Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc č. j.: KUOK 81603/2016 V Olomouci dne 10. 8. 2016 SpZn: KÚOK/72513/2016/OŽPZ/7707 Vyřizuje: Mgr. Kateřina Zedníková tel.: 585 508 633 e-mail:
[email protected]
Oznámení o zveřejnění žádosti spol. IS Environment SE o vydání integrovaného povolení pro zařízení „Ekologické zpracování organických surovin biofermentací, Rapotín“ a zaslání žádosti k vyjádření. Krajský úřad Olomouckého kraje (dále jen „krajský úřad“), jako příslušný správní úřad dle ust. §§ 28 písm. e) a 33 písm. a) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), v platném znění (dále jen „zákon“), obdržel podáním ze dne 14. 7. 2016 od spol. IS Environment SE, se sídlem Chotěšovská 680/1, 190 00 Praha 9, IČ: 01643541, žádost o vydání integrovaného povolení podle ustanovení § 13 zákona o integrované prevenci pro zařízení „Ekologické zpracování organických surovin biofermentací, Rapotín“. Dnem podání žádosti bylo zahájeno řízení. Krajský úřad oznamuje, ve smyslu § 8 odst. 2 zákona, zveřejnění stručného shrnutí údajů, podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona v informačním systému integrované prevence a na své úřední desce na dobu 30 dnů a upozorňuje, že do žádosti je možné nahlížet, pořizovat si z ní výpisy, opisy, případně kopie na oddělení integrované prevence Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Olomouckého kraje (budova RCO, ul. Jeremenkova, 7. patro). Obec Rapotín žádáme, ve smyslu § 8 odst. 2 zákona, o vyvěšení stručného shrnutí údajů podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona na své úřední desce na dobu 30 dnů a zveřejnění informací o tom, kdy a kde je možné do žádosti nahlížet. Současně obec žádáme o zaslání písemného vyrozumění o dni vyvěšení a svěšení této informace na své úřední desce. Příslušné správní úřady zašlou, v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona, krajskému úřadu, nejpozději do 30 dnů od obdržení žádosti své vyjádření, které musí obsahovat zejména zhodnocení návrhu závazných podmínek k provozu zařízení, popřípadě návrh dalších závazných podmínek, které navrhuje zahrnout do integrovaného povolení a jejich odůvodnění. Dále stanoviska povinná dle platných právních předpisů pro řízení, jež jsou nahrazována vydáváním integrovaného povolení. Odborně způsobilou osobu žádáme o vyjádření se k obsahu žádosti ve smyslu § 5 zákona. Elektronický podpis - 10.8.2016 Certifikát autora podpisu :
Jméno : Vladimíra Kresáč Kubišová Vydal : I.CA - Standard Certif... Platnost do : 25.11.2016
Strana 1 (celkem 9)
Osoby dle § 7 odst. 1 písm. e) zákona se mohou přihlásit jako účastníci řízení ve lhůtě do 8 dnů ode dne zveřejnění stručného shrnutí údajů ze žádosti. Účastníci řízení mohou zaslat krajskému úřadu, v souladu s § 9 odst. 3 zákona, svá vyjádření nejpozději do 30 dnů ode dne obdržení žádosti. K vyjádřením zaslaným po lhůtě krajský úřad nebude přihlížet.
Otisk úředního razítka Vladimíra Kresáč Kubišová pověřena zastupováním vedoucího Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Olomouckého kraje
Rozdělovník: Účastníci řízení
IS Environment SE, Chotěšovská 680/1, 190 00 Praha 9 Obec Rapotín, Šumperská 775, 788 14 Rapotín Olomoucký kraj, Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc
Dotčené správní úřady
Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Jeremenkova 40b, 779 11 Olomouc Městský úřad Šumperk, odbor stavební úřad, životního prostředí a dopravy, Pernštejnské náměstí 1, 753 01 Hranice, Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci, územní pracoviště Šumperk, Lidická 56, 787 01 Šumperk Krajská veterinární správa SVS pro Olomoucký kraj, třída Míru 563/101, 779 00 Olomouc ČIŽP OI Olomouc, Tovární 41, 772 11 Olomouc Ministerstvo zdravotnictví – oddělení Český inspektorát lázní a zřídel, Palackého nám. 4, 128 01 Praha 4 Povodí Moravy s.p., Dřevařská 11, 602 00 Brno
Odborně způsobilá osoba
CENIA, Česká informační agentura životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10
Strana 2 (celkem 9)
