Lokalizace Veřejného logistického centra. v Kraji Vysočina MENDLOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

MENDLOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Lokalizace Veřejného logistického centra v Kraji Vysočina Diplomová práce

Autor: Bc. Lenka Matějková Vedoucí práce: RNDr. Aleš Ruda, PhD. Brno 2013

Mendelova univerzita v Brně Ústav regionálního rozvoje a veřejné správy

Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií 2012/2013

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor: Název tématu:

Bc. Lenka Matějková Regionální rozvoj Socioekonomický a environmentální rozvoj regionů

Lokalizace Veřejného logistického centra v Kraji Vysočina

Rozsah práce:

50-70

Zásady pro vypracování: 1. Autorka zpracuje přehled přístupů používaných v lokalizační analýze s ohledem na využití programových prostředků GIS. 2. Autorka identifikuje nezbytná kritéria vyplývající z potřeby lokalizace logistického centra. 3. S využitím programových prostředků GIS navrhne autorka nejvhodnější místa pro umístění logistického centra. Seznam odborné literatury: TUČEK, J. Geografické informační systémy.: principy a praxe. 1. vyd. Praha: Computer Press, 1998. 424 s.

1. CAD & GIS. ISBN 80-7226-091-X.

TUČEK, J. -- SUCHOMEL, J. Geoinformatika v sprístupňovaní lesov a optimalizácii ťažbovo-dopravných

2. technológií - možnosti, stav, perspektívy. 1. vyd. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2003. 142 s. ISBN 80-228-1315-X. KLIMÁNEK, M. -- SYNEK, M. -- MIKITA, T. Návrh využití GIS pro multikriteriální hodnocení šetrných 3. přibližovacích technologií v lesnictví. [CD-ROM]. In Progresívne postupy spracovania náhodných ťažieb. s. 72--78. ISBN 978-80-228-2286-2.

4. KOLEKTIV. Sbírka zákonů České republiky. [online]. 2005. URL: http://www.sbirka.cz. Územní samospráva a státní správa : Zákon č.128/2000 Sb., o obcích, zákon č.131/2000 Sb., o hl. městě Praze,

5. zákon č.129/2000 Sb., o krajích, zákon č.147/2000 Sb., o okresních úřadech. 1. vyd. Praha: Eurounion, 2000. 353 s. ISBN 80-85858-90-8.

Datum zadání diplomové práce:

červen 2012

Termín odevzdání diplomové práce: květen 2013 Bc. Lenka Matějková Autorka práce

RNDr. Aleš Ruda, Ph.D. Vedoucí práce

Mgr. Tomáš Krejčí Vedoucí ústavu

prof. Ing. Iva Živělová, CSc. Děkan FRRMS MENDELU

Touto

cestou

bych

ráda

poděkovala

vedoucímu

své

diplomové

práce

RNDr. Aleši Rudovi, PhD., nejen za odborné vedení, ale i za cenné rady a především za jeho

trpělivost

plánování, odboru

a vstřícnost. Územního

Díky plánování

též

patří

celému

a stavebního

oddělení

řádu

Územního

Krajského

úřadu

Kraje Vysočina, především Mgr. Daně Sklenářové, za její čas, užitečné rady, pomoc a poskytnutá data.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Lokalizace Veřejného logistického centra v Kraji Vysočina vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Aleše Rudy, PhD., a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje. V Brně dne 29. dubna 2013

vlastnoruční podpis autora

Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na prostorovou analýzu, výběr a hodnocení vhodných ploch pro lokalizaci veřejného logistického centra v Kraji Vysočina pomocí metod geografického informačního systému. Práce analyzuje dopravní a technickou infrastrukturu Kraje Vysočina. Dále hodnotí plochy dle jednotlivých kritérií z environmentálního a hospodářského hlediska. Výsledkem je stanovení nejvhodnější plochy, její hodnocení a doporučení pro výstavbu.

Klíčová slova Logistika, veřejné logistické centrum, prostorová analýza, vhodná plocha, Geografický informační systém, infrastruktura, Kraj Vysočina

Abstract Master´s thesis is focused on spatial analysis, selection and evaluation of suitable area for localization of public logistic centre in Region Vysočina through the method of geographic information system. The work evaluates areas according to individual criteria from environmental and economic view. The result is determination of most suitable area, its evaluation and recommendation for development.

Key words Logistic, public logistic centre, spatial analysis, suitable area, geographic information system, infrastructure, Region Vysočina

Obsah 1

Úvod .......................................................................................................................... 6

2

Cíl práce..................................................................................................................... 8

3

Literární rešerše ......................................................................................................... 9 3.1

Definice základních pojmů ................................................................................. 9

3.2

Využití GIS ve zpracování prostorové analýzy ................................................ 10

3.2.1

GIS ............................................................................................................ 10

3.2.2

Prostorová analýza .................................................................................... 12

3.2.3

Nadstavby softwaru ArcGIS pro prostorovou analýzu ............................. 13

3.3

Kraj Vysočina ................................................................................................... 13

3.4

Hlediska a kritéria hodnocení ........................................................................... 15

4

Metodika .................................................................................................................. 18

5

Logistická centra v ČR ............................................................................................ 21

6

7

5.1

Veřejné logistické centrum ............................................................................... 22

5.2

Lokace VLC ..................................................................................................... 24

5.3

Dopravní infrastruktura Kraje Vysočina .......................................................... 25

Dotčené území ......................................................................................................... 27 6.1

ORP Jihlava ...................................................................................................... 27

6.2

ORP Havlíčkův Brod ........................................................................................ 29

6.3

ORP Humpolec ................................................................................................. 30

6.4

Zájmové území ................................................................................................. 32

Indikátory umístění VLC ......................................................................................... 34 7.1

Environmentální hledisko ................................................................................. 34

7.2

Hospodářské hledisko ...................................................................................... 38

8

Návrh vhodných ploch pro lokalizaci VLC ............................................................. 52

9

Hodnocení vybraných ploch .................................................................................... 55 9.1

Plocha č. 1 D1 průmyslový park Jihlava .......................................................... 55

9.1.1

Vlastnická práva k pozemku .................................................................... 55

9.1.2

Terénní podmínky ..................................................................................... 56

9.1.3

Výhody a nevýhody plochy ...................................................................... 56

9.2

Plocha č. 2 Havlíčkův Brod - Šmolovy Sever .................................................. 59

9.2.1

Vlastnická práva k pozemku ..................................................................... 59

9.2.2

Terénní podmínky ..................................................................................... 59

9.2.3

Výhody a nevýhody plochy ...................................................................... 60

9.3

Plocha č. 3 Havlíčkův Brod – Šmolovy ........................................................... 62

9.3.1

Vlastnická práva k pozemku ..................................................................... 62

9.3.2

Terénní podmínky ..................................................................................... 62

9.3.3

Výhody a nevýhody plochy ...................................................................... 63

9.4

Plocha č. 4 Střítež u Jihlavy.............................................................................. 65

9.4.1

Vlastnická práva k pozemku .................................................................... 65

9.4.2

Terénní podmínky ..................................................................................... 65

9.4.3

Výhody a nevýhody plochy ...................................................................... 65

10

Výsledky .............................................................................................................. 68

11

Diskuze ................................................................................................................ 71

12

Závěr .................................................................................................................... 73

13

Seznamy ............................................................................................................... 75

13.1 Seznam obrázků ................................................................................................ 75 13.2 Seznam tabulek ................................................................................................. 76 13.3 Seznam příloh ................................................................................................... 77 13. 4 Seznam zkratek ................................................................................................. 78 14

Použitá literatura .................................................................................................. 79

15

Přílohy.................................................................................................................. 82

1

Úvod

Přepravní trh se s nárůstem nových technologií prudce zvyšuje v celé České republice. Nejvíce využívanou a zároveň nejméně šetrnou složku přepravního trhu k životnímu prostředí představuje silniční doprava. Dále se přepravní trh skládá z dopravy železniční, vodní či letecké, které nejsou v České republice téměř využívané. Na úkor silniční dopravy postupně ustupuje železniční doprava, a to nejen v České republice, ale i v Evropě. Po vstupu České republiky do Evropské unie se zvýšily požadavky na mobilitu nejen osob, ale i zboží. Z tohoto důvodu vznikají stále naléhavější požadavky na logistické služby (především z důvodu růstu exportu a vstupem zahraničních exportů na český trh). Otevření hranic po vstupu do EU bylo silným stimulem růstu konkurenceschopnosti logistických služeb a nárůstu jejich potřeby. Logistické služby se soustřeďují především do logistických center, které jsou charakteristické minimálně dvěma druhy dopravy. Logistická centra (dále jen LC) jako prvky multimodální dopravy, představují tedy střet několika druhů dopravy. LC integrují podniky, které mohou zaštitovat v rámci LC, např. celní či poštovní služby. V České republice se nachází LC jak v soukromém vlastnictví, tak i LC sloužící veřejnosti - Veřejná logistická centra (dále jen VLC). Tato centra poskytují dopravně přepravní služby jak velkým, tak i středním a malým podnikům v rámci jejich lokalizace. Logistická centra poskytují přepravu zásilek, logistické outsourcingové služby, skladovací služby, služby s přidanou hodnotou, celní služby, distribuční služby, služby orgánů státní správy, finanční a pojišťovací služby, konzultační servis a další (CEMPÍREK, R., KAMPFL, V., 2002). Do roku 2005 byl rozvoj logistických služeb mimo státní správu, od této doby jsou logistické služby včetně logistických center zahrnuty v Dopravní politice ČR pro léta 2005 - 2013. Vznik LC je konkrétně řešen v dokumentu Strategie podpory logistiky z veřejných zdrojů. Tato rozeznává dva typy LC, která se liší cílovou oblastí obsluhy. V současné době je rozvoj LC jak v ČR, tak ve světě znatelný. LC se stávají součástí veškerých distribučních služeb. V Kraji Vysočina se nachází několik LC,

6

která jsou v soukromém vlastnictví. VLC žádné. Snaha a zároveň povinnost vybudovat VLC v Kraji Vysočina plyne především ze schválené Politiky územního rozvoje ČR 2008. Za toto zodpovídá Ministerstvo dopravy v součinnosti s Ministerstvem životního prostřední, Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství a Výběr vhodné lokality veřejného logistického centra v kraji je úkolem pro pořizovatele, tedy pro Krajský úřad Kraje Vysočina v rámci územně plánovací

dokumentace

kraje

-

Zásad

územního

rozvoje

Kraje

Vysočina

a jejich následných aktualizací. Účelem této práce je tedy zvolit nejvhodnější a nejšetrnější místo pro jeho výstavbu v Kraji Vysočina.

7

2

Cíl práce

Cílem práce je komplexní prostorová analýza ploch pro lokalizaci veřejného logistického centra. Tato analýza bude provedena z environmentálního a hospodářského hlediska dle stanovených kritérií s použitím prostředků geografického informačního systému. Výsledkem bude výběr a zhodnocení nejvhodnější plochy či ploch pro lokalizaci z ekonomického, prostorového a sociálního pohledu.

8

3

Literární rešerše

Tematikou logistických, a především veřejných logistických center se zabývá řada odborných článků, prací a metodik. Práce jsou zaměřeny na jednotlivé aspekty zkoumání, sociologický pohled veřejných logistických center, ekonomický pohled či pohled technicko - technologický, který řeší správné vybavení těchto center. Jednotlivé práce jsou výtvory především studentů vysokých škol, jako závěrečné práce (diplomové, disertační). Tato práce je zaměřena na komplexní analýzu lokalizace veřejného logistického centra a to jak z hlediska environmentálního, tak ekonomického. Pojímá tedy široký okruh hledisek, která je nutné brát v úvahu při analýzách, rozhodujících o umístění rozsáhlých veřejně prospěšných komplexů budov. Předmětem této práce je výběr nejvhodnější plochy, respektive zúžení počtu vhodných ploch na minimum ze stanovených hledisek. Práce je zpracována na základě zadání projektu Krajským úřadem Kraje Vysočina, oddělením Územního plánování, odboru Územního plánování a stavebního řádu, které společně s autorkou stanovilo jednotlivá kritéria lokalizace a jejich limitní hodnoty.

3.1

Definice základních pojmů

V této

části

práce

jsou

stručně

a

jasně

definovány

jednotlivé

pojmy,

které jsou v následujícím textu blíže a detailněji rozebrány a aplikovány v potřebné rovině. 

Logistické centrum můžeme chápat jako místo, určené pro koncentraci velkého spektra a druhů logistických služeb, včetně kombinované přepravy, jež využívá minimálně dva druhy dopravy.



Veřejné logistické centrum představuje pro účely této práce logistické centrum ve vlastnictví veřejného subjektu, tj. státu, kraje či jiné územní samosprávné jednotky.



Definice pojmu GIS, tedy geografického informačního systému nejlépe vystihuje, dle využívaných programových prostředků, definice využívaná firmou ESRI: „GIS je organizovaný soubor počítačového hardwaru, softwaru a geografických údajů (naplněné báze dat) navržený na efektivní 9

získávání,

ukládání,

upravování,

obhospodařování,

analyzování

a zobrazování všech forem geografických informací. Definice se od různých autorů liší (TUČEK, 1998). 

Prostorová analýza je analýzou vybraného území podle vybraných hledisek, kritérií a stanovených indikátorů, jejímž výsledkem je určení nejvhodnější plochy.



Hlediskem hodnocení jsou míněny oblasti, ve kterých budou jednotlivé plochy hodnoceny.



Kritériem hodnocení jsou samotné prvky, které umožňují či naopak vylučují lokalizaci a následnou výstavbu LC/VLC.



Indikátorem umístění jsou konkrétní hodnoty stanovené zadavatelem, které jsou nutné brát v úvahu při prostorové analýze.



Dotčené území je územím Kraje Vysočina, kde vyvstává potřeba lokalizace VLC.



Zájmové území je takové území, které je pro účely této práce stanoveno jako území, ve kterém se vhodná plocha či plochy musí nacházet, stanoveno Zásadami územního rozvoje Kraje Vysočina ve znění aktualizace č.1.



Lokace VLC je samotným procesem analýzy ploch vhodných pro stanovení vhodného umístění.

3.2

Využití GIS ve zpracování prostorové analýzy

3.2.1 GIS Geografický informační systém (dále jen GIS) je, jak již bylo zmíněno, především soubor počítačového hardwaru, softwaru a geografických údajů. Tuto definici můžeme slyšet v různých interpretacích od různých autorů, ale v podstatě se obsahová náplň nemění. Pro přesnost lze uvést několik definic GIS:  dle

Streita

(1997)

je

GIS

na

počítačích

založený informační

systém

na získávání, obhospodařování, analýzu, modelování a vizualizaci geoinformací1,

1

Geoinformace, nebo též geografická informace je geometrický, topologický, tematické a dynamický popis geoobjektu s ohledem na potřeby subjektivně určité aplikace. Tyto informace mohou byt uloženy a

10

Geodata2, která využívá, popisují geometrii, topologii, tématiku (atributy) a dynamiku (změny v čase) geoobjektů3.  Dle Neumanna (1996) je GIS kolekce počítačového technického vybavení, programového vybavení, geografických údajů a personálu, určená k účinnému sběru, ukládání, údržbě, manipulaci, analýze a zobrazování všech forem geograficky vztažené informace.  Starší definicí, dle Duekera z 1979 (TUČEK, 1998) je Speciální případ informačního systému, kde databáze obsahuje pozorování (údaje o) prostorově rozmístěných objektů, aktivit nebo událostí, které jsou reprezentovány v prostoru jako body, čáry nebo plochy. GIS manipuluje s údaji o těchto bodech, čarách a plochách tak, aby byly možné ad hoc dotazy a analýzy. Problematika GIS a její aplikace do praktického využívání podléhá neustálému a rychlému vývoji, který jde ruku v ruce s technologickým vývojem nejen počítačových zařízení. Hlavním cílem využití metod GIS pro tuto práci je prostorová analýza a grafické zpracování dat. Názory na funkčnost GIS mohou být syntetizovány a prezentovány ve formě tří odlišných, ale navzájem se překrývajících pohledů: kartografického, databázového a analytického pohledu. Kartografický pohled dominuje u uživatelů, kteří využívají GIS jako prostředek zpracování, tvorby a zobrazování map. Tento pohled zaměřený na práci s digitálními mapami je zaměřený především na informačně komunikační funkci mapy. Databázový pohled zdůrazňuje význam správně navrhnuté a zorganizované databáze. Tento pohled převažuje u lidí se vzděláním a zaměřením na informatiku a u lidí, kteří vytvářejí a provozují GIS jako databáze. Poslední pohled, analytický, vyzdvihuje možnosti prostorové analýzy, syntéz poznatků a modelování. zpracovány v různých formách. Např. ve formě numerické, jako textový dokument, v obrazových informacích či v multimediální formě (TUČEK, 1998) 2

Geodata (prostorové údaje) jsou formální popisy (přepisy) geoinformací ve formě čísel a znaků, jež jsou vhodné pro počítačové zpracování. 3

Geoobjekt je prostorový objekt, který je unikátní svou polohou v geografickém prostoru, má definovanou geometrii, topologii a tématické vlastnosti.

