magazín 2013 Andrea a JiříPokorní Jsem věrný týmu BSF mistři ČR v judu a klienti BSF Regionálníředitel BSF Jan Navrátil: O výhodách MLM

magazín 2013 časopis pro klienty společnosti Bohemia Servis Finance a.s.

Regionálníředitel BSF

Jan Navrátil: Průzkum KPMG

BSF, to je spokojená firma

Jsem věrný týmu BSF O výhodách MLM

Andrea a JiříPokorní mistři ČR v judu a klienti BSF Kde se vzaly, tu se vzaly - peníze Ing. Milan Kosť: „Hypotéky mě baví”

Novinky v portfoliu BSF Obřísud - za odměnu do Jizerek

Obsah čísla

Editorial

2 BSF - spokojená firma Lidé mohou být spokojení i nespokojení. Mohou takové být i firmy? Společnost KPMG zjistila, že ano. A BSF podle ní patří k těm spokojeným.

4

Když čas běží Léto je za námi a nebudu patrně daleko od pravdy, když vyslovím obavu,

Novinky v Dříteči Manažerské školení v Dříteči pod Kunětickou horou přineslo novinky, které znamenají zkvalitnění práce BSF i nové možnosti pro klienty.

6

že pro mnoho z nás uteklo opět o něco

Firma ve firmě

rychleji, než minulý rok. Sotva stihneme

Jan Navrátil patří bezesporu k top manažerům BSF. Jaké výhody vidí v systému multi-level marketingu?

zaregistrovat, co se kolem nás děje, už je to jen vzpomínkou. A to, co se zdálo původně vzdálené se brzy stane naší

8

přítomností jenom proto, aby se také

Hypotéky mě baví

stalo jen - vzpomínkou. Takto nás tedy

Pracovní úspěchy Ing. Milana Kostě jednoznačně dokazují pravdivost jeho slov: „Hypotéky mě baví!”

letos minula politika a politika se na nás také znovu řítí, jako jakýsi neodbytný a neodmyslitelný kolorit našich dnů.

11

Minula nás dovolená a výlety a leccos

Vítězky odpovídají

milého a třeba i nepříjemného.

Další z bonusových akcí pro manažery a poradce BSF mají své vítěze.

Jaká však může být naše obrana proti této neuchopitelné pomíjivosti? Žijme

12

v nyní, v „teď”. Soustřeďme se na

Kde se vzaly, tu se vzaly - peníze

přítomný okamžik a vědomě si jej

O historii peněz, ale také o jejich falšování.

vychutnejme. Možná pak v něm a především skrze něj rozpoznáme v pozadí

20

běhu světa nekonečný klid a řád, který

Olympiáda ve Vranicích

nám není zastírán ničím jiným, než

Rozhovor s Andreou a Jiřím Pokorných, reprezentanty v judu a klienty BSF.

naším vlastním lidským shonem. Stačí opravdu málo, několik drahocenných minut tak věnujme sami sobě, opravdu jen několik minut. Je to malá cena za bohatství klidu, které bude následovat. Přeji vám příjemné chvíle u nového vydání BSF Magazínu.

26 Novinky v portfoliu BSF Investiční zlato a výhodná nabídka energií, to jsou novinky z BSF

28 Obří sud Za odměnu v Jizerských horách.

Dalibor Vajnar

BSF magazín je časopis pro klienty společnosti Bohemia Servis Finance a.s. Klientům je k dispozici prostřednictvím poradců společnosti BSF a.s. a není volně prodejný ve veřejné distribuční síti.

BSF magazín - říjen 2013. Vydavatel: Bohemia Servis Finance a.s. Volyňských Čechů 837, Žatec www.bohemiaservis.cz tel.: 810 888 900

e-mail redakce: [email protected] telefon redakce: 733 728 212 Grafická úprava, sazba: Bc. Dalibor Vajnar

Tisk: Ústecké tiskárny, s.r.o.

Uzávěrka tohoto čísla: 30. 9. 2013

svět

BSF Spokojená firma Průzkumy mohou být ošemetné, stačí nevhodně zvolit otázky a cíl samotného průzkumu, abychom snadno zjistili - že jsme se nedozvěděli zhola nic. BSF a.s. proto neponechala nic náhodě a s cílem zjistit názory spolupracovníků na firemní kulturu, obrátila se na známou společnost KPMG. Spolupracovníci BSF tak měli možnost vyjádřit svůj názor a přispět tak k dalšímu kladnému vývoji uvnitř firmy. Text Dalibor Vajnar

H

ned na úvod je třeba říci, že výsledky zaskočily i samotné vedení BSF. Ovšem jen v tom dobrém. V krátkosti si představme společnost KPMG. Ta je tvořena celosvětovou sítí poradenských společností poskytujících služby v oblasti auditu, daní, poradenství a práva, a to v široké škále různých odvětví. Za fiskální rok končící 30. 9. 2012 dosáhla tato síť výnosu ve výši 23,03 miliardy dolarů. Tolik stručně o KPMG.

Proč průzkum? Nikdo se nemůže posunout kupředu, dokud skutečně nepozná sám sebe. Bez příkras a sebeklamu. To platí pro jednotlivce i pro firmy. Toto sebepoznání je tak nezbytným prostředkem na cestě k vytyčenému cíli, spokojeným klientům a zdravému firemnímu duchu. Proto se mohli poradci a manažeři společnosti Bohemia Servis Finance a.s. anonymně vyjádřit prostřednictvím on-line formuláře a přispět tak k dalšímu zlepšování vnitrofiremních procesů a nálady.

Rozdělení respondentů 1) dle délky pracovního poměru 69 % respondentů je u společnosti déle než 3 roky, 19 % 6 měsíců až 3 roky a 12 % 6 měsíců a méně.

2

2) dle nadřízenosti a podřízenosti - 53 % respondentů byli poradci bez podřízených, 47 % tvořili pracovníci ve vedoucích pozicích (manažeři, supervizoři, teamleadeři) 3) dle věku - 33 % respondentů je ve věku 40-49 let, 31 % 50 let a více, 25 % 26-39 let, 11 % do 25 let 4) dle doby působení ve finanční oblasti - 60 % respondentů pracuje ve finanční oblasti více než 5 let, 19 % 3-5 let, 15 % 1-3 roky, 6 % méně než rok Otázky se týkaly těchto náležitostí: 1) spokojenost s komunikací 2) spokojenost s týmovou spoluprací 3) spokojenost s nadřízenými 4) celková spokojenost Respondenti byli také požádáni, aby se pokusili charakterizovat společnost Bohemia Servis Finance pomocí tří výrazů. Těmi nejčastějšími byly nakonec tyto:

•LIDSKÝ PŘÍSTUP •JISTOTA •DŮVĚRA Výsledky průzkumu KPMG jsou jednak potěšitelné, jednak inspirativní. Především jsou ale zcela jasným důkazem, že BSF má našlápnuto správným směrem.

KOMUNIKACE 45 % velmi spokojeno (oceněno známkou 8-10) 39 % spokojeno (oceněno známkou 6-8)

TÝMOVÁ SPOLUPRÁCE 48 % velmi spokojeno (oceněno známkou 8-10) 38 % spokojeno (oceněno známkou 6-8)

MŮJ NADŘÍZENÝ 71 % velmi spokojeno (oceněno známkou 8-10) 15 % spokojeno (oceněno známkou 6-8)

CELKOVÁ SPOKOJENOST 59 % velmi spokojeno (oceněno známkou 8-10) 28 % spokojeno (oceněno známkou 6-8)

VNÍMÁNÍ VEDENÍ SPOLEČNOSTI 65% velmi spokojeno (oceněno známkou 8-10) 24% spokojeno (oceněno známkou 6-8)

84 % 86 % 86 % 87 % 89 % 3

svět

Novinky v Dříteči K

rásné počasí venku, uvnitř, oblečení v dress code, to již tak skvělé nebylo, přestože klimatizace běžela naplno. Příval novinek ale dal přítomným brzy zapomenout na krůpěje potu. Organizátorka celého dne, ředitelka BSF akademie Mgr. Pavla Hanusová, nenechala hned od počátku nic náhodě a pevně třímala otěže přednášek i přestávek. Její velitelský čas platil pro všechny stejně a i díky tomu zazněly vždy především jasné a výstižné informace. Na úvod výkonný ředitel BSF Roman Kratochvíl seznámil přítomné s výsledky průzkumu provedeného společností KPMG (píšeme o něm na předchozí dvoustraně). V průzkumu se spolupracovníci BSF mohli nedávno vyjádřit k otázkám týkajícím se jejich spokojenosti se svými manažery, s vedením společnosti, s komunikací ve firmě apod. Výsledky byly povzbudivé a sám Roman Kratochvíl byl jimi mile překvapen a nebojím se říci, že i dojat. Předseda představenstva BSF, Oto Toferner, pak v několika vstupech „zásobil“ všechny přítomné množstvím informací týkajících se spolupracovníků i klientů. Právě pro klienty BSF bude velmi významným plusem rozšiřování portfolia produktů, a to například pokud jde o nemovitosti. Díky spojení s realitními odborníky společnosti CERET REALITY, budeme schopni našim klientům poskytnout i služby úspěšné realitní kanceláře. Dalším rozšířením nabídky je využití možností investic do zlata, tedy kovu, jenž si stabilně udržuje svojí hodnotu a v krizových dobách poskytuje jistotu neztrátové investice. Portfolio produktů bude také obohaceno o nabídku levných energií a mobilního volání. Společně s dosavadní kvalitní škálou produktů nyní bude BSF Ing. Milan Kosť se ve svém vstupu věnoval spolupráci s hypotečními makléři.

8 4

Dne 1. 8. 2013 se v golfovém areálu Kunětická Hora uskutečnilo školení manažerů Bohemia Servis Finance v pozici od 4. stupně. Témata školení se týkala především aplikací nových, prorůstových obchodních novinek a postupů. Text Dalibor Vajnar Foto Dalibor Vajnar, Aleš Háva

Jan Navrátil dokázal svým proslovem zapůsobit na celý sál.

Oto Toferner před posluchače předstoupil s konkrétními novinkami.

moci svým klientům předložit opravdu komplexní služby, které jim ušetří nemálo času a finančních prostředků. Tyto změny jsou dychtivě očekávány a nelze pochybovat o tom, že se stanou prostředkem pro další kvalitní službu stávajícím i novým klientům BSF. Zajímavý byl i vstup reg. ředitele BSF Jana Navrátila. Úspěšný a zkušený harcovník trefně popsal vše, co je nutné udělat pro úspěch vlastní firmy. Jeho slova o tom, že omezit nás může jen naše vlastní pohodlnost, absence vize a nedůslednosti, byla provázena hrobovým tichem v sále a zapůsobila i na mnoho podobně úspěšných kolegů. Jeho vlastní zkušeností podložený proslov by se dal tesat do kamene a s jeho obsahem se ve stručnosti seznámíte o stranu dále. Příznačná pro celý maraton přednášek byla výborná atmosféra ve Velkém sále dřítečského centra. Přestože se vystřídalo mnoho přednášejících, oni i jejich posluchači nepostrádali úsměv a celkový dojem nelze shrnout jinak, než jako velmi příjemný a povzbudivý. Věřme, že domů se pak všichni rozjeli plni elánu do další záslužné práce.

