologicke´ za´teˇzˇe vneˇjsˇ´ıho prostrˇedı´ cestou restrukturalizace a rozvoje sta´vajı´cı´ch vy´robnı´ch kapacit. Cı´lem je i zajisˇteˇnı´m podpory pro prˇ´ıme´ investice, jejichzˇ du˚sledkem bude udrzˇenı´ zameˇstnanosti a vytva´rˇenı´ novy´ch pracovnı´ch prˇ´ılezˇitostı´. Soucˇa´stı´ priority je rovneˇzˇ vytva´rˇenı´ odpovı´dajı´cı´ infrastruktury pro podnikatele a investory. Preferova´na bude transformace a restrukturalizace podniku˚ prˇedevsˇ´ım v rizikovy´ch regionech, s cı´lem odvra´tit mozˇne´ negativnı´ dopady nezameˇstnanosti a stabilizovat zˇivotnı´ u´rovenˇ s perspektivou jejı´ho postupne´ho ru˚stu. Restrukturalizace, jejı´zˇ podpora se v ra´mci OP prˇedpokla´da´, zahrnuje dveˇ vy´znamne´ oblasti podpory. V omezene´ mı´rˇe se jedna´ o podporu dokoncˇenı´ restrukturalizace oblastı´, ktera´ zahrnovala vznik pru˚myslovy´ch zo´n, formou vybudova´nı´ chybeˇjı´cı´ infrastruktury tak, aby se zvy´sˇila jejich vyuzˇitelnost dalsˇ´ımi podnikatelsky´mi subjekty a da´le je to podpora revitalizace u´zemı´ a budov vycˇerpany´ch pru˚myslovou cˇinnostı´ nebo i jiny´mi aktivitami tak aby se staly atraktivnı´ pro nove´ investory a nedocha´zelo k dalsˇ´ımu zabı´ra´nı´ zemeˇdeˇlske´ pu˚dy.

206

Priorita 3 – Zvy´sˇenı´ energeticke´ u´cˇinnosti zı´ska´va´nı´, prˇemeˇny a uzˇitı´ energeticky´ch zdroju˚ a orientace na u´spory energie

Cı´lem priority je zajisˇteˇnı´ u´cˇelne´ho a ekonomicky vy´hodne´ho vyuzˇitı´ doma´cı´ch prvotnı´ch energeticky´ch zdroju˚, vcˇetneˇ zachova´nı´ prˇimeˇrˇene´ mı´ry zacha´zenı´ s doma´cı´mi energeticky´mi zdroji a s prˇ´ıslusˇnou energetickou infrastrukturou, da´le podpora maxima´lnı´ho vyuzˇitı´ dostupny´ch energeticky´ch zdroju˚ s prˇihle´dnutı´m k ekonomicke´ na´rocˇnosti zı´ska´va´nı´ energeticke´ho potencia´lu a k ekonomicky´m mozˇnostem CˇR. Dalsˇ´ım cı´lem je dosazˇenı´ vy´znamny´ch u´spor energie v pru˚myslu a podnikatelsky´ch sluzˇba´ch tak, aby byl zajisˇteˇn soulad se standardy EU. Rea´lnou cestou k dosazˇenı´ tohoto cı´le je podpora novy´ch vy´robnı´ch technologiı´ s optimalizovanou energetickou a surovinovou na´rocˇnostı´ a s maxima´lnı´m zhodnocova´nı´m pouzˇite´ energie, da´le pak programu˚, jejichzˇ cı´lem je zvy´sˇenı´ vyuzˇ´ıva´nı´ alternativnı´ch energeticky´ch a surovinovy´ch zdroju˚, zava´deˇnı´ energeticke´ho managementu, zdokonalova´nı´ regulacˇnı´ch a meˇrˇ´ıcı´ch syste´mu˚, zava´deˇnı´ energeticky efektivnı´ch technologiı´ a poradenstvı´ v oblasti zvysˇova´nı´ energeticke´ u´cˇinnosti. Strategie je zameˇrˇena na zdokonalova´nı´ sta´vajı´cı´ch a rozvoj novy´ch technologiı´ zı´ska´va´nı´ energeticke´ho potencia´lu prima´rnı´ch zdroju˚ energie a jejich zava´deˇnı´m do praxe, zlepsˇenı´m soucˇasne´ho stavu zarˇ´ızenı´ slouzˇ´ıcı´ch k vy´robeˇ, prˇemeˇneˇ a rozvodu energie prˇi soucˇasne´m omezova´nı´ za´teˇzˇe zˇivotnı´ho prostrˇedı´ a doplneˇnı´ tohoto efektu vyuzˇitı´m soucˇasny´ch znalostı´ dotcˇeny´ch technologiı´ a v neposlednı´ rˇadeˇ zlepsˇenı´m stavu budov, vy´robnı´ch i pomocny´ch provozu˚, vcˇetneˇ dalsˇ´ıch objektu˚ ktere´ jsou sva´za´ny s vy´robnı´mi subjekty. Zlepsˇenı´ energeticke´ u´cˇinnosti a dosazˇenı´ vy´razneˇjsˇ´ıch u´spor je veˇtsˇinou va´za´no na vy´znamne´ za´sahy do vy´robnı´ho komplexu a s nimi spojenou potrˇebu znacˇne´ho objemu financˇnı´ch prostrˇedku˚, ktere´ podnikatelske´ subjekty nemajı´ obvykle k dispozici v potrˇebne´m objemu. 11.3.4

Regiona´lnı´ operacˇnı´ programy

Regiona´lnı´ operacˇnı´ program (ROP) je pla´n cı´leny´ch intervencı´, navrzˇeny´ pro stimulaci nebo rozsˇ´ırˇenı´ ekonomicke´ho a socia´lnı´ho rozvoje kraju˚ tvorˇ´ıcı´ch u´zemnı´ statistickou jednotku – region NUTS 2 (Region soudrzˇnosti). Regiona´lnı´ operacˇnı´ programy hra´ly klı´cˇovou roli prˇi pla´nova´nı´ a vyuzˇ´ıva´nı´ struktura´lnı´ch fondu˚ EU v Cˇeske´ republice a byly proto financova´ny prˇedevsˇ´ım z teˇchto fondu˚. Hlavnı´m cı´lem zpracova´nı´ ROP bylo navrhnout promysˇleny´ soubor aktivit zameˇrˇeny´ na podporu ekonomicke´ho a socia´lnı´ho rozvoje regionu v ra´mci mozˇnostı´ vyuzˇitı´ struktura´lnı´ch fondu˚ EU. Regiona´lnı´ operacˇnı´ programy: hra´ly vy´znamnou u´lohu prˇi zajisˇt’ova´nı´ podpory regiona´lnı´ho rozvoje v Cˇeske´ republice a prˇi zrychlenı´ tempa prˇiblizˇova´nı´ cˇeske´ ekonomiky k vyspeˇly´m zemı´m EU, poma´haly zvysˇovat poveˇdomı´ o nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıch regiona´lnı´ch potrˇeba´ch v procesu pla´nova´nı´ na´rodnı´ho rozvoje,

207

ˇ R a EU 11. C

poma´haly mobilizovat mı´stnı´ kapacitu pro absorbova´nı´ struktura´lnı´ch fondu˚ a Koheznı´ho fondu EU obecneˇ v cele´ republice, zejme´na pak v jejı´ch regionech, cˇerpaly ze znalostı´ mı´stnı´ch akte´ru˚ a sˇpicˇkovy´ch odbornı´ku˚, kterˇ´ı jsou nejle´pe informova´ni o mı´stnı´ch potrˇeba´ch a potencia´lu, umozˇnˇovaly mı´stnı´m akte´ru˚m, aby vı´ce kontrolovali smeˇr budoucı´ho ekonomicke´ho a socia´lnı´ho rozvoje vlastnı´ho regionu. ROP se sestavovaly na za´kladeˇ priorit, kazˇda´ z nich byla da´le specifikova´na na opatrˇenı´ a ty realizova´ny pomocı´ jednotlivy´ch projektu˚. Dokument obsahoval jak analytickou, tak na´vrhovou cˇa´st a byl zpracova´va´n vzˇdy na dane´ programovacı´ obdobı´. Vycha´zel ze strategicky´ch dokumentu˚ at’jizˇ „vysˇsˇ´ı“ nebo „nizˇsˇ´ı“ sı´ly. Za´rovenˇ nesmeˇl kopı´rovat priority a opatrˇenı´ sektorovy´ch operacˇnı´ch programu˚ (SOP). ROP realizovala implementacˇnı´ agentura, kterou bylo stanoveno Centrum regiona´lnı´ho rozvoje (jedna´ se o prˇ´ıspeˇvkovou organizaci zrˇ´ızenou MMR). Ma´ dveˇ za´kladnı´ u´rovneˇ, a to centra´lnı´ a regiona´lnı´ (zajisˇt’ovali realizaci ROP v 7 regionech NUTS II). Na prˇ´ıpraveˇ ROPu˚ se v CˇR podı´lelo neˇkolik za´kladnı´ch skupin: MMR jakozˇto rˇ´ıdı´cı´ orga´n, jehozˇ hlavnı´m u´kolem bylo zajisˇt’ovat metodicke´ vedenı´ a u´cˇinnou spolupra´ci mezi ostatnı´mi ministerstvy a dotcˇeny´mi regiony Regiona´lnı´ rady jakozˇto rˇ´ıdı´cı´ orga´ny reprezentujı´cı´ za´jmy regionu˚ NUTS II a stanovujı´cı´ cı´le a priority ROP ve vazbeˇ na Programy rozvoje kraju˚ (PRK) dany´ch regionu˚ Vy´bory regiona´lnı´ho rozvoje odpoveˇdne´ za celkove´ rˇ´ızenı´ i realizaci konkre´tnı´ch u´kolu˚ (naprˇ. stanovenı´ cı´lu˚ a priorit, zpracova´nı´ ROP, . . . ) pracovnı´ skupiny odpoveˇdne´ za prˇ´ıpravu a doporucˇenı´ specificky´ch opatrˇenı´ pro Vy´roby regiona´lnı´ho rozvoje konzultanti – zpracovatele´ dokumentu˚, kterˇ´ı odborneˇ poma´hali prˇi tvorbeˇ ROP v jednotlivy´ch NUTS II Na´rodnı´ programovy´ vy´bor zastrˇesˇujı´cı´ zpracova´nı´ SROP Prˇi zpracova´nı´ ROP se doporucˇovala (na za´kladeˇ „Vadenecum: Pla´ny a programove´ dokumenty pro struktura´lnı´ fondy 2000–2006“ vydany´ch Komisı´ a na za´kladeˇ Narˇ´ızenı´ Rady cˇ. 1260/1999 z 21. 6. 1999 stanovujı´cı´ obecna´ ustanovenı´ o struktura´lnı´ch fondech a hodnocenı´ existujı´cı´ch OP cˇlensky´ch zemı´) na´sledujı´cı´ struktura: ´ vod – naznacˇenı´ u´cˇelu dokumentu a strucˇny´ prˇehled o ROP U Kapitola 1 – analy´za ekonomicke´ho a socia´lnı´ho kontextu prioritnı´ u´zemnı´ jednotky, cozˇ je pro ROP u´zemı´ regionu NUTS II. Tato kapitola by meˇla obsahovat SWOT analy´zu Kapitola 2 – popis rozvojove´ strategie, cı´lu˚ a prioritnı´ch proble´movy´ch okruhu˚, ktere´ budou formulova´ny tak, aby odpovı´daly proble´mu˚m stanoveny´m v kapitole 1. Kapitola by meˇla rovneˇzˇ obsahovat kvantifikovatelne´ ukazatele dosazˇeny´ch socia´lneˇ-ekonomicky´ch u´cˇinku˚, uvedenı´ vazbeˇ na priority NRP, popis dalsˇ´ıch dopadu˚ struktura´lnı´ch fondu˚. Popisuje konkre´tnı´ cı´le opatrˇenı´, ktere´ budou podporova´ny v ra´mci ROP. Kazˇde´ opatrˇenı´ by meˇlo obsahovat popis konkre´tnı´ch rozvojovy´ch aktivit urcˇeny´ch k dosazˇenı´ cı´lu˚ v dane´m regionu

208

´ cˇastnı´ci zpracova´nı´ ROP a SROP Obra´zek 11.3: U

Zdroj: www.euroskop.cz

Kapitola 3 – financˇnı´ alokace pro ROP. Prˇedstavuje rozpis pla´novany´ch vy´daju˚ podle priorit, financˇnı´ alokace pro jednotliva´ opatrˇenı´, zdroje financova´nı´. Meˇla by obsahovat prvnı´ hodnocenı´ adicionality zdroju˚ Kapitola 4 – zabezpecˇenı´ realizace ROP. Stanovuje hlavnı´ parametry rˇa´dne´ho a u´speˇsˇne´ho rˇ´ızenı´ v ra´mci pra´vnı´ch pozˇadavku˚ CˇR a EU V prˇ´ıloze je prˇilozˇen ROP NUTS II Jihovy´chod jako prˇ´ıklad zpacovane´ho ROP. Vzhledem k jeho de´lce jsou vybra´ny pouze kapitoly ty´kajı´cı´ se stanoveny´ch priorit a opatrˇenı´. 11.3.5

Spolecˇny´ regiona´lnı´ operacˇnı´ program

Spolecˇny´ regiona´lnı´ operacˇnı´ program (SROP) je souhrnny´m dokumentem zahrnujı´cı´m rozvojove´ priority sedmi regionu˚ soudrzˇnosti (cele´ u´zemı´ Cˇeske´ republiky s vy´jimkou hl. meˇsta Prahy), ktere´ mohou by´t v obdobı´ 2004–2006 podporova´ny ze struktura´lnı´ch fondu˚ EU v ra´mci Cı´le 1. Du˚raz je v ra´mci SROP kladen na podporu vyva´zˇene´ho a udrzˇitelne´ho ekonomicke´ho rozvoje regionu˚, ktery´ bude vycha´zet z iniciativ verˇejne´ho, neziskove´ho a soukrome´ho sektoru. Program bude zalozˇen na eliminaci faktoru˚, ktere´ prˇeka´zˇejı´ rozvoji

209

ˇ R a EU 11. C

potencia´lu regionu a na vyuzˇitı´ vy´hod, ktere´ poskytujı´ prˇ´ılezˇitosti pro ekonomicky´ ru˚st. SROP podporuje prˇedevsˇ´ım aktivity, jejichzˇ realizace z hlediska platne´ cˇeske´ legislativy spada´ do pu˚sobnosti obcı´ nebo kraju˚. Cı´lem SROP je prˇedevsˇ´ım dosazˇenı´ trvale´ho hospoda´rˇske´ho ru˚stu i ru˚stu kvality zˇivota obyvatel regionu˚ prostrˇednictvı´m novy´ch ekonomicky´ch aktivit s du˚razem na tvorbu pracovnı´ch mı´st v regiona´lnı´m i mı´stnı´m meˇrˇ´ıtku, na zlepsˇenı´ kvality infrastruktury a zˇivotnı´ho prostrˇedı´, na vsˇeobecny´ rozvoj lidsky´ch zdroju˚ a na prohlubova´nı´ socia´lnı´ integrace. Globa´lnı´ cı´l

