Zpravodaj Velká nad Veličkou
2016/3
Den matek 2016
Den dětí 2016
Zastupitelstvo a rada obce Velká nad Veličkou INFORMUJÍ O aktuálně probíhajících stavebních akcích a opravách. Byla dokončena rekonstrukce silnice v ulici Školní současně s rekonstrukcí chodníků a vybudováním nových parkovacích míst. Prostor před budovou školy bude doplněn ještě o dvě lavičky. V parčíku na Svárově bylo vybudováno malé dětské hřiště s několika herními prvky a lavičkami. Staví se Vodovod Horňácko. O připravovaných akcích. Proběhl výběr dodavatele na opravu střechy hasičské zbrojnice. Započaly práce na přípra-
vě digitálního povodňového plánu pro Velkou. DĚKUJÍ Pořadatelům a dobrovolným organizátorům akcí pro veřejnost, zejména všem, kteří se podíleli na přípravě a organizaci Horňáckých slavností, Horňácké 25, Ozvěn Horňácka, rybářských závodů a akcí pro děti. Občanům, kteří se na zastupitele a na pracovníky obecního úřadu obraceli s podněty a dotazy. Zastupitelstvo a rada obce Velká nad Veličkou
Odpady a odpadky Několikrát jsem se v minulých ročnících tohoto periodika zmiňoval o odpadech. Třeba o tom, jak je důležité jej třídit, jak je nutné pokud možno minimalizovat množství vznikajícího odpadu, jak je potřebné, aby byly pytle na tříděný odpad plněny co nejvíce a jak na místa na ukládání bioodpadu nepatří žádný jiný odpad. Jsem přesvědčen, že drtivá většina našich občanů ke svému odpadovému hospodářství přistupuje svědomitě a odpovědně. Někdo nám to ale pořád ještě kazí. Každý obyvatel naší obce má možnost se prakticky jakéhokoliv odpadu zbavit legálně a v souladu s příslušnými předpisy. Chce to jen možná někdy udělat něco málo navíc. Těžko se dá pochopit, když někdo na místa určená pro bioodpad odloží odpad jiný (různé pytle, plasty, papíry apod.) Vždyť to musí někdo (obecní pracovníci) pak roztřídit a umístit tam, kam který produkt patří. Největší nepořádek je ale na skládce rostlinného odpadu u hřbitova za garážemi. Vždyť jsou hned vedle kontejnery na tříděný odpad. Proč se házejí sáčky s různým smetím, umělé květiny, kalíšky od svíček a další do rostlinného odpadu? Jaký kompost se z takového odpadu vyprodukuje? Žádný. Proto se z obecních zaměstnanců musí stát Popelky, které vše roztřídí. Ve velkém omylu jsou i někteří občané, kteří si pletou sběrný dvůr se skládkou. Na skládku lze vysypat všechno bez třídění. Sběrný dvůr má na každý druh odpadu svůj kontejner. Proto je nutné mít vše dopředu roztříděné a na sběrném dvoře každý sortiment uložit tam, kam patří. Neroztříděný odpad nebudeme už na sběrném dvoře přijímat. Nešvary při nakládání s odpady, které jsem uvedl výše, se možná ještě dají pochopit. Co se ale pochopit nedá, je ukládání a odhazování odpadu úplně jinam. Do přírody. K Veličce. Na 3/2016 Velká nad Veličkou
3
veřejná prostranství v obci. Na místní komunikace v obci. Do příkopů podél silnic. Atd. Jistě si všímáte, že tu a tam se povalují různé plastové obaly, sáčky, plechovky, papírky apod. Samy nevyrostly, někdo je prostě zahodil. A ten někdo si myslí, že…… vlastně asi vůbec nemyslí. Jo, máme v obci málo odpadkových košů. Jsem přesvědčen, že i kdyby byly po každých 20 metrech, situace s odpadky bude podobná. Vždyť i na místech, kde je těchto košů dost, bývá někdy největší svinčík. Speciální kategorii odhazovačů odpadků tvoří někteří kuřáci a někteří použivatelé papírových kapesníčků. Takovýto kuřák, který opatruje krabičku, ve které jsou cigarety, jako oko v hlavě, po vytažení poslední tuto krabičku naštvaně odhodí. Asi si myslí…... vlastně vůbec nemyslí. Stejně tak takovýto použivatel papírového kapesníčku. Po jeho znečištění se jej odhozením zbavuje. Asi si myslí……. spíše vůbec nemyslí. Vše, co si přineseme, bychom měli zase odnést a dát tam, kam to patří. Největším problémem je pravděpodobně to, že ti, kteří nám to kazí, nečtou tento zpravodaj. Jiří Pšurný, starosta
Mateřská škola a projekty Tentokrát Vás chceme seznámit s projekty, které realizujeme na MŠ. Název projektu: Vánoční posezení s rodiči. Cílem projektu je posílení sociálních vztahů dětí navštěvující MŠ s rodiči, ale i se svými prarodiči. V předvánočním shonu jsme pro rodiče a prarodiče připravili vánoční besídku s převzetím nových hraček a ochutnávkou cukroví,
4
které připravily maminky a babičky. Akce byla velmi zdařilá a maminky si nakonec odnášely i nové recepty. Pálení čarodějnic Krátkodobý projekt inspirovaný tradicí svátku pálení čarodějnic. Děti se seznamují s historií tohoto svátku, který probouzí jejich fantazii a tvořivost. Oslava tohoto svátku patří ke každoročním akcím naší MŠ.
3/2016 Velká nad Veličkou
Beseda se včelařkou Projekt zaměřený na seznamování s přírodou a včelou. Při besedě se včelařkou paní Kománkovou jsme se dozvěděli zajímavé skutečnosti o životě včel a práci včelaře. Paní Kománkové děkujeme za čas, který nám věnovala a trpělivost při odpovědích na dotazy dětí. Největším zážitkem byla ochutnávka medu.
