lil
Tiskem knížecí arcil)ísknpsk' kníhtískárnv.
^^a
i-
wyíj^T#
NOWOESKÁ
BIBLIOTHEM WYDAWANA
NÁKLADEM ESKÉHO MUSEUM.
éíSIiO XI.
FRANTIŠKA PIXY
KLÍ ŠTPASKÝ.
-cssžS.^M^a^^^^^i^-Sssa--
\¥ PR/tZE.
W
KOMMISSi U KRONBERGRA A
1 6 4 8.
IWNÁE.
FRANTIŠKA DUClIOWNÍHi)
W ECHÁrH
SKÁWCE W
IWALÍNE,
A DOHÍ.ÍŽITELE
AUDA
PIXY, C. K.
ŠTAlíSKÉ SOLBCNOSTI
NA ŠTAllSTWÍ NA l'ANSTWÍ
SEDLECKÉIVI,
KXÍC
ŠTPARSKÝ, ILI
NAWEDENÍ
STROM
K ŠTPOWiJárlffl^ v 'a popis
DRUH O^píClL^^HÁCH.
SPISU MUSEJNÍCH
-CíeS/ÍvA£»t^»s
ÍSLO
* ^>4*>Ji;i£D
XXX.
-
W PRAZE. W
KOMMISSi U KRONBERGRA A 1 t»4S.
IWNÁE.
1113'T?5
JEHO OSWICENOSTI WYSOCE UROZENÉMU PÁNU,
PANU
KNÍŽETI
ZE
ŠVVARCENBERKA,
OKTVŽNNÉMU HRABTI KLEGGOWSKÉ.MU A SULCKÉMU, CÍS. KRÁL. (ÍENERAL - LIEUTENANTOWI, DRŽITELI PLUKU PŠÍHO ÁDOWÉHO . 19. RYTÍI CÍS. RUSKÉHO ÁDU SW. STANISLAWA I.
A SW. ANNY
II.
TÍDY, PÁNU NA SLAWKOWICÍCH,
WARWAŽOW a
t.
d.
IIORLIWEMLÍ INAHODIT
SWEHO
JAZYKA
WELÉMU
iVnLOWfNÍKlJ A
I
PRIROZEiNEllO
WD
A IJMÉP^Í
PODPOROWATELI
S
NEJHLUBŠÍ IJCTAU
SPISOWATEL
o
užitku,
chowání, šlechtní, píesazowáni, šetení,
nemocech, léení a nepátelích owocních strom.
KAPITOLA
O užitku
a
wýmru
I.
štparstwí, též
o
o semeništi
wocní m. 1.
§.
Užitek owccného strcmowL
A.
...
. ,. -Tmc zapnti se nedá, ze ovvocni stromowe w nasi milé wlasti za posledních nkterých let znamenité w potu se rozmnožili a mnoho nalezli obezetných a cwiených pstitel a milowník pedce jest ješt mnooh míst, ležících dokonce ladem, jichž by se k wysázení stromoadí dobe a s welikým prospchem mohlo užíti. :
Kdyby každý
uwážil, jak
mnohonásobný
jest užitek,
který owocní stromowe nesau, jist by naši úrodné
pdy mnohem
lépe bylo použito, a
nejetnji by se
sázelo.
Nenalézaloby se
tolik
prázdných
širokých mezí, pustých powrší, pastwiš a wozovvých
—
a tak jak již
mnohá
eské
owocné stromowí co
místa naší milé wlasti
cest
owocnému
stromowí dkují welikau ást swé zámožnosti, rozmnožila by celá naše wlast swé žiwnosti a píjmy znamenit.
Hospodáowé, zanášejíce se štpastwím, zlepšují netoliko mnohonásobným spsobem swé píjmy, okrašlují swé sady a swá pole, ale krom toho k okrášlení celého i
okolí pispíwají. 1
Rozmnozuje-li hospodá svvé owocné slromowí, nabude ho rok od roku takowé hojnosti, že nejen swj dostaten jím opatí, ale w létech na owoce úrodných mže i hodn mnoho odprodati. Pro swj má w let, na podzim a w zim wždycky dost erstwého owoce pro pochaulku, a co se nesní erstwé, usuší se.
dm
dm
Sušené owoce nechá se chowati po celý rok, a neOwoce, jak erstwé tak obzwlášt také sušené,
zkazí se. slauží
pi mnohých mauných
kteréž jest
cem
mnohem
pistrojí,
jest
jídlech místo másla a sádla,
každý pokrm, když se s owohned lahodnjší. Za letního horkého
dražší, a
asu, zwlášt o žnch, mírní owoce žíze, proež pracující shání. lid welmi se po
nm
Jeli rok na owoce požehnaný, tak že owoce nelze erstwa odprodati, neb že jest cena píliš nízká, mže je hospodá usušiti, zwlášt šwestky a hrušky, a pak w rocích, když se owoce neurodí, dobe prodati.
za
w
Powážíme-li, jak rozmanité,
chuti a
dobrot wzá-
cnéjsau druhy šwestek, hrušek, jablek, merunk, broskwí, které každé prawé tabuli slauží za ozdobu a dowršení, nemže owoci wysoká pochwala býti nijak odepena.
Owoce,
jak za
erstwa
tak sušené, jest
prawá pochautka
pro každého, a zwlášt pro nemocného.
Pro mládež jesti a
wzrst
její
zralé
udržuje,
wšelijakým wyraženinám.
dowoluje, aby se dost
owoce polrawau, která zdrawí
šáwu w
tle istí a hájí
Starec, jemuž sešlost
proti
wku
ne-
pohybowal w erstwém powtí,
obhájí se stídmým požíwáním owoce, zwláš sušeného a waeného, ped nemocmi, které pocházejí z nedostatku
pohybowání.
Owoce
jaderní poskytuje
i
tu
wýhodu, že
se z
nho
mže
tlaiti mest, jenž poskytuje dobrý a zdrawý nápoj. Zwláš ze mnohých druh jablek býwá mest tak dobrý,
že se
mnohému wínu
rowná.
Z
jaderního
owoce zhoto-
wuje se také dobrý ocet, jehož se w welké množstwí spotebuje. Ktomu mže se i nezralého owoce užiti. Ze šwestek zhotowuje se známá sliwowice, a z tešní a wišní dobrá tešowá a wišowá wodka. domácnosti za rok
8
Nemén dobe kám
posiauží mnozí owocní
druhowé k záwa-
k dušeni.
a
Owocní stromowé mimo owoce také ten weliký užitek psobí, že iní krajiny, zwlášt suché, iirodnjší a Mnohá pda totiž, které pro její hubenost a zdrawéjsí. suchopárnost
nemžeme
jinak
užiti
než za pastwišté, na-
bude wysázením owocného stromowí potebného stínu, který chrání tráwu ped slunením wedreni, tak že se než
lépe
mže
pedtím
zmáhati a pináší
Po-
užitek.
dobnau wýhodu psobí wvsázení owocních strom podlé cest neb silnic; a by pak stín od nich jdaucí, nanejwýš polowiní, inil néjakau škodu na wedlejších polích, tu mnohonásobn wynahražují swým owocem nad silnicí takoka w powtí na jejich wtwích se wznášejícím. Stromoadí chrání pole také ped pílišnými wysušujícími wtry, iníce jako ze proti nim, a rownž tak w zim ,
nedopauštjí
wtrm,
aby odfaukaly z polí a
spšnau úrod snžnau pokrywku. Owoce rozmnožuje žiwnost obchodu,
ze
kterého
w
z luk pro-
lidskau, jsauc
krajinách
pedmt
owoce úrodných
na
welké ásti lidu znamenitý zisk wychází.
Když owocní stromowí doroste, poskytuje rozliné druhy krásného díwí, z nhož truhiái, saustružníci, strojai zhotowují lesklý nábytek a jiné skwostnjší náadí, které se draze prodáwá.
každoron nco též
n
Krom toho dáwá owocní strom wtwí k pálení, k emuž se
uschlých
strom stáím neb nemocmi mají krajiny, w nichž pda
lauky,
nedostatek díwí,
za starých
lépe nášejí
daí
as
a
jest
užíwá.
poznawše, že se kteréž
w
té
pd
pánu swému pi-
hojnjší užitek než zdlauhawý
wk
Obyej-
dobrá pro pole a
protože obywatelé jejich hned
lesy wymýtili,
obilí a picni rostliny,
rychlejší
sešlých
wzrst
Myslih lidé, že w hornatých, neúrodných krajinách wždycky se dost les zachowá, odkudž sob potebné díwí w tehdejší lewné cen snadno budau moci opatowati, nenadáwše se toho, že se lidé w tchto krajinách tak rozmnoží, že i sami, aby si w míst swém splozowali chleb, i w tom píkrém položení s nejwtším namáháním weliké lesy promní les, jenž pesahuje
lidský.
1*^
w
pole a luka,
by
s
nich
ných úrodných krajinách.
znamenit
roste,
a
i menši wýnos než w jiTakto cena díwí rok od roku
mli
drahota
rolnikowi
paliwa a stawiwa,
žn
které musí kupowati, jeho požehnané
tení a zkrapibýwání obywatelstwa, rozmáhání Walné se dílen cuje. a parostrojj též železnice, kteréž se od nedáwna i k nám dostaly, rozmnožují potebu díwí jak ku pálení tak ke stavvb každým rokem o mnoho tisíc sáh, tak že na spadnutí ceny díwí není pomyšlení, nýbrž za jisté se Tomuto patrn pijmauti musí, že wždy bude wtší. rostaucímu nedostatku díwí, ných, kde žádné
zwlášt
lesy nejsau,
w
krajinách
aurod-
dá se jen hojným sázením
owocného stromowí ponkud wyhowti. Pstowání owoce jest w jiném ohledu
také znameprostedek k ušlechtni a zdokonalení lidského ducha a srdce; nebo pemyšlowáníra zostuje se wtip, rozmnožují se wdomosti o powaze a wlastnostech pírody wnitý
bec;
lid
uí
se s}(aumati a badati.
Pstowání píležitost
ošetowání owocního stromowí odjímá k zahálce a wyplýwajícím z ní neprawostem; a
ožralstwí, chlipnosti, krádeže a
t.
d.
Konen
poskytuje
owocní stromowí pocestnému a dlníkowi libý a žádaucí by mohl za denního wedra umdleným audm swým A opomenauc wšecky tyto znamenité wýpohowti. hody, jakau okrasu dodáwá owocní stromowí zahradám,
stín,
šírým polím, pastwištím, pomezím, weejným cestám a celým krajinám! Lib spoiwá oko na ddinách, kd S< ošaceni stromowé stojí w jarním swém mlékobílém neb erwánkowém rozkwtu, wzduch naplujíce wonným wýparem. Wdností pozdwihuje se srdce ke swrchowanému
patíc na tešowé slromky, erwen tešnmi takoka osypané, neb na jabloni a
otci,
tiži
erwených pestrých
jablek a hrušek
stkwaucími se hruškowí, pod
wtwe swé
k zemi
sklánjící.
Powážíc tyto tak stkwaucí okrasy a patrný mnohonásobný užitek, jejž nám pstowání owoce podáwá, jak ohledem na potrawu, lahdku, píjmy, tak ušlechtni ducha a srdce, mlby každý, kdokoliw má dosti skrowný kausek pdy zemské a bytuje w krajin, kde se owoce
daí, tomuto ušlechtilému a hojn se odmujícímu zamstnání wnowati pozornost a snažení. Pomyslí si snad mnohý, toto peta o wýhodách štparstwí K emužby mi to bylo platné, když lowk, který wšecku swau pilnost na štpastwí obrátí, sám se toho nedoká, aby stromky sázené swau rukau widl nésti owoce? Kdyby každý lowk takto smýšlel, a kdyby naši pedkowé byli takto smýšleli, bylo by se až posawad na swt málo stalo neb docela nic swt by se podobal weliké pustin, a my :
;
mnohého pohodlí a mnohých radostí Ostatn bludné jest toto domnní, a špatná toho zbhlost we štpastwí, kdoby twrdil, že se štpa nikdy owoce od swých stromk nedoká. Neb zabychom
se požíwání
musilí docela odíci.
jisté
jsau welmi mnozí
druhowé
owi
za wynaloženau práci a
jako
k. p.
wšecko šwestkowé
owoce, kteí se štpa-
péi brzy a
a
tešowé
hojn odmují, stromowí a wše-
druhy letního owoce. A kdybychom w skutku (což zcela neprawdiwé) žádného owoce se strom od nás sázených se nedokali, jakau radost a potšení nám to psobiti musí, když pomyslíme, kterak jednau potomci cky
ale je
budau:
Kdož
muž, jenž tento strom nasadil? A jakau radostí budeme opojeni, když shlížejíce s nadhwzdných stánk k malicherným péím našich potomk, budeme widti, jak se tím owocem oberstwují, které jim piprawila pilnost naše! Kristus pán pislibuje i tm hojnau odmnu, kdož podají kapku wody swým spolubratím jakau tím wtší odmnu mohau oekáwat ti, kdož potomkin swým zanechají nco lepšího a wzácnjšího! Než odpowí snad jiný: Sázel bych owocné stromy: ale w mé hubené krajin owocni stromowé se nedaí, a práce a wynaložení penz bylo by marné. Bedliwého skaumatele pírody hojný poet rozliných planých strom owocních, které se w naši wlasti wšudež nalézají, brzy peswdí, že wina nezdaených zkaušek není w podnebí neb w obyejném našem powtí ani w nebo nikdo se tak snadno píti nebude, žehy tu, kde se planý strom daí a nese owoce, nemohl i strom šlechtný téhož druhu radostn rsti a nésti owoce. Nelze sice zapíti. naši tázati
se
asi
byl
ten rozšafný
:
pd;
6 že wŠechny šlechtné stromy brzy
pro
powtí
brzy pro
pdy mnohem
astji se nedaií; nicmén jest mnoho domácího dobrého owoce, které se s ostejším a sychrawéjším powtím spokojí, jakž bude pozdji, w dílu tetím (§. 2.)í ukázáno.
powahu
i
Jiný
snad ekne:
Práce na štépastwí wynaložená,
štpa owoce doká
když se
i
a
pda
dobrá
jest,
pedce
býwá we mnohých eských krajinách marná; neb jen jak pone owoce dozráwati, lidé je otrhají, ano i stromy polámau, a
jestli-že je
na blízce
obilí,
i
to pošlapají.
námitka je jen potud platná, pokawad není wšude
Tato
strom
pokud se neobírá každý hospodá pstowáním strom až ale bude štépastwí poádn rozšíeno , pak nebude jeden druhému škoditi, protože bude každý míti swého dosti; pak také oko hospodáowo nebude záwistiw pohlíželi na chudého spolusauseda neb cestujícího, když si pro oberstwení tebas nce utrhne, jen když mu nehojnost, a ;
udlá škody, i
a pomyslí
si:
Bh
mi popál, abych pál
jiným.
§.
O
2.
p^stcwáni civocnich stromu wdbcc.
wbec nás uí, jakby owocní stromo wí rozmnožowáno, wedeno a ošetowáno, aby hospodáowi wydáwalo hojný užitek. Štépastwí wbec jest dwojí: pirozené a umlé. Pirozené štépastwí jmenujeme, když se jádra ze štpného buto z planého owoce sejí neb sází do ádk, pak po roce nebo po dwau ze semeništ se pesazují do školky, a tu, beze wšeho šlechtní, tak dlauho se necháwají, až jsau stromkowé schopni, aby se wysázeli na swá stanowišt. Takowíto stromowé, k. p. hrušky, jablon a tešn, nesau jen owoce plané a nechutné, a tak také hospodáowi nesau málo užitku. Z planých hrušek zhotowuje se tak nazwaná prachanda, z jablek planých dlá Ponwadž se ocet, nebo z wtších druh také kižaly. krásných, štpných druh owoce jest hojnost, bylo by Štépastwí
mlo
býti
bu
škoda,
planému stromu obtowati pdu, zwlášt w zahra-
wbec
dách a zeli
takowá
Také
se
w
ohrazených místech; prospšnjší jest, wysáštpnými druhy owocního stroniowí. nynjších asích skoro nikdo štpastwím pimísta
rozeným nezanáší; jen na pdách píliš bídných a na místech od obydlí wzdáiených sem tam nkterý planý strom Každý jest o mnohonásobn wtší wýhod se nalézá. šlechtných owocních strom peswden; protož se každý' radji zanáší štpastwím umlým a také se má zanášeti. Umlé štpastwí záleží w uení, jak se štípkowé štpují, a jak se takto zešlechtní stromowé mají ošeto-
aby jednau wydáwali hojnost chutného owoce.
wati,
§.
3.
Shrcmdzdiní k sclb pclebných jader, pecek a skoepin.
Každému milowníku štpastwí jest newyhnuledln potebná wlastní štpnika ili školka. K založení jí musí se štpa ohlédnauti po pohodlném míst, též jádra a pecky sob nashromážditi z owoce dokonale na strom dozralého, zdrawého a plodného.
Owoce
jest
trojí:
jaderné, pcckowé,
Musí tedy milownik štpastwí
w as
skoepinowé.
nashromážditi jader,
skoepin; což jest práce, která se nenechá zaprankolik hodin neb za nkolik dní, nýbrž jen za delší as, poznenáhlu, protože každý druh owoce má jiný as dozrání. K štpaské setb nehodí se jádra a pecky owoce, které teprw na owocním loži dozráwá; též není radno wzíti pecky a jádra se strom churawých, tím mén z owoce neauhledného , nedokonalého neb naerwiwlého. Zralost jader hruškowých pozná se, když jsau zaernalá a nescwrklá; jader jablkowých, když jsau nescwrklá, sndau kožkau potažena a tžší nežli woda. Aby pecek witi
i
za
7.
hnd
se poznalo, jak jsau jadrná,
mohau
se hruškowíw a jabl-
kowá jádra, též pecky, ped uložením hoditi do sklenice naplnné wodau; která zstanau na wrchu plawajíce, mohau se co špatná mile se
tešn
zahoditi.
Tešowé
pecky
sbírají se,
jak
na stromích dokonale se wybarwí, a ukládají
do hrnc.
Toto uložení stane se nejlépe, když se dá
na dno hrnce wrstwa zem nebo písku^ pak wrstwa pecek, každého wrstwa, až jest hrnec plný, a nejho-
a tak vvždy
ejší wrstwa musí býti pokryta zemí.
asto
hojn po
a
Takto uložené pecky zimu z wtšího
celé léto se poléwají, a na
na swých stanowišlích se wysazují; zjara
dílu již napuklé
potom wšecky bujn wypuí. Týmž spsobem šwestkowé až do swého wložení se ukládají
také pecky a
piln
za-
léwají. Mají-li
w
pecky šwestkowé a
tešowé pes zimu
ostati
kdeby zem nezmrzla. pikrýti, aby myši jader, po nichž dychtí, newytáhaly a pecek nezmaily. Jádra jablkowá neb hruškowá, též kaštany a wlaské oechy, majíli se pes zimu uschowati, mohau se na týž spsob we kwtníku proložiti wrstwamí písku neb drtin, a tak se k další poteb pro jarní kladení uložiti we sklep ne tuze wlhkém ani tuze suchém. krajinách, kde je owoce w hojnosti, jest spsob, wytlaowati z hrušek a jablek mest (Gyder), kdež pak pozstalé mláto, w nmž jest množstwí jader, zdarma se musí se hrnec Také se musí
hrnci wloženy,
dáti
do místa,
ním
W
dostane
wšak ležeti
a
štpa na
hodí se wýborn k zasetí semeništ. Musí na to míti pozor, aby mláta nenechal dlauho
hromad;
sic
by se jádra zahála a spaila. Nej-
lépe jest hned na urité místo je rozesíti, se to
nemohlo hned
státi,
rozestíti
je
nebo, kdyžby na prkno, aby
uschla.
Pecky tešowé jest nejlépe bráti z tešní štpných; neb stromky z takowých pošlé mnohem spšnji rostau nežli z planých.
Swestky wychowáwati od pecek není radno. Stromky wychowané zdlauhaw rostau, a když dospjí k nesnosti, mají owoce neauhledné, zakulatlé, nepauštjící od pecky. Nejrychleji se dochowají, když se wýhony šwestkowé w let okolo dobrých strom bedliw opatrují, a na zimu owázáním se chrání ped zajíci a dobytkem, potom pak w jae se wykopají a pesadí do štpné školky. Prwní a druhý rok po oddlení od swých mateských strom, od jejichž koen pedtím byly žiwy, takowé sazenice špatn se zmáhají; neb sob nmsí prwé nadlati koínk tak
pak ale, jak mile se zakoení , w tetím , twrtém roce wesele a bujn se zmáhají, a mohau již w šestém roce býti pesazeny do zahrad neb stromoadí. a wláseni
;
Wyrostkowé
tito
rostau na silném
Když
dewnatém koenu
sta-
ku pesazení do školky wykopáwají, má se jim zanechali pauze ta ást koene, na které jsau jemnaunké koínky, tak nazwané wlášení; ostatek silného koene se odízne. Dost málo wláknatých koínk dostauje, aby se sazenice mohla ujmauti, jen když se zasadí w dobe nakypené školky; neb puzena jsauc sama se žiwiti, brzy wláskowé koínky šáwu ssající nasadí. Nejlépe jest, takowéto šwestkowé neb i Iešovvé wýhony pro dokonalé jich zakoenní hned po roce pesaditi do školky; chyba by byla weliká, kdybychom jich pi mateském stromu chtli nechati až do dosažení síly, k auplnému pesazení na stanowišt potebné. Neb takowý dosplý stromek, nenauiw se sám šáwu -sáti a ze swého wlášení se žiwiti, nýbrž wždy potrawu braw ze štawy koen mateských, nyní, když má sám žiwiti kmen a wtwe, pone na dlauhý as krnti, a zrého stromu.
se tedy
pd
we wzrstu pozadu. by kdo z wýhon šweslkowých založiti šwestkowau školu, a jeho domácí dorostlí slromowé, stojíce
stáwá
Chtl-li
w drnu, žádných wýhon by nedlali, mže jen na podzim perýti zem mezi stromy a wyrownati; hned w let bude mnoho wýrostk na loket wysokých, jae aneb nejdéle po roce mohau do školky
KAPITOLA
O
semeništi.
(Jaderná,
nowá
O
wlaslmstecht
položen/.,
které
se na
pesaditi.
II.
peckowá,
a
škoepi-
školka.)
pude, wzdeláni a rozdéleni semeniUé.
Aby se štpa ze swé práce a swého wynasnažení mohl jednau radowati, a aby se mu stromky náležit daily, potebí jest, aby se postai^al o pohodlné místo pro n.
ÍO musí býti swobodné, se wšech
Položení semeništ
weškerómu wzduchu (nejen pozápadnímu, nýbrž také wýchodnímu a plnonímu) pístupné, aby tak plán již w autlikém stáí piwykaly sychrawjšímu powtí. stran
otewené,
lednímu
slunci a
a
Pda semeništ nesmí kde by takowá byla, musí tratiwody
nemá
svvodnicemi.
a
mokrá
býti
Co
neb bahnitá; mokrost wywésti
hledti
se
týe
se
wlastností
pdy,
býti ani tuze lehká, ani tuze tžká, ani tuze dobrá;
wedau a rostau w zemi pronazwané žitné pd. tuze lehké, písité jádra a pecky, nemajíce potebné šáwy k nabotnání, jen málokteré wyjdau, a ženau jen srdení, kolní Autlé koínky koeny, konen pak dostáwají spálu. píliš wystaweny paliwým strom jsau w takowé zim, ženau píliš hluboko do slunením paprskm stromky klíí,
nejlépe se
stední,
W pd
tak
pd W pd i
zem
a rezowatí.
píliš
koínky promoknáiiti,
aniž
se
tžké nemohau autlíké náležit
rozšíiti.
Pdu
dobrau obrátiti na semeništ, jest rownž chyba; stromky hned od prwního zaátku nebo w takowé na dobrau potrawu nawyknauce, když se pozdji pesadí zcela
pd
pdy horší,
co seslablí nedužiwci hynau neb aspo zaLépe než takowá zcela dobrá pda hodí se pro semeništ i nkterá z wýše jmenowaných chybných, když se naprawením k tomu pichystá.
do
krsáwají.
Pda nánosu
z
písitá nechá
píliš
rybníka
mrwau mišenau
ného kaukole, nepožitné tráwy, bahna
hrabanky a
z
naprawiti bláta,
nawezením bahna neb
(compost).
Kompost neb míšený hnj bláta,
se
neb jiné náplawy,
jest
rybníku, zpuchelého
dobe
shnilého
míchanice z rozli-
odpadk
howzího
zelenin, rostUn,
dewa, drnu, listí, hnoje. Aby se ná-
ležit piprawila, wyhlídne se pro ni stinné místo, a wždy se uloží
a
wrstwa
pak
zelin,
ped potebowáním
se
pokryje
wrstwau hnoje,
na nkolik nedl oboje se
dobe
promíchá a pehodí. Pda tžká naprawí se nawezením shnilého a spráchniwlého dewa, páleného jílu i také ío-
ného písku,
a sice z té
píiny íného,
protože není re-
il asto
zowalý, jak jiné písky
b}'\vají,
kterýž
železný rez
stromu welice škodí.
Když je místo pro semeništ wyhlédnuto, a pda žádného zlepšení nepotebuje, musí se toto urité místo .zrýti, aspo zhlaubí jednoho stewice; wšecka Iráwa, kamení, koeny, zwláš kopiwy a pý se wyberau, hrudy se rozllukau, Leželo-li
dem,
ped láno.
se
a
ale
zem
a
hrábmi se srowná. urené mnohá léta lapoteba jest, aby bylo
tak již wzdélaná
místo pro semeništ
drnem porostlé,
byloli
kladením jader nkolikrát,
aspo na
6
caul,
ped-
pecky na zimu býti kladeny, musí na jae zrýti, a pes leto nkolikrát
Majíli tedy jádra a
ono místo již Na len as
mže
pda tebas i posázeti nbramborami neb jinau takowau, pi niž se pdau hýbá. Pda pro semeništ již zcela piprawená rozdlí se zahradním prowazcem (wiz Mezi každým obraz) na zWionce, asi 4 stewice široké. záhonem nechá se prostora asi ti twrlí stewice, jíž se obrátiti.
jakau zeleninau,
k. p.
se
zelím,
užije za cestu.
5.
§.
as
kladeni!
Jader , pecek a skoepin.
INejpimenjší as ku
kladení jader, pecek a sko-
we msících íjnu a Listopadu. neb Sama píroda dáwá nám k tomu pokynutí ona seje na zimu. Jádra na podzim sázená pes zimu
epin
jest
podzim, to
jest
;
i
nabotnaji,
a
z
zimní wlhkost,
jara
w
asn
wesele
a
zemi toho
asu
wylézají
ze
zem;
se wynacházející
pi-
,
spíwá k jejich vvzrstu.
Jádra a pecky mohau se
síti
tak
jako obilí,
totiž
rukau se rozhodí po záhonech, a hrábmi se zawláí tom wšak asto jádra ostanau ležeti nawrchu, nebo ;
pi se
pak stromky nalézají bud w nepimené dálce od sebe na hromadách proež lépe jest každý záhonec špiatau motykau neb i hrabíštm dle zahradního prowazce rozdliti w brázdiky dwau nebo ty caul hlaubky a asi lyr neb šesti caul šíky od sebe, a w tyto brázdy klásti jádra jak hruškowá tak jablkowá wždy dwa caule, pecky
bu
;
12 ale asi 4 caule
od sebe,
a
Oechy,
pokrýti zemí.
že se
caul hlaubky a 12 caul zdáli, a w tom míst jich wždy ponechati. Kaštany se též wkládaji na pét caul od sebe, a ponéwadž jsau píliš citliwy na mrazy, lépe jest klásti je do zem z jara, a pes zimu radji w njaké nádob proložiti wrstwami písku, a schowati we sklep, kde nemrzne. Mandle se sázejí též tak daleko od sebe, a když je možno, kladau se i se zelenau swau obálkau, ježto mnoho pispíwá k pohodlnjšímu jejich sklíení. Jádra jablkowá nešlechtí, nejlépe jest wložiti již na 4
hruškowá
neb
6
každý druh obzwláš. nebo hruškowá ped sázením zaschlá, musí se po 24 hodin neb déle moiti we hnojnici rozdlané wodau, aby se trochu zotawila a naa
jest nejlépe klásti
Jsauli jádra jablkowá
Tešn
botnala.
a šwestky
mohau
se také
s
i
masem
po-
do brázdiek, ímž se ulehí klíeni a rozpuknutí pecek; pak z masité obálky požíwají autlé rostlinky nejprwnjší a nejpimenjší potrawy, od samé pírody jim ustanowené. Jestliže pecky tešowé a šwestkowé w hrncích, jakž byla w §. 3, nenapuknau, mohau se asi na ti dni ped wložením hoditi do hrnce naplnného hnojnicí, kdež se pak klíky jader posilní a wzrsl jeložiti
e
jich se zrychlí.
Jak jaderní tak peckowé owoce
zimu
i
z jara;
peckowém, aby
nicmén
jest
radno,
mže
se sázelo na zimu, protože
pecky kehí, kteréž tudy sázené z jara, jestliže se
z jara
w
let
woln dobe
se sázeti na
zwlášt
pi owoci
mrazowé iní
wycházejí, kdežto
neošetují a neza-
wtším dílem zaschnau a picházejí na zmar. Wlaské oechy a kaštany dají se pes zimu do hlíny neb do wlhkého písku, w nmž ponau pueti, a z jara opatrn se swými klíi se wysadí do školky na loket zdálí od sebe, kdež na týchž místech ostanau až do peléwají,
swá stanowišt; neb tyto stromy se nešlechtí, korun neb klonících rády snesau. Chceli kdo pecky tešowé neb šwestkowé klásti teprwa z jara, any w hrncích uloženy a zemí prosypány sazení na
aniž ezání na
již
popraskaly a klíky wyslrkaly,
dnotliwé a
opatrn
bráti z
hrnce a
musí je klásti
je
pi
sázení je-
klíi
wzhru
i3 pak zwolna pokryti kyprau zemí. Jak iešowé tak šwestkowé pecky musí se, jak již wýše podotknuto, pi kladení do záhon ješt jednau tak daleko od sebe dáwati jak jádra jablkowá a hruškowá, protože mají mnohem schop-
njší wzrst
a
brzo dlají postranní snítky.
týe wybrání jader, majíli býti wolena z owoce nebo štpného, jsau rozliná mínní; nkteí schvvalují jádra planá, že stromowé z nich pošli jsau trwanliwjší a stálejší, jiní jádra štpná, že owoce z nich Co
se
planého
a dokonalejší. Když štpných jader míwají pknau
pošlé jest chutnjší
stromy
ze
se z takowých
strom
kolikráte
i
se
uwáží,
že
a
že
stálost,
bez šlechtní
dokáme
krásného nowéhu druhu, zasluhuje sázení jader štpných
ped
pednost
planými.
6.
§.
OUtowáni
plán zdaiti, musí se asto na mnohá službika jim wnowati.
se
Majíli •
seineniUé.
hlédnauli, a
n
do-
hlína na nich bu bu dlauho ležewším
semeništ, když 1. Záhoncowé ustawinými prudkými dešti (lijawci), na nich snhem zkornatí, musí se asn
z jara
wnými hrábmi
astji
rozpukliny
i
což
se
i
Takowýmto hrabáním nejen
opakowati. ale
skypiti,
se
zasýpají,
a
pozorn de-
w
pda
roce
má
se skypí,
kUky mohau pohodln
wylézati.
Aby
2.
zwýší
dno
se myši zapudily, ježto se
po jádrech shánjí,
na zimu zasetá políka na dwa neb ti caule
pikryjí se
dobe
shnilým
howzím
hnojem, aby jich tak sna-
nenalezly.
Aby stromkm tráwa neubírala potrawy
3.
stji a
pozorn
4.
mkkau,
a jich
zbawíc je swtla a wzduchu, musí políka
neudusila,
Wždy po ne
ale
a-
býti wypleta.
wypletí
mají
se
plán obwlaženau, wodau pokropiti,
sludenau, studninau,
ped
wý chodem nebo po západu slunce, z kropáe, aby hlína pletím od koínk odwalená zase na Totéž se musí initi, když trwá suché powtí. pilehla. a sic
n
14 5.
Také
musí bedliw dáti pozor, aby stromky
se
má býti semeništ donicmén pi vvší opatrnosti škoda stromky až po ást od zajíce rannau
nebyly obežrány od zajíc; proto
be
ohrazeno; kdyby se
stala
musí se
,
uíznauti.
KAPITOLA III. O školce.
TJ^ýmér
íkolliy.
Když štpní semenákowé
bujn
prwního roku
etn
a
wyženau, wzrostau a dosáhnau tlauštky husího brku,
a ideji je štpowáni a se zmáhali. Takowéto místo nazýwáme štpownici neb štpní
potebí
jest, postarati se jim
rozsázeti,
školku. planí tak
o jiné místo,
aby mohly jednau pohodln
Jest
to
tedy
místo,
stromkowé býwají
na
bjfti
nmž
jaderníky a
jiní
zcela wychowáni, zešlechtni a tu
ku pesazení na do sad, na meze, okolo
dlauho zstáwají, až jsau schopni
sWé budaucí stanowišt, k. silnic, do stromoadí atd.
p.
Pipraweni pddy Jaké wlastnosti musí míti
chybná
pda má
ke školce.
pda
ke školce, a jak se eeno, kde
naprawiti, již swrchu jest
pd
semeništ; neb to samo plalí i zde. wšecko jen na tom, aby místo, na nmž školka má býti, náležit hluboko bylo zryto neb jen tak štpa od swých stromk se mže nadíti radosti a užitku. Obyejná píina, když se stromky nepodaí, jest ta, že se zasadily do špatné neb jen powrchn zryté a newyištné pdy. Nejlépe jest, aby pda pro školku ustanowená na dwa stewíce hlaubky byla rejhowána, to jest, obrácena. Toto obrácení neb rejhowání zem jest pro stromky na nejwýš prospšné; neb zem, která již mnohá léta se jednalo o
Nyní
záleží
;
15 mrtwa, skypií, a protože
ležela
slunce,
swétlo,
ínkm
štipk
des mohau
w
na
wzduch, mráz,
ni
psobiti, zúrodní se,
a ko-
piprawené zemi náležit se rozložiti a nalézti dostatek potrawy. Toto pewrhowání neb rejhowání zem nejnáležitji se wykoná, když se na kraji místa, jež hodláme tak wzdlati, po délce natáhne snra, a podlé ní strauha se wykope na dwa slewíce hluboko, k. p. od m ^ až 71 /, a hlína na powrchní stranu gruntu
s
a
t
Jestli-že
kopá
lze
této tak
se vvyhodí. jest
se druhá
již
prwní
struha
nápodobná k
jí
i
až
m
/ /,
k až n
I
hotowa,
a hlína ze strauhy
i i až / / do prwní m k až n I se pehodí. Tato zem musí wšak dokonale býti rozhrabána, a vvšecko kamení, pý atd.
wyistno. Tím spsobem pokrauje se s wykopáwáním a zahazowáním struh až do konce wyznamenané
z ní
Do
pdy. se
poslední struhy, kteráž zstane prázdna, musí
piwezti hlína
z
prwní struhy
která leží za školkau s ležit
wzdlá
zem ku
a
?i
1.
m
k aí n
Tím rejhowáním
I
wyházená,
hlína se
ná-
wyistí, a spolu pijde silnjší newyžitá
koínkm
stromk.
Pochopitedlnjší uiní to pedložený obrazec.
Nejpíhodnjší as k rejhowání že mrazowé uiní
pdu kehí,
a
jest
podzimek, protocelau zimu p-
zem po
sobením powtí, dešt, snhu mrwícími ástkami se nasycuje a zauroduje. Tato práce má se pedsewzíti za pkného powtí. Wšecko kamení musí se wyházeti. Máli školka již na podzim býti založena, musí se pda již we pedcházejícím jae zrejhowati a wyistiti. Máli školka založena býti na tráwníku, nejlépe jest toto místo o rok díwe k tomu úelu piprawiti. Drn se na podzim zryje, pda se zrejhuje, a takto nejen koínky tráwníka
i6
pes zimu pemrznau a shnijí, ale i ostatní pda pewržená psobením powtí, dešt, rosy swrchu se zaurodní. Aby místo pes léto neleželo bez užitku, mohau se na
nem pak
zemata, ípa, zelí neb jiné astjším tchto plodin okopáwáním nasázeti
býwá náležit
zryta, a stane se tím
§.
O
asu, kdy
se
zeleniny, kdež
pda zárowe
schopnjší.
9.
mají plán ze scmeniUéte wykcpdwati,
a do
štpní okolky pesazowati.
Když plán
již
dw
w
léta
semeništi slojí,
býwají
obyejn hezky powyrostlé a tlusté; které dosáhnau již aspo tlauštky husího brku, mohau se na jae w msíci Beznu nebo w Dubnu wysaditi, a sice díwe než míza mnozí štpai bludn myslí a prawí, než do strom wstaupí. Také se to státi mže na zimu, když již listí opadne a míza je zhustlá.
zídne,
ne, jak
míza
koen
z
§•
O
10.
wykcpáni pláni ze semenst.
a práce této jistý
dobe
které tlauštky brku nedosáhly,
Plání,
dji ješt rok w semeništi ponechati. Pi wykopáwání plání, zwlášt kdo
w
krátce ukoniti
jich
nemže, má
jest ra-
má mnoho, se zachowati
poádek s ohledem na rozliné druhy. Druhowé, díwe puí, musí se také díwe wykopati; na-
ježto z jara
ped
tedy
tešn
a
wišn, pak šwestky, potom hrušky,
Toto wykopání má se hlepkného powtí. Jeli pda w semecož obyejn z jara býwá, mohau se
a naposledy jablka a oechy.
dti pedsewzíti za ništi
dosti
wlhká,
plán jen rukau
wytáhati ze semeništ;
napomáhati motykau.
koínky wláskowé otásání
s
nich
Zwlášt
(wlášení),
zem
dílky, wisící s kolního
ale
jeli
pozor
suchá, musí se
dáti
se musí na
aby nebyly u wykopáwání neb
petrhány.
Wlášení jsau nitkowaté
nebo postranních
koen.
od zem oištné plán nesmjí se dlauho nechati na wtru, tím mén na slunci, aby jim
Wykopané
á
17
koínky,
wláskowé,
z\vlií.stc'
ježto
radji hned
tedy
zemí
pati
swrchu
se
a
ostati
neuschly.
jich
Musí se
neníli as, aby koeny dobe prosy-
do chladu, a
ukliditi
byly ješt toho dne sjízeny, musí se
mohau pak
k budancíniu
jsau
zakoenní newyhnutedlne potebné,
hlinau piházeti
i
;
w tom
uloženy od podzimku až do
chceme
Uložení plání, jichž
takto
až
stawu
jara.
do
jara
ne-
zakopaných, koná se následujícím spusobem: Wykopá se tak široký píkop , coby obnášel polowici wýšky chati
plání,
jedna
do nhož se plán položí na šikmo, ne na délku, plá wedlé druhé; naež se piházejí kyprau hli-
nau, ne hrudowitau, tak sice, aby hlína náležit osypala wšecky koínky, a jen polowika stromk aby auhala
wen; což proto jest zapotebí, aby se chu Qak íkáme) neudusily. Kdyby
pi
z
se
nedostatku wzdu-
koeny stromk
zimu náležit hlinau neosypaly, a h^\J koeny, nasadila by se na koínkách pes
jich ukládání na
dutiny mezi
zinm plesniwina, a takowí stromkowé
,
kteí plesniwinau
a
mrazem utrpí, wsazeni bywše, ani nepuí a zajdau. Kdyby koínky stromk pi wší opatrnosti pi ukládání pece trochu uschiv, postavví se ped pesazením na nkolik hodin do nádoby naplnné wodau, kdež brzy zase pijdau k sob.
O
ezáni pláni
§.
11.
ze
semeniU
wynafijch.
Dle wyrobku wystaweného na odiw pozná se mistr stupe jeho dokonalosti. Tak se zbhlost štpae pozná podlé ezu uinného na štípkách, od nhož záwisí
a
i
budaucí zdar stromku.
Stpa,
nž
drže stromek, jenž
má
býti
piezán, w lewé
w
prawé ruce, koeny maje obráceny proti oím, seízne kolní neb srdení koen šikmo pry až na dwa neb ti caule. Tento koen jest sice stromku pro udržení se w zen\i a wzdorowání wtrm baur^ liwým potebný, ale také pekáží, že stromek nemže panštti powrchních neb postranních koínk, které práw
ruce, a
nejwíce
má
pispíwají k budaucímu jich obžiwení.
se kolní
welmi
zahradnický
koen,
dlauhý,
...
StparHky kli.
i
z
jejž té
Mimo
to
zwlášt hruškowí druhowé míwají píiny uíznauti, protože když se ')
~
18 ponechá,
mrtwau
žene
pdu
hlaub a naposledy
wžcly
neb
skálu,
pichází na kdež pak takowi stromowé, ne-
w korun usychají; a kdyby se usfawin do dewa, a málo neb do-
majíce dostatené sáwy, i
to nestalo
,
ženau
žádného owoce newydáwají. Wšecky koeny, ježto se stromku odebírají, mají se šikmo odezati welmi ostrým nožíkem; tupým wícc se koen roztepí než ueže, což obyejn má rez za cela
—
následek.
Odezáním srdeního koenu
powstalá rána zhojí se
wyprysující mizau; udlá se na ní množstwí bradawiek, z
koínkowé štpaowi takoka
nichž wynikají
musí býti
wláskowí.
Wláskowé koínky
má jen polámáno, zmakáno neb swaté; z nich
to od-
rozte-
co snad bylo páno, aby se od této rány netáhla shnilotina nahoru do stromku a jeho neumoila. Na kmínku se wšecky snítky íznauti,
odeží.
Pi ezání kmínku
drží se
ostrým zahradnickým nožem
kmínek lewau rukau,
umístným we prawé
a
ruce
zizne se kminek s oliledem na bídné neb etné wlášení na 2, 3 neb 4 oka, tak aby ez, který se se zadu se wznesl. nad posledním okem uinil, šikau nad Toto ezání kmínku zpátkem dlá se jak pi jaderním tak
až
n
pi peckowém
owoci,
sázíli se
z jara.
Pakliže se ale sází
na zimu, nesmí se nic ezati, než teprw dle
poteby stromkm ueží.
na jae, hned
ped
Stromkm,
wsázením snítky
se
z jara se snítky
ježto
se sázejí
odeží.
Mnozí zahradníci, pesazujíce plán ze semeništ do seeží s kmínku pauze snítky postranní ostrým nožem, ostatn ale kmínku samého nožem se ani nedoTento spsob držím tentýkají, nechajíce ho celého. kráte za dobrý a schwaluji, když mají semenákowé dost koínk a wlášení; jsauli ale tyto chudé, musí se jim školky,
i
kmíneky
zkrátiti.
-
Peckowé owoce (totiž šwestky a tešn), jsauc píliš citliwé, zpátkem ezání nerado snáší. Z ezání jeho pochází obyejn wýtok pryskyice, který psobí spálu, a tato smrt, Musíli se ezati pedce, zíznau se jen porušené díly, z prostedních snítek málo, z hlawního wýhonu wšak nic.
19 §.
O Diíwe
12.
pesazcni pláni dc
nežli
plán
Štfpni. školky.
koenech
jak na
tak na kniínku
teba, aby byla štpniná pda prawideln prowazcem zahradním od západu k w vchodu rozmena vv záhonce, a sice na loket neb až na pl druhého lokte sirky od sebe, aby se w nich pohodln a bez nebezpezežerae,
jest
censtwí jakého uškozeni mohla
W
tchto ádkách udlají
molyckau jamky sice
(doly)
se
zem kypiti
bu
a tráwa pleti.
železným bodcem neb
pro každý jednotliwý
pro jablkowé, hruškowé,
stromek, a
tešowé, wišowé,
šwest-
kowé stromky na jeden loket, pro wlaské oechy na pl druhého lokte od sebe. Než se plán sázejí, wyberau se obyejn stejné tlauštky na jednu ádku, aby potom pi štpowání celá ádka mohla býti šlechtna. Pesazowání samo dje se následujícím spsobem Lewau rukau drží se stromek do piprawené jámy, prawau se rozestírají wláskowé koínky; na které stran není žádný koínek, tam se rozestrau s jiné strany, a potom se pikryjí kyprau a dobrau zemí, aby nikde neostala žádná prázdnost; pak se mladý stromek zalije neb zaplawí, ímž se zem usadí a stejn pichytí na koeny. Každý stromek vvsadí se jen o caul hlaub, jak stál díwe, protože se na zem usadí; sázejíli se ale stromky na zimu, zasadí se pl druhého i dwa caule hlaub. protože mrazowé stromek powytáhnau. Plané, které míwají pi wyzdwižení ze semeništ o 4 neb 6 caul tlustší koen nežli jest kmínek, (což se
nm
zwlášt shledáwá pi pláních hruškowých), nejlépe jest zahoditi, protože takowé wydávvají jen nezdaené a zakrsalé stromky.
Stromkm,
které mají dwa neb i ti kolíky, neueží, léby byly welmi dlauhé, nýbrž jen Takowé stromky nemíwají obyejn postranních
tyto se zcela
se zkrátí.
koínk, zaež
se zase jejich kolíky rozkládají.
Plán
jakéhokoliw druhu sbírati powati, není nikdy radno; neb wtší
koeny; nkdy býwají
z
bahnitých,
z le^a dil
neb
i
neb
je ku-
míwají špatné stinných míst,
2*
20 a
proto
strom
ních
zídka kdy daíwají.
welmi
se
neberau wýhony
z
koen
neb
;
tyto
již
Též
nikdy
se
neb jaderbídné koeny,
zešlechténých
wždy
míwají
býwají jen welkýrai ranami oddleny, které se téžko hojí, a když z nich
mowé
i
stromowé powstanau, mají chybu swých že wyhánéjí wýpuky. Takowí stro-
ddinau,
roditeh°i
(protože
tyto
wýhony kmen
oslabují) zmáhají
se
jen bídn, a nasazují málo owoce.
Od
jaderních strom odnože koenowé bráti se nenaopak mají; jest welmi prospšné, bráti wýhony peckowého owoce, jakož šwestek, sliw, tešní a wišní, neb tyto wydáwají asto dobré stromy, a sice tím lepší, ím mén byly pi oddlowání od mateských koen poranny, a
ím
bedliwji byla rána hojena.
Osetoxváni a hlídáni plání we Uépni
íkclce.
štpní, w níž byly plán na zimu neb musí prwního roku, jak mile se pone tráwa upínati, krací býti zkopána a sice pozorn, aby se Školka
z jara zasazeny,
koínkm
W má
neuškodilo, což se stane dwakráte za ten rok.
druhém roce, kde
býti školka z jara zryta,
již
ádn
stromky
pozorn, aby
má
hnulo, a pak když zase obroste trawau,
bedliw státi, kdyby po ulila a po wrchu
a
krací
a
pozorn okopána.
se
koenatí,
stromky nebýti wypleta,
To samo
silných lijawcích neb krupobitích
dostala
se
má
zem
se
a
se
pewnau kru. §.
H.
Pipraweni plání k Uépowáni. Jsauli
ped
plán pi pesazowání do štpní
se bére na
podzim nebo
na jae se na nich nic nestane,
školky,
hezky
silné a wzrostlé,
a bylli
rok pohodlný a
z jara,
dobeli se plán ujaly, mohau se, majíli dostatek mízy, na zimu již okowati. Jestliže se téhož roku okowati nemohly, a nasazují druhého roku snítky nebo polowiní ratolesti, nesmí se tyto na nich ezati; neb welice pispí-
21 wají k zesílení kniínk; a jen (y se uezati niohau, které wynikají jest ale
od
dola,
poádku
bez
zcela
stromek
mohau
hezky se
mu
zohyzují.
Pakli
wyláhlý a nasazuje snítky
hnedle
strom
a
tyto ratolístky
odezati až k místu,
na kterém jej chceme okowali; neb takto rány se zaNejlépe a stromek dostane hladkau a slejnau kru.
celí, jest,
když každé oko hned jak se okazuje, z onoho místa Pi okowání plán wsecky snítky na celém
uštípneme.
kmínku, nebylyli píliš silné, odeží se, aby tím spsobem oku míza se piwedla. Jestliže které plán od korenii panštly odnože, ty se jim wždy bedliw odštípají zwlášt tenkráte se musí školka w tom odeží; neb ohledu bedliw procházeti, když jsau plán již zešlechtny*
KAPITOLA
náadí
O
š
§.
IV.
p o w
t
a c
í
m.
15.
Nádobí a píprawy k Uepcwáni stromu potebné. Nádobí,
jehož
pi štpowáni strom užíwáme,
jest
následující: a)
Nž
k okowání.
b) Zabka.
c)
!Nž
obrazec na d)
k
str.
Malá
raubowání
s
tlustým
hbetem.
(Wiz
22.)
ostrá
(Wiz obrazec na
(Wiz obrazec.)
(Wiz obrazec.)
str.
pilka, 22.)
nejlépe
z
hodinowého péra.
22
e) Miska k štépuwání, ježto slauží k tomu, aby se wšecky k šlechtní potebné wci na ní uložili, a štépari byly po ruce. Miska tato jest obyejn zhotowena z kusu prkna, do kulatá zakraužena a na dwa caule hlaubky Tato miska má uprosted díru, wystraužena co talí. skrze kterau se prostrí 4 neb 6 stewic wysoká hlka, též prowrtaná drami, aby se miska dle poteby hlaub
neb wjš mohla
spustiti,
(Wiz obrazec.)
2:í
í)
Lýko k zawazowáni, neb wrbow*' praulky.
g)
Zahradní wosk.
h)
Pistrojené zahradnickým vvoskem napuštné plá-
tno, jímž se rány
pi raubowání neb kopulowání uinné
zawáží.
jímž se rozkal pi raubowání udlaný i) Khnek, rozewe a s jedné strany pidrží, aby se strany drulié raub piprawený pohodln do rozkalu se zasadil. Wenkowský lid užíwá pi štpowání owocných strom ledasjakého domácího nože, a dobe se pi tom daí, jen
když
jest dosti ostrý.
Zahradní
zmínný w
prowazec
§.
4.
pedstawuje
obrazec zde pidaný
KAPITOliA
V.
O štpowání owocních strom wbec. §.
Co
se
16.
itpcwánn cuwcmch
slramu ivyrozumiwá?
Stpowáním owocních strom wyrozumíwá se wbec umní, kterým pláni wstípením oka neb raubu ze stromu
24 již
štjDOwaného wychowáme
jen rannjší a
hojnjší,
w
ale
takowý strom, který nese nei
také
krásnjší owoce než jeho pwodní,
kowé, jaké sobe
práw
dle a
podoby k tomu
a
chuti
také
ta-
žádáme. §.
17.
Spilsoby Uépowáni.
Nejsnadnjší a nejobyejnjší spsoby šlechtní owocních
strom
jsau ti:
Ookowání, kteréž jest dvvoje: jarní, ped sw. Janem, a letní, po sw. Janu, ili do bdícího a spícího oka. 2. Kopulowání, kteréž jest zase dwojí: totiž kopulowání do stromku a kopulowání do koene. 3. Raubawání, které jest trojí: do kry, do stromku a do koenu. 1.
§.
O
18.
wldsinostech, jez stromky do sebe moji
initi,
které máji býti
Upowány. Stromky neb plán owocné, které mají wány, musí býti stwí,
chtíti
již
dobe zakoenny,
býti
a protož jest
strom štpowati hned po pesazení, protože
pi swém ješt nedokonalém zakoenní nemohau titi tolikau
štpohudla-
se opa-
potrawau a dostateným množstwím mízy,
jíž
k zhojení ran dwojnásobn jim spsobených welice mají zapotebí. Nejlépe jest se štpowáním stromk 2 i 3 léta po pesazení ze semeništ ekati, a pak, když se okují do kmínku, wtwiky se jim odeží, aby se míza zcela jen dostala za podíl. Jsauli silnjší, okují se do wtwí.
okm
§.
O
19.
Uép7iých ranbexh wcsniés.
Jednoroní ratolístky (obmladky) se stromk štpowaných, jichž ke šlechtní stromk planých neb ku pešlcchtní stromk již štpowaných užíwáme, nazýwáine
štpné rauby.
S5
Pi
raub
zjcflnáwání
nesmí
se
štpa
nechat
mámiti laliodícím snad názwem, n}'biž neznali druhu toho
owoce,
raubu
jehi)ž
ných, jak tento druh
chce použiti,
má se poptati zkušemá owoce, letní ili
nesný, jaké
jest
zinmí, jakau zakládá korunu. Schwálením
wýtených
wlast-
má se teprwa we vvolení raub sprawowati. U woraub wždy zasluhují pednost ty, ježto jsau lení wzaty se strom mladých, dobrých, nesaucích hojné
noslí
owoce
ze strany
bráti
wyzralejší.
w$.
uwyklých na naše podnebí.
a již
rauby
Také se mají
slunení, protože jejich oka jsau
o raubech bude pozdji
(Ostatní
powdéno
26.)
KAPITOLA VI. O okowání. 20.
§.
Ockowdni, spdscby a pioivozcwánt
Okowání
jeho.
wynétí pupence neb
oka prutu zastromku neb jeho wýstelku mezi aby se s ním spojilo, a wyrostlo w strom
jest
sazeného do mladého
dewo
kru
a
tak,
téhož druhu, jaký byl ten,
Okowání letní,
jest dwojí
s :
jehož prutu bylo wzato. jarní,
po swatém Jan, dokawad se
ped swatým Janem, a kra lehko nechá od-
laupnauti.
Prwní okowání, ped swatým Janem, jmenuje se pupen nejen se ujme, nýbrž ješt téhož roku wyhání; druhé se jmenuje spící, protože se sice pupen ujme, ale téhož roku newyhání, nýbrž odpoíwá,
také bdící, protože
jako by
spal.
Po swatém Jan okowati jest lépe, a zasluhuje we wSech pípadnostech a pi každém owoci pednost, protože
oko
sázené do bdícího oka nejen se ujme, ale
i
té-
pozd wyhání, dewo oka zcela nedozraje, a w zim asto zmrzne. Oka sázená do spí-
hož roku prolož
cího oka hned sice na podzim se ujmau, ale newyhání, a
26
^
píštího jara, jak mile míza
pone
stromu zídne, oko
vv
wýhon jeho do zimy zcela dozraje. Nejlepší as k okowání letnímu jest ten týden ped swatým Jakubem a ten týden po nem; neb tenkráte býwá míza již zcela zídlá a oka wyzralá. Nebylaliby oka ješt wyzralá, mže se ješt as týden posekati. Nkterý pueti,
a takto
Nejwíce míza až do swatého Wácslawa nezapadá. mízy býwá we stromech w rocích netuže mokrých ani
rok
Léta píliš mokrá býwají k
suchých.
neb
tu jest míza
také, že
oka po swatém
i
když
škowí,
we stromech
okowání
nejšpatnjší.
Jan okowaná
nejhorší,
Stáwá se (zwlášt
ale
hru-
podzimek píliš pízniwý) ješt na podzim
jest
poteba nedozralý wýhonek zaobaliti do suchého mechu a obtoiti lýím, ímž se ped zmr-
wypuí,
a
tu jest
znuti m ochrání.
Okowání samo dje Wezme se pkný jednoroní
následujícím který
spiisobem
má pkná
do-
w lewé ruce, nanejpknjším okem nž, a kra na pi na
na tento raub,
zralá oka;
se
raub,
sadí se nad
—
jenž se drží
i se naízne; te se wede nožíek šikmo sj)sob a od é k c, a od a k c, z ehož powstane obrácený tíhranník C^sT/b) což se jmenuje štítek. Mže se to státi c i
Nyní se pomáhá na stranách ac a bc , aby pi kterémž wšak odlupo-
obrácen.
se štítek dokonale odlaupnul;
wání štítku musí se pozor dáti, aby oko, w nmž spoíwá zárodek budaucího stromku, neostalo sedti na raubu, sice by bylo naše okowání marné. (Wiz obrazec na str. 27.)
rauby píliš šáwnaté nebo píliš wyschlé, we kterýchžto obau pípadnostech oka neáda se wylutoto pují, musí se štítek s kauskem dewa wyíznauti kmínek zcela na aby tak, dewo musí se ale piíznauti Bylyliby
;
doléhalo.
piprawen, udlá se na kmínku, kde jest nejhladší a nejzelenjší kra, ez asi 4 neb 6 caul na spsob a—h, a z prostedku tohoto od zem na iezu táhne se rowná ára dol, tak aby oba ezy dohro-
Když
je štítek
pi
mady a na
wypadaly str. 27.)
jako
latinské
T:
a^b
(Wiz
obrazec
27
Prawí se, aby se oka okowala
od
zem,
nerada
soko
asi
4 neb 6 caulii
protože se wí, že se oka^ ježto se sázejí wýše,
pijímají,
a
že
z
wtsího
dílu
z
takowých wy-
okowaných ok wyrstají stromowé spotwoení,
a
láme je wítr snadno.
Když je již štítek z raubu wyíznut a piprawen, a kmínek na spsob T naíznut, odchlipí se kra na obau stranách jako kídla, aby se tam štítek pohodln mohl zasaditi. K tomu wýborn slauží ona kostka na okowacím noži
se
zadu
pichystaná.
(Wiz
obrazec
na
str.
2
dostaten pichystána, zasadí se štítek prawau rukau tak, aby otewené dewo plán docela pikryl; potom se piloží kra plán s obau stran; lýí nejdíwe na píní ez nad okem dwakrát se obwine, pak se táhne pod oko dol, wšecky ezy krom oka pikryjí se lýím, a lýí se zawáže na smyku. Lýí má býti pewné, aby se pi wázání netrhalo, pod
a.)
Když jsau
a široké, aby se
mohau
se wsaditi
kídla
na
stromku
nezaezáwalo do kry.
dw
i
ti oka.
Na jeden stromek
28
K okowáni k
hodí se stromky tenké, mající tlaustku
co brk, když jest
asi
okowáni
dw
Wsadíli se
kra
jejich mladistwá.
Nejlepší jsau
weerní hodiny , když neswítí nebo wíc ok na jeden stromek, a
ranní a
se wšeckna,
nechá se
z nich
slunce. ujniauli
nejlepší a nejsilnjší
státi,
odíznau, a potom když ponechané oko wyžene na 6 neb 8 caul, wršek stromku se odízne, než tak, aby se nad okem ponechal pl prstu dlauhý pahýl, by oko neuschlo. Asi 6 neb 8 nedl po okowáni, když se znamená, že štítek ke dewu pirostl, auwazek se odízne aby mela míza wtší wli hnáti zdly nahoru do oka. Druhého roku na podzim, když již oko wyrazí wýmladek tlustý co prst, takowý pi zríznutí koruny nad okem ponechaný pahýl se wší opatrností se zízne. kmínku neb Každý druh owoce, jehož kra wtwí jest mladistwá, hodí se k okowáni. Nejlépe se okují broskwe, meruky, ryngle, kteréž ostatní spsoby ostatní se
,
bu
štépowání
neády
snesau.
Broskwe a meruky okují se také na diwoké, mladé se na nich oka dobe pijístromky mandlowé; než broskwe okowané na mandlowých mají, jsau takowé stromech píliš citliwé na zimu; astji w klonících wymrzují, a wbec nemají žádného dlauhého trwání. Pi okowáni jakéhokoliw druhu jest nejlépe, když
a
Musíli oka co možná nejerstwéjší , neuwadlá. okowáni letnímu penášeti z dalekých zahrad, nejlépe lupení uezati, a ponechati jen lupenowé a-
se sázejí
se rauby k jest
píky,
jichž
takto
piezaných spodní konce
zastrkají se
bu
hokým do okurky, pak se celé njakým lupením, neb kenowým listem obwinau a zawáží. Na pláních, které mají býti okowány, neueže se ped okowáni m nic, neb takto by se míza stáhla w koeny, a w pláních by se stenila. Když se plán okuje, tu teprwa se jí kloníky shodí a plán hodn dole se okuje, by tak míza spadla dol, a hojn byla k oku piwedena. Kdyby rauby pi wší opatrnosti pede byly zaschly a nechtla se oka kolik
se
hodin
kra
dobe
odlupowati,
musí na
n-
wloženy býti spodními konci do wody, aby
oka odlupowala.
29 spsoby šlechtní owocních strom zaokowání pednost, protože rána jím ueinená není sluhuje tak. welká, snadno se zhojí, a kdvž se okowání ponejMezi wšcmi
mže
prw nezdaí, zec na
sobu T naíznut
mek
se opakovvati p(»druhé
27 wyswetluje,
str.
má
jak
býti
i
potetí.
stromek
wyíznut oko zasazeno
štítek
(Obra-
w spa
stro-
zawázán).
KAPITOLA
VII.
Kopulowání. §.
TVíjmír
i
21.
spsoby a proivozotván
jeho.
Spojowání ili kopulowání stromk jest ten spsob štpowání, pi kterém štpný raub s mladým stromkem tétéž tlauštky spojíme, swážeme dohromady, a tak slauíme, že z toho wzroste šlechtný strom, na nmž po nkolika létech žádné zrowna patrné památky spojení není widti.
Kopulowání není tak welká,
dewem
a
jest
mnohem
než raubowání; rána
lepší
leheji se zhojí, protože zase
zdrawým
Kopulowání stromk dá se také po po celau zimu prowocelý as, co míza zhaustne, ano Anglianech wyzdwihují zahradníci na zimu zowati. stromky ze zem a zasazují je do swtnic nebo do sklep k tomu piprawených w písek; w zim, když wenku nic se pikryje.
i
W
nelze dlati, kopulují je,
a jak se
otewe
jaro,
wysazují
je na jejich stanowištích.
Kopulowání jest trojí, 1. na kmínku na šikmo se stejn tlustým raubem do stejn tlustého kmínku; 2. na šikmo s tením raubem, než jest kmínek, a 3. stejné zíznutí plán až do polowice jádra a též také raubu. Kopulowání na šikmo se stejn tlustým raubem do stejn tlustého kmínku prowozuje se následujícím spso-
bem: Wezme
dw
neb
tri
se
štpný
raub,
oka, ježto se
mu
pod nejnižším okem zízne
uízne
se
mu
swršek až na
ponechají, a as twrt caule
se ten raub
w
délce
jednoho
30 dol. Pozor pitom se musí dáti, aby se kra neodezala a aby byl ez dokonale rowný a Potom se wyhlídne plán, která má stejnau hladký. tlauštku s raubem, uízne ,se též s duly nahoru ale tak, aby ez raubu byl stejné délky s ezem kmínku, aby kra na kru a dewo na dewo doléhalo. Kdyby ezy na wlas na sebe nedopadalj, musí se tomu pomoci ostrým
caule
šikmo
s Iíúry
nožíkem, aby dewo na dewo
a
kra
na
kru
zcela
doléhala.
Podaení tohoto ezu, na némž nejwíce záleží, posob cwiením se na prutech wrbowých neb jiných
jistíme
stejné
tlauštky.
(Wiz obrazec.)
Druhý spsob kopulací jest raubem tením do kmínku tlustšího. Raub se sice pro tento spsob také tak piízne jako pi spsobu prwním, na plání se ale jen tolik dewa wyízne, co by i^aub pikryl, a nahoe se raub zapatkuje,
obrazec na h plocha
str.
aby na pláni
tak
31, kdežto a jest
ezowá plán,
ježto
ob
íkaje
plocha
sedl.
ezowá
(Wiz raubu,
na sebe se kladau.)
Bl
Pi tetím spsobu kopulací zízne se plán zrowjia w délce jednoho caulu. (Wiz obrazec.)
až do polowice jádra
Ir
_
Pak se a
též až
tak aby,
do
zízne swrsek
pláne
polowice jádra
když oba
díly,
raub
následující podoba.
J
s i
obyejným spsobem,
caul
pláne,
délky se
se
wyštípne,
spojí, powstala
38 Mezi Jsauli
musí nebo
se
tmi temi spsoby jesí prwní nejlepší. již raub a plán dobe zíznuty a piprawcnv, dobe swázati. K tomu slauží dobré l>i
pl
lokte
dlauhá a
která se, zwlášt
K
konce,
pl
asi
caule
široká
tkanice,
woskem zahradnickým pomaže.
pomazání tchto konc asi stewíc dlauhé
prkénko,
nejlépe
jest
pl
a
sob
zhotowiti
nž
stewíce široké, na
woskem zahradnickým pomaží. koná náslcdown „Položí se raub na ez
se natáhnau tkanice a
Wazba
plán
se
:
zrowna, aby pipadla
tak
kra
na
kru;
oboje se
pewn
dohromady, aby se newysmeklo; pak se zane prawau rukau shora tak uwazowati, aby se na prwní otáení hoejší ez, to jest poátek ezu hned dokonale zakryl. Když se pijde do polowice, ješt drží
prsty
lewé
se prohlídne,
we
smekl,
potom
jestli
kteréžto
se obwinuje
hoejší tak
nen
ruky
dolejší
se
snad raub ze svvého místa newy-
pípadnosti se zase musí naprawiti; až
dol kížem
zaíznutí wšecko
a sice
tak,
aby jak
pišlo k zakrytí
;
ko-
konce na smvku. (Obrazy na str, 30 a 31 ukazují zárowe wazbu pi kopulowání jak se stejn tlustým raubem, tak s tením raubem do tlustšího kmínku). Když ponau oka pueti a auwazek stromek swírati, onen z poátku se powolí, pak ale když již oka wyženau
pl neb
se zawáží
stewíce dlauhé pruty, zcela se sejme. Jestliže se oka nasazeného štpného raubu wšecka z
wtšiho
nich ezati,
dílu
ujmau, nesmí se toho roku
píští ale jaro
nic
na
nejsilnjší prut se wywolí, a
ostatní odeží.
Kopulací dá se užiwati
ckowém již
pi wšem
stromowí, jak
pe-
Stromky co brk tlusté mohau se pi tí- nebo tyletých stromcích stáwá
tak jaderním.
kopulowati;
se to jen na
roních wýstelcich;
tlustší
stromky
šlechtí
se radji raubowáním.
INejpíhodnjší
powtí ku
as
jest pi teplém poátku Bezna. Naped
ku kopulowání
konci Února nebo z
meruky, potom tešn
a wišn, pak šwestky, Broskwe a meruky obzwlašt dobe kopulowáním se daí. Pro ryngle slauží za podnož Též nejlépe slíwky, neb na tchto jsau welmi nesné.
se kopulují
hrušky, a naposledy jablka.
38 slíwa
slauži
dobrým prospchem
s
za
merukám
podnož
broskwím, hrušky a jablon kopulují se na swé plán, na stromky swého druhu neb na kaštany kopulují se a
bu
mladé duby. Mnozí okují a kopulují ryngle, broskwe a meruky na mladé šwestky, wšak na tchto se oboje šlechtní welmi nerado daí, a když se i oko neb raub ujme, welmi bídn roste; k tomu jest strom z tobolo šlechtní powstalý welmi nestálý a nenesný.
U
broskwí
má okowání na
šwestky tu jedinau wý-
bujn neženau. koene neiním ani zmínky, protože nemá žádné ceny do sebe; nebo ponwadž raub do ko-
hodu, že potom broskwowé stromky tak
O
kopulací do
ene kopulowaný broty; se
se
žádnému
kopulací do
toto
žádné do-
to
kopulací tato podaí,
poínání
koene piložené
neschwaluji. (na
str.
34)
a
kdyby
wkuj
podaila, nemíwá takowý strom dlauhého
i
tož
zem, nedlá
pijde do
welmi zídka
pro-
Zhotowowání obrazce wyswtlí
a sice; 1.
stého
Kopulací
koene: « Kopulací
2,
s
stejn tlustým raubem do stejn
zíznutí, s
/?
tlu-
zawázání.
tením raubem do
tlustšího
koene; a
zíznutí, ^ uwázání.
KAPITOLA VIII. Raub o wá ní. S.
Wýmér
raubowdni do rczkalu a jeho pro^vozowáni, téi raubowáni starých a silných sfromil.
Raubowání
do
22.
záleží
w
o
pe-
tom, když do kmenu neb také
wtwí plán zasadíme jeden neb nkolik štpných
raubú takowého owoce, jaké chceme míti, aby wzrostl strom, který by žádané owoce nesl. Šlppauky
klíc.
O
z
toho
34
Raubowání jesl trojí: 1) do rozkalu, 2) do koene. Pi raubowání plání slušno šetiti 6 wcí
H)
do kry^
:
1.
Uízne
se raub, jak náleží,
zízne se pi
a
tlust-
ším konci na spiísob klínu. 2.
ale
Zízne
pilka
3.
