Marketingová komunikace destinace Krkonoše
Bakalářská práce
Andrea Truněčková
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra marketingu a mediálních komunikací
Studijní obor: Marketingové komunikace ve službách Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Dagmar Jakubíková, PhDr. Datum odevzdávání bakalářské práce: 13. listopadu 2014 Datum obhajoby bakalářské práce:
Praha 2014
Bachelor´s Dissertation
Marketing communication of the destination Krkonoše
Andrea Truněčková
The Institution of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Marketing and Media Communication
Major: Marketing Communiaction Thesis Advisor: doc. Ing. Dagmar Jakubíková, PhDr. Date of Submission: 2014-11-13 Date of Thesis Defense:
Prague 2014
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Marketingová komunikace destinace Krkonoše“ zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.
V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. Praha, 13. listopadu 2014
.......................................................... Andrea Truněčková
Poděkování Velmi ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce doc. Ing. Dagmar Jakubíkové, PhDr. za její náměty, zpětnou vazbu a její odborné vedení.
Abstrakt TRUNĚČKOVÁ, Andrea. Marketingová komunikace destinace Krkonoše. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014 67.stran. Cílem bakalářské práce je provést šetření, jak současní návštěvníci vnímají Krkonoše jako celek a jakým způsobem si zjišťují informace o dané lokalitě. Teoretická část obsahuje vysvětlení základních pojmů, které se týkají bakalářské práce. V praktické části je popsán začátek šíření informací o Krkonoších jako o cílové destinaci.
Klíčová slova: marketingová komunikace, destinace, sociální sítě, reklama
Abstract TRUNĚČKOVÁ, Andrea. Marketing communication of destination Krkonoše. [Bachelor´s diseration] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2014 67 pages. The aim of the bachelor thesis: "Marketing communication of the destination Krkonoše" analyze visitors of Krkonoše as a whole, and how to find information about the location. The theoretical section explains basic concepts that relate to the bachelor thesis. The practical part describes the beginning of tourist information about Krkonoše as a destination that is associated with the development of tourism in the mountains.
Keywords:marketing communication, destination, social networks, commercial
Obsah
Úvod
2 1 Teoretická část
4
1.1 Destinace
4
1.2 Řízení destinace
5
1.4 Marketing
6
1.5 Marketingový mix
7
1.6 Marketingová komunikace
7
1.7 Další formy komunikace
10
2 Analytická část
21
2.1 Turismus v Krkonoších
21
2.2 Dotazník
33
Závěr
47
Zdroje
49
Seznam obrázků
54
Seznam tabulek
55
Přílohy
56
1
Úvod
Cestovní ruch není jen velkou částí v ekonomice každého státu, ale ve většině z nás je cestovatelská duše, která ráda objevuje nová místa, létá tisíce kilometrů daleko ochutnávat exotické kraje, zdolává vrcholy hor a sbírá životní zážitky. Mnozí z nás mají police v domácích knihovnách plné průvodců evropských měst, exotických destinací, které jsou v dnešní době mnohem dostupnější a už nemusíme pouze snít o bělostných plážích, kosových palmách, safari, potápění. To všechno je dnes daleko blíž díky rychlému způsobu přepravy a užívání moderních technologií. Přípravy na daleké cesty se také velmi změnily. Nikdo z nás si už netočí globusem, neotvírá atlas, kde s příjemným lechtáním v břiše brouzdá prstem po mapě a nedočkavě hledá, kam vyrazí. Dnes už použijeme psaní všemi deseti a virtuálně můžeme být například ve Francouzské Polynésii během pár vteřin. Jen stačí rychlé připojení k internetu. Pokud se do výše zmíněné destinace budeme chtít podívat, bude nám stačit vedle finančních prostředků, pouze zvládnout let z Prahy s minimálně dvěma přestupy a být na cestě zhruba 27 hodin. Pokud se vydáme pěšky od Vysoké školy hotelové na Sněžku, tak nám to potrvá zhruba 28 hodin a budeme muset ujít 138 kilometrů. Proč píšu o těchto zdánlivě zbytečných informacích? Analytická část v mé bakalářské práci obsahuje počátky turismu v Krkonoších, kdy přicházeli poutníci, romantické duše se toulat v přírodě a poté první turisté z měst. Jedná se o období do první světové války, kdy zdroje informací byly velmi omezené a pro nás už spíše úsměvné. První psané průvodce byli bohatě ilustrované, často doplněné o básně a vlastní postřehy. Časová náročnost poznávání byla z dnešního pohledu opravdu dlouhá. Hlavím cílem je porozumění a zjištění, jak v dřívější době lidé se dostávali k informacím o Krkonoších a jako formou. V dílčích cílech jsou popsány jednotlivé zdroje, ze kterých mohli čerpat inspiraci a popis daného místa. Dalším cílem je prostřednictvím
2
dotazníku zjistit, jakým způsobem respondenti vnímají Krkonoše, jak si hledají informace před odjezdem do Krkonoš. Hypotézu jsem určila na základě televizního pořadu Toulavá kamera. V pořadu Toulavá kamera, který je každý týden uváděn v České televizi, se v roce 2013 objevovaly televizní příspěvky týkající se Krkonoš celkem často.
3
1 Teoretická část Teoretická část práce vymezuje pojmy, které souvisí s tématem bakalářské práce. Pro většinu z nás nejsou pojmy jako je marketing, cestovní ruch, destinace nové. Používáme je snad každý den nebo o nich čteme, ale jejich přesný výklad se od laických názorů liší. Proto je důležité přiblížit jejich přesné znění.
1.1 Destinace Palatková (2011, s. 11) definuje destinaci jako svazek různých služeb koncentrovaných v určitém místě nebo oblasti. Je chápána jako geografický prostor (stát, místo, region), který si klient (segment) vybírá jako svůj cíl cesty. Podle Holešinské (2012, s. 44) je destinace cestovního ruchu přirozeným celkem, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti odlišné od jiných destinací, přičemž mezi jedinečné vlastnosti destinace patří atraktivity, nabízené služby a infrastruktura cestovního ruchu. Charakteristické znaky destinace dal dohromady Buhalis jako „6A destinace“ a v naší literatuře od Nejdla (2010, s. 46) je Királová okomentovala:
Attractions – primární nabídka cestovního ruchu která množstvím, kvalitou
a atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturně-historický potenciál),
Accessibility and ancillary services – všeobecná infrastruktura, která
umožňuje přístup do destinace, pohyb za atraktivitami destinace, patří sem také služby využívané především místními obyvateli (telekomunikační, zdravotnické, bankovní, poštovní apod.),
Amenities – suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, které
umožňují pobyt v destinaci a využití jejich atraktivit (ubytovací, hostinská, sportovně-rekreační, kulturně-společenská a jiná zařízení),
Avaible packages – připravené produktové balíčky,
Activities – rozmanité aktivity.
Podle výše uvedeného můžeme říct na závěr, že destinace je velmi rozmanitá. Záleží na přírodních a klimatických podmínkách, zda se jedná o světovou metropoli nebo malé lázeňské město.
4
1.2 Řízení destinace Palatková píše o řízení destinace ve skriptech pro projekt "Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu", které vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Systém řízení destinace může být nastaveno pomocí systému shora dolů nebo zdola nahoru. Je to proces trvající až několik let, kdy se angažují subjekty z veřejné a soukromé sféry. Pokud se zapojí do systému řízení destinace silný partner (např. při konání mezinárodní sportovní soutěže), tak je výstavba struktur rychlejší a stabilnější. Palatková ve své práci zdůrazňuje, že by řízení destinace mělo být v souladu s principy
udržitelného
rozvoje
turizmu
destinace
a
při
současném
zvyšování
konkurenceschopnosti destinace. V praxi se velmi často prolíná management destinace a marketingové řízení destinace cestovního ruchu. Šest základních prvků uvedeného systému dle Bartla a Schnidta, které uvádí Palatková: systém klíčových (konkurenčních) výhod; distribuční cesty a sítě; politika značky; systém řízení kvality; systém řízení znalosti; společnost (organizace) destinačního managementu.
1.3
Komunikační proces Chadt ve svých skriptech k předmětu Komunikace v managementu služeb definuje
komunikaci jako proces, skládající se z vysílání informací komunikátorem, jež zprostředkovává určitý obsah (komuniké, sdělení) a reakce příjemce komunikace na komuniké podle způsobu, jakým vnímá obsah (podmíněnost). Přikrylová a Jahodová (2010, s. 21) píšou, že marketingová komunikace je spojená s pojmem komunikační proces, což znamená přenos sdělení od jeho odesílatele k příjemci. Tento proces probíhá mezi prodávajícím a kupujícím, firmou a jejími potenciálními i současnými zákazníky, ale také mezi firmu a jejími dalšími zájmovými skupinami. Kotler (2003, s. 554) píše o dvoustupňovém komunikačním procesu, jelikož myšlenky často proudí z jiných sdělovacích prostředků.
5
Obrázek 1 Prvky komunikačního procesu
Zdroj:http://halek.info/www/prezentace/marketing-prednasky5/mprp5print.php?projection&l=06
1.4 Marketing Když se řekne marketing, tak se nám obvykle vybaví reklamy a různé laciné nabídky. Dle nejznámější autority v marketingu, profesora Kotlera (2001, s. 24), marketing znamená: „Marketing je sociální proces, při kterém jednotlivci a skupiny získávají to, c si přejí a co potřebují, prostřednictvím tvorby, nabídky a směny hodnotných produktů a služeb s ostatními.“ Výše uvedená definice spíše směřuje k postavení marketingu ve společnosti. Manažerské pojetí (2001 ,s. 25) je více o správném odhadu cílové skupiny. Americká marketingová asociace vysvětluje marketing jako: „proces plánování a implementace koncepcí, cen, propagace a distribuce idejí, zboží a služeb pro vytváření směn, které uspokojují cíle jednotlivců a organizací.“ Marketing vychází z uspokojování potřeb. S marketingem začínáme dlouho dopředu, než je uveden výrobek nebo služba na trh. Na trhu je velký výběr a konkurence u každého výrobku. Proto je důležité se zaměřit na zákazníka, na cílový trh a mít zmapované všechny požadavky.
6
1.5 Marketingový mix Mezi nejznámější marketingový nástroj patří marketingový mix, kdy společnost dělá všechny kroky, aby postupně dosahovala svých cílů, které si stanovila. Marketingový mix dle Kotlera (2001, s. 32) znamená: „Soubor marketingových nástrojů, které firma využívá k tomu, aby dosáhla marketingových cílů na cílovém trhu.“ Marketingový mix je tvořen čtyřmi prvky, které se nazývají 4P:
product – výrobek, služba;
price – cena;
place – místo, distribuce;
promotion – podpora prodeje.
Další model podle Roberta Lauterborna (in Kotler 2001, s. 33) je 4Cs, který je nástrojem orientovaným na zákazníka. Tabulka 1 - Model podle Roberta Lauterborna Čtyři P
Čtyři Cs
Produkt
Zákaznické řešení
Cena
Zákaznické náklady
Místo
Pohodlí
Propagace
Komunikace
Zdroj: KOTLER, Philip. Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 719 s. Profesionál. ISBN 80-247-0016-6.
1.6 Marketingová komunikace Velmi často je mezi lidmi zaměňována s reklamou, ale je to jeden z nástrojů, který je zaměřen na komunikaci. Význam marketingové komunikace výstižně definuje Hesková (2009, s. 51) jako: „každou formu komunikace, kterou používá organizace k informování, přesvědčování nebo ovlivňování dnešních nebo budoucích (potencionálních) zákazníků. Hlavní charakteristikou této komunikace je zprostředkování informací a jejich obsahového významu s cílem usměrňování mínění, postojů, očekávání a způsoby chování spotřebitelů v souladu se specifickými cíli firmy.“
7
Navržená marketingová komunikace může vycházet z 5M:
mission – poslání;
message – sdělení;
media – použití média;
money – peníze;
measurement – měření výsledků.