Dosa´hnout trvaly´ a vyva´zˇeny´ rozvoj regionu˚ CˇR i ru˚st kvality zˇivota vsˇech skupin obyvatel regionu˚ na za´kladeˇ povzbuzova´nı´ novy´ch ekonomicky´ch aktivit s du˚razem na tvorbu pracovnı´ch mı´st v regiona´lnı´m i mı´stnı´m meˇrˇ´ıtku, na zlepsˇenı´ kvality infrastruktury, na rozvoj lidsky´ch zdroju˚ a na prohlubova´nı´ socia´lnı´ integrace. Specificky´mi cı´li programu proto jsou: Zvy´sˇit prosperitu regionu˚ rozvojem maly´ch a strˇednı´ch podniku˚ a rˇemesel a vytva´rˇenı´m novy´ch pracovnı´ch prˇ´ılezˇitostı´ Vsˇestranneˇ zkvalitnit regiona´lnı´ dopravn ´ıa informacˇnı´ infrastrukturu prˇi respektova´nı´ ochrany zˇivotnı´ho prostrˇedı´ Zlepsˇit zˇivotnı´ podmı´nky obyvatel, zejme´na minorit, zvy´sˇit jejich participaci na celozˇivotnı´m ucˇenı´ a integrova socia´lneˇ vyloucˇene´ skupiny do komunity a k pracovnı´mu uplatneˇnı´ Zvy´sˇit podı´l cestovnı´ho ruchu na hospoda´rˇske´ prosperiteˇ regionu˚, zvy´sˇit objem prˇ´ımy´ch investic pro rozvoj cestovnı´ho ruchu a vytva´rˇet nove´ pracovnı´ prˇ´ılezˇitosti. Dosazˇenı´ teˇchto specificky´ch cı´lu˚ ve sve´m souhrnu bude nejen poma´hat k dosazˇenı´ vysˇsˇ´ı prosperity regionu˚ soudrzˇnosti, ny´brzˇ take´ zajistı´, zˇe zlepsˇenı´ povedou k dosazˇenı´ samoudrzˇitelnosti komunit v dlouhodobe´m obdobı´. Na za´kladeˇ stanoveny´ch cı´lu˚ SROP, hlavnı´ch strategicky´ch smeˇru˚ jejich naplneˇnı´ a vy´beˇru klı´cˇovy´ch proble´mu˚ vyzˇadujı´cı´ch podporu z verˇejny´ch zdroju˚ byly vymezeny 4 priority: Priorita 1: Regiona´lnı´ podpora podnika´nı´

Jejı´ opatrˇenı´ bylo navrzˇeno jako rˇada intervencı´ zameˇrˇeny´ch na vytva´rˇenı´ zameˇstnanosti a zvy´sˇenı´ prˇ´ıjmu˚ prostrˇednictvı´m podpory podnika´nı´. Soustrˇedeˇne´ u´silı´ bude veˇnova´no rozvoji maly´ch a strˇednı´ch podniku˚, ktere´ prˇedstavujı´ znacˇne´ procento celkove´ho podnika´nı´ a mohou prˇispeˇt k ekonomicke´ prosperiteˇ regionu˚. Tato priorita bude zameˇrˇena zejme´na na takove´ podniky, ktere´ prˇispı´vajı´ k soudrzˇnosti regionu˚ vytva´rˇenı´m a udrzˇenı´m zameˇstnanosti ve vybrany´ch proble´movy´ch regionech. Klı´cˇovou ota´zkou v hodnocenı´ projektu˚ bude kvalita nabı´zeny´ch pracovnı´ch mı´st (prˇednost budou mı´t nova´, vysoce kvalifikovana´ mı´sta), umı´steˇnı´ pracovnı´ch mı´st vzhledem k prioritnı´m u´zemı´m a prˇ´ıspeˇvek projektu˚ k cı´lu˚m rovny´ch prˇ´ılezˇitostı´.

210

Priorita 2: Regiona´lnı´ rozvoj infrastruktury

Jejı´ trˇi opatrˇenı´ byla navrzˇena jako intervence pro zlepsˇenı´ dopravnı´ a telekomunikacˇnı´ infrastruktury regionu˚ soudrzˇnosti. Soustrˇedeˇne´ u´silı´ bude veˇnova´no zvy´sˇenı´ kvality a pru˚chodnosti regiona´lnı´ch dopravnı´ch komunikacı´, zlepsˇenı´ dopravnı´ dostupnosti pracovnı´ch a vzdeˇla´vacı´ch prˇ´ılezˇitostı´, zdravotnı´ch a socia´lnı´ch sluzˇeb, prˇ´ıstupnosti k informacˇnı´m a komunikacˇnı´m prostrˇedku˚m a regeneraci jader meˇst a u´zemı´ meˇst postizˇeny´ch u´tlumem hospoda´rˇsky´ch cˇinnostı´. Modernizovana´ dopravnı´ infrastruktura je podmı´nkou pro zajisˇteˇnı´ konkurenceschopnosti cˇeske´ ekonomiky. Zlepsˇenı´ dopravy by meˇlo odstranit prˇeka´zˇky pro podnika´nı´ a osobnı´ prˇepravu. Takove´ investice by meˇly snı´zˇit prˇepravnı´ na´klady, prˇetı´zˇenı´, dobu prˇepravy a zlepsˇit kapacitu sı´tı´, hospodarˇenı´ a kvalitu sluzˇeb vcˇetneˇ bezpecˇnosti. Rozvoj informacˇnı´ spolecˇnosti je velice vy´znamny´ pro ekonomicky´ rozvoj vsˇech regionu˚ soudrzˇnosti, prˇedevsˇ´ım pak pro jejich odlehle´ oblasti. Disponibilita vsˇech forem telekomunikacˇnı´ infrastruktury mu˚zˇe by´t za´kladem pro prˇekona´nı´ proble´mu˚ zpu˚sobeny´ch odlehlostı´ pro podnika´nı´, vzdeˇla´va´nı´ a socia´lnı´ rozvoj. Proto podpora rozvoje informacˇnı´ch a komunikacˇnı´ch technologiı´ v regionech musı´ sta´t na prˇednı´m mı´steˇ te´to priority, vcˇetneˇ vyuzˇitı´ Internetu. Tato priorita je zameˇrˇena na zlepsˇenı´ dopravnı´ a telekomunikacˇnı´ infrastruktury regionu˚ soudrzˇnosti a na regeneraci a revitalizaci vybrany´ch meˇst tak, aby byla zajisˇteˇna udrzˇitelnost jejich rozvoje. Priorita 3: Rozvoj lidsky´ch zdroju˚ v regionech

Jejı´ trˇi opatrˇenı´ byla navrzˇena jako rˇada intervencı´ v oblasti infrastruktury pro rozvoj lidsky´ch zdroju˚ a socia´lnı´ integrace. Soustrˇedeˇne´ u´silı´ bude veˇnova´no podporˇe zameˇstnatelnosti a kvalifikace, poskytova´nı´ vzdeˇla´vacı´ch a socia´lnı´ch sluzˇeb, posilova´nı´ vnitrˇnı´ koheze komunit, socia´lnı´ integraci osob ohrozˇeny´ch socia´lnı´ exkluzı´ a rovnosti prˇ´ılezˇitostı´. Poskytova´nı´ vzdeˇla´vacı´ch, kulturnı´ch, socia´lnı´ch, zdravotnı´ch a volnocˇasovy´ch sluzˇeb, zameˇrˇene´ na efektivnı´ struktura´lnı´ zmeˇny v obcı´ch a regionech, je klı´cˇovy´m prvkem v boji proti socia´lnı´ exkluzi a nezameˇstnanosti. Je vy´znamne´, aby se mı´stnı´ rozvoj lidsky´ch zdroju˚ intenzivneˇ zameˇrˇil na socia´lnı´ integraci osob ohrozˇeny´ch socia´lnı´ exkluzı´. Specificky´m proble´mem soucˇasne´ situace je nedostatecˇna´ prˇipravenost mı´stnı´ch a regiona´lnı´ch orga´nu˚ na hladky´ pru˚beˇh implementace programu˚ financˇnı´ podpory ze struktura´lnı´ch fondu˚. Proto je v ra´mci te´to priority veˇnova´na patrˇicˇna´ pozornost vzdeˇla´nı´ vsˇech prˇ´ıslusˇny´ch skupin akte´ru˚ na mı´stnı´ a regiona´lnı´ u´rovni, zapojeny´ch jak do prˇ´ıpravy a realizace programu, tak i do prˇ´ıpravy a na´sledne´ realizace projektu˚. Priorita 4: Rozvoj cestovnı´ho ruchu

Navrzˇena´ opatrˇenı´ jsou rozpracova´na jako rˇada intervencı´ zameˇrˇeny´ch na rozvoj sluzˇeb pro cestovnı´ ruch, vytva´rˇenı´ zameˇstnanosti a zvy´sˇenı´ prˇ´ıjmu˚ mı´stnı´ch rozpocˇtu˚. Soustrˇedeˇne´ u´silı´ bude veˇnova´no podporˇe investic pro realizaci infrastruktury cestovnı´ho ruchu a rekonstrukci kulturnı´ch a technicky´ch pama´tek v regionech.

211

ˇ R a EU 11. C

Projekty podporovane´ v ra´mci te´to priority budou muset proka´zat jasny´ ekonomicky´ dopad; prˇedevsˇ´ım by meˇly prˇila´kat turisty z ostatnı´ch regionu˚ a meˇly by zapadat do sˇirsˇ´ıho ra´mce pla´nu rozvoje cestovnı´ho ruchu pro dany´ region. Zajisˇteˇnı´ rozvoje a potrˇeb cestovnı´ho ruchu je ve Spolecˇne´m regiona´lnı´m operacˇnı´m programu koncipova´no v souladu s principem subsidiarity. Znamena´ to, zˇe rozhodujı´cı´ veˇtsˇina aktivit bude v souladu se stanoveny´m implementacˇnı´m mechanizmem realizova´na na u´rovni regionu˚ soudrzˇnosti. Neˇktere´ aktua´lnı´ proble´my rozvoje cestovnı´ho ruchu vsˇak vyzˇadujı´ spolecˇna´, syste´moveˇ a metodicky jednotna´ rˇesˇenı´ pro vsˇechny regiony nebo se jedna´ o aktivity, ktere´ majı´ nadregiona´lnı´ prˇesah cˇi vy´znam. V teˇchto prˇ´ıpadech budou projekty podporova´ny z na´rodnı´ u´rovneˇ.

11.4 Prˇ´ıloha ROP NUTS II Jihovy´chod Globa´lnı´ cı´l Hlavnı´m globa´lnı´m cı´lem pro ROP regionu NUTS 2 Jihovy´chod je podstatnou meˇrou prˇispeˇt ke zvy´sˇenı´ konkurenceschopnosti jeho ekonomiky za vy´znamne´ho zkvalitneˇnı´ za´kladnı´ technicke´ infrastruktury a prˇi respektova´nı´ principu˚ trvale udrzˇitelne´ho zˇivota v regionu, s du˚razem na vsˇeobecny´ rozvoj lidsky´ch zdroju˚ a optimalizaci jejich vyuzˇitı´ ke zvy´sˇenı´ celkove´ prosperity a atraktivity regionu Jihovy´chod. Dosazˇenı´ globa´lnı´ho cı´le je spjato s naplneˇnı´m skupiny cı´lu˚ dı´lcˇ´ıch, jezˇ jsou vy´chodisky pro formulaci rozvojovy´ch priorit regionu. Dı´lcˇ´ı cı´l 1 Dosa´hnout zlepsˇenı´ konkurenceschopnosti a hospoda´rˇske´ prosperity regionu podporou rozvoje pru˚myslu a sluzˇeb s vyuzˇitı´m kvalitneˇ a cı´leneˇ prˇipraveny´ch lidsky´ch zdroju˚ a trvale podporovat zlepsˇenı´ kvality za´kladnı´ sı´t’ove´ technicke´ infrastruktury, vcˇetneˇ informatizace. Priorita 1 Posı´lenı´ konkurenceschopnosti pru˚myslu a podnikatelsky´ch sluzˇeb v regionu a zkvalitneˇnı´ jeho za´kladnı´ technicke´ infrastruktury Dı´lcˇ´ı cı´l 2 Dosa´hnout podstatne´ho zvy´sˇenı´ hospoda´rˇske´ho vy´znamu odveˇtvı´ cestovnı´ho ruchu a la´zenˇstvı´ a jeho prˇ´ınosu k celkove´mu rozvoji regionu. Priorita 2 Rozvoj cestovnı´ho ruchu a la´zenˇstvı´ Dı´lcˇ´ı cı´l 3 Dosa´hnout vy´znamne´ho zlepsˇenı´ podmı´nek pro udrzˇenı´ a zvy´sˇenı´ hospoda´rˇske´ho vy´znamu multifunkcˇnı´ho zemeˇdeˇlstvı´ pro celkovy´ rozvoj regionu a podporovat vsˇestranny´ rozvoj jeho venkovsky´ch oblastı´. Priorita 3 Rozvoj venkova a multifunkcˇnı´ho zemeˇdeˇlstvı´

212

Dı´lcˇ´ı cı´l 4 Trvale zlepsˇovat podmı´nky pro vsˇestranny´ harmonicky´ rozvoj obyvatel regionu, kvalitu jejich zˇivota a podporovat rozvoj principu˚ obcˇanske´ spolecˇnosti. Za´sadnı´m zpu˚sobem zvy´sˇit kvalitu lidsky´ch zdroju˚ zejme´na zlepsˇenı´m podmı´nek pro jejich vzdeˇlanost a dosahovat tak lepsˇ´ıho vyuzˇitı´ jejich kvalifikacˇnı´ho potencia´lu pro zvy´sˇenı´ celkove´ prosperity regionu. Priorita 4 Rozvoj lidsky´ch zdroju˚ a socia´lnı´ infrastruktury Dı´lcˇ´ı cı´l 5 Za´sadnı´m zpu˚sobem zlepsˇit podmı´nky pro trvale udrzˇitelny´ rozvoj v regionu uplatneˇnı´m za´kladnı´ch principu˚ ochrany a zkvalitneˇnı´ jeho zˇivotnı´ho prostrˇedı´. Priorita 5 Ochrana a zkvalitnˇova´nı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´ Obsahove´ vymezenı´ Priorit a opatrˇenı´ pro ROP 2001 regionu NUTS 2 Jihovy´chod PRIORITA cˇ. 1 Posı´lenı´ konkurenceschopnosti pru˚myslu a podnikatelsky´ch sluzˇeb v regionu a zkvalitneˇnı´ jeho za´kladnı´ technicke´ infrastruktury A: Rozvoj pru˚myslu a sluzˇeb ROP – Opatrˇenı´ A/1.1: Zlepsˇova´nı´ kvality podnikatelske´ho prostrˇedı´ ROP – Opatrˇenı´ A/1.2 Prˇ´ıprava pru˚myslovy´ch cˇi vı´ceu´cˇelovy´ch hospoda´rˇsky´ch zo´n a zkvalitnˇova´nı´ nabı´dky sta´vajı´cı´ch zo´n ROP – Opatrˇenı´ A/1.3 Vsˇeobecna´ podpora MSP ROP – Opatrˇenı´ A/1.4 Prohlubova´nı´ prˇeshranicˇnı´ a mezina´rodnı´ spolupra´ce ROP – Opatrˇenı´ A/1.5 Rozvoj lidsky´ch zdroju˚ v pru˚myslu B: Rozvoj za´kladnı´ technicke´ infrastruktury ROP – Opatrˇenı´ B/1.2 Modernizace a dobudova´nı´ komunikacı´ regiona´lnı´ho vy´znamu ROP – Opatrˇenı´ B/1.2 Zlepsˇenı´ dopravnı´ obsluhy regionu verˇejnou hromadnou dopravou ROP – Opatrˇenı´ B/1.3 ´ spory energie a surovin, podpora vyuzˇ´ıva´nı´ obnovitelny´ch a alternativnı´ch zdroju˚ U

