Mandantenbrief Informace o daních, právu a hospodářství v České republice

Mandantenbrief Informace o daních, právu a hospodářství v České republice Vydání Prosinec 2011 · www.roedl.cz

Obsah Aktuality > Pracovní poměr statutárních orgánů po 1. lednu 2012 – ano, či ne? > Zavedení trestní odpovědnosti právnických osob Právo aktuálně > Jak má zaměstnavatel správně doručovat písemnosti zaměstnanci? Daně aktuálně > Má smysl se zabývat daňovou reformou? Ekonomika poradenství aktuálně > Odpis cizoměnových pohledávek a závazků Rödl & Partner Intern > Právnická firma roku – úspěch pro Rödl & Partner

Aktuality Václav Vlk, Rödl & Partner Praha

> Pracovní poměr statutárních orgánů po 1. lednu 2012 – ano, či ne? Dnem 1. ledna 2012 nabude účinnosti novela obchodního zákoníku, která – kromě množství jiných změn – zapracovává do tohoto právního předpisu i  nový paragraf 66d nadepsaný „Pověření obchodním vedením“. Obchodní zákoník nově připouští, aby statutární orgán společnosti pověřil obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jinou osobu, přičemž tato jiná osoba bude moci svou činnost vykonávat i v pracovněprávním poměru ke společnosti a  být současně i  statutárním orgánem společnosti. Mzdu by v takovém případě souběhu výkonu funkce statutárního orgánu a  pracovněprávního vztahu určoval ten orgán společnosti, do jehož pravomoci náleží rozhodování o odměňování statutárních orgánů (typicky tedy valná hromada společnosti).

Současně by k  1. lednu 2012 měly nabýt účinnosti další změny právních předpisů, které sjednotí postavení statutárního orgánu a zaměstnance, pokud jde o daňové aspekty a důchodové, nemocenské a zdravotní pojištění. Máme za to, že statutární orgán, vědom si své povinnosti jednat vždy s péčí řádného hospodáře ve prospěch „své“ společnosti, nikoli ve prospěch svůj či prospěch jiných osob, nemůže rozhodnout o  tom, že obchodní vedení bude v pracovněprávním vztahu zcela či zčásti vykonáváno jinou osobou, která je současně statutárním orgánem, protože takové rozhodnutí by, zejména vzhledem k pracovněprávní ochraně zaměstnance, bylo v rozporu se zájmy společnosti, jejímž je statutárním orgánem. Nejen tedy proto, že se – jak zmíněno výše – pojistný a daňový režim statutárních orgánů a  zaměstnanců v  zásadě sjednocuje, dovolujeme si na otázku položenou v nadpisu tohoto příspěvku odpovědět záporně a  doporučit, aby vztahy mezi společností a  jejím statutárním orgánem byly i  napříště upraveny ve smlouvě o  výkonu funkce a  nebyl zakládán souběžný pracovněprávní vztah mezi statutárním orgánem a společností. Jsme samozřejmě připraveni poskytnout naše poradenské služby v konkrétních případech.

Kontakt pro další informace

Mgr. Václav Vlk Advokát Associate Partner Tel.: +420 236 163 720 E-mail: [email protected]