Obrázek 2 - Marketingový komunikační mix
Zdroj: Marketingové plánování (JANEČKOVÁ, L.; VAŠTÍKOVÁ, M. Marketing služeb. Praha :Grada Publishing, 2001, s. 55 nebo http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1136 Reklama Slovo reklama pochází z latinského slova „reclamare“, což znamená křičeti, volati. Firmy, které působí na globálním trhu, tak investují velké částky do své propagace. Nejvíce ze svého rozpočtu dají na reklamu kosmetické společnosti, automobilky, mobilní operátoři a výrobci léků. Nejobvyklejším důvodem investování do reklamy je zvýšení zisku.
Druhy reklamy:
V tisku;
V rozhlase a televizi;
Na internetu;
V kině;
Outdoor a indoor reklama.
8
Podpora prodeje Patří sem různorodé druhy reklamních akcí, které urychlují prodej výrobků a zvyšují obrat. Patří sem například:
Kupony;
Vzorky;
Soutěže;
Věrnostní programy;
Dárky k nákupu;
Ochutnávky.
Dle Kotlera (2001, s. 558) mají všechny druhy podpor prodeje společné přednosti:
Komunikace - získávají si pozornost a zpravidla poskytují informace, které mohu zákazníka dovést k produktu;
Stimuly - obsahují určité výhody nebo přínosy, které pro zákazníka představují spotřebitelskou hodnotu;
Výzvy – obsahují určitý apel, který nás nutí uskutečnit transakci právě teď.
Vztahy s veřejností - Public relations (PR) Vztahy s veřejností bohužel mnohé firmy podceňují. Je to druh řízené komunikace s okolím a má za cíl ovlivňovat a získávat nové zákazníky na svojí strany. Součástí je také budování image, dobrého jména a obrazu společnosti. Kotler (2001, s. 558) staví PR na třech odlišných kvalitativních prvních: o Vysoká věrohodnost – nové příběhy a programy jsou pro čtenáře a diváky mnohem skutečnější a věrohodnější než reklamy; o Schopnost zaujmout nakupujícího – public relations mohou zasáhnout mnoho zákazníků, kteří se vyhýbají prodejcům a reklamě; o Zdůrazňování důležitosti: public relations mají stejně jako reklama schopnost zdůrazňovat důležitost firmy nebo produktu.
9
Osobní prodej Osobní prodej je o přímém kontaktu se zákazníkem. Je založen na vyjednávacích schopnostech prodejce. Tři výhody oproti reklamě:
Osobní kontakt – živý, bezprostřední mezi dvěma nebo více osobami;
Kultivace vztahů – osobní prodej umožňuje kultivovat všechny druhy vztahů počínaje prostým prodejem až po hluboké přátelské vztahy;
Reakce – Osobní prodej vytváří příležitost naslouchat kujícímu a určitou povinnost kupujícího vyslechnout sdělení prodávajícího.
Přímý marketing Dle Jakubíkové (2009, s. 254) je přímý marketing je marketingovou strategií, která uvádí firmu do přímého kontaktu se zákazníky. Přímý marketing dle Kotlera (2001, s. 559) je:
Neveřejný;
Přizpůsobivý;
Aktuální;
Interaktivní.
1.7 Další formy komunikace Marketing a související obory se neustále vyvíjejí, a proto přicházejí nové metody marketingové komunikace. Je to také daní tím, že se za poslední desetiletí změnily technologie a přístup lidí k internetu, kde si sdílejí informace a předávají své zkušenosti. Přístup majitelů firem a komunikace se zákazníky probíhá i v jiných formách, než jsou výše popsané.
10
Event marketing Event marketing nebo také marketing událostí rozumíme zinscenování zážitků stejně jako jejich plánování a organizaci v rámci firemní komunikace. Tyto zážitky mají za úkol vyvolat psychické a emocionální podněty zprostředkované uspořádáním nejrůznějších akcí, které podpoří image firmy a její produkty (Šindler, 2003, s. 22). Co je to událost vysvětluje Kotler (in Kotler 2001, s.601) tím, že firmy mohou získat pozornost novým produktům a dalším aktivitám firmy pořádáním oblíbených akcí (např. konference, semináře, výlety, výstavy, soutěže, závody, výročí) a sponzorováním sportovních a kulturních akcí, kterých se zúčastňuje cílová veřejnost.
Sociální média Velmi zjednodušeně si můžeme pod marketingem na sociálních médiích představit klasický marketing se sociální obsahem, jen je to pouze v jiné formě. Dnes mají sociální sítě sta-miliony uživatelů, tak je marketing nedílnou součástí tohoto trendu.
YouTube Online slovník z Cambridge v překladu definuje YouTube jako kanál, kde můžeme přidávat videa, která jsme vytvořili. Dle PC Mag nejvíce lidí sdílí svá videa díky YouTube a počet uživatelů stále stoupá. Ze statistiky YouTube dokládá, že každý měsíc navštíví stránky více než jedna miliarda unikátních (unikátní je jednotka označujícího jednoho uživatele, který v určitém časovém úseku navštíví určitou webovou stránku) uživatelů. Pokud dáme do vyhledávače YouTube slovo Krkonoše, tak bude výsledek zhruba 28 000 videí. Při zadání slova Šumava k 20. říjnu 2014 je vyhledáno zhruba 37 300 videí a zadání dotazu Krkonoše je vyhledáno 23 900 výsledků.
11
Sociální sítě:
Facebook Definice dle webových stránek TechTerms je Facebook sociální síť, která je přístupná každému, kdo dosáhl třinácti let. Každý si může vytvořit vlastní profil, sdílet, obrázky, videa, přidávat příspěvky, posílat zprávy a nastavit si míru soukromý, komu může být profil a jeho obsah zveřejněný. Facebook byl založen roku 2004 a díky jejich statistice víme, že ke konci června 2014 měli 7 185 zaměstnanců, 829 milionů uživatelů denně, 654 milionů uživatelů denně využívá mobilní Facebook. Na webových stránkách České televize v sekci Ekonomika se můžeme dočíst, že v České republice je 4,2 milionů uživatelů. A jak uvedl mluvčí Škody Auto Vítězslav Pelc, za poslední roky narostl počet tuzemských firem, které jej používají jako marketingový nástroj a jsou důležitá pro word of mouth komunikaci. Mezinárodní dosah této sítě je opravdu všude, kde se připojíme k internetu. Postupně se i společnosti a různé značky naučily z „fenoménu“ Facebook vytěžit, co nejvíce a i komunikace se zákazníky patří k základnímu ovládání stránek daného podniku. Díky této síti můžeme vytvářet online kampaně, aktualizovat informace a postupně se zviditelňovat. Část marketingu určitě patří tomu, aby byl profil založen a náležitě spravován. Také vytvořené kampaně můžeme měřit a sledovat, koho oslovují, jaký počet uživatelů zajímá.
MySpace Sociální síť MySpace byla založena dříve než Facebook a je vlastněná mediálním magnátem Rupertem Murdochem. Od roku 2003, kdy byla síť spuštěna do roku 2008 patřil MySpace k nejpoužívanější sociálním sítím, ale po nástupu Facebooku se situace otočila. Nakonec byla síť prodána za 35milionů dolarů společnosti Specific Media a opět se více orientuje na hudbu.
12
Twitter Z internetových stránek Twitteru víme, že má 271milionů aktivních uživatelů měsíčně a 500 milionů tweetů je posláno každý den, 78% procent jej využívá prostřednictvím mobilních telefonů a 77% uživatelů je z jiných států než z USA. V reálném čase můžeme sdělovat naše názory nebo komentovat někoho jiného, což také patří mezi oblíbené marketingové nástroje. Velmi často je Twitter využíván politiky a lidmi ze showbyznysu. V žebříčku mezi prvními třemi za popovými zpěváky je americký prezident Barack Obama, který má necelých 48 milionů followers a 12 547 tweetů.
LinkedIn Při spuštění webových stránek www.linkedin.com a její sekce „O nás“ vidíme, že se jedná o největší síť profesionálů a má více než 300 milionů členů z 200 zemí celého světa. Na trhu byla spuštěna roku 2003. Propojení všech lidí s různou profesí a vzdělání motivuje k větší produktivitě a úspěchu ve svém pracovním životě. Připojením získáváme kontakt na lidi ze stejného oboru, nové pracovní příležitosti a zprávy, které nám mohou pomoci se zlepšit.
Flickr V České republice máme známé Rajče.cz, kde můžeme ukládat a sdílet fotografie a patří k Idnes.cz. Dle zdroje Treadaway (2001, s. 49) Flickr koupila v roce 2005 společnost Yahoo! a od té doby se daří rozšiřovat nabízené služby. V dalších letech zavedla společnost možnost sdílet videa ve vysokém rozlišení a také fotografie nemusíme kompresovat.
13
Tabulka 2 - Přehled nejznámějších sociálních sítí a jejich počet uživatelů
Typ sociálního média Rok spuštění
Headquaters
Počet uživatelů
YouTube
2005
San Bruno, CA
1 mld., 4 mld. zhlédnutí videí denně
Facebook MySpace Twitter LindedIn Flickr GOOLE+
2004 2002 2006 2003 2004 2011
Menlo Park, CA Los Angeles, CA San Francisco, CA Mountain View, CA Sunnyvale, CA Mountain View, CA
1,317 mld. 36 mil. 271 mil. 300 mil. 92 mil. 300 mil.
Pinterest
2009
San Francisco, CA
70 mil.
Foursquare 2009 New York, NY 40 mil. Instagram 2010 San Francisco, CA 200 mil. Zdroj:http://expandedramblings.com/index.php/businessdirectory/19751/flickr/#.VDqya2d_uxk
Google+ Záměr společnosti Google bylo, aby jejich produkt Google+ se stal rozšířený jako Facebook. Nestalo se tak, i když jejich uživatelé jsou aktivní mezi sebou a najdeme zde mnoho funkcí, které jsou spojeny s Google. Z webových stránek můžeme uvést několik příkladů, jak účet Google+ funguje:
Profil se vztahuje k reálnému člověku;
Sociální vazby vznikají na základě přidávání do tzv. kruhů (kruh je skupina osob, které mají něco společného a chcete jim sdílet stejné informace);
Přátelství nemusí být potvrzováno;
Fotky sjednocovány s programem Picasa;
Hangouts, které umožňuje propojit několik uživatelů najednou.