tuto akci přispívají: Kordárna a.s., Pekárna Kománek,Řehák a pan Kružica. Rozloučení se školkou – jdeme do školy Školní rok nám skončil a my jsme se 23. 6. 2016 rozloučili s velickými předškoláky. Letos opustilo mateřskou školu 19 předškoláků. Přála bych si, aby jim zůstal jejich zájem o vše, co se kolem nich děje, a aby měli ve škole štěstí na dobré učitele, kteří se zajímají o současné trendy ve vzdělávání a kterým jde především o děti, a hlavně aby měli štěstí na pravé kamarády, bez kterých to v životě nejde. Tak děti, ať se vám ve škole daří, nezapomeňte na svoji školku, protože všechno důležité pro život, jste se naučily právě tam.“ Projekt: Péče o nadané děti. I v letošním roce se naše MŠ zapojila do soutěže s předškolními dětmi, která je organizována ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci v rámci projektu vzdělávání nadaných dětí pod názvem „ÚKOLY ČMELDY PEPÍKA“. Celkem se zúčastnilo 373 dětí. Největší úspěch za naši MŠ měl Matěj Mišík, který skončil na pěkném 7. místě. Blahopřejeme ! Jarmila Tomečková, ředitelka MŠ
Den matek Vždy kolem poloviny května se v naší školce scházíme, abychom společně oslavili Den matek. Po chodbách připravujeme výstavu výtvarných prací dětí. Po přivítání maminek a babiček, ale i ostatních hostů, děti předvedly svá pásma písní a tanečků, které se naučily. Na závěr vystoupení předaly děti svým maminkám dárečky, které si pro ně připravily. Den dětí Den dětí jsme slavili na školní zahradě již od rána. Opékali jsme špekáčky, plnili úkoly. Moc se nám ten den vydařil. Děkujeme všem našim sponzorům, kteří nám pravidelně na 3/2016 Velká nad Veličkou
5
Recyklovat je nejen správné, ale také snadné Do jedenáctého roku fungování vstupuje v roce 2016 v České republice systém zpětného odběru a recyklace vysloužilých elektrospotřebičů. Je to stejný systém, jako ve zbytku Evropy. Každý z nás může díky němu zdarma odevzdat svá vysloužilá elektrozařízení na místa odběru s tím, že budou řádně zrecyklována. ELEKTROWIN, největší český kolektivní systém pro sběr a recyklaci elektroodpadu, už vytvořil na 13 000 míst zpětného odběru. Jejich prostřednictvím lidé odevzdali téměř 15 000 000 vyřazených elektrospotřebičů o hmotnosti více než 245 000 tun. Dosloužilo i vám doma některé elektrozařízení? Nevyhazujte je do běžného komunálního odpadu. Odložte je na sběrné místo, odkud bude odvezeno k ekologické recyklaci. Získané suroviny dále poslouží při výrobě nových spotřebičů. Sběrná místa, kam můžete vysloužilá elektrozařízení odložit: • Sběrné dvory měst a obcí – na nich můžete spotřebiče odevzdat bez ohledu na místo bydliště. • Prodejny elektro – prodejci jsou povinni převzít staré spotřebiče při nákupu nového zboží systémem „kus za kus“. Podle novely zákona, která začala platit na sklonku roku
•
•
•
2014, musejí obchody s prodejní plochou větší než 400 m2 odebrat i malý spotřebič, jehož rozměry nepřesahuje 25 centimetrů, aniž byste byli nuceni koupit si nový. Vybrané servisy – rovněž odebírají spotřebiče k recyklaci. V rámci projektu „Jsem zpět“ www.jsemzpet.cz můžete dokonce pomoci dobré věci. Pokud přinesete starší, ale stále plně funkční elektrospotřebič, a ten projde přísnými zkouškami, můžete ho věnovat některé neziskové organizaci, například Fondu ohrožených dětí. Dobrovolní hasiči - se sběrem spotřebičů pomáhá také už více než 1000 hasičských sborů po celé republice. Města a obce podle zákona musejí nejméně dvakrát ročně zorganizovat svoz nebezpečného odpadu, do kterého patří i vysloužilá elektrozařízení.
Společnost ELEKTROWIN také organizuje akce, při nichž můžete za odevzdaný spotřebič získat dárek – například v podobě slevy na vstupném do ZOO nebo do muzea. Sledujte proto pozorně internetové stránky www.elektrowin.cz a facebookový profil Recyklace je legrace, kde najdete vždy aktuální informace.
Zahrádkáři Molvy oznamují, že na říjen (hody) plánují výstavu ovoce, zeleniny a bylin. Na listopad pak chystají přednášku o ochraně a ošetřování ovocných stromů. Data obou akcí budou upřesněna později a včas oznámena obecním rozhlasem.
6
3/2016 Velká nad Veličkou
HOŘÍ!!! Oheň, voda a vítr jsou přírodní živly, které při velkém rozsahu není v lidských silách zvládnout. Zbytečně se neříká, že oheň je dobrý sluha, ale špatný pán. Působí materiální škody, často si vyžádá i lidské oběti. Proto je dobře, že lidé jsou všímaví a při zahlédnutí valícího se kouře ihned volají hasiče. Nejen v letošním roce se stalo, že někteří spoluobčané při pálení slámy či jiného rostlinného odpadu na svých pozemcích byli překvapeni příjezdem několika hasičských vozů, a to se všemi finančními důsledky z toho plynoucích. Lze tomu předejít, sama jsem to vyzkoušela. Ze zákona je zakázáno plošné vypalování. Lokalizované, hlídané vypalování je možné při nahlášení na dispečink hasičům. 1. Volejte číslo 150, ale toto je krizová linka a zde vám jen řeknou číslo dispečinku, takže si připravte tužku a papír.
2. Volejte přímo číslo dispečinku 950 640 500, zde operátorovi nahlásíte: - místo hlídaného požářiště, - dobu, po kterou budete vypalovat, - vaše jméno a číslo telefonu. Kdyby se protáhla doba potřebná pro vaši práci, znovu na ni operátora upozorníte. Touto vzájemnou informovaností se zabrání mnoha zbytečným výjezdům. Pár minut trvající telefonát vám umožní v klidu udělat pořádek na pozemku. Případné ohlášení požáru v této lokalitě pak již nezburcuje několik požárních hlídek. Važme si práce hasičů, je jich třeba nejen u požárů, ale i na silnicích, kde se bez nich zdravotníci při záchraně životů mnohdy neobejdou. Přeji vám klidný a sluncem prozářený podzim. Štefánková Jarmila, místostarostka
Malý pranostikář 21. září – sv. Matouš 28. září – sv. Václav 30. září – sv. Jeroným 4. říjen – sv. František 8. říjen – sv. Brigita 15. říjen – sv. Tereza 2. listopad – Památka zesnulých
Je-li na Matouše jasno, bývá to vínu spásno. Kolem svatého Václava nové léto nastává. Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima. Svatý František zahání lidi do chýšek. Brigita svatá – na mlhy bohatá. Svatá Terezie z rosičky nadělává perličky. Když na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje. 9. listopad – sv. Teodor Na svatého Teodora sedlák ještě pilně orá. 11. listopad – sv. Martin Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí. 22. listopad – sv. Cecílie Svatá Cecílie sněhem pole kryje. 25. listopad – sv. Kateřina Kateřina na ledě, Vánoce na blátě. Martin a Kateřina na blátě, Vánoce na ledě. 30. listopad – sv. Ondřej Na svatého Ondřeje ještě se zem zahřeje. Vybrali jsme z Malého pranostikáře Kláry Trnkové a Jiřího Trnky
