Mandantenbrief Informace o daních, právu a hospodářství v České republice Vydání Červen 2012 · www.roedl.cz
Obsah Právo aktuálně > Právo – ve zkratce: Staré rozhodčí doložky mají stále šanci na úspěch > Právo – ve zkratce: Podmíněná smluvní pokuta? > Změny v oblasti katastru nemovitostí Daně aktuálně > Daňové doklady v papírové a elektronické podobě – navrhované změny od roku 2013 Ekonomika aktuálně > Ekonomika – ve zkratce: SAP u dceřiné společnosti? Není věc nemožná… > Vlastní kapitál – položky kapitálových fondů v rozvaze obchodních společností
Právo aktuálně Právo – ve zkratce
na rozhodčí řád jiného subjektu, než je stálý rozhodčí soud, nepovažoval za důvod neplatnosti?
Možnou cestu ukazuje rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. 44 Co 246/2010 ze dne 27. září 2011. Krajský soud v Brně nezpochybňuje závěry Velkého senátu Nejvyššího soudu obsažené ve sjednocujícím usnesení o absolutní neplatnosti doložek sjednaných odkazem na rozhodčí řády vydané jiným než stálým rozhodčím soudem. Současně však poukazuje na okolnosti, na jejichž základě je dovolávání se absolutní neplatnosti v rozporu s dobrými mravy, a to ve smyslu § 3 odst. 1 občanského zákoníku. Takovou okolností je podle Krajského soudu v Brně právě situace, kdy si strany sjednaly rozhodčí doložku v době, kdy její nesprávnost nebyla z ničeho zřejmá, neexistovala konstantní ani rozsáhlejší judikatura, která by řešila otázku platnosti rozhodčí doložky s ohledem na způsob určení rozhodce dle § 7 rozhodčího řádu, obě strany takto sjednanou rozhodčí doložku akceptovaly, nepochybovaly o její možnosti, dovolenosti a tudíž i platnosti a na jejím základě též jednaly.
Staré rozhodčí doložky mají stále šanci na úspěch Ačkoli sjednocujícím stanoviskem Nejvyššího soudu ČR (usnesení velkého senátu Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 ze dne 11. května 2011), byl definitivně vyřčen závěr, že rozhodčí doložky sjednané odkazem na rozhodčí řády vydané jiným subjektem než stálým rozhodčím soudem, jsou pro rozpor se zákonem (§ 39 občanského zákoníku) neplatné, neznamená jejich uplatnění automaticky neúspěch. Nová právní úprava účinná od 1. dubna 2012 stanoví pravidla pro obsahové náležitosti rozhodčí smlouvy (rozhodčí doložky) a pro její uzavírání. Jak však postupovat při vymáhání pohledávek ze smluv s rozhodčími doložkami, které byly uzavřeny v dobách, kdy se odkaz
Závěrem podotýkám, že možnost naznačená Krajským soudem v Brně ve výše uvedeném rozhodnutí není některými soudy (resp. soudci) přijímána bez výhrad, a že jistotu obrany proti žalobě o zrušení rozhodčího nálezu poukazováním na rozpor žaloby s dobrými mravy, zřejmě dá teprve až další stanovisko Nejvyššího soudu.
Mgr. Jitka Ivičičová E-mail:
[email protected] Mgr. Petr Šívara Advokát/Associate Partner Tel.: +420 530 300 500 E-mail:
[email protected] 1
Mandantenbrief Podmíněná smluvní pokuta?
Zásadní problém: šikanózní žaloby
Nejvyšší soud ČR se již několikrát zabýval problematikou podmínek vzniku nároku na smluvní pokutu. V obecné rovině vyslovil závěr, že nelze požadovat smluvní pokutu za to, že někdo využije své právo plynoucí ze smlouvy, případně ze zákona. Konkrétně se jednalo o případ, kdy strana, která od smlouvy odstoupila, byla povinna uhradit smluvní pokutu, a to pouze z důvodu odstoupení od smlouvy. Nejvyšší soud však dospěl k závěru, že sankcionovat stranu, jež od smlouvy odstoupí, smluvní pokutou, by bylo v rozporu se smyslem smluvní pokuty.
Novela nově upravuje případy, kdy je podána šikanózní žaloba na určení vlastnictví nemovitosti nebo se žalobou řeší spor, zda právní úkon, na jehož základě má být zapsáno právo do katastru, je neplatný či zrušený. Dosud totiž právní řád v takových případech neposkytoval žádnou efektivní ochranu. Novela tento nedostatek řeší zavedením institutu tzv. „poznámky spornosti“. Podle toho, kdy tato poznámka byla do katastru nemovitostí zapsána, má její zápis také vliv na řízení o povolení vkladu.
