Masarykova universita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Evropská hospodářská, správní a kulturní studia

Masarykova universita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Evropská hospodářská, správní a kulturní studia

Analýza a srovnání běžného účtu platební bilance v ČR a ve vybrané ekonomice EU Analysis and comparison of balance of payments current account in the Czech republic and chosen economy

Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing.Tomáš Paleta

Bc.Stanislav Bogdanov

Brno 2011

Jméno a příjmení autora

Bc.Stanislav Bogdanov

Název bakalářské práce

Analýza a srovnání běžného účtu platební bilance v ČR a ve vybrané ekonomice EU

Název práce v angličtině:

Analysis and comparison of balance of payments current acount in the Czech republic and chosen economy

Katedra

Ekonomie

Vedoucí bakalářské práce

Ing.Tomáš Paleta

Rok obhajoby

2011

Anotace Běžný účet platební bilance patří mezi základní sledované makroekonomické veličiny. Obsahuje v sobě informace týkající se zahraničního obchodu státu, které mohou být důležité při vytváření hospodářské politiky státu. Následující bakalářská práce se zabývá srovnáním a analýzou běžných účtů platební bilance České republiky a Slovenska s konkrétním zaměřením na obchodní bilanci.

Klíčová slova: Běžný účet, platební bilance, Česká republika, Slovensko, obchodní bilance, SITC

Annotation Balance of payments current account belongs among the main monitored macroeconomic indicators. It shows informations about international trade of

the selected state. These

informations can be then usefull when forming economic policy. The following bachelor’s thesis focuses on the current acounts of the Czech republic and Slovakia with a particular focus on the trade balance.

Key Words: Current account, balance of payments, the Czech Republic, Slovakia, Trade Balance, SITC

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Analýza a srovnání běžného účtu platební bilance v ČR a ve vybrané ekonomice EU vypracoval samostatně pod vedením Ing.Tomáše Palety a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.“

V Brně dne 17.5.2011

……………………………….. Bc.Stanislav Bogdanov

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Tomáši Paletovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

ÚVOD......................................................................................................................................................7 1 BĚŽNÝ ÚČET PLATEBNÍ BILANCE ............................................................................................9 2 TEORETICKÉ PŘÍSTUPY K MEZINÁRODNÍMU OBCHODU A ŘEŠENÍ HOSPODÁŘSKÝCH KRIZÍ ..............................................................................................................10 2.1 HOSPODÁŘSKO-POLITICKÉ REAKCE NA SOUČASNOU HOSPODÁŘSKOU KRIZI ...........................12 2.1.1 ČESKÁ REPUBLIKA ........................................................................................................................12 2.1.2 SLOVENSKO ...................................................................................................................................14 2.1.3 NĚMECKO ......................................................................................................................................15 3 ANALÝZA OBCHODNÍCH BILANCÍ..........................................................................................16 3.1 FAKTORY SLEDOVANÉ V RÁMCI ANALÝZY BĚŽNÝCH ÚČTŮ ........................................................16 3.2 STRUKTURA A VÝVOJ OBCHODNÍ BILANCE BĚŽNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY .......................19 3.2.1 ANALÝZA A POPIS STRUKTURY SKUPINY SITC 7 Z POHLEDU ČESKÉ EKONOMIKY .......................21 3.2.2 SHRNUTÍ ........................................................................................................................................31 3.3 STRUKTURA A VÝVOJ OBCHODNÍ BILANCE BĚŽNÉHO ÚČTU SLOVENSKA ...................................33 3.3.1 ANALÝZA A POPIS STRUKTURY SKUPINY SITC 7 Z POHLEDU SLOVENSKÉ EKONOMIKY ..............35 3.3.2 SHRNUTÍ ........................................................................................................................................41 4 SROVNÁNÍ STRUKTURY A VÝVOJE BĚŽNÝCH ÚČTŮ SLEDOVANÝCH EKONOMIK ................................................................................................................................................................44 ZÁVĚR..................................................................................................................................................45 ZDROJE ...............................................................................................................................................47 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ .......................................................................................................51

Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem zvolil sledování a analýzu makroekonomických veličin vybraných států EU, konkrétně analýzu běžných účtů platební bilance (především obchodní bilance) a jak se zde projevila současná hospodářská krize. V rámci toho nejdříve teoreticky vymezím pojem běžný účet platební bilance a vysvětlím, proč se daná veličina sleduje a jaké informace nám poskytuje. Následně shrnu teoretické přístupy různých ekonomických škol k oblasti mezinárodního obchodu a politických reakcí na nástup hospodářské krize ve sledovaných zemích. V praktické části popíši strukturu běžných účtů platební bilance vybraných států, a co z nich vyplývá (např. velká míra exportu průmyslového spotřebního zboží, oproti vysokému dovozu potravin a zvířat). Samotná struktura vzejde na základě sledování běžných účtů platební bilance od roku 1995 u České republiky (dále ČR), respektive 1997 u Slovenska. Na základě průzkumu historických podob běžných účtů se pokusím o vysvětlení příčin vedoucích k podobám a vývojovým trendům vybraných SITC skupin. Závěrem bude provedena komparace vývoje vybraných běžných účtů s důrazem na objevení a vysvětlení možných souvislostí (konkrétně se bude analyzovat vliv současné hospodářsko-finanční krize, která naplno propukla v roce 2009).

Vybranými zeměmi budou ČR a Slovenská republika. Česká republika je vybrána, protože se jedná o domovský stát autora. U Slovenska jsou důvodem stejní obchodní partneři obou zemí. ČR i Slovensko mají své hlavní obchodní partnery v okolních zemích, konkrétně v Německu, Polsku, Rakousku a také v sobě navzájem. Zajímavé bude sledovat vývoj běžných účtů, zvláště obchodní bilance, hlavně z toho pohledu, že obě země zaujaly v některých oblastech rozdílné přístupy v otázce řešení dopadů současné finanční a hospodářské krize na jejich národní ekonomiku.1 Důraz bude kladen, jak již bylo zmíněno, hlavně na obchodní bilanci.

Cílem práce je analýza a srovnání vývoje běžných účtů platební bilance ve sledovaných ekonomikách, popis jejich struktury, stavových hodnot a příčin, které vedly k danému vývoji. Záměrem je také porovnat vývoj běžných účtů a poukázat na možné souvislosti. Na základě agregace patřičných dat a následného využití popisné statistiky a regresní analýzy (vícenásobný regresní model) prováděné v programu GRETL se pokusím zodpovědět na následující otázky:

1

K této problematice v kapitole „ Hospodářsko-politické přístupy k řešení hospodářské krize „

7

1, Jaké z faktorů (měnový kurz, HDP Německa (reálné), cena elektrické energie a cena zemního plynu) mají a měly vliv na daný vývoj běžných účtů sledovaných ekonomik? 2, Způsobila současná hospodářská krize u sledovaných ekonomik změnu ve vývoji vybrané SITC? 3, U které země byl v roce 2009 oproti roku 2008 větší propad v exportu sledované SITC?

Zde nemůžeme podlehnout přesvědčení, že vliv hospodářské krize u obou sledovaných zemí bude stejný jen proto, že mají stejné obchodní partnery. Každá vláda přistupuje k podpoře své ekonomiky a exportu jiným způsobem a i poptávka po výrobcích z té které země se může značně lišit.2

Pro účely mé práce budu vycházet z podoby běžného účtu platební bilance, který v sobě obsahuje položky obchodní bilance, bilance služeb, výnosů a běžných převodů, přičemž důraz bude kladen hlavně na analýzu obchodní bilance jakožto největší součásti běžného účtu.3 Ke splnění podmínky komparativních prací, kde se musí srovnávat srovnatelné, jsou všechny údaje v rámci tabulek běžných účtů platební bilance uváděny v Eurech a brány z oficiálního statistického serveru EU – Eurostatu a národních statistických úřadů, které pro Eurostat potřebné údaje sbírají. V rámci sběru dat u obchodní bilance sleduji tzv. SITC klasifikaci, což je „Standart International Trade Classification“.

4

Toto dělení se používá pro přehlednější

úpravu statistik mezinárodního obchodu. Vzhledem k tomu, že se sledované údaje neustále mění a upřesňují, v této práci pracuji s daty aktuálními ke dni 15.4.2011. Následná analýza vývoje obou běžných účtů a závěrečné shrnutí bude vycházet ze získaných dat.

2

Blíže k tomuto v kapitole 2 SLANÝ, Antonín, et al. Makroekonomická analýza a hospodářská politika. 2003. Praha : C.H.Beck, 2003. Vnější hospodářská politika, s. 375. ISBN 80-7179-783-3, str.167 4 United Nations Statistics Division [online]. 2010 [cit. 2011-03-03]. Detailed structure and explanatory notes SITC rev.3. Dostupné z WWW: . 3

8

1 Běžný účet platební bilance Běžný účet platební bilance, jak již název napovídá, je nedílnou součástí makroekonomického agregátu nazývaného Platební bilance. Platební bilance je přitom „statistický účetní záznam fungující na principu podvojného účetnictví. Slouží k zachycení a monitorování všech mezinárodních obchodních a finančních transakcí institucí a obyvatel dané země“.5 Platební bilance se dále skládá z účtů kapitálového, finančního, devizových rezerv a chyb a opomenutí.6

Běžný účet v rámci platební bilance sleduje pohyby zboží, služeb, výnosů a běžných převodů (jejich export i import), přičemž rozdíl v těchto veličinách je brán jako saldo běžného účtu. Jedná se o důležitý ukazatel výkonnosti ekonomiky, její struktury a jejího zaměření. Ukazuje nám, po kterém domácím zboží nebo službách je v zahraničí poptávka, jaké statky se k nám hlavně dováží (po jakých zahraničních státcích nebo službách je domácí poptávka, atd.). Dále ukazuje bilanci služeb (dopravní, cestovní ruch, atd.), bilanci důchodů (např. příjmy z kapitálu investovaného v zahraničí a naopak příjmy zahraničních subjektů vyplývajících z investice jejich kapitálových prostředků v ČR), nebo bilanci transferových služeb, kam můžeme zařadit například příspěvky mezinárodním institucím, dary, hospodářskou pomoc ostatním zemím atd. Tyto transfery nevedou ke vzniku pohledávek.7 Jedná se o důležitý ukazatel, dle kterého můžou vlády tvořit svou hospodářskou politiku nebo sledovat ekonomický výkon své země.8

5

SLANÝ, Antonín, et al. Makroekonomická analýza a hospodářská politika. 2003. Praha : C.H.Beck, 2003. Vnější hospodářská politika, s. 375. ISBN 80-7179-783-3, str.167 6 ČSÚ [online]. 2005. Praha : 2005 [cit. 2011-02-08]. Platební bilance – další možnosti analytického využití (období 1993 až 2004). Dostupné z WWW: . 7 SLANÝ, Antonín, et al. Makroekonomická analýza a hospodářská politika. 2003. Praha : C.H.Beck, 2003. Vnější hospodářská politika, s. 375. ISBN 80-7179-783-3, str.167-170 8 Peter D.Schiff ve své knize Cash Proof „Krizi navzdory„ považuje deficitní běžný účet platební bilance USA za jeden z faktorů, který může způsobit masovou stagflaci. (str. 42)

9

2 Teoretické přístupy k mezinárodnímu obchodu a řešení hospodářských krizí Různé ekonomické teorie mají rozdílný přístup, jak dle jejich názoru vstupovat do zahraničního obchodu a jak ovlivňovat vývoj národních ekonomik v případě recese. Učení těchto teorií je značně široké a není cílem této práce je dopodrobna vysvětlit, proto budu pracovat v jejich zjednodušeném pojetí.