Plán
plán, od
pilky
pkn
drsnatý
který
má
dewo, musí uinného
štípne
pilkau; aby
kra díw nožem musí se pak hodn
se
zaistiti.
jádra zlehaunka, a sice jen tak klín raubu,
jest silnjší,
piíznutá naštípne se raubowacím nona str. 22.) zrowna skrze polowici
tak
obraz
(wiz
jestliže
neroztepila, musí
Rez
proíznauti.
ostrým nožem
žem
se
kru
býti
nž
se
pak se do
hluboko, jak dlauhý jest Mlaliby plán tuze
zasazen.
do
ní
zcela
powoln
rozkalu zasadí klínek, aby
hnáti; se
ne-
zavvel. 4.
plání s
obau
Do
tohoto rozkalu zasadí se raub; do silnjších
zasadí stran
se
dwa
mohla
proti
býti
sob, aby
pijímána:
sice
wystupující míza by strom po je-
35 dnó stran hnil. Prilom také jest to dobe, že když jeden raub se nezdaí , ujme se aspo druh) ujniauli se oba, slabší se píštího jara uízne, a silnjší se ponechá. Když se raub zasazuje, musí se bedliw dáti pozor, aby se kra raubu s korau plán dotýkaly, protože míza k zdaení raubu potebná wystupuje jen pod korau, a ;
takto se sdílí 5.
bu
raubu.
Musí se rozkal, též
i
kauskem zahradnického
pikryti, aby
plán
s
celá hladina
uíznuté plán
wosku nebo kauskem
jílu
hora nezaschlo.
6. Rozkal se pewn zawáže lýím nebo rozštípnutým wrbowým prautkem. Raub k raubowání pichystaný zízne se pi spodním konci na spsob klínu, a ponechají se na nm jen dw nebo ti oka wtším dílem z prostedka, pro-
tože jsau
nejpknjší
a nejzralejší.
Toto piezáwání raubu do klínu jícím
spsobem
:
Jeli
udlá naproti tomu
raub silný
dlauhý neb ješt delší;
jeli
,
koná se následuse
na
klín
slabý,
caul
nechá se
jen ti tvvrti caule dlauhý, nebo se ješt wíce zkrátí.
Když jest raub piprawen wzhledem na poet ok, chceme ponechati, wezme se do levvé ruky mezi
jichžto
oko pišlo proti Pak se pod tím na prawé stran na twrt caule šikau dol zízne, a po lewé stran též tak šikau dol , aby se oba ty ezy w prostedku sešly w jeden (to jest se zadu za okem); z pedu musí kra zstati. Oka spodní musí sedti nad samým jaderníkem. palec a mezi prsty, tak aby jeho spodní
našim oím.
y býti dwa rauby zasazeny na jeden stromek, po obau stranách opatiti netuže hlubokými
Majili
musí
se
píními
ezy
(zapatkowati),
sedly na pláni,
jakož
aby
ukazuje
rauby patkami
swýn)i
následující wyobrazení.
3*
»6
T Na té stran, která pijde do wnit roz.kalu, sejme se jen erná wrchní kra nožem, dolejší pak zelená se nechá, ponewadž klínku zachowáwá jeho píirozenau wlhkost. Jestliže se raubowání ujalo, a oka z wtšího dílu wypuela, ten rok se na nich nic neeže musí se nechati swobodn rsti, aniž se jím odejmau jaké snítky; auvvazek wšak musí se hned sejmauti, jak se znamená, že raub Kdyby se odíznuti auwazku zanepirostl ke dewu. dbalo, ímž se míza zadrží we swém toku, pone se pod ;
auwazkem dlati baule na stromku,
wíce nezajde a
která
strom na wždy zohyzuje. že nesau daChceli kdo raubowati welké stromky, remné owoce, neb že jsau raubeny s druhem nenesným, nebo že tratí owoce ped dozráním, nebo že mají bídnau
bu
neb tuze rozložitau korunu, nesmí zraubiti wšecky wétwe najednán, nýbrž jen polowici nebo ti twrtiny, a ostatních wétwí musí nechati neraubených, aby množstwím šáwy rauby neulil. Až když se tyto ujmau, mohau se druhý rok
i
ostatní kloníky zraubiti.
Obrazec
na
str.
37 ukazuje
rozkalu, 2. rozštípnutí pláne, 4.
pláni silnjší, na niž jsau
O Raubowání do rozkalu,
derních
le
3.
pi ezání raubu do
dwa rauby wsazeny.
raubcwáni dc kry.
kry
koná
nikoliw
kry mže se pedsewzíti w celém strom obíhá, na jae nejposlednjší.
raubowání do
se tak jako
že se ho užíwá toliko
stromech,
i.
nasazení a zawázání raubu,
pi
welkých, dustých, ja-
Raubowání do
peckowýxh.
když již míza wšeho štépowání
teprwa tenkráte, i
jest
.Isauli
tedy ze
rauby
dobe
zachowalé
a
37
šáwnaté, mohau se stromy raubowati do kry, když jsau již obrostlé
Když
listím.
se
kmínek stromku, jejž chceme do kry rauuízne se koruna pilkau až k tomu místu,
bowati, uezáwá,
kra
nejhladší
zaisti ostrým
nožíkem.
kde
jest
a
nejzelenjší, a pak
se
Máli se ale welký dorostlý strom raubowati
wtwe kru, a ez
we sntech; ueží mají
dobe
nejhladší
se
pilkau se
w tch
dewo do
kry
místech, kde
podobno ostrým nožem
zaisti.
dw
Jedna neb wtwiky pod tmi ezy na raubených sntech mohau se jakožto piwádjící mízu nechati státi; ehož sluší šetiti zwlášl pi takowých stromích, které mají bujný a spšný wzrst. Jeli strom dorostlý a spolu zdrawý, nejlépe jest zraubiti polowici neb tetinu wtwí, a ostatní wtwe zanechati k raubení pro píští rok, proto že rauby, když se wšeckny wtwe pi takowých stromech
38 raubí najednauj wšecku šáwu, jíž takovví
nestaí spotebowati,
hojnost,
stroniowé
oka bywají
a lak
mají
zalita.
§•24.
Pnprawent
raiihu
pi
rauhoiváni do
Raub k raubowání do kry piprawí k raubowání do rozkalu, jediné
s
kry. se
tak
jako
ez
tím rozdílem, že se
konce raubu u posledního oka se zadu až do polowice jádra udlá na spsob párátka do zubu a h. u spodního
—
'.r
b Pak se ze zaátku ezu udlá patka a, aby raub na pláni nebo vvétwi tak o ka sedel. (Wiz prw ní obrazec na sir. 39.)
§.
O Když jest
je raub již
klínkem,
kra,
zíznuta, a
kra kostným
aby se
To místo nemusí
kiirij.
piprawen, plán neb vvtwe, kde
nejhladší a nejzelenjší
zaištn, odlaupne se
kým
25.
zasazeni rauhii do
býti
raub
práw
zasadil
za
kru,
dosednauti.
kru, musí asi
na
si
pi
zasazowání
udlá, aby mohl swau palkau na dewo Když se takto kUnek raubu zasazuje pod
wle
tolik
ale widí,
aniž pukla.
jen tak hluboké, jak piíz-
nutý klín na raubu jest dlauhý; neb tento
sám
ez nožem
neb železným hlad-
se
erná kra
žehy klínek pod
%
caule
zdélí;
zíznauti
kru
ob
s
klínku.
Jestliže se
nezasedí, naízne se
strany
kry
kra
odchlípnau
se
od drewa a klínek zasadí se tak, aby pišel ezem do Pak se tyto ob strany kry wnitku a korau wen. pitlaí ku klínku, místo k raubowání pikryje se kauskem plátna, namazaného zahradnickým woském, a raub sám lýím neb wrbowým prautkem ku kmínku se upewní.
bu
39 Poet i
tyry
kmen neb wtwi ídí se dle mohau se dwa, ti
raubii na jeden
sily slroinu a
sntí, které se raubují;
zasadili.
Pi
raubowání do kury musí se wetwiky, ježlo priwodí šáwuj jak mile se rauby ujmau, a poínají hnáti oka, wždy asem swým jedna po druhé odjímati. Když
oka
již
mají hezké wVhony, musí se každý raub upewniti k
njaké hlce,
která se
lýkem nebo prowázkami spolu
uj e-
wní k wétwi,na niž raub jest wsazen. Beztéchto hlek wítr by wšecky rauby polámal a zniil. Tyto hlky musí se tak až raub
dlauho u raubu ponechati, roste.
kry,
Piložený obrazec ukazuje 2.
naíznutí
kry
na pláni,
1.
3.
pewn
k
dewu
pi-
raub pro raubení do nasazení raubu a jeho
uwázání.
§.
O Zde do koene
platí
w
§.
to 21.
26.
i'aubcwáni do koene.
samo, co
eeno
bylo
o kopulowání
40 mnoho jiných spsohii štepowání; než pohíky, jimiž se prawý štpa nemže zaná-
Jest ješt
wažuje je za
pomíjím
šeti,
je
mlením.
KAPITOLA §.
O
rauhfch
wbec
27.
a wlastncsteoh Jifpmjch raubil cbzwldUé, téi i
asu
jejich ezáni.
Každý strom má rauby 1.
troje:
Owccné, kteréž jsau krátké a saukowaté, a mají
plná
tlustá
IX.
do dewa,
oka, stojící
obyejn
blízko
pojdau,
sebe. a
Tyto neženau rády
protož se
okowání
k
nehodí. 2. Wlky, ježto wyrstají na stromech w nepíhodných místech, aneb docela z tlustých wtwí, majíce bujný wzrst, a jejichž oka stojí daleko od sebe. Podobn oka z wlk k šlechtní strom se nehodí; oka neb rauby se sice ujmau a bujn ženau, wšak ale jen do dewa, pozdji teprwa nasazují owoce, aneb zstáwají docela nei
aurodné.
Detvni rauby, kteréž jsau zwlášt ty, jichž k ojinému štepowání se užíwá. Jejich oka nejsau od sebe jako wlk, ale také ne tak blízko, jako daleko tak 3.
kowání
raub
a
owocních.
(Obrazec na
podobují. hlawní
ÍJf
41
Obrazec na
kloníky,
wtwe, pod
str.
pís.
— str.
43 wšecky druhy 41
ukazuje
raub
pod
pís.
wybbb
pod pís. ccc postranní ili poboní ddd owocni wtwe, eee letní ohmladky,
wlky.)
(Obrazec na str. 42 ukazuje od « až do í dwauletý obmladek, fff owocni pruty, od b az Ao d jest roní obmladek, ceee owocni špiky a od 6 až do c slepá oka.) (Prwní obrazec na str. 43 okazuje omlady owocni klo-
níek, c mladý owocni wýhon, ddd roní owocné zárodky.) (Druhý obrazec na též str. ukazuje owocni raub pi
41
e
€
€
€
owoci peckowém ili dundelowé (kytkowé) kloníky. Strom, takowými oky štpowán, žene jen do dewa a dlauho nenasazuje žádného owoce). Dewní rauby, jichž ke šlechtní stromku chceme použíti; musí míti následující wlastnosti :
stwé,
1.
Mají to býti letní
obmladky.
2.
Rauby musí
samy w
býti
což poznáme, když jejich
sob dewo
zdrawé
a
er-
mízowaté, jádro
neb duše jest bez poškwrny a bílé. Zmrzlé rauby poznáme po naerwenalém jádru, když se jim uízne swršek. 3.
Nejlepší jsau rauby
z
aurodných, zdrawých, mla-
dých strom, tak nazwaných zákrslík. Jak již podotknuto bylo w§. 19. prospéšno jest, rauby bráti se svvršku, nebo s wýchodní a polední strany, protože na tchto místech jsau nejzralejší.
Rauby
se
mohau
ezati
po
celý
as, co míza
we
42
stromech
jest než nejlépe a listí opadne; posekati až do msíce Unoraj aby tuze neuwadly. Aby rauby naezané pro domácí potebu nezaschly, mají se zastrili do hlíny nebo do písku netuže wlhkého, a sice, pokud ješt jsau mrazy, w njakém sklep, nebo když mraziwé powtí již pestane, mohau se ukryti až na konce w kypré zemi na njakém stinném
se
zhaustne
ezáním
a chladném
rauby
jich
míst w zahrad pod šírým nebem.
nkam
daleko býti zaslány,
koncích do kausku
jílu,
obalí
a pak se ješt
Majíli
pi
tlustých
obloží
wlhkým
se
«
43
mechem,
tak
aby w^kukowaly jen jejich špiky, a obwáži
lýím. Též se mohau striti tlustým koncem do okm-ky, a jak wýš eeno, wlhkým mechem celé až ke špikám obložiti. Chcemeli je opatiti welmi dobe, mohau se ješt za-
se
též,
do woskowaného plátna a teny mohau na cestu sebe
šíti
uložiti
w krabiku
:
další býti zaslány.
takto opa-
Kdyby
ale
rauby pi wší opatrnosti pedce zaschly, dají se ped štpowáním as na 12 neb 24 hodin do wody, i pijdau zase zcela k sob.
Pi štpowání samém nesmíme slunce, nýbrž
míst
až
musíme
je zachowati
do asu poteby.
rauby wysaditi na a stinném
w chladném
44
lépe
Rauby urené k okowání pi sw. Jakubu jest nejzíznauti se stromu a hned okowati; neb jestliže
ím
oka se neáda wylupují;
trochu zaschnau,
erstwéjží
raub, tím lépe se oka laupají.
Rauby
raub
lépe
jest
ezati
než
nebo lámáním
lámati;
porauchají se wétwe stromu a dostanau spálu.
Aby štépa wdél, jakým druhem který druh byl štpowán, jest nejlépe každau ádku štépowati jedním druhem, a ku každé ádce zaraziti kl s tabulkau dewénau nebo plechowau, na níž tento druh dle swého jména se napíše. Podobné a sobe poet ádek a druhy w ádkách šlechtné dle poádku wpíše do zahradní ztratila, okáže mu kniha knihy; pak, kdyby se tabulka názew druhu owoce, u jehožto ádku tabulka se ztratila; ku p. ádek 1. Ptánice ís. 1.
bu
i
—
2.
^—
3.
— — —
Medowka Wlasaka
4.
ís.
2.
ís.
3.
Mydlinka ís.
4.
o.
Solnohradská ís.
6.
Virgule ís.
—
7.
—
Míše
8.
Renetka nowojirská. ís
'
zimní ís.
KAPITOLA §.
O
asu
7.
atd.
8.
X.
28.
oUtowánf strcmhl owccnich we
ných cd
5.
6.
zeUechtní az do
Uflpnicné
asu
Ikclce
tvysazeni
Ui^powa-
na jejich sta-
ncwiUé.
We
školce
krát perýti,
má
poteby dwakrát hned
uschla,
zem každoron dwakrát neb
zkopati kracemi'.
trawau, a nebylyli
neujala.
se
nebo aspo jednau
w as
asn Jeli
z jara
pda
ti-
zrýti, a dle
tuze zarostlá
kopání slunení dni, aby tráwa
musí se díwe wypleti tráwa, aby
se
zase
45 Prwní rok, když stromky chceme slpowati, zwlást raubením, musí býti školka^ díwe než se pone raubiti, zryta; sice nádenníci
pi
wší opatrnosti
mnoho raub
po-
nebo aspo jimi hnau, a tudy již se raubowání zmaí. Piwního roku po šlechtní nic se na stromkách neeže; jen ratolístky, které wyhánjí z diwokého dewa nebo z koene, wždy se uštípnau nebo ueží, aby oku neb raubu neodbíraly mízy. Druhého roku z jara, jesthže na raubu wšecka oka wyhnala nebo aspo z wétšího dílu, nechá se jen nejwybornéjsí wýhon státi, a ostatní se opalámají,
wýhon tento již hezky wysoký, dá se piwáže se k nmu, aby rowné rostl. K ezání snítek na štépowaném stromku jest nejpohodlnjší as, díwe než míza w stromku rozídne a pone jej trné poeží.
k
nmu kl
Jeli
a
probíhati.
Tetího roku stromky
wtwí w korun,
dle
se oistí, a jestliže mají
poteby
mnoho
se wyeží.
Kdyby nkteré stromky nenasazowaly docela žádných poboních wýhonj a ženauce jen do wýšky w tle ostaly tenké, zízne se jim swršek nad nkterým krásným okem, nebo se nejwyšší špika uštípne. Pakli naproti tomu stromky
špatn
a
docela
nic
jen samé
nechtí
ratolesti
hnáti
do
postranní,
wýšky,
neb
jen
tehdy se jim tyto
poboní
wýhony wšecky odeží a jen nejhoejší oko ímž k rstu do wýšky býwají nuceny. Takto se stromky we školce šetí, až jsau schopny k wysázení na swá stanowišt. Když pe stromku již dosáhne délky tí i pl twrta lokte, a tlauštky pl nebo
se nechá
státi,
tí twrtí caule, tehdy jest schopen ku pesazení.
Stromky,
chceme wysázeti podlé silnic a cest, nechají se wzrsti na pl twrta i tyry lokte wýšky, aby nebyly tak snadno od lidí a dobytka zmaeny. Stromky se mohau pesazowati, když listí opadá a míza pone tuhnauli, až zase do toho asu, když míza pone na stromech obíhati. Nejpohodlnjší as ku pekteré
sazowání
jest jaro a
podzimek.
46
§.29. IVijhcíhj wlaslni ^lepnicnéíkolky.
Založením wlastní školky ušetí každý majitel štpnice
znamenitau
1.
wýlohu
by
již
,
musel
stromky
za
uiniti.
Ujde podwodu, který
dje
prodejem stromk, prodáwá za dobrý, nebo se prodáwají stromky z bahnitých nebo stinných míst, nebo i se spaenými koeny. Když si štpa sám stromky wychowá, wí jist, jaký druh owoce má. 2.
kdežto
se
Doma wychowané
3.
bral
na
podnebí 4.
položení a
pd
Nedá
a
již
se
špatnjší
kolikráte
s
druh
stromky, když
pdu
školky, lépe
piwykly, na
se oceniti radost
emž
štpa
již
se
ohled
daí, protože
nejwíce
štpae, když
záleží.
widí wlastní
wychowané stromky se zmáhati, owoce žádané nasazowati, a takto jemu se odmowati za práci. rukau
a
prací
§.
O
30.
pesazoxváni sfromkil ze Ikclky na
jejich huxlauci stanoiviUé.
Pesazowání stromk na jejich budaucí stanowišt, rozumném wywedení nejen zdaení, nýbrž bu-
na jehož
daucí zdrawí,
má
se
i
delší
wždy wykonati
Chcemeli
neb se
štpnici
kratší
potrwání
wšemožnau leprwa
strom
záleží,
pilností.
now
zíditi
a
založiti,
wyhlídnme sob místo, které má dostatek slunce a odewšad swobodný píchod powtí; neb jedno i druhé napomáhá k dobrot, k dozrání a ke zdrawí owoce. Slunce nejen šáwu dobe jednostejn w stromu rozeduje, nýbrž wywauje owoce až k dokonalé zralosti, wywyšuje jeho
chu a barwu, kdežto naopak owoce ze stínu ostáwá newybarwené, nechutné, kyselé a dlauho nedozráwá. istí
Swobodný prwan wtru odnáší wšeliký zlý wýpar, powtí, stromky sílí a iní trwanliwé. Mžemeli pi zakládání štpnice woliti položení dle
47 zwolme pedkem stranu odwislau od plnoci k pood wý chodu k poledni, a posléz od wy chodu
libosti,
pak
ledni,
k západu.
Mokrá moálowitá místa pro štpnice se nehodí, léby se dala woda swodnicemi a tratiwody stahowati a wywádli.
W
moálowitých místech mohau se stromky také sázeti zem. K takowému sázení zryje se na podzim drn na tom míst, kde má strom státi, a zem pod ním se zkypí. Potomního jara zarazí se na tom míst kl, strom se zasadí wedlé, a ku kolu se piwáže. Pak se koeny náležit rozloží, a piweženau dobrau a prawideln piprawenau zemí tak pikryjí, aby se okolo kmenu udlal wršek, který se dle poteby rok od roku zwysí a zwtší. jen do swršku
Není
wšak nikdy
wysazowati,
toto
a
stromy w powrchní sázení
radno,
bahnitých jest
místech
wždy
welmi
autratné. Jeli
místo pro štpnici zwoleno, neb majíli stromky
býti wysázeny
musí
zašly,
kde již když mají stromky
na místech,
se,
sice
stromy
z jara
stály ale
býti
sázeny,
hned na zimu udlati jámy, loket nebo pl druhého lokte široké, spodem wykotlené. Cím širší a hlubší jsau, tím lepší,
se
protože
mohau
Pi
koeny
dostanau wíc kypré
táhnauti, jak se jim
zem
w
ní
zwlášt
té
a
líbí.
kopání jam pro stromy musíme
užíti
abychom házeli drn a pod ním ležící hoejší ješt dobrau zem na jednu stranu, a spodní mrtwau a wesms špatnjší zem na druhau stranu. opatrnosti,
K
podzimek, aby práw neaurodná zem nabyla asu, a pes zimu dílem aurodné dobroty z powtí do sebe pijala, dílem zimau, snhem a deštm zkypela. Jeli spodek zem z jam wyházené té práci
wolí se
pedkem
jám nawezti nkolik koleek dobré zem; kde ale zem wyházená z jam jest tuze špatná, a pedce do ní sázeti chceme stromky, nepozstáwá nic jiného, než uiniti jámy dwa lokte hluboké a píliš špatný, musí se ku každé
šest loket široké, které se
pak wyplní dobrau zemí.
48 jámy pro stromky, jež z jara chceme wysazowati, udlány, a pda takto psobením powétí, dešt a snhu zaurodnna, wrazí se do jámy, díw než do ní stromek dáme, kl, kter)- má stromek držeti; neb pozdji kl wrážeti, když je stromek pikryt zemí, jest nejisté, protože snadno poraucháme koeny stromku, a tak je i zkazíme. Pro stromky, jež obmýšlíme sázeti na podzim, mohau se jámy wyhoditi na 3 msíce naped. Jsauli
stromkm potebné
Tyto k dlauhé,
ket
koly mají býti
okrauhlé a olaupané,
nemohl žádný hmyz
5 lo-
a)
aby se do jejich
kry
wehnizditi.
Musí býti na koncích, kterými pijdau do zem, w té délce opáleny, jakau žádá hlaubka jam, tak aby ta opálenina wykukowala ješt na dobrau píd nad zem, a b)
Též se uiní koly stálejší a wzdokdyž se konec smoí w hašeném wápn, pak se nechají oschnauti, a potom díl do wápna namoený a te uschlý se pomaže kyselinau witrolínowau, ímž ony koly tak brzy nehnily.
rují hnití,
njakau kamenitau glazurau potaženy,
co
wší shnilotin
Též jsau koly trwanliwjší, když se olaupány tyrynechají zaschnauti, a potom na koncích opáleny, tikráte se namaží zednau kolomazí, a po každém natení wzdorují.
i
se usuší.
Koly se zarazí k stran plnoní,
c)
ped
sychrawým
na
koenech
husté,
proberau
stromek jak
w korun
ti twrti
na
as
4
nebo
5
asto roztrhne.
se
bu
Co i
pl
Dwa
snítek.
je
co se
i
w korun.
tak a
wyeží
stewíce.
kloníky
Jsauli
nožem,
se
snítky
a zkrátí
Nejlépe jest ponechati
ponechati
není
slušno,
takowí dwojatí stromowé jsau nespsobní a wítr
protože
kau
stromky
Te
neodely, nýbrž
se
aby
byly ochránny.
Koly nesmí dosahowati až do samé koruny, aby se pieže jen pod korunu.
d) jí
plnoním wtrem
ezání koen, kolní neb hlawní koen nebo dle poteby ostrým nožem neb pil-
se týká
zkrátí
zcela
se
zaisti
,
a
wlášení
pi wyzdwihowání stromku
jen
ze
tolik
se
odejme,
školky porauchalo.
49 Též píliš dlauhé postranní koeny as na strewíc se ale tak, aby plocha ezu, když se strom postawí, rostau koeny, stála zrowna na dn; neb ze šikmých které do zemé šikmo zalézají, a strom tak pewn drží, že nemže wtrem snadno býti pewržen. Stromek, takto jak w korun tak na koenech piprawený a pirezaný, postawí se do jámy zrowna ku kolu, a sice tak obrácen k wýchodu neb západu, jak stál we ueží,
ez
školce. a
se
Pod koeny podsype
koeny ona
pak se mezi
zídí
a
rozloží,
jemu trochu kypré zem, zem prosíwá. Koeny se musí stromekem asto
se
lepši
piemž
zwolna otásati, aby se
koeny wšecky
osypaly a žádného
Zhora pijde ona jáma naplnna, stromek se a pak opt, když se woda stáhne hodn zaplavví dol, posype se miska stromowní kyprau zemí, aby zem Toto zatopení koen nemáme nikdy zanekornatla. nedbati, a nejmén pi pesazowání na jae, protože pemnoho pispíwá k ujmutí koen. Každý stromek se prázdného místa
špatnjší
nimi
mezi
když wodau, a
jest
wsadí jen o caul
hlaub než
sesadí;
zeni,
silní
caule hlaub.
stromy,
tu
stromowé Majíli se
jest
neostalo.
stál,
zasadí
pesazowati
nejlépe
i
se wší
nm
protože se zem na
se
pi pesazowání již
docela
silné,
o
dwa
nesné
zemí je wyzdwihowati
K tomu jest nejpíhodnjší as zima; každý strom se to tiž okopá w šíce uchystané pro nj jámy; žwakel zem jenž se drží na koenech, hodn se polije nkolikrát wo dau, když mrzne, a takto potom celý se wyzdwihne že leznými háky, naloží se na sán, a do pichystané jámy opatrn se zasadí, aby se zem od koen neodtrhla a pak mezery kyprau zemí se wyplní. Též se mohau silné ;
stromy beze wší hlíny pesazowati následujícím spsobem: Strom, který má na zimu býti pesazen, pedn na |ae se okopá, pak se mu ueží wšecky postranní koeny na
dwa stewíce délkv od pn, na koncích nasadí se w bhu léta mnoho wlášení, které strom dostaten žiwí; pak se takowý strom we píštím podzimku beze wší zem wyzdwihne, po zasazení se zaplawí, a dobíe se ujme. Na podzim sázené stromky w korun až píštího jara se zeží. Konen se zasazené stromky hebkým wrbowým Štépaský
V\ii.
^
50 prautím na ruku pod koiunau piwází ke swýin kolm, ne wšak tuze pewné, aby se strom, když se usazAije, bez
stromk k
pekážky mezi auwazkera mohl vvysazowání, mohau se
uwázati saukennými
kami, kdež se pak tolik neodrau.
Pi wysazowáni
potu nemže se
uwáží.
swezti.
se to státi, protož jen
Obrazec zde položený
Neníli
wrbowými ukazuje
mnoho sla-
wetšího
prautky
stromek
ku
kolu uwázaný.
Máli
nékdo
sázeti
mnoho strom,
a
má
wlastní školce, musí již u wysazowáni zachowati
je we poádek,
broskwe, meruky, tesné, wišn, šwestky, hrušky, oechy a naposledy jablka, 'a nikdy jich nemá wyzdwihnauti wíce než co by mohl pes a sice:
nejdíwe
se wysazují
den neb dwa dni wsaditi; awšak i pi téch, které ostaly nékolik hodin newsazeny, musí se koeny pikrýti zemí.
51 abv newvschly; coz se státi musí tím opatrnoji, když kdo stromky kaupí a nemže jich hned wysaditi; tchto koeny musejí se dobe uknti. Bylyli stromky pes celau zimu
založeni
w
zemi, a pozoruje
koeny
wyzdwižení, žeby
se
byly zaschlé,
z
pi
jara
dají
jejich
se na 24 až
48 hodin do wody, kdež pijdau zase k sobe.
§.
3Í.
ZlepUni .Tsauh
štpniné
školky
ze
okolky.
již
nkolikráte
štpowané wyzdwiženy, tak že školka užitek, a znamená se, že by její pda sílena,
již
stromky
wydala
mnohý
byla již píliš wy-
což se pozoruje dle špatného wzniku stromk, musí
dobe
uhnilým hnojem, nebo ješt lépe míšepiprawení bylo eeno w §. 4. Když se školka mrwí hnojem, musí se pi zarýwání hnoje dáti pozor, aby nebyly celé kusy hnoje dány na samé koeny neb ku kmínku stromku, we kteréžto pípadnosti
se
jí
nau
pomoci rnrwau
koínky by
o
,
se
jejímž
spaily,
neb
aspo
plesniwina
by
se
na
nich usadila.
§.
32.
Rozsázenf slronid dc
Pi a
štpnice náleží pedewším k poádku w adách, a oko sebau wšudy widlo stromoadí. Rady wšak musí wšude padalo polední spoádány, aby skrze zakládání
okrášlení,
ped býti
adu.
aby stromy wysazeny byly
n
by
slunce,
zahrada
k
polední
stran neležela.
Na
to
bu
tak sestaweny musí rozliné druhy owocných strom býti do ad, aby strom mén rostaucí do wýšky druhému, který korunu swau daleko rozkládá, nepekážel, což zwlášt zachowati sluší pi wysazowání do ad kiwých. Též musí se toho šetiti, aby jeden strom dru-
hému
nebral ani slunce ani wtru, protož stromowé wýš
wždy mají sázeni býti jen k plnoci. Též se musí pi wysazowání štpných stromoadí ohled bráti na wzrst a rozsáhlost korun každého dokonale wyrostlého
rostaucí
52 druhu, by
od
i
dle této stromy stály
w patiné
sebe, a aby takto dosti prostory
zstalo
wzdálenosti
pro wnikání
sluneních paprsk. Wišné, šwestky a jiné stromy, nerostauci tuze do wýšky, sází se na tyry sáhy od sebe; jablka, hrušky a wysoké tešn 5 6 sáh, oechy a kaštany 6 7 sáh.
—
—
Ostatn chcemeli spodku a
obilí,
lépe
jest
pdy
rozsázeti
použiti pro tráwu, zeleniny
jak jednotliwé
stromy
tak
ady ješt ideji od sebe, aby nešel píliš welký stín na pdu, a aby byl swobodnjší prwan wtru, a takto i
osení se neškodilo.
smr pro stromoadí jest, když se ada owocných strom táhne od polední strany k plnoní; pak bude stín padající se strany polední stromoadí saNejlepší
mému osení
mén
a
na wýchodní a západní stran ležícímu
stíniti.
Wysazowání samo stáwá
se
tak
aby wždy 4 strany psobily
ník,
ku
p. "Ok
bu
do rowných ad, twerhra-
prawouhelní
53 sazovvaní do kriwých ad pednost ped rownýni, a ješt wíce proto, že mže wítr i slunce wšecko swobodn
procházeti.
Pi to,
aby
owoce,
založení
n. p.
aspo
aneb zráwá,
n.
štpných stromoadí máme hledti
pda
pokud
se,
p.
í
na
dowoluje, sázely stromy stejného
pauze šwestky, aneb toliko tesn a wisn, stromy, jejichž owoce zároweh do-
takovvé
swestky
zimní jablka.
a
Píina
toho
jest,
esání owoce kratší as trwá, a dlá mén autrat, když owoce zárowe dozráwající stojí co nejblíž u sebe a mezi ním jiné owoce se nenachází, které dozráwá jiného asu, a opt hlídae potebuje. Chcemeli pi píliš auzkých cestách s obau stran wysazowati stromy, nesmí se tam sázeti proti sob, nýbrž na ten spsob, aby jednau stál strom na jedné a podruhé na protjší stran, jakž okazuje podoba pí stojící. že hlídání a
^
^
^
í^
-;!?
Tím spsobem
^
íií
íla
tf
^
hned jeden strom dále od druhého, dostatek wzduchu, slunce a dešt, protože ho strom stojí
a
má
s
druhé strany nekryje.
§.
O Štp
33.
piul jednotlmých cwocntch druh.
žádá dobrau a aurodnau
zem, wlhkau, ne ale
nemá píliš nízkého, bahnitého položení. Wíce než každý jiný strom wydrží jablo, a protož zwede se i w chudé pd, a i w takowých audolích, kde jiní stromowé pro mnohé páry , ježto kazí jejich kwt, newytrwají. Wbec každý štpa, který má trochu wíce strom, má se wíce spoléhati na druhy zimní trwanniokrau, a která
liwé,
než
déle držeti,
letní
hnedle
hnijící
uschowati, a protož
jaderné, i
protože se dají
dráž odprodali.
Mají li
jablon neb hrušky zasazeny býti do stromoadí blíže poH, zasluhují zimní druhowé i z toho ohledu pednost, že nenasazují tak welkých a wysokých korun, a tudy
pd
orní neškodí tolik
swým
stínem.
Této opatrnosti zwlášt
34 tu
teba
jest
šetiti,
kde
je
stromoadí dwojaté u
cest
auzkých.
štp sob pimenau dobrau pdu, zezán a šeten má dlauhau stálost, swým owocem štpai odmuje.
Nalezlli
býwá náležit
hojn
se
,
a a
Hruška wbec jest citliwjší, žádá hlubokau, sypkau Zwlášt a suchau pdu, protože hluboko žene koeny. sob oblibují wšecky hruškowé stromy w sypké hlinowre neb erwence. Zimní owoce obojích tchto druh žádá zwlášt mnoho slunce. Majíli málo slunce, zstane owoce jejich newybarwené a bez chuti; piwršícha w píliš suché
pd
jest
twrdé a nezážiwné.
Hrušky zwlášt nesnesau žádné mokré pdy, a wtéto hynau. Též nemají wysazowány býti do pdy písité, a chcemeli tam pede míti hrušky, musíme uiniti jámy 2 lokte hluboké a 6 loket široké, a naplniti je dobrau zemí. Swestky daí se w každé pd, lépe wšak w dobré, Milují zwlášt kopaninu a nepotebují tolik slunce. studenými wtry. I w hodn wlhké ochranu ped
a
daí
pd
se jim.
Máli šwestka nésti
hodn mnoho
a
pkného
by se moNejmén musí býti jak jednotliwé stromy hla wywinauti. šwestkowé, tak i jedno stromoadí od druhého wzdáleno na ti sáhy. Šwestkowé stromy, stojící tuze hust pohromad, ženau wysoko jen jako oháky, a nemajíce žádných postranních wtwí, nasadí owoce pauze we swršku, a protož welmi málo. Šwestka má krátký wk; nebo w dobré a dobe zachowalé wydrží jen 20 neb 25 roku, a pak hyne. Dobe jí dlá shnilý hnj, jen když se nepoloží pímo na koeny. Mrwení lowím lejnem pod šwestkowé stromy , když na zimu listí spadne, dlá auinek wýborný, nejen že strom stojí ozelenný, ale také pináší hojného owoce; zwlášt to auinkuje dobe na stromy mladé. Takowéto mrwení mže se opakowati wždy za ti léta. Báti se nepotebuje žádný štpa, žeby owoce do sebe njakau nedobra chu pijalo, neb njak páchlo tau nirwau; nebo ponwadž práce tato se wykonáwá, když listí již opadne, pes zimu wšeckno owoce, musí se
pd
jí
náležitá prostora ponechati,
55 wvpáchne
tak
doista,
že
není
nejmenšího nic zna-
ani
menati.
Takowé hlední šwestkowého stroinowí pináší mimo chutné owoce ješt mnohé jiné užitky. Newya prýšuje se totiž žádné klí, ani není tolik uschlých wtwí; škworowé, ježto rádi pod rozpukanau korau se zdržují a pezimowáwají, tchto štp se warují, a stojíli stromowé hojné
w
tráwnaté
pd,
hojnost tráwy nahrazuje
již
Každý owocný strom tený,
tebas by
ml
jest
práci.
zajisté
wenkowanu
malau
zahrádku
uži-
anebo jiné k tomu píhodné místeko, jen když se wolí strom pimený iNejužitenji prospíwá wšak a powtrnosti. šwestka, zwlášt w krajích ponkud wzdálených od mst. Owoce její není pauze, dokawad erstwé jest, welmi chutné, zdrawé a proto také welmi oblíbené ale mže se i sušiti, anebo powídia se z nho waiti, a slauží takto Sušené šwestky dají se po mnohá lidu místo omastku. a
dost
jen
pd
;
léta
udržeti,
kupci
je
kupují a zawážejí
rádi
do
i
ci-
zích zemí.
Urodili se šwestek nkterý' rok
šené uložiti na další léta a se
wýhoda, kteráž úrodného pi jablkách a hruškách
prodají.
owoce býwá,
Znamenitá
hojn, mohau
ponwadž as
jen na kratší nejsau
tak
tak
Powážíli se pitom, jak brzo,
když
platí,
totiž
draze
roku
na
obyejn nemnohem tíž a wždy
se jablka a hrušky
aniž
za
to
dají udrželi, a
dobré
se usu-
w as neúrody owoce
se
jako i
w
i
usuší,
suché
pedce šwestky.
šestém roce,
již
wšeho šlechtní wydáwá owoce dobré, kdežto jablo i hruška bez štpowání jen plané a i štpowány, ale darenmým druhem, špatné owoce nasazují, a to asi w 10. i 12. roce, nebude žádný na odporu, že šwestka pro nejwíce krajin wlasti naší jest strom owocný nejwýnosnjší. Tešn milují wíce kyprau a hubenau, než mokrau, silnau a wazkau pdu. Odtud pichází, že we wazké hlinowce, w erné tuné slatin, we hnojné se nedaí, nýbrž dostáwají spálu (brantowatí). Ješt s horší pdau spokojí se wišn; daí se šwestka
nese owoce,
a
že beze
pd
i
w
pd
kamenité, tak že se kolikrát
musím
diwiti,
w jak
66
pd
náramn špatné tesowé nebo wišowé
nesau
hojné
owoce.
Chcemeli
do pdy dobré a tuné, musíme jim dáti žádaucí pdu kemelowitau. Wykopejme totiž jámu, do které míníme stromek saditi, dwakráte tak welkau a širokau jak obyejn, a sice tyry stewíce w prmru a ti stewíce hlubokau; naplme polowic jámy michaninau drobného keniele anebo jiného kulatého kamení, písku a zem, wsa(hne strom jak obyejn na to, a doplme jámu zemí a hrubým pískem. Tesn takto w pdu sob primenau wsazená požene koeny, a nepodlehne ani toku pryskyice ani spále, ejsau podrobeny. muž tešn we wazké Tešn stromy
sázeti
—
pd
i
wišn
milují
zwlášt náwrší
Wlaské oechy wšude se spokojí (jen ne mokrau),
w
jílowitau;
prawé
zahradní
jsau wšak chaulostiwjší a
Zwlášt ché
a
rády
se
w
daí
položeních,
a
a
se
mnoho
slunce (wysluní).
zwedau a
pedewším zemi
každau zemí
s
milují
ale
rostau
welmi
pdu
wesele,
zimomiwjší, než jiné stromy. owoce nasazují w su-
kde mají
pd
ochranu
ped plno-
ními wtry.
Kaštan skoro do wšech zemí se hodí, a daí se jak a kamenité, tak w dobré zahradní zemi, i jest
we píkré
pedsudek, že pod trochu studenjším pásem neb (podnebím) žádné kaštany rsti nemohau'.
to jen
Meruky s
a
broskwe okují,
wtším prospchem
raubí
a
kopulují
na slíwy, a žádají welmi slunné
se sta-
nowišt. INejlépe se jim tedy wede na odích a zdech zákampí jest pístupných rannímu a polednímu slunci. jejich owoce malé, newybarwené, bezšáwné a masa nepíjemného.
W
Meruky se také wysazují do zahrad na místa slunená a chránná od wtru, a necháwá se jim wzrst swobodný, w jakowémžto stawu ony, když se na nich nic neeže, jsau náramn aurodné, rok co rok welmi nasazují a mnohem wtšího stáí dosahují než na odích.
57
S-
O
34.
opatrnosti pri kaupi
stromk
ciztch.
Jestliže nkdo wlastní školky nemá, štpnice musí stromky kupowati, poteba
a
tudy
pi'0
swé
mno-
jest šetiti
hostranné opatrnosti. INikdy
nekupuj
stromk
ze
zem
bu
bu
docela zhynau,
aspo
dobré,
bujné a
protože tyto, pozdji bywše pesazeny do
zem
špatnjší,
zakrímjí a nikdy weselého
wzniku newezmau. Lépe jest wždy kaupiti stromky
chudé neb se zakoení, brzo wznik ;
naleznauce
ty,
pozdji
lepší
pdu
,
z
pdy
dobe
swým šáwnatým
listím a bujnými wýhony Také stromky z tžké do lehí pdy pesazené dobe se daí, ne ale naopak. Lépe jest wždy také kaupiti stromky od známých než od neznámých; lepší jsau stromky z míst bližších, než ze krajin wzdálenjších, ponwadž prwnjší jsau zwyklí na domácí podnebí. Stromky ze studenjších a wesms píkejších krajin lépe se daí w mírnjších a teplejších, nežli z tchto pesazené do onch. Nejlépe jest, když nemusíme pro stromky tuze daleko. a
swj
projewují.
hleme též na wzrst a koeny, Ostatn není dobe, pauze jedním
Kupujíce stromky, nejsauli porauchány.
druhem
owoce
se
spokojili;
rozhoné druhy letního a
kdybychom mli samé
radji
rownž
máme sob
woliti
zimního owoce; nebo
tak
stalo by se, když se nedá dlauho držeti a nemžeme ho na jednau odprodati, žehy mnoho hnilo, neb žebychom aspo pinuceni byli za náramn lewnau cenu je odprodati. Zimní owoce dá se sice držeti déle, wšak i pro toto jest radnji, woliti druhy rozliné, ponwadž každý druh w jiný as kwte, rownž tak w jiný as zraje, a tudy, by ten neb onen druh w as kwtu neb zrání nepíhodným powtím trpl zkázu, ostatní za to práw w ten as trefiti mže dobré powtí. letní
owoce,
58
KAPITOLA 35.
§.
O
peUépowáni welkých
INezídka
se
stáwá,
XI.
že
.
dcspélych strom,.
mnohý pi
wší
opatrnosti,
sob
stromky neb rauby odjinad, w kaupi se ošidí, tak že dospjíce k nesnosti bud' nesau owoce welmi špatné, nebo zídka kdy owoce nasazují, nebo se štpa ani žádného owoce od nich nemže dokati.
kaupiw
Také druhu,
nemže
owoce,
odprodati ani zachowati,
se
státi
a
tudy se obáwati musí býti
pí^eštpowány,
mže bu okowáním
anebo raubowáním,
mohau
má nkdo mnoho strom jednoho ponwadž dozráwá zárowe, ani
Takowé stromy mohau tedy
škody.
což
se stáwá, že
jehožto
a
neb kopulowáním tím se druhy owoce dle hbosti
spsobiti.
§.
O
36.
peképowáni
cc/cowáním.
Peštpowání strom dosplých okowáním koná se okowání mladých stromk, jen že se tady oka nezasazují do pn, nýbrž do mladistvvých wtwí w korun. Na jedné wtwi mohau se wsaditi dw ti oka, ale každé na strany protjší, aby míza ku každému oku tak,
jako
i
mla swobodný
m-
Na takowý dosplý strom druhy owoce, aby i ten štpa, který jen malau zahrádku má, pedce dosáhl owoce rozliného, jen že musíme k tonm woliti takowé druhy, které w jeden as zrají, sice by se stronm nepohodlným esáním owoce mohlo welice uškoditi. Nemá tedy nikdy letní a zimní owoce na jeden strom býti štpowáno; nebo tak pi rozliném asu esání znnnímu owoci na tomto stromu se welmi škodí. Chceli kdo nkolikeré druhy owocní míti na jednom strom, a wolí jen stejn dozráwající. Zimní owoce kolikerého druhu mže tedy na jednom strom býti. Ostatn wšeho sluší šetiti, jako pi okowání mladých plání. ženie
nasaditi
pístup.
rozliné
59
§.
O
37.
peít^powáni kcpidowánim.
pi takowych welkých stromech rownž se a sice do wtwí tenkých a hladkých, koná tak, jak pi kopulací do pn plání mladých.
Kopulací
dje do a
koruny,
wše se
§.
38.
O peUépmván
rauhowdnlm.
Peraubowání dosplých strom koná
rownž
se
na
wtwích w korun, a sice tak jako raubení do kmínku. Uízne se wtew jedna po druhé na místech, kdež mají pknau hladkau kru, a raubují se. Toto raubowání mže se
bu
státi
do rozkalu neb
i
kowý dosplý strom má mnoho
Ponwadž se mu
do kry. mízy,
mohau
ta-
ne-
neb 2 wtwe neraubeny, aby walným pítokem mízy oka raubu nebyla zahta; w píštím roce mohau se i ony neraubené wtwe peraubiti. chati
1
Do silná,
každau stranu jeden;
zasadí se
rozštípnauti.
žeby
wtwí mohau
silnjších
a sice na
rozkal
i
tyry,
Zasazení silné
piemž
ty
zasaditi
se
raub
musí jest
dwa rauby,
wtew tuze wtew kížem
jest
potebné
proto,
wtwe dwa
míza potebná do mízowých trubic.
by
se
jestliže
rauby tuze swíral, a tudy nemohla wstupowati jejich k ujmutí
§.
39.
Zhotcwent lýka.
K
okowání, raubowání, kopulowání,
též
wání stromk na odry a ku každé zahradní newyhnutedln poteba dobrého, pewného
má každý štpa naped
wywazo-
i
poteb lýka,
jest
a o to
as poteby postarati. Lýko opatíme sob, když w zim neb lépe na jae, ze silných lípowých strom uežeme ratolesti, neb poraženy) olaupeme kru, a na ni z kmen (jsauli
se
se
spodu
nalézající
se
lýko
pro
swlékneme.
Toto
tak swlé-
60 knuté lýko hodí se as se
wymoilo, zmklo
a
"
na 6 neb
poteb
k
nedél
do wody, aby
bylo schopné.
40.
§.
Pripraweni zahradnického wosku. é
Pi raubowání i kopulowání jest k zawázání uinných ran na stromcích poteba zahradnického wosku. Tento se zhotovvuje spsoby welmi rozlinými, z nichžto zde jen dwa uwedu: 1.
Wezmi
neb
ti loty jedlowé
borowé pryskyice,
6 lotu žlutého wosku, 4 loty skopowého
To
4 loty Be-
loje,
wše krom Benátského terpentynu pi mírném ohni rozpustí na rendlíku, Benátský terpentyn rozpustí se obzwláš, a pak do tch wýš jmenátského terpentynu.
se
nowaných wcí zpowolna
mady promíchá,
dobe rukama (štangle),
wlije
které
mísu do studené wody,
wyhnte
se se
zaobalí
a
radí se,
Pro aby
se
do
toho
a
zahradnického
se
w
ní
pruty
do papíru
(nejlépe
ku škodných
oleji),
mnohých
zapuzení
udlají
toho
z
do papíru
smoeného we wosku neb w schowají.
Pak se wšecko dohro-
se wlije.
na
poteb
se
žiwoichii
wosku pidalo
trochu síry na prášek stluené a peluhky. 2.
skyice,
Wezmi
libru
wosku, libru
4 loty nesoleného a
terpentynu, libru pry-
nepewaeného
másla, 4 loty
myrry a kwintlík kadidla, 1 lot síry. To wšecko se. nechá rozehát a rozpustit, wše se dohromady smísí, a udlají se pak z toho šišky. starší tento tak zhotowený wosk jest, tím lepší, a dá se skoro dwadkwintlík
lepu,
ím
cet let držeti.
§.
Zholoivent. tmele
41.
zahradnického ili strcmownice.
Podobn jak wosk zahradnický, tak se tmel zhospsobem rozliným. Uwedu pauze dwa spsoby i
towuje
nejobyejnjší
a
nejprospšnjší.
Christw zahradnický tmel
se takto
dlá: wezmi
pl
61 dílu
hrníské
hlíny,
jeden
krawské
rozšklubané
díl
krawince (krawského
chlupy a terpentyn.
Hlínu
lejna),
rozeti
na plochém kamenu pstí, aby byla co hustá kaše, a pidáwaje do toho howézího lejna a chlup, stejn to wše promíchej.
hmota
tato
Terpentyn se nad uhlím rozeheje, tstowitá rozele, nalije se do ní rozpuštného ter-
se
dobe se prohnte. Wenku ponechaná hmota za nkolik hodin zatwrdne co kámen, proež se dá do howzího mchýe, a ku poteb se uloží do wody. Též se zhotowuje proti dešti trwanHwý zahradnický tmel takto wezmi dw tetiny hlíny, šestý díl nehašeného wápna, šestý díl krawince, a to wše dokonale promíchej wodau a prohn, aby z toho powstalo tuhé tsto. pentynii a rukama
:
KAPITOLA XII. O nemocech strom. §.
42.
Jmenoívité uwedeni nejauhlatvnéjlich strcmcwých nemoci.
Nejauhlawnjší nemoci 1.
strom
jsau:
Slabost neb nedostatek šáwy,
2.
píliš weliké
množ-
šáwy, neb pílišná mízowitost, 3. spála (Brand), erwotoina (Wurmkrankheit), 5. mechowina neb swra-
stwí 4.
bowina 9.
(Aussatz),
6.
prašiwka,
7.
rak, 8. tok pryskyice,
hauba. S. 1.
43.
Slabost neb nedostatek
Uáwy.
Mnohénju dosplému stromu asto wící
šáwy
jiné wyrážejí
enu
wtwe w korun
nejsilnjší
wýhony
zdrawý, tyto
ili wlky.
wtwe
runy nkteré pknjší
z
Jeli
nedostatku
ži-
a zase
ostatn strom w kopro zmlazeni ko-
mu ueží, a tch wlk se se
z
usychají,
ponechají.
Rány
stromu uinné odezáním silných wtwí zamaži se tmelem zahradnickým, a takto se strom zase po nkolika létech zotawí.
G2
Dobe hnj
a
zem smí
a
se
dlá, když se okolo stromu
dobe
shnilý
mrwa, která sestáwá ze shnilé krwe, dobe promíchaných. Nikdy ale nežádná mrwa klásti na samé koeny. se
Nejlepší jest
-íaryje.
§.
2.
44.
O pilné
mrzcwifcsfi.
Druhá nemoc stromu jest weliké množstwí šáwv mízowitost, we kterémžto pádu strom ped asem nese owoce a nikdy nedonese, neb aokoliw dobe kwete, wšak na owoce ani nenasadí. Takowémuto stromu nejlépe jest šáwy ubrati neb neb pílišná
mu
pustiti
(Aderlassen,
schrópfen).
Toto paušténí se koná následujícím spsobem Wezme se do ruky mezi palec a prwní prst ostrý nožíek, tak coby z tch prst kaukalo jen kausek špiky wen, aby ta špika proniknauti nemohla hlaub do kry, nežli jest poteba. Pak se kra onoho stromu, ponauc od koruny, tímto nožem dwema neb temi podlé sebe až hnedle k zemi bžícími liniemi, jichž poet se ídí dle wzrstu stromu, :
neb plnoní kuerowat naízne, (u mladých strom, že jest to ledwa poznati, jen když se wrchní erná kra proízne, u wzrostlých nco hlaubjí) nikoliw ale až do dewa, aby kra stromu se nerozprase strany západní
Msíc Duben
skala.
a
Kwten,
erwen
též
a
erwenec
jsau k pauštní nejpíhodnjší.
§.
3.
Spála
O
45. spále.
(Brand) jest nemoc, jížto se strom stáwá po-
ernalý a kehký, a odpadáwá. Pi a wadne.
a
kra
této
stromu poernalá se odpukáwá nemoci wrcholec stromu sežlautne
Jestliže jest spála (Brand)
uléiti
teprwa na poátku, dá se
puštním pokažené šáwy.
šího stupn, musí se zanícená
ezati, rána tato se
hodn
kra
Pakli již dosáhla wyši
zanícené
dewo
wy-
naniaže mýdlem, pak se ostrým
63 kartáem hodn wprawí do drewa^ a teprwa se rána zamaže zahradnickým tmelem, kterýž aby nespadl, obwáže se ale
njakým hadrem, a kra kmen píliš
takto
sychali,
strom zase
wyléí.
Jeli
wtwe pro-
strom skáceti, a wysaditi místo strom-
lépe
jest
se
zanícen, a poínajíli již
i
kem zdrawým. Takowýto churawý strom jen málo aneb docela žádného owoce nenese, a pede za nkolik rok zhyne;
míst strom zdrawý' hodnau korunu.
lépe jest tedv jej odstraniti, na jehož za
tch nkolik rok
nasadí
S-
4.
Cervvotoina
O
46.
ccrwctocin.
nemoc, pi níž
jest
erwy
stron^ až
do
jádra prowrtají.
kra
Strom, a z
téká
dr
od
i
erw
dewo, na tomto míst zcela zerná, nadlaných, též z rozpuklin kry wy-
erná wodika,
ádem
erw
hlawní sídlo
není,
než míza ne-
ukazuje
nám zárowe
která nic jiného
Wodika
zkalená.
erw.
ta
Jediný prostedek proti
tomu
jest,
kdvž wšecka zkažená místa až do zdrawého dewa wyežeme, w drách erwy pobijeme drátem, a rány pak wyplníme zahradnickým tmelem. •
§.
O
5.
Mechowina
jest
47.
mechowin?.
nemoc,
pi
níž
strom celý se ob-
mechem. Mechowina se píliš siln rozšiuje, protože mech má tuze maliké semínko, jež witr lehko po stromích roznese. Nemoc tato stromy píliš
táhne a obroste
hubí, odbírajíc jim
wiky,
jimiž
pasnau rosllinau,
bu
tebné
a zacpáwajíc jejich
Mechem, co cizoporostlé stromy churawjí a newydáwají a špatné
wždy wlhkost, kteráž
ke
autliké cé-
powtí.
ssají z
žádné neb jen málo
drží se
do
šáwy
potrawu
jeho škodliwá.
stromowého mechu,
a
jest
owoce.
Pod mechem
stromu, a zwlášt po-
Hmyz
klade rád swá wajíka
takto
šastn zimu petrwá.
64 z
ehož
na jae
a
w
stromm
sko-
strom mechowinau býwá
bu
let wylézají rozliné
dliwé hausenky.
Píina obrstání
neb že jsau stromy píliš málo wzduchu. Owocné stromy, stojící pístínu blíž stawení pohromad aneb u liš blízko aneb docela na plnoní stran, nemohau bez mechu býti. asto trpí w owocnici pauze jednotliwé stromy na w místnosti toho stromu mech. Tu spoíwá píina píliš bahnité stanowišt,
wystaweny slunci
a
wném
bu
aneb w jeho pirozené churawosti. Mokinovvatá pda musí se swodnicemi neb tratiwody wysušiti, a w jiných pípadnostech hle každý pomoci dle možnosti. Churawý strom jest nejlépe wyseknauti a wysaditi se nalézá na stromísto jiným zdrawým. Mech musí, mích starých nebo mladých, býti odstrann a seškrabán. Se starých strom nechá se mech oškrábati šornau
a
k tomu zwlášt zízenau
(jižto
pedstawuje obrazec); pi
mladých užíwáme k tomu tupého nože, ale tak opatrn, neublížili. Také se z mladVch abychom jejich autlé stromk mech dobe odstraní, když je po njakém dešti omyjeme lnným hadrem; neb ješt lépe udlá se lauh
ke
65 do nhož se pidá soli a nehašeného procezeným luhem se omyjí. Toto auinkuje i k tomu, že se wšecky cizopasné rostliny a násada každého hmyzu wyhubí. z
bukowého
popele,
vvápna, a tímto
Aby
kra dosplých strom,
se
twích rozpukána, stala hladká a spolu
i
jeli
we pni
hmyzi se
a
w-
zhladili,
pod rozpukanau korau
jestliže se jací
umístili, oškrábau (podobnau šorn kominické), a též na pomocí stétky mazem sestáwajícím z wá-
se stromy šornau
zimu potrau pna a hliny.
se
jílu asi
Tento maz dlá se z wápna erstw wypáhnojwkau wyhašeného, do nhož se pimíchá tolik, coby z toho powstala kase, která by se dala
natírati
sttkau.
leného a
Ješt cizopasné také
lepší
nátrka na stromy,
rostliny
bezpen
hned
a
se
mohau
jíž
se nejen
hmyz zmaí,
nasazený
ale
wšecky stromy
uchrániti proti ohryzání
od
Wezme se hlína neb jíl; tento se smíchá s wápnem, krwí a howzí žluí, k tomu se pidá hnojwky neb erslwého lovvího lejna, aby z toho byla kaše tekutá, a tauto se kmeny stromk až ku korun pozajíc, jest následující:
Pro smrad této nátrky nic na tchto stromech Takowauto nátrkau mlyby se každoron nehryze. na zimu wšecky stromy potíti, zwlášt ale ty, které mají
trau.
hladkau kru,
Dobe
užíwá
a
se
swinské, když se
tudyž uhryzení zajeímu
pro zhlazení jí
pn
potírají
§. 6.
O
jsau
wystaweni.
mechowiny také hnojnice a
wtwe.
48.
praUwce,
Tato nemoc se poznáwá, když dostane strom hrubau drslawau kru, w jejichžto štrbinách wšelijaký hmyz se zdržuje. Tato nemoc pochází od píliš špatného nebo
wlhkého a studeného položení. Tu není nic jiného potebí, nežli šornau zahradnickau drslawau kru oškrabati, aby se strom mohl zase potiti a žiwící ástky z dešt a powtí ssáti do sebe. Toto škrabání šornau dlá wšem stromm dobe, a nejlépe také píliš
Štpnský
nízkého,
kUí.
^
66 pedsewzíti je asné z jara, když se již není obáwati žádných silných mraz, a dokud we stromu neprobíhá míza.
jest
-
§.
.
O
7.
Rez a rak
pone
49,
ezu a
raku.
kra dewo
ona nemoc stromu, pi které se
jest
ernati, a pozdji
odpukáwati,
podobn
i
erná.
Píiny
stupe ezu, jsau neb že se strom sázel již chybný, nebo že se mu porauchané koeny opatrn neodezaly, nebo i pílišný pítok mastné šáwy. Poínajíli jednotliwé wtwe od ezu nebo raka trp<'ti, jenž jest
raka,
pi
rozliné, bud' chyba
asn
jest nejlépe
ckým tmelem; se
kra
kmen
je uíznauti, a rány
pakli se ale
odpuklá, též
wyezati a
neduh
dewo,
i
zamazati zahradni-
zasadil
we kmenu, musí
jak hluboko jest pokaženo,
podobn
píliš
nejlépe jest
zahradnickým tmelem zamazati. Jeli hluboko pokažen, a wtwe již wysychají, strom wykopati a wysaditi jiný zdrawý. §
O
8.
Toku pryskyice jestliže se
spála, která se
50.
loku pryskyice
zwlášt též tešn.
neb
jen wyšší
sázení,
klcwatiny).
[kli^
krom
wzácných broskwí nemocí hynau; nepomže, powstane na tom míst podléhají
Mnozí stromowé
tauto
od ní wždy dále na strom rozšiuje,
až
konen
strom docela zahyne.
když zanícené dewo na míst, na ktei s korau se wyízne, a rána se zamaže stromownicí; pakli je i dewo zaníceno, musí se spolu i to, jak hluboko jest zaníceno, wyíznauti, rána se pak wymyje mýdlowau wodau, a pak se zawáže stromownicí. Nastalli teprw tok gumi, aniž dewu posud uškozeno, Kejlépe
rém
jest,
pi-yskyice wytéká,
pomže
astji
i
to,
když gun)i odškrábeme, a naízneme
swrchní kru, až se pijde na zelenau blánu; tato se
pote
listy
šowíkowými, až
to
rána
místo zwlhne, a to po
67 nkolik
pak se rozpustí smla; se místo pote.
(\ni',
trochu sádla, a tímto
clo
ní
Pod
se
pimícliá
tau
nátrkau
rána se zacelí, a tok gumi se zastawí.
9,
O
haubé.
Hauba jest žlutá neb poernalá baulowitá wyrostlina, podobné jako mechowina ssaje šáwu ze strom, a
která
na míst, na stromu.
nmž
Nejlépe
pozorn
zuje,
wyrostla a se zmáhá, kazí
ji
kru dewo i
hauba na stromu okaod stromu odíznauti a ono místo po-
jest,
jak
se jaká
mazati stromownicí.
KAPITOLA
XIII.
O nepátelích owocnych strom. O
lupdtlfch strom cwocnýck wbec.
Jako každá
rostlina,
má
i
strom owocn}' swé nepá-
zrowna jich nejwíce, kteíž piacují ke zkáze stromky owocné kradau, a citu prázdní stromky wysazené i lámají a kazí. Pi darebném osetowání strom i domácí dobytek je hubí. Zajíci, wrabci, žáby a myši, hejna hausenek, brauk, štnic a wší kazí telv,
a sice
jeho.
Zlí
je,
lidé
a zdržují
w
jejich
wzrstu
a
wzniku.
Castji neobyejné úkazy
w pírod
pispíwají
jich zkáze, jakož jsau: lijawce,
powodn,
neustálé deštiwé
powtí,
aspo
spadlé manny, ježto lupení jejich
bu
k
je-
popálí neb
zacpau cewy listowé^ krupobití, bleskowé a mrazy.
pro niilowníka štpastwí dležité, aby aspo kde a jak jest mu stromy proti tmto nepátelm brániti, nebo aby w cas již spsobené škody znal prostedky, jimižby škodné následky uléil a odstranil; protož bude zde o nejzwláštnjších nepátelích strom pojednáno, a zbran proti nim udány. .Test
wdl,
5*
68
§.
O
53.
rozliném domácim dobytku,
jal;
stromm
hkodi.
Mnohý lehkowážný hospodá, který sám žádných strom owocných nechowá, aneb aspo jich sobe newáží, a
sob
kazí
jich
pro
stromy
mnohonásobný užitek nezamilowal, i sám sob tím, že necháwá
jejich
sausedm neb
swj domácí
jakož
dobytek,
wšecken dobytek ho-
jest
owce a kozy, beze wší dohlídky pásti a choditi na
wzí,
kde jsau wysazeni owocní stromowé. Dobytek, nemaje tu sob co zdwihnauti, okausáwá, jak wysoko s wtwemi, nebo se o sti'omy dosáhne, listí w korun drbe a je pelámá neb wykácí, nebo aspo ohybuje strom, koeny jemu povv} táhne, a takto psobí rozliné místech,
bu
i
nemoci.
domácí dobyte
Nejhorší a nejškodliwjši a koza, a sice tato
WYSoko dosáhne, strom i
kru
jest
owce
mnohem wíce, nebo nejen w korun na wtwích okauše,
ješt
jak ale
na pni kolkolem ohryže, a tím strom znií.
Mnohé hospodyn pauštjí
a zawírají zwlášt
w zim
swé husi do zahrad, a tu se shledá, že i tyto swými zobáky ohrýzají kru mladých stromk, a stromky znií. Howzí dobytek, owce a husi nemají bez dohlídky nikdv pipuštny býti do štpnic, kozám nice
budiž štp-
wždy zawena.
O a
ale
z
aj
i c i c h.
Zajíci zwlášt na podzim a w zim "welmi dychtiw lakotn, kde jen mohau, owocní stromy okusují a mla-
distwých stromk hladkau kru asy peskakují wysoké ploty u i
skulinkau
tam
se
wlaudí
a
za
W
ohryzují.
tyto
dwa
zahrad, neb dost malau
nkolik
dní
hroznau
zkázu natropí.
Aby
zajíci
stromky, zwlášt na wenku
w stromoa-
dích, neohrýzali, musí se stromky natíti nátérkau stromowní, (o níž wiz
w
§.
47), a
k tomu ješt, protože
tato
nátrka
69 býwá desteni
spláknula, slaniau, rákosím
oblomiti, a toto
zwyší
obvvázati
wrbowými
trním neb šípkem
Takowéto
kra
chrání jej
ped
i
as
pl
Obwázání
prautky.
dobe
neb trním
pníku
na mnohydí místech
rozpustilostí
sáhu stromku lidskau.
stromk, na nichž
ošetení mladých
je
w
má se státi i ohrazených štpdo tchto se zajícowé, jak eeno^ wdírají, což se jim usnaduje tím, že wítr nadlá astji wysoké závvje u plot, po nichž se jim uiní wchod. Tyto zámladistwá a hladká,
nicích; neb
wje
i
musí býti
w zim
odházeny.
Kdyby prese wšecku
opatrnost pedce nkterý strom od zajíc uhryznut, musí porauchaná kra až na di'ewo cist býti wyezána, a rána zamazána stromownicí udanau w §. 41. Aby tato stromownice nebyla odtržena mrazem, mže se obwázafi kusem hadru. Bylli který stromek
ke
byl na
kolem okausán, nejlépe diti
jest
jej
wyhoditi a místo wysa-
jiným.
§.
55.
O m y I i c h. Myši nadlají nejwtší škodu
semeništ pecky krys
a
ili
býwají
i
w
záhoncích owocného
kdež astji wšecka zasetá jádra wyberau, , skoepiny rozlauskají. Pi welikém rozmnožení myší nmeckých stáwá se, astji, že od nich
koínky strom obežrány,
a tudy z této
Tu není
strom we wrcholu wadne a žlautne.
píiny
lepšího pro-
stedku jak ním masitým je nawnaditi a wychytati do pasti. Utrýchem pimíchaným mohau se zahlazowati jen tenkrát, když není nebezpeenstvví, žeby se my^íra trusem otráwil
domácí dobytek neb
§.
O Jako
myši
dílem
splým obežráním
i
koky
a psi.
56.
krtech a plzích.
semeništi,
koen,
lak
dílem
i
podobn
stromm zwlášt
domla-
n
70
mladým stromowým školkám škodí krtkowé podrywáním, kteíž astji podežerau wlášení stromk, nebo aspo koínky obnaží od zem a w)'stawují je wyschnutí nebo plez kteréžto píiny stromky churawjí a zacházejí. Podzemní prchody od krtk dlané a zem na vvenkti wyhortná musí se wždy zase pišlapati nohau a krtkowé
sniwin,
wycliytati.
Krtky
Pedn
spsob
na rozliný
se
chytají
zhotowují se k tomu zwláštní želízka
do chodu
a
zahlazují.
ili
železné
now
od krtka wyrytého, a jak se krtek tlaí zase na wenek, zarýpne do železného koleka, kteréž dwojaté železo pastiky roztahowalo, a jak mile koleko spadne, napnutá železná widlika se zawe tyto se strí
pasti;
a krtek
w
Také
ní
uwázne.
dobe
krtkowé
se
chytají,
když se hrnec u
wnit dobe poléwaný rownowážn až s obrubau zakope do zem a uwnit, aby byl dobe hladký, pote se njakau mastnotau; do tohoto tak zakopaného hrnce dá se pod weer krtek žiwý, jenž noní dobau swým piškotem krtky na blízku se zdržující piláká, kteí jemu chtíce pomoci, do hrnce spadají, a z nho nemohau wylezti pro jeho hladkost. Nejlépe rytí
se
wyhodíme
ale
krtky
rýem
zmaují, když je w as jejich Díwe pozorujme na
a zabijeme.
as jejich rytí; to býwá obyejn z rána až ke 2 hodinám odpoledne. tento as musíme pozorowati pohybowání zem, tiše se chowati a pozorowati také wítr, s které strany wje, t. j. musíme se wždy postawiti proti wtru; nebo krtek má welmi jemný ich, jímž lowka brzy uije, a dá se na autk. .Jak brzy rýti poíná, což poznáme pohybowáním zem na swršku, zarazí se rý jemu za zády a wyhodí se ze zem, naež hned se lapí neb zabije; nebo sice okamžit se wryje do zem. Kdoby chtl rý zaraziti do zem wlas
W
ped
krtkem t. j. ped jeho rypákem, chybilby, protože pi nejmenším hnutí zem hbit ustaupí nazpátek. Ješt jiný prostedek jest následující: Udlá se z twrdého, asi caul tlustého prkna dýnko, mající as 6 neb 9 caul w prmru, prokulaté neb šestihranné.
bu
W
71 stedku tohoto dynka wywrtá na druhé stran, když
se
díra
držadlišt
jest
pro
již
držadlišt, a
pichystáno, za-
tlue se do prosted dynka nkolik 6 caul dlauhých a na caul od sebe wzdálených železných hebík. S tímto tak pichystaným dýnkem jde se, pozorujíc wítr, na místo, kde krtek ryje, a jak rytí pone, wrazí se nástroj do zem; Také krtek uhozený se zabije a pak se wyhodi ze zem.
drátnými
se krtky chytají
Plže též
oky.
se wychytají
neb
;
i
oni olemtáwají
koínky
strom. 57.
§.
O Strom tešowý,
a
wrahcich.
pro swé
krásné, chutné a ranní
pro spokojenost i s nejšpatnjší pdau jest welmi wážen a milowán, pedce ho mnozí nechtí wysazowati, protože jeho owoce, zwlášt jeli zahrada blíže welowoce,
a
wží atd. býwá od hejn wrabc zmatchto dobe se hodí, když se na stromy tešowé rozwsí kusy esneku, jehožto silnau wni neádi ijíce, stromu se wyhýbají. kých stodol, kostel,
eno.
K
odstrašení
58.
S.
O Žáby, jsau
se píliš
jestliže
též záhubné,
meruky
zahdch.
rozmnoží, býwají štpnicím
zwlášt stromm wysazeným pi zdech, jakož nebo broskwe, olemtáwajíce jejich koínky,
musí tedy býti wybity. We školkách wyprázdní celé ady wysetých jader, na nž dychtíw íhají.
i
§.
