Mandantenbrief Informace o daních, právu a hospodářství v České republice

Mandantenbrief Informace o daních, právu a hospodářství v České republice Vydání Říjen 2011 · www.roedl.cz

Obsah Právo aktuálně > Problematika poplatků za manažerské služby v rámci koncernu Daně aktuálně > Podnikatelé zaplatí u zpevněných ploch vyšší daň z nemovitostí > Změna sazeb DPH se přiblížila Ekonomika aktuálně > Cash Flow Podnikové poradenství aktuálně > Program Inovace prodloužen Rödl & Partner Intern > Semináře

Právo aktuálně Kateřina Knytlová, Rödl & Partner Praha

dbát pravidel pro obchodní styk koncernových společností. Zejména by měl statutární orgán dceřiné společnosti (ovládané) zvážit, zda pro jeho společnost jsou smlouvy o poskytování manažerských a obdobných služeb ze strany mateřské společnosti výhodné, resp. zda společnosti nevznikne újma. Daná smlouva by také měla být zmíněna a popsána ve zprávě o vztazích, kterou statutární orgán vypracovává každoročně, jestliže neexistuje s  mateřskou společností tzv. ovládací smlouva. Dále je nutné zkoumat, zda nebude na základě dané smlouvy o poskytování manažerských služeb docházet k vysílání pracovníků k dceřiné společnosti, to znamená, zda není nutné řešit také pracovněprávní aspekty celého vztahu. Vždy je také nutné přistupovat ke smlouvě s  jednotlivou dceřinou společností individuálně, a  to s  ohledem na možnou rozdílnost právních řádů mateřské společnosti a společností dceřiných, respektive sesterských (mezinárodní koncern); je třeba dbát rozdílných právních institutů a  zejména rozdílné korporátní úpravy (například nutnost schvalovat určité smlouvy, úkony valnou hromadou, dozorčí radou apod.) Samostatnou problematiku představuje doložení výše ceny manažerských poplatků ve smyslu směrnice OECD o  dokumentaci k  transferovým cenám mezi spřízněnými společnostmi.

> Problematika poplatků za manažerské služby v rámci koncernu

Tento článek se však především zabývá poplatky za manažerské služby, tedy takzvané management fee, které hradí dceřiná společnost společnosti mateřské, respektive jedna koncernová společnost jiné koncernové společnosti. Takovéto poplatky lze ve smyslu § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. o  daních z  příjmu považovat za daňově uznatelný náklad, tedy za výdaje snižující daňový základ. Za daňově uznatelné náklady lze uznat pouze takové výdaje, které poplatník (i) skutečně vynaložil, (ii) které vynaložil v souvislosti se získáním zdanitelných příjmů, (iii) které vynaložil v daném zdaňovacím období a (iv) o nichž tak stanoví zákon.

Jelikož se tento článek zabývá spíše daňovými konsekvencemi manažerských služeb, respektive poplatků za tyto služby, upozorňujeme pouze na nejdůležitější právní aspekty výše popsaného smluvního vztahu. Zejména je nutné si uvědomit, že se jedná o  vztahy mezi propojenými osobami ve smyslu § 66a obchodního zákoníku; je tedy důležité

Nejvyšší správní soud se zabýval otázkou uznatelnosti manažerských poplatků jako daňového nákladu v  rozsudku 8 AFS 19/2010 – 125 ze dne 2. března 2011. Tímto rozhodnutím soud zamítl kasační stížnost společnosti, která se obrátila na soud vzhledem k tomu, že správce daně neuznal částky za manažerské služby jako daňový náklad. Nejvyšší

V  posledních letech se stále častěji setkáváme se smlouvami, na základě kterých dochází k  poskytování tzv. manažerských nebo podobných služeb mezi koncernovými společnostmi. Obvyklý je zejména model, kdy mateřská společnosti poskytuje poradenské, manažerské nebo marketingové služby svým dceřiným společnostem, které nemají dostatečnou personální kapacitu pro všechny úkoly předepsané v rámci koncernu.