Stručné shrnutí údajů ze žádosti 1. Identifikace provozovatele IS Environment SE, Chotěšovská 680/1, 190 00 Praha 9 2. Název zařízení Ekologické zpracování organických surovin biofermentací, Rapotín 3. Popis a vymezení zařízení Stavba se nachází na severním okraji obce Rapotín, v areálu bývalých skláren Rapotín. Místo stavby se nachází uvnitř stávajícího areálu. V severozápadní části se nachází pás stávajících budov. V blízkosti stavby je koryto řeky Desná. Stavba energetického centra bude zhodnocovat rozložitelné biologické odpady, za účelem výroby bioplynu. Bioplyn bude jímán a spalován ve dvou kogeneračních jednotkách s výrobou elektrické energie a tepla. Po odpovídající úpravě přivezeného odpadu, je substrát z vyrovnávací nádrže čerpán do dvou fermentorů (každý s objemem 2 405 m3), kde anaerobní hydrolýzou při teplotě 38 – 40° C dochází k tvorbě bioplynu. Kapalná frakce – digestát, odtéká z fermentorů do skladovací nádrže o objemu 6 005 m3, která je opatřena dvoumembránovým plynojemem o objemu 1 560 m3 pro akumulaci produkovaného bioplynu. Zařízení je navrženo na cílovou kapacitu cca 30.000 t odpadu za rok tzn. cca 87 tun odpadu za den s tím, že této kapacity bude dosahováno postupně. Při dosažení projektovaných kapacit dojde ke zpracovávání vedlejších produktů živočišného původu v množství větším než 10 tun za den bude nutné, podle zákona č. 76/2002Sb., aby provozovatel měl platné integrovavané povolení. Zvýšení zpracovávaného denního množství nevyvolá žádné změny v instalovaném technologickém zařízení, bude využita kapacita instalovaného zařízení. V souladu s náběhem kapacity zařízení bude instalován celkový elektrický výkon 905 kW ve 2 ks kogeneračních jednotek umístěných v jednom kontejneru (500 a 405 kWel.). Počet provozních hodin kogenerace: 8 300 hod/rok. Množství bioplynu: 5 143 275 m3/rok. Energie získaná: v el.energii je to 7 511 500 kWh, v tepelné energii je to 8 424 000 kWh. 4. Kategorie činnosti/činností podle přílohy č. 1 k zákonu 5.3 b) Využití nebo využití kombinované s odstraněním jiných než nebezpečných odpadů při kapacitě větší než 75 t za den a zahrnující nejméně jednu z následujících činností, s výjimkou čištění městských odpadních vod 1. biologická úprava 2. předúprava odpadu pro tepelné zpracování 6.5. Odstraňováni nebo zpracování vedlejších produktů živočišného původu a odpadů živočišného původu o kapacitě zpracováni větší než 10 t za den. 5. Popis surovin, pomocných materiálů a dalších látek Zpracování organických hmot je rozděleno na dvě základní části: a) Odpady, které před dalším zpracováním procházejí hygienizací při teplotě vyšší než 70° C: kuchyňský odpad, odpady z výroby masa a jiných potravin, zbytky separace tuku, septiky, odpady z mlékáren, odpad z ČOV. b) Odpady, které nevyžadují před dalším zpracováním hygienizaci: zbytky ovce a zeleniny, bioodpad, výpalky, melasa, odpady z výroby ovoce, zeleniny, obilovin, odpady z produkce vosku, zbytky krmiv, odpad z pekáren, kukuřičná siláž, kejda, hnůj apod. Hlavní surovinou technologického procesu je substrát, který je vytvořen z přivezeného odpadu. Biofermentací je substrát přeměněn na bioplyn a digestát. Instalované strojní zařízení obsahuje předepsané potřebné provozní náplně nutné pro jeho provoz – motorové oleje, chladící kapaliny. Mimo těchto látek, které je v rámci pravidelných intervalů nutno vyměnit, budou separovány obalové materiály na příjmu ve špinavé lince. 6. Popis energií a paliv Zpracováním organických surovin biofermentací se získá při plné kapacitě 5 143 275 m3/rok bioplynu, který bude obsahovat 57 % methanu. Uvedené množství bioplynu představuje 28 909 491 kWh primární energie. Toto množství energie plně pokryje potřebu provozu biofermentace a to jak elektrické tak i tepelné energie. Kogenerační jednotky při spalování bioplynu pracují při výrobě elektrické energie s účinností 39,3 %, při výrobě tepelné energie s účinností 44,4,%. Bilance získané energie z bioplynu: 1. Elektrická energie: Získané množství: 7 511 500 kWh Vlastní spotřeba 15,1 %: 1 135 659 kWh Volná energie 84,9 %: 6 415 841 kWh (prodej do sítě) 2. Tepelná energie: Získané množství: 8 424 500 kWh Vlastní spotřeba: 2 257 444 kWh
Strana 3 (celkem 9)
Přebytečné teplo:
6 167 056 kWh
( vytápění bytů v Rapotíně)