O a
listí
polích,
(Mclolantha vulgaris).
babky popleují
ili
stronai,
wedau na zmar.
w
59.
chrauslech ili babkách
Chrausti
kwt
Z
zahradách
a jsauli
jejich
a
asto
píliš
w as swého
wajíek, jež
létání
stromy pikladau do zem
etní,
i
na lukách, wylíhne ge druh hau-
72 nazýwánie
jež
senek,
rokem babky
ponrawy, a
Tím
se stanau.
opt
roce pílišná hojnost babek^ ukáží, nezahynauli
bu
telím
w jednom
etn
tetího roku
ponrawy
jejich
totiž
teprw
nichž
z
se dje, že bylali
se
powtrností,
aneb nebylyli od pták a lidí zkaženy. Pi orání strniš a jest takowé ponrawy widti; protož bháwají harádi za pluhem, lakotn je sežírajíce. Kde je tak wrani
auhor
málo wran,
dobe
když
jest,
se slepice a kapauni
neb
pluhem
je lidé za
zahlazují,
weženau do brázd.
Bychom se sprostili chraust, kteíž nejen stromm owocným, nýbrž lesním a zwlášt dubm pinášejí tak i
ukrutnau záhubu, jest nejlépe, ráno a
wáde
sedí na
listech,
waící wodau
sbírati, spaiti
stromy píliš
Jsauli
dáti.
nemže pohnauti, weznie Ke tliwé wtwe otesau. jak
že
se
kmenem
njaký hák, a tím se jednosbírání chraust mohau se upose
mže
platiti
dle toho,
nasbíral. §.
O wši a
neb seTaké nesmíme
hnoje.
že jim jich silné,
tebiti dítky a slabí lidé, kterým se
mnoho kdo
poledne, doka-
zašlapati
zakopati do
a
prasata a slepice rádi je žerau, jen
mnoho
w
bu
setásati je a
60.
mhcich.
Na rozliných rostlinách nalézají se také i rozdílné nkdy jich náramné množstwí. Kde jich je pes weliké
píliš
množstwí, jsau každé rostlin, a tudy také
stromu tuze škodné, žiwíce se jen mizau jejich. Aupln jistého prostedku proti nim ješt se nezná a newí. Nejlépe
pijdau listowé
wtwiky
jimi
wým) (herynkowý
mže
se
na
wešky na
zmar, když se mladistwé
stížené potrau lákem lák);
astji
aby
pilíti
ale
wody.
sleowým
lák
(slaneko-
šlpai newysechl,
Též
je
zmaí hrubý
kulawý tabák, když se zwaí a tauto jicliau strom njakým wíchem hojn a nkolikrát se skropí. Též jest dobrý prostedek proti wším lupenowým, když se udlají
pny
z
mýdla
(dosti
lupen
se
budau
silné,
když
se
tak udlají,
waus) a tmito pnami njakau šttikau nate. Po druhém postíkání, neli hned po
jako na holení
prwním, jist zhynau.
73
61.
S.
O Proti
kobylkách.
tomu škodnému
druliu z íše žiwoišstwa není
žádného lepšího prostedku, než na
w
zahradách, na než piletíce
§.
O
weer
tisíce jich
rozdélati
ohn
pijdau na zmar.
62.
mrawencich.
Mrawenci jsau jen tehdáž škodliwi, když owocné poínají wyrážeti, pozdji býwají jim užitení, protože žerau mšice, a hubí hausenky. Aby mrawenci
stromy
dobe prospje, když se okolo stromu neb špatná wlna nebo prowázek z koských žíní, as loket zwýší od zem, w níž mrawenci uwáznau. Nebo se okolo pn, mrawenci sauženého, (nažírajít* i owoce, zwlášt broskwowé a merukowé) obwáže prowázek, natený mastí zhotowenau ze síry na prášek utluené a kafru, kterémuž prowázku oni se piln wyhýbají. Podobn auinkuje prowázek natený mastí ze rtuti a sádla. Nebo se chytí nkolik ejk (tringa vanellus), jimž wyškubeme peí, aby nemohly odlítnauti, a pustíme je do zahrady; tyto samy zeleninám neuškodí, a bhajíce po zahrad, wšecky hausenky, mrawence a hlemýžd seberau. Též udlanau asi ti prsty širokau áru kídau okolo pn, která se po každém dešti musí obnowiti, bojí se každý mrawenec pelézti. Též zdržují se od stromu, když pe stromowý nateme howzí žluí. Peluka zwaená s jena stromy nelezh,
obwáže kaudel
telem
wodním (menyanthes wýborn mrawence
trifoliata),
natrau,
§.
O
se
pn
strom
63.
ivcsích.
Wosi nejwíce škodí owoci zralému, sesáky swými nabodnuté owoce poíná na stromu Zwlášt se shánjí po merukách, broskwích a
je nabodujíce, kteréžto hniti.
ímž
zapuzuje.
74 Když
hruškách. trpí,
pozoruje,
se
že
owoce
dowau wodau, do
nížto
wosy wlezau §.
O Skworowé
se
a se potopí.
64.
^kwcHch (kleWdcich). nejradji skrýwají pod
w as
rau stromUj a takto ze swých skrýši
wylezauce, nejkrásnjší owoce, jakož jsau
skwe,
od wos naplnná me-
takto
piiwáže se na wršku stromu láliwice
nazírají a kazí.
Tchto
se
odpadlau kodozrání owoce
meruky
sprostíme,
když
a broje
na
noc njakým drátem wypudíme z jejich stanowišt , a místo odpuklé kry zamažeme stromownicí, pak na noc rozwsíme na strom nkoHk wchýtk slámy nebo mechu, do nichž oni zalezau, aby se ukryli ped noním chladem, a píštího dne z wchýtk onch se mohau wyklepati a zmaiti. §.
O
65.
mrazích.
mrzne neustále, a nestídá se štpnicím neuškodí, leda když po dešti nastane náhlá zima, nebo když na polední stran sníh taje a w noci se udlá náledí a wšak tu uškodí jen jednotliwým stromm, nkdy jjn jednotliwým dílm strom. Tím záhubnjši ale jsau ranní a pozdní mrazy na jae, kteréž pupeny nebo již wyražený kwt w celém okrsku pojednán umoí. Nejnebezpenjší msícowé jsau dle srownanliwosti powtí Bezen, Duben a prostedek Zimní mrazowé,
odlewa
s
mrazy,
tak
jestliže
brzo
;
i
Kwtna. Proti
mrazm
jarním není lépe, jako wzduch nad
To se stáwá, když na stran zahrady, odkud táhne wítr, zapálíme, když se mrazu strachujeme, o plnoci dle welikosti zahrady jeden nebo wíce oh, aby se kau jejich táhl po celé zahrad a wzduch zahíwal. Mrazy býwají na wtším díle pi jasném podnebí, málo kdy pi zamraeném, protože oblaky wydychowání
zahradami se wznášející zahíwati.
75 zemo ponokud pekážejí. Také teprw o jedné aeb druhé hodin s plnoci poínají, ponwadž za prwAle ních noních hodin wzduch zcela ješt newystydne. tepla ze
od druhé hodiny až do wýchodu slunce stydne wzduch wždv wíce; proto musí ohe Irwati, až wyjde slunce, a jeho paprsky ponau híti. Ostatn nepotebují ty ohn hoeti plamenem; dosti na tom, když dautnají a wydáwají mnoho kaue. paliwo
Nejšpatnjší
mrazm
jest
pro
nejlepší, k. p. shnilé a
takowéto
syrowé díwí,
drn, chwoj, shnilá sláma, drobné tíštky,
ohn listí,
proti
hnj,
koeny, p) awka
Tyto špatn hoící látky jsau lacinjší a lepší jiné. než suché, plamenem plápolající díwí, jelikož jasn hoNejlépe jest, ící ohe poskytuje málo kaue a jej Iráwi. a
se k ochránní owoce od mrazu, zwlášt w as kwtu, wšickni obywatelé jednoho místa sjednotí, a každý udlá ohe; nebo se takto spsobeným kauem nad celým místem oteplí; pakli ale nejsau ostatní obywatelé k tomu naklonni, zachrání aspo rozumný štpa swau štpnici
když
ped
zkázau.
o
hausenhdrh,
Nejzáhubnjší nepátelé owocných
odporu hausenky. zemdlení
strom
a
Jejich
zmaení
zlí
wší
strom
jsau bez
auinkowé wzhledem na nadje owoce wztahují se ,
do druhého, asto i tetího roku. Stpa, jenž žádá sob od swých stromk bujný wzrst, zdrawí a hojné owoce, nesmí žádné pée a práce na zmaení hausenek želeti. Hausenek jest weliké množstwí druh, a protož jen nejobyejnjší, nejznámjší a spolu našim zahradám nejzáhubnjší zde uwedu, a udám spsoby jejich zmaení.
až
Nejobyejnjší jsau: 1) Obyejná hausenka, 2) prstenice, 3) spnuška, 4) zawina, 5) pospolité hausenky, 6)
angreštice.
76 67.
§.
Obyejná housenka.
Aby
nám
pa
hausenky
se
naše owoce
w zim,
hned
zstalé suché nacházejí),
bere a
jest,
newylíhly,
když každý
jak mile spadne lupení se
(nebo
listy,
též
nerozmnožily,
tyto
nezmaily, nejlépe
w
i
nich
strom, po-
wajíoka hausení se
neho
wšecka hnízda hausenoí do
i
a
šte-
se-
spálí.
Samice motýlowé, které wajíka do tchto list na-
opedau
kladly,
wtwí hem,
a se
tenkau
je
skornautí, a tím
deštm, mrazem
Kdo
w
tato
suchých
pawuinau, kterauž se drží býwají ochránny ped sn-
powtrnými nehodami. hausení hnízda pes
a jinými
listech skrytá
zimu piln shromažuje, aniž jich nechá ležeti na zemi w štpnici, nýbrž je spálí, uspoí si mnohem pracnjší sbírání wylíhlých hausenek na jae a w let. Ale i pi nejbedliwjším ištní strom, pi wší opatrnosti a snaze na podzim a w zim není možná wšechna hausení hnízda zniili, jelikož wajíka mnohých hausenek, ba celá jejich hnízda jsau píliš malá, a asto se i
nacházejí tak wysoko na strom, že jich ani není
W
té
pípadnosti nám jiného nic nezbýwá,
widti.
než takowá
newiditedlná hausení hnízda ponechati ptákm, kteíž poskakujíce na nejwyšších wtwikách swým bystrým zrakem wajíka wypátrají a je aneb již wylíhlé malé hausenky žerau.
lidem
Wšickni strnadi,
zpwawí
datlowé a
lízky,
jiní
týly a jiný
hmyz
tedy jest,
ptactwo
biti.
A pedce
starých lep,
a
zwlášt sýkorky, pnkawy.
ptáci,
ermákowé, erwenky,
tak
a
jediné
ono
slawíci, wlaštowky,
dílem
žerau
jím
se
neb
chytáním
hu-
mnoho obywatel,
jak
wybíráním
bohužel widíme
dewo-
hausení wajíka, možiwí. Jak híšné to
mladých, ani chytáním takowého ptactwa na
studánky, do tenat, neb
takowýmto zamstnáním
wolawými ptáky se
žiwí,
se zanášejí,
mlsným hubám
je
prodáwajíce. Jeli
diwu, když místo
poet motýlu
a
pernatých
hausenek se hemží
zpwák
w powtí,
nesíslný a na siro-
77
—
Místo, co by naše znamenit rozmnožené sady mech? potebowaly wíce pták k zahlazowání hausenek než
druhdy,
máme
ptactwa
nejsme
stromy
Z
ped
tohoto
jich nyní s
to
,
mén.
Bez dostatenélio
abychom naše
obežráním hausenek a zemské již wysoké
ohledu
potu
owocné a lesní chraust uchránili. ízeni
dekretem
ode dne 15. Cerwna 1837, ís. 25,235, chytání a stílení užitených ptáku, kteí rozliný škodliwý hmyz, a zwlášt hausenky zahlazují, písn' zakázalo a tresty spolu wysadilo na
ty,
ježtoby bud' z jara
w as páení
wybírali
w let ptactwo chytali a hubili. Cis. k. homladé neb spodáská spolenost wydala spolu následující poznadruh ptactwa, k zahlazowání wšelikerého menání druhu hmyzu a zwlášt hausenek prospšných, kterých chce a naizuje wysoké zemské ízení, pod wyhrožením penžitého trestu neb wzení, aby se šetilo a nikterak i
nehubilo.
Poznamenání whch ptdkd , *1.
kteii mají
jak na
jae
lak
w
let byli íeteni.
78 18.
79 66.
Paius
57,
«
major
Koadra, koazdra.
t)ie.^0l)lmcifc
catiuleus
«
Modrinka,
33laumei|"e
modriiška,
modrohláwok, modrawka, modra sýkora. ©djitaiijmeifc
Sýkora ocasatá^ mlyná ik, mlynáka, šidlo.
«
^Sartmeifc
sýkora nejmenšij fau-
«
^eutelmeífe
Maudíwláek
58.
«
ixiudatus
liie
59.
«
híannicus
60.
«
pendulinus
satá,
babka. ,
remis^
remiz. 61. Sitta europnea
ber 331aufpe(í)t, ^(crfei*
62. Cerlhia fanúUaris
«
63. Troglodytcs parvulus
« 3t»Unfct)lupfer,3
64. Oriolus
galhula
65. liegulus
flavica-
66.
ignicapdlus
«
67.
«
luctuosa
69.
«
grisola
70.
'
Musicapa parva
68.
buig "Pivol, ©Olamfcl
Sinice.
Saupálek, smýkálek. Stiizlík^ krájléek.
Wlha,
brhel, žluwa.
i
pillus «
SSaumldufcr
baé @oíb()al)nc^en
Zlalohláwek.
ber glteaenfanger
Lejsek
j
i
\
^
Hirundo riparia
t\t Ufefd^lDalbe
Wlastowka
behák
pobezni,
behule,
,
behowka. 71.
«
M/Z)tca
((
í)auéfcl)í»al{)c
72.
rt
rustica
«
0íaud)íd)n5albe
«
SJJauerfctjtBalOe
73. Cypselus murarius,
hirundo apus 74. Caprimulgiis euro-
Jiika. Wlastowka. Rorýk, rorýs,
rorýt,
rorýka, rulich. «
5^ací)tfc^n)alt)e
Kozodoj,
lelek.
paeus 75. Coracias garulus 76. Cuculus 77. Picus
canorus
Rapák, mandelik.
» Díacfe fcei-
^ufu
Kukaka^
Datel erný.
martius
«
©djnjarjfpcc^t
žežhule.
78
«
major
«
grof^e
79.
«
mcdiics
«
mittlere
bto.
«
prostredoi.
80.
«
minor
«
fleinc
t>to.
«
menší.
81.
«
viridis
«
©rúnfpec^t
83.
JFurtx
torqidlla
« 5Beni)eI)alé
^unfpec^t
StrakapauD wtší.
Zluna, datel zelený.
Wijohlaw,
krutihlaw,
wrtohlaw. 83.
Upupa Epops
84. f^esperidio
Hwzdikau () wost s
s užilkeni, jejž
mirau hubeni.
« íBicbel^opf bie
Slebermaué
Dedek, dudek, dud. Nedopýr.
znamenaní druhowé pták jsau ti, jicbžto škodlipsobí, slojí w rownowáze; protož mají býti jea
80 «
Než ani ptáci nejsau s tOj aby wšecky liausenky zwlást když powtrnost piizniwa jest jich líhnutí. Každý majitel musí tedy od poátku jara a po celé loto na stromy dohlížeti, a wyhhlé hausenky zahlazowati a stráwili,
piln
sbírati.
Hausenky nýbrž
trní a hloh.
INa
trní a
se omlazující;
neb
hnizd
již
jeli
na
toliko
listnatých,
jest to
zahladiti, jelikož
ene
owocních stromích, jsau topol, jeáb, hlohu dají se hausenky snadno kowí nízké, bez ceny a od kona tedy mnoho hauseních
nehnízdí
planých
na
i
jakož
nm
hausenek wzniklých,
Wyplemenní na
kati a spáliti.
je
pose-
planých
stro-
nejlépe jest
wA^sokých
mech musíme ponechati pauze ptákm; neb nestaí, aby se
i
s
lidská síla
nich sbíraly.
odstranní hausenek musí se i pupy jejich rozmachytati i motýlowé, kteí hausení wajika kladau, wzrstu, zaauplného dosáhnauce Hausenky, zabíjeti. a zahradní zdi a na zapupowání i neb k zapedení lézají k pup zahlazowání stromy. Práce blízké domy, nebo i na jest welmi lehká; jesti teba tohko (klocem jsauU tuze wysoko, na bidle upewnným) je rozmakati. Každau pupau zahladí se i budaucí motýl, jehož samika by byla Zahlazowání pup musí se sta wajíek. snesla i ti
K
kowati, a
dw
astji, ješto
ale státi
strom
každoron
lezau
nowé hausenky
se
na zdi a se pupují.
motýlowé musí býti zahlazowání, zwlást bílí, jimž íkáme bláskowé, aby se tím pekazilo kladení wajíek, z nichž se píštího roku Bláskowé sedají rádi w Gerwenci a líhnau hausenky. Srpnu, zwlást weer, na kwty rostlin, pedewším na bodláí, straí nžku, plané karafiáty, na erwený jetel a na swršky owocných strom, w takowém množstwí, že Pose zdá, jakoby tyto rostliny mly bílé listy a kwty. nwadž motýlowé na nich spí, mohau se snadno pochyrukama, aneb se strom stásti a zahladiti. Též se tati sletují motýlowé u welkých haufích na moály a kalužiny blíž cest. Neníli za welkého sucha žádných kalužin, mohau se snadno udlati. Na tchto wlhkých místech poAle
i
powstalí a odjinud
pilítli
81
hromad
teba
motýly
sedící
práce se ponechá
toliko
kterážto
rozšlapati,
dtem, majícím pitom
i
swj
žert.
Než sbírání hauseních hnízd, hausenek, pup, motýl, chraust jednotliwci máloby prosplo, jestliže w obci wšickni pospolu každý na swé štpnici této práci se nepodrobí a piln jí nehledí. Jeden nedbanllwec škodí mnohým pilným. Hmyz, když obžere stromy nedbalého hospodáe, pepadne zahradu pilného, a by se tento i sebe wíce
pedce mu je obežerau, a když i tomu neunawenau pilností zabrání, aspo motýlowé w zahradách tchto nedbanliwc zlíhlí pilítnau na bujn zelenající se
piinil,
stromy, a nakladau wajíek,
nému
kterážto
pro
píští rok
pil-
zkázau hrozí.
kra
Jeli
na stromech drsnatá, rozpukaná
a
byloby
tam byli motýlowé nakladli swá wašornau zahrad nickau oškrábati a pn nátrkau vv §. 46 popsanau potíti šttkau. Tim spsobem wajícka do kry kladená se wyškrabau, aneb se tak pokazí, že se z nich hausenky nemohau líhnauti. se obáwati,
by
že
jíka, musí se
pkn
kra
Ale nejen pro píští rok
máme
se zkázy z
množstwí
motýl obáwati, nýbrž tentýž rok, když hausenky w hrad sausedow nebo w žiwém plot okolo zahrady wstanau,
máme
se
proti
hausenkám co
brániti.
za-
po-
Nebo
když hausenky sausední cizí stromy obežerau a naše ist držené stromy bujn se zelenají, sthují se hausenky ze sausední ch zahrad pes ploty a zdi w hejnech do zahrad istých a posud zachowalých, lezau ze zem po kmenu
W
až k listí a wšecko sežerau. tomto nebezpeenstwí musí pilný štpar po krajích swé štpnice na wšech stranách dohlížeti, nedotýkajíli se wtwc jeho strom wtwí strom sausedowých. Kde by tak bylo, musí wtwe swého stromu uezati a se sausedem se srozumti, aby i on, jak zákony pedpisují, wtwe swých strom, kteréž pes meze sáhají, aspo až k mezím poezal. Když se to stane, nemohau hausenky ze sausedních strom zrowna
na naše list
ale
wtwe
strom
pelézti,
našich,
musí
nýbrž lézti
majíce
po zemi
chu
až ku
na erstwý kmenu. Aby
na stromy newlezli, zabrání se snadno, piwáželi se
Šifpaský klí.
"
82 okolo
stromu
loket
as
zwýsí
od
ruka širokého silného papíru tak
zem
kus jako lidská
pewn, aby mezi korau
papírem nic nemohlo prolézti, nýbrž wsecko, co na lézti, muselo pes papír. Když jest papír již okolo stromu dobe piwázán, nate se ídkau kolomazí neb laciným olejem, w nmž se rozpustí smla. Toto potírání musí se opáiti aspo každý osmý den a tak dlauho, dokud hausenky trwají. Hausenky na tomto pásku papírowém uvvázlé smetau 86 každý den na zem a rozšlapau se; tak se stromy a
strom chce
uchrání.
S.
68.
Prstenice. Jiný
welmi
žrawý
škodný
a
asn
prstenice, které se okazují
druh
na jae
hausenek jsau
w msících Kw-
tnu a Cerwnu.
Tyto hausenky líhnau se z wajíek jistého druhu motýl, kterýž je w podob prstýnk snese okolo nejwyšších wtwí, z wtšího dílu obmladk, obzwlášt ke stran wýchodnj a polední. Tato wajíka jsau ádn jedno podlé druhého snesena a slepena tak
pewn
sukowité zatwrdnutí kry,
dohromady, že
wyhlížejí jako
obyejnau barwu míwají. Nad to jsau potažena njakau fermežowau šáwau (pokostem), která psobí, že nejenom dešm a wšem nehodám, ale i nejtužší zim wzdorují. Tyto prsténky hausení musí se bedliw hledati, nehtem neb nožem se odlomí, a každý kausek spálí. jednom tomto prsténku býwá 300 i 350 wajíek. Pokud tyto hausenky rostau, mají tu wlastnost, že w rozsochách stromu, to jest, tam kde se wtwe dlí, u weer Tím se zahlazowání jich welmi a w as dešt se slézají. usnaduje; nebo potebí jest, jen každý weer, pokud je ješt swtlo, aneb asn ráno za studena, rozwtwí strom bedliw ohledati, a kde se chumá hausenek nalezne pohromad, mokrým hadrem je zamakati. Jsauli takowá kdyby lorozwtwí píliš wysoko na strom, žehy se, s
kterau také
W
i
m wek na slrom
vvylezl,
tím
namoí
kloc,
zamakají.
bausenky
se
nedala rukau dosáhnaiid, upewní se
wlnný
na bidlo hadr nebo
do wody, a
se
pitom
Pakliby
nkteré
musí se wyhledali a zašlapati. Nebo zalezly , opáme práci dne piedce nkteré jestliže drubého^ a jist je mezi jedním neb drubým rozwtwím
do
spadly
tráwy,
nalezneme.
nemže se dosti asn poraueti, bausenky jsau mladé a se drží pobromad.
Zahlazowání hnizd
pokud
totiž
bausenky powyrostly, opustily bnízda
Pakli
pedce nco
stáwá, že se
bu
upewní na zdecb pupy zablazowati. i
a rozlezly se
Ponwadž pak
po strom, jesti každá práce marná.
se
swé pupy nebo kmenecb strom, musí se zapupuje
prstenic
a
Nkterý drub bausenek, jakož jsau bláskowé, míwají swá bnízda až w nejwjššícb wtwícb strom w cbumáícb. I do tcbto bnizd slézají se bausenky weerního asu nebo pi dešti, ješto we dne po celém strom se rozlézají
ráno
ožírají
a
ulámati
wysoko
lézti
radji
nemže,
wtwe
Takowéto
listí.
anebo
uezati.
ebík
a
musí se žáby
Jelikož
se
ale
tak
pro porauchání wtwí,
kwlu a owoce se nesmí na stromy klásti, ustíbnau se tyto wlwiky bauseníkem na dlaubém bidle nastreným. K tomu dobe slauží zahradnické nžky (wiz obrazec swým železným ramek drubému ramenu piwáže se prowázek, jenž tak dlaubý býti musí jako bidlo. Jak mile se wtwika nachází mezi nžkami, pitáhne na
str.
Tyto býwají jedním
84).
nem upewnny na
se
prowázek, a
anebo
,
wtwika
jest
radji bausenky na
senek na podzim a sestihaly listí
ní
Tyto zahradnické
rozšlapati.
cené
bidle
w zim
wysoké wtwe, a
w
Spadlá
ustižena.
musejí
nžky
jsau
na zemi
se i
wtew dobe
ke sbírání bau-
welmi potebné, aby se jimi
na
kterých jest
suché,
noci bnízda bausení.
6*
skrau-
8-4
S.
69.
Z aw inae.
W
Cerwnu
šwestkách
a Cerwenci ukazují se na stepích a malé swtlozelené hausenky, stawící sob do-
mek ze dwau tí list, jež slepí: to jsau tak nazwaní zawinai. Jelikož tento druh hausenek nebydlí we hnízdech, n^brž porznu, lze je též zahlazowati toliko jednotliwé, i
když se
totiž
k spáleni.
slepené
listy
smakají, nebo utrhané seberau
S p énuš k a. Spnuska (chumáowité hausenky, píálky, Spannraupe, Forstschmetterling) jmenují se
pedním
hausenky, které
jisté
zadním dílu tla swého wíce noh mají, nikoli ale w prostedku proež, když chtí lézti, tlo swé shrbené pozdwihují, aby zadní nohy tam opt postawily, kde pední nohy stály, a pední nohy tak daleko zasazují, pokud staí délka jejich téla. Pi kráení wzpíná se télo jejich, odkudž pochází jméno spnuska. Druh spnušek jest wíce. Líhnau se pozdji než blásek a prstenice, spustí se, když as zapedení nastáwá, po niti, kterau samy ze sebe wypádají, na zem, kdež se zapupují a pozdji se promní w noátka. Jejich sameek lítá jen w noci, samika ale, která majíc jen malá kídla kdež ji sameek nalezne lítati nemže, wylézá na strom, Každá samika klade 80 i 140 wajíek a s ní se páí. do stromowé kry, na listí na stromech pozstalé nebo w mech stromowý, a pokazí pedewším kwt owocní. Tyto hausenky sbírati jest welmi tžko, dílem že jich není tak snadno widti, protože jsau menší, pitom toliko
na
a
;
zelené
strom
a
na
sedají
a
wylíhnau,
nejwyšších
w owocním kwtu. rozlezau
a nejmladších
Jak
se jednotliwé
mile
ratolestech
se tyto hausenky
po strom, a hned se
pupen, což poznati jest dle wymedowé wodiky a po malé sndé jízwice na nich. Když za prwní potrawu stráwí autlejší díly kwtných pupen, sáhnau také po hrubších listech, a
zakausáwají do mladých tékání jakési
do lípowých, když nemají dost owocných, pustí se wrbowÝch a jiných listnatých ke. K žrádlu posadí se wždy jen na spodní stranu listu, který si w as swlékání prádlem swým swinau a tak se zachrání. Zdá se, že jen i
w
noci
žerau,
a
wzdorují
nejen
stálému
dešti,
nýbrž
i
hodné zim. Ješt twrdší jsau motýlowé, kteí pro to dostali jméno zimních, že wytrwají i w as zimních mraz od íjna až do Prosince. Od tohoto druhu hausenek mžeme si jen tím spsobem pomoci, když zhladime sámeky, a pekazíme takto
8(5
páení.
sainek
Zalila/.owání
w Záí
nebo w íjnu weer,
místech
ohnm
udláme malé ohn žádná
nestala
létajíce,
spálí
wyletti
ušel,
jelikož
nejsnadnji, když
se setmí, na rozliných
z roští, s opatrností,
aby se
motýlowé k tmto
ohm
;
kídla, a jsau
si
nkterý ohni
škoda
stáwá se jak
aspo
neškodní,
zbaweni perautek,
by
pak
nemohau
na stromy a tam hledati samiky, na zemi pak
ímž pestáwá páení. když se sausedé jedné wesnice umluwí dohromady, a astji, pokud totiž létání tch noátek (noních motýl) pozorují, zárowe we wšech štpnicích
samiek
nehledají;
Nejlépe
jest,
ohn,
dlají
a
pes plnoc
je
udržují.
Také se samekowé hubí i jiným spsobem. Ponwadž, jak známo, wšickni motýlowé w noci rádi lítají k swtlu, mže se w zahrad po nkolik nocí jedna neb wíce swítilen s hoícími swíkami rozwsiti po stromích, a pikrýti hustau síkau pomazanau kolomazí. Motýlowé na ní uwáznau, a ráno je mžeme sbírati a pobiti, takto se motýlowé zcela zahladí, nebo aspo znamenit
bu
stení.
Lezení
samiky na strom od
zabrání se snadno, piwá-
zem
kus silného papíru okolo stromu tak pewn, aby mezi korau a papírem nic nemohlo prolézti, nýbrž wšecko, co na strom chce, muselo želi se as
lézti sila
pes
loket zwýší
papír.
Jeli
by se tam, kde
bati, anejD
se
kra píliš hrubá má papír uwázat,
a nerowná,
na hladko oškra-
pomazati smsicí hlíny a krawského
aby se nerownost místa wyrownala.
mu-
lejna, tak
Ty kusy papíru musí
nco širší než mužská ruka, a když jsau okolo dobe piwjizány, natrau se ídkau kolomazí aneb laciným olejem, w nmž se rozpustí smla. Toto potí-
býti o
stromu
astji obnowovvati až do nastaupení
rání papíru musí se
mraz, aby papír nikdy neuschnul, nýbrž wždy zstal lípkawý. Chtjíli samiky na strom, což se asto stáwá w Prosinci, jelikož mráz hmyzu tomuto dokonce
tužších
i
neškodí, pilípnau se na ten papír a pojdau.
Jak jistý
a
jednoduchý jest tento prostedek žádá pede protož musíme astji, a jeli možná,
opatrnosti a pilnosti
každodenn
k
j
stromm
dohlédnauti,
jestli
se tento auwa-
87 zek
na nkterém
pod ním mohly
stromu prolézti^
nerozwázal,
nebo
také^
tak
žeby samiky snad wajíka
jestli
pi krajích tch auwazk na stromy nebo na auwazky samy, což se welmi asto stáwá, a kteréž pak Když se to opomine, býwá také musíme rozmakati. Tyto auwazky mukolikrát wšecka naše práce marná. síme ponechati, a nátérku obnowowati tak dlauho, dokud nesnesly
motýlowé nepestanau. Mnohé samiky jsau tak chytré, že když se jednau nohau kolomazi dotknau, a znamenají, že wáznau, hned ji wytáhnau, a od stromu spchají; pak wvlezau na jakaukoliw z koenu wyhnanau ratolest neb jinau silnjší bylinu, a na ni wajíka kladau. Hausenky, které
z nich
na jae
wylezau, ohlížejí se
brzy po welikých owocních stromech, na
nžby neomyln
kdyby jim w tom obranné prauhy^ papíru nepetyto pes zimu na kážely. Z té píiny necháwají se stromech, na jae znowa se omaží, a teprw ku konci Cerwna, když as hausenek pestáwá, se sejmau, aby pro potebu zas byly zachowány; neb když se papír tukem napije, ušetí se pi budaucím obwazowání nátrky. neb líSameek, který nastrojeným noním idlu ušel, nebo piletl z jiných zahrad, hledá nadarmo na stromech samiku, a píštího roku nemže žádných wylezly,
i
ohm
býti, neb aspo welmi málo léby se pedce nkteré samiky byly dostaly pes papír. Toho prostedku musí se každoron užíwati, pokud se spnušky w zahradách pozorují. Jeli we kterém
spénušek
roce jaká
;
noátka pozorowati, w polowici Záí
papíry pimaží a
již
se
natírají.
Jiného druhu spnušky, jenž se we mnohých létech welmi
siln
objewí,
jsau
žlutého
w chumákách w pawuinu Kde
jako
tílka,
w
a
opádají se
nejtení raušky. slromy jako prá-
se tyto rozmnoží, býwají celé dlem obtaženy, a wtwiky, na nichž jejich pawuina jest umístna, schnau. Tyto pádelky jest nejlépe nžkami
zahradnickými, jichž podobu ukazuje obrazec na i
s
koncem
snítky
také sesbírají a spálí.
str.
84,
uíznauti a dole zašlapati; nebo se
88
§.
Hausenky
TI.
pospolité (Gesellschaftsraupen).
Wšeobecnym jménem hausenek pospolitých poznamenáwají hospodárowé a štpai obyejn ty druhy hausenek, které se za studených dn, zwlášt po dešti, w noci nebo také o poledni ped parnem a chladem slézají dohromady, a takto we spolenosti hledají ochrany. takowém stawu dají se hausenky rozmakati mokrým hadrem nebo wlnéným namoeným klocem; nebo se udlá lauh z popele, do nhož se nakrájí mýdla a pimíchá se trochu wápna, aby byl lauh ostejší. Tento lauh se w njaké nádob hodn zamíchá, a pak se hadrem na bidlo co pytlík uwázaným a do onoho lauhu namoeným chumá hausení pokropí, poemž hausenky scepení. žrawjší lauh jest, tím bezpenji auinkuje.
W
ím
§.
72.
Angr cltic e. Tyto hausenky mají swé jméno odtud, že motýl, na angreštowém neb rybízowém kei zlíhlý, pedewším na lupenech tchto nasazuje swá wajika, z nichž powylíhlé hausenky lupení tom tchto dwau ožírají a Když se píliš rozmnoží, škodí pozdji jinému plení. stromo wí. K zahubení této hausenky jest nejlépe odpadlé lupení angreštowé a rybízowé na zimu sesbírati a spáliti, protože do nho motýl swá wajika wloží, z nichž pak pi pohodlném powtí ješt na zimu hausenky se zlíhnau a pes zimu petrwají. Wiibec uchowáme stromy ped hausenkami, když je na podzim oistíme, kru napukanau oškrábeme šornau, a hausenky, pupy a motýly pokud možná zahladíme.
ke
ke
i
89
KAPITOLA
O ohrazeni sad
a
potebném ošetení S.
O
XIV.
owoce.
73.
Uépných semeniU, okolek a Uípnic.
plotech
a zwé školkám nedobe obraženy. Nejlepší a obražení hodn wysoké a zdné, pi stromkm neuškodí, a na ze mohau
Aby domácí dobytek, drbež škodila,
jest
teba, aby byly
nejbezpenjší
nmž
nic tak
jest
lebko
wjíowité stromky, k. p. Také mže plot býti z prken neb latí, jen budiž wždy hezky wysoký a tak zdlán, aby skrz hradbu nic nemohlo prolézti.
se dáti odry, a na nich rozwésti
broskwe,
meruky, šwestky
atd.
Plot žiwý okolo školek a štpnic nikdy neschwaluji,
protože málokdy se tak wydaí, aby nic skrz hlo, a také se na
nm
nasazuje
mnoho hmyzu,
nj nemokterý po-
tom školky hubí a nedá se tak lehko pemoci. Užíwáh kdo k žiwému plotu stromk lesních, potebí k tomu welmi mnoho opatrnosti a práce, aby byl hned od zem hodn hustý a po asu nezídnul. Malá nedbalost spsobí weliké mezery, a uiní plot celý neplatný a ohyzdný. Takowý plot budiž z habí, neb lépe ze mladého smrí; musí se hned z poátku bedlivv pistihowati jak shora tak po stranách, a u wnit musí se
wtwiky
pkn
proplétati.
žiwý plot jest z mladého Aby se sazenice hlohowé dostaly, musí se hlohowé semeno nasbírati a zaseti. Pak se sazenice, když jsau co malík tlusté, wysadí na jae neb lépe na podzim na swé stanowišl, pl stewíce od sebe do tíhranníku, pía ped wysazením až na pl stewíce se zkrátí. štím jae a w let nic se na nich neeže; až po roce, když se zakoení, zkrátí se jejich wýhony a wen íhající wtwe, ostatní wtwe, roslaucí u wnit plotu, se proplétán, aby nepowstala žádná mezera. Tak se dlá rok po roku, totiž swrchu se zezáwá a skracuje, až plot dosáhne žádané wýšky. Pi bedUwém a opatrném ezání a rozwádní Nejlepší a nejtrwanliwjší
hlohu.
W
mže
se plot státi
tak
hustý, že ani pták se neprotáhne.
90
K
okrase
mže
se
takowého
ze
pi wysazowání
udlaného žiwého plotu wždy na 5 neb 6 sáh
hlohu
sazenic
od sebe wysaditi jeden díšlál obecný (berberis jenž
má
z jara
welmi
pkný kwt,
podzim jsau welmi zdrawé
lékm
a
a
jehož
vulgaris),
jahdky na
od lékárník k rozliným
býwaji hledány. §.
O
74.
esáni a uschoiváni cwoce.
Každé owoce,
bu
si jakékoli, když je chceme musí se esati za pkného powtí; ranní doba, když rosa oschne a slunce ješt tuze siln nepálí, jest k tomu nejpíhodnjší. 1.
na
delší
as
uschowati,
2. Owoce opatrn rukau;
se
má
strhnauti se štopkau, a
jeli
možná
ho dosáhnauti se zem, použije se dwojáku (dwojitého ebíku), jehož podobu ukazuje obrazec; owoce rukau strhané opatrn se uloží do košíku. nelzeli
91
Owoce
se stromu stesené není nikdy
schopné k
dal-
šímu uscliowání, zwláste hrušky a jablka, nebo sice welikau
utrpíme
ztrátu
owoce
spolu
trpí
otrhá a 3.
hnitím jich. welice
mnoho teních wtwiek Druhowé letního owoce
owocním docházejí swé dní
ped
PDi
strom
i
,
tesení
násilném
wlášení
w
zemi
se
se poláme.
jaderního,
náležité chuti,
ktei na
loži
strhnau se nkolik
auplnýni dozráním.
Druhowé owoce zimního, ježto obyejné na stromu nedozrají, sesaji se, když nkteré listí strom poíná žlautnauti, což býwá na t^den neb dw nedle ped a po 4.
sw. Wácslawu. 5.
Druhy zimního owoce, jež pro
delší
as chceme
když se strhnau, nkolik dní na wyschnauti; pak se w suchých sklepích neb komorách mrazm nepístupných jednotliwé rozestrau na prknech neb suché slám, nebo se uloží w truhlách nauschowati,
nechají
se,
pd
plnných ezankau, aby se jedno
wrstwami ezanky tak se prosypau, druhého. Také se musí astji
a
nedotýkalo
dohlídnauti, a nahnilé
owoce wždy
odstraniti,
aby zdrawé
nenakazilo. Jablka,
jimž dodati chceme líbezné chuti, uloží se
w bezowém usušeném kwtu w dewné nádob, prwé wylité
smolau, a tak
wrstwami bezowého
wšemu wzduchu nepístupné.
kwtu
a
listí
ržowého
Tato
prokládaná
wýborné muškatelowé chuti. Též se dají jablka dobe udržeti, když se pkná neporušená wyberau, na njaké rohožky jednotliwé, aby se jedno druhého nedotýkalo, se rozloží, pak se dwére a okna swtnice pewn uzawrau, a w té swtnici se udlá ohe z winného réwí, aby hodn kauril. Tento kauící ohe musí se opakowat asi po pl dní, naež jablka oschnau a poláhnau se njakau tenkau slanau pokrywkau. Takto piprawena uloží se jablka do njakého saudku, proložená wrstwami žitné ezanky, saudek se zabední, a tak se dají držeti celý rok a kamkoli i po jablka docházejí
wod
bez uškození
zaslali.
9d
75.
§.
O
cMen/ strom.
každoroním
w msíci íjnu nebo nejwýš w zemní se obnowí, a jamy pro budaucí wyhodí a náležit wykotlí; hausenky, když
Každoron
na zimu
Listopadu miska
stromky se
opadne se stromu, seberau
listí
se, a též se
listí,
i
které
nechce se stromu spadati, sebere; neb jest to znamení, že w hausenky umístily swá wajíka. Též když se
nm
noátka, musí se stromy hned w msíci Záí, praweno w §• 70, nateným jDapírem owázati a k nim piln dohlížeti. Též se mladé stromky každoron uwáží slamau nebo rákosím neb šipkém aneb košíky, a silní stromowé omaží se nátrkau okázanau w §. 47, aby se ošetily dílem ped ohryzáním od zajíc, dílem od hmyzu
pozorují jak
w ke.
uloženého
Z
kra
je
mechem
rozpukána,
Pak jak mile
pda
obrostlé, též
šornau
we
Tak jako každá wyžije,
podobn
pn
i
zahradnickau
a
zima
strom,
jichž
oškrabán.
se
školce roztaje, stromky owocní se
sázejí, školka se zryje a
du
mraz
když se není obáwati silných
jara,
ulewuje, stromy
ponau
se stromky štpowati.
rostlina táhne
šáwu
ze
zem
a
p-
owocní strom, a protož tento za nkolik let byla posila dána i
i
aby jemu Dobrý hnj jest pod stromy lejno lowí. krew Též swaené odpadky od kží od jirchá, nebo na koeny stromowé wlita dobrý dlá auinek. Ješt ale
poteje mrwau.
,
i
lepší
hnj
tak dlauho jícha,
jest,
když se kosti zwíecí
waí w njakém
kteráž
wystydlá
kotlíku,
zhaustne
w
trochu rozmíchaný wodau a wlitý na sobí
wýborný auinek,
každá dv<7
léta
opáí.
a tím wíce,
drobn
rozsekají a
až z toho rosol.
powstane
Tento
potom
koeny strom
p-
když se toto mi'wení
93
KAPITOLA XV. Msíní zamstnání štpae.
Leden.
W
msíci Lednu, když býwá vve hlubokém zimním
obyejn
wšecko pohbeno
spánku,
zhotowuje
štpa,
aby dní nepromrhal, pro sebe koly, aby ml na jaie wšecko
wosk, olaupáwá a opaluje
mažuje
as
wáwá
z ovvoce, které se tento
je.
kusech, a
Padali tento je
Též shro-
pichystáno.
požíwá, jádra, a scho-
msíc mnoho snhu
a
we welkých
ho mnoho na stromích, musí
aby se stromy nepolámaly. EVadlalyli se
setásti,
se
nkde
u stromo-
adí záwje, jak se kolikráte stáwá, že stromy až po samu korunu stojí w snhu, musí se záwj odhoditi, aby tomu msíc Leden .leli naproti zajíci stromy neožraly. mírný, a opomenulli kdo swých strom okopati, uini to aspo te, nebránili tomu pda zmrzlá. Tento msíc se na nich
hau-
neostaly jednotliwé lupeny.
Ne-
wšecky stromy ješt prohlédnau,
sení hnízda, neb
jestli
nejsa uli
kteí mladší stromkowé ochránni slamau, rákosem, bodláím neb upletenými košíky proti ohryzání, jest k tomu jsauli
nejswrchowanjší as. Kdo chce silné stromy pesaditi, to te, neníU pda píliš zmryJá.
ui
§.
U
jestli
se to
o r.
w
Padali tásati, též
n
n.
i
tomto msíci mnoho snhu, musí se sezáwje od strom odhazowati. Též hausenky,
posud
tak prsténky.
nestalo,
Jestliže
sesbírají se, a sice jak
pak, jak za
mnohých
let
hnízda
býwá,
již
roztaje, a nastane mírnjší powtí, musí se staré stromy oškrabati šornau a istiti od mechu,^ též se staré stromy wyezáwají, a koruna se istí od wlk. Tohoto msíce eží se rauby s pecko wého owoce, zwlášt
ku konci Února zem
s
tešní, broskwí,
merunk,
rynglí a wšech
druh
šwest-
94 kowých strom, a uschowáwají udaaého w §. 27. k další poteb:
se
dobe
též se
na
dle
n^
spsohu
aby každý
ostal znám, dají známky, patrné a neporušitedlné. ku konci Února zem roztálá, namoí se hruškowá a peckowá jádra, a zasejí se do uritého semeništ.
druh
Jeli
18.
§.
Bezen. Jestliže
wyseta,
te
jádra
se beze
owocní nebyla w msíci pedešlém wšeho rozmyšlení musí do záhonc
znowu perytých wyseti. Semenákowé pesazují se ze semeništ do školky, též se ze školky dorostlé stromky nejpohodlnji tento msíc na swá stanowišt Kopulací a jarní okowání prowozuje se a zaléwají se. na broskwích, merukách, tešních a wšech druzích šwestkowých. U wysazowání mladých a ištní starých strom wysazují
a poschlých wtwí se pokrauje. Zem w zim pesazených strom se pchuje;
od mechu silných
ku každému
dwa
okolo též
se
od wtru wywaleny. Skolky se tohoto msíce peryjí, mladé stromky, které se pedešlého roku okowaly po sw. Jakube, musí se, jestliže je štpné oko erstwé a šáwnaté, ti prsty nad okem uíznauti; žádný wýhon krom toho, který z oka puí, nesmí se trpti. Obwazky pi ujmutých a pirostlých okách musí se pro domácí poRauby jaderního owoce sejmauti. tebu, nebo které obmýšlíme dále zaslati, eží se, a piTéž, jeli pohodlné powtí, popojují se ísla a názwy. íná se štpowání jaderního owoce. z
nich
zarážejí
koly,
aby
nebyly
bu
§.
79.
Duben. stromk dokonáno, pokud možná, hned se zaplawuje, též w štpowání jaderních stromk jak do rozkalu tak do kry se pokrauje. Wedlé štpných raub wyrstající plané ratoNeníli wysazowání
se
w
nm popiluje,
a
i
95 wšecky wýpuky od koene ku konci tohoto msíce chrausti ili babky, ježto jsau kwétu strom welmi záhubné, musí se za poledne setásati ^ sbírati a jakkoliw nejprospšnji lešti
musí se uštipowad,
uezáwati. Ukazujíli se
též
již
zahlazowati.
§.
80.
Kw é
t
en.
W
štpowání strom jablkowých se pokrauje, a na štpowané již puící se dohlíží. Semeništ se opatrn pleje a po wypletí zaléwá, což pi dlauhm suchu asto se má stáwati po západu nebo ped wýchodem slunce. Na zahlazowání chraust a wšech druh hausenek wšecka i
pée
a práce se wynakládá.
Též krtkowé
se chytají.
C erw en. Semeništ musí
ištno od
po wypletí poteba, astji, wždy ped wýchodem nebo po západu slunce se wykonáwá. Na hausenky se piln dohlíží, a sbírání jich jakož i pup jejich na stromích, zdech a plotech se wykonáwá. Auwazky kopulowaných a raubených stromk se snímají, a štpní wýpukowé ku kolíkm se piwazují. Z tešowého owoce odhání se zobající ptactwo sítmi, rozlinými strašidly neb wtrnými mlýnky a klapakami. Mámeli njaký obzwláštní tešowý strom jednotliwý, mže se dáti udlati malá budka, a do této se dá koka na etízek, aby dle libosti mohla z budky wyskoiti; kteráž wýborn strom obhájí. Zralé tešowé owoce se esá, a pecky k setb se shromaždují. Z poátku msíce prodáwá se tešowé
wždy
zalito,
a
toto
býti
zaléwání,
tráwy,
jeli
owoce.
Stromy peckowého owoce, jakož jsáu meruky, broskwe, jsauli owocem píliš obtžkány, protrhají se. Krtkowé se zahlazují.
96 82.
§.
^
Cerwenec.
Pi welkém
suchu musí se stromky z jara sázené Na prodej ustanowené erwené neboli peckowé owoce, jestli se posud neprodalo, jakož jsau tešn, wišne, meruky, též i angrešt a rybíz cení a prodáwá se. Školky musí se pekopáwati, istiti od ttáwy, a jeli poteba, zaléwati, a stromy do wýšky rostaucí piwázati ku kolíkm. tomto msíci líhnau se zase jiní druhowé hausenek z té píiny musí se owocní stromowé asto prohlížeti, a hausenky zahlazowati, pokud jsau w chumáích po hromad, a než se po strom rozlezau. Ku konci tohoto zaléwati.
W
;
msíce poíná okowání letní, také se stromky istí. Stromm owocem píliš obtžkaným dáwají se podpory, aby se pi wtru nepolámaly. S.
83.
Srpe Okowání strom
se
wší
n.
pilností
se
koná, a pod-
pory dáwají se pod stromy.
Wlwe, které se wtrem nebo tíží owoce zlámaly, musí se pi samém kmenu pilkau hladce uezati; jsauli ale malé, ostrým nožem seíznauti, a pak se musí rána zamazati stromownicí udanau w §. 41. Pro stromy, které se mají na podzim wysazowati, musí se již kopati jámy, aby powtí, slunce a déš uinili zem aurodnau. Pupy hausenek a motýlowé se zahlazují.
Owoce
zralé se
esá.
§.
84.
Záí. Owoce wesms
se
esá
a
tebná k setb, ják hruškowá
W
shromažují tak
se jádra po-
jablkowá, též
i
šwest-
tomto uísíci piwazují se kowá, a šetrn se ukládají. také papíry k zahlazení noátek, piln se pomazáwají, a k nim se dohlíží. Jeli míza w stromcích a raubech, s
okowáním
se
pokrauje.
97
85.
§.
íjen. Zimní
máždní
a
pozdji
zrající
ukládání
jader
konci msíce,
jestli již
listí
-
owoce
se
cesá, a
wc
shro-
pokrauje. Ku opadlo, wyzdwiimjí se stromky a
pecek
se
ze semeništ, a pesazují se do skolek; též se wysazují doOwoce se suší a zarostlé stromky na svvá stanovvišt. mohau se zbytené stromky školek wauje. Ze stromowých
Mladé
prodáwati.
wysazené
stromky
na wenku,
ochra-
obwazowúním slaraau nebo trním ped zwéí. Pecky tešaowé a šwestkowé se sázejí. Na zahubení noálck wšecka pée se wy na kláda.
ují
se
86.^
S.
Listopad. Pokud není mraziwé powétí, pokrauje se w prewetwiky ale nyní se ncoezáwají, nýbrž toliko zbytené koínky, a pi každém stromku na
sazowání stromk;
swé stanowišté vvysazeném náležitá miska \v zemi se udélá, aby se tam sníh a wláha mohla zdržowati.
Stromy owocní
dwa
st-evvíce
se
,
již
okopají,
díwe pesazené a
též
náležitá
,
kolkolem na
zemní miska u
každého se udlá. Stromky vve školkách, které ncjsau dokonale zaopateny proti zajícm, musí se obwinowati slamau, a sláma lato piwáže se na nkolika místech vvrbowými praulky ke zali
kru
stromkm, aby jim
zajíci
neohrý-
a takto jich nezmaili.
Pro stromy, které se mají na jae pesazowati, musí se již nyní kopati jámy, aby se zem z nich wyházená pes zimu wzduchem, snhem a deštm zaurodnila. Též se wšecko silné owocní stromowí, slamau neobwázané,
namaže nátérkau udanau w §. 47 k ochránní a k zahlazení wšeho hauseního hmyzu.
jícm
Šlpasfc) kli.
proti za-
98
Prosinec. Jádra owoce jaderního se stádají a ukládají. Též pecky a skoepiny, jež na jae chceme klásti, wloži se do hrnc, a wrstwami písku neb drtin wlhkých se proloží;
pak se na suchých místech pechowáwají pes zimu, a dobe se pikryjí dýnkem dírkowatým, aby nebyly sežrány od myší. Hnízda hausení, též prsténky na stromích, keích a žiwých plotech se sbírají a pálí. Owoce uložené we sklepích na suché slám nebo prknech piln se prohlíží, a nahnilé se odstrauje, aby se
nenakazilo.
od
nho
jiné
99
Dlli O
DRVIIY. zá krscích.
KAPITOLA O zákrscích a ezání §.
I.
jich
wbec.
1.
Pojem a úel
zákrskil.
Pro malé zahrádky, též i pro kauty zahrad welkycli, neb do rabátek, kdež se nalézají zeleniny, hodí se wýborn zákrsky, ponéwadž neosazují welké koruny, a jim
prostranstwí a položení dáti se
dle
mže
rozliná
twánost.
sob wychowáme, když strom od mládí maude na jeho wtwích wždy zpt ežeme.
Zákrsky bedliwé
a
patí k umleckému zahradnictwí. zábawné a odmnliwé zamstnáni. Zákrsky kryjí zdi a ozdobují místa, která by sice ostala bez užitku. Mnozí druhowé owoce, kteí jsau chaulostiwi na powtí, nemohau w zaiiradách wystawenych wtri°im
Wedení
Jest to
w
plnoním
zákrskii
skutku
a
prtahm wtru
co zákrskowé.
Než na wenek
jinak
býti
pstovváni, než
do stromoadí neb do štpnic wtrm wystawenych zákrskowé se nehodí; nebo ženauce swé wtwe jen s powrchu, byli by wykáceny od wlr. Každý pravvý zákrsek poznáme když jen stromkem zateseme; nebo tento, nemaje žádného srden ho koene, nýbrž pauze postranní wtwe, celý se otese. ,
,
100
§.
O krsk
2.
pcdmzich zdkrskd.
Akoli maudrým ezáním dochowati se z obyejných plání, pedce, chcemeli
mžeme míti
zá«
prawé,
jichžbychom tak násiln nemusili ezati, nejlépe jest, bráti k tomu zákrskowé kee ili podnoží. Na takowydí podnožích zákrsky tak bujn neženau, osláwají nízké a nasazují
díwe owoce.
Každý druh
ovvocní,
chcemeli
jej
co
zákrsek wy-
chowati, žádá jinau podnož.
Pro hrušky zákrskowé bére se za podnož kdaule, tyry druhy, a sice: jabloowá, hruskowá, portugalská a ínská. Kdauli hruškowé dáwají nmozí pednost bez pochyby pro její bujnjší wzrst. Dle nejnowjších zkaušek schvvalují wšak portugalskau jakož nejpimenjší. Na tchto druzích dobe se zákrsky daí, wyjímajíc nkteré druhy, ježto mají píliš slabý wzrst, jížto jsau
a jsau tuze i
aurodné.
hodí se pro
n
za
Tyto ostáwají na kdauli zakrnlé,
podnož
hruškowé plán, nejlépe
ek se
lépe
z jader
obyejné slab
rostaucí
pargamentek a máselni-
(Schmalzbirnen).
Na zákrskowých keích, jakož jsau kdaule, musejí stromky štpowané hned pi wysazowání piwázati ku
nebyly wywráceny od wtr; neb ženau jen powrchní koeny. Pro wenkowana, který se w ezání zákrsk nezná, hodí se lépe wysokokmení neb i polokmení. Wšecky tešiiowé druhy tuze neády snesau ezání, proež zídka
kolm, aby
kdy se co zákrsky wychowáwají. Za podnož pro zákrskowé tešn, na nichž se wišn i tešn dobe daí, slauží tešn eená mahalebka (Mahalebkirsche , pruQus Mahaleb). Též se hodí za podnož obyejná wišn, a erné malé ptánice. Pro broskwe a meruiiky slauží za podnož slíwy, blumy a stromky mandlowé, též plán broskwowé a nierukowé, pošlé totiž z nadjmenowaných druh pecek. Na stromcích mandlowých a meruíikowých jest owšem
101 a také se dobe na nich stromky samy pro chaulosliwost
owocc broskwowé w^borríjší,
daí
a roste; jen že jsau
strom
mandlovvýcli píliš
štpowaué
citliwy
na mrazy,
merukowých
podnožích
na
Nejlépe se hodí za podnože
pryskyice.
stromky
a
podléhají
toku
broskwí a me-
runk
stromky z blum a sliw. Swestkowé a shwowé druhy štpují se na blumy a wšecky druhy slíwowé, které nemají píliš silného wzrstu. Jablon se štpují na swatojanata *3 ^''í' rajská jablka. Mnozí ale z jabloowých druh zstáwají na swatojanatech píliš zakrsalí, a pro ty se berau za podnož radji slab rostaucí plán obyejných jabloo-
wjxh druh. Muškátowá pláních
mnohem spsobnjší §.
O
rozmnoženi
{Pyrus
kdauii
Pwod
netuže
zákrsky.
3.
Cydonia
mahatebek a
Cydonia;
erwená letní bujn rostaucích
renetta, bílá zimní kdaule,
dáwají na obyejných
kdaule,
Linn.)
,
sívutvjancatt
sliit^^
t
kdaule oznamuje latinské jméno
dostala
se
naped
ze
Cydonu
ili
její
pyrus
Cydonie,
msta
na ostrow Krét, do ecka, a odtud odporu ale jest prawá otina tohoto stromu jižní Asie; nebo nejen že wbec málo strom poátek wzalo z ostrow, ale žádá to owoce mnoho tepla, a musí bez odporu pocházeti z krajin wýchodních. Snad pinesli Foeniané kdauii nalezenau na Rhodu a Kandii do Kréty? Kdaule jest we swé pirozenosti strom kerowý, nemajíc prawidelnau, nýbrž jen nízkau rozložitau prostední korunu. Zídka kdy roste wýše než 10 neb 12 stewíc. Kdaule se wšude daí, jen nesnese pdu píliš písitau, Ichkau, jakož ani tuze mokrau a tžkau miluje wýsluní, sic opadá její kwt.
znamenitého
do íma.
Bez
;
*) JmcQUJo se sivalojanc, protože jeho owoce zraje o sw. Jan.
102 Tento ker se welmi tžko nechá rozmnožiti od sekteréž nerado klíí. Leheji se rozmnoží odno(Wurzelauslaufer) a hízenei žemi (Absenker), a zwlást kladením wtwioek na jeden stewíc dlauhých do dobré
mena,
2-
ale
K
pdy.
a stinné
3leté
i
co malík
tomu
se nehodí
wétwiky.
tlusté
wétwiky w
na 24 hodin do wod}
,
jednoroní obmladky, naeží hezky silné
jae
se
délce
^/^
INa
a pak
lokte, wloží se asi
do rabátka pro
se položí
ne uchystaného tak hluboko, trochu ležaté
do
takto"^^^)
(asi
zem,
tyto
že jen nkolik ok wykukuje. Místo, kde se hízence nacházejí, musí se hodné a asto zaléwati.
Chcemeli kdauli rozmnožiti hízencemi musíme mladé zdrawé kdaulowé stromky, tak hluboko wsaditi do zem, aby jejich peky nély jen na nkolik caul nad Tento rok se nic na nich neeže. Na jae pízemi. fctího roku ohnau se wšecky wýpuky k zemi, upewní se dewénými háky do zem, a tak se pikryjí zemí, že jen u špiek wétwí nkolik ok wvkukuje. ,
zem
Tyto tak do lesti pustí
podzim nebo w diti do školky. ale
zakotwené a zemí pikryté ratoswé koínky, které se mohau na píštím jae od strom odezati a pesa-
bhem
léta
A
tak
se
každoron
zápolí;
nikdy se
tchto kdaulowých strom wyrážeti hojné wétwiky.
nesmí opominauti okolo
hnojiti, majíli
Swatojanata se welmi lehko rozmnoží následujícím
hodn
spsobem: do njakého políka wsadí
se
zdrawá Swatojanata,
dobe
byly
koínky
a
pikryjí
jejich zcela a
se tak
hodn
pikryty.
tlustá
a
zemí, aby
Nyní se
pda
stromk hodn wvhnojí. Rabátka jimi wymohau se krom toho posázeti také nízkorostau-
okolo tchto sázená
cími zeleninami, jakož jest ku
p. salát,
jen
se
tyto
tam
nesmjí dlauho ponechati. Swatojanata nechají se tak dlauho rsti, až odnože jejich wyhlížejí co hauští. Jestliže po wybhnuti 2 neb 3 rok wzniklo mnoho odnoží, odeží se wždy na jae odnože již dobe obrostlé i s koínky, a zasadí se do školky. Aby se
toto
roznmožowání Swafojanat
zdailo, potebí jest zem okolo
ke
dobe
dle žádosti
hnojiti a takto
.
íon
pdu
w
udržeti
který
již
dobré
sázeti, a takto
Mahalebky,
pod zákrskowé
te-
když sob nashromáždíme, pecek Také hízenci a ležat do zem kla-
si,
se rozmnožují.
Rabátka, do nichž chceme
dochowali kdaulí neb
wtwiky
wykukowala jen 2
klásti
wtwe, abychom
se
swatojanat, musí míti stinné polo-
mají
býti
neb
Sliw co podnoží
pod meruky
kdo Swatojanský ke, jádra z tohoto owoce
podnoží
jakožto
zasejeme.
denými wtwemi
žení, a
i
podnože pro zákrsky wychowati.
šn, wychowáme a tvto
Máli
síle.
moliau se
nese owoce,
tak
hluboko wloženy,
aby
oka nad zemi.
3
pod wšecky druhy šwestkowé, též dochowáme se bu odnožemi
a broskwe,
slíwowými nebo wkladením slíwowých pecek.
§•
4.
Stépcivdni zákrskcwxjch podnoži,
Swatojanata a kdaule se raubují, kopulují neb nejpodzim okují. Tešn zákrskowé na stromcích ptáek neb trešowých stromcích dobe se daí okowáníra letním, nejlépe ale kopulowáním na jae. lépe na
Meruky na sliwách, blumách, karlatech daí okowáním nebo nejlépe kopulowáním.
se
raubowáním,
Broskwe,
jak
na
stromcích mandlowých,
se,
karlatech
daí
tak
se nejlépe
obzwlášt také na
okowáním.
Každé jakéhokoli spsobu štpowání podnoži musí státi pi zemi, aby se potom stromdáti mohla žádaná podoba.
co nejwíc možná,
km
§.
5.
Cas wyzdxvizcni stromku Uepcivaných
ze Uolktj.
Jako se již wýše prawilo o owocním wysokokmení, prwním rokem po štpowání nic se na nich nemá ezati, to samo platí o zákrscích. Udlalli ale stromek w prwním roce po swém štpowání 'hodný wýhon, a máli že
i04 ze stromku býti prawidelný a zdailý zákrsek, musi se na
bu
podzihi nebo >v píštíirt jae wysadiii na swé stanowišt a dle swé budaucí podoby piezati, nebo, pakli se ješt ponechá wc školce, musí tam aspo ke swé budaucí
podob
byii zezán. Broskwím, též
se
hned
stanowišt,
swém
i
w prwnim léby
stanovvišti
merukám, welmi dobe dlá, když roce po
byl jejich totiž
lépe a leheji se
jsau starší, a prawidelným
wzrstu;
mohau
se
štpowání pesadí na swá roní wýhon píliš slabý. Na
wšak
ujmau, než když jim skoro rok a tetím roce
ezem získá se w druhém i
pesaditi.
Zákrsky jabloowé i hruškowé nechají se též dobe po prwnim roce pesaditi, mohau wšak i w druhém, tetím nebo twrtém roce býti pesazeny, když jen piezání k swé budaucí twánosti obdrží we školce.
§.
6.
Podoby zákrskd.
Nejoblíbenjší podoba zákrsk jest
wjíowá,
a tato
wrcholowá neb rozsochowá (widlicowatá), neb paprskowá (páwoDcasná). Twánost rozsochowá (skoro jako latinská písmena Y) jest nejlepší, ponwadž se pi ní pirozenosti stromu iní nejmenší násilí. Ze dwau pedbud'
ních
wtwí wyrstají wtwe
stejné díly rozdlují a strom
ostatní, a takto se
zachowáwá
se
pi
o
šáwu
na
stálém zdrawí.
pední wtwe ili rozsochy mohau býti ponechány, tím lépe. Twánost paprskowá (Radspeichenzwerg) jest, když se žádný srdený neb kolní kmen nenechá, nýbrž wšecky
Cím
níž tyto widlicowité
wtwe
se wáží ležat.
Twánost wrcholowá, kterau štpai zákrskm dáwají, záleží w tom, že se stední pe nechá rsti rown, a z nho stejn dlauhé wtwe, rostaucí w prawo a w lewo, ležat se wáží na odry. Ctwrtá a nejobyejnjší podoba, která se dáwá zákr-
skm rostaucím
mimo
odry, jest
ta,
že se stromku pauze di-
i05 wokó
dílwí
wyežc, Ictorslky
rsti na nkolik ok, a uspoádají
se se.
poteby
dle
nechají
Tento spsob,
pi
kterém se zákrsku nedáwá žádná ob/.wlástní podoba , nazýwají podobu kcowau, (Buschform). Pátá podoba jest jehlanec (Pyramidenzwerg) , když se pe nechá rsti rown a okolo nlio od spodku stromu k wrchu ratoléstky vvždy aužeji se dle poteby piezáwají, aby wypadla žádaná podoba. Šestá podoba, která se nékdy, wšak ale zídka kdy,
zákrskm dáwá, jest kctloivitá (Kesselzwerg), když se dení kmen a ratolístky do wnit rostaucí wyiznauj a ratoléstky na vven rostaucí se ponechají.
§.
Jak
jest sobí spilsobi/i
Pi ezání
sr-
jen
.
7.
umni ezáni
zákrsku,.
má se pedewším ohled bráti na wšech stran dala auhledná, oku píjemná twánost, a aby byly na wšech místech pékn pokryty listím, též aby, když dosáhnau asu swé nesnosti, Z toho ohledu se wšech stran nasadily owocné wtwe. to,
aby
zákrsku
se jun
se
musí se wétwe pi stromích wéjíowitých na wšecky strany stejn rozwádti, a pi zákrscích swobodn stojících nesmí se strom najednau pustiti do wýšky, sice by zdola ostal
nahý.
ezání strom
jest
prawé studium, které pi roz-
liných podobách strom, jejich wlastnostech, stanowištích žádá astého a rozumného uwážjení. Protož se a dá jen málo zwláštních prawidel uwésti, a muselo by se wystawti nesíslné množstwí obraz, kdyby se kdo chtl theoretickým nebo mechanickým spsobem zcela a doko-
pd
w
ezání strom zákrskopíwých býti mistrem, musí díwe ezání w rodu wbec, pak pirozenost strom, astji se cwiiti, následky jeho pozorowati, a takto sob cwikem dobyti dokonalosti. Pokrok w seznámení se s pírodau
nale
ezání piuiti.
Chceli
kdo
pozorowati a znáti
a užitek, jenž
nám z toho wyplýwá, hojn nám w bádání odmní.
naloženau pilnost
naši wy-
106
§.
pi
Obfcnd prawidla
8.
ezáni stromu zákrskowých.
1. Nikdy se nemá nic na stromích ezati na zdarbh; wždy musí nás k tomu pohnauti rozumná píina. druh stromek zákrskowy 2. Musíme wédti, jaký jest, zdali bujn ili slab ženaucí, zdali rannji na ovvoce neb na dewo nasazuje. 3. Musí nám býti známo, na jakau podnož strom zákrskow}' jest štpowán, zdali na prawau zákrskowau, totiž swatojane neb kdauli atd. ili na pláni , která
siln žene.
Musíme ohled
4.
má
bráti
na prostoru, jak daleko se
strom rozšíiti. 5. I
na
pdu
w níž
musí se míti zetel,
strom
stoji,
mnoho neb málo wýslunná, stinná, mokrá neb tžká atd., též jaké mnohý stromek žádá stanowišté. 6. Každý rez musí se státi pod okem a sice pod tím, které swým smrem ukazuje tam, kde letorst míti
jeli
,
Rez nebudiž nikdy píliš dlauhý. Ruka, která musí býti nedaleko místa, kde ezáme, aby neodel kru.
žádáme.
wtew
nž
drží,
7.
odr
Díwe,
uwázán,
než
poneme
musí se
wrbowé prautky,
též
i
jeli
na
malé snítky, wyjímajíc wšecko suché listí, uschlé
vvšecky
vvtwe, odwázati,
hlawní
strom zezáwati,
a
uschlé
wtwe
odstraniti a
ranná
místa wyezati. 8.
Pi zezáwání strom
poata od 9.
zem
zákrskowých budiž
Staré a slabé
stromy musí b}J;i mnohem krateji zdrawé stromky. Prawidlo krátkého
zezány než mladé
a
ezu nemže
dosti
býti
nahé. nichž
A nejenom
pipomínáno.
ejška musí strom držán býti krátce,
pn
práce
ili zdola.
ale
i
wtwe, aby
s
ho-
blíže
wždy wyrstaly nowé letorslky , a wtwe neostaly Zwlášt potebí této pozornosti pi broskwích, pi takowéto chyby nelze wíce naprawiti
na starém
dew
10. Rosteli
,
protože oka
zaschnau a ženau štawu jen na wenek.
strom na jedné stran
bujn
a na druhé
107 musí
slabé,
wetwe
se
na
bujn
této
aby se uinil odpor
zkrátka /ezati,
rostaucí
šáw,
aby
stran
nemla
wli rozhánti se, a takto nucena byla, hledati na druhé stran prchody. Aby ale snad šáwa nechodila neobyejnými cestami, nechají
se
wšecky slabé snítky, které twánosti stromu aby sávvu pijímaly. Naproti
neodporují, hezky dlauhé,
tonm na stran slab
rostaucí wšecky slabé snítky se odeží, prostední se pireží zkrátka, a silné se ponechají
dlauhé, aby se nejwtší
díl
šáwy
hnal do nich, a na
n
auinkowal. na* zákrsku njaká mezera býti pikryta, a kde nedaleko njaká sebe slabší wtwika, tato se až na jedno neb oka piízne, pak, když wt11. Máli
nalézali se
dw
wika,
která jest
mnohem
silnjší
zase až na to oko se zízne,
které
než k
prwní,
wyžene,
onomu prázdnému
místu okazuje.
bujn
12. Silný
strom
rostaucí
budiž
zdlauha,
a
slabý krátce zezán. 13.
twe
a
Wšecky na nepíhodných místech wyrostlé wse wyeží, neníli potebí jich ponechali a
wlky
jinak užíti.
§.
9.
Aucel ezání zákrsk.