Smluvní pokuta představuje povinnost dlužníka zaplatit věřiteli jistou finanční částku v případě, že dlužník nesplní svou smluvní povinnost, a to bez ohledu na to, zda porušením povinnosti vznikla věřiteli škoda. Nelze proto požadovat smluvní pokutu, bude-li tato vázána na splnění podmínky. Pokud tedy jedna smluvní strana využije pouze svého práva a odstoupí od smlouvy, nelze využití práva kvalifikovat jako porušení povinnosti plynoucí ze smlouvy, a tudíž nelze toto vázat na úhradu smluvní pokuty. Při tvorbě smluvních ujednání ve vztahu ke vzniku nároku na smluvní pokutu je třeba dbát obezřetnosti, stejně jako zvážit využití právních služeb. Jen tak je možné se do budoucna vyhnout případným nemilým překvapením.
Došlo-li k zápisu poznámky spornosti před zahájením vkladového řízení, pak se vkladové řízení nepřerušuje a řízení před soudem má ve vkladovém řízení povahu tzv. „řízení o předběžné otázce“. V takovém případě se totiž vychází ze skutečnosti, že účastníci vkladového řízení se mohli s touto skutečností již předem seznámit a zvážit, zda se vystaví riziku, které s sebou soudní řízení přináší. Pokud je však návrh na zápis poznámky spornosti podán až po zahájení vkladového řízení, je k pokračování řízení třeba, aby s tím souhlasili všichni účastníci vkladového řízení. Pokud katastrální úřad vklad povolí a soud rozhodne o podané žalobě tak, že by příslušné soudní rozhodnutí bylo důvodem k zamítnutí návrhu na vklad, pak katastrální úřad provede výmaz nejen povoleného vkladu, nýbrž i všech na něj navazujících zápisů práv, které jsou s rozhodnutím v rozporu. Duplicitní zápis vlastnického práva a zápisy nenavazujících titulů
JUDr. Petra Budíková, LL.M. Advokátka/Senior Associate Tel.: +420 236 163 730 E-mail:
[email protected]
Regina Huntley, Rödl & Partner Praha Minulý rok prošla legislativním procesem dlouho připravovaná novela zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, která nabyla účinnosti 1. ledna 2012.
> Změny v oblasti katastru nemovitostí Novela přináší řadu změn týkajících se řízení o zápisech práv do katastru nemovitostí. Novela zásadně reaguje na nejvýznamnější nedostatky právní úpravy zápisu vlastnických a jiných věcných práv do katastru nemovitostí, zejména podávání šikanózních žalob na určení vlastnického práva, a problematiku duplicitního zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí. 2
Novela dále reaguje na stav, že i po letech existují listiny (jedná se například o přídělové listiny, převody nemovitostí do bývalého socialistického vlastnictví apod.), které svědčí o tom, že v minulosti vlastnil určitou nemovitost někdo jiný než ten, kdo byl zapsán v katastru nemovitostí. Podle dosavadní právní úpravy docházelo k duplicitnímu zápisu vlastnického práva a dispozice s nemovitostí byla fakticky zablokována až do odstranění tohoto stavu buď na základě uznání vlastnictví jednoho z duplicitně zapsaných vlastníků, nebo na základě rozhodnutí soudu. Na uvedené problémy reaguje novela změnou zákona tak, že při provádění zápisu záznamem budou katastrální úřady povinny zkoumat, zda listina, která je podkladem pro zápis, navazuje na dosavadní zápisy v katastru. V případě, že předložená listina bude přetrhávat již existující řetězec zápisů, nebude možné na jejím základě (duplicitní) zápis záznamem provést a její předkladatel se bude muset obrátit na soud. Opravný prostředek proti návrhu na vklad Novela zavedla nově pouze jeden opravný prostředek a tím je žaloba, která musí být podána ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o zamítnutí vkladu. Ze zákona tak zmizela možnost podat opravný prostředek podle správní-