7. Popis zdrojů emisí 1.Kogenerační jednotky, normální provoz při spalování bioplynu. Plynový motorový agregát od společnosti MAN, typové označení MAN E3262 LE202 o 500 kW elektrického výkonu a cca 570 kW tepelného výkonu a MAN E 2842 LE 202 o 405 kW elektrického výkonu a cca 445 kW tepelného výkonu se skládají ze spalovacího motoru, generátoru, spojky, základového rámu a uložení. Motor a generátor jsou na rámu uloženy pevně. Tato jednotka je označena jako agregát BHKW (kogenerační jednotka) a slouží k výrobě tepla a elektrického proudu. 2.Pachové látky. V příjmové hale odpadů je instalována vzduchotechnika, která bude odsávat vzduch z čisté linky 3 000 m3/hod, ze špinavé linky 7 000 m3/hod na biofiltr. Množství je plynule regulovatelné otáčkami ventilátoru a klapkami. Kombinace bodového odsávání a plošného odsávání žaluziemi pod stropem haly. Výměna vzduchu v hale se předpokládá v průměru cca 1,2 x za hodinu (objem špinavé části haly cca 4 560 m3, objem čisté části haly cca 3 610 m3). V hale špinavé části bude intenzivnější, až cca 2 x za hodinu, v hale čisté části pak méně intenzivní. Toto je regulovatelné v návaznosti na aktuální pachové zatížení vnitřního prostoru. Zdroje pachových látek: 1) Hala příjmu zpracovávaných odpadů Vnitřní vzduchotechnika bude odsávat vzduch z prostoru špinavé a čisté části v hale na biofiltr v celkovém množství až 10 000 m3/hod. Množství je plynule regulovatelné otáčkami ventilátoru a klapkami. Intenzivnější odsávání bude zajištěno na špinavé lince (předpoklad průměrně cca 7 000 m3/hod) na čisté lince pak méně intenzivní (předpoklad průměrně 3000 m3/hod). Čištění vzduchu zajišťuje centrální odsávací ventilátor, pračka vzduchu a otevřený biofiltr s plochou 88,09 m2. Garantované emise látek emitovaných při provozu technologie jsou následující: Látka TOC TRS NH 3 H2S Koncentrace (mg/m3) 50 1,0 1,5 1,5 2) Kogenerační jednotky: Zdrojem emisí jsou kogenerační jednotky, ve kterých bude spalován bioplyn v množství 413 m3/hod. Před vstupem bioplynu do KJ bude v provozu čištění plynu v biofiltru, za účelem snížení obsahu prachu a množství SO2 ve spalinách. Kogenerační jednotky budou splňovat specifické limity pro pístové spalovací motory platné od 1. ledna 2018: Látka NOx CO Koncentrace (mg/m3) 500 650 3) Odvoz digestátu: Pevná fáze – z dofermentoru se přivádí do šnekového separátoru umístěného na ocelové plošině, pod který je možné přistavit kontejner, do kterého bude padat pevná frakce (pevný digestát) se sušinou cca 25-30 %. Vzhledem k tomu, že v separaci je zpracován digestát s dobou zdržení min. 50 dní, není tento objekt zdrojem zápachu. Kapalná fáze (fugát) odtéká samospádem do skladovací nádrže. Manipulace a čerpání se provádí propojovacím potrubím a doprava v cisternách. Odvoz fugátu není zdrojem zápachu. 3.Odpadní vody. Odpadní vody, které nebudou využitelné pro bioplynovou stanici, budou svedeny do akumulační jímky na splaškové vody. Do této jímky budou rovněž zaústěny splaškové vody ze zázemí pro obsluhu, třídícího drtiče, pračky vzduchu a z biofiltru. Odpadní vody z mytí a čištění svozových prostředků budou odvedeny do procesu anaerobní fermentace. Akumulační jímka na splaškové a odpadní vody je železobetonová jímka o objemu 36 m3. Jímka je provedena jako vodotěsná bezodtoková. Její objem bude odvážen k likvidaci smluvním subjektem. 8. Množství emisí do jednotlivých složek životního prostředí 1. Kogenerační jednotky: Pro výpočet teoretického ročního množství emisí se vycházelo z teoretického množství spáleného bioplynu stanoveného jako součin maximální hodinové spotřeby a provozních hodin za rok (8 300 hod/rok). Kogenerační jednotka 500 kWhel : NOx=1 060 g/h = 8,79 t/rok, CO=1 378 g/h = 11,43 t/rok, TZL=11,3 g/h=0,094 t/rok, SO2=452 g/h = 3,752 t/rok. Kogenerační jednotka 405 kWhel : NOx=853 g/h = 7,080 t/rok, CO=1 108 g/h = 9,196 t/rok, TZL=9,35 g/h=0,078 t/rok, SO2=374 g/h = 3,104 t/rok. Kotel : NOx=190 g/h = 1,4 t/rok, CO=95 g/h = 0,699 t/rok, TZL=10 g/h=0,074 t/rok, SO2=400 g/h = 2,94 t/rok. Pachové látky: Čištění vzduchu zajišťuje centrální odsávací ventilátor, pračka vzduchu a otevřený biofiltr s plochou 88,09 m2. Garantované emise látek emitovaných při provozu technologie jsou následující: Látka Koncentrace
TOC 50
mg/m3
TRS (TOTAL REDUCED SULPHUR) 1
mg/m3
Strana 4 (celkem 9)
NH3 1,5
mg/m3
H2S 1,5 mg/m3