1

Mandantenbrief správní soud své zamítavé rozhodnutí odůvodnil tím, že se společnosti nepodařilo jednoznačně prokázat vztah výdajů na manažerské služby k jejím zdanitelným příjmům. Společnost dle soudu dostatečně neodůvodnila, v čem spočívala fakturovaná služba. Dle Nejvyššího správního soudu nepostačovalo v  dané věci pouhé předložení seznamu úkonů učiněných mateřskou společností, kdy ze seznamu úkonů nijak nevyplýval vztah k očekávaným příjmům dceřiné společnosti. Dále v  seznamu chybělo upřesnění, v  čem dané úkony přesně spočívaly. Správce daně tedy dle předložených podkladů nemohl posoudit, zda tyto úkony mateřské společnosti a s nimi související náklady mohly mít skutečně vztah k  dosažení, zajištění a  udržení zdanitelných příjmů této dceřiné společnosti. Daňový poplatník musí splnit zákonné podmínky pro uplatnění výdajů dle § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu. Jak již bylo výše uvedeno, za výdaje snižující daňový základ lze uznat pouze takové výdaje, které poplatník skutečně vynaložil, které vynaložil v souvislosti se získáním zdanitelných příjmů, které vynaložil v daném zdaňovacím období a o nichž tak stanoví zákon. Přitom správci daně nepřísluší hodnotit efektivitu podnikatelských rozhodnutí či záměrů daňového subjektu. Důkazní břemeno ovšem leží na daňovém subjektu, který je povinen prokázat zákonem předepsaný účel uplatněného výdaje. Nestačí tedy pouhé tvrzení, že byl výdaj vynaložen, ale je třeba prokázat, že náklady sloužily ke zvýšení příjmů z podnikání a že cena, která byla uhrazena, nebyla vzhledem k poměrům na trhu zjevně vyšší než cena obvyklá. Správci daně se tedy prokazuje, že bez vynaložení uvedených nákladů (manažerských poplatků) by podnikatel příjmy nezískal a ani by neměl možnost tyto příjmy získat. Může jít ale i o takový příjem, který teprve vznikne v budoucnu nebo napomůže již dosažené příjmy dřívější činností udržet. Uskutečňování poradenských a  manažerských činností ze strany mateřské společnosti a jejich souvislost s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů může být prokázáno zejména nějakým hmatatelným výstupem či konkrétním výsledkem činnosti, za kterou byly uplatňované výdaje hrazeny, například výsledkem revizních smluv, výsledným hodnocením účetnictví daňového subjektu, obchodní korespondencí či jinými obchodními dokumenty, potvrzeními o uskutečňování cest a tak podobně. Musí být tedy prokázán skutečný rozsah a obsah poskytovaných služeb.

2

a  úkony poskytované na základě smlouvy o  poskytování manažerských služeb mezi koncernovými společnostmi. Dceřiná společnost musí být schopna v případě kontroly ze strany finančního úřadu doložit nejen smlouvy a faktury, ale i konkrétní výstupy z nakoupených manažerských a poradenských služeb, aby prokázala odůvodněnost a oprávněnost takových výdajů.

Kontakt pro další informace

Mgr. Monika Štýsová Advokátka Tel.: +420 236 163 760 E-mail: [email protected]

Daně aktuálně Václav Olšanský, Rödl & Partner Praha V červenci tohoto roku byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 212/2011 Sb. novela zákona o dani z nemovitostí. Tato novela je mimo jiné významná tím, že zvyšuje sazbu daně z nemovitostí u pozemků v případě, že jejich povrch je tvořen zpevněnou plochou, která je užívána k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní.

> Podnikatelé zaplatí u zpevněných ploch vyšší daň z nemovitostí Zdanění zpevněné plochy pozemků v současnosti V praxi se často řeší otázka zdanění zpevněných ploch pozemků daní z  nemovitostí. Pod pojmem zpevněné plochy si například můžeme představit větší či menší vyasfaltované nebo vybetonované plochy kolem budov v areálech podniků, které například slouží k nakládce, vykládce, manipulaci nebo skladování materiálu či zboží nebo k parkování vozidel.

Pokud jsou v  předložených listinách všechny poskytované činnosti formulovány pouze obecně jako supervize, controlling, cestovné, poradenství, jednání, vytvoření konceptu, sekretářské práce a jiné, jako tomu bylo v případě řešeném Nejvyšším správním soudem, nelze považovat náklady vynaložené na manažerské služby jako daňově uznatelný základ.

Na výši daně z  nemovitostí má v  současnosti zásadní vliv, zda zpevněná plocha pozemku tvoří samostatnou věc v právním slova smyslu, a bude proto zdaněna daní z nemovitostí samostatně jako stavba, nebo zda je tato zpevněná plocha součástí pozemku, a daní z nemovitostí bude zdaněn pozemek, jehož je zpevněná plocha součástí.

