-1-
1 Makrodata v ČR zveřejněná v lednu:
HDP odhady MFČR podle Kalouska hovoří o meziročním růstu HDP do 1%.
Průmyslová produkce v listopadu reálně vzrostla o 5,4% y/y a o 2,7% m/m.
Maloobchodní tržby v listopadu meziročně vzrostly o 0,5%.
Nezaměstnanost v prosinci meziměsíčně vzrostla o 0,6% na 8,6%.
Inflace meziročně v prosinci vzrostla o 2,4%.
ČNB – Singer: „Evropští politici plýtvají časem.“
Lednový vývoj na měnovém páru euro – koruna patřil jednoznačně české měně. První týden nového roku rozhodně nenaznačoval dobrou náladu na trzích. Koruna hned v úvodu měsíce ztratila 40 haléřů a otestovala velmi silnou hranici odporu 25,85 CZK/EUR. Mohly za to především příchozí zprávy z Maďarska, které postupem času ovlivnily i vývoj v celém středoevropském regionu. Problém eskaloval po prohlášeních čelních představitelů maďarské vlády, že hodlají použít devizové rezervy tamní centrální banky k intervenci na měnových párech s forintem a k stimulaci domácí ekonomiky. Poté co hrozilo, že by byla ohrožena nezávislost maďarské centrální banky, výnosnost 10letých státních dluhopisů překonal na aukci na začátku měsíce kritickou hodnotu 7% a vyrostl až na neuvěřitelných 10,87%. Ani domácí scéna nijak zvlášť nepomohla vývoji na měnovém páru koruna euro, kde nezaměstnanost v ČR vzrostla meziměsíčně o 0,6% na prosincových 8,6%. Zatímco první polovina ledna patřila Maďarsku, ta druhá jednoznačně patřila ECB a Francii. V polovině měsíce zasedala Evropská centrální banka, která rozhodla o ponechání dosavadních úrokových sazeb na 1%. Stěžejní zprávou ze zasedání ovšem byly komentáře jejího šéfa Draghiho, který hovořil o tom, že neočekává pokles evropské ekonomiky, ale maximálně její stagnaci. To vlilo koruně krev do žil a posílila o téměř 30 haléřů na silnou úroveň podpory 25,50 CZK/EUR. Ránou pro všechny investory byl smolný pátek třináctého, kdy po skončení obchodování v Evropě, americká ratingová agentura S&P snížila rating devíti evropským zemím v čele s Francií. Koruna na tuto informaci paradoxně nijak zvlášť nezareagovala a následující čtyři dny přešlapovala na místě a čekala na událost měsíce. Francii se povedlo, i přes snížený rating, upsat své dluhopisy za nižší úrokové sazby, než jak tomu bylo v prosinci 2011. Koruna po této aukci posílila o 20 haléřů a v následujících dnech postupně posouvala svá maxima až na svou dvouměsíční nejsilnější úroveň 25,05 CZK/EUR. Vývoj na měnovém páru koruna dolar byl ve směs podobný. Americký dolar v průběhu první poloviny měsíce jednoznačně těžil z nepřehledné situace v Evropě, kde na klidu nepřidalo Maďarsko, které se rozhodlo požádat MMF o předběžnou finanční pomoc, a využil snížení ratingu devíti evropským zemím ve svůj prospěch. Koruna v tomto období oslabila vůči dolaru až o 70 haléřů a kurz se tak dostal na dvouleté nejslabší úrovně koruny na hranici 20,40 CZK/USD. Druhá polovina ledna, stejně jako na páru koruna euro jednoznačně patřila české měně, která zvrátila nepříznivý vývoj z úvodu měsíce a posílila až na svá dvouměsíční maxima 18,95 CZK/USD. Vedle toho české měně dopomohla i slova šéfa FEDu, Bena Bernankeho, který uvedl, že rekordně nízké úrokové sazby (<0,25%) na americkém dolaru je připraven ponechat i v průběhu roku 2013, a že je skeptický, co se týče rychlosti zotavování tamní ekonomiky. Samotnou nezaměstnanost odhaduje, že zůstane na současných vysokých úrovních kolem 8% ještě nějakou dobu. Ona pomyslná forexová bitva mezi Evropu a Amerikou se projevila i na měnovém
-2-
2 páru USD/EUR, kde dolar dokázal vůči evropské měně na počátku měsíce posílit o 3 centy a dostal se tak na svá osmnácti měsíční maxima na hladinu 1,2600 USD/EUR. Nakonec euro v závěru měsíce posílilo a uzavřelo na hladině poblíž hodnoty 1,3200 USD/EUR.