Prvním směrem je liberální přístup. Nebudu zde rozlišovat mezi různými směry ekonomického liberálního myšlení, ale pro účely této práce použiji přístup klasický. Klasický liberální přístup je v evropském pohledu založen na myšlence soukromého vlastnictví, svobody a minimálních zásahů státu do ekonomiky a společenského života. Dominantním subjektem je trh a soukromní vlastníci výrobních zdrojů. Na základě řešení vycházejícího ze vzájemného ovlivňování nabídky a poptávky, dochází k redistribuci statků, služeb a samozřejmě jejich plateb, stejně jako plateb za využívání výrobních faktorů. Stát má za úkol pouze zajišťovat vnitřní obranu (ochrana života a majetku občanů), vnější obranu (ochrana před útoky jiných států) a spravedlnost (dodržování smluv).9

Liberální přístup v oblasti mezinárodního obchodu hovoří o tom, že volný mezinárodní obchod s sebou nese výhody zvýšeného ekonomického bohatství země skrze například efektivnější alokování národních disponibilních zdrojů. Větší konkurence nutí domácí výrobce k větší efektivitě výroby a zároveň poskytuje možnost vstoupit na rozsáhlejší trh, kde se dají výrobky a služby prodat. Ekonomika se tím stává bohatší a produktivnější.10

Z těchto základních principů se dá vyvodit vztah liberálního přístupu k řešení hospodářské krize. V případě vzniku hospodářské krize, která je doprovázena poklesem agregátní poptávky a následně i poklesem agregátní nabídky, vláda nemá do tohoto procesu zasahovat, naopak má ponechat volnou ruku trhu. Pak bude následovat proces „pročištění“ neefektivních subjektů působících na nabídkové straně, které se přesunou do jiné výroby a tím pádem dojde k efektivnější alokaci zdrojů. Problémem takového přístupu je, že proces očištění výrobních 9

MISES, Ludwig von. Liberalismus. 1927. Praha : Ekopress, 1998. 38-51 s. ISBN 80-86119-08-4.

10

KRUGMAN, Paul, OBSFELD Maurice ( International Economics : Theory and Policy [Krugman, 2000]. 5th

ed. Reading : Addison-Wesley, 2000. xxx, 750,. ISBN 0-321-07727-. ), str. 218-220

10

trhů je spojen se ztrátou pracovních míst a přidružených sociálních tenzí. Vzniká velký tlak na národní vlády k řešení nastalé situace. Z pohledu běžného účtu platební bilance by se tento přístup měl projevit většími výkyvy v jednotlivých ukazatelích. Agregovaná poptávka zde nedostává žádný impuls.11

Druhým přístupem je přístup tzv. „intervencionistický“. Přístup vychází z učení J.M.Keynese. „Keynesiánství“ bylo dominantní ekonomickou teorií od 2.světové války do 70.let 20.století. Má za cíl udržení stabilního hospodářského růstu bez výrazných cyklických výkyvů. Prostředkem jsou častější a intensivnější zásahy státu do národní ekonomiky. Stabilita má být založena na předpokladu, že v době ekonomického růstu, kdy dochází k nárůstu výroby a mezd, bude tento růst zmírňován například skrze vyšší zdanění s cílem uložit vybrané prostředky a alokovat je v době recese prostřednictvím vládních fiskálních stimulů podporujících agregátní poptávku.12

Intervencionistickým přístupem z pohledu mezinárodního obchodu můžu uvést přístup omezující mezinárodní obchod. Vychází z přesvědčení, že v důsledku volného mezinárodního obchodu dochází například k tzv. „zhroucení domácích trhů“. To je způsobeno tím, že pracovní síly propuštěné z výroby na neefektivních trzích nemohou v důsledku nefunkčního pracovního nebo kapitálového trhu nalézt nové uplatnění a zůstávají nevyužity. Národní ekonomika se stává chudší a méně produktivní.13

Mohu říci, že intervencionistický přístup je více založen na aktivní roli státu, který se skrze různá opatření snaží zmírnit vlivy cyklických výkyvů. V případě hospodářské krize má stát učinit vše potřebné, aby krize probíhala co nejmírněji. Běžný účet u státu praktikujícího intervencionistickou politiku by měl být ovlivněn méně, než-li v případě státu praktikujícího liberální přístup.

V realitě

samozřejmě

nemůžeme

předpokládat

jednoduché

rozdělení

států

na

intervencionistické a liberální a sledovat, jak zvládají stávající hospodářskou krizi. 11

KRUGMAN, Paul, OBSFELD Maurice ( International Economics : Theory and Policy [Krugman, 2000]. 5th ed. Reading : Addison-Wesley, 2000. xxx, 750,. ISBN 0-321-07727-. ), str. 218-220 12 LERNER, A.P. Mr. Keynes' "General Theory of Employment, Interest and Money". In Mr. Keynes' "General Theory of Employment, Interest and Money" [online]. ProQuest Central : International Labour Review, 1996 [cit. 2011-05-07]. Dostupné z WWW: . 13 KRUGMAN, Paul, OBSFELD Maurice ( International Economics : Theory and Policy [Krugman, 2000]. 5th ed. Reading : Addison-Wesley, 2000. xxx, 750,. ISBN 0-321-07727-. ), str.225-229

11

V současném globalizovaném světě, kdy vliv mezinárodního obchodu stále roste a jednotlivé ekonomiky jsou stále více propojené, dochází k tomu, že politika jednoho státu ovlivní ekonomiku několika dalších. Mnohdy i ve větší míře než ekonomiku domácí. Může pak dojít k situacím, kdy stát, který neudělá ani jeden fiskální stimul, je ovlivněn fiskálními stimuly jiných států, což se projeví v jeho běžném účtu například v navýšení, udržení nebo zmírnění propadu jeho exportních hodnot. Naopak státu, který realizuje fiskální stimul, se tento nemusí objevit pouze jako součást jeho domácí spotřeby, ale naopak jako navýšení hodnoty jeho importu nebo exportu.

Liberální přístup kritizuje Keynesiánský hlavně z toho pohledu, že státní intervence respektive fiskální stimuly a jiná opatření, které vláda realizuje, vytvářejí tzv. „efekt vytěsnění“, kdy veřejné výdaje jsou financovány buďto z daní nebo navyšují veřejný dluh. De facto se jedná o neefektivní alokaci soukromých zdrojů, které podporují neefektivní trhy a výrobce a zpomalují opětovné ekonomické oživení.14

2.1 Hospodářsko-politické reakce na současnou hospodářskou krizi V následující pasáži se budu věnovat hospodářsko-politickým reakcím na finanční a následně hospodářskou krizi, která propukla v letech 2008-2009, a která probíhala ve sledovaných státech i u jejich obchodních partnerů. Samozřejmě na jednotlivé běžné účty mají vliv i hospodářsko-politické reakce z ostatních států, se kterými ekonomiky obchodují, ale není v možnostech této práce analyzovat jednotlivé vlivy všech obchodujících států navzájem.

2.1.1 Česká republika V České republice ve sledovaném období vládla vláda koalice ODS, KDU-ČSL a Strany Zelených pod vedením premiéra Mirka Topolánka. Ta neměla ve svém programovém prohlášení výslovnou podporu mezinárodního obchodu. Avšak na základě jiných prohlášení a

14

WOODS, Thomas E. Krach. 2009. Praha : Dokořán, 2010. 222 s. ISBN 978-80-7363-273-1.

12

hesel15 se Česká republika, především v průběhu jejího předsednictví EU, profilovala jako země podporující liberální přístup.16

Dle Global Trade Alert, který sleduje státní zásahy do reálné ekonomiky v průběhu probíhající hospodářské krize, a který se snaží analyzovat dopady těchto akcí na obchodní partnery, provedla Česká republika do současnosti 21 administrativních zásahů. Z toho naprostá většina byla v podobě nařízení EU a byla převzata jakožto plnění povinností našeho členství v EU.17 Nebyly to jediné zásahy, které vláda provedla, nicméně pouze výše uvedené měly takový mezinárodní rozsah, že měly odezvu i v rámci Evropské komise a u analytických institucí. Mimo výše zmíněná opatření, existovaly i jiné kroky, které se uskutečnily, a to na základě doporučení poradního orgánu vlády v ekonomických otázkách, tzv. „Národní ekonomické rady vlády“, a které byly souhrnně sepsány v „Národním protikrizovém plánu“.18

V oblasti mezinárodního obchodu došlo zejména k podpoře exportu skrze státní podniky či podniky, kde má stát majoritu. Jednalo se například o navýšení základního kapitálu České exportní banky (ČEB), skrze který mělo dojít k podpoře exportu do mimoevropských zemí (Rusko, Čína, Vietnam, atd.), kde se předpokládal pokles nabídky ze strany států EU. Obecně mohu říci, že hlavní smysl podniknutých opatření u mezinárodního obchodu tkvěl v podpoře malých a středních podniků a v jejich možnostech získat úvěry od bank za přijatelných podmínek tak, aby dokázali vyrábět a exportovat své zboží. 19 Jediným fiskálním impulsem ve smyslu navýšení výdajů do určité oblasti, byl impuls směřovaný do podpory vědy a výzkumu, jenž měl navýšit zmíněné výdaje v letech 2009 – 2011 o 8%.20

15

V době předsednictví ČR EU bylo její heslo, „Evropa bez bariér“. Viz „Conclusions from the conference on Trade Liberalisation“ 16 Ministerstvo průmyslu a obchodu - České předsednictví EU [online]. 2009 [cit. 2011-03-26]. Conclusion from the conference on trade liberalisation. Dostupné z WWW: . 17 Center of Economic Policy Center. Global Trade Alert [online]. 2011 [cit. 2011-04-13]. Global Trade Alert. Dostupné z WWW: . 18 Vláda ČR. Národní protikrizový plán. In Národní protikrizový plán [online]. Praha : VLáda Ř, 2009 [cit. 2011-03-27]. Dostupné z WWW: . 19 Vláda na tuto podporu vyčlenila na 2 miliardy Kč. 20 Vláda ČR. Národní protikrizový plán. In Národní protikrizový plán [online]. Praha : VLáda Ř, 2009 [cit. 2011-03-27]. Dostupné z WWW: .

13

V roce 2010, v době kdy České republice vládla úřednická vláda Jiřího Fischera, byl vládou schválen dokument nazvaný „Východiska z krize“.21 Tento dokument představoval návrh na politiku vlády v krátkém a střednědobém horizontu. Jednalo se o odborně zpracovaný materiál, který měl být podkladem pro vládu vzniklou z následujících voleb. Kromě problematiky korupce, efektivity státní správy apod. se zabýval také podporou exportu, kde zmiňuje snahu o pokračování v trendu podpory podnikatelů skrze ČEB, ČMZARB a EGAP a nutnost vytvořit proexportní strategii pro roky 2011-2015.22

Po volbách v roce 2010 byla utvořena vláda ve složení ODS, TOP09 a VV. Ti se ve svém programovém prohlášení hlásí k podpoře exportu ČR a slibují navýšení státní podpory pojistné kapacity a fondů EGAP, ČEB a ČMZARB. Zároveň se hlásí k co největší míře liberalizace mezinárodního obchodu jakožto nejefektivnějšího způsobu vzájemné spolupráce. Podporu hospodářských zájmů ČR a účinnou asistenci jejích vývozců považuje Vláda ČR jako jednu ze svých hlavních priorit.23

2.1.2 Slovensko Stejně jako většina ostatních států v EU, tak i Slovensko reagovalo na přicházející krizi se zpožděním. V roce 2008-2009 vládla na Slovensku vláda pod vedením premiéra Roberta Fica. Dle Global Trade Alert Slovensko provedlo na 25 opatření s cílem reagovat na hospodářskou krizi, přičemž, stejně jako v případě ČR, naprostá většina byla z důvodu nařízení Evropské komise.24

Stejně jako ČR i Slovensko provedlo další opatření, které směřovaly hlavně dovnitř slovenské ekonomiky. V politice podpory exportu se Slováci soustředili na své zastoupení na oficiálních veletrzích, kde se snažili získat nové destinace pro své výrobce. Cílem bylo získat pro své výrobce trhy, kde krize tolik nezasáhla.

21

Vláda ČR. Vláda ČR [online]. 8.2.2010 [cit. 2011-03-27]. Východiska z krize (Exit Strategy). Dostupné z WWW: . 22 Vláda ČR. Vláda ČR [online]. 8.2.2010 [cit. 2011-03-27]. Východiska z krize (Exit Strategy). Dostupné z WWW: . 23 Vláda ČR 2. Vláda ČR [online]. 2010 [cit. 2011-03-27]. Programové prohlášení Vlády ČR. Dostupné z WWW: . 24 Center of Economic Policy Center. Global Trade Alert [online]. 2011 [cit. 2011-04-13]. Global Trade Alert. Dostupné z WWW: .

14

Hlavním reálně provedeným opatřením bylo zavedení tzv. „šrotovného“.