2. Odpadní vody: V areálu bioplynové stanice je navržena oddílná kanalizace. Splašková kanalizace bude odvádět splaškové odpadní vody ze sociálního zařízení obsluhy, biofiltru a z hlavní budovy do akumulační jímky, odkud se bude splašková voda odvážet na ČOV. Dešťová kanalizace bude odvádět srážkové vody z areálových komunikací a parkovacích ploch do stávající dešťové kanalizace přes OLK. Správcem povodí Moravy byla požadována instalace OLK (odlučovač lehkých kapalin) tak, aby byl splněn požadovaný limit zbytkového znečištění 0,5 mg/l NEL garantované hodnoty v příloze 21.2.10. Dešťové vody ze střechy hlavní budovy a části střechy velínu a technologie mezi nádržemi budou svedeny novou dešťovou kanalizací do vsakovacího podzemního prostoru, kde budou likvidovány. Před tím budou svedeny do požární nádrže, kterou po jejím naplnění budou při deštích pouze protékat (bez retence). Z požární nádrže budou dešťové vody svedeny do vsakovacího podzemního prostoru. Obsluhu BPS budou tvořit 4 zaměstnanci, množství odpadní vody: 70 l/osoba, celkem 280 l/den, tj. 70 m3/rok. Do bezodtokové jímky budou dále svedeny vody pro pračku vzduchu, Q = 0,5 – 1 m3/h, celkem 12 – 24 m3/den, tj cca 4 500 m3/rok. Z třídícího drtiče bude vznikat OV 1 600 m3/rok, z biofiltru 800 m3/rok. Odpadní akumulované vody se odváží, nezatěžují životní prostředí emisemi, smluvní vztah příloha č. 26. Odpadní vody nejsou vypouštěny do vod povrchových nebo podzemních. 9. Popis zdrojů hluku, vibrací, neionizujícího záření Zdrojem hluku a vibrací jsou kogenerační jednotky. Jedná se stacionární zařízení, které je v provozu nepřetržitě 24 h/den. Základním prvkem KJ je plynový motor stacionární, čtyřdobý, zážehový, řadový s přeplňovaným turbodmychadlem a s chlazením plnící směsí. Kogenerační jednotky jsou uloženy v kontejneru s protihlukovou izolací, který hlučnost snižuje pod povolené limity. Šíření vibrací je zabráněno uložením KGJ na pružných izolátorech. Zařízení BPS není zdrojem neionizujícího záření. 10. Popis dalších vlivů zařízení na životní prostředí Další vlivy zařízení na životní prostředí se nevyskytují. 11. Popis technologií a technik určených k předcházení nebo omezení emisí ze zařízení Ochrana ovzduší: 1.Před vstupem bioplynu do KJ je instalována odsiřovací jednotka – odstranění sirovodíku z bioplynu, tím je dosaženo snížení popř. odstranění emisí oxidu siřičitého. K odsíření vznikajícího bioplynu se do potrubí mezi průtokovým 1. fermentorem a 2. fermentorem a přes kruhové potrubí v plynové zóně 2. fermentoru se vhání vzduch. Jeho množství odpovídá zhruba 7-10 % vyprodukovaného množství plynu. Vzduch je produkován nízkotlakým kompresorem a jeho množství se řídí obsahem kyslíku v bioplynu. Nastavuje se rukou, protože mezi akcí a reakcí je dlouhý časový odstup. Na opěře plynového krytu je síť, kde se mohou usídlit bakterie oxidující síru a spolu se vzdušným kyslíkem rozložit vznikající H2S na základní složky síru a vodu. Plyn z průtokového 1. fermentoru se pod sítí vhání do 2. fermentoru. Odběr se provádí ve 2. fermentoru, úhlopříčně nad sítí. Plyn pak musí nuceně proudit sítí, takže přichází do intenzivního kontaktu s bakteriemi odbourávajícími síru. Síra tvoří na spodní straně sítě krusty, které padají dolů do substrátu. Tato reakce vyžaduje teplé a vlhké prostředí. Díky zásobníku s dvojí membránou je u tohoto zařízení i při velice nízkých teplotách ochlazení směrem nahoru natolik nízké, že je odsíření zaručeno celoročně. 2.Odstranění zápachu v přijímací hale biologického odpadu. Vnitřní vzduchotechnika bude odsávat z prostoru špinavé a čisté části v hale vzduch na biofiltr v celkovém množství až 10 000 m3/hod. Množství je plynule regulovatelné otáčkami ventilátoru a klapkami. Intenzivnější odsávání bude zajištěno na špinavé lince (předpoklad průměrně cca 7 000 m3/hod) na čisté lince pak méně intenzivní (předpoklad průměrně 3000 m3/hod). Kombinace bodového odsávání a plošného odsávání žaluziemi pod stropem haly. Odsávání je navrženo jako mírně podtlakové, přívod vzduchu do haly je zajištěn nasávacími jednotkami s předehřevem vzduchu na teplotu v hale alespoň 5°C. Výkon nasávací a odsávací vzduchotechniky je řízen automatikou. Výměna vzduchu v hale se předpokládá v průměru cca 1,2x za hodinu (objem špinavé části haly cca 4 560 m3, objem čisté části haly cca 3 610 m3). V