213

ˇ R a EU 11. C

ROP – Opatrˇenı´ B/1.4 Rozvoj technicke´ infrastruktury obcı´, meˇst a regionu˚, podpora vzniku a rozvoje informacˇnı´ch sı´tı´ a informacˇnı´ch technologiı´ PRIORITA cˇ. 2 Rozvoj cestovnı´ho ruchu ROP – Opatrˇenı´ 2.1: Podpora budova´nı´ za´kladnı´ a doprovodne´ infrastruktury cestovnı´ho ruchu ROP – Opatrˇenı´ 2.2: Podpora budova´nı´ regiona´lnı´ organizacˇnı´ struktury cestovnı´ho ruchu ROP – Opatrˇenı´ 2.3: Podpora tvorby regiona´lnı´ch a loka´lnı´ch turisticky´ch produktu˚, s du˚razem na prˇeshranicˇ´ı spolupra´ci, podpora zlepsˇova´nı´ turisticke´ho image regionu ROP – Opatrˇenı´ 2.4: Podpora regenerace kulturnı´ho a prˇ´ırodnı´ho deˇdictvı´ PRIORITA cˇ. 3 Rozvoj venkova a multifunkcˇnı´ho zemeˇdeˇlstvı´ ROP – Opatrˇenı´ 3.1 Podpora mı´stnı´ch specifik vy´roby a sluzˇeb ROP – Opatrˇenı´ 3.2 Integrace ekologicky´ch a ekonomicky´ch rozvojovy´ch strategiı´, cı´leny´ch na podporu rozvoje venkovsky´ch oblastı´. ROP – Opatrˇenı´ 3.3 Obnova a rozvoj venkovsky´ch sı´del PRIORITA cˇ. 4 Rozvoj lidsky´ch zdroju˚ a socia´lnı´ infrastruktura ROP – Opatrˇenı´ 4.1: Rozvoj regiona´lnı´ch struktur celozˇivotnı´ho vzdeˇla´va´nı´ a ucˇenı´ ROP – Opatrˇenı´ 4.2: Zvy´sˇenı´ adaptability zameˇstnavatelu˚ a zameˇstnancu˚ na technologicke´ zmeˇny ROP – Opatrˇenı´ 4.3: Implementace vhodny´ch forem a struktury vzdeˇla´vacı´ch programu˚ odborny´ch sˇkol a jejich koordinace s potrˇebami trhu pra´ce ROP – Opatrˇenı´ 4.4: Rozsˇ´ırˇenı´ nabı´dky a zvy´sˇenı´ kvality zdravotnicke´ pe´cˇe a sluzˇeb socia´lnı´ pe´cˇe obyvatelstvu s ohledem na jejı´ dostupnost ROP – Opatrˇenı´ 4.5: Vytva´rˇenı´ mechanismu˚ boje proti spolecˇenske´ marginalizaci ohrozˇeny´ch skupin obyvatelstva ROP – Opatrˇenı´ 4.6: Rozvoj prvku˚ obcˇanske´ a informacˇnı´ spolecˇnosti

214

ROP – Opatrˇenı´ 4.7: Podpora vytva´rˇenı´ podmı´nek a infrastruktury pro rozvoj kulturnı´ch, sportovnı´ch a jiny´ch volnocˇasovy´ch aktivit obyvatelstva PRIORITA cˇ. 5 Zˇivotnı´ prostrˇedı´ ROP – Opatrˇenı´ 5.1: Prosazenı´ za´sad trvale udrzˇitelne´ho rozvoje v ochraneˇ a tvorbeˇ kulturnı´ krajiny ROP – Opatrˇenı´ 5.2: Omezova´nı´ negativnı´ch dopadu˚ lidske´ cˇinosti na zˇivotnı´ prostrˇedı´ ROP – Opatrˇenı´ 5.3: Prˇijı´ma´nı´ environmenta´lnı´ch koncepcı´ obcı´ a meˇst a zava´deˇnı´ podnikovy´ch ekologicky´ch manazˇersky´ch syste´mu˚ a syste´mu˚ ekologicke´ vy´chovy

Shrnutı´ kapitoly Cˇeska´ republika vstoupila do Evropske´ unie k 1. kveˇtnu 2004. Tomuto vstupu samozrˇejmeˇ prˇedcha´zely dlouhe´ vyjedna´vacı´ aktivity. V te´to kapitole jste se sezna´mili s jednotlivy´mi dokumenty potrˇebny´mi pro vstup CˇR do EU a za´rovenˇ s dokumenty, potrˇebny´mi pro cˇerpa´nı´ financˇnı´ch prostrˇedku˚ ze struktura´lnı´ch fondu˚. Ve vztahu k obdobı´ prˇed vstupem jste byli sezna´meni s prˇedvstupnı´mi fondy, ktere´ poma´haly financovat aktivity spojene´ s prˇ´ıpravou CˇR na vstup do EU. Za´rovenˇ jste se dozveˇdeˇli o operacˇnı´ch programech v ra´mci pla´novacı´ho obdobı´ 2004–2006, na jejichzˇ za´kladeˇ jsou rozdeˇlova´ny financˇnı´ prostrˇedky urcˇene´ pro Cˇeskou republiku.

Ota´zky k zamysˇlenı´ 1. Co to je CEFTA? 2. Cˇ´ım je pro Cˇeskou republiku tvorˇena Evropska´ dohoda? 3. Charakterizujte prˇedvstupnı´ fondy urcˇene´ pro CˇR. 4. Vyjmenujte a strucˇneˇ popisˇte za´kladnı´ strategicke´ dokumenty, na jejichzˇ

za´kladeˇ je mozˇno cˇerpat financˇnı´ prostrˇedky pro CˇR beˇhem pla´novacı´ho obdobı´ 2000–2006. 5. Porovnejte sektorove´ operacˇnı´ programy a regiona´lnı´ operacˇnı´ program na obdobı´ 2004–2006.

POT Porovnejte priority v ra´mci vy´sˇe uvedene´ho ROP pro NUS II Jihovy´chod, ktery´ byl jednı´m z podkladu˚ pro vypracova´nı´ SROP, a noveˇ schvalovane´ho ROP pro NUTS II Jihovy´chod na obdobı´ 2007–2013.

215

ˇ R a EU 11. C

216

Shrnutı´

Shrnutı´

Pocˇa´tky evropske´ integrace lze z historicke´ho hlediska spatrˇovat jizˇ ve strˇedoveˇku ve snaha´ch panovnı´ku˚ o spojenectvı´ za u´cˇelem u´toku nebo naopak obrany sveˇrˇeny´ch u´zemı´. Novodobeˇjsˇ´ı mysˇlenky na sjednocenı´, ktere´ jizˇ v sobeˇ neobsahovaly vylozˇeneˇ spojenectvı´ za vojensky´m u´cˇelem, se vyskytly v dobeˇ pru˚myslove´ revoluce, kdy dosˇlo k prvnı´m sektoroveˇ orientovany´m mezina´rodnı´m organizacı´m (naprˇ. Posˇtovnı´ unie 1874 nebo Telegrafnı´ unie 1975). Jako nejvy´znamneˇjsˇ´ı modernı´ prˇedchu˚dce dnesˇnı´ho Spolecˇenstvı´ vsˇak lze oznacˇit projekt Panevropy. Po druhe´ sveˇtove´ va´lce docha´zı´ vsˇak jizˇ k zalozˇenı´ prvnı´ho modernı´ho sektoroveˇ orientovane´ho Evropske´ho spolecˇenstvı´ uhlı´ a oceli, kdy v jeho ra´mci jsou vytvorˇeny i potrˇebne´ instituce reprezentujı´cı´ za´jmy vsˇech cˇlensky´ch zemı´ (Vysoky´ u´rˇad, nadna´rodnı´ pravomoci), ale oproti pu˚vodnı´mu Schumanovu na´vrhu i instituce, ktera´ je slozˇena s ministru˚ cˇlensky´ch zemı´ hlasujı´cı´ch vzˇdy pouze ve vlastnı´m za´jmu (Rada ministru˚). Zalozˇenı´ dalsˇ´ıch dvou spolecˇenstvı´ na sebe nenecha´ dlouho cˇekat a na zacˇa´tku 70. let vedle sebe fungujı´ celkem trˇi Spolecˇenstvı´ – kazˇde´ se svojı´ vlastnı´ strukturou orga´nu˚. Nejvy´znamneˇjsˇ´ım za´jmem je vytvorˇenı´ spolecˇne´ho trhu. V ra´mci Smlouvy o Evropske´ unii jsou aktivity v ra´mci Spolecˇenstvı´ rozdeˇleny do trˇ´ı za´kladnı´ch pilı´rˇu˚: I. pilı´rˇ reprezentujı´cı´ vnitrˇnı´ trh a jeho politiky (zemeˇdeˇlska´, obchodnı´, dopravnı´, struktura´lnı´, meˇnova´ unie), v jehozˇ ra´mci ma´ hlavnı´ slovo Komise a kde prˇi hlasova´nı´ v Radeˇ ministru˚ docha´zı´ ve veˇtsˇineˇ prˇ´ıpadu˚ k veˇtsˇinove´mu hlasova´nı´ II. pilı´rˇ reprezentujı´cı´ problematiku Spolecˇne´ zahranicˇnı´ a bezpecˇnostı´ politiky, kde prˇevla´da´ mezivla´dnı´ u´rovenˇ a postupneˇ docha´zı´ k prˇesunu od jednomyslne´ho hlasova´nı´ k hlasova´nı´ kvalifikovanou veˇtsˇinou III. pilı´rˇ reprezentujı´cı´ problematiku spolupra´ce vnitra a justice, ktery´ take´ prˇedstavuje mezivla´dnı´ u´rovenˇ a v jehozˇ ra´mci docha´zı´ take´ k postupne´mu prˇechodu od jednomyslne´ho hlasova´nı´ k hlasova´nı´ kvalifikovanou veˇtsˇinou. Samozrˇejmeˇ aktivity Spolecˇenstvı´ musı´ by´t z neˇcˇeho hrazeny. K tomu slouzˇ´ı souhrnny´ rozpocˇet Spolecˇenstvı´, ktery´ je kazˇdorocˇneˇ sestavova´n v tzv. financˇnı´ perspektiveˇ. Na jeho schvalova´nı´ se podı´lı´ Rada ministru˚ i Evropsky´ parlament. Kontrolu hospodarˇenı´ prova´dı´ Evropsky´ u´cˇetnı´ dvu˚r. Cˇeska´ republika, ktera´ se spolu s dalsˇ´ımi devı´ti zemeˇmi, stala k 1. kveˇtnu 2004 cˇlenem Evropske´ unie, musela do sve´ho legislativnı´ho syste´mu prˇijmout vsˇechny pozˇadovane´ aquis. K tomu prˇed vstupem do EU slouzˇil program Phare, ze ktere´ho Cˇeska´ republika za obdobı´ 1995–2004 nasmlouvala celkem te´meˇrˇ 120 milionu˚ eur. Dalsˇ´ımi zdroji financˇnı´ch prostrˇedku˚, ktere´ bylo mozˇno vyuzˇ´ıvat, byly program Sapard (orientovany´ na problematiku venkova a zemeˇdeˇlstvı´) a program ISPA (orientovany´ na aktivity v ra´mci zˇivotnı´ho prostrˇedı´ a infrastruktury). Po sve´m vstupu mu˚zˇe Cˇeska´ republika cˇerpat financˇnı´ prostrˇedky ze struktura´lnı´ch a jiny´ch fondu˚ na za´kladeˇ operacˇnı´ch programu˚, ktery´ch bylo pro pla´novacı´ obdobı´ 2000–2006 celkem peˇt. Cˇtyrˇi byly sektoroveˇ orientova´ny, pa´ty´ byl regiona´lnı´ a zahrnoval v sobeˇ obdobne´ aktivity jako programy sektorove´ (s vy´jimkou zemeˇdeˇlstvı´).

218

Seznam zkratek

Seznam zkratek

Vneˇjsˇ´ı vztahy ATLAS – Promoting EU-Latin American Chambers Cooperation Programme/Prog-

ram na podporu komor EU a Latinske´ Ameriky ALFA – Latinskoamericke´ akademicke´ vzdeˇla´va´nı´ ALURE – Optima´lnı´ vyuzˇitı´ energeticky´ch zdroju˚ v Latinske´

´ rˇad pro celnı´ a fiska´lnı´ pomoc CARDS – Community Assistance Office/U CARICOM – Caribbean Community and Common Market/Karibske´ spolecˇenstvı´

a spolecˇny´ trh Cariforum – Forum of the Caribbean ACP States/Fo´rum karibsky´ch sta´tu˚ ACP CBC PHARE – Cross Border Cooperation/Prˇeshranicˇnı´ spolupra´ce programu

PHARE CEDEAO, ECOWAS – Communaute´ Economique des Eta´te d´Afrique Occiden-

tale/Hospoda´rˇske´ spolecˇenstvı´ zemı´ za´padnı´ Afriky CEEAC – Communaute´ Ekonomique des Eta´te d´Afrique Centra´le/Hospoda´rˇske´

spolecˇenstvı´ zemı´ strˇednı´ Afriky CEFTA – Central European Free Trade Agreement/Strˇedoevropska´ dohoda o volne´m

obchodu CEMAC – Communaute´ Economique et Mone´taire d´Afrique Centra´le/Strˇedoafricke´ hospoda´rˇske´ a meˇnove´ spolecˇenstvı´ CEPA – Canada-Europe Parliamentary Association/Kanadsko-evropska´ parlament-

nı´ asociace CET – Common External Tariff/Spolecˇny´ celnı´ sazebnı´k COMESA – Common Market for Eastern and Southern Africa/Spolecˇny´ trh pro

vy´chodnı´ a jizˇnı´ Afriku CSR – Common Service for External Relatins/Spolecˇny´ servis pro vneˇjsˇ´ı vztahy

ˇ editelstvı´ DG – Directorate General/Genera´lnı´ R Dohoda o EHP – Dohoda evropske´m hospoda´rˇske´m prostoru/Agreement on the European Econimic Area EAEC – Eurasian Economic Community/Euroasijske´ hospoda´rˇske´ spolecˇenstvı´ EEA – European Economic Agreementc – Dohoda o evropske´ hospoda´rˇske´ spolu-

pra´ci EHS – Evropske´ hospoda´rˇske´ spolecˇenstvı´ ESUO – Evropske´ sdruzˇenı´ uhlı´ a oceli EU/ES (Unie/Spolecˇenstvı´) – Evropska´ unie/Evropske´ spolecˇenstvı´ EURATOM – Evropske´ sdruzˇenı´ pro atomovou energii ECB – Evropska´ centra´lnı´ banka ESCB – Evropsky´ syste´m centra´lnı´ch bank

