MARKETINGOVÝ VÝZKUM POPULARITY SPORTOVNÍHO PRODUKTU TRX

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Management tělesné výchovy a sportu

MARKETINGOVÝ VÝZKUM POPULARITY SPORTOVNÍHO PRODUKTU TRX BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Mgr. Josef Voráček

Vladimíra Jiřičná

Praha, květen 2014

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala zcela samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.

V Praze dne ……………………

Podpis………………………

Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce Mgr. Josefu Voráčkovi za odborné vedení a cenné rady, které napomohly k vypracování této bakalářské práce. A dále všem, kteří se podíleli na tomto výzkumu prostřednictvím vyplnění dotazníků.

ABSTRAKT

Název:

Marketingový výzkum sportovního produktu TRX

Cíle:

Hlavním cílem této práce je zjistit popularitu sportovního produktu TRX u populace České republiky. Dalším cílem bylo nasbírané informace vyhodnotit.

Metody:

V mé práci jsem použila kvantitativní metodu, elektronické dotazování. Pro můj výzkum byl sestaven dotazník, který byl rozeslán pomocí sociálních sítí a e-mailů různým skupinám respondentů. Šetření probíhalo přibližně tři týdny a výsledky byly zpracovány pomocí počítačové techniky.

Výsledky:

Zjistili jsme, že sportovní produkt TRX nemá vysokou popularitu u populace České republiky. Výzkumu se zúčastnilo celkem 181 osob, z nichž pouze 58 respondentů dokončilo dotazník. Z výsledků vyplývá, že TRX používají především muži věkové kategorie 16 – 25 let, kteří preferují cvičení samostatně, bez trenérů či skupinových lekcí. Naopak mladší ženy preferují cvičení s trenérem a ženy věkové kategorie 26 – 35 let se přiklání spíše k návštěvě specializovaných center s možností skupinových lekcí.

Klíčová slova: marketingový výzkum, sportovní produkt TRX, dotazování, popularita

ABSTRACT Title:

Marketing research of the TRX sports product

Aims:

The main objective of this thesis was to find out how popular the TRX sports product is amongst the population of the Czech Republic. The secondary objective was to evaluate the gathered information.

Methods:

I used the quantitative method (on-line survey) in this thesis. The compiled questionnaire was sent out to various groups of responders using the social network and e-mail communication. The research lasted approximately three weeks in which the results were then processed by the computer technology.

Results:

We have discovered that the TRX sports product is not so popular among the population of the Czech Republic. 181 individuals participated in this research, from which only 58 responders satisfactorily finished the survey. The research shows that the TRX sports product is primarily used by men between the ages of 16 – 25 in which they prefer to exercise alone without a trainer or in a group setting. Alternatively younger women prefer to exercise with a trainer and women between the ages of 26 - 35 tend to visit more specialised centres with the possibility of group lessons.

Key words: marketing research, TRX sports product, survey, popularity

OBSAH 1. ÚVOD .......................................................................................................................... 8 2. CÍL A ÚKOLY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ................................................................. 9 2.1 Cíl.......................................................................................................................... 9 2.2 Úkoly .................................................................................................................... 9 3. TEORETICKÁ VÝCHODISKA .............................................................................. 10 3.1 Marketing ............................................................................................................. 10 3.2 Marketing v oblasti sporu .................................................................................... 13 3.2 Sport, popularita................................................................................................... 16 3.2.1 Definice sportu .............................................................................................. 16 3.2.2 Popularita ...................................................................................................... 16 3.2.3. Sportovní produkt ....................................................................................... 17 3.3 TRX (Total – body resistence exercises) ............................................................. 21 3.3.1 Vznik TRX .................................................................................................... 21 3.3.2 Zdokonalení a rozšíření TRX ....................................................................... 21 3.3.3 Charakteristika a výhody TRX ..................................................................... 21 3.4 Marketingový výzkum ......................................................................................... 24 3.4.1 Definice marketingového výzkumu .............................................................. 24 3.4.2 Charakteristiky marketingového výzkumu ................................................... 25 3.4.3 Význam marketingového výzkumu .............................................................. 26 3.5 Metody výzkumu popularity sportu v praxi ........................................................ 27 4 METODOLOGIE ....................................................................................................... 29 4.1 Marketingový výzkum ......................................................................................... 29 4.1.1 Proces marketingového výzkumu ................................................................. 29 5 ANALÝZA A INTERPRETACE DAT VÝZKUMU ................................................ 36 5.1 Interpretace dat, tabulky a grafy .......................................................................... 36 5.1.1 Pohlaví .......................................................................................................... 36

5.1.2 Věk respondentů ........................................................................................... 37 5.1.3 Vztah ke sportu ............................................................................................. 38 5.1.4 Četnost sportovních činností ......................................................................... 39 5.1.5 Druh cvičení .................................................................................................. 40 5.1.6 Povědomí o TRX .......................................................................................... 41 5.1.7 Zkušenost s TRX .......................................................................................... 43 5.1.8 Četnost používání TRX ................................................................................ 44 5.1.9 Nejčastější místo použití ............................................................................... 46 5.1.10 Preference ................................................................................................... 47 5.1.11 Nejčastěji posilované partie těla ................................................................. 48 5.1.12 Spokojenost s výsledky používání TRX ..................................................... 50 5.1.13 Doplňující cvičení ....................................................................................... 51 5.1.14 Získání informace ....................................................................................... 53 5.1.15 Doporučení.................................................................................................. 54 6 DISKUZE ................................................................................................................... 55 7 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 57 8 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ............................................................................ 58 8.1 Použitá literatura .................................................................................................. 58 8.2 Elektronické zdroje .............................................................................................. 59 9 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................ 61 10 SEZNAM TABULEK .............................................................................................. 61 11 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................... 62 12 PŘÍLOHY ................................................................................................................. 63

1. ÚVOD Životní styl společnosti se neustále mění a nastávají období dynamičnosti a úpadku. Dochází ke změnám hodnot člověka, které vytváří. Dnešní společnost trápí čím dál více problematika obezity a nedostatek pohybu, který vede ke zvyšování procentuálního podílu onemocnění způsobených nadváhou. Pohyb je nedílnou součástí života každého z nás. V posledních letech došlo k velkému úbytku pohybových aktivit. Velká většina populace má sedavé zaměstnání, lidé se pohybují pomocí automobilů nebo hromadných dopravních prostředků, tudíž ubylo energetických výdejů, ačkoliv energetické příjmy zůstaly stejné, nebo dokonce vzrostly v důsledku zvýšení psychické zátěže vyvolané zvyšujícím se pracovním nátlakem. To vše má velký vliv na naše zdraví. Významným obranným činitelem proti těmto nežádoucím společenským jevům je mimo jiné i sport, který se ve stále větší míře stává účelným způsobem využívání volného času a pro mnohé i aktivním odpočinkem. Sport je v dnešní době chápán jako kulturní, společenský a ekonomický fenomén, jehož popularita začíná znovu růst. Pro nemalou část lidské populace se stal sport nejen nástrojem vybudování dobré kondice, ale i samotný způsob života. Samozřejmě bychom neměli opomenout ani preventivní význam sportu, který vede ke zdravému životnímu stylu. Jednadvacáté století nám přináší řadu nových sportovních služeb a sportovních produktů. Jednou z novinek je sportovní produkt TRX (Total – body Resistance Exercises), který byl původně navržen americkými vojenskými a speciálními jednotkami jako všestranný systém pro posílení celého těla i v extrémních podmínkách. Později začali TRX používat i olympijští medailisté a profesionální sportovci. Příslušné téma bakalářské práce jsem si vybrala z důvodu vlastního zájmu o sport a osobního využívaní již zmiňovaného sportovního produktu. Od své práce očekávám zjištění popularity produktu TRX pomocí elektronického dotazování. V případě malého počtu vyplněných elektronických dotazníků bude tento výzkum rozšířen o písemné dotazování.

8

2. CÍL A ÚKOLY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2.1 Cíl Cílem této bakalářské práce je zjistit popularitu sportovního produktu TRX u populace České republiky.

2.2 Úkoly 

Popis pojmů vztahujících se k tématu



Sběr informací pomocí dotazování – zjistit popularitu sportovního produktu TRX



Zpracování získaných informací



Vyhodnotit výsledky marketingového výzkumu



Interpretace výsledků a případných návrhů

9

3. TEORETICKÁ VÝCHODISKA V této části projektu bakalářské práce definuji základní pojmy, na kterých bude má bakalářská práce stavěna, a proto je pro pochopení dané problematiky podstatné znát jejich význam.

3.1 Marketing Pojem marketing pochází z anglického slova market. V českém překladu to znamená trh. Což nás vede k úsudku, že marketing je nástroj, který napomáhá podnikům působit na trhu a uspokojit potřeby zákazníků. Marketing je o zákaznících, kteří jsou nezbytnou složkou marketingového systému, který je všude kolem nás. Jsme jeho součástí, aniž bychom, jsme si to uvědomili. Stojíme v nákupním centru a marketing na nás působí ze všech stran. Nejsou to jen reklamy, je to něco víc. Je to složitý proces, za nímž stojí mnoho lidí, kteří vynakládají velké úsilí. V dnešním pojetí je srdcem moderního marketingu tvorba hodnot a uspokojení potřeb zákazníka s vidinou velkého zisku. Každý z nás si musí přiznat, že pokud někdo nebo něco naplní naše očekávání a uspokojí naše potřeby, vždy se rádi vrátíme a popularita dané věci narůstá. Na otázku, co je cílem marketingu, je jednoduchá odpověď. Cílem je dosažení co možná nejvyššího zisku za pomocí uspokojování potřeb zákazníků a možno s co nejnižšími náklady. KOTLER (2004) definuje marketing jako: „Společenský a manažerský proces, jehož prostřednictvím uspokojují jednotlivci i skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny výrobků či jiných hodnot.“

10

K lepšímu pochopení této definice, je nezbytné si představit základní pojmy, na kterých Kotler staví celou marketingovou koncepci:

Obrázek 1: Marketingová koncepce potřeby, přání, poptávka

výrobky, služby a jiné produkty

hodnota pro zákazníka, uspokojení jeho potřeb a přání kvality

trhy

směna, obchodní vztahy, vztahy se zákazníkem a dalšími subjekty

Zdroj: Vlastní zpracování dle Kotlera (2004)

Abychom mohli ještě lépe porozumět definici marketingu, je zapotřebí si vysvětlit pojmy: potřeba, přání, uspokojení a hodnota pro zákazníka. Lidskou potřebu KOTLER (2007) definuje jako stav pociťovaného nedostatku. Jedná se o nedostatky základní tělesné potřeby, které Maslow zařadil do pyramidy dle důležitosti (viz obr. 2). Pokud není potřeba člověka uspokojena, pak si člověk dle KOTLERA (2007) volí ze dvou možností: 