hale špinavé části bude intenzivnější, až cca 2x za hodinu, v hale čisté části pak méně intenzivní. Toto je regulovatelné v návaznosti na aktuální pachové zatížení vnitřního prostoru. Čištění vzduchu zajišťuje centrální odsávací ventilátor, pračka vzduchu a otevřený biofiltr s plochou 88,09 m2. Biofiltr s předpírkou, je vybavený jednostupňovou předřadnou pračkou s horizontálním prouděním přes výplňová tělíska. Pračka je vybavena řídící jednotkou umístěnou v rozvaděči na vnějším plášti biofiltru, která optimalizuje chod celého zařízení, detekuje závady všech připojených zařízení a informuje obsluhu. Hlavní funkcí předřadné pračky je zvlhčování čištěného vzduchu, což zajišťuje ideální prostředí pro mikroorganismy. Oproti zkrápění filtračního materiálu nedochází při této metodě zvlhčování ke zrychlené degradaci filtračního materiálu a prodlužuje se jeho životnost na 3 – 4 roky. 12. Popis opatření k předcházení vzniku, k přípravě opětovného použití, recyklaci a využití odpadů Emisní limit (kogenerace) není dosahován úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím technologie ke snižování emisí, není tedy nutné sledovat určitý provozní parametr této technologie či parametr řízení výrobního procesu. Řešení zátěže okolí prašností: K míchání biomasy bude docházet v uzavřeném prostoru haly. Po navezení substrátu do zavážecích boxů a jeho následném nadrcení, bude jeho veškerá doprava a přemísťování řešeno v uzavřeném trubním vedení v prostoru haly. Ke znečištění ostatních ploch nebude prakticky docházet. Případné nečistoty budou obsluhou BPS sbírány a shromažďovány zpět
Strana 5 (celkem 9)
do prostoru haly. Pro oplach provozních ploch a navážejících automobilů jsou navrženy vodovodní kohouty s hadicemi. Z toho vyplývá, že k významnému znečištění a následné zvýšené prašnosti v okolí stanice nebude docházet. 13. Popis opatření k měření a monitorování emisí vypouštěných do životního prostředí Měřící místa pro měření emisí budou umístěna na kouřovodu před vstupem do komína. Přesné umístění měřícího místa bude určeno po dohodě s autorizovanou měřící skupinou, která bude měření emisí provádět. Umístění měřicího místa by mělo odpovídat normě ČSN ISO 10780 Stacionární zdroje emisí - Měření rychlosti a objemového průtoku plynů v potrubí a splňovat požadavky vyhlášky č. 415/2012 Sb. Vliv zdroje na úroveň znečištění ovzduší: Pro vyhodnocení záměru na imisní situaci byla vypracována rozptylová studie č. E/4134/2015/03 (TESO Ostrava, 06/2015) a pachová studie E/4134/2015 (TESO Ostrava, 4/2015). Vzhledem k imisní situaci v oblasti jsou nejvíce sledovány hodnoty imisních koncentrací PM10, a to jak denních, tak ročních průměrů. U krátkodobých imisí PM10 dojde ke změnám zpravidla v řádu jednotek µg/m3, změna současného stavu bude rozdílná dle dané lokality. Změna ročních imisí PM10 a PM2,5 v obydlených lokalitách v řádu setin µg/m3 je zcela nepodstatná. Vyvolaná doprava je natolik nízká, že nemůže imisní situaci ovlivnit. 14. Porovnání zařízení s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) Výroba bioplynu odpovídá nejlepším dostupným technikám BAT. U zařízení na spalování bioplynu s vyšším tepelným příkonem se za BAT považuje předběžná úprava čištění plynu (jako jsou např. filtry), aby se snížil obsah prachu a množství SO2 spalinách. V posuzovaném zařízení bude v provozu čištění plynu s jeho odsířením. Anaerobní digesce: Zdroj: „Shrnutí Referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro průmysl zpracování odpadů“ z roku 2005., str. 124 Anaerobní digesce vede k produkci metanu, s teoretickou produkcí metanu 348 Nm3/t chemické spotřeby kyslíku. Obecně anaerobní digesce způsobuje chemickou spotřebu kyslíku 100-200 Nm3 na tunu zpracovaného biologického komunálního odpadu. Výroba bioplynu je velmi citlivá na vstupní produkty, jedno zařízení vykazuje objemy od 80 do 120 Nm3 na tunu v závislosti na vstupu odpadů. Bioplyn může být použit pro výrobu elektřiny (pro interní spotřebu anebo pro export), může být spálen v kotli a produkovat horkou vodu a páru pro průmyslové využití, může být také použit jako alternativní palivo v lehkých i těžkých vozidlech. Bioplyn má typické složení - 55-70% metan, 30 – 45% oxid uhličitý a 200-4000 ppm sirovodík.