3/2016 Velká nad Veličkou
7
CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ Tak se nazýval hlavní sobotní pořad Horňáckých slavností 2016. Autorství se ujaly paní Anna Šajdlerová a Magdalena Maňáková a navázaly tak na úspěšnou spolupráci z minulých let. Tentokrát pozvaly diváky na pouť vedoucí od zasetého zrnka k čerstvě upečenému bochníku. Vzaly si za úkol zobrazit všechny lidské činnosti nezbytné k tomu, aby se člověk nasytil chlebem. Čerpaje z bohatství lidové kultury horňáckého regionu tak vzdaly hold celoroční práci našich předků a oslavily dar z nejvzácnějších. Ale začněme od začátku. Na úvod zněl Horňáckým stadionem, ponořeným do inkoustové tmy, sytý zpěv Jožky Slováka za zemitého doprovodu cimbálové muziky Kubíci. V pěsničce „Ore Jano, ore preorává“ poháněl své vrané koníčky, aby poorali pole a připravili co nejlepší podmínky pro klíčení. Po té se scéna kontrastně ztišila. Citlivý sólový zpěv Anny Šajdlerové „Můj miłý čłověče“ navodil vážnost. V ní sedlák s jistou dávkou obřadnosti rozséval z náševky doširoka obilí, šlapajíce křížem krážem svou rodnou hroudu. S velkou nadějí vpravoval semeno do půdy očekávaje hojný zítřek. Táhlou „To velické širé pole“ a svižnými sedláckými opěvoval Roman Sokol společně se svou cimbálovou muzikou sepjatost člověka s rodným krajem. K nim se přidaly děti z Veličánku a bezprostředně rozjásaly pódium dětským pásmem „Seje Petr proso“. Ve stejném duchu se předvedl soubor Suchovjan a cimbálová muzika Trnečky s roztančenými konopicemi. Když už bylo semeno v půdě, lidé spoléhali na Pána Boha. Vše vkládali s důvěrou do Jeho rukou. Při prosebných dnech (někdy také „krížových“ dnech) se konala procesí s prosbami za dobrou úrodu a příznivé počasí. Shromážděný lid s ověnčeným křížem v čele procházel po dědině a mezi nazdobe8
nými kříži v poli. Podle „predrikování“ se modlilo a zpívalo. Věrný obraz dnes již zaniklého obřadu patřícího k lidové zbožnosti, kdy se obešla celá Velká, aby její obyvatele laskavě sevřela ochranná náruč Boží a držely se jich Boží milosti a požehnání, oživil na Strážné hůrce ženský a mužský sbor a stejně jako kdysi zpívali pod rozepjatým Kristem: Bože, vyslyš naše hlasy, úrodné nám sešli časy, chléb náš vezdejší nám dej, v každé práci pomáhej. Sedlák pravidelně s nadšením sledoval jak se jeho pole začalo zelenat, jednotlivé rostlinky odnožovaly a rostly do klasu. Lány s vlnícím se obilím, tolik typické pro naši krajinu, naplňovaly hospodáře opravdovým štěstím. Když zlátnoucí obilí dozrálo, nastal čas sklizně. To velické pole přijeli pokosit hrubovrbečtí chlapi. „Dobre kosenka, dobre kosí“ mohutně zpívali. Aby ne, když jim pomáhaly švarné vrbecké děvčice oblečené do pracovních krojů, jupek ozdobených parádami a šátečků, hýřily pestrostí. Kosákama odbíraly pokosené stvoly a vázaly je povrísłem do snopů. A přinesly i cosi dobrého na občerstvení v konvičce, džbánku či košíku. Ze snopů se stavěly mandele. Ty čekaly na odvezení do stodoly. Tohoto úkolu se výborně zhostil mladý soubor Kužełovjan. Dívky s rukama vztaženýma k nebi se proměnily v mandele. Chlapci je šikovně nakládali na ramena a odnášeli na vůz. V zápřahu stál neposlušný koník. Přes veškeré přemlouvání se vzpouzel a nechtěl se rozjet, dokud nedostal hlt „gorałky“. Celé vystoupení s vtipnou zápletkou na závěr bylo velmi zdařilé, jak dokazoval i nadšený a bouřlivý potlesk diváků.) Domů svezené obilí vymlátili muži ze starší Veličky v traslavicách a v neuvázaných šňůrkovicách. Předvedli i říkanky, které se používaly podle počtu mlatců k udání ryt3/2016 Velká nad Veličkou
mu úderů, aby se nepotloukli cepama a nezranili: kmo-trom, sú-se-dom, do-če-pi-ce, sú-se-dom-va-chu-nom. Po završení veškerého díla oslavili odomáš tancem a zpěvem sedláckých. Baladou „Ode mlýna ke mlýnu“ o milostném trojúhelníku s tragickým koncem v podání sólisty Martina Prachaře a cimbálové muziky Martina Kománka jsme se přesunuli do mlýna. Jeho kola roztočili tanečníci a tanečnice z Retro Veličky v pásmu nazvaném „Do mlýna“, které oplývalo nádherným vířením bílých fěrtochů a modrých fěrtúšek se srdcovýma kaničkama. Z mouky se už mohl upéct chleba. Tato dovednost se předávala z matky na dceru. A každá se tomu musela vyučit ještě před vstupem do manželství. O tom vyprávěly divákům tetky, které se potkaly na jarmaku. Úskalí spojená s učením se této dovednosti vyzpíval ženský sbor Oskoruša v žertovné pěsničce „Povidał ně jeden chłapec, že neumím chleba napéct“. Doprovodila ho Musica Folklorica. Program zakončil dožínkový průvod s dožínkovým věncem a svátečně nazdobenými kosiskami. Členové souboru Velička předali hospodáři věnec a ten dal povolení
k zahájení veselí. Scénu zaplnili všichni účinkující a protančili se do samého závěru. Slovem bravurně provázela Magda Maňáková. Mluvila o tom, co znamenal chléb pro naše předky. Považovali ho za veliké požehnání. Chovali ho ve veliké úctě, a proto jím vítali hosty. Před krájením znamenali lidé bochník křížkem. Děcka nesměla krájet chleba, protože zatím neměla rozum. Schovával se před nimi na trám. Nesměl chybět na stole denně, zvláště pak na Štědrý den. Otvíral poklady. Odvracel blesk i hrom. Pokud při pečení praskl, značilo to blížící se neštěstí. Dobře upečený byl chloubou každé hospodyně. Pořadem Chléb náš vezdejší se jako hedvábná nit táhl příběh drobného semínka, které vpraveno do půdy musí odumřít, aby vydalo zrno v klasu a nasytilo miliardové pokolení. Divákům i účinkujícím přinesl poučení, že cesta k voňavému pecnu na stole je opravdu dlouhá. A za vším se skrývá celoroční vytrvalá snaha pracovitých rukou člověka, který v potu tváře svůj chléb ze země dobývá. Snad tento program přispěl i k tomu, že si každý z nás bude více vážit čerstvého krajíce. Hana Vachunová
