Odpadky hlasovací právo nemají

www.moravskehospodarstvi.cz

S p ci e

www.facebook.com/moravskehospodarstvi

3

Z polí stéká voda. Úrodnou půdu bere s sebou

7

Špilberk svítí víc než Big Ben. Občany však trápí světelný smog

ál

t o p o d s tat n é p r o f i r m y a  v e ř e j n o u s p r áv u     k v ě t e n | č e r v e n 2 0 1 4

•

•  k

 

upce r o

13 – 15 Speciál Korupce

Odpadky hlasovací právo nemají Kam s odpadky? Téma, o kterém má alespoň mlhavou představu většina kandidátů do místních zastupitelstev. Veronika Slámová Přestože si uvědomují, že tato problematika patří mezi klíčové, jedním dechem dodávají  – není to tak silné téma, abychom kvůli němu burcovali na náměstích a předháněli se s konkurenty o lepší řešení. Do některých programů se ale i tak k tématu odpadového hospodářství vkradly chytáky na voliče v podobě slev na dítě, pro důchodce nebo matky na mateřské. A jsou i štědřejší radnice. Například v Modřicích u Brna nemusí obyvatelé města od letošního roku platit žádné poplatky. V Jihlavě a Přerově se zase zastupitelé rozhodují, zda spolu s komunálními volbami

nevypíší i  referendum, ve kterém lidé rozhodnou o stavbě spaloven. Jedním z měst, kde se téma odpadového hospodářství dostalo do popředí, je Jihlava. Tamní radnice totiž přišla s projektem na výstavbu nové spalovny. Proti tomuto nápadu se však postavili místní ekologičtí aktivisté. Začali sbírat podpisy pod petici, kvůli které by musela radnice vyvolat veřejné hlasování. Radnice proto začala s  ekology vyjednávat. Zástupci jihlavské radnice na společné schůzce v lednu aktivisty vyzvali, aby nabídli svou alternativu v  podobě propracovaných studií.  Účet, který by ale radnice za tyto materiály měla zaplatit, se zdál vedení města příliš vysoký – devět set třicet tisíc korun za komplexní práci, nebo dvě stě dvacet tisíc korun za koncepci. „Obdobné nabídky jsou v rámci kraje mnohem nižší. Jihlava doposud na odborné práce kolem řešení odpadů na Vysočině vynaložila sto padesát tisíc korun,“ uvedl mluvčí jihlavského magistrátu Radek Tulis. Pokračování na straně 8

Odvážet odpad do spalovny? Názory starostů se různí Brněnská spalovna komunálních odpadů luxuje odpadky z celého Jihomoravského kraje a vyrábí z nich teplo a elektřinu. Podobné by to mohlo být třeba i na Vysočině, kde se o výstavbě takzvaného zařízení na energetické zpracování odpadu uvažuje také. Vize velké, drahé spalovny, která dokáže spolykat přes sto tisíc tun odpadků za rok, však našla konkurenci. Ve hře je i varianta s více malými zařízeními. Ta má jednu velkou výhodu – odpadky by se nemusely vozit tak daleko. Z myšlenky svážet odpad do desítky kilometrů vzdálené spalovny totiž nejsou nadšení všichni starostové, a to nejen na Vysočině. Různí se i jejich názory na FOTO: SAKO Brno, a.s. spalování odpadků jako takové. Někteří mu fandí, jiní jsou opatrnější.  ■  Více na straně 10

Česko zatím nebude zemí tří moří. Zastánci koridoru Dunaj – Odra – Labe se ale nevzdávají Česká republika má šanci na přístup ke všem třem mořím. Myšlenka stavby vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe totiž stále žije. Jenže to má háček, který vodohospodáři a technici řeší už přes dvě stě let. V číslech ten problém vypadá asi takto: stavba

osmnáct set kilometrů dlouhé vodní cesty by podle hrubých odhadů stála tři sta miliard korun. K tomu by bylo potřeba vystavět tři sta padesát kilometrů dlouhý nový kanál v Čechách a na Moravě a zlepšit podmínky na českém splavném Labi asi na dvě stě kilo-

Češi vodou šetří. Bazén si ale napustí pitnou Voda nezlevňuje, a tak s ní průmysl, zemědělci i domácnosti v Česku šetří čím dál víc. Pitné vody však stále spotřebují hodně, dvakrát víc než nezbytně potřebují. V nejsušších měsících roku s ní kropí zahrádky a napouští bazény. Více na straně 4

metrech. A nebyl by to pouze český úkol. Poláci by museli splavnit Odru v délce sedm set kilometrů. Němci by zase museli investovat do pět set kilometrů dlouhého úseku na Labi. Padesáti kilometry by se museli zapojit Rakušané a Slováci k napojení na Dunaj.

V plánu je vodní cesta o šířce čtyřicet metrů. Jen pro představu – například dnes má Bečva pod přehradou Bystřička šířku do patnácti metrů. Na Přerovsku má koryto šířku mezi pětatřiceti a  pětačtyřiceti metry. Plout by po ní mohly lodě s ponorem do

2,8 metru a šířkou do 11,4 metru. Motorové lodě by mohly mít délku sto třicet pět metrů, tlačné soupravy dokonce sto osmdesát pět metrů. Pluly by místy, kde je dnes vrchovina nebo pahorkatina, takže trasa by se bez náročných plavebních komor neobešla. A teď k současné realitě. Neexistuje žádná studie, která by prokázala, zda je tento projekt ekonomicky a ekologicky výhodný. A bez nezávislé studie Evrop-

Někde se třídit daří, jinde je to problém

Dokážou města ukočírovat svoje IT rozpočty?

Mekka potírání korupce v Olomouci

Největší procento odpadů končí v Česku pořád na skládkách. I přesto se ale stále víc prosazuje třídění a recyklace. Hodně však záleží na odlišném přístupu jednotlivých samospráv. V některých městech funguje všechno bez problémů, jinde je to s recyklací složitější. Více na straně 9

Předražené zakázky a cinknuté tendry nejsou jen specifikem stavebnictví. Pojmy jako IZIP nebo OpenCard ukazují, že peníze mizí i v IT. A to i ve městech a obcích. Jak ale spravovat náklady na IT efektivně? Zásadní je zadání veřejné zakázky, jasný cíl a podmínky. Více na straně 12

Na stolech Vrchního státního zastupitelství Olomouc přistála i řada „pražských“ úplatkářských kauz. Je ale toto moravské zastupitelství něčím výjimečné? A je skutečně Mekkou potírání korupce, nebo spíše demokracie, jak tvrdí někteří? Více na straně 15

ská unie nehodlá debatu o spolufinancování podobného projektu vůbec otevírat. Jednu takovou studii začalo vypracovávat ministerstvo dopravy před rokem. Současný ministr Antonín Prachař ji však stopnul s odůvodněním, že než se za ni zaplatí kolem třiceti milionů korun, chce znát názory všech okolních států. Do té doby se raději pustí do podpory menších staveb. Pokračování na straně 2

Sledujeme kraje: Vysočina  |  Jihomoravský  Olomoucký  |  Zlínský  Moravskoslezský  |  Pardubický  Královéhradecký

2

vodohospodářství

KVĚTen | ČERVen 2014

Česko zatím nebude zemí tří moří. Zastánci koridoru Dunaj – Odra – Labe se ale nevzdávají Dokončení ze strany 1 „Dunaj – Odra – Labe je přeshraniční projekt. Pokud nebude jasný konsenzus dotčených zemí, nejsme v pozici, abychom dělali studii proveditelnosti,“ uzavřel Prachař diskuzi o dalším rozvoji projektu.

„„ Za kanál Ropáka roku Tato zpráva se příliš nelíbila největšímu zastánci vybudování kanálu prezidentovi Miloši Zemanovi. Ten totiž na svých evropských cestách lobboval za vodní cestu, kde se dalo. Naposledy dovezl povzbudivé zprávy z Polska a Rakouska. Získal podporu svého polského protějšku Bronisława Komorowského či šéfa rakouské hospodářské komory Christopha Leitla. Doma za tyto spanilé jízdy sklidil titul „Ropák roku“ za antiekologický přínos. Pojďme si ale představit, že by tento projekt dostal zelenou. Jak by stavba ovlivnila naše životy? Ekologové z Akademie věd v tom mají jasno. „Zásadně nesouhlasíme s případnou výstavbou kanálu Duna – Odra – Labe, která by byla jedním z největších zásahů

Stavba osmnáct set kilometrů dlouhé vodní cesty, jako je kanál Dunaj – Odra – Labe, by podle hrubých odhadů stále tři sta miliard korun. Podle zastánců by ale pomohla udržet vláhu v krajině. Kritici nesouhlasí – na takové dílo podle nich není v Česku dost vody a v korytech by bylo často „sucho“. FOTO: Eugénia Bánovská

člověka do fungování zbytků relativně přirozených ekosystémů Česka a střední Evropy za účelem krátkodobého ekonomického prospěchu,“ ohradili se ve svém prohlášení vědci sdružení v Komisi životního prostředí letos v únoru. Podle nich by si stavba vyžádala tolik zemních prací, že

by to způsobilo ztrátu vody. V souvislosti s již tak nízkou vodnatostí by podle nich bylo v korytech často „sucho“. Jenže s  tím zase nesouhlasí vodohospodáři, hydrometeorologové, geologové a další experti, kteří se sdružili pro obhajobu kanálu.

 Díky grantu budou lépe hospodařit s vodou Šestnáct projektů po celé republice by mělo přispět k šetrnějšímu zacházení s vodou. Nadace Partnerství je podpořila granty Nestlé pro vodu v krajině. Celkem na ně přispěje přes osm set tisíc korun. Více než polovina podpořených projektů pochází z Moravy. Do krajiny se například vrátí tůně, ve školách a školkách zase vybudují úsporné systémy využívající dešťovou vodu k zalévání zahrad. Měly by sloužit jako inspirace a veřejnosti ukážou, jak odpovědněji zacházet s vodou a jak jsou prvky za-

držující vodu v krajině důležité. „Kromě konkrétních hmatatelných výstupů nám jde také o vzdělávání veřejnosti. Podpořili jsme proto projekt Veřejné přírodní zahrady v Suchdole, kde bude možné sledovat na pěti různých plochách – například trávě, štěrku a dlažbě – rozdíly v zasakování vody. Ekoinfocentrum v Jihlavě zase bude zemědělce a malé farmáře učit, jak šetrněji obdělávat půdu, aby se v ní zvýšilo množství vláhy,“ uvedla koordinátorka grantů Ivana Adámková z Nadace Partnerství. (red)

inzerce

Jsme nová Bohéma Restaurace Bohéma v Brně v budově Janáčkova divadla prošla za poslední tři roky dramatickým vývojem. Ukončení provozu restaurace po odvysílání pořadu Ano šéfe! v televizi Prima, poté víc jak půl roku uzavření restaurace a až od října 2012 znovuotevření restaurace s  novou provozovatelkou Danielou Kundrovou.

775 733 448 | [email protected] www.restauracebohema.cz

Proč do Bohémy? • Ideální místo na byznys obědy a večeře. • Oddělený salónek na školení. • Prostorná terasa s výhledem do parku Koliště. Byl by hřích na Moravě nepostavit nabídku nápojů na moravských vínech. Velmi dobré kontakty přímo na ty nejlepší moravské vinaře umožňují restauraci nabídnout hostům velmi kvalitní a rozmanitá vína. Pozornost je věnována i nabídce piva – s pivem z Dalešického pivovaru jsou hosté velmi spokojeni, a ke kavárenskému rázu restaurace samozřejmě musí patřit výborná káva, což dva druhy (italská i káva z české pražírny) určitě splňují. Šéfkuchař Tomáš Lukášek se snaží jídelní lístek vytvářet tak, aby nebyl příliš obsáhlý, spíše ho často obměňovat, důraz klást na denní nabídku. Kuchyni dělat českou a moravskou, vůbec se však nebránit inspiraci kuchyněmi jiných zemí.

„„ Bude v korytech sucho? „Ztrátu vody vodní koridor Dunaj  – Odra  – Labe (D-O-L) v  žádném případě nezpůsobí.

Právě naopak – při dobrém návrhu přispěje k  udržení vody v krajině, protože sníží okamžité odtoky a povede k akumulaci vody,“ oponují ve svém vyjádření. Podle nich by taková stavba měla i další příznivé dopady na přírodu. „Na asi osmdesáti procentech trasy D-O-L se přemění

Chvíli prší moc, pak dlouho ani kapka. Hrozí nám hydrologické extrémy? Na přelomu zimy a  jara bylo sucho velkým tématem. Nesněžilo, nepršelo a  stav povrchových i podzemních vod byl alarmující. Závěr uplynulého měsíce však přinesl vydatné deště, a mohlo by se zdát, že obavy ze sucha byly nakonec neopodstatněné. Podle vedoucího útvaru vodohospodářského plánování na Povodí Moravy Miroslava Foltýna to však nemusí být nutně pravda. Hrozí nám ještě sucho? Díky květnovým dešťům by se chtělo říci, že ne. To je otázka. Ono může čtrnáct dní intenzivně pršet a pak tři měsíce nespadne ani kapka. Pokud se podíváme na dlouhodobé trendy, v průměru prší pořád stejně. Srážek neubývá a podle predikčních modelů by ani nemělo. Mění se ale jejich rozložení v průběhu roku. To znamená, že více prší přes zimu, pak trochu zjara a  potom následuje delší období sucha a vysokých teplot s  ojedinělými, ale intenzívními dešti. Odborně se tomu říká hydrologické extrémy. Do budoucna máme tedy čekat spíše suchá léta? Všechny prognózy tomu nasvědčují, vždyť takové změny můžeme sledovat už nyní. Když se v létě nějaké srážky vyskytnou, bývají v  bouřkách a  přívalového charakteru. Takový vývoj počasí se má v dalších letech stupňovat. V  letním období se bude, podle prognóz, jednat spíše o  srážky přívalového charakteru. Pršet bude lokálně, někde bude sucho dál

a kousek dále bude intenzívní déšť s  kroupami a  prudkým větrem. Může kvůli tomu docházet k  extrémním jevům, jako jsou lokální povodně nebo výskyt intenzívní eroze zemědělské půdy. Opět se tu bavíme o hydrologických extrémech, počasí je, a pravděpodobně bude, stále více rozkolísané. Dá se tedy říci, co je u  nás větším nebezpečím  – povodně, nebo sucho? Obojí, jde to ruku v  ruce. To jsou právě ony hydrologické extrémy, protože nikdo neví, jestli přijde jedno, nebo druhé. A ono může v jednom roce přijít i obojí. Přes zimu nasněží, při tání sněhu naprší a můžou být povodně. Přes léto pak mohou být čtyři měsíce bez kapky deště. Tyto dva extrémy se mohou vzájemně prolínat. V závěru zjistíte, že průměrně za rok napršelo vlastně stejně, ale srážky byly v čase nerovnoměrně rozložené. Zasahují tyto změny počasí do práce vodohospodářů? Samozřejmě a  zásadním způsobem. Problematické může v  budoucnu být například zásobování pitnou vodou. Všichni ze školy víme, že k nám vodu žádná významná řeka nepřivádí, proto jsme zcela závislí na vodě ze srážek. Pokud se budou extrémy počasí dále zvyšovat, všichni budeme muset vystačit s vodou, kterou zachytíme přes zimu. To se týká i podzemních vod. Deště nám teď trochu spravily stav povrchových vod, ale průběh letošní zimy bez

orná půda s nejmenší ekologickou hodnotou na nejhodnotnější druhy území typu vodní plochy, mokřady, močály a  mělké pobřežní zóny,“ doplnili vědci. Takže jaké výhody by nám mohla stavba této vodní cesty přinést? Podle Miloše Zemana tato investice přinese v první řadě ekonomický dopad. „Tento projekt by zaměstnal po dobu patnácti let šedesát tisíc lidí. Stavbu by navíc z velké části financovala Evropská unie. Česko by za ni zaplatilo za patnáct let pětačtyřicet miliard korun,“ spočíval bývalý prognostik. Kromě samotného faktu, že by se v  Česku rozpohybovaly řeky a část nákladů by se přesunula na lodě, upozorňují experti i na další souvislosti. „Projekt dokáže posílit energetickou bezpečnost republiky čtyřmi desítkami vodních elektráren s reversibilními turbinami a vnitrozemská plavba zlepší podmínky pro zásobování energetickými surovinami,“ řekl vodohospodář a rozvojový expert OSN Milan K. Jermář. Přestože projektu dali zelenou také hejtmani dotčených krajů a  ministerstvo průmyslu a obchodu, starostové měst a obcí, na jejichž území by se kvůli koridoru mělo začít kopat, už tak nadšení nejsou. Kvůli kanálu totiž mají zablokované některé rozvojové pozemky. Například v Bohumíně kvůli tomu museli odmítnout už několik investorů. Podobně to vidí i  na břehu „široké“ Moravy, kde si už nyní užívají výhod rekreační plavby. „Potřebujeme novou cestu, která z obce odvede dopravu, ne průplav,“ reagoval například starosta Babic u  Uherského Hradiště Miloslav Maňásek. Veronika Slámová

sněhu a  deště způsobil, že podzemní vody, které jsou pomalu a  dlouhodobě doplňovány vodu z  tajícího sněhu, rozhodně ještě nejsou na obvyklých stavech. A to může být problém. Tající sníh prosakuje do půdy pomalu. Pokud ale zaprší, dokáže česká krajina vodu zadržet? Je tu velké procento zornění půdy a  spolu s  tím, jak se měnil způsob jejího obdělávání, se snížila i její schopnost zadržovat vodu. Hospodaří se na rozlehlých lánech, po kterých mnohokrát za rok přejíždí těžká technika. Mnohde je tak pod povrchem půdy zhutněná vrstva, která je pro vodu málo propustná. Původní intenzívní podpovrchový odtok, který přispíval k  dotaci podzemních vod, je tak značně redukován a  změněn na odtok povrchový. S  tím pak souvisí zvýšený výskyt nadměrné vodní eroze půdy. To znamená, že co tu naprší, také rychle odteče? Jednoduše řečeno ano. Je to ale trochu složitější, protože část srážek se vypaří a  také vegetace odpaří do ovzduší velké množství vody, čímž v  podstatě chladí naši krajinu. Dříve se tak trochu nadneseně říkalo, že žijeme na střeše Evropy. Ale ona je to bohužel pravda, veškerá voda od nás odtéká. Takže musíme hospodařit opravdu jen s tím, co u nás naprší nebo nasněží. Žádnou jinou vodu nemáme k dispozici. (jp)

Miroslav Foltýn vedoucí útvaru vodohospodářského plánování Povodí Moravy

KVĚTen | ČERVen 2014

3

protipovodňová opatření

Krajina špatně zadržuje vodu, shodují se hydrologové Je to takový trochu začarovaný kruh. Zástavba a zornění půdy spolu se špatným způsobem hospodaření způsobují, že když naprší, voda nevsákne tam, kde spadla, ale odteče. Co hůř, vezme s sebou i svrchní, úrodnou vrstvu půdy, a dál tak snižuje schopnost krajiny zadržet vodu. Následky jsou jasné – kromě eroze i povodně a nízká hladina podzemních vod.

Jan Pacas Co si představit pod pojmem kulturní krajina? Odpověď je poměrně jednoduchá, stačí se rozhlédnout – je to naše krajina, krajina vzniklá spolupůsobením

„S nadsázkou řečeno – je málo míst, kde se dělají velké louže,“ přiblížil zásadní problém zadržování vody v krajině náměstek ředitele pro hydrologii na Českém hydrometeorologickém ústavu Jan Daňhelka. V krajině chybí meze, remízky a průlehy, které by vodu při stékání zastavily

přírody a  člověka. Ne vždy jsou však naše zásahy ku prospěchu věci. „Nesou s  sebou i  ovlivnění infiltrační a  retenční schopnosti půdy, které je největší v místě nej-

intenzivnějšího využívání půdy, tedy v oblastech zástavby a zpevnění povrchů a  na orné půdě s  nevhodným způsobem hospodaření,“ přiblížil situaci náměstek

ředitele pro hydrologii na Českém hydrometeorologickém ústavu (ČHMÚ) Jan Daňhelka. Schopnost české krajiny nasakovat a  zadržovat vodu je podle

Stoletá voda? Ve Velkém Meziříčí už ne Až před stoletou vodou mají Velké Meziříčí v  budoucnu ochránit nová opatření. Protipovodňová ochrana měla být původně hotová na konci loňského roku. Termín ale museli stavaři posunout kvůli stavbě ochranné zídky podél Balinky k mostu na Třebíčské. Zídka totiž byla do projektu zařazena dodatečně. „V lednu 2014 jsme na tuto zídku dostali smlouvu od Povodí Moravy,“ potvrdil ředitel provozu stavební výroby firmy Hochtief Přemysl Kusiak. Ale ani termín do konce června, který si firma určila, zřejmě nestihne. „Na posledním kontrolním dnu stavaři naznačili, že termín dokončení posunou na 30. srpna. Jeden úsek se trochu zkomplikoval kvůli larsenovým stěnám a  stavaři museli

Základní informace o stavbě: Zahájení akce: listopad 2012 Náklady: 170 miliónů korun Investor: Povodí Moravy Financování: Program MZe – Podpora prevence před povodněmi Zhotovitel: sdružení akciových společností

HOCHTIEF CZ (vedoucí účastník) a Metrostav  Předpokládaný termín ukončení: původně konec roku 2013, nyní konec srpna 2014

změnit technologii,“ vysvětlil starosta Velkého Meziříčí Radovan Necid.

Podotkl zároveň, že městu hrozí povodeň každý rok. I loni na konci června celodenní déšť

hladinu Balinky zvedl a  také Oslava hlásila druhý povodňový stupeň. „Největší stoletá povodeň ale byla v roce 1985. Tehdy škody vyčíslili na sto milionů československých korun. A od té doby město o protipovodňovou ochranu usiluje. Před pěti lety jsme proto vypracovali projekt a  začali vše připravovat. Před dvěma lety jsme uspěli s žádostí o peníze u ministerstva. Teď se rok a půl staví,“ dodal starosta.