220

ECOWAS, CEDEAO – Economic Community of West African States/Hospoda´rˇske´

spolecˇenstvı´ zemı´ za´padnı´ Afriky ECIP – Investicˇnı´ partnerstvı´ Evropske´ho spolecˇenstvı´ na podporu vza´jemneˇ vy´-

hodny´ch investicˇnı´ch projektu˚ EDF – European Development Fund/Evropsky´ rozvojovy´ fond EFTA/ESVO – Economic Free Trade Area/Ekonomicke´ spolecˇenstvı´ volne´ho ob-

chodu EIB – European Investment Bank/Evropska´ investicˇnı´ banka

´ rˇad pro evropskou pomoc a spoluEuropeAid – EuropeAid Cooperation Office/U pra´ci FTA – Free Trade Agreement/Dohoda o volne´m obchodu GATS – General Agreement on Trade in Services/Vsˇeobecna´ dohoda o obchodu

sluzˇbami GATT – General Agreemen on Tarifs and Trade/Vsˇeobecna´ dohoda o clech a ob-

chodu GCC – Gulf Cooperation Council/Rady pro spolupra´ci v Perske´m za´livu G7 – Group of 7 GSP – Generalized System of Preference/Vsˇeobecny´ syste´m preferencı´ LAIA – Latin American Integration Association/Latinskoamericke´ sdruzˇenı´ pro integraci MRA – Mutual Recognition Agreement/Dohoda o vza´jemne´m uzna´va´nı´ MS – Member States/Cˇlenske´ zemeˇ NAFTA – North American Free Trade Agreement/Dohoda o severoamericke´m vol-

ne´m obchodu NIZ – New Industrialised Countries/Noveˇ industrializovane´ zemeˇ OBSE – Organizace pro bezpecˇnost a spolupra´ci v Evropeˇ ODA – Official Development Aid/Oficia´lnı´ rozvojova´ pomoc OECD – Organisation for Economic Cooperation and Development/Organizace pro

hospoda´rˇskou spolupra´ci a rozvoj OEEC – Organization for European Economic Cooperation/Organizace pro Evrop-

skou hospoda´rˇskou spolupra´ci OSN – Organizace spojeny´ch na´rodu˚ ´ – Palestinska´ autonomnı´ u´zemı´ PAU PHARE – Assistance for Economic Restructuring Poland and Hungary/Pomoc pro

ekonomickou restrukturalizaci Polska a Mad’arska PZI – Prˇ´ıme´ zahranicˇnı´ investice SAA – Stabilisation and Association Agreement – Stabilizˇacˇnı´ a asociacˇnı´ dohoda

221

Seznam zkratek

SAARC – South Asian Association for Regional Cooperation/Sdruzˇenı´ pro regio-

na´lnı´ spolupra´ci v jizˇnı´ Asii SADC – Southern African Development Community/Jihoafricke´ rozvojove´ spole-

cˇenstvı´ SAP – Stabilisation and Association Process/Stabilizacˇnı´ a asociacˇnı´ proces SISMIN – Syste´m pro stabilizaci prˇ´ıjmu˚ z exportu nerostny´ch surovin a deriva´tu˚ SNS – Spolecˇenstvı´ neza´visly´ch sta´tu˚ SOP – Spolecˇna´ obchodnı´ politika STABEX – Syste´m pro stabilizaci prˇ´ıjmu˚ z exportu zemeˇdeˇlsky´ch produktu˚ SVE – Strˇednı´ a vy´chodnı´ Evropa SZBP – Spolecˇna´ zahranicˇnı´ a bezpecˇnostı´ politika TACIS – Technical Assistance for the Community of Independent States/ Technicka´

pomoc pro Spolecˇenstvı´ neza´visly´ch sta´tu˚ TAFTA – Transatlantic Free Trade Agreement/Transatlanticka´ zo´na volne´ho ob-

chodu TARIC – Tarif integre´ des Communaute´s europe´ennes/Integrovany´ celnı´ sazebnı´k

ES ´ tvar pro jedna´nı´ o prˇistoupenı´ TFAN – Task Force for Accession Negotiations/U TRIPs – Trade Related Intellectual Property Rights/Dohoda o obchodnı´ch aspektech

pra´v k dusˇevnı´mu vlastnictvı´ UEMOA – Union Economic et Mone´taire Ouest Africaine/Za´padoafricka´ hospoda´rˇska´ a meˇnova´ unie UMA – Union du Maghreb Arabe Arab Maghreb Union/Unie arabske´ho Maghrebu UNESCO – United Nations Educational Scientific and Cultural Organization/ Organizace OSN pro vy´chovu, veˇdu a kulturu UNIDO – United Nations Industrial Developmet Organisation/Organizace OSN pro

pru˚myslovy´ rozvoj URB-AL – Meˇsta Latinske´ Ameriky VE a SA – Vy´chodnı´ Evropa a strˇednı´ Asie WTO – World Trade Organisation/Sveˇtova´ obchodnı´ organizace WEU/ZEU – Western European Union/Za´padoevropska´ unie

222

Glosa´rˇ

Glosa´rˇ

A Acquis Spolecˇenstvı´ – Acquis Spolecˇenstvı´ neboli spolecˇne´ deˇdictvı´ Spolecˇenstvı´ prˇedstavuje spolecˇna´ pra´va a za´vazky, ktere´ zavazujı´ vsˇechny cˇlenske´ sta´ty v ra´mci EU. Acquis se sta´le vyvı´jı´ a skla´da´ se z obsah, principu˚ a politicky´ch smluv; legislativiy prˇijate´ prˇi aplikaci vsmluv a judikatury Soudu evropsky´ch spolecˇenstvı´; deklaracı´ a rezolucı´ prˇijaty´ch Uniı´; opatrˇenı´ vztahujı´cı´ch se k spolecˇne´ zahranicˇnı´ a bezpecˇnostı´ politice; opatrˇenı´ vztahujı´cı´ch se k justici a ke spolupra´ci ve vnitrˇnı´ch veˇcech; mezina´rodnı´ch smluv uzavrˇeny´ch Uniı´ a smluv uzavrˇeny´ch navza´jem mezi jejı´mi cˇlensky´mi sta´ty v oblasti aktivit Unie. Z tohoto du˚vodu acquis Spolecˇenstvı´ nezahrnuje jen striktneˇ pra´vo Spolecˇenstvı´, ale take´ vsˇechny akty prˇijate´ v ra´mci druhe´ho a trˇetı´ho pilı´rˇe EU, a prˇedevsˇ´ım spolecˇne´ cı´le stanovene´ ve smlouva´ch. Kandida´tske´ sta´y musı´ prˇedtı´m, nezˇ vstoupı´ do Unie, acquis prˇijmout. Vy´jimky a odlisˇnosti prˇi prˇejı´ma´nı´ acqus jsou dovoleny jen ve vy´jimecˇny´ch prˇ´ıpadech jejich rozsah je omezen. Unie se zava´zala, zˇe bude acquis v jeho celistvosti udrzˇovat a zˇe je bude da´le rozvı´jet. Soucˇa´stı´ prˇ´ıpravy kandida´tsky´ch zemı´ na cˇlenstvı´ v Unii je podrobne´ zkouma´nı´, jak dalece je legislativa teˇchto zemı´ prizpu˚sobena acquis Spolecˇenstvı´. Agenda 2000 – Agenda 2000 je akcˇnı´m programem prˇijaty´m Evropskou komisı´ 15. cˇervence 1997. Je oficia´lnı´ odpoveˇdı´ na pozˇadavky vyslovene´ na zaseda´nı´ Evropske´ rady v Madridu v prosinci 1995, tj. prˇedstavuje vsˇeobecny´ dokument o rozsˇ´ırˇenı´ a o reformeˇ spolecˇny´ch politik a zpra´vu o budoucı´m financˇnı´m ra´mci Unie po 31. prosinci 1999. Agenda 2000 se doty´ka´ vsˇech ota´zek, ktery´m Unie cˇelı´ na pocˇa´tku 21. stoletı´. Soucˇa´stı´ dokumentu jsou posudky Evropske´ komise na zemeˇ, ktere´ se v te´ dobeˇ ucha´zely o cˇlenstvı´ v Unii.Agenda 2000 ma´ trˇi cˇa´sti: •

•

•

Prvnı´ projedna´va´ ota´zku vnitrˇnı´ch mechanismu˚ Unie, zejme´na reformu spolecˇne´ zemeˇdeˇlske´ politiky a politiky socia´lnı´ a hospoda´rˇske´ soudrzˇnosti. Obsahuje take´ doporucˇenı´, jak se nejle´pe vyrovnat s nadcha´zejı´cı´m rozsˇ´ırˇenı´m a navrhuje vytvorˇenı´ nove´ financˇnı´ perspektivy (tj. rozpocˇtu) na obdobı´ 2000–2006. Druha´ navrhuje zesı´lenou prˇedvstupnı´ strategii, zahrnujı´cı´ dva nove´ prvky: prˇ´ıstupove´ partnerstvı´ a rozsˇ´ırˇenou u´cˇast kandida´tsky´ch zemı´ v programech Spolecˇenstvı´ a vytvorˇenı´ mechanismu pro uplatnˇova´nı´ acquis Spolecˇenstvı´. Trˇetı´ cˇa´st prˇedstavuje studii o vlivu rozsˇ´ırˇenı´ na politiky Evropske´ unie.

Tyto priority byly podeprˇeny fakty ve dvaceti legislativnı´ch na´vrzı´ch podany´ch Evropskou komisı´ v roce 1998. Na zaseda´nı´ Evropske´ rady v Berlı´neˇ roku 1999 bylo dosazˇeno vsˇeobecne´ shody na tomto legislativnı´m balı´ku a vsˇechna opatrˇenı´ byla prˇijata v te´mzˇe roce. Na obdobı´ 2000 azˇ 2006 pokry´vajı´ cˇtyrˇi u´zce propojene´ oblasti: • • •

reformu spolecˇne´ zemeˇdeˇlske´ politiky; reformu struktura´lnı´ politiky; prˇedvstupnı´ instrumenty; financˇnı´ perspektivu.

Amsterodamska´ smlouva – Amsterodamska´ smlouva je vy´sledkem mezivla´dnı´ konference zaha´jene´ zaseda´nı´m Evropske´ rady v Turı´nu 29. brˇezna 1996. Byla prˇijata na zaseda´nı´ Evropske´ rady v Amsterodamu 16.–17. cˇervna 1997. Ministrˇi zahranicˇnı´ch veˇcı´ patna´cti cˇlensky´ch sta´tu˚ ji pak podepsali 2. rˇ´ıjna 1997. Smlouva vstoupila v platnost 1. kveˇtna 1999 pote´, co byla ratifikova´na vsˇemi cˇlensky´mi sta´ty v souladu s jejich u´stavnı´mi procedurami. Z pra´vnicke´ho u´hlu pohledu Amsterodamska´ smlouva meˇnı´ urcˇita´ ustanovenı´ ve Smlouveˇ o Evropske´ unii, ve smlouva´ch zakla´dajı´cı´ch Evropska´ spolecˇenstvı´ a v souvisejı´cı´ch pra´vnı´ch aktech. Amsterodamska´ smlouva ovsˇem tyto smlouvy nenahrazuje, spı´sˇe stojı´ vedle nich.

B Bı´la´ kniha – Bı´le´ knihy Komise jsou dokumenty, ktere´ obsahujı´ na´vrhy na cˇinnost Spolecˇenstvı´ v urcˇite´ oblasti. V neˇktery´ch prˇ´ıpadech Bı´la´ kniha na´sleduje po vyda´nı´ Zelene´ knihy, jejı´mzˇ cı´lem je zaha´jit proces konzultacı´ o dane´m te´matu na evropske´ u´rovni. Prˇ´ıkladem jsou Bı´le´ knihy o zavrsˇenı´ jednotne´ho trhu, o ru˚stu, konkurenceschopnosti a zameˇstnanosti, o sblizˇova´nı´ pra´va v prˇidruzˇeny´ch sta´tech strˇednı´ a vy´chodnı´ Evropy v oblastech ty´kajı´cı´ch se vnitrˇnı´ho trhu. Po schva´lenı´ Radou se z Bı´le´ knihy mu˚zˇe sta´t akcˇnı´ program Unie pro danou oblast. Bretton-woodsky´ syste´m – Tzv. syste´m z Bretton Woods byl postaven na fixnı´ch, ale upravitelny´ch kursech. Meˇny byly nava´za´ny na dolar, ktery´ byl kryt zlatem a prˇedstavoval rezervnı´ meˇnu. Tento syste´m se rozpadl v roce 1971 a Spolecˇenstvı´ na tento krok reagovalo projektem EMS.

C COREPER – Coreper (francouzsky´ akronym pro oznacˇenı´ Vy´boru sta´ly´ch za´stupcu˚) je slozˇen ze sta´ly´ch za´stupcu˚ cˇlensky´ch sta´tu˚ (velvyslancu˚) a je v etapa´ch, ve ktery´ch je nutne´ prˇedbeˇzˇne´ vyjedna´va´nı´, odpoveˇdny´ za asistova´nı´ Radeˇ Evropske´ unie prˇi projedna´va´nı´ agendy (na´vrhu˚ pra´vnı´ch aktu˚ prˇedlozˇeny´ch Komisı´). Zaujı´ma´ klı´cˇovou pozici v rozhodovacı´m procesu Spolecˇenstvı´, ve ktere´m je take´ soucˇasneˇ fo´rem pro dialog a orga´nem, ktery´ vykova´va´ politickou kontrolu. Aby mohl Coreper vykona´vat vsˇechny sve´ funkce rˇa´dneˇ, je rozdeˇlen do dvou skupin: Coreper I, tvorˇen za´stupci sta´ly´ch za´stupcu˚; Coreper II, tvorˇen sta´ly´mi za´stupci osobneˇ. Hladky´ pru˚beˇh pra´ce v Radeˇ je za´visly´ na pra´ci Coreper.