„vyhledá předmět, který potřebu naplní,



pokusí se potřebu omezit.“

Lidé žijící v ekonomicky vyspělé zemi, se pokusí vyhledat předmět, který jejich potřebu naplní. Naopak lidé ze zemí třetího světa svoji spotřebu spíše omezí z důvodu nedostatky zboží a služeb na trhu. 11

Obrázek 2: Maslowova pyramida potřeb

Zdroj: www.filizofie-uspechu.cz

KOTLER (2007) uvádí, že lidská přání představují lidské potřeby utvářené vnější kulturou a osobností jedince. Přání jsou utvářená společností a popisována pomocí předmětů. S vývojem společnosti roste náročnost přání obyvatel Země. Zároveň lidé jsou obklopeni čím dál tím více předměty, které vzbuzují jejich zájem a touhu, která je podněcována výrobci, a ti se snaží naplnit zákazníkovi potřeby. Dalším pojem, který je třeba vysvětlit, je hodnota pro zákazníka, která je definována dle jmenovaného autora jako: „Zákazníkovo hodnocení celkové schopnosti produktu uspokojit jeho potřeby. Tato hodnota představuje rozdíl mezi hodnotou, kterou zákazník získá z vlastnictví a používání produktu, a náklady na jeho získání.“ Posledním pojmem, který si objasníme, je uspokojení zákazníka. Tento pojem KOTLER (2007) definuje jako: „ Míra naplnění očekávání kupujícího ve vztahu k očekávaným charakteristikám produktu a poskytnutým hodnotám. Pokud produkt očekávání nesplní, je kupující nespokojen. Pokud výkon očekávání splní nebo předčí, je kupující spokojen nebo dokonce nadšen.“ Dle jmenovaného autora je spokojenost zákazníka jednou z nejdůležitějších aspektů marketingu. Dobré marketingové společnosti vědí, že spokojení zákazníci 12

znamenají rychlejší a snadnější cestu k dosažení cílů podniku, tedy zisku. Spokojený zákazník u nich nakoupí znovu a ještě daný produkt/službu doporučí ostatním. Dalšími autory, kteří se zabývají marketingem, jsou: HORÁKOVÁ (1992), která ve své knize uvádí moderní definici marketingu, s níž přišla americká marketingová společnost (AMA), která tvrdí, že: „Marketing je procesem plánování a naplňování koncepce, oceňování, propagace a distribuce myšlenek, výrobků a služeb, který směřuje k uskutečňování vzájemné výměny uspokojující potřeby jedinců a organizací.“ HORÁKOVÁ (1992) tuto definici poté volně interpretuje: „Marketing má pomoci tomu, aby bylo požadované zboží nabídnuto správným skupinám zákazníků, a to v pravý čas a na pravém místě, za správné ceny a s přispěním přiměřené propagace.“ Dále pak BUREŠ (1990) uvádí, že: „Marketing je metoda řízení firmy, která soustřeďuje v sobě v logické sekvenci nezbytné kroky, které je třeba uskutečnit, aby zhmotnělý nápad (produkt) vyšel na trhu co nejpříznivěji a aby všechny ostatní nezbytné vlivy byly co v nejvyšší míře kompenzovány.“ Jak vyplývá z předchozích definic, marketing je důležitý nástroj všech podniků na trhu, který jim napomáhá k dosažení svých cílů, zisku. Jeho vývoj jde stále dopředu a je zapotřebí na marketing pohlížet nikoliv jako na vědní disciplínu ale jako na sněť podnikatelských zkušeností.

3.2 Marketing v oblasti sporu V posledních letech roste význam uplatňování marketingu ve sportovním prostředí. Marketing využívají nejen obchodní organizace, které nabízejí svým zákazníkům sportovní zboží, ale i sportovní organizace, které prostřednictvím marketingu získávají sponzory a peněžní zdroje pro provozování sportovních aktivit. Sportovní organizace i neziskové organizace si uvědomují, že prostřednictvím marketingu se mohou dostat blíže k zákazníkům a tudíž rozvíjet své poslání. Dle ČÁSLAVOVÉ (2009) marketing zahrnuje různé nástroje, pomocí nichž lze naplnit požadavky a přání zákazníků, stanovit cenovou strategii, identifikovat sportovní produkty a provést analýzu konkurentů. Dále nám marketing nabízí možnost informovat 13

zákazníky o novinkách na trhu pomocí propagace a definovat cestu sportovní produkt k zákazníkovi. Autorka si položila otázku: „Co přináší marketing tělesné výchově a sportu?“, na níž si odpověděla následující tabulkou.

Pozitiva 

Negativa

Ujasňuje, komu je určena nabídka  sportovních produktů: členům, divákům, sponzorům, státu Diferencuje nabídku sportovních  produktů na činnosti, které mohou přinést finanční efekt a které nikoliv Promýšlí propagaci sportu 

Finance diktují, co má sport dělat



Určuje proporcionalitu a prioritu  dosažených cílů ekonomických, sportovních, sociálních

Dosažení určité úrovně sportovního výkonu může vést k používání zakázaných podpůrných prostředků



Získává doplňkové finanční zdroje, 

Show (zaměřená např. na reklamu)





Pozice financí nerespektuje sportovní odbornost Marketing vede ke gigantománii sportu, smluvní vázanost na sponzory omezuje svobodnou volbu (např. ve výběru nářadí a náčiní, v osobních právech sportovce

které umožňují rozvoj neziskových aktivit

Zdroj: Vlastní zpracování dle Čáslavové (2009)

MULLIN, HARDY, SUTTON (2000) říká, že: „Sportovní marketing se skládá ze všech aktivit beroucích v úvahu podněty a přání sportovních zákazníků a jejich naplnění prostřednictvím směny. Sportovní marketing vyvinul dva hlavní proudy: marketing sportovních výrobků a služeb vztažených přímo na k zákazníkům sportu a marketing ostatních zákazníků, průmyslových produktů a služeb s využitím propagace ve sportu.“

14

FREYER (1991) tvrdí, že: „Sportovní marketing je řídící koncepce, která u sportovních organizací vychází z trhu nebo se chce řídit trhem. Tato koncepce požaduje dlouhodobé a koncepční jednání. Úspěch sportovního marketingu závisí na schopnosti obsáhnout adekvátně dané skutečnosti ze sportu a zpracovat problémově specifické otázky.“ Z předchozích definic vyplývá, že sportovní marketing je koncepce nástrojů, které napomáhají sportovním organizacím či obchodních společnostem zabývajícím se prodejem nebo výrobou sportovních produktů, naplnit přání a požadavky sportovních zákazníků. Tato koncepce vychází z trhu a jejím dalším posláním je získání finančních zdrojů na propagaci a dosažení cílů organizace.

15

3.2 Sport, popularita 3.2.1 Definice sportu V minulosti bylo na sport nahlíženo z mnoha úhlů. Ve starověku si lidé představovali sport jako bojové hry, ve středověku jako výcvik vojenských jednotek. Z tohoto důvodu bylo zapotřebí sjednotit názor na to, co to vlastně sport je, vymezit jeho pravidla a dát mu jasnou definici. V 90. letech 20. století všechny tyto požadavky splňoval dokument zvaný Evropská charta sportu, který přijaly všechny země. Evropská charta sportu (1992) definuje sport jako: „Všechny formy tělesné činnosti, které ať již prostřednictvím organizované účasti či nikoli, si kladou za cíl projevení či zdokonalení tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů nebo dosažení výsledků v závodech na všech úrovních.“ CHOUTKA (1987) tvrdí, že: „Sport je oblastí dobrovolné lidské činnosti, která uspokojuje potřeby sportovců a dalších účastníků. Ti se v ní realizují a nacházejí v ní všestranné a hluboké prožitky. Sportovec je v této činnosti nejen objektem, ale i subjektem svého zdokonalování, seberozvoje a sebevýchovy. Tím se stává spor a soutěžení neobyčejně účinným prostředkem všestranného rozvoje sportovce.“ Z těchto definic vyplývá, že sport je fyzická činnost, která slouží k rozvoji psychické, sociální a společenské stránky a zároveň přispívá k zlepšení celkové kondice jedince.

3.2.2 Popularita Slovo popularita pochází z latinského názvu „populus“ neboli lid a představuje veřejné mínění. EDER (1985) tvrdí, že: „Popularity is the quality of being well – liked or common. Popularity figures are an important part of many people´s personal value systems and forms a vital component of success in people – oriented fields such as politics.“ POPULARITA – SLOVNÍK CIZÍCH SLOV (2013) definuje popularitu jako známost, oblíbenost, oblibu a proslulost. Slovo popularita vychází z anglického slova popularity a tento výraz je překládán v anglickém slovníku jako něco oblíbeného, užívaného a podporováno mnoha lidmi. 16

3.2.3. Sportovní produkt Pod pojmem sportovní produkt si řada lidí představí například sportovní obuv, hokejku, brusle atd., ale tento pojem zahrnuje celou řadu dalších aspektů. Nejdříve je zapotřebí si vysvětlit pojem produkt, který KOTLER (2007) definuje jako: „ Cokoliv, co lze nabídnout na trhu k upoutání pozornosti, ke koupi, k použití nebo ke spotřebě, co může uspokojit touhy, přání nebo potřeby; patří sem fyzické předměty, služby, osoby, místa, organizace a myšlenky.“ Dále Kotler rozděluje produkt na základní, vlastní a rozšířený. Základní produkt je jádrem celkového produktu a splňuje potřeby, které řeší zákazníkovi problémy. Vlastní produkt se odděluje od základního pěti charakteristikami: úroveň kvality, funkce výrobku či služby, design, název značky a balení. Tyto charakteristiky přináší základní přínosy produktu pro zákazníka. A v poslední řadě je zde rozšířený produkt, který se vyznačuje doplňkovými službami a přínosy pro zákazníka. HORÁKOVÁ (1992): „Produktem rozumíme hmotný i nehmotný statek, jenž je předmětem zájmu určité skupiny osob či organizací. Produktem je tedy výrobek, služby, myšlenka, volební program atd. V marketingu je produkt pojímán šířeji než v běžném životě. Tímto termínem se označuje celková nabídka zákazníkovi, tedy nejen zboží, nebo služby samy o sobě, ale také další abstraktní nebo symbolické skutečnosti, jako prestiž výrobce či prodejce, obchodní značka, kultura prodeje a další a další. Návrh, vývoj a zavádění spotřebitelsky aktivního produktu jsou podstatou moderního marketingu.“ Dále tato autorka klasifikuje produkt jako: 1. Spotřební zboží  Zboží časté spotřeby (základní potraviny, pivo, noviny)  Zboží občasné spotřeby (nábytek, rekreace, domácí elektronika, oděvy, osobní služby, služby finančních institucí)  Luxusní zboží (kožešiny, značkové módní oděvy, luxusní automobily) 2. Výrobní prostředky  Služby (údržba; finanční, účetní, konzultační, propagační služby atd.)  Základní prostředky (budovy, stroje, pohonné systémy atd.)  Předmět postupné spotřeby (některé měřicí přístroje, potřeby pro administrativu atd.)  Nevýrobní zásoby (čisticí prostředky, kancelářské potřeby atd.) 17

