Krize: Skončí dobrý byznys s odpadky?

01_mh0209

16.2.2009 16:24

Stránka 1

REGIONÁLNÍ INFORMACE

ÚNOR 2009

ZAOSTŘENO NA VELETRHY, KONFERENCE A SEMINÁŘE

HLAVNÍ TÉMA ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Rozhovor s hejtmanem Zlínského kraje

Přehled nejdůležitějších akcí v regionech

11

12–13

O datových schránkách se Zdeňkem Zajíčkem

14

Krize: Skončí dobrý byznys s odpadky? JEŠTĚ NEDÁVNO MORAVSKÝ A ČESKÝ TRH ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PŘIPOMÍNAL SPÍŠ JEDNO VELKÉ SMETIŠTĚ S POČETNÝM HEJNEM KOHOUTŮ. ŽÁRLIVĚ SI STŘEŽILI SVÁ ZÁJMOVÁ ÚZEMÍ A MLSNĚ KOUKALI PO SOUSEDECH. Morava – Nyní se situace zmûnila. Odpadové firmy bojují o pfieÏití a netrpûlivû ãekají na to, aÏ se pfieÏene vichfiice jménem hospodáfiská krize. „Finanãní krize dopadla i na druhotné suroviny z odpadÛ. T˘ká se to pfiedev‰ím razantního sníÏení cen pfiedev‰ím u papíru, plastÛ a kovÛ,“ uvedl v˘konn˘ fieditel âeské asociace odpadového hospodáfiství Petr Mûchura. A moravská mûsta a firmy zaãínají pociÈovat nepfiíjemné dÛsledky. Zatímco pfied Vánocemi jim firmy za vytfiídûn˘ papír nabízely peníze, dnes je posílají s balíky papíru pryã. Nebo si za uskladnûní nechají zaplatit. „NemÛÏeme se chovat jinak. Ceny se u nûkter˘ch druhÛ propadly oproti loÀskému roku na desetinu. Teì jsem dostal z Rakouska nabídku, Ïe od nás odkoupí smûsn˘ papír za cenu mínus deset euro,“

upozornil na kritickou situaci jednatel firmy Remat Jaroslav Dobe‰. Kraje a mûsta teì mají nesnadn˘ úkol: Zajistit, aby lidé mûli chuÈ dál tfiídit a neplnili své popelnice odpadem, kter˘ by jinak vytfiídili. „Apelujeme na starosty a svozové firmy, aby pád tohoto systému nedopustili,“ fiíká vedoucí Odboru Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství Krajského úfiadu Zlínského kraje Alan Urc. Ve spolupráci se starosty obcí, svozov˘mi firmami a spoleãností EKO-KOM, která je garantem tfiídûného dopadu, chce kraj zachovat stávající systém a sníÏit negativní dopady na Ïivotní prostfiedí.

Začarovaný kruh „Od ledna jsme proto zv˘‰ili odmûny obcím za tfiídûní odpadu a hledáme nová odbyti‰tû pro vyuÏití odpadÛ. Chceme pfiekonat krizi a zachovat stávající systém tfiídûní odpadÛ v obcích, kter˘ patfií bezesporu k nejlep‰ím v Evropû,“ uvedla mluvãí spoleãnosti EKO-KOM ·árka Nováková. Podle vedoucího oddûlení odpadového hospodáfiství na brnûnském magistrátu Josefa âerného je ale napfiíklad pro Brno stále v˘hodné vytfiídûn˘ odpad odváÏet firmám. „Likvidace tuny komunálního odpadu v popelnicích je totiÏ pro nás stále mnohem draωí, neÏ kdyÏ odpad odvezeme zpracovatelÛm. Navíc za odvezen˘ vytfiídûn˘

odpad dostáváme dotace,“ uvedl âern˘. Stále jsme v plusu. Podle pfiedsedy pfiedstavenstva firmy van Gansewinkel Pavla Ivanyiho bude ale Brno brzy ostrovem mezi moravsk˘mi mûsty a obcemi. Nûkter˘m z nich se totiÏ uÏ teì nevyplatí kontejnery sesypávat a odváÏet do areálÛ, které mají tfiídící linky. KdyÏ napfiíklad pfiivezly obce firmû Van Gansewinkel tunu smûsn˘ch PET lahví pfied Vánocemi, dostaly za ni tisíc korun. Dnes musí zaplatit ze svého rozpoãtu za tunu dva tisíce. A k tomu si musí pfiipoãítat je‰tû náklady za dopravu. RozjíÏdí se tak zaãarovan˘ kruh. Hospodáfiství nemá takovou v˘konnost jako dfiív, prÛmysl produkuje ménû odpadÛ. Firmy mají men‰í zakázky. Navíc jim nikdo nechce vykupovat vytfiídûn˘ odpad. Obcím proto zvy‰ují poplatky, ty ve sv˘ch rozpoãtech na takové v˘daje nemají peníze. Pokud se tedy je‰tû pfied rokem mluvilo o tom, Ïe za nelichotiv˘m pojmem „popeláfii“ se skr˘val byznys s dvaceti miliardami korun, dnes toto ãíslo kleslo aÏ o jednu tfietinu. I odpadové firmy proto musí propou‰tût a krátit své v˘daje. „Opatfiení v na‰í firmû jsou provozní. Vyhledáváme dal‰í synergie mezi poboãkami, snaÏíme se více vyuÏívat noãních dálkov˘ch pfievozÛ. Omezili jsme stav zamûstnancÛ a zru‰ili jsme smlouvy pro agenturní zamûstnance,“ uvedl Iványi.

Delegace budou spát v rodinách Star˘ Poddvorov – Ztrapníme se pfied celou Evropou nebo se neztrapníme? Takovou otázku si dnes kladou lidé ze Starého Poddvorova na Hodonínsku. Do vesnice má totiÏ v polovinû ãervna dorazit dvû stû ‰edesát delegátÛ Evropské charty venkovsk˘ch obcí. Devût set lidí z obce se ale obává, Ïe setkání skonãí fiaskem. PfiestoÏe Star˘ Poddvorov bude v dobû ãeského pfiedsednictví jako jedin˘ reprezentovat ãeské a moravské vesnice, od státu nezískal témûfi Ïádnou podporu. „Vlastnû ani nevím, proã se b˘val˘ starosta upsal na seznam Charty. Teì máme jen

problémy. PÛvodnû jsme spoãítali, Ïe nás akce bude stát více neÏ dva a pÛl milionu korun. Rozpoãet jsme museli ale osekat na minimum. Vzdali jsme se my‰lenky, Ïe pfied sjezdem opravíme kulturní dÛm. Pfiesto se teì pohybujeme v ãástce 1,3 milionu korun. Ani na to ale nemáme,“ povzdechl si místostarosta Starého Poddvorova Josef Rampáãek. Zatímco Brusel pfiislíbil asi 420 tisíc korun, Ministerstvo pro místní rozvoj pfiidalo padesáti tisícovou dotaci. Pfiitom jen ubytování a doprava tak velkého poãtu lidí stojí témûfi ãtyfii sta tisíc korun. Dal‰í statisíce musí obec vyãlenit na jídlo. Proto zatím místní

lidé poãítají s tím, Ïe ubytují své hosty u sebe doma a zfiejmû i zadarmo. Takov˘ch ale není mnoho. „Jsem py‰ná na to, Ïe na‰e malá vesnice uspofiádá tak v˘znamné setkání. Rádi ubytujeme ãleny delegace u nás doma. Celé horní patro máme volné. Vyspí se tam ‰est lidí. A pokud bude potfieba nebudeme chtít Ïádné peníze,“ uvedla Marie Pichlerová. Podobnû jako ostatní rodiny i Pichlerovi poãítají s tím, Ïe pokud bude nejhÛfi hosty pohostí i jídlem. „Pfiekládat nám bude vnuk,“ dodala Pichlerová. Pokraãování na stranû 10

Luhačovice odstartovaly evropské akce na Moravě. Další bude v Brně Luhaãovice – Vlající vlajky Evropské unie, opraven˘ Spoleãensk˘ dÛm, bezpeãnostní opatfiení. Luhaãovice se od dvaadvacátého ledna staly na dva dny místem, kam se strhla pozornost celé Evropy. Do lázeÀského mûsta se totiÏ sjeli ministfii práce a sociálních vûcí evropské sedmadvacítky. V ãele zasedacího stolu sedûl ãesk˘ ministr Petr Neãas. Dorazil i evropsk˘ komisafi pro zamûstnanost Vladimír ·pidla. Podle Neãase mûlo neformální setkání úspûch. „Ministfii byli nad‰eni. Velmi se jim u nás líbilo. OceÀovali malebnost místa, ale také pohostinnost lidí. Doufám, Ïe se sem fiada z nich

vrátí i ve svém volném ãase soukromû, na náv‰tûvu,“ vyjádfiil se Neãas. Podle odborníkÛ na cestovní ruch má takováto reklama pro region v˘znam. Pokud akce dopadne stejnû dobfie jako v Luhaãovicích, turisté si tuto informaci zapamatují. A to i pfiesto, Ïe zábûry z Luhaãovic pÛsobily kvÛli de‰ti a zimû pochmurnû. „Turisté rádi zavítají do míst, která získají punc dÛleÏitosti. Navíc Luhaãovice ukázaly, Ïe jsou vhodn˘m místem pro kongresovou turistiku,“ míní mluvãí CzechTourism Filip Remenec. Vláda ale ani mûsíc po skonãení akce nemá spoãítáno, kolik tento punc stál korun. Jediné, co

zatím zvefiejnila, je náklad za pronájem budovy Spoleãenského domu. Sály mûla k dispozici uÏ mûsíc pfied startem setkání. Spoleãnost Láznû Luhaãovice jim poslala fakturu na tfii a pÛl milionu korun. Podle Neãase ale pfiesto patfiila akce k tûm levnûj‰ím. „Toto jednání jsme je‰tû zkrátili. Podobná neformální setkání jsou je‰tû del‰í, poãty zúãastnûn˘ch delegací jsou je‰tû vy‰‰í. Cel˘ program jsme spí‰e omezili a uãinili skromn˘m,“ dodal Neãas. Doprovodn˘ program organizoval Zlínsk˘ kraj a podle hejtmana Stanislava Mi‰áka mûl ministrÛm pfiedstavit zejména lidi, ktefií v regionu Ïijí. „Snoubí

se v nás vala‰ská pracovitost, hanácká rozváÏnost a slováck˘ temperament. Kde jinde takovou kombinaci najdete,“ uvedl Mi‰ák. Podobn˘ch neformálních setkání se v âeské republice uskuteãní v roce 2009 ãtrnáct, z nichÏ jen jedna se je‰tû bude konat na Moravû. Do Brna se na konci kvûtna sjedou ministfii zemûdûlství. „V Brnû na neformální radû budeme diskutovat o jednom z dÛleÏit˘ch témat – jak bude tato politika vypadat po roce 2013,“ sdûlil ãesk˘ ministr zemûdûlství Petr Gandaloviã. Více na dvoustranû 8–9

02_mh0209

16.2.2009 16:31

Stránka 1

ÚNOR 2009 SKLÁDKY V KRAJÍCH Zlínský kraj: 7 skládek 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Zlín Zdounky Bystřice pod Hostýnem Otrokovice Slavičín Valašské klobouky Prakšice

Morava: 80 skládek odpadu 80 SKLÁDKA ODPADU SPALOVNA NEKOMUNÁLNÍHO ODPADU

Březová Velké Pavlovice Šlapanice Žabčice Kyjov Mutěnice Brno-Černovice Vyškov-Kozlany Klobouky u Brna Strážnice Rešice Boskovice Vysočany

63

SPALOVNA KOMUNÁLNÍHO ODPADU

Bukov Petrůvky Černovice Golčův Jeníkov Přibyslav Žirovnice Božejov Nová Cerekev Častrov Čejov Horní Ves Nový Rychnov Senožaty Zajíčkov Želiv Jihlava (2x) Pacov Chotěboř Světlá nad Sázavou Pelhřimov Vlkov Petráveč Věchnov

Moravskoslezský kraj: 22 skládek 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58.

Životice Bohumín Řepiště Horní Suchá Chebičov Holasovice Panské Nové Dvory Horní Benešov Rejchartice Slezská Ostrava Ostrava - Hrušov Staříč Markvartice Dolní Benešov Nové Těchanovice

Olomoucký kraj: 18 skládek 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76.

Lipník nad Bečvou Bělotín Medlov Mrslesy Javorník Bohuňovice Hrabová Opatovice u Hranic Osek nad Bečvou Senice na Moravě Veselíčko Žulová Němčice nad Hanou Hradčany Rapotín Zlaté Hory Supíkovice Přerov-Žeravice

74

70

37

23

35 33 30

40 28 27 29 31 26 34

OSTRAVA 49 48 54 51 52 57 53 45 64 58 44 69 46 47 56 62 50 66 55 OLOMOUC 60 68 67 59 72 76 71

24 38 39 36

JIHLAVA

32

25 21

42

43

19

20

BRNO

41

15

2

14

22

7

10 11

16

18

Vysočina: 24 skládek 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43.

75

73 65 61

Jihomoravský kraj: 13 skládek 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.

STRANA 2

O D PA D Y V K R A J Í C H

13

9 8

3

4

1 ZLÍN 5 6

12

17

Skládky odpadu, spalovny nekomunálního a komunálního odpadu v jednotliv˘ch moravsk˘ch krajích

Kraje potřebují další spalovnu NUTNĚ POTŘEBUJEME SPALOVNU. JINAK BUDEME ZA NĚKOLIK LET ZAVEZENÍ ODPADKY. To zaznívá ze dvou moravsk˘ch krajÛ. Vyrábût teplo z odpadkÛ sv˘ch obyvatel chce vedení Kraje Vysoãina i Moravskoslezského kraje. Druh˘ zmiÀovan˘ region uÏ od roku 2005 pfiipravuje s jednotliv˘mi mûsty plán na vybudování spalovny. Na konci ledna kraj dokonce Ostravû, Opavû, Karviné, Fr˘dku-Místku a Havífiovu prodal ãást akcií, aãkoli je‰tû vÛbec neví, zda zaãne stavût. Podle plánu má nové takzvané integrované centrum vyuÏívání komunálního odpadu vzniknout v roce 2015 na místû b˘valého dolu Barbora na Karvinsku. Na jeho pfiípravû teì pracuje stejnojmenná krajem zaloÏená akciová spoleãnost. Ta zpracuje dokumentaci pro územní rozhodnutí a hodnocení vlivu na Ïivotní prostfiedí. Chybí jediné: sehnat potfiebn˘ch pût miliard korun. A je jasné, Ïe v následujících nûkolika letech to jen tak snadné nebude. Se státní podporou vedení kraje poãítat nemÛÏe. Vláda se totiÏ rozhodla, na rozdíl od sousedních zemí, Ïe na v˘stavbu spaloven komunálního odpadu nepfiispûje ani korunou.

„V âesku není zakázané postavit spalovnu. My ale takovou stavbu nepodporujeme z vefiejn˘ch zdrojÛ. Dotace musí smûfiovat k prioritním formám nakládání s odpady – prevenci vzniku odpadÛ a jejich materiálovému vyuÏití. Proto podporujeme tfiídûní a následnou recyklaci,“ reaguje na poÏadavky Moravskoslezského kraje mluvãí Státního fondu Ïivotního prostfiedí Lenka Brandtová. Tento postoj se ale nelíbí zástupcÛm mûst, ktefií v odpadech vidí zajímav˘ zdroj energie. „Je nelogické, Ïe na jedné stranû ze zemû dob˘váme uhlí a na druhé stranû nákladnû zahrabáváme odpad s bohat˘m energetick˘m potenciálem,“ uvedl vedoucí Odboru Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství Moravskoslezského kraje TomበKotyza.

Deset a půl milionů tun odpadu Ten také upozorÀuje na to, Ïe pokud se v Moravskoslezském kraji nezaãne stavût spalovna, budou muset nûkteré regiony vytvofiit krizové scénáfie. „Jen komunálního odpadu se vozí v Moravskoslezském kraji na skládky pfies 450 tisíc tun, a to jsou opravdové velehory

odpadkÛ. Napfiíklad v Ostravû je jiÏ kapacita mûstské skládky kriticky naplnûná, nicménû odpadu neub˘vá,“ doplnil Kotyza. Podle nûj se ale kraj nemusí aÏ tolik spoléhat na pomoc od státu. O projekt spalovny mají zájem i soukromí investofii. „Dosud v‰ak neprobûhla diskuse o konkrétních podmínkách ani pfiípadné v˘stavbû ãi provozu zafiízení,“ fiekl Kotyza.

Zájem soukromníků Pokud by se Moravskoslezskému kraji podafiilo svÛj plán dotáhnout do konce, stal by se region ãtvrt˘m místem v âesku, kde by fungovala spalovna komunálního odpadu. A pokud by mûla jejich spalovna podobnou kapacitu jako má brnûnská, pak by se v Moravskoslezském kraji mohlo energeticky vyuÏít témûfi ãtyfiicet procent odpadu, kter˘ doposud konãí na skládkách. Napfiíklad v Jihomoravském kraji se nyní zuÏitkuje osmnáct procent odpadkÛ z domácností. Mûstská firma SAKO Brno pfiedpokládá, Ïe v ãervnu 2010, kdy dokonãí rekonstrukci provozu, to bude dvakrát tolik. Podobn˘ problém fie‰í i vedení Kraje Vysoãina. Tam ale mÛÏou poãítat s pomocí Jihomoravského kraje. Brnûnská spalovna totiÏ pfiedpo-

INZERCE

kládá, Ïe v jejich kotlích budou hofiet i odpadky z Vysoãiny. Tento plán má ale jednu podmínku: obcím a firmám z Vysoãiny se musí vyplatit odpady do Brna pfiivést. A jaké mnoÏství odpadkÛ vlastnû konãí na osmdesáti moravsk˘ch skládkách? Za rok v‰echny kraje vyprodukují témûfi deset a pÛl milionÛ tun odpadu. Témûfi dvacet procent z tohoto ãísla tvofií odpad z domácností. Ten lidé je‰tû z padesáti procent vytfiídí. Ve vût‰inû krajÛ pak zbytek konãí na skládkách. Pouze v Jihomoravském kraji díky spalovnû zahrnou bagry ‰estasedmdesát procent komunálního odpadu do zemû. Zbytek vyuÏije spalovna pro v˘robu tepla. Nejvût‰ím producentem odpadu je právû Moravskoslezsk˘ kraj. Ten eviduje také nejvíce nebezpeãného odpadu. Napfiíklad oproti Olomouckému kraji je toto ãíslo témûfi ãtyfiikrát vy‰‰í. „Více neÏ tfii sta tisíc tun evidujeme jako nebezpeãn˘ odpad. Do této kategorie patfií napfiíklad kaly z hutní v˘roby. A ty u nás podniky produkují ve velkém,“ vysvûtlil Kotyza. V Moravskoslezském kraji na jednoho obyvatele pfiipadá témûfi tfii a pÛl tisíce kilogramÛ odpadu za rok. Oproti tomu ve Zlínském kraji úfiedníci spoãítali, Ïe jeden obyvatel znamená produkci 1634 kilogramÛ.

AKTUÁLNĚ URBIS INVEST: DOPROVODNÁ AKCE EU Brno – Urbis invest, mezinárodní realitní veletrh, probûhne opût v Brnû od 21. do 25. dubna. V rámci veletrhu bude pofiádat agentura CzechInvest konferenci Property Invest Czech. Konference se zamûfií pfiedev‰ím na brownfieldy, prÛmyslové zóny a na podnikatelské nemovitosti urãené pro v˘zkum, v˘voj a inovaci, prvotfiídní kanceláfiské prostory a vûdeckotechnické parky. Veletrh je oficiální doprovodnou akcí ãeského pfiedsednictví Evropské unie a podle Michala âechury, projektového manaÏera VeletrhÛ Brno, pfiedstavuje obrovskou pfiíleÏitost pro prezentaci âeské republiky a jejích regionÛ pro investory a podnikatele. Generální fieditelka agentury CzechInvest Alexandra Rudy‰arová dodává: „Urbis Invest je jednou z nejlep‰ích moÏností, jak prezentovat investiãní pfiíleÏitosti v jednotliv˘ch regionech stfiední a v˘chodní Evropy.“ Na loÀském roãníku Urbis Investu se pfiedstavilo na 4 000 hektarÛ komerãních nemovitostí pfiipraven˘ch pro investiãní zámûry. Prezentovali soukromé spoleãnosti i zástupci municipalit z âeska, Polska, Slovenska ale kupfiíkladu i z Ruska nebo Bûloruska.

CZECHINVEST DOTUJE ŠKOLICÍ STŘEDISKA Praha – Je‰tû do konce února mají firmy ãas podat Ïádost o dotaci na ‰kolení sv˘ch zamûstnancÛ. CzechInvest totiÏ obnovil pfiíjem registraãních Ïádostí evropského dotaãního programu ·kolicí stfiediska. „Zvy‰ování kvalifikace pracovníkÛ je jednou z priorit hospodáfiské politiky a podmínkou pro pfiechod od pfieváÏnû v˘robního zamûfiení ãeské ekonomiky k ekonomice znalostní, k ãinnostem s vy‰‰í pfiidanou hodnotou,“ fiíká LukበVymûtal, fieditel Divize strukturálních fondÛ agentury CzechInvest. Program ·kolicí stfiediska je urãen pro malé, stfiední i velké podniky, pro podnikatelská sdruÏení i nestátní neziskové organizace, které se zab˘vají ‰kolením zamûstnancÛ v oblasti zpracovatelského prÛmyslu, energetiky, stavebnictví a aktivit spojen˘ch s informaãními a komunikaãními technologiemi. Podporu z programu lze vyuÏít na v˘stavbu, pofiízení, rekonstrukci ãi modernizaci prostor urãen˘ch pro vzdûlávání. Pomocí dotace lze investovat také do moderního vybavení v podobû ‰kolicích pomÛcek ãi vzdûlávacích programÛ. Z programu v‰ak nelze financovat samotné vzdûlávací aktivity.

NOVÝ MOST PŘES DŘEVNICI Malenovice – V Malenovicích na Zlínsku právû zaãíná v˘stavba nového mostu. Prvním fiidiãÛm most zaãne slouÏit jiÏ v fiíjnu tohoto roku. Nov˘ Ïelezobetonov˘ most s monolitickou pfiedpjatou deskou, kter˘ nahradí ten souãasn˘, bude stát ãtyfiiaãtyfiicet miliónÛ korun. Stavba mostu je z pûtaosmdesáti procent zaplacena ze strukturálních fondÛ Evropské unie, patnácti procenty pfiispûje ¤editelství silnic Zlínského kraje.

03_mh0209

16.2.2009 16:30

Stránka 1

ÚNOR 2009

STRANA 3

SA KO B r n o , a . s .

Brněnská spalovna vyrobí dvakrát více tepla HALA PŘIPOMÍNAJÍCÍ GIGANTICKÝ BAZÉN S OSMI SAMOSTATNÝMI VSTUPY. UVNITŘ BAZÉNU NENÍ OVŠEM VODA, ALE JSOU V NĚM UMÍSTĚNY TISÍCE TUN ODPADU Z BRNĚNSKÝCH DOMÁCNOSTÍ.

u‰etfií na nákupu aÏ 25,5 milionÛ kubíkÛ zemního plynu roãnû. Tolik paliva je totiÏ potfieba k v˘robû stejného mnoÏství páry, kterou nabízí brnûnská spalovna. Do roka a pÛl se v‰echna uvedená ãísla dvojnásobnû zv˘‰í. Spoleãnost SAKO Brno, a.s. totiÏ dokonãuje rekonstrukci spalovny v rámci realizace projektu „Odpadového hospodáfiství Brno“. Spalovna tak bude témûfi celá záfiit novotou. A pfiestoÏe budou

■ Úspory energií

Odpad 86 294 t

Dodané teplo 735 864 GJ Úspora oleje 22 005 tun Úspora plynu 25,5 milionů m3

Díky dvou a pÛl miliardové investici zaplatí lidé za spálení odpadu o témûfi ãtyfii sta korun ménû neÏ dosud. Spoleãnost SAKO Brno, a.s. v‰ak nemusela cel˘ balík penûz vytáhnout z vlastní kapsy. UÏ v roce 2001 zaãala s pfiípravou projektu „Odpadové hospodáfiství Brno“. Dva roky poté se mohla firma pochlubit ãesk˘m unikátem: z evropského programu ISPA, urãeného tehdej‰ím kandidátsk˘m zemím, získala spalovna tfietí nejvût‰í ãástku ze v‰ech pfiedloÏen˘ch a schválen˘ch projektÛ. Evropská unie poskytla osma‰edesát procent z takzvan˘ch uznateln˘ch nákladÛ projektu. Do Brna tak poputuje témûfi osmaãtyfiicet milionÛ EUR, coÏ pfiedstavuje témûfi jeden a pÛl miliardy korun. Zbytek zaplatí Statutární mûsto Brno, Státní fond Ïivotního prostfiedí a samotná firma SAKO Brno, a.s. Realizace projektu tak mohla v závûru roku 2007 naplno odstartovat.