Společný výlet do Čachtic Na sobotu 1. října jsme naplánovali vyjížďku vlakem na slovenskou stranu s návštěvou čachtického hradu a s průvodními informacemi o železniční trati. Zpáteční cestu z Višňového lze absolvovat na kole, pěší trasa z Čachtic do Višňového je vhodná i pro děti a seniory. Bližší informace budou uveřejněny na plakátech a vyhlášeny rozhlasem. Obec Velká n. V., zajišťuje kulturní komise 3/2016 Velká nad Veličkou
9
Proč prší o „horňáckých“
Klimatické změny, povodně, sucha, přívalové deště, tornáda – to vše vzbuzuje dojem, že kromě jiných věcí ani počasí nefunguje tak, jako dříve. Srovnejme tedy počasí ve Velké s lidovým meteorologickým kalendářem, tak jak jej sestavili na základě zkušeností v průběhu staletí naši předkové. Velické počasí bude představovat vyhlazená křivka středních hodnot průměrných, minimálních a maximálních teplot od roku 2010. Budeme procházet pranostikový kalendář a sledovat, zda a jak se projeví na této křivce. Zvláštní pozornost bude věnována období okolo sv. Maří 10
Magdaleny – termínu konání Horňáckých slavností, které v obci nabývají charakteru národního svátku. Rok začíná novoroční zimou, po níž následuje tříkrálová obleva následovaná fabiánskou zimou. Tato nejtužší zima je ukončena hromniční oblevou (na obrázku zcela zřetelné, lednová obleva přichází později). Zima pokračuje dvěma vlnami zim, a to valentinskou (14. 2.) a petrskou (22. 2.) s juliánským oteplením (valentinská zima málo zřetelná, petrská výraznější jako malý důlek na konci měsíce). Únor je ukončen matějským oteplením. Po tomto 3/2016 Velká nad Veličkou
oteplení nastává řehořská zima (12. 3. - nárůst a pokles na přelomu únoru a března). Potom mariánské jaro (24. 3.), které ukončí zimu (prudké stoupání teplot počátkem března). Začátkem dubna přichází aprílová zima (zpomalení růstu teplot na přelomu března a dubna) a rudolfské (17. 4.) a jiřské (24. 4.) jaro přerušené vojtěšským chladnem (23. 4. - zrychlený růst teplot v 2. polovině měsíce). Na přelomu dubna a května dojde k ochlazení – floriánské chladno (4. 5.), pak ke krátkému oteplení – stanislavské jaro, načež přichází ledoví muži a znatelný pokles teplot. Po nich fortunátské jaro s žofínskými dešti přerušené malými železnými muži (Urban, Filip, Beda - 3 zřetelné poklesy teplot v květnu). V červnu přichází Medard (středoevropský letní monzun) s celkem čtyřmi dešťovými vlnami spojenými s ochlazením. Vítské deště (15. 6.), svatojánské deště (24. 6.), prokopské deště (4. 7.) a magdalénské deště (22. 7 - 4 poklesy teplot v červnu a červenci, zvláště výrazný je 2. a 3.). Mezi dešťovými vlnami jsou aloisské (12. 6.), pavlovské a markétské (13. 7.) léto. Léto sv. Anny (26. 7.) je nejteplejším obdobím roku. V srpnu teploty mírně klesnou po petrských deštích, léto pokračuje bartolomějským a augustinským létem (24. a 28. 8. – stálý průběh teplot v půli měsíce). Léto je ukončeno jiljským ochlazením (do 5. 9. – vůbec největší pokles teplot v roce, zejména denních). Pak dochází k dočasnému oteplení – mariánské (5.-10. 9.) a ludmilsko – matoušské léto (10.-25. 9.), teploty ovšem neustále mírně klesají. Babí léto (v Americe indiánské) přichází ve dvou etapách – léto sv. Václava a sv. Terezie (15. 10. - všechna tato léta vidíme jako drobné výstupky, ludmilské je skoro neznatelné, václavské až začátkem října). Říjen končí ochlazením (šimonské chladno 28.10.). Poslední pěkné počasí na3/2016 Velká nad Veličkou
stává počátkem listopadu (léto Všech svatých – výrazný výstupek). Měsíc pokračuje přes martinskou zimu, klimentské oteplení (nepatrná „boule“ v klesajících teplotách) ke kateřinským chladnům. Ochlazování se zastaví v prosinci (mikulášské oteplení), následují tomášská chladna (stabilní teplota v první půli měsíce). Na Vánoce pak přichází obleva a po ní rok končí novoroční zimou, vše opět zřetelně viditelné. Se srážkami (spodní obrázek) je to složitější, protože srážky oproti teplotám nejsou rovnoměrné. Pro vyhodnocení je třeba mít data za delší časové období. K dispozici jsou od roku 2006 ze zdejší srážkoměrné stanice. Dešťová křivka je stejně jako u teploty vyhlazenou křivkou pro denní průměry srážek. Plocha pod křivkou odpovídá přibližně množství srážek za měsíc (jen přibližně, protože např. květen je až čtvrtý nejdeštivější měsíc). První vlny větších srážek přichází v květnu, největší na přelomu května a června. Je to pravděpodobně o 14 dní uspíšená první medardovská vlna, polovina června je naopak obdobím s nejnižším letním úhrnem deště. Další dvě vlny (svatojánská a prokopská) se projevují jako jedna velká koncem června a začátkem července. Následuje méně zřetelná vlna okolo sv. Maří Magdaleny, která předznamenává srážkově nejbohatší srpen s maximy okolo 10. a 20. dne v měsíci. V září srážek již valem ubývá. Průměrné měsíční úhrny jsou v 5. - 9. měsíci okolo 80 mm, v ostatních okolo 40 mm. Počasí od roku 2010 téměř dokonale kopíruje „tradiční“ počasí lidové meteorologie. K žádným převratným změnám v několik staletí zažitém modelu nedochází. Termín Horňáckých slavností připadá na poslední medardovskou vlnu (v podmínkách Velké do nástupu velkých srpnových dešťů) a déšť je tedy velmi pravděpodobný. Tomáš Janoška 11
Nahlédnutí do činnosti Sboru dobrovolných hasičů Velká nad Veličkou Tak jako každoročně jsme na přelomu roku uspořádali v sále hasičské zbrojnice silvestrovskou zábavu a v měsíci lednu již tradiční Hasičský ples. Především o ples byl velký zájem. Hosté, kteří zcela zaplnili sál, se dobře bavili a rozcházeli se až v časných ranních hodinách. První velkou akcí, která nás letos čekala, byla již tradiční halová soutěž - „Velická hala“, kterou jsme uspořádali v měsíci březnu. O stále větší oblibě této soutěže svědčí stále narůstající počet zúčastněných družstev, přičemž letošní ročník byl doposud největší v historii soutěže. O nejlepší umístění v kategoriích mladších a starších žáků letos bojovalo celkem 42 družstev. Nejlépe si s disciplínami štafeta dvojic, štafeta 4 x 40m a uzlová štafeta poradilo v kategorii starších žáků družstvo z Rohatce, v kategorii mladších žáků pak družstvo Mistřína. Domácí družstva v nabité konkurenci vybojovala v kategorii starších žáků 13. místo, v kategorii mladší žáků 17. místo. Měsíc duben je nejen u velických hasičů spojen se svátkem Sv. Floriána a tedy i poutí na Sv. Hostýn. V květnu jsme se sešli na Mši Sv. za živé i zemřelé hasiče. Měsíc květen rozjel kolotoč soutěží okresní ligy v požárním útoku Grand Prix Hodonín. Velická děvčata, jako vítězky ročníku 2014 a druhé z ročníku 2015, do letošní sezóny vstoupila s cílem umístnit se mezi nejlepšími třemi družstvy. Letošní sezóna byla v kategorii žen ve znamení kvalitních a vyrovnaných výkonů hned několika družstev. Po sečtení všech bodů z letošní sezóny bylo rozhodnuto. Naše družstvo žen v letošním ročníku obsadilo celkové krásné třetí místo. Muži z Velického SDH ve velmi silné 12