 Součástky (polovodiče, motory, přepínače atd.)  Suroviny (obilí, vlna, maso; uhlí, ropa, železná ruda atd.)  Zpracované materiály (chemikálie, plasty, válcované plechy, speciální ocel atd.) V klasifikaci dané autorky je sport zahrnut do složky zboží občasné potřeby. Autorka zde zařazuje veškeré produkty a služby nabízené posilovacími centry. Z předchozích definic vyplývá, že produkt zahrnuje veškeré druhy výrobků a služeb, které zákazníci hledají na trhu, aby naplnili své potřeby a přání. V oblasti sportu se nabízí řada různých produktů, které zákazníci často vyhledávají. Proto bychom si měli položit otázku: Co je sportovní produkt? Odpovědi můžeme nalézt u těchto autorů. ČÁSLAVOVÁ (2009) říká, že: „Za sportovní produkt lze považovat veškeré hmotné a nehmotné statky nabízené k uspokojování přání a potřeb zákazníků pohybujících se v oblasti tělesné výchovy a sportu.“ Jako příklad uvádí prodej členství ve fitness klubu, nákup sportovního zboží a prodej sportovní reklamy. Dle názoru ČÁSLAVOVÉ (2000) lze produkty (výkony) tělesné výchovy a sportu strukturovat následovně: 1. Základní produkty tělesné výchovy a sportu  Nabídka tělesných cvičení,  nabídka sportovních akcí,  nabídka turistických akcí. 2. Produkty vázané na osobnost  Sportovní výkony vázané na osobnost sportovce,  výkony trenérů,  reklamní vystoupení sportovců. 3. Myšlenkové produkty tělesné výchovy a sportu  Myšlenky iniciují tělovýchovnou a sportovní oblast,  sportovní informace šířené medii,  hodnoty zážitků v tělesné výchově a sportu.

18

4. Produkty v oblasti podmínek a vedlejších produktů  Tělovýchovná a sportovní zařízení,  společenské akce,  pojištění cvičenců a sportovců,  doprava na soutěže,  vstupenky apod. 5. Klasické materiální produkty v tělesné výchově a sportu  Tělovýchovné a sportovní nářadí,  tělovýchovné a sportovní náčiní,  sportovní oblečení.

MULLIN, HARDY, SUTTON (2000) uvádí, že: „ Sportovní produkt může být všeobecně popsán jako svazek nebo kombinace kvality, procesů a schopností (zboží, služby nebo nápady), které budou splňovat očekávaní zákazníka.“ Specifické odlišení sportovního produktu je v jeho stavbě, která je tvořena jádrem a nadstavbou. Jádro je tvořeno zkušenostmi a čtyřmi komponenty:  forma hry (pravidla a technika hry),  hráči,  sportovní vybavení,  místo. Nástavbové komponenty jsou tvořeny programem, záznamy, hudbou, vstupenkami, statistikami a maskoty.

19

Obrázek 3: Sportovní produkt

Maskoti Programy

Vstupenky

Sportovní výbava a výstroj Nadstavba

Pravidla Hráči

Místo Jádro produktu Individuální herní

Videonahrávky

technika

Statistiky

Hudba

Zdroj: Vlastní zpracování dle Mullin, Hardy, Sutton (2000)

Obecně si lze pod sportovním produktem představit veškeré nabízené zboží, osobnosti, myšlenky nebo služby, která plní požadavky zákazníku v oblasti sportu. Může se jednat jak o hmotné (fotbalový míč), tak nehmotné (členství ve sportovním klubu) statky.

20

3.3 TRX (Total – body resistence exercises) 3.3.1 Vznik TRX HISTORIE TRX SYSTÉMU (2014) tvrdí, že TRX je závěsný systém, který používali již v 19. století bojové jednotky a horolezci z celého světa pro nácvik a přípravu těžkého boje a horské expedice. Vynálezcem TRX závěsného cvičení, tak jak ho známe v současnosti, je Randy Hetrick, který od roku 1987 působil jako velitel „Navy komanda“ po celém světě. Z důvodu cestování po celém světě, začal Randy přemýšlet, jak by nejlépe mohl udržet svou jednotku v plné fyzické síle a kondici i během náročných misí. Jelikož jeho jednotka trávila většinu času v ponorkách nebo na lodích, neměli jeho svěřenci možnost využívat posilovací stroje. Randy dostal nápad začít používat padákové popruhy, které byly ručně spojené spolu s gumovými nástroji na opravu lodi. Tento nápad položil základ funkčnímu cvičení. 3.3.2 Zdokonalení a rozšíření TRX Dále pak HISTORIE TRX SYSTÉMU (2014) říká, že v roce 2001 Randy ukončil svou vojenskou službu a začal se plně věnovat zdokonalování TRX. Při jeho zdokonalování se nechal inspirovat svými vlastními zkušenostmi z vojenského výcviku, bojového umění a tréninku elitních sportovců. Reakce na nový sportovní produkt byly tak pozitivní, že se Randy rozhodl založit společnost Fitness anywhere, Inc. Tato společnost přinesla na trh nový pohled na fitness cvičení. Došlo k velkému a rychlému rozšíření TRX systému. Dokonce tento systém zahrnuli trenéři NHL, Nation Football League a National Basketball Association do přípravného programu svých svěřenců. Tento produkt postupně začala používat většina sportovců, kteří k dosažení dobrých výsledků potřebují rozvíjet svou silovou stránku. 3.3.3 Charakteristika a výhody TRX Dle PROČ JE TRX NEJPOPULÁRNĚJŠÍ FITNESS NÁČINÍ NA SVĚTĚ? (2014) je závěsný systém založený na posilování vlastní vahou těla. Vždy jsou ruce nebo nohy zachyceny v jediném bodě, zatímco druhá část těla se dotýká země. Uchycení v jediném bodě poskytuje ideální kombinaci opory a pohyblivosti při trénování posilování, vytrvalosti, koordinace, pružnosti, síly a stability těla najednou. Pohyby pomocí TRX integrují sílu, která značně zatěžuje svalový systém a maximalizuje přínos tělesného zatížení, a tím urychluje dosažení chtěných výsledků.

21

Tento sportovní produkt se stal dle VÝHODY CVIČENÍ NA TRX (2014) populární na celém světě díky jeho velkému počtu výhod: 

na jediném kusu náčiní můžeme provádět celou škálu různých cviků, které procvičí svaly celého těla,



na TRX můžeme cvičit kdekoliv (doma, na hřišti, v lese…),



ušetření času (nemusíme přecházet od stroje ke stroji),



při každém cvičení zapojujeme celé jádro (pánev, břicho, záda a svaly hrudníku),



zátěž můžeme redukovat pomocí tělesné váhy a posunem těžiště,



pohybujeme se v několika rovinách, což má za následek vybudování si silného jádra a snížení rizika zranění.

Pro lepší představu, využití a fungování sportovního produkty TRX je zapotřebí si vysvětlit, jak váha těla a manipulace s naším těžištěm ovlivňuje funkčnost cvičení. Podle 3 ZPŮSOBY JAK ZMĚNIT OBTÍŽNOST CVIKU NA TRX (2014) je tajemství ukryto ve třech základních rovinách pohybu: 1. Změna úhlu našeho těla Vektorové zatížení je cvičební poloha, kdy stojí cvičence vzpřímeně a základní opěrný bod těla se nachází pod těžištěm tak, že nohy cvičence podbírají celou jeho váhu. Čím je větší úhel těla vůči opěrnému bodu, tím se posouvá naše těžiště mimo základní opěrný bod a váha se přenáší na TRX systém. Tím se stává cvičení náročnější a vyžaduje větší silovou zdatnost. 2. Změna výchozí polohy vzhledem k bodu ukotvení Tuto změnu si můžeme uvést na příkladu: princip kyvadla, kdy se jedná o změnu pozice cvičence do neutrální polohy. Pokud člověk bude provádět tento cvik na napjatých loktech, jeho těžiště bude výš, čímž náročnost provedení tohoto cvičení bude méně náročná. Pokud cvičenec změní výchozí polohu tj. na předloktí, jeho těžiště se sníží, tudíž provedení cviku bude náročnější.

22

3. Změna velikosti a polohy základního opěrného bodu Tato rovina pracuje na principu stability, které spočívá ve změně polohy těžiště cvičence a opěrným bodem cvičence. Čím je opěrný bod níže, nebo se posune těžiště cvičence mimo základní opěrný bod, tím je stabilita nižší. Snižování stability se mobilizují svaly celého těla, a tudíž se cvičení stává intenzivnější.

23

3.4 Marketingový výzkum Marketingový výzkum je podle PŘIBOVÉ (1996) vědecká disciplína, která vychází z mnoha oborů: matematiky, statistiky, ekonomie, psychologie, sociologie, informatiky a dalších. Prostřednictvím výzkumu jsou získávány informace o trhu, konkurenci, cílových skupinách, riziku a příležitostí. Manažeři podniků nemohou očekávat, že všechny potřebné informace vedoucí k úspěchu přijdou samy. Velmi často získání těchto cenných informací je časově a finančně náročné, protože manažeři nemají schopnost získat tyto informace sami. Z tohoto důvodu využívají marketingový výzkum.