„„ Třetina už stojí Už nyní je podle něj ve městě hotová zhruba třetina z protipovodňových opatření. „A zbytek

Většinou jde o peníze, vidí vodohospodáři problémy s výkupy pozemků Za metr čtvereční louky chtěl šest set padesát korun. I na takových požadavcích se může zaseknout a  ztroskotat plán na výstavbu poldru, hráze nebo jiné stavby, která má ochránit lidi před povodněmi. Vyvlastnění je navíc natolik složité, že investoři od projektu často radši upustí. Problémy, které má s výkupy pozemků pro silniční stavby Ředitelství silnic a dálnic ČR, jsou už téměř legendární. Ministerstvo dopravy kvůli nim chystá novelu, podle které by mohli silničáři vlastníkům nabídnout i šestnáctinásobek ceny. Nejsou však jediní, kterým dělá s  pozemky spojená majetkoprávní předehra investičních staveb těžkou hlavu. Své o  tom vědí

i  vodohospodáři. „Domníváme se, že je nejsložitější etapou přípravy. Případů, kdy vlastníci pozemků nesouhlasili s  výkupem nebo s  vlastní stavbou na ochranu před povodněmi, je celá řada,“ potvrdila mluvčí státního podniku Povodí Labe Jana Burianová.

„„ Chtěli stálou hladinu Jedním z  takových případů byla i  plánovaná výstavba poldru v  Kutříně, malé vesničce v Pardubickém kraji. Kvůli suché nádrži, kterou by zaplavovala jen

rozvodněná Krounka, vzniklo občanské sdružení Kutřín 42 sdružující vlastníky pozemků, kteří měli ke stavbě výhrady a nechtěli půdu prodat. Projekt se kvůli tomu zasekl a stojí dodnes. „Původně tam bylo dvaačtyřicet vlastníků. V současnosti je tam asi patnáct nebo sedmnáct lidí, co ty pozemky stále prodat nechtějí,“ uvedla vedoucí oddělení vodního hospodářství na Krajském úřadě Pardubického kraje Jana Hroudová. Důvodů, kvůli kterým se vlastníci nechtějí se svými pozemky rozloučit, bývá celá řada. V  Kutříně byl jedením z  nich například požadavek, aby v nádrži byla udržována stálá hladina. „Po každé povodni by

vlastník poldru musel provést vyčišťovací práce,“ vysvětlila Hroudová. Většinou jde však o  peníze. „Vlastníci pozemků mají někdy i na základě veřejně medializovaných výkupů pozemků za nadstandardní ceny jiné představy o  jejich ceně,“ potvrdila Burianová. Investoři takových staveb, zejména podniky Povodí, přitom v  drtivé většině případů vykupují půdu za cenu stavebních pozemků. O ty se však reálně jedná jen málokdy. „Pozemky nezbytné pro výstavbu staveb na ochranu před povodněmi jsou v  katastru nemovitostí vedeny jako ostatní plocha, vodní plocha, trvalý travní porost, lesní pozemek, zahrada, zastavěná

hydrologů velmi špatná. „Souvisí to zejména se současnou zemědělskou praxí a  podnikatelskou lobby v  oblasti záborů zemědělské půdy,“ upozornil vedoucí oddělení hydrologie a  ochrany vod na Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pavel Novák. Ani Morava s  vysokým procentem zorněné krajiny a  širokými lány na tom není dobře. Právě přechod na průmyslový způsob hospodaření na polích se na schopnosti krajiny zadržovat vodu totiž podepisuje nejvíce. „Jde o utužení půd těžkou zemědělskou technikou, pěstování nevhodných plodin, jako je kukuřice na svahu, ale osobně za velký problém považuji to, že chybí remízky, průlehy, drobné příkopy, které by vodu krátkodobě zadržely. S nadsázkou řečeno – je málo míst, kde se dělají velké louže,“ vysvětlil Daňhelka z  ČHMÚ. Ještě horší je, pokud se zemědělská půda, ale nejen ta, „zabetonuje“ kvůli výstavbě velkých skladovacích a  výrobních komplexů. „Pokud tento fenomén nevymizí, situace se bude dále zhoršovat,“ varuje Novák. Škody způsobené špatným zacházením s půdou a s ním spojeným intenzivním odtokem vody z  krajiny lze jen těžko vyčíslit. Někdy však dokážou být až nepříjemně konkrétní. „Pokud byd-

je také z  poloviny hotový. Ale kdyby teď přišla povodeň, pořád by se do města voda dostala, protože některé úseky jsou otevřené. Doufám tedy, že stavaři stihnou vše brzo dokončit,“ řekl Necid. Stavba má ochránit město až před stoletými průtoky na  řekách Oslavě a Balince. Náklady sto sedmdesát  milionů korun pokryla dotace ministerstva zemědělství. „Součástí opatření jsou vedle zvýšení kapacity obou toků například ochranné zdi nebo úpravy na objektech stávající infrastruktury. Zakázku získalo v  tendru sdružení firem PPO Velké Meziříčí, jehož členy jsou stavební akciové společnosti Hochtief cz a Metrostav,“ vysvětlila mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková. Úpravy se podle ní dotkly koryta Balinky v  délce necelého půldruhého  kilometru, Oslavu pak zasáhly na téměř dvoukilometrové délce. „Celkem

plocha a  nádvoří, sad a  orná půda,“ vyjmenovala Burianová. Stavební pozemek se z nich stane až rozhodnutím o  umístění protipovodňové stavby. A jeho cena tak rázem stoupne.

„„ Odmítají z principu Někdy ale nepomůže ani lukrativní cenová nabídka. „Setkáváme se i s případy absolutního odmítnutí prodeje bez ohledu na výši kupní ceny,“ přiznal mluvčí státního podniku Povodí Odry Čestmír Vlček. Pak už zbývá jen vyvlastnění. „V případě protipovodňových opatření může jít o  veřejně prospěšnou stavbu nebo opatření. Za předpokladu, že je takové protipovodňové opatření vymezené ve vydané územně plánovací do-

líte pod svahem, může být pro vás rozdíl mezi kukuřicí a  vojtěškou naprosto fatální,“ tvrdí Daňhelka. Zrychlená vodní eroze půdy také ochuzuje pole o nejúrodnější část – ornici. Pole jsou tak štěrkovitá, méně úrodná a  voda z  nich stéká ještě snadněji. „Navíc půdní částice a  na nich vázané látky znečišťují vodní zdroje a zanášejí prostory nádrží, snižují průtočnou kapacitu toků, vyvolávají zakalení povrchových vod, zhoršují prostředí pro vodní organismy, zvyšují náklady na úpravy a těžbu usazenin,“ vypočetl mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán.

„„ Škody lze jen těžko vyčíslit Povrchové vody ale nejsou jediné, na jejichž stavu se klesající retenční schopnosti krajiny podepisují. „V důsledku zrychleného odtoku vody z povodí vedou i ke snižování zásob podzemní vody s nepříznivými dopady na ekosystémy i  potřeby člověka,“ upozornila mluvčí ministerstva životního prostředí Jana Taušová. Voda totiž nesteče rychle jenom z polí do řek, skrz ně rychle proudí i pryč z České republiky. Svou vinu na tom nesou především zásahy do krajiny z  druhé poloviny dvacátého století, ať už se jedná o napřimování přirozeně meandrujících řek nebo zpevňování jejich břehů. Přesto však hydrologové zůstávají optimisty. „Věřím, že se bude situace do budoucna zlepšovat, prvním krokem je to, že si problém retence uvědomujeme,“ uzavřel Daňhelka.

Výstavba protipovodňových opatření ve Velkém Meziříčí se oproti plánu zdržela.  FOTO: Eugénia Bánovská

přesáhly úpravy na  korytech obou řek tři kilometry, ochranné zídky pak vyrostly na víc než dvou kilometrech a  provizorní hrazení bude mít délku sto dvacet jedna metrů,“ dodala Tomíčková.(mk)

kumentaci obce nebo kraje, pak lze vyvlastňovat,“ uvedl Senior právník v organizaci Frank Bold Jiří Nezhyba. V  reálu se však jedná o  natolik komplikovaný a zdlouhavý proces, že investoři na projekt spíše rezignují, než aby se k vyvlastnění skutečně uchýlili. „Zatím jsme k tomuto kroku v praxi nepřistoupili. V  minulosti již došlo k  tomu, že jsme stavbu z  důvodů nehody na majetkovém vypořádání nerealizovali, a  to dokonce kvůli jednomu vlastníku pozemku u předmětné stavby,“ konstatoval Vlček. Až na vyvlastnění by mohlo zřejmě dojít v případě suché nádrže v  Horních Heřminovech. „Důvodem je, že vlastníků dotčených takovým rozsáhlým záměrem bývá velmi mnoho, a celá řada z nich z principu odmítá své pozemky dobrovolně prodat,“ vysvětlil Nezhyba. (jp)

4

vodárenství

Češi vodou šetří stále víc. Peněz na napuštění bazénů však nelitují na zalévání zahrádek a  bazény, ovšem krajina má v  létě vody nejméně, protože srážky padají jen v přívalech,“ vysvětlil ekolog Jiří Malík. Ani zahrádkáři často nemyslí na svoji spotřebu vody. „Pitná voda je určená opravdu převážně k  pití. Zalévat zahradu lze stejně dobře dešťovou vodou,“ doplnil expert na ochranu vody.

Stoupající cena vody nutí průmysl, zemědělce i domácnosti šetřit. Přesto Češi podle studií stále spotřebují dvojnásobek pitné vody, než nezbytně potřebují. Plýtvání je přitom nejpalčivější v létě.

„„ Ceny stoupají, podnikatelé i domácnosti šetří

Tereza Hašková Lidé v nejteplejším a nejsušším období roku napouští bazény, zalévají zahrádky a  kropí trávníky – často pitnou vodou. Přicházející léto láká k  různým druhům osvěžení. Češi přitom na svých zahrádkách mají více než čtvrt milionu bazénů. Jsou tak evropskou jedničkou

V nejteplejším a nejsušším období roku si lidé napouští bazény, zalévají zahrádky a kropí trávníky. Často k tomu používají pitnou vodu, a ohrožují tak její dodávku do domácností. Zalévat jde stejně dobře i dešťovkou.

v  počtu bazénů na sto tisíc obyvatel. Majitelé ovšem často bazén napouští pitnou vodou, zejména v rekreačních oblastech

a  menších městech a  obcích. Ohrožují tak dodávku pitné vody do domácností. „Lidé v létě tradičně spotřebují nejvíce vody

I přes letní výkyv spotřeba vody podle statistik ministerstva zemědělství dlouhodobě klesá. „Účinným regulátorem je totiž cena vody a  snaha domácností šetřit s  ní,“ uvedl mluvčí ministerstva Hynek Jordán. Tuto zkušenost mají i v Brně. „Odbyt za posledních pět let je stabil-

KVĚTen | ČERVen 2014 ní. Spotřeba vody v  roce 2013 byla necelých sto devět litrů na obyvatele a den,“ uvedla mluvčí Brněnských vodáren a kanalizací Renata Hermanová. Dlouhodobě se přitom drží toto číslo kolem sto sedmi litrů na osobu a  den. Současně v  Brně stoupla meziročně cena vodného o sedm a půl procenta. Zatímco vloni platili Brňané jednatřicet korun, letos si zaplatí za kubík bezmála čtyřiatřicet korun. Vodné v Ostravě pak zdražilo pouze o korunu. Přesto i tam lze vysledovat delší trend zdražování. V  Ostravě lidé v  roce 2008 platili za kubík vody devětadvacet korun, letos si zaplatí o deset korun více. Celkově na vodném i stočném zaplatí letos Ostravané za kubík vody třiaosmdesát korun – o třiadvacet korun více než v roce 2008. „Stále více průmyslových podniků vodu recykluje. Bez ohledu na ekologické cítění majitelů se to totiž vyplatí i finančně,“ popsal Malík. Největším plýtváním v  domácnostech je splachování pitné vody do záchodu. Podle odhadů studií až třetina pitné vody v domácnostech mizí právě v toaletních mísách. Pitnou vodu lze přitom nahradit užitkovou. „Je dále dobré pořídit si záchod, který rozlišuje dvě různě velké splachovací dávky vody. Malou potřebu tak lze splachovat pouze třílitrovou dávkou,“ upozornil Malík z hnutí Živá voda. Dalších tipů, jak šetřit s vodou, je mnoho. Do sprch lze namontovat šetřící hlavice,

Obce hledají levnější alternativy klasických čističek Členstvím v  Evropské unii Česko přijalo přísnější legislativu na ochranu životního prostředí. Byl to klíčový impuls ke zlepšení kvality vod na většině území. Sídla nad dva tisíce obyvatel již mají většinou zajištěno čištění odpadních vod na potřebnou úroveň.  Na řadu mají přijít menší obce. Napříč republikou stále vypouští splašky asi tři a půl tisíce malých obcí. Těm často chybí kanalizace. Donedávna odpad končil v žumpě, která se musela vyvážet. Dnes se odpadní vody z  jímek a  septiků exportují do obecních čistíren odpadních vod, mnohdy velmi nákladně.

Efektivnější i  elegantnější řešení tvoří domácí čistírny odpadních vod. Zajišťují biologicko-mechanické čištění komunálních odpadních vod z objektů typu rodinného domu, chaty či penzionu. Vodu pročišťují bakterie žijící v  nádrži bez využití chemie, takže ekologicky. Šetří tak peníze za vývoz odpadu, i životní prostředí. Dobře fungující čistička vyrábí čirou vodu bez zápachu. Ten je ošetřen její parotěsností. Výrobci též pamatují na nárazovost využití objektů nabídkou typů čistíren vhodných pro takové účely. Výběr správné čistírny ovlivňuje více faktorů (účinnost čis-

tícího procesu, počet lidí, umístění, využití čisté vody a  další), tady je určitě prostor pro odborníka. O  umístění čističky také rozhodují hygienický posudek, vyjádření stavebního úřadu a  o  realizaci pak vypracovaný projekt. Zavedení malých domácích čistíren dnes řeší třeba obyvatelé novojičínských městských částí Bludovice a  Straník, kde chybí kanalizace. Od 20. března 2014 k tomu mohou využít dotaci až třicet tisíc korun. „V rozpočtu města jsme vyčlenili dvě stě padesát tisíc korun. Bude-li u občanů větší zájem, částku navýšíme,“ řekl Jaroslav Dvořák, starosta Nového Jičína.

Jako ještě vhodnější přírodní volba při chybějící kanalizaci se jeví kořenové čističky odpadních vod, zejména díky nižším provozním nákladům.

„„ Místo kanalizace kořenovou čističku Podle Vysokého učení technického v Brně činí náklady na roční provoz malé domácí čistírny zhruba dvě stě tisíc korun,

u  kořenové pak padesát tisíc korun (na pět set obyvatel). Pro vesnické rozpočty to je výrazný rozdíl. Na kořenovou čističku tak vsadilo už asi dvě stě třicet tuzemských obcí. Také Vanovice na Blanensku. Z  rybníku, kam teče potok zachycující odpadní vody z dvou set místních domů, chtějí udělat kořenovou čističku. Samočisticí funkcí místním nabídne, oproti drahé čistírně, téměř nulové náklady na údržbu a hlavně absolutně tichý provoz. K hledání levnějších alternativ nutí malé obce i  dotační politika. Na čističky totiž Státní fond životního prostředí, jenž spravuje ministerstvo životního

upřednostňovat sprchování před koupáním anebo mýt špinavé nádobí ihned po jídle, aby šlo snáze umýt.

„„ Ze starých trubek prosakuje voda do země Obce a  města však mohou šetřit ve větším. Jednak díky výstavbě oddělené dešťové a splaškové kanalizace. Díky tomu klesnou náklady na energii pro čistírny odpadních vod. Pravidelné rekonstrukce vodovodní sítě dokážou zamezit tomu, aby pitná voda mizela zpátky do země. Samotný rozvod vody sítí potrubí a kanálů většinou mívá ztráty kolem pěti až deseti procent. „Ztráty vody v síti dosahují téměř osmi a půl procenta. Toto číslo je pozitivní vzhledem ke stáří a  délce provozované sítě,“ uvedla mluvčí brněnských vodáren. Ochrana pitné vody a rozvoj hospodárného využití současných vodních zdrojů je přitom prioritou nového ministra životního prostředí. „Česká republika má naštěstí bohaté zdroje pitné vody. Často akcentujeme otázku národní bezpečnosti v  případě energetiky, měla by však proběhnout také strategická rozvaha o užívání vody,“ dodal ekolog Malík.

prostředí, přispívá jen obcím nad dva tisíce obyvatel. Jejich problematiku v otázce čističek odpadních vod totiž v letech 2007–2013 řešilo ministerstvo primárně. Individuální případy domácností nepodporovalo. „V  rámci nového operačního programu 2014–2020 bychom s touto podporou výstavby čističek odpadních vod pro fyzické osoby chtěli počítat,“ sdělila mluvčí ministerstva Jana Taušová. Daný program se nyní připravuje, poté ho má schválit česká vláda, respektive Evropská komise. „Zatím tak nelze hovořit o  konkrétních podmínkách a  jejich nastavení,“ uzavřela Taušová. Adam Hodman

inzerce

Knihy, které změní život. Ověřeně! Tyto a další knihy najdete přímo u nakladatele nebo v běžné síti knihkupectví.

více na www.melvil.cz

Čistá Bečva? Díky sto sedmdesáti sedmi kilometrům nové kanalizace Osmnáct měst a  obcí s  kanalizací a  zlepšení životního prostředí. Takový je cíl projektu Čistá řeka Bečva II, který má skončit zhruba za rok. Práce se týkají povodí Vsetínské a  Rožnovské Bečvy. „Projekt řeší aglomerace s  počtem obyvatel větším než dva tisíce obyvatel. Cílem je zlepšení jakosti vody ve vodních tocích, a tím zlepšení životního prostředí v  povodí,“ vysvětlila vedoucí kanceláře Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko Eva Rafajová. Díky projektu vzniknou dvě mechanicko-biologické čistírny odpadních vod a stavaři postaví celkem necelých sto sedmdesát sedm kilometrů nové kanalizace. Projekt je rozdělený na tři části podle zasažených obcí. „Každý den se setkávám na jednáních s  předsedy představenstva jednotlivých skupin a  se správcem stavby se snažíme řešit problémy. Teď se jedná o  tom, aby dostatečně posílili

 čistá Bečva Tři části projektu Čistá Bečva II ■ Část A: Vsetín, Lhota u Vsetína, Liptál, Ústí, Leskovec, Valašská Polanka, Lužná. ■ Část B: Francova Lhota, Střelná, Valašská Senice, Lačnov, Hovězí, Huslenky, " Velké Karlovice. ■ Část C: Valašské Meziříčí, Krhová, Poličná, Rožnov pod Radhoštěm. kapacity,“ podotkl předseda rady Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko Jaromír Kudlík. Podle něj ale zatím vše běží dle plánu a termín dokončení stavby, červen příštího roku, bude splněný. „Stavbu budeme ale průběžně vyhodnocovat,“ dodal Kudlík.

Celkové náklady na projekt jsou přes 1,2 miliardy korun. Většinu pokryjí evropské dotace. Vzhledem k  rozsahu prací zasáhne stavba kanalizace tisíce lidí v  obcích. „Omezení se dotkne místních komunikací, silnic, chodníků, veřejné zeleně. Stavba znamená také dopravní omezení a uzavírky. Po dokončení prací, se ale vše vrátí do původního stavu,“ ujistila například starostka Vsetína Iveta Táborská. Čistá řeka Bečva II navazuje na první etapu tohoto projektu, při které již dříve vzniklo téměř sto padesát kilometrů nové kanalizace, sedmnáct čerpacích stanic a  sedm dešťových zdrží. Stavbaři postavili dvě čistírny odpadních vod a  šest čistíren opravili. Náklady se vyšplhaly na 1,1  miliardy korun. Většina peněz pocházela z  dotace Evropské unie, obce a  města ale musely využít i úvěrů. Michal Kárný

KVĚTen | ČERVen 2014

5

rozvoj měst a  obcí

Budou dotace na energetické úspory dříve než v roce 2015? Krize na Ukrajině a závislost Evropy na ruském plynu a ropě rozpoutala v Evropské unii opět diskuze o energetické bezpečnosti a energetických úsporách.

Jan Pacas Toto celoevropské téma se však úzce dotýká i měst a obcí v České republice. Ukázala to konference „Energetické úspory pro města a obce“, kterou 28. března v Brně zorganizovala společnost Magnus Regio, vydavatel Moravského hospodářství. Setkali se na ní zástupci ministerstev, dotačních fondů, bank a firem se starosty z Moravy i Čech. Nové programovací období Evropské unie se do značné míry ponese v  duchu energetických úspor. „Podle směrnic by se mělo ročně šetřit půldruhého procenta energií u  koncových zákazníků,“ řekl odborný referent Ministerstva průmyslu a  obchodu ČR Milan Kyselák. Podle Kyseláka chce vláda naplnit tento cíl pomocí dotačních titulů. Zelenou by tak ve městech a obcích měly dostat projekty spojené s vodohospodářstvím, zateplováním a snižováním energetické náročnosti. Kde na ně ale vezmou obce peníze? Částečně určitě z  dotací z evropských fondů. Na ty z nového programového období si však budou muset ještě chvíli počkat. „Víme, že čerpání začne nejdříve v roce 2015. U vodohospodářství nejdříve v roce 2016,“ uvedla Květoslava Botková, Senior Public Finance Manager Komerční banky. Dotace však nepokryjí všechny náklady a  obce je navíc nedostá-

generální Partner

hlavní Partner

Energetické úspory přivedly na konferenci do Brna řadu starostů i dalších zástupců státní správy a firem. FOTO: Attila Racek

vají proplacené předem, nejdříve si tedy musí vzít úvěr. Ne každá obec jej však dostane. „Pokud není schopná generovat kladný přebytek běžného rozpočtu, tak se bude banka jen těžko dívat na tuto obci jako na úvěrovatelnou,“ dodala Botková s tím, že se ale vše posuzuje individuálně. Pokud má obec velké hotovostní rezervy nebo prodejný majetek, může dosáhnout na úvěr i tehdy, kdy jiné ekonomické ukazatele nejsou ideální.