14
Pinterest Lépe nejde vystihnout význam sítě Pinterest, než její překlad z originálního znění, který najdeme přímo na jejich webových stránkách. Pinterest je místem, kde naleznete inspiraci pro všechny své projekty a zájmy, které pečlivě vybrali lidé jako vy. Na konferenci Firmy sociálních sítí, která se konala v roce 2013 zmínil specialista nových médií společnosti Seznam.cz zajímavou myšlenku, že jde údajně o nejkratší cestu mezi zhlédnutím obrázku a koupí. Tato síť je velmi oblíbená u žen, kde můžeme hledat inspiraci například v módě, designu a cestování. Nejlepší je prezentovat životní styl, kdy můžeme vidět přímo použití produktů v běžném životě. Založit si firemní profil je možné a postupně se i obliba přesouvá k nám, i když bohužel ne takovým tempem, jako stoupala od spuštění Pinterestu v USA. QR kód Slovo QR kód pochází z anglického slova quick response, což znamená v překladu rychlá odpověď. QR kód vyfotíme na náš mobilní telefon a v aplikaci QR kódu je informace rozšifrována a zobrazí se nám informace ve formě textu, vizitky nebo rovnou webový odkaz. V současné době je využití QR kódu velmi široké. Obrázek 3 - Vzor QR kódu
Zdroj: http://www.qr-codes.cz/
15
Foursquare Aplikace, která umožňuje „checkování“ v místech, která lidé často navštěvují. Uživatel, který tuto službu využívá, tak při příchodu například do kavárny se provede tzv. venue („Check in“). Prostřednictvím například Facebooku se objeví na jeho profilu, kde se nachází. Může také daný podnik ohodnotit, napsat komentář a přidat i fotografii. Uživatelé této aplikace si mohou na základě uživatelských recenzí vybrat místo, které navštíví. Aplikace byla založena roku 2009, má více jak 50 milionů uživatelů a přes šest miliard „Check ins“ je každý den. Skoro dva miliony podniků, kaváren a dalších míst je registrováno na Foursquare přimo samotným vedením, aby byli blíž svým zákazníkům a udržovali s nimi kontakt. Sdílení multimédií Instagram Jedna z mnoha aplikací pro ty, kteří rádi využívají fotoaparát v mobilním telefonu a svoji fotku mohou vylepšit různými filtry. Své obrázky můžeme sdílet s ostatními a podělit se o momentální zážitek, náladu s ostatními, kdo mají povolený přístup na náš účet na Instagramu. Obrázky také můžeme komentovat, označovat k nim další osoby a také zveřejňovat na svém Facebook profilu. Můžeme sledovat další osoby, profily restaurací, hotelů, známých osobností, módních značek a mnohé další.
Hashtag Na webových stránkách IT slovníku pěkně stručně a jasně vysvětlují, co znamená Hashtag a proč je tak často vidíme na Twitteru, Instagramu a Facebooku. Je to pojem ze sociální sítě Twitter a jedná se o slovo či frázi tweetu, která začíná znakem dvojkřížku #. Twitter a i další služby online sítí umí z tohoto formátu zápisu vytvořit odkaz. Hashtagy umožňují dohledávat a označit příspěvky podle jejich významu. Mezi top hashtagy patří: # love, # instagood, # me Hastag #Krkonose má k datu 12.října 2014 6 865 příspěvků a pro srovnání můžeme například uvést #Sumava, která má 6 000 příspěvků.
16
Blogy Webové stránky, které jsou podobné on-line deníku, který obsahuje jednotlivé zápisy zakladatele blogu. Blog byl odvozen z kombinace slov web a log. Blogy se obvykle zaměřují na určité téma (hospodářství, cestování, móda, atd.). Mnoho lidí používá blog jako svůj „online deník“. Blog ke značce (brand blogging) Dle Přikrylové a Jahodové (2014, s. 270) je vytváření blogu o značce se zajímavým a multimediálním obsahem a aktivní účast v „blogosféře“ v duchu otevřené a transparentní komunikace. Zprostředkování informací, u kterých je vysoce pravděpodobném, že budou v blogosféře zanamenány, citovány a bude se o nich hovořit. Další trendy v marketingové komunikaci:
Product placement Product placement je snahou o nenápadnou propagaci výrobku zpravidla ve filmech, televizních pořadech, hudebních klipech nebo v jiných audiovizuálních médiích. Umístění produktu je dohodou mezi výrobcem produktů a mediální společností. Výrobce platí poplatek, aby byl produkt výrazným způsobem zobrazen. Díky umístění produktu výrobci doufají, že získají více zákazníků a povědomí o značce. Někteří lidé považují za umístění produktu za klamavé a neetické. Mezi nejúspěšnější firmy ve filmovém product placementu patří Apple, který se svými počítači, MP3 přehrávači, tablety a mobilními telefony objevuje nejčastěji vedle firem jako je Nike, Chevrolet, Ford. Product placement dle Karlíčka (2011, s. 65) od 1.června 2010 je upraven zákonem č. 132/2010 Sb. Zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání) Zákon nařizuje umístění produktů, jak nazývá český ekvivalent k product placement, do filmů, zábavních pořadů a do kinematografických děl. Díla nesmí být určena pro děti.
17
Dříve než byl u nás zákon znám, tak bylo několik českých filmů natáčeno v Krkonoších. Mezi nejznámější patří S tebou mě baví svět, i když ve filmu jsou uváděny Beskydy, tak se ve skutečnosti filmovalo v Krkonoších. Dalším známé filmy s kulisami krkonošských hor jsou Snowboarďáci, Sněženky a machři, Krkonošské pohádky a Jak vytrhnout velrybě stoličku. Využívání product placementu v českých filmech a seriálech bylo ze začátku spíš úsměvné než užitečné. Po uběhnutí čtyř let od přijetí zákona se moc nezměnilo. Laciné a podbízivé zasazení výrobků do filmů a seriálu spíš vyvolává zmatek, naštvání a kazí to celkový dojem z filmu. Mezi nejznámější filmy, kde už diváci s product placementem víceméně počítají, jsou s akčním hrdinou James Bond v hlavní roli. Už v knižní předloze jsou zmiňovány značky šampaňského, hodinek, automobilů a dalších výrobků. Guerillová komunikace Odlišný způsob reklamy, kdy si nemůžeme dovolit vysoké náklady. Jay Condrad Levinson použil tento pojem v roce 1984 v knize Guerrila marketing. V knize je definována guerillová komunikace jako nekonvenční marketingová kampaň, jejímž účelem je dosažení maximálního efektu s minimem zdrojů. Musíme zde skloubit nápad, vtip, kreativitu a nebát se drzosti. Obrázek 4 - Příklad: guerillové reklamy
Zdroj:http://www.prosar.com/inbound_marketing_blog/bid/165085/10-AwesomeExamples-of-Guerrilla-Marketing-Campaigns
18
Mobilní marketing Jak píše Přikrylová (2010, s. 260) v rozvinuté společnosti má mobilní telefon skoro každý, proto je mobilní marketing velmi využívaný. Zvyšuje informovanost například o probíhajících akcích v obchodech, věrnostních bonusech a zlepšuje podvědomí značky na trhu. Nejčastěji obdržíme SMS nebo MMS zprávu, která může obsahovat soutěže, ankety, slevové kódy, hry, reklamní videa. Virální marketing (viral marketing) Jak už sám název napovídá
jedná se o šíření informací obdobně jako u
„nekontrolovanému šíření virů při epidemii“. Vaštíková (2014, s. 146) píše ve své knize Marketing služeb – efektivně a moderně, že se jedná o metodu sloužící k dosažení exponenciálního růstu povědomí o značce nebo produktu (službě) prostřednictvím neřízeného šíření informací mezi lidmi. Mezi příklady patří přeposílání doručených emailů, kdy získali prodejci od nás emailovou adresu například prostřednictvím soutěže, kdy jsme museli povinně vyplnit údaje o sobě. Také i SMS zprávy jsou velmi častým nástrojem. Velmi dobře vystihuje virální marketing Malcolm Gladwell ve své knize Bod Zlomu (2008, s. 222), kde píše, že k rozpoutání epidemie je třeba soustředit zdroje na několik klíčových oblastí. Zákon malého množství říká, že za rozpoutání epidemií šířících se ústním podáním jsou zodpovědní spojovatelé, maveni (slovo maven pochází z tzv. židovské němčiny jidiš a znamená někoho, kdo shromažďuje znalosti) a prodavači, což znamená, že chcete-li způsobit takovou epidemii, měli byste soustředit zdroje výlučně na tyto tři skupiny, neboť na nikom jiném nezáleží. O dvě strany dál je napsáno to, co většina z nás ví, ale nijak si to neuvědomujeme. Chceme-li přijít na kloub sociálním epidemiím, musíme nejdříve pochopit, že pravidla lidské komunikace jsou často velmi neobvyklá a intuici neodpovídají.
19
Word-of-Mouth marketing, buzz marketing Způsob komunikace, kdy si vyměňujeme informace o službách a produktech mezi sebou, stále patří mezi nejvyhledávanější a nejspolehlivější komunikační prostředek. Businessweek na svém webu píše o pro a proti WOMM. Pokud si vybíráme svého lékaře, restauraci nebo například hotel, tak má doporučení od přátel pro nás velkou cenu, i když se spousty recenzí dočteme online. Nové aplikace jsou velmi oblíbené. Zde můžeme zmínit stránky Yelp (aplikace, která pomáhá najít podniky, lékaře, kadeřnictví atd.) nebo Tripadvisor (webová stránka, která pomáhá cestovatelům při plánování cest a je plná rad od cestovatelů). Zejména demografická skupina lidí mezi 18 a 29 lety je nedůvěryhodná vůči placené reklamě a je si vědoma nástrah v podobě zaplacených (falešných) recenzí. Úspěch WOMM služby nebo produktu nelze nijak změřit, ale pomáhá vytvářet kulturu určité značky a celkově její brand. Rozhodnout, který informační kanál je pro značku nejlepší není jednoduché a pouze se zaměřit na jeden druh reklamy také není úplně šťastné. Cílené emaily, hezké webové stránky, mobilní nabídky a mnoho dalšího vede k používání tzv. omni-channel marketing, který můžeme popsat jako zajištění celkové marketingové reklamy napříč všemi kanály (všechny zkušenosti spotřebitelů se vzájemně doplňují). Buzz marketing používáme, pokud chceme vyvolat rozruch, diskusi o službě nebo produktu dané značky. Vytvořit dobrou kampaň, aby se o ní začaly zajímat média, není jednoduché. Velmi dobré kampaně mají silné značky jako jsou například Samsung, BMW, Nike, Coca Cola, Red Bull, Apple.
20
2 Analytická část 2.1 Turismus v Krkonoších Turismus v Krkonoších jako takový můžeme zařadit až na konec 18.století, ale první zmínkou o výletech do Krkonoš máme už o Benátčanech, Matthioliho, Schwenckefeldtovi, Jiříkovi z Řásné a i o mnoho dalších. První zdolání Sněžky se povedlo Benátčanovi v roce 1456. Další zmínky o návštěvách Krkonoš můžeme najít v kronikách. Po skončení třicetileté války počet návštěvníků stoupá a především se jedná profesory, historiky, kteří své zážitky a postřehy sepsali do knih a zpráv, které se vydaly tiskem. V knize Theodora Lokvence (1978, s. 43) je zmínka o kapli na vrcholu Sněžky, která byla vysvěcena roku 1681 sloužila poutníkům a několikrát do roka se v ní pořádaly bohoslužby. Zrušení klášterů v Prusku mělo také vliv na zavření kaple na Sněžce a od roku 1816 do roku 1850 se přeměnila na hospodu. V roce 1854 bylo znovu vysvěcena a byla hlavním důvodem k častějším návštěvám vrcholu Sněžky, kdy i vedle poutníků začali přicházet turisté. Josef Myslimír Ludvík byl náchodský rodák, který 31. srpna roku 1823 ve svých 27 letech vyrazil na pouť do Krkonošských hor. Jeho cestopis otiskl roku 1824 časopis Čechoslaw a je považován za první česky psaný cestopis Krkonoš a jeden z prvních pokusů o počeštění převážně německého názvosloví v Krkonoších.
21
Obrázek 5 - Ukázka ilustrace z časopisu Čechoslaw
Zdroj: http://severovychod.jaybee.cz/myslimir-po-horach-krkonosskych-putujici Obrázek 6 Ukázka stránky z časopisu Čechoslaw
Zdroj: http://severovychod.jaybee.cz/myslimir-po-horach-krkonosskych-putujici
Dalším bodem, který je v knize Toulky krkonošskou minulostí zmíněn v souvislosti s příchodem návštěvníků do hor, je nábožensko-politický akt, kdy byl Labský pramen přiřazen ke Královéhradecké diecézi (diecéze je část Božího lidu, která je svěřena do pastýřské péče biskupovi v součinnosti s kněžstvem). J. J. Rousseau kladl důraz na neobyčejné jevy proti všednosti a objevoval v plné míře krásu a velikost přírody. Proto pomohl dost do módy toulání se přírodou a poznávání cizích míst.
