Mandantenbrief Informace o daních, právu a hospodářství v České republice

Mandantenbrief Informace o daních, právu a hospodářství v České republice Vydání Květen 2012 · www.roedl.cz

Obsah Aktuality > Aktuální důležité termíny pro OSVČ Právo aktuálně > Zvýší novela zákona transparentnost obchodních společnosti? Daně aktuálně > Daň z přidané hodnoty ve zdravotnictví od 1. dubna 2012 Ekonomika aktuálně > Výplata podílů na zisku v s.r.o. Podnikové poradenství aktuálně > Změny v penzijním připojištění od 1. ledna 2013 Rödl & Partner Intern > Rödl & Partner blíže k vysokoškolákům

Aktuality Martin Růžička, Rödl & Partner Praha

> Aktuální důležité termíny pro OSVČ Termín pro odevzdání přehledu OSVČ za zdravotní pojištění roku 2011 se od loňského roku nijak nezměnil. Termín pro jeho odevzdání zdravotní pojišťovně je do jednoho měsíce od doby, kdy mělo být podané přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2011. Pokud nezpracovává daňové přiznání daňový poradce, je třeba tento přehled podat nejpozději 2. května 2012. Pokud je daňové přiznání zpracováváno daňovým poradcem, lhůta pro podání přehledu se prodlužuje do 2. srpna 2012. V takovém případě je však zapotřebí tuto skutečnost doložit příslušné zdravotní pojišťovně do konce dubna. Pokud nemá OSVČ povinnost odevzdat daňové přiznání, je termín pro odevzdání přehledu do 10. dubna. Přehledy

musí vyplnit a odevzdat také OSVČ, které ukončily samostatnou výdělečnou činnost v  roce 2011. Za den podání přehledu se považuje den, kdy byl podán k poštovní přepravě nebo byl podán v podatelně či odeslán elektronickou cestou. Za neodevzdání přehledu může zdravotní pojišťovna udělit pokutu až do výše 50 tisíc korun. Oproti loňskému roku došlo k  posunu lhůt pro úhradu nedoplatků. Nedoplatek na zdravotním pojištění pro rok 2011 je nutné uhradit do osmi dnů od odevzdání přehledu. Rozhodující je tedy skutečné datum odevzdání přehledu, od kterého se odvíjí povinnost případný nedoplatek uhradit. V  případě, že OSVČ odevzdá svůj přehled např. 15.  února, musí svůj nedoplatek uhradit už do 23. února. Pokud OSVČ odevzdá přehled až 2. května, je nedoplatek splatný 10. května. Stejné termíny platí i  pro odevzdání přehledu o  příjmech a výdajích OSVČ pro rok 2011 pro OSSZ. Přehled na sociální pojištění je příslušné OSSZ třeba odevzdat nejpozději do 2. května. Pokud OSVČ využívá službu daňového poradce, posunuje se termín pro odevzdání přehledu na začátek srpna. V  případě, že OSVČ nemá povinnost podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, musí přehled podat nejpozději 31. července 2012. Kontakt pro další informace

Martin Růžička Daňový poradce/Partner Tel.: +420 236 163 100 E-mail: [email protected]

1

Mandantenbrief Právo aktuálně Petr Šívara a Jitka Ivičičová, Rödl & Partner Brno Vláda se v  loňském roce zavázala předložit novou právní úpravu, která povede k  maximální transparentnosti obchodních společností. Návrh zákona o zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů zpracovaný Ministerstvem spravedlnosti prošel připomínkovým řízením a na počátku dubna 2012 byl přeložen k projednání vládě.

> Zvýší novela zákona transparentnost obchodních společnosti? Přestože v průběhu legislativního procesu může ještě dojít ke změnám, považujeme informace o připravovaném „odanonymizování“ akcií na majitele za hodné pozornosti již v této fázi. Navrhovaný zákon je třeba vnímat v  kontextu s  již přijatými předpisy (zejména pak zákonem č. 90/2012 Sb., o  obchodních korporacích), které s  účinností od 1. ledna 2014 rekodifikují právo obchodních společností. Stávající stav Akciová společnost může vydat akcie ve formě na majitele nebo na jméno, a to v podobě listinné nebo zaknihované. V  případě vydání akcií na jméno vede společnost seznam akcionářů a  stanovy mohou omezit převoditelnost akcií. Oproti tomu akcie na majitele je neomezeně převoditelná. Práva spojená se zaknihovanou akcií na majitele vykonává ten, kdo je veden v evidenci zaknihovaných cenných papírů. Práva spojená s listinnou akcií na majitele vykonává ten, kdo ji předloží (příp. ten, kdo předloží písemné prohlášení banky, že akcie je pro něho uložena). Aktuální judikatura (Vrchní soud v Olomouci, sp. zn. 8 Cmo 162/2011) potvrzuje výklad, že ten, kdo akcii při uplatňování práv akcionáře předloží, není povinen dokládat, jestli je jejím skutečným vlastníkem či zda je jeho zplnomocněným zástupcem (v judikovaném případě se jednalo o zastoupení majitele akcie na valné hromadě právním zástupcem, kdy bylo konstatováno, že v daném momentu je advokát v pozici akcionáře a není povinen předkládat plnou moc a odhalovat tak totožnost vlastníka akcie). Listinné akcie na majitele tedy nyní umožňují úplnou anonymitu skutečného vlastníka. Připravované omezení anonymity Návrh zákona o  zvýšení transparentnosti akciových společností a  o  změně dalších zákonů počítá se zachováním existence akcií na majitele, stanoví ovšem povinnost jejich zaknihování (registrace) u  centrálního depozitáře, nebo 2