1

Mandantenbrief Pavel Koukal, Rödl & Partner Praha

> Zavedení trestní odpovědnosti právnických osob Od 1. ledna 2012 by měl nabýt účinnosti nový zákon o  trestní odpovědnosti právnických osob a  řízení proti nim, který přinese do českého právního i  podnikatelského prostředí zásadní koncepční změny. Ačkoliv byl již parlamentem schválený návrh zákona prezidentem vrácen Poslanecké sněmovně k  novému projednání, lze důvodně předpokládat, že prezidentův nesouhlas bude Poslaneckou sněmovnou přehlasován. Nový zákon přitom nepřinese jen vlastní zavedení trestní odpovědnosti právnických osob včetně obchodních společností, ale ve svém důsledku a  v  praktických dopadech tento krok povede i  k  dalšímu výraznému posílení veřejnoprávní regulace podnikání obchodních společností a družstev, byť v tomto případě půjde pouze o regulaci nepřímou a zprostředkovanou. Česká republika by tak měla od příštího roku patřit k těm členským státům Evropské unie, které mají ve svém právním řádu zavedenu tzv. pravou trestněprávní odpovědnost právnických osob, to je odpovědnost za trestné činy upravené v trestním zákoníku, ohledně kterých jsou sankce (tresty a ochranná opatření) ukládány trestními soudy ve standardním trestním řízení. Trestní odpovědnost právnických osob se týká celkem 79 vybraných trestných činů, jejichž výčet je omezen na ty, u  nichž zavedení deliktní odpovědnosti požadují mezinárodní smlouvy a komunitární předpisy EU. Z  hlediska podnikajících právnických osob je přitom podstatné, že mezi tyto trestné činy náleží jak v zásadě všechny majetkové a hospodářské trestné činy, tak i trestné činy postihující korupci a  ohrožování či poškozování životního prostředí. Podstatné v  této souvislosti je, že zavedení trestní odpovědnosti právnických osob s sebou obecně přinese pro obchodní společnosti i  zcela nové praktické problémy a  potřebu vytvoření interních kontrolních systémů a  opatření

s cílem zajistit, aby vnitřní kontrolní mechanismy vyloučily, resp. v maximální možné míře omezily rizika spáchání trestného činu, jež by mohl být společnosti přičítán jako trestný čin právnické osoby. V tomto směru přitom bude zásadním bezprostředním úkolem i  účinné přizpůsobení dosavadních korporátních programů Compliance novým právním požadavkům vyplývajícím ze zavedení trestní odpovědnosti právnických osob. O novém zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim vás budeme podrobně informovat v únorovém vydání Mandantenbriefu.

Kontakt pro další informace

JUDr. Pavel Koukal Advokát Associate Partner Tel.: +420 236 163 710 E-mail: [email protected]

Právo aktuálně Václav Vlk, Rödl & Partner Praha Příspěvek se zabývá doručováním písemností zaměstnavatele zaměstnanci. Upozorňuje, jakým způsobem je třeba doručování provést, aby šlo o  doručení řádné. Objasňuje, kdy dochází k fikci doručení. Shrnuje, na co musí zaměstnavatel při tomto doručování dbát.

> Jak má zaměstnavatel správně doručovat písemnosti zaměstnanci? V rámci pracovněprávních vztahů dochází pravidelně k situaci, kdy zaměstnavatel zaměstnanci potřebuje doručit určitou písemnost. Typicky se jedná například o  výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru, zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Předně je třeba uvést, že písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování (např. mzdový výměr) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce musí zaměstnavatel zaměstnanci doručit do vlastních rukou.

2

Zákoník práce stanoví, že písemnosti je třeba zaměstnanci doručit na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen. Tento způsob doručování, tedy doručování osobní, je přednostní. Doručení poštou je přípustné jen tehdy, pokud osobní doručení není možné. Při osobním doručování lze doporučit, aby si zaměstnavatel nechal doručení písemnosti zaměstnancem potvrdit. Stane se tak nejčastěji na kopii doručované písemnosti, a to nejen podpisem zaměstnance, ale i uvedením data převzetí. Ani v případě, že zaměstnanec převzetí písemnosti odmítne potvrdit, není doručení zmařeno. Zaměstnavatel však bude muset prokázat jiným způsobem, že k  doručení došlo. Proto je vhodné, aby za stranu zaměstnavatele bylo doručení přítomno více osob. Pokud zaměstnanec písemnost odmítne převzít, má to tytéž důsledky, jako by písemnost převzal; i  pro tento případ je vhodné, aby zaměstnavatel byl schopen zaměstnancovo odmítnutí písemnost převzít dokázat, nejlépe svědectvím dalších osob. Doručování elektronickou poštou (e-mailem) je možné jen tehdy, pokud zaměstnanec s  takovým doručování vyslovil písemný souhlas, zaměstnavatel písemnost opatřil elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu a  zaměstnanec doručení písemnosti potvrdil datovou zprávou podepsanou jeho elektronickým podpisem rovněž založeným na kvalifikovaném certifikátu. Z toho je zřejmé, že doručování elektronickou poštou je pro korespondenci zaměstnavatele adresovanou zaměstnanci využitelné jen výjimečně. Přistoupí-li zaměstnavatel k  doručování poštou, zasílá písemnost na poslední adresu zaměstnance, která je mu známa. Písemnost může být doručena také tomu, koho zaměstnanec k přijetí písemnosti určil na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem. Zásilka musí být odeslána do vlastních rukou (zde je třeba zvolit službu „Do vlastních rukou výhradně jen adresáta“) a s dodejkou (aby byl zaměstnavatel následně schopen doložit, kdy byla písemnost zaměstnanci doručena). Pokud pošta v  místě doručení zaměstnance nezastihne, písemnost uloží na poště a  zaměstnance vyzve písemným oznámením, aby si uloženou písemnost do 10 pracovních dnů vyzvedl. V  oznámení musí být zaměstnanec poučen o  následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti. Právě úložní doba 10 pracovních dnů a náležitosti zmíněného oznámení představují zásadní problém při doručování písemností zaměstnavatele zaměstnanci poštou. Pošta totiž v současné době neumožňuje uložit písemnost na poště právě 10 pracovních dnů. Standardní úložní doba činí 15 kalendářních dnů, a to v určitých případech (kombinace svátků, víkendů apod.) nemusí pokrývat zákonem požadovaných 10 pracovních dnů. Zaměstnavateli tak lze