22
Horské cesty začaly ožívat a lidé v městském oblečení tehdejšího stylu (ani na horách pánové neodložili cylindr) chodili po kopcích. Nažehlené krinolíny byly vedle prostého oblečení obyvatel hor velmi kontrastní. Lidé často chodili až z Prahy pěšky a spíš to byla dlouhá pouť než běžný výlet. Karel Hynek Mácha také několikrát se svými známými absolvoval dlouhou cestu z Prahy do Krkonoš. Byl vášnivým cestovatelem. Než se v roce 1833 vydal na svoji krkonošskou pouť, tak si udělal přesný plán a zachytil své putování do záznamu "Pouť krkonošská". K mnohým místům si nakreslil obrázek.
Obrázek 7 - Ukázka ilustrace K.H.Máchy
Zdroj: http://www.radkyne.cz/index.php?p=9 Pohostinství na boudách bylo velmi střídmé a skládalo se z toho, co se v místě vyprodukovalo. Hosté mohli přespat na seně. Postupem času boudaři přišli na to, že mohou zpeněžit své zemědělské produkty. Podnikaví majitelé bud postupně začali nabízet mnohem víc než chléb. Bylo možné dostat teplou polévku, pečené pstruhy, koláčky, pivo. Na slezských boudách byly ceny vyšší a pila se zde bavorská piva. Jak se zmiňuje učitel Eduard Petrák, který byl fotografem, velkým propagátorem letní turistiky v Krkonoších, tak už v tehdejší době ve svém ilustrovaném průvodci po Krkonoších (Illustrierter Führer durch das Riesengebirge die Adersbach-Weckelsdorfer Felsenstädte und den Stern, Wien, 1891) zmiňuje, že je dobré zůstat během jednoho dne u stejné značky piva.
23
Někteří budaři dělali průvodce nebo i nosiče, kdy majetnější výletníky vynášeli na nosítkách, které byly spíše židlí. Až do první světové války se tento způsob dopravy udržel. S rozmachem turismu, kterému se opravdu v devatenáctém a začátkem dvacátého století dařilo, bylo nutné přizpůsobit i boudy. Přestavovalo se a stavělo a přibyl i zimní provoz. Některé nové boudy určeny jen pro turisty. Například u staré boudy Petrovky vyrostl dvoupatrový hotel s balkónem a terasou. Na Scharfově boudě, která později patřila k Luční boudě, se pekl chléb. Obrázek 8 - Petrova bouda na přelomu 19. a 20. století
Zdroj:http://hradec.idnes.cz/obnova-petrovy-boudy-krkonose-dzo-/hradeczpravy.aspx?c=A140804_103623_hradec-zpravy_kvi
Boudy, které můžeme nazvat hotely, byly Bouda u Sněžných jam, která byla otevřena roku 1825, Labská bouda (1878) a Slezská bouda na Sněžce (1850). Nejstarší hotely, zbudované již přímo k ubytování letních hostů a koncipované jako luxusní hotely pro náročnou klientelu, byly Bouda u Sněžných jam (1825), Slezská bouda na Sněžce (1850) a Labská bouda (1878). Na Sněžce byla i nejvýše položená pošta Německa. V týdnu od 9. do 16. srpna roku 1900 odtud odeslali 10 228 pohlednic. V 18. a 19. století se informace o Krkonoších získávaly z cestopisů, ilustrací, kreseb, pohlednic, fotografií.
24
Tehdejší turisté tyto cenné informace sbírali a poctivě sepisovali. Nebyl to pouze klasický popis daných míst, ale i rady ohledně oblečení, počasí, fauny a flóry. Vlastimil Kodym napsal Průvodce po Krkonoších, který vyšel roku 1878. Narodil se roku 1858 v Bukovině u Studence, proto od dětského věku měl Krkonoše co by kamenem dohodil. Byl jejich velkým propagátorem a zveřejňoval mnoho článku s krkonošskou tématiku. Jan Dobeš vydal v Novém Městě nad Metují v roce 1884 průvodce s názvem Vycházka na Krkonoše. Ve svém díle vidí Krkonoše jako hrad, jelikož velmi citlivě píše o domorodcích a jejich problémy s německy mluvícím obyvatelstvem. Průvodce je doplněn kresbami a vizuálně je velmi propracovaný. Nádherná publikace ,kterou vlastním nákladem vydal Václav Durych v roce 1897 v Pardubicích, která obsahuje popis přírody, cestopisné povídání, historii, národní hrdost a je obohacena o ilustrace a fotografie. Byla znovu několikrát vydána. Obsahuje fotografie od fotografů Jindřicha Eckerta a Jana Langhanse (fotograf, který se proslavil portréty slavných osobností a založil ateliér v Praze ve Vodičkově ulici, kde je dodneška dům spjatý s fotografií). Ukázka z knihy: "U starých národů vchod do podsvětí, v němž hříšná duše na psotný život vezdejší zapomínala, hlídal trojhlavý Kerberos, mravů velmi nerudných. A tak i vchod do Krakonošovy říše až do nedávna uzavírala podobná trojice sebe důstojná: Vrchlabí, Hostinné a Trutnov. – Tři slůvka, ale co v nich palčivosti skryto! Každému z nás, kdož sledujeme poměry v severních Čechách, známa jsou utrpení našich menšin v dotyčných městech, z nichž Vrchlabí a Trutnov obzvláště v utiskování českého živlu, v nemravném a nadlidském potlačování jeho jazyka, zvyků a práv velmi smutně se proslavila. A kdo tudy procházel, aby mohl vniknouti do zahrad, hájemství a skalních paláců horského ducha, ten obyčejně zastrašen bezohledností a fanatismem lidí, s nimiž mu zde bylo jednati, svlékal také zde se sebe řízu národní, zapomněl, že vždy, všude a za jakýchkoliv okolností má býti pamětliv svého českého původu, že k české řeči hrdě se má všude hlásiti, a vycházel odtud na hory v rouše sebezapření, ne-li docela jako vzor čistokrevného Němce. Teprve v poslední době otevřen průchod do Krkonošů i ze strany české, čímž docíleno znenáhla, že čeští turisté zajíždějí do vlastenecké Jilemnice, aneb na Nový Svět, nemálo
25
přispívajíce k české kolonizaci v krajinách těch, čímž český živel nabývá zde důvěry, odhodlanosti a vytrvalosti." Mezi další knihy z krkonošských hor řadíme publikaci od Eduarda Rudolfa Petráka, který vydal roku 1891 turistický průvodce po Krkonoších (vydáno v Lipsku), byl také spoluzakladatelem Rakouského krkonošského spolku a redaktorem časopisu Krkonoše v obrazech. Zasloužil se o vydání nové turistické mapy Krkonoš a barevné značení tamních turistických cest. Byl vášnivým fotografem. Název knihy Das Riesengebirge in einer statistisch-topographischen Übersicht (Krkonoše ve statisticko-topografickém přehledu) napsal lékař, zeměpisec, etnograf, znalec umění a sběratel Josef Karel Eduard Hoser. Kniha vyšla v roce 1803.
Zimní radovánky Zimní radovánky se do hor dostaly až později, jelikož dosud neměli lidé správné vybavení. Sami obyvatelé hor vycházeli ze svých obydlí pouze v nejnutnějších případech. Sníh, prudký vítr, mráz nebyly zrovna příjemným společníkem během putování po horách. Sněžnice umožňovali lepší pohyb na sněhové pokrývce a už v té době vypadaly skoro stejně jako dnes, jen materiály se změnily. Saně rohačky byly oblíbenou zimní zábavou, i když se běžně používaly na svážení dřeva. Dokonce se na přepravu dřeva přestaly používat v 70. letech 20. století. Hezky popisuje Lokvenc o první sáňkařské dráze, která vedla z Pomezních bud do Kowar. Právě v Malé Úpě se pomalu rodil cestovní ruch v pravém slova smyslu. Štefan Hübner byl podle pověsti syn zakladatelů Pomezních bud, což byli vyhnanstvím potrestáni rakouští šlechtici. Jejich syn v roce 1815 přestavěl rodný dům na hotel a nebál se přinést na hory něco nového. Dovážel maďarské víno ze sklepů, které byly nedalo Vídně. Hlavní klientelou byli Němci ze Slezska, z Pruska a z Dolního Saska. Právě od roku 1815 se pořádaly jízdy na rohačkách a postupně se to rozšířilo do jiných koutů Krkonoš. V roce 1821 byl hotel rozšířen o taneční sál s místem pro vlastní kapelu. Nabízené pestré zázemí přilákalo mnoho významných hostů mezi, které patři například korunní princ a později pruský císař Friedrich.