„„ Velký majetek zatěžuje rozpočty Velký majetek však nemusí pro obce znamenat jen snadnější cestu k  úvěrům. Kvůli snaze uspět při získání dotace se některé obce zaměřily na projekty, které do budoucna zatíží jejich rozpočty. Všichni proto netrpělivě očekávají, co přinese nové programovací období Evropské unie. Banky jsou přitom připraveny financovat investice do energeticky úsporných projektů. Podle náměstka Úseku řízení ostatních programů Státního fondu životního prostředí Leo Steinera je na tyto projekty navíc možné čerpat dotace už dnes –

například z programu Nová zelená úsporám. Při přípravě žádosti o  dotaci z tohoto programu by si měli žadatelé dát pozor na to, kdo jim k ní zpracovává dokumentaci. „Velmi nízkou úroveň mívají energetické posudky,“ postěžoval si Steiner. Zájemci o  příspěvek na zateplo-

Partneři

vání nebo stavbu pasivního domu by si proto měli pečlivě vybírat energetického auditora. Lidský faktor by přitom neměli podcenit ani starostové, kteří plánují modernizovat veřejné osvětlení. „Úspory nepřináší jen technologie, ale pečlivost a charakter lidí, kteří vám projekt připravují,“ zdůraznil obchodní ředitel firmy Artechnic Schréder Petr Míka. U modernizace osvětlení by podle něj mohl špatně připravený projekt skončit i vrácením dotace. Problémy s vyplácením evropských dotací zpomalují i výstavbu nových spaloven v České republice. Na osmisetmilionovou finanční injekci z  evropských fondů čeká například spalovna u  Plzně. „Evropská unie dělá obrovské problémy s podporou těchto zařízení, a  to proto, že v  Česku skončila v  roce 2013 platnost plánu odpadového hospodářství,“ uvedla environmentální specialistka spo-

■ Velký majetek může obci pomoci k úvěru, ale zatěžuje rozpočet ■ Při přípravě žádostí o dotace i projektů modernizace veřejného osvětlení je důležitá pečlivost a lidský faktor

lečnosti SAKO Brno Jana Suzová. Po sametové revoluci se v Česku nacházelo čtyřiasedmdesát spaloven. Jen v  té Brněnské se však spaloval komunální odpad. Od té doby v tuzemsku vyrostly další dvě spalovny komunálního opadu – v  Praze a  Liberci, za posledních patnáct let ale žádná. Podle Suzové si navíc málokdo uvědomuje, že moderní spalovny už dávno nejsou takovým znečišťovatelem vzduchu jako dříve. „Z komína vypouštíme minimální množství těžkých kovů. Podle zákonů můžete v pracovním prostředí nadýchat až osmnáctkrát větší množství těžkých kovů, než kolik jde brněnské spalovně z  komína,“ uvedla Suzová.

Naše profesionální zkušenosti – záruka Vašeho úspěchu

 Kongresové a konferenční prostory až pro 700 hostů. Salonky pro obchodní jednání.  Komfortní ubytování ve 368 pokojích**** a 110 pokojích H*** za výhodné ceny.

OREA Hotel Voroněž I**** Křížkovského 47, 603 73 Brno tel.: 543 14 1377  |  [email protected]

OREA Hotel Voroněž II*** Křížkovského 49, 603 73 Brno tel.: 543 14 2020  |  [email protected]

www.voronez.cz

 závěry ■ V oblasti sociálního bydlení pomůže výstavba menších bytů ■ Regulovat hazard se vyplatí ■ Soutěžit se nemusí jen na cenu ■ Úspory přináší centrální řízení veřejného osvětlení

O to, jak rozvíjet své obce a města, se starostové v Pardubickém a Královéhradeckém kraji velmi aktivně zajímají. FOTO: Attila Racek

ní. Jasné východisko však stále

byty vybydlí a končí to špatně,“

málo bytů do velikosti dva plus jedna. Velkých bytů je dost, a více rodin je tak nuceno žít v jedné velké domácnosti,“ shrnul základní kámen úrazu Martin Scháněl, ředitel Odboru sociálního začleňování na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR. Řešením nevyhovující situace by mohla být výstavba nových menších bytů. Sociální bydlení ale musí jít ruku v  ruce se sociální prací. „Bez ní lidé nové

Sociálním problémem jsou i  výplaty a  dávky mizící v  herních automatech. Vyplatí se ale obcím hazard na svém území regulovat? Starosta Klatov Jiří Štancl předložil pádné důkazy, že ano. V  Klatovech hazard v roce 2013 vynesl městské pokladně dvanáct milionů korun. S jeho úplným zrušením město o tyto peníze přijde. „Vypočítali jsme ale, že na těchto dvanáct milionů musí lidé do automatů

Jan Pacas zůstává v  nedohlednu. „Máme vysvětlil Scháněl. Otázek, které hrají klíčovou roli v  rozvoji obcí a  měst, je celá řada. Odpovědi na ně našli starostové z  Pardubického a  Královéhradeckého kraje na konferenci zorganizované společností Magnus Regio, vydavatelem Moravského hospodářství. Problémem, na jehož řešení čekají nejen obce a města už dvanáct let, je sociální bydle-

■ Energetické úspory se dají financovat i z Nové zelené úsporám

inzerce

Starostové z Pardubického a Královéhradeckého kraje se poprvé setkali na konferenci společnosti Magnus Regio Jak přistupovat k sociálnímu začleňování společensky vyloučených skupin obyvatelstva? Vyplatí se regulovat hazard? Jak nastavit výběrová řízení na financování investic a na co si dát pozor při rekonstrukci veřejného osvětlení?

 závěry

naházet tři sta milionů korun,“ ilustroval Štancl hlavní nevýhodu podpory hazardu na dech vyrážejícím příkladu. Téma peněz se prolínalo i dalším přednáškovým blokem. I obce a  města je totiž můžou šetřit díky využívání moderních nástrojů, jako jsou například e-tržiště. „Roli hraje i tlak evropských orgánů na transparentnost výběru dodavatelů u evropských zakázek,“ vysvětlil vedoucí Oddělení správy e-tržišť a  NEN v  Odboru elektronizace veřejných zakázek a  koncesí Ministerstva pro místní rozvoj ČR Marek Grill. K větší transparentnosti mohou obcím pomoci i  elektronické nástroje, které dodává společnost GORDIC.

„Naším cílem není uveřejňovat co nejvíce dat, ale aby tato data o  něčem vypovídala,“ doplnil programátor Radek Soška. Snaha o  úspory a  transparentnost však vede i k tomu, že se v dnešní době většina veřejných zakázek soutěží takzvaně na cenu. Ne vždy se však jedná o  nejlepší řešení. Problémy tento přístup může způsobit například u  veřejných zakázek na financování investic. Do nevhodně nastavených tendrů se často nepřihlásí žádná nebo například jen jedna banka. „Soutěž na nabídkovou cenu může jít na úkor kvality. My doporučujeme soutěžit na ekonomickou výhodnost, kdy si zadáte více kritérií,“ uvedla Květoslava Botková, Senior Public Sector Finance Manager v  Komerční bance. Důležité ale podle ní je dobré nastavení těchto kritérií a hlavně bodového hodnocení. Uspořit mohou obce a města i  díky rekonstrukcím veřejného osvětlení. Dnes se prosazují takzvané LED technologie a komplexní systémy centrálního řízení. „Centralizací a  využitím vzdálené správy dochá-

zí k  prokazatelným úsporám spojeným s  energií i  lidskými zdroji,“ tvrdí obchodní ředitel pro silniční telematiku ze společnosti AŽD  Praha Vladimír Ketner. Podle obchodního ředitele společnosti Artechnic-Schréder Petra Míky, ale šetří obecní pokladnu kromě nových technologií hlavně pečlivá příprava projektů. hlavní Partneři

Partner

6

obnovitelné zdroje

KVĚTen | ČERVen 2014

Ruských paliv se můžeme zbavit, tvrdí odborníci. Pomůžou obnovitelné zdroje lem počítá,“ říká mluvčí Hnutí DUHA Jan Piňos. Evropská unie má čas do června, aby vypracovala strategii jak snížit dovoz zemního plynu z  Ruska. Pověřili ji tím lídři členských zemí na summitu o  klimaticko-energetické problematice. „Evropská unie za dovoz ropy a zemního plynu z  Ruska utratí ročně čtyři sta miliard euro. Česká republika sto osmdesát miliard korun. Aktualizace Státní energetické koncepce ještě navrhuje zvýšení. V  roce 2040 dokonce na čtyři sta miliard,“ upozornila Kristýna Vobecká z Aliance pro energetickou soběstačnost (ALiES).

Hranice České republiky jsou od Ukrajiny vzdálené stovky kilometrů. Mohlo by se proto zdát, že tamější konflikty s Ruskem se nás netýkají. Veronika Vindišová Opak je ale pravdou. Například plyn, na kterém domácnosti vaří a topí, pochází i z ruského potrubí. A to se může jednoho dne rozhodnout a  přiškrtit kohoutek třeba kvůli postoji Evropské unie k zmiňovanému konfliktu. Stále intenzivněji proto vyvstává otázka – dokážeme být energeticky soběstační? Podle odborníků na tuto problematiku ano. Pomohlo by,

Plyn, na kterém domácnosti vaří a topí, pochází z ruského potrubí. Tak jak se zbavit závislosti na ruských zdrojích? Podle odborníků by pomohlo, kdyby si prý české domácnosti pořídily solární panely a odpojily plynové přípojky.

„„ Snížit závislost o tři čtvrtiny

kdyby si prý české domácnosti pořídily solární panely a odpojily plynové přípojky. Dánská energetická agentura například

V  otázce energetické soběstačnosti České republiky má ministerstvo průmyslu a  obchodu jasno. Podle šéfa tohoto

sama zveřejnila tři scénáře, jak proměnit tuto zemi v nezávislou na fosilních palivech.  „Evropská unie na obnovitelné zdroje

příliš důraz neklade. Cíl, který navrhuje, je dosažitelný bez valné snahy. České ministerstvo průmyslu s  podobným podí-

resortu Jana Mládka je řešením dostavba jaderných elektráren Temelín a  Dukovany. „V roce 2040 by měly energetické zdroje tvořit z  třiceti procent jádro, z  třiadvaceti procent zemní plyn, z dvaceti procent obnovitelné a  druhotné zdroje, z  patnácti procent tuhá fosilní paliva a z patnácti procent ropa,“ prohlásil Mládek. Nejstabilnější síť obnovitelných zdrojů má podle Piňose Německo. „Skeptici už léta prorokují takzvané blackouty. Ve skutečnosti má Německo nejstabilnější síť v  zemích OECD. A podíl obnovitelných zdrojů neustále zvyšují,“ poukázal Piňos. Je přesvědčený, že i Česká republika se může zbavit závislosti na ruských fosilních zdrojích. „A to prostřednictví obnovitelných zdrojů v  kombinaci s  úsporami a  dalšími chytrými inovacemi. Renomovaný Wuppertalský institut spočítal, že spotřeba ruské ropy a  plynu se dá v  ČR snížit o  více než pětasedmdesát procent,“ poznamenal Piňos. Návod na soběstačnost je podle mluvčího České fotovoltaické průmyslové asociace Miloše Cihelky  poměrně jednoduchý. „Pomohlo by, kdyby si domácnosti pořídily svoje solární elektrárny na klíč a nebyly závislé na energii ze systému,“ myslí si. Kristýna Vobecká z ALiES tvrdí, že řešením je také kvalitní energetická renovace budov. „Tím by se mohla potřebu zemního plynu snížit o polovinu,“ míní.

Výroba elektřiny z větrníků v Česku roste, ale pomalu Zhruba sto třicet šest tisíc domácností by mohly v současné době zásobovat elektřinou větrné elektrárny na území České republiky. Loni totiž celková výroba energie z tohoto zdroje vzrostla o více než šedesát dva gigawatthodiny na čtyři sta sedmdesát osm a na celkové produkci elektřiny se větrníky podílely z necelých šesti desetin procenta. Podle zastánců větrné energie je to pořád málo a výstavba nových elektráren je velmi pomalá. „Větrné elektrárny jsou v Evropě nejvíc rostoucím zdrojem ze všech. V Česku se naopak daří brzdit rozvoj tohoto nejlevnějšího zdroje. Loni vzniklo pouhých pět větrných elektráren o výkonu osm megawatt. Možnosti přitom máme, současný celkový instalovaný výkon větrných elektráren dvě sta šedesát osm megawatt je pouhá desetina realistického potenciálu České republiky,“ upozornil předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.

Podle něj Česká republika větrníky dostatečně nepodporuje. Postoj státu kritizuje také Komora obnovitelných zdrojů energie. „Místo využití transformace na moderní technologie se Česká republika chystá konzervovat centralizovanou energetiku založenou na jádru a uhlí,“ upozornil předseda Komory Štěpán Chalupa. Ministerstvo průmyslu a obchodu ale argumentuje tím, že výstavba nových větrníků jde podle plánu. Ten se však změnil. Zatímco Národní akční plán České republiky pro obnovitelné zdroje z roku 2010 počítal k roku 2020 s hodnotou výkonu ve větrných elektrárnách ve výši sedm set čtyřicet tři megawatt, poslední aktualizace plánu v roce 2012 tento záměr snížila na pět set sedmdesát tři megawatt. „Letos vznikne další aktualizace akčního plánu, která bude reagovat na současný vývoj. V této souvislosti jsme požádali o vyjádření k dalšímu vývoji v oblasti větrné energetiky Českou společnost pro větrnou energii. V odpovědi její zástupci uvedli, že očekávají v roce 2020 celkem pět set osmdesát

dva megawatt výkonu. To takřka odpovídá hodnotě, kterou jsme předpokládali v roce 2012,“ podotkl mluvčí ministerstva Filip Matys. Janeček je i přesto k ministerstvu kritický. „Energetická politika státu je o stavbě dalších bloků jaderných elektráren. Obnovitelné energie po nás chce Evropská unie, takže stát dělá, že plán naplňuje. Ve světě to ale funguje tak, že pokud vláda vytvoří zákon, tak také vytvoří podmínky pro jeho plnění. U nás ale v Praze dělají zákon a kraje si mohou dělat, co chtějí. Narážíme tak na bariéru systematického odporu. V krajích se vymýšlejí opatření, která znamenají stop pro tyto projekty,“ tvrdí Janeček. Podle něj si Česká republika může dát cíl klidně tisíc megawatt výkonu z větrných elektráren. „Projekty i lokality na to máme. Potřebujeme jen celospolečenskou podporu,“ uzavřel Janeček.  Michal Kárný

soutěž

Kdo pošle radnice a obecní úřady do druhého kola?

Záštita:

V prvním kole soutěže „Nejkrásnější obecní úřad či radnice“ zhodnotí příspěvky porota složená z renomovaných architektů a odborníků na architekturu a vybere z nich deset nejlepších. O vítězích pak rozhodne veřejnost hlasováním v září a říjnu 2014. Porota může udělit speciální cenu. Ing. arch. Gustav Křivinka (*1961) Jeden ze  dvojice autorů nejvyšší budovy v Česku AZ Tower a řady dalších staveb, které byly oceněny nebo nominovány na prestižní architektonické ceny, vystudoval architekturu na brněnském Vysokém učení technickém. Po absolvování pracoval jako architekt ve společnosti Stavoprojekt Brno a svou kvalifikaci v oboru dál aktivně rozvíjel, například v  rámci stáže v  ateliéru profesora A.  Schweighofera ve Vídni nebo na Workshopu Praha 91. Na Fakultu architektury VUT v Brně se devět let po dokončení studií nakrátko vrátil, tentokrát už však jako vyučující. V roce 1991 spoluzakládá Architektonickou kancelář Burian – Křivinka, která se zabývá především občanskými stavbami pro veřejný sektor i privátní zákazníky a zpracováním územně plánovací dokumentace. Kancelář realizovala řadu významných staveb s celorepublikovým i mezinárodním ohlasem a úspěšně se účastnila mnoha veřejných i vyzvaných soutěží.  Významné realizace Architektonické kanceláře Burian - Křivinka: ■ AZ Tower ■ Rekonstrukce a dostavba divadla Čáslav ■ Budova Fakulty informačních technologií VUT Brno ■ Bytový a obchodní komplex EDEN ■ Investiční a poštovní banka Brno ■ Zimní stadion v Litomyšli

Ing. arch. Robert Sedlák (*1976) Po studiu na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně se během praxe v architektonických ateliérech soustředil především na problematiku veřejných prostorů jako na jedno z klíčových témat kvality městského života. Možnost spolupráce na zajímavých projektech v ateliéru architekta Petra Hurníka, v Atelieru Walter, v  ateliéru Knesl+Kynčl a  Nadaci Partnerství, kde působí jako konzultant utváření veřejného prostranství v  měřítku místa i  města, jej přivedla až k  založení vlastního ateliéru mezidomy. Stáže v  Project for Public Spaces v  New Yorku a  v  Center for Public Space Research u profesora Jana Gehla v Kodani potvrdily a rozvinuly jeho zájem o urbanismus a veřejná prostranství, který se projevil mimo jiné i při editování českého vydání slavné Gehlovy knihy Města pro lidi. Analýzy veřejných prostranství: ■ Holice, studie revitalizace centra města, 2012 ■ Ústí nad Orlicí, strategie pro veřejná prostranství, 2011 ■ Brno, Zelný trh, 2008 (vedení projektu v týmu Partnerství, o.p.s.) ■ Kodaň-Frederiksberg, 2006 (spolupráce v týmu Gehl Architects) ■ Oslo, Akker Brygge, 2006 (spolupráce v týmu Gehl Architects)

Kontakt a bližší informace: Květa Novotná  | [email protected] |  Tel.: 725 893 273

Ing. Jaromír Černý, CSc. (*1962) Několika tituly Stavba roku ČR, oceněním Interiér roku 1995 a  řadou dalších úspěchů se může pyšnit společnost A  PLUS, v  jejímž vedení stojí porotce Jaromír Černý. Ten po zdárném ukončení studií na Fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně sbíral zkušenosti jako stavební manažer a konzultant ve firmách HOCHTIEF AG – SRN a  SHIMIZU. Nezanevřel ani na svou domovskou fakultu, kde působil jako odborný asistent a externí pedagog a získal titul kandidát věd. V roce 1992 spolu se dvěma kolegy založil již zmíněnou společnost A PLUS. Od jejich týmu pochází řada staveb v takzvaném high-tech stylu, který využívá surové konstrukce jako výrazový prvek. Po svém dokončení se stávají uznávanými dominantami svého okolí. Významné realizace společnosti A PLUS: ■ Rozvoj projektu Kampus Masarykovy univerzity ■ Moravský zemský archiv v Brně ■ Morfologické centrum Brno ■ Bankovní a administrativní komplex Agrobanky Brno na ulici Česká ■ Areál společnosti Jihomoravská Plynárenská Brno

Více na:

KVĚTen | ČERVen 2014

Města se do vyhlašování nízkoemisních zón nehrnou

nízkoemisní zóny, kde by došlo k  poklesu emisí pevných částic i  oxidů dusíku řádově o  desítky procent. Vně zóny by přínos již tak jednoznačný nebyl,“ konstatoval Major. V  řadě měst zóny zavést nemohou kvůli absenci náhradních tras. To je případ Zlína, kudy vede velmi frekventovaná silnice I/49, která nemá objízdné trasy. Proto ve Zlíně podle tamního primátora Miroslava Adámka nemohou zóny dopravu regulovat. V  Praze volí opačný přístup než v moravských městech a nízkoemisní zóny chtějí zavést. „Zřízením nízkoemisní zóny by se Praha připojila k  celé řadě měst v  západní a  jižní Evropě a  zároveň by získala prvenství v  České republice. Z provedených studií jasně vyplývá, že zóny přispívají ke zlepšení životního prostředí v centrech měst, proto jsme se k  tomuto kroku rozhodli,“ vysvětlil náměstek primátora Jiří Nouza. V  současnosti v  Praze funguje pracovní skupina. Zavedení zón v  Praze plánují na konec roku 2015. „Znamená to, že by k vjezdu do dané oblasti bylo oprávněno pouze vozidlo, které splňuje předem definovaná emisní kritéria a je mu přidělena příslušná barevná plaketa opravňující k vjezdu,“ řekl Ladislav Pivec, šéf pražské Technické správy komunikací.

Zákonodárci umožnili českým a moravským městům zřizovat nízkoemisní zóny. Auta, která nesplňují emisní limity, by tak mohla držet mimo centrum, a zlepšit tak kvalitu tamního vzduchu. Podobnou zónu ale v Česku zatím nikde nevyhlásili.  FOTO: Eugénia Bánovská

„„ V malých městech zóny neřeší

Se starším autem už do centra města nevjedete. Zdravé životní prostředí má přednost před automobilovou dopravou.

Ladislav Koubek To je základní myšlenka nízkoemisních zón, které naši zákonodárci umožnili zřizovat českým a moravským městům. Zatím jsou ale představitelé měst více než zdrženliví. „Neuvažujeme o zavedení nízkoemisních zón na území Brna. Znamenalo by to poměrně složitá úřední opatření a  obtěžování téměř všech občanů s  malým

výsledným efektem,“ řekl jasně primátor Roman Onderka. Podle něj by si dvaadevadesát procent majitelů aut ve městě muselo koupit emisní známku jen proto, aby zbylých osm procent muselo jezdit po náhradních trasách. „Nejezdili by po malém městském okruhu, ale po velkém okruhu. Tím problém nemizí, pouze se přesouvá jinam, a to nepochybně není řešení. Faktem je, že naprostá většina občanů má vozidlo, která nemůžete takto vyloučit. Celou úřední proceduru by absolvovali zbytečně. Ve výsledku by většina lidí dělala totéž, co dělá už teď,“ doplnil Onderka. Opačný názor na problematiku mají brněnští Zelení. „Poslední měření ultrajemného prachu v  brněnských ulicích ukázala, že znečištění akutně ohrožuje zdraví Brňanů, včetně dětí cestujících do škol a  školek. Zelení proto poža-

dují, aby se vedení města začalo seriózně zabývat vyhlášením nízkoemisní zóny na dopravně nejzatíženějších ulicích i  dalšími opatřeními proti prachu,“ uvedl  brněnský zastupitel za Stranu zelených Martin Ander. Nízkoemisní zónu zatím nevyhlásili v žádném velkém městě. Většina z  nich opatrně sonduje, co by zóny znamenaly. „Přínos nízkoemisní zóny v Olomouci se nejeví tak jednoznačný. Město je nyní ve stadiu sběru informací a podkladů,“ řekl tamní primátor Martin Major. Podle něj nelze očekávat brzké vydání jednoznačného stanoviska, zda nízkoemisní zóna bude, či nebude ve městě zavedena. Olomoučtí si ale zadali studii proveditelnosti zavedení nízkoemisních zón. Studie ukázala vliv zavedení nízkoemisní zóny na produkci škodlivých látek. „Jednoznačný přínos by nastal uvnitř

V malých městech nejsou zóny zpravidla tématem. Jedinou výjimkou jsou Klimkovice na Ostravsku. Chtějí chránit prostředí pro obyvatele i  návštěvníky místních lázní. „Je to jediný nástroj na částečnou regulaci dopravy v  rukou samotné obce. Konkrétně v Klimkovicích je jedním z důvodů denní průjezd několika tisíc automobilů přes centrum města,“ přiblížil situaci místostarosta Jakub Unucka. Fungující nízkoemisní zónu tedy zatím nikde v  Česku nevyhlásili. Proti hovoří zejména nedostatek objízdných tras, malá efektivita a  administrativní náročnost. Primátoři a  starostové spíše uvažují o  jiných způsobech jak dosáhnout čistšího ovzduší. Například v  Brně od letošního roku připravují splachování ulic ve vybraných lokalitách.