ho řádu. Po dobu běhu lhůty se další řízení týkající se téže nemovitosti přerušují, a to s účinky od dne podání návrhu na vklad. V minulosti se občas stávalo, že návrh na povolení vkladu byl z různých důvodů zamítnut. Častou praxí v těchto případech bylo, že strany znovu vyhotovily potřebné dokumenty v podobě, která již nárokům stanoveným příslušnými předpisy nebo příslušného úřadu vyhovovala a tyto listiny se záměrem rychlého a nekomplikovaného vkladu podaly znovu katastru nemovitostí. Takový postup již není možný. Novela totiž i v tomto případě zavedla výše uvedenou změnu, kdy příslušný katastrální úřad musí každé další řízení, které se týká stejných nemovitostí jako rozhodnutí o zamítnutí vkladu, přerušit a to až do uplynutí 30denní lhůty pro podání žaloby účastníky předchozího neúspěšného řízení. Formální náležitosti návrhu na vklad a správní poplatky Návrhy na vklad mají být nově od data účinnosti novely (tj. od 1. ledna 2012) podávány pouze na předepsaných formulářích. Zákonodárce si však uvědomil dopad této změny a stanovil, že ještě po celý rok 2012 bude možné podávat návrhy na zahájení řízení jak v dosavadní neformalizované podobě, tak současně v nové podobě formulářové. Až po uplynutí tohoto přechodného období, tj. od 1. ledna 2013, bude nutné podat návrh na zahájení řízení výhradně na předepsaném formuláři. Zákonodárce si od této změny slibuje především menší chybovost a dá se předpokládat, že i částečné zrychlení zpracování návrhů. Významnou změnou je zvýšení poplatku za návrh na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí. Dosavadní poplatek se od Nového roku nově zvýšil z 500 Kč na 1000 Kč. Drobnou útěchou nám může být, že v případech, kdy je třeba přiložit k návrhu na vklad výpis z rejstříku (např. obchodního), se tak musí stát pouze v případech, kdy z příslušného rejstříku nelze zjistit potřebný údaj dálkovým přístupem. Pro účastníky řízení nebude tato skutečnost sice znamenat nijak podstatnou finanční výhodu, ale jedná se přece jen alespoň o určité administrativní ulehčení.
Kontakt pro další informace
Mgr. Regina Huntley Advokátka Senior Associate Tel.: +420 236 163 720 E-mail:
[email protected]
Daně aktuálně Václav Olšanský, Rödl & Partner Praha Jako obvykle v této době, i nyní se intenzivně připravují změny v oblasti DPH, které by měly být účinné od 1. ledna 2013. Jedna z navrhovaných změn se týká také oblasti vystavování daňových dokladů.
> Daňové doklady v papírové a elektronické podobě – navrhované změny od roku 2013 V současné době zákon o DPH nedává úplnou rovnost mezi daňovými doklady v papírové a v elektronické podobě. Papírová podoba daňového dokladu sama o sobě nemusí mít žádné prvky týkající se zajištění původu daňového dokladu a neporušenosti jeho obsahu a navíc Směrnice DPH platná v EU členských státům přímo zakazuje vyžadovat podpis na papírové podobě daňového dokladu. V případě elektronické podoby daňových dokladů je situace jiná. Zákon o DPH v současnosti vyžaduje, aby byly splněny stanovené podmínky, které zajišťují věrohodnost původu a neporušenost obsahu daňového dokladu v elektronické podobě. Daňový doklad v elektronické podobě tak musí být při jeho vystavení opatřen zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb nebo elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Za přípustný způsob vystavení daňového dokladu v elektronické podobě se považuje také elektronická výměna dat založená na EDI. Nově navrhovaná změna má za cíl zrovnoprávnit daňové doklady vystavované v elektronické podobě s daňovými doklady vystavovanými v papírové podobě. Daňový doklad v elektronické podobě již podle navrhované úpravy nebude muset být opatřen zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb nebo elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb ani nebude muset být použita výměna dat založená na EDI. Naopak zákon o DPH bude vyžadovat, aby u každého daňového dokladu, ať již v papírové podobě nebo v elektronické podobě, byla od okamžiku jeho vystavení až do konce lhůty pro jeho uchování zajištěna věrohodnost jeho původu, neporušenost jeho obsahu a jeho čitelnost. Přitom v obecné rovině bude zákon uvádět, co se rozumí věrohodností původu, 3
Mandantenbrief neporušeností obsahu a čitelností a nebude stanovovat konkrétní způsoby, kterými plátce DPH těchto požadavků bude moci dosáhnout. Podle navrhované úpravy se: > Věrohodností původu bude rozumět skutečnost, že je zaručena totožnost osoby, která plnění uskutečňuje nebo která daňový doklad oprávněně vystavila; > Neporušeností obsahu bude rozumět skutečnost, že obsah daňového dokladu nebyl změněn; > Čitelností bude rozumět skutečnost, že daňový doklad je čitelný pro člověka. Přitom zajištění věrohodnosti původu daňového dokladu, neporušenosti jeho obsahu a jeho čitelnosti bude moci být dosaženo prostřednictvím kontrolních mechanismů procesů vytvářejících spolehlivou vazbu mezi daňovým dokladem