Popis procesu Primárními proměnnými procesu jsou metody kontaktování odpadu s biomasou (mikroorganismy), vlhkostní obsah odpadu (např. tekutina, kaše, pevná látka) a metody a stupeň aerace. Anaerobní digesce obecně zahrnuje následující stupně: Mechanická předběžná úprava Za účelem zlepšení digescích procesů jsou z odpadu určeného k úpravě odstraněny materiály jako jsou plasty, kovy a příliš velké součásti. Separace může být prováděna za suchých nebo mokrých podmínek. Následně je použit další proces redukce velikosti podporující vznik homogennějšího materiálu, který napomáhá fermentaci a ulehčuje zpracování. Redukce velikosti může být prováděna pomocí závitořezných, mlecích, bušících, prosévacích a řezacích mechanismů. Digesce: Existuje množství různých technik používaných k provedení digesce. Obvykle jsou rozlišovány na základě procesní teploty (termofilní zařízení pracují při teplotách okolo 55ºC (50-65ºC) a mezofilní při teplotách okolo 35ºC (20-45ºC)) a podílu suchého materiálu ve vstupujících odpadech (např. suché systémy s 30-40% suchého materiálu, vlhké systémy s 10-25% suchého materiálu). Obecně řečeno, čím vyšší je teplota, tím rychlejší je proces, ale termofilní procesy mohou být náročnější co do řízení a potřebují větší množství bioplynu pro ohřev, aby udržely požadovanou teplotu. Kogenerační jednotky: Kogenerační jednotky jsou zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie. Malé jednotky využívají především pístové spalovací motory, upravené pro pohon plynnými palivy. Dominantním palivem bývá zemní plyn, stále častěji se však využívají i alternativní paliva, především různé druhy bioplynů. Bioplyn je možné získávat v bioplynových stanicích zbudovaných především u čistíren odpadních vod, na skládkách komunálních odpadů nebo v zemědělských podnicích zaměřených na živočišnou výrobu. Oproti pouhé výrobě tepla při spalování bioplynu v kotlích nabízí kogenerace možnost výroby elektrické energie, která může být využívána pro vlastní spotřebu objektu nebo může být prodávána do sítě rozvodných závodů. V případě výroby pro vlastní spotřebu tak lze získat mnohem levnější elektřinu než jejím nákupem ze sítě, v případě jejího prodeje je možné využít výhodné výkupní sazby elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie. Obecně jsou tato zařízení, při správném zacházení, seřízení a provozu, bez problémů schopny plnit emisní limity v rozsahu vyhlášky č. 415/2012 Sb. 15. Žádost o výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami NE
Strana 6 (celkem 9)
16. Popis opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru Při provozu bioplynové stanice a sběrného místa může teoreticky dojít k nadlimitním emisím do ovzduší, k neoprávněnému nakládání s odpady a k výbuchu či požáru. Nakládání se závadnými látkami z hlediska vodního zákona se podrobně řídí Havarijním plánem zařízení. Nadlimitním emisím do ovzduší preventivně zabraňuje důsledné plnění souboru TPP a TOO. Při příjmu a předúpravě odpadů nemůže dojít k samovolnému uniku škodlivých látek do složek životního prostředí. Protože s látkami bude nakládáno pouze ve vodohospodářsky zajištěných prostorech. K nakládání s oleji bude docházet pouze v kontejneru kogenerace, kde se nachází dvouplášťové nádrže na skladování starého a nového oleje. Obsluha musí dbát bezpečné manipulace s odpady tak, aby nedocházelo k nevhodnému nakládání a aby nebyla zanedbána bezpečnost práce. Sanační souprava je umístěna v hlavní provozní hale stanice. Základním preventivním opatření proti vzniku havárie a negativních vlivů na životní prostředí je pravidelná kontrola správného třídění a nakládání s odpady odpovědným pracovníkem. Tato kontrola musí proběhnout minimálně 1x denně. Rovněž obsluha pracoviště musí být řádně proškolena s charakteristiky jednotlivých odpadů a se způsoby jejich zpracování a zacházení s nimi. Obsluha rovněž absolvuje zákonná školení s BOZP, PO a v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění zákona č. 471/2005 Sb., čímž je zajištěna bezpečná manipulace s odpadem. Pro případ požáru jsou hasicí prostředky rozmístěny dle Požárně bezpečnostního řešení stavby. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti: 1) Nejpozději 6 měsíců před zahájením demontáže zařízení vypracovat a předložit KÚ ke schválení projekt ukončení provozu a následné péče o lokalitu. 