E ˇ ´ımeˇ pod Evropska´ u´mluva o lidsky´ch pra´vech – Evropska´ u´mluva o lidsky´ch pra´vech byla podepsa´na v R za´sˇtitou Rady Evropy dne 4. listopadu 1950. Vytvorˇila bezprecedentnı´ syste´m mezina´rodnı´ ochrany lidsky´ch pra´v ´ mluva, ktera´ byla ratifikova´na vsˇemi cˇlensky´mi sta´ty Unie, tı´m, zˇe obcˇanu˚m dala mozˇnost obracet se na soudy. U ˇ trasburku. Jedna´ se o: zrˇ´ıdila neˇkolik dozorcˇı´ch orga´nu˚ se sı´dlem ve S

224

Komisi odpoveˇdnou za prˇedbeˇzˇne´ prˇezkouma´nı´ zˇa´dostı´ podany´ch sta´ty nebo jednotlivci; Evropsky´ soud pro lidska´ pra´va, ktere´mu byly prˇ´ıpady prˇideˇlova´ny Komisı´ nebo cˇlensky´m sta´tem na za´kladeˇ stanoviska Komise; ´ mluvy a na ktery´ bylo odkazova´no v prˇ´ıpadeˇ, • Vy´bor ministru˚ Rady Evropy, ktery´ vystupoval jako stra´zˇce U kdy neˇktery´ prˇ´ıpad nebyl prˇedveden prˇed soud, aby zajistil politicke´ vyporˇa´da´nı´ sporu. ´ mluvou (prˇ´ıloha Protokolu cˇ. 11). Rostoucı´ pocˇet prˇ´ıpadu˚ byl du˚vodem reformy dozorcˇı´ch orga´nu˚ zrˇ´ızeny´ch U Dozorcˇı´ orga´ny byly na´sledneˇ 1. listopadu 1998 nahrazeny jediny´m Evropsky´m soudem pro lidska´ pra´va. Tato ˇ asto byla zminˇova´na mysˇzjednodusˇena´ struktura zkra´tila de´lku procedur a posı´lila pra´vnı´ charakter syste´mu. C ´ mluveˇ. Ve sve´m stanovisku z 28. brˇezna 1996 vsˇak Evropsky´ soudnı´ lenka, zˇe by Evropska´ unie prˇistoupila k U ´ mluveˇ, s odu˚vodneˇnı´m, zˇe Smlouva o zalozˇenı´ dvu˚r prohla´sil, zˇe Evropska´ spolecˇenstvı´ nemohou prˇistupovat k U Evropske´ho spolecˇenstvı´ neposkytuje zˇa´dne´ pravomoci k urcˇenı´ pravidel nebo k uzavı´ra´nı´ mezina´rodnı´ch smluv v oblasti lidsky´ch pra´v. Amsterodamska´ smlouva nicme´neˇ pozˇaduje respektova´nı´ za´kladnı´ch pra´v garantovany´ch ´ mluvou. S ohledem na vztahy mezi Evropsky´m soudnı´m dvorem a Evropsky´m soudem pro lidska´ pra´va praxe zaU ´ mluvy do pra´va Unie, umozˇnila udrzˇet soulad v cˇinnosti vedena´ Soudnı´m dvorem, ty´kajı´cı´ se vcˇlenˇova´nı´ principu˚ U ´ staveˇ pro Evropu navrhuje prˇistoupenı´ EU (ktera´ ma´ zı´skat pra´vnı´ obou soudu˚ a jejich neza´vislost. Smlouva o U ´ mluveˇ. Za´rovenˇ pocˇı´ta´ se zacˇleneˇnı´m Charty za´kladnı´ch pra´v obcˇanu˚ EU do u´stavnı´ smlouvy (v II. subjektivitu) k U ´ stava mohla by´t platna´, bude muset by´t ratifikova´na vsˇemi 25 cˇlensky´mi sta´ty. cˇa´sti). Aby U • •

F Fouchetu˚v pla´n – Jednalo se o prvnı´ mysˇlenku zavedenı´ uzˇsˇ´ı politicke´ spolupra´ce cˇlensky´ch zemı´. Snahou byla neza´vislost na NATO. V roce 1961 se sesˇel prvnı´ summit prˇedstavitelu˚ cˇlensky´ch zemı´ a potvrdil ochotu zemı´ zaby´vat se ota´zkou spolupra´ce v oblasti zahranicˇnı´ politiky a dalsˇ´ımi souvisejı´cı´mi body budoucı´ho smeˇrˇova´nı´ k politicke´ unii. Podstatou na´vrhu byla konstrukce unie sta´tu˚ pracujı´cı´ na principu mezivla´dnı´ konference, v nı´zˇ by se rozhodovalo jednomyslneˇ. Sı´dlo meˇlo by´t ve Francii a instituciona´lneˇ meˇla by´t unie zasˇtı´teˇna Radou sta´tu˚ slozˇenou z ministru˚ zahranicˇnı´ch veˇcı´. Ostatnı´ cˇlenske´ sta´ty meˇly obavu z francouzske´ dominance a k takto postavene´mu pla´nu se vyjadrˇovaly s obavami. Proto dosˇlo k jeho modifikaci nazy´vane´ Druhy´ Fouchetu˚v pla´n. Nove´ cı´le byly stanoveny takto: „prˇistoupit k prˇijetı´ spolecˇne´ zahranicˇnı´ politika v oblastech spolecˇne´ho za´jmu cˇlensky´ch sta´tu˚; prostrˇednictvı´m u´zke´ spolupra´ce cˇlensky´ch sta´tu˚ ve veˇdecke´ a kulturnı´ oblasti zajistit pokracˇova´nı´ rozvoje jejich spolecˇne´ho deˇdictvı´ a ochranu hodnot, na nichzˇ stojı´ jejich civilizace; prˇijetı´m spolecˇne´ bezpecˇnostı´ politiky ve spolupra´ci s ostatnı´mi svobodny´mi na´rody posı´lit bezpecˇnost cˇlensky´ch sta´tu˚ prˇed jakoukoli agresı´“ (viz Fiala, Pitrova´, str. 78). Take´ tato modifikace se setkala s negativnı´m postojem cˇlensky´ch sta´tu˚ a v dubnu 1962 byla jedna´nı´ o Druhe´m Fouchetoveˇ pla´nu prˇerusˇena s tı´m, zˇe bude pokracˇovat snaha o nalezenı´ budoucı´ mozˇne´ transformace evropsky´ch spolecˇenstvı´.

H Hruby´ doma´cı´ produkt (HDP) – vyjadrˇuje rozmeˇr vy´stupu (fina´lnı´ produkce) vytvorˇene´ za urcˇite´ obdobı´ vy´robnı´mi faktory na u´zemı´ sta´tu bez ohledu na na´rodnı´ prˇ´ıslusˇnost vy´robnı´ch faktoru˚. Hruby´ na´rodnı´ du˚chod (HND) – podle cˇl. 2 odst. 7 Rozhodnutı´ Rady 2000/597/ES ze dne 29. 9. 2000 o syste´mu vlastnı´ch zdroju˚ Evropsky´ch spolecˇenstvı´ hruby´ na´rodnı´ produkt v trzˇnı´ch cena´ch se povazˇuje za rovny´ hrube´mu na´rodnı´mu du˚chodu v trzˇnı´ch cena´ch stanovene´mu Komisı´ prˇi pouzˇitı´ Evropske´ho syste´mu hospoda´rˇsky´ch u´cˇtu˚ (ESA). Hruby´ na´rodnı´ produkt (HNP) – slouzˇ´ı k meˇrˇenı´ vy´konu vy´robnı´ch faktoru˚ podle jejich na´rodnı´ prˇ´ıslusˇnosti bez ohledu na region, ve ktere´m vy´robnı´ faktory pu˚sobı´.

K Krite´ria vstupu – Rozsˇ´ırˇenı´ EU o nove´ cˇlenske´ sta´ty bylo podmı´neˇno splneˇnı´m dvou za´sadnı´ch podmı´nek: • •

budoucı´ cˇlenove´ museli splnit vsˇechna krite´ria vstupu Unie se musela prˇipravit na prˇijetı´ novy´ch cˇlenu˚

Meznı´kem pro nejveˇtsˇ´ı rozsˇ´ırˇenı´ se stalo zaseda´nı´ Evropske´ rady konane´ v cˇervnu 1993 v Kodani, na ktere´m se cˇlenske´ zemeˇ EU dohodly, zˇe „prˇidruzˇene´ sta´ty ve strˇednı´ a vy´chodnı´ Evropeˇ se mohou sta´t cˇleny Evropske´ unie, pokud si to budou prˇa´t.“ Nejvysˇsˇ´ı prˇedstavitele´ tehdejsˇ´ıch cˇlensky´ch sta´tu˚ za´rovenˇ ale podmı´nili mozˇne´ cˇlenstvı´ v EU splneˇnı´m trˇ´ı za´sadnı´ch krite´riı´, tzv. „kodanˇsky´ch krite´riı´“: • • •

stabilita a funkcˇnost institucı´ zarucˇujı´cı´ch demokracii, pra´vnı´ sta´t, lidska´ pra´va a respekt vu˚cˇi mensˇina´m a jejich ochranu; existence fungujı´cı´ho trzˇnı´ho hospoda´rˇstvı´ a schopnost vyrovnat se s konkurencˇnı´mi tlaky a trzˇnı´mi silami pu˚sobı´cı´mi na jednotne´m trhu Spolecˇenstvı´; schopnost prˇevzı´t za´vazky vyply´vajı´cı´ z cˇlenstvı´, vcˇetneˇ schopnosti dosta´t pozˇadavku˚m stanoveny´ch pro u´cˇast na hospoda´rˇske´ a meˇnove´ unii a podporˇit politicke´ cı´le Unie.

Dalsˇ´ı, tzv. madridske´ krite´rium, stanovil madridsky´ summit Evropske´ rady z prosince roku 1995, ktery´ mezi podmı´nky cˇlenstvı´ prˇirˇadil vytvorˇenı´ spra´vnı´ kapacity pro prˇevzetı´ acquis. Zdu˚raznil, zˇe je du˚lezˇite´ prˇijmout do na´rodnı´ch legislativ celou legislativu Spolecˇenstvı´, tzv. acquis. Stejneˇ tak du˚lezˇita´ je ale efektivnı´ implementace legislativa ucˇineˇna´ prˇ´ıslusˇny´mi administrativnı´mi a soudnı´mi strukturami. Zaseda´nı´ v Madridu rovneˇzˇ dalo impuls k vypracova´nı´ posudku˚ na kandida´tske´ zemeˇ a k prˇ´ıpraveˇ na´vrhu nove´ho rozpocˇtove´ho ra´mce EU po roce 1999 (dokument zvany´ Agenda 2000).

225

Glosa´rˇ

L Lisabonska´ strategie – Lisabonska´ strategie je za´vazkem dosa´hnout hospoda´rˇske´, socia´lnı´ a ekologicke´ obnovy v zemı´ch EU. Desetileta´ strategie byla prˇijata v brˇeznu 2000 beˇhem zaseda´nı´ Evropske´ rady v Lisabonu. Cı´lem te´to strategie bylo ucˇinit z EU nejdynamicˇteˇjsˇ´ı a nejvı´ce konkurenceschopnou ekonomiku sveˇta. Podle te´to strategie povede silneˇjsˇ´ı hospoda´rˇska´ vy´konnost k vytvorˇenı´ novy´ch pracovnı´ch mı´st spolecˇneˇ se socia´lnı´mi a ekologicky´mi politikami, ktere´ zajistı´ trvale udrzˇitelny´ rozvoj a socia´lnı´ho zacˇleneˇnı´. Lisabonska´ strategie se ty´ka´ te´meˇrˇ vsˇech hospoda´rˇsky´ch, socia´lnı´ch a ekologicky´ch aktivit Unie. Kazˇdy´ rok vyda´va´ Evropska´ komise tzv. Jarnı´ zpra´vu, ktera´ detailneˇ rozebı´ra´ a hodnotı´ celou strategii. Jarnı´ zpra´va je jediny´m te´matem jarnı´ho zaseda´nı´ Evropske´ rady (vzˇdy v brˇeznu), beˇhem ktere´ho nejvysˇsˇ´ı prˇedstavitele´ vsˇech cˇlensky´ch sta´tu˚ hodnotı´ dosazˇeny´ pokrok a rozhodujı´ o budoucı´ch priorita´ch tak, aby se podarˇilo realizovat cı´le lisabonske´ strategie.

M Mezivla´dnı´ konference – Tento pojem se uzˇ´ıva´ pro oznacˇenı´ procesu vyjedna´va´nı´ mezi vla´dami cˇlensky´ch sta´tu˚ s cı´lem novelizovat smlouvy. Mezivla´dnı´ konference ma´ za´sadnı´ vy´znam pro evropskou integraci, protozˇe zmeˇny jejı´ho instituciona´lnı´ho cˇi pra´vnı´ho ra´mce – nebo jednodusˇe obsahu smluv – byly vzˇdy vy´sledkem mezivla´dnı´ch konferencı´. Tyto konference z popudu cˇlenske´ho sta´tu nebo Evropske´ komise svola´va´ Rada EU, ktera´ o svola´nı´ rozhodne prostou veˇtsˇinou (po poradeˇ s Evropsky´m parlamentem a prˇ´ıpadneˇ take´ s Evropskou komisı´). Prˇ´ıpravne´ pra´ce prova´dı´ skupina, kde je vla´da kazˇde´ho cˇlenske´ho sta´tu zastoupena jednı´m cˇlenem a kde je podle tradice jednı´m cˇlenem zastoupena take´ Evropska´ komise. Po celou dobu se na prˇ´ıprava´ch podı´lı´ Evropsky´ parlament – jednak u´cˇastı´ svy´ch pozorovatelu˚, jednak jedna´nı´mi s prˇedsedou Parlamentu. Skupina, ktera´ prˇipravuje mezivla´dnı´ konference, poda´va´ pravidelne´ zpra´vy Radeˇ pro vsˇeobecne´ za´lezˇitosti. Konecˇna´ rozhodnutı´ prˇijı´majı´ hlavy sta´tu˚ a vla´d na zaseda´nı´ Evropske´ rady.