konkurenci z celkem 16-ti družstev obsadilo po ukončení závodní sezony celkové šesté místo. Na konci měsíce srpna proběhla pro náš sbor největší hasičská akce a to dvacátý ročník soutěže O putovní pohár starosty obce. Letos se soutěže zúčastnilo celkem 23 soutěžních družstev, z toho 9 družstev žen. V kategorii žen si s náročnou asfaltovou tratí nejlépe poradily domácí hasičky z Velké nad Veličku, které s časem 19,94 s vybojovaly 1. místo. Je to poprvé ve dvacetileté historii této soutěže, kdy se podařilo domácímu družstvu zvítězit na velické soutěži. Na druhém místě skončila děvčata z Kuželova a třetí z Blatnice pod Sv. Antonínkem. Mezi muži nejlépe zvládli svůj pokus kluci z Vřesovic. Druhý nejlepší pokus předvedla Hrubá Vrbka a třetí místo vybojovalo družstvo domácích borců s časem 19,08 s. Součástí soutěže bylo i setkání těch, kteří jako nová generace před více než 20-ti lety začínali s požárním sportem. O přestávce předvedla svoji sestavu děvčata z Velického Aerobic klubu (děkujeme tímto jejich vedoucí Šárce i děvčatům). Pro děti jsme 2x vytvořili hromadu pěny, ve které se děti mohly vyřádit. Nutno podotknout, že tato atrakce měla u dětí velký úspěch. Pod vedením Radka Lipára funguje i kroužek mladých hasičů, kde děti získají spoustu užitečných vědomostí, zkušeností a znalostí. Součástí činnosti SDH jsou i zásahy při požárech, živelných pohromách či technických zásazích. Výjezdová jednotka SDH Velká nad Veličkou je zařazena jako jednotka požární ochrany II. stupně a je součástí IZS. V roce 2015 vyjela naše výjezdová jednotka ke 25 zásahům. 3/2016 Velká nad Veličkou
Co napsat závěrem? Snad jen to, že mimo akce zmíněné v tomto článku se aktivně účastníme a podílíme na pořádání dalších akcí ve Velké, např. Horňácké slavnosti, Ozvěny Horňácka, Horňácká 25, akcí pořádaných v Horňáckém šenku jako např. Mikulášská nadílka, pálení čarodějnic, dětský den atd. a v letošním roce také pořádaných brigád v rámci rekonstrukce Velického kostela a fary. Závěrem mi dovolte poděkovat všem Vám a to nejen členům našeho sboru, kteří
se jakýmkoliv způsobem zapojujete do činnosti SDH, nebo jakkoliv jinak podporujete velické hasiče. Zvláštní poděkovaní patří taktéž našim sponzorům a především obecnímu úřadu Velká nad Veličkou. za SDH Velká nad Veličkou Janků Zdeněk, Sekerka Pavel V případě potřeby je mne možné kontaktovat na tel. čísle 704 726 755. S pozdravem Pavel Sekerka
Nejstarší registra gruntovní městečka Weliká (Velká nad Veličkou) Nejstarším dochovaným dokladem o jednotlivých gruntech v městečku Weliká je gruntovní registrum, které se začalo sepisovat na strážnickém panství v roce 1594. Navazovalo na starší registra, která vznikla pravděpodobně v polovině 16. století, ale ta se nedochovala. Gruntovní registra (Grundthbuch) sloužila k zaznamenávání gruntů, jejich držitelů a změn s nimi souvisejících. Jsou v nich uvedeny koupě a prodeje, převody z otce na syna. Registra byla vedena na panstvích, ke kterým příslušná obec patřila a vedl je panský úředník – písař. Ne všechny zápisy byly prováděny s pravidelností a potřebnou důsledností. Někdy se v nich vyskytují i chybné zápisy a stávalo se, že chyběly i údaje za několik let, či nebyly zaznamenány případy převodu gruntu z otce na syna. Nejstarší gruntovní registra pro městečko Weliká zaznamenávají údaje pro jednotlivé grunty v letech 1593, s přesahem do 70. let 16. století, až 1662. Záznamy se týkají zakoupených gruntů (patří poddaným, tito mohou s nimi nakládat podle své libosti). Vrchnost prováděla pouze dohled nad uskutečňova3/2016 Velká nad Veličkou
nými změnami a jejich vedení v gruntovních registrech. Záznamy byly vedeny jednou ročně při tzv. posůdcích (obecní soudy), kdy byly ke gruntu připsány údaje o jeho majiteli a změny, ke kterým došlo během roku. Za číslem gruntu, následovalo jméno držitele, datum, stav nabytí gruntu (koupě, dědictví), popis gruntu, cena (uváděná v rýnských zlatých), množství závdanků – hotových peněz, položených při sepsání smlouvy, výše splátek a termín jejich podávání. Zápis vypadal asi tak, jak ukazuje příklad gruntu číslo 44: „Grunth Jana Mitaczkoweho. Letha 1593 Jan ma grunth z pul lanem roli podle Regimentu letha 1593 za purgmistra Wanka Jakssoweho uczineneho se vssim hospodarzstvím konmi dobytkem koupeny za 150 R.. Bez zavdanku ... ostatek przi wanoczych doplatiti ma 148 R, ty ma pokladati po 4 R“ Následovaly údaje o dědických podílech (summa nalezy syrot. nebozt. Wanka Drzymaloweho), dluzích (z toho nálezi Martinovi Piseckymu na dluh 8 R), o vyčlenění výměnku pro odstupujícího hospodáře (Pavel 13
Boszaczky vyminil sobie svietniczku starou masstalku a zadní przistodolek, aby toho do smrti sve uzival). Závěrem se uváděla klauzule záruky řádného hospodaření a jména svědků (Rukojmie za platczeni oprawu gruntu i powinnosti panske Jan Mijawsky, Martin Bednarz). Po základních informacích následovaly údaje o splácení s uvedením roku, jména splátce a výše splátky (Letha 1598 polozil Jira Polichensky za grunt svuj obczi Weliczke 2 R). Nahlédněme do zápisů nejstarších register pro Welkou. Registra byla nazvána „Registrum pro snadnější vyhledávání gruntův městečka Velikej a spravedlnosti lidskej, co komu na kterém gruntě a pokud jaká spravedlnost náleží, to dále při jednom každém gruntě poznamenáno najdeš. Stalo se L. P. 1594 při spravování nových register“. Celkem je zde na 1261 straně uvedeno 132 gruntů. Dle nich bylo v městečku 72 pololáníků, 128 čtvrtláníků, 56 podsedníků a 4 půlpodsedci. Z toho je patrná majetková a sociální diferenciace. Registra jsou sepsána zvlášť pro městečko Welkou a pro Závodí část městečka nacházející se na levém břehu Veličky. Závodí je uváděno zvlášť proto, že se jedná o nově osídlenou část městečka. Mezi nejstarší patří grunty zaplacené nebo postavené v 60. letech 16. století. Těch je pět - grunt 13 patřící Martinovi Ležákujovému, grunt 18 Kuby Žádalového, grunt 21 Jíry Řehákového, 29 Martina Wodného a grunt 107 patřící Matěji Hofkovi. Ze 70. let jsou grunty Jana Morůsa a obecní Rathaus. Zbylé pak spadají do 80. a počátku 90. let – i ty byly postaveny mnohem dříve, ale údaje se nedochovaly. Mezi nejvýznamnější grunty (co do ceny) patří grunt 27, jehož pořizovací cena byla 330 R, grunt 52 v ceně 274 R. Dalších 13 gruntů mělo pořizovací cenu nad 200 R a zbylé byly koupeny od 182 R níže. Co se týče příslušenství u jednotlivých gruntů, tak kromě polnosti (1/2 lánu, ¼ roli) 14