11

3.2.2 Prostorová analýza Prostorová analýza je souborem technik pro analýzu a modelování lokalizovaných objektů, kde výsledky analýz závisí na prostorovém uspořádání těchto objektů a jejich vlastností. Jako u pojmu GIS se vyskytuje celá řada rozdílných definic, které se navzájem překrývají a doplňují. Pro příklad můžeme uvést (Horák, 2002):  Unwin (1981): „Prostorové analýzy se zabývají uspořádáním prostorových dat na mapách (tedy bodů, linií, ploch, povrchů),“  Johnston, Gregory, Smith (1994): „Prostorové analýzy jsou kvantitativní (hlavně statistické) procedury a techniky aplikované v lokalizačních (umísťovacích) úlohách,“  Goodchild (1988): „Prostorové analýzy jsou techniky umožňující popis uspořádání na mapách a srovnání 2 a více map s cílem identifikace jejich vztahů.“ Prostorové analýzy řeší řadu rozdílných prostorových problémů – od korekce obrazu a rozpoznání textury obrazu, přes interpolaci ovzorkovaného surovinového ložiska, průzkum prostorových a časoprostorových shluků nehod, modelování socioekonomických trendů až po studium migrace zvířat a lidí. Díky svému rozmanitému zaměření postrádají prosové analýzy jasný systém kodifikace nebo jasný koncepční či teoretický rámec (Horák, 2002). Cílem těchto analýz je vyhledávání a modelování vtahů mezi zkoumanými objety. Využívají se k nalezení nejvhodnějšího místa nebo trasy, k popisu současného rozložení jevů v prostoru a jeho budoucího vývoje a dalšími aplikacemi, které interpretují hodnoty jevů v závislosti na jeho prostorovém rozmístění. Mezi prostorové analýzy můžeme zařadit statistické prostorové analýzy, mapové analýzy, metody matematického modelování, interpolační, lokalizační a alokační metody, síťové analýzy a jiné analýzy okolí a spojitostí (Horák, 2002). Podle způsobu zpracování dat rozdělujeme 3 skupiny (Horák, 2002):  zobrazovací (vizualizační) metody – zobrazují primárně prostorová data bez modifikace na grafické složky. Např. statistické mapy, kartogramy či kartodiagramy, 12

 průzkumné metody – nezobrazují původní data, ale data modifikovaná a využívají se s cílem základního průzkumu vlastností dat, mapové textury, vztahů a detekce anomálií. Např. vyhledávání, transformace, filtrace,  modelovací metody – cílem je vytvoření modelu, který ověřuje vhodnost pro vybraný účel a jeho využití. Je využívaný pro interpretaci jevů a vztahů,

3.2.3 Nadstavby softwaru ArcGIS pro prostorovou analýzu Nástroje pro prostorovou analýzu jsou součástí GIS softwaru nebo jsou připojitelné prostřednictvím různých nadstaveb a extenzí, jako je tomu u programu ArcGIS od firmy ESRI, který je pro prostorovou analýzu využit. Extenze ArcGIS Spatial Analys obsahuje nástroje pro prostorové modelování a analýzu rastrových dat, umožňuje získávat data nová, definovat prostorové vztahy a kombinovat rastrové a vektorové analýzy. Nástroje mohou být využívané v geologii, meteorologii, hydrologii, lesnictví, územním plánování, zdravotnictvím aj. Analýza povrchu je tvořena pomocí nástroje Surface Analysis, kterým je možno vytvářet modely a funkce na základě analýzy existujícího povrchu. Vstupem může být digitální model reliéfu. Výstupem je pak zobrazení stínovaného reliéfu, generované vrstevnice a izolinie v zadaném intervalu nebo rastrových vrstev sklonu a orientace svahů, kde každá buňka nesoucí informaci o sklonu má hodnotu zadanou ve stupních nebo procentech. Další nadstavbou je ArcGIS 3D Analyst, která vizualizuje, analyzuje a generalizuje 3D geografická data. Umožňuje přidávat třetí rozměr k již existujícím datům, která mohou reprezentovat např. nadmořskou výšku. Zobrazení 3DD může zvyšovat názornost a představitelnost reálné situace a umožňuje pokročilejší analýzu povrchu.

3.3

Kraj Vysočina

V prosinci 1997 senát parlamentu České republiky schválil ústavní zákon č. 347/1997Sb. o zřízení vyšších územně samosprávných celků, ve kterém byly vytvořeny kraje. Jedním 13

ze čtrnácti nově vzniklých krajů byl Jihlavský kraj. Tvořilo jej území pěti okresů: Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Nabytím platnosti ústavního zákona č. 176/2001 Sb. v květnu 2001 se změnil název Jihlavského kraje na kraj „Vysočina“. Další změna byla navržena v srpnu 2010 ústavním zákonem, jenž změnil název z Vysočina na Kraj Vysočina. Tento návrh byl schválen v březnu 2011 a v srpnu 2011 nabyl platnosti. Tímto se tedy stal oficiálním názvem „Kraj Vysočina“. V Kraji Vysočina se nachází celkem 15 obcí s rozšířenou působností (obr. 1.), 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Dále eviduje celkem 42 mikroregionů a 14 místních akčních skupin4 (MAS). Krajem prochází v rámci evropského dopravního systémů průchod IV. transevropský multimodální koridor (TEMMK) transevropské dopravní sítě (TEN-T) kraje (dálnice D1), dále mezinárodní tahy sítě E - E50, E59, E65, E551. Z hlediska kolejové dopravy mají nadřazený význam hlavní celostátní železniční sítě č. 230 Kolín - Havlíčkův Brod a navazující hlavní dvojkolejná elektrizovaná trať Havlíčkův Brod - Brno - Břeclav - hranice ČR/SR. Kolejové spojení je v souladu s Evropskými dohodami AGC5 a AGTC6, součástí mezinárodních železničních magistrál a nejdůležitějších tras kombinované dopravy. V železniční stanici Kolín a Brno oboustranně navazují na I. vnitrostátní tranzitní železniční koridor a IV TEMMK.

4

Společenství občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí a institucí veřejné moci), které spolupracují na rozvoji venkova, zemědělství a při získávání finanční podpory z EU a z národních programů, pro svůj region. 5

AGC - dohoda o mezinárodních železničních magistrálách

6

AGTC – dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech

14

Obr. 1 Administrativní členění Kraje Zdroj: www.czso.cz

3.4

Hlediska a kritéria hodnocení Pro účely této práce se budeme zabývat prostorovou analýzou, kdy budou postupně

hodnoceny a vyřazovány jednotlivě stanovená kritéria v rámci zájmového území. Kritéria byla stanovena následovně: 1. Environmentální hledisko: a. Kritérium geologie - Sesuvná území - Ložiska nerostných surovin - Poddolovaná území - Chráněná ložisková území

15

b. Kritérium Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa7 - Lesnatost - Kvalita půd (1-5 kategorie) c. Kritérium hydrologické - Záplavová území - Chráněná oblast přirozené akumulace vod d. Kritérium ochrany přírody a krajiny - Maloplošná zvláště chráněná území - NATURA 2000 - ÚSES - Přírodní parky - Lokalita zvláště chráněných rostlin a živočichů e. Kritérium záměry do budoucnosti - Lokality akumulace povrchových vod 2. Hospodářské hledisko: a. Kritérium zastavěné území b. Kritérium historicky významná území - Území s archeologickými nálezy - Válečné hroby c. Kritérium dopravní infrastruktura - Silnice - Železnice d. Kritérium technická infrastruktura - Elektrické vedení 110 kV, 220 kV, 400 kV - Plynovod VTL, VVTL 8 - Ropovod 7

Pozemky určené k plnění funkcí lesa

8

Vysokotlaký (VTL), velmi vysokotlaký (VVTL)

16

- Produktovod - Vodovod - Kanalizace - Telekomunikace - Objekty důležité pro obranu státu e. Kritérium registrované ekonomické subjekty f. Kritérium záměry do budoucna - Zkapacitnění D1, silnice I/38 - Obchvaty/přeložky - Vedení elektrické sítě - Modernizace železnic - Mimoúrovňová křižovatka

17

4

Metodika

Práce je strukturována do šesti částí: 1.

definování jednotlivých hledisek hodnocení a jejich kritérií,

2.

hodnocení jednotlivých hledisek v zájmovém území,

3.

komplexní hodnocení dílčích výsledků jednotlivých hledisek

4.

konkrétní definování výsledných ploch,

5.

vícekriteriální analýza9

6.

zvolení nejvhodnější alternativy.

Jednotlivá hlediska pro hodnocení území byla stanovena na základě již existujících prvků

v prostředí.

Tyto

byly

vybrány

z

První

úplné

aktualizace

územních

analytických podkladů Kraje Vysočina. Při výběru byl brán zřetel především na funkci jednotlivých

prvků

v

krajině

a

jejich

důležitost.

Nejdůležitějším

krokem lokalizační analýzy je stanovení prvků znemožňujících (prvky, které neumožňují výstavbu) a prvků podporujících (prvky, které jsou pro lokalizaci nezbytné) lokalizaci. Tyto byly rozčleněny do dvou skupin: Environmentální hledisko a Hospodářské hledisko. Následně jsou rozčleněny do kritérií podle zkoumané oblasti a v každé oblasti stanoveny klíčové prvky a k nim hodnoty indikátorů, na něž je brán při lokalizační analýze zřetel. Druhým bodem jsou výše konkretizovaná hlediska a jejich kritéria aplikována na zájmové území. Pomocí prostředků GIS byly prvky graficky rozmístěny ve vybraném území. Dílčí analýzy byly agregací mapových a datových prvků, vytvořených pro účely zpracování komplexní lokalizační analýzy. Použitá data jsou poskytnuta pro účely zpracování práce Krajským úřadem Kraje Vysočina, odborem Územního plánování a stavebního

řádu.

jednotlivých geoprocesingových

Každá vrstva funkcí

mapového

upravena

9

podkladu

(ořezána,

byla

vytříděna,

pomocí

vytvořena).

Je analýzou, která hodnotí a respektuje stanovená různá kritéria, která mohou být i protichůdná a mohou ovlivnit výsledný výběr nejvhodnější varianty. Předmětem analýzy je výběr optimální možnosti z posuzovaných variant. Výběr optimální varianty závisí především na subjektivním názoru řešitele, který klade různé důrazy na jednotlivá kritéria.

18

Tyto jsou pak dle svého

obsahu,

strukturovaně

sestaveny

do jednotlivých

map,

jež jsou buď přílohou této práce, nebo obrázkovým doplňkem u dané kapitoly. Následně je provedena agregace dílčích analýz a kompletizace do jednoho mapového a datové souboru. Překrytím jednotlivých dílčích analýz vznikne komplexní prostorová analýza zahrnující veškerá stanovená hlediska. Tato byla pracovně rozdělena na dvě části: mapový soubor ploch, znemožňující lokalizaci a mapový soubor lokalizaci podporující. Vrstvením znemožňujících a podporujících mapových souborů jsou získány plochy vhodné pro lokalizaci dle stanovených hledisek a kritérií. S těmito bude dále uvažováno. Vzhledem k požadavkům zadavatele je uvažováno s plochami většími než 20 ha, tudíž je nutná selekce ploch vhodných pro lokalizaci dle velikostního kritéria. Tímto byly vybrány výsledné plochy, které jsou zcela vhodné pro lokalizaci a splňují veškerá stanovená kritéria. Analýza vhodných ploch byla provedena pomocí vícekriteriální analýzy, která hodnotí plochy z hlediska ekonomického a z hlediska životního prostředí, jež jsou dále členěny. Jako kritéria vícekriteriální analýzy byla

stanovena pro efektivní zhodnocení

analyzovaných ploch následující:  tvar plochy pomocí koeficientu symetrie o Koeficient symetrie je vypočítán jako:

KS 

IA A

, kde

KS - koeficient symetrie, IA - ideální rozloha plochy ( IA  A  4 ) A - reálná rozloha plochy  vzdálenost od jednotlivých infrastrukturních prvků o Vzdálenost je měřena pomocí Funkce programu ArcGIS, kdy je míněna vzdálenost prvku od středu plochy,  průměrná cena dostavby jednotlivých infrastrukturních prvků a tím případná nákladovost dostavby,

19

o stanovena dle průměrných cen dopravní a technické infrastruktury10  vlastnická práva,  dojezdová vzdálenost největších ekonomických subjektů Kraje Vysočina zabývající se nebo využívající logistické služby, o vzdálenost je měřena pomocí funkce programu ArcGIS, kdy je míněna vzdálenost prvku od středu plochy,  terénní podmínky plochy o posuzován rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším bodem plochy. Stanovená kritéria pro zhodnocení nejlepší vhodnosti ploch jsou analyzována pomocí bodového ohodnocení jednotlivých zkoumaných jevů, váhy pro přesnost vícekriteriální analýzy stanoveny Saatyho metodou kvantitativního párového srovnávání (příloha č. 17) v pěti krocích: 1. vyplnění matice: o na diagonále budou jedničky (sii = 1) o sij ϵ < 0,9 >, pokud i je preferováno před j. o sji = 1/sij 2. pro každé i spočítáme hodnotu si 

k

s

ij

j 1

3. pro každé i spočítáme hodnotu Ri  si 

1

k

 k si

k

4. spočítáme

R i 1

i

5. určíme váhy kritérií podle vztahu vi 

R1 k

R i 1

10

http://www.uur.cz/default.asp?ID=899

20

1

5

Logistická centra v ČR

V ČR se v současnosti nachází LC především v soukromém vlastnictví. Tyto logistická centra jsou nerovnoměrně rozmístěna na okrajích velkých aglomerací (Praha, Brno) u velkých silničních tahů. Soukromá LC zajišťují především skladovací a distribuční služby, což je oproti VLC jen zlomkem poskytovaných služeb. LC využívají pouze jeden druh dopravy, a to silniční. Silniční doprava tedy bezpochyby konkuruje ostatním druhům dopravy (železniční, vodní, letecká). Toto se projevuje především nadměrným využíváním silnic a s tím spojený jejich nevyhovující stav, dále externí náklady na opravy a údržby či znečištěním ovzduší a okolní krajiny. Problémy spojené s markantní silniční dopravou řeší Česká republika ale i celá Evropa systematicky umístěnými VLC/LC, které umožní překládky zboží z dopravy železniční na silniční. Tímto by se přenesla část silniční přepravy zboží na železniční a snížilo by se opotřebení silničních tahů. Síť VLC by tedy měla sloužit především k dělbě logistických služeb s přihlédnutím na ochranu životního prostředí, levnějším, šetrnějším a výkonnějším technologiím. Dle „Koncepce veřejných logistických center v ČR v kontextu posílení významu multimodální nákladní dopravy“, která uvádí, že soustava veřejné logistiky, založená na regionálním principu, by měla mít, pokud bude vystavěna na základě jasné koncepce, dopad na rozvoj regionů, podpoří rozvoj malého a středního podnikatelského stavu v průmyslu a obchodu. Pro malé a střední podnikatele jsou logistické služby často obtížně dostupné, přičemž na nich závisí konkurenceschopnost podnikatelů za hranicemi vlastního regionu. LC můžeme klasifikovat dle Hýblová, Lejsková, Jirásková (2007) dle jejich:  účelu: o firemní

logistická

centra

-

slouží

potřebám

jedné

velké

firmy

nebo obchodního řetězce, o logistická centra logistických firem - jedná se o logistická centra provozovaná poskytovateli logistických služeb, která slouží vybraným smluvním zákazníkům, o logistické areály - v logistických areálech poskytuje své služby více logistických firem, 21

o logistická centra sítě poskytovatelů kurýrních, expresních a balíkových služeb - určitá speciální forma logistických center poskytovatelů logistických služeb, o logistická centra internetových obchodů - nabízejí koupi přes katalogy a většinou jsou schopné toto zboží dodat zákazníkovi v krátkém časovém úseku, mají charakter firemních logistických center a částečně i prvky logistických center logistických firem.  velikosti: o mezinárodní logistická centra, o regionální logistická centra, o lokální logistická centra.

5.1

Veřejné logistické centrum

Dle operačního programu Doprava je veřejné logistické centrum (dále jen VLC) místo určené pro koncentraci nabídky širokého spektra logistických služeb, včetně kombinované dopravy, ve kterém je možné zajistit obsluhu minimálně dvěma druhy dopravy (silniční/železniční/vnitrozemská resp. umístění

je existence

vodní/letecká).

Předpokladem

současného

dostatečného

i

pro

jeho

rozvojového

vznik,

potenciálu

výroby/spotřeby a napojení na kapacitní dopravní infrastrukturu více druhů doprav. VLC je tedy místem, do kterého vstupují ziskové a neziskové podnikatelské subjekty s cílem

poskytovat

zákazníkům

široký

rozsah

logistických

služeb

a

činností

na nediskriminačním principu. Vznik a rozvoj sítě VLC je možný pouze s jednotnou koncepcí na všech úrovních (nadnárodní, národní, regionální) s možnou podporou z veřejných rozpočtů případně zdrojů z EU. VLC se staví ve veřejném zájmu 11. Veřejný zájem je zde spojován především s udržitelným rozvojem, hospodářským růstem, zdravím a bezpečností. Problematika VLC je řešena na celoevropské úrovni. Blíže se jí zabývá asociace Europlatforms (European Association of Freight Villages and Logistics Centres, Evropská asociace logistických center), která VLC sdružuje. První Evropská VLC vznikala 11

Dle Operačního programu Doprava je za veřejný zájem brána nejdokonalejší a nejefektivnější dopravní obsluha konkrétního území a snížení negativních vlivu rostoucí silniční dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví.

22

v Německu a Itálii, v následujících letech v ostatních zemích. Zde je však veřejný sektor zapojen pouze okrajově. V jednotlivých státech EU se situace liší, přesto však může ČR vycházet z již využitých řešení VLC. Hlavním úkolem VLC je tedy změna v dělbě přepravní práce, tedy přesun mezi druhy dopravy (ze silniční na železniční, případně vodní či leteckou dopravu). Tímto se značně odlehčí silniční doprava a zlepší se tak situace na českých silnicích. VLC celostátního významu by měla být postupně propojována pro mezinárodní přepravu a vnitrostátní přepravu. Dalším krokem integrace je napojení na ostatní logistické parky, logistická centra, průmyslové zóny a další. Vzhledem k napojení na mezinárodní logistické řetězce jsou vytipovány následující vhodné lokality: Praha, Brno, Ostrava (VLC mezinárodního významu) a z regionálního hlediska Pardubice, Přerov (či Olomouc), Liberec, Ústí nad Labem, Plzeň a České Budějovice. Budování VLC v ČR prochází dlouhodobým vývojem. Vzniká potřeba tvorby projektů

a

výstavby

VLC,

např.

v Lovosicích,

(ŠTĚPÁNEK, J., 2004).

Obr. 2 Nejvýznamnější logistické areály v ČR Zdroj: Aktuálně.cz

23

Brně,

Břeclavi

a

Bohumíně

5.2

Lokace VLC

Jak je výše zmíněno, v ČR je potřeba vytvořit síť logistických center, která zajistí plnění funkcí VLC. Tímto se zajistí efektivní a životnímu prostředí šetrné využívání zastavěných ploch a pozemních komunikací. Pro lokaci se bere v úvahu:  potřeby jednotlivých výrobních sektorů jako uživatelů logistických a dopravních služeb,  omezení a limity - ochrana přírody a krajiny apod.,  současný a budoucí strav dopravní sítě a možnosti jejího rozvoje,  vzdálenosti od dalších VLC / LC. Proces lokace logistických center má dvě fáze: 1. nalezení vhodného regionu podle skutečných potřeb uživatelů VLC předvybrané území pracovníky Krajského úřadu Kraje Vysočina ORP Jihlava ORP Havlíčkův Brod - ORP Humpolec, 2. nalezení konkrétní lokality pro VLC uvnitř předvybraného území - musí splňovat předem stanovená kritéria: 

rozmístění průmyslových závodů podle počtu zaměstnanců,



návaznost na dopravní infrastrukturu,



velikost přepravních proudů,



poptávka a spotřeba (průmyslové zóny, obchod, obyvatelstvo),



ochrana životního prostředí,



soulad s územním plánováním,



možnost využití brownfields12 a dostupnost pozemků.

Pro nejvhodnější a nejlepší výběr lokality pro umístění VLC se využívá řada metod a analýz, které hodnotí současný stav a vylučují území pro výstavbu nevhodná. Zaměření těchto metod může být různé - politické, prostorové, metody teamového expertního výběru či různé matematické modely.