P Pakt stability a ru˚stu – Pakt stability a ru˚stu bezprostrˇedneˇ souvisı´ s trˇetı´ etapou hospoda´rˇske´ a meˇnove´ unie, ktera´ byla zaha´jena 1. ledna 1999. Pakt ma´ zajistit, aby cˇlenske´ sta´ty dodrzˇovaly rozpocˇtovou disciplı´nu i po zavedenı´ jednotne´ meˇny. V praxi se Pakt skla´da´ z rezoluce Evropske´ rady prˇijate´ 17. cˇervna 1997 v Amsterodamu a dvou narˇ´ızenı´ Rady ze 7. cˇervence 1997, ktera´ stanovı´ za´kladnı´ technicka´ opatrˇenı´ (jedno o kontrole rozpocˇtove´ disciplı´ny a koordinaci hospoda´rˇsky´ch politik a druhe´ o zava´deˇnı´ postupu snizˇova´nı´ nadmeˇrne´ho schodku). Ve strˇedneˇdobe´ perspektiveˇ se cˇlenske´ sta´ty zava´zaly, zˇe dosa´hnou vyrovnane´ho nebo te´meˇrˇ vyrovnane´ho rozpocˇtu a zˇe Komisi a Radeˇ do 1. brˇezna 1999 prˇedlozˇ´ı program stability (ktery´ je kazˇdorocˇneˇ aktualizova´n). Stejneˇ tak sta´ty, ktere´ se neu´cˇastnı´ trˇetı´ etapy HMU, se musı´ podrobit konvergencˇnı´mu programu. Pakt stability a ru˚stu umozˇnˇuje Radeˇ potrestat ty zu´cˇastneˇne´ sta´ty, ktere´ nejsou schopne´ prˇijmout odpovı´dajı´cı´ opatrˇenı´ pro snı´zˇenı´ nadmeˇrne´ho schodku. Zpocˇa´tku bude mı´t trest podobu bezu´rocˇne´ho depozitu u institucı´ Spolecˇenstvı´, ale pokud nadmeˇrny´ schodek nebude odstraneˇn beˇhem dvou let, zmeˇnı´ se v pokutu. Panevropske´ hnutı´ – Jako nejvy´znamneˇjsˇ´ı modernı´ prˇedchu˚dce soucˇasne´ho integracˇnı´ho procesu se jevı´ Panevrospke´ hnutı´. V cˇele organizace usilujı´cı´ o sjednocenı´ Evropy a ustanovenı´ „Spojeny´ch sta´tu˚ evropsky´ch“ sta´l rakousky´ aristokrat, hrabeˇ Richard Coudenhove-Kalergi, ktery´ formuloval za´sadnı´ teze hnutı´ v dı´le s na´zvem Panevropa, jezˇ v knizˇnı´ podobeˇ vysˇlo poprve´ v roce 1923. Autor usiluje o formulaci a na´sledneˇ i zodpoveˇzenı´ klı´cˇove´ evropske´ ota´zky: „mu˚zˇe si Evropa uha´jit ve sve´ politicke´ a hospoda´rˇske´ rozsˇteˇpenosti mı´r a samostatnost vu˚cˇi vzru˚stajı´cı´m mimoevropsky´m mocnostem – cˇi je trˇeba, aby se na za´chranu sve´ existence organizovala sve´ spolecˇenstvı´ sta´tu˚?“. Velkou Brita´nii Coudenhove-Kalergi oznacˇil jako subjekt s kolonia´lnı´mi za´vazky, jehozˇ podpora je podmı´nkou u´speˇchu evropske´ integrace, ale ktery´ sa´m nema´ dostatek politicke´ vu˚le ke sjednocenı´. Model Panevropske´ unie prˇedstavoval prvnı´ skutecˇneˇ politicky´ projekt vy´stavby sjednocene´ Evropy. Na za´kladeˇ te´to koncepce byla vytvorˇena Panevropska´ unie, politicke´ hnutı´, jezˇ meˇlo mj. koordinovat velke´ mnozˇstvı´ profedera´lnı´ch aktivit prostrˇednictvı´m kontaktu˚ s vy´znamny´mi politicky´mi prˇedstaviteli. Plenevu˚v pla´n – Ja´drem francouzskou vla´dou prˇedlozˇene´ho Plenevova pla´nu bylo vytvorˇenı´ evropske´ organizace, jezˇ by umozˇnila kontrolovane´ vyuzˇitı´ neˇmecky´ch jednotek. Spocˇı´val ve vytvorˇenı´ evropske´ arma´dy a sjednocenı´ jejı´ho velenı´ do jednoho centra, pod jednotne´ evropske´ ministerstvo obrany. Prˇedpokla´dala se spra´va rezortu prostrˇednictvı´m rady ministru˚ zahranicˇnı´ch veˇcı´. Meˇl ˇresˇit evropske´ bezpecˇnostnı´ potrˇeby po druhe´ sveˇtove´ va´lce a postavenı´ porazˇene´ho Neˇmecka. Podpory – Podpory poskytovane´ zemeˇdeˇlsky´m vy´robcu˚m v cˇlensky´ch sta´tech WTO jsou z hlediska Dohody o zemeˇdeˇlstvı´, Uruguayske´ kolo (1986–1994) cˇleneˇny do na´sledujı´cı´ch kategoriı´: • Amber box: zde jsou zacˇleneˇny vesˇkere´ dotace spojene´ s produkcı´ a podporou cen (v EU naprˇ. intervencˇnı´ ceny a vy´voznı´ subvence). Tento druh plateb je obecneˇ povazˇova´n za sˇkodlivy´ pro mezina´rodnı´ obchod a proto na tyto platby prˇijaly cˇlenske´ sta´ty WTO za´vazky na snizˇova´nı´ podle schva´lene´ho klı´cˇe; • Blue box: jsou dotace sice take´ do urcˇite´ mı´ry spojene´ s produkcı´, ale cı´lene´ na plochu a pocˇet zvı´rˇat, prˇicˇemzˇ tato plocha a pocˇet zvı´rˇat je zafixova´n, nezvysˇuje se. Jiny´mi slovy, tyto platby se odvı´jejı´ v ra´mci ˇ lenske´ sta´ty neprˇijı´majı´ za´vazky na jejich snı´zˇenı´; programu˚, ktery´mi se limituje produkce. C • Green box: zde figurujı´ dotace, ktere´ nejsou spojeny s u´rovnı´ produkce, cenami nebo pocˇty zvı´rˇat a ploch. Tyto platby (naprˇ. vy´daje na zemeˇdeˇlsky´ vy´zkum, zlepsˇova´nı´ kvality produktu˚ apod.) nemajı´ limit ˇ lenove´ WTO, ktera´ ma´ 147 zemı´, se na prˇelomu cˇervence a cˇlenske´ sta´ty na neˇ neprˇijı´majı´ za´vazky.C a srpna 2004 dohodli na postupne´m snizˇova´nı´ agra´rnı´ch dotacı´, vy´voznı´ch podpor a dovoznı´ch cel ve vyspeˇly´ch zemı´ch. Pro unijnı´ zemeˇdeˇlce, kterˇ´ı majı´ podpory nejvysˇsˇ´ı, to znamena´ vy´razne´ zvy´sˇenı´ konkurence ze zahranicˇı´.

226

Pra´vnı´ subjektivita Evropske´ unie – Ota´zka pra´vnı´ho statusu Evropske´ unie vznikla v souvislosti s jejı´ schopnostı´ uzavı´rat smlouvy a prˇistupovat k dohoda´m a u´mluva´m. Evropska´ unie totizˇ zahrnuje trˇi ru˚zna´ Spolecˇenstvı´, ktera´ majı´ vlastnı´ pra´vnı´ subjektivitu (Evropske´ spolecˇenstvı´, Evropske´ spolecˇenstvı´ uhlı´ a oceli a EURATOM) a dveˇ oblasti mezivla´dnı´ spolupra´ce. Evropska´ unie nema´ to, co se v mezina´rodnı´m pra´vu nazy´va´ „treaty making powers“, tj. pra´vo uzavı´rat smlouvy s trˇetı´mi stranami. Amsterodamska´ smlouva neobsahuje v te´to za´lezˇitosti zˇa´dne´ nove´ ustanovenı´, protozˇe cˇlenske´ sta´ty na mezivla´dnı´ konferenci nedospeˇly k vsˇeobecneˇ prˇijatelne´mu rˇesˇenı´. Na druhe´ straneˇ neˇkterˇ´ı pozorovatele´ soudı´, zˇe zˇa´dny´ takovy´ proble´m neexistuje a zˇe Evropske´ unii nic nebra´nı´ uzavı´rat smlouvy a prosazovat svou pozici na mezina´rodnı´ sce´neˇ. Na´vrh u´stavnı´ smlouvy prˇedlozˇeny´ konventem, ktery´ projedna´va´ mezivla´dnı´ konference 2003–2004, prˇizna´va´ Evropske´ unii pra´vnı´ subjektivitu. Procedura konzultace – Je nejpu˚vodneˇjsˇ´ı formou legislativnı´ho procesu ve Spolecˇenstvı´. Od zavedenı´ procedury spolupra´ce a spolurozhodova´nı´ jejı´ vy´znam sta´le klesal. Je pouzˇ´ıva´na pouze v prˇ´ıpadech, ktere´ nejsou vy´slovneˇ podrˇ´ızeny procedurˇe spolupra´ce nebo spolurozhodova´nı´, tzn. konkre´tneˇ v ota´zka´ch boje proti diskriminaci z du˚vodu pohlavı´, rasy, etnicke´ho pu˚vodu, na´bozˇenstvı´ nebo sveˇtona´zoru, postizˇenı´, sta´rˇ´ı nebo sexua´lnı´ orientace, v oblasti posilova´nı´ pra´v odvozeny´ch od obcˇanstvı´ Unie, ve spolecˇne´ zemeˇdeˇlske´ politice, prˇi liberalizaci neˇktery´ch sluzˇb, na poli hospoda´rˇske´ souteˇzˇe a danı´, prˇi stanovenı´ hlavnı´ch smeˇru˚ v politice zameˇstnanosti, prˇi zahrnutı´ sluzˇeb a pra´v dusˇevnı´ho vlastnictvı´ do zahranicˇneˇobchodnı´ politiky, prˇi socia´lnı´ ochraneˇ a ochraneˇ za´jmu˚ zameˇstnancu˚ a prˇi zlepsˇova´nı´ pracovnı´ch podmı´nek, prˇi zakla´da´nı´ spolecˇny´ch podniku˚ a v ra´mci prova´deˇnı´ programu˚ komunita´rnı´ho vy´zkumu, technologicke´ho rozvoje anebo prˇi demonstracˇnı´ch programech a konecˇneˇ v oblasti zˇivotnı´ho prostrˇedı´, pokud jde o danˇove´ ota´zky, ota´zky u´zemnı´ho pla´nova´nı´, vyuzˇ´ıtı´ pu˚dy nebo vodnı´ho hospoda´rˇstvı´, o volbu cˇlenske´ho sta´tu mezi ru˚zny´m zdroji energie a o za´kladnı´ skladbu jeho za´sobova´nı´ energiı´. Konzultacˇnı´ procedura je determinova´na deˇlbou pra´ce mezi Komisı´ a Radou EU: Komise navrhuje a Rada prˇijı´ma´. Ale drˇ´ıve, nezˇ dojde k prˇijetı´ rozhodnutı´ Radou, je trˇeba zvla´dnout ru˚zne´ etapy, prˇi nizˇ – v za´vislosti na prˇedmeˇtu u´pravy – prˇijde ke slovu vedle Komise a Rady take´ Evropsky´ parlament, Hospoda´rˇsky´ a socia´lnı´ vy´bor a Vy´bor regionu˚. Procedura souhlasu – Nejsilneˇjsˇ´ı formu u´cˇasti EP prˇi vytva´rˇenı´ pra´va v ra´mci ES prˇedstavuje procedura souhlasu. Podle nı´ mu˚zˇe pra´vnı´ akt vzniknout jen tehdy, pokud prˇedtı´m zı´skal souhlas EP. Tato procedura vsˇak nevytva´rˇ´ı po obsahove´ stra´nce zˇa´dny´ bezprostrˇednı´ mane´vrovacı´ prostor pro EP, a tak EP nemu˚zˇe navrhovat zˇa´dne´ zmeˇny, ani je nemu˚zˇe prˇi procedurˇe souhlasu prosadit, ny´brzˇ zu˚sta´va´ omezen na souhlas nebo zamı´tnutı´ prˇedlozˇene´ho pra´vnı´ho aktu. Tato procedura je urcˇena naprˇ. pro vstup sta´tu˚ do EU, uzavrˇenı´ asociacˇnı´ch dohod a dalsˇ´ıch za´kladnı´ch dohod se trˇetı´mi zemeˇmi, delegova´nı´ dalsˇ´ıch u´kolu˚ na ECB, zmeˇny statutu ESCB a konecˇneˇ rovneˇzˇ pro jmenova´nı´ prˇedsedy Komise a Komise jako kolegia. Procedura spolupra´ce – Za´kladnı´ charakteristiky procedury spolupra´ce spocˇı´vajı´ na konzultacˇnı´ procedurˇe, tato procedura vsˇak prˇedstavuje posı´lenı´ mozˇnosti EP ovlivnˇovat rozhodovacı´ proce v ES a vede urcˇite´mu urychlenı´ legislativnı´ho procesu. Prakticky´ vy´znam te´to procedury se omezuje vy´hradneˇ na oblasti hospoda´rˇske´ a meˇnove´ unie; vsˇechny drˇ´ıveˇjsˇ´ı prˇ´ıpady aplikace tohoto legislativnı´ho procesu byly mezitı´m podrˇ´ızeny procedurˇe spolurozhodova´nı´. Procedura spolupra´ce zava´dı´ do legislativnı´ho procesu ES prˇedevsˇ´ım druhe´ cˇtenı´ v EF a v Radeˇ. Prostor svobody, bezpecˇnosti a pra´va – Pokrok ucˇineˇny´ po roce 1993 jako du˚sledek spolupra´ce v justici a vnitrˇnı´ch veˇcech vedl k mnohem ambicio´zneˇjsˇ´ımu cı´li, ktery´ byl vteˇlen do Amsterodamske´ smlouvy. Bylo rozhodnuto o ustavenı´ prostoru svobody, bezpecˇnosti a pra´va, s cı´lem zajistit opravdovou svobodu pohybu jednotlivcu˚ po cele´m u´zemı´ Evropske´ unie a u´cˇinneˇjsˇ´ı postup proti organizovane´mu zlocˇinu a podvodu˚m. Za´lezˇitosti spadajı´cı´ pod oblast justice a vnitra byly podle hlavy VI Smlouvy o Evropske´ unii (trˇetı´ pilı´rˇ) rˇesˇeny na mezivla´dnı´ u´rovni. Se vstupem Amsterodamske´ smlouvy v platnost byly tyto oblasti rozdeˇleny mezi prvnı´ a trˇetı´ pilı´rˇ. Pod prvnı´ pilı´rˇ, ktery´ je spravova´n Spolecˇenstvı´m, byla prˇida´na nova´ hlava IV ke Smlouveˇ o Evropske´ unii (vı´zova´, azylova´, imigracˇnı´ a jine´ politiky vztahujı´cı´ se k volne´mu pohybu osob). Nova´ hlava VI Smlouvy o Evropske´ unii nynı´ osˇetrˇuje me´neˇ oblastı´, ale jejı´ cı´le jsou vyja´drˇeny jasneˇji, totizˇ zave´st uzˇsˇ´ı policejnı´, celnı´ a soudnı´ spolupra´ci. Ustanovenı´ trˇetı´ho pilı´rˇe sta´le obsahujı´ institut tzv. „prˇemosteˇnı´“, ktery´ umozˇnˇuje cˇlensky´m sta´tu˚m prˇesunout oblasti kompetence z hlavy VI do hlavy IV. Toto prˇesunova´nı´ je velmi slozˇite´ a nebylo nikdy pouzˇito, nicme´neˇ jeho existence nasveˇdcˇuje tomu, zˇe vesˇkere´ oblasti spadajı´cı´ pod justici a vnitrˇnı´ veˇci mohou by´t prˇesunuty do ra´mce Spolecˇenstvı´. Pokud si neˇjake´ sta´ty prˇejı´ pokrocˇit rychleji v neˇktery´ch oblastech a chteˇjı´ uzavrˇ´ıt uzˇsˇ´ı spolupra´ci, mohou tak v ra´mci Unie ucˇinit na za´kladeˇ cˇla´nku 40 hlavy VI, anizˇ by vytvorˇily oddeˇleny´ pra´vnı´ syste´m tak jako Schengenske´ dohody. V na´vrhu u´stavnı´ smlouvy byly ota´zky ty´kajı´cı´ se prostoru svobody, bezpecˇnosti a pra´va spolu s vı´zovou a azylovou politikou soustrˇedeˇny do IV. kapitoly III. cˇa´sti.

S Smlouva z Nice – Byla prˇijata v prosinci 2000 na za´veˇr zaseda´nı´ Evropske´ rady. Podepsa´na byla 26. ledna 2001. Touto smlouvou byla zavrsˇena mezivla´dnı´ konference, ktera´ zacˇala v u´noru 2000 s cı´lem nastavit fungova´nı´ evropsky´ch institucı´ tak, aby byly prˇipraveny na vstup novy´ch cˇlensky´ch sta´tu˚. Smlouva z Nice otevrˇela cestu k instituciona´lnı´ reformeˇ, ktera´ se stala nutnostı´ vzhledem k nasta´vajı´cı´mu rozsˇ´ırˇenı´ EU o kandida´tske´ zemeˇ ze strˇednı´ a vy´chodnı´ Evropy. Hlavnı´ zmeˇny, ktere´ Smlouva z Nice prˇina´sˇ´ı, se ty´kajı´ prˇedevsˇ´ım teˇchto ota´zek: slozˇenı´ Evropske´ komise a omezenı´ jejı´ho rozsahu, rozsˇ´ırˇenı´ mozˇnostı´ pro hlasova´nı´ kvalifikovanou veˇtsˇinou, nove´ rozdeˇlenı´ va´zˇenı´ hlasu˚ v Radeˇ a zajisˇteˇnı´ veˇtsˇ´ı flexibility pro zprˇesneˇna´ ujedna´nı´ o spolupra´ci. Kromeˇ teˇchto cˇtyrˇ hlavnı´ch te´maticky´ch okruhu˚ se jedna´nı´ v Nice ty´kalo i dalsˇ´ıch instituciona´lnı´ch ota´zek – zjednodusˇenı´ smluv, definova´nı´ pravomocı´, zacˇleneˇnı´ Charty za´kladnı´ch pra´v, a role na´rodnı´ch parlamentu˚. V Deklaraci o budoucnosti Unie, ktera´ je ke Smlouveˇ prˇipojena, se stanovı´ dalsˇ´ı kroky k prohloubenı´ instituciona´lnı´ch reforem; tyto dalsˇ´ı kroky majı´ zajistit, aby Smlouva z Nice byla pouze jednou z fa´zı´ pokracˇujı´cı´ho procesu. Smlouvu z Nice ratifikovaly vsˇechny sta´ty na za´kladeˇ svy´ch vlastnı´ch u´stavnı´ch pravidel. Smlouva vstoupila v platnost k 1. u´noru 2003.