se vyskytují záznamy o zvířectvu (koně, krávy, ovce), vozech, pluzích, branách, zahradách a vinohradech. Grunt 112 byl s „dvěma koňmi, vozem, pluhem, branami a jiným náčiním“, grunt 52 s „vinohradem v Dolní hoře, osetím, koňmi a jiným hospodářstvím“. Samostatně (bez čísla) je grunt žida Šalomaunovi, který je poprvé zmiňován v roce 1594, kdy mu jej prodal Mikuláš Wotický („bez roli a louk“) za 60 R. Významné postavení zastával Rathauz, který zakoupila obec Weliká s lánem roli od Baltyzara Zámečníka za 250 R. Ten původně patřil Matěji Hubkovi, který zemřel v roce 1578, kdy obec grunt získala. V roce 1587 koupili hospodáři zdejšího domu bratrského grunt 118 za 40 R. Roku 1594 došlo ke smlouvě mezi bratřími a Jurou Suchánkem, ve které došlo k výměně rolí pro jejich blízkost ke gruntu sboru. V roce 1602 přikoupili bratří další dva záhonce za 5 R 15 g od Vaňka Lysých. Všechny záležitosti za sbor vyřizoval bratr Petr. Roku 1641 je grunt prodán Martinovi Žilkovi. V té době musel být grunt již několik let pustý, jelikož jeho cena byla pouhé 3 R. Zajímavé jsou také osudy jednotlivých gruntů v obdobích, kdy městečko Welkou sužovaly nepříjemné události (počátek 17. století, kdy po letech neúrody postihla městečko bída a hlad; roku 1605 bylo městečko napadeno vojskem Bočkajovců, vydrancováno a zapáleno; během třicetileté války). Odraz těchto skutečnosti lze rekonstruovat v zápisech register. Stačí nahlédnout na dodržování splátek, jejich včasné plnění a hlavně výši. U několika hospodářů došlo ke snížení splátek nebo k zastavení placení vůbec. To byl případ gruntu Jíry Řiehakoweho, který měl splácet po 3 R. Ještě v roce 1599 byl schopen tuto sumu zaplatit, ale již následujícího roku splatil jen 1 R 15 g. Ne jinak tomu bylo i v případě Jíry Buchty, který z původní splátky 2 R (1599) klesl až na pouhých 15 g (1603). 3/2016 Velká nad Veličkou
Neschopnost splácet byla jen dočasnou situací a po několika letech se většinou dala překonat, mnohem horší to bylo, pokud byl grunt postižen jinou pohromou – požár, povodeň, nebo pokud hospodář zemřel, či byl zajat a grunt se na kratší či delší dobu stal neobydleným – pustým. Ze 132 gruntů městečka Weliká se požárům a zpustnutí vyhnulo jen málo. Velké množství gruntů shořelo po řádění Bočkajovců – po roce 1604 je v registrech vedeno 34 „požárů“. V rozmezí let 1600 – 1640 je v městečku jako „pusté místo“ označeno 101 gruntů. Grunt 122 byl pustý od roku 1604 do léta 1615, pak došlo k jeho opravě, ale před rokem 1641 je opět veden jako pustý. Opakované pustnutí nebylo ničím výjimečným. Grunt 1 Jiřího Olehly byl pustý po roce 1604 a znovu po 1619, grunt Jakuba Žádala (číslo 18) byl pustý mezi léty 1598 a 1601 a znovu před rokem 1641, grunt 28 (Jíra Ochlasta) zpustnul po roce 1606 a znovu po 1636. Nemálo pustých gruntů za sebou nechala i třicetiletá válka. V zápisech se objevují zajímavé záznamy
o „zajatých lidech od nepřítele“, či o útěku z gruntu. Švagrová Matěje Karase byla v roce 1610 „od nepřítele zajata“. U gruntu 60 je k roku 1664 poznamenáno, že „Pavel Větrový v roku 1663 zajatý“. Gregor Švec utekl ze svého gruntu č. 65 v roce 1617, Pavel Babyrád (grunt č. 66) „z toho gruntu za hory s ženou i s dětmi utekl“, stalo se před rokem 1595. Důvody útěku nejsou známy, ale dá se předpokládat, že to mohl být důsledek špatné finanční situace, neschopnosti splácet grunt, spory se soudy, či spáchání nějakého zločinu. Lidé však mohli grunt opustit i dobrovolně, jako se stalo u Vandy Drábikové, která v roce 1594 „z gruntu odešla“, nebo u Jana Světlíka, jenž z gruntu č. 25 odešel v roce 1645. Opuštěné grunty pak byly purkmistrem a „ouřady“ prodány novým majitelům. Druhá část gruntovních register, stejně rozsáhlá, byla sepsána pro Závodí a obsahuje zápisy o 130 gruntech. Osudy gruntů a jejich majitelů jsou velmi podobné těm v městečku. Martin Dosoudil
ukázka zápisu v gruntovnici - grunt č. 85 Jíry Badiauroweho 3/2016 Velká nad Veličkou
15
Jak se počítá sucho Déšť, někdy tak všední a samozřejmý, jindy očekávaný a vítaný. Všimli jste si, že krajina v současné době po dešti rychle osychá a ani v půdě voda dlouho nevydrží? V letošním roce je k nám příroda milosrdnější a deště je u nás na Horňácku oproti minulým letům více. Jsou to většinou jen místní srážky, hlavně v podobě letních bouřek, které rychle naprší a bohužel i rychle odtečou. O to je tedy důležitější snažit se udržet vodu v krajině, aby neodtékala a neodpařovala se rychleji, než je třeba. Z celkového množství srážek by se měla 1/3 vsáknout, 1/3 odpařit a 1/3 odtéct. Ale jaká je skutečnost? Na zadržení vody v krajině má významný vliv struktura půdy. Nesprávný přístup k obdělávání půdy vede ke vzniku půdních nekapilárních pórů, takových, jejichž náplní není voda dostupná pro rostliny, ale naopak voda rychle odtékající (tzv. voda gravitační). Struktura půdy tedy úzce souvisí i s její úrodností. Nadužíváním umělých hnojiv na polích, zahrádkách i v trávnících se v půdě vytváří nesprávná porozita a voda velmi rychle vsakuje a odtéká. Tak dochází i ke ztrátám půdní masy odplavováním či sesuvy, které jsou označovány jako eroze. Naopak, půda s vysokým obsahem humusu má drobtovitý charakter prostoupený půdními kapilárními póry, které vytvářejí potřebný půdní rezervoár vody (tzv. vodu zelenou). V půdě je proto třeba zvýšit podíl humusu např. kvalitním kompostem, hnojem od hospodářských zvířat, dobrou skladbou po sobě pěstovaných plodin i tzv. zeleným hnojením vysévaným pro zelenou hmotu. Ta je vhodná k zapravení do ornice zarytím, nebo zaoráním (např. hořčice bílá, svazenka vratičolistá apod.). Do půdy můžeme také zapravit rostlinné zbytky z úrody, či slámu. Také přihnojování výluhy z přírodního materiálu nám velmi pomůže snížit používání umělých hnojiv. Podstatné 16