jejich imobilizace (fyzické uložení) u banky. Jak zaknihování, tak imobilizace akcií zahrnují identifikaci vlastníka akcií centrálním depozitářem nebo bankou. Převod práva vlastnického k zaknihovaným nebo imobilizovaným akciím je dle nové úpravy vázán na změnu zápisu vlastníka u centrálního depozitáře či banky. Údaje o akcionáři budou přístupné pro orgány činné v trestním řízení, jakož i další dozorové a správní orgány, zadavatele veřejných zakázek, poskytovatele dotací a grantů a další subjekty, o  nichž to z  určitých důvodů stanoví zvláštní zákony. Smyslem navrhované úpravy je vyloučit možnost existence akcionářských struktur, kdy by identita akcionářů společnosti nemohla být ze strany státních orgánů ověřena, a  omezit prostor pro korupční jednání v  oblasti veřejných zakázek a  dalších oblastech, kde se obchodní společnosti ucházejí o veřejné prostředky. Současně se nově zavádí povinnost akcionářů u listinné akcie na jméno (srov. § 349 již schváleného zákona o obchodních korporacích a navrhovaná změna ust. § 156 stávajícího obchodního zákoníku) zřídit si pro účely výplaty dividendy účet u  bankovní instituce. Uvedené opatření má umožnit dvojí ověření totožnosti akcionáře – jednak společnost vede seznam svých akcionářů, jednak bude možné sledovat tok dividend a  jiných peněžitých plnění ve prospěch akcionáře. Toto by mělo odhalit situace, kdy namísto skutečného vlastníka akcie, který přijímá finanční plnění, je v seznamu akcionářů „na oko“ uvedena osoba, která pouze plní pokyny „faktického akcionáře“. Závěrem uvádíme, že účinnost výše popsaných opatření ke zvýšení transparentnosti obchodních společností dle našeho názoru nenaplní očekávání zákonodárce, protože vlastnickou strukturu odhalí pouze v  nejnižším stupni. Jejímu dalšímu rozkrytí totiž zabrání, bude-li akcionářem obchodní společnost podléhající jurisdikci státu (např. Německo, Velká Británie, Polsko), který anonymní vlastnictví listinné akcie na majitele umožňuje.

Kontakt pro další informace

Mgr. Petr Šívara Advokát Associate Partner Tel.: +420 530 300 570 E-mail: [email protected]

Daně aktuálně Romana Dejdarová, Rödl & Partner Brno V souvislosti s přijetím zákonů č. 372/2011 Sb., 373/2011 Sb. a 374/2011 Sb., týkajících se zdravotních služeb, došlo s  účinností od 1. dubna 2012 k  novelizaci zákona o  dani z  přidané hodnoty, konkrétně § 51 a  § 58 a  příloh č. 1 a č. 2 zákona o DPH.

> Daň z přidané hodnoty ve zdravotnictví od 1. dubna 2012 Novela přináší nová pravidla pro zdaňování některých zdravotních služeb, ustanovení § 58 je tímto uvedeno do souladu se Směrnicí Rady 2006/112/ES a judikaturou Evropského soudního dvora. Konkrétně dochází k tomu, že z některých zdravotních služeb, které byly do konce března podle dosavadního znění zákona od daně osvobozeny, se bude nově DPH odvádět. Hlavními věcnými změnami novely jsou: > Nová definice zdravotních služeb; > Nová podmínka pro osvobození od DPH v  případech, kdy se jedná o činnost s léčebným cílem nebo chránící lidské zdraví a služby s ní úzce související; > Doplnění služeb zdravotní péče vymezených číselným kódem klasifikace produkce CZ-CPA 86 do přílohy č. 2 zákona, ve které jsou vymezeny služby podléhající snížené sazbě DPH.

Podmínku léčebného účelu a účelu ochrany lidského zdraví je třeba chápat podle judikatury ESD jako činnost mající za cíl ochranu, udržení a  obnovení lidského zdraví. Podle Generálního finančního ředitelství nelze za služby osvobozené od daně považovat například odběry krve pro policii, rozbory krve pro soudy, rozbory pro určení otcovství, administrativní úkony ve zdravotnictví, jako např. výpisy z dokumentace a vydávání potvrzení, úkony estetické chirurgie, které nemají za úkol léčebný cíl, prohlídky pro zaměstnavatele v souvislosti s přijetím do pracovního poměru či jeho ukončení. Pokud však bude zdravotní prohlídka pro zaměstnavatele uskutečněna z titulu ochrany zdraví v rámci pracovního poměru či v souvislosti s nemocí z povolání, půjde o zdravotní službu osvobozenou. Lázeňská péče V případě lázeňské péče se nadále jedná o zdravotní službu podle zákona o zdravotních službách. Podmínkou pro osvobození od daně z přidaně hodnoty bude, že ji poskytuje poskytoval zdravotních služeb na základě uděleného oprávnění k poskytování zdravotních služeb a že se jedná o činnost s léčebným cílem nebo chránící lidské zdraví. Jako nejoptimálnější kritérium pro posouzení naplnění této podmínky doporučuje GFŘ skutečnost, zda v  souvislosti s  poskytnutou lázeňskou péčí byla provedena zdravotní prohlídka pacienta lázní. Podle tohoto kritéria nebude od DPH osvobozen například lázeňský pobyt plně hrazený klientem, kdy pobyt nezahrnuje konzultaci lékaře a ani není sestaven na základě posouzení stavu pacienta nebo lázeňský pobyt, kdy je v programu sice zahrnuta konzultace lázeňského lékaře, ale program není sestaven v návaznosti na posouzení tohoto lékaře. Ostatní specifické služby

Většina služeb, pro které přestane od 1. dubna 2012 platit osvobození od DPH podle § 51 a 58 zákona o DPH, bude podléhat snížené 14procentní sazbě daně. Protože znění většiny novelizovaných ustanovení je obecné, vydalo Generální finanční ředitelství informaci, která má přispět k objasnění a konkretizaci dopadů výše uvedené novely.