12

Opuštěné či nevyužívané území, které je oproti zeleným plochám postiženo vlivem předchozího využívání (ekologická a jiná rizika), a které vyžaduje zvláštní péči při jeho regeneraci.

24

5.3

Dopravní infrastruktura Kraje Vysočina

Krajské město Jihlava a jeho zázemí navazuje na evropský dopravní systém a transevropskou dopravní síť (výše zmíněno v kapitole 3.2). Tato návaznost je závislá na navazujícím silničním a kolejovém systému. V kolejové dopravě je pro přímou návaznost rozhodující hlavní spojovací železniční trať č. 225 Veselí nad Lužnicí - Jihlava Havlíčkův Brod, navazující na IV. vnitrostátní železniční koridor. Kraj Vysočina má ve svém obvodu k dispozici: Tab. 1 Délky komunikací v Kraji Vysočina Typ komunikace

km

Dálnice

92,902

Silnice první třídy

421,38

Silnice druhé třídy

1630,201

Silnice třetí třídy

2945,73

Zdroj: ÚAP Kraje Vysočina

Z kolejové dopravy má Vysočina k dispozici celkem 529 km celostátních a regionálních železničních tratí, z toho 183 km je elektrizováno. Na území Kraje Vysočina jsou provozovány čtyři veřejná vnitrostátní letiště, jedno veřejné mezinárodní a jedno neveřejné mezinárodní letiště, kde je umístěna vojenská letecká základna.  Letiště Jihlava, známé též jako Jihlava – Henčov, je veřejné vnitrostátní letiště ležící na Moravě, 4 km severovýchodně od intravilánu Jihlavy při historické hranici s Čechami, poblíž místní části Henčov.  Letiště Havlíčkův Brod, je veřejné vnitrostátní/neveřejné mezinárodní civilní letiště Kraje Vysočina. Leží 2.5 km jihozápadně od města Havlíčkův Brod směrem na Humpolec u Horního Papšíkova.

25

 Letiště Náměšť nad Oslavou je neveřejné mezinárodní (vojenské) letiště jež má status 22. základny letectva, která je dislokována v blízkosti města Náměšť nad Oslavou, v kopcovitém terénu Českomoravské vrchoviny.  Letiště Křížanov je veřejná vnitrostátní letiště, ležící na území obce Křížanov ve správním obvodu okresu Žďár nad Sázavou.  Letiště Chotěboř je veřejné vnitrostátní letiště, ležící na území obce Chotěboř v okrese Havlíčkův Brod.  Letiště Přibyslav je veřejné vnitrostátní sportovní letiště, ležící na území obce Přibyslav, ve správním obvodu okresu Havlíčkův Brod Veřejná letiště jsou vybavena travnatou vzletovou a přistávací dráhou a jsou využívána především pro sportovní účely, případně nepravidelné civilní lety. Potenciál letišť je především v podpoře a rozvoji sportovní a rekreační činnosti. Krajský úřad Kraje Vysočina, jako pořizovatel územně plánovací dokumentace kraje - Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina, má za úkol prověřit vymezení VLC na území kraje. Tento úkol plyne z Politiky územního rozvoje ČR 2008. V Aktualizaci č. 1 Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina byla stanovena plocha užšího výběru v prostoru Jihlava - Havlíčkův Brod – Humpolec (příloha č. 1.) – blíže v kapitole Zájmové území.

26

6

Dotčené území

6.1

ORP Jihlava

Ústřední obcí ORP Jihlava je statutární město Jihlava, jenž se rozkládá na historické hranici mezi Čechami a Moravou. K 31. 12. 2011 správní obvod ORP Jihlava čítal 112 901 obyvatel, což je nejvíce z celého kraje. Na území ORP Jihlava působí přes 20 828 podnikatelských subjektů. Největší počet podnikatelských subjektů vyvíjí činnost v oblasti CZ- NACE13 velkoobchod, maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel, dále pak oblast průmyslu, stavebnictví a veřejných či sociálních služeb. Nachází se zde největší zaměstnavatel v kraje, firma Bosch Diesel, spol. s r. o. Na území krajského města se nachází 6 z 15 nejvýznamnějších zaměstnavatelů Kraje Vysočina. Konkurenceschopnost lokální ekonomiky je současnou úrovní konkurence postaveno na základech fungování globálního trhu. Na území ORP Jihlava je vytvořen záměr pro výstavbu vědeckotechnologického parku při Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Toto by se mělo stát základem dlouhodobého zvyšování konkurenčního potenciálu subjektů, působících na daném území. Z hlediska silniční dopravy je Jihlava, jako centrum ORP Jihlava důležitou silniční křižovatkou, ležící v těsné blízkosti dálnice D1, spojující Hlavní město Praha - Brno. Celostátního významu je v ORP Jihlava silnice první třídy I/38 (E 59) spojující Havlíčkův Brod s Jihlavou a Jihlavu se Znojmem, silnice II/602 (I/19 – Pelhřimov – Jihlava – Velké Meziříčí), silnice II/405 (Brtnice – Okříšky – I/23) a silnice II/352 (Jihlava – Polná – I 19 (směr Žďár nad Sázavou)). Tato silniční sít Kraje Vysočina je vzhledem k vysoké průmyslové a logistické aktivitě značně vytížená.

13

Klasifikace ekonomických činností, jež nahrazuje Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ), je odvozena z klasifikace ISIC - na vyšších úrovních jsou shodné, na nižších úrovních je NACE podrobnější. Zkratka NACE je odvozena z francouzského názvu „Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes“.

27

Územím prochází železniční trať celostátního významu Brno - Jihlava (traťový úsek č. 240) a trať Havlíčkův Brod - Jihlava - Jindřichův Hradec a Veselí nad Lužnicí (trať č. 225). Nachází se zde také tratě regionálního významu: 

trať č. 227 Kostelec u Jihlavy - Telč,



trať č. 224 Horní Cerekev - Tábor,



Dobronín - Polná.

Na území ORP Jihlava - severovýchodním okraji města Jihlava – Henčov, se nachází sportovní letiště s travnatou přistávací dráhou, které je užíváno ke cvičným sportovním účelům či potenciálním možnostem podnikatelských letů. V minulosti se uvažovalo o využívání letiště ke komerčním účelům, což z finančních důvodů na dostavbu zpevněné přistávací dráhy není možné, proto je bezpředmětné s letištěm pro tuto práci uvažovat.

Obr. 3 Dopravní infrastruktura ORP Zdroj: Vlastní práce

28

6.2

ORP Havlíčkův Brod

Správní obvod obce s rozšířenou působností Havlíčkův Brod leží v severní části Kraje Vysočina. Správní území zahrnuje 56 obcí, spadajících pod pověřené úřady Havlíčkův Brod, Přibyslav a Golčův Jeníkov. K 31.12 2011 se nacházelo v ORP Havlíčkův Brod 95 682 obyvatel. Na území působí 10 164 ekonomických subjektů, pracujících převážně v odvětví CZ- NACE velkoobchod, maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel, dále převažují subjekty v průmyslu a stavebnictví. Územím ORP Havlíčkův Brod prochází stávající transevropský multimodální koridor (TEMMK) - koridor v trase dálnice D1. Silniční koridor republikového významu S8 je vymezen v trase silnice I/38. Silniční komunikační síť ORP Havlíčkův Brod je doplněna komplexním systémem silnic II. a III. třídy a místními komunikacemi. V oblasti kolejové dopravy je vymezen v území koridor vysokorychlostní dopravy, dále koridor konvenční železniční dopravy (C - E61). Tranzitní přepravní vztahy po železnici probíhají na celostátní trati č. 230 Kolín - Havlíčkův Brod, resp. č. 250 Havlíčkův Brod - Žďár nad Sázavou - Brno. Trať 237 Havlíčkův Brod - Humpolec má význam v rámci území ORP Havlíčkův Brod a ORP Humpolec. Trať č. 225 Havlíčkův Brod - Jihlava - Veselí nad Lužnicí a č. 238 Havlíčkův Brod - Chrudim - Pardubice převádějí regionální a neregionální dopravu. V území ORP se vyskytují veřejné vnitrostátní letiště Přibyslav a neveřejné mezinárodní letiště Havlíčkův Brod umožňující provoz všeobecného a sportovně rekreačního letectví.

29

Obr. 4 Dopravní infrastruktura ORP Havlíčkův Brod Zdroj: Vlastní práce

6.3

ORP Humpolec

Správní obvod obce s rozšířenou působností Humpolec leží v Kraji Vysočina, v okrese Pelhřimov. Celková rozloha správního území je 227,9 km2, a k 31. 12. 2012 zde žije 17 331 obyvatel14.

14

ČSÚ

30

Celková rozloha zastavěného území na území ORP Humpolec je 315,5 ha. Na daném území se nacházejí neregionální, regionální a lokální prvky ÚSES, řada registrovaných významných krajinných prvků, přírodní rezervace, Národní přírodní památka Janskovský potok, řada památných stromů a prvky NATURA 2000. ORP Humpolec prochází dálnice D1, silnice I. třídy I/34, silnice II. třídy II/129, II/130, II/347, II/348, II/523, silnice třetí třídy a místní komunikace. Územím prochází železniční trať č. 237 Havlíčkův Brod - Humpolec (obr. 4). Dle Rozboru udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Humpolec (2010) se zde nachází neuspokojivé směrové a šířkové poměry většiny silnic a místních komunikací. Řešením tohoto je již zmíněná železniční trať č. 237. Humpolecko je zemědělskou oblastí, tudíž je zemědělský potenciál soustředěn na většině území. Nejvýznamnějším ekonomickým centrem v ORP Humpolec je město Humpolec, kde se soustřeďuje většina ekonomických subjektů.

Obr. 5 Dopravní infrastruktura ORP Humpolec Zdroj: Vlastní práce

31

6.4

Zájmové území

V aktualizaci č. 1 Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina bylo vybráno území rozvojové oblasti15 republikového významu OB11 Jihlava, jako území vhodné pro výstavbu VLC. Vhodnost umístění VLC v této rozvojové oblasti bude prověřeno územní studií. Toto území se rozkládá na výše uvedených ORP (Jihlava bez obcí v jihozápadní části, Humpolec bez obcí v západní části, Havlíčkův Brod jen obce v jižní části). Z celkového počtu 151 obcí v těchto ORP je tedy pro lokalizaci VLC vybráno následujících 53 obcí (Obr. 6). ORP Havlíčkův Brod: Boňkov, Břevnice, Havlíčkův Brod, Herálec, Hurtova Lhota, Knyk, Kochánov, Krásná Hora, Květinov, Kyjov, Lípa, Michalovice, Okrouhlička, Pohled, Skorkov, Slavníč, Štoky, Úhořílka, Úsobí, Veselý Žďár, Věž. ORP Humpolec: Bystrá, Čejov, Humpolec, Jiřice, Komorovice, Mladé Bříště, Vystrkov. ORP Jihlava: Bílý Kámen, Cerekvička - Rosice, Čížov, Dobronín, Hybrálec, Jihlava, Jamné, Kamenná, Kozlov, Luka nad Jihlavou, Malý Beranov, Měšín, Plandry, Puklice, Rančířov, Rantížov, Smrčná, Střítež, Velký Beranov, Větrný Jeníkov, Věžnička, Vyskytná nad Jihlavou, Zbinohy, Ždírec. Území je ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Jihlavy, což je hlavním důvodem výběru. Jedná se o relativně silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má republikový význam. Značný vliv na volbu má poloha vzhledem k dálnici D1.

15

Rozvojové oblasti zahrnují obce, ovlivněné rozvojovou dynamikou hlavního centra (krajského města) při případném spolupůsobení vedlejších center (Politika územního rozvoje ČR 2008, 2009)

32

Obr. 6 Zájmové území pro výběr vhodné plochy pro lokalizaci VLC Zdroj: Vlastní práce

33

7

Indikátory umístění VLC

Kritéria pro výběr nejvhodnější lokality byla rozdělena do dvou skupin, které se dále dělí. První skupina kritérií - Environmentální hledisko - se soustředí na veškeré geologické, vodní a jiné podmínky související s ochranou přírody a krajiny a přírodními podmínkami daného území. Druhou skupinou je Hospodářské hledisko, které zahrnuje dopravní a technickou infrastrukturu, kulturní podmínky, zastavěné plochy a ekonomické subjekty. U každé ze skupin jsou dále zahrnuty záměry16, uvedené v I. Úplné aktualizaci Územně analytických podkladů Kraje Vysočina. Ke zmíněným kriteriím byly zadavatelem pracovníky Krajského úřadu Kraje Vysočina, přiřazeny hodnoty – indikátory, omezující vhodnost ploch (příloha č. 2. Indikátory pro lokalizaci VLC)

7.1

Environmentální hledisko

a) Geologické kritérium Z geologického hlediska bude pro potřeby této práce sledována sesuvná území, ložiska nerostných surovin, poddolovaná území a chráněná ložisková území. Zájmové území je rozděleno na jednotlivé obce, ke kterým je v příloze č. 3 uvedeno, zda se v dané obci nachází sledovaná položka či nikoli. Sledované položky se však nenachází na celém území obce, vyskytují se bodově či plošně v jejich částech. Toto tedy můžeme vidět na grafickém znázornění (příloha č. 4), kde jsou barevně vyznačeny sledované položky (plochy nevyhovující pro umístění VLC). Poddolovaná území se nachází na 21 územích správních obvodů obcí zájmového území. Největší výskyt je ve správním obvodu obce Havlíčkův Brod a Jihlava, kde v obou případech jsou převážně důlní systémy polymetalových rud. Chráněná ložisková území jsou vyhlášena v zájmovém území pouze na dvou místech:  Pohled (Stavební kámen) zařazen do geofondu v r. 2009 s rozlohou 319768,7 m2, 16

Časově neomezené „zarezervování“ území pro daný záměr - v územním plánu se s danou změnou počítá a není možné zde plánovat jiné akce ovlivňující skladbu daného území

34

 Mikulášov - obec Herálec (Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamennou výrobu) zařazen do geofondu v r. 2009 s rozlohou 87969 m2. Ložisek nerostných surovin se v zájmovém území nachází sedm, a to konkrétně výhradní bilancovaná ložiska v převážné většině na stavební kámen, pouze Ložisko Pavlov - Mikulášov, ve správním obvodu obce Herálec je zaměřeno na žulu. Největším ložiskem nacházejícím se v zájmovém území je ložisko Bílý Kámen ve správním obvodu obce Bílý Kámen s rozlohou 172404,5 m2, druhým největším je Ložisko Pohled ve správním obvodu obce Pohled s rozlohou 102080,5 m2. Další ložiska se pak nachází v obci Velký Beranov, Kosov, a Rančířov. Z tabulky (příloha č. 3) a mapy (příloha č. 4) je tedy patrné, že z celkového počtu 53 obcí v zájmovém území je nedotčených geologickými poměry 30 obcí, ve kterých z geologického hlediska možno lokalizovat VLC. b) Kritérium zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa Pozemky určené k plnění funkcí lesa (dále jen PUPFL), tedy lesy můžeme najít ve všech správních obvodech jednotlivých obcí v zájmovém území. Celková rozloha PUPFL v zájmovém území je 213 866,295 ha. V příloze č. 7 jsou graficky znázorněny plochy lesů a jejich ochranných pásem. Zalesněné plochy nesplňují indikátor: Nezalesněné, a tudíž nepřipadají v úvahu pro lokalizaci VLC. Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR KrV) Kraje Vysočina definují řadu krajinných typů17. V zájmovém území se pro účely této práce vyskytují dva krajinné typy. Krajina lesní a krajina s vyšší mírou urbanizace blíže specifikovaná v následující kapitole. Krajina lesní se vymezuje v územích odpovídající následujícím charakteristikám (ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRAJE VYSOČINA, 2012):  lidskými zásahy méně pozměněný krajinný typ;  lesní porosty zaujímají více než 70% plochy (nelesní enklávy v podobě sídel, zemědělských ploch apod. tvoří menší, izolované a lesem zpravidla zcela obklopené plochy);  minimální velikost segmentu 800 ha, při výjimečnosti reliéfu (výrazný svah apod.) jsou zařazeny i segmenty menší; 17

krajina lesní; krajina rybniční; krajina lesozemědělská harmonická; krajina lesozemědělská ostatní; krajina zemědělská běžná; krajina zemědělská intenzivní; krajina s předpokládanou vyšší mírou urbanizace.

35

 charakteristická pohledová uzavřenost. Tyto krajiny jsou primárně využívány pro lesní hospodářství, cestovní ruch a rekreaci, bydlení či drobné místní ekonomické aktivity. ZÚR KrV stanovuje zásady pro činnost v tomto území. Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a jednou z hlavních složek ŽP. Je rozdělen podle kvality půd do jednotlivých kategorií (1. – 5.). Pro účely této práce budeme sledovat pozemky spadající do první a druhé kategorie, neboť tyto pozemky jsou vylučujícím indikátorem lokalizace. Z přílohy č. 7. Kategorie bonitované půdně ekologické jednotky vyplývá, že pozemky nacházející se v severní části zájmového území (převážně obce Havlíčkův Brod, Michalovice, Květinov, Kyjov, Knyk, Břevnice), dále pak ve správním obvodu obce Humpolec. Nejmenší výskyt nejkvalitnějších půd 1. a 2. třídy ochrany je v jižní části zájmového území, především ve správních obvodech obcí Jihlava, Smrčná, Luka nad Jihlavou, Větrný Jeníkov.

c)

Kritérium hydrologie

Pro účely lokalizace VLC bylo stanoveno, že vhodná plocha pro výstavbu nesmí zasahovat do:  vodních ploch,  záplavových území,  ochranných pásem vodních zdrojů. Z 1. Úplné aktualizace ÚAP Kraje Vysočina byla vybrána zmíněná data, která charakterizují hydrologické poměry v zájmovém území (příloha č. 8). Na území se nachází celá řada převážně rozlohou menších vodních nádrží (většina do 10000 m2), která zásobují okolní krajinu vodou. Na území se nachází řada vodních toků. Z velkých vodních toků můžeme jmenovat řeku Jihlavu, Sázavu, Jihlávku a řeku Šlapanku. Z malých vodních toků např.: potok Bělokamenský, Bijavický, Boňkovský, Henčovský, Heroltický, Okrouhlík, Stříbrný, Zlatý a další Hydrologické poměry jsou na území poměrně stálé, nenachází se zde prakticky žádné významné zdroje podzemních vod.