2) Při odstraňování technologie postupovat tak, aby: a) U jednotlivých částí technologického celku bylo zajištěno jejich využití před odstraněním b) Části zařízení mající charakter NO, byly shromažďovány a bylo zajištěno jejich předání oprávněné osobě c) Nespotřebované provozní hmoty a pomocné chemické látky byly spotřebovány nebo předány k využití, případně k odstranění d) Dotčené místo bylo uvedeno do stavu, který umožní jeho využití k jinému účelu. OBJEKTY A ZAŘÍZENÍ BIOPLYNOVÉ STANICE S RIZIKEM MOŽNÉHO ÚNIKU ZÁVADNÝCH LÁTEK, JEJICH ZABEZPEČENÍ: · Vstupní jímka na tekuté odpady špinavá linka cca 113 m3 · Vstupní silo bioplynové stanice špinavá linka 25 m3 · Vstupní silo bioplynové stanice čistá linka 33 m3 · Skladovací boxy v příjmové hale 800 m3 · Hydrolýzní nádrž · Fermentační nádrže · Skladovací nádrž a výdejní místo digestátu se separací · Kogenerace 500 a 405 kWel. · Míchací a dávkovací technika · Shromažďovací místo na odpady · Vnitropodniková doprava Zabezpečení objektů je řešeno v rámci projektu pro stavební povolení a zkušební provoz. Příjmová hala je jako celek vybavena vodohospodářsky nepropustnou podlahou tvořenou železobetonem s podkladní izolační folií. Spádování podlahy je do systému podlahových kanálků. Výškové umístění je nad úrovní hladiny Q100. Vstupní jímka na tekuté materiály cca 113 m3 K příjmu kapalných surovin ve špinavé části haly určených k pasterizaci – kapalné kaly, tuky, kuchyňské odpady dochází v nové železobetonové jímce o brutto objemu cca 113 m3. Jímka je vybavena rychlospojkovým uzávěrem pro čerpání kapaliny přímo z cisteren. V jímce se nachází vrtulové ponorné míchadlo a měření výšky hladiny kalu. Do jímky budou současně případně svedeny splachy z míst s manipulace s biomasou. O tomto rozhodne obsluha nastavením hradítka v dělící šachtě na vnitřním kanalizačním systému haly, které buď odpadní vody z haly vpustí do jímky a nebo do splaškové kanalizace. Hrozící přeplnění jímky je v blízkosti plnícího hrdla akusticky a opticky signalizováno, takže má plnič možnost zastavit včas přítok. Jímka je vybavena obvodovým monitorovacím systémem pro sledování případných úniků. Vstupní silo bioplynové stanice 25 m3 K příjmu pevných odpadů určených k pasterizaci ve špinavé části haly - prošlé potraviny apod. dochází v ocelovém příjmovém sile s posuvnou podlahou o objemu 25 m3. Silo je umístěno na podlaze haly. Do sila jsou nakladačem zakládány bioodpady a ty jsou automaticky krytými nerezovými šneky DN 300 dopracovány do drtícího a třídícího zařízení Huning, kde jsou odděleny zbytky obalů a biokaše. Biokaše odtéká do vstupní jímky bioplynové stanice, obaly jsou šnekem vynášeny do přistaveného kontejneru. Obsluha do sila nevstupuje.
Strana 7 (celkem 9)
Vstupní silo bioplynové stanice 33 m3 K příjmu pevných odpadů neurčených k pasterizaci v čisté části haly - tráva, zbytky ovoce, hnůj, siláž apod. dochází v ocelovém příjmovém sile s horizontálními míchacími šneky o objemu 33 m3. Silo je umístěno na podlaze haly. Do sila jsou nakladačem zakládány bioodpady a biomasa a ty jsou automaticky krytými nerezovými šneky DN 300 dopracovány hydrolýzní jímky. V budoucnu je možné na této trase instalovat kladivový drtič Huning. Obsluha do sila nevstupuje. Skladovací boxy v příjmové hale – 800 m3 Jedná se o 3 ks železobetonových kojí umístěných při stěně špinavé části haly s kapacitou 400 m3 a 2 ks kojí umístěných v čisté části haly o celkovém objemu dalších 400 m3. Boxy jsou umístěny na vodohospodářsky zabezpečené ploše haly a případné úkapy jsou odváděny systémem podlahových kanálků do vstupní jímky stanice, resp. do splaškové kanalizace. Hydrolýzní nádrž Jedná se o plynotěsně uzavřenou vodotěsnou železobetonovou nádrž, kde se bude setkávat proud materiálů ze špinavé a čisté linky a bude docházet k předfermentaci. Na styku dno stěna nádrže je položena obvodová monitorovací drenáž pro sledování úniků, průměr DN 100 obalená geotextilií, která je na nádrži zakončena v monitorovací šachtě DN300. Průměr nádrže je 10 m, výška 5 m. V prostoru kalu a tvorby bioplynu je fermentační nádrž opatřena ochranným nátěrem. Fermentační nádrže Obě fermentační nádrže jsou založeny na vrstvě podkladního štěrku. Na styku dno stěna nádrže je u fermentorů i skladu položena obvodová monitorovací drenáž pro sledování úniků, průměr DN 100 obalená geotextilií, která je na každé nádrži zakončena v monitorovací šachtě DN300. Vnitřní průměr fermentoru a dofermentoru je 19,1 m a jejich výška je 8,4 m. Celkový objem fermentačních nádrží je cca 4.814 m3. Nad fermentorem a vyhnívací nádrží (dofermentorem) se nalézá nízkotlaký zásobník – plynojem o objemu 2x 410 m3, který je opatřen dvojitou membránou pro vyrovnání kolísání tlaku při výrobě plynu. Nádrže jsou železobetonové, z vodostavebního betonu o příslušné chemické odolnosti. V prostoru kalu a tvorby bioplynu jsou fermentační nádrže opatřeny ochranným nátěrem. Skladovací nádrž a výdejní místo digestátu se separací Sklad digestátu je založen na vrstvě podkladního štěrku. Na styku dno stěna nádrže je u skladu položena obvodová monitorovací drenáž pro sledování úniků, průměr DN 100 obalená geotextilií, která je na nádrži zakončena v monitorovacích šachtě DN300. Vykvašený substrát se na separaci odděluje na pevnou a tekutou část. Separace je umístěna na plošině u skladovací nádrže, nejdříve