3.4.1 Definice marketingového výzkumu Rozhodování manažerů je ovlivňováno celoplošnými změnami, které mají vliv především na zákazníky. Proto potřebují informace, na jejichž základě by dokázali přijímat správná rozhodnutí. O tuto skutečnost se opírá PŘIBOVÁ (1996), která uvádí, že: „Marketingový výzkum je součástí procesu marketingového řízení podniku, slouží k jeho informačnímu zabezpečení a efektivnímu chodu i rozvoji.“ Marketingovými výzkumy získáváme informace o trzích a vnějším okolí podniku, které vedou k řešení marketingového problému. Výzkumný marketingového

charakter systému

se

odlišuje

z důvodu

od

cíleného

ostatních úsilí

součástí

směřujícího

podnikového k řešení

dané

problematiky a specifikaci vhodných informací. KOTLER a ARMSTRONG (2004) prezentují marketingový výzkum jako: „Systematické plánování, shromažďování, analýza a vyhodnocování informací potřebných pro účinné řešení konkrétních marketingových problémů“. Z výše uvedených definic vyplývá, že hlavním cílem marketingového výzkumu je poskytnutí podstatné a objektivní informace o situaci na trhu. Také můžeme říci, že další náplní je odvození charakteristik daného problému. HORÁKOVÁ (1992) tvrdí, že tyto výzkumy slouží k odvozením charakteristik zkoumaného problému, které můžeme rozdělit na charakteristiky daného trhu, které odhadují úrovně poptávky, analyzují podíl na trhu, sestavují krátkodobé a dlouhodobé

24

prognózy a vytvářejí různé studie a charakteristiky spotřebitelů, konkrétně jde o demografické, ekonomické a geografické charakteristiky a chování zákazníka. Jak již bylo řečeno, každý podnik potřebuje výzkum. Větší podniky mohou pověřit výzkumem své vlastní marketingové oddělení nebo jím mohou pověřit externí firmu. I když většina podniků má své vlastní marketingové oddělení, tak si podniky překvapivě nechávají provádět specializované výzkumy a studie externími agenturami. Dochází k tomu z důvodu vysokých nároků na výzkum.

3.4.2 Charakteristiky marketingového výzkumu KOZEL,

MLYNÁŘOVÁ,

SVOBODOVÁ

(2011)

vymezila

základní

charakteristiky pro každý výzkum, čímž je jeho jedinečnost (informaci má k dispozici pouze zadavatel), vysoká vypovídací schopnost (zaměření na konkrétní skupinu respondentů) a aktuálnost získaných informací. Jmenovaní autoři naznačují, že marketingový výzkum je finančně a časově náročný. Jeho náročnost spočívá v získání potřebných informací, v čase, použitých metodách a dále ve vysoké náročnosti na kvalifikaci odborníků. Snížením těchto nákladů se dá dosáhnout správně provedeným marketingovým výzkumem provedeným dle zásad. První zásadou je podle KOZEL, MLYNÁŘOVÁ, SVOBODOVÁ (2011) zaměření se na systematičnost a objektivnost. Tato zásada vede k ušetření času. Současně je zapotřebí výzkum provádět tvůrčím způsobem, který by nám měl napomoci k nalezení nových přístupů, jak daný problém řešit. Měli bychom dávat přednost řešení problému různých kombinací více metod a shromažďovat informace z více na sobě nezávislých zdrojů. Nesmíme však zapomenout, že marketingový výzkum by měl fungovat jako vědecká metoda, která využívá vědecké postupy a aplikace tj. statistické, psychologické, sociologické, etnické a jiné. Tyto aplikace a poznatky nám pomohou k tvorbě hypotéz díky již známým informacím, které před konečným rozhodnutím musíme potvrdit. Dále bychom neměli opomíjet systematický postup výzkumu. Měli bychom si stanovit, kdy bude marketingový výzkum využit a jaké rozhodnutí má ovlivnit. Poté si určit organizační zabezpečení výzkumu, specifikování rozsahu pomocí určení typu a

25

metody výzkumu a navržení přibližné ceny celého výzkumu. Dalším důležitým aspektem je ctít provázanost a návaznost jednotlivých fází procesu marketingového výzkumu. Avšak KOZEL, MLYNÁŘOVÁ, SVOBODOVÁ (2011) uvádí, že požadované informace se dají získat i jinými postupy: 

soustavné nepřímé sledování (bez udání konkrétního cíle),



podmíněné sledování (je vymezena oblast sledování opět bez konkrétního cíle),



neformální výzkum (omezené a nesystematické vyhledávání informací).

3.4.3 Význam marketingového výzkumu Význam marketingového výzkumu je zcela zásadní při rozhodování manažerů podniku. Ke každému rozhodnutí je zapotřebí znát dostatečné množství informací, které nám umožní nahlédnout do dané problematiky hlouběji a na základě těchto poznatků učinit jisté rozhodnutí. Základními požadavky na tyto informace je optimální množství, kvalita a čas. KOZEL, MLYNÁŘOVÁ, SVOBODOVÁ (2011) tvrdí, že cílevědomé hledání, výběr, zpracování a využití informací napomáhá usnadňovat rozhodování, a to na všech úrovních rozhodování na trhu: 

strategické: Kam zaměřit racionálně marketingové úsilí. (Které věci dělat?),



taktické: Kterými aktivitami toto úsilí podpořit. (Jak tyto věci dělat správně?),



kontrola: Informační zpětná vazba. (Bylo dosaženo patřičného efektu?).

Na závěr je třeba říci, že marketingový výzkum napomáhá při hledání a zavádění inovací.

26

3.5 Metody výzkumu popularity sportu v praxi Sport je velký fenomén dnešní doby a spoustu společností, provozovatelů sportovních zařízení a prodejen sportovních produktů se snaží zjistit pomocí různých výzkumných metod popularitu jednotlivých sportovních produktů u široké veřejnosti. Tyto informace jim slouží k lepšímu pochopení uspokojování potřeb zákazníka, neboť popularita znamená oblíbenost, vyšší preferovanost a jistotu brzkého návratu zákazníka. V lety 1999 – 2003 se oddělení sportovního managementu na Fakultě Tělesné výchovy Univerzity Karlovy věnovalo výzkumu popularity sportu.

Tento výzkum

vedla ČÁSLAVOVÁ, JANÁK, BERKA (2007). Cílem výzkumu bylo zjištění dlouhodobější popularity sportů u české veřejnosti a reflexi v masmédiích. Výzkum byl rozdělen do tří částí. Cílem první části byl průzkum popularity a sledovanosti jednotlivých sportovních odvětví a disciplín u široké veřejnosti za účelem získání podkladů pro rozdělení finančních prostředků pro reprezentace jednotlivých sportovních svazů ČR. Pro tento výzkum byla zvolena metoda anonymního dotazování. Dotazník byl distribuován sítí tazatelů u reprezentativního vzorku populace. Tato metoda posloužila k vystižení několika zásadních bodů: 

zájem a sledovanost jednotlivých sportů veřejností,



obecná sledovanost sportu v jednotlivých sdělovacích prostředcích,



názory veřejnosti na přidělování peněz jednotlivých reprezentacím,



zjistit hlavní trendy a rozdíly v popularitě sportů od roku 2000 do současnosti,



zjistit rozdíly především mezi mužskou a ženskou populací a mezi mladou a starší generací.

Druhá část projektu se zabývala prezentací sportů v denním tisku. Zde bylo využito metody analýzy článků ve vybraných denících. Poslední část tohoto projektu se věnovala prezentaci sportů na televizních stanicích, kde bylo využito metody pozorování s použitím videa, popisné analýzy zjištěných výsledků a interview s vedoucími sportovních redakcí.

27

Další používanou metodou výzkumu popularity sportu, je obsahová analýza, jež byla použita Zdeňkem VALJENTEM (2009). Cíle jeho práce bylo zjistit popularitu jednotlivých sportů u studentů na FEL ČVUT v Praze. Sledování prvních ročníků bylo provedeno již při zápisu do TV na 1. hodině semestru, kde se studenti přihlašovali na jednotlivé sporty.

Zde se vycházelo z hypotézy, že studenti se budou přednostně

zapisovat do svých oblíbených sportů. Tudíž ten sport, který bude nejrychleji naplněn, je u studentů nejvíce populární. U vyšších ročníků bylo šetření prováděno pomocí elektronického zápisu předmětů do dalšího období studia, kdy přednost zápisu měli ti studenti, kteří splnili podmínku v počtu splněných kreditů. Z výzkumu vyplynula skutečnost růstu popularity bowlingu, stolního tenisu, futsalu a především horolezecké stěny. Z výzkumu dále vyplývá, že klesá popularity dříve již oblíbeného basketbalu a volejbalu.

Studenti Oxfordské univerzity provedli v Anglii výzkum popularity sportu u mládeže – studie Young People and Sport in England (2002). Studie byla zaměřena na děti základních a středních škol. Do výzkumu bylo zapojeno 352 základních a středních škol z různých anglických měst. Výzkum byl prováděn pomocí dotazníku, který byl vyplněn samotnými studenty a v případě nízkého věku studenta, byl dotazník vyplněn rodiči. Výzkum byl rozdělen do dvou částí. V první části se zkoumala popularita jednotlivých nabízených sportovních aktivit v rámci vyučujících hodin. Druhá část zkoumala popularitu sportovních aktivit mimo akademickou půdu. Zde byly zjištěny zajímavé skutečnosti. Jedno z deseti dětí neprovozuje žádnou sportovní aktivitu mimo akademickou půdu. Děti, které se zajímají o sport více, navštěvují nejvíce plavecké oddíly. Dalšími oblíbenými sporty jsou cyklistika, fotbal, procházky, tenis a in-line brusle. Na otázku, kdy tyto aktivity provádějí, nejvíce dotazovaných odpovědělo, že sportovní aktivity vykonávají po škole a během prázdnin. Tyto děti se věnují sportu během školního roku průměrně šest hodin týdně. V době prázdnin se průměrný počet hodin zvýšil na devět hodin týdně. V obou případech se ukázalo, že chlapci se věnují sportu více než děvčata.

28

4 METODOLOGIE Vzhledem ke stanoveným cílům práce je nutné se dále zabývat metodami a procesy kvantitativního výzkumu popularity sportovního produktu TRX. Výzkum bude uskutečněn na základě elektronického dotazování.

4.1 Marketingový výzkum Již v předchozí části jsme si definovali pojem marketingový výzkum dle nejznámějších autorů: Kotler, Horáková. Z jejich definic vyplývá, že marketingový výzkum zahrnuje veškeré činnosti, které slouží ke sběru a získávání informací, které napomáhají k řešení různých marketingových situací v podniku nebo organizaci. Při realizaci marketingového výzkumu se využívá dle KOZLA, MLYNÁŘOVÉ, SVOBODOVÉ (2011) dvou základních technik – kvantitativního a kvalitativního sběru dat. a) Kvantitativní výzkum si pokládá základní otázku „kolik?“. Tato technika se zabývá získáváním dat o četnosti výskytu něčeho, co již proběhlo nebo se právě odehrává. Cílem je získat měřitelná číselná data, zjistit, kolik jednotek, jednotlivců se chová určitým způsobem, má určitý názor, kupuje určitou značku atd. Zpravidla pracuje s velkými soubory respondentů a informace jsou získávány pomocí dotazování, pozorování nebo experimentu.

b) Kvalitativní výzkum si pokládá základní otázku „proč?“. Pátrá po příčinách, proč něco proběhlo nebo proč se něco děje. Cílem je zjistit motivy, mínění a postoje vedoucí k určitému chování. Je zde pracováno s jednotlivci nebo malými skupinami a informace jsou získávány prostřednictvím skupinových diskusí nebo hloubkových rozhovorů. K vyhodnocování této metody dochází za účasti odborníků (psychologů).