36

V rámci analýzy je brána v úvahu existence záplavových území (tmavě modré plochy v příloze č. 8) pro všechny typy záplav (Q5, Q20, Q10018 a aktivní záplavová zóna).

d)

Kritérium ochrany přírody a krajiny

Z přírodních prvků zájmového území jsou sledovány následující (příloha č. 9):  maloplošná zvláště chráněná území,  Evropsky významné lokality NATURA 2000,  ÚSES19,  lokality zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) se v zájmovém území nachází pět, a to MZCHÚ Vilánecké rašeliniště, MZCHÚ Zaječí skok, MZCHÚ Vysoký kámen, MZCHÚ Sochorov a MZCHÚ Šlapanka. Největší z těchto (119833,5 m2) je Vysoký kámen, rozkládající se ve střední části zájmového území, konkrétně na hranici SO obce Jihlava, SO obce Smrčná. Toto MZCHÚ se v celé své ploše překrývá s prvky ÚSES a prvkem Evropsky významné lokality NATURA 2000 (dále jen EVL). EVL jsou typem chráněných lokalit v rámci soustavy NATURA 2000, kdy jsou chráněny evropsky významná stanoviště a druhy. V zájmovém území se nachází 6 takovýchto lokalit, a to:  Zaječí skok,  Kamenický rybník,  Šlapanka a Zlatý potok,  Břevnický potok,  Vysoký kámen u Smrčné,  Lužný rybník. Tyto lokality se v některých územích překrývají, případně doplňují s prvky ÚSES a tím tvoří

síť

chráněných

prvků

v krajině.

sledovaným

prvkem

Q5 – Záplavové území s periodicitou 5 let, Q20 - Záplavové území s periodicitou 20 let, Záplavové území s periodicitou 100 let

Q 100 -

18

19

Posledním

ÚSES definuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v par. 3 písmeno a) jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.

37

jsou Lokality zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Tato lokalita je v zájmovém území zastoupena pouze jednou, a to v obci Rančířov.

7.2

Hospodářské hledisko

a)

Kritérium zastavěné území

Zastavěným územím se rozumí území vymezené územním plánem nebo samostatným postupem podle stavebního zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce (intravilán20) vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí. Vymezení zastavěného území musí vycházet z účelu, pro který se provádí, musí být vždy jednoznačné a nezpochybnitelné. Je tak nástrojem, který slouží k ochraně nezastavěného území před jeho neodůvodněnou a dostatečně neprověřenou přeměnou na území zastavěné, k hospodárnému využívání zastavěného území a k ochraně nezastavitelných pozemků uvnitř zastavěného území. Vymezené zastavěné území je rovněž jedním z předpokladů pro možnost vedení zjednodušeného územního řízení nebo vydání územního souhlasu. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území (Vymezení zastavěného území, 2007). V zájmovém území se nachází více jak 61 km2 zastavěných ploch (obr. 7), z toho největší souvislou plochu zaujímá krajské město Jihlava s celkovou výměrou 12,9 km2. Převážnou část zájmového území zabírá krajinný typ s vyšší mírou urbanizace. ZÚR vymezují krajinu s vyšší mírou urbanizace v územích se zvýšenými požadavky na změny v území, tedy v územích rozvojových oblastí a os zpřesněných nebo vymezených ZÚR. Tato území jsou primárně využívána pro intenzivní zemědělskou výrobu a s ní spojené ekonomické aktivity, bydlení, místní a nadmístní veřejnou vybavenost či místní a nadmístní ekonomické aktivity. ZÚR stanovuje zásady pro činnost v tomto území.

20

území, které ke dni účinnosti zákona je souvisle zastavěno nebo jinak technicky upraveno pro potřeby obce (sídliště). Stanoven ve vyhlášce ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 97/1966 Sb.

38

Obr. 7 Zastavěné plochy zájmového území Zdroj: Vlastní práce

Dle výměry ploch můžeme definovat následujících 6 souvislých ploch větších než 1 km2:

39

1.

Jihlava

12,906 km2

2.

Havlíčkův Brod

7,823 km2

3.

Humpolec

4,049 km2

4.

Polná

2,055 km2

5.

Luka nad Jihlavou

1,439 km2

6.

Dobronín

1,001 km2

Podle počtu obyvatel je dělení největších zastavěných ploch nepatrně jiné – k obcím přibudou obce Štoky a Herálec. V níže vyjmenovaných 8 obcích bylo v letech 2004 – 2011 více než 1000 obyvatel (tabulka 2). Rozdíl v zastavěných plochách z hlediska rozlohy a počtu obyvatel je v obcích Herálec a Štoky, kde rozloha nedosahuje 1 km2 (Štoky 0,787 km2, Herálec 0,576 km2). Tab. 2 Největší obce v zájmovém území NAZEV OBCE

OKRES

Počet obyvatel k 1.1. 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Jihlava Havlíčkův Brod Humpolec Polná Luka nad Jihlavou Dobronín

JI

50 100

49 865

50 859

50 916

50 795

51 143

51 222

50 600

HB

24 356

24 296

24 296

24 265

24 506

24 668

24 413

23 752

PE JI

10 914 5 006

10 887 5 064

10 941 5 061

10 989 5 113

11 112 5 158

11 161 5 236

11 102 5 246

10 898 5 150

JI

2 586

2 594

2 574

2 632

2 690

2 659

2 684

2 683

JI

1 913

1 932

1 909

1 875

1 893

1 909

1 920

1 904

Štoky

HB

1 540

1 558

1 596

1 614

1 641

1 661

1 718

1 745

Herálec

HB

1 080

1 062

1 049

1 065

1 077

1 091

1 112

1 136

Zdroj: ČSÚ

b)

Historické kritérium

Pro účely této práce se historicky významné území považuje území s archeologickými nálezy a území, na kterém se nachází válečné hroby. Území s archeologickými nálezy, tvoří soubor hmotných a nehmotných archeologických nálezů archeologického památkového fondu a jsou významným

40

krajinotvorným prvkem. Tyto jsou chráněny primárně zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (NPÚ, 2010). Válečným hrobem je míněno místo, kde jsou pohřbeny ostatky osob, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci (např. příslušník čs. armády, příslušník Armády ČR, voják, který konal službu ve spojenecké armádě, příslušník stráže ochrany hranic) nebo v důsledku válečného zajetí (válečný zajatec), anebo ostatky osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operace v době války (např. byly za účast popraveny); evidované místo s nevyzvednutými ostatky osob zemřelých v souvislosti s válečnou událostí či jiný objekt, který se za válečný hrob považuje v souladu s mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána. Toto upravuje zákon č.122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví

a

o

změně

některých

zákonů,

(MINISTERSTVO OBRANY ČR, 2012).

41

ve

znění

pozdějších

předpisů

Obr. 8 Historicky významná území zájmového území Zdroj: Vlastní práce

c)

Kritérium: Dopravní infrastruktura

Veřejné logistické centrum jako hlavní přepravní uzel kombinované dopravy musí být spojen s hlavními dopravními tepnami v zájmovém území. Mezi tyto tepny patří především dálnice D1, která protíná celé zájmové území a silnice první třídy I/38, I/34, I/19. Vybraná lokalita pro výstavbu VLC, dle požadavků musí být maximálně 42

ve vzdálenosti 3 km od existujícího dálničního sjezdu nebo maximálně 1 km od silnic první třídy. Je zcela jasné, že se při samotné výstavbě VLC bude spojovací komunikace dobudovávat, nicméně, čím bude kratší vzdálenost, tím se sníží náklady na výstavbu a její připojení. Síť železniční dopravy v zájmovém území zastupuje především železniční trať č. 225 Havlíčkův Brod - Jihlava - Veselí nad Lužnicí, trať č. 227 Kostelec u Jihlavy – Telč, trať č. 230 Kolín - Havlíčkův Brod, 237 Havlíčkův Brod – Humpolec, č. 238 Havlíčkův Brod - Chrudim – Pardubice, trať č. 240 Brno - Jihlava trať č. 250 Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou

–

Brno.

Transport

mezi

železnicí

a

VLC

bude

zajištěn

silniční přepravou. Obrázek 9 graficky znázorňuje území vhodné pro lokalizaci VLC z hlediska železniční a silniční dopravy. Silniční komunikace první třídy a dálnice s možností dostavby až 3 km pokrývá převážnou část zájmové oblasti. Z toho můžeme usoudit, že silniční infrastruktura je v dané oblasti dostačující. Železniční doprava s maximální dojezdovou vzdáleností 1,5 km rozděluje území na dvě části, a to severní Havlíčkobrodsko a jižní Jihlavsko. Toto kritérium tedy značně snižuje počet vhodných lokalit. Dopravní infrastruktura v zájmovém území a její dostupnost je znázorněna v příloze č. 10.

43

Obr. 9 Dostupnost železniční sítě Zdroj: Vlastní práce

44

Obr. 10 Dostupnost silniční sítě Zdroj: Vlastní práce

d)

Kritérium: Technická infrastruktura

Pro účely této práce se budeme z hlediska technické infrastruktury zabývat především následujícími prvky: 

elektrické vedení,



plynovod, 45



ropovod,



produktovod,



vodovod a kanalizace,



telekomunikace,



obrana státu (vojenské objekty apod.).

Stanovená kritéria neumožňují lokalizovat VLC na plochy, na nichž se nachází kabelové komunikační vedení, ropovodu, produktovod a jejich ochranná pásma, dále objekty důležité pro obranu státu a jejich ochranná pásma (příloha č. 11 Prvky technické infrastruktury neumožňující lokalizaci VLC). Naopak vhodné lokality pro lokalizaci jsou ve vzdálenosti max. 1,5 km od elektrického vedení, 1 km od plynového vedení, kanalizačních stok a vodovodních sítí (příloha č. 12, Vhodné lokality pro lokalizaci VLC z hlediska technické infrastruktury). Z hlediska vodovodní a kanalizační sítě se nám plochy zúžily na tři velké a řadu malých ploch vhodné pro účely lokalizace. Elektrické a plynové vedení propojilo území širokým pásem a blíže definovalo možnou plochu. Vzhledem k nutnosti pokrytí všemi zmíněnými prvky je území značně segmentováno.

e)

Kritérium registrovaných ekonomických subjektů

Z prostorového hlediska jsem se zabývala obvodem působnosti VLC (městy, průmyslovými zónami a ekonomickými subjekty), kteřé budou služby VLC využívat. V zájmovém území se nachází D1 průmyslový park Jihlava, který se nachází v severní části města Jihlavy, v blízkosti dálnice D1. Navazuje na průmyslovou zástavbu vytvářející městskou průmyslovou aglomeraci. Nachází se zde celá řada firem, jako Swoboda, s. r. o, Tesla Jihlava a.s., Ammeraal Beltech s.r.o, KUSAG s.r. o a další. Průmyslová plocha je v současnosti využita cca z 28% z celkových 98 ha plochy. Pozemky náležející do průmyslového parku jsou ve vlastnictví města Jihlavy a o dalších zájemcích se neustále jedná. Průmyslový park je napojen na komunikaci první třídy I/38 E59 Mladá Boleslav – Kolín – Jihlava – Znojmo – Rakousko, navazuje též na dálnici D1 E50. E56 Praha – Brno – Vyškov – Lipník nad Bečkou. V roce 2009 bylo vybudováno propojení s MÚK Pávov na D1 E50, E56. Průmyslová zóna se nachází v dosahu hlavních celostátních tratí č. 240 a 225 Havlíčkův Brod - Jihlava – Veselí nad Lužnicí a celostátní tratě č. 240 Jihlava – Třebíč – Brno. Dle Regionálního informačního systému jsou zde příznivé podmínky pro zavlečkování. 46

Obr. 11 D1 průmyslový park Jihlava Zdroj: Vlastní práce

Registr ekonomických subjektů (RES) evidoval ke dni 31. 12. 2011 celkem 105 185 subjektů se sídlem v Kraji Vysočina. Tento stav je o 1 675 ekonomických subjektů, tj. o 1,6 % vyšší než předcházející rok 2010. Z územního pohledu nejvíce ekonomických subjektů sídlí v okrese Žďár nad Sázavou, a to 22,9 % z celkového počtu subjektů, dále na Jihlavsku (22,6 %) a naopak nejméně subjektů nalezneme v okrese Pelhřimov (15,3 %). Z hlediska právní formy převažují fyzické osoby, jejichž počet dosáhl ke konci roku 2011 84 458 osob (80,3 % z celkového počtu subjektů v RES). Počet živnostníků, kteří tvořili 90,4 % z počtu fyzických osob, se na Vysočině za uplynulý rok zvýšil o 1 309 osob, tj. o 1,7 %. Z dalších právních forem bylo evidováno 7 793 obchodních společností (tvoří 7,4 % ze všech subjektů), společnosti s ručením omezeným, které tvořily 90,8 % obchodních společností, jejichž počet v posledních letech neustále narůstá, např. 47

oproti roku 2006 stoupl o 20,6 %. V RES bylo dále evidováno 2 397 zahraničních osob (2,3 %), 2 083 společenství vlastníků jednotek, 461 akciových společností nebo 516 družstev. Mezi právnickými osobami významné místo zaujímají nejrůznější sdružení, spolky, společnosti a kluby, ke konci roku 2011 bylo v Kraji Vysočina evidováno 3 263 těchto subjektů a dalších 2 357 organizačních jednotek sdružení. Největší podíl s počtem 27 402 (tj. 26,1 %) ve struktuře ekonomických subjektů dle převažující činnosti CZ-NACE tvoří subjekty zabývající se obchodem, ubytováním a stravováním. Další významnou oblastí je průmysl (15 785 subjektů, tj. 15,0 %), stavebnictví (13 919 subjektů, tj. 13,2 %), profesní, vědecké a technické činnosti (10 866 subjektů, tj. 10,3 %) a zemědělství, lesnictví, rybářství (8 039 subjektů, tj. 7,6 %). Na území Kraje Vysočina se nachází celkem 2 666 evidovaných ekonomických subjektů s logistickým zaměřením, a to především se zaměřením na:  železniční nákladní dopravu,  silniční nákladní dopravu a stěhovací služby,  skladování,  činnosti související s pozemní dopravou,  manipulace s nákladem,  ostatní vedlejší činnosti v dopravě. Tyto subjekty jsou z převážné většiny živnostníci a fyzické osoby. V zájmovém území se z tohoto nachází celkem 767 evidovaných ekonomických subjektů, využívajících nebo zabývající se logistickými službami (tabulka 3.). Z tohoto počtu můžeme usoudit, že veřejné logistické centrum by mělo své využití, a to nejen kvůli své prostorové, ale především finanční dostupnosti. Tab. 3 Firmy využívající nebo zabývající se logistickými službami Počet firem

SO ORP Havlíčkův Brod

165

Humpolec

91

Jihlava

511

Celkem

767

Zdroj: ČSÚ (upravila autorka)

48

Z celkového počtu 105 185 evidovaných ekonomických subjektů v RES sídlí v Kraji Vysočina 31 firem s více jak 250 zaměstnanci. Firmy sídlí v převážné většině v těsné blízkosti krajského města a v průmyslovém parku, nebo jsou rozmístěny do dalších větších měst v Kraji Vysočina. Na obrázku 11 můžeme vidět jejich koncentraci v rámci Kraje. Jak bylo zmíněno, řada firem je koncentrována v blízkosti Jihlavy. Příloha č. 13 obsahuje výčet jednotlivých největších zaměstnavatelů v Kraji, společně s kategoriemi počtu zaměstnanců. Ve výčtu se objevuje firma JIPOCAR Logistic, s.r.o., která se zabývá čistě soukromými logistickými službami. Dále firma ICOM Transport a.s., jež poskytuje jak přepravu osob, tak produktů.

Obr. 12 Největší zaměstnavatelé v Kraji Vysočina Zdroj: Vlastní práce

49

f)

Kritérium záměrů do budoucna

Záměrem je pro účel této práce zamýšlen plán či úmysl, který je zanesený do 1. Úplné aktualizace Územně analytických podkladů Kraje Vysočina a požadován ze Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina.. Mezi tyto jsou brány: z hlediska dopravní infrastruktury: 

zkapacitnění silnic a dálnice,



výstavba obchvatů, přeložek, mimoúrovňové křižovatky,



modernizace a přestavba železnic,



cyklostezky,



územní rezervy silnic,

z hlediska technické infrastruktury: 

vedení elektrické sítě,



vodovodní síť,



síť kanalizačních stok,

z hlediska vodního hospodářství: 

lokality akumulace povrchových vod (dále jen LAPV).

Plochy uvedené v záměrech jsou v převážné většině plochy podporující lokalizaci (dopravní a technická infrastruktura) a prvky znemožňující lokalizaci (vodohospodářská). Záměry jsou buď ve fázi příprav, či jsou již započaty. Příloha č. 14 Záměry v zájmovém území graficky znázorňuje výše vyjmenované záměry připravované či již realizované v zájmovém území. Na obrázku 10 v předchozím textu je znázorněn záměr z hlediska rozvoje průmyslového parku. Tento záměr je již částečně realizován a v současné době probíhá výstavba výrobních hal jednotlivých firem v D1 průmyslovém parku Jihlava. LAPV na Havlíčkobrodsku, konkrétně v údolí Úsobského potoka je územní rezervou. Vodní plocha je navržena v územním plánu na východním okraji v návaznosti na hlavní recipient (zmíněný Úsobský potok). Potenciální objem je až 12,0 mil. m3, je vodním zdrojem pro nadlepšování průtoků a ke kompenzaci průtoků v Sázavě ochuzených vodárenským odběrem z vodního díla Švihov na Želivce (podle studie dopadů klimatické změny, může poklesnout průměrný roční průtok pod vodním dílem Švihov až o 50%). V současné době je plocha využívána jako: 

ZPF 176,8 ha, 50



lesní půda 57,4 ha,



vodní plocha 1,4 ha.

Rozsah lokality byl stanoven s ohledem na stávající zástavbu části obce Leština u Světlé – Štěpánov. V této oblasti je evidován výskyt kriticky ohroženého raka říčního a silně ohrožených druhů – ledňáček říční a vydra říční. (GENEREL ÚZEMÍ CHRÁNĚNÝCH PRO AKUMULACI POVRCHOVÝCH VOD A ZÁKLADNÍ ZÁSADY VYUŽITÍ TĚCHTO ÚZEMÍ, 2011) V současnosti je tento prostor uveden v záměrech, nicméně doposud nejsou připravovány investiční akce na jejich rekonstrukce, regulace, nebo jiné úpravy.

51

8

Návrh vhodných ploch pro lokalizaci VLC

Z výše uvedeného vyplývá, že ne všechny plochy jsou vhodné pro lokalizaci VLC. V zájmovém území se nachází celkem 7 ploch splňující stanovená kritéria (obr. 11). Z toho čtyři plochy splňují velikostní kritérium – větší jak 20 ha. Pro účely této práce se za vhodné oblasti považují blíže vyfiltrované plochy, ve kterých se nacházejí vhodné plochy pro lokalizaci. Obrázek 13 zobrazuje vhodné oblasti, ve kterých se nacházejí plochy vhodné pro lokalizaci. Je zřejmé, že jsou v zájmovém území vhodné dvě lokality (příloha č. 15), a to severní a severovýchodní část SO obce Jihlava a přilehlé obce Střítež, v jihozápadní části SO obce Havlíčkův Brod, ve středu SO obce Michalovice a severozápadní části obce Lípa.