25

Tento způsob

podpory automobilového průmyslu byl založen na tom, že lidé dostanou za sešrotování svého starého vozidla až 2.000 Eur. Peníze ale nedostali ihned na ruku, nýbrž v podobě slevy při nákupu nového auta. Vláda tak chtěla rozpohybovat automobilový průmysl. Z pohledu zahraničního obchodu je zajímavé, že zmiňovaná pobídka mohla způsobit nárůst importu automobilů sledovaných v SITC 7 na Slovensko (nebylo zde specifikováno jaké auto a jaké výroby si Slováci musí koupit), a zároveň povzbudit český export automobilů. Celkový rozpočet, který vláda na tuto podporu vyčlenila, byl 33 milionů Eur (přibližně 800 mil. Kč). 26

2.1.3 Německo Vzhledem k dominantnímu postavení Německa v rámci zahraničního obchodu sledovaných zemí považuji za nutné, alespoň v krátkosti, uvést kroky, které Německo podniklo v rámci jeho boje proti hospodářské krizi.

Dle Global Trade Alert Německo podniklo do současné doby na 42 opatření, z nichž většina byla podniknuta na základě vnitřní potřeby pomoci tamějším bankovním domům. Mohu zmínit například bankovní garance za finančním domem Landesbank–Baden–Wurttemberg.27 Celková výše podpory dosáhla 500 miliard Eur. Součástí opatření bylo také zavedení „šrotovného“. Podpora byla stanovena až na 2.500 Eur. Vyčleněno bylo ze spolkového rozpočtu nejdříve 1,5mld. Eur a posléze 3,5mld. Eur (90mld. Kč)28. Německo je země se silným exportem hlavně v automobilové, medicínské a obecně technické oblasti, kde sledované země fungují jako dodavatelé potřebných zařízení nebo součástek.29

25

SME.sk. SME.sk [online]. 2008 [cit. 2011-05-11]. Vláda pripravila balík opatrení proti kríze. Dostupné z WWW: 26

ČT24. ČT24 [online]. 2009 [cit. 2011-05-11]. Šrotovné na Slovensku. Dostupné z WWW: . 27 Center of Economic Policy Center. Global Trade Alert [online]. 2011 [cit. 2011-04-13]. Global Trade Alert. Dostupné z WWW: . 28 BENEŠ, Aleš. Profit [online]. 2009 [cit. 2011-05-11]. Šrotovné zavádějí všichni, vyplatilo se ale jenom Německu. Dostupné z WWW: 29 Deutsche Welle. Deutsche Welle [online]. 2010 [cit. 2011-05-11]. Merkel defends German response to financial crisis . Dostupné z WWW: .

15

3 Analýza obchodních bilancí V následující části se budu zabývat rozborem struktury obchodní bilance běžného účtu u obou sledovaných ekonomik, a to u ČR od roku 1999 do roku 2010 a u Slovenska od roku 1997 do roku 2009.30 Nejdříve stručně popíši vývoj a strukturu obchodní bilance běžného účtu dle klasifikace SITC a poukáži na důležité charakteristiky jednotlivě u každé z ekonomik. Následně provedu na vybraných prvcích analýzu doplněnou o model regresní analýzy s více proměnnými. Na základě toho, pak bude možno stanovit, které z vybraných faktorů měly (zda-li vůbec měly) jaký vliv a aplikovat to i na pokles objemu obchodovaného zboží v roce 2009 způsobeného hospodářskou krizí.

3.1 Faktory sledované v rámci analýzy běžných účtů Mezinárodní obchod je neustále ovlivňován řadou faktorů, které spolu mohou být v různém vztahu. Tato práce si nedává za cíl, a ani to není v možnostech jejího rozsahu, je všechny jednotlivě identifikovat a analyzovat. Sledovat se proto budou jen faktory, které jsou, dle mého pohledu, jedny z nejdůležitějších31. Zároveň, pro doplnění, stanovím teorie, jak by se daná proměnná měla chovat. Tyto teorie poté budu porovnávat s reálnými výsledky.

HDP u vybraných obchodních partnerů – Obchodní partneři byli vybráni na základě největšího vzájemného objemu exportu a importu.

Stanovená teorie: S růstem HDP obchodních partnerů může docházet k navýšení poptávky po českých nebo slovenských produktech, a tím zvýšení exportu. Stejně tak, návazně, dochází k růstu importu, který bude stimulován zvyšující se domácí poptávkou, která může být tažena tzv. „teorémem lokomotivy“.32

Měnový kurz CZK/EUR – Česká republika stále používá svou národní měnu a může ovlivňovat národní ekonomiku a podporovat export nebo import skrze svou monetární politiku. Naopak Slovensko přijalo v roce 2009 Euro a od té doby jeho monetární politiku 30

Rozdílné doby sledování jsou způsobeny nedostupností dat S tímto zjednodušením je nutno počítat i při regresní analýze. Může se lehce stát, že vzniklé výsledky mohou být nadhodnocené z důvodu nezapojení některé důležité nezávisle proměnné. 32 JUREČKA, Václav, et al. Makroekonomie. Praha : Grada Publishing, 2010. 336 s. ISBN 978-80-247-32589.str.226 31

16

praktikuje Evropská centrální banka. Slovensko zafixovalo kurz své měny k Euru od 1.1.2009 na 30,126 SVK/EUR. Pro ČR je měnový kurz CZK/EUR důležitý hlavně proto, že přes 60% zahraničního obchodu probíhá se zeměmi platící Eurem.33 Slovensko na tom do doby než přijalo Euro bylo velmi podobně.34

Stanovená teorie: Dle teorie by měla posilující koruna působit na import v tom smyslu, že se zvyšuje kupní síla domácího obyvatelstva, pro které se zahraniční zboží stává relativně levnějším. Následovat by měl nárůst importu. Kdežto při slábnoucí koruně se zahraniční zboží stává relativně dražší a hodnota importu se snižuje. U exportu je tomu opačně. Posilující koruna znamená, že exportéři utrží za své výrobky v zahraničí méně než při koruně slabé.35

Ceny relevantních energetických surovin potřebných k výrobě produktů ve skupině SITC 7 zjištěných na základě dat z Eurostatu. Energetickými surovinami, které jsou důležité pro výrobu motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků a zařízení, sledovaných v rámci SITC 7 obecně jsou:36 -

Černé uhlí

-

Hnědé uhlí

-

Benzin

-

Motorová nafta

-

Zemní plyn

-

Elektrická energie

Stanovená teorie: Dle teorie, která by se měla za jinak nezměněných okolností projevit, znamená zvyšující se cena energetických komodit zvýšení výrobních nákladů domácích výrobců. Což dále vede k prodražení domácích výrobků, které se stávají oproti zahraničním relativně dražší. Na export by proto zvyšování ceny mělo působit negativně (pokles exportu,) naopak na import by 33

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Český statistický úřad. Ročenka zahraničního obchodu 2005-2009 : Zahraniční obchod České republiky. In Ročenka zahraničního obchodu ČR. Praha : MPO, 2010. s. 532. 34 Slovensko má stále těžiště svých obchodních partnerů v EU, respektive Eurozoně, nicméně vzhledem k přijetí Eura problematika měnového kurzu u nich odpadá. 35 Prodej výrobku za 1 000Eur při měnovém kurzu CZK/EUR 25 (tržba 25 000Kč) je více než prodej výrobku za 1 000Eur při kurzu 23 CZK/EUR (tržba 23 000Kč) 36 Český statistický úřad. Veřejná databáze ČSÚ [online]. 2008 [cit. 2011-04-24]. Spotřeba paliv a energií. DostupnézWWW:.

17

zvýšení ceny mělo působit pozitivně (růst importu). Samozřejmě to platí i opačně u snižování ceny energetických komodit.

V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty energetické náročnosti jednotlivých ekonomik. Údaje jsou uváděny v kg ropného ekvivalentu/1.000 Eur. Česká republika patří již dlouhodobě k zemím s vysokou hodnotou (ačkoliv postupně klesá). Hlavní podíl na tom má právě výroba produktů sledovaných v SITC 7, která patří k nejvíce energeticky náročným.37

Tabulka 1 Energetická náročnost vybraných ekonomik Energetická

náročnost

ekonomiky (2008) ČR

525.30

Německo

151.12

Slovensko

519.68

Polsko

383.54

Zdroj: Eurostat, vlastní vyobrazení autora

Z pohledu ČR i SR jsou nejvíce používanými zdroji – zemní plyn a elektrická energie, tyto se také budou v rámci analýzy sledovat.38

37

Český statistický úřad. Veřejná databáze ČSÚ [online]. 2008 [cit. 2011-04-24]. Spotřeba paliv a energií. DostupnézWWW:. 38 Český statistický úřad. Veřejná databáze ČSÚ [online]. 2008 [cit. 2011-04-24]. Spotřeba paliv a energií. Dostupné z WWW: .

18

3.2 Struktura a vývoj obchodní bilance běžného účtu České republiky Hodnoty zahraničního obchodu České republiky se ve sledovaném období vyvíjely následovně: Graf 1 Vývoj exportu ČR v letech 1999-2010 Export CR 1999-2010 60 000 000

SITC0 SITC1

50 000 000 Eur(tis.)

SITC2

40 000 000

SITC3 SITC4

30 000 000

SITC5

20 000 000

SITC6 SITC7

10 000 000

SITC8

0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

SITC9

Zdroj: ČSÚ: Statistika zahraničního obchodu, vlastní vyobrazení

Výše uvedený graf má za cíl ilustrativně ukázat strukturu exportu české ekonomiky. Z grafu vyplývá, že česká ekonomika z převážné většiny exportuje stroje a dopravní prostředky, které jsou sledovány v rámci SITC skupiny 7. Druhým stěžejním exportním produktem jsou výrobky klasifikovány v rámci skupiny 6, čili „Průmyslového zboží klasifikovaného na základě materiálu“. Naopak zcela marginálními jsou skupiny 0-5 a 9. V absolutních číslech se kumulativní hodnota vývozu SITC skupiny 7 rovná 52% celkové hodnoty vývozu v období 1999-2010.

19

Graf 2 Vývoj importu ČR v letech 1999-2010 Import CR 1999-2010 45 000 000

SITC0

40 000 000

SITC1

Eur(tis.)

35 000 000

SITC2

30 000 000

SITC3

25 000 000

SITC4

20 000 000

SITC5

15 000 000

SITC6

10 000 000

SITC7

5 000 000

SITC8

0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

SITC9

Zdroj: ČSÚ: Statistika zahraničního obchodu, vlastní vyobrazení

Z pohledu importu je struktura velmi podobná. I zde je dominantní postavení dovozu produktů skupiny 7, čili „Stroje a dopravní prostředky“ a skupiny 6 „Průmyslové zboží klasifikované na základě materiálu“. V absolutních číslech dosahoval kumulativní dovoz skupiny 7 41% celkového importu v letech 1999-2010. Zajímavým se jeví nárůst skupiny SITC 9 „Komodity jinde neklasifikované“, které během let 2005-2010 vzrostly z 42,1 mil. Euro na 126,8 mil. Euro v roce 2010. Hlavními tahouny bylo „Zlato, nikoliv mincovní“ sledované v rámci skupiny 97, které stouplo z hodnoty 10,8 mil. Euro v roce 2005 k 92,6 mil. Euro v roce 2010. Největší nárůst přitom byl v období 2009-2010, kdy cenově celosvětově propadaly akcie a začaly se řešit problémy s veřejnými financemi v Eurozoně a USA. To investory odlákalo od státních dluhopisů a akcií, a přilákalo k investicím do komodit (hlavně zlata a stříbra).39

Z výše uvedených údajů mohu vyvodit závěr, že analýza skupiny 7 bude dostatečně ilustrativní a důvěryhodná z toho pohledu, že faktory jí ovlivňující jsou i faktory značně ovlivňující český export a import jako celek.

39

BRYCHTA, Jaroslav. Finance.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Prudký růst ceny zlata a stříbra rozpaluje investory. Jde o bublinu nebo nový normál?. Dostupné z WWW: .