Dnes jsem si uvědomila, jak se Bohemka za těch čtyři a půl roku posunula kupředu. Všechna témata byla zajímavá a ilustrovala, jak lidé v BSF vyrostli. To je pro mě to nejcennějšía těším se na budoucnost. Lenka Adrlíková-Hantlová

5

firma

firmě O VÝHODÁCH MLM

Text Jan Navrátil, Dalibor Vajnar Foto Dalibor Vajnar

Většina lidí má tendenci v případě

neúspěchu hledat příčiny všude jinde než v sobě. Já sám jsem na začátku své práce v oboru Multi-level marketing. Výraz, který mnoho lidí u nás nemá příliš v lásce a současně jej považují za překonaný. MLM přesto ocenili velikáni jako Warren Buffett a Bill Gates. Warren Buffett dokonce až ve svých 75 letech, kdy po pečlivém pozorování prohlásil, že pokud by měl založit nějakou další společnost, byla by založena právě na multi-level marketingu. Každý v systému tvoří jednotku, která může něco vyrobit. Cokoliv. To je základ aktivního příjmu. Zodpovědná manažerská práce a budování nižších pozic jsou potom cestou k vytváření pasívního příjmu. Je to přece prosté, pokud máte právě schůzku s klientem a deset vašich spolupracovníků také, právě v tuto chvíli vám běží jedenáct možností k úspěchu. Sami to nemůžete dokázat. Můžete se udřít k smrti, a přesto nedosáhnete toho, co manažer s dvaceti lidmi.

ztratil tři roky přesně tímto. Spoustu času jsem strávil vymýšlením zdůvodnění svých nízkých týdenních výkonů a přikrášlováním statistik. Tři roky jsem obelhával sám sebe a nikam jsem se neposunul. Pomocí mi však byl fakt, že jsem si to nakonec UVĚDOMIL. Restartoval jsem se a první úspěchy mě motivovaly k tomu, abych je následně násobil. Dnes jsem za tyto tři roky rád, protože mi ve skutečnosti nesmírně pomohly. Posunuly mě od několikrát opakované činnosti, která nikam nevedla k tomu, že jsem začal opakovat činnost, která mě posune. Analýza vlastních úspěchů a propadů, to je velmi důležitý prostředek na cestě ke stabilní a úspěšné kariéře.

„Raději budu mít 1 % z práce 100 lidí, než 100 % ze své vlastní práce.“ (J. Paul Getty o základním pilíři síťového marketingu) Nevidím smysl v kanceláři, ve které bude sedět deset manažerů. Cesta vede přes deset kanceláří s manažerem a jeho týmem. Uvědomme si zde ještě jednu věc, BSF nám umožňuje, abychom po skončení své aktivní kariéry předali celý svůj kmen komukoliv, tak co třeba svému potomkovi? Nebo svému nejlepšímu manažerovi? Zde totiž nebudujete něco pro někoho, ale budujete skutečně něco VLASTNÍHO. Ještě jednou: BUDUJETE VLASTNÍ FIRMU!

Odměna je přímo úměrná investovanému času a úsilí a přitom s celkem zanedbatelnými náklady oproti kolegům v jiných oborech. Vrátíme se nyní ještě k Warrenu Buffettovi. Kdysi jsem se seznámil se třemi body, které vyhodnotil jako největší výhody multi-level marketingu a tehdy jsem si uvědomil, že sám se intuitivně těmito body řídím již mnoho let. 1) Word of Mouth marketing.

Úspěch však tkví ještě v něčem

Spotřebitelé mají pohnutku poskytnout informace dalším spotřebitelům. Tento marketing dává lidem důvody mluvit o vašich produktech a službách. Mnoho lidí mi volá jen proto, že na mě dostali doporučení, je to třeba čtyřicet telefonátů týdně. A je to výsledek usilovné a poctivé desetileté práce, ničeho jiného.

dalším. Svou práci dělám deset let. Žijí

2) Prakticky žádné náklady.

přitom ale mezi námi tisíce lidí, kteří ji dělají

Ano, moje práce mi stále dělá radost, dobře mě živí

Warren Buffett dlouhé roky podnikal v oborech, které vyžadovaly značné investice do nákladů. Později se vyjádřil, že 80 % jeho majetku pohltily náklady na jeho firmy. V našem oboru investujete především svůj čas a svoji vůli. Sjednám jednoho klienta? Dokážu i deset. Sjednám deset klientů? Dokážu i sto! Pokud dokážete za den být aktivní u jednoho klienta, proč by to nešlo vícekrát?

a zabezpečuje mé děti, kterým ji jednoho dne mohu

3) Nepotřebujete školy.

mnohem déle. Proč tedy mnoho z nich nedosáhlo úspěchu? Práce, kterou děláte, vás musí BAVIT!

předat. Buduji něco, co se neztratí. Cožpak vás by to nebavilo? Vybudujte svoji firmu ve firmě a buďte úspěšní. Buďte disciplinovaní a nakonec dojdete k vlastní seberealizaci tím, že budete moci vykonávat tu činnost, pro kterou jste se rozhodli a máte ji rádi.

6

Zde se mažou veškeré rozdíly mezi lidmi. Plusy a mínusy, které by vás jinde mohly limitovat, zde padají. Nezáleží na tom, jakého vzdělání jste dosáhli, vzdělávat se můžete zde. Zde se totiž teprve ukazuje, jací jste lidé a co ve vás je. Ukáže se, jaké úsilí dokážete vyvinout a to nejlepší je, že je vyvíjíte především pro SEBE! S vaším rostoucím úspěchem bude mít navíc firma více možností investovat do vašeho dalšího vývoje a opět podpořit váš růst.

Regionální ředitel BSF Jan Navrátil na srpnovém setkání manažerů v Dříteči velice zajímavě hovořil o výhodách multi-level marketingu a práci na vlastním úspěchu. Asi nejlepším důkazem vážnosti jeho slov bylo hrobové ticho v sále během celé přednášky.

„Základem úspěchu je vybrat si společnost s produktem, kterému důvěřuji a mohu ho s klidným svědomím doporučit.“ Toto je asi moje nejoblíbenější věta od Warrena Buffetta. Já už jsem si vybral. A nezapomeňte, že klient pozná, zda svému produktu a společnosti věříte anebo ne. Tak jako ve sportu stále hraji za stejný klub, v práci zůstávám věrný týmu BSF. Plně důvěřuji tomu, co se v tomto týmu odehrává. Společnost Bohemia Servis Finance poskytuje manažerům veškeré podmínky k tomu, aby mohli být maximálně úspěšní a současně aby mohli dostoupat vyšších úrovní, než na kterých momentálně jsou. Ano, leckdo může mít třeba výhrady. Co mu brání v tom, aby se vypracoval na pozici, ze které může věci měnit nebo může ke změně inspirovat? Dostáváme se tak k další výhodě, vy totiž přece nemusíte souhlasit s tím, jak práci dělá váš nadřízený. Přeskočte ho a dělejte práci podle sebe.

Nezapomeňte, že i jiné firmy na trhu mají schopné poradce. A stane se, že vám odvedou klienta. Jenže co jiného to je, než inspirace k tomu, být ještě lepší? I vy jste si přece přivedli klienta, který jinde nebyl spokojený. Skalní klienti vám zůstanou právě proto, že svou práci vykonáváte dobře. A nikde není psáno, že se klient, který odešel za lepší vidinou, jednoho dne nevrátí, protože mu u konkurence nebylo plněno tak, jak si představoval. Stejně tak, jak se vyvíjíte vy ve své práci, vyvíjí se i klienti. I oni musí poznávat, získat zkušenosti jinde a poznat, že se mají kam vracet. Není zde tedy místo pro zhrzenost a smutek.

Co více však ještě dělá manažer? Dává příležitost jiným lidem, vytváří pracovní místa. Vykonává tvrdou práci, je za ní ale také odměněn. Každý manažer by si měl vzpomenout na dobu před a nyní, na to, jak se mu změnil život. A kdo z manažerů by měnil? Lze snad nalézt jistotu práce ve státní instituci nebo snad v bance či v továrně? Největší naší jistotou je přece vlastní každodenní svědomitá práce. Každý manažer může dát práci mnoha šikovným lidem okolo. Může do nich investovat čas, pomáhat jim k úspěchu. A budou-li úspěšní oni, bude pak přece automaticky úspěšný také i on sám. „Čím více pomáháte jiným, tím vyšší pasívní příjem máte.“ (Richard De Vos o podstatě MLM)

7

svět

Text Dalibor Vajnar Foto archiv Ing. Milana Kostě

8

Život hypotečního makléře Ing. Milana Kostě byl vždy pevně svázán s nemovitostmi. Ať již v rámci studia, dosavadních profesí i rodiny. Proč se jim tedy věnuje i nadále v podobě hypoték? Jeho odpověď na tuto otázku je prostá:

Hypotéky mě baví. •Milane, seznámíte nás se současnými trendy na trhu s hypotékami? Dle mých zkušeností v současné době vedou fixované sazby. Nejčastěji se jedná o tříleté a pětileté fixace, přičemž ty druhé jsou častější. Ubývá také stoprocentních hypoték, tedy lidé si již na dům za milion nepůjčují milion, ale snaží se mít částečně vlastní zdroje, což má vliv na sazbu i schválení hypotéky. Dalším trendem je, že klienti přestali tolik sledovat sazbu, za níž si hypotéku berou a všímají si také její poplatkové struktury. To přisuzuji rozsáhlé reklamní kampani, která v minulých měsících probíhala. •V poslední době zaznamenáváme ze strany bank přes 200 akčních nabídek k hypotéčním produktům za rok, před 3-4 lety jich bývalo řádově kolem 20-30 za rok. S čím by mohly přijít, aby mohly nabídnout klientům něco více kromě slev? To je zajímavá otázka a hlavu si s ní lámou v mnoha bankách. Směrů je několik. Například orientace na externí partnery, což jsme my, makléři, kteří tvoříme velkou část jejich produkce. Výhoda spočívá v usnadnění komunikace s bankami, on-line aplikace, přenášení podpisových práv na makléře apod. Z toho pro klienty plynou výhody například při vyřízení hypotéky a zvýšení rychlosti schvalovacího procesu. Další možností je obměna metodiky bank. Každá banka má svoji a žádná z nich nepokrývá zcela všechny možnosti na trhu. Zaznamenávám tedy nyní snahy některých ústavů o vyplnění těchto „děr“ v nabídkách a snaze vycházet klientům vstříc. Třetím směrem je zaměření se přímo na klienta samotného, jedná se například o různé nadstandardní služby zdarma, například prohlídka konkrétní nemovitosti odborníkem, který zjistí její stav, či snaha o vyjednání výhodnější ceny s majitelem kupované nemovitosti nebo realitní kanceláří. Toto jsou služby, které poskytuji třeba já sám, ale banky se zatím angažují velmi pozvolna. •Jaký je podle vás optimální rytmus zprostředkovatele, pokud jde o hypotéky? Máte nastavenou svojí laťku? Vezmu-li to od svých počátků, uvědomoval jsem si, že pouze každodenní styk s klienty a řešení jejich požadavků mě mohou pozvednout na takovou úroveň, kdy budu schopen zcela profesionálních výkonů. Dlouhodobým vývojem jsem u sebe dospěl k jistému současnému optimálnímu rytmu. Nyní tak sám po sobě požaduji, abych každý týden získal dva nové klienty řešící otázku financování a moje produkce činila minimálně šest uzavřených hypotéčních úvěrů měsíčně. A zde opravdu pomáhá, že pokud pracujete kvalitně, doporučení se mezi lidmi šíří samo. Funguje to. •Jaké máte zkušenosti se spoluprací s poskytovateli hypoték? Každá banka má samozřejmě svoji metodiku, ale konkrétní jednání a řešení jsou vždy o lidech. V každém bankovním ústavu