Letošní první zasedání ČNB Ve čtvrtek 2. 2. 2012 proběhlo letošní první zasedání bankovní rady ČNB. V minulém roce ČNB sazby ani jednou nezměnila, naposledy je snížila v květnu 2010 na současných 0,75 %. Sazby jsou tak již velmi dlouhou dobu beze změny – v letech před krizí přitom docházelo ke změnám v nastavení měnové politiky až 4 krát ročně. Také letos nás čeká 8 zasedání, a také letošní rok bude zřejmě na změny v nastavení sazeb velmi chudý, pokud vůbec k nějaké změně sazeb dojde. Je téměř jisté, že na čtvrtečním zasedání bankovní rada sazby nezmění a ponechá je na současné úrovni. Navíc je docela pravděpodobné, že toto hlasování o ponechání sazeb bude opět jednomyslné. I když minimálně jeden člen bankovní rady ČNB by již uvažoval o zvednutí ruky pro vyšší sazby, počká si minimálně na lednová data o inflaci. Pokud se tedy nějaký hlas pro vyšší sazby objeví, bude to zřejmě až v březnu. Úvahy o případném dalším snížení sazeb jsou (alespoň prozatím) minulostí: od posledních zasedání se situace na trzích stala o něco méně pesimistická, inflace je nad inflačním cílem ČNB (2 %) a koruna je o něco slabší, než ČNB předpokládala. V lednu patrně inflace dál vyskočí. Ale je tam vliv zvýšení DPH a dražších komodit na světových trzích, domácí poptávka zůstává slabá. Případné diskuse o změně sazeb tak budou spíše o zvýšení sazeb než o jejich dalším snížení. Pravděpodobně tak během letošního roku zůstanou sazby beze změny, nebo v druhé polovině roku přijde zvýšení na 1 %.
-3-
3 HDP „Česká ekonomika by letos mohla dosáhnout mírného růstu, ačkoli vysoká míra nejistoty trvá.“ Uvedl ministr financí Miroslav Kalousek ještě v polovině ledna. Ke konci měsíce se nechal slyšet, že odhady hovoří pro optimističtější verzi, a že by se česká ekonomika mohla udržet kolem kladné nuly. Tím očekává, že by příjmy státního rozpočtu mohly klesnout o 30 až 50 mld. korun, ale i přes tento výpadek by již schválený schodek státního rozpočtu ve výši 105 mld. korun měl být zachován. Nejoptimističtější scénář ministrova hovoří i o možném růstu domácí ekonomiky v řádech o desetiny procent do 1%. Vše se bude samozřejmě odvíjet od aktuálního vývoje v eurozóně, kde nejhorší plány ministerstva hovoří i o dalším prohlubování finanční krize.
HDP v ČR meziroční změny v % 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 -1,00 -2,00 -3,00 -4,00 -5,00
3. čtvrtletí 11
2. čtvrtletí 11
1. čtvrtletí 11
4. čtvrtletí 10
3.čtvrletí 10
2.čtvrtletí 10
1.čtvrtletí 10
4.čtvrtletí 09
3.čtvrtletí 09
-6,00
Průmyslová produkce Průmyslová produkce ČR
Průmyslová
produkce
v
listopadu
meziročně vzrostla reálně o 5,4 %. Ve
meziroční změny v % 20,00
srovnání s předchozím měsícem byla po vyloučení sezónních vlivů vyšší o 2,7 %. Hodnota
nových
zakázek
meziročně
vzrostla o 4,0 %.