20

3.2.1 Analýza a popis struktury skupiny SITC 7 z pohledu české ekonomiky Graf 3 Vývoj exportu a importu SITC 7 -ČR SITC 7 60 000 000 50 000 000 40 000 000 vývoj exportu ČR (tis.euro)

30 000 000

vývoj importu ČR(tis.euro)

20 000 000 10 000 000

20 09

20 07

20 05

20 03

20 01

19 99

19 97

19 95

0

Zdroj: ČSÚ: Statistika zahraničního obchodu, vlastní vyobrazení autora

Trend exportu i importu byl ve sledovaném období naprosto identický. Od roku 1995 do roku 2008 docházelo k trvalému nárůstu exportních i importních hodnot. Následně v letech 20082009 došlo meziročně k poklesu. V roce 2010 dochází znovu k oživení a nárůstu meziročního exportu i importu. Tento rovnoměrný vývoj vývozu a dovozu je způsoben strukturou exportovaného i importovaného zboží. U vývozu je hlavní skupinou SITC 78 – „silniční vozidla“ a v ní dále skupina 784 – „doplňky a příslušenství k automobilům a ostatním dopravním prostředkům určených pro převoz lidí i zboží“ a 781, což jsou „automobily a všechny transportní prostředky, které jsou určené k převozu lidí do počtu 10“. U dovozu jsou hlavními skupinami také 784 „Doplňky a příslušenství k automobilům a ostatním dopravním prostředkům určených pro převoz lidí i zboží“ a 772 „Přístr. elek. ke spínání obvodů elek., odpory. aj“. Toto je způsobeno hlavně dovozem součástek do Škoda a.s. Můžu konstatovat, že export i import jsou vzájemně značně provázané a v případě růstu vývozu roste i dovoz a naopak. Když totiž ČR zvyšuje export automobilů a dalšího příslušenství, musí se i zvyšovat import součástek, z kterých se tyto automobily vyrábějí.

V následující části se podrobněji podíváme na faktory, které mohly mít vliv na vývoj sledovaných veličin SITC 7, budou jimi nejdříve:

-

Měnový kurz CZK/EUR

-

Reálné HDP Německa 21

Další zkoumání bude zaměřeno na vliv vybraných cen relevantních energetických komodit nutných pro výrobu. Česká republika patří, dle Ministerstva průmyslu a obchodu40, mezi země s velmi vysokou energetickou náročností ekonomiky, což by mohlo, v případě růstu cen energií zhoršit konkurenceschopnost českých podniků (vyšší nákladyvyšší cena a tím nižší prodej). Sledovanými komoditami budou:

-

Elektrická energie

-

Zemní plyn

K regresním modelům: Pracovalo se s vícenásobným regresním modelem. Bylo provedeno 12 pozorování. V dalších částech jsou ale uváděny pouze relevantní koeficienty k dané proměnné. Samozřejmě je myšleno, že interpretace je založena na předpokladu, že ostatní proměnné, které byly zahrnuty do modelu, zůstávají nezměněné (ceteris paribus).

3.2.1.1 Měnový kurz

Jedním z faktorů, který vzájemný obchod ovlivňuje, a jenž je často zmiňován, je měnový kurz.41 Podíváme-li se na vývoj měnového kurzu CZK/EUR, který je ve vztahu k analýze zahraničního obchodu z ostatních měnových kurzů nejdůležitější42, na následujícím grafu, tak vidíme, že Česká koruna během sledovaných let postupně posilovala. Když se dále zaměříme na výsledky zahraničního obchodu, zjistíme, že při posilující koruně docházelo k nárůstu importu a naopak při jeho oslabení došlo k jeho poklesu. Toto tedy odpovídá stanovené teorii. Naproti tomu u exportu by měla silná koruna vést k oslabení exportu a slabá k jeho růstu.

40

Ministerstvo průmyslu a obchodu. Technologické prostředí : Význam technologického prostředí. In Analýza konkurenceschopnosti ČR. Praha : MPO, 2009. s. 38. 41

ZEMÁNEK, Josef. Euroekonom [online]. 2008 [cit. 2011-05-06]. Měnový kurz. Dostupné z WWW: . 42

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Český statistický úřad. Ročenka zahraničního obchodu 2005-2009 : Zahraniční obchod České republiky. In Ročenka zahraničního obchodu ČR. Praha : MPO, 2010. s. 532.

22

Graf 4 Vývoj směnného kurzu CZK/EUR v letech 1995-2010 Měnový kurz CZK/EUR 38 36 34 32 30

CZK/EUR

19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

28 26 24 22 20


Po provedení regrese, kde závisle proměnná (vysvětlovaná) je hodnota exportu SITC7 a nezávisle proměnná (vysvětlující) je měnový kurz CZK/EUR, získáváme následující údaje:

Tabulka 2 Výsledky modelu ve vztahu export_cr/měnový kurs

Const

Koeficient -2,63949e+011

Směr.chyba 1,14058e+011

CZK/EUR 1,86506e+08 1,25074e+09 Zdroj: výpočty autora v programu GRETL

t-podíl -2,314

p-hodnota 0,0599

0,3813

0,8863

*

Na základě uvedených dat můžeme konstatovat, že když Česká koruna oslabovala a ostatní proměnné zůstaly neměnné, český export rostl, a naopak. V případě oslabení koruny o 1Kč/Euro se export zvýší o 186 500 000 Euro. Nicméně P-hodnota vyšla 0,88, což znamená, že nulová hypotéza, která říká, že vysvětlující nemá žádný vliv na vysvětlovanou, je při 5% hladině významnosti platná. Respektive to znamená, že proměnná je statisticky nevýznamná. Ekonomická interpretace nicméně ukazuje, že Česká koruna se chová dle stanovené teorie.

V případě regresní analýzy u importu ČR a jeho vztahu k měnovému kurzu získáváme následující data:

23

Tabulka 3 Výsledky modelu ve vztahu import_cr/měnový kurs

Const.

Koeficient -3,24456e+09

Směr.odchylka 8,00611e+010

t-podíl -0,04053

p-hodnota 0,9688

CZK/EUR

-7,35291e+08

8,21626e+08

-0,8949

0,4006

Zdroj: vlastní výpočty autora v programu GRETL

Ekonomická interpretace regresního modelu více vysvětlujících proměnných nám říká, že když Česká koruna posiluje, hodnoty importu rostou a naopak. Oslabí-li Česká koruna o 1Kč/Euro, hodnoty importu se dle nejlepšího odhadu sníží o 735 000 000 Euro. Toto odpovídá stanovené teorii. Při počítání s 5% hladinou významnosti je ale sledovaná proměnná statisticky nevýznamná. Zároveň je zde velká směr.chyba, což znamená, že reálný vývoj může být takový, že posílení České koruny sníží import o 86 335 000 Euro.

Druhým sledovaným partnerem je Slovensko. Pro ilustraci uvedu i popis vývoje měnového kurzu CZK/SKK. Regresní analýza tady nemá smysl, jelikož při 5% hladině významnosti by se žádný vliv neprojevil. Slovensko přijalo k 1.1. 2009 Euro, do té doby ale využívalo svou národní měnu. Ve vztahu se Slovenskou korunou docházelo v období 1999 – 2008 k opakovanému oslabování a posilování (graf č.5). Graf 5 Vývoj směnného kurzu CZK/SKK v letech 1999-2008 CZK/SKK 86 84 Kč / 100SKK

82 80 78

CZK/SKK

76 74 72 70 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj: ČNB, vlastní vyobrazení autora

Srovnáme-li reálný vývoj exportu ČR s vývojem měnového kurzu, docházíme k závěru, že důležitější roli než směnný kurz hrály jiné faktory. V době, kdy Česká koruna posilovala, a kdy mělo docházet k útlumu exportu, tento naopak rostl. 24

3.2.1.2 HDP Německo

Reálné HDP Německa ve sledovaném období mělo následující podobu: Graf 6 Vývoj reálného HDP Německa v letech 1998-2010 Reálné HDP Německo 2400000

Eur (mil.)

2300000 2200000 HDP real Německo

2100000 2000000 1900000

19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

1800000


V případě, že porovnáme data HDP Německa s vývojem exportu ČR:

Tabulka 4 Výsledky modelu ve vztahu export_čr/HDP Německo Koeficient Směr. chyba Const -2,63949e+011 1,14058e+011 HDP Německo 0,131664 0,0404869 Zdroj: vlastní výpočty autora v programu GRETL

t-podíl -2,314 3,252

p-hodnota 0,0599 0,0174

* **

Jak se vyvíjí německá ekonomika je důležité i z pohledu českého exportu. Regresní analýza jasně ukazuje vzájemný přímý vztah. V případě zvýšení HDP Německa o 1mil. Euro se zvedne český export o 131.664 Euro. P-hodnota vyšla 0,0174, což při 95% hladině významnosti znamená, že HDP Německa ovlivňuje export ČR. Když se tím budeme dále zabývat a podíváme se na podrobnou strukturu exportů SITC 7 do Německa, zjistíme, že hlavní část tvoří zboží klasifikované v rámci skupiny 78 „Road vehicles“, což je zboží všeobecně považované jako zboží luxusní. U luxusního zboží přitom spotřeba roste rychleji než důchod. Mělo by to tedy znamenat, že se Němci budou poptávat po větším množství zboží SITC 7, než o kolik roste jejich důchod. V případě, že jako ukazatel reálného nárůstu důchodu budeme brát nárůst reálného HDP Německa a porovnáme ho s vývojem exportu

25

„78“ z ČR do Německa, docházíme k následujícím datům (% ukazují rozdíl oproti minulému roku):

Tabulka 5 Vývoj reálného HDP Německa a export SITC 78 z ČR do Německa (v % změnách oproti předcházejícímu roku) HDP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

3,1

1,2

0

-0,2

1,2

0,8

3,5

2,8

1,1

0,8

19,8

20

12,4

7

20,8

22

10

10,6

23,5

7

(%) Export ČR(%)


Hodnoty, které jsou vyjádřené jako % přírůstek exportu k minulému roku43 ve všech letech převyšují hodnoty reálného růstu HDP Německa44. To potvrzuje hypotézu o luxusní povaze zboží SITC 78. Když se ale podíváme ještě dále, většinu exportu skupiny 78 má skupina 784 – „doplňky a příslušenství k automobilům a ostatním dopravním prostředkům určených pro převoz lidí i zboží“ a 781, což jsou „automobily a všechny transportní prostředky, které jsou určené k převozu lidí do počtu 10“. Vývoj exportu by se mohl dát konkrétněji vysvětlit rostoucí poptávkou Němců po dopravních prostředcích a jejich příslušenství. Zaměříme-li se pak na prodejnost automobilů ŠKODA v Německu, vidíme, jak se v posledních letech výrazně zvyšuje počet prodaných automobilů této značky.(Suite101, 2009)4546

Můžeme říci, že export skupiny 7 je značně ovlivněn vývojem německé ekonomiky a hlavně poptávkou Němců po automobilech či obecně dopravních prostředcích a jejich příslušenství. Roste-li německá ekonomika, zvyšuje se poptávka po českém zboží a tím se zvyšují i hodnoty českého exportu SITC 7 a naopak.

U importu vypadá model vztahu s HDP Německa takto:

43

V těchto číslech je u exportu započítána i inflace, nicméně vzhledem k rozdílům, které vyšly, nepovažuji ke stanovenému cíli prokázat luxusní charakter statku, jako nutné jí odečítat. 44 Vyjádřeného jako rozdíl indexů růstu HDP mezi jednotlivými lety. 45 Suite101. Best Selling Car Manufactures in Germany [online]. 2009 [cit. 2011-05-05]. International Trade. Dostupné z WWW: . 46

122 000ks v roce 2008 a 190 717 v roce 2009

26

Tabulka 6 Výsledky modelu ve vztahu import_cr/HDP Německo Koeficient Směr.chyba Const -3,24456e+09 8,00611e+010 HDP Německo 0,0176645 0,0279800 Zdroj: vlastní výpočty autora v programu GRETL

t-podíl -0,04053 0,6313

p-hodnota 0,9688 0,5479

Je jasně patrný přímý vztah mezi porovnávanými proměnnými. Se zvyšující se výkonností německé ekonomiky roste i hodnota importu do ČR (růst HDP o 1mil. Euro znamená zvýšení importu do ČR o 17.664 Euro). Znovu se podíváme na podrobnější strukturu importu z Německa do ČR a zjistíme, že do ČR se importuje hlavně zboží skupiny 784 „doplňky a příslušenství k automobilům a ostatním dopravním prostředkům určených pro převoz lidí i zboží“ a 772 „Přístr. elek. ke spínání obvodů elek., odpory, aj“. Toto je způsobeno hlavně dovozem součástek do Škoda a.s a ostatních průmyslových společností. Zároveň, jak bylo zmíněno ve struktuře exportu a importu ČR, je dovoz provázán s exportem. Čili zvyšuje-li se vývoz z ČR do Německa, tak se tím také zvyšuje import z Německa do ČR. Statisticky je ale proměnná nevýznamná, jelikož její p-hodnota dosahuje 0,54.

