Makrodata v ČR zveřejněná v září:

Makrodata v ČR zveřejněná v září:


HDP podle konečných údajů vzrostla ve druhém čtvrtletí česká ekonomika oproti prvnímu čtvrtletí o 0,9 % (odhad 0,8 %). Meziročně o 2,4 % (odhad 2,2 %).




Průmyslová produkce v červenci meziročně vzrostla o 5,3 %, méně než trhy čekaly (očekávání trhu růst o 7,5 %), oproti minulému měsíci si polepšila o 1,3 %.




Maloobchodní tržby meziročně vzrostly o 1 % a meziměsíčně naopak klesly o 1,3 %.




Nezaměstnanost v srpnu opět klesá z 8,7 % na 8,6 %.




Inflace v srpnu klesá o 0,3 % m/m a roste o 1,9 % y/y.




Obchodní bilance v červenci skončila přebytkem 6,3 mld., hůře než trhy čekaly. Dovoz vzrostl o 20,5 %, zatímco vývoz pouze o 16 %.




ČNB ponechala úrokové sazby na 0,75 %.

Zářijový vývoj na eurokoruně patřil opět mezi ty klidnější. Koruna se pohybovala v úzkém pásmu obchodování mezi hodnotami 24,55 - 24,80 CZK/EUR. Vůči dolaru byla koruna naopak velmi volatilní, zejména ve druhé polovině měsíce. Pohybovali jsme se v pásmu 18,05 – 19,50 CZK/USD. Dolar na světových trzích měl v průběhu září tendenci ztrácet, kdy se obchodoval v pásmu 1,2700 – 1,3650 USD/EUR. Mezi hlavní kurzotvorné zprávy, na které trhy reagovaly, bylo zasedání FEDu a připuštění dalšího uvolňování měnové politiky, dále se jednalo o pozitivní výsledek z amerického realitního trhu, pozitivní výsledek srpnového indexu ve zpracovatelském sektoru a nižší úbytek pracovních míst. Obavy z minulého měsíce o opětovném pádu USA do recese ustoupily do pozadí. Z domácí ekonomiky přišla pozitivní zpráva o zpřesněném HDP za 2. Q., kdy došlo k mírnému vylepšení. Celkově lze říci, že se na trzích držela pozitivní nálada.

1. 10. 2010

-2-

2 Více než čtvrtina rozpočtu domácností jde na bydlení V poslední době je pro domácnosti téma číslo jedna chystané zvyšování cen elektřiny. Hovoří se o zdražení o 8 %, ale ve hře je varianta také o 15 %. Stále bude pravděpodobně navíc pokračovat zvyšování nájmů především těch regulovaných. Za co nejvíce domácnosti utrácejí podle spotřebního koše, který se používá pro výpočet inflace? Jak se změnily váhy ve výdajích od roku 1993? Sestavili jsme žebříček TOP 5 výdajů dle jejich váhy v rozpočtu domácnosti.

1) Nejvíce domácnosti letos zaplatí za náklady na bydlení. Ještě v roce 1993 podíl na domácím rozpočtu v oblasti bydlení (bydlení, voda, paliva a energie) činil sedminu, letos je to již více než čtvrtina domácího rozpočtu. Navíc domácnostem s tržním, tedy neregulovaným, nájemným se za posledních osm měsíců tato položka téměř nezměnila, kdežto domácnostem s regulovaným nájemným se náklady za stejné období zvýšily o více než 18 %.2) Dále domácnosti nejvíce utrácejí za potraviny. Jejich váha v domácích rozpočtech činí 17 % (v roce 1993 to bylo více než 26 %). Jedním dechem je třeba však dodat, že od roku 1993 se výdaje na potraviny neustále snižují a za 17 let klesl podíl na domácích výdajích o téměř 35 %.

3) Naopak téměř stabilní váhu ve výdajích mají náklady na dopravu. Ty zaujímají s 11,5 % pomyslné třetí místo.

4) Podobně jsou na tom výdaje na rekreaci a kulturu. Domácnosti na ně vynaloží 9,4 %. Váha těchto výdajů se téměř nezměnila, jelikož v roce 1993 výdaje činily rovných 10 %.