Devět miliard na ekologické kotle: Odzvoní pálení cviček a PET lahví? Devět dní. Tolik potřebovali lidé v Ústeckém kraji na to, aby si rozebrali třicet milionů korun, které jim kraj a  ministerstvo životního prostředí nabídlo na nové ekologické kotle. Pramen peněz pro takzvané kotlíkové dotace by ale v budoucnu neměl vyschnout. Zástupci ministerstva jednají o jejich několikamiliardové podpoře z evropských fondů. S dotovanými výměnami neekologických kotlů se začalo před dvěma roky v Moravskoslezském kraji. Od té doby spustily kotlíkové dotace doslova lavinovou reakci. Přidávají se další kraje a po penězích na nové kotle šetrnější k  životnímu prostředí se vždy zapráší do několika dní. O přísun financí by měl mít projekt přitom postaráno i  do budoucna. „O výši podpory na výměnu starých neekologických kotlů za nové nízkoemisní zdroje v  domácnostech nyní jednáme s Evropskou komisí. Mělo by to

být zhruba devět miliard korun z prostředků Operačního programu Životní prostředí (OPŽP),“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. Za ty by se dalo vyměnit až sto padesát tisíc kotlů v celé republice. „Teď vytváříme systém, který bude pro žadatele o  dotaci nejvhodnější a  co nejjednodušší, vzhledem k tomu, že podpora fyzických osob nebyla z OPŽP doposud nikdy možná,“ dodal Brabec.

„„ Přidávají se další kraje Zatím kotlíkové dotace financuje vždy z  jedné  poloviny kraj, který je vyhlašuje, a z druhé ministerstvo životního prostředí. I když každá výzva zatíží krajskou pokladnu i  v  řádech několika desítek milionů korun, přidávají

7

životní prostředí

Špilberk září víc než Big Ben. Občany však trápí světelný smog Města bojují proti nadměrnému znečištění ovzduší, hlídají nezávadnost pitné vody a  sanují půdu, kterou kontaminovaly nebezpečné chemikálie. Jiné typy znečištění však přehlíží. Přitom světelný smog podle studie obtěžuje v  noci až polovinu dotázaných lidí. Nespavostí trpí Ondřej Tengler už delší dobu. Do jeho pokoje proniká světlo z lampy veřejného osvětlení, která stojím přímo za jeho oknem. „Žaluzie mám zatažené, ovšem i tak okno září. Jednou se lampa rozbila a tři dny nesvítila. Tehdy jsem najednou spal bez obtíží,“ uvedl student z Kladna. Nevhodně umístěné pouliční osvětlení přitom neztrpčuje život pouze jemu. Studie mapující negativní důsledky světelného smogu zjistila, že polovině dotázaných vadí lampy či světelné reklamy svítící rovnou do oken ložnice. „Agentura Focus provedla výzkum mezi jeden a půl tisíci Čechy staršími patnácti let. Polovina lidí deklarovala, že má světlo naproti svému oknu a  že jim to vadí,“ uvedl expert na světelné znečištění Jan Hollan. Začarovaný kruh nespavosti vzniká proto, že lidské tělo nedokáže bez úplné tmy v  noci vyrábět spánkový hormon melatonin. „Bílé denní světlo v  noci celkově brzdí normální pochody metabolismu. To napomáhá vzniku obezity či cukrovky,“ uvedl Hollan. V  Německu a  Rakousku obce a menší města v noci zcela vypínají veřejné osvětlení. Ve městech je osvětlení v pozdních hodinách výrazně tlumeno. Dosahuje tak intenzity kolem tří luxů. „Běžně svítíme desetkrát až padesátkrát víc. Přitom asi jen těžko můžeme srovnávat rozpočty německých a  českých obcí. Hlavní obchodní třídy v  Berlíně i  Vídni mají jen velice slabé, zastřené pouliční osvětlení,“ srovnal Hollan. Statistiky kriminality přitom po zavedení úsporné praxe v Německu nijak nevzrostly. Přesto ale existují obavy, že by potemnělé ulice mohly být zdrojem nebezpečí. „Kompletní tma je pro lidskou psychiku obtížně zvládatelná. Člověk podléhá strachu a  nejistotě,“

popsal psycholog Jiří Brančík. V  současnosti je však tma výjimečným jevem, obloha září odraženými světly. Úspory z  tlumení veřejného osvětlení přes noc lze těžko spočítat. Podle parametrů jedna lampa připadá na deset domů a prosvítí za rok deset wattů. V  České republice se tak odhadem celkově za rok prosvítí přibližně pět milionů wattů. Pokud by šla ušetřit jen šestina energie, vyplatí se to. „Ve Zlíně ztlumují v  polovině večera všechny lampy pouličního osvětlení na polovinu až třetinu. Běžný občan to ani nepostřehne,“ předestřel Hollan. Podobně funguje i  šetření energií na výpadovkách z Brna. Zavádění úspor však komplikuje to, že města často disponují staršími typy lamp a svítidel, které mají příkon sedmdesát wattů. Na západ od našich hranic přitom větší prostor dostávají méně výkonné, ovšem úspornější žárovky s padesáti watty.

obyvatelstva,“ zdůvodnil náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje Otakar Ruml, proč se i tento region přidal mezi kraje, které už letos svým obyvatelům dotace na ekologické kotle nabídly. Kromě Královéhradeckého to byl i Moravskoslezský a Ústecký. Všechny výzvy stačili zájemci vyčerpat se značným předstihem.

stanou do vzduchu, který všichni dýchají, na sebe navíc váží látky, které způsobují rakovinu. Investice do výměny starého kotle v  rodinném domě je proto pro kraje výhodná, a  to jak z  ekologického, tak i  z ekonomického hlediska. „Každá vynaložená koruna je zhruba pětkrát efektivnější než u  průmyslové investice a  na zlepšení kvality ovzduší se projeví okamžitě. Výměna jednoho kotle znamená úsporu emisí prachu v  objemu až sto kilogramů ročně,“ přiblížil důvody, proč Moravskoslezský kraj plánuje letos vyhlásit ještě jednu výzvu kotlíkových dotací náměstek tamního hejtmana pro životní prostředí Daniel Havlík. Projekt došel i  mezinárodního uznání. Letos si kotlíkové dotace sáhly na „evropského ekologického Oskara“. Moravskoslezský kraj se s nimi přihlásil do soutěže EMAS AWARDS 2014, která je jedním z  nejprestižnějších ocenění v  oblasti životního prostředí, a  hned napoprvé tak získal nominaci na hlavní cenu v kategorii velkých organizací ve veřejném sektoru.

„„ Pětkrát efektivnější

Více než třetina zdraví škodlivých exhalací prachu u  nás pochází z  topení v rodinných domech. Emise z domácích kotlů dokážou způsobit vážné zdravotní problémy. Kvůli smogu z nich spousta lidí trpí bronchitidami, astmatem a dalšími chorobami dýchacích cest. FOTO: Eugénia Bánovská

se stále další kraje, které svým obyvatelům na nové ekologičtější kotle přispět chtějí. „Máme mnoho problematických lokalit z hlediska imisního zatížení, ne-

dostatečné vybavenosti inženýrskými sítěmi a  dalších faktorů, které v  lokálním měřítku negativně ovlivňují kvalitu ovzduší s  nežádoucím vlivem na zdraví

Pro kvalitu ovzduší v  Česku je to zásadní zpráva. Právě kotle v domácnostech totiž patří mezi jeho nejhorší znečišťovatele. „Více než třetina zdraví škodlivých exhalací prachu u  nás pochází z  topení v  rodinných domech,“ tvrdí programový ředitel Hnutí DUHA Vojtěch Kotecký. Emise z  domácích kotlů přitom dokážou způsobit vážné zdravotní problémy. „Kvůli smogu z  nich spousta lidí trpí bronchitidami, astmatem a dalšími respiračními chorobami,“ upozornil Kotecký. Prachové částice, které se v dýmu z  komínů rodinných domů do-

„„ Děravé zákony a zářící památníky nešetrnosti Brněnský hrad Špilberk je nasvícen dvacetkrát intenzivněji než londýnský Big Ben. Místní by totiž nepřipustili agresivní osvícení světoznámé věže. Nejen v Anglii, ale také v  Itálii upravují svícení komerčních i veřejných budov zákony. „Světlo musí památku osvětlovat shora, devadesát pět procent jej musí mířit přímo na budovu, existují limity pro jas světla a později v noci se vypíná světlo úplně,“ uvedl fyzik Hollan. V  českém prostředí však v  tomto oboru vládne anarchie. Je na občanech samotných, aby se v případě nespokojenosti obrátili na stavební úřad. Mohou tím docílit změnu polohy lampy veřejného osvětlení, úpravu svícení přilehlé památky anebo odstranění světlené reklamy. (th)

Jan Pacas

8

odpadové hospodářství

 aktuálně Nová pravidla recyklace? Od roku 2016 Nový zákon o odpadech má platit od 1. ledna 2016. Věcný záměr chce ministerstvo životního prostředí dokončit do konce září. Obává se tlaků ze strany firem, které vlastní skládky nebo spalovny. Asi nejpalčivější novinkou mají být takzvané megaspalovny. „Evropská komise přitom již v roce 2012 doporučila České republice totéž, co říkáme také my. A to neopakovat chyby západních zemí, které nyní kvůli nenaplněným spalovnám dovážejí odpady z jiných zemí a omezují recyklaci. Naopak mezi konkrétními doporučeními Evropské komise jsou kroky osvědčené v západních zemích, které výrazně zvyšují recyklaci, například zavedení poplatku za spalování netříděného odpadu, možnosti pro domácnosti platit podle množství produkovaných odpadů tak, aby ten, kdo třídí, platil méně než ten, kdo netřídí,“ uvedl mluvčí Hnutí DUHA Jan Piňos. Ministerstvo životního prostředí chce dodržovat přesnou hierarchii nakládání s odpady, předcházet jejich vzniku a snížit skládkování. „Strategie s cílem maximálně snížit množství odpadu končícího na skládkách zahrnuje i možnost zvýšení procenta odpadů zpracovaného v zařízeních na energetické využití odpadů,“ přiblížila Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.(vv)

KVĚTen | ČERVen 2014

Odpadky hlasovací právo nemají Dokončení ze strany 1 Podobně rozbouřenou debatu o stavbě spalovny zažívají také v Přerově. V areálu teplárny Dalkia by mělo vzniknout jednolinkové zařízení – takzvané Hanácké ZEVO (zařízení na energetické zpracování odpadu) – s kapacitou sto tisíc tun. To by tedy znamenalo, že se zde bude svážet odpad z  celé Hané  – z  Přerovska, Prostějovska a Olomoucka. Náklady na jeho pořízení jsou zhruba dvě miliardy korun. O spuštění spalovny se reálně uvažuje kolem roku 2018. O  tom, zda o  této spalovně nakonec rozhodnou sami obyvatelé, ještě není jasno. Zastupitelé se ale také baví o tom, že by chtěli nechat lidi hlasovat v den komunálních voleb. A  jak si představují změny v  odpadovém hospodářství v ostatních městech na Moravě? Například v  Otrokovicích nastavili už v současném volebním období speciální pravidla pro rodiny s dětmi a důchodce. „Již v roce 2011 jsme s kolegy prosadili, že otrokovické děti do tří let věku budou od poplatku zcela osvobozeny, což při současné výši poplatku čtyři sta osmdesát korun ročně přináší rodinám úsporu čtrnáct set čtyřicet korun za tři roky. A šli jsme ještě dál. Od ledna 2013 mohou úlevu na poplatku čerpat i zákonní zástupci těchto dětí, a to ve výši

třídíme i  bioodpad. Tím jsme objem směsného komunálního odpadu snížili o  čtyřicet procent. Občané proto můžou platit o polovinu nižší poplatek za odpad  – pouze dvě stě padesát korun ročně,“ vypočítal starosta Kyjova František Lukl (nestraník). Podle Lukla by v odpadovém hospodářství mohl výrazně pomoci i  stát. „Je nepřijatelné, aby byli krytí zloději obecního majetku  – rýn, poklopů nebo třeba signalizačního zařízení. Navrhujeme proto, aby platby byly prováděny pouze prostřednictvím převodu na účet, aby ten, kdo doveze odpad do sběrny, byl dohledatelný,“ doplnil František Lukl.

„„ Recyklaci chtějí udržet i po volbách

I když odpadky nejsou podle zastupitelů tématem, které by zvedalo voliče ze židlí, odpadové hospodářství si do některých programů cestu našlo. Tahákem má být například svoz odpadu zadarmo nebo slevy na dítě.

padesáti procent. Podmínkou je ale sdílení společné domácnosti s dítětem,“ popsal místostarosta Milan Plesar (Nový impuls). Podobné slevy můžou uplatnit

i  senioři žijící v  místních domech s pečovatelskou službou. V Kyjově, který je jedničkou v třídění odpadů v Jihomoravském kraji, se zase soustředí na

podporu recyklace a  budou ji chtít udržet i po volbách. „Průměrný obyvatel Kyjova vytřídí šedesát kilogramů papíru, plastu a  skla ročně. Kromě toho

Problém s  odpady musí vyřešit také noví radní ve Velké Bíteši. Doposud totiž město vyváží odpad na místní přeplněnou skládku. Ta by se ale měla za několik let zavřít a  zrekultivovat. „Novou skládku budovat nechceme. Naším cílem je maximálně se zaměřit na podporu třídění odpadu a  jeho energetické využití,“ nastínil místostarosta Tomáš Kučera (KDU-ČSL). Ani ten si ale nedovede představit, že by to byly právě odpady, které budou pro voliče tématem číslo jedna. „Občany pálí jiné věci. Především je to doprava, možnosti nakupování a pořádek na veřejných prostranstvích,“ vyjmenoval Kučera.

k o m e n tá ř

Co brání širšímu energetickému využívání odpadů? Žijeme v globalizovaném a komerčně zaměřeném světě. Naše potřeby i spotřeba neustále roste. RNDr. Jana Suzová, environmentální specialista SAKO Brno, a. s.

Zvolili jsme si konzumní způsob života, jehož výsledkem je mimo jiné obrovská spousta odpadu. Každý z  nás ho ročně vyprodukuje téměř 500 kilogramů. V celkovém  součtu to činí úctyhodných 5  388  000 tun odpadu ročně. Nakládání s  odpady se tak stává celospolečenským a  celosvětovým problémem. Současně se zvýšenou spotřebou chceme i nadále žít v ekologicky zdravém prostředí, v čistých ulicích, obklopeni zelení a příjemnou krajinou. Tento zdánlivý protiklad může vyřešit jen kvalitní propracovaná koncepce odpadového hospodářství, zahrnující vyváženou kombinaci tradičních i  moderních způsobů nakládání s odpady. Jedním z vysoce účinných a současně ekologických řešení nakládání s  odpady je jejich důsledné energetické využívání. Na rozdíl od mnoha vyspělých evropských zemí však v  České republice naráží tento moderní způsob nakládání s odpady na nepochopitelný odpor. Pojďme se blíže podívat na důvody, proč je energetické využívání odpadů v našich podmínkách zatím spíše „energetickou popelkou“ než účinným nástrojem hospodářství. Příčiny neuspokojivého stavu můžeme najít na celoevropské i  domácí úrovni.

■ Evropský kontext Jedním z důvodů, který u nás brání širší podpoře energetického využívání odpadů za podpory unijních prostředků, je paradoxně legislativa Evropské unie. Konkrétně definice samotného pojmu komunální odpad a z toho vyplývající chybná interpretace statistických údajů. ■ Co je vlastně komunální odpad? Celý svět se dnes potýká s  problémem jednoznačné definice odpadu. Dokonce každá ze zemí Evropské unie si termín komunální odpad definuje odlišně. Dostáváme se tak do paradoxní situace, kdy Rámcová směrnice o  odpadech, která je od roku 2010 závazná pro všechny členské země Evropské unie, detailně popisuje hierarchii nakládání s odpady, stanovuje kvóty recyklačních cílů, ale nemá přesnou a  jednoznačnou definici, co komunální odpad vlastně je. Jak můžeme prokazovat, že jednotlivé limity plníme, když ve skutečnosti nevíme, co všechno se do těchto limitů započítává? ■ Hrušky a jablka EUROSTAT (Evropský statistický úřad) jehož základní úlohou je sběr a  vyhodnocování údajů z  jednotlivých členských zemí EU, každoročně vytváří žebříčky porovnávající jejich „ekologickou vyspělost“. Podle těchto údajů představuje průměrná produkce komunálního odpadu v eurozóně 524 kg na osobu a  rok. Vykazovaný rozptyl je však u  jednotlivých zemí Evropské unie obrovský, pohybuje se od 350 do 800 kg na osobu a rok. Ve skutečnosti se tak jedná o statisticky „přesný výkaz nepřesných údajů“ – krásně to vystihuje i české pořekadlo o míchání hrušek s jablky.

■ Evropská komise nám kvůli chybám prostředky nedá České republice se problémy s definicí komunálních odpadů a z toho vyplývající statistická zkreslení nevyhnuly. Podle statistik Ministerstva životního prostředí ČR se v posledních letech roční objem vyprodukovaného komunálního odpadu zastavil na hodnotě 5 388 000  tun. Avšak podle Českého statistického úřadu, z jehož údajů vychází EUROSTAT, je tento objem záhadně o  dva miliony tun menší – 3,33 mil. tun. Důsledek? Díky nepřesné statistice udává EUROSTAT, že náš podíl na energetickém využívání odpadů je na úrovni 20 %, což je průměr celé Evropské unie. Podle sdělení Ministerstva životního prostředí Evropská komise z  těchto důvodů dál nechce v České republice podporovat z unijních prostředků rozvoj technologií na energetické využívání odpadů. Skutečnost je ovšem taková, že reálně energeticky využíváme necelých 12 % komunálního odpadu. Nepřesné statistiky tak naší republiku přímo poškozují, protože další investice do moderních technologií bychom potřebovali jako sůl. ■ Česká republika – předsudky, mýty a dezinformace Dalším, tentokrát ryze tuzemským důvodem, proč je v  našich podmínkách energetické využívání odpadů zatím pouze v plenkách, jsou uměle vypěstované obavy a předsudky u  široké veřejnosti. Lví podíl na této situaci mají někteří ekologičtí aktivisté, kteří vedli dlouhodobou negativní kampaň založenou na neobjektivních informacích, zjednodušených stanoviscích a cíleném strašení veřejnosti. Cílené strašení široké veřejnosti, která v  podstatě nemá možnost a  čas si účelově  předkládané infor-

mace ověřit, slavilo úspěch. Náhled občanů i řady politiků na energetické využívání odpadů se bohužel mění jen pozvolna. Výsledek je tristní. Zatímco ve vyspělých evropských zemích zažívalo energetické využívání odpadů nebývalý rozkvět, ocitlo se v  České republice v  letech 1991–2009 toto téma téměř na černé listině. Řada technicky vyspělých projektů, které by pomohly vyřešit krajské plány odpadového hospodářství, byla zastavena nebo odložena na dlouhou dobu „k ledu“. ■ Česká republika jako skládka Evropy? Naše republika patří k  zemím s největším počtem skládek v Evropě. Zatímco v některých zemích je skládkování již zákonem zcela zakázáno, u nás stále prožívá rozkvět. V době, kdy ekologičtí aktivisté propagují alternativní zdroje energie, které nám všem energie neúměrně zdražují, se nám skutečné energetické bohatství kupí na skládkách, kde se pomalu ale jistě stává reálnou ekologickou hrozbou. Evropské země jako jsou Švýcarsko či Rakousko asi nikdo nebude obviňovat z  toho, že se ke své zemi nechovají ekologicky. Přesto je v Rakousku 13  zařízení na energetické využívání odpadu, ve Švýcarsku dokonce 30. V  dalších vyspělých zemích Evropy, srovnatelných s  Českou republikou, je situace obdobná. Například Dánsko provozuje 29, Holandsko 12 a Belgie 18 zařízení na spalování komunálního odpadu. Celkově tyto země energeticky zpracovávají 30–50  % z  celkové produkce komunálního odpadu. Funkční síť moderních spaloven a rozvinutý systém recyklace pak některým zemím umožňuje skládkování neupravených směsných komunálních odpadů zcela zakázat.