musíte nalézt člověka, se kterým si „sednete“ lidsky i profesně. Je pravdou, že v některých bankách jsem takové lidi našel bohužel až na několikátý pokus. Vyžaduji vždy kvalitní komunikaci, je to přece v konečném důsledku v zájmu klientů. •Hypotéky byly v minulosti považovány za určitý luxus, který si nemohl dovolit každý. Dnes na hypotéku dosáhne více lidí, než tomu bylo dříve. Existuje mezi vašimi klienty typická skupina? Přiznám se, že žádnou typickou skupinu nepozoruji. Spolupracuji jak s podnikateli, tak i se zaměstnanci. Vzhledem k větší vstřícnosti bank si nyní úvěr může dovolit mnohem širší spektrum lidí, nejedná se již o záležitost nějaké vyvolené skupiny. Stejně tak, i konkrétní hypotéky jsou určeny na různé účely, koupě bytů, refinancování, výstavby, koupě RD, takže nic nepřevládá. Je to všem závislé na lokalitě, já působím Brněnsku, Vysočině a části východních Čech. •Sazby jsou nyní nízko, je ta správná doba na řešení bydlení, neboli – když ne teď, tak už snad nikdy? Doba je relativně příznivá, ale nejsem zastáncem toho, jít do akce za každou cenu. Je stále třeba vyhodnocovat, zda klient na hypotéku má i z dlouhodobého hlediska. Ten závazek je přeci jen dlouhý a je pravděpodobné, že v průběhu splácení někdy dojde k navýšení sazby. To by znamenalo nemilé překvapení pro toho, kdo by si nyní vzal hypotéku na hranici své únosnosti. Je tedy paradoxně nutné být více opatrný, než kdyby sazby byly na střední či vyšší úrovni. •Ceny nemovitostí stále ještě klesají nebo stagnují, zároveň dosahují historického dna i úrokové sazby, což napomáhá rozhýbání hypotéčního trhu. Banky letos odhadují jeho cca 15% růst. Jste optimistický i do dalších let? Je nutné říci, že ten zmiňovaný nárůst zčásti tvoří trh refinancování hypotečních úvěrů, kdy se vlastně jedná o již poskytnuté úvěry. Každopádně to letos nevypadá vůbec špatně. Každá doba má plusy i mínusy, média nás sice masírují informacemi o nízkých cenách nemovitostí, ale spíše se nyní dostávají zpět na reálné ceny. Vždyť v roce 2007 zažily panelové byty jejich raketový růst a zájemci přepláceli nabídkové ceny jen proto, aby je získali. V Čechách je dosti silně zakořeněna touha po vlastnictví nemovitosti, v okolních státech to není tak silné. Věřím, že s růstem ekonomiky a s tím souvisejícím opětovným růstem sazeb, bude i nadále velký zájem o vlastní bydlení. •Kolem jaké částky se pohybuje dnešní průměrný hypoteční úvěr na bydlení? Zde je třeba vycházet ze statistik, celorepublikový průměr je 1,5 milionu. To je ale zase hodně odvislé od lokality, na Vysočině je to například mnohem horší než v Brně.

9

z čehož také pramení, že je finančně nezatíží tolik, jako kdyby koupili předraženou nemovitost, jejíž financování by jim, a v konečném důsledku i mně, mohlo způsobit problémy. Mohu pomoci i s rekonstrukcemi, výstavbami i rozpočty. Posledním bodem pak je, že neustále přemýšlím nad novými obchody. Nespím na vavřínech a snažím se neustrnout. •Jaká informovanost dnes panuje mezi klienty, resp. zájemci o hypotéku? Z mého pohledu se úroveň v tomto ohledu zvyšuje, zejména u mladé generace, pro kterou není problém si cokoliv najít na internetu. Takové klienty mám rád, hledají totiž specialistu v oboru a obyčejně se ke mně dostanou po schůzkách s jinými makléři, se kterými nebyli spokojení. Proto velmi vítám, že BSF nám dává možnost specializovat se na tento konkrétní druh produktů a tím klientům nabízet perfektní servis. •Co považujete za největší výhody a nevýhody hypotéky? Výhodu spatřuji v tom, že se dle mě jedná o jednu z nejlepších investic. Plusem je, že si „kupujete čas“. Hypotéka je vlastně koupě například třiceti let času, kdy si své bydlení můžete pořídit hned. Drtivá většina lidí nemá na to, aby platila nájem a ještě si spořila na vlastní bydlení. Nevýhodu pak spatřuji v jistém stresu pramenícím z vědomí závazku, který musíte pravidelně splácet.

•Jaká byla vlastně vaše cesta k finančnímu poradenství? Mamka se poradenstvím zabývá již sedmnáct let, a protože jsem sem tam něco pochytil, začal jsem si všímat, že třeba moji přátelé nemají zcela optimální produkty, nedokázal jsem ale přesně specifikovat proč. Nakonec to vedlo k tomu, že jsem se z vlastní iniciativy nechal proškolit, abych věci rozuměl. Začal jsem s klasickým finančním poradenstvím a po získání zkušeností jsem se rozhodl specializovat. •Proč jste se rozhodl zaměřit především na hypotéky? Hledal jsem syntézu všech svých dosavadních zkušeností. Mám vysokoškolské stavební vzdělání, můj otec vlastní stavební firmu, takže mnoha stavbami jsem také prošel, pracoval jsem v projekční kanceláři a poté jsem se pět let zabýval oceňováním nemovitostí ve znaleckém ústavu. Chtěl jsem tedy toto vše spojit a k tomu mi hypotéky připadaly ideální. •V čem si myslíte, že spočívá jádro vašeho úspěchu? Odpovím v bodech, tím prvním je zápal pro danou věc. Mě hypotéky opravdu baví, stejně jako všechny věci s tím spojené a klienti to ze mě vycítí. Za druhé, rád poznávám nové lidi. Navíc při vyřizování hypotečního úvěru s klienty trávíte mnoho času, někdy se z nich stanou známí nebo i přátelé a to mě moc baví. Třetí bod, na nic si nehraji. Čím déle tuto práci dělám, tím více se snažím mluvit jednodušeji a „lidštěji“. Klient chce věc pochopit a nemá zájem o spousty cizích slov. Čtvrtým bodem je v mém případě jakýsi nadstandard, který jsem schopen poskytovat v souvislosti s mojí odborností na oceňování nemovitostí a stavebním vzděláním. Mohu tak klientům pomáhat s výběrem a prohlídkou nebo vyjednáváním. Umožním jim tím získat nemovitost za přiměřenou cenu,

10

•Nedávno jsem četl průzkum, který se týkal deseti povolání, které u nás lidé nejméně touží vykonávat. Mezi nimi se objevila i práce finančního poradce, byť s bezpečně nejvyšším průměrným výdělkem. Když se podíváte zpět, měnil byste? Má vám vaše současná činnost stále co nabídnout? Myslím, že výsledek tohoto konkrétního průzkumu pramení spíše z toho, že lidé tuto práci hodnotí podle jejího relativně těžkého začátku. Totiž, když začínáte podnikat, musíte to o sobě dát vědět, to je stejné ve všech oborech a mnoho lidí s tím má problém. Ostýchají se, mají obavu, že budou někoho otravovat. A to je také nejčastější důvod, proč uchazeči o tento obor skončí. Jenže, to je jen první fáze a po jejím překonání záhy poznáte, že klienti velmi dobře poznají výhody, které jim poradenství nabízí a začnou vás sami doporučovat. Je třeba vytrvat, protože se jedná o velmi zajímavou práci. Skoro bych se ale vsadil, že kdybyste se zeptal jakéhokoliv finančního poradce, zda o této práci někdy v minulosti snil, odpoví záporně. Její klady se totiž odhalují postupně. Dá se ale také říci, že ona prvotní fáze odfiltruje ty, kteří nejsou pro obor vhodní a je tedy asi dobře, že existuje. Každý si tím musí projít a dokázat, že na to má. To jsou základní zkušenosti, poté se již může rozmýšlet nad případnou další specializací. •Může makléř pro klienta znamenat větší výhodu, než kdyby zájemce o hypotéku šel rovnou do banky? Zásadní výhodou je, že makléř může vybírat to nejlepší. Zástupce banky má jeden produkt a spoustu podmínek. Makléř si s klientem sedne a postupně mu odhaluje výhody a nevýhody různých nabídek. Klient tak může virtuálně nahlédnout třeba do třinácti bank, znát detailní informace a to vše za jednu návštěvu u makléře. Tedy, úspora peněz i času. Jen málokdo si může vybrat hypotéku pouze na základě výše sazby. Většina klientů je nestandardních, s různými omezeními a to banky často nejsou schopné individuálně řešit. Poradce tak může pomoci i v tomto ohledu. Také vyjednání lepších podmínek je možné. Díky podpisovému právu dostane klient službu od A do Z a v podstatě se nemusí o nic starat. Poradce tak pro klienta znamená jednoznačný přínos. Milane, děkuji vám za rozhovor a přeji mnoho úspěchů.

Vítězky odpovídají

svět

Dvě z letošních bonusových akcí BSF, konkrétně Dovolená pro poradce a Dovolená pro manažery, obě s bonusem v podobě poukazu na zájezd v hodnotě 20 000 Kč, již mají své výherkyně. Požádali jsme tedy paní Ludmilu Břečkovou a Evu Šplíchalovou o odpovědi na několik otázek.

Ludmila Břečková manažerka

Jaké byly vaše začátky ve finančním oboru a kdy jste se dostala do fáze, kdy už byste neměnila? Tato činnost byla vlastně původně nabídnuta mému manželovi. Bylo to v době 8. měsíce mého těhotenství. Na školení jsem ale nakonec jela já. Nevydržím být pouze doma a bylo pro mě velmi příjemné dostat se mezi lidi. Po mateřské dovolené jsem řešila, zda nastoupit do zaměstnání nebo pracovat ve finančnictví. Spočítala jsem si, kolik si vydělám v zaměstnání a kolik jsem si dokázala vydělat při mateřské a to rozhodlo. Otevřela jsem si kancelář ve Žďáru nad Sázavou a osud tomu chtěl, že jsem začala pracovat pod Zdeňkou Kosťovou. To bylo rozhodující, Zdeňka je pro mne důležitý člověk a stále se mám od ní co učit. Každý z nás máme v životě chvíle, kdy přemýšlíme, zda práci, kterou děláme a s kým ji děláme, je to pravé. A tato práce je především o vztazích

Eva Šplíchalová

vedoucí obchodní skupiny

Jaké byly vaše začátky ve finančním oboru a kdy jste se dostala do fáze, kdy už byste neměnila? V oboru jsem začínala po absolvování Základního semináře u BSF a.s. v lednu 2011. Na začátku onoho měsíce jsem se zúčastnila pohovoru u mojí bývalé třídní učitelky ze střední školy Mgr. Lenky Andrlíkové – to bylo překvapení , po 10 letech se vidíme s učitelkou angličtiny na pohovoru týkající se financí. Na základě důvěry k ní jsem se zúčastnila semináře i přesto, že se jednalo o práci, jíž jsem si v mém případě neuměla nikdy představit. Jelikož jsem na seminář nechtěla jet sama, požádala jsem svoji sestru, aby jela se mnou. Tehdy nám byl na semináři představem produkt Filip Exclusiv, z nějž jsem byla nadšená a uvědomila si, že tak, jako toho o financích a možnostech v nich moc nevím já, tak na tom můžou být i ostatní lidé. Chtěla jsem hned všem vysvětlit, jak moc je tento produkt důležitý a proč by ho měli mít. Líbila se nám filozofie a způsob jednání firmy BSF a.s, takže jsme to se sestrou zkusili. Mgr. Lenka Andrlíková mi říkala, že dva roky to bude jako na houpačce, asi tako-

a já jsem si uvědomila, že na svém profesním životě nechci již nic měnit. Souvisí Váš úspěch v bonusové akci s nějakým mimořádným úsilím nebo jste zachovala svůj standardní pracovní program? Většinou jsem postupovala zcela standardně, pracuji prostě každý den. Na každý měsíc si určím, co chci udělat a jaký výdělek ten daný měsíc budu mít. Samozřejmě v době, kdy probíhala bonusová akce, jsem si produkci více sledovala. Považujete bonusové akce za přínos k motivaci? Obrovský přínos, kde je motivace je i výkon! U nás v kanceláři se vždy domlouváme, jak jsme na tom a motivujeme se navzájem, aby se vyhlášené akce zúčastnilo co nejvíce kolegů z kanceláře, nebo abychom na akci jeli společně. Tímto chci vyjádřit velký vděk a zároveň poděkování BSF a.s., že celý rok probíhají bonusové akce, které nás podporují a motivují. V současnosti běží další bonusová akce, jdete „do toho“? Samozřejmě, že jdu ,,do toho“. V této firmě se nedá odpočívat! Jak jste si svoji výhru užila? Jsem ve fázi výběru. Těším se, že se v zimním období pojedu podívat za sluníčkem, pravděpodobně do Egypta.

vou dobu se prý budu ujišťovat, zda v tomto oboru zůstat. Měla pravdu. Souvisí Váš úspěch v bonusové akci s nějakým mimořádným úsilím nebo jste zachovala svůj standardní pracovní program? Můj úspěch v bonusové akci nijak nesouvisel s nějakým mimořádným úsilím. Zachovala jsem si svůj standardní pracovní program, ve kterém pokračuji systematicky dál. Buduji a tvořím si tým spolupracovníků, je to moje práce. Pokračuji dál a kdo ví, třeba se na mě štěstíčko při losování v nových bonusových akcích znovu usměje. Považujete bonusové akce za přínos k motivaci? Bonusové akce jsou fajn a je to pro mě určitě motivace a přínos, jakýsi dárek navíc. Je to poprvé, kdy jsem něco vyhrála, nemohla jsem tomu uvěřit a moc si toho vážím. V současnosti běží další bonusová akce, jdete „do toho“? Nová bonusová akce v podobě dovolené mě samozřejmě opět velmi potěšila. Už se nové soutěže účastním a jistě tam opět nebude jen jeden kupon, ale více. Musíme jít tomu štěstíčku trochu naproti, ne? Jak jste si svoji výhru užila? Plánujeme s manželem, že se poletíme na podzim ohřát někam do tepla nebo se s dětmi v zimě vydáme na zimní dovolenou, třeba do Alp. Určitě si to ale užijeme.