Zákrsky se eží ze mnohých dležitých píin: ezáním na wtwích býwá strom nucen, nasaditi mnohem wíce,
wtšího
a
lepšího,
jest patrné z toho, že se
dobrým
též
dokonalejšího owoce,
stromu odeží
wtwe
což
nenesné,
wíce šáwy. Na zákrsku owoce dokonalejší i z té píiny, že na mže slunce a wzduch dokonale a bez pekážky psobili. Zákrsky eží se konen také proto, aby byly auhlednjší a doslaly takowau podobu, jakau sob
a
se
tedy
slušn zezaném
n
žádáme.
jest
priwede
108
§.
O
10.
stromk zákrskcwých ke zdem aneb na cdry
rvysazctvdni
(zábradli)
Stromek we školce pro zábradlí (odry) piíznutý, dle pohodlí na jae neb na podzim na swé stanowišt se wysadi. Máli stromek wysazen býti blíž njaké zdi, nesmí se wysaditi píliš blízko k ní, nýbrž tak, aby byly koeny stewíc nebo aspo 7 caul ode zdi wzdáleny; pe mže býti naklonn ke zdi. Takto nabudau
bu
koeny
wíce wle, že se mohau rozšiowati a chowáli ze, jak asto býwá, w sob jaký salitr, ostáwají koeny od této paliwé soli ochránny. Hlawní koen, jestliže to postranní wtwe pipauštjí, nemá nikdy býti obrácen ke zdi; pak dobe iní, když se rána, pi štpowání uinná, pokud není zcela ,
ke zdi
zarostlá,
obi'áti.
Wzdálenost jednotliwých špalírowých strom od sebe ídí se dle dobroty pdy, dle podnoží, na nž jsau zákrsky štpowány, a dle wýšky zdi nebo zábradlí. Jeli
ze jen
neb 7 stewíc wysoká, musí stromm ponewtší ší neb wzdálenost , aby , co se jim nedostáwá na wýšce, šíka dosadila. Hrušky na jaderníky, a meruky na broskvve štpowané žádají šíe 18 až 20 stewíc, jablka na jaderních 15 až 20 stewíc. Jablka na swatojanatech a hrušky na kdaulích štpoJeli ze neb wané žádají prostory 12 až 15 stewíc. špalír 10 stewíc wysoký, mže mezi dwa stromky wysazen býti jeden polokmen, jehož koruna se rozwáže na ze. Jak zákrsky dosáhnau swé náležité šíe, polochána
6
býti
'
kmeny
se odejmau.
li.
§.
O Pi
zdi
nebo
i
zdech a cdrich.
plotu
prkenném nemá
wýloh, aby byly potaženy odrami z
wcdcní
wysazených zakrsku.
latí,
býti
šeteno
slaužícími k roz-
Uwazowání stromk
a je-
109 zastrkané kolíky dewné nebo hebíky zbytené mrhání asu, a škodí jak wtwím stromk tak owoci, ponéwadž se záwazky k tomu potebowané zaezáwají do wtwí, aniž se tyto dají sauslawn neb pravvidelné rozwésti. Nejlépe slauží odry z latí neb bulek, hladce hoblowan}' ch, s nichž sejmuta jest kra. Mohauli býti odry 1Y„ neb 2 sáhy wysoké, hodí se k rozjich
welwí na
wráženó
jest
i
wedení
strom wýborn.
KAPITOLA II. ezání z krsk jaderních. §.
ezáni
12.
zákrsku wjicivitýck.
hned prwní rok po štépowání wysazen ke zdi nebo na swobodn stojící odr, musí se linod po wyzdwižení ze školky ke swé tvvánosti, jakau chceme budaucné míti, a jest rozsochowá nebo wrcholowá, náležité zezati. Chcemeli míti podobu rozsochowau, ueží se na stromku wšecky wétwe až na dvv proti sob stojící, které se mu nechají hezky dole u zem, a až na 3 neb 4 oka Máli stromek
bu
býti na swé stanowišté,
se zkrátí.
Máli stromek jen jeden
prut,
zkrátí se tento
nichžby žádaucí dw proti sob wtwe wyrostly. Hnalliby jeden z tchto dwau hlawních wtwí mnohem silnji než druhý, musí se wtwe siln rostaucí w píštím jae hodn krátce zezati, aby se sob wyrownaly; malé wtwiky na nm se poaž
na 3 neb 4 oka,
7.
stojící
aby se do nich rozdlila štawa. Slab ženaucí musí se nechati dlauhá, a na ní wšecky malé snítky zezati, aby jen wtwi silné wšccka štawa pihlawní wtwe piwáží se ležat Tyto šla za podíl. k odru. Též w potomních létecli lelorstky z tchto nechají,
wtew
dw
dwau hlawních wtwi
wyhnané wždy
se trochu
piezá-
piwazují k odru, lak, aby nikde neostala žádná mezera, nýbrž aby byla celá ze pikryta wtwemi
wají, a ležat
wedlé sebe ležat se táhnaucími.
1U) Jewí
w tom zbhlost
a pozornost zahradníka, na obau stranách proti sobe w/Ay stejn tluslé a dlauhé wtwe stojí, a strom co žebra lidská jest rozwe-
se
když
den.
mu
strom
Zeneli
jich tolik stáli,
zkrátí,
a
zbytená
mnoho ale
oka
za
a silných
to a
se
wétwiky
Zeneli
jen málo jich, ty se
neb 2 oka, aby se
wtwí
wetwí, nenechá se silné
wtwe málo
hned
mnoho
wylomí
se
ran a
šawau
se
strom naproti tomu slabé
wtwe
a
prstem, aby se stromu nenadlalo neplVtwalo.
mu
hodn zkrátí, w as poti^eby tak hodn mnoho a spolu
i
na
I
silných
z nichž se potom nejpíhodnjší ponestewíce wzdálí od sebe, a na odry se piwazují, až jest zábradlí pikryto. Pak se jen každé korun letorstky nco zkrátí a suché wtwe wyeží. (Následující obrazec okazuje dokonalý wjíowitý zákrsek).
docílilo,
chají až na
pl
m K
podobí* paprskowó
ze skolky nebo
sazowání hodí,
k
w
ní asi na
strom
oka /krátí, ,
ezání
pivváží.
se
4
wetvviky
na stanowišle
odru
se
té/,
které se
pi wysazowání a pak pi prese této
podobé
koná tak jako pi
pedešlé podobé, jen se musí obraceti na to zwláštní zetel a pozornost, aby wétwe stejné tlauštky byly, sice saumérnosti, a uráželo by oko. musí pede wšíni zetel bráti na wétwe rostaucí do wýšky, kamž má šáwa zwlásté swj tok; tvto se pi ezání ponechají delší, aby se tok šáwy tam
bv
bylo
to
proti
Z toho ohledu
se
tomu rown ležící hodn se zkrátí, k nim se pilákala. Pi podobé wrcholowé, kdež se pe necháwá wolné rsti, a z ného po obau stranách w stejné dálce od sebe wétwe wodorowné se rozwádéjí a uwazují, musí se zetel bráti na to, aby byly po obau stranách stejné tlauštky, délky a w stejné dálce od sebe, tak aby je oko takoka na prwní pohled mohlo pehlédnauti a poítati. Strom naproti
stal wolnéjší;
aby se
sesílilv,
a
šáwa
wrcholowatý, a wbec každý w podobé píjemné oku.
Co bez beze
se
krýti
týe wéjíowitých strom
zábradlí, wší
musí ze<
wéjírowitý
zdi
stojících swobodné, nebo na zábradlích swobodné stojících, nebo prkenné zadní bedniny, musí tak
ezány jako stromy na zábradlích, jediné s tím rozdílem, že se musí ezati s dwau stran; a ponéwadž nemohau tak wysoko wedeny býti jako na zábradlích, musí
býti
se jim nechati wétší šíka.
§.
ezáni
Pi
podobé
13.
zákrskú jehlancowitých.
jehlancowité
záleží
nejwétší
okrasa
wšech stran osazen stejn hupe w K dosažení toho stými wtwemi, beze wšech mezer. musí raub hned prwní rok po štpowání zíznut býti až níže ležící spící oka nuna jedno oko zpt, tak aby cena byla ke hnání, a stromek tedy zdlí wyhnal hodné mnoho wtwicek. Druhého roku též se tak eže, aby nebyl o mnoho wýš než ostatní wétwe. Též se každoron
tom, aby
byl
se
i
llíž
kolkolem eží vvetwe zpátky,
a sice nad tím okem, které obráceno ke pni. Nalézajíli se prázdná místa, zíízne se wetew blíže stojící nad tím okem, která k oné me-
jest
zee
hledí.
Jehlancovvité
druh,
lépe
stromowí
ale se
daí
z
mže
se
dlati
ovvoce jaderního
ze
než
wsech pecko-
wého. Ovvoce na stromích jehlancowitých b}\vá ze wsech zákrskow^ch podob nejlepší, protože mže slunce vvzduch se wsech stran na i psobiti. Druhowé, kteí nasazují husté wétwe, hodí se k tomu zwlást. Sem ná-
n
leží:
hcrmanka , špekoivka, bílá cisaka, wsecky mezi jablonmi pcpáci, kdaale a rnulky. dokonalého jehlancowitého zákrsku wiz na
swejcarka,
pargamentky Nástin
atd.;
následujícím obrazci.
§.
14.
liczam slrcmu
Zákrsek
kotlotvit ijeh.
hodí se zvvlást do kautu zahrad. jméno jeho, má kulatau a uwnit dulau korunu. Jest to ješt jedinká podoba, která se zachowala ze híek starých zahradník. Stromek, jemuž tuto podobu chceme dáti, musí k tomu weden býti hned w prwním roce po stpowání, a zízne se bUzko zem na míst, kde se nalézá nkoUk ok blízko sebe stojících. Když z tchto wyženau wtwe a sesílí se, z eží se zase na nkolik ok, aby z nich wyhnaly postranní wtwe, a ty se ležat rozwádjí; takto koruna kolkolem zhaustnc. Aby ony wtwe pijaly žádanau podobu, dají se okolo koruny asi ti obrue, z nichž wždy hoejší jest o nco širší, než dolejší. K tmto se wtwe piwáží, a tak se do-
Jak okazuje
kollowitý
již
koruny.
cíh dutost
Koruna nesmí pesahowati wýšky 6 neb Též musí
se na to hledti,
peri!istala,
a
wtwe
než stejn
rostly.
nerostly pomaten;,
nepíhodných místech ušetí sily
mnoho
7
stewíc.
aby žádná strana druhau neAby koruna píliš nezhaustla
mohau
ukazují,
ran, které by se
se
oka, ježto se na
hned uštipowati; takto se stromu ezáním wtwí mu-
udlati.
poteba nkteré prázdniny na stromku pokrýti se nkteré blíže stojící wtwe bujn ženaucí nad tím okem zíznauti, které k oné práztlnin ukazuje, tam swj wýhon wedauc. Castji se takowáto prázdnina pokryje, když nkterau wtwiku pitáhneme šnnrau na onu prázdninu a tam ji uwážeme; když dewo stulme, wezme se šnura pry. Jeli
wtwemi, musí
^
ezáni
§.
15.
zákrsku. 'podoby
kccwé
neb kaelné.
Tímto ezáním nedávvá se stromku žádná zwláštní podoba; nýbrž ezání jen proto se koná, aby byl strom trochu auhlednjší, a nesl pkné owoce, když by mohlo StJCpaský klí.
K
114 po prokleštní koruny psobením slunce
hodln wvrsti zezali,
zkrátka
dokonale dozráti.
a
vvzduchu po-
i
Wtwe
musí se hezky
aby se sesíhiy, a mohly owoce unésti,
protože nemají žádné podpory. se
Jestliže
obyejn aby se w
neb 4
ezem
docílilo,
nost hyzdily,
ezání musí
se
stejné dálce
3
od
sebe, a
podoba píjemná oku. §.
16.
asu ezáni
zákrsku.
Jak brzo lupení se stromu spadne a zhauslne, nastáwá jeho
neinnost. a
se
léta,
uežeme a odstraníme. Pi každoroním pedewším na to hledti, aby byly wtwe
O mau
což
musí se na to dbáti, této podob udržely; což se stane, když každozkrátíme jejich letorstky, a wtwe, které by twái'-
ron w
žádané podoby
stáwá za
Od
zimní
sáwa jeho
spánek
toho asu, až když zase jeho
pone
obíhati,
mže
se
a
tak
zí-
jakási
šáwa zidne
dá se se stromem nakládati dle
libosti,
po celau zimu ezati. Ze ale pi uinných ranách astji mohau tuhé mrazy stromkm uškoditi, oka a
ezu pokaziti a celé wtwe wysušiti, jest nejpíhodnjší ke zezáwání zákrsk msíc Bezen; zwlášt nemá se ezání nikdy ped tím msícem konali pi stromo wí, blíž
má díwí
které
píliš
ídké
a
wtwe
duté,
jakož jsau
broskwe a meruky. I stromky owoce jaderního nemají, když jsau na zimu wysazeny, hned na zimu, ale až z jara býti piezány.
O
prwn/m a druhém uwazoiváni zezanijch zákrsku.
Wtwe
zezaných zákrsk musí býti hned pi ew stejné dálce piwázány k odrm. Každá wtwika musí býti uwázána sama pro sebe, aby snad zání náležit
na nkterém míst nebylo mnoho wtwí a na jiných zase prázdná místa. Wtwe se nesmí nikde kížiti, nebo jedna pes druhau uwazowati, léby toho žádala poteba, aby se ukryla njaká prázdnina. Jeli nkterá wtwika
115 aby k
pidruhý konce auwa/ku piwáže se k lati. Záhyby a neprawé sinery wlwí naprawí a narownají se auwazky; jakož i wetwe, kterých špiky ženau pod odry, na wenkowskau stranu
krátká a ncmíiže dosáhnauti až k
lati
,
wázána, uwáže se auwazek na eíp wétwiky
odru
Wbec a
delné.
k
ní byla
a
se piiwáží.
ností
wn
,
musí se wazba
wtwí
se slušnau pozor-
díti
aby wšecko bylo auhledné a praviAuwazek nesmí nikdy býti na oku, aniž tak pebedliwostíj
na wetew uwázán, aby odel kru.
auwazkm
ohebné
tenké prautky se
žluté
erstwé; nebo jestliže zaschly, we wodé, aby se nelámaly. a
Nejlépe
se hodí
pokud jsau njusí se namoili
wrby,
Druhé priwazovvání, kleré se stáwá ku konci msíce Cerwence, není radno konati prautky wrbowými; nebo tyto by nedozralé ratolístky odely; ale lépe se k tomu hodí sítí neb lýko.
Auel
uwazowání jest, aby byly wétwe z mládí piwázány na swá místa , a takto sluhly. Uwazowáním nabudau wétwe ochrany ped powlím, neb jinak by je wítr ulámal; též se sláwají odry náležitým piwázáním wétwí auhledné. Po celé léto musí každá wétew z jakékoli píiny odstáwající a odwázaná do swého poádku býti nawrácena.
now
druhého
tohoto
wvpuelé
a pirostlé
§.
O
18.
wylamciváni mladijch ivijpuchl a odUipoivání zbytených
Jak užitené
puk
asné wylamowání zbytených wýnepotebných ok nejen u strom pe-
jest
a odštipowání
ckowých, zwlášt broskwí, ale i u wýše zmínno. Nejen, že se
již
jizby
ran, kteréby
pi
ádku,
inny;
a tok
jeho
strom
jaderních, jest
stromu uspoí on wyplýtwal do wétwí, a též mnoho odezáwání tchto zbytených wétwí
mnoho šáwy, musily býti
ok.
ale
takto
strom se také leheji udrží prawidelné rownowáze.
w
po-
šáwy w
Toto wylamowání wétwiek stáwá se ku konci msíce Kwtna; neb tímto asem jsau wtwe již dosti wy-
8*
116 winuty, tak že
se
eho bude
potebí pro odato. mnohem lepší než ezání
dá posaudit,
mže
budaucnost ponechati, a co
býti
Odlamowání palcem jest Po odezání nožem okáží se wtšim dílem nožem. zase nowé wýpuoky, což se po wylámání nestane nikdy,
ponwadž
zárodek
se
wtwe
wywrátí.
Než wetwe, které
zdewnatly, musí se odezati; sice by se wylamowáním tuze porauchaly wtwe hlawní, na nicliž tyto sedí. Wylamowání wztahuje se zwlášt na stromy peckowé,
již
nicmén
w as
užitené
jest
pi owoci jaderním,
i
šáwy, když
jestliže
stromu nic nedá ezati, chceme zmírniti nebo zastawiti bujný wýhon ili wlk w bujnosti, jeho a tudy jen špiku nebo ratolístku až k šestému neb sedmému lupenu uštípneme. toku
se na
bu
Wylamowání nepotebných ok palcem iní
be
jako wylamowání mladých
tak do-
wýhon,
když totiž na jae nebo pi ezání wy lomíme takowé oko, kteréby na strom wyhnalo zbytené neb škodliwé wtwe, ímž stromu
mnoho šáwy
uspoíme.
a ran
Wšecky
štpaské
práce, ezání, wylamowání dobré rozwážení, pozornost a zkušenost, .len takowé wýpuky a oka zezáwají se a wylamují, které rpstau ke zdi nebo zrowna na wenek, též wlky, wyrážející zrowna z pn, neníli jich poteba k ukrytí njaké prázdniny neb dosazení místa wtwí, nesením seslablých; též wylamují se wtwe, které wyrážejí dwojnásobn neb trojnásobn z jednoho oka, kdež pak jen nejsilnjší se ponechá. Wylamowání owoce, jestliže ho strom nasadil pílišné množstwí, budiž odloženo až do msíce a uštipowání,
tylo
žádají
Cerwna neb Cerwence, kdež zbytené owoce obyejn samo spadne se stromu, též wítr do toho asu mnoho sklátí. §.
1^.
IVzcr ezáni zdkrskil jchlanccwitých na kdaulich.
(Wiz obrazec na 1.
Jalowá
wtew
s
str.
117.)
temi wtwikami.
Wtwika
a
zízne se spodkem na ti oka, ostatní wtwioky se zcela zíznau pry.
lir
Wtew
2. má 4 wtwiky; prwní se zizne zpátkem ok, (bylaby se zezala jen na 4 oka; že ale blíže na 6 kmenu jest wtwiek poteba, musí se nkolik wtwiek wychowati, které pikryjí mezeru) druhá b zízne se na
dewo (Knotenholz, Fruchlholz), tetí se zízne na jalowau wtwiku, a twrtá se zcela odízne. Wtew 3. má ti wtwiky; a jest kwtní oko, b se zízne na owocní díwí na 3 oka nazpt, c na wtew jalowau na 4 oka, d zcela se zízne. Wtew 4. má rozsochowé wtwiky; ob se zíznau zase na wtwe rozsochowé na 4 oka nazpátek.
owocní
il8 wlevv se zíznc
5.*Talo
aby ona silnji wypuí;elaj
a
za
inalaii
wtwickau
a,
wyhnala wetwiku jalowau,
(proleze w tomto míst jest wtvvi poteba jinak by se ona malá wdtwicka a byla na owocné díwí zpt zizla^ a wiew h by se byla zízla na dewní wtwicku). Pak následuje 5 owocných pupencii. 6. Zlámaná wtew blíže samého dewa ulomená. Musí se ekati, jestli snad wyžene nkteré spící oko a uiní wtew. 7. Malá owocní wtew, která se upotebí zajalowau; z té píiny zízne se zpt na 3 oka, aby se dolejší ;
nahota
pn
8.
pikryla.
wtew
Jalowá
s
temi owocnými pupenci. Zízne
se na jalowau na ti oka.
Též
9.
tak.
10.
Jalowá wtew, která se zízne
1 1
Jalowá
12.
Též
13.
Jalowá
wtew zízne ;
ti oka.
tak.
wtew,
která se
S-
Popis následkil
zpt na
se též na ti oka.
zízne na 6 ok zpt.
20.
ezu pedsew žatého w loském rccc, a ezu na w pútfm rccc.
témž jehlanccwitém zákrshu
(Wiz obrazec na
1.
Tato
str.
loského roku na
3
119.)
oka
zpt
zíznutá
wtew wyhnala 2 wtwiky, a prostední oko ostalo spáti. (Wtwe jsau slabé, protože strom wewrcholu píliš bujnl.) a se zízne na jalowau wtew na 4 oka, a tato se píštího
zde
ku
roku zízne na twánost rozsochowau, protože jest b se zcela zízne protože se stáí
wtwí poteba, pní.
Prwní wtwika a nasadila oka owocná (protože wtew mnoho šáwy hnala a potebowala do swých dlauhých špiek). Tato wtew ostane, a osadí w píštím roce owoce; b se zízlo na nesné dewo, a nasadí w píštím roce owoce, a sice jistji než a, protože jest dewo mladé; wtew c se zízla na 4 oka, z nichž ostala dw 2.
hlawní
119
3
\X«
i-
*1B fl
spali;
nyní
nejhoejší oka w} hnala wtwiky d a e, které se zíznau na 4 oka, a stane se rozsochowá jalowá
wtew. a nasadila tento rok owoce; b se zízla na owocnau wtew na 3 oka; protože ale w tomto míst jest zapotebí jalowé wtwe, z ízne se letos na jalowau wtew na 3.
5
ok
;
c se
zízla na 4 oka
opt na 4 jest mnohem
se
na jalowau
wtew
a
,
Ponwadž oka na jalowau wtew. silnjší než wtew b, zízne se na
o jedno oko mí, aby ne na owoce.
wtew
b tím jistji hnala
zízne
wtew
c
wtwi c do dewa,
4. Tato wetew, která b}la zezána na twánost rozsochowau, wyhnala 4 wetwiky; a se ziízne na wtew jalowau na 4 oka h wiwika owocná ostáwá celá a na špice se ohne, aby nejhoejší oko newyhnalo do dewa, :
wtwika
aby se
d
zíznCj a
sesílila a
Byla nesná
ó.
tím jistji osadila kwcH
se zkrátí na 4 oka na jalowau
wlwika,
a
žádalo
;
c se zcela
wtew.
se,
aby se
stala
wšak osadila na owoce, t jedna z ó owocních wtwiek, wyhnala beze wšeho ezu do dewa, a dlá zde pro onu mezeru dobrý auinek; nyní se zízne na 4 oka na jalowau wtew. z
jalowá
ní
ona
;
Pahýl ulomené
6.
wtwe
oschnul a zízne
se.
Uinila tentýž auinjek jako ís. 5, a nasadila owocná oka ccx nasadila loského roku dwa kausky owoce, 7.
;
a stala se pro
zízne se
te
silný
tok
šáwy wzhru jalowau wtwí;
na 4 oka na jalowau wtew.
Prostední oko ostalo spáti, a se te zízne zpt owocná oka, b na ti oka na jalowau wtew; owocní wtwiky ostanau.
8.
na
3
ostatní
Z tch tí
owocných ok wyrostlo a do jalowé zízne se te na nesnau wtew na 3 owocná oka, a 6 na 4 oka na jalowau wtew. Pahýl, na nmž nejhoejší oka zaschla (protože nejdolejší hnalo píliš siln) odízne protože zde již ok wyhnati se, 9.
wtwe,
a
dw
nemže. a
íO. Nejhoejší oko welmi siln hnalo, ostatní zízne se te wtew na ti oka na jalowau,
11.
12.
Též
zaschla,
tak.
Nejhoejší oko siln hnalo; zízne se te na ti sla užiti za wrcholec; pedešlý wrcholec zcela
oka a bude se zízne,
wíc
sily
nowý dostal
zwlášt také aby ale
do jalowých.)
se
a
zkrátí tak
wtwe
na
ti
oka, aby
wtwe
strom
zdola
mohly hnáti, rozsochowé nehnaly do owocných
dolejší
wíce
^i KAPITOLA III. O ezání zákrsk peckowých. 21.
§.
O
zákrsk
ezání pcckcwých
ivubec
a
,
Irroskwowijch
zívláUL
ezání zákrsk peckowých jaderních
owoce
we mnohém
mají
zcela
welmi
jinau
od ezání stromkii Tito druhowé
jest
rozdílné.
pirozenost.
Jejich
rst
jest
welmi hujný, asem až pílišný. Peckowé owoce roste erstw, kwéte welmi rann, a nasazuje asnji i hojnji plod nežli owoce jaderní. Rány na stromowí jaderném mnohem erstwji se zacelují, aniž jsau tak nebezpené jako u owoce peckowého. Jestliže se nkdy w ezání pi stromowí jaderním chybí, dá se to zase zponenáhla naprawiti, ale pi owoci peckowém jest a ostane hrubá chyba nenaprawitedlná.
Pedewsím skwí
w
;
pro
krásné a
každého
dmyslné
ezání browysoká škola,
ale
jest
zahradníka jest
to
níž wlohy jeho nalézají nejwtší okres innosti.
a
jest w našem podnebí již Strom broskwowý, zdomácnlý, drží pede posud mnoho ohn ze swé otiny pineseného, a má jistau twrdošíjnost we swém rstu, tak že, jestli se s ním nakládá proti jeho pirozenosti, brzy onemocní a zahyne. Štpa musí se uit jeho bujný rst zamezowati, a jeho ohe mírniti, wšak aby ho zcela nepotlaBroskwowý strom asným, nesným a hojným nasail. zowáním owoce brzy se unawí; musí se tedy hledti
udržeti žiti
w
jeho
prostední síla,
innosti.
Musí
se
jeho zdrawí a trwanliwost, a
dobe
uwá-
wbec
musí
druh wésti wždy s pedložením a maudrostí. Maudrým nakládáním a ošelowaním mže broskwowý strom dosahnauti pes 50 rok stáí, a poskytuje nám, ím starší jest, wždy krásnjší a wýbornjší owoce. Broskwowý strom nehodí se na žádné stanowišt sé
tento
1ÍŽ2
jako
lépe,
nemže
odry,
na
w podob
na nich zase nejlépe
a
bujný rst a silný pítok šáwy lépe býti mírnon a držen w poádku, než ležaprotože
rozsochowé,
50 tým položením wtwí, w kteréž podob dosáhne 40 stevvíc šíe. Pi swobodn stojících broskwowých jehlancích, jichžto se málo nalézá, zkrátí se wždy wšecky wtvve a wlky; perstající wtwe zkrátí se na 4 oka, aby dáwaly wždy mladé díní, kteréž nese owoce. i
§.
O
22.
položeni zahradit
odru.
cíli
psobí welmi mnoho k wtšímu neb
Položení odru
menšímu wzrstu strom, a k dobrot a dokonalosti owoce. Strana wýchodní jest w horké a lehké mnohým broskwowým druhm welmi píhodná. Dostai-
pd
telné jest k dozrání
dewa
kowémto
oswícení sluncem
stanowišti
i
owoce, když požíwají na
piemž
dné hodiny spoledne,
od rána
zase píliš
ani
až
do
bujn
ta-
je-
ne-
ženau a neshazují owoce. Jen jest na takowémto stanowišti stromu nemilý pronik awý wítr sewerowýchodní (Nordostwind) a paliwý wzduch jarní.
polední jest
pi našem podnebí
pro
Položení k stran
pozd
zrající
bro-
skwe nejlepší. Na tomto stanowišti jsau proti wtrni sewerním a sewerozápadním chránny, a požíwají slunce od 9 hodin ráno až do 4 spoledne. Tento stupe tepla jest w našem podnebí k dokonalému dozrání owoce postaitelný; jen
w
jižnjších krajinách jest polední slunce
píliš palciwé, wysuší owoce, a iní
Položení tím
mén
musí se
Pi
sewerní.
pozd
dobe
západní
se
je
maunaté.
pro broskwe
wysazowání broskwowých
druhm
zrajícím
wždy
dáti
nehodí,
strom
teplejší po-
ložení. 23.
§.
Prawidla k ezáni
Wšecko, co
wbec eeno,
jest již
platí
strom broskwowých
i
zde; šetiti
broskwcivých strom.
o ezání
strom zákrskowých
mén
dlužno pi ezání nkterá zwláštní prawidla.
nic
11^3 Okázíli
wlky,
se
hustji stáwá než
pi
což se
pi broskwovvých
jaderních (wehni asto
ného ezu powstáwají), musí bylo poteba k zakryli
se
asn
njaké mezery.
i
z
uezati,
stromfííh
neprawidel-
léby
jich
poteba, musí se asným ohnutím a maudrým wedením promniti w dobré wtwe. Pakli powstaly neopatrným ezem, mají zahradníku slaužiti k wýstraze pi budaucím ezání. Broskwowý strom nasazuje owoce na roních wtwích. Každý rok musí tedy zahradník wychowati nowé wtwe, a hledti je zachowati; k tomu cíli musí nkteré starší wtwe zkrátka, jiné zdlauha zezati, nkteré pro bžící, jiné pro budaucí rok. Potebí jest broskwowé stromy wésti wždy radji níž než wýš, a wtwe wždy piezáwati blíže pn, aby nepowstaly na lokte dlauhé nahé wtwe a mezery. Také nesmí žádná wtew státi kolmo, ale wždy piwázána býti ležat. Jestliže po nkolika lébroskwe wybujní, musí držeti kratší, a nesmí se tech se opomenauti pidati jim as po ase erstwé a dobré zem, Rány a zbytené ezání zwlášt a tak jim pilepšowati. w neas musí se pi broskwích co nejwíce možná opoJeli jich
proto dobe dlá odštipowání zbytených ok a mladých wýhonk. Na wýhonu pošlém z oka neb z kopulací neb i z raubení nebudiž prwního roku zhola nic ezáno, tebas by wýhon dosáhl tlauštky palce a wýšky muže. Takto se jeho koení sesílí, a když se potom na jae pi pesazowání zízne na 3 neb 4 oka, wyžene hlawní wtwe w takowé síle, že brzy nejkrásnjší špalír pokryje. míjeti;
S. 24.
Prwni priezání stromu brcskwowého pro odry k podob sochoivé
rez-
a jeho dalli Uteni.
Jak brzy se stromek se swým jednoroním wýhoze školky na swé stanowišt, uízne se asi stewíc od zem až na pkná oka naproti sob sto-
nem pesazuje
dw
jící
zpt
ez pišla ke
aby se nalézala po stranách). ode zdi k wenku, aby kiwolakost Ostatní oka a wtwe, pod onmi dwma
(tak sice,
se musí státi zdi.
124 za
wetwc
se
ješt
hlawm
bu
te
wyloini nebo do zásoby, kdyby snad jedno njakým hmyzem neb z onch dwau wywolených ok Pakh šastn wyhnaly, a jsauli jinak pišlo k zmaení. již na jeden neb dwa prsty dlauhé, tenkráte oka pod
dw
žwolcnýrni,
se
nechají
bu
nimi
Tyto
wylomí.
stojící se
dw
ním roce dosáhnauti pes jeden
mnoho wtwiek
wtwe jen wážn nebo
Jak brzo
postranních.
trocha -se
sesííí
wtwe mohau w loket
prw-
délky, a wyhnati tyto
dw
hlawní
a zdewnatí, musí býti rowno-
trochu wýš uwázány na odry pewným lýím neb sítím « a sice každý na swé stran w stejné wýšce, aby ml jeden jak druhý stejné položení, aby se štawa mohla stejn rozdlowati, a protož wtwe stejn rostly a se sílily, což slauží stromku k wehké okrase a užitku. Hned w prwnich msících musí se pitn na to dohlížeti, jestli jedna wtew druhau nepehání; sic by musila ona, ježto druhau pedhonila, níž a ohnut býti uwázána; kdežpak hned nucena jest šáwa wolnji pitékati; nebo by se musila silnjší na špice uštípnauti na jeden neb na i
dwa
podobn
což
palce,
její
siln
pitékající
šáwu
zarazí.
Sehnutí
wtwí
nemá
pištípnutí
Jestliže
mže
se
se pedsebráti
státi
ped
kterýkoliw as,
ale
sw. Janem.
wysazujem stromek ze školky na stanowišt,
we školce dokonalau rozsocho wau podobu pimusí se s ním naložiti tak jako se stromkem, jenž hned prwní rok po štpowání na swé stanowišt
který již jal,
byl
wysazen,
s
tím jediným
rozdílem,
že
tomuto
teprw ze
wyzdwiženému musilo by ponecháno býti wíce ok, aby mohl také swé koeny síliti, kdežto onen již na sta(Wyswtlení dá §. 25.) nowišti ujatý krateji se zeže.
školy
§.
25.
ezáni w druhém
roce.
dw
oka zíznutý stromek w prwním roce na wyžene nestejn, tak že je jedna mnohem silnjší a delší než druhá, musí se hned na jae pi Jestliže
swé
dw
ezání na
wtwe
to dbáti,
aby se stejnost dosáhla.
K
tomu
cíli
iž>5
musí se wetew silnjší jeden
prst, a slabší se
zrezali welmi krátce, až tebas na ponecbá celá; lak se šáwa w tlusté
wétwi promní a zastawí; naproti tomu slabší ale delší šáwu onu pitáhne, a tak se w tlauštce oné wyrowná.
W
této
pípadnosti mohau se
wétwiky,
Pakli ona stejné
tlusté,
dw
zkrátí
silné
wétwi
ponechati malé
nco
oné šáwy spotebowaly. oka w prwním roce wyženau wtwe se tyto w píštím jae na osm ok.
jsauli tu jaké,
aby
Takto se pokrauje, a nejwyšší wýhon podrží se co jalowá wétevv, ímž se hlawní wétew udržuje. Wšecky wétwe musí uwázány býti ležat a rownowážn,
pitáhnau hned
stojící
vvíce
šáwy,
káži takto stejnému rozdleni
§.
DalU prawidla ezáni
jest,
aby
dnomu
bylo
perostau
pe-
26.
a cpatrmváni jich
.stái
prawidlo
pi stromowi broskwowém
hned zmládí zkrátka zezáwáno.
kolikrát pichází lito, nejkrásnjší
pedce
a
šáwy.
slrcmil brcskwoivých
we Nejhlawnjší
jiné
nebo rown
wtew
A
je-
zíznauti,
by ostal strom dole nahý, protože nesné diwí po donesení owoce uschne. Pedce ale musí opatrný zahradník pi ezáni broskwí
nesmíme
jich
šetiti,
sice
zachowati míru, a dle powahy, rstu, stáí a jiných setkáwajících se okolností jeho bujnost mírniti, nikoliw ale •zcela potlaiti.
Upomenuto budiž, že pi broskwích štpowaných na podnože mandlowé musí štpa nechati wice diwi než u takowých, které jsau štpowány na podnožích slíwowých; nebo ponwadž broskwe na mandlích silnji ženau, cauwlyby silným ezáním we swém rstu zpt, a jejich ohe nebylby jen umírnn, ale udušen; takowýto strom obyejn zachází. Wždy musí zahradník hledti, aby wzniklo hodn mnoho jalowých wtwiek, nib potom neschází na owocných; kdyby kdo hledl docíliti jen owocných, tyto, jak již eeno, po doneseni zhynau, a tak
by
se
broskwe
eželi
si
blíže
pn
a hlawních
wtwi
stala
nahá.
kdo na jae broskwowé stromowi sám (na
126 ziími nel)
w
znnv není
w našem
podnebí ezání nikoliw
pedewším wšecky wetwiky dležité píiny nikdy vvtwe blawní), a odeže radno), rozwáží se
(vvšak
bez
pede-
se
staré díwí které ped nwším wšecko suché jakož léty neslo owoce a nemá žádných nowych wýpuk. Též se odeží wšecky píliš slabé, jakož takovvé silné wétwe, které mají zažlautlé a uwadlé lupení a daleko od neníli se obáwati mezer, neb nechcesebe stojící oka, meli jich jinak použiti. Pak zaneme ezati zdola po prawé ruce, a sice stídaw wšecky slabé a silné wtwe tak, že jednu necháme dlauhau na caul, na stewíc neb i wíce (dle povvahy její délky a množstwí ok), druhau pak po ní stojící zkrátíme až na 3 neb 6 caulii, wše,
i
kolika
i
a
(5
cko dle okolností vvzrstu, welikosti stromu, prostrannosli místa atd.) Jeli jedna strana až do polowice zezána a hned také piwázána, zane se po lewé ruce také zase zdiAly
ezati, a pokrauje se
až
do prostedka.
eže po prawé stran druhá hoejší ení ezání na té stran dokoní
ne na
se
i
druhá
Jak mile strom je zezán,
na lewé stran.
Pak se
polowice, a po skon-
polowice
hned
se za-
uwazowati zdly, a musí se na to hledti, aby bylo každé stran stejn díwí ^ a aby wtwe ležely proti
sob rownowážn,
nly
aby se nikde nekižowaly, nikde ne-
piwázány byly spowrchu odru. by i w prostedku ostala jaká mezera, tato se wtwikami pozdji w let wzniklými pikrvje. za odry, než wšecky
Jestliže
Pi druhém piwazowání, když rostlé lupením,
lupením
slunení
ped
pokryto. paprslky
asem
jsau
wtwe
již
po-
musí se na to hledti, aby owoce ostalo
Swobodné je
zralé;
a
wysuší,
mnohému
pímo na n doléhající w rstu zkrátí a uiní owoci pi
dlauhém
su-
chém powtí tak se zkrátí šáwa, že nezralé opadá. Broskwowé owoce rostaucí pod lupením jest rtinohem wtší a šáwnatjší, než takowé, které slunce spíma oswcuje, zwlášl na špalíích, kdež požíwají mnohem mén swobodného wzduchu, rosy a dešt, než wysokokmení. Pi zákrscích musí jim to dosaditi wypaowání lupení; prolož jest i owoce z wysokokmení mnohem lepší
než ze zákrsk.
i27 Strhnutí lupení a odkrytí owoce, aby bylo pckn barewné, nesmí se státi než asi na 10 neb 12 dní ped auplným dozráním, ani ne najednou, ale zponenáhla, tak že teprw asi 3 neb 4 dni ped auplným dozráním mže ostati zcela odkryté. Pokropili se owoce tento as trochu wodau, zwýší se tím jeho barewnost. Chcemeli barwe owoce dodati wtší okrasy, nebo barwitostí jeho wykresliti nejakau podobu, potebí jest jen onu podobu wyslíhnauti na papíe, a pak papír na owoce a sice na slunení stran pilípnauti; wystížené mezery, na než mohlo slunce bezpostedn swítiti, budau erwené, a místa
papírem poki'ytá ostanau bledá. Broskwe a meruky osazují obyejn nesmírné množstwí owoce, které ale .ostáwá maliké. Chcemeli netedy obdržeti owoce wtší, potebí jest owoce auhledné a stísnné potrhati, aby sob nepekáželo w rstu. Kde je owoce dwojaté, utrhne se jedno; kde sedí ti u sebe, utrhne se prostední, a sice na starších stromech a slabých wtwích wíc, na silných stromech
mí.
Nesmí
se nesmí
se ale s
wylamowáním owoce
ped koncem msíce Cerwence
pospíchati, ani
pedsebráti, pokud
by owoce nedosáhlo welkosti wlaského owoce; neb welmi asto nastaupí takowá powétrnost, že ho welké množstwí spadne.
Na zimu
se
broskwowé
stromy
nejlépe
ukrýwají
jedlowau chwojí, kteráž je chrání jak ped silnými holomraznicemi bez odntí jim wzduchu tak i ped náledím, že se k nim tak lehko nedostane. Náledím totiž trpíwá stromowí nejwtší zkázu; bývva i píinau
ped mrazem
zántu stromowého. Dosáhnulli strom broskwowý
již
hodného
se tím bedliwji opatrowati, zkrátka zczáwati,
stáí, musí
wšecky ne-
potebné wýpuky wylamowati, okopáwati, hnojiti a každoron pidáním nowé a hnojn zem oberstwowati. Takto se mže strom držeti we swé nesnosti ješt mnohá nežli w mladosti léta, a dáwá lepší a dokonalejší owoce swé.
i 28
§.
JVzcr
ezu stromku
27.
hrcskivcivéhc
na cdiy pnvni rok po
pesazení.
'^--'"Jl
Na jae po pesazení stromku s jedním wýhoncm, dw oka zpt zíznut, která potom wyhnala
jenž byl na
dwa stejn
wtwe
silné a dlauhé pruty
zpt zezán a
se
byly
se na
býti,
4
wypuelé
4
3 a
oka;
podob,
odízly upotebily se za jalovvé wtwe, a zízly
5 a
G
byly
wtwiky hned
ezu
nakreslené
piezány
takto
zíznuty
brcskwcwéhc
:
1
a 2
na 3 oka.
poátku
z
§.
IVzor
co hlawní
slaužiti
potom každý na oko
a
wtwe w
wyrostly
w potomním jae
pry,
mající
podobu rozsochowau,
pro
Ostatní
se odštíply.
28.
slrcmu
na odry
w
druhém
roce.
Zde zákrsek,
wykreslená ale
s
tau
podoba
chybau,
že
pedstawuje se
každá
též
hlawní
mladý
wtcw
129 poátku
7.
poncclhila o G ok delií, a ledy místo ponechání
jen 8 ok, ponecháno jich bylo 14, aby se ukázalo, jak se
takowVchto chyb mánie wystíhati.
.4.
a.
Hlairn wttíw pc pi^mvé
Nesná wtvvika.
Lvváže &e,
naež
(Kdyby
roce owoce,
zhyne.
rucc.
w
a nasadí
se
tato
pi.šlini
vvetew na 4
oka zezala, powstaly by w píštím roce 4 wlwe; že ale w tchto místech jest wtwí dost, lépe jest užíti jí k na* sazení owoce.) (jalowá) wtew. Zkrátí se na 6 ok a dá b. Diewna pro píští rok wyhony , které se potom mohau dílem na owocné, dílem zase na dewné wétwe piczati. wetew. Pro swau nepihodnost zcela se c. Jalouá
odízne. Bylo chybeno, že se hned z jara bud' co oko neb mladistwý wyhon newylomila. Kdyby se mohla ona wetew píležitji píiwázati na odry, musila by býti na 6 ok zpt zíznuta pro owocný raub. Pakli by se zí'ízla na 4 oka,
by se
stal
z ní
drewnv raub.
Owocná wlew. Ostane tak jak jest. €. Jalowá wtew. Zízne se na 6 ok. INezíztie se; sice by se z ní stala /. [Nesná wtew. dewná (jalowá) wtew. Po donesení owoce zajde. a h. Owocné tvtwe, ostanau. Jalowá wtew. Zízne se na 4 oka, a z ní poi. wede se potom hlawní wtew, d.
.í,"
k.
Zcela se zízne;
lišným
swym
rstu,
a
hnáním
aby
dole
nesmít' déle
ostatním
na stromu
pozstali,
wlwím
aby pí-
neškodila
w
žádné prá-
nepowstaly
zdniny.
B. Hlawni wteiv s Icwé
k
wtwiky,
ostanau.
1.
2.
4.
Nesná wtew. Po donesení owoce se zízne. Nesná w^lew, zízne se ale za jalowau na 4 jest slabší než sausedící,- protože lépe piléhá
h.
oka,
Jsau malé owocní
sfr trny.
a
3.
a
odrm. Štcpaskv kli.
1)
i
30
wtew
Jalowá
6.
dwma
s
ostane pro osazení owoce,
a
wtew,
jalowau
délku a
caule wýš,
nad
se
8.
wtew
oka za
ís.
stála
7
jen o
pldruhého
ponechala by se tato pro swau stejnau délku
a wzdálenost
by
4
wtew. Zcela se zízne, a nááleduponechá se za hlawní wtew, protože má stejná wzdálenost od pn, jako hlawní wtew po prawé
Kdvby wtew pod
ruce.
zízne na
se
se zcela odízne.
c
Silná jalowá
7.
silná
jící
owccnými wtwikami
b
pn
od
wtwí po prawé
s
ruce, a ostatní
ní zcela zízlo.
Owocná wtew. Zízne se na 4 oka za dewnau tom míst je pro píští rok owocného
(protože na
díwí poteba). 9.
Jalowá wtew.
ku prodlaužení
fVzor
ezu
wtwe
Zkrátí se na 4 oka, a užije se jí hlawní.
stromu broskwowéhc
nékolika chyb, které se
w
jeho dcspdosti, s
pi ezu
wýstrahu.
(Wiz obrazec na
wtew
uwedenim
lehko pihdzejf, pro .
str.
131.)
owocnými wtwikami. ponwadž oka wyhynula. Chyba, která tuto mezeru spsobila, záležela w tom, že se pi prwním ezu nechala wtew o pl stewíce delší. 1.
Tato
Jalowá
wtew
jest z
s
poátku
temi
nahá,
Kdyby se byla dle prawidel zezala, bylo by se blíže pn mladé díwí nasadilo. Nyní se nedá tato chyba tak jako pi stromowí jaderním naprawiti, protože u broskwí stará Od této oka zasychají bujným rstem ok mladších. chyby musí se zahradník wystíhati a wždy na to dbáti, aby blíže pn bylo nowé díwí. a, b, c jsau owocné wtwe, ježto se zeží na 3 oka ;
d
wtew owocná,
na níž pro její krátkost nic se neezá, má 8 ok. (PíHš krátké wtwiky se neeží, le tehdy potebujemeli díwí a zásobných wtwí owocných wtew jalowau se eží na 4 oka zpt); e se zízne na jest
a
;
an 4 oka.
tai
/.''!
/
'
132 bude to zásobní owocná wtew pro budauci rok; c zízne na 9 ok, protože bez tobo zahyne, neb aspo
se se
uízne. 3. Hlawní wetevv; a owocní wtew, kteráž se zízne na 4 caule nel> 5 ok, dílem pro owoce bžícího roku, dílem pro zásobu pro písti rok; ž> a se zíznau, proto-
že by se
wtew
daleko od
pn
wzdálila,
kdyby se pone-
dewnau neb owocnau wtew.
chala za
4. Wtew s dwma nesnými a jednau owocnau wtwikau, a owocná wtew ostane celá, b nesná wtew zeže se na 5 ok, a c nesná wtew na 12 caul, protože se w píštím roce odeže. 5. Wlk ili wodní raub zcela se odízne, protože ho tu není poteba.
Wtew
6.
dwma
s
twikau; aa ostanau
,
Owocný raubek
oka.
7.
Wtew
s
nesnými zízne
b se
jednau owocnau wwtew na 4
a
za jalowau
ostane.
c
dwma
nesnými
wtwikami
a s jednau
owocnau snítkau d\ a ab se zízne pro owoce pro píští rok; jestližeby nkteré z nich uinilo pkný wýhon pro jalowau
wtew,
jalowau
wtew
8.
ostane pro budauci rok; c se zízne pro
na 8 ok neb 8 caul.
aaa ti owocné
wtwiky,
ostanau celé;
zíznau za jalowé wtwiky na 4 oka; a a odeží, aby byl špalír kryt.
c
^ a f se
píští rok se
zízne na 4 oka za jalowau wtew; b odpadne pry, a c se zízne na 4 oka za bžnau wtew. 10. a se zízne na 4 oka za nesnau wtew; b owo9.
a se
cný pupen,
zízne
ostane celá, /"
zízne na 4 oka za jalowau wtew, £^ se wtew na tyry oka, d owocná wtew bžná wtew se zízne za jalowau na 4 oka,
se
c
za jalowau c
zcela se zízne. 1 1.
a se zízne za zásobnau jalowau
owocný pupen, jenž tímto rokem do zásoby, e zcela odpadne. í»
12.
Tato
prawidlm o
8
oka za owocní
wtew ok
byla
delší;
wtwiky,
pi ezáni
wtew na
zajde, c a
2 oka,
d na 3 oka
zase ponechána proii
aaa ti owocní snilky, b na 4 c za jalowau wtew na ó ok.
133 na o ok za jalowau
rf
dríwí blíže
pn
wtew,
c se
odízne, aby se nowé
nasadilo a udrželo.
14, Jalowé wétwe. Wlk. Tento se zeže na 4 oka, protože se lépe hodí k saumrnosti ostatních wtwí než následující. 16. Zcela se zízne, z wýše zmínné píiny. 17. Nesná wtew; na 4 oka pro zásobu.
Í3
a
15.
Na 4 oka. Zízne se na 4 oka za jalowau wtew wrcholcowé wtwe. Owocná wtew a zízne se na jedno oko. 20. Tato wtew zeže se na 4 oka, a stáhne se na 18.
19.
prawau stranu, protože rown tíhla k sob, kteréž naklonní
stála,
již
a tudy
mnoho šáwy
loského roku
se
mlo
státi.
zízne na 4 oka, ^ na 2 oka za dewnau Bére se proto zknilka, protože budaucí wtwe dobe rez pikryjí; c se zízne na jeden stewíc za nesnau wtew, d jest pozdní wjhon, a zcela 21. a se
wtew
pro píští ,rok.
se zízne,
e
na 4 oka, a ostatní se zcela zíznau.
S.
O
30.
slromu merunkowém.
Mezi wšemi stromy zákrskowými owoce peckowého
ezu a rozwádní twrdošíjnjší, a protož pi žádném obtížnjší, jak u stromu merukowého, pi nmž pro jeho diwoký a skoro neskrotitedlný není žádný k i
práce
rst
a jeho wlky, jež neustále osazuje,
než jeho letorstky
zuje na tchto na
kolínku
ek
,
každoron
delších
wíce dlati nelze,
na 6 ok piezati.
Osa-
mnoho; protož nesmi Pro welké množstwí wtwi-
snítkách
býti piezán. wypuuje, a množstwí
owoce, jež osadí, abv we wyhánní wlk oslábnul. INež pi wší swé nesnosti pedce wtwe wypuí lokte dlauhé, a swé dolejší díwí necháwá nahé. Nejlépe se daí na wysoké zdi, kdežto se jeho wtwe každoron pieží a wždy ležat piwáží; neb zrowaa rostauce siln pitahují šáwu. musí
jež
jeho
diwokost
býti
potlaena,
134
S-
O
31.
prwnim piezáwdni stromu mcrunkowého na cdry , a téz jeho
Akoli
se strom
merukowý
rozwádí,
pedce pro jeho
neradno,
w
potebí
pesazeni.
zahradách podlé odru
jej
tžko
owoce není
pi
sázeti;
emž
jest jisté šetrnosti.
Nebylli
merukowý
povvání wysazen
stromek hned prwní rok po št(a jest jako u bro-
na swé stanowišté,
skwí nejlépe hned prwním rokem
w jae Zízne
na odich welmi
nesnost a krásné
jej
wysaditi,)
musí býti
we školce pro swé stanowišté pichystán. mu wýhon až na dw nejlepší a co možná nej-
nato se
oka, aby swé
dw
hlawní wétwe náležit založil a swé budaucí twánosti. Tyto hlawní postranní wétwe musí býti we školce rownowážn piwázány na dwa kolíky, až str.omek pijde na odry nižší
tak
základ
dw
uinil ke
bu
nebo ke zdi; též musí býti na stromku asn z jara a as po asu wýhony a pupeny na nepíležitých místech nebo s pedu na wen wyrážející odštípány, ale prawidelné wtwiky wedeny w celé swé délce. Pijdauli zákrskowé merunkowé stromky po jednom nebo dwau rocích k wysazení k odrm jest pi ezání jich wbec to zachowati, aby jednoroní wýhony piezány byly od Listopadu až do konce Února, aby tyto piezané wtwiky wyhnaly nejen potebné dewné, ale nesn wétwe, a takto wždy udržena byla postaitelná i zásoba wtwí. Pi pesazeni jest to samo pozorowati, co u každého ,
jiného stromu, jen sluší pipomenauti, aby stanowišté pro byla pkn wzdlána, a byzem njakým stromkem, který tam prwé stál, wy-
merunkowé stromky urená laliby
ssatá a seslablá,
aby byla zlepšena.
ze, k níž mají merunkowé stromky býti wysáwysoká, mohau býti na 15 stewíc od sebe wzdá-
Jeli
zeny, jeny
wíce
;
jeli
rozšíiti,
stewíc.
musí se jejich postranní wétwe tím a dá se jim prostranstwí na 18 i 20
ale wyšší,
135
§.
DalU
oietoiiání a
32.
ezáni stromu meninkowijch.
Bylli stromek již we školce zezán pro rozsochowau podobu, a dw hlawní wélwe již tam se wychowaly, zeží se pi pesazowání na swé slanowišt na 8 ok zpátkem, Wtwiky, které a pak se rownowážn piwáží na odry.
2
piezaných wtwí
wyrážejí, jsau dílem
prawidelné,
dí-
lem neprawidelné. Prwnéjší musí býti opatrn šeteny, a jak brzy dosáhnau takowé délky, že mohau býti piwázány, musí se dle délky rownowážn uwázati; neprawidelné ale, ježto se snad tlaí na wen atd. a wšecky wlky musí býti asn ulámány. píštím jae, totiž w msíci Únoru, (protože meruky asn ženau,) zkrátí se zase wšecky prawidelné wtwe rownowážn uwázané na 10 neb 12 caul, jak totiž žádá jejich síla. Jak brzo w let wšecky tyto piezané prawidelné a rownowážn piwázané wtwe wypuí, musí opt wšecky na wen wywstáwajíci wtwe a wlky asn býti wylámány, aby se stromu nenadlalo zbytených ran, prawidelné ale po celé léto rownowážn na odry býti piwázány. Chtbychom ješt w bhu téhož roku pikryti wtwemi lili njakau mezeru, potebí jest jen ku konci msíce Kwtna, nebo z poátku Cerwna nkterau wtew blíž oné mezery na caul zpt od špiky záští pnauti, aby wtwika nowá nucena byla hnáti k oné mezee. Tato se nechá tohoto roku swobodn rsti, a teprwa w píštím jae se piízne. Na takowý spijsob musí býti strom obsluhowán a rozwá-
W
dn,
až
celau
sob wymenau
prostoru pokryje, a do-
sáhne swé auplné nesnosti. Ale
i
w
stawu nesnosti potebují
náležitého poslaužení
nowém
na
dew
a
merukowé
stromy
spsobný ez, protože wždy jen
osazují a ne«au.
Každoron
tedy musí
nepotebné wtwe wyezánVj a mladé nesné wtwe wychowány pro budaucí rok. let musí býti nenesné jakož i neprawidelné wýhony odštípány, a sice hned w msíci Kwtnu , aby tyto zbytené wýhony neodjímaly stromu šáwu, aby ho nehyzdili, a aby mu pozdjším býti
W
136 odezáwáníiH wtwí nebylo nadláno mnoho ran. Kdí z jednoho oka puoí wíce než jeden pupen, musí oslaí jen jedno oko slabší a neprawidelné se odilípnaiil Wetwe, jichž jsme s rozwahau ponechali, nechají se rst až do zimy bez pekážky, pak se ale w píštím jae ná^j ležil pieží. lete musí se strom astji prohlídnauti; a kdeby co nepravidelného wynikalo, u)usí se asn, ale ;
W
rozumné
odštípnauti.
asn staré
a
co je
na jae, než pupeny zcela nabotnají, musí se
suché díwí wy ezati, a nowé náležité rozwésti na zbyteného, aneb byloliby kde mnoho
nm
díwí, musí se odejmauti. Malé postranní wétwiky
na wywolených mladých wétwích musí se hladce odíznauti, a tylo samy déle neb krateji dle swé síly piíznauti; slabší se wíce zkrátí, a
neb
silnjší se ponechají delší;
díwi
silnjší
se
ím
Wšecky
nasadí.
kratší
ez, tím
jest
ist
pahýly
staix'
se
odeži. 33.
§.
OUtrowdni a ezáni
Mnozí
nemohu
štpai pstují
nikterak
zání ráda
strorml telncivijch, na cdíích.
i
tešn
na odích;
schwalowati, protože žádná
nesnáší,
a
tím
ale
toto
tešn e-
podléhá jen mnohonásobným
Také ponwadž tešowý strom má na špikách swé owocné wétwiky, okrádá se hospodá tímto
nemocem.
ezáním každoron o mnoho owoce.
Wždy
a
bez roz-
každý lépe uiní, když tešowý neb wišowý strom wede a rsti nechá beze wšeho ezání co wysokokmen. Chtlliby kdo njakau tešni wésti pedce na odích, dílu
k
emužby
se ješt nejwíce hodila cermi xpaneUká
pi rozwádní
teSné,
zachowej
jako u
merunk; jen
s tím
a
ezání
tatáž
srdení.
prawidla,
rozdílem, že se musí wšecky
wétwiky owocné šetiti a nž se jich nedotýkati. Pi každém zezáwání tešní musí se také na to hledti, aby nad každým okem owocným bylo njaké oko dewné; sice owocná oka pohynau, a wtcw zaschne.
ia7 §.
O ky 7.dí,
34.
cdnch šwestkcwijck.
Jako tešhowé a wišhowé druhy wsecky, lak i swestezání. Nejlépe se daí podlé wysokých
nemilují
kdež se niohau dokonale rozšíiti, iebas by wyká"
zané jim stanowist bylo
když jsau chránny šwestkowych druzích jest mezi
stinné, jen
i
Pi
od plnoních wétr.
stromy welký rozdíl dle jejich spéšnéjšího neb zdlauhawéjiiího rstu. Bujn rostaucí náramn bauí a nedají se tak
brzo zkrotiti: protož se za zákrsky nehodí.
náleží:
K tmto
Kateinky, ranni erné damascoilcy , sliwa tešncwd,
brcskwcivá
,
wucky
rcngle
,
modrý pcrdrigon , králowky atd. žádný lépe
Mezi wšemi slíwowými druhy nedá se wésti a ke
jak
žlutá
wšem podobám zákrskovvym vvolnjí upotebiti, mirabelka. Snese každý ez a jest welmi
aurodná. §.
O Mišpule jest
ke. Chcemeli ji ného poteba, než odstraniti
do šíe.
35.
cd/ch mišpulcívých.
sama
w sob podoby
wésti
na
ji
z
wšecky wlky.
zákrskowé neb odích, není k tomu nic ji-
poátku k
patící
podob
zezati a
Nejlépe se daí, když se rozwádí
138
TRETI.
BII. Popis owoce
a
strom
owocnícb.
O nkterých wýznamích štpaských. Každá
wda má
swé
urriélecké
wýrazy (terminologii),
nezaswécenému w saustawé picházejí nesrozumitedlné. Bez dokonalé známosti tchto wyraz jest nemožno hluboko w jakékoli bez po-
jistá
slowa a sady,
které
wd
chybností pokroiti.
Pro
lepší
srozumní nepowdomých slow w
obsažených následuje zde jejich struné abecedním poádku.
této
w
knize
wyswtlení
wiz Kwtní teka neb prašní dlek. nejwtší wywýšenost owoce podlé šíe tato se nalézá u jablek ^nejwíce. w prostedku jablka u hrušek asem w prostedku, asem blíž samé šomolky.
Bradaimka,
Bné
jest
Bylina mnoholetá stejného wýznamu co kib
— — —
Staude.
Cwrknauti, prawi se o owoci, když na loži owocním uwadá a kže neb šupina dostáwá wrásky neb se nakruje. Hruška hermanka zhola nic nescwrká, manice jen maliko, a Bugowa máselnika dokonale dozralá též nescwrká. Nkterá naše skwostná zimní jablka, jakož jest tekowatá renetka, anglická zimní parmice, newyrownaná renetka, mají též tu pednost, že nescwrkají.
139
as na
loži
owoce
dozráni (Reifepunkt) jest ta doba, když owoce Každé dochází swé nejlepší chuti. má swj jistý as dozrání; nkteré zraje a je
owocním
k jídlu hned se stromu, jako wétší šek, jiné dozraje,
owocním
loži,
nabude až na
jakož naše zimní jablka a zwlásté wšecky
owoce, jestliže se jí díwe neb swého dozrání, nemá swé prawé chuti dozrání musí se u owoce dobe pozoroowoce má welmi krátký as dozrání, jako owoce leJní, kteréž se dá jen krátký as
wn. as
wati.
INékteré
k. p.
wšecko
držeti,
naiioh letních hru-
chuti
w asu
pozdji než a
díl
swé patiné
[Vékteré
hrušky.
zimní
a
což
jest
zwlášté
dobe
pozorowali
pi
hruškách.
máselnika w as swého dozrání jen krátce držeti; jiné zase welmi dlauho, jako hermanka a nianice, kteréž se mohau jísti skoro po 3 msíce. Tento as dozrání není také každého roku pi každém owoci stejný. Tak se mže hermanka za krásného teplého podzimku
Tak
se dá bílá
jísti
již
w
Listopadu,
kdežto
její
obyejný as dozrání
býwá ku konci Prosince a Ledna.
Dundel twikách
(Bliithenbouquel^ jest chumákowitý, na
se nalézající
kwt
w-
trešowý.
neb žebra jsau u owoce jaderního wywýšeniny masa, táhnaucí se od šomolky ke stopce. U wšech renetek jest to w} razné, že jsau na powrchu zcela hladké, beze wšech hran, naproti tomu žádá se od prawého
Hrany
kdaulowého jablka 5 prawidelných hran. Bílá zimní kdaule wzor kdaule dokonalé. Hruskowá podoba (Birnform). Prawau hruškowau její nalézá welmi blízko podobu má hruška, když se kuželowit do stopce ke u šon)olky, a od a dlauhawka reimská cukrowka špiky se stéká. Tak se
jest
bn
bn
pkn
mohau nazwati prawidelnými hruškami. Chrupawka (Knorpelkirsche) jest tešn
s
tuhým
masem.
Jablení hruška nazýwá dobu zakulatlau co jablko.
Jadinec
jest
z
kožek
stedku jaderního owoce, hrádky a naplnno jádry.
se
takowá, která
sestáwající
které
Celý
jest
oddlení rozdleno
má
po-
w p^o* w pe-
jadinec sesláwá u hru»
140 šek a jablek
w
pti pehrádekj
z
dw, zídka kdy
ti jádra.
nichž každé
se
naízaj
Tyto pehrádky spojuje upro-
nokde malý nkde welký, Otewený welký jadinec jest wýznamný pi jablkách kdaulowých. menší jadinec , tím býwá owoce ušlechtilejší. K jadernému owoci náležejí jablka , hrušky ^ kdaule a wše, co má
sted osa
nkde
(4chse).
otevven,
Jadinec
jest
nkde zawen.
ím
jadinec.
Jahodník
Ke
(die Erdbeerpflanze).
Mezi
(Strauch).
kee
poítají
se
dewné
by-
swé pirozené povvahy rozkládají nízko pi zemi, a dosahují jen nepatrné wýšky a síly. Koruna ili koš jest saujem wšechnch wtwí
liny, které se dle
pi každém owocním druhu u jednoho každého druhu zase rozlin se lišící, tak, že znalec we štpastwí již dle koruny mnohý druh uhodne. Hrušky dlají obyejn jehlancowitau, jacelého stromu. Její twar jest
rozdílný a
i
blka vvíce kulatau a rozložitau korunu.
Krátký ez,
Kižaly
wiz
jsau
ez
krátký.
nakrájená
usušená
a
jablka
neb
hrušky.
Kwtm
teka (bradawika, Stempelpunkt) nalézá se u owoce peckowého na míst býwalého kwtu. Mahalehka
(prunus Mahaleb)
hodí se za podnož
pro zákrskowé tešn.
Maliník (Himbeerstaude).
Nálet neb mlha jest blawý neb modrawý prášek, jenž se shledáwá u mnohých druh kdaulowých a ržowých jablek, u nichž jest ráznau známkau, a též u owoce peckowého zwlášt šwestkowých druh se nalézá, a slauží owoci za zwláštní okrasu.
Oko díwí
jest
a owoce.
pupen, z
nhož
na jae powstáwají lupenv,
Protož jsau oka
owocná,
dewná
a
li-
Z ok owocných neb kwtných osazuje se kwt a owoce, z ok dewných wynikají ratolístky, a z ok lupenowých powstáwá lupení. Též jsau oka slepá neb spící, která spí a newyrážejí, leby krátkým ezem wtwí k tomu byla nucena. Slepá oka sedí wtším dílem nejdoleji na wtwích, a jsau malá a nepatrná. stowá.
141 Pargamentni nazýwá
se liruííka
když
,
má podobu
Tento názew wztahuje se na podobu, Pargamentni se nazýwají wšecky bruškowé druhy, které mají
pargamutek.
podobu okraublau.
Pargamutkowá
Od
mutek.
jest
Inu^ika,
když
prawé pargamentky se žádá
má chu pargamimo okrauhlau
podobu wclmi jemné, tuhé a sladké maso. Peckowé tíwoce. K tomu náleží meruky, broskwe, tesné, wišné a wiecky druhy peckowé a slíwowé.
Pe runu
s
Qruncus^ jest díl stromu jenž koeny a zcela prázden jest wétwí. ,
Polokmeni nazýwají
se
ovvocní
spojuje ko-
stromowé, jimž se
na ^4 "^l* loket wýšky od zem nechají osazoTakowí stromowé. weinai záhy nesau, a wati wétwe. jsauce skoro od zemé kolkolem do hodné wyšky poroJest mnoho stlé wétwemi, poskytují také hojné owoce. sada, kteí si w polokmeních welmi oblibují a je wy-
hned
asi
chowáwají.
Re-zowý nálet neb rezowp- skwrny jsau pokoženélá neb šedá místa na kži a slupce owocní. Tak jest kožené jablko skoro docela rezowými skwrnami pokryto. Hjuška krasanka jest asem skoro do polowice rezowým náletem potažena.
Rozkal
jest
rozewenina stromku nožem pi raubení
naštípnutá.
Hapik nazýwá spojuje lupen
jest
tesné
nazýwají štépai wšecky
dewné
mají jen jeden
we wyšce
nitkowitý pozelenéný dílec,
jenž
wétwí.
s
Srdcotoka masem.
Strom
se
(Herzkirsche)
pe
hodné délky
a síly, a
s
mékkým
byliny, které
nad ním teprwa
rozkládají korunu.
Slupina jest powrchní pokrywka masa u jaderního owoce; u peckowého owoce nazýwá se ona pokrywka kdze;
proež
se
prawí:
slupina
ablka a hrušky
se olu-
neb swláí. puje, kže kwétu pozstatky owoce homolka jsau u jaderního u šwestek a tešní se stahuje
(Botze, Potze).
Stopka
se
nazýwá nitkowý
a pozelenélý dílec,
jenž
1
4^
ovvoce
spojuje s wtwí, a stojí
bu
w dlku neb zrowna
na powrchu owoce.
Wfew jalowá — Holzast,
wteio aurodná
— Frucht-
pinese owoce. Nesná jest, která již na owoce osadila neb již donesla, ff^étew hlawni (Mutterast)
holz, která teprw
jest, z níž ostatní
malé postranní
wtwe
wynikají.
Wysokokmení neb wysokokmen nazýwá
se owocní kterému se pe asi na sáhu neb sáh wyistí a pak teprwa nad tím korunu swau rozkládati do-
stroniowí
%
,
pustí.
Zárodek owocní
(Fruchtkuchen).
Zmlazowati stromy. twích píliš zasychá, neb
i
Jestliže
který strom
erwotoina do wtwí
we
w-
se
na-
býwá dobré, když takowý strom zmladíme totiž wšecky wétwe zašlé neb pokažené se ueží a na tchto ^pahýlích wyrazí nowé wýmladky, z nichž se nejlepších použije k osazení nowé koruny. sazuje,
;
o owoci jaderním.
KAPITOLA
O 1.
O
I.
stromich jabloowých.
pwodu
a
wlastnostech jejich.
wšeho odporu, že naši druhowé jablomají od planého jablka (pyrus 'malus.) Penesením plání do teplejších zemí a sianowiš, wysazowáním jader a raubením, které již za nejdáwnéjších bylo známp, staly se stromy znenáhla lepší a aurodJest beze
owí pwod swj
as
143 njší.
druh jabloowých
Ziepšowání
potáhlo
na sebe
wtší pozornost, když se shledalo, jak dobrý a lahodný nápoj tento druh w sobe chowá, kterýž se dost málo liší od winného. Ríniané opatili sob ušlechtilejší druhy jablka a hrušky z Asie, zwlášt z Egypta a Sýrie, dílem také z INumidie a ecka, od nichž se pozdji rozšíily po celé Ewrop. I naši pedkowé, pišli do netím
a
wzdlané lesnaté k obránní se w
wlasti,
a
mnoho
pestáli wálek
a
boj
surowjším národm, záhy we nalézaly obliby, zwlášt kdvž pozdji
ní proti
zwelebowání štp mnozí Cechowé picházeli za rozlinými píinami také do teplejších cizích krajin^ když ochulnali owoce wý hornjší, proež rozliné jeho druhy u sebe usilowali zdomácniti. Zponenáhla byly lesiny obráceny w rozkošné sady a zahrady, a pustá pastwišt ozdobena owocným stromowím. Strom jabloowý snese nade wšecko jiné owoce dobrau, erstwau a mastnau pdu, a spolu se féž daí w každé zahradní pd. Snese i pdu trochu wlhoejši, jen nesmí míti píliš nízké a bahnité položeni, máli nésti dobré a chutné owoce. Nesmí také nikdy tuze hluboko wsazen býti nebo žene swé koeny pauze na powrchní pod odmladím (Grasnarbe) , kdež nalézá swau nejlepší a sob nejpimenjší potrawu. Pijdeli tedy se swými koeny hluboko, znenáhla zachází, aniž píiny jeho hynutí widíme. Pedce wšak ani píliš ;
pd
mlká pda jemu stálosti.
