Makroobezřetnostní politika a její výkon v ČNB Vladimír Tomšík
viceguvernér
Konference „Rozjeď svoji kariéru“ Vysoká škola ekonomická v Praze, 21. října 2015
Struktura prezentace
I. II. III. IV.
Mikroobezřetnostní dohled a makroobezřetnostní politika Cíle a nástroje makroobezřetnostní politiky Koordinace měnové politiky a makroobezřetnostní politiky Nástroje makroobezřetnostní politiky využívané ČNB
I.
Mikroobezřetnostní dohled a makroobezřetnostní politika
ČNB jako měnová, makroobezřetnostní a mikroobezřetnostní autorita
• Zákon o ČNB stanovuje skupinu klíčových cílů: §2 (1) Hlavním cílem České národní banky je péče o cenovou stabilitu. Česká národní banka dále pečuje o finanční stabilitu a o bezpečné fungování finančního systému v České republice.
• Tradiční mikroobezřetnostní přístup spočívá v dohledu nad jednotlivými institucemi: §2 (2) d) vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu.
• Mikroobezřetnostní dohled je v ČNB vykonáván: • sekcemi dohledu nad finančním trhem, regulace a mezinárodní spolupráce na finančním trhu, licenčních a sankčních řízení, samostatným odborem dohledu nad drobnými distributory 4 finančních produktů.
Makroobezřetnostní přístup
• Úkol zajišťovat finanční stabilitu se v zákoně o ČNB objevil zároveň s integrací dohledů v roce 2006. • Mandát k výkonu makroobezřetnostní politiky má oporu v zákoně o ČNB až od druhé poloviny roku 2013: §2 (2) e) rozpoznává, sleduje a posuzuje rizika ohrožení stability finančního systému a v zájmu předcházení vzniku nebo snižování těchto rizik přispívá prostřednictvím svých pravomocí k odolnosti finančního systému a udržení finanční stability a vytváří tak makroobezřetnostní politiku.
• Makroobezřetnostní politika spočívá v dohledu nad finančním systémem jako celkem. • Za její výkon v ČNB zodpovídá samostatný odbor finanční stability.
5
Makroobezřetnostní politika – nezbytné definice
• Makroobezřetnostní politika představuje • aplikaci makroobezřetnostní regulace a makroobezřetnostního dohledu s cíle snížit zranitelnost (resp. zvýšit odolnost) finančního systému, • a to prostřednictvím omezování vzniku systémových rizik, která mohou pro systém jako celek vytvářet jednotlivé finanční instituce nebo jejich vzájemné vazby.
• Makroobezřetnostní regulace spočívá v • definování nástrojů pro ovlivňování systémových rizik.
• Makroobezřetnostní dohled lze chápat jako • dohled „na dálku“ spočívající v monitoringu systémových rizik, vydávání varování nebo doporučení pro aplikaci makroobezřetnostních nástrojů, mikroobezřetností dohled, regulaci či měnovou politiku.
6
Provádění makroobezřetnostní politiky v mezinárodním kontextu
• Makroobezřetnostní regulace: • Iniciativy vytvářené v globální linii skupina G20 → Financial Stability Board → Basel Committee on Banking Supervision (BCBS) → legislativa EU → národní legislativa. • Vlastní evropské iniciativy v linii Rada EU → legislativa EU → národní legislativa. • Národní iniciativy v oblastech nepokrytých mezinárodním a evropským přístupem (např. rizika spojená s financováním nemovitostí, riziko koncentrace svrchovaných expozic).
• Makroobezřetností dohled: • Na úrovni EU pracuje od roku 201 Evropská rada pro systémová rizika (ESRB). • Na národních úrovních odlišná řešení v různých zemích centrální banky, dohledové orgány, společné výbory, ministerstva financí. 7
Prevence vs. reakce v mikro- a makro-přístupu
• Mikroobezřetnostní přístup (např. bankovní dohled): • Prevence vychází z kontroly dodržování předpisů a pravidel obezřetného chování. • Reakce při zjištění porušení předpisů/pravidel a při zjištění zhoršené kvality aktiv.