a daným plněním. Nově navrhovaná úprava bude mít pro plátce DPH velkou výhodu, protože nebudou omezeni v prostředcích, které budou moci při vystavení daňových dokladů v elektronické podobě použít. Na druhou stranu na příjemce takových daňových dokladů budou kladeny větší nároky z hlediska nastavení systému přijímání daňových dokladů a jednotlivých detailů tohoto systému. Pro zajištění věrohodnosti původu a neporušenosti obsahu daňového dokladu plátci DPH budou i nadále moci využívat zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, elektronickou značku založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb nebo elektronickou výměnu dat založenou na EDI. Jednou z dalších navrhovaných změn v oblasti daňových dokladů je doplnění ustanovení, podle kterého vystavování daňových dokladů podléhá pravidlům členského státu EU, ve kterém je místo plnění. Toto bude mít za následek, že poskytovatel plnění si bude muset ověřit, jaká pravidla jsou v jednotlivých členských státech EU pro vystavování daňových dokladů stanovena.
Výše uvedený návrh není v současnosti schválen a není platný. Podle Směrnice DPH platné v EU by výše uvedená navrhovaná úprava měla být v České republice zavedena od 1. ledna 2013. Vzhledem k očekávané účinnosti je vhodné tuto oblast monitorovat a v případě potřeby přijmout včas potřebná opatření pro její bezproblémové zvládnutí.
Kontakt pro další informace
Ing. Václav Olšanský Daňový poradce Tel.: +420 236 163 750 E-mail:
[email protected]
Ekonomika aktuálně Ekonomika – ve zkratce SAP u dceřiné společnosti? Není věc nemožná… V posledních měsících se opakovaně setkáváme ze strany našich klientů s požadavkem na „administrativní“ podporu při zavádění účetního software SAP do českého prostředí. Mateřské společnosti totiž většinou SAP již řadu let používají, a to nejde přitom většinou pouze o klasické vedení finančního účetnictví, ale zároveň i o další moduly v tomto softwaru (jako je např. skladový modul, logistika atd.). Při zakládání dceřiných společností v České republice pak většinou zpočátku volí nějaký cenově dostupnější a pro počáteční implementaci jednodušší účetní software. Ovšem téměř vždy se jedná jen o provizorní řešení, které se po adaptaci nově vzniklé společnosti začíná dříve či později jevit z mnoha důvodů jako nedostačující. O co jde? Dceřiné společnosti sestavují měsíční reporting, který je „konsolidován“ v rámci celé skupiny. Pokud dceřiná společnost vede účetnictví v jiném softwaru, nezbývá jí nic jiného, než tento pravidelný reporting sestavovat ručně, např. v excelu. To má za následek nejen u samotné české společnosti, ale i v koncernu pravidelné vícepráce, což zákonitě zvyšuje riziko chybovosti
4
Jitka Brázdilová, Rödl & Partner Praha Vlastní kapitál je část pasiv, která je spolu s dlouhodobými závazky obvykle zdrojem financování dlouhodobých aktiv. Za jeho dostatečnou výši odpovídá vlastník společnosti. Principy účtování na účtech vlastního kapitálu upravují příslušné paragrafy vyhlášky k zákonu o účetnictví a všechny tyto české účetní standardy: 012 Změny VK, 011 Operace s podnikem, 021 Konkurs, vyrovnání, likvidace, 003 Odložená daň, 008 Operace s cennými papíry a podíly, 009 Deriváty, 014 Dlouhodobý finanční majetek, 018 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky, 016 Krátkodobý finanční majetek a bankovní účty, 019 Náklady a výnosy, daně. a vede k celkovým nepřesnostem. Vedle časové náročnosti z důvodu duplicity práce není možné využívat propojení mezi skladovým, logistickým či fakturačním modulem ve skupině. Po počáteční adaptaci dceřiné společnosti na českém trhu následuje logická otázka, jak co nejefektivněji a s minimálními náklady přejít i u této společnosti na software SAP? Jak tuto situaci nejlépe řešit? Je nutné pořizovat automaticky lokální novou verzi SAP? Je možné tyto vysoké pořizovací náklady minimalizovat? Na základě dosavadních zkušeností dokážeme našim klientům nabídnout tzv. „na klíč“ optimální variantu s minimálními vstupními náklady na pořízení a implementaci nového modulu SAP do českého prostředí. O co se konkrétně jedná? Naší výhodou jsou dosavadní zkušenosti s implementací SAP do českého prostředí a dokážeme proto ve spolupráci s Vámi lépe definovat možná rizika a úskalí takového projektu. Po