Obr. 13 Plochy umožňující a neumožňující lokalizaci Zdroj: Vlastní práce

52

Předchozí analýza jasně určila území a vybrané plochy splňující stanovená kritéria. Z celkové plochy zájmového území jsou vhodné plochy ve dvou oblastech:  SO obce Jihlava a okolí,  SO obce Havlíčkův Brod a okolí. Plochy jsou odstupňovány dle velikosti plochy, kdy s plochami menšími jak 20 ha se pro účely této práce nepočítá, vzhledem k nesplnění velikostního kritéria. Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Jihlava se nachází 2 plochy větších jak 20 ha, o celkové rozloze 77,57 ha, kdy největší plocha činí 57,53 ha a navazuje na průmyslovou zástavbu D1 průmyslového parku Jihlava. Správní obvod obce s rozšířenou působností Havlíčkův Brod čítá 2 plochy větších jak 20 ha, o celkové rozloze 52,85 ha. Největší plochou je plocha pro účely této práce označená jako Havlíčkův Brod – Šmolovy, nacházející se v KU Šmolovy u Havlíčkova Brodu a v KU Petrkov. Z grafického znázornění ploch v obou oblastech je patrné, že plochy jsou značně diverzifikované a tudíž nelze počítat s využitelností celé plochy, nýbrž jen souvislých částí. Z tohoto důvodu byl vypočítán koeficient symetrie, který určuje vhodnost plochy z hlediska jejího tvaru. (tabulka 4) Koeficient symetrie byl vypočítán jako podíl Ideálního obvodu čtverce a obvodu čtverce. Toto číslo je v rozmezí [0,1], kdy hodnoty blížící se jedné definují plochy více symetrické – plochy s malou úrovní symetrie není možné zcela efektivně využít, neboť jsou roztříštěny na několik ploch, které jsou spojeny.

53

Tab. 4 Koeficient symetrie vhodných ploch

SO obce

Pořadové

Pracovní

číslo

název

plochy

plochy

Koeficient Obvod Rozloha

Ideální

v ha

rozloha

symetrie rozlohy

plochy

Ideální

v

obvod

metrech

Koeficient symetrie obvodu

D1 Jihlava

1

průmyslový

57,53

30,34

0,53

5152,49 287,12

0,06

29,11

21,58

0,74

2724,36 208,78

0,08

park Jihlava Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod Střítež

2

Šmolovy sever

3

Šmolovy

23,74

19,49

0,82

3915,33 250,29

0,06

4

Střítež

20,05

17,91

0,89

2199,55

0,09

Zdroj: ArcMap – atributová tabulka

54

187,6

9

Hodnocení vybraných ploch

9.1

Plocha č. 1 D1 průmyslový park Jihlava

Plocha se nachází v bezprostřední blízkosti města Jihlavy, D1 průmyslového parku Jihlava, konkrétně Jihlava – Bedřichov, Jihlava – Kázek, Jihlava – Henčov, Jihlava – Hruškové Dvory. Katastrální území Bedřichov u Jihlavy, Hruškové Dvory, Henčov a Jihlava. Rozloha činí 57,53 ha, z toho 32,41 ha plochy záměrů D1 průmyslového parku Jihlava. Koeficient symetrie rozlohy plochy činí 0,53, což naznačuje její částečně členitou plochu (obr. 14). Vybrané plochy jsou dle Územního plánu města Jihlavy zařazeny do následujících ploch s rozdílným způsobem využití:

9.1.1



Smíšená krajinná zóna – zemědělská plocha,



Výrobní sféra – zemědělská výroba, průmyslové sklady



Technická vybavenost – skládka TKO.

Vlastnická práva k pozemku

Soukromým společnostem (vlastníci: Bajer group, s. r.o., Bitunova spol. s r. o., Bytservis, spol. s r. o., Cetimun s. r. o., Drivedale CZ s. r. o., E.ON Distribuce, a. s., General Logisticx systems Czech Republic, s. r. o., ICOM transport a. s., IMPORK s.r. o., Jihlava Estate s. r. o., JIHOS CZ, s. r. o., Jitrans logistik, spol. s r. o., KRONOMECH, spol. s r. o., KRONOSPAN CR, s. r. o., M &B Group, s. r. o., PAKRA ZF - SERVIS, s. r. o., Silstap spol. s r. o., SIXT VErwaltung, s. r. o., Stavebniny Vala s. r. o. Zemědělské zásobování a nákup v Jihlavě, a. s.) Soukromým subjektům (vlastníci: Hora Lubomír a Horová Jarmila Mgr, Chobola Jaroslav a Chobolová Eva, Maršík Prokop a Maršíková Irena, Maršík Prokop, MVDr. Maršíková Dagmar, Mgr, Michálek Pavel a Michálková Milada) Složkám státu, kraje a města (vlastníci: ČR, Kraj Vysočina, Pozemkový fond ČR, Pozemní stavby, s. r. o., PSJ, a. s., Statutární město Jihlava) Celkem je plocha roztříštěna do 232 parcelních ploch, které se člení mezi výše zmíněné vlastníky. Soukromým firmám celkově patří 138 z výše zmíněných 232 parcel,

55

o celkové výměře všech parcel 51,2 ha, Soukromým subjektům 10 parcel o výměře 7,1 ha a státním složkám, kraji a městu patří 81 ploch o celkové výměře 19, 7 ha21.

9.1.2 Terénní podmínky Plocha se rozkládá v nadmořské výšce od 508 metrů nad mořem do 534 m n. m. Převážná část plochy se nachází v úrovni okolo výšky 520 m n. m. Vrchol plochy je na jižní části plochy s nejvyšší hodnotou 534 m n. m. Severní, západní a střední část plochy je v nižších polohách (kolem 518 m n. m.).

9.1.3 Výhody a nevýhody plochy Plocha je vhodnou z několika hledisek: 

nejnižší průměrná zdálenost od jednotlivých infrastrukturních prvků viz tabulka č. 5 (prům. 11,168 km),



v přímém napojení na průmyslovou zástavbu (D1 průmyslový park Jihlava),



rozloha plochy je více než dostačující (plocha 57,53 ha),



v těsné blízkosti se nachází 6 z 31 největších zaměstnavatelů přímo v průmyslovém parku, dalších 6 RES ve vzdálenosti do 5 km od vybrané plochy (Příloha č. 18. vzdálenosti největších zaměstnavatelů v Kraji Vysočina),



plochy jsou primárně určeny pro průmyslovou zástavu, v současnosti využívány jako zemědělská půda (Plocha záměru z územního plánu Města Jihlavy pro D1 průmyslový park Jihlava),



vzhledem k ostatním alternativám druhé nejnižší náklady na dostavbu technické infrastruktury (3.093.043 Kč),



nízké, resp. žádné náklady na dostavbu silniční infrastruktury při napojení na procházející komunikaci II. třídy.

21

rozlohy parcel jsou počítány celkové parcely, tudíž i ty, které nenáleží do vhodné plochy.

56

Nevýhody vyplývající z výběru této plochy: 

zvýšení dopravního ruchu v okrajové části města,



existence válečného hrobu na okraji plochy,



roztříštěnost pozemku na 232 parcel s celkem 33 vlastníky,



vysoký počet soukromých vlastníků,



vysoké náklady na dostavbu železniční sítě.

Tab. 5 Vzdálenosti infrastrukturních prvků plochy 1 D1 průmyslový park Jihlava

Druh sítě

Průměrná cena za jednotku

Průměrná cena za km dostavby (Kč)

1 456 Kč/m2 1 456 Kč/m2 1 295 Kč/m2 1 184 Kč/m2 357 000 Kč/m 357 000 Kč/m 2 840 Kč/bm 13 450 Kč/bm 1 148 Kč/bm 5 458 Kč/bm 208 Kč/bm

20 384 000 9 464 000 7 770 000 6 512 000 357 000 000 357 000 000 000000 2 840 12 450 000 1 148 000 5 458 000 208 000

Vzdálenost od existující sítě

2,077 km Dálnice (nejbližšího sjezdu)* 0,415 km Silnice I. Třídy** 0 km, plochou Silnice II. Třídy*** prochází 0,966 km Silnice III. tříd**** 6,035 km Železnice regionální 0,346 km Železnice celostátní 0 km, plochou Vedení vodovodu prochází 0 km, plochou Vedení kanalizace prochází 1,016 km Vedení plynovodu 0,353 km Elektrické vedení 0 km, plochou Kabelové prochází komunikační pozn.: Vysvětlivky vedení a poznámky v příloze č. 17

57

Celková průměrná cena dostavby (Kč) 42 337 568 3 927 560 0 6 290 592 2 154 495 123 000 522 000 0 0 1 166 368 1 926 674 0

Obr. 14 Vhodná plocha č. 1 D1 průmyslový park Jihlava Zdroj: vlastní práce

58

9.2

Plocha č. 2 Havlíčkův Brod - Šmolovy Sever

Plocha se rozkládá v katastrálním území Šmolovy u Havlíčkova Brodu (kód KÚ: 693987), na jižní části území správního obvodu obce Havlíčkův Brod. Celková rozloha činí 29,11 ha při koeficientu symetrie 0,74. Plocha se nachází v těsné blízkosti regionální železniční trať č. 237 (viz tab. č. 6). Plocha je dle územního plánu obce Havlíčkův Brod vedena jako:  smíšená krajinná zóna – zemědělská plocha,  sportoviště a rekreační plocha,  ostatní komunikace.

9.2.1 Vlastnická práva k pozemku Pozemky spadající do plochy č. 2

Havlíčkův Brod Šmolovy Sever jsou rozčleněny

na 65 parcel (7 kmenových parcel dále členěných), které jsou ve vlastnictví: 

Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina,



Zemědělská akciová společnost Lípa,



Ministerstva obrany ČR,



Města Havlíčkův Brod,



Soukromým vlastníkům (celkem 19 soukromých vlastníků na 58 částí parcel).

Dle zápisu do katastru nemovitostí je 52 z celkového počtu 65 parcel využívána jako orná půda, dvě parcely jako TTP a zbývajících 11 ploch jako ostatní plocha.

9.2.2 Terénní podmínky Tato plocha je nejníže položenou plochou ze zde zmiňovaných ploch. Nachází se v úrovni od 442 metrů nad mořem do 468 metrů nad mořem, což je maximální převýšení na celé ploše 26 metrů. Nejvyšší část plochy se rozkládá ve spodní části plochy (západní, jižní a východní část). Severní část plochy je nejníže položena, od 442 do 448 metrů nad mořem.

59

9.2.3 Výhody a nevýhody plochy Hlavními výhodami při volbě této plochy jsou: 

nízký počet vlastnických práv k pozemku (23 vlastníků na 65 parcel),



přilehlá železniční trať,



relativně rovinný povrch plochy, bez větších výkyvů a kopcovitého terénu,



stávající využití ploch,



nulové náklady na dostavbu kanalizace a nízké náklady na dostavbu prvků technické infrastruktury,



přilehlost plochy k zastavěnému území.

Hlavní nevýhody pozemku při jeho výběru jsou spatřovány v: 

diverzifikovanost plochy,



druhé nejvyšší náklady na dostavbu technické infrastruktury (3.169.902 Kč),



náklady na dostavbu jakékoli varianty silniční komunikace,



poloha plochy mezi zastavěným územím,



nejvyšší

dojezdová

vzdálenost

vhledem

k největším

ekonomickým

subjektům (průměrně 20,5 km), (Příloha č. 18). Tab. 6 Vzdálenost infrastrukturních prvků od plochy č. 2 Havlíčkův Brod Šmolovy Sever

Druh sítě

Vzdálenost od existující sítě

11,673 km Dálnice (nejbližšího sjezdu)* 0,047 km Silnice I. Třídy** 1,318 km Silnice II. Třídy*** 0,809 km Silnice III. třídy**** 0,422 km Železnice regionální 0,816 km Železnice celostátní 0,204 km Vedení vodovodu 0 km, plochou Vedení kanalizace prochází 0,345 km Vedení plynovodu 0,401 km Elektrické vedení 0,028 km Kabelové komunikační vedení pozn.: Vysvětlivky a poznámky v příloze č. 17 60

Průměrná cena za jednotku

Průměrná cena za km dostavby (Kč)

1 456 Kč/m2 1 456 Kč/m2 1 295 Kč/m2 1 184 Kč/m2 357 000 Kč/m 357 000 Kč/m 2 840 Kč/bm 13 450 Kč/bm 1 148 Kč/bm 5 45 Kč/bm 208 Kč/bm

20 384 000 9 464 000 7 770 000 6 512 000 357 000 000 357 000 000 000000 2 840 12 450 000 1 148 000 5 458 000 208 000

Celková průměrná cena dostavby (Kč) 237 942 432 444 808 10 240 860 5 268 208 150 654 000 291 312 000 579 360 0 396 060 2 188 658 5 824

Obr. 15 Vhodná plocha č. 2 Havlíčkův Brod Šmolovy Sever Zdroj: Vlastní práce

61

9.3

Plocha č. 3 Havlíčkův Brod – Šmolovy

Plocha se rozkládá v katastrálním území Šmolovy u Havlíčkova Brodu (kód KÚ: 693987), v jižní části správního území správního obvodu obce Havlíčkův Brod. Celková rozloha činí 23,74 ha při koeficientu 0,82, což je druhý nevyšší koeficient, který naznačuje relativní homogenitu plochy. Kolem severovýchodní části plochy prochází regionální železniční trať č. 237 (viz tab. č. 7). Plocha je dle územního plánu obce Havlíčkův Brod vedena jako: Smíšená krajinná zóna – zemědělská plocha, dle zápisu v katastru nemovitostí jednotlivých parcel je:  orná půda,  ostatní plocha,  trvalý travní porost,  vodní plocha ( 0, 3 ha) - uměle vytvořená vodní nádrž patřící soukromému vlastníkovi.

9.3.1 Vlastnická práva k pozemku Pozemky spadající do plochy č. 2

Havlíčkův Brod Šmolovy Sever jsou rozčleněny

na 76 parcel (13 kmenových parcel dále členěných), které jsou ve vlastnictví: 

Česka republiky,



Město Havlíčkův Brod,



Obec Lípa,



Zemědělská akciová společnost Lípa,



Soukromých vlastníků (23 vlastníků).

9.3.2 Terénní podmínky Stejně jako u předchozí plochy se plocha Havlíčkův Brod Šmolovy rozkládá na níže položených plochách, konkrétně od 458 metrů nad mořem do 588 metrů nad mořem, tj. převýšení max. 30 metrů. Nejníže je položena východní část plochy, nejvýše naopak část západní, kdy výšky dosahují od 478 do 488 metrů nad mořem.

62

9.3.3 Výhody a nevýhody plochy Hlavními výhodami při volbě této plochy jsou: 

relativně nízký počet soukromých vlastníků pozemků,



homogenita plochy (Vysoký koeficient symetrie plochy = 0,82),



přilehlá železniční trať č. 237,



nízké náklady na dostavbu technické infrastruktury (1.109.632 Kč),



vlastnická práva k pozemkům – polovina plochy patří složkám státu či státní správě,

Hlavní nevýhody pozemku při jeho výběru jsou spatřovány v: 

tvar plochy - dlouhý relativně úzký cíp,



blízkost zastavěného území,



náklady na dostavbu silniční komunikace,



druhá nejvyšší průměrná vzdálenost RES od plochy (19,79 km), (Příloha č. 18).

Tab. 7 Vzdálenost infrastrukturních prvků od plochy č. 3 Havlíčkův Brod Šmolovy

Druh sítě

Vzdálenost od existující sítě

10,376 km Dálnice (nejbližšího sjezdu)* 0,525 km Silnice I. Třídy** 2,32 km Silnice II. Třídy*** 0,3 km Silnice III třídy**** 0,032 km Železnice regionální 1,905 km Železnice celostátní 0,12 km Vedení vodovodu 0,018 km Vedení kanalizace 0,341 km Vedení plynovodu 0,016 km Elektrické vedení 0,317 km Kabelové komunikační vedení pozn.: Vysvětlivky a poznámky v příloze č. 17

Průměrná cena za jednotku

Průměrná cena za km dostavby (Kč)

1 456 Kč/m2 1 456 Kč/m2 1 295 Kč/m2 1 184 Kč/m2 357 000 Kč/m 357 000 Kč/m 2 840 Kč/bm 13 450 Kč/bm 1 148 Kč/bm 5 458 Kč/bm 208 Kč/bm

20 384 000 9 464 000 7 770 000 6 512 000 357 000 000 357 000 000 000000 2 840 12 450 000 1 148 000 5 458 000 208 000

63

Celková průměrná cena dostavby (Kč) 211 504 384 4 968 600 18 026 400 1 953 600 11 424 000 680 085 000 340 800 224 100 391 468 87 328 65 936

Obr. 16 Vhodná plocha č. 3 Havlíčkův Brod Šmolovy Zdroj: Vlastní práce

64

9.4

Plocha č. 4 Střítež u Jihlavy

Plocha pro účely této práce nazvaná Plocha č. 4 Střítež u Jihlavy, nacházející se v katastrálním území Střítež u Jihlavy ve správním obvodu obce Střítež má celkovou rozlohu 20,05 ha při koeficientu symetrie 0,89. Tento je nejvyšší z celkového počtu analyzovaných ploch tudíž se plocha jeví jako nejvhodnější z hlediska tvaru. Dle Územního plánu obce Střítež u Jihlavy jsou vybrané plochy zařazeny do ploch s rozdílným způsobem využití - zemědělské plochy.

9.4.1

Vlastnická práva k pozemku

Pozemky spadající do plochy č. 4 Střítež u Jihlavy jsou rozčleněny na 2 parcely, které nemají evidované žádná omezení vlastnických práva, pozemky jsou chráněny zemědělským půdním fondem a ani jedna z parcel nemá evidované BPEJ22. Ani jedna z parcel není zapsána do listu vlastnictví. Dle ČUZK je uveden druh pozemku jako orná půda.

9.4.2

Terénní podmínky

Plocha se rozkládá v nadmořské výšce od 484 do 508 metrů nad mořem, kdy střed plochy je ve výšce 498 metrů nad mořem. Severní část plochy se pohybuje ve výškách okolo 500 metrů nad mořem. Západní část plochy je pod úrovní 500 metrů nad mořem (tj. od 484 do 494 metrů nad mořem). Východní a jižní části plochy jsou v úrovni nad 500 metrů nad mořem, části plochy se spojují v nejvyšší části plochy, tj. 508 metrů nad mořem.