Dle výše uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je tedy nutné, aby byly řádně zdokumentovány výstupy

Zdanění zpevněné plochy v rámci pozemku je v současnosti mnohem výhodnější než zdanění zpevněné plochy jako sa-

mostatné stavby. Například v případě ostatních ploch a zastavěných ploch a nádvoří je sazba daně z pozemků ve výši 0,20 Kč za každý 1 m2. Tato sazba by se použila při výpočtu daně z nemovitostí v případě, kdy zpevněná plocha bude součástí pozemku. V  případě staveb sloužících pro ostatní podnikatelskou činnost je sazba daně ze staveb ve výši 10 Kč za každý 1 m2. Tato sazba by se použila v případě, kdy zpevněná plocha pozemku bude považována za samostatnou věc. Na základě výše uvedeného nepřekvapí, že o způsob zdanění zpevněných ploch daní z nemovitostí byly v minulosti vedeny se správci daně četné spory, protože správci daně se snažili zdaňovat všechny zpevněné plochy pozemků jako stavby, a to bez ohledu na to, zda se v případě konkrétní zpevněné plochy jednalo o samostatnou věc nebo o součást pozemku. Nutno dodat, že správci daně velkou část svých sporů po zásahu Ústavního soudu ČR prohráli. Velmi zjednodušeně lze danou věc na základě dosavadní judikatury českých soudů přiblížit tak, že pokud zpevněná plocha: a) n  ení jednoznačně vymezitelná vůči okolnímu pozemku (nelze jednoznačně určit, kde končí zpevněná plocha a začíná navazující okolní zemský povrch), nebo b) zlepšuje využití nebo použití pozemku (zpevněná plocha náleží k  pozemku) a  odstraněním této zpevněné plochy by se dotčený pozemek znehodnotil, například po dešti bude vykládka materiálu obtížnější, pak tuto zpevněnou plochu je možno považovat za součást pozemku a zdaňuje se jako pozemek. Naopak, pokud zpevněná plocha slouží jako dopravní spojnice dvou míst (podle zákona o  pozemních komunikacích je možno vyložit, že zpevněná plocha u  určitých typů komunikací nenáleží k pozemku) a současně je tato zpevněná plocha vymezitelná vůči okolnímu pozemku (je jednoznačně určitelné, kde končí zpevněná plocha vytvořená stavební činností a začíná navazující okolní zemský povrch), pak tuto zpevněnou plochu je možno považovat za samostatnou věc, která by se obecně měla zdaňovat daní z nemovitostí jako stavba. Nicméně je potřeba dodat, že určité typy pozemních komunikací jsou ze zdanění daní ze staveb vyloučeny.

se pouze zpevněných ploch pozemků užívaných k  podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní. Zpevněných ploch pozemků užívaných k  jiným účelům se tato nová úprava zdanění zpevněných ploch netýká. Pokud je tedy zpevněná plocha pozemku užívána k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní, je nutné nejdříve posoudit, zda pozemek se zpevněnou plochou vyhovuje definici uvedené v novele zákona o dani z nemovitostí. Novela zákona o  dani z  nemovitostí definuje zpevněnou plochu pozemku jako pozemek nebo jeho část v  m2 evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha nebo zastavěná plocha a  nádvoří, jehož povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé konstrukce. Pokud konkrétní pozemek se zpevněnou plochou vyhoví výše uvedené definici, pak tento pozemek bude zdaněn daní z  nemovitostí a  stavba, která povrch zpevnila, daní z  nemovitostí zdaněna nebude. Tento postup se použije také v případě, kdy stavba zpevněné plochy bude považována za samostatnou věc. Výše uvedenou novou úpravou uplatnění daně z  nemovitostí se postup při zdanění pozemků se zpevněnou plochou velmi zjednoduší, protože odpadne poměrně komplikované a  v  mnoha případech rozporuplné posouzení, zda stavba zpevněné plochy ve smyslu stavebních předpisů je nebo není samostatnou věcí ve smyslu občanského práva. Nicméně toto zjednodušení je použitelné, jak již bylo výše uvedeno, pouze u těch pozemků se zpevněnou plochou, které vyhoví výše uvedené definici a účelu užití zpevněné plochy. Sazba daně z pozemků pro novou úpravu zdanění pozemků se zpevněnou plochou je stanovena na částku 1 Kč za každý 1 m2 u zpevněné plochy pozemků sloužící pro zemědělskou prvovýrobu a lesní a vodní hospodářství. Pokud se bude jednat o zpevněné plochy pozemků sloužících pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní podnikatelskou činnost, pak se použije sazba daně z pozemků ve výši 5 Kč za každý 1 m2.