11

12

Kde se vzaly, tu se vzaly...

peníze Nutné zlo, ale někdy také smysl života, to pro lidstvo představuje šustivý i cinkavý vynález majícína chod našícivilizace zásadnívliv. Protože princip „něco za něco“ nemohl vytrvat věčně, přišly na svět peníze.

13

Peníze dnes bereme jako cosi samozřejmého, co zde muselo být již od pradávna. Vnímáme je buď jen jako cosi virtuálního na bankovním účtu a pokud je právě používáme, myslíme na jejich hodnotu. Ani nás přitom nenapadne, že i ony měly kdysi svůj počátek. Pojďme se tedy projít minulostí a poodhalit dějiny peněz, které měly a mají na naší civilizaci zásadní dopad. Text Dalibor Vajnar

kauri a podle zprávy cestovatele Ibrahima ibn Jakuba se v našich zemích v polovině 10. století platilo kousky plátna.

První peníze necinkaly Oblast mezi Eufratem a Tigrisem u Perského zálivu se stala kolébkou rozvinuté sumerské civilizace. Směnný obchod se zde již začal projevovat jako dosti nepraktický, představme si, že na trhu chceme získat vyšívaný ubrus a přitom máme doma stádo ovcí… Jak na to? Řešení bylo moderní a přetrvalo v podstatě až do doby nedávné. Na svět totiž přišlo oběživo kryté konkrétním zbožím. Pranic tedy nevadilo, že se jednalo o útvary vyrobené z pálené hlíny. Tvar „peněz“ určoval druh zboží nebo komo-

Tak to máte za dva delfíní zuby, paní Nováková

„Mušlové” peníze používané na Šalamounových ostrovech

S rozšiřováním dělby práce v období prvních městských civilizací se objevila potřeba platidel. Již ze základní školy víme, že platidly se v minulosti stalo vše, co mělo nějakou hodnotu, tedy většinou zemědělské plodiny, dobytek, ale i delfíní zuby. Latinský výraz pro peníze - pecunia, vznikl z termínu pecus, označujícím právě dobytek. Lidé ale měli velkou fantazii, ve světě se platilo totiž i kamennými kotouči, solnými tyčemi, rýží anebo rumem. Takový směnný obchod měl však jednu zásadní nevýhodu v tzv. double coinsidence, tedy „dvojí shody potřeb“. Pokud někdo chtěl konkrétní věc, musel nalézt toho, kdo jí má a je ochoten jí směnit právě za to, co on nabízí. Druhou možností pak bylo měnit a měnit jako onen dědeček v pohádce a také patrně s podobným výsledkem. Proto se už v předhistorických společnostech začal prosazovat zprostředkovaný obchod pomocí vzácných, žádoucích a trvanlivých předmětů, které byl každý ochoten přijmout, i když je právě nepotřeboval. Nejznámějšími příklady jsou mušle

Hliněné „peníze” nalezené v oblasti dnešního Iránu, Iráku a Sýrie.

dity, které je kryly. Ano, tak, jako byly ještě před pár lety kryty bankovky zlatem státních bank. Nacházíme tedy hliněné peníze, z nichž jedny měly hodnotu například ovce, jiné hodnotu nádoby s olejem či daného množství medu. S tímto vývojem logicky vyvstala potřeba institucí, které by „krycí“ komodity shromažďovaly. A zde hledejme prapůvod bank, v Sumeru však nesly jiný název – bankovní chrámy. Za uložení komodit, zvířat nebo jiného směnitelného zboží,

Do širokého užívání se od roku 1200 př. n. l. rozšířily z Číny jako platidlo nevelké, lesklé mušle, které vešly ve známost jako „kauri“. Svou velikostí, hladkým lesklým povrchem, krásným tvarem, mechanickou odolností a hojným výskytem se staly ideálním předmětem výměny. Jedná se o ulity dvou druhů zavinutců, penízkového a kroužkového. Jejich cena rostla v poměru ke vzdálenosti od přirozeného zdroje. Přestože v 6. století před naším letopočtem vyrobili Číňané první bronzové peníze ve tvaru zavinutců, velmi rychle se toto přírodní oběživo rozšířilo téměř do poloviny světa. Čím dále od přírodního zdroje člověk žil, tím více si zavinutců cenil. Například v Ugandě, kde se používaly zavinutci zcela běžně jako platidlo až do poloviny 19. století, byl kurz u kmene Baganda stanoven podle ceny krávy, která se rovnala 2500 kusům ulit kauri. Koza stála 500, kuře 25, sloní kel o hmotnosti 30 kg stál 1000 kauri. Ještě do roku 1950 v jižní Nigérii stála nevěsta podle věku a krásy od 200 000 do 700 000 kauri. V africké Guinei se zavinutci jako měna také hojně používali a v roce 1971 zhotovili platnou hliníkovou minci s nominální hodnotou 50 cauris. Tato mince obíhala v Guinei pouze jeden rok od jejího vydání. Termín „kauri“ je odvozen z řeckého slova znamenajícího prasátko, zřejmě pro určitou podobnost připomínající záda tohoto zvířete. Zavinutci se stali i komunikačním prostředkem, na pobřeží Guinejského zálivu si domorodci ještě dnes „dopisují“ pomocí mušlí kauri. Tyto zprávy se nazývají „aroco”. Obsah aroka lze vyčíst z počtu mušlí a jejich umístění. Jedna mušle znamená zápornou odpověď, dvě mušle obrácené k sobě znamenají přátelství. Naopak mušle odvrácené od sebe znamenají nepřátelství. Kdo chce vyznat lásku, musí poslat šest mušlí.

14

obdržel majitel daný počet hliněných platidel. A nyní se již mohl zvesela vydat na trh a zakoupit si onen kýžený ubrus. I přes velkou výhodu tohoto systému hliněných peněz byla brzy zřejmá jeho vada na kráse - mohl totiž fungovat jen v Sumeru. A tak přišel nástup drahých kovů.

Od prutů k mincím Staří Egypťané kupodivu moc neřešili praktičnost placení a kovem se platilo podle váhy. Na trzích se platilo zlatými náramky nebo se zlato odsekávalo z valounů. Zlaté pruty označené faraonovou pečetí pak následovaly o něco později. Stále jsme se tedy ještě nedostali k mincím, ale to se nyní změní. V 7. stolení před naším letopočtem nechal král Lýdského království (přibližně na území dnešního západního Turecka) Allyattés, vyrobit první mince ze slitiny zlata a stříbra. Jeho syn Kroisos pak všechny nechal stáhnout z oběhu a nahradil je ryze zlatými, s ražbou lva a býka. Razil i stříbrné mince, jež platily za desetinu jedné zlaté. Sláva, moc a bohatství Kroisovi vydržely ale jen do doby, kdy narazil na perského krále Kyra.

Lýdská zlatá mince

Kroisos byl poražen, praktičnost mincí naopak začala vítězit na celé čáře. Možnost jejich počítání zjednodušila platební proces a starověký obchod se mohl zdárně rozvíjet v Řecku, Itálii, Makedonii i v severní Africe. I Římská říše přešla na tento způsob platby, když opustila, stejně jako jiné latinské a etruské oblasti, užívání navážených kusů lité mědi. A skočíme-li o notný kus na východ, přibližně ve stejném období přešla k mincím i Čína. Zajímavé je, že nejstarší druhy mincí nebyly vyráběny ražbou, ale litím. Výroba, při níž se roztavený kov naléval do připravených forem a dál se ještě upravoval, byla však procesem zdlouhavým a neefektivním. Během středověku se proto rozvinula metoda ražení mincí, s jejímž využitím bylo možné vyrobit velké množství mincí v poměrně krátkém čase. Zrodilo se pregéřství neboli ražebnictví. Ale to předbíháme, mincím totiž vyvstala konkurence.

Papírové tažení Že má Čína na světovou ekonomiku zásadní vliv v dnešní době, to víme. Ovšem jejím hybatelem se stala již před staletími, alespoň v jistém smyslu. Za vlády dynastie Tang (618-907) rozhodl císař KaoTsung o zavedení papírové podoby peněz.

Čínské „létajícípeníze” (nahoře) a platebníúpis (vpravo) se staly prvníformou papírových peněz.

Nový systém byl od počátku postavený na důvěře a zárukách. První využití papíru jako jakéhosi platidla spočívalo ve vytvoření dopisů - poukázek na určitý obnos při platbách na velké vzdálenosti. Jednalo se o bezpečnější způsob převodu majetku, který Číňané nazvali "létající peníze". Použití papíru jako náhražky drahých kovů, tak jak ho známe dnes, započalo v izolované provincii Sečuán trpící častým nedostatkem mědi, jehož důsledkem byla nemožnost používání běžných bronzových mincí (bronz je slitinou mědi a cínu). Obchodníci tedy nabídli značné zjednodušení obchodu (papír) a po jeho rozšíření vláda tento systém velice rychle od soukromníků převzala. Za dynastie Sung už na bankovkách vládnoucí třída vydělávala. Nejprve putovaly drahé kovy do úschovy, vyměnily se tedy za papírové peníze. Ty měly jen omezenou dobu platnosti, nejčastěji tři roky, posléze musely být vyměněny, přičemž si vláda strhla 3% za poskytnutí služby. Nejslavnějším čínským emitentem papírových peněz se stal Mongol Kublaj Chán, jenž založil důvěryhodnost své měny deklarováním, že jeho peníze musí být přijímány v celé říši, jinak hrozí trest smrti. Jako další krok a své posílení zvolil zabavení veškerého zlata a stříbra, přičemž nezáleželo na tom, kdo jej do říše a jak dostal. V patnáctém století se ale Čína užívání bankovek víceméně vzdala. Kvůli nevědomosti, nezkušenosti či hamižnosti vládců, kteří nekonečnou emisí dalších peněz spustili proces inflace, paradoxně klesla i hodnota prakticky od počátku bezcenných kusů papíru. To nakonec v roce 1455 vedlo ke stažení papírových peněz z oběhu a několik dalších století se k nim Čína nevrátila. Malá zajímavost, anglický a vlastně již mezinárodní výraz „cash“ prý pochází původně právě z názvu čínské mince „kai-yuan“ se čtvercovým otvorem uprostřed. Používala se právě v období dynastie Tang před nástupem papírových peněz. V Evropě v té době stále ještě zaujímaly neotřesitelnou pozici mince, od 17. století byla jejich výroba již částečně mechanizovaná. Nahlédneme-li do Čech, nejstaršími penězi byly denáry, přesněji české a moravské denáry, které zaznamenáváme asi od roku 970 a inspirovaly se v bavorských mincích. Za vlád různých panovníků se pouze měnily vyražené motivy. Jenže na přelomu 12. a 13. století již bylo nutné z důvodu opotřebovanosti přijít s nově vyrobenými platidly. Přemysl Otakar I. tedy přišel s brakteáty, jednostrannými stříbrnými ražbami, Václav II.