9.4.3

Výhody a nevýhody plochy

Hlavními výhodami při volbě této plochy jsou:  nízký počet členění plochy dle parcel,  žádná vlastnická práva nebo vlastnická práva neuvedená v aktuálním výpisu z katastru nemovitostí, 22

dle ČUZK

65

 homogenita plochy - nejlepší tvar plochy pro zástavbu,  nízká vzdálenost od silnice III. třídy a železniční tratě celostátního významu č. 225,  nízké vzdálenosti technických infrastrukturních prvků (tab. č. 8),  nulové náklady na dostavbu vodovodu,  druhá

nejnižší

průměrná

vzdálenost

největších

RES

v Kraji

(průměrně 12,98 km) (příloha č. 18). Hlavní nevýhody pozemku při jeho výběru jsou spatřovány v:  vysoké náklady na dostavbu technické infrastruktury (16.075.094 Kč),  náklady na dostavbu silniční komunikace při jakékoli alternativě napojení na existující komunikace,  přilehlost k zastavěnému území,  nutnost odejmutí ploch ze ZPF. Tab. 8 Vzdálenost infrastrukturních prvků od plochy č. 4 Střítež u Jihlavy Druh sítě

Vzdálenost od existující sítě

1,83 km Dálnice (od nejbližšího sjezdu) I. Třídy 1,662 km Silnice 1,791 km Silnice II. Třídy 0,046 km Silnice III. třídy 2,216 km Železnice regionální 0,306 km Železnice celostátní 0 km, plochou Vedení vodovodu prochází 0,8 km Vedení kanalizace 1,054 km Vedení plynovodu 0,887 km Elektrické vedení 0,307 km Kabelové komunikační vedení pozn.: Vysvětlivky a poznámky v příloze č. 17

66

Průměrná cena za jednotku

1 456 Kč/m2 1 456 Kč/m2 1 295 Kč/m2 1 184 Kč/m2 357 000 Kč/m 357 000 Kč/m 2 840 Kč/bm 13 450 Kč/bm 1 148 Kč/bm 5 458 Kč/bm 208 Kč/bm

Průměrná Celková cena za průměrná km cena dostavby dostavby (Kč) (Kč) 20 384 000000 9 464 7 770 000 6 512 000 357 000 000 357 000 2000 840000 000 12 450 000000 1 148 5 458 000 208 000

37 302 15720 729 13168 916 070 299 552 791 112 000 109 242 000 0 9 960 000 1 209 992 4 841 246 63 856

Obr. 17 Vhodná plocha č. 4 Střítež u Jihlavy Zdroj: Vlastní práce

67

10

Výsledky

V práci je řešena vhodnost či nevhodnost ploch pro výstavbu veřejného logistického centra v Kraji Vysočina. Zájmové území bylo zúženo na čtyři výsledné plochy, které jsou následně zhodnoceny z uvedených kritérií, jež jednoznačně určují jejich vhodnost či nevhodnost. Jednotlivá kritéria jsou obodována dle jejich důležitosti vzhledem k jednotlivým posuzovaným prvkům.  pro kritérium Tvar plochy je rozhodujícím velikost koeficientu symetrie, čím vyšší koeficient, tím je plocha více homogenní a tudíž vhodnější realizovatelnosti projektu (tabulka 4),  v kritériu Vzdálenost od infrastrukturních prvků jsou rozhodující průměrná vzdálenost od plochy na jeden zkoumaný infrastrukturní prvek,  průměrnou cenou je průměrná cena dostavby na jeden infrastrukturní prvek,  vlastnická práva jsou posuzována dle počtu vlastníků na rozlohu plochy,  dojezdová vzdálenost od registrovaných ekonomických subjektů

je posuzována

průměrná dojezdová vzdálenost k RES.  terénní podmínky, u kterých je rozhodující výškový rozdíl plochy (Příloha č. 18). Tyto jsou bodově ohodnoceny (tabulka 9).

Tab. 9 Bodové hodnocení jednotlivých ploch dle zvolených kritérií Kritérium Plocha

Tvar plochy

Vzdál. od infrast. prvků

Prům. cena

Dojezdová Terénní Vlastnická vzdálenost podmínky práva od RES

4

4

1

1

4

2,5

3

2

4

3

1

2,5

2

1

3

2

3

1

1

3

2

4

2

4

Plocha č. 1 D1 průmyslový park Jihlava

Plocha č. 2 Havlíčkův Brod – Šmolovy Sever

Plocha č. 3 Havlíčkův Brod – Šmolovy

Plocha č. 4 Střítež u Jihlavy

Zdroj: Vlastní práce 68

Pomocí vypočítaných vah Saatyho metodou kvantitativního párového porovnávání (tabulka 10) jsou hodnoty přepočítány (příloha č. 19, tabulka 5). Výsledkem vícekriteriální analýzy jsou tedy bezrozměrné hodnoty, které určují, dle stanovených kritérií vhodnost plochy (tabulka 11).

Tab. 10 Saatyho matice

Tvar ploch

Vzdál. od infrast. prvků

Prům. cena

Vlast. práva

Dojezd. vzdál. od RES

Terénní podm.

Geom. průměr

Váha

Tvar plochy

1

0,143

0,143

0,333

1

1

0,4354

0,0624

Vzdál. od infrast. prvků

7

1

0,111

1

0,333

0,2

0,6104

0,0876

Průměrná cena

7

9

1

0,333

1

0,143

1,2009

0,1722

Vlastnická práva

3

1

3

1

1

1

1,4422

0,2069

Dojezdová vzdálenost od RES

1

3

1

1

1

0,2

0,9184

0,1317

Terénní podmínky

1

5

7

1

5

1

2,3650

0,3392

6,653

1

sij

Σ

Zdroj: Vlastní práce Tab. 11 Výsledné hodnocení vícekriteriální analýzy

Plocha č.

Tvar plochy

Vzdál. od infrast. prvků

Prům. cena dostavby

Vlast. práva

1

0,0008

0,0312

0,6313

0,2705

0,3607

0,848

2,143

2

0,0006

0,0156

2,5251

0,8115

0,0902

0,848

4,291

3

0,0004

0,0078

1,8938

0,541

0,2705

0,3392

3,053

4

0,0002

0,0234

1,2625

1,082

0,1804

1,3568

3,905

Kritérium

Zdroj: Vlastní práce

69

Dojezd. Terénní vzdál. od podmínky RES

∑

Ačkoli se může zdát při prvním pohledu na jednotlivé plochy vhodnou jedna plocha, po zvážení všech stanovených kritérií a vypočítání hodnot pomocí vícekriteriální analýzy je kvantitativně stanovena plocha s nejvyšší vhodností. Z tabulky 11 vyplývá, že plocha č. 2. Havlíčkův Brod Šmolovy Sever je nejvhodnější plochou pro umístění VLC. V předchozí kapitole je plocha detailně hodnocena dle jednotlivých kritérií a jsou shrnuty jak kladné, tak i záporné jevy, které lokalizaci podporují či nedoporučují. Nejdůležitějším aspektem, který je pro rozhodnutí o vhodnosti plochy relevantní, je především přilehlá železniční trat, rovinný povrch plochy a současné využití plochy, která dle zápisu do katastru nemovitostí využívána jako orná půda, TTP a jako plocha ostatní. Při volbě této plochy bude nutné řešení odejmutí ploch z ZPF či případné přeřazení ploch do jiné kategorie. Naopak největším potenciálním nedostatkem této volby jsou vysoké náklady na dostavbu infrastrukturních prvků. Toto by se dalo eliminovat správnou kombinací dostaveb infrastrukturních prvků a vhodnou volbou materiálu. Ceny (tabulka 6), které jsou pro průměrné náklady na dostavbu uvažovány, jsou orientační.

70

11

Diskuze

Práce je zpracována postupnou analýzou současného stavu území z vybraných hledisek, kritérií a stanovených indikátorů na základě zadání zadávajícího subjektu, tj. Krajského úřadu Kraje Vysočina, odboru Územního plánování a stavebního řádu, oddělení Územního plánování. Zadavatel při zadání konkretizoval požadavky pro lokalizaci (Indikátory lokalizace VLC, Příloha č. 2) a konkretizoval minimální velikost potřebné plochy pro lokalizaci. Jednotlivé vzdálenosti jsou stanoveny s ohledem na co nejnižší možné finanční náklady na dostavbu prvků infrastruktur. Na kritérium průměrné náklady na dostavbu je nutné klást důraz, avšak tento důraz nesmí být na úkor kvality. Indikátor ANO/NE je stanoven na základě vhodnosti, resp. nevhodnosti plochy pro jakoukoli výstavbu či problematické zajišťování příslušných povolení a souhlasů pro výstavbu. Území v této práci specifikované jako zájmové území je stanoveno na základě předchozí konkretizace pracovníků Krajského úřadu Kraje Vysočina, odboru Územního plánování a stavebního řádu, oddělení Územního plánování v první aktualizaci Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina. Tato konkretizace proběhla na základě požadavku, vyplývajícího z Politiky územního rozvoje ČR 2008. Přesnost dílčích a celkových analýz prováděných pomocí metod GIS je závislá na dostupných datech pro zpracování, jež byla pro tyto účely poskytnuta zmiňovaným odborem. Tato datová sada náleží do První úplné aktualizace Územních analytických podkladů Kraje Vysočina. Při hodnocení výsledných ploch byly v tabulkách stanoveny ceny za jednotky dostavby jednotlivých infrastrukturních prvků a tím konkretizovány druhy a typy povrchů a materiál. Výběrem těchto byly stanoveny průměrné ceny z citovaného v ceníku (průměrné ceny dopravní a technické infrastruktury: - aktualizace za rok 2012). Kritéria pro zhodnocení výsledných ploch a následně nejvhodnější plochy pro lokalizaci, byla stanovena na základě důležitých prvků, jež je třeba při výběru ploch a především při výstavbě komplexu budov pro využití v logistice brát v úvahu. Tato kritéria byla zprůměrována, neboť přesné hodnoty je nutné zjišťovat v aktuálním období, neboť se mohou v průběhu času měnit (výjimku tvoří terénní podmínky, které bez zásahu lidské činnosti své hodnoty nezmění).

71

Vícekriteriální analýza byla použita na hodnocení při stanovení řady kriterií právě z důvodu většího množství kritérií, které je nutné brát v úvahu ve vzájemné návaznosti a vlivu jednoho kritéria na druhé. Tato byla stanovena na základě subjektivního hodnocení autorky a to především z jejích zkušeností nabytých při získávání dat a informací pro zpracování a při samotném zpracování závěrečné práce. Podstatným krokem při procesu vícekriteriální analýzy je správné přiřazení vah jednotlivým kritériím. Výše vah má v průběhu výpočtu nezanedbatelný vliv na výsledek, proto nesprávné stanovení kriteriálních vah může vést ke zkresleným závěrům. Váhy byly stanoveny na základě kvantitativní metody párového porovnání, tudíž objektivní a kvantitativní metodou, aby se předešlo případnému zkreslení při rozhodování. Analýza, jak již je výše uvedeno, značně zpřesnila a zkvantifikovala rozhodnutí o vhodnosti jednotlivých ploch a při výběru nejvhodnější. Ač se tedy mohou zdát plochy při zevrubném zkoumání vhodné, vícekriteriální analýza jasně ukázala, že při komparaci všech stanovených kritérií nemusí zevrubná vhodnost plochy s faktickou vhodností vůbec korespondovat.

72

12

Závěr

V současné době dochází k nepříznivému vývoji přepravních výkonů ve prospěch silniční dopravy. Jedním z kroků, jak nepříznivému vývoji zabránit, je zmiňované budování ucelené a návazné sítě veřejných logistických center. Vznik logistických center s sebou přinese nejen snížení negativních dopadů z doposud nadměrně využívané silniční dopravy, ale také přinese řadu ekonomických a sociálních výhod, kterými je například vznik nových pracovních příležitostí v regionu, snížení znečištění životního prostředí, především krajiny v bezprostřední blízkosti velkých dopravních tahů. Pro úspěšnou lokalizaci a výstavbu logistických center je nutné mít na paměti, že segment logistiky je vysoce citlivý na domácí i světovou poptávku po veškerém zboží. Logistiku a její vývoj ovlivňuje cena silničních poplatků a dopravní dostupnost. Důležitým prvkem, na který nesmíme zapomenout je byrokratická náročnost celkové logistické agendy, při přílišné složitosti byrokratického aparátu budou zákazníci hledat snazší a levnější alternativy, méně šetrné nejen k životnímu prostředí. Z tohoto důvodu je nutná správná a uvážená lokalizace veřejného logistického centra, jež bude mít za účel především minimalizovat veškeré nepříznivé dopady. Pro výstavbu logistických center byla označena v několika pracích jako jedna z nejatraktivnějších oblastí právě lokalita kolem koridoru dálnice D1, která se jeví jako vhodná pro celý středoevropský region s dosažitelnými lhůtami dodání zboží okolo 7 dnů. Do této oblasti spadá zkoumaný Kraj Vysočina a jeho zájmové území. Práce byla směřována k cíli analyzovat vybrané území a lokalizovat veřejné logistické centrum v Kraji Vysočina. Ze zadaného území byly ve výsledku vyselektovány čtyři plochy, splňující veškerá stanovená kritéria včetně kritéria velikostního. V rámci práce byla tedy řešena problematika celého spektra oblastí, jejichž existence je pro výběr vhodných ploch klíčová. V práci je sledováno koncepční napojení dílčích analýz jak na sebe samé, tak na celkový požadovaný výsledek s ohledem na stávající prvky a subjekty zabývající se a využívají logistické služby. Analýzy jsou provázány se současným stavem prvků v přírodě a v přímé návaznosti na prvky infrastrukturní (především z pohledu silniční a železniční dopravy). Dalším kladem, jež je možno zmínit „pod čarou této práce“, je i možný

potenciál

rozvoje

vyplývající 73

z existence

letiště

v blízkosti

plochy.

Toto je v současné době využíváno pouze pro sportovní a rekreační účely, do budoucna by však zde byl potenciál rozvoje a dalšího využití nejen v soukromé sféře. Rozvoj letiště by se stal velkou konkurenční výhodou pro již existující centra a soukromé firmy provozující logistické služby. Výsledkům

jednotlivých

analýz

značně

přispěla

metodika

GIS,

která je možná pro využití jak analýz krajinných prvků, jež by měly předcházet každému krajinnému plánování a úpravám, tak k vizualizaci prostorových dat, jež značně zpřehlední pohled na daný prostor a pomůže konkretizovat řešené území. Lokalizace veřejného logistického centra a volba vhodné plochy, byla vybrána takovým

způsobem,

aby

co

nejvíce

uspokojila

nejen

potřeby

širokého

spektra potenciálních zákazníků, ale také s ohledem na ochranu životního prostředí a finanční náklady, jež jsou podstatným prvkem pro rozhodování o výběru. Úkolem bylo navrhnout, resp. zvolit nejvhodnější plochu pro lokalizaci, tento úkol byl prací naplněn a vybrána nejvhodnější plocha pro lokalizaci. Výsledky analýz a této práce, o definitivním rozhodnutí o umístění veřejného logistického centra v Kraji Vysočina je nutné zkonzultovat s příslušnými orgány a porovnat s aktuálními územními plány.

74

13

Seznamy

13.1 Seznam obrázků Obr. 1 Administrativní členění Kraje ............................................................................................... 15 Obr. 2 Nejvýznamnější logistické areály v ČR ................................................................................. 23 Obr. 3 Dopravní infrastruktura ORP ............................................................................................... 28 Obr. 4 Dopravní infrastruktura ORP Havlíčkův Brod .................................................................. 30 Obr. 5 Dopravní infrastruktura ORP Humpolec ........................................................................... 31 Obr. 6 Zájmové území pro výběr vhodné plochy pro lokalizaci VLC ........................................... 33 Obr. 7 Zastavěné plochy zájmového území .................................................................................. 39 Obr. 8 Historicky významná území zájmového území ................................................................... 42 Obr. 9 Dostupnost železniční sítě ................................................................................................... 44 Obr. 10 Dostupnost silniční sítě ....................................................................................................... 45 Obr. 11 D1 průmyslový park Jihlava ............................................................................................ 47 Obr. 12 Největší zaměstnavatelé v Kraji Vysočina ........................................................................ 49 Obr. 13 Plochy umožňující a neumožňující lokalizaci .................................................................... 52 Obr. 14 Vhodná plocha č. 1 D1 průmyslový park Jihlava ............................................................ 58 Obr. 15 Vhodná plocha č. 2 Havlíčkův Brod Šmolovy Sever ........................................................ 61 Obr. 16 Vhodná plocha č. 3 Havlíčkův Brod Šmolovy .................................................................. 64 Obr. 17 Vhodná plocha č. 4 Střítež u Jihlavy................................................................................. 67

75

13.2 Seznam tabulek Tab. 1 Délky komunikací v Kraji Vysočina ..................................................................................... 25 Tab. 2 Největší obce v zájmovém území .......................................................................................... 40 Tab. 3 Firmy využívající nebo zabývající se logistickými službami ................................................ 48 Tab. 4 Koeficient symetrie vhodných ploch..................................................................................... 54 Tab. 5 Vzdálenosti infrastrukturních prvků plochy 1 D1 průmyslový park Jihlava ........................ 57 Tab. 6 Vzdálenost infrastrukturních prvků od plochy č. 2 Havlíčkův Brod Šmolovy Sever ............ 60 Tab. 7 Vzdálenost infrastrukturních prvků od plochy č. 3 Havlíčkův Brod Šmolovy ...................... 63 Tab. 8 Vzdálenost infrastrukturních prvků od plochy č. 4 Střítež u Jihlavy .................................... 66 Tab. 9 Bodové hodnocení jednotlivých ploch dle zvolených kritérií ................................................ 68 Tab. 10 Saatyho matice ................................................................................................................... 69 Tab. 11 Výsledné hodnocení vícekriteriální analýzy ........................................................................ 69

76

13.3 Seznam příloh Příloha 1

Plocha pro umístění VLC

Příloha 2

Indikátory lokalizace VLC

Příloha 3

Výskyt geologických prvků v obcích zájmového území

Příloha 4

Geologické poměry v zájmovém území

Příloha 5

Rozložení využití ploch v jednotlivých obcích zájmového území

Příloha 6

Zalesněné plochy zájmového území

Příloha 7

Kategorie BPEJ

Příloha 8

Hydrologické poměry zájmového území

Příloha 9

Přírodní poměry zájmového území neumožňující lokalizaci VLC

Příloha10

Dostupnost dopravní infrastruktury v zájmovém území

Příloha 11

Prvky technické infrastruktury neumožňující lokalizaci

Příloha 12

Vhodné lokality z hlediska technické infrastruktury

Příloha 13

největší zaměstnavatelé v Kraji Vysočina

Příloha 14

Uvažované záměry v zájmovém území dle ZÚR

Příloha 15

Vhodné oblasti pro lokalizaci veřejného logistického centra

Příloha 16.

Poznámky a vysvětlivky k tabulkám č. 5., 6., 7., 8.