26
Obrázek 9 - Výstup na Žalý
http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/fotografove,b,bedrnik-hynek,13.html
Občan z Malé Úpy a zakladatel dodnes stojícího hostince Pomezní bouda Hermann Blaschke postavil v roce 1868 na maloúpské části vrcholu Sněžky Českou boudu. Později za dva roky ji musel prodat sousedovi z Pruské boudy. Hermann Blaschke během dvou let získal velmi dobrou pověst, ale později během druhé světové války chátrala a v roce 1961 byla zbořena. Jak bylo místo vyhledávané a proslavené, tak i lidé pocházeli z bohatších vrstev. Káva se podávala během ježdění na rohačkách, tanec, hudba a víno byly celý den. Nejprve jezdily uzavřené skupiny návštěvníků s dohledem lesního personálu a trasy se postupně prodlužovaly. Podnikaví majitelé bud získávali koncesi na jízdy a i zaměstnávali koncesované řidiče saní z vrstev chudšího obyvatelstva. Josef II., který ještě nebyl císařem, tak nocoval v roce 1779 v bývalém mlýnském hostinci, který vybudoval Wenzel Adolf (pocházel ze Špindlerova Mlýna) První sáňkařské závody se uskutečnily v Janských Lázních a pravidelně se pořádaly od roku 1900 a v roce 1913 byl postaven jednoduchý sáňkařský výtah. První světová válka překazila tuto hezkou volnočasovou aktivitu, jelikož měděné lano muselo být odebráno na válčené účely. Po skončení první světové války byl provoz obnoven v roce 1919. Bobová dráha je oproti sněžnicím mladší. V roce 1907 byla zahájena bobová dráha ve Sklarské Porebě a pak v Kowarech. 27
První zmínky o lyžích jsou roku 1880, doktor Krause z Jelení Góry byl obdarován švédským námořním kapitánem, kdy dostal tři páry lyží. Jeden pár si nechal v roce 1880 v Jagniotkóvě, jeden v Jelení Góře a poslední zbývající na Petrovce. Kdo byl zručný a pohyblivý, , tak se učil na lyžích dle svých možností. V roce 1891 přišli do Krkonoš norští a švédští inženýři, kteří byli zaměstnaní v Cieplicíh. Předvedli brilantní jízdu na lyžích. Hraběte Harrach daroval lesnímu personálu lyže, aby měli usnadnění pohyb po lesích, takže lesníci u nás zahájili lyžování. Ještě tentýž rok se v zimě 1892-1893 uskutečnil závod, který trval dva dny a byl to přechod celých Krkonoš a dalším roce vznikl v Jilemnici lyžařský klub. Na oslavu 120 let výročí jilemnického klubu byla vydána knížka, která detailněji přibližuje počátky lyžování u nás také následný vývoj. Lyže se začaly vyrábět na štěpanické pile a v Horní Branné byla tedy zahájena výroba prvních lyži u nás a velmi rychle se začalo šířit. Jilemnice byla opravdovou základnou tohoto sportu, jelikož měla výborné sněhové podmínky, nadšence, které řídil učitel Jan Buchar a mnoho dalších zaměstnanců. Roku 1824 byl založen první lyžařský spolek na českém území - Český krkonošský spolek SKI Jilemnice. První závody pořádali 24. února roku 1895 na Kozinici a sláva klubu začala. První závodníci Bedrník, Mládek a Lorenc nechávali za sebou na mezinárodních závodech doma i v zahraničí Nory, Němce i Švýcary. Vítězství mistra Hanče roku 1906, který byl do tragické nehody na hřebenech Krkonoš při závodu dne 24. března 1913 se svým kamarádem Vrbatou, ozdobou našeho lyžování. Obrázek 10 Znak Českého krkonošského spolku SKI Jilemnice
Zdroj: http://ic.mestojilemnice.cz/cz/kalendar-akci/slavnostni-vecer-a-krest-knihy-at-tofrci-120-let-jilemnickeho-lyzovani-6983.html
28
Pohlednice Právě pohlednice jsou jedním ze zdrojů, jak se lidé dozvídali o nových místech, které neznají a jeden obrázek je měl přilákat k návštěvě. Stáří pohlednice není známo, ale předchůdcem byl korespondenční lístek, který poprvé použila rakouská pošta v roce 1869 a ve Spojených státech korespondenční lístek nechal patentovat v roce 1861 pan John P. Charlton a H.L. Lipman. Jejich "americká verze" se moc neujala, ale v Rakousku se korespondenční lístek stal velmi oblíbeným. Vypadalo to jako kartička s natištěnou dvoukrejcarovou známkou. Jedna srana byla určena pro adresu a druhá pro krátký text. Později se začala objevovat na korespondenčních lístcích reklamní přítisk. To už byl pak kousek ke vzniku pohledu. Autor první pohlednice není známý. Prvenství bývá přisuzováno hned několika uchazečům z Německa, Francie, Ameriky a Anglie. "Dokonce ani v dobách nepříliš vzdálených od zrodu pohlednice nebylo jasné, kom její vynález přiřknout." Takto je to popsáno v knize Devatenácté století slovem i obrazem, v prvním svazku druhého dílu (sepsal kolektiv autorů v redakci J. Klecandy, vydal Jos. R. Vilímek počátkem 20. století). Ukázka z knihy: "Z obyčejného korespondenčního lístku, sloužícího nejvíce obchodu, postupem času vyvinula se pohlednice. Pohlednice je dopisnice, ozdobená vyobrazením nějaké krajiny, památné budovy nebo také - něčeho jiného. Kde vlastně toto dítko "fin de siecle" (konce století) původ svůj vzalo, a kdo jest jeho vynálezcem, o tom se učenci a ještě více sportsmani dosud nedohodli, a my zde palčivou tuto otázku řešiti nebudeme. Reklamním lístkům velkých závodů brzy následovala dopisnice s vyobrazením lázeňských či výletních míst, a odtud již datuje se přímo ohromné rozšíření pohlednice. Na sklonku devatenáctého století vyvinula se pohlednicová manie v hroznou až nemoc. Každé městečko, každá vesnice, každý hotel, ba i zastrčený venkovský hostinec má "svou pohlednici, a kdo do městečka neb vesnice zavítá, kdo v hostinci přespí nebo jen sklenici piva zde vypije, myslí, že musí někoho ze svých drahých oblažiti poštovní zásilkou dotyčné pohlednice. Na základně vysoké oblíbenosti pohlednic se od samého začátku stala předmětem sběratelské vášně.
29
Na přelomu 19. a 20. století byla pohlednice na svém vrcholu oblíbenosti a ustálila se její podoba - jedna strana obrazová, druhá adresní. Vedle obrázku bylo malé místo pro krátký text, adresa tedy zabírala jednu celou stranu pohledu (dnes to nazýváme jako dlouhá adresa). Kolem roku 1905 je místo pro adresu zmenšeno a text se píše na adresní část pohledu. Obrázek 11 - Ukázka pohlednice
http://www.akpool.de/ansichtskarten/24382184-ansichtskarte-postkarte-agnetendorf-imriesengebirge-schlesien-blick-ueber-den-ort Obrázek 12 - Sněžka roku 1885
http://www.zvab.com/buch-suchen/titel/stahlstich-gesamtansicht-von-huber/autor/schlesien 30
Časopisy Uveřejněné články v časopisech tehdejší doby byly dalším možným zdrojem, jak objevit krkonošské hory. Časopis Čechoslaw vycházel od roku 1820 do roku 1823 a byl zábavně naučný. Dalším časopisem bylo Večerní vyražení, které vycházelo od roku 1830 až 1834, Česká včela (1834-1847), Květy a Český svět (1904-1929), který vycházel první dva roky každých čtrnáct dní a byl plný fotografií. Rudolf Bruner Dvořák byl první novinářem, kterého můžeme nazvat reportážním fotografem.
Obrázek 13 Ukázka titulní strany časopisu Český svět
http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1904,prvni-cislo-casopisu-ceskysvet,545.html
Spolky V bakalářské práci studenta Filipa Herza (Univerzita Karlova v Praze) píše o počátcích spolků. Nejdříve u nás existoval od roku 1880 německý turistický spolek Gebirgsverein für Böhmen a o čtyři roky později byl přejmenovaný na Österreichischer Riesengebirgsverein (Rakouský krkonošský spolek). Roku 1883 byl založen spolek Muzeum Rakouského krkonošského spolu ve Vrchlabí, který byl orientovaný na přírodu a také vydal první turistickou mapu Krkonoš a založil
31
časopis Riesengebirge in Wort und Bild (Krkonoše slovem i obrazem). Roku 1891 pak spolek vydal ilustrovaného průvodce po Krkonoších od zakladatele spolku, Eduarda Petráka. Obdobou Rakouského spolku byl na slezské straně hor Riesengebirgsverein (Krkonošský spolek) s vlastním muzeem v Jelení Hoře (1889) a časopisem Der Wanderer im Riesengebirge (Krkonošský Poutník), který vycházel v letech 18811943. Pokud srovnáme oba spolky, zjistíme, že slezský Krkonošský spolek byl se svými 11 235 členy kolem roku 1905 nepoměrně větší než „elitní“ Rakouský spolek, který tou dobou sdružoval „jen“ asi 1900 členů. Ještě výraznější nepoměr se však objeví ve srovnání s prvním českým turistickým spolkem – Jilemnickým odborem Klubu českých turistů, který měl rok po svém založení (v roce 1890) členů pouze 82. Klub českých turistů Klub českých turistů má u nás velmi dlouhou tradici, jelikož byl založen roku 1888 skupinou vlastenců kolem Vojty Náprstka. Mezi nadšence patřili Vilém Kurz st. (předsteda Národní jednoty Pošumavské), František Čížek (předseda Národní jednoty Severočeské) a architektem Vratislavem Pasovským. Předsedou byl zvolen Vojtěch Náprsek, který byl spíš pro klub známou osobností v čele, ale naplno se klubu nevěnoval. Jedním z prvních podniků klubu byla výprava českých turistů na Světovou výstavu do Paříže v roce 1889. Inspirace pařížskou výstavou vyústily o dva roky později pořádáním Jubilejní výstavy na pražském Výstavišti, kde se KČT prezentoval vlastním pavilonem Jilemnický odbor klubu českých turistů, založený roku 1889, byl druhou regionální pobočkou klubu. Jeho aktivity řídil především Jan Buchar (1859-1932), učitel z Horních Štěpanic. Prvním čestným členem KČT v Jilemnici, se pak stal roku 1892 hrabě Jan Nepomuk Harrach.
32
2.2 Dotazník Dotazníkové šetření, které probíhalo celkem 17 dní od 16.10. do 1.11.2014, bylo vytvořeno v elektronické podobě na internetové stránce www.survio.com. Odkaz na dotazník s žádostí o vyplnění byl spolu s průvodní větou byl pilotován na 15 známých. Respondentů bylo osloveno 64 a dále byl dotazník vložen na sociální síť Facebook, kde byl zveřejněn na profilu stránek Krkonoš, krkonošské chalupy, která provozuje bufetové občerstvení. Hlavním cílem bylo zjistit, jak jsou vnímány Krkonoše v současné době, jak si návštěvníci zjišťují informace, na jakou dobu navštívili hory a z jakého důvodu. Dotazník se skládá ze čtrnácti jednoduchých otázek, kde jsou odpovědi vybírány z více možností. Všechny otázky uzavřeného typu jsou umístěny na začátek dotazníku a identifikační otázky jsou až na konci. Celkem se podařilo shromáždit 87 vyplněných dotazníků různých věkových kategorií, z různých částí České republiky, pravidelných i nepravidelných návštěvníků. Základní zjišťovací otázky jsou průvodním slovek k celkovému postoji ke Krkonoším. Vyhodnocení dotazníku Dotazník byl vyhodnocen a zpracován v programu MS Excel do přehledných grafů a tabulek. Celé znění dotazníku je uvedeno v příloze. Pořadí grafů a jednotlivých otázek odpovídá pořadí v dotazníku, který je v celém znění uveden v příloze.
33
1.Co se vám vybaví, když se řekne Krkonoše? Odpověď Sněžka Krkonošské pohádky Pec pod Sněžkou Krkonošské kyselo
Odpovědi 57 11 19 0
Podíl 65,52% 12,64% 21,84% 0%
70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Sněžka
Krkonošské pohádky
Pec pod Sněžkou
Krkonošské kyselo
Otázka vyjadřuje, co se dotázaným vybavilo jako první v souvislosti s Krkonošemi. Graf č. 1 nám naznačuje, že naše nejvyšší hora Sněžka, napadla jako první skoro 66% dotázaných (celkem 57 osob). Další asociací je horské středisko Pec pod Sněžkou (19 dotázaných) a na třetím místě jsou Krkonošské pohádky (11 dotázaných osob). Na krkonošské kyselo nemá nikdo spojené s horskými hřebeny Krkonoš.
34
2. Sledujete webové stránky a ostatní komunikační kanály týkající se Krkonoš? Odpovědi Podíl 24 27,59% 63 72,41%
Odpověď Ano Ne
80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Ano
Ne
Otázka týkající se sledovanosti komunikačních kanálů Krkonoš jako jsou webové stránky a další internetové zdroje ukazuje, že většina dotazovaných není pravidelným návštěvníkem internetových stránek Krkonoš a dalších jejich zdrojů. Záporně odpovědělo 63 dotazovaných (72,41%) a kladně 24 dotázaných (27, 59%).
35
3. Znáte časopis Krkonoše? Odpovědi Podíl 14 16,09% 73 83,91%
Odpověď Ano Ne
90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Ano
Ne
Časopis Krkonoše vychází každý měsíc a nabízí články o přírodě, ochraně životního prostředí, historii, rozhovory a aktuální zprávy z regionu. Pouze 14 (16,09%) dotázaných zná tento časopis a zbylých 73 (83,91%) nikdy o časopisu Krkonoše neslyšela.
36
4. Jak často navštěvujete Krkonoše? Odpovědi 50 18 9 3 7
Odpověď 1x ročně 2 – 6x ročně 6x a více Bydlím v Krkonoších Nikdy jsem tam nebyl/a
Podíl 57,47% 20,69% 10,34% 3,45% 8,05%
70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 1x ročně
2 – 6x ročně
6x a více
Bydlím v Krkonoších
Nikdy jsem tam nebyl/a
Minimálně jednou ročně navštíví Krkonoše 50 dotázaných ( 57,47%), 18 dotázaných (20,69%) jede do Krkonoš dvakrát až šestkrát ročně, šestkrát a více jede 9 respondentů ( 10,34%), tři dotázaní (3,45%) tam bydlí a 7 dotázaných (8,05%).