Spoleãnost SAKO Brno a.s., za rok a pÛl uvede do provozu dva nové kotle. Poplatky za spalování tak zlevní

Úspora černého uhlí 32 274 tun ■ prezentováno na příkladu z roku 2007, přepočty provedeny na základě podkladů MPO ČR

Tyto odpady plní funkci paliva pro v˘robu tepla, které mÛÏe dennû zahfiát aÏ ‰estnáct tisíc lidí. Za rok a pÛl teplo z brnûnské spalovny komunálního odpadu dokáÏe vyhfiát dvakrát tolik bytÛ a kanceláfií. Nyní násypku devatenáct let starého kotle naplÀují chapadla jefiábu zhruba jedenáct tun odpadu za hodinu. Dennû do betonového bunkru popeláfiská auta vysypou aÏ tfii sta tun odpadu. Za rok tak ve spalovnû konãí témûfi sto tisíc tun odpadu.

Dva moderní kotle – dvojnásobek tepla A v˘sledek? Teplo ve formû páry a témûfi dvacet tisíc tun ‰kváry, která se pouÏívá na technické zabezpeãení komunálních skládek. Díky souãasnému provozu spalovny tak dal‰í mûstsk˘ podnik Teplárny Brno,a. s.

místo tfií star˘ch kotlÛ Ïhnout od ãervna 2010 kotle dva, mÛÏou se BrÀané tû‰it na dvojnásobn˘ v˘kon. Podle ekologÛ by ani taková expanze nemûla v˘raznû zneãistit brnûnské ovzdu‰í. „Dodavatel kotlÛ garantuje, Ïe do vzduchu vypustíme takové mnoÏství látek, které odpovídá hodnotû maximálnû sedmdesáti procent emisních limitÛ pro jednotlivé ‰kodliviny,“ vysvûtlila pfiedsedkynû pfiedstavenstva mûstské firmy SAKO Brno, a.s. Jana Drápalová. Podle ní bude jedním z hlavních cílÛ spoleãnosti motivovat okolní obce a firmy k tomu, aby odpad nevozily na skládky, ale do spalovny k energetickému vyuÏití. „Pfiedpokládáme, Ïe po rekonstrukci sníÏíme poplatek za spalné. Za rok a pÛl navíc vzroste cena za skládkování a energetické vyuÏití se tak stane ekonomicky v˘hodnûj‰í. Proto oãekáváme aÏ dvojnásobn˘ nárÛst poptávky,“ dodala Drápalová.

Spalovna bude levnější než skládka Správcem stavby se ve vefiejném v˘bûrovém fiízení stala brnûnská spoleãnost TENZA, a. s., která má za úkol v zastoupení investora cel˘ projekt rekonstrukce spalovny dovést úspû‰nû k cíli. V halách spalovny instaluje zhotovitel stavby – sdruÏení firem SdruÏení CNIM & SIEMENS – dva moderní kotle s nov˘m systémem ãi‰tûní spalin. KaÏd˘ z nich dokáÏe za plného provozu spálit ãtrnáct tun odpadu za hodinu. Uvnitfi spalovací komory bude obrovské horko – aÏ 1100 stupÀÛ Celsia. Pro srovnání: souãasn˘ kotel, kter˘ spálí témûfi stejné mnoÏství odpadu, dokáÏe dodat páru pouze o teplotû 220 stupÀÛ Celsia. Nové v‰ak dokáÏou vyrobit páru, která bude mít teplotu 400 stupÀÛ Celsia. „Ve‰keré pevné produkty z ãi‰tûní spalin budou zachyceny na textilních filtrech umístûn˘ch pfied vstupem do komína. Pfiedpokládáme, Ïe nové

zafiízení zajistí energetické vyuÏití pro 224 tisíc tun smûsného komunálního odpadu za rok,“ uvedla environmentální specialistka firmy SAKO Brno, a.s. Jana Suzová. Za dvû a pÛl miliardy korun se ve spalovnû nepostaví pouze dva robustní parní kotle s nov˘m systémem ãi‰tûní spalin a turbínou. Souãástí rekonstrukce bude napfiíklad také vybudování dotfiiìovací linky. Na ní bude probíhat tfiídûní odpadu, kter˘ BrÀané roznesli do speciálních barevn˘ch kontejnerÛ. Nerecyklovateln˘ spaliteln˘ materiál pak dojede po páse pfiímo do betonového bazénu – bunkru s odpadky. SAKO Brno, a.s.

mÛÏe kvalitnû rozdûlen˘ odpad prodat v˘hodnûji zpracovatelsk˘m firmám.

Efektivnější třídění odpadů „V první fázi pfiedpokládáme, Ïe kvalitnû vytfiídíme sklo a papír. PET lahve rozdûlíme podle barev. Poãítáme s tím, Ïe vyuÏijeme i jiné druhy plastÛ,“ vysvûtlila Drápalová. Mûsto chce zaÏádat o dal‰í dotace, které by zefektivnily souãasn˘ systém tfiídûní odpadu. V Brnû by se také mohlo

objevit více kontejnerÛ na tfiídûn˘ odpad, na‰la by se vhodná místa a ujednotil se systém svozu. Po rekonstrukci by se mûl také zlep‰it systém separace Ïeleza a barevn˘ch kovÛ ze ‰kváry pomocí speciálních separátorÛ. A ani ‰kvára by nemûla zÛstat pouze odpadem urãen˘m pro zásyp skládek. „Zámûrem spoleãnosti je zaji‰tûní takov˘ch vlastností ‰kváry, aby mohla b˘t materiálovû vyuÏita jako technologick˘ v˘robek ke stavebním úãelÛm, ãímÏ se bude dále minimalizovat mnoÏství odpadÛ ukládan˘ch na skládky,“ dodala Suzová.

Drápalová: Rekonstrukce spalovny se vyplatí. Firmy a obce ušetří. DVOU A PŮLMILIARDOVÁ REKONSTRUKCE BRNĚNSKÉ SPALOVNY BUDE ZNAMENAT NEJEN ZLEVNĚNÍ SPALNÉHO.

Jana Drápalová, pfiedsedkynû pfiedstavenstva SAKO Brno a. s.

Kromû dvojnásobné dodávky tepla budou BrÀané vyuÏívat i elektfiinu vyrobenou z jejich vlastních odpadkÛ. „Nejsem fanatick˘ zastánce spaloven. Uvûdomuji si ale, Ïe jsou men‰ím zlem neÏ skládky. Nová spalovna navíc pomÛÏe efektivnûj‰ímu tfiídûní odpadu,“ upozorÀuje pfiedsedkynû pfiedstavenstva mûstské spoleãnosti Spalovna a komunální odpady Brno a.s. Jana Drápalová.

Proã jste se rozhodli investovat do spalovny témûfi dvû a pÛl miliardy korun? KdyÏ se v roce 2002 zpracovával plán odpadového hospodáfiství Jihomoravského kraje, tak se uÏ tehdy poãítalo s tím, Ïe by se v kraji jiÏ nestavûla Ïádná dal‰í spalovna komunálního odpadu. Cílem tedy je, aby brnûnská spalovna byla ústfiedním zafiízením celého jihomoravského regionu a také ãásti kraje Vysoãina. ProtoÏe nikdo neoãekává, Ïe se takov˘ obrovsk˘ balík penûz zaplatí z provozu spalovny, jsme rádi, Ïe jsme na tento projekt získali témûfi sedmdesát procent penûz z evropsk˘ch fondÛ. Spalovna pfiece vybírá peníze za pfiíjem odpadu a je‰tû k tomu vyrábí teplo a elektfiinu. Stále by to ale nestaãilo na provoz a splácení tak velkého úvûru. Paradoxem je, Ïe my tady stavíme kotle za evropské ceny, ale âe‰i platí za nakládání s odpady nûkolikrát men‰í poplatky, neÏ je

v Evropû bûÏné. Proto je nyní v˘stavba soukromé spalovny utopie. Co tedy nová spalovna obãanÛm pfiinese? Na prvním místû pfiinese zlevnûní nakládání s odpady. Spalné totiÏ klesne aÏ o ãtyfii sta korun za tunu odpadu. DÛvodem je lep‰í energetická vyuÏitelnost spalovaného odpadu. My pak vyrobíme aÏ dvojnásobnû více tepla neÏ dosud. Novinkou bude i elektrick˘ generátor, kter˘ bude dodávat do sítû elektfiinu. Tyto úspory samozfiejmû promítneme do ceny spalného. Ménû nás bude stát také to, Ïe nové kotle uÏ nebudeme muset tak ãasto odstavovat, abychom je mohli vyãistit. Oproti tûm star˘m se budou ãistit samy za provozu a technologická odstávka se pfiedpokládá jednou za rok. Bude nov˘ provoz pro koncového zákazníka v˘hodnûj‰í neÏ skládkování?

To je nበcíl. NejenÏe klesne cena ve spalovnû, ale navíc, v roce 2010, by uÏ mûla progresivnû rÛst cena za skládkování. Jen letos stoupl poplatek na skládkách ze zákona o sto korun. A to je‰tû neznáme sumu, kterou navrhne Ministerstvo Ïivotního prostfiedí pro následující období. Urãitû budeme levnûj‰í, protoÏe uÏ nyní si skládky vybírají za tunu tisíc korun. Nákladem navíc bude doprava za pfievoz odpadkÛ. Nyní je nejvût‰ím zákazníkem spalovny mûsto Brno. Oãekáváte kromû zájmu okolních mûst a obcí narÛstající zájem státních organizací, firem a ÏivnostníkÛ? Doufám, Ïe právû pro tuto skupinu budou sluÏby spalovny zajímavûj‰í neÏ dosud. Tyto organizace by se také mûly stát tûmi, ktefií nové kotle témûfi z poloviny zaplní. UÏ nyní se odhaduje, Ïe firmy vyvezou pouze na levnûj‰í skládky v okolí Brna padesát aÏ sedmdesát tisíc tun odpadu za rok. Pro mû je stále nepochopitelné, Ïe Ïivnostníci a firmy

v âesku nemusí pfiispívat do systému odpadového hospodáfiství obce. Proto jsem ráda, Ïe je mÛÏeme zajímavou cenou do tohoto systému nepfiímo zapojit. Na severní Moravû zatím Ïádnou spalovnu nemají. Poãítáte s pokrytím Moravskoslezského a Olomouckého kraje? Se zástupci Olomouckého kraje jednáme o pfiípadném vyuÏití spalovny. V‰ichni si ale uvûdomujeme, Ïe pro obce ze severní Moravy bude nejvût‰ím problémem drahá doprava. V pfiípadû, Ïe se jim vyplatí odpad odvést na skládku, tak nemají dÛvod vozit komunální odpad do Brna. Znamená rekonstrukce také ãistûj‰í Ïivotní prostfiedí v Brnû? Na jednu stranu odpovím, Ïe je ekologiãtûj‰í provoz nové spalovny samozfiejm˘. Na druhou stranu taková odpovûì není zcela jednoznaãná. Dodavatel samozfiejmû garantuje, Ïe ve v‰ech hodnotách

budou parametry do sedmdesáti procent emisních limitÛ poÏadovan˘ch zákonem. Je logické, Ïe dva nové moderní kotle znamenají také dvojnásobné energetické vyuÏívání odpadÛ, a tím i dvojnásobnou produkci emisí. Spalovna tedy zÛstane stále na pfiedních pfiíãkách nejvût‰ích zneãi‰ÈovatelÛ? PrÛzkumy, o kter˘ch mluvíte, sice upozorÀují na to, Ïe spalovny vypou‰tí do vzduchu sledované ‰kodliviny, na druhou stranu uÏ ale nefiíkají, Ïe jiné v˘znamné zdroje nemusí a ani nemûfií to, co musíme a dokáÏeme my. Do statistik se tudíÏ nezapoãítávají hodnoty, které jiné, mnohem ‰kodlivûj‰í provozy, vÛbec nehlásí. Souãasná spalovna, navzdory v‰em obavám, dodrÏuje ve‰keré limity, které musí ze zákona plnit. Navíc jsme je‰tû pfied zahájením rekonstrukce investovali nûkolik milionÛ do systému na rozklad oxidÛ dusíku, vznikajících v procesu spalování.

04_mh0209

16.2.2009 15:57

Stránka 1

ÚNOR 2009

KDE ČERPAT Motorové pily, rozbrušovačky, flexky, nakladač, štěpovač, a další nástroje získal starosta pro svou obec díky Fondu soudržnosti. Prostředky získal v rámci svého projektu na sběrný dvůr, jedná se ovšem o nástroje, které mohou být použity všude možně v obci. „Do technologické části jsme napsali vše a byli jsme mile překvapeni, že naší dotaci vyhověli úředníci v plné výši. Motorové pily využijí například dobrovolní hasiči pro kácení stromů,“ říká starosta Hrušovan Miroslav Rožnovský. Hrušovany čerpaly prostředky na sběrný dvůr z Fondu soudržnosti. Získaly přes 14 miliónů korun, ale projekt byl administrativně velice náročný a zpracovávání trvalo dva roky. V současné době doporučuje ministerstvo pro místní rozvoj čerpat především ze strukturálních fondů. „Strukturální fondy jsou lépe zacílené na priority obce. Ve srovnání s Fondem soudržnosti se jedná především o menší projekty. Jejich administrace trvá maximálně rok, spíše kratší dobu,“ uvádí Kateřina Jegorovová z Ministerstva pro místní rozvoj. Strukturální fondy zahrnují dva důležité fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF). Hlavní výhodou strukturálního fondu je to, že je zaměřen přímo na regiony a jejich problematiku, na rozdíl od Fondu soudržnosti, který orientován spíše na chudší státy EU. V období 2007–2013 může Česká republika čerpat z Fondů soudržnosti téměř 9 miliard eur. Ze strukturálních fondů 17 miliard eur. Ze strukturálních fondů ERDF jsou podporovány například výstavby silnic, železnic, výstavby poldrů, rekonstrukce kulturních památek, sportovní areály, výsadba zeleně, závádění služeb elektronické veřejné správy a podobně.

Poplatky za odpad starostům nestačí Moravské starosty a primátory trápí v souãasné dobû vysoké poloÏky za odpadové hospodáfiství v rozpoãtech jejich mûst a obcí. Dne‰ní poplatky z komunálního odpadu, které jim lidé ze zákona platí, neodpovídají skuteãné ãástce, kterou musí mûsto ãi vesnice roãnû za jednoho obyvatele vydat. OdpadÛm neprospívá ani svûtová krize. Zpracovatelé ze zahraniãí ztrácí zájem za tfiídûn˘ odpad. Zatímco je‰tû v loÀském roce dostávala za papír a vytfiídûné plasty mûsta zaplaceno, dnes musí sama platit, aby se odpadu vÛbec zbavila. Vláda se proto rozhodla pomoci. Chystá se projednat zv˘‰ení poplatku aÏ na 1250 korun. Poplatek by mûl kopírovat skuteãné náklady mûsta. Redakce Moravského hospodáfiství ale zjistila, Ïe v obcích z Moravskoslezského a Jihomoravského kraje, na tuto ãástku Ïádné mûsto nedosahuje. A tak se lidé nemusejí závratného zdraÏení obávat. „Zv˘‰ení sazby poplatku je nutnost. Zatím se ale náklady na likvidaci nepohybují v takov˘ch ãástkách,“ fiíká Vladimír Procházka, vedoucí Odboru Ïivotního prostfiedí v Bruntálu. Ve vût‰inû mûst se platí poplatek na hlavu, nûkterá mûsta na tom, ale mohou b˘t ‰kodná. Napfiíklad v Brnû Ïije asi padesát tisíc lidí, ktefií mají nahlá‰eno trvalé bydli‰tû jinde. A do mûstské kasy tak nepfiispívají.

STRANA 4

O D PA D O V É H O S P O D Á Ř S T V Í

Nová éra odpadu v Hrušovanech NOVÝ SBĚRNÝ DVŮR MAJÍ OBYVATELÉ HRUŠOVAN U BRNA. OD 1. DUBNA SEM MOHOU PRVNÍ ZÁJEMCI ZAČÍT VOZIT STARÝ NÁBYTEK, SKLO, TEXTIL, CIHLY, ALE I NEBEZPEČNÝ ODPAD JAKO JSOU TŘEBA OLEJE, CHLADNIČKY, ZÁŘIVKY NEBO BATERIE. Za stavbu, která stála v celkovém souãtu sedmnáct miliónÛ korun, zaplatí obec ze svého rozpoãtu pouze 872 tisíc. Sbûrn˘ dvÛr bude primárnû urãen obãanÛm, firmy musejí odváÏet nevyhovující pfiedmûty jinam. „Odpady jako letit˘ problém, mnoÏící se ãerné skládky, narÛstající poãet obyvatel, to byly hlavní podnûty k tomu, abychom projekt uskuteãnili,“ uvádí starosta Hru‰ovan Miroslav RoÏnovsk˘. Dal‰ím dÛvodem je také snaha nauãit obyvatele Hru‰ovan tfiídit odpad. Ze svého celkového rozpoãtu ãtyfiicet miliónÛ korun zaplatí obec asi dva miliony za odpadové hospodáfiství. „V souãasné dobû platí zdej‰í obyvatelé poplatek z komunálního odpadu pût set korun za rok, ve skuteãnosti, ale vycházejí náklady na zpracování odpadu po jednom obyvateli na pût set ãtyfiicet korun. Nechci ale poplatek zvy‰ovat, chci apelovat na obãany, aby nevyhazovali PET lahve do popelnic, ale tfiídili. Dá se tím sníÏit objem odpadu, ale i ãetnost v˘vozu kontejnerÛ. Je to na lidech,“ pokraãuje starosta. Sbûrn˘ dvÛr bude zamûstnávat jednoho pracovníka, kterého najme obec. Na cel˘ projekt dohlíÏí odborn˘ konzultant. Souãástí dvora je domek, kter˘ poskytuje zázemí, jak pracovníkovi, tak odborníkovi. Je zde místnost vybavená poãítaãem, kde bude

probíhat evidence zákazníkÛ. Dále prostor pro dvû kanceláfie, krytá garáÏ, prostor pro men‰í odpadové kontejnery a místnost jako zázemí pro dal‰í pfiípadné zamûstnance, sociální zafiízení.

Barvy Hrušovan Pfied domkem je zastfie‰ená plocha, kde budou uloÏeny nûkteré kontejnery a stroje. Okolo dvora je zãásti vedená protihluková stûna, tak aby nebyli ru‰eni obyvatelé sousedních domkÛ. Nezastfie‰ená plocha je vypanelovaná a je zde zabudovaná váha. Celá stavba je vyvedená v hru‰ovansk˘ch barvách. DvÛr stojí na severním okraji vesnice, nedaleko budoucího obchvatu. Bude tedy slouÏit zároveÀ k odhluãnûní dopravy. „Velká auta, která jednou za ãas pfiijedou do sbûrny odvézt odpad, se tak do obce vÛbec nedostanou. Navíc poãítáme, Ïe budou jezdit tak jednou za mûsíc,“ fiíká starosta. Dále zpracovateln˘ odpad budou ze sbûrného dvora odváÏet takzvané kolektivní systémy. „Sbûrna má jiÏ uzavfieno nûkolik smluv s kolektivními systémy zpûtného odbûru jako jsou tfieba Asekol, Electrowin nebo

Ecoland ãi Ecobat. Díky tûmto systémÛm mÛÏe dostat obec za odpad urãitou ãástku,“ upfiesÀuje odborn˘ konzultant celého projektu Franti‰ek Piliar. Sbûrna pravdûpodobnû nebude slouÏit pouze obyvatelÛm Hru‰ovan. Hru‰ovany chtûjí nabídnout uÏití dvora i okolním obcím. „UvaÏujeme, Ïe bychom s ostatním starosty zaloÏili spoleãnou firmu. Jedním z moÏn˘ch fie‰ení je také to, Ïe bychom zaloÏili spoleãnost a odváÏeli si odpad sami. V Rosicích uÏ nûco podobného existuje, “ popisuje starosta RoÏnovsk˘.

Chceme více třídit Starosta sousedních Vojkovic Karel Klein se zatím k plánu na vytvofiení budoucí firmy pfiíli‰ nevyjádfiil: „My jako obec jsme samozfiejmû naklonûni jakékoli likvidaci odpadu, která je v souladu s legislativou. Zda budeme dvÛr vyuÏívat, vyplyne z cenové nabídky. Teprve o tom budeme jednat.“ Hru‰ovansk˘ starosta Miroslav RoÏnovsk˘ má názor na budoucí fungování dvora velice jasn˘. Obyvatelé Hru‰ovan a dal‰ích obcí jako jsou

Letce, Unkovice ãi Vojkovice by zaplatili komunální poplatek za odpad, z toho by se odvedla urãitá ãástka na fungování sbûrného dvora. Lidé uÏ by pak ve sbûrném dvofie nic neplatili. Pfiijeli by pouze s obãansk˘m prÛkazem. Pracovník dvora by zkontroloval, zda mají zaplacen˘ poplatek za komunální odpad a pomocí speciálního softwaru by zaevidoval pfiivezen˘ odpad do systému. Hru‰ovan‰tí si svÛj moderní sbûrn˘ dvÛr zaplatili pouze z pûti procent. Osmdesát pût procent zafinancovala Evropská unie z Fondu soudrÏnosti. Pût procent zaplatil Státní fond Ïivotního prostfiedí a pût procent kraj. Co ale hru‰ovanského starostu nepfiíjemnû pfiekvapilo? Nároãná administrativa a pomal˘ tok penûz. „Kdybych to byl b˘val vûdûl, vzal bych si pfieklenovací úvûr, abych mohl firmám zaplatit vãas. Splatnost faktur byla dva mûsíce a ani za tu dobu nebyl stát schopen poslat peníze. V dobû krize, kdy firmy bilancují na hranici sv˘ch moÏností to pro nû vÛbec není pfiíjemnou záleÏitostí. Stát, kter˘ by jim mohl v tomto smûru pomoci, vÛbec nejde pfiíkladem,“ fiíká starosta.

ANKETA ■ Bude Va‰e mûsto zvy‰ovat poplatek z komunálního odpadu, jestliÏe snûmovna schválí nav˘‰ení horní hranice poplatku aÏ na 1250 Kã? ■ Staãí Vám souãasné poplatky? A kolik musí mûsto doplácet na celkové pokrytí odpadové hospodáfiství? Jaká je skuteãná ãástka, kterou mûsto spotfiebuje na likvidaci odpadu jednoho obyvatele? Mûsto Prostûjov získalo v loÀském roce od obãanÛ asi dvacet jedna miliónÛ korun na poplatcích za komunální odpad, náklady na likvidaci (které se vztahují k tomuto poplatku) pfiesáhly tfiicet sedm milionÛ korun. Náklady na likvidaci odpadu na jednoho obyvatele jsou 822,5 korun, pfiiãemÏ v˘‰e poplatku byla 492 korun. Kdyby snûmovna nav˘‰ení poplatku schválila, urãitû bychom to projednávali v radû a dali zastupitelÛm urãitá JAN TESA¤, doporuãení.

Náklady na sbûr a likvidaci komunálního odpadu v Olomouci pfiesahují roãnû 70 miliónÛ korun. Na poplatcích za odpady pfiitom roãnû vybereme necel˘ch 45 miliónÛ korun. S ohledem na tyto skuteãnosti bychom urãitû moÏnost nav˘‰ení poplatku za komunální odpad novû posoudili. Koneãné rozhodnutí v‰ak náleÏí v˘hradnû mûstskému zastupitelstvu, tedy nejvy‰‰ímu samosprávnému orgánu.

Vy‰kov kaÏdoroãnû doplácí na pokrytí odpadového hospodáfiství vysokou ãástku. Dá se tedy pfiedpokládat, Ïe pokud bude moÏnost zv˘‰ení poplatku, pfiistoupíme k nûmu. Jedním dechem v‰ak dodávám, Ïe se Vy‰kované nemusí obávat dramatického nav˘‰ení, které by pro nû znamenalo komplikace v domácích rozpoãtech. Konkrétní v˘‰i poplatku kaÏdoroãnû projednávají orgány mûsta, vãetnû zastupitelstva. Tak tomu jisPETR HÁJEK, tû bude i nadále.