Čínská mince kai-yuan.

Athénská tetradrachma, 449–404 př. n. l., 17 g stříbra

Aes Rude - nezpracovaný kus mědi o 2 g až 2,5 kg, užívaný na italském územív 1. tis. př. n.l. až do přelomu 4. a 3. st. př.n.l. jako směnný prostředek

Aes Signatum, tedy značený kov. Měly destičkovitý tvar a vážily 1,6 kg, jejich rozměr byl 9x17 cm. Motivem často to byl býk nebo jiná zvířata. Od latinského výrazu pecus (skot) je odvozen i název pro peníze - pecunia a odtud vzniklo i české slovo peníz, peníze.

15

k nim pak přidal pražské groše ražené v Kutné Hoře. Pražský groš měl tuhý život a byl nahrazen až po 247 letech stříbrnými tolary a krejcary za vlády Ferdinanda I. V již zmíněném 17. století ale také dochází k nedostatku stříbra na starém kontinentu a Stockholmská banka následně vydala papírové peníze, Ř ímská stříbrná mince z roku 42 př. n. l.

Stříbrný denár Boleslava I. Jato prvníčeská měna, byly raženy od 60. let 10. stoletído 13. století. Jejich kvalita (obsah stříbra) však na konci 12. stoletívelice upadala.

Stříbrný groš Václava I. Pro svoji kvalitu a stálost byl groš oblíbený a berný po celé Evropě.

Zlatý floren Jana Lucemburského, prvnízlatá středověká mince v Českých zemích.

Jáchymovský tolar. Vzorem byla saská mince Klappmützentaler. Ražba byla zahájena z podnětu rodu Šliků r. 1520. a zastavena na jaře roku 1528 z příkazu Ferdinanda I. Od jména jáchym. tolaru se později odvozovaly názvy dalších mincía měn, tolary a dolary.

16

Papírové peníze vydané Stockholmskou bankou

psal se rok 1661. Dalším důvodem postupného nástupu papírových peněz byl fakt, že kovová platidla čím dál víc nestačila pokrývat prudký růst objemu transakcí v obchodním styku. Aby se nemusely vyměňovat pytlíky mincí, zavedli ve středověku evropští obchodníci takzvané úvěrové úpisy. Od 17. století vydávaly takové úpisy přímo banky. Začaly se používat směnky jakožto cenné papíry, ve kterých se jejich vydavatel zavazuje vyplatit držiteli určitou částku. Se směnkami se tak začalo obchodovat. Směnky měly v praxi několik nevýhod, byly vždy vypsány na pevnou částku a jejich reálná hodnota závisela na platební morálce konkrétního emitenta. Banky proto začaly směnky vykupovat a vyměňovat je za směnky vlastní – bankovky. Ty mohly být kryty vykoupenými směnkami nebo zlatem. Švédského příkladu následovala Anglie, kde vzniknuvší Bank of England poskytla půjčku králi Vilému III. Oranžskému, jehož dvůr se topil v dluzích. Bank of England se tak postupně stala správcem anglických zlatých rezerv a začala vydávat bankovky, které byly kryté zlatem. Tento přístup se rozšířil i do jiných zemí a to přispělo k hospodářskému rozvoji. Vzájemný měnový konverzní poměr se odvozoval právě od množství zlatého obsahu. Takto kryté bankovky bylo možno kdykoliv po předložení směnit za komoditu, která měnu kryla. Toto komoditní krytí měny tvořilo rovnovážnou měnovou soustavu, za kterou ručili emitenti bankovek. První "bankovky" na území rakouské monarchie se začaly vydávat na konci vlády Marie Terezie. Poukazy začala emitovat Vídeňská centrální banka, proto se začaly nazývat „Bancozettel”, doslova „bankovní

lístek”. Počeštěním vznikl název „bankocetle”. První oficiální bankovka, vydaná na státní náklady byla vydána v emisi k 1. lednu 1800. Lidé však tehdy k novým kreditním, a tím pádem nehodnotným penězům neměli důvěru. Všechno celkem dobře šlo jen do dob, než přišly na svět ekonomické krize, tedy do 20. století. Tehdy střadatelé často požadovali výměnu bankovek za zlato a nastaly problémy. Dobře míněné zlaté krytí tak bylo postupně opuštěno a z bankovek se stala zákonná platidla, za něž ručí stát. Do stejné situace se ale již dávno předtím dostaly kovové mince. Původně totiž měly stejnou hodnotu jako drahý kov, ze kterého byly vyrobeny. Představovaly vlastně úřední potvrzení mincovnou, že daný kus kovu má určitou hmotnost a určitou kvalitu. Později se mince začaly zlehčovat příměsemi levnějších kovů a jejich hodnota začala být spjatá s kredibilitou panovníka, který je vydal. Různé mince měly různou pověst v zahraničí a byly různě ceněny. Nakonec došlo k tomu, že materiálová hodnota mincí se stala nižší, než jejich nominální hodnota. Mince je tak dnes v podstatě pouze „kovová bankovka“.

A co koruna? Historie názvu naší měny se píše vlastně od roku 1892, kdy Rakousko-Uhersko opustilo užívání měny s názvem zlatý ve prospěch měny nové, koruny. V roce 1918 tento název převzala nově vzniklá československá měna. Tou první byla stokorunová státovka (ano, do roku 1926 totiž vydával peníze stát), následovaná i prvními mincemi, dvaceti a padesátihaléři. První naší bankovkou byla dvacetikoruna vydaná roku 1926 nově vzniknuvší centrální československou bankou.

Stokorunová státovka z roku 1919.

Naše prvníbankovka z roku 1926.

Prvorepubliková pětikoruna. Jedna z nejoblíbenějších mincímezi sběrateli, představuje totiž naprostý ideál. Nádherné zpracování, rozmanitost ročníků, variant, druhu kovu a počet ražených kusů. Jejím autorem je sochař Otto Gutfreund.

Za doby existence Protektorátu Čechy a Morava existence koruny přetrvala, její hodnota však byla uměle snížena Říšskou bankou na potupný poměr 10 korun za 1 marku. Decimaci měny také velmi napomohla krádež našeho měnového zlata. Koruna však nakonec přečkala i dvě poválečné měnové reformy a doprovodila nás až do 21. století.

A co takhle peníze falšovat? Historie padělání peněz je zřejmě jen o pár dní mladší než peníze samy. Svědčí o tom nálezy padělků nebo celých padělatelských dílen, ale také záznamy o tvrdých trestech, které stíhaly penězokazce. Dokud se platilo drahými kovy, nejběžnější metodou bylo přimíchávání méně ušlechtilých přísad do slitin. Tato praxe ovšem nelákala jen padělatele, ale rovněž i samotné státy, které si tak vylepšovaly rozpočet a zároveň roztáčely kola inflace.

Ražba mincí ve středověku.

Padělky mohly být dvojího druhu: ražené a lité. Ražené padělky jsou mnohem vzácnější, protože obtížnost výroby přesných razidel, později strojová ražba bránily většímu rozšíření falešných ražených mincí. Jinak je tomu ovšem s litím, které šlo provádět doslova primitivně. Napodobovaly se především zlaté mince, kdy se lité padělky pozlacovaly. Často se však padělaly i větší nominály mincí stříbrných, které se obdobně stříbřily. K rozpoznání litých padělků od pravých mincí jsou hned dvě cesty. Prvním znakem je to, že padělky jsou o něco menší než originál. Je to tím, že chladnoucí horký kov zmenšuje ve formě svůj objem a tím ubývá mince na průměru. Druhým rozpoznávacím znamením je ostrost mince. Žádná litá mince nemůže mít ostrost mincovního obrazu i písma mince ražené. Kontury jsou trochu rozmazané, plochy nerovné a nečisté, celá mince působí jaksi měkčeji. Pravý rozkvět padělatelství přišel ale až se zavedením papírových bankovek. Po skončení americké občanské války se odhadovalo, že až třetina všech amerických peněz v oběhu jsou padělky. Americký dolar ostatně i nadále zůstává nejpadělanějším platidlem světa. Státní padělatelství sloužilo někdy jako „tajná zbraň“. Jako příklad je možné uvést francouzského císaře Napoleona. Když se mu v roce 1806 podařilo obsadit Vídeň, dal okopírovat tiskařské desky, konfiskovat originály a potom nechal v Paříži i v Itálii tisknout velmi kvalitní padělky. Zároveň přikázal falšovat ruské a anglické bankovky, ale nikdy neměl příležitost uvést svoje plány do praxe. Na jeho „omluvu“ lze snad uvést fakt, že se Velká Británie koncem 18. století pokusila pomocí padělání francouzské měny (tzv. asignátů) zničit Francouzskou republiku. Po roce 1918 se zase maďarští padělatelé zaměřili na padělání československých korun, jednalo se prý o „odvetu“ za to, že se Slovensko odtrhlo od Uherska a stalo se součástí Československa. Stejně

tak, němečtí nacisté padělali v době druhé světové války zejména britské libry, jednak s cílem opatřit si devizy, kterých měli zoufalý nedostatek, jednak rozvrátit britské hospodářství. Českým zemím se padělání peněz samozřejmě nevyhnulo. Například v 15. století provozoval v jeskyních na Zlatém Koni u Koněprus falešnou mincovnu Petr Kořenský z Terešova, který byl majitelem blízské tvrze Korno. Šlo o chudé sídlo a nelze předpokládat, že by tedy oplýval velkou sumou peněz. Přesto se po určitém čase neobyčejně vzmohl, zakoupil další sídla a dokonce byl jmenován v dlužní listině Voka z Rožmberka mezi těmi, kteří mu půjčují částku 2100 zlatých. Lze se tedy domnívat, že tento majetek nebyl získán legálním a čestným způsobem. Na místě falešné mincovny bylo nalezeno několik předmětů dokazujících jeho činnost. Jedná se například o dřevěný mincířský štok, dřevěnou nádobu se zbytky měděných odstřižků, postříbřené měděné střížky, ražené falešné mince a další. Padělatelé se samozřejmě zaměřili na soudobé drobné mince, takzvané peníze, na které se dělil pražský groš. V roce 1858 tehdejší majitel hradu Kámen uskutečňoval přestavbu, při níž byly v zasypaných sklepích objeveny kleště a klešťovité stroje k bití mincí, pláty s výkroji ve tvaru penízků a mnoho uhlí. To vše bylo nesporným důkazem padělání peněz na hradu Kámen. Na svědomí je měl Oldřich Fifka z Vydří a na Kameni, který byl sice po obvinění z padělatelství roku 1476 komorním soudem osvobozen pro nedostatek důkazů, ale o 400 let později přeci jen vyšla pravda najevo! Již před rokem 1886 se v jeskyni Čertova díra ve vrchu Kotouč u Šternberku přišlo při výzkumu na pozůstatky rozsáhlého falzifikátorského mincovního díla, množství měděných plátů s vyraženými otvory i s tavicími kelímky. Podle počtu otvorů byla odhadnuta kapacita dílny z druhé poloviny 15. st. na 4000 drobných mincí. Za vlády Jagellonců a prvního Habsburka, Ferdinanda I., byl základní jednotkou mincovní soustavy stále pražský groš, který se dělil na 7 peněz bílých (velkých) a 14 peněz černých (malých), přičemž bílé peníze byly nejrozšířenější. Černé peníze se lišily od bílých nižší váhou i jakostí, především však jiným mincovním reliéfem. Většina lidí neměla možnost, a ani neznala postup, jak zjišťovat jakost mince. Také váha drobné mince se nekontrolovala,

Falešné mince ze 16. století vyrobené z mosazi.

Měděné střížky nalezené na brněnském Špilberku, jsou důkazem, že se zde v 15. století padělaly pražské groše.

Falšováníje stále „in” Toto je raznice na výrobu falešných keltských mincí, kterou používali tři padělatelé na Slovensku.