37
5. Za jakým účelem jezdíte do Krkonoš? Odpovědi 23 28 19 10 0
Odpověď Rekreace Sport (lyžování, ski alpinismus) Turistika (pěší, cyklistika) Návštěva příbuzných, známých Kulinářský zážitek
Podíl 28,75% 35,00% 23,75% 12,50% 0,00%
40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Rekreace
Sport (lyžování, ski Turistika (pěší, alpinismus) cyklistika)
Návštěva příbuzných, známých
Kulinářský zážitek
V této otázce si mohli návštěvníci Krkonoš zvolit pouze jednu odpověď, z jakého důvodu navštívili Krkonoše. U většiny vyhrál zájem sportovní aktivity a na druhém místě je rekreace. Tyto dva hlavní důvody utvrzují v tom, že se destinace řadí mezi rekreační střediska, kam lidé přijíždění za aktivním odpočinkem a na třetím místě je pěší turistika a cyklistika, což souvisí i s čím dál větší oblibou jízdy na kole v České republice. Nikdo z dotázaných nejede na hory za dobrým jídlem.
38
6. Na jaké doporučení jste navštívil/a Krkonoše? Odpovědi 54 18 7 1
Odpověď Dle vlastního uvážení Na doporučení známých Kvůli pořádané akci Výhodná cenová nabídka ubytování
Podíl 67,50% 22,50% 8,75% 1,25%
80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Dle vlastního uvážení Na doporučení známých
Kvůli pořádané akci
Výhodná cenová nabídka ubytování
Naprostá většina z dotázaných odpověděla, že navštívila Krkonoše dle vlastního uvážení a to celkem 54 respondentů (67,50%), dalších 18 dotázaných (22,50%) přijelo na doporučení známých. Ostatní kvůli pořádané akci a pouze jeden dotázaný kvůli výhodné nabídce ubytování.
39
7. Způsob informování o destinaci Krkonoše? Odpovědi 45 0 0 21 15 0 2
Odpověď Internet Cestovní průvodce Noviny, časopisy Přátelé a známí Vlastní zkušenost Televize Jiný
Podíl 54,22% 0,00% 0,00% 25,30% 18,07% 0,00% 2,41%
60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Internet
Cestovní průvodce
Noviny, časopisy
Přátelé a známí
Vlastní zkušenost
Televize
Jiný
V době internetu nepřekvapí, že nejvíce lidí se informuje o destinace na internetu, což je u 45 dotázaných (54,22%) a dalších 21 dotázaných (25,30%) dá na radu přátel a známých, 15 respondentů (18,07%) má vlastní zkušenosti z Krkonoš a pouze 2 odpovědi (2,41%) se informuje jiným způsobem.
40
8. Využíváte rádi slevové karty, letáky? Odpovědi 7 56 21
Odpověď Velice rád/ráda využívám a vyhledávám je Občas je využiji Nevyužívám je a ani mě to nezajímá
Podíl 8% 67% 25%
80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Velice rád/ráda využívám a vyhledávám je
Občas je využiji
Nevyužívám je a ani mě to nezajímá
Slevové karty a letáky využije občas 56 dotázaných (67%) a 21 dotázaných (25%) slevové akce a nezajímá. Zbylých 7 (8%) odpovědělo, že je využívají rádi a přímo je vyhledávají.
9. Kupujete si na památku suvenýry? Odpovědi Podíl 29 34,94% 54 65,06%
Odpověď Ano Ne
70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Ano
Ne
Suvenýry na památku si nekupuje více než polovina dotázaných a zbylých 29 kladných odpovědí do respondentů naznačuje, že si rádi něco na památku přivezou.
41
10. Doba, kterou jste strávil/a v Krkonoších? Odpovědi 11 17 25 13 14
Odpověď Den Víkend Prodloužený víkend Týden Více než týden
Podíl 13,75% 21,25% 31,25% 16,25% 17,50%
35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Den
Víkend
Prodloužený víkend
Týden
Více než týden
Doba, kterou dotazovaný strávil v Krkonoších se u každého liší, ale nejvíce dotazovaných přijelo na prodloužený víkend (25 dotazovaných, 31,25%), 17 dotazovaných (21,25%) odpovědělo, že přijelo na víkend. Ostatní respondenti, kteří odpověděli na dotazník, tak 11 z nich (13,75%) přijeli na den, 13 dotazovaných (16,25%) na týden a 14 respondentů (17,50%) navštívilo Krkonoše více než na týden.
42
11. S kým jste přijel/a? Odpovědi 38 34 1 1 5
Odpověď S rodinou S přáteli S dětmi S vnoučaty Sám/a
Podíl 48,10% 43,04% 1,27% 1,27% 6,33%
60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% S rodinou
S přáteli
S dětmi
S vnoučaty
Sám/a
Pouze těsně převážily návštěvy Krkonoš s rodinou (38 dotázaných, 48,10%) oproti příjezdům na hory s přáteli (34 dotázaných, 43,04%).
43
12. Věk? Odpovědi 0 30 40 9 3 0 4 1
Odpověď Do 15 let 15-25 let 26-35 let 36-45 let 46-55 let 56-65 let 66-75 let 76 let a více
Podíl 0,00% 34,48% 45,98% 10,34% 3,45% 0,00% 4,60% 1,15%
50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Do 15 let
15-25 let
26-35 let
36-45 let
46-55 let
56-65 let
66-75 let
76 let a více
Věkové složení je z velké většiny v rozmezí 26 až 35 let, tedy 40 dotázaných (45,98%) a 30 dotázaných je ve věku 15 až 25 let (34,48%). Obě skupiny tvoří studenti, absolventi a lidé, kteří navštěvují hory, tak byli i nejvíce vstřícní ohledně vyplňování dotazníků.
44
13. Ze kterého kraje pocházíte? Odpovědi 35 11 23 1 3 1 0 0 1 4 3 0 1 4
Odpověď Praha Středočeský Královéhradecký Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Jihomoravský Vysočina Pardubický Zlínský Moravskoslezský Olomoucký
Podíl 40,23% 12,64% 26,44% 1,15% 3,45% 1,15% 0,00% 0,00% 1,15% 4,60% 3,45% 0,00% 1,15% 4,60%
45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%
Bydliště oslovených respondentů bylo zastoupeno skoro ve všech krajích. Pouze v nikdo z Plzeňského, Jihočeského a Zlínského kraje nepřijel do Krkonoš. Nikoho asi nepřekvapí, že nejvíce návštěvníků je z Prahy (35 dotázaných, 40,23%), dále z Královéhradeckého kraje (23 dotázaných, 26,44%). Ostatní jsou zastoupeny v malém počtu.
45
14. Jste muž nebo žena? Odpověď Žena Muž
Odpovědi Podíl 55 63,22% 32 36,78%
70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Žena
Muž
Podíl žen a můžu, kteří odpovídali na dotazník je vidět pouze letmým pohledem na grafické znázornění. Žen odpovědělo 55 (63,22%) a můžů 32 (36,78%).
Závěr z vyhodnocení dotazníku Celkové shrnutí dotazníku, ve kterém nám čtrnáct otázek ukázalo chování návštěvníka a přístup dalších oslovených k oblasti Krkonoše. Sněžka jako naše nejvyšší hora přitahuje turisty jako magnet, tak se nemůžeme divit, že se většině zúčastněných na dotazníku, při vyslovení Krkonoše rovnou na mysl naskočí Sněžka. Běžný návštěvník nesleduje webové stránky ani ostatní komunikační kanály a časopis Krkonoše znají skalní turisté. Do hor zavítá na základě svého vlastního uvážení, informace hledá na internetu, slevové akce využije jen občas a s největší pravděpodobností si suvenýr nekoupí. Buď přijede s rodinou nebo s přáteli na prodloužený víkend, pochází z hlavního města Prahy a patří do věkové kategorie 26 až 35 let a je to sportovně založená žena.
46
Závěr Většina z nás má Krkonoše spojeny v lepším případě s lyžováním, turistikou a cyklistikou, nebo také s povinnými rodinnými výlety, kdy se nikomu moc v dětském, ale především v pubertálním věku nikam na hory nechce. Málokdo si z nás umí představit, jak takový kousek naší malé země může mít zajímavou historii. První návštěvy turistů vzdáleně připomínaly expedice na konec světa. Nikdo netušil kam dojde, jaké lidi potká a jak mu cesta dlouho potrvá. Území bylo ovlivněno válkami, nadvládou Němců a také jako většina pohraničních oblastí, nikdy v Krkonoších velké bohatství nebylo a lidé díky své pracovitosti měli všechno těžce vydřené. Část práce o prvních cestopisech a průvodcích nás vzala do období 18. a 19. století, kdy náboženské poutě měly velký vliv na první příchody lidí ve skupinách. J. J. Rousseau ukázal lidem, že je možné se dívat na přírodu jiným způsobem a inspiroval mnoho dalších k toulání po přírodě. Horské cesty začaly ožívat a vznikaly první náznaky turistického ruchu, lidé začali konzumovat jídlo na chalupách a přespávali na seně a následně začala stavba prvních chalup s nabídkou ubytování. Cennou inspirací byly cestopisy, průvodci, fotografie, pohlednice, časopisy a plakáty. Čím více jsem si hledala informace o počátcích turistiky v Krkonoších, tak jsem zjistila, že je to téma velmi rozsáhlé, pestré a člověk vlastně zjistí, že už v tehdejší době chtěli turisté dobré služby, hezké prostředí a rádi se bavili. Ráda bych vybrané téma mé bakalářské práce dál rozvinula v diplomové práce, jelikož jsem dosud nevyčerpala všechny materiály. Hlavím cílem bylo porozumět a zjistit, jak se v dřívější době lidé dostávali k informacím o Krkonoších a jako formou. V dílčích cílech byly popsány jednotlivé zdroje, ze kterých mohli čerpat inspiraci a popis daného místa. Dalším cílem je prostřednictvím dotazníku zjistit, jakým způsobem respondenti vnímají Krkonoše a jak si hledají informace před odjezdem do Krkonoš.
Stanovená hypotéza V pořadu Toulavá kamera, který je každý týden uváděn v České televizi, se v roce 2013 objevovaly televizní příspěvky týkající se Krkonoš celkem často. 47
Výsledek hypotézy Po zpětném zhlédnutí všech uvedených dílů v roce 2013, musím konstatovat, že se cokoliv týkající se oblasti Krkonoše, objevilo za celý kalendářní rok celkem v devíti dílech. Ve srovnání se Šumavou, je to o čtyři příspěvky více. Dovoluji si konstatovat, že je to dáno i tím, že náš nejvyšší vrchol Sněžka se nachází v Krkonoších.
48
Zdroje: Literatura GLADWELL, Malcolm. Bod zlomu: o malých příčinách s velkými následky. 3. vyd. v českém jazyce. Překlad Martin Weiss. Praha: Dokořán, 2008, 254 s. ISBN 978-807-3631994. HERZA, Filip. Pookřát na čerstvém horském vzduchu:bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií, 2009, 82 s. Vedoucí bakalářské práce Dr. phil. Pavel Himl HESKOVÁ, Marie a Peter ŠTARCHOŇ. Marketingová komunikace a moderní trendy v marketingu. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2009, 180 s. Profesionál. ISBN 978-80-2451520-5. CHADT, Karel. Komunikace v managementu služeb - z přednášky na VŠH v Praze. KARLÍČEK, Miroslav a Petr KRÁL. Marketingová komunikace: jak komunikovat na našem trhu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-3541-2. KOTLER, Philip, Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 719 s. Profesionál. ISBN 80-247-0016-6. LUDVÍK, Theodor. Toulky krkonošskou minulostí, Edice Kraj, 1978, 267 s. ISBN 46018-77. NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2010, 152 s. ISBN 978-80-87411-08-7. PALATKOVÁ, Monika. Prolínání destinací a destinační partnerství, Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. Hospodářská komora hlavního města Prahy. PŘIKRYLOVÁ, Jana a Hana JAHODOVÁ. Moderní marketingová komunikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 303 s., [16] s. obr. příl. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3622-8. ŠINDLER, Petr. Event marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 236 s., 2003 ISBN 80-2470646-6. TREADAWAY, Chris a Mari SMITH. Marketing na Facebooku: výukový kurz. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 296 s. ISBN 978-80-251-3337-8. VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb: efektivně a moderně. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Překlad Martin Weiss. Praha: Grada, 2014, 268 s. Manažer. ISBN 978-80-247-5037-8.