Pro konkrétní postup při uplatnění daně z nemovitostí by v současnosti mělo platit, že je nutno provést detailní posouzení toho, zda konkrétní zpevněnou plochu je možno považovat za součást pozemku nebo za samostatnou věc ve smyslu občanského práva. Nová úprava zdanění zpevněných ploch daní z nemovitostí Nová úprava zdanění zpevněných ploch pozemků daní z nemovitostí se poprvé použije od počátku roku 2012 a týká 3

Mandantenbrief Praktické důsledky nové úpravy

> Změna sazeb DPH se přiblížila

V případě zpevněných ploch pozemků, které jsou součástí pozemku, a  na které se nová úprava daně z  nemovitostí bude vztahovat, dojde ke zvýšení daně z nemovitostí, a to z hodnoty 0,20 Kč za 1 m2 až na hodnotu 5 Kč za 1 m2 například v případě, že zpevněná plocha pozemků bude sloužit průmyslu. Toto zvýšení je poměrně významné a u rozsáhlých zpevněných ploch je nutné s ním počítat při plánování nákladů na rok 2012.

Základní navrhovanou změnou ve schvalované novele zákona o DPH je zvýšení snížené sazby DPH z 10 na 14 procent s účinností od 1. ledna 2012. S účinností od 1. ledna 2013 je pak navrženo použití pouze jedné sazby DPH, a to ve výši 17,5 procenta. Součástí této novely jsou také přechodná ustanovení vztahující se k problematice změny sazeb DPH.

V  případě zpevněných ploch pozemků, které jsou samostatnou věcí a na které se nová úprava daně z nemovitostí bude vztahovat, dojde naopak ke snížení daně z nemovitostí. Například v  případě, že zpevněná plocha pozemků bude sloužit průmyslu, tak dojde ke snížení daně z nemovitostí z hodnoty 10 Kč za každý 1 m2 (v současnosti placena pouze daň ze staveb) na hodnotu 5 Kč za každý 1 m2 (od 1. ledna 2012 bude placena pouze daň z pozemků). Nový způsob zdanění zpevněných ploch pozemků se může pozitivně dotknout také těch subjektů, kteří v  případě přiznání a  placení daně z  nemovitostí postupovali dosud opatrně a  z  tohoto důvodu zaplatili i  v  případě zpevněné plochy, která je součástí pozemku, vyšší daň ze staveb místo nižší daně z pozemků. V  případě zpevněných ploch pozemků, na které se nová úprava daně z nemovitostí nebude vztahovat, ať již z důvodu, že zpevněné plochy nejsou užívány k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní nebo z důvodu, že u nich není splněna výše uvedená definice zpevněné plochy pozemků, bude i nadále nutné pro účely uplatnění daně z nemovitostí rozlišovat, zda zpevněná plocha je součástí pozemku nebo zda je samostatnou věcí ve smyslu občanského práva. Dá se očekávat, že při použití nové úpravy zdanění zpevněných ploch bude nutné podat do 31. ledna 2012 přiznání k dani z nemovitostí nebo dílčí přiznání k dani z nemovitostí. Zákon o dani z nemovitostí však v této oblasti není zcela jednoznačný, bude proto záležet na přístupu státní správy.

Další navrhované změny se například týkají úpravy přepočtu měny na českou měnu v případě opravy základu a výše DPH, náležitostí opravných daňových dokladů, uplatnění odpočtu DPH, rozšíření situací, na které se vztahuje ručení za DPH nezaplacenou správci daně dodavatelem zboží nebo služeb, nebo zavedení zvláštního ustanovení o zajištění úhrady za nesplatnou dosud nestanovenou daň. Tyto změny by měly být účinné od 1. ledna 2012. Vzhledem k tomu, že legislativní proces u výše uvedeného návrhu novely zákona o DPH nebyl ukončen, je nutné vývoj v této oblasti sledovat.

Kontakt pro další informace

Ing.Václav Olšanský Daňový poradce Tel.: +420 236 163 750 E-mail: [email protected]

Ekonomika aktuálně Radka Hašplová, Rödl & Partner Praha

V  souvislosti s  výše uvedenou změnou zákona o  daních z  nemovitostí je vhodné prověřit způsob zdanění zpevněných ploch daní z nemovitostí. Vzhledem k tomu, že zákon o dani z nemovitostí zavádí zcela novou definici zpevněné plochy pozemku, dá se očekávat, že při její praktické aplikaci se mohou vyskytnout výkladové problémy. Z tohoto důvodu je vhodné svěřit výše uvedené prověření specialistům.