15,00
10,00
5,00
Tyto výsledky ovlivnil jednak dlouhodobě pozitivní vývoj v automobilovém průmyslu a výrobním listopad 11
říjen 11
září 11
srpen 11
červenec 11
červen 11
květen 11
duben 11
-10,00
březen 11
cyklem ve strojírenství a výrobě těžké
únor 11
delším
leden 11
s
-5,00
prosinec 10
zakázek
většího
listopad 10
množství
dokončení
říjen 10
kumulované
září 10
dále
0,00
-4-
4 dopravní techniky. K meziročnímu růstu průmyslové produkce nejvíce přispěla odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (příspěvek +3,2 procentního bodu, růst o 17,7 %), výroba strojů a zařízení (příspěvek +1,0 p.b., růst o 12,9 %) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, tepla a klimatizace (příspěvek +0,9 p.b., růst o 10,2 %). Průmyslová produkce nejvíce klesla v odvětvích výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (příspěvek -0,9 p.b., pokles o 21,8 %), výroba potravinářských výrobků (příspěvek -0,3 p.b., pokles o 6,4 %) a výroba chemických látek, chemických přípravků (příspěvek -0,1 p.b., pokles o 4,6 %).
Maloobchodní tržby
Maloobchodní tržby se v listopadu meziročně zvýšily o 0,5 procenta po růstu o 1,5 procenta v říjnu. Dobrým znamením je, že spotřeba domácností neklesá, ovšem téměř stagnující maloobchodní tržby ukazují, že ani v posledním
čtvrtletí roku 2011 se nedá nejspíš
očekávat nějaký impuls
vedoucí k
růstu HDP.
Za růstem maloobchodních tržeb opět stály prodeje automobilů, což již dříve naznačily údaje o registraci automobilů. Loni se dařilo prodejcům počítačů a mobilních telefonů, v listopadu jejich tržby reálně meziročně stouply o 10 procent. Dobrou náladu v segmentu maloobchodních tržeb podtrhují i tržby internetových obchodů, které vzrostly o 8,8 procenta, neboť velká část obchodu s IT technikou a mobily se realizuje přes internet. Celkově negativní dopad na maloobchodní tržby má již delší dobu nastolený trend klesajících tržeb nespecializovaných obchodů, tedy hypermarketů, kde se realizuje značná část celkových maloobchodních tržeb. Vývoj v oblasti maloobchodních tržeb pro nadcházející období se nedá očekávat nikterak pozitivní. Vzhledem k tomu, že odhady tempa růstu pro evropské ekonomiky a s tím i té české nedávají velké šance, že by průměrně meziroční tempo růstu HDP mělo překonat 1%, dá se s největší pravděpodobností očekávat, že poptávka domácností a maloobchodní tržby budou přešlapovat na místě, nebudou-li dokonce klesat. Maloobchodní tržby ČR meziroční změny v % 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 -2,00 -4,00 -6,00 -8,00
listopad 11
říjen 11
září 11
srpen 11
červenec 11
červen 11
květen 11
duben 11
březen 11
únor 11
leden 11
prosinec 10
listopad 10
říjen 10
září 10
-10,00
-5-
5 Nezaměstnanost
Domácí nezaměstnanost vzrostla z listopadových 8 % na prosincových 8,6 %. Takto špatný výsledek nikdo nečekal. Znamená to, že nezaměstnaných je opět více než půl milionu, konkrétně 508 451 uchazečů o práci. V oblasti volných pracovních míst stále sledujeme stejný obrázek. Jejich počet v prosinci klesl na 35 784, což je příliš nízký počet na obrat v nezaměstnanosti. Domácím podnikům může výrazně pomoci spotřeba Němců. Ta by měla táhnout poptávku, což je nejdůležitější faktor pro domácí vývozce. Naději do budoucna dávají poslední čísla z německého trhu práce. Nezaměstnanost ve stejném měsíci klesla na 6,8 %. Snižující se počet Němců ve frontě na dávky v nezaměstnanosti brzdí jejich nárůst na českých pracovních úřadech. Na větší pokles si budeme muset počkat především kvůli pokračujícím dluhovým problémům Evropy. V dalších měsících se zlepšení obrázku trhu práce nedočkáme. Firmy budou nadále obezřetné v nabírání nových zaměstnanců. Počasí koncem roku sice mohlo některé sezónní práce prodloužit, ale jejich útlum přijde začátkem roku. Navíc je zde stále otázka zeštíhlování státního sektoru.