Dominantní postavení v rámci exportu i importu skupiny SITC 7 má Německo následované Slovenskem a Polskem. Jednotlivé hodnoty uvádí následující tabulka:

Tabulka 7 Přehled největších obchodních partnerů ČR dle objemu exportu a importu SITC 7(eur)

Export – absolutní čísla (% Import - absolutní čísla (% z celku)

z celku)

Německo

88 336 909 834 ( 32,5%)

10 186 964 297 (32,7%)

Slovensko

11 862 973 890 (5,5%)

5 467 278 105 (3,34%)

Polsko

8 651 466 067 (4%)

6 566 007 320 (4%)

Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty autora

3.2.1.3 Elektrická energie

Elektrická energie využitá ve výrobě SITC 7 se podílí na celkové energetické náročnosti výroby průmyslu více než z 20% a její využití stále stoupá (v roce 1998 byl podíl spotřeby

27

elektrické energie ku celkové spotřebě energie 14%).47 V této práci budu pracovat s cenami elektrické energie sledovaných v rámci Eurostat, jenž sleduje i rozdílné ceny v jednotlivých státech. Tyto udávají vývoj ceny elektrické energie v běžných cenách.48

Česká ekonomika patří mezi ekonomiky s největší mírou energetické náročnosti, proto jsou pro ni ceny energetických komodit velmi důležité. Na následujícím grafu je znázorněn vývoj cen elektrické energie od roku 2000. Graf 7 Vývoj ceny elektrické energie v ČR v letech 1997-2010 (Eur/1000kWh)

200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

elektřina (Eur/1000kWh)

1997

Eur

Elektřina (Eur/1000kWh)

Zdroj:Eurostat, vlastní vyobrazení autora

Zvyšující se cena elektrické energie by měla za jinak nezměněných okolností působit na zvýšení nákladů výrobců, zvýšení konečné ceny výrobku a snížení poptávaného množství ve světě. U importu by růst nákladů na domácí výrobu měl vést ke zvýšení importních hodnot. Zvyšující se náklady na výrobu a prodražující se produkce domácích produktů vedou ke snížení poptávaného množství doma a ke zvýšení hodnot importovaného zboží. Porovnáme-li předcházející graf s vývojem exportu SITC 7 za stejné období, zjistíme, že zde probíhal nejprve podobný a následně odlišný vývoj. Cena elektrické energie stoupala až dosáhla vrcholu v roce 2009, kdy dosahovala ceny 184 Euro/1000 kWh, přičemž export SITC 7 ve stejné době (rok 2009) byl na minimu.

Regresní analýza udává konkrétní údaje. 47

Vlastní výpočty autora na základě dat dostupných z Eurostatu, oddíl Energy Eurostat. Eurostat-Energy [online]. 2011 [cit. 2011-05-06]. . 48

28

Dostupné

z

WWW:

Tabulka 8 Výsledky modelu ve vztahu export_cr/elektrická energie Const Elektrická energie

Koeficient -2,63949e+011 5,66304e+07

Směr.chyba 1,14058e+011 4,56313e+07

t-podíl -2,314 1,241

p-hodnota 0,0599 0,2609

*


P-hodnota vychází 0,26, což znamená, že alternativní hypotéza říkající, že cena elektrické energie ovlivňuje export ČR, nemá při 5% hladině významnosti platnost. Kdybychom se tím ale stejně zabývali dále, tak zde dochází k situaci, kdy se zvyšující se cenou elektrické energie se zvyšuje exportovaná hodnota, což odporuje stanovené teorii (v případě nárůstu cen elektrické energie o 1 Euro by byl růst exportu, dle nejlepšího odhadu, vyšší o 56 630 400 Eur). I přes statistickou nevýznamnost elektrická energie na vývozní hodnoty působila jinak než dle stanovené teorie. To je samozřejmě způsobeno tím, že elektrická energie prozatím nemá takový podíl na celkových energetických nákladech ekonomiky, aby ovlivňovala exportní hodnoty dle stanovené teorie. V současnosti existují i jiné vlivy, které tento převáží.

Model u dovozu ve vztahu s cenou elektrickou energií vyšel :

Tabulka 9 Výsledky modelu ve vztahu import_cr/elektrická energie Const Elektrická energie

Koeficient -3,24456e+09 -2,68509e+07

Směr.chyba 8,00611e+010 3,20278e+07

t-podíl -0,04053 -0,8384

p-hodnota 0,9688 0,4295


Ekonomická interpretace je taková, že v případě navýšení ceny elektrické energie se hodnoty dovozu sníží. Zdražení elektrické energie v ČR o 1 Euro znamená pokles dovozu o 26 800 000 Euro. Toto odpovídá stanovené teorii. Znovu je zde ale problém se statistickou významností.

3.2.1.4 Zemní plyn

Zemního plynu se v roce 2009 spotřebovalo na výrobu produktů sledovaných v rámci SITC 7 1 937 TOE, což je stejně jako v případě elektrické energie nejvyšší hodnota z energetických komodit, které český průmysl využívá.49 Tento podíl na celkových energetických nákladech 49

Český statistický úřad. Veřejná databáze ČSÚ [online]. 2008 [cit. 2011-04-24]. Spotřeba paliv a energií. Dostupné z WWW: .

29

se pohybuje od 20-30%. Cena zemního plynu by tedy měla být pro konkurenceschopnost české ekonomiky velmi důležitá a je potřeba jí do analýzy zahrnout. I tady platí stejný vztah o ceně komodity a následné výrobě a prodeji jako u elektrické energie.50 Níže jsou znázorněny průměrné roční ceny v Eurech za 1 GJ.(25) Graf 8 Vývoj ceny zemního plynu v ČR v letech 1997-2010 (Euro/GJ) zemní plyn (Euro/GJ) 12 10

Eur

8 zemní plyn (Euro/GJ)

6 4 2

19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

0


Vývojové trendy elektrické energie i zemního plynu jsou stejné. Platí, že cena za sledované období rostla až do roku 2007. I přes rostoucí ceny zemního plynu ale nedošlo ke snížení exportních ani importních hodnot SITC 7.

Regresní model zde vyšel následovně : Tabulka 10 Výsledky modelu ve vztahu export_cr/zemní plyn Koeficient Směr.chyba t-podíl Const -2,63949e+011 1,14058e+011 -2,314 Zemní plyn 8,74364e+08 1,79240e+09 0,4878

p-hodnota 0,0599 0,6430

*


Model nám ukazuje, že při zvyšující se ceně zemního plynu se zvyšuje i hodnota exportu ČR. Konkrétně zvýší-li se cena zemního plynu o 1 Euro, zvýší se export dle nejlepšího odhadu o 874 000 000 Euro. Při 95% intervalu spolehlivosti je zemní plyn statisticky nevýznamný. Toto je kvůli stejnému důvodu jako u elektrické energie. Zemní plyn prozatím nemá takový podíl na celkové energetické spotřebě ekonomiky, aby ovlivňoval její produkční schopnosti, 50

Ceny zemního plynu byly vzaty z Eurostatu, zvolené průměrné pásmo spotřeby bylo od 10 000GJ-100 000GJ. Veškeré daně s tím spojené byly vynechány.

30

potažmo exportní hodnoty. Kdybychom ale chtěli vysvětlit, proč cena zemního plynu má na export vliv odporující stanovené teorii, můžeme předpokládat, že je to způsobeno tím, jak si výrobci navyšují ceny svých exportovaných produktů o zvýšené ceny zemního plynu a tyto konečné ceny produktů jsou na trzích akceptovány.51 Možné je také vysvětlení, že výrobci dokáží nárůst cen zemního plynu kompenzovat snížením jiných nákladů (mezd,…).

U importu jsou výsledky: Tabulka 11 Výsledky modelu ve vztahu import_cr/zemní plyn Const Zemní plyn

Koeficient -3,24456e+09 2,57595e+09

Směr.chyba 8,00611e+010 1,11782e+09

t-podíl -0,04053 2,304

p-hodnota 0,9688 0,0546

*


Výsledky jsou velmi překvapivé. V případě navýšení ceny zemního plynu o 1 Euro, se dle modelu zvýší hodnota dováženého zboží do ČR o 2 570 000 000 Eur. Toto odpovídá stanovené teorii. Nicméně je zemnímu plynu pravděpodobně přičten i vliv jiných proměnných, které v modelu zahrnuty nebyly.

3.2.2 Shrnutí Každý ze sledovaných faktorů měl různý stupeň vlivu na sledované veličiny. V rámci analýzy faktorů ovlivňujících export se jako více vlivné ukázaly HDP Německa, zde je jasná souvislost mezi rostoucím ekonomickým výkonem Německa a exportem. Model nám říká, že každé navýšení Německého HDP o 1mil. Euro znamená růst českého exportu o 131.664 Euro. Export byl do Německa tažen hlavně automobily a jejich příslušenstvím, po kterém se v Německu zvyšovala poptávka. Naopak vliv směnného kurzu u exportu, tak aby odpovídal ekonomické teorii a byl významný, můžeme zavrhnout. Model nám přesto ukazuje, že při každém oslabení směnného kurzu CZK/Euro o 1 CZK se export navýší o 186 500 000 Euro. Faktorem, který exportní hodnoty běžného účtu také statisticky neovlivňoval, byly ceny energetických zdrojů. Zde se prokázalo, že i přes značnou energetickou náročnost výroby české ekonomiky, její export není prozatím závislý na cenách elektrické energie. Možné vysvětlení tohoto jevu bylo zmíněno v předchozích částech. Ekonomická interpretace dle modelu by byla taková, že při navýšení ceny elektrické energie o 1 Euro se zvýší český export 51

POLJAKOV, Nikita; KUBÁTOVÁ, Zuzana . Transgas řeší, jak ve z obří ztráty : Transgas řeší, jak ve z obří ztráty. In . Hospodářské noviny. Praha : Economia, 2011. s. 15

31

o 56 630 000 Euro. U zemního plynu došlo při navýšení ceny zemního plynu o 1 Euro k navýšení exportu o 874 000 000 Euro. Toto ale neodpovídá předem stanovené teorii.

U importu se ukázalo, že v případě navýšení HDP Německa o 1mil. Euro se zvýší český dovoz o 17.664 Euro. Vliv směnného kurzu nebyl za stanovených podmínek statisticky významný, nicméně ekonomická interpretace je taková, že oslabení České koruny vůči Euru o 1CZK/Eur, sníží import o 735 000 000 Euro.Vliv elektrické energie je dle modelu takový, že při navýšení ceny o 1 Euro se sníží import o 26 800 000 Euro. To sice neodpovídá stanovené teorii, ale můžeme to vysvětlit buďto tím, že ceny elektřiny v zahraničí rostou rychleji a tedy je zahraniční zboží relativně dražší. Nebo tím, že čeští spotřebitelé upřednostňují domácí produkty (hlavně auta) ne na základě ceny, ale jiných charakteristik. U zemního plynu je situace taková, že při zvýšení ceny se zvýší hodnota dováženého zboží. Výsledek modelu odpovídá stanovené teorii, kdy se se zvyšující se domácí cenou zemního plynu stávají domácí výrobky relativně dražší a import roste.

Problémem u modelů je multikolinearita, která způsobuje statistickou nevýznamnost u 3 faktorů. Oproti tomu koeficient determinace je vysoký. Čili můžu říci, že závisle proměnná se dá vysvětlit pomocí společných sil nezávisle proměnných. Z modelu jsem nicméně žádnou proměnnou nevyřadil, jelikož bylo cílem práce objasnit vliv předem stanovených proměnných na zahraniční obchod ČR.