Takto to vypadalo v padělatelské dílně v Koněpruských jeskyních.

17

Václav Hanka, padělatel, který to nemyslel ve zlém...

... a jeho výrobek, údajně mince knížete Rastislava.

protože šlo řádově o pouhé desetiny gramu. A tak se zrodila myšlenka na podvod. Kdyby se podařilo černý peníz rozklepat na velikost bílého a na místě rozklepaného obrazu vyrazit lva s opisem, získali bychom snadno bílý peníz a zisk by byl stoprocentní. V roce 1950 tak byla v Praze objevena nádobka s mincemi z 1. poloviny 16. století. Bylo mezi nimi velké množství padělků, zejména bílých penízů a mezi nimi i jedna kuriozita. Bílý peníz Ludvíka I. s rázem Ludvíkova černého peníze na rubu. Protože ráz mince je zcela ušlechtilý, musíme předpokládat, že toto falešné dílo vzniklo v řádné vládní mincovně. Toto je tedy jeden z důkazů padělání přímo ve vládní mincovně. Za třicetileté války se u nás padělání dopustila také dánská vojska. V Hradci u Opavy byla zřízena mincovna, z níž vycházely krejcary, dvoukrejcary a groše zhotovované většinou z mědi, někdy trochu postříbřené. Za mincovní kov posloužily staré mince a měděné pivovarské pánve. Šlo o napodobeniny císařských mincí, které byly antidatovány, tedy dostávaly dřívější letopočet 1623. Obyvatelstvo bylo násilím nuceno, aby nehodnotné mince přijímalo, sami Dánové však požadovali placení jen v pravých mincích. Albrecht z Valdštejna dostal od císaře pokyn, aby dobyl Opavu a zmocnil se mincovny, a tak byl 17. července 1627 dobyt i Hradec. Vůbec nejznámějším a historicky doloženým padělatelem je bezpochyby Václav Hanka, pracovník Národního muzea. K jeho jednání jej však nevedla touha po penězích, ale snaha o povznesení národní hrdosti. Spolu s rukopisy Královédvorským a Zelenohorským vyrobil falza mincí, které měly platit na Velké Moravě. A právě tyto mince odstartovaly nedůvěru k pravosti obou rukopisů, protože na Velké Moravě se mince vůbec nerazily. Je znám velký počet dalších padělatelských dílen v Čechách, například jeskyně Babí Pec na Kozákově, při výzkumu z roku 1936 zde byly objeveny kousky cisury, měděný odpad, s vyraženými kotoučky a měděné postříbřené střížky. Předmětem padělání byly stejné mince jako v případě změněné padělatelské dílny v Koněprusích. Na začátku 20. století se při bagrování Vltavy a stavbě nového nábřeží u pražského Žofína zase přišlo na 41 měděných střižků, z nichž měly být zhotoveny jednak peníze a jednak groše. Šlo o nedokončené padělky mincí opět z druhé poloviny 15. století.

Za vlády přemyslovce Vladislava II. klesla jakost českých mincí, naše země však zaznamenala za jeho vlády rozkvět.

Když padělá vládce Paděláním se ale nezabývali jen zločinci. České mince z období 11. - 12. století byly podrobeny zkoušce a ke všeobecnému překvapení se zjistilo, že dvě mince téhož panovníka se od sebe podstatně liší. Jeden stříbrný denár byl značně těžší než ten druhý. Rozborem ryzosti a porovnáním hmotností mincí se zjistilo, že si čeští panovníci falšováním mincí přilepšovali. Ve středověku můžeme nalézt mince s ryzostí 958/1000 až 965/1000. V tomto případě jde o jakost skutečně vynikající, která se ve středověkých pramenech označuje jako stříbro královské, stříbro ryzí. Mince se však nerazí z čistého stříbra. Mincovní kov často obsahuje umělou příměs, takzvaný náčist. Můžeme se ptát, kolik náčistu se přidávalo z důvodů technologických a kolik se ho přidávalo proto, aby se na této výrobě vydělalo. Snižování ryzosti stříbra je jedním ze zdrojů výdělku pro vydavatele. A tak se stalo, že začal úpadek české mince. Vidíme to na vzhledu denárů z dvanáctého století. Technické provedení zároveň ukazuje stále více ledabylou a nedokonalou práci. Denáry jsou často nedoražené, s četnými případy dvojrázu. Úplná katastrofa potkává obsah mincí za vlády Vladislava II. Jakost denáru klesá na pouhých 164/1000, ale to jsou vlastně ještě kvalitní kusy. Je totiž možné najít i exempláře, kdy jakost není lepší než 50/1000. Nakonec můžeme doložit četné exempláře, které jsou úplně měděné. Jsou plátovány pouze tenkou vrstvičkou stříbra, která měla vytvořit iluzi mince kvalitní, pravé. Tyto měděné plátované ražby jsou ve skutečnosti padělky, i když oficiální vládní padělky.

Nemáte náhodou falešné euro mince? Na rozdíl od bankovek může být odhalení kvalitního padělku mince v běžném platebním styku složitější. Méně kvalitní padělky poznáte ihned, ty zdařilejší vyžadují více času a bystré oko. Jako příklad použijeme fotografie falešné mince, která byla v oběhu v Německu. Použití jiných (levnějších) materiálů se obvykle projeví buď na barvě mince, anebo na optických vadách (například světlý proužek na stříbrné části mince na obrázku). Pozorněji se podívejte i na přechod jednotlivých materiálů (použití více různých materiálů je jedním z ochranných prvků euromincí). V našem případě je na první pohled vidět, že zlatá část mince, resp. její okraje, rozhodně "nesedí" se stříbrnou. I přes snahu padělatelů o co nejlepší ražbu můžete nalézt odchylky i v grafických detailech mince. Nejčastěji jsou původní drobné detaily, v našem případě relativně malý ostrov západně od Skotska, výrazně větší (porovnejte se skutečnou eurovou mincí).

18

Vzácné československé mince

5 haléř 1924 (vydražen v r. 2008 za 328 000 Kč)

25 haléř 1932

1 Kčs 1947 (pouze hliníková)

5 Kčs 1951 (pozor na novoražby)

Všechny zde uvedené vzácné československé mince se často padělají, v poslední době je trh doslova zaplaven čínskými padělky různé kvality.

10 Kč 1933

Další numismatiky hledané ročníky čs. mincí (ceny těchto mincí však již nemusí být nijak závratné): 3 haléř 1962 (velmi časté padělky, včetně novodobých čínských), 5 haléř 1926, 20 haléř 1933, 20 haléř 1947, 50 haléř 1926, 50 haléř 1953 (pouze v hezkých zachovalostech), 5 Kč 1927, 5 Kčs 1952 (nevydaná mince) - časté novodobé padělky, 5 Kčs 1986

Konec padělatelů mincí? Roku 1753 se uskutečnila mincovní dohoda k níž dal popud negativní vliv nadprodukce zlata, což ovlivnilo cenový poměr mezi ním a stříbrem. Vzhledem k nadhodnocení stříbra se stalo, že mělo nyní větší hodnotu, než uváděla nominální hodnota stříbrných mincí. Marie Terezie snížila hodnotu stříbrných peněz tak, že z jedné kolínské hřivny se razilo 10 tolarů, které se rovnaly 20 zlatým. Tento systém byl dohodnut s Bavorskem a poté i s dalšími německými státy. Za existence konvenční měny upozorňovaly jednotlivé patenty na celou řadu falzifikátorských případů a nebezpečí, i když už padělání kovových peněz s postupem času uvadalo. Patentem z roku 1773 byla veřejnost vyzývána k vážení zlatých mincí, protože tak se lze údajně vyvarovat padělání zlatých peněz. Bylo to varování dosti nedomyšlené, protože se neuvádělo, jak se mají mince vážit a k jakým výsledkům se při vážení má dojít. Oběžník z r. 1785 poukazoval na nepravé bavorské tolary, roku 1794 byla veřejnost varována před falešnými nizozemskými tolary a oběžník z roku 1797 upozorňoval na falešné 12ti krejcary. Měnové nesnáze nakonec pomohl zvládnout příchod papírových peněz, na jejichž padělání byl stanoven trest smrti. Papírové peníze tak začínají mít naprostou převahu a v období Rakouska-Uherska se nesetkáme s výraznější padělatelskou činností. Jinak je tomu ale ve 20. století, které je na případy padělání velmi bohaté. Roku 1919 vznikla československá měna. Hned po jejím vzniku se ale začaly objevovat pokusy o její padělání. V oběhu byla ještě stará rakousko-uherská platidla, stačilo padělat kolek a z méně hodnotných rakousko-uherských platidel rázem získal padělatel tvrdou československou valutu. Souhrnně můžeme říci, že období po první světové válce se nazývá zlatým věkem falzifikace československých peněz. Důvod je zcela prostý, bankovky

hodnot nižších než 1000 Kč se zhotovovaly v domácích tiskárnách, které tehdy neměly takové vybavení, jakého se nejčastěji pro výrobu bankovek používá a neměly tedy takové ochranné prvky, jež by penězokazce důrazněji odrazovaly. Výsledkem tedy bylo 84 padělatelských dílen, které zhotovily 105 052 padělků v celkové hodnotě 35 449 841 Kč. To jsou určitě hrozivá čísla, na druhé straně je ale pravda, že většina padělků se do oběhu vůbec nedostala, protože byla pachatelům včas zabavena. Časový úsek od roku 1945 do měnové reformy v roce 1953 je pak na druhé straně co do případů padělání velmi chudé. Za těchto osm let bylo zjištěno dohromady třicet případů padělání československých bankovek. V současnosti u nás nejčastěji padělaným platidlem bývá tradičně tisícikoruna nebo také pětitisícová bankovka, nedávno však překvapivě vévodila pětisetkoruna. Zajímavé je, že většina padělků bankovek české měny byla nejčastěji zhotovena na inkoustových tiskárnách a kopírkách, jednalo se o téměř 90 procent padělků. Oproti tomu náročným způsobem výroby na tiskařských strojích, kde je nutná jistá odborná znalost a zkušenost, byly nejčastěji padělanými bankovkami eura a dolary. Problémem, který se poslední dobou rozmáhá, je padělání peněz mladistvými. Moderní technika, která vytvoří dokonalé kopie, svádí mladé pachatele k nerozvážnosti, důsledky mohou ale být tvrdé. U plnoletých je sazba za padělání bankovek deset až patnáct let, pokud se jedná o čin výrazného rozsahu nebo pokud je padělatel členem organizované skupiny. V ostatních případech může dostat trest ve výši odnětí svobody na pět až deset let a to platí i jenom za pokus o udání bankovek do oběhu. Na hodnotě padělané bankovky přitom nezáleží.

Dvě padělané české mince, litá dvacetikoruna a pod nísice skutečná dvacetikoruna, ale přeražená na rozměr a vzhled padesátikoruny.