Jablo
se
nelíbí,
miluje položení
a
nemá
w
této
dlauhé
má wzduch welmi wítané jest jemu
swobodný pístup, a stanowišt k wýchodu nebo k poledni. Jablo osazuje welkau kolkolem a slunce
i
otewené, kde
rozložitau korunu,
slewíc wýšky. Kwt jeho jest prawá okrasa a má wýbornau wni. Strom jabloowý jest mezi wším stromowím jaderním peckowým nejtrwanliwjší; dosahuje stáí 100 wíc let. Owoce jeho jest mezi a
dosáhne 20
i
30
i
i
wšemi druhy owoce jedno z nejlepších a nejužilenjších. mají wýbornau wni, a z nich wytlaený a dobe wykwašený cidr jest mnohem lepší a silnjší než hruškowý, a dá se mnohem déle držeti. Nkteré druhy jablek pesky.Jablka
144 tují lak I
dobrý
xe leckteré wíno
cidr,
pedí w
mnohem
k závvarkám a sušení jsau jablka
dobrot.
lepší a la-
hodnjší než brusky; též jsau kížaly jablkovvé pro swau jemnau nákyslost daleko lepší než hruskowé. Ostatn jest strom jaíjloowý také na mrazy a sichrawé podnebí trwanliwejší než každé jiné
owoce; nežádá tolik vvVsluní dozrání swého owoce. Ani nejlepší druhy jablkowé nepotebují, jako lepší druhowé hrušek, chowáni býti na odích, a daí se na wysokokmení nejlépe. Owoce jabloíiowé dá se po cely rok ano i pes rok beze wšeho cwrknutí, ztráty chuti a štawy držeti. Pi každém wysazowání stromk má jabloowé strpmowí pewládati. domácích zahradách mélby pomnožslwí jeho k jinému stromowí býti jako 2 1, k swéniu
wywinulí
k
ani
W
mr a
:
w hospodáských
sadech jako
3:1.
Chtje uwésti pauze druhy jabloowé wbec známé klassifikací uenau, w níž se nejwýbornéjší a nejzbhlejší pátelé štpastwí posud nesho« dují, jsem opomenul, a rozdluji druhy jabloowé zde po*
w
Cechách, wšecku
psané
w
pauze
letní
i
podzimní
,
a
zimní.
Chtlliby se
kdo klassifikací jabloíiowých a hruškowých strom piuiti, ti wýborného pomologa Diela, který w 18 dílech o tomto pedmtu obšírn jedná, a každau tídu popisuje. Tento rozwrbuje diuhy jabloíiowé na 9 tíd. 1.
—
tída Kalwillen
kdaule.
—
Schlolterapfel
2.
chestáe.
Gulderlinge, Bastard-Kalwillen Roseniipfel
—
Rambourapfel Reinetten Streiflinge Spilzíipíél
l^iallapel
Mezi tnnio
—
—
zlatálka.
jablka i"nžowá.
—
daniky neb hranáe.
renelky.
— pruháe. — hubiky. — syreky.
druhy jsau kduulowá jablka
a
renelky
nejwýbornjší.
Kdaule jest jablko, jehož owoce wyznaeno jest asi pti palrnvmi prawidelnými hranami, má welký jadinec, a od k šomolce jest hodn užší a mlhau potaženo Chu jeho jest balzamowá , jahodowá neb malinowá.
bn
145 Kdaulowá
dosáhnau swé auplné dobroty jen we a nehodí se do wenkowských stromostrom nízký a tuze cithwý na powetí,
jablka
wzdálených zemích,,
adí, piotože
je
ponwadž
lehko dostane spálu, a
owoce jeho hned se
se
stromu hodí k sndku, wystaweno jest krádeži. Renetky njají mezi jablonmi nejetnji býti sázeny. Nkteré se hodí wen do polí, poskytujíce newyrownaný Pro swj mírný a zdrawý rst hodí se cidr neb mest. zwlášt za zákrsky. Owoce
pozd sesáno dozrání,
se
který
rovvnané
strom
bedliw musí pozorowati,
se
Wtší
dobroty.
Z rozliných druh nejskwostnjsí
reinetten)
renetek
díl
spolu
owoce sklonno od
a teplé
polo-
zlaté
(Gold-
nejslinjší.
ist
dozrání mají základní barwu
kovvé
pdu
newv-
pwod
má swj
jich jsau renetky a
do asu
jest
Jsau
karmazinow erwené neb árkowíiné,
slunení stran
w as
opatrnosti;
uloženo až
náležit
ze Francauzska, a tyto žádají dobrau žení.
mnoho
jejich žádá
a
jest
na a
Renet-
žlutau.
wzor jablkowé podoby, jsauc stejn jablka k šomolce jako na druhau
bn
stranu ke stopce.
Pi
Poznamenáni.
popisu jablkowych
druh
užito
jest
zde následu-
jících zkrácenin:
ml.
—
w prmru nemá
malé, to jest jablko, které
pres
2'/,
mišeusk; w prméru od 2'/^ až do 3 caul^
caule: jako ku pr. zimní
— prnst-etlni, — weliké, pes 3
prost.
n7,
caule
w prmru;
welmi weliké. Zkrácená jména mé'
rJ'.
ivel.
II.
Popis
j
e d n O
1 1
i
as
wý
dozráni.
ch
druh.
«. Kieini, 1.
Moskewské
jablko,
sklená,
Asfrnkanischer
Som-
merapfely
Moskowiterupfel^ russischer Eisnpfel, Zi-
kadnpfel,
(ml.
žluté,
wnc.)
Jablko malé, kulaté, bledo-
na stran slunení bledopoerwcnalé, zkrátka
welmi sliné. Wydáwá welmi silnau jahodowau neb malinowau wni. Maso má snhobílé a jemné, plné šáwy. Toto jablko w as dozrání, (ku konci erŠlfípatký kli.
10
146 wencc)^ když je welmi teplé powetí^ docela se pro*
mní
we šáwu. Patí mezi nejrannjší druhy pro swau krásu zasluhuje
a již
Strom tento
pedí we
asnéj
srpnáek,
jablek^
wysazowáno.
školce wšecky jiné
a jest wehiii zdrawý. Nasazuje
2. Siberský
býti
w
rstu^
a jest aurodný.
siberischer Augustapfel. (wl. Srp.)
Hezky weliké ranné letní jablko, pro tabule welmi wítané, nedá se ale dlauho držeti. Zraje w polowici Srpna. Strom roste wesele. 3.
Panské jablko (paáfkoj,
pohúscTiex gesfreiffer Her'
Welmi
renapfel. (prost. Zá.)
prostedn we-
krásné,
k sndku welmi libé jablko. Zraje w Záí, drží se we staw ti nedle, pak ale zmaunatí. Strom roste zdlauhaw, a dosahuje jen prostední a
liké
,
4.
wýšky.
erwená mer -
kdauíe, rother Qidftenapfel úder rofher Som-
Calvílle
stedn
rouge été. (prost. Srp.) Pro-
Calville
,
w as
weliké,
ku konci Srpna, hodí se dá se sotwa 14 dní prostední wýsky, roste a
5.
w
zraje
a
pro
ta-
polowici neb
stromu k sndku, Strom dosahuje jen
se
již
drželi.
ale wesele.
Kdaale žlutá, gelber Quittenapfel oder wahrer weisser Sommer - Valvllle, Calville blanche été. (prost. Srp.) Welmi krásné prostedn weliké, jemné letní owoce,
w msíci
hodí se pro tabule. Zraje držeti
6
nedl, pak
roste wesele, a
6. Bílá renetka, neffe,
též
wydajné
když
hodn
blanche
i
jest z jara
Strom
weliký.
dété.
(prost.
weisse Ret-
Zá.)
Welmi
erstwa jí, lib oberstwující jablko,
na mest.
nejlepší
welmi aurodný a
Srpnu, a dá se
swau šáwnatost.
Wachs-weisse Reinetfe,
Reineffe
w íjnu
ztratí
býwá
krásné, když se za
7.
píjemné
dozrání
Owoce
bule wážené owoce.
chuti,
w i
w
Zraje
rocích
powtí
Záí, a dosahuje
wadne.
aniž
vStrom
jest
na owoce neaurodnýcli, nepízniwé kwtu. Ne-
mže býti dost wysazowán. eské ržowé jablko, grosser rosenapfel. (\nost.7A\i\) Jablko
bohmischer Sommer-
prostedn
weliké, ku-
147 k šomolce zašpiatlé, na loži owocním dostáwá
laté
wn
fiaJest skoro zxela erwené, Maso má snhobílé, ídké, štawnaté, lib naZraje w Záí, a dá se až do Listopadu winulé.
kži
masttiau.
lowé.
držeti.
8. Fialowé jablko, Sommer-Feigel-Apfel.
(prost, rw.) prostedn weliké, kulaté, na stran slunení erwené a na stinné stran zelenožluté , stopky krátké, šomolku má prohlaubenau, jadinec malý. Zraje pi sw. Jakubu, maso má bílé a husté s wnní
Jablko
wzhru, dách
Strom nese
sladkau.
fialowau, chutí
iibau,
a jest wclmi aurodný.
wbec
bjfti
Zasluhuje
w
wtwe zahra-
rozšíen,
h» PodzititH*.
i. Jablko jahodo wé, podzimní, malé, a maucnaté. se
stromu
Strom
jest
Erdbeerapfel.
oenven pruhowané,
žluté,
Zraje
w msíci
k sndku,
prostední
Srp.)
(ml.
a
Ovvoce placaté
Srpnu, hodí se hned
dá se trnácte dní
držeti.
wtwe má
rozta-
welikosti,
ostatn jest welmí aurodný. hospodáe žádné pozornosti. žené;
Nezasluhuje od
2. Maliiiovvé jablko, Mnlthmipfs gestreifter Htmbeerajffel. (vvl. Záí.) Podzimní jablko, welké, se slunení strany wysoce erwené, podlauhlé a hranaté. Zraje ku konci Záí, jest lahodné, koenné chuti, spolu sáwnaté, jest wýborné a jedno z nejlepších owocí pro tabule. Jablko drží se welmi pewn na strom, a wítr ne tak brzy ho shodí. Strom roste z mládí welmi bujn, nasazuje welmi asn owoce, wšak ale nedosáhne dlauhého wku, a lehko dostá.wá spálu. Zasluhuje býti
etn
sázen a šeten.
3. Launice, Lauiiowka, Karolín Auguste,
(prost. Záí.)
Z jádra pruhowaného ržowého jablka wychowané od pana Josefa Schni iedbergra, jemuž on piložil jméno JMCé owdowlé králowny Karoliny. Jablko
má wclmi jenmau
a lesknawau
kži, jest barwy 10*
bílé,
148 na stran slunení swétloržowé erwenopraužkowa-
Maso má skwle bílé s erwcnými žilkami, jemné, šáwnaté, w uštech se rozplizující, chuti hojné koenné a nawinulé. Jedno z nejlepších jablek. Ovvoce zraje w Záí nebo w Ríjnu, a dá se w chuti držeti až do jara. Strom roste bujné, a nasazuje náramné hojné. Hodí se jak na wysokokmení, tak na zákrsky. né.
4.
Wawi-ine, pro
w íjnu ale
a
Puiiowé
a
w
Listopadu,
etn
se až
drží
Strom
Strom roste pomalu.
jablko,
Punschnpfel.
Prosinci,
pdu,
pásmo nebe. Má na strom.
(wl.
wné
Zasluhuje
Pros.)
i
Zraje
tyry nedle.
žene wétwe rozložit, jakož
Wehké
a chuti.
a dá se držeti jen
roste wesele,
se pro každau
Zraje
jablko.
do wánoc, pak
sázen býti.
žluté, kulaté jablko, welnii libé
w msíci
Hezky weliké,
íj.)
(wl.
zawaení wýborné
k
šáwu.
ztrácí
pro tabule 5.
Lorenzapfel.
tabule
a
hodí
snese každé studenjší
ráda hnijí
ale tu nectnost, že jablka
6. Letní zlatožlutá renetka, goldgelbe Sommer-Reineffe, (prost.
Zá.)
Prostedn
weliké, sliné, skwostné
a
ku každé Hodí se hned se
ranní podzimní jablko, pro tabule jakož
kuchyské poteb nevvyrownané. stromu k sndku. Zraje obyejn
a
a
dá se
teti
tetin
spokojí
se
s
až
každau
pdau. hojn
jinách studenjších wiibec a
7.
vv
do zimy uschowati. Strom zdrawý, trwanliwý, nebjwá rozsáhlý ani wysoký,
Záí, jest
pede
i
Cerwený pruhowariý Apfel,
gestreifter
kardinál,
Zasluhuje sázen
(ulwerák)
rother Kardinalapfel,
w
kra-
býti.
Uíwer-
(w. wl. íj.)
Welmi wehké, krásné podzimní jablko, k sndku Owoce zraje w íjnu, i
také pro kuchynskau potebu.
Strom a dá se až do Prosince držeti. bujn, žádá dobrau a suchau pdu.
roste welmi
149 o. Xitnni. 1.
Pruhowaný zimní agat, walké
blko, jakož
ku každé domácí
Owoce
zraje
w
List.)
Náramn
-
Agnt-
krásné,
sndku welmi píjemné
prostedn
a
Winfer
gesfreiffer
apfel, de gestreple Agat. (prost.
k
Listopadu,
a
poteb
ja-
welmi wážené.
dá se skoro celau zimu
Strom jest welmi aurodny, prostední welikosti. Kwtu neškodí sebe nepohodlnjší powtrnost. držeti.
dosahuje jen
a
tak
brzo žádná
i
Anhdnger. (prost. Pros.) Prostedn weliké pro domácí potebu wážené jablko. Zraje w Pro-
2. Pijawec,
Lednu,
sinci a
se
pewn
a
dá se až do
na strom, a
leta držeti.
tak brzy
bywá wysoký a zdrawý, hodí stromoadí k silnicím a cestám. StrOíii
3.
Berlínská owcí hubika,
Owoce
ho wítr se
drží
nesklátí.
dobe do
BerUner Schafsnase.
(wl.
Jablko weliké, podlauhlé, skoro wálekowjté,
Pro.)
nkolika oerwenými prbami. Maso má žluté, píjemné, koenné, jemné, ržowé šáwy. Jest píjen^né k sndku a w}' horné pro každau domácí potebu. Zraje w msíci Prosinci, a dá se celau zimu držeti. Strom roste bujn, dosahuje ale jen žluté s
tuhé, plné
prostední wýšky, a nost od hospodáe.
jest
úrodný. Zasluhuje wši wáž-
4. Biskupská renetka, Bischofs
-
Reineffe. (prost. List.)
Prostedn
weliké jablko, ale wýborné stolní owoce, ku každé jiné poteb wážené. Owoce zraje w msíci Listopadu, dá se celau zimu držeti, ale Jablko má barwu jasn erwetrochu zawadne. nau s prosetými ídkými malými tmavvohndými tekami. Maso jest welmi jemné, požlautlé, bílé, tuhé, chupawé, koenné a nawinulé cukrowé chuti. Strom roste welmi bujn, a jest welmi úrodný.
jakož
5.
i
Weyiímek
weliký, grosser rheinischer Bohnapfel. Obzwláštní ho.spodáské jablko, od žád-
(prost. Led.)
ného jiného trwanliwého buje
tabuli.
nepewýšené, poskytuje welmi mnoho mstu, a z jara s pochwalau ozdowadne neb šáwu tratí. se, aniž Dá i
150 daleko
až
do
Jablko
šení.
léta držeti,
bledožluté
jest
poerwenalé. Maso
hodí se
jest
welmi
se
,
bílé,
i
wyborn slunení tuhé,
k sustrany
chupawé,
jemné, chuti korenné, jemnosladké. Strom tento zdrawý dosahuje hodné vvýšky i síly, žene wétwe wzhru, a
korunu jehlancowitau;
délá
Powétí mu neškodí; nasazuje
i
jest
welmi
úrodný.
tenkráte owoce, když
na jiných stromech schází; hodí se vvýborné do 6.
Weylimek malý,
Meiner rheinischer Bohnapfel,
Mnohem wáženjší nežli swau mnohem wtší nesnost a welmi
teprwa
bujn,
w Únoru,
(ml.
welký weylimek pro
Un.)
roste
polí.
trwanliwost.
jchlancowit.
Strom
Owoce
zraje
nechá se až do Srpna udršáwnaté. Z poátku jest swétloa
erstwé a slunení stran traawoerwené, árkowané s promíchanými tekami. Owoce nikdy nescwrká. Maso má poblawozelené, tuhé, šáwy plné, chuti žeti
zelené, na
libé,
7.
sladké beze wší nakyslosti.
Zimní míšen, ecUer Winter - Borsdorfer. (prost. List.) Daí se zwlášt na wysokokmeních, nikoliw ale na zákrscích, neb neád snese ezání. Nese pozd a jen ob rok hojn.
Dosahuje znamenité wýšky, wysokého stáí, a roste wesele, pede jen zdlauhaw. Není bohužel tak etn pstowáno a mno-
a
ženo , jak by zaslaužilo , a sice proto, že se w štpowání nerado daí, a prodawaowi stromk pomalu roste. Mnozí drží toto jablko za nejlepší, a práwem r jesti to jediné, které poskytuje i nejlepší owoce tabulní, i spolu pro každau domácí poti*ebu newyrownané. Jablko
jest
pólo bledožluté a pólo
krásn
masa bílého, welmi chutného, welikosti prostední, wisí na dlauhých stopkách. Zraje w Listopadu, a dá se pes welkonoce držeti. Strom roste rozložit, a miluje dobrau pdu. New žádné wtší zahrad scházeti, a hodí se zwlášt do polí a w studenjším podnebí. *)
erwené,
jest
kulaté,
ma
*}
Míšeská
jablka
jsau
obzvláštní
druh owoce
otín
naši
151 8. Francauzské jablko zešlechtné, franzdsischer kdWelmi krásné, hezky weniff, Edelapfel. (\vl. Led.) likó, trwanliwé a k sndku wážené jablko. Zraje
pozd w zim,
již
dá
a
se,
aniž
uwadne,
Strom roste hezky wesele, nasazuje welmi úrodný, zasluhuje wšeobecného
jara držeti. a jest
až
do
asn, rozší-
ení a sázeni na wenek. zlatopepák , Franklins Goldpeppmg. Franklinuw 9, Malé wýborné zimní jahlko pro tabule. Zraje w msíci Prosinci,
dá se celau zimu držeti.
a
Jablko do-
owocním citronowé barwy, a jest pomalými tekami. Maso má welmi jcnmé a bílé,
sahuje na loži selo
šáwy, chuti welmi sladké a spolu nawinulé. Strom roste zdlauha, nasazuje záhy a hojn.
plné
10. Weliký zlatopepák, le
grand.
grosser
Krásné
(List.)
Goldpeppmg, Pepin owoce a newy-
tahulní
rownané pro záwaky a k dušení a smažení. Jest weliké, masa žlutého, tuhého, spolu
prostedn
štawnatého,
zraje
w
Listopadu,
a
dá se
držeti až
Strom žene wtwe wzhru, roste zdlauhaw, býwá jen prostedn weliký, jest welmi nesný, do
jara.
a miluje wlastní,
Cechy. nuji se
byla
pdu.
dobrau
nebo sotwa která jiná zem je w té wýbornosti plodí jako Odkud jméno jejich pochází, tžko uriti, nikoli wšak nejmetak od zem Misn, nebo tam žádná nerostau. Za starodáwoa
misonská jablka welmi powstná.
Kardinál Hyppolit Aldobran-
byw co papežský legat pi dwoe cisae Rudolfa II w Praij, a okusiw tch jablek pri hostin u nejwyšsiho hofmistra zemského, Jiího z Lobkowic, wyjádil se, že jsau lak wýborná, že by i papežské tabuli est dlala. Když pak týž kardinál r. 1592 pod jménem Kli-
dini,
stolici, poslal mu pán z Lobkowic míšeských jablek darem. Pi papežské tabuli bylo toto owoce od kardinálu a šlechty Rlmské s welikým zalíbením pijato, a poteno mezi nejchutnjší. Papež wyžádal si od pána z Lobkowic nkolik šlp pro swau zahradu, kteréž i obdržel ale wlaské teplé
menta VITI dosedl na papežskau plný
wz
j
podnebí neslaužilo jim,
léka eský Marcus Marci blka
welmi
Ped
nkolika
hledána.
siluau
moc
z
le'iwau
Do Rus
i.aslána kr.
w.
,
pišla u.
obzwlášt pi nemoccch žluních. w TNmcích welmi
mišcnská jablka
byla
desítiletími
kus ke kusu po 6
nepinesše žádného owoce. Slawný Kronlandu twrdil, že mají míšeská ja-
zašly,
i
i
za 10 kr. stíb.
pijdau.
a
i
te w
Prusku
11.
Wlaský
františkowec,
(prost. Pros.)
zimní jablko.
Zraje
w
Welmi krásné wýborné
Prosinci,
Strom roste welmi
držeti.
Franzapfeí,
italienischer
Mela Francesco.
wesele
a
dá se dlaulio
,
a
hoden
jesi
hojného w}sazowání.
12. Anglický zlatopepák, englischer Goldpepping. (ml. Pro.) Jablko malé, masa zažlautlého, chuti wýborné. Strom jest náramné nesný, a ostáwá wždy malý. Hodí se wýborné na zá krsky. 13.
Saudeky,
Fassapfel oder Wannenapfel. (prost. Pros.)
Jablko prostední
wané
štawy
,
žluté,
welikosli,
erwen
w msíci
Zraje
sladké.
dá se až do mésíce Února držeti. bulni
owoce.
tlého
díwí
Strom
jest
a ta-
au-
welikosti,
w
a welmi lírodný, daí se dobrý pro domácí potebu.
a jest
dobré
Jest
prostední
pruho-
Prosinci,
pdé,
každé
14. Žluté zlatátko, sné, i
gelber Giilderling. (wl. Pros.) Kráhezky weliké jablko, wážené pro tabule, jakož
Owoce
do kuchyné.
aniž
zraje
wadne, až do Kwélna
a
w
Prosinci,
a
dá
se,
déle držeti. Ja-
jesle
blko jest podlauhlé, zašpiatlé, zlatožluté, na stran
slunení tmawopoerwenalé.
Strom roste zpowolna, má díwí (wtwia nasazuje brzy a hojn.
dosahuje jen prostední welikosli, ky) autlé,
15. Zelené zimní zlaliiátko, ling.
ejné
(prost. Pros.)
lahodné se
prostedn
jen a
Winfer-
a ztráty
zraje
chuti
w
Giilder-
weliké,
weliké zimní jablko, k
wážené owoce,
bez wadnutí
grímer
Nkterý rok welmi
Prosinci, a
držeti
až
do
chladném míst uschowáno. Jest pro níka wážené a do polí welmi píhodné jablko. byloli vve
16. Ženské
oby-
sndku dá léta,
rol-
ablko, Hoheitsnpfel. (prost. Pros.) Krásné, weliké, pro swau sáwnatost od rolníka
prostedn
Zraje w Prosinci a dá se wážené zimní jablko. celau zimu držeti. Jest obzwlástn dobré hospodáí'ské owoce. Strom roste bujn a welmi wesele. ,
17. Mazlík
cizí.
hoUándhcher Kásapfel.
(prost.)
Jablko
15a prostední
welikosti,
aiihledné
druh jablka dá se celý rok drxeti, dobré sladk(»na\vinulé šáwe. Strom
a
wždy
jest
jest
pi
welmi úrod-
a wesele roste.
ný,
18.
Tento
skwostné.
a
Welké pruhowané císaské
jablko,
gestreifter grosser Kaiserapfel. (wl.
hodn
mi krásné,
weliké
jablko,
imperiál,
Pros.) Jest wel-
píhodné
jak ke
sndku za erstwa tak pro každau domácí potebu. Zraje w msíci Prosinci a dá se až do léta bez i
,
wadnutí
Strom roste bujn, a dosahuje hodné Zasluhuje obecného wysazowání.
držeti.
rozsálilosti.
19. Panenské jablko, Jungferapfel. to jablko
prosti-ední welikosti,
dárstwí wšeho schwálení hodné.
cowit,
w
(prost. Led.)
Strom roste jehlan-
dosahuje jen prostední welikosti.
a
Lednu,
Jest
k jídlu a pro hospo-
Zraje
šáwnaté a chutné maso swé dá se držeti až do Cerwna Daí se w každé sebe špatnjší pd, a wydrží w každém i zinilawjším podnebí. .Jest náramn úrodný, neb w as wywinutého a dozráwajícího owoce wyhlížejí celau zimu podrxuje
a
:
.
wtwe owocem kolik
obsazené co pletence cibulowé.
strom
druhu,
tohoto
dobe do
štpnici scházeti. Druh tento hodí se k silnicím
a
5žO.
císaské jablko,
Emperor
amerikanischer
Prostedn
apple. (prost. Pros.)
weliké welmi wážené zimní jablko pro tabule.
w
Prosinci, a dá se až
wesele, jest
polí
do stromoadí.
Amerikanské Kaiserapfel,
N-
nemloby w žádné
do
jara držeti.
Zraje
Strom roste
úrodný, a prolož hoden liojného wy-
sazowání.
21. Bílá
wlaská zimní kdaule,
italienischer
Winfer-Calville, Calville blanche
Wíce wysoké než zimní jablko,
široké,
hodn
hiver.
weliké,
weisser
(wl. Pros.)
trwanliwé
nejkrásnjší wzor jablka hranatélio,
a
wšech jablek. Barwa základní jest žlutá, na stran slunení swtloerwená neb erwenokaniiazinowými skwrnami sklopená. Woní welmi
dle
chuti
král
154 maso má
libo,
žlutobilé,
sáwnaté, chuti co nejvvys
wznešené ananasowé. Zraje w Prosinci, a dá se až. do léta držeti. Strom roste rozložit, ale zdlauliaw, ostáwá malý, není tuze nesný, a nedosahuje wysokého stáí, protože welmi asto podléhá spále.
22. Karmalitská
reiietka, Karmallter Rehiette, Reinetfe
de Carmes. (prost. Pros.) Krásné,
wýborné držeti
tabulní jablko.
do
až
jara,
Zraje
vv
prostedn Prosinci,
kdež pak ixwadá.
weliké, a
dá se
Jablko jest
krásného pohledu, masa žlutobílého, tuhého, welmi jemného, šáwnatého, chuti wysoce koenné a sladké jako cukr. Jest pro naše eské podnebí wýborný
jablkowý druh.
neml
w
by
Nemže
23. Kardinál krwoerwený, nalapfel.
(wl.
dosti
rozmnožen
býti,
a
žádné štpnici scházeti. blutrother
Winter - Kardi-
krásné,
astji weliké
AVelmi
List.)
zimní jablko, píjemné k jídlu za erstwa. Maso
má
erwené, podoby jest podlauhlé, do hospodástwí wýborné. Strom roste bujn, žene wtwe wzhru, a míwá korunu pkn srownanau, newelkau. Jablka Tohoto zrají w Listopadu, a drží se celau zimu. druhu jablkowého slupka jest pi dotknutí welmi hladká a potažena jakausi mastnotau. Strom tento spokojí se nebí, jest
s
každau pdau, snese
i
studenjší pod-
pro hospodástwí newyrownanj, a zaslu-
huje wšudy býti rozmnožen.
24. Cerwený kardinál,
rofher Kardinalsapfel.
Krásné, weliké, wýborné zimní jablko, pro
(wl.
íj.)
hospo-
dástwí newyrownané. Strom dosáhne hodné rozsáhlosti, žene wtwe do šíe, a žádá dobe wzdlanau mastnau pdu. Owoce zraje ku konci íjna, a drží se hluboko do zimy. Owoce jest kulaté a erwen pruhowané.
25. Kredowa kdaulowá renetka, Kredes Quitien-Reinetfe. (prost. Pros.) Malé neb prostedn weliké jablko,
welmi
krásné, pro
žiwé barwy citronowé
lib
a necwrkne.
tabule
chuti
obzwláštní,
beze wší erwenosti.
Maso má
bílé,
Woní
welmi jemné, šáw-
155 nalé, chuti kdaulowts
lib cukrowé, nawinulé. Strom
roste zdlauhavv, není weliký a welmi aurodn)'. Íi6.
Rýnský skiwenec,
Knimmsfíel.
rheinischer
(wl.
pro List.) Hezky wclké, trwaníiwé jablko, k sndku wenkowana píjemn. Zraje \v msíci Listopadu, a dá se, aniž wadne, až do jara držeti. Suom dosáhne hodn wyšky a rozsáhlosti. Zasluhuje hoj nho rozmnožení. 1i7.
Rýnské wenkowské
Šikovvo
jablko
.
Schíck's
(wl. List.) Weiik, rann zimní jablko, jest píhodn pro každau domácí popro tabule. Zraje w Listopadu, a tebu, jakož dá se až do zimy držeti. Strom roste bujn, a do-
rheinischer Lnndapfel.
i
sahuje
hodn
wýsky.
28. AVeejriík, I.angscheider. spodáské
w
Zraje
Prosinci
aniž uwadne.
(prost. Pros.)
schopn
jablko,
za
ho-
erstwa.
dá se skoro celý rok držeti,
a
Daí
Wýborn
sndku
k
i
se
dobe
i
pod studenjším nebe
pásem, a hodí se zwlášt do stromoadí k silnicím a cestám werejným.
29. Zimní sladký papírník,
polnischer silsser
Pajer-
Jablko zimní, prostední
(prost. Pros.)
apfel.
weli-
welmi krásné a trwaníiwé, chuti líbezné a newyrownané nžnosti. Ovvoce zraje w Prosinci, a dá Strom dosahuje znamenité se až do léta držeti. kosti,
wýšky a
tlauštky.
30. Malwazinky, bdhmischer (prost. Pros.) .Jablko
-
Malvasierapfel,
prostední welikosti, požlautl, íd-
ce
ervven pruhowan,
w
msíci
žeti.
Wlnter
kulat, a
Prosinci, a dá se až
Slupka tohoto jablka jest
šáwy
nawinulé. Zraje
do konce Února drwelmi jemná a slabá.
Strom roste welmi zdlauhaw,
a dosahuje jen prostední welikosti, jest ale náramn aurodný. Zasluhuje od hospodá obecného powšimnutí, protože
wšude
se daí, s
písnjším nebe pásem se spokojí Owoce se drží pewn na stro-
a nese hojné ovvoce.
mu
a wítr
polí welmi
ho neshází. píhodný.
Jest strom
k wysazowání do
156 31. Bílé knížecí jablko, weisser Jablko
kulaté
barwa
jest žlutá,
s
na slunení
Mnttapfel. (prost. List.)
patrnými hranami.
Spodní jeho skropená tmawoerwen) mi pruhami,
Z welmi slutmawoerwené. Woní welmi fialkowe a necwrkne. Maso má libé a mékké, šáwu libé nawinulau a chu jemné koennau. Pro domácí potebu nedá se lepší owoce mysliti, jest
a
stran
nených poJoh
spolu
i
bledoerwená.
jablko
jest
dobré k sndku za erstwa,
Owoce
welmi dobrý cidr ili mest. stopadu a nepadá.
w
dobré
a
piidé,
wydajné na"
a
w
zraje již
Strouí jest zdrawý,
a
Li-
dosahuje
spéšné neroste, znamenité wýsky
stáí, a jest welmi úrodný.
Kvvétu neškodí žádné nepohodlné powétí. Zasluhuje k sázení do polí a podlé silnic wšecko schwálení.
i
v
3^. ^ižka, Bez.)
pi
drei
Jahre
dauernder Mutterapfel,
(prost.
Jablko chwály liodné, drží se welmi dlauho Zraje w mésíci Beznu, Strom jest welmi zdrawý, a Ponéwadž owoce hned, jak se
chuti ztela nezménéné.
a dá se ti léta držeti.
žene wétwe wzhí°iru. stromu strženo jest,
k
sndku
se
nehodí,
aniž
cwrkne, zasluhuje sázen býti zwlášté wen do polí a
podlé
pi
nm
a
náramná nesOstatn
zwlášté dobré wlastnosti.
prostední dobroty.
jest jablko jen
33. Anglická
zdrawí stromu
Stálé
silnic.
nost jsau
zirnní parmice, engUsche Whitergoldpar-
mane, Kónig der Peppinge, Pepping von Holland, Klng of the Pipphis.
owoce,
chuti
(wl.
Krásné,
Pro.)
w Prosinci, a dá se swau chu ztrácí. Owoce
hodné weliké
skwostné
nejwýbornéjší,
pro
tabule.
do Bezna držeti, kdež toto jest barwy zlatožluté, na stran slunení karmazinowými arami pruhowané a poerwenalé. této erwenosti má teky barwy tabákowé neb poernalé. Nikdy necwrkne. Maso má libé, požlautlé, welmi jemné, tuhé, skoro chupawé, plné šáwy, chuti koenné a spolu lib
Zraje
až
W
cukrowé.
Jest
to
jedno
rolníka, zápasící se wšemi.
jablek
z nejlepších
Byby
i
w
i
pro
skwostnosti
157 chuti
od jiných bylo pi"edeno, dlauhé
welikost, krása,
dnutí a zwiást zdrawý
dobude
mu
jeho
uschowání beze wšeho waa
l)ujný
jenž
rnst stromu,
wnadnau a wysokau kórunau se wznáší, a pitom asné, a spolu i hojn nasazuje, wšecku pednost.
s
34.
Welké (prost.
skelní jablko, rother polnischer Paulhier. Pros.)
sndku
Prostedn welik, trwanliw
jablko,
erstwa píjemné. Strom roste wesele, a dosahuje hodné síly. Owoce zraje w Prosinci, a dá se držeti až do léta. Druh tento hodí se zwlášt do polních stromoadí.
k
za
35. Libenií jablko, dchfer Pfundapfel. {wl Pros.) Owoce náramn weliké, odkudž jméno jeho. Jablko jest poloerwené, placaté a sladkoštawnaté. Zraje ku konci Prosince a na zaátku Ledna, a dá se až do konce Února držeti. Strom roste zdlauhaw, a býwá jen prostedn weliký a neúrodný. Wtwe swé od ,
Pro swau welikost nehodí se co wyneb wítr hází owoce dol; hodí se pauze na Swatojanata.
sebe rozhání.
soký
36.
strom,
Pomeranowé jablko, Hodn weliké, pkné
Pomeranzennpfel, tabulní
Pros.)
že
jest
ídkého lita. Zraje w do léta. Strom dosahuje náramné wýšky, rozProsinci, a dá
tuze až
(wl.
owoce, jen
sáhlosti a spolu
i
stáí, jest zdrawý,
studenjších krajinách,
w
pd
a
se držeti
daí
se
i
w
hubené, kamenité,
jen ne bahnité.
37. Knížecí lechtá, Princessin, Princesse noble. (Pro.) Welmi krásné, prostedn weliké jablko, skwostné pro tabule, a pro kuchyni nepewýšené. Owoce, po-
kud jest na strom, jest mlhau potaženo, a na loži barwy jest žluté owocním býwá kže jeho mastná s erwenými prbami. Owoce woní welmi lib a necwrkne. Maso má bílé, mkké, plné štawy, chuti koenné, lib skoicowé a spolu nawinulé cukrowé. Strom jest jen prostedn weliký a welmi úrodný. Hodí se pauze do zahrad. Zasluhuje wbec roz;
množen
býti.
158 38. Geigrowa launíce neb Augustinka, Getgers Prlncessin Auguste, (prost. Pros.) Hezky weliké, krásn jablko pro tabule w zim. Strom roste wesele.
Owoce
mže 39.
w
zraje
Prosinci, a drží se
jara.
Ne-
Wirmé
jablko, Welnnpfel. (prost. Pros.) Dobré pro domácí potebu. Zraje vv msíci Prosinci, a dá se diauho držeti. Strom jest náramn úrodn}', a
hodí se do stromoadí
Dá 40.
do
až
býti dosti wysazowán.
se též
wenkowských
wýborn upotebowati
podlé
a
cest.
na mest a ocet.
Welký
priihowaný hraná, grosser rhehiischer Rnmbour. (prost. Pros.) Rrásné owoce jak dle welikosti tak dle swých wlastností. Zraje w Prosinci, a dá se až do jara držeti. Strom roste bujn, gestretffer
jest
spolu úrodný, žádá ale ostatn
41. Prawá
bílá
francauzská Renetka,
franzósische Reinette,
stopce ploské a
trochu
Reinette
dobrau.
áchie,
wehse
blanche. (Pros.)
Ke
k šomolce zašpiatlé, skvvložluté,
skropené tekami hndými a eryvenohndými. Masa welmi mkkého, plného šáwy, a chuti wel-
poervvenalé,
na stran
krásn
pdu
slunení
bílého,
wn.
mi lib nawinulé, beze wsí
Toto jablko jest owoce. Zraje w Prosinci, a dá se držeti až do léta. Strom dosahuje jen prostední welikosti, nasazuje záhy, každoron, a jest welmi úrodný.
náramn
45á.
krásné
skwostné
a
tabulní
Renetka Bélská, Baumanns rothe Whifer-Reinetfe. (prost. Pros.) Welmi pkné, prostedn weliké, trwanliwé zimní jablko pro tabule, též
každé jiné
poteb.
Jablko
jest
i
skoro
wýborné ku celé
bled
erwené, obzwláštn na stran slunení, s promíchanými prbami tmawoerwenými a na stinné stran zlatožluté.
Owoce
zraje
w
Prosinci,
a
dá se držeti
jemné, wýborné, chupawé, hojn šáwnaté, chuti koenné, cukrowité a spolu nawinulé. Strom roste wcscle a jest welmi úrodný. až do
lela,
kdež uwadá. Maso
jest žlutobílé,
159 43. Bredská renetka, Remette von Breda, Remetfe de Breda. (Pros.)
Wyborné
jablko, ploskaté,
zlato-
rozlinými rezowymi skwrnami a pihami, na sírane slunení skropené tekami znanými ervvenokarmazinowými, pstruhowými. Owoce pozd strhnuté jen málo uwadá. Zraje na zaátku Prosince, pichází ale až w Lednu do swé nejlepší chuti, a dá se udržeti zcela šáwnaté a spolu chutné až do žluté s
Bi-ezna.
Strom
jest
zdrawý, roste
žádá dobrau wzdelanau a není chaulostiwý na
pdu,
ale
jest
pedce pomalu,
náramné úrodný,
powtí.
44. Renetka šain panská, Champagner
Reinefte,
Rei-
Champagne^ Loskrieger furstliclier TaWelmi krásné, wýborné zimní owoce pro felapfel. tabule, barwy bledožluté, na stran slunení ponkud erwenoržowé. Pozd strženo newadne. Maso má bílé, jemné, lib cukrowé, plné šlawy. Strom roste zdlauhaw, a nebývvá weliký, zato ale náramn úrodný. Zasluhuje pro štpae k wysazení do zahrad a wen wšeobecného powsimnutí. nette plutte de
4o. Renetka Dielowa, Diers Reinefte. La Remetfe Diel. (prost. Pros.) Welmi krásné, prostedn welké, wýborné jablko pro tabule. Wysoce žluté citronowé barwy, na stran slunení s erwenokarmazinowými pihami a libau wní. Maso jest welmi bílé, jemné, chupawé, plné šáwy, lib cukrowé ananasowé Zraje w Prosinci, a dá se držeti po celau zimu. Strom roste welmi bujn, jest zdrawý a spolu záhy nosný. Pan professor Mons pojmenowal tento welmi krásný, wýborný, z jádra wychowaný jablotuhé,
chuti.
íiowý
druh jjnénem wysoce zaslaužilého badatele
štpastwí
w
Diela.
46. Známkowá
Reiietka,
Chtirukters-
oder
Hlerogly-
Wclké swtložluté jablko, na celém powrchu rozlinými znameními jako obwinuté. Maso má bílé, welmi jemné, husté, lulié a
pfien- Reinefte.
plné tabule
šávvy.
(wl.
íj.)
Chu má
wážené jablko.
libau
Zraje
nawinulau.
Jest
pro
w íjnu,
dá se
ale
160 zimu
celau
rádo trochu uwadá. Strom bujn, není na powtrí chaulostiwý, najen
držeti,
roste welmi
sazuje záliv a hojné.
47. Maiidhíwá borné pro léto
reiietka, Diefzer
Krásné,
Pros.)
jen
tabule.
držeti.
Mandel
Reinette. (prost.
prostedn wehké
Zraje
w
Prosinci,
Strom roste wesele
dá se
celé
dosahuje ho-
a
,
jablko, wý-
a
dné wýšky.
48. Dieizowa zimní zlatá renetka, nietzer WlnterGold-Remeffe, (ml. Pros.) Welmi krásné trochu malé neb prostedn weliké jablko, dobré pro tabule. Zraje w zim, a dá se až do jara držeti. ,
Strom roste welmi wesele.
49. Anglická granatowá Renetka, Reinette. (prost.) Dle zewnitní
netka
zcela
podobná
englische
podoby
renetce
Orleanské.
prostední welikosti se stinné strany
n karmazinow tímto
erweným
erwené jest
padajicich astji co
Maso má
s
welmi
Granát-
jest tato re-
Jablko
nažlautlé, ostat-
erwenými pruhami. Mezi mnoho hndých pih, wv-
hwzdiky neb rezowé
bílé nažlautlé^
skwrny. welmi jemné, chupawé, šáw-
naté, chuti welmi libé, wznešené a koenné. Jest to wzácné jablko, pro tabule a ku každé domácí poteb hledané. Strom má wysoký wzrst, žene wtwe wzhru, a jest welmi úrodný. žádné zahrad neml by chybti.
W
50. Renetka pstruhowá, Forellen - Reinette, la Reinette tachetée. (nú.) Welmi krásné, trochu malé, potebu, tak pro Strom dosahuje jen prostední welikosti; žádá wzdlanau pdu, teplé wýslunné položení. Owoce zraje na jae, jest w msíci Kwtnu nejlepší, a dá se w dobrých sklepích celý rok držeti. trwanliwé, jak pro každau domácí
tabule wážené jablko.
51. Francauzská skwostná Reinette, Reinette
mi krásné, weliké, skoro zcela
Y^n^iksí. franzósische Edel-
Franche.
(wl.
wýborné
erwené
a
má prostedn šáwnaté
erwen a
Pros.)
tabulní
chuti
Jablko wel-
owoce, barwy
pruhowané; maso Zraje po
sladké.
161 krásném letním poasí w Prosinci, a jest w Lednu Únoru nejlepší; pozdji jest nechutné, a dostáwá Strom žádá wehni pod koži haubowité skwrny.
a
dobiau, wzdlanau a sudiau
Korunu
weliký.
pékn
délá
52. Gásdoiikowa zlatá
hodn
b)wá
a
Gásdonker Gold-Rei-
reiietka,
Zlatožluté,
neffe. (Pros.)
pdu, kulatau,
na stran slunení pocr-
wenalé, ídkými, ale silnými pihami skropené jablko.
Maso má ^'
w
bííožluté,
welmi jemné, tuhé, šawy
Prosinci,
a
dá
držeti
se
do Dubna.
až
hodné wýšky, a
roste wesele, dosahuje
plné,
Owoce
welmi koenné, sladkonawinulé.
chuti
jest
zraje
Strom
náramn
aurodný.
53. Leskawá renetka, Glanz-Reinette. (prost. Prostedn weliké, wýborné zimní jablko pro Zraje k jaru sahuje
w
Prosinci,
trochu
již
Pros.) tabule.
naež
a dá se držeti celau zimu,
uwadne.
Strom roste bujn, do-
znamenité tlauštky, a není
w as kwtu
na
powtrí chaulostiwj.
54. Chdtkowa
ili
Bubenecká renetka, Graf Choteks prostední welikosti,
Reinette. (prost. Pros.) Jablko
krásného
pohledu
wn
a
welmi
libé
a
silné, se
slunení strany erwené, skropené blawými piliami, se strany slunení žluté. Jest to w v horné tabulní owoce. Zraje w msíci Prosinci, a dá se držeti až do konce Února. Strom roste zdlauhaw, a dlá pknau silnau kulatau korunu jest aurodný, '.asluhuje místa w každé sebe menší štpnici, a wiibec wšeobecného rozšíení. ;
55. Harlemská r<'iietka, Harlemer Reinette. (wl. List.) Wýborné jablko, jak pro tabule tak pro každau domácí potebu. Musí pozd sesáno býti, sice wadne; daí se na wysokokmení welmi dobe. Zraje w Listopadu, a dá se držeti až do jara. Strom doi
sahuje hodné wýšky
i
síly,
a jest trwanliwý.
56. Hollandská zlatá renetka, der Goldmohr,
Hoitdn-
dische Gold-Rehiette, (Pros.) Obzwláštní tabulní owoce, též
do hospoda stwí wýborné.
Stt^iiaHký kli.
Owoce } 1
toto
musí
i62
pozd
bytí strháno,
wadne.
sice
Zraje
Owoce
a dá se držeti až do jara.
w
Prosinci,
jest kulaté, ble-
dožluté, na slunení stran barvvy karmazinowé, bledopoerwenalé. Skoro celá kže jest potažena hrubým kožowitým ezem. Toto jablko rádo sí^wrká. Maso jest bílé, jemné, tuhé, šáwnaté, spolu koi'enné cukrowé nawinulé chuti. Strom roste zdlauhawé,
nasazuje ale brzy a nese
57. Newyrownaná reneíka, ,
Kasseler
grosse
die
hoUdnische
oder
kuchy
každoron. oder
Goldreinette.
doppelfe
(wl.
List.)
nejwyšsí ceny. Sirom swé jehlancowit, nasazuje owoce asn a hojn, a to i w rocích na owoce neúrodných. Owoce zraje ku konci Listopadu nebo z poátku Prosince, a dá se dlauho w zim držeti. Jest kulaté, barwy swtložlute, tmawoerwen pruhowané. Na stran slunení jest spolu po^rwenalé, a mezi tím erwánkem skropené pihami. Maso má snhobílé, jemné, koenné a spolu plné sladké, trochu nawinulé šáwy. Owoce toto jest ku každé poteb newyrownané. Zasluhuje býti wbec sázeno.
Pro
tabuli
a
roste wesele, a žene
58.
Kewská skwostná
jablko
wtwe
renetka, kdstUche Reinetfe von
Kew. (Pros.) Owoce prostední welikosti, krásn wytwoené, od jak ke stopce tak šomolce stejn prohnuté, barwy jasn oerwehé, chuti wýborné. Maso má nažlautlobílé, jemné, tuhé, plné koenné, sladkonawinulé šáwy. Strom roste wesele, nese záhy, a náramn bohat.
bn
59. Zázworkowá renetka, Kráuter Pros.) Owoce prostední welikosti, tabule, chuti wznešené.
dobe
držeti.
sluhuje býti
Strom
wbec
Zraje
w
Prosinci,
roste wesele.
(prost.
obzwláštní a
pro
dá se
Tento druh
za-
rozšíen.
60. Korunowitá reneíka, KronenJablko weliké, o
Reinetfe.
nco
Reinetfe.
(wl.
List.)
wíce široké než kulaté. .lemná
a hladká kže jest wysoko žlutá a kolkolem skropená karmazinowými pruhami, na stran slunení mezi tmito pruhami ješt poseta oerwenými pihami.
163 Stromnwé
neb bledoerwenau barwaii potažena. stínu
mají
stojící
wní
woní trochu Jadinec má weliký
Jablko
kže
nažlautlé,
pauze
w
zlatožluté.
jahodowau, a nescwrká.
otewený, maso
a
wni
mže
brán, jakau
owoce
asteji
bílé,
podlé
chu newyrownan
libau a
míti jen
do-
nejušlechtilejší renetka.
w msíci Listopadu, a dá se celau zimu držeti. Strom roste welmi wesele, žene wtwe jehlancowité, Zraje
nese
Nemže
každoron.
záhy a
býti
wy-
dosti
sazowán.
61. Renetka koženná, Leder-Reineffe oder ach fe graue franzosische Heinctte.
dobré
chuti
zrání
Owoce
Jablko weliké,
(wl.)
a
šáwy welmi lib
w as
do-
nawinulé.
stran slunení žlutozelené, spolu špinawopoerwenalé. Po této spodní barw potažena jest bezleská hrubošpinawá barwa, která astji kryje celé owoce. Owoce toto newyrownan jest k peení. Zraje w msíci Únoru, a nacwrklé, až do Dubna. wydrží, Strom roste bujn, má listy široké, korunu dlá welmi rozložitau, a spokojí se s každau sebe hrubší pdau; snese studenjší nebe pás. Pro swau aurodnost a nesnost i w létech neúrodných zasluhuje wysázen býti do stromoadí podlé silnic neb cest hodn širokých. jest
oliwozelené,
na
a
i
62. Maskonowa zlatá skelná renetka, Maskons harf, gelbe Glas-Reinette. (prost. Pros.) Toto jablko dá celý
rok
držeti.
Jest
žluté,
hndoerwené. Woní lib
a
se
slunení stran necwrkne. Maso má na
welmi jemné, šáwnaté, tuhé, chupawé, chuti koenné, jemné winné. .Jadinec má weliký a otewený. Jablko jest jen prostedn weliké, pro tabílé,
bule
a
kuchyni
zcela
wý horné.
Zraje
w
Pro-
dá se držeti až do podzimka. Strom má míšen díwí autlé, jest weliký a welmi au-
sinci, a
jako
rodný.
Tento druh daí se jak na wysokokmení,
tak zákrscích.
63. Renetka muškátowá, Reinette. (prost. List.)
won neb pewonka, MuskatOwoce prostední welikosti, 11*
164 pro
tabule
skalku wzácné jablko.
\\.
každoron
zuje záhy a
hojného
huje jen prostední welikosti, a
ostáwá
píliš
Owoce
nízký.
Strom nasa-
owoce^
zraje
ale
dosa-
Swatojanatech
na
w
Listopadu, a
jest mauw msíci Prosinci. 64. Reuetka Nowo-Yorská, okoka, kynka, Neu- Yor-
nechá se až do msíce Února
ker Reinette.
wtwe wzhru, každoron mnoho dobrého owoce. a
bujn, žene
tuhé jako jablka
jest tak
žádá dobrau
Obzwláštní owoce. Strom
(prost. Pros.)
spšn
welmi
nasazuje záhy a
Maso
pak
Nejlepší jest
naté.
roste
držeti,
a
wzdlanau pdu,
míšeského. sic jest
Strom
jeho owoce
a napukané. Stopku má welmi krátkau šomolku welmi otewenau. Kže jest zlatožlutá, na slunení stran wysoce erwená pstruhowými pihami skropená.
plno skwrn
a
65. Orleanská renetka, Orleans Orleans, z
Pros.)
(wl.
nejprwnjšího
tabulního
nazýwati wzácné, když se
we chladném míst žlautlé,
jemné, plné
wité a spolu a
Reinette
la
owoce,
pozd
uchowá.
šáwy,
chuti
které
se
mže
strhá se stromu, a
Maso má
bílé,
wznešené,
po-
cukro-
lib nawinulé. Owoce zraje w Prosinci, držeti. Strom jest krásníš
dá se po celau zimu
zdrawý a
se
-Reinette,
Weliké, welmi krásné, jedno
hojn
a roste
spšn. Korunu dlá
kulatau, a brzo
Žádá jako wšecky
ušlechtilé fran-
nasazuje.
dobe wzdlanau pdu
cauzské renetky
a
teplé wý-
slunné stanowišt.
66. Renetka syrekowá, rbthliche Reinette. (wl. Pros.) Welké wznešené a skwostné zimní jablko pro tabule, bez odporu jedna z nejlepších renetek, Býwá nkdy wálekowité, wždy širší než delší. Jeho hladká kže jest spodem jasn citronowé barwy, na slunení stran
naerwenalé a erwenokarmaziárkowané. Maso jest bílé, nažlautlé, welmi jemné a tuhé, šáwnaté, chuti wznešené, koenné, cukrowé, spolu lib nawinulé. Owoce zraje w Prosinci, a dá se držeti až do léta, aniž jest
nowými prbami
i6o Druh
wadne.
Strom Lupen
jest
nemže
tento
bujn,
welmi
roste
znan
býti
dost wysazowán.
nasazuje brzo a
hojn.
wehiii welikymi^ silnými a
spolu
špiatými zuby naezán.
67. Anglická
špitální renetka, englische Spifaís
(prost.)
tuhé,
sáwnaté
a
bulní jablko,
jakož
Owoce
hodné.
Rei-
prostedn weliké, pro swé koenné maso wýborné zimní ta-
Krásné,
netle.
i
I)led poerwenalé,
poteb
ku každé domácí
mnohem
jest
než
wyšší
sirsí,
pí-
žluté,
pihami. Maso bíložluté, jemné,
s
koennau, pijemnau,
husté, welmi šáwnaté, s silnau
cukrowau a spolu nawinulau
chutí.
68. Perlowá renetka (perlowka^ Perl-Reinetfe. (prost. List.) Owoce prostední vvelikosti, celé erwené, podlauhlé, chuti sladké, nawinulé,
w
jest
nesnv,
tak
kulowat, s
welmi šáwnaté. Zraje
Listopadu, a nechá se držeti až do Ledna. Strom
od aurody
že
zcela
zakrní,
roste
Tento strom spokojí se každau pdau, zasluhuje pro swau nesnost, aby a jest newelký.
byl hojn štpowán. Safránowá reiielka 69.
(šafránka),
Safran
-
Reinetfe.
Welmi krásné jablko, spolu s welmi libau wní. Jablko ono jest jak u šomolky tak u stopky stejn široké. Znan se dá onen druh ja-
(prost. Ríj.)
blkowý od jiných rozeznati
že jest celé jablko
tím,
potaženo jakausi mastnau šáwau, jakoby bylo máslem pomazáno. Na stran slunení jest swtloerwené, spolu dobré,
zraje
tmawoerwenými pruhami. Owoce již
ku
Strom má
držeti.
šíe.
s
Nemlby
wtwe
jest
íjna, a dá se dlauho welmi ídké, a žene do
nikde we welkých štpnicích chybti.
70. Renetka skwostná, triomphante.
konci
(prost.
Triumphs Relneffe, List.)
Wzácné
Reinette
tabulní jablko,
pkn
hezké welikosti, na slunehí stran erwené, na stinné stran kže pokoženlé. Strom jest nesný, rozložitý,
Owoce síce
prostední
zraje
w
welikosti,
žádá dobrau
pdu.
Listopadu, a dá se držeti až do
Bezna, kdežto
již
secwrkuje.
m-
166
.
71. Ženská renetka, Weiber-Reinefte, Reinefte pomme Madame, (wl. Pros.) Weiká, krásná a welini dobrá Zraje
renetka.
do a
jara držeti.
w
Prosinci, a dá se bez wadnutí až
Strom býwá
hodn
silný, nese
brzo
hojn.
72. Windsorská renetka, Windsors- Reinefte,
(wl. Pros.)
w podob
swé welmi nestejné jablko s hranami, na stran slunení poerwenalé, libé k sndku a welmi wýborné ku každé domácí poteb; k sndku Weliké,
wšak se hodí pauze do Února, potom ztrácí šáwu Maso má bílé, chuti nawinulé. Zraje w mzcela. Strom dosíci Prosinci, a dá se držeti až do jara. sahuje znamenité rozsáhlosti, a jest aurodný, žádá ale
dobrau
pdu.
73. Bílá antillská
zimní renetka,
weisse antilHsche
Nahranatlé welké japoerwenalé. Woní žluté, trochu blko, kže hladké, welmi lib, a jen trochu wadne. Maso má husté a tuhé, ale plné šáwy, chu welmi libau, sladkonawiWinter ' Reinette,
(wl.
Pros.)
nulau. Strom býwá welký a náramn aurodný. 74. Cerwený Šttian neb Stétinská renetka, ther Stettiner.
má
(prost. Pros.)
toto jablko rozliná
W
nmeckém
jména, jako:
ro-
jazyku
rother
Stet-
tiner,
rother Herrenapfel, Annaberger, Berliner Glas-
apfel,
Bodigheimer,
w
Rakausích Malerapfel.
Jablko
slunení swtloerwené s erwenými tekami. Maso má bílé do zelena, šáwnaté, chuti libé sladkonawinulé a muškátowé.
jest
swtlozelené, na stran
W
Cechách jest welmi rozšíeno, což již swdí o dobrot. Jest to dobré tabulní owoce, a w každé štpnici mlo by hojn býti wysázeno. Strom rozkládá se w ší, a dosahuje hodné wýšky. Nese ob rok welmi hojn, žádá ale dobrau hlubokau pdu. písenaté dostáwá brzo na rozliných mí-
jeho
W pd
stech spálu.
75. Renetka citronowá, Citronen- Reinette, de Citrone,
(wl.
owoce w zim.
Pros.) Krásné,
hodn
la
Reinette
weliké tabulní
Strom roste wesele, nebýwá
ale
167 weliký, a žádá dobrau
pdu
Owoce
na zákrscích.
a wýsluní
zraje
w
;
daí
se
dobe
Prosinci, a dá se dr-
Owoce má istau cižeti až do jara, aniž wadne. tronowau barwu, jest trochu poerwenalé s promíchanými šedými tekami. Jablko woní lib a newadne. Maso jest bílé, mkké, plno cukrowé šáwy. Jak mile wšak trochu déle se drží, dostane pod kozí raalé haubowité bradawiky, a jest weimi nechutné. INezasluhuje žádného rozmnožowání. 76. Bílé, wlaské rosmarinowé jablko, weisser italienischer Rosmarinapfel, Mela de Rosmarino. (prost. Krásné prostedn weliké, blawozelené,
List.)
owocním w as dozrání
loži
žluté,
na stran slunení bledoerwené,
má
bílé,
wn
fialowé.
Maso
jemné, šáwnaté, chuti cukrowé, nawinulé.
wýborné
Jest
na
podlauhlé jablko,
tabulní jablko.
Zraje
w
Listopadu, a
dá se držeti až do Dubna, nejlepší jest ale w Prosinci. Máli strom píliš mnoho owoce, jak se welmi
nebýwá chutné.
Strom
asto
stáwá,
wtwe
žene wzhru, a jest welmi aurodný, zasluhuje
zdrawy,
jest
od wenkowského hospodáe wšeho powšimnutí; neb daí wšude, a spokojí se s každau sebe špat-
se
njší pdau.
77. Wrbowka,
Prostedn
Lehmanns
Ungarapfel.
(prost.
Pros.)
weliké, welmi Irwanliwé zimní jablko, pí-
jemné k sndku
za
w
erstwa
a
pro
kuchy newy-
až do jara. Strom roste z mládí bujn; pedce wšak dosahuje jen prostední welikosti.
rownané.
Zraje
Prosinci,
a drží
se
78. Kyselec, Vaterapfel ohne Kern, Pater nosfer sans pipins. (prost. List.) Pkné, prostedn weliké jablko. Maso má jemné, pižlautlé, chuti wždy kyselé. Nezasluhuje žádného rozmnožení.
stopadu, a jest
79.
Prawý ter té,
na
wené.
Prosinci a
Owoce
zraje
w
Li-
Lednu nejchutnjší.
žlutý zimní šttian, wahrer gelber Win-
Stettiner.
-
w
Jablko
slunení
W
w as
stran
erwené
této
a
dozrání
okolo
pd
swtle žlušedoer-
stopky
nacházejí
se
pihy
168 poidlé, zažlautlé. Maso
chu má
i
wenau Sttinskau renetku ,
wýborné, a er-
pedí. Woní welmi lib. Owoce zraje w Prosinci, a dá se držeti w chuti až do Cerwna. Strom roste spšn, (ísl.
dosahuje jen prostední wýšky,
74) daleko
a jest
welmi aurodný.
nejetnjšího rozmnožowání a wysázení jak do polí, tak zwlášt podlé silnic, protože se owoce pewn drží na strom, a k jídlu neláká. Zasluhuje
80. Bílé zimní hedbáwné jablko, weisser Jablko
fent-Apfel.
Lesknaucí se
kže
není stran
jest
náramn
swtložlutá,
jest
Winterfa-
sklenné.
jemné, jako a
jen
na
slu-
temnjší, ale beze wší erwenosti. Maso jest snhobílé, jemné, tuhé, štawnaté a chuti nakyslé. Strom roste z mládí wesele, pede Owoce zraje w Listopadu, ale není nikdy wehký. a dá se celau zimu držeti.
81.
Sišiliec,
83.
Nepomn,
Weliké, pro doZelientheber. (wl. List.) mácí potebu wážené jablko, též i k sndku píjenmé. Zraje ku konci Listopadu nebo w Prosinci, Strom roste bujn, a a dá se držeti až do jara. dosahuje hodné wýšky a stáí. Wehrling. Jablko sladkokyselé, barwy zlatopomeranowé, na stran slunení wysoce erwené, maso má bílé a tuhé. Sesáli se owoce asn se stromu, wadne, ale pozd sesané ostáwá, a dá se
w nezmnné podob
opateno a jest
83.
i
dw
náramn
Tuhá,
léta
noc
roste wesele,
Dorells QuUten-Reinetfe. Jablko jest
Chu má
naté.
Strom
aurodný.
dozelené, kulaté, prostední
jest
dobe
welmi dlauho držeti;
wytrwá.
nesný.
vvelikosti,
dobrau, skoro
Owoce jeho dá
kdaulowau. se
ble-
u šomolky hra-
Strom
teprw okolo
wá-
jísti.
84. Teckowaná renetka, dozránka, sfraká, BikoHie.
chuti dobré, sladkonawinulé.
w as
Reineffe
Jablko prostední welikosti welmi wzácné,
dozrání sezlautlá,
pená. Jablko
toto dá
Kže
jeho je
hndými tekami
se
zelená,
zcela skro-
we swé nezmnné dobré
169 jest nesný, a
dlá
85. Hrušiié jablko, Rewalischer Bimapfel. Jablko
hru-
do
chuti uchowati až
korunu
Strom
jara.
rozložilau.
škowé podoby, se špikau masitau ke stopce podlauhlau. Maso má bilé, tuhé, jadinec malý, a woní wýborn. Stopku má zažlautlými tekami skropenau tak jako citronowý pepák.
86. Zeleiiá,
hodn
I.
O
weli-
dozrání žluté, šáwnaté,
kyselosti,
dozráwá okolo wánoc, a Strom jest nesný.
dlauho
drželi.
KAPITOLA
O
prostední
w as
zelené,
sladké beze wsí
dá se
Jablko
Buttergrunling.
zcela
kosti,
II.
stromich hruškowých.
pwodu
a
wlastnostech jejich.
Planá hruška (pyrus
wšeho
communis)
jest
beze wší
po-
hruškowých druh matka. Lepší nakládání a ošetowání jí spsobilo zponenáhla mnohé rozliné lepší i wétší hruškowé druhy. etí pírodozpytcowé znali mnoho druh hrušek we swó zemi, zwlášt w Peloponnesu; Theophrast astji se o nich zmiuje, jakožto o wysoce wáženém owoci. Co se týká íman, uwádí pírodozpytec Plinius 35 druh hrušek, které u nich byly známy. Mnohé obdržely jméno místa, w nmž byly wychowány, jiné jméno míst, z nichž byly k ímanm zaslány; z kterýchžto jmen jest patrno, že z wtšiho dílu pišly k nim z ecka, Aegypta, Sýrie a chybnosti
welikého množstwí
našich
Numidie. (Naše nejnowjší druhy hruškowého owoce jsau w rozliných zemích wychowány, jakož zwlášt we Francau-
zích,
kamž
se
i
z
íma
naše medowka, nkolik ze
Svvedska
wejcowka.
mnohé
druh
dostaly.
Z (Nmecka
pošla
muškatelek, markytka atd.
Hollandsko,
Anf>licko
a
Wlachy
170 mnoho dobrých druh wychowaly, a každoron se mnoho dobrých wychowá, dílem z jader, dílem umlým rozplemeowáním tak že jest druh hruškowých mnohem wtší poet než jabloowých. I naše eská wlast mnoho dobrých druh wychowala, jakož jest naše newytéž
jich
,
rownaná ptánice, wlasaka, kesetice a jiné. Hruškowý strom jest krásný a wysoký, jenž obyejn se pne do wýšky, a swé wtwe žene wzhru, jakož i swé koeny hluboko žene do zem. Jeho kwt a ovvoce wynikají z jednolliwých owocných pupen, kteréž se zase u welkém potu nasazují na konekách tí i tyletých wtwí, a které netoliko po nkolik let ostáwají nesné, ale wždy rok od roku nesnjší se stáwají. Hruškowý strom jest welmi trwanliwý, a dosahuje w pimené wysokého stáí. Na mrazy w as kwtu není tak wrátký jako jablo. Jeho dewo jest pewné, welmi nžné, hodící se jak k ezbástwí tak sochastwí. Hodí se wšak tento strom jen pro mírnjší podnebí; tuze
pd
horké jakož
suché pro
i
nj
se nehodí.
Hruškowý strom žádá suché slanowišt a hlubokau pdu; w mokré a studené krní, a owoce jeho býwá
pd
Druhm
bídné a nechutné.
pocházejícím z teplejšího podnebí musí se dáti teplé stanowišt a wýchodní položení, máli býti jejich owoce auhledné, maso hebké a rozplizawé.
Mnohé hruškowé druhy jen podlé
zdí
dosáhnau swé
dobroty, jakož skoro wšecky zimní hrušky. Dobrá Luiska,
wzácná Bugowa pargamentk,
mén
se již
broty,
ale
z
stojíli
jen na wolnu, míwají
W
maso jako epa.
našem podnebí wychowané, spokojí sluncem, a dosáhnau pedce swé pirozené dokrajin teplých
pošlé
žádají
mnoho
druh jablkowých. Wysokokmení má sice wždy menší owoce
což zwlášt
platí
krsky
to
,
za
wýsluní,
u
ale
chuti wýbornjší.
než
zá-
Mnohé hruškowé
wn,
druhy dosáhnau jen na wysokokmení swé prawé jako cukrowka, solnohradka. Heimská Na kdaulích štpowané hruškowé druhy, jestli se neeží, nesau welmi hojn a záhy, musí se ale piwazowati ke kolm, aby nebyly wywráceny od wtru. Huj jim daný tisíceronásobn se odmní. U tohoto owocného druhu platí a
pimen
171
má
se
koruny
wykonáwati pro jejich špatné ,
kteréž
krátké neb
se
zhola
má
koeny zmlazowání
když stromy již jen rauby neosazují. Jak se hruš-
predsewzíti,
žádné
kowé stromy rozmnožují, wiz w dílu I. kap. III. VI. VII. a VIII., kdež bylo o spsobích štpowání jednáno. Hrušky dle jejich podoby tíditi (klassifikowati) jest ješlé mnohem tíž než u jablek, ponéwadž se w podob málo od sebe liší.
Proež
i
hrušky jen
w
letní,
podzimní
a
zimní jsem
rozdlil.
každoron na stromu, a hodí Podzimní hrušky dozníwají teprwa dají se od íjna až do Listopadu držeti. Wýjimky delšího uchowání iní studené léto, plnoní stanowišt a studené sklepy. Zimní hrušky dozráwají teprwa ku konci Listopadu, a dají se držeti až do jara. Cas jejich dozrání býwá obyejn delší než hrušek podzimních. INeznání asu dozrání spsobilo u mnohých hrušek zimních kiwý úsudek o jejich dobrot. Wšecko letní owoce trwá jen krátký as, a as dozrání jest lehko, zwlášt u hrušek, poznati; ale hrušky zimní musí býti w prawý as jedeny; neb jen tenkrát mají wznešenau wni a cenu. Jedíli se díwe, nestojí za nic, a proto od lidu w ovvoci tomto nezbhlého wyhozeny býwají co wailky. asto se to již pihodilo wý horným hrnškowým druhm, jakož jsau pargamenlka Bug^owa, pargamentka Solepská, nmecká muškatelka, a jiným. Letní hrušky dozrají
hned ke sndku. na loži owocním, a
se
Poznamenání: nd.
—
malá jest hruáka, když
má
mn
než
dwa
caule
w prmru. prost. Tvl.
—
—
prostedni, když
její
welká se nazýwá, kteráž
prmr má w
obnááí od 2 až
prmru
2'/^
naule
pres 3'/j caule.
j
175Í
Popis
II.
j
e
d n o cr.
1.
eská
1 1
i
w
jf
c
h
druh.
MjCtním
citronka, bdhmische Cifronenbirn.
Owoce
malé, zakulacené, žluté,
jest
stanowisti
i
naté, chuti k
(ml.
Srp.)
na wýslunném
erwenými tekami skropené, sáwsndku za erstwa welmi lahodné. Pro
swé brzké dozrání jest wýborné trhowé owoce. Hrušky tyto zrají na zaátku Srpna, a dají se i ti nedle držeti. Strom roste bujné, dosahuje wšak pede jen prostední welikosti, a jest welmi aurodný. 2. Sípkowky,
Búscfielbírn. (ml. er.) Owoce jest na pohled welmi krásné, jako malowané, s jedné strany wysoce erwené, s druhé slab erwené se slabým
Ostatn do sebe dobroty nemá žádné; maunaté; jen jeho krásná podoba a slinost wybarwení iní je milé, jest takoka ozdozákladem.
neb maso
bau
jest
Hrušky tyto zrají ku konci Cerwence, nkolik dní držeti. Strom jest weliký, aurodný, žene wtwe wzhru, a má dewo podobné tabule.
a dají se jen
jabloni,
že
tak
raub pro swá welká oka
se
s
tíží
od jabloowého rozezná. o.
Krwawka,
bdhmische rothe
mer-Blufbirn.
(prost.
Srp.)