4.1.1 Proces marketingového výzkumu Efektivní marketingový výzkum spočívá dle KOTLERA (2004) v následujících po sobě jdoucích základních pěti krocích: „definování problému a cíle výzkumu, vytvoření plánu výzkumu, shromáždění informací, analýza informací a prezentace závěrů“. Celý proces shrnuje následující schéma. 29

Obrázek 3: Proces marketingového výzkumu

Definování problému a cíle

Vytvoření plánu výzkumu

Shromážděn í informací

Analýza informací

Prezentace závěrů


4.1.1.1 Definování problému a cíle výzkumu KOZEL, MLYNÁŘOVÁ, SVOBODOVÁ (2011) a PŘIBOVÁ (1996) uvádí, že: Prvním nejdůležitějším a zároveň nejtěžším krokem výzkumu je definování problému. Lze říci, že „Dobře definovaný problém je napůl vyřešený problém“. Právě tato fáze zabírá někdy i padesát procent času na celkový výzkum. Jedná se o spolupráci mezi zadavatelem (manažer) a pracovníkem výzkumu, kdy zadavatel musí být opatrný, aby problém nebyl pro výzkumníka zadán příliš úzce nebo široce. Dále je zde vynakládána snaha o definování maximálního počtu faktorů, které mají na řešený problém vliv a určí další směr práce. Výzkumný cíl nám především určuje, co by nám měl výzkum zjistit. Zároveň musí být přiměřený a realizovatelný. Cíle vychází z výzkumného problému a jsou vymezeny účelem výzkumu. Pro můj projekt byl stanoven cíl zjištění popularity sportovního produktu TRX, který je označován za novinku na českém trhu, u široké veřejnosti České republiky. Ke stanovení cíle bylo použito operacionalizace. Operacionalizace je proces, na jeho počátku si určíme výzkumný problém a ten poté rozkládáme na dílčí složky, které odpovídají danému problému. Složky rozkládáme tak dlouho, dokud nám z nich nevyplynou identifikovatelné a měřitelné indikátory.

30

4.1.1.2 Vytvoření plánu výzkumu KOTLER a KELLER (2007) tvrdí, že v této fázi je potřeba vytvořit účinný plán na shromáždění potřebných informací a to zahrnuje výběr zdrojů dat, výzkumné přístupy, výzkumné nástroje, určení souboru respondentů a kontrolních metod. a. Zdroje dat Výzkumník může pracovat s dvěma typy dat – primární a sekundární data. Sekundární data byla původně nashromážděna k jinému účelu a jsou již zpracovány. Příkladem jsou statistické přehledy, katalogy, registry, databáze aj. Primární data jsou nashromážděna nově k dané problematice. Ve většině případů výzkumníci začínají svůj výzkum zkoumáním sekundárních dat. Pokud se jim zdají již nashromážděná a zpracovaná data nepřesná nebo nedůvěryhodná, musí výzkumníci získat nákladná primární data. Z pravidla každý výzkum obsahuje alespoň částečně sběr primárních dat. K dosažení cílů mého projektu je třeba získat primární data z důvodu řešení problematiky, jenž je na českém trhu zcela nová, a tudíž nejsou k dispozici sekundární data. b. Metody výzkumu KOTLER a KELLER (2007) říkají, že pokud k výzkumu dané problematiky nejsou vhodná sekundární data, pak je nezbytný sběr dat primárních. Jejich získání lze zajistit pěti způsoby: dotazováním, pozorováním, focus group, experimentem, pozorováním skupiny a chováním zákazníků. Podle PŘIBOVÉ (1996) je nejčastější využívanou metodou dotazování a pozorování. Dotazování je založeno na pokládání otázek respondentovi. Na základě jeho odpovědí získává výzkumník primární data. Dle způsobu dotazování dělíme: elektronické, osobní, telefonické a písemné dotazování. Druhou nejčastější metodou je již zmíněné pozorování, které je založeno na pozorování reakcí a chování respondenta bez jeho aktivní účasti. Jak již bylo řečeno dříve, k mému výzkumu je zapotřebí nasbírat primární data. Pro svůj výzkum jsem zvolila metodu elektronického dotazování z důvodu prakticky nulových nákladů, využití výpočetní techniky pro zpracování a analýzu dat, rychlého zpracování a možnosti využití internetu, který je dnes pro všechny dostupný. 31

c. Nástroje výzkumu KOTLER a KELLER (2007) uvádí, že výzkumníci mohou při svých projektech využít jednu ze tří hlavních nástrojů sběru primárních dat: dotazníky, kvalitativní metriky (sledování, mapování chování, spotřebitelské cesty, vyprávění příběhu aj) a mechanické pomůcky. Nejpoužívanějším nástrojem je dotazník, který má svá pravidla pevně daná. Velice důležitá je volba otázek, jejich forma, slovní podoba a sled. Marketingoví výzkumníci rozlišují uzavřené a otevřené otázky (viz tabulka č. 1). Za nejlepší variantu elektronického dotazování jsem si vybrala dotazník, který byl zkonstruován na základě vypracování předchozích kroků, především operacionalizace (viz příloha 1), která mi posloužila k objasnění informací, které chci zjistit. V dotazníku (viz příloha 2) jsem použila především uzavřených otázek. Dále jsem zde využila jedné kontrolní otázky, která mi pomohla zjistit, zda respondent odpověděl pravdivě. Dotazník je složen z patnácti otázek a doba vyplnění je zhruba sedm minut. Tabulka 1: Typy otázek

Název

Popis

Uzavřené otázky Dichotomické

Otázka s dvěma možnými odpověďmi.

Multiple choice

Otázka se dvěma a více odpověďmi.

Likertova škála

Výrok v něm respondent projevuje míru souhlasu/nesouhlasu.

Sémantický diferenciál

Stupnice spojující dva bipolární světy. Respondent vybírá výrok, který reprezentuje jeho názor.

Stupnice důležitosti

Stupnice, s jejíž pomocí se známkuje důležitost nějakého atributu.

Stupnice známek

Stupnice, s jejíž pomocí se známkuje nějaký atribut od špatného k vynikajícímu.

Stupnice úmyslu něco koupit

Stupnice, s jejíž pomocí se známkuje respondentův úmysl něco koupit.

32

Otevřené otázky Zcela nestrukturované

Otázka, na niž může respondent odpovědět mnoha různými způsoby.

Slovní asociace

Postupně jsou představována slova a respondent reaguje prvním výrazem, který mu přijde na mysl.

Dokončení věty

Je představena neúplná věta a respondent ji dokončí.

Dokončení příběhu

Je představen neúplný příběh a respondenti jsou požádáni, aby ho dokončili.

Obrázek

Je představen obrázek se dvěma postavami, z nichž jedna něco říká. Respondenti jsou požádáni, aby se ztotožnili s druhou a vyplnili prázdný rámeček.

Test tematické apercepce

Je představen nějaký obrázek a respondenti jsou požádáni, aby vyprávěli příběh o tom, co si myslí, že se děje nebo může na obrázku dít.


d. Výběr souboru respondentů Pro výběr souboru respondentů je dle KOTLERA a KELLERA (2007) důležité si definovat cílový segment populace, určit si kolik respondentů by mělo být součástí dotazovaného souboru a vypracovat způsob výběru jedinců tak, aby každý jedinec měl stejnou šanci být součástí vzorku. Za základní soubor mého výzkumu jsem si zvolila mé přátele a přátelé mých přátel všech věkových kategorií a zároveň jsem je požádala o zaslání dotazníku dalším lidem nehledě na jejich věku či pohlaví.

33

Tuto techniku PŘIBOVÁ, JANDOVÁ (2006) nazývá Sněhová koule, kterou vysvětlují jako: „Výběr jedinců, při kterém nás informátor vede k jiným členům cílové skupiny (např. dotázat co největšího počtu majitelů exotických zvířat)“. e. Kontaktní metody Po určení plánu sběru vzorků, musí být rozhodnuto, jak budou vybraní respondenti kontaktováni. Nabízí se možnost zaslání dotazníku poštou, telefonické, osobní nebo online interview. Dotazník jsem distribuovala pomocí sociálních sítí a e-mailu, protože tyto kontaktní metody jsem vyhodnotila jako nejlépe dostupné.

4.1.1.3 Shromáždění informací Fáze sběru informací je nejnáročnější a nejnákladnější fází výzkumu. Můžeme se setkat s řadou nepříznivých vlivů, díky nimž může docházet k chybám. Proto je velice důležité získat správné respondenty. Shromažďování informací probíhalo po dobu tří týdnů. První týden se vyskytli potíže v oblasti distribuce dotazníku respondentům z důvodu jejich nepřítomnosti v České republice či v místě jejich bydliště, tudíž nemohlo dojít k vyplnění dotazníku. Tento problém byl odstraněn v průběhu druhého týdne.

4.1.1.4 Analýza informací Výzkumník v této fázi třídí a vyhodnocuje nashromážděná data. Využívá zde jak základní matematické funkce tak aplikuje i pokročilé statistické techniky a modely rozhodování. Získaná data byla zpracována přehledně do tabulek v absolutní a relativní četnosti a grafů, které vedou k lepší přehlednosti.

34

4.1.1.5 Prezentace závěrů Vedoucí výzkumu předloží závěry zadavateli. Cílem je přesvědčivým, atraktivním a názorným způsobem prezentovat výsledky výzkumu, tak aby jim bylo správně porozuměno. Závěry jsou prezentovány v další části mé práce pomocí popisného a grafického znázornění.

35

5 ANALÝZA A INTERPRETACE DAT VÝZKUMU Cílem marketingového výzkumu bylo zjistit popularitu sportovního produktu TRX. Výzkum probíhal za pomoci kvantitativní metody sběru dat, elektronického dotazování. Dotazníky byly zasílány prostřednictvím sociálních sítí a e-mailu po dobu tří týdnů a konečné číslo zúčastněných je 181 osob. Bohužel do konce formuláře se dostalo jen 58 respondentů. Celé zkoumání proběhlo dle očekávání a výsledky byly zpracovány počítačovou technikou.