• Makroobezřetnostní politika: • Prevence vychází z analýz a indikátorů systémového rizika. • Prevence může fungovat pouze prostřednictvím včasné a vpředhledící reakce. • Paradox finanční stability – největší rizika se rodí v dobrých časech, kdy vše vypadá na první pohled dobře (ukazatele se zlepšují). • Korigující makroobezřetnostní reakce proto musí nastat již v dobrých časech (stejně jako u měnové politiky). 8
Paradox finanční nestability v realitě
• Systémové riziko vzniká v průběhu finančního cyklu, kdy finanční instituce vytvářejí rostoucí a vzájemně korelované expozice (typicky hypoteční úvěry) citlivé na shodné makroekonomické faktory.
• Rizikovost úvěrů poskytnutých v dobrých časech se ukáže v následující recesi v nárůstu podílů úvěrů v selháních a ve výši opravných položek.
Procyklické chování ekonomiky
Opravné položky a úvěry v selhání (v mld. Kč) (leden 2001-červen 2015)
(1999-2015 H2, meziročně v %) 40
200 180
30
160
20
140 120
10
100 80
0
60
-10
40 20
-20
tempo růstu HDP
Pramen: ČNB, IRI Pozn.: Nabídkové ceny nemovitostí pro Prahu.
opravné položky (mld. Kč)
Pramen: ČNB
1-15
tempo růstu úvěrů
0
1-13
IV I/14 II
1-11
III
1-09
IV I/09 II
1-07
tempo růstu cen bytů
III
1-05
IV I/04 II
1-03
III
1-01
I/99 II
úvěry v selhání (mld. Kč)
9
Systémové riziko a finanční síť
• Systémové riziko vzniká také z propojení jednotlivých subjektů v systému. • Zdrojem rizika jsou vzájemné a zřetězené expozice mezi finančními institucemi a mezi nimi a zbytkem ekonomiky. Ilustrace finančních vazeb v české ekonomice Nefinanční podniky Bankovní sektor
ROW
Institucionální investoři OFI Pramen: Zpráva o finanční stabilitě 2010/2011, s. 101
Domácnosti
Vláda 10
Makro- vs. mikro-přístup
• Finanční cyklus a propojenost jsou příčinou koncepčního rozdílu mezi dohledem nad jednotlivými institucemi a systémem jako celkem: • Systém není prostým součtem jednotlivých institucí: i když všechny jednotlivé instituce vypadají zdravě, systém jako celek se může nacházet na hraně kolapsu! • Ve systému jako celku neplatí, že 1 + 1 = 2, v dobrých dobách to může být více než 2 (nadměrný optimismus) a ve špatných méně než 2 (nadměrný pesimismus).
• Makro- přístup by měl bránit vzniku „klamu skladby“ (fallacy of composition), který vzniká tím, že celek je nesprávně posuzován pouze jako jednoduchý souhrn jeho navzájem nezávislých částí: • Většina bank v západních ekonomikách vypadala těsně před krizí při individuálním pohledu skvěle, ale v souhrnu měla řada z nich 11 podobné expozice v nadhodnocených aktivech.
II.
Cíle a nástroje makroobezřetnostní politiky
Průběžné cíle makroobezřetnostní politiky
• ČNB při operacionalizaci makroobezřetnostní politiky vychází mj. z Doporučení ESRB o průběžných cílech a nástrojích makroobezřetnostní politiky.
• Průběžné cíle odráží existenci několika zdrojů systémového rizika a jejich vlastních transmisních mechanismů. • zmírnit a vyloučit nadměrný růst úvěrů a finanční páky; • zmírnit a vyloučit nadměrný nesoulad splatností a nedostatek likvidity na trhu; • omezit koncentraci přímých a nepřímých expozic; • omezit rizika spojená s nežádoucí motivací finančních institucí a morálním hazardem.