Som-
Fleischbirn
oder
Prostedn
weliká, pro
swé erwené maso neobyejná k sndku, za erprocházející. Hodí se též k sušení. Zraje ku konci Srpna. Strom roste siln a dosahuje hodné wýšky. Od hospodáe nézasluhuje žádné pozornosti, a náleží pro udržení tohoto druhu jen do sad stwa
wrchnostenských. 4. Anglická máseliiice, englische le
liké
jest
wau
Sommer
-
Bufterbirn,
Prostedn wewýborné tabulní owoce w msíci Záí. Owoce sice dobré, ale hned hnilií. Twánost má pra-
beurre
Angleterre. (prost. Zá.)
hruskowau,
barwu
hndým erwánkem.
swtle
Jest bez
žlutau
wn,
jemné, šáwau tak pcplýwající, že
s
malým
maso má
bílé,
má málo sob
row-
i
73
má skwostnaii, wysooe cukrowau. Tento druh owoce daí se a roste na pláních wesele, zdlaun}(h. (]l)u
haw w
Žádá teplé a spolu suché náramné aurodný. Owoce zraje
kdauHch.
na
ale
stanowišté, a jest
Záí, a sotwa 14 dní se dá držeti. wbec znáni, péstowán
zasluhuje b^ti
5. Letní pstružka,
Sommer
Owoce prostedni erwené a pólo žluté,
•
w msíci
nedle.
ti
Strom
tento
rozšíen.
Forellenbim. (prost. Srp.)
welikosti,
hnilií. Zraje
Druh a
plné
krásného pohledu, pólo libé
šáwy,
nikdy ne-
a
Srpnu, a dá se držeti skoro
jest
prostední welikosti,
wtwe wzhilru, a jest náramn w každé štpnici místa, a od
aurodný.
žene
Zasluhuje
každého hospodáe
rozšíení.
6.
Díwika,
Franenschenkel^
Prostedn
Madame,
la cuisse
(prost.
prawé hruškowé podoby; welmi krásné ranní owoce pro tabule. Zraje ku konci Cerwence neb na zaátku Srpna, a nedá Cer.)
se
pes osm
weliká
dní držeti.
hruška,
.lest
žlutozelená
s
tmawým
hndým erwánkem.
Newoní, maso má bled bílé, jemné, skoro rozplizawé, šáwnaté chuti, sladké, welmi píjemné, zawánjící trochu muškátem. Strom Na plásice až pozd nasazuje, pak ale hojn. ních žene strom bujn, na kdaulích jen zdlauhaw. 7.
Krásná Gabriela, brielle,
koenná
Srp.)
(ml. letní
icahre schóne Gabrielle, Belle Ga-
Trochu
welmi
malá,
píjemná,
hruška. Zraje ku konci Srpna, a nedá
se dlauho držeti.
Strom roste hezky
spšn.
8. Prauhuwaiiá mydlenka, geslreifte Seifenbirne.
Owoce prostedn
weliké, nakulatlé, ale
mauné,
zasluhuje pro hospodástwí žádné pozornosti.
9.
jest
prostedn
jest
aurodný.
Owesnika, weimi ranní,
weliky, žene
Haberbime.
wlwe do
(ml.
er.)
podlauhlé a žluté, k
(prost.)
ne-
Strom
wýšky, ostatn
Owoce malé, sndku za er-
stwa welmi dobré; jest to obzwlášln dobré trhowé
owoce. Zraje ku konci Cerwence,
a
dá se
as
1
dní
i74 Strom roste bujn,
držeti.
wýšky
a dosahuje
síly
i
znamenité.
10. Medowka,
gelbe
hallische
Malá sladká hruška,
zrající
Homgbirne.
(ml.
w msíci Záí,
Zá.)
hodí se
ku každé domácí poteb. Nechá se držeti 14 dní. tato hodí se pauze do hospodáských sadu. Strom roste bujn, a dosahuje jak hodné vvýšky Hruška
tak
i
tlauštky.
11. Zelená Hoyerwerdka, ^rnme Jen
Srp.)
prostedn
pro tabule
w msíci
dozrání
k
nejlepším
polovvici
Srpna,
tato
má
a
^oi/erj?i?errfer.
Srpnu,
dá
náleží
druhm se
w
cas
hrušek.
držeti
14
swého
Zraje
dní.
hladkau, tenkau, trávvozelenau kži,
mnohými
(prost.
welmi dobrá hruška,
weliká,
w
Hruška
znan
swtlohndými
tekami, které zase ohranieny jsau tmawozelenými obwody. Maso
posetau
má bled
málo krupnaté, welmi šáwnaté, rozplizawé, chuti sladkonawinulé. Wni má welmi libau, a chutná trochu muškátow. Strom jest welmi aurodný, zdrawy, a zasluhuje welmi etného wybílé,
sazowání.
\Á. JailOwka,
Johannisbíme.
(ml.
er.)
.Tedna
z nej-
Owoce samo w sob jest malé, píhš málo dobroty, proež pro hoho poraueti, tím mén, ponwadž w
rannjších hrušek.
má do sebe spodáe nelze a
as kwtu
píliš podléhá zkáze, a málo kdy co naHodí se pauze pro udržení tohoto druhu pro zemské štpnice (Landbaumschulen).
sadí.
13. Jakubka erwená, frúhe bóhmische Jahobsbime. Owoce jest prostední welikosti, plné dobré a sladké šáwy, na wýslunní stran erwené a w zadu w as žluté. Jakubka jest wýborné trhowé dozrání owoce, a dobe se prodá. Zraje w msíci Cerwenci, a dá se jen as týden držeti, neb strhaná hned hnilií a hnije. Strom roste bujn, welmi wysoko, a býwá znamenit silný, wtwe maje klikaté. Ostatn
pkn
jest
aurodný.
175
v
14.
Welká panenská
hruška, grosse schdne Jungferhodn weliká wýborná hruška vv msíci Srpnu pro tabule. Hruška tato zraje w poslední tetin msíce Srpna, a dá se 14 dní držeti. Barwu má nazelenale žlutau s ímawohndým erwánkem. nemá žádné. Maso birne, Glasbirne. (wl. Srp.) Krásná,
Wn
krupinaté, plné šáwy, chuti welmi dobré,
jest bílé,
Strom dosahuje znamenité
jemné, nawinulosladké. wýšky,
dlá mnoho wtwí dol
ramn
aurodný. Tento druh hruškowý jest wýborný
wenkowana
pro lepší
neb
;
nejkrásnjší
a
co
ná-
a jest
wisících,
wysokokmen dáwá
owoce.
nej-
wbec
Zasluhuje
sá-
zen býti.
15.
Wawineka 14
držeti
kuchyni
w
zraje
Strom dosahuje znamenité wýšky.
dní.
se sice
(wl. Laurentmsbime. wýborná letní polowici Srpna, a dá se
gelbe
pro
weliká,
Owoce
hruška.
Daí
žlutá,
Hezky
Srp.)
na
i
nemlaby
ale
pro
šlechtna býti
než
na wyso-
kdauli,
zdaení pstowána
a
lepší
kokmení.
10.
Wawineka Srp.)
Hodn
erwená,
rofhe Laurentiusbime.
weliká, podlauhlá,
(wl.
pro domácí potebu
wýborná hruška. Zraje okolo polowice Srpna, se držeti 14 dní. Strom roste bujn, a daí každém položení.
a
dá
se
w
17. Magdalenka ili Madlenka, grúne Sommer-Magdalenenbirne. (ml.
erwc).
bez odporu nejlepší
má šáwnaté
a
z
Owoce
asn
dobré; musí když totiž
malé,
žluté
zrajících hrušek.
Maso
ale strháno býti
w as
jest
swého dozrání , pone žlautnauti , sice zmaunatí. Zraje ku konci Cerwence neb z poátku Srpna, a jest tento
Dá
se držeti
kdauli tak na pláni, kosti, a
asn
as
dní.
14
nejzwláštnjší tabulní owoce.
Strom roste
wesele jak
má wtwe welmi ídké. Strom
nasazuje, a
owoce
roste
jest
aurodný,
w chumácích.
18. Marky ka, Margareffienbirne, Poine de Malt. Cerwc.)
Owoce
na
dosahuje jen prostední weli-
jest malé,
w as
(ml.
dozrání celé žluté.
176 chuti
dobré,
k
sndku píjemné.
Owoce
zraje w'
polowici Cerwence, a jest, jakojclo ranní, welmi
do-
bujn, wysoko, adosahuje náramné síly, tak že jeden strom we svvé auplné wywinutosti dá 18 20 beek owoce. Druh tento hruškowý jest wehni aurodný, a daí se w bcé trhowé
Strom
owoce.
roste
i
každé
pdé.
owoce
jest
má
strom
Jest
trochu ty
samy
i
jiný
wétší,
druh markvtek, jehožto ostatn ale stejné chuti;
wlastnosti jakož
samu
tu
i
au-
rodnost.
19.
Kehice, owoce
die Mnrbe.
welikosti
(prost.
Srp.)
Hruška
letní,
w as dotakoka w uštech
prostední, podlauhlé a
masa hrubého, které se láme neb drobí. Hruška tato hodí se dobe k sušení. Owoce zraje w Srpnu, a dá se skoro ti nezrání žluté,
dle
Strom roste wesele, pede
držeti.
huje jen prostední
welikosti,
wtwe
ale dosa-
žene
wzhru,
a jest aurodný.
20. Malá muškatelka, kleine Muskatellerbime. (w. ml. Cerw.) Owoce welmi maliké, masa hrub krupinatého.
Jest
wáženo jen pro swé brzké
zrání, totiž
w msíci Cerwenci, roste w chumácích, a prodáwá se, ponwadž je tuze malé, na žejdlík}. Owoce je zralé w tetí lwrtin msíce Gerwence, dá se držeti 14 dní, a jest baiwy žluté. Owoce toto woní welmi siln muškatelow, ale na hromadu uloženo zerná.
Strom roste bujn, a dosáhne náramné wýšky a dusíly; ostatn žene wtwe do wyšky, a jest welmi aurodný.
bowé
21. Krátkostopká
kožená
iriuškatelka,
graue Muskatellerbime.
(prost. Cerwc.)
stední welikosti, celé
žluté,
kiirzstielige
Owoce
pro-
masa hrubého, kru-
Strom roste bujn, a žene wtwe koltak že koruna jest auzká a strom welké wýšky dosahuje pede jen prostední welikosti. Ostatn daí se w každé jest , a welmi aurodný. Owoce, protože zraje w Cerwenci, pinatého.
a
mo wzhru,
,
pd
177 a tedy náleží mezi ranníj jest welmi dobré
2Ži.
Robeitowa niuskatelka, Muscat Robert, msíci Cerwenci; le
owoce.
Zraje
8 dní držeti.
w
Welká
letní
Hoberfs Muskatellerbirne,
Cwc.)
w as
ranní hruška
Malá
roste welmi
Daí
w
dozrání patí mezi tabulni
polowici Cerwence,
a dá se sotwa
bujn, a dosahuje
se také na kdaulích.
muškatelka, grosse Sommer • MiiskaGerwc.)
(prost.
telle,
(ml.
Strom
wýšky znamenité.
23.
Štpaské
owoce.
a trliowé
Owoce prostední
welikosti,
polocerwené a položluté, masa jemného a štawnatého, zasluhuje mezi druhy muskatelow^mi jist místa nejprwnjsího. Zraje ku konci msíce Cerwence, a dá se ti likosti a
nedle
držeti.
Strom
jest
prostední we-
welmi aurodný.
24. Prawá Lipská redkvvowá hruška, wahre Hetligbirne, Cofdifzer Rettigbirne.
Leipziger-
(ml. Srp.)
Malá,
w msíci
Srpnu neb Owoce toto nehnilií. Strom roste z poátku Záí. weselc. Zasluhuje od wenkowana wbec rozmnoco máslo rozplizawá hruška,
žen
býti.
25. Salzburky neb solnohradky, Salzburg erb trne. (wl. Srp.) Owoce jest weliké, polocerwené a položlulé, niaucnaté, dobroty pauze prostední. Zraje w msíci se jen 8 dní držeti. Strom roste z bujn, a dosahuje znamenité wýšky síly. Ostatn nezasluhuje jak pro swé owoce tak zwlášt pro swau neaurodnost žádné pozornosti od ijospodáe a wbec žádného rozšíení. Hodí se pauze pro udržení druhu toho do zemských štpnic. Na zákrsky tento druh zcela se nehodí; daí se pauze na wysokokmení. Cechách jest wbec rozšíen
Srpnu, a dá mládí
i
W
a
znám.
26. Brestská raáselnice, SchmahMrne von Bresf, Fondanfe
fírest.
(prost.
wýborná hruška pro a
dá
se
zelené, na »íp«aký
kli.
držeti
Srp.}
tabule. Zraje
ti nedle.
Prostedn
w
Owoce
la
weliká,
polowici Srpna, jest
nažlautlé,
stran slunení až do polowice krásn 1
2
178 Newoní, maso
krvroervyené.
má
krupinató,
bílé,
sávvnató, vvlásenaté, chuti lib nawinulé, sladké.
27. Šwejcarka,
Schwelzerhose. (prost. Srp.) Owoce prostední welikosti, nakulalélé s tlustý mi stopkami. Jest vvelmi dobré, stawnaté , s krásnými žlutými
prbami,
a swétle zelenými
w
Zraje
Srpnu,
jest zcela
podobné
tykwi.
dá se držeti 14 dní, slauží pauze
a
k sndku. Strom jest prostední welikosti, žene wtwe do šíky, a jest welmi aurodný. Nasazuje owoce welmi záhy, nese každoron, a není na po-
wtí
Owoce
chaulostiwý.
28. Mydlinka, Seífenblm. stední
asem
na strom.
Owoce
Srp.)
(prost.
zelené,
welikosti,
pewn
drží se
zakožcnlé,
prozcela
sndku erstwému pro swau hrubau Dá se sice sušiti, ale jsauc wší prázdno, býwá dosti bídné. Zraje w Srpnu,
neaubledné, k
maunatost sladkosti
špatné.
asi 7 dní. Strom roste bujn, a donáramné wýšky, síly a rozsáhlosti. Wtwe má wzhru, a dlá korunu swau auhledn jehlancowitau. Maje jen prostední aurodnost a dobrotu, nezasluhuje žádné pozornosti od hospodáe.
a
dá se drželi
sahuje
29. Síracka, punklirfer Sommei-dorn, lEpiné tée.
držeti.
etn
huje
w
Zraje
hruška.
nedle
Hezká,
Cer.)
(wl.
I
weliká,
polowici
Srpna,
na kdaulích
été poin-
wážená
pro tabule
dá se
a
dobe
roste,
celé
a
3
zaslu-
býti wysazowána.
30. Dlauliawka, Sparbirne, Schatzbirne, Samsoiisbtrne, L'epargne.
Cerwc.)
(wl.
má
k sndku, jen Sr[)na,
a
chybu, že hned
šáwy
utržena plna
i
spšn,
a jest
na wysokých
požehnan. a wisuté
z
strom poátku
Co
wtwe
stromu Strom roste welmi aurodný. Hodí se zwlášt
a chuti
na kdaulích na odry, ale
na
trwá utržena welmi krátký as, jestliže se
na strom nechá pezráti; ostatn jest
welmi
hruška
letní
ku konci Cerwence neb
Zraje
hnilií.
tu
Dobrá, welká
ale se
wýborné.
kdežto
asn
stromech roste
a
hojn
bujn,
a
nese,
nese
zákrsek pro swé tlusté, odsiáwající
k
podobám jehlancowitým
se nehodí.
179 31.
Kozaka,
wnhre Stuífgarter Geisshirfenbim. (ml. Trochu, malé ^ ale skwostné tabulní owoce, zralé w mésíci Srpnu a Záíí. Dá se as 8 dní držeti. Maso jest bélawožlulé, wysoce cukrowé, jemné skoíicowé. prwním ase swéhó dozrání má welmi skwostnau chu. Daí se i na kdaulích. Strom roste wesele, nasazuje záhy q hojné. Srp.
Zá.)
a
W
32
AVlasacka. kostij chuti
(prost.
Zá.)
Owoce prostední
wýborné medowé, stawy
plné,
weli-
k sušení
newyrownané. Zraje w mésíci Záí, a dá se 14 dní Strom roste wesele a bujné, dosahuje znadržeti. wýšky menité a síly, a délá welmi širokau korunu; žene wétwe do síe. Mladé wjpuky jsau tak autlé, že se ohýbají a wisí dol, jako u wrby truchlící. Owoce zasluhuje wseobecného rozšíení a wysazo-
Druh
wání.
tento
nemá nikde
scházeti.
33. áslaAvky neb ptánice, Sommer Apotheker- oder Plnf-zerblriie. (wl. Srp.) Owoce jest weliké, w každém ohledu wýborné a newyrownané. Jest to skwostné tabulní owoce, jakož
poteb,
i
wýborné ku každé domácí
k sušení nemajíc
sob
rowného.
nejsladší a nejlahodnjší šfáwy.
Zraje
a dá se držeti až ku konci Listopadu.
spšn,
neosazuje
sice
tuze
asn;
již '
Jest plno
w
Srpnu,
Strom roste
jak
ale
zane
welmi aurodný. Wtw^e swé žene do šíe. Zasluhuje wšeobecného a hojného wysazowání, a
nésti,
w
jest
žádné štpnici nemá
chybti.
W
Cechách
jest
wýborný hruškowý druh wubec rozšíen. Jest nkolik druh této letní ptánice. Jeden druh má welmi krásné, na stran slunení karmazinow erwené owoce, ale owoce jeho jest hrubokrupiné a wtší díl kamenité. Jiný druh není sice tak auhledný a sliný, a býwá jen w as dozrání žlutý beze wší barwy, ale má maso co máslo rozplizawé, plné dobré medowé šáwy. U welikosti a wytwoení jsau
tento
zcela stejné.
34. KráloNVská blíce, blant/iieffe,
la
koniffUche
blanquelte
Welssbinie,
Konigs-
Zá.)
Hezky
royale,
(wl.
12^*
180 weliká
náramn
a
Strom roste
žeti.
pede plau
krásná letní hruška, spolu chuti
Zraje na zaátku Záí, a dá se 14 dní dr-
nejlepší.
bujn, Žádá te-
mládí welmi wesele
z
a
dosahuje jen prostední w)šky.
ale
pdu
etn
a zasluhuje welmi
b}ti
wysazowán.
35. Fraiícauzská perlowilá blice, franzdsische fórmige Weissbirne oder kleme Blanquelte,
á
Blanijuef,
poire
malá, ale
náramn
tabule.
perle.
la
dá se
a
petit
Welmi
krásná, ranní hruška, okrasa každé
Zraje ku konci Cervvence,
átku Srpna,
Cerwc.)
(ml.
perl-
le
14 dní
obyejn
držeti.
na
Strom
za-
ro-
ste z mládí welmi bujn , dosahuje ale jen prostední wýšky. Zasluhuje býti wbec sázen a roz-
množowán.
36. Kredowa kuželowitá cukrowka, fórmige Zuckerbirne,
Zá.)
(prost.
Kredes
kngel-
Prostedn we-
liká, ale jen pro kuchy se hodící, wýborná pro wenkowana, zwlášt k záwakám a k sušení. Zraje okolo polowice Záí , nedá se ale dlauho držeti. Strom roste wesele a jest wysoký.
37. Piksla,
(wl. Srp.) Owoce jest weliké, siln podlaupohledu weluii krásného jest položluté a pólo wysoce erwené, ale maunaté; a protož jen prostední dobroty. Zraje ku konci msíce Cervvence
hlé,
a
z
;
poátku Srpna.
dosahuje
wzhru;
Strom roste wesele, bujn, a hodné wýšky síly. Wtwe swé žene i
celý strom
welmi nesný,
a
daí
jest
se
prawidelný jehlanec.
vv
každé
pd.
Jest
Owoce má
prawidelnau hruškowau twánost.
38. Makowicka.
(w.
ml. Srp.)
Owoce
jest
malé,
ale
welmi auhledné, po jedné stran swtle erwené bar-
wy, šáwy dobré a masa krupikowatého, k jídlu dobroty pauze prostední, ale welmi dobré k sušení; brzo se usuší, a usušeno jest welmi lahodné. Strom roste wesele, žene wtwe wzhru, a dosahuje wýšky i síly znamenité. Ostatn jest náramn aurodný, we welkých hospodáských sadech nemá chyOwoce zraje w msíci Srpnu. bti.
181 39. Kapalka.
newelké
dobroty
e.)
(w. ml.
Hruška welmi záh) hodí se pauze k sušení.
,
zrafá,
Má
jméno swé odtud, že owocc w as dozrání opadáwá, a pi nejmenším wtru zcela dol shrkne.
w
Zraje wisí
nech, z
Cerwenci, a dá se držeti sotwa
na dlauhých stopkách,
w adách
tak že se zdá
wiseti.
mládí bujné, a swé welmi ídké
Nezasluhuje
ani
7 dní.
wtwe
nejmenší pozornosti,
plané hrušky skoro nic
Owoce
skoro na samých kme-
Strom roste žene wzhru.
neb
se
od
neliší.
40. Cerwiiika. (wl. Srp.) Owoce weliké, podlauhlé, zcela erwené, welmi šáwnalé, newyrownané. Tato hruška nemélaby
Srpnu,
a
dá
prostední
se
w
nikde
Jest obzwláštní k jídlu
i
,
Zraje
skoro 20 dní.
držeti
welikosti
žádné štpnici chybti.
k sušení.
w msíci
Strom
welmi aurodny, žene
jest
wlwe
wzhru.
41. Dlaubostopká omaiika, biinie. (prost. Zá.) Hezky
sndku
gelbe
langstieliege
weliká,
Alan
krásná podzimní
bezšawná, ale za to w^zawáení. Zraje z poátku Záí, a nedá se dlauho držeti. Strom roste welmi bujn.
hruška, k
borná k sušení a
píliš
k
42. Rýnská podzimní ptánice, rhehúsche Herbsfapothekerbirne. (wl. List.) Welmi weliká, prawá lékárOwoce nická hruška, chuti rozplizawé, koenné. na zaátku Listopadu, a nedá se držeti pes tyry nedle. Strom roste wesele a dosahuje znamenité wýšky. Zasluhuje wbec býti pstowán.
zraje-
43. Peiegriska erwená,
rothe Herbst-Butíerbirn oder
nprmánnische rof/igraiie Herbsf-Bufferbirne, rolher normdnnischer Ismnberf, rothe Herbstbutterbirne von Anjoit, beiirre
ranm
Hezky weliké, nárouge Anjoii. (wl. Ríj.) skwostné owoce pro tabule; jedna z nejlep-
ších hrušek.
Strom
roste wesele,
má wtwe zakiwlé
-
183 a
žádá teplau a
suchau
jest welini
Zraje
píidii.
íjna a Listopadu, a dá se se daí jak na pláních tak
držeti
fii
w
polowici
nedle. Strom
i na kdaulíoh dobe, a aurodný, jak pro malé zahrady, tak pro
wenkowana hodný wseho
schwálení.
44. Obecná nmecká pargamentka, Bergamotte.
Nationnl-Dentsche
Hezky weliká, chutná hruška ; zraje asem ku konci Srpna, asem záhy w íjnu; nedá se dlauho držeti. Strom roste welmi wesele, zasluhuje od wenkowana wši pozornost, a hodná jest hojného wysazowání. (ni.
Srp.)
45. Capiaumontská podzimní máselnika,
c«/)tiMmon/*
Benrre de Capiaumont. (prost. Prostedn wehká, welmi skwostná hruška w íj.) podzimku pro tabule. Zraje w prwní tetin msíce íjna, a dá se ti nedle držeti. Základní barwa Herbst-Biitterbirne
,
citronowá; tato jest ale skoro wždy
jest
skoicovvau barwau
powrchn
Maso jest bilé, plné náramn píjemné cukrowé šáwy. Strom dosahuje obložena.
weliké w^šky, a jest welmi aurodný. sluhuje býti
wbec
46. Dielowa máselka,
Hodn
Druh
ten za-
rozmnožen. niels Butferbime,
Bmrre
Diel.
podzimní neb ranní zimní hruška na tabule. Owoce zraje ku konci Listopadu, a dá se držeti skor.o celý Prosinec. Jest barwy citronowé beze wšeho erwánku, etn skropená pihami; asem se i rozliné rezowé podoby List.)
(wl.
nalézají
má
bílé,
weliká,
wejitá
na owoci. Newadne ani nescwiká. Maso málo krupinaté, šáwau peplýwající, chu
koennau, nejwýš cukrowitau.
47. Peregriska nakoženlá, grmte grauer Jsamberf,
beurre
Herbst-Butterbirne,
íj.) Hezky známé wýborné tabulní owoce. Zraje z poátku íjna, astji i ku konci Záí zponenáhla, a drží se celý msíc. Owoce toto má tu nectnost do le
gris. (prost.
welké,
že za wlhkých let tuze se rozpukáwá a jest tomto stawu nahoklé. Strom jest newelký, welmi nesný, žádá ale suché stanowišl; pi tom jest i
sebe,
w
i
chaulosliwy na
powtí.
wysokokmení,
na
Druh ješt
ale
tento
daí
co
lépe
se
83
dobe
zákrsek
na
kdnulícl).
48. Napoleonowa ináselnika, Napoleons Buterbinie, Beurre Napoleon, Beurre Imperiál, (prost. íj.) Hezky weliká, wýborná podzimní hruška pro tabule. Owoee jest siln zabichatlé a na celém powrchu barwy citronowé beze wšeho erwánku s hojnými pihami, asem i skwrnami rezowými. Woní slab a nescwrká. Maso má temn bílé a tak šáwnaté, že
by mohl hrušku wypít; chu Strom roste bujn,
se zdá^ že
nau
a
cukrowau.
Máselka tato
silný a spolu nesný.
na kdaulích.
Owoce
zraje
w íjnu,
má jest
daí
se
wznešewelíký,
dobe
a udrží se
i
pes
celý Listopad.
49. Hwejcarská pargamentka, Schweizer-Bergamoíte, Bergamotte Suisse. (prost. Ríj. List.) Má podobu vvejilau lle
;
barvva základní jest
žlutými pruhami. Maso
má
zelená,
ozdobená sw-
jemnokrupinaté, Strom žene wtwe
bílé,
wysoce cukrowé. Nedaí se a zakrní wzhiiru, osazuje záhy a hojn. Co zákrsek štpowaný a pstowaný na na kdauli. pláních, zstáwá sice malý, jest ale welmi nesný.
šáwnalé
W
chuti,
teplé a
kypré zemi daí
se
dobe
i
co wyso-
kokmen.
50. Doktorka,
Dokforsbirne.
k
zawaowání, Owoce
welmi
(prost. íj.)
Krásná poda wážená
erstwému sndku
zimní hruška, libá k
zraje
w
íjnu. Strom roste
spšn.
51. Wejcowka, Sommer-Eierbirne, bste Birne. (prost. Prostedn welká hruška, ozdobuje každau Srp.) pro hospodástwí wýborné owoce. Zraje Srpnu w nebo z poátku Záí. Daí se nejlépe na wysokokmeních. Strom roste wesele, a dosahuje znatabuli, a jest
menité wýšky.
52. Zárlivvka, na
Eifersuchtige. (prost. íj.)
pláních wesele,
Strom roste
dosahuje wšak jen prostední
1«4 Owoce
wýsky.
tyry nedle.
ku konci íjna, Na kdauli se nedaí. zraje
a
dá se držeti
53. F^íkowka
Feigenblme. (prost. íj.) , Owoce jest prostední welikosti^ nakulatlé s tlustými stopkami a celé tmawoerwené. Jest obzwláštn dobré, plné dobré šáwy, a hodí se pauze k sndku. Druh tento hruskowý zraje w RíjnUj a dá se držeti 14 dní.
54. Pstružka, Forellenbime.
(prost.
List.)
Wýborné
owoce, krásného pohledu, prostední welikosti, kráOwoce zraje w Listopadu, sné, wzácné pro tabule.
dá se až do Ledna držeti. Pda šupiny této hrušky jest žlutá , s polowici wysoce erwená a
a
etnými pihami skropená. Maso jest snhošáwau peplýwajícj, chuti koenné, wznešené,
Tvelmi bílé,
cukrowé, nawinulé.
55. Krásenka, Frauenhime. liká,
(wl.
Hruška
íj.)
jest
we-
šedým erwánkem. NeMaso má bílé, krupinaté, Twánost celé hrušky jest
zakulatlá, zelenožlutá s
woní,
a také nescwrká.
šáwnaté, sladkochutné.
welmi krásná. Strom roste jehlancowit a siln, nese každoron a bohat. Strom z wtšího dílu každo-
ron
i
podruhé kwte, a nasadí
Owoce dá wýborn.
se držeti
56. Fremionka,
la
Fremion.
i
podruhé owoce.
Daí
14 dní.
(prost.
se
na kdaulích
íj.)
Prostedn
píjemná ranní podzimní huuška, k sndku a k zawáení wýborná. Zraje w poloweliká
wici
,
welmi
íjna.
w as
Hruška
jest
na
strom
dozrání citronow žlutá;
tráwozelená
a
na stran wýchodní
málo šedoerwená. asto býwá potažena rozlinými rezowými skwrnami. Newoní ani newadne, dá se ale jen 14 dní držeti. Maso má bílé, jemné, plné píjemné cukrowé šáwy. Strom roste wesele, dosahuje hodné wýšky, a jest welmi nesný. Druh tento hruskowý, protože se na wysokokmení dobe daí a jest welmi aurodný, zasluhuje pro wenkowana
jest
wšecko schwálení k rozmnožowání.
i
i85 57. BedMska, Friedrich von Preussen, Frederic de Prusse. (wl.
w z
íj.)
msíci
asem
asem
prostední,
i
poátku msíce íjna ne najednau,
toto
owoce ti
i
tyry nedvle
bujn
roste welmi
mže
Zraje
ale tak,
že se
požíwati.
Strom
býwá wysoký,
a
58. Podzimní krasawice^
schdnste líerbsfbime, la
aufomne. (prost.
lissime
weliká hruška,
lahodná k erstwému sndku.
llíjnu
bel-
Welmi krásné
List.)
a
dobré podzimní owoce, pro tabule jakož i Owoce zraje ze zaátku každau domácí potebu. Listopadu, a dá se držeti tyry nedle. Strom roste siln, a daí se dobe i na kdauli. welmi
59. Podzimní birne.
císarka
(prost. íj.)
,
weisse
Jest
Herbsfbime
,
Kaiser-
dílem zakulatá, dílem po-
w as dozrání swlle žlutá, citronowé barwy a na stran slunení swtle poerwenalá; Maso jest bílé, wláwelmi lib woní a newadne. cukrowé šáwy a wún muskálowé. né, plné libé Owoce dozráwá w íjnu a Listopadu, a dá se tyry nedle držeti. Owoce dostáwá rezowé skwrny. Strom roste zwolna, jest welmi zdrawj a welmi aurodny', Druh tento daí se a dosahuje toliko malé wýsky. jak na wysokokmení, tak i co zákrsek na kdaulích; také se daí dobe i w studenjším pásmu, a že dlá korunu malau a wlwe nese wzhru, zasluhuje býti wysázen pedkem do polí a podlé cest dlauhlá hruška,
a
silnic.
60. Papežka, Herrenbime, (prost. Zá.) Hezky weliká, pro domácí potebu welmi užitená hruška; zraje
w
polowici Záí, a dá se držeti
sahuje wýšky znamenité,
podnebí a do polí. 6.1.
w
a
daí
14 dní. se
studenjších krajinách.
i
Strom do-
w zimawjším
Dobe
se
hodí
Planá panská hruška,
Hodn
weliká,
tcilde Herrenbime. (wl. Zá.) pro domácí potebu welmi užitená
potebná hruška. Zraje w polowici Záí, a dá se drželi 14 dnL Strom dosahuje znamenité wýšky, a a
186 daí
se
i
do polí
a
w studenjším podnebí. Hodí do stromoadí podlé silnic.
63. Zelená peregriska,
se
dobe
kleiner gruner Isambert,V Isam-
Prostedn wcliká, pozdní skwostná podzimní bruska pro tabule. Owoce zraje ku konci msíce íjna, a po celý msíc Listopad. bert
petit,
(prost.
íj.)
Strom roste bujn, bjwá bezky brán blubokau nebí.
Daí
pdu.
Zaslubuje
weliký,
wbec
i
63. Alexandrowka, Kaiser Alexander, Listopadu,
Barwy
jest
a
dá
žlutozelené
(wl.
Owoce
liká vvzácná tabulní hruška.
lowici
a
žádá do-
w
studenjším podb}ti wysazowán. se
se
jen
a jen
asi
14
asem
We-
List.)
dozrávvá
dní
w
po-
držeti.
trochu na
slu-
není Stran nakoženlé. Maso má bledobílé, krupinaté, šawau p ep lýwa jící, chuti wznešené, koenné a cukrovvé. Strom roste bujn, a dosaliuje
pkné
wýšky, nasazuje owoce
asn,
a jest
aurodný.
64. Koloniowa podzimní másebiicka, Koloms
Herbst-
Podlauhlá hruška wejité podoby a u stopky zakulatlá. Barwy jest ci-
butferbirne. (prost.
íj.
List.)
tronowé beze wší erwenosti, asem skoicowau barwau po celém powrchu skropená. Newoní, a také nescwrká. Maso má bílé, drobnokrupinaté, šawau peplýwající, chuti wznešené, koenné, nawinulé, cukrowé. Strom nebýwá wysoký, ale welmi aurodný.
Go. Krasanka, Krasanblme, (prost. List.)
la Bergamotle Crassane. Ovvoce prostední welikosti, w skutku
skwostné pro tabule.
Owoce
zraje
w
Listopadu, a
dá se astji držeti až do Prosince. Tato hruška, která nikdy nehnilií, zasluhuje býti wšude známa a sázena,
ponwadž hojn
nasazuje owoce, a jak na
wysokokmení tak na zákrscích se daí. Na wysokokmení žádá ped wtry ochránné místo, protože owoce již w Záí lehko opadáwá. Tento druh hruškowý má dwa i ti caule dlauhé owocní stopky, a býwá asem až do polowice nakoženlý. Též žádá dobrau a mastnau pdu a teplé stanowišt.
187 66. Maiidlowá hruška (mandlowkaJ.Mamlelblrne^Voire amamle. (prost. Zá. íj.) Welmi krásné, wýborné owoce, chuti hledané. Zraje ku konci Záíí, nedá se ale dlauho držeti. Twánosi má wejitau, barwu žlutozelenau s trochu swetlým erwánkem. Má líbfznau muskátowau wni, maso nažlaullé, bílé, drobnokrnpinaté, sawau pepl}' wající, chuti wzneDruh tento daí se šené, jemn nakyslé, cukrowé. na kdauli, nese záhy, a jest náramné aurodný. i Wznešený znalec \ve stépastwí Diel wystawil jí prwní místo mezi ranním owocem; musí ale strhána býti w prwníni ase dozrání, když poíná žlautnauti, sice zmaunatí.
67. Podzimní muškaelka Dórelowa, Mu.s/iafelle, Dórelles
Owoce prostední wnalé, tak že máselnicka.
Muscat
welikosti,
w sob
Zi'aje
wice
Dorels
automne.
Herbs
(prost.
íj.)
zcela žluté, welmi šášáwy chowá než každá
w msíci íjnu,
a
dá se držeti
Strom roste pomalu, jest prostedn weliky , a žene wtwe do wýsky. Jest náramn aurodný, rok za rok nasazuje. Ostatn na powlí není chaulostiwý, a daí se w každé pd, i w sychrawjších 4 nedle.
krajinách.
68. Parádnice, Paradebime, liké
Bellegarde. (wl. Srp.)
We-
owoce, prawá ozdoba tabule, a pro každau do-
mácí potebu nedá se nic lepšího žádati. Zraje w prostedku Srpna, nkdy i díw, a dá se jen 14 dní držeti. Strom roste welmi wesele.
69. Kutilky, Passa
Tufli. (wl. íj. List.) Barwy postran slunení se slabým erwánkem. Newoní ani ncscwrká. Maso má bílé, krupinaté, w}'borné cukrosladké chuti. Strom neroste siln, jest ale welmi aurodný. Štpowán na plán, poskytuje nízké, asn nesné zákrsky. Owoce dá se jen 14 dní držeti, pak hnilií. žlautlé,
na
70. Petržilka, PefersUienbime.
prostedn zraje
(prost.
weliké, žluté, a hodí se
w msíci Záí,
a
dá se
Zá.) Owoce jest dobe k sušení;
hodn
dlauho
dr-
188 Slrom roste bujn,
žeti.
a
síly
,
wtwe
žene
a
dosahuje hodné
wýsky
Wtwe w korun
wzhíiru.
že koruna wyhh'ží jimi peplnna. druh wehni neaurodný, jen málo nasazuje, a co nasadí, jen na zewnitních wtwícli, u wnit koruny skoro nic nemá. Tento druh nezasluhuje od hospodáe žádné pozornosti. jsau
tak
Ostatn
husté,
jest to
71. Arawská
libernice, Aarer Pfundbirn. (w. wl. íj.) Welká, ranní podzimní hruška, jak ke sndku za
i k záwarkám. Zraje ku konci íjna, dá se držeti 14 dní. Strom roste welmi spšn, a jest wysoký.
cerstwa, tak a
72. Rozineka, Roshienhim. (ml. íj.) Malá, náramn sladká, pro potebu domácí welmi dobrá hruška. Owoce zraje w íjnu, a dá se držeti až do konce Listopadu. Hodí se zwlášt do polí a podlé silnic Strom dosahuje hodné wýšky. a cest. 73. Swejcarka, Schweitzer/iose, la verte longiie Suisse. (prost.
labulní
íj. List.) Prostedn weliká hruška, dobré owoce. Dle swé tvvánosti jest podlauhlá,
nakiwlá,
dáe
a
Od
wnit býwá asto kamenitá.
hospo-
nezasluhuje žádné pozornosti, hodí se pauze
do wrchnostenských zahrad a na zákrsky, protože owoce nedrží pewn na strom. Podiwné jest toto owoce pro swé žluté a swtlozelené prauhy, kteréž jako kreslené wejce celau hrušku od šomolky ke se
Hruška
stopce ozdobuje.
zdlauhaw
pdu,
jest ale
74. Holopawka, rouge.
(wl.
na
ale
tato roste
bujn
Žádá dobrau
kdáuli.
na pláni, a
lehkau
aurodná.
Sommerdorn /' Epiné eté Trochu wtší než prostední hruška,
rother
Srp.)
,
Owoce zi"aje na zacálku Srpna, dá se držeti we swé dobrot ti nedle. Powrchní
masa rozplizawého. a
barwa tlá.
této hrušky jest tráwozelená, jen
Znané
jest
pi
ní
to,
skwrna
že
nco
skoro
na
nažlau-
každé
Maso jest bílé, w uštech se rozplizující, s libau wní. Strom dosahuje jen prostední welikosti, nese asn a hojn. blízko
stopky
žlutá
se
nalézá.
189 i
w
nepizniwych.
létech owoci
Zasluhuje býti wii-
bec rozšíen.
75. Truchseska
Prostedn
w
(posfolnke), Truchsessbime. (prost.
weliká
chuti wehni silné.
hru.ška,
polowici neb ku konci Listopadu, a
Strom
nedle.
ti
wýšky,
žádá
weliká,
Wenceslai
w asu
zelená,
maunatá.
Jest jen
k sušení.
dá se držeti
dosahuje
hodné
Záí.)
Hruška
suché slanowišté.
ale
76. Wácslawky,
wesele,
roste
List.)
Zraje
-
Blm.
dozrání
(\vl.
trochu
požlautlá a
prostední dobroty, a hodí se Záí. Strom dosáhne ná-
w msíci
Zraje
ramné wýšky i síly, roste wesele, jest náramn neAupln dorostlý dá sný, a daí se w každé pd. jeden strom 18
i
20
beek
hrušek.
Ponwadž
ale
w as zralosti jest hrub maunatá, tedy erstwa nikoliw se nehodí, a k sušení jest jen prostední ceny, nezasluhuje žádné weliké pozornosti od hospodáe. tato
k
77.
hruška
jídlu za
i
Rožalka neb
WUdllng von Motfe, Bezzi
cliutiiice,
Prostedn weliká , wýla Motte. (prost. Ríj.) borná hruška pro tabule. Owoce zraje w polowici íjnu, a nechá se w studených sklepích držeti až do Prosince. Jest barwy nazelenaložluté beze wší de
Prawý exemplá owoce roždalky
erwenosti. celý
poset welmi malikými
woní
ani
necwrkne.
Maso
hndými bílé
jest
jest
pihami.
Ne-
welmi
šá-
,
Strom tento libé a cukrowé. bujn, w pozdjších létech zdlauhaw wyhlíží dle swého dewa jako plán, spokojí se s každau pdau, a zwlášt dobe se daí na kdaulích. wnaté,
chuti
welmi
roste z mládí
78. Dlauhostopká cukrowka, (prost. List.)
Prostedn
sndku pro wenkowana, vv
Listopadu.
Suom
Langstielige Zuckerbirne.
wýborná k wážená pro kuchy. Zraje
weliká a
hruška,
roste wesele.
79- Skoricowka Dorellowa, norells grosse Zimmetbirtie. (wl. List.) Owoce welké, dlauhostopké, drží welmi pewn se na strom, barwy prawé skoicowé, masa šáwnatého.
Zraje
ku konci Listopadu,
a
dá
i90 14 dní neb i 4 ncdTlc drželi. K sn5dku jest welmi dobrá. Strom rosle wesele do wýšky, dosahuje prostední welikosti, a jest wehni aurodný.
se
80. Kulnohoranka.
(wl.
íj.)
Owoce
weliké,
tmawoer-
wené, krátkostopké, podlauhlé, plné niedow sáwy,
erstwa newjrownané a i k sušení schopné. msíci íjnu, a dá se skoro 20 dní drželi. Strom jest prostední welikosti, daí se w každé piidé, a žene wétwe do wýsky. Zasluhuje pro swau dobrotu a potebnost w hospodástvví vvbec bjíti znám a hojné sázen. k jídlu za
Zraje
w
c
Xitnní,
81. Grumkowská zimní hruška, Griímkower Winferblnie. (wl.
List.)
roxplizawá hru.ska. se 14 dní držeti.
sahuje ale stanowišté.
Krásná,
hodné
weliká,
máslo
co
Zraje ku konci Listopadu, a dá
Strom roste
z
mládí bujné, do-
pede jen prostední wýsky^ a žádá Daí se dobe na kdaulích, a i
huje vvbec sázen
býti.
8^. Síaié panny, alf bdhmische Welssblrne. Pros.} Welmi weliká ale špatná hruška.
(w.
w
éas
dozrání
žluté,
wl.
Barwy
,
zelené,
teplé zaslu-
hrubomaunatá, nelibá
ku každé domácí potebé. Owoce drží se k jídlu až do Února, kdež poíná hnilieti. Strom dosahuje jen prostední welikosti, a žene wétwe do šíe. Teni
to
druh
jest
welmi aurodný, nezasluhuje wšak owšem
od hospodáe žádné pozornosti.
83. Prawá zimní ambretka, wahre Whifer-Ambrette, Ambretfe mit Bornen, Ambreffe
Trochu malá,
ale
jedna z
Jver.
(ml.
nejzwláštnéjších
List.)
zimních
nékdy wíc, pozdé se stronui scesána jen málo zawadne. Pozelenalé maso jest šáwau takoka peplnno, a má wznešenau cukrowau chu. Zraje w Listopadu, mnohé kusy owoce až w Lednu a Únoru. Strom daí se na wysokohrušek,
nékdy
celá
mííi
beze wšeho
ezem
cerwánku,
potažená.
ale
Newoní,
a
191 kmcních w teplém položení w^borne,
daí
aiirodny,
se léž na kdauli,
nizky a zakrsalý. Jako zákrsek
hojn
a jest \relmi
jen že ostáwá
pstowán na
tuze
pláních
osazuje.
81. Militka Biabarilská, Amalle von Brabanf. Pros.) Prostedn welik, pozdní, wyborné Zraje
ovvoce.
w
Prosinci
a
Lednu.
(prost.
tabulní
Slrom roste
wesele.
85. Bugowa pargamenlka,
fíergamotte von Bngi, la Bergamolfe Bngi. (prost. Duh.) Jen prostedn weliká, wzácná pozdní zimní hruška pro tabule. Silná
kže
swtle žlutá beze wšeho erwánku. NeMaso má slab bílé, krupinatéj rozplizawé, za deštiwho a sychraného letního poasí jen napolo rozplizawé, jinak ale chuti koenné, cukrowé a wclmi libé. Owoce zraje ku konci Dubna neb z poátku Kwtna, a dá se až do léta držeti. Strom roste vvcsele, jest silný a aurodný. Žádá welmi teplé položení, a máli se w našem studenjším podnebí wywinauli k dokonalosti, žádá, aby byl její
woní
jest
a nevvadne.
podlé wy-slunné zdi wysazen.
86. Prawá leíniní pargamenlka, wahre Pfingst-Iiergamotfe, Penfecoso. (prost. Dub.} Prostedn welká hruška a skwostné tabulní ovvoce. stáwá na loži owocním
maslnau,
Hruška
tato
pozelenale
do-
žlutau
Maso má
bilé,
okolo jadíihce hrubokrupiné,
welmi šáwnaté,
chu
sladkau, nawinulau,
kži.
cukrovvau.
Za krásného letního poasí jest welmi dobrá, za deštiwého a studenjšího poasí má maso jako epu. jest maso její co Na wýslunné zdi a w dobré máslo rozplizawé, a když již žádných hrušek není, jest náramn wážena. Owoce zraje w Dubnu, a dá Strom dosahuje jen prose držeti až do Cerwna. stední welikosti a jest náramn nesný. Na kdaulích
pd
•
se nedaí.
87. Saulerská pargameiitka, Bergamofte von
Saulers^
Bergamofle de Sanlers, Beurre de Sauleis. (wl. Led.) Hodn weliká, skwostná pozdní zimni hruška pro
i92 twánosti
tabule. Dle
now
svvé
podobá
se wcjci. Jest citro-
erwánkem šedým. Newoní, a celý as uschowání nescwrká. Maso má bílé, krupinaté, welmi sáwnaté, chuti zawánjící muškátem. Owoce zraje w Lednu, a dá se držeti až do Dubna. Strom žlutá 8
wesele, jest záhy nesný a welmi aurodný. Jedna z nejlepších hrušek w as swého dozrání, pozdji zmaunatí, nikdy ale nehnilií. Strom se daí dobe na kdaulích, též na wysokokmení. Žádá jako wšecky naše zimní hrušky w našem studenjším podnebí teplé stanowišté. roste
i
88. Pozdní štuttgartka, spáte Stutigarfer.
Únor.) Welká náramné krásná,
skwostná
másclnika pro
Únoru
Bieznu^
a
roste wesele, a
89.
Sc/idn[em's Winfer-Butferbirne,
(wl.
Nmecká
drží
a
daí
se
Owoce
tabule.
až do Dubna.
se
dobe
zraje
w
Strom
na kdauli.
rnuškaíelka, dentsche Muskateller-lilme,
muskat allemand. (yí. wl. Bez.) Weliké skwostné zimní owoce pro tabule a také welmi dobrá pro každau domácí potebu. Zraje w msíci Beznu, a dá se držeti až do Kwtna. Zewnitní barwa této le
hrušky jest na
stran
pihami.
žlutá,
kže
slunení.
Owoce
jest
jedna hruška rozšíí
Owoce nescwrká.
mastná se slabým
náramn libau
Maso
erwánkem
skropena welmi etnými
Jest
má
wn,
silné
wni
po
bílé,
celé
tak
že
swtnici,
hrubokrupinaté,
chuti cukrowé, jemn zawá, Strom roste spšné, a jest welmi aurodný. Nejlépe se daí na kdauii, kdež owoce dosáhne welikosti hrušky liberní. Žádá welmi teplé stanowišté a trochu wlhkau pdu. Na odích daí se wýborn. Ostatn pro wysokokmení se nehodí, majíc maso
sáwnaté, rozplizawé njící.
hrubé.
90. Hardepondowa pomlsiiice, Hardeponds Delices
Jlardepond.
peplýwající.
Zraje
do Prosince
držeti.
Weliká
w msíci
žlutá
Leckerblssen,
hruška,
šáwau
Listopadu, a dá se až
193 91. Hardenpondowa zimní máselnika, Hnnienpons Winterbutterbirne ,
Nowá
a
weliké
a
skwostná
welmi auhledné,
pozdji swtle
wn,
Hardenpond
w prawd
žluté beze
poátku swtle
z
Maso má
a jen trochu uwadne.
List.)
(wl.
Ovvoce
jest
zelené,
Jest bez
wší erwenosti.
welmi
bílé,
chu skwostnau, naZraje w Listopadu, a dá
jemné, šáwau peplýwající winulau, silné cukrowau. se držeti až
hiver.
hruška.
,
do Ledna. Tento druh daí
ních wýborné, roste wesele,
wtwe
žene
se na plá-
jehlanco-
wít, a nasazuje záhy a hojné, nebýwá ale weliký. Na kdauU daí se špatné, krní a záhy dostáwá spálu.
92. Hermanka ili chauchelka^ Hermannsbíme, Germain.
dna již
z z
(wl.
weliká,
Owoce
nejlepších hrušek.
dobe
držeti,
le
S.
bez odporu
je-
astéji
zraje
její
poátku Listopadu, nejwíce
dozralá dá se a
Hezky
Pros.)
w
ale
Prosinci;
hnilií neb
aniž
hnije,
wytrwá asto až do jara. Toto skwostné, wýborné
owoce neraéloby ani w malých sadech chybti. Strom tento se daí jak na pláních tak na kdaulích wýborné, a jest náramné nesný. Žádá dobrau, téžkau, wlhkau a silnau pdu. lehké a píliš mokré owoce se rozpraskáwá, zakrní, a jest bez ceny. Nejlépe se daí na swobodné stojících jehlancowii
W
pd
tých stromech.
93. Wlaská zimní pargamentka, bergamoffe, (wl. Dub.)
zimní
hruška
pro
tabule.
Strom roste wesele a
Winter-
itaiienische
Hezky weliká, welmi pozdní Zraje
w Dubnu
jest weliký.
a Máji.
Nejlépe se
daí
blíže zdí na wýsluní.
94. Hedbáwnice, Jammette.
(wl.
List.)
Hodn
weliká,
swtle zelená do žlutá padající hruška. Málo kdy se na ní jaká erwenost okáže, wíce míwá barwu skoicowau. Woní slab a swcrká trochu. Maso zakulatlá,
má
šáwau peplýwající, chu wznekoennau. Owoce zraje ku konci Listopadu, a dá se ti nedle držeti. Strom bílé,
nažlautlé,
šenau, wysoce cukrowau a
roste wesele, Slpaský
klí.
býwá wysoký,
a
nese záhy I
i
a
hojné.
194
Daí
Wzácné ranní zimní owoce. .
kdaulích.
na
ílruška tato
loži
se
dobe
na
i
owocnim pedržena
Imilií.
95. Císaka dubolistá,
Kaiserbirn, mit
dem
imperiál feuille de cliéne. (prost. Dub.)
Eichenblatf,
Prostedn
we)iká pozdní zimní neb wíce jarní hruška, k erst-
wému sndku Owoce
Máji.
zelené,
píjeu)ná. jest
Zraje
w Dubnu
nebo w z prwu
bichaté a kuželkowité , žluté beze wší erwenosti. Ne-
pozdji svvtle
woní a jen trochu uwadne. Maso má tuhis jemn krupicné, šáwnaté, chuti koenné a cukrowé. Strom roste wesele, žene wtwe wzhru, a nebýwá weUký. Druh tento žádá teplé stanowišt, sic jest owoce epnaté. Na kdauli se nedaí. Strom nasazuje
pozd. 96. Maníce neb zimní ptánice, Kolmarer Mannabim, oder Winferapothekerbirn.
Hodn
(wl.)
weliká,
je-
dna z nejlepších zimních hrušek. iNkteré zrají již w msíci Prosinci, a toto zrání trwá až do Bezna. Owoce jest podlauhlé, u stopky zakulatlé, kulatobišné a u šomolky okrauhlé. Barwu má swtle zelenán , málo kdy s jakým erwánkem na stran slunení. Newoní, a asn zesána scwrká. Maso
má
pozelenalé,
bled
bílé,
ních roste welmi wesele,
pozd,
ale
mén
potom hojn.
hruška chaulostiwá,
šáwau peplýwající, chuti Druh tento na plá-
cukrowé.
wznešené, skwostné,
W
na kdaulích
nasazuje
;
as kwtu
nesnese mokinowaté
jest
tato
pdy,
a
Na wysokokmení se nehodí, protože wítr toto nepewn wisící owoce asto shazuje. Tato hruška nemá w žádné zahrad chybti. žádá teplé stanowišt.
97. Neapoliíanská králowka, Kónigsgeschenk von Neapel, z
present
royale
de
Naples.
nejwtších zimních hrušek,
(
w.
hodící
wl.
se
kuchyské poteby. Z^aje zponenáhla w Únoru a Beznu, a dá se ješt déle držeti.
)
Jedna pro
jen
Lednu,
Owoce má barwu swtle žlutau, nkdy jest trochu tmawoerwené. Woní líbe a nescwrká. Maso má bíloze-
195 hruhokriipinaté
lene
chuti
,
Strom
sladké.
roste
wesele a brzy.
98. Heiímaiika,
Krockhals.
(prost.
tabule a ku každé domácí
Zraje jest
w
Prostedn
List.)
weliká, rozplizawá pozdní hruška,
w
podzimku pro
poteb W}born
Listopadu a Prosinci.
dobrá.
Strom roste spšn,
w každé sebe w hospodáských sadech
welmi wysoký a zdrawý, a daí se
pd.
špatnjší
wždy swého
Zasluhuje
místa.
99. Ferdiiiaridka, (w. wl. Pros.)
borné owoce.
w Beznu.
Ferdinand von Oesferreich.
Kaiser
Welmi weliké, krásné, w skutku wýZraje w msíci Prosinci a nkdy až
Owoce
jest podlauhlé,
posléz swtložluté, jen
nkdy
za
nažlautle zelené,
krásného letního poasí
stran slunení se swtlým erwánkem. cwrkne. Maso má bílé welmi šáwnaté , chuti cukrow sladké , zawánjící muškátem. Strom nasadí, brzy a hojn, a jest wesms aurodný. na
Newoní
aniž
pede ale dosahuje jen Toto welmi weliké, krásné, w
Roste sice z mládí bujn,
prostední
welikosti.
skutku hledané owoce nasazuje se na pláni co zákrsek pstovváno welmi záhy a hojn. Též se daí
na kdauli.
100. Neapolitanka, wahre NeapolUanerin, Poire NaTrochu malé, krásné, pro swau owoce s odru k erstwému sndku dobré. Zraje w Lednu a Beznu, a dá se dlauho držeti. Strom roste wesele, a dosahuje zna-
ples. (ml.
Led. Un.)
trwanhwost wážené
menité wýšky.
101.
Pargameiltka Louise,
wahre gute Louise,
Prostedn
la
welká zimní
bonne hru-
šáwnalého , rozplizawého píjemného masa barwy zelené. Owoce zraje w Listopadu a Pro-
ška a
,
(prost. List.)
,
sinci,
a
dá se
Strom roste stední
hodn
wesele,
welikosti, a
dlauho držeti, aniž wadue.
dosahuje
žene
ale
pede
wtwe wzhru.
jen
pro-
Celý strom
dlá auhledný jehlanec, a žádá zcela teplé a suché stanowišt. Druh tento welmi záhy osazuje, a pak 13*
196
každoron nesmírn
jest
pozornost
aurodný, zasluhuje wsi wysazowání pilného a
od hospodáe
etného podlé skowym asto
silnic
se
a
a
S tímto druhem hru-
cest.
míchá
druh
jiný
zimních hrušek,
nazwaných wailky, které mají skoro zcela stejn wytwoené owoce a zcela stejnau barwu. Strom též jest zcela té samé podoby a listí též twánosti.
w
tom, že jest pargamentka od
hodn
podlauhlá a u stopky špiatá,
Rozeznáwají se jen
bn
k stopce
kdežto
od
waiilka
kratší, a
bn
ke
mnohem
stopce jest
ne tak zašpiatlá. Druh wailek není zcela
k žádné poteb, ani k sndku ani k sušení aniž k jaké jiné domácí poteb, a nezasluhuje nikde
trpn
býti.
102. Zelená postnice, verd dní
tle
Paques.
welikosti,
Osterzuckerbime^ Sucre Bez.) Owoce jest prostewzácné a pro swé pozdní dozrání grilne
(prost.
zwlášt wážené tabulní owoce pro jaro. Strom roste welmi wesele.
Owoce
wydrží až do Máje.
w Beznu
zraje
Nemže
a
dost
býti
Dubnu,
hojn
a
wy-
sazowán.
103. Pasowky, PreuVs Kolmar.
(prost.
Owoce
List.)
šomolce široké, barwy citronowé, na stran slunení s hndým erwánkem. podlauhlé, k stopce
a k
Newoní a trochu scwrká. welmi jemné, šáwau
jemn
skoicí
Maso má nažlautlo
peplýwající
zawánjící.
Owoce
welké a skwostné tabulní. Zraje sinci,
a
mnohé kusy
w
drží se až
jest
-
bílé,
cukrowé,
chuti
,
prostedn
Listopadu a Pro-
do Ledna.
roste wesele, a dosahuje znamenité wýšky,
Strom osazuje
záhy a hojn. Tento druh náleží k nejlepším hruškám.
104. Sarazinka, la poire Sarasin. (ml. Dub. Máj.) Malá, zídka kdy prostedn welká hruška, w as dozrání rozplizawá. Zraje w Dubnu a w Máji, a drží prý se w studenjších sklepích celé lefo. Strom roste pkn a wesele: zasluhuje jakožto
jedna
hrušek wšeobecného rozšíení.
z
nejpozdnjších
197 105. Sedlecká máselnika,
Sedlefzer Grossbutterbime.
Welké hruškowé owoce, prawá skwostná Toto obzwláštní plná medowé šáwy. máselnice owoce, jedna z nejwýbornjších hrušek, ozdoba (vv.
wl. List.) ,
w
každé sebe wzácnéjší tabule, nemloby menší štpnici neb stromoadí chybti,
žádné sebe
we wtších štpnicích mloby etn býti sázeno. Zraje ku konci Listopadu, a dá se 4 nedle držeti. Strom w doroste bujn, žene wtwe wzhru, bré a orné as kwtu není a nasazuje každoron hojn.
pd
na
powtí
a
W
chaulostiwý.
106. Pstnice,
Tresor- Schatz- oder Liebesbirne, la Tre-
sor, la poire
Jedna
amour.
z
nejwlších zimních
poteby Owoce zraje w
hrušek, pauze ale pro kuchyiiské
druhm
hrušek liberních.
do
a dá se držeti až
lissime
hiver.
(w.
Prosinci, a dá se až
wesele a bujn,
a
daí
kokmení tento druh liké a
Pros.)
Welmi
se
la
bel-
weliká, pro
hruška. Zraje
Strom roste Pro wysonehodí, neb owoce jest we-
do se
jara držeti.
na kdaulích.
i
tžké.
108. Zimní
zlatnice,
spdte
Winfer-Goldbime
,
(prost.
prostedn weliká, welmi pozdní zimní k záwakám welmi dobrá a wážená. Owoce
Jen
Led.)
hruška,
w
Strom prostední
Lednu, a dá se držeti až do roste spšn , pede ale dosáhne jen zraje
Prosinci,
Schonste Winterbirne, wl.
poteby kuchyské welmi wážená zimní
w
náleží ke
Strom roste welmi spšn.
jara.
107. Krásná zimawka,
;
léta.
wýšky.
109. Virgule neb Špekowka,
Firgouleuse oder Tiro-
lerbirn, la Viryouleuse. (wl. List.)
Jedna
z nejskwost-
njších a nejprwnjších zimních hrušek a tabulního owoce. Owoce toto jest weliké, zraje w Listopadu a
Lednu,
jest
podlauhlé
a
kuželowité.
Kži má
powrchnost nerownau, barwu zelenožlutau, asem na stran slunení tmawoerwenau. Má jemnau libau wni, a jen trošiku uwadne. Maso jest nablaložluté, jemné, šáwau peplnné, wysoce hladkau,
ale
198 cukrowé chuti,
jemn
zawánjící muškátem.
tento se
daí na každé podnoži, snese
dobu a
roste
w
virgule
šky a
pkn
a
bujn.
i
Druh
každau po-
Zwlášt ráda roste
pdách, kdež dosahuje skoro wýsilného dubu. Ostatn jest tento druh
sušších
síly
welmi nenesný.
110. Kiwka, Krummstielige Winterbergamotte. (wl. Led.) Welká zimní podlauhlá hruška, na strom zelená, w as dozrání žlutá. Stopku má prostedn dlauhau a wždy nakiwlau, šomolku wysedlau. Owoce jest plno lahodné šáwy,
Strom
jest
a
dá se držeti až do Dubna.
prostedn
aurodný,
weliký,
wtwe
žene
wzhru.
111. Keselická, Graf Canal (wl.
Pros. Led.)
w as
oder Bezzi de Kesetitz. Welká zimní hruška, barwy zelené
prostedn dlauhé, u šomá prohlaubenau, jest baatá a okrauhlá. Jadinec má malý, maso bílé, ídké a jemné, šáwu sladkau. Owoce dozráwá na loži owocním ku konci Prosince a na zaátku Ledna. Strom roste bujn a molky,
dozrání žluté, stopky již
uiní znamenitý kmen.
113, Kobrcka
,
Bezzi de Mortigni. Welká, wznešená, u
stopky piokrauhlá,
barwy zelené,
asem
w asu
ale
ale také
i
dlauhá hruška,
auplného dozrání na
loži
Maso má rozplizawé s množstwím sladké koenné šáwy. Owoce zraje w Prosinci, dá se ale asem až do msíce Bezna držeti. Strom osazuje auhledn jehlancowitau korunu, a jest welmi nesný. Jest to jedna z nejwýbornjších hrušek.
owocním
zelenožluté.
i 99
ODDLEHIÍ DRUHÉ. o owoci peckowém. KAPITOLA
I.
O swestkdch.
Že
pwodu
O
I.
a
wlastnostech
jejich.
druhowé šwestek (prunus) pocházejí zwlášté z wyborného údolí Cólesyrie, nej-
ušlechtilejší
z teplé Asie,
krásnjší provincie
zem
asiatské,
w
níž bylo hlawní
m-
nepochybné; neb Theophrast zmiuje se o mnoha šwestkowých druzích, ježto w úrodné planin Sýrie a Damašku rostly, a do Ewropy piwáželo se tehdáž
sto Damaskiis, jest
sušené owoce z
Odtamtud
té krajiny.
dostaly se šwestky
ecka a pak do Wlach. Za asu Plinia poítala wlaská zem již hodn mnoho druh šwestek; neb tento již skoro o 30 druzích se zmiuje. W Nmecku nebyl ped dwma do
šwestkowý strom mnoho znám. Co se týká nejobyejnjších, ale také nejužitenjších druh šwestkowých,
sty léty
totiž
obyejných
našich
století
okolo
co welká wzácnost; rozšíily,
šwestek, nalézaly se sice již
eky Nekar we
w sedmnáctém
zdomácnly,
a
s
w
16.
Wiirtenbersku, ale ješt jen století
wbec pdau tak
pak se
naším podnebím a
se spokojují, jakoby zde byla jejich otina.
Mnohé druhy šwestek dají se wýborn od pecky we Strom šwestkowý nesnese žáswé dobrot rozmnožiti. dného píliš studeného podnebí, daí se toliko w mírném
—
zenípásu
,
a
ím
teplejší
položení strom šwestkowý má,
pd
Daí se w každé jen prostední dobroty a nepíliš suché ani tuze mokré jest owoce pedce wšak w dobré, mastné a wzdlané jeho mnohem wtší a krásnjší. Swestka náleží k druhm owoce, které osazují jen prostedn welkau korunu a swé tím lepší jest jeho
owoce.
pd
wtwe
nesau do wýšky.
;
Koruna šwestkowá zaujímá oby-
ejn w
skoro 18 až
sebe
býti
w
jako
klí
20stewíc; proež mohau
w
tyto
stromy
stewíc od wysázeny. Z nich wytékajicí šáwa stwrdne u owoce broskwowého a merunkowého, pedce
stromoadích
a
zahradách na 18 až 20
poslednjší dwa druhy tomuto neduhu wíce pod-
ale tyto léhají.
Druhy šwestkowé jsau welmi nesné, a osazují owoce na mladém dríwí, ale i na starých wétwích, na nichž se nalézají owocné wýpuky. Owoce toto jest newyrownané dobroty, jak w stawu erstwém tak sušené, Sušené dá se a lahdka jak pro zdrawé tak nemocné. mnoho let udržeti. Také se ze šwestek dlají powidla a
swé nejen
i
dobrá sliwowice. K hospodáským potebám nejlépe se hodí naše obyejná šwestka a žlutá mirabelka. Za erstwa k sndku jsau nejlepší, které mají maso šáwnaté a sladké, netuže wodnaté, s hebkau kozí. Wynechaw wšecko roztídní uené, rozdlil jsem wšecky šwestkowé druhy na ti tídy, totiž; 1. prawé šwestky, 2. slíwy, 3. mirabelky. K šwestkám poítáme ty druhy, které panštji od pecky k slíwám ty, jichž maso nikdy nepauští od pecky.
—
—
-wcliké se nazýwá áweslkowé owoce, když wlši než obyejná šwestka.
Poznamenáni: wl. vil.
—
prost.
Dw
jest
malé, když jest menši než šwestka.
—
když
jest tak welkti
hwzdiky
jako šwestka.
u nkterého druhu
II.
Popis
j
e
dn o
1 1
i
wý
welmi wý-
znamenají
stojíci
mén
borný druh, jedna neb žádná hwézdika druh
ch
dobrý.
druh.
a. IPratvé štvestky,
1. ^<^
Obyejná domácí
nost
spsob
netoliko ale
2.
we
welikosti,
zwláš také
w
chuti
* Srpnowá šwestka, a Zá.)
šwestka.
domácích
Jest welká rozdíl-
šwestek.
.Isau
podob, mkkosti a w asu dozrání.
rozdílné a tuhosti,
August-Zwetschke. (prost. Srp.
Tato šwestka zraje skoro o 4 nedle diíw
než šwestka obyejná; jest
této
w twánosti,
welikosti
201 a chuti podobná, jen že se stáwá swým rannjším dozráním sladší a w chuti skwostnejší. Pede ale nemá nikdy maso tak tuhé a jadrné. Strom roste
obyejná šwestka, a má Pro krauzawenau korunu ženaucí do wýšky.
mnohem
bujné,
krásnéji než
—
jiny k západu ležící zasluhuje tento druh šwestkowý
wšeho powšimnutí, a nemže l)yti dosti wysazowán. Za let chladných a deštiwých, kde obyejná šwestka nedozraje, jest tato wýborná.
3.
Zelená Šweslka, grfme Zwetschke.
(u
prosted Zá.)
Stopka sedí jen powrchu. Šwestka tato má podobu šwestky obyejné, welký žlábek, kži trochu nakyslau,
asem
bledé žluto-zelenau,
penatau
s
bílým náletem.
trochu erwenékroMaso má zelené, jemné, welmi píjemné. Strom jest
welmi šáwnaté, sladké a hodn wysoký, aurodný, a spokojí se
s
každým
sta-
nowišlm. 4. Caíalonská šwestka, (Srp. a
Catalonische
Zwetschke.
Zá.) Tuze dobré owoce, welké, kulaté,
s
(wl.
pec-
kau podlauhlau, šáwau lahodnau, pierwenalé, až namodralé barwy. Maso má zlatožluté, tuhé. Strom List roste bujn, má silné pichlupallé lelorstky. je wranný, welký, rozšíený, kwt welký, ale na mrazy wrátký. Owoce zraje w Srpnu a na zaátku Záí. 5.
Wlaská
šwestka,
italienische
Zwetschke.
(w. wl.
Zá.)
S tuze welikým owocem barwy modré, chuti dobré. Maso má žluté, a pecku znamenit wtší než obyejná šwestka. Dá se dobe sušit, a jest lahdkau jak syrowá tak sušená. Strom roste nízce, wtwe spauští se swým welikým listem hodn dol, a má List má wranný je silnjší než obyejná šwestka. a široký,
6.
Modá (wl.
kwt
welký a jest welmi aurodný. Owoce okolo sw. Wácslawa.
w msíci Záí, obyejn
zraje
dailowá šwestka,
Srp.
a
Zá.)
k sušení tak k ploskaté,
dozrání
jídlu,
Violette Dattel-Zwetschke.
owoce welmi dobré jak podoby co šwestka podlauhlé,
Jest
to
barwy erwcné s náletem modrým w as Maso má žluté, tuhé skoro erné. ;
jest
'•>
SÍ02 a jak se patí dozralé, jest sladší než
Kwte
ejná.
drobnjší
Owoce
ratolesti.
obyejných
sweslka oby-
stejn se šwestkami obyejnými, a též jest
Strom
šwestek.
jest
díw
má než
zralé
aurodný, a rok co
rok nasazuje. 7.
Bremská Šwestka, Bremer
Zwetschke.