■ Třídění není všespásné … a je samo o sobě drahé Zdá se, že České republice za stávajících podmínek nezbývá nic jiného než zajistit účinnější třídění recyklovatelných složek, mechanicky a  biologicky upravovat odpady a  nákladně vyrábět paliva z  komunálního odpadu. Ta mohou být následně spalována v  teplárnách, elektrárnách či cementárnách, které však mají mnohem benevolentnější emisní limity než tolik obávané moderní spalovny komunálních odpadů. Separace materiálově využitelných složek odpadu, která je u nás v  současnosti založena na dobrovolnosti, má svůj hluboký význam. Výrazně pomáhá při ochraně životního prostředí a  v úspoře neobnovitelných zdrojů surovin. Na druhé straně sama o sobě není všespásná. Musíme si také uvědomit, že jednostranný způsob nakládání s  odpady je zároveň i  nejdražším možným způsobem. Náklady na třídění a  využívání různých materiálových komodit se liší dle druhu odpadu a pohybují se od 200 korun do 12 000 korun za tunu vytříděné složky. V průměru pak náklady na separaci plastů, skla a  papíru činí 4 684 korun za tunu. Problematika odpadového hospodářství je velmi složitá a  žádný známý systém není samospasitelný ani levný. Vzhledem k  tomu, že průměrný občan České republiky vyprodukuje šestkrát více komunálního odpadu než sám váží, musíme náklady spojené s  jeho životním cyklem zaplatit. Otázkou zůstává, zda nebudeme platit zbytečně mnoho, když se nám část energetického bohatství bez užitku rozkládá na komunálních skládkách. ■ Energetické využívání odpadů je řešení Je nejvyšší čas se znova vrátit k  celkové koncepci odpadového

hospodářství, v  jehož systému má energetické využívání odpadu své nezastupitelné místo. Moderní spalování odpadů do značné míry řeší řadu nevyřešených problémů  – jako je energetická nezávislost, úspora primárních zdrojů surovin a energií, bezpečnost a ekologie při jejich výrobě. Je potřeba jednat s  chladnou hlavou, bez předsudků, s  využitím všech dostupných nezkreslených studií, faktů, údajů, zkušeností ze zahraničí. ■ SAKO Brno jako příklad Nejlepším argumentem pro podporu jakéhokoli názoru je vždy konkrétní příklad. Společnost SAKO Brno disponuje unikátní technologií na energetické zpracování odpadů a patří k nejmodernějším zařízením svého typu v  celé Evropě. Zavedením moderního systému separace materiálově využitelných složek a  nově zmodernizované spalovny patří Brno mezi několik málo měst v republice, které vykazují přes 97 % využívání komunálního odpadu. Na skládce tak končí pouze 3 % celkové produkce odpadů. Vyrobená energie z odpadů, která by jinak bez užitku tlela na skládce, zásobuje teplem a  elektřinou desetitisíce domácností. Vedlejším produktem jsou tisíce tun železných a neželezných kovů. Občané města Brna a jeho okolí tak mají štěstí, že se podařilo záměr ekologického zpracování odpadů ve společnosti SAKO Brno realizovat. Díky tomu mohou žít v  čistějším městě, využívat ekologickou energii a nerozšiřovat nebezpečné dědictví dalším generacím v podobě nesčetných skládek komunálního odpadu. Díky volné kapacitě mohou moderní a ekologický systém nakládání s komunálními odpady ve městě Brně úspěšně využívat i firmy i obce z celého Jihomoravského kraje. www.sako.cz

KVĚTen | ČERVen 2014

9

odpadové hospodářství

My třídíme nejlépe. Proč se některým městům daří třídit odpad a jiným ne? Velmi dobré zkušenosti mají i  ve Vyškově, který se umístil na druhém místě soutěže „My třídíme nejlépe“ v  Jihomoravském kraji. „Ve Vyškově mohou občané třídit papír, plasty, zvlášť čiré a barevné sklo, dále nápojové kartony, bioodpad, textil, elektroodpady a hliníkové obaly. K tomu ve Vyškově slouží nejen v dostatečném počtu rozmístěné barevné kontejnery na jednotlivé vytříděné odpady, ale také sběrný dvůr v areálu firmy RESPONO,“ sdělil starosta Karel Goldemund.

Skládkování odpadů sice ustupuje, přesto stále s převahou vede. Proč recyklace v některých městech úspěšně funguje a jinde se prosazuje jen obtížně? Jedním z důvodů je i odlišný přístup samospráv.

„„ Pomáhá i sběrný dvůr

Ladislav Koubek Zatímco v roce 2007 na skládkách končily tři čtvrtiny komunálního odpadu, nyní je to jen asi polovina. Objem recyklovaného odpadu se za tu dobu více než zdvojnásobil, přesto recyklujeme jen necelou čtvrtinu. Zbytek odpadů končí ve spalovnách. Tam, kde města vytvářejí pro třídění odpadu podmínky, může podíl tříděného odpadu výrazně narůst. To je případ Olomouce, kde třídění odpadů považují

Objem recyklovaného odpadu se od roku 2007 více než zdvojnásobil, přesto ho recyklujeme jen necelou čtvrtinu. Na skládkách tak dnes stále končí téměř polovina odpadu svezeného z  měst a  obcí. Zbytek se spaluje nebo jinak materiálově využívá. FOTO: Eugénia Bánovská

dlouhodobě za prioritu. „Detailně jsme se na ni zaměřili už v  roce 1996. Za tu dobu jsme dokázali nastavit systém, který svědčí o tom, že problematika životního prostřední není lhostejná úřadům, institucím a  zejména veřejnosti. Svědčí o  tom úspěch z  loňského

roku, kdy Olomouc získala první cenu v  celostátní soutěži O křišťálovou popelnici. V  konkurenci šesti tisíc měst a  obcí jsme dokázali, že máme nejlepší systém sběru a třídění odpadu v Česku,“ pochlubil se olomoucký primátor Martin Major.

V separaci je však podle něj stále co zlepšovat. „Snažíme se občany ke třídění stále více motivovat. Nejnovějším projektem byla květnová distribuce separačních tašek na třídění plastu, skla a  papíru do 5 tisíc vyškovských domácností,“ dodal Goldemund. Na Vysočině patří k nejúspěšnějším městům v  třídění Ždírec nad Doubravou, Pacov či Velká Bíteš. Z měst nad deset tisíc obyvatel nejlépe třídí Havlíčkův Brod. „Již asi dvacet let dodáváme pravidelně v prosinci do všech deseti tisíc domácností zdarma Jízdní řády

svozu odpadů. Ty obsahují i mnohé obecnější a  hlubší informace o  třídění odpadů,“ uvedl starosta Jan Tecl. Od roku 2006 město poskytuje sedmdesát procent dotace občanům na zakoupení kompostérů a  separačních košů pro domácnosti. „Tato zařízení mají význam pouze pro občany, kteří se zabývají tříděním odpadu - oni tedy logicky obdrží uvedenou slevu jako bonus za svoje zvýšené úsilí,“ vysvětlil Tecl. Městům se třídění odpadů vyplácí i  finančně. „Díky třídění získáváme ročně milion korun do rozpočtu města. To nám umožňuje udržet výši poplatku za komunální odpad na přijatelné výši,“ upřesnil místostarosta Velké Bíteše Tomáš Kučera. Velká Bíteš vybudovala rozsáhlý systém sběrných míst. „Klíčové je, abyste neměl kontejnery na tříděný odpad daleko od domu,“ dodal Kučera. Odpady jsou celoevropským tématem. Přesto neexistuje celoevropská strategie jak s  odpady nakládat a zkušenosti jednotlivých zemí se velmi liší. To se snaží změnit iniciativa Evropa bez odpadů (Zero Waste Europe). Jejím cílem je do roku 2025 dosáhnout toho, aby objem takzvaného reziduálního odpadu klesl na nulu. Reziduální odpad je ten, který zůstane po vytřídění a  energetickém využití. Překvapivě nejúspěšnější v naklá-

 víte, že... ■ Polovina komunálního odpadu stále končí na skládkách ■ V Německu na skládkách žádný odpad nekončí, naopak v Rumunsku skládkují 99 procent odpadu ■ V ČR je 241 tisíc barevných nádob na tříděný odpad dání s odpady je Estonsko, kterému se daří produkci komunálního odpadu nejvíce omezit. A právě v omezení produkce odpadu si ani Česká republika nevede špatně. Zatímco průměrný Estonec vytvoří za rok dvě stě sedmdesát devět kilogramů odpadu, tedy nejméně v EU, průměrný Čech vytvoří tři sta osm kilogramů, což nás řadí na třetí místo. V Německu, Rakousku či Nizozemí je produkce odpadů zhruba dvojnásobná. Země na západ od nás produkují odpadu více, jsou ale podstatně efektivnější v  jeho využití. Zatímco Češi, Poláci a  Maďaři recyklují čtvrtinu odpadu, Němci a  Rakušané téměř dvě třetiny. A na skládkách v Německu žádný odpad nekončí.

inzerce

Češi loni odevzdali tisíc tun baterií. Za dva roky to ale stačit nebude Loňský rok byl ve sběru baterií a  akumulátorů přelomový. Češi poprvé překonali hranici tisíce tun, a  k  recyklaci tak přinesli téměř třetinu baterií, které se ten rok dostaly do oběhu. V roce 2016 by už takový výsledek ale nestačil. „Problematika zpětného odběru baterií a  akumulátorů zůstává pro ministerstvo jednou z priorit,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. Není se ostatně čemu divit. Zatím sice Česko úspěšně plní směrnici Evropské unie, podle které mají členské státy vybrat minimálně pětadvacet procent baterií, které se daný rok dostanou mezi lidi a firmy, na cíle stanovené pro rok 2016 však statistiky sběru nestačí.

„Minimální hranice se zvýší na pětačtyřicet procent,“ varuje Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT, která má v tuzemsku zpětný odběr použitých baterií na starost. Proto ministerstvo životního prostředí připravuje novelu zákona o nakládání s odpadními elektrozařízeními, která by měla intenzivnějšímu sběru baterií napomoci.

„„ Cenné suroviny Vznikne díky ní například jednotný registr sběrných míst, kde je možné odevzdávat i baterie. „Bu-

de se jednat zejména o informace týkající se adresy místa, provozní doby a  typů odpadních elektrozářízení, které lze v  daném místě odevzdávat,“ vysvětlila mluvčí ministerstva životního prostředí Jana Taušová. Důležité ale je, aby baterii na sběrné místo vůbec někdo odnesl. Mají totiž tu nevýhodu, že jsou malé a  je snadné je odhodit do koše. „Neumím si představit, že by někdo udělal stejnou věc například s vysloužilým vysavačem,“ konstatoval Kratochvíl. Pokud se baterie dostanou do komunálního odpadu, umí napáchat pořádnou neplechu. „Obecně jsou problematické kvůli obsahu těžkých kovů. Pokud bychom je vhazovali do

Most anebo kaplička? Zloději kovů berou útokem moravské obce Zloději kovů si troufají na čím dál větší akce. Obce a města na Moravě kvůli sběračům kovů za hranou zákona přišly o  mosty, zábradlí, věže kostelíků, poklopy kanalizace i  okapy. Zlodějům se často nelze účinně bránit. Někdy však pomůže výměna kovu za plast. Obce a města přijdou krádeže kovů na nemalé peníze. Citelnou ztrátu způsobili zloději obci Tvarožná na Brněnsku vloni na podzim. „Zmizela měděná věžička z památné kaple na kopci Santon. Škoda byla vyčíslena na sto padesát tisíc korun,“ uvedl starosta Tvarožné Petr Buchta.

Policie pachatele dodnes nedopadla. Drtivá většina případů přitom končí stejně. V  Radkově na Opavsku si zloději odnesli měděné okapové žlaby z  kostela, kde právě probíhala rekonstrukce. „Zmizelo všechno a  pachatele policie nedopadla. Stavební firma posléze našla v  jedné sběrně ukradený materiál, ale byl již zcela nepoužitelný. Majiteli nešlo nic prokázat,“ popsal místní farář Peter Kerak. Policie má ruce svázané kvůli vágní legislativě. „Pokud se provozovatelům sběren prokáže, že úmyslně vykupovali zjevně kradené zboží, hrozí jim trestní stí-

hání z podílnictví,“ uvedla mluvčí jihomoravské policie Petra Vedrová. Prokázat úmysl je však často nemožné. Obrana proti zlodějům je složitá. Menší obce nemají prostředky na vlastní strážníky anebo na nákup bezpečnostních kamer. Pomoct může nahrazení mědi méně žádanými materiály. „Namísto klasických poklopů na kanál lze koupit plastové. Jsou však dražší,“ uvedl starosta Jiříkovic na Brněnsku Rudolf Staněk. Podobně chtějí předejít krádežím ve Tvarožné. Na léto chystají opravu poničené kapličky na vrchu Santon. Nová věžička bude namísto z mědi z pozinkovaného titanu. „Založili jsme sbírku na opravu kaple. Mnoho dárců se přimlouvalo, aby z  kaple zmizela

komunálního odpadu, skončily by na skládkách a  dříve či později by začaly ohrožovat spodní vody,“ upozornil expert pro oblast odpadů z hlediska vlivů na životní prostředí v  organizaci Arnika Milan Havel. Většina baterií, které se nepodaří vybrat, však nekončí na skládkách, ale spíše zapomenuté v  šuplíkách v  domácnostech. Podle projektu Inventura mají Češi doma průměrně sedmnáct spotřebičů, ve kterých se nachází třiatřicet přenosných baterií. Navíc se v domácnostech skrývá dalších šestnáct kusů baterií  – osm nových a osm použitých. „Lidé často nemají ponětí o tom, kolik baterií ve skutečnosti doma mají,“ dodal k výsledkům Inventury Kratochvíl s tím, že kdyby se tyto baterie podařilo vybrat, dalo by se z nich získat téměř 785  tun oceli, 987  tun zinku, 963  tun manganu či přes 70 tun niklu a mědi.  (jp)

Nadační fond Campianus a statutární město Brno si Vás dovolují pozvat na

Slavnost svěcení varhan pro Brno Varhany jsou věnovány památce anglického mučedníka svatého Edmunda Kampiána a nahradí původní barokní nástroj zničený při bombardování Brna 20. listopadu 1944. Slavnost se koná pod záštitou Romana Onderky, primátora statutárního města Brna, a Ivo Medka, rektora JAMU v Brně. Neděle 29. června 2014, sv. Petra a Pavla kostel Nanebevzetí Panny Marie, ul. Jezuitská, Brno

všechna měď, která láká zloděje nejvíc,“ uvedl starosta Buchta.

„„ Byznys s nebezpečím Most bez zábradlí nedaleko Medlovic na Vyškovsku je dalším pozůstatkem práce zlodějů kovů. V  půlce května tu zmizelo dvanáctimetrové zábradlí, které bývalo pečlivě přišroubované k mostu. „Škoda dělá devadesát tisíc korun. Most přes potok je nyní nebezpečný, bude třeba zábradlí nahradit,“ uvedl starosta Medlovic Bohuslav Klemša. Podobně nebezpečné mohou být i  otevřené kanály anebo narušené okapy. Zloději navíc stojí obce i občany nemalé peníze. Škoda z jednotlivých krádeží se často pohybuje i v řádech desetitisíců až statisíců korun. (th)

Program: Slavnosti svěcení varhan předchází mše svaté v kostele v 7.30, 10.30 a 12.00 (anglická) 15.00  vyzvánění zvonů a vyhrávání u kostela 15.30  svěcení varhan, Te Deum a sv. požehnání 17.00  občerstvení a vyhrávání u kostela 19.00  zahajovací varhanní koncert 21.00  závěrečná mše svatá Děkujeme všem partnerům, patronům a dárcům z České republiky i ze zahraničí za pomoc, které si velmi vážíme. Přijďte podpořit stavbu varhan a zároveň prožít příjemný zážitek z krásy a umění v úchvatném prostředí barokního chrámu. Prosíme Vás o zbývající podporu stavby varhan i formou adopce 3483 varhanních píšťal. Každý se v našich varhanách může stát tónem, který bude slyšet! Pro více informací se obraťte na: www.campianus.eu nebo číslo 737 414 780

10

energetické zpracování odpadu

KVĚTen | ČERVen 2014

Na Vysočině se spalovnou stále nevědí. Kromě jedné velké je ve hře i více malých Zdeněk Chlád. Využití komunálního odpadu na skládce je přitom téměř nulové. „Někde využívají bioplyn, který na skládkách vzniká, pro výrobu elektrické energie. A vůbec nikdo se nezabývá možností, že skládka, ač zabezpečená, může za jistých okolností způsobit ekologickou havárii či dokonce katastrofu,“ upozornil Aleš Petrák, obchodní manažer ve společnosti EKOL, která zajišťuje realizaci energetických celků.

Skládky odpadů začnou na Vysočině pravděpodobně praskat ve švech i tehdy, když budou obyvatelé kraje třídit a recyklovat na plný plyn. Co si však s odpadky počít? O tom, jestli je spalovat, zatím nemají v kraji jasno. Kromě původního plánu počítajícího s velkou spalovnou se teď uvažuje i o více malých zařízeních.

„„ Nejvhodnější řešení?

Jan Pacas Měla by stát v Jihlavě, schroustat až sto padesát tisíc tun odpadků za rok a  vyrobit z  nich teplo a  elektřinu. Tak vypadala první idea na výstavbu spalovny, řečeno odborně  – zařízení na energetické zpracování odpadu (ZEVO), které mělo Vysočině pomoci řešit situaci s hromadícím se odpadem. Představa, že by se do krajského města měly z  celé Vysočiny sjíždět náklaďáky plné odpadků, ale nenadchla ani Jihlavany, ani řadu starostů. Přesto je situaci kolem odpadového hospodářství na Vysočině potřeba řešit. „Riziko naplnění skládek hrozí i  v  případě, že by občané dosáhli maximální míry třídění využitelných složek odpadů,“ varoval krajský radní pro životní prostředí a  zemědělství

Brněnská spalovna komunálního odpadu je jednou ze tří, které v České republice stojí. O výstavbě trochu menšího zařízení se uvažovalo i v Jihlavě. Konkurenci tomuto návrhu dnes dělá varianta, podle které by mohlo na Vysočine vyrůst až osm malých spaloven, z nichž každá by zpracovala dvacet tisíc tun odpadků ročně. FOTO: Eugénia Bánovská

Proto zadal Kraj Vysočina Energetické agentuře Vysočiny (EAV) přípravu studie, která má doporučit nejvhodnější řešení. Variantě s  jednou velkou spalovnou by podle ní mohla konkurovat výstavba několika menších zařízení. Každé z nich by dokázalo za rok zlikvidovat a  přeměnit na teplo a  elektřinu dvacet tisíc tun odpadků. „Lze konstatovat, že za určitých podmínek můžou zařízení o malé kapacitě vycházet ekonomicky srovnatelně s výstavbou zařízení většího,“ komentoval výsledky studie jednatel EAV Zdeněk Boudal. Rozhodující je množství tepla, které lze v  daném místě využít. Výhodnost malých spaloven přitom spočívá ve snížení dopravní zátěže při svozu odpadků. „Pokud postavíme na Vysočině více malých ZEVO, nemusíme svážet odpad z  velkých vzdáleností a  současně budeme mít více ZEVO v  místech, kde lze využít energii v podobě tepla,“ vysvětlil Boudal. Dostatečně rozvinutou síť centrálních rozvodů tepla pro spalovnu mají zatím na Vysočině jen čtyři města – Jihlava, Žďár nad Sázavou, Třebíč a Pelhřimov. Malých zaříze-

ní by bylo ale v kraji podle studie potřeba šest až osm. Ani z možnosti, že by v kraji vyrostlo několik menších spaloven, nejsou ale všichni nadšení. „Malé spalovny čistě komunálních odpadů jsou v Evropě spíše výjimečné, daly by se spočítat na prstech, na rozdíl od těch velkých, kterých je poměrně hodně, především kvůli ekonomice, která malým spalovnám moc dobře nevychází,“ upozornil vedoucí kampaně „Nespaluj, recykluj“ v organizaci Arnika a  předseda spolku Společně pro Vysočinu Matěj Man. Právě ten organizuje v Jihlavě sběr podpisů pod petici, která by měla vést k referendu o  spalovně. Podle Mana spolek se sbíráním podpisů kvůli úvahám o  menších spalovnách nepřestane. „Referendum má dát občanům příležitost rozhodnout o spalovně jako takové. Zatím se o  snížení kapacity pouze mluví. Návrh nového územního plánu se spalovnou počítá, takže jedna věc je to, o čem se mluví a co se pak realizuje,“ vysvětlil Man. Sdružení potřebuje k  uspořádání referenda sesbírat přes čtyři tisíce podpisů. Pokud se to podaří, mohlo by podle Mana být referendum vyhlášené zároveň s letošními podzimními komunálními volbami. Jeho výsledky by potom byly pro město závazné. O výstavbě či nevýstavbě spaloven, ať už jedné velké či více malých, by jinak rozhodovali hlavně zastupitelé na obcích a městech. „Určující bude názor vlastníků komunálních odpadů, takže obcí. Vzhledem k  velkému počtu malých obcí v  kraji předpokládáme, že rozhodující bude vyprofilování společného postupu sdružení obcí, například na platformě Sdružení obcí Vysočiny či jiného společného subjektu obcí, a  to v  partnerství s krajem,“ uvedla mluvčí Kraje Vysočina Eva Neuwirthová. A jaké požadavky by mohly mít na toto rozhodnutí vliv? „ZEVO musí nejprve splňovat přísné podmínky na minimální dopady na životní prostředí,“ upozornil mluvčí města Jihlavy Radek Tulis s  tím, že ZEVO produkuje elektrickou energii a  teplo a  za likvidaci odpadu se v něm platí. „Proto musí být u  takového zařízení předem známá ekonomická stránka věci,“ doplnil. Nejvhodnější cestou pro výstavbu spalovny by podle něj mohla být kombinace veřejných a soukromých prostředků.