5.1 Interpretace dat, tabulky a grafy 5.1.1 Pohlaví Jako první byla zařazena otázka na pohlaví respondenta. Tato otázka nám prozradila skutečnost, že se výzkumu zúčastnilo 106 mužů a 75 žen. Následující graf zachycuje tuto skutečnost v procentuálním poměru. Graf 1: Pohlaví respondentů

Pohlaví

120 100 80 106

60

75

40 20 0 Muži

Ženy Zdroj: Vlastní zpracování

Tabulka 2: Pohlaví respondentů

Muž

106

58,6%

Žena

75

41,4% Zdroj: vlastní zpracování

36

5.1.2 Věk respondentů Druhá otázka se zabývala věkem respondentů. Dotazovaní měli na výběr z pěti věkových rozpětí: 16 - 25, 26 – 35, 36 – 45, 46 a více let. Jak můžeme vypozorovat z následujícího grafu a tabulky, sportovní produkt TRX nejvíce používají lidé ve věku 16 – 25 let. Tuto skutečnost si můžeme odůvodnit zájmem mladých lidí o sport. V těsném závěsu je druhé věkové rozpětí, a to 26 – 35 let, tedy mladší střední věková kategorie, která se snaží udržet svou životní vitalitu a zdravý způsob života. Bohužel s rostoucím věkem ubývají síly a lidé se začínají zaměřovat na jiný druh cvičení či posilování. Toto zjištění nám potvrzují výsledky zbylých dvou věkových skupin.

Graf 2: Věk respondentů

Věk respondentů

90 80 70 60 50

87

72

40 30 20

17

10

5

0 16 - 25 let

26 - 35 let

36 - 45 let

46 a více Zdroj: Vlastní zpracování

37

Tabulka 3: Věk respondentů

16 – 25 let

87

48%

26 – 35 let

72

40%

36 – 45 let

17

9%

46 a více

5

3%

Zdroj: Vlastní zpracování

5.1.3 Vztah ke sportu Následující, v pořadí třetí otázka, zjišťovala vztah lidí ke sportu. Zde jsou výsledky velice příznivé. Devadesát šest procent respondentů má pozitivní vztah ke sportu. Tuto většinu tvoří především muži ve věku 16 – 25 let. Z toho lze usoudit celkovou rostoucí popularitou sportu a stále se zvyšujícími nároky na vzhled a tělesnou kondici jedince. Čtyři procenta mající negativní vztah ke sportu tvoří převážně ženy ve věku 36 – 45 let. Důvodem mohou být například zdravotními problémy nebo nedostatečný kontakt se sportem již v raném věku, popřípadě mateřství, kdy na sport už není dostatek času a energie.

Graf 3: Vztah ke sportu

Vztah ke sportu

180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

174

7 pozitivní

negativní Zdroj: Vlastní zpracování

38

Tabulka 4: Vztah ke sportu

Pozitivní

174

96%

Negativní

7

4%


5.1.4 Četnost sportovních činností Na otázku: „Jak často se věnujete sportovním činnostem?“ si respondenti mohli vybrat z následujících osmi variant: 6 – 7, 4 – 5, 2 – 3, 1 krát týdně, 1 krát za dva týdny, 1 krát za měsíc, méně než 1 krát měsíčně a nepravidelně. Potěšujícím zjištění je, že žádný dotazovaný nezaškrtl možnost méně než 1 krát měsíčně. Nejvíce lidí, především žen (27,3 %) ve věku 16 – 25 let, se věnuje sportovní činnosti 2 – 3 krát týdně. Druhou nejčastější odpovědí byla možnost nepravidelně, kterou zaškrtlo 25 % dotazovaných. Jedno z možných vysvětlení velkého množství respondentů, kteří se věnují sportu nepravidelně, je vysoké pracovní vytížení, nedostatek volného času a již zmiňované rodičovství. Překvapivě vysoké procento respondentů, především mužů (16 – 25 let), se věnuje sportu 6 – 7 krát týdně, což je v dnešní uspěchané době velice pozitivní výsledek. Lidé, kteří vybrali tuto možnost, můžeme označit za velké sportovce, kteří evidentně považují sport za součást denní rutiny a jsou schopni si uspořádat volný čas takovým způsobem, aby jej zužitkovali co nejvíce. Z výsledků lze také usoudit, že Češi vnímají sport nejen jako důležitý prostředek k udržení kondice a zdravého ducha v těle, ale i jako hobby.

39

Graf 4: Četnost sportovních činností

Četnost sportovních činností

13%

6 - 7 krát týdně

26% 7%

4 - 5 krát týdně 2 - 3 krát týdně 1 krát týdně

0% 1% 0%

1 krát za 2 týdny 1 krát měsíčně

12%

méně než 1 krát měsíčně 41%

nepravidelně


5.1.5 Druh cvičení Další otázka byla zaměřena na preferovanou cvičební aktivitu. Opět jako u předchozí otázky mohl respondent vybírat z vícera odpovědí, které byly formulovány do několika možností, a to: cvičení bez pomůcek, s náčiním, nářadím a s instruktorem. Jako nejčastější odpověď označovali respondenti cvičení s náčiním (TRX, činky, gymnastické pomůcky, posilovací gumičky atd.), kterou zaškrtávaly především ženy ve věku 26 – 35 let. Druhou nejčastější odpovědí bylo využití nářadí, které nejvíce označili muži ve věku 26 – 35 let, a hned poté následovalo cvičení bez pomůcek. Z toho lze vydedukovat, že respondenti mnohem raději využívají cvičebních pomůcek, než využívání například své vlastní hmotnosti při cvičení. Už zde si můžeme povšimnout zvýšeného zájmu o cvičení s náčiním, kam řadíme i sportovní produkt TRX.

40

Graf 5: Druh cvičení

Druh cvičení

80 70 60 50 40

71

30

45

38

20

27

10 0 Bez pomůcek

Nářadí

Náčiní

Instruktor Zdroj: Vlastní zpracování

Tabulka 5: Druh cvičení

Bez pomůcek

38

21 %

Nářadí

45

24,9 %

Náčiní

71

39,2 %

Instruktor

27

14,9 %


5.1.6 Povědomí o TRX Následující otázkou jsme zjišťovali, zda respondenti někdy slyšeli o sportovním produktu TRX. Bohužel 103 dotazovaných odpovědělo záporně, že nikdy neslyšelo o daném produktu. Pro ty, kteří zaškrtli odpověď ne, byl dotazník ukončen. Překvapivým zjištěním je, že v předchozích otázkách více jak 60 % respondentů odpovědělo, že cvičí vícekrát než dva krát týdně a z toho přibližně 65 % tázaných nejčastěji cvičí s náčiním. I přes velký zájem o sport a využívání sportovního náčiní, tak jen 78 dotazovaným se tento produkt dostal do podvědomí. Z těchto 78 dotazovaných tvoří většinu muži ve věkové kategorii 16 – 25 let a ženy ve stejné věkové kategorii. 41

Dále byla tato otázka doplněna o kontrolní otázku, a tím ověřila pravdivost odpovědi. Respondenti byli dotazováni na výchozí polohy těla při používání sportovního produktu TRX. Za správné byly však považovány pouze tyto odpovědi: vertikální a horizontální poloha těla, ruce nebo nohy na podložce. Příjemným zjištěním bylo, že téměř všichni respondenti, kteří zaškrtli ano, zodpověděli kontrolní otázku správně, a jejich odpovědi se tak mohou považovat za verifikované, v opačném případě byl respondent vyloučen.

Graf 6: Povědomí o TRX

Povědomí

120 100 80 103 60 78 40 20 0 Ano

Ne Zdroj: Vlastní zpracování

Tabulka 6: Povědomí

Ano

78

43,1 %

Ne

103

56,9 %


42

5.1.7 Zkušenost s TRX Předchozí otázkou jsme vyřadili více jak polovinu respondentů, tudíž nyní se zaměříme na zbylých 78 osob, které z velké části tvoří muži (63 %). V této části dotazníku byla položena otázka: „Cvičil/a jste někdy s produktem TRX?“. 67,9 % dotazovaných zaškrtlo možnost běžného používání produktu. Zbylé odpovědi označilo 32 % respondentů. Z toho 20 dotazovaných odpovědělo, že sice o daném produktu slyšeli, ale nikdy ho nepoužili, tudíž zde byl dotazník pro ně taktéž ukončen. Tímto se potvrzuje pravdivost předchozích odpovědí na otázku číslo šest. Výsledky si můžeme odůvodnit znalostí účinků tohoto náčiní lidmi, co se věnují sportu častěji.

Graf 7: Zkušenost s TRX

Zkušenost s TRX

60 50 40 53

30 20

5

20

10 0 Ano, jednou jsem to vyzkoušel/a

Ano, používám to běžně

Nikdy jsem to nezkoušel/a Zdroj: Vlastní zpracování

43

Tabulka 7: Zkušenost s TRX Ano, jednou jsem to vyzkoušel/a

5

6,4 %

Ano, používám to běžně

53

67,9 %

Nikdy jsem to nezkoušel/a

20

25,7 %


5.1.8 Četnost používání TRX V této části dotazníku pracuji už pouze s 58 dotazovanými, pro něž byla otázka formulována tak, abych zjistila četnost používání produktu TRX při cvičení. Respondenti si tentokrát mohli vybrat z následujících variant: 6 – 7, 4 – 5, 2 – 3 krát týdně, 1 krát týdně, 1 krát za dva týdny, 1 krát měsíčně, méně než 1 krát měsíčně, nepravidelně, kde nejčastěji byla zaškrtnuta varianta nepravidelně, kterou zvolilo 41,3 % respondentů, převážně ženy ve věku 25 – 36 let. Nyní můžeme porovnat tyto výsledky s výsledky otázky číslo čtyři. Povšimněme si především poklesu četnosti používání TRX v intervalu 2 – 3 krát týdně. V otázce číslo čtyři vybralo variantu 40,3% respondentů, kdežto v tomto intervalu využívá TRX 32,8%. Z toho lze usoudit, že většina dotazovaných preferuje časté použití sportovního produktu TRX. Další zajímavou skutečností je, že celkem 6,6 % dotazovaných cvičí v intervalu 4 – 5 týdně a z toho 10,3 % respondentů používá TRX se stejnou četností. Z daných výsledků vyplývá, že lidé, kteří se věnují sportu častěji, zahrnují z větší části do svého tréninku sportovní produkt TRX a to především muži ve věku 26 – 35 let.

44

Graf 8: Četnost použití TRX

Četnost

3% 6 - 7 krát týdně

10%

4 - 5 krát týdně 2 - 3 krát týdně

42%

1 krát týdně 1 krát za dva týdny 1 krát měsíčně 39%

Méně než 1 krát měsíčně nepravidelně

0% 2%

0%

4% Zdroj: Vlastní zpracování

Graf 9: Porovnání četnosti sportu a TRX Sportovní činnost

TRX

80 70 60 50 40 30 20 10 0

Zdroj: vlastní zpracování

45

5.1.9 Nejčastější místo použití V této části dotazníků byla položena otázka: „Kde nejčastěji cvičíte s produktem TRX?“. Respondenti mohli vybírat z těchto možností: ve fitness centru, ve specializovaném centru, na zahradě, u kamaráda, doma a jinde. Nejvíce mužů využívá tento sportovní produkt ve fitness centrech. Celkově tuto variantu

vybralo

51,7 %

dotazovaných.