pouze doporučit, aby sledoval, zda je v konkrétním případě 15 kalendářními dny doba 10 pracovních dnů pokryta; pokud nikoli, nezbude než si při odeslání zásilky vyžádat uložení na delší dobu. Pošta na žádost odesílatele prodlouží úložní dobu z 15 kalendářních dnů na 1 měsíc. Podle naší zkušenosti prodloužení na dobu výslovně 10 pracovních dnů nebývá poštou akceptováno. Problematický je rovněž výše zmíněný požadavek na poučení zaměstnance o  následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti. Máme za to, že takové poučení v potřebném rozsahu a s možností následně prokázat jeho provedení pošta v současné době nenabízí. Zásilka nevyzvednutá ve lhůtě 10 pracovních dnů se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. Pokud zaměstnanec zásilku výslovně odmítl převzít, považuje se písemnost za doručenou dnem takového odmítnutí. Rovněž při odmítnutí však musí být zaměstnanec poučen o  jeho následcích, což – jak uvedeno výše – není v praxi dost dobře realizovatelné. S  ohledem na popsané problémy doporučujeme využívat doručování poštou skutečně jen tehdy, není-li osobní doručení možné. Ačkoli je doručování písemností zaměstnavatele zaměstnanci spojeno s  obtížemi, novela zákoníku práce, která by měla nabýt účinnosti k 1. lednu.2012, se tohoto problému nedotýká. Nadále tak zůstává platná úprava dosavadní, kterou lze v zákoníku práce nalézt v § 334 až 336. Zaměstnavatelům nezbývá než formální pravidla doručování v  maximální možné míře respektovat, a  vyhnout se tak případným rizikům vyplývajícím z neúčinnosti doručení. Nejen kvůli obsahu písemnosti, ale i  kvůli správnému způsobu jejího doručení lze tak v  případě pochybností zaměstnavateli doporučit, aby si vyžádal kvalifikovanou právní radu advokáta.

Kontakt pro další informace

Mgr. Václav Vlk Advokát Associate Partner Tel.: +420 236 163 720 E-mail: [email protected]

3

Mandantenbrief Daně aktuálně Jan Berr, Rödl & Partner Praha Jak mnozí z  Vás zaznamenali, téma daňové reformy se táhne, řekněme jak nit, od posledních voleb nejen naším Mandantenbriefem, ale i naší politickou scénou. Původně deklarovaný záměr byl, že od letošního roku budou změny zákona o daních z příjmů a některých souvisejících zákonů schváleny a vše bude jednoduché, přehledné a úžasné. Pak byl záměr, že vše bude jednoduché, přehledné a úžasné od příštího roku, pak od roku 2013 a nyní prý od roku 2014.

> Má smysl se zabývat daňovou reformou?

A co boj o stravenky? Nelze dojít k jinému závěru, než že se jedná o zástupný problém, na kterém je třeba si vybít energii. Zároveň i  marketingový pojem „reforma“ je otázkou – má dojít ke sloučení několika předpisů a zejména – k přečíslování paragrafů! Inu, než veřejnost zjistí co je obsahem, uplyne opět trocha času… Domnívám se, že informace o tom, co nás čeká a údajně nemine, není nutné rozšiřovat, neboť za týden bude opět vše jinak. Z tohoto důvodu přijměte jako náhradu výše uvedené zamyšlení nad danou situací.