Anketa: Odvážet odpad do spalovny? Názory starostů se různí Alois Kunc Slovo spalovna zní poněkud zlověstně, Roman Jílek starosta obce Kotvrdovice (Jihomoravský kraj) odborný termín zařízení na energetické starosta obce Boršice (Zlínský kraj) zpracování odpadů už o trochu méně. Energetické zpracování odpadů se stává byznysem skupiny lidí, kteří Po konferenci konané dne 27. března 2014 jsem na základě vystoupení „volného trhu“. Pokud spalovnu nebudou vlastnit obce, pracovnice SAKO Brno Jany Suzové kontaktoval dispečera společnosti Přesto se názory na spalování odpadků využívají respektive sdružení obcí, s takovou likvidací zbytkových odpadů po SITA CZ a.s., která provádí svoz komunálního odpadu z naší obce, za účelem získání tepla či elektřiny různí. třídění nesouhlasím. Spalování odpadů povede ke stagnaci až k za- a požádal o sdělení, kde odpad končí. Věděl jsem, že v minulosti byl Jak se na toto nejednoznačné téma stavení slibně rozběhlého třídění odpadů. Na druhé straně v současné skládkován a po vyslechnutí údajů na zmíněné konferenci jsem nabyl době již stávající spalovny mají takovou kapacitu na spalování odpadů, přesvědčení, že je rozumné komunální odpad v dobře fungující spalovdívají starostové? že je problém udržet jejich rentabilitu. ně spalovat. Paní Suzová mě přesvědčila, že brněnská spalovna je eko-

Anketní otázka:  Jaký je váš postoj k energeEva Zadražilová tickému zpracování odpadu? Byl/a byste ochotný/á starostka obce Moraveč (Kraj Vysočina) nechat odvážet komunální odpad z obce do spaOdpady z  naší obce už v  podstatě jsou částečně spalovány v  rámci lovny, kdyby ve vašem kraji takové zařízení bylo? energetického zpracování. Firma SOMPO, která sváží a třídí v naší Daniel Procházka starosta obce Rohov (Moravskoslezský kraj) V naší obci se odpadovým hospodářstvím zabýváme velmi intenzivně. Spolupracujeme se svozovou firmou, která z  obce vyváží komunální odpad na řízenou skládku. Ostatní odpad třídíme, jak se dá, takže mám dobrý pocit z toho, že co lze vytřídit se vytřídí a zpracuje a třeba dále použije. Takže na otázku bych odpověděl spíše přáním, že pokud to jen trochu lze, měly by se odpady třídit a  dále využívat. Ke spalování odpadů se moc nepřikláním, ale skládkování odpadů je pro mne přijatelné pouze v okamžiku, že ukládané odpady již nelze dále zpracovat.

oblasti odpady, vozí vytříděný odpad, který se nehodí k dalšímu průmyslovému zpracování, ke spálení do cementárny v Prachovicích. Zde jej drtí a následně přidávají mezi ostatní palivo, které neustále polyká jejich ohromná pec. Byli jsme se starosty z okolních obcí v Prachovicích na exkurzi a zástupci cementárny nám potvrdili, že je dodávka tohoto paliva, které jinak končí většinou na skládkách, pro ně velmi důležitá a do budoucna jsou připraveni zpracovat daleko větší množství převážně plastového odpadu. Za tímto účelem postavili dokonce novou halu, aby měli tyto suroviny kde skladovat. Jenom potřebují více dodávek od obcí. Vzhledem k této zkušenosti je pro mě velmi problematické se vyrovnat s myšlenkou výstavby nového a drahého velkokapacitního zařízení na energetické zpracování odpadu v našem kraji, když o pár kilometrů vedle stojí připravený podnik, který o tento odpad velmi stojí.

logická a splňuje ta nejpřísnější kritéria. Zástupce společnosti SITA CZ mi sdělil, že převážnou část odpadu vozí do brněnské spalovny. Pokud by tomu tak nebylo, navrhl bych zastupitelstvu obce Kotvrdovice, aby vypovědělo společnosti SITA CZ smlouvu a zajistilo svoz komunálního odpadu přímo do spalovny v Brně, která leží na příjezdu do Brna z naší strany a odpad není nutné vozit přes střed města. Vzdálenost z naší obce je necelých třicet kilometrů.

Zdeněk Rajm starosta obce Chomutice (Královéhradecký kraj) Pokud by měla v naší blízkosti vyrůst spalovna, byl bych rozhodně proti. Nikdy by mě nepřesvědčil argument, že to zajistí další pracovní příležitosti. Zastávám názor, že je rozhodně lepší vychovávat veřejnost k lepšímu třídění odpadů a jejich následné recyklaci. Nevím přesně, jakým způsobem svozová firma likviduje komunální odpad, ale pokud by si obec zajišťovala odvoz komunálního odpadu sama, tak bych rozhodně do spalovny odpad odvážet nechtěl, abych ji tímto způsobem nepřímo nepodporoval.  Jan Pacas

KVĚTen | ČERVen 2014

11

země pro váš byznys

Ukrajina: Firmy čekají, co bude dál Zhruba o patnáct procent meziročně klesl český export na Ukrajinu za první čtvrtletí letošního roku. Dosáhl hodnoty 5,82 miliardy korun. Z velké míry za to může pokračující krize v této zemi.

Michal Kárný České firmy i  přes zhoršené podmínky ale obchodní spojení s  Ukrajinou nepřerušují. „Vyčkávají, sledují vývoj a  vyhodnocují situaci. Dle našich informací zatím nikdo zastoupení na Ukrajině nezrušil ani  se výrazně nestáhl. Některé dodávky jsou ale nyní pozastaveny,“ zhodnotila situaci mluvčí Hospodářské komory České republiky Lenka Vodná. Podle ní českým podnikatelům dělá problémy hlavně devalvace hřivny, která ukrajinským partnerům výrazně zdražila české dodávky. „Problémem je v  řadě případů také pozastavení rozhodování o přidělení zakázek, případně

Vývoj dění na Ukrajině je značně nejistý. To spolu se zdrcující mírou korupce omezuje obchodní příležitosti. České firmy ale spojení s Ukrajinou nepřerušují.

zrušení vyhlášených výběrových řízení,“ dodala Vodná. Mluvčí českého ministerstva průmyslu a  obchodu Filip Matys upozornil, že Ukrajina patří k dodavatelům surovin pro český průmysl, zejména energetických, a k odběratelům naší průmyslové produkce, zvláště té strojírenské. „Ta má v  regionu tradici a  dobrou pověst, neboť je konkurenceschopná především poměrem ceny a kvality,“ vysvětlil Matys. Mezi české strojírenské firmy obchodující s  Ukrajinou patří společnost Alta. „Krize negativně ovlivňuje rozpracované a nově připravované projekty. Problémy způsobuje  opatrný a  rezervovaný postoj bank a  zajišťovacích společností k financování projektů na Ukrajině, a to včetně projektů, které se už realizují,“ podotkl mluvčí Alty Antonín Murgaš. Zhoršení obchodů potvrzuje i mluvčí společnosti Hamé Petr Kopáček. „V prodejích našich produktů v meziročním srovnání je znát nižší kupní síla vzhledem k  prudkému poklesu ukrajinské měny. Ale na nějaké závěry je ještě brzy,“ upozornil Kopáček. Zároveň podotkl, že firma o odchodu z  Ukrajiny neuvažuje. „Naše ob-

Energetika je odvětvím s vysokou přidanou hodnotou. Bez podpory exportu se ale neobejde Česká republika je tradiční kolébkou energetiky a  řada tuzemských firem dodává v  tomto odvětví rovnou celé investiční celky nebo se alespoň zapojuje do subdodavatelských řetězců. Domácí trh je pro ně ale příliš malý, jejich byznys tak do značné míry stojí a padá s exportem. Že se českých firem proto úzce dotýká řada témat, od krize na Ukrajině přes financování a  pojišťování vývozu až po Aktualizaci Státní energetické koncepce, ukázala živá diskuze na akci „Setkání dodavatelů pro energetiku v ČR a podpora exportu“, kterou v  golfovém areálu Kaskáda v  Jinačovicích u  Brna zorganizovala společnost Magnus Regio, vydavatel Moravského hospodářství. Ožehavá je situace na Ukrajině. „Ta země je v  rozpadu, bude těžké udržet stávající projekty,“ zhodnotil situaci poradce Sekce zahraničního obchodu na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR (MPO) Petr Adrián. Odklon zájmu firem od Ukrajiny pozorova-

generální Partneři

U jednoho stolu se sešli zástupci dodavatelských firem pro energetiku, bank, pojišťoven i ministerstev.

la i Česká exportní banka (ČEB). „Máme tam pouze čtyři obchodní případy,“ uvedl generální ředitel ČEB Jiří Klumpar. Zato v  Rusku je situace lepší, a to i přes napjaté vztahy se Západem kvůli zapojení do ukrajinské krize. „V Rusku vnímáme poměrně stabilizovaný růst a  směr k  vyššímu obchodnímu potenciálu, zejména v  oblasti energetiky,“ doplnil Adrián. Krize na Východě však může pro

české firmy znamenat i příležitost. S  financováním a  pojišťováním vývozu na Ukrajinu to ale nebude v  nejbližší době jednoduché. „Rozjet nějaký projekt se tam dá, ale musí na něj firma dostat peníze předem,“ vysvětlil ředitel Global Transaction Banking v  UniCredit Bank Tomáš Hron. Ukrajinská krize ale podle Hrona ukázala, jak je Evropa závislá na ruské ropě a  plynu. „Pokud

ta situace vydrží, objeví se mnoho energetických projektů, které budou mít za cíl tuto závislost snížit,“ upozornil Hron. Stěžejní pro tuzemské společnosti, které by se chtěly do těchto a  dalších projektů zapojit, bude podpora vývozu, jeho financování a pojišťování. Proto pečlivě sledují aktivity ČEB i exportní pojišťovny EGAPu. „Stav je takový, že EGAP i  ČEB pracují na únosné hraně své kapitálové vybavenosti,“ uvedl generální ředitel ČEB Klumpar. Vedlo to podle něj i  k  tomu, že se EGAP začal víc starat o to, aby prostředky, které stát vynakládá

chodní zastoupení tam funguje a  chceme náš obchod i  nadále rozvíjet,“ podotkl Kopáček.

„„ Úplatek, nebo provozovnu zavřeme Ne všichni podnikatelé mají ale s Ukrajinou dobré vztahy. „Setkávají se tam s praktikami, které v  Evropě, ale dnes již ani v  Rusku, v podstatě nenajdeme. Jde zejména o  nepředstavitelnou míru korupce, kdy vám například do provozovny přijdou hasiči a  požádají o  úplatek pod pohrůžkou, že vám provozovnu okamžitě na měsíc zavřou. Dalšími problémy jsou výpalné či nevypočitatelnost partnerů,“ upozornila místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky Pavla Břečková. Podle ní je ale země z hlediska obchodu pro podnikatele velmi lákavá. „I přesto bych v tuto chvíli expanzi na Ukrajinu určitě nezvažovala, i  proto, že je velmi těžko pojistitelná a  riziko ztrát je velmi vysoké,“ podotkla místopředsedkyně. Podobné rady má pro podnikatele i  Hospodářská komora.

na pojištění exportu, byly využity co nejefektivněji. „Přešli do pozice, kdy jsou přísnější na exportéry, ale i na banky, tedy i na nás,“ dodal Klumpar. Končí tak éra paušálního přístupu a začíná období přístupu individuálního. Podpora exportu a jeho financování je přitom citlivým tématem zejména pro dodavatele pro energetiku. „Naše výroba má vysokou přidanou hodnotu a  jsme odkázáni na podporu exportu,“ upozornil generální ředitel a předseda představenstva společnosti PSG-International Tomáš Krones. Vítá transparentnější podmínky a nevadí mu ani přísnější kontrola. Za komplikaci ale považuje byrokratickou náročnost. „Nehoňte nás prosím po chodbách svých úřadů,“ doplnil. Pokud nedojde k posílení podpory a snížení administrativní náročnosti při financování a  pojišťování vývozu, mohla by Česká republika o tento druh exportu i přijít, tvrdí Krones. Malé a  střední firmy na rozdíl od těch velkých využijí spíše podporu agentury CzechTrade. Ta za poslední rok citelně rozšířila své zahraniční zastoupení, a  pomáhá tak firmám zorientovat se na cizích trzích. „Máme přístup do různých databází, mů-

„Na místě je opatrnost, nutnost prověřování stávajících a zejména nových ukrajinských partnerů. Problémem je financování exportu, kdy podle Exportní garanční a  pojišťovací společnosti (EGAP) je Ukrajina nyní zařazena do nejrizikovější skupiny, s čímž souvisí vysoká cena pojištění obchodních případů. EGAP se zároveň rozhodl dočasně nezvyšovat svou pojistnou angažovanost na Ukrajině, což prakticky znamená nefinancovat nové obchody,“ podotkla Vodná. Ministerstvo k  tomu navíc dodává, aby si čeští podnikatelé dávali pozor na ukrajinský bankovní sektor. „I před krizí byl nestabilní. Nyní je situace ještě horší. Kvůli masivním výběrům vkladů mají mnohé banky problémy s likviditou. Dokonce hrozí i bankrot některých z nich. Obecně firmám operujícím na ukrajinském trhu a využívajícím služeb ukrajinských bank doporučujeme převést peníze do  některé evropské mateřské banky či raději operovat z  mezinárodního účtu v  zemi Evropské unie,“ poradil Matys. Pro firmy, které podnikají na Ukrajině a exportují do tohoto teritoria už v  březnu ministerstvo průmyslu a  obchodu a  agentura CzechTrade zřídili a  provozují bezplatnou telefonní linku na čísle 800 133 331.

žeme firmám vyhledat potenciální obchodní partnery a  zařídit jim schůzky, pomůžeme překonat i  jazykovou bariéru,“ uvedla vedoucí Oddělení energetika, voda, odpady, životní prostředí v  agentuře CzechTrade Lenka Švihlová. V některých zemích jde CzechTrade i  dál. Například pro Turecko agentura zřídila internetový portál TENERWIKI – Turecká energetická wikipedie, kde firmy najdou aktuální informace o  stavu elektrárenství, sledování tendrů, zkušenosti a další. Byznysem tuzemských dodavatelů pro energetiku však nehýbe pouze export a situace v zahraničí. Potenciál ovlivnit jej má i dění uvnitř České republiky, jako je schválení Aktualizace Státní energetické koncepce (ASEK). To se protahuje kvůli posuzování jejího vlivu na životní prostředí, do kterého se zapojily i okolní státy. „Nejproblematičtější jednání bylo s  Rakouskem, které dalo hodně připomínek. Chceme, aby ASEK byla předložena na podzim tohoto roku, ale určitě ještě tento rok,“ uvedl Eduard Muřický, pověřený řízením Odboru sektorové expertízy a průmyslové politiky MPO. JAN PACAS

inzerce

odborná konference Mediální partner:

Bezpečná dopravní infrastruktura ve městech a obcích 12. června 2014, 9:00–14:30 hod, hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Zajímají vás informace týkající se přestavby železničního uzlu v Brně, dálnice D1 nebo spíše aktuální možnosti financování dopravních staveb a údržby komunikací? Nebo se zajímáte o podrobné informace a zkušenosti týkající se především zajištění bezpečnosti na pozemních komunikacích ve vašem městě či obci? Přijeďte diskutovat nad těmito otázkami s odborníky na dopravní infrastrukturu ve městech a obcích.

Hlavní témata diskuze: • Financování výstavby a údržby komunikací • Přestavba železničního uzlu v Brně • Bezpečnost na železnicích • Představení prvků zvyšující bezpečný provoz na pozemních komunikacích • Vliv stavu veřejného osvětlení na nehodovost v obcích a městech

Účastníci konference: Starostové, místostarostové, tajemníci, úředníci všech pěti moravských krajů (Jihomoravský, Moravskoslezský, Zlínský, Olomoucký, Vysočina), krajů Královéhradeckého, Pardubického a další.

Organizátor:

Záštita:

Projektová manažerka: Květa Novotná Tel.: 542 425 231 GSM: 725 893 273 [email protected] www.magnusregio.cz/konference.php

12

financování IT projektů

Města se snaží ukočírovat výdaje na IT. Co můžou, řeší sama Co může obor Každý takový subjekt dnes běžně využívá informační platformu, jeinformačních jíž úroveň je daná rozpočtem toho a komunikačních kterého úřadu. Na tomto místě se nabízí otázka – jak efektechnologií zákonitě tivně spravovat náklady na měst(ICT) v Česku ské IT projekty? dělat s vlastním zhoršujícím se „„ Výdajová obrazem v očích ekvilibristika veřejnosti? úřadů Adam Hodman Často se až zdá, že kopíruje stavebnictví ve věci předražených zakázek a cinknutých tendrů. Stačí si jen připomenout pojmy INDOŠ, IZIP nebo OpenCard. V oboru ICT však nemizí peníze jen v  megalomanských projektech, ale i ve městech a obcích.

„Z hlediska města nebo obce je třeba věnovat pozornost v prvé řadě zadání veřejné zakázky na určitý IT projekt, zejména jasně stanovit cíl a podmínky výběrového řízení, respektive zformulovat požadavky na poptávané řešení,“ uvedla k  problematice ICT Unie, která se stará o  tvorbu transparentních pravidel fungování ICT

ve státní správě. V jejich  rámci jednotlivé magistráty dodržují pravidla vlastní. „Snažíme se nenavyšovat rozpočet a  vystačit si ze současných zdrojů. Činnosti, které umíme kapacitně a odborně zajistit, si provádíme sami,“ řekla mluvčí magistrátu města Hradec Králové Magdaléna Vlčková. Sousední Pardubice zase vychází ze zevrubných analýz, které město provádí u každého připravovaného projektu. „Hledáme úřady, kde se již podobný projekt realizoval a  necháme oba nezávazně ocenit od více firem. Naši odborníci i  dotčení úředníci posuzují, zda cena odpovídá výkonu. Až poté se rozhodne, zda projekt přijmout či nikoliv,“ objasnila vedoucí odboru IT Zdeňka Malá. Pečlivost ctí i  ve Zlíně, kde oddělení koordinace projektů důsledně vyžaduje zásady projektového řízení, zpracovává a  pra-

videlně vyhodnocuje plán rizik. „Zásadní roli sehrává kvalitní a nestranná studie proveditelnosti, která většině významných projektů předchází a definuje parametry optimálního řešení,“ tvrdí mluvčí magistrátu města Zdeněk Dvořák. Z optimalizace a  konsolidace informačních systémů vychází též magistrát města Ostravy. „Snažíme se odstranit duplicitně provozované aplikace, sjednotit softwarovou a  hardwarovou základnu a zajistit financování maxima běžných a provozních nákladů z jednoho místa. Veškeré požadavky na rozvoj IS posuzuje odborný tým,“ prozradila mluvčí magistrátu Andrea Vojkovská a dodala, že správa systémů je zajišťována pro magistrát a třiadvacet městských obvodů. Jejich centrální monitoring je dán vazbou na legislativní změny a  pokračující elektronizaci veřejné správy. Podle ICT Unie

KVĚTen | ČERVen 2014 právě právní a  technické aspekty IT zakázek, zvláště kompatibilita jednotlivých systémů, nejvíce ovlivňují zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT. A samozřejmě také peníze! Jaké typy financování a dotací města k realizaci projektů využívají?

„„ Dotacím vládnou evropské zdroje „V  uplynulých letech se město úspěšně ucházelo o  podporu z  Evropského fondu pro regionální rozvoj, a to celkem u sedmi projektů, například Technologické centrum a  elektronická spisová služba, Digitalizace archivu či Centrum ICT služeb města Ostravy,“ sdělila dále Vojkovská. Na evropské zdroje spoléhá i  Zlín, potažmo Olomouc. „Při čerpání dotací řešíme hlavně projekty typů zvýšení dostupnosti technologií, respektive integrace agendových systémů,“ informoval Zdeněk Dvořák. „V této době rozjíždíme druhou etapu projektu Centrální informační systém MMOl, vybudování komunikační infrastruktury a  digitalizaci archivu Olomouc,“ doplnila mluvčí magistrátu města Radka Štědrá. Podpora digitalizace je jedním z kroků jak zefektivnit výkon ve-

řejné správy a zvýšit mezinárodní konkurenceschopnost Česka. Jde o jednu z myšlenek, kterou podporuje ICT Unie, stejně jako pohlídat si, aby IT firma nevyužila neznalosti úředníků a „nenatáhla“ úřad o  miliony. „Je třeba zaměstnávat kvalifikované pracovníky, kteří jsou schopni tyto odborné činnosti zvládat sami anebo alespoň problematice rozumějí a dokážou odhadnout a korigovat požadovaný rozsah prací,“ radí Magdaléna Vlčková. „U větších investic je ochranou proti zneužití neznalosti úředníků zpracování studií, které popíší problematiku včetně odhadu nákladů. Postup je povinný u  zakázek spolufinancovaných z  prostředků EU. Ostatní objednávky v  dostatečné míře chrání zákon o zadávání veřejných zakázek,“ doporučil mluvčí magistrátu města Brna Pavel Žára. U zakázek na služby pak tvoří ochranu soutěžení hodinové sazby a povinnost odsouhlasení vynaloženého času jako akceptace předcházející fakturaci. „U nás běžně používaná metoda,“ doplnil. Vytvoření transparentních pravidel fungování ICT ve státní správě vyžaduje odpovědný a koncepční přístup české vlády. Ta by měla mít orgán, který dozoruje přípravu a realizaci státních informačních systémů. Ten u nás zatím bohužel chybí.

inzerce

Boj s bezpečnostními hrozbami je nepřetržitý proces Žijeme ve společnosti, která se spoléhá na informační systémy a začíná být na nich závislá. Ohrožení jejich funkčnosti může způsobit ohrožení fungování základní infrastruktury potřebné pro život. Nepříjemné je také, že v důsledku vývoje ICT se neustále vyvíjí také bezpečnostní hrozby a vznikají nové.  Jako reakce na nová rizika pro chod státu  a jeho institucí je v  těchto měsících přijímán zákon o  kybernetické bezpečnosti, který představuje nový právní rámec pro řešení velkých bezpečnostních incidentů. Tedy těch, co přímo ohrožují kritic-

kou síťovou infrastrukturu České republiky a  její informační systémy. Prosazení zákona je zásadním počinem pro řešení bezpečnosti IS, a to nejen v oblasti veřejné správy. Úřady a firmy, které budou podle tohoto zákona osobami povinnými, se musí včas seznámit, důsledně prostudovat a  včasně realizovat požadavky v  tomto zákoně uvedené. ■ Jak a před čím se chránit? Smyslem kybernetické bezpečnosti je ochránit tzv. informační aktiva  – tedy prvky informačního systému (hardware, software, data, atd.), které mají pro funkčnost IS a jeho provozovatele nezastupitelnou hodnotu. Na základě analýzy aktiv a jejich zranitelných míst musíme identifikovat možné bezpečnostní hrozby, které mohou napadnout konkrétní zranitelné místo konkrétního aktiva. Tedy popsat možnou hrozbu včetně možného zdroje hrozby, případně úmyslnost a  motivaci útočníka. Součástí analýzy hrozby by měl být

i  odhad pravděpodobnosti, případně možné frekvence hrozby. ■ Týká se to i mě? Zákon o kybernetické bezpečnosti označuje  dotčené subjekty jako povinné osoby. Těmi jsou v tomto případě subjekty spravující specifické  informační a  komunikační systémy. Jde tedy jen o takové subjekty, které se podílejí na významné elektronické komunikaci či provozují kritickou infrastrukturu. Těmto organizacím budou za standardní situace ukládány konkrétní povinnosti k zavedení bezpečnostních opatření, hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů a provádění opatření pouze těm subjektům, jejichž systémy, sítě nebo služby mají zásadní význam pro fungování státu nebo informační společnosti. Nejedná se tedy o poskytovatele obsahu, jednotlivé uživatele ani provozovatele jiných služeb. Pouze při vyhlášení stavu kybernetického nebezpečí se okruh subjektů majících na úseku kybernetické bezpečnosti povin-

nost provádět opatření rozšiřuje i na ostatní poskytovatele služeb a správce systémů a sítí. ■ Co znamená zavést kybernetickou bezpečnost? V první řadě zjistit, jaké slabiny má námi provozovaný informační systém, jaká mu hrozí rizika a navrhnout, jakými opatřeními a  do jaké míry chceme tato rizika eliminovat. Potom je třeba navržená opatření realizovat, sledovat jejich dopady a snažit se dosažený stav udržet a dále zlepšovat. Optimální variantou je zavedení systému řízení bezpečnosti informací podle norem řady ISO 27000. Přínosem zavedení je vědomí, že náš informační systém je provozován řádně, že pro dostupnost, integritu a  důvěrnost informačního systému bylo uděláno všechno, co bylo potřeba udělat. Zavedením bezpečnostních opatření chráníme nejen sebe a  náš informační systém, ale díky našemu zodpovědnému přístupu chráníme i další subjekty.