227

Glosa´rˇ

Spolecˇna´ akce v ra´mci II. pilı´rˇe (SZBP) – znamena´ koordinovanou akci cˇlensky´ch sta´tu˚, prˇi ktere´ jsou mobilizova´ny vesˇkere´ dosazˇitelne´ prostrˇedky (lidske´ zdroje, know-how, financˇnı´ zdroje, vybavenı´, atd.) k dosazˇenı´ cı´lu˚ stanoveny´ch Radou na za´kladeˇ obecny´ch pokynu˚ Evropske´ rady. Spolecˇna´ akce v ra´mci III. pilı´rˇe (Justice a vnitro) – byla pra´vnı´m na´strojem drˇ´ıveˇjsˇ´ı hlavy VI Smlouvy o Evropske´ unii uzˇ´ıvany´m mezi le´ta 1993–1999. Jednalo se o koordinovanou akci cˇlensky´ch sta´tu˚ prova´deˇnou jme´nem Unie nebo v jejı´m ra´mci v prˇ´ıpadech, kdy urcˇite´ho cı´le mohlo by´t dosazˇeno spolecˇnou akcı´ efektivneˇji nezˇ individua´lnı´mi aktivitami jednotlivy´ch cˇlensky´ch sta´tu˚. Tento postup byl zrusˇen Amsterodamskou smlouvou a nahrazen strukturou „rozhodnutı´“ a „ra´mcovy´ch rozhodnutı´“. Spolecˇna´ strategie – je novy´m na´strojem SZBP zrˇ´ızeny´m Amsterodamskou smlouvou. Podle cˇla´nku 13 Smlouvy o EU urcˇuje Rada principy a vsˇeobecne´ vy´vojove´ linie SZBP a rozhoduje o spolecˇny´ch strategiı´ch, ktere´ jsou Uniı´ implementova´ny v oblastech, ve ktery´ch cˇlenske´ sta´ty sdı´lejı´ spolecˇne´ za´jmy. Spolecˇna´ strategie specifikuje cı´le, jejich trva´nı´ a zdroje, ktere´ budou potrˇebne´ ze strany Unie a cˇlensky´ch sta´tu˚. Spolecˇne´ strategie jsou implementova´ny Radou, zejme´na prˇijı´ma´nı´m spolecˇny´ch akcı´ a spolecˇny´ch postoju˚. Rada mu˚zˇe doporucˇit spolecˇne´ strategie Evropske´ radeˇ. Spolecˇny´ postoj v ra´mci Justice a vnitra – jedna´ se o pra´vnı´ na´stroj, ktery´ Radeˇ umozˇnˇuje definovat postoj ˇ lenske´ sta´ty jsou pak zava´za´ny uskutecˇnit jednomyslneˇ prˇijata´ rozhodnutı´ Rady, Unie k jednotlivy´m proble´mu˚m. C a to jak na doma´cı´ pu˚deˇ, tak i v zahranicˇnı´ politice. Spolecˇny´ postoj v ra´mci SZBP – jeho u´cˇelem je ucˇinit spolupra´ci vı´ce systematickou a vylepsˇit jejı´ koordinaci. ˇ lenske´ sta´ty se musı´ prˇizpu˚sobit a realizovat ty postoje, ktere´ byly prˇijaty jednomyslneˇ na zaseda´nı´ch Rady. C Strop vlastnı´ch prˇ´ıjmu˚ – maxima´lnı´ cˇa´stka, kterou mohou cˇlenske´ sta´ty prˇispı´vat do rozpocˇtu EU prˇedstavuje 1,24 % celkove´ho hrube´ho na´rodnı´ho du˚chodu EU. Je zakotvena v Rozhodnutı´ o vlastnı´ch zdrojı´ch a mu˚zˇe by´t zmeˇneˇna pouze s jednomyslny´m souhlasem v Radeˇ a po ratifikaci na´rodnı´mi parlamenty. Celkovy´ strop financˇnı´ch perspektiv mu˚zˇe by´t nizˇsˇ´ı nezˇ je tento absolutnı´ strop jako rezerva pro mozˇne´ neocˇeka´vane´ vy´daje. Celkovy´ rocˇnı´ rozpocˇet obvykle by´va´ pod u´rovnı´ obou teˇchto maxima´lnı´ch cˇa´stek.

T TREVI – na pocˇa´tku fungova´nı´ byly vytvorˇeny pracovnı´ skupiny TREVI I. (zajisˇteˇnı´ veˇtsˇ´ı informovanosti, bezpecˇnosti a boj s terorismem), TREVI II. (organizace pra´ce politice, taktika, vy´bava) a TREVI III. (boj s mezina´rodnı´m organizovany´m zlocˇinem). Na konci osmdesa´ty´ch let s dokoncˇova´nı´m spolecˇne´ho trhu vznikla TREVI 92 zaby´vajı´cı´ se volny´m pohybem osob jako soucˇa´stı´ spolecˇne´ho trhu.

V Vy´bory a pracovnı´ skupiny – Vy´bory, jejichzˇ u´kolem je napoma´hat institucı´m Spolecˇenstvı´, se u´cˇastnı´ vsˇech fa´zı´ legislativnı´ho procesu. Prˇedtı´m, nezˇ Komise sestavı´ na´vrhy nove´ legislativy, pravidelneˇ konzultuje s vy´bory expertu˚. Tyto vy´bory, ktere´ jsou slozˇeny ze za´stupcu˚ odpovı´dajı´cı´ho prostrˇedı´, soukrome´ sfe´ry nebo z expertu˚ na´rodnı´ch vla´d, zarucˇujı´, zˇe Komise zu˚stane otevrˇena vsˇem prˇipomı´nka´m teˇch, ktery´ch se navrhovana´ legislativa bude ty´kat. Existuje te´meˇrˇ sˇedesa´t vy´boru˚ pokry´vajı´cı´ch vsˇechny oblasti, prˇicˇemzˇ polovina z nich se zaby´va´ zemeˇdeˇlsky´mi ota´zkami. Pra´ci poslancu˚ Evropske´ho parlamentu take´ organizujı´ nejru˚zneˇjsˇ´ı sta´le´ vy´bory. Radeˇ take´ prˇi prˇ´ıpraveˇ jejı´ch rozhodnutı´ napoma´hajı´ vy´bory a pracovnı´ skupiny. Existence urcˇity´ch vy´boru˚ vycha´zı´ ze smluv (naprˇ. cˇla´nek 36 – Vy´bor pro justici a vnitrˇnı´ spolupra´ci), jine´ prˇedstavujı´ ad hoc vy´bory, jako je naprˇ´ıklad Vy´bor pro kulturnı´ za´lezˇitosti, ktery´ hodnotı´ na´vrhy kulturnı´ spolupra´ce, prˇipravuje jedna´nı´ Rady a sleduje realizaci rozhodnutı´. Tyto vy´bory jsou slozˇeny ze za´stupcu˚ cˇlensky´ch sta´tu˚ a z jednoho za´stupce Komise. Paralelneˇ prˇipravujı´ ru˚zne´ pracovnı´ skupiny jedna´nı´ COREPER. Neˇktere´ z nich pracujı´ jen docˇasneˇ na urcˇite´m konkre´tnı´m u´kolu, jine´, ktery´ch je asi sto, se zaby´vajı´ urcˇenou oblastı´ a scha´zejı´ se pravidelneˇ. Prˇijaty´ legislativnı´ text stanovı´ vsˇeobecne´ principy, ktere´ musı´ by´t dodrzˇova´ny. K pouzˇ´ıva´nı´ teˇchto principu˚ je nutne´ prˇijmout precizneˇjsˇ´ı implementacˇnı´ opatrˇenı´. V tomto prˇ´ıpadeˇ text stanovı´, zˇe musı´ by´t v ra´mci Komise zrˇ´ızen vy´bor, ktery´ bude prˇijı´mat odpovı´dajı´cı´ opatrˇenı´. Tyto vy´bory jsou slozˇeny z expertu˚ nominovany´ch cˇlensky´mi sta´ty, ktery´m prˇedseda´ Komise a jsou rˇ´ızeny pravidly urcˇeny´mi rozhodnutı´m Rady z roku 1987, jezˇ je zna´me´ pod na´zvem „Rozhodnutı´ o komitologii“. Existuje te´meˇrˇ 300 vy´boru˚ v oblasti pru˚myslu, socia´lnı´ch veˇcı´, zemeˇdeˇlstvı´, zˇivotnı´ho prostrˇedı´, vnitrˇnı´ho trhu, vy´zkumu a vy´voje, ochrany spotrˇebitele a bezpecˇnosti potravin. Vysoky´ za´stupce pro SZBP (Pan/Panı´ SZBP) – Nove´ postavenı´ Vysoke´ho za´stupce pro spolecˇnou zahranicˇnı´ a bezpecˇnostnı´ politiku (SZBP) bylo vytvorˇeno Amsterodamskou smlouvou. Tuto funkci zasta´va´ genera´lnı´ tajemnı´k Rady, jehozˇ u´kolem je asistovat prˇedsednictvı´ Unie v za´lezˇitostech souvisejı´cı´ch se spolecˇnou zahranicˇnı´ a bezpecˇnostnı´ politikou. Tato funkce by´va´ oznacˇova´na take´ jako „Pan/Panı´ SZBP“. Vysoky´ za´stupce usiluje o to, aby se Unie vı´ce zviditelnˇovala na mezina´rodnı´ sce´neˇ a promlouvala zde zrˇetelny´m a koherentnı´m zpu˚sobem. Vysoky´ za´stupce rovneˇzˇ poma´ha´ prˇi formulova´nı´, prˇ´ıpraveˇ a zava´deˇnı´ politicky´ch rozhodnutı´ Rady. Mu˚zˇe ve´st politicky´ dialog se trˇetı´mi stranami, a to jme´nem Rady a na zˇa´dost prˇedsednictvı´. Za vedenı´ samotne´ho sekretaria´tu Rady nynı´ odpovı´da´ na´meˇstek genera´lnı´ho tajemnı´ka.

Z Za´padoevropska´ unie (ZEU) – ZEU je organizace zalozˇena´ Bruselskou smlouvou v roce 1948 za u´cˇelem vza´jemne´ spolupra´ce cˇlensky´ch sta´tu˚ v oblasti obrany a bezpecˇnosti. Skla´da´ se z 28 cˇlensky´ch sta´tu˚, ktere´ majı´ ˇ lenske´ sta´ty, prˇidruzˇenı´ cˇlenove´, pozorovatele´ a prˇidruzˇenı´ partnerˇi. C ˇ lenske´ sta´ty EU cˇtyrˇi ru˚zne´ typy statusu. C

228

ˇ ve´dska, ktere´ majı´ status pozorovatele). S ˇ est majı´ status cˇlena (s vy´jimkou Da´nska, Finska, Irska, Rakouska a S ˇ eska´ republika, Mad’arsko, Island, Norsko, Polsko a Turecko a mezi sedm prˇidruzˇeprˇidruzˇeny´ch cˇlenu˚ jsou C ny´ch partneru˚ patrˇ´ı Bulharsko, Estonsko, Lotysˇsko, Litva, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Amsterodamska´ smlouva ucˇinila ze ZEU „nedı´lnou cˇa´st vy´voje Unie“ tı´m, zˇe jı´ sveˇrˇila schopnost operovat v oblasti obrany. ZEU hra´la vy´znamnou roli prˇi plneˇnı´ prvnı´ch Petersbersky´ch u´kolu˚, jako bylo rozmı´steˇnı´ policejnı´ch oddı´lu˚ v Mostaru nebo spolupra´ce s policiı´ v Alba´nii. Zda´ se vsˇak, zˇe nynı´ bude muset tuto roli prˇenechat vlastnı´m struktura´m Unie v oblasti spolecˇne´ zahranicˇnı´ s bezpecˇnostnı´ politiky. Sveˇdcˇı´ o tom prˇesun operacˇnı´ch funkcı´ na Unii. Podpu˚rne´ ´ stav bezpecˇnostnı´ch studiı´ a Satelitnı´ strˇedisko, prˇesˇly pod Unii k 1. lednu 2002. Smlouva instituce ZEU, jako je U z Nice rovneˇzˇ vymazala ze Smlouvy o Evropske´ unii rˇadu ustanovenı´ ty´kajı´cı´ch se vztahu˚ mezi ZEU a Uniı´. Odpoveˇdnostı´ ZEU nada´le zu˚sta´va´ cˇla´nek V – kolektivnı´ obrana. Prˇesun te´to odpoveˇdnosti pod Unii se zatı´m odkla´da´. Zelena´ kniha – Komisı´ vyda´vane´ Zelene´ knihy jsou dokumenty, ktere´ majı´ podporˇit debatu a nastartovat proces konzultacı´ na evropske´ u´rovni k urcˇite´mu te´matu (jako je socia´lnı´ politika, jednotna´ meˇna, telekomunikace). Tyto konzultace mohou na´sledneˇ vyu´stit v publikova´nı´ Bı´le´ knihy, ktera´ na za´kladeˇ vy´sledku˚ debaty jizˇ prˇedkla´da´ prakticke´ na´vrhy pro uskutecˇneˇnı´ konkre´tnı´ akce.