prvotních pohovorech a konzultacích s příslušnými odpovědnými zaměstnanci či externími poradci (většinou s programátory SAP), navrhneme stručnou základní variantu celého projektu včetně časového harmonogramu. Zároveň sestavíme pořadí jednotlivých dílčích etap projektu. Během celého projektu poskytujeme následně odborné účetní poradenství, případně můžeme i celý projekt implementace po účetní a „administrativní“ stránce dozorovat či převzít. Chcete vědět víc k Vašemu plánovanému záměru v rámci implementace SAP do českého prostředí? Rádi Vám připravíme stručnou úvodní prezentaci tohoto projektu přímo pro Vaši společnost. Další rozhodnutí už bude jen na Vás.
Martin Růžička Daňový poradce/Partner Tel.: +420 236 163 100 E-mail:
[email protected]
> Vlastní kapitál – položky kapitálových fondů v rozvaze obchodních společností Účetní případy, které ovlivňují výši vlastního kapitálu, jsou navázány na příslušná ustanovení obchodního zákoníku a případně jiných předpisů (např. zákon o přeměnách). Konkrétní ustanovení obvykle obsahují také stanovy nebo společenská smlouva. Informace o výši a struktuře vlastního kapitálu mají zásadní význam pro vlastníky, neboť vypovídají o vývoji a uchování podnikové podstaty. Tyto údaje lze v závěrce nalézt v rozvaze, ve výkazu o změnách vlastního kapitálu a příloze. Zajímavou součástí vlastního kapitálu jsou údaje o kapitálových fondech: Položka „A.II.1. Emisní ážio“ je určena pro případy, kdy v akciové společnosti vzniká rozdíl mezi jmenovitou hodnotou akcie a jejím vyšším emisním kurzem anebo společnosti s ručením omezeným, kdy vzniká rozdíl mezi jmenovitou hodnotou vkladu a jeho vyšším emisním kursem. Druhý uvedený případ je spíše ojedinělý. Tyto rozdíly mohou vzniknout v situaci, kdy společnost vzniká nebo kdy je zvyšován základní kapitál, což je častější. Při zvyšování základního kapitálu je totiž emisní ážio cenou, kterou akcionáři nebo společníci platí za přístup ke kapitálovým fondům a nerozděleným ziskům minulých let. Emisní ážio jako disponibilní zdroj lze využít ke zvýšení základního kapitálu, k úhradě účetní ztráty apod. Pro účetní účely je používán účet 412 Emisní ážio a jeho konečný zůstatek může být jen pasivní. V položce „A.II.2. Ostatní kapitálové fondy“ je vykazována výše peněžních a nepeněžních majetkových vkladů, které nezvyšují základní kapitál a není pro ně náplň v ostatních rozvahových položkách kapitálových fondů. Tyto situace, kdy se většinou jedná o povinné nebo dobrovolné příplatky společníků společností s ručením omezeným nebo přijaté dary, nejsou příliš časté. Pro tyto operace je určen účet 413 5
Mandantenbrief Ostatní kapitálové fondy a jeho konečný zůstatek může být jen pasivní. Čerpání fondu zákony nijak neomezují a jako disponibilní zdroj může být použít k úhradě účetní ztráty nebo zvýšení základního kapitálu. Nejen případnou možnost vrátit poskytnuté příplatky společníkům, ale i veškeré případné účetní operace na tomto účtu je potřeba konzultovat s právními a daňovými poradci. Rozvahová položka označená jako „A.II.3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků“ zobrazuje rozdíly (zhodnocení/znehodnocení) mezi zpravidla pořizovací cenou a reálnou hodnotou cenných papírů, podílů, derivátů, aktiv a závazků zajištěných deriváty. Pro tyto operace je používán účet 414 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků a jeho konečný zůstatek může mít pasivní i aktivní charakter. Tento účet je prakticky fondem, který je účelově vázán k přeceňovaným položkám a v případě pasivního zůstatku není disponibilním zdrojem vlastního kapitálu pro účely obchodního zákoníku. Položka „A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností“ obsahuje rozdíly mezi oceněním majetku a závazků v účetnictví zanikající účetní jednotky nebo části účetní jednotky rozdělované odštěpením a oceněním jmění při přeměně společnosti podle zákona o přeměnách k rozvahovému dni pro ocenění. Jednoduše řečeno, jde o rozdíl mezi účetní a reálnou hodnotou majetků, přičemž reálná hodnota je zjišťována na základě znaleckého posudku dle zákona o přeměnách. Konkrétní číslo analytického účtu předpis nestanoví, ale nabízí se např. 416 Rozdíly z ocenění při přeměnách společností. Jeho konečný zůstatek může mít pasivní i aktivní charakter.