je udržet spojení mezi vláhou svrchní vrstvy půdy a vláhou spodní vrstvy půdy. Toho lze efektivně docílit tím, že půdu nebudeme zbytečně obnažovat. Nejpřínosnějšími postupy vedoucími k zastínění půdy jsou hustější výsev, nebo výsadba plodin ve správném sponu a následná výsadba meziplodin či zeleného hnojení. Užitečné a zároveň krásné je vysazení květin mezi záhony zeleniny. Měsíček lékařský, afrikán, lichořeřišnice a jiné pomohou přistínit, odpuzují škůdce i obohatí půdu. Výraznému odparu vody ve výsadbách zeleniny i ovocných dřevin na zahrádce i v sadu lze zabránit také mulčováním vrstvou např. posečené trávy, vždy přisypávané postupně v tenké vrstvě. Snížíme tak podstatně nejen odpařování, ale i potřebu závlahy. Z důvodů prevence bakteriálních chorob kůry stromů se doporučuje mulčovat tak, aby nedocházelo k přímému kontaktu mulče s kmenem mulčované dřeviny. Silná vrstva mulče těsně u kmene stromů vytváří také příznivé prostředí pro hlodavce a tomu je třeba předcházet. I správný způsob zálivky je důležitý. Spočívá v zalévání větším množstvím vody v delších intervalech. Voda tak vsákne hlouběji a rostlinami je využita lépe, než voda dodaná povrchově a často, protože ta se rychle odpaří. Jsou-li rostliny zalévány malým množstvím vody, nevytvoří si dostatečně hluboký kořenový systém a nejsou schopny využít vodu s minerály ukrytými v hlubších vrstvách půdy. K vytvoření 1cm ornice je třeba 100 let. Proto je důležitou součástí péče o půdu efektivní způsob orby tak, aby voda brázdou nestékala a neodnášela horní vrstvu půdy splavením. Neméně důležité pro zadržování vody v krajině je vytváření vodních ploch, které byly v dřívějších dobách tak běžné (napáječky pro dobytek, hasičské nádrže atd.) I dnes to mohou být rybníčky, 3/2016 Velká nad Veličkou
jezírka, mokřady apod. Také mnoho asfaltových ploch, betonových chodníků a okapových svodů odvádí cennou dešťovou vodu do kanalizace a následně do řek. Ty na řadě míst, po regulacích, ztratily své původní meandrované řečiště plné tůní a voda o to rychleji odtéká. Tam, kde je to jen trochu možné, vytvořme podmínky pro to, aby mohla cenná dešťová voda vsáknout. Využít můžeme zatravňovací dlaždice, pro vodu z okapů vytvořit vsakovací brázdy či štěrkové nádrže a nenechat ji odtéct do kanalizace. Zachycenou vodu je třeba v plné míře využít na zalévání okrasné i užitkové zahrady. Voda je všude kolem nás i v nás. Přivádíme ji obecními a městskými vodovody z daleka do našich domovů a tu, která v místě
naprší a přiteče, necháme odtéct. Množství i kvalita spodní vody se rok od roku snižuje, což již můžeme zaznamenat v našich studnách. Voda se stala předmětem obchodu i obohacování. Žijeme ve vodním blahobytu, ale otázkou je jak dlouho ještě? Postupné změny klimatu a velké výkyvy počasí nás přivádějí k zamyšlení, jak lépe hospodařit s dešťovou vodou. Staňme se moudrými vodohospodáři sami pro sebe. Je také dobré podpořit smysluplné velké projekty a nebát se postavit těm, které vodu degradují na obchodní artikl. Cenné informace naleznete na www.klimatickazmena.cz a pravdaovode.cz. Zdroj: archiv ČR dvojka, internet, konzultace s odborným poradcem i zahrádkáři. Jana Lipárová
Zdařilý zájezd Chtěl bych vás seznámit a podělit se s vámi o zážitek z dovolené. Musím říci, že i ve vyšším věku i se zdravotními problémy lze prožít s přáteli hezkou dovolenou. Místní organizace SZP uspořádala v druhé polovině měsíce května autobusový zájezd do Krkonoš – Janských lázní. Zájezdu se zúčastnilo přes 50 našich členů z Velké, Javorníka, Nové Lhoty, Hrubé Vrbky a Kuželova. Celý zájezd organizovala jednatelka, paní Eva Ňorková, všechno klapalo podle plánu. Každý den dopoledne jsme jeli na výlet – půl dne jsme poznávali krásy Krkonoš a odpoledne byl odpočinek. V tomto čase jsme si vyšli na kávu do cukrárny, na kolonádu, chodili plavat, nebo lenošili na pokojích. Byli jsme na Černé hoře, v muzeu skláren, pivovaru v Harrachově a kdo mohl, šel i k Mumlavským vodopádům. Lanovkou jsme se svezli na Sněžku, navštívili Poniklou. Zde jsme si prohlédli výrobnu korálkových 3/2016 Velká nad Veličkou
vánočních ozdob a překrásné muzeum ve staré patrové stodole. Ve stodole řemeslníků jsme si prohlédli hospodářské stroje, různé nástroje, které sloužily tamnímu lidu k obživě. Tkalcovské stavy, kolovraty, překrásné ruční práce – vyšívané, paličkované, dobový nábytek, kočárky pro děti i panenky. Doporučujeme toto muzeum navštívit všem, kdo jedou do Krkonoš. Také jsme navštívili trh v Polsku. Na zpáteční cestě jsme se zastavili v Lošticích v muzeu tvarůžků a jejich podnikové prodejně. K celkové pohodě hodně přispěl i řidič autobusu, vždy usměvavý a ochotný pan Obadal z Javorníka. Snažil se autobusem zajet vždy co nejblíže k navštěvovaným objektům, aby účastníci zájezdu, kteří ke své chůzi potřebují francouzské hole, se mohli prohlídky zúčastnit a na zájezdu byli spokojeni. Děkujeme a už se těšíme na příští rok! účastník zájezdu 17
Slavní mše svatá - patrocinium Čtvrtou červencovou neděli proudily zástupy věřících do chrámu Páně svaté Maří Magdaleny ve Velké nad Veličkou, aby oslavily mši svatou - patrocinium. Své prosby za přímluvu směřovali k patronce zdejšího kostela nejen domácí, ale také návštěvníci Horňáckých slavností a poutníci z blízkého i dalekého okolí. Všichni shromáždění uvnitř farního domova zářícím novým osvětlením a čistotou se proměnili v jednu rodinu u jednoho stolu. Otec Josef sloužil mši obětovanou za farníky, poutníky, dobrodince našeho kostela a na poděkování za Boží pomoc při opravách velického chrámu. (Zcela nedávno se podařilo dokončit náročné opravy: nová elektroinstalace, osvětlení, ozvučení, zabudování alarmu a detektoru požáru, rekonstrukce střechy na přístavcích a zákristii.) Při bohoslužbě slova připomněl příběh Marie Magdaleny, který má pro celou církev zásadní význam. Příběh Marie Magdaleny Pocházela z Magdaly, z města na břehu Genezaretského jezera. Ježíš z ní vyhnal sem zlých duchů. Sedmičku můžeme vnímat jako symbol plnosti. Její zdánlivě ztracený život se po setkání s Ježíšem Kristem proměnil v život silně prožívané lásky. Dotklo se jí Boží milosrdenství, které převyšuje hříchy celého světa. Ježíše oddaně provázela, poslouchala Ho a starala se o Něho. Díky své vytrvalosti a obětavosti nechyběla na bolestné cestě Ježíšově, ani pod Jeho křížem spolu s Pannou Marií, Marií Kleofášovou a sv. Janem. Účastnila se také Ježíšova pohřbu. Po něm se jí dostalo velkého obdarování. První den po sobotě vyšla Marie Magdalena za tmy ke hrobu. Nesla vonné masti k pomazání těla zemřelého miláčka svého 18