229

Glosa´rˇ

230

Rejstrˇ´ık

Rejstrˇ´ık

A , , Acquis, 184 Agenda 2000, 90, 100 Agentura, 58 Amsterodamska´ smlouva, 24

B , , Bretton-woodsky´ syste´m, 224

K, Kandida´tske´ zemeˇ, 22 Komise, 50 Konvent, 34 Konvergence, 139

L , , Lisabonska´ strategie, 226 Lome´ska´ dohoda, 166 Lucembursky´ kompromis (dohoda), 21

C , , CEFTA, 182 Celnı´ unie, 126 Clo, 129

D , , Delors, 89 Dopravnı´ politika, 112 E , , ECU, 68 Euro, 71 Eurozo´na, 53 Evropska´ dohoda, 183 Evropska´ investicˇnı´ banka, 53 Evropska´ rada, 44 Evropska´ spolecˇenstvı´ ES, 30 Evropske´ hospoda´rˇske´ spolecˇenstvı´ EHS, 31 Evropske´ sdruzˇenı´ volne´ho obchodu EFTA, 160 Evropske´ spolecˇenstvı´ pro atomovou energii EURATOM, 33 Evropske´ spolecˇenstvı´ uhlı´ a oceli ESUO, 30 Evropsky´ fond regiona´lnı´ho rozvoje ERDF, 141 Evropsky´ meˇnovy´ syste´m, 67 Evropsky´ parlament, 47 Evropsky´ socia´lnı´ fond ESF, 141 Evropsky´ zemeˇdeˇlsky´ podpu˚rny´ a za´rucˇnı´ fond EAAGF, 142

F , , Financˇnı´ na´stroj na podporu ryba´rˇstvı´ FIFG, 142 Financˇnı´ perspektiva, 91 G , , Galileo, 116 Garantovana´ cena, 107 GATT/WTO, 154 Genera´lnı´ rˇeditelstvı´ GD, 51 H , , Hospoda´rˇska´ unie, 71 Hospoda´rˇsky´ a socia´lnı´ vy´bor, 56 I, , Iniciativa Spolecˇenstvı´, 136 Intervencˇnı´ cena, 109 ISPA, 194

J , , Jednotne´ evropske´ nebe, 122 Jednotny´ evropsky´ akt, 71 ,

232

M , , Maastrichtska´ smlouva, 72 Maastrichtsky´ chra´m, 23 Marshallu˚v pla´n, 18 McSharryho reforma, 100 Meˇnova´ unie, 54 N , , Na´rodnı´ rozvojovy´ pla´n, 196 NUTS, 144

O , , Ombudsman, 49 Operacˇnı´ programy, 201 P , , Parˇ´ızˇska´ smlouva, 19 Pakt stability a ru˚stu, 76 PHARE, 188 Pla´novacı´ obdobı´, 133 Politika hospoda´rˇske´ a socia´lnı´ soudrzˇnosti, 141 Poradnı´ orga´ny, 56 Prˇedsednictvı´, 45 Prˇedvstupnı´ pomoc, 188 Prˇemosteˇnı´, 40 Prˇ´ıstupove´ partnerstvı´, 184

R , , Ra´mec podpory Spolecˇenstvı´, 196 Rada Evropske´ unie, 45 Rozpocˇet EU, 82 ˇ ´ımske´ smlouvy, 31 R

S , , SAPARD, 194 Schengen, 22 Schumanu˚v pla´n, 19 Smlouva o Evropske´m obranne´m spolecˇenstvı´, 19 Soudnı´ dvu˚r, 51 Souhlas, 47 Spolecˇna´ zahranicˇnı´ a bezpecˇnostnı´ politika, 36 Spolecˇny´ obchodnı´ sazebnı´k, 127 Spolupra´ce, 47 Spolurozhodova´nı´, 47 Struktura´lnı´ fondy, 141

T , , Transevropske´ sı´teˇ TEN, 116 ,´ , U ´ stava pro Evropu, 25, 34 U

V , , Vnitro a justice, 39 Volny´ pohyb, 23, 126

Y , , Yaounde´, 166 Z , , Zelena´ ECU, 69 Zemeˇdeˇlska´ politika, 98

233

Rejstrˇ´ık

234

Literatura

Literatura

[1] Activities and Financial Contributions under the EEA Agreement. EFTA Bulletin, 2002, cˇ. 2. Brussels: EFTA Secretariat, 2002 [2] Agreement Establishing an Association between the European Economic Community and the Republic of Cypru. Official Journal L 133, 21/05/1973 [3] BOHA´CˇKOVA´, I., JENI´CˇEK, V., SVATOSˇ, M.: Evropska´ integrace. Cˇeska´ zemeˇdeˇlska´ univerzita v Praze, Praha 2003, ISBN 80-213-0983-0 [4] CIHELKOVA´, E.: Vneˇjsˇ´ı ekonomicke´ vztahy Evropske´ unie vu˚cˇi rozvinuty´m trzˇnı´m zemı´m. Praha: VSˇE, 1998 [5] CIHELKOVA´, E.: Vneˇjsˇ´ı ekonomicke´ vztahy Evropske´ Unie. Praha: VSˇE, 2003 [6] Communication from the Commission to the Council and the European Parlament. Wider Europe – Neighbourhood: A New Framework for Relations with our Eastern and Southern Neighbours Commission of the European Communities. Brussels, 11.3.2003. COM (2003) 104 final [7] European Parlament – Fact Sheet of the European Union. Brussels: Office for Official Publications of the European Communities, 2001 [8] Eurostat News Release, 2002, No. 57 [9] Evropska´ dohoda zakla´dajı´cı´ prˇidruzˇenı´ mezi Cˇeskou republikou na jedne´ straneˇ a Evropsky´mi spolecˇenstvı´mi a jejich cˇlensky´mi sta´ty na straneˇ druhe´ [10] Evropska´ komise/Glosa´rˇ, Instituce, politiky a rozsˇ´ırˇenı´ Evropske´ unie. Praha: Informacˇnı´ centrum Evropske´ unie, 2004, ISBN 80-239-2451-6 [11] Evropske´ pra´vo, za´kladnı´ dokumenty, u´plne´ zneˇnı´, cˇ. 446, podle stavu k 1. 7. 2005 [12] External and Intra-European Union Trade. Monthly Statistics, 1999, cˇ. 12. Luxemburg: Office for Official Publications of the European Communities, 1999 [13] External and Intra-European Union Trade. Monthly Statistics, 2000, cˇ. 1. Luxemburg: Office for Official Publications of the European Communities, 2000 [14] FIALA, P., PITROVA´, M.: Evropska´ unie. Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003, ISBN 80-7325-015-2 [15] Financˇnı´ memoranda pro program Phare 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003 [16] Inforegio Panorama. No. 1-10. European Commission, Brussels 2000–2003 [17] JEZˇEK, J.: Prostorova´ a regiona´lnı´ ekonomika. Za´padocˇeska´ univerzita, Plzenˇ 1998 [18] KO¨NIG P., LACINA L. A KOL.: Rozpocˇet a politiky Evropske´ unie. Praha 2004, C. H. Beck

236

[19] LANGMAJER, J.: Diplomova´ pra´ce – Evropska´ meˇnova´ unie. 2001, ESF MU Brno [20] LUKA´Sˇ, Z., NEUMANN, P.: Spolecˇna´ zemeˇdeˇlska´ politika EU – Regiona´lnı´ a struktura´lnı´ politika EU. Vysoka´ sˇkola ekonomicka´, Praha 2000 [21] LUKA´Sˇ, Z.: Regiona´lnı´ a struktura´lnı´ politika EU. Praha, 2000, ISBN 80-238-5978-1 [22] MATES, P., WOKOUN, R. A KOLEKTIV: Mala´ encyklopedie regionalistiky a verˇejne´ spra´vy. PROSPEKTRUM, Praha 2001 [23] MATOUSˇKOVA´ Praha 2000

A KOLEKTIV:

Regiona´lnı´ a municipa´lnı´ ekonomika. VSˇE,

[24] Metodicke´ a syste´move´ za´sady zpracova´nı´ regiona´lnı´ch operacˇnı´ch programu˚ a Spolecˇne´ho regiona´lnı´ho operacˇnı´ho (podklad pro u´vodnı´ metodicky´ semina´rˇ 12.9.2001) [25] Na´rodnı´ rozvojovy´ pla´n 2000–2006, MMR, 2003 [26] Na´vrh aktualizovane´ ROP 2001 ve strukturˇe priorit a opatrˇenı´ (stav po projedna´nı´ v Radeˇ regionu soudrzˇnosti Jihovy´chod dne 28. 11. 2001) [27] Official Journal of the European Union. L 154/1. Office for official publication of the EC, Luxembourg 2003 [28] Operacˇnı´ program Infrastruktura – Programovy´ dokument, Programovy´ dodatek [29] Operacˇnı´ program Pru˚mysl a podnika´nı´ – Programovy´ dokument, Programovy´ dodatek [30] Operacˇnı´ program Rozvoj lidsky´ch zdroju˚ – Programovy´ dokument, Programovy´ dodatek [31] Operacˇnı´ program Rozvoj venkova a multifunkcˇnı´ zemeˇdeˇlstvı´ – Programovy´ dokument, Programovy´ dodatek [32] PAJAC P., ROSSITER T A KOL.: O Evropske´ unii. Praha 2000, MZV CˇR [33] Partnership with the Cities – The URBAN Community Initiative. Office for official publication of the EC, Luxembourg 2003 [34] Programy pomoci Evropsky´ch spolecˇenstvı´ Cˇeske´ republice [35] Prˇ´ıstupove´ partnerstvı´ 1998 [36] Prˇ´ıstupove´ partnerstvı´ 1999 [37] Prˇ´ıstupove´ partnerstvı´ 2001 [38] Regional Revival – Successful projects financed by the Structural Funds in Austria. Office for official publication of the EC, Luxembourg 2003

237

Literatura

[39] Regions. Statistical yearboo k. Eurostat, Luxembourg, 2002 [40] Regions: Nomenclature of territorial units for statistic – NUTS – May 1999. Eurostat, Luxembourg, 1999 [41] Sdeˇlenı´ Ministerstva zahranicˇnı´ch veˇcı´ cˇ. 44/2004 Sb. m. s. [42] Smlouva o prˇistoupenı´ Cˇeske´ republiky a dalsˇ´ıch zemı´ k Evropske´ unii [43] Spolecˇny´ regiona´lnı´ operacˇnı´ program – Programovy´ dokument, Programovy´ dodatek [44] Structural policies and European territory – Cooperation without frontiers. Office for official publication of the EC, Luxembourg 2002 [45] Sˇrein, Z.Mechanismy hospoda´rˇske´ politiky Evropske´ unieVSˇE, Praha 2000 [46] The Instrument for Structural Policy for Pre-Accession (ISPA) in 2000 Annual report. Office for official publication of the EC, Luxembourg 2001 [47] The Instrument for Structural Policy for Pre-Accession (ISPA) in 2001. Annual report. Office for official publication of the EC, Luxembourg 2002 [48] TICHY´ L., RAINER A., SVOBODA P., ZEMA´NEK J., KRA´L R.: Evropske´ pra´vo. Praha 1999, C. H. Beck [49] TY´Cˇ V., KRˇEPELKA F., MUNKOVA´ J., PIKNA B., ROZEHNALOVA´ N., TOMA´SˇEK M.: Lexikon – Pra´vo Evropske´ unie. Ostrava 2004, Sagit [50] VA´CHA, M.: Diplomova´ pra´ce – Evropsky´ meˇnovy´ syste´m a Evropska´ meˇnova´ unie. ESF MU, Brno 1997 [51] WILHELMOVA´, L., KLIK, S.: Informacˇnı´ studie cˇ. 2.047. Hospoda´rˇska´ a meˇnova´ unie, Parlamentnı´ insitut 2000 [52] WOKOUN, R., LUKA´Sˇ, Z., KOURˇILOVA´, J.: Vy´kladovy´ slovnı´k regiona´lnı´ a struktura´lnı´ politiky Evropske´ unie. IFEC, Praha, 2002 [53] WOKOUN, R.: Regiona´lnı´ politika a rozvoj v Cˇeske´ republice. MMR CˇR, Praha 1998 [54] Working for the regions. Office for official publication of the EC, Luxembourg 2001 [55] Zvla´sˇtnı´ vstupnı´ program pro rozvoj zemeˇdeˇlstvı´ a venkova v Cˇeske´ republice, Vı´celeta´ financˇnı´ dohoda mezi Cˇeskou republikou a Komisı´ Evropsky´ch Spolecˇenstvı´ jme´nem Evropske´ho spolecˇenstvı´ [56] ZˇA´K, M. A KOLEKTIV: Hospoda´rˇska´ politika II. Vysoka´ sˇkola ekonomicka´, Praha 1999

238

Internetove´ zdroje

[57] cestazmeny.net/cz-eu/cz-eu-2.html [58] cs.wikipedia.org/wiki/ECU [59] cs.wikipedia.org/wiki/Euro [60] cs.wikipedia.org/wiki/Pakt stability [61] europa.eu.int/ [62] europa.eu.int/abc/12lessons/index7 cs.htm [63] europa.eu.int/comm/development, 2002 [64] europa.eu.int/comm/regional policy/ [65] euroskop.fcs.ihned.cz/cze/article96d8.html?id=39538& cat=5052&ts=1

[66] phare.mfcr.cz/pomoc es index.htm [67] st.vse.cz/∼XSVAZ03/ [68] www.businessinfo.cz/cz/clanky/instituce-eu/evropsky-system -centralnich-bank-escb-a/1000723/5583/?fornewsid=5583

[69] www.businessinfo.cz/cz/clanky/k/konvergencni-kriteria/ 1000704/5300/?fornewsid=5300

[70] www.businessinfo.cz/cz/clanky/p/pakt-o-stabilite -a-rustu/1000709/5323/?fornewsid=5323

[71] www.businessinfo.cz/cz/clanky/politiky-eu/menova-politika -evropske-unie/1000521/11016/?fornewsid=11016#b6

[72] www.cefta.literal.si/eng/frame.html-12 [73] www.cefta.org [74] www.cor.eu.int/ [75] www.crr.cz [76] www.dfait-maeci.gc.ca/entlish/geo/eurpe/EU/overview.htm [77] www.ecb.int/bc/intro/html/map.cs.html [78] www.ecb.int/ecb/history/emu/html/index.cs.html [79] www.ecb.int/ecb/orga/escb/html/index.cs.html [80] www.ecdel.org.au/australia/agreements.htm

239

Literatura

[81] www.ecdel.org.au/nz/agreements.htm [82] www.ecosecretariat.org [83] www.europa.eu.int/comm /trade/pdf/bilstat/econo canada. xls

[84] www.europa.eu.int/comm/trade/bilateral/bal.htm [85] www.europa.eu.int/comm/trade/bilateral/japan/japan.htm [86] www.europa.eu.int/comm/trade/pdf/bilstat/econo efta.xls [87] www.europa.eu.int/comm/trade/pdf/bilstat/econo n.z.xls [88] www.europa.eu.int/comm/trade/pdf/bilstat/econo turkey. xls.israel.xls.morocco.xls.egypt.xls

[89] www.europa.eu.int/comm/trade/pdf/bilstat/us/econo usa. xls

[90] www.europa.eu.int/comm/world/lac/conc en/val pos.htm [91] www.europa.eu.int/institutions/ecb/index cs.htm [92] www.euroskop.cz [93] www.evropska-unie.cz [94] www.evropska-unie.cz/cz/article.asp?id=1118 [95] www.evropska-unie.cz/cz/faq/question.asp?id=48CNB [96] www.evropska-unie.cz/cz/glossary/term.asp?id=63 [97] www.financemagazine.cz/index.php?id=cislo2/ clanek-cestakeuru

[98] www.iir.cz/upload/ppavlik2004.pdf [99] www.integrace.cz [100] www.integrace.cz/integrace/clanek.asp?id=442 [101] www.mmr.cz [102] www.perspektivyjakosti.cz/jakost/view.php?cisloclanku =2004052002

[103] www.pis.cz/cz/dalsi informace/info a z/evropska menova unie

[104] www.secretariat.efta.int/EFTASec/Web/EFTAConvention/ EFTAConvention Texts/EFTAConvention2001.pdf

240

[105] www.strukturalni-fondy.cz [106] www2.cnb.cz/mv eu main m.php [107] www4.kb.test.fg.cz/NASA/utility/SRVFrame?p=/cz/euro/ clanek 4.shtml

[108] www4.kb.test.fg.cz/NASA/utility/SRVFrame?p=/cz/euro/ clanek 2.shtml

[109] juristic.zcu.cz/barkova/EMU501.rtf

241