19

Sedíme právě uprostřed dětského tábora ve Vranicích, letošním dějišti Olympijských her 2013. Ne, to opravdu není žert ani omyl. S námi je zde dokonce skutečná olympionička, Andrea Pokorná a její manžel Jiří, oba dva bývalí reprezentanti České republiky v judu a také klienti společnosti Bohemia Servis Finance. Text a foto Dalibor Vajnar

20

rozhovor

ve Vranicích

V

již 21. ročníku tábora měla letos opět „prsty“ specialistka BSF Marcela Hofmanová, jeho organizátorka a hlavní vedoucí. Dlužno však předeslat, že tuto roli stále plní s nesmírným nadšením a z lásky k dětem. Účastníci tábora se rekrutují povětšinou z řad klientů a spolupracovníků BSF a tábor se rok od roku stává populárnějším a žádanějším. Díky programům, které Marcela se svým týmem pečlivě připravuje, se děti mají vždy na co těšit. Letošním tématem se staly „Olympijské hry“. Dva týdny soutěží, sportovních klání a povídání o historii OH byly pro všechny nabité k prasknutí, díky návštěvě Andrey a Jiřího však dostaly i nádech olympijské opravdovosti. Manželé Pokorní se rozhodli dětem přiblížit

jak historii juda, tak i jeho pravidla a základy. Názorné ukázky a spolupráce s dětskými diváky byly nabité legrací i zkouškou fyzické zdatnosti a oba bývalí reprezentanti ochotně svolili k rozhovoru pro BSF magazín. • Andreo, Jiří, provozujete společně dětskou plaveckou školu a své nadšení pro sport jste se rozhodli využít jako zdroj obživy. Bylo to pro vás samozřejmé rozhodnutí? A. P.: Nic samozřejmě nelze zcela přesně plánovat, nicméně, ještě před zakončením naší sportovní kariéry jsme přemýšleli co dál. Shodou okolností jsem v té době začala se svým ročním synem

21

navštěvovat cizí plaveckou školu, ve které jsem ale nebyla zcela spokojená. Přivedlo mě to nakonec k úvahám, jak tuto činnost dělat lépe a současně s tím přicházela i spousta nápadů. Nakonec se postupně všechno se sešlo se vším, nalezli jsme vhodné prostory a pustili se do práce. Současně se hodilo, že jsme oba vystudovali FTVS, využili jsme tak i naše vzdělání. Dilema mnoha sportovců, kteří hledají uplatnění po ukončení své kariéry, se nám tedy podařilo vyřešit k naší velké spokojenosti. V současné době tak již nabízíme v rámci našeho dětského klubu velké množství aktivit, letních i zimních. J. P.: Já jsem se poslední tři roky své sportovní kariéry trápil myšlenkou, čím se budu živit. Moje výsledky

Vranický dětský tábor je situován v nádherném koutu přírody. Les a potok, tak to má být.

Začínáme pozdravem. Děti se na táboře naučili základům, ke kterým patří nedílně pozdrav i úcta k soupeři.

už nebyly tak dobré, výkonnost se snižovala a i sám svět profi sportu mě začal tak trochu nudit. Když manželka navrhla realizovat se v dětské plavecké škole, nápad se mi zalíbil a šli jsme do toho. Mojí vlastností je, že když se pro něco rozhodnu, neznám překážky. Společně jsme absolvovali nezbytný kurz a začali jsme. Jedinou nezvyklostí pro mě byl neustálý kontakt s kojenci a batolaty. Přece jen, do té doby jsem se stále „pral“ s velkými chlapy a mít najednou taková mrňata v ruce, vyžadovalo chvíli zvykání. Nyní jsem v situaci, kdy jsem spokojený s vlastní prací, naplňuje mě to. • Stát se profesionálním sportovcem a vstoupit tak do vysoce konkurenčního prostředí určitě není snadný krok. Jak jste dobu tohoto rozhodování prožívali vy? Přece jen, byli jste na středních školách a životních zkušeností nebylo tolik. A. P.: Ono se tomu vlastně nedá říci rozhodnutí, rozhodně ne ve smyslu zvažování nějakých výhod

22

...občas to ale mohl manželce vrátit. Buch, buch, buch! Pádů si Jiří Pokorný užil desítky...

Při škrcení vlastního manžela se Andrea Pokorná často usmívala... Formou hry se děti učily, jak pracovat se stabilitou. I soupeřovou.

a nevýhod. Když totiž chcete podávat výkony a získávat medaile, chcete také být profesionálním sportovcem. Jen tak se vám totiž dostane potřebného zázemí a podmínek pro trénink. Já jsem tedy po maturitě jasně toužila budovat sportovní kariéru, protože to je nezbytnou vstupenkou na olympiádu a ostatní vrcholné akce. Vyrůstala jsem jako dcera trenéra juda a toužila jsem se vždy stát olympijskou vítězkou, už od základní školy. Za tímto cílem jsem šla, od patnácti let jsem byla v juniorské i seniorské reprezentaci a moje ambice mě v plnoletosti přivedly ke kariéře profesionální sportovkyně. J. P.: U mě to zase bylo jiné. Nikdy jsem neřešil, zda chci dělat sport profesionálně. Dělal jsem jej, protože mě především bavil, dosáhl jsem solidní úrovně, kdy jsem mohl konkurovat i zahraničním závodníkům a zčistajasna přišla nabídka z Ministerstva vnitra na podporu v dalším vývoji. Dá se tedy říci, že jsem k tomuto cíli nijak plánovaně nedošel, bylo to vlastně ze dne na den. • Co vlastně obnáší být profesionálním sportovcem v České republice? Existují nějaká kritéria, která se musí plnit? A. P.: Je to jednoduché, musíte vyhrávat medaile, respektive plnit kritéria daná konkrétní smlouvou. Když nevyhráváte nebo neplníte, končíte. Je to na jednu stranu těžká pozice, je to ale vyváženo podmínkami, které sportovci mají. Pokud nemají úspěchy, sami nemají šanci dále vrcholově pokračovat, závody, soustředění, vybavení – to vše stojí spoustu peněz. Neliší se to ale vlastně od podnikání, i tam máte nůž na krku, a pokud neplníte cíle, zvítězí konkurence. J. P.: K tomu doplním jeden paradox. Sport mě bavil vždy, ale od té doby, kdy jej provozuji rekreačně a kdy já chci, bez onoho nože na krku, tak mě baví mnohem více. A ne proto, že bych na sebe byl měkčí. Spíše mám stále nutkání nakládat si velké dávky jako v dobách plného tréninku. Když si pak jdu volně zasportovat, mám občas pocit, že si moc ulevuji. Je v tom ale více radosti. • Co je podle vás klíčové pro to, aby se z člověka stal podnikatel, tedy někdo, kdo je schopen spoléhat se na sebe, hledat cesty a stát na vlastních nohách? A. P.: Je třeba jít za svým cílem, být pilný a stanovit si režim práce a dodržovat ho. J. P.: Také je třeba mít v sobě odhodlanost. Příkladem mohou být u nás „těžcí“ klienti, mám zde na mysli třeba plačtivé či odmítající děti. K tomu je třeba postavit se čelem a snažit se dosáhnout stavu, kdy od nás budou s rodiči odcházet spokojeně a s úsměvem.

23

Andrea Pokorná - nar. 6. 1. 1979 Světový pohár (3x zlato, 6x stříbro, 3x bronz) ME senioři (1x bronz), ME junioři (1x zlato, 2x bronz) mistrovství ČR senioři (9x zlato, 1x stříbro) Jiří Pokorný – nar. 2. 4. 1980 Světový pohár (2x stříbro, 2x bronz) mistrovství ČR senioři (4x zlato, 2x stříbro, 1x bronz) mistrovství ČR junioři (1x zlato)

mě byl sport, jako třeba atletika. Nicméně, filozofie v judu samozřejmě přítomna je. Je však zřetelnější v zemi svého vzniku, tedy v Japonsku. Během svého půlročního pobytu jsem tam poznala, že japonské judo je zcela jiné než světové, má totiž svou nedílnou tradici. Jinde ve světě se již zcela přeměnilo „jen“ ve sport a komerční záležitost.

V takových situacích musíte hledat příčiny, má dítě strach z vody, ze mě nebo je problém v rodině? Hledáme metody a cesty k překonání takových bloků. • Kde čerpáte sílu a energii po dni plném soustředění? A. P.: Samozřejmě opět děti, a mimo to jsem se nadchla pro chovatelství, takže v současnosti chovám papoušky Ara ararauna. J. P.: Nabíjí mě stále hlavně sport, ale jak jsem již řekl, nyní mě baví snad ještě více. • Jaký by byl váš vzkaz pro ty, kteří by se chtěli postavit na vlastní nohy, ale váhají? A. P.: Risk je zisk a odvážným štěstí přeje. V životě přece není vůbec nic jistého. Musíte vědět, zda chcete něco dokázat, a pokud ano, jděte do toho po hlavě. Když jsme začínali ve zdánlivě nevyhovujících sklepních prostorech, nikdo nevěřil, že bychom v nich své podnikání dokázali rozjet. Po třech měsících jsme měli zcela naplněnou kapacitu. J. P.: Nic nepřijde samo. Je třeba udělat své maximum a výsledky se dostaví, to platí ve sportu i v práci. Nikdy jsem sám se sebou nebyl spokojený, pokud jsem nevěděl, že jsem pro úspěch v tu chvíli udělal vše. A i když se úspěch nedostaví, ale makal jsem pro něj, nemám důvod svádět to na někoho jiného. Vím, že mám základ pro příště. • Judo je oblíbený sport, rozvíjející tělo i ducha. Vnímali jste kromě jeho sebeobranné funkce i filozofickou stránku východních bojových umění? A. P.: Musím se přiznat, že obrannou funkci juda jsem nevnímala. Vlastně jsem ani mimo žíněnku judo nemusela použít. Vždy to pro

Stupně vítězů na olympiádě nemohly chybět.

24

J. P.: Bohužel, většina bojových sportů je natolik zkomercionalizována, že se z nich jejich filozofická složka vytrácí. Ano, v tradičních zemích přetrvává, především u starších generací, ale jinak platí, že důležité jsou výsledky. Judo je olympijský sport, za úspěchy máte peníze a filozofii v něm už hledá málokdo. Nicméně, sport snad alespoň jako takový vychovává člověka k úctě k druhému a fair-play. Nebo by alespoň měl… • Můžete nám popsat vaše největší sportovní úspěchy? A. P.: 2x bronz na juniorském ME, v roce 1998 jsem byla juniorskou mistryní Evropy, dále bronz z ME seniorů a deváté místo z OH, tam jsem ovšem doufala v lepší výsledek. Jinak je to ještě na dvacet titulů mistryně ČR v juniorské i seniorské kategorii. J. P.: Těžko říci, co je největší úspěch. Nyní, kdy již vrcholový sport nedělám, si spíše vzpomenu na to, co jsem dokázat chtěl a nepovedlo se mi to. Co dnes znamená, že jsem byl mistr republiky nebo pátý na MS? Nebyl jsem na olympiádě, nemám medaili z ME nebo MS, což byly věci, které jsem opravdu chtěl. Umístil jsem se na předních pozicích na Světových pohárech, ale chtěl jsem víc. Chtěl jsem medaile z mistrovství nebo z olympiády. Jenže, kdo ví, kdybych býval získal bronz, třeba bych nyní říkal, že jsem chtěl stříbro. Člověk není nikdy spokojený. • Jakou roli hraje pro výkon tréma? A. P.: Samozřejmě, čím významnější akce to v danou chvíli je, tím psychika hraje větší roli. Na olympiádu trénujete čtyři roky a je to akce, kde psychika selhává i největším hvězdám. Musím říci, že na olympiádu jsem byla dokonale připravená, ale nakonec největší roli

hrála právě psychika. Podle mě je výsledek při takové akci na psychice závislý z padesáti procent. Navíc, v judu je to o to těžší, že stačí jeden špatný pohyb nebo krok a letíte. Doslova.

Veliký zájem byl o vyzkoušení si reprezentačního kimona.