Míra nezaměstnanosti v ČR [%] 11,00 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00
prosinec 11
listopad 11
říjen 11
září 11
srpen 11
červenec 11
červen 11
květen 11
duben 11
březen 11
únor 11
leden 11
prosinec 10
5,00
-6-
6 Inflace Spotřebitelské ceny vzrostly meziměsíčně v prosinci proti listopadu o 0,4 %. Tento růst způsobilo především další meziměsíční zvýšení cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, které bylo v prosinci (s výjimkou května) nejvyšší v roce 2011. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v prosinci o 2,4 %. Průměrná meziroční míra inflace v roce 2011 byla 1,9 %. Meziměsíční růst spotřebitelských cen zaznamenala většina druhů potravin. Ceny pekárenských výrobků a obilovin, masa, vajec, mléka a ostatních mléčných výrobků, olejů a tuků, čokoládových výrobků a nealkoholických nápojů. V bydlení vzrostly ceny zemního plynu o 3,3 %. V dopravě vzrostla průměrná cena motorové nafty o 0,7 %, čímž dosáhla v prosinci 2011 svého historického maxima (35,58 Kč/l). Míra inflace v ČR
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v prosinci o 2,4 %, což je o 0,1 procentního
meziroční změny v % 2,50
bodu méně než v listopadu. Zpomalení cenového růstu nastalo zejména v oddíle
2,00
doprava, kde růst cen pohonných hmot zpomalil na 7,2 % (z 12,0 % v listopadu). Důvodem bylo výrazné meziměsíční zvýšení
1,50
cen pohonných hmot (o 4,6 %) v prosinci 2010. prosinec 11
listopad 11
říjen 11
září 11
srpen 11
červenec 11
červen 11
květen 11
duben 11
únor 11
leden 11
březen 11
hladiny spotřebitelských cen měly ceny v
prosinec 10
Dominantní vliv na meziroční růst celkové
listopad 10
1,00
oddíle bydlení a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V bydlení vzrostly ceny zemního plynu o 22,2 %, elektřiny o 4,8 %, vodného o 6,2 %, stočného o 5,8 %, tepla a teplé vody o 1,9 %. Čisté nájemné se zvýšilo o 4,6 %, v tom regulované nájemné vzrostlo o 11,8 % a tržní o 1,5 %. Z potravin byly vyšší ceny chleba o 13,6 %, běžného pečiva o 17,8 %, mouky o 10,1 %, vajec o 21,2 %, mléka o 11,7 %, jedlých olejů o 17,2 %, cukru o 37,4 %, kakaa o 18,0 %, kávy o 30,9 %.