49
Internetové zdroje 1. PC Mag.com: Definition of YouTube. [on-line], dostupný z http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/57119/youtube 2. YouTube: Statistics [on-line], dostupný z https://www.youtube.com/yt/press/statistics.html 3 Newsroom FB: Company Info [on-line], dostupný z http://newsroom.fb.com/companyinfo/ 4.Jak na internet: internetové statistiky [on-line], dostupný z http://www.jaknainternet.cz/page/1772/internetove-statistiky/ 5. Techterms: Facebook [on-line]. dostupný z http://www.techterms.com/definition/facebook 6. Česká televize: 10 let Facebooku: Jak změnil podnikání i život uživatelů? [on-line], dostupný z http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/260838-10-let-facebooku-jakzmenil-podnikani-i-zivoty-uzivatelu/ 7. Cnews: MySpace vstavá z mrtvých. Za poslední měsíc získal milion nových uživatelů [on-line], dostupný z http://www.cnews.cz/myspace-vstava-z-mrtvych-za-posledni-mesicziskal-milion-novych-uzivatelu 8. Twitter: Our mission: To give everyone the power to create and share ideas and information instantly, without barries [on-line], dostupný z https://about.twitter.com/company 9. Forbes: Twitter [on-line], dostupný z http://www.forbes.com/companies/twitter/ 10.Twitter Counter: Twitter Top 100 Most Followers [on-line], dostupný z http://twittercounter.com/pages/100 11.LinkedIn: About us [on-line], dostupný z http://www.linkedin.com/aboutus?trk=hb_ft_about 12.Manage social: Proč má smysl používat Google Plus [on-line], dostupný z http://mngsocial.com/cs/blog/21-google-google-plus-g-google-social-networks-facebook 13. Co de asi? Kompletní shrnutí sociální sítě Google Plus aneb v čem je lepší než Facebook [on-line], dostupný z http://codeasi.blogspot.cz/2011/07/kompletni-shrnutisocialni-site-google.html 14. Pinterest: What´s Pinterest? [on-line], dostupný z https://about.pinterest.com/cs 15. Ty internety: Firmy v sociálních sítích: Pojď mi hop!, Seznam na Pinterestu, úspěchy a faily [on-line], dostupný z http://www.tyinternety.cz/2013/06/06/clanek/firmy-vsocialnich-sitich-pojd-mi-hop-seznam-na-pinterestu-uspechy-a-faily/ 16. Mediaguru: Mediální slovník, QR kód [on-line], dostupný z http://www.mediaguru.cz/medialni-slovnik/qr-kod/ 17. Force17: Aplikace Swarm aneb co všechno se v novem Foursquare nepovedlo... [online], dostupný z http://web.force17.net/aplikace-swarm-aneb-co-vsechno-se-v-novemfoursquare-nepovedlo/ 50
18. Foursquare: About us [on-line], dostupný z https://foursquare.com/about 19. Business Dictionary: Definition Blog[on-line], dostupný z http://www.businessdictionary.com/definition/blog.html 20. Business Dictionary: Definition Product placement [on-line], dostupný z http://www.businessdictionary.com/definition/product-placement.html 21. Ihned: Apple byl loni nejúspěšnější v product placementu ve filmech [on-line], dostupný z http://mam.ihned.cz/c1-50825290-apple-byl-loni-nejuspesnejsi-v-productplacementu-ve-filmech 22. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky: Předpis 132/2010 Sb. [on-line], dostupný z http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?r=2010&cz=132 23. EAdvokacie: Zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání [on-line], dostupný z http://www.e-advokacie.cz/cs/clanky/zakon-o-audiovizualnich-medialnichsluzbach-na-vyzadani 24. Netradiční formy: Guerilla marketing [on-line], dostupný z http://www.netradicniformy.cz/guerilla-marketing/ 25. Businessweek: Word of mouth is the best Ad [on-line], dostupný z http://www.businessweek.com/debateroom/archives/2011/12/word_of_mouth_is_the_best _ad.html 26. Yelp: O nás [on-line], dostupný z http://www.yelp.cz/about 27. Tripadvisor: O webu Tripadvisor [on-line], dostupný z http://www.tripadvisor.cz/pages/about_us.html 28. Marketo Blog: The Definiton of Omni-Channel Marketing - Plus 7 tips [on-line], dostupný z http://blog.marketo.com/2014/04/the-definition-of-omni-channel-marketingplus-7-tips.html 29. Mediaguru: Mediální slovník, Buzz marketing [on-line], dostupný z http://www.mediaguru.cz/medialni-slovnik/buzz-marketing/ 30. Cestování iDnes: První člověk na Sněžce? Benátčan v roce 1456 [on-line], dostupný z http://cestovani.idnes.cz/prvni-clovek-na-snezce-benatcan-v-roce-1456-ff0-/tipy-navylet.aspx?c=A070711_155738_igcechy_tom 31. Severovýchod: Myslimír, po horách krkonošských putující [on-line], dostupný z http://severovychod.jaybee.cz/myslimir-po-horach-krkonosskych-putujici 32 Katolická církev v České republice: Diecéze v ČR [on-line], dostupný z http://www.cirkev.cz/cirkev-v-cr/dieceze-v-cr/ 33. Rádkyně: K. H. Mácha na Novopacku [on-line], dostupný z http://www.radkyne.cz/index.php?p=9 34. Časopis Krkonoše - Jizerské hory: Z Hradce na Sněžku za půl dne dorazil V. K. roku 1881 [on-line], dostupný z http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=10709
51
35. Langhans: Dům Langhans [on-line], dostupný z http://www.langhans.cz/dum/ 36. Časopis Krkonoše - Jizerské hory: Jak viděli Kronoše: Václav Durych - nepřekonaný průvodce [on-line], dostupný z http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=6971&Itemid=3 37. Časopis Krkonoše-Jizerské hory: Bohatá vesníce [on-line], dostupný z http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=9593&Itemid=2 7 38. Pavel Scheufler: Petrák, Eduard [on-line], dostupný z http://www.scheufler.cz/csCZ/fotohistorie/fotografove,p,petrak-eduard,45.html 39. Malá Úpa: Cestovní ruch [on-line], dostupný z http://kronika.malaupa.cz/wwwstr/Cestruch.htm 40. SKI Jilemnice: 120. výročí činnosti Českého krkonošského spolku SKI Jilemnice [online], dostupný z http://www.skijilemnice.cz/web/120-let-ski 41. Pohlednice - sběratelství: Stručná historie pohlednic [on-line], dostupný z http://www.pohlednice-sberatelstvi.cz/historie.php 42. Leccos: Kramerius Václav Rodomil [on-line], dostupný z http://leccos.com/index.php/clanky/kramerius-vaclav-rodomil 43. Pavel Scheufler: První číslo časopisu Český svět [on-line], dostupný z http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1904,prvni-cislo-casopisu-ceskysvet,545.html 44. Regionální informační systém: Krkonoše - turistický region [on-line], dostupný z http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/liberecky-kraj/regionalni-informace/o-kraji/krkonose/ 45. Kudy z nudy: Krkonoše a Podkrkonoší [on-line], dostupný z http://www.kudyznudy.cz/Kam-pojedete/Krkonose-a-Podkrkonosi.aspx 46. Krkonoše: Troška historie, Osídlování Krkonoš [on-line], dostupný z http://www.krkonose.eu/cs/historie 47. Správa Krkonošského národního parku: Historie vlivu člověka na území Krkonoš [online], dostupný z http://www.krnap.cz/historie-vlivu-cloveka/ 48. Vítězslav Hálek: Prezentace k přednáškám z předmětu marketing [on-line], dostupný z http://halek.info/www/prezentace/marketing-prednasky5/mprp5print.php?projection&l=06 49. Knihovnický zpravodaj Vysočina: Marketingové plánování [on-line], dostupný z http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1136 50. QR Codes: Vše o QR kódech [on-line], dostupný z http://www.qr-codes.cz/
52
51. Prosar: 10 Awesome Examples of Guerilla Marketing Campaigns [on-line], dostupný z http://www.prosar.com/inbound_marketing_blog/bid/165085/10-Awesome-Examples-ofGuerrilla-Marketing-Campaigns 52. Severovýchod: Myslimír, po horách krkonošských putující [on-line], dostupný z http://severovychod.jaybee.cz/myslimir-po-horach-krkonosskych-putujici 53. Rádkyně: K. H. Mácha na Novopacku [on-line], dostupný z http://www.radkyne.cz/index.php?p=9 54. Idnes: Nová Petrova bouda by mohla být samoobslužná, projekt posoudí památkáři [on-line], dostupný z http://hradec.idnes.cz/obnova-petrovy-boudy-krkonose-dzo-/hradeczpravy.aspx?c=A140804_103623_hradec-zpravy_kvi 55. Pavel Scheufler: Bedrník, Hynek: [on-line] , dostupný z http://www.scheufler.cz/csCZ/fotohistorie/fotografove,b,bedrnik-hynek,13.html 56. Informační centrum Jilemnice: Slavnostní večer a křest knihy "Ať to fčí - 120 let jilemnického lyžování [on-line], dostupný z http://ic.mestojilemnice.cz/cz/kalendarakci/slavnostni-vecer-a-krest-knihy-at-to-frci-120-let-jilemnickeho-lyzovani-6983.html 57. Akpool:Ansichtskarten [on-line], dostupný z http://www.akpool.de/ansichtskarten/24382184-ansichtskarte-postkarte-agnetendorf-imriesengebirge-schlesien-blick-ueber-den-ort 58. Zvab: Stahlstich-Gesamtansicht von Huber nach Blätterbauer. Die Schneekoppe von Glausnitz aus gesehen. [on-line], dostupný z http://www.zvab.com/buchsuchen/titel/stahlstich-gesamtansicht-von-huber/autor/schlesien 59. Pavel Scheufle: První číslo časopisu Český svět http://www.scheufler.cz/csCZ/fotohistorie/data,1904,prvni-cislo-casopisu-cesky-svet,545.html
53
Seznam obrázků Obrázek 1 Prvky komunikačního procesu: Obrázek 2 - Marketingový komunikační mix Obrázek 3 - Vzor QR kódu Obrázek 4 - Příklad: guerillové reklamy Obrázek 5 - Ukázka ilustrace z časopisu Čechoslaw Obrázek 6 Ukázka stránky z časopisu Čechoslaw Obrázek 7 - Ukázka ilustrace K.H.Máchy Obrázek 8 - Petrova bouda na přelomu 19. a 20. století Obrázek 9 - Výstup na Žalý Obrázek 10 Znak Českého krkonošského spolku SKI Jilemnice Obrázek 11 - Ukázka pohlednice Obrázek 12 - Sněžka roku 1885 Obrázek 13 Ukázka titulní strany časopisu Český svět
54
Seznam tabulek Tabulka 1 - Model podle Roberta Lauterborna Tabulka 2 - Přehled nejznámějších sociálních sítí a jejich počet uživatelů
55
Přílohy Příloha 1 Dotazník Příloha 2 Oblast Krkonoše
56
Příloha 1 Dotazník
Co se Vám vybaví, když se řekne Krkonoše? Sněžka Krkonošské pohádky Pec pod Sněžkou Krkonošské kyselo Jak často navštěvujete Krkonoše? 1x ročně 2 – 6x ročně 6x a více Bydlím v Krkonoších Nikdy jsem tam nebyl/a Za jakým účelem jezdíte do Krkonoš? Rekreace Sport (lyžování, ski alpinismus) Turistika (pěší, cyklistika) Návštěva příbuzných, známých Kulinářský zážitek Na jaké doporučení jste navštívil/a Krkonoše? Dle vlastního uvážení Na doporučení známých Kvůli pořádané akci Výhodná cenová nabídka ubytování
57
Způsob informování o destinaci Krkonoše? Na internet V cestovním průvodci V novinách, časopisech Od známého Na základě vlastní zkušenost V televizi Jiný Využíváte rádi slevové karty, letáky? Velice rád/ráda využívám a vyhledávám je Občas je využiji Nevyužívám je a ani mě to nezajímá Sledujete webové stránky a ostatní komunikační kanály týkající se Krkonoš? Ano Ne Znáte časopis Krkonoše? Ano Ne Kupujete si na památku suvenýry? Ano Ne Doba, kterou jste strávil/a v Krkonoších? Den Víkend Prodloužený víkend Týden Více než týden 58
S kým jste přijel/a? S rodinou S přáteli S dětmi S vnoučaty Sám/a Ze kterého kraje pocházíte? Praha Středočeský Královéhradecký Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Jihomoravský Vysočina Pardubický Věk? Do 15 let 15-25 let 26-35 let 36-45 let 46-55 let 56-65 let 66-75 let 76 let a více 59
Jste muž nebo žena? Žena Muž
60
Příloha 2 Oblast Krkonoše Krkonoše a Podkrkonoší Krkonoše a Podkrkonoší je jeden z posledně vzniklých turistických regionů v České republice, jelikož došlo ke sloužení turistického regionu Krkonoše a Podkrkonoší. Krkonoše se rozkládají na území Královéhradeckého a Libereckého kraje. Dále dělíme území na Krkonoše-východ, Krkonoše-západ a Krkonoše-střed. Krkonošský národní park sousedí s polským národním parkem, který nese stejný název a spolu s českým tvoří dohromady biosférickou rezervaci UNESCO. Nejvyšší hora Sněžka (podle nových měření 1603m n.m.) a další turistické oblasti jsou oblíbeným cílem návštěvníků v jakékoliv sezóně. Ochranou ruku nad přírodou drží od roku 1963 správa Národního parku, který byl jako úplně první na našem území. Mezi další nej patří pramen Labe, který je výletním místem mnohých návštěvníků. Poloha Krkonoš je velmi výhodná, jelikož z jedné strany je Polsko a němečtí turisté to také nemají k nám daleko. Místa jako je Labský důl, údolí Bílého Labe a Obří důl jsou přírodní krásy Krkonoš. Stupňovité vodopády - Pančavský, Pudlavský a Labský protékají Labským dolem a jeho okolím. Příroda je rozmanitá svými druhy rostlin a živočichů a několik desítek endemitů. Krkonoše jsou vyhledávány nejen v zimně sněhovým podmínkám, ale i v letních měsících lidé přijíždění za turistikou a v horských městečkách najdeme zajímavá historická místa. 2.1.2 Klimatické podmínky Krkonošské pohoří tvoří přirozený horský val, na který po tisíciletí naráží studené západní proudění do Atlantiku. Projevuje se to vysokým množstvím dešťových a sněhových srážek a nízkými teplotami
(Průměrná roční teplota se pohybuje mezi +6 až
0 °C). Zejména na podzim je nádherné inverzní počasí, které trvá několik dnů a vzácněji i měsíců a je slunečné počasí, které je jinak pro krkonošskou oblast ne úplně časté jako v jiných horských oblastech.