 proč KYBEZ

■ KYBEZ nabízí pomoc Snad více než v jiných oblastech platí pro sféru kybernetické bezpečnosti doporučení nechat si zpracovat analýzu rizik, návrh bezpečnostních opatření i jejich realizací od odborníků, kteří se danou problematikou léta zabývají. I proto vznikl projekt KYBEZ (www.kybez.cz). Jedná se o  volné sdružení komerčních firem z oblasti informačních technologií a  akademických institucí, jehož cílem je zvyšovat informovanost o  problematice kybernetické bezpečnosti, upozorňovat na nebezpečí z jejího podceňovaní a  poskytovat řešení pro naplnění povinností, které přináší nová legislativa. Členové sdružení jsou připraveni pomoci orgánům veřejné moci i dalším zainteresovaným subjektům, jenž to myslí s bezpečností vážně, ve splnění požadavků, které na ně zákon o  kybernetické bezpečnosti klade. Vladimír Přech

Hlavní důvody, proč se obrátit na sdružení KYBEZ ■ Známe IT prostředí ve více než 6 000 organizacích ■ Máme více než 20 let zkušeností s poradenstvím a vzděláváním v oblasti informační bezpečnosti ■ Vytvořili jsme metodiku postupu zavádění systému řízení informací (ISMS) dle ISO/IEC 27001 ■ Jsme schopni důsledně analyzovat Vaše informační aktiva a zranitelná místa ■ Nabízíme pouze špičkové a přitom cenově dostupné komponenty ■ Jsme schopni vám pomoci i s administrací projektů a žádostmi o finanční zdroje

inzerce

Na konferenci ISSS se hosté dozvěděli o internetu ve státní správě a samosprávě první poslední Naše společnost potřebuje změnu. Přechod od uhlí a oceli k připojení a komunikaci, ke kreativitě a  startupům. Tak by se dalo shrnout hlavní poselství letošního již sedmnáctého ročníku konference ISSS, které zaznělo na zahájení akce roku v  oblasti internetu ve státní správě a samosprávě z úst místopředsedkyně Evropské komise a  komisařky zodpovědné za digitální agendu Neelie Kroes. Že tato slova padla v  Česku na úrodnou půdu, dokázaly i více než dva tisíce hostů a stovky přednášejících a firem, které do Hradce Králové v dubnu již tradičně konference ISSS přilákala. Mezi hosty se letos kromě vicepremiéra Pavla Bělobrádka, mi-

nistryně pro místní rozvoj Věry Jourové a  dalších významných zástupců české správy i  samosprávy objevili i  vysocí představitelé Evropské unie – již zmíněná Neelie Kroes a místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák. Kromě nutnosti inovací a kreativity zdůraznila ve svém projevu komisařka Neelie Kroes i potřebu sladění české informatizace veřejné správy s hlavními trendy Evropské unie. Na to navázal i  další významný host konference, první náměstek ministra vnitra Jan Sixta. Abychom dosáhli lepší, přívětivější a rychlejší veřejné správy, musíme podle něj vycházet z toho, že technologie jsou pouze prostředkem

A jaké systémy to vlastně jsou? Jak vyplynulo z  dalších prezentací ministerstva vnitra, nejdůležitější stávající či budoucí projekty tuzemského e-governmentu jsou kromě systému základních registrů i úplná elektronická podání, e-identita v  mezinárodním měřítku, eSbírka a eLegislativa, procesní modelování agend, přístupnost informací pro hendikepované či další strategie rozvoje.

„„ Elektronizací nežije jen státní správa

a  nikoliv cílem. „Zprovoznit pouze ty systémy, které přímo a  bez oklik povedou ke zjed-

nodušení komunikace občanů a firem s veřejnou správou,“ přiblížil postoj ministerstva Sixta.

Na konferenci vystoupili i zástupci samospráv od krajů až po města a  obce. Jejich příspěvky dokázaly, že elektronizace není jen věcí státní správy. „Podpora

informačních a komunikačních technologií je pro Kraj Vysočina již od vzniku důležitou rozvojovou prioritou,“ zdůraznil například hejtman Vysočiny Jiří Běhounek. Za města může být příkladem i samotné místo konání konference ISSS Hradec Králové. „Například v  tom, jak je zde zasíťováno optickým kabelem, i to, jaká infrastruktura je na tomto území, jak funguje samospráva, jak státní správa, jaké jsou podmínky pro podnikání,“ doplnil místopředseda vlády pro vědu a výzkum a zároveň poslanec zvolený za Královéhradecký kraj Pavel Bělobrádek. Elektronizace je zkrátka rozjetý vlak. A doufejme, že na jeho trase bude ještě mnoho zastávek v podobě dalších ročníků konference ISSS, které opět přinesou jedinečnou možnost nahlédnout pod povrch této složité problematiky.

•  k

zavítají? Dnes se navíc tyto kontroly postupně elektronizují. Spousta věcí se udělá, aniž by někdo do obce skutečně přijel. Kritice jsou občas vystaveny i metody, které používáte, abyste zákony prosadili. Jak řekl Marek Benda (ODS), náš známý fackovací panák, jsme klasická nátlaková partička. A je to pravda. Sami říkáme, že jsme lobbisti. Myslíme si ale, že na tom, když člověk lobbuje pomocí informací, informováním politiků a  navíc veřejným tlakem, není nic špatného. Na rozdíl od jiných lobbistů, například Janouška či Rittiga, můžeme vše dělat veřejně. Informujeme koneckonců o všech schůzkách s politiky.

Jan Pacas Pak přišly předčasné volby, po kterých představitelé společného projektu dvaceti nevládních organizací Rekonstrukce státu možná trochu nadneseně prohlásili, že je jejich zákony vyhrály. Z  dvou set poslanců, kteří se dostali do nové Sněmovny, jim sto šedesát pět podepsalo, že podpoří alespoň šest z devíti „rekonstrukčních“ zákonů. Pod každým zákonem je alespoň sto čtyřicet podpisů. Jak to ale vypadá několik měsíců po volbách a  má Rekonstrukce státu skutečně vyhráno? Na to odpoví koordinátor projektu Jiří Boudal. Jak jste vybírali oněch devět protikorupčních zákonů? Vybírali jsme je v  trochu jiné situaci, než jsme teď. Původní idea byla, že se zákony prosadí do konce volebního období Nečasovy vlády. Počítali jsme s tím, že volby mají být letos v  květnu. I proto tam třeba nebylo nic o veřejných zakázkách. Ten zákon už tehdy v nějaké podobě prošel. Přesto jsme se snažili, aby měla ta opatření velkou účinnost, aby narušovala jednotlivé části začarovaného kruhu, kterému můžeme říkat třeba monopol státu. Nejde o ojedinělou korupci, ale o formu organizovaného zločinu, kdy systematicky vyvádíte veřejné prostředky tím, že financujete nějakou stranu nebo svoje lidi v té straně, ti lidé potom ovlivňují úředníky nebo manažery státních firem, kte-

ál

Jsme klasická nátlaková S p e c i partička, souhlasí koordinátor protikorupčního projektu Původní plán zněl ambiciózně. Do konce volebního období Nečasovy vlády prosadit devět zákonů proti korupci a klientelismu.

„Základní důvěra mezi námi a politiky je pro úspěch projektu důležitá,“ tvrdí koordinátor Rekonstrukce státu Jiří Boudal (uprostřed). Ty přitom popudilo, když Rekonstrukce prohlásila, že její zákony vyhrály volby. „Cítili se, že je stavíme do role loutek,“ doplnil. FOTO: Rekonstrukce státu

ří následně posílají peníze zpátky nějakému „kmotrovi“ v pozadí. O jaké oblasti se tedy konkrétně jedná? V  první části je financování politických stran a majetková přiznání politiků. Oddělení mezi politikem a  úředníkem představuje zákon o státní službě nebo zákon o pravomocích dozorčích rad státních firem. No a  mezi veřejnými prostředky a již zmíněným „kmotrem“ v  pozadí by měla stát skupina zákonů, které se týkají transparentnosti smluv – to znamená zveřejňování smluv na internetu nebo zákon o anonymních akciích, který už byl schválen. Kromě zmíněného zákona o  anonymních akciích jste minulý měsíc zaznamenali další úspěch. Sněmovna schválila novelu ústavy, která rozšíří pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Je to velký úspěch v tom, že se jedná o ústavní změnu, takže pro ni bylo potřeba ze všech „rekonstrukčních“ zákonů ve Sněmovně nejvíce hlasů. Ale slavit můžeme teprve, až projde Senátem, protože v Senátu je pro změnu ústavy potřeba devětačtyřicet hlasů a  Sněmovna jej nemůže přehlasovat. Mezi senátory to navíc zatím není z hlediska podpory Rekonstrukce státu žádná sláva. Bude se o  tom hlasovat ale až po volbách, takže věříme, že tam bude i  větší podpora těchto zákonů. Prošla varianta, která odpovídá představám Rekonstrukce státu, nebo jde o kompromis? Prošlo ideální řešení. Debatovalo se o  tom, jestli by měl NKÚ u  hospodaření obcí kontrolovat pouze soulad se zákonem nebo i  efektivitu a  hospodárnost. Ukázalo se sice, že je to trochu umělý problém, protože v zákoně o obcích je jasně dána povinnost

hospodařit účelně a  hospodárně, takže by to mohl NKÚ kontrolovat i  tak, i  přesto ale vznikla obava, že by to bylo nejednoznačné. Že by se obce mohly bránit a vše by zbytečně končilo u soudu. Konkrétně tento zákon se dotýká i  starostů. Setkali jste se z jejich strany s kritikou? Těžko říct, protože je otázka, jestli jejich stavovské organizace skutečně mluví za většinu starostů. Svaz měst a obcí ČR je ale zásadně proti, stejně jako je proti zákonu o registru smluv. Místo toho, aby starosty informoval o tom, co nová legislativa přinese, je spíše mate. U zákona o  registru smluv třeba mylně tvrdí, že by museli starostové skenovat smlouvy, což není pravda. U NKÚ je kritika také založena na trošku zbytečných obavách. Obcí je přes šest tisíc, NKÚ dělá desítky kontrol ročně, takže kolikrát ti auditoři do obce skutečně

13

•

speciál korupce

upce

 

KVĚTen | ČERVen 2014

or

Navíc politiky přesvědčujete, aby vám podepsali, že zákony podpoří. To je nápad, který jsme importovali z Ameriky, kde se to běžně děje. Poslanci se zavazují k  podpoře různých věcí, Republikáni například podepisují, že nikdy nepodpoří zvyšování daní. My jsme to trošku upravili a vznikl z toho čtyřstránkový dokument, kde je těch devět zákonů rozepsáno do asi třiačtyřiceti konkrétních opatření. A teď monitorujeme, jestli poslanci, kteří se pod zákony podepsali, to v  hlasování skutečně dodržují. Kolik takových poslanců vlastně je? Počítáme pouze ty, kteří podpořili šest nebo více zákonu. Takže to základní číslo je sto šedesát pět. Pokud se nemýlím, tak pod každým zákonem je alespoň sto čtyřicet podpisů. U žádného se nestalo, že by jej podepsalo třeba jen osmdesát poslanců. Tak to už vlastně máte v kapse, ne? Tak to bohužel vůbec není. Před volbami, když jsme měli nevětší mediální dosah, nám lidé

říkali: „No jo, oni vám to podepíší, ale nic z toho nebude.“ Kdežto my jsme to od začátku plánovali jako dlouhodobý projekt, kdy budeme na poslance schopni tlačit tím, že budeme informovat o tom, jak hlasovali. Třeba i před příštími volbami. Ono to ale u  podpisu a  sledování, jak poslanci hlasují, nekončí, ne? Vůbec ne. Od voleb jsme se v  centrálním expertním týmu Rekonstrukce sešli už asi se třiačtyřiceti poslanci. Dvakrát s předsedy vládních stran. A to už není o  tom, že přijde občan z  regionu a  chce podpis. To už je opravdu jednání o  konkrétních zákonech, kde se snažíme trochu suplovat to, že navzdory proklamacím nejsou úplnou prioritou. Hned po volbách jsme tlačili na to, aby byly načteny. To samé u  vládních návrhů. Vypadly z nich klíčové principy a navíc si tam dali termíny jako – předložit vládě v září roku 2015. Hned jsme žhavili telefony, chodili na koaliční porady a skutečně to přes víkend opravili. Teď mají všechny vládní návrhy až na jeden termín předložení vládě v  září. Ten poslední půjde v prosinci. Takže práci máme pořád. Ačkoliv poslanci svůj závazek asi většinově neporuší, mohli by využít různých kliček, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

 kdo je... Jiří Boudal Vedoucí projektu Rekonstrukce státu

Koordinuje projekt Rekonstrukce státu, a to jako zaměstnanec Frank Bold (dříve Ekologický právní servis). Jiří Boudal se narodil v roce 1985 a pochází z Českých Budějovic. Vystudoval sociologii a filozofii na Univerzitě Karlově (UK). Spoluzaložil Studentskou unii UK a studentskou iniciativu pro prosazování zákona o regulaci lobbingu. Díky té se poprvé setkal s Ekologickým právním servisem (nyní Frank Bold), ve kterém pracuje od léta 2010. Přečíst si můžete i jeho blog na Aktuálně.cz.

inzerce

NdB_inzerat_Moravske hospodarstvi_269x122mm.indd 1

1.4.2014 19:08:20

KVĚTen | ČERVen 2014

ál

speciál korupce

•

14

•  k

 

upce r o

S p ci e

Proti korupci brojí i ministerstva. Chtějí průhlednější zakázky i daňovou „kobru“ dušit proces zadávání, vypustit některé přípravné fáze, ulehčit hodnocení víceprací. Musíme to udělat tak, abychom dodržovali požadavky směrnice, ale nezpřísňovali zbytečně podmínky nad její rámec,“ vysvětlila Jourová. V praxi přehlednější a stručnější zákon by uvítal i Dan Jiránek, předseda Svazu měst a obcí ČR. „Většina změn činí zákon složitější,“ řekl ale s  mírnými obavami. Není sám. „Jen propracovaný zákon, připravovaný přímo s  odborníky, může být prospěšný,“ soudí Tomáš Langr, šéf poradenské firmy Otidea. Oporou zákona by podle Jourové měla být hlavně ekonomická výhodnost nabídky, což není totéž jako nejnižší cena. „Z  ní se vychází nyní a  víme, že to spěje k erozi kvality služeb a dodávek,“ dodala Jourová.

Češi za největší problém naší země považují korupci. Vládní kabinety se s ní snaží bojovat. Vymýtit narušování důvěry demokratických principů naší společnosti ale představuje tvrdý oříšek, zvlášť jeli plná protekcí a známosti. Předčasný konec Nečasovy vlády je toho příkladem. Adam Hodman účinné nástroje pro boj s  ko- takové. Potřebujeme se dobrat spíše k druhé variantě, která naS  jakými léky na korupci přichází současní čeští ministři? Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová se zaměřila na tvorbu katalogu cen prací, aby vnesla řád do veřejných soutěží. Ministr financí Andrej Babiš zase hlásá ideu Centrálního registru účtů. Jde o  potenciálně

rupcí? Katalogem cen chce ministryně Jourová otupit podezřele nízké nabídky bující třeba ve státních tendrech na stavební zakázky. Vymezením obvyklé hodnoty, za níž lze dodávku nebo službu pořídit, zase zabránit předražování cen. „Je třeba vyřešit veřejné investování jako

cenové hladiny, z  níž můžeme vycházet, abychom vyloučili předražování prací. Katalog cen v  tomto směru na trhu chybí,“ míní politička. Podle ní by se mohl stát buď přílohou nového zákona o  veřejných zakázkách, nebo metodickým dokumentem pro potřebné úřady. Sama se kloní

bízí pružnější rozhodování. Novela již zmiňovaného zákona je další z  priorit Věry Jourové. Podnět k ní dala nová evropská směrnice k  zadávání veřejných zakázek, vyžadující efektivní formu zákona. Současný svou složitostí značně brzdí celou českou ekonomiku. „Nový zákon by měl zjedno-

„„ Kobra ano, registr ne Erozi české ekonomiky by měl utlumit také speciální tým na potírání daňové kriminality. Shodli se na tom ministr financí Andrej Babiš a  minis-

tr vnitra Jiří Chovanec. Tým by měl napodobit úspěšnou slovenskou kobru. „Zatím se počítá, že ‘česká kobra’ zhruba od září 2014 zaměstná na třicet expertů, a to k řešení podvodů s  očekávanou škodou nad sto padesát milionů korun,“ uvedl ministr vnitra. Speciální tým v boji s daňovými úniky je určitě potřeba. Zvýšit jeho účinnost by chtěl Andrej Babiš i  Centrálním registrem účtů, mapujícím podezřelé finanční transakce. Upravoval by ho zákon a vedla by ho Česká národní banka. Miroslav Singer, guvernér ČNB, jej ale považuje za drahý nástroj. Stejně jako Jan Matoušek, šéf České bankovní asociace. „Zřízení i  provoz registru by byly nákladnější než již dnes bankami provozovaný systém výměny informací. Ten využívá dotazů pomocí datové schránky a banky přes něj reagují v řádu hodin. Navíc, data nejsou shromažďována na jednom místě,“ upozornil Matoušek. A o to právě jde. Kdo registr, jenž by „nabídnul“ každý účet, ovládne, získá strategické informace o  firmách i  soukromých subjektech. Informace vhodné k  vydírání, jež jsou v  byznysu i politice k nezaplacení.

inzerce

Spíš než stát tlačí na transparentnost financování politických stran média a veřejnost Financování politických stran je často spojováno s  pojmy jako úplatkářství nebo klientelismus. Přes účty partají protékají miliony. Přicházejí příspěvky od státu, členů i  sponzorů, před volbami strany posílají obrovské částky na kampaně. Zákony ošetřující transparentnost těchto toků jsou přitom překvapivě benevolentní.

„Pravidla pro financování stran a financování předvolebních kampaní jsou v  České republice nastavena velmi mírně či dokonce vůbec neexistují. Neukládají politickým stranám a  hnutím téměř žádné povinnosti,“ zhodnotila Eva Książczak, mluvčí Transparency International (TI). Kontrolu dohledových orgánů tak do určité

Kritéria dobré praxe Zveřejňování plánovaných nákladů na kampaň Zřízení transparentního účtu Transparentní zdroje financování kampaně Přiznaná nadstandardní spolupráce a slevy Přehledné a vyúčtované předvolební akce Známý volební tým a zveřejněné spolupracující agentury Tři věci musí podle českých zákonů udělat politická strana, aby si mohla po vzoru Rychlých šípů vybarvit ve svém modrém životě políčko transparentního financování – zveřejňovat dárce nad padesát tisíc korun, mít auditované účetnictví a k 1. dubnu odevzdat výroční zprávu. Vše postaru na papíře, nikoliv on-line. Nic moc, pokud to srovnáme například s  Velkou Británií, kde centrální volební komise vybudovala transparentní databázi dárců tamních politických stran, kterou lze snadno prohlížet.

míry suplují média a  organizace jako TI. Ta například monitoruje výdaje stran na předvolební kampaně a snaží se u nich zavést kritéria dobré praxe, která zahrnují mimo jiné i zřízení transparentního účtu. Ten podle údajů TI neměly pro volby do Evropského parlamentu čtyři z deseti nejúspěšnějších stran. Ještě o  krok dál šli vědci ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Loni spustili projekt PolitickeFinance.cz, internetový portál, který umožňuje elektronickou dostupnost výroč-

B oskovice B r n o Praha

ních finančních zpráv a databáze darů dvanácti politických partají. „Zprávy jsou ale plné nepřesností. To hází pochybné světlo i na výpovědní hodnotu dalších uvedených údajů, jako jsou například seznamy darů,“ řekla Eliška Waldová ze Sociologického ústavu AV ČR, která prováděla elektronizaci a analýzu dat.

2014 Festival španelské kultury

„„ Odhalí i střet zájmů Databáze může pomoci odhalit i potenciální střet zájmů. Dary od firem jsou propojeny s  databází veřejných zakázek. „Například v  roce 2012 darovaly stavební firmy tehdejším parlamentním stranám dary v  celkové výši 10,4 milionů korun,“ upozornil Samuel L. Smith, který stál za spuštěním celého projektu. Ty stejné společnosti získaly od té doby veřejné zakázky za miliardy korun. I díky takovýmto projektům se však transparentnost financování politických stran pomalu, ale jistě zlepšuje. Důležitou roli v  tom hraje tlak veřejnosti. „Transparentnost financování stran začíná v  Česku vyžadovat stále více voličů,“ upozornil politický konzultant z  Institutu politického marketingu Karel Komínek s tím, že pokud strana nespravuje své peníze transparentně, může ji to u voličů poškodit. Jan Pacas

12.–16. 8.