Václav Olšanský, Rödl & Partner Praha V  současnosti probíhá schvalovací proces týkající se návrhu novely zákona o DPH, která má být účinná od 1. ledna 2012. Součástí této novely je změna sazeb DPH a také další změny při uplatnění DPH. 4

Novela zákona o účetnictví č. 410/2010 Sb. přinesla několik změn zákona, mezi které patří povinnost některých vybraných účetních jednotek zahrnout do účetní závěrky přehled o peněžních tocích (cash flow – dále také CF), (§ 18). Dále novela upravila především použití mezinárodních účetních standardů (§ 19a), částečně terminologii v  konsolidované účetní závěrce (§ 22 a  násl.) a  také ustanovení týkající se správních deliktů (§ 37 a násl.). Vzhledem k uvedené povinnosti sestavovat CF pro vybrané účetní jednotky bychom Vás chtěli v našem článku seznámit se základními pravidly pro sestavování CF, tak jak jsou definovány v zákoně o účetnictví, prováděcí vyhlášce a českých účetních standardech a následně uvádíme několik praktických připomínek souvisejících se standardními formáty CF v České republice.

> Cash Flow Základní pravidla pro sestavování cash flow Zákon o účetnictví 563/1991 Sb. Pro účetní závěrky za účetní období, které započalo v roce 2011 nebo později, mají nově povinnost zahrnovat CF podle § 18 zákona ty vybrané účetní jednotky, které k  datu účetní závěrky a za bezprostředně předcházející účetní období splnily obě kritéria uvedená v  § 20 odst. 1 písm. a) bodech 1 a 2 zákona, tedy účetní jednotky, které dosáhly nebo překročily následující kritéria: > aktiva celkem více než 40 000 000 Kč > roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč Vybrané účetní jednotky jsou definovány v §1 (3), většiny našich klientů se tedy povinnost netýká. Přesto bychom Vás rádi seznámili s pravidly pro sestavování CF v České republice. Vyhláška 500/2002 Sb. Vyhláška definuje základní pravidla pro sestavení CF v § 40−43. Zde jsou definovány peněžní prostředky a  také peněžní ekvivalenty, kterými se rozumí především krátkodobý finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků a nepředpokládají se u něho významné změny hodnoty v čase. Účetní jednotka má povinnost uvést do přílohy vymezení položek zahrnovaných do peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Přehled o peněžních tocích je rozdělen do třech částí – toky z provozní, investiční a finanční činnosti se nesmí kompenzovat. Investiční činností se pro účely CF rozumí pořízení a  prodej dlouhodobého majetku, dále činnost související s poskytováním úvěrů, půjček a výpomocí, pokud se nejedná o provozní činnost. Finanční činnost představují takové činnosti, které mají za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a  především dlouhodobých závazků. Provozní činností se pak rozumí základní výdělečná činnost a dále činnosti, které nelze zahrnout do investiční či finanční činnosti. Účetní jednotka se může rozhodnout, zda bude vykazovat peněžní toky z provozní činnosti přímou či nepřímou metodou. V případě přímé metody se vykazují přímo vhodně zvolené a uspořádané skupiny peněžních příjmů a výdajů. V  případě nepřímé metody se vychází z  výsledku hospodaření (tedy z  nákladů a  výnosů), které se upravují o  nepeněžní transakce, neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích období a dále o položky příjmů a výdajů spojených s investiční činností. V rámci nepřímé metody se tedy využívají údaje z dalších dvou výkazů – rozvahy a výkazu zisku a ztráty.