Hospodářská krize probíhající v roce 2009 způsobila u obchodní bilance ČR výkyv jak v exportu, tak v importu SITC 7. U exportu toto bylo způsobeno hlavně sníženou poptávkou po českých výrobcích, kdy export SITC 7 v roce 2009 oproti 2008 do Německa, Slovenska a Polska dohromady poklesl o 25% (3 186 mil. Euro), přičemž pokles SITC 7 celkem byl 9 988mil. Euro. Změna trendu u poklesu mezi roky 2008 a 2009 se projevila hlavně v celkových číslech exportu a importu. Struktura vývozů a dovozů zůstala stejná jako v minulých letech. Tabulka 12 Pokles exportu ČR s vybranými obchodními partnery a celkem SITC 7

Pokles exportu 2009/2008

V%HDP ČR 2008

Německo

-1 848 749 778Euro

-1,2%

Slovensko

-745 426 859Euro -0,5%

Polsko

-591 954 059Euro

32

-0,4%

Celkem (Německo,Slovensko,Polsko)

-3 186 130 696Euro

-2%

Celkem svět

- 9 988 173 000 Euro

-6,7%

Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty vyobrazení autora

Výsledky modelu: V případě exportu se provádělo 1 měření. Do modelu se započítávaly jako vysvětlující proměnné: měnový kurz CZK/EUR, reálné HDP Německa, cena elektrické energie a cena zemního plynu. U prvního modelu byl koeficient determinace 0,98, čili model vysvětluje 98% variability exportu a Durbin-Watsonova statistika 1,5, což znamená, že vysvětlující proměnné jsou v mírně positivní korelaci. Problémem u sledovaného modelu jsou rezidua, která díky omezenému počtu pozorování nevycházela optimálně a multikolinearita proměnných, která je u modelu značná, ale ještě není tak závažná, aby se některé proměnné vyřadily (v řadě případů okolo hodnot 0,7-0,8).

U importu se provádělo také 1 měření, do kterého se jako vysvětlující proměnné daly CZK/EUR, HDP Německa v běžných cenách, cena elektrické energie a zemního plynu. Koeficient determinace vyšel 0,97 a Durbin-Watson 1,6. Rezidua byly i tady problém.

3.3 Struktura a vývoj obchodní bilance běžného účtu Slovenska Vývoj Slovenského exportu v období 1997-2009 probíhal následovně:

Graf 9 Vývoj Slovenského exportu v letech 1997-2009 Export SVK 1997-2009 (tis.Euro) 30 000 000,00

SITC0 SITC1

25 000 000,00

SITC2

20 000 000,00

SITC3 SITC4

15 000 000,00

SITC5

10 000 000,00

SITC6

5 000 000,00

SITC7 SITC8

0,00 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

SITC9

Zdroj : Štatistický úrad SRt, vlastní vyobrazení

Jako v případě České republiky, předcházející graf má za cíl ilustrativně ukázat strukturu a vývoj Slovenského exportu. Lze zřetelně vidět silnou pozici skupiny SITC 7, která se na 33

celkovém podílu exportu podílí z 46% za sledované období. Stejně jako v ČR, jsou jako druhé nejvíce exportované produkty SITC 6, čili „Průmyslové zboží tříděné dle materiálu“ a skupiny 8 „Ostatní průmyslové zboží“. Zcela marginálními se jeví skupiny 0-5 a 9, které dohromady mají 18% podíl na celkovém exportu. Hodnoty slovenského importu ve sledovaném období byly:

Graf 10 Vývoj Slovenského importu v letech 1997-2010 Import SVK 1997-2009 (tis.Euro) 25000000,00

SITC0 SITC1

20000000,00

SITC2 SITC3

15000000,00

SITC4 10000000,00

SITC5 SITC6

5000000,00

SITC7 SITC8

0,00 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

SITC9

Zdroj:Štatistický úrad SR, vlastní vyobrazení autora

Je jasná dominance skupiny SITC 7. Podíl ku celkovému importu byl 40% (za období 19972009). Velmi silným je vzestup SITC 9, který z roku 1997 do roku 2009 stoupl 21krát z 6 175,39 tis. Euro v roce 1997 k 140 040,14 tis. Euro (2009), přičemž příčina vzestupu je stejná jako u ČR (zvýšená obliba zlata u investorů). V následující analýze se zaměřím na skupinu SITC 7. Důvod je stejný jako u ČR, a to jasná zaměřenost exportu Slovenska na tuto skupinu.

34

3.3.1 Analýza a popis struktury skupiny SITC 7 z pohledu slovenské ekonomiky Graf 11 Vývoj exportu a importu SITC 7 - Slovensko SITC 7 30 000 000,00 25 000 000,00 20 000 000,00 export_SR (tis.Euro)

15 000 000,00

import_SR (tis.Euro)

10 000 000,00 5 000 000,00

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

0,00

Zdroj: Štatistický úrad SR, vlastní vyobrazení autora

Vývoj exportu a importu Slovenska je značně podobný. Od roku 1997 do roku 2008 zde docházelo k trvalému nárůstu hodnot. Rok 2009 a propuknutí hospodářské krize znamenal útlum. Když se podíváme na strukturu exportu, tak hlavními vývozními komoditami byly skupina 78 „Silniční vozidla“ a v nich dále skupiny 781 „automobily a všechny transportní prostředky, které jsou určené k převozu lidí do počtu 10“, a 784 „„Doplňky a příslušenství k automobilům a ostatním dopravním prostředkům určených pro převoz lidí i zboží“. Při ještě podrobnějším pohledu měly v rámci skupiny 781 většinu podskupina 78120 „Motorová vozidla určená pro přepravu osob“52. U 784 je export rovnoměrně rozložen mezi jednotlivé doplňky nebo součásti aut (podvozky, brzdící systémy, kabiny a jiné části a doplňky). U importu jsou hlavními dováženými komoditami ty, klasifikované ve skupině 78 „Silniční vozidla“ a 77 “Elektrické přístroje, příslušenství,atd.“ U 78 je dále nejvíce dováženým zbožím 784 „Doplňky a příslušenství k automobilům a ostatním dopravním prostředkům určených pro převoz lidí i zboží“. Můžeme říci, že stejně jako u ČR, je Slovenský vývoz vázán na dovoz. V případě, kdy Slovensko zvyšuje své exportní hodnoty, zvyšuje si tím i hodnotu dováženého zboží, které je tvořeno součástkami a jiným příslušenstvím potřebným na výrobu automobilů. Vzájemná závislost samozřejmě platí i naopak.

V rámci analýzy faktorů, které mohly ovlivňovat vývoj sledovaných veličin, budu u Slovenska pracovat s: 52

Zajímavým se zde jeví i nárůst podskupiny 78110 „Dopravní prostředky určené pro jízdu ve sněhu, golfové vozíky atd.“, které od roku 2008, kdy měly cca 150 000Eur, narostly v roce 2010 na 2 500 000Eur.

35

-

Měnový kurz SKK/EUR – zde budu brát v úvahu jak kurz do 31.12.2008, tak i po 1.1.2009.

-

Reálné HDP Německa

Dalšími faktory budou stejně jako u ČR a ze stejných důvodů ceny energetických komodit, konkrétně elektrické energie a zemního plynu. Slovensko sice v posledních letech snižuje svou energetickou náročnost ekonomiky výrazněji než ČR, přesto ale stále patří mezi státy s vyšší hodnotou. Graf 12 Srovnání vývoje energetické náročnosti ekonomik ČR a Slovenska

kg ropného ekvivalentu/1000Euro

Energetická náročnost ekonomiky 850 800 750 700 650

CZE

600

SVK

550 500 450 400 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009


K regresním modelům: Pracovalo se s vícenásobným regresním modelem. Bylo provedeno 12 pozorování. V dalších částech jsou ale uváděny pouze relevantní koeficienty k dané proměnné. Samozřejmě je myšleno, že interpretace je založena na předpokladu, že ostatní proměnné, které byly zahrnuty do modelu, zůstávají nezměněné (ceteris paribus).

3.3.1.1 Měnový kurz

Slovensko v roce 2009 přijalo Euro ve směnném kurzu 30,126 SKK/EUR. Do té doby ale využívalo svou vlastní měnu – Slovenskou korunu. Její kurz se vyvíjel následovně:

36

Graf 13 Vývoj směnného kurzu SKK/EUR SKK/EUR 50

SKK/1EUR

45 40 SKK/EUR 35 30 25 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010


Slovenská koruna za sledované období neustále posilovala. Měla by tedy působit proti navyšování hodnot exportu a naopak podporovat import. Vícenásobný regresní model vyšel pro směnný kurz SKK/EUR a export následovně: Tabulka 13 Výsledky modelu ve vztahu export_sr/měnový kurs Const SKK/EUR

Koeficient

Směr.chyba

-2,80314e+010 -9,68700e+08

3,13180e+010 4,05874e+08

t-podíl -0,8951 -2,387

p-hodnota 0,4052 0,0543

*


Měnový kurz působil tak, že posilovala-li Slovenská koruna, zvyšoval se export. To je proti stanovené teorii, nicméně to na druhou stranu odpovídá realitě. Měnový kurz tady působí jinak než u ČR, kde tento stanovené teorii vyhovoval. Když Slovenská koruna posílí o 1SKK/EUR, zvýší se hodnota exportu, dle nejlepšího odhadu modelu, o 968 700 000 Euro. Toto je způsobeno tím, že ostatní faktory měly silnější vliv než směnný kurz.

U importu model vyšel následovně: Tabulka 14 Výsledky modelu ve vztahu import_sr/měnový kurs

Const SKK/EUR

Koeficient

Směr.chyba

t-podíl

-6,67526e+010 -3,38123e+08

2,12588e+010 2,75509e+08

-3,140 -1,227


37

phodnota 0,0201 0,2657

**

Dle modelu dochází k tomu, že v případě posílení Slovenské koruny o 1SKK/Euro, se zvýší import, dle nejlepšího odhadu, o 338 000 000 Euro. To na rozdíl od exportu odpovídá stanovené teorii. Proměnná není za daných podmínek statisticky významná.

3.3.1.2 HDP Německo

Tabulka 15 Výsledek modelu ve vztahu export_sr/HDP Německo Const HDP Německo

Koeficient -2,80314e+010 0,0389159

Směr.chyba 3,13180e+010 0,0111107

t-podíl -0,8951 3,503

p-hodnota 0,4052 0,0128

**


Zde existuje, ceteris paribus, vztah mezi HDP Německa a slovenským exportem. V případě, že německé HDP narůstá, zvedá se slovenský export, a platí to i obráceně. Konkrétně v případě nárůstu německého HDP o 1mil. Euro se zvýší slovenský export o 38.915 Euro. U importu model vyšel: Tabulka 16 Výsledek modelu ve vztahu import_sr/HDP Německo Const HDP Německo

Koeficient -6,67526e+010 0,0445763

Směr.chyba 2,12588e+010 0,00754198

t-podíl -3,140 5,910

p-hodnota 0,0201 0,0010

** ***


Ekonomická interpretace je taková, že se zvyšujícím se výkonem německé ekonomiky, roste i hodnota importu na Slovensko. Konkrétně navýšením HDP Německa o 1mil. Euro, se zvýší hodnota importu o 44.573 Euro. Nastává situace jako u ČR. Vysvětlení je stejné. Export i import Slovenska je silně strukturálně provázaný. Proměnná je zároveň statisticky významná.

3.3.1.3 Elektrická energie

Na Slovensku se spotřeba elektrické energie v průmyslu pohybuje v rozmezí 9.000-12.000 GWh, což je cca 20% celkové spotřeby energií v průmyslu.53

Na

následujícím

grafu

jsou

znázorněny

v Eurech/1.000kWh

53

Vlastní výpočty, data vzaty z Eurostatu, oddíl Energy

38

ceny

elektrické

energie

na

Slovensku

Graf 14 Vývoj ceny elektrické energie na Slovensku v letech 1997-2010 Elektrická energie (Euro/1000kWh)

160 140 120 Euro

100 Elektrická energie (Euro/1000kWh)

80 60 40 20

19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

0


Tabulka 17 Výsledek modelu ve vztahu export_sr/elektrická energie Koeficient Směr.chyba Const -2,80314e+010 3,13180e+010 Elektrická energie -7,53463e+07 7,75948e+07 Zdroj: vlastní výpočty autora v programu GRETL

t-podíl -0,8951 -0,9710

p-hodnota 0,4052 0,3690

Výsledky modelu ukazují, že na 95% intervalu spolehlivosti ceny elektrické energie export neovlivňují. Samotná ekonomická interpretace je ale taková, že se zvyšující se cenou elektrické energie, ceteris paribus, export klesá. Konkrétně při navýšení ceny o 1 Euro se sníží export o 75mil. Euro. To odpovídá stanovené teorii. Významnou by se proměnná stala v případě, kdyby hladina významnosti byla stanovena na 36%.