Mûsto Brno v souãasné dobû vynakládá ze svého rozpoãtu na odpadové hospodáfiství a to po odeãtení pfiíjmÛ, roãnû 343 milionÛ korun, coÏ ãiní na jednoho obyvatele 861korun. Pfii souãasné v˘‰i místního poplatku 500korun tak mûsto doplácí ze svého rozpoãtu 361korun na obãana. V pfiípadû, Ïe snûmovna schválí zv˘‰ení horní hranice místního poplatku na 1250 korun, bude na rozhodnutí orgánÛ mûsta, jakou cestou se ROMAN ONDERKA, vydat.

starosta mûsta Vy‰kov

primátor mûsta Brna

Zv˘‰ení sazby poplatku je objektivní nutnost. V˘‰e poplatku v jednotliv˘ch obcích je pak vûcí politické dohody a rozhodnutí zastupitelstva. V Bruntále pfiedpokládám, Ïe v˘‰e poplatku bude stanovována tak, aby kopírovala skuteãné náklady. V souãasné dobû platí obãané Bruntálu poplatek 500 korun za rok, ale tato ãástka je nedostaãující. Celkové náklady s odpadem na obãana za rok ãiní 591 korun na obãana.

starosta mûsta Prostûjov

MARTIN NOVOTN¯, primátor mûsta Olomouc

Pravdûpodobnû poplatek zv˘‰íme. Pro leto‰ní rok lidé platí poplatek za odpad 500 korun na osobu, coÏ je souãasn˘ limit a náklady kaÏd˘m rokem narÛstají. Souãasné poplatky nestaãí pokr˘t náklady na sbûr a svoz netfiídûného komunálního odpadu. V oblasti odpadového hospodáfiství mûsta, do nûhoÏ jsou zapoãítány náklady na komunální odpad, tfiídûn˘ odpad, nebezpeãn˘ odpad, ãerné skládky a podobnû, jsme zaplatili v roce 2008 asi 18,9 miliónÛ korun, coÏ pfiedstavuje náklad 712 korun za osobu. Pfiedpokládan˘ pfiíjem z poplatkÛ v roce 2008 ãinil 12,4 miliónÛ korun.

V˘‰e poplatku za provoz systému s h r o m a Ï ìo v á n í , sbûru, pfiepravy, tfiídûní, vyuÏívaní a odstranûní komunálních odpadÛ v roce 2008, stejnû jako v leto‰ním roce, byla 498 korun na osobu. Tato ãástka dostaãující není. Na provoz systému na nakládání s komunálním odpadem bylo v roce 2008 vynaloÏeno 171 913 710 korun. Doplatek mûsta za jednu osobu ãinil v loÀském roce cca 90 korun. Dovedu si pfiedstavit, Ïe se ke zv˘‰ení pfiistoupí, protoÏe celkové náklady na odpadové hospodáfiství mûsta jsou vy‰‰í neÏ pfiíjmy od obãanÛ na tuto sluÏbu.

Nevím, jak se ke zdraÏení poplatku postaví zastupitelé. UÏ nûkolik let je v Jihlavû platná ãástka 500 korun na osobu za rok. Skuteãné náklady na odpadové hospodáfiství mûsta na jednoho obyvatele ãiní 697,95 korun. Aktuálnû mûsto Jihlava fie‰í problém v odbytem papíru i dal‰ích surovin. Je‰tû v loÀském roce SluÏby mûsta Jihlavy, které zaji‰Èují svoz odpadu, za papír získávaly peníze, nyní musí platit, aby se papíru zbavily. První odhady na pokrytí ztráty jsou asi 3,5 milionu korun. Ztrátou se bude zab˘vat zastupitelstvo mûsta.

LIBOR KARÁSEK, starosta Uherského Hradi‰tû

LUKÁ· ÎENAT¯, námûstek primátora mûsta Ostrava

JAROSLAV VYMAZAL, primátor mûsta Jihlava

VLADIMÍR PROCHÁZKA, vedoucí Odboru Ïivotního prostfiedí mûsta Bruntálu

Alice Dvofiáková

AKTUÁLNĚ NESPRAVEDLIVÉ PŘEROZDĚLOVÁNÍ PĚNĚZ Starostové v celostátním hnutí Starostové a nezávislí protestují proti pravidlÛm pfii rozdûlování státního rozpoãtu obcím a mûstÛm. Stát totiÏ nejvût‰ím mûstÛm pfiispívá na obãana aÏ pûtatfiicet tisíc korun, zatímco obãany men‰ích mûst a obcí oceÀuje pûtkrát ménû. Starostové dále kritizují, Ïe takov˘ rozdíl je neodÛvodnûn˘. Ministerstvo financí si proto nechalo vypracovat anal˘zu financování samospráv, která upozornila na závaÏné finanãní problémy na stranû men‰ích mûst a zejména obcí. Ty nedostávají peníze na obnovu stávajícího majetku. Starostové proto volají po zmûnû zákona a odvolávají se na praxi okolních státÛ. Rozdíl mezi Bratislavou a slovensk˘mi obcemi ãiní pfiitom 2,5 násobek, VídeÀ a rakouské obce dûlí 2,25násobné zv˘hodnûní. Podle starostÛ souãasná úprava diskriminuje v‰echna mûsta a obce do sto tisíc obyvatel. âtyfii nejvût‰í mûsta s dvaceti procenty obyvateli podle nich získávají tfiiapadesát procent z rodûlovan˘ch pfiíjmÛ státu. Zbytek obyvatel pak musí vystaãit se sedmaãtyfiiceti procenty penûz ze státního rozpoãtu.

BEZDOMOVCI MAJÍ V BOHUMÍNĚ ČEKÁRNU Denní centrum pro bezdomovce funguje od poãátku leto‰ního roku v Bohumínû. Bezdomovci jej mohou vyuÏívat aÏ tfiikrát t˘dnû. V prostorách centra se mohou vykoupat, vyprat si obleãení nebo si v uzamykateln˘ch skfiíÀkách schovat své osobní vûci. K dispozici mají i kuchyÀku a klubovnu s knihovniãkou a rádiem. Azyl pro lidi bez domova vznikl v pfiízemí jednoho z mûstsk˘ch domÛ. Podle sociálního odboru zdej‰í radnice se ve mûstû pohybuje dvacet stál˘ch bezdomovcÛ. „Uvidíme, do jaké míry budou sluÏby vyuÏívány, jsme pfiipraveni je roz‰ífiit, ale s noclehárnou nepoãítáme. Nemáme na ni v rozpoãtu mûsta peníze,“ uvedla místostarostka Bohumína Vûra Palková. Provoz centra bude stát roãnû ‰edesát tisíc korun. Od pfií‰tího roku by mûla b˘t sluÏba financována pfieváÏnû z prostfiedkÛ Moravskoslezského kraje. Mûsíc pfied otevfiením denního centra zde zaãala také fungovat pro bezdomovce speciální ãekárna. Jde o neobvykl˘ projekt mûsta a âesk˘ch drah. Místnost, kterou dráhy spolu s mûstem bezdomovcÛm vyãlenily, je vytápûná a její souãástí je i prostor s umyvadlem a vodou. Vodu a teplo hradí âeské dráhy, mûsto dodalo jedenáct laviãek a platí pronájem místnosti, úklid i bezplatné uÏívání jinak zpoplatnûn˘ch nádraÏních toalet. âekárna je otevfiená non-stop, pouze dvakrát dennû ji musí zájemci na pÛl hodiny opustit, aby mohla b˘t uklizena. „Vypadá to, Ïe se tento pilotní projekt osvûdãil a moÏná jej âeské dráhy vyuÏijí i v jin˘ch mûstech. S trochou nadsázky lze fiíct, Ïe bezdomovci, ktefií budou dodrÏovat pravidla, získali svÛj provizorní domov, teplo a ãistotu,“ fiíká bohumínsk˘ starosta Petr Vícha.

05_mh0209

16.2.2009 16:02

Stránka 1

ÚNOR 2009

STRANA 5

O D PA D O V É H O S P O D Á Ř S T V Í

Z brněnské skládky vznikne ekologický park

Foto: Ekologická dílna Brno Ing. Petr Kuãera

DŘÍVE NEJVĚTŠÍ SKLÁDKA V BRNĚ. DO TŘÍ LET Z HORY ODPADKŮ V ČERNOVICÍCH MŮŽE VZNIKNOUT EKOLOGICKÉ CENTRUM. Brno – Zrezivûlé praãky, staromódní porcelán po babiãce, pouÏité dûtské pleny. I takové odpadky se skr˘vají pod zeminou v brnûnsk˘ch âernovicích. Od druhé svûtové války sem totiÏ vyváÏeli popeláfii odpadky z Brna a okolních okresÛ. UÏ za tfii roky by se po nich mohly procházet maminky s koãárky a golfisté by na nich mohli odpalovat své cviãné rány. A o tom, Ïe stojí na skládce, nemusí vÛbec tu‰it.

„Chceme vybudovat rozlehlé centrum, kde bude tréninkové golfové hfii‰tû, dráhy pro inline bruslení nebo bûÏecké kruhy, jaké jsou v zahraniãí. Lidé si podle zdatnosti na informaãní tabuli vyberou stezku, po které se mÛÏou vydat,“ uvedl námûstek brnûnského primátora Martin Ander. K tomu, aby se plány staly skuteãností, chybí jediné: peníze. A ty chce brnûnsk˘ magistrát získat zejména z Operaãního fondu Ïivotního prostfiedí. Na nûkteré fáze mÛÏe totiÏ získat aÏ devadesát procent penûz. Projekt úfiedníci napsali tak, aby se nejdfiíve zaãala rekultivovat pouze ãást skládky. A to na ‰estaãtyfiiceti hektarech, které patfií mûstu. Dal‰ích ãtyfiiasedmdesát hektarÛ chce mûsto oÏivit v dal‰ích etapách.

A to kvÛli majitelÛm pozemkÛ, ktefií chtûjí své parcely prodat za vysoké ceny, mÛÏe trvat i desítky let. „Nejdfiíve musíme zabránit tomu, aby de‰Èové sráÏky prosakovaly do odpadkÛ. Pod skládkou jsou totiÏ artézské studny s velmi kvalitní pitnou vodou a byla by ‰koda, pokud bychom nezabránili jejich zneãi‰tûní,“ uvedl Ander. Proto Brno nechá skládku zavést nepropustnou jílovitou hlínou.

Golfové odpaliště V momentû, kdy uÏ nebudou odpadky nebezpeãné pro spodní vody, mÛÏe mûsto zaãít s oÏivením celého areálu. Kromû atrakcí pro sportovce ãi rodiny s dûtmi zde

Harmonogram OPŽP: PORADENSTVÍ

Dotační poradenství, analýzy a studie trhu, řízení projektů, strategické poradenství odpadového hospodářství

OUTSOURCING ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

Koncepty odpadového hospodářství, ohlašovací a dokumentační povinnosti, obchodování s druhotnými surovinami

AKCE

Organizace kongresů, odborných seminářů, ekologická ocenění

WIEN – BRATISLAVA – BRNO – BUDAPEST TANZER CONSULTING S.R.O. TŘÍDA KAPITÁNA JAROŠE 1845/26 • CZ-602 00 BRNO Tel: +420 545 216 344 • fax: +420 545 212 950 e-mail: [email protected] web: www.tanzerconsulting.com

Nově otevřené osy: Osa 2 ■ Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí: 9. února–3. dubna. Osa 5 ■ Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik: 9. února–6. března Osa 7 ■ Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu: 9. února–3. dubna. Dříve spuštěné a ještě probíhající osy: Osa 1 ■ Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní: Žádosti je možné podat do 23. února 2009. Osa 3 ■ Udržitelné využívání zdrojů energie: Žádosti je možné podat do 18. prosince 2009.

mohou zaãít podnikat také firmy, které vyuÏívají odpad pro v˘robu energie. Vedle jiÏ fungujících firem tak mÛÏe vzniknout kompostárna, bioplynová stanice. Místo zde bude napfiíklad i pro sluneãní elektrárnu. I nadále bude ãást fungovat jako skládka, kam se ukládá zemina. Podle starosty brnûnské mûstské ãásti âernovice Karla Hladíka jsou ale takové plány pfiíli‰ optimistické. „AÏ pfiijdou peníze z Evropské unie, budeme v‰ichni rádi. Stejnû se na b˘valé skládce nemÛÏe stavût více neÏ ãtyfiicet let. Zatím uÏ deset let o projektu mluvíme, ale stále ho vidíme pouze na papífie,“ podotkl Hladík. O tom, zda se projekt rozjede, rozhodnou úfiedníci na Státním fondu Ïivnostního prostfiedí. „Podobné pro-

jekty mohou Ïadatelé pfiedkládat od ãervna do ãervence tohoto roku. To vypisujeme v˘zvu Operaãního programu Îivotní prostfiedí,“ upozornila tisková mluvãí Státního fondu Ïivotního prostfiedí Lenka Brandtová. Brnûnsk˘ projekt má totiÏ ‰anci získat peníze pfies prioritní osu 4.1., tedy kategorií nazvanou Zkvalitnûní nakládání s odpady. Brno mÛÏe na první etapu získat aÏ devadesát procent z celkové ãástky. Na obû fáze chce mûsto zaÏádat o témûfi dvû stû padesát milionÛ korun. Dal‰ích sto milionÛ by zaplatilo z mûstské pokladny. „Zfiídili jsme speciální Fond kofinancování evropsk˘ch projektÛ. Tím bychom mûli zajistit, Ïe na rekultivaci skládky budeme mít dostatek penûz,“ dodal Ander. Podle nûj také uÏ mûsto

zku‰enosti s rekultivací má. Pilotní projekt rozjelo pfied pûti lety. A ten po tfiech letech pfiinesl své v˘sledky. „Hodnotící zpráva projektu potvrdila, Ïe navrÏená technologie ochranného zatûsnûní splÀuje s vysokou rezervou stanovené poÏadavky,“ uvedl vedoucí oddûlení odpadového hospodáfiství a hydroekologie Josef âern˘. PfiestoÏe dnes je ãernovická skládka mimo obytnou ãást, do nûkolika let by si mohli zelenû uÏívat i obyvatelé z nedaleké mûstské ãásti BrnoSlatina. Mûsto totiÏ v areálu b˘val˘ch kasáren vybuduje novou ãtvrÈ. Také proto chce mûsto u b˘valé skládky zfiídit zastávky MHD. O atrakcích, které nakonec v prostoru b˘valé gigantické skládky vzniknou, rozhodnou BrÀané v anketû.

Kasa Operačního programu Životní prostředí se znovu otvírá UÏ osmou vlnu projektÛ zahajuje v rámci Operaãního programu Îivotní prostfiedí Ministerstvo Ïivotního prostfiedí a Státní fond Ïivotního prostfiedí. Vût‰inu Ïádostí budou úfiedníci pfiijímat do 3. dubna leto‰ního roku. Otevfieny budou tfii ze sedmi os tohoto operaãního programu. Prioritní osa 2 obsahuje zlep‰ování kvality ovzdu‰í a sniÏování emisí. Prioritní osa 5, která si klade za cíl omezit prÛmyslové zneãi‰tûní a sníÏení environmentálních rizik. Prioritní osa 7 má napomoci rozvíjet infrastrukturu pro enviromentální vzdûlávání, poradenství a osvûtu. „Je to poprvé od podepsání OPÎP co vyhla‰ujeme plnohodnotnou v˘zvu pro prioritní osu 2, vãet-

nû v‰ech jejích podoblastí. Doufáme, Ïe bude velk˘ zájem právû o tuto osu, u které dotace pfiispívají nejen k ochranû vefiejného zdraví, ale i k v˘razn˘m úsporám energie ve vefiejném i soukromém sektoru", fiekl fieditel odboru fondÛ EU Ministerstva Ïivotního prostfiedí Jan KfiíÏ. Dotace z programu jsou urãeny pfiedev‰ím ÏadatelÛm z fiad krajÛ, mûst a obcí, pfiíspûvkov˘ch organizací, státních podnikÛ, obãansk˘ch sdruÏení ãi obecnû prospû‰n˘ch organizací. Îádosti o dotace pfiijímají krajská pracovi‰tû SFÎP âR dle místa realizace projektu. Operaãní program má jiÏ konkrétní v˘sledky. Do konce ledna 2009 bylo schváleno k realizaci 1380 projektÛ, celková v˘‰e podpory ãiní 30,5 miliardy korun. „Nejvût‰í

objem penûz putoval do 234 projektÛ na zlep‰ení vodohospodáfiské infrastruktury, to znamená do v˘stavby a rekonstrukce ãistíren a kanalizace. Celková v˘‰e podpory je 20,5 miliard Kã. V souãasné dobû se tak jiÏ buduje pfies 1500 kilometrÛ kanalizace,“ doplnil Petr ·tûpánek, fieditel Státního fonfu Ïivotního prostfiedí. Dotace mÛÏe dosahovat aÏ devadesát procent z celkov˘ch v˘dajÛ na projekt. U v‰ech projektÛ je podmínkou vefiejné spolufinancování. Pfiíjemci mohou ãerpat finanãní podporu pfii realizaci projektu na vystavené a dodavatelÛm neuhrazené faktury. Podpora je poskytována rovnûÏ na pfiípravu projektu i Ïádosti.

Čisté životní prostředí. Čistá budoucnost. Vše z jedné ruky: sběr, zpracování, využití, odstranění. Svoz a odstranění komunálního a živnostenského odpadu Svoz a odstranění nebezpečného odpadu Sběr a dotřídění separovaných odpadů Výkup druhotných surovin Pronájem velkoobjemových kontejnerů Letní čištění a zimní údržba komunikací

Čištění a údržba provozních areálů Údržba městské zeleně Údržba veřejného osvětlení a městského mobiliáře Dopravní značení Bezpečná skartace datových nosičů Sanace starých ekologických zátěží Zpracování POH Total Waste Management

Brno

Frýdlant nad Ostravicí

Mohelnice

Studénka

Třebíč

AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.

AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.

AVE komunální služby s.r.o.

AVE komunální služby s.r.o.

AVE komunální služby s.r.o.

Vídeňská 264/120b 619 00 Brno

Ostravská 291, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí

Olomoucká 61 789 85 Mohelnice

Oderská 838 742 13 Studénka

Hrotovická 1202 674 01 Třebíč

T: +420 545 222 571 E: [email protected]

T: +420 558 675 898 E: [email protected]

T: +420 583 430 403 E: [email protected]

T: +420 556 400 978 E: [email protected]

T: +420 568 845 856 E: [email protected]

www.avecz.cz

06_mh0209

16.2.2009 16:00

Stránka 1

ÚNOR 2009

STRANA 6

O D PA D O V É H O S P O D Á Ř S T V Í

Stát koupí nebezpečnou skládku v Pozďátkách EKOLOGICKÁ ČASOVANÁ BOMBA. I TAK MNOZÍ LIDÉ Z POZĎÁTEK NA TŘEBÍČSKU OZNAČUJÍ SKLÁDKU NEBEZPEČNÉHO ODPADU, KTEROU MAJÍ ZA SVÝMI DOMY. Pozìátky – UÏ pfied sedmi lety jim vláda slíbila, Ïe ekologickou katastrofu zastaví. Obyvatelé se splnûní slibu doãkali aÏ nyní. „Podafiilo se nám vyfie‰it problém, se kter˘m si úfiady víc neÏ deset let nevûdûly rady. Skládku nebezpeãného odpadu v Pozìátkách odkoupí státní podnik Diamo a stát se postará o její sanaci,“ uvedl tiskov˘ mluvãí Ministerstva Ïivotního prostfiedí Jakub Ka‰par. Z havarované skládky uniká voda s obsahem kyseliny sírové a ta zneãi‰Èuje povrchové i spodní vody

Podle sdruÏení Arnika, která na katastrofální stav upozorÀovala nûkolik let, bude samotná sanace stát mnohem víc. Z finanãní anal˘zy tfií variant vypl˘vá, Ïe nejlevnûji by vy‰lo postavit na místû stávající dal‰í malou skládku, odpady z havarované skládky do ní uloÏit a sanovat cel˘ areál. „Tato varianta by stála zhruba 238 miliónÛ korun. Dal‰í moÏností je nebezpeãné odpady odvézt na jiné místo a skládku rekultivovat. To by vy‰lo na 271 miliónÛ,“ upozornil mluvãí sdruÏení Arnika Marek Jehliãka. Firma, která areál vlastní, mûla se skládkou jin˘ plán. Chtûla vybudovat v Pozìátkách novou skládku o dvojnásobné rozloze s dekontaminaãní plochou, fermentaãní jednotkou a s dal‰ím zafiízením. Tento projekt by podle Arniky stál 450 aÏ 500 miliónÛ korun. A právû proti tomuto plánu od poãátku obyvatelé protestovali.

v okolí skládky. Lidé si proto mÛÏou nyní oddechnout. Pokud v‰e pÛjde podle plánu, nemûla by z kohoutkÛ téct voda, která by ohrozila jejich zdraví. „Je to pro nás po tolika letech pfiíjemná zpráva. Teì uÏ jen budeme sledovat, jak bude projekt pokraãovat,“ uvedl tiskov˘ mluvãí sdruÏení Pozìátky bez jedÛ Bohumil Bobek. Aby stát dostál slibu, bude muset státní firmû Diamo poslat dvacetimilionovou dotaci. To je dvakrát ménû neÏ spoleãnost Logika pÛvodnû od vlády poÏadovala. Za tyto peníze podnik odkoupí areál od firmy Logika. „Hledání jakéhokoli jiného fie‰ení by mohlo do nekoneãna prodluÏovat stav, kdy souãasn˘ majitel skládky tvrdí, Ïe bude investovat do sanace jen tehdy, kdyÏ dostane povolení skládku nadále provozovat. Navíc tvrdí, Ïe neodpovídá za havárii, kterou zavinil pfiedchozí vlastník,“ konstatoval ministr Ïivotního prostfiedí Martin Bursík.

Na skládku se v devadesát˘ch letech navezlo zhruba deset tisíc tun odpadu kontaminovaného síranem Ïeleznat˘m, takzvanou zelenou skalicí. Ve druhé polovinû roku 1996 byl zji‰tûn nadmûrn˘ prÛsak silnû kysel˘ch vod a od února roku 1997 je skládka mimo provoz. To v‰ak není v souladu s územním plánem obce Slaviãky a koncepcí odpadového hospodáfiství kraje. Ministerstvo Ïivotního prostfiedí navíc vydalo v lednu 2007 v rámci posuzování vlivÛ na Ïivotní prostfiedí stanovisko, kdy souhlasilo pouze se sanací, nikoli s dal‰ím roz‰ifiováním skládky. V âeské republice dnes funguje ‰estadvacet skládek, které mají povoleno ukládat nebezpeãné odpady. Podle Ministerstva Ïivotního prostfiedí ale ani jedna z nich není pro okolí nebezpeãná tolik, jako ta v Pozìátkách. Veronika Hrdá

Zpětný odběr elektrozařízení – motivační Ve Zlíně je Ekoškola program pro obce Spoleãnost ELEKTROWIN a.s. zaji‰Èuje sbûr velk˘ch a mal˘ch domácích spotfiebiãÛ, elektrick˘ch a elektronick˘ch nástrojÛ. V praxi jsou tyto tfii skupiny sbírány v rozdûlení na chlazení, velké spotfiebiãe a malé spotfiebiãe. Od poãátku realizace zpûtného odbûru, tedy od roku 2005, pfievaÏují mezi zpûtnû odebíran˘mi spotfiebiãi chladniãky – navázaly na projekty podporované SFÎP. Sbûru

ostatních komodit se uãíme a podporujeme je finanãnû (bonusy, motivaãní programy) a informaãnû (napfiíklad CD s ãlánky, plakáty, roadshow). Za kaÏd˘ kilogram pfiedan˘ch velk˘ch a mal˘ch spotfiebiãÛ (net˘ká se chlazení) je obcím, které mají s ELEKTROWIN a. s. uzavfienou smlouvu, vyplácena odmûna 1,50 korun. Dal‰í pfiíspûvek mífií do

obcí v rámci roãních odmûn podle v˘tûÏnosti na obyvatele. Loni obdrÏelo odmûnu 135 obcí. Podpora sbûru je doplnûna odmûnami z motivaãního programu zamûfieného zejména na zabezpeãení sbûrného místa, ale také na zlep‰ení obsluÏnosti. V loÀském roce z motivaãních programÛ nejãastûji obce pofiizovaly skladové prostfiedky, manipulaãní techniku, mechanické

ãi elektronické zabezpeãení nebo kamerov˘ systém, dále byla zpevÀována nebo roz‰ifiována skladovací plocha a podobnû. Podmínky motivaãního programu pro rok 2009 jiÏ byly na obce rozeslány nebo jsou k dispozici na www.elektrowin.cz . Tereza Ulverová, provozní fieditelka spoleãnosti ELEKTROWIN a. s. [email protected]

MEZINÁRODNÍ TITUL EKOŠKOLA OBNOVILA ZÁKLADNÍ ŠKOLA ZLÍN NOVÁ CESTA VE ŠTÍPĚ.