Nepeněžní transakce jsou definovány jako transakce, které ovlivňují výsledek hospodaření, ale nepředstavují přírůstek nebo úbytek peněžních prostředků (resp. peněžních ekvivalentů). Klasický případ představují odpisy, změny rezerv a opravných položek. Toky z investiční a finanční činnosti by se vzhledem k definici měly vykazovat přímou metodou. Vyhláška dále definuje pravidla pro vybrané peněžní toky a  napomáhá především jejich začlenění do jedné z  výše uvedených tří činností: Jako samostatné položky v CF by měly být uvedeny peněžní toky související s mimořádnou činností společnosti, dále toky spojené s  inkasem a  vyplácením úroků a  dividend či podílů na zisku a také platby daně z příjmů. Toky spojené s mimořádnou činností a také daň z příjmů by měly být rozčleněny a přiřazeny v rámci praktických možností k souvisejícímu toku (provozní, investiční či finanční). V případě, že je toto přiřazení nemožné, měly by se zahrnout do provozní činnosti. Přijaté a  vyplacené úroky a  přijaté dividendy by měly být vykazovány pod provozní činností. Společnost se však může rozhodnout vykazovat přijaté úroky a dividendy pod investiční činností a  vyplacené úroky do finanční činnosti. Vyplacené kapitalizované úroky by se měly vykazovat jako samostatná položka v  rámci investiční činnosti. Jako poslední definuje vyhláška vyplacené dividendy, které mají být zařazeny do finanční činnosti. Český účetní standard č. 23 – Přehled o peněžních tocích Standard definuje údaje povinně vykazované v  příloze účetní závěrky a uvádí příklad sestavení CF nepřímou metodou. Praktické připomínky pro sestavení CF Většina společností sestavuje CF v oblasti provozních toků nepřímou metodou. Používají se většinou automatizované tabulky, které vychází z účetních výkazů, a to ve formě excelových tabulek nebo přímo v  účetním softwaru. Vzhledem k tomu, že cash flow v oblasti finančních a investičních toků by mělo být sestavováno metodou přímou, dochází často ke kombinaci těchto dvou metod, které mohou při použití výše uvedených automatizovaných tabulek způsobit nepřesnosti ve vykázání jednotlivých toků. V  následujícím textu Vám přiblížíme několik případů, kdy je třeba do těchto tabulek zasáhnout a ručně je upravit. V oblasti investiční činnosti se většinou automaticky vykazují veškeré přírůstky majetku, bez ohledu na to, zda byly zaplaceny či ne. Pokud společnost pořídila větší investiční celky ke konci roku, tak může být splatnost dodavatelských faktur až v  novém roce. Tyto dodavatelské faktury jsou většinou evidovány na kontech 321 – mezi závazky 5

Mandantenbrief z obchodního styku. V cash flow jsou tedy vykázány investiční výdaje na pořízení majetku a zároveň navýšení závazků v části týkající se provozních toků. V případě, že se jedná o významné částky, je vhodné vykázat skutečné výdaje na pořízení majetku, tedy ponížit o část nezaplacenou dodavateli a  zároveň o  tuto nezaplacenou část upravit změnu krátkodobých závazků. V  následujícím roce je pak třeba tuto částku vykázat jako výdaje na pořízení majetku a opět zohlednit ve změně krátkodobých závazků. Při sestavení cash flow automatickým způsobem dochází dále většinou ke zjednodušení ve vykázání zaplacených a  přijatých úroků na výnosové a  nákladové úroky. Pokud společnost nevykazuje významné úroky, nebo jsou všechny úroky splaceny, nezkresluje toto zjednodušení významně peněžní toky. Pokud však společnost eviduje významné nezaplacené úroky na pohledávkách či závazcích, dochází ke zkreslení peněžních toků z  přijatých a  vydaných úroků a  dále ke zkreslení krátkodobých pohledávek a  závazků v rámci peněžních toků. V tomto případě opět doporučujeme vykázat skutečně zaplacené či přijaté úroky a o rozdíl upravit změnu pohledávek či závazků. K dalšímu významnému zkreslení může docházet při vykazování zaplacené daně z  příjmů, kdy stejně jako u  úroků dochází často ke zjednodušení na vykázanou nákladovou daň z příjmů. Jako příklad může sloužit situace, kdy společnost v minulých letech čerpala daňové ztráty a díky tomu neplatila zálohy na daň z příjmů a v daném roce poprvé vykázala náklad na splatnou daň. Je zřejmé, že v daném roce společnost neměla žádné výdaje na splatnou daň z příjmů, naopak pouze pod krátkodobými závazky vykazuje závazek z  titulu splatné daně. Tehdy opět doporučujeme upravit změnu krátkodobých závazků o tento závazek a nevykazo-

vat náklad na splatnou daň jako výdaj. To samé platí i v případě, kdy se skutečně zaplacená daň z příjmů v daném roce (zálohy + doplatek loňské daně) významně liší od vykázaných nákladů na daň z příjmů. Závěr Jak již bylo uvedeno, většina společností používá automatizované tabulky, které sestaví cash flow na základě rozvahy a  výsledovky společnosti. Doporučujeme však takto sestavené cash flow kriticky zhodnotit a provést případné úpravy, z nichž jsme Vám ty základní přiblížili v předchozím textu.