Svvestka žlutá, welká co zelené rynglo
dlauhlau, plná sladko-cukrowé
Maso má
rynglo.
barwu díw zelenau, pak
a
požlautlau.
kwt má
jest krátko-stopké,
šáwy, wíc
ídké
nažlautlé,
(wl.
Srp.)
peckau po-
s
jak zelené
tenkau
Owoce
kži, toto
maso jen málo k sušení. Strom nese se chowá co zákrsek
welký,
pauštjící od pecky nehodí se owoce hojn a každoron; a neb wysokokmen, roste bujn a má býwá zralé díw než zelené rynglo. ;
stálost.
Owoce
8. Sidlowka, rothflamirte flaschenarfige Zwetschke. (wl. Srp.) Owoce toto šwestkowého druhu jest podoby láhwiné, welmi auhledné, erwené, tekami skropené, a
w as
Má
dozrání
patrný
modrau mlhau potažené, šáwy
žlábek
Zraje
w msíci
kowá
jest
Srpnu.
welmi
,
Merunkowá
Zá.)
fí-
chu sladkonakyslá nesný, má tenké wtwe, a
wzhru. Stitvt/,
Ib,
1. ^'^
plné.
dlauhau.
Podoba lahwiriá neb
zajímawá
welmi píjemná. Strom jest a nese je
prostedn
stopku
a
Owoce
slíwa,
její jest
Aprikosenpflaume.
welké, žluté, kulaté,
(prost.
na
pro-
hlubokým žlábkem. Maso má žluté, tuhé, plné šáwy, píjemn sladké, wznešené chuti merunkowé. Pecka jest široká, k merunkowé podobná. Jest to wýborný druh, jak k sušení tak k jídlu. Nechá se dlauho na strom držeti. Strom roste siln, dosahuje hodné wýšky, a jest aurodný. stední malé stopce
2.
*^
s
Fialowé perdrigon,
Srp.)
Silná,
Perdrigon.
Violette
chlaupky porosdá
kém hlubokém dlku. Owoce
stopka sedí
jest
(prost.
w
auz-
skoro zamodralé.
jeo3 newelké, kulaté,
má
Zlábek
na
ervvcno-žluté, tuhé,
bujn,
roste
a jest
z nejlepších sliw.
3. ^-^
Modré
obau
trochu
koncích
ploské.
Maso jest chuti trochu pritrpcelé. Strom náramné aurodný. Jest jedna
nepatrný, pecku pocUauhlau.
Zraje
w
Srpnu.
rynglo, blaue Renglode.
(prost. Srp.)
dosahuje hodné wýšky, a délá silnau korunu,
Strom
pon-
wadž žene rauby silné a weliké, kteréž jsau chlupaté a ídkého drewa. Owoce jest malé, swtle zamodralé; stopka jeho stojí w plochém dlku. Maso má žluté, trochu zatwrdlé, plné sáwy, sladké a welmi píjemné. Strom jest každoron plný kwtu a welmi úrodný.
4.
erné Srp.)
rynglo, schwarze Renglode. Owoce kulaté jest prostední
(prost.
sladké, tuhého žlutého masa, s peckau
drnau.
Stopka
pihowatá,
s
jest
modrým náletem bujn, má welké
Strom roste ku konci Cerwence 5.
^^
krátká,
dá
a
welmi
kulatau a ja-
kže erná ;
erw.
welikosti,
sem tam
,
se zwolna
sušiti.
rauby.
Zraje
a tlusté
a Srpna.
Zelené rynglo, grune
grosse Renglode.
e.
(wl.
Strom tohoto rynglo dosahuje znamenité wýšky, má rozložitau korunu, žene ale pedce swé wtwe wzhru, roste siln a bujn, jest wždy pln lírodných ok a kwtu. Owoce má kulaté a welké s hlubokým žlábkem a kwtním dlkem, které w as dozráni jen málo na strom zežlautne. Pi stálém deštiwém poasí rádo puká a býwá pochautkau sršní a much. Mže se také sušit, ale jen zpowolna, když díwe na strom trochu zawadne. Kži a
Srp.)
,
má
požlautle zelenau, prohledawau,
náletem.
Maso
jest žlutozelené,
potaženaublawým welmi jemné, plné
štawy, welmi skwostné a wznešené.
shwowý druh,
a
neml
by
w
Jest to nejlepší
žádné zahrad chybti.
Strom má hsti širší nežli šwestky, kwt dnoduchý spokojí se s každau pdau. konci Cerwence neb w polowici Srpna. ,
bílý
a
je-
Zraje ku
204 0.
Cerwené rynglo,
rothe Renglode. (erw. neb Srp.) Strom tohoto slíwowého druhu dosahuje wýšky obyejných swestek, a má korunu rozložitau; roste siln a bujn, a jest wždy pln aurodných ok a kwtu.
stromu jest jednoduchý, bílý, a
List tohoto
širší nežli
jest
též
kwt
šwestkowý,
trochu wtsí než šwest-
kowý. Owoce má kulaté a welké, brunátn cerwené, sem tam s nkterau pihau, strom rád pauští klí, i
nkteré kusy owoce jeho. Toto owoce dá sušiti,
ale
ponwadž má
Kži má hokau
od pecky.
se
zwolna
i
tuhé maso, jest dosti sladké, nejde a jest krátkostopké.
Zraje ku konci Cerwence neb na zaátku Srpna.
7.
Wzácnnka, Srp.)
Tato
Pretiose
de
wýborná
chutná
Tours.
(ml.
slíwa
z
erw. neb Touru
jest
owoce kulatého, malého, namodralého, s erweným a zrzawým náletem. Stopku má krátkau, maso žluté do erwena, tuhé a píliš sladké. Maso pauští trochu od pecky. Strom jest nad míru aurodný', welmi záhy nese, a pro
Rauby má
swau úrodnost ziistáwá zakrsalý. list širší než obyejná šwestka,
chlupaté,
kwt 8.
weliký, u bobáku ili prašníku naerwenalý. Owoce zraje w Srpnu a nkdy již ku konci Cerwence. Králowna z Touru, Kónigbi von Tours, (prost-
^^^í^'
peckau též podlau-
Srp.)
Zelená, podlauhlá slíwa
hlau.
Stopka sedí welmi hluboko.
laté,
Owoce
jest
ku-
welkým žlábkem a hlubokým Maso má tuhé, poblawé, žluté,
trochu ploskaté,
kwtním dlkem.
s
s
od pecky. Owoce toto jest plno sladké cukrowé šáwy. Kže jeho jest tmawowišowá a tuze hebká, s jemným náletem a žlutými tekami. které nepauští
Owoce, jak jen trochu na strom hodí k sndku.
stromu, a též rádo na
bujn,
jest neweliký,
položení.
9.
Zraje
sežlautne, již se
welmi rádo padá samo se
Dozralé
strom
hnije.
welmi aurodný,
w msíci
Strom a snese
roste
každé
Srpnu.
Maugeronka, Damascener Pflaume von Mnugeron. (wl. Srp.) Owoce jest kulaté s welkým žlábkem a hlubokým prašním dlkem. Kže jest erwenomodrá.
205 s jemným modrým námnohými malými erwcnožlutými tekami.
na stran slunení temnjší letem a
s
Maso má zelenožluté, tuhé, kehké, sladké a welmi píjemné. Strom býwá wysoký a úrodný. Zraje na zaátku Srpna.
Šwestka sedmihradská,
10.
soký,rozložený
má
w korun
bílý a weliký
jednoroní
Dnmascener.
lánglkhe
Podlauhlá slíwa, jejížto strom jest
prost. Srp.)
:
list
jako obyejná šwestka.
jest širší nežli šwestek,
wy-
Kwt rauby
po jedné stran zelené a po druhé brunátné. Owoce jest podlauhlé, barwy brunátné s pihami a modrým náletem, chuti šwestkowé ale sladké; býwá asto smolnalé. Maso jest zelenožluté, plné šáwy, a dá se lehko swléci z kže. Strom jest
náramn 1 1.
Aninka,
jsau
aurodný.
mnde Damascener.
erw.)
(ml.
Owoce
dobré šwestkowé chuti, plné dobré šáwy, barwy naernalé s modrým náletem, jde ponkud od pecky, kteráž jest zakulatlá a plná jádra. Rauby má chlupaté wzrst stromu jest skrowný , kwt welikosti obyejné šwestky. Jest strom náramné dobroty. Owoce má zralé ku malé
krátkostopké,
,
kulaté,
tuze
;
konci Cerwence.
12.
Boskwowá
Šwestka, Pfirsichpflaume.
(w. wl. Srp.)
Owoce podlauhlé, na krátké stopce, na slunení stran swtloerwené s modrým náletem, se stinné strany požlautlé erwenawé s nápodobným žlábkem, jaký má broskew, šwestkowé šáwy a kže hladké, která e nechá slaupnauti. Maso má žluté, které od swé wepecky nerado pauští. Kže tohoto owoce jest pihoklá. Strom býwá plný welkého kwtu a aurodných špiek, a jest welmi nesný kwt jeho pi jarních pímrazcích neád osazuje. Owoce býwá liké
;
zralé 1 3.
w
Datlowá
Srpnu. žlutá slíwa, grosse gelbe naftelpflaume.
Zá.) Žlutá welká s
kozí autlau a
slíwa,
masem
(wl.
o Y3 menší než papše, žlutým, plná cukrowé šáwy;
jen
asi
nepauští od swé podlauhlé pecky.
Strom býwá pro-
206
stedn
má kehké
wclký,
díwí, welký kwot, a swé
wétwe pauští dol. Dokonalé dozrání síc Záí.
její
padá
w m-
14. Mediolanská císaská swesika,^ Mailándische Kaiserpflaiíme. (prost. Srp.) Owoce swtloerwené s náletem zamodralým, kulaté, prostední welikosti, šá-
kže autlé a stopky prostedn má kulatau. Strom jest aurodný, prostední wýšky wtwí rozložených, malého listu a kwtu skoro swestkowého. Owoce zraje w msíci Srpnu. wy welmi
sladké,
dlauhé. Pecku
,
15.
Tesowá
slíwa, Kirschpflaume. (prost. er.) Toto
co nejwtší tešn weliké wisí , na dlauhé stopce, jest barwy tmawoerwené a na slunení stran ješt wíce pipálené, tak že padá až
owoce welmi krásné
má ídké, kži twrdau, hojn pecku slíwowau. Pro tabule jest ušlechtilé owoce, ale zídka kdy aurodný strom, jestliže jeho kwt zastihnau mrazowé. Strom má jen skrownau korunu, díwí drobné a rauby wlasaté. List má auzký a táhlý, býwá plný kwtu a nejrannji z jara wyráží. Owoce zraje w Gerwenci. Strom skoro do modra. Maso
nasladlau
tento
se
šáwu
dá
a
dobe
i
na
šwestkowých podnožích
štpowati.
16. Papše žluté, gelbe Eierpflaume. (w. wl. Srp. a Zá.) Tuze welká pauchatá šwestka s obyejnau stopkau a autlau kozí. Maso má žluté, plné sladké šáwy; nepauští od pecky, a owoce nehodí se k sušení; také rádo pauští klí. Dewo má welmi aurodné a kehké; wyhání
silné rauby.
a široký. a
Kwt
jest weliký,
list
též
welký
Owoce dozráwá dokonale ku konci Srpna
Záí.
17* Papše modré, blaue Eierpflaume. (w. wl. Srp. a Zá.) Owoce welmi welké, až do erná modré, trochu málo podlauhlé, s masem erwenožlutým, sladkau šáwau; rádo pauští klí, nejde od pecky., a nedá se sušit. Strom roste bujn, wyhání silné rauby,
kwt
i
list
má welký
neb na zaátku Záí.
a široký. Zraje
ku konci Srpna
207 18. Papše erwené, rothe Eierpflmme. (w. wl. Srp.) Owoce znamenit welké, trochu napauchlé, barwy erwen zamodralé; maso žluté, nasládlé štawy; pecky podlauhlé. Stopka, též i kvvt obyejných šwestek. Strom roste bujn, má wšak ratolesti drobné, dol
Owoce
wisuté, a rád pauští kU.
19.
^^'*
Kateinka, Kafharmenpflaume.
Owoce
welkým
s
kem, na obau stranách trochu ploské.
Srpnu.
Zá.)
(w.
dlauhostopké podoby skoro srdcowé
Kže
žláb-
jest
wy-
swtloerwenými tekami a bílým náleMaso má žluté, welmi tuhé, náramn sladké.
soce
žlutá, s
tem.
Wýborn též
w
zraje
i
hodí jak
se
k sušení.
ke
sndku
erstwa,
za
Strom roste welmi siln,
rodný, a spokojí se
každým slanowištm
s
20. Hyacinte wá shwa, Stopka sedí
w auzkém
má podobu
wejoitau,
ale
se
mlkým,
malé, chutné a dlauhostopké, krásné, do
wené,
s
erwenobílými tekami
a s
Zá.)
Owoce
hlubokém dlku. žlábkem
au-
pdau.
i
(ml.
Hyazintenpflmime.
tak
jest
jest
modra er-
modrým
náletem.
Maso má žluté, trochu tuhé, plné sladké šáwy. Strom býwá prostedn wysoký. Sil.
Aidacinka sUwy
Ajdacme.
,
(prost.
jest podlauhlé, žluté a
kau podlauhlau. Maso
má
Srp.)
erwen
Owoce
pipálené,
Owoce
zraje
pec-
Strom msíci
žluté, sladké a tuhé.
roste pomalu, a jest nesný.
s
této
w
Srpnu.
22.
^^ Zá.)
Bílé pedrigon, weisse Perdrigon.
Owoce
kulaté,
(ml. Srp. a
welmi krátkostopké, se slabým
žlábkem pauze co linie. Kže jest bíložlutá, potažená slabým bílým náletem, asem skropená karmazinow
erwenými tekami žluté, luhé,
a
skvvrnami.
Maso
jest
jemné, wíce sladké chuti, které
zelenoji
stawi
do tídy nejdobejších sliw. Sušena wšecko owoce pedí. Strom býwá wysoký a nesný. S tmito sliwami wede se ze francauzské zem znamenitý obchod.
23. Cerwené perdrigon, rothe Perdrigon. (ml. Zá.) Owoce kulaté s nepatrným plochým žlábkem, a stop-
808 kau welmi krátkau.
Dlek
Kže
jest
diwý.
nakyslá
kvvtní
jest
welký a še-
erwené modrá tenkým modrým
žluto-
se
tekami, s náletem. Maso jest erwenozelené, trochu tuhé, jemné, welmi šáwnaté a wznešen sladké. Strom nebýwá weliký, brunátnými
powtí nechaulostiwý a welmi aurodný. 24. Oerwená CÍsaka, rothe Kaiserpflmime. (w. na
Dlek
žlábkem.
silném
se
wl.
er.
jemnými chlaupky a Owoce má podobu weji-
obrostlau
w malém dlku.
sedící
tau,
má
Stopku
a Srp.)
kwétní jest nepa-
Owoce
trný, sotwa jej
pozorowati.
má
dobrau, šwestkowau, sladkonawinulau.
jest na slunení stran erwené a zamodralé, na stinné stran swtle erwené, s mnohými zažlautlými tekami. Maso
chu
žluté,
Strom roste siln,
welmi aurodný.
a jest
35. Swatojanská slíwa, Johannispflaume. (ml. erw.) Owoce jest kulaté, prostedn welké, tmawomodré, našpiatlé, chuti welmi píjemné a sladké se znanau bradawikau. Toto sice malé ale welmi dobré a jedno z nejrannjších owocí, zasluhuje etn býti sázeno. Strom dlá ratoléstky autlé, dosahuje hezké wýšky, a jest aurodný'.
Zraje
w msíci
Cerwenci.
26. Kropka 5 Unvergleichliche. (wl. íj.) Owoce jest kulaté, erwené, tekami skropené, modroerné; dokonale dozialé jest welmi dobré. Maso má žluté a tuhé, chuti wznešené. Owoce weliké zraje w msíci íjnu. Strom býwá jen prostedn weliký, a druh nemlby
nasazuje hojnost owoce. Tento
w
žá-
dné zahrad chybti.
27. Cerwená merunkowá šwestka pflaurne. (wl.
Srp.)
Jest
runkowá šwestka;
kulatá,
chuti
wýborné
Owoce má
žlábek,
zraje
w
Strom
silný
má díwí
welmi
Aprikos-
rothe
,
welká jako žlutá me-
tak
autlé,
a
sladké.
polowici
Srpna.
bujn,
a jest
roste
aurodný.
28. Waterlowka, Zá.)
wranný
Duc
Tato slíwa a
má
škrábla wý
de
Waterloo,
silné a ,
kwt
(prost.
bujné díwí,
wtší
než
Srp.
list
a
tuhý,
obyejná
209 Owoce
šwestka.
Pecka jeho
jest kulaté, žluté,
buclatá
jest kulatá,
Owoce zdá
kratiká.
se žehy se
a
masa
též žlutého.
jadrná,
dobe
stopka
a
hodilo k su-
neb wšecko šwestkowé owoce, které jest trochu pitrpelé chuti. Jako toto, b^wá sušené nad míru sladké. Owoce jest tak weliké jako žlutá welká
šení;
mirabelka, ledy welikosti prostední.
Strom
neb na zaátku Záí.
Mimo
tyto
zde uwedené
žené druhy šwestek nalézá
se
jest
w Srpnu
Zraje
welmi aurodný.
w echách etn rozmnow sadech eského wen-
kowského lidu ješt mnoho jiných, ale welmi špatných, které žádného rozmnožení nezasluhují, jakož jsau Karlata, špendlíky, skiwáni wajíka, a t. d. proež jsem jich :
zcela opominul.
o. Jfimhetletf,
\
.
Žlutá mirabelka,
gelbe Mirabelle. (w. wl. Srp.) Slíwa
s tuhým žlutým masem, tuhé žluté kže s erwenými skwrnami, kulaté podoby i kulaté pecky, stopky kratiké. Jest nad míru sladká , plná cukrowé šáwy, chuti welmi píjemné a skwostné, dá se wý-
born
když jen trochu na strom zawadne, dobrý a wýborný píkusek k peením. Strom tento nebýwá welký, welmi záhy osadí, a jest každoron welmi nesný, plný aurodných špiek. Rád ale smolnatí a náchylný jest ke spále díwí, list a kwt má drobný. Druh tento roste od pecky, a míwá wtší owoce než stromky pošlé ze štpowání. Tento strom snese wolné ezání, a když se w korun zmladí, wytrwá i 50 rok, sušiti,
a sušená jest místo salátu
;
jsa neustále náramn aurodný. menší zahrad chybti.
2.
Rysa, Goldpflaume, sedí
w
auzkém
a
Nemá w žádné
doppelte Mirabelle. (ml. Srp.) Stopka
mlkém
dlku. Owoce
kulaté se žlábkem welmi plochým.
šawlá Št>'pasl
jest zlatožlutá
kU.
sebe
s
jest plosko-
Kže
trochu na-
erwenými tekami 14
a
skwr-
námi a
slabau mlhau. Maso jest wysoce žluté,
s bílau
welmi jemné, šáwnaté, náramné sladké a wýborné. Strom nebýwá weliký, a málo kdy auplné osadí. 3.
Cerwená mirabelka,
rotJie Mirabelle,
(ml.
Zá.)
Slí-
wa drobná, tuze sladká, hodí se pauze k sndku. Na slunení stran jest pipálená, na stinné zelená, Owoce není zauplna kulaté, a pozdji sežlautne. pecku též má táhlau a malinkau, na kratiké stopce. Maso jest nažlautlé a ídké. Dewo tohoto stromu, ídké, rádo usychá, list má než trošku táhlé;
wisí
Strom
malý, drobný.
mže
aurodný. Stépowána
jest tuze
swestkowau podnož každým obyejným spsobem; wždycky se dobe daí. Od jádra nejde, bu že má newysplé nebo býti
na každau slíwowau
i
a
prázdné pecky.
KAPITOLA
O I.
O pwodu
II.
broskwich. a
wlastnostech jejich.
Strom broskwowý (Amygdalus Persica), pochází, jak názew wyznauje, z Persie. Odtud se dostal do ecka, pak do Wlach. Theofrast, ecký mudrc, jenž žil 318 let ped narozením pán, již se o nich zmiuje, jen tak jako o owoci cizím. Teprw 30 let ped pirodopiscem Plinieni známi byli druhowé ranních broskwí w ím, a jeden kus pkného broskwowého owoce welmi draze latinský
a
se prodáwal. Francauzsko honosí se již
skwowým owocem,
pes 200
let
bro-
jakéhož ani dle welikosti ani dle krásy
zem nemže tak lehko ukázali. Broskwowý strom, chowán co wysokokmen, dosahuje jen prostední wýšky utwoenau korunu as 15 neb 20 stewíc, a osadí obrub dlauhými, úzkými, na zubowatými lupeny s lets
jiná
pkn
ními dlauhými s
nejkrásnjším
a
zelenými letorstkami a
ržowým kwtem.
w as kwtu
Sil Broskwowý strom poskytuje nám jedno tilejších
z nejušlech-
owocí, které bawí oko nejlíbeznjším pohledem, a
tabulím slauží za nejwlší okrasu. Hojnost nawinulé šáwy,
nžná
chu
a líbezná
lahodného masa, též hodná welikost
tohoto krásného owoce dáwají jemu wysokau cenu. se dalo
w asu
broskwowé owoce
dozrání déle
Kdyby než
n-
kolik dní držeti, bylaby jeho cena ješt wyšší.
mnoho druh
wiibec se ale dlí we neb wlnatky a hladké. Francauzi nazýwají chlupaté, jichž pecka pauští od masa, peches, a Hladké, chlupaté, jichž pecka od masa nepauští, pavies. pi nichž pecka od masa pauští, nazýwají brugnons, a pi kterých od twrdého masa nepauští, violettes. Dobrota druhu broskwowých cení se dle toho, ím wíce má owoce šáwy nawinulé s sladkostí spojené, a ím lahodnjší jest chu masa. K zewnilním pednostem broskwí patí též, aby bylo owoce weliké, barwy wysoce erwené, kže jemné, která se nechá lehko stáhnauti, aby
Broskwí
dw
oddlení
jest
:
nebylo tuze chlupaté a wnit jest
mlo kámen
maso maunaté, bezšáwné
šáwa
;
chlupaté
kže,
a
malý.
haužowité,
Cím wíce
ím
trpí
broskew swé ceny. Strom broskwowý miluje dobrau, wzdlanau, suchau pdu, a wýslunné stanowišt nejlépe se daí podlé wýslunných zdí a na odích. Na mráz jest jak jeho dewo, tak zwlášl jeho kwt welmi chaulostiwý. Aby se w as kwtu uchránil, pokrýwá se rohožkami, w zim pak jedlowau chwojí. Kwt i owoce puí zrowna z malých wjiek, beze wšech stopek. Zídka kdy wtwe, které již owoce donesly, podruhé osadí, le na malikých owocních špic kách, které z tchto wtwí wyrážejí. Jakým spsobem štpowané broskwowé stromky nejlépe se množí, daí, a na jaké podnože mají býti štpowány, aby byly trwanliwé, ukázáno jest dostaten a obšírn w díl. I. Icap. VII. a w díl. II. §. 4. I zasetím pecek z broskwí štpowaných dá se stromk s pkným owoceni docíliti, jen že toto owoce jest malé. Kdo se chce ale nejlepších , nejpknjších a nejstálejších broskwowých stromk dochowati, štpuj broskwe wšelikteré na stromky blumowé. 14* a wlnatjší
wíce
tím
;
tratí
Owoce broskwowé nejpknjší a nejdokonalejší zdaí ostatn jen na odích. Chceli kdo broskwowý strom nechat rsti co wysokokmen, ten s nejlepším se poradí, když nechá slíwowý neb blumowý stromek hodn wzrsti a sllaustnauti, a pak jej teprwé w korun na wtwích zo-
<*^se
Tím
kuje.
mek
se
wyhne dwojí wad;
tak lehko nezláme,
byw
pedn
že
se
stro-
štpowán, a tedy maje již pe z dewa broskwowého, jest kehký, a welmi asto zlámán býwá od wtru za druhé nedocílí se z dewa broskwowého nikdy tak auhledného kmínku, kdežto
již
zdola
;
jako z
dewa
slíwowého
;
a
když se
pe
powstaly z bro-
skwowého dewa pi pesazowání na wtwích zkracuje, obyejn se spsobí stromu na tchto místech tok klí a na budaucnost. Rauby, z nichž wolíme oka okowání, nemusí býti píliš silné; prostedn tlusté rauby a na tchto z prostedka wolená oka jsau nejlejiší. Též se dají broskwowé stromkv rozmnožiti, když udláme hízence tak jako pi karafiátech. Ohne se totiž ze spodních wtwí broskwowého stromu wtew jednoroní k zemi od jednoho oka se naízne nožem až do prostedka dewa neb až k duši, a pak se jede nožem prostedkem dewa as na caul neb na 2 caule ke špice ostane
i
k
;
wtwe wzhru. ezem tímto k
Wtew
takto
rozíznutá shýbne se nyní
zemi, hákem dewným se zakotwí, a pak pihodí zemí. Byloliby w bhu letního asu stálé suché powtí, musí se hlína, kterau zakotwenec pikryt jest, zaléwati, aby mohl pustiti koínky, a takto se w zim náležit zakoeniti. Hízenec takto zakoenlý pesadí se na zimu neb z jara na swé stanowišt. Takowýto ze špowaných broskwí uinný hízenec má tu wýhodu, že, kdyby ml kdy pe celý utrpti mrazem a zhynauti, koen zase wyžene nowé pruty, ktei"éž pocházejíce již od stromu štpowaného, žádného štpowání nepotebují a nesau dobré owoce. Broskwowé stromky, zwlášt na odích wysázené, mohau býti pi stálém suchém powtí k weeru astji zality. Žádné umlé saustawy se nedrže, sestawil jsem druhy broskwowých strom toliko dle asu dozrání. se
bu
213 II.
1.
Popis
j
cd notliw}' ch
druh.
Ranní malá broskew, (pížmowkaj,
weísse
kleine
Fruhpfirsche. (Cer.) Nejrannjší a nejmenší broskew,
skoro
kulatá,
s
bradawikau
malau zašpiatlau
a
hodné hlubokým žlábkem. Zcela nulho a trochu pížmem zawánjícího masa. Strom bílá,
jest
welmi
Kwt má
2.
autlý, ostáwá
bled Hafiáilowá broskew, welký,
malý, jest ale welmi nesný. ríižowý.
Safranpfirsche,
^šafránka),
Owoce
Alberge jaune, St. Laurent jaune.
Strom
žluté, ale chutné.
bílého, nawi-
jest malé,
na mrazy a na zimu
jest
každému druhu štpowání welmi nejapný. Owoce dozráwá ku konci Cerwence aneb na zaátku Srpna. chaulostiwý
tuze
3.
a
ku
Han ní šarlatowá broskew, frhe
Purpurpfirsche,
Skoro zcela hlubokým žlábkem bez bradawiky, na míst jíž má dlek. Barwu má welmi krásnau; na stran slunení jest tmawoerwené, na protjší stran citronow žluté a siln erwen skropené. In
pourpre
kulaté
hafif,
owoce
grandes fleurs.
(Srp.)
s
Maso, okolo pecky
zaerwenalé,
jest
jemné, rozpli-
zawé, wysoce sladké, nawinulé. Jest jedna
z
nejprw-
Slrom roste welmi siln, daí
njších broskwí.
w každém položení, a jest náramn má otewiený, ržowý a weliký.
nesný.
4. Bílá Magdalenka, (MadlenkaJ, weisse Magdalen, Madelaine blanche.
(Srp.)
Owoce
kulaté,
pi
se
Kwt la
stopce
s welkým žlábkem a welmi malau bradawikau. Zeleno-žluté s ídkými erwenými praužky. Bíložluté maso chutná wysoce muškátow. Strom dosahuje jen prostední wýšky jest chaulostiwý na mrazy, a proto astji mén nasadí. Kwt má weliký,
trochu ploské,
,
bled ržowý. 5. Rantíí Penianka,
friihe
Peruanerin,
la
Chevreuse ha-
welkým žlábkem, s malau a špiatau bradawikau, barwy žluté, na stran slunení wesele erwené. Maso má bílé, jemné, roztif.
(Srp.)
Podlauhlé owoce
s
Sii4 plné
plizawéj
Strom bývvá 6.
Cewená
nawinulé
sladké, silný
a
Madlenka,
wysoký, a
a jest
wznesené sáwy. weln)i aurodný.
rothe Magdalen, la Madelaine
Broskew kulatá s welkým žlábkem a malau bradawikauj siln erwenáj tak že spodní žlutau barwu jest málo widti, Maso má bílé, rouge.
(wl.
Srp.
a
Zá.)
erwenými žilkami protažené, okolo pecky ružow erwené s nejwznešenjší chutí. Jádra má welmi Strom
chutná.
peny,
jen že
jest silný
má welký pedce
s
welkými naezanými
lu-
ržow
jest
erwený kwt, ráda osazuje, trochu chaulostiwá na powtí.
7. Miluše neb knežka, yrosse Princessinpfirsche, grosse
Mlgnone
,
,
grosse
Lieblingspfirsche , Lackpfirsche,
la
Hezky zakulatélá. Žlábek po ní se táhnauci dlí owoce nestejn we dwé. Bradawika trochu prohlaublá jest nepatrná. Spodní barwa jest žlutá, na slunení stran tmawoerwená. Maso má žlutobílé, plné šáwy, nejwznešenjší chuti. Jedna z nejlepších, nejkrásnjších anejwtších broskwí. Strom roste siln a nese hojn, listí má jen slab zaubkovvané. Má welký otewený ržow erwený kwt. grosse Mignone. (Srp. a Zá.)
8. Fialowá nektarka, grosse plafte Fruhpfirsche, grosse Violette, Violette Nectarine. (Srp. a Zá.) Zlatozelenau, na stran slunení
tmawoerwenau
sladkau kozí
Maso jest zelenobílé, wznešené muškatelowé chuti. Dobrá broskew. Strom roste siln, ale nikdy mnoho neosadí; má malý kwt. potažená.
"..
Kaiicléika, Kanzlerpfirsche, la Chancelier á grandes Welké mignonce we wšem welfleurs. (w. wl. Zá.) mi podobná, Owoce býwá nakiwlé, žlábkem na dwé rozdlené.
erwen
Jest
welmi welké, bled žluté, a trochu Maso má tuhé , šáwu líbezn
pipálené.
nawinulau.
10. Bílá nektarka, welsse Nektarine. (wl. Zá.) Okrauhlé podoby s mlkým žlábkem a malau bradawikau. Zlutobíláj nkdy slab zaerwenalá. Maso má bílé, šáwnaté, wýborné winné chuti. Strom rosfe dobe, a jest welmi nesný. Kwt má welký a bled ržowý.
«
1
.
líi.
Venuše
;^15
Venushmst /« teton de Venus. ( Zá. , Hezky zakulatélé welké owoce s hlubokým žlábkem a silnau bradawikau, bled žluté barwy, na stran slunení bled erwené. Maso má snhobílé, okolo pecky ržow erwené, chuti wýborné a wznešené. Jest krásná a dobrá. Strom roste bujn, jest zdrawý a aurodný. Kwt má malý, ržowý s karmazinowau obrubkau. Zraje ku konci Záí. ,
Obice, obryn, pavie
le
monslreuse^
(íj. a List.)
kže
Riesenpfirsche, Monstr óser Hártling,
Welmi
le
parte
rouge
de
Pompone.
náramn weliká broskew, slabým erwánkem na slu-
krásná,
mléko bílé se Maso má bílé, okolo pecky erwené, dobrých létech welmi lib nawinulé chuti. Strom co
není stran.
w
není silný, ale nesný;
kwt má
KAPITOLA
weliký.
III.
O merukách. I.
O
pwodu
a
wlastnostech jejich.
wýborné owoce má jméno swé od meruka slunené stanowišt w takowémto položení její owoce jest nejkrás-
Toto
krásné
a
aprico (na wýsluní), protože miluje, a
njší a nejlepší. Pochází z teplých krajin Asie, a byla nejprwé z Arménie pinesena do Wlach proto se jmenuje latinsky arménské jablko, malum armeniacum, epiroteprwa asi po 430 neb ticum aneb orbiculatum. 440 létech se rozšíily, a od toho asu mnoho druh se jich w Ewrop wypstowalo. Strom merukowý, když roste w prostoe co wysokokmen, nedosahuje pes 25 neb 30 stewíc wýšky, a dlá korunu rozložitau. Díwí merukowé jest welmi kehké, protož musí jim co wysokokmení wykázána býti ;
W ím
stanowišt ochránná od
wtr.
Milují
suchau,
teplau,
kyprau a dobrau pdu a wyslunné položení, máli býti owoce zdailé a dokonale dobré.
216 !Na
jae kwte merunkowé stromowí
zedla
a
welnii
asno;
šáwa w nm nehned nekwtlo, kdež pak od noních pímra/-k
protož aby píliš brzo za
býwá spáleno
a
pkných
znieno, dobe
jedlowau nebo slamau je pokrýti,
dn
pes zimu
jest
a této s
chwojí
nho asn
ne-
sundáwati; tím se, jsauc we stínu, trochu we kwtu opozdí, a strom sám od mrazu tak mnoho netrpí. Meruka owoce swé osazuje na mladém loským díwi, a kwt owoce wynlká zrowna z pupen asem ale osazuje owoce také na malých owocních wjikách, které Strom jest welmi wyrážejí ze dwau- i tíletého díwí. ;
nesný, a osadí nkdy takowé množstwí owoce, w msíci Kwtnu protrhati. Maso merunkowé
ídké, pro kteraužto wlastnost nabýwá
i
že se musí jest
welmi
wice ceny než
ja-
blka a lirušky.
Meruky
se nejlépe štpují na mladé blumy neb štpowati je na diwoké stromky merunkowé není radno, protože jsau potom citliwé na zimu welmi, a podléhají loku klí. Mnozí je též rádi štpují na mladé šwestky, protože takto jejich píliš bujný rst se zarazí. iNejslíwy;
lépe se štpují kopulowáním.
meruky míti pi brd"skwích
wysokokmení, lépe uizmínno, když sob wychowáme strom blumowý, necháme jej nasaditi korunu, Chcemeli
níme,
jak
již
co
bylo
a pak jej teprwa w korun na wtwích okujeme. Takowé wysokokmenné meruky musí míti bezpené stanowišt, aby nebyly polámány od wtru. Tok klí jest nejobyejnjší a nejzáhubnjší nemoc
tohoto stromu; protož nesmí se nikdy píliš ezati; zwlá-
št zati
šetiti se
musí ezání tlustých wtwí, a když se
musí, aspoíi se rány bez odkladu
kým dobe
etmelem zahradnici
zamaží.
Strom merukowý, ím starší jest, tím lepší a chutnjší má owoce. Maso jest wždy lepší chuti, když se strhne se stromu nkolik dní ped auplným dozráním, a nechá se dozráti na owocním loži. Nechali se dozráti na a zmaunatí. Také jest wždy nejlépe se-
strom, wyschne sati
je za ranní doby,
díw
než slunce wyjde.
217
Popis jed notliwy cl) druh.
II.
1.
*^ Pížrnowá meruka, Dobré,
Musch.
žluté
mezi
prwnéji zralé, a proto odbytné. a
merukami
w Cerwnu
ncj-
Není tuze chutné,
pro mnozstvví swé rádo hnije na strome
zralé "Z.
Aprikose, Musch-
Moschus
owoce,
;
b)
wá
neb na zaátku Cerwence.
Ranní muškatelowá meruilka, (muskafelkn), frúlie Muskateller Aprikose. (Cerw. ml.) Owoce wíce pijemnau wlnkau porostlé: kže na slunení stran zlatožluté, asem zaerwenalé. Zlábek, jenž owoce nestejn dlí, jest jen u stopky silný bradawika kwtní jest malá a sndá , maso kehké a mkké, šáwa píjemná a sladká asem vvoní muskátovv, ale mas-o brzy zmaunatí. Jádro má hoké. Tato meruka náleží, wyjímajíc nkolik druh tešní, k nejrannjšímu owoci, a jest nkdy pi sw. .Jan zralá, pro plesklé než
jest
dlauhé,
barwy swtle
žluté,
i
;
;
i
brzký
kterjlž
as
dozrání dosahuje jakési wzácnosti,
jinak ale jest mezi druhy
nejnepatrnjší.
merukowými
Strom ostáwá
nejmenší
a
malý, jest ale welmi
nesný.
3.
Uherská meruka, CuherkaJ, ungarische Aprikose. (prost. Cer.) Owoce její jest pišpiatlé, erwen prostedn welké, masa naerwenalého, pipálené, žlutého, trochu podlauhlé pecky a hokého jádra. Zraje
4.
w
Cerwenci.
Aibergowa meruka, Albergs Aprikose. i\r\\. er.) Kže této meruky jest zelená, na slunení stran wysoce
žlutá.
koenné a
chuti.
žluté,
jest
dobré
jest malé, a zraje
Cerwenci.
*^ Nancenská meruka,
(NaninkaJ, Aprikose von Barwa kže jest zlatožlutá malým erwánkem na slunení stran. Zlábek tohoto
Nancy. s
zaerwenalé,
hodí se za wysokokmen. Owoce
w msíci 5.
Maso
Jádro jest hoké. Strom roste bujn,
(wl.
Cer. a Srp.)
2ÍS pleskatého owoce jest u stopky hezky hluboký,
kwtní bradawice
ku Maso erweno-
ale zcela se ztrácí.
žluté jest welmi jemné, rozplizawé, náramn šáwnaté, wzácné a wznešené chuti. Jádro jest sladké. Bez odporu jest to jedna z nejlepších merunk. Dá se nkolik
nedl
na
strom
udržeti.
huje znamenité wýšky,
6.
Strom roste bujn, dosa-
je ale
chaulostiwý na mrazy.
Welká
obecná meruka, grosse gemeine Aprikose, Apricose commune. (wl. Cer. a Srp.) Owoce jest ku-
laté. Kže, trochu sammetowá, jest žlutá, na stran slunení siln pipálená a pitom s brunátn erwenými skwrnami. Zlábek, jenž owoce nestejn dlí, jest silný, a táhne se až ku kwtní bradawice. Maso jest swtle žluté, tuhé, nepíHš šáwnaté, sladké, ale když pezraje, maunaté. Jádro jest hoké. Jest to jedna z nejkrásnjších a nejwtších merunk zwlášt se hodí k záwakára. Strom dosahuje znamenité wýšky a síly, a jest welmi aurodný i w nepohodlných létech. Zwlášt dobe se daí co wysokokmen.
7.
Králowská meruka, kose. (wl. Cer.
má
tuhé
Cerwence 8.
a
a
žluté,
a
Ckrálowka),
kdniglkhe
Apri-
Welké žluté owoce. Maso jdaucí od pecky. Zraje ku konci Srp.)
Srpna.
Mandlowá meruka, (mmidlowka)
Mandel- Apri-
,
kose^ Ananas- Aprikose, Aprikose von
damer, hollándische Aprikose.
Breda, Rotter-
(wl. Srp.)
Owoce
welké,
slunení siln erwen pipálené. Maso zlatožluté, welmi šáwnaté, jemné, wznešené chuti.
na stran
má
W
pecce
nalézají
z nichž se dají
kmenu podobné. 9. ^^^
se
dobe
obyejn
dw
sladká jádra,
dochowati stromky pvvodnímu
Strom
jest
welký a aurodný.
Ananasowá meruka. Ananas Kži má hladkau, jemnau a
-
Aprikose.
(ml.
Spodní barwa jest zlatožlutá, na slunení stran erwená. Zlábek owoce trochu ploskatého není hluboký, a koní se nahoe plochým prohlubením, kdež se nalézá ostrá špika. Gerweno-žluté maso nikdy nezmauSrp.)
tenkau.
pkn
2i9 natí, jest
šfáwy
,
jemné, ale trochu twrdé, plné nejwýbornéjtií
wn
Jádro
ananasowé.
hoké.
jest
Pecky
prý se hodí k wychowání diwokých merunk.
10.
erná meruka, schwarze Aprikose. (ml. Srp.) Kže této kulaté meruky jest na stran slunení erno-ftodrá
na druhé
,
erwené, okolo pecky
tmawoerwená.
Maso
jest
mkké,
ale
kyslé.
Ovvoce jest malé a zraje
KAPITOLA
O I.
A as
sá-
okolo pecky
na-
w
Srpnu.
IV.
stromich tešiiowých.
O puvvodu naše
mla
sladké,
a
zlatožluté,
beze wsí wzácnosti,
wnaté,
wlast
w las tnos
a
tch
diwokých tešní
tož se strom
tešowý
Asii, které
nejstarších
druhowé
teš--
W
roce asích k nám se dostali. byly nkteré štpowané druhy
tešní teprw pineseny do Rínia, a sice Malé
za
již
hojnost, wšak lepší a ušlechtilejší
owí teprwé w pozdjších 74 ped narozením pán
w
ejich.
j
nazývvá
z
Cerasuntu, (pro-
msta w Pontu naež strom tešowý
cerasus),
Lucullus zboil,
sebau pinesl do íma. Po 120 létech penesen byl do Anglian, odtud do Nmecka, a i u nás se rozšíil. Tešn jest zajisté z dar, jež nám chowání owoce poskytuje, jeden z nejlepších a nejrannjších. Poskytuje prawé oberslwení w tom roním poasí, když sob ho nejwíce s
pejeme; každému
jest
welmi zdrawé
a
dáwá krwi
naší
nejpimenjší a nejlepší šáwu. Owoce toto nalézá práwem mnoho ctitel neb jest dobré a skwostné tabulní owoce, a pitom hodí se wýborn pro každau domácí ;
potebu.
Wenkowan
etn i
ml
wysazowati,
písenatau
INikoliw ale
pdau
by dobré
protože
hojn
a
tešn
s
nesaucí
druhy
každau sebe chudší
wenku se dobe daí. nemiluje strom mokro a dobytí mrwu. Nejse spokojí a na
220 lépe se
daí w
pd, by w
pda
spodní
i
w dobré
slinowaté (mergelartig) neb byla jílká
w
i
;
orné
takowé dosáhne
nkolika létech znamenité wýsky.
Tešowé
w dwoje
stromy dlíme
Wišn
(wišn) a sladké (prawé tešn).
tešn
oddlení,
kyselé
nedosahují zname-
pak míwají wýšku 40
i 50 stewíc, a duby jako mateský strom, naše jejich ast ji wyrostau co Kwt tešow)'^ ptánice (ptáky , prunus avium Linn.) Ovvoce nasazuje dílem na jest prawá okrasa pírody. mladých raubech, dílem wyniká i ze starého díwi, a to dílem jednotliw, dílem i w chumácích.
nité
wýšky,
Znan že
wišn
se
stromy
liší
mají
kyselé
tešowé od wišowých
brunátn
list
tpytící
zelený,
tím,
se
a
prawideln žubowatý, kdežto tešn mají list swtle zelený, ne tak hladký, ale wíce krabatý neb karbowaný, welký, tenký a hluboce žubowatý. Welmi asto dají se tešn dle dewa od wišní rozeznati. Wišn mají tmawohndé i pníky, sladké tešn pníky swtle hndé a silnjší wtwe.
A
strom
tešowé jae
již
tešowý
wšak mladé
dorostlý jest slabý,
Když na
stromky jsau welmi wrátké na mrazy.
šáwa w
Ostatn tešowé stromowí bujn
je znií.
a
noní mráz
spšn
týe wysazowání stromk
se
bu
do školky neb
na stanowišt, pro jejich asné jarní puení lépe saditi je
ro-
brzy osazuje owoce.
ste, a také
Co
nich je rozedlá, jediný silný
na podzim; a wšak
i
jest
wy-
na jae wysazowání se daí,
asn
a náležit poíná. Jarnímu wysazowání let následující sucho, ale i tato nehoda se pedejde, když se stromky pi wysazowání nále-
když se jen škodí
obyejn w
žit zaplawí.
Tešn se dlí w tešn srdcowé a chupawky. Chupawky dosahují swé tuhosti a prawé koenné chuti pi díwe sesány jsau trpké. Pi pkn auplném dozrání powtí suchém dají se dlauho na strom držeti, ale w as stálých deš hnijí na strom. Chtje zde uwésti ;
dobré
jen druhy nul jsem
umlé
barwy jsem
a
nesné
nám w Cechách známé, pomi-
a saustawné
je sestawil.
roztídní tešní,
Kdoby
se s
umlým
a toliko dle
klassiíikowá-
22 i ním tešní chtl seznámiti, ti knihu Jiího Liegla/) w níž on saustawu znamenitého znatele tešní Truchsesa uwádí nebo ti nmecky sepsanau knihu o tešowých strojních od Truchsesa samého. **) Poznamenáni,
—
prost.
—
ml.
tešn
malá jest
tešn
ptánice neb
jen
tak welká jako
asi
naše
planá
prostretln welká
jest, která se
od malých tešni swau
mnoho nerozdluje, j;>ko sladká srdcowá májowka se tešn, které máji skoro n>. rvi. — welmi we iké nazywaji hollandská welká knžka a welká erná caul we prmru, j^^^^o chupawka wl. — welké jsau, které se dle welikosti swé welrai welkym bliži, jako ku ph ostheinika.
welikostí
;
:
se dlauha, když je delší než dwojnásobná wVška když y- kratší, a welmi krátká, když je jen tak dlauhá jako wvškt tešn neb ješt kratši. A wšak délka stopek w mokrých lélecli jsau tlustší a není wždy a každoron stejná
Stopka nazýwá
tešn;
krátká,
kratší;
w
5
teplých a
II.
pkných
Popis jednotliwých druh.
Tešn.
A. a* 1.
delší a tenši.
Treiné
éemé
s bartvitvau Hátvau,
Taíarka, tartarische Herzkirsche. (wl er.) Tešn tmawoerná, wehni weUká, hbé chuti, šáwy ernoerwené, masa též takowého a chutného. Owoce Podobu má skoro tíhrazraje w msíci Cerwenci. nau, stopku swtle zelenau, sedící we hlubokém dlku. Pecka má podobu srdcowau, a jest welká. Strom roste
bujn, dosahuje znamenité
wýšky,
a
hojn
nasazuje.
2.
erná
Biitnerka,
Qobice),
scliwarze
Sfeinitzer
Hiese, oder schwarze Buttners-Kirsche. (w. wl. Cer.)
*) Systcmatische Anleitung
zu
Kenntniss der vorziiglichsten Sorlen
des Kern-Stein-Schalen- und Beerobstes von Georg Liegl.
**) Systemalishe KlassiGkalion
Wien
1825.
und Besclireibung der Kirschsortcn
von Frtihcnn Christian Truchsess.
222
Tešn wišowého spsobu. Owoce má welké, brunátn erwené, sladké a chutné, maso tuhé. Owoce wisí na dlaulié stopce. Kwt má welký, list tešowý, a
dewo
jewí
Strom
wišni.
tento
jest
aurodny.
Owoce zraje ku konci Cerwence a na zaátku Srpna. Hermalská chrupawka, Hermalser schwarzbrnune 3. Knorpeíkirsche. (wl. Cer.) Owoce ern brunátné, dosti weliké, sladké a dlauhostopké,
zraje
w msíci
Cerwenci. Strom roste do w}šky, a dosahuje znamenité síly.
4.
Welichowa chrupawka, Cer.)
Owoce
Welkhs-Knorpelkirsche.
weliké
jest
erné
,
a
(wl.
dlauhostopké.
Strom dosahuje znamenité wýšky a síly. Owoce zraje ku konci Cerwence neb na zaátku Srpna. 5. ^íl
Wolowatka, Ochsenherzkirsche. (w. wl. má dlauhau, swtle zelenau s erwen}'mi
Stopku nami.
Owoce
zašpiatlé, srdcowé,
jest dlauhé,
jedné stran wíce ploské
s
er.) skwr-
hlubším žlábkem.
na
Kwtní
dlek nemá skorém žádný. Kži má silnau a skoro zcela ernau, maso tuhé, ernoerwené, plné barwiwé
šáwy,
a
chuti
wýborné.
Strom
jest
welmi
nesný, a dosahuje jen prostíední wýšky.
6 Dunklmanowa pozdní marušowá tešn,
(martiée'),
Dunkelmanns spdte Mmilbeerklrsche. (wl. er. a Srp.) Owoce wisí na dlauhé swtle zelené stopce, jest skoro twerhranné s welikými žlábky. Kwtní teka jest nepatrná.
Kži má
plné barwiwé sladko-nakyslé,
wysoce
šáwy.
ernau, maso mkké,
Chuti jest newyrownané, tak
wišn bjwají. Pecka jest Strom dosahuje jen prostíední
jen
jak
malá, skoro kulatá.
wýšky, a jest nesný. 7.
Wahinowka,
Tešn
Walterschlager
prostední
- Kirsche.
(prost. Srp.)
ernobrunátná, tuhého masa a drobné pecky, šáwy wysoce erwené, barwiwé, jen málo sladké. Owoce wisí na dlauhých stopkách, roste w chumácích, býwá w Srpnu zralé. Strom roste bujn, wyhání silné roní wýpuky, roste welikosti,
do
vvyskv,
ma
názevv
dosahuje znamenité
a
swj od
místa
w
Btnerowa erná srdcowka,
8.
Herzkirsche.
(wl.
bokém dlku.
Cer.)
Ovvoce
tato
Buthies
schwarze
Krátká stopka sedí we jest
stran
na jedné
hlu-
plošší
Kwtní teka
než na druhé, a kolem žlábkowané. jest nepatrná.
Tešn
síly.
Jihlawsku.
Maso má mkké, tmawoerné
a
wel-
mi barwiwé. Chuti jest sladké a obzwláštn píPecka jest kulatá. Strom roste bujn, a nasazuje welmi hojn.
jemné.
A*
Tešn s nebartvitvau šáwau
s
natau neb cenvenau 9.
Tmawoerwená májowka, (prost.
Kwt.
a
Cer.)
iervoen leropC'
kosí.
dunkelrofhe Maikirsche.
Owoce
toto
jest
Imawoer-
dobré a sladké a masa natuhlého; roste w chumácích. Jest welmi ranní, zrajíc ku konci Kwtna a na zaátku Cerwna; protož také býwá od wrabc co prwní owocní pochautka welmi nawštwowáno a odklizowáno. Strom roste do wýšky, a má malý kwt s popráškau žlutau. wené, prostedni welikosti, chuti
10.
Tuchsesowa májowka,
Truchsesens fruhe rothe
neue Maikirsche. (prost. Cer.)
doby srdcowé
,
ržowé
a
Tešn
dílem
podlauhlá, po-
tmawjší barwy,
trochu tuhého a nasládlého masa. Jest welikosti pro-
stední a dlauhostopká. Dozráwá obyejn Cerwnu. Strom má spsob wišowý.
11.
w msíci
*^
Grafionka, Grafion. (e. a Srp.) Owoce dosti masa chupawého, barwy erwen pipálené, šáwy sladkonakyslé, pecky malé , stopky prostední. Strom roste bujn do wýšky, a jest náramn nesný. Pro swau dobrotu, krásu a úrodnost nemlby tento tešowý druh w žádné tešowé, sebe menši zahrad chybti. Zasluhuje býti wbec znám weliké,
a rozšíen.
Owoce
zaátku Sípna.
zraje
ku konci Cerwence
a
na
224 12. liauermannowa chnipawka,
Lauermanm
Owoce
pelkirsche. (w, wl. Cer.)
Knor-
krátkoslopké,
srd-
cowé, na jedné stran se žlábkem prodlauženým až ku kwtní tece. Jemná kže swtle erwená s nažlaullými tekami.
Maso
pierwenalá. Chuti
jest sladké,
owoce krásné, welmi
Jest to
tešowém stromoadí nebýwá wysoky,
ale
twrdé, bílé,
jest
a pecka wznešené a kóenné.
weliké,
chybti.
náramn
Prin%essinkirsche.
(w.
zdrawy,
holldndische
Tešn
Cer.)
wl.
jest
nesný.
weiká knžka,
13. Holiaiidská
nemá w žádném
Strom
s
grosse
krátkau
swtle zelenau stopkau, stojící we weikém na stran se dlku, podoby skoro srdcowé, na jedné stran pleskaté, na druhé mén ploskaté se zlábkeni bžícím až ku kwtnímu dlku. Kže jest silná, barwy ržowé, pipálené, ostatn pižlaullé. Maso jest slab bíložluté, welmi tuhé a chupawé. Chu jest wysoce sladká a píjemn koenná, pecka malá srdcowá a pišpiatlá. Jest to jedna z nejpednjnalézajícím
we prmru pes caul, a dala by pi krásném powtí dlauho na strom držeti, kdyby jí ptáci, a ješt wíce sršn, jako wšem poších tešní, majíc
•se
zdním tešním neškodili. Strom dosahuje wýšky míwá tešowé, silné letní wýpuky, a jest aurodnj. Owoce zraje ku konci Cerwence.
14. Biittnerowa
erwená chiupawka,
cem,
jedné strany
s
zrání až brunátným,
když
žlautlé,
wýsluní,
Pecka a sedí delší,
jest
jest
jest
Bilttners rofhe
Tešn
s
stínu.
Jeli
owoce na
tmawoerwen
pipálené.
weikvm ovvopipáleným, w as dodruhé pak strany barwv na-
Knorpelkirsche. (w. wl. Srp.)
ržow s
owoce we
skoro zcela
malá a srdcowá, stopka
skoro powrchu na tešni.
prostedn
Tešn
na jedné stran trochu ploská
s
dlauhá,
jest širší
welkým
než
žláb-
Maso má welmi tuhé a bílé, chu wysoce Strom jest welmi aurodný, žene bujn," jak do šíky tak do wýšky dewo má twrdé a husté, kem.
sladkau.
;
též welký
kwt
a
list.
Obyejný as
zralosti jest
Srpen.
235
**
15.
Kropenatá
chriipawka, rothflnmirte Knorjyel' Srp.) Cerwene kropenatá neb píprau-
kirsche. (wl.
tesn
žilá
Owoce
podlauhlá
krásná
,
býwá Strom má wjsoký wzrst a toto skwostné
^ Napoleonka,
16.
Napoleons
Tesné prostední
Cer.)
natá a podlauhlá.
zraje
na zaátku Srpna. welmi nesný.
jest
Knorpelkirsche.
(prost.
erwené
krope-
welikosti,
Maso má
w
šáwu
tuhé a chupawé,
prostedn dlauhau
sladkau, stopku
Owoce
dlauhau slopkau.
s
zralé
pecku malau.
a
msíci Cerwenci.
^^
17.
Perlowka, (perlowá tešn), Perlkirsche. (wl. a Srp.) Owoce s dlauhau stopkau, která stowe welkém dlku a jest swtle zelená. Podobu
Cerwc. jí
má srdcowauj jest na jedné stran ploské a hlubokým žlábkem zbrázdné, které je we dw ple dlí. Kwtní dlek jest nepatrný; dokonale wyrostlé a doswtle erwen pipálené, sem a tam mlhau; na zákampí jest barwy bílé Maso jest bíložluté, neb welmi swtle bíložluté. mkké, welmi šáwnaté. Chu má welmi sladkau, zralé
se
owoce
jest
zrzawau
jemnau a wznešenau. Pecka jest
jedna
z nejlepších a
nenáhla, a dá se na roste
bujn,
strom
jest zdrawý,
stiwý na pozdní
ti
nedle
tešn
Zraje zpo-
držeti.
Strom
welmi nesný a nechaulo-
pímrazky.
Welká chíupawka,
18.
Tato
jest welká.
nejkrásnjších.
grosse
Knorpelkirsche.
(wl.
er.) Tešn podoby kulaté a welmi sliné, skroOwoce jest krátkopená erwenými praužkami. stopké, masa tuhého a welmi chutného. Strom roOwoce býwá zralé w mste welmi tílijn a siln. síci
Cerwenci.
Podbradská muškatelka,
19.
Podébrader neue
skatellerkirsche. (prost. Cerwc.)
Tato
Mu-
tešn má
na
jedné stran owoce naerwenalé se zrzawau mlhau,
-
na druhé stran jest bledožluté, prostedn weliké, chupawého, s chutnau šawau. Stopku
sladké, masa
má prostedn
dlauhau.
Strom se rozkládá dle sp-
226 sobu tešni, dosahuje znamenité síly, wýšky a Zraje w msíci Cerwenci. sáhlosti.
20.
Ržowá tešn
roz-
Rosenkirsche. prost. erwc. Owoce této tešn jest prostední welikósti, barwy ržowé, dlauhostopké a sladké. Owoce jest welmi sliné, nalézá se w chumácich. Strom jest náramn ,
(
aurodný, a owoce pro swau dobrotu, ješt
ale
wíce
Druh tento zasluhuje býti pstowáti. Strom roste bujn do
slinost, welmi prodajné.
wbec
sázen a
dosahuje znamenité síly; má welký kwt Owoce zraje w Cerwenci. 21. Dietzowa welikáiika, Dietzens Ungehener-Kirsche. Owoce prostední welikósti, barwy (Cerwc. a Srp.) temn erwené, lesklé kže, masa twrdého, šáwy prostedn sladké, na obyejné stopce. List má
wýšky i
a
list.
wrann
zelený, weliký a široký.
dosahuje hodné rozsáhlosti
Owoce
ku konci
zraje
i
Strom roste bujn,
sily,
a
aurodný.
jest
Cerwence neb
z
poátku
Srpna.
22. Úerwená srdcowka, rofhe Uerzkirsche. (prost. Tešn ídkého masa, šáwy sladké, trochu Cerwc.) nakyslé, podoby podlauhlé, podobné k srdci, barwy ržowé. Jest tuze aurodná. Strom roste spšn, dosahuje znamenité wýšky, má weliký kwt. Owoce býwá zralé na zaátku Srpna, jest dlauhostopké, prostední
welikósti.
23. Cerwená syrnice
,
rothe
Molkenkirsche.
(prost.
Stopku má dlauhau, naerwenalau, která jen z powrchu sedí na owoci. Owoce jest širší než wyšší a skoro tyrhrané, na stranách ploskaté se žlábky. Na stran slunení jest tmawoerwené, na druhé trochu swtlejší. Maso má ^elmi mkké, bílé, plné šáwy a chuti welmi sladké. Pecka jest kulatá. Toto sice newelké owoce jest jedno z nejzwláštnjCerwc.)
ších,
hodí se
rozmnožení. a jest
dobe
k sušení, a zasluhuje hojného Strom dosahuje jen prostední wýšky,
náramn
aurodný.
2Si7
c»
Vreiné hexharewné iátvy^ Jednohareivné, se zlutau kozí*
24. Biittnerowa žlutá cliriipawka Knorpelkirsche.
(prost.
barwy
gelbe
dlauhau
s
Owoce kwtní dlek jest Maso má chupawé, tuhé, libé,
stopkau, která sedí bez
má podobu
ploskaté
Tesné
Cerwc.)
dlku
Buttners
,
bíložluté.
srdcowau,
na owoci.
a
skoro wznešené sladké chuti. Pecka jest malá. Strom
hojné a každoroné.
jest zdrawý, nese
zráwá
25.
w
Owoce
do-
Cerwenci.
Woskowka
,
Wachskirsche
von
Búttner.
(prost.
Owoce barwy žluté, práw woskowé, jest prostedn welké, ploskaté, masa chutného, tuhého Cerwc.)
a dobrého. nité wýšky.
26. Syrilice dé
žlutá,
,
Strom
má
aurodný, a dosahuje zname-
zraje
w
Cerwenci.
Molkenkirsche. (prost. erwc.)
Tešn
Owoce
prostedn
jest
ble-
nkdy
zamodralá, skoro barwy olowowé,
zrzawau mlhau. laté, s
jest
Owoce
welké,
se
ku-
tenkau dlauhau stopkau a malau peckau. Maso
sladké; býwá zralé ku konci CerStrom žene bujn do wýšky, má list široký welký, owoce swé nasazuje we wéjikách. tuhé, dosti
wence. a
27. Sirkowá tešn,
Tesn
prostední
Schwefelkirsche. welikosti, kulatá,
(prost.
žlutá
a
erwc.) dlauho-
masem hojn sladkým. Pecku má malau. Strom má wzrst wysoký, a owoce býwá zralé w
stopká, s
Cerwenci.
28. Roztžka, Rosféžer z
Kirsche. (prost.
erwc.)
Tešn
pecky pošlá, owoce prostedn welkého, kulatého,
neist malé,
masa mkkého, pecky trom roste zdlauhaw a
bílého, tuze sladkého,
stopky podlauhlé.
jest nesný.
Owoce
zraje
w
Cerwenci.
ló»
22S
B. Wišii. «r.
Wišn s
1.
éernau neb ttnatvau
Ibartvitvuu Iatvau,
Jednobaretvnau
teozí^
fsladhé
wvihtéj»
Sladuška, fíerzsússe-Weichsel. (erwc.) Tato wišn z pecky wychowaná w Roztži má owoce naernalé, ili brunátn erné, sladké s twrdýra masenij jest tuze dobrá a zraje
w
Cerwenci.
2. Ostheimka, Osthehrer-Weichsel. (prost. erwc.) Stopku
má
dlauhau,
zelenau,
w
širokém dlku.
a
nahoe siln
ploské
má tmawoerwenau, sladkonakyslé.
trochu zahndlau, která sedí
Owoce s
jest širší
jest plné
Pecka
jest
dobré toto owoce zraje
w
než
dole
delší,
kwtním dlkem.
Barwu
šáwy, chuti wznešené,
malá
a kulatá.
Wjborn
polowici Cerwence. Strom
býwá wždy zakrsalý, jen wýšky wysokého kee dosahuje, jest ale náramn aurodný. Každoron wyhání weliké množstwí wýhon od koene, jimiž se dá welmi lehce a dobe beze wšeho štpowání rozmnožiti; neb tyto wýhony swau pwodní ušlechtilost podržují. Na tešn do koruny štpowána, poskytuje tato wišn welmi krásné a nároste welrtii slab, a
ramn 3.
Falcká
nesné stromky. iSL^uhVeL^ Pfalzer Herxsnsse Weichsel. {^ro&t.
Cerw.)
Sladká wišn, owoce twaru srdcowého,
dlauhlá,
barwy tmawoerwené
masem
a
šawau
nasládlau,
s
po-
prostedn tuhým prostední.
welikosti
pecku malikau. Kže se leskne jako skelných tešní. Owoce býwá zralé ku konci Cerwna. Wrabci tento strom welmi hust nawštwují. Strom jest wýšky malé, ale náramn Stopku
má
dlauhau
a
aurodný.
4. Králowka, Kdnigsweichsel.
(prost. Srp,)
Wišn
drob-
ného dewa, welmi aurodná, ale kwtu chaulostiwého na pímrazky. Owoce jest tmawoerwené, na dlaubé stopce, kyselé;
dobe
dozralé
hodí
se
k
sušení;
ii29
w
dozráwá a jest
5.
^^
Strom dosahuje wýšky wišowé,
Srpnu.
wždy plný kwétu.
Cikánka,
Betfenburger
Wisn
Weichsel, grosser Gobet.
Owoce
dlauhostopká.
jest
na
jedné stran ploské, barwy tmawoerwené. Maso
má
(wl.
Cerwc.)
erwenobrunátné, plné sáwy, chuti píjemné (ízné). Pecku má welkau. 6. Plaziwka, jest kulaté,
doppelte Naffe.
(prost.
erwc.)
Owoce
na obau stranách ploské, welikosti pro-
má tmawoerwenau. Maso
stední; barwu
jest
er-
Nasazuje owoce
wené, rozplizawé, chuti wznešené.
jednotliw bez chumák. Owoce má malau pecku, stopku prostední, a délá díwí rozkleslé. Zraje w Cerwenci. Tento strom jest wrátký na mrazy. 7.
erná
sladuška, schwarze Herzsússe Wekhsel. (wl. Cerw. a Cerwc.) Této wišn owoce jest welké, erné, sladké, masa mkkého. Zraje ku konci Cerwna a na zaátku Cerwencc.
8. Brunátná sladuška, schtcarzbraune Herzsússe WekhDruh tento wišowý má sel. (wl. Cerw. a Cerwc.)
owoce welké, chutné, sladké, barwy ernobrunátné, a maso mkké. Zraje ku konci Cerwna a na zaátku Cerwence. 9.
Welská tešn,
Welserkirsche.
má dlauhau swtle
(wl.
erwc.) Owoce
zelenau stopku, sedící
w mlkém
malém dlku. Podobu má skoro srdcowau; na obau stranách jest ploské a žlábkowané. Barwu má ernoerwenau se swtlými místeky; maso tmawoerwené, plné šáwy, chu píjemnau a wznešenau, sladkonakyslau a wýbornau i za let pro tešn nepízniwých. Pecka jest malá, welmi široká, srdcowá. Strom roste siln, a jest welmi nesný
udržeti na
10.
se dlauho
Weichselartige Herzoginkirsche. {prost.
Tešn
Cerwc. a Srp.)
brunátné owoce a
owoce dá
strom.
Wéwodkyn,
kost,
;
ídké,
s
ale
díwí wišowého; má welké
dlauhau stopkau, nakyslau sladchutné
maso.
Patí k sladkým
530 Ovvoce zraje ku konci
wišním.
erwence
a
na za-
jálku Srpna.
11. Ranní sladuška, hlého, nasládlého,
VÁ.
allerfruheste Herzsitxse Weichsel.
Cerw.) Tato wišné
(prost.
jest ranní,
kého,
erwené pipáleného.
Strom
jest
Nowá
owoce podlau-
prostedn
králkostopkého,
w msíci
Zraje
vvel-
Cerwnu.
wzrstu prostedního.
muškaíelka, neue Muskateller-Weichsel.
(wl.
Owoce této wišn jest welké, tuze sladké, dlauhostopké, bled erwené. Maso má ídké. Zraje
Cerwc.)
w msíci
Gerwenci.
Wiiní s neharetvnau iawvaui, kosi stvétie erwe' nau^ z tvétiibo dílu prohlédatvau, fSkelni tviíné.J
A.
1 3.
*!^
Krásná chorsowka,
die Scfidne von ChorsL (ml. Stopku má dlauhau, zelenau, sedící z po-
Cerwc.)
wrchu.
Owoce
jest kulaté,
pi
stopce trochu ploché;
barwu má swtle erwenau, prohlédající žlutau. Maso má šedožluté, welké a welmi šáwnaté. Chuti jest sladké, beze wsí nakyslosti. Strom dosahuje prostední welikosti, a má list protažený tuhými zebrami. Jest nenesný.
14.
** Sklenowka erwená, wl. Cerw.)
sedící
w
Owoce má
doppelte Glaskirsche. (w.
krátkau
dlku.
prostranném
a
rownau stopku,
Wišn
tato
jest
na
obau koncích plochá, na jedné stran wíce ploskatá, na kteréžto i hluboký žlábek až k dlku kwtnímu tento
we dwé
dlí.
Kže
jest
tak
když se owoce proti swtlu drží
,
prohlédawá, jest
i
že,
pecku wi-
wysokoerwené. Maso má mkké, welmi šáwnaté, bíložluté, chuti píjemné, sladkonaPecka jest welká a kulatá. Strom dosahuje kyslé. znamenité wýšky , a každoron hojn nasazuje. Owoce nerodí se we wjikách, nýbrž jednotliw. dti.
Barwy
jest
15. Sklenowka sndá, neue Pomr an%en-Glas%oeichsel. (erwc.) Owoce jest barwy nasndlé, krátkostopké, chuti
koen né.
Zraje
w
Cerwenci.
1^31
16. Skleiiowka králowská, Hermalser
Owoce
kirsche. (wl. Srp.)
píjemn c. WW^išné s
weliké,
Zraje na
sladké.
neharevonau iausau,
Monowa
a
zaátku Srpna.
nau shoro prohlédatvau, 1 7.
koniyliche Qlas-
krátkostopké,
leogt ttoetle éertvC' fjtttarelltt/J*
amarelka, Amnrelle Monoes. (erwc.) Amawelkjm blede erwen)m, kyselým a
relka s owocein
nasládlým,
wau
kulatým, kratkostopkým,
a malau peckau,
Maso má mkké,
a
kozí leskna-
s
šáwy plným.
chuti wýborné,
w Cerwenci
jest
Strom
zralá.
roste wesele, rozkládá se a jest welmi aurodný.
18.
*^ Ranní králowská
amarelka,
friihe
konigliche
Stopku má krátkau, zelenau, we hlubokém dlku. Owoce jest kulaté, na
Amnrelle. (ml. Cerw.) sedící
obau koncích ploché, na stranách trochu rozšíené, s welkým žlábkem a dlkem. Kže jest prohlédawá, tmawoerwená, maso mkké, plné šáwy, zcela bílé, jen když pezraje,
jak u
Chu
naerwenalé. kosti smíšená.
jest
Pecka
mnohých amarelek, trochu
lib nakyslá
jest
relky hodí se jak k sušení,
stwa INa
;
nechají se
strom mohau
za nepohodlného
dobe
s
trochem sladTyto ama-
malá, kulatá. tak
ke
sndku
za oer-
rozwezti, a nelehko se otlaí.
nedl držeti, a nehnijí se 5 powtí. Strom býwá silný a zdrai
tí
i
každoron náramn nesný, a není chaulostiwý noní mrazy. Owoce zraje w polowici Cerwna. 19. Sladká amarelka, susse Amarelle. (prost. erw. a Stopku má krátkau, welmi silnau swtlezeCerwc.) wý,
na
lenau, trochu zaerwenalau, sedící na powrchu. relka tato jest
na obau koncích welmi
AmaNa
plochá.
patrn našíelá s welkým žlábkem a kwtním dlkem. Kži má jemnau, a barwu tmawoerwenau. Maso jest bílé, mkké, welmi šáwnaté,
jedné stran
jest
chuti sladší než každá jiná amarelka, beze wší trpkosti.