Příloha 17

Saatyho metoda kvantitativního párového srovnávání

Příloha 18

Vzdálenosti jednotlivých ploch od Největších ekonomických subjektů v Kraji Vysočina

Příloha 19

Průměrné vzdálenosti a průměrné ceny infrastrukturních prvků, průměrný počet vlastníků na plochu

77

13. 4 Seznam zkratek BPEJ

Bonitonovaná půdně ekologická jednotka

ČUZK

Český úřad zeměměřičský a katastrální

ČSÚ

Český statistický úřad

EVL

Evropsky významná lokalita

KÚ

Katastrální území

LAPV

Lokalita akumulace povrchových vod

LC

Logistické centrum

MAS

Místní akční skupina

MÚK

Mimoúrovnňová křižovatka

MZCHÚ

Maloplošné, zvláště chráněné území

ORP

Obec s rozšířenou působností

PUPFL

Pozemku určené k plnění funkcí lesa

RES

Registrovaný ekonomický subjekt

SO

Správní obvod

TTP

Trvalý travní porost

ÚAP

Územně analytické podklady

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VLC

Veřejné logistické centrum

VTL

Vysokotlaký

VVTL

Velmi vysokotlaký

ZÚR

Zásady územního rozvoje

78

14

Použitá literatura

(1)

Analýza stavu a vývoje trhu práce v Kraji Vysočina za rok 2011. Jihlava, březen 2012,

47

s.

Dostupné

z:

https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/

statisticke_prehledy/analyzy (2)

Boom průmyslových realit: Skoro jako za císaře pána. Aktuálně.cz[online]. 2008 [cit. 2012-07-17]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaciekonomika/clanek.phtml?id=602142

(3)

CEMPÍREK, V. a KAMPF, R.: Logistická centra. Logistika, 2002, roč. VIII, č. 3, s. 27. ISSN 1211-0957

(4)

HÝBLOVÁ, Petra. LEJSKOVÁ, Pavla. JIRÁKOVÁ, Andrea. Logistická centra, jejich činnosti a záměry v České republice. In Outsorcing dopravně-logistických procesů a prostorová lokalizace veřejných logistických center. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2007. s. 194. ISBN 978-80-7395-022-4. Str. 180.

(5)

HORÁK,

J.:

Prostorová

analýza

dat

[online].

[cit.

2013-02-27].

pro

programovací

URL:http://gis.vsb.cz/pad/ (6)

Integrovaný

plán

období 2007-2013.

rozvoje In:

statutárního [online].

města

2011

[cit.

Jihlava

2012-07-12],

dostupné

z: http://www.jihlava.cz/dp/id_ktg=53398 (7)

KAMPF R JR.., ROUDNÁ J.: The Benchmarking in Logistic Centres Environment. Scientific Papers of the University of Pardubice, Series B, The Jan Perner Transport Faculty, 2008, 14, s. 215-225, (2009) 1211-6610.

(8)

KOLEKTIV.

Sbírka

zákonů

České

republiky.

[online].

2005.

URL: http://www.sbirka.cz. (9)

KONCEPCE VEŘEJNÝCH LOGISTICKÝCH CENTER V ČR [online]. [cit. 2012-07-11]. Dostupné z: www.svazdopravy.cz/html/cz/in070107.doc

(10)

MINISTERSTVO OBRANY ČR. Válečné hroby [online]. 2006 [cit. 2012-08-28]. Dostupné z: http://www.valecnehroby.army.cz/htm/1_1.html

(11)

MILLER, Fred L. GIS tutorial for marketing. 1st ed. Redlands, Calif.: ESRI Press, 2007, xxi, 409 p. ISBN 15-894-8079-1.

79

(12)

NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. Archeologické nemovité a movité nálezy (památky)

[online].

2010,

2012

[cit.

2012-08-28].

Dostupné

z:

http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/pamatkovyfond/uzemi-s-archeologickymi-nalezy/ (13)

NEUMANN, J.: Geografická informace. Český výkladový a anglicko-český a česko- anglický překladový slovník. Ministerstvo hospodářství České republiky, Praha 1996. Operační program Doprava na léta 2007 - 2013. Praha, 2007.

(14) Orientační náklady a návrh etapizace výstavby: Orientační náklady. In: Přestavba železničního uzlu v Mladé Boleslavy [online]. 2005 [cit. 2013-01-30]. Dostupné z: http://www.nezavislyzeleznicar.info/priloha/diplomka/diplomkatz5.pdf (15)

MMR ČR a ÚÚR: Politika územního rozvoje ČR 2008. první. Brno: Grafex, s. r. o., 2009, 90 s. ISBN 978-80-87318-04.

(16)

Územně analytické podklady Kraje Vysočina, Kraj Vysočina, březen 2011, 85

(17)

RISY.CZ: D1 průmyslový park Jihlava. Průmyslové zóny [online]. 2011 [cit. 201209-25].

Dostupné

z:

http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/prumyslove-

zony/detail?Id=373 (18)

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Humpolec, Agrourbanistický ateliér, Praha, 2010, 29 s.[cit. 2012-07-17], dostupné z:

http://www.mesto-humpolec.cz/rozbor-udrzitelneho-rozvoje-uzemi/ds-

11383/p1=33841 (19)

SILNICE A ŽELEZNICE [online]. Praha, 2009 [cit. 2013-01-30]. ISSN 1801822X. Dostupné

z:

https://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:AW0hJZMl-

yMJ:www.silnicnispolecnost.cz/docs/casopis-silnicni-obzor/archiv/casopis-silnicniobzor-obsah-2008.pdf+&hl=cs&gl=cz&pid=bl& (20)

ŠTĚPÁNEK, J.: Průzkum budování logistických center. Logistika, 2004, roč. X, č. 7-8, s. 34-35. ISSN 1211-0957

(21)

STREIT,

U.:

Geoinformatics,

Universitat

Munster,

1997,

http.://ifgi.uni-

muenster.de/vorlesungen/geoinformatis (22)

TUČEK, J. Geografické informační systémy.: principy a praxe. 1. vyd. Praha: Computer Press, 1998. 424 s. CAD & GIS. ISBN 80-7226-091-X.

80

(23)

Územní samospráva a státní správa : Zákon č.128/2000 Sb., o obcích, zákon č.131/2000 Sb., o hl. městě Praze, zákon č.129/2000 Sb., o krajích, zákon č.147/2000 Sb., o okresních úřadech. 1. vyd. Praha: Eurounion, 2000. 353 s. ISBN 80-85858-90-8.

(24) VLK, Josef, Vladimír HYVNAR, Marie POLEŠÁKOVÁ, Hana HALASOVÁ, Zdeňka KUČEROVÁ a Hana ŠIMKOVÁ. PRŮMĚRNÉ CENY DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY: - AKTUALIZACE ZA ROK 2012 - [online]. 2012 [cit. 23. 1. 2013]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=899 (25)

Vymezení zastavěného území: Metodický pokyn. 2007, 17 s. Dostupné z: https://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:YfPdHxjJezsJ:www.uur.cz/images/ konzultacnistredisko/Metodickenavody/PrikladyZU/Metodika_ZU_20070427.pdf+ zastav%C4%9Bn%C3%A9+%C3%BAzem%C3%AD+definice&hl=cs&gl=cz&pid =bl&srcid=ADGEESgpL7ErbYHmZQbmmmDcwsM4tyRQWQvRugnumhTXE9I VtEStREQTRUnxaXeoegDqMVmbIliVlewtmzXO4HRWcdsbOSIx_ByTYK8JFWZ2rZbH_gIG9q7r8vMs6obktEjVJpO2pob&sig=AHIEtbQpuXIWeiVm261CdE nolzOSuvZ43A

(26)

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu [online] [cit. 25/07/2012]. Dostupné z: www.business.center.cz/business/pravo/zakony/ozpf/

(27)

Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina - Aktualizace č. 1: II. Odůvodnění návrhu. Kraj Vysočina, březen 2012, 242 [cit. 2012-07-12], dostupné z: http://extranet.kr-vysocina.cz/ download/ odbor_uzemni/ zur_1/ Oduvodneni /B1/ II_Aktualizace%20ZUR_Vysocina_ODUVODNENI_VP%20final.pdf

(28)

Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina - Aktualizace č. 1: II. Návrh. Kraj Vysočina, březen 2012, 242 [cit. 2012-07-12],

81

15 Přílohy

82

1

PŘÍLOHA č. 2 Indikátory lokalizace VLC

(1/2)

Environmentální hledisko Kritérium

Geologické

ZPF, PUPFL

Hydrologické

Ukazatel Sesuvná území

NE

Ložiska nerostných surovin

NE

Poddolovaná území

NE

Chráněná ložisková území

NE

1 a 2 kategorie BPEJ

NE

3. a vyšší kategorie BPEJ

ANO

Plocha zalesněná

NE

Krajina lesní

NE

Vodní plochy stojatých vod

NE

Plochy vod tekoucích

NE

Záplavová území

NE

Maloplošná zvláště chráněná území

Ochrany přírody a krajiny

Hodnota indikátoru

NE

Přírodní rezervace

NE

ÚSES

NE

Lokality zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Evropsky významné lokality NATURA 2000

NE

NE

(2/2)

Hospodářská hledisko Kritérium

Ukazatel Zastavěné plochy

Zastavěná území

Krajina s vyšší mírou urbanizace území s archeologickými

Historický významné plochy

Dopravní infrastruktura

Technická infrastruktura

nálezy

NE ANO

NE

Válečné hroby

HE

Dálniční sjezdy

ve vzdálenosti do 3 km

Silnice I. třídy

ve vzdálenosti do 1 km

Silnice vyšší třídy

nespecifikováno

Regionální železnice

ve vzdálenosti do 1,5 km

Celostátní železnice

ve vzdálenosti do 1,5 km

elektrické vedení

ve vzdálenosti do 1,5 km

plynové vedení

ve vzdálenosti do 1 km

vodovodní síť

ve vzdálenosti do 1 km

síť kanalizačních stok

ve vzdálenosti do 1 km

Telekomunikační síť

NE

Plochy důležité pro obranu státu Plocha ropovodu a jeho ochranné pásmo Plocha produktovou a jeho ochranné pásmo

Záměry

Hodnota indikátoru

LAPV Zkapacitnění komunikací

NE

NE

NE NE ANO

PŘÍLOHA č. 3 Výskyt geologických prvků v obcích zájmového území Název obce

Kod obce

Sesuvná

Ložiska

Poddolovaná

Chráněná

území

NS

území

ložisková území

573558

Boňkov

NE

NE

NE

NE

548278

Břevnice

NE

NE

NE

NE

568414

Havlíčkův Brod

NE

NE

ANO

NE

568678

Herálec

NE

ANO

ANO

ANO

530646

Hurtova Lhota

NE

NE

NE

NE

548286

Knyk

NE

NE

NE

NE

548529

Kochánov

NE

NE

NE

NE

568929

Krásná Hora

NE

NE

NE

NE

568953

Květinov

NE

NE

ANO

NE

548308

Kyjov

NE

NE

ANO

NE

569038

Lípa

NE

NE

ANO

NE

548316

Michalovice

NE

NE

ANO

NE

548588

Okrouhlička

NE

NE

NE

NE

569291

Pohled

NE

ANO

ANO

ANO

548324

Skorkov

NE

NE

NE

NE

548341

Slavníč

NE

NE

NE

NE

569593

Štoky

NE

NE

NE

NE

548537

Úhořilka

NE

NE

NE

NE

569658

Úsobí

NE

NE

NE

NE

569682

Veselý Žďár

NE

NE

NE

NE

569691

Věž

NE

NE

ANO

NE

561801

Bystrá

NE

NE

NE

NE

547735

Čejov

NE

NE

ANO

NE

547999

Humpolec

NE

NE

ANO

NE

548081

Jiřice

NE

NE

NE

NE

548162

Komorovice

NE

NE

NE

NE

548383

Mladé Bříště

NE

NE

NE

NE

561797

Vystrkov

NE

NE

NE

NE

586889

Bílý Kámen

NE

ANO

ANO

NE

586986

Cerekvička-Rosice

NE

NE

NE

NE

587117

Čížov

NE

NE

ANO

NE

587028

Dobronín

NE

NE

ANO

NE

550281

Hybrálec

NE

NE

ANO

NE

586846

Jihlava

NE

ANO

ANO

NE

587249

Jamné

NE

NE

ANO

NE

587362

Kamenná

NE

NE

ANO

NE

587427

Kozlov

NE

NE

NE

NE

587478

Luka nad Jihlavou

NE

NE

ANO

NE

587486

Malý Beranov

NE

NE

NE

NE

587508

Měšín

NE

NE

NE

NE

587702

Plandry

NE

NE

NE

NE

587711

Polná

NE

NE

ANO

NE

587745

Puklice

NE

NE

NE

NE

587176

Rančířov

NE

ANO

NE

NE

587788

Rantířov

NE

NE

NE

NE

550299

Smrčná

NE

NE

ANO

NE

587958

Střítež

NE

NE

NE

NE

588113

Velký Beranov

NE

ANO

ANO

NE

588121

Větrný Jeníkov

NE

NE

NE

NE

588148

Věžnička

NE

NE

NE

NE

588172

Vyskytná nad Jihlavou

NE

NE

ANO

NE

588229

Zbinohy

NE

NE

NE

NE

588288

Ždírec

NE

NE

NE

NE

PŘÍLOHA č. 5. Rozložení využití ploch v jednotlivých obcích zájmového území (1/3) Zemědělská půda ORP

Kod obce

Název obce

celk. výměra

%

orná ovoc. chmelnice vinice zahrady TTP Celkem půda sady

lesní půda

vodní zast. ostatní Zem. plochy plochy půda

Lesy

Vodní Zast. Ostat. plochy území

HB

573558

Boňkov

208

130

0

0

4

0

34

167

22

3

3

13

80,29 10,58

1,44

1,44

6,25

HB

548278

337

148

0

0

4

0

44

196

112

4

4

21

58,16 33,23

1,19

1,19

6,23

HB

568414

Břevnice Havlíčkův Brod

6494

3278

0

0

194

5

826

4303

973

144

211

863

66,26 14,98

2,22

3,25

13,29

HB

568678

Herálec

2865

1260

0

0

41

1

498

1800

767

71

29

198

62,83 26,77

2,48

1,01

6,91

HB

530646

Hurtova Lhota

298

204

0

0

6

0

26

236

44

2

4

12

79,19 14,77

0,67

1,34

4,03

HB

548286

Knyk

650

353

0

0

11

0

97

461

135

10

8

36

70,92 20,77

1,54

1,23

5,54

HB

548529

305

211

0

0

3

0

50

264

21

4

4

12

86,56

6,89

1,31

1,31

3,93

HB

568929

Kochánov Krásná Hora

2221

1137

0

0

29

0

325

1491

608

15

22

85

67,13 27,38

0,68

0,99

3,83

HB

568953

Květinov

708

380

0

0

10

1

122

513

141

11

8

34

72,46 19,92

1,55

1,13

4,80

HB

548308

Kyjov

395

26

0

0

9

0

49

274

90

3

4

24

69,37 22,78

0,76

1,01

6,08

HB

569038

Lípa

1470

905

0

0

3

0

222

1150

196

20

23

81

78,23 13,33

1,36

1,56

5,51

HB

548316

Michalovice

409

274

0

0

3

0

46

323

49

8

3

25

78,97 11,98

1,96

0,73

6,11

HB

548588

Okrouhlička

685

437

0

0

8

0

122

567

74

7

8

29

82,77 10,80

1,02

1,17

4,23

HB

569291

Pohled

1068

431

0

0

23

4

129

588

323

21

15

121

55,06 30,24

1,97

1,40

11,33

HB

548324

Skorkov

620

279

0

0

5

0

144

428

119

24

5

45

69,03 19,19

3,87

0,81

7,26

HB

548341

Slavníč

214

78

0

0

5

0

39

123

60

3

3

25

57,48 28,04

1,40

1,40

11,68

HB

569593

Štoky

3969

1660

0

0

42

0

508

2210

1476

47

39

196

55,68 37,19

1,18

0,98

4,94

HB

548537

Úhořilka

253

192

0

0

3

0

34

228

14

2

2

7

90,12

0,79

0,79

2,77

5,53

(2/3) ORP

Kod obce

HB

569658

HB

569682

HB

569691

HU

Zemědělská půda Celková Orná Ovoc. výměra Chmelnice Vinice Zahrady TTP Celkem Název obce půda sady

Lesní půda

Vodní Zast. Ostatní Zem. plochy plochy půda

% Vodní Zast. Lesy Ostat. plochy území

805

34

0

0

7

0

157

477

238

11

7

72

59,25 29,57

1,37

0,87

8,94

1298

530

0

0

18

2

290

841

368

9

14

67

64,79 28,35

0,69

1,08

5,16

Věž

1444

628

0

0

31

0

227

887

462

14

18

62

61,43 31,99

0,97

1,25

4,29

561801

Bystrá

393

182

0

0

6

0

47

234

131

3

4

20

59,54 33,33

0,76

1,02

5,09

HU

547735

Čejov

393

182

0

0

6

0

47

234

131

3

4

20

59,54 33,33

0,76

1,02

5,09

HU

547999

Humpolec

5149

1864

0

0

160

4

572

2600

1815

110

140

483

50,50 35,25

2,14

2,72

9,38

HU

548081

Jiřice

1357

715

0

0

22

0

148

884

328

26

16

103

65,14 24,17

1,92

1,18

7,59

HU

548162

306

123

0

0

4

0

28

155

116

3

6

26

50,65 37,91

0,98

1,96

8,50

HU

548383

Komorovice Mladé Bříště

533

266

0

0

7

0

96

369

94

7

5

60

69,23 17,64

1,31

0,94

11,26

HU

561797

Vystrkov

224

64

0

0

6

0

26

96

102

1

3

22

42,86 45,54

0,45

1,34

9,82

JI

586889

513

73

0

0

5

2

35

114

364

7

3

25

22,22 70,96

1,36

0,58

4,87

JI

586986

Bílý Kámen CerekvičkaRosice

901

508

0

0

4

0

98

610

233

9

6

42

67,70 25,86

1,00

0,67

4,66

JI

587117

Čížov

709

426

0

0

2

0

77

505

138

13

5

48

71,23 19,46

1,83

0,71

6,77

JI

587028

Dobronín

1373

708

0

0

29

0

124

862

350

19

23

119

62,78 25,49

1,38

1,68

8,67

JI

550281

Hybrálec

1050

463

0

0

11

0

80

554

405

14

10

67

52,76 38,57

1,33

0,95

6,38

JI

587249

Jamné

1121

424

0

0

15

2

83

524

524

13

9

51

46,74 46,74

1,16

0,80

4,55

JI

586846

Jihlava

8786

3162

0

0

269

6

726

4163

2599

166

354

1505

47,38 29,58

1,89

4,03

17,13

JI

587362

Kamenná

633

320

0

0

6

2

101

428

165

4

6

30

67,61 26,07

0,63

0,95

4,74

JI

587427

891

484

0

0

9

0

77

570

239

12

10

60

63,97 26,82

1,35

1,12

6,73

JI

587478

Kozlov Luka nad Jihlavou

1569

694

0

0

52

0

360

1106

287

18

29

129

70,49 18,29

1,15

1,85

8,22

Úsobí Veselý Žďár

(3/3)