13
Nástroje makroobezřetnostní politiky
• Nástroje makroobezřetnostní politiky pak odpovídají charakteru jednotlivých průběžných cílů. Nadměrný růst úvěrů a finanční páka
Nadměrný splatnostní nesoulad a tržní
Koncentrace expozic
Nežádoucí motivace
Klíčové nástroje
Kapitálové nástroje: - pákový poměr Proticyklická kapitálová rezerva
- sektorové (nemovitosti, finanční) - rezerva ke krytí systémového rizika
Limity na poměr LTV / limity na poměr LTI
Omezení Omezení na angažovanosti stabilní (podle Likviditní financování protistrany, poplatky (např. NSFR, sektoru, LTD) geografické)
Kapitálové rezervy podle systémové významnosti (G-SII a O-SII rezerva)
Rezerva ke krytí systémového rizika
Pramen: ESRB (Vlajková zpráva o makroobezřetnostní politice v bankovním sektoru, Tabulka 3)
14
Analýzy nezbytné k nastavování makroobezřetnostních nástrojů
• Uplatnění nástrojů vyžaduje • posouzení aktuální odolnosti systému vůči šokům, • komplexní vyhodnocení posouzení cyklických a strukturálních zdrojů systémových rizik, • vyhodnocení pozice ekonomiky ve finančním cyklu, • určení systémově významných bank. • ČNB informuje o hodnoceních, analytických výstupech a o příslušných metodikách ve • Zprávě o finanční stabilitě (včetně tématických článků), • výzkumných publikacích ČNB, • webové stránce „Finanční stabilita“ na www.cnb.cz. 15
Posouzení odolnosti v makroobezřetnostním barometru v ZFS 2014/2015
• Vzadhledící pohled (kam jsme se posunuli). • Posílení odolnosti finančního sektoru ČR vůči možným nepříznivým šokům: • nárůst kapitálové přiměřenosti, • příznivý vývoj likvidity, • pozitivní změny v řízení rizik ze strany finančních institucí. Odolnost finančního sektoru Rizika cyklická Rizika strukturální
16
Posouzení zdrojů rizik v makroobezřetnostním barometru v ZFS 2014/2015 Odolnost finančního sektoru Rizika cyklická Rizika strukturální
• Vpředhledící pohled (jak silné jsou potenciální zdroje rizik). • Dílčí zvýšení cyklických rizik: • oživení poptávky po úvěrech a uvolňování úvěrových standardů, • pokles úrokových sazeb z úvěrů a úrokových marží, • snížení výnosů kvalitních aktiv na velmi nízké úrovně. • Mírný pokles rizik strukturálního charakteru: • zavedení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, • snížení propojenosti institucí ve finančním sektoru. 17
Vyhodnocení pozice ve finančním cyklu v ZFS 2014/2015
• Finanční cyklus v ČR vstoupil do fáze oživení: • Pozvolna se zvyšuje souhrnný indikátor finančního cyklu.
• Vstup do expanzivnější fáze cyklu dokumentuje uvolnění úvěrových standardů bank. Vývoj všeobecných úvěrových podmínek v ČR (rozdíl tržního podílu bank v p.b.)
IFC, souhrnný indikátor finančního cyklu
40
(0 minimum, 1 maximum)
30
0.6
20 10
0.5
0 -10
0.4
-20 -30
0.3
-40
0.2
-50
0.1
-60 06/12
0.0 12/04 Pramen: ČNB
12/06
12/08
12/10
12/12
12/14
12/12
06/13
12/13
06/14
12/14
06/15
Úvěry na bydlení
Spotřebitelské a jiné úvěry
Živnostníci
Nefinanční podniky
Pramen: Šetření úvěrových podmínek bank, ČNB
18
III. Koordinace měnové politiky a makroobezřetnostní politiky
Interakce nástrojů měnové politiky (MP) a makrobezřetnostní politiky (MaP)
• Nástroje MP a MaP nepůsobí nezávisle na sobě:
• svým vlivem na úvěrovou dynamiku ovlivňují měnové i úvěrové podmínky, • cokoli, co mění dostupnost a cenu úvěrů, ovlivňuje úvěrovou dynamiku, a tím rovněž transmisi měnové politiky, • a naopak, cokoli mění úvěrovou dynamiku, ovlivňuje transmisi makroobezřetnostní politiky. • Centrální banky musí proto provádět analýzu interakcí MP a MaP a zajišťovat jejich koordinaci. • Obě politiky se mohou v určité situaci dostat do konfliktu kvůli potřebě působit opačným směrem. • V jiné situaci může být naopak žádoucí jejich stejnosměrné působení. 20
Volba mixu měnové a makrobezřetnostní politiky
• Stejnosměrné působení (prosazování cíle MP podporuje cíle MaP): • finanční krize a recese → snížení úrokových sazeb → podpora poptávky a úvěrování → stabilizace dluhové služby → stabilizace cen aktiv → návrat ekonomiky k normálu.