Kontakt pro další informace

Ing. Radka Hašplová Auditorka Tel.: +420 236 163 309 E-mail: [email protected]

Podnikové poradentsví aktuálně Tomáš Báča a Peter Šimo, Rödl & Partner Praha Ministerstvo průmyslu a  obchodu vyhlásilo prodloužení Výzvy IV. k  předkládaní projektů do programu Inovace – Inovační projekt, který je součástí operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) – do 20. ledna 2012. Plánovaná alokace na tuto výzvu činí 3,5 miliardy korun.

> Program Inovace prodloužen Zaměření programu a jeho základní podmínky Program Inovace – Inovační projekt je určen pro podnikatelské subjekty, které na základě vlastního výzkumu a  vývoje, případně prostřednictvím transferu technologie uvádí inovované produkty do výroby a na trh, případně zavádějí inovovaný výrobní proces. Program je určen pro všechny podnikatelské subjekty bez rozdílu velikosti, které splňují následující podmínky: > mají uzavřena alespoň 2 po sobě jdoucí zdaňovací období; 6

> jsou zapsané v obchodním rejstříku a působí ve vybraných CZ-NACE (především ve zpracovatelském průmyslu); > projekt musí být realizován mimo území hlavního města Prahy.

> Projekt bude bodově zvýhodněn, pokud žadatel projektu disponuje vlastním oddělením výzkumu a vývoje; > Čím vyšší bude novost produktu nebo procesu ve vztahu k trhu, tím vyšší bude bodové ohodnocení projektu (nový ve světě, v EU, ve střední Evropě, v ČR atd.).

Podporované aktivity

Příjem žádostí

> Inovace produktu – zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií a služeb > Inovace procesu – zvýšení efektivnosti procesů výroby a poskytování služeb

Příjem registračních žádostí do prodloužení výzvy IV. programu Inovace – Inovační projekt bude zahájen 3. listopadu 2011 a ukončen 20. ledna 2012. Správce programu může v  případě, kdy finanční objem registračních žádostí dvojnásobně přesáhne částku plánované alokace na tuto výzvu, příjem registračních žádostí ukončit.

Výše podpory Na projekt je možné získat dotaci ve výši 30 – 60 procent způsobilých výdajů projektu. Procento dotace se odvíjí od místa realizace projektu a velikosti podniku. Výše dotace na projekt musí činit minimálně 1 milion korun a  strop dotace je stanoven na výši 50 milionů, respektive 100 milionů korun, dle místa realizace projektu (regiony se soustředěnou podporou státu mohou získat dotaci až do výše 100 milionů korun). Způsobilé výdaje > dlouhodobý hmotný majetek – stroje a zařízení, hardware a  sítě, novostavby (pouze pro MSP), technické zhodnocení staveb (procentuelně omezeno) > dlouhodobý nehmotný majetek – software a data, práva k užívání duševního vlastnictví > provozní náklady pouze pro MSP – služby poradců a expertů, zvláštní školení, mzdy a pojistné > náklady na publicitu projektu Způsobilé výdaje projektu mohou být vynaloženy nejdříve ke dni schválení registrační žádosti. Před tímto datem není možné například vystavovat objednávky ani uzavírat smlouvy s dodavateli, je možné provést pouze výběrové řízení.  Specifické podmínky programu > Projekty musí využívat výsledky výzkumu a vývoje, nebudou podporovány projekty prosté obměny výrobního zařízení bez prokázané návaznosti na vývojovou fázi inovačního procesu; > Z  programu nelze podporovat výzkum a  vývoj, v  okamžiku podání žádosti již musí být vývoj ukončen a tato skutečnost doložena (žadatel musí disponovat funkčním prototypem/vzorkem); > Program je vhodný především pro podniky, které v posledních letech uváděly na trh inovované výrobky (vysoký podíl inovovaných výrobků na čistém obratu); > Projekt bude bodově zvýhodněn, pokud žadatel projektu může smluvně prokázat spolupráci s vysokými školami, institucemi výzkumu a vývoje a případně i s jinými firmami při výzkumu a vývoji v posledních 3 letech;