eliminací vzájemné majetkové účasti apod. Jednoduše řečeno: jde o rozdíly z úprav v rámci „konsolidace“ konečných účetních závěrek na zahajovací rozvahu nástupnické účetní jednotky. U přeshraničních fúzí se sem analogicky vykazují lokální a zahraniční nesoulady. Tato položka neobsahuje rozdíly z rozvahových operací, které souvisejí se změnami ve vlastním kapitálu podle zvláštních právních předpisů – pro to je určena položka „A.II.4. Tady jsou eliminovány položky, jež se fúzí stávají v nástupnické společnosti položkami „z vnitřních transakcí v minulosti“ položkami vnitřními a v konsolidovaném pohledu nemají význam. Ani v tomto případě konkrétní číslo analytického účtu předpis nestanoví, lze však použít např. 417 Rozdíly z přeměn společností. Jeho konečný zůstatek může mít pasivní i aktivní charakter. V příloze k zahajovací rozvaze je zapotřebí uvést podrobný popis účtování i na tomto účtu. Položka „A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách společností“ obsahuje oceňovací rozdíly k majetku a závazkům, které byly vykázány v účetní závěrce využité pro ocenění jmění pro projekt přeměny společnosti. Tyto oceňovací rozdíly mají původ v úbytcích nebo přírůstcích zmíněného majetku a závazků za období ode dne následujícího po rozvahovém dni pro ocenění až do rozhodného dne. Jednoduše řečeno, jedná se buď o nahospodaření nebo prohospodaření zanikající společnosti během období od data závěrky použité pro ocenění do data zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Pro tyto operace je používán účet 418 Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách a jeho konečný zůstatek může mít pasivní i aktivní charakter.
Kontakt pro další informace Položky zaúčtované na tento účet jsou většinou k dispozici pro navýšení, případně vytvoření základního kapitálu nebo přestrukturování vlastního kapitálu v nástupnické společnosti v souladu s dohodami obsaženými v projektu přeměny. Sem se také účtuje odložená daň k nově vzniklému oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku. Podrobný popis účtování na tomto účtu je potřeba uvést v příloze k zahajovací rozvaze. Položka „A.II.5. Rozdíly z přeměn společností“ obsahuje rozdíly z rozvahových operací vzniklé zejména vyloučením vzájemných pohledávek a závazků zúčastněných společností (u kterých se nerovnají jejich hodnoty) nebo vzniklé
Ing. Jitka Brázdilová Auditorka Associate Partner Tel.: +420 236 163 309 E-mail:
[email protected]
Mandantenbrief Červen 2012, MK ČR E 16542 Vydavatel:
Rödl & Partner Consulting, s.r.o. IČ: 25724231 Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 Tel.: + 420 236 163 111 Fax: + 420 236 163 799 www.roedl.cz
Redakce:
Ing. Jana Švédová –
[email protected]
Layout/Sazba: Ing. Tomáš F. Hanzl –
[email protected]
Odborné články newsletteru jsou duševním vlastnictvím kanceláře Rödl & Partner a předmětem autorského práva. Uživatelé mohou články newsletteru a odborné informace obsažené na internetu stahovat, tisknout nebo kopírovat výhradně pro vlastní potřebu. Jakékoli jiné formy užití, změny celku nebo částí newsletteru, jeho rozmnožování, šíření nebo poskytnutí k veřejným účelům, bez ohledu na to, zda na internetu nebo v tištěné podobě, je možné pouze s předchozím písemným souhlasem kanceláře Rödl & Partner.