• Protichůdné působení (prosazování cíle MP působí proti cílům MaP):
• inflace pod cílem → velmi nízké nominální úrokové sazby → banky i jejich klienti začnou vnímat rizika jako nízká → rozvolnění podmínek při přidělování úvěrů → zrychlení růstu úvěrů → růst cen aktiv → růst poptávky po úvěrech na financování nákupu aktiv → riziko „přeúvěrování" ekonomiky a bubliny na trzích aktiv. • zvýšené inflační tlaky → růst úrokých sazeb → zájemci o úvěry pod vlivem rostoucích úrokových sazeb v domácí měně přesměrují část své poptávky k „lépe“ úročeným úvěrům v cizích měnách → výrazné zhodnocení zahraniční měny → nezajištěným dlužníkům se zvýší dluhová služba → defaulty a problémy v bankovním sektoru. 21
Hospodářský a finanční cyklus
• Správný mix obou politik závisí na průniku dvou rozdílných cyklů – hospodářského a finančního. • Oba cykly mají odlišné charakteristiky: • finanční cyklus je delší než hospodářský, • finanční cyklus vykazuje vyšší volatilitu než hospodářský.
• Změny v nastavení nástrojů MP působí
• na úrokové sazby a měnový kurz, ale také na poptávku po úvěrech nebo jejich nabídku, ceny aktiv a ochotu přijímat rizika, • a tím současně na hospodářský i finanční cyklus.
Meziroční růst reálného HDP a bankovních úvěrů (v %) 30 25 20 15 10 5 0 -5 -10 -15 09/94
08/97
07/00
06/03
05/06
04/09
03/12
Bankovní klientské úvěry (3M klouzavý průměr) Reálný HDP Pramen: ČNB, ČSÚ
22
02/15
Hospodářský a finanční cyklus
• V posledních letech věnují ekonomové při diskusi o transmisi MP velkou pozornost kanálům působícím přes růst bankovních bilancí a přijímání rizika. • Důvodem jsou potenciálně protichůdné efekty vysoce podpůrné MP v průběhu hospodářského a finančního cyklu: • v krátkém a středním období působí proinflačně (skrze hospodářský cyklus) a podporují finanční stabilitu (nízké úrokové sazby zlepší celkovou kvalitu úvěrových portfolií bank), • v dlouhém období působí potenciálně protiinflačně skrze finanční cyklus (banky mohou nadměrně zvyšovat bilanční sumu a rizikovost aktiv, v důsledku čehož se zvyšuje riziko finanční krize s negativním dopadem do poptávky a ekonomické aktivity).
23
Potenciální konflikty měnové a makrobezřetnostní politiky
• Existence možného konfliktu mezi MP a MaP, jeho síla a optimální kombinace nastavení obou politik k jeho minimalizaci závisí na • fázích hospodářského a finančního cyklu, ve kterých se ekonomika nachází • na typu šoků, kterým je ekonomika právě vystavena.
• V konkrétní situaci může být rozhodování o správné kombinaci reakcí obou politik velmi složité. Interakce politik v různých fázích finančního a hospodářského cyklu Inflační tlaky Silná poptávka Rychlý růst úvěrů Měnová pol. Zpřísnění > IT a zvyšování cen Makroob. pol. Zpřísnění aktiv Pokles úvěrů a snižování cen aktiv
Měnová pol.
Zpřísnění
Makroob. pol. Uvolnění
Slabá poptávka
Desinflační tlaky Silná poptávka
Slabá poptávka
Zpřísnění
Uvolnění < IT Uvolnění
Zpřísnění
Zpřísnění
Zpřísnění
Zpřísnění < IT Uvolnění
Uvolnění > IT
Uvolnění
Uvolnění
Uvolnění
24
Kompromisy při koordinaci měnové a makrobezřetnostní politiky
• V posledních letech je skupina vyspělých zemích včetně ČR vystavena kombinaci „desinflační tlaky“ a „rychlý růst úvěrů a zvyšování cen aktiv“.
• Přirozenou reakcí měnové autority bude dát přednost plnění inflačního cíle a pokračovat ve vysoce uvolněné politice. • Na dlouhodobější rizika pro finanční stabilitu pak bude reagovat zavedením či zpřísněním makroobezřetnostních nástrojů. Interakce politik v různých fázích finančního a hospodářského cyklu Inflační tlaky Silná poptávka Rychlý růst úvěrů Měnová pol. Zpřísnění > IT a zvyšování cen Makroob. pol. Zpřísnění aktiv Pokles úvěrů a snižování cen aktiv
Měnová pol.