První pětici hlavních výdajů domácností uzavírají náklady na alkohol a tabák. Ceny se díky spotřebním daním neustále zvyšují a váha v domácích rozpočtech za 17let vzrostla o 30 %. Ještě v roce 1993 výdaje v této oblasti byly až na 8. místě. Dá se předpokládat, že ceny alkoholu a tabáku půjdou i v budoucnu nahoru a není vyloučeno, že za pár let se „dostanou“ tyto výdaje na třetí místo. Váha jednotlivých výdajů v domácích rozpočtech 2010 Bydlení, voda, energie, paliva Potraviny a nealkoholické nápoje Doprava Rekreace a kultura Alkoholické nápoje, tabák a narkotika

1993 25,35% Potraviny a nealkoholické nápoje 17% Bydlení, voda, energie, paliva 11,50% Doprava 9,40% Rekreace a kultura 8,60% Odívání a obuv

26,10% 14,15% 10,10% 10% 9,20%

-3-

3

HDP Původní odhady podle ČSÚ byly takové, že domácí ekonomika ve druhém čtvrtletí vzroste o 0,8 % q/q a oproti minulému roku o 2,2 %. Trhy očekávaly velmi podobná čísla.

Začátkem září byla tato data zpřesněna, kde došlo k jejich vylepšení. Podle konečných čísel ekonomika vzrostla o 0,9 % q/q a o 2,4 % y/y. Za tímto růstem také stojí zotavení okolních zemí, které jsou s Českou republikou úzce spjaty po obchodní stránce. Jedná se především o Německo.

K růstu HDP nejvíce přispěl zahraniční obchod. Největší podíl na něm má zrychlení německé ekonomiky. To je pro tak malou, otevřenou a proexportně zaměřenou ekonomiku, jako je ČR, klíčové. HDP Německa rostl meziročně o 4,2 %.

I z domácích čísel o spotřebě lze usuzovat, že se finanční situace pomalu zlepšuje. Domácnosti zvýšily konečnou spotřebu o 0,8 % y/y. Svůj podíl zde měl i růst v energetice a stavebnictví. Naopak zpracovatelský průmysl poklesl.

Počátkem srpna centrální banka zvýšila ve své prognóze odhad letošního růstu tuzemské ekonomiky na 1,6 % y/y z předchozích 1,4 % y/y. Pro příští rok odhad růstu hrubého domácího produktu ponechala na 1,8 % y/y. V roce 2012 by měla ekonomika růst o 2,9 % y/y.

-4-

4 Průmyslová produkce

Průmyslová produkce v měsíci červenci meziročně vzrostla o 5,3 %. Oproti minulému měsíci růst činil 0,3 %. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 10 %.

Loňská čísla o průmyslu byla poslední, která se blížila hranici poklesu 20 %. Průmyslová výroba v červenci 2009 klesla o 18,2 %. V dalších měsících byla čísla sice nadále v červeném, ale pokles byl kolem 10 % a méně. Nízká srovnávací základna tedy silně hovoří ve prospěch dnešních čísel.

leden 10

únor 10

březen 10

duben 10

květen 10

červen 10

červenec 10

5,30%

7%

10,20%

10,90%

16,90%

9,70%

5,3 %

Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů vzrostla o 10,6 %, červenec měl o 2 dny méně ve srovnání s loňským rokem. K tomuto růstu přispěla nejvíce výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výroba strojů a výroba počítačů. Průmyslová produkce klesla nejvíce v odvětvích výroba nekovových minerálních výrobků a výroba potravinářských výrobků.

Tržby

z průmyslové

činnosti

se

meziročně zvýšily o 7,8 %. Hodnota nových zakázek vzrostla meziročně o 10 %, z toho zakázek ze zahraničí o 11,9 %. Nejvíc přispěla produkce počítačů, výroba základních kovů, slévárenství atd.

Růst objednávek, tržeb a produkce se projevuje i v zaměstnanosti. Počet zaměstnanců ve srovnání s minulým rokem

poklesl

o

2

%,

přičemž

začátkem roku se jednalo o dvouciferné číslo. Průměrná měsíční mzda meziročně vzrostla o 2,7 %.

Stavební produkce byla vyšší o 1,5 % oproti minulému měsíci, oproti minulému roku poklesla o 4,5 %.

Výhled na další měsíce zůstává pozitivní. Aktuálně však může některé průmyslové vývozce potrápit posilující česká koruna.

-5-

5 Stále více se hovoří o možném poklesu tempa americké ekonomiky. Druhá část W by znamenala zcela jistě v lepším případě zpomalení křehkého růstu také v Evropě a tedy i u nás. Horší scénář hovoří o tom, že by se některé slabší ekonomiky mohly dostat opět do červených čísel, tedy do recese.

Maloobchodní tržby Po červnovém vysokém růstu tržeb jsme se dočkali opět poklesu. V meziměsíčním srovnání poklesly o 1,3 %, oproti minulému roku vzrostly o pouhé 1 %. Po sezónním očištění klesly maloobchodní tržby o 1,3 % m/m a vzrostly o 2,1 % y/y. Trh počítal se stagnací.