Zlín – Pro dosaÏení titulu bylo tfieba získat tfiia‰edesát bodÛ z celkov˘ch sto ‰esti. Zlínská ‰kola jich nasbírala ãtyfiiaosmdesát. Inspektofii ocenili napfiíklad originální ko‰e na tfiídûn˘ odpad, které vyrobili místní

Ïáci. Body také získala ‰kola za zpracovan˘ energetick˘ audit, za kroky a investice, které mûsto Zlín provádí ke sníÏení energetické nároãnosti objektu. ·kola je vytápûna plynov˘mi kotli, má instalovánu energetickou regulaci vytápûní. Pozitivnû také inspektofii zhodnotili fakt, Ïe se ‰kola snaÏí ‰etfiit vodu. Na toaletách je úsporné splachování, k zalévání pouÏívá pouze vodu ze studny. Zlínská základní ‰kola se dlouhodobû zamûfiuje na ekologii.

INZERCE

» PUTUJÍCÍ KONTEJNER

NEMÁTE V OBCI SBĚRNÝ DVŮR? NEBO JE PRO VĚTŠINU VAŠICH OBČANŮ ŠPATNĚ DOSTUPNÝ? NABÍDNĚTE JIM MOŽNOST ODEVZDAT VYSLOUŽILÉ ELEKTROSPOTŘEBIČE DO PUTUJÍCÍHO KONTEJNERU!

PODMÍNKY

NOVÝ

PROGRAM PRO SVAZKY OBCÍ A MIKROREGIONY.

ELEKTROWIN a.s.: – zajistí na své náklady přistavení zastřešeného a uzamykatelného kontejneru po dobu jednoho až tří dní na každém místě podle harmonogramu dohodnutého se svazkem obcí – zajistí na své náklady odvoz a zpracování elektrozařízení, které bude do kontejneru uloženo – v případě zájmu svazku obcí nebo mikroregionu zajistí přistavení sběrného koše o velikosti 60x70x60 cm na místo určené obcí (např. úřad) a čtyř výměnných bagů a na základě objednávky obce zajistí na své náklady po naplnění odvoz minimálně tří bagů – dodá svazku obcí nebo mikroregionu pro všechny její obce informační plakáty s nápisem: „Putující místo zpětného odběru bude umístěno od …… do …… na/v …… . Do přistaveného kontejneru můžete odkládat níže uvedená elektrozařízení.“ – všechny druhy elektrozařízení, která lze do kontejneru odkládat, budou na plakátu vypsána, plakáty budou dodány nejméně měsíc před zahájením akce – vyplatí za uskutečněnou akci odměnu za administrativní a ostatní náklady

při účasti do 10 obcí od 11 do 25 obcí nad 26 obcí

svazku obcí nebo mikroregionu

obec

zúčastněné obci

3000 Kč

do 500 obyvatel

1000 Kč

6000 Kč

od 501 do 1500 obyvatel

2000 Kč

nad 1501 obyvatel

3500 Kč

10000 Kč

Více na www.elektrowin.cz

ELEKTROWIN a.s., Michelská 300/60, 140 00 Praha 4 tel.: 241 091 843, fax: 241 091 834, e-mail: [email protected], www.elektrowin.cz

07_mh0209

16.2.2009 15:54

Stránka 1

ÚNOR 2009

STRANA 7

O D PA D O V É H O S P O D Á Ř S T V Í

Situace už nikdy nebude tak dobrá jako dříve PŘESTOŽE SLOVO KRIZE DOPADÁ I NA ODPADOVÉ FIRMY, NENÍ JEŠTĚ DŮVOD K VELKÉ PANICE.

JUDr. Petr Mûchura, V˘konn˘ fieditel âeské asociace odpadového hospodáfiství

To alespoÀ tvrdí v˘konn˘ fieditel Asociace odpadového hospodáfiství âeské republiky Petr Mûchura. Firmy, které teì pfiicházejí o peníze kvÛli nedostatku poptávky na trhu se tfiídûn˘m odpadem, se ale musí pfiipravit na to, Ïe nastávají hor‰í ãasy. Jaká je aktuální situace na trhu s tfiídûn˘mi odpady? U rÛzn˘ch druhÛ odpadÛ je to rÛzné. Napfiíklad u papíru je pokles v˘kupních cen cyklick˘ odjakÏiva. Zkrátka obãas nûjakou papírnu zavfiou, nebo jinou otevfiou. A podle toho se mûní poptávka. Vût‰inou doba konjunktury trvá dva roky, potom je pÛl roku recese. Letos je to ale o to hor‰í, Ïe jsme se s klasickou odpadovou recesí trefili do hospodáfiské krize. Za prvé se zavfiela jedna ze tfií velk˘ch evropsk˘ch papíren. Za druhé teì zahraniãní obchodníci s papírem nemají zájem od nás nic vykupovat, protoÏe poklesla v˘roba v‰eho, tedy i papíru. A my jsme na v˘vozu papíru velmi závislí. Paradoxnû ke krizové

lze pak spalovat dokonce s vy‰‰í úãinností a men‰ími emisemi neÏ nevytfiídûn˘ odpad ve spalovnách. Mnoho vûcí se dá ‰etrnû spálit i doma v teplovodních krbech. Napfiíklad já jsem si upravil teplovodní krb, kter˘ dokáÏe spálit papír, kartony, tetrapaky, odpadové dfievo, palety i nûkteré druhy plastÛ s úãinností témûfi 95procent a s minimálními emisemi. Loni jsem napfiíklad celou zimu topil zdarma podlahou ze starého synova bytu.

situaci pfiispívá i to, Ïe âe‰i patfií mezi nejlep‰í „tfiídiãe“ v Evropû. U PET lahví je to podobné. I zde jste tak skeptick˘? Je‰tû více. Tato surovina byla aÏ dosud tahounem celého tfiídûného odpadu. JenÏe teì se situace zmûnila. Její odbyt je zcela závisl˘ na cenû ropy. Dokud byla cena vysoko, tak pro âíÀany bylo levnûj‰í nadrcené plasty dováÏet od nás, neÏ je vyrábût z drahé ropy. Ropa je teì ale na polovinû, a tudíÏ âína zastavila dovoz PET. My teì nevíme, co s tím. Navíc útlumem automobilového prÛmyslu klesla i poptávka po plastech do aut. TakÏe firmy zpracovávající plasty dostávají rány z nûkolika stran. PfieÏijí tyto spoleãnosti následující tûÏké období? Pfied krachem jsou pfiedev‰ím firmy, které zpracovávají odpadní plasty. Jiná situace je ale u firem, které odpad sváÏí. Tam propad není zatím tak velik˘. Tento sektor trpí spí‰e dlouhodobû nastaven˘m systémem. Jen letos jsme spoãítali, Ïe náklady svozov˘m firmám oproti loÀskému roku stouply o osmnáct procent. S takov˘m nárÛstem ale samozfiejmû obce nepoãítaly a my musíme vést velké boje o to, kdo nav˘‰ení zaplatí. Firmy pak balancují na hranû. Nûkteré dokonce tak, Ïe kdyÏ se jim ztratí dvû procenta pfiíjmÛ, tak uÏ nemÛÏou fungovat dál. Jak dlouho mÛÏe souãasná situace trvat? Normálnû odpadová recese trvá maximálnû pÛl roku. Tím, Ïe se k ní nyní pfiidává je‰tû celková hospodáfiská krize, tak pfiedpokládám, Ïe se

situace uklidní nejdfiíve aÏ v druhém pololetí roku 2009. Nepfiíjemné ale je, Ïe podle scénáfie mnoha zpracovatelsk˘ch firem, uÏ nikdy nebude v odpadovém sektoru tak dobrá situace jako dfiív. Pfiijdou lidé z odpadov˘ch firem o práci? Myslím, Ïe propou‰tûní nebude tak dûsivé jako v jin˘ch sektorech. Pfiesto ale poãítám, Ïe moÏná aÏ tisíc lidí o práci pfiijde. Jen pro pfiedstavu: v odpadovém sektoru pracuje nûkolik desítek tisíc zamûstnancÛ. Jen ve velké pûtce je jich zamûstnáno deset tisíc. Napfiíklad firma Kamaplast jiÏ propustila témûfi sto lidí. Na druhou stranu pfiedpokládám, Ïe se masivní propou‰tûní nedotkne svozov˘ch firem, protoÏe mûsta a obce nebudou chtít ulice plné odpadkÛ. Nejsme v Itálii. Proto radûji za sluÏby odpadov˘ch firem zaplatí na úkor jiného rozvoje.

Hrozí tedy, Ïe neÏ se situace uklidní, budou v âesku silnice lemované odpadky? To samozfiejmû mÛÏe taky nastat. To je ale katastrofick˘ scénáfi a v‰ichni udûlají v‰e proto, aby se nenaplnil. Jde o to, Ïe odpadové firmy mÛÏou vybírat pouze velmi nízk˘ poplatek. Oproti Evropû platíme zlomek za svoz odpadÛ. BohuÏel v tomto stále jedeme ve starém socialistickém reÏimu. Lidé za svoz odpadÛ nejsou zvyklí platit více neÏ pût set korun roãnû. Pfiitom likvidace odpadÛ je dvakrát aÏ tfiikrát draωí. Tento rozdíl proto doplácejí obce z nejrÛznûj‰ích poloÏek rozpoãtu. Dá se tedy mluvit o váÏné krizi? V jaké jsme situaci? ·patné. A to si nijak nepfiibarvuji. Papír, plasty a ãásteãnû i Ïelezo nikdo nechce. Sklady se zaplÀují a odpady se uÏ nikam nevlezou. A v tom je problém: napfiíklad papír firmy v této

zimû uskladÀují venku, ten pak navlhne a pak je úplnû k niãemu. Mokr˘, plesnivûjící papír Ïádná papírna uÏ nekoupí. Proto hrozí, Ïe vytfiídûné odpady nakonec skonãí nûkde na skládce. A to je hrozné, to si nikdo z nás nepfieje. Nakonec je‰tû bude problém v tom, Ïe lidé tfiídí odpad. To je paradox. âe‰i tfiídí odpad jako druzí nejlep‰í v Evropû. Podafiilo se nám lidi motivovat a tento sektor je tudíÏ dobfie rozjet˘. JenÏe co v dobû, kdy vytfiídûn˘ odpad nikdo nechce? V Ïádném pfiípadû se nesmí dopustit, aby lidé tfiídit pfiestali. Nejde jen o to, Ïe krize snad za nûkolik mûsícÛ pomine. Je také ãas na to, aby soukromé firmy i stát hledaly jiné cesty. Co tím myslíte? Vytfiídûn˘ odpad se dá pouÏít i k jiné vûci – ke spalování. Ze tfiídûného odpadu lze vyrobit palivo, které

Pálíte plasty? To asi není pfiíli‰ ekologické. Samozfiejmû, kdyÏ zopakujete, Ïe pálím plasty, tak to zní dûsivû. Nejvût‰í tragédie je, kdyÏ lidé pálí PET lahve nebo dokonce PVC v mal˘ch kamnech a krbech. To v Ïádném pfiípadû nejde. Pfiesto si myslím, Ïe je vhodné otevfiít diskuzi na toto téma, protoÏe za jist˘ch podmínek i plasty spalovat doma jdou. Já zkou‰ím spalovat kromû papíru a odpadního dfieva i tetrapaky a malá mnoÏství nûkter˘ch vybran˘ch plastÛ. Musíte mít ale teplovodní krb s velk˘m v˘konem a s akumulací, pak Ïádné obavy nejsou na místû. Ten totiÏ topí stále na pln˘ v˘kon od 25 do 35 kilowat, takÏe teploty v ohni‰ti jsou trvale pfies 850stupÀÛ Celsia, coÏ zaruãuje dokonalé spalování a nízké emise. Zatímco kamna a obyãejné kotle topí s v˘konem jen kolem 5 kW a s teplotami ohni‰tû kolem 400 stupÀÛ Celsia, takÏe palivo v nich ãasto spí‰e doutná, neÏ hofií, jeho spotfieba je pak dvojnásobná a ‰kodlivé emise z nûj pak zamofiují ‰iroké okolí. A v tom je ten obrovsk˘ rozdíl, kter˘ na‰i obãané, ke ‰kodû nás v‰ech, zatím stále je‰tû nechápou.

INZERCE

Vyhledáváte nové kontakty pro svůj byznys? Hrajete rádi golf v příjemné společnosti? STAŇTE SE NAŠIMI PARTNERY VI. GOLF CUP Moravského hospodářství 27. května ve Slavkově NABÍZÍME: profesionální organizaci turnaje, nadstandardní ceny pro vítěze, neopakovatelnou atmosféru... KONTAKTUJTE NÁS: Magda Slaninová, [email protected], 542 425 223 • Více na www.jmha.cz

2081_ROS_VW Golf VI_(255x90).indd 1

2/3/09 4:43:54 PM

08-09_mh0209

16.2.2009 15:55

Stránka 1

ÚNOR 2009

STRANA 8

E V R O P S K É P Ř E D S E D N I C T V Í N A M O R AV Ě

Luhačovické zasedání: mrtvé dítě, nečas a chvála námûstí tuny snûhu, aby zjistily, Ïe nakonec sníh by se na námûstí hodil více neÏ rozbahnûn˘ písek. Mûsto pak zaplatilo stovky stojánkÛ a ãesk˘ch a evropsk˘ch vlajeãek, které rozvûsilo na v‰echny lampy v ulicích. „MÛj muÏ je technik v lázních. Nûkolik mûsícÛ pfied zahájením akce chodil do práce i na noãní. V‰echno muselo b˘t v pofiádku a záfiit novotou,“ smûje se luhaãovická trafikantka Vûra Sluková. Umístûní jednotliv˘ch panelÛ, log ãeského pfiedsednictví, kobercÛ, stojanÛ také nebylo náhodné. AranÏérky z vládních fiad myslely nejen na to, aby byla loga ãistá, ale také na to, aby fungovala jako zajímavá kulisa pro televizní zábûr. Na to, aby byla akce pfiipravená do detailu, se vládní úfiedníci pfiipravovali mûsíc. A za to, aby mûli po celou dobu Spoleãensk˘ dÛm jen pro sebe, zaplatili tfii a pÛl milionu korun. „AÏ na ten neãas akce probûhla v˘bornû. Ministfii byli nad‰eni. Velmi se jim u nás líbilo. OceÀovali malebnost místa, ale také pohostinnost lidí. Doufám, Ïe se fiada z nich vrátí i ve svém volném ãase soukromû na náv‰tûvu,“ vtipkoval se sv˘m pfiíjmením Neãas.

Zlínsk˘ kraj osladil ministrÛm dva lednové dny Text: Veronika Hrdá Foto: Stanislav Svoboda

Radostné plácání

ZAČALO TO BLÁTIVĚ. ALE TO SPRAVILO SEDM NÁKLADNÍCH AUT PLNÝCH ŠTĚRKU. POKRAČOVALO TO SMUTNĚ – PÁDEM STROMU NA ČTYŘI LIDI VE ZLÍNĚ. CHLAPEC Z LUHAČOVIC TRAGÉDII NEPŘEŽIL. SKONČILO TO CHVÁLOU. MINISTŘI SE DO POHODOVÝCH LÁZNÍ CHTĚJÍ VRACET. Luhaãovice – LázeÀ‰tí hosté se pfied de‰tûm schovali pod kolonádou. Témûfi sedmdesát novináfiÛ si ke Spoleãenskému domu pro‰lapalo cestiãku v blátivém písku. Pûtice mlad˘ch komunistick˘ch demonstrantÛ hrdû

stojí v kaluÏi s rozvinut˘m transparentem Evropská unie = sociální ‰krty = nezamûstnanost = máme toho dost". „UÏ jedou,“ zvolá jeden z pfiihlíÏejících. Kolona vládních aut se ‰ourá po navezeném ‰tûrku pomalu. Z auta vystupuje nedalek˘ rodák, Ministr sociálních vûcí âeské republiky Petr Neãas. Luhaãovická tfiídenní ministeriáda je odstartovaná. V pokojích ãtyfihvûzdiãkov˘ch lázeÀsk˘ch hotelÛ se na dvû noci ubytovalo dvacet evropsk˘ch ministrÛ práce a sociálních vûcí. Dal‰ích sedm zastoupili jejich tajemníci. K tomu desítky delegátÛ, asistentÛ, partnerek, tlumoãníkÛ, policistÛ, jejich psÛ a pilotÛ vládní letky. Ti ale na LázeÀském námûstí nepfiistávali, ale parkovali ‰edé vládní minibusy. Cesta do Luhaãovic pro nû byla nároãná. Nepohodlné cestování bylo v podstatû jedinou obavou organizátorÛ. „V‰echno zvlád-

neme. Na podobné kongresy jsme zvyklí. Jediné, co nebude dokonalé, je stav silnic,“ prohlásil t˘den pfied zahájením akce starosta Luhaãovic Franti‰ek Hubáãek. Cestu neprÛstfieln˘ch vozÛ ale nakonec nezkomplikovaly úzké cesty, ale jedna z ãlenek delegace. KvÛli její malé potfiebû museli vyãkat na odstavném parkovi‰ti v‰ichni ministfii. Cestu uÏ pak mûli volnou. Vládní eskorta nemusela ãekat ani na jedné z mnoha zlínsk˘ch kfiiÏovatek. Policisté totiÏ vypnuli v‰echny semafory smûrem na Luhaãovice.

Vynucené zastavení „Jsou to nejlep‰í fiidiãi,“ pochvaluje si piloty jeden z organizátorÛ. Na krku má ãervenou visaãku. Díky ní mÛÏe vstoupit do místností, které jsou urãeny pouze pro ministry a jejich doprovod. KaÏd˘ ãlovûk, kter˘ od

V Jurkovičově domě spali ministři, jeho vila málem zchátrala KDYŽ SE VYSLOVÍ JMÉNO MĚSTA LUHAČOVICE, VYBAVÍ SE KAŽDÉMU LÁZNĚ. NEŽ SI ALE VZPOMENE NA TO, JAKÉ NEMOCI BY MOHL VE ZLÍNSKÉM KRAJI VYLÉČIT, VYBAVÍ SE MU ZŘEJMĚ ARCHITEKTURA, KTERÁ K LUHAČOVICÍM NEODMYSLITELNĚ PATŘÍ. PfiestoÏe jméno Du‰an Jurkoviã se v Luhaãovicích vyslovuje témûfi posvátnû, je‰tû

do nedávna nebylo jasné, zda nûkteré jeho stavby budou urãeny oãím náv‰tevníkÛm, ktefií dorazí do Luhaãovic za nûkolik let. Zatímco jeho dÛm stojící na LázeÀském námûstí byl v dobû pfiíjezdu ministrÛ nale‰tûn˘, v nedaleké vile, nesoucí také jeho jméno, se dolaìovaly poslední detaily pro její otevfiení. Památka byla totiÏ dvacet let zavfiená. Náv‰tûvníci se do ní nemohli podívat také proto, Ïe b˘valí vlastníci pfiedpokládali, Ïe by se pod nimi probofiila podlaha. Od roku 1907, kdy byla postavena, ji totiÏ nikdo zásadnû nerekonstruoval. Spoleãnost ROYAL SPA koupila budovu pfied dvûma lety ve zdevastovaném stavu. Podle fieditelky lázeÀsk˘ch hotelÛ

Miramare, Veroniky Záhorské, se investice oproti pÛvodním pfiedpokladÛm znaãnû prodraÏila. Statika objektu byla znaãnû naru‰ená i proto, Ïe ho dvû desítky let nikdo neob˘val a objekt chátral. Z pÛvodní ubytovny pro zamûstnance tak vznikne devût pûtihvûzdiãkov˘ch apartmánÛ. Rekonstrukce pfii‰la na ãtyfiicet milionÛ korun. "Budova byla stra‰nû drahá, takovou hodnotu opravdu nemûla. V tûsném sousedství uÏ ale máme tfii budovy, které jsou propojeny. TakÏe i tato budova bude propojena a vznikne jeden komplex ãtyfi luxusnûj‰ích budov," uvedla Záhorská. Slavnostní otevfiení investor plánuje v kvûtnu.

Úfiadu vlády získal povolení ke vstupu do míst, které nav‰tíví i ministfii, musí pfied zahájením akce projít provûrkou bezpeãnostních sluÏeb. Ty potfiebují na vyfiízení akreditaãní Ïádosti dvaasedmdesát hodin. A ne kaÏd˘ uspûje. Staãí, kdyÏ z BIS pfiijde dokument, Ïe Ïadatel není pro stát „dÛvûryhodn˘“. Bezpeãnost na místû hlídaly skupinky policistÛ ve vyÏehlen˘ch uniformách i civilním obleãení. Pfied ministry se bl˘skly i nov˘mi octaviemi. A policisté nebyli jediní, ktefií se chtûli ukázat. I pro vedení Lázní Luhaãovice, kraje a mûsta byla událost v˘zvou. „Ale nestavûli jsme Ïádné Potûmkinovy vesnice. Chtûli jsme, aby láznû byly pro ministry pfiirozené,“ uvedl technick˘ fieditel Lázní Luhaãovice Jifií Dûdek. Pfiesto, nebo právû proto, se ale Láznû Luhaãovice rozhodly investovat do opravy interiéru Spoleãenského domu dvanáct milionÛ korun. A t˘den pfied akcí vyváÏely z LázeÀského

Ministfii se navzájem plácali po zádech nejen za kulat˘m stolem a tiskov˘ch konferencích, ale i v lázeÀsk˘ch vífiivkách, ve zlínském BaÈovû mrakodrapu, na koncertech filharmonie ãi Hradi‰Èanu. Devût manÏelek si pak ‰pitalo na náv‰tûvû jedné z posledních moravsk˘ch skláren Kvûtná, ve skanzenu v RoÏnovû nebo v kromûfiíÏsk˘ch arcibiskupsk˘ch sklepech. „Chtûli jsme ukázat zlínsk˘ kraj v pfiirozené kráse. Hlavnû jsme chtûli pfiedstavit hanáckou rozváÏnost, slováck˘ temperament a vala‰skou pracovitost na‰ich lidí,“ prozradil hejtman Zlínského kraje Stanislav Mi‰ák. PfiestoÏe plány Mi‰ákovi nakonec vy‰ly, pfiece jen nedokázal zabránit tomu, Ïe se ministfii tváfiili na tiskov˘ch konferencích smutnû. „Velmi nás mrzí, co se stalo rodiãÛm dûtí, na které spadl strom ve Zlínû. Jsem také matka. DokáÏu si pfiedstavit, jak se teì cítí rodiãe mrtvého syna,“ uvedla svou fieã ‰védská ministrynû Cristina Husmark-Pehrson. A pak uÏ jen chválila. Zvolená témata, atmosféru, pfiipravenost. „UÏ se tû‰ím, aÏ nûco podobného zorganizujeme i my,“ dodala budoucí pfiedsedkynû evropsk˘ch ministrÛ práce a sociálních vûcí.

GLOSA

Dobrý přítel dokáže zázraky

Veronika Hrdá

KdyÏ v roce 1902 Franti‰ek Vesel˘ zakládal Láznû Luhaãovice, netu‰il, jak dobfie se jeho spoleãnosti podafií za více neÏ sto let. Aãkoli si to neuvûdomoval, poloÏil uÏ tehdy základy dobrého jména lázní. Kromû manaÏersk˘ch schopností mûl i dal‰í bonusovou kartu, která je pro

jak˘koli rozvoj potfiebná. Vesel˘ mûl v˘borného a talentovaného pfiítele: slovenského architekta Du‰ana Jurkoviãe. Ten vytvofiil z Luhaãovic místo, které neustále d˘chá atmosférou dvacát˘ch let minulého století. V tomto roce se zase k Luhaãovicím pfiihlásil ministr sociálních vûcí Petr Neãas. Rodák z nedalekého Uherského Hradi‰tû. Do jaké míry byl jeho lobbing za uspofiádání „ministeriády“ motivovan˘ touhou zviditelnit se pfied sv˘mi voliãi v jeho rodném kraji, dnes uÏ není podstatné. DÛleÏité je, Ïe si Luhaãovice opût ovûfiily, Ïe jejich pfiátelé na nû nezapomínají. A ony jim zase dokázaly, Ïe je nezklamou.