-7-
7 ČNB
První zasedání ČNB v letošním roce proběhlo 2. února 2012. S největší pravděpodobností se dá očekávat, že bankovní rada nebude nijak hýbat se sazbami. Utahování opasků v době ekonomického zotavování by rozhodně růstu HDP nijak nepomohlo, inflace se pohybuje pod inflačním cílem, domácí spotřeba spíše stagnuje a nezaměstnanost meziměsíčně vzrostla o 0,6% na prosincových 8,6%. Prognóza České národní banky o možném vývoji české ekonomiky je o něco málo optimističtější než prognóza MFČR, kdy ČNB očekává pro letošní rok tempo růstu domácí ekonomiky o 1,2%. Vedle toho bankovní rada 26. ledna 2012 rozhodla o případném poskytnutí finanční půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu, pokud o to bude český stát požádán. Jednalo by se o prostředky z devizových rezerv v celkovém objemu dosahující 1,5 mld. eur, tedy cca 38 mld. korun. Ovšem nutnou podmínkou k souhlasu bankovní rady byl závazek ze strany vlády, že „ušlý zisk“ z dané operace vykompenzuje ze svých zdrojů a zaručí se za případné ztráty. Guvernér ČNB se již nějakou dobu ani netají svými skeptickými názory ohledně dalšího setrvání Řecka v eurozóně. Podle Singra evropští politici jen „plýtvají časem“ a další finanční injekce Řecku nepomohou, jediným východiskem je vystoupení Řecka z eurozóny.
CZK/EUR – leden 2012 Lednový vývoj na měnovém páru euro – koruna patřil jednoznačně české měně. První týden nového roku rozhodně nenaznačoval dobrou náladu na trzích. Koruna hned v úvodu měsíce ztratila 40 haléřů a otestovala velmi silnou hranici odporu 25,85 CZK/EUR. Mohly za to především příchozí zprávy z Maďarska, které postupem času ovlivnily i vývoj v celém středoevropském regionu. Problém eskaloval po prohlášeních čelních představitelů maďarské vlády, že hodlají použít devizové rezervy tamní centrální banky k intervenci na měnových párech s forintem a k stimulaci domácí ekonomiky. Poté co hrozilo, že by byla ohrožena nezávislost maďarské centrální banky, výnosnost 10letých státních
dluhopisů
překonal,
na
aukci
na
začátku
měsíce,
kritickou
hodnotu
7%
a
eskalovala
až na neuvěřitelných10,87%. Ani domácí scéna nijak zvlášť nepomohla vývoji na měnovém páru koruna euro, kde nezaměstnanost v ČR vzrostla meziměsíčně o 0,6% na prosincových 8,6%. Zatímco první polovina ledna patřila Maďarsku, ta druhá půlka jednoznačně patřila ECB a Francii. V polovině měsíce zasedla Evropská centrální banka, která rozhodla o ponechání dosavadních úrokových sazeb na 1%. Stěžejní zprávou ze zasedání ovšem byly komentáře jejího šéfa Draghiho, který hovořil o tom, že neočekává pokles evropské ekonomiky, ale maximálně její stagnaci. To vlilo koruně krev do žil a ta posílila o téměř 30 haléřů na silnou úroveň podpory 25,50 CZK/EUR.
-8-
8 Ránou pro všechny investory byl smolný pátek třináctého, kdy po skončení obchodování v Evropě, americká ratingová agentura S&P snížila rating devíti evropským zemím v čele s Francií. Koruna na tuto informaci paradoxně nijak zvlášť nezareagovala a následující čtyři dny přešlapovala na místě a čekala na událost měsíce. Francii se povedlo, i přes snížený rating, upsat své dluhopisy za nižší úrokové sazby, než jak tomu bylo v prosinci 2011. Koruna po této aukci posílila o 20 haléřů a v následujících dnech postupně posouvala svá maxima až na svou dvouměsíční nejsilnější úroveň 25,05 CZK/EUR.