• Díky častému kontaktu s dětmi jste „v obraze“ pokud jde o smýšlení dětí i jejich kondici. Vnímáte u nejmladší generace něco, co by bylo vhodné podporovat nebo naopak změnit? A. P.: Na současných dětech miluji jejich otevřenost, jsou připravené jako houba nasáknout vše nové a hltají každé slovo a informaci. Platí ale, že kolem školních let, v období lákání počítačů a technických věcí, vymizí venkovní aktivity. Vzájemná komunikace z očí do očí je nahrazena „on-line“ komunikací. To mi vadí, ale nejsem si jistá, zda právě toto mám možnost změnit. Snažím se dětem tedy připravovat co nejzajímavější program ať v bazénu, na judu nebo na táborech a vymýšlet různé akce tak, aby viděly, že se dá dělat i mnoho jiného, než sedět u počítačů. Nic ale nenaděláte s rodiči, kteří podobný pohled nesdílejí, jejich děti se ani většinou venkovních aktivit nezúčastňují. J. P.: Rodiče také často chtějí v dětech zrealizovat své představy a ambice, kladou na ně občas nesmyslné nároky a nenechávají jim svobodu rozhodnutí. Stává se, že namísto toho, aby své ratolesti nechali dojít k výsledku hrou, tlačí je k němu příkazy a drilem. Je třeba mít dále na mysli, že sport je také něčím, co děláme pro zdraví. Vrcholový sport má pro tělo dosti neblahý vliv, ale rekreační sportování je vysoce prospěšné. • Podnikáte v oblasti sportu a výchovy dětí, což je jistě choulostivý obor, pokud jde o případnou nešťastnou událost. Ošetřili jste si tuto problematiku i vhodným pojištěním? J. P.: Samozřejmě, například v bazénu může nastat mnoho nepříjemných situací, a to jsme museli mít podchyceno. Shodou okolností, jednou z našich klientek byla a je paní Eva Hysková z BSF, která nám nabídla pomoc. Probrali jsme s ní tedy všechny možné varianty událostí, které mohou nastat a máme pojistku doslova ušitou na míru. Tuto problematiku opravdu nezanedbáváme, už v našich začátcích jsem promýšlel jak pojištění vyřešit. •Jak vnímáte dosavadní služby ze strany BSF? J. P.: Ze společnosti BSF jsme získali pocit férového jednání a nedočkali jsme se dosud žádného zklamání. To nás nakonec vedlo k tomu, že jsme veškeré ostatní naše pojistky, tedy úrazové, na děti, na auta atd., převedli k Bohemia Servis Finance. Víme, že můžeme kdykoliv zavolat a naše dotazy či problémy se okamžitě budou řešit. Děkuji vám oběma za rozhovor a přeji úspěch vašemu podnikání i mnoho spokojenosti se službami BSF.

25

novinky v portfoliu

jako

Text Mgr. Jiří Procházka

investice V souvislosti s vývojem a výhledem vývoje ekonomik a finančních trhů avzhledem k vývoji na světové politické scéně, je společnost BSF potěšena, že může svým klientům nově nabídnout investici ve formě investičního zlata.

I

nvestičním zlatem je míněna zvláštní forma zlata, která je používána jako investiční nástroj podobně jako například cenné papíry. Jedná se především o zlaté mince a slitky (cihly), které nejsou kupovány ze sběratelských, numismatických důvodů, ale jako investice, t. j. k uložení papírových peněz. Investiční zlato z historického hlediska mělo, má a bude mít vždy funkci reálného uchování hodnoty a ceny majetku. Zlato až do 21. století tvořilo značnou rezervu centrálních bank i jednotlivých zemí za účelem krytí papírových peněz. Od doby před 5-6 lety a v současné době s ještě větší dynamikou, dochází k enormnímu tištění dalších již nekrytých bankovek, které však již vzhledem k omezené produkci zlata nemohou jím být kryty a tím se snižuj nominálně hodnota papírového oběživa. Velké ekonomiky ve snaze rozhýbat trh, snižují uměle ceny vlastních měn, čímž dále snižují úspory vlastních domácností. To vše jsou faktory, které by mohly přimět také občany ČR k zamyšlení nad investicí do zlata, jako trvalé a po celém světě směnitelné hodnotě. Proto BSF a. s. ve spolupráci s investiční obchodní společností Troyská unce a. s., připravila pro své klienty možnost zakoupení investičního zlata, a to hned dvěma způsoby. Za prvé, nákupem zlatých slitků formou jednorázových nákupů, kdy se platí najednou za určitý slitek, přičemž tento slitek si klient může uschovat v trezoru společnosti Troyská unce, nebo má možnost uchovávat svoji investici i doma. Za druhé, klientům, kteří chtějí mít část svých úspor investovánu do zlata, ale nemají možnost a prostředky k nákupu celých zlatých slitků, jsme připraveni nabídnout možnost pravidelnými měsíčními platbami postupně zlaté slitky nakupovat. Tento produkt s názvem Zlaté spoření můžeme rozdělit do 2. typů, a to: a) Zlaté portfolio b) Zlatý slitek

26

„Zlaté portfolio” je produkt, který umožňuje klientům pravidelnými úložkami postupně nakupovat větší množství portfolio slitků. Je vhodné pro klienty, kteří chtějí mít například část svých úspor na důchod uloženou v investičním zlatě nebo se dá vnímat jako alternativa ke spoření pro děti (školné). Potenciální výhodou tohoto produktu je tzv. průměrování ceny zlata, které se promítá do pořizovaných slitků. Jde o to, že v čase cena zlata kolísá, což je při pravidelných investicích jev, který pomáhá klientům „rychleji“ slitky nakoupit. Při pravidelné úložce a zároveň poklesu ceny zlata tak klient nakupuje zlato levněji, tudíž rychleji „plní“ své zlaté slitky. Výhodou tohoto produktu je pořízení optimálního portfolia zlatých slitků, ve smyslu poměru nákupu v přepočtu na gram ceny zlata a likvidita, tedy možnost zpětného odkupu/prodeje investičního zlata. Klienti BSF mohou takto nakupovat slitky již od 300 Kč měsíčně. „Zlatý slitek” je určen pro klienty, kteří by rádi v kratší době (max. do 20 měsíců) nakoupili určitý, předem vybraný slitek. Nejsou však přitom schopni najednou vyčlenit potřebnou sumu, a proto menšími měsíčními platbami postupně naplňují svůj zlatý slitek. Zde je minimální platbou 500 Kč, přičemž minimální objem investice je 10 000 Kč. Samozřejmostí u všech typů produktů je možnost úschovy zlatých slitků v bankovních trezorech společnosti Troyská unce. Klient má samozřejmě možnost si své slitky vyzvednout a uchovávat doma nebo na jiných jím zvolených bezpečných místech. Troyská unce a. s. pak klientům garantuje zpětný odkup investičního zlata zpět (tedy opět směnu na peníze). Zlato jako investiční produkt, má hlavně funkci uchování reálné hodnoty, avšak nemělo by tvořit více než 10-15 % volných prostředků klientů. Stanovit toto procento, resp. poměr, je velmi individuální. Záleží na potřebách klienta, na jeho finančních možnostech, na jeho pohledu a vnímání finančního trhu apod. Současná doba je velmi vhodná k nákupu jednotlivých slitků (ve smyslu likvidity ideálně v gramáži 1oz (troyská unce – cca 31,1 g), a to vzhledem k očekávanému postupnému nárůst ceny zlata, na kterém se shoduje většina analytiků. Z tohoto úhlu pohledu může tedy investice do zlatých slitků přinést velmi zajímavé zhodnocení. Posledním postřehem a faktem, který potvrzuje vhodnost investice do zlata, je jeho velmi malé množství ve vlastnictví českých občanů v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi. Např. v sousedním Německu je odhadem drženo v soukromém sektoru 150x více zlata než v ČR, což je fakt, který i dává optimistický pohled na poradenství v sektoru investičního zlata pro naše klienty.

Nová

energie s BSF Prodej energií je novinkou produktové nabídky pro všechny klienty společnosti Bohemia Servis Finance a.s., která tak s větším výběrem přináší i nabídku výhodnějších cen. Smyslem této nově zařazené nabídky je optimalizace financí klientů BSF i v oblasti energií, což je pro ně velice dobrou příležitostí k úsporám. Ušetřené prostředky tak mohou následně být zhodnoceny ve finančních produktech z portfolia společnosti BSF a.s.. Text Mgr. Jana Lindnerová

Alternativní dodavatelé Slovo „alternativní dodavatel elektřiny a plynu“ (alternativní prodejce) vzniklo z toho důvodu, že noví dodavatelé elektrické energie a plynu poskytují alternativu ke tradičním dodavatelům jako je ČEZ, PRE, RWE, Severomoravská plynárenská, Východočeská plynárenská atd. BSF a.s. navázala spolupráci se společnostmi, které díky své velikosti dokáži nastavit vysoce konkurenční ceny. Jsou jimi Energetická bilance - Energy Servis Solutions, s.r.o. a společnost Centropol a.s. Energetická bilance - Energy Servis Solutions, s.r.o. Jedná se o společný projekt společností Optimum Energy, s.r.o. a EP ENERGY TRADING a.s., s názvem Energetická bilance. Projekt byl založen na popud kultivace trhu. Svou transparentností si klade za cíl ukázat klientovi, že za stejně spotřebovanou energii zaplatí

méně. Uvedené společnosti mají, stejně jako BSF, zájem o dlouhodobého a dobře opečovaného klienta, kterému bude prostřednictvím tohoto projektu poskytnuta výborná cena i servis. Prostřednictvím svého softwaru a poradců BSF nabízí Energetická bilance klientovi vyhotovení vizuální nabídky včetně situace ostatních dodavatelů. Centropol a.s. Dalším alternativním dodavatelem, s ním BSF a.s. navázal spolupráci, je společnost Centropol. Tato česká akciová společnost se sídlem v Ústí nad Labem zahájila dodávky elektřiny prvním zákazníkům již 1. 1. 2008 a od 1. 1. 2010 připojila i dodávku plynu. Samozřejmě i společnost Centropol umožní díky spolupráci s našimi poradci přiblížit klientům výhody nabízených služeb.

27

svět „Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a dost možná ještě dál, je

břísud Firemní bonusové akce se v rámci BSF těší velké popularitě. Jsou jednak odměnou za vynikající práci a k tomu i skvělou příležitostí k setkání lidí, kteří jsou jinak roztroušení po celé republice. Text a foto Dalibor Vajnar

28

Co všechno se dá provádět s láhvemi, to nám na úvod předvedl barman při své show. Nerozbil ani jednu.

P

rodukty Evoluce a Domex/Bytex se staly odrazovým můstkem pro ty poradce, kteří si chtěli užít zábavu v Obřím sudu v Jeřmanicích u Liberce. Restaurace a penzion Obří sud navazuje na tradici původní stavby, která byla na tomto místě otevřena v roce 1899. Více než tříměsíční sjednatelské klání se v září přetavilo do podoby výsledkové listiny, která pro uvedené poradce znamenala jediné, 18. září se uvidíme! Vítězové se sjížděli již od odpoledne. Našli se ovšem i tací, kteří omylem zamířili k Obřímu sudu v Lázních Libverda, který se nachází severně od Liberce. Inu, hory jsou zrádné...

Večer zahájili výkonný ředitel BSF Roman Kratochvíl a generální ředitel ČPP a.s. ing. Jaroslav Besperát.

Hudba snad již ani nemohla být lepší.

29

R. Kratochvíl právě účastníky „varuje”, že kuchyně za chvíli zavírá.

30

Mgr. Martin Chvojka se na parketu pohyboval velice suverénně.

Basou tvrdil muziku Petr Rauscher z BSF.

NEXT COMPANY se svým rytmickým funk-rockem zabodovala.

Titulek tohoto článku není náhodný, kopce nás přivítaly mlhou a kapkami deště, což zna-menalo, že jsme se museli držet pěkně v teple a v suchu Obřího sudu. Plánované grilování tak vzalo za své. Akci zahájil výkonný ředitel BSF a.s. Roman Kratochvíl, a to za účasti generálního ředitele ČPP ing. Jaroslava Besperáta, který nejen zajímavě promluvil o spolupráci obou firem, ale v průběhu večera dokázal, že s přehledem zvládá i pohyby na tanečním parketu. Tančit také bylo na co, dvě kapely dokázaly „dodat” dostatek melodií a rytmů, takže vnější opláštění Obřího sudu doslova rezonovalo jako membrána obřího reproduktoru. Ještěže se

31

budova nachází na kopci a obyvatelé okolních obcí se mohli v klidu uložit k spánku. Bohemka totiž „jela” do hluboké noci. Samozřejmě, mnozí účastníci také využili tohoto setkání i k výměně pracovních zkušeností a rad, což je výbornou přidanou hodnotou bonusových akcí BSF. Druhý den ráno se kupodivu moc nevyspávalo a hned po snídani se první z účastníků navraceli ke svým povinnostem již kolem deváté hodiny. Ovšem s vidinou dalších příjemných zážitků - další bonusové akce BSF jsou totiž již v plném proudu. Tak zase příště!

32