Zpřísnění
Makroob. pol. Uvolnění
Slabá poptávka
Desinflační tlaky Silná poptávka
Slabá poptávka
Zpřísnění
Uvolnění < IT Uvolnění
Zpřísnění
Zpřísnění
Zpřísnění
Zpřísnění < IT Uvolnění
Uvolnění > IT
Uvolnění
Uvolnění
Uvolnění
25
IV.
Nástroje makroobezřetnostní politiky využívané ČNB
26
Kapitálové rezervy: bezpečnostní a ke krytí systémového rizika
• CRD IV/CRR svěřuje ČNB pravomoc posílit schopnost bank absorbovat ztráty prostřednictvím kapitálových rezerv.
• Skupina rezerv (bezpečnostní, proticyklická a ke krytí systémového rizika) se v průběhu druhého pololetí 2014 stala součástí instrumentária.
• Bezpečnostní rezervu v plné výši 2.5 % CET1 jsou od července 2014 povinny držet všechny banky. • CRD IV také nabízí ČNB alternativní možnosti stanovení požadavků s ohledem na systémovou významnost bank.
• ČNB se rozhodla z praktických důvodů využít rezervu ke krytí systémového rizika. • Analýzy ČNB ukázaly, že předmětem této rezervy by měly být čtyři nejvíce systémově významné banky. • Česká spořitelna a ČSOB ... 3.0 % • Komerční banka ... 2.5 % • UniCredit Bank ... 1.0 %
27
Kapitálová rezerva pro další systémově významné instituce (O-SII)
• Alternativní nástroj pro posílení odolnosti systémově významných institucí. • odpovídá basilejskému konceptu domácí systémově významné banky (DSIB),
• Identifikace O-SII: • ČNB bude při identifikaci O-SII postupovat podle obecných pokynů EBA, • soupis domácích O-SIIs ČNB zveřejní ke konci letošního roku, • ČNB bude každoročně aktualizovat seznam O-SII nejpozději 1.12.
• Určení výše O-SII rezervy: • Bance, resp. skupině, identifikované jako O-SII není nezbytné stanovit dodatečný požadavek ve formě O-SII rezervy. • ČNB může O-SII žádat o držení rezervy až do výše 2 % celkové expozice. 28
Proticyklická kapitálová rezerva
• Sazba proticyklické rezervy pro expozice umístěné v ČR je od srpna 2014 stanovována jednou za čtvrtletí. • ČNB může sazbu nastavit až na 2,5 Dynamika úvěrů poskytnutých soukromému sektoru % z domácích expozic. (v %) 90 40 • Prozatím byla sazba nastavena 80 vždy na na nulové úrovni. 30 70 • ČNB v posledním rozhodnutí ze září 2015 informuje, že „vzhledem 60 20 ke zrychlování úvěrové dynamiky, 50 10 uvolňování úvěrových standardů a 40 růstu investičního sentimentu se dále snížila pravděpodobnost, že 3012/04 12/06 12/08 12/10 12/12 12/140 Poměr úvěrů k HDP nulová sazba proticyklické Trend poměru úvěrů k HDP Meziroční růst úvěrů soukromému sektoru (pr. osa) kapitálové rezervy bude aplikována Průměrný úvěrový růst (průměr za 10 let, pr. osa) i v následujících dvou letech.“ Pramen: ČNB 29
Nástroje zaměřené na rizika spojená s poskytováním úvěrů na bydlení
• Očekávání růstu cen nemovitostí v kombinaci s příznivými podmínkami na trhu úvěrů na bydlení jsou častým zdrojem systémového rizika. • Za účelem posouzení rizik provedla ČNB šetření mezi bankami ohledně struktury nově poskytnutých úvěrů v roce 2014 podle dvou kategorií ukazatelů:
• LTV (loan-to-value) – poměr výše úvěru a hodnoty zajištění, • LTI (loan-to-income) – poměr výše úvěru a čistého příjmu žadatele o úvěr.