Vývoj za posledních 12 měsíců
CZK/EUR
21.I.12
22.XII.11
22.XI.11
23.X.11
23.IX.11
24.VIII.11
25.VII.11
25.VI.11
26.V.11
26.IV.11
27.III.11
25.II.11
26.I.11
23,50
27.XII.10
25,00
Vývoj za měsíc leden CZK/EUR
26
25,8
25,6
25,4
25,2
30.I.12
28.I.12
26.I.12
24.I.12
22.I.12
20.I.12
18.I.12
16.I.12
14.I.12
12.I.12
10.I.12
8.I.12
6.I.12
4.I.12
2.I.12
25
-9-
9 CZK/EUR - výhled na nejbližší měsíce V následujících týdnech se vývoj na koruně bude opět odvíjet od vývoje na světových trzích. Jednoznačně nejpalčivějším problémem je neexistence řešení týkající se evropské dluhové krize. Řadě států eurozóny byl snížen rating, což má negativní dopad na výnosnost státních dluhopisů, kdy investoři při jejich úpisu požadují vyšší míru výnosnosti. To celý problém eurozóny jenom prohlubuje. Vedle toho je nutné zmínit, že ani příchozí data z tuzemské ekonomiky nepřispívají klidu na CZK/EUR. To vše nahrává spíše slabší koruně. Stěžejní hranicí na páru CZK/EUR je úroveň 26,30 CZK/EUR. Jedná se o silnou technickou hranici odporu, kdy při jejím proražení se domníváme, že by koruna mohla oslabit až k hranici 27,00 CZK/EUR.
CZK/EUR - výhled na druhou polovinu roku 2012 Výhled minimálně na první polovinu roku zůstává negativní. Eurozóna zatím nepředstavila řešení evropské dluhové krize, které by vedlo k jejímu vyřešení. Dokud čelní evropští představitelé nepřijdou s návrhy, očekáváme, že se zvýšená nervozita na trhu udrží. Nevylučujeme ani možnost, že se kurz přiblíží až k hranici 27,00 CZK/EUR. V průběhu roku můžeme potom očekávat stabilizaci. V závěru by se koruna mohla podívat až pod hranici 25,00 CZK/EUR.
CZK/USD – leden 2012 Vývoj na měnovém páru koruna dolar byl ve směs podobný. Americký dolar v průběhu první poloviny měsíce jednoznačně těžil z nepřehledné situace v Evropě, kde na klidu nepřidalo Maďarsko, které se rozhodlo požádat MMF o předběžnou finanční pomoc a využit snížení ratingu devíti evropským zemím ve svůj prospěch. Koruna v tomto období oslabila vůči dolaru až o 70 haléřů a kurz se tak dostal na dvouleté nejslabší úrovně koruny na hranici 20,40 CZK/USD. Druhá polovina ledna, stejně jako na páru koruna euro, jednoznačně patřil české měně, která zvrátila nepříznivý vývoj z úvodu měsíce a posílila až na svá dvouměsíční maxima 18,95 CZK/USD. Vedle toho české měně dopomohla i slova šéfa FEDu, Bena Bernankeho, který uvedl, že rekordně nízké úrokové sazby (<0,25%) na americkém dolaru je připraven ponechat i v průběhu roku 2013, a že je skeptický, co se týče rychlosti zotavování tamní ekonomiky, kdy nezaměstnanost odhaduje, že zůstane na současných vysokých úrovních kolem 8% ještě nějakou dobu. Ona pomyslná bitva mezi Evropu a Amerikou se projevila i na měnovém páru USD/EUR, kde dolar dokázal vůči evropské měně na počátku měsíce posílit o 3 centy a dostal se tak na svá osmnácti měsíční maxima na hladinu 1,2600 USD/EUR. Nakonec euro v závěru měsíce posílilo a uzavřelo na hladině poblíž hodnoty 1,3200 USD/EUR.
- 10 -
10 Vývoj za posledních 12 měsíců
CZK/USD 20,00
18,00
21.I.12
22.XII.11
22.XI.11
23.IX.11 22.I.12
23.X.11
24.VIII.11 20.I.12
25.VII.11
25.VI.11
26.V.11
26.IV.11
27.III.11
25.II.11
26.I.11
27.XII.10
16,00
Vývoj za měsíc leden CZK/USD
20,4 20,2 20 19,8 19,6 19,4 19,2 19 18,8
30.I.12
28.I.12
26.I.12
24.I.12
18.I.12
16.I.12
14.I.12
12.I.12
10.I.12
8.I.12
6.I.12
4.I.12
2.I.12
18,6
CZK/USD - výhled na nejbližší měsíce Po snížení ratingu devíti členských států eurozóny je velmi pravděpodobné, že se zde otevírá prostor pro další posilování dolaru a oslabování koruny. Důležitý bude dopad snížení ratingů na výnosnost státních dluhopisů a prodražování správy dluhů. Při negativním vývoji je možné, že se kurz dostane až k hranici 21 CZK/USD.