Jak je vidět, daňová reforma se nekoná, snad se ale konat bude. Je jen otázkou kdy. V době přípravy tohoto článku bylo dohodnuto, že se její spuštění odkládá na rok 2014. Jedná se opravdu o upřímně míněný záměr či jen vějičku, aby se bylo o čem dohadovat, pokud možno se měnilo minimum a vznikl pocit, že je to tak zásadní věc, na které stojí naše bytí a nebytí.

Kontakt pro další informace

Ano, záměr se základními vizemi je dle mého názoru prospěšný – zjednodušit, upřesnit a sjednotit. Otázkou však je, zda-li se nejedná spíše o reklamní slogan s obsahem pokulhávajícím za očekáváním.

Ing. Jan Berr Daňový poradce, auditor Associate Partner Tel.: +420 236 163 750 E-mail: [email protected]

Je zajisté chvályhodná redukce počtu daňových výjimek. Je zajisté chvályhodné zdanění hazardu (prý už od roku 2012!). Domnívám se, že vize jednotného inkasního místa je též chvályhodná (sdružený odvod daně z příjmů zaměstnanců, zdravotního a  sociálního pojištění a  jednotné přehledy atd.). Ale ne všechny zamýšlené změny jsou zcela ve prospěch poplatníka a zejména o těch se nemluví. Zároveň jsou na veřejnost za poslední dva roky vypouštěny různé kusé informace a  čeká se na reakci veřejnosti, aby se to pod rouškou reformy zapracovalo či nikoliv. Jako příklad letošního roku poslouží snížení výdajových paušálů OSVČ, které byly zvýšeny svého času s odůvodněním, že je třeba snížit zbytečné výdaje poplatníků a správců daně na administrativu a následnou kontrolu – u části dotčených osob se již paušály snížily a nyní se různě uvažuje o jejich snížení na úroveň ještě nižší než byla před jejich zvýšením… Odůvodnění? Tažení proti neoprávněným výhodám. Na druhou stranu stát navrhuje měsíční placení záloh na daň z příjmů právnických osob (o tom se moc nemluví), rozšíření elektronické komunikace s finančním úřadem a další. Některé tyto změny spíše řeší cash-flow státu na úkor poplatníků a odstranit administrativu zejména na úkor poplatníků. Zároveň se zvažuje, že budou zasílány elektronicky finanční správě údaje o obchodech se zbožím, které podléhá spotřební dani (včetně tichých vín) – samozřejmě mnohá data jsou již obsažena v SW poplatníků, ale je zřejmé, že 4

se posiluje role státu, který má již preventivně mnoho dat k dispozici pro případnou budoucí kontrolu či vyhodnocení, aniž by poplatník věděl, že je v hledáčku finanční správy.

Ekonomika aktuálně Jitka Brázdilová, Petra Kořínková, Rödl & Partner Praha Národní účetní rada se na svém zasedání zabývala problematikou odpisu cizoměnové pohledávky a závazku. Svá zjištění shrnula do interpretace I-21, schválené dne 13. června 2011.

> Odpis cizoměnových pohledávek a závazků V současné době většina firem eviduje ve svém účetnictví pohledávku nebo závazek, které primárně vznikly v  cizí měně, ať už z důvodu obchodněprávních vztahů se zahraničím nebo v  rámci České republiky. Cizoměnové pohledávky a  závazky vyžadují proti pohledávkám a  závazkům v české měně zvláštní pozornost, a to s ohledem na jejich správné ocenění. Ze zákona č. 563/1991/Sb. o účetnictví § 4 odst. 12) vyplývá, že je nutné o těchto pohledávkách a závazcích účtovat v české měně, ale evidovat je i v dané cizí měně.

Dokladem k tomuto účetnímu případu bude interní účetní doklad, ke kterému bude přiložen zápis z vedení společnosti s rozhodnutím o odpisu dané pohledávky. Nezapomeňte doplnit v tomto smyslu Vaše interní předpisy a použít tento postup v závěrce za rok 2011, protože při odpisu pohledávek vznikají i daňové souvislosti. Při odpisu závazků se postupuje analogicky.