Druhou

nejčastější

odpovědí

bylo

specializované centrum, kde naopak vládnou ženy a hned poté lidé rádi používají TRX u přátel a to především muži ve věku 16 – 25 let. Tento fakt si můžeme odůvodnit blízkým přátelstvím a zároveň vzájemnou podporou mladých mužů při formování postavy, nicméně i například menším finančním obnosem, kdy raději volí levnější formu cvičení. Velikou roli zde určitě hraje i zdravá soutěživost mezi mladými muži. Pozornost bychom určitě měli věnovat i variantě „Jinde“, kterou vybralo 8,6 % dotazovaných. Zde můžeme jen spekulovat, o jaká místa se jedná, zdali o veřejná prostranství, jako jsou například parky apod.

Graf 10: Místo použití

Místo použití 30 25 20

30

15 10 5

9

3

8

0

3

5


46

Tabulka 8: Místo použití

Fitness centrum

30

51,7 %

Specializované centrum

9

15,5 %

Zahrada

3

5,2 %

U přátel

8

13,8 %

Doma

3

5,2 %

Jiné

5

8,6 %


5.1.10 Preference Další otázka zněla: „Které z uvedených možností dáváte přednost?“. Opět, jako u předchozí otázky, byly nabídnuty tyto odpovědi: cvičení s osobním trenérem, skupinové lekce a cvičení samostatně. Nejvíce respondentů (55,2 %) vybralo možnost cvičení samostatně a to především muži ve věku 16 – 25 let. Zde se nám potvrzují výsledky z předchozí otázky, kde nejvíce mužů, v dané věkové kategorii, nejraději cvičí u přátel. Druhou nejčastější odpovědí byly skupinové lekce, které preferují ženy ve věku 26 – 35 let. Může se jednat například o tzv. kruhové tréninky, či lekce spinningu nebo aerobiku. Jako nejméně oblíbenou variantou se ukázalo cvičení s osobním trenérem, které naopak nejraději volí mladší ženy ve věku 16 – 25 let, které chtějí být motivovány trenéry a nabít jistoty, že cvičí správně a žádané výsledky se dostaví v co možná nejkratším čase.

47

Graf 11: Preference

Preference

35 30 25 20

32

15 10

16 10

5 0

Cvičení s osobním trenérem

Skupinové lekce

Cvičení samostatně

Zdroj: Vlastní Zpracování

Tabulka 9: Preference

Cvičení s osobním trenérem

10

17,2 %

Skupinové lekce

16

27,6 %

Cvičení samostatně

32

55,2 %


5.1.11 Nejčastěji posilované partie těla Na otázku: „Jaké partie posilujete nejčastěji?, bylo možno vybírat z těchto variací: horní partie, ABS, dolní partie, celé tělo. Překvapivě nejméně lidé využívají TRX na posilování dolních partií těla i přes velké množství nabízených cviků na posilování právě těchto částí těla. Zajímavé je, že tuto variantu nezaškrtl žádný muž. Další výsledky dopadly podle očekávání. Horní partie posilují nejvíce muži (73 %) a naopak ženy využívají TRX nejvíce k posilování 48

celého těla. Tuto variantu zaškrtlo 71 % všech žen ve věkové kategorii 16 – 25 let. Naopak ženy ve věku 26 – 35 let se spíše soustředí na posilování břicha, zad a boků (ABS).

Graf 12: Nejčastější posilované partie těla

Partie těla

25 20 15 22 10

17 13

5 6 0 Horní partie

Dolní partie

ABS

Celé tělo Zdroj: Vlastní zpracování

Tabulka 10: Nejčastěji posilované partie těla

Horní partie

17

29,3 %

ABS

13

22,4 %

Dolní partie

6

10,3 %

Celé tělo

22

38,0 %


49

5.1.12 Spokojenost s výsledky používání TRX Následující otázka zjišťovala spokojenost zákazníků se sportovním produktem TRX. Respondenti mohli vybírat ze škály spokojenosti, která byla sestavena následovně: cvičení s TRX výrazně předčilo mé očekávání, trochu předčilo mé očekávání, splnilo mé očekávání, trochu nesplnilo mé očekávání, výrazně nesplnilo mé očekávání. U šedesáti jednoho procenta zákazníka splnil sportovní produkt TRX jejich očekávání a dokonce u 19,7 % dotazovaných došlo k malému předčení jejich očekávání. Mezi tyto zákazníky patřili z velké většiny muži (58 %). Když se podíváme na výsledky celkově, tak lze říci, že u 88,2 % respondentů bylo alespoň splněno jejich očekávání. Nicméně u 11,8 % dotazovaných nedošlo k naplnění jejich očekávání. Tuto skutečnost si můžeme odůvodnit buď nedostatečnou informovaností o možnostech cviků, kterou TRX nabízí, a následovně jejich účinky na formování postavy. Nespokojenost byla zjištěna jen u žen.

Graf 13: Spokojenost

Spokojenost 0

Výrazně nesplnilo mé očekávání Trochu nesplnilo mé očekávání

7

Splnilo mé očekávání

35

Trochu předčilo mě očekávání

11

Výrazně předčilo mé očekávání

5 0

5

10

15

20

25

30

35

40


50

Tabulka 11: Spokojenost

Výrazně předčilo mé očekávání

5

7,9 %

Trochu předčilo mé očekávání

11

19,7 %

Splnilo mé očekávání

35

60,6 %

Trochu nesplnilo mé očekávání

7

11,8 %

Výrazně nesplnilo mé očekávání

0

0%


5.1.13 Doplňující cvičení Otázka číslo třináct zkoumala další možnosti využití náčiní, nářadí nebo doplňková cvičení. Na výběr bylo z těchto variant: posilovací stroje, cardio stroje, samostatné posilování na podložce, spinningové kolo, jiné. Výsledky nejsou nijak překvapivé. Převážně muži používání jako doplňující prvek posilovací stroje. Naopak ženy nejvíce využívají cardio stroje a posilování na podložce a 4 ženy nejraději doplňují posilování s TRX spinningovým kolem. Dále 3 respondenti označili možnost jiné. U této možnosti se může jednat například o tzv. kladkové stroje, které ale fungují na podobném principu jako stroje posilovací. Z těchto výsledků lze usoudit, že muži se především snaží o vyrýsování a vypracování těla, popřípadě navýšením tělesné hmotnosti o svalovou hmotu. Ženy sportují za jiným účelem. Jejich hlavním cílem je snížení tělesné hmotnosti v problémových partiích, proto volí především cardio cvičení, které napomáhá zvýšit tělesnou kondici a spálit kilokalorie, což vede k úbytku váhy. Vedlejším cílem žen je zpevnění postavy, nikoliv však značné vyrýsování svalů.

51

Graf 14: Doplňující cvičení

Doplňující cvičení 25 20 25

15 10

16 9

5

5

3

0 Posilovací stroje

Cardio stroje Posilování na podložce

Spinning

Jiné


Tabulka 12: Doplňující cvičení

Posilovací stroje

25

43,1 %

Cardio stroje

16

27,6 %

Posilování na podložce

9

15,5 %

Spinning

5

8,6 %

Jiné

3

5,2 %


52

5.1.14 Získání informace Předposlední otázka byla položena tak, abychom zjistili, odkud se respondenti dozvěděli o TRX. Vybírat bylo možno z těchto variant: přátelé, fitness centrum, osobní trenér, media a jiné. Nejvíce tázaných se dozvědělo o TRX přímo ve fitness centru, které navštěvují. Vyrovnané výsledky jsou u možností přátelé a osobní trenér, který často zahrnuje TRX do cvičebních programů. Zajímavé jsou i výsledky u možnosti jiné, které tvoří 15,8 %. Graf 15: Informace

Informace 30 25 20 29

15 10 8

5

9

8 4

0 Přátelé

Fintess centrum

Osobní trenér

Jiné

Media

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 13: Informace

Přátelé

8

13,2 %

Fitness centrum

29

51,3 %

Osobní trenér

8

13,2 %

Media

4

6,5 %

Jiné

9

15,8 %

Zdroj: Vlastní Zpracování

53

5.1.15 Doporučení Poslední otázku mého dotazníku jsem se zaměřila na možnost doporučení od respondentů jiným osobám, například svým známým a přátelům. Výsledky jsou velice uspokojivé. Padesát procent dotazovaných rozhodně bude doporučovat TRX ostatním lidem, kteří projeví zájem o sport a dalších 43,4 % respondentů se přiklání k doporučení ostatním zájemcům o sport. Což nás vede k závěru, že TRX má vysokou popularitu, jak u žen, tak mužů, mladší a střední věkové kategorie. Graf 16: Doporučení

Doporučení 30 25 20

29

15

25

10 1

5

3

0 Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne


Tabulka 14: Doporučení

Rozhodně ano

29

50 %

Spíše ano

25

43,1 %

Rozhodně ne

1

1,7 %

Spíše ne

3

5,2 %


54

6 DISKUZE Pro účel mé bakalářské práce se mi podařilo nasbírat dostatečné množství informací, které byly nezbytné k vypracování a splnění již předem stanovených cílů. Nejtěžším úkolem bylo vytvořit kvalitní dotazník, který by mi pomohl získat všechny potřebné informace. Šetření jsem provedla pomocí elektronického dotazování. Tato metoda probíhá bez fyzické přítomnosti tazatele. Proto je zde riziko nesprávného pochopení otázky nebo ke vzniku případné nejasnosti ze strany respondenta. Toto riziko jsem se snažila eliminovat pečlivou přípravou dotazníku. Nejprve jsem vypracovala operacionalizaci, ta mi napomohla k vytvoření seznamu informací, které jsem chtěla prostřednictvím dotazníku získat. Poté přišla na řadu samostatná konstrukce otázek a vytvoření jejich správného pořadí tak, aby na sebe navazovaly. Po vytvoření konečné verze dotazníku jsem provedla pilotáž u deseti respondentů, kteří mi poskytli své připomínky a popřípadě návrhy na zlepšení dotazníku. Marketingového výzkumu se zúčastnilo celkem 181 osob, ale od otázky číslo 6 jsem pracovala již jen se 78 respondenty, protože jen 78 dotazovaných slyšelo o produktu TRX a tudíž mohli dále odpovídat na mé otázky. U následující otázky došlo k vyřazení dalších dvaceti respondentů z důvodu nulové zkušenosti s tímto produktem. Během vyhodnocování dotazníku jsem narazila na jistá úskalí. Například na otázku: „Cvičil/a jste někdy s produktem TRX?“ bylo možno vybírat jen ze tří možností, kde jedna z nich vyřazovala respondenty, a další dvě odpovědi mohly zkreslit následující výsledky. Nejvíce dotazovaných zaškrtlo odpověď Ano, používám to běžně. Tuto možnost volili i ti lidé, kteří tento produkt nepoužívají běžně, ale použili ho víc krát než jednou týdně, tudíž byli nuceni zaškrtnout tuto odpověď, protože zde neměli na výběr jinou možnost. Dále pak pět respondentů odpovědělo Ano, jednou jsem to vyzkoušel/a, což nám mohlo znovu zkreslit výsledky v další části dotazníku, které byly zaměřené na samotné používání tohoto sportovního produktu. Člověk, který vyzkoušel tento produkt jen jednou, nedokáže odpovědět na další otázky pravdivě, protože k tomu nemá dostatečné zkušenosti. Toto je ale jen hypotéza, a proto bych příště tuto možnost nezahrnula do nabídky odpovědí. Když se podívám na tuto otázku podrobněji, tak ji nyní shledávám za špatně formulovanou a proto bych příště nabídla více možných odpovědí.