- 11 -
11 CZK/USD - výhled na druhou polovinu roku 2012 Pokud vezeme v potaz nejistou situaci ohledně řešení evropské dluhové krize, nízkých úrokových sazeb na americkém dolaru, který je navíc vnímaný jak bezpečný přístav, jsou tu tři důvody, proč by dolar v průběhu roku měl mít navrch. Můžeme předpokládat, že se koruna v případě nepříznivých zpráv podívá až k hranici 21 CZK/USD. Ovšem v případě zklidnění se situace na trzích, kdy USD/EUR se vrátí zpět k hranici 1,35 USD/EUR, je pravděpodobné, že se dolar na konci roku navrátí k hladině 18,50 CZK/USD.
Všechny názory, prognózy a informace, včetně investičních doporučení a obchodních idejí, a jakékoliv ostatní údaje obsažené v tomto sdělení jsou pouze informativní, nezávazné a představují názor analytiků skupiny Citfin. Toto sdělení nepředstavuje nabídku nákupu nebo prodeje jakéhokoli finančního aktiva nebo jiného finančního instrumentu. Skupina Citfin doporučuje před učiněním jakéhokoli investičního rozhodnutí získání podrobných informací o zamýšlené investici nebo obchodu. Analytici Citfin vypracovali toto sdělení s nejvyšší odbornou péčí a v dobré víře, avšak neručí za správnost jeho obsahu ani za jeho úplnost nebo přesnost. Skupina Citfin a její zaměstnanci mohou být v mezích dovolených právními předpisy angažováni v kterémkoliv obchodu či investici zmíněné v tomto sdělení, jakož i v jakémkoliv obchodu či investici s aktivy zmíněnými v tomto sdělení nebo s aktivy s nimi souvisejícími. Citfin nenese žádnou odpovědnost za jakékoliv škody nebo ušlý zisk způsobené jakýmkoliv třetím osobám použitím informací a údajů obsažených v tomto sdělení. Investiční doporučení vytvářená týmem Treasury a jeho pracovníky, jakož i modelová portfolia, obchodní ideje, názory a prognózy jsou pouze obecné a určené pro veřejnost a nikoli individualizované ani určené pro konkrétní osoby v konkrétní finanční situaci a nejsou tedy službou investičního poradenství ve smyslu zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
- 12 -
12 Citfin – Finanční trhy, a.s. Radlická 751/113e 158 00 Praha 5 - Jinonice IČ: 25079069 DIČ: CZ25079069 Společnost je zapsána v OR u Městského Bankovní spojení: Citfin, číslo účtu: 1002091/2060
soudu
v Praze,
oddíl
B,
vložka
4313
soudu
v Praze,
oddíl
Dr,
vložka
4670
a Citfin, spořitelní družstvo Radlická 751/113e 158 00 Praha 5 - Jinonice IČ: 25783301 DIČ: CZ25783301 Společnost je zapsána v OR u Městského Bankovní spojení: Citfin, číslo účtu: 1002083/2060 Obecné kontakty: Zelená linka: Recepce: Fax: e–mail:
+ 420 800 311 010 + 420 234 092 000 + 420 234 092 005
[email protected]
Dealingové oddělení - uzavírání směnných obchodů, kotace aktuálních kurzů, konzultace předpokládaného vývoje na devizovém trhu Tel: + 420 234 092 020, E-mail:
[email protected] Oddělení vypořádání platebního styku - provádění devizových úhrad a devizových inkas Tel: + 420 234 092 322, E-mail:
[email protected] Obchodní oddělení - informace o službách skupiny Citfin, uzavírání smluv a změny ve smlouvách Tel: + 420 234 092 011, E-mail:
[email protected]