Bez motoristického segmentu však maloobchodní

tržby

rostly

v meziměsíčním vyjádření již druhý měsíc za sebou.

Na poklesu se tedy podílel zejména prodej pohonných hmot a prodej nepotravinářského zboží. Tržby rostly u zboží prodávaného přes internet či prostřednictvím zásilkové služby (o 8,7 %). Příznivý vliv měl prodej automobilů

a

potravin.

Podnětem

k nákupu mohl být pokles cenové hladiny v automobilovém segmentu.

Nezaměstnanost sice již dramaticky nenarůstá, ale stále je relativně vysoko, mzdy také nijak výrazně nerostou a nejistota ohledně dalšího vývoje je stále vysoká. Spotřebitelé jsou stále ve svých výdajích opatrní a taková situace zůstane pravděpodobně i nadále.

Nicméně v dalších měsících už situace nemusí být tak růžová, spotřebitelská poptávka ještě zůstane slabší pod vlivem vyšší nezaměstnanosti, kde se sice v posledních měsících situace zlepšila, ale v příštích měsících se kvůli sezónním faktorům začne opět zvyšovat.

-6-

6 Nezaměstnanost Po růstu míry nezaměstnanosti během července jsme se opět dočkali jejího poklesu. Z 8,7 % se nezaměstnanost zhoupla v srpnu na 8,6 %. Úřady práce ke konci srpna evidovaly 501 494 uchazečů o zaměstnání.

V poklesu se pozitivně projevilo oživení průmyslu, které bylo taženo především solidním výkonem německé ekonomiky.

V průběhu srpna bylo na úřadech práce nově evidováno 50 741 osob, což je oproti minulému měsíci méně o 4 893 osob. Počet volných pracovních míst vzrostl meziměsíčně o 3 088 na 36 567.

Na jedno volné pracovní místo v současné době připadá v průměru 13,7 uchazeče. V dalších měsících se zřejmě již lepších čísel nedočkáme, neboť sezonní faktory budou působit proti dalšímu snižování nezaměstnanosti. Do konce roku se tak vrátíme nad 9 %.

Zaměstnavatelé se příliš do nabírání nových pracovních sil nehrnou. Nové zakázky se snaží realizovat především se stávajícími zaměstnanci. Stále tedy panuje obava z toho, že se tempo zakázek zpomalí a zaměstnavatelé by se museli složitě a draze zbavovat zaměstnanců, které by nyní pod tlakem aktuálních zakázek najali.

Podle posledních dostupných údajů je míra nezaměstnanosti zpracovávaná EUROSTATEM pro mezinárodní srovnání v ČR v červenci 2010 7,3 %. V ostatních zemích EU byla následující: EU27 9,3 %, Belgie 9,1 %, Bulharsko 9,2 %, Dánsko 6,6 %, Německo 6,7 %, Estonsko 18,6 % (červen), Irsko 14,1 %, Řecko 11,7 % (březen), Španělsko 19,4 %, Francie 9,4 %, Itálie 7,6 %, Kypr 6,9 %, Lotyšsko 20,4 % (březen), Litva 18,1 % (březen), Lucembursko 4,9 %, Maďarsko 10,1 %, Malta 6,2 %, Nizozemsko 4,3 % (červen), Rakousko 3,8%, Polsko 9,0 %, Portugalsko 10,5 %, Rumunsko 8,1 % (březen), Slovinsko 6,6 %, Slovensko 14,8 %, Finsko 7,5 %, Švédsko 8,0 %, Velká Británie 7,7 % (květen).

-7-

7 Inflace Celková hladina spotřebitelských cen klesla v srpnu proti červenci o 0,3 %. Meziročně vzrostly ceny stejně jako v červenci, to je o 1,9 %. Jedná se o letošní první meziměsíční pokles cen. Nejvíce zasáhly sezónní faktory.

Meziměsíční pokles způsobilo především snížení sezónních cen plodové zeleniny (o 26,6 %). V oddíle doprava klesly v srpnu (po šesti měsících růstu a nepatrném poklesu v červenci) ceny pohonných hmot o 1,9 %. V důsledku slev klesly zejména ceny obuvi. Opačný vliv mělo sezónní zvýšení

cen

dovolených.

Z potravin

vzrostly

především ceny masa, olejů a tuků, cukru a kakaa.