Služby očních optiků byly až doposud výslovně uvedeny v zákoně jako služby, které se nepovažují za zdravotnické služby. I  když bylo toto ustanovení novelou vypuštěno, platí i nadále pro služby očních optiků, že nejsou plněními

Definice zdravotních služeb a jejich osvobození Generální finanční ředitelství zdůrazňuje, že i  po novele nadále platí, že pro aplikaci osvobození od daně není rozhodující způsob hrazení daného výkonu, tj. je-li hrazeno pacientem, ze zdravotního pojištění či jinou osobou. Stejně tak regulační poplatky zůstávají součástí úplaty za poskytnutou zdravotní službu a jejich osvobození se řídí režimem celé úplaty. Rozsah zdravotních služeb osvobozených od daně z přidané hodnoty zúžila podmínka, že se musí jednat o „činnosti s léčebným cílem nebo chránící lidské zdraví“.

3

Mandantenbrief osvobozenými od daně z  přidané hodnoty. Důvodem je, že podle zákona o zdravotních službách nejsou služby poskytované očními optiky zdravotní službou. Naopak, mezi zdravotní služby zařazuje tento zákon i zdravotnickou dopravní službu. Z tohoto důvodu zůstává zdravotní dopravní služba službou osvobozenou od DPH, i když její osvobození není už výslovně uvedeno v § 58 zákona o DPH tak, jako tomu bylo doposud.

b) J sou-li v účetnictví společnosti v aktivech vykazovány zřizovací výdaje jako dlouhodobý majetek, musí být tento majetek účetně odepsán nejpozději v průběhu pěti let od vzniku společnosti. Dokud není tento majetek zcela účetně odepsán, je jakékoliv vyplácení podílů na zisku zakázáno, ledaže disponibilní zdroje, z  nichž lze jinak vyplácet podíly na zisku, a  nerozdělený zisk minulých období jsou nejméně rovny neodepsané části zřizovacích výdajů (§ 65a ObchZ).

Kontakt pro další informace

Kromě rezervního fondu nemá společnost ze zákona povinnost zřizovat žádný jiný fond. Rozhodování o  použití dobrovolného fondu (dříve vytvořeného z vlastních zdrojů – především ze zisku), stejně jako rozhodování o rozdělení zisku, je v kompetenci valné hromady, která může rozhodnout o jeho použití k výplatě společníkům.

Ing. Romana Dejdarová Daňová poradkyně, auditorka Senior Associate Tel.: +420 530 300 500 E-mail: [email protected]

Ekonomika aktuálně Iva Silná, Rödl & Partner Praha Vzhledem ke skutečnosti, že se u většiny společností s účetním obdobím končícím 31. prosince blíží období schvalování účetních závěrek za uplynulé období a s tím spojené i úvahy o rozdělení zisků společníkům, připomeňme si některé základní zásady a  postupy při rozdělování a  výplatě zisku. V níže uvedeném textu jsme se prvotně zaměřili na společnost s ručením omezeným.

> Výplata podílů na zisku v s.r.o. Obecná pravidla pro rozdělování zisku u s.r.o. Při rozdělení zisku běžného účetního období nebo kumulovaných zisků minulých účetních období u  společnosti s ručením omezeným je nutno nejprve posoudit následující podmínky stanovené obchodním zákoníkem a vztahující se na tuto formu obchodní společnosti: a) Č  ástka určená k  vyplacení jako podíl na zisku společnosti nesmí být vyšší, než je hospodářský výsledek účetního období vykázaný v  účetní závěrce snížený o  povinný příděl do rezervního fondu (u s.r.o. podle § 124 odst. 1 ObchZ) a o neuhrazené ztráty minulých let a zvýšený o nerozdělený zisk minulých let a fondy vytvořené ze zisku, které společnost může použít dle svého volného uvážení (§ 178 odst. 6 ObchZ). 4

Rozhodování o rozdělování zisku patří tedy do působnosti valné hromady (v případě jediného společníka je valná hromada nahrazena rozhodnutím jediného společníka v  působnosti valné hromady). Obchodní zákoník nestanovuje žádný termín pro konání valné hromady, která rozhoduje o  rozdělení zisku. Dle § 128 ObchZ je ale nutné, aby se valná hromada schvalující řádnou účetní závěrku konala nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období. Je logické, že o  rozdělení zisku za příslušné období nemůže být rozhodnuto dříve, než je schválena účetní závěrka za příslušné období. Jestliže tedy valná hromada schválí účetní závěrku minulého účetního období, může zároveň rozhodnout o  rozdělení zisku za toto období. V  této souvislosti je také nutno upozornit, že existuje rozhodnutí Nejvyššího soudu (rozsudek ze dne 30.09.2009, sp.zn. 29 Cdo 4284/2007), který v návaznosti na termín schválení účetní závěrky dovodil, že valná hromada může o  rozdělení zisku akciové společnosti (pro s.r.o. však platí stejná pravidla) platně rozhodnout pouze na základě valné hromady konané do 6 měsíců od skončení účetního období. Nestanoví-li stanovy nebo rozhodnutí valné hromady (jediného společníka) jinak, je podíl na zisku splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato usnesení valné hromady (jediného společníka) o rozdělení zisku (§ 178 odst. 7 ObchZ, který se podle § 123 odst. 2 ObchZ použije i pro s.r.o.). Pokud by však byla splatnost určena delší, je potřeba se vypořádat se správným odvodem srážkové daně, pokud je povinnost ji srazit (viz následující kapitola). O rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku nemusí být vyhotoven notářsky ověřený zápis a ani podpisy společníků nemusejí být úředně ověřeny (rozhodnutí o rozdělení zisku není uvedeno v § 127 odst. 4 ObchZ). Srážková daň z podílů na zisku Termín konání valné hromady rozhodující o  rozdělení zisku ovlivňuje povinnosti společnosti týkající se provedení srážky daně z  podílů na zisku a  následného odvodu této

Princip osvobození podílů na zisku v  modelu mateřská – dceřiná společnost je tento: > Přijme-li česká mateřská společnost podíly na zisku od dceřiné společnosti z  ČR nebo jiného členského státu EU, přijatý podíl na zisku v ČR se již nezdaňuje; > Vyplácí-li česká dceřiná společnost podíly na zisku své mateřské společnosti z ČR nebo jiného členského státu EU, nezatěžuje výplatu podílů na zisku srážkovou daní. Předpokladem pro osvobození je: > Právnická osoba – matka – vyhovuje definici mateřské společnosti podle § 19 odst. 3 písm. b ZDP; > Právnická osoba – dcera – vyhovuje definici dceřiné společnosti podle § 19 odst. 3 písm. c ZDP,

daně správci daně. Zákon o daních z příjmů po novelizaci účinné od 1. ledna 2004 zákonem č. 438/2003 Sb. váže provedení srážky daně z podílů na zisku na datum konání valné hromady, která schválila účetní závěrku a  rozhodla o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty. Sražení daně je nutné provést při výplatě podílů na zisku, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada schválila účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty (§ 38d odst. 2 ZDP).

přičemž obě provázané společnosti musí vyhovět oběma definicím. Česká republika považuje za mateřské, resp. dceřiné společnosti jen při dodržení doby držby alespoň 10% podílu na základním kapitálu po dobu nejméně 12 měsíců. Osvobození není zcela podmíněno právní formou odpovídající naší s.r.o. (vyhovující může být např. právní forma odpovídající naší akciové společnosti), ale musí se jednat o obchodní společnost nebo družstvo. Právní forma odpovídající naší s.r.o. je vyhovující. Česká právní úprava vychází ze směrnice Rady 90/435/EHS, o  společném zdanění mateřských a  dceřiných společností z různých členských států. Příklad účtování rozdělení zisku Základní údaje z účetní závěrky společnosti k 31.12.2011

Odvod srážkové daně se řídí okamžikem, kdy měla být srážka daně provedena (viz výše). Srážková daň se podle § 38d odst. 3 ZDP odvádí do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém měla být srážka provedena.

Účet

Název

411

Základní kapitál

421

Zákonný rezervní fond

428

Nerozdělený zisk minulých let

Vyplácené podíly na zisku podléhají srážkové dani ve výši 15 procent. Tato sazba je daná pro tuzemské společníky (§ 36 odst. 2 ZDP) bez ohledu na to, zda je společníkem právnická nebo fyzická osoba. Pro společníky, kteří nejsou rezidenty v  České republice, je srážková daň stanovena na 15 % (§ 36 odst. 1 písm. b ZDP) s tím, že mezinárodní smlouva o zamezení dvojího zdanění může stanovit sazbu nižší. Pokud je tedy podíl na zisku vyplácen zahraničnímu společníkovi, je třeba vzít do úvahy i smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené s konkrétním státem příjemce.

431

Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení (zisk roku 2011)

Pokud je srážková daň v České republice odvedena za zahraničního společníka (ať se jedná o právnickou či fyzickou osobu), vydá správce daně na základě žádosti poplatníka (zahraničního společníka) plátci (tzn. české společnosti) „Potvrzení o  sražení daně“. O  potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce (§ 38d odst. 7 ZDP). Toto potvrzení pak zahraniční společník předloží svému finančnímu úřadu.

Částka (tis. Kč) 100 10 10 000 1 000

Společnost má dva společníky. Společník A  je tuzemskou právnickou osobou, jeho výše obchodního podílu je 70 % a  vyhovuje definici mateřské společnosti dle § 19 odst. 3  písm. b ZDP a  tudíž jeho výplata podílu je osvobozena od srážkové daně. Společník B je fyzická osoba a jeho výše obchodního podílu je 30 %. Společnost má zcela naplněn rezervní fond a zřizovací výdaje nemá ve svých aktivech. Jednatel společnosti doporučil vzhledem k likviditě společnosti rozdělit zisk v maximální výši 5.000 tis. Kč. Valná hromada dne 20.06.2012 rozhodla o schválení účetní závěrky za rok 2011 a výplatě podílů na zisku ze zisku za rok 2011 ve výši 1.000 tis. Kč a  z  nerozdělených zisků minulých let ve výši 4.000 tis. Kč. Zisky budou mezi společníky rozděleny v poměru jejich podílů (společenská smlouva nestanoví jiné rozdělení). Splatnost podílů určila valná hromada shodně s ObchZ do 20.09.2012. K výplatě podílů došlo dne 10.09.2012. 5

Mandantenbrief 1) Nárok společníka na podíl na zisku Účet MD

Název účtu

Účet DAL Název účtu

Částka (tis. Kč)

Datum účetního případu

431

Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení

364

Závazky ke společníkům při rozdělování zisku

1 000

20.06.2012

428

Nerozdělený zisk minulých let

364

Závazky ke společníkům při rozdělování zisku

4 000

20.06.2012

2) Výplata podílů na zisku + sražení daně 364

Závazky ke společníkům při rozdělování zisku (společník A)

221

Bankovní účty

3 500

10.09.2012

364

Závazky ke společníkům při rozdělování zisku (společník B)

221

Bankovní účty

1 275

10.09.2012

364

Závazky ke společníkům při rozdělování zisku (společník B)

342

Ostatní přímé daně

225

10.09.2012

221

Bankovní účty

225

26.10.2012

3) Odvod daně 342

Ostatní přímé daně

Kontakt pro další informace

Ing. Iva Silná Auditorka/Senior Associate Tel.: +420 236 163 303 E-mail: [email protected]

Podnikové poradenství aktuálně Alena Spilková a David Priatka, Rödl & Partner Praha Od ledna příštího roku se v  rámci úpravy důchodového systému chystají změny v penzijním připojištění. S platností od 1. ledna 2013 tak vstoupí v  účinnost nové zákony č. 426/2011 Sb. o důchodovém spoření, č. 427/2011 Sb. o  doplňkovém penzijním spoření a  č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření. 6

> Změny v penzijním připojištění od 1. ledna 2013 V  současné době je důchodový systém rozdělen na dva pilíře: na základní pilíř státního systému důchodového zabezpečení a na penzijní připojištění. Základní pilíř státního systému důchodového zabezpečení, do kterého je odváděno 28 procent z hrubé mzdy v rámci odvodů na důchodové pojištění, zůstane zachován. Druhý pilíř Nově bude založen II. pilíř nazvaný „důchodové spoření“. Vstup do tohoto II. pilíře bude dobrovolný, ale nebude zde možnost předčasného ukončení smlouvy. Naspořené prostředky v rámci důchodového spoření bude možné čerpat formou postupné výplaty po dosažení důchodového věku. Do důchodového spoření si budou moci klienti přesměrovat část odvodů na důchodové pojištění, které již nyní odvádějí. Proces v  rámci tohoto druhého pilíře bude založen na tom, že pracující člověk si každý měsíc vyvede z I. státního pilíře (ze sociálního pojištění) 3 % a přidá k nim další 2 % z vlastní hrubé mzdy. Zákonným limitem pro vstup do druhého pilíře je věk účastníka 35 let. Pro účastníky starší 35 let poběží od 1. ledna 2013 šestiměsíční lhůta pro možný vstup do II. pilíře, pak již nebude umožněno do tohoto pilíře těmto klientům vstoupit. Bude se jednat o  fondový pilíř s  nabídkou různých investičních strategií.

Třetí pilíř III. pilíř důchodového systému bude tvořen penzijním připojištěním, které od 1. ledna 2013 dozná převratných změn. Stávající penzijní připojištění, které bude možné sjednat nejpozději do 30. listopadu 2012, projde transformací a nynější „penzijní fondy“ se přemění na „penzijní společnosti“. Tyto „penzijní společnosti“ budou nově nabízet takzvané „doplňkové penzijní spoření“. Stávající smlouvy penzijního připojištění uzavřené do 30. listopadu 2012 budou fungovat se všemi výhodami i po reformě, ale uzavírat nové smlouvy již po tomto datu nebude možné. Mezi zmíněné výhody patří zejména garance nezáporného zhodnocení, což znamená, že i když fond v daném roce zaznamená ztrátu, klientům musí být připsáno alespoň nulové zhodnocení. V praxi to tedy znamená, že mandant musí mít na svém účtě minimálně tolik, kolik tam vložil, nikoliv méně. Druhou výhodou je zachování výsluhové penze, což znamená, že účastník penzijního připojištění si může po 15 letech od data uzavření smlouvy vybrat polovinu naspořené částky. Tyto výhody u  nově sjednávaného doplňkového penzijního spoření již nebudou. Zároveň jak u  starých smluv penzijního připojištění, tak i  u  nových smluv doplňkového penzijního spoření, bude upravena výše poskytovaného státního příspěvku, která je uvedena v § 14 zákona č. 427/2011 Sb. o  doplňkovém penzijním spoření. Nově bude státní příspěvek činit 90 Kč pro příspěvek účastníka 300 Kč, pro vklad účastníka v rozmezí 300 Kč až 999 Kč bude státní příspěvek činit 90 Kč a 20 % z částky přesahující 300 Kč měsíčního příspěvku, a  pro příspěvek účastníka ve výši 1  000 Kč a  více bude státní příspěvek činit 230 Kč, což je maximum. Na příspěvky nižší než uvedených 300 Kč se státní příspěvek nevztahuje. Pro porovnání je současná výše aktuálního státního příspěvku uvedena v  tabulce pod textem. V rámci III. pilíře tak tedy vedle sebe budou fungovat původní smlouvy penzijního připojištění a také nové smlouvy doplňkového penzijního spoření. Jak již bylo zmíněno, nevýhodou nového doplňkového penzijního spoření bude to, že zde již nebude garance nulového zhodnocení a nebude zde sjednána výsluhová penze. Výhodou však bude, že si klient bude moci vybrat investiční strategii, kterou se bude chtít v rámci svého spoření ubírat. Hlavním cílem je umožnit klientům možnost dosažení vyšších výnosů než ve stávajícím penzijním připojištění. Na druhou stranu však může dojít krátkodobě i  k  zápornému zhodnocení. V  současné době působí na českém trhu 10 penzijních fondů. Situace vypadá tak, že všechny tyto fondy požádají a předloží České národní bance podklady pro svou transformaci na penzijní společnost dle nového zákona. Klienti si tak budou moci i nadále vybrat, u které penzijní společnosti si své doplňkové penzijní spoření sjednají. Co se týče daňových benefitů, tak ty zůstanou zachovány i po reformě v nezměněné výši. Dojde však ke změně pásma, od kterého si lze daňový odpočet nárokovat. Doposud si mohl zaměstnanec odečíst vše z měsíčního příspěvku vyššího než 500 Kč. Podle nové úpravy nárok na odečet získá až při měsíčním příspěvku vyšším než 1 000 Kč měsíčně. Horní hranice částky, kterou lze odečíst od základu daně, zůstává zachována ve stejné výši 12 000 Kč.

Je tedy na každém, jakou strategii si do budoucna zvolí a  jakým směrem se bude ubírat jeho spoření prostředků na stáří. Výše státního příspěvku v rámci současného penzijního připojištění do data 31.12.2012 Výše příspěvku klienta

Výše státního příspěvku

100 Kč – 199 Kč

50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč

200 Kč – 299 Kč

90 Kč + 30 % z částky nad 200 Kč

300 Kč – 399 Kč

102 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč

400 Kč – 499 Kč

140 Kč + 10 % z částky nad 400 Kč

500 Kč a více

150 Kč

Nová výše státního příspěvku platná od data 01.01.2013 Výše příspěvku klienta

Výše státního příspěvku

do výše 300 Kč

žádný státní příspěvek

300 Kč až 999 Kč

90 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč

1 000 Kč a více

230 Kč

Státní příspěvky a  úspora na daních v  rámci současného penzijního připojištění (bez zhodnocení prostředků fondem, jelikož se u každého fondu liší) do data 31. 12. 2012 – maximální daňový odpočet je uplatňován při měsíčním příspěvku klienta ve výši 1 500 Kč Měsíční příspěvek klienta

Měsíční státní příspěvek

Roční úspora na daních

Za rok získá klient navíc

100 Kč

50 Kč

-

600 Kč

200 Kč

90 Kč

-

1 080 Kč

300 Kč

120 Kč

-

1 440 Kč

400 Kč

150 Kč

-

1 680 Kč

500 Kč

150 Kč

-

1 800 Kč

600 Kč

150 Kč

180 Kč

1 980 Kč

700 Kč

150 Kč

360 Kč

2 160 Kč

800 Kč

150 Kč

540 Kč

2 340 Kč

900 Kč

150 Kč

720 Kč

2 520 Kč

1 000 Kč

150 Kč

900 Kč

2 700 Kč

1 500 Kč

150 Kč

1 800 Kč

3 600 Kč

2 000 Kč

150 Kč

1 800 Kč

3 600 Kč

7

Mandantenbrief Státní příspěvky a úspora na daních dle nových podmínek od data 01.01.2013 (bez zhodnocení prostředků fondem, jelikož se u každého fondu liší) – maximální daňový odpočet bude nově uplatňován při měsíčním příspěvku klienta ve výši 2 000 Kč Roční úspora na daních

Za rok získá klient navíc

0 Kč

-

-

0 Kč

-

-

Měsíční příspěvek klienta

Měsíční státní příspěvek

100 Kč 200 Kč 300 Kč

90 Kč

-

1 080 Kč

400 Kč

110 Kč

-

1 320 Kč

500 Kč

130 Kč

-

1 560 Kč

600 Kč

150 Kč

-

1 800 Kč

700 Kč

170 Kč

-

2 040 Kč

800 Kč

190 Kč

-

2 280 Kč

900 Kč

210 Kč

-

2 520 Kč

1 000 Kč

230 Kč

-

2 760 Kč

1 500 Kč

230 Kč

900 Kč

3 660 Kč

2 000 Kč

230 Kč

1 800 Kč

4 560 Kč

Kontakt pro další informace

Rödl & Partner Intern Zuzana Hošková, Rödl & Partner Praha

> Rödl & Partner blíže k vysokoškolákům Kancelář Rödl & Partner se již tradičně zúčastnila vysokoškolských veletrhů pracovních příležitostí. Mezi první patřila ŠANCE Vysoké školy ekonomické, která probíhala ve dnech 13.–14. března. O  týden později jsme navštívili JobFair KONTAKT 2012 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a posledním zastavením byl pak 18. dubna Veletrh pracovních příležitostí PEF ČZU. Během těchto setkání jsme měli možnost kancelář představit nejen studentům a jejich rodičům, ale také vyučujícím, z nichž někteří projevili zájem o trvalou spolupráci s naší kanceláří. Těší nás rostoucí povědomí o společnosti Rödl & Partner mezi studenty a jejich velký zájem stát se součástí našeho týmu.

Alena Spilková Podniková poradkyně Associate Partner Tel.: +420 236 163 400 E-mail: [email protected]

Mandantenbrief Květen 2012, MK ČR E 16542 Vydavatel:

Rödl & Partner Consulting, s.r.o. IČ: 25724231 Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 Tel.: + 420 236 163 111 Fax: + 420 236 163 799 www.roedl.cz

Redakce:

Ing. Jana Švédová – [email protected]

Layout/Sazba: Ing. Tomáš F. Hanzl – [email protected]

Odborné články newsletteru jsou duševním vlastnictvím kanceláře Rödl & Partner a předmětem autorského práva. Uživatelé mohou články newsletteru a odborné informace obsažené na internetu stahovat, tisknout nebo kopírovat výhradně pro vlastní potřebu. Jakékoli jiné formy užití, změny celku nebo částí newsletteru, jeho rozmnožování, šíření nebo poskytnutí k veřejným účelům, bez ohledu na to, zda na internetu nebo v tištěné podobě, je možné pouze s předchozím písemným souhlasem kanceláře Rödl & Partner.

Kvìten 2012 > Rödl & Partner pro zamìstnavatele mezinárodnì èinných pracovníkù V pøípadì pracovního využívání pracovníkù v zahranièí je tøeba vždy dodržovat právo sociálního zabezpeèení a daòové právo Globalizace ekonomiky je rozhodujícím zpùsobem odpovìdná za to, že zamìstnanci jsou stále více zamìstnáváni na rùzných místech (èasto i mimo území své vlasti). Mezinárodnì aktivní spoleènosti pøitom èasto využívají své zamìstnance ve vícero zemích. Stále více se tak setkáváme s migrací zamìstnancù mimo hranice jejich zemì, a to nejen v rámci Evropského hospodáøského prostoru, ale i po celém svìtì. Právní aspekty sociálního zabezpeèení v pøípadì pracovního využívání zamìstnancù v zahranièí V souvislosti s právními otázkami sociálního zabezpeèení, resp. v souvislosti s praktickou aplikací norem práva sociálního zabezpeèení, se lze èasto setkat se znaènou nedbalostí, a to nejen na stranì zamìstnancù samotných, ale zejména na stranì zamìstnavatelù, kteøí jsou vzhledem ke zvláštní zákonné ochranì zamìstnancù za správné plánování a uspoøádání pracovního využívání zamìstnancù v zahranièí zodpovìdní. Zejména tito by tak mìli pozornì èíst tento èlánek, který upozoròuje na právní a daòové konsekvence nesprávné aplikace norem práva sociálního zabezpeèení. Zamìstnavatelé, u nichž jejich poradci odhalí pochybení pøi aplikaci norem práva sociálního zabezpeèení, pøitom èasto argumentují tím, že ve spoleènosti jsou praktikovány urèité, dle jejich názoru již osvìdèené postupy, které nechtìli mìnit nebo o nichž byli pøesvìdèeni, že jsou v souladu s právní úpravou práva sociálního zabezpeèení. V nìkterých pøípadech se lze setkat i s tím, že taková vnitropodniková praxe, neodpovídající platné právní úpravì sociálního zabezpeèení, je na stranì zamìstnavatele využívaná i èasto dokonce po desetiletí. Skuteènosti, že zamìstnavatelé nevìnují problematice sociálních pøedpisù dostateènou pozornost, nahrává do znaèné míry i to, že chybný odvod pojistného na sociálním zabezpeèení, což lze považovat za primární dùsledek nesprávné aplikace sociálnì právních norem, nebudí odpoví-

www.roedl.cz

dající pozornost, ale bývá zpravidla odhalen až pøi pøípadných kontrolách, zejména ze strany správy sociálního zabezpeèení nebo až v pøípadì, kdy má být zamìstnanci vypoètena výše dùchodu. Pokud by však v takovém pøípadì bylo zjištìno, že pojistné bylo skuteènì odvádìno v nesprávné výši, napø. že v Nìmecku neexistovala žádná povinnost k odvodu pojistného, a pøesto bylo zde odvádìno, mùže tato skuteènost pøi souèasném vzniku pøípadu plnìní vést k tomu, že dotyèná osoba nezíská žádnou ochranu v tomto systému sociálního zabezpeèení; a z tohoto titulu jí nebudou uznána urèitá plnìní a/nebo urèitá èasová období èi v nejhorším pøípadì jí budou tato plnìní za souèasného vrácení uhrazených pøíspìvkù zcela odepøena. Kontrola ze strany pøíslušných správních orgánù však mùže pøinést i zcela opaèné výsledky. Napø. že v Nìmecku nebylo uhrazeno žádné pojistné, aèkoliv zde odvedeno být mìlo, protože dotèenému subjektu v Nìmecku pøíslušela povinnost k odvodu pojistného. Oba uvedené pøípady mohou mít pro zamìstnavatele velmi nepøíjemné dùsledky, neboť nejen že v tomto pøípadì musí poèítat s nároky zamìstnance na náhradu škody, ale mùže mu být udìlena ze strany pøíslušného orgánu znaènì vysoká pokuta. Navíc vznikne zamìstnavateli povinnost k úhradì vysokých nedoplatkù vùèi pøíslušné (pøípadnì i zahranièní) správì sociálního zabezpeèení, které bude nucen plnit sám. Nesprávný odvod pojistného tedy pøedstavuje pro zamìstnavatele enormní rizika. Už z tohoto dùvodu by mìli zamìstnavatelé vìnovat této problematice dostateènou pozornost. Hlavním kritériem pro stanovení, zda a na jakém zákonném podkladì budou právní pøedpisy urèitého nebo právní pøedpisy jiného státu o sociálním zabezpeèení v pøípadì pracovního využití zamìstnance použity, je v první øadì pøesné urèení státu, ve kterém má k zamìstnání zamìstnance dojít a urèení subjektu, který bude bìhem doby tamìjší èinnosti zamìstnance považován za zamìstnavatele. V této souvislosti platí tzv. princip místa výkonu èinnosti (princip pojištìní v zemi, ve které je vykonáváno zamìstnání nebo výdìleèná èinnost). Dle tohoto principu se pøíspìvky na sociální zabezpeèení odvádìjí zásadnì v té zemi, ve které je zamìstnání zamìstnance skuteènì vykonáváno. Tento princip ostatnì platí na celém svìtì.

To znamená, že v pøípadì zahájení pøípadného zamìstnání v zahranièí je tøeba vždy (také) provìøit pøíslušnou právní úpravu dané zemì tak, aby bylo možno správnì a kompletnì zodpovìdìt otázku, zda je tøeba v pøíslušném státì plnit právní povinnosti týkající se sociálního zabezpeèení pro zamìstnavatele a zamìstnance, a pokud ano, o které povinnosti se s ohledem na v této zemi existující systém sociálního zabezpeèení pøesnì jedná. Vedle národních a mezinárodních právních pøedpisù je proto v další fázi tøeba vždy pøezkoumat, jaká právní ustanovení specifická pro danou zemi platí a zda existují eventuelnì pøípadné výjimky týkající se povinnosti odvádìt zde pojistné na sociální zabezpeèení. Každý zamìstnavatel, který svého pracovníka (zamìstnance) pracovnì využívá v zahranièí, je proto povinen pøezkoumat, jakým zpùsobem funguje v dané zemi systém sociálního zabezpeèení, který je tøeba dodržovat, a do jaké míry je možno dále aplikovat stávající systém sociálního zabezpeèení i navzdory výkonu práce v zahranièí. V této souvislosti je tøeba rozlišovat mezi EU a jinými státy, které mají èi nemají s EU uzavøeny pøíslušné smlouvy. V rámci Evropské unie platí v souèasné dobì Naøízení Evropského parlamentu a Rady (ES) è. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémù sociálního zabezpeèení a dále Naøízení Evropského parlamentu a Rady (ES) è. 987/2009 ze dne 16. záøí 2009, kterým se stanoví provádìcí pravidla k naøízení (ES) è. 883/2004 o koordinaci systémù sociálního zabezpeèení. U zemí, které nepatøí do EU nebo do Evropského hospodáøského prostoru, je tøeba rozlišovat mezi zemìmi, se kterými EU má nebo nemá uzavøeny pøíslušné smlouvy.

Zatímco v rámci EU existují urèité výjimky, které umožòují (i když ve vìtšinì pøípadù pouze krátkodobé) setrvání ve stávajícím systému sociálního zabezpeèení, tak v pøípadì zemí, se kterými nemá EU uzavøeny pøíslušné dohody, jako napø. státy Jižní Ameriky, Brazílie, Peru zpravidla takové výjimky, které je tøeba vždy posuzovat dle pøíslušné národní právní úpravy, neexistují. V øadì pøípadù pak nelze vylouèit ani dvojné pojištìní (soubìh dvou pojištìní).

Již na základì jednoduchého dotazování lze zjistit, zda taková povinnost úèasti na sociálním zabezpeèení v Nìmecku existuje, èi nikoliv, a zda byly tímto zpùsobem nesprávnì nebo dokonce úmyslnì manipulovány urèité skuteènosti a zda povinnosti týkající se sociálního zabezpeèení v zahranièí nebyly dodrženy. Daòovìprávní dùsledky pracovního využití zamìstnancù v zahranièí

Zkušenosti z naší poradenské praxe Èasto se setkáváme s tím, že v praxi se nìmeètí zamìstnavatelé i v zájmu zamìstnance snaží pro každý pøípad zachovat nìmecké sociální zabezpeèení pro zamìstnance pracující v zahranièí. Na základì toho je navenek vìdomì prezentováno, že existuje pouze jedna povinnost sociálního pojištìní, a to povinnost v Nìmecku. Stav, který je navenek prezentován, tak neodpovídá skuteènému právními pøedpisy vyžadovanému stavu. Takové praktiky proto nelze v zájmu všech zúèastnìných v žádném pøípadì doporuèit.

Rozšíøení pùsobnosti naøízení è. 883/2004 a 987/2009 na Švýcarsko S úèinností od 1. dubna 2012 pøistupuje Švýcarsko k aplikaci nových naøízení Evropského parlamentu a Rady (ES) è. 883/2004, o koordinaci systémù sociálního zabezpeèení, a jeho provádìcího naøízení è. 987/2009. Pøi podávání žádosti o vystavení potvrzení o pøíslušnosti k právním pøedpisùm sociálního zabezpeèení se tedy ve vztahu k obèanùm a institucím Švýcarska bude novì postupovat stejnì jako vùèi obèanùm èlenských státù Evropské unie. Pùvodní naøízení Rady (EHS) è. 1408/71, o aplikaci soustav sociálního zabezpeèení na osoby zamìstnané, samostatnì výdìleènì èinné a jejich rodinné pøíslušníky pohybující se v rámci Spoleèenství,

Dùležitou roli v pøípadì pracovního využívání zamìstnancù v zahranièí hrají i takové aspekty, jako jsou napøíklad zaøazení mezinárodnì èinného zamìstnance do všeobecného zdanìní podniku a potažmo vazba na zdanìní výnosù podniku, nebo také posouzení daòové situace pøíslušného zamìstnance samotného, jakož i zhodnocení otázky, zda pøíslušný koncernový podnik je povinen srazit zamìstnanci zálohy na daò z pøíjmù ze závislé èinnosti. Vedle práva sociálního zabezpeèení tvoøí tedy i daòové právo další podstatnou složku této problematiky. Vedle vzniku stálé

provozovny, zúètování management fees mezi koncernovými podniky, které mají mít dostateènì na zøeteli tzv. „arm´s length principle“, je tøeba respektovat i daòové rezidentství pøíslušného zamìstnance, jakož i pøípadné smlouvy o zamezení dvojího zdanìní. V zájmu všech zúèastnìných proto doporuèujeme vìnovat výkonu práce pracovníkù v zahranièí vždy dostateènou pozornost. Právní a daòovìprávní posouzení stávajících skuteèností mùže odhalit nedostatky nebo popøípadì i stávající problémy a zabránit tak nepøíjemným pøekvapením v budoucnu nebo takovým pøekvapením vèas díky preventivním nebo optimalizaèním opatøením pøedejít. Pokud máte rovnìž Vy zájem o takové posouzení urèitého pracovního využití zamìstnancù v Èeské republice a/nebo v Nìmecku, obraťte se s dùvìrou na nás.

a jeho provádìcí naøízení è. 574/72, se budou nadále aplikovat pouze ve vztahu k obèanùm a institucím Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Potvrzení o pobytu obèana EU Mnoho obèanù EU využívajících volný pohyb osob v Èeské republice musí po svém návratu do zemì pùvodu tamnímu finanènímu úøadu doložit, že byli pøihlášeni k pobytu v Èeské republice, neboť potvrzení o pobytu je jedna z indicií daòového rezidentství.

vytrvalá, aby tìmto obèanùm na jejich žádost tolik potøebné potvrzení o pobytu obstarala.

Toto ale není možné, když si tito obèané potvrzení o pobytu v Èeské republice nevyøizují nebo neobnovují. Naše kanceláø má s vyøizováním tìchto potvrzení dlouhodobé zkušenosti a je v souèasné dobì, i pøes nìkolik již dlouho trvajících øízení, dostateènì

V otázkách potvrzení pobytu obèanù EU a Švýcarska, jakož i obstarání povolení k pobytu a pracovního povolení obèanù tzv. tøetích státù se na nás mùžete s dùvìrou obrátit.

Thomas Britz Advokát a Rechtsanwalt Senior Associate Tel.: +420 236 163 740 E-mail: [email protected]

Ing. Jan Berr Daòový poradce, auditor Associate Partner Tel.: +420 236 163 750 E-mail: [email protected]

Vaše kontaktní osoby:

Dr. Alena Klikar Advokátka a Rechtsanwältin Senior Associate Tel.: +420 236 163 760 E-mail: [email protected]

www.roedl.cz