je fermentovaný substrát čerpán z bioplynové stanice centrálním čerpadlem do železobetonové předjímky, kde bude instalováno síto pro zachycení případných nečistot a dále do malé vyrovnávací nádrže u separátoru odkud přepadá na separátor. Tekutá část bude samospádem odtékat do nové skladovací nádrže o průměru 30,2 m, výšce 8,4 m, brutto objem cca 5.700 m3. Jímka bude vybavena měřením stavu plnění napojeným na čerpací systém zabraňující přetečení. Separovaný tuhý zbytek je využíván jako hnojivo a ze separátoru padá do kontejneru nebo vleku přistaveného na ploše pod ním. Digestát ze skladovací nádrže je stáčen v prostoru stáčecího místa digestátu. Prostor separace je tvořen železobetonovou plochou s obvodovými obrubníky spádovanou do odtokového kanálku zaústěného do jímky před separací, na ní je umístěna plošina separace. Z prostoru výdeje digestátu, který je rovněž tvořen železobetonovou plochou s okrajovými obrubníky, jsou úkapy spádovány do jímky, odkud budou vyčerpávány při výdeji digestátu. Kogenerace V SV části lokality je umístěn twin ocelový kontejner kogenerační jednotky MAN elektrickém výkonu 500 kWel. a 405 kWel., vybavený kompletní bezpečnostní technikou. Kontejner je umístěn na základových pasech. Uvnitř kontejneru se nachází kryté dvouplášťové ocelové olejové nádrže pro skladování starého a nového motorového oleje 2 x 1000 l. Nádrže jsou vybaveny měřením stavu plnění, indikací průniku oleje do vnějšího ochranného pláště, která je napojena na řídící počítač kogenerační jednotky. Při servisní výměně je servisním vozidlem odčerpán olej ze zásobní nádrže starého oleje a doplněn olej do nádrže nového oleje. Otvory plnění se nachází ze shora nádrží. Průběžné doplnění do kogenerační jednotky zajišťuje systém rozvodů v kontejneru automaticky. Míchací a dávkovací technika Pro zabránění krust a usazenin, pro homogenizaci a cirkulaci substrátu je na hydrolýzní nádrži, fermentoru a dofermentoru umístěno vždy jedno pádlové míchadlo a jedno ponorné vrtulové míchadlo. Míchadla s ponornými motory jsou výškově nastavitelná a podle charakteru materiálu lze jejich výšku upravit. Provoz motorů je kontrolován za pomoci senzorů proti průniků netěsností a teplotních senzorů. Míchadlo s velkými pádly je do nádrže zaváděno bokem. Motor tohoto míchadla může být za účelem údržby kompletně vyjmut, aniž by nádrž musela být vyprázdněna. Každé pádlové míchadlo má vně nádrže z boku umístěnu integrovanou převodovku mazanou olejem. Náplň oleje je cca 10 l. Dále se převodovka nachází na dávkovacím zařízení pevné biomasy do bioplynové stanice s náplní oleje cca 20l. Olej se do převodovek doplňuje jednorázově po dosažení příslušných provozních hodin (několik stovek hodin) s tím, že se výpustními otvory vypouští do připravených nádob a odváží k odstranění či využití. Shromažďovací místo na odpady Vyprodukované odpady jsou před odvozem oprávněnou osobou shromažďovány v označených nádobách. Vyprodukované oleje
Strana 8 (celkem 9)
jsou umístěny v uzavřených a označených nádobách v záchytné vaně. Sklad odpadů je umístěn ve vyhrazené části provozní haly BPS, pro drobné odpady pak ve velíně. Odpadní oleje z kogenerační jednotky jsou před odvezením shromažďovány v dvouplášťové nádrži přímo v kontejneru kogenerační jednotky. Vnitropodniková doprava V rámci provozu bude využívána mechanizace pro manipulaci s materiály – čelní nakladač, vysokozdvižný vozík. Návoz a odvoz materiálu bude zabezpečován běžnou svozovou technikou – cisterny, nákladní vozy s kontejnery apod. Manipulační technika patří provozovateli. Pro manipulaci s materiály (provoz dopravních prostředků – nakladač) jsou nezbytné pohonné hmoty (nafta). Jejich množství je odvislé od režimu návozu a intenzity manipulace s materiály v areálu. Spotřeba PHM je odhadována na cca 300 l nafty/rok. Pohonné hmoty jsou tankovány u nejbližších čerpacích stanic. Výměna olejů je zajišťována servisně. 17. Přehled případných náhradních řešení k navrhovaným technikám a opatřením Při poruše KJ bude produkovaný bioplyn spalován ve fléře nebo v kotli. 18. Charakteristika stavu dotčeného území Pro vyhodnocení imisního pozadí byla použita data, zveřejněná Českým hydrometeorologickým ústavem na webovém portálu www.chmi.cz v sekci OZKO. Jedná se o průměr imisního pozadí vybraných znečišťujících látek za období 2009-2013, který je stanoven na základě modelování z dostupných dat o emisích zdrojů a z dat imisního monitoringu. Imisní situace lokality je patrně v převážné míře ovlivněna provozem zdrojů v Šumperku, lokálními zdroji emisí (zemědělství, lokální vytápění) a dopravou. V posuzovaná lokalitě, která je v působnosti ORP Šumperk, jsou překračovány imisní limity pro B(a)P na 8 % území, roční imisní limity pro PM2,5 na 1,5 % území a denní imisní limity PM10 také na 1,5 % území. 19. Základní zpráva ANO
Strana 9 (celkem 9)