08-09_mh0209

16.2.2009 15:55

Stránka 2

ÚNOR 2009

STRANA 9

E V R O P S K É P Ř E D S E D N I C T V Í N A M O R AV Ě

Evropě to sladí i Morava. Vínem, slivovicí a frgály SLADÍME EVROPU. HESLO, SE KTERÝM SE ČESKÁ VLÁDA UJALA ČESKÉHO PŘEDSEDNICTVÍ, PLNÍ MORAVA DOSLOVA. DO BRUSELU POSLALY KRAJE JIŽNÍ MORAVY TISÍCE LAHVÍ VÍNA. A INSPIROVÁNY SJEZDEM MINISTRŮ SOCIÁLNÍCH VĚCÍ V LUHAČOVICÍCH, ZAČÍNAJÍ ÚKOLOVAT SVÉ PEKAŘE A CUKRÁŘE, ABY EVROPSKÉ DELEGACE POHOSTILI TÍM NEJLEPŠÍM, CO VE SVÝCH REGIONECH MAJÍ. PfiestoÏe se vût‰ina akcí spojen˘ch s pfiedsednictvím koná v Praze, Morava se do konce ãeského mandátu organizaãnû zapojí je‰tû devûtkrát. Kromû klasick˘ch „ministriád“ se v jednotliv˘ch moravsk˘ch krajích uskuteãní osm setkání nejvy‰‰ích úfiedníkÛ nûkter˘ch ministerstev. „Na poãátku dubna se do Mikulova sjedou námûstci ministrÛ ministerstev prÛmyslu a obchodu. Jednání V˘boru 133 se zúãastní zhruba pûtasedmdesát lidí. Tento poradní orgán Rady Evropské unie projednává ve‰kerou obchodnû politickou problematiku. Své závûry pak sdûluje Evropské komisi,“ vysvûtlil mluvãí Jihomoravského kraje Jifií Klement. Setkání jin˘ch lidí ze stejné komise se pak odehraje je‰tû jednou. V kvûtnu se v Brnû seznámí námûstci, ktefií se specializují na obchod v sektoru sluÏeb. Tato dvû setkání jsou pro Jihomoravsk˘ kraj rozcviãkou pro kvûtnové neformální zasedání ministrÛ zemûdûlství a rybolovu. O tom, Ïe se na tfii dny strhne pozornost Evropy pfiímo na Brno, nikdo nepochybuje. Ministfii, ktefií mají v evropské politice jedny z nejsilnûj‰ích pravomocí, chtûjí diskutovat o zmûnách systému zemûdûlsk˘ch kvót ãi o záchranû ÏralokÛ. K tomu aby se v Brnû cítili dobfie, chce pfiispût i vedení mûsta. Primátor Brna Roman Onderka plánuje, Ïe ministrÛm ukáÏe Brno jako moderní metropoli s bohatou historií. „Doufám, Ïe tuto informaci pfiedají dál, protoÏe Ïivá reklama je ta nejúãinnûj‰í,“ podotkl Onderka. Brno si pro ministry pfiipravilo i netradiãní dárek. Lusk naplnûn˘ dfievûn˘mi golfov˘mi míãky. „To aby si spojili Brno se jménem Johana Georga Mendela,“ dodal

Onderka. A nekonãí: pro politiky si pfiipravili také netradiãní program. Po prohlídce hradu ·pilberk si s nimi dají skleniãku na hradbách, hrát jim k tomu bude evropská hymna „Odpálíme ohÀostroj, kter˘ bude souãástí festivalu Ingnis Brunensis,“ vysvûtlil pofiadatel akce Brno – mûsto uprostfied Evropy Ondfiej Morávek ze spoleãnosti Snip&Co. Nejen Brno ale bude na nûkolik dní stfiedem Evropy. Od 21. do 24. kvûtna se do Ostravy sjede stovka zástupcÛ velvyslancÛ ãlensk˘ch státÛ v Bruselu. „Naplánovali jsme náv‰tûvy vybran˘ch podnikÛ – jako je napfiíklad OKD. UkáÏeme jim na‰e prÛmyslové a turistické zajímavosti. Galaveãefie se napfiíklad odehraje v zámku Hradec nad Moravicí,“ uvedla mluvãí Moravskoslezského kraje Jolana Filipová. Asi nejvût‰í zklamání znamenalo ãeské pfiedsednictví pro Olomouck˘ kraj. Ten mûl totiÏ pÛvodnû poãátkem bfiezna hostit evropské ministry obrany. Nakonec v‰ak ãeské ministerstvo obrany pfiípravy zastavilo a akci pfiesunulo do Prahy. Olomouc podle nich nemá dostatek luxusních hotelÛ. „Velmi nás to mrzelo. Ze sv˘ch chyb se ale mÛÏeme pouãit. Proto jsme uÏ zaãali vypracovávat plán, jak podpofiíme podmínky pro kongresovou turistiku. Napfiíklad jsme poskytli dotaci pfierovskému Hotelu Jana,“ uvedl hejtman Olomouckého kraje Martin Tesafiík. Útûchou pro nûj mÛÏe b˘t to, Ïe Ministerstvo obrany svolalo do Olomouce vrcholné manaÏery zbrojafisk˘ch firem a nejvy‰‰í úfiedníky z ministerstev obrany. „Ministerstvo obrany tímto plní svÛj slib, Ïe Olomouc zÛstane dÛleÏit˘m hostitelem aktivit ãeského pfiedsednictví EU,“ chlácholí olomouck˘ region zmocnûnkynû ministrynû obrany pro organizaãní pfiípravu pfiedsednictví EU Jaroslava Pfiibylová. V kraji se tak uskuteãní Konference o roli mal˘ch a stfiedních podnikÛ ve vyzbrojování a Semináfi o vojenské letové zpÛsobilosti. Ani Vysoãina nezÛstane bez „své“ evropské akce. Na konci ãervence nav‰tíví Jihlavu fieditelé zodpovûdní za lesy v Evropské unii. „Delegace budou jednat o realizaci Akãního plánu Evropské unie pro lesnictví. Souãástí neformálního setkání bude i náv‰tûva správy Lesního sruÏstva obcí se sídlem v Pfiibyslavi a lesního majetku rodiny Kinsk˘ch v okolí mûsta Îìáru nad Sázavou. Úãastníci nav‰tíví i dfievozpracující podnik STORA ENSO ve Îdírci nad Doubravou,“ uvedla mluvãí kraje Vysoãina Eva Neuwirthová. V ãervnu se po luhaãovickém zasedání pfiipomene také Zlínsk˘ kraj. Do KromûfiíÏe se sjedou zástupci státní správy v Evropû.

Co ministři dojednali Ministři sociálních věcí evropské sedmadvacítky v Luhačovicích diskutovali o problematické směrnici, která určuje pracovní dobu. České předsednictví má za úkol vyřešit rozkol, který vznikl po hlasování evropských poslanců. Ti totiž schválili návrh, podle něhož nesmí být týdenní pracovní doba delší než 48 hodin, a to bez výjimek. Státy EU se přitom loni v červnu dohodly na tom, že výjimky možné jsou. Ministr Petr Nečas tak stojí ve složité situaci: musí nalézt shodu mezi různými názory parlamentu a členskými zeměmi. Luhačovické neformální zasedání bylo důležité hlavně pro „předjednání“ pozic států, které následně zohlední březnová Rada Evropské unie pro zaměstnanost a sociální věci. Dalším bodem jednání bylo zlepšení mobility evropských pracovníků. Podle ministrů nejsou evropští pracovníci příliš ochotní měnit zaměstnavatele a svou profesi. V době krize však vyzývají Evropany, aby se nebáli změn. „Cílem předsednictví bylo zdůraznit, že současná finanční a ekonomická krize podtrhuje vyšší potřebu mobility pracovníků. Stávající situace vyžaduje jednak rychlou adaptaci zaměstnanců na měnící se podmínky, přesun pracovních sil do regionů, kde se vytvářejí nová pracovní místa i rychlou integraci nezaměstnaných a neaktivních osob zpět do trhu práce,“ vysvětlil Nečas.

Jak se hostí evropští delegáti JE LIBO FILÍROVANÁ KUŘECÍ PRSÍČKA NA TYMIÁNU V ZÁVOJI SMETANOVÉ OMÁČKY SE ZÁMECKÝMI BRAMBŮRKY? NEBO VEPŘOVOU KOTLETU NADÍVANOU KYSANÝM ZELÍM A MORAVSKOU KLOBÁSOU? I takové vûty se museli nauãit v nûkolika jazycích ãí‰níci, ktefií chtûli obsluhovat evropské ministry. Ti totiÏ kromû debat o sloÏité sociální situaci v Evropû zaÏili v Luhaãovicích i pfiíjemnou stránku Ïivota. A luhaãoviãtí se nechtûli nechat zastínit Prahou. „Nechali jsme si poradit od prezidenta Asociace kuchafiÛ âeské republiky Miro-

slava Kubce,“ svûfiil se pfied zahájením technick˘ fieditel Lázní Luhaãovice Jifií Dûdek. Ministfii se tak mohli tû‰it nejen na regionální gurmánské lahÛdky, jak˘mi jsou kfiehouãké frgály ãi vala‰ská kyselica, ale i na univerzální evropskou kuchyni. Kromû toho, Ïe se mohli cel˘ den obslouÏit z plného stolu s tácy plnûn˘ch ciabatt ãi wrapÛ, mohli se tû‰it na v˘bûr ze tfií tepl˘ch obûdÛ. KdyÏ pak první veãer dorazili znovu do Spoleãenského domu, aby sál vyuÏili pro jeho prav˘ úãel, ãekalo na nû pfiekvapení. Tradiãní moravské hody se zabíjaãkov˘mi specialitami, zelím, slivovicí a luxusním vínem. „Chtûli jsme jim ukázat na‰i pohostinnost a temperament,“ vysvûtlil hejtman Zlínského kraje Stanislav Mi‰ák. K tomu, aby se jim jitrnice dobfie strávila, pfiispûla i VarmuÏova cimbálová muzika. Ta v pozdûj‰ích

hodinách roztancovala a rozezpívala i b˘valého zlínského hejtmana Libora Luká‰e. Druh˘ hlas mu zpíval luhaãovick˘ starosta. Ministfii a ministrynû ale netrávili cel˘ ãas pouze v Luhaãovicích. Zlín si prohlédli z ptaãí perspektivy BaÈova mrakodrapu a z koncertní sínû. Jejich sociální ata‰é zase zaÏili Vizovice z pohledu v˘robce slivovice. Pfii náv‰tûvû Velehradu si v‰ichni poslechli hudbu Hradi‰Èanu s Jifiím Pavlicou. Do Luhaãovic kromû ministrÛ muÏÛ zavítaly i ãlenky evropsk˘ch vlád. Pfiesto zlínsk˘ kraj pfiipravil speciální program pro partnerky ministrÛ. „Ministrynû vût‰inou jejich partnefii nedoprovází,“ podotkl jeden z organizátorÛ. Partnerky tak mohly ministrÛm povyprávût, jak vypadá jedna z posledních ãesk˘ch skláren v Kvûtné, nebo jak se vyrábí gobelíny ve Vala‰ském Mezifiíãí.

Dobrá reklama PODNIKATELÉ, KTEŘÍ ČEKALI V LUHAČOVICÍCH NÁVAL TURISTŮ, SE NEDOČKALI. Podle mluvãíhoCzechTourism Filipa Remence se reklama zaãne ‰ífiit aÏ nekolik mûsícÛ poté, co politikové opustí místo zasedání. Vyplatí se regionu investovat do „ministeriád“? Investice do ministeriád není investicí, která se okamÏitû zhodnotí, ale ze stfiednûdobého hlediska jistû pfiinese uÏitek. Zejména se tím zviditelní dan˘ region v zahraniãí a to by mûlo pfiispût ke zv˘‰ení poptávky po turistick˘ch produktech v dané oblasti.

Akcí v regionech pfiíli‰ není. Vût‰ina se odehrává v Praze. O ãem to podle Vás svûdãí? Vût‰ina regionÛ nemá dostateãné zázemí vhodné pro organizaci vût‰ího mnoÏství akcí takové dÛleÏitosti. Jsou programy v regionech pro ministry atraktivní? MÛÏou pfiilákat nové turisty Programy v regionech jsou atraktivní a politiky, úfiedníky a novináfie, ktefií nav‰tíví dan˘ region, urãitû zaujmou. Tito lidé jsou mimo jiné také turisté a odnesou-li si pozitivní zku‰enosti, mohou se k nám zase vrátit nebo doporuãit náv‰tûvu sv˘m znám˘m a pfiátelÛm. BohuÏel totéÏ platí rovnûÏ z druhé strany a odradit VIP hosty by asi bylo to nejhor‰í, co by mohlo ãeské pfiedsednictví cestovnímu ruchu pfiinést.

10_mh0209

16.2.2009 15:53

Stránka 1

ÚNOR 2009

STRANA 10

P Ř E D S T AV U J E M E S T A R O S T U

Jiří Stanislav: Jára Cimrman z Horních Dubňan VOSKOVEC, POLÍVKA, STANISLAV – TŘI MUŽI, KTERÉ SPOJUJE NOVÉ DIVADLO V KANADĚ. Poslední z nich je nyní starostou ve své rodné vesniãce v Horních DubÀanech. SnaÏí se tu rozvíjet kulturní a sportovní aktivity, pfiilákat do obce co nejvíce investorÛ. Pfiedtím, neÏ se zaãal vûnovat starostování, pracoval jako horník, hasiã, potápûã, záchranáfi, herec, pedagog nebo poradce kanadského ministra financí. Lidé ho znají jako advokáta ze seriálu Rodinná pouta, jeho osud spí‰e pfiipomína Ïivot Járy Cimrmana Jako elév nastoupil do Divadla Petra Bezruãe v Ostravû a potkal se zde napfiíklad s Janem Kaãerem nebo Ninou Diví‰kovou. Studium na Janáãkovû akademii múzick˘ch umûní v Brnû neukonãil a emigroval do Kanady. V Torontu se seznámil se star‰ím bratrem Bolka Polívky Jaroslavem Polívkou.

„Jardovi Polívkovi jsme fiíkali Jerry, spoleãn˘mi silami jsme zaloÏili divadelní spolek – Nové divadlo,“ hovofií Stanislav o sv˘ch prvních kanadsk˘ch aktivitách. Hrálo ãesky a brzy si získalo mezi zámofisk˘mi vlastenci velk˘ ohlas. Do jeho hereckého ansámblu patfiil i Jifií Voskovec. Dobrovolnû nastoupil do kanadské armády, kde podle sv˘ch slov pochopil principy demokracie. Pracoval pro federální vládu jako asistent ministra financí Johna Turnera, kter˘ se pozdûji stal kanadsk˘m premiérem. OÏenil se do Velké Británie. Zde slouÏí jako záloÏní hasiã záchranáfi, externû pracuje v BBC. „Kanada je nejkrásnûj‰í zemû svûta, v Anglii mû ale nesmírnû okouzlily vzpomínky tamních obyvatel na ãeské letce. V Liverpoolu jsem dokonce nesmûl ani platit v hospodû,“ fiíká Stanislav. Na konci osmdesát˘ch let se Stanislav vrací zpût do Kanady vyuãuje herectví na univerzitû v Otawû, hraje v Kanadském divadle pantomimy, ve filmu i v televizi. Je aktivní v krajansk˘ch organiza-

cích.V roce 1990 se poprvé vrací do âeskoslovenska a získává zpût ãeské obãanství. Îije ve Spojen˘ch státech, mimojiné spolupracuje na projektech pro OSN. V roce 2000 se Stanislav vrátil natrvalo. Kromû velké záliby v divadle a hasiãství, organizuje Stanislav rÛzná setkání legionáfiÛ a veteránÛ. Je ãlenem nûkolika jejich spoleãností. „Hrdost, Ïe pocházíme ze staleté historie nesmí b˘t vymazána,“ uvádí ke své zálibû. Jifií Stanislav byl nûkolik let ãlenem a pfiedsedou âeské strany národnû socialistické, letos na konci roku ãlenství ukonãil. V loÀsk˘ch senátních volbách kandidoval za Stranu zdravého rozumu, uvaÏuje i o kandidatufie do Evropského parlamentu. JiÏ tfietím rokem se vûnuje Jifií Stanislav spravování Horních DubÀan. Jeho hlavní prioritou je zv˘‰ení kaÏdoroãního pfiísunu penûz pro obec, snaha pfiilákat i jiné investory. Usiluje o v˘stavbu fotovoltaické elektrárny na území b˘valého vojenského prostoru. Získané peníze chce

Starosta Horních DubÀan hrál sovûtského kosmonauta v americkém velkofilmu Superman

INZERCE

Delegace budou spát v rodinách

Prestižní profesní titul MPA MASTER OF PUBLIC ADMINISTRATION (MPA) PŘINÁŠÍ DO OBLASTI VEŘEJNÉ SPRÁVY TYP VZDĚLÁNÍ, KTERÝ ZNÁME Z PRIVÁTNÍ SFÉRY JAKO MBA, JE ALE PŘIZPŮSOBEN PODMÍNKÁM A POTŘEBÁM VEŘEJNÉHO SEKTORU.

Studium MPA je urãeno zejména vedoucím úfiedníkÛm a manaÏerÛm ve vefiejném sektoru a také tûm, ktefií na vedoucí pozice aspirují. Dále pak ãlenÛm zastupitelstev obcí a územních samosprávn˘ch celkÛ, právníkÛm pÛsobícím ve vefiejné správû a dal‰ím vedoucím pracovníkÛm z institucí vefiejného sektoru – univerzit, nemocnic, ãi neziskov˘ch organizací. Program studia MPA b˘vá vût‰inou vystavûn na tfiech základních pilífiích. Prvním je obecná znalost právní a ekonomické problematiky; s níÏ se setkávají v‰ichni vedoucí úfiedníci pfii své ãinnosti. Druh˘m jsou pak „soft skills“ (soubor osobnostních vlastností a dovedností nezbytn˘ch k pracovnímu úspûchu) vyuÏitelné v‰emi vedoucími úfiedníky v rámci jejich ãinnosti. A koneãnû tfietím pilífiem je vysoká úroveÀ odborn˘ch znalostí v oboru, ve kterém se vedoucí pracovníci pohybují. Kvalitní studium MPA by mûlo b˘t nejlépe koncipováno jako kombinace distanãní a prezenãní formy, a to proto aby na jedné stranû dokázalo vyjít vstfiíc omezen˘m ãasov˘m moÏnostem vût‰iny úãastníkÛ programu a na stranû druhé, aby

zachovalo dostateãn˘ osobní kontakt s lektory. Studium MPA b˘vá tematicky rozdûleno do jak˘chsi modulÛ. Obsah jednotliv˘ch blokÛ v˘uky by pak mûl b˘t koncipován tak, aby do‰lo k maximální souãinnosti mezi teoretick˘mi poznatky a praxí.

Tematické rozdělení studia Toho lze dosáhnout jednak interaktivním charakterem pfiedná‰ek, kter˘ studentÛm umoÏní získat teoretické znalosti i praktické dovednosti, tak samostudiem a konzultacemi. DÛleÏité je také kladení dostateãného dÛrazu na fie‰ení konkrétních pfiíkladÛ z praxe, které si vybírají sami posluchaãi. Klíãov˘mi faktory, hovofiícími ve prospûch v˘bûru programu MPA mohou b˘t: nové impulsy smûfiující k vlastnímu rÛstu a kariéfie; získání zku‰eností pfii fie‰ení odborné problematiky; osvojení si nového pohledu na management a fiízení „human resources“; ãi roz‰ífiení teoretick˘ch znalostí a praktick˘ch dovedností.

Dokonãení ze strany 1

Místostarosta Rampáãek se ale je‰tû nevzdává a lidem, ktefií zahraniãní náv‰tûvníky ubytují, chce zaplatit alespoÀ ãást penûz. Se starostkou Marií BÛ‰kovou teì objíÏdí v‰echny politiky z regionu a vysvûtlují jim, v jaké jsou situaci. „Jednáme s hejtmanem Michalem Ha‰kem i stranick˘mi kolegy. UÏ jsem mluvil s Liborem Ambroskem. Uvidíme, zda na‰e kontakty na praÏské politiky pomÛÏou. Zatím nám nikdo nepomohl,“ dodal. Podle hejtmana Jihomoravského kraje Michala Ha‰ka ani není jisté, zda pfiispûje zrovna kraj. „Analyzujeme faktickou i finanãni pfiipravenost obce. Závûry budu znát aÏ pfií‰tí t˘den,“ vyjáfiil se Ha‰ek. Pokud se nakonec setkání na jihu Moravy uskuteãní v plné parádû, chtûjí lidé své hosty pfiivítat prÛvodem,

5.2.2009 13:29:44

Templáfiské sklepy âejkovice uspofiádají program zadarmo

evropskou hymnou, proslovy, lidovou zábavou a otevfien˘mi vinn˘mi sklepy. Rokovat chtûjí v nedalek˘ch âejkovicích, zavést je chtûjí také do Lednicko – valtického areálu. Kromû mítinkÛ a v˘mûny zku‰eností se budou zástupci obcí zab˘vat i protidrogovou problematikou. Podle viceprezidenta Charty si ale vesnice nemusí dûlat takové starosti. „ZaÏil jsem setkání pod

velk˘m stanem. Nejde o to, aby mûli zahraniãní hosté nûjak˘ pfiepych, ale o to, aby poznali krajinu a v‰ední Ïivot lidí v daném místû,“ vysvûtlil Karl Grammantisch. Ten má koncem února dorazit na Slovácko a zjistit, jak obec pokraãuje s pfiípravami. V Evropské chartû venkovsk˘ch obcí je zapsáno sedmadvacet obcí. Star˘ Poddvorov je jedin˘m ãesk˘m ãlenem od roku 2004.

Odpad z vinné révy: surovina pro výrobu oleje a vína V ROCE 2008 BYL ZAHÁJEN MEZINÁRODNÍ PROJEKT ZAMĚŘENÝ NA LÁTKOVÉ VYUŽITÍ BIOODPADŮ Z PĚSTITELSKÝCH POSTUPŮ VE VINICÍCH A TECHNOLOGICKÝCH POSTUPŮ VÝROBY VÍNA. V˘stupy projektu budou urãeny vinafiÛm formou upraven˘ch pûstitelsk˘ch a technologick˘ch postupÛ v˘roby vína a dále prÛmyslov˘m odvûtvím, která vysoce kvalitní pfiírodní antioxidanty vyuÏívají (potravináfiství, farmacie, kosmetika). Cílem projektu je získávání biologicky aktivních látek (BAL), respektive pfiírodních antioxidantÛ ze zbytkÛ zelen˘ch ãástí révového kefie v prÛbûhu vegetaãního období a po sklizni hroznÛ, dále z odpadÛ pfii zpracování hroznÛ a z pfiípravy vína a dal‰ích produktÛ na bázi

2009_02_inzerce_MPA_126x90_def_krivky.indd 1

pouÏít pfiedev‰ím na kulturu a infrastrukturu. S mikroregionem Moravskokrumlovsko pofiádají Horní DubÀany uÏ tfii roky festival loutkáfiství. „Podafiilo se mi s ostatními starosty pfiesvûdãit âEZ, abychom dostávali automaticky nûjakou ãástku, jsme jejich partnerem. Díky tûmto penûzÛm jsme napfiíklad mohli zavést internet do celé obce nebo vybudovat zastávku na druhém konci vesnice,“ upfiesÀuje Stanislav a dodává: „Momentálnû Ïádáme o grant na rekonstruování starého rozpadajícího se kulturního domu.“ Spolu s ostatními starosty z Bohutic a Olbramovic plánují uspofiádání mezinárodního pûveckého festivalu v Bohuticích, vûnován by byl Eduardu Hakenovi. Kromû kultury se snaÏí Stanislav v DubÀanech rozvíjet i sportovní aktivity. Jeho celoÏivotní láskou je dobrovolné hasiãství. Komunální politika ho baví a fiíká: „ VáÏím si mal˘ch vesniãek, kde lidé dûlají za pár korun nebo zadarmo a udrÏují dûdinu v kvalitû.“ Alice Dvofiáková

hroznÛ. V˘sledkem projektu budou metody identifikace, izolace, stabilizace a v˘roby vysoce kvalitních pfiírodních antioxidaãních látek a dále inovace pûstitelsk˘ch postupÛ (vytváfiení pfiedpokladÛ vzniku BAL) a technologick˘ch postupÛ samotné v˘roby vína, která umoÏní tyto látky získávat, pfiípadnû zachovávat ve vínu. Projekt v zásadû ovûfiuje moÏnosti pouÏití pfiírodních BAL pfii procesech v˘roby vína jako náhrady syntetického SO2 a to o 30–40 procent. Znaãná ãást populace je totiÏ na SO2 alergická a to i v rámci limitÛ, která jsou pro vína nastavena Evropskou unií. BAL, z bioodpadÛ vznikajících pfii pûstování a v˘robû vína, budou zpracovány a nabídnuty prÛmyslu ve formû vinného oleje, extraktÛ a dal‰ích bioproduktÛ se zv˘‰en˘m obsahem BAL. Pfiedpokládá se patentování a následná nabídka licencí novû vyvinut˘ch technologií a technologick˘ch postupÛ. V pfiípadû úspû‰né aplikace tûchto pfiírodních antioxidantÛ v rámci v˘roby vína na úkor syntetického SO2 budou rozvíjeny marketinkové nástroje související s prodejem

„nového“ typu vína (se sníÏen˘m obsahem SO2). ¤e‰eno bude také soustfieìování bioodpadÛ. Zb˘vající biologická hmota po odãerpání zájmov˘ch produktÛ zÛstane k pouÏití napfi. pro pfiípravu kompostÛ ãi energetickému vyuÏití. V˘sledky v˘zkumu budou dostupné licenãnû pro dal‰í vinafiství a to mezi tradiãní i organické producenty vín. Znaãn˘ zájem o v˘sledky projektu jiÏ projevila nûkterá v˘‰e uvedená odvûtví prÛmyslu, partnefii projektu jiÏ byli osloveni nûkolika spoleãnostmi v Rakousku i âeské republice. Projekt fie‰í pracovi‰tû v âesku a Rakousku. Jedná se o v˘znamné v˘zkumné organizace (MZLU Brno a J&K LAB Hodonín) a dále vybraná vinafiství, která poskytují biologick˘ materiál a umoÏÀují technologick˘ v˘zkum v˘roby vína. Projekt je spolufinancuje Unie z programu Eurostars, jehoÏ administrátorem je v âeské republice Ministerstvo ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy. Management mezinárodního projektu zaji‰Èuje Tanzer Consulting. Ing. TomበChorazy Tanzer Consulting, s. r. o.