15. 8. Praha, 16. 8. Boskovice

&Jesús Carmona

Lucía Campillo

11. 8.–15. 8. Brno

přehlídka španělské kinematografie

12.–16. 8. Boskovice workshopy

flamencový tanec kytara perkuse salsa tango

lektoři Ivan Vargas Virginia Delgado Carlos Sepúlveda Luis Mariano Renedo Morenito de Triana Matúš Kohútek Michal Cába a další.

ochutnávky španělských vín a delikates

www.iberica.cz

HLAVNÍ POŘADATEL

HLAVNÍ PARTNEŘI

MEDIÁLNÍ PARTNER

KVĚTen | ČERVen 2014

15

speciál korupce

Když na začátku roku ODS uspořádala v Olomouci sjezd, aby obrodila svoji stranu, vtipkovali někteří straníci na adresu výběru místa: „Alespoň to bude mít Ivo Ištvan blízko na další zatýkání.“ Veronika Slámová Pro někoho černý humor, pro tři bývalé poslance Ivana Fuksu, Marka Šnajdra a  Petra Tluchoře a  hlavně expremiéra Petra Nečase krutá slova. Vrchní státní zastupitelství v  Olomouci se pro ně stalo opravdu osudové. Po razii ve Strakově akademii padla vláda. Poslanci dostali glejt „korupčníků“, přestože se jich zastal Nejvyšší soud a  označil počínání olomouckých prokurátorů za chybu, když nezohlednili poslaneckou imunitu. Jak se to vlastně stalo? A je toto moravské zastupitelství opravdu něčím výjimečné, když mu na stole přistávají „pražské kauzy“? Tak v první řadě je naivní si myslet, že se v Olomouci kromě svržení vlády nic jiného neděje a že šéf Ivo Ištvan je zakousnutý pouze do této kauzy. Jen základní fakta – Olomoucká prokuratura má na starosti celou Moravu. Svoje sídlo má v Brně,

Na Vrchním státním zastupitelství Olomouc se řeší i „pražské“ kauzy. Osudovým se stalo například pro tři bývalé poslance Ivana Fuksu, Marka Šnajdra a Petra Tluchoře a hlavně expremiéra Petra Nečase.

Ostravě i  Olomouci. Pracuje na ní téměř šest set zastupitelů a  další stovky úředníků. Jen vloni uzavřela přes padesát tisíc případů. A  podle závěrečné zprávy této instituce všechno funguje jak má.

„„ Vše v pořádku, hlásí prokurátoři Počet obviněných postavených k  soudu se rok od roku zvyšuje, případů, kde by zástupci neuspěli, je méně. Spolu s policií usvědčují i „velké ryby“, jako je například odhalení miliardových daňových úniků při dovozu pohonných hmot z Německa a Slovinska. Soud nebude jednoduchý – do podvodů je zapojeno

Rejstřík firem A PLUS – 6 Agentura Focus – 7 Aliance pro energetickou soběstačnost – 6 Alta – 11 Architektonická kancelář Burian – Křivinka – 6 Arnika – 9, 10 Artechnic-Schréder – 5 Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR – 11 Ateliér architekta Petra Hurníka – 6 Ateliér Knesl+Kynčl – 6 Atelier Walter – 6 AŽD Praha – 5 Brněnské vodárny a kanalizace – 4 CzechTrade – 11 Česká bankovní asociace – 14 Česká exportní banka – 11 Česká fotovoltaická průmyslová asociace – 6 Česká národní banka – 14

Český hydrometeorologický ústav – 3 Dalkia – 8 Ecobat – 9 EGAP – 11 EKOL – 10 Ekologický právní servis – 13 Frank Bold – 3, 13 Gordic – 5 Hamé – 11 Hnutí DUHA – 6, 7, 8 Hochtief AG – SRN – 6 Hochtief CZ – 3 Hospodářská komora ČR – 11 ICT Unie – 12 Institut politického marketingu – 14 Jihomoravská plynárenská Brno – 6 Komerční banka – 5 Komora obnovitelných zdrojů energie – 6

Magnus Regio – 5, 11 Metrostav – 3 Nadace Partnerství – 2, 6 Nestlé – 2 Otidea – 14 Oživení – 15 Povodí Labe – 3 Povodí Moravy – 2, 3 Povodí Odry – 3 PSG-International – 11 Rekonstrukce státu – 13 Respono – 9 SAKO Brno – 1, 5, 10 Shimizu – 6 SITA CZ – 10 Technická správa komunikací hl. m. Prahy – 7 Transparency International – 14, 15 UniCredit Bank – 11 Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy – 3 Živá voda – 4

šestašedesát firem. Podobně se podařilo uspět i při usvědčování mafiánů kolem „Toflova gangu“. Nebojí se pouštět ani do kauz se solárními barony včetně bývalé předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové nebo prověřují, jak je to vlastně s  rekonstrukcí dálnice D1. Ještě čerstvé (a nepravomocné) razítko soudu dostali hlavní představitelé metanolové aféry. Kromě toho, že se jedná o složité a  mediálně sledované kauzy, spojuje je ještě jedna věc – udály se na Moravě. „Svržení vlády“ se ale odehrálo v Praze. A stejně tak i údajné trestné činy, které byly spáchány. A právě to je zatím jediný bod, kvůli kterému můžou aktéři kauzy a  jejich kolegové „dělat vlny“. Pro začátek podali poslanci ODS stížnost k Ústavnímu soudu. „Vrchní státní zastupitelství v Olomouci není místně příslušné a  muselo by kauzu předat

ál

me. Jeho osud, i příběhy dalších zapojených, můžeme sledovat v  přímém přenosu. Až po jeho skončení budeme moci říci, zda Vrchní státní zastupitelství v Olomouci je Mekkou pro potírání korupce nebo demokracie.

 kdo je... Ivo Ištvan vrchní státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci

Vrchní státním zástupcem v Olomouci se Ivo Ištvan (*1965) stal, když mu bylo dvaatřicet let. Z Brna do Olomouce tak už dojíždí s tříletou odmlkou sedmnáct let. Za svoji kariéru si vybudoval pověst odměřeného, spravedlivého a zarputilého prokurátora. Mediálně na sebe upozornil jen několikrát. Například, když kritizoval zatčení lobbistů Topolánkovy vlády Marka Dalíka a Jana Večerka. Policie i zástupci měli málo důkazů. Veřejně pak vycenil zuby ještě jednou. Když se pustil do své nadřízené Renaty Vesecké kvůli odebrání spisu „Čunkovy kauzy“ z Přerova do Jihlavy. Ta ho za „manažerské chyby“ odvolala z funkce a suspendovala na řadového zástupce. Po třech letech mu dal soud zapravdu a označil jeho odvolání jako nezákonné. Do svého křesla se vrátil v roce 2011. Za pár měsíců mu na stole přistál spis, který původně dozorovali jeho pražští kolegové…

Co je a co není úplatek? Každý má jiné hranice, říká politolog

Jak se radnicím daří odvracet korupci a podvody zjišťovali odborníci z  neziskové organizace Oživení. Několik měsíců prověřovali chod úřadů. A to v Hodoníně, Karlových Varech, Psárech, Lanškrouně, Černošicích, Svrchu a  Tisé. Nejčastější nedostatky? Zvýšené riziko manipulace s veřejnými zakázkami i nedostatečná informovanost o konkurzech. „Na radnicích jsme prováděli audity, tedy vyhodnocení kvaliSeznam Inzerentů ty vnitřního systému úřadu vůči požadavkům na prevenci korupce Restaurace Bohéma – 2 Magistrát města Brna – Odbor Gordic – 12 životního prostředí – 16 SAKO Brno – 8 Hotel Voroněž Brno – 5 a  podvodů ve vybraných oblasNadační fond Campianus – 9 Triada – 12 Ibérica – 14 tech. Termín protikorupční audit Národní divadlo Brno – 13 Jan Melvil Publishing – 4 se sice v praxi používá, ale zatím není nijak oficiálně metodicky zakotvený například mezinárodním certifikátem,“ uvedl předseda Oživení Martin Kameník. Délka trvání kontroly závisela na ochotě radnice spolupracovat s  auditory. „Záleželo také na  Vysokorychlostní trať z Prahy do Brna: Sci-fi nebo reálný plán? rozsahu zkoumané problemati Chybějící výstražné kříže, špatný stav kolejí, závady na brzdách dálkového vlaku ky, jedna oblast trvala dva až tři a dveře, které se během jízdy vlaku samy otevřely. Co odhalila Drážní inspekce? měsíce,“ nastínil Kameník. Kontroloři se zaměřili na tyto oblasti:  Brněnský dopravní podnik se zaměřuje na nákup ekologických vozidel. Jak jsou na tom jiná města? veřejné zakázky, finanční majetek, přístup k informacím, rozho Biopaliva už míří i do leteckého průmyslu. Jako první je testuje Lufthansa. dování orgánů samosprávy, veBudou na biopaliva létat i česká letadla? řejná podpora, stížnosti a petice. Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: „Abychom si vytvořili [email protected] Příští vydání dostanete na váš stůl ní přehled o chodu úřadu, dělali jsme mezi úředníky anonymní do 7. srpna 2014.

V příštím čísle Moravského hospodářství:

do Prahy. Zřejmě v  obavě, že by pražské státní zastupitelství, v souladu s názory většiny právních expertů, kauzu zamítlo, vydala Marie Benešová účelovou vyhlášku. Okolnosti jejího vydání potvrzují, že byla vydána zcela účelově s cílem zpětně legitimizovat kroky státních zástupců,“ řekl Marek Benda. Podle prokurátorů je ale všechno v pořádku. V roce 2011 totiž pražští kolegové, pod vedením dnes obviněného Libora Grygárka, začali dozorovat vyšetřování „pražských kmotrů“. To se týkalo prověřování zcela jiných osob, než které to „odnesly“ jako první. Na paškále měli Iva Rittiga, Tomáše Hrdličku, Jiřího Tomana a Romana Janouška. „Důvodem odnětí byl údajný vztah mezi některými prověřovanými osobami a bývalým náměstkem Vrchního státního zastupitelství v  Praze Libora Grygárka,“ zdůvodňoval tehdy nejvyšší zástupce Pavel Zeman, který byl necelý rok ve funkci. O  tom, že se tímto krokem stahují mračna nad Nečasovou vládou a  špičkami vojenské rozvědky, tehdy údajně neměl nikdo ani ponětí. Paradoxem osudu je, že je to právě Ivo Ištvan, který ví o odebrání spisu do jiného regionu své. V roce 2007 jej totiž odvolala nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká poté, co „dokázal zabránit únikům informací“ ze spisu dnešního senátora Jiřího Čunka. Podle něj však šlo právě o to, že si dovolil postup Vesecké kritizovat a  bojoval za své lidi. Zda stejný osud čeká i  Libora Grygárka, zatím neví-

•

•  k

 

upce Olomouc: or Mekka potírání korupce S p ci e nebo demokracie?

 audit Prověřované oblasti ■ finanční majetek ■ přístup k informacím ■ rozhodování orgánů samosprávy ■ veřejná podpora ■ stížnosti a petice anketu, rozhovory s  klíčovými úředníky, analýzu vybraného vzorku hospodářských operací,“ dodal Kameník. V několika případech objevili auditoři porušení vnitřních předpisů úřadu, nedostatky nahlásili příslušnému starostovi. „Nešlo o  kontrolu hospodaření, takže cílem auditů bylo nalézt mezery v  současném vnitřním systému řízení a kontroly, nikoli kontrolovat konkrétní hospodářské operace,“ upozornil Kameník. Jediným městem, které si nepřálo zveřejnit výsledek kontroly, byl Hodonín. Podle tehdejšího starosty Igora Taptiče to ale nebylo kvůli záměrnému zatajování korupce. „Pravděpodobně se tak tehdy rozhodlo kvůli osobním údajům z  výběrových řízení,

které ze zákona zveřejňovat nesmíme,“ zdůvodnil. Štěpán Rattay z Oživení tehdy informoval, že na hodonínské radnici nenašli žádná závažnější pochybení. „Byly to problémy, jaké mají i ostatní města,“ poznamenal. Hodonínští začali na doporučení auditorů na internetových stránkách města zveřejňovat výběrová řízení na zakázky už od sta tisíc korun. Zákon přitom přikazuje zveřejňovat konkurzy až od jednoho milionu korun.

„„ Hodonín výsledky nezveřejnil A co na kontroly říkají politologové? Podle Michala Pinka z  Masarykovy univerzity jsou zbytečné, protože lidé neumí rozeznat, co je a není korupce. „To jsou takové případy, kdy někdo přijde, že potřebuje byt a kamarád mu řekne, mám strýce v realitce. Tak to začne přednostně řešit a dohodí bydlení za levněji. Je to korupce nebo není? Každý to bude vnímat jinak,“ uzavřel. Veronika Vindišová

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 24. 7. 2014 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o. Dvořákova 14, 602 00 Brno telefon: 542 425 210 e-mail: [email protected] www.magnusregio.cz

patří do Brno TOP 100

JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: [email protected] asistentka a produkční: Bc. Irena Varaďová tel.: 542 425 210, gsm: 774 112 139 e-mail: [email protected] REDAKCE: šéfredaktor: Mgr. Jan Pacas gsm: 774 112 643 e-mail: [email protected] redaktoři: Ladislav Koubek, Michal Kárný, Veronika Vindišová, Veronika Slámová, Tereza Hašková, Adam Hodman foto: Eugénia Bánovská, Attila Racek MARKETING a PRODUKCE: Mgr. Květoslava Novotná tel.: 542 425 231, gsm: 725 893 273 e-mail: [email protected] OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka Monika Syslová tel.: 542 425 239, gsm: 774 112 138 e-mail: [email protected] TISK: SAMAB BRNO GROUP, a. s. Cyrilská 14, 614 00 Brno | www.samab.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141

 aktuálně Potápí se zákon o zveřejňování smluv? Budou všechny smlouvy státu a veřejných institucí dostupné všem na internetu? Dnes se to nezdá být tak jisté. Poslanec Ivan Pilný (ANO) v závěru května odmítl návrh zákona o registru smluv, který dříve sám předložil. Jeho návrh usnesení, aby sněmovna zákon neprojednala a nechala vládou zpracovat jiný návrh, přijal ještě ten den hospodářský výbor hlasy poslanců ANO, ODS, ČSSD a KSČM. „Lhůtu na projednání si poslanci prodloužili ze standardních šedesáti na devadesát dní, o třicet dní ji přetáhli a nyní chtějí vše odpískat. Slovenská vláda Ivety Radičové připravila a schválila tento zákon po volbách za tři měsíce. Jestli zákon nebude v červnu schválen Sněmovnou, bude jisté, že se od doby minulé Sněmovny mnoho nezměnilo,“ řekl ředitel organizace Transparency International David Ondráčka.(red)

Město Brno kompostuje! Kompostováním přispíváme ke snižování emisí skleníkových plynů Jedna tuna nezkompostovaného bioodpadu = cca 0,352 tuny emisí CO2 Za finanční podpory programu LIFE+ Evropské komise

j s o u pa r t n e r y m e z i n á r o d n í h o p r o j e k t u PROJEKT MINIWASTE:  spojení evropských měst a odborníků za cílem rozvoje metodologie pro management organických odpadů  předchází vzniku odpadů zejména prostřednictvím minimalizace kompostovatelných složek ve zbytkovém odpadu  přispívá k rozšiřování domácího kompostování v rámci celého evropského regionu

Pilotní projekt domácího kompostování v městské části Brno-Žebětín Statutární město Brno jako přidružený subjekt v rámci mezinárodního projektu „Návrh, realizace a zhodnocení inovačního a udržitelného strategického plánu vedoucího k minimalizaci městského organického odpadu v zemích EU“, ve zkratce MINIWASTE, realizovalo v letech 2010 až 2012 jako první město v ČR „Pilotní projekt domácího kompostování v městské části Brno-Žebětín“. Nositelem projektu MINIWASTE je Communauté d’agglomération Rennes Metropole a přidruženými subjekty jsou Asociace měst a regionů pro recyklaci a udržitelné řízení zdrojů – ACR+, Serviço Intermunicipalizado de Gestão de Resíduos do Grande Porto – LIPOR, institut national de recherche en sciences et technologies pour l’environnement et l’ágriculture – IRSTEA a statutární město Brno. Projekt byl zaměřen na předcházení vzniku odpadů a  to zejména na minimalizaci kompostovatelných složek ve zbytkovém odpadu s cílem najít, vyzkoušet a šířit vhodné nástroje umožňující správnou implementaci a monitorování aktivit v oblasti snižování odpadu. V  projektu byly realizovány aktivity projektových partnerů v oblasti domácího kompostování, jejichž výsledkem jsou postupy pro zavedení domácího kompostování aplikovatelné v  různých municipalitách.

Projekt tak přispěje k rozšiřování domácího kompostování v rámci celého evropského regionu. Proč kompostovat: • bioodpad představuje jediný druh odpadu, který si můžeme sami doma přeměnit na kvalitní organické hnojivo – kompost • v domovním odpadu tvoří biologicky rozložitelný odpad až 35 % a tvoří tak podstatnou část domovních odpadů • kompostováním přispíváme ke snižování emisí skleníkových plynů a k ochraně životního prostředí • jedna tuna zkompostovatelného bioodpadu může ušetřit cca 0,352 tuny emisí CO2 • při domácím nebo komunitním kompostování není nutné odpad nikam přepravovat • kompostování bioodpadu snižuje množství sváženého směsného komunálního odpadu a současně se „vyrábí“ organické hnojivo • při využití kompostu se do půdy navrací chybějící organická hmota – humus • při kompostování bioodpadu a jeho ukládání dochází k takzvané „sequestraci“, neboli k  uložení vázaného uhlíku do

půdy ve formě humusových látek a organominerálních komplexů • z jedné tuny bioodpadu může být vyrobeno cca 0,4 tuny kompostu, tvořeného přibližně 60  % sušinou, která obsahuje až 40 % uhlíku

Materiály vhodné ke kompostování jsou: • Odpad z  kuchyně, posekaná tráva, listí, sláma, kůra, dřevo, větve, piliny, papír, kartony. V  rámci pilotního projektu byly k  nemovitostem v  městské části Brno-Žebětín umisťovány kompostéry. Kompostéry byly předávány občanům zdarma a jejich umístění bylo dobrovolné. V  rámci projektu byla sledována kvalita a  množství vzniklého kompostu, složení a  množství směsného komunálního odpadu a  byly realizovány osvětové ukázkové akce, včetně názorných ukázek v rámci školní výuky. Po dobu trvání projektu, tj. v období 2010 až 2012, bylo rozmístěno 350 ks kompostérů o obsahu cca 390 litrů do rodinných domů a 10 ks kompostérů o obsahu 720 litrů k bytovým domům. Kvalita vzniklého kompostu: Proces kompostování a  kvalita kompostu byl v  projektu navržen vizuální kontrolou kompostu (zápach, vlhkost, struktura…). V souladu s projektem bylo realizováno celkem 131 kontrol (kontroly u občanů, kontroly v základní škole a v mateřské škole v Žebětíně). Výsledky kontrol lze shrnout v následující: Při kontrole kompostu ve spodním otvoru určeném k  odběru kompostu bylo zjištěno: • 96 % kompostu má příjemný (zemitý, humusovitý) zápach • 4 % kompostu nepříjemný zápach (fekální, amoniak) • 76 % kompostu má hnědou nebo tmavě hnědou barvu • 51 % kompostu se po stisku v dlani rozpadne Závěrem lze konstatovat, že kvalita kompostu je dobrá a kompost má své využití přímo v místě vzniku. V odborné části projektu bylo sledováno i materiálové složení komunálních odpadů, kdy bylo zjištěno, že směsný komunální odpad obsahuje do 35 % organických odpadů vhodných ke kompostování v domácích kompostérech (zahradní a kuchyňský

odpad). Směsný komunální odpad obsahuje až 15 % kuchyňského odpadu, který je produkován celoročně. Aktivity v oblasti školení povědomí, které statutární město Brno v rámci projektu MINIWASTE zrealizovalo: • konference o prevenci a vzniku bioodpadu (13. září 2011, Brno) • 9 osvětových „zelených“ akcí • 5 školení zaměřených na správnou praxi kompostování • 5 kurzů ekologického vaření • aktivity zaměřené proti plýtvání s potravinami (zapojení dvou subjektů, vyškolení 30 osob) Udržitelnost projektu: Statutární město Brno v rámci udržitelnosti projektu zajišťuje postupné rozmístění kompostérů, a to jak individuálních (k rodinným domům), tak kolektivních (k bytovým domům), formou prodeje městem dotovaných kompostérů. Současně s  prodejem je realizováno školení jejich uživatelů v  technice kompostování. Školení a  prodej jsou realizovány v  areálu brněnské spalovny, Jedovnická 2, Brno ve stanovených termínech. Nabídku koupit si kompostér za nižší cenu využilo již přes sto občanů. Na internetových stránkách www.miniwaste.cz vyplnili webový formulář. Na té samé adrese zjistili, kdy se koná školení. Zúčastnili se ho a dozvěděli se tam, jak se svým kompostérem mají správně nakládat. Po absolvování školení, které proběhlo v areálu brněnské spalovny, zaplatili v hotovosti 790 korun za kompostér o objemu 400 litrů a odvezli si ho domů. Žádat o zbývajících 400 dotovaných kompostérů objemu 400 litrů může jen fyzická osoba starší osmnácti let, která má hlášený trvalý pobyt ve městě Brně. A to buďto formou výše zmíněného webového formuláře, nebo telefonicky prostřednictvím Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna na čísle 542 174 552. Obdrženou nádobu pak musí umístit u nemovitosti v Brně. Kompostování přispívá k ochraně životního prostředí. Snižuje se totiž množství sváženého komunálního odpadu a  současně vzniká organické hnojivo. To se může využít na zahradě nebo i do květináčů. V konečném důsledku napomáhá kompostování i ke snižování emisí skleníkových plynů, protože při procesu dochází k ukládání vázaného uhlíku do půdy.

Software MINIWASTE Byl vyvinut v rámci projektu, pomáhá obcím a městům při diagnóze odpadového hospodářství v oblasti organického odpadu a při monitorování realizace plánu minimalizace organického odpadu. Pravidelně shromažďuje klíčové ukazatele a  jejich odchylky zobrazuje jako grafické výsledky. Nástroj je po registraci pro obce a města volně ke stažení na www.miniwaste.cz v sekci novinky.

Více informací naleznete na www.miniwaste.cz nebo www.miniwaste.eu