Vysvětlivky k vybraným pojmům Malý a střední podnik (MSP) – podnik má méně než 250 zaměstnanců a roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů eur (hodnoty včetně propojených podniků). Transfer technologie – přenos technologie (např. prototypy, technologické součásti, apod.) či technologického postupu (např. technologická řešení, výrobní postupy, apod.) včetně souvisejícího intelektuálního vlastnictví (např. patenty, licence, apod.) a know-how vyvinutých jedním subjektem pro účely průmyslové aplikace u jiného subjektu. Další plánované výzvy v programech OPPI v roce 2011 ICT v podnicích – pořízení informačních technologií, pouze pro MSP (listopad) Rozvoj – rozvoj MSP dotacemi do technologického vybavení v regionech se soustředěnou podporou státu (listopad) Rödl & Partner má bohaté zkušenosti s přípravou projektových žádostí nejen v rámci operačního programu Podnikání a inovace, ale i v dalších operačních programech strukturálních fondů EU na programové období 2007 až 2013. Rádi zpracujeme i Váš projekt a pomůžeme i Vám získat dotace na realizaci Vašich projektových záměrů.

Kontakt pro další informace

Ing. Tomáš Báča Business Consultant/Senior Associate Tel.: +420 236 163 402 E-mail: [email protected] 7

Mandantenbrief Rödl & Partner Intern > Semináře Jana Švédová, Rödl & Partner Praha S účinností od 1. ledna 2012 se významně změní některé zákony v oblasti pracovního práva, rozsáhlou novelizací pak bude dotčen zejména zákoník práce. Zajímá Vás, co nového chystá legislativa v  této oblasti od příštího roku a jaké povinnosti z toho pro Vás vyplývají? Kancelář Rödl & Partner si Vás dovoluje pozvat na seminář    Změny v pracovněprávních předpisech od 1. ledna 2012, který se uskuteční ve středu 19. října 2011 v  době od 9:30 do 13:00 hodin v  angelo Hotel Prague, Radlická 1g, Praha 5.   Seminář bude zaměřen na změny v  zákoníku práce, stranou ovšem nezůstane ani další legislativa upravující pracovněprávní vztahy a právní úprava s nimi úzce spojená a na ně navazující. Pozornost bude věnována nové úpravě zkušební doby a  pracovních poměrů na dobu určitou  stejně jako „znovuobjevenému“ institutu dočasného přidělení zaměstnance k  jinému zaměstnavateli, změnám ve výpovědních důvodech, novinkám v oblasti odstupného či změnám v institutu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.   Z  navazující právní úpravy nebudou opomenuty některé dopady změn zákona o zaměstnanosti nebo zákona o inspekci práce, jakož i nové právní úpravy sociálního a zdravotního pojištění statutárních orgánů společností, pokud jde o jejich zabezpečení v nemoci a ve stáří. Zmínka bude

Zdroj: www.angelohotel.com

i o návrhu řešení tolik diskutované problematiky souběhu výkonu funkce statutárního orgánu a pracovního poměru vedoucího zaměstnance.       Zájemci se mohou hlásit v  termínu do 10. října 2011 zasláním přihlášky, kterou je možné získat na www.roedl.cz nebo si ji vyžádat na tel. 236 163 710 (pí Dagmar Polišenská). Dále připravujeme 8. listopadu 2011 Corporate Compliance a zavedení trestní odpovědnosti firem 23. listopadu 2011 Aktuálně k daňové legislativě 2011 a výhled na rok 2012 O programu jednotlivých seminářů Vás budeme postupně informovat v této rubrice, podrobnosti lze rovněž získat na www.roedl.cz (sekce Události) 

-jsv-

Mandantenbrief Říjen 2011, MK ČR E 16542 Vydavatel:

Rödl & Partner Consulting, s.r.o. IČ: 25724231 Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 Tel.: + 420 236 163 111 Fax: + 420 236 163 799 www.roedl.cz

Redakce:

Ing. Jana Švédová – [email protected]

Layout/Sazba: Ing. Tomáš F. Hanzl – [email protected]

Odborné články newsletteru jsou duševním vlastnictvím kanceláře Rödl & Partner a předmětem autorského práva. Uživatelé mohou články newsletteru a odborné informace obsažené na internetu stahovat, tisknout nebo kopírovat výhradně pro vlastní potřebu. Jakékoli jiné formy užití, změny celku nebo částí newsletteru, jeho rozmnožování, šíření nebo poskytnutí k veřejným účelům, bez ohledu na to, zda na internetu nebo v tištěné podobě, je možné pouze s předchozím písemným souhlasem kanceláře Rödl & Partner.