11_mh0209

16.2.2009 15:53

Stránka 1

ÚNOR 2009

STRANA 11

ROZHOVOR S HEJTMANEM

Stanislav Mišák: Baterky si dobíjím chovem ovcí JEHO KOLEGOVÉ HO OZNAČUJÍ ZA MUŽE, KTERÝ NEHODNOTÍ ČLOVĚKA PODLE STRANICKÉ KNÍŽKY. PŘESTOŽE NOVÉHO HEJTMANA ZLÍNSKÉHO KRAJE STANISLAVA MIŠÁKA POVAŽUJÍ NĚKTEŘÍ ZA PŘÍSNÉHO ŠÉFA, SHODNOU SE NA TOM, ŽE VŽDY OCENÍ PRACOVITOST.

Nov˘ hejtman Zlínského kraje byl dfiíve starostou Otrokovic. Text: Veronika Hrdá Foto: Stanislav Svoboda

MoÏná proto, Ïe jako tfietí nejstar‰í syn z dvanácti dûtí neznal slovo zahálka. A uvûdomuje si, Ïe ho nepozná ani v následujících ãtyfiech letech. „Pfiichází recese, kterou souãasné generace nikdy nezaÏily. Proto je teì ãas na investování, které se zhodnotí a zúroãí,“ fiíká Mi‰ák. Kromû toho, Ïe jste veterináfi, dlouholet˘ starosta mûsta a nyní hejtman, jste i baãa. Máte vÛbec ãas vyhnat ovce na pastvu? Oznaãení baãa je hodnû, ale hodnû nadnesené k malému stádeãku, které dûlá Ïivou sekaãku. Samozfiejmû, volného ãasu mám málo. Na druhou stranu jsem za dobu, co jsem v politice, dokázal motivovat svou rodinu. TakÏe se o práci dokáÏeme podûlit. Dnes uÏ si baterky umím dobíjet i jinak. Radost mi dûlají vnouãkové. Oba jsme dostali se Ïenou jako vánoãní dárek. Jednoho vloni a toho prvního pfiedloni. S tím prvním je uÏ veselo, ten druh˘ se je‰tû nemohl projevit, je mu mûsíc. Obyvatele Zlínského kraje teì ãekají tûÏké dny v souvislosti s recesí. Jak˘ je plán Zlínského kraje na zmírnûní dopadÛ krize? V˘znamn˘m nástrojem pro zmírnûní dopadÛ bude uvolnûní co nejvíce penûz do vefiejn˘ch investic. Zelenou by teì mûly dostat projekty na podporu rozvoje infrastruktury, vûdy a v˘zkumu nebo znalostní ekonomiky. S tím jdou ruku v ruce investice do zdravotnictví a ‰kolství. Vnímám, Ïe nadnárodní spoleãnosti se snaÏí zmírnit dopady krize pfiímo ve sv˘ch matefisk˘ch zemích na úkor firem, které mají v âesku. A dÛsledkem bude samozfiejmû propou‰tûní lidí. TakÏe, jestli pfied pÛl rokem si manaÏefii stûÏovali na nedostatek lidí, tak najednou jich bude pfietlak. Proto je nutné investovat hlavnû do toho, aby lidé mûli práci. Podporovat inovaãní prostfiedí a dÛraz na vytváfiení pracovních míst s pfiidanou hodnotou. Jen to zaruãuje rÛst.

To jsou vûty, které dobfie zní, ale oba víme, Ïe kraj nemá ve své pokladnû tolik penûz, aby mohl investovat do rozvoje soukrom˘ch firem. Na investice máme vyãlenûnu jednu miliardu korun. To jsou vlastní zdroje. Myslím si ale, Ïe v takov˘ch situacích se mÛÏeme i zadluÏit. UÏ máme rámcov˘ úvûr u Evropské investiãní banky. Chceme si pÛjãit dvû miliardy korun. Ty pouÏijeme zejména na profinancování projektÛ podpofien˘ch evropsk˘mi fondy.

Budete prosazovat, aby takové odvûtví dostalo zelenou i v novû vznikající hole‰ovské zónû? Je jasné, Ïe pÛvodní zámûr vyuÏití zóny je dnes trochu pozmûnûn˘. PÛvodnû mûli o zónu zájem napfiíklad i Korejci pro stavbu automobilky Hyundai. Teì uÏ ale víme, Ïe to musí b˘t zóna, ve které se usadí investofii, ktefií se podílejí na rozvoji vûdy a v˘zkumu. Vidím tam jednoznaãnû prostor pro univerzity, pro jejich aplikovan˘ v˘zkum a na nû se nabalující Spin of firmy.

Je vÛbec moÏné v dobû recese tolik investovat? VÏdyÈ vefiejn˘ sektor také pfiijde o své peníze. Ceny zaãínají b˘t reálné. Poptávka klesla, proto se dodavatelé budou snaÏit nabídnout lep‰í ceny neÏ v období boomu. To, co teì budeme zaÏívat, nebude pouze bûÏná cyklická krize. Dokonce si myslím, Ïe nikdo ze souãasn˘ch generací se s takovou situací je‰tû nesetkal. Právû proto si myslím, Ïe skonãila doba podpory automobilového prÛmyslu. Peníze teì musí jít do vzdûlání lidí. Jen vzdûlaní lidé mohou díky svému fi‰trónu pfiijít na to, jak vyjít z recese s co nejmen‰ími ztrátami.

Je tedy reálné, aby v hole‰ovské zónû a v navazujících oblastech pracovalo aÏ dvanáct tisíc lidí? Mám-li b˘t upfiímn˘, tak tomuto tvrzení jsem nevûfiil nikdy. Jako b˘val˘ starosta Otrokovic srovnávám situaci, kterou jsme fie‰ili u nás. Otrokovická pneumatikárna zamûstnává ãtyfii tisíce lidí, stejn˘ poãet pracuje v navazujících oborech. Ale co to znamenalo pro Otrokovice? Na zelené louce se postavila dvû nová sídli‰tû, zbofiily se staré Otrokovice a do mûsta pfii‰lo témûfi osm tisíc nov˘ch obyvatel. A stejnû v pneumatikárnû pracuje pouze polovina Otrokovick˘ch. Zbytek dojíÏdí. Je potfieba najít absorpci pro vysoko‰kolsky vzdûlané lidi. AbsolventÛ je nyní nadbytek. Do praxe pfiicházejí s velk˘m oãekáváním. A v momentû, kdy jejich pfiedstavy nebudou naplnûny, se mohou rozhodnout odejít jinam. Do jiného regionu nebo státu. Tomu musíme pfiedejít. Nejen kvÛli odlivu mozkÛ, ale také kvÛli tomu, Ïe

Které obory podle vás mají nejvût‰í potenciál? Budoucnost vidím v materiálovû levnûj‰ích vûcech. Proto se musí podporovat technologie páté generace: biotechnologie, nanotechnologie.

jejich pfiíjmy se odrazí v rozvoji sluÏeb a celé ekonomice Zlínského kraje, protoÏe v zónû budou vy‰‰í pfiíjmová místa.

dáfiskou krizí budeme vûci pfiehodnocovat. Stále budeme mít na pamûti, Ïe je dÛleÏité podporovat projekty prorÛstové, ne spotfiební.

Kdo je hejtman Zlínského kraje

Jak si tedy hole‰ovskou zónu pfiedstavujete? Budování zóny nebude stát pouze na strategickém investorovi. V této situaci musíme najít odvahu fiíct, Ïe netrváme na tom, aby v Hole‰ovû musel b˘t zahraniãní investor. Mûly by tam b˘t firmy s vy‰‰í pfiidanou hodnotou. Zóna se tak stane budoucí vlajkovou lodí, motorem ekonomiky ve Zlínském kraji. Pokud nevybudujeme nûco, co bude na ‰pici, pak bychom mûli ten obrovsk˘ jeden a pÛlmiliardov˘ balík penûz poslat jinam. Tfieba na fie‰ení brownfieldÛ.

MÛÏe se zmûna t˘kat napfiíklad stavby bochofiského leti‰tû? Jsme si vûdomi toho, Ïe v generelu dopravy poãítáme s mezinárodním leti‰tûm v Kunovicích. Vzhledem k tomu, Ïe tam nemáme moÏnost tento zámûr realizovat, musíme pracovat na jiném projektu. Takzvané Pfierovské leti‰tû v Bochofii, tfiebaÏe je na území jiného kraje, je v souãasné dobû jedinou moÏností, jak zajistit fungující krizov˘ plán Zlínského kraje. Jsme si vûdomi toho, Ïe jsme na zaãátku. Vnímáme argumenty lidí, ktefií fiíkají, Ïe leti‰È uÏ je na Moravû dostatek. Samozfiejmû zji‰Èujeme, zda jsme schopni dal‰í mezinárodní leti‰tû uÏivit. Proto, abychom mohli mít správné informace, musíme urãit ãlovûka, kter˘ zaãne s tímto projektem dennû Ïít. Teì uÏ to není záleÏitost politikÛ, ale odborníkÛ.

Šestapadesátiletý MVDr. Stanislav Mišák pochází z valašského Popova. Od roku 1978, kdy promoval na Vysoké škole veterinární, pracoval jako veterinární lékař. Hned v prvních volbách po roce 1989 se stal členem zastupitelstva v Otrokovicích. Po volbách v roce 1994 byl zvolen starostou Otrokovic. Funkci starosty města zastával 12 let, po té pracoval dva roky jako místostarosta Otrokovic. Od roku 2000 je členem zastupitelstva Zlínského kraje a od 1. března 2006 pracoval jako náměstek hejtmana pro oblast strategického rozvoje a investic. Se svou ženou Pavlou má dvě děti a je dědečkem dvou vnuků. Má rád přírodu, koně, psy a ovce.

Znamená vበnázor zmûnu v plánu? Budete nûjak mûnit strategii v˘stavby hole‰ovské zóny? Ne. Pokud máte na mysli nerealizovat prÛmyslovou zónu, tak ne, protoÏe investice je tak daleko, Ïe cesta zpût není moÏná. Mluvím o rizicích, které mohou nastat a kter˘ch se nyní mÛÏeme vyvarovat. Existuje vládní usnesení, a to jako kraj samozfiejmû respektujeme. Budování zóny není pouze v kompetenci kraje, spolupracujeme se státem. Bude kraj mûnit strategii v jin˘ch projektech, které minulé vedení úfiadu rozjelo? ProjektÛ, které jsou rozbûhlé se to net˘ká, ale v souvislosti s hospo-

Do jaké míry bylo pfii vyjednávání o konání ministeriády v Luhaãovicích dÛleÏité, Ïe ze Zlínského kraje pochází Mirek Topolánek, Jifií âunek a Petr Neãas? KaÏd˘ je odnûkud a svému regionu fandí. S tím souvisí snadnûj‰í navázání komunikace s lidmi, ktefií jsou mnohdy nedostupní. Na druhou stranu, bez na‰í iniciativy by nic nefungovalo. Byli jsme ti, ktefií si na svá bedra naloÏili ranec povinností.

BLESKOVÝ ROZHOVOR SE STANISLAVEM MIŠÁKEM BaÈÛv kanál ■ Je‰tû jsem nezaregistroval, Ïe by probûhla seriózní diskuze na téma projektu BaÈÛv kanál. Plán totiÏ není pouze o pfiepravû lidí na lodích, ale je to také otázka zadrÏení vody. Proto ãekám, aÏ se rozvine vûcná debata. Zatím o BaÈovû kanálu mluví zejména lidé, ktefií projektu nepfiejí.

Stáfií ■ Spokojenû zestárnout je velké umûní. Jsem ve vûku, kdy si toto Ïivotní období pfiipou‰tím a zajímám se o to, jaké podmínky si pfiipravuji na stáfií. A ãasto tento pocit pfiená‰ím do politick˘ch diskuzí. KdyÏ uÏ se nedá s m˘mi partnery mluvit jinak, tak fieknu: Pfiistupujme tedy k vûcem sobecky. Mysleme na budoucnost na‰eho kraje

tak, Ïe si zaji‰Èujeme dÛstojné stáfií, a proto musíme udûlat v‰echno pro to, aby tady chtûli lidé Ïít.

pivo. Na‰tûstí je dnes birrel tak kvalitní, Ïe mi chutná nûkdy více neÏ klasické pivo.

Pivo ■ Pivo a já se moc ãasto nepotkáme, pfiestoÏe si myslím, Ïe je zdravé si jedno pivko dennû dát. PÛvodem jsem veterináfi, a proto jsem mûl ãasto pohotovost. Tak jsem si nedovolil ani to jedno

Podnikatel Karel Mrázek ■ Nevím proã se mû na toto ptáte, ale nedûlám si Ïádné iluze o tom, jak probíhala transformace ãeské ekonomiky po revoluci. NemÛÏu ale fiíct nic konkrétního, protoÏe já se v tûchto kruzích nepohybuji. Na

druhou stranu ale jen tûÏko mÛÏu zabránit tomu, abych se s takov˘mi lidmi náhodnû nesetkal. Nikdy nevím, kdo si se mnou pfies sekretariát domluví schÛzku. KfiesÈanství ■ VÏdy rozli‰uji dvû vûci: zda vûfiím v Boha, a podle toho také Ïiji, nebo jen víru deklaruji a pouÏívám ji spí‰e jako za‰títûní urãitého image.

■ Chov ovcí MÛj vztah k vala‰sk˘m stráním, kde jsem spolu s dal‰ími deseti sourozenci vyrÛstal a kde stále Ïije moje maminka, je velmi siln˘. Pozorováním ovcí na pastvû si dobíjím baterky a pfiicházím na jiné my‰lenky. Jsem proto rád, Ïe kraj‰tí zastupitelé rozhodli o podpofie nejen mal˘ch chovatelÛ, ale i propagaci krajov˘ch ovãích specialit.

12_mh0209

16.2.2009 16:44

Stránka 1

ÚNOR 2009

STRANA 12

P Ř E H L E D A K C Í N A M O R AV Ě V R O C E 2 0 0 9

Rok 2009: Tradiční slavnosti i adrenalinové akce LIDÉ V MORAVSKÝCH MĚSTECH SE UMÍ BAVIT. DOKAZUJE TO VÝČET AKCÍ, KTERÉ SE V ROCE 2009 USKUTEČNÍ V PĚTI MORAVSKÝCH KRAJÍCH.

napfiíklad pfiehlídkou ohÀostrojÛ Ignis Brunensis,“ uvedl brnûnsk˘ primátor Roman Onderka. Ani ve Zlínském kraji se letos lidé nudit nebudou. Témûfi kaÏd˘ víkend se v nûkterém z mûst koná zajímavá akce. Kromû tradiãních folklorních slavností v Uherském Hradi‰ti, RoÏnovû pod Radho‰tûm ãi Vala‰ském Mezifiíãí se lidé mÛÏou tû‰it na adrenalinové cyklozávody v Host˘nsk˘ch vr‰ích ãi karneval v uherskohradi‰Èsk˘ch ulicích. Do Olomouckého kraje se letos sjedou lidé s pu‰kami. Nebudou po sobû ale stfiílet „ostr˘mi“, ale kuliãkami s barvou uvnitfi. V Litovli se totiÏ odehraje paintballov˘ turnaj. A pokud nûkdo z úãastníkÛ bude potfiebovat zklidnit, mÛÏe si zajet do Olomouce na nûkter˘ z festivalÛ váÏné hudby nebo do Pfierova. Tam v fiíjnu jiÏ po ‰estadvacáté odstartuje Jazzov˘ festival.

Jihomoravsk˘ kraj letos tradiãnû sází na svou vinafiskou kulturu a síÈ nenároãn˘ch cyklostezek mezi vinohrady. Letos poprvé otevírají souãasnû své sklepy místní vinafii. Ke ãtyfiem termínÛm Festivalu otevfien˘ch sklepÛ se jich pfiidalo na dvû stovky. Ani Brno letos nepolevilo v pfiípravách na nejvût‰í letní akci na Moravû. Festival Brno – mûsto uprostfied Evropy organizátofii naplánovali tak, aby si festival své jméno zaslouÏil. „Do Brna se sjedou evrop‰tí ministfii zemûdûlství. Chceme jejich náv‰tûvu zpestfiit CO ■ ZLÍNSKÝ KRAJ Divadelní přehlídka "FORBÍNA" 28. ročník Valašské Rallye 2009 Valašská liga Otevírání plavecké sezóny Závody koní 8. Mezinárodní festival cimbálu 2009 Hanácké slavnosti Výstava obrazů Andy Warhola Mezinárodní filmový festival pro děti a mládež Kunovské léto Rožnovské slavnosti Festival hudba v zahradách a zámku v Kroměříži Bikemaraton Drásal Guláš Fest CZ – SK Hello Jazz Weekend Karneval v ulicích Letní filmová škola Škola lidových tanců MFSF Jánošíkův dukát Rožnov pod Radhoštěm 16. Mezinárodní festival vojenských hudeb 3. krajské dožínky Zlínského kraje Zavírání sezóny na vinařských stezkách Bluesový podzimek Mezinárodní festival hudebních nástrojů lidových muzik Otrokovické Frkobraní Slavnostní koncert k 300. výročí narození F. X. Richtera ■ JIHOMORAVSKÝ KRAJ Festival masopustních tradic Fašank 2009 Jarní Festival otevřených sklepů Otvírání sklepů Valtické vinné trhy Slavnosti chřestu Jízda králů Vlčnov 2009 Den Slavkova Concentus Moraviae Letní Festival otevřených sklepů Mezinárodní folklorní festival Strážnice Oldtimer festival 23. Mezinárodní kytarový festival Mikulov 49. Kopaničářské slavnosti Festival alternativní hudby Černohorský festival Slunce Starobrno Olšany Open Den otevřených sklepů Čejkovice Pálavské vinobraní Le Tour de Burčák Znojemské historické vinobraní Podzimní Festival otevřených sklepů Zimní Festival otevřených sklepů Vzpomínkové akce k 203. výročí bitvy u Slavkova ■ BRNO Bonjour Brno Velikonoční festival duchovní hudby Febiofest 2009 Jazz Fest Brno Brněnská muzejní noc Noc Kejklířů Starobrno – Ingnis Brunensis Brno – město uprostřed Evropy Karneval v ulicích Radniční dny s pivem Český pohár dračích lodí 2009 Sochy v ulicích – BRNO ART OPEN ę09 Ballon Jam 140 let městské hromadné dopravy v Brně Dokořán pro hudební divadlo F Scéna 2009 Brněnské Shakespearovské dny Brněnské lidové slavnosti Grand Prix České republiky CAIF – Czech International Air Fest Brno Moravský podzim Vánoční trhy

KDY

KDE

27.–28. března 27.–28. března 17. dubna 1. května 16. května 20.–24. května 29.–31. května 2. června–31. srpna 31. května 15.–21. června 3.–5. července červen–srpen 4. července 9.–11. července 16.–18. července 18. července 24. července–2. srpna 2. srpna 7.–9. srpna 28.–30. srpna 5. září 3. října 2. a 3. října 9.–11. října 7. listopadu 12. prosince

Otrokovice Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí přístaviště na Baťově kanálu Holešov Valašské Meziříčí Chropyně Kroměříž Zlín, Otrokovice Kunovice Rožnov pod Radhoštěm Kroměříž Holešov Valašské Meziříčí Uherské hradiště Uherské hradiště Uherské hradiště Kunovice Rožnov pod Radhoštěm Kroměříž Kroměříž Uherské Hradiště Holešov Uherské hradiště Otrokovice Holešov

27. února–3. března 20.–21. března 29. března 8.–9. května 23.–24. května 29.–31. května 30.–31. Května 30. května–27. června 19.–20. června 25.–28. června 27. června 5.–11. července 11.–12. července 16.–19. července 17.–18. července 24.–26. července 29. srpna 11.–13. září 12.–13. září září 2009 18.–19. září 20.–21. listopadu 27.–29. listopadu

Strání a Moravské sklárny Květná Velkopavlovická podoblast Kyjov Valtice Ivančice Vlčnov Slavkov u Brna Různá města Slovácká vinařská podoblast Strážnice Slavkov u Brna Mikulov Starý Hrozenkov Boskovice Strážnice Olšany Čejkovice Mikulov Strážnice Znojmo Mikulovská vinařská podoblast Znojemská vinařská podoblast Slavkov u Brna

březen–duben 5.–19. dubna 6.–10. dubna 24.–28. dubna 16. května 22. května 22. května–30. června 22. května–7. června 23. května 29. a 30. května květen květen květen 5.–7. června 13.–20. června 25. června–25. července 7. června–6. srpna 3.–31. srpna 14.–16. srpna 5.–6. září 21. září–2. října prosinec

Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno

CO ■ OLOMOUCKÝ KRAJ Turnaj Člověče nezlob se Divadelní Kojetín Eurofest Evropské jazzové dny Flora Olomouc Helfštýnský okruh Paintball v Litovli Author Šella maraton Divadelní flora Dvořákova Olomouc Zámecká rellye Festival dračích lodí Past na medvěda – lesnické a sokolnické slavnosti Zahrada Mezinárodní varhanní festival Olomouc XXVI. Československý jazzový festival Blues Alive Horování – sraz horolezců ■ MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Štramberský masopust Den otevřených dveří na vodních dílech Kopřiva 2009 – festival netradičních divadel Mezinárodní hudební festival Janáčkův máj Novojičínské léto Jazz Open Ostrava Country Piknik Třinec 15. Mezinárodní folklórní festival Frýdek-Místek Dny města Adrenalin CUP – Ostravice Noc plná hvězd v Třinci Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy Colours of Ostrava Týden v pohybu 2009 v Příboře Losinské kulturní léto Rýžování zlata Mistrovství Evropy ve westernových dovednostech TATRAFEST 2009 Bezručova Opava Setkání handicapovaných dětí a mláděže Den horníků Bruntálské indiánské léto Dny moravského burčáku na štramberském náměstí Krnovské hudební slavnosti Dny NATO v Ostravě Svatováclavský hudební festival Freestyle Motocross Motoxshow Těšínský jazzový festival ■ VYSOČINA Slavnosti Bohuslava Martinů Česká trofej a otevřené ME v autokrose 2009 Zahrady Vysočiny v Žirovnici Zámecký vrch – MANN FILTER 2009 6.ročník extremního závodu dvojic Mahler Jihlava 2009 Poutníkfest VII. ročník Evropský festival filozofie ve Velkém Meziříčí Mezinárodní festival Pelhřimov – město rekordů Arts&film Horácká rally 2009 na Vysočině Mezinárodní veterán rallye XXXVIII. Mistrovství HZS ČR v požárním sportu Mistrovství Evropy MASTERS 2009 Folkové prázdniny Festival Fantazie 2009 13. Středověké slavnosti Mistrovství světa juniorů v muškaření Třebíčský židovský festival 2009 Roštejn jazz Pivní slavnosti Tradiční bítešské hody Swingový festival Festival vzdělávání Ježíškova pošta

Moravskoslezsk˘ kraj zase sází na svou hornickou minulost a multikulturní Ïivot. Colours of Ostrava, r˘Ïování zlata, Noc plná hvûzd, Adrenalin CUP. To jsou jen nûkteré z akcí. Jejich názvy prozrazují, Ïe lidé v Moravskoslezském kraji umí uspofiádat netradiãní slavnosti. A ãím chce letos pfiilákat své náv‰tûvníky Vysoãina? Kouzlo staré Ïidovské ãtvrti v Tfiebíãi i letos nezÛstane skryto. Tfiebíã‰tí pfiipravili hned nûkolik festivalÛ a slavností. I letos se v ãervnu sjedou do Pelhfiimova rekordmani z celého svûta. Humpolec zase pfiedvede, jak vypadá pravá pivní kultura. Moravské hospodáfiství pfiiná‰í ochutnávku tûch nejlep‰ích akcí. Podrobn˘ seznam naleznete na www.moravskehospodarstvi.cz nebo na webu CzechTourism www.kudyznudy.cz.