55

Dále bych poupravila otázku: „Jakým jiným druhem cvičení doplňujete posilování s TRX?“. Zde si respondenti mohli vybrat pouze jednu odpověď. Tímto jsem na respondenta vyvinula tlak, díky němuž se musel rozhodnout zaškrtnout pouze jednu odpověď, i když pro něho bylo více variant stejně důležitých. Tímto mohlo dojít k možnému zkreslení výsledků. Poslední otázku, kterou bych upravila je „Kde jste se o TRX dozvěděl/a?“. Jednou z nabízených variant bylo jiné, kterou zvolilo dvanáct dotazovaných. V tomto případě mi tato možnost nepomáhá zjistit danou informaci a tudíž je pro mě tato odpověď bezcenná. Proto bych příště u této odpovědi volila variantou s možností vlastní odpovědi respondenta. Marketingový výzkum, který jsem provedla, shledávám za nereprezentativní z důvodu nízkého počtu respondentů a chyb, které byly objeveny během vyhodnocování výsledků. Dále jsem použila metodu sněhové koule, která spočívá v zaslání dotazníku blízkým přátelům s prosbou, aby tento dotazník poslali svým známým a přátelům. Sám Kozel tuto metodu označuje za nereprezentativní. Z důvodu možného zkreslení výsledků nelze tento výzkum zobecnit.

56

7 ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo zjistit popularitu sportovního produktu TRX u populace České republiky pomocí marketingového výzkumu. Ke sběru primárních dat jsem zvolila kvantitativní metodu, dotazníkové šetření. Výzkumu se zúčastnilo 181 osob, ale dotazník byl dokončen jen 58 respondenty. Sesbíraná data byla vyhodnocena za pomocí počítačové techniky. Z výsledků marketingového výzkumu vyplývají následující skutečnosti. Sportovní produkt TRX je vyhledávaný především mužským pohlavím věkové kategorie 16 – 25 let. Tito muži preferují cvičení s přáteli a to v intervalu 2 – 3 krát týdně. Další zajímavostí je, že většina mužů zaměřuje své posilování především na horní partie těla, tj. ruce, záda, prsní svaly. Další zajímavostí je fakt, že TRX je méně vyhledávaný muži ve věkové kategorii 26 – 35 let. I přes tuto skutečnost však tito muži využívají sportovní produkt TRX s větší četností a to 4 – 5 krát týdně a nejraději ho používají ve fitness centrech. Obecně lze říci, že muži doplňují tento typ posilování převážně posilovacími stroji. TRX si našlo své příznivce i u žen. Většina žen používá tento sportovní produkt nepravidelně, ale najde se tu i určité procento žen, které ho používají pravidelně v intervalu 2 – 3 krát týdně. Mladší ženy ve věkové kategorii 16 – 25 let upřednostňují cvičení s trenérem a zaměřují se na posílené celého těla. Naopak starší ženy preferují návštěvu specializovaných center, které nabízejí skupinové lekce. Tyto ženy posilují především problémové partie, jádro těla (břicho, záda, zadek). Dále pak ženy doplňují tento druh cvičení převážně cardio stroji a cvičením na podložce. Za velice uspokojivé považuji zjištění, že u 60,6 % respondentů došlo k naplnění jejich očekávání, a dokonce více jak 93% dotazovaných by doporučilo tento produkt ostatním lidem. Většině dotazovaných se dostal tento produkt do podvědomí prostřednictvím jimi navštěvovanými fitness centry a dále pak především pomocí přátel a osobního trenéra. 6,5 % respondentů se dozvědělo o tomto produktu z medií a 15,8 % se o něm doslechlo jinak.

57

8 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 8.1 Použitá literatura 1) BUREŠ, Ivan. Praktická škola marketingu. Bratislava: Uniapress, 1990, 16 s. ISBN 80-853-1301-4. 2) ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management sportu. Praha: East West Publishing Company, 2000, 172 s. ISBN 80-721-9010-5. 3) ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management a marketing sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, 2009, 225 s. ISBN 978-80-7376-150-9. 4) ČÁSLAVOVÁ, Eva; JANÁK, Vladimír; BERKA, Pavel. Společenská reflexe sportu a jeho prezentace v masmédiích. In: Psychosociální funkce pohybových aktivit jako součást kvality života dospělých: sborník materiálů z výzkumného záměru. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2007. 2007, s. 71-85. ISBN: 978-80-86317-53-3. 5)

EDER, Donna. Sociology of education. Indiana University: American Sociological Association, 1985.

6) Evropská charta sportu, MŠMT ČR. Evropská charta sportu [online]. 2002, č. 1 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/evropska-charta-sportu. 7)

FREYER, Walter. Handbuch des Sport-Marketing. Wiesbaden: Forkel-Verlag,1991. ISBN 3-7719-6420-2.

8) HORÁKOVÁ, Iveta. Marketing v současné světové praxi. Praha: Grada, 1992, 364 s. ISBN 80-854-2483-5. 9) CHOUTKA, Miroslav; DOVALIL, Josef. Sportovní trénink. 1. vyd. Praha: Olympia, 1987 10) KOTLER, Philip; ARMSTRONG, Gary. Marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 855 s. ISBN 80-247-0513-3. 11) KOTLER, Philip. Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 788 s. ISBN 978-80-247-1359-5. 12) KOTLER, Philip; KELLER, Kevin Lane. Marketing management. 12. vyd. Praha: Grada, 2007. 778 s. ISBN 978-80-247-1359-5. 13) KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2.

58

14) KOZEL, Roman; MYNÁŘOVÁ, Lenka; SVOBODOVÁ, Hana. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3527-6. 15) MULLIN, Bernard James; HARDY, Stephen; SUTTON, William Anthony. Sport marketing. 2nd ed. Champaign, IL: Human Kinetics, c2000, xiv, 441 p. ISBN 08801-1877-6. 16) Popularita - slovník cizích slov. Popularita - slovník cizích slov [online]. 2013 [cit. 2013-11-02]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov-online.net/popularita. 17) PŘIBOVÁ, Marie. Marketingový výzkum v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 1996. ISBN 80-716-9299-9. 18) PŘIBOVÁ, Marie; JANDOVÁ, Michaela. Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu: Výzkumy trhu v destinaci. In: Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu: Výzkumy trhu v destinaci [online]. Praha, 2006 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/657aafef-289348d7-baa7-2fb459b20625/GetFile1_2.pdf. 19) VALJENT, Zdeněk. Změny v oblibě sportovních odvětví u VŠ studentů. In: ÚTVS Ústav tělesné výchovy a sportu ČVUT [online]. 2009 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.rsscse.org.uk/stats4schools/cymraeg/images/SP_AdditionalReports%28 4%29_tcm88-13170.pdf.

8.2 Elektronické zdroje 20) Filozofie

úspěchu. Maslowova

pyramida

lidských

potřeb

|

Filozofie

úspěchu [online]. 2011 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.filosofieuspechu.cz/maslowova-pyramida-lidskych-potreb/. 21) Historie TRX systémuTRX systém. Historie TRX systémuTRX systém [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.trxsystem.cz/jak-vznikl-trx-system-anebhistorie-zavesneho-treninku/. 22) Proč je TRX nejpopulárnější fitness nářadí na světě?. Proč je TRX nejpopulárnější fitness

nářadí

na

světě?[online].

2014

[cit.

2014-04-08].

Dostupné

z:

http://www.trxsystem.cz/proc-je-trx-nejpopularnejsi-fitness-naradi-na-svete/. 23) Výhody cvičení na TRXTRX systém. Výhody cvičení na TRXTRX systém [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.trxsystem.cz/vyhody-cviceni-natrx/. 59

24) Young People and Sport in England. Google Scholar [online]. 2002, 6-10, s. 194 [cit.

Dostupné

2014-03-17].

z:

http://www.rsscse.org.uk/stats4schools/cymraeg/images/SP_AdditionalReports%28 4%29_tcm88-13170.pdf. 25) Způsoby jak změnit obtížnost cviku na TRXTRX systém. 3 způsoby jak změnit obtížnost cviku na TRXTRX systém [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.trxsystem.cz/3-zpusoby-jak-zmenit-obtiznost-cviku-na-trx/.

60

9 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Marketingová koncepce Obrázek 2: Maslowova pyramida potřeb Obrázek 3: Proces marketingového výzkumu

10 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Typy otázek Tabulka 2: Pohlaví respondentů Tabulka 3: Věk respondentů Tabulka 4: Vztah ke sportu Tabulka 5: Četnost sportovní činnosti Tabulka 6: Druh cvičení Tabulka 7: Povědomí Tabulka 8: Zkušenost s TRX Tabulka 9: Četnost používání TRX Tabulka 10: Místo použití Tabulka 11: Preference Tabulka 12: Nejčastěji posilované partie těla Tabulka 13: Spokojenost Tabulka 14: Doplňující cvičení Tabulka 15: Informace Tabulka 16: Doporučení

61

11 SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Pohlaví respondentů Graf 2: Věk respondentů Graf 3: Vztah ke sportu Graf 4: Četnost sportovních činností Graf 5: Druh cvičení Graf 6: Povědomí o TRX Graf 7: Zkušenost s TRX Graf 8: Četnost použití TRX Graf 9: Místo použití Graf 10: Preference Graf 11: Nejčastější posilované partie těla Graf 12: Spokojenost Graf 13: Doplňující cvičení Graf 14: Informace Graf 15: Doporučení

62

12 PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha 1: Operacionalizace Příloha 2: Dotazník popularity sportovního produktu TRX

63

MARKETINGOVÝ VÝZKUM POPULARITY SPORTOVNÍHO PRODUKTU TRX

Recommend Documents