Zpomalení meziročního cenového růstu došlo v oddíle doprava, kde růst cen pohonných hmot zmírnil na 11,2 % (z 13,8 % v červenci). Na druhou stranu vyšší růst cen nastal v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V bydlení vzrostlo čisté nájemné o 9,1 %, v tom se regulované zvýšilo o 17 % a tržní klesla o 0,4 %.

Dramatický růst cen nás nečeká ani v dalších měsících. Spotřebitelská poptávka zůstane i nadále slabá a ceny nahoru nepotáhne.

ČNB

Rada České národní banky zasedala dne 23.9.2010

a

podle

očekávání

nechala

dvoutýdenní reposazbu na stejných úrovních, tedy na historických minimech – 0,75 %. Na tyto hodnoty jsme se dostali 6.5.2010 a od té doby zůstaly nezměněny.

-8-

8 Pro tuto variantu hlasovalo 6 členů Rady, jeden hlasoval pro jejich zvýšení. Prognóza ČNB počítá se zvyšováním sazeb až od druhé poloviny roku 2011. My si myslíme, že by tento krok mohl přijít již na přelomu roku.

Podle Holmana by se však na přelomu roku sazby měnit měly. Konkrétně vzrůst o 0,25 %. Naopak podle Tomšíka není třeba spěchat s tímto zvyšováním.

CZK/EUR – září 2010 Začátkem měsíce měla koruna tendenci nepatrně slábnout. Z hodnot 24,70 CZK/EUR se kurz vyšplhal na hodnoty okolo 24,80 CZK/EUR, poté se velmi rychle vrátil na své již dlouhodobě „tradiční“ hodnoty kolem hladiny 24,65 CZK/EUR. Makroekonomická data nijak nepřekvapila, jediné pozitivum bylo zpřesnění HDP za druhý kvartál, kdy jsme se posunuli směrem nahoru (z odhadu 2,2 % y/y na 2,4 %y/y). Domácí data však nijak do obchodování nezasáhla. Koruna byla opět ve vleku eurodolaru. Ve druhé polovině září začal dolar ztrácet, klesala riziková averze a koruna se dostala až na hodnoty 24,55 CZK/EUR. Na takto silných hodnotách se kurz naposledy pohyboval v listopadu roku 2008. Koruna je nyní velmi stabilní měnou, vůči euru se pohybuje v rámci několika málo haléřů. Naproti tomu maďarský forint a polský zlotý zaznamenaly výkyvy mnohem větší.

Vývoj za posledních 12 měsíců

-9-

9 Vývoj za měsíc srpen

CZK/EUR - výhled na další měsíce Koncem měsíce nás čeká mnoho zpráv od našich regionálních sousedů. Výrazný vliv na korunu ale očekávat nelze. Koruna se už několik týdnů obchoduje v mnohem užším pásmu než okolní měny, což je do určité míry dáno jejím nízkým úročením a z toho pramenící nízké atraktivity pro investory. Vyšší volatilitu lze očekávat na konci roku, kdy se zostří diskuse ohledně nastavení úrokových sazeb. I nadále ale očekáváme posun koruny ke slabším úrovním, předpokládáme, že by do konce roku měla atakovat 25,00 CZK/EUR. CZK/EUR - výhled do konce roku Konec roku se již blíží. Díky vyjádřením centrálních bankéřů očekáváme na přelomu roku napínavější diskusi ohledně růstu úrokových sazeb. To by mělo mít vliv i na českou korunu, která je v posledních týdnech extrémně stabilní. Růst úrokových sazeb, který očekáváme na přelomu roku, by ji měl vytrhnout z letargie a pomoci ke zdolávání silnějších úrovní. Do konce roku tak očekáváme ještě mírnou korekci ke 25,00 CZK/EUR, na začátku příštího roku by již mohla opět posilovat a dosahovat současných úrovní 24,50 CZK/EUR.

- 10 -

10 CZK/USD – září 2010 Koruna během září zaznamenala vůči dolaru veliké výkyvy. Oproti eurokoruně, na které byl pohyb opravdu minimální, se koruna dostala z 19,50 CZK/USD až na hladinu 18,05 CZK/USD. Slábnutí dolaru bylo způsobeno vesměs lepšími výsledky z americké ekonomiky. Polepšila si čísla z realitního trhu. Míra nezaměstnanosti sice vzrostla podle očekávání na 9,6 % z 9,5 %, zároveň byl zaznamenán nižší úbytek pracovních míst mimo zemědělství, celkově tak lze brát výsledek pozitivně. Ve druhé polovině měsíce začal dolar výrazně slábnout, dostal se až na 1,3650 USD/EUR a koruna posílila na hranice 18,05 CZK/USD. Koruna byla takto silná naposledy v lednu letošního roku. Vyjádření FEDu o možném budoucím uvolňování měnové politiky mělo pro dolar negativní vliv, z čehož ostatní měny profitovaly.