V případě importu jsou data následující: Tabulka 18 Výsledek modelu ve vztahu import_sr/elektrická energie Koeficient Směr.chyba t-podíl p-hodnota Const -6,67526e+010 2,12588e+010 -3,140 0,0201 Elektrická energie -1,66264e+07 5,26717e+07 -0,3157 0,7630

**


Interpretace výsledků je taková, že při zvyšování ceny elektrické energie se snižuje hodnota importovaného zboží. V tomto případě o 16 626 400 Euro. To je zajímavé, jelikož dle předem stanovené teorie by tomu mělo být naopak. De facto dochází k tomu, že zvyšující se náklady domácích výrobců by měly tlačit na navýšení cen vyráběných produktů, které by se tím staly pro domácí spotřebitele relativně dražší (čili by kupovali produkty v zahraničí), tento vliv 39

nemají, ba naopak. Dá se to vysvětlit například tím, že rostoucí energetické náklady jsou kompenzovány snižováním nákladů výroby v jiných segmentech výroby. Společně s tím roste cena elektrické energie v zahraničí, kde se tato do konečné ceny promítá. Při 5% hladině významnosti je proměnná nevýznamná.

U elektrické energie můžeme říci, že zahraniční obchod Slovenska ovlivňuje v menší míře, než jaký podíl ku celkové spotřebě má. U exportu se chová dle stanovené teorie, kdežto u importu ne.

3.3.1.4 Zemní plyn

Teorie u zemního plynu je stejná jako u elektrické energie. Zvyšováním ceny, ceteris paribus, by mělo docházet k navyšování výrobních nákladů, tím k prodražení produkce a snížení poptávaného množství v zahraničí. Samozřejmě to platí i pro snižování ceny zemního plynu. U importu by navýšení ceny zemního plynu mělo znamenat navýšení importu, jelikož zvýšené náklady domácích výrobců se promítnou do konečné ceny výrobků, a tím i do nižšího poptávaného množství. Zahraniční produkty budou k těm slovenským relativně levnější. Zemní plyn se na celkové spotřebě energie na Slovensku podílí z 23-28%.54 Stejně jako v ČR, je zemní plyn důležitou součástí národní ekonomiky, potažmo zahraničního obchodu.

Graf 15 Vývoj ceny zemního plynu na Slovensku v letech 1997-2010 Zemní plyn (Eur/GJ) 12 10 8 6

Zemní plyn (Eur/GJ)

4 2

19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

0


54

Vlastní výpočty autora z dat na Eurostatu, oddíl Energy

40

U exportu vyšel model: Tabulka 19 Výsledky modelu ve vztahu export_sr/zemní plyn Const Zemní plyn

Koeficient -2,80314e+010 4,90138e+08

Směr.chyba 3,13180e+010 8,16588e+08

t-podíl -0,8951 0,6002

p-hodnota 0,4052 0,5703


Zvýšením ceny zemního plynu o 1 Euro se zvýší hodnota exportovaného zboží o 49mil. Euro. To neodpovídá předem stanovené teorii. Proměnná je ale za stanovených podmínek 95% intervalu spolehlivosti nevýznamná.

V případě importu vyšel model následovně: Tabulka 20 Výsledky modelu ve vztahu import_sr/zemní plyn Const Zemní plyn

Koeficient -6,67526e+010 -6,56567e+07

Směr.chyba 2,12588e+010 5,54303e+08

t-podíl -3,140 -0,1184

p-hodnota 0,0201 0,9096

**


Znamená to, že při každém navýšení ceny zemního plynu o 1 Euro se import sníží o 65 656 700 Euro. Má tedy úplně stejný průběh jako elektrická energie. Vysvětlení i zde může být stejné.

K regresním modelům : Do modelů byly vkládány data od roku 1997-2009 a proměnné: měnový kurz SKK/Euro, reálné HDP Německa, cena elektrické energie a zemního plynu. U exportu vyšla hodnota koeficientu determinace 0,98 a Durbin-Watson 1,5.

U modelu importu byly vkládány stejná data nezávisle proměnných jako u exportu Slovenska. Koeficient determinace vyšel 0,98 a Durbin-Watson 1,50. Multikolinearita vycházela v rozmezí 0,7-0,9.

3.3.2 Shrnutí U Slovenska se jako více významný faktor ovlivňující vývoz ukázal ekonomický výkon Německa. Každý 1mil. Euro HDP navíc, které Německo vyprodukuje, zvýší Slovenský export o 38.915 Euro. Vliv Slovenské koruny, tak jak jej vypočetl GRETL, neodpovídá stanovené teorii a vlivům, které by měla národní měnová jednotka na vývoz mít. Při 41

posilování Slovenské koruny docházelo k navyšování hodnot slovenského exportu a naopak (konkrétně o 968 700 000 Eur). To se dá vysvětlit tím, že zde existovaly jiné faktory (hlavně HDP Německa), které teoreticky správný vliv směnného kurzu eliminovaly. Při stanovené hladině významnosti se jako nevýznamné ukázaly faktory cen elektrické energie a zemního plynu. Oba faktory mají vliv, jaký by mít měly dle stanovené teorie. Se zvyšováním jejich cen a v jinak nezměněných podmínkách dochází k snižování vývozu.

Fakticky u elektrické

energie o 75mil. Euro při navýšení ceny o 1 Euro a u zemního plynu o 49mil. Euro.

U importu se znovu jako více vlivný ukázal faktor HDP Německa. V případě navýšení HDP Německa o 1mil. Euro se zvýší, dle nejlepšího odhadu, import o 44.573 Euro. U směnného kurzu tomu je tak, že při posílení Slovenské koruny o 1SKK/Euro se zvýší import o 338 000 000 Euro. Oba výsledky odpovídají stanovené teorii. Naopak tomu je u zemního plynu a elektrické energie. Dojde-li k navýšení ceny některé z komodit o 1 Euro, sníží se hodnota importovaného zboží o 16 626 400 Eur u elektrické energie a o 65 656 700 Eur u zemního plynu. Vysvětlení může být, že ceny zemního plynu nebo elektrické energie v zahraničí rostou rychleji, než ve sledované ekonomice, a proto jsou tyto produkty relativně dražší oproti produktům domácím.

Hospodářská krize způsobila u Slovenska změnu ve vývoji zahraničního obchodu. Celkové snížení vývozních hodnot skupiny SITC 7 bylo ze 26 668 735 000 Eur v roce 2008 na 21 751 913 000 Eur v roce 2009, čili o 4 916 452 000 Euro. Což činí meziroční pokles o 18,4%. Pokles u jednotlivých největších obchodních partnerů jak v exportu tak v importu a v porovnání s poklesem do celého světa ukazuje následující tabulka:

Tabulka 21 Pokles zahraničního obchodu Slovenska s vybranými obchodními partnery a celkem Export (Eur) Import (Eur) Německo

868 255 088

1 900 442 768

Česká republika

69 803 656

745 426 859

Maďarsko

76 770 669

338 992 297

Celkem (Německo, ČR, Maďarsko)

1 014 829 413

2 984 861 924

Celkem svět

4 916 452 000

5 182 315 000

Zdroj: vlastní výpočty autora, Eurostat

42

Dle modelu měl největší vliv na snížení vývozu HDP Německa, kam se reálně snížil vývoz o 868mil. Euro. Stejně je tomu u importu, kde se reálný dovoz z Německa na Slovensko snížil o skoro 2mld. Euro.

43

4 Srovnání struktury a vývoje běžných účtů sledovaných ekonomik Na základě výše zmíněných údajů můžeme stanovit několik srovnávacích charakteristik. ČR a Slovensko mají stejnou strukturu exportu a importu. Obě země jsou značně orientovány na vývoz a dovoz skupiny SITC 7.

Hlavním vývozním produktem ČR je skupina 78 – „Silniční vozidla“, stejně jako u Slovenska. Více podrobněji je vývoz ČR zaměřen na skupiny 784 „Doplňky a příslušenství k automobilům a ostatním dopravním prostředkům určených pro převoz lidí i zboží“ a 781, což jsou „automobily a všechny transportní prostředky, které jsou určené k převozu lidí do počtu 10“. U Slovenska je podrobnější struktura vývozu stejná.

ČR dováží hlavně produkty klasifikované v 772 „Přístr. elek. ke spínání obvodů elek., odpory. aj“ a 784 „Doplňky a příslušenství k automobilům a ostatním dopravním prostředkům určených pro převoz lidí i zboží“. Slovensko zase výrobky klasifikované ve skupině 77 „Elektrické přístroje, příslušenství,atd.“ a 78 „Silniční vozidla“.

Srovnáním vlivů jednotlivých faktorů můžeme stanovit, že hlavní ovlivňující proměnnou bylo HDP Německa, které ovlivňovalo český i slovenský export a import ze všech nejvíce. Česká koruna sice neměla na dovoz a vývoz tak výrazný vliv, nicméně její chování odpovídalo stanovené teorii, na rozdíl od Slovenské koruny. Elektrická energie působila na český export tak, že při její zvyšující se ceně export rostl. Naproti tomu u importu zvyšující se cena elektrické energie tyto hodnoty snižovala. To je zcela proti stanovené teorii. Možné vysvětlení bylo uvedeno v jednotlivých kapitolách. Zemní plyn působil na český export tak, že při navyšování ceny zemního plynu export rostl, stejně tak tomu bylo u Slovenska. U importu byl vliv rozdílný. U ČR vzrůstající cena zemního plynu import zvyšuje (odpovídá stanovené teorii), naopak u Slovenska snižuje (odporuje stanovené teorii). Vysvětlení vlivu zemního plynu na slovenský import může být stejné jako je uvedeno v kapitole o vztahu importu a elektrické energii. Zvyšující se energetické náklady jsou kompenzovány snižováním nákladů výroby v jiných segmentech výroby a společně s tím roste cena elektrické energie v zahraničí, kde se tato do konečné ceny promítá.

44

Závěr Výše prezentovaná bakalářská práce měla za cíl provést analýzu a srovnání vývoje běžných účtů platební bilance ve sledovaných ekonomikách, popis jejich struktury, stavových hodnot a příčin a následně zodpovědět na tři otázky. V předešlé části bylo provedeno srovnání struktury a vývoje.

1, Jaké z faktorů (měnový kurz, HDP Německa (reálné), cena elektrické energie a cena zemního plynu) mají a měly vliv na daný vývoj běžných účtů sledovaných ekonomik?

Na základě zjištěných dat můžeme konstatovat, že při 95% intervalu spolehlivosti měly hlavní vliv u ČR - HDP Německa a u Slovenska také HDP Německa. Konkrétně u ČR HDP Německa ovlivňovalo hlavně vývozní hodnoty, kdy se zvýšením německého HDP o 1mil. Eur zvýší český export o 131.664 Eur (p-hodnota 0,0174). Slovensko je německým HDP ovlivňováno více. Konkrétně s nárůstem Německého HDP o 1mil. Eur se zvýší slovenský export o 38.915 Eur (p-hodnota 0,0128) a import o 44.573 Eur (p-hodnota 0,001). Ostatní proměnné se neukázaly při stanovené hladině významnosti jako statisticky významné.

2, Způsobila současná hospodářská krize u sledovaných ekonomik změnu ve vývoji vybrané SITC?

Ano, u obou sledovaných ekonomik hospodářská krize způsobila změnu vývoje. Pokles byl zaznamenán jak u exportu, tak u importu skupiny SITC 7, což bylo v přímém rozporu s vývojem, který probíhal do té doby (stabilní růst).

3, U které země byl v roce 2009 oproti roku 2008 větší propad v exportu sledované SITC?

U Slovenska byl pokles exportu skupiny SITC 7 v roce 2009 celkem 4 916 452 000 Euro, což představuje 18,4% pokles oproti roku 2008.

U ČR byl tento pokles 9 988 173 000 Euro, což představuje 18,7% pokles oproti roku 2008.