srdce. Uviděla odvalený kámen a prázdný hrob, když nahlédla dovnitř. Na kameni ležel pouze pruh plátna, jímž bylo zavinuto tělo. Rouška z jeho hlavy se nacházela opodál. Marie Magdalena prožívala zmatek. Nerozuměla tomu. Hledala Pána. Zůstala klečící a plačící. V tom se jí Pán ukázal. Ona Ho však zprvu nepoznala, přestože stál vedle ní, a považovala ho za zahradníka. Prosila ho, aby jí řekl, kam odnesl Pána. Toužila Ho přenést zpět. Pána poznala teprve, až ji oslovil jménem. Tak se setkala jako první pozemšťan se Vzkříšeným Kristem. Pověřil ji, aby pověděla radostnou zvěst o Jeho zmrtvýchvstání bratřím učedníkům. Učinil ji tak zvěstovatelkou velikonoční radosti. Toto svědectví přináší nám lidem až do dnešních dnů. Marie Magdalena v našem kostele
Na oltářním obraze vévodícím gotickému presbytáři vidíme ukřižovaného Pána Ježíše a u paty kříže klečí Marie Magdalena. Prosebně spíná ruce a oči upírá na Ježíše, k nebi, k Bohu. Její pohled naplňuje kajícnost, láska a nesmírná naděje. Na stropní fresce lodi kostela je zobrazena kající hříšnice. V lítosti nad svými hříchy padá Ježíši k nohám a otírá je svými slzami a vlasy. I když se pravděpodobně o Marii Magdalenu nejedná, lze usuzovat, že autor výjevu 3/2016 Velká nad Veličkou
z domu Marie a Marty chtěl zobrazit právě ji a její kajícnost, kterou musela nutně projít, aby se setkala s Božím Milosrdenstvím, jež převyšuje všechny hříchy světa. Jednou za rok, právě o svátku patronky našeho kostela se zpívá při mši svaté historická píseň ke svaté Maří Magdaleně. V devadesátých letech minulého století ji ve farním archivu objevil velebný pán Josef Planita a uvedl ji opět v život. A díky tomu může znít v prostorách našeho kostela v současnosti stejně jako za dob našich předků: … zbavme duši pozemského hloží, povznesme se před velebnost Boží,
bychom Boha oslavovali jako kajícnice z Magdaly. Atmosféru zpěvu právě této písně, která se nevyskytuje v kancionálech, lze označit za velmi zvláštní a povznášející, neboť tradičně začíná hrou na varhany a pak pokračuje za doprovodu dechové hudby. Marii Magdalenu si Veličané zvolili za svou patronku a aby jim pomáhala s úkolem každého křesťana – roznášet radostnou zvěst, a svědčit o přináležitosti ke Kristu. Svatá Maří Magdaleno, oroduj za nás. Hana Vachunová
Součástí letošních Ozvěn byla i výstava historických kočárků, na niž ze své rozsáhlé sbírky zapůjčila téměř 70 exponátů paní Z. Mičková z Hrubé Vrbky. Jeden z nich je na titulní straně zpravodaje. V případě zájmu lze sběratelku kontaktovat na tel. č. 731 858 516
3/2016 Velká nad Veličkou
19
Co se děje v okolí – aktuálně: 1. 9. – 30. 11. 16. 9. 16. – 18. 9. 17. 9. 17. 9. 17. 9. 17. 9. 17. 9. 18. 9. 18. 9. 22. 9. 23. – 25. 9. 24. 9. 24. 9. 24. – 25. 9. 25. 9. 28. 6. – 30. 10. 15. 5. – 30. 9.
Slovanské bohyne a iné krásy / Veselí nad Mor./ výstava obrazů Taneční kurzy a kurz lidových tanců pro veřejnost / Veselí n. M. Hody/ Nová Lhota Výstava historických vozidel / Veselí nad Mor. Blatnické vinobraní spojené s oslavou 970 let Blatnice / Blatnice Děti i dospělí pomáhají / Javorník Hudecký den / Hrubá Vrbka Fouká vítr ze strnišť / Kuželov Mach a Šebestová/Strážnice / soutěže a hry pro rodiny s dětmi Adopční den / Veselí nad Mor. / umísťovací výstava psů z útulku Alasdair Bouch / Veselí nad Mor. / anglické písničkářství Václavské hody / Tasov Oskorušobraní na Salaši Travičná Burčákové odpoledne / Vnorovy Oslava 970 let od první písemné zmínky/ Louka Vojenská neděle / skanzen Strážnice Lidový oděv na Moravě / Zámek Strážnice Děvčata z pokoje 28 / Strážnice / putovní výstava - synagoga
Podrobnější přehled akcí naleznete na www.tic-veseli.cz a stránkách jednotlivých obcí
Fotbal V nastáívající sezóně 2016/2017 bude o co nejlepší výsledek fotbalové družstvo našeho dorostu FC Kordárna Velká nad Veličkou, které vidíte na barevné fotografii (vnitřní strana obálky) zleva dole: Dvořák Martin, Janás Adam, Matyáš Martin, Prášek Ondřej, Prachař Matěj horní řada: Pavlica Jindřich-kapitán, Janda Robin, Kučera Jan, Maňák Jan (Hr. Vrbka), Maňák Zdeněk, Sitek Filip (Javorník), Krábek Kamil. Parta kluků, která to spolu táhne prakticky od přípravky, s minimálními změnami v kádru. Děkujeme za podporu obecnímu úřadu Velká nad Veličkou, Kordárně Plus i firmě JMR, spol.s.r.o., Přeji mužstvu co nejlepší výsledky v této sezoně. Prášek Miroslav. 20
3/2016 Velká nad Veličkou
3/2016 Velká nad Veličkou
21
Bezinkový likér Suroviny: 2 kg bezinek (jen bobulky) 1 l vody 1kg krupicového cukru 2 vanilkové cukry 1 až 2 lžičky instantní kávy ½ l rumu, vodky nebo ovocné pálenky Postup: Vyprané a odstopkované bezinky povaříme s trochou vody cca 5 min pod pokličkou a necháme vychladnout. Poté šťávu přes plátýnko vymačkáme, přidáme cukr a přivedeme k varu. Vaříme bez poklice 8 min, pak přidáme vanilkový cukr a kávu dle chuti a povaříme ještě 2 minuty. Do studené šťávy přidáme rum. Ve skleněných lahvích uložíme do temné a chladné místnosti.
Informace Redakce zpravodaje uvítá vaše příspěvky nebo návrhy – co vás zajímá, co chcete vědět nebo sdělit občanům. Své připomínky, návrhy či sdělení můžete posílat mailem na adresu
[email protected] nebo poštou na adresu: Kulturní komise, Obecní úřad, 696 74 Velká nad Veličkou. Uzávěrka příštího čísla je 25. listopadu 2016.
Zpravodaj Obce Velká nad Veličkou 151, IČO 00285447, název zpravodaje: Velický zpravodaj (vychází 4 x ročně), vydání září 2016, ev. číslo periodického tisku: MK ČR E 21709, zpravodaj vydává Obec Velká nad Veličkou. Redakční rada: I. Janošková, L. Mikáč, kontakt:
[email protected], Sazba a tisk: Tiskárna Brázda, www.tiskarnabrazda.cz
22
3/2016 Velká nad Veličkou
Družstvo dorostu FC Kordárna Velká nad Veličkou
Naši hasiči na soutěži ve Velké