KDY

KDE

7. března 17.–22. března 20. března duben 24.–26. dubna 8. –10. května 9. květen květen 11.–22. květen 11. května–4. června květen 20.–21. června červenec 2.–5. července 4.–19. září 22.–24. října 12.–14. listopad 28. listopadu

Opatovice Kojetín Šumperk Hranice Olomouc Helfštýn Litovel Hranice Olomouc Olomouc Hustopeče nad Bečvou Hranice Jiříkov – Hrad Sovinec Náměšť na Hané Olomouc Přerov Šumperk Šumperk

21. února 28. března 24.–25. dubna 20. května–9. června 1. června–30. září 1.–30. června 13. června 16.–22. června 19.–21. června 27. června 27.–28. červen 27. června–9. srpna 9.–12. července 24.července–8.srpna srpen srpen srpen 29. srpna září září 5. září 12. září 19.–20. září 19.–20. září 19.–10. září 29. září–29. října říjen 18.–21. listopadu

Štramberk Slezská Harta a Kružberk Kopřivnice Ostrava a další města severní Moravy Nový Jičín Ostrava Třinec Frýdek-Místek Bruntál Ostravice Třinec Hukvaldský hrad Ostrava Příbor Velké Losiny Hornický skanzen v Údolí ztracených štol. Rýmařov Kopřivnice Opava Ostrava Ostrava Bruntál Štramberk Krnov Ostrava Bruntál – Ostrava Ostrava-Vítkovice Český Těšín

1.–28. února 25.–27. dubna 30. dubna–3. května 2.–3. května 8.–10.května 12. května–12. června 16. května 1.–30. června 12.–13. června 18.–20. června 19.–20. června 20. června 23.–25. června 25.–28. června červenec 1.–12. července 4.– 5. července 21.–26. července 30. července–1. srpna srpen 7.– 8. srpna září říjen 11. listopadu 1.–18. prosince

Třebíč Humpolec Žirovnice Náměšť nad Oslavou Kemp Radarka u obce Koněšín Jihlava Pelhřimov Velké Meziříčí Pelhřimov Třebíč Kraj Vysočina Pacov Třebíč Žďár nad Sázavou Náměšť nad Oslavou Chotěboř Humpolec Chotěboř Třebíč hrad Roštějn Humpolec Velká Bíteš Polná Žďár nad Sázavou Třešť

13_mh0209

16.2.2009 15:58

Stránka 1

ÚNOR 2009

STRANA 13

P Ř E H L E D V E L E T R H Ů A KO N F E R E N C Í V RO C E 2 0 0 9

Veletrhy 2009 – móda, IT, obaly i ocel NAVZDORY KRIZI, BUDE I ROK 2009 BOHATÝ NA CELOU ŘADOU RŮZNÝCH AKCÍ, VELETRHŮ A KONFERENCÍ. PŘINÁŠÍME VÁM PŘEHLED NEJZAJÍMAVĚJŠÍCH Z NICH. Brnûnské v˘stavi‰tû uÏ tradiãnû nabídne ‰irokou ‰kálu mezinárodních veletrhÛ. Kromû tûch obvykl˘ch, u náv‰tûvníkÛ i vystavovatelÛ velmi dobfie zaveden˘ch, jako jsou tfieba Digitex, Autosalon, Kabo a Styl nebo Mezinárodní strojírensk˘ veletrh, se mÛÏete tû‰it napfiíklad na EmbaxPrint, veletrh obalu, tisku a marketingové komunikace. V˘stavi‰tû organizuje také cyklistick˘ veletrh ãi veletrh minerálÛ. Novinkou je veletrh a kongres koro-

zivzdorn˘ch ocelí Stainless 2009. Od ãervna bude dokonce v provozu nov˘ ultramoderní pavilon P. „Díky pavilonu P se stala ãtvrtá dimenze realitou,“ fiekl Jifií ·krla, generální fieditel. V˘stavi‰tû âerná louka v Ostravû se nejprve zamûfií na regiony. Veletrh s názvem Dovolená a region 2009 je jedin˘m veletrhem v oblasti cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji. Veletrh zdraví, sportu a pohybu pfiinese informace, jak správnû aktivnû Ïít. Na své si zde pfiijdou i vãelafii a zahradníci, jim je urãená v˘stava Îivot na zahradû. Po‰mourn˘ listopad rozjasní v Ostravû potravináfiské firmy a uãni v oboru gastronomie. Své umûní pfiedvedou na Gastrofestivalu. Doménou na veletrzích v Olomouci bude zahradnictví a kvûtináfiství. Prostor dostane kaÏd˘ch ãtvrt roku. K nejzajímavûj‰ím bude patfiit bfieznov˘ veletrh Renova, veletrh

CO ■ JMK – konference a výstavy Styl, Kabo, S1, Cosmetics

KDY

KDE

POZNÁMKA

17.–19.února

Brno, BVV

G+H, Vinex

4.–6. března

Brno, BVV

Mobitex, ProDítě, Rybaření Stainless 2009 IBF, SHK, Urbis invest

18.–22. března 7.–9.dubna 21.–25.dubna

Brno, BVV Brno, BVV Brno, BVV

Idet EmbaxPrint Vodovody – Kanalizace, EnviBrno,

5.–7. května 19.–22. května 26.–28.května

Brno, BVV Brno, BVV Brno, BVV

Mezinárodní veletrh módy, textilií, obuvi, koženého zboží, vybavení pro outdoorové a zimní sporty Mezinárodní veletrh gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování Veletrh bydlení, potřeb pro dítě a rybářských potřeb Mezinárodní veletrh a kongres korozivdorných ocelí Mezinárodní stavební veletrh, veletrh technických zařízení budov, veletrh investic, financí, realit a technologií pro města Mezinárodní veletrh obranné a bezpečnostní techniky Veletrh obalu, tisku a marketingové komunikace Mezinárodní vodohospodářská výstava, Mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí Mezinárodní veletrh osobních automobilů Výstava chovatelských a jezdeckých potřeb Mezinárodní výstava psů a koček Mezinárodní veletrh módy, textilií, obuvi a koženého zboží 9. ročník zahradnického veletrhu 51. mezinárodní strojírenský veletrh 5. mezinárodní veletrh dopravy a logistiky Odborné ICT setkání Mezinárodní veletrh spotřební elektroniky a digitální zábavy Mezinárodní výstava fotografické techniky Mezinárodní veletrh zdravotnické techniky, rehabelitace a zdraví 11. mezinárodní veletrh strojů, nástrojů, zařízení a mteriálů pro dřevozpracující průmysl Mezinárodní veletrh pracovních příležitostí Evropský veletrh pomaturitního a celoživotního vzdělávání 8. mezinárodní sportovní veletrh Mezinárodní cyklistický veletrh Mezinárodní výstava karavanů a obytných automobilů Mezinárodní prodejní výstava minerálů, fosílií a šperků a přírodnin Pořádá KHK MSK Veletrh pracovních příležitostí a mezinárodní konference

Autosalon Brno 2009 Propet Intercanis, Interfelis Styl, Kabo

4.– 14. června 26.–28. června 27. a 28.června 25.–27. srpen

Brno, BVV Brno, BVV Brno, BVV Brno, BVV

Zelený svět 2009 MSV 2009 Transport a logistika Invex Forum Digitex

4.–5. září 14.–18. září 14.–18. září 5.–6. října 8.–10. října

Brno, BVV Brno, BVV Brno, BVV Brno, BVV Brno, BVV

Interkamera 2009 Medical fair Brno/Central Europe

8.–10. října 20.–23. října

Brno, BVV Brno, BVV

Wood-tec

20.–23. října

Brno, BVV

Job fair Gaudeamus

20.–23. října 20.–23. října

Brno, BVV Brno, BVV

Sportlife Bike Brno Caravaning Brno

5.–8. listopadu 5.–8. listopadu 5.–8. listopadu

Brno, BVV Brno, BVV Brno, BVV

Minerály Brno

22. listopadu

Brno, BVV

Design a ochrana autorského práva Kariéra 2009+

4. března 10.–12. března

Ostrava, RPIC Ostrava, VŠB-TU

Aktuální problémy cestovního ruchu 11.–12. března Mezinárodní konference Rozvoj regionů 11.–12. března

Jihlava Ostrava, VŠB-TU

■ OSTRAVSKÉ VÝSTAVY, a. s. Dovolená a region 2009

13.–15. března

Veletrh sportu, zdraví a pohybu In Dent 2009

13.–15. března 21.–23. května

Život na zahradě Dům a byt Elektrotechnika Gastro festival Ostrava

25.– 27. září 15.–18. října 10.–12. listopadu 19.–21. listopadu

Učeň, středoškolák, vysokoškolák, pedagogika

4.– 5. prosince

■ VÝSTAVIŠTĚ FLORA OLOMOUC For model Renova Flora Olomouc – jarní etapa Hortifarm

Černá Louka, Ostrava Jediný veletrh v cestovním ruchu v Moravskoslezském kraji. Černá Louka, Ostrava Vše pro sport a aktivní život Černá Louka, Ostrava 4. ročník stomatologické výstavy s mezinárodní účastí Černá Louka, Ostrava 7. ročník výstavy pro zahrádkáře, včelaře a floristy Černá Louka, Ostrava 7. ročník výstavy stavebnictví, nábytku a bydlení Černá Louka, Ostrava Černá Louka, Ostrava 9. ročník výstavy potravinářských firem a soutěže učňů v oboru gastro Černá Louka, Ostrava 16. ročník výstavy školství a vzdělání se širokou nabídkou studijních míst na středních školách, odborných učilištích a vysokých školách

5–8. března 12.–14. března 23–26. dubna 23–26. dubna

Flora Olomouc Flora Olomouc Flora Olomouc Flora Olomouc

Mezi námi – dny zdravotně postižených 18.–20. června

Flora Olomouc

Flora Olomouc – letní etapa Flora Olomouc – podzimní etapa Olima Bydlení Libri

Flora Olomouc Flora Olomouc Flora Olomouc Flora Olomouc Flora Olomouc

20.–23. srpna 1.–4. října 1.–4. října 23.–25. října 19.–21. listopadu

Konference v rámci Veletrhu pracovních příležitostí Kariéra +

Výstava modelů a sběratelství Veletrh pro obnovu památek a historických sídel Mezinárodní zahradnická výstava a veletrh Veletrh drobné zahradní mechanizace, zahradnických pomůcek a potřeb Prodejní a kontraktační výstava kompenzačních, rehabilitačních, protetických pomůcek a potřeb pro zdravotně postižené Mezinárodní zahradnická výstava a veletrh Výstava ovoce, zeleniny a školkařských výpěstků Festival gastronomie a nápojů Veletrh nábytku, vybavení interiérů a životního stylu Knižní veletrh a literární festival

pro obnovu památek a historick˘ch sídel. Nábytek, vybavení interiérÛ, Ïivotní styl, to v‰e nabídne olomouck˘ fiíjnov˘ veletrh Bydlení. Na konci listopadu pfiivítá olomoucké v˘stavi‰tû veletrh Libri, ocení ho v‰ichni, kdo mají co do ãinûní s knihami, vydavatelstvími a literaturou obecnû. Jak dosáhnout na dotace pro podnikatele bude zaãátkem kvûtna radit v Ostravû Krajská hospodáfiská komora Moravskoslezského kraje. âESMAD v ãervnu v Brnû poradí, jak nakládat s odpadem a jak ho pfiepravovat. Agentura CzechInvest bude v Brnû kaÏd˘ první ãtvrtek v mûsíci seznamovat zájemce s Operaãním programem podnikání a inovace. Ve Svitavách pfiedstaví podnikatelÛm blíÏe program Rozvoj. Ministerstvo vnitra si v celém prvním pololetí pfiipravilo semináfie t˘kající se datov˘ch schránek. Nudit se rozhodnû nebudete. CO ■ OMNIS OLOMOUC Elektrofest

KDY

KDE

POZNÁMKA

25.–26. února

Stavíme, bydlíme

27.–28. února

Dům kultury odborů, Jihlava Klub kultury, UH

Stavotech Opavský veletrh Postav dům, zařiď byt

12.–14. března 15.–17. května 12.–16. června

Flora, Olomouc Hala Opava Zimní stadion, Přerov

Autosalon

11.–13. září

Flora, Olomouc

Svět reklamy

22. září

h. Voroněž, Brno

Ekoenergie

5.–7. listopadu

Flora, Olomouc

Moderní žena

28.–29. listopadu

Flora, Olomouc

III. ročník veletrhu elektrotechniky, elektroniky a energetiky na Vysočině Stavební výstava, která se koná v průběhu roku i v dalších českých a moravských městech Stavební a technický veletrh Veletrh stavebnictví, bytového zařízení a automobilů Prodejní a prezentační výstava stavebnictví a bytového zařízení XIV. ročník prodejní výstavy automobilů, motocyklů, autopříslušenství, servisní a garážové techniky IV. ročník prezentačního veletrhu firem z oblasti reklamy, marketingu a polygrafie X. ročník výstavy spojené s konferencí s tématikou obnovitelných zdrojů energie Prodejně-prezentační veletrh kosmetiky, módy a životního stylu

■ DALŠÍ KONFERENCE A SEMINÁŘE Zahraniční obchod se zbožím

31. března

Ostrava

8. dubna

Ostrava, BIC Ostrava

duben 22. dubna 27.–28. duben duben

Brno, sídlo ÚOHS Brno Ostrava Zlín, Univerzita TB

Pořádá Antimonopolní úřad Seminář je součástí stavebních veletrhů Konferenci pořádá KHK MSK

29.–30. dubna

Brno

duben/květen

Ostrava, Fclub

Toto setkání je určeno pro výzkumná pracoviště a firmy z Jihomoravského kraje a celé ČR Seminář pořádá KHK MSK

6. května 12. a 13. května 13. května

Ostrava Praha Ostrava

Seminář pořádá KHK MSK Pořádá Český plynárenský svaz Kontaktní setkání pořádá KHK MSK Seminář pořádá ČESMAD

Uplatňování DPH a celních předpisů při dodávkách zboží v rámci EU Seminář pořádá KHK MSK

Ochrana duševního vlastnictví a 7. rámcový program Konference o veřejné podpoře Den ocelových konstrukcí Konference "ODPADY" Doktorandská konference Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně ICT Information Day & Brokerage Event 2009 Interakce systémů managementu jakosti, environmentu Dotace pro podnikatele Bezpečnost a spolehlivost plynovodů Kontaktní setkání CZ-DE + podnikatelská mise Nakládání s odpady a jejich přeprava v podmínkách EU Měření plynu – nové trendy Soukromé vymáhání kartelového práva

3. června

Brno

16. a 17. června 26. a 27. června

Národní zahájení EHD 2009 CZECHCOAT 2009

12. září 13.–14. října

Pardubice Pořádá Český plynárenský svaz Právnická fakulta UK, Praha Šternberk Praha, h. Pyramida Kongres poskytne profesionálům z evropského průmyslu nátěrových hmot příležitost setkat se s jejich možnými partnery a zákazníky. Praha Pořádá Český plynárenský svaz Praha Pořádá Český plynárenský svaz

Jezdíme na stlačený zemní plyn říjen Protikorozní ochrana úložných zařízení prosinec ■ CZECHINVEST Operační program podnikání a inovace vždy 1. ČT v měsíci Brno Jak získat peníze na rozvoj Vaší firmy

10. března

Svitavy, multifunkční centrum Fabrika

Podnikatelské prostředí 16. 3.–20. 4. v Moravskoslezském kraji ■ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Budoucnost kohézní politiky 26.–27. března Praha, a územní soudržnost Semináře pro neziskové organizace 5. únor–18. červen Krajské úřady ■ MINISTERSTVO VNITRA ČR Datové schránky Datové schránky Datové schránky

31. března 2. dubna 7. května

Ostrava Brno Zlín

Aktuální informace k OPPI, postup vyplňování Žádosti o platbu a Zpráv z realizace projektu Detaily programu Rozvoj, model implementace projektů – aplikace e-Account

Aspekty kohézní politiky, vztahy mezi městem a venkovem Semináře pro neziskové organizace na získávání dotací z EU Seminář – podstata a užití datových schránek Seminář – podstata a užití datových schránek Seminář – podstata a užití datových schránek

14_mh0209

16.2.2009 16:19

Stránka 1

ÚNOR 2009

STRANA 14

IT RUBRIKA

Zajíček: Chceme úředníky, kteří táhnou ROZVOJ ELEKRONICKÉHO ÚŘADU ODSTARTOVAL. OD ZAČÁTKU LETOŠNÍHO ROKU OBJÍŽDÍ NÁMĚSTEK MINISTRA VNITRA ZDENĚK ZAJÍČEK STAROSTY MĚSTA A OBCÍ A VYSVĚTLUJE JIM, JAK SE MAJÍ PŘIPRAVIT NA NEJVĚTŠÍ ZMĚNU: OD PRVNÍHO ČERVENCE MUSÍ MEZI SEBOU KOMUNIKOVAT POUZE SKRZ DATOVÉ SCHRÁNKY. Leto‰ní rok bude pro ministerstvo vnitra v souvislosti s revolucí ve vefiejné správû klíãov˘. Jak zaãnete? Máte pravdu. Stojíme pfied velk˘m úkolem. Musíme prom˘‰let a zaãít otevfienû mluvit o problémech. Zatím jen mlãíme. Zru‰ili jsme obecní úfiady a jejich povinnosti jsme pfienesli na 205 obcí s roz‰ífienou pÛsobností. Bylo to správnû, nebo jsme udûlali chybu? Definovali jsme v‰echny kompetence? Dokud nebudeme mít ostrá ãísla, pokud nebudeme vûdût, kolikrát musí jít ãlovûk na úfiad, aby vyfiídil jednu vûc, tak nebudeme schopni odpovûì ani na jednu z tûchto otázek. I pro tuto práci mÛÏeme vyuÏít systém datov˘ch schránek a zákonn˘ch registrÛ. Najednou se nám objeví data jako konkrétní agenda na konkrétním místû. A v momentû, kdy budeme znát tato fakta, tak se mÛÏeme rozhodnout, zda je lep‰í nûkterou z kompetencí pfiesunout na krajsk˘ úfiad a jinou zase pfiidat trojkové obci. To samo o sobû ovlivní i chod uvnitfi úfiadu. Dal‰ím problémem jsou peníze. Poãítáte pfii zavádûní i s hospodáfiskou recesí? Ano, bez penûz nelze dûlat vefiejnou správu. Víme, Ïe to budeme mít obtíÏnûj‰í. JenÏe investice do elektronizace vefiejné správy okamÏitû pfiinese v˘sledky. A s tím je spojená také úspora penûz. Musíme si na rovinu fiíct, Ïe stát na fungování souãasné organizace vefiejné správy peníze nemá. Dále si musíme odpovûdût na otázku, zda je nutné, aby nûkteré úkony stát musel dûlat. Zda opravdu nelze zafiídit fungování nûkter˘ch vûcí bez toho, aby musel úfiad zasahovat. Peníze jsou

Ministr vnitra Ivan Langer a jeho námûstek Zdenûk Zajíãek pfiedstavili své plány s rozvojem e-governmentu na stejnojmenné konferenci pofiádané spoleãností IIR v Praze.

dÛleÏité. Potfiebujeme nastavit spravedliv˘ model toho, aby ti, ktefií vefiejnou správu vykonávají, mûli potfiebné prostfiedky. Kde chcete zaãít? Nejvíc to v tuto chvíli skfiípe na úfiadech územních samospráv. AÈ uÏ krajÛ nebo povûfien˘ch obcí. Ty vykonávají pfienesenou pÛsobnost státu a leckdy musí ze svého rozpoãtu doplácet. I kdyÏ existují modely, které urãují, jak peníze pfierozdûlujeme. V‰ichni ale víme, Ïe nejsou úplnû spravedlivé. Ony nikdy absolutnû spravedlivé nebudou. Ale my musíme najít kritéria, která vûci zjednodu‰í. A v tom nám urãitû mÛÏe pomoci dobfie propracovaná struktura e-governmentu. KdyÏ se vûci zjednodu‰ují a zavádí se nové technologie, lidé se obávají propou‰tûní. Mají se úfiedníci obávat o svá místa? Hexagon vefiejné správy nemÛÏe b˘t úpln˘ bez lidí. Leckdy se na úfiedníky nadává – a nûkdy i oprávnûnû. Nûktefií opravdu nemají takové schopnosti ani vlastnosti, aby vefiejnou správu vykonávali dobfie. Takoví lidé by tam b˘t nemûli. Zato jsou tam tisíce bezejmenn˘ch úfiedníkÛ, ktefií dûlají pro tento stát v˘bornou práci. A takoví by mûli b˘t dobfie zaplacení, mûli by poÏívat

úcty, mûli by se ale také trvale a systematicky vzdûlávat. Úfiedník musí b˘t ãlovûk, kter˘ umí pouÏívat moderní nástroje pro v˘kon vefiejné správy. K tomu my jim na ministerstvu musíme vytvofiit prostor a zároveÀ je za tyto schopnosti dobfie zaplatit. Je nutné fiíct, Ïe je nechceme platit v‰echny. My nechceme ty, ktefií se vezou, ale chceme ty, ktefií táhnou. Tento stát totiÏ potfiebuje kvalitní tahouny. Chceme mít zpûtnou vazbu. KaÏd˘ starosta ãi hejtman, kter˘ bude vûdût, Ïe ten a ten úfiedník nedûlá svou práci dobfie, je potfiebn˘. My na ministerstvu mnohdy náfiky lidí nesly‰íme. Proto potfiebujeme kvalitní spolupráci s územní samosprávou. Tak, abychom vûdûli, kam se má organizace vefiejné správy ubírat do budoucna.

Czechpoint do všech obcí Jedním z pfiíkladÛ úspû‰ného odstartování e-governmentu je Czechpoint. Jaká je aktuální situace? Máte s czechpointem nûjaké plány? Ano. Czechpoint je pfiesnû ta sluÏba, kterou obãan chtûl. Nejvíc ji chtûl pfiímo na úfiadech, na po‰tách ãi hospodáfisk˘ch komorách.

A dnes tuto moÏnost v‰echny tyto subjekty mají. Existují uÏ tfii tisíce míst, kde se v˘pis z Czechpointu vydává. Do konce roku 2009 chceme mít pokryté v‰echny obce. Bude to skoro deset tisíc míst, kde bude Czechpoint fungovat. Zatím to tedy budou v˘dejní místa, ale vûfiím tomu, Ïe v budoucnu to bude i univerzální podací místo. A ta ãísla, která máme v ruce, dokazují, Ïe to lze, kdyÏ se chce. Na Czechpointech jsme vydali 970 tisíc v˘pisÛ. Z toho více neÏ polovina jsou v˘pisy z rejstfiíku trestÛ. K ãemu to ti lidé potfiebují? Doopravdy tyto údaje úfiedníci potfiebují vûdût, nebo nepotfiebují? To je jeden pohled. Ten druh˘ je ukryt˘ v penûzích. Já jako PraÏák mÛÏu potvrdit, Ïe cestování pro v˘pis z rejstfiíku trestÛ trvalo dfiíve nûkolik hodin. Pro mû to znamenalo cestovat na Pankrác, kam jsem jel hodinu, tam jsem si hodinu poãkal a pak jsem jel zase hodinu zpût. To jsou tfii hodiny. Pût set tisíc lidí by bez Czechpointu muselo loni obûtovat tfii hodiny svého ãasu. Vynásobte si to. Pokud bychom to vynásobili 200 korunami na hodinu, pak mluvíme o 300 milionech korun. A ty jsme uÏ teì u‰etfiili na práci a cestû. Budete sluÏby Czechpointu je‰tû nûjak roz‰ifiovat?

Ano. Zaãneme uÏ nyní, na zaãátku roku. Chceme, aby se z tohoto kontaktního místa daly získat informace z registru fiidiãÛ. Tak, aby si kaÏd˘ mohl nechat udûlat v˘pis ze svého bodového rejstfiíku a vûdût tak naprosto pfiesnû, kolik mu uÏ z jeho dvanáctibodového konta zmizelo.