Můžu říci, že hospodářská krize zasáhla, z pohledu exportu SITC 7, obě země stejně či jen o něco méně Slovensko. Pokusím-li se zodpovědět otázku „jaká byla změna importu SITC 7“ tak, abych mohl částečně odpovědět na otázku „jestli mělo zavedení šrotovného nějaký vliv 45

na zahraniční obchod“ (v případě zavedení šrotovného předpokládám, že Slováci budou poptávat více nových aut, což se projeví i na mírnějším poklesu importu SITC7) a podívám-li se na importy SITC 7, zjistím, že import na Slovensku poklesl v roce 2009 oproti roku 2008 o 24%, kdežto v ČR poklesl o 22%. To by mohlo znamenat, při jistém zjednodušení a ceteris paribus, že zavedení šrotovného nemělo na zahraniční obchod Slovenska žádný vliv. Získané poznatky z této práce se dají využít při studiu faktorů působících na běžné účty platební bilance sledované ekonomiky.

46

Zdroje Monografie : (1)

KRUGMAN, Paul, OBSFELD Maurice ( International Economics : Theory and Policy [Krugman, 2000]. 5th ed. Reading : Addison-Wesley, 2000. xxx, 750,. ISBN 0321-07727-. )

(2)

JUREČKA, Václav, et al. Makroekonomie. Praha : Grada Publishing, 2010. 336 s. ISBN 978-80-247-3258-9.

(3)

MISES, Ludwig von. Liberalismus. 1927. Praha : Ekopress, 1998. 38-51 s. ISBN 8086119-08-4.

(4)

SLANÝ, Antonín, et al. Makroekonomická analýza a hospodářská politika. 2003. Praha : C.H.Beck, 2003. Vnější hospodářská politika, s. 375. ISBN 80-7179-783-3.

(5)

SCHIFF, Peter D. Cash Proof : Krizi navzdory. Brno : Computer Press, 2009. 264 s.

(6)

WOODS, Thomas E. Krach. 2009. Praha : Dokořán, 2010. 222 s. ISBN 978-80-7363273-1.

Internetové databáze : (7)

Center of Economic Policy Center. Global Trade Alert [online]. 2011 [cit. 2011-0413]. Global Trade Alert. Dostupné z WWW: .

(8)

Český statistický úřad. Veřejná databáze ČSÚ [online]. 2008 [cit. 2011-04-24]. Spotřeba

paliv

a

energií.

Dostupné

z

WWW:

.

(9)

Eurostat. Obecná databáze Eurostatu (česká verze) [online]. 2010 [cit. 2011-04-18]. HDP

na

obyvatele

kupní

.

47

síly.

Dostupné

z

WWW:

(10)

Eurostat. Eurostat-Energy [online]. 2011 [cit. 2011-05-06]. Dostupné z WWW: .

(11)

Slovenský statistický úřad. Štatistický úrad SR [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: .

(12)

United Nations Statistics Division [online]. 2010 [cit. 2011-03-03]. Detailed structure and

explanatory

notes

SITC

rev.3.

Dostupné

z

WWW:

.

Ostatní internetové zdroje : (13)

BENEŠ, Aleš. Profit [online]. 2009 [cit. 2011-05-11]. Šrotovné zavádějí všichni, vyplatilo

se

ale

jenom

Německu.

Dostupné

z

WWW:

(14)

BRYCHTA, Jaroslav. Finance.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Prudký růst ceny zlata a stříbra rozpaluje investory. Jde o bublinu nebo nový normál?. Dostupné z WWW:

stribra-rozpaluje-investory-jde-o-bublinu-nebo-novy-normal-/>. (15)

ČSÚ [online]. 2005. Praha : 2005 [cit. 2011-02-08]. Platební bilance – další možnosti analytického

využití

(období

1993

až

2004).

Dostupné

z

WWW:

.

(16)

ČT24. ČT24 [online]. 2009 [cit. 2011-05-11]. Šrotovné na Slovensku. Dostupné z WWW:

pondelka/>.

(17)

Deutsche Welle. Deutsche Welle [online]. 2010 [cit. 2011-05-11]. Merkel defends German response to financial crisis . Dostupné z WWW: .

(18)

LERNER, A.P. Mr. Keynes' "General Theory of Employment, Interest and Money". In Mr. Keynes' "General Theory of Employment, Interest and Money" [online]. ProQuest Central : International Labour Review, 1996 [cit. 2011-05-07]. Dostupné z 48

WWW: .

(19)

Ministerstvo průmyslu a obchodu - České předsednictví EU [online]. 2009 [cit. 201103-26]. Conclusion from the conference on trade liberalisation. Dostupné z WWW: .

(20)

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Český statistický úřad. Ročenka zahraničního obchodu 2005-2009 : Zahraniční obchod České republiky. In Ročenka zahraničního obchodu ČR. Praha : MPO, 2010. s. 532.

(21)

Ministerstvo průmyslu a obchodu. Technologické prostředí : Význam technologického prostředí. In Analýza konkurenceschopnosti ČR. Praha : MPO, 2009. s. 38.

(22)

Národní protikrizový plán [online]. 2009 [cit. 2011-05-07]. Vláda ČR. Dostupné z WWW: .

(23)

NINA, Čevorová, et al. Řešení hospodářské krize - dopady na podnikatelský sektor : Řešení hospodářské krize - dopady na podnikatelský sektor. In Řešení hospodářské krize - dopady na podnikatelský sektor. Praha : VŠE, 2009. s. 12-15.

(24)

POLJAKOV, Nikita; KUBÁTOVÁ, Zuzana . Transgas řeší, jak ve z obří ztráty : Transgas řeší, jak ve z obří ztráty. In . Hospodářské noviny. Praha : Economia, 2011. s. 15

(25)

SME.sk. SME.sk [online]. 2008 [cit. 2011-05-11]. Vláda pripravila balík opatrení proti kríze. Dostupné z WWW: .

(26)

Suite101. Best Selling Car Manufactures in Germany [online]. 2009 [cit. 2011-05-05]. International

Trade.

Dostupné

49

z

WWW:

.

(27)

TZB-info. Světové ceny energetických surovin [online]. 2001 [cit. 2011-05-05]. Světové ceny energetických surovin. Dostupné z WWW: .

(28)

Vláda ČR. Národní protikrizový plán. In Národní protikrizový plán [online]. Praha : Vláda Ř, 2009 [cit. 2011-03-27]. Dostupné z WWW: .

(29)

Vláda ČR. Vláda ČR [online]. 8.2.2010 [cit. 2011-03-27]. Východiska z krize (Exit Strategy). Dostupné z WWW: .

(30)

Vláda ČR 2. Vláda ČR [online]. 2010 [cit. 2011-03-27]. Programové prohlášení Vlády ČR.

Dostupné

z

WWW:

zpravy/vlada-schvalila-programove-prohlaseni-74860/>.

(31)

ZEMÁNEK, Josef. Euroekonom [online]. 2008 [cit. 2011-05-06]. Měnový kurz. Dostupné

z

WWW:

clanky.php?type=lekce17>.

Ostatní zdroje: (32)

BIL, Jaroslav; NĚMEC, Daniel ; POSPIŠ, Martin. Gretl-uživatelská příručka. Brno : Masarykova universita, 2009. 61 s.

(33)

NĚMEC, Daniel. Základy ekonomietrie. Brno : Masarykova universita, 2009. 264 s.

50

Seznam tabulek a grafů TABULKA 1 ENERGETICKÁ NÁROČNOST VYBRANÝCH EKONOMIK ..................................................18 TABULKA 2 VÝSLEDKY MODELU VE VZTAHU EXPORT_CR/MĚNOVÝ KURS ...................................23 TABULKA 3 VÝSLEDKY MODELU VE VZTAHU IMPORT_CR/MĚNOVÝ KURS ..............................24 TABULKA 4 VÝSLEDKY MODELU VE VZTAHU EXPORT_ČR/HDP NĚMECKO ....................................25 TABULKA 5 VÝVOJ REÁLNÉHO HDP NĚMECKA A EXPORT SITC 78 Z ČR DO NĚMECKA (V % ZMĚNÁCH OPROTI PŘEDCHÁZEJÍCÍMU ROKU)................................................................................26 TABULKA 6 VÝSLEDKY MODELU VE VZTAHU IMPORT_CR/HDP NĚMECKO ....................................27 TABULKA 7 PŘEHLED NEJVĚTŠÍCH OBCHODNÍCH PARTNERŮ ČR DLE OBJEMU EXPORTU A IMPORTU....................................................................................................................................................27 TABULKA 8 VÝSLEDKY MODELU VE VZTAHU EXPORT_CR/ELEKTRICKÁ ENERGIE......................29 TABULKA 9 VÝSLEDKY MODELU VE VZTAHU IMPORT_CR/ELEKTRICKÁ ENERGIE ......................29 TABULKA 10 VÝSLEDKY MODELU VE VZTAHU EXPORT_CR/ZEMNÍ PLYN.......................................30 TABULKA 11 VÝSLEDKY MODELU VE VZTAHU IMPORT_CR/ZEMNÍ PLYN .......................................31 TABULKA 12 POKLES EXPORTU ČR S VYBRANÝMI OBCHODNÍMI PARTNERY A CELKEM ...........32 TABULKA 13 VÝSLEDKY MODELU VE VZTAHU EXPORT_SR/MĚNOVÝ KURS ..................................37 TABULKA 14 VÝSLEDKY MODELU VE VZTAHU IMPORT_SR/MĚNOVÝ KURS ..................................37 TABULKA 15 VÝSLEDEK MODELU VE VZTAHU EXPORT_SR/HDP NĚMECKO...................................38 TABULKA 16 VÝSLEDEK MODELU VE VZTAHU IMPORT_SR/HDP NĚMECKO ...................................38 TABULKA 17 VÝSLEDEK MODELU VE VZTAHU EXPORT_SR/ELEKTRICKÁ ENERGIE ....................39 TABULKA 18 VÝSLEDEK MODELU VE VZTAHU IMPORT_SR/ELEKTRICKÁ ENERGIE .....................39 TABULKA 19 VÝSLEDKY MODELU VE VZTAHU EXPORT_SR/ZEMNÍ PLYN .......................................41 TABULKA 20 VÝSLEDKY MODELU VE VZTAHU IMPORT_SR/ZEMNÍ PLYN .......................................41 TABULKA 21 POKLES ZAHRANIČNÍHO OBCHODU SLOVENSKA S VYBRANÝMI OBCHODNÍMI PARTNERY A CELKEM............................................................................................................................42

GRAF 1 VÝVOJ EXPORTU ČR V LETECH 1999-2010....................................................................................19 GRAF 2 VÝVOJ IMPORTU ČR V LETECH 1999-2010 ....................................................................................20 GRAF 3 VÝVOJ EXPORTU A IMPORTU SITC 7 -ČR .....................................................................................21 GRAF 4 VÝVOJ SMĚNNÉHO KURZU CZK/EUR V LETECH 1995-2010......................................................23 GRAF 5 VÝVOJ SMĚNNÉHO KURZU CZK/SKK V LETECH 1999-2008......................................................24 GRAF 6 VÝVOJ REÁLNÉHO HDP NĚMECKA V LETECH 1998-2010 .........................................................25 GRAF 7 VÝVOJ CENY ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR V LETECH 1997-2010 (EUR/1000KWH)..............28 GRAF 8 VÝVOJ CENY ZEMNÍHO PLYNU V ČR V LETECH 1997-2010 (EURO/GJ) ..................................30 GRAF 9 VÝVOJ SLOVENSKÉHO EXPORTU V LETECH 1997-2009 ............................................................33 GRAF 10 VÝVOJ SLOVENSKÉHO IMPORTU V LETECH 1997-2010...........................................................34 GRAF 11 VÝVOJ EXPORTU A IMPORTU SITC 7 - SLOVENSKO ................................................................35 GRAF 12 SROVNÁNÍ VÝVOJE ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI EKONOMIK ČR A SLOVENSKA..........36 GRAF 13 VÝVOJ SMĚNNÉHO KURZU SKK/EUR ..........................................................................................37 GRAF 14 VÝVOJ CENY ELEKTRICKÉ ENERGIE NA SLOVENSKU V LETECH 1997-2010.....................39 GRAF 15 VÝVOJ CENY ZEMNÍHO PLYNU NA SLOVENSKU V LETECH 1997-2010...............................40

51

Masarykova universita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Evropská hospodářská, správní a kulturní studia

Recommend Documents