• V návaznosti na vyhodnocení výsledků ČNB letos začala používat preventivní nástroje proti nárůstu potenciálních rizik spojených s úvěry na bydlení. • Představují největší část úvěrového portfolia domácích bank. • Úvěrové standardy v tomto segmentu mají tendenci „přestřelovat“ v reakci na změny makroekonomického prostředí. 30
Doporučení pro úvěrové instituce poskytující retailové úvěry zajištěné rezidenční nemovitostí (I)
• Doporučení má formu propojených dílčích doporučení (kvantitativních a kvalitativních) pro banky, pobočky zahraničních bank a družstevní záložny. • Úvěrové instituce působící v ČR poskytují úvěry zajištěné rezidenční nemovitostí převážně obezřetně. • Zároveň ovšem existují náznaky dílčího uvolňování úvěrových standardů v tomto segmentu.
• Cílem doporučení je prevence vzniku smyčky mezi růstem cen nemovitostí a růstem úvěrů vytvářející hrozbu pro stabilitu sektoru. • Jednotlivá doporučení definují správné postupy a standardy při poskytování úvěrů. • Měla by přispět ke zkvalitnění existujících interních systémů řízení rizik v institucích a podpořit obezřetný přístup při jejich 31 poskytování.
Doporučení pro úvěrové instituce poskytující retailové úvěry zajištěné rezidenční nemovitostí (II)
• Doporučení A – dodržování limitů pro hodnoty LTV u nově poskytovaných úvěrů: • Podíl nově poskytnutých úvěrů s ukazatelem LTV nad 90 % by neměl přesahovat 10 % celkového objemu těchto úvěrů poskytnutých v daném čtvrtletí. • U žádného úvěru by ukazatel LTV neměl přesáhnout 100 %. • Instituce by neměly obcházet výše uvedená omezení souběžným poskytováním nezajištěných spotřebitelských úvěrů.
• Doporučení B – hodnocení schopnosti klienta úvěr splácet a odolat zvýšené zátěži: • Instituce by měly stanovovat interní limity ukazatelů schopnosti žadatele splácet úvěr z vlastních zdrojů (např. maximální úrovně ukazatele LTI, loan-to-income, nebo ukazatele DSTI, debt serviceto-income). 32
Doporučení pro úvěrové instituce poskytující retailové úvěry zajištěné rezidenční nemovitostí (III)
• Doporučení C – délka splatnosti úvěrů a průběh jejich splácení: • Maximální délka splatnosti úvěru by měla reflektovat životnost nemovitosti a předpokládanou zbývající dobu ekonomické aktivity klienta a zpravidla by neměla přesahovat 30 let. • Splatnost nezajištěného spotřebitelského úvěru poskytovaného klientovi, který má sjednán úvěr zajištěný rezidenční nemovitostí, by neměla přesahovat 8 let. • Instituce by neměly poskytovat úvěry zajištěné rezidenční nemovitostí s nestandardním průběhem splácení vedoucím k přesunu zatížení klienta na pozdější období.
• Doporučení D – přístup k navyšování výše úvěru při refinancování: • Při refinancování úvěru s navýšením zůstatkové hodnoty jistiny by instituce měly postupovat stejně jako u poskytování úvěrů nových. 33
Doporučení pro úvěrové instituce poskytující retailové úvěry zajištěné rezidenční nemovitostí (IV)
• Doporučení E – poskytování úvěrů sjednaných přes zprostředkovatele: • Při spolupráci se zprostředkovateli úvěrů by měly instituce uplatňovat obezřetný přístup, zohledňovat rizika související s jejich odlišnými zájmy a kvalitu těchto úvěrů samostatně monitorovat.
• Doporučení F – financování koupě nemovitosti určené k dalšímu pronájmu: • Instituce by měly pro účely řízení úvěrového rizika sledovat odděleně charakteristiky portfolia úvěrů k financování vlastního bydlení a úvěrů k financování nemovitosti pro další pronájem a samostatně je monitorovat.
34
Doporučení pro úvěrové instituce poskytující retailové úvěry zajištěné rezidenční nemovitostí - závěr
• ČNB bude plnění doporučení pravidelně hodnotit.
• Výsledky hodnocení bude uveřejňovat ve Zprávě o finanční stabilitě. • Při identifikaci zvýšených rizik pro finanční stabilitu bude ČNB připravena: • zpřísnit příslušné parametry jednotlivých doporučení, • doporučení rozšířit, • doporučení převést do formy dohledového benchmarku.
• ČNB je připravena v případě zvyšování rizik využít další nástroje dané legislativou CRD IV/CRR: • vyšší sektorově specifické rizikové váhy pro výpočet kapitálových požadavků, • proticyklická kapitálová rezerva.