Digitalizace katastru nemovitostí Dále také chceme roz‰ífiit sluÏbu v˘pisu z katastrálního úfiadu. Tam si mÛÏe za nûkolik mûsícÛ Ïadatel nechat vytisknout nejen suché informace, ale i mapu. BohuÏel se ale musím dopfiedu omluvit za to, Ïe zpoãátku nebudou informace úplné. Pouze pûtatfiicet procent území âeska je zakresleno v digitálních katastrálních mapách. A pouze takové informace budeme schopni poskytovat. Váhali jsme, zda máme ãekat. Ale víte, kdy bychom se doãkali? AÏ v roce 2015. Teprve tehdy bude cel˘ katastr zdigitalizován. Projekty e-governmentu je‰tû nejsou úplnû odstartované, ale jejich ãásti uÏ bûÏí. Mluvíte o tom, Ïe poãítáte s velkou úsporou. Pozorujete uÏ nyní nûjaké u‰etfiení?

Za tu dobu, co provozujeme jednotn˘ informaãní systém s tfiemi partnery, jsme u‰etfiili 270 milionÛ korun. Peníze jdou tak zpût do infrastruktury. ZÛstávají na ministerstvech, a ta pak za u‰etfiené peníze mÛÏou rozvíjet oblasti, na které pfied tím nemûla peníze. A to nekonãíme. Jako ministerstvo vnitra jsme se rozhodli, Ïe udûláme asi jeden z nejvût‰ích outsourcingov˘ch projektÛ, jak˘ kdy ãeská vláda posvûtila. Správu a provoz komunikaãní infrastruktury jsme svûfiili tfietímu subjektu – âeské po‰tû. Tady mluvíme o outsourcingu v hodnotû 1,3 miliardy korun. Jakou bude mít âeská po‰ta v projektech e-governmentu úlohu? âeské po‰tû jsme prioritnû svûfiili správu datov˘ch schránek. UÏ nyní se na jejích poboãkách propojuje struktura tfií komerãních operátorÛ. My do tohoto místa ale chceme zapojit infrastrukturu mûst, regionÛ, obcí, metropolitní ãi regionální sítû. Nyní jsme schopni je sdílet, ale vyuÏíváme maximálnû desetinu toho, co bychom mohli. Není pfiece dobré si ten zbytek schovávat pro str˘ãka pfiíhodu. Pouze za tímto krokem se schovává moÏná vût‰í u‰etfiení penûz, neÏ jsme my schopni odhadovat.

Jak budou datové schránky fungovat? ■ K jedné schránce mÛÏe mít pfiístup více osob. To ale neznamená, Ïe si mÛÏou pfieãíst v‰echny zprávy. Pokud napfiíklad dorazí dokument do vlastních rukou adresáta, pak si ho jiní lidé nemÛÏou pfieãíst. ■ Datová schránka není e-mail. UÏivatel si ale mÛÏe pfieposílat zprávy z datové schránky do svého mailu. ■ Zfiízení schránky je zdarma. Pokud uÏivatel ztratí heslo, bude ho nové stát dvû stû korun. ■ Zprávy jen tak nezmizí. Pokud je uÏivatel nesmaÏe, zÛstávají v datové schránce po dobu Ïivota schránky. ■ Obsah je chránûn˘. Dokumenty budou oznaãeny barvami podle toho, kdo mÛÏe obsah ãíst. Napfiíklad zpráva s ãern˘m nebo modr˘m pruhem bude urãená pouze do vlastních rukou adresáta. ■ Elektronick˘ podpis si uÏivatel nemusí zafiizovat. Pokud ale napfiíklad nûkter˘ z dokumentÛ musí podepsat více lidí zároveÀ, pak ho musí podepsat elektronicky. ■ Platí zásady – jedna firma – jedna datová schránka. Fyzická osoba mÛÏe mít zaloÏenou pouze jednu datovou schránku, bez ohledu na poãet firem, ve kter˘ch pÛsobí. ■ UÏivatel schránky mÛÏe urãit „povûfienou osobu“ a stanoví rozsah jejího oprávnûní.

■ Pfiístupové údaje – identifikaãní ãíslo, heslo, login – za‰le ministerstvo vnitra po‰tou automaticky v dobû, kdy datovou schránku samo, bez Ïádosti, zaloÏí. Ve své datové schránce pak zadá údaje o lidech, ktefií mÛÏou mít do schránky také pfiístup. Tûm pak pfiijde do nûkolika dnÛ dopis s nov˘m heslem a uÏivatelsk˘m jménem.

Kolik budou datové schránky stát peněz? ■ Projekt bude stát témûfi 1,4 miliardy korun. Stát zaplatí patnáct procent. Zbytek bude chtít získat z Integrovaného operaãního programu Smart Administration. ■ Pofiízení spisov˘ch sluÏeb a elektronick˘ch podatelen v obcích bude stát 63 milionÛ korun. ■ Jedna obec si musí pfiichystat deset tisíc korun na licence, instalace a za‰kolení uÏivatelÛ. ■ Úfiady musí upravit informaãní systémy, spisovou sluÏbu, zajistit uÏivatelské rozhraní pro komunikaci. To bude stát 140 milionÛ korun, které zaplatí stát. Podle ministerstva nemusí obce ani úfiady zamûstnat více lidí. ■ Podnikateli staãí mít pouze poãítaã a pfiipojení k internetu. ■ Stát u‰etfií nûkolik miliard korun roãnû za papír.

Použití datových schránek povinnû ■ státní úfiady mezi sebou ■ státní úfiady vÛãi právnick˘m osobám a podnikajícím fyzick˘m osobám, kter˘m se zfiizuje datová schránka ze zákona, a právnick˘m nebo fyzick˘m osobám, kter˘m byla datová schránka zfiízena na základû jejich Ïádosti nepovinnû ■ komunikace právnick˘ch a fyzick˘ch osob vÛãi orgánÛm vefiejné moci

FYZICKÉ OSOBY SI O DATOVOU SCHRÁNKU MUSÍ ZAÎÁDAT NA MINISTERSTVU VNITRA SAMY. PRÁVNICKÉ A FYZICKÉ OSOBY SPOLU P¤ES DATOVÉ SCHRÁNKY NEMÒÎOU KOMUNIKOVAT

Komu ministerstvo založí datovou schránku bez podání žádosti ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

státním úfiadÛm úfiadÛm obcí, mûst a krajÛ právnick˘m osobám podnikajícím fyzick˘m osobám v momentû zapsání do evidence podnikajícím fyzick˘m osobám Pozemkovému fondu âeské republiky a jin˘m státním fondÛm zdravotním poji‰Èovnám âeskému rozhlasu âeské televizi komorám zfiízen˘m zákonem notáfiÛm a soudním exekutorÛm

Komu vzniká povinnost zřídit si datovou schránku za tři roky ■ daÀov˘m poradcÛm ■ advokátÛm

15_mh0209

16.2.2009 15:57

Stránka 1

ÚNOR 2009

STRANA 15

ENERGETIKA

Zastavený ruský plyn RWE nezaskočil NEJVĚTŠÍ DODAVATEL PLYNU V ČESKU, RWE TRANSGAS, POTVRDIL, ŽE JE SCHOPNÝ REAGOVAT I NA TAK VÁŽNOU HROZBU JAKO JE ZASTAVENÍ TOKU RUSKÉHO PLYNU DO EVROPY. Zatímco okolní státy poãítaly hodiny do totálního zastavení dodávek plynu a následnû i elektfiiny, v âesku se lidé mohli na zprávy o ukrajinsko – ruském konfliktu dívat doslova z tepla sv˘ch domovÛ. Spoleãnost RWE Transgas potvrdila, Ïe se na jejich sluÏby mÛÏou spolehnout nejen jejich zákazníci, ale v dobách krize i konkurenti. Ti totiÏ ve chvíli, kdy nedostávali od ruského Gazpromu plyn, museli zvednout telefon a zajistit dodávky od RWE. Podle regionálního mluvãího RWE Jifiího Bezdûka by firma Jihomoravská plynárenská byla schopná dodávat plyn sv˘m zákazníkÛm po celou topnou sezonu. Bez ohledu na to, zda by Ukrajinci a Rusové svÛj spor letos vyfie‰ili.

Moravské zásobníky „Plynová krize mûla pro nás i pozitivní dopad. Dokázali jsme, Ïe umíme dodat plyn spolehlivû. Tím, Ïe jsme byli témûfi dvacet dní bez plynu od na‰eho majoritního dodavatele, jsme museli b˘t ve stfiehu. V této situaci jsme mohli zaktualizovat krizov˘ plán a zjistit, Ïe v pfiípadû nouze by opravdu fungoval. Navázali jsme také kontakt s krizov˘m ‰tábem Jihomoravského kraje. I tato spolupráce fungovala bez problémÛ,“ uvedl Bezdûk. Jedním z dÛvodÛ, proã lidé na Moravû a v âechách nemuseli masovû nakupovat elektrické pfiímotopy nebo vafiiãe, je také nezvykl˘ poãet podzemních zásobníkÛ zemního plynu. V âesku se jich nachází sedm, z nichÏ ‰est je na Moravû.

1. ledna: ■ Gazprom omezil dodávky plynu na Ukrajinu kvÛli vypr‰ení kontraktu. Kohoutky ale je‰tû neutáhl. Pfies Ukrajinu do Evropy proudilo o témûfi tfiicet procent ménû suroviny. Ukrajina ale nadále odebírá „svÛj“ plyn, aãkoli podle Gazpromu na nûj nemá nárok.

RWE se chce podílet na v˘stavbû nového plynovodu, kter˘ propojí Evropu a Kaspické mofie

4. ledna: ■ Zatímco na Slovensku, Maìarsku, Rumunsku a Polsku neproudí plyn od jejich v˘hradního dodavatele – tedy ruského Gazpromu, RWE v âesku zaznamenává pokles dodávek o pût procent.

Zásobníky v Hájích na Pfiíbramsku, Lobodicích, Dolních Dunajovicích, Tvrdonicích, ·tramberku a Tfianovicích vlastní RWE Gas Storage. Do nich se vejde 2 321 milionÛ kubick˘ch metrÛ plynu. Tato zásoba staãí na ãtvrtletní spotfiebu v âesku. Dal‰í zásobník patfií jihomoravskému gigantu MND Gas Storage. Ta v Uhfiicích na Hodonínsku shromaÏìuje témûfi stejn˘ objem, kter˘ skladuje dcefiiná firma RWE Gas Storage. Pod zemí ukr˘vají 180 milionÛ kubick˘ch metrÛ plynu. Pro srovnání: Na Slovensku je pouze jeden zásobník. I ten vlastní RWE Gas Storage. A protoÏe Slováci aÏ do plynové krize obchodovali pouze s Gazpromem, zásobník nevyuÏívali. Nyní se situace pro RWE mÛÏe zmûnit. Slováci mají zájem o uωí spolupráci s firmou s nûmeck˘m kapitálem. RWE Gas Storage tak mÛÏe po pominuté panice vytáhnout dal‰í trumf: plán na vybudování nov˘ch zásobníkÛ plynu. „Plánujeme v˘stavbu 795 milionÛ metrÛ krychlov˘ch dal‰ích kapacit,“ uvedl loni

v listopadu na Plynárenské konferenci v Brnû jednatel RWE Gas Storage Libor Veleba. Tehdy za touto vûtou jedním dechem dodal: „Pokud bude dostateãná poptávka“. Tfii mûsíce poté jiÏ tento dovûtek ztratil v˘znam. Poptávka roste. A paradoxnû ji vyvolávají sami Rusové.

Memorandum o spolupráci UÏ v polovinû prosince podepsal rusk˘ prezident Alexadr Medvedûv s pfiedsedou pfiedstavenstva Moravsk˘ch naftov˘ch dolÛ Franti‰kem Komárkem memorandum o spolupráci. Tento dokument je prvním krokem k moÏnému vybudování zcela nového podzemního zásobníku plynu o celkové kapacitû 500 milionÛ kubíkÛ zemního plynu. „Skupina Moravské naftové doly disponuje vhodn˘mi geologick˘mi strukturami k vybudování nového podzemního zásobníku plynu.

Gazprom má velk˘ zájem studovat moÏnosti realizace tohoto projektu, kter˘ by pfiispûl k energetické bezpeãnosti nejen pro âeskou republiku, ale i okolní státy,“ prohlásil v Moskvû Alexandr Medvedûv. Jedním z hlavních partnerÛ Moravsk˘ch naftov˘ch dolÛ je právû RWE. Spoleãnost dokázala, Ïe její dlouhodobá politika má své v˘hody. RWE totiÏ není závislá pouze na dodávkách plynu z Ruska. Od Gazpromu, jehoÏ pfiedseda pfiedstavenstva je sám rusk˘ prezident, odebírá „pouze“ pûtasedmdesát procent zemního plynu. Zbytek má RWE Transgas nasmlouvan˘ s dal‰ími partnery z Norska. Jejich portfolio ãítá tfiináct dlouhodob˘ch nákupních smluv. Napfiíklad od Gazpromu by do roku 2035 mûlo pro cel˘ nûmeck˘ gigant RWE podle smlouvy dorazit 200 miliard kubíkÛ zemního plynu. S norsk˘mi producenty má firma podepsanou smlouvu do roku 2017. Dal‰í smlouvy má podepsané na pfiepravu témûfi 800 miliard kubíkÛ rus-

kého plynu, které proteãou do roku 2035 pfies âeskou republiku. Tento plyn pak bude proudit do dal‰ích zemí, kde RWE pÛsobí. RWE se ale snaÏí také o zvy‰ování svého vlivu na trhu s kapaln˘m zemním plynem. Nyní vlastní padesát procent akcií podniku Excelarate. Ten vlastní dva pfiístavy v USA, jeden ve Velké Británii a v Nûmecku. Jejich flotila LNG plavidel dokáÏe z hlubin mofie pfiepravit aÏ 3,8 miliard kubíkÛ zemního plynu. Pfiispût k vymknutí se z vlivu ruského Gazpromu mÛÏe i stavba nového plynovodu Nabucco. Potrubí o délce 3 300 kilometrÛ by spojilo Evropu s bfiehy Kaspického mofie. Tam jsou totiÏ obrovská nalezi‰tû zemního plynu. Plynovod, kter˘ by dokázal pfiepravit jedenatfiicet miliard kubíkÛ plynu za rok, by stál více neÏ pût miliard euro. Spoleãnost RWE pfiitom pfiedpokládá, Ïe by do této stavby investovala témûfi sedmnáct procent z celkov˘ch nákladÛ. Stejné procento by pfiispûly i dal‰í dodavatelské firmy pÛsobící v Evropû.

Jihomoravská plynárenská, a.s., člen skupiny RWE, je největší regionální plynárenskou obchodní společností v České republice. Zabezpečuje dodávku zemního plynu zákazníkům v krajích Jihomoravském, Zlínském, Vysočina a částečně i Olomouckém, Pardubickém a Jihočeském. Prostřednictvím distribuční společnosti každoročně dodává svým zákazníkům více než 22 milionů MWh zemního plynu.

VYDAVATEL: Jihomoravská hospodářská agentura, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 257, fax: 542 425 235, e-mail: [email protected], www.jmha.cz ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová, e-mail: [email protected] REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm: 774 112 671, e-mail: [email protected] redaktorka: Bc. Alice Dvořáková, e-mail: [email protected] fotograf: Stanislav Svoboda INZERTNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitel: Petr Dostál, tel: 542 425 247, gsm: 774 112 643 e-mail: [email protected], obchodní zástupci: Vladislav Drda, tel: 542 425 250 gsm: 774 112 138, e-mail: [email protected] PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: 542 425 248, gsm: 774 112 139, e-mail: [email protected] SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36, 614 00 Brno, www.helbich.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141

IDS SCHEER Společnost IDS Scheer otevřela v Brně pobočku Shared Services Center. Z Brna tak bude IDS Scheer řídit své vlastní účetnictví a interní procesy v dalších osmi zemích. „Důvodem pro vytvoření Shared Services Centra – střediska sdílení služeb – je centralizace financí, zvýšení efektivity a flexibility interních procesů,“ vysvětlil ředitel IDS Scheer Česká republika Jiří Hejduk. Zpočátku bude v brněnských kancelářích pracovat patnáct zaměstnanců. Společnost plánuje v tomto roce počet lidí zdvojnásobit.

vadního generálního ředitele Skanska DS Josefa Hájka a dočasně i obchodního ředitele Milana Matzenauera. Bývalí ředitelé ze skupiny Skanska odcházejí.

SKANSKA Skupina Skanska v České a Slovenské republice změnila klíčové manažery. Novým předsedou představenstva a generálním ředitelem Skanska DS se od 1.ledna stal Michal Reiter. Nového předsedu představenstva a generálního ředitele má od téhož data také Skanska Reality, stal se jím Björn Mattsson. Oba jsou také členy představenstva mateřské společnosti Skanska CS. Michal Reiter nahradil ve funkci dosa-

AMBRUZ & DARK V brněnské pobočce advokátní kanceláře Ambruz & Dark pracuje nový advokát Martin Bohuslav (27). Absolvoval Právnickou fakultu MU a věnuje se především právním prověrkám, právu nemovitostí a korporátnímu právu.

RPG REAL ESTATE Manažerský tým realitní skupiny RPG Real Estate se rozrostl. Na pozici ředitele rezidenčního portfolia nastoupil Pavel Klimeš. Přišel ze společnosti Orco Property Group, kde od roku 2000 postupně působil v několika pozicích. Klimeš bude v nové pozici zodpovědný za strategické řízení rozvoje bytového portfolia.

AAA BYTY Novým ředitelem realitní kanceláře AAABYTY. CZ se stal Aleš Budín. Na toto místo při-

7. ledna: ■ Gazprom zastavil dodávky pfies Ukrajinu. Ze Slovenska pfiestal do âeska proudit plyn. Spotfieba v âesku je pokryta ãerpáním ze zásobníkÛ a plynem dopraven˘m severní cestou. 9. ledna: ■ RWE Transgas zahájil v˘mûnnou operaci pro umoÏnûní dodávek na Slovensko z pronajatého zásobníku Láb. 10. ledna: ■ âeská republika jako pfiedsednická zemû EU a Rusko podepsaly dokument o vytvofiení kontrolního mechanismu umoÏÀujícího monitorování tranzitu ruského plynu pfies Ukrajinu. 11. ledna: ■ Ukrajina podepsala dohodu s Ruskem a EU o monitorování prÛtoku plynu pfies její území. KvÛli dodatku, kter˘ Ukrajina k dokumentu pfiipojila, v‰ak Moskva ujednání neuznala. 12. ledna: ■ Zástupci Ukrajiny a Ruska opûtovnû podepsali v Bruselu smlouvu o monitorování dodávek plynu. 13. ledna: ■ Gazprom zaãal obnovovat dodávky pfies Ukrajinu. Do zemí EU se v‰ak plyn nedostal. Moskva a Kyjev se vzájemnû obviÀují, kdo situaci zpÛsobil. 15. ledna: ■ RWE Transgas zahájil technické pfiípravy k obrácení toku v tranzitním plynovodu smûrem na Slovensko.

Firmy v pohybu UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do 13. 3. 2009

Vývoj plynové krize

šel z pozice generálního ředitele společnosti ABA Czech. Aleš Budín nahradil generálního ředitele Petra Illetška, který se po dohodě s vlastníkem – společností SPGroup – rozhodl změnit obor svého působení.

Stávající vedoucí sekce restitucí Václav Krejčí své působení ve funkci člena výkonného výboru končí. Radim Zika působil od roku 2000 jako člen rady Libereckého kraje pro životní prostředí a zemědělství.

WÜSTENROT Novým předsedou představenstev všech čtyř českých společností Wüstenrot byl zvolen Pavel Vaněk. K další personální změně v představenstvech Wüstenrotu došlo jmenováním Larse Kohlera do představenstva stavební spořitelny a hypoteční banky. Představenstva všech společností Wüstenrot jsou od 1. ledna tříčlenná.

TRUSTPORT Ředitelem společnosti TrustPort byl jmenován Vladislav Němec. Ve funkci nahradil svého předchůdce Jiřího Mrnuštíka, který vedl firmu od jejího vzniku. Současně s touto personální změnou dochází ke změnám v obchodní a marketingové strategii.

POZEMKOVÝ FOND Novým předsedou výkonného výboru Pozemkového fondu ČR se na počátku ledna stal Radim Zika. Rozhodlo o tom prezidium fondu poté, co přijalo rezignaci stávajícího předsedy Pavla Brandla. Ten se rozhodl odstoupit z osobních důvodů. Pavel Brandl se vrátil zpět na post 2. místopředsedy fondu, kde vystřídal Květoslavu Brátovou, kterou prezidium pověřilo vedením sekce restitucí.

TELEFÓNICA O2 Telefónica O2 má od února dva nové viceprezidenty. Do nově vytvořené funkce viceprezidenta pro korporace a střední firmy nastoupí František Schneider, který dosud působil jako výkonný ředitel pro korporátní prodej. Nově vytvořenou jednotku pro zákazníky ze státní správy a ICT služby Professional Services povede dosavadní ředitel pro vnější vztahy David Šita.

18. ledna: ■ Poté co premiéfii Mirek Topolánek a Robert Fico vyjednali dodávky plynu na Slovensko pfies ãeské území, RWE Transgas zahájil pfiepravu a dodávky. Poprvé v historii plynovodu proudí plyn opaãn˘m smûrem. Ve stejn˘ den si potfiepali rukou rusk˘ premiér Putin a ukrajinská ‰éfka kabinetu Tymo‰enková. 19. ledna: ■ Rusko a Ukrajina podepsali v Moskvû desetiletou smlouvu o pfiepravû ruského zemního plynu pfies Ukrajinu. 20. ledna: ■ Gazprom obnovil v osm hodin ráno dodávky plynu na Ukrajinu. V LanÏhotû se tak objevuje v osm hodin veãer. 21. ledna: ■ Rusk˘ plyn proudí do âeska v plném objemu.

16_mh0209

16.2.2009 16:02

Stránka 1

ZVYŠUJEME NÁKLAD NA 17 000 VÝTISKŮ ■ adresně oslovujeme již více než 13 000 společností se sídlem v ČR

BŘEZNOVÉ VYDÁNÍ ZAMĚŘÍME NA:

■ přinášíme informace 2 378 starostům měst a obcí na celé Moravě a dalším významným představitelům státní správy

Informační technologie ■ Přiblížíme systém E-governmentu, zejména přípravy datových schránek ■ Přineseme informace o chystaném zavádění E-Občanek, elektronických identifikačních karet a centrálních registrech ■ Nabídneme softwarové a hardwarové řešení pro vaši kancelář

Největší developerské a investiční projekty v regionech ■ Staronová sídliště na Moravě: jak se opravují panelové domy v jednotlivých městech.

KAŽDÝ MĚSÍC ZDARMA DO VAŠÍ KANCELÁŘE

■ Největší a nejzajímavější projekty. Čerpání dotací na regeneraci sídlišť.

Chcete, aby se Vaše společnost objevila na stránkách některého z příštích vydání Moravského hospodářství? Kontaktujte naše obchodní oddělení.

■ Víte, jaké projekty vznikly ze starých průmyslových areálů? Vytvoříme mapu a přehled nevyužitých brownfields. Jsme mediální partner těchto konferencí Navštivte nás na stánku ISSS

[email protected], 542 425 270, 774 112 138, 774 112 643 www.moravskehospodarstvi.cz, www.jmha.cz

(Internet ve státní správě a samosprávě) Březnové Moravské hospodářství distribuujeme

■ Vybereme TOP 10 brownfields na Moravě.

na ISSS a na Stavebních veletrzích Brno

Kongresové centrum Aldis Hradec Králové 6. až 7. dubna 2009

/N¼DSMœUÑSÀUM¨JÕ 2500

Témata 2009:

2000

Aktuální otázky rozvoje eGovernmentu v ČR

1500

Nová „elektronická“ legislativa startuje

1000

Datové schránky, elektronické dokumenty, archivace Rozvoj projektu Czech POINT

500

0 Počet účastníků

120

1998 578

1999 1051

2000

2001

2002

2003

2004

2005

1284

1475

1687

1853

1969

2027

2006 2151

2007

2008

2202

2291

eTurismus, eKatastr, digitalizace televizního vysílání atd.

Registrace a možnosti firemní prezentace na www.isss.cz/registrace

Komunikační infrastruktura

80 60

Financování projektů, strukturální a jiné fondy

40

Informační systémy měst, obcí a krajů

20

Počet firem

Bezpečnost informačních systémů Specializované programové bloky – eJustice, eHealth,

/N¼DSUXRS@UNU@SDKÕ

100

0

GIS a mapové služby

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

10

32

40

47

68

84

100

107

110

112

114

LORIS/V4DIS – výměna zkušeností s partnery z EU a zemí Visegrádu Triada, spol. s r.o., U Svobodárny 12/1110, 190 00 Praha 9, tel: 284 001 284, e-mail: [email protected]