Vývoj za posledních 12 měsíců

Vývoj za měsíc srpen

- 11 -

11 USD/EUR - září 2010 Během měsíce září zavládl na eurodolaru negativní trend. Z úrovní 1,2700 USD/EUR se postupně dolar propadl až na hodnoty nad 1,3650 USD/EUR. Na trzích zavládla „dobrá“ nálada, poklesla riziková averze a investoři se spíše ubírali do více rizikových měn. Data z USA vyšla vesměs pozitivně, na což trhy reagovaly odkloněním od dolaru. Japonský jen se vyšplhal na historická 15tiletá maxima vůči dolaru, kde na hladině 83 JPY/USD přišla první slovní intervence za účelem jejího oslabení.

CZK/USD - výhled na nejbližší měsíce Dolar ve druhé polovině září výrazně ztrácel vůči všem hlavním měnám. Jeho index vůči šesti nejdůležitějším měnám se propadl téměř na 8 měsíční minimum. Důvodem je lepšící se situace na trzích, kde investoři přelili část peněz do rizikovějších aktiv a také lepší data z Evropy, která podpořila euro v růstu. Další směr obchodování je dost nejistý. Z technického hlediska má ale dolar nakročeno k dalším ztrátám. V případě dalších dolarových ztrát by koruna mohla dále posílit a dostat se pod hranici 18,00 CZK/USD.

CZK/USD - výhled do konce roku Trhy nadále povedou debatu o křehkosti oživení světové ekonomiky a budou probleskovat zprávy o problémech s veřejnými financemi z jednotlivých zemí. Spekulace o růstu úrokových sazeb do obchodování zasáhnou až v průběhu roku 2011. Situace se do konce roku pravděpodobně výrazně nezmění a kurz tedy očekáváme v širokém pásmu 18,00 – 20,00 CZK/USD.

Všechny názory, prognózy a informace, včetně investičních doporučení a obchodních idejí, a jakékoliv ostatní údaje obsažené v tomto sdělení jsou pouze informativní, nezávazné a představují názor analytiků skupiny Citfin. Toto sdělení nepředstavuje nabídku nákupu nebo prodeje jakéhokoli finančního aktiva nebo jiného finančního instrumentu. Skupina Citfin doporučuje před učiněním jakéhokoli investičního rozhodnutí získání podrobných informací o zamýšlené investici nebo obchodu. Analytici Citfin vypracovali toto sdělení s nejvyšší odbornou péčí a v dobré víře, avšak neručí za správnost jeho obsahu ani za jeho úplnost nebo přesnost. Skupina Citfin a její zaměstnanci mohou být v mezích dovolených právními předpisy angažováni v kterémkoliv obchodu či investici zmíněné v tomto sdělení, jakož i v jakémkoliv obchodu či investici s aktivy zmíněnými v tomto sdělení nebo s aktivy s nimi souvisejícími. Citfin nenese žádnou odpovědnost za jakékoliv škody nebo ušlý zisk způsobené jakýmkoliv třetím osobám použitím informací a údajů obsažených v tomto sdělení. Investiční doporučení vytvářená týmem Treasury a jeho pracovníky, jakož i modelová portfolia, obchodní ideje, názory a prognózy jsou pouze obecné a určené pro veřejnost a nikoli individualizované ani určené pro konkrétní osoby v konkrétní finanční situaci a nejsou tedy službou investičního poradenství ve smyslu zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

- 12 -

12

Citfin Radlická 751/113e 158 00 Praha 5 - Jinonice IČ: 25079069 DIČ: CZ25079069 Společnost je zapsána v OR u Městského Bankovní spojení: Citfin, číslo účtu 1002091/2060

Obecné kontakty: Zelená linka: Spojovatelka: Fax: E–mail:

soudu

v Praze,

oddíl

B,

vložce

4313

+ 420 800 311 010 + 420 234 092 000 + 420 234 092 005 [email protected]

Dealingové oddělení - uzavírání směnných obchodů, kotace aktuálních kurzů, předpokládaného vývoje na devizovém trhu Tel: + 420 234 092 020 E-mail: [email protected]

konzultace

Oddělení vypořádání platebního styku - provádění devizových úhrad a devizových inkas Tel: + 420 234 092 322 E-mail: [email protected] Obchodní oddělení - informace o službách skupiny Citfin, uzavírání smluv a změny ve smlouvách Tel: + 420 234 092 011 E-mail: [email protected]