ORP

Kod obce

JI

587486

JI

587508

JI

Název obce Malý Beranov

Zemědělská půda Celková Orná Ovoc. výměra Chmelnice Vinice Zahrady TTP Celkem půda sady

Lesní půda

Vodní Zast. Ostatní Zem. plochy plochy půda

% Vodní Zast. Lesy Ostat plochy území

101

29

0

0

9

0

20

59

23

0

7

12

58,42 22,77

0,00

6,93

11,88

Měšín

708

397

0

0

4

0

103

504

147

19

5

33

71,19 20,76

2,68

0,71

4,66

587702

Plandry

183

69

0

0

3

0

19

91

72

3

4

13

49,73 39,34

1,64

2,19

7,10

JI

587711

Polná

3777

2155

0

0

73

0

423

2651

765

68

62

230

70,19 20,25

1,80

1,64

6,09

JI

587745

Puklice

1093

688

0

0

21

3

91

802

198

7

15

71

73,38 18,12

0,64

1,37

6,50

JI

587176

Rančířov

646

235

0

0

8

0

66

309

149

5

12

171

47,83 23,07

0,77

1,86

26,47

JI

587788

Rantířov

274

83

0

0

18

0

43

144

95

6

6

22

52,55 34,67

2,19

2,19

8,03

JI

550299

Smrčná

1237

417

0

0

12

8

92

529

611

19

9

70

42,76 49,39

1,54

0,73

5,66

JI

587958

746

453

0

0

15

0

73

539

115

26

17

50

72,25 15,42

3,49

2,28

6,70

JI

588113

1016

614

0

0

20

1

96

730

180

6

18

82

71,85 17,72

0,59

1,77

8,07

JI

588121

Střítež Velký Beranov Větrný Jeníkov

1222

369

0

0

15

1

179

564

585

9

11

54

46,15 47,87

0,74

0,90

4,42

JI

588148

452

237

0

0

4

0

78

320

104

3

3

22

70,80 23,01

0,66

0,66

4,87

JI

588172

2121

858

0

0

29

0

473

1360

584

51

18

107

64,12 27,53

2,40

0,85

5,04

JI

588229

Zbinohy

397

80

0

0

5

0

180

265

80

22

4

26

66,75 20,15

5,54

1,01

6,55

JI

588288

Ždírec

1036

517

0

0

9

0

113

639

341

10

8

38

61,68 32,92

0,97

0,77

3,67

Věžnička Vyskytná nad Jihlavou

PŘÍLOHA Č. 13 Největší zaměstnavatelé v Kraji Vysočina Název firmy

Sídlo

Počet zam.

OKEČ zam.

Pelhřimov

1000 - 1499

výroba zemědělských strojů

Automotive Lighting s.r.o.

Jihlava

1000 - 1499

BOSCH DIESEL s.r.o.

Jihlava

4000 - 4599

Havlíčkův Brod

500 - 999

Žďár nad Sázavou

500 - 999

Česká pošta, s.p.

Jihlava

250 - 499

dm drogerie markt s.r.o.

Jihlava

250 - 499

Havlíčkův brod

500 - 999

Chotěboř

500 - 999

Svařovací technika, strojírenská výroba

Jihlava

500 - 999

Činnosti v oblasti protipožární ochrany

Žďár nad Sázavou

500 - 999

Výroba zámků a kování na nábytek

ICOM transport a.s.

Jihlava

500 - 999

Silniční nákladní doprava

JIPOCAR Logistic, s.r.o.

Jihlava

250 - 499

Skladování

Kostelec 60, Jihlava

1000 - 1499

Krahulčí 10 Telč

250 - 499

Jihlava

250 - 499

Všeobecné činnosti veřejné správy

Jihlava

250 - 499

Všeobecné činnosti veřejné správy

Jihlava

250 - 499

Agrostroj Pelhřimov, a.s.

COOP družstvo HB Cooper Standard Automotive ČR, s.r.o.

Futaba Czech, s.r.o. GCE, s. r. o. Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina Hettirch ČR, k. s.

Kostelecké uzeniny a.s. Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí, a.s. Kraj Vysočina Krajské ředitelství Policie kraje Vysočina KRONOSPAN CR,spol. s r.o.

MANN + HUMMEL (CZ), s.r.o. Moravské kovárny, a.s.

MOTORPAL, a.s. Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace Pleas, a. s

Nová ves, okr. Třebíč

500 - 999

Výroba elektrického a elektronického zařízení pro motorová vozidla Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory Obchodní a výrobní činnost, velkoobchod a maloobchod Výroba automobilových dílů Základní poštovní služby poskytované na základě poštovní licence Maloobchod s kosmetickými a toaletními výrobky Výroba výfukových systémů do osobních automobilů

Výroba masných výrobků a výrobků z drůbežího masa Výroba masných výrobků a výrobků z drůbežího masa

Výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Výroba filtrů a filtračních zařízení pro automobilový průmysl Kování, lisování, ražení, válcování a

Jihlava

500 - 999

Staré hory

1000 - 1499

Jihlava

1000 - 1499

Ústavní zdravotní péče

Havlíčkův Brod

500 - 999

Výroba a prodej prádla a pletených

protlačování kovů; prášková metalurgie Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory

textilních výrobků PSJ, a.s.

Jihlava

250 - 499

Výstavba bytových a nebytových budov

Psychiatrická léčebna Jihlava

Jihlava

250 - 499

Ústavní zdravotní péče

SAPELI, a.s.

Jihlava

250 - 499

Výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Kartáčnická výroba - např. výroba kartáčů

Spojené kartáčovny, a. s.

Pelhřimov

250 - 499

pro osobní hygienu a pro domácnost, výroba štětců, malířských potřeb a technických kartáčů

Statutární město Jihlava

Jihlava

250 - 499

Swoboda CZ s.r.o.

Jihlava

250 - 499

Humpolec

500 - 999

Žďár nad Sázavou

2500 - 2999

Valeo Compressor Europe, s.r.o. Žďas, a.s.

Všeobecné činnosti veřejné správy Výroba elektrického a elektronického zařízení pro motorová vozidla Výroba kompresorů do klimatizací osobních automobilů těžké strojírenství, hutnictví

PŘÍLOHA č. 16 Poznámky a vysvětlivky k tabulkám č. 5., 6., 7., 8. *

míněna rychlostní silnice (navaděč, přípojka), při výpočtu je uvažováno se šířkou komunikace 3,5 m na pruh, dva pruhy ve směru, celkem 14 m

**

při výpočtu uvažováno se šířkou komunikace 3,25 na pruh, celkem 6,5

*** při výpočtu uvažováno se šířkou komunikace 3 m na pruh, celkem 6 m. ****při výpočtu uvažováno se šířkou komunikace 2,75 m na pruh, celkem 5,5 m.

Pozn. : Dálnice (přípojka na dálnici) - Vozovka netuhá (z asfaltových vrstev), Typ vozovky D1-N-1-IVPII, silnice II a III tř. a místní komunikace, skladba ABSII, OKSI, MZK, ŠD, Tloušťka 47 cm Silnice I. třídy - Vozovka netuhá (z asfaltových vrstev), Typ vozovky D1-N-1-IV-PII, silnice II a III tř. a místní komunikace, skladba ABSII, OKSI, MZK, ŠD, Tloušťka 47 cm Silnice II. třídy -Vozovka netuhá (z asfaltových vrstev,) Typ vozovky D1-N-1-IV-PII, silnice II a III tř. a místní komunikace, skladba ABSII, OKSI, MZK, ŠD, Tloušťka 42 cm Silnice III. třídy - Vozovka netuhá (z asfaltových vrstev), Typ vozovky D1-N-1-IV-PII, silnice II a III tř. a místní komunikace, skladba ABSII, OKSI, MZK, ŠD, Tloušťka 40 cm Železnice regionální - novostavba dvoukolejné el. tratě na Vmin = 120 Km/h bez tunelů a mostů Železnice celostátní - novostavba dvoukolejné el. tratě na Vmin = 120 Km/h bez tunelů a mostů Vodovod - průměr 200, materiál HD PE 100, SDR 11 (PN16) Kanalizace - potrubí uložené v nezpevněné ploše ( železobetonové průměr 500mm ) Plynovod - průměr 110, Konstrukčně materiálová charakteristika trub - plastové Elektrické vedení - Rozvod kabelové silnoproudé 3 VN x185 až 240 kV v nezastavěném území při počtu kabelů 2 ks. Komunikační vedení - Rozvod optickými kabely ( 2 vláknové )

PŘÍLOHA č. 17. Saatyho metoda kvantitativního párového srovnávání

Saatyho metoda kvantitativního párového srovnávání Saatyho metoda patří mezi nejčastěji používané metody pro volbu vah vícekriteriální analýzy. Srovnávají se zde vždy páry kritérií a hodnocení se ukládá do tzv. Saatyho Matice S=(sij) podle následujícího systému:

(sij) =

1

-

i a j jsou rovnocenná

3

-

i je slabě preferováno před j

5

-

i je silně preferováno před j

7

-

i je velmi silně preferováno před j

9

-

i je absolutně preferováno před j

Hodnoty 2, 4, 6 a 8 jsou ponechány pro hodnocení mezistupňů. Z tohoto je zřejmé, že sii = 1, neboť kritérium je rovnocenné samo se sebou. Navíc musí platit, že sji = 1/sij pro všechna i. Hodnota sij představuje tedy přibližný poměr vah kritéria i a j, v matematickém zápisu jej můžeme vyjádřit jako sij ≈ vi/vj. Předpokládejme tedy, že skutečný poměr vah je vi/vj, my tento poměr odhadujeme hodnotou sij a chceme, aby se toto sij co nejméně lišilo od vi/vj. k k v F   ( sij  i ) 2   min Minimalizujeme tedy součet čtverců rozdílu za vj i 1 j 1 podmínky :



k i 1 i

v  1 . Toto však může být problémem kvadratického programování a

při výpočtech by mohlo dojít k potížím. Proto pro snadnější výpočet se používá metoda geometrického průměru , neboli metoda nejmenších logaritmických čtverců. V tomto případě se jedná o minimalizaci kvadratické formy k

F   (ln s ij  (ln vi  ln v j )) 2   min i 1



k

za

podmínky

ji

1

v  1.

i 1 i

 k  k  sij  j 1  Řešením je geometrický průměr řádku matice S: vi   , kde pro i = 1, …., 1 k k  k   sij   i 1  j 1  k. Problémem zde opět je, že matice S musí být „uspokojivě konzistentní,“ což znamená: σ2 σ2 σ2

< < <

kde σ2 je odhad rozptylu.

0,1 0,2 0,3

pro pro pro

k=3 k = 4, 5, 6, 7 k>7

V tomto případě platí, že σ2 = F/d, kde F je hodnota výše uvedené kvadratické k (k  1) (k  1))(k  2) formy a d  , což je počet srovnání snížený o počet  (k  1)  2 2 lineárně nezávislých váhových parametrů. Samotná metoda je velmi jednoduchá a je realizovatelná v následujících krocích: 1. Vyplnění matice: o

na diagonále budou jedničky (sii = 1)

o

sij ϵ < 0,9 >, pokud i je preferováno před j.

o

sji = 1/sij

2. pro každé i spočítáme hodnotu si 

k

s

ij

j 1

3. pro každé i spočítáme hodnotu Ri  si 

1

k

 k si

k

4. spočítáme

R i 1

i

5. určíme váhy kritérií podle vztahu vi 

R1 k

R i 1

1

Vzorová matice pro 5 kritérií Váhy Geometrický průměr

sij

k1

k2

k3

k4

k5

Ri  si 

1

vi 

5

R1 k

R i 1

k1 k2 k3 k4 k5

1 1 1 1 1 1

1

PŘÍLOHA č. 18 Vzdálenosti jednotlivých ploch od Největších ekonomických subjektů v Kraji Vysočina (km)

Plocha č. Název firmy Agrostroj Pelhřimov, a.s. Automotive Lighting s.r.o. BOSCH DIESEL s.r.o. COOP družstvo HB Cooper Standard Automotive ČR, s.r.o. Česká pošta, s.p. dm drogerie markt s.r.o. Futaba Czech, s.r.o. GCE, s. r. o. Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina Hettirch ČR, k. s. ICOM transport a.s. JIPOCAR Logistic, s.r.o. Kostelecké uzeniny a.s. Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí, a.s. Kraj Vysočina Krajské ředitelství Policie kraje Vysočina KRONOSPAN CR,spol. s r.o. MANN + HUMMEL (CZ), s.r.o. Moravské kovárny, a.s. MOTORPAL, a.s. Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace Pleas, a. s PSJ, a.s. Psychiatrická léčebna Jihlava SAPELI, a.s. Spojené kartáčovny, a. s. Statutární město Jihlava Swoboda CZ s.r.o. Valeo Compressor Europe, s.r.o. Žďas, a.s. ∑ ø Bodové hodnocení

1

2

3

4

26,81 28,45 27,42 1,39

27,11 28,73 28,07 16,65

27,31 28,95 28,26 15,7

23,36 25,04 24,03 2,03

1,15

16,81

15,84

2,3

3,42 3,2 3,91 3,85

21,37 20,78 21,85 21,43

20,23 19,62 20,7 20,26

7,73 7,5 8,21 8,15

2,97

14,94

13,98

1,94

1,14 3,25 4,61 0,96 18,8 16,74

19,86 19,56 21,37 19,64 1,55 3,11

18,83 18,36 20,15 18,6 2,42 3,24

5,28 7,23 8,84 5,16 15,8 13,55

19,68

1,71

2,78

16,75

27,59 28,01 20,88 31,23

30,37 31,54 15,89 15,12

29,17 30,32 14,84 16,18

30,19 30,76 21,57 27,6

3,33

21,9

20,82

7,47

2,39 0,44 0,24 3,3 3,29 3,73 10,93 30,7 23,56 357,37 11,912 4

20,62 18,57 18,65 21,63 21,57 21,37 26,01 46,79 41,48 656,05 21,868 1

19,51 17,51 17,6 20,52 20,46 20,21 24,72 45,5 40,76 633,35 21,112 2

6,68 4,63 4,54 7,54 7,54 8,04 15,13 35 25,84 415,43 13,847 3

PŘÍLOHA č. 19 Průměrné vzdálenosti a průměrné ceny infrastrukturních prvků, průměrný počet vlastníků na plochu (1/3) Tabulka 1 Průměrná vzdálenost od infrastrukturních prvkům (km) Plocha č. Druh sítě Dálnice (nejbližšího sjezdu)

1

2

3

4

2,077

11,673

10,376

1,83

Silnice I. Třídy Silnice II. Třídy Silnice III. Třídy Železnice regionální Železnice celostátní Vedení vodovodu Vedení kanalizace Vedení plynovodu Elektrické vedení Kabelové komunikační vedení

0,415 0 0,966 6,035 0,346 0 0 1,016 0,353

0,047 1,318 0,809 0,422 0,816 0,204 0 0,345 0,401

0,525 2,32 0,3 0,032 1,905 0,12 0,018 0,341 0,016

1,662 1,791 0,046 2,216 0,306 0 0,8 1,054 0,887

0

0,028

0,317

0,307

∑

11,208

16,063

16,27

14,899

ø

1,018

1,460

1,479

1,354

4

2

1

3

Bodové hodnocení

Tabulka 2 Průměrná cena dostavby na infrastrukturní prvek (Kč) Plocha č. 1

2

3

4

42 337 568

237 942 432

211 504 384

37 302 720

Silnice I. Třídy Silnice II. Třídy Silnice III. Třídy Železnice regionální Železnice celostátní Vedení vodovodu Vedení kanalizace Vedení plynovodu Elektrické vedení Kabelové komunikační ∑ vedení

3 927 560 0 6 290 592 2 154 495 000 123 522 000 0 0 1 166 368 1 926 674 0 2 333 665 762

444 808 10 240 860 5 268 208 150 654 000 291 312 000 579 360 0 396 060 2 188 658 5 824 699 032 210

4 968 600 18 026 400 1 953 600 11 424 000 680 085 000 340 800 224 100 391 468 87 328 65 936 929 071 616

15 729 168 13 916 070 299 552 791 112 000 109 242 000 0 9 960 000 1 209 992 4 841 246 63 856 983 676 604

ø

212 151 432,9

63 548 382,73

84 461 056

89 425 145,82

1

4

3

2

Druh sítě Dálnice (nejbližšího sjezdu)

Bodové hodnocení

(2/3) Tabulka 3 Počet vlastníků na plochu Plocha č.

1

2

3

4

Počet vlastníků

Počet vlastníků

Počet vlastníků

Počet vlastníků

20

2

1

0

6

19

23

0

7

2

3

2

33 57,53

23 29,11

27 23,74

2 20,05

1

3

2

4

1

2

3

4

Nejnižší

508

442

454

484

Nejvyšší

534

468

488

508

Výškový rozdíl

26

26

34

24

Bodové hodnocení

2,5

2,5

1

4

Skupina vlastníků Soukromé společnosti Soukromé subjekty Složky státu ∑ Rozloha plochy Bodové hodnocení

Tabulka 4 Výškový rozdíl terénních podmínek (m) Plocha č. Nadmořská výška

(3/3) Tabulka 5 Výpočet výsledků vícekriteriální analýzy

Tvar plochy Body

Váha

Důležitost * váha

Vzdál. od infrast. prvků

Prům. cena dostavby

Vlast. práva

Dojezd. vzdál. od RES

Body

Váha

Důležitost * váha

Body

Váza

Důležitost * váha

Body

Váha

Důležitost * váha

Body

Váha

Terénní podmínky

Důležitost * váha

Body

Váha

Důležitost * váha

∑

Plocha č. 1

4

0,0002 0,0008

4

0,0078

0,0312

1

0,6313

0,6313

1

0,2705

0,2705

4

0,0902 0,3607

2,5

0,3392

0,848

2,143

Plocha č. 2

3

0,0002 0,0006

2

0,0078

0,0156

4

0,6313

2,5251

3

0,2705

0,8115

1

0,0902 0,0902

2,5

0,3392

0,848

4,291

Plocha č. 3

2

0,0002 0,0004

1

0,0078

0,0078

3

0,6313

1,8938

2

0,2705

0,541

3

0,0902 0,2705

1

0,3392 0,3392

3,053

Plocha č. 4

1

0,0002 0,0002

3

0,0078

0,0234

2

0,6313

1,2625

4

0,2705

1,082

2

0,0902 0,1804

4

0,3392 1,3568

3,905