232
KAPITOLA
V.
O miépulich. Pro rozmanitost owoce sázejí mnozí do zahrad i mido njakého kauta neb i co strom wéjíowitý Facher- oder Geliinderbamn) na odrj nemá do sebe nic wábného. Mispulowý strom daí se w každém pološpule, dílem
;
žení a
w
každé
pd;
spokojí se
i
s
a
stinným položením;
daí na odích. Owoce jeho jest kulaté, u welikosti malého jablka, hndé, zawírající w sob 5 peciek. Zraje ku konci msíce íjna neb na zaátku Listopadu, dá se ale teprw jísti, když na loži owocním uhnilií. Pokud jsau mispule zelené a twrdé, nejsau ani k jínejlépe se ale
dlu; neb jsau welmi trpké.
mnozí
winulau, a
Uhniliené
ale mají
chu
na-
kdo jejich uhniliení zrychliti, dejž je na slámu, a slamau neb plátnem shora pikryj. Na másle, cukru a wín dušené jsau lahodné k
lidé
je
rádi jedí.
Chceli
jídlu.
Strom mispulowý jest od pirozenosti keowý; dosahuje sotwa 12 neb 15 stewíc wýšky a roste welmi nespsobn, jestliže se od mládí dobe newede a neuwazuje. Swé owoce nasazuje na špikách kolikaletých wtwí; proež nesmi jeho wtwe býti piezány neb ostáwají nesné nkolik let. Mišpule se wychowáwají rozliným spsobera. Mohan se klásti jejich pecky, neb se také rozmnožují štpowáním, jako jiné owocní druhy. Pecky musí se na podzim w msíci Listopadu jeden caul zhlaubí do kypré zem wprawiti. jsau welmi twrdé, pede obyejn hned na jae scházejí a se klíí. Po roce neb dwau létech pesadí se do školky, a tamto se již ošetují a zezáwají pro swau twánost. Majíli býti wysokokmení, musí se snítky zdola odezáwati, a koruna se wede wzhru. Majíli býti stromy wjíowité, zíznau se snítky hned dole, aby se s obau stran w stejné dálce klonily a hned zdly dlaly. Ghcemeli si mišpule spsobili štpowáním, uiníme ;
bu
A
!^33
neb na hruškowé plán wokujenie. neb neb hlohowé když se štposkytují, owoce Nejlepší a nejchutnojší welmi brzy také pují na pláních hruškowých; na nichž nejlópe. když
je
biuf na kdaule
stromky vvraubínie
nesau.
Také se dají rozmnožili hízcnci (jak bylo udáno pi stromích broskwowých w díl. III. §. 19.) Neb se také ueží silnjší wtwiky, zastrí se do zem, a sice do stinného položení, ležat jako kdaule, a astji se zaliji, kdež pak se ujmau. Mišpule jsau dwojí: 1.
Welká
zahradní mišpule, hollandskáwelká mišpule^ Owoce jest welké co prostední
jablkowá mišpule.
míšeské
jablko, a shora piplesklé.
—
Jest hladké,
díwe se zažlautlým, twrdým, trpkým masem, které se Wýuhnillí. ovvocním loži na nehodí k sndku, než tešedými tmawohndé, puky stromu jsau tlusté, Oka zahnuté. oka kami siln skropené, u každého jsau welmi malá a leží jako pihpnuta. Lupení jest dlauhé, imawozelené, se silnými žilami.
2. Obecní zahradní
mišpule, mišpule kdaulowá.
Jest
jen polowicí tak welká jako prwní, k stopce zašpiatlá, a lupení má tež o polowici menší: jest ale
mnohem aurodnjší než prwní, proež chuti mnohem wíce zasluhuje rozmnožowání.
tento druh
také a
dobrot
W
nic se
od sebe
neliší.
S^34
ODOIiEUi TETÍ. O
o
w
o c
i
s k o
e p
KAPITOLA
O
n o
w
é m.
I.
wlaských neb králowských oeších.
oechu wlaského
Wlast jiné
i
zem
jižní Asie,
Odtud
odkudž
(Juglans regia) byla Persie a jej
do
ímané
pinesli do swých
jim podrobepak se w celé Ewrop rozmnožily. Wlaský oech jest jeden z nejwyšších strom, dosahuje wýšky 40 až 50 stewíc, a zakoeuje se dle rozsáhlosti swé koruny hluboko i široko. Skoro w každé se daí, jen ne mokrawé. Jeho dewo jest wzácné pro truhlákrajin.
ných zemí,
rozšíili
jej
ostatních
a
pd
nho
ské a strojaské práce, zwlášt ale se wyhotowují z
newyrownaná hlawišt k puškám. Dewo oechowé má powahu dubowého ím hubenjší a kamenitjší jest jeho stanowišt, tím hustší, pewnjší a krásnjší jest jeho svval (fladr). Také ím starší jest, tím wýbornjší jest ;
jeho dewo.
Owoce
Nkdy
wisí
pohromad. w Záí což ;
oech na koncích swych wýpuk. nkdy 3, 4 5 oech w chumái Wlaský oech pozd kwte. Obyejn zraje
nasazuje
jednotliw, se pozná,
chy se lehko dají
i
když zelené oboeší praská
sklátiti.
a
oe-
Owoce pozd osazuje, zídka a to z poátku jen málo, te-
kdy ped 10 neb 12 léty, prw když dospje, hojn osazuje. zim asto zmrzne, neb aspo studené jarní powtí uškodí jeho pupenm a kwtu, a nezídka celau že zmaí. Ostatn jest strom oechu wlaského užitený pro hospodástwí. Owoce jeho jest dobré k sndku za erstwa, a poskytuje chutný olej k maštní teplých i studených jídel. Nikdy ale nebudiž sázen do zahrad, kde jsau žele-
W
235 neb do
ninv,
pro jeho silný nic se
rad
mezi ostatní stromy, protože
stín ale
cest,
nejen
jeho škodný wýpach tak daleko
daleko
nedaí, jak
podlé širokých
i
stín
Lépe
dosahuje.
se hodí
podlé les, a podlé zdí zahrad k ob-
od wétr. Orechowý 8trom nepoírebuje žádného šlpowání; roste dobe od jádra, a ostáwá wérný swému pwodnímu druhu. Jest jen teba z dobrých oechowých druh sob nashromážditi oechy, a na zimu neb asné na jae wložiti do zemé; tak jist žádaucího druhu se doekáme. hájení téchto
bu
Sázejíli se
oechy na
eší na nich nechati a
hokau chu Kladauli se oechy majíc
zinm, jest nejlépe zelené obo-
wložiti je
i
s
tímto
w
zem, protože
ochrání jádro
oechowé ped myšmi.
mohau
se wložiti bez zeleného
z jara,
oboeší, a na obojí spsob na jae dobe wyklíí. Ponéwadž strom orechowý welmi neád snese e-
když owoce oechowé klademe na to chceme aby strom orechowý stál. Pesazujeli se orechowý stromek do školky neb ze školky na swé stanowišt, musí se mu trochu piezati koeny; než na wtwikách, jichž bez toho wždy má málo, nic se mu nezeže; ani wrcholec, jenž obyejn u ostatních stromk se zezáwá, nesmí se ziznauti. Jestližeby na nkterém zání, nejlépe jest,
místo, kdež
dosplém stromu upotebiti,
Auhlednost tedy owoce
wyrazily wlky,
opatrn
když se jich jinak nelze
se wyeží.
iní
oechowé
oechy mnohem strojí
lákawjší.
A
se
pro prodej nebo pro domác-
musí se s ním opatrn nakládati. Nikdy se nemají oechy sesáwati se strom, pokud nejsau dokonale dozralé , protože sic jádro scwrkne, kdež pak ani k sndku nejsau chutné a dobré, ani k wytlaowání oleje náležit se nehodí , a jen málo oleje
nost,
poskytují.
Když se oechy stesau^ kdežto wtší díl w zeleném oboeší ostáwá, uloží se na prwanných sýpkách na slámu, aby nenadlaly skwrn na podlaze; pak se shodí na hromady, a tak se ponechají, až dozrají a se suché nechají wylaupnauti. Tento as dozrání nesmí býti pronedbán.
236 Zelené oboeší pechází brzo we shnilotinu, a tauto skoápka zerná, kterážto naernalost pozdji jádra uiní i
naernalá neb aspo neauhledná. Jak brzo se spozoruje, že oboeší od skoepiny pauští, musí se oechy wylaupnauti.
Pakli
nesmí se
zewnitní strana oboeší
ale
ani
nitky
nebyla erná, oboešiny nechat zernati, aby tím
skoepina nezernala.
oechy w prawý as wylaupnuty, nesmí
Jsauli
hned
se
dáti na
hromady, protože jsau ješt erstwé a mokré; nýbrž musí se rozetíti, aby skoepiny nezernaly a jádra nezplesniwla. Takto skoepiny ostanau žluté,
pkn
ku každé poteb býwají wítané. Jestliže prondbáním neb z jakékoliw jiné píiny skoepiny pedce zernaly, musí se nkolik dní ped prodejem hoditi do njakého sudu na se nalije obyejné wody, a dobe se ostrým koštem oškrabán. Majíli oechy slaužiti k lisowání oleje, musí se jádra dobe usušiti, nikoliw ale na wyschnau
a
n
;
slunci, siceby
nebylo
Oechy nám
dobrého.
tolik oleje ani tak
zriámé dlí se
w
dwojí;
ewropejské a
americké. I.
1.
2.
Nejznamenitjší ewropejské druhy jsau:
Obecný podlauhlý oech. má plné jádro, a skoepina
Jest jeden
není
z nejlepších,
silná.
Tenkoskoíepý oech. (Papiráh). Nechá se lehko rozmakowat prsty, a jádro newypluje celé skoepiny
;
jest
špiatý a podlauhlý.
Strom
jest
citliwý
na mrazy. 3.
Obyejný
4.
Welký
oechy
kulatý
a malý
k lisowání
jest
dobrý a má plné jádro.
kamenáj obyejn
oleje.
Tento
druh
jest
se
welmi
potebuje nesný
a
trwanliwý.
5. Ivrapac, Pferdnuss.
Jest nejwtší z
oech,
a
asem
míšeské jablko; než nebýwá skoepina jádrem wyplnna, a má u wnit silnau kži. tak weliký
jako
Tento druh jest welmi chaulostiwý na studené powtí a pímrazky. Owoee osazuje jen jednotliw, a
proto nezasluhuje žádné poz.ornosti.
837 Americké oechy, z jižní Ameriky teprwa w pozdjších asích do Ewropy pinesené, nezasluhují žádné II.
pozornosti.
ewropejské
welmi twrdau skoepinu, a sowání
powétí otuženéjší owoce jest malé, má nehodí se k jinému než k li-
Mají sice býti na studené
a trwanlivvéjší než
;
ale
oleje.
KAPITOLA
II.
O kaštane clu Kašlanowý strom pochází ze ecka, a sice od mésta w Thessalii, odkudž jméno jeho. Odtud se wsude rozšíil, a nalézá se jak pro swé dobré owoce tak i díwí, které se k trwanliwým stawbám lépe hodí než dub, welmi etné we Španlích, Portugalsku, Francauzích a we Wlaších. Kaštanowý strom dosahuje wýšky nejsilnjšího dubu, a daí se w každé pdé, zwlášté miluje pdu suchau a kamenitau. Osazuje owoce brzy, ale jen na mladém díwí. Z wétšího dílu rozmnožuje se strom kaštanowý kladením owoce, a wšak také okowáním a raubením. Raubowání koná se pozd na jae, totiž ku konci msíce Dubna, protože strom kaštanowý welmi pozd žene. Za rauby hodí se toliko letorstky z mladých, nikoli ze starých strom, protože tyto krom špiek žádných ok ne-
Kastana
i
míwají. se nž do plán hnáti welmi a mladé kaštany welmi štipné uinný na raubu klínek musí rozkal dokonale wyplniti. Akoliw kaštany od semene swého se dobe daí, predce se štpují, protože jsau potom mnohem wýtenjší a wtší. Okowání kaštanu mže se státi na dwojí spsob, do jarního oka, totiž w msíci Dubnu, neb do letního pi sw. .Jakubu. Ponwadž jsau citliwy na mrazy, radji se kladau na jae asi 5 caul od sebe; po roce neb dwau létech pesadí se do školky.
Pi raubowání musí
zpowolna, protože jsau
bu
;
2SS Kaštany se tak jako oechy stásají. Nejwtší díl stesených kaštan ostáwá ješté we swé bodlawé obálce (pauzdru), sesbírá se, a dá se do njakého sudu neb na hromadu, aby, co ješt jest na kaštanu bílého, sežlautio, a pak se obyejn tluením cepu (jako pi mlácení obih), wyluští. Každé pauzdro chowá w sob jeden, dwa ti kaštany. Tyto tak dobyté isté kaštany opt se do sklep i
uloží,
aby newyschly, a tím
do wánoc; pak
spsobem
dají
se
držeti až
ale wyrazí a se pokazí.
KAPITOLA m.
O Strom ze
stromu mandlowém.
mandlowý
ecka, odkudž
jej
(amygdalus
obdrželi
communis)
ímané. Ze Wlach
pochází rozšíili
ímané do
swých provincií, odkudž se zponenáhla Strom mandlowý jest welmi dostal i do zemí našich. podobný broskwowému, tak že jej, když nemá owoce ani kwt, nezbhlý drží za broskew. Mandlowý strom jest wyšší a zelenjší než broskew, a nese swé wtwe zrowna wzhru. Lupení jeho dlí se od broskwowého swau welkostí, barwau, apíky, silnými zebrami list a silnými zásekami. Má pkný rst, a dosahuje wýšky 20 až 25 stewíc. Koruna jest plna wtwí, pede ale zdá se pro swj auzký list swllá. Kwt mandlowý jest prawá okrasa w zahrad, zwlášt mandle s plným kwtem. Owoce, íwlášt erstwé, náleží mezi tabulní pochautky. Ostatn daí se skoro we wšech mírnjších polohách naší wlasti, zwlášt když jest štpowán na sliwách; jen tu wadu do sebe má, že jeho kwt, jenž welmi rann pichází, asto býwá znien jarními pímrazky. Mandle neštpowaná neb jeli štpowána zase na jej
mandlích, miluje teplau, suchau a písitau
štpowána na se daí slíwa.
sliwách, spokojí
se
s
pdu;
každau
jeli
ale
pdau, kde
239 Kdoby
se chle)
dobrých mandlowých strom dopí-
od pecek, bylby wždy w nejistot, proz nejlepšího druhu wzaasto z jader mandlowých tých, zwrhne se špatný druh. Wložily se koHkráte perky z tenkoskoepých a sladkých mandh, a pede powstaly tchto mandle hruboskoepé a hoké. Nejjistji doi z chowáme se dobrých mandlowých druh štpowáním. Jak již wýše eeno, jsau štpowané mandlowé stromy wž
diti
tože
i
stálejší,
na
a
mén
sliwách.
K
podléhají
tomu
cíli
mrazm,
když jsau štpowány
nejlépe jest slíwowé stromky ne-
chat hezky sesíleti a osaditi korunu, a pak teprwa
w
ko-
Takowéto stromky welmi asn osaStpowati mandle na mandlowých stromích není zují. nikdy radno, le by stromkem nebylo hýbáno ze stanowišt. Wyzdwihneli se wšak stromek po štpowání na jiné místo, musí se mu jeho dlauhý koen uíznauti, a protože mandlowý strom krom swého kolního koene welmi málo postranních koen wyhání, jest wždy w ebezpeenstwí, aby nebyl wywrácen, a musil by jej wždy silný kl držeti. INa pdu ale jest strom mandlowý welmi wybraný jeli totiž wysazen we špatné pd, tu se i dobrý druh zwrhne we špatný, sladká mandle w hokau, jemnoskoepá w hruj boskoepau. Již stáí strom psobí, že se skoepina
enu
je
zokowati.
;
stáwá twrdší a
mu
tlauci,
tlustší.
W
as kwtu
neb jím otásati;
sic to
nesmí se okolo
stro-
škodí jeho kwtu.
Pro chaulostiwost tohoto stromu není sázení jeho u nás tuze radné, a lépe jest na jeho míst wysaditi broskwe neb dobré winné druhy.
Mn
posud známé a pro naše podnebí nejpíhodnjší mandlowé stromy jsau: 1.
Sladká praskavvá mandle, ženská mandle. Skoápka jest tak tenká, že se dá prsty rozmáknauti. Jádro jest welké a sladké, listy širší, kratší, a stojí blíž podlé sebe než u obyejných mandlí. Tento druh zraje ku konci Záí.
2.
Kamenná
mandle. Welké, sladké owoce s tlustau skoepinau. Tento druh jest wýborný a jeden z nej-
»40 trwanliwjších a pro naše podnebi nejpíhodnoj.šich.
Strom jest nesný, má kwl krásný a weJkýj ržow erwený, wnit purpurowý. Hodi se pro swj krásný
kwt
k
ozdobení laubí a besídek.
KAPITOLA
O
IV.
oeších liskowých.
Latinské jméno
od mésta
oechu lískowého
w
(Corylus avcUana)
Beneventském oné kí'ajin etn roste a znamenitý se s ním prowozuje obchod, zwlášt do Malty, íma a Benátek. ímané jej nazýtvaU nux Pontica, protože jej piwezli z Pontu a we Wlasích a w Sicihi jej rozmnožili proež se i nazýwá oech sicilský. Toto dle djepisu mže platiti o oeších ušlechtilejších; než co se týe oech obyejných, wí se, že i za nejstarších we wlasti naší se nalézaly. Neb jiz na poli u Stadic, kdež oral Pemysl, dje se zmínka o lískovyých oešinách, a držitelé wzato
w
jest
NeapolskU;, protože
Avellini
knížetstwí
w
;
as
toho gruntu musíwali lískowé ke dworu;
i
zem eská skuten w se
nalézá.
nám u
i
dá
se
tímtp
práwem
oechy každoron odwádti
twrditi, že
keem hojn
pralesy obklopená
oplýwala, jakž ješt posud
na suchopáich a pastwinách hojn Stáí jeho w našich krajinách doswduje lesích,
dobrý zdar
druh
ušlechtilejších
lískowého
oechu
nás.
Mužský
kwt
oešiny
wisí na
kei lískowém co rosa
we wálekowité podob. Již na podzim tato rosa se okazuje, a welmi stsnna; w zim se prodlauží, a asn již w msíci Únoru neb Beznu, wyprašuje swau mauku k zaurodnní kwtu ženského. Tato lískowá rosa roste na tom samém lískowém kei, ale z jiných wtwiek, z nichž polom po zprasení a zaurodnní wynikají krátké knoflíky w chumácích, a tjto nám ono mandlowé owoce poskytují, jež nazýwáme lískowé oechy.
z jara,
žlutau
241 Lískowy ke dosahuje 12 až 20 stewícu wyšky, a niohau se jím zdi pokryti jako njakými alauny. Dá se sice lískowý
ke
laké wychowati co nízký
kowý nemá žádné lískowý
pdau
a
jest i
aniž
trwanliwosli,
strom;
ale
býwá nesný.
ta-
Ke
welmi trwanliwý, spokojí se s nejšpatnjší w dobré erné pdé má
stinným místem, ale
wzrst nejlepší. Ponéwadž jsau wýborné druhy lískowého oechu, které nejlepší mandle w dobrot pedí, zasluhuje tento ke i w zahrad místa, kdežto se kautem spokojí, a za propjené místo dobe se odmní. Obyejné lískowé oechy rostau we welkém množi
stwí na suchoparných pahrbcích.
Ušlechtilejší druhy rozmnožují se koenowými wýhony, jichž weliké množstwí wyhánjí. Tyto se z jara, když jsau dosti silné, wykopají, a umístí se na swých stanowištích. Též se dají lískowé oešiny rozmnožili rozwody (híWýhony, které mají pkná oka, sehnau se k zemi, zenci). zakotwí se dewným hákem, tak se upewní, a u nejnižšího prohnutí piházejí se zemí; takto pustí koeny. Tyto zakoenné hízence mohau se w píštím jae wysaditi na swá stanowišt. Také se dají lískowé druhy rozmnožowati od semena, ale astji i když jest semeno z nejlepších druh, zwrhnau se než tímto spsobem dají se zase nowé druhy wychowati. .fádra wysadí se na podzim neb lépe z jara, aby nebyla zmaena od myší. Také se mohau oechy raubowati a kopulowati. Chtlliby kdo lískowý oech wychowati co wysokokmen, musí se nechat silný wýhon wyhnati až do wýšky 6 stewícu; pak se zaízne, aby nasadil korunku. Než takowéto co wysokokmeni wychowané lískowé stromky nebýwají nikdy stálé ani nesn; neb jest to proti jejich pirozenosti. Chceli je kdo potebowati k odrm, musí býti hned 2 stewíce nad zemí ziezány, a pak wjíowit rozwedeny. Nejlépe se daí co kee. Nejerstwji se lískowý druh rozmnoží, když jej nad zemí podsekneme, a pak celý ke pikryjeme zemí; takto uiní mnoho wýhon , které se dostaten zakoení a w píštím jae mohau býti wyzdwiženy. Nejznamenitjší známí druhowé jsau
ron
;
bu
ŠtJpaský kua.
1
242 i.
Welký španlský oech, maximo
fructu
Corylus
sativa
avellana
nejwtších a
Jest jeden z
rotunda.
lískowymi oechy, welmi we-
nejzwláštnjšich mezi
má sladké lib chutnající skoepinu wypluje. Zraje ku
kulatý a bez žeber, a
liký,
jádro
celau
které
,
konci Srpna.
2.
Oech tyhranný. Jádro
hrany.
welký, kulatý a
Jest
má tyry
welmi sladké a chuti man-
jest wélké,
dlowé.
3.
Oech
4.
Panenský oech,
tíhranný. Jest kulatý a na powrší swé skoepiny tíhraný. Jádro wypluje celau skoepinu. Blufnuss, rothe Lamberfsmiss, Co-
Oech
rylus avellana rubens.
erwenau
potaženo
Jádro
jest
pokud
jest jádro
erstwé,
s
podlauhlý kozí,
nho
sladké a obzwlášl dobré chuti,
špiatý.
a
klerá
se
skoápka poerwenalá,
tenká. Tento druh jest nejrannji zralý, a sice lowici Srpna,
promny
bez
a
dá
w
po-
we swém druhu
od jádra
se
dá,
.Jádro jest
swléci.
wychowati.
panenský oech, weisse Lamberfsmiss. Jest píbuzný s wýš uwedeným a jemu we wšem se rowná, jen že kže na jáde není erwená nýbrž bílá,
5. Bílý
a
skoápka
6. Cellský
též takowá.
oech, leskawý oech neb
Wiirzburské krajiny, a
z
Cell.
Skoápku má
Celák.
má swé jméno od
podlauhlau, tenkau,
Pochází kláštera
jádro
plné
a welmi sladké chuti.
7. Stromowitá líska, Corylus arborescens. Tento druh
oechu dá se mezi wšemi nejleheji piwésti k wysokokmení. Owoce nasazuje w chumácích prostedn welikých, které jsau plny sladkých a chutných jader.
Každý druh
jest
se
zadu
swau šlupinau na
štítku
pirostlý, a když dokonale dozraje, od štítku a šupiny se pustí
a
wypadne;
oech nazýwáme
takowýto
wýlupek.
dokonale
na
lísce
dozralý
243
O owoci jalíodowém, KAPITOLA
I.
O jalíodowém owoci wbec. Akoliw jahodowé owoce^k štpastwí w užším smybude pfedce každému wítáno o nejznámj-
slu nenáleží, šícli
druzích
práwem pro
nco
nalézá
slyšeti;
mnoho
ponwadž
ctitel
domácí hospodástwí
hrad méloby
se k
wli
,
i
jakož
jest
owoce upotebení
toto tabulní i
jeho
wybomé.
W
každé
za-
stídáni nkteré jahodowé owoce
nacházeli.
Nejobyejnjší jahodowé owoce jest: rybiz, angrešt, malinník, a druhy jahod neb jahodník. Chowání a rozmnožowání wína iní zwláštní obšírnau wétew hospodáských nauk, o kteréž by zde jednati bylo nemístné.
KAPITOLA
II.
Rybiz (meruzalka').
Re
rybízowý (Ribes), jenž swým chladícím sladkonakýslým owocem dítkám dosplým, zdrawým nemocným, poskytuje mnohonásobné oberstwení, a k mnohým lahdkám w kuchyni slauží, jest w Cechách wbec znám i
i
.
a
etn
rozšíen.
stewíc, jeho jest wisí
na
Ke
rybízowý dosahuje wýškv 6
i
7
dlí se již od koene we mnoho wýpuk. List rozdlen na ti laloky, kwt jest ptilislkowý a
a
autlikých
nitkách.
Ke
tento
nasazuje jak
na
mladém tak na starém díwí, a asto osazuje swé owoce bezpostedn z paupat mladého loského dewa; nejbo16 +
844 hatji ale osazuje na jistých owocnýcli wlwích,
let
jeho
které
ze
mnoho
ostáwají
nesné.
Ke s
Wtwe
díwí wyrstají.
starého
mnohem
s každau pdau, jakož i roste w dobe skypené
rybízowý spokojí se
každým položením,
osazuje
wes«leji, a
kdežto we špatné
pd
ale
pd
neb
mnohem
wíce a wétší owoce,
w nedobrém
položení owoce
welmi drobné býwá.
blízko
ke
obyejn malé a špatné pomže, když se staré díwí nad samým koenem poeže, naež wyroste nowé,
Tuze owoce.
starý
Tomu
rybízowý nese
se nejlépe
nese dobré
které
zas
staré
kee
Také
welké owoce.
a
zcela zahubiti
a
nowé mladé
mohau
se
na
wysaditi
je-
jich místa.
se nedá tak lehko jako ke rybízowý rozmnoteba jen na podzim neb na jae naezati wtwí asi I neb 2 stewíce dlauhých, ležat do stinného místa do zem asi na 3 neb 6 caul z hlaubí je zasaditi a asto zalíwati wodau, aby zem okolo nich newyschla.
Nic
žiti.
Jest
Ke mohau wišt
rybízowý žene také mnoho
se tedy tyto
wýhon
od kee odtrhnauti
a
a
koen;
na swá
stáno-'
zasaditi.
Také se dá rybíz dobe a lehce rozmnožiti rozwody, když se totiž nkteré nejnižší blíže zem stojící wtwe ohnau k zemi, njakým hákem se zakotwí a pak zemí piházejí. Stane-li se to na jae, do zimy se zakoení. Pi pesazowání zakoenlých wtwí neb od kmene
wýhon
odtržených
než byly
díwe
koení, daí
jest
dobe
zasazeny;
zastrkáwati
neb takto se
je
wždy
mnohem
a rostau.
Chceli kdo rybíz chowati co wysokokmení, jest
ponechati
hlaub,
lépe za-
jen
nm
jeden
nejpknjší
a
nejrownjší
teba
wýhon,
zdola na wšecky spodnjší wtwe a oka wylámati a jemu pro nasazení korunky jen nejhoejších ok ponechati. Korunka se musí potom wždy držeti we swé auhlednosti, staré a suché díwí se wyeže, a nowé, které okrauhlost koruny nehyzdí, se ponechá. Též se musí wždy odlamowati wšecky ze zem wyhánjící wýpuky. Chceli kdo rybíz rozwádti wejíowit na odích, potebí jest, teba
245 jen lolik a fakowých
na odr,
patin
Žádali
ke že
a
wýpuk
nechati, ježtoby priwázány
auhledn mohly
býti rozwedeny.
míti ranní rybizowé owoce,
kdo
potebí jen
na polední stranu wysaditi. Owoce toto má i tu chwalnau wlastnost do sebe,
by
bvlo sebe
zralejší,
neodpadá,
a
ím
zralejší
jest,
tím wíce získáwá na dobrot. Máli owoce stinné položeni,
mže
Známé w dující
1.
kei až do Záí. Cechách meruzalkowé druhy jsau násle-
se držeti na
:
erný
lybíz, meruzalka. Má mnohem wtší lupen než obyejný r^bíz erwený, a zuby lupenu nejsau
dewo a owoce mají silnau wni. wtší než obyejného rybízu, mnohem Jahdky jsau erné jako uhel, a wšak chu nelibá, upomínatoto owoce pedce jící na stinky. Nicmén nalézá tak špiaté,
list,
jsau
i
swé ctitele, jest zdrawé, a slauží w lékárnách ke zhotowowání lék; dewo samo slauží proti dn (Gicht). Owoce zraje w msíci Cerwenci; není hned, jak zerná, sladké a chutné, nýbrž až zmkne a skoro scwrkne. 2.
erwený obyejný
rybíz.
obyejný rybíz. Weliký erwený hollandský rybíz. Jahody tohoto druhu jsau mnohem wtší, a hrozinky delší než obyejného. Sám ke býwá mnohem silnjšího wzrstu a w listu tmawjší. Weliký bílý hollandský rybíz. Wbec jest bílý rybíz mnohem sladší a chutnjší než erwený. Jsau ješt jiní druhowé rybízu; než w chuti, a do-
3. Bílý
4.
5.
brot
se nikterak
od wýše jmenowaných
neUší.
24Ú
KAPITOLA
III.
Angrešt. Arigreštowý
rybízowé
;
neb
pedce
dílnýj
ke
(Ribes
ackoliw dle
shodují se zcela
se jiného rozdílu, než
náleží
grasularia)
podoby zdá \\''šecky
známky, a nenalézá
wšecky ástky jsau
že
k rodíné
se býti zcela roz-
wlší neb
menší.
Ke
angreštowý se práw tak lehko a týmiž spiisoby rozmnožuje, jako rybíz. Bylaliby koruna píliš hustá, musí se asn z jara neb na podzin> wy ezati, sice když. koruna zstane hustá, nese takowý ke jen malé a neauhledné owoce. Jestliže nkteré wtwe pro stáí jen málo a drobné owoce -osazují, uíznau se ist pry, a na je^ jich
míst nowé wtwiky
koenowé wýhony musí
se wychowají.
Nejznámjší druhy angreštu jsau
:
2.
Malý pierwenalý ervvený chlupatý
3.
Ranní zelený chlupatý angrešt.
1.
Wšecky zbytené
se piln odjímati.
angrešt. angrešt.
4. Zelený hladký angrešt. 5.
VVelký
žlutý okrauhlý angrešt.
6. Bílý žilkowatý angrešt.
KAPITOLA
O Jahoda
IV.
jahodách.
(fragaria vesca) jest rosthna,
která se nalézá
we wšech 5 dílech swta, a jest proto kolikerá, co se týe welikosti. Jest to w skutku skwostné mající obzwlášt wýbornau wni, tak že pátelé wšichni ji 'sob oblibují, a obyejn si owoce wáží# které
má chu jahodowau.
zwlášt owoce,
owoce wysoce
S>47
jahodowá jakož
Rostlina
známa, protož popis
její
i
owoce
pomíjím.
její
wbec
jest
Mezi tolikerými druhy
jahodow^mi jest onen druh, jenž w lesích roste a z tchto se do zahrad pesazuje, w chuti nejwýbornjší. Cím wtší tato jahoda pilném ošetowáním w zahrad býwá, tím wíce pozbýwá swé dobroty. Jsau ale ješt mnohé jiné skwostné druhy jahod,
které
se
pauze
w
zahradách
pstují. Rostlina jahodowá (jahodník) množí se dílem semenem, dílem jahodowými popínkann", dílem roztrhowáním ke. Rozmnožení roztrhowáním jest nejlepší, nejjistjší a nejpohodlnjší. Po donesení jahodowého owoce pikopá se zem k jahodowému kei; ku konci msíce Záí hízence se odtrhnau, wysadí se na swé záhonky, a když neprší, astji se zalijí. Podobn i popínky slauží k rozmnožení jahodowých rostlin. Tyto popínky pikryjí se do prosted swé délky zemí a na podzim se wysadí na rabátka. Že ale z popínek wychowané jahodowé rostliny mnoho kwétáwají na
ke
jalowo a býwají nenesné, lépe jest jahody množiti roztr-
háním ker. Milowníci nicmén pro obdržení rozmanitých druh pedce sob pejí wychowati jahody od semen; pro tyto
nebude zbytené následující powšimnutí. Drobnaunké jahodowé semeno leží s powrchu jahody, a mohloby se s welkých a zralých jahod brkem sebrati. Nejlépe jest
dokonale dozralé jahody
ale,
ném míst na
usušiti
w
stin-
papíru neb prkn, a pak nejzralejší semeno
nashromáždné semeno zaseje se až do zaátku Srpna bu do kwtník (hrnc na kwtiny) neb dobe pipravveného políka. kwtnících podaí se tato práce lépe a jistji, dílem že se mže kwtník lépe drželi w teple, odškrabati.
Toto
tak
w ase od poátku msíce Dubna
W
dílem že se
mže
Sejeli se
lehká bati,
pda,
lépe zaléwati.
a ta se
drobn
musí
pak se siln zakropí.
semeno seje
i
semeno jahodowé na políka, wywolí
se
skrzs
rozseje, síto
a
Na
wzdlati
tuto
dobe
a
dobe
se
uhra-
skropenau zem
pak se zase na toto semeno pro-
drobná
a
lehká
zem w
ilaustce
hb«tu
S48 nože, která se na semeno pilípne. se rohožkami tolik se
týž
Zaseté místo pikryje
neb dlauhau slamau,
a
jen
as po ase
pokropí, co poteba jest k nabotnání semena. Na
spsob
zasíwá se
hauli se takowé
semeno
kwtník paiš pod
do
i
hrnce dáti do
Mosemeno
(krahulí). skla,
sice potebuje 12 až 20 dní k wyjití. poínají nkteré rostlinky wylézati, pikrywka se s nich sendá a postawí se ped políka, aby nebyly autliké rostlinky spáleny od slunce. Pozdji se rostlinky
tím rychleji wyjde
Když
;
již
Zcnauli již rostlinky do h plejí a zalíwají, až se sesílí. neb 6 lupínk , mohau se rozsaditi na záhonky 5 neb 6 caul wzdálí od sebe. Byloli semeno pozdé zaseto, a jsauli rostlinky malinké, nechají se až do jara, a pak se rozsadí. Dobrau a erstwau, kyprau a lehkau pudu mají jahody pdách tchto wlastnoslí nemajících nedaí nejradji. se dobe. Než, by i pda tchto vvlastností do sebe nemla, chcemeli jahody míli pede, mže se wždy jeden neb nkolik záhonk k nim piprawiti. Na jae sázené jahody nenesau až píští rok. Jahody musí se piln pleti, zaléwati a popínky se jim odezávvati. Po tech létech se wždy pesadí. zim ukryjí se ped mrazy jedlowau chwojí neb stromowým listím.
W
W
Nejznámjší druhy jahod jsau 1.
Lesní erwená jahoda, bradách wychowaná
jest
:
fragaria
silvestris.
mnohem
wtší,
a
W
za-
též
ja-
hodník a lupení má wtší. Dle podoby jest wíce široká než dlauhá ; na slunení stran jest wysokoerwená, na stinné jen slab erwená. Chu a wni má newyrownanau, tak že jí žádná jiná jahoda ne-
pedí. na 2.
W
zahrad
sice
býwá wtší,
ale
tratí
zase
chuti.
Msíní
jahoda^ (Jahody alpské^ fragaria alpina, Keíek (jahodník) semper florens et frucfiftcans: ostáwá wždy malý a slabý, i w sebe lepší pd. Owoce jest tak welké jako nejwtší lesní jahody, a ,
trocha podlauhlé.
Dle barwy
má wýbornau wni, se
zkazí.
Druh
jest
tmawoerwené,
dá se dlauho držeti aniž tento jest welmi nesný, osazuje a
2^49
Kwtna az do konce Záí miluje pdu. Ananaska, fragaria Ananassa. Welká podlauhlá od msíce
;
su-
chau
3.
ja-
hoda wejité podoby. Jest hladká , leskaw bled erwená, na stinné stran bílá, nažlautlá. Maso má twrdé a jílošáwnaté chuti a ananasowé. wité
pd
4. Tráwnice.
odkudž
w
i
wn
W
zachází.
Má semeno
tráwnících,
zelené
jméno.
její
Roste
jest chuti
maso
a
ráda
w} borné
,
nazelenalé,
na
mezích
podoby
a
zakula-
tle, na obau stranách ploskaté. Zraje trochu pozd. Muškatelowá 5. jahoda jest welmi dobrá, ale kwte mnoho na jalowo. 6. Zahradní jahoda, PróbstUnge. Wbec známa, jest
nejelnji
w
za-
malino wý, malinník (Rubus Idaeus) roste
w
Ce-
welká a welmi
dobrá.
Nalézá
se
hradách.
KAPITOLA
O
Ke
chách diwoce. a
W
lahodné owoce
V.
malinách.
zahradách pstowáno
mnohem
lepší.
Jeho
jest
jeho zdrawé
lodyhy (stonky)
etn
od koene wyrážející, nerozdlují se w žádné wtwe porostlé jsau naerwenalými pichlánky a mají wrcholec k zemi ohnutý. Dle dobroty pdy a síly koen dosáhnau w jednom roce wýšky 3 i 5 stewíc. Malinník daí se w každé pd, nejlépe ale w sypké zaa erstwé, nemiluje wšak zem bahnité a tuhé. hrad se spokojí i s nejšpatnjším kautem, a daí se i na welmi stinném stanowišti. Marná by byla práce chtít malinowý ke od semene
W
A
by zbytené je zaséowoce toto dá mnohem leheji a erstwji rozmnožiti rozdlením neb odtrháním lodyh wychowati. wati,
ponwadž
se zaseto daí, bylo se
ke
250 neb jako py se množí, až píidu zaneádí. Z jara neb na podzim odtrhají se lodyhy s koínky, slaupky jejich až na ly^j neb 1 stewíc se zkrátí, a rozsázejí se na 2 neb 3 stewíce od sebe do adu. Pak se každoron asn na jae wsecky lodyhy, které již nesly owoce a uschly, odeží, a wsecky dále od koen wylézající wý-
puky Aby
se ulámau
se
kee
sic
;
by brzo celau zahrada zaneádily.
nerozlézaly,
nejlépe jest jim místo wyzdíti.
Nejznámjší druhy malin jsau 1.
:
Cerwená
malina, Rubus Idaeus fructurubro, Owoce wypadá co polokaule, a sestáwá z malých srostlých jahdek, z nichž každá na sob má maliký wlásek a u wnit malé semínko, jehož není pi sndku ani znamenati. Barwu má swtle erwenau; maso je
šáwnaté, obzwláštní lahodné chuti a Cerwenci a Srpnu.
wn.
Zraje
w msíci "Z,
Bílá malina,
Rubus Idaeus fructu albo. Jest jen odrodek pedešlé, erwené, má jen nco mén ostatn jest stejn sladká a chutná.
wn,
3.
dwakrát iiesaucí erwený malinník. naše obyejná malina, jen že dwakrát w roce osazuje owoce, ponejprw w obyejný as,
Anglický Jest
jako
po druhé 4.
Anglická
w Záí
neb ješt pozdji.
dwakrát
jen odrodek prwní, bílé
5.
nesaucí a
osazuje
bílá též
malina. tak,
jen
Jest
že
má
owoce.
erná
našemu
polnímu pozdji než jiné malinowé druhy. Lodyhy býwají na podzim malina.
ostružiní.
Jest
Chu má
podobná
též
welmi krásné, namodralé.
takowau.
Zraje
851
PRÍDitWGK JDRVHÝ. Pro nezbhlé w štpastwí následuje zde struné poznamenání owocních druhuj kam, pro které místo a k jaké podob který owocní druh nejlépe se hodí, též které druhy jsau nej nesn jsi. Za zákrsky se hodí: launice, bílá wlaa) Ze štp: Moskewské jablko, ská zimní kdaule, Bredowa renetka, Dielowa renetka, anglická granátowá renetka, newyrownaná renetka, korunowitá renetka, Orleanská renetka. b)
Z hrušek:
Anglická
máselnice,
letní
pstružka,
pruhowaná mydlenka, magdalenka, Swejcarka, diauhawka, ptánice, rozdalka neb chutnice, peregriska erwená, krasanka, Capiaumontská podzimní máselnika, Ferdinandka, Bedriška, Bugowa pargamenlka, Saulerská pargamentka, Hardenpondowa zimní máselnika, Hermanka ili Chauchelka, maníce.
Wšecky meruky a broskwe. modré a Žlutá mirabelka d) Ze šwestek a sliw: papše zelené a modré renglo, kateinky, králowky. c)
,
žluté
;
Nejlepší a spolu nejaurodnjší a)
Ze
štp
tální renetka,
:
owocní druhy jsau:
Newyrownaná renetka
,
anglická
špi-
welké wejlimky, zimní míšen, anglická gra-
nátowá renetka,
Orleanská renetka, korunowitá
renetka,
saudeky, malinowé jablko, malý wejlimek zinmí zlatnátko, panenské jablko, krwoerwený kardinál, malwazinky, anglická parmice, Bredowa renetka, šampaská renetka, Chotkowa renetka, Harlemská renetka, perlowá renetka, bílé wlaské rozmarinowé jablko, žlutý šttian, fialowé jablko, bílá renetka, launice, punowé jablko, Geigrowa launice, Maskonowa žlutá skelní renetka, syrekowá renetka, straká, neb tekowaná renetka, welké císaské jablko, prawá bílá francauzská rekarmalitská ,
netka.
renetka,
25í Pauze do zahrad a ochránného položení hodí newyrownaná renetka, íialowé jablko ^ mo-
b)
se: Launice,
skewské jablko,
Wawine,
zlatý pepák,
žluté a
erwené
kdaulowé jablko, bílá letní renetka. Berlínská owí hubika; launice Geigrowa; anglická granátowá renetka. !Na wenek, do štpnic sedlských, stromoadí wenkowských a podlé cest a silnic hodí se Zimní míšen, :
zimní zlatátko, newyrownaná renetka, syrekowá renetka,
wejlimky welké, werejník, welké skelní jablko, malé wej-
šampaská
limky, Zižka,
renetka,
francauzské jablko ze-
winné jablko, pijawec, anglická granátowá renetka, Orleanská renetka, korunowitá renetka, zimní žlutý šlechtné
,
šttian, krwo-erwený kardinál, malwazinky,
bílé rozma-
rinowé jablko *) I
daí
a w píkejších krajinách Bredowa renetka, zimní míšen, letní zlatožlutá
w studenjším podnebí
se;
renetka, werejník nál,
eské
owé a
jablko
punowé
malwazinky ,
,
krwoerwený
jablko,
žlutý zimní
pruhowaný zimní
kardi-
šttian, pomeran-
agát.
b) Z hrušek: Za wysokokmení hodí se w zahradách ochránných místech Janowky, madlenky, dlauhawky, :
Hoyerwerdka , salcburka, ptánice, peregriska zelená, Capiaumontská máselnika, ps»;ružka, Hermanka, Dielowa máselka, zelená postnice , Napoleonowa máselnice, Ferdinandka Alexandrowka, anglická máselnice erwinka, šwejcarka, fremionka. Sedlecká máselnika, Kutnohoranka, pstružka letní, díwinka, Jakubka, žárliwka, Hardenpondowa zimní máselnika a téhož pomlsnice, kesetická. zelená
,
Do
Capiaumonpodzimní pstružka, papežka, piksly, Dielowa máselnika, Fremionka, Rosinanka, heitmanka, bílá máselnika, ptánice, peretowá
polí a podlé silnic
podzimní
*)
Wubec
hruška,
liodi se
a cest
anglická
na wenck,
totiž
hodí se
:
máselnice,
podle
silnic a
cest,
tž
tlo
wenkowských stromoadí nejlépe jen zimní štpy; neb loto owoce se slromu stržené nehodí se hned ke sndku, a protož také neláká k sndku. Nejlépe jest, když tam wysazené stromowí roste jehlancowit, nerozkládají swé wtwe, s každau pdau se spokojí, jest zdraw* a nesné, a kd^ž owoce jeho nemá prilis zaJiinavTau zewnitiiosl.
—
853 zelená a erwená, erwinka, kutnohoranka, skoicowka, mydlinky. *) I w studenjším podnebí se daí a hojn osazují erwinka, pstružka podzimní a letní, fíkowka, wlasaka, skoicowka, Jakubka, owesnice, malá muškatelka, makowika, pregriska zelená a erwená, piksly, kutnohoranka, Wác-
griska
:
slawka,
ptánice, mydlinky.
Meruky, které se dobe hodí pro wysokokmení: Wclká ranní meruka, welká obecná meruka, Albergowa meruka. d) Tešn a wišn wbec nejlépe se hodí a daí c)
co wysokokmení. e) Šwestky a slíwy, které zasluhují pro swau nesnost Zelené rynglo, Katea dobrotu wíibec býti rozšíeny :
inky, králowna gon,
z
Touru, erwené, modré
a bílé perdri-
wlaské šwestky a žluté mirabelky.
*)
Na wonek,
podlé
silnic
a
Žliowé diuhy, které ženau yrlyre do
cest
hodí se
wyšky
wbec ukowé
a nerozkládají
hru-
korunu.
Obsah. DÍL O
1.
užitku, chowáni, šlechtni, pesazoicáni, šeteni nemocechy léení a nepátelích oicocních strom.
Kapitola
O
užitku a
wýmru
štpastwí,
§. 1.
Užitek owocného stromowí
§. 3.
O
§. 3,
§. 4.
owocním.
též o semeništi
......,,..
pslówáni owocnich strom wbec Shromáždní k setb potebných jader, pecek a skoepin
Kapitola
O
I.
semeništi. (Jaderná,
O
wlastnostech,
§.
6.
as
pd,
skoepinowá
a
wzdláni
školka.
a rozdlení se-
6
kladení jader, pecek a skoepin
Ošetrowáni semeništ
O §. 7. §. 8. §.
9.
§.
10.
§.
11.
§.
12.
§.
1.3.
§.
14.
školky
.
.
11 ,
Kapitola
Wýmr
7
.
meništ §. 5.
1
6
II.
peckowá
položeni,
Strana
,
.
13
IIÍ.
školce.
•
Piprawení pdy ke školce O asu, kdy se mají plán ze semeništ wykopáwati, a do šlpní školky pesazowati O wykopáni plání ze semeništ O ezání pláni ze semeništ wyalycli O prcsazení plání do štpní školky Ošetrowáni a hlídání we štpní školce Piprawení plání k štpowání
14
—
16
— 17
19
20
—
25d Kapitola
O
IV.
náadí stépowacím.
,
Strana §. 15.
Nádobí a priprawy k štépowáni strom poliebné
...
21
Kapii ola V.
O
stepowáni owocních
átpowáním owocních strom wyrozumíwá
§.
16.
Co
§.
17.
Spsoby stpowání
§.
18.
O
se
strom wbec. ?
.
.
'.
wlaslnostech, jež stromky do sebe mají míti, které mají
24
šlpowány štpných raubcch vresms
býti §.
19.
O
23 24
—
Kapitola Ví.
O okowání, §.
20.
Okowání, spsoby
25
a prowoz.owáni jeho
Kapitola VII. Kopulowání. §,
21.
Wýmr, spsoby
a
.
prowozowání jeho
......
29
Kapitola VIII. Raubovvání. §, 22.
§
23.
Wýmr
raubowáni do rozkalu a jeho prowozowání, preraubowání starých a silných sti-om
O
raubowáni do
§. §.
26,
O
o
kry
24 Phprawení raubu pi raubowáni do 25. O zasazeni raubu do kry
§.
též
.....
kry
33 36 38
— 39
raubowáni do koene
Kapitola IX. §. 27.
O
raubech též
i
wbec
asu
a wlastnostech
štpných ranb obzwlášt,
ezání
jejich
40
Kapitola X. §.
28.
O
ošelowání stromk owocních we slpniné školce Staž do asu wysazení na
powaných od asu zešlechtní jejich §.
29.
Wýhody
stanowišl wlastní
Stpniné íkolky
44 46
856 Strtna
O
pesazowáni stromku nowišl
§,
30.
§.
31. Zlepšení skolky
§.
32. Rozsázení
§.
33.
§,
34.
O O
46 51
strom do adu
pd jednotliwých opalraosii
školky na jejich budauci sta-
ze
.
.
.
.
—
'
owocních druii
pi kaupi stromk
53 57
cizích
Kapitola XI. §.
35
§.
36.
§.
37.
§.
38.
§.
39.
§.
§.
O pestpowání O pešlpowáiií O pestpowáni O pestpowáni
welkých dosplých strom oikowáníra
58
kopulowáním raubowáním
59
.........
Zhotowení lýka 40. Priprawení zahradnického wosku 4Í. Zhotowení tmele zahradnického ili stromownice
— — — 60
... —
Kapitola XII.
O
nemocech strom.
Jmenowité uwedení nejhlawnjsích stromowých nemocí
§.
43.
§,
43. 1. Slabost neb nedostatek
§. -44.
2.
§,
45, 3.
§,
46. 4.
§. 47. 5.
§. 48.
6.
§.
49. 7.
§.
50. 6.
§.
51. 9.
O O O O O O O O
.
61
—
šáwy
62
pílišné mizowitosti spále
—
erwotoin
63
—
mechowin prašiwce
65
ezu
66
a
raku
toku pryskyice
(kli,
klowatiny)
.
.
.
.
.
.
haub
—
67
Kapitola XIII.
O §. 52. §. 53. §.
54.
§. 55. §•
56.
§.
57.
§. 58. §. 59. §.
60.
§
61.
§.
62^
§. 63.
O O O O O O O O O O O O
nepátelích owocných strom,
strom owocných wbec rozliném domácím dobytku, jak stromm škodí
—
nepátelích
.
.
68
zajících
—
myších
69
krtech a plžích
—
wrabcich
71
—
žábách chraustech
ili babkách
(Melelantha vulgaris)
... —
rašících
72
kobylkách
73
mrawencích wosich
73
—
257 Slraiia
64.
§.
O O O
mrazich hausenkách wbec §. 66. §. 67. Obyejná hausenka Poznamenání wšeeh pták, 65.
§.
74
škwoích (klešácích)
—
75 76
68. Prstenice
§.
69.
77
§.
70.
§.
71.
§.
72. Angreštice
Zawiiiá Spenuška Hausenky pospolité (Gesellschaftsraupen) '
75.
§.
O O O
ohrazení sadu a
.
•
.
82 84 85 88
—
XIV.
potebném ošetení owoce.
štpných semeniš, školek uschuwání owoce každoroním ošeteni strom plolech
esání
.
^
Kapitola
§. 74.
•
•
O
let
šeteni
býti §.
§. 73.
w
mají jak na jae tak
kteri
štpnic
a
....
89 90 92
a
.
XV.
Kapitola
Msíní zamstnání štpae. §. 76. §.
77.
§. 78. §. 79.
Leden
9,3
—
Únor Bezen Duben
.94
—
§.
80.
Kwten
§.
81.
Cerwen
—
§.
82.
erwenec
96
84.
Zái
— —
85.
íjen
97
§. 83.
§
95
•
§.
Srpen
.
.
§.
86. Listopad
—
§.
87. Prosinec
98
DÍL
II.
Ozákrscích. Kapitola
O Pojem
a
I.
zákrscích a ezání jich
úel zákrsk
^.
1.
§.
Z.
O
podnožich zákrsk
^. 3.
O
rozmnoženi kdauli (Pyrus Cydonia
mahalebek a sliw StpAskv
kli.
.
.
.
wbec.
•
•
•
.99 100
.
.
Linn.). swalojanat
101
•
n *
'
258 Strana §.
4.
§.
5.
§. 6. §.
7.
§.
8.
§.
9.
Štpowáni zákrskowých podnoži as wyzdwižení stromk štpowaných Podoby zákisk Jak
sob
jest
spsobili
umni
103
ze školky
... — 104 105
....
ezání zákrsku
§.
10.
Obecná prawidla pi ezáni strom zákrskowých . . 106 Auel ezání zákrsk 107 O wysazowáni stromk zákrskowých ke zdem aneb na odry
§,
11.
O
.
108
(zábradli)
zdech
—
odích
a
Kapitola
ezáni zakrsk §.
12.
5.
13.
§.
14.
§.
15.
§.
16.
§.
17.
§.
18.
II.
jaderních.
ezáni zákrsk wjíowilých ezáni zákrsk jehlnncowitých ezáni strom kotlowitých ezáni zákrsk podoby keowé neb O asu ezáni zákrsk
O O
109 111
113
karelné
..... — 114
—
prwnim a druhém uwazowáni zrezaných zákrsk . . wylamowáni mladých wýpuk a odštipowáni zbyte-
• ných ok 115 ezáni zákrsk jehlancowitých na kdaulich . .116 20. Popis následk ezu pedsewzatého w Iónském roce, a ezu na témž jehlancowitém zákrsku w pistim roce .118 .
§. §.
19.
Wzor
.
.
.
Kapitola III.
O
ezání zákrsk peckowých.
§
21.
§.
22.
O O
§.
ezáni peckowých zákrsk wbec, a bmskwowých zwlášt 121 éili odru 122 23. Prawidla k ezání broskwowých strom 24. Prwni piezání slromu broskwowóho pro odry k podob rozsochowé a jeho další šeteni 123 25 ezáni w druhém roce 124 26. Další prawidla ezáni strom broskwowých a opatrowáni
§.
27.
Wzor ezu strmku broskwowého
§.
28.
Wzor ezu broskwowého stromu na odry w druhém roce W^zor ezu stromu broskwowého w jeho dosplosti, s uwedenim nkolika chyb, které se pi ezu lehko piházeji,
§. §.
§.
položení zábradlí
jich
we stái
pesazeni §. 29.
30.
§.
31.
125
na odry prwni rok po •
.
.
pro §.
—
O O
též
jeho
pesazeni
—
130
wýstrahu
stromu meruilkowém
prwnim piezáwání stromu merukowého na odry,
128
133 a
134
859 Slrtink 5.
§.
§.
§.
ošetowáni a ezání strom merukowých 33. Ošetowáni a ezání strom trešowých na odích 34. O odrícli šwestkowých 35. O odích mišpulowých
32. Další
.
DÍL
.
.
•
.
.
.
135 136 137
—
lil.
Popis owoce a strom owocnich,
ÚWOD. O
nkterých wjznamích stpaských
,
ODDLENÍ
138
I.
O.owoci jaderním. Kapitola
O O pwodu
I.
stromích jabloowjch.
—
druh
a.
Letni
145
b.
Podzimní Zimní
147
c.
—
Kapitola
O I.
O pwodu
II.
142
a wlastnostech jejich
Popis jednotliwých
II.
I.
II.
stromích hruškowých. 169 172
a wlastnostech jejích
Popis jednotliwých
druh
•••
—
a.
Lei ní
b.
Podzimní
181
o.
Zimní
190
ODDLENÍ
n.
O owoci peckowém. Kapitola
O I.
II.
O pwodu
a
šwestkách.
wlastnostech jejich
199
druh
200
Popis jednothwých a.
I.
Prawé šwestky
b. Sliwy c. Mirabelky
— 202 209
260 Kapitola
O
II,
broskwích. Strana
I.
II.
O pwodu
a wlastnostech jejich
Popis jednotliwých
210 213
druh Kapitola
O .
I.
II.
O pwodu
III.
merukách.
a wlastnosleoh jejich
Poj)is jednotliwých
315 ^17
druh Kapitola IV.
O O pwodu
I.
II.
stromech tešuowých.
a wlastnostech jejich
Popis jednotliwých
219
druh
231
Tešn.
a.
b.
Tešn Tešn
A. barwiwau šáwau 221 nebarwiwau šáwau, s erwen kropenatau neb
drné s
s
erwenau
b.
kozí 223 bezbarewné šáwy, jednobarewné, se žlutau kozí 237 B. i Š n . Wišn s barwiwau šáwau, óernau neb tmawau jednobarewnau kozí, (sladké wišn) 338 Wišn s nebarewnau šáwau, kozí swtle erwenau, z
c.
Wišn
c.
a.
Tešn
W
....
wtšího
dílu prohlédawau. (Skelní wišn) 230 nebarewnau šáwau, kozí swlle erwepau, skoro prohlédawau (Amarelky) 231 s
Kapitola V.
O
mišpuhch
^
ODDLENÍ
^
233
III.
O owoci skorepinowém. Kapitola
O
wlaskj^ch
neb králowskýí^h oeších
Kapitola
O
kaštanech
.
.
o
...
stromu mandlawém
234
II.
237
,
Kapitola .
I.
III. .
.
,
.
238
*46i
Kapitola I
O
IV.
oeších lískowých
Stran*
340
PÍDAWEK.
O owocijahodowém. Kapitola o owoci jaho
I.
343
wiibec
Kapitola
II.
Rybíz (meruzalka)
343
Kapitola III.
O
angreštu
346
Kapitola
O
IV.
jahodách
346
Kapitola V.
O
ialinách
PÍDAWEK DRUHÝ
349 351
Registík
owoenýeh druh. D. Agát pruhowaný zímoi 149. Aidacinka 205.
Alexandrowka 186. Amarelka králowská ziraoí 231. Amarelka Monowa 231. Amarelka sladká 231. Ambretka prawá zimní 190. Amerikánské císaské jablko 153. Ananaska 249. Angrešt 246. Aninka 205. Augustinka neb launíce Geigrowa 149.
Bediška 185. Blice francauzská perlowilá 180. Blice králowská 179. Brcmská sweslka 202. Broskew ranní, malá 213. Broskwowá šwestka 205. Bittnerka Biittnerka,
erná 221. drná srdcowka
Biittnerka) žlutá chrupa wka
223. 227.
Datlowá modrá šwestka 201. Datlowá žlutá slíwa 205.
Díwika
173.
Dlauhawka 178. Doktorka 183. Domácí obyejná šwestka 200. Dunkelmanowá pozdní marušowá
tešn
222.
Ferdinandka 195. Fialowé jablko 147. Fíkowka 184. Francauzské jablko 151. Františkowec wlaský 152. Freraionka 184.
Gabriela krásná 173. Grafíonka 223 Grumkowská zimní hruška 190.
H.
C. Cikánka 229.
Hardenpondowa pomlsnice 192. Hedbáwné bílé zimní jablko
Cisaka erwená 208. Cisaka dubolistá 194. Cisaka podzimní 185. Císaské pruhowané welké jablko
Hedbáwnice 193. Heitmanka 195.
153. Cilronka
Hermanka ili chauchelka Holopowka 188.
eská 172 Cukrowka dlauhostopká 189. Cukrowka Kredowa kuželowitá ,
,
180.
Cáslawky neb ptánice 179. Cerwenka 181.
168.
193.
Hoyerwerdka zelená 174. Hraná pruhowaný welky 158. Hrušné jablko 169. Hubika owí, Berlinská 149. Hyacinlowá slíwa 207.
26H Ch. Chauchelka ili Hermanka 193. Cliorsowka krásná 230. Clirupawka Hcrmanská 223.
— — — — —
Welichowa
222.
derwená Huttnerowa224. kropena tá 225.
Lauermannowa
žlutá Biittnerowa 227. neb rožalka 189.
Chutnice
Liberní jablko 157. Libernice Arawská 188. Liška stromowitá 242.
224.
welká 225.
—
Launice neb Launowka 147. Launicc Geigrowa 158.
Madlenka pruhowaná 173. Madlenka ranní 214. Magdalenka ili Madlenka 175. Alagdalenka bílá 213.
Májowka tniawoerwená 223. Májowka Truchsesowa 223.
Makowika Malina 250.
Malinowé jablko 147. Malwazinky 155. Mandle kamenná 239. Mandle sladká praskawá 239.
H. Kamená
Mandlowá hruška
welký a malý 236.
Kancieka
214.'
— —
erwený pruhowaný erwený Í54. krwoerwený 154.
Kateinka
178.
Manice neb zimní ptánice 194. Markytka 175. Marušowá Dunklmanowa podzimní liešn 222. Máselka Dielowa 182. ,
Kapalka 181. Kardinál
180.
Malá ranní broskew 213.
Jahoda 248. Jahodowé jablko 147. Jakubka crwi ná 174. Janowka 174.
148.
207.
Katalonská swestka 201. Kdaule cerwená 146. Kdaule zimní, wlaska 153.
Máselnice anglická 173. — Brestská 177. -
Máselnika Capiaumontská podzimní 182.
Máselnika Hardenpondowa zimní 193.
Kdaule žlutá 146. Kni^žka neb miluše 214.
Máselnika Kolomowa, podzimní
Knžka
welká, holandská 224. Knižecí bilé jablko 156.
Máselnika Napoleonowa 183.
Kobrka
Mangeronka 204.
112. Ko/.aka 179. Králowka 228.
—
Neapolitanská 194.
Kráiowna z Toursu 204. Krasawice pod/imui 185. Krásawka 186. Kiásenka 184. Kropka 208.
Krwawka
172. 236. Kchice 176. Kiešetická 198. KHwka 198. Kutilky 187. Kulnonoranka 190.
Kapá
Kynka neb Nowo- Yorská renetka 164.
Kjselec 167.
186.
—
Sedlecká 197.
Mazlík cizí 152. Mediolanská císaská Sweslka 206.
Medowka
Meruka
— — — — — — — —
— —
174.
Albergowa 317. ananasowá 318.
erná
319.
králowská 318.
mandlowá
318.
muškatelowá ranní 217. Nanceiiská 217. pížmowá 317. uherská 317.
welká obecná 318.
Merukowá erwená
šwestka 308.
sliwa 303. Mililka brabantská 191. Miluše neb knížka 314. Mirabelka erwená 210. žlutá 209. MíSe zimní 150.
—
264 IWišpule obecná zahradní 233. Mišpuie vvelká '/.ahradní 233.
Moskewské jablko
,
podzimní
187.
Muškaielka kožená krátkostopká
ne. Muška telka malá 176. — nímecká 193. nowá 230. — Podbradská 225.
— — —
193.
Pasowky 196.
145.
Dorelowa
Mu.škatelka
Pagamentka wlaská zimní
Parmice anglická, zimní 156. Perdrigon bilé 207.
—
cerwné
—
zelená
Petržilka 187.
welká
Pstnice 197. Pijawec 149.
letni 177.
186.
Perlowka 225. Peruanka ranní 213.
Robertowa 177.
Mydlinka 178.
207.
— fialowé 202. Peregriska erwena 181 — nakoženlá 182.
Piksla 180.
M.
Pomeranowé
jablko
1.57.
Pomlsnice Hardenpondowa 192.
Napoleonka 225.
Po
Neapolilanka 195. Neklaika bílá 214-
Plaziwka 229. Pstružka 184. Pstružka letní 173. Ptánice neb iislawky 179. rýn>ká podzimní 181. neb zimní maníce 194.
INektarka fialowá 214.
JNepor.m
168.
tnice zelená 196.
— —
Punéowé jablko
Obice
215.
Okoka
nel)
Nowo-Yorská renetka
148.
R.
164.
Omanka
Oech
— — — — —
—
dlauhostopká 181. obecný podlauhlý 236. tenkoskoepý 236. Cellský 242. tyrbraný 242. panenský 242.
panenský
bílý 242,
španlský welký 242.
—
trihraný 242. Ostheimka 228. Owesnika 170.
Renetka anglická,
— —
bílá
bila antillská, zimní 166.
— — — — — — — — —
Panny
staré 190.
Papežka 185. Papirník zimní sladký 155.
Papše erwené 207. Papše modré 206. Papše žluté 206. Parádnice 187. Paigíímentka 195.
Pagamentka Hugowa
— I —
obecná
191.
nmecká
)ra\vá letniní
Kioulerska
182. 191.
191.
šwejcarská 183.
158. 146.
—
—
Panenská v?elká hruška 175. Panská planá hruška 185. Panenské jablko 153. Panské jablko 146.
špitální 165.
Ml-ka
— — —
— — — — — — — — — — — —
biskupská 149. Bredská 159. citronowa 166.
Dielowa 159. Dietzowa zimní zlatá 160. francaiizská skwostná 160. Gásdonkowa, zlatá 161. granátowá, anglická 160.
Harlemská 161. holandská zlatá 161. Chotkowa ili Bubenecká 161.
karmalitská 154.
Kewska skwostná 162. korunowita 162. kožená 163.
Kredowa kdaulowá
154.
leskawá 161. letní zlatožlutá 148.
mandlowá 160. Maskonowa zlatá skelná
163. mušket to \vá 163. newyrownaná 162. Nowo-Yorská 164. Orleanská 164. perlowá 165. prawá, bila francauzská 158.
265 Rcm
— — — —
tk.í
psiruliowá 160.
skwoslná 165.
syrekowa 164. saíjfánowá 16.5. šampaiiská 159.
— — — —
štélinská,
neb óerwpny
Šl-
ešowá sllvva Tubá 168.
líari 166. lec^kowaiiá 168.
Windsoiska
166.
Venu.še 215. Virgule neb ápekowka 197.
R../.ineóka 188.
Rozmarinow
bilé
206.
'1
zá/.workowa 163. znáiiikowá 159. ženská 166.
— —
Tatarka 221. Tráwnice 249. Trucbseska (postolnire) 189. Tosi.f WeLská 229.
wlas^é jablko
167. Ro/i.^žka 227.
Rožalk.i neb chulnice 189. Ríižowá tie.šnA 226.
Wácslawky
jablko 146. Rynglo óerné 203. íieiwené 204. modré 203. zelené 203. Rybiz 245. Rysa 209.
"Wawineka erwená 175, Wawrineka žlutá 175.
—
-
— —
"VVawine 148 Wejcowka 183. Welikáiika Dietzowa 226.
Redkwowá prawá Lipská bruska ,
177.
Rcchtá
knižeci
Werejnik
229.
Winné jablko 158. Wlasaka 179. WJa.sk á šwestka 201. Wolowatka 222. Woskowka 227. Wrbowka 167. Wzácnnka 204.
Sladuáka brunainá 229.
erná
229. ranni 230. S.
Z.
Šafránowá broskew 213. Sailalowá ranní broskew 213. Šídlowka 202. Šikowo, rýnské wenkowské jablko ,
229.
15.5.
Weylimek malý 150. Weylimek w. liky 149.
Sklenowka sndá 230.
—
Welská tešn
Wéwodkyne
157.
Skleníiwka óei-wená 2:)'). Sklenowka králow k.i 231.
—
189.
Waltinowka 222. Waterlo wka 208.
Rúžowé óeské
Zelená šwestka
1201.
Zelena 169. Zimawka krásná
197.
Zlatnice zimní 197 Zlatopepák anglický 152.
155.
Šipowky 172. Si.sinec 168.
Špekowka neb Virgule 197. Sttian erwený neb Šttínská renetka 166. Sltifian prawý žlutý, zímni 167. Šfutlgartka pozdní 192.
— — Zlatfíátko —
Fr;inkliiiúw
I.M.
wcliký 151. zimní zelené
ir>2.
žluté 152.
Z.
Swejcarka 178.
—
188.
Šwestka obyejná domácí 200.
—
Sípnowá 200.
Žárliwka 183. Ženské jablko 152. Zižka 156.
\
w
Chyby
Str.
— — — — — —
10
16 18
45 83
ádek
— — —
a jiné omyly.
tisku
18 misto promoknauti ti proniknauti
—
7
— — — —
17
37
. posled. 93 ádek 21
seraenišlte
—
odeží
—
na stromech
w
noci
poteje
131 na obrazci misto písmeny
e,
Za wtwí étwrtau wynechána
— — — —
semeništ pireži
w w
nich
potebuje cifru 3.
cifra
wtwí tetí schází hlawní wtwi schází u
stromecli
nad
5,
wtwi,
pak hned za
cifra
6 nad šestau wtwi.
Pi
tetí
poboní welwiky,
7
nezíznuta ostane, písmena c ; d se zízne na 6 ok. Wtew 8. U druhé a tetí poboní wtwiky nad sebau jících scházejí písmeny a, a,
sto-
Wtew 10, písmena c. Nejsau oka dosti znan udlána. Wtew 19. U postranní wtwiky schází písmena a. Wtew 20. zcela schází, a mla státi mezi wtwi 15. a 31. U wtwe 21., která w prosted kmenu slojí, schází íslo 21.
—
134 druhý
—
191
— — — — — — —
která
ádek zdola, místo ádek 23 místo Pentecoso
wyšší ti nižší
ti Pentecose
— Montigni. — Zemi 313 Zim — 320 19 slabý — owoce 330 . 14 . 6 tento 339 — — w korun 11 w koenu 240 kap. IV. ádek 19 místo rosa — asa — asa 240 ádek 24 místo rosa 198
— _ —
23 37
— — — — —
Mortigni
stálý
a
BINDING SECT.FEB
SB 125 P58
Fix, František
Klí^JUpaský Jlll Nawední k stepování owocních
Br^.!-.gí:«I 5c
2 5 1967
stromu a popis ne j znamenité j^^°^ druh owocních w Šechách
Medical
PLEASE
CARDS OR
DO NOT REMOVE
SLIPS
UNIVERSITY
FROM
THIS
OF TORONTO
POCKET
LIBRARY