61
Historie Krkonoš V době pravěku kvůli drsnému počasí trvalé osídlení Krkonoš nebylo možné. Na přelomu 13. a 14. století, kdy dochází velkému rozmachu řemesel, dochází k postupnému osídlování. Technický a technologický vývoj řemesel umožnil zdolávání horské přírody a začaly vznikat první obce. Kolonisté žďářili lesy, vysušovali bažinatou půdu a přeměňovali louky, pole, pastviny. Nejdříve osídlené enklávy byly okolo zemských stezek, ale časem upravovali lesní porosty do méně přístupných míst. Důlní práce a rozvoj hornictví jsou již z první poloviny 13. století. Největšího rozmachu dosáhlo dolování v Obřím dole a Svatém Petru, vznikly celé hornické osady, ale lesní porosty už byly narušeny lidskou činností. Těžba dřeva, ale i zároveň zničení lesů, dosáhlo největšího rozsahu v 16. a 17. století. Tehdejší panovník z mocenských a politických důvodů povolal několik cizích šlechticů, kteří měli na starosti nejvyšší úřady. Kryštof Gendorf, který byl také získaným stoupencem, se zasloužil o rozkvět hornictví v Čechách. Na jeho doporučení bylo dřevo pro Kutnohorské stříbrné doly těženo v Krkonoších a splavováno do blízkosti Hor Kutných. Víme z dochovaných materiálů, že v roce 1569 byl odhad zásob dřevní hmoty zhruba na 80 let. Těžilo se holosečně na svazích hor, čímž se zamezilo zmlazení stínomilných dřevin, hlavně jedle, ale i buku, jehož porosty navíc decimovali místní uhlíři. V roce 1609 se těžba přeložila do Orlických hor, jelikož byla zničena velká část lesů a hlavně ve východních Krkonoších. Noví přistěhovalci z alpských zemí přinesli na krkonošské kopce svůj způsob života a hospodaření. Dobytek pásli na loukách, v lesích a svá sídla zakládali, dle svých zvyklostí a i mimo údolní osady. Třicetiletá válka donutila obyvatele v Podkrkonoší, aby se i se zvířaty ukryli v horách, proto vzniklo mnoho sídelních enkláv při horní hranici lesa. Po válce přišly změny v držení jednotlivých panství a obyvatelé museli rozšiřovat chov dobytka, jelikož se stal hlavním zdrojem obživy. Sklízení sena a pastevectví v horní hranici lesa mělo za následek to, že se na hřebenech objevila první stavení, což můžeme považovat za začátek budního hospodářství a poznatek, že půda se může ekonomicky zhodnocovat.
62
První boudy byly založeny v první polovině 17. století. Porosty kosodřevin ustoupily loukám a pastvinám a enklávy okolo hřebenových bud snížily horní hranici lesa až na 1000 m n.m.
Zdroj: www.krnap.cz Jak je uvedeno v knize Toulky krkonošskou minulostí, kterou napsal Theodor Lokvenc Vrchol slávy budního hospodářství bylo 17. a první polovina 18. století. Ze zachovaných zdrojů víme, že v roce 1804 bylo celkem 1621 bud. K tomu můžeme připočíst boudy z vyšších poloh a celkový počet je 2500 bud. Většina bud byla obývána jen přes léto. První bouda, která byla celoročně obývána, byla Luční bouda. V 18. století byly Krkonoše navštěvovány sběrateli léčivých bylin. Polská strana Krkonoš měla i cech laborantů, kteří ve velkém sklízeli porosty arniky, hořců a dalších rostlin. Ukončení cechu laborantů byl ještě téhož století, ale naleziště vzácných rostlin byla poničena. Napáchané škody těžbou a pastvou byly obrovské, ale i tak pro sklárny a železárny těžba stále pokračovala. Na konci 18. století bylo zavedeno pasečné hospodaření a začalo se zalesňovat. Nedostatek svatebního materiálu se řešil dovážením z Rakouska a Německa, proto cizí osivo postupně vytlačilo krkonošský ekotyp smrku. Další cizí elementy, které byly introdukovány, jsou např. modřín evropský a sibiřský, stromovitá kleč a limba z Alp. Dneska se už s těmito kulturami nesetkáme, jelikož vymizela. Na přelomu 18. a 19. století začíná do Krkonoš pronikat cestovní ruch a zejména turistika, která byla inspirována idejemi Rousseauovými (Theodor Lokvenc, s. 169), který kladl 63
důraz na neobyčejné jevy proti všednosti a objevoval v plné míře krásu a velikost přírody. Proto se staly módou toulky přírodou a poznávání krásy hor. Horské vesničky a cesty začaly ožívat a skupiny stoupaly do kopců a kochali se přírodou. Dobové oblečení ostře kontrastovalo s horským rázem krajiny, jelikož vysoké čepce, cylindry a krinolíny se neodkládaly ani při procházkách po kopcích. Obyvatelé bud poskytovali nocleh a občerstvení, které se skládalo z toho, co chalupa vyprodukovala. Na konci 19. století se pohostinství vylepšilo a podnikavost boudařů byla rozmanitá. Nabízené jídlo v podobě silné masové nebo vinné polévky, bifteky, pstruzi, koláčky, mělnické víno, plzeňské a trutnovské pivo. Majetní turisté byli vynášeni na hřebeny na nosítkách (v podobě židle). Horský vůdce byl také vítaný. Podával jednoduché informace během cesty a nosil zavazadla, jejichž váha nesměla překročit 15 kg. Ve větších vesnicích bylo možné si najmout koně. Nový způsob turistiky a její oblíbenost přirozeně donutila boudaře přestavět nebo upravit boudu na celoroční provoz. Zájmu turistů neušla ani Sněžka, která byla posvátným místem. Později se z kaple na vrcholu Sněžka stala malá noclehárna a občerstvení. Byla zde také umístěna nejvýše položená pošta v Německu, která v týdnu od 9. do 16. srpna 1900 odtud odeslali 10 228 pohlednic. Zimní návštěva hor začala až později a ani místní obyvatelé hor moc nevycházeli daleko od svých bud, pokud to nebylo nutné. Jízda na rohačkách byla oblíbenou činností, pokud se zrovna nesváželo dřevo. První sáňkařská trasa vedla z Pomezních bud do Kowar. Zimní počasí si vyžadovalo mnoho obětí, proto v roce 1934 byla založena Horská záchranná služba. Rozvoj turistického ruchu pomohl k vytvoření nových komunikací, zhustila se síť stezek a byla postavena první lanová dráha z Janských Lázní na Černou horu, která zahájila provoz v roce 1928. Druhá světová válka donutila obyvatele hor postavit opevnění, které změnilo ráz krajiny dost hrubým způsobem. Okupace také znamenala zvýšení spotřeby dřeva pro
64
německý válečný průmysl. Doslova kalamitní stav lesů měl vliv i na zvířeně, zejména velkých ptáků a savců. Od poloviny 20. Století je příroda poznamenána zejména vlivy imisí a intenzivní turistickou zátěží, která působí celoplošně. Imise a jejich vliv se projevuje od 70. let minulého století, kdy vyrostlo na polské straně a v bývalé NDR mnoho elektráren. Česká kotlina na tom má také svůj podíl. Lesní porosty jsou velmi poškozeny a i jejich nevhodná druhová, věková i prostorová skladba porostů má za následek menší odolnost proti škůdcům. Od začátku 90. let probíhá mechanická obnova krkonošských lesů, které má opět svá pro a proti. Stav lesů se zlepšuje, ale používání těžké techniky, stavba širokých svážnic a používání pesticidů, není moc v souladu s přírodou. Rozsáhlé odlesnění také změnilo složení fauny.
KRNAP Jak napovídá historie KRNAPu na jejich webových stránkách http://www.krnap.cz/krnap-a-jeho-histrorie/ , tak trvala skoro půl století, než byly Krkonoše prohlášeny v několika etapách v 50. A 60. letech 20. století za Karkonoskiego Parku Narodoweho (1959) a Krkonošského národního parku (1963). Prohlášení Krkonoš za národní park bylo dlouholeté úsilí desítek lidí, kteří tamní přírodu opravdu měli rádi z celého srdce. Za zmínku stojí alespoň tato jména: Harrach, Kodym, Tykač, Ambrož a mnoho dalších.
65
Zdroj: http://www.krnap.cz/organizacni-struktura/
66
67