Kontakt pro další informace Přeceňování pohledávek a  závazků k  datu účetní závěrky kurzem České národní banky se stalo již pro většinu účetních jednotek rutinou. Nutnost tvorby opravných položek až po závěrkovém přecenění je celkem zřejmá. Jak ale postupovat, pokud takovéto cizoměnové pohledávky a závazky budeme chtít odepsat? To byly otázky, kterými se v tomto případě Národní účetní rada zabývala. Hlavní problémy řešené v interpretaci I-21 Především bylo třeba určit, zda při odpisu pohledávky, která byla přeceněná ke konci účetního období a  má být odepsána v  průběhu dalšího, vzniká kurzový rozdíl. Dalšími otázkami je, kdy v případě odpisu cizoměnové pohledávky dochází k okamžiku uskutečnění účetního případu a jakým kurzem má být odpis zaúčtován. Dle výše zmíněné interpretace I-21 je okamžikem uskutečnění účetního případu datum, kdy vedení společnosti o odpisu pohledávky rozhodlo. K tomuto datu je pak potřeba hodnotu pohledávky přepočíst kurzem, platným v  dané účetní jednotce tento den. To znamená kurzem v souladu s vnitřním předpisem účetní jednotky a zákona o účetnictví. Pro větší přehlednost uvádíme odpis pohledávky v cizí měně na příkladu: Účetní jednotka eviduje pohledávku 100 eur. K  rozvahovému dni ji přepočetla platným kurzem ČNB 25 Kč/eur. To znamená, že tato pohledávka má k rozvahovému dni hodnotu 2 500 Kč. Dne 1. března následujícího roku společnost rozhodla o odpisu této pohledávky. Dle interního předpisu používá aktuální denní kurzy ČNB. Budeme předpokládat, že kurz ČNB k 01.03. byl stanoven na 24 Kč/eur. Účtování o odpisu pak bude následující Popis operace

Částka

MD

D

1.1.

PZ pohledávky

2.500 Kč

311.xxx

-

1.3.

Odpis pohledávky

2.400 Kč

546 – odpis pohl.

311.xxx

1.3.

Kurzový rozdíl

100 Kč

563 – kurz. ztráty

311.xxx

Datum

Ing. Jitka Brázdilová Auditorka Associate Partner Tel.: +420 236 163 309 E-mail: [email protected]

Rödl & Partner Intern > Právnická firma roku – úspěch pro Rödl & Partner Jana Švédová, Rödl & Partner Praha Kancelář Rödl & Partner zaznamenala významný úspěch, který přinesl další ročník soutěže Právnická firma roku. V  kategorii „Daňové právo“ získala cenu jako „velmi doporučovaná kancelář“, což je v obrovské konkurenci této kategorie vynikající ocenění. Cena byla dále udělena pěti doporučovaným kancelářím a samozřejmě vítězi kategorie. Tím se stala kancelář White & Case. Soutěž Právnická firma roku vyhlašuje společnost EPRAVO.CZ pod záštitou předsedy vlády Petra Nečase, ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila a České advokátní komory. Letos se konal již čtvrtý ročník.

5

Mandantenbrief

Mandantenbrief Prosinec 2011, MK ČR E 16542 Vydavatel:

Rödl & Partner Consulting, s.r.o. IČ: 25724231 Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 Tel.: + 420 236 163 111 Fax: + 420 236 163 799 www.roedl.cz

Redakce:

Ing. Jana Švédová – [email protected]

Layout/Sazba: Ing. Tomáš F. Hanzl – [email protected]

Odborné články newsletteru jsou duševním vlastnictvím kanceláře Rödl & Partner a předmětem autorského práva. Uživatelé mohou články newsletteru a odborné informace obsažené na internetu stahovat, tisknout nebo kopírovat výhradně pro vlastní potřebu. Jakékoli jiné formy užití, změny celku nebo částí newsletteru, jeho rozmnožování, šíření nebo poskytnutí k veřejným účelům, bez ohledu na to, zda na internetu nebo v tištěné podobě, je možné pouze s předchozím písemným souhlasem kanceláře Rödl & Partner.