35
Metodika pro řízení rizika koncentrace svrchovaných expozic
• Domácí úvěrové instituce směřují významnou část získaných zdrojů do státních dluhopisů (SD). • V rámci EU vykazují vysoký podíl SD na aktivech. • Ke konci 2014 držely české SD za 740 mld. Kč, tj. 15 % bilance nebo 185 % kapitálu.
• Držení vyššího objemu SD je u úvěrových institucí přirozené. • U některých však vzniká riziko koncentrace. • Smyčka mezi státním dluhem a bankami se může stát zdrojem systémového rizika.
Podíl státních dluhopisů na bilancích úv. institucí (v % k aktivům MFI) SE UK LV FR NL DE Průměr EA AT IE BE BG ES IT PL CZ HU SI SK RO 0
5
Domácí vláda
10
15
20
25
Vláda dalších zemí eurozóny
Pramen: ECB
36
Řízení rizika zvýšené koncentrace
• Úvěrová instituce je dle CRD IV povinna v rámci systému řízení rizik zajistit soustavné a účinné řízení rizika koncentrace. • Tato povinnost se týká i svrchovaných expozic.
• Národní orgány dohledu pak mají podle pokynů EBA řízení rizika koncentrace včetně svrchovaných expozic hodnotit. • ČNB připravila dohledový nástroj ve formě metodiky pro kontrolu řádného řízení rizika koncentrace svrchovaných expozic.
• Cílem nástroje je:
• motivovat úvěrové instituce k obezřetnosti vůči svrchovaným expozicím se systémovou významností. • poskytnout jim vodítko pro vyhodnocení systémového rozměru rizika koncentrace.
37
Základní principy dohledového nástroje ČNB
• ČNB bude v rámci uplatňování metodiky pro kontrolu řádného řízení rizika koncentrace: • určovat procentní limit svrchované expozice, který dělí celkovou expozici na limitní a nadlimitní část, a který • klesá s rostoucí rizikovostí svrchované expozice, • vždy převyšuje dvojnásobek použitelného kapitálu instituce, je-li expozice vysoce kvalitní. • stanovovat v případě potřeby u bank se zvýšeným rizikem koncentrace dodatečný kapitálový požadavek v rámci Pilíře 2 k nadlimitní části expozice.
• Za tímto účelem bude ČNB provádět každoročně zátěžový test veřejných financí: • výstupem bude odhad rizika selhání svrchované expozice, • konkrétně indikátor svrchovaného rizika (ISR) odhadovaný na tříletém horizontu.
38
Postup při aplikaci dohledového nástroje ČNB
• ČNB bude institucím indikovat stanovení dodatečného kapitálového požadavku na tříletém horizontu, pokud: • výhled ISR na tomto horizontu překročí „měkkou“ prahovou hodnotu ve výši 5 % a výsledky expertní analýzy nezbytnost tvorby kapitálového požadavku potvrdí, • výhled ISR na tomto horizontu překročí „tvrdou“ prahovou hodnotu ve výši 8 %.
• Dodatečný kapitálový požadavek z nadlimitní části expozice bude uplatněn za tři roky od indikace jeho tvorby: • bude použita aktuální hodnota ISR (ne původní výhled ISR ze zátěžového testu), • požadavek bude ponížen o kapitál již alokovaný samotnou institucí na základě přístupu IRB v rámci Pilíře 1 nebo na základě vlastního systému řízení rizik v rámci Pilíře 2. 39
Výsledky zátěžového testu veřejných financí v ZFS 2014/2015
Zátěžový test veřejných financí Indikátor svrchovaného rizika (ISR, v %)
Nepříznivý scénář 2015
2016
2017
Prahová hodnota
0.28
2.37
1.27
8,0 (5,0)
• Jako systémově významné identifikovala ČNB expozice vůči domácím svrchovaným expozicím (českým státním dluhopisům). • ISR na úrovni 1,27 % na tříletém horizontu je výrazně pod stanovenými prahovými hodnotami (8 %, resp. 5 %): • současná fiskální situace v ČR nepředstavuje hrozbu pro finanční stabilitu, • ČNB nebude u úvěrových institucí v následujících třech letech uplatňovat dodatečné kapitálové požadavky. 40
Děkuji za pozornost
www.cnb.cz Zprávy o finanční stabilitě: http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/
Vladimír